JEDOM LICE. OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST (upravená po ve ejném projednání) PAFF - architekti (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: JEDOM LICE)

JEDOM LICE (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: JEDOM LICE)

OD⇤VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST (upravená po ve⌅ejném projednání)

PAFF - architekti

KV TEN 2015

PO⇤IZOVATEL:

274 01

M stsk ú⌦ad Slan adresa: M Ú Slan✏ - odbor v✏stavby a územního plánování Velvarská 136 Slan✏

273 78

Obec Jedom lice adresa: Jedom lice 16 po ta ⇥isuty

SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN:

PROJEKTANT:

Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová, KA 03 121 atelier: PAFF - architekti spolupráce: Ing. Milena Morávková adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10

...................................................................... Ing. arch. Michaela ⇤tádlerová

OBSAH: B.1) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - TEXTOVÁ ÁST 1)

2) 3)

4) 5)

6) 7)

Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území 1.1) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z PÚR R 1.2) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚPD vydané krajem 1.3) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚAP ORP Slan 1.4) Po adavky na ⌦e↵ení ÚPD sousedních obcí vypl vající z návrhu ÚP Vyhodnocení spln ní zadávací dokumentace Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení 3.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území 3.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond 3.3) Ekonomická základna 3.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP) Vymezení zastav ného území Ochrana a rozvoj hodnot území Urbanistická koncepce P↵írodní podmínky a krajinn✏ ráz Ochrana p↵írody a krajiny, zele⌦ Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Ob⌥anské vybavení Ve↵ejná prostranství Nakládání s odpady Koncepce uspo↵ádání krajiny Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Stanovení podmínek pro protierozní opat↵ení Stanovení podmínek pro ochranu p↵ed povodn mi Stanovení podmínek pro rekreaci Podmínky pro ochranu nerostn✏ch surovin, d sledky d↵ív j í t ⇣by, sesuvná území Ochrana prost↵edí, hygienická ochrana 3.5) Limity vyu ití území Limity vyu⇣ití území stávající Dal í omezení v území (s charakterem limit vyu⇣ití území) Stanovení podmínek pro vyu ití ploch s rozdíln m zp sobem vyu ití Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF 5.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území Charakteristika klimatick✏ch podmínek Charakteristika hydrologick✏ch podmínek Charakteristika zem d lské v✏roby 5.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL V eobecné údaje o lesích v ↵e eném území Navrhovaná opat↵ení Návrh ⌦e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany Po⇣adavky obrany státu Po⇣adavky po⇣ární ochrany Po⇣adavky civilní ochrany

1 1 1 3 3 3 4 4 4 6 7 7 7 9 10 13 14 16 19 19 20 20 22 23 24 24 25 26 27 30 30 31 31 32 32

34 36 36

B.2) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - P⌦ezkoumání po⌦izovatelem dle §53 STZ 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13)

Postup p⌦i po⌦ízení ÚP 38 Soulad s✏politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem 38 Soulad s✏cíli a úkoly územního plánování 39 Soulad s po adavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p⌦edpis 39 Soulad s✏po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis a se stanovisky dot⌥en ch orgán , pop⌦ípad s✏v sledkem ⌦e↵ení rozpor 39 Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj prost⌦edí 40 Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5 SZ 40 Sd lení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledn no 40 Vyhodnocení vyu ití zastav ného území a pot⌦eby vymezení zastaviteln ch ploch 40 V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje s od vodn ním pot⌦eby jejich vymezení 41 Rozhodnutí o námitkách v⌥etn samostatného od vodn ní 41 Vyhodnocení p⌦ipomínek 41 Údaje o po⌥tu list od vodn ní územního plánu a po⌥tu v kres 41

SEZNAM V⌃KRES⇧: ozn. 4 5 6

název KOORDINA NÍ V⇧KRES ⇤IR⇤Í VZTAHY V⇧KRES P⇥EDPOKLÁDAN⇧CH ZÁBOR⌅ P⌅DNÍHO FONDU

-

PODKLADY: Územní plán obce Jedom lice, 2006; Strategick✏ plán obce Jedom lice, 2011; ..a dal í podklady uvedené p↵ímo v textu.

OD⇥VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU JEDOM LICE (KV TEN 2015)

B.1) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - TEXTOVÁ ÁST 1)

Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území

1.1) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z PÚR R Soulad s politikou územního rozvoje (PÚR R) ve zn ní aktualizace ⌥.1 ⇥e ené území není sou⌥ástí vymezené rozvojové nebo specifické oblasti a sou⌥asn nele⇣í na rozvojové ose. Katastrálním územím neprochází ⇣ádn✏ z⌘koridor republikového v✏znamu. Z politiky územního rozvoje (PÚR - R) pro územn plánovací dokumentaci vypl✏vá po⇣adavek na prosazování priorit pro zaji t ní udr⇣itelného rozvoje území: -

-

⌘Vytvá↵et p↵edpoklady pro udr⇣iteln✏ rozvoj území spo⌥ívající ve vyvá⇣eném vztahu územních podmínek pro p↵íznivé ⇣ivotní prost↵edí, pro hospodá↵sk✏ rozvoj a pro soudr⇣nost obyvatel v⌘území. Vytvá↵et v⌘území podmínky pro zkvalitn ní ve↵ejné infrastruktury. Ve ve↵ejném zájmu chránit a rozvíjet p↵írodní, civiliza⌥ní a kulturní hodnoty území, v⌥etn urbanistického, architektonického a archeologického d dictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou v✏razem identity území, jeho historie a tradice. P↵i stanovování funk⌥ního vyu⇣ití území zva⇣ovat jak ochranu p↵írody, tak i hospodá↵sk✏ rozvoj a⌘⇣ivotní úrove⌦ obyvatel; hledat p↵i tom vyvá⇣ená ↵e ení ve spolupráci s⌘obyvateli a dal ími u⇣ivateli území. Stanovit podmínky pro hospodárné vyu⇣ívání zastav ného území a zajistit ochranu nezastav ného území. Vytvá↵et p↵edpoklady p↵edev ím pro max. vyu⇣ívání pr myslov✏ch areál a technick✏ch ploch. Vytvá↵et podmínky pro rozvoj a vyu⇣ití p↵edpoklad pro r zné formy cestovního ruchu (nap↵. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika). Podle místních podmínek vytvá↵et p↵edpoklady pro lep í dostupnost území a místních ⌥ástí p↵i zkvalitn ní dopravní a technické infrastruktury s⌘ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a⌘technickou infrastrukturu umís ovat s⌘ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny. Vytvá↵et podmínky pro preventivní ochranu území p↵ed potencionálními riziky a p↵írodními katastrofami v⌘území (záplavy, sesuvy p dy, eroze atd.) s⌘cílem minimalizovat rozsah p↵ípadn✏ch kod. Nevymezovat zastavitelné plochy v⌘záplavov✏ch územích nebo jen ve v✏jime⌥n✏ch a zvlá zd vodn n✏ch p↵ípadech.

Vyhodnocení: Cílem urbanistické koncepce je zachování urbanistické struktury stávající zástavby a její logick rozvoj. Územním plánem jsou navr⌦eny v zastav⇤ném území plochy p⇧estavby s cílem umo⌦nit v t⇤chto plochách adekvátní vyu⌦ití. Zastavitelné plochy jsou p⇧ednostn⇤ vymezeny s ohledem potenciál rozvojov ch mo⌦ností, pouze v sousedství zastav⇤ného území v lokalitách, které logicky navazují na p⇧edchozí územní rozvoj a jsou limitn⇤ minimáln⇤ omezené (mimo: záplavy, sesuvy, d lní díla, kvalitní zem⇤d⇤lsk p dní fond). Územním plánem je navr⌦ena základní koncepce uspo⇧ádání krajiny s ohledem na zachování a podporu p⇧írodních a krajiná⇧sk ch hodnot. Územní plánem jsou navr⌦ena opat⇧ení protierozní ochrany, je vymezen územní systém ekologické stability, jako základ ekologické stability území. Územním plánem jsou vytvá⇧eny v↵území podmínky pro zkvalitn⇤ní ve⇧ejné infrastruktury návrh ve⇧ejného prostranství (komunikace) zp⇧ístup⌅ující obytnou zástavbu, návrh OV, návrh územní rezervy pro obchvat sousední místní ⇥ásti Hv⇤zda. Územním plánem jsou vytvo⇧eny podmínky pro rozvoj a vyu⌦ití p⇧edpoklad pro r zné formy cestovního ruchu (konkrétn⇤ cykloturistika, vycházkov okruh - obnova cesty v krajin⇤). Územní plán zachovává stávající v robní za⇧ízení. Ve shod⇤ s navr⌦en mi regulativy bude mo⌦no v obci umís⌥ovat neru⌃ící za⇧ízení nap⇧. drobné v roby, slu⌦eb, ⇧emesel a agroturistiky tak, aby se mj. mohl obnovit ú⇥el v sou⇥asnosti nevyu⌦ívan ch objekt v zem⇤d⇤lsk ch usedlostech. 1.2) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚPD vydané krajem Zásady územního rozvoje St↵edo⌥eského kraje (ZÚR), které rozvojové oblasti up↵es⌦ují v⌘krajském m ↵ítku, byly vydány ke dni 19.12.2011. Jedom lice le⇣í mimo krajské rozvojové oblasti a osy. Ze Zásad⌘územního rozvoje nevypl✏vají pro obec Jedom lice ⇣ádné speciální po⇣adavky t✏kající se dopravy nebo energetiky. ZÚR stanovují zásady pro zaji t ní ochrany a mo⇣n✏ rozvoj v územích s p↵írodními, kulturními a⌘civiliza⌥ními hodnotami, které sv✏m rozsahem ovliv⌦ují v✏znamné území kraje nebo mají národní ⌥i regionální v✏znam. V⌘návrhu ÚP Jedom lice bude respektováno: chránit a podporovat pln ní krajinn✏ch funkcí souvisejících s p↵írodními hodnotami (ochrana biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu, ekostabiliza⌥ní a reten⌥ní funkce, trvale udr⇣itelné vyu⇣ívání vodních zdroj , ochrana nerostného bohatství, apod.); p↵i rozvoji sídel a návrhu nov✏ch dopravních staveb v krajiná↵sky hodnotn✏ch územích zabezpe⌥it ochranu krajinného rázu;

1


-

nich: -

ve zvlá t chrán n✏ch a krajiná↵sky hodnotn✏ch územích podporovat rozvoj etrn✏ch forem turismu, zamezit plo né v✏stavb rekrea⌥ních objekt mimo zastav ná území a navrhnout rekrea⌥ní vyu⇣ití vesnick✏ch sídel. Podporovat rozvoj ekoturistiky a agroturistiky; p↵i vytvá↵ení lokální úrovn ÚSES respektovat ochranu a etrné vyu⇣ití p↵írodních zdroj ; chránit ↵í⌥ní nivy; zabránit je t↵eba vodohospodá↵sk✏m úpravám regulujícím vodní toky, odvod⌦ování a zastavování údolních niv a likvidaci p↵írod blízk✏ch spole⌥enstev (slepá ramena, mok↵ady, lu⇣ní lesy, b↵ehové porosty, louky). ZÚR stanovují tyto základní zásady pé⌥e o krajinu p↵i plánování zm n v území a rozhodování o chránit a rozvíjet základní atributy stability, funk⌥nosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinn✏ch prvk charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; rozvíjet reten⌥ní schopnost krajiny; respektovat v✏jime⌥né ⌥ásti krajiny chrán né dle p↵íslu n✏ch zákon a podmínky jejich ochrany; preferovat vyu⇣ití rezerv v zastav ném území sídel, zejména proluk a p↵estavbov✏ch území p↵ed vymezováním zastav n✏ch ploch ve volné krajin ; cestovní ruch rozvíjet ve formách p↵ízniv✏ch pro udr⇣iteln✏ rozvoj, nep↵ipou t t roz i↵ování a⌘intenzifikaci chatov✏ch lokalit; respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a dopl⌦ovat je hmotov a tvarov vhodn✏mi stavbami; p↵i umis ování staveb a za↵ízení, které mohou díky sv✏m plo n✏m parametr m naru it pozitivní charakteristiky krajinného rázu vyhodnotit jejich mo⇣n✏ vliv na krajinn✏ ráz a negativní dopady eliminovat.

Vyhodnocení: Zásady jsou v souladu s návrhem ÚP Jedom⇤lice. Pro nov⇤ vymezované zastavitelné plochy jsou dány podmínky pro realizaci zástavby vázané na napln⇤ní navazující ploch v zastav⇤ném území (jejich intenzifikaci) tak, aby se p⇧edcházelo vzniku proluk. -

ZÚR stanovují úkol pro územní plánování: up↵esnit vymezení a zásady pé⌥e o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základ podrobn j ích informací dostupn✏ch na této úrovni ↵e ení dot⌥eného správního území.

-

Pro obec Jedom lice vymezuje ZÚR krajinn✏ typ –⌘H04 – krajina zv✏ en✏ch hodnot kulturních a p↵írodních. ZÚR vymezují tento krajinn✏ typ v územích odpovídajícím t mto charakteristikám: v t í v✏skyt lokalit vy í p↵írodní nebo kulturní hodnoty; jejich rozsah p↵esahuje b ⇣n✏ pr m r, ale na druhé stran není d vodem zájmu velkoplo né ochrany p↵írody a krajiny; její ochranu umo⇣⌦uje v ↵ad p↵ípad vymezení p↵írodních park .

-

ZÚR stanovují tyto zásady pro ⌥innost v území a rozhodování o zm nách v území: zachování stávajících p↵írodních a kulturních hodnot; neohrozit d vody ochrany p↵írodních a krajiná↵sk✏ch hodnot.

-

Vyhodnocení: Zásady a úkoly jsou v souladu s návrhem ÚP Jedom⇤lice (podrobn⇤ji v ⇥ásti od vodn⇤ní).

v ⇧ez z koordina⇥ního v kresu ZÚR

2


1.3) Vyhodnocení souladu s po adavky vypl vajícími z ÚAP ORP Slan Z územn analytick✏ch podklad (aktualizace 2012) vypl✏vají zejména aktualizované zám ry ochrany zájm technické vybavenosti, kulturních a p↵írodních hodnot. V ↵e eném území jsou evidovány limity vyu⇣ití území a sledované hodnoty území blí⇣e specifikované dále v textu - kapitola 3.5. Ve zpracovaném Rozboru udr⇣itelného rozvoje území (12/2012) je pro území obce Jedom lice provedeno toto vyhodnocení s t mito záv ry pro ance a kvalitativní zhodnocení, ze kter✏ch vycházela koncepce zadání a návrhu ÚP: Vodní re⇣im - revitalizace a obnova ekologick✏ch funkcí vodních tok - zv✏ ení reten⌥ní schopnosti krajiny v d sledku racionálního obhospoda↵ování krajiny - zv✏ ení podílu krajinné zelen Hygiena ⇣ivotního prost↵edí - zavedení ekologi⌥t j ího zp sobu vytáp ní - vy↵e it odvád ní a likvidaci odpadních vod – vybudovat spla kovou kanalizaci - zám r plynofikace obce Ochrana p↵írody a krajiny - realizace prvk ÚSES a VKP - zv✏ ení podílu les - zv✏ ení podílu TTP - vhodné dopln ní a obnova krajinné zelen Zem d lsk✏ p dní fond a pozemky ur⌥ené k pln ní funkce lesa - vhodné podmínky pro zem d lskou v✏robu, podíl ZPF (55,6%) - vy í podíl les (37,5%) - nízk✏ podíl ladem le⇣ících ploch - investice do p d Ve↵ejná dopravní a technická infrastruktura - silnice III/23713, III/23714 - dobré napojení na silnici I/16 - vybudovan✏ ve↵ejn✏ vodovod - vodojem - komunika⌥ní vedení - objekt po⇣ární ochrany (JSDH Jedom lice) - vybudování zna⌥ené cyklostezky „Slan✏ – P↵írodní park D⇣bán” Sociodemografické podmínky - p↵ízniv✏ index stá↵í (78) - p↵íznivé saldo migrace (+21) - knihovna, mate↵ská kolka - blízkost Slaného pro zaji t ní vy í ob⌥anské vybavenosti ( kolství, zdravotnictví) a pracovních p↵íle⇣itostí - základní vybavenost (knihovna, mate↵ská kolka) Bydlení - hodnotné p↵írodní prost↵edí pro bydlení - v✏stavba RD, zájem o stavební parcely - obnova a modernizace p vodních statk Rekreace - hodnotné p↵írodní prost↵edí pro dlouhodobou i krátkodobou rekreaci - mno⇣ství nemovit✏ch kulturních památek - zv✏ it rekrea⌥ní vyu⇣ívání ↵e eného území formou turistiky, cykloturistiky a agroturistiky návrh cykloturistické trasy „Slan✏ – PP D⇣bán“ Hospodá↵ské podmínky - nedostatek pracovních p↵íle⇣itostí v míst - silná vyjí⇣ ka za prací do okolních obcí a m st (Slan✏, Kladno, Praha) - rozvoj drobn✏ch podnikatelsk✏ch aktivit - rozvoj podnikatelsk✏ch aktivit se zam ↵ením na slu⇣by a cestovní ruch - relativní dostatek pracovních míst v blízké dojezdnosti - vysok✏ po⌥et podnikatelsk✏ch subjekt v míst (drobní podnikatelé a soukromí zem d lci). 1.4) Po adavky na ⌦e↵ení ÚPD sousedních obcí vypl vající z návrhu ÚP Z hlediska po↵izování ÚPD sousedních obcí je t↵eba sledovat koordinaci po⇣adavk vypl✏vající z platné nad↵azené ÚPD (nad↵azené systémy ÚSES). Dále je nutno sledovat a zaji ovat provázanost lokálních ÚSES - viz. popis dále v textu. Ve smyslu po⇣adavku ze zadání a podle návrhu ÚP Malíkovice je zaji t na koordinace zám ru územní rezervy pro obchvat místní ⌥ásti Hv zda. 2)

Vyhodnocení spln ní zadávací dokumentace ÚP prov ↵il a navrhl rozvoj v lokalitách specifikovan✏ch zadáním:

1- Po⇣adavky na urbanistickou koncepci. Projektantem byla prov ↵ena a dopln na urbanistická koncepce, zejména plo né a prostorové uspo↵ádání zastav ného území, s ohledem na potenciál rozvoje byly prov ↵eny mo⇣né zm ny , v⌥etn vymezení nov✏ch zastaviteln✏ch ploch a podmínek jejich napl⌦ování. -

Po⇣adavky a hlavní zám ry obce, vlastník : Rozvoj ploch pro bydlení, smí ené vyu⇣ití

3


- Územní plán prov ↵il a navrhl rozvoj p↵evá⇣n v⌘lokalitách, které jsou ji⇣ v⌘platném ÚPO vymezeny jako rozvojové, p↵ípadn v✏hledov pro bydlení. Umíst ní rozvojov✏ch lokalit je prioritn sm ↵ováno do nekonfliktních lokalit navazujících na zastav né území Jedom lic. - P1 P↵estavbová (P) plocha v zastav ném území (na záhumenních pozemcích) obce zadáním ur⌥ená p↵evá⇣n pro smí ené venkovské vyu⇣ití byla rozd lena na dv ⌥ásti: P1a - plocha smí ená obytná - venkovské (SV) pro neintenzívní v✏stavbu (zachování pásu zahrad, patn✏ dopravní p↵ístup. P1b - plocha bydlení v rodinn✏ch domech - venkovská - pro zástavbu rodinn✏mi domy (dopln ní oboustranné uli⌥ní zástavby ze severu). - P2 - plocha bydlení v rodinn✏ch domech - venkovská - je návrhem územního plánu ur⌥ena pro zástavbu rodinn✏mi a⇣ t↵emi domy (ve smyslu regulativ ). - U nov✏ch lokalit byly v echny podmínky dané zadáním respektovány. - Lokalita Z11 byla navr⇣ena jako návrhová (v souladu s rozvojem ji⇣n od lokality “p↵es ulici”) s tím, ⇣e dále západn od lokality byla navr⇣ena územní rezerva pro dal í eventuální rozvoj. Ostatní po⇣adavky vypl✏vající ze zadání ÚP byly respektovány a zapracovány do zn ní ÚP. 3)

Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení

3.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území Obec Jedom lice se nachází v západní ⌥ásti okresu Kladno (St↵edo⌥esk✏ kraj). Obec spáduje k m stu Slan✏ (7km) - pracovní p↵íle⇣itosti, vy í ob⌥anská vybavenost, ú↵ady. Ji⇣ní hranicí prochází silnice I. t↵ídy Velvary - Slan✏ - ⇥evni⌥ov. Správní území obce má smí en✏ charakter - více ne⇣ jeho polovina je intenzivn zem d lsky vyu⇣ívána (obiloviny, chmel), jihozápadní polovina katastru spadá do lesního komplexu p↵írodního parku “D⇣bán”. Zastav né území plní p↵edev ím obytnou a rekrea⌥ní funkci, v✏znam zem d lské v✏roby ⌥i drobné v✏roby a slu⇣eb je vedlej í. Díky d↵ív j í hornické ⌥innosti vznikla v extravilánu obce ↵ada usedlostí - samot. P↵evá⇣nou ⌥ást území je mo⇣no charakterizovat jako území s nep↵ízniv✏mi in⇣en✏rskogeologick✏mi pom ry. Nebyly zde dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy. Sousední územní obvody: obec obec Libovice obec ⇥isuty obec Malíkovice obec Drnek obec M ec obec Pozde⌦ obec Plchov

katastrální území Libovice u Slaného ⇥isuty u Slaného Malíkovice Drnek M ec Pozde⌦ Plchov

P↵íslu nost k vybran✏m ú↵ad m státní správy: Pov ↵en✏ obecní ú↵ad: Obec s roz í↵enou p sobností: Matri⌥ní ú↵ad Finan⌥ní ú↵ad Stavební ú↵ad -

okres (v e St↵edo⌥esk✏ kraj) Kladno Kladno Kladno Kladno Rakovník Kladno Kladno Slan✏ Slan✏ Slan✏ Slan✏ Slan✏

Ú⌥ast ve sdru⇣ení obcí: Obec je ⌥lenem Dobrovolného svazku obcí Mikroregion povodí Bakovského potoka. V rámci sdru⇣ení jsou zejména sledovány zájmy ochrany vod. Obec Jedom lice je ⌥lenem Vodohospodá↵ského sdru⇣ení obcí Slánské oblasti. Tento dobrovoln✏ svazek obcí se stal v dubnu 2005 ⌥lenem zájmového sdru⇣ení právnick✏ch osob P↵emyslovské st↵ední echy. Obec Jedom lice podpisem starosty obce deklarovala v⌘roce 2007 souhlas s⌘napl⌦ováním Strategického plánu LEADER, na jeho⇣ základ P↵emyslovské st↵ední echy, z.s.p.o. (nyní o.p.s.) jsou p↵íjemcem podpory z⌘evropského dota⌥ního titulu Program rozvoje venkova / LEADER a v echny obce, neziskové organizace a podnikatelé z⌘území, které toto sdru⇣ení spravuje, mohou b✏t ⇣adateli o podporu z⌘tohoto programu.

Schválená územn plánovací dokumentace obce: Pro ↵e ené území byl v minulosti zpracován Územní plán obce Jedom lice (Ing. arch. Michaela ⇤tádlerová - platnost ÚP 2006). Zm ny této dokumentace nebyly zadány. Nov✏ územní plán bude p↵evá⇣n navazovat na urbanistickou koncepci danou p↵edchozí dokumentací. 3.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond Obyvatelstvo V✏vojovou ↵adu po⌥tu obyvatel lze rozd lit do n kolika základních etap. V období 1869 za⌥átek I. sv tové války je mo⇣no sledovat postupn✏ nár st po⌥tu obyvatelstva s vrcholem v první dekád

4


20. století. V období mezivále⌥ném populace v Jedom licích po⌥et obyvatelstva stagnuje. Povále⌥né období se vyzna⌥uje v✏razn✏m poklesem po⌥tu obyvatel souvisejícím i s postupn✏m útlumem d lní ⌥innosti (zejména por. 1945). V dekád devadesát✏ch let byl v ak tento pokles ve srovnání s d↵ív j ím obdobím minimální, spí e se jednalo o stagnaci. V poslední dekád se v ak naplnil o⌥ekávan✏ nár st po⌥tu obyvatel související s kladn✏m saldem migrace. Vzhledem k aktuálnímu stavu po⌥tu trvale ⇣ijícího obyvatelstva (⌥erven 2014) se jedná o 16% nár st (332<385). Demografická k↵ivka je tedy v sou⌥asnosti na úrovni konce 60. let minulého století. Z hlediska v kové struktury je v obci zna⌥n✏ podíl po⌥et obyvatel v produktivním v ku, i do budoucna je mo⇣no vzhledem ke zm nám migra⌥ního salda (st hování za levn j ím bydlení do kvalitního p↵írodního prost↵edí) o⌥ekávat i dal í nár st po⌥tu produktivního obyvatelstva v obci. Obec Jedom lice má rozvojové perspektivy, co⇣ je dáno zejména rychlou dopravní dostupností center v t ích ekonomick✏ch aktivit a pracovních p↵íle⇣itosti (Kladno, Slan✏, Praha) i pom rn kvalitním p↵írodním prost↵edím. V✏voj po⌥tu obyvatelstva v letech 1869 - 2011 1880 1890 1900 1910 1921 1991 2001 2011 495 456 497 589 577 335 332 374

1869 1981 464 339

1930

1950

1961

1970

556

447

429

376

Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu k 26.3.2011 Celkem Obyvatelstvo celkem z toho rodinný stav

ženy

muži 374

199

175

svobodní, svobodné

151

92

59

ženatí, vdané

171

85

86

rozvedení, rozvedené

34

19

15

vdovci, vdovy

18

3

15

Obyvatelstvo podle věku k 26.3.2011 Celkem Obyvatelstvo celkem z toho ve věku

ženy

muži 374

199

175

0 - 14

56

31

25

15 - 19

27

16

11

20 - 29

48

26

22

30 - 39

70

39

31

40 - 49

47

23

24

50 - 59

48

23

25

60 - 64

31

17

14

65 - 69

15

11

4

70 - 79

15

8

7

80 a více let

14

4

10

Stavební a bytov✏ fond Za posledních deset let se dle údaj SÚ (srovnej 2001 a 2011) podstatn zv✏ il po⌥et trvale obydlen✏ch dom (102 na 122). Po⌥et bytov✏ch dom (s 8 byty) se nezm nil. Neobydlené byty slou⇣í ojedin le k rekreaci - chalupa↵ení. 1869 1981 65 108

V✏voj po⌥tu dom (obydlen✏ch) v letech 1869 - 2001(v letech 1961/1991 trvale obydlen✏ch): 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1991 2001 2011 79 76 81 92 99 119 122 117 113 96 136 142

Domovní a bytov✏ fond 2001/2011: domy celkem 136 142

trvale obydlené 102 (z toho 2 bytové domy) 122 (z toho 2 bytové domy)

5


Domovní fond k 26.3.2011 Celkem

rodinné domy

bytové domy

ostatní budovy

Domy úhrnem

142

138

2

2

Domy obydlené

122

118

2

2

z toho podle vlastnictví fyzická osoba domu obec, stát

105

105

-

-

1

1

-

-

bytové družstvo

1

-

1

-

spoluvlastnictví vlastníků bytů

9

9

-

-

1919 a dříve

26

26

-

-

1920 - 1970

37

37

-

-

1971 - 1980

21

21

-

-

1981 - 1990

11

9

2

-

1991 - 2000

13

13

-

-

2001 - 2011

8

8

-

-

z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu

Obydlené byty podle právního důvodu užívání a počtu obytných místností k 26.3.2011 Celkem

Obydlené byty celkem z toho právní důvod užívání bytu

z toho s počtem obytných místností

rodinné domy

bytové domy

ostatní budovy

142

132

8

2

108

108

-

-

v osobním vlastnictví

1

-

1

-

nájemní

6

4

2

-

družstevní

5

-

5

-

1

2

2

-

-

2

11

11

-

-

3

24

20

4

-

4

37

34

3

-

5 a více

53

52

1

-

ve vlastním domě

3.3) Ekonomická základna Po ukon⌥ení hornické ⌥innosti zde p↵eva⇣uje vyjí⇣ ka za prací (Slan✏, Praha, Kladno). Ze 176 zam stnan✏ch osob vyjí⇣dí 93. Za posledních deset let se dle údaj SÚ (srovnej 2001 a 2011) zv✏ il po⌥et ekonomicky aktivních obyvatel z 158 na 190. Tento pozitivní ukazatel je dán zejména p↵ílivem obyvatelstva v produktivním v ku - mlad✏ch rodin s d tmi. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity k 26.3.2011 Celkem

