Umělecké řemeslo středověku a Umělecké řemeslo středověku a renesance
Středověk 9Keramika •
• • •
• •
od konce 11. století kromě užitkové také keramika, která se vymyká běžnému hrnčířství a začleňuje se do uměleckého řemesla: užitková (kuchyňská, technická) a výtvarně řešená (stavební, drobná plastika) nejvíce dlaždice, kachle a nádoby – bez polevy; glazuru znali již nejvíce dlaždice, kachle a nádoby bez polevy; glazuru znali již v Babylonii a Egyptě, v Čechách doklady glazované keramiky v 15. století poháry brněnské (s horizontálními žlábky) a loštické (strupovitý povrch) v Čechách a na Moravě na konci 11. a ve 12. století doložena výroba a Č použití dlaždic zdobených reliéfy – symbolické náměty, bohatství tvarů, invence ploché dlaždice většinou čtvercové, ale také obdélné, šestiúhelníkové ve druhé polovině 13. století zvýšení životní úrovně a komfortu – zavádění kachlových kamen, kachlová kamna vytláčí černou kuchyni ádě í k hl ý h k k hl á k tláčí č k h i
Poháryy 1/ loštické, Loštice, 15. století 2/ brněnské, Brno, 15. století
Dlaždice, 60. léta 13. století , 1/s okřídleným drakem s ženskou hlavou, kaple hradu Zvíkov 2/ s heraldickou orlicí, královský palác v Písku
Kachle 1/ římsový, Kutná Hora, 1. čtvrtina 16. století 1/ římsový Kutná Hora 1 čtvrtina 16 století 2/ s reliéfem Umučení sv. Šimona, Čechy, 15. století 3/ ý e o ý, ad eb á , p e o 3/ výklenkový, hrad Žebrák, přelom 14. a 15. století a 5 s oe
9 Sklo •
•
• • • •
vitráž – barevná okna, do Evropy přes Byzanc, stylizace vzorů z perských koberců; problém – výroba plochého skla, proto malé kousky koberců; problém výroba plochého skla, proto malé kousky pospojované olověnými pásky velké množství vitráží; románská okna malá, gotická okna vysoká úzká – architektonické motivy, figurální výjevy, napodobení deskové malby; hit kt i ké ti fi ál í ýj d b íd k é lb okenní terče se znaky skleněné nádoby – sklo křehké, zelenavé = zelené lesní sklo; zbarvení od nažloutlého písku zabarveného kysličníky železa technika foukaného skla, hutní zdobení natavovanými puntíky, bradavičkami poháry zv. berkemeyery, německé poháry zv. römery vilkumy / vilkomy = vítací číše, na chmelovinu, tvar válce, zdobené emailem (znak rodu, náboženské motivy)
Vitráže 1/ z kostela sv. Jakuba v Žebnici, kolem r. 1330 1/ z kostela sv Jakuba v Žebnici kolem r 1330 2/ z klášterní kaple v Oseku, kolem r. 1360
Poháry 1/ s natavenými taženými kapkami, sklo, Čechy, přelom 13. a 14. století 2/ se skleněnými perlami ze světle zeleného skla, Německo nebo Švýcarsko, konec 13. nebo začátek 14. století b Š ý k k 13 b čá k 14 l í
9 Emaily Ukřižování a Nesení sv. Kříže Francie, Limoges, přelom 15. a 16. století, technika zv. email peint, napodobuje malbu, malovány na stříbrných nebo měděných destičkách; jako předlohy rytiny A. Dűrera ědě ý h d tičká h j k ř dl h ti A Dű
9 Textilie •
•
• •
•
italské vlivy – l ké l italské hedvábnictví závislé na Byzanci, islámských zemích l ké h d áb í á lé lá ký h í h a na Číně, ve 14. století převládl vliv čínských tkanin, v Itálii kopírovány a napodobovány – neobvyklé květy, zvířata, asymetrie významná střediska hedvábnictví – Lucca, Benátky, Florencie, odtud hedvábné tkaniny vyváženy do všech evropských zemí; ve 14. století velká pestrost rozmanitost v 15 století dezény střízlivější velká pestrost, rozmanitost, v 15. století dezény střízlivější samety a damašky s granátovými vzory; tzv. florentské borty s figurálními náboženskými náměty, k výzdobě liturgických rouch vyšívačství – domácí zaměstnání žen zejména z vyšších společenských tříd, věnovali se mu i muži; laické výšivky zanikly, zakázky profesionální se částečně dochovalyy vynikající úroveň vyšívačství v Čechách v době Lucemburků – figurální vyšívačství, vazba na malbu, zaniká počátkem 15. století
