Obsah: Úvod ...................................................................................................................................... 6 1.
Historie pojišťovnictví................................................................................................. 8
1.1 Vývoj pojišťovnictví ve světě................................................................................ 8 1.2 Vývoj pojištění v Českých zemích ...................................................................... 12 1.1.1 Vývoj v letech 1918 - 1945 ......................................................................... 14 1.1.2 Vývoj v letech 1945 – 1992......................................................................... 18 2. Charakteristika životního pojištění ......................................................................... 22 2.1 Úloha ţivotního pojištění .................................................................................... 23 2.2 Riziko .................................................................................................................. 25 2.3 Právní rámec ţivotního pojištění ......................................................................... 26 3. Dosavadní vývoj životního pojištění v ČR............................................................... 31 3.1 Druhy ţivotního pojištění .................................................................................... 31 3.2 Vývoj pojistného trhu v ČR ................................................................................. 33 4. Nové produkty životního pojištění na trhu ČR ...................................................... 37 4.1 Vývoj pojistných produktů .................................................................................. 37 4.2 Přehled nových produktů ţivotního pojištění v ČR............................................. 39 4.3 Trendy v produktech ţivotního pojištění ............................................................. 42 5. Analýza nových produktů životního pojištění ........................................................ 45 5.1 Analýza produktu FLEXI INVEST 2008 .............................................................. 45 5.2 Analýza produktu Ţivotní pojištění FLEXI ........................................................ 52 5.3 Analýza vhodnosti pouţití produktu.................................................................... 53 5.3.1 Klasifikace rizik z pohledu klienta .............................................................. 53 5.3.2 Výběr komerční pojišťovny......................................................................... 55 1.1.3 Výsledky srovnání ....................................................................................... 57 Závěr ................................................................................................................................... 58 Seznam použité literatury ................................................................................................. 59 Seznam důležitých pojmů ................................................................................................. 62 Seznam grafů, schémat a tabulek..................................................................................... 65 Přílohy ................................................................................................................................ 67
5
Úvod Pro vypracování bakalářské práce jsem si zvolila téma Nové produkty ţivotního pojištění na trhu ČR, protoţe tento obor pojišťovnictví v posledních letech zaznamenal velký rozmach jak v počtu nově uzavíraných smluv, tak i v různorodosti nabídky a v neposlední řadě, ţe mne toto téma zajímá i z profesního hlediska. Hlavním cílem mé práce je poukázat na problematiku trhu v oblasti ţivotního pojištění v České republice a analýza nových produktů ţivotního pojištění. Snahou bylo vytvořit ucelený pohled na celou problematiku ţivotního pojištění od jeho vzniku aţ po současnost a srovnání jednotlivých nabídek investičního ţivotního pojištění. Při psaní bakalářské práce jsem čerpala informace z dostupných pramenů, především z odborné literatury, relevantních právních úprav, z internetu, a to především z portálů regulátorů finančního trhu a z dalších finančních portálů. Veškerou pouţitou literaturu uvádím v Seznamu pouţité literatury. V první kapitole se věnuji vývoji pojišťovnictví v obecné rovině s důrazem na vývoj ţivotního pojištění, které se postupně vyvíjelo víceméně souběţně s majetkovým pojištěním, které je spojováno se vznikem pojištění. Z důvodu obsaţnosti není moţné zahrnout zde veškeré obory pojišťovnictví, to by bylo vhodné zpracovat v samostatném tématu. Snaţím se zde zachytit potřeby, které vedly od pradávna k předcházení vzniku pojistných událostí, protoţe vývoj pojišťovnictví je spojen se zábrannou činností a taktéţ poukazuji na situace, které měly vliv na vývoj ţivotního pojištění. Charakteristice ţivotního pojištění v obecné rovině a zákonnému rámci, který upravuje ţivotní pojištění, je věnována druhá kapitola. Zde jsem vycházela z platné právní úpravy, účinné ke dni odevzdání bakalářské práce, k 15. dubnu 2009, a není-li uvedeno jinak, všechny prameny jsou citované ve znění pozdějších předpisů. Dále zde vysvětluji pojem a členění rizik, s kterým ţivotní pojištění pracuje. Ve třetí kapitole popisuji vývoj pojistného trhu v České republice od roku 2000, jeho strukturu, trendy a druhy ţivotního pojištění, včetně uvedení pěti největších hráčů na českém pojistném trhu. Zde převáţně vycházím z dostupných statistických dat.
6
Ve 4. a 5. kapitole popisuji tvorbu nových produktů, uvádím přehled nově vzniklých a trend posledních dvou let. Analyzuji nové produkty ţivotního pojištění a srovnávám nabídky investičního ţivotního pojištění od tří komerčních pojišťoven, s výsledkem optimalizace pro fiktivního klienta. Poukazuji na důleţitost správné volby jak pojistného produktu, tak i pojistitele v souladu s osobními potřebami potenciálního zájemce o pojištění.
7
1.
Historie pojišťovnictví
Nahodilé události jako ţivelní pohromy, osobní neštěstí způsobené úrazy, ztráta ţivitele rodiny aj. vedly odedávna k úvahám, jak se s těmito nahodilými událostmi vyrovnat, jak zajistit v tíţivé situaci normální chod rodiny či firmy. Původní myšlenka, filosofie a obsah pojištění byla pomoc v nouzi. Tento humánní význam pojištění se v průběhu jeho vývoje postupně opomíjí a vytrácí.1
1.1 Vývoj pojišťovnictví ve světě První úvahy o pojištění jsou velmi staré. Jiţ ve starém Egyptě uzavírali kameníci vzájemné dohody o společném krytí výdajů na pohřby z pravidelně vybíraných příspěvků (asi kolem roku 2500 před n. l.). V Babylónii uzavírali majitelé karavan dohody o vzájemném krytí ztrát, které by vznikly při plánovaných cestách (kolem roku 2000 před n. l.). V Indii měly vznikat různé druhy pojištění úvěrů v kastě obchodníků (asi 1000 let před n. l.). Tato tvrzení však nejsou přesně doloţena, zrovna tak jako není prokázáno, ţe v antickém Řecku existoval jakýsi druh sociálního pojištění pro případ zmrzačení ve válce (Athény kolem roku 400 před n. l.). Důkazy o různých druzích ţivotního pojištění i pojištění majetku máme aţ ze starého Říma. Byly to nejrůznější spolky s vlastními stanovami, které si kladly za povinnost nejprve zabezpečit důstojný pohřeb členů a později i zajistit finanční prostředky pro pozůstalé v různých formách, např. opatřit věno dcerám členů spolku. Spolu s rozvojem řemesel a obchodu lidé pociťovali potřebu sdruţovat se v různá profesní seskupení. Vznikala tzv. bratrstva, gildy, cechy. Ty poskytovaly svým členům vedle právní a fyzické ochrany i pojištění pro případ smrti, nemoci, úrazu, krádeţe, poţáru aj. Zatímco pojištění členů v rámci cechů se většinou vztahovalo na události postihující přímo člena cechu (smrt, váţná nemoc, trvalá invalidita atd.), v gildách byly z příspěvků členů poskytovány půjčky a podpory dcerám, aby se mohly provdat. Dochovaly se doklady o existenci kupeckých gild z 11. a 12 století z Dánska či Porýnska.
1
Zpracováno podle MARVAN, Miroslav; PATOPRSTÝ, Ján. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. díl. Dějiny pojišťovnictví v Československu do roku 1918. Vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1989.
8
Nezanedbatelný vliv na rozvoj pojišťovnictví měla i námořní přeprava. Od konce 10. stolení především ve Středozemí začíná rozmach tohoto odvětví, které je spojeno s velkými riziky. Pirátství, války i omezené navigační moţnosti vedly k vytvoření námořního pojištění jak ve vzájemnostní, tak komerční podobě. Ve 14. století se v Portugalsku vytvořila tzv. vzájemná společenství plavců s povinným přístupem. Z této doby je také zachována první pojistná smlouva, podepsaná v italské Pise 13. dubna 1379, která zahájila éru komerčního námořního pojištění. Oproti tomu za nejstarší dochovanou smlouvu o pojištění doţivotního důchodu je povaţována smlouva z roku 1308 mezi opatem kláštera sv. Denise v Paříţi a arcibiskupem kolínským. Z toho lze usuzovat, ţe ţivotní pojištění se souběţně rozvíjelo s pojištěním majetku. Rozvoj pojištění majetku, za jehoţ kolébku je povaţována Anglie, nabral na síle v období průmyslové revoluce v 18. století. Koncem 17. století byla v Londýně na Tower Street otevřena kavárna, kde se scházeli obchodníci, rejdaři i kapitáni lodí a předávali si informace o námořní přepravě. Majitel kavárny Edward Lloyd toho vyuţil a začal zde provozovat námořní pojištění.
Makléř dostal pokyn k pojištění lodě, jejího nákladu
a posádky, obcházel s archem papíru hosty v kavárně a u kaţdého zájemce poznamenal částku, za kterou byl ochoten ručit. Podle dílčích podílů pak vypočetl pojistné, které zákazník upisovatelům zaplatil. V roce 1720 získali noví majitelé kavárny Lloyd a pojistitelé od parlamentu výlučné právo provozovat námořní pojištění, takţe prostory kavárny se definitivně změnily ve volný spolek samostatných upisovatelů. Pro druhou polovinu 18. století je charakteristická institutcionalizace pojišťovnictví. Jsou zakládány pojišťovny ve formě vzájemných pojišťoven, které se zaměřují převáţně na poţární pojištění, námořní pojištění a ţivotní pojištění. Koncem 19. století vznikla celá řada druhů pojištění majetku, odpovědnosti za škody a úrazového pojištění. Díky vytvoření vědeckých základů pro provozování ţivotního pojištění došlo k jeho rychlému rozvoji. Jakýmsi přechodným druhem ţivotního (důchodového) pojištění mezi obdobím feudalismu a kapitalismu byly tzv. tontiny, které se staly významnou finanční institucí v 17. a 18. století a např. v české pojišťovací bance Slávii přeţívaly v pozměněné podobě ještě koncem 19. století. Tontiny (podle tvůrce Lorenza Tonti) měly slouţit původně jako zdroj příjmů pro strádající francouzskou státní pokladnu. Princip spočíval v tom, ţe byla vypsána státní půjčka 9
a upisovatelé byli rozděleni do deseti skupin podle věku. Úrok měl být kaţdým rokem vyplácen ţijícím věřitelům příslušné věkové skupiny. Vzhledem k vymírání souboru takto stanovený doţivotní důchod kaţdým rokem pro jednotlivce rostl. Po úmrtí posledního věřitele ve skupině celý zapůjčený kapitál propadl ve prospěch státu. O první komerční pojišťovně, zaloţené alespoň částečně na vědeckých základech, můţeme hovořit aţ v roce 1699, a to o londýnské Society of Assurance of Windows and Orphans (Společnost pro pojišťování vdov a sirotků). Vývoj pojištění v 19. století, díky stále větším pojistným částkám v jednotlivých druzích pojištění,
převáţně
v námořním
pojištění,
zdůrazňoval
nedostatečnost
pouhého
soupojištění a potřebu členění rizik na kvalitativně vyšší úrovni, a to na zajištění. V anglosaských zemích bylo zakázáno provozovat zajištění, a proto první profesionální zajišťovna
vznikla
na
německém
území
roku
1852,
byla
jí
Kölnische
Rückversicherungsgesellschaft (Kolínská zajišťovací společnost) a roku 1880 byla zaloţena
další
významná
německá
akciová
zajišťovna
Münchener
Rückversicherungsgesellschaf (Mnichovská zajišťovací společnost), která spolupracovala s pojišťovnami na našem území za dob Československa. Vzájemná důvěra partnerů tak usnadňovala a urychlovala vzájemné obchody. Pro
pojišťovnictví
a
zajišťovnictví
v raném
kapitalismu
je
charakteristická
internacionalizace - převádění kapitálu z jedné země do druhé. Téměř ve všech zemích, tedy i v Rakousko-Uhersku, působily zahraniční pojišťovny přímo prostřednictvím svých filiálek nebo nepřímo - zakládaly domácí pojišťovny, ve kterých měly rozhodující kapitálový podíl, a tím i podíl na zisku. Pojišťovací činnost se v 19. století stává předmětem podnikání. Postupně začínají převládat pojišťovny se statutem akciových společností nad vzájemnými pojišťovnami. Pojištění se začíná šířit mezi širší okruh obyvatelstva. Prosazují se vědecké základy pojištění, zejména pojistná matematika a statistika nabírá na důleţitosti.
