Bydlení a nábytek od středověku Bydlení a nábytek od středověku p po barok
Románský sloh Románský sloh • nábytek z áb t k hrubě opracovaných fošen h bě ý hf š zpevněných kovovými pásy (konstrukční funkce, zakrytí řemeslných nedostatků) zakrytí řemeslných nedostatků) • základní kusy nábytku: truhla, lavice, stůl; postel, židle, křeslo, skříň – později postel, židle, křeslo, skříň • nábytek rozmístěn po obvodu místnosti, ve středu pouze stůl (přenosný, ukládán u stěny) středu pouze stůl (přenosný, ukládán u stěny) • způsoby zdobení – řezba: plochý reliéf znázorňující architektonické prvky (arkády, j p y( y, pilíře) a figurální výjevy (jezdci, symboly zvířat v kruhu), rosety
Gotika • geografické rozdíly – různé druhy dřeva, odlišné tvarosloví nábytku charakteristický ornament nábytku, charakteristický ornament • dvě oblasti: ‐ severní (severní Německo, Nizozemí, Skandinávie, Francie, H l d k A li ) Holandsko, Anglie) ‐ jižní (Itálie, Španělsko, střední Evropa, jižní Německo) • severní oblast: ve vývoji pomalejší, těžká tvrdá dřeva (dub) ý j p j , ( ) • jižní oblast: nábytek zdobnější, v detailech jemnější, intarzovaný, časté užití kůže, kovu • střední Evropa (jižní Německo, alpské země): měkká dřeva, střední Evropa (jižní Německo alpské země): měkká dřeva jehličnaté stromy – smrk, modřín • Itálie, Francie: ořech • v konstrukci nábytku místo dřívější konstrukce z k t k i áb tk í t dří ější k t k prken nově k ě rámový systém a výplň; počátek vývoje rámové konstrukce – vynález vodní rámové pily ve Würzburgu r. 1322
Renesance • • • • • • • • • •
•
rinascimento: italské označení – od 16. století kořeny v Itálii 15. století, ostatní země přejímají renesanční vlivy se značným zpožděním renesanční nábytek v záalpské Evropě: období 1500 – 1650 nový životní názor, nový životní styl; úcta ke vzdělání a kultuře x záliba v přepychu, drahých materiálech ř h d hý h ál h nábytek – převážně díla anonymních tvůrců vysoké uměleckořemeslné hodnoty zásadní odlišnosti v souvislosti s geografickou polohou: v každé oblasti jiný typ nábytku, druh ornamentu, záliba v různých druzích dřeva nové typy nábytku: skříň, bufet, stoly, sedací nábytek s volným čalouněním; vedle truhly vývoj kabinetu, skříně y ý j , dovoz španělských varguení do střední Evropy Augspurg a Mnichov – střediska výroby kabinetů v 16. století, nábytek jako vrcholné umělecké dílo vrcholné umělecké dílo návaznost na architekturu – symetrie, řád, tektonika, římsy, pilastry, sokly, karyatidy; z antického tvarosloví převzaty ornamenty, využity např. na vyřezávaných podpěrách stolů vyřezávaných podpěrách stolů rozšíření intarzie, techniky spojované s městem Siena
Francie: • pronikání vlivů při vojenských taženích do Itálie, další cesta – sňatek Kateřiny Medicejské a Jindřicha II. • středisko v Ille de France a v jihozápadní části země • počátky za Františka I. po r. 1528, přestavba zámku ve Fontainebleau, vrchol za počátky za Františka I. po r. 1528, přestavba zámku ve Fontainebleau, vrchol za Ludvíka XIII. Německo: • italské vlivy v italské vlivy v počátcích – počátcích střediska výroby kabinetů v střediska výroby kabinetů v Augsburgu a Norimberku Augsburgu a Norimberku • nábytek především z jehličnatých dřev, dýhován jasanem • ve Švýcarsku pod vlivem Lombardie častá intarzie Nizozemí: • v Nizozemí první renesanční motivy na vyřezávaných výplních truhel a skříní po roce 1530, 1540 – , 1550 renesanční ornamentika převzatá z p francouzského umění ovládla celou plochu nábytku • vrchol vlámské a holandské renesance ve 2. pol. 16. století, bohatá města severu ( ggy, (Bruggy, Gent) ) • Hans Vredeman de Vries a syn Paul – význam pro utváření nizozemského nábytkového stylu, který přelomu 16. a 17. století ovlivnil nábytkovou produkci celé severní Evropy; Vredemanovy návrhy – inspirační zdroj, důležitý vzorník celé severní Evropy; Vredemanovy návrhy inspirační zdroj, důležitý vzorník • na počátku 17. století převládá masiv, od konce 17. století také dýhovaný nábytek
