ást první D JINY ZEM D LSTVÍ OD PRAV KU PO ST EDOV K... 11

Obsah

Úvod .............................................................................................................................................................................................. 9 ást první DJINY ZEMDLSTVÍ OD PRAVKU PO STEDOVK ............................................................................................ 11 Úvodem o pravku a stedovku .............................................................................................................................................. 11 Píchod Slovan .......................................................................................................................................................................... 14 Velká kolonizace a poátky nesvobody ...................................................................................................................................... 15 Poátky zemdlství .................................................................................................................................................................. 21 Obdlávání pdy ........................................................................................................................................................................ 25 Obdlávání pdy v mladí a pozdní dob kamenné .................................................................................................................... 25 Obdlávání pdy v dob bronzové a na poátku doby elezné .................................................................................................... 39 Otázka zavodování a hnojení ...................................................................................................................................... 41 Vypalování lesa a jeho vyuívání .................................................................................................................................. 41 Nejstarí elezné souásti rádla .................................................................................................................................... 41 Orba v severozápadní Evrop ...................................................................................................................................... 43 Obdlávání pdy v dob laténské a ímské ................................................................................................................................ 43 Keltské oradlo a orba .................................................................................................................................................... 43 Obdlávání polí ve svobodné Germánii ........................................................................................................................ 47 Obdlávání pdy v oblasti ilyrské, dácké a trácké ped píchodem íman a po nm. Oradlo a orba v západoímskch provinciích .......................................................................................................... 52 Obdlávání polí v asném stedovku ........................................................................................................................................ 55 Oradlo .......................................................................................................................................................................... 55 árové zemdlství, kluení lesa .................................................................................................................................. 60 Orba a ikonografie ........................................................................................................................................................ 60 as a opakování orby .................................................................................................................................................... 62 Vláení .......................................................................................................................................................................... 62 Hnojení, setí .................................................................................................................................................................. 62 Runí náadí .................................................................................................................................................................. 63 Oradla a orba ve 13.–15. století .................................................................................................................................................. 63 Rozíení pluhu ............................................................................................................................................................ 63 Zvlátní tvary, místní vynálezy .................................................................................................................................... 64 Doba a hloubka orby .................................................................................................................................................... 66 Runí náadí .................................................................................................................................................................. 66 Vláení, brány .............................................................................................................................................................. 66 Hnojení, práce s hnojem .............................................................................................................................................. 67 Zápah .......................................................................................................................................................................... 68 Pechod k úhorovému systému, resp. k trojpolnímu hospodaení ................................................................................ 69 Polní a zahradní plodiny .......................................................................................................................................................... 71 Obilniny ...................................................................................................................................................................................... 72 Lutniny .................................................................................................................................................................................... 75 Rostliny pro vlákno a olej ............................................................................................................................................................ 78 Zahradní rostliny .......................................................................................................................................................................... 82 Koení, léivé rostliny .................................................................................................................................................................. 92 Kvtiny ........................................................................................................................................................................................ 95

5

OBSAH

Sklize obilí a dalích polních plodin ...................................................................................................................................... 96 Skladování obilí ........................................................................................................................................................................ 107 Djiny mlynáství .................................................................................................................................................................... 111 Ovoce a ovocnáství ................................................................................................................................................................ 127 Vinaství .................................................................................................................................................................................... 134 Chmelaství .............................................................................................................................................................................. 140 Chov domácích zvíat .............................................................................................................................................................. 141 Druhy domácích zvíat .............................................................................................................................................................. 142 Zpsob chovu dobytka .............................................................................................................................................................. 149 Vyuití domácích zvíat, mléná produkce ................................................................................................................................ 154 Djiny senosee ........................................................................................................................................................................ 158 Vznam koní v pravku a ve stedovku .............................................................................................................................. 176 Poátky rybníkáství .............................................................................................................................................................. 183 Velaství .................................................................................................................................................................................. 185 Literatura .................................................................................................................................................................................... 187 Poznámky .................................................................................................................................................................................. 199 ást druhá DJINY ZEMDLSTVÍ OD STEDOVKU PO SOUASNOST .................................................................... 201 Zemdlství v pedblohorském období (od husitství do Bílé hory) ........................................................................ 201 Sociální a právní postavení poddanch .......................................................................................................................... 201 Zemdlská vroba .......................................................................................................................................................... 208 Pstování zemdlskch plodin ........................................................................................................................ 209 Chov hospodáskch zvíat .............................................................................................................................. 212 Myslivost, rybníkáství a velaství .................................................................................................................. 213 Vvoj zemdlského náadí .............................................................................................................................. 215 Vliv eské lechty na pedblohorské hospodáství .......................................................................................... 215 Djiny zemdlství v letech 1620–1848 ........................................................................................................................ 217 Poddanská vesnice a sociální postavení poddanch ........................................................................................................ 218 Zemdlská vroba .......................................................................................................................................................... 227 Rostlinná vroba ................................................................................................................................................ 229 Chov hospodáskch zvíat .............................................................................................................................. 235 Selská hospodáství .......................................................................................................................................... 238 Rozvoj zemdlské techniky ............................................................................................................................ 240 Hospodaení na velkostatku .............................................................................................................................. 242 Státní podpora zemdlství a pokrokové smry jeho vvoje .......................................................................................... 242 Na cest ke svobod selského lidu .................................................................................................................................. 247 Djiny zemdlství v letech 1848–1900 ........................................................................................................................ 248 Zruení poddanství .......................................................................................................................................................... 248 Nástup kapitalismu do zemdlství a jeho upevování .................................................................................................. 250 Zemdlská vroba .......................................................................................................................................................... 258 Rostlinná vroba ................................................................................................................................................ 259 Rolníkv pracovní rok ...................................................................................................................................... 264 ivoiná vroba .............................................................................................................................................. 266 Potravinásk (zemdlsk) prmysl .............................................................................................................................. 271 Cukrovarnictví .................................................................................................................................................. 272 Pivovarnictví, sladovnictví a lihovarnictví ........................................................................................................ 272 Mlynáství ........................................................................................................................................................ 276 Ostatní potravináská vroba ............................................................................................................................ 276 Zemdlská krize v 70. letech 19. století ........................................................................................................................ 277 Nástup novch zemdlskch stroj a náadí .................................................................................................................. 278 Chemizace zemdlství a vvoj meliorací ...................................................................................................................... 286