ženy

muži

Ekonomicky aktivní celkem

190

103

87

v tom:

zaměstnaní

176

94

82

z toho podle postavení v zaměstnanci zaměstnání zaměstnavatelé

138

69

69

3

2

1

24

17

7

pracující důchodci

9

6

3

ženy na mateřské dovolené

2

-

2

pracující na vlastní účet ze zaměstnaných

nezaměstnaní

14

9

5

171

89

82

nepracující důchodci

73

37

36

žáci, studenti, učni

55

32

23

13

7

6

Ekonomicky neaktivní celkem z toho

Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

Vyjíždějící do zaměstnání a škol k 26.3.2011 Celkem Vyjíždějící celkem v tom

132 vyjíždějící do zaměstnání v tom

93

v rámci obce

6

do jiné obce okresu

6

70


do jiného okresu kraje do jiného kraje

5 12

do zahraničí

-

vyjíždějící do škol v tom

39

v rámci obce

-

mimo obec

39

Charakteristika za↵ízení v✏roby a v✏robních slu⇣eb, koncepce rozvoje Pracovní p↵íle⇣itosti v⌘obci nabízí AGRA ⇥isuty, s.r.o., zab✏vající se ⇣ivo⌥i nou v✏robou a zpracováním chmele, dále firma Filkom, s.r.o., která vyrábí vzduchové filtry a odlu⌥ova⌥e a drobné ⇣ivnostenské provozovny. Zem d lskou p du v Jedom licích obhospoda↵uje AGRA ⇥isuty, s.r.o. a soukromí zem d lci. V rostlinné v✏rob se spole⌥nost specializuje na produkci potraviná↵ského a krmného obilí, ozimé ↵epky, ho↵⌥ice a hrachu. ⌃ivo⌥i ná v✏roba zahrnuje farmu ⇣ivo⌥i né v✏roby Jedom lice (vlastník AGRA ⇥isuty, s.r.o.), která provozuje porodnu prasnic a odchovnu mladého hov zího dobytka. Územní plán zachovává stávající v✏robní plochy. Územní plán p↵ipravil územní podmínky tak, aby v plochách zejména se smí enou funkcí bylo umo⇣n no rozvíjet slu⇣by, drobnou v✏robu a ↵emesla a dal í podnikatelskou ⌥innost související nap↵. s hospoda↵ením. 3.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP)

Pozn.:

Vymezení zastav ného území Na území obce Jedom lice je k datu 7. 5. 2014 vymezeno celkem ⌥trnáct zastav n✏ch území: Jedom lice, sportovi t 2 zastav né území osada Jind↵ich v D l 1 zastav né území hájenka Ostrov 1 zastav né území hájenka Ostrov - Bor 1 zastav né území samoty (Carda, Kumbál, K Pozdni) 3 zastav né území samota ⌥e. 122 na lesním poz. ⌥. 1367/3 1 zastav né území samota st. p. 197 1 zastav né území ve↵ejné poh↵ebi t 1 zastav né území zahrádká↵ská osada Na Dolnici 1 zastav né území vodojem 1 zastav né území zahrada navazující na zástavbu Hv zdy 1 zastav né území Do zastav ného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu sídla (s v✏jimkou vinic, chmelnic a zahradnictví a pozemk p↵iléhajících k hranici intravilánu navrácen✏ch do orné p dy nebo do lesních pozemk ). Do zastav ného území jsou dále, mimo intravilán sídla, zahrnuty zastav né stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich ⌥ásti, ze kter✏ch jsou vjezdy na ostatní pozemky zastav ného území, ve↵ejná prostranství a dal í pozemky, které jsou obklopeny pozemky zastav ného území (s v✏jimkou pozemk vinic, chmelnic a zahradnictví). Zastav n✏m stavebním pozemkem je pozemek evidovan✏ v katastru nemovitostí jako stavební parcela a dal í pozemkové parcely zpravidla pod spole⌥n✏m oplocením, tvo↵ící souvisl✏ celek. Ochrana a rozvoj hodnot území

Stru⌥ná historie (Jedom lice) - ves u Sme⌥na, nejstar í písemná zmínka pochází z roku 1316. V 15. století pat↵ila k Malíkovicím. Jan Malíkovsk✏ z Bysn musel zadlu⇣en✏ statek ponechat v ↵itel m; ti prodali kolem roku 1508 Malíkovice s tvrzí a vesnicemi anovicemi a Jedom licemi D poltovi z Lobkovic za 1250 kop gro . Od Lobkovic koupil celé malíkovské panství i s tvrzí r. 1594 Gothart Florián ⌃ ársk✏ ze ⌃ áru na erveném Újezdci a Jenci za 10 000 kop gro ⌥esk✏ch........ R. 1599 prodal ⌃ ársk✏ Malíkovice, anovice a Jedom lice sourozenc m Eli ce a Marii Vald tejnov✏m z Martinic a Jaroslavu Bo↵itovi z Martinic na Sme⌥n za 38 000 kop mí e⌦sk✏ch. Historie hornické ⌥innosti Slánské uhelné nálezy a d lní díla jsou evidovány od 1. 11. 1790, kdy oficiáln zahájil ⌥innost horní ú↵ad sme⌥ensk✏. Kolem roku 1800 byl na sme⌥enském a slánském panství otev↵eno ji⇣ 9 achet. Vydobytého uhlí se u⇣ívalo hlavn na otop, k pálení cihel a vápna a pozd ji k va↵ení piva ve Sme⌥n i ve Slaném. I na katastrálním území Jedom lic byla ud lena ↵ada kutacích povolení. Na míst zvaném “Vostrov” otev↵el achtu sv. Josefa v roce 1805 Josef Drchnovsk✏ z Lidic. tento pozd ji roz í↵il Dr. Fischer. V 30. letech 19. století dochází k zintenzivn ní t ⇣by na stávajících dolech a ke vzniku dal ích pokusn✏ch jam po celém kraji. V seznamu v ech jam i dol ⌥inn✏ch i opu t n✏ch na panství sme⌥enském i slánském z roku 1843 byly na “Vostrov ” za Jedom licemi uvedeny 3; v Zábo↵í a v Hrá⌥ku u Jedom lic 10; pod Hv zdou k Libovici a k Jedom lic m 18. Pozd ji t ⇣bu uhlí p↵evzaly r zné spole⌥nosti (nap↵. Martinic & Fürstenberg, Humboldt atd.). Nejznám j ím dolem z pozd j í doby se stal d l Jind↵ich v severní ⌥ásti katastrálního území Jedom lic. Hornická ⌥innost zde byla ukon⌥ena za 2. sv. války. Archeologické nálezy Území s archeologick✏mi nálezy - je definováno jako území, na n m⇣ se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvo↵ené ⌥lov kem nebo vzniklé p↵írodním procesem na základ p sobení ⌥i 7


vyu⇣ití ⌥lov kem a archeologické nálezy movité povahy. V sou⌥asné dob je dle vyjád↵ení Archeologického ústavu a oprávn n✏ch organizací nutné pova⇣ovat celé území st↵edních ech za území s archeologick✏mi nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost ji⇣ od doby p↵ípravy stavby oznámit zám r stavební ⌥innost Archeologickému ústavu, má-li se provád t na území s archeologick✏mi nálezy. Z toho vypl✏vá, ⇣e ka⇣d✏ stavebník ve st↵edo⌥eském kraji musí provést oznámení v ⌥i Archeologickému ústavu AV R a umo⇣nit jemu nebo oprávn né organizaci provést na dot⌥eném území záchrann✏ archeologick✏ v✏zkum. Archeologick✏ ústav je v dikci tohoto zákona ur⌥en, aby uplat⌦oval na základ oznámení stavebníka po⇣adavek na záchrann✏ archeologick✏ v✏zkum a koordinoval archeologické v✏zkumy. V ↵e eném území jsou vymezeny v✏znamné archeologické lokality I. stupn , které zahrnují: kulturní památky popsané ní⇣e v textu. St↵edov ké a novov ké jádro Jedom lic spadá do vymezené archeologické zóny II. stupn . Kulturní památky V ↵e eném území jsou evidovány a zapsány do Úst↵edního seznamu kulturních památek (dle zákona ⌥. 20/1987 Sb., o státní památkové pé⌥i, v platném zn ní): 27332/2-4021 - kaple (náves v Jedom licích); 19243/2-690* - zaniklá ves, archeologické stopy (les Ostrov); 16399/2-690* - tvrz Na Zámkách, archeologické stopy (les Ostrov). *) pozn.: ob archeologické památky s⌘r zn✏mi rejst↵íkov✏mi ⌥ísly i ozna⌥ením se nacházejí na stejném území P↵i stavebních úpravách a navrhování nové zástavby je nezbytné respektovat charakter bezprost↵edního okolí t chto kulturních památek a p↵i zám ru jejich oprav a rekonstrukcí respektovat zákon ⌥. 20/1987 Sb. o státní památkové pé⌥i, v platném zn ní, kdy je v p↵edstihu nutné za⇣ádat o vydání závazného stanoviska pov ↵enou správní obec.

kaple v Jedom⇤licích

-

-

Územním plánem je respektováno základní prostorové ⌥len ní zastav ného území: p vodní historické jádro Jedom lic se zem d lsk✏mi usedlostmi soust↵ed n✏mi kolem roz í↵ené návesní ulicovky, navazující domká↵ská zástavba, novodobá zástavba rodinn✏ch dom v zahradách. Zásady pro územn rozvojovou a stavební ⌥innost: zachování tradi⌥ních hmot a forem zástavby v⌘historickém jádru Jedom lic, v✏stavbu, p↵ípadn obnovu dom v⌘blízkosti architektonicko-urbanistick✏ch cenn✏ch objekt nutno provád t citliv a v⌘souladu s⌘rázem této cenné zástavby, nové rozvojové plochy v⌘obci situovat v⌘návaznosti na zastav né území, p↵i v✏stavb respektovat sou⌥asnou architektonicko urbanistickou strukturu obce, pro v✏robní aktivity prioritn vyu⇣ít existující hospodá↵ské objekty v p vodním historickém jádru - tím zárove⌦ najít odpovídající vyu⇣ití pro tyto objekty (stodoly, stájové objekty ap.), vylou⌥it stavební zásahy do pozm n né krajinné oblasti, dnes v ak ji⇣ s p↵eva⇣ujícími p↵írodními hodnotami. Ochrana dal ích architektonick✏ch a dal ích kulturn -historick✏ch hodnot ⌥.p. 7 - usedlost s bránou a zd n✏m zem d lsk✏m domem z 1. pol. 19. stol. a zd nou stodolou z p↵elomu 18. a 19. stol.; ⌥.p. 24 - zd n✏ patrov✏ d m s bránou z poloviny 19. stol.; ⌥.p. 26 - zachovaná su árna ovoce z konce 19. stol; pomník padl✏m na návsi; Bo⇣í Muka z roku 1896; ve↵ejné poh↵ebi t v izolované poloze v západní okrajové ⌥ásti katastru.

8


Urbanistická koncepce Urbanistická v✏chodiska P vodní osada s tvrzi t m, která se nacházela na vyv✏ eném ostrohu ve západní ⌥ásti katastrálního území zanikla z↵ejm d sledkem postupn sílících koloniza⌥ních tendencí v etap vrcholného st↵edov ku, kdy dochází k rozsáhl✏m zm nám sídelní struktury související se zm nami zp sobu hospoda↵ení. Nov zalo⇣ené sídlo vzniklo na spojnici cest vedoucím k sousedním obcím (⇥isuty, Libovice a Pozde⌦). Struktura p vodní zástavby je tém ↵ pravidelná s centrálním návesním prostorem. Do n j se p↵evá⇣n sv✏mi títy obracejí stavení zem d lsk✏ch usedlostí. P vodní zastav né území obce je uzav↵eno prstencem zahrad, které se dochovaly dodnes. Hornická ⌥innost v 19. a v první polovin 20. století dala vzniknout hornické osad Jind↵ich v D l. V území se nachází ↵ada usedlostí - samot (Carda, Kumbál, lokalita V Zábo↵í, hájenky Ostrov a Ostrov Bor), které dnes zejména plní funkci obytnou a rekrea⌥ní. Stavební rozmach zaznamenala zejména léta 1920-1930 a to zejména v oblasti bydlení. Obec se rozvíjí podél hlavních cest, t ⇣i t stavebního rozvoje spadá do v✏chodní ⌥ásti. Celé toto území má charakter rodinného bydlení - p↵evá⇣n ve dvojdomech s men ími zahradami. V obci byla postavena budova koly a sokolovny. V padesát✏ch letech byl na severozápadním okraji obce zbudován zem d lsk✏ areál (odchovna skotu, porodna prasnic, zpracování chmele), ve v✏chodní ⌥ásti pozd ji vznikly nové v✏robní provozy ji⇣ nesouvisející se zem d lstvím. Postupn se v obci rozvíjí ob⌥anská vybavenost prodejna smí eného zbo⇣í, po⇣ární zbrojnice, fotbalové h↵i t . Západn od obce se nachází men í zahrádká↵ská kolonie (související s existencí dvou bytov✏ch dom v Jedom licích). V sou⌥asnosti v obci - ve smyslu územn plánovací dokumentace pokra⌥uje v✏stavba rodinn✏ch dom stojících samostatn v zahradách a to zejména ve západní okrajové poloze Jedom lic. Zástavbou se zde formuje kompaktní tvar sídla. Novostavbami se naplnily n které záhumenní pozemky v zastav ném území a v plochách mimo zástavbu zejména rozvoj v okrajové jihozápadní poloze sídelního útvaru. Mo⇣no konstatovat, ⇣e je ji⇣ zastav na podstatná ⌥ást lokalit ur⌥en✏ch p vodním územním plánem pro stavební ⌥innost - rozvoj individuálního rodinného bydlení.

Jedom⇤lice - pohled od západu (vlevo dominantní budova su⌃árny chmele, dominantní budova ⌃koly v centrální poloze)

Zastav né území plní p↵edev ím obytnou funkci (v⌥etn drobného podnikání a hospoda↵ení), v✏znam má v✏roba i ob⌥anská vybavenost. Z hlediska funk⌥ního vyu⇣ití p↵eva⇣uje a nadále bude p↵eva⇣ovat vyu⇣ití smí ené obytné s p↵eva⇣ujícím venkovsk✏m charakterem zástavby v p vodním jádru sídla a navazující plochy bydlení v rodinn✏ch domech. Územní plán zachovává stávající v✏robní za↵ízení. I nadále bude p↵evládat vyjí⇣ ka za prací. Nové plochy v✏roby a skladování nejsou navr⇣eny. Vzhledem k d le⇣itosti za↵ízení v✏roby a v✏robních slu⇣eb pro stabilizaci sídelních útvar mohou b✏t vybraná za↵ízení umís ována i ve stávajících ⌥i navr⇣en✏ch plochách, av ak pouze v souladu s regulativy vyu⇣ití ploch. Ve shod s navr⇣en✏mi regulativy bude mo⇣no v obci umís ovat neru ící za↵ízení nap↵. drobné v✏roby, slu⇣eb, ↵emesel a agroturistiky tak, aby se mj. mohl obnovit ú⌥el v sou⌥asnosti nevyu⇣ívan✏ch objekt v zem d lsk✏ch usedlostech. Návrh územního rozvoje Jedom lice: Návrh územního rozvoje ctí koncepci danou p vodní územn plánovací dokumentací (lokality Z1 - Z5) a souvisí s po⇣adavky vymezovat nové plochy pro bydlení v rodinn✏ch domech a smí ené - venkovské vyu⇣ití (lokality Z6 - Z11). Územní rozvoj mimo zastav né území je sm ↵ován do okrajov✏ch poloh navazujících na stávající zastav né území v severní, ji⇣ní a západní okrajové ⌥ásti sídla tak, aby se zachoval jeho kompaktní charakter. Podmínky pro formu zástavby dbají na zachování m ↵ítka staveb, zachování siluet a charakteru okraj obcí (v✏ ková hladina, hustota zástavby, pásy zelen ). Dále jsou dány podmínky pro vytvo↵ení standardní dopravn -technické obsluhy potenciální nové skupinové zástavby.

9


Osady, samoty: Osada Jind↵ich v D l nebude územn rozvíjena. Toté⇣ se t✏ká i samot a zahrádká↵ské osady. P⌦írodní podmínky a krajinn ráz Sou⌥asné uspo↵ádání krajiny je ovlivn no p↵írodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspo↵ádání krajiny, tak i pro urbanistické ↵e ení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické, zoogeografické a typologie krajiny a krajinn✏ ráz. Klimatické podmínky v✏chodní okraj území se nachází v⌘teplé oblasti T2, kde podnebí je teplé a⇣ velmi teplé a suché, suma teplot nad 10°C ⌥iní 2600 - 2800 hod., pr m rná ro⌥ní teplota 8 - 9 °C, ro⌥ní úhrn srá⇣ek <500 mm. Západní ⌥ást území v⌥etn samotné obce Jedom lice spadá ji⇣ do mírn teplé oblasti MT11, pro kterou je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto, s pr m rn✏m po⌥tem 40 - 50 letních dn v roce a s pr m rnou teplotou v ⌥ervenci 17 -18 °C. Má krátké p↵echodné období smírn tepl✏m jarem a podzimem (pr m rná dubnová i ↵íjnová teplota vzduchu je 7 - 8 °C) a krátkou, mírn teplou a velmi suchou zimou, tedy i krátké trvání sn hové pokr✏vky (pr m rn✏ po⌥et ledov✏ch dn je zde 30 a⇣ 40 a pr m rná teplota v lednu -2 a⇣ -3 °C). Pr m rn✏ ro⌥ní úhrn srá⇣ek se pohybuje od 350 do 450 mm. Geologické podmínky geologicky je podklad území tvo↵en horninami eského masivu. ást tvo↵í horniny eské k↵ídové tabule – svrchní k↵ída (spodní a svrchní turon, cenoman), jedná se o horniny jizerského a b lohorského souvrství a perucko – korycanského souvrství; zastoupeny jsou vápnité jílovce, slínovce, prachovce a slepence. ást území tvo↵í permokarnonské horniny – karbon pánví (spodní perm a svrchní karbon, karbon); zastoupeny jsou rudé a edé kalovce, prachovité jílovce, pískovce, arkózy, slepence, uhelné sloje. Geomorfologické podmínky - ↵e ené území je umíst no v provincii eská Vyso⌥ina, na rozhraní dvou subprovincií Poberounská soustava a eská tabule. Západní a⇣ jihov✏chodní ⌥ást území spadá do subprovincie Poberounské soustavy, v Brdské oblasti, p↵i⌥em⇣ západní ⌥ást území spadá do celku D⇣bán, podcelku ⇥evni⌥ovská pahorkatina; ji⇣ní a⇣ jihov✏chodní ⌥ást území do celku Pra⇣ská plo ina, podcelku Slánská tabule. Severní a⇣ severov✏chodní ⌥ást území spadá do subprovincie eská tabule, v oblasti St↵edo⌥eská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku ⇥ípská tabule. V t ina území má zvln n✏ ráz. Z hlediska geomorfologického je v✏razná kotlina (Dolina) nacházející se na lesních pozemcích v západní polovin ↵e eného území. V✏ kov✏ rozdíl spádnice str⇣ovit✏ch svah je a⇣ 50m. Údolnicí prochází Byse⌦sk✏ potok, kter✏ na lesních pozemcích pramení. Pr m rná nadmo↵ská v✏ ka v ↵e eném území se pohybuje mezi 305 – 445 m n.m. Nejni⇣ í kóta je podél v✏chodní hranice a to v místech, kde Byse⌦sk✏ potok opou tí zájmové území (sm rem na Libovice), nejv✏ e polo⇣ená ⌥ást zájmového území je v jeho západní ⌥ásti na hranici lesních pozemk s k. ú. M ec. Pedologické pom ry – p↵eva⇣ujícím p dním typem jsou kambizem eubazické a⇣ mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin (na pískovcích), kambizem modální na t ⇣ ích zv tralinách permokarbonu; kambizem oglejené a pararendziny se sklonem k do⌥asnému zamok↵ení. Okrajov se vyskytují kambizem litické a kambizem rankerové, pop↵. rankery na pevn✏ch substrátech. Do jihov✏chodní ⌥ásti území zasahují hn dozem na slab oglejen✏ch spra ích. V niv Byse⌦ského potoka jsou vyvinuty fluvizem pelické a kambické eubazické a⇣ mezobazické na nivních ulo⇣eninách. V ↵e eném území se vyskytují jak p dy bonitn nejcenn j í s nadpr m rnou produk⌥ní schopností tj. p dy I. a II. t↵ídy ochrany (niva Byse⌦ského potoka, hn dozem ve v✏chodní ⌥ásti území), tak p dy s nízk✏m produk⌥ním potenciálem (III. – V. t↵ídy ochrany). Tyto mén kvalitní p dy p↵eva⇣ují. Vyhodnocení p↵edpokládan✏ch d sledku navrhovaného ↵e ení na ZPF je p↵edm tem kapitoly f od vodn ní). Na plochách zem d lského p dního fondu v rozsahu cca 20% plochy ZPF plo né meliorace drená⇣e. Dal í investice do p dy (nap↵. závlahy) nejsou. Plo n meliorovaná území navazují na prvky hlavních meliora⌥ní za↵ízení. Tato za↵ízení netvo↵í ucelen✏ systém a svoji funkci plní p↵im ↵en ke stá↵í (r.1964 - 1986). K nezem d lskému vyu⇣ití p dy jsou za↵azeny pouze vyjíme⌥n pozemky meliorované, kde byly vlo⇣eny investice do p dy (plo né drená⇣e) a to v rámci rozvojové lokality Z5 - plocha areálu OV a Z8/BV. V p↵ípad dot⌥ení plo n✏ch meliorací, je t↵eba p↵íslu n✏mi opat↵eními zajistit funk⌥nost zb✏vajících meliora⌥ních za↵ízení na okolních pozemcích, v⌥etn bezproblémového odtoku vod. V území se projevuje vodní i v trná eroze. V trnou erozí jsou ohro⇣eny zejména náhorní plo iny - lokality Na pláních, Na vr kách. Vodní erozí jsou ohro⇣eny sva⇣ité pozemky nad kotlinou Byse⌦ského potoka v lokalit Dolnice, Pr hon, Mo⌥idla, Na pláních. Na t chto pozemcích je doporu⌥ena kombinace technick✏ch (protierozní meze), organiza⌥ních (zatravn ní) a agrotechnick✏ch (protierozní technologie p stování plodin) protierozních opat↵ení, p↵íp. pouze organiza⌥ních opat↵ení, která v✏razn omezí kodlivé p sobení povrchového odtoku. Hydrologické podmínky V✏m ra katastráln evidovan✏ch vodních ploch v ↵e eném území ⌥iní 3,2641 ha - sestává z p↵írozen✏ch tok a vodních um l✏ch nádr⇣í. Vodní toky

10


⇥e ené území spadá do ir ího povodí Vltavy (Vltava od Rokytky po ústí do Labe) Do území obce Jedom lice zasahují t↵i díl⌥í povodí: HP 1-12-02-052 povodí Byse⌦ského potoka (v t ina katastrálního území) HP 1-12-02-051 povodí Bakovského potoka (men í severní ⌥ást katastrálního území) HP 1-12-02-072 povodí erveného potoka (jihozápadní okraj území) Hlavním recipientem v území je Byse⌦sk✏ potok - drobn✏ vodní tok, do kterého jsou zaúst ny drobné p↵ítoky (n které z nich plní funkce odvod⌦ovacího meliora⌥ního kanálu). Byse⌦sk✏ potok pramení 1 km jz. od Jedom lic ve v✏ ce 349 m n.m., ústí zprava do Bakovského potoka nad Be↵ovicemi v 218 m n.m., plocha povodí 31,6 km2, délka toku 12,5 km, pr m. pr t. u ústí 0,41m3/s. Pstruhová voda. ást tohoto vodního toku má upravené koryto. Správcem Byse⌦ského potoka a jeho p↵ítok je Povodí Vltavy s.p.. Vodní díla V území se nenacházejí v t í vodní díla (rybníky) vyjma um l✏ch vodních nádr⇣í v obci, v areálu ZD (parc.⌥. 98/1, 98/2, 98/3, 129/8, 129/29). Plní zejména funkci protipo⇣ární ochrany. PN na návsi je napájena z vlastního zdroje (pramen), p↵epad ústí do vodote⌥e. Vedle p↵irozen✏ch recipient a recipientních prvk hrají v✏znamnou roli v území té⇣ meliora⌥ní za↵ízení. Jedná se zejména o plo né drená⇣e a odvod⌦ovací meliora⌥ní kanály (v n kter✏ch úsecích zatrubn né). Detail odvodn ní (péra trubkové drená⇣e) jsou v majetku jednotliv✏ch vlastník pozemk , hlavní odvod⌦ovací za↵ízení – zatrubn né i otev↵ené meliora⌥ní kanály spravuje Státní pozemkov✏ ú↵ad, Odd lení správy vodohospodá↵sk✏ch d l p↵i odboru ↵ízení správy nemovitostí, Husinecká 1024, Praha 3 – ⌃i⇣kov. Podzemní vody, vodní zdroje a ochranná pásma ⇥e ené území spadá do hydrogeologického rajonu 5140 Kladenská pánev. Z geologického hlediska je prostor Kladenské pánve reprezentován sedimentárními ulo⇣eninami permokarbonu (st↵ídání pelit , slepenc , prachovc , jílovc , uhlí). Hydrogeologické pom ry v tomto rajonu jsou lokáln prom nlivé v závislosti na charakteru jednotliv✏ch sedimentárních vrstev, na jejich propustnosti, p↵íp. na tektonick✏ch poruchách, na schopnosti infiltrace srá⇣kov✏ch vod a té⇣ na naru enosti jednotliv✏ch formací d lních ⌥inností, která má zásadní vliv na proud ní podzemní vody. V sou⌥asnosti s omezující se d lní ⌥inností, p↵i které v dob aktivní t ⇣by byly um le sni⇣ovány hladiny podzemních vod, vznikají problémy s ⌥etn✏mi v✏rony d lních vod. Jejich p↵ípadné vyu⇣ití jako zdroje pitné vody je v ak mnohdy omezeno její nevyhovující jakostí. V ↵e eném území není vyhlá eno ⇣ádné ochranné pásmo vodních zdroj . Území nespadá do chrán né oblasti p↵irozené akumulace spodních vod (CHOPAV). Fytogeografie a fytocenologie ⇥e ené území le⇣í na rozhraní dvou bioregion 1.2 ⇥ípského a1.17 D⇣bánského. 1.2 ⇥ípsk✏ bioregion tvo↵í opuková tabule s⌘teplomilnou biotou 2. bukovo-dubového vegeta⌥ního stupn , ve vy ích polohách s p↵echody do 3. dubovo-bukového stupn . V rámci bioregionu ⇥ípského zastoupena biochora: -2BL roz↵ezané (erodované) plo iny na permu v suché oblasti 2. vegeta⌥ního stupn 1.17 D⇣bánsk✏ bioregion je tvo↵en zdvi⇣enou opukovou tabulí, roz↵ezanou po obvodu v✏razn✏mi údolími a⇣ do podlo⇣í permu. Na plo inách a ji⇣ních svazích dominují teplomilné doubravy, v údolích dubohab↵iny, místy ba⇣inné ol iny, na severních svazích kv tnaté bu⌥iny. Biota je typicky pestrá a nále⇣í do 2. bukovo-dubového a⇣ 4. bukového stupn . V rámci bioregionu D⇣bánského jsou zastoupeny biochory: -3BL roz↵ezané (erodované) plo iny na permu v suché oblasti 3. vegeta⌥ního stupn -3PD pahorkatiny na opukách v suché oblasti 3. vegeta⌥ního stupn -3RD plo ina na opukách v suché oblasti 3. vegeta⌥ního stupn 3UD v✏razná údolí v opukách 3. vegeta⌥ního stupn Z⌘fytogeografického hlediska území pat↵í do eského termofytika, p↵esn ji do fytogeografického okresu ⌥. 6 D⇣bán. ást ↵e eného území pat↵í do mapovací jednotky potenciální vegetace: 7 – ⌥ern✏ ová dubohab↵ina (Melampyro nemorosi-Carpinetum); ⌥ást do mapovací jednotky 22 – okroticová bu⌥ina (Cephalantero-Fagetum). ern✏ ová dubohab↵ina typická - dubohabrové háje s p↵ím sí náro⌥n j ích listná⌥ (lípy srd⌥ité, javor , jasan ) s p↵evahou mezofilních druh v bylinném pat↵e. ern✏ ová dubohab↵ina p↵edstavuje klimaxovou vegetaci na st↵edn vlhk✏ch p dách hn dozemního typu v ní⇣inách a v pahorkatinném stupni eské vyso⌥iny. V porostech p↵evládá dub zimní, na t ⇣ ích p dách dub letní, dále habr obecn✏, lípa srd⌥itá, javor klen, jasan ztepil✏, b↵íza b lokorá, vtrou en buk. V ke↵ovém patru líska obecná, hloh ostrotrnn✏, svída krvavá. Bylinné patro je druhov bohaté. Okroticová bu⌥ina - má jako hlavní strukturní slo⇣ky stromové a bylinné patro, ke↵ové patro b✏vá vyvinuto jen fragmentárn v podob roztrou en✏ch ke↵ . Ve stromovém patru p↵evládá buk doprovázen✏ dal ími d↵evinami, nap↵. klenem a mlé⌥em, lípou srd⌥itou, dubem zimním, habrem, lokáln i jedlí. V ke↵ové patru se nej⌥ast ji vyskytují l✏kovec jedovat✏, svída krvavá, a kalina obecná. V bylinném patru se uplat⌦ují druhy ↵ádu Fagetalia a t↵ídy Querco-Fagetea, nap↵. v senka nachová, samorostlík klasnat✏, svízel lesní, ↵imbaba chocholi⌥natá, p↵ítomny jsou p↵edev ím vápnomilné druhy jako okrotice bílá, okrotice ⌥ervená. Z hlediska detailn j ího d lení by se v ↵e eném území vyskytuje celá kála stanovi - na dnech údolí lze jako potenciální p↵irozenou vegetaci pova⇣ovat poto⌥ní jaseniny as. Pruno-Fraxinetum (dle Katalogu biotopu – Chytr✏ et al. 2001 - jde o jednotku L2.2) s⌘bohat✏m bylinn✏m patrem. Na svazích byly