Baroko • • • • • • • • •
počátky v Itálii po roce 1580, v 17. století univerzální sloh evropských zemí v nábytkářství se projevuje výrazněji ve Francii nebo v Anglii dynamičtější než renesance, popírá tektoniku, zdůrazňuje dekor vychází z há í tvarosloví architektury – l í h k na nábytku se opět objevuje římsa, áb k ě b ří sokl, pilastry, po vzoru architektury také zvlnění půdorysu, křivka, prohnutí fasády nábytku, užití tordovaného sloupku barokní nábytek reprezentativní uměleckořemeslný předmět barokní nábytek – reprezentativní uměleckořemeslný předmět nábytek šlechtický – dýhovaný (zakrytí konstrukčních spojů, nerovností); odklon od ebenu k ořechovému dřevu nové nábytkové typy: komoda sekretář další vývoj skříně mnoho typů nové nábytkové typy: komoda, sekretář, další vývoj skříně, mnoho typů stolků – konzolové, odkládací, hrací pevné čalounění, čalouněný sedák, opěradlo i područky, častější užití textilu v interiéru textilu v interiéru rozvíjení zdobných technik – marketerie; Boulleova technika, řezba, zlacení, malba, tmelové a kombinované techniky, inkrustace (chebská ,p dura ad.)) technika, pietra
¾ Úložný nábytek Truhla truhla – nejdůležitější kus nábytku k uložení cenného majetku, také k sezení, příp. ležení, spaní • první truhly vydlabány z jednoho kusu dřeva, později z í t hl dl bá j d h k dř ději prken pobitých železnými k bitý h ž l ý i pláty, často se sedlovým víkem, kvůli vlhkosti posazeny na nohy • nejčastější zdobení: plochá řezba a železné pláty v gotice konstrukce z prken nahrazena konstrukcí rámovou (rám a výplň) • v gotice konstrukce z prken nahrazena konstrukcí rámovou (rám a výplň) • zásadní rozdíl mezi severním a jižním Německem v konstrukci truhel a skříní, menší rozdíly u stolů a sedacího nábytku severská oblast: • konstrukce z prken, truhla spočívá na bočních svislých prknech, bohatá výzdoba, řezba (figurální výjevy, lomené arkády ad.) oblast jižního Německa: • tělo truhly zpevněno na nároží tenkými lištami, vsazeno do soklu zdobeného ěl hl ě á ží ký i liš i d kl d b éh plošnou řezbou: ‐ řezba na ploše výplňového prkna, lišty hladké ‐ řezba na bočních lištách a na soklu, výplň bez řezby řezba na bočních lištách a na soklu výplň bez řezby • v jižním Německu a alpských zemích měkká dřeva listnatých stromů; nevhodná pro plastickou řezbu, ale pro jiné zdobné techniky – plošná řezba s vyrývaným základem oblast jižního Tyrolska a severní Itálie: zvláštní místo v nábytkové tvorbě • pro Itálii typické ořechové dřevo – malé truhly s železným kováním, truhly a kazety s plošnou řezbou – tečkovaným vzorem (figurální, alegorické výjevy) •
Románské truhly Románské truhly
Gotické truhlyy jižní Německo (vlevo) a severní oblast (vpravo)
Renesanční truhly severní Itálie, kolem 1500; truhla zv. cassone, Toskánsko, severní Itálie kolem 1500; truhla zv cassone Toskánsko počátek 16. století (tvar odvozený z antického sarkofágu)
Skříň • zprvu k ukládání p potravin, později knih ,p j a liturgických předmětů • zpočátku ve tvaru strážní budky, z dubových prken d b ý h k zpevněných železnými pásy • posazeny na vyřezávanou podnož y p • výzdoba řezbou, příp. malbou
Gotická skříň jižní Německo (vlevo) a skříně zv. Schenkschyve (vpravo)
Renesanční skříň Flandry, Antwerpy, kolem 1540 – y, py, 1550 dvoupatrová skříň s architektonicky řešenou fasádou, Augsburg