10
Od konce 19. století se začíná projevovat státní regulace komerčního pojištění a postupně se začíná zavádět sociální pojištění. Státy vyuţívají k regulaci komerčního pojištění řady nástrojů2: koncesní zásady – nově zakládané pojišťovny potřebují schválení státu, povinnost tvorby tzv. zabezpečovacích fondů pojišťovnami, kontrolu hospodaření pojišťoven na základě účetních výkazů, dohled nad úrokovými mírami při kalkulaci tarifu pojistného, regulaci investičních nástrojů pojišťovny, upřednostňují se státní cenné papíry a hypoteční zástavní listy, kvótování aktiv – stanovují se kvóty pro jednotlivá aktiva pojišťoven, např. 20% aktiv můţe být uloţeno ve státních cenných papírech. Státní dozor nad pojišťovnictvím zesiluje zejména po druhé světové válce. Jeho intenzita je v jednotlivých zemích odlišná. V tomto období ve vývoji pojištění dochází zejména: ke specializaci druhů a odvětví pojištění, ke kombinaci jiţ existujících pojistných druhů, ke vzniku zcela nových druhů pojištění. V této době také dochází ke změně poměru mezi ţivotním a majetkovým pojištěním. Zvyšuje se podíl ţivotního pojištění, které často bývá státem podporováno pomocí daňových zvýhodnění, neboť ţivotní pojištění se vyuţívá jako jeden z vestavěných stabilizátorů v ekonomice.
2
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vydání. Nakladatelství Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-92-0.
11
1.2 Vývoj pojištění v Českých zemích V 18. století byly v Českých zemích, coby převáţně vnitrozemského státu, největší potřeby pojištění v oblasti poţárního pojištění. Bylo to nejčastější riziko, neboť ještě v polovině 18. století byla většina budov dřevěných s šindelovou či slámovou střechou a otevřeného ohně se vyuţívalo k vytápění, vaření i osvětlení. Postiţeným obyvatelům měst poskytovaly cechy i gildy nejnutnější pomoc, ale na vesnicích bylo obyvatelstvo odkázáno na pomoc vrchnosti či sousedskou výpomoc. To však v případě hromadných poţárů nestačilo, a proto nejprve obec a následně vrchnost vydávala postiţeným poţárem potvrzení, ţe bez vlastní vinny přišli o svůj majetek, a tím je doporučily k dobročinnosti občanů. Byly jim vydávány tzv. ţebrací listy nebo poţární listy. Často docházelo k jejich falšování. Pro společnost byla přeměna z poddaného, který odváděl daně, na ţebráka a postupně na tuláka, a poté i na zločince, váţným sociálním problémem. Proto Marie Terezie v roce 1740 vyzvala zemské úřady, aby zřídily veřejné poţární pojišťovny pro Čechy a Moravu a později i pro Dolní Rakousy a Štýrsko po vzoru Německa, kde veřejné poţární pojišťovny úspěšně působily jiţ od počátku 18. století. V habsburské monarchii byly poloţeny základy administrativní statistiky a první právní úpravy pojištění. K významným změnám v dějinách sociálního pojištění dochází v roce 1771, za společné vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy byl vydán první penzijní předpis, který zaručoval důchody vdovám a sirotkům po věrně slouţících byrokratech. Roku 1781 vydávají další předpis o důchodu pro všechny příslušníky byrokratického aparátu. V nezaopatřených vdovách a sirotcích
po civilních úřednících, obchodnících a jiných hodnostářích byl
spatřován velký sociální problém, a proto opět po vzoru německých států začaly vznikat koncem 18. století vdovské a sirotčí penzijní ústavy. Počátkem 19. století dochází k monopolizaci pojišťovnictví. Ve snaze zabránit přelévání peněz z Českých zemí do pojišťoven v zahraničí, klíčí snaha k zakládání domácích akciových pojišťoven. České měšťanstvo stále silněji pociťovalo potřebu vlastní pojišťovny, která by se zaměřila na ţivotní pojištění. Národní listy 27. března 1868 otiskly výzvu s názvem Národu českoslovanskému, kde se uvádí: „Slavia, česká, vzájemná, ţivot, kapitál a důchody pojišťovací banka v Praze, zaloţená z peněz českých, se správou ryze
12
českou a slouţící především potřebám obyvatelstva zemí Koruny české, vzejde co nevidět v ţivot.“ 3 Rok poté, tedy rok 1869 přinesl vznik hned dvou českých pojišťoven: Vzájemnou pojišťovací banku Slavia (dále jen Slavia) – začala jako ryze ţivotní pojišťovna se zaměřením na pojištění na doţití, pojištěním na úmrtí a dále se orientovala i na spolky pro vzájemné dědění. Slavie díky spolkům pro vzájemné dědění získala značné provozovací prostředky. Do roku od jejího zaloţení došlo k rozšíření její pojistné činnosti i na oblast nemovitostí. Pojišťovnu Praha - vznikala souběţně s pojišťovnou Slavia a na rozdíl od ní zůstala ryzí ţivotní pojišťovnou aţ do znárodnění. Oběma pojišťovnám se dařilo úspěšně rozvíjet ţivotní pojištění u českého obyvatelstva. Na přelomu 19. a 20. století v Rakousko – Uhersku se ţivotní pojištění v ročním pojistném dostalo do popředí, předstihlo tak všechny druhy pojištění majetku, úrazu a odpovědnosti za škody. Stále více získávalo na významu sdruţení pojištění pro případ smrti a na doţití. Vedoucí úlohu na českém trhu hrála ţivotní pojišťovna Slavia, její význam rostl i mezi rakousko-uherskými vzájemnými ţivotními pojišťovnami. Na počátku 1. světové války význam ţivotního pojištění v Rakousko-Uhersku zesílil. Ukázalo se, ţe rezervní fondy ţivotních pojišťoven jsou dostatečné, aby mohly krýt své závazky. Válečná léta ukázala rozváţnost vedení těch pojišťoven, které své přebytky investovaly do nemovitostí a nikoli do rychle se znehodnocujících hotových peněz či do nejistých cenných papírů. Mezinárodní pojistný i zajistný trh byl válkou rozbit, přesto největší pojišťovny i zajišťovny udrţovaly se svými obchodními partnery z nepřátelených zemí neoficiální spojení přes společné partnery v neutrálních státech.
3
MARVAN, Miroslav; PATOPRSTÝ, Ján. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. díl. Dějiny pojišťovnictví v Československu do roku 1918. Vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1989.
13
1.1.1 Vývoj v letech 1918 - 1945 Vznikem Československého státu 28. října 1918 se zásadně nezměnila sociální struktura obyvatelstva, došlo však k posunu významu a rozsahu vlastnictví jednotlivých sociálních skupin. Podnikatelé, především z finanční, průmyslové a zemědělské sféry, pociťovali výraznou potřebu osobního pojištění pro případ smrti. Rychle rostoucí pojistné potřeby si vyţádaly i rychlý vývoj vědeckých základů pojišťovnictví. Vyvíjely se snahy o propagaci výsledků vědeckého bádání v oblasti pojistné teorie a pojistného práva jak ve školství, tak i v odborném tisku. V prvních poválečných letech byla česká pojistná věda i pojistné právo na dobré evropské úrovni, především díky dlouholeté tradici teoretického bádání v oblasti pojistné matematiky a statistiky pro potřeby soukromého a veřejného pojišťovnictví a v oblasti právní.4 Krátce po vzniku Československé republiky začala zakladatelská vlna. Pojišťovna mohla být zaloţena (pojišťovací regulativ z 5. března 1896 č. 31/1896 ř. z.) pouze jako akciová společnost nebo vzájemně pojišťující společnost na základě vzájemného ručení členů. Akciovým společnostem se stanovila výše základního kapitálu podle počtu pojistných oborů a vzájemným pojišťovnám výše základního fondu v rozsahu ručení jejich členů. Díky promyšlené finanční a obchodní politice všechny domácí pojišťovny překonaly válečné potíţe. Ty nejstarší a hospodářsky nejsilnější pojišťovny (jako První česká vzájemná pojišťovna5, Praha, Slavia, Vzájemně pojišťovací banka, Praha, Moravskoslezská vzájemná pojišťovna v Brně, Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického, Praha) krátce po 28. říjnu 1918 zaujaly rozhodující postavení na trhu. Slavia v poválečném období národní euforie plně vyuţila své národnostně české tradice. S prudkým nárůstem obchodů souviselo i zavádění nových druhů pojištění. Prvním novým pojištěním po vzniku samostatného Československa bylo pojištění úrazové a odpovědnostní, dále pojištění dopravní a v roce 1920 bylo zavedeno lidové ţivotní pojištění, které se uzavíralo na poměrně nízkou pojistnou částku bez lékařské prohlídky.
