JEDOM LICE. OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST ( istopis) PAFF - architekti (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: JEDOM LICE)

JEDOM LICE (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: JEDOM⇥LICE)

OD⇧VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST (⌥istopis)

PAFF - architekti

LISTOPAD 2015

PO⇤IZOVATEL:

274 01

M stsk ú⌦ad Slan adresa: M⌦Ú Slan⇣ - odbor v⇣stavby a územního plánování Velvarská 136 Slan⇣

273 78

Obec Jedom lice adresa: Jedom⌦lice 16 po ta ⇤isuty

SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN:

PROJEKTANT:

Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová, KA 03 121 atelier: PAFF - architekti spolupráce: Ing. Milena Morávková adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10

...................................................................... Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová

OBSAH: B.1) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - TEXTOVÁ ÁST 1)

2) 3)

4) 5)

6) 7)

Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území 1.1) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z PÚR R 1.2) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚPD vydané krajem 1.3) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚAP ORP Slan 1.4) Po adavky na ⌦e↵ení ÚPD sousedních obcí vypl vající z návrhu ÚP Vyhodnocení spln ní zadávací dokumentace Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení 3.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území 3.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond 3.3) Ekonomická základna 3.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP) Vymezení zastav⌦ného území Ochrana a rozvoj hodnot území Urbanistická koncepce P írodní podmínky a krajinn⇣ ráz Ochrana p írody a krajiny, zele↵ Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Ob anské vybavení Ve ejná prostranství Nakládání s odpady Koncepce uspo ádání krajiny Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Stanovení podmínek pro protierozní opat ení Stanovení podmínek pro ochranu p ed povodn⌦mi Stanovení podmínek pro rekreaci Podmínky pro ochranu nerostn⇣ch surovin, d✏sledky d ív⌦j í t⌦⌘by, sesuvná území Ochrana prost edí, hygienická ochrana 3.5) Limity vyu ití území Limity vyu⌘ití území stávající Dal í omezení v území (s charakterem limit✏ vyu⌘ití území) Stanovení podmínek pro vyu ití ploch s rozdíln m zp sobem vyu ití Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF 5.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území Charakteristika klimatick⇣ch podmínek Charakteristika hydrologick⇣ch podmínek Charakteristika zem⌦d⌦lské v⇣roby 5.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL V eobecné údaje o lesích v e eném území Navrhovaná opat ení Návrh ⌦e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany Po⌘adavky obrany státu Po⌘adavky po⌘ární ochrany Po⌘adavky civilní ochrany

1 1 1 3 3 3 4 4 4 6 7 7 7 9 10 13 14 16 19 19 20 20 22 23 24 24 25 26 27 30 30 31 31 32 32

34 36 36

B.2) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - P⌦ezkoumání po⌦izovatelem dle §53 STZ 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12)

Postup p⌦i po⌦ízení ÚP 38 Soulad s✏politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem 38 Soulad s✏cíli a úkoly územního plánování 40 Soulad s po adavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p⌦edpis 40 Soulad s✏po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis a se stanovisky dot⌥en ch orgán , pop⌦ípad s✏v sledkem ⌦e↵ení rozpor 40 Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj prost⌦edí 40 Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5 SZ 40 Sd lení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledn no 40 Vyhodnocení vyu ití zastav ného území a pot⌦eby vymezení zastaviteln ch ploch 40 V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje s od vodn ním pot⌦eby jejich vymezení 42 Rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení p⌦ipomínek s✏od vodn ním 42 Námitky a p ipomínky k✓ ádnému ve ejnému projednání Námitky a p ipomínky k✓opakovanému ve ejnému projednání Údaje o po⌥tu list od vodn ní územního plánu a po⌥tu v kres 45

SEZNAM V⌃KRES⇧: ozn. 4 5 6

název KOORDINA NÍ V⌃KRES ⌅IR⌅Í VZTAHY V⌃KRES P⇤EDPOKLÁDAN⌃CH ZÁBOR⇧ P⇧DNÍHO FONDU

-

PODKLADY: Územní plán obce Jedom⌦lice, 2006; Strategick⇣ plán obce Jedom⌦lice, 2011; ..a dal í podklady uvedené p ímo v textu.

OD⇧VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU JEDOM⇥LICE (LISTOPAD 2015)

B.1) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - TEXTOVÁ ÁST 1)

Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území

1.1) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z PÚR R Soulad s politikou územního rozvoje (PÚR R) ve zn⌦ní aktualizace .1 ⇤e ené území není sou ástí vymezené rozvojové nebo specifické oblasti a sou asn⌦ nele⌘í na rozvojové ose. Katastrálním územím neprochází ⌘ádn⇣ z✓koridor✏ republikového v⇣znamu. Z politiky územního rozvoje (PÚR - R) pro územn⌦ plánovací dokumentaci vypl⇣vá po⌘adavek na prosazování priorit pro zaji t⌦ní udr⌘itelného rozvoje území: -

-

✓Vytvá et p edpoklady pro udr⌘iteln⇣ rozvoj území spo ívající ve vyvá⌘eném vztahu územních podmínek pro p íznivé ⌘ivotní prost edí, pro hospodá sk⇣ rozvoj a pro soudr⌘nost obyvatel v✓území. Vytvá et v✓území podmínky pro zkvalitn⌦ní ve ejné infrastruktury. Ve ve ejném zájmu chránit a rozvíjet p írodní, civiliza ní a kulturní hodnoty území, v etn⌦ urbanistického, architektonického a archeologického d⌦dictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou v⇣razem identity území, jeho historie a tradice. P i stanovování funk ního vyu⌘ití území zva⌘ovat jak ochranu p írody, tak i hospodá sk⇣ rozvoj a✓⌘ivotní úrove↵ obyvatel; hledat p i tom vyvá⌘ená e ení ve spolupráci s✓obyvateli a dal ími u⌘ivateli území. Stanovit podmínky pro hospodárné vyu⌘ívání zastav⌦ného území a zajistit ochranu nezastav⌦ného území. Vytvá et p edpoklady p edev ím pro max. vyu⌘ívání pr✏myslov⇣ch areál✏ a technick⇣ch ploch. Vytvá et podmínky pro rozvoj a vyu⌘ití p edpoklad✏ pro r✏zné formy cestovního ruchu (nap . cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika). Podle místních podmínek vytvá et p edpoklady pro lep í dostupnost území a místních ástí p i zkvalitn⌦ní dopravní a technické infrastruktury s✓ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a✓technickou infrastrukturu umís ovat s✓ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny. Vytvá et podmínky pro preventivní ochranu území p ed potencionálními riziky a p írodními katastrofami v✓území (záplavy, sesuvy p✏dy, eroze atd.) s✓cílem minimalizovat rozsah p ípadn⇣ch kod. Nevymezovat zastavitelné plochy v✓záplavov⇣ch územích nebo jen ve v⇣jime n⇣ch a zvlá zd✏vodn⌦n⇣ch p ípadech.

Vyhodnocení: Cílem urbanistické koncepce je zachování urbanistické struktury stávající zástavby a její logick rozvoj. Územním plánem jsou navr⌦eny v zastav⇤ném území plochy p⇧estavby s cílem umo⌦nit v t⇤chto plochách adekvátní vyu⌦ití. Zastavitelné plochy jsou p⇧ednostn⇤ vymezeny s ohledem potenciál rozvojov ch mo⌦ností, pouze v sousedství zastav⇤ného území v lokalitách, které logicky navazují na p⇧edchozí územní rozvoj a jsou limitn⇤ minimáln⇤ omezené (mimo: záplavy, sesuvy, d lní díla, kvalitní zem⇤d⇤lsk p dní fond). Územním plánem je navr⌦ena základní koncepce uspo⇧ádání krajiny s ohledem na zachování a podporu p⇧írodních a krajiná⇧sk ch hodnot. Územní plánem jsou navr⌦ena opat⇧ení protierozní ochrany, je vymezen územní systém ekologické stability, jako základ ekologické stability území. Územním plánem jsou vytvá⇧eny v↵území podmínky pro zkvalitn⇤ní ve⇧ejné infrastruktury návrh ve⇧ejného prostranství (komunikace) zp⇧ístup⌅ující obytnou zástavbu, návrh OV, návrh územní rezervy pro obchvat sousední místní ⇥ásti Hv⇤zda. Územním plánem jsou vytvo⇧eny podmínky pro rozvoj a vyu⌦ití p⇧edpoklad pro r zné formy cestovního ruchu (konkrétn⇤ cykloturistika, vycházkov okruh - obnova cesty v krajin⇤). Územní plán zachovává stávající v robní za⇧ízení. Ve shod⇤ s navr⌦en mi regulativy bude mo⌦no v obci umís⌥ovat neru⌃ící za⇧ízení nap⇧. drobné v roby, slu⌦eb, ⇧emesel a agroturistiky tak, aby se mj. mohl obnovit ú⇥el v sou⇥asnosti nevyu⌦ívan ch objekt v zem⇤d⇤lsk ch usedlostech. 1.2) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚPD vydané krajem Zásady územního rozvoje St edo eského kraje (ZÚR), které rozvojové oblasti up es↵ují v✓krajském m⌦ ítku, byly vydány ke dni 19.12.2011. Jedom⌦lice le⌘í mimo krajské rozvojové oblasti a osy. Ze Zásad✓územního rozvoje nevypl⇣vají pro obec Jedom⌦lice ⌘ádné speciální po⌘adavky t⇣kající se dopravy nebo energetiky. ZÚR stanovují zásady pro zaji t⌦ní ochrany a mo⌘n⇣ rozvoj v územích s p írodními, kulturními a✓civiliza ními hodnotami, které sv⇣m rozsahem ovliv↵ují v⇣znamné území kraje nebo mají národní i regionální v⇣znam. V✓návrhu ÚP Jedom⌦lice bude respektováno: chránit a podporovat pln⌦ní krajinn⇣ch funkcí souvisejících s p írodními hodnotami (ochrana biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu, ekostabiliza ní a reten ní funkce, trvale udr⌘itelné vyu⌘ívání vodních zdroj✏, ochrana nerostného bohatství, apod.); p i rozvoji sídel a návrhu nov⇣ch dopravních staveb v krajiná sky hodnotn⇣ch územích zabezpe it ochranu krajinného rázu;

1


-

nich: -

ve zvlá t⌦ chrán⌦n⇣ch a krajiná sky hodnotn⇣ch územích podporovat rozvoj etrn⇣ch forem turismu, zamezit plo né v⇣stavb⌦ rekrea ních objekt✏ mimo zastav⌦ná území a navrhnout rekrea ní vyu⌘ití vesnick⇣ch sídel. Podporovat rozvoj ekoturistiky a agroturistiky; p i vytvá ení lokální úrovn⌦ ÚSES respektovat ochranu a etrné vyu⌘ití p írodních zdroj✏; chránit í ní nivy; zabránit je t eba vodohospodá sk⇣m úpravám regulujícím vodní toky, odvod↵ování a zastavování údolních niv a likvidaci p írod⌦ blízk⇣ch spole enstev (slepá ramena, mok ady, lu⌘ní lesy, b ehové porosty, louky). ZÚR stanovují tyto základní zásady pé e o krajinu p i plánování zm⌦n v území a rozhodování o chránit a rozvíjet základní atributy stability, funk nosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinn⇣ch prvk✏ charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; rozvíjet reten ní schopnost krajiny; respektovat v⇣jime né ásti krajiny chrán⌦né dle p íslu n⇣ch zákon✏ a podmínky jejich ochrany; preferovat vyu⌘ití rezerv v zastav⌦ném území sídel, zejména proluk a p estavbov⇣ch území p ed vymezováním zastav⌦n⇣ch ploch ve volné krajin⌦; cestovní ruch rozvíjet ve formách p ízniv⇣ch pro udr⌘iteln⇣ rozvoj, nep ipou t⌦t roz i ování a✓intenzifikaci chatov⇣ch lokalit; respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a dopl↵ovat je hmotov⌦ a tvarov⌦ vhodn⇣mi stavbami; p i umis ování staveb a za ízení, které mohou díky sv⇣m plo n⇣m parametr✏m naru it pozitivní charakteristiky krajinného rázu vyhodnotit jejich mo⌘n⇣ vliv na krajinn⇣ ráz a negativní dopady eliminovat.

Vyhodnocení: Zásady jsou v souladu s návrhem ÚP Jedom⇤lice. Pro nov⇤ vymezované zastavitelné plochy jsou dány podmínky pro realizaci zástavby vázané na napln⇤ní navazující ploch v zastav⇤ném území (jejich intenzifikaci) tak, aby se p⇧edcházelo vzniku proluk. -

ZÚR stanovují úkol pro územní plánování: up esnit vymezení a zásady pé e o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základ⌦ podrobn⌦j ích informací dostupn⇣ch na této úrovni e ení dot eného správního území.

-

Pro obec Jedom⌦lice vymezuje ZÚR krajinn⇣ typ –✓H04 – krajina zv⇣ en⇣ch hodnot kulturních a p írodních. ZÚR vymezují tento krajinn⇣ typ v územích odpovídajícím t⌦mto charakteristikám: v⌦t í v⇣skyt lokalit vy í p írodní nebo kulturní hodnoty; jejich rozsah p esahuje b⌦⌘n⇣ pr✏m⌦r, ale na druhé stran⌦ není d✏vodem zájmu velkoplo né ochrany p írody a krajiny; její ochranu umo⌘↵uje v ad⌦ p ípad✏ vymezení p írodních park✏.

-

ZÚR stanovují tyto zásady pro innost v území a rozhodování o zm⌦nách v území: zachování stávajících p írodních a kulturních hodnot; neohrozit d✏vody ochrany p írodních a krajiná sk⇣ch hodnot.

-

Vyhodnocení: Zásady a úkoly jsou v souladu s návrhem ÚP Jedom⇤lice (podrobn⇤ji v ⇥ásti od vodn⇤ní).

v ⇧ez z koordina⇥ního v kresu ZÚR

2


1.3) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚAP ORP Slan Z územn⌦ analytick⇣ch podklad✏ (aktualizace 2012) vypl⇣vají zejména aktualizované zám⌦ry ochrany zájm✏ technické vybavenosti, kulturních a p írodních hodnot. V e eném území jsou evidovány limity vyu⌘ití území a sledované hodnoty území blí⌘e specifikované dále v textu - kapitola 3.5. Ve zpracovaném Rozboru udr⌘itelného rozvoje území (12/2012) je pro území obce Jedom⌦lice provedeno toto vyhodnocení s t⌦mito záv⌦ry pro ance a kvalitativní zhodnocení, ze kter⇣ch vycházela koncepce zadání a návrhu ÚP: Vodní re⌘im - revitalizace a obnova ekologick⇣ch funkcí vodních tok✏ - zv⇣ ení reten ní schopnosti krajiny v d✏sledku racionálního obhospoda ování krajiny - zv⇣ ení podílu krajinné zelen⌦ Hygiena ⌘ivotního prost edí - zavedení ekologi t⌦j ího zp✏sobu vytáp⌦ní - vy e it odvád⌦ní a likvidaci odpadních vod – vybudovat spla kovou kanalizaci - zám⌦r plynofikace obce Ochrana p írody a krajiny - realizace prvk✏ ÚSES a VKP - zv⇣ ení podílu les✏ - zv⇣ ení podílu TTP - vhodné dopln⌦ní a obnova krajinné zelen⌦ Zem⌦d⌦lsk⇣ p✏dní fond a pozemky ur ené k pln⌦ní funkce lesa - vhodné podmínky pro zem⌦d⌦lskou v⇣robu, podíl ZPF (55,6%) - vy í podíl les✏ (37,5%) - nízk⇣ podíl ladem le⌘ících ploch - investice do p✏d Ve ejná dopravní a technická infrastruktura - silnice III/23713, III/23714 - dobré napojení na silnici I/16 - vybudovan⇣ ve ejn⇣ vodovod - vodojem - komunika ní vedení - objekt po⌘ární ochrany (JSDH Jedom⌦lice) - vybudování zna ené cyklostezky „Slan⇣ – P írodní park D⌘bán” Sociodemografické podmínky - p ízniv⇣ index stá í (78) - p íznivé saldo migrace (+21) - knihovna, mate ská kolka - blízkost Slaného pro zaji t⌦ní vy í ob anské vybavenosti ( kolství, zdravotnictví) a pracovních p íle⌘itostí - základní vybavenost (knihovna, mate ská kolka) Bydlení - hodnotné p írodní prost edí pro bydlení - v⇣stavba RD, zájem o stavební parcely - obnova a modernizace p✏vodních statk✏ Rekreace - hodnotné p írodní prost edí pro dlouhodobou i krátkodobou rekreaci - mno⌘ství nemovit⇣ch kulturních památek - zv⇣ it rekrea ní vyu⌘ívání e eného území formou turistiky, cykloturistiky a agroturistiky návrh cykloturistické trasy „Slan⇣ – PP D⌘bán“ Hospodá ské podmínky - nedostatek pracovních p íle⌘itostí v míst⌦ - silná vyjí⌘ ka za prací do okolních obcí a m⌦st (Slan⇣, Kladno, Praha) - rozvoj drobn⇣ch podnikatelsk⇣ch aktivit - rozvoj podnikatelsk⇣ch aktivit se zam⌦ ením na slu⌘by a cestovní ruch - relativní dostatek pracovních míst v blízké dojezdnosti - vysok⇣ po et podnikatelsk⇣ch subjekt✏ v míst⌦ (drobní podnikatelé a soukromí zem⌦d⌦lci). 1.4) Po adavky na ⌦e↵ení ÚPD sousedních obcí vypl vající z návrhu ÚP Z hlediska po izování ÚPD sousedních obcí je t eba sledovat koordinaci po⌘adavk✏ vypl⇣vající z platné nad azené ÚPD (nad azené systémy ÚSES). Dále je nutno sledovat a zaji ovat provázanost lokálních ÚSES - viz. popis dále v textu. Ve smyslu po⌘adavku ze zadání a podle návrhu ÚP Malíkovice je zaji t⌦na koordinace zám⌦ru územní rezervy pro obchvat místní ásti Hv⌦zda. 2)

Vyhodnocení spln ní zadávací dokumentace ÚP prov⌦ il a navrhl rozvoj v lokalitách specifikovan⇣ch zadáním:

1- Po⌘adavky na urbanistickou koncepci. Projektantem byla prov⌦ ena a dopln⌦na urbanistická koncepce, zejména plo né a prostorové uspo ádání zastav⌦ného území, s ohledem na potenciál rozvoje byly prov⌦ eny mo⌘né zm⌦ny , v etn⌦ vymezení nov⇣ch zastaviteln⇣ch ploch a podmínek jejich napl↵ování. -

Po⌘adavky a hlavní zám⌦ry obce, vlastník✏: Rozvoj ploch pro bydlení, smí ené vyu⌘ití

3


- Územní plán prov⌦ il a navrhl rozvoj p evá⌘n⌦ v✓lokalitách, které jsou ji⌘ v✓platném ÚPO vymezeny jako rozvojové, p ípadn⌦ v⇣hledov⌦ pro bydlení. Umíst⌦ní rozvojov⇣ch lokalit je prioritn⌦ sm⌦ ováno do nekonfliktních lokalit navazujících na zastav⌦né území Jedom⌦lic. - P1 P estavbová (P) plocha v zastav⌦ném území (na záhumenních pozemcích) obce zadáním ur ená p evá⌘n⌦ pro smí ené venkovské vyu⌘ití byla rozd⌦lena na dv⌦ ásti: P1a - plocha smí ená obytná - venkovské (SV) pro neintenzívní v⇣stavbu (zachování pásu zahrad, patn⇣ dopravní p ístup. P1b - plocha bydlení v rodinn⇣ch domech - venkovská - pro zástavbu rodinn⇣mi domy (dopln⌦ní oboustranné uli ní zástavby ze severu). - P2 - plocha bydlení v rodinn⇣ch domech - venkovská - je návrhem územního plánu ur ena pro zástavbu rodinn⇣mi a⌘ t emi domy (ve smyslu regulativ✏). - U nov⇣ch lokalit byly v echny podmínky dané zadáním respektovány. - Lokalita Z11 byla navr⌘ena jako návrhová (v souladu s rozvojem ji⌘n⌦ od lokality “p es ulici”) s tím, ⌘e dále západn⌦ od lokality byla navr⌘ena územní rezerva pro dal í eventuální rozvoj. Ostatní po⌘adavky vypl⇣vající ze zadání ÚP byly respektovány a zapracovány do zn⌦ní ÚP. 3)

Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení

3.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území Obec Jedom⌦lice se nachází v západní ásti okresu Kladno (St edo esk⇣ kraj). Obec spáduje k m⌦stu Slan⇣ (7km) - pracovní p íle⌘itosti, vy í ob anská vybavenost, ú ady. Ji⌘ní hranicí prochází silnice I. t ídy Velvary - Slan⇣ - ⇤evni ov. Správní území obce má smí en⇣ charakter - více ne⌘ jeho polovina je intenzivn⌦ zem⌦d⌦lsky vyu⌘ívána (obiloviny, chmel), jihozápadní polovina katastru spadá do lesního komplexu p írodního parku “D⌘bán”. Zastav⌦né území plní p edev ím obytnou a rekrea ní funkci, v⇣znam zem⌦d⌦lské v⇣roby i drobné v⇣roby a slu⌘eb je vedlej í. Díky d ív⌦j í hornické innosti vznikla v extravilánu obce ada usedlostí - samot. P evá⌘nou ást území je mo⌘no charakterizovat jako území s nep ízniv⇣mi in⌘en⇣rskogeologick⇣mi pom⌦ry. Nebyly zde dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy. Sousední územní obvody: obec obec Libovice obec ⇤isuty obec Malíkovice obec Drnek obec M ec obec Pozde↵ obec Plchov

katastrální území Libovice u Slaného ⇤isuty u Slaného Malíkovice Drnek M ec Pozde↵ Plchov

P íslu nost k vybran⇣m ú ad✏m státní správy: Pov⌦ en⇣ obecní ú ad: Obec s roz í enou p✏sobností: Matri ní ú ad Finan ní ú ad Stavební ú ad -

okres (v e St edo esk⇣ kraj) Kladno Kladno Kladno Kladno Rakovník Kladno Kladno Slan⇣ Slan⇣ Slan⇣ Slan⇣ Slan⇣

Ú ast ve sdru⌘ení obcí: Obec je lenem Dobrovolného svazku obcí Mikroregion povodí Bakovského potoka. V rámci sdru⌘ení jsou zejména sledovány zájmy ochrany vod. Obec Jedom⌦lice je lenem Vodohospodá ského sdru⌘ení obcí Slánské oblasti. Tento dobrovoln⇣ svazek obcí se stal v dubnu 2005 lenem zájmového sdru⌘ení právnick⇣ch osob P emyslovské st ední echy. Obec Jedom⌦lice podpisem starosty obce deklarovala v✓roce 2007 souhlas s✓napl↵ováním Strategického plánu LEADER, na jeho⌘ základ⌦ P emyslovské st ední echy, z.s.p.o. (nyní o.p.s.) jsou p íjemcem podpory z✓evropského dota ního titulu Program rozvoje venkova / LEADER a v echny obce, neziskové organizace a podnikatelé z✓území, které toto sdru⌘ení spravuje, mohou b⇣t ⌘adateli o podporu z✓tohoto programu.

Schválená územn⌦ plánovací dokumentace obce: Pro e ené území byl v minulosti zpracován Územní plán obce Jedom⌦lice (Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová - platnost ÚP 2006). Zm⌦ny této dokumentace nebyly zadány. Nov⇣ územní plán bude p evá⌘n⌦ navazovat na urbanistickou koncepci danou p edchozí dokumentací. 3.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond Obyvatelstvo V⇣vojovou adu po tu obyvatel lze rozd⌦lit do n⌦kolika základních etap. V období 1869 za átek I. sv⌦tové války je mo⌘no sledovat postupn⇣ nár✏st po tu obyvatelstva s vrcholem v první dekád⌦

4


20. století. V období mezivále ném populace v Jedom⌦licích po et obyvatelstva stagnuje. Povále né období se vyzna uje v⇣razn⇣m poklesem po tu obyvatel souvisejícím i s postupn⇣m útlumem d✏lní innosti (zejména por. 1945). V dekád⌦ devadesát⇣ch let byl v ak tento pokles ve srovnání s d ív⌦j ím obdobím minimální, spí e se jednalo o stagnaci. V poslední dekád⌦ se v ak naplnil o ekávan⇣ nár✏st po tu obyvatel související s kladn⇣m saldem migrace. Vzhledem k aktuálnímu stavu po tu trvale ⌘ijícího obyvatelstva ( erven 2014) se jedná o 16% nár✏st (332<385). Demografická k ivka je tedy v sou asnosti na úrovni konce 60. let minulého století. Z hlediska v⌦kové struktury je v obci zna n⇣ podíl po et obyvatel v produktivním v⌦ku, i do budoucna je mo⌘no vzhledem ke zm⌦nám migra ního salda (st⌦hování za levn⌦j ím bydlení do kvalitního p írodního prost edí) o ekávat i dal í nár✏st po tu produktivního obyvatelstva v obci. Obec Jedom⌦lice má rozvojové perspektivy, co⌘ je dáno zejména rychlou dopravní dostupností center v⌦t ích ekonomick⇣ch aktivit a pracovních p íle⌘itosti (Kladno, Slan⇣, Praha) i pom⌦rn⌦ kvalitním p írodním prost edím. V⇣voj po 1880 1991 495 335

1869 1981 464 339

tu obyvatelstva v letech 1869 - 2011 1890 1900 1910 1921 2001 2011 456 497 589 577 332 374

1930

1950

1961

1970

556

447

429

376

Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu k 26.3.2011 Celkem Obyvatelstvo celkem z toho rodinný stav

muži

ženy

374

199

175

svobodní, svobodné

151

92

59

ženatí, vdané

171

85

86

rozvedení, rozvedené

34

19

15

vdovci, vdovy

18

3

15

Obyvatelstvo podle věku k 26.3.2011 Celkem Obyvatelstvo celkem z toho ve věku

muži

ženy

374

199

175

0 - 14

56

31

25

15 - 19

27

16

11

20 - 29

48

26

22

30 - 39

70

39

31

40 - 49

47

23

24

50 - 59

48

23

25

60 - 64

31

17

14

65 - 69

15

11

4

70 - 79

15

8

7

80 a více let

14

4

10

Stavební a bytov⇣ fond Za posledních deset let se dle údaj✏ SÚ (srovnej 2001 a 2011) podstatn⌦ zv⇣ il po et trvale obydlen⇣ch dom✏ (102 na 122). Po et bytov⇣ch dom✏ (s 8 byty) se nezm⌦nil. Neobydlené byty slou⌘í ojedin⌦le k rekreaci - chalupa ení. 1869 1981 65 108

V⇣voj po 1880 1991 79 96

tu dom✏ (obydlen⇣ch) v letech 1869 - 2001(v letech 1961/1991 trvale obydlen⇣ch): 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 2001 2011 76 81 92 99 119 122 117 113 136 142

Domovní a bytov⇣ fond 2001/2011: domy celkem 136 142

trvale obydlené 102 (z toho 2 bytové domy) 122 (z toho 2 bytové domy)

5


Domovní fond k 26.3.2011 Celkem

rodinné domy

bytové domy

ostatní budovy

Domy úhrnem

142

138

2

2

Domy obydlené

122

118

2

2

z toho podle vlastnictví fyzická osoba domu obec, stát

105

105

-

-

1

1

-

-

bytové družstvo

1

-

1

-

spoluvlastnictví vlastníků bytů

9

9

-

-

1919 a dříve

26

26

-

-

1920 - 1970

37

37

-

-

1971 - 1980

21

21

-

-

1981 - 1990

11

9

2

-

1991 - 2000

13

13

-

-

2001 - 2011

8

8

-

-

z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu

Obydlené byty podle právního důvodu užívání a počtu obytných místností k 26.3.2011 Celkem

Obydlené byty celkem z toho právní důvod užívání bytu

z toho s počtem obytných místností

rodinné domy

bytové domy

ostatní budovy

142

132

8

2

108

108

-

-

v osobním vlastnictví

1

-

1

-

nájemní

6

4

2

-

družstevní

5

-

5

-

1

2

2

-

-

2

11

11

-

-

3

24

20

4

-

4

37

34

3

-

5 a více

53

52

1

-

ve vlastním domě

3.3) Ekonomická základna Po ukon ení hornické innosti zde p eva⌘uje vyjí⌘ ka za prací (Slan⇣, Praha, Kladno). Ze 176 zam⌦stnan⇣ch osob vyjí⌘dí 93. Za posledních deset let se dle údaj✏ SÚ (srovnej 2001 a 2011) zv⇣ il po et ekonomicky aktivních obyvatel z 158 na 190. Tento pozitivní ukazatel je dán zejména p ílivem obyvatelstva v produktivním v⌦ku - mlad⇣ch rodin s d⌦tmi. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity k 26.3.2011 Celkem

muži

ženy

Ekonomicky aktivní celkem

190

103

87

v tom:

zaměstnaní

176

94

82

z toho podle postavení v zaměstnanci zaměstnání zaměstnavatelé

138

69

69

3

2

1

24

17

7

pracující důchodci

9

6

3

ženy na mateřské dovolené

2

-

2

pracující na vlastní účet ze zaměstnaných

nezaměstnaní

14

9

5

171

89

82

nepracující důchodci

73

37

36

žáci, studenti, učni

55

32

23

13

7

6

Ekonomicky neaktivní celkem z toho

Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

Vyjíždějící do zaměstnání a škol k 26.3.2011 Celkem Vyjíždějící celkem v tom

132 vyjíždějící do zaměstnání v tom

93

v rámci obce

6

do jiné obce okresu

6

70

v tom

OD⇧VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU JEDOM⇥LICE (LISTOPAD 2015) v tom do jiného okresu kraje do jiného kraje

5 12

do zahraničí

-

vyjíždějící do škol v tom

39

v rámci obce

-

mimo obec

39

Charakteristika za ízení v⇣roby a v⇣robních slu⌘eb, koncepce rozvoje Pracovní p íle⌘itosti v✓obci nabízí AGRA ⇤isuty, s.r.o., zab⇣vající se ⌘ivo i nou v⇣robou a zpracováním chmele, dále firma Filkom, s.r.o., která vyrábí vzduchové filtry a odlu ova e a drobné ⌘ivnostenské provozovny. Zem⌦d⌦lskou p✏du v Jedom⌦licích obhospoda uje AGRA ⇤isuty, s.r.o. a soukromí zem⌦d⌦lci. V rostlinné v⇣rob⌦ se spole nost specializuje na produkci potraviná ského a krmného obilí, ozimé epky, ho ice a hrachu. ⌥ivo i ná v⇣roba zahrnuje farmu ⌘ivo i né v⇣roby Jedom⌦lice (vlastník AGRA ⇤isuty, s.r.o.), která provozuje porodnu prasnic a odchovnu mladého hov⌦zího dobytka. Územní plán zachovává stávající v⇣robní plochy. Územní plán p ipravil územní podmínky tak, aby v plochách zejména se smí enou funkcí bylo umo⌘n⌦no rozvíjet slu⌘by, drobnou v⇣robu a emesla a dal í podnikatelskou innost související nap . s hospoda ením. 3.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP)

Pozn.:

Vymezení zastav ného území Na území obce Jedom⌦lice je k datu 7. 5. 2014 vymezeno celkem trnáct zastav⌦n⇣ch území: Jedom⌦lice, sportovi t⌦ 2 zastav⌦né území osada Jind ich✏v D✏l 1 zastav⌦né území hájenka Ostrov 1 zastav⌦né území hájenka Ostrov - Bor 1 zastav⌦né území samoty (Carda, Kumbál, K Pozdni) 3 zastav⌦né území samota e. 122 na lesním poz. . 1367/3 1 zastav⌦né území samota st. p. 197 1 zastav⌦né území ve ejné poh ebi t⌦ 1 zastav⌦né území zahrádká ská osada Na Dolnici 1 zastav⌦né území vodojem 1 zastav⌦né území zahrada navazující na zástavbu Hv⌦zdy 1 zastav⌦né území Do zastav⌦ného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu sídla (s v⇣jimkou vinic, chmelnic a zahradnictví a pozemk✏ p iléhajících k hranici intravilánu navrácen⇣ch do orné p✏dy nebo do lesních pozemk✏). Do zastav⌦ného území jsou dále, mimo intravilán sídla, zahrnuty zastav⌦né stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich ásti, ze kter⇣ch jsou vjezdy na ostatní pozemky zastav⌦ného území, ve ejná prostranství a dal í pozemky, které jsou obklopeny pozemky zastav⌦ného území (s v⇣jimkou pozemk✏ vinic, chmelnic a zahradnictví). Zastav⌦n⇣m stavebním pozemkem je pozemek evidovan⇣ v katastru nemovitostí jako stavební parcela a dal í pozemkové parcely zpravidla pod spole n⇣m oplocením, tvo ící souvisl⇣ celek. Ochrana a rozvoj hodnot území