Třeboňské (rožmberské) antependium (detail) výšivka hedvábím a zlatem aplikace Čechy kolem 1380 výšivka hedvábím a zlatem, aplikace, Čechy, kolem 1380
Detail kasule se sv. Bartolomějem výšivka hedvábím a zlatem, Morava, kolem 1340 výšivka hedvábím a zlatem, Morava, kolem 1340
Kasule se sv. Václavem hedvábný satén, zlatý dracoun říční perly skleněné dracoun, říční perly, skleněné perličky české země, 1487 Příklad reliéfní výšivky, nezvyklé spojené Assumpty a sv. Václava, z majetku brněnské kapituly sv. Petra a Pavla Podklad nepůvodní, patrně z 19. a 20. století
9 Zlatnictví • • • • • • • • •
církevní zakázky nový materiál – ý iál stříbro (dosažitelnější a snadněji zpracovatelné než říb (d ži l ější d ěji l é ž zlato), také měď a bronz volné plastiky odlévané nebo tepané pro výzdobu oltářů a relikviářů relikviáře v lik iář románské době ve tvaru truhlic se sedlovou střechou, nyní á ké d bě hli dl ř h í nové typy – příklon k sochařství (figurální relikviáře a busty), převaha architektonických prvků ostatkové busty světců v Čechách v době Karla IV. ve velkém počtu a ostatkové busty světců – v Čechách v době Karla IV ve velkém počtu a mimořádné úrovně kult eucharistie a ostatků podnítil výrobu monstrancí, relikviářů, ostatkových tumb, plenářů, ostensorií – tvary odvozené z architektury: ostatkových tumb, plenářů, ostensorií tvary odvozené z architektury: věže s opěrným systémem fiál doplněné soškami světců v pozdním období se vytrácí kult ostatků – úbytek relikviářů, zlatnictví se j ý soustřeďuje v 15. století na tvarování ostatkových křížů, kalichů, křížů, ciborií zlatnictví v této době – vynikající práce, vedoucí postavení ve středoevropské oblasti sochařské a architektonické prvky také na knižních vazbách
Kříž Přemysla Otakara II. (zadní strana) zlato, drahokamy, email, po r. 1261 zlato, drahokamy, email, po r. 1261
Ostatkové busty sv. Jiří a sv. Ludmily zlacené stříbro, drahokamy, perly, Praha, 1320 a 1380; 1340 , y, p y, , ;
Parléřovský relikviář a Sedlecká monstrance 1/ zlacené stříbro, drahokamy, horský křišťál, email, Praha, 1/ zlacené stříbro drahokamy horský křišťál email Praha parléřovská dvorní dílna, kolem 1370 2/ stříbro, Praha, parléřovská dvorní dílna, konec 14. století
Kolovratský plenář zlacené stříbro, filigrán, drahokamy, email, práce hradčanského zlatníka Martina, 1465
9 Řezba v kosti Řezba v kosti • • • • • •
řřezba a rytina – b nejstarší projevy ší do Evropy z Byzance nejlepší příklady ve Francii 14 století a v Itálii na konci 14 a v 15 století nejlepší příklady ve Francii 14. století a v Itálii na konci 14. a v 15. století drobná figurální plastika, domácí reliéfně řezané oltáříky (diptychy a triptychy), schránky a drobné předměty denní potřeby severní Itálie – rodina Embriacchi: truhličky s reliéfy s výjevy z antické mytologie, s milostnými motivy v českých zemích řezba v perleti – počátky kolem 1400, rozvoj v 15. v českých zemích řezba v perleti počátky kolem 1400 rozvoj v 15. století: postavy, aplikace na ostatkové desky (plenáře), knižní vazby, domácí oltáříky a jako výplně relikviářů
Skládací oltářík a šperkovnice dřevo, kost, Itálie, Benátky, dílna a okruh rodiny Embriacchi, dřevo kost Itálie Benátky dílna a okruh rodiny Embriacchi 1. polovina 15. století, 1420
Renesance 9Majolika a fajáns • • • • • • •
•