6

OBSAH

Scelování pdy ................................................................................................................................................................ 286 Zemdlská osvta .......................................................................................................................................................... 290 Zájmové zemdlské organizace .................................................................................................................................... 296 Rolnická a svépomocná drustva .................................................................................................................................... 298 Agrární hnutí .................................................................................................................................................................... 301 Djiny zemdlství v letech 1900–1945 ........................................................................................................................ 303 Zemdlství v období 1900–1918 .................................................................................................................................. 303 Zemdlství v meziváleném období 1918–1938 .......................................................................................................... 311 Vvoj drby a vlastnictví pdy ........................................................................................................................................ 312 Pozemková reforma .......................................................................................................................................... 312 Zemdlská vroba .......................................................................................................................................................... 321 Rostlinná vroba ................................................................................................................................................ 325 ivoiná vroba .............................................................................................................................................. 335 Hospodáská krize v zemdlství .................................................................................................................................... 339 Zemdlsk prmysl ........................................................................................................................................................ 342 Mlynáství ........................................................................................................................................................ 342 Cukrovarnictví .................................................................................................................................................. 342 Sladovnictví a pivovarnictví .............................................................................................................................. 343 Lihovarnictví .................................................................................................................................................... 344 Mlékaství .......................................................................................................................................................... 345 Konzervárenství ................................................................................................................................................ 345 Zemdlské drustevnictví .............................................................................................................................................. 346 Zemdlská technika, vroba umlch hnojiv a elektrizace venkova ............................................................................ 349 Zemdlská osvta .......................................................................................................................................................... 352 Zemdlské kolství a tisk .............................................................................................................................................. 354 Vdeckovzkumná práce a poradenství .......................................................................................................................... 355 Zemdlské vzkumnictví .............................................................................................................................................. 356 Sociální politika v zemdlství ........................................................................................................................................ 359 Zemdlská správa a ízení zemdlství ........................................................................................................................ 360 innost státní správy ........................................................................................................................................ 360 Zemdlská samospráva .................................................................................................................................... 362 Vvoj agrárního hnutí a jinch aktivit ............................................................................................................................ 365 Zemdlství v letech 1938–1945 .................................................................................................................................... 370 Djiny zemdlství v letech 1945–1989 ........................................................................................................................ 373 Hledání novch cest (1945–1948) .................................................................................................................................. 373 Státní správa .................................................................................................................................................................... 373 Místní národní vbory ...................................................................................................................................... 375 Okresní národní vbory .................................................................................................................................... 376 Zemské národní vbory a dalí orgány ............................................................................................................ 376 Poválené zmny vlastnickch vztah ............................................................................................................................ 377 Konfiskace, rozdlení a osídlení pdy Nmc, Maar a zrádc .................................................................... 378 Revize pedválené pozemkové reformy .......................................................................................................... 380 Nová pozemková reforma ................................................................................................................................ 381 Zemdlské plánování .................................................................................................................................................... 383 Zdrustevování zemdlství .......................................................................................................................................... 387 Socialistické zemdlství ................................................................................................................................................ 393 Zemdlská vroba .......................................................................................................................................................... 399 Zemdlská vda a technika ............................................................................................................................................ 409 Shrnutí vvoje zemdlství v letech 1948–1989 ............................................................................................................ 412 Literatura ........................................................................................................................................................................ 415 Pílohy ............................................................................................................................................................................ 421 Slovníek základních pojm ............................................................................................................................ 421 Staré ploné, prostorové a váhové jednotky ......................................................................................................424

7

OBSAH

Peníze a ukázky kupní síly penz ...................................................................................................................... 424 Srovnávací tabulky ............................................................................................................................................ 426 O autorech ........................................................................................................................................................................ 430