Stru ná historie (Jedom⌦lice) - ves u Sme na, nejstar í písemná zmínka pochází z roku 1316. V 15. století pat ila k Malíkovicím. Jan Malíkovsk⇣ z Bysn⌦ musel zadlu⌘en⇣ statek ponechat v⌦ itel✏m; ti prodali kolem roku 1508 Malíkovice s tvrzí a vesnicemi anovicemi a Jedom⌦licemi D⌦poltovi z Lobkovic za 1250 kop gro ✏. Od Lobkovic✏ koupil celé malíkovské panství i s tvrzí r. 1594 Gothart Florián ⌥ ársk⇣ ze ⌥ áru na erveném Újezdci a Jenci za 10 000 kop gro ✏ esk⇣ch........ R. 1599 prodal ⌥ ársk⇣ Malíkovice, anovice a Jedom⌦lice sourozenc✏m Eli ce a Marii Vald tejnov⇣m z Martinic a Jaroslavu Bo itovi z Martinic na Sme n⌦ za 38 000 kop mí e↵sk⇣ch. Historie hornické innosti Slánské uhelné nálezy a d✏lní díla jsou evidovány od 1. 11. 1790, kdy oficiáln⌦ zahájil innost horní ú ad sme ensk⇣. Kolem roku 1800 byl na sme enském a slánském panství otev eno ji⌘ 9 achet. Vydobytého uhlí se u⌘ívalo hlavn⌦ na otop, k pálení cihel a vápna a pozd⌦ji k va ení piva ve Sme n⌦ i ve Slaném. I na katastrálním území Jedom⌦lic byla ud⌦lena ada kutacích povolení. Na míst⌦ zvaném “Vostrov” otev el achtu sv. Josefa v roce 1805 Josef Drchnovsk⇣ z Lidic. tento pozd⌦ji roz í il Dr. Fischer. V 30. letech 19. století dochází k zintenzivn⌦ní t⌦⌘by na stávajících dolech a ke vzniku dal ích pokusn⇣ch jam po celém kraji. V seznamu v ech jam i dol✏ inn⇣ch i opu t⌦n⇣ch na panství sme enském i slánském z roku 1843 byly na “Vostrov⌦” za Jedom⌦licemi uvedeny 3; v Zábo í a v Hrá ku u Jedom⌦lic 10; pod Hv⌦zdou k Libovici a k Jedom⌦lic✏m 18. Pozd⌦ji t⌦⌘bu uhlí p evzaly r✏zné spole nosti (nap . Martinic & Fürstenberg, Humboldt atd.). Nejznám⌦j ím dolem z pozd⌦j í doby se stal d✏l Jind ich v severní ásti katastrálního území Jedom⌦lic. Hornická innost zde byla ukon ena za 2. sv. války. Archeologické nálezy Území s archeologick⇣mi nálezy - je definováno jako území, na n⌦m⌘ se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvo ené lov⌦kem nebo vzniklé p írodním procesem na základ⌦ p✏sobení i 7


vyu⌘ití lov⌦kem a archeologické nálezy movité povahy. V sou asné dob⌦ je dle vyjád ení Archeologického ústavu a oprávn⌦n⇣ch organizací nutné pova⌘ovat celé území st edních ech za území s archeologick⇣mi nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost ji⌘ od doby p ípravy stavby oznámit zám⌦r stavební innost Archeologickému ústavu, má-li se provád⌦t na území s archeologick⇣mi nálezy. Z toho vypl⇣vá, ⌘e ka⌘d⇣ stavebník ve st edo eském kraji musí provést oznámení v✏ i Archeologickému ústavu AV R a umo⌘nit jemu nebo oprávn⌦né organizaci provést na dot eném území záchrann⇣ archeologick⇣ v⇣zkum. Archeologick⇣ ústav je v dikci tohoto zákona ur en, aby uplat↵oval na základ⌦ oznámení stavebníka po⌘adavek na záchrann⇣ archeologick⇣ v⇣zkum a koordinoval archeologické v⇣zkumy. V e eném území jsou vymezeny v⇣znamné archeologické lokality I. stupn⌦, které zahrnují: kulturní památky popsané ní⌘e v textu. St edov⌦ké a novov⌦ké jádro Jedom⌦lic spadá do vymezené archeologické zóny II. stupn⌦. Kulturní památky V e eném území jsou evidovány a zapsány do Úst edního seznamu kulturních památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní): 27332/2-4021 - kaple (náves v Jedom⌦licích); 19243/2-690* - zaniklá ves, archeologické stopy (les Ostrov); 16399/2-690* - tvrz Na Zámkách, archeologické stopy (les Ostrov). *) pozn.: ob⌦ archeologické památky s✓r✏zn⇣mi rejst íkov⇣mi ísly i ozna ením se nacházejí na stejném území P i stavebních úpravách a navrhování nové zástavby je nezbytné respektovat charakter bezprost edního okolí t⌦chto kulturních památek a p i zám⌦ru jejich oprav a rekonstrukcí respektovat zákon . 20/1987 Sb. o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní, kdy je v p edstihu nutné za⌘ádat o vydání závazného stanoviska pov⌦ enou správní obec.

kaple v Jedom⇤licích

-

-

Územním plánem je respektováno základní prostorové len⌦ní zastav⌦ného území: p✏vodní historické jádro Jedom⌦lic se zem⌦d⌦lsk⇣mi usedlostmi soust ed⌦n⇣mi kolem roz í ené návesní ulicovky, navazující domká ská zástavba, novodobá zástavba rodinn⇣ch dom✏ v zahradách. Zásady pro územn⌦ rozvojovou a stavební innost: zachování tradi ních hmot a forem zástavby v✓historickém jádru Jedom⌦lic, v⇣stavbu, p ípadn⌦ obnovu dom✏ v✓blízkosti architektonicko-urbanistick⇣ch cenn⇣ch objekt✏ nutno provád⌦t citliv⌦ a v✓souladu s✓rázem této cenné zástavby, nové rozvojové plochy v✓obci situovat v✓návaznosti na zastav⌦né území, p i v⇣stavb⌦ respektovat sou asnou architektonicko urbanistickou strukturu obce, pro v⇣robní aktivity prioritn⌦ vyu⌘ít existující hospodá ské objekty v p✏vodním historickém jádru - tím zárove↵ najít odpovídající vyu⌘ití pro tyto objekty (stodoly, stájové objekty ap.), vylou it stavební zásahy do pozm⌦n⌦né krajinné oblasti, dnes v ak ji⌘ s p eva⌘ujícími p írodními hodnotami. Ochrana dal ích architektonick⇣ch a dal ích kulturn⌦-historick⇣ch hodnot .p. 7 - usedlost s bránou a zd⌦n⇣m zem⌦d⌦lsk⇣m domem z 1. pol. 19. stol. a zd⌦nou stodolou z p elomu 18. a 19. stol.; .p. 24 - zd⌦n⇣ patrov⇣ d✏m s bránou z poloviny 19. stol.; .p. 26 - zachovaná su árna ovoce z konce 19. stol; pomník padl⇣m na návsi; Bo⌘í Muka z roku 1896; ve ejné poh ebi t⌦ v izolované poloze v západní okrajové ásti katastru.

8


Urbanistická koncepce Urbanistická v⇣chodiska P✏vodní osada s tvrzi t⌦m, která se nacházela na vyv⇣ eném ostrohu ve západní ásti katastrálního území zanikla z ejm⌦ d✏sledkem postupn⌦ sílících koloniza ních tendencí v etap⌦ vrcholného st edov⌦ku, kdy dochází k rozsáhl⇣m zm⌦nám sídelní struktury související se zm⌦nami zp✏sobu hospoda ení. Nov⌦ zalo⌘ené sídlo vzniklo na spojnici cest vedoucím k sousedním obcím (⇤isuty, Libovice a Pozde↵). Struktura p✏vodní zástavby je tém⌦ pravidelná s centrálním návesním prostorem. Do n⌦j se p evá⌘n⌦ sv⇣mi títy obracejí stavení zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostí. P✏vodní zastav⌦né území obce je uzav eno prstencem zahrad, které se dochovaly dodnes. Hornická innost v 19. a v první polovin⌦ 20. století dala vzniknout hornické osad⌦ Jind ich✏v D✏l. V území se nachází ada usedlostí - samot (Carda, Kumbál, lokalita V Zábo í, hájenky Ostrov a Ostrov Bor), které dnes zejména plní funkci obytnou a rekrea ní. Stavební rozmach zaznamenala zejména léta 1920-1930 a to zejména v oblasti bydlení. Obec se rozvíjí podél hlavních cest, t⌦⌘i t⌦ stavebního rozvoje spadá do v⇣chodní ásti. Celé toto území má charakter rodinného bydlení - p evá⌘n⌦ ve dvojdomech s men ími zahradami. V obci byla postavena budova koly a sokolovny. V padesát⇣ch letech byl na severozápadním okraji obce zbudován zem⌦d⌦lsk⇣ areál (odchovna skotu, porodna prasnic, zpracování chmele), ve v⇣chodní ásti pozd⌦ji vznikly nové v⇣robní provozy ji⌘ nesouvisející se zem⌦d⌦lstvím. Postupn⌦ se v obci rozvíjí ob anská vybavenost prodejna smí eného zbo⌘í, po⌘ární zbrojnice, fotbalové h i t⌦. Západn⌦ od obce se nachází men í zahrádká ská kolonie (související s existencí dvou bytov⇣ch dom✏ v Jedom⌦licích). V sou asnosti v obci - ve smyslu územn⌦ plánovací dokumentace pokra uje v⇣stavba rodinn⇣ch dom✏ stojících samostatn⌦ v zahradách a to zejména ve západní okrajové poloze Jedom⌦lic. Zástavbou se zde formuje kompaktní tvar sídla. Novostavbami se naplnily n⌦které záhumenní pozemky v zastav⌦ném území a v plochách mimo zástavbu zejména rozvoj v okrajové jihozápadní poloze sídelního útvaru. Mo⌘no konstatovat, ⌘e je ji⌘ zastav⌦na podstatná ást lokalit ur en⇣ch p✏vodním územním plánem pro stavební innost - rozvoj individuálního rodinného bydlení.

Jedom⇤lice - pohled od západu (vlevo dominantní budova su⌃árny chmele, dominantní budova ⌃koly v centrální poloze)

Zastav⌦né území plní p edev ím obytnou funkci (v etn⌦ drobného podnikání a hospoda ení), v⇣znam má v⇣roba i ob anská vybavenost. Z hlediska funk ního vyu⌘ití p eva⌘uje a nadále bude p eva⌘ovat vyu⌘ití smí ené obytné s p eva⌘ujícím venkovsk⇣m charakterem zástavby v p✏vodním jádru sídla a navazující plochy bydlení v rodinn⇣ch domech. Územní plán zachovává stávající v⇣robní za ízení. I nadále bude p evládat vyjí⌘ ka za prací. Nové plochy v⇣roby a skladování nejsou navr⌘eny. Vzhledem k d✏le⌘itosti za ízení v⇣roby a v⇣robních slu⌘eb pro stabilizaci sídelních útvar✏ mohou b⇣t vybraná za ízení umís ována i ve stávajících i navr⌘en⇣ch plochách, av ak pouze v souladu s regulativy vyu⌘ití ploch. Ve shod⌦ s navr⌘en⇣mi regulativy bude mo⌘no v obci umís ovat neru ící za ízení nap . drobné v⇣roby, slu⌘eb, emesel a agroturistiky tak, aby se mj. mohl obnovit ú el v sou asnosti nevyu⌘ívan⇣ch objekt✏ v zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostech. Návrh územního rozvoje Jedom⌦lice: Návrh územního rozvoje ctí koncepci danou p✏vodní územn⌦ plánovací dokumentací (lokality Z1 - Z5) a souvisí s po⌘adavky vymezovat nové plochy pro bydlení v rodinn⇣ch domech a smí ené - venkovské vyu⌘ití (lokality Z6 - Z12). Územní rozvoj mimo zastav⌦né území je sm⌦ ován do okrajov⇣ch poloh navazujících na stávající zastav⌦né území v severní, ji⌘ní a západní okrajové ásti sídla tak, aby se zachoval jeho kompaktní charakter. Podmínky pro formu zástavby dbají na zachování m⌦ ítka staveb, zachování siluet a charakteru okraj✏ obcí (v⇣ ková hladina, hustota zástavby, pásy zelen⌦). Dále jsou dány podmínky pro vytvo ení standardní dopravn⌦-technické obsluhy potenciální nové skupinové zástavby.

9


Osady, samoty: Osada Jind ich✏v D✏l nebude územn⌦ rozvíjena. Toté⌘ se t⇣ká i samot a zahrádká ské osady. P⌦írodní podmínky a krajinn ráz Sou asné uspo ádání krajiny je ovlivn⌦no p írodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspo ádání krajiny, tak i pro urbanistické e ení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny a krajinn⇣ ráz. Klimatické podmínky v⇣chodní okraj území se nachází v✓teplé oblasti T2, kde podnebí je teplé a⌘ velmi teplé a suché, suma teplot nad 10°C iní 2600 - 2800 hod., pr✏m⌦rná ro ní teplota 8 - 9 °C, ro ní úhrn srá⌘ek <500 mm. Západní ást území v etn⌦ samotné obce Jedom⌦lice spadá ji⌘ do mírn⌦ teplé oblasti MT11, pro kterou je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto, s pr✏m⌦rn⇣m po tem 40 - 50 letních dn✏ v roce a s pr✏m⌦rnou teplotou v ervenci 17 -18 °C. Má krátké p echodné období smírn⌦ tepl⇣m jarem a podzimem (pr✏m⌦rná dubnová i íjnová teplota vzduchu je 7 - 8 °C) a krátkou, mírn⌦ teplou a velmi suchou zimou, tedy i krátké trvání sn⌦hové pokr⇣vky (pr✏m⌦rn⇣ po et ledov⇣ch dn✏ je zde 30 a⌘ 40 a pr✏m⌦rná teplota v lednu -2 a⌘ -3 °C). Pr✏m⌦rn⇣ ro ní úhrn srá⌘ek se pohybuje od 350 do 450 mm. Geologické podmínky geologicky je podklad území tvo en horninami eského masivu. ást tvo í horniny eské k ídové tabule – svrchní k ída (spodní a svrchní turon, cenoman), jedná se o horniny jizerského a b⌦lohorského souvrství a perucko – korycanského souvrství; zastoupeny jsou vápnité jílovce, slínovce, prachovce a slepence. ást území tvo í permokarnonské horniny – karbon pánví (spodní perm a svrchní karbon, karbon); zastoupeny jsou rudé a edé kalovce, prachovité jílovce, pískovce, arkózy, slepence, uhelné sloje. Geomorfologické podmínky - e ené území je umíst⌦no v provincii eská Vyso ina, na rozhraní dvou subprovincií Poberounská soustava a eská tabule. Západní a⌘ jihov⇣chodní ást území spadá do subprovincie Poberounské soustavy, v Brdské oblasti, p i em⌘ západní ást území spadá do celku D⌘bán, podcelku ⇤evni ovská pahorkatina; ji⌘ní a⌘ jihov⇣chodní ást území do celku Pra⌘ská plo ina, podcelku Slánská tabule. Severní a⌘ severov⇣chodní ást území spadá do subprovincie eská tabule, v oblasti St edo eská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku ⇤ípská tabule. V⌦t ina území má zvln⌦n⇣ ráz. Z hlediska geomorfologického je v⇣razná kotlina (Dolina) nacházející se na lesních pozemcích v západní polovin⌦ e eného území. V⇣ kov⇣ rozdíl spádnice str⌘ovit⇣ch svah✏ je a⌘ 50m. Údolnicí prochází Byse↵sk⇣ potok, kter⇣ na lesních pozemcích pramení. Pr✏m⌦rná nadmo ská v⇣ ka v e eném území se pohybuje mezi 305 – 445 m n.m. Nejni⌘ í kóta je podél v⇣chodní hranice a to v místech, kde Byse↵sk⇣ potok opou tí zájmové území (sm⌦rem na Libovice), nejv⇣ e polo⌘ená ást zájmového území je v jeho západní ásti na hranici lesních pozemk✏ s k. ú. M ec. Pedologické pom⌦ry – p eva⌘ujícím p✏dním typem jsou kambizem⌦ eubazické a⌘ mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin (na pískovcích), kambizem⌦ modální na t⌦⌘ ích zv⌦tralinách permokarbonu; kambizem⌦ oglejené a pararendziny se sklonem k do asnému zamok ení. Okrajov⌦ se vyskytují kambizem⌦ litické a kambizem⌦ rankerové, pop . rankery na pevn⇣ch substrátech. Do jihov⇣chodní ásti území zasahují hn⌦dozem⌦ na slab⌦ oglejen⇣ch spra ích. V niv⌦ Byse↵ského potoka jsou vyvinuty fluvizem⌦ pelické a kambické eubazické a⌘ mezobazické na nivních ulo⌘eninách. V e eném území se vyskytují jak p✏dy bonitn⌦ nejcenn⌦j í s nadpr✏m⌦rnou produk ní schopností tj. p✏dy I. a II. t ídy ochrany (niva Byse↵ského potoka, hn⌦dozem⌦ ve v⇣chodní ásti území), tak p✏dy s nízk⇣m produk ním potenciálem (III. – V. t ídy ochrany). Tyto mén⌦ kvalitní p✏dy p eva⌘ují. Vyhodnocení p edpokládan⇣ch d✏sledku navrhovaného e ení na ZPF je p edm⌦tem kapitoly f od✏vodn⌦ní). Na plochách zem⌦d⌦lského p✏dního fondu v rozsahu cca 20% plochy ZPF plo né meliorace drená⌘e. Dal í investice do p✏dy (nap . závlahy) nejsou. Plo n⌦ meliorovaná území navazují na prvky hlavních meliora ní za ízení. Tato za ízení netvo í ucelen⇣ systém a svoji funkci plní p im⌦ en⌦ ke stá í (r.1964 - 1986). K nezem⌦d⌦lskému vyu⌘ití p✏dy jsou za azeny pouze vyjíme n⌦ pozemky meliorované, kde byly vlo⌘eny investice do p✏dy (plo né drená⌘e) a to v rámci rozvojové lokality Z5 - plocha areálu OV a Z8/BV. V p ípad⌦ dot ení plo n⇣ch meliorací, je t eba p íslu n⇣mi opat eními zajistit funk nost zb⇣vajících meliora ních za ízení na okolních pozemcích, v etn⌦ bezproblémového odtoku vod. V území se projevuje vodní i v⌦trná eroze. V⌦trnou erozí jsou ohro⌘eny zejména náhorní plo iny - lokality Na pláních, Na vr kách. Vodní erozí jsou ohro⌘eny sva⌘ité pozemky nad kotlinou Byse↵ského potoka v lokalit⌦ Dolnice, Pr✏hon, Mo idla, Na pláních. Na t⌦chto pozemcích je doporu ena kombinace technick⇣ch (protierozní meze), organiza ních (zatravn⌦ní) a agrotechnick⇣ch (protierozní technologie p⌦stování plodin) protierozních opat ení, p íp. pouze organiza ních opat ení, která v⇣razn⌦ omezí kodlivé p✏sobení povrchového odtoku. Hydrologické podmínky V⇣m⌦ra katastráln⌦ evidovan⇣ch vodních ploch v e eném území iní 3,2641 ha - sestává z p írozen⇣ch tok✏ a vodních um⌦l⇣ch nádr⌘í. Vodní toky

10


⇤e ené území spadá do ir ího povodí Vltavy (Vltava od Rokytky po ústí do Labe) Do území obce Jedom⌦lice zasahují t i díl í povodí: HP 1-12-02-052 povodí Byse↵ského potoka (v⌦t ina katastrálního území) HP 1-12-02-051 povodí Bakovského potoka (men í severní ást katastrálního území) HP 1-12-02-072 povodí erveného potoka (jihozápadní okraj území) Hlavním recipientem v území je Byse↵sk⇣ potok - drobn⇣ vodní tok, do kterého jsou zaúst⌦ny drobné p ítoky (n⌦které z nich plní funkce odvod↵ovacího meliora ního kanálu). Byse↵sk⇣ potok pramení 1 km jz. od Jedom⌦lic ve v⇣ ce 349 m n.m., ústí zprava do Bakovského potoka nad Be ovicemi v 218 m n.m., plocha povodí 31,6 km2, délka toku 12,5 km, pr✏m. pr✏t. u ústí 0,41m3/s. Pstruhová voda. ást tohoto vodního toku má upravené koryto. Správcem Byse↵ského potoka a jeho p ítok✏ je Povodí Vltavy s.p.. Vodní díla V území se nenacházejí v⌦t í vodní díla (rybníky) vyjma um⌦l⇣ch vodních nádr⌘í v obci, v areálu ZD (parc. . 98/1, 98/2, 98/3, 129/8, 129/29). Plní zejména funkci protipo⌘ární ochrany. PN na návsi je napájena z vlastního zdroje (pramen), p epad ústí do vodote e. Vedle p irozen⇣ch recipient✏ a recipientních prvk✏ hrají v⇣znamnou roli v území té⌘ meliora ní za ízení. Jedná se zejména o plo né drená⌘e a odvod↵ovací meliora ní kanály (v n⌦kter⇣ch úsecích zatrubn⌦né). Detail odvodn⌦ní (péra trubkové drená⌘e) jsou v majetku jednotliv⇣ch vlastník✏ pozemk✏, hlavní odvod↵ovací za ízení – zatrubn⌦né i otev ené meliora ní kanály spravuje Státní pozemkov⇣ ú ad, Odd⌦lení správy vodohospodá sk⇣ch d⌦l p i odboru ízení správy nemovitostí, Husinecká 1024, Praha 3 – ⌥i⌘kov. Podzemní vody, vodní zdroje a ochranná pásma ⇤e ené území spadá do hydrogeologického rajonu 5140 Kladenská pánev. Z geologického hlediska je prostor Kladenské pánve reprezentován sedimentárními ulo⌘eninami permokarbonu (st ídání pelit✏, slepenc✏, prachovc✏, jílovc✏, uhlí). Hydrogeologické pom⌦ry v tomto rajonu jsou lokáln⌦ prom⌦nlivé v závislosti na charakteru jednotliv⇣ch sedimentárních vrstev, na jejich propustnosti, p íp. na tektonick⇣ch poruchách, na schopnosti infiltrace srá⌘kov⇣ch vod a té⌘ na naru enosti jednotliv⇣ch formací d✏lních inností, která má zásadní vliv na proud⌦ní podzemní vody. V sou asnosti s omezující se d✏lní inností, p i které v dob⌦ aktivní t⌦⌘by byly um⌦le sni⌘ovány hladiny podzemních vod, vznikají problémy s etn⇣mi v⇣rony d✏lních vod. Jejich p ípadné vyu⌘ití jako zdroje pitné vody je v ak mnohdy omezeno její nevyhovující jakostí. V e eném území není vyhlá eno ⌘ádné ochranné pásmo vodních zdroj✏. Území nespadá do chrán⌦né oblasti p irozené akumulace spodních vod (CHOPAV). Fytogeografie a fytocenologie ⇤e ené území le⌘í na rozhraní dvou bioregion✏ 1.2 ⇤ípského a1.17 D⌘bánského. 1.2 ⇤ípsk⇣ bioregion tvo í opuková tabule s✓teplomilnou biotou 2. bukovo-dubového vegeta ního stupn⌦, ve vy ích polohách s p echody do 3. dubovo-bukového stupn⌦. V rámci bioregionu ⇤ípského zastoupena biochora: -2BL roz ezané (erodované) plo iny na permu v suché oblasti 2. vegeta ního stupn⌦ 1.17 D⌘bánsk⇣ bioregion je tvo en zdvi⌘enou opukovou tabulí, roz ezanou po obvodu v⇣razn⇣mi údolími a⌘ do podlo⌘í permu. Na plo inách a ji⌘ních svazích dominují teplomilné doubravy, v údolích dubohab iny, místy ba⌘inné ol iny, na severních svazích kv⌦tnaté bu iny. Biota je typicky pestrá a nále⌘í do 2. bukovo-dubového a⌘ 4. bukového stupn⌦. V rámci bioregionu D⌘bánského jsou zastoupeny biochory: -3BL roz ezané (erodované) plo iny na permu v suché oblasti 3. vegeta ního stupn⌦ -3PD pahorkatiny na opukách v suché oblasti 3. vegeta ního stupn⌦ -3RD plo ina na opukách v suché oblasti 3. vegeta ního stupn⌦ 3UD v⇣razná údolí v opukách 3. vegeta ního stupn⌦ Z✓fytogeografického hlediska území pat í do eského termofytika, p esn⌦ji do fytogeografického okresu . 6 D⌘bán. ást e eného území pat í do mapovací jednotky potenciální vegetace: 7 – ern⇣ ová dubohab ina (Melampyro nemorosi-Carpinetum); ást do mapovací jednotky 22 – okroticová bu ina (Cephalantero-Fagetum). ern⇣ ová dubohab ina typická - dubohabrové háje s p ím⌦sí náro n⌦j ích listná ✏ (lípy srd ité, javor✏, jasan✏) s p evahou mezofilních druh✏ v bylinném pat e. ern⇣ ová dubohab ina p edstavuje klimaxovou vegetaci na st edn⌦ vlhk⇣ch p✏dách hn⌦dozemního typu v ní⌘inách a v pahorkatinném stupni eské vyso iny. V porostech p evládá dub zimní, na t⌦⌘ ích p✏dách dub letní, dále habr obecn⇣, lípa srd itá, javor klen, jasan ztepil⇣, b íza b⌦lokorá, vtrou en⌦ buk. V ke ovém patru líska obecná, hloh ostrotrnn⇣, svída krvavá. Bylinné patro je druhov⌦ bohaté. Okroticová bu ina - má jako hlavní strukturní slo⌘ky stromové a bylinné patro, ke ové patro b⇣vá vyvinuto jen fragmentárn⌦ v podob⌦ roztrou en⇣ch ke ✏. Ve stromovém patru p evládá buk doprovázen⇣ dal ími d evinami, nap . klenem a mlé em, lípou srd itou, dubem zimním, habrem, lokáln⌦ i jedlí. V ke ové patru se nej ast⌦ji vyskytují l⇣kovec jedovat⇣, svída krvavá, a kalina obecná. V bylinném patru se uplat↵ují druhy ádu Fagetalia a t ídy Querco-Fagetea, nap . v⌦senka nachová, samorostlík klasnat⇣, svízel lesní, imbaba chocholi natá, p ítomny jsou p edev ím vápnomilné druhy jako okrotice bílá, okrotice ervená. Z hlediska detailn⌦j ího d⌦lení by se v e eném území vyskytuje celá kála stanovi - na dnech údolí lze jako potenciální p irozenou vegetaci pova⌘ovat poto ní jaseniny as. Pruno-Fraxinetum (dle Katalogu biotopu – Chytr⇣ et al. 2001 - jde o jednotku L2.2) s✓bohat⇣m bylinn⇣m patrem. Na svazích byly

11


jaseniny vyst ídány bu inami (v závislosti na obsahu bází v✓p✏dním profilu bu vápnomiln⇣mi, resp. okroticov⇣mi nebo kv⌦tnat⇣mi), v✓nejprud ích svazích s✓v⇣raznou akumulací opukové drt⌦ by to byly su ové lesy svazu Tilio-Acerion a na hranách svahu ( i v⇣razn⌦j ích v⇣stupech horninového podlo⌘í) pak teplomilné doubravy pat ící nejspí e do as. Corno-Quercetum. Na plo inách lze v✓závislosti na promytí (a odvápn⌦ní) p✏dního profilu p edpokládat bu subxerofilní doubravy (Potentilo albae-Quercetum) nebo kyselé a⌘ vlhké doubravy (Melampyro-Quercetum i Molinio-Quercetum). Zoogeografické podmínky - fauna bioregionu je p✏vodn⌦ ryze hercynská, se západoevropsk⇣m vlivem (je⌘ek západní, ropucha krátkonohá). V otev en⇣ch místech p eva⌘uje kulturní bezlesá step, kde místy p e⌘ívají charakteristi tí zástupci suchomilné fauny, zejména teplomiln⇣ch hmyzích spole enstev. Lesní geobiocenózy vykazují n⌦které charakteristické druhy ⌘ivo ich✏, z m⌦kk⇣ ✏ nap . v etenatku mnohozubou, trojlalo ku pyskatou ... Typologie krajiny (oblasti a místa krajinného rázu) V✓kontextu Evropské úmluvy o krajin⌦ byla vytvo ena Typologie eské krajiny (Löw a kol. 2005), podle ní⌘ nále⌘í území Jedom⌦lic do t⌦chto rámcov⇣ch krajinn⇣ch typ✏: 1M5 charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter vyu⌘ití krajiny: lesozem⌦d⌦lská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina roz ezan⇣ch tabulí 3L5 charakter osídlení krajiny: vrcholn⌦ st edov⌦ká sídelní krajina Hercynica charakter vyu⌘ití krajiny: lesní krajina charakter reliéfu krajiny: krajina roz ezan⇣ch tabulí Syntézou uveden⇣ch t í rámcov⇣ch krajinn⇣ch typ✏ jsou v⇣sledkem pro e ené území oblasti se shodn⇣m krajinn⇣m typem. Ka⌘d⇣ segment má stanoven t ímístn⇣ kód, p i em⌘ první pozice nále⌘í typu sídelní oblasti, druhá typu vyu⌘ití území a t etí georeliéfu. Krajiny roz ezan⇣ch tabulí jsou pova⌘ovány za unikátní typy krajiny, které je pot eba chránit p ísn⌦ ve v ech aspektech. Z hlediska krajinotvorn⇣ch zp✏sob✏ vyu⌘ívání se jedná o pahorkatinnou smí enou krajinu. V⇣razn⌦ zem⌦d⌦lsk⇣ charakter má zejména severov⇣chodní polovina území. Do jihozápadní ásti zasahuje lesní masiv p írodního parku “D⌘bán” - I. zóna (viz. dále), kter⇣ spole n⌦ s ekosystémem nivy Byse↵ského potoka p ízniv⌦ ovliv↵uje ekologickou stabilitu e eného území resp. je nositelem biologické rozmanitosti kulturní krajiny. Nezanedbateln⇣ v⇣znam má kulturn⌦-historick⇣ potenciál krajiny - zaniklá st edov⌦ká osada “Ostrov” s tvrzi t⌦m. V krajin⌦ je mo⌘no rozpoznat i poz✏statky d ív⌦j í hornické innosti (odvaly, haldy). K ochran⌦ krajinného rázu s v⇣znamn⇣mi estetick⇣mi a p írodními hodnotami byl vyhlá en orgány ochrany p írody - okresními ú ady v Lounech, Kladn⌦ a Rakovníku p írodní park “D⌘bán” (blí⌘e viz. kap. Ochran p írody a krajiny). ⇤e ené území je sou ástí oblasti krajinného rázu Slánsko a D⌘bánsko. Oblast krajinného rázu Slánsko je vymezena v prostoru mezi Perucem, Vodochody-Stra kovem a Slan⇣m a zaujímá specifické území ⇤ípské tabule (pouze na jihu p echází do Pra⌘ské tabule). Jedná se o oblast osídlenou lov⌦kem ji⌘ od paleolitu. Od neolitu byla zdej í oblast vyhledávána pro velmi p ízniv⇣ charakter krajiny, reprezentovan⇣ p edev ím dlouh⇣mi men ími vodními toky, které vytvo ili iroká a relativn⌦ m⌦lká údolí pokrytá spra emi, a zem⌦d⌦lsky vyu⌘ívána. Od tohoto období se vytvá ela kulturní step. V✓krajin⌦ severního Slánska v✓závislosti na této terénní morfologii vznikla také velmi pravidelná struktura obcí rozlo⌘en⇣ch v✓odd⌦len⇣ch kompaktních sídlech podél vodote í a propojen⇣ch vzájemn⌦ cestami vedoucími p es oblé h bety – velké lány úrodné zem⌦d⌦lské p✏dy. Vzniká v⇣razn⌦ geometrická sídelní struktura, podpo ená p ím⇣mi liniemi císa sk⇣ch silnic. P ítomnost cenné architektury vná í do krajiny motivy kulturních dominant a p ipomíná, ⌘e se jedná o starou historickou kulturní krajinu. Velk⇣ rozvoj znamenaly nálezy uhlí v blízkém okolí a vybudování nové karlovarské silnice r.1815. Sou asné vyu⌘ívání krajiny vypl⇣vá z✓jeho charakteru a z✓historick⇣ch souvislostí. Nejv⇣znamn⌦j í je intenzivní zem⌦d⌦lské hospoda ení a vazba na m⌦sto Slan⇣. Oblast krajinného rázu D⌘bánsko je vymezena v prostoru mezi Slan⇣m a Kounovem a zaujímá specifické území D⌘bánu p edev ím pak ⇤evni ovské pahorkatiny a Ro ovské vrchoviny. Na západ⌦ pak p echází do ⇤ípské tabule. Zna ná ást oblasti spadá do stejnojmenného p írodního parku. Území je tvo eno p evá⌘n⌦ lenitou pahorkatinou – krom⌦ západní ásti, kde má reliéf charakter ploché vrchoviny. Reliéf tvo í strukturní stup↵ovina roz len⌦ná hlubok⇣mi a irok⇣mi údolími severov⇣chodního a západního sm⌦ru, jejich⌘ svahy jsou intenzivn⌦ modelovány etn⇣mi sesuvy a odlamováním okraj✏ k ídov⇣ch vrstev. Pro tuto oblast je typická barevná kombinace erven⇣ch ploch ornice, rozlehl⇣ch zelen⇣ch ploch les✏ a luk a vystupujících bíl⇣ch opukov⇣ch strání. V⇣jime nost území utvá í rozsáhlá zdvi⌘ená a rozlámaná k ídová tabule. P echody od údolí do plo in asto chybí a vytvá ejí se zde prudké útesové zlomy r✏zné v⇣ ky. P evá⌘ná ást území je zalesn⌦ná (cca 65 % plochy). P evládají borové a smrkové monokultury, av ak zastoupeny jsou i zbytky p irozen⇣ch bu in a doubrav. Celá oblast je krom⌦ navazujícího K ivoklátska obklopena agrární plochou krajinou, co⌘ siln⌦ odli uje lesnatou oblast D⌘bánu. Údolí jsou tvo ena mozaikou polí, luk a pastvin. Mimo ádn⌦ cenné jsou staré sady a teplé travnaté strán⌦, ale i drobné mok ady a slatiny. Stepní a teplomilná kv⌦tena je typická pro bezlesou oblast D⌘bánu. Podivuhodná krajina náhorních plo in roz ezan⇣ch hlubok⇣mi údolími s ostr⇣mi hranami vyniká kontrastem otev en⇣ch poloh s uzav en⇣mi lenit⇣mi údolími. Území D⌘bánska bylo osídleno ji⌘ v prehistorickém období, co⌘ dokládá mno⌘ství archeologick⇣ch nález✏ a památek – v e eném území zaniklá st edov⌦ká osada “Ostrov” s tvrzi t⌦m. Období 19. století zdej ímu kraji p ineslo také rozvoj t⌦⌘by kamenného uhlí – v okolí obce je ada poz✏statk✏ star⇣ch d✏lních d⌦l a samot souvisejících s hornickou inností.