4
Zpracováno dle MARVAN, Miroslav; CHALOUPECKÝ, Josef; Dějiny pojišťovnictví v Československu, 2. díl, Dějiny pojišťovnictví v Československu (1918-1945), Bratislava, ALFA KONTI spol. s r. o., 1993, ISBN 80-88739-01-2 5 Zaloţena roku 1827
14
V této době se rozlišovaly čtyři základní druhy ţivotního pojištění: na úmrtí – pojistná částka se vyplácela určeným osobám jen při úmrtí pojištěného, na doţití – pojistná částka byla vyplácena určité řady let i v případě, ţe pojištěný zemřel dříve. Pak odpadlo placení pojistného a pojistná částka byla v určený den vyplacena oprávněným dědicům, smíšené pojištění – na doţití a úmrtí – pojistná částka se vyplácela buď hned po úmrtí nebo po doţití určité doby, případně přeţití této doby, důchodové (rentové) pojištění – místo pojistné částky pojišťovna vyplácela určitý důchod (rentu) buď hned, nebo aţ po určitém čase. Bylo poměrně nákladné, proto se tento druh pojištění dlouhou dobu nemohl dostatečně rozvinout, ucházely se o něj především osoby zdravé, u kterých byl předpoklad, ţe budou dlouho uţívat důchodu. Velmi neatraktivní bylo i jeho zatíţení důchodovou daní, samosprávními přiráţkami a veřejným poplatkem. Tyto čtyři základní druhy ţivotního pojištění byly často poskytovány jako pojištění s pevným pojistným či pojištění s klesajícím pojistným. Pojišťovny k nim dále poskytovaly různé kombinace spolupojištění, případně rozšíření ţivotního pojištění, například: spolupojištění invalidity – v případě, ţe pojištěný se stal trvale a úplně neschopný práce, byl osvobozen od placení pojistného, spolupojištění rodinné – pojišťovna se zavazovala proplatit pojistnou částku podruhé nezletilým dětem pro smrti pojištěného i jeho manţelky, spolupojištění úrazové – pokud pojištěný zemřel nikoli přirozenou smrtí, ale následkem úrazu, pojišťovna vyplatila dvojnásobek pojistné částky, rozšíření pojištění o tzv. operační klauzuli – pojišťovna poskytovala na pojistky staré minimálně tři roky bezúročnou půjčku do výše nákladů operace na dobu nejdéle dvou let v případě náhlého onemocnění s nutným operačním zákrokem,
15
fakultativní prodlouţení pojištění – pojištění placené minimálně tři roky a nezatíţené půjčkou zůstávalo v plné platnosti bez dalšího placení pojistného. Zvláštním oddílem bylo pojištění tzv. anormálních ţivotů, osob s váţnými zdravotními obtíţemi. Z dlouhodobých statistik vyplynulo, ţe nejméně 20% osob, které měly zájem o ţivotní pojištění, nebylo moţno pojistit za normálních podmínek. Tento problém pomohly vyřešit na základě dobrovolného sdruţení domácí pojišťovny, které došly k praktickému řešení. Anormálnost se řídila podle toho, o co příslušná skupina anormálních ţivotů převyšovala průměrnou početní úmrtnost. Menší rizika s niţším stupněm anormálnosti bylo moţné pojistit podle stejné úmrtnostní tabulky jako riziko normální, jen s určitým navýšením pojistného. Menší riziko se v tehdejší pojistné terminologii nazývalo přizpůsobeným rizikem. Otázky anormálních rizik si vyţádaly řešení ve vytvoření bezpečných tříd, a to na základě dlouhodobého sběru statistických dat. V období ekonomického rozmachu se v tehdejším Československu plně projevily nové trendy v ţivotním pojištění. Ţivotní pojištění přestalo být jen předmětem zaopatření pozůstalých v případě smrti ţivitele, ale nabývalo stále více prvků spořivosti – pojištění na doţití. Koncem 30. let 20. století v Československé republice bylo charakteristické, ţe průměrné pojistné částky u zahraničních pojišťoven působících na našem území, byly ve srovnání s domácími pojišťovnami asi dvojnásobně vyšší, coţ ukazuje graf č. 1.
Graf č. 1 - Průměrné pojistné částky u přímého kapitálového pojištění v letech 1926 – 1929 (v Kč)
25000 20000 15000
Dom ácí pojišťovny
10000
Zahraniční pojišťovny
5000 0 1926
1927
1928
1929
Zdroj: Zpráva Státního úřadu statistického Republiky československé z roku 1929. Vlastní zpracování.
16
Jaké bylo zastoupení domácích a zahraničních pojišťoven na trhu ţivotního pojištění v tehdejším Československu v tomto období, lze získat porovnáním grafu č. 1 s grafem č. 2, který znázorňuje přijaté hrubé pojistné v tis. Kč do ţivotního pojištění (v letech 1925 – 1929). Graf č. 2 – Přijaté hrubé pojistné do životního pojištění v letech 1926 – 1929 (v tisících Kč)
400000 350000 300000 250000 200000
Domácí pojišťovny
150000 100000
Zahraniční pojišťovny
50000 0
1926
1927
1928
1929
Zdroj: Zpráva Státního úřadu statistického Republiky československé z roku 1929. Vlastní zpracování.
Z uvedeného je patrné, ţe domácí pojišťovny měly větší zastoupení na trhu ţivotního pojištění před zahraničními. Hospodářská krize ve 30. letech 20. století a první překonávání jejích důsledků přinesly v ţivotním pojištění i nové projevy pojišťovacích podvodů. Pojistníci ve snaze zabezpečit svou rodinu uzavírali ţivotní pojistky na vyšší pojistné částky a po uzavření smlouvy spáchali sebevraţdu tak, aby to vypadalo jako nešťastná náhoda. Negativní dopad na vývoj ţivotního pojištění v Československé republice i celé Evropě měl krach vídeňské pojišťovny Phönix–Leben, o jejíchţ podivných praktikách jiţ počátkem třicátých let prosakovaly v mezinárodním odborném tisku znepokojivé zprávy. Podplacení úředníci i různí veřejní činitelé poměrně dlouho zastírali skutečný stav věci. Vše vyvrcholilo 26. března 1936, kdy bylo zveřejněno opatření rakouské vlády na sanaci tamního Phönix–Leben. Úřední zpráva, která informovala o schodku 250 milionů šilinků, téměř 1,5 miliardy korun v tehdejší československé měně, vyvolala velké obavy především v Československu, neboť na Československo připadal hned po Rakousku největší podíl celkového pojistného obchodu Phönix–Leben (Fénix – ţivot). V roce 1937 došlo k vydání několika vládních nařízení, díky nimţ bylo československé jmění pojišťovny Fénix-ţivot převedeno na samostatnou právnickou osobu, která byla v obchodním rejstříku zapsána 17
jako Pojišťovna Star a dále bylo rozhodnuto, jak budou získávány sanační prostředky na překonání následků krachu pojišťovny Fénix-ţivot. Díky solidárnímu přístupu ţivotních pojišťoven a pochopení vlády a parlamentu se podařilo vyřešit následky této aféry, která mohla značně oslabit důvěru veřejnosti v ţivotní pojištění vůbec. Nekalé praktiky Fénixuţivot negativně ovlivňovaly jiţ tak ostrý konkurenční boj mezi ţivotními pojišťovnami, a proto byla sjednána Dohoda o úpravě vzájemné soutěţe ţivotních pojišťoven, které podnikaly na domácím trhu, tzv. Ţivotní dohoda. Dohoda byla orientována na dodrţování minimálního pojistného vypočítaného podle početních podkladů v dohodě – úmrtnostní tabulka, početní úroková míra a reţijní přiráţky. Mělo se tak předejít podtarifování, coţ mělo chránit zájmy pojistníků a dále vést k zachování důvěry široké veřejnosti v pojišťovací společnosti. Za druhé světové války se struktura pojistných potřeb výrazně nezměnila. V souvislosti s narůstající inflací a snahou zabezpečit přebytečné peníze se však zvýšil zájem o jednotlivé druhy pojištění. V těchto nepříznivých podmínkách došlo k rozvoji vědeckých základů pojišťovnictví, především vydáním několika vědeckých publikací (např. Klinické vyšetřovací metody v praxi ţivotního pojištění od MUDr. J. Říhy), které rozvinuly pojistnou teorii v oboru pojistné medicíny.
1.1.2 Vývoj v letech 1945 – 1992 Na základě Dekretu prezidenta republiky č. 103/1945 Sb., ze dne 24.10.1945 byly znárodněny všechny pojišťovny působící na území Československé republiky. Dekret udělil výhradní právo poskytovat smluvní pojištění na území Československé republiky jen pojišťovnám, které byly převedeny na národní podnik. Byly samostatnými právnickými osobami. Stát neručil za jejich závazky. V té době na území Československa působilo kolem 730 domácích a zahraničních pojišťoven a pojišťovacích spolků. Dekret ukládal vládě přijmout opatření na vytvoření pojišťoven, národních podniků, ale neuváděl počet pojistných ústavů, na který měl být sníţen. Pojišťovací rada, jako vrcholný orgán nad pojišťovnictvím, stála před řešením otázky, zda má vytvořit několik pojišťoven, či zda má být vytvořena jen jedna celostátní pojišťovna, jak to předkládali představitelé Komunistické strany Československa. Podle názoru předsednictva Pojišťovací rady mělo smluvní pojišťování zůstat obchodem, a tedy i soutěţí několika pojišťovacích ústavů, aby nedošlo ke zbyrokratizování jedné pojišťovny. Dne 1. ledna 1947 vešly v platnost
18
vyhlášky6 ministra financí, na základě kterých byly zřízeny tyto pojišťovny, národní podniky: Pojišťovna Slavia, národní podnik, se sídlem v Praze (vyhláška č. 2086), Praţská pojišťovna, národní podnik, se sídlem v Praze (vyhláška č. 2088), První československá pojišťovna, národní podnik, se sídlem v Brně (vyhláška č. 2090), Poisťovňa Slovan, národný podnik (vyhláška č. 2092), Nemocenská pojišťovna, národní podnik, se sídlem v Praze (vyhláška č. 2094). Zásadní význam na vývoji ţivotního pojištění v Československu měl Dekret prezidenta republiky č. 91/1945 Sb., o obnovení československé měny, na něj navazoval Dekret prezidenta republiky č. 95/1945 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněţních pohledávek u peněţních ústavů, jakoţ i ţivotních pojištění a cenných papírů. Kaţdý, kdo měl sjednáno ţivotní pojištění se soukromou pojišťovnou, byl povinen podat příslušné pojišťovně vlastnoručně podepsanou přihlášku se všemi náleţitosti uvedenými v pojistné smlouvě. Na začátku roku 1946 byl vydán zákon č. 134/1946 Sb., o majetkových dávkách, který ukládal všem osobám předloţit do konce roku příslušné berní správě přiznání k majetkovým dávkám, jestliţe takový majetek podléhající majetkovým dávkám vlastnily. Nesplnění této povinnosti mělo za následek propadnutí veškerého majetku. Této dávce vedle vkladů u peněţních ústavů podléhala i hodnota ţivotního pojištění, cenné papíry, pohledávky, nemovitosti. Dávka z válečného přírůstku byla odstupňována s progresí, přírůstek přesahující částku 250 000 Kč byl zatíţen dávkou ve výši 100%. Měnová reforma izolovala naši měnu od sousedních měn a zabránila tak moţné katastrofální inflaci. Cílem majetkových dávek bylo odčerpat převáţnou část válečných zisků a nadbytečných finančních prostředků. Razantní poválečné změny, jak ve sféře politické, tak v celém hospodářství, se negativně projevily na rozvoji pojistné teorie a v podcenění významu pojištění, coţ vedlo ke sníţenému zájmu o rozvoj pojistných věd, převáţně pojistné matematiky a statistiky.
6
Vyhlášky byly zveřejněny v Ústředním listě republiky Československé, ze dne 6. prosince 1946, současně byly vyhlášeny stanovy jednotlivých pojišťoven, národních podniků.