11


jaseniny vyst↵ídány bu⌥inami (v závislosti na obsahu bází v⌘p dním profilu bu vápnomiln✏mi, resp. okroticov✏mi nebo kv tnat✏mi), v⌘nejprud ích svazích s⌘v✏raznou akumulací opukové drt by to byly su ové lesy svazu Tilio-Acerion a na hranách svahu (⌥i v✏razn j ích v✏stupech horninového podlo⇣í) pak teplomilné doubravy pat↵ící nejspí e do as. Corno-Quercetum. Na plo inách lze v⌘závislosti na promytí (a odvápn ní) p dního profilu p↵edpokládat bu subxerofilní doubravy (Potentilo albae-Quercetum) nebo kyselé a⇣ vlhké doubravy (Melampyro-Quercetum ⌥i Molinio-Quercetum). Zoogeografické podmínky - fauna bioregionu je p vodn ryze hercynská, se západoevropsk✏m vlivem (je⇣ek západní, ropucha krátkonohá). V otev↵en✏ch místech p↵eva⇣uje kulturní bezlesá step, kde místy p↵e⇣ívají charakteristi⌥tí zástupci suchomilné fauny, zejména teplomiln✏ch hmyzích spole⌥enstev. Lesní geobiocenózy vykazují n které charakteristické druhy ⇣ivo⌥ich , z m kk✏ nap↵. v↵etenatku mnohozubou, trojlalo⌥ku pyskatou ... Typologie krajiny (oblasti a místa krajinného rázu) V⌘kontextu Evropské úmluvy o krajin byla vytvo↵ena Typologie eské krajiny (Löw a kol. 2005), podle ní⇣ nále⇣í území Jedom lic do t chto rámcov✏ch krajinn✏ch typ : 1M5 charakter osídlení krajiny: stará sídelní krajina Hercynica a Polonica charakter vyu⇣ití krajiny: lesozem d lská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina roz↵ezan✏ch tabulí 3L5 charakter osídlení krajiny: vrcholn st↵edov ká sídelní krajina Hercynica charakter vyu⇣ití krajiny: lesní krajina charakter reliéfu krajiny: krajina roz↵ezan✏ch tabulí Syntézou uveden✏ch t↵í rámcov✏ch krajinn✏ch typ jsou v✏sledkem pro ↵e ené území oblasti se shodn✏m krajinn✏m typem. Ka⇣d✏ segment má stanoven t↵ímístn✏ kód, p↵i⌥em⇣ první pozice nále⇣í typu sídelní oblasti, druhá typu vyu⇣ití území a t↵etí georeliéfu. Krajiny roz↵ezan✏ch tabulí jsou pova⇣ovány za unikátní typy krajiny, které je pot↵eba chránit p↵ísn ve v ech aspektech. Z hlediska krajinotvorn✏ch zp sob vyu⇣ívání se jedná o pahorkatinnou smí enou krajinu. V✏razn zem d lsk✏ charakter má zejména severov✏chodní polovina území. Do jihozápadní ⌥ásti zasahuje lesní masiv p↵írodního parku “D⇣bán” - I. zóna (viz. dále), kter✏ spole⌥n s ekosystémem nivy Byse⌦ského potoka p↵ízniv ovliv⌦uje ekologickou stabilitu ↵e eného území resp. je nositelem biologické rozmanitosti kulturní krajiny. Nezanedbateln✏ v✏znam má kulturn -historick✏ potenciál krajiny - zaniklá st↵edov ká osada “Ostrov” s tvrzi t m. V krajin je mo⇣no rozpoznat i poz statky d↵ív j í hornické ⌥innosti (odvaly, haldy). K ochran krajinného rázu s v✏znamn✏mi estetick✏mi a p↵írodními hodnotami byl vyhlá en orgány ochrany p↵írody - okresními ú↵ady v Lounech, Kladn a Rakovníku p↵írodní park “D⇣bán” (blí⇣e viz. kap. Ochran p↵írody a krajiny). ⇥e ené území je sou⌥ástí oblasti krajinného rázu Slánsko a D⇣bánsko. Oblast krajinného rázu Slánsko je vymezena v prostoru mezi Perucem, Vodochody-Stra kovem a Slan✏m a zaujímá specifické území ⇥ípské tabule (pouze na jihu p↵echází do Pra⇣ské tabule). Jedná se o oblast osídlenou ⌥lov kem ji⇣ od paleolitu. Od neolitu byla zdej í oblast vyhledávána pro velmi p↵ízniv✏ charakter krajiny, reprezentovan✏ p↵edev ím dlouh✏mi men ími vodními toky, které vytvo↵ili iroká a relativn m lká údolí pokrytá spra emi, a zem d lsky vyu⇣ívána. Od tohoto období se vytvá↵ela kulturní step. V⌘krajin severního Slánska v⌘závislosti na této terénní morfologii vznikla také velmi pravidelná struktura obcí rozlo⇣en✏ch v⌘odd len✏ch kompaktních sídlech podél vodote⌥í a propojen✏ch vzájemn cestami vedoucími p↵es oblé h↵bety – velké lány úrodné zem d lské p dy. Vzniká v✏razn geometrická sídelní struktura, podpo↵ená p↵ím✏mi liniemi císa↵sk✏ch silnic. P↵ítomnost cenné architektury vná í do krajiny motivy kulturních dominant a p↵ipomíná, ⇣e se jedná o starou historickou kulturní krajinu. Velk✏ rozvoj znamenaly nálezy uhlí v blízkém okolí a vybudování nové karlovarské silnice r.1815. Sou⌥asné vyu⇣ívání krajiny vypl✏vá z⌘jeho charakteru a z⌘historick✏ch souvislostí. Nejv✏znamn j í je intenzivní zem d lské hospoda↵ení a vazba na m sto Slan✏. Oblast krajinného rázu D⇣bánsko je vymezena v prostoru mezi Slan✏m a Kounovem a zaujímá specifické území D⇣bánu p↵edev ím pak ⇥evni⌥ovské pahorkatiny a Ro⌥ovské vrchoviny. Na západ pak p↵echází do ⇥ípské tabule. Zna⌥ná ⌥ást oblasti spadá do stejnojmenného p↵írodního parku. Území je tvo↵eno p↵evá⇣n ⌥lenitou pahorkatinou – krom západní ⌥ásti, kde má reliéf charakter ploché vrchoviny. Reliéf tvo↵í strukturní stup⌦ovina roz⌥len ná hlubok✏mi a irok✏mi údolími severov✏chodního a západního sm ru, jejich⇣ svahy jsou intenzivn modelovány ⌥etn✏mi sesuvy a odlamováním okraj k↵ídov✏ch vrstev. Pro tuto oblast je typická barevná kombinace ⌥erven✏ch ploch ornice, rozlehl✏ch zelen✏ch ploch les a luk a vystupujících bíl✏ch opukov✏ch strání. V✏jime⌥nost území utvá↵í rozsáhlá zdvi⇣ená a rozlámaná k↵ídová tabule. P↵echody od údolí do plo in ⌥asto chybí a vytvá↵ejí se zde prudké útesové zlomy r zné v✏ ky. P↵evá⇣ná ⌥ást území je zalesn ná (cca 65 % plochy). P↵evládají borové a smrkové monokultury, av ak zastoupeny jsou i zbytky p↵irozen✏ch bu⌥in a doubrav. Celá oblast je krom navazujícího K↵ivoklátska obklopena agrární plochou krajinou, co⇣ siln odli uje lesnatou oblast D⇣bánu. Údolí jsou tvo↵ena mozaikou polí, luk a pastvin. Mimo↵ádn cenné jsou staré sady a teplé travnaté strán , ale i drobné mok↵ady a slatiny. Stepní a teplomilná kv tena je typická pro bezlesou oblast D⇣bánu. Podivuhodná krajina náhorních plo in roz↵ezan✏ch hlubok✏mi údolími s ostr✏mi hranami vyniká kontrastem otev↵en✏ch poloh s uzav↵en✏mi ⌥lenit✏mi údolími. Území D⇣bánska bylo osídleno ji⇣ v prehistorickém období, co⇣ dokládá mno⇣ství archeologick✏ch nález a památek – v ↵e eném území zaniklá st↵edov ká osada “Ostrov” s tvrzi t m. Období 19. století zdej ímu kraji p↵ineslo také rozvoj t ⇣by kamenného uhlí – v okolí obce je ↵ada poz statk star✏ch d lních d l a samot souvisejících s hornickou ⌥inností.

12


V oblasti krajinného rázu je t↵eba dbát na minimalizaci zásah a zachování v✏znamu znak krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluur⌥ující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu ⌥i regionu jedine⌥né nebo v✏zna⌥né. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nich⇣ n které jsou obecn pou⇣itelné pro ochranu p↵írody a krajiny a n které pro územn plánovací ⌥innost: zohledn ní v✏znamu a cennosti listnat✏ch a smí en✏ch les s p↵evahou bu⌥in a dobrav v lesních hospodá↵sk✏ch plánech a v managementu krajiny; zachování pastvin a luk stepního charakteru (xerotermní pastviny a louky vys✏chav✏ch stanovi , suché trávníky); zachování sad jako v✏znamn✏ch prvk strukturní zelen ; ochrana vegeta⌥ních prvk liniové zelen podél vodních tok a vodních ploch jako⇣to d le⇣it✏ch prvk prostorové struktury a znak p↵írodních hodnot; respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovsk✏ch sídel bude v cenn✏ch polohách orientován do sou⌥asn zastav ného území (s respektováním znak urbanistické struktury) a do kontaktu se zastav n✏m územím; zachování dimenze, m ↵ítka a hodnot tradi⌥ní architektury u nové v✏stavby situované v cenn✏ch lokalitách se soust↵ed n✏mi hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová v✏stavba respektovat i barevnost a pou⇣ití materiál . zachování m ↵ítka a formy tradi⌥ních staveb p↵i novodobém architektonickém v✏razu u nové v✏stavby v polohách mimo kontakt s cennou architekturou; omezení mo⇣nosti umíst ní staveb a technick✏ch za↵ízení v✏ kového charakteru (v✏ ka p↵es 20 m na volném prostranství nebo p↵es 8 m nad obklopující lesní porost); zachování siluet a charakteru okraj obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou; zachování historick✏ch krajinn✏ch úprav a struktury kulturní krajiny. Ochrana p⌦írody a krajiny, zele Zvlá t chrán ná území p↵írody V ↵e eném území se nachází zvlá t chrán né území p↵írody dle zák. ⌥. 114/1992Sb., o ochran p↵írody a krajiny v platném zn ní. Jedná se o zvlá t chrán né území kategorie p↵írodní památky, kód 1022 “Ostrov u Jedom lic” s ochrann✏m pásmem 50 m. PP Ostrov u Jedom lic nále⇣í do⌘LHC Nouzov (Vojenské lesy a statky, s. p., Praha), polesí Obora, lesní porost 258A (dle vyhlá ky), podle aktuálního LHP jde ov em o lesní porost 258b; ⌥ást pozemku parc.⌥. 1168/1 o rozloze 0,75 ha. Podle obecn závazného na↵ízení ONV Kladno ze dne 15. 12. 1986 byla p↵írodní památka Ostrov u Jedom lic ur⌥ena k⌘ochran bohatého nalezi t t↵emdavy bílé a jiné teplomilné kv teny. P↵írodní památka Ostrov u Jedom lic le⇣í na strmém ostrohu k↵ídové plo iny D⇣bán; tvo↵í ji prudká k⌘jihov✏chodu orientovaná strá⌦ v⌘nadmo↵ské v✏ ce mezi 380-400 m n. m. na ostrohu p↵i soutoku obou v tví Byse⌦ského potoka. Chrán né území je v⌘dolní ⌥ásti ohrani⌥eno (z ⌥ásti) lesní cestou, z⌘horní ⌥ásti je ukon⌥eno krátk✏m, ale velmi strm✏m svahem pod plo inou s⌘b✏val✏m tvrzi t m Ostrov. Ze zb✏vajících stran je území ohrani⌥eno lesními porosty. Dolní ⌥ást území tvo↵í smrkov✏ les s⌘vtrou en✏mi listná⌥i a bylinn✏m podrostem odpovídajícím bu⌥inám – kv tnat✏m ⌥i okroticov✏m (Eu-Fagenion, Cephalanthero-Fagenion) s⌘bohat✏m bylinn✏m patrem ⌥áste⌥n odpovídající a⇣ su ov✏m les m. Ji⇣ mimo samotné území (v ochranném pásmu) roste ze zajímav j ích druh je t nap↵íklad st↵eví⌥ník pantoflí⌥ek (Cypripedium calceolus) a om j r znobarv✏ (Aconitum variegatum). V⌘horních ⌥ástech svahu v⌘chrán ném území jsou pak mezofilní lesy vyst↵ídány vegetací, která odpovídá teplomiln✏m doubravám (asi za↵aditeln✏m do asociace Corno-Quercetum ) s charakteristick✏mi hájov✏mi druhy. Území je sou⌥ástí rozsáhlého lokálního biocentra regionálního v✏znamu vlo⇣eného v trase nadregionálního biokoridoru. Vzhledem k⌘v✏skyt m zvlá t chrán n✏ch a ohro⇣en✏ch druh (Cypripedium calceolus, Dictamnus albus, Aconitum variegatum) navr⇣eno roz í↵ení stávající p↵írodní památky o ⌥ásti lesních porost (258 c a 258 a). P↵edev ím k⌘tomu, ⇣e st↵eví⌥ník je za↵azen mezi evropsky v✏znamné druhy (P↵íloha II sm rnice ⌥. 92/43/EEC) je prioritou p↵edev ím roz í↵it stávají rezervaci o ob jeho mikropopulace (p↵i v✏chodní a západní hranici). Pro p↵írodní památku je zpracován Plán pé⌥e, platn✏ na období let 2009 – 2018. V ↵e eném území se nenacházejí ⇣ádná jiná zvlá t chrán ná území p↵írody (dle zákona ⌥. 114/1992 Sb., o ochran p↵írody a krajiny, v platném zn ní). V ↵e eném území nejsou dosud vyhlá eny oblasti Natury 2000 (evropsky v✏znamné lokality, pta⌥í oblasti), biosférické rezervace UNESCO nebo geoparky UNESCO. Ostatní chrán ná území p↵írody K ochran krajinného rázu s v✏znamn✏mi estetick✏mi a p↵írodními hodnotami byl vyhlá en orgány ochrany p↵írody - okresními ú↵ady v Lounech, Kladn a Rakovníku p↵írodní park “D⇣bán”. Rozsáhl✏ p↵írodní park le⇣í na rozhraní uveden✏ch t↵í okres . Zaujímá celkovou rozlohu 41 578 ha. D⇣bán tvo↵í k↵ídová tabulová plo ina, vyzdvi⇣ená tektonick✏mi pohyby nad okolí. Gelogick✏ podklad - souvrství jílovc a pískovc charakteristické ⌥ervené barvy, klima i tvary reliéfu ovlivnily i slo⇣ení flóry a fauny. Území pokr✏vá ze 70% les, místy se dochovaly i p↵irozené smí ené porosty. Pro bezlesou oblast D⇣bánu je typická stepní a teplomilná kv tena. Velmi bohatá je také fauna, bylo zde pozorováno hnízd ní více ne⇣ 60 druh pták . Do p↵írodního parku “D⇣bán” - I. zóna spadá jihozápadní ⌥ást ↵e eného území k.ú. Jedom lice. Hranice p↵írodního parku “D⇣bán” jsou do koordina⌥ního v✏kresu zakresleny dle poskytnut✏ch podklad aktualizov✏ch ÚAP ORP Slan✏, resp. podklad p↵edan✏ch St↵edo⌥esk✏m krajem. Na↵ízení OkÚ Kladno o

13


z↵ízení p↵írodního parku “D⇣bán” a vyhlá ení stavební uzáv ry pro tento park vymezuje p↵írodní park, omezuje stavební ⌥innost v p↵írodním parku a chrání p↵írodní park ve smyslu ⌥lánku 1., 2. a 3. tohoto na↵ízení. Na↵ízení nabylo ú⌥innosti 15.3.1996. V ↵e eném území jsou územním plánem respektovány a chrán ny v✏znamné krajinné prvky ze zákona. V✏znamné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ⌥ásti krajiny, které utvá↵ejí její typick✏ vzhled nebo p↵ispívají k udr⇣ení její stability. Vyu⇣ívat je lze pouze tak, aby nebyla naru ena jejich obnova nebo nedo lo k ohro⇣ení jejich stabiliza⌥ní funkce. Umis ování staveb, pozemkové úpravy, zm ny kultur pozemk , odvod⌦ování, úpravy vodních tok a t ⇣ba nerost podléhají závaznému stanovisku orgánu ochrany p↵írody. V✏znamn✏mi krajinn✏mi prvky ze zákona jsou v ↵e eném území lesy, vodní toky a údolní nivy. ÚP Jedom lice vytvá↵í podmínky pro ochranu v ech p↵írodních hodnot v⌘území, které v⌘zásad respektuje a je s⌘nimi koordinován. V t ina dochovan✏ch p↵írodních prvk je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, krajinotvorné prvky). V⌘↵e eném území jsou respektovány a chrán ny tyto hodnoty: P↵írodní památka "Ostrov u Jedom lic" - ur⌥ena k⌘ochran bohatého nalezi t t↵emdavy bílé a jiné teplomilné kv teny. Ochranné pásmo není zvlá t vyhlá eno a tak ⌥iní 50 metr od okraje chrán ného území. Vzhledem k⌘v✏skyt m dal ích zvlá t chrán n✏ch a ohro⇣en✏ch druh (Cypripedium calceolus, Dictamnus albus, Aconitum variegatum) navr⇣eno roz í↵ení PP o ⌥ásti lesních porost (258 c a 258 a); P↵írodní park "D⇣bán" - rozsáhl✏ p↵írodní park le⇣í na rozhraní t↵í okres Kladno, Rakovník a Louny. D⇣bán tvo↵í k↵ídová tabulová plo ina, vyzdvi⇣ená tektonick✏mi pohyby nad okolí. P↵evá⇣ná ⌥ást území je zalesn ná. V údolích se vyskytují i pole a louky, pastviny, mimo↵ádn cenné jsou staré sady a teplé travnaté strán , ale i mok↵ady a slatiny. Typické jsou kolmé, sv tlé opukové st ny tzv.„bílé strán “se stepní a teplomilnou kv tenou; v✏znamné krajinné prvky (VKP) ze zákona - lesy, vodní toky a údolní nivy; p↵írodní biotopy, které se v území vyskytují: - mozaika irokolist✏ch such✏ch trávník (T3.4D), mezofilních ovsíkov✏ch luk (T1.1) porosty k↵ovin, skupiny vy ích d↵evin a zar stající sady a pastviny roz⌥len né soustavou mezí (K3) a lesních porost typu hercynské dubohab↵iny (L3.1) na svazích nad Dolnicí, nad Pr honem a nad Mo⌥idly; - rákosiny eutrofních stojat✏ch vod (M1.1), vlhká tu⇣ebníková lada (T1.6), vrbové k↵oviny (K2.1) a údolní jasanovo-ol ové luhy (L2.2) vyskytující se sporadicky podél Byse⌦ského potoka; - vysoké mezofilní a xerofilní k↵oviny (K3) podél cest, na mezích a na plochách b✏val✏ch sad ; - údolní jasanovo-ol ové luhy (L2.2) , hercynské dubohab↵iny (L3.1), su ové lesy (L4), kv tnaté bu⌥iny (L5.1), acidofilní bu⌥iny (L5.4), teplomilné doubravy (L6.1), suché acidofilní doubravy (L7.1) v komplexu lesa p↵írodního parku D⇣bán. liniové prvky doprovodné zelen podél vodních tok a cest, katastráln evidované ⌥i prvky zelen na orné p d ; stará d lní díla v krajin s⌘náletovou zelení, drobné sakrální památky v krajin nemající statut kulturní památky. Dopravní infrastruktura ⇤ir í dopravní vztahy ⇥e ené území se nachází v západní ⌥ásti okresu Kladno (St↵edo⌥esk✏ kraj). Nejbli⇣ ím m stem je Slan✏ vzdálené cca 7 km, okresní m sto Kladno je vzdáleno cca 17 km. Po ji⇣ní hranici katastrálního území je vedena silnice I. t↵ídy ⌥. 16 Velvary - Slan✏ - ⇥evni⌥ov, která se v ⇥evni⌥ov napojuje na silnici I. t↵ídy ⌥. 6 Praha - Karlovy Vary a ve Slaném se k↵í⇣í se silnicí I. t↵ídy ⌥. 7 Praha - Chomutov. Letecká a vodní doprava Ve správním území obce se zájmy letecké a vodní dopravy neuplat⌦ují. Nejbli⇣ í mezinárodní leti t Václava Havla - Praha, sportovní leti t v⌘Panenském T✏nci a ve Slaném. ⌃elezni⌥ní doprava Katastrem obce Jedom lice neprochází ⇣elezni⌥ní tra . Nejbli⇣ í ⇣elezni⌥ní stanicí jsou Královice na trati ⌥. 110 Slan✏ – Most. -

-

Silni⌥ní automobilová doprava Po ji⇣ní hranici katastrálního území je vedena silnice I. t↵ídy ⌥. 16 Velvary - Slan✏ - ⇥evni⌥ov. Územní plán navrhuje ve smyslu zadání a po⇣adavku koordinace se sousedním ÚP Malíkovice územní rezervu R2 (⌥ást a,b) ur⌥enou pro koridor silni⌥ního obchvatu Hv zda. Koridor pro obchvat silnice I/16 je veden severn od intravilánu sídelního útvaru Hv zda ⌥áste⌥n po pozemcích spadajících do k.ú. Jedom lice. Územní plán respektuje a pova⇣uje za stabilizované stávající vedení silnic III. t↵ídy procházejících správním územím obce: silnice III. t↵ídy 23713 (Byse⌦ - Libovice - Jedom lice - Pozde⌦);

14


silnice III. t↵ídy 23714 (Jedom lice - ⇥isuty). Silnicí III/23714 je zaji t no dopravní p↵ipojení k silnici I/16 (v k.ú. Malíkovice). Silni⌥ní trasy, i p↵es místy skromné trasové parametry, je t↵eba pova⇣ovat územn za dlouhodob stabilizované (v rámci b ⇣né silni⌥ní údr⇣by budou provád ny pouze místní opravy, bude zaji ováno uvoln ní rozhledov✏ch polí v trase i k↵i⇣ovatkách a í↵kové uspo↵ádání pr jezdního pr ↵ezu bude postupn upravováno pro vedení minimální silni⌥ní kategorie S7,5/50).

-

P↵ehled o intenzitách silni⌥ního provozu P↵ehled o intenzitách silni⌥ního provozu nám dávají v✏sledky periodicky provád n✏ch s⌥ítání silni⌥ní dopravy ⇥SD R v⌘pravideln✏ch p tilet✏ch intervalech. Kontaktní silnice I/16 je silnice se st↵edn nízkou zát ⇣í (do 3000 vozidel). Na silnicích III. t↵ídy procházející obcí nebylo provád no m ↵ení, je mo⇣no p↵edpokládat nízké intenzity silni⌥ního provozu. V⌘následující tabulce je uvedeny hodnoty zji t né v⌘rámci posledního dostupného s⌥ítání provedeného v⌘roce 2010. Hodnota zatí⇣ení je uvedena tabulce v po⌥tu skute⌥n✏ch vozidel za pr m rn✏ den roku 2010 a to v⌘⌥len ní dle druhu vozidel – t ⇣k✏ch, osobních, motocykl a celková sou⌥tová hodnota. Dále je rovn ⇣ uvedena hodnota podílu t ⇣k✏ch vozidel v⌘procentech z⌘celkové hodnoty, která dává p↵edstavu o charakteru dopravy v⌘daném úseku. Intenzity automobilové dopravy Silnice

Stanovi⌅t⇤ Místo

I/16

1 - 1420

T

Hv⇤zda

O 428

2437

M

S

%T

22

2887

14,8

Sí místních a ú⌥elov✏ch komunikací V✏ e popsané pr jezdní úseky silni⌥ní sít v⌘podstat p↵edstavují páte↵ní komunika⌥ní systém celého ↵e eného správního území obce, na kter✏ jsou p↵ipojeny dal í místní a ú⌥elové komunikace zaji ující propojení místních ⌥ástí a⇣ dopravní obsluhu ka⇣dého jednotlivého objektu a jednotliv✏ch obhospoda↵ovan✏ch ploch a pozemk . Uspo↵ádání komunika⌥ního systému, vedení komunikací a jejich rozd lení dle dopravn urbanistické funkce je nejlépe patrné z⌘dolo⇣en✏ch grafick✏ch p↵íloh. Zákres je proveden do p↵edan✏ch mapov✏ch podklad a je aktualizován zapracováním zji t n✏ch poznatk z vlastních pr zkumov✏ch prací. Návrhem ÚP Jedom lice jsou navr⇣eny plochy ve↵ejn✏ch prostranství (komunikace) a to v rámci zastavitelné plochy Z2, Z3, plochy Z10 a Z11. U lokality pro OV Z5 je navr⇣ena p↵ístupová komunikace v rámci plochy dopravní infrastruktury - místní a ú⌥elové komunikace [DS.1]. Navr⇣ené úseky komunikací ↵e ící dopravní obsluhu rodinné bytové v✏stavby jsou za↵azeny do ve↵ejn prosp n✏ch staveb. Rozvojové lokality správního území budou na stávající komunikace p↵ipojeny samostatn✏mi sjezdy ve smyslu p↵íslu n✏ch ustanovení SN 73 6110 Projektování místních komunikací, kap. 12 K↵i⇣ovatky, k↵í⇣ení a sjezdy. Komunika⌥ní struktura zastaviteln✏ch ploch a ploch p↵estavby se územním plánem nevymezuje a bude ↵e ena v⌘rámci p↵ípravné dokumentace. Nov navrhované pozemky ve↵ejn✏ch prostranství budou respektovat p↵íslu ná ustanovení §22 vyhlá ky MMR R ⌥. 501/2006 Sb., o obecn✏ch po⇣adavcích na vyu⇣ívání území. Navrhované místní komunikace zaji ující komunika⌥ní dostupnost a obsluhu nov✏ch rozvojov✏ch lokalit zástavby obce budou navr⇣eny bu jako místní obslu⇣né komunikace funk⌥ní skupiny C, typu MO2 10/7/30 s⌘oboustrann✏mi chodníky í↵ky nejmén 2x2,0m, p↵ípadn jako komunikace pro smí en✏ provoz funk⌥ní skupiny D1 obytné ulice – navrhované v⌘souladu s⌘technick✏mi podmínkami⌘TP103 pro jejich navrhování v⌘ í↵ce uli⌥ního prostoru nejmén 8,0 metr mezi hranicemi protilehl✏ch pozemk . Doprava v klidu, dal í za↵ízení pro automobilovou dopravu V zastav ném území jsou pouze p↵im ↵en uspokojeny nároky na odstavování a parkování vozidel. U za↵ízení v✏roby a ob⌥anské vybavenosti je zaji t no odstavování vozidel na vlastních pozemcích nebo na ve↵ejn p↵ístupn✏ch plochách (zejména na p↵ed prodejnou smí eného zbo⇣í a sokolovnou v centru obce, na návsi, u Obecního ú↵adu, u h↵i t ). Odstavná stání pro území obytné zástavby jsou zaji t na na pozemcích rodinn✏ch ⌥i bytov✏ch dom . V obci nejsou zastoupena doprovodná automobilová za↵ízení, nenachází se zde ⌥erpací stanice pohonn✏ch hmot. Územní plán pln respektuje sou⌥asné kapacity, které slou⇣í pro gará⇣ování, odstavování a parkování vozidel obyvatel a náv t vník obce. Pro pokrytí pot↵eb dopravy v klidu u nov navrhovan✏ch objekt pro bydlení, vybavenosti ⌥i jin✏ch objekt se bude postupovat ve smyslu p↵íslu n✏ch ustanovení vyhlá ky MMR R ⌥. 268/09 Sb., o technick✏ch po⇣adavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, ⇣e odstavná a parkovací stání se ↵e í jako sou⌥ást stavby, nebo jako provozn neodd litelná ⌥ást stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vypl✏vající ze stanoven✏ch ochrann✏ch opat↵ení, a to v⌘souladu s⌘normov✏mi hodnotami stanoven✏mi ve smyslu p↵íslu n✏ch ustanovení kap. 14.1 SN 73 6110 Projektování místních komunikací. Ka⇣dou stavbu je nezbytné vybavit, ve smyslu p↵íslu n✏ch ustanovení vyhlá ky MMR R ⌥. 398/09 Sb., o obecn✏ch technick✏ch po⇣adavcích zabezpe⌥ujících bezbariérové u⇣ívání staveb, odpovídajícím po⌥tem stání pro vozidla zdravotn posti⇣en✏ch osob, které budou ↵e eny jako sou⌥ást stavby. Ve↵ejná autobusová a ⇣elezni⌥ní doprava Obsluha vlastního správního území obce prost↵edky hromadné dopravy ve vn j ích vztazích k⌘hlavním cíl m dojí⇣ ky a ir ímu spádovému území je realizována systémem pravidelné ve↵ejné