12


V oblasti krajinného rázu je t eba dbát na minimalizaci zásah✏ a zachování v⇣znamu znak✏ krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluur ující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu i regionu jedine né nebo v⇣zna né. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nich⌘ n⌦které jsou obecn⌦ pou⌘itelné pro ochranu p írody a krajiny a n⌦které pro územn⌦ plánovací innost: zohledn⌦ní v⇣znamu a cennosti listnat⇣ch a smí en⇣ch les✏ s p evahou bu in a dobrav v lesních hospodá sk⇣ch plánech a v managementu krajiny; zachování pastvin a luk stepního charakteru (xerotermní pastviny a louky vys⇣chav⇣ch stanovi , suché trávníky); zachování sad✏ jako v⇣znamn⇣ch prvk✏ strukturní zelen⌦; ochrana vegeta ních prvk✏ liniové zelen⌦ podél vodních tok✏ a vodních ploch jako⌘to d✏le⌘it⇣ch prvk✏ prostorové struktury a znak✏ p írodních hodnot; respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovsk⇣ch sídel bude v cenn⇣ch polohách orientován do sou asn⌦ zastav⌦ného území (s respektováním znak✏ urbanistické struktury) a do kontaktu se zastav⌦n⇣m územím; zachování dimenze, m⌦ ítka a hodnot tradi ní architektury u nové v⇣stavby situované v cenn⇣ch lokalitách se soust ed⌦n⇣mi hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová v⇣stavba respektovat i barevnost a pou⌘ití materiál✏. zachování m⌦ ítka a formy tradi ních staveb p i novodobém architektonickém v⇣razu u nové v⇣stavby v polohách mimo kontakt s cennou architekturou; omezení mo⌘nosti umíst⌦ní staveb a technick⇣ch za ízení v⇣ kového charakteru (v⇣ ka p es 20 m na volném prostranství nebo p es 8 m nad obklopující lesní porost); zachování siluet a charakteru okraj✏ obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou; zachování historick⇣ch krajinn⇣ch úprav a struktury kulturní krajiny. Ochrana p⌦írody a krajiny, zele Zvlá t⌦ chrán⌦ná území p írody V e eném území se nachází zvlá t⌦ chrán⌦né území p írody dle zák. . 114/1992Sb., o ochran⌦ p írody a krajiny v platném zn⌦ní. Jedná se o zvlá t⌦ chrán⌦né území kategorie p írodní památky, kód 1022 “Ostrov u Jedom⌦lic” s ochrann⇣m pásmem 50 m. PP Ostrov u Jedom⌦lic nále⌘í do✓LHC Nouzov (Vojenské lesy a statky, s. p., Praha), polesí Obora, lesní porost 258A (dle vyhlá ky), podle aktuálního LHP jde ov em o lesní porost 258b; ást pozemku parc. . 1168/1 o rozloze 0,75 ha. Podle obecn⌦ závazného na ízení ONV Kladno ze dne 15. 12. 1986 byla p írodní památka Ostrov u Jedom⌦lic ur ena k✓ochran⌦ bohatého nalezi t⌦ t emdavy bílé a jiné teplomilné kv⌦teny. P írodní památka Ostrov u Jedom⌦lic le⌘í na strmém ostrohu k ídové plo iny D⌘bán; tvo í ji prudká k✓jihov⇣chodu orientovaná strá↵ v✓nadmo ské v⇣ ce mezi 380-400 m n. m. na ostrohu p i soutoku obou v⌦tví Byse↵ského potoka. Chrán⌦né území je v✓dolní ásti ohrani eno (z ásti) lesní cestou, z✓horní ásti je ukon eno krátk⇣m, ale velmi strm⇣m svahem pod plo inou s✓b⇣val⇣m tvrzi t⌦m Ostrov. Ze zb⇣vajících stran je území ohrani eno lesními porosty. Dolní ást území tvo í smrkov⇣ les s✓vtrou en⇣mi listná i a bylinn⇣m podrostem odpovídajícím bu inám – kv⌦tnat⇣m i okroticov⇣m (Eu-Fagenion, Cephalanthero-Fagenion) s✓bohat⇣m bylinn⇣m patrem áste n⌦ odpovídající a⌘ su ov⇣m les✏m. Ji⌘ mimo samotné území (v ochranném pásmu) roste ze zajímav⌦j ích druh✏ je t⌦ nap íklad st eví ník pantoflí ek (Cypripedium calceolus) a om⌦j r✏znobarv⇣ (Aconitum variegatum). V✓horních ástech svahu v✓chrán⌦ném území jsou pak mezofilní lesy vyst ídány vegetací, která odpovídá teplomiln⇣m doubravám (asi za aditeln⇣m do asociace Corno-Quercetum ) s charakteristick⇣mi hájov⇣mi druhy. Území je sou ástí rozsáhlého lokálního biocentra regionálního v⇣znamu vlo⌘eného v trase nadregionálního biokoridoru. Vzhledem k✓v⇣skyt✏m zvlá t⌦ chrán⌦n⇣ch a ohro⌘en⇣ch druh✏ (Cypripedium calceolus, Dictamnus albus, Aconitum variegatum) navr⌘eno roz í ení stávající p írodní památky o ásti lesních porost✏ (258 c a 258 a). P edev ím k✓tomu, ⌘e st eví ník je za azen mezi evropsky v⇣znamné druhy (P íloha II sm⌦rnice . 92/43/EEC) je prioritou p edev ím roz í it stávají rezervaci o ob⌦ jeho mikropopulace (p i v⇣chodní a západní hranici). Pro p írodní památku je zpracován Plán pé e, platn⇣ na období let 2009 – 2018. V e eném území se nenacházejí ⌘ádná jiná zvlá t⌦ chrán⌦ná území p írody (dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran⌦ p írody a krajiny, v platném zn⌦ní). V e eném území nejsou dosud vyhlá eny oblasti Natury 2000 (evropsky v⇣znamné lokality, pta í oblasti), biosférické rezervace UNESCO nebo geoparky UNESCO. Ostatní chrán⌦ná území p írody K ochran⌦ krajinného rázu s v⇣znamn⇣mi estetick⇣mi a p írodními hodnotami byl vyhlá en orgány ochrany p írody - okresními ú ady v Lounech, Kladn⌦ a Rakovníku p írodní park “D⌘bán”. Rozsáhl⇣ p írodní park le⌘í na rozhraní uveden⇣ch t í okres✏. Zaujímá celkovou rozlohu 41 578 ha. D⌘bán tvo í k ídová tabulová plo ina, vyzdvi⌘ená tektonick⇣mi pohyby nad okolí. Gelogick⇣ podklad - souvrství jílovc✏ a pískovc✏ charakteristické ervené barvy, klima i tvary reliéfu ovlivnily i slo⌘ení flóry a fauny. Území pokr⇣vá ze 70% les, místy se dochovaly i p irozené smí ené porosty. Pro bezlesou oblast D⌘bánu je typická stepní a teplomilná kv⌦tena. Velmi bohatá je také fauna, bylo zde pozorováno hnízd⌦ní více ne⌘ 60 druh✏ pták✏. Do p írodního parku “D⌘bán” - I. zóna spadá jihozápadní ást e eného území k.ú. Jedom⌦lice. Hranice p írodního parku “D⌘bán” jsou do koordina ního v⇣kresu zakresleny dle poskytnut⇣ch podklad✏ aktualizov⇣ch ÚAP ORP Slan⇣, resp. podklad✏ p edan⇣ch St edo esk⇣m krajem. Na ízení OkÚ Kladno o

13


z ízení p írodního parku “D⌘bán” a vyhlá ení stavební uzáv⌦ry pro tento park vymezuje p írodní park, omezuje stavební innost v p írodním parku a chrání p írodní park ve smyslu lánku 1., 2. a 3. tohoto na ízení. Na ízení nabylo ú innosti 15.3.1996. V e eném území jsou územním plánem respektovány a chrán⌦ny v⇣znamné krajinné prvky ze zákona. V⇣znamné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny, které utvá ejí její typick⇣ vzhled nebo p ispívají k udr⌘ení její stability. Vyu⌘ívat je lze pouze tak, aby nebyla naru ena jejich obnova nebo nedo lo k ohro⌘ení jejich stabiliza ní funkce. Umis ování staveb, pozemkové úpravy, zm⌦ny kultur pozemk✏, odvod↵ování, úpravy vodních tok✏ a t⌦⌘ba nerost✏ podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany p írody. V⇣znamn⇣mi krajinn⇣mi prvky ze zákona jsou v e eném území lesy, vodní toky a údolní nivy. ÚP Jedom⌦lice vytvá í podmínky pro ochranu v ech p írodních hodnot v✓území, které v✓zásad⌦ respektuje a je s✓nimi koordinován. V⌦t ina dochovan⇣ch p írodních prvk✏ je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, krajinotvorné prvky). V✓ e eném území jsou respektovány a chrán⌦ny tyto hodnoty: P írodní památka "Ostrov u Jedom⌦lic" - ur ena k✓ochran⌦ bohatého nalezi t⌦ t emdavy bílé a jiné teplomilné kv⌦teny. Ochranné pásmo není zvlá t⌦ vyhlá eno a tak iní 50 metr✏ od okraje chrán⌦ného území. Vzhledem k✓v⇣skyt✏m dal ích zvlá t⌦ chrán⌦n⇣ch a ohro⌘en⇣ch druh✏ (Cypripedium calceolus, Dictamnus albus, Aconitum variegatum) navr⌘eno roz í ení PP o ásti lesních porost✏ (258 c a 258 a); P írodní park "D⌘bán" - rozsáhl⇣ p írodní park le⌘í na rozhraní t í okres✏ Kladno, Rakovník a Louny. D⌘bán tvo í k ídová tabulová plo ina, vyzdvi⌘ená tektonick⇣mi pohyby nad okolí. P evá⌘ná ást území je zalesn⌦ná. V údolích se vyskytují i pole a louky, pastviny, mimo ádn⌦ cenné jsou staré sady a teplé travnaté strán⌦, ale i mok ady a slatiny. Typické jsou kolmé, sv⌦tlé opukové st⌦ny tzv.„bílé strán⌦“se stepní a teplomilnou kv⌦tenou; v⇣znamné krajinné prvky (VKP) ze zákona - lesy, vodní toky a údolní nivy; p írodní biotopy, které se v území vyskytují: - mozaika irokolist⇣ch such⇣ch trávník✏ (T3.4D), mezofilních ovsíkov⇣ch luk (T1.1) porosty k ovin, skupiny vy ích d evin a zar✏stající sady a pastviny roz len⌦né soustavou mezí (K3) a lesních porost✏ typu hercynské dubohab iny (L3.1) na svazích nad Dolnicí, nad Pr✏honem a nad Mo idly; - rákosiny eutrofních stojat⇣ch vod (M1.1), vlhká tu⌘ebníková lada (T1.6), vrbové k oviny (K2.1) a údolní jasanovo-ol ové luhy (L2.2) vyskytující se sporadicky podél Byse↵ského potoka; - vysoké mezofilní a xerofilní k oviny (K3) podél cest, na mezích a na plochách b⇣val⇣ch sad✏; - údolní jasanovo-ol ové luhy (L2.2) , hercynské dubohab iny (L3.1), su ové lesy (L4), kv⌦tnaté bu iny (L5.1), acidofilní bu iny (L5.4), teplomilné doubravy (L6.1), suché acidofilní doubravy (L7.1) v komplexu lesa p írodního parku D⌘bán. liniové prvky doprovodné zelen⌦ podél vodních tok✏ a cest, katastráln⌦ evidované i prvky zelen⌦ na orné p✏d⌦; stará d✏lní díla v krajin⌦ s✓náletovou zelení, drobné sakrální památky v krajin⌦ nemající statut kulturní památky. Dopravní infrastruktura ⌅ir í dopravní vztahy ⇤e ené území se nachází v západní ásti okresu Kladno (St edo esk⇣ kraj). Nejbli⌘ ím m⌦stem je Slan⇣ vzdálené cca 7 km, okresní m⌦sto Kladno je vzdáleno cca 17 km. Po ji⌘ní hranici katastrálního území je vedena silnice I. t ídy . 16 Velvary - Slan⇣ - ⇤evni ov, která se v ⇤evni ov⌦ napojuje na silnici I. t ídy . 6 Praha - Karlovy Vary a ve Slaném se k í⌘í se silnicí I. t ídy . 7 Praha - Chomutov. Letecká a vodní doprava Ve správním území obce se zájmy letecké a vodní dopravy neuplat↵ují. Nejbli⌘ í mezinárodní leti t⌦ Václava Havla - Praha, sportovní leti t⌦ v✓Panenském T⇣nci a ve Slaném. ⌥elezni ní doprava Katastrem obce Jedom⌦lice neprochází ⌘elezni ní tra . Nejbli⌘ í ⌘elezni ní stanicí jsou Královice na trati . 110 Slan⇣ – Most. -

-

Silni ní automobilová doprava Po ji⌘ní hranici katastrálního území je vedena silnice I. t ídy . 16 Velvary - Slan⇣ - ⇤evni ov. Územní plán navrhuje ve smyslu zadání a po⌘adavku koordinace se sousedním ÚP Malíkovice územní rezervu R2 ( ást a,b) ur enou pro koridor silni ního obchvatu Hv⌦zda. Koridor pro obchvat silnice I/16 je veden severn⌦ od intravilánu sídelního útvaru Hv⌦zda áste n⌦ po pozemcích spadajících do k.ú. Jedom⌦lice. Územní plán respektuje a pova⌘uje za stabilizované stávající vedení silnic III. t ídy procházejících správním územím obce: silnice III. t ídy 23713 (Byse↵ - Libovice - Jedom⌦lice - Pozde↵);

14


silnice III. t ídy 23714 (Jedom⌦lice - ⇤isuty). Silnicí III/23714 je zaji t⌦no dopravní p ipojení k silnici I/16 (v k.ú. Malíkovice). Silni ní trasy, i p es místy skromné trasové parametry, je t eba pova⌘ovat územn⌦ za dlouhodob⌦ stabilizované (v rámci b⌦⌘né silni ní údr⌘by budou provád⌦ny pouze místní opravy, bude zaji ováno uvoln⌦ní rozhledov⇣ch polí v trase i k i⌘ovatkách a í kové uspo ádání pr✏jezdního pr✏ ezu bude postupn⌦ upravováno pro vedení minimální silni ní kategorie S7,5/50).

-

P ehled o intenzitách silni ního provozu P ehled o intenzitách silni ního provozu nám dávají v⇣sledky periodicky provád⌦n⇣ch s ítání silni ní dopravy ⇤SD R v✓pravideln⇣ch p⌦tilet⇣ch intervalech. Kontaktní silnice I/16 je silnice se st edn⌦ nízkou zát⌦⌘í (do 3000 vozidel). Na silnicích III. t ídy procházející obcí nebylo provád⌦no m⌦ ení, je mo⌘no p edpokládat nízké intenzity silni ního provozu. V✓následující tabulce je uvedeny hodnoty zji t⌦né v✓rámci posledního dostupného s ítání provedeného v✓roce 2010. Hodnota zatí⌘ení je uvedena tabulce v po tu skute n⇣ch vozidel za pr✏m⌦rn⇣ den roku 2010 a to v✓ len⌦ní dle druhu vozidel – t⌦⌘k⇣ch, osobních, motocykl✏ a celková sou tová hodnota. Dále je rovn⌦⌘ uvedena hodnota podílu t⌦⌘k⇣ch vozidel v✓procentech z✓celkové hodnoty, která dává p edstavu o charakteru dopravy v✓daném úseku. Intenzity automobilové dopravy Silnice

Stanovi t⌦ Místo

I/16

1 - 1420

T

Hv⌦zda

O 428

2437

M

S

%T

22

2887

14,8

Sí místních a ú elov⇣ch komunikací V⇣ e popsané pr✏jezdní úseky silni ní sít⌦ v✓podstat⌦ p edstavují páte ní komunika ní systém celého e eného správního území obce, na kter⇣ jsou p ipojeny dal í místní a ú elové komunikace zaji ující propojení místních ástí a⌘ dopravní obsluhu ka⌘dého jednotlivého objektu a jednotliv⇣ch obhospoda ovan⇣ch ploch a pozemk✏. Uspo ádání komunika ního systému, vedení komunikací a jejich rozd⌦lení dle dopravn⌦ urbanistické funkce je nejlépe patrné z✓dolo⌘en⇣ch grafick⇣ch p íloh. Zákres je proveden do p edan⇣ch mapov⇣ch podklad✏ a je aktualizován zapracováním zji t⌦n⇣ch poznatk✏ z vlastních pr✏zkumov⇣ch prací. Návrhem ÚP Jedom⌦lice jsou navr⌘eny plochy ve ejn⇣ch prostranství (komunikace) a to v rámci zastavitelné plochy Z2, Z3, plochy Z10 a Z11. U lokality pro OV Z5 a lokality Z12 je navr⌘ena p ístupová komunikace v rámci plochy dopravní infrastruktury - místní a ú elové komunikace [DS.1]. Navr⌘ené úseky komunikací e ící dopravní obsluhu rodinné bytové v⇣stavby jsou za azeny do ve ejn⌦ prosp⌦ n⇣ch staveb. Rozvojové lokality správního území budou na stávající komunikace p ipojeny samostatn⇣mi sjezdy ve smyslu p íslu n⇣ch ustanovení SN 73 6110 Projektování místních komunikací, kap. 12 K i⌘ovatky, k í⌘ení a sjezdy. Komunika ní struktura zastaviteln⇣ch ploch a ploch p estavby se územním plánem nevymezuje a bude e ena v✓rámci p ípravné dokumentace. Nov⌦ navrhované pozemky ve ejn⇣ch prostranství budou respektovat p íslu ná ustanovení §22 vyhlá ky MMR R . 501/2006 Sb., o obecn⇣ch po⌘adavcích na vyu⌘ívání území. Navrhované místní komunikace zaji ující komunika ní dostupnost a obsluhu nov⇣ch rozvojov⇣ch lokalit zástavby obce budou navr⌘eny bu jako místní obslu⌘né komunikace funk ní skupiny C, typu MO2 10/7/30 s✓oboustrann⇣mi chodníky í ky nejmén⌦ 2x2,0m, p ípadn⌦ jako komunikace pro smí en⇣ provoz funk ní skupiny D1 obytné ulice – navrhované v✓souladu s✓technick⇣mi podmínkami✓TP103 pro jejich navrhování v✓ í ce uli ního prostoru nejmén⌦ 8,0 metr✏ mezi hranicemi protilehl⇣ch pozemk✏. Doprava v klidu, dal í za ízení pro automobilovou dopravu V zastav⌦ném území jsou pouze p im⌦ en⌦ uspokojeny nároky na odstavování a parkování vozidel. U za ízení v⇣roby a ob anské vybavenosti je zaji t⌦no odstavování vozidel na vlastních pozemcích nebo na ve ejn⌦ p ístupn⇣ch plochách (zejména na p ed prodejnou smí eného zbo⌘í a sokolovnou v centru obce, na návsi, u Obecního ú adu, u h i t⌦). Odstavná stání pro území obytné zástavby jsou zaji t⌦na na pozemcích rodinn⇣ch i bytov⇣ch dom✏. V obci nejsou zastoupena doprovodná automobilová za ízení, nenachází se zde erpací stanice pohonn⇣ch hmot. Územní plán pln⌦ respektuje sou asné kapacity, které slou⌘í pro gará⌘ování, odstavování a parkování vozidel obyvatel a náv t⌦vník✏ obce. Pro pokrytí pot eb dopravy v klidu u nov⌦ navrhovan⇣ch objekt✏ pro bydlení, vybavenosti i jin⇣ch objekt✏ se bude postupovat ve smyslu p íslu n⇣ch ustanovení vyhlá ky MMR R . 268/09 Sb., o technick⇣ch po⌘adavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, ⌘e odstavná a parkovací stání se e í jako sou ást stavby, nebo jako provozn⌦ neodd⌦litelná ást stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vypl⇣vající ze stanoven⇣ch ochrann⇣ch opat ení, a to v✓souladu s✓normov⇣mi hodnotami stanoven⇣mi ve smyslu p íslu n⇣ch ustanovení kap. 14.1 SN 73 6110 Projektování místních komunikací. Ka⌘dou stavbu je nezbytné vybavit, ve smyslu p íslu n⇣ch ustanovení vyhlá ky MMR R . 398/09 Sb., o obecn⇣ch technick⇣ch po⌘adavcích zabezpe ujících bezbariérové u⌘ívání staveb, odpovídajícím po tem stání pro vozidla zdravotn⌦ posti⌘en⇣ch osob, které budou e eny jako sou ást stavby. Ve ejná autobusová a ⌘elezni ní doprava Obsluha vlastního správního území obce prost edky hromadné dopravy ve vn⌦j ích vztazích k✓hlavním cíl✏m dojí⌘ ky a ir ímu spádovému území je realizována systémem pravidelné ve ejné

15


autobusové dopravy. V obci jsou dv⌦ autobusové zastávky (Jedom⌦lice, Jedom⌦lice - u h i t⌦). U hájovny (Ostrov) je umíst⌦na autobusová zastávka na znamení. Hromadná doprava osob je zaji t⌦na autobusov⇣mi spoji - p epravce SAD Slan⇣ a.s.: 220114: Slan⇣ - M ec - ⇤evni ov / 9 spoj✏ v pracovních dnech, 1x v sobotu a ned⌦li (zastávky: Jedom⌦lice - u h i t⌦, hájovna), 220108: Malíkovice - Kladno / 6 spoj✏ v pracovních dnech (zastávky: Jedom⌦lice - u h i t⌦, Jedom⌦lice), 220116: Slan⇣ - Srbe - Nové Stra ecí / 6 spoj✏ v pracovních dnech (zastávka Jedom⌦lice). Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma Územní plán p ebírá a respektuje mimo souvisle zastav⌦né území ochranná pásma pozemních komunikací vedená po obou stranách komunikace, stanovená zákonem . 13/97 Sb., o pozemních komunikacích: ochranné pásmo silnice I. t ídy: 50m od osy vozovky; ochranné pásmo silnice III. t ídy je 15 m. Technická infrastruktura V obci Jedom⌦lice jsou zrekonstruované rozvody el. energie s vyhovující kapacitou, áste n⌦ kabelizovány trasy telekomunika ních vedení ú astnické sít⌦, v 70. letech zde byla vybudována de ová oddílná kanalizace. Obecní ú ad Jedom⌦lice podniká aktivní kroky k celkovému vylep ení technické vybavenosti. Byl z ízen ve ejn⇣ vodovod. Zám⌦rem je komplexní e ení spla kové oddílné kanalizace v etn⌦ i t⌦ní spla kov⇣ch odpadních vod na centrální OV. Obec není plynofikována. ⇤e ené území je sou ástí zpracovaného Plánu rozvoje vodovod✏ a kanalizací St edo eského kraje. Územní plán je s tímto dokumentem v souladu. Vodní hospodá ství - likvidace srá⌘kov⇣ch odpadních vod Odvedení srá⌘kov⇣ch vod z území p i pr✏m⌦rné hydrologické situaci ne iní v⌦t í potí⌘e vzhledem k dobr⇣m sklonov⇣m pom⌦r✏m a hojnému zastoupení recipientních prvk✏. De ové vody jsou z ásti obce odvád⌦ny de ovou kanalizací z betonov⇣ch trub a✓z✓ ásti systémem p íkop✏, struh a propustk✏ do Byse↵ského potoka. Kanalizace byla vybudována v 70.letech a p i velk⇣ch de tích dochází k jejímu zaná ení. Vedle p irozen⇣ch recipient✏ a recipientních prvk✏ hrají v⇣znamnou roli v odvodn⌦ní území té⌘ meliora ní za ízení. Jedná se zejména o plo né drená⌘e a odvod↵ovací meliora ní kanály (v n⌦kter⇣ch úsecích zatrubn⌦né). V p ípad⌦ dot ení plo n⇣ch meliorací je t eba p íslu n⇣mi opat eními zajistit funk nost zb⇣vajících meliora ních za ízení na okolních pozemcích, v etn⌦ bezproblémového odtoku vod t⇣ká se lokalit Z8 a Z5. Stávající systém odvád⌦ní de ov⇣ch vod bude zachován. Nová zástavba bude navr⌘ena tak, aby nebyly zhor eny odtokové pom⌦ry v území. Srá⌘kové odpadní vody budou v zastav⌦n⇣ch územích zvládány následovn⌦: u jednotliv⇣ch nemovitostí (u nov⇣ch bezprost edn⌦, u star⇣ch postupn⌦) s pou⌘itím vsaku nebo akumula ních prvk✏ (s následn⇣m vyu⌘íváním nap . pro zavla⌘ování zelen⌦). Nevsáknuté srá⌘kové vody, zejména z komunikací, jsou a budou do nejbli⌘ ího recipientu áste n⌦ odvád⌦ny ve ejnou kanalizací a áste n⌦ systémem rigol✏, struh a propustk✏. P i vymezování stavebních pozemk✏ musí b⇣t spln⌦n po⌘adavek na vsakování de ov⇣ch vod nebo jejich zadr⌘ení na pozemku p ed jejich svedením do oddílné de ové kanalizace vycházející z platn⇣ch provád⌦cích p edpis✏ ( §20 odst. 5 (resp. §21) vyhlá ky 501/2006). Nátoky vod do intravilánu a navr⌘ená opat ení (viz. kapitola protipovod↵ová opat ení). Vodní hospodá ství - likvidace spla kov⇣ch odpadních vod Jedom⌦lice Odpadní vody - spla ky jsou oficiáln⌦ zachycovány v bezodtok⇣ch jímkách, odkud jsou vyvá⌘eny k likvidaci p evá⌘n⌦ na zem⌦d⌦lské pozemky nebo jsou odvá⌘eny k likvidaci na OV ve Slaném a Vrapicích. Mimo odpadních vod b⌦⌘ného komunálního charakteru se vyskytuje v obci je t⌦ producent v⌦t ího mno⌘ství odpadních vod - areál ⌘ivo i né v⇣roby Agra ⇤isuty, s.r.o. Navr⌘ené e ení: V obci je zbudována sítˇ ve ejného vodovodu. Z toho d✏vodu je dal ím prioritním investi ním zám⌦rem e ení spla kové oddílné kanalizace v etn⌦ i t⌦ní t⌦chto spla kov⇣ch odpadních vod v obci. Cílem e ení je likvidace odpadních vod na vlastní OV. Je navr⌘ena koncepce oddílné spla kové kanalizace. Pro odvád⌦ní de ov⇣ch vod bude v obci ponechán stávající systém de ové oddílné kanalizace. Spla kové vody budou svedeny pomocí nov⌦ budovan⇣ch stok na OV a zde v souladu se zákonem o vodách likvidovány. Areál OV s p ístupovou komunikací je lokalizován do nejní⌘e polo⌘eného místa u vodote e ve v⇣chodním cípu obce - lokalita Z5. Vzhledem k p edpokládanému rozvoji je nutno zva⌘ovat kapacitu plánované OV 500 EO. (samoty) Na samotách bude i nadále zachován stávající systém (tam, kde jsou septiky, budou tyto zrekonstruovány na bezodtokové jímky nebo budou nahrazeny nov⇣mi bezodtokov⇣mi jímkami). Ochranná pásma kanaliza ních za ízení: Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m

16


Zásobování pitnou vodou V obci je vybudován ve ejn⇣ vodovod. Zdrojem pitné vody je úpravna pitné vody Studen⌦ves. Vlastní technické e ení spo ívá v napojení na v⌦⌘ov⇣ vodojem Tu any (200 m3, max. 354,71; min. 349,71 m.n.m.) propojovacím adem DN 150 mm délky cca 330 m napojen⇣m na stávající zásobovací vodovodní ad (DN150mm) Studen⌦ves - Pozde↵. Z tohoto adu je voda gravita n⌦ dopravena do prostoru obce Jedom⌦lice a odtud erpána AT-stanicí do stávajícího zemního vodojemu Jedom⌦lice (200m3, max. 376,74; min. 374,92 m.n.m.). Odtud je voda svedena nov⌦ zbudovan⇣m gravita ním potrubím do obce (DN 100mm) a zde rozvedena vodovodním potrubím DN 100, 80. V budoucnu se zva⌘uje zapojení vdj. Jedom⌦lice do systému plánovaného skupinového vodovodu Pozde↵ - Plchov - Kutrovice - Ho e ovice T ebíz - Neprobylice - Kvílice - Klobuky. Lze konstatovat, ⌘e je zde technicky mo⌘né p ipojení uva⌘ovan⇣ch rozvojov⇣ch lokalit na stávající ást rozvodné vodovodní sít⌦. Na samotách bude zachován stávající systém - domovní studny. Základní parametry pot eby vody (dle vyhl. .428/2001 Sb) pro v⇣hledov⇣ po et obyvatel v rámci zájmového území (cca 485): Spot eba pitné vody - 120 l/os. den Qpr✏m.denní = 485 x 0,12 = 58,2 m3/d. Qmax.denní= Qpr✏m.denní x 1,5 = 87,3 m3/d. = 0,10 l/s Qmax.h= Qmax.denní (l/s ) x 1,8 = 0,18 l/s Tyto parametry mo⌘no brát i jako vodítko pro stanovení specifické produkce spla kov⇣ch odpadních vod. Ochranná pásma vodárensk⇣ch za ízení se ur ují dle zákona íslo 274/2001 Sb., o ve ejn⇣ch vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodovodních ad✏ (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo vodojemu je vymezeno oplocením. Zásobování energiemi - základní zhodnocení situace Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatick⇣mi podmínkami zájmového území. Energetická situace zájmového území zde není zatím do e ena alespo↵ na standardní úrovni. Chybí zde nap . stl plynovodní sí . Nejsou zde zatím pro plo nou plynofikaci zájmového území reálné ekonomické p edpoklady (na území sousedních obcí toti⌘ není realizována plo ná plynofikace). Je zde proto spalováno v lokálních topeni tích i nekvalitní palivo s následn⇣m znehodnocujícím odpadem na ovzdu í zájmového území a na jeho bezprost ední okolí. V✓malém rozsahu je spalováno d evo a je u⌘íván propan-butan (v tlakov⇣ch láhvích; p evá⌘n⌦ pro va ení). Pravd⌦podobn⌦ bude p ednostn⌦ nutné podrobn⌦ji zkontrolovat stav elektrifikace zájmového území a p ípadn⌦ ji dále posílit. Jsou zde pro její rozvoj relativn⌦ uspokojivé technické podmínky. Jinak je v eobecn⌦ nezbytné prosazovat v⌦t í uplatn⌦ní obnoviteln⇣ch zdroj✏ energie. Vyu⌘ití obnoviteln⇣ch zdroj✏ energie, nebo vyu⌘ití lokálních systém✏ se zásobníky zkapaln⌦ného propanu i propanu – butanu apod. je ⌘ádoucí prosazovat programov⌦. Je t eba té⌘ více dbát na energetické úspory, nap . formou zateplování objekt✏. To dnes i v⇣hledov⌦ bude více zále⌘et na ekonomick⇣ch podmínkách. Územní energetická koncepce by v ak m⌦la více dbát na energetické úspory a uvoln⌦nou zdrojovou kapacitu p íkonu elektrické energie efektivn⌦ pou⌘ít pro objekty, kde je efektivní p ednostní u⌘ití elektrické energie. Zásobování elektrickou energií Z energetického hlediska má elektrická energie v obci dominantní úlohu. Páte í rozvodného systému je venkovní vedení VN 22 kV sm⌦rované do t í hlavních distribu ních trafostanic umíst⌦n⇣ch v obci a do jedné trafostanice lokalizované poblí⌘ samoty V zábo í (Markovna). Areál zem⌦d⌦lského dru⌘stva a v⇣robní areál FILKOM jsou napojeny na vlastní distribu ní trafostanice. Kabelové vedení VN v rámci e eného území není realizováno. V devadesát⇣ch letech prob⌦hla rekonstrukce el. vedení NN, rozvody byly v ásti obce provedeny v podzemních kabelov⇣ch trasách. Paraleln⌦ s rozvody NN je v obci realizována té⌘ sí ve ejného osv⌦tlení. Rozvodn⇣ systém NN a jeho kapacitu je celkov⌦ mo⌘né pova⌘ovat za dosta ující. Popis distribu ních trafostanic stávajících: Napájecí uzel: v sou asnosti rozvodna a trafostanice 110kV/22kV Slan⇣. distribu ní trafostanice typ trafostanice v⇣kon instalovan⇣ název/inventární íslo kVA U Pazdery / 235183 sto⌘árová (ocel) 160 U krámu/ 235184 sto⌘árová (ocel) 160 ZD / 234379* sto⌘árová (beton) 160 Markovna / 234227 v⌦⌘ová (zd⌦ná) 100 U koly / 234704 sto⌘árová (ocel) 160 Filkom / 235266* sto⌘árová (beton) 160 pozn.:*) není ve vlastnictví STE a.s., RZ Západ