19
Na základě vyhlášky ministra financí č. 977 ze dne 25. května 1948 došlo ke sloučení čtyř pojišťoven, národních podniků (Pojišťovna Slavia, Praţská pojišťovna, Pojišťovna Slovan a Nemocenská pojišťovna) s První československou pojišťovnou, národním podnikem. Zanikly bez likvidace, jejich majetek a kapitál se převedl na První československou pojišťovnu, národní podnik. Její stanovy i nový název Československá pojišťovna, národní podnik, upravovala vyhláška č. 978 ze dne 25. května 1948. Zákonem č. 85/1952 Sb., o pojišťovnictví, ze dne 11.12.1952 s účinností od 1. ledna 1953 přestává být Československá pojišťovna národním podnikem a stává se státním pojišťovacím ústavem s názvem Státní pojišťovna. Vytvoření jedné pojišťovny umoţnilo zajistit pojistnou ochranu občanů jak v oboru ţivotního pojištění, tak i pojištění majetku s poměrně nízkými náklady. Zavádělo se tzv sdruţené pojištění domácnosti a sdruţené pojištění budov. Zásadní změny ve vývoji ţivotního pojištění spočívaly v provedení peněţní reformy v roce 1953.7 Od tohoto roku byla problematika ţivotního pojištění organizačně spojena s úrazovým pojištěním a vedena v sektoru Pojištění osob. I přes řadu zvýhodnění se ţivotní pojištění netěšilo velkému zájmu. Zvrat nastal aţ v letech 1955-1958, kdy Státní pojišťovna zavedla dva nové druhy pojištění osob, a to sdruţené pojištění mládeţe a vkladové pojištění osob. Mezi další opatření, která měla přispět ke zlepšení ţivotního pojištění, patřilo: zvýšení plnění ze ţivotního pojištění při úmrtí – díky trvalému prodluţování lidského věku došlo k přebytkům pojišťovny, proto hlavní správa zavedla výplatu zvláštní bonifikace v případě nastalé smrti pojištěného v pojistné době, upuštění od vyměřování dědické daně. Přeměnou Československa na federativní stát8se Státní pojišťovna rozdělila na dva samostatné pojišťovací a zajišťovací ústavy .Na Českou státní pojišťovnu se sídlem v Praze a Slovenskou státní pojišťovnu se sídlem v Bratislavě9. Obě pojišťovny, aţ do zániku České a slovenské federativní republiky, spolu úzce spolupracovaly a prosazovaly společnou pojišťovací politiku. Byly řízeny svými republikovými ministerstvy financí. 7
1. června 1953 byly vydány nové peníze do oběhu. Stávající peníze se občanům vyměňovaly v poměru 5:1 do 300 Kč na osobu , další hotovost pak v poměru 50:1. V ţivotním pojištění se pojistné částky, odpovídající pojistnému placenému ve starých penězích, přepočítávaly v poměru 20:1, nové pojistné bylo přepočteno v poměru 5:1. 8 Zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, z 27.10.1968 9 Zákon č. 162/1968 Sb., ze 19.12.1968
20
K demonopolizaci pojišťovnictví v Československu dochází s pádem komunistického reţimu v letech 1989 – 1990. S transformující se československou ekonomikou k trţnímu hospodářství probíhá i dynamická transformace pojišťovnictví. Základní rámec a pravidla pro podnikání v pojišťovnictví byly dány v České republice zákonem č. 185/91 Sb., o pojišťovnictví, který vymezil mimo jiného základní pravidla pro podnikání v soukromém pojištění, odstranil státní monopol v této oblasti podnikání a určil orgán státního dozoru v pojišťovnictví, kterým bylo Ministerstvo financí. K 31.12.1992
bylo v České republice
zaregistrováno 10 pojišťovacích ústavů, viz příloha 2. O lukrativnosti tohoto oboru vypovídají následující grafy. Graf č. 3 sleduje vývoj na pojistném trhu v České republice v letech 1990-1992 podle výše přijatého pojistného jednotlivých oborů a graf č. 4 znázorňuje rostoucí počet pracovníků zaměstnaných v pojišťovnictví v těchto letech. Graf č. 3 – Vývoj na pojistném trhu v České republice v letech 1990 – 1992 (v tis. Kč)
7000000 6000000 5000000
pojištění osob
4000000
pojištění majetku občanů
3000000
Pojištění odpovědnosti motor. vozidel
Pojištění majetku podnikatelů Pojištění ostatní odpovědnosti Pojištění zemědělců
2000000
Pojištění zahraničních rizik
1000000 0
1990
1991
1992
Zdroj: CHALOUPECKÝ, Josef; MARVAN, Miroslav; Dějiny pojišťovnictví v Československu, 3. díl, Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945-1992). Praha: Česká pojišťovna, a. s., 1997. Statistická příloha. Tabulka č. 71. Graf č. 4 – Počet zaměstnanců v pojišťovnictví v České republice v letech 1990-1992 10000 8000 6000 Počet pracovníků
4000 2000 0
1990
1991
1992
Zdroj: CHALOUPECKÝ, Josef; MARVAN, Miroslav; Dějiny pojišťovnictví v Československu, 3. díl, Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945-1992). Praha: Česká pojišťovna, a. s., 1997. Statistická příloha. Tabulka č. 71.
21
2.
Charakteristika životního pojištění
Obecně o pojištění můţeme říci, ţe nám umoţňuje eliminovat ekonomické ztráty, jeţ nám vznikly v důsledku nějaké nahodilé události, za cenu relativně menšího příspěvku do společného fondu. Ţivotní pojištění se průběţně vyvíjelo, dnešní podoba tohoto produktu spočívá především v kombinaci pojištění a spoření. Jeho charakteristickým rysem je, ţe pojišťovna vyplatí dohodnutou pojistnou částku v kaţdém případě, to znamená, ţe vyplatí dohodnutou pojistnou částku v případě, kdy se pojištěný doţije data, ke kterému končí pojistný vztah, resp. data zvlášť dohodnutého v pojistné smlouvě, nebo při předčasném úmrtí. Často bývá kombinováno s dalším připojištěním, například pro případ úrazu nebo nemoci, viz kapitola č. 5. Pokud jsou tato pojištění sjednána samostatně bez vazby na ţivotní pojištění, patří do skupiny neţivotních pojištění. Neţivotní pojištění se od ţivotního pojištění liší především tím, ţe pracuje s absolutně náhodnými jevy, zatímco ţivotní pojištění pracuje s relativně náhodnými jevy. Víme, ţe smrt nastane, ale nevíme kdy. Ţivotní pojištění je rezervotvorné nebo rizikové (například pojištění pouze pro případ smrti) na rozdíl od neţivotního, funguje tedy za jiným účelem, neţ je jen krytí rizik jako je to u neţivotního pojištění. Kalkulace rizikového čistého (netto) pojistného u ţivotního pojištění je značně odlišná od kalkulace neţivotního pojištění. Rozsah pojišťovaných rizik je na rozdíl od ţivotního pojištění u neţivotního velmi obsáhlý.
V neţivotním pojištění lze pojistit cokoli, otázkou je za kolik. Například
o nejstarší a největší pojišťovně na světě Lloyd’s of London, je známo, ţe pojistí prakticky cokoli od tankerů aţ po nohy modelky. Schéma č. 2 znázorňuje následující základní členění ţivotního pojištění podle formy plnění na:10 Pojištění rezervotvorné – uváděné téţ jako kapitálové, u kterého pojišťovna musí počítat s výplatou pojistného plnění vţdy, ať v případě dřívější smrti nebo později při doţití se konce pojištění. Proto pojišťovna musí vytvářet rezervy. Pojištění rizikové – u tohoto pojištění není jisté, ţe dojde k pojistné události a tím i k výplatě pojistného plnění.
10
Zpracováno podle Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4.
22
Schéma 2 – Základní členění životního pojištění podle formy plnění
Ţivotní pojištění
Pojištění riziková – pojištění pouze pro případ smrti
Pojištění rezervotvorná (kapitálová)
Smíšená pojištění – pro případ smrti nebo doţití
Samostatná pojištění – pro případ doţití
Zdroj: Vlastní zpracování
Dále pojištění členíme podle formy placení pojistného na: pojištění s jednorázovým zaplacením pojistného, často vyuţívané u kapitálového pojištění, kde větší část pojistného připadne na spořící sloţku, pojištění s běţně placeným pojistným, které je velmi rozšířené u smíšeného pojištění, zaměřeného především na rizikovou sloţku.
2.1 Úloha životního pojištění Ţivotní pojištění, jeţ řeší potřebu osobního a rodinného zabezpečení v průběhu aktivního ţivota i ve stáří, přispívá k sociální jistotě. Má význam jak pro jednotlivce a jeho blízké, tak i pro společnost. Vyspělé ekonomiky i ekonomiky tzv. emerging markets11, kam patří i Česká republika, mají zájem na rozvoji ţivotního pojištění, a proto ho podporují
11
Emerging markets – mladé rozvíjející se trhy s velkým potenciálem růstu, ale i se zvýšeným rizikem.
23
například formou daňových výhod. V České republice je daňové zvýhodnění upraveno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Sjednání ţivotního pojištění např. pro případ smrti nebo doţití, které má sloţku rizikovou i spořící, přináší řadu efektů jak pro jednotlivce, tak i pro společnost:12 Tlumení inflace – ţivotní pojištění je sjednáváno obvykle na delší časový horizont na 10 a více let a pravidelné placení pojistného, které v sobě obsahuje jak platbu za riziko tak i spořící sluţku, umoţní odloţení spotřeby těchto prostředků, coţ má při garantované technické úrokové míře v zásadě protiinflační charakter. Výhodné financování investic – pojišťovna musí zajistit zhodnocení vloţených prostředků bezpečně a přitom efektivně. Pojišťovny investují do různých finančních nástrojů, například do dluhopisů vydaných členským státem nebo jeho centrální
bankou,
hypotečních
zástavních
listů,
pokladničních
poukázek,
kotovaných akcií, aj.13. Z hlediska dlouhodobého financování jsou tyto prostředky významné pro ekonomiku, pro účastníky finančních trhů, neboť umoţňují finančním institucím poskytovat dále například střednědobé a dlouhodobé úvěry, které jsou důleţité pro rozvoj podnikatelských záměrů. Doplněk státního důchodového pojištění – základem zabezpečení ve stáří je důchod vyplácený státem jako dávky sociálního zabezpečení, zaloţený na povinném a průběţném financování a na mezigenerační solidaritě. S rostoucím počtem obyvatelstva
v důchodovém
věku
a
zároveň
s klesajícím
počtem
osob
v produktivním věku bude čím dál více tento systém zatěţovat státní rozpočet. Proto je třeba vyuţít jiných forem, jak si zajistit přijatelnou ţivotní úroveň v důchodovém
věku.
Jako
vhodný
doplněk
se
uvádí
ţivotní
pojištění
s rezervotvornou sloţkou, například důchodové pojištění. Přínosy pro státní rozpočet – s rozvojem ţivotního pojištění je spojena i tvorba zisku jednotlivých pojišťoven a tím i jeho zdanění.
12
Zpracováno dle Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění.1. vydání Praha: GRADA Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. 13 Zákon č. 363/1999 Sb., zákon o pojišťovnictví, § 21a - Skladba finančního umístění.