15


autobusové dopravy. V obci jsou dv autobusové zastávky (Jedom lice, Jedom lice - u h↵i t ). U hájovny (Ostrov) je umíst na autobusová zastávka na znamení. Hromadná doprava osob je zaji t na autobusov✏mi spoji - p↵epravce SAD Slan✏ a.s.: 220114: Slan✏ - M ec - ⇥evni⌥ov / 9 spoj v pracovních dnech, 1x v sobotu a ned li (zastávky: Jedom lice - u h↵i t , hájovna), 220108: Malíkovice - Kladno / 6 spoj v pracovních dnech (zastávky: Jedom lice - u h↵i t , Jedom lice), 220116: Slan✏ - Srbe⌥ - Nové Stra ecí / 6 spoj v pracovních dnech (zastávka Jedom lice). Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma Územní plán p↵ebírá a respektuje mimo souvisle zastav né území ochranná pásma pozemních komunikací vedená po obou stranách komunikace, stanovená zákonem ⌥. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích: ochranné pásmo silnice I. t↵ídy: 50m od osy vozovky; ochranné pásmo silnice III. t↵ídy je 15 m. Technická infrastruktura V obci Jedom lice jsou zrekonstruované rozvody el. energie s vyhovující kapacitou, ⌥áste⌥n kabelizovány trasy telekomunika⌥ních vedení ú⌥astnické sít , v 70. letech zde byla vybudována de ová oddílná kanalizace. Obecní ú↵ad Jedom lice podniká aktivní kroky k celkovému vylep ení technické vybavenosti. Byl z↵ízen ve↵ejn✏ vodovod. Zám rem je komplexní ↵e ení spla kové oddílné kanalizace v⌥etn ⌥i t ní spla kov✏ch odpadních vod na centrální OV. Obec není plynofikována. ⇥e ené území je sou⌥ástí zpracovaného Plánu rozvoje vodovod a kanalizací St↵edo⌥eského kraje. Územní plán je s tímto dokumentem v souladu. Vodní hospodá↵ství - likvidace srá⇣kov✏ch odpadních vod Odvedení srá⇣kov✏ch vod z území p↵i pr m rné hydrologické situaci ne⌥iní v t í potí⇣e vzhledem k dobr✏m sklonov✏m pom r m a hojnému zastoupení recipientních prvk . De ové vody jsou z ⌥ásti obce odvád ny de ovou kanalizací z betonov✏ch trub a⌘z⌘⌥ásti systémem p↵íkop , struh a propustk do Byse⌦ského potoka. Kanalizace byla vybudována v 70.letech a p↵i velk✏ch de tích dochází k jejímu zaná ení. Vedle p↵irozen✏ch recipient a recipientních prvk hrají v✏znamnou roli v odvodn ní území té⇣ meliora⌥ní za↵ízení. Jedná se zejména o plo né drená⇣e a odvod⌦ovací meliora⌥ní kanály (v n kter✏ch úsecích zatrubn né). V p↵ípad dot⌥ení plo n✏ch meliorací je t↵eba p↵íslu n✏mi opat↵eními zajistit funk⌥nost zb✏vajících meliora⌥ních za↵ízení na okolních pozemcích, v⌥etn bezproblémového odtoku vod t✏ká se lokalit Z8 a Z5. Stávající systém odvád ní de ov✏ch vod bude zachován. Nová zástavba bude navr⇣ena tak, aby nebyly zhor eny odtokové pom ry v území. Srá⇣kové odpadní vody budou v zastav n✏ch územích zvládány následovn : u jednotliv✏ch nemovitostí (u nov✏ch bezprost↵edn , u star✏ch postupn ) s pou⇣itím vsaku nebo akumula⌥ních prvk (s následn✏m vyu⇣íváním nap↵. pro zavla⇣ování zelen ). Nevsáknuté srá⇣kové vody, zejména z komunikací, jsou a budou do nejbli⇣ ího recipientu ⌥áste⌥n odvád ny ve↵ejnou kanalizací a ⌥áste⌥n systémem rigol , struh a propustk . P↵i vymezování stavebních pozemk musí b✏t spln n po⇣adavek na vsakování de ov✏ch vod nebo jejich zadr⇣ení na pozemku p↵ed jejich svedením do oddílné de ové kanalizace vycházející z platn✏ch provád cích p↵edpis ( §20 odst. 5 (resp. §21) vyhlá ky 501/2006). Nátoky vod do intravilánu a navr⇣ená opat↵ení (viz. kapitola protipovod⌦ová opat↵ení). Vodní hospodá↵ství - likvidace spla kov✏ch odpadních vod Jedom lice Odpadní vody - spla ky jsou oficiáln zachycovány v bezodtok✏ch jímkách, odkud jsou vyvá⇣eny k likvidaci p↵evá⇣n na zem d lské pozemky nebo jsou odvá⇣eny k likvidaci na OV ve Slaném a Vrapicích. Mimo odpadních vod b ⇣ného komunálního charakteru se vyskytuje v obci je t producent v t ího mno⇣ství odpadních vod - areál ⇣ivo⌥i né v✏roby Agra ⇥isuty, s.r.o. Navr⇣ené ↵e ení: V obci je zbudována sítˇ ve↵ejného vodovodu. Z toho d vodu je dal ím prioritním investi⌥ním zám rem ↵e ení spla kové oddílné kanalizace v⌥etn ⌥i t ní t chto spla kov✏ch odpadních vod v obci. Cílem ↵e ení je likvidace odpadních vod na vlastní OV. Je navr⇣ena koncepce oddílné spla kové kanalizace. Pro odvád ní de ov✏ch vod bude v obci ponechán stávající systém de ové oddílné kanalizace. Spla kové vody budou svedeny pomocí nov budovan✏ch stok na OV a zde v souladu se zákonem o vodách likvidovány. Areál OV s p↵ístupovou komunikací je lokalizován do nejní⇣e polo⇣eného místa u vodote⌥e ve v✏chodním cípu obce - lokalita Z5. Vzhledem k p↵edpokládanému rozvoji je nutno zva⇣ovat kapacitu plánované OV 500 EO. (samoty) Na samotách bude i nadále zachován stávající systém (tam, kde jsou septiky, budou tyto zrekonstruovány na bezodtokové jímky nebo budou nahrazeny nov✏mi bezodtokov✏mi jímkami). Ochranná pásma kanaliza⌥ních za↵ízení: Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m

16


Zásobování pitnou vodou V obci je vybudován ve↵ejn✏ vodovod. Zdrojem pitné vody je úpravna pitné vody Studen ves. Vlastní technické ↵e ení spo⌥ívá v napojení na v ⇣ov✏ vodojem Tu↵any (200 m3, max. 354,71; min. 349,71 m.n.m.) propojovacím ↵adem DN 150 mm délky cca 330 m napojen✏m na stávající zásobovací vodovodní ↵ad (DN150mm) Studen ves - Pozde⌦. Z tohoto ↵adu je voda gravita⌥n dopravena do prostoru obce Jedom lice a odtud ⌥erpána AT-stanicí do stávajícího zemního vodojemu Jedom lice (200m3, max. 376,74; min. 374,92 m.n.m.). Odtud je voda svedena nov zbudovan✏m gravita⌥ním potrubím do obce (DN 100mm) a zde rozvedena vodovodním potrubím DN 100, 80. V budoucnu se zva⇣uje zapojení vdj. Jedom lice do systému plánovaného skupinového vodovodu Pozde⌦ - Plchov - Kutrovice - Ho↵e ovice T↵ebíz - Neprobylice - Kvílice - Klobuky. Lze konstatovat, ⇣e je zde technicky mo⇣né p↵ipojení uva⇣ovan✏ch rozvojov✏ch lokalit na stávající ⌥ást rozvodné vodovodní sít . Na samotách bude zachován stávající systém - domovní studny. Základní parametry pot↵eby vody (dle vyhl. ⌥.428/2001 Sb) pro v✏hledov✏ po⌥et obyvatel v rámci zájmového území (cca 485): Spot↵eba pitné vody - 120 l/os. den Qpr m.denní = 485 x 0,12 = 58,2 m3/d. Qmax.denní= Qpr m.denní x 1,5 = 87,3 m3/d. = 0,10 l/s Qmax.h= Qmax.denní (l/s ) x 1,8 = 0,18 l/s Tyto parametry mo⇣no brát i jako vodítko pro stanovení specifické produkce spla kov✏ch odpadních vod. Ochranná pásma vodárensk✏ch za↵ízení se ur⌥ují dle zákona ⌥íslo 274/2001 Sb., o ve↵ejn✏ch vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodovodních ↵ad (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo vodojemu je vymezeno oplocením. Zásobování energiemi - základní zhodnocení situace Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatick✏mi podmínkami zájmového území. Energetická situace zájmového území zde není zatím do↵e ena alespo⌦ na standardní úrovni. Chybí zde nap↵. stl plynovodní sí . Nejsou zde zatím pro plo nou plynofikaci zájmového území reálné ekonomické p↵edpoklady (na území sousedních obcí toti⇣ není realizována plo ná plynofikace). Je zde proto spalováno v lokálních topeni tích i nekvalitní palivo s následn✏m znehodnocujícím odpadem na ovzdu í zájmového území a na jeho bezprost↵ední okolí. V⌘malém rozsahu je spalováno d↵evo a je u⇣íván propan-butan (v tlakov✏ch láhvích; p↵evá⇣n pro va↵ení). Pravd podobn bude p↵ednostn nutné podrobn ji zkontrolovat stav elektrifikace zájmového území a p↵ípadn ji dále posílit. Jsou zde pro její rozvoj relativn uspokojivé technické podmínky. Jinak je v eobecn nezbytné prosazovat v t í uplatn ní obnoviteln✏ch zdroj energie. Vyu⇣ití obnoviteln✏ch zdroj energie, nebo vyu⇣ití lokálních systém se zásobníky zkapaln ného propanu ⌥i propanu – butanu apod. je ⇣ádoucí prosazovat programov . Je t↵eba té⇣ více dbát na energetické úspory, nap↵. formou zateplování objekt . To dnes i v✏hledov bude více zále⇣et na ekonomick✏ch podmínkách. Územní energetická koncepce by v ak m la více dbát na energetické úspory a uvoln nou zdrojovou kapacitu p↵íkonu elektrické energie efektivn pou⇣ít pro objekty, kde je efektivní p↵ednostní u⇣ití elektrické energie. Zásobování elektrickou energií Z energetického hlediska má elektrická energie v obci dominantní úlohu. Páte↵í rozvodného systému je venkovní vedení VN 22 kV sm rované do t↵í hlavních distribu⌥ních trafostanic umíst n✏ch v obci a do jedné trafostanice lokalizované poblí⇣ samoty V zábo↵í (Markovna). Areál zem d lského dru⇣stva a v✏robní areál FILKOM jsou napojeny na vlastní distribu⌥ní trafostanice. Kabelové vedení VN v rámci ↵e eného území není realizováno. V devadesát✏ch letech prob hla rekonstrukce el. vedení NN, rozvody byly v ⌥ásti obce provedeny v podzemních kabelov✏ch trasách. Paraleln s rozvody NN je v obci realizována té⇣ sí ve↵ejného osv tlení. Rozvodn✏ systém NN a jeho kapacitu je celkov mo⇣né pova⇣ovat za dosta⌥ující. Popis distribu⌥ních trafostanic stávajících: Napájecí uzel: v sou⌥asnosti rozvodna a trafostanice 110kV/22kV Slan✏. distribu⌥ní trafostanice typ trafostanice v✏kon instalovan✏ název/inventární ⌥íslo kVA U Pazdery / 235183 sto⇣árová (ocel) 160 U krámu/ 235184 sto⇣árová (ocel) 160 ZD / 234379* sto⇣árová (beton) 160 Markovna / 234227 v ⇣ová (zd ná) 100 U koly / 234704 sto⇣árová (ocel) 160 Filkom / 235266* sto⇣árová (beton) 160 pozn.:*) není ve vlastnictví STE a.s., RZ Západ

17

v✏kon max. mo⇣n✏ (po úprav TS) kVA 400 400 400 400 400 400


Po⇣adavky na zv✏ ení el. p↵íkon , pop↵. nové el. odb ry budou ↵e eny postupn podle vznikajícího po⇣adavku a finan⌥ních mo⇣ností úpravou stávajících distribu⌥ních sítí (posílením stávajících trafostanic). Návrhem je respektováno nadzemního vedení VN 22 kV a trafostanic, p↵ípadné p↵elo⇣ky s ohledem na nové stavební po⌥iny v sídle jsou mo⇣né. Toto se t✏ká zejména zastaviteln✏ch ploch Z6 a Z8, kdy je dána podmínka nadzemní vedení VN 22kV p↵elo⇣it tak, aby nedocházelo p↵i hasebním zásahu ke st↵etu s tímto vedením. Z↵izování dal ích trafostanic dle skute⌥n✏ch pot↵eb zásobování elektrickou energií je p↵ípustné. Nové trafostanice budou p↵ipojeny z páte↵ního vedení VN 22 kV venkovním vedením nebo v ⌥ástech procházejících sídlem v podzemní trase kabelem VN 22 kV. Stavby v zastaviteln✏ch plochách budou p↵ipojeny v⇣dy podzemní kabelovou trasou NN. Ochranná pásma elektrick✏ch za↵ízení Ochranná pásma za↵ízení elektriza⌥ní soustavy jsou stanovena zákonem ⌥. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o v✏konu státní správy v energetick✏ch odv tvích a o zm n n kter✏ch zákon (energetick✏ zákon), ve zn ní pozd j ích p↵edpis . u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV) 7m u kabelov✏ch vedení (do 52 kV) 1m u venkovních vedení do 220 kV 15 m u venkovních vedení do 400 kV (v⌥etn ) 20 m u el. stanic (do 52 kV) 7m u el. stanice kompaktních a zd n✏ch (do 52 kV) 2 m od obrys stanice. V p↵ípad zájmového území zde ve kerá d↵íve instalovaná za↵ízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribu⌥ní trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na ka⇣dou stranu dle zák. ⌥.79/1957 a provád cích p↵edpis ⌥.80/1957. EZ Distribuce, a.s. sou⌥asn po⇣aduje zachovat voln✏ pr jezdn✏ (neoplocen✏, bez p↵eká⇣ek) pruh pod vedením VN 22 kV. Plynofikace Územím neprocházejí nad↵azené vedení vtl plynovodní sít . Plo ná plynofikace m ⇣e b✏t realizována za podmínek vycházejících a⇣ z komplexního ↵e ení gazifikace ir ího zájmového území a v sou⌥innosti se sousedními obcemi. Telekomunikace - p↵enosová sí a radiokomunikace Základnové stanice ve↵ejné komunika⌥ní sít se v ↵e eném území nenacházejí ani do zájmového území nezasahují jejich ochranná pásma. Zhruba po hran ji⇣ní ⌥ásti katastru obce (severn od Hv zdy) prochází ↵e en✏m územím trasa dálkového telekomunika⌥ního kabelu, dále prochází v soub hu s t lesem silnice I/16 a to ji⇣ mimo ↵e ené území. P↵evá⇣n v soub hu s komunikací III. t↵ídy (sm r Hv zda - Pozde⌦) je veden telekomunika⌥ní kabel p↵enosové sít . Místní telekomunika⌥ní sí Zabezpe⌥ení ↵e eného území telekomunika⌥ními slu⇣bami p↵edstavuje vzhledem k jejich d le⇣itosti pro roz í↵ení pot↵ebn✏ch ekonomick✏ch aktivit i prosté zabezpe⌥ení standardních slu⇣eb profilov✏ v✏znam. V centru obce je instalován ve↵ejn✏ telefonní automat (ve↵ejná hovorna) a je tedy spln n po⇣adavek zaji t ní minimální dostupnosti této slu⇣by (minimální standardní vybavení). Technická úrove⌦ místní sít odpovídá ji⇣ dne ním v✏vojov✏m trend m. Ú⌥astnická telekomunika⌥ní sí je realizována v⌘podzemních kabelov✏ch trasách. Místní telekomunika⌥ní sí v obci je p↵ipojena k uzlovému telekomunika⌥nímu obvodu RSÚ ⇥isuty. V zájmovém území prob hla kabelizace ji⇣ zastaral✏ch rozvod , která v sou⌥asné dob pokr✏vá zastav né území obce Jedom lice (vyjma samot). Není v ak zatím známo, jakou kapacitní rezervu nabízí stávající ú⌥astnická telekomunika⌥ní sí , která zde má ji⇣ podobu sít telekomunika⌥ních kabel v⌘pozemní trase, rozvíjené od p↵íslu n✏ch sí ov✏ch rozvád ⌥ (SR). Návrh: Lze doporu⌥it dále rozvíjet a zkvalit⌦ovat ji⇣ zde zalo⇣enou a realizovanou koncepci telekomunika⌥ní obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, ⇣e je zde technicky mo⇣né (po p↵íslu n✏ch úpravách) p↵ipojení uva⇣ovan✏ch rozvojov✏ch lokalit na ú⌥astnickou telekomunika⌥ní sí . Pro lokalitu Z2 je dána podmínka respektovat omezení vypl✏vající z kontaktního vedení in⇣en✏rsk✏ch sítí (telekomunika⌥ní kabel). Místní rozhlas, ve↵ejné osv tlení V sídlech je zaji t no ve↵ejné osv tlení, rozvody mimo m sto jsou p↵evá⇣n realizovány jako nadzemní kabelová vedení soub ⇣n s vedením elektro NN. Strategick✏ plán mimo jiné sleduje zám r v rámci projektu rekonstrukce elektrického vedení ( EZ) vybudovat cca 300 m vedení ve↵ejného osv tlení v obci. Ochranná pásma telekomunika⌥ních za↵ízení Ochranná pásma jsou dána zákonem ⌥. 151/2000 Sb., resp. zákonem ⌥.127/2005 Sb., o elektronick✏ch komunikacích. U telekomunika⌥ních za↵ízení pak ⌥iní v p↵ípad : -

kabelového vedení p↵ístupové sít voln ulo⇣eného 1,5 m na ob strany od krajních kabel kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje v✏kopové r✏hy kabel transportní sít ochranné pásmo stanovuje provozovatel.

18


Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení Cílem koordinace v úrovni koncep⌥ního ↵e ení je p↵edvídat a p↵edcházet v em potenciálním vá⇣n✏m konflikt m a st↵et m zájm . Rozumí se nejen st↵et m prostorov✏m, ale i mo⇣n✏m disproporcím v objektivn existujících vztazích a v u⇣it✏ch rozhodovacích postupech. V✏znamná je nap↵. koordinace in⇣en✏rsk✏ch sítí ve vazb na pozemní komunikace, p↵ípadn na jiné mo⇣né p↵eká⇣ky a vzájemná koordinace jednotliv✏ch druh in⇣en✏rsk✏ch sítí. Optimálním ↵e ením se dnes jeví u⇣ití r zn✏ch typ sdru⇣en✏ch tras, nap↵. univerzálních multikanál apod. V p↵ípadech pou⇣ití klasického zp sobu ukládání lze rovn ⇣ p↵ipomenout nezbytnost v⌥asného osazení ochrann✏ch konstrukcí pro k↵í⇣ení tras in⇣en✏rsk✏ch sítí s komunikacemi a v⌥asnou p↵ípravu dopravn in⇣en✏rsk✏ch opat↵ení pro realizaci jednotliv✏ch zám r . Prostorové uspo↵ádání sítí technického vybavení v prostoru silnic (ve ve↵ejném prostoru) musí odpovídat SN 73 6505. Vedení in⇣en✏rsk✏ch sítí nelze mimo zastav né území obce podéln umis ovat v t lesech silnic I. a⇣ III. t↵ídy. Ob⌥anské vybavení Územním plánem jsou vymezeny stávající plochy zahrnující stávající funk⌥ní za↵ízení ob⌥anského vybavení ve↵ejné vybavenosti (viz. dále podrobn✏ popis): Plochy ob⌥anského vybavení - ve↵ejná infrastruktura (OV), Plochy ob⌥anského vybavení - sport (OS), Plochy ob⌥anského vybavení - h↵bitovy (OH).

-

⇤kolství, vzd lávání: mate↵ská kola - 2 t↵ídy (46 d tí), slu⇣eb M⇤ vyu⇣ívají i sousední obce (Slan✏, Malíkovice, ⇥isuty a Hv zda); základní kola v obci není - d tí dojí⇣dí do Z⇤ ve Slaném a Tu↵anech.

-

Zdravotnictví a sociální pé⌥e: základní zdravotní pé⌥i zaji uje poliklinika ve Slaném; základní sociální pé⌥i zaji ují za↵ízení ve Slaném; odborná vy et↵ení a pohotovostní slu⇣bu zaji uje poliklinika ve Slaném a na Kladn .

-

Obchod a slu⇣by, pohostinství: Prodejna smí eného zbo⇣í (potraviny, drogerie). Prodejna je v majetku obce a je pronajímána. Pohostinství - v✏⌥ep 30 míst u stolu, venkovní posezení na pozemku Sokolovny. Pohostinství - v✏⌥ep 25 míst u stolu v p↵ízemí rodinného domu ⌥p.8. Drobné ⇣ivnostenské provozovny.

-

T lov✏chova a sport: Sokolovna (TJ Sokol Jedom lice) se sálem o kapacit 250 míst, sál vyu⇣ívan✏ i pro zábavy, na pozemku Sokolovny je zbudováno asfaltové h↵i t na mí⌥ové hry, TJ Sokol Jedom lice vyu⇣ívá i fotbalové travnaté h↵i t s klubovnou na ji⇣ním okraji obce.

-

Ostatní ve↵ejná ob⌥anská vybavenost: obecní ú↵ad (Lidová knihovna, zasedací místnost), hasi⌥ská zbrojnice, v historické ⌥ásti obce se nachází kaple se zvoni⌥kou, pomník padl✏m za 1. sv. války, v roce 2008 bylo zbudováno d tské h↵i t , na území obce se nachází ve↵ejné poh↵ebi t .

-

-

-

Spolková ⌥innost, rodáci: T lov✏chovná jednota Sokol má fotbalov✏ oddíl mu⇣ a ⇣ák . Odbor „sport pro v echny" organizuje v sokolovn cvi⌥ební hodiny. V oblasti kulturn spole⌥enské po↵ádá ka⇣doro⌥n Posvícenskou zábavu, Sportovní ples a pro d ti Ma karní odpoledne a Mikulá skou nadílku. V obci je aktivní spolek Sbor dobrovoln✏ch hasi⌥ . Pomáhá nejen p↵i zásazích na po⇣árech v⌘okolí, ale podílí se také na kulturním d ní v⌘obci. Po↵ádá pravideln hasi⌥sk✏ ples s⌘tombolou nebo D tsk✏ den. Ka⇣doro⌥n hasi⌥i také ⌥istí potok a po⇣ární nádr⇣. Myslivecké sdru⇣ení Strá⌦ Jedom lice se rozkládá v katastru obcí Jedom lice, Pozde⌦ a Hv zda „Strá⌦“ Jedom lic, na v✏m ↵e 942 ha s p↵evahou polí. Honitba je pronajata na dobu 10 let od HS Jedom lice. Na dom ⌥p. 59 je umíst na pam tní deska - rodi t Karla Plachého, kter✏ padl r. 1917 v bitv u Zborova. Ve⌦ejná prostranství V sídle je nutno chránit zele⌦ na vymezen✏ch Plochách ve↵ejn✏ch prostranství - ve↵ejná zele⌦ (ZV) a dále na vymezen✏ch Plochách ve↵ejn✏ch prostranstvích, Návrhem územního plánu jsou vymezeny stávající plochy ve↵ejn✏ch prostranství (PV) zahrnující p↵evá⇣n komunika⌥ní systém s centrálním prostranstvím. Návrhem ÚP Jedom lice jsou navr⇣eny plochy ve↵ejn✏ch prostranství (komunikace) a to v rámci zastavitelné plochy Z2, Z3, plochy Z10 a Z11. Ve↵ejn✏ prostor u lokalit skupinové v✏stavby je t↵eba rozvíjet s d razem na jeho pobytovou funkci, v ⇣ádném p↵ípad se nesmí omezit pouze jako nutné dopravní koridory.

19


Musí b✏t spln n po⇣adavek (ve smyslu vyhlá ky §7 vyhlá ky 501/2006 Sb.), aby pro ka⇣dé dva hektary zastavitelné plochy smí ené obytné (v p↵ípad ↵e eného území) byla s touto zastavitelnou plochou vymezena související plocha ve↵ejného prostranství o v✏m ↵e nejmén 1000 m2; do této v✏m ry se nezapo⌥ítávají pozemní komunikace. Pro nov vymezované pozemky ve↵ejného prostranství jsou dále dány tyto po⇣adavky (ve smyslu vyhlá ky §22 vyhlá ky 501/2006 Sb.): Nejmen í í↵ka ve↵ejného prostranství, jeho⇣ sou⌥ástí je pozemní komunikace zp↵ístup⌦ující pozemek bytového domu, je 12 m. P↵i jednosm rném provozu lze tuto í↵ku sní⇣it a⇣ na 10,5 m. Nejmen í í↵ka ve↵ejného prostranství, jeho⇣ sou⌥ástí je pozemní komunikace zp↵ístup⌦ující pozemek rodinného domu, je 8 m. P↵i jednosm rném provozu lze tuto í↵ku sní⇣it a⇣ na 6,5 m. Sou⌥ástí t chto ve↵ejn✏ch prostranství je nejmén jeden pruh vyhrazen✏ pro p í v minimální í↵ce 2 m umo⇣⌦ující bezbariérové u⇣ívání. Nakládání s odpady Skládky, evidované ekologické zát ⇣e území V ↵e eném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpad . Likvidace na⌥erno ob⌥any vyvá⇣eného odpadu je trval✏m problémem a je postupn realizována dle finan⌥ních mo⇣ností obce. Drobné místní tzv. divoké skládky (zejména stavební odpad) v rokli vedle p↵ístupové komunikace vedoucí k osad Jind↵ich v D l byly v roce 2014 a na ja↵e 2015 postupn likvidovány (odvoz na ↵ízenou skládku) a následn rekultivovány. Zne kod⌦ování odpad Systém sb ru, t↵íd ní a zne kod⌦ování komunálního a stavebního odpadu i nebezpe⌥n✏ch slo⇣ek odpadu je upraven Obecn závaznou vyhlá kou Obce Jedom lice. Sb rné nádoby u jednotliv✏ch nemovitostí slou⇣í k ukládání zbytkového odpadu po vyt↵íd ní. Svoz se provádí dle harmonogramu sestaveného oprávn nou osobou a schváleného p↵íslu n✏m orgánem obce. Vyt↵íd né slo⇣ky komunálního odpadu (plasty, sklo, papír) se ukládají do p↵íslu n ozna⌥en✏ch sb rn✏ch nádob umíst n✏ch na ve↵ejn p↵ístupn✏ch plochách. Rovn ⇣ je na ve↵ejn p↵ístupn✏ch ozna⌥en✏ch místech mo⇣no ukládat odpad biologick✏ (tráva, listí, v tve). Nevyu⇣ité léky lze odlo⇣it v lékárn (Slan✏). Nové plochy, na kter✏ch by bylo p↵ípustné ukládání odpad , nejsou navr⇣eny. Sou⌥asná koncepce zne kod⌦ování odpad bude uplatn na i pro návrhové plochy. Koncepce uspo⌦ádání krajiny

-

-

Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny v⌘jejich vyu⇣ití Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné ⌥len ní ↵e eného území: p↵írodn hodnotn✏ krajinn✏ celek zahrnující okraj lesního masivu p↵írodního parku D⇣bán (I. zóna ochrany) se str⇣ovit✏mi svahy, s prameni t m Byse⌦ského potoka, p↵írodní památkou Ostrov u Jedom lic a s poz statky zaniklé st↵edov ké osady Ostrov s tvrzi t m; krajinn✏ prostor zahrnující v✏raznou kotlinu Byse⌦ského potoka - odlesn nou intenzivn vyu⇣ívanou krajinu s⌘drobn✏mi vodote⌥emi, se zar stajícími strán mi, s doprovodn✏mi liniov✏mi porosty a poz statky d↵ív j í hornické ⌥innosti (d lní díla – achty, toly, dob✏vky). Místem krajinného rázu jsou údolní niva Byse⌦ského potoka se⌘ irok✏mi pásy vlhk✏ch a⇣ mokr✏ch tu⇣ebníkov✏ch lad a rákosin a zar stající extenzivní teplomilné strán a meze. kulturn historick✏ potenciál krajiny Jedom lice - pravidelná struktura p vodní zástavby s centrálním návesním prostorem a kaplí. Do n j se p↵evá⇣n sv✏mi títy obracejí stavení zem d lsk✏ch usedlostí. P vodní zastav né území obce je uzav↵eno prstencem zahrad, které se dochovaly dodnes. Hodnotné objekty lidové architektury z 19. století. V extravilánu ↵ada usedlostí – samot vznikl✏ch díky hornické ⌥innosti (nap↵. Cardovna, Kumbál, Ostrov-Bor, lokalita Jind↵ich v d l v Zábo↵í atd.), které dnes plní funkci obytnou a rekrea⌥ní; Ostrov - zaniklá st↵edov ká osada; dochováno tvrzi t s p↵íkopem a náspem, n kolik sklepení a studánka.