17

v⇣kon max. mo⌘n⇣ (po úprav⌦ TS) kVA 400 400 400 400 400 400


Po⌘adavky na zv⇣ ení el. p íkon✏, pop . nové el. odb⌦ry budou e eny postupn⌦ podle vznikajícího po⌘adavku a finan ních mo⌘ností úpravou stávajících distribu ních sítí (posílením stávajících trafostanic). Návrhem je respektováno nadzemního vedení VN 22 kV a trafostanic, p ípadné p elo⌘ky s ohledem na nové stavební po iny v sídle jsou mo⌘né. Toto se t⇣ká zejména zastaviteln⇣ch ploch Z6 a Z8, kdy je dána podmínka nadzemní vedení VN 22kV p elo⌘it tak, aby nedocházelo p i hasebním zásahu ke st etu s tímto vedením. Z izování dal ích trafostanic dle skute n⇣ch pot eb zásobování elektrickou energií je p ípustné. Nové trafostanice budou p ipojeny z páte ního vedení VN 22 kV venkovním vedením nebo v ástech procházejících sídlem v podzemní trase kabelem VN 22 kV. Stavby v zastaviteln⇣ch plochách budou p ipojeny v⌘dy podzemní kabelovou trasou NN. Ochranná pásma elektrick⇣ch za ízení Ochranná pásma za ízení elektriza ní soustavy jsou stanovena zákonem . 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o v⇣konu státní správy v energetick⇣ch odv⌦tvích a o zm⌦n⌦ n⌦kter⇣ch zákon✏ (energetick⇣ zákon), ve zn⌦ní pozd⌦j ích p edpis✏. u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV) 7m u kabelov⇣ch vedení (do 52 kV) 1m u venkovních vedení do 220 kV 15 m u venkovních vedení do 400 kV (v etn⌦) 20 m u el. stanic (do 52 kV) 7m u el. stanice kompaktních a zd⌦n⇣ch (do 52 kV) 2 m od obrys✏ stanice. V p ípad⌦ zájmového území zde ve kerá d íve instalovaná za ízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribu ní trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na ka⌘dou stranu dle zák. .79/1957 a provád⌦cích p edpis✏ .80/1957. EZ Distribuce, a.s. sou asn⌦ po⌘aduje zachovat voln⇣ pr✏jezdn⇣ (neoplocen⇣, bez p eká⌘ek) pruh pod vedením VN 22 kV. Plynofikace Územím neprocházejí nad azené vedení vtl plynovodní sít⌦. Plo ná plynofikace m✏⌘e b⇣t realizována za podmínek vycházejících a⌘ z komplexního e ení gazifikace ir ího zájmového území a v sou innosti se sousedními obcemi. Telekomunikace - p enosová sí a radiokomunikace Základnové stanice ve ejné komunika ní sít⌦ se v e eném území nenacházejí ani do zájmového území nezasahují jejich ochranná pásma. Zhruba po hran⌦ ji⌘ní ásti katastru obce (severn⌦ od Hv⌦zdy) prochází e en⇣m územím trasa dálkového telekomunika ního kabelu, dále prochází v soub⌦hu s t⌦lesem silnice I/16 a to ji⌘ mimo e ené území. P evá⌘n⌦ v soub⌦hu s komunikací III. t ídy (sm⌦r Hv⌦zda - Pozde↵) je veden telekomunika ní kabel p enosové sít⌦. Místní telekomunika ní sí Zabezpe ení e eného území telekomunika ními slu⌘bami p edstavuje vzhledem k jejich d✏le⌘itosti pro roz í ení pot ebn⇣ch ekonomick⇣ch aktivit i prosté zabezpe ení standardních slu⌘eb profilov⇣ v⇣znam. V centru obce je instalován ve ejn⇣ telefonní automat (ve ejná hovorna) a je tedy spln⌦n po⌘adavek zaji t⌦ní minimální dostupnosti této slu⌘by (minimální standardní vybavení). Technická úrove↵ místní sít⌦ odpovídá ji⌘ dne ním v⇣vojov⇣m trend✏m. Ú astnická telekomunika ní sí je realizována v✓podzemních kabelov⇣ch trasách. Místní telekomunika ní sí v obci je p ipojena k uzlovému telekomunika nímu obvodu RSÚ ⇤isuty. V zájmovém území prob⌦hla kabelizace ji⌘ zastaral⇣ch rozvod✏, která v sou asné dob⌦ pokr⇣vá zastav⌦né území obce Jedom⌦lice (vyjma samot). Není v ak zatím známo, jakou kapacitní rezervu nabízí stávající ú astnická telekomunika ní sí , která zde má ji⌘ podobu sít⌦ telekomunika ních kabel✏ v✓pozemní trase, rozvíjené od p íslu n⇣ch sí ov⇣ch rozvád⌦ ✏ (SR). Návrh: Lze doporu it dále rozvíjet a zkvalit↵ovat ji⌘ zde zalo⌘enou a realizovanou koncepci telekomunika ní obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, ⌘e je zde technicky mo⌘né (po p íslu n⇣ch úpravách) p ipojení uva⌘ovan⇣ch rozvojov⇣ch lokalit na ú astnickou telekomunika ní sí . Pro lokalitu Z2 je dána podmínka respektovat omezení vypl⇣vající z kontaktního vedení in⌘en⇣rsk⇣ch sítí (telekomunika ní kabel). Místní rozhlas, ve ejné osv⌦tlení V sídlech je zaji t⌦no ve ejné osv⌦tlení, rozvody mimo m⌦sto jsou p evá⌘n⌦ realizovány jako nadzemní kabelová vedení soub⌦⌘n⌦ s vedením elektro NN. Strategick⇣ plán mimo jiné sleduje zám⌦r v rámci projektu rekonstrukce elektrického vedení ( EZ) vybudovat cca 300 m vedení ve ejného osv⌦tlení v obci. Ochranná pásma telekomunika ních za ízení Ochranná pásma jsou dána zákonem . 151/2000 Sb., resp. zákonem .127/2005 Sb., o elektronick⇣ch komunikacích. U telekomunika ních za ízení pak iní v p ípad⌦: -

kabelového vedení p ístupové sít⌦ voln⌦ ulo⌘eného 1,5 m na ob⌦ strany od krajních kabel✏ kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje v⇣kopové r⇣hy kabel✏ transportní sít⌦ ochranné pásmo stanovuje provozovatel.

18


Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení Cílem koordinace v úrovni koncep ního e ení je p edvídat a p edcházet v em potenciálním vá⌘n⇣m konflikt✏m a st et✏m zájm✏. Rozumí se nejen st et✏m prostorov⇣m, ale i mo⌘n⇣m disproporcím v objektivn⌦ existujících vztazích a v u⌘it⇣ch rozhodovacích postupech. V⇣znamná je nap . koordinace in⌘en⇣rsk⇣ch sítí ve vazb⌦ na pozemní komunikace, p ípadn⌦ na jiné mo⌘né p eká⌘ky a vzájemná koordinace jednotliv⇣ch druh✏ in⌘en⇣rsk⇣ch sítí. Optimálním e ením se dnes jeví u⌘ití r✏zn⇣ch typ✏ sdru⌘en⇣ch tras, nap . univerzálních multikanál✏ apod. V p ípadech pou⌘ití klasického zp✏sobu ukládání lze rovn⌦⌘ p ipomenout nezbytnost v asného osazení ochrann⇣ch konstrukcí pro k í⌘ení tras in⌘en⇣rsk⇣ch sítí s komunikacemi a v asnou p ípravu dopravn⌦ in⌘en⇣rsk⇣ch opat ení pro realizaci jednotliv⇣ch zám⌦r✏. Prostorové uspo ádání sítí technického vybavení v prostoru silnic (ve ve ejném prostoru) musí odpovídat SN 73 6505. Vedení in⌘en⇣rsk⇣ch sítí nelze mimo zastav⌦né území obce podéln⌦ umis ovat v t⌦lesech silnic I. a⌘ III. t ídy. Ob⌥anské vybavení Územním plánem jsou vymezeny stávající plochy zahrnující stávající funk ní za ízení ob anského vybavení ve ejné vybavenosti (viz. dále podrobn⇣ popis): Plochy ob anského vybavení - ve ejná infrastruktura (OV), Plochy ob anského vybavení - sport (OS), Plochy ob anského vybavení - h bitovy (OH).

-

⌅kolství, vzd⌦lávání: mate ská kola - 2 t ídy (46 d⌦tí), slu⌘eb M⌅ vyu⌘ívají i sousední obce (Slan⇣, Malíkovice, ⇤isuty a Hv⌦zda); základní kola v obci není - d⌦tí dojí⌘dí do Z⌅ ve Slaném a Tu anech.

-

Zdravotnictví a sociální pé e: základní zdravotní pé i zaji uje poliklinika ve Slaném; základní sociální pé i zaji ují za ízení ve Slaném; odborná vy et ení a pohotovostní slu⌘bu zaji uje poliklinika ve Slaném a na Kladn⌦.

-

Obchod a slu⌘by, pohostinství: Prodejna smí eného zbo⌘í (potraviny, drogerie). Prodejna je v majetku obce a je pronajímána. Pohostinství - v⇣ ep 30 míst u stolu, venkovní posezení na pozemku Sokolovny. Pohostinství - v⇣ ep 25 míst u stolu v p ízemí rodinného domu p.8. Drobné ⌘ivnostenské provozovny.

-

T⌦lov⇣chova a sport: Sokolovna (TJ Sokol Jedom⌦lice) se sálem o kapacit⌦ 250 míst, sál vyu⌘ívan⇣ i pro zábavy, na pozemku Sokolovny je zbudováno asfaltové h i t⌦ na mí ové hry, TJ Sokol Jedom⌦lice vyu⌘ívá i fotbalové travnaté h i t⌦ s klubovnou na ji⌘ním okraji obce.

-

Ostatní ve ejná ob anská vybavenost: obecní ú ad (Lidová knihovna, zasedací místnost), hasi ská zbrojnice, v historické ásti obce se nachází kaple se zvoni kou, pomník padl⇣m za 1. sv. války, v roce 2008 bylo zbudováno d⌦tské h i t⌦, na území obce se nachází ve ejné poh ebi t⌦.

-

-

-

Spolková innost, rodáci: T⌦lov⇣chovná jednota Sokol má fotbalov⇣ oddíl mu⌘✏ a ⌘ák✏. Odbor „sport pro v echny" organizuje v sokolovn⌦ cvi ební hodiny. V oblasti kulturn⌦ spole enské po ádá ka⌘doro n⌦ Posvícenskou zábavu, Sportovní ples a pro d⌦ti Ma karní odpoledne a Mikulá skou nadílku. V obci je aktivní spolek Sbor dobrovoln⇣ch hasi ✏. Pomáhá nejen p i zásazích na po⌘árech v✓okolí, ale podílí se také na kulturním d⌦ní v✓obci. Po ádá pravideln⌦ hasi sk⇣ ples s✓tombolou nebo D⌦tsk⇣ den. Ka⌘doro n⌦ hasi i také istí potok a po⌘ární nádr⌘. Myslivecké sdru⌘ení Strá↵ Jedom⌦lice se rozkládá v katastru obcí Jedom⌦lice, Pozde↵ a Hv⌦zda „Strá↵“ Jedom⌦lic, na v⇣m⌦ e 942 ha s p evahou polí. Honitba je pronajata na dobu 10 let od HS Jedom⌦lice. Na dom⌦ p. 59 je umíst⌦na pam⌦tní deska - rodi t⌦ Karla Plachého, kter⇣ padl r. 1917 v bitv⌦ u Zborova. Ve⌦ejná prostranství V sídle je nutno chránit zele↵ na vymezen⇣ch Plochách ve ejn⇣ch prostranství - ve ejná zele↵ (ZV) a dále na vymezen⇣ch Plochách ve ejn⇣ch prostranstvích, Návrhem územního plánu jsou vymezeny stávající plochy ve ejn⇣ch prostranství (PV) zahrnující p evá⌘n⌦ komunika ní systém s centrálním prostranstvím. Návrhem ÚP Jedom⌦lice jsou navr⌘eny plochy ve ejn⇣ch prostranství (komunikace) a to v rámci zastavitelné plochy Z2, Z3, plochy Z10 a Z11. Ve ejn⇣ prostor u lokalit skupinové v⇣stavby je t eba rozvíjet s d✏razem na jeho pobytovou funkci, v ⌘ádném p ípad⌦ se nesmí omezit pouze jako nutné dopravní koridory.

19


Musí b⇣t spln⌦n po⌘adavek (ve smyslu vyhlá ky §7 vyhlá ky 501/2006 Sb.), aby pro ka⌘dé dva hektary zastavitelné plochy smí ené obytné (v p ípad⌦ e eného území) byla s touto zastavitelnou plochou vymezena související plocha ve ejného prostranství o v⇣m⌦ e nejmén⌦ 1000 m2; do této v⇣m⌦ry se nezapo ítávají pozemní komunikace. Pro nov⌦ vymezované pozemky ve ejného prostranství jsou dále dány tyto po⌘adavky (ve smyslu vyhlá ky §22 vyhlá ky 501/2006 Sb.): Nejmen í í ka ve ejného prostranství, jeho⌘ sou ástí je pozemní komunikace zp ístup↵ující pozemek bytového domu, je 12 m. P i jednosm⌦rném provozu lze tuto í ku sní⌘it a⌘ na 10,5 m. Nejmen í í ka ve ejného prostranství, jeho⌘ sou ástí je pozemní komunikace zp ístup↵ující pozemek rodinného domu, je 8 m. P i jednosm⌦rném provozu lze tuto í ku sní⌘it a⌘ na 6,5 m. Sou ástí t⌦chto ve ejn⇣ch prostranství je nejmén⌦ jeden pruh vyhrazen⇣ pro p⌦ í v minimální í ce 2 m umo⌘↵ující bezbariérové u⌘ívání. Nakládání s odpady Skládky, evidované ekologické zát⌦⌘e území V e eném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpad✏. Likvidace na erno ob any vyvá⌘eného odpadu je trval⇣m problémem a je postupn⌦ realizována dle finan ních mo⌘ností obce. Drobné místní tzv. divoké skládky (zejména stavební odpad) v rokli vedle p ístupové komunikace vedoucí k osad⌦ Jind ich✏v D✏l byly v roce 2014 a na ja e 2015 postupn⌦ likvidovány (odvoz na ízenou skládku) a následn⌦ rekultivovány. Zne kod↵ování odpad✏ Systém sb⌦ru, t íd⌦ní a zne kod↵ování komunálního a stavebního odpadu i nebezpe n⇣ch slo⌘ek odpadu je upraven Obecn⌦ závaznou vyhlá kou Obce Jedom⌦lice. Sb⌦rné nádoby u jednotliv⇣ch nemovitostí slou⌘í k ukládání zbytkového odpadu po vyt íd⌦ní. Svoz se provádí dle harmonogramu sestaveného oprávn⌦nou osobou a schváleného p íslu n⇣m orgánem obce. Vyt íd⌦né slo⌘ky komunálního odpadu (plasty, sklo, papír) se ukládají do p íslu n⌦ ozna en⇣ch sb⌦rn⇣ch nádob umíst⌦n⇣ch na ve ejn⌦ p ístupn⇣ch plochách. Rovn⌦⌘ je na ve ejn⌦ p ístupn⇣ch ozna en⇣ch místech mo⌘no ukládat odpad biologick⇣ (tráva, listí, v⌦tve). Nevyu⌘ité léky lze odlo⌘it v lékárn⌦ (Slan⇣). Nové plochy, na kter⇣ch by bylo p ípustné ukládání odpad✏, nejsou navr⌘eny. Sou asná koncepce zne kod↵ování odpad✏ bude uplatn⌦na i pro návrhové plochy. Koncepce uspo⌦ádání krajiny

-

-

Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm⌦ny v✓jejich vyu⌘ití Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné len⌦ní e eného území: p írodn⌦ hodnotn⇣ krajinn⇣ celek zahrnující okraj lesního masivu p írodního parku D⌘bán (I. zóna ochrany) se str⌘ovit⇣mi svahy, s prameni t⌦m Byse↵ského potoka, p írodní památkou Ostrov u Jedom⌦lic a s poz✏statky zaniklé st edov⌦ké osady Ostrov s tvrzi t⌦m; krajinn⇣ prostor zahrnující v⇣raznou kotlinu Byse↵ského potoka - odlesn⌦nou intenzivn⌦ vyu⌘ívanou krajinu s✓drobn⇣mi vodote emi, se zar✏stajícími strán⌦mi, s doprovodn⇣mi liniov⇣mi porosty a poz✏statky d ív⌦j í hornické innosti (d✏lní díla – achty, toly, dob⇣vky). Místem krajinného rázu jsou údolní niva Byse↵ského potoka se✓ irok⇣mi pásy vlhk⇣ch a⌘ mokr⇣ch tu⌘ebníkov⇣ch lad a rákosin a zar✏stající extenzivní teplomilné strán⌦ a meze. kulturn⌦ historick⇣ potenciál krajiny Jedom⌦lice - pravidelná struktura p✏vodní zástavby s centrálním návesním prostorem a kaplí. Do n⌦j se p evá⌘n⌦ sv⇣mi títy obracejí stavení zem⌦d⌦lsk⇣ch usedlostí. P✏vodní zastav⌦né území obce je uzav eno prstencem zahrad, které se dochovaly dodnes. Hodnotné objekty lidové architektury z 19. století. V extravilánu ada usedlostí – samot vznikl⇣ch díky hornické innosti (nap . Cardovna, Kumbál, Ostrov-Bor, lokalita Jind ich✏v d✏l v Zábo í atd.), které dnes plní funkci obytnou a rekrea ní; Ostrov - zaniklá st edov⌦ká osada; dochováno tvrzi t⌦ s p íkopem a náspem, n⌦kolik sklepení a studánka.

Dochované p írodní prvky zprost edkovávají ekostabiliza ní p✏sobení na okolní nestabilní krajinu a jako takové jsou územním plánem chrán⌦ny. V rámci nezastav⌦ného území jsou tyto prvky za azeny mezi plochy p írodní (NP), pop ípad⌦ mezi plochy smí ené nezastav⌦ného území (NSx). P ijatelné formy vyu⌘ití jsou vyzna eny p íslu n⇣m indexem, jsou dány regulativy a musí b⇣t v⌘dy v vzájemném souladu. Index p ípustn⇣ch funkcí ve smí eném nezastavitelném území je: p - p írodní, v vodohospodá ská, z - zem⌦d⌦lská, l - lesní, o – ochranná / izola ní /protierozní, r - rekrea ní, kh kulturn⌦ historická, x - specifická (chov st edn⌦ velk⇣ch hospodá sk⇣ch zví at, nap . ovcí, koz), u – urbanizovatelná (na území vymezeném pro rezervu) – územní ochrana pozemk✏ pro budoucí rozvoj. Plochy nezastav⌦ného území v krajin⌦ tvo í dále (NZ) - plochy zem⌦d⌦lské, (NL) - plochy lesní a W – plochy vodní a vodohospodá ské. Stanovení podmínek pro vyu⌘ití ploch s rozdíln⇣m zp✏sobem vyu⌘ití je popsáno v kap. f ) základního textu ÚP. Z hlediska ochrany a tvorby krajiny platí, ⌘e podíl zelen⌦ ve v⌦t in⌦ vymezen⇣ch ploch nezastav⌦ného území krajiny je t eba zvy ovat, a to p i realizaci návrhu územního systému ekologické stability, v etn⌦ interak ních prvk✏, liniové doprovodné zelen⌦ komunikací a mezí, zatravn⌦ním nebo dopln⌦ním ploch nelesní zelen⌦ s✓p írodní funkcí. Rodová a druhová skladba zelen⌦ musí vycházet

20


z✓p✏vodních rostlinn⇣ch spole enstev. ást e eného území pat í do mapovací jednotky potenciální vegetace: 7 – ern⇣ ová dubohab ina (Melampyro nemorosi-Carpinetum); ást do mapovací jednotky 22 – okroticová bu ina (Cephalantero-Fagetum). -

ern⇣ ová dubohab ina: základní porost - dub zimní 50-60%, habr obecn⇣ 15-20%, lípa srd itá 15%, javor mlé 5-10%, buk lesní 5% dopl↵kové d eviny - t e e↵ pta í, hru e↵ polni ka, jablo↵ lesní, jilm habrolist⇣, javor babyka, b íza b⌦lokorá, topol osika, svída krvavá, líska obecná, pta í zob obecn⇣, e etlák po istiv⇣, hloh jednosemenn⇣, hloh obecn⇣, r✏⌘e ípková, zimolez obecn⇣, kru ina ol ová, stromo adí - je áb pta í, lípa srd itá, lípa velkolistá, javor mlé , o e ák královsk⇣, hru e↵ obecná, solitérní a rozpt⇣lená zele↵ - lípa srd itá, dub zimní, habr obecn⇣, je áb pta í, dub letní, lípa velkolistá, svída krvavá, pta í zob obecn⇣, hloh obecn⇣, hloh jednosemenn⇣, líska obecná, vhodné sm⌦si na zatravn⌦ní - kost ava ervená, kost ava lu ní, srha ízna ka, lipnice lu ní, lipnice obecná, psine ek v⇣b⌦⌘kat⇣, jetel. okroticová bu ina – t⇣ká se lesních porost✏: Optimální variantou je postupné odstra↵ování jehli nan✏ a tyto porosty nahradit d evinami p irozené druhové skladby, odpovídající lesním typu.

Z hlediska detailn⌦j ího d⌦lení by se v e eném území vyskytuje celá kála stanovi - na dnech údolí Byse↵ského potoka a jeho p ítok✏ lze jako potenciální p irozenou vegetaci pova⌘ovat poto ní jaseniny as. Pruno-Fraxinetum. Na svazích byly jaseniny vyst ídány bu inami (v závislosti na obsahu bází v✓p✏dním profilu bu vápnomiln⇣mi, resp. okroticov⇣mi nebo kv⌦tnat⇣mi), v✓nejprud ích svazích s✓v⇣raznou akumulací opukové drt⌦ by to byly su ové lesy svazu Tilio-Acerion a na hranách svahu ( i v⇣razn⌦j ích v⇣stupech horninového podlo⌘í) pak teplomilné doubravy pat ící nejspí e do as. Corno-Quercetum. Na plo inách lze v✓závislosti na promytí (a odvápn⌦ní) p✏dního profilu p edpokládat bu subxerofilní doubravy (Potentilo albae-Quercetum) nebo kyselé a⌘ vlhké doubravy (Melampyro-Quercetum i Molinio-Quercetum). Pro v⇣sadby v otev ené krajin⌦ jsou v⇣znamné zejména st emchová jasenina v niv⌦ Byse↵ského potoka a teplomilné doubravy na ji⌘n⌦ exponovan⇣ch svazích. Ostatní spole enstva jsou více mén⌦ lesní spole enstva. st emchová jasenina: základní porost - dub letní 45%, jasan ztepil⇣ 20%, habr obecn⇣ 15%, lípa srd itá 15%, javor mlé 15%, dopl↵kové d eviny - kru ina ol ová, svída krvavá, líska obecná, pta í zob obecn⇣, hloh jednosemenn⇣, zimolez obecn⇣, r✏⌘e ípková, st emcha hroznovitá, ol e lepkavá vhodné sm⌦si na zatravn⌦ní - lipnice obecná, lipnice lu ní, psine ek v⇣b⌦⌘kat⇣, srha ízna ka, psárka lu ní, kost ava lu ní, jetel. subxerofilní doubravy: nej ast⌦j í d eviny stromo adí: o e ák královsk⇣, jablo↵ domácí, hru e↵ obecná, t e e↵ pta í vhodné d eviny pro solitérní v⇣sadbu i rozpt⇣lenou zele↵: dub letní, dub zimní, dub p⇣ it⇣, lípa srd itá, jasan ztepil⇣, mahalebka, javor babyka, habr obecn⇣, je áb b ek, svída krvavá, brslen evropsk⇣, brslen bradavi nat⇣, líska obecná, d ín obecn⇣, kalina tu alaj, pta í zob obecn⇣, hloh jednosemenn⇣ vhodné sm⌦si na zatrav↵ovaná místa: vále ka prapo itá, kost ava ⌘lábkovitá, ovsík vyv⇣ en⇣, lipnice úzkolistá, sve ep vzp ímen⇣. N1

N2

V nezastav⌦ném území jsou navr⌘eny krajiná ské úpravy: vyu⌘ití pozemku parc. . 861 (sad), k.ú. Jedom⌦lice pro chov st edn⌦ velk⇣ch hospodá sk⇣ch zví at (nap . ovcí, koz) ve volné krajin⌦. Pozemek je za azen do plochy NSpzx - nezastav⌦ného území smí eného s funkcemi p – p írodní, z – zem⌦d⌦lská, x – specifická. Zám⌦rem je ustájení a pastva ovcí na plo e dnes zar✏stajícího sadu, v etn⌦ umíst⌦ní dvou p íst e k✏ jako zázemí chovu. Realizace tohoto zám⌦ru je mo⌘ná za podmínky maximálního zachování mimolesní zelen⌦ a za p edpokladu striktního dodr⌘ení podmínek, vydan⇣ch orgánem ochrany p írody (MÚ Slan⇣, odbor ⌘ivotního prost edí, .jednací: 60046/2013/O⌥P ze dne 11.2.2014). Pro plochu jsou dány podrobn⌦j í regulativy z d✏vod✏ ochrany pohledov⌦ exponované lokality v krajin⌦ p ed nep im⌦ en⇣m rozr✏stáním zástavby. Plocha nemá parametry území pro prov⌦ ení navazující dokumentací (územní studie a regula ní plán), z toho d✏vodu jsou podrobn⌦j í podmínky implementovány ji⌘ do územního plánu. obnova historické cesty na parc. . 1710/2 a 596/64, k.ú. Jedom⌦lice, v polích ve sm⌦ru od silnice III. t ídy 23714 k Cardovn⌦. Sou ástí budou vegeta ní úpravy - v⇣sadba stromo adí p✏vodních druh✏ (dub, habr, javor, lípa; pop . staré odr✏dy ovocn⇣ch strom✏ - jablon⌦, hru n⌦, o e áky). Obnovená cesta bude vyu⌘ita jako místní cyklotrasa. Cesta s doprovodnou zelení bude plnit dal í funkce v krajin⌦ – p✏doochranou, protierozní, ekologickou, zajistí lep í p ístupnost krajiny. Plochy nezastav⌦ného území a jejich dal í len⌦ní jsou vymezeny graficky ve v⇣kresu . 2 návrhu ÚP Jedom⌦lice (Hlavní v⇣kres).

21


Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Sou ástí zelen⌦ je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnit n⌦ ekologicky stabiln⌦j ích segment✏ krajiny, ú eln⌦ rozmíst⌦n⇣ch na základ⌦ funk ních a prostorov⇣ch kritérií. ÚSES se d⌦lí podle biogeografického v⇣znamu skladebn⇣ch prvk✏ na nadregionální, regionální a lokální. Je tvo en biocentry a biokoridory. Krajinotvorné prvky plní funkci interak ních prvk✏ na lokální úrovni; nedosahují parametr✏ biocenter a biokoridor✏, v⇣znamn⌦ se v ak podílejí na zv⇣ ení ekologické stability v✓krajin⌦. Územní plán obce Jedom⌦lice závazn⌦ vymezuje prvky ÚSES na na v ech úrovních – nadregionální, regionální i lokální. Podle prostorové funk nosti jsou prvky ÚSES funk ní (existující, jednozna n⌦ vymezené) a navr⌘ené k zalo⌘ení (nefunk ní, vymezené). Funk ní prvky jsou sítí vybran⇣ch ástí kostry ekologické stability a navr⌘ené prvky dopl↵ují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje p edpokládané funkce v krajin⌦. V e eném území se vyskytují prvky funk ní. -

Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: Generel místního ÚSES v rámci ir ího území D⌘bánska Zpracování ÚSES okresu Kladno - p evod dat z analogové formy do digitální; (zpracovatel Ing.arch. Z. Illin evová, 1995) Jedná se o p evzetí p✏vodního návrhu a v rámci okresu sjednocení do jednotné grafické a tabulkové podoby, v . jednotného íslování Územní plán obce Jedom⌦lice, 2006 Územní plána navazujících obcí (Drnek, Malíkovice, M ec, Plchov, Pozde↵) Územn⌦ analytické poklady pro ORP Slan⇣ – aktualizace 2012 Zásady územního rozvoje St edo eského kraje Studie ÚSES pro St edo esk⇣ kraj (U-24 s.r.o., Praha, 2009)

-

Místní systém ekologické stability e eného území je p itom koncipován tak, aby p edev ím: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve sv⇣ch prvcích zajistil ⌘ivotní podmínky v rámci skupin typ✏ geobiocén✏ zastoupen⇣ch na zpracovávaném území, c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl ji⌘ systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodr⌘en po⌘adavek minimality nárok✏ systému ekologické stability na dal í území p i respektování minimálních po⌘adavk✏ na parametry prvk✏ územního systému ekologické stability.