24
2.2 Riziko Ţivotní pojištění, jako kaţdé jiné pojištění, pracuje s riziky. Slovo riziko pochází z arabského slova risk a původně se pouţívalo k označení příznivých i nepříznivých událostí v ţivotě člověka, později se uţití omezilo jen na nepříznivé děje. Toto slovo v sobě obsahuje pochybnost z budoucího vývoje, ţe výsledek nás můţe dostat do horší situace, neţ v jaké se nacházíme nyní, proto riziko můţe představovat zápornou i kladnou odchylku od očekávaného vývoje. Ţivotní pojištění pracuje se dvěmi základními riziky: Riziko smrti – v pojistné smlouvě je určena osoba, které v případě pojistné události, smrti pojištěného, vznikne právo na plnění. Riziko doţití – představuje dlouhodobé spoření a pojištění formou placení pojistného. Komerční pojišťovna pojistné po odečtení nákladů ukládá do rezerv ţivotního pojištění, s kterými posléze pracuje na finančním trhu. Riziko existuje i na straně pojišťoven, které k minimalizaci rizik vyuţívají výsledků lékařské vědy a pojistné matematiky. Jiţ při uzavírání pojistných smluv ţivotního pojištění je potenciální pojistník dotazován řadou otázek na svůj zdravotní stav a činnosti, které provozuje. Podle těchto dotazů je pojistitel schopen zařadit pojištěného do rizikové skupiny, případně posoudit závaţnost jeho zdravotního stavu, a podle toho můţe od sjednání pojištění odstoupit, nebo si můţe vyţádat doplňující údaje o zdravotním stavu, podle závaţnosti, buď formou lékařské zprávy (výpisu ze zdravotní dokumentace) či aktuálního lékařského vyšetření nebo obojí. Podle zařazení do rizikových skupin a tarifních tabulek, které pracují se vstupním věkem, pojistnou dobou, dobou placení pojistného a druhem pojistné události, pojistitel určí výši pojistného. Rizikové skupiny charakterizují pracovní nebo sportovní činnosti, které pojištěná osoba provozuje. Jsou rozděleny podle stupně rizika, pojišťovny je klasifikují ve svých všeobecných obchodních podmínkách, resp. speciálních pojistných podmínkách pro úrazové pojištění či ţivotní pojištění. Obecně platí, ţe čím vyšší riziková skupina, tím vyšší riziko pro pojišťovnu, to se promítne do výše pojistného.
25
Ţivotní pojištění je sjednáváno na dlouhou dobu, minimálně na dobu 5ti let, s tím je spojeno riziko solventnosti pojišťovny. Aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům v dlouhodobém časovém horizontu, musí si vytvářet rezervy. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, nákladech a výnosech, a o hospodářském výsledku podle právních předpisů. Účetní závěrku pojišťovny nebo zajišťovny ověřuje auditor podle zvláštního právního předpisu a předkládá o ní písemnou zprávu, a to do 30 dnů ode dne vypracování auditorské zprávy. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna umoţnit kaţdému nahlédnout do účetní závěrky a výroční zprávy.14
2.3 Právní rámec životního pojištění Z právního hlediska je pojištění právním vztahem, který vzniká mezi pojistitelem a pojistníkem či pojištěným. V České republice tento vztah účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy upravuje zákon č. 37/2004 Sb., zákon o pojistné smlouvě. Pokud nejsou některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se Zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Důleţité pojmy přikládám v Seznamu důleţitých pojmů. Dle zákona č. 37/2004 Sb., § 54 Základní ustanovení pro ţivotní pojištění: „ (1) V ţivotním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, doţití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. (2) Ţivotní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové. (3) Nelze sjednat pojištění pro případ smrti dítěte, která by nastala do 3 let jeho věku, nebo pro případ potratu nebo narození mrtvého dítěte.“15 Dále je ţivotní pojištění právně upraveno zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, který upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a dohled nad jejím
14
Zákon č. 363/1999 Sb., zákon o pojišťovnictví, §22-§24. Úplné znění č. 674, Pojišťovnictví; Zákon o pojišťovnictví, pojistné smlouvy, pojišťovací zprostředkovatelé, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle stavu k 1.6.2008. Úplné znění zákona č. 37/2004 Sb., zákon o pojistné smlouvě. Ostrava-Hrabůvka: Nakladatelství Sagit, a. s., 2008. 160 s. ISBN 978-80-7208-687-0. 15
26
provozováním16. V České republice tento dohled vykonává Česká národní banka, a to zejména v zájmu ochrany spotřebitele. Dále tento zákon určuje i minimální výši základního kapitálu tuzemské pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví ţivotních pojištění. Minimální výše je stanovena na částku 90 000 000 Kč. Zákon ukládá pojišťovnám za povinnost vytvářet technické rezervy k plnění závazků z provozované pojišťovací činnosti, výši pojistného, které je pojišťovna povinna stanovit na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak, aby pojistné umoţňovalo pojišťovně trvalou splnitelnost všech jejích závazků. Při výpočtu rezervy pojistného ţivotních pojištění se vychází z jednotlivých smluv ţivotních pojištění, pouţívají se stejná statistická data a tytéţ úrokové míry, jako při výpočtu sazeb pojistného. Dle přílohy č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb., Odvětví a skupiny pojištění, rozdělujeme pojištění na odvětví ţivotních pojištění, odvětví neţivotních pojištění a skupiny neţivotních pojištění, jak znázorňuje schéma č. 3 na následující stránce. O limitech finančního umístění pojednává § 4 Vyhlášky č. 303/2004 Sb., ze dne 6. května 2004. Ministerstvo financí zde přesně stanovuje limity do jaké výše a do jakých typů investic je moţné vkládat finanční prostředky klientů. Například do nejrizikovější oblasti (akcií) můţe pojišťovna vloţit pouhých 10 % z vkladů pojištěnců, tedy z celkových technických rezerv. Naopak největší podíl tvoří především dluhopisy. To je také vysvětlení, proč pojišťovny dosahují v průměru niţšího zhodnocení neţ některé bankovní produkty, ale naopak jsou nositeli jistoty a garance.
16
Úplné znění č. 674, Pojišťovnictví; Zákon o pojišťovnictví, pojistné smlouvy, pojišťovací zprostředkovatelé, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle stavu k 1.6.2008.Úplné znění zákona č. 363/1999 Sb., zákon o pojišťovnictví. Ostrava-Hrabůvka: Nakladatelství Sagit, a. s., 2008. 160 s. ISBN 978-80-7208-687-0.
27
Schéma č. 3 – Odvětví a základní skupiny pojištění
Odvětví a skupiny pojištění
Odvětví životních pojištění
Odvětví neživotních pojištění
Skupiny neživotních pojištění
Pojištění pro případ smrti, pro případ doţití, pojištění spojených ţivotů, aj.
Úrazové pojištění
Pojištění úrazu a nemoci
Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí
Pojištění nemoci
Pojištění motorových vozidel
Důchodové pojištění
Pojištění škod majetku (různé druhy)
Pojištění poţáru a jiných majetkových škod
Všechna výše uvedená pojištění spojená s investičním fondem
Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z drţení a vlastnictví
Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění
Kapitálové činnosti,viz následující text
Pojištění úvěru a pojištění záruky
Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem výše uvedených pojištění
Pojištění právní ochrany a další druhy
Zdroj: Příloha č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb. 28
Kapitálové činnosti, jako odvětví ţivotních pojištění, jsou členěny dle Přílohy č. 1 k zákonu č.363/1999 SB., takto: „a) umořování kapitálu zaloţeném na pojistně matematickém výpočtu, jimţ jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši, b) správa skupinových penzijních fondů, c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku, d) pojištění týkající se délky lidského ţivota, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umoţňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko.“17 V současné době je vládě předloţen návrh nové právní úpravy soukromého pojišťovnictví s odůvodněním, ţe stávající struktura Zákona o pojišťovnictví odpovídá době před vstupem České republiky do Evropské unie. Rozsah nutných úprav překračuje rozsah pro novelu zákona, a to zejména s ohledem na transformaci směrnic Evropského parlamentu a Rady, především směrnice o zajištění 2005/68/ES do právního řádu ČR.18 Podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí, jako zahájení činnosti, registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a dohled nad jejich činností upravuje zákon č. 38/2004 Sb., zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.19 Vyhláškou č. 582/2004 Sb., se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, stanovuje tvar a obsah registračních čísel, náleţitosti potřebné k zápisu do registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Dále stanovuje způsob výkonu odborné zkoušky, jakoţ i rozsah odborného minima znalostí pro příslušné 17
Úplné znění č. 674, Pojišťovnictví; Zákon o pojišťovnictví, pojistné smlouvy, pojišťovací zprostředkovatelé, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle stavu k 1.6.2008. Ostrava-Hrabůvka: Nakladatelství Sagit,a.s., 2008. 160 s. ISBN 978-80-7208-687-0. 18 Ministerstvo financí; Vládní návrh zákona o pojišťovnictví;15.8.2008. 2008 [cit. 2009-01-25]. Dostupný z WWW: . 19 Úplné znění č. 674, Pojišťovnictví; Zákon o pojišťovnictví, pojistné smlouvy, pojišťovací zprostředkovatelé, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle stavu k 1.6.2008. Úplné znění zákona č. 38/2004 Sb., zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí . Ostrava-Hrabůvka: Nakladatelství Sagit,a.s., 2008. 160 s. ISBN 978-80-7208-687-0.
29
znalostní stupně, včetně seznamu škol, institucí, které jsou oprávněny poskytovat vzdělávací programy zaměřené na dosaţení odborné způsobilosti a také stanovuje formu ročního výkazu činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře. Za tvorbu primárních zákonů v České republice odpovídá Ministerstvo financí, které je regulátorem. Za sekundární legislativu, tj. za tvorbu provádějících vyhlášek, zodpovídá ČNB, která je orgánem dohledu, proces znázorňuje následující schéma č. 2.20 Schéma č. 4 – Legislativní proces v ČR
Zdroj: Česká asociace pojišťoven
20
Česká asociace pojišťoven, 2009 [cit. 2009-01-25]. Dostupný na WWW: .
30
3.
Dosavadní vývoj životního pojištění v ČR
Historické poslání ţivotního pojištění bylo zajistit finanční prostředky pozůstalým, kteří zůstali po zemřelém pojištěném bez prostředků. Tato riziková část ţivotního pojištění byla záhy rozšířena o pojištění pro případ doţití se sjednaného věku a postupně se odvětví ţivotního pojištění rozšířilo o další skupiny.
3.1 Druhy životního pojištění21 Pojištění pro případ smrti nebo doţití – v případě smrti pojištěného v době platnosti pojištění nebo při doţití se konce pojištění je vyplacena pojistná částka. Pokud je pojištěnému v průběhu trvání pojistného přiznán invalidní důchod, je zproštěn od placení pojistného a současně je zachován pojistný vztah. Pojistné plnění je valorizováno kaţdoročním podílem pojištěného na výnosech rezerv ţivotního a důchodového pojištění. Dále jsou vloţené prostředky zhodnocovány úročením, tzv. technickou úrokovou mírou. Toto pojištění je velmi rozšířené. Pojištění pouze pro případ smrti – zemře-li pojištěný během trvání pojištění, vyplatí pojistitel oprávněné osobě pojistné plnění ve výši pojistné částky sjednané pro případ smrti. Doţije-li se pojištěný dne uvedeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pojištění zanikne bez náhrady, neboť je zaměřeno pouze na riziko, není rezervotvorné, coţ se promítne i do niţšího pojistného. Pojištění pouze pro případ doţití - pojistník platí pojistné a po doţití se předem stanoveného dne v pojistné smlouvě, obdrţí plnění ve výši sjednané pojistné částky. V případě dřívější smrti pojištění zaniká. Pojištění pro případ doţití se stanoveného věku nebo dřívější smrti (kapitálové ţivotní pojištění) – smíšené ţivotní pojištění, pojistná částka je vyplacena vţdy, poskytuje vyšší ochranu rodiny nebo pojištěného, ať v případě smrti nebo v případě doţití se stanoveného věku. Je nejdůleţitějším druhem ţivotního pojištění.
21
Zpracováno podle ČEJKOVÁ, Viktória; MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3525-0; Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4.