8

Úvod

Zemdlstvím se lidé iví jen mal zlomek celé své existence. Na Pedním vchod je to nejve 10 000 let, u nás ve stední Evrop piblin 7 500. I tak je to z hlediska moderního lovka obrovská epocha, ve které se lidstvo rozrostlo na nkolik miliard nebo z uího hlediska Evropy na mnoho set milion. Takov obrovsk rst umonilo práv zemdlství. Zpoátku umli zemdlci jenom slun a bez hladu ít, po tisíci a více letech vznikali bohatí a mocnjí jedinci, ale pokud víme, i ti obyejní zpoátku ili na tehdejí pomry dobe a dstojn. Postupn se jejich postavení a ivotní podmínky mnily, dostávali se do rznch forem závislosti a leckdy i nuzovali. V podmínkách stedovké stední Evropy postupn vznikalo pedevím poddanství, „lovenství“, nevolnictví. V novovku docházelo k dalím zmnám, poddanství bylo zrueno, hospodaení na drobnch statcích i velkostatcích dostávalo jiné formy a jiné rozmry, ale bohatství jednch a chudoba ostatních zstávaly. Vznik eskoslovenska ml svou odezvu i v zemdlství a v majetkovch i technickch zmnách. Posléze „socialistická“ kolektivizace, zemdlská drustva, dnes hledání novch forem a znané tkosti v peívání leckterch samostatnch hospodá. lovk je tvor, kter potebuje znát svou historii. Potebuje znát také historii tch zmn, které utváely rzná spoleenství, a také tch, které vytvoily moderního evropského lovka. Známe dleité technické vynálezy moderní doby, vlaky, automobily, letadla, telefon, velkolepé tovární stroje a zaízení, poítae, internet. Ale to vechno je otázka století nebo necelch dvou století. Nic z toho by nemohlo vzniknout, kdyby lidé nedokázali postupn zvtovat monosti své základní obivy. Tko by také vznikala moderní kultura, knihy, krásná architektura, uenci a vdecké objevy. Tím vím ovem, co ze zem získáváme a jak ijeme, sami sebe a své prostedí v jistém smyslu niíme. To u je ovem jiná kapitola. Tato kniha se pokouí pedvést obrovsk posun v technice a v lidskch vztazích od doby ped sedmi a pl tisíci lety dodnes. Prameny a monosti poznání se rzní. Nejprve je to pedevím archeologie, paleobotanika, archeozoologie. Postupn pistupují prameny psané a nakonec je jich obrovské mnoství, které umouje zjistit mnohem více skuteností. Díky mnícím se pramenm a jejich rozdílnm vypovídacím monostem se také mní zpsob a pístup k odhalování dávnch skuteností. Zpoátku víme nejvíc o technice, o pstovanch rostlinách, o dobytku a leckde musíme poznávání opírat o iroké evropské souvislosti. Postupn známe lépe lidi, kteí tu velkolepou mnící se obivu provozovali, jejich ivot, závislosti a mnící se spoleenské vztahy. Proto se také lií první a druhá ást knihy, kterou vám pedkládáme. Doufáme vak, e i tak v ní naleznete pouení i potení z poznané historie. Podobná kniha zatím v eské vdecké literatue nebyla napsána a je jich málo i ve svtové literatue. Nejvíce o djinách zemdlství vdí Nmci, kteí u na konci 60. let 20. století a pak znovu na konci 90. let a v prvních letech 21. století vydali nkolikadílné djiny zemdlství, napsané kolektivem autor, archeology i historiky. Ve vtin evropskch zemí se vak spíe soustedili jen na vznamnjí období svch hospodáskch djin. eská republika má své Národní zemdlské muzeum se sídlem v Praze a s expozicemi a sbírkami uloenmi pedevím na zámku Kaina u Kutné Hory a v Lednici na Morav. Má adu archiv, které obsahují dleité historické materiály. Mnoho desetiletí pracovala ada vdeckch pracovník jak v tomto muzeu, tak v historickch nebo archeologickch institucích a ti vichni zpracovávali a postupn publikovali desítky jednotlivch studií a pramen. Nae kniha mohla vzniknout jedin na základ jejich mnohaletého badatelského úsilí, opírá se o n a syntetizuje je. Jak poetné bylo toto badatelské úsilí a jak mnoho rznch prací bylo teba vyuít, ukazuje soupis pouité literatury. Obrazov materiál, kter knihu doprovází, není jen doplkem, ale nedílnou souástí poznávání. Zemdlství jako odvtví materiální vroby má v ivot kadého národa svoje nezastupitelné místo a vznam, a proto kad kulturní národ si váí práce zemdlc. Abychom mohli náleit zhodnotit vznam a vsledky eského zemdlství a vzít si pouení z psobení naich pedk vzdlávajících pdu, je teba se obrátit k historii. Teprve studiem a srovnáváním historickch a jinch souvislostí získáme pedstavu o síle, bohatch tradicích a nezastupitelném poslání naeho zemdlství v minulosti. Zemdlství je spojeno s ekonomikou, technikou, zpracováním zemdlskch produkt a dalími obory, které souvisejí se zemdlskmi vdami. Rovn tyto skutenosti jsme vzali v úvahu a snaili jsme se seznámit tenáe se vznikem zemdlskch vd, s uplatováním zemdlského pokroku a se íením osvty na venkov. V celkovém djinném vvoji naeho zemdlství je poloen zvlátní draz jak na jeho poátky, tak na zpracování období druhé poloviny 19. století, nebo práv tehdy byly poloeny základy budoucí prosperity eského zemdlství. Náleitá pozornost je vnována i vznamnm osobnostem zemdlství – po-