Nadmístní systém ÚSES Nadregionální biokoridory v✓celostátní síti propojují nadregionální biocentra, tvo í je osa a nárazníková (ochranná) zóna. Ob⌦ ásti jsou jejich neodd⌦litelnou sou ástí a po celé plo e koridoru se podporuje tzv. koridorov⇣ efekt – v echny ekologicky v⇣znamné segmenty krajiny, skladebné ásti regionálních i lokálních ÚSES, chrán⌦ná území, v⇣znamné krajinné prvky a území s✓vy ím stupn⌦m ekologické stability se stávají neodd⌦litelnou sou ástí nadregionálního biokoridoru. Minimální í ka osy odpovídá í ce regionálního koridoru p íslu ného typu, pro lesní spole enstva je to 40 m, pro lu ní a kombinovaná spole enstva 50 m. Maximální í e ochranné zóny je 2 km, na území obce Jedom⌦lice je ochranná zóna vymezena dle ZÚR St edo eského kraje. Biokoridor je slo⌘en⇣, v✓jeho trase jsou v✓ekologicky p ijateln⇣ch vzdálenostech vlo⌘ena regionální biocentra (po 5-8 km) a lokální biocentra (po 400 - 700 m). Územím obce Jedom⌦lice v jeho v⇣chodní ásti prochází nadregionální biokoridor NRBK K54/MH "Pochvalovská strá↵ – Karl tejn, Koda" (MH – osa mezofilní hájová), kter⇣ v celostátní síti propojuje nadregionální biocentra Pochvalovská strá↵ ( . 21) a Karl tejn, Koda ( . 22). Trasa koridoru je vedena lesním porostem v p írodním parku D⌘bán, zahrnuje spole enstva dubohabrov⇣ch háj✏ a okroticov⇣ch bu in. Osa prochází p írodní památkou Ostrov u Jedom⌦lic a rovn⌦⌘ kulturní památkou Ostrov. Postupováno bude dle lesního hospodá ského plánu a dle Plánu pé e o p írodní památku. V trase nadregionálního biokoridoru je v e eném území vlo⌘eno lokální biocentrum LBC 633 "Ostrov". Územím dále ve sm⌦ru S-J prochází regionální biokoridor RK 1102 (dle OG ÚSES Kladno ozna en . 630 a 632), propojuje regionální biokoridor RK 1101 a nadregionální biokoridor NRBK K 54. V e eném území je propojovacím prvkem lokální biocentrum LBC 633 "Ostrov" vlo⌘ené na k í⌘ení obou koridor✏. Biokoridor je v ÚP Jedom⌦lice up esn⌦n na základ⌦ aktuálního stavu krajiny, zahrnuje v⇣razn⇣ svah v lokalit⌦ nad Dolnicí - nad Pr✏honem - nad Mo idly. V trase regionálního biokoridoru je na stráních vlo⌘eno lokální biocentrum LBC 631 "Strán⌦". Jedná se o mozaiku irokolist⇣ch such⇣ch trávník✏, mezofilních ovsíkov⇣ch luk, porosty k ovin, skupiny vy ích d evin a zar✏stající sady a pastviny roz len⌦né soustavou mezí a lesních porost✏ typu hercynské dubohab iny a teplomilné doubravy. Spole enstva trávník✏ bez managementu degradují, strán⌦ zar✏stají k ovinami a náletem d evin, ást pozemk✏ je zalesn⌦na a tím je zv⇣ ena izolovanost jednotliv⇣ch stepních lokalit (mají ostrovní charakter). Z tohoto d✏vodu je t eba odstra↵ovat expandující k oviny, p ípadn⇣ nálet a d evinn⇣ porost prosv⌦tlit/zmlazovat, ideální bude návrat k extenzivnímu pastevnímu vyu⌘ití, náhradním e ením je kosení trávník✏. Lokální systém ÚSES

22


Nadmístní systém ÚSES je dopln⌦n sítí lokálních prvk✏ - biocentry, biokoridory a dal ími krajinotvorn⇣mi prvky, které mají charakter interak ních prvk✏. Minimální velikost lokálního biocentra by m⌦la b⇣t 3 ha, minimální í ka lokálního biokoridoru 15 m (spole enstvo lesní, kombinované), 20 m (spole enstvo lu ní). Pro spole enstvo kombinované (lu ní + lesní) je mo⌘né p eru ení do 50 m zastav⌦nou plochou, 80 m ornou p✏dou a 100 m p i ostatních kulturách. Interak ní prvky nedosahují parametr✏ biocenter a biokoridor✏, v⇣znamn⌦ se v ak podílejí na zv⇣ ení ekologické stability v✓krajin⌦. Lokální biocentra (LBC) LBC 631 "Strán⇥" - lokální biocentrum vlo⌘ené v trase regionálního biokoridoru RK 1102; funk ní, rozloha 5,74 ha. Ekologicky v⇣znamn⇣ krajinn⇣ celek zahrnující lesní porosty charakteru teplomilné doubravy, zar✏stající sady a stepní louky i ornou p✏du a ostatní plochy neplodné. Oproti platnému ÚPO Jedom⌦lice je biocentrum zv⌦t eno a zp esn⌦no v hranicích katastrální mapy. Návrh opat ení: zm⌦nou lesního hospoda ení up ednostnit p irozen⇣ charakter a v⇣voj vegetace, redukce expandujících k ovin, obnova pastvy, kosení travnat⇣ch ploch. LBC 633 "Ostrov" - lokální biocentrum vlo⌘ené v trase NRBK K54/MH a na k í⌘ení s regionálním biokoridorem RK 1102; funk ní, rozloha 78 ha. Biocentrum sv⇣mi funk ními i prostorov⇣mi parametry odpovídá regionálnímu biocentru. Je to dáno vymezením na k í⌘ení nadregionálního a regionálního biokoridoru a sou asn⌦ vymezením na plo e p írodního parku, kulturní památky (zaniklá st edov⌦ká osada Ostrov) a p írodní památky Ostrov u Jedom⌦lic. Ekologicky v⇣znamn⇣ krajinn⇣ celek zahrnující dubohabrové háje, su ové lesy, kv⌦tnaté a acidofilní bu iny i teplomilné doubravy a pramennou oblast Byse↵ského potoka s lu⌘ními porosty. Návrh opat ení: zm⌦nou lesního hospoda ení up ednostnit p irozen⇣ charakter a v⇣voj vegetace. V prostoru PP Ostrov u Jedom⌦lic bude postupováno dle Plánu pé e o p írodní památku. LBC 635 "U hájovny" - lokální biocentrum funk ní, vymezené v lesním porostu u silnice I/16; rozloha 3,63 ha. Biocentrum zahrnuje dubohabrové háje a áste n⌦ i kv⌦tnaté bu iny na plo in⌦ v lokalit⌦ Ostrov – Mezi lesy. Dle ÚP M ec není zaji t⌦na návaznost na toto biocentrum. Návrh opat ení: zm⌦nou lesního hospoda ení up ednostnit p irozen⇣ charakter a v⇣voj vegetace. (respektovat p irozené nálety, dále perspektivn⌦ extensivní údr⌘ba, event.ponechat p irozenému v⇣voji). LBC "V lukách" - lokální biocentrum áste n⌦ funk ní, vymezené v údolní niv⌦ Byse↵ského potoka na soutoku s bezejmenn⇣m levostrann⇣m p ítokem; rozloha 3,9 ha. Zahrnuje vodote s b ehov⇣mi a doprovodn⇣mi porosty, áste n⌦ degradované lu ní porosty (lada) i ornou p✏du a navazující vysokou zele↵ v okolí d✏lního díla. Jedná se o nov⌦ vlo⌘ené biocentrum v trase nov⌦ vymezeného lokálního biokoridoru "Byse↵sk⇣ potok". D✏vodem dopln⌦ní je zaji t⌦ní návaznosti prvk✏ ÚSES v e eném území s prvky v k.ú. Libovice u Slaného. Biocentrum je vlo⌘eno tak, aby biokoridor nep esahoval metodikou po⌘adované prostorové parametry. Návrh opat ení: obnova lu ních porost✏ pravideln⇣m kosením, zalo⌘ení TTP na orné p✏d⌦, zachování p irozeného vodního re⌘imu a p irozené d evinné skladby porostu. Lokální biokoridory (LBK) LBK 634 - lokální biokoridor funk ní, vymezen⇣ v lesním porostu, propojuje lokální biocentra LBC 633 "Ostrov" a LBC 635 "U hájovny". Délka 242 m. Biokoridor zahrnuje spole enstvo dubohab in a kv⌦tnat⇣ch bu in. Návrh opat ení: zm⌦nou lesního hospoda ení up ednostnit p irozen⇣ charakter a v⇣voj vegetace (respektovat p irozené nálety, dále perspektivn⌦ extensivní údr⌘ba, event. ponechat p irozenému v⇣voji). LBK "Byse⇤sk⌅ potok I." – lokální biokoridor vymezen⇣, áste n⌦ funk ní, propojuje LBC 633 "Ostrov" a LBC "V lukách"; délka 1800 m. Biokoridor zahrnuje vodní tok s b ehov⇣mi a doprovodn⇣mi porosty, údolní nivu a mezní porosty nad chatovou osadou. V prostoru u h i t⌦ je koridor zú⌘en na po⌘adovanou min. í ku 15 m. Nov⌦ vymezen⇣ lokální biokoridor v trase Byse↵ského potoka zajistí propojení systému v navazujícím k.ú. Libovice u Slaného. Návrh opat ení: podpora p irozen⇣ch spole enstev vhodn⇣m hospoda ením (kosení lu ních porost✏, respektování p irozen⇣ch nálet✏, event. dosadba stanovi tn⌦ vhodn⇣ch d evin). LBK "Byse⇤sk⌅ potok II." – lokální biokoridor vymezen⇣, áste n⌦ funk ní, propojuje LBC "V lukách" s prvky v k.ú. Libovice; délka v e eném území 1225 m. Biokoridor zahrnuje regulovanou vodote Byse↵ského potoka s b ehovou a doprovodnou zelení, navazující ruderální porosty podél b ehové hrany. Nov⌦ vymezen⇣ lokální biokoridor v trase Byse↵ského potoka zajistí propojení systému v navazujícím k.ú. Libovice u Slaného. Návrh opat ení: doporu eno vytvo it ochrann⇣ pás lu ních porost✏ v í i min. 20 m na ob⌦ strany od b ehové hrany, pop . v úseku mezi Jedom⌦licemi a silnicí III/23713 p evést ornou p✏du na trvalé travní porosty; v⇣sadba stanovi tn⌦ vhodn⇣ch d evin. -

Krajinotvorné prvky bezejmenn⇣ levostrann⇣ p ítok Byse↵ského potoka ve sm⌦ru od Mo idel p es obec Jedom⌦lice, s b ehovou a doprovodnou zelení; bezejmenn⇣ ob asn⇣ tok – levostrann⇣ p ítok Byse↵ského potoka. Terénní deprese v lokalit⌦ V zábo í; lokalita ohro⌘ena skládkováním , p ipravena asanace skládky a revitalizace území; porosty k ovin, skupiny vy ích d evin a zar✏stající sady; doprovodn⇣ porost podél ob asn⇣ch vodote í , polních cest a komunikací; stará d✏lní díla v krajin⌦ s✓náletovou zelení. Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Cestní sí

23


Plochy lesní, zem⌦d⌦lské a krajiná sky v⇣znamné jsou p ístupné historicky vzniklou sítí ú elov⇣ch komunikací. Tato sí umo⌘↵ující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizována. Rozvoj cestní sít⌦ je umo⌘n⌦n v✓souladu se stanoven⇣mi ✓podmínkami vyu⌘ití ploch v✓nezastav⌦ném území. Navr⌘ena je obnova historické cesty (N2) ve sm⌦ru v polích ve sm⌦ru od silnice III. t ídy 23714 k Cardovn⌦. Sou ástí budou vegeta ní úpravy - v⇣sadba stromo adí p✏vodních druh✏ (dub, habr, javor, lípa; pop . staré odr✏dy ovocn⇣ch strom✏ - jablon⌦, hru n⌦, o e áky). Obnovená cesta bude vyu⌘ita jako místní cyklotrasa. Cesta s doprovodnou zelení bude plnit dal í funkce v krajin⌦ – p✏doochranou, protierozní, ekologickou, zajistí lep í p ístupnost krajiny. Cyklostezky, cyklotrasy a p⌦ í trasy ⇤e en⇣m územím neprocházejí ⌘ádné zna ené turistické trasy. Územím neprocházejí v sou asné dob⌦ ⌘ádné zna ené cyklistické stezky a trasy. Navr⌘ené e ení: Dle Generelu cyklotras a cyklostezek St edo eského kraje probíhá v kontaktní poloze s e en⇣m území zva⌘ovaná cyklotrasa II. t ídy, která je sou ástí trasy “Velké st edo eské kolo”. Návrh generelu (2013) po ítá s cyklotrasami veden⇣mi v rámci e eného území sm⌦rem od této hlavní cyklotrasy a to po silnicích III. t ídy ve sm⌦ru na ⇤isuty a s vyu⌘itím místních ú elov⇣ch komunikací p es osadu Jind ich✏v D✏l sm⌦rem na Libovice. Tento návrh je do územního plánu p evzat. Nad rámec t⌦chto zva⌘ovan⇣ch tras je ve smyslu p✏vodního územního plánu navr⌘ena cyklotrasa v trase SÚ M ec - SZ okraj katastrálního území Jedom⌦lice - SÚ Plchov. Vyu⌘ívá stávajících ú elov⇣ch komunikací, které vedou p evá⌘n⌦ lesním komplexem P írodního parku D⌘bán i po okraji zalesn⌦n⇣ch pozemk✏. Mírn⌦ zvln⌦n⇣ charakter území s pom⌦rn⌦ hustou komunika ní sítí silnic III. t ídy, s relativn⌦ ni⌘ ími intenzitami silni ní dopravy, p edstavují vcelku dobré podmínky pro v⌦t í rozvoj cykloturistické dopravy. Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny nesmí b⇣t naru ena oplocováním pozemk✏ ve volné krajin⌦ (za „oplocení“ nejsou pova⌘ovány oplocenky na PUPFL z d✏vod✏ ochrany p ed kodami zp✏sobenou zv⌦ í i do asná oplocení pastvin pomocí ohradník✏ i d ev⌦n⇣ch bradel). Oplocení jako stavba m✏⌘e b⇣t realizováno pouze v rámci sou asn⌦ zastav⌦ného nebo zastavitelného území, p i em⌘ musí z✏stat zachováno napojení základního komunika ního systému obce na sí ú elov⇣ch komunikací v✓krajin⌦. P i oplocování i ohrazování pozemk✏, které nejsou vylou eny z práva volného pr✏chodu pole musí vlastník i nájemce zajistit technick⇣mi nebo jin⇣mi opat eními mo⌘nost jejich volného pr✏chodu na vhodném míst⌦ pozemku. Stanovení podmínek pro protierozní opat⌦ení V území se projevuje vodní i v⌦trná eroze. V⌦trnou erozí jsou ohro⌘eny zejména náhorní plo iny - lokality Na pláních, Na vr kách. Vodní erozí jsou ohro⌘eny sva⌘ité pozemky nad kotlinou Byse↵ského potoka v lokalit⌦ Dolnice, Pr✏hon, Mo idla, Na pláních. Severní ást území (pastviny v okolí zem⌦d⌦lského areálu) není vodní erozí ohro⌘ena. Protierozní opat ení se zam⌦ ují na zmírn⌦ní negativního projevu vodní a v⌦trné eroze✓jako jsou nap . ne kodné odvedení povrchov⇣ch vod z povodí, sní⌘ení povrchového odtoku a zachycování smyté zeminy, retenci vody v✓krajin⌦, ochranu✓intravilánu✓obcí a komunikací p ed d✏sledky eroze p✏dy a na sní⌘ení rychlosti v⌦tru a jeho kodliv⇣ch ú ink✏. Protierozní opat ení d⌦líme na organiza ní (vhodné umíst⌦ní p⌦stovan⇣ch plodin, pásové p⌦stování plodin i návrhy vegeta ních pás✏ mezi pozemky), agrotechnická a vegeta ní (p✏doochranné obd⌦lávání) a technická (p íkopy, pr✏lehy, terasy, protierozní nádr⌘e aj.). V sou asné dob⌦ je tato problematika e ena i standardy Dobrého zem⌦d⌦lského a environmentálního stavu (GAEC), konkrétn⌦ se jedná o opat ení na ochranu p✏dy na sva⌘it⇣ch pozemcích nad 7° a zásady p⌦stování ur it⇣ch plodin na siln⌦ erozn⌦ ohro⌘en⇣ch pozemcích. Hospoda ení v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné v⇣ e p ím⇣ch podpor a n⌦kter⇣ch podpor Programu rozvoje venkova. Na pozemcích ohro⌘en⇣ch erozí v lokalit⌦ Dolnice, Pr✏hon, Mo idla, Na pláních je doporu ena kombinace technick⇣ch (protierozní meze), organiza ních (zatravn⌦ní) a agrotechnick⇣ch (protierozní technologie p⌦stování plodin) protierozních opat ení, p íp. pouze organiza ních opat ení, která v⇣razn⌦ omezí kodlivé p✏sobení povrchového odtoku Na t⌦chto pozemcích Funkci protierozní ochrany tvo í dále prvky ÚSES (zejména krajinotvorné prvky) a polní cestní sí s doprovodnou zelení. Dal í protierozní opat ení lze dle pot eby budovat v✓souladu se stanoven⇣mi podmínkami vyu⌘ití ploch v✓nezastav⌦ném území. V✓rámci návrhu územního plánu je navr⌘ena obnova historické cesty (N2) s liniovou zelení. Cesta bude mít funkci p✏doochranou a protierozní. V plochách smí eného nezastav⌦ného území s✓indexem p – p írodní, o - ochranné budou ve vy í mí e uplatn⌦ny prvky zvy ující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt⇣lená zele↵. Stanovení podmínek pro ochranu p⌦ed povodn mi Vymezená záplavová území a sledované záplavy Pro drobn⇣ vodní tok Byse↵sk⇣ potok je M⌦stsk⇣m ú adem Slan⇣ odborem ⌘ivotního prost edí pod íslem jednacím 53761/14/⌥P ze dne 23. 1. 2015 stanoveno záplavové území a to v úseku od ústí do

24


Bakovského potoka po pramen ( í ní km 0,000-13,700). Mapové podklady se zakreslen⇣mi záplavov⇣mi arami Q5, Q20, Q100 a s vymezenou plochou aktivní zóny záplavového území na mapách v m⌦ ítku 1: 10 000 (tisk v m⌦ ítku 1: 5 000) jsou jeho nedílnou sou ástí. Stanovené záplavové území zasahuje do území obcí Be ovice, Libovice, Jedom⌦lice, Tu any Slan⇣ a obecních ásti obce Slan⇣–Dolín, Otruby, Trpom⌦chy. Umíst⌦ní staveb v záplavov⇣ch územích a na pozemcích p i vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodá ského orgánu podle zákona o vodách. Do stanoveného záplavového území zasahuje pouze okrajem vymezené zastav⌦né území Plochy individuální rekreace - zahrádká ské osady (RZ) a okrajov⌦ vymezené zastav⌦né území Plochy zelen⌦ - zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad (ZN). V návrhu ÚP je to lokalita Z5 pro umíst⌦ní istírny odpadních vod. Zde je poloha v blízkosti vodote e z hlediska funk nosti za ízení nezbytná a tudí⌘ od✏vodnitelná. Podmínky pro konkrétní umíst⌦ní OV stanoví vodohospodá sk⇣ orgán podle zákona o vodách. Pro ostatní místní drobné vodote e nejsou stanovena záplavová území. Na koordina ním v⇣krese je dle informací obce vyzna eno území s v⇣skytem opakovan⇣ch záplav - tzv. “území ohro⌘ené záplavou p i nep ízniv⇣ch klimatick⇣ch podmínkách”. Jedná se o prostor kolem bezejmenné vodote e od Mo idel t⌦sn⌦ nad zastav⌦n⇣m územím. Do tohoto území je áste n⌦ zasahuje rozvojová lokalita Z2. Dot ená ást lokality je vymezena jako Plochy zelen⌦ - zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad (ZN). Nátoky vod do intravilánu a navr⌘ená opat ení V ásti Na Vr kách dochází p i p ívalov⇣ch de tích k nátok✏m vod a splach✏m ornice ze sva⌘it⇣ch zem⌦d⌦lsky obhospoda ovan⇣ch pozemk✏ do intravilánu. Zástavba v lokalit⌦ Z6 a Z7 je podmín⌦na e ením nátoku vod do intravilánu v kontaktní poloze. Je doporu ena obnova travního pásu podél oplocen⇣ch pozemk✏ s terénní úpravou - rigolem zachycujícím p ívalové vody a áste n⌦ je odvád⌦jící do de ové kanalizace. Podél zastav⌦ného a zastavitelného území je navr⌘en ochrann⇣ pás smí eného nezastav⌦ného území s funkcí zem⌦d⌦lskou a ochranou, kde mohou b⇣t ve v⌦t í mí e uplatn⌦ny protipovod↵ová a protierozní opat ení. Obdobn⌦ je navr⌘en pás po obvodu lokality Z8, kde je nutné zajistit bezpe né svedení vod z odvodn⌦n⇣ch pozemk✏, tzn. drená⌘ní systém podchytit vn⌦ zájmového území záchytn⇣mi drény a svést vody do nejbli⌘ ího recipientu, p ípadn⌦ provést rekonstrukci odvod↵ovacího systému. Podél roz í ené komunikace je nutné obnovit záchytn⇣ p íkop. -

-

-

-

-

Pro zv⇣ ení ochrany území je nutno dodr⌘et: podél koryt vodních tok✏ bude zachováno volné nezastav⌦né a neoplocené území o í i 6 m od b ehové áry na ob⌦ strany (tzv. poto ní koridory), pro pr✏chod velk⇣ch vod a zárove↵ jako manipula ní pruh pro ú el správy a p ípadné údr⌘by koryta vodního toku, ve kterém nebudou umis ovány ⌘ádné nové stavby ani vysazovány nové trvalé porosty. v✓území ur eném k✓zástavb⌦ je t eba zabezpe it, aby odtokové pom⌦ry z✓povrchu urbanizovaného území byly po v⇣stavb⌦ srovnatelné se stavem p ed ní. Odvodn⌦ní nutno e it kombinovan⇣m systémem p irozené / um⌦lé retence, nap . vsakem na pozemcích, odvedením obvodov⇣m drená⌘ním systémem do jímek v✓nejni⌘ ím míst⌦ plochy (regulovan⇣ odtok do recipientu, pop . následné vyu⌘ití vody pro zálivku v✓dob⌦ p ísu ku), k nezem⌦d⌦lskému vyu⌘ití p✏dy jsou za azeny pouze vyjíme n⌦ pozemky meliorované, kde byly vlo⌘eny investice do p✏dy (plo né drená⌘e) a to v rámci rozvojové lokality Z5 - plocha areálu OV a Z8/BV. V p ípad⌦ dot ení plo n⇣ch meliorací, je t eba p íslu n⇣mi opat eními zajistit funk nost zb⇣vajících meliora ních za ízení na okolních pozemcích, v etn⌦ bezproblémového odtoku vod. vodohospodá ské meliorace ur ené k odvod↵ování (a p íp. k zavla⌘ování) pozemk✏, bez ohledu na vlastnictví, jsou plnohodnotn⇣mi dokon en⇣mi a funk ními stavbami vodních d⌦l. Jakékoli zásahy do t⌦chto existujících staveb (tj. jejich údr⌘ba, opravy, úpravy, zm⌦ny, zm⌦ny u⌘ívání, zru ení nebo odstran⌦ní) se ídí p íslu n⇣mi ustanoveními zákona . 254/2001 Sb., v platném zn⌦ní (vodní zákon), p íp. stavebního zákona. P i jakékoli v⇣stavb⌦ (t⇣ká se v ech staveb) na lokalitách, kde se zem⌦d⌦lské meliorace vyskytují, je nutno postupovat podle uveden⇣ch zákonn⇣ch ustanovení a jakékoli zásahy do t⌦chto vodních d⌦l specifikovat a e it ji⌘ od prvních stup↵✏ p edprojektové, resp. projektové dokumentace s ohledem na zachování funk nosti v rozsahu celého vodního díla. Pouze malé zásahy lze kvalifikovat jako opravy a udr⌘ovací práce. Proto⌘e rekonstrukci meliorovan⇣ch celk✏ na plo e zástavby není mo⌘né ve v⌦t in⌦ p ípad✏ provést zodpov⌦dn⌦ bez znalostí souvislostí a tém⌦ ka⌘dá stavba m✏⌘e meliorace poru it, je nutné povinnost komplexního e ení ulo⌘it ji⌘ prvnímu stavebníkovi na dot ené meliorované plo e. Dokumentaci na úpravu, p íp. rekonstrukci meliorací musí obsahovat ka⌘dá dokumentace pro povolení stavby, p íp. pro ohlá ení stavby. navr⌘ena jsou opat ení zvy ující reten ní kapacitu území - vyhrazení dostate n⌦ irok⇣ch pás✏ pozemk✏ podél vodních tok✏ smí en⇣m funkcím (index p - p írodní, v - vodohospodá sk⇣). V plochách smí eného nezastav⌦ného území s✓indexem p – p írodní, o – ochranné, v vodohospodá ské budou ve vy í mí e uplatn⌦ny prvky protierozní a protipovod↵ové ochrany, prvky zvy ující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt⇣lená zele↵.

Stanovení podmínek pro rekreaci Jedom⌦lice je sídlem s✓pom⌦rn⌦ nízk⇣m rekrea ním potenciálem, a koli do e eného území zasahuje p írodní park D⌘bán. Jedom⌦lice jsou sídlem, kde p eva⌘uje zejména obytná funkce, av ak s✓v⇣znamn⇣mi za ízeními zem⌦d⌦lské v⇣roby. Za ízení p echodného ubytování se na území obce

25


nevyskytuje. Stávající samoty slou⌘ící k rekreaci a zahrádká ská osada nebudou dále rozvíjeny. Jedom⌦lice mají fotbalové h i t⌦ a od roku 2008 i d⌦tské h i t⌦. V✓obci funguje myslivecké sdru⌘ení, TJ Sokol, Sbor dobrovoln⇣ch hasi ✏ a dal í spolky. Regulovat rekrea ní i sportovní vyu⌘ití území v p írodním parku D⌘bán není nikterak t eba, v✓území k✓ni emu takovému v✓podstat⌦ nedochází. V✓nezastav⌦ném území (v krajin⌦) není mo⌘né umis ovat ⌘ádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky vyu⌘ití ploch - kap. f V⇣rokové ásti ÚP). Nezastav⌦né území bude i nadále slou⌘it pro nepobytovou rekreaci - p⌦ í turistiku a cyklistiku, pro kterou budou vyu⌘ívány ú elové cesty v✓krajin⌦. Plochy nezastav⌦né smí ené s✓indexem r – rekrea ní umo⌘↵ují rekrea ní vyu⌘ití za t⌦chto podmínek: mo⌘né je umíst⌦ní staveb a opat ení pro nepobytovou rekreaci a sport (nap . turistické cesty, cyklostezky, nau né stezky, pikniková místa, informa ní prvky, sportovní a herní prvky – areály zdraví, travnatá víceú elová h i t⌦ apod.), odpo inkové altánky a p íst e ky pouze jako do asné stavby. Podmínky pro ochranu nerostn ch surovin, d sledky d⌦ív j↵í t

by, sesuvná území

Ochrana lo⌘isek nerostn⇣ch surovin V zájmovém území nejsou evidována ⌘ádná v⇣hradní lo⌘iska nerostn⇣ch surovin, jejich⌘ ochranou a evidencí by byl Geofond pov⌦ en. Rovn⌦⌘ se zde nenachází ⌘ádné území s✓p edpokládan⇣mi v⇣skyty lo⌘isek – prognózními zdroji, jejich⌘ ochranu by byly povinny zajistit orgány územního plánování a stavební ú ady. Sesuvná území (viz. té⌘ koordina ní v⇣kres) V e eném území zaznamenána následující potenciální sesuvná území: id. . celk. plocha(m2) délka x í ka (m) název lokality 761 70.000 400x300 Jedom⌦lice 762 82.000 100x50 Jedom⌦lice 764 238.000 300x1100 Malíkovice

typ sesuvu potenciální potenciální blokov⇣ posuv potenciální Sesuvná území je mo⌘no charakterizovat jako území s nep ízniv⇣mi in⌘en⇣rsko-geologick⇣mi pom⌦ry ve smyslu § 13 zákona .62/1988 Sb. v platném zn⌦ní. V t⌦chto územích nesmí b⇣t realizována ⌘ádná zástavba, ani nová vedení sítí technické infrastruktury, co⌘ územní plán respektuje. Poddolovaná území, d✏lní díla, propady Z✓pohledu historického rubání v✓hranicích katastru obce je nutno zmínit celou adu úvodních d✏lních d⌦l, existenci poddolovan⇣ch území zasahujících do v⌦t iny plochy katastru a v✓neposlední ad⌦ etné propady terénu v✓souvislosti s✓proveden⇣m v⇣rubem m⌦lce ulo⌘eného kounovského souslojí. Dle registru poddolovan⇣ch území (Geofond R) se v k.ú. obce Jedom⌦lice nacházejí poddolovaná území: id. . název lokality kód stá í díla kód suroviny 1690 Pozde↵ p ed i po r. 1945 paliva 1721 Jedom⌦lice 1 - západ p ed i po r. 1945 paliva 1751 Jedom⌦lice 2 p ed r.1945 paliva 1752 Malíkovice -Hv⌦zda do 19.století paliva 1777 Plchov do 19.století paliva 1824 Libovice do 19.století paliva Plochy poddolovan⇣ch území je mo⌘no charakterizovat jako území s nep ízniv⇣mi in⌘en⇣rskogeologick⇣mi pom⌦ry ve smyslu § 13 zákona .62/1988 Sb. v platném zn⌦ní. Stavební innost na území dot eném d✏lní inností a v blízkosti star⇣ch d✏lních d⌦l lze provád⌦t pouze na základ⌦ vyjád ení sou asného správce d✏lních d⌦l, kter⇣ na základ⌦ podrobného pr✏zkumu m✏⌘e stanovit bezpe nostní pásma v okolí d✏lních d⌦l a rozsah p ípadné stavební uzáv⌦ry. Navrhované objekty v územích v dosahu ú ink✏ hlubinného dob⇣vání (poddolovan⇣ch územích) musí spl↵ovat po⌘adavky SN 73 0039 Navrhování objekt✏ na poddolovaném území. Zat íd⌦ní staveni t⌦ ve smyslu této normy (na základ⌦ ⌘ádosti) vypracuje t⌦⌘a , kter⇣ lo⌘isko spravuje. t.j. MD a.s. Kladenské doly, o.z. Libu ín. Poblí⌘ zastav⌦né ásti obce (v⇣chod) je lokalizován urf . 72 (hlavní d✏lní dílo id. . 6238), ze kterého byly provád⌦ny pr✏zkumné práce na uranové zrudn⌦ní. Dob⇣vací práce byly zastaveny cca 15 a⌘ 20m pod úrovní povrchu. V ji⌘ní ásti ohro⌘eného území se nachází zbytek odvalu, kter⇣ spolu se urfem vytvá í remízek zarostl⇣ nálety d evin. Rozhodnutím . 26/2001 odboru v⇣stavby M⌦Ú Slan⇣ byla d íve stanovena stavební uzáv⌦ra areálu urfu . 72. Stavební innost na území dot eném d✏lní inností po b⇣val⇣ch uranov⇣ch a rudn⇣ch dolech lze provád⌦t pouze na základ⌦ vyjád ení sou asného správce d✏lních d⌦l, tj. DIAMO s.p., o.z. Správa uranov⇣ch lo⌘isek P íbram. Místo je dle návrhu územního plánu sou ástí vymezeného lokálního biocentra (p írodní plocha) a jako takové je bez navr⌘ené stavební innosti. Dle registru hlavních d✏lních d⌦l je dále v e eném území evidováno 31 d✏lních d⌦l ( achty, toly, dob⇣vky) související s dob⇣váním erného uhlí: id. . název lokalita

26


2728 27628 9588 2808 17444 17443 29323 29324 9589 9590 9591 9592 9593 9594 9595 9596 9597 9598 14930 9600 9601 9602 9603 13163 13164 13165 13166 13170 13167 14966 29322

D✏l Lásk⇣ (Lísk⇣) Jáma ⌅t⌦dr⇣ achta D✏l Boehringer I jáma Míla - v⌦trní jáma Míla II v⌦trní jáma Jind ich I v⌦trní jáma Jind ich II d✏l Jan jáma Boehringer II tola Hv⌦zda jáma Slávka jáma Antonín d✏l I - Ostrov u Jedom⌦lic jáma Míla tola Míla Stará Jáma I (Pond⌦lí ek) Stará Jáma I (Pond⌦lí ek) d✏l Kréta tola II - Ostrov u Jedom⌦lic tola III - Ostrov u Jedom⌦lic d✏l Josef d✏l Franti ek staré dob⇣vky v Dolin⌦ tola v Dolin⌦ d✏l . 1 v Dolin⌦ d✏l . 2 v Dolin⌦ jáma Franti ka jáma . 1 tola Jind ich pomocná jáma

Kladensk⇣ revír Jedom⌦lice Kladensk⇣ revír Kladensk⇣ revír Kladensk⇣ revír Jedom⌦lice Jedom⌦lice Jedom⌦lice Jedom⌦lice Hv⌦zda Hv⌦zda Hv⌦zda Ostrov u Jedom⌦lic Ostrov u Jedom⌦lic Ostrov u Jedom⌦lic Ostrov u Jedom⌦lic Ostrov u Jedom⌦lic Ostrov u Jedom⌦lic Ostrov u Jedom⌦lic Ostrov u Jedom⌦lic Ostrov u Jedom⌦lic Ostrov u Jedom⌦lic Jedom⌦lice Jedom⌦lice Jedom⌦lice Jedom⌦lice Jedom⌦lice Jedom⌦lice Jedom⌦lice Jedom⌦lice