31
Pojištění spojených ţivotů – smíšené pojištění dvojice osob, například manţelů, ale i partnerů v podnikání, pojistná částka se vyplatí, pokud jeden z pojištěné dvojice zemře, a to obvykle druhé pojištěné osobě. V případě doţití obou pojištěných je pojistná částka vyplacena kaţdému pojištěnému rovným dílem. Trvalé pojištění pro případ smrti – je pojištění doţivotní (není sjednáno na určitou dobu), k výplatě sjednané pojistné částky musí dojít, a proto se musí tvořit rezerva. Pojistná částka bude vyplacena jen v případě smrti. Pojistné můţe být placeno jen po určitou dobu a po skončení placení zůstává v platnosti aţ do smrti pojištěného, kdy je pojistná částka vyplacena oprávněné osobě. Dočasné pojištění pro případ smrti – je čistě rizikovým pojištěním, pojistná částka je vyplacena jen v případě smrti pojištěného v průběhu pojistné doby. Má nízké pojistné, často slouţí ke krytí úvěrových závazků. Svatební (věnové) pojištění nebo pojištění dětí - sjednává se pro případ smrti a na doţití finančně závislé osoby (dítěte). Pojistné plnění se vyplácí při doţití pojištěné osoby sjednaného věku (plnoletosti, ukončení studií, sňatku). Zemře-li pojištěný, např. rodič v době trvání pojištění, končí povinnost platit pojistné (zproštění od placení). Důchodové pojištění – při doţití, resp. od sjednaného věku pojištěného, dochází k výplatě pravidelných důchodových splátek, je moţná i jednorázová výplata. Nabízí širší ochranu v případě plné invalidity – moţnost sjednání dočasného důchodu, který bude vyplácen aţ do doby, kdy vznikne nárok na základní doţivotní důchod. Investiční ţivotní pojištění – je nejmladším druhem ţivotního pojištění pro případ smrti nebo doţití se stanoveného věku. Pojistné po odečtení nákladů na krytí pojistné ochrany a poplatků je investováno do podílových fondů. V České republice v posledních letech vzrostl zájem právě o investiční ţivotní pojištění a naopak poklesl zájem o investice do kapitálového ţivotního pojištění a důchodového pojištění. S růstem hypotečního trhu dále stoupl zájem o rizikové ţivotní pojištění, které je často vyţadováno bankami, poskytující hypoteční úvěry, jako další forma zajištění hypoték. Investiční ţivotní pojištění je aktivněji nabízeno jak distribučními sítěmi, tak i 32
zástupci jednotlivých pojišťoven.22 Jeden z důvodů je rozdíl ve výši provizí u tzv. klasického ţivotního pojištění a u investičního ţivotního pojištění, kde je výše provize vyšší. Proč tomu tak je, je i skutečnost, ţe u investičního ţivotního pojištění nese riziko sám pojistník, případně je sníţeno o niţší garanci zhodnocení, ke které se pojišťovna zaváţe, na rozdíl od tzv. klasického ţivotního pojištění, kde nositelem rizika je pojišťovna, viz kapitola 5.1.
3.2 Vývoj pojistného trhu v ČR Po zásadních transformačních změnách české ekonomiky se soukromé pojištění stalo nedílnou součástí finančního trhu a začalo plnit svoje funkce. V České republice od roku 1992 do roku 2007 vzrostlo předepsané pojistné téměř osminásobně z 16,8 mld. Kč na 130,2 mld. Kč. Po zvolnění tempa růstu v roce 2005 a 2006, pojistný trh zaznamenal v roce 2007 dynamický růst. Předepsané pojistné členských pojišťoven se v roce 2007 zvýšilo o 8,2% proti rokům 2005 a 2006, kde nárůst byl 3,7%. Poměr mezi ţivotním a neţivotním pojištění na celkovém předepsaném pojistném v letech 2000-2007 znázorňuje graf č. 5. Graf č. 5 - Vývoj předepsaného pojistného 2000-2007 (v mld. Kč)
140
120
54 100
45
47
44 41 80 34
Životní pojištění Neživotní pojištění
28 60
23
40
46
51
64
67
2003
2004
71
73
76
2005
2006
2007
55
20
0 2000
2001
2002
Zdroj: ČAP, archiv bankovnictví
Štístková-Jílková; Dagmar. V ČR nejvíce roste investiční pojištění. oPojištění.cz s. r. o.; 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: < http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/v-crnejvice-roste-investicni-pojisteni/>. 22
33
Pojistný trh je obecně citlivý na faktory vnějšího prostředí, např. katastrofický vývoj některých pojistných rizik nebo problémy kapitálového trhu, na kterém jsou pojišťovny a zajišťovny významnými investory. Zdravý vývoj soukromých pojišťoven můţe být ohroţen i vnitřními faktory, jako je např. kapitálové zázemí, kvalita vlastníků nebo statutárních orgánů společnosti. Jak se projeví finanční krize, jeţ vyústila v druhé polovině roku 2008 na vývoji pojišťovnictví, které je důleţitou součástí finančních trhů? Podle Tomáše Síkory, výkonného ředitele České asociace pojišťoven, se finanční krize tuzemského pojistného trhu dotýká zatím jen minimálně, například dočasného poklesu hodnoty akcií nebo formou přechodně sníţených výnosů u investičního ţivotního pojištění. Tomáš Síkora ve zprávě ze dne 3.11.2008 dále uvádí23: „Po pozitivním výkyvu ve druhém čtvrtletí roku (+10,5 %) se segment ţivotního pojištění s nárůstem 6,6 % vrací na úroveň růstu srovnatelnou s prvním čtvrtletím (+6,7 %). Tahounem onoho růstu je běţně placené pojistné, které nadále vykazuje meziroční přírůstek přesahující 8 %. Z dlouhodobého hlediska lze právě smlouvy s běţně placeným pojistným povaţovat za stabilizační prvek v tomto segmentu. Jejich podíl na celkovém objemu ţivotního pojištění přesahuje jiţ 72 %.“ Zpráva také obsahuje informaci o výrazném zpomalení tempa růstu jednorázově placeného pojistného, které ke 30. září 2008 meziročně vzrostlo jen o 2%. Meziroční pokles jednorázových pojištění ve třetím čtvrtletí 2008 o více neţ 19 % lze přičíst celosvětovým propadům kapitálových trhů. K situaci v českém pojišťovnictví Tomáš Síkora dále konstatuje: „…členské pojišťovny ČAP nemají ve svých portfoliích ţádná problematická finanční aktiva. Díky ponaučení z finanční krize v letech 2001 a 2002 pojišťovny tyto prostředky alokovaly konzervativnějším způsobem. Navíc se řadí mezi jedny z nejvíce regulovaných institucí, které musejí své prostředky investovat velmi obezřetně a své investice jsou povinny ze zákona značně diverzifikovat.“ Prostředí, ve kterém působilo pojišťovnictví v roce 2007, bylo ekonomicky stabilní. Z pohledu počtu tuzemských pojišťoven je český pojistný trh poměrně dobře nasycen. Pro nové zájemce bude stále obtíţnější na něj vstoupit, pokud nevyuţijí převzetí stávajícího licencovaného subjektu, např. formou fúze. V polovině roku 2007 působilo na pojistném 23
SÍKORA, Tomáš. Statistiky ČAP: pojistný trh stále v černých číslech. Dostupný z WWW: .
34
trhu v ČR 52 pojišťoven, z toho 18 zahraničních poboček. Ke zvýšení konkurence přispívají i pojišťovny ze členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, které na základě svobody dočasně poskytovat sluţby, projevily zájem poskytovat na našem území pojišťovací činnost. Na konci roku 2007 bylo těchto subjektů více neţ 478. Dominantní roli na českém pojistném trhu hrají dvě pojišťovny – Česká pojišťovna, a. s. a Kooperativa, pojišťovna, a. s., společně dosahují cca 52% celkového brutto předepsaného pojistného.24 Pět největších ţivotních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2007 je znázorněno v grafu č. 6. Graf č. 6 – Pět největších životních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2007 (v mld. Kč)
ČSOB Pojišťovna
5,421
Pojišťovna České spořitelny
6,401
Kooperativa, pojišťovna
6,901
ING Životní pojišťovna
7,267
Česká pojišťovna
13,563
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Zdroj: Top finance, ročenka českého finančního a kapitálového trhu25
V rámci ţivotního pojištění nejvýraznějšího růstu v roce 2007 vykázalo jednorázově placené ţivotní pojištění, které vzrostlo o 35,1 % na 16,9 mld. Kč. V roce 2006 byla situace opačná, neboť byl zaznamenán pokles pod úroveň roku 2005. Běţně placené pojistné, které je povaţováno za důleţitý článek pojistného trhu, v roce 2007 dosáhlo 36,8 mld. Kč. Ve srovnání s rokem předcházejícím to však představuje pokles o 0,3 %.
24
Ministerstvo financí ČR. Vládní návrh zákona o pojišťovnictví;2008 [cit. 2009-01-25]. Dostupný z WWW: . 25 DIVIŠ, Martin. Růst a úspěch pojistného trhu v ČR.. Top finance.Přehled finančního a kapitálového trhu v ČR 2007; příloha týdeníku EKONOM č. 21/2008. ECONOMIA, a. s., Praha, 2008.
35
Ve srovnání s Evropskou unií je propojištěnost v ČR stále nízká. V roce 2006 průměrné roční pojistné na ţivotní pojištění v zemích Evropské unie činilo 1354 EUR na jednoho obyvatele, kdeţto v ČR tato hodnota dosáhla pouze 162 EUR. Čeští občané, jak vyplývá z hodnot grafu č. 5, dávají stále přednost zabezpečení majetku před zabezpečením osobních rizik. Zastoupení ţivotního pojištění na pojistném trhu ČR v roce 2007 ukazuje graf č. 7. Graf č. 7 – Struktura pojistného trhu podle typu pojištění v roce 2007
4,36; 4% 17,31; 18%
12,35; 12% Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele Havarijní pojištění vozidel 12,37; 12%
Podnikatelská pojištění Ostatní typy Životní pojištění Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
12,26; 12% 41,35; 42%
Zdroj: Top finance, ročenka českého finančního a kapitálového trhu26
Dalším důleţitým ukazatelem vývoje ţivotního pojištění je počet smluv, který od roku 2003 zaznamenává poměrně stabilní nárůst, je znázorněn v grafu č. 8. Graf č. 8 – Počet uzavřených pojistných smluv životních pojištění v období 2003 – 2007 7000000 6800000 6600000 Počet uzavřených pojistných smluv životních pojištění
6400000 6200000 6000000
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Top finance, ročenka českého finančního a kapitálového trhu
26
DIVIŠ, Martin. Růst a úspěch pojistného trhu v ČR.. Top finance.Přehled finančního a kapitálového trhu v ČR 2007; příloha týdeníku EKONOM č. 21/2008. ECONOMIA, a. s., Praha, 2008.
36
4.
Nové produkty životního pojištění na trhu ČR
Komerční pojišťovny orientují své činnosti tak, aby dosáhly rozhodujícího postavení na pojistném trhu. Snaţí se vyplnit kaţdý volný prostor na pojistném trhu inovací stávajících pojištění a především zaváděním nových pojistných produktů, které akceptují soudobé potřeby klientů. Ti začínají preferovat moţnost přizpůsobení pojistného produktu jejich aktuálním potřebám, to znamená, aby pojistná smlouva byla připravena na případné změny v pojištění. To se v praxi odehrává pomocí ţádosti o změnu a následně vystavení dodatku k pojistné smlouvě.