9

ÚVOD

krokovm hospodám, odborníkm a uitelm, kteí svm pínosem a vznamem pesáhli hranice eskch zemí a svmi vsledky obohatili evropské zemdlství. Autoi doplnili text fotografiemi, aby piblíili dobov charakter zemdlství, ale také nezbytnmi statistickmi pehledy, které upesují základní vvojové trendy zemdlské vroby. Na konci první i druhé ásti je uveden bohat seznam literatury, která odkazuje na danou problematiku. eské zemdlství má bohatou tradici, dosáhlo pozoruhodnch vsledk a selsk stav byl ve spolenosti váen. Na tento bohat odkaz naich pedk meme bt právem hrdi. Jde vak pedevím o to, abychom ho dále steili, ale také pedávali dalím generacím. Byli bychom upímn rádi, kdyby k tomu pisplo i toto dílo. Krom poznání vvoje zemdlství autorm lo také o domov a rodn kraj, nebo jak vyznával historik Josef Peka, jen skrze rodn kraj se uíme milovat vlast celou. Práce je pedevím urena vem, kteí se zajímají o zemdlství, pracují v nm, ale i tm, kteí si váí jeho vsledk, jako i ostatním pátelm naeho venkova.

Praha 22. ervence 2010

10

Magdalena Beranová a Antonín Kubaák

ást první

Djiny zemdlství od pravku po stedovk Úvodem o pravku a stedovku Nkdy ped 6–5 miliony let se teplé a píznivé podnebí naí planety ochlazovalo. Tvorba ledovc, zejména v Antarktid, vyvolala vesvtov pokles hladiny moí o 50–60 metr. Souasn ustávaly i det. V Africe se to projevilo ústupem pralesa ve prospch otevench savan, mozaikovit porostlch kovinami a skupinami strom. Také zvíena se mnila, nkteré druhy zmizely a objevily se nové. Otevené savany ovládly velké elmy. Dalí ochlazení následovalo ped 2,5 milionem let, kdy se kolem severního i jiního pólu zaaly sousteovat masy ledu. V tchto dobách se objevili také pralidé. Hominidé vak byli jet starí, ili ped 4,5–3 miliony let v Africe. Konkrétnjí datování nejstarích australopithek je zde naznaeno jenom ve zkratce: Homo habilis, první lánek rodu Homo, il asi ped 2 miliony let. Dalí lánek, Homo erectus, asi ped 1 700 000 a 400 000 lety. Homo sapiens neandertalis, pokud bychom k nmu poítali Homo heidelbergensis, je doloen ve své nejranjí podob snad ped 1 000 000 let, v „klasické“ podob ped 70 000–40 000 lety. Homo sapiens sapiens, tedy lovk moudr, je z hlediska vvoje lidstva tém novorozen. il zhruba soubn s neandrtálci a my jsme jeho následníky. Patrn i on pochází z Afriky a postupn se íil do Evropy. Nkdy se soudí, e se k neandrtálcm choval jako k nepátelm i spíe snad i jako k lovné zvi. V kadém pípad neandrtálci vymeli a on se rozíil po celém svt. Osídlení Austrálie souvisí s poklesem hladiny moe v úinách mezi Indonésií a Austrálií, k nmu dolo asi ped 58 000 let. Vzdálenost mezi obma pevninami se sice zkrátila, ale mlké úiny bylo pesto nutno pekonat na lunech. Na velkou neznámou pevninu narazili obyvatelé jihovchodní Asie asi pi nkteré rybáské vprav. Ped 45 000–26 000 lety byla u pomrn hust osídlena oblast jezera Mungo v Austrálii. Zdejí obyvatelé jedli ryby a keble, na soui drobné vanatce a vejce ptáka emu. Pokud jde o americk kontinent, mezi nejvchodnjí Asií a severozápadními vbky Ameriky se z Beringova moe vynoovala suchá ploina, která otevírala cestu. Dále k jihu bylo poteba proniknout úzkm koridorem mezi dvma suchozemskmi ledovci Severní Ameriky, kter se ovem v dob nejvtího ochlazení ped 20 000 lety uzavel. Ped 15 000 a 10 000 lety se suchozemsk most mezi obma svtadíly zaínal zuovat, ale spojení je práv v tchto letech nejlépe prokazatelné. Stáda sob a mamut se voln pohybovala mezi Asií a Severní Amerikou, pouze nosoroec na území Ameriky nevstoupil. Jinji il avlozub tygr, mastodont, velbloud a tapír.