Lokalizace d✏lních d⌦l je z ejmá z koordina ního v⇣kresu. U t ech d✏lních d⌦l v západní ásti katastru je stanovena stavební uzáv⌦ra, která je územním plánem respektována. Díla se nacházejí ve volné krajin⌦. Ochrana prost⌦edí, hygienická ochrana Cel⇣ okres Kladno je za azen mezi okresy vy⌘adující zvlá tní ochranu ovzdu í. V posledních letech se stav ovzdu í v d✏sledku redukce pr✏myslov⇣ch inností v kladenské aglomeraci v⇣razn⌦ zlep il. Zdroje zne i t⌦ní Na území obce Jedom⌦lice nejsou evidovány zvlá velké, velké ani st ední zdroje zne i ování. Plynofikací zájmového území by byl v⇣razn⌦ omezen plo n⇣ zdroje zne i t⌦ní ovzdu í, kter⇣mi jsou p edev ím domácnosti ve v ech venkovsk⇣ch sídlech v✓území spalující tuhá paliva v lokálních topeni tích. P ízemní zne i t⌦ní je rovn⌦⌘ zvy ováno automobilovou dopravou, jednak emisemi v⇣fukov⇣ch plyn✏, jednak pra ností. Pro hodnocení t⌦chto zdroj✏ nejsou k✓dispozici konkrétní údaje. Biologické zne i t⌦ní ovzdu í je dosud okrajov⌦ sledovanou problematikou v komplexu ⌘ivotního prost edí. Zp✏sobují ho alergenní látky biologického p✏vodu tvo ící tzv. aeroplankton, kter⇣ je sou ástí vzdu ného aerosolu (mikroorganismy, semena a pyly, spory, baktérie, rozto i, kvasinky, mikromycety atd.). Biologické zne i t⌦ní ovzdu í je p✏vodcem vzniku stále rostoucích alergick⇣ch onemocn⌦ní, a to zejména u d⌦tské populace. Zne i t⌦ní ovzdu í, nap . pylov⇣mi zrny, se projevuje prakticky v celém vegeta ním období a úzce souvisí s vyu⌘itím území, s roz i ováním plevel✏ a ruderálních spole enstev, zavle en⇣ch rostlinn⇣ch druh✏ apod. Mezi aeroalergeny pat í mnohé z d evin b⌦⌘n⌦ rostoucích v e eném území (nap . bez ern⇣, ol e, b íza, javory) a dále p edev ím r✏zné druhy plevel✏ a ruderál✏ (trávy v ech druh✏, rumi tní rostliny, jako nap . merlíkovité, okoli naté, pely↵ky, ovíky, kop ivy, jitrocel atd.). Nej ast⌦j í plochy s✓v⇣skytem alergenních rostlin jsou: neudr⌘ované plochy na okrajích zástavby, u neudr⌘ovan⇣ch staveb, na zbo eni tích, okraje polních cest a silnic, plochy divok⇣ch skládek, star⇣ch zát⌦⌘í apod. Likvidace t⌦chto ploch v✓území je povinností majitel✏ a u⌘ivatel✏ pozemk✏ a m⌦la by b⇣t d✏sledn⌦ po⌘adována. Ochrana zdraví p ed ú inky hluku a vibrace Jedin⇣m v⇣znamn⇣m zdrojem hluku je hluk z dopravy po silnici I. t ídy - I/16 (Velvary - Slan⇣ ⇤evni ov). Intenzita dopravy 1001 - 3000 voz./24h (viz. kapitola doprava). Této zát⌦⌘i jsou vystav⌦ni pouze obyvatelé hájovny (samota). Územní rezerva pro silni ní obchvat sousední místní ásti Hv⌦zda, áste n⌦ procházející i p es e ené území, bude e it problematiku hluku v této lokalit⌦. Automobilová doprava na silni ních komunikacích v zastav⌦ném území (silnice III. t ídy) nep edstavuje v⇣razn⇣ problém. Intravilán obce se nachází mimo v⇣razn⇣ nár✏st hladiny hluku. Komunikace III. t ídy - III/23713 (Byse↵ - Libovice -

27


Jedom⌦lice - Pozde↵) a III/23714 (Jedom⌦lice - ⇤isuty) jsou komunikacemi s relativn⌦ nízkou dopravní zát⌦⌘í (nes itané úseky po tu vozidel). Areály v⇣roby nejsou potenciálním zdrojem hluku s v⇣jimkou t⌦ch obytn⇣ch ástí sídla, které jsou s nimi v p ímém kontaktu. Hlavní vjezdy a v⇣jezdy z areál✏ jsou orientovány na pr✏jezdní úseky silnic. V rámci regulativ✏ je pro plochy v⇣roby a skladování stanoven po⌘adavek, ⌘e negativní ú inky a vlivy umis ovan⇣ch staveb a za ízení nesmí naru ovat provoz a u⌘ívání staveb a za ízení ve svém okolí (zejména pak staveb pro bydlení) nad p ípustnou míru, danou obecn⌦ platn⇣mi p edpisy. Územním plánem jsou navr⌘eny zejména plochy pro bydlení, drobné podnikání a dal í vyu⌘ití, a to do klidn⇣ch poloh, mimo pr✏jezdní silni ní tah a v⇣robní areály (p evá⌘n⌦ v návaznosti na novodobou obytnou zástavbu). Pro jedinou kontaktní lokalitu Z1 jsou dána podmínka v navazujícím ízení prov⌦ it spln⌦ní limitních hladin hluku z dopravy. Radonové riziko Z hlediska radonového nebezpe í je zájmové území p evá⌘n⌦ ve st ední i p echodné (podél vodote e) kategorii indexu geologického podlo⌘í. V e eném území bude mo⌘né p i vybran⇣ch stavebních innostech vy⌘adovat provedení radonového pr✏zkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlá ky . 307/2002 Sb., o radia ní ochran⌦, v platném zn⌦ní). Pásma hygienické ochrany staveb V západní okrajové poloze katastru se nachází ve ejné poh ebi t⌦ s ochrann⇣m 100 m pásmem. Vzhledem ke vzdálené poloze sídla je zde nekonfliktní st et s navrhovanou v⇣stavbou. Chov zví at Západn⌦ od Jedom⌦lic se nachází areál ⌘ivo i né v⇣roby. Dle podkladu vlastníka farmy Agra ⇤isuty, s.r.o. (6/2014) se konkrétn⌦ jedná o provozy s t⌦mito chovy: 1. Porodna Kapacita

130 ks prasnic 15 ks prasni ek 2 ks kanci 520 ks selat

Produkce

Selata pro dal í chov, vedlej ím produktem jsou pak statková hnojiva, brakované prasnice a kanci.

Technick⌅ popis Stavební e ení

Jedná se o soubor dvou objekt✏ s✓ nepropustnou podlahou s✓ hnojnou koncovkou pro do asné skladování chlévské mrvy.

Ustájení

90 ks - b ezí prasnice jsou ustájeny na hluboké podest⇣lce 40 ks prasnic je ustájeno na porodn⌦ v✓individuálních kotcích s pravideln⇣m p ist⇣láním i odklizem chlévské mrvy 15 ks je ustájeno na jalovárn⌦, kde jsou umíst⌦ní i 2 kanci s pravideln⇣m p ist⇣láním i odklizem chlévské mrvy 520 ks selat je ustájeno v✓kotcích s✓pravideln⇣m denním p ist⇣láním i odklizem chlévské mrvy.

V⌦trání

V⌦trání je kombinované s✓dominací p irozeného v⌦trání okny a vraty v✓ ásti jsou komínové v⇣duchy.

Krmení

Krmení je suché, p ípadn⌦ s✓následn⇣m automatick⇣m smá ením.

Napájení

Zví ata mají celodenní p ístup k napáje kám s nezávadnou pitnou vodou v✓ka⌘dém kotci.

P ist⇣lání

P ist⇣lání je slámou.

Odklízení statkov⇣ch hnojiv

B ezárna - prasnice jsou ustájeny na hluboké podest⇣lce, vyhrnování a nakládka probíhá za pomoci manipula ní techniky na p istavené vleky s✓odvozem na polní slo⌘i t⌦, zpevn⌦ná hnoji t⌦. Dávkován je dostatek slámy, aby nevznikala ⌘ádná tekutá slo⌘ka. Ostatní sekce – zpoza zví at je mrva vyhrnována ru n⌦ na ob⌦⌘n⇣ shrnova , kter⇣ dopraví mrvu k✓ vyna e i ze stáje. Zde je mrva ukládána na hnojnou koncovku, p ípadn⌦ je odvá⌘ena na traktorov⇣ch vlecích ke skladování na zpevn⌦ná hnoji t⌦, polní slo⌘i t⌦. Jímky související se stájí: Jímka 255 m3 – betonová, zemní, zakrytá Jímka 71,25 m3 – betonová, zemní, zakrytá Jímka 630 m3 – betonová, zemní, zakrytá Volné kapacity jímek jsou vyu⌘ity pro jiná st ediska.

28


Vytáp⌦ní

V✓p ípad⌦ extrémních podmínek v✓zim⌦ je mo⌘né vyu⌘ít mobilní p ímotopné agregáty.

Osv⌦tlení

Je kombinované - p irozené i um⌦lé.

1. FIDLOT Kapacita

80 ks krav 40 ks jalovic 80 ks telat 20 ks vysokob ezích jalovic 3 ks plemenní b⇣ci

Produkce

Masn⇣ skot v ech kategorií, vedlej ím produktem jsou pak statková hnojiva.

Technick⌅ popis Stavební e ení

Jedná se o stájov⇣ objekt obdélníkového p✏dorysu s✓nepropustnou podlahou. Pro pot eby skotu je objekt trvale otev en⇣ s✓p ístupem na pastviny.

Ustájení

Ustájení je stelivové, vyu⌘it je systém polohluboké podest⇣lky.

V⌦trání

V⌦trání je p irozené otev en⇣mi otvory v✓bo ních st⌦nách, vraty do h ebenové t⌦rbiny.

Krmení

Krmení je zakládáno na krmn⇣ st✏l, krmelc✏ a je k✓dispozici i pastva. Dávkována je homogenizovaná krmná dávka obsahující v echny nále⌘itosti.

Napájení

Zví ata mají celodenní p ístup k napáje kám s nezávadnou pitnou vodou.

P ist⇣lání

Provoz je stelivov⇣, s✓pravideln⇣m p ist⇣láním dle pot eby.

Odklízení statkov⇣ch hnojiv

Odklízení hnoje je zaji t⌦no pomocí manipula ní techniky. Hn✏j je pomocí manipula ní techniky vyhrnován a nakládán do p epravních vlek✏ a odvá⌘en k uskladn⌦ní na zpevn⌦né hnoji t⌦, polní slo⌘i t⌦. U pastvin je zaji t⌦na dostate ná rozloha, aby nebyla p ekro ena dávka hnojiva jednotku plochy.

Vytáp⌦ní

Není instalováno.

Osv⌦tlení

Je p irozené okny, v✓noci je mo⌘né zajistit osvit um⌦l⇣, zejména pro p ípad porod✏.

! ist⌦ní stájí probíhá po vyskladn⌦ní prasat z✓dané stáje, sekce. Vyu⌘ity jsou pouze prost edky schválené k✓pou⌘ívání v✓ R. Pro v⇣ e popsané chovy - fidlot a porodna nebylo stanoveno pásmo hygienické ochrany k chovu zví at. pozn.: V pásmu hygienické ochrany k chovu zví at nesm⌦jí b⇣t umís ovány stavby vy⌘adující specifickou hygienickou ochranu ( kolská a d⌦tská za ízení, budovy slou⌘ících k obytn⇣m, zdravotnick⇣m, potraviná sk⇣m, t⌦lov⇣chovn⇣m a rekrea ním ú el✏m). Územním plánem je pro plochy t⇣kající se zem⌦d⌦lské v⇣roby dána podmínka: “V p ípad⌦ chovu zví at nutno stanovit takovou kapacitu a zp✏sob ustájení, aby pachová zóna nezasahovala okolní stavby pro bydlení”. Nové lokality pro v⇣stavbu, které by byly umis ovány blí⌘e, ne⌘ je stávající obytná v⇣stavba nejsou územním plánem navrhovány. Porodna prasnic se nachází ve vzdálenosti cca 220 m od obytné zástavby a Fidlot ve vzdálenosti cca 350 m od obytné zástavby. V obci nejsou dle informací Obecního ú adu Jedom⌦lice sledovány soustavné problémové jevy související s chovem zví at (zápach, hluk, pra nost apod.). Orienta ní PHO k OV V pásmu hygienické ochrany k OV nesm⌦jí b⇣t umís ovány stavby vy⌘adující specifickou hygienickou ochranu ( kolská a d⌦tská za ízení, budovy slou⌘ících k obytn⇣m, zdravotnick⇣m, potraviná sk⇣m, t⌦lov⇣chovn⇣m a rekrea ním ú el✏m). Toto pásmo je stanoveno zpracovatelem pouze jako orienta ní (není vyhlá no územním rozhodnutím), poskytuje signální informaci z hlediska omezení vyu⌘ití území. PHO bude v územním ízení projektantem podrobn⌦ji specifikováno (na základ⌦ znalosti technologie i t⌦ní, velikosti OV, místních morfologick⇣ch a klimatick⇣ch podmínek) dle TNV 75 6011 Hygienická ochrana prost edí kolem kanaliza ního za ízení. Areál OV (500 EO) ...............................r PHO = 50m

29


3.5) Limity vyu ití území Limity vyu⌘ití území omezují, vylu ují, p ípadn⌦ podmi↵ují umís ování staveb, vyu⌘ití území a opat ení v území. Podrobn⌦ji jsou popsány v jednotliv⇣ch díl ích kapitolách. Limity jsou graficky vyjád eny na koordina ním v⇣krese (4). Limity vyu ití území stávající Ochrana památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní): V e eném území jsou evidovány a zapsány do Úst edního seznamu kulturních památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn⌦ní): 27332/2-4021 - kaple (náves v Jedom⌦licích); 19243/2-690* - zaniklá ves, archeologické stopy (les Ostrov); 16399/2-690* - tvrz Na Zámkách, archeologické stopy (les Ostrov). *) pozn.: ob⌦ archeologické památky s✓r✏zn⇣mi rejst íkov⇣mi ísly i ozna ením se nacházejí na stejném území Ochrana p írody a krajiny (dle zákona . 114/1992 Sb., v platném zn⌦ní): V e eném území jsou územním plánem respektovány a chrán⌦ny v⇣znamné krajinné prvky ze zákona. V⇣znamn⇣mi krajinn⇣mi prvky je, v p ípad⌦ e eného území vodní tok Byse↵sk⇣ potok spole n⌦ s ástí údolní nivy, lesy (dle ustanovení §3 odst. b) zákona . 114/1992 Sb., v platném zn⌦ní). V e eném území se nachází zvlá t⌦ chrán⌦né území p írody dle zák. . 114/1992Sb., o ochran⌦ p írody a krajiny v platném zn⌦ní. Jedná se o zvlá t⌦ chrán⌦né území kategorie p írodní památky, kód 1022 “Ostrov u Jedom⌦lic” s ochrann⇣m pásmem 50 m. Do p írodního parku “D⌘bán” - I. zóna spadá jihozápadní ást e eného území k. ú. Jedom⌦lice. - ochrana krajinného rázu s v⇣znamn⇣mi estetick⇣mi a p írodními hodnotami. Ochrana lesa (dle zákona . 289/1995 Sb., o lesích, v platném zn⌦ní): Dle §14, odst. 2, je t eba souhlas orgánu státní správy les✏ i k dot ení pozemk✏ do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Lesy v územním obvodu obce Jedom⌦lice pat í p evá⌘n⌦ do kategorie les✏ hospodá sk⇣ch, ojedin⌦le do kategorie les✏ zvlá tního ur ení a ochrann⇣ch. Ochrana podzemních a povrchov⇣ch vod (dle zák. . 254/2001 Sb., o vodách, v platném zn⌦ní): Správci vodních tok✏ mohou p i v⇣konu správy vodního toku, pokud je to nezbytn⌦ nutné a po p edchozím projednání s vlastníky pozemk✏, u⌘ívat pozemk✏ sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona . 254/2001 Sb., o vodách) do 6m od b ehové áry pro ú ely jejich údr⌘by a zaji t⌦ní provozu. Povodí Vltavy, s.p. po⌘aduje podél vodních tok✏ zachovat nezastaviteln⇣ manipula ní pruh podél potoka v✓ í i 6 m od b ehové hrany bez v⇣stavby, oplocení a zakládaní nov⇣ch trval⇣ch porost✏. Obec Jedom⌦lice nespadá do stanoven⇣ch zraniteln⇣ch oblastí. Vymezená záplavová území a sledované záplavy Pro drobn⇣ vodní tok Byse↵sk⇣ potok je M⌦stsk⇣m ú adem Slan⇣ odborem ⌘ivotního prost edí pod íslem jednacím 53761/14/⌥P ze dne 23. 1. 2015 stanoveno záplavové území a to v úseku od ústí do Bakovského potoka po pramen ( í ní km 0,000-13,700). Mapové podklady se zakreslen⇣mi záplavov⇣mi arami Q5, Q20, Q100 a s vymezenou plochou aktivní zóny záplavového území na mapách v m⌦ ítku 1: 10 000 (tisk v m⌦ ítku 1: 5 000) jsou jeho nedílnou sou ástí. Ochrana dopravní infrastruktury - pozemních komunikací (dle zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, v platném zn⌦ní): Ochranné pásmo silnice III. t ídy (mimo souvisle zastav⌦ná území) je 15 m od osy vozovky. Ochranné pásmo silnice I. t ídy je 50m od osy vozovky. Ochrana staveb - ve ejná poh ebi t⌦ (dle zákona . 256/2001, o poh ebnictví, v platném zn⌦ní): Ochranné pásmo ve ejného poh ebi t⌦ se z izuje v í i nejmén⌦ 100 m. Ochrana technické infrastruktury - vodovodních ad✏ a kanaliza ních stok (dle zákona . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu, v platném zn⌦ní): OP ad✏ a stok do pr✏m⌦ru 500 mm v etn⌦ iní 1,5 m na ka⌘dou stranu od vn⌦j ího líce potrubí i stoky. Ochranné pásmo vodojemu je vymezeno oplocením. Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování elektrickou energií (dle zákona . 458/2000 Sb., tzv. energetick⇣ zákon, v platném zn⌦ní): Ochranné pásmo nadzemního vedení (vodi e bez izolace) u nap⌦tí nad 1 kV a do 35 kV v etn⌦ iní 7 m na ob⌦ strany od krajních vodi ✏, ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV v etn⌦ je 1 m (po obou stranách krajního kabelu). Ochranné pásmo elektrické stanice sto⌘árové s p evodem nap⌦tí z úrovn⌦ nad 1 kV a men í ne⌘ 52 kV na úrove↵ nízkého nap⌦tí je 7 m od stanice, ochranné pásmo elektrické stanice kompaktní a zd⌦né s p evodem nap⌦tí z úrovn⌦ nad 1 kV a men í ne⌘ 52 kV na úrove↵ NN je 2 m od stanice. Pozn.: Takto definovaná pásma se vztahují pouze na nová za ízení, nebo v § 98 zákona . 458/2000, v platném zn⌦ní, se uvádí, ⌘e ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních p edpis✏ se nem⌦ní po nabytí ú innosti zákona. Proto jsou ve v⇣kresech vyzna ena, u star ích za ízení, ochranná pásma d íve uplatn⌦ná: pro nadzemní vedení (vodi e bez izolace) u nap⌦tí nad 1 kV a do 35 kV v etn⌦ ochranné pásmo 10 m na ob⌦ strany od krajních vodi ✏.

30


vedení.

Ochrana technické infrastruktury - telekomunikace (dle zákona . 151/2000 Sb.): Ochranné pásmo podzemních telekomunika ních vedení iní 1,5 m po stranách krajního

Obrana státu Dle podklad✏ VUSS Praha se e ené území nachází v✓zájmovém území A R dle zákona . 183/2006 Sb., §175. Toto zájmové území (komunika ní vedení v etn⌦ OP) v obci neomezuje b⌦⌘nou v⇣stavbu. Pro vyjmenované druhy staveb dle MO VUSS Praha je v⌘dy nutné souhlasné stanovisko VUSS Praha. Dal↵í omezení v území (s charakterem limit vyu ití území) -

zp✏sob vyu⌘ití území: plochy ob anského vybavení (ve ejné slu⌘by), plochy církevních staveb a ve ejného poh ebi t⌦, plochy ve ejné zelen⌦, plochy v⇣roby a skladování, plochy technické infrastruktury.

-

plochy zem⌦d⌦lského p✏dního fondu (ZPF): orná p✏da, TTP (trvalé travní porosty), zahrady, sady katastráln⌦ evidované chmelnice, zem⌦d⌦lské p✏dy ve I. a II. stupni p ednosti v ochran⌦ ZPF, p✏dy ohro⌘ené vodní erozí, investice do p✏dy - plo né meliorace, zatrubn⌦n⇣ vodní tok pozemky ur ené k pln⌦ní funkcí lesa (PUPFL)

-

in⌘en⇣rsko-geologické vlivy: poddolovaná území, existence d✏lních d⌦l (po d ív⌦j í hornické innosti) i v zastav⌦ném území, existence d✏lních d⌦l (po d ív⌦j í hornické innosti) ve volné krajin⌦ se stanovenou stavební uzáv⌦rou, potenciální sesuvná území.

-

kulturn⌦-historické bohatství: architektonicky v⇣znamné stavby, drobné památky, území obce Jedom⌦lice je územím s archeologick⇣mi nálezy.

-

doprava: zastávky autobusové dopravy.

-

technická vybavenost: vodojem s úpravnou vody, vodárenská nádr⌘.

-

4)

Stanovení podmínek pro vyu ití ploch s rozdíln m zp sobem vyu ití Jednotlivé plochy funk ního vyu⌘ití jsou navr⌘eny v souladu s Vyhlá kou . 501/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006, o obecn⇣ch po⌘adavcích na vyu⌘ívání území. Územním plánem jsou vymezeny plochy s rozdíln⇣m zp✏sobem vyu⌘ití v sídle, v etn⌦ stanovení podmínek pro jejich stabilizaci nebo zm⌦ny v jejich vyu⌘ití. Plochy jsou len⌦ny podle charakteru vyu⌘ití, limitujících jev✏ a prostorového obrazu sídla na: Plochy smí ené obytné - venkovské (SV) Plochy bydlení v rodinn⇣ch domech - venkovské (BV) Plochy bydlení - v bytov⇣ch domech (BH) Plochy ob anského vybavení - ve ejná infrastruktura (OV) Plochy ob anského vybavení - sport (OS) Plochy ob anského vybavení - h bitovy (OH) Plochy individuální rekreace - zahrádká ské osady (RZ) Plochy v⇣roby a skladování - lehk⇣ pr✏mysl (VL) Plochy v⇣roby a skladování - zem⌦d⌦lská a lesnická v⇣roba (VZ) Plochy zelen⌦ - zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad (ZN) Plochy ve ejn⇣ch prostranství (PV) Plochy ve ejn⇣ch prostranství - ve ejná zele↵ (ZV) Plochy technické infrastruktury - in⌘en⇣rské sít⌦ (TI) Plochy dopravní infrastruktury - silni ní doprava (DS) Plochy dopravní infrastruktury - místní a ú elové komunikace (DS.1).

31


Územním plánem jsou vymezeny plochy s rozdíln⇣m zp✏sobem vyu⌘ití v krajin⌦, v etn⌦ stanovení podmínek pro jejich stabilizaci nebo zm⌦ny v jejich vyu⌘ití. Plochy jsou len⌦ny podle charakteru vyu⌘ití, limitujících jev✏ a prostorového obrazu sídla na: (NZ) plochy zem⌦d⌦lské (NL) plochy lesní (W) plochy vodní a vodohospodá ské (NP) plochy p írodní (NS.x) plochy smí ené nezastav⌦ného území P ijatelné formy vyu⌘ití jsou vyzna eny p íslu n⇣m indexem, jsou dány regulativy a musí b⇣t v⌘dy v vzájemném souladu. Index p ípustn⇣ch funkcí: p - p írodní, v - vodohospodá ská, z zem⌦d⌦lská, l - lesní, o – ochranná / izola ní /protierozní, r - rekrea ní, kh - kulturn⌦ historická, x - specifická (chov st edn⌦ velk⇣ch hospodá sk⇣ch zví at, nap . ovcí, koz), u – urbanizovatelná (na území vymezeném pro rezervu) – územní ochrana pozemk✏ pro budoucí rozvoj. Územním plánem je navr⌘en jin⇣ druh plochy, ne⌘ je uvedeno v § 4 a⌘ § 19 vyhlá ky . 501/2006 Sb.: Plochy zelen⌦ - zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad (ZN) Vymezením t⌦chto ploch budou zaji t⌦ny podmínky pro ochranu sídelní zelen⌦ související s obytn⇣m územím p ed zástavbou. Jde o pozemky obtí⌘n⌦ zastavitelné, i pozemky které jsou v⇣znamn⌦ dot eny limity vyu⌘ití území, a proto je na nich nutné omezit mo⌘nost umís ování staveb a dal ích za ízení. Odch⇣lení od vyhlá kové velikosti plochy s✓rozdíln⇣m zp✏sobem vyu⌘ití (plochy men í ne⌘ 2000 m2 ) bylo pou⌘ito p i vymezování ploch s v⇣znamn⇣m vyu⌘itím limitního charakteru (nap . plochy ob anské vybavenosti ve ejného charakteru, plochy ve ejného prostranství, plochy technické infrastruktury apod.).

5)

Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF 5.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území (dále té⌘ v textu p írodní podmínky a krajinn⇣ ráz) Charakteristika klimatick ch podmínek Klimatick⇣ region: kód 1 symbol regionu ozna ení regionu suma teplot nad 10°C pravd⌦p. such⇣ch veg. období vláhová jistota pr✏m. ro ní teplota °C ro ní úhrn srá⌘ek (mm) kód 4

symbol regionu ozna ení regionu suma teplot nad 10°C pravd⌦p. such⇣ch veg. období vláhová jistota pr✏m. ro ní teplota °C ro ní úhrn srá⌘ek (mm)

T1 tepl⇣, such⇣ 2600 - 2800 40 - 60 0-2 8-9 <500 MT 1 mírn⌦ tepl⇣, such⇣ 2400 - 2600 30 - 40 0-4 7 - 8,5 450 - 550

Charakteristika hydrologick ch podmínek ⇤e ené území spadá do ir ího povodí Vltavy (Vltava od Rokytky po ústí do Labe) Do území obce Jedom⌦lice zasahují dv⌦ díl í povodí: - hydrologické po adí 1 - 12 - 02 - 052 (v⌦t ina katastrálního území) - hydrologické po adí 1 - 12 - 02 - 051(men í severní ást katastrálního území) Hlavním recipientem v území je Byse↵sk⇣ potok - drobn⇣ vodní tok, do kterého jsou zaúst⌦ny drobné p ítoky (n⌦které z nich plní funkce odvod↵ovacího meliora ního kanálu). Charakteristika zem d lské v roby Nezalesn⌦ná v⇣chodní polovina e eného území je intenzivn⌦ zem⌦d⌦lsky obhospoda ována. Podíl zem⌦d⌦lské p✏dy v e eném území (705 ha) iní cca 56 %. Jedná se o v⇣robní podoblast ⇤3 (⇤epa ská 3). Zem⌦d⌦lskou p✏du v Jedom⌦licích obhospoda uje AGRA ⇤isuty, s.r.o. a soukromí zem⌦d⌦lci. V rostlinné v⇣rob⌦ se spole nost specializuje na produkci potraviná ského a krmného obilí, ozimé epky, ho ice a hrachu. ⌥ivo i ná v⇣roba zahrnuje farmu ⌘ivo i né v⇣roby Jedom⌦lice (vlastník AGRA ⇤isuty, s.r.o.), která provozuje porodnu prasnic a odchovnu mladého hov⌦zího dobytka. V zem⌦d⌦lském areálu ZD se nachází esa ka a su árna chmele. V⇣m⌦ry zem⌦d⌦lské p✏dy v k.ú. Jedom⌦lice iní:

32


orná p.(ha) chmelnice(ha) zahrady(ha) ov. sady(ha) travní porosty (ha) celkem(ha) ____________________________________________________________________________________________ 329,2046 28,4374 8,2547 9,6581 16,0536 391,6084 V katastrálním území Jedom⌦lice není v sou asné dob⌦ zahájeno ízení o zpracování komplexních pozemkov⇣ch úprav (KPÚ). Pokud pozemkov⇣ ú ad zahájí ízení o zpracování KPÚ v tomto katastrálním území, musí b⇣t územní plán ve smyslu platné legislativy respektován. pozn.: zm⌦ny vypl⇣vající ze schválen⇣ch KPÚ sousední obce ⇤isuty byly do ÚP Jedom⌦lice zapracovány. Produk ní potenciál p✏d V e eném území se vyskytují jak p✏dy bonitn⌦ nejcenn⌦j í s nadpr✏m⌦rnou produk ní schopností tj. p✏dy I. a II. t ídy ochrany (nivní p✏dy v údolnici Byse↵ského potoka), tak p✏dy s nízk⇣m produk ním potenciálem (p evá⌘n⌦ IV. a V. t ídy ochrany). P✏dy s ni⌘ ím produk ním potenciálem p eva⌘ují. Investice do p✏dy Na plochách zem⌦d⌦lského p✏dního fondu jsou provedeny v rozsahu cca 20% plochy ZPF plo né meliorace - drená⌘e. Dal í investice do p✏dy (nap . závlahy) nejsou. Plo n⌦ meliorovaná území navazují na prvky hlavních meliora ní za ízení). Tato za ízení netvo í ucelen⇣ systém a svoji funkci plní p im⌦ en⌦ ke stá í (r.1964 - 1986). K nezem⌦d⌦lskému vyu⌘ití p✏dy jsou za azeny pouze v⇣jime n⌦ pozemky meliorované, kde byly vlo⌘eny investice do p✏dy (plo né drená⌘e). V p ípad⌦ dot ení plo n⇣ch meliorací, je t eba p íslu n⇣mi opat eními zajistit funk nost zb⇣vajících meliora ních za ízení na okolních pozemcích, v etn⌦ bezproblémového odtoku vod. 10✓ 19✓ 30✓ 33✓ 37✓

49✓

56✓ 57✓

00 01 04 11 16 41 51 55 -

Hlavní p✏dní jednotka: Hn⌦dozem⌦ modální v etn⌦ slab⌦ oglejen⇣ch na spra ích, st edn⌦ t⌦⌘ké s mírn⌦ t⌦⌘ í spodinou, bez skeletu, s p ízniv⇣mi vláhov⇣mi pom⌦ry a⌘ su í Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrd⇣ch slínovcích nebo vápnit⇣ch svahov⇣ch hlínách, st edn⌦ t⌦⌘ké a⌘ t⌦⌘ké, slab⌦ a⌘ st edn⌦ skeletovité, s dobr⇣m vláhov⇣m re⌘imem a⌘ krátkodob⌦ p evlh ené Kambizem⌦ eubazické a⌘ mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, fly , st edn⌦ t⌦⌘ké leh í, a⌘ st edn⌦ skeletovité, vláhov⌦ p íznivé a⌘ su í Kambizem⌦ modální eubazické a⌘ mezobazické a kambizem⌦ modální rubifikované na t⌦⌘ ích zv⌦tralinách permokarbonu, t⌦⌘ké i st edn⌦ t⌦⌘ké, n⌦kdy i st edn⌦ skeletovité, s p ízniv⇣mi vláhov⇣mi pom⌦ry Kambizem⌦ litické, kambizem⌦ modální, kambizem⌦ rankerové a rankery modální na pevn⇣ch substrátech bez rozli ení, v podorni í od 30 cm siln⌦ skeletovité nebo s pevnou horninou, slab⌦ a⌘ st edn⌦ skeletovité, v ornici st edn⌦ t⌦⌘ké leh í a⌘ lehké, p evá⌘n⌦ v⇣su né, závislé na srá⌘kách Kambizem⌦ pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozem⌦ oglejené na jílovit⇣ch zv⌦tralinách b idlic, permokarbonu a fly e, tufech a bazick⇣ch vyv elinách, zrnitostn⌦ t⌦⌘ké a⌘ velmi t⌦⌘ké a⌘ st edn⌦ skeletovité, s vy ím sklonem k do asnému zamok ení Fluvizem⌦ modální eubazické a⌘ mezobazické, fluvizem⌦ kambické, koluvizem⌦ modální na nivních ulo⌘eninách, asto s podlo⌘ím teras, st edn⌦ t⌦⌘ké leh í a⌘ st edn⌦ t⌦⌘ké, zpravidla bez skeletu, vláhov⌦ p íznivé Fluvizem⌦ pelické a kambické eubazické a⌘ mezobazické na t⌦⌘k⇣ch nivních ulo⌘eninách, a⌘ velmi t⌦⌘ké, bez skeletu, p íznivé vlhkostní pom⌦ry a⌘ p evlh ení Kombina ní íslo: rovina s mo⌘ností vzniku plo né vodní eroze - v esm⌦rná expozice - bez skeletu hluboké rovina s mo⌘ností vzniku plo né vodní eroze - v esm⌦rná expozice - bez skeletu a⌘ slab⌦ skeletovité - hluboké a⌘ st edn⌦ hluboké rovina s mo⌘ností vzniku plo né vodní eroze - v esm⌦rná expozice - st ední skeletovitost st edn⌦ hluboké a⌘ hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - bez skeletu a⌘ slab⌦ skeletovité hluboké a⌘ st edn⌦ hluboké mírn⇣ svah slab⌦ ohro⌘en⇣ erozí - v esm⌦rná expozice - st ední skeletovitost - m⌦lké st ední sklon - jih (JZ - JV) - bezskeletovitá, s p ím⌦sí a⌘ slab⌦ skeletovitá - hluboká a⌘ st edn⌦ hluboká st ední svah mírn⌦ a⌘ st edn⌦ ohro⌘en⇣ vodní erozí - severní expozice - bez skeletu a⌘ slab⌦ skeletovité - hluboké a⌘ st edn⌦ hluboké st ední sklon - sever (SZ - SV) - slab⌦ skeletovité - m⌦lké Eroze V e eném území nebyly dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), tyto ani nejsou zahájeny (únor 2014). ⇤e ené území není dle Na ízení vlády . 500/2001 Sb. za azeno do zraniteln⇣ch oblastí.