Dochované p↵írodní prvky zprost↵edkovávají ekostabiliza⌥ní p sobení na okolní nestabilní krajinu a jako takové jsou územním plánem chrán ny. V rámci nezastav ného území jsou tyto prvky za↵azeny mezi plochy p↵írodní (NP), pop↵ípad mezi plochy smí ené nezastav ného území (NSx). P↵ijatelné formy vyu⇣ití jsou vyzna⌥eny p↵íslu n✏m indexem, jsou dány regulativy a musí b✏t v⇣dy v vzájemném souladu. Index p↵ípustn✏ch funkcí ve smí eném nezastavitelném území je: p - p↵írodní, v vodohospodá↵ská, z - zem d lská, l - lesní, o – ochranná / izola⌥ní /protierozní, r - rekrea⌥ní, kh kulturn historická, x - specifická (chov st↵edn velk✏ch hospodá↵sk✏ch zví↵at, nap↵. ovcí, koz), u – urbanizovatelná (na území vymezeném pro rezervu) – územní ochrana pozemk pro budoucí rozvoj. Plochy nezastav ného území v krajin tvo↵í dále (NZ) - plochy zem d lské, (NL) - plochy lesní a W – plochy vodní a vodohospodá↵ské. Stanovení podmínek pro vyu⇣ití ploch s rozdíln✏m zp sobem vyu⇣ití je popsáno v kap. f ) základního textu ÚP. Z hlediska ochrany a tvorby krajiny platí, ⇣e podíl zelen ve v t in vymezen✏ch ploch nezastav ného území krajiny je t↵eba zvy ovat, a to p↵i realizaci návrhu územního systému ekologické stability, v⌥etn interak⌥ních prvk , liniové doprovodné zelen komunikací a mezí, zatravn ním nebo dopln ním ploch nelesní zelen s⌘p↵írodní funkcí. Rodová a druhová skladba zelen musí vycházet

20


z⌘p vodních rostlinn✏ch spole⌥enstev. ást ↵e eného území pat↵í do mapovací jednotky potenciální vegetace: 7 – ⌥ern✏ ová dubohab↵ina (Melampyro nemorosi-Carpinetum); ⌥ást do mapovací jednotky 22 – okroticová bu⌥ina (Cephalantero-Fagetum). -

⌥ern✏ ová dubohab↵ina: základní porost - dub zimní 50-60%, habr obecn✏ 15-20%, lípa srd⌥itá 15%, javor mlé⌥ 5-10%, buk lesní 5% dopl⌦kové d↵eviny - t↵e e⌦ pta⌥í, hru e⌦ polni⌥ka, jablo⌦ lesní, jilm habrolist✏, javor babyka, b↵íza b lokorá, topol osika, svída krvavá, líska obecná, pta⌥í zob obecn✏, ↵e etlák po⌥istiv✏, hloh jednosemenn✏, hloh obecn✏, r ⇣e ípková, zimolez obecn✏, kru ina ol ová, stromo↵adí - je↵áb pta⌥í, lípa srd⌥itá, lípa velkolistá, javor mlé⌥, o↵e ák královsk✏, hru e⌦ obecná, solitérní a rozpt✏lená zele⌦ - lípa srd⌥itá, dub zimní, habr obecn✏, je↵áb pta⌥í, dub letní, lípa velkolistá, svída krvavá, pta⌥í zob obecn✏, hloh obecn✏, hloh jednosemenn✏, líska obecná, vhodné sm si na zatravn ní - kost↵ava ⌥ervená, kost↵ava lu⌥ní, srha ↵ízna⌥ka, lipnice lu⌥ní, lipnice obecná, psine⌥ek v✏b ⇣kat✏, jetel. okroticová bu⌥ina – t✏ká se lesních porost : Optimální variantou je postupné odstra⌦ování jehli⌥nan a tyto porosty nahradit d↵evinami p↵irozené druhové skladby, odpovídající lesním typu.

Z hlediska detailn j ího d lení by se v ↵e eném území vyskytuje celá kála stanovi - na dnech údolí Byse⌦ského potoka a jeho p↵ítok lze jako potenciální p↵irozenou vegetaci pova⇣ovat poto⌥ní jaseniny as. Pruno-Fraxinetum. Na svazích byly jaseniny vyst↵ídány bu⌥inami (v závislosti na obsahu bází v⌘p dním profilu bu vápnomiln✏mi, resp. okroticov✏mi nebo kv tnat✏mi), v⌘nejprud ích svazích s⌘v✏raznou akumulací opukové drt by to byly su ové lesy svazu Tilio-Acerion a na hranách svahu (⌥i v✏razn j ích v✏stupech horninového podlo⇣í) pak teplomilné doubravy pat↵ící nejspí e do as. Corno-Quercetum. Na plo inách lze v⌘závislosti na promytí (a odvápn ní) p dního profilu p↵edpokládat bu subxerofilní doubravy (Potentilo albae-Quercetum) nebo kyselé a⇣ vlhké doubravy (Melampyro-Quercetum ⌥i Molinio-Quercetum). Pro v✏sadby v otev↵ené krajin jsou v✏znamné zejména st↵emchová jasenina v niv Byse⌦ského potoka a teplomilné doubravy na ji⇣n exponovan✏ch svazích. Ostatní spole⌥enstva jsou více mén lesní spole⌥enstva. st↵emchová jasenina: základní porost - dub letní 45%, jasan ztepil✏ 20%, habr obecn✏ 15%, lípa srd⌥itá 15%, javor mlé⌥ 15%, dopl⌦kové d↵eviny - kru ina ol ová, svída krvavá, líska obecná, pta⌥í zob obecn✏, hloh jednosemenn✏, zimolez obecn✏, r ⇣e ípková, st↵emcha hroznovitá, ol e lepkavá vhodné sm si na zatravn ní - lipnice obecná, lipnice lu⌥ní, psine⌥ek v✏b ⇣kat✏, srha ↵ízna⌥ka, psárka lu⌥ní, kost↵ava lu⌥ní, jetel. subxerofilní doubravy: nej⌥ast j í d↵eviny stromo↵adí: o↵e ák královsk✏, jablo⌦ domácí, hru e⌦ obecná, t↵e e⌦ pta⌥í vhodné d↵eviny pro solitérní v✏sadbu ⌥i rozpt✏lenou zele⌦: dub letní, dub zimní, dub p✏↵it✏, lípa srd⌥itá, jasan ztepil✏, mahalebka, javor babyka, habr obecn✏, je↵áb b↵ek, svída krvavá, brslen evropsk✏, brslen bradavi⌥nat✏, líska obecná, d↵ín obecn✏, kalina tu alaj, pta⌥í zob obecn✏, hloh jednosemenn✏ vhodné sm si na zatrav⌦ovaná místa: vále⌥ka prapo↵itá, kost↵ava ⇣lábkovitá, ovsík vyv✏ en✏, lipnice úzkolistá, sve↵ep vzp↵ímen✏. N1

N2

V nezastav ném území jsou navr⇣eny krajiná↵ské úpravy: vyu⇣ití pozemku parc. ⌥. 861 (sad), k.ú. Jedom lice pro chov st↵edn velk✏ch hospodá↵sk✏ch zví↵at (nap↵. ovcí, koz) ve volné krajin . Pozemek je za↵azen do plochy NSpzx - nezastav ného území smí eného s funkcemi p – p↵írodní, z – zem d lská, x – specifická. Zám rem je ustájení a pastva ovcí na plo e dnes zar stajícího sadu, v⌥etn umíst ní dvou p↵íst↵e k jako zázemí chovu. Realizace tohoto zám ru je mo⇣ná za podmínky maximálního zachování mimolesní zelen a za p↵edpokladu striktního dodr⇣ení podmínek, vydan✏ch orgánem ochrany p↵írody (MÚ Slan✏, odbor ⇣ivotního prost↵edí, ⌥.jednací: 60046/2013/O⌃P ze dne 11.2.2014). Pro plochu jsou dány podrobn j í regulativy z d vod ochrany pohledov exponované lokality v krajin p↵ed nep↵im ↵en✏m rozr stáním zástavby. Plocha nemá parametry území pro prov ↵ení navazující dokumentací (územní studie a regula⌥ní plán), z toho d vodu jsou podrobn j í podmínky implementovány ji⇣ do územního plánu. obnova historické cesty na parc. ⌥. 1710/2 a 596/64, k.ú. Jedom lice, v polích ve sm ru od silnice III. t↵ídy 23714 k Cardovn . Sou⌥ástí budou vegeta⌥ní úpravy - v✏sadba stromo↵adí p vodních druh (dub, habr, javor, lípa; pop↵. staré odr dy ovocn✏ch strom - jablon , hru n , o↵e áky). Obnovená cesta bude vyu⇣ita jako místní cyklotrasa. Cesta s doprovodnou zelení bude plnit dal í funkce v krajin – p doochranou, protierozní, ekologickou, zajistí lep í p↵ístupnost krajiny. Plochy nezastav ného území a jejich dal í ⌥len ní jsou vymezeny graficky ve v✏kresu ⌥. 2 návrhu ÚP Jedom lice (Hlavní v✏kres).

21


Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Sou⌥ástí zelen je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnit↵n ekologicky stabiln j ích segment krajiny, ú⌥eln rozmíst n✏ch na základ funk⌥ních a prostorov✏ch kritérií. ÚSES se d lí podle biogeografického v✏znamu skladebn✏ch prvk na nadregionální, regionální a lokální. Je tvo↵en biocentry a biokoridory. Krajinotvorné prvky plní funkci interak⌥ních prvk na lokální úrovni; nedosahují parametr biocenter a biokoridor , v✏znamn se v ak podílejí na zv✏ ení ekologické stability v⌘krajin . Územní plán obce Jedom lice závazn vymezuje prvky ÚSES na na v ech úrovních – nadregionální, regionální i lokální. Podle prostorové funk⌥nosti jsou prvky ÚSES funk⌥ní (existující, jednozna⌥n vymezené) a navr⇣ené k zalo⇣ení (nefunk⌥ní, vymezené). Funk⌥ní prvky jsou sítí vybran✏ch ⌥ástí kostry ekologické stability a navr⇣ené prvky dopl⌦ují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje p↵edpokládané funkce v krajin . V ↵e eném území se vyskytují prvky funk⌥ní. -

Podkladem pro zapracování ÚSES do územního plánu byly následující práce: Generel místního ÚSES v rámci ir ího území D⇣bánska Zpracování ÚSES okresu Kladno - p↵evod dat z analogové formy do digitální; (zpracovatel Ing.arch. Z. Illin⌥evová, 1995) Jedná se o p↵evzetí p vodního návrhu a v rámci okresu sjednocení do jednotné grafické a tabulkové podoby, v⌥. jednotného ⌥íslování Územní plán obce Jedom lice, 2006 Územní plána navazujících obcí (Drnek, Malíkovice, M ec, Plchov, Pozde⌦) Územn analytické poklady pro ORP Slan✏ – aktualizace 2012 Zásady územního rozvoje St↵edo⌥eského kraje Studie ÚSES pro St↵edo⌥esk✏ kraj (U-24 s.r.o., Praha, 2009)

-

Místní systém ekologické stability ↵e eného území je p↵itom koncipován tak, aby p↵edev ím: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve sv✏ch prvcích zajistil ⇣ivotní podmínky v rámci skupin typ geobiocén zastoupen✏ch na zpracovávaném území, c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl ji⇣ systém zpracován / schválen v rámci ÚPD, d/ byl dodr⇣en po⇣adavek minimality nárok systému ekologické stability na dal í území p↵i respektování minimálních po⇣adavk na parametry prvk územního systému ekologické stability.

Nadmístní systém ÚSES Nadregionální biokoridory v⌘celostátní síti propojují nadregionální biocentra, tvo↵í je osa a nárazníková (ochranná) zóna. Ob ⌥ásti jsou jejich neodd litelnou sou⌥ástí a po celé plo e koridoru se podporuje tzv. koridorov✏ efekt – v echny ekologicky v✏znamné segmenty krajiny, skladebné ⌥ásti regionálních i lokálních ÚSES, chrán ná území, v✏znamné krajinné prvky a území s⌘vy ím stupn m ekologické stability se stávají neodd litelnou sou⌥ástí nadregionálního biokoridoru. Minimální í↵ka osy odpovídá í↵ce regionálního koridoru p↵íslu ného typu, pro lesní spole⌥enstva je to 40 m, pro lu⌥ní a kombinovaná spole⌥enstva 50 m. Maximální í↵e ochranné zóny je 2 km, na území obce Jedom lice je ochranná zóna vymezena dle ZÚR St↵edo⌥eského kraje. Biokoridor je slo⇣en✏, v⌘jeho trase jsou v⌘ekologicky p↵ijateln✏ch vzdálenostech vlo⇣ena regionální biocentra (po 5-8 km) a lokální biocentra (po 400 - 700 m). Územím obce Jedom lice v jeho v✏chodní ⌥ásti prochází nadregionální biokoridor NRBK K54/MH "Pochvalovská strá⌦ – Karl tejn, Koda" (MH – osa mezofilní hájová), kter✏ v celostátní síti propojuje nadregionální biocentra Pochvalovská strá⌦ (⌥. 21) a Karl tejn, Koda (⌥. 22). Trasa koridoru je vedena lesním porostem v p↵írodním parku D⇣bán, zahrnuje spole⌥enstva dubohabrov✏ch háj a okroticov✏ch bu⌥in. Osa prochází p↵írodní památkou Ostrov u Jedom lic a rovn ⇣ kulturní památkou Ostrov. Postupováno bude dle lesního hospodá↵ského plánu a dle Plánu pé⌥e o p↵írodní památku. V trase nadregionálního biokoridoru je v ↵e eném území vlo⇣eno lokální biocentrum LBC 633 "Ostrov". Územím dále ve sm ru S-J prochází regionální biokoridor RK 1102 (dle OG ÚSES Kladno ozna⌥en ⌥. 630 a 632), propojuje regionální biokoridor RK 1101 a nadregionální biokoridor NRBK K 54. V ↵e eném území je propojovacím prvkem lokální biocentrum LBC 633 "Ostrov" vlo⇣ené na k↵í⇣ení obou koridor . Biokoridor je v ÚP Jedom lice up↵esn n na základ aktuálního stavu krajiny, zahrnuje v✏razn✏ svah v lokalit nad Dolnicí - nad Pr honem - nad Mo⌥idly. V trase regionálního biokoridoru je na stráních vlo⇣eno lokální biocentrum LBC 631 "Strán ". Jedná se o mozaiku irokolist✏ch such✏ch trávník , mezofilních ovsíkov✏ch luk, porosty k↵ovin, skupiny vy ích d↵evin a zar stající sady a pastviny roz⌥len né soustavou mezí a lesních porost typu hercynské dubohab↵iny a teplomilné doubravy. Spole⌥enstva trávník bez managementu degradují, strán zar stají k↵ovinami a náletem d↵evin, ⌥ást pozemk je zalesn na a tím je zv✏ ena izolovanost jednotliv✏ch stepních lokalit (mají ostrovní charakter). Z tohoto d vodu je t↵eba odstra⌦ovat expandující k↵oviny, p↵ípadn✏ nálet a d↵evinn✏ porost prosv tlit/zmlazovat, ideální bude návrat k extenzivnímu pastevnímu vyu⇣ití, náhradním ↵e ením je kosení trávník . Lokální systém ÚSES

22


Nadmístní systém ÚSES je dopln n sítí lokálních prvk - biocentry, biokoridory a dal ími krajinotvorn✏mi prvky, které mají charakter interak⌥ních prvk . Minimální velikost lokálního biocentra by m la b✏t 3 ha, minimální í↵ka lokálního biokoridoru 15 m (spole⌥enstvo lesní, kombinované), 20 m (spole⌥enstvo lu⌥ní). Pro spole⌥enstvo kombinované (lu⌥ní + lesní) je mo⇣né p↵eru ení do 50 m zastav nou plochou, 80 m ornou p dou a 100 m p↵i ostatních kulturách. Interak⌥ní prvky nedosahují parametr biocenter a biokoridor , v✏znamn se v ak podílejí na zv✏ ení ekologické stability v⌘krajin . Lokální biocentra (LBC) LBC 631 "Strán⇥" - lokální biocentrum vlo⇣ené v trase regionálního biokoridoru RK 1102; funk⌥ní, rozloha 5,74 ha. Ekologicky v✏znamn✏ krajinn✏ celek zahrnující lesní porosty charakteru teplomilné doubravy, zar stající sady a stepní louky i ornou p du a ostatní plochy neplodné. Oproti platnému ÚPO Jedom lice je biocentrum zv t eno a zp↵esn no v hranicích katastrální mapy. Návrh opat↵ení: zm nou lesního hospoda↵ení up↵ednostnit p↵irozen✏ charakter a v✏voj vegetace, redukce expandujících k↵ovin, obnova pastvy, kosení travnat✏ch ploch. LBC 633 "Ostrov" - lokální biocentrum vlo⇣ené v trase NRBK K54/MH a na k↵í⇣ení s regionálním biokoridorem RK 1102; funk⌥ní, rozloha 78 ha. Biocentrum sv✏mi funk⌥ními i prostorov✏mi parametry odpovídá regionálnímu biocentru. Je to dáno vymezením na k↵í⇣ení nadregionálního a regionálního biokoridoru a sou⌥asn vymezením na plo e p↵írodního parku, kulturní památky (zaniklá st↵edov ká osada Ostrov) a p↵írodní památky Ostrov u Jedom lic. Ekologicky v✏znamn✏ krajinn✏ celek zahrnující dubohabrové háje, su ové lesy, kv tnaté a acidofilní bu⌥iny i teplomilné doubravy a pramennou oblast Byse⌦ského potoka s lu⇣ními porosty. Návrh opat↵ení: zm nou lesního hospoda↵ení up↵ednostnit p↵irozen✏ charakter a v✏voj vegetace. V prostoru PP Ostrov u Jedom lic bude postupováno dle Plánu pé⌥e o p↵írodní památku. LBC 635 "U hájovny" - lokální biocentrum funk⌥ní, vymezené v lesním porostu u silnice I/16; rozloha 3,63 ha. Biocentrum zahrnuje dubohabrové háje a ⌥áste⌥n i kv tnaté bu⌥iny na plo in v lokalit Ostrov – Mezi lesy. Dle ÚP M ec není zaji t na návaznost na toto biocentrum. Návrh opat↵ení: zm nou lesního hospoda↵ení up↵ednostnit p↵irozen✏ charakter a v✏voj vegetace. (respektovat p↵irozené nálety, dále perspektivn extensivní údr⇣ba, event.ponechat p↵irozenému v✏voji). LBC "V lukách" - lokální biocentrum ⌥áste⌥n funk⌥ní, vymezené v údolní niv Byse⌦ského potoka na soutoku s bezejmenn✏m levostrann✏m p↵ítokem; rozloha 3,9 ha. Zahrnuje vodote⌥ s b↵ehov✏mi a doprovodn✏mi porosty, ⌥áste⌥n degradované lu⌥ní porosty (lada) i ornou p du a navazující vysokou zele⌦ v okolí d lního díla. Jedná se o nov vlo⇣ené biocentrum v trase nov vymezeného lokálního biokoridoru "Byse⌦sk✏ potok". D vodem dopln ní je zaji t ní návaznosti prvk ÚSES v ↵e eném území s prvky v k.ú. Libovice u Slaného. Biocentrum je vlo⇣eno tak, aby biokoridor nep↵esahoval metodikou po⇣adované prostorové parametry. Návrh opat↵ení: obnova lu⌥ních porost pravideln✏m kosením, zalo⇣ení TTP na orné p d , zachování p↵irozeného vodního re⇣imu a p↵irozené d↵evinné skladby porostu. Lokální biokoridory (LBK) LBK 634 - lokální biokoridor funk⌥ní, vymezen✏ v lesním porostu, propojuje lokální biocentra LBC 633 "Ostrov" a LBC 635 "U hájovny". Délka 242 m. Biokoridor zahrnuje spole⌥enstvo dubohab↵in a kv tnat✏ch bu⌥in. Návrh opat↵ení: zm nou lesního hospoda↵ení up↵ednostnit p↵irozen✏ charakter a v✏voj vegetace (respektovat p↵irozené nálety, dále perspektivn extensivní údr⇣ba, event. ponechat p↵irozenému v✏voji). LBK "Byse⇤sk⌅ potok I." – lokální biokoridor vymezen✏, ⌥áste⌥n funk⌥ní, propojuje LBC 633 "Ostrov" a LBC "V lukách"; délka 1800 m. Biokoridor zahrnuje vodní tok s b↵ehov✏mi a doprovodn✏mi porosty, údolní nivu a mezní porosty nad chatovou osadou. V prostoru u h↵i t je koridor zú⇣en na po⇣adovanou min. í↵ku 15 m. Nov vymezen✏ lokální biokoridor v trase Byse⌦ského potoka zajistí propojení systému v navazujícím k.ú. Libovice u Slaného. Návrh opat↵ení: podpora p↵irozen✏ch spole⌥enstev vhodn✏m hospoda↵ením (kosení lu⌥ních porost , respektování p↵irozen✏ch nálet , event. dosadba stanovi tn vhodn✏ch d↵evin). LBK "Byse⇤sk⌅ potok II." – lokální biokoridor vymezen✏, ⌥áste⌥n funk⌥ní, propojuje LBC "V lukách" s prvky v k.ú. Libovice; délka v ↵e eném území 1225 m. Biokoridor zahrnuje regulovanou vodote⌥ Byse⌦ského potoka s b↵ehovou a doprovodnou zelení, navazující ruderální porosty podél b↵ehové hrany. Nov vymezen✏ lokální biokoridor v trase Byse⌦ského potoka zajistí propojení systému v navazujícím k.ú. Libovice u Slaného. Návrh opat↵ení: doporu⌥eno vytvo↵it ochrann✏ pás lu⌥ních porost v í↵i min. 20 m na ob strany od b↵ehové hrany, pop↵. v úseku mezi Jedom licemi a silnicí III/23713 p↵evést ornou p du na trvalé travní porosty; v✏sadba stanovi tn vhodn✏ch d↵evin. -

Krajinotvorné prvky bezejmenn✏ levostrann✏ p↵ítok Byse⌦ského potoka ve sm ru od Mo⌥idel p↵es obec Jedom lice, s b↵ehovou a doprovodnou zelení; bezejmenn✏ ob⌥asn✏ tok – levostrann✏ p↵ítok Byse⌦ského potoka. Terénní deprese v lokalit V zábo↵í; lokalita ohro⇣ena skládkováním , p↵ipravena asanace skládky a revitalizace území; porosty k↵ovin, skupiny vy ích d↵evin a zar stající sady; doprovodn✏ porost podél ob⌥asn✏ch vodote⌥í , polních cest a komunikací; stará d lní díla v krajin s⌘náletovou zelení. Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Cestní sí

23


Plochy lesní, zem d lské a krajiná↵sky v✏znamné jsou p↵ístupné historicky vzniklou sítí ú⌥elov✏ch komunikací. Tato sí umo⇣⌦ující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizována. Rozvoj cestní sít je umo⇣n n v⌘souladu se stanoven✏mi ⌘podmínkami vyu⇣ití ploch v⌘nezastav ném území. Navr⇣ena je obnova historické cesty (N2) ve sm ru v polích ve sm ru od silnice III. t↵ídy 23714 k Cardovn . Sou⌥ástí budou vegeta⌥ní úpravy - v✏sadba stromo↵adí p vodních druh (dub, habr, javor, lípa; pop↵. staré odr dy ovocn✏ch strom - jablon , hru n , o↵e áky). Obnovená cesta bude vyu⇣ita jako místní cyklotrasa. Cesta s doprovodnou zelení bude plnit dal í funkce v krajin – p doochranou, protierozní, ekologickou, zajistí lep í p↵ístupnost krajiny. Cyklostezky, cyklotrasy a p í trasy ⇥e en✏m územím neprocházejí ⇣ádné zna⌥ené turistické trasy. Územím neprocházejí v sou⌥asné dob ⇣ádné zna⌥ené cyklistické stezky a trasy. Navr⇣ené ↵e ení: Dle Generelu cyklotras a cyklostezek St↵edo⌥eského kraje probíhá v kontaktní poloze s ↵e en✏m území zva⇣ovaná cyklotrasa II. t↵ídy, která je sou⌥ástí trasy “Velké st↵edo⌥eské kolo”. Návrh generelu (2013) po⌥ítá s cyklotrasami veden✏mi v rámci ↵e eného území sm rem od této hlavní cyklotrasy a to po silnicích III. t↵ídy ve sm ru na ⇥isuty a s vyu⇣itím místních ú⌥elov✏ch komunikací p↵es osadu Jind↵ich v D l sm rem na Libovice. Tento návrh je do územního plánu p↵evzat. Nad rámec t chto zva⇣ovan✏ch tras je ve smyslu p vodního územního plánu navr⇣ena cyklotrasa v trase SÚ M ec - SZ okraj katastrálního území Jedom lice - SÚ Plchov. Vyu⇣ívá stávajících ú⌥elov✏ch komunikací, které vedou p↵evá⇣n lesním komplexem P↵írodního parku D⇣bán ⌥i po okraji zalesn n✏ch pozemk . Mírn zvln n✏ charakter území s pom rn hustou komunika⌥ní sítí silnic III. t↵ídy, s relativn ni⇣ ími intenzitami silni⌥ní dopravy, p↵edstavují vcelku dobré podmínky pro v t í rozvoj cykloturistické dopravy. Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny nesmí b✏t naru ena oplocováním pozemk ve volné krajin (za „oplocení“ nejsou pova⇣ovány oplocenky na PUPFL z d vod ochrany p↵ed kodami zp sobenou zv ↵í ⌥i do⌥asná oplocení pastvin pomocí ohradník ⌥i d↵ev n✏ch bradel). Oplocení jako stavba m ⇣e b✏t realizováno pouze v rámci sou⌥asn zastav ného nebo zastavitelného území, p↵i⌥em⇣ musí z stat zachováno napojení základního komunika⌥ního systému obce na sí ú⌥elov✏ch komunikací v⌘krajin . P↵i oplocování ⌥i ohrazování pozemk , které nejsou vylou⌥eny z práva volného pr chodu pole musí vlastník ⌥i nájemce zajistit technick✏mi nebo jin✏mi opat↵eními mo⇣nost jejich volného pr chodu na vhodném míst pozemku. Stanovení podmínek pro protierozní opat⌦ení V území se projevuje vodní i v trná eroze. V trnou erozí jsou ohro⇣eny zejména náhorní plo iny - lokality Na pláních, Na vr kách. Vodní erozí jsou ohro⇣eny sva⇣ité pozemky nad kotlinou Byse⌦ského potoka v lokalit Dolnice, Pr hon, Mo⌥idla, Na pláních. Severní ⌥ást území (pastviny v okolí zem d lského areálu) není vodní erozí ohro⇣ena. Protierozní opat↵ení se zam ↵ují na zmírn ní negativního projevu vodní a v trné eroze⌘jako jsou nap↵. ne kodné odvedení povrchov✏ch vod z povodí, sní⇣ení povrchového odtoku a zachycování smyté zeminy, retenci vody v⌘krajin , ochranu⌘intravilánu⌘obcí a komunikací p↵ed d sledky eroze p dy a na sní⇣ení rychlosti v tru a jeho kodliv✏ch ú⌥ink . Protierozní opat↵ení d líme na organiza⌥ní (vhodné umíst ní p stovan✏ch plodin, pásové p stování plodin ⌥i návrhy vegeta⌥ních pás mezi pozemky), agrotechnická a vegeta⌥ní (p doochranné obd lávání) a technická (p↵íkopy, pr lehy, terasy, protierozní nádr⇣e aj.). V sou⌥asné dob je tato problematika ↵e ena i standardy Dobrého zem d lského a environmentálního stavu (GAEC), konkrétn se jedná o opat↵ení na ochranu p dy na sva⇣it✏ch pozemcích nad 7° a zásady p stování ur⌥it✏ch plodin na siln erozn ohro⇣en✏ch pozemcích. Hospoda↵ení v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné v✏ e p↵ím✏ch podpor a n kter✏ch podpor Programu rozvoje venkova. Na pozemcích ohro⇣en✏ch erozí v lokalit Dolnice, Pr hon, Mo⌥idla, Na pláních je doporu⌥ena kombinace technick✏ch (protierozní meze), organiza⌥ních (zatravn ní) a agrotechnick✏ch (protierozní technologie p stování plodin) protierozních opat↵ení, p↵íp. pouze organiza⌥ních opat↵ení, která v✏razn omezí kodlivé p sobení povrchového odtoku Na t chto pozemcích Funkci protierozní ochrany tvo↵í dále prvky ÚSES (zejména krajinotvorné prvky) a polní cestní sí s doprovodnou zelení. Dal í protierozní opat↵ení lze dle pot↵eby budovat v⌘souladu se stanoven✏mi podmínkami vyu⇣ití ploch v⌘nezastav ném území. V⌘rámci návrhu územního plánu je navr⇣ena obnova historické cesty (N2) s liniovou zelení. Cesta bude mít funkci p doochranou a protierozní. V plochách smí eného nezastav ného území s⌘indexem p – p↵írodní, o - ochranné budou ve vy í mí↵e uplatn ny prvky zvy ující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt✏lená zele⌦. Stanovení podmínek pro ochranu p⌦ed povodn mi Vymezená záplavová území a sledované záplavy Pro drobn✏ vodní tok Byse⌦sk✏ potok je M stsk✏m ú↵adem Slan✏ odborem ⇣ivotního prost↵edí pod ⌥íslem jednacím 53761/14/⌃P ze dne 23. 1. 2015 stanoveno záplavové území a to v úseku od ústí do