majolika a fajáns – stejný druh keramiky, jiná oblast: majolika z Mallorky, fajáns z Faenzy fajáns z Faenzy v 16. století – majolika = keramika s hliněným střepem pokrytým glazurou s oxidem cínu (získala hladký bílý povrch vhodný pro malbu) dříve označení listrového zboží dováženého z jižního Španělska přes dříve označení listrového zboží dováženého z jižního Španělska přes Mallorku do Itálie, později název pro všechny italské výrobky s cíničitou glazurou rodiny della Robbia, Pirotů, Bernarda Palissyho rodiny della Robbia Pirotů Bernarda Palissyho barviva nanášena na nevypálenou glazuru, musela vydržet žár – omezený rejstřík barev (modrá, zelená, žlutá, purpurová, oranžová) charakteristické znaky rané italské majoliky – heraldické vzory, charakteristické znaky rané italské majoliky heraldické vzory stylizované dubové listy, modrá barva; jeden z nejčastějších motivů – hlava v kruhovém medailonu (převzato z antických mincí) p y y j narativní v polovině století do módy styl istoriato: zájem o antiku – malba na celém povrchu; zdroje inspirace – Ovidiovy Proměny a rytiny Marcantonia Raimondiho podle Rafaela; dále malby v Neronově Zlatém domě v Římě – groteskní styl, bizarní příšery, rozviliny styl all´antica l ll´ i – erby, vavřínové listy, putti b ří é li i
Váza majolika j lik Itálie, Faenza, 1470 – 1490 Raný výrobek z Faenzy, výrazná malba medailonu s ptákem rámovaným vavřínovým věncem; doklad tzv. přechodného „přísného stylu přísného stylu“ z období 1470 – z období 1470 1500 (přesnost provedení)
Talíř líř majolika, modrá glazura Itálie, Faenza, kolem 1505 Itálie, Faenza, kolem 1505 Svatá rodina a sv. Jan Křtitel, doklad slohové proměny od „přísného stylu“ ke „krásnému stylu“ (stillo bello) – malířská výzdoba, reprezentativní charakter Mísy, talíře, konvice, podnosy – k výzdobě slavnostních tabulí i jako dary při svatbách, zásnubách, křtu apod. Zjemnělý způsob malby, význam groteskní ornamentiky; užíváno světlemodrých (smaltino) a ětl d ý h( lti ) tmavomodrých (turchino) glazur; mistři specializovaní na malbu majoliky j y
Podnos majolika, bledě modrá majolika bledě modrá glazura, dekor „a berettino“ I áli F Itálie, Faenza, dílna Casa díl C Pirota, 1531 Součást jídelního souboru se znakem rodiny Salviati ve věnci, k di S l i ti ě i dekor „a berettino“ typický pro vrcholnou fázi groteskového stylu v dílně hrnčířů Pirotů y
Mísa majolika Itálie, Urbino styl Francesca Xanta styl Francesca Xanta Avelliho, 1545 Mojžíš přihlížející se skupinou Izraelitských zkáze faraonova Izraelitských zkáze faraonova vojska v Rudém moři; dramatičnost – kontrast skupin Malba na celé ploše, syté tóny p y y Skupina „istoriato“, vyprávěcí a ilustrační styl výzdoby italských majolik; vrcholné období „krásného stylu“, potlačení k á éh l “ l č í ornamentiky, malba na celé nádobě Náměty mytologické žánrové Náměty mytologické, žánrové, historické, biblické Předlohy –malby, kresby, ilustrace, rytiny, např. Rafaelův , y y, p okruh
Španělská listrovaná majolika • •
•
•
•
keramika se zlatým listrem, s kovovými reflexy, nesprávně označovaná jako zlacená keramika; efektní, dekorativní účinek vznik a počátek vývoje nejasný, orientální původ (počátky – Egypt, předislámská Persie, Mezopotámie), zdomácněla ve Španělsku, považována za typicky španělský projev; vznik: ideové důvody – p yp y p ýp j ; y v islámu nedovoleno užívat drahých kovů pro nádoby, proto nápodoba kovových nádob listrovou keramikou ve Španělsku od 10 století zrání ve 13 století vrchol ve 14 a 15 století ve Španělsku od 10. století, zrání ve 13. století, vrchol ve 14. a 15. století – alhamberské vázy, výroba obkladaček – azulejos; listr se udržel do 19., 20. století (úpadek, napodobování starých vzorů) středisko výroba – Malaga a oblast obce Manises, od počátku velmi ceněna (řemeslníci muslimského původu); po zániku výroby v Malaze, přesun do Valencie; neúspěšně napodobováno i jinde v p ; p p j Evropě p kovový listr – nanesení směsi stříbrných a měděných sulfátů rozpuštěných v octě na cíničitoolovnatou glazuru, poté vypálení (500 – 600°C) 600 C), do pece přidány látky vyvolávající kouř do pece přidány látky vyvolávající kouř