Barokní skříň Hamburger Schapp / Hamburská skříň / Hamburská skříň • vznik v Hamburku na konci 17. století a bu u a o c sto et • hamburská dvoudveřová šatní skříň nahradila dosavadní renesanční skříně čtyřdveřové původem nizozemské; čtyřdveřové, původem nizozemské; oproti těmto skříním s plastickou řezbou na fasádě byly raně barokní hladké, dýhované ořechovou dýhou é ý é ř ý • tento typ skříně vyráběn i v dalších hansovních městech: Gdaňsk (zakončení skříně stupňovitě vyvýšeno), Lübeck (římsa má tvar prohnutý segmentový prohnutý, segmentový
Příborník • původně funkce servírovacího stolku, později s otevřeným policovým nástavcem k vystavení nádobí; jiné pojetí v Porýní, Nizozemí a Francii • credenza – italský příborník, skříňka na nohách, pozdní gotika italský příborník, skříňka na nohách, pozdní gotika • dressoir – typ příborníku na vysokých nohách většinou s otevřenými policemi pro ukládání a vystavení nádobí, typické pro francouzskou, nizozemskou a středoevropskou renesanci 16. století nizozemskou a středoevropskou renesanci 16. století • buffet – od poloviny 15. století v různé podobě, většinou s dvojicí dvoukřídlých dvířek a nástavcovými policemi souvislosti s rozdílným vývojem v rozdílným vývojem v severních, protestantských severních protestantských • v souvislosti s provinciích a jižních katolických krajích i v nábytku odlišnosti: ‐ holandský nábytek je strohý a přísný ‐ vlámské práce z vlámské práce z jižních oblastí Nizozemí, orientovaných na Itálii a jižních oblastí Nizozemí orientovaných na Itálii a Francii, mohutnější, prostorovější a plastičtější. Pro vlámské skříně typické dělené kazety ve výplních dveří poskládané do geometrických vzorů
Gotické příborníky Gotické příborníky
Renesanční b ff buffet jižní Nizozemí počátek 17. století čát k 17 t l tí
Kabinet • skříňka se zásuvkami a přihrádkami, nejčastěji uzavřená dvoukřídlými uzavřená dvoukřídlými dvířky, v různých variantách v renesanci a b k celé Evropě baroku v lé ě • základ ve středověku – bohatě zdobené krabičky a y kazety s víkem na cennosti, dopisy a listiny, na šperky na šperky • z truhliček se vyvinuly přenosné psací kazety s odklopnou čelní stěnou, dkl č l í ě které byly pokládány na stůl; označení escritorio, papelera ad.
Psací skříňka, tzv. studiolo, Itálie, kolem 1532
Vargueno g • typ psacího kabinetu vyráběný ve Španělsku, vyvážený do zahraničí, vznikl ve Španělsku v mudejarských dílnách • název podle vesnice Burgas v provincii Toledo, která byla od počátku 17. století , y p střediskem výroby, nebo podle truhláře Vargy; název užíván od 19. století • vargueno – vargueno přenosná „truhla“ s přenosná truhla“ s bočními bočními železnými úchyty posazená na stolový podstavec, později podstavec skříňový; horní díl pravoúhlá skříň s díl – úhlá kříň bočními úchyty a přední b č í iú h ř d í sklopnou deskou (sloužila k psaní) • tvar a celkové řešení se neměnily, vyvíjela se y, y j dekorace – plošnou výzdobu nahradilo architektonické řešení vnitřní části a kované prvky na sklopné desce prvky na sklopné desce Španělsko 2 Španělsko, 2. pol.16. pol 16 století
Barokní kabinet Antverpy, kolem 1670 a střední Evropa, 18. století
¾ Stolový nábytek •
• • • • • • • •
stůl – jídlo zprvu pokládáno na lavici nebo na vyvýšený špalek, později hrubá deska na „kozových“ podstavcích, dříve na špalcích (pevný stůl až v g gotice) ) ústřední kus nábytku v místnosti, slouží především ke stolování, překryt přehozy stabilní podpěry: konstrukce (deska nesená čtyřmi nakoso postavenými t bil í d ě k t k (d k á čt ř i k t ý i nohami) přetrvala u selského nábytku jjednoduchý stůl s ý výklopnou deskou – ý p psací plocha a zásuvky p p y od 17. století rozmach psacích stolů a stolů k různému použití (odkládací stolky, konzolové stoly apod.) materiál – t iál dřevo, stolová deska často z mramoru dř t l ád k č t konzolový stůl s tvarovanou deskou, většinou na dvou předních nohách; oblíbený ve francouzském nábytkářství 18. století a rozšířený v Evropě psací stůl – v západní a střední Evropě od počátku 17. století, později s nástavcem, přihrádkami t l t í t l k dámský stolek s odklápěcí částí horní desky, se toaletní stolek – dá ký t l k dklá ě í čá tí h í d k zrcadlem, poprvé v 17. století, rozkvět v 18. století