24


Bakovského potoka po pramen (↵í⌥ní km 0,000-13,700). Mapové podklady se zakreslen✏mi záplavov✏mi ⌥arami Q5, Q20, Q100 a s vymezenou plochou aktivní zóny záplavového území na mapách v m ↵ítku 1: 10 000 (tisk v m ↵ítku 1: 5 000) jsou jeho nedílnou sou⌥ástí. Stanovené záplavové území zasahuje do území obcí Be↵ovice, Libovice, Jedom lice, Tu↵any Slan✏ a obecních ⌥ásti obce Slan✏–Dolín, Otruby, Trpom chy. Umíst ní staveb v záplavov✏ch územích a na pozemcích p↵i vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodá↵ského orgánu podle zákona o vodách. Do stanoveného záplavového území zasahuje pouze okrajem vymezené zastav né území Plochy individuální rekreace - zahrádká↵ské osady (RZ) a okrajov vymezené zastav né území Plochy zelen - zele⌦ nezastaviteln✏ch soukrom✏ch zahrad (ZN). V návrhu ÚP je to lokalita Z5 pro umíst ní ⌥istírny odpadních vod. Zde je poloha v blízkosti vodote⌥e z hlediska funk⌥nosti za↵ízení nezbytná a tudí⇣ od vodnitelná. Podmínky pro konkrétní umíst ní OV stanoví vodohospodá↵sk✏ orgán podle zákona o vodách. Pro ostatní místní drobné vodote⌥e nejsou stanovena záplavová území. Na koordina⌥ním v✏krese je dle informací obce vyzna⌥eno území s v✏skytem opakovan✏ch záplav - tzv. “území ohro⇣ené záplavou p↵i nep↵ízniv✏ch klimatick✏ch podmínkách”. Jedná se o prostor kolem bezejmenné vodote⌥e od Mo⌥idel t sn nad zastav n✏m územím. Do tohoto území je ⌥áste⌥n zasahuje rozvojová lokalita Z2. Dot⌥ená ⌥ást lokality je vymezena jako Plochy zelen - zele⌦ nezastaviteln✏ch soukrom✏ch zahrad (ZN). Nátoky vod do intravilánu a navr⇣ená opat↵ení V ⌥ásti Na Vr kách dochází p↵i p↵ívalov✏ch de tích k nátok m vod a splach m ornice ze sva⇣it✏ch zem d lsky obhospoda↵ovan✏ch pozemk do intravilánu. Zástavba v lokalit Z6 a Z7 je podmín na ↵e ením nátoku vod do intravilánu v kontaktní poloze. Je doporu⌥ena obnova travního pásu podél oplocen✏ch pozemk s terénní úpravou - rigolem zachycujícím p↵ívalové vody a ⌥áste⌥n je odvád jící do de ové kanalizace. Podél zastav ného a zastavitelného území je navr⇣en ochrann✏ pás smí eného nezastav ného území s funkcí zem d lskou a ochranou, kde mohou b✏t ve v t í mí↵e uplatn ny protipovod⌦ová a protierozní opat↵ení. Obdobn je navr⇣en pás po obvodu lokality Z8, kde je nutné zajistit bezpe⌥né svedení vod z odvodn n✏ch pozemk , tzn. drená⇣ní systém podchytit vn zájmového území záchytn✏mi drény a svést vody do nejbli⇣ ího recipientu, p↵ípadn provést rekonstrukci odvod⌦ovacího systému. Podél roz í↵ené komunikace je nutné obnovit záchytn✏ p↵íkop. -

-

-

-

-

Pro zv✏ ení ochrany území je nutno dodr⇣et: podél koryt vodních tok bude zachováno volné nezastav né a neoplocené území o í↵i 6 m od b↵ehové ⌥áry na ob strany (tzv. poto⌥ní koridory), pro pr chod velk✏ch vod a zárove⌦ jako manipula⌥ní pruh pro ú⌥el správy a p↵ípadné údr⇣by koryta vodního toku, ve kterém nebudou umis ovány ⇣ádné nové stavby ani vysazovány nové trvalé porosty. v⌘území ur⌥eném k⌘zástavb je t↵eba zabezpe⌥it, aby odtokové pom ry z⌘povrchu urbanizovaného území byly po v✏stavb srovnatelné se stavem p↵ed ní. Odvodn ní nutno ↵e it kombinovan✏m systémem p↵irozené / um lé retence, nap↵. vsakem na pozemcích, odvedením obvodov✏m drená⇣ním systémem do jímek v⌘nejni⇣ ím míst plochy (regulovan✏ odtok do recipientu, pop↵. následné vyu⇣ití vody pro zálivku v⌘dob p↵ísu ku), k nezem d lskému vyu⇣ití p dy jsou za↵azeny pouze vyjíme⌥n pozemky meliorované, kde byly vlo⇣eny investice do p dy (plo né drená⇣e) a to v rámci rozvojové lokality Z5 - plocha areálu OV a Z8/BV. V p↵ípad dot⌥ení plo n✏ch meliorací, je t↵eba p↵íslu n✏mi opat↵eními zajistit funk⌥nost zb✏vajících meliora⌥ních za↵ízení na okolních pozemcích, v⌥etn bezproblémového odtoku vod. vodohospodá↵ské meliorace ur⌥ené k odvod⌦ování (a p↵íp. k zavla⇣ování) pozemk , bez ohledu na vlastnictví, jsou plnohodnotn✏mi dokon⌥en✏mi a funk⌥ními stavbami vodních d l. Jakékoli zásahy do t chto existujících staveb (tj. jejich údr⇣ba, opravy, úpravy, zm ny, zm ny u⇣ívání, zru ení nebo odstran ní) se ↵ídí p↵íslu n✏mi ustanoveními zákona ⌥. 254/2001 Sb., v platném zn ní (vodní zákon), p↵íp. stavebního zákona. P↵i jakékoli v✏stavb (t✏ká se v ech staveb) na lokalitách, kde se zem d lské meliorace vyskytují, je nutno postupovat podle uveden✏ch zákonn✏ch ustanovení a jakékoli zásahy do t chto vodních d l specifikovat a ↵e it ji⇣ od prvních stup⌦ p↵edprojektové, resp. projektové dokumentace s ohledem na zachování funk⌥nosti v rozsahu celého vodního díla. Pouze malé zásahy lze kvalifikovat jako opravy a udr⇣ovací práce. Proto⇣e rekonstrukci meliorovan✏ch celk na plo e zástavby není mo⇣né ve v t in p↵ípad provést zodpov dn bez znalostí souvislostí a tém ↵ ka⇣dá stavba m ⇣e meliorace poru it, je nutné povinnost komplexního ↵e ení ulo⇣it ji⇣ prvnímu stavebníkovi na dot⌥ené meliorované plo e. Dokumentaci na úpravu, p↵íp. rekonstrukci meliorací musí obsahovat ka⇣dá dokumentace pro povolení stavby, p↵íp. pro ohlá ení stavby. navr⇣ena jsou opat↵ení zvy ující reten⌥ní kapacitu území - vyhrazení dostate⌥n irok✏ch pás pozemk podél vodních tok smí en✏m funkcím (index p - p↵írodní, v - vodohospodá↵sk✏). V plochách smí eného nezastav ného území s⌘indexem p – p↵írodní, o – ochranné, v vodohospodá↵ské budou ve vy í mí↵e uplatn ny prvky protierozní a protipovod⌦ové ochrany, prvky zvy ující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt✏lená zele⌦.

Stanovení podmínek pro rekreaci Jedom lice je sídlem s⌘pom rn nízk✏m rekrea⌥ním potenciálem, a⌥koli do ↵e eného území zasahuje p↵írodní park D⇣bán. Jedom lice jsou sídlem, kde p↵eva⇣uje zejména obytná funkce, av ak s⌘v✏znamn✏mi za↵ízeními zem d lské v✏roby. Za↵ízení p↵echodného ubytování se na území obce

25


nevyskytuje. Stávající samoty slou⇣ící k rekreaci a zahrádká↵ská osada nebudou dále rozvíjeny. Jedom lice mají fotbalové h↵i t a od roku 2008 i d tské h↵i t . V⌘obci funguje myslivecké sdru⇣ení, TJ Sokol, Sbor dobrovoln✏ch hasi⌥ a dal í spolky. Regulovat rekrea⌥ní ⌥i sportovní vyu⇣ití území v p↵írodním parku D⇣bán není nikterak t↵eba, v⌘území k⌘ni⌥emu takovému v⌘podstat nedochází. V⌘nezastav ném území (v krajin ) není mo⇣né umis ovat ⇣ádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky vyu⇣ití ploch - kap. f V✏rokové ⌥ásti ÚP). Nezastav né území bude i nadále slou⇣it pro nepobytovou rekreaci - p í turistiku a cyklistiku, pro kterou budou vyu⇣ívány ú⌥elové cesty v⌘krajin . Plochy nezastav né smí ené s⌘indexem r – rekrea⌥ní umo⇣⌦ují rekrea⌥ní vyu⇣ití za t chto podmínek: mo⇣né je umíst ní staveb a opat↵ení pro nepobytovou rekreaci a sport (nap↵. turistické cesty, cyklostezky, nau⌥né stezky, pikniková místa, informa⌥ní prvky, sportovní a herní prvky – areály zdraví, travnatá víceú⌥elová h↵i t apod.), odpo⌥inkové altánky a p↵íst↵e ky pouze jako do⌥asné stavby. Podmínky pro ochranu nerostn ch surovin, d sledky d⌦ív j↵í t

by, sesuvná území

Ochrana lo⇣isek nerostn✏ch surovin V zájmovém území nejsou evidována ⇣ádná v✏hradní lo⇣iska nerostn✏ch surovin, jejich⇣ ochranou a evidencí by byl Geofond pov ↵en. Rovn ⇣ se zde nenachází ⇣ádné území s⌘p↵edpokládan✏mi v✏skyty lo⇣isek – prognózními zdroji, jejich⇣ ochranu by byly povinny zajistit orgány územního plánování a stavební ú↵ady. Sesuvná území (viz. té⇣ koordina⌥ní v✏kres) V ↵e eném území zaznamenána následující potenciální sesuvná území: id. ⌥. celk. plocha(m2) délka x í↵ka (m) název lokality 761 70.000 400x300 Jedom lice 762 82.000 100x50 Jedom lice 764 238.000 300x1100 Malíkovice

typ sesuvu potenciální potenciální blokov✏ posuv potenciální Sesuvná území je mo⇣no charakterizovat jako území s nep↵ízniv✏mi in⇣en✏rsko-geologick✏mi pom ry ve smyslu § 13 zákona ⌥.62/1988 Sb. v platném zn ní. V t chto územích nesmí b✏t realizována ⇣ádná zástavba, ani nová vedení sítí technické infrastruktury, co⇣ územní plán respektuje. Poddolovaná území, d lní díla, propady Z⌘pohledu historického rubání v⌘hranicích katastru obce je nutno zmínit celou ↵adu úvodních d lních d l, existenci poddolovan✏ch území zasahujících do v t iny plochy katastru a v⌘neposlední ↵ad ⌥etné propady terénu v⌘souvislosti s⌘proveden✏m v✏rubem m lce ulo⇣eného kounovského souslojí. Dle registru poddolovan✏ch území (Geofond R) se v k.ú. obce Jedom lice nacházejí poddolovaná území: id. ⌥. název lokality kód stá↵í díla kód suroviny 1690 Pozde⌦ p↵ed i po r. 1945 paliva 1721 Jedom lice 1 - západ p↵ed i po r. 1945 paliva 1751 Jedom lice 2 p↵ed r.1945 paliva 1752 Malíkovice -Hv zda do 19.století paliva 1777 Plchov do 19.století paliva 1824 Libovice do 19.století paliva Plochy poddolovan✏ch území je mo⇣no charakterizovat jako území s nep↵ízniv✏mi in⇣en✏rskogeologick✏mi pom ry ve smyslu § 13 zákona ⌥.62/1988 Sb. v platném zn ní. Stavební ⌥innost na území dot⌥eném d lní ⌥inností a v blízkosti star✏ch d lních d l lze provád t pouze na základ vyjád↵ení sou⌥asného správce d lních d l, kter✏ na základ podrobného pr zkumu m ⇣e stanovit bezpe⌥nostní pásma v okolí d lních d l a rozsah p↵ípadné stavební uzáv ry. Navrhované objekty v územích v dosahu ú⌥ink hlubinného dob✏vání (poddolovan✏ch územích) musí spl⌦ovat po⇣adavky SN 73 0039 Navrhování objekt na poddolovaném území. Zat↵íd ní staveni t ve smyslu této normy (na základ ⇣ádosti) vypracuje t ⇣a↵, kter✏ lo⇣isko spravuje. t.j. MD a.s. Kladenské doly, o.z. Libu ín. Poblí⇣ zastav né ⌥ásti obce (v✏chod) je lokalizován urf ⌥. 72 (hlavní d lní dílo id. ⌥. 6238), ze kterého byly provád ny pr zkumné práce na uranové zrudn ní. Dob✏vací práce byly zastaveny cca 15 a⇣ 20m pod úrovní povrchu. V ji⇣ní ⌥ásti ohro⇣eného území se nachází zbytek odvalu, kter✏ spolu se urfem vytvá↵í remízek zarostl✏ nálety d↵evin. Rozhodnutím ⌥. 26/2001 odboru v✏stavby M Ú Slan✏ byla d↵íve stanovena stavební uzáv ra areálu urfu ⌥. 72. Stavební ⌥innost na území dot⌥eném d lní ⌥inností po b✏val✏ch uranov✏ch a rudn✏ch dolech lze provád t pouze na základ vyjád↵ení sou⌥asného správce d lních d l, tj. DIAMO s.p., o.z. Správa uranov✏ch lo⇣isek P↵íbram. Místo je dle návrhu územního plánu sou⌥ástí vymezeného lokálního biocentra (p↵írodní plocha) a jako takové je bez navr⇣ené stavební ⌥innosti. Dle registru hlavních d lních d l je dále v ↵e eném území evidováno 31 d lních d l ( achty, toly, dob✏vky) související s dob✏váním ⌥erného uhlí: id. ⌥. název lokalita

26


2728 27628 9588 2808 17444 17443 29323 29324 9589 9590 9591 9592 9593 9594 9595 9596 9597 9598 14930 9600 9601 9602 9603 13163 13164 13165 13166 13170 13167 14966 29322

D l Lásk✏ (Lísk✏) Jáma ⇤t dr✏ achta D l Boehringer I jáma Míla - v trní jáma Míla II v trní jáma Jind↵ich I v trní jáma Jind↵ich II d l Jan jáma Boehringer II tola Hv zda jáma Slávka jáma Antonín d l I - Ostrov u Jedom lic jáma Míla tola Míla Stará Jáma I (Pond lí⌥ek) Stará Jáma I (Pond lí⌥ek) d l Kréta tola II - Ostrov u Jedom lic tola III - Ostrov u Jedom lic d l Josef d l Franti ek staré dob✏vky v Dolin tola v Dolin d l ⌥. 1 v Dolin d l ⌥. 2 v Dolin jáma Franti ka jáma ⌥. 1 tola Jind↵ich pomocná jáma

Kladensk✏ revír Jedom lice Kladensk✏ revír Kladensk✏ revír Kladensk✏ revír Jedom lice Jedom lice Jedom lice Jedom lice Hv zda Hv zda Hv zda Ostrov u Jedom Ostrov u Jedom Ostrov u Jedom Ostrov u Jedom Ostrov u Jedom Ostrov u Jedom Ostrov u Jedom Ostrov u Jedom Ostrov u Jedom Ostrov u Jedom Jedom lice Jedom lice Jedom lice Jedom lice Jedom lice Jedom lice Jedom lice Jedom lice

lic lic lic lic lic lic lic lic lic lic

Lokalizace d lních d l je z↵ejmá z koordina⌥ního v✏kresu. U t↵ech d lních d l v západní ⌥ásti katastru je stanovena stavební uzáv ra, která je územním plánem respektována. Díla se nacházejí ve volné krajin . Ochrana prost⌦edí, hygienická ochrana Cel✏ okres Kladno je za↵azen mezi okresy vy⇣adující zvlá tní ochranu ovzdu í. V posledních letech se stav ovzdu í v d sledku redukce pr myslov✏ch ⌥inností v kladenské aglomeraci v✏razn zlep il. Zdroje zne⌥i t ní Na území obce Jedom lice nejsou evidovány zvlá velké, velké ani st↵ední zdroje zne⌥i ování. Plynofikací zájmového území by byl v✏razn omezen plo n✏ zdroje zne⌥i t ní ovzdu í, kter✏mi jsou p↵edev ím domácnosti ve v ech venkovsk✏ch sídlech v⌘území spalující tuhá paliva v lokálních topeni tích. P↵ízemní zne⌥i t ní je rovn ⇣ zvy ováno automobilovou dopravou, jednak emisemi v✏fukov✏ch plyn , jednak pra ností. Pro hodnocení t chto zdroj nejsou k⌘dispozici konkrétní údaje. Biologické zne⌥i t ní ovzdu í je dosud okrajov sledovanou problematikou v komplexu ⇣ivotního prost↵edí. Zp sobují ho alergenní látky biologického p vodu tvo↵ící tzv. aeroplankton, kter✏ je sou⌥ástí vzdu ného aerosolu (mikroorganismy, semena a pyly, spory, baktérie, rozto⌥i, kvasinky, mikromycety atd.). Biologické zne⌥i t ní ovzdu í je p vodcem vzniku stále rostoucích alergick✏ch onemocn ní, a to zejména u d tské populace. Zne⌥i t ní ovzdu í, nap↵. pylov✏mi zrny, se projevuje prakticky v celém vegeta⌥ním období a úzce souvisí s vyu⇣itím území, s roz i↵ováním plevel a ruderálních spole⌥enstev, zavle⌥en✏ch rostlinn✏ch druh apod. Mezi aeroalergeny pat↵í mnohé z d↵evin b ⇣n rostoucích v ↵e eném území (nap↵. bez ⌥ern✏, ol e, b↵íza, javory) a dále p↵edev ím r zné druhy plevel a ruderál (trávy v ech druh , rumi tní rostliny, jako nap↵. merlíkovité, okoli⌥naté, pely⌦ky, ovíky, kop↵ivy, jitrocel atd.). Nej⌥ast j í plochy s⌘v✏skytem alergenních rostlin jsou: neudr⇣ované plochy na okrajích zástavby, u neudr⇣ovan✏ch staveb, na zbo↵eni tích, okraje polních cest a silnic, plochy divok✏ch skládek, star✏ch zát ⇣í apod. Likvidace t chto ploch v⌘území je povinností majitel a u⇣ivatel pozemk a m la by b✏t d sledn po⇣adována. Ochrana zdraví p↵ed ú⌥inky hluku a vibrace Jedin✏m v✏znamn✏m zdrojem hluku je hluk z dopravy po silnici I. t↵ídy - I/16 (Velvary - Slan✏ ⇥evni⌥ov). Intenzita dopravy 1001 - 3000 voz./24h (viz. kapitola doprava). Této zát ⇣i jsou vystav ni pouze obyvatelé hájovny (samota). Územní rezerva pro silni⌥ní obchvat sousední místní ⌥ásti Hv zda, ⌥áste⌥n procházející i p↵es ↵e ené území, bude ↵e it problematiku hluku v této lokalit . Automobilová doprava na silni⌥ních komunikacích v zastav ném území (silnice III. t↵ídy) nep↵edstavuje v✏razn✏ problém. Intravilán obce se nachází mimo v✏razn✏ nár st hladiny hluku. Komunikace III. t↵ídy - III/23713 (Byse⌦ - Libovice -

27


Jedom lice - Pozde⌦) a III/23714 (Jedom lice - ⇥isuty) jsou komunikacemi s relativn nízkou dopravní zát ⇣í (nes⌥itané úseky po⌥tu vozidel). Areály v✏roby nejsou potenciálním zdrojem hluku s v✏jimkou t ch obytn✏ch ⌥ástí sídla, které jsou s nimi v p↵ímém kontaktu. Hlavní vjezdy a v✏jezdy z areál jsou orientovány na pr jezdní úseky silnic. V rámci regulativ je pro plochy v✏roby a skladování stanoven po⇣adavek, ⇣e negativní ú⌥inky a vlivy umis ovan✏ch staveb a za↵ízení nesmí naru ovat provoz a u⇣ívání staveb a za↵ízení ve svém okolí (zejména pak staveb pro bydlení) nad p↵ípustnou míru, danou obecn platn✏mi p↵edpisy. Územním plánem jsou navr⇣eny zejména plochy pro bydlení, drobné podnikání a dal í vyu⇣ití, a to do klidn✏ch poloh, mimo pr jezdní silni⌥ní tah a v✏robní areály (p↵evá⇣n v návaznosti na novodobou obytnou zástavbu). Pro jedinou kontaktní lokalitu Z1 jsou dána podmínka v navazujícím ↵ízení prov ↵it spln ní limitních hladin hluku z dopravy. Radonové riziko Z hlediska radonového nebezpe⌥í je zájmové území p↵evá⇣n ve st↵ední ⌥i p↵echodné (podél vodote⌥e) kategorii indexu geologického podlo⇣í. V ↵e eném území bude mo⇣né p↵i vybran✏ch stavebních ⌥innostech vy⇣adovat provedení radonového pr zkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlá ky ⌥. 307/2002 Sb., o radia⌥ní ochran , v platném zn ní). Pásma hygienické ochrany staveb V západní okrajové poloze katastru se nachází ve↵ejné poh↵ebi t s ochrann✏m 100 m pásmem. Vzhledem ke vzdálené poloze sídla je zde nekonfliktní st↵et s navrhovanou v✏stavbou. Chov zví↵at Západn od Jedom lic se nachází areál ⇣ivo⌥i né v✏roby. Dle podkladu vlastníka farmy Agra ⇥isuty, s.r.o. (6/2014) se konkrétn jedná o provozy s t mito chovy: 1. Porodna Kapacita

130 ks prasnic 15 ks prasni⇥ek 2 ks kanci 520 ks selat

Produkce

Selata pro dal⌃í chov, vedlej⌃ím produktem jsou pak statková hnojiva, brakované prasnice a kanci.

Technick⌅ popis Stavební ⇧e⌃ení

Jedná se o soubor dvou objekt⌥ s⌦ nepropustnou podlahou s⌦ hnojnou koncovkou pro do⇥asné skladování chlévské mrvy.

Ustájení

90 ks - b⇧ezí prasnice jsou ustájeny na hluboké podest lce 40 ks prasnic je ustájeno na porodn⇤ v⌦individuálních kotcích s pravideln m p⇧ist láním i odklizem chlévské mrvy 15 ks je ustájeno na jalovárn⇤, kde jsou umíst⇤ní i 2 kanci s pravideln m p⇧ist láním i odklizem chlévské mrvy 520 ks selat je ustájeno v⌦kotcích s⌦pravideln m denním p⇧ist láním i odklizem chlévské mrvy.

V⇤trání

V⇤trání je kombinované s⌦dominací p⇧irozeného v⇤trání okny a vraty v⌦⇥ásti jsou komínové v duchy.

Krmení

Krmení je suché, p⇧ípadn⇤ s⌦následn m automatick m smá⇥ením.

Napájení

Zví⇧ata mají celodenní p⇧ístup k napáje⇥kám s nezávadnou pitnou vodou v⌦ka dém kotci.

P⇧ist lání

P⇧ist lání je slámou.

Odklízení statkov ch hnojiv

B⇧ezárna - prasnice jsou ustájeny na hluboké podest lce, vyhrnování a nakládka probíhá za pomoci manipula⇥ní techniky na p⇧istavené vleky s⌦odvozem na polní slo i⌃t⇤, zpevn⇤ná hnoji⌃t⇤. Dávkován je dostatek slámy, aby nevznikala ádná tekutá slo ka. Ostatní sekce – zpoza zví⇧at je mrva vyhrnována ru⇥n⇤ na ob⇤ n shrnova⇥, kter dopraví mrvu k⌦ vyna⌃e⇥i ze stáje. Zde je mrva ukládána na hnojnou koncovku, p⇧ípadn⇤ je odvá ena na traktorov ch vlecích ke skladování na zpevn⇤ná hnoji⌃t⇤, polní slo i⌃t⇤. Jímky související se stájí: Jímka 255 m3 – betonová, zemní, zakrytá Jímka 71,25 m3 – betonová, zemní, zakrytá Jímka 630 m3 – betonová, zemní, zakrytá Volné kapacity jímek jsou vyu ity pro jiná st⇧ediska.

28


Vytáp⇤ní

V⌦p⇧ípad⇤ extrémních podmínek v⌦zim⇤ je mo né vyu ít mobilní p⇧ímotopné agregáty.

Osv⇤tlení

Je kombinované - p⇧irozené i um⇤lé.

1. FIDLOT Kapacita

80 ks krav 40 ks jalovic 80 ks telat 20 ks vysokob⇧ezích jalovic 3 ks plemenní b ci

Produkce

Masn skot v⌃ech kategorií, vedlej⌃ím produktem jsou pak statková hnojiva.

Technick⌅ popis Stavební ⇧e⌃ení

Jedná se o stájov objekt obdélníkového p⌥dorysu s⌦nepropustnou podlahou. Pro pot⇧eby skotu je objekt trvale otev⇧en s⌦p⇧ístupem na pastviny.

Ustájení

Ustájení je stelivové, vyu it je systém polohluboké podest lky.

V⇤trání

V⇤trání je p⇧irozené otev⇧en mi otvory v⌦bo⇥ních st⇤nách, vraty do h⇧ebenové ⌃t⇤rbiny.

Krmení

Krmení je zakládáno na krmn st⌥l, krmelc⌥ a je k⌦dispozici i pastva. Dávkována je homogenizovaná krmná dávka obsahující v⌃echny nále itosti.

Napájení

Zví⇧ata mají celodenní p⇧ístup k napáje⇥kám s nezávadnou pitnou vodou.

P⇧ist lání

Provoz je stelivov , s⌦pravideln m p⇧ist láním dle pot⇧eby.

Odklízení statkov ch hnojiv

Odklízení hnoje je zaji⌃t⇤no pomocí manipula⇥ní techniky. Hn⌥j je pomocí manipula⇥ní techniky vyhrnován a nakládán do p⇧epravních vlek⌥ a odvá en k uskladn⇤ní na zpevn⇤né hnoji⌃t⇤, polní slo i⌃t⇤. U pastvin je zaji⌃t⇤na dostate⇥ná rozloha, aby nebyla p⇧ekro⇥ena dávka hnojiva jednotku plochy.

Vytáp⇤ní

Není instalováno.

Osv⇤tlení

Je p⇧irozené okny, v⌦noci je mo né zajistit osvit um⇤l , zejména pro p⇧ípad porod⌥.