Dále k jihu dosahují stopy osídlení a do doby 47 000 let, ale toto stáí není zatím bezpen potvrzeno. Nejstarí a nejdelí dobou existence lidí a jejich pedk byl paleolit, starí doba kamenná. Tu rozdlujeme na starí paleolit – starí dobu kamennou, stední dobu kamennou zvanou musterién a mladí paleolit, tedy mladí starí dobu kamennou. U v prbhu starího paleolitu znali Australopithecus a zejména Homo habilis, tj. lovk zrun, ohe a nástroje z kosti, paroh, zub a z kamene. Stavli si i jednoduchá obydlí a úkryty nap. pod skalními pevisy. ivili se lovem a sbrem jedlch rostlin. Následující stední paleolit je datován asi mezi 250 000–40 000 let. Je spojen s neandrtálci. O jejich potrav u víme mnohem více. Sbr a lov zstávaly nadále jedinmi zdroji obivy, ale lovit umli ím dále lépe a dmyslnji. Tehdejí lidé lovili jeleny, tury, bizony, zubry, lesní slony a mamuty. Dokonce se zdá, e se urité skupiny specializovaly na jednotlivé druhy zvíat, nap. v Ehringsdorfu u Vmaru se lovci zamili na nosoroce, v Teik Ta ve stední Asii na horskou kozu, na Krymu na divokého osla. Na nkolika nalezitích lovili medvda. Pedpokládá se, e lov byl kolektivní. Lovci mli u k dispozici otpy bu jenom devné snad s hrotem ohnm i jinm zpsobem tvrzenm, ale také s hrotem kamennm nebo z kosti. Moná u znali i ípy. O skladb rostlinné potravy nemáme pesnou pedstavu, protoe ta se tko dochovává. Porznu jsou doloeny nap. lískové oíky, jádra planch jablek a otisky hub, ale musíme poítat i s rznmi jedlmi zelenmi rostlinami, koínky a semeny. Sbírala se rovn ptaí vejce. Jsou vak také zetelné doklady o kanibalismu. Tehdejí lovk uml u ohe nejen udrovat, ale také zámrn roznítit a pravideln na nm pipravoval maso. Patrn ml u urité kultovní pedstavy. Mladí paleolit zaal asi 40 000 ped naí dobou a konil cca 10 000 ped n. l. Lidé, kteí jej vytváeli, patili u k druhu Homo sapiens. Tehdy panovala poslední doba ledová a v souvislosti s jejími vkyvy byla v echách stídav step, spraová step a tundra. Paleobotanici, zabvající se pylovmi analzami, dospli k závru, e v prbhu mladího paleolitu nebyla krajina bezlesá. Pásma a ostrvky devin se zejm rozkládaly nejen podél ek, ale i na chránnch svazích. Tato lenitá parková krajina byla optimální i pro velkou stádní zv, nebo poskytovala oteven prostor souasn s dostatkem rostlinné potravy. Naproti tomu vzkum mkk ukazuje spíe na prostedí podstatn chladnjí, pipomínající subarktickou tundru. Tyto rozdíly nejspíe souvisí s rychlm stídáním teplch a studench vkyv. Klima vak bylo pomrn píznivé, i kdy poz-

11

D  J I N Y Z E M  D  L S T V Í O D P R AV  K U P O S T  E D O V  K

dji dolo k maximálnímu ochlazení. Základem obivy byl nadále lov a sbr, ale formy a technika lovu se stále zdokonalovaly. Rozíily se vrhací zbran, otpy. Tehdejí lovci se zamovali pedevím na stádní zv, nkdy zejména na mamuty, nap. i v Dolních Vstonicích na Morav, jinde, nap. ve Francii ale také v echách v nejmladí dob mladího paleolitu, nazvané magdalenienská, lovili kon. Mnohde vak lovili bizony i zubry a v západní Evrop leckdy a leckde hlavn soby. Na konci paleolitu v peván otevené krajin stední Evropy pedstavovali k a sob v podstat jediná dv zvíata, která se vyskytují ve velkch stádech. Soudí se, e skupiny lovc ily dokonce v jakési symbióze s uritm stádem, které sledovaly podle toho, jak zvíata mnila pastvit. Pipoutí se trasy loveckch skupin dlouhé a kolem 1 000 km bhem jednoho roku. Soudí se, e lovci zvíata nahánli a tvali pes srázy, zahánli je do soutsek pomocí umlch pekáek, jak je to zobrazeno na jeskynní malb z Lascaux, nebo pipravovali pasti a jámy. Tehdejí lidé malovali a ryli v jeskyních i jinde zvíata, a provozovali tak pravdpodobn loveckou magii. Mnoho scén je vyryto na kostech. Vyobrazeny jsou i lovecké scény, ípy v tlech zvíat apod. Krom kopí, otp, vrhacích zbraní a zaízení je v nejmladím období doloen luk a íp. Mení zvíata, a u poskytovala maso nebo koeiny, se v mladím období lovila také pomocí sítí. Lovily se ryby na lokách i bez nich, uívaly se mj. kostné harpuny a udice. Od poátku mladého paleolitu se nápadn rozvinula stavba a vyuívání ohni. Ohnit se mnila z prostch zahloubenin i plochch ohni v rznorodé typy, vetn kamennch obloení i termáln efektivnjích struktur z kamen uvnit. Uvauje se nejenom o opékání masa na ohniti, ale i o peení, resp. duení v jámách, nad nimi se rozdlal ohe. Mohlo se i vait, a to v nádobách rostlinného pvodu nebo ve vacích z ke, do nich se dala voda, která se pivádla do varu rozpálenmi, dovnit vhazovanmi valouny. Vailo se asi nap. také v aludku bizona nebo jiného bovida, co bylo pozorováno jet v 5. století ped n. l. u Skyt, anebo dokonce jet ve stedovku. Uritm dokladem pro takov zpsob vaení mohou bt etné pepálené, ásten rozpadlé kemencové valouny, které v období u asi ped tvrt milionem let, dokonce ji ve stedním paleolitu procházely tepelnmi oky. ást masa se asi njakm zpsobem konzervovala. Suení a uzení masa i ryb dobe poznali a popsali etnografové a cestovatelé u lidí na stejném vvojovém stupni v rznch ástech svta. O rostlinné potrav nemáme zdaleka tolik informací jako o lovu. Pesto jsou nkteré z nich velmi zajímavé. Tak nap. J. M. Hansen ml monost srovnávat pozstatky rostlin od mladího paleolitu do mladího neolitu, a to na lokalit Franchthi Cave na vchod Peloponéského poloostrova v ecku. V pozdním paleolitu, cca 10 500 ped n. l., se objevilo znané mnoství planého ovsa (Avena sp.) a planého jemene (Hordeum spontaneum Koch), oky (Linsen sp.), vikve (Vicia sp.), pistácie (Pistacia sp.) a mandle (Prunus amygdalus Batsch).