Mísy typu tetón majolika, glazura se zlatým listrem, Španělsko, Manises, majolika glazura se zlatým listrem Španělsko Manises 16. století
9 Benátské sklo •
• • • •
•
Benátky – sklářská velmoc, Benátčané poznali sklářské techniky v Konstantinopoli: ve 2. polovině 15. století se podařilo napodobit sklářskou techniku islámského Východu (výroba bezbarvého a sklářskou techniku islámského Východu (výroba bezbarvého a emailového skla, rodina Barovierů) huť na ostrově Murano již ve středověku, od 12. století luxusní sklo, v 15. století nejproslulejší centrum výroby skla l í j l l jší ý b kl Benátky – věhlas výrobou křišťálového skla, sklo označované jako cristallo = synonymum pro benátské sklo; 1450 sklář Angelo Barovier y y p ; g křídlové poháry – technika hutního zdobení, štípané ozdoby, pozornost věnována noze „horké“ dekorativní techniky: h ké“ d k ti í t h ik ‐ lattimo: výzdoba skla zatavenými nitkami z bílého emailu ‐ calcedonio: mramorový vzhled, kolem 1460, složité míchání barev ‐ millefiori („tisíc květů“): mozaikové sklo, ze svazků skleněných tyčinek; ‐ filigránské sklo: do bezbarvého skla se zapracovaly tenké tyčky bílého neprůhledného skla – dekor proužků (a filii), složitější neprůhledného skla dekor proužků (a filii) složitější – tyčinky (a retorti) tyčinky (a retorti) „studené“ techniky: řezání diamantem – arabesky, grotesky; rytí
•
• • • • • •
sklo „po benátském způsobu sklo po benátském způsobu“ – koncem 16. století založili skláři z koncem 16 století založili skláři z Murana pece i na severu od Alp, jedna z prvních skláren v Hallu; mistři z Benátek působili i v Antverpách (Giacomo Verzeli) ve 2. polovina 16. století – l i l í sklo i ve Francii, Belgii, Holandsku, Německu kl i ii l ii l d k ě k Španělsko – silná tradice, i nadále malba emailem ve střední a severní Evropě typické tzv lesní sklo ve střední a severní Evropě typické tzv. lesní sklo české sklo – od 16. století, emailové číše (zakrytí nedokonalostí lesního skla) sklenice na pivo – odvozeny od středověkého typu: kuželovitý nebo soudkovitý tvar, s kapkovitými nálepy nové typy – berkemeyer, römer nové typy berkemeyer, römer (obr. Německo nebo Nizozemí, 1590 (obr. Německo nebo Nizozemí, 1590 – 1675)
Váza s portrétem Jindřicha VII., mléčné sklo, Benátky, 1500
Skleněný džbán typu calcedonio, Benátky, kolem 1500 Skleněná číše typu millefiori yp f , Benátky, počátek 16. století Filigránský džbán s dekorací a filii a a retorti, Benátky, konec 16. století
Humpen čiré sklo či é kl sign. Kaspar Weber Tyrolsko, Hall, 1570 – 1580
Vilkum Čechy, 1624 Čechy 1624 sklo s emailovou malbou Humpeny – obří válcové sklenice, ve 2. polovině 16. století při vítání hostů (německy označovány také jako vilkumy) P b át k h ť H ll t i ké Pro benátskou huť v Hall typické vysoké cylindrické nádoby na ploché noze, se skleněným víčkem s knoflíkem ve vrcholu Čiré sklo, ze dvou spojených částí, plášť rytý diamantem
Konvička na nožce Konvička na nožce broušený čirý horský křišťál v pozdější montáži, I áli Milá Itálie, Milán nebo střední b ř d í Evropa, po 1600 Glyptika – původně v Miláně, později i v Praze a v jižním Německu 16. a 17. století Milánští glyptici pracovali i pro Milánští glyptici pracovali i pro středoevropské objednavatele, např. pro Rudolfa II. – v Praze rodiny Castrucciů a Miseroniů Pozdní období, manýristické opracování drahých kamenů, rustikalizace, vztah k německému prostředí, předloha grafický list