! ist ní stájí probíhá po vyskladn ní prasat z⌘dané stáje, sekce. Vyu⇣ity jsou pouze prost↵edky schválené k⌘pou⇣ívání v⌘ R. Pro v✏ e popsané chovy - fidlot a porodna nebylo stanoveno pásmo hygienické ochrany k chovu zví↵at. pozn.: V pásmu hygienické ochrany k chovu zví↵at nesm jí b✏t umís ovány stavby vy⇣adující specifickou hygienickou ochranu ( kolská a d tská za↵ízení, budovy slou⇣ících k obytn✏m, zdravotnick✏m, potraviná↵sk✏m, t lov✏chovn✏m a rekrea⌥ním ú⌥el m). Územním plánem je pro plochy t✏kající se zem d lské v✏roby dána podmínka: “V p↵ípad chovu zví↵at nutno stanovit takovou kapacitu a zp sob ustájení, aby pachová zóna nezasahovala okolní stavby pro bydlení”. Nové lokality pro v✏stavbu, které by byly umis ovány blí⇣e, ne⇣ je stávající obytná v✏stavba nejsou územním plánem navrhovány. Porodna prasnic se nachází ve vzdálenosti cca 220 m od obytné zástavby a Fidlot ve vzdálenosti cca 350 m od obytné zástavby. V obci nejsou dle informací Obecního ú↵adu Jedom lice sledovány soustavné problémové jevy související s chovem zví↵at (zápach, hluk, pra nost apod.). Orienta⌥ní PHO k OV V pásmu hygienické ochrany k OV nesm jí b✏t umís ovány stavby vy⇣adující specifickou hygienickou ochranu ( kolská a d tská za↵ízení, budovy slou⇣ících k obytn✏m, zdravotnick✏m, potraviná↵sk✏m, t lov✏chovn✏m a rekrea⌥ním ú⌥el m). Toto pásmo je stanoveno zpracovatelem pouze jako orienta⌥ní (není vyhlá no územním rozhodnutím), poskytuje signální informaci z hlediska omezení vyu⇣ití území. PHO bude v územním ↵ízení projektantem podrobn ji specifikováno (na základ znalosti technologie ⌥i t ní, velikosti OV, místních morfologick✏ch a klimatick✏ch podmínek) dle TNV 75 6011 Hygienická ochrana prost↵edí kolem kanaliza⌥ního za↵ízení. Areál OV (500 EO) ...............................r PHO = 50m

29


3.5) Limity vyu ití území Limity vyu⇣ití území omezují, vylu⌥ují, p↵ípadn podmi⌦ují umís ování staveb, vyu⇣ití území a opat↵ení v území. Podrobn ji jsou popsány v jednotliv✏ch díl⌥ích kapitolách. Limity jsou graficky vyjád↵eny na koordina⌥ním v✏krese (4). Limity vyu ití území stávající Ochrana památek (dle zákona ⌥. 20/1987 Sb., o státní památkové pé⌥i, v platném zn ní): V ↵e eném území jsou evidovány a zapsány do Úst↵edního seznamu kulturních památek (dle zákona ⌥. 20/1987 Sb., o státní památkové pé⌥i, v platném zn ní): 27332/2-4021 - kaple (náves v Jedom licích); 19243/2-690* - zaniklá ves, archeologické stopy (les Ostrov); 16399/2-690* - tvrz Na Zámkách, archeologické stopy (les Ostrov). *) pozn.: ob archeologické památky s⌘r zn✏mi rejst↵íkov✏mi ⌥ísly i ozna⌥ením se nacházejí na stejném území Ochrana p↵írody a krajiny (dle zákona ⌥. 114/1992 Sb., v platném zn ní): V ↵e eném území jsou územním plánem respektovány a chrán ny v✏znamné krajinné prvky ze zákona. V✏znamn✏mi krajinn✏mi prvky je, v p↵ípad ↵e eného území vodní tok Byse⌦sk✏ potok spole⌥n s ⌥ástí údolní nivy, lesy (dle ustanovení §3 odst. b) zákona ⌥. 114/1992 Sb., v platném zn ní). V ↵e eném území se nachází zvlá t chrán né území p↵írody dle zák. ⌥. 114/1992Sb., o ochran p↵írody a krajiny v platném zn ní. Jedná se o zvlá t chrán né území kategorie p↵írodní památky, kód 1022 “Ostrov u Jedom lic” s ochrann✏m pásmem 50 m. Do p↵írodního parku “D⇣bán” - I. zóna spadá jihozápadní ⌥ást ↵e eného území k. ú. Jedom lice. - ochrana krajinného rázu s v✏znamn✏mi estetick✏mi a p↵írodními hodnotami. Ochrana lesa (dle zákona ⌥. 289/1995 Sb., o lesích, v platném zn ní): Dle §14, odst. 2, je t↵eba souhlas orgánu státní správy les i k dot⌥ení pozemk do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Lesy v územním obvodu obce Jedom lice pat↵í p↵evá⇣n do kategorie les hospodá↵sk✏ch, ojedin le do kategorie les zvlá tního ur⌥ení a ochrann✏ch. Ochrana podzemních a povrchov✏ch vod (dle zák. ⌥. 254/2001 Sb., o vodách, v platném zn ní): Správci vodních tok mohou p↵i v✏konu správy vodního toku, pokud je to nezbytn nutné a po p↵edchozím projednání s vlastníky pozemk , u⇣ívat pozemk sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona ⌥. 254/2001 Sb., o vodách) do 6m od b↵ehové ⌥áry pro ú⌥ely jejich údr⇣by a zaji t ní provozu. Povodí Vltavy, s.p. po⇣aduje podél vodních tok zachovat nezastaviteln✏ manipula⌥ní pruh podél potoka v⌘ í↵i 6 m od b↵ehové hrany bez v✏stavby, oplocení a zakládaní nov✏ch trval✏ch porost . Obec Jedom lice nespadá do stanoven✏ch zraniteln✏ch oblastí. Vymezená záplavová území a sledované záplavy Pro drobn✏ vodní tok Byse⌦sk✏ potok je M stsk✏m ú↵adem Slan✏ odborem ⇣ivotního prost↵edí pod ⌥íslem jednacím 53761/14/⌃P ze dne 23. 1. 2015 stanoveno záplavové území a to v úseku od ústí do Bakovského potoka po pramen (↵í⌥ní km 0,000-13,700). Mapové podklady se zakreslen✏mi záplavov✏mi ⌥arami Q5, Q20, Q100 a s vymezenou plochou aktivní zóny záplavového území na mapách v m ↵ítku 1: 10 000 (tisk v m ↵ítku 1: 5 000) jsou jeho nedílnou sou⌥ástí. Ochrana dopravní infrastruktury - pozemních komunikací (dle zákona ⌥. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, v platném zn ní): Ochranné pásmo silnice III. t↵ídy (mimo souvisle zastav ná území) je 15 m od osy vozovky. Ochranné pásmo silnice I. t↵ídy je 50m od osy vozovky. Ochrana staveb - ve↵ejná poh↵ebi t (dle zákona ⌥. 256/2001, o poh↵ebnictví, v platném zn ní): Ochranné pásmo ve↵ejného poh↵ebi t se z↵izuje v í↵i nejmén 100 m. Ochrana technické infrastruktury - vodovodních ↵ad a kanaliza⌥ních stok (dle zákona ⌥. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve↵ejnou pot↵ebu, v platném zn ní): OP ↵ad a stok do pr m ru 500 mm v⌥etn ⌥iní 1,5 m na ka⇣dou stranu od vn j ího líce potrubí ⌥i stoky. Ochranné pásmo vodojemu je vymezeno oplocením. Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování elektrickou energií (dle zákona ⌥. 458/2000 Sb., tzv. energetick✏ zákon, v platném zn ní): Ochranné pásmo nadzemního vedení (vodi⌥e bez izolace) u nap tí nad 1 kV a do 35 kV v⌥etn ⌥iní 7 m na ob strany od krajních vodi⌥ , ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV v⌥etn je 1 m (po obou stranách krajního kabelu). Ochranné pásmo elektrické stanice sto⇣árové s p↵evodem nap tí z úrovn nad 1 kV a men í ne⇣ 52 kV na úrove⌦ nízkého nap tí je 7 m od stanice, ochranné pásmo elektrické stanice kompaktní a zd né s p↵evodem nap tí z úrovn nad 1 kV a men í ne⇣ 52 kV na úrove⌦ NN je 2 m od stanice. Pozn.: Takto definovaná pásma se vztahují pouze na nová za↵ízení, nebo v § 98 zákona ⌥. 458/2000, v platném zn ní, se uvádí, ⇣e ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních p↵edpis se nem ní po nabytí ú⌥innosti zákona. Proto jsou ve v✏kresech vyzna⌥ena, u star ích za↵ízení, ochranná pásma d↵íve uplatn ná: pro nadzemní vedení (vodi⌥e bez izolace) u nap tí nad 1 kV a do 35 kV v⌥etn ochranné pásmo 10 m na ob strany od krajních vodi⌥ .

30


vedení.

Ochrana technické infrastruktury - telekomunikace (dle zákona ⌥. 151/2000 Sb.): Ochranné pásmo podzemních telekomunika⌥ních vedení ⌥iní 1,5 m po stranách krajního

Obrana státu Dle podklad VUSS Praha se ↵e ené území nachází v⌘zájmovém území A R dle zákona ⌥. 183/2006 Sb., §175. Toto zájmové území (komunika⌥ní vedení v⌥etn OP) v obci neomezuje b ⇣nou v✏stavbu. Pro vyjmenované druhy staveb dle MO VUSS Praha je v⇣dy nutné souhlasné stanovisko VUSS Praha. Dal↵í omezení v území (s charakterem limit vyu ití území) -

zp sob vyu⇣ití území: plochy ob⌥anského vybavení (ve↵ejné slu⇣by), plochy církevních staveb a ve↵ejného poh↵ebi t , plochy ve↵ejné zelen , plochy v✏roby a skladování, plochy technické infrastruktury.

-

plochy zem d lského p dního fondu (ZPF): orná p da, TTP (trvalé travní porosty), zahrady, sady katastráln evidované chmelnice, zem d lské p dy ve I. a II. stupni p↵ednosti v ochran ZPF, p dy ohro⇣ené vodní erozí, investice do p dy - plo né meliorace, zatrubn n✏ vodní tok pozemky ur⌥ené k pln ní funkcí lesa (PUPFL)

-

in⇣en✏rsko-geologické vlivy: poddolovaná území, existence d lních d l (po d↵ív j í hornické ⌥innosti) i v zastav ném území, existence d lních d l (po d↵ív j í hornické ⌥innosti) ve volné krajin se stanovenou stavební uzáv rou, potenciální sesuvná území.

-

kulturn -historické bohatství: architektonicky v✏znamné stavby, drobné památky, území obce Jedom lice je územím s archeologick✏mi nálezy.

-

doprava: zastávky autobusové dopravy.

-

technická vybavenost: vodojem s úpravnou vody, vodárenská nádr⇣.

-

4)

Stanovení podmínek pro vyu ití ploch s rozdíln m zp sobem vyu ití Jednotlivé plochy funk⌥ního vyu⇣ití jsou navr⇣eny v souladu s Vyhlá kou ⌥. 501/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006, o obecn✏ch po⇣adavcích na vyu⇣ívání území. Územním plánem jsou vymezeny plochy s rozdíln✏m zp sobem vyu⇣ití v sídle, v⌥etn stanovení podmínek pro jejich stabilizaci nebo zm ny v jejich vyu⇣ití. Plochy jsou ⌥len ny podle charakteru vyu⇣ití, limitujících jev a prostorového obrazu sídla na: Plochy smí ené obytné - venkovské (SV) Plochy bydlení v rodinn✏ch domech - venkovské (BV) Plochy bydlení - v bytov✏ch domech (BH) Plochy ob⌥anského vybavení - ve↵ejná infrastruktura (OV) Plochy ob⌥anského vybavení - sport (OS) Plochy ob⌥anského vybavení - h↵bitovy (OH) Plochy individuální rekreace - zahrádká↵ské osady (RZ) Plochy v✏roby a skladování - lehk✏ pr mysl (VL) Plochy v✏roby a skladování - zem d lská a lesnická v✏roba (VZ) Plochy zelen - zele⌦ nezastaviteln✏ch soukrom✏ch zahrad (ZN) Plochy ve↵ejn✏ch prostranství (PV) Plochy ve↵ejn✏ch prostranství - ve↵ejná zele⌦ (ZV) Plochy technické infrastruktury - in⇣en✏rské sít (TI) Plochy dopravní infrastruktury - silni⌥ní doprava (DS) Plochy dopravní infrastruktury - místní a ú⌥elové komunikace (DS.1).

31


Územním plánem jsou vymezeny plochy s rozdíln✏m zp sobem vyu⇣ití v krajin , v⌥etn stanovení podmínek pro jejich stabilizaci nebo zm ny v jejich vyu⇣ití. Plochy jsou ⌥len ny podle charakteru vyu⇣ití, limitujících jev a prostorového obrazu sídla na: (NZ) plochy zem d lské (NL) plochy lesní (W) plochy vodní a vodohospodá↵ské (NP) plochy p↵írodní (NS.x) plochy smí ené nezastav ného území P↵ijatelné formy vyu⇣ití jsou vyzna⌥eny p↵íslu n✏m indexem, jsou dány regulativy a musí b✏t v⇣dy v vzájemném souladu. Index p↵ípustn✏ch funkcí: p - p↵írodní, v - vodohospodá↵ská, z zem d lská, l - lesní, o – ochranná / izola⌥ní /protierozní, r - rekrea⌥ní, kh - kulturn historická, x - specifická (chov st↵edn velk✏ch hospodá↵sk✏ch zví↵at, nap↵. ovcí, koz), u – urbanizovatelná (na území vymezeném pro rezervu) – územní ochrana pozemk pro budoucí rozvoj. Územním plánem je navr⇣en jin✏ druh plochy, ne⇣ je uvedeno v § 4 a⇣ § 19 vyhlá ky ⌥. 501/2006 Sb.: Plochy zelen - zele⌦ nezastaviteln✏ch soukrom✏ch zahrad (ZN) Vymezením t chto ploch budou zaji t ny podmínky pro ochranu sídelní zelen související s obytn✏m územím p↵ed zástavbou. Jde o pozemky obtí⇣n zastavitelné, ⌥i pozemky které jsou v✏znamn dot⌥eny limity vyu⇣ití území, a proto je na nich nutné omezit mo⇣nost umís ování staveb a dal ích za↵ízení. Odch✏lení od vyhlá kové velikosti plochy s⌘rozdíln✏m zp sobem vyu⇣ití (plochy men í ne⇣ 2000 m2 ) bylo pou⇣ito p↵i vymezování ploch s v✏znamn✏m vyu⇣itím limitního charakteru (nap↵. plochy ob⌥anské vybavenosti ve↵ejného charakteru, plochy ve↵ejného prostranství, plochy technické infrastruktury apod.).

5)

Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF 5.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území (dále té⇣ v textu p↵írodní podmínky a krajinn✏ ráz) Charakteristika klimatick ch podmínek Klimatick✏ region: kód 1 symbol regionu ozna⌥ení regionu suma teplot nad 10°C pravd p. such✏ch veg. období vláhová jistota pr m. ro⌥ní teplota °C ro⌥ní úhrn srá⇣ek (mm) kód 4

symbol regionu ozna⌥ení regionu suma teplot nad 10°C pravd p. such✏ch veg. období vláhová jistota pr m. ro⌥ní teplota °C ro⌥ní úhrn srá⇣ek (mm)

T1 tepl✏, such✏ 2600 - 2800 40 - 60 0-2 8-9 <500 MT 1 mírn tepl✏, such✏ 2400 - 2600 30 - 40 0-4 7 - 8,5 450 - 550

Charakteristika hydrologick ch podmínek ⇥e ené území spadá do ir ího povodí Vltavy (Vltava od Rokytky po ústí do Labe) Do území obce Jedom lice zasahují dv díl⌥í povodí: - hydrologické po↵adí 1 - 12 - 02 - 052 (v t ina katastrálního území) - hydrologické po↵adí 1 - 12 - 02 - 051(men í severní ⌥ást katastrálního území) Hlavním recipientem v území je Byse⌦sk✏ potok - drobn✏ vodní tok, do kterého jsou zaúst ny drobné p↵ítoky (n které z nich plní funkce odvod⌦ovacího meliora⌥ního kanálu). Charakteristika zem d lské v roby Nezalesn ná v✏chodní polovina ↵e eného území je intenzivn zem d lsky obhospoda↵ována. Podíl zem d lské p dy v ↵e eném území (705 ha) ⌥iní cca 56 %. Jedná se o v✏robní podoblast ⇥3 (⇥epa↵ská 3). Zem d lskou p du v Jedom licích obhospoda↵uje AGRA ⇥isuty, s.r.o. a soukromí zem d lci. V rostlinné v✏rob se spole⌥nost specializuje na produkci potraviná↵ského a krmného obilí, ozimé ↵epky, ho↵⌥ice a hrachu. ⌃ivo⌥i ná v✏roba zahrnuje farmu ⇣ivo⌥i né v✏roby Jedom lice (vlastník AGRA ⇥isuty, s.r.o.), která provozuje porodnu prasnic a odchovnu mladého hov zího dobytka. V zem d lském areálu ZD se nachází ⌥esa⌥ka a su árna chmele. V✏m ry zem d lské p dy v k.ú. Jedom lice ⌥iní:

32


orná p.(ha) chmelnice(ha) zahrady(ha) ov. sady(ha) travní porosty (ha) celkem(ha) ____________________________________________________________________________________________ 329,2046 28,4374 8,2547 9,6581 16,0536 391,6084 V katastrálním území Jedom lice není v sou⌥asné dob zahájeno ↵ízení o zpracování komplexních pozemkov✏ch úprav (KPÚ). Pokud pozemkov✏ ú↵ad zahájí ↵ízení o zpracování KPÚ v tomto katastrálním území, musí b✏t územní plán ve smyslu platné legislativy respektován. pozn.: zm ny vypl✏vající ze schválen✏ch KPÚ sousední obce ⇥isuty byly do ÚP Jedom lice zapracovány. Produk⌥ní potenciál p d V ↵e eném území se vyskytují jak p dy bonitn nejcenn j í s nadpr m rnou produk⌥ní schopností tj. p dy I. a II. t↵ídy ochrany (nivní p dy v údolnici Byse⌦ského potoka), tak p dy s nízk✏m produk⌥ním potenciálem (p↵evá⇣n IV. a V. t↵ídy ochrany). P dy s ni⇣ ím produk⌥ním potenciálem p↵eva⇣ují. Investice do p dy Na plochách zem d lského p dního fondu jsou provedeny v rozsahu cca 20% plochy ZPF plo né meliorace - drená⇣e. Dal í investice do p dy (nap↵. závlahy) nejsou. Plo n meliorovaná území navazují na prvky hlavních meliora⌥ní za↵ízení). Tato za↵ízení netvo↵í ucelen✏ systém a svoji funkci plní p↵im ↵en ke stá↵í (r.1964 - 1986). K nezem d lskému vyu⇣ití p dy jsou za↵azeny pouze v✏jime⌥n pozemky meliorované, kde byly vlo⇣eny investice do p dy (plo né drená⇣e). V p↵ípad dot⌥ení plo n✏ch meliorací, je t↵eba p↵íslu n✏mi opat↵eními zajistit funk⌥nost zb✏vajících meliora⌥ních za↵ízení na okolních pozemcích, v⌥etn bezproblémového odtoku vod. 10⌘ 19⌘ 30⌘ 33⌘ 37⌘

49⌘

56⌘ 57⌘

00 01 04 11 16 41 51 55 -

Hlavní p dní jednotka: Hn dozem modální v⌥etn slab oglejen✏ch na spra ích, st↵edn t ⇣ké s mírn t ⇣ í spodinou, bez skeletu, s p↵ízniv✏mi vláhov✏mi pom ry a⇣ su í Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrd✏ch slínovcích nebo vápnit✏ch svahov✏ch hlínách, st↵edn t ⇣ké a⇣ t ⇣ké, slab a⇣ st↵edn skeletovité, s dobr✏m vláhov✏m re⇣imem a⇣ krátkodob p↵evlh⌥ené Kambizem eubazické a⇣ mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, fly , st↵edn t ⇣ké leh⌥í, a⇣ st↵edn skeletovité, vláhov p↵íznivé a⇣ su í Kambizem modální eubazické a⇣ mezobazické a kambizem modální rubifikované na t ⇣ ích zv tralinách permokarbonu, t ⇣ké i st↵edn t ⇣ké, n kdy i st↵edn skeletovité, s p↵ízniv✏mi vláhov✏mi pom ry Kambizem litické, kambizem modální, kambizem rankerové a rankery modální na pevn✏ch substrátech bez rozli ení, v podorni⌥í od 30 cm siln skeletovité nebo s pevnou horninou, slab a⇣ st↵edn skeletovité, v ornici st↵edn t ⇣ké leh⌥í a⇣ lehké, p↵evá⇣n v✏su né, závislé na srá⇣kách Kambizem pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozem oglejené na jílovit✏ch zv tralinách b↵idlic, permokarbonu a fly e, tufech a bazick✏ch vyv↵elinách, zrnitostn t ⇣ké a⇣ velmi t ⇣ké a⇣ st↵edn skeletovité, s vy ím sklonem k do⌥asnému zamok↵ení Fluvizem modální eubazické a⇣ mezobazické, fluvizem kambické, koluvizem modální na nivních ulo⇣eninách, ⌥asto s podlo⇣ím teras, st↵edn t ⇣ké leh⌥í a⇣ st↵edn t ⇣ké, zpravidla bez skeletu, vláhov p↵íznivé Fluvizem pelické a kambické eubazické a⇣ mezobazické na t ⇣k✏ch nivních ulo⇣eninách, a⇣ velmi t ⇣ké, bez skeletu, p↵íznivé vlhkostní pom ry a⇣ p↵evlh⌥ení Kombina⌥ní ⌥íslo: rovina s mo⇣ností vzniku plo né vodní eroze - v esm rná expozice - bez skeletu hluboké rovina s mo⇣ností vzniku plo né vodní eroze - v esm rná expozice - bez skeletu a⇣ slab skeletovité - hluboké a⇣ st↵edn hluboké rovina s mo⇣ností vzniku plo né vodní eroze - v esm rná expozice - st↵ední skeletovitost st↵edn hluboké a⇣ hluboké mírn✏ svah slab ohro⇣en✏ erozí - v esm rná expozice - bez skeletu a⇣ slab skeletovité hluboké a⇣ st↵edn hluboké mírn✏ svah slab ohro⇣en✏ erozí - v esm rná expozice - st↵ední skeletovitost - m lké st↵ední sklon - jih (JZ - JV) - bezskeletovitá, s p↵ím sí a⇣ slab skeletovitá - hluboká a⇣ st↵edn hluboká st↵ední svah mírn a⇣ st↵edn ohro⇣en✏ vodní erozí - severní expozice - bez skeletu a⇣ slab skeletovité - hluboké a⇣ st↵edn hluboké st↵ední sklon - sever (SZ - SV) - slab skeletovité - m lké Eroze V ↵e eném území nebyly dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), tyto ani nejsou zahájeny (únor 2014). ⇥e ené území není dle Na↵ízení vlády ⌥. 500/2001 Sb. za↵azeno do zraniteln✏ch oblastí.

33


-

Z hlediska ohro⇣ení v trnou erozí je území charakterizováno jako území bez ohro⇣ení, ⌥i mírn ohro⇣ené (oblasti náhorních plo in). Z hlediska ohro⇣ení vodní erozí je území charakterizováno jako území mírn ohro⇣ené (sva⇣it j í ⌥ásti orné p dy).

-

Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v ↵e eném území je uveden stupe⌦ p↵ednosti v ochran dle vyhlá ky ⌥. 48/2011 Sb.: BPEJ I. t↵ídy ochrany: 4.57.00 4.10.00 4.56.00 BPEJ II. t↵ídy ochrany: 4.33.01*) 4.33.11 BPEJ III. t↵ídy ochrany: 4.33.51 4.19.04 4.30.01 BPEJ IV. t↵ídy ochrany: 4.30.11 1.30.11 BPEJ V. t↵ídy ochrany: 4.30.41 4.49.11 4.49.51 4.37.16 4.37.55 pozn.: kód BPEJ chybí ve v✏⌥tu vyhlá ky 48/2011 Sb. Ceny ZPF Vyhlá ka ⌥. 427/2009 Sb. v aktuálním zn ní, kterou se stanoví seznam katastrálních území s p↵i↵azen✏mi pr m rn✏mi základními cenami zem d lsk✏ch p d odvozen✏mi z BPEJ uvádí pro ↵e ené území tyto hodnoty cen p dy pro rok 2014: k. ú. Jedom lice (okres Kladno) .... 5,48 K⌥/m2. 5.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF Pro lokality v ↵e eném území je provedeno zd vodn ní a vyhodnocení p↵edpokládan✏ch d sledk navrhovaného ↵e ení na ZPF. Návrh p↵edpokládá umíst ní nové zástavby v kontaktní poloze zastav ného území obce. Z hlediska mo⇣nosti napln ní rozvojov✏ch pot↵eb obce je navr⇣ené ↵e ení pokládáno za nejlep í s p↵ihlédnutím k tomu, ⇣e dal í mo⇣ná území pro rozvoj jsou siln ovlivn na limity vyu⇣ití území, morfologií terénu, pop↵. v nich nejsou podmínky pro efektivní zaji t ní dopravní ⌥i technické obsluhy. Návrhem nejsou dot⌥eny p dy nejvy í bonitní kvality vyjma plochy pro rozvoj technické infrastruktury. Návrhem ↵e ení není naru ena sí ú⌥elov✏ch komunikací zaji ující obsluhu zem d lsk✏ch pozemk , je zachován p↵ístup k polní trati. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k p↵íslu nému díl⌥ímu povodí k ovlivn ní hydrologick✏ch a odtokov✏ch pom r v území (nap↵.: p↵evodem de ov✏ch vod z jednoho díl⌥ího povodí do druhého). Na lokality Z1 - Z6 ji⇣ byl v rámci p↵edchozí územn plánovací dokumentace vydán souhlas se záborem ZPF. Nov jsou navr⇣eny lokality rozvoje Z7 - Z11 z toho lokality Z10 a Z11 byly v p↵edchozím ÚPO vedeny jako územní rezervy. Vyhodnocení p↵edpokládan✏ch d sledk navrhovaného ↵e ení na zem d lsk✏ p dní fond (s vyu⇣itím podklad metodiky MMR/srpen 2013)

Zastavitelné plochy (Z) - katastrální území Jedom⇤lice zábor ZPF podle jednotliv ch kultur (ha)

ozna⇥ení záboru/ ⇥íslo lokality

zp⌥sob vyu ití plochy

Z1

plochy smí⌃ené obytné vesnické [SV]

0,3100

0,3100

-

Z2

plochy smí⌃ené obytné vesnické [SV] plochy smí⌃ené obytné vesnické [SV]

0,3650

0,3650

0,5000

Z9

celkov zábor ZPF (ha)

zábor ZPF podle t⇧íd ochrany (ha)

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,5000

-

-

-

-

-

orná p⌥da

chmel vinice nice

I.

II.

III.

IV.

V.

0,3100

investice do p⌥dy - závlahy (ha)

0,3650

-

0,5000

-


1,1750

Z3

plochy bydlení v rodinn ch domech vesnické [BV]

0,8190

0,8190

-

-

-

-

-

0,8190

-

Z4


0,1970

0,1970

-

-

-

-

-

0,1970

-

Z6


0,2050

0,2050

-

-

-

-

-

0,2050

-

Z7


0,2100

0,2100

-

-

-

-

-

0,2100

-

Z8


0,5600

0,5600

-

-

-

-

-

celkem

34

0,5600

0,2500


Z10


0,6000

0,6000

-

-

-

-

-

Z11


0,3600

0,3600

-

-

-

-

-

0,3400

celkem


2,9510

Z2

plochy ve⇧ejn ch prostranství [PV]

0,0400

0,0400

-

-

-

-

-

0,0400

Z3


0,0610

0,0610

-

-

-

-

-

0,0610

-

Z10


0,1100

0,1100

-

-

-

-

-

0,1100

-

Z11


0,2100

0,2100

-

-

-

-

-

0,0080

-

celkem


0,4210

plochy technické infrastruktury in en rské sít⇤ [TI]

0,1466

0,1466

-

-

-

-

-

0,1466

0,1497

-

-

-

-

-

0,1255

0,1100

0,1100

-

-

-

-

-

0,3500

0,3500

-

-

-

-

-

0,0000

0

0,0000

Z5

celkem

Z5

celkem

Z1 Z2 celkem

plochy technické infrastruktury in en rské sít⇤ [TI] plochy dopravní infrastruktury - místní a ú⇥elové komunikace [DS.1] plochy dopravní infrastruktury - místní a ú⇥elové komunikace [DS.1] plochy zelen⇤ - zele⌅ nezastaviteln ch soukrom ch zahrad [ZN] plochy zelen⇤ - zele⌅ nezastaviteln ch soukrom ch zahrad [ZN] plochy zelen⇤ - zele⌅ nezastaviteln ch soukrom ch zahrad [ZN]

zábor ZPF celkem

0,2020

0,6000

-

0,0200

-

-

-

0,1466

0,1497

0,0242

0,1497

0,1100

-

0,1497

0,3500

-

0,4600

5,3033

4,9533

0,2721

0 1,3592

1,507

1,8150

0,3997

P⇧estavbové plochy (Z) - katastrální území Jedom⇤lice zábor ZPF podle jednotliv ch kultur (ha)



P1a


0,5736 0,3029

-

P3


0,0891

-

P4


0,1000

celkem

celkov zábor ZPF (ha)

zábor ZPF podle t⇧íd ochrany (ha)

investice do p⌥dy - závlahy (ha)

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

-

-

0,2707

-

-

-

0,0891

-

-

-

-

-

0,1

-

-


0,7627

P1b


0,3890 0,3890

-

-

-

-

-

0,3890

-

P1c


0,2597 0,2597

-

-

-

-

-

0,2597

-

P2


0,3206

-

-

0,0028

0,3178

-

0

0,3147

celkem


0,9693

0,1919

0,5885

0,0000

0

0,08 0,4038

zábor ZPF celkem

orná p⌥da

chmel vinice nice

1,7320 0,9516

35

I.

II.

III.

IV.

V.

0,5736

-

0,0891

-

0,08

0,0200

-

-

1,2223

0,0200


6) -

-

-

-

Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL V↵eobecné údaje o lesích v ⌦e↵eném území rozlo⇣ení les v území, lesnatost: Do jihozápadní ⌥ásti zasahuje lesní masiv p↵írodního parku D⇣bán - I. zóna. Dále se v zájmovém území nachází n kolik maloplo n✏ch fragment obklopen✏ch zem d lsky vyu⇣ívan✏mi pozemky. Lesnatost ⌥iní 37% (264 ha PUPFL). rozsah pozemk ur⌥en✏ch k pln ní funkcí lesa (dle podkladu 13): Tento rozsah je ur⌥en na základ informací p↵edan✏ch dat ÚAP. Na lesním poz. 1367/3 se vyskytuje katastráln evidovaná samota (chatka) ⌥e. 122. p↵írodní lesní oblasti: P↵írodními lesními oblastmi jsou souvislá území s obdobn✏mi r stov✏mi podmínkami pro les. Lesy v ↵e eném území spadají do p↵írodní lesní oblasti 9 - Rakovnicko - Kladenská. lesní hospodá↵ské celky: Lesy Vojensk✏ch les a statk k(divize Ho↵ovice) spadají do LHC Nouzov, správce Polesí Obora Lesní správa Nouzov; jejich celková v✏m ra dosahuje cca 251ha. Na dot⌥eném území se rovn ⇣ nachází porosty Les R, s.p. - Lesní správa Lu⇣ná; jejich celková v✏m ra dosahuje cca1,5 ha. lesní hospodá↵ské plány: Lesy Vojensk✏ch les a statk (divize Ho↵ovice) mají zpracovány LHP s platností 10 let - od 1.1.2007 do 31.12. 2016. ⌥len ní les podle kategorií - hospodá↵ské, ochranné, zvlá tního ur⌥ení - (podklad 28): Porosty v územním obvodu obce Jedom lice pat↵í p↵evá⇣n do kategorie les 10 - hospodá↵sk✏ les. Dále jsou v území evidovány lesy zvlá tního ur⌥ení - 1,27ha, “S” /ochrana flory - T↵emdava bílá/ a lesy ochranné - 0,79ha, “Z” /p↵íkré svahy/. Tyto porosty jsou ve správ Lesní správy Nouzov. potenciál les : P↵esto⇣e se v echny lesy v ↵e eném území nacházejí p↵evá⇣n v kategorii les hospodá↵sk✏ch, plní i funkci pro rekrea⌥ní vyu⇣ití území (p↵írodní park ‘D⇣bán’ - rekrea⌥ní turistika).