Gotický a renesanční stůl ý
Barokní stoly F Francie a Itálie, 18. století i I áli 18 l í
¾ Sedací a lehací nábytek Sedací a lehací nábytek • sedací nábytek – v běžné domácnosti obyčejná lavice = deska do níž jso ap štěn noh t to la ice b l deska, do níž jsou zapuštěny nohy; tyto lavice byly přenosné a sloužily i ke spaní • židle a křesla určena významným osobám, strnulé sezení, ý ý , , židle se zprvu dlabaly ze špalku • lavice a „truhlová“ křesla z prken, zdobena řezbou, inspirace římskými trůny inspirace římskými trůny • skládací stoličky – z antiky, s ozdobnými zvířecími prvky, nejčastější v sakrálních stavbách a v obydlí šlechty • lůžko – zpočátku na zemi, pokryté slámou a kožešinami, kvůli vlhkosti a chladu zvednuto na sokl nebo na nohy, lehací plocha sláma plocha – • častý baldachýn – ochrana proti hmyzu, zateplení; počátek – „postelová“ truhla s „postelová truhla s bočnicemi a drapérií bočnicemi a drapérií
Gotická skládací stolička Gotická skládací stolička
Gotická skládací židle „Truhlové“ křeslo
Renesanční židle • není velkých rozdílů mezi severní a jižní oblastí • křeslo – pro významné osobnosti, odpočinkový nábytek i dekorativní prvek interiéru • nové typy, v oblibě čtyřnohé židle a stoličky, ve Francii a Holandsku časté židle s vysokými opěradly • lavice – základní prvek obydlí, p y , odvozena od truhly, často opěradlem spojeny se stěnou • sedací nábytek změkčován volně y položenými polštáři plněnými peřím, žíněmi nebo rostlinnými náhražkami
Židle „Savonarola“, Florencie, středověké židle, typická pro ranou renesanci ranou renesanci
Sgabello, Florencie, 16. století g , , Tzv. „Dantova židle“
Barokní sedací nábytek Křeslo, Milán, kolem 1760 – Křeslo Milán kolem 1760 1770 Taburet
¾ Lehací nábytek y • •
• • •
• •
•
základní typ nábytku na dlouhodobý odpočinek v noci lůžko na čestném místě v prostoru, symbol bohatství a rodinného života, místo početí, narození, smrti; intimnější pojetí ložnice až v 18. století í č í í ě ší íl ž ž l í (alkovny) široké manželské lože, jehož čelo tvořilo dřevěné deštění zdobené ,j řezbou, malbou nebo čalouněním postel na podstavci (jih) nebo na nohách (sever), vybavena nízkou stoličkou umisťována do výklenků, mívá baldachýn a je opatřována závěsy: s baldachýnem nad hlavou nebo s nástavbou nad celou plochou (jihoněmecká gotika), bez baldachýnu a závěsů (severská gotika) lehací plocha – prkenný rošt se slaměnou, později žíněnou vložkou, součástí postele – péřové polštáře, přikrývky součástí postele péřové polštáře, přikrývky dva typy postelí: s baldachýnem (od gotiky do 19. století), bez baldachýnu (od počátku 17. století), s bohatě vyřezávanými bočnicemi, č l čely překrásně zdobené postele zejména ve francouzském nábytkářství
Gotická postel s baldachýnem R Renesanční italská postel č í it l ká t l
Barokní postel a pohovka Barokní postel a pohovka Konec 17. století a 18. století
Intarsie (z ital.) • • • • • • •