4.1 Vývoj pojistných produktů Marketing je neoddělitelnou součástí kaţdé komerční pojišťovny. Marketingová strategie komerčních pojišťoven je zaměřena na27: vývoj pojistných produktů – tvorba nových pojistných produktů, zaměření na cílový segment – pro kterou skupinu zákazníků je daný produkt určený, propagace produktů – např. formou reklamy, je důleţité, aby se informace o produktu dostaly k potenciálním klientům, obchodní sluţbu – distribuce produktu k zákazníkovi. Velký význam v současném marketingu sehrává internet, jehoţ význam neustále roste. Prostřednictvím internetu lze například on-line uzavírat smlouvy pojistných produktů neţivotního pojištění, nejčastěji cestovní pojištění a havarijní pojištění. U produktů ţivotního pojištění však on-line smlouvy stále není moţné uzavřít. Je to natolik sofistikovaná skupina produktů, u kterých je důleţitý osobní kontakt zástupce pojišťovny s klientem. Na internetových stránkách se však zájemci o ţivotní pojištění mohou seznámit jak s nabízenými produkty ţivotních pojišťoven a jejich základními charakteristikami, tak zároveň mohou vyuţít i jiných finančních či zpravodajských serverů, na kterých naleznou
27
Zpracováno podle ČEJKOVÁ, Viktória; MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3525-0; Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4.
37
různá srovnání jednotlivých pojistných produktů, ať jiţ podle vstupního věku či dalších parametrů. Při vzniku nových pojistných produktů je vyuţívána zejména analýza pojistného trhu, zaměřená na nabídku a poptávku, na získávání údajů o pojistných potřebách, o riziku a jeho příčinách, frekvenci a rozsahu a návrh skladby rizik z hlediska zabezpečení rizika pojištění. Nový pojistný produkt můţeme charakterizovat jako soubor pojistných podmínek, jejichţ formulace musí mít jasnou vypovídající schopnost, aby v případě vzniku pojistné události nedošlo k názorové neshodě mezi klientem a pojišťovnou. Pojistná sazba, tj. cena za pojišťovací sluţbu, tvoří významnou poloţku v pojistných podmínkách. Stanovením sazby pojistného se zaobírá pojistná matematika. Základní kalkulační vzorec pro výpočet pojistného u ţivotního pojištění je28: Pb = Pn + α + β1 + β2 + γ + δ + Z + P, kde: Pb – brutto pojistné, Pn – netto pojistné, α – jednorázové počáteční náklady, β1 – běţné správní náklady během celé pojistné doby, β2 – běţné správní náklady, které se připočítávají v době placení pojistného, γ – běţné inkasní náklady, δ – běţné správní náklady spojené s výplatou důchodu, Z – zisková přiráţka, P – jiné přiráţky. Výše pojistného představuje příspěvek pojistníka do společného fondu. Tento příspěvek musí odráţet stupeň rizika pojištěného a musí být dostatečný, aby pokrýval nároky 28
ČEJKOVÁ, Viktória; MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3525-0; Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4.
38
v průběhu pojištění, vytvořil pojistné rezervy, pokryl všechny výdaje komerční pojišťovny a vytvořil zisk.
4.2 Přehled nových produktů životního pojištění v ČR Rok 2008 přispěl na trh ţivotního pojištění v České republice celou řadou nových pojistných produktů. Trendem bylo investiční ţivotní pojištění. V červnu 2008 to potvrdily výsledky 6. ročníku soutěţe Zlatá koruna v kategorii A (produkty, určené retailovým zákazníkům), kde první cenu získalo investiční ţivotní pojištění PERSPEKTIVA od pojišťovny Kooperativa, pojišťovna, a. s., druhá cena připadla investičnímu ţivotnímu pojištění FLEXI INVEST
2008
Pojišťovny České spořitelny, a. s., a na třetím místě se
umístilo opět investiční ţivotní pojištění AEGON Invest & Live z dílny AEGON Pojišťovny, a. s. V hlavní kategorii Cena veřejnosti třetí místo obsadilo investiční ţivotní pojištění AVIVA Easy Life od Aviva ţivotní pojišťovny, a. s.29 Obdobně tomu bylo i v listopadu, kdy odborná porota Asociace finančních poradců a zprostředkovatelů ČR vyhlásila výsledky 7. ročníku soutěţe MasterCard Banka roku 2008, kde v kategorii Ţivotní pojištění roku 2008 první místo obsadilo investiční ţivotní pojištění FLEXI INVEST
2008
od Pojišťovny České spořitelny, a. s., druhé místo patřilo investičnímu
ţivotnímu pojištění AEGON Invest & Live od AEGON Pojišťovny, a. s., a třetí místo připadlo rizikovému ţivotnímu pojištění Rubikon od Kooperativy, pojišťovny, a. s. Vinna Insurance Group.30 Na českém pojistné trhu se objevily další nové produkty ţivotního pojištění a některé inovace starších typů. AEGON Pojišťovna, a. s. přispěla novým připojištění pro diabetiky DIALife, které je moţné uzavřít jako součást ţivotního pojištění INVEST & LIVE. DIALife pokrývá nejčastější zdravotní rizika spojená s diabetem. Pojištění se vztahuje na úmrtí a onemocnění, která nejvíce diabetiky ohroţují, jako je mrtvice, oslepnutí, selhání ledvin a amputace nohy nad kotníkem. Pojištění mohou uzavírat diabetici ve věku 15 – 55 let na
29
Vyhlášení výsledků 6. ročníku soutěže Zlatá koruna o nejlepší finanční produkt roku. 2008 [cit. 2009-0126]. Dostupný z WWW: . 30 Vyhlášení výsledků 7. ročníku soutěže MasterCard Banka roku 2008. 2008[cit. 2009-01-26]. Dostupný z WWW: .
39
dobu 10 - 30 let, maximálně však do 65 let věku. Pojistná částka lze sjednat od 40 000 Kč, horní hranice je 2 mil. Kč. Podkladem pro přijetí návrhu pojistné smlouvy je výpis ze zdravotní dokumentace pojištěného od jeho diabetologa. Lidé s diabetem měli velmi omezené moţnosti při sjednání ţivotního pojištění, o významnou změnu v této oblasti se postarala AEGON pojišťovna a stala se tak první pojišťovnou v Evropě, která umoţňuje diabetikům širší pojistnou ochranu. Allianz pojišťovna, a. s. se zaměřila ve své nové nabídce na jednorázové ţivotní pojištění s názvem MaxIndex. Zaplacené pojistné je investováno do cenného papíru emitovaného Dresdner Bank, emitent garantuje 100 % kapitálovou ochranu vloţené částky. MaxIndex nabízí dynamické přesouvání investice mezi akciemi a méně rizikovými cennými papíry, např. dluhopisy, denní zamykání výnosů a na konci pojištění bude vyplacena maximální dosaţená hodnota fondu za dobu trvání pojištění. V případě úmrtí pojištěného je vyplaceno 105 % aktuální hodnoty fondu, minimálně však ve výši zaplaceného pojistného a navíc při úmrtí pojištěného úrazem je vyplaceno dodatečné plnění ve výši zaplaceného pojistného, maximálně 35 000 euro. Výhodou pro pojistníka je bezpochyby
denní uzamykání
dosaţených výnosů, moţnost poţádat o částečné odkupy v průběhu pojištění a bezplatné pojištění pro případ smrti následkem úrazu. Pojištění je nabízeno bez vstupních a průběţných poplatků. Objem i doba sjednání jsou limitovány. První americko-česká pojišťovna, a. s. - Amcico AIG Life na český pojistný trh přišla s investičním ţivotním pojištěním pro děti Amcico - Invest junior. Toto pojištění je prioritně určeno pro rodiče či prarodiče, kteří chtějí dostatečně potomka zajistit finančně. Prostředky určené pro zhodnocení jsou investovány do fondů AIG Funds Central Europe. Vstupní věk pojistníka je 0 – 14 let, doba pojištění na 10 aţ 25 let, maximálně do 25 let věku pojištěného dítěte, minimální pojistné je 500 Kč měsíčně, lze sjednat i jednorázově placené pojistné. K pojištění lze sjednat celou řadu připojištění včetně připojištění ve prospěch dítěte, kdy v případě invalidního důchodu rodičů nebo jejich smrti by placení pojistného převzala pojišťovna. AXA pojišťovna a.s. pro rok 2008 také připravila nové investiční ţivotní pojištění pro děti pod názvem Medvídek, kde základem je finanční zabezpečení dítěte, které není ohroţené ani v případě úmrtí či trvalé invalidity rodičů, jako v předešlém pojištění. V takových případech přebírá platbu pojištění sama pojišťovna. Pojištění lze sjednat od narození dítěte aţ do jeho 16 let na maximální dobu trvání do 26 let věku pojištěného dítěte. Základní 40
pojistnou částku pro případ smrti lze sníţit na nulovou hodnotu a doplnit o celou řadu připojištění, jako připojištění pro případ smrti následkem úrazu, připojištění pro případ trvalého tělesného poškození, připojištění denního odškodného za dobu nezbytného léčení úrazu, připojištění denního odškodného za vyjmenované drobné úrazy, připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici v důsledku úrazu. Je zde variabilní moţnost zhodnocení vloţených prostředků od garantované investice s minimálním výnosem 2,4 % aţ po investici do devíti různých podílových fondů s odlišnou rizikovostí a výší předpokládaných výnosů, spravovaných společností AXA Investiční společnost. Pojistná ochrana zde můţe být zcela eliminována a maximalizována jeho investiční sloţka, coţ dává produktu jiný charakter. Generali Pojišťovna a. s. v roce 2008 přišla s novým pojistným produktem s kapitálovým ţivotním pojištěním Generali Grand s jednorázově placeným pojistným, které lze uzavřít na dobu 5 – 8 let pro osoby od narození aţ do 92 let věku. Umoţňuje sjednání připojištění trvalých následků úrazu, denního odškodného a pojištění pro případ smrti úrazem. Při uzavírání pojistné smlouvy není zkoumán zdravotní stav pojištěného. Garantovaný výnos 3,25 % ročně zcela jistě uvítají konzervativní klienti, kteří dávají přednost jistotě před moţným vyšším výnosem, kde podstupují tomu přiměřené riziko. Kooperativa, pojišťovna, a.s. uvedla na trh rizikové ţivotní pojištění Rubikon. Předmětem pojištění je výplata sjednané pojistné částky v případě smrti, smrti následkem úrazu, váţných onemocnění, pracovní neschopnosti (pojistná částka za jeden den krát počet dnů pracovní neschopnosti), pobytu v nemocnici (pojistná částka za kaţdý den pobytu pojištěného na lůţkovém oddělení nemocnice), při plné invaliditě s výplatou důchodu se vyplácí sjednaný roční invalidní důchod. V případě trvalých následků úrazu s progresivním plněním a tělesným poškozením způsobeným úrazem se vyplácí procentuální výplata z pojistné částky podle druhu a závaţnosti úrazu. Pojištění je přizpůsobivé aktuálním potřebám pojištěného, který si v kaţdé ţivotní fázi můţe pojistku uzpůsobit na krytí rizik, které upřednostňuje. Pojištění lze sjednat od 15 aţ 74 let věku pojištěného. Minimální pojistná doba je 1 rok maximálně do věku 75 let, minimální výše pojistného činí 2400 Kč ročně, maximální není určena. Jde o velmi variabilní produkt. Pojišťovna České spořitelny, a. s. představila v 1. polovině roku 2008 investiční ţivotní pojištění FLEXI INVEST
2008
Flexi Invest. FLEXI INVEST
. Jde o inovovanou verzi investičního ţivotního pojištění
2008
je předmětem analýzy v 5. kapitole. V říjnu téhoţ roku
41
Pojišťovna České spořitelny, a. s. uvedla na trh další produkt investičního ţivotního pojištění FLEXI PREMIUM 152. Jednalo se o jednorázové ţivotní pojištění s časově omezenou nabídkou od 15.10. do 30.11.2008, s pevně daným počátkem pojištění od 1.12.2008 a pevně sjednanou dobou trvání pojištění na 10 let, tj. do 30.11.2018. Další tranše je očekávaná na konci roku 2009. Garantovaná minimální návratnost činí 152 % z vloţeného pojistného a maximální očekávaná návratnost dosahuje 200 %. Klient tímto produktem získal jak pojistku pro případ smrti, tak i garantované nadstandardní zhodnocení vloţených prostředků v minimální výši 52 %, ke kterému se zavázala Erste Group. Pojistník musel splnit minimální vstupní věk dovršených 18 let k datu sjednání pojistné smlouvy, maximální vstupní věk nebyl omezen a pojištěným se mohla stát fyzická osoba s minimálním vstupním věkem 3 let a maximálním vstupním věkem 70 let. Výhodou tohoto produktu bezesporu bylo i to, ţe pokud pojištěnou osobou bylo dítě, nebyl vyţadován podpis zákonného zástupce na smlouvě ani jeho osobní údaje. Coţ hojně vyuţívali prarodiče, kteří svým vnoučatům takto přímo zajistili finanční prostředky, které budou mít k dispozici v budoucnu. UNIQA pojišťovna, a. s. umoţnila u nově sjednaných pojistných smluv ţivotního pojištění zdarma sjednat připojištění Nemocnice, coţ je pojištění povinného poplatku při hospitalizaci v nemocnici, tato nabídka je však časově omezená. Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s. inovovala ţivotní pojištění Speciál o moţnost připojištění rizika váţných nemocí, invalidního důchodu a úrazu. Jde o rizikové ţivotní pojištění, které má za úkol ochránit jak jednotlivce, tak především rodiny s dětmi před dopadem nepříznivých událostí.