33


-

Z hlediska ohro⌘ení v⌦trnou erozí je území charakterizováno jako území bez ohro⌘ení, i mírn⌦ ohro⌘ené (oblasti náhorních plo in). Z hlediska ohro⌘ení vodní erozí je území charakterizováno jako území mírn⌦ ohro⌘ené (sva⌘it⌦j í ásti orné p✏dy).

-

Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v e eném území je uveden stupe↵ p ednosti v ochran⌦ dle vyhlá ky . 48/2011 Sb.: BPEJ I. t ídy ochrany: 4.57.00 4.10.00 4.56.00 BPEJ II. t ídy ochrany: 4.33.01*) 4.33.11 BPEJ III. t ídy ochrany: 4.33.51 4.19.04 4.30.01 BPEJ IV. t ídy ochrany: 4.30.11 1.30.11 BPEJ V. t ídy ochrany: 4.30.41 4.49.11 4.49.51 4.37.16 4.37.55 pozn.: kód BPEJ chybí ve v⇣ tu vyhlá ky 48/2011 Sb. Ceny ZPF Vyhlá ka . 427/2009 Sb. v aktuálním zn⌦ní, kterou se stanoví seznam katastrálních území s p i azen⇣mi pr✏m⌦rn⇣mi základními cenami zem⌦d⌦lsk⇣ch p✏d odvozen⇣mi z BPEJ uvádí pro e ené území tyto hodnoty cen p✏dy pro rok 2014: k. ú. Jedom⌦lice (okres Kladno) .... 5,48 K /m2. 5.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF Pro lokality v e eném území je provedeno zd✏vodn⌦ní a vyhodnocení p edpokládan⇣ch d✏sledk✏ navrhovaného e ení na ZPF. Návrh p edpokládá umíst⌦ní nové zástavby v kontaktní poloze zastav⌦ného území obce. Z hlediska mo⌘nosti napln⌦ní rozvojov⇣ch pot eb obce je navr⌘ené e ení pokládáno za nejlep í s p ihlédnutím k tomu, ⌘e dal í mo⌘ná území pro rozvoj jsou siln⌦ ovlivn⌦na limity vyu⌘ití území, morfologií terénu, pop . v nich nejsou podmínky pro efektivní zaji t⌦ní dopravní i technické obsluhy. Návrhem nejsou dot eny p✏dy nejvy í bonitní kvality vyjma plochy pro rozvoj technické infrastruktury. Návrhem e ení není naru ena sí ú elov⇣ch komunikací zaji ující obsluhu zem⌦d⌦lsk⇣ch pozemk✏, je zachován p ístup k polní trati. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k p íslu nému díl ímu povodí k ovlivn⌦ní hydrologick⇣ch a odtokov⇣ch pom⌦r✏ v území (nap .: p evodem de ov⇣ch vod z jednoho díl ího povodí do druhého). Na lokality Z1 - Z6 ji⌘ byl v rámci p edchozí územn⌦ plánovací dokumentace vydán souhlas se záborem ZPF. Nov⌦ jsou navr⌘eny lokality rozvoje Z7 - Z11 z toho lokality Z10 a Z11 byly v p edchozím ÚPO vedeny jako územní rezervy. Vyhodnocení p edpokládan⇣ch d✏sledk✏ navrhovaného e ení na zem⌦d⌦lsk⇣ p✏dní fond (s vyu⌘itím podklad✏ metodiky MMR/srpen 2013)

Zastavitelné plochy (Z) - katastrální území Jedom⌦lice zábor ZPF podle jednotliv⇣ch kultur (ha)

ozna ení záboru/ íslo lokality

zp✏sob vyu⌘ití plochy

Z1

plochy smí ené obytné vesnické [SV]

0,3100

0,3100

-

Z2

plochy smí ené obytné vesnické [SV] plochy smí ené obytné vesnické [SV]

0,3650

0,3650

0,5000

Z9

celkov⇣ zábor ZPF (ha)

zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,5000

-

-

-

-

-

orná p✏da

chmel vinice nice

I.

II.

III.

IV.

V.

0,3100

investice do p✏dy - závlahy (ha)

0,3650

-

0,5000

-


1,1750

Z3

plochy bydlení v rodinn⇣ch domech vesnické [BV]

0,8190

0,8190

-

-

-

-

-

0,8190

-

Z4


0,1970

0,1970

-

-

-

-

-

0,1970

-

Z6


0,2050

0,2050

-

-

-

-

-

0,2050

-

Z7


0,2100

0,2100

-

-

-

-

-

0,2100

-

Z8


0,5600

0,5600

-

-

-

-

-

celkem

34

0,5600

0,2500


Z10


0,6000

0,6000

-

-

-

-

-

Z11


0,3600

0,3600

-

-

-

-

-

Z12


0,1550

0,1550

-

-

-

-

-

celkem


3,1060

Z2

plochy ve ejn⇣ch prostranství [PV]

0,0400

0,0400

-

-

-

-

-

Z3


0,0610

0,0610

-

-

-

-

-

0,0610

-

Z10


0,1100

0,1100

-

-

-

-

-

0,1100

-

Z11


0,2100

0,2100

-

-

-

-

-

0,0080

-

celkem


0,4210

plochy technické infrastruktury in⌘en⇣rské sít⌦ [TI]

0,1466

0,1466

-

-

-

-

-

0,1466

0,1497

0,1497

-

-

-

-

-

0,1255

0,0242

0,1497

0,0250

0,0250

-

-

-

-

-

0,0087

0,0163

-

0,1100

0,1100

-

-

-

-

-

0,1100

-

0,3500

0,3500

-

-

-

-

-

0,0000

0

Z5

celkem

Z5

Z12

celkem

Z1 Z2 celkem

plochy technické infrastruktury in⌘en⇣rské sít⌦ [TI] plochy dopravní infrastruktury - místní a ú elové komunikace [DS.1] plochy dopravní infrastruktury - místní a ú elové komunikace [DS.1] plochy dopravní infrastruktury - místní a ú elové komunikace [DS.1] plochy zelen⌦ - zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad [ZN] plochy zelen⌦ - zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad [ZN] plochy zelen⌦ - zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad [ZN]

zábor ZPF celkem

0,3400

0,6000

-

0,0200

-

0,1550

-

0,0400

0,2020

-

-

0,1466

0,1747

0,3500

-

0,4600

5,4833

5,4583

0,0000 0,2808

0 1,5305

1,507

1,8150

0,3997

P estavbové plochy (Z) - katastrální území Jedom⌦lice zábor ZPF podle jednotliv⇣ch kultur (ha)



P1a


0,5736 0,3029

-

P3


0,0891

-

P4


0,1000

celkem

celkov⇣ zábor ZPF (ha)

zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)

investice do p✏dy - závlahy (ha)

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

-

-

0,2707

-

-

-

0,0891

-

-

-

-

-

0,1

-

-


0,7627

P1b


0,3890 0,3890

-

-

-

-

-

0,3890

-

P1c


0,2597 0,2597

-

-

-

-

-

0,2597

-

P2


0,3206

-

-

0,0028

0,3178

-

celkem


0,9693

orná p✏da

chmel vinice nice

35

I.

II.

III.

IV.

V.

0,5736

-

0,0891

-

0,08

0

0,0200

0,3147

-

-


zábor ZPF celkem

6) -

-

-

-

1,7320 0,9516

0,1919

0,5885

0,0000

0

0,08 0,4038

1,2223

0,0200

Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL V↵eobecné údaje o lesích v ⌦e↵eném území rozlo⌘ení les✏ v území, lesnatost: Do jihozápadní ásti zasahuje lesní masiv p írodního parku D⌘bán - I. zóna. Dále se v zájmovém území nachází n⌦kolik maloplo n⇣ch fragment✏ obklopen⇣ch zem⌦d⌦lsky vyu⌘ívan⇣mi pozemky. Lesnatost iní 37% (264 ha PUPFL). rozsah pozemk✏ ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa (dle podkladu 13): Tento rozsah je ur en na základ⌦ informací p edan⇣ch dat ÚAP. Na lesním poz. 1367/3 se vyskytuje katastráln⌦ evidovaná samota (chatka) e. 122. p írodní lesní oblasti: P írodními lesními oblastmi jsou souvislá území s obdobn⇣mi r✏stov⇣mi podmínkami pro les. Lesy v e eném území spadají do p írodní lesní oblasti 9 - Rakovnicko - Kladenská. lesní hospodá ské celky: Lesy Vojensk⇣ch les✏ a statk✏ k(divize Ho ovice) spadají do LHC Nouzov, správce Polesí Obora Lesní správa Nouzov; jejich celková v⇣m⌦ra dosahuje cca 251ha. Na dot eném území se rovn⌦⌘ nachází porosty Les✏ R, s.p. - Lesní správa Lu⌘ná; jejich celková v⇣m⌦ra dosahuje cca1,5 ha. lesní hospodá ské plány: Lesy Vojensk⇣ch les✏ a statk✏ (divize Ho ovice) mají zpracovány LHP s platností 10 let - od 1.1.2007 do 31.12. 2016. len⌦ní les✏ podle kategorií - hospodá ské, ochranné, zvlá tního ur ení - (podklad 28): Porosty v územním obvodu obce Jedom⌦lice pat í p evá⌘n⌦ do kategorie les✏ 10 - hospodá sk⇣ les. Dále jsou v území evidovány lesy zvlá tního ur ení - 1,27ha, “S” /ochrana flory - T emdava bílá/ a lesy ochranné - 0,79ha, “Z” /p íkré svahy/. Tyto porosty jsou ve správ⌦ Lesní správy Nouzov. potenciál les✏: P esto⌘e se v echny lesy v e eném území nacházejí p evá⌘n⌦ v kategorii les✏ hospodá sk⇣ch, plní i funkci pro rekrea ní vyu⌘ití území (p írodní park ‘D⌘bán’ - rekrea ní turistika).

Navrhovaná opat⌦ení Územním plánem není navr⌘ena chatová nebo sportovní zástavba na pozemcích ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa. Na pozemcích ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa není navr⌘ena t⌦⌘ba nerost✏. Zábory pozemk✏ ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa nejsou navr⌘eny. ást pozemk✏ ur en⇣ch k pln⌦ní funkcí lesa je navr⌘ena jako sou ást vymezeného ÚSES. Rozvoj pro územním plánem navr⌘enou v⇣stavbu je mimo hranici 50 m od kraje lesa (dle §14, odst.2, zák. .289/1995Sb., je t eba souhlas orgánu státní správy les✏ i k dot ení pozemk✏ do vzdálenosti 50 m od okraje lesa). Návrhem funk ních regulativ✏ je v n⌦kter⇣ch p ípadech umo⌘n⌦no zales↵ování vhodn⇣ch pozemk✏ nap . navazujících na kompaktní porosty PUPFL. 7)

Návrh ⌦e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany

Po adavky obrany státu Dle podklad✏ VUSS Praha se e ené území nachází v✓zájmovém území A R dle zákona . 183/2006 Sb., §175. Toto zájmové území (komunika ní vedení v etn⌦ OP) v obci neomezuje b⌦⌘nou v⇣stavbu. Pro vyjmenované druhy staveb dle MO VUSS Praha je v⌘dy nutné souhlasné stanovisko VUSS Praha. Po adavky po ární ochrany P i v ech innostech v obci je t eba dbát na trvalou pou⌘itelnost zdroj✏ vody pro ha ení po⌘ár✏ a nesmí b⇣t naru ena funkce objekt✏ po⌘ární ochrany nebo po⌘árn⌦ bezpe nostních za ízení. P i realizaci jednotliv⇣ch staveb je t eba vycházet z platn⇣ch p edpis✏ a p edkládat po⌘árn⌦ bezpe nostní e ení, plnit po⌘adavky na po⌘ární ochranu a p i umis ování staveb plnit po⌘adavky vypl⇣vající z platn⇣ch zákon✏, provád⌦cích p edpis✏ a norem. U rozvojov⇣ch ploch byly zohledn⌦ny po⌘adavky vypl⇣vající z✓ustanovení §23 odst.1 vyhl.5001/2006 Sb. Jedná se zejména o p ístup po⌘ární techniky (vymezení ploch pro obslu⌘né komunikace, stanovení podmínek pro obrati t⌦) a dále, aby tento p ístup a p ípadn⇣ zásah po⌘árních jednotek byl provediteln⇣ mimo ochranná pásma nadzemních energetick⇣ch vedení. Otázka hasebního zásahu je e ena v podmínkách u lokalit Z6 a Z8. Komunika ní dostupnost rozvojov⇣ch lokalit je zaji t⌦na bu prost ednictvím vazeb na stávající komunika ní sí anebo podmín⌦na návrhem nov⇣ch i prostorov⌦ odpovídajících místních komunikací. Podmínky pro obrati t⌦ a zaji t⌦ní p ístupu byly e eny v rámci lokalit P1b, Z7 a Z9 (spole n⌦ s P3). Návrhem ÚP Jedom⌦lice jsou navr⌘eny plochy ve ejn⇣ch prostranství (komunikace) a to v rámci zastavitelné plochy Z2, Z3, plochy Z10 a Z11. U lokality pro OV Z5 je navr⌘ena p ístupová komunikace v rámci plochy dopravní infrastruktury - místní a ú elové komunikace [DS.1]. 36


P i návrhu p ístupov⇣ch komunikací k objekt✏m a stavbám musí b⇣t dodr⌘ena vyhlá ka 23/2008 Sb., o technick⇣ch podmínkách po⌘ární ochrany staveb. -

Po⌘ární ochrana je zaji t⌦na v⇣jezdem Hasi ského záchranného sboru Slan⇣, p ípadn⌦ sbory dobrovoln⇣ch hasi ✏ z okolních sídel. V obci funguje Spolek dobrovoln⇣ch hasi ✏, na návsi se nachází po⌘ární zbrojnice s instalovanou sirénou. Jako ohla ovny po⌘ár✏ slou⌘í ve ejné telefonní automaty instalované na ve ejn⇣ch prostranstvích. Pot eba po⌘ární vody je a nadále bude kryta kombinovan⌦: - hydranty osazen⇣mi na ve ejném vodovodu; - mo⌘n⇣mi odb⌦ry z po⌘árních nádr⌘í a to z um⌦lé vodní nádr⌘e umíst⌦né na návsi p ed po⌘ární zbrojnicí a z um⌦lé vodní nádr⌘e situované v areálu ⌘ivo i né v⇣roby.

Zdroje vody pro po⌘ární ú ely musí respektovat vyhlá ku 23/2008 Sb., o technick⇣ch podmínkách po⌘ární ochrany staveb. Navr⌘ené ady ve ejného vodovodu budou pro ú ely zásobování po⌘ární vodou e eny v souladu s SN 73 0873 (t. j. budou dodr⌘eny hodnoty nejmen í dimenze potrubí, budou v dostate n⇣ch vzdálenostech instalovány hydranty ap.). P ístupové komunikace pro po⌘ární techniku jsou toto⌘né se stávajícími a navr⌘en⇣mi komunikacemi v této hierarchii: silnice III. t ídy, místní komunikace, p ístupové komunikace. P ípadn⇣ zásah po⌘ár. jednotek bude provediteln⇣ mimo OP nadzemních energetick⇣ch vedení. Po adavky civilní ochrany Obec pouze sv⇣m okrajem (zahrady) le⌘í v záplavové oblasti, pro místní recipient (Byse↵sk⇣ potok) jsou nov⌦ stanovena záplavová území. P evá⌘nou ást území je mo⌘no charakterizovat jako území s nep ízniv⇣mi in⌘en⇣rsko-geologick⇣mi pom⌦ry. Území ohro⌘ená sesuvy, d✏lní díla a dal í vlivy d ív⌦j í hornické innosti jsou popsány v textové ásti od✏vodn⌦ní. V e eném území nejsou známy situace, p i kter⇣ch by bylo nutné chránit území p ed pr✏chodem pr✏lomové vlny vzniklé zvlá tní povodní. Zóny havarijního plánování (v dosahu e eného území se nenacházejí za ízení jaderná, i dal í vy⌘adující specifickou ochranu obyvatel) nejsou stanoveny. Zájmová území a prostory, které by byly dot eny po⌘adavky civilní ochrany se v e eném území nenacházejí. Pro oblast varování a vyrozum⌦ní obyvatelstva je zastav⌦né území obce pokryto v⇣stra⌘n⇣m signálem sirény (instalované v rámci objektu po⌘ární zbrojnice). Je zde dále funk ní sí místního rozhlasu s dostate nou sly itelností, je⌘ m✏⌘e b⇣t vyu⌘ita pro vyrozum⌦ní obyvatelstva. V obci je nutno po ítat s vyu⌘itím vhodn⇣ch ástí objekt✏ jako improvizovan⇣ch úkryt✏ ke sní⌘ení destruk ních, radioaktivních, toxick⇣ch a infek ních ú ink✏ soudob⇣ch zbraní, p ípadn⌦ radioaktivních ú ink✏ p i haváriích v míru. Pro evakuaci osob v obci je v sou asné dob⌦ vyu⌘itelné mo⌘né provizorní ubytování v prostorách obecního ú adu, mate ské koly a sokolovny. Pro pot eby plo né evakuace bude obec postupovat v sou innosti s orgány civilní ochrany. Materiál civilní ochrany je odvezen, pro jeho skladování a p ípadnou humanitární pomoc jsou p ipraveny prostory obecního ú adu. Dopravní cesty pro vyvezení a uskladn⌦ní nebezpe n⇣ch látek mimo hranice zástavby obce jsou toto⌘né se silnicemi III. t ídy. Dopravní cestou pro vyvezení a uskladn⌦ní nebezpe n⇣ch látek mimo zastav⌦ná území je silnice III. t ídy. Pro záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran⌦ní nebo sní⌘ení kodliv⇣ch ú ink✏ kontaminace, vznikl⇣ch p i mimo ádné události m✏⌘e slou⌘it venkovní plocha sportovi t⌦ na ji⌘ním okraji obce. V e eném území nejsou skladovány ⌘ádné nebezpe né látky v rozsahu vy⌘adujícím p ijetí opat ení. Na území obce se nachází h bitov, kter⇣ má dostate nou kapacitu i pro zaji t⌦ní bezodkladn⇣ch poh ebních slu⌘eb. V obci se nachází velkochov zví at - plochy pro shroma⌘ ování a likvidaci uhynul⇣ch zví at jsou zaji ovány v rámci areálu ⌘ivo i né v⇣roby. K✓do asnému uskladn⌦ní slou⌘í kafilerní box na okraji st ediska. Uhynulá zví ata jsou p edávána sana ní firm⌦ v✓co nejkrat ím termínu. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou a u⌘itkovou vodou a elektrickou energií: Pro zaji t⌦ní krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Lib⌦chov, Spomy l a Vra↵any. Zásobení pitnou vodou bude dopl↵ováno balenou vodou. Nouzové zásobování u⌘itkovou vodou bude zaji ováno z✓obecních studní, z✓domovních studní. P i vyu⌘ívání zdroj✏ pro zásobení u⌘itkovou vodou se bude postupovat podle pokyn✏ územn⌦ p íslu ného hygienika. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zaji t⌦no mobilními zdroji v sou innosti s orgány civilní ochrany.

37


B.2) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - P⌦ezkoumání po⌦izovatelem dle §53 STZ 1)

Postup p⌦i po⌦ízení ÚP O po ízení Územního plánu Jedom⌦lice rozhodlo zastupitelstvo obce na zasedání dne 09.11.2011 podle zákona .183/2006 Sb.,v platném zn⌦ní a ur ilo starostu obce Václava epi ku pro spolupráci s✓po izovatelem jako ,,ur eného zastupitele“ ve smyslu zákona. Po izovatelem se stal ze zákona p íslu n⇣ ú ad územního plánování – obecní ú ad obce s✓roz í enou p✏sobností ve Slaném. Návrh zadání územního plánu byl vystaven k✓ve ejnému nahlédnutí po dobu 30 dn✏ a✓to od 14.10.2013 do 13.11.2013, po izovatel sou asn⌦ oznámil za átek jeho projednávání dot en⇣m orgán✏m, krajskému ú adu a sousedním obcím jednotliv⌦. Projednan⇣ a podle po⌘adavk✏ dot en⇣ch orgán✏ upraven⇣ návrh zadání byl schválen zastupitelstvem obce dne 09.04.2014. Návrh územního plánu byl zpracován urbanistick⇣m ateliérem PAFF – architekti, Bulharská 1023/17, 101 00 Praha 10 (odpov⌦dn⇣ projektant Ing. Arch. Michaela ⌅tádlerová, KA 03 121) v✓ ervenci 2014. Projednávání Návrhu územního plánu Jedom⌦lice bylo zahájeno dne 05.08.2014 spole n⇣m jednáním, lh✏ta pro stanoviska dot en⇣ch orgán✏ skon ila 04.09.2014. V✓souladu s § 50 odst.3) zákona po izovatel 21.07.2014 zve ejnil Návrh územního plánu Jedom⌦lice pro ve ejnost a✓vyzval k✓podání p ipomínek v✓termínu do 04.09.2014. Ve stanovené lh✏t⌦ nebyla podána ⌘ádná p ipomínka. V✓souladu s § 50 odst.7) zákona 20.10.2014 po izovatel zaslal Návrh územního plánu spolu se stanovisky dot en⇣ch orgán✏ a p ipomínkami Krajskému ú adu St edo eského kraje, kter⇣ k✓n⌦mu sd⌦lil stanovisko 14.11.2014. KÚSK ve svém stanovisku konstatoval, ⌘e neshledal ⌘ádné rozpory a lze postupovat v✓dal ím ízení o územním plánu. Na základ⌦ po⌘adavk✏, které vyplynuly z projednání Návrhu územního plánu Jedom⌦lice, do lo k✓mírné úprav⌦ textové i grafické ásti návrhu ÚP a po izovatel zahájil ízení o územním plánu. Po komunálních volbách do lo ke zm⌦nám v✓zastupitelstvu obce a pro spolupráci s✓po izovatelem byl delegován nov⇣ starosta obce pan Ji í Pospí il (usnesení ZO ze dne 15.12.2014). Ve ejné projednání bylo oznámeno ve ejnou vyhlá kou dne 22.12.2014, po izovatel jej zárove↵ oznámil dot en⇣m orgán✏m. Ve ejné projednání se konalo 22.1.2015 v✓zasedací místnosti Obecního ú adu Jedom⌦lice. Ve lh✏t⌦ pro podání námitek, která uplynula 29.01.2015, bylo podáno 6 námitek a✓p ipomínek. Po izovatel spolu s✓ur en⇣m zastupitelem námitky a✓p ipomínky vyhodnotil, zpracoval s✓ohledem na✓ve ejné zájmy návrh na rozhodnutí námitek a✓vyhodnocení p ipomínek a doru il jej v✓souladu s✓§✓53 odst.1 stavebního zákona dot en⇣m orgán✏m. Ve stanovené lh✏t⌦ se vyjád il pouze Krajsk⇣ ú ad st edo eského kraje a po izovatel upravil návrh územního plánu v✓souladu s✓rozhodnutím o✓námitkách. KÚSK následn⌦ dle § 53 odst.2 zákona nepo⌘adoval vypracování posouzení vliv✏ na ⌘ivotní prost edí a souhlasil s✓projednáním upraveného návrhu p i opakovaném ve ejném projednání. Opakované ve ejné projednání bylo oznámeno ve ejnou vyhlá kou dne 09.07.2015 a konalo se 11.08.2015. Lh✏ta pro podání stanovisek, námitek a p ipomínek vypr ela 18.08.2015. K✓tomuto dni byly podány 2 námitky. Po izovatel spolu s✓ur en⇣m zastupitelem námitky a✓p ipomínky vyhodnotil, zpracoval s✓ohledem na✓ve ejné zájmy návrh na rozhodnutí námitek a✓vyhodnocení p ipomínek a✓doru il jej v✓souladu s✓§✓53 odst.1 stavebního zákona dot en⇣m orgán✏m. Ve stanovené lh✏t⌦ se vyjád il pouze Odbor ⌘ivotního prost edí Slan⇣ a KÚSK. Po izovatel p edlo⌘il vyhodnocené námitky a p ipomínky spolu s✓návrhem na jejich rozhodnutí zastupitelstvu obce k seznámení a vzhledem k✓tomu, ⌘e ji⌘ nedo lo k✓podstatné úprav⌦ návrhu, dle § 54 odst.1) zákona následn⌦ podal✓ obci Návrh na vydání Územního plánu Jedom⌦lice. 2)

Soulad s✏politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem

Soulad s politikou územního rozvoje (PÚR R) ve zn⌦ní aktualizace .1 ⇤e ené území není sou ástí vymezené rozvojové nebo specifické oblasti a sou asn⌦ nele⌘í na rozvojové ose. Katastrálním územím neprochází ⌘ádn⇣ z✓koridor✏ republikového v⇣znamu. Z politiky územního rozvoje (PÚR - R) pro územn⌦ plánovací dokumentaci vypl⇣vá po⌘adavek na prosazování priorit pro zaji t⌦ní udr⌘itelného rozvoje území: -

-

✓Vytvá et p edpoklady pro udr⌘iteln⇣ rozvoj území spo ívající ve vyvá⌘eném vztahu územních podmínek pro p íznivé ⌘ivotní prost edí, pro hospodá sk⇣ rozvoj a pro soudr⌘nost obyvatel v✓území. Vytvá et v✓území podmínky pro zkvalitn⌦ní ve ejné infrastruktury. Ve ve ejném zájmu chránit a rozvíjet p írodní, civiliza ní a kulturní hodnoty území, v etn⌦ urbanistického, architektonického a archeologického d⌦dictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou v⇣razem identity území, jeho historie a tradice. P i stanovování funk ního vyu⌘ití území zva⌘ovat jak ochranu p írody, tak i hospodá sk⇣ rozvoj a✓⌘ivotní úrove↵ obyvatel; hledat p i tom vyvá⌘ená e ení ve spolupráci s✓obyvateli a dal ími u⌘ivateli území. Stanovit podmínky pro hospodárné vyu⌘ívání zastav⌦ného území a zajistit ochranu nezastav⌦ného území. Vytvá et p edpoklady p edev ím pro max. vyu⌘ívání pr✏myslov⇣ch areál✏ a technick⇣ch ploch. Vytvá et podmínky pro rozvoj a vyu⌘ití p edpoklad✏ pro r✏zné formy cestovního ruchu (nap . cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika).

38


-

Podle místních podmínek vytvá et p edpoklady pro lep í dostupnost území a místních ástí p i zkvalitn⌦ní dopravní a technické infrastruktury s✓ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a✓technickou infrastrukturu umís ovat s✓ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny. Vytvá et podmínky pro preventivní ochranu území p ed potencionálními riziky a p írodními katastrofami v✓území (záplavy, sesuvy p✏dy, eroze atd.) s✓cílem minimalizovat rozsah p ípadn⇣ch kod. Nevymezovat zastavitelné plochy v✓záplavov⇣ch územích nebo jen ve v⇣jime n⇣ch a zvlá zd✏vodn⌦n⇣ch p ípadech.

Vyhodnocení: Cílem urbanistické koncepce je zachování urbanistické struktury stávající zástavby a její logick rozvoj. Územním plánem jsou navr⌦eny v zastav⇤ném území plochy p⇧estavby s cílem umo⌦nit v t⇤chto plochách adekvátní vyu⌦ití. Zastavitelné plochy jsou p⇧ednostn⇤ vymezeny s ohledem potenciál rozvojov ch mo⌦ností, pouze v sousedství zastav⇤ného území v lokalitách, které logicky navazují na p⇧edchozí územní rozvoj a jsou limitn⇤ minimáln⇤ omezené (mimo: záplavy, sesuvy, d lní díla, kvalitní zem⇤d⇤lsk p dní fond). Územním plánem je navr⌦ena základní koncepce uspo⇧ádání krajiny s ohledem na zachování a podporu p⇧írodních a krajiná⇧sk ch hodnot. Územní plánem jsou navr⌦ena opat⇧ení protierozní ochrany, je vymezen územní systém ekologické stability, jako základ ekologické stability území. Územním plánem jsou vytvá⇧eny v↵území podmínky pro zkvalitn⇤ní ve⇧ejné infrastruktury návrh ve⇧ejného prostranství (komunikace) zp⇧ístup⌅ující obytnou zástavbu, návrh OV, návrh územní rezervy pro obchvat sousední místní ⇥ásti Hv⇤zda. Územním plánem jsou vytvo⇧eny podmínky pro rozvoj a vyu⌦ití p⇧edpoklad pro r zné formy cestovního ruchu (konkrétn⇤ cykloturistika, vycházkov okruh - obnova cesty v krajin⇤). Územní plán zachovává stávající v robní za⇧ízení. Ve shod⇤ s navr⌦en mi regulativy bude mo⌦no v obci umís⌥ovat neru⌃ící za⇧ízení nap⇧. drobné v roby, slu⌦eb, ⇧emesel a agroturistiky tak, aby se mj. mohl obnovit ú⇥el v sou⇥asnosti nevyu⌦ívan ch objekt v zem⇤d⇤lsk ch usedlostech. Soulad se Zásadami územního rozvoje St edo eského kraje (ZÚR SK) Zásady územního rozvoje St edo eského kraje (ZÚR), které rozvojové oblasti up es↵ují v✓krajském m⌦ ítku, byly vydány ke dni 19.12.2011. Jedom⌦lice le⌘í mimo krajské rozvojové oblasti a osy. Ze Zásad✓územního rozvoje nevypl⇣vají pro obec Jedom⌦lice ⌘ádné specielní po⌘adavky t⇣kající se dopravy nebo energetiky. ZÚR stanovují zásady pro zaji t⌦ní ochrany a mo⌘n⇣ rozvoj v územích s p írodními, kulturními a✓civiliza ními hodnotami, které sv⇣m rozsahem ovliv↵ují v⇣znamné území kraje nebo mají národní i regionální v⇣znam. V✓návrhu ÚP Jedom⌦lice bude respektováno: chránit a podporovat pln⌦ní krajinn⇣ch funkcí souvisejících s p írodními hodnotami (ochrana biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu, ekostabiliza ní a reten ní funkce, trvale udr⌘itelné vyu⌘ívání vodních zdroj✏, ochrana nerostného bohatství, apod.); p i rozvoji sídel a návrhu nov⇣ch dopravních staveb v krajiná sky hodnotn⇣ch územích zabezpe it ochranu krajinného rázu; ve zvlá t⌦ chrán⌦n⇣ch a krajiná sky hodnotn⇣ch územích podporovat rozvoj etrn⇣ch forem turismu, zamezit plo né v⇣stavb⌦ rekrea ních objekt✏ mimo zastav⌦ná území a navrhnout rekrea ní vyu⌘ití vesnick⇣ch sídel. Podporovat rozvoj ekoturistiky a agroturistiky; p i vytvá ení lokální úrovn⌦ ÚSES respektovat ochranu a etrné vyu⌘ití p írodních zdroj✏; chránit í ní nivy; zabránit je t eba vodohospodá sk⇣m úpravám regulujícím vodní toky, odvod↵ování a zastavování údolních niv a likvidaci p írod⌦ blízk⇣ch spole enstev (slepá ramena, mok ady, lu⌘ní lesy, b ehové porosty, louky). nich: -

ZÚR stanovují tyto základní zásady pé e o krajinu p i plánování zm⌦n v území a rozhodování o chránit a rozvíjet základní atributy stability, funk nosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinn⇣ch prvk✏ charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; rozvíjet reten ní schopnost krajiny; respektovat v⇣jime né ásti krajiny chrán⌦né dle p íslu n⇣ch zákon✏ a podmínky jejich ochrany; preferovat vyu⌘ití rezerv v zastav⌦ném území sídel, zejména proluk a p estavbov⇣ch území p ed vymezováním zastav⌦n⇣ch ploch ve volné krajin⌦; cestovní ruch rozvíjet ve formách p ízniv⇣ch pro udr⌘iteln⇣ rozvoj, nep ipou t⌦t roz i ování a✓intenzifikaci chatov⇣ch lokalit; respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a dopl↵ovat je hmotov⌦ a tvarov⌦ vhodn⇣mi stavbami; p i umis ování staveb a za ízení, které mohou díky sv⇣m plo n⇣m parametr✏m naru it pozitivní charakteristiky krajinného rázu vyhodnotit jejich mo⌘n⇣ vliv na krajinn⇣ ráz a negativní dopady eliminovat.

Vyhodnocení: Zásady jsou v souladu s návrhem ÚP Jedom⇤lice. Pro nov⇤ vymezované zastavitelné plochy jsou dány podmínky pro realizaci zástavby vázané na napln⇤ní navazující ploch v zastav⇤ném území (jejich intenzifikaci) tak, aby se p⇧edcházelo vzniku proluk. ZÚR stanovují úkol pro územní plánování:

39


-

up esnit vymezení a zásady pé e o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základ⌦ podrobn⌦j ích informací dostupn⇣ch na této úrovni e ení dot eného správního území.