nejrozšířenější technika zdobení povrchu nábytku, první intarsie běžné v severní Itálii v severní Itálii v oblasti Sieny již ve 13. století oblasti Sieny již ve 13 století rozšíření v souvislosti se zdokonalením techniky výroby dýh; využití barevnosti dřeva, různé textury apod. intarsie kombinovaná – využití různých materiálů (slonovina, rohovina ad.) na rozdíl od inkrustace se intarsie skládá na povrchu dřeva a lepí se na na rozdíl od inkrustace se intarsie skládá na povrchu dřeva a lepí se na povrch pásková intarsie – rámuje vykládané plochy, obvod apod. tarsia pittorica – složité perspektivně pojaté obrazce certosina – vychází z arabských a orientálních technik; trojúhelníkové nebo čtvercové plošky dřeva slonoviny rohoviny a barevné kosti nebo čtvercové plošky dřeva, slonoviny, rohoviny a barevné kosti skládány do geometrických ornamentů
Inkrustace (z lat.) • jeden z nejstarších způsobů zdobení povrchu nábytku – vykládání povrchu předmětu h hmotou jiné barvy: do éb d vyhloubeného povrchu vkládány části dřeva, perleti, rohoviny ad.; geometrické obrazce, figury, t i ké b fi architektonické a krajinné motivy • pietra dura – i d vychází z há í inkrustace (z ital. – mosaica in pietra dura), typická pro italskou renesanci vykládání renesanci, vykládání nábytkových ploch, především stolových desek: úlomky ušlechtilých kamenů (mramor ušlechtilých kamenů (mramor, porfyr aj.) skládány do kompozic, povrch se společně zabrušuje a leští Od 17 století leští. Od 17. století napodobována ve formě prachového písku a pasty.
Stolní kabinet, Florencie, 1615 – 1623 ebenové dřevo, výzdoba technikou pietra dura
Orientalismy • • •
• •
•
od konce 16. století do Evropy přiváženy především z Číny a Japonska orientální předměty a menší nábytek s lakovanou úpravou povrchu ve druhé pol. 17. století lakované předměty módní záležitost (části d hé l l íl k é ř d ě ód í ál ž (čá nábytku posílány na Východ, opatřeny lakovaným povrchem a vráceny) lakovaný nábytek s ý y černým podkladem (méně častý je podklad červené ý p ( ýj p nebo zelené barvy) a jemnou malbou chinoiserií v Evropě oblíben celé 18. století; lakovaným povrchem zdobeny sekretáře, kabinety, menší skříňky šperkovnice kazety i postele skříňky, šperkovnice, kazety i postele technologie – na dřevo se nanášelo několik vrstev šelaku, nátěr se zahříval, aby vyschl a ztvrdl, poté byl zlacen a pomalován tradiční schéma kabinetů – pravoúhlá skříň s dvoukřídlými dveřmi na bohatě řezaném, zlaceném stolovém podstavci, dvířka i vnitřní zásuvky zdobeny reliéfy s y y p pestrou malbou architektury, krajin, postav a vegetace. y, j ,p g snahy o nápodobu – od 80. let 17. století pokusy napodobit lakovanou úpravu, především v Anglii (zavedl král Vilém) , významné dílny také ve Francii (Vernis Martin) a v Drážďanech (Martin Schnell) Francii (Vernis Martin) a v Drážďanech (Martin Schnell)
Lakované kabinety Čína 1690 1700; Anglie nebo Německo, 1690 – Čína, 1690 – 1700; Anglie nebo Německo 1690 1700 1700
Chebská práce – Egerer Reliefintarsien •
• • •
• •
nová výzdobná technika, vznik ve 30. letech 17. století v Chebu v dílně řezbáře a truhláře Adama Ecka; v 1. pol. 17. století v Čechách a v jižním Německu reliéfní intarsie (reliéfní klížená řezba) z různobarevných mořených měkkých dřev; domácí dřeva, barvená kořenice š k šperkovnice, truhličky, menší sekretáře a kabinety, hrací kazety; reliéfní i t hličk ší k tář k bi t h í k t liéf í intarsií pojednány detaily, ale i celé plochy; náročnost provedení doména chebských rodin – ý H. G. Fischer, rodinné dílny Haberstumpfů a y p Haberlitzerů; na přelomu 17. a 18. století část produkce přenesena do Prahy, objevuje se až do 19. století většinou figurální motivy a scény předlohy z dobových grafických listů většinou figurální motivy a scény, předlohy z dobových grafických listů pojmenování: v 19. století „pražská práce“, později „chebská práce“, pojem „chebská reliéfní intarsie“poprvé v knize H. Sturma Egerere Reliefintarsien (1961)
Truhlička české země Cheb druhá pol 17 stol Truhlička, české země, Cheb, druhá pol. 17. stol.