12

Tyto druhy se objevovaly a do mezolitickch vrstev, tj. asi do roku 6000 ped n. l. V této dob docházelo k náhlé zmn. Plan oves byl nahrazen pstovanou dvouzrnkou, plan jemen jemenem dvouadm a oka zaala bt vtí kulturní formou. Dalí zmny následovaly bhem staletí a tisíciletí, jak se íilo a rozvíjelo zemdlství. Na konci mladího paleolitu se mluví o tzv. mezolitu, stední dob kamenné. Toto období patí do poátku holocénu, kdy dolo k vraznm zmnám v podnebí. Zmnila se flóra i fauna, tání ledovc zpsobilo vzestup hladiny moí a i na pevnin byla nkterá údolí zanáena sedimenty nebo zakryta raelinou. íil se les. Nkteí lidé se pesouvali dále na sever, aby ili nadále v podobnch podmínkách jako díve. Jiní se zmnnm podmínkám pizpsobili. Na sklonku posledního glaciálu, tj. posledního zalednní doby ledové, byla charakteristická stáda velkch savc, která se pohybovala sezónn. Ta byla nahrazena vícemén rozptlenou lesní faunou piblin dneního charakteru. Lov zaal bt vázán na revír, nikoliv u na sledování pohybujícího se stáda, a tak vlastn vytváel podmínky k tsnjí vazb na území, k jisté usedlosti. Velk vznam ml rybolov. Byl rozvinut pedevím v pímoskch oblastech a pi ústí velkch ek, podél vtích tok a kolem jezer ve vnitrozemí. Uívaly se kostné udice, harpuny, pedpokládá se i lov lukem a otpem. Vzácn se zachovaly proutné vre s plováky z borové kry, lod a pádla. Z lodí se lovily i ryby, ijící v hlubích moích, nkdy i mení velryby. Na moském pobeí se hodn sbírali mli. Z jejich skoápek se vytváely velmi nápadné hromady, zvané nap. v Dánsku kjökkenmöddingy. Mívaly a stametrovou délku a nkolikametrovou vku a uvnit nich se nalezly i ojedinlé kamenné nástroje, zbytky ohnit nebo kosti jinch zvíat. Lovci paleolitu a ve své vtin ani mezolitití lovci, rybái a sbrai v naich zemích trvale nezstali. Stále se vedou diskuse, co se s nimi stalo. Mezolitití lovci a sbrai snad zásti odeli nebo se stáhli do oblastí pro zemdlství nevhodnch, zásti mohli byli pevrstveni a asimilováni poetnmi pisthovalci, zabvajícími se zemdlstvím, z velké ásti vak mohli bt také novmi obyvateli vyvradni, jak známe z historie od starovku a do nedávné doby v Americe. Jestli nkteí z nich peívali teba i tisíciletí vedle zemdlského obyvatelstva práv v tch k zemdlství nevhodnch oblastech, nebo zda v nkterch ástech sami peli k zemdlskému zpsobu ivota, to zatím neumíme doloit. Asi ped 12 000–5 000 lety se zaaly na rznch místech svta, na vech kontinentech s vjimkou Austrálie, pstovat rzné rostliny, jejich skladba byla závislá na místních pomrech a místní vegetaci. Pravcí lidé u dávno pedtím jedlé rostliny sbírali. Ve vhodnou chvíli (v tzv. sklizovém stadiu) sklízeli ty rostliny, které v jejich kraji rostly na vtích plochách ve velkém mnoství a které se daly uritou dobu uchovávat. Období, kdy zemdlská vroba zaínala a postupn zcela pevaovala, nazváme neolitem, mladí dobou kamennou. Nástroji, ktermi se pda obdlávala, rostlinami, které se pstovaly, zpsobem