-

Pro obec Jedom⌦lice vymezuje ZÚR krajinn⇣ typ –✓krajina zv⇣ en⇣ch hodnot. ZÚR vymezují tento krajinn⇣ typ v územích odpovídajícím t⌦mto charakteristikám: v⌦t í v⇣skyt lokalit vy í p írodní nebo kulturní hodnoty; jejich rozsah p esahuje b⌦⌘n⇣ pr✏m⌦r, ale není d✏vodem zájmu ochrany p írody a krajiny; její ochranu umo⌘↵uje v ad⌦ p ípad✏ vymezení p írodních park✏.

-

ZÚR stanovují tyto zásady pro innost v území a rozhodování o zm⌦nách v území: zachování stávajících p írodních a kulturních hodnot; neohrozit d✏vody ochrany p írodních a krajiná sk⇣ch hodnot.

-

Vyhodnocení: Zásady a úkoly jsou v souladu s návrhem ÚP Jedom⇤lice (podrobn⇤ji v ⇥ásti od vodn⇤ní). 3)

Soulad s✏cíli a úkoly územního plánování Územní plán Jedom⌦lice vytvá í p edpoklady pro v⇣stavbu a udr⌘iteln⇣ rozvoj území, spo ívající ve vyvá⌘eném vztahu podmínek pro p íznivé ⌘ivotní prost edí, pro hospodá sk⇣ rozvoj a pro soudr⌘nost obyvatel území. P i e ení územního plánu byly zohledn⌦ny jak ve ejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území. Územní plán chrání a rozvíjí p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty území, v etn⌦ urbanistick⇣ch a architektonick⇣ch. Cílem územního plánu je stanovit podmínky pro ú elné vyu⌘ívání zastav⌦ného území a zajistit ochranu nezastav⌦ného území a to zejména stávajících p írodních a kulturn⌦-historick⇣ch hodnot v krajin⌦ (souvisejících i s d ív⌦j ím hornick⇣m vyu⌘íváním). Územním plánem jsou vytvo eny podmínky pro p im⌦ en⇣ rozvoj venkovského bydlení zejména ve Jedom⌦licích, dopravní a technické infrastruktury. Územním plánem jsou dány podmínky pro rekrea ní vyu⌘ívání krajinného rámce, preventivní ochranu ir ího území p ed erozí a nep ízniv⇣mi in⌘en⇣rsko-geologick⇣mi pom⌦ry. 4)

Soulad s po adavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p⌦edpis Návrh územního plánu pokud jde o obsah a formu dokumentace i postup jeho po izování je v✓souladu s po⌘adavky zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, ve zn⌦ní pozd⌦j ích p edpis✏, a jeho provád⌦cích p edpis✏ – vyhlá ky . 500/2006 Sb., o územn⌦ analytick⇣ch podkladech, územn⌦ plánovací dokumentaci a zp✏sobu evidence územn⌦ plánovací innosti. 5)

Soulad s✏po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis a se stanovisky dot⌥en ch orgán , pop⌦ípad s✏v sledkem ⌦e↵ení rozpor P i po izování územního plánu uplatnily dot ené orgány stanoviska, která byla zapracována do návrhu a tak je návrh územního plánu v souladu s✓po⌘adavky zvlá tních právních p edpis✏ a se stanovisky dot en⇣ch orgán✏ podle zvlá tních právních p edpis✏. Stanoviska dot en⇣ch orgán✏ vydaná na základ⌦ spole ného, ve ejného i opakovaného ve ejného jednání k✓návrhu územního plánu Jedom⌦lice byla v✓rozsahu stanoveném vyhlá kou . 500/2006 Sb., v✓platném zn⌦ní, pro obsah územního plánu respektována. ⌥ádná ze sousedních obcí k✓návrhu územního plánu Jedom⌦lice neuplatnila p ipomínky. Návrh je v souladu s po⌘adavky zvlá tních právních p edpis✏ a se stanovisky dot en⇣ch orgán✏ podle zvlá tních právních p edpis✏. 6)

Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj prost⌦edí Vyhodnocení vlivu na udr⌘iteln⇣ rozvoj území nebylo dot en⇣m orgánem po⌘adováno.

7)

Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5 SZ Krajsk⇣ ú ad nevydal stanovisko dle §50 odst. 5, proto⌘e nebyl uplatn⌦n po⌘adavek na zpracování vlivu na ⌘ivotní prost edí. 8)

Sd lení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledn no Stanovisko podle §50 odst.5 nebylo po⌘adováno, proto⌘e se nezpracovávalo vyhodnocení vlivu na ⌘ivotní prost edí. 9)

Vyhodnocení vyu ití zastav ného území a pot⌦eby vymezení zastaviteln ch ploch

Demografick⇣ a stavební v⇣voj: V⇣vojovou adu po tu obyvatel lze rozd⌦lit do n⌦kolika základních etap. V období 1869 za átek I. sv⌦tové války je mo⌘no sledovat postupn⇣ nár✏st po tu obyvatelstva s vrcholem v první dekád⌦ 20. století. V období mezivále ném populace v Jedom⌦licích po et obyvatelstva stagnuje. Povále né období se vyzna uje v⇣razn⇣m poklesem po tu obyvatel souvisejícím i s postupn⇣m útlumem d✏lní innosti (zejména por. 1945). V dekád⌦ devadesát⇣ch let byl v ak tento pokles ve srovnání s d ív⌦j ím obdobím minimální, spí e se jednalo o stagnaci. V poslední dekád⌦ se v ak naplnil o ekávan⇣ nár✏st po tu obyvatel související s kladn⇣m saldem migrace. Vzhledem k aktuálnímu stavu po tu trvale ⌘ijícího

40


obyvatelstva ( erven 2014) se jedná o 16% nár✏st (332<385). Demografická k ivka je tedy v sou asnosti na úrovni konce 60. let minulého století. Z hlediska v⌦kové struktury je v obci zna n⇣ podíl po et obyvatel v produktivním v⌦ku, i do budoucna je mo⌘no vzhledem ke zm⌦nám migra ního salda (st⌦hování za levn⌦j ím bydlení do kvalitního p írodního prost edí) o ekávat i dal í nár✏st po tu produktivního obyvatelstva v obci. Obec Jedom⌦lice má rozvojové perspektivy, co⌘ je dáno zejména rychlou dopravní dostupností center v⌦t ích ekonomick⇣ch aktivit a pracovních p íle⌘itosti (Kladno, Slan⇣, Praha) i pom⌦rn⌦ kvalitním p írodním prost edím. Z hlediska budoucího v⇣voje je nejd✏le⌘it⌦j ím r✏stov⇣m faktorem existence nabídky dostate ného po tu stavebních pozemk✏ s realizovanou dopravní a technickou infrastrukturou (za podmínky trhem akceptovatelné ceny). Budoucí rozvoj sídla je tedy dán zejména ekonomick⇣mi a majetkoprávními podmínkami, nikoli dynamikou popula ního pozitivního v⇣voje. Stávající plochy: plochy bydlení a smí ené obytné, bytové domy

20 ha/385 obyvatel (cca 520 m2 na obyvatele)

Zastavitelné plochy (Z) - katastrální území Jedom⌦lice



velikost plochy (ha)

po et staveb pro bydlení (odhad)

po et obyvatel (odhad)

Z1


0,3100

2,0000

Z2

plochy smí ené obytné vesnické [SV] plochy smí ené obytné vesnické [SV]

0,3650

2,0000

0,5000

2,0000


1,1750

6,0000

Z3

plochy bydlení v rodinn⇣ch domech - vesnické [BV]

0,7700

7,0000

Z4


0,1950

2,0000

Z6


0,2050

2,0000

Z7


0,2100

2,0000

Z8


0,5600

6,0000

Z10


0,6000

6,0000

Z11


0,3600

4,0000

Z12


0,1550

1,0000

celkem


3,0550

30,0000

86,0000

4,2300

36,0000

103,0000

Z9 celkem

celkem

17,0000

P estavbové plochy (P) - katastrální území Jedom⌦lice (rezervy ve stávajícím zastav⌦ném území)

íslo lokality

P1a



velikost plochy (ha)

0,4390

41

po et staveb pro bydlení (odhad)

2,0000

po et obyvatel (odhad)


P3


0,0891

-

P4


0,1000

1,0000

celkem


0,6281

P1b


0,3890

4,0000

P1c


0,2597

1,0000

P2


0,3206

3,0000

celkem


0,9693

celkem

1,5974

11,0000

30,0000

Vymezené zastavitelné plochy a plochy p estaveb po p eva⌘ující obytnou v⇣stavbu tvo í celkem 4,85 ha co⌘ je % nár✏st vzhledem k sou asnému stavu (cca 20 ha) o cca 24 %. M✏⌘eme odhadovat, ⌘e pot eby rozvoje obce z hlediska necht⌦ného sou⌘ití pokryjí plochy p estaveb (v rámci zastav⌦ného území). Zastavitelné plochy pak umo⌘ní trvale ⌘ít cca 103 nov⇣m obyvatel✏m co⌘ je 26 % nár✏st vzhledem k po tu trvale ⌘ijícího obyvatelstva k roku 2014 (385). Návrh územního plánu nevytvá í plochy nadmístního zájmu, nedochází k zatí⌘ení stávajícího ob anského vybavení (v etn⌦ vybavení v okolních sídlech) nebo k nevhodn⇣m zásah✏m do dopravní a technické infrastruktury. 10)

V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje s od vodn ním pot⌦eby jejich vymezení

Ve smyslu po⌘adavku ze zadání a podle návrhu ÚP Malíkovice je zaji t⌦na koordinace zám⌦ru územní rezervy pro obchvat místní ásti Hv⌦zda. Návrhem ÚP jsou dále vymezeny návrhy cykloturistick⇣ch tras vy⌘adující spolupráci se sousedními obcemi. 11)

Rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení p⌦ipomínek s✏od vodn ním Námitky a p⌦ipomínky k✏⌦ádnému ve⌦ejnému projednání

Po izovatel ve ejn⌦ projednal upraven⇣ a posouzen⇣ návrh územního plánu podle § 52 odst. 1 stavebního zákona a obdr⌘el do skon ení lh✏ty dne 29.01.2015 v✓souladu s § 52 odst. 2, 3) stavebního zákona est námitek a p ipomínek. Námitky a p ipomínky jsou pro v⌦t í názornost uvedeny v✓d✏sledném p episu. 1 - námitka Miloslav Rinágel, Srbe 132, 270 65 Srbe (vlastník), podáno 26.01.2015 pod .j.3937/15. Doslovné zn⌦ní námitky: Jako vlastník p. .123/3 a 123/4, v✓k.ú Jedom⌦lice vzná ím tímto námitku k✓za azení v⇣ e uveden⇣ch parcel (orné p✏dy) v✓návrhu ÚP Jedom⌦lice k✓vyu⌘ití jako ZN – zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad. Od✏vodn⌦ní: ⌥ádám tímto o za azení p. . 123/3 a 123/4 jako plocha bydlení v✓RD z✓d✏vodu v⇣stavby rodinného domu. Rozhodnutí ZO: Námitce se vyhovuje. Od✏vodn⌦ní: Po izovatel spolu s✓ur en⇣m zastupitelem posoudili podanou námitku z✓hlediska vlastního podání, cíl✏ a✓úkol✏ územního plánování a s✓p ihlédnutím ke stanovisku KÚSK a dosp⌦li k✓záv⌦ru: Dot ené pozemky p. .123/3 a 123/4 (orná p✏da), v✓k.ú. Jedom⌦lice le⌘í v✓zastav⌦ném území obce, obklopeny plochami SV – smí ené venkovské bydlení a BH – bydlení hromadné. Jsou napojitelné na dopravní i technickou infrastrukturu. Jako problematick⇣ se jeví tvar vzniklé plochy, kter⇣ by mohl ovlivnit umíst⌦ní budoucího RD, proto je na plo e realizovatelná pouze jedna stavba RD. Dal í podmínkou v⇣stavby je spoluú ast na roz í ení panelové komunikace na po⌘adovan⇣ch 8m, jak odd⌦lením pozemku, tak finan ní.

42


2 - námitka Ji í Hou ka, Jedom⌦lice 124, 273 78 ⇤isuty, ( vlastník), podáno 26.01.2015 pod .j.3991/15. Doslovné zn⌦ní námitky: Nesouhlasím s✓p e azením ásti pozemku .86/1 do kategorie ,, Plochy zelen⌦ – zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad (ZN)“. Po⌘aduji, aby cel⇣ pozemek .86/1 z✏stal ur en⇣ k✓budoucí zástavb⌦, tak jako tomu bylo u p edchozího územního plánu. Od✏vodn⌦ní:1) Vy len⌦ní severní ásti pozemku jako nezastavitelné zahrady by velmi limitovalo budoucí v⇣stavbu rodinn⇣ch dom✏ na pozemku. Tyto by musely b⇣t v✓dolní ásti pozemku vedle sebe, co⌘ by znamenalo zmen ení odstupové vzdálenosti, omezení v⇣hled✏ z✓oken a dal í omezení, která jsou vzhledem k✓velikosti a situování pozemku naprosto nelogická. 2) Nep eji si, aby územní plán bránil v✓budoucnu m⌦ nebo dal ím generacím v✓jakémkoli vyu⌘ití p edm⌦tného soukromého pozemku. 3) Jsem p esv⌦d en⇣, ⌘e vy len⌦ní ásti pozemku jako nezastavitelné soukromé zahrady by nem⌦lo ⌘ádn⇣ ve ejn⇣ p ínos a tudí⌘ je neopodstatn⌦né. To potvrzují p edchozí verze územního plánu, ve kter⇣ch byl cel⇣ pozemek ur en⇣ k✓budoucí zástavb⌦. 4) Vzhledem k✓vysok⇣m zdem staveb soused✏ p ímo na severní hranici pozemku by p ípadná v⇣stavba nap . vedlej ích staveb spí e zlep ila estetick⇣ vjem z✓ji⌘ního pohledu. Rozhodnutí ZO: Námitce se vyhovuje. Od✏vodn⌦ní: Po izovatel spolu s✓ur en⇣m zastupitelem posoudili podanou námitku z✓hlediska vlastního podání, cíl✏ a✓úkol✏ územního plánování a s✓p ihlédnutím ke stanovisku KÚSK a dosp⌦li k✓záv⌦ru: Pozemek p. .86/1 v✓k.ú. Jedom⌦lice je v p✏vodním ÚPO skute n⌦ zakreslen jako plocha pro bydlení. Úmyslem urbanisty bylo vlo⌘it mezi plochy pro bydlení pás zahrad, proto⌘e tomu odpovídal sou asn⇣ charakter území. Pokud je ale zájem o v⇣stavbu práv⌦ v✓t⌦chto místech, s✓⌘ádn⇣m limitem technick⇣m ani p írodním to není v✓rozporu. Pozemek le⌘í v✓zastav⌦ném území, obklopen plochami pro bydlení a✓plochami návrhov⇣mi. Povinností investora bude p ivedení in⌘en⇣rsk⇣ch sítí a zaji t⌦ní vhodného p ístupu (vybudování zpevn⌦né komunikace dle § 20, odst.7) vyhl.501/2006 Sb., v✓platném zn⌦ní.

4119/15.

3 - námitka Jana Z✏nová, Martin Z✏na, Rabasova 1397, 274 01 Slan⇣ ( vlastníci), podáno 26.01.2015 pod .j.

Doslovné zn⌦ní námitky: Námitka proti návrhu územního plánu. Plochu zelen⌦ – zele↵ nezastaviteln⇣ch soukrom⇣ch zahrad (ZN) ⌘ádáme omezit pouze na ochranné pásmo potoka viz p íloha. Zbytek na í parcely 930/1 ⌘ádáme p evést na plochy smí ené obytné – venkovské (SV). Od✏vodn⌦ní: na e parcela 930/1 je uvnit zastav⌦ného území, p ímo navazuje na plochy smí ené obytné – venkovské, lokální biokoridor je jen v✓její dolní ásti, stejn⌦ tak vyzna ená hranice povodní. Rozhodnutí ZO: Námitce se vyhovuje. Od✏vodn⌦ní: Po izovatel spolu s✓ur en⇣m zastupitelem posoudili podanou námitku z✓hlediska vlastního podání, cíl✏ a✓úkol✏ územního plánování a s✓p ihlédnutím ke stanovisku KÚSK a dosp⌦li k✓záv⌦ru: Po⌘adovan⇣ pozemek le⌘í na ji⌘ním okraji obce, jeho severní ást je zakreslena jako stabilizované území s✓funkcí SV – smí ené venkovské území. Pro realizaci v⇣stavby rodinného domu je vhodn⌦j í vzhledem ke konfiguraci terénu st ední a ji⌘ní ást pozemku. V✓území nejsou v⇣razné technické limity, je v ak ⌘ádoucí zv⌦t it zastavitelné území max. o 1000m2 tak, aby nebyla ohro⌘ena údolní niva (roz í ení sou asn⌦ zastavitelného území cca o 30 m na jih). Podmínkou je vybudování vhodné p ístupové komunikace na pozemek. 4 – námitka Milena Fleková, Jedom⌦lice 7, 273 78 ⇤isuty ( vlastník), podáno 28.01.2015 pod .j.4735/15. Doslovné zn⌦ní námitky: ⌥ádám o zvá⌘ení za azení do nového ÚP obce pozemk✏ k✓v⇣stavb⌦ RD se zahradami (p✏v. poz. p ed digitalizací 244/1, 243, 244), nyní poz. 244/1, 239/17 a 239/18 tak jak M⌦Ú Slan⇣ dopisem z✓26.6.2012 .j. 9322/2012 Sú /23 doporu uje. Dále p ikládám vyjád ení odboru ⌘ivotního prost edí ze dne 18.12.2013 .j. ⌥P 56141/13 ze dne 18.12.2013 .j. ⌥P 56141/13, SP.ZN.617/2013/O⌥P, které souhlasí s✓vytvo ením jedné ady RD. Od✏vodn⌦ní: Mám dva syny a ti by mimo jiné cht⌦li v✓tomto míst⌦ postavit vlastní rodinné domy a✓s✓rodinami zde ⌘ít. Dále zde mám zájem o v⇣stavbu RD i já sama, nebo u⌘ívám nemovitost pro m⌦ nep im⌦ en⌦ velkou, kterou nabízím k✓prodeji. Rozhodnutí ZO: Námitce se vyhovuje áste n⌦. Od✏vodn⌦ní: Po izovatel spolu s✓ur en⇣m zastupitelem posoudili podanou námitku z✓hlediska vlastního podání, cíl✏ a✓úkol✏ územního plánování a s✓p ihlédnutím ke stanovisku KÚSK a dosp⌦li k✓záv⌦ru: Po⌘adovaná lokalita bude územní rezervou pro bydlení, kterou v✓budoucnu zm⌦na územního plánu (po vy erpání ji⌘ prov⌦ en⇣ch lokalit) prov⌦ í pro v⇣stavbu. Plocha navrhovaná vlastníkem pro v⇣stavbu má

43


áste n⌦ zú⌘en⇣ vstup, ale vzhledem k✓návaznosti na zastav⌦né území obce není zcela nevhodná. S✓p ihlédnutím k✓velikosti obce a plánovan⇣m rozvojov⇣m plochám, které ji⌘ byly prov⌦ eny, by bylo v ak navr⌘ení dal ích rozsáhlej ích rozvojov⇣ch ploch nep im⌦ ené. Po izovatel p ed zahájením po izování ÚP po⌘adavek vlastníka na prov⌦ ení pozemk✏ posoudil dle § 46 odst.3) stavebního zákona, sd⌦lil zastupitelstvu obce své doporu ující stanovisko a ⌘ivotní prost edí zaslalo na ⌘ádost vlastníka své p edb⌦⌘né kladné stanovisko, v✓n⌦m⌘ souhlasilo s✓vytvo ením jedno adé ulicové zástavby. Po⌘adavek vlastníka v ak do projednávání územního plánu za azen nebyl, proto⌘e Zastupitelstvo obce Jedom⌦lice rozhodlo, ⌘e pozemk✏ navr⌘en⇣ch pro v⇣stavbu je v obci dostate né mno⌘ství a to i v✓lokalitách p íhodn⌦j ích pro bydlení. P ípadnou akutní pot ebu v⇣stavby RD m✏⌘e ⌘adatel e it na sv⇣ch dal ích pozemcích v✓obci, které pro v⇣stavbu ur eny jsou. 5 – námitka Milena Fleková, Jedom⌦lice 7, 273 78 ⇤isuty ( vlastník), podáno 28.01.2015 pod .j.4736/15. Doslovné zn⌦ní námitky: ⌥ádám o zru ení VPS 01 – navr⌘ená komunikace ve stávajícím ÚP dle usnesení 10/2012 z✓ve ejného zastupitelstva obce ze dne 10.10.2012, které souhlasí s✓posunutím VPS 01 na pozemek 1328 dnes 13330/53 LV65. St.ú ad, ÚÚP, dopisem ze 26.6.2012 doporu uje návrh za adit do nového ÚP .j. 9322/2012/SÚ/24. ⌥ádám p ípadn⌦ o posunutí zru ené VSD 1 (nov⇣ ÚP) na sousední p.1330/53. Od✏vodn⌦ní: P evod pozemk✏ vlastník✏m p.1330/64 a 1330/65 ji⌘ po odsouhlasení M⌦Ú a OÚ p islíbeno. Vlastníci LV 139 (já a matka) jsme ji⌘ bezplatn⌦ p evedly na obec pro v⇣st.cesty p.1330/6 a 1330/7. Rozhodnutí ZO: Námitce se vyhovuje. Od✏vodn⌦ní: Po izovatel spolu s✓ur en⇣m zastupitelem posoudili podanou námitku z✓hlediska vlastního podání a✓cíl✏ a✓úkol✏ územního plánování, nebo k✓p edm⌦tné námitce nebyla dot en⇣mi orgány uplatn⌦na ⌘ádná stanoviska, která by slou⌘ila jako v⇣chodisko pro vyhodnocení a úvahy po izovatele, a dosp⌦li k✓záv⌦ru: Návrh vlastníka na za azení do návrhu územního plánu, kter⇣ obsahoval po⌘adavek na posouzení mo⌘nosti zru ení, i p esunutí komunikace – p✏vodn⌦ ozna ené VPS 2, po izovatel dle §46 odst.3) stavebního zákona posoudil a doporu il zastupitelstvu za adit jej do územního plánu a prov⌦ it novou koncepci tak, aby nedo lo ke vzniku nevyu⌘iteln⇣ch pozemk✏. Vlastník p ed tím ji⌘ bezplatn⌦ p evedl pro v⇣stavbu komunikace pozemky p. .1330/6 a 1330/7 (ve stávajícím ÚPO navr⌘ené komunikace – VPS1) a pozemek p. .1330/66 odd⌦lil tak, jak to po⌘adoval stávající územní plán obce. Zpracovatel územního plánu tedy tuto skute nost bral jako jasn⇣ signál pro zakreslení VPS pro návrh ke spole nému jednání i ve ejnému projednání. Po podání námitky posoudil ur en⇣ zastupitel s✓po izovatelem pot ebu této VPS vzhledem k✓celkové koncepci rozvoje obce. Umíst⌦ní dvou severoji⌘ních komunikací v✓té⌘e lokalit⌦ obec nepova⌘uje za zcela nutné, nebo zde nevzniká velká dopravní zát⌦⌘ a vzhledem k plánovanému✓mno⌘ství dom✏ ji ani do budoucna není d✏vodné p edpokládat. Pr✏jezdnost lokality, a⌘ dojde k✓jejímu napln⌦ní a✓roz í ení o lokalitu Z 10, pak v✓budoucnu zajistí dal í navr⌘ená VSD 2. 6 – námitka Milena Fleková, Jedom⌦lice 7, 273 78 ⇤isuty ( vlastník), podáno 28.01.2015 pod .j.4737/15. Doslovné zn⌦ní námitky: ⌥ádám, aby na pp1568/2, 1568/3 a 1568/4 platily stejné podmínky jako v✓dosud platném ÚPD=R 13, tj. celá plocha k✓v⇣stavb⌦ RD s✓omezením v✓území sledovan⇣ch záplav. Dále ⌘ádám o zru ení území sledovan⇣ch záplav nebo koryto ve vlastnictví obce slou⌘í k✓odvodn⌦ní melior. za . a ⌘ádná voda v✓n⌦m ji⌘ 50 let nete e, co⌘ dosv⌦d í starousedlíci. Pokud by byly v✓dolní ásti k✓RD zahrady (ZN), je pot eba i na nich umo⌘nit dopl↵kové stavby nap . bazén, k✏lna se základy pevn⌦ spojen⇣mi se zemí – zázemí pro isti ku k✓bazénu apod. Od✏vodn⌦ní: Prodej pozemk✏ pro v⇣stavbu RD se zahradou (ZN) na které jsou plánovány dopl↵kové stavby – nap . bazén, k✏lna se základy pevn⌦ spojen⇣mi se zemí v✓dolní ásti pozemk✏ tj. u koryta 1566/1, kde ⌘ádná voda ji⌘ 50 let nete e, co⌘ potvrdí i starousedlíci. Podot⇣kám, ⌘e ani 100 letá voda, která postihla a zaplavila i ást Prahy, zde neu inila ⌘ádn⇣ problém, proto jsem toho názoru, ⌘e je mo⌘né území sledovan⇣ch záplav zru it! ZN neumo⌘ní v⇣stavbu dopl↵kov⇣ch staveb! Rozhodnutí ZO: Námitce se vyhovuje áste n⌦. Od✏vodn⌦ní: Po izovatel spolu s✓ur en⇣m zastupitelem posoudili podanou námitku z✓hlediska vlastního podání, cíl✏ a✓úkol✏ územního plánování a s✓p ihlédnutím ke stanovisku KÚSK a dosp⌦li k✓záv⌦ru: Pozemky byly v✓p✏vodním územním plánu zahrnuty pro v⇣stavbu v✓celém rozsahu, av ak v⇣stavba na nich byla omezena územím sledovan⇣ch záplav (údaj byl dodán obcí p i po izování p✏vodního územního plánu). Vzhledem k✓tomuto údaji (území je lokalitou, která by mohla b⇣t ohro⌘ena za nep ízniv⇣ch klimatick⇣ch podmínek – nap . záplavov⇣mi de ti), na základ⌦ terénní konfigurace a kontaktu pozemk✏ s✓vodote í byla severní ást plochy zakreslena v✓návrhu ÚP pro spole né a ve ejné projednání jako NSpvz – plocha nezastavitelná s✓funkcí p írodní, vodní, i zem⌦d⌦lskou. ZO posoudilo námitku vlastníka, kter⇣ chce pozemky prodávat pro v⇣stavbu RD p ípadn⌦ jako zahradu, která umo⌘↵uje realizaci staveb k✓rekrea ním ú el✏m (zahradní domek, altán, bazén) a✓zohlednilo

44


doporu ení po izovatele a ur eného zastupitele. Vzhledem k✓v⇣ e uvedenému se jeví jako vhodn⌦j í, aby v✓této ásti pozemk✏ byly situovány zahrady – plocha ZN. Plocha zahrad bude ukon ena 6 m od vodního toku, tento pás musí z✏stat nezastav⌦n⇣ a neoplocen⇣. Pro plochu ZN (pouze v✓této lokalit⌦) byla dopln⌦na do podmínek prostorového uspo ádání jako podmín⌦n⌦ p ípustná i realizace staveb pro rekrea ní a p⌦stební ú ely (pergoly, bazény, zahradní chatky) s✓maximálním koeficientem zastav⌦ní 5%. S✓roz í ením podmínek vyu⌘ití souhlasil Krajsk⇣ ú ad St edo eského kraje na základ⌦ skute nosti, ⌘e plocha byla p evzata z✓p✏vodního ÚPO. Námitky a p⌦ipomínky k✏opakovanému ve⌦ejnému projednání Po podstatné úprav⌦ návrhu ÚP po izovatel opakovan⌦ ve ejn⌦ projednal upraven⇣ a posouzen⇣ návrh územního plánu podle § 52 odst. 1 stavebního zákona a obdr⌘el do skon ení lh✏ty dne 18.08.2019 v✓souladu s § 52 odst. 2, 3) stavebního zákona dv⌦ námitky. Námitky jsou pro v⌦t í názornost uvedeny v✓d✏sledném p episu. 1 - námitka Michal Kratochvíl, Jedom⌦lice 135, 273 78 ⇤isuty ( vlastník), podáno 03.08.2015 pod .j.

34775/15. Doslovné zn⌦ní námitky: ⌥ádáme, aby m✏j pozemek 25/10 byl zavr⌘en do ploch pro v⇣stavbu, p ípadn⌦ pro zahradu. Od✏vodn⌦ní: Pozemek je prolukou v✓zastav⌦ném území. Je h✏ e p ístupn⇣ pro techniku na obd⌦lávání. Rozhodnutí ZO: Námitce se vyhovuje. Od✏vodn⌦ní: Po izovatel spolu s✓ur en⇣m zastupitelem posoudili podanou námitku z✓hlediska vlastního podání, uplatn⌦n⇣ch stanovisek DO a cíl✏ a úkol✏ územního plánování a dosp⌦li k✓názoru: Dot en⇣ pozemek p. .25/10 (orná p✏da), v✓k.ú. Jedom⌦lice je v✓podstat⌦ prolukou mezi zastav⌦n⇣m územím obce, je obklopen plochami SV – smí ené venkovské bydlení a BV – bydlení venkovské. Vzhledem ke své poloze je obtí⌘n⌦ p ístupn⇣ pro t⌦⌘kou zem⌦d⌦lskou techniku, proto není zem⌦d⌦lsky vyu⌘íván. Není omezen ⌘ádn⇣m technick⇣m, p írodním ani památkov⇣m limitem. Pozemek je tvo en plochou pro p ístup a p ípadné napojení in⌘en⇣rsk⇣ch sítí a v etn⌦ této ásti má rozlohu cca 1700 m2. Je snadno napojiteln⇣ na dopravní i technickou infrastrukturu. Svou polohou je vhodn⇣ pro v⇣stavbu rodinného domu i pro zahradu. V✓p ípad⌦ jeho za azení mezi plochy bydlení venkovské by zde byla podmínka realizace pouze jedné stavby RD (mo⌘no za adit pro bydlení pouze 1000m2, zbytek jako zahrada). Podatel námitky ⌘ádá o za azení pozemku pro bydlení z✓d✏vod✏ vlastní akutní pot eby v⇣stavby RD, zastupitelstvo obce tento zám⌦r podporuje. Zm⌦nou funkce pozemku nedojde k✓zásahu do práv t etích osob ani nebude ohro⌘en ve ejn⇣ zájem. 2 - námitka Karel Vávra, Hv⌦zda 60, Malíkovice 273 77 (vlastník), podáno 17.08.2015 pod .j.36394/15. Doslovné zn⌦ní námitky: ⌥ádám , aby moje pozemky p. .998/1 a 998/2 v✓k.ú. Jedom⌦lice byly za azeny v✓plochách na nich⌘ je umo⌘n⌦na v⇣sadba lesa. Od✏vodn⌦ní: Pozemky nejsou rentabilní k✓zem⌦d⌦lské v⇣rob⌦. Zalesn⌦ní prosp⌦je ⌘ivotnímu prost edí. Rozhodnutí ZO: Námitka se zamítá Od✏vodn⌦ní: Po izovatel spolu s✓ur en⇣m zastupitelem posoudili podanou námitku z✓hlediska vlastního podání, uplatn⌦n⇣ch stanovisek DO a cíl✏ a úkol✏ územního plánování a dosp⌦li k✓názoru: Pozemky p. .998/1 a 998/2 v✓k.ú. Jedom⌦lice jsou v Návrhu ÚP zakresleny jako plochy smí ené p írodní s✓funkcí zem⌦d⌦lskou a ochrannou – Nszo. Na základ⌦ jednání ZO ur en⇣ zastupitel navrhnul námitku zamítnout. Zám⌦r zalesn⌦ní (nebyla ani podána písemná ⌘ádost) projednávalo a zamítlo b⇣valé zastupitelstvo obce u⌘ p ed tvorbou Návrhu ÚP pro spole né jednání. Toto stanovisko podpo ilo i sou asné zastupitelstvo. Své zamítnutí od✏vod↵ují nekoncep ností a nejasností projektu, kdy by mezi zem⌦d⌦lsky obd⌦lávan⇣mi pozemky vznikl les zcela odtr⌘en⇣ od ostatních lesních ploch. ⌥adatel zastupitel✏m obce ádn⌦ neod✏vodnil sv✏j zám⌦r a✓nep edlo⌘il jeho konkrétní podobu. Návrh ⌘adatele zamítlo ZO i s p ihlédnutím k mo⌘nému naru ení sousedsk⇣ch vztah✏, kv✏li potenciálnímu negativnímu ovlivn⌦ní okolních pozemk✏. 12)

Údaje o po⌥tu list od vodn ní územního plánu a po⌥tu v kres Textová ást od✏vodn⌦ní ÚP má 45 íslovan⇣ch stran, titulní list a 3 ne íslované strany (údaje o po izovateli a projektantovi, obsah. Grafická ást územního plánu má 3 v⇣kresy (4. Koordina ní v⇣kres, 5. ⌅ir í vztahy, 6. V⇣kres p edpokládan⇣ch zábor✏ p✏dního fondu).

45

JEDOM LICE. OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST ( istopis) PAFF - architekti (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: JEDOM LICE)

Recommend Documents