Navrhovaná opat⌦ení Územním plánem není navr⇣ena chatová nebo sportovní zástavba na pozemcích ur⌥en✏ch k pln ní funkcí lesa. Na pozemcích ur⌥en✏ch k pln ní funkcí lesa není navr⇣ena t ⇣ba nerost . Zábory pozemk ur⌥en✏ch k pln ní funkcí lesa nejsou navr⇣eny. ást pozemk ur⌥en✏ch k pln ní funkcí lesa je navr⇣ena jako sou⌥ást vymezeného ÚSES. Rozvoj pro územním plánem navr⇣enou v✏stavbu je mimo hranici 50 m od kraje lesa (dle §14, odst.2, zák.⌥.289/1995Sb., je t↵eba souhlas orgánu státní správy les i k dot⌥ení pozemk do vzdálenosti 50 m od okraje lesa). Návrhem funk⌥ních regulativ je v n kter✏ch p↵ípadech umo⇣n no zales⌦ování vhodn✏ch pozemk nap↵. navazujících na kompaktní porosty PUPFL. 7)

Návrh ⌦e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany

Po adavky obrany státu Dle podklad VUSS Praha se ↵e ené území nachází v⌘zájmovém území A R dle zákona ⌥. 183/2006 Sb., §175. Toto zájmové území (komunika⌥ní vedení v⌥etn OP) v obci neomezuje b ⇣nou v✏stavbu. Pro vyjmenované druhy staveb dle MO VUSS Praha je v⇣dy nutné souhlasné stanovisko VUSS Praha. Po adavky po ární ochrany P↵i v ech ⌥innostech v obci je t↵eba dbát na trvalou pou⇣itelnost zdroj vody pro ha ení po⇣ár a nesmí b✏t naru ena funkce objekt po⇣ární ochrany nebo po⇣árn bezpe⌥nostních za↵ízení. P↵i realizaci jednotliv✏ch staveb je t↵eba vycházet z platn✏ch p↵edpis a p↵edkládat po⇣árn bezpe⌥nostní ↵e ení, plnit po⇣adavky na po⇣ární ochranu a p↵i umis ování staveb plnit po⇣adavky vypl✏vající z platn✏ch zákon , provád cích p↵edpis a norem. U rozvojov✏ch ploch byly zohledn ny po⇣adavky vypl✏vající z⌘ustanovení §23 odst.1 vyhl.5001/2006 Sb. Jedná se zejména o p↵ístup po⇣ární techniky (vymezení ploch pro obslu⇣né komunikace, stanovení podmínek pro obrati t ) a dále, aby tento p↵ístup a p↵ípadn✏ zásah po⇣árních jednotek byl provediteln✏ mimo ochranná pásma nadzemních energetick✏ch vedení. Otázka hasebního zásahu je ↵e ena v podmínkách u lokalit Z6 a Z8. Komunika⌥ní dostupnost rozvojov✏ch lokalit je zaji t na bu prost↵ednictvím vazeb na stávající komunika⌥ní sí anebo podmín na návrhem nov✏ch ⌥i prostorov odpovídajících místních komunikací. Podmínky pro obrati t a zaji t ní p↵ístupu byly ↵e eny v rámci lokalit P1b, Z7 a Z9 (spole⌥n s P3). Návrhem ÚP Jedom lice jsou navr⇣eny plochy ve↵ejn✏ch prostranství (komunikace) a to v rámci zastavitelné plochy Z2, Z3, plochy Z10 a Z11. U lokality pro OV Z5 je navr⇣ena p↵ístupová komunikace v rámci plochy dopravní infrastruktury - místní a ú⌥elové komunikace [DS.1]. P↵i návrhu p↵ístupov✏ch komunikací k objekt m a stavbám musí b✏t dodr⇣ena vyhlá ka 23/2008 Sb., o technick✏ch podmínkách po⇣ární ochrany staveb. -

Po⇣ární ochrana je zaji t na v✏jezdem Hasi⌥ského záchranného sboru Slan✏, p↵ípadn sbory dobrovoln✏ch hasi⌥ z okolních sídel.

36


-

V obci funguje Spolek dobrovoln✏ch hasi⌥ , na návsi se nachází po⇣ární zbrojnice s instalovanou sirénou. Jako ohla ovny po⇣ár slou⇣í ve↵ejné telefonní automaty instalované na ve↵ejn✏ch prostranstvích. Pot↵eba po⇣ární vody je a nadále bude kryta kombinovan : - hydranty osazen✏mi na ve↵ejném vodovodu; - mo⇣n✏mi odb ry z po⇣árních nádr⇣í a to z um lé vodní nádr⇣e umíst né na návsi p↵ed po⇣ární zbrojnicí a z um lé vodní nádr⇣e situované v areálu ⇣ivo⌥i né v✏roby.

Zdroje vody pro po⇣ární ú⌥ely musí respektovat vyhlá ku 23/2008 Sb., o technick✏ch podmínkách po⇣ární ochrany staveb. Navr⇣ené ↵ady ve↵ejného vodovodu budou pro ú⌥ely zásobování po⇣ární vodou ↵e eny v souladu s SN 73 0873 (t. j. budou dodr⇣eny hodnoty nejmen í dimenze potrubí, budou v dostate⌥n✏ch vzdálenostech instalovány hydranty ap.). P↵ístupové komunikace pro po⇣ární techniku jsou toto⇣né se stávajícími a navr⇣en✏mi komunikacemi v této hierarchii: silnice III. t↵ídy, místní komunikace, p↵ístupové komunikace. P↵ípadn✏ zásah po⇣ár. jednotek bude provediteln✏ mimo OP nadzemních energetick✏ch vedení. Po adavky civilní ochrany Obec pouze sv✏m okrajem (zahrady) le⇣í v záplavové oblasti, pro místní recipient (Byse⌦sk✏ potok) jsou nov stanovena záplavová území. P↵evá⇣nou ⌥ást území je mo⇣no charakterizovat jako území s nep↵ízniv✏mi in⇣en✏rsko-geologick✏mi pom ry. Území ohro⇣ená sesuvy, d lní díla a dal í vlivy d↵ív j í hornické ⌥innosti jsou popsány v textové ⌥ásti od vodn ní. V ↵e eném území nejsou známy situace, p↵i kter✏ch by bylo nutné chránit území p↵ed pr chodem pr lomové vlny vzniklé zvlá tní povodní. Zóny havarijního plánování (v dosahu ↵e eného území se nenacházejí za↵ízení jaderná, ⌥i dal í vy⇣adující specifickou ochranu obyvatel) nejsou stanoveny. Zájmová území a prostory, které by byly dot⌥eny po⇣adavky civilní ochrany se v ↵e eném území nenacházejí. Pro oblast varování a vyrozum ní obyvatelstva je zastav né území obce pokryto v✏stra⇣n✏m signálem sirény (instalované v rámci objektu po⇣ární zbrojnice). Je zde dále funk⌥ní sí místního rozhlasu s dostate⌥nou sly itelností, je⇣ m ⇣e b✏t vyu⇣ita pro vyrozum ní obyvatelstva. V obci je nutno po⌥ítat s vyu⇣itím vhodn✏ch ⌥ástí objekt jako improvizovan✏ch úkryt ke sní⇣ení destruk⌥ních, radioaktivních, toxick✏ch a infek⌥ních ú⌥ink soudob✏ch zbraní, p↵ípadn radioaktivních ú⌥ink p↵i haváriích v míru. Pro evakuaci osob v obci je v sou⌥asné dob vyu⇣itelné mo⇣né provizorní ubytování v prostorách obecního ú↵adu, mate↵ské koly a sokolovny. Pro pot↵eby plo né evakuace bude obec postupovat v sou⌥innosti s orgány civilní ochrany. Materiál civilní ochrany je odvezen, pro jeho skladování a p↵ípadnou humanitární pomoc jsou p↵ipraveny prostory obecního ú↵adu. Dopravní cesty pro vyvezení a uskladn ní nebezpe⌥n✏ch látek mimo hranice zástavby obce jsou toto⇣né se silnicemi III. t↵ídy. Dopravní cestou pro vyvezení a uskladn ní nebezpe⌥n✏ch látek mimo zastav ná území je silnice III. t↵ídy. Pro záchranné, likvida⌥ní a obnovovací práce pro odstran ní nebo sní⇣ení kodliv✏ch ú⌥ink kontaminace, vznikl✏ch p↵i mimo↵ádné události m ⇣e slou⇣it venkovní plocha sportovi t na ji⇣ním okraji obce. V ↵e eném území nejsou skladovány ⇣ádné nebezpe⌥né látky v rozsahu vy⇣adujícím p↵ijetí opat↵ení. Na území obce se nachází h↵bitov, kter✏ má dostate⌥nou kapacitu i pro zaji t ní bezodkladn✏ch poh↵ebních slu⇣eb. V obci se nachází velkochov zví↵at - plochy pro shroma⇣ ování a likvidaci uhynul✏ch zví↵at jsou zaji ovány v rámci areálu ⇣ivo⌥i né v✏roby. K⌘do⌥asnému uskladn ní slou⇣í kafilerní box na okraji st↵ediska. Uhynulá zví↵ata jsou p↵edávána sana⌥ní firm v⌘co nejkrat ím termínu. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou a u⇣itkovou vodou a elektrickou energií: Pro zaji t ní krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Lib chov, Spomy l a Vra⌦any. Zásobení pitnou vodou bude dopl⌦ováno balenou vodou. Nouzové zásobování u⇣itkovou vodou bude zaji ováno z⌘obecních studní, z⌘domovních studní. P↵i vyu⇣ívání zdroj pro zásobení u⇣itkovou vodou se bude postupovat podle pokyn územn p↵íslu ného hygienika. Nouzové zásobování elektrickou energií bude zaji t no mobilními zdroji v sou⌥innosti s orgány civilní ochrany.

37


B.2) OD⇧VODN⇥NÍ ÚP - P⌦ezkoumání po⌦izovatelem dle §53 STZ 1)

Postup p⌦i po⌦ízení ÚP (Bude dopln no po projednání)

2)

Soulad s✏politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem

Soulad s politikou územního rozvoje (PÚR R) ve zn ní aktualizace ⌥.1 ⇥e ené území není sou⌥ástí vymezené rozvojové nebo specifické oblasti a sou⌥asn nele⇣í na rozvojové ose. Katastrálním územím neprochází ⇣ádn✏ z⌘koridor republikového v✏znamu. Z politiky územního rozvoje (PÚR - R) pro územn plánovací dokumentaci vypl✏vá po⇣adavek na prosazování priorit pro zaji t ní udr⇣itelného rozvoje území: -

-

⌘Vytvá↵et p↵edpoklady pro udr⇣iteln✏ rozvoj území spo⌥ívající ve vyvá⇣eném vztahu územních podmínek pro p↵íznivé ⇣ivotní prost↵edí, pro hospodá↵sk✏ rozvoj a pro soudr⇣nost obyvatel v⌘území. Vytvá↵et v⌘území podmínky pro zkvalitn ní ve↵ejné infrastruktury. Ve ve↵ejném zájmu chránit a rozvíjet p↵írodní, civiliza⌥ní a kulturní hodnoty území, v⌥etn urbanistického, architektonického a archeologického d dictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou v✏razem identity území, jeho historie a tradice. P↵i stanovování funk⌥ního vyu⇣ití území zva⇣ovat jak ochranu p↵írody, tak i hospodá↵sk✏ rozvoj a⌘⇣ivotní úrove⌦ obyvatel; hledat p↵i tom vyvá⇣ená ↵e ení ve spolupráci s⌘obyvateli a dal ími u⇣ivateli území. Stanovit podmínky pro hospodárné vyu⇣ívání zastav ného území a zajistit ochranu nezastav ného území. Vytvá↵et p↵edpoklady p↵edev ím pro max. vyu⇣ívání pr myslov✏ch areál a technick✏ch ploch. Vytvá↵et podmínky pro rozvoj a vyu⇣ití p↵edpoklad pro r zné formy cestovního ruchu (nap↵. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika). Podle místních podmínek vytvá↵et p↵edpoklady pro lep í dostupnost území a místních ⌥ástí p↵i zkvalitn ní dopravní a technické infrastruktury s⌘ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a⌘technickou infrastrukturu umís ovat s⌘ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny. Vytvá↵et podmínky pro preventivní ochranu území p↵ed potencionálními riziky a p↵írodními katastrofami v⌘území (záplavy, sesuvy p dy, eroze atd.) s⌘cílem minimalizovat rozsah p↵ípadn✏ch kod. Nevymezovat zastavitelné plochy v⌘záplavov✏ch územích nebo jen ve v✏jime⌥n✏ch a zvlá zd vodn n✏ch p↵ípadech.

Vyhodnocení: Cílem urbanistické koncepce je zachování urbanistické struktury stávající zástavby a její logick rozvoj. Územním plánem jsou navr⌦eny v zastav⇤ném území plochy p⇧estavby s cílem umo⌦nit v t⇤chto plochách adekvátní vyu⌦ití. Zastavitelné plochy jsou p⇧ednostn⇤ vymezeny s ohledem potenciál rozvojov ch mo⌦ností, pouze v sousedství zastav⇤ného území v lokalitách, které logicky navazují na p⇧edchozí územní rozvoj a jsou limitn⇤ minimáln⇤ omezené (mimo: záplavy, sesuvy, d lní díla, kvalitní zem⇤d⇤lsk p dní fond). Územním plánem je navr⌦ena základní koncepce uspo⇧ádání krajiny s ohledem na zachování a podporu p⇧írodních a krajiná⇧sk ch hodnot. Územní plánem jsou navr⌦ena opat⇧ení protierozní ochrany, je vymezen územní systém ekologické stability, jako základ ekologické stability území. Územním plánem jsou vytvá⇧eny v↵území podmínky pro zkvalitn⇤ní ve⇧ejné infrastruktury návrh ve⇧ejného prostranství (komunikace) zp⇧ístup⌅ující obytnou zástavbu, návrh OV, návrh územní rezervy pro obchvat sousední místní ⇥ásti Hv⇤zda. Územním plánem jsou vytvo⇧eny podmínky pro rozvoj a vyu⌦ití p⇧edpoklad pro r zné formy cestovního ruchu (konkrétn⇤ cykloturistika, vycházkov okruh - obnova cesty v krajin⇤). Územní plán zachovává stávající v robní za⇧ízení. Ve shod⇤ s navr⌦en mi regulativy bude mo⌦no v obci umís⌥ovat neru⌃ící za⇧ízení nap⇧. drobné v roby, slu⌦eb, ⇧emesel a agroturistiky tak, aby se mj. mohl obnovit ú⇥el v sou⇥asnosti nevyu⌦ívan ch objekt v zem⇤d⇤lsk ch usedlostech. Soulad se Zásadami územního rozvoje St↵edo⌥eského kraje (ZÚR SK) Zásady územního rozvoje St↵edo⌥eského kraje (ZÚR), které rozvojové oblasti up↵es⌦ují v⌘krajském m ↵ítku, byly vydány ke dni 19.12.2011. Jedom lice le⇣í mimo krajské rozvojové oblasti a osy. Ze Zásad⌘územního rozvoje nevypl✏vají pro obec Jedom lice ⇣ádné specielní po⇣adavky t✏kající se dopravy nebo energetiky. ZÚR stanovují zásady pro zaji t ní ochrany a mo⇣n✏ rozvoj v územích s p↵írodními, kulturními a⌘civiliza⌥ními hodnotami, které sv✏m rozsahem ovliv⌦ují v✏znamné území kraje nebo mají národní ⌥i regionální v✏znam. V⌘návrhu ÚP Jedom lice bude respektováno: chránit a podporovat pln ní krajinn✏ch funkcí souvisejících s p↵írodními hodnotami (ochrana biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu, ekostabiliza⌥ní a reten⌥ní funkce, trvale udr⇣itelné vyu⇣ívání vodních zdroj , ochrana nerostného bohatství, apod.); p↵i rozvoji sídel a návrhu nov✏ch dopravních staveb v krajiná↵sky hodnotn✏ch územích zabezpe⌥it ochranu krajinného rázu;

38


-

nich: -

ve zvlá t chrán n✏ch a krajiná↵sky hodnotn✏ch územích podporovat rozvoj etrn✏ch forem turismu, zamezit plo né v✏stavb rekrea⌥ních objekt mimo zastav ná území a navrhnout rekrea⌥ní vyu⇣ití vesnick✏ch sídel. Podporovat rozvoj ekoturistiky a agroturistiky; p↵i vytvá↵ení lokální úrovn ÚSES respektovat ochranu a etrné vyu⇣ití p↵írodních zdroj ; chránit ↵í⌥ní nivy; zabránit je t↵eba vodohospodá↵sk✏m úpravám regulujícím vodní toky, odvod⌦ování a zastavování údolních niv a likvidaci p↵írod blízk✏ch spole⌥enstev (slepá ramena, mok↵ady, lu⇣ní lesy, b↵ehové porosty, louky). ZÚR stanovují tyto základní zásady pé⌥e o krajinu p↵i plánování zm n v území a rozhodování o chránit a rozvíjet základní atributy stability, funk⌥nosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinn✏ch prvk charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; rozvíjet reten⌥ní schopnost krajiny; respektovat v✏jime⌥né ⌥ásti krajiny chrán né dle p↵íslu n✏ch zákon a podmínky jejich ochrany; preferovat vyu⇣ití rezerv v zastav ném území sídel, zejména proluk a p↵estavbov✏ch území p↵ed vymezováním zastav n✏ch ploch ve volné krajin ; cestovní ruch rozvíjet ve formách p↵ízniv✏ch pro udr⇣iteln✏ rozvoj, nep↵ipou t t roz i↵ování a⌘intenzifikaci chatov✏ch lokalit; respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a dopl⌦ovat je hmotov a tvarov vhodn✏mi stavbami; p↵i umis ování staveb a za↵ízení, které mohou díky sv✏m plo n✏m parametr m naru it pozitivní charakteristiky krajinného rázu vyhodnotit jejich mo⇣n✏ vliv na krajinn✏ ráz a negativní dopady eliminovat.

Vyhodnocení: Zásady jsou v souladu s návrhem ÚP Jedom⇤lice. Pro nov⇤ vymezované zastavitelné plochy jsou dány podmínky pro realizaci zástavby vázané na napln⇤ní navazující ploch v zastav⇤ném území (jejich intenzifikaci) tak, aby se p⇧edcházelo vzniku proluk. -

ZÚR stanovují úkol pro územní plánování: up↵esnit vymezení a zásady pé⌥e o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základ podrobn j ích informací dostupn✏ch na této úrovni ↵e ení dot⌥eného správního území.

-

Pro obec Jedom lice vymezuje ZÚR krajinn✏ typ –⌘krajina zv✏ en✏ch hodnot. ZÚR vymezují tento krajinn✏ typ v územích odpovídajícím t mto charakteristikám: v t í v✏skyt lokalit vy í p↵írodní nebo kulturní hodnoty; jejich rozsah p↵esahuje b ⇣n✏ pr m r, ale není d vodem zájmu ochrany p↵írody a krajiny; její ochranu umo⇣⌦uje v ↵ad p↵ípad vymezení p↵írodních park .

-

ZÚR stanovují tyto zásady pro ⌥innost v území a rozhodování o zm nách v území: zachování stávajících p↵írodních a kulturních hodnot; neohrozit d vody ochrany p↵írodních a krajiná↵sk✏ch hodnot.

Vyhodnocení: Zásady a úkoly jsou v souladu s návrhem ÚP Jedom⇤lice (podrobn⇤ji v ⇥ásti od vodn⇤ní). 3)

Soulad s✏cíli a úkoly územního plánování Územní plán Jedom lice vytvá↵í p↵edpoklady pro v✏stavbu a udr⇣iteln✏ rozvoj území, spo⌥ívající ve vyvá⇣eném vztahu podmínek pro p↵íznivé ⇣ivotní prost↵edí, pro hospodá↵sk✏ rozvoj a pro soudr⇣nost obyvatel území. P↵i ↵e ení územního plánu byly zohledn ny jak ve↵ejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území. Územní plán chrání a rozvíjí p↵írodní, kulturní a civiliza⌥ní hodnoty území, v⌥etn urbanistick✏ch a architektonick✏ch. Cílem územního plánu je stanovit podmínky pro ú⌥elné vyu⇣ívání zastav ného území a zajistit ochranu nezastav ného území a to zejména stávajících p↵írodních a kulturn -historick✏ch hodnot v krajin (souvisejících i s d↵ív j ím hornick✏m vyu⇣íváním). Územním plánem jsou vytvo↵eny podmínky pro p↵im ↵en✏ rozvoj venkovského bydlení zejména ve Jedom licích, dopravní a technické infrastruktury. Územním plánem jsou dány podmínky pro rekrea⌥ní vyu⇣ívání krajinného rámce, preventivní ochranu ir ího území p↵ed erozí a nep↵ízniv✏mi in⇣en✏rsko-geologick✏mi pom ry. 4)

Soulad s po adavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p⌦edpis Návrh územního plánu pokud jde o obsah a formu dokumentace i postup jeho po↵izování je v⌘souladu s po⇣adavky zákona ⌥. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ↵ádu, ve zn ní pozd j ích p↵edpis , a jeho provád cích p↵edpis – vyhlá ky ⌥. 500/2006 Sb., o územn analytick✏ch podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací ⌥innosti. 5)

Soulad s✏po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis a se stanovisky dot⌥en ch orgán , pop⌦ípad s✏v sledkem ⌦e↵ení rozpor P↵i po↵izování územního plánu uplatnily dot⌥ené orgány stanoviska, která byla zapracována do návrhu a tak je návrh územního plánu v souladu s⌘po⇣adavky zvlá tních právních p↵edpis a se stanovisky dot⌥en✏ch orgán podle zvlá tních právních p↵edpis . (Bude dopln no po projednání)

39


6)

Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj prost⌦edí Vyhodnocení vliv územního plánu na ⇣ivotní prost↵edí, které je sou⌥ástí vyhodnocení vliv na udr⇣iteln✏ rozvoj území, nebylo zpracováno. Zadání neobsahovalo po⇣adavek na jeho zpracování. 7)

Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5 SZ (Bude dopln no po projednání)

8)

Sd lení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledn no (Bude dopln no po projednání)

9)

Vyhodnocení vyu ití zastav ného území a pot⌦eby vymezení zastaviteln ch ploch

Demografick✏ a stavební v✏voj: V✏vojovou ↵adu po⌥tu obyvatel lze rozd lit do n kolika základních etap. V období 1869 za⌥átek I. sv tové války je mo⇣no sledovat postupn✏ nár st po⌥tu obyvatelstva s vrcholem v první dekád 20. století. V období mezivále⌥ném populace v Jedom licích po⌥et obyvatelstva stagnuje. Povále⌥né období se vyzna⌥uje v✏razn✏m poklesem po⌥tu obyvatel souvisejícím i s postupn✏m útlumem d lní ⌥innosti (zejména por. 1945). V dekád devadesát✏ch let byl v ak tento pokles ve srovnání s d↵ív j ím obdobím minimální, spí e se jednalo o stagnaci. V poslední dekád se v ak naplnil o⌥ekávan✏ nár st po⌥tu obyvatel související s kladn✏m saldem migrace. Vzhledem k aktuálnímu stavu po⌥tu trvale ⇣ijícího obyvatelstva (⌥erven 2014) se jedná o 16% nár st (332<385). Demografická k↵ivka je tedy v sou⌥asnosti na úrovni konce 60. let minulého století. Z hlediska v kové struktury je v obci zna⌥n✏ podíl po⌥et obyvatel v produktivním v ku, i do budoucna je mo⇣no vzhledem ke zm nám migra⌥ního salda (st hování za levn j ím bydlení do kvalitního p↵írodního prost↵edí) o⌥ekávat i dal í nár st po⌥tu produktivního obyvatelstva v obci. Obec Jedom lice má rozvojové perspektivy, co⇣ je dáno zejména rychlou dopravní dostupností center v t ích ekonomick✏ch aktivit a pracovních p↵íle⇣itosti (Kladno, Slan✏, Praha) i pom rn kvalitním p↵írodním prost↵edím. Z hlediska budoucího v✏voje je nejd le⇣it j ím r stov✏m faktorem existence nabídky dostate⌥ného po⌥tu stavebních pozemk s realizovanou dopravní a technickou infrastrukturou (za podmínky trhem akceptovatelné ceny). Budoucí rozvoj sídla je tedy dán zejména ekonomick✏mi a majetkoprávními podmínkami, nikoli dynamikou popula⌥ního pozitivního v✏voje. Stávající plochy: plochy bydlení a smí ené obytné, bytové domy

20 ha/385 obyvatel (cca 520 m2 na obyvatele)

Zastavitelné plochy (Z) - katastrální území Jedom⇤lice



velikost plochy (ha)

po⇥et staveb pro bydlení (odhad)

Z1


0,3100

2,0000

Z2

plochy smí⌃ené obytné vesnické [SV] plochy smí⌃ené obytné vesnické [SV]

0,3650

2,0000

0,5000

2,0000


1,1750

6,0000

Z3

plochy bydlení v rodinn ch domech - vesnické [BV]

0,7700

7,0000

Z4


0,1950

2,0000

Z6


0,2050

2,0000

Z7


0,2100

2,0000

Z8


0,5600

6,0000

Z10


0,6000

6,0000

Z9 celkem

40

po⇥et obyvatel (odhad)

17,0000


Z11


0,3600

4,0000

celkem


2,9000

29,0000

83,0000

4,0750

35,0000

100,0000

celkem

P⇧estavbové plochy (P) - katastrální území Jedom⇤lice (rezervy ve stávajícím zastav⇤ném území)

⇥íslo lokality


velikost plochy (ha)

po⇥et staveb pro bydlení (odhad)

po⇥et obyvatel (odhad)

P1a


0,4390

2,0000

P3


0,0891

-

P4


0,1000

1,0000

celkem


0,6281

P1b


0,3890

4,0000

P1c


0,2597

1,0000

P2


0,3206

3,0000

celkem


0,9693

celkem

1,5974

11,0000

30,0000

Vymezené zastavitelné plochy a plochy p↵estaveb po p↵eva⇣ující obytnou v✏stavbu tvo↵í celkem 4,85 ha co⇣ je % nár st vzhledem k sou⌥asnému stavu (cca 20 ha) o cca 24 %. M ⇣eme odhadovat, ⇣e pot↵eby rozvoje obce z hlediska necht ného sou⇣ití pokryjí plochy p↵estaveb (v rámci zastav ného území). Zastavitelné plochy pak umo⇣ní trvale ⇣ít cca 100 nov✏m obyvatel m co⇣ je 26 % nár st vzhledem k po⌥tu trvale ⇣ijícího obyvatelstva k roku 2014 (385). Návrh územního plánu nevytvá↵í plochy nadmístního zájmu, nedochází k zatí⇣ení stávajícího ob⌥anského vybavení (v⌥etn vybavení v okolních sídlech) nebo k nevhodn✏m zásah m do dopravní a technické infrastruktury. 10)

V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje s od vodn ním pot⌦eby jejich vymezení

Ve smyslu po⇣adavku ze zadání a podle návrhu ÚP Malíkovice je zaji t na koordinace zám ru územní rezervy pro obchvat místní ⌥ásti Hv zda. Návrhem ÚP jsou dále vymezeny návrhy cykloturistick✏ch tras vy⇣adující spolupráci se sousedními obcemi. 11)

Rozhodnutí o námitkách v⌥etn samostatného od vodn ní (Bude dopln no po projednání)

12)

Vyhodnocení p⌦ipomínek (Bude dopln no po projednání)

13)

Údaje o po⌥tu list od vodn ní územního plánu a po⌥tu v kres Textová ⌥ást od vodn ní ÚP má 41 ⌥íslovan✏ch stran, titulní list a 3 ne⌥íslované strany (údaje o po↵izovateli a projektantovi, obsah. Grafická ⌥ást územního plánu má 3 v✏kresy (4. Koordina⌥ní v✏kres, 5. ⇤ir í vztahy, 6. V✏kres p↵edpokládan✏ch zábor p dního fondu).

41

JEDOM LICE. OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST (upravená po ve ejném projednání) PAFF - architekti (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: JEDOM LICE)

Recommend Documents