Ú VO D E M O P R AV  K U A S T  E D O V  K U

sklizn a dalími otázkami se budeme podrobnji zabvat v dalích kapitolách. V echách a v urité ásti stední Evropy se následující období oznauje jako eneolit, pozdní doba kamenná, jinde, zejména v západní Evrop, takové dlení neuívají a mluví jenom o mladém nebo pozdním neolitu. To je poteba si uvdomit zejména tehdy, kdy teme zahraniní vdeckou i populární literaturu. Jet v pozdní dob kamenné se objevily rzné nástroje a náadí z mdi a pozdji z bronzu. Po dob kamenné nastala doba bronzová, pynící se bronzovmi zbranmi, ozdobami a posléze i náadím, nap. srpy na obilí. Zemdlství, jeho hlavní plodiny tvoily základ zemdlské vroby ve stední Evrop, byly zkultivovány na Pedním vchod. Odtud se íily do ecka, na Balkán a postupn i do naich zemí. V echách a ve stední Evrop vbec zaala neolitická civilizace zhruba v polovin 6. tisíciletí ped n. l. Tato kultura se nazvá podle keramiky lineární. Na ni organicky navazovala kultura s vypíchanou keramikou a posléze zásah lengyelského okruhu a moravské malované keramiky. V echách, na Morav a ve Slezsku posléze vyrostla na podloí místních lengyelskch skupin zvlátní kultura nebo spíe skupina, nazvaná skupinou jordanovskou. Ta ji vlastn podle eského tídní patí do poátku eneolitu a objevují se v ní také mdné ozdoby. Nástroje vak zstávají kamenné a mají v podstat neolitick charakter. Jde o brouené a hlazené sekery i teslice, típané epelky srp a no apod. Civilizace eneolitu je charak-

terizována kulturou nálevkovitch pohár, u nich je doloena orba a zápah hovzího dobytka a zoomorfní nádoby, michelsberskou kulturou s tulipánovitmi poháry, kulturou kanelované keramiky a tzv. ivnáskou kulturou s hlinnmi idolky. U této kultury máme k dispozici datování pomocí radioaktivního uhlíku 14C kolem roku 3000 ped n. l. pro její mladí fázi. Ve stejné dob byly jihozápadní a pípadn i jiní echy osídleny lidmi, jejich archeologick projev nazváme kulturou chamskou, i spíe eskou skupinou této kultury, spojené zejména s Bavorskem, Rakouskem a Podunajím. Do stedního eneolitu patí kultura kulovitch amfor, její území se táhne od Polabí pes povodí Odry a Visly a ke stednímu Dnpru a na severu zasahuje a k hranicím Jutského poloostrova. Její datování leí piblin v rozmezí let 3350–3000 ped n. l., u nás vak byla spíe okrajovou. Postupn k nám picházeli dalí obyvatelé pravdpodobn rznch ras a rzné etnické píslunosti. Po polovin 3. tisíciletí ped n. l. (na základ nekorigovanch radiokarbonovch dat, která jsou o nco mladí ne kalibrovaná) to byli zejména nositelé tzv. rové keramiky, tj. keramiky zdobené otiskem ry, kteí pili z vchodu, mnohdy preferovali chov dobytka a jsou nkdy oznaováni za první Indoevropany. Zaujali pedevím severozápadoeské kraje a znanou ást ech stedních. Oblasti na vchod od Praské kotliny osadili jiní píchozí, které zahrnujeme pod pojem kultury se zvoncovitmi poháry. Jejich pvod je vtinou hledán na

Vyobrazení prací na poli z 9. století. Vpravo nahoe orá oe s rádlem a dvma voly (Salcbursk kalendá, kolem roku 818, podle severofrancouzské pedlohy).

13

D  J I N Y Z E M  D  L S T V Í O D P R AV  K U P O S T  E D O V  K

Pyrenejském poloostrov, moná i v severní Africe. Do inventáe této kultury patí mj. ozdoby ze zlatého nebo mdného drátu a objevují se poprvé i ozdoby ze stíbra. Mohli jsme jenom strun vyjmenovat hlavní kultury eskch zemí a upozornit na velk rozsah oblastí, k nim náleely. V prbhu líení vvoje zemdlství vak narazíme na dalí pojmy a jména zejména v západním Nmecku, ve vcarsku nebo ve vchodní Evrop, které na tomto míst nememe specifikovat. Nastupující doba bronzová zaala ve 2. tisíciletí ped n. l. Koní sice v 8.–7. století ped n. l., ale vlastn k ní patí i první období starí doby elezné, zvané souhrnn haltatská, kdy pouívání eleza bylo jet vzácné, tedy 6.–5. století ped n. l., pípadn a do 4. století ped n. l. Nejstarí kulturu doby bronzové nazváme úntickou podle nalezit v Únticích u Prahy. Ve stední dob bronzové se ve znané ásti Evropy stavly mohyly pro zesnulé, které se staly v prbhu mladí doby bronzové urujícím kulturním celkem pro západní a jiní echy. Existovalo nkolik okruh této kultury, zejména eskofalcká v západních a jiních echách, milaveská kultura v západních echách a nynická skupina. Vznamnm fenoménem opaného druhu se stal okruh popelnicovch polí, nejprve luická a pak slezsko-platnická kultura, k nim patila pedevím vchodní a severovchodní ást ech, severní Morava a celé oblasti na sever a severovchod od naí zem. Nositelé tchto kultur nepohbívali zemelé pod mohylami, ale do plochch árovch hrob s popelnicemi, asto s bohatou vbavou. Mladí a pozdní dobu bronzovou ve stedních a severozápadních echách pedstavovala kultura knovízská, která svm zpsobem pohbívání patí mezi kultury popelnicovch polí, ale ve své hmotné kultue byla ovlivnna kulturou mohylovou. Po celou dobu bronzovou meme sledovat sociální i materiální rozrznní a stále vzrstající pepych vládc a bohatch, drahé ozdoby, zbran a dováené nádobí, postupn doma napodobované. Ve vrcholilo na poátku haltatu, kter je spojen s kníecími pohby s vozem a zbytky koského zápahu. Analogie ke spoleenskému rozvrstvení bychom mohli hledat do znané míry v homérském ecku. Doba elezná zaíná dobou haltatskou, ale vlastn a její mladí fází, a pokrauje dobou laténskou do 1. století ped n. l. Tehdy u nás ili Keltové a nae zem patí k oblasti, v ní se jako etnikum zrodili. Stopové prvky v laténskch skeletech, pedevím podíl zinku a stroncia, ukazují na potravu zaloenou na obilninách (penici) a chovu domácích zvíat s piblin stejnm podílem skotu, vep, ovcí a koz. Máme k dispozici i urité srovnání s keltskou oblastí ve Francii. Protoe má francouzská oblast pod 100 µg zinku na jeden gram kosti a eská pes 200 µg, jedlo se asi ve Francii víc rostlinné potravy ne v naich zemích. Model potravy maso, mléko a sry pedstavuje toti velk písun proteinu, a tedy i zinku, zatímco rostlinná potrava je zdrojem stroncia. Na pohebiti Kutná Hora-Karlov, z jeho kosterního materiálu se tyto rozbory provádly, byla vrazn vyí koncentrace stroncia u mu oproti enám (na 5% hladin vznamnosti). Ve 4.–3. století ped n. l. bylo

14

mono sledovat i uritou sociální stratifikaci. U vládnoucí vrstvy existovaly urité prvky tradice nomádství a pastevectví, zatímco bezprávní mly zemdlské rysy. Vsledky na vtích vzorcích a z rozlinch kultur a období jsou vak teprve otázkou budoucnosti. V dob ímské se na naem území stídaly rzné germánské kmeny. Germáni, s nimi pily nae zem nejdíve a nejastji do styku, náleeli k západní vtvi, kde bylo nejvznamnjí plemeno svébské. Mezi jeho kmeny se u k roku 58 ped n. l. ozvá jméno Markoman, kteí se dostali do stetu s ímskou íí. Nkdy bhem posledního desetiletí starého letopotu se zejm chtli vyhnout dalím tlakm íma a stáhli se hloubji do zázemí, mj. do Boiohaema, sídla zbytku keltskch Bój. Organizátorem této akce byl markomansk král Marobud, kter posléze vytvoil rozsáhlou a mocnou íi. Pro ím se stal velkm potenciálním nebezpeím, ale posléze dolo k rozkolu a rozpadu a Marobud uprchl k ímanm. Zbytky ímskch sbor byly pevedeny zpt za Dunaj, patrn na jihozápadní Slovensko. Osudy ech pak nejsou jasné. Po roce 20 n. l. se eská kotlina ztratila z politické zájmové sféry ímského svta. Archeologicky vak meme sledovat dalí germánské osídlení, vesnice i pohebit, které vak vdycky nememe spojit s uritmi kmeny. K astjímu stídání dolo zejména v dob sthování národ. Vznamnm kmenem, kter musíme uvést, jsou Langobardi.

Píchod Slovan Slované osídlili nae zem nkdy v 6. století n. l. Pili z vchodu a z jihovchodu ve dvou vlnách. Usadili se v oblastech s optimálními pírodními podmínkami, obdlávanmi od pravku, ale v období sthování národ více i mén oputnmi. Zatímco v asn slovanském období byly osídleny tradiní, zemdlsky nejpíhodnjí ásti ech, obvané u od pravku, ji v mladí fázi asn slovanského osídlení zaal posun sídli k okrajm pahorkatin. Zárove ji tehdy zaínalo docházet k posunu z bezprostední blízkosti vodních tok do vinnch poloh. Osídlení vak bylo ostrvkovité a vázalo se na pírodní podmínky vhodné k ivotu a zemdlství. Sledovalo vtinou vodní toky a vesms se rozprostíralo kolem opevnnch center. V oblastech, které bylo moné lépe sledovat, zachycujeme koncem 9. a v 10. století zeteln postup zahuování dosavadního osídlení a vznik novch sídli jako nap. na Kralupsku, Slánsku, Litomicku, Blsku a atecku. Pokud jsme mohli v pedchozí dob hovoit o jakchsi sídelních komorách, docházelo ke stírání hranic mezi nimi, jestli je ovem netvoily v té dob jet nepekonatelné pírodní pekáky. Osídlení se i nadále vyhbalo vyím polohám na vrchovinách a horách a jen sporadicky se poínalo zachycovat pi jejich okrajích nebo v pípad eského stedohoí i v nich. Pokud se meme opírat o rekonstrukci tehdejích porost, osídlení u silnji akcentovalo pásma mimo porosty luh a olin, a to zejména na rozhraní s pásmy dubohabrovmi, a území vlastních dubohabrovch háj a subxerofilních doubrav v suích a teplch terénech.