4.3 Trendy v produktech životního pojištění Z výše uvedeného přehledu je patrné, ţe jedním z trendů ţivotního pojištění v roce 2008 bylo investiční ţivotní pojištění, které v sobě směšuje klasické pojištění s investováním volných prostředků na kapitálovém trhu s moţností sestavení vlastního portfolia. Je určen především potenciálním klientům, kteří mají niţší rizikovou averzi, kteří za cenu podstoupení vyššího rizika chtějí dosáhnout vyšších výnosů, a kteří jsou značně orientováni při zhodnocování svých volných prostředků na investiční nástroje finančního trhu. Klient se v rozsahu produktu pojišťuje pro případ smrti a doţití a zároveň investuje své dočasně volné prostředky prostřednictvím pojišťovny na kapitálovém trhu za účelem 42
vyššího výnosu, neţ který nabízí klasické univerzální ţivotní pojištění, kde výnos je garantován. Za tuto deklaraci minimálního zhodnocení vloţených prostředků nese odpovědnost pojišťovna a její portfolio manaţer. Při současném nízkém, respektive záporném zhodnocení kapitálové hodnoty (portfolia) u investičních ţivotních pojištění, způsobeném nevídanou volatilitou na kapitálových trzích a celkovou globální finanční a hospodářskou krizí, lze předpokládat návrat k bezpečné alternativě, to znamená ke klasickému ţivotnímu pojištění s garantovanou technickou úrokovou mírou. Zvláště u jednorázových investičních ţivotních pojištění, kde tato garance není, či je velmi nízká, je důleţité načasování, které lze velmi těţko predikovat. U jednorázového investičního pojištění záleţí, kdy zainventuji, zda nakoupím podílové listy fondů draze - ve chvíli, kdy jejich kurz delší dobu roste, nebo zda nakoupím podílové listy levně – v době jejich poklesu případně stagnace. U pravidelně placeného investičního ţivotního pojištění platí zásady pravidelného investování, ţe vstupovat na kapitálový trh pravidelně s menším objemem prostředků do značné míry diverzifikuje riziko, sniţuje jej, protoţe se v dlouhodobém horizontu zprůměrňuje cena nákupu cenných papírů jednotlivých vstupů. Tím si pojistník můţe zajistit větší stabilitu svého portfolia. Dalším trendem v oblasti ţivotního pojištění, vyjma jednorázového kapitálového ţivotního pojištění, je jeho flexibilita. Potenciální pojistník upřednostňuje moţnost změn v pojistné smlouvě v průběhu jejího trvání, v návaznosti na měnící se osobní potřeby v různých ţivotních etapách. Variabilní a stavebnicové sestavení pojistné smlouvy má ve své nabídce snad kaţdá pojišťovna nabízející ţivotní pojištění. Ţivotní pojištění se tak stává čím dál tím více sofistikovanějším produktem. Pro jeho dobré a dlouhodobé umístění na trhu je třeba více kvalifikovanějších pracovníků a zejména zprostředkovatelů, kteří nebudou profitovat z uzavřeného pojistného produktu na úkor zájmů a očekávání klienta. Asymetrie informací mezi klienty a pojišťovnou, respektive prodejcem v oblasti investičního ţivotního pojištění je natolik váţná, ţe se jí začaly zabývat regulátoři finančních a pojistných trhů.31 Sníţení této asymetrie by mělo být deklarováno jiţ v samotném názvu investičního ţivotního pojištění, avšak stále zůstává nevyjasněn bod případné regulace investičního ţivotního pojištění, jeho začlenění do
31
DAŇHEL, Jaroslav; DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojištění, nebo investiční nástroj? BANKOVNICTVÍ: odborný časopis pro profesionální finance. Č. 8/2008. Vychází měsíčně. Praha: ECONOMIA, 2008. ISSN 1212-42
43
regulatorního rámce investičních nástrojů (MiFID)32a jeho vynětí z konzervativnější regulace pojistných produktů. Tento problém se rozšířil i na ţivotní pojištění na doţití se sjednaného věku. Zda by tento produkt díky své nízké míře sochastičnosti (nahodilosti) nebylo vhodné označit rovněţ za investiční produkt, je předmětem diskuse na úrovni regulátorů trhů. Podle mého názoru by před sjednáním investičního ţivotního pojištění měla být moţnost, aţ nutnost, prověřit klienta, jaký má vztah k riziku. Například formou dotazníku, kde by klient odpověděl na otázky, a takto vyplněný a posléze vyhodnocený dotazník by určil investiční profil či rizikový profil, jak je tomu u investičních dotazníků, řídících se směrnicí MiFID.
32
MiFID - Markets in Financial Instruments Directive - směrnice EU, která upravuje reţim pro poskytování investičních sluţeb ve všech členských státech Evropského hospodářského prostoru. Jejím cílem je vyšší ochrana investorů, podpora konkurence v odvětví investičních sluţeb a zvyšování transparentnosti trhu. Do českého právního řádu se směrnice promítla novelizací zákona o podnikání na kapitálovém trhu a dalších zákonů, a dále také vyhláškami České národní banky.
44
5.
Analýza nových produktů životního pojištění
Cílem této kapitoly je analýza nových produktů ţivotního pojištění. Při analýze se soustředím na hlavní myšlenku pojištění, tedy na eliminaci rizik, které by mohly ohrozit či značně znepříjemnit samotnou existenci potenciálního pojištěného nebo jeho nejbliţší rodiny. Otázka tvorby kapitálu pro postproduktivní věk bude aţ druhotná.
5.1 Analýza produktu FLEXI INVEST 2008 Pojišťovna České spořitelny, a. s. uvedla počátkem dubna 2008 na trh produkt Investiční ţivotní pojištění FLEXI INVEST
2008
. Toto pojištění lze uzavřít na pobočkách České
spořitelny, a. s. a u externích smluvních partnerů. Investiční ţivotní pojištění FLEXI INVEST
2008
představuje moderní investiční produkt, který je komplexním spojením
ţivotního pojištění a osobních úspor klienta. Platby pojistného jsou pouţívány k navýšení kapitálové hodnoty smlouvy a je moţné je umístit do jednoho či více investičních fondů. Pojistitel můţe také klientovi doporučit strategie investování (konzervativní, vyváţenou a progresivní), tzn. efektivně rozloţit pojistné mezi jednotlivé fondy, dále je moţné převádět konkrétní částky v Kč mezi fondy dle aktuální situace a potřeby pojistníka. Na internetových stránkách pojišťovny33 je produkt představován jako moderní investiční produkt, který je komplexním spojením ţivotního pojištění a osobních úspor klienta. Nakolik je to pravdou? Odpověď nalezneme v analýze produktu. Rozsah pojistných rizik, které toto pojištění nabízí, uvádím v tabulce č. 1. Dále v tabulce č. 3 provedu srovnání konzervativního produktu Flexibilního ţivotního pojištění FLEXI, z kterého byl nový produkt vytvořen, odlišnosti uvedu kurzívou u tohoto produktu. Při srovnání se zaměřím především na poplatky, garantované zhodnocení a výši pojistného, protoţe porovnáním nabídek Investičního ţivotního pojištění FLEXI INVEST
2008
(příloha č. 3) a FLEXI
ţivotního pojištění (příloha 4) můţeme srovnat, jak se tyto odlišnosti promítnou do celkové ceny pojistného.
33
Pojišťovna České spořitelny, a. s. Investiční životní pojištění FLEXI INVEST Dostupný z WWW: <www.pojistovnacs.cz/produkty/flexi-invest-2008/>.
45
2008
. [cit. 2009-01-25].
Tabulka č. 1 – Přehled pojistných rizik u IŽP FLEXI INVEST2008 Věk Pojistná částka (PČ) Pojistné riziko Vstupní Výstupní Základní pojištění dospělé osoby 18 - 70 Min. 10 000 Kč; max. není let max. 75 let omezena Pojištění smrti z jakýchkoliv příčin 71 - 97 max. 100 let let Pouze 10 000 Kč Dožití se sjednaného konce pojištění dle podmínek pro pojištění smrti z jakýchkoliv příčin Doplňková pojištění (dle Speciálních pojistných podmínek pro FLEXI INVEST2008, čl. 6) Pojištění velmi vážných onemocnění Min. 10 000 Kč a max. 4 mil. Kč 18 - 64 65 let Pojištění plné invalidity Min. 10 000 Kč a max. 4 mil. Kč let Pojištění zproštění od placení X 18 - 70 Pojištění kapitálové hodnoty let 75 let 100 % pojistné částky základní PČ 18 - 64 Min. 50 Kč denně, max. 3000 Kč Pojištění pracovní neschopnosti let 70 let denně Úrazová pojištění (dle Speciálních pojistných FLEXI INVEST2008, čl. 7) Pojištění smrti následkem úrazu Min. 10 000 Kč a max. 10 mil. Kč Pojištění trvalých následků úrazu Min. 10 000 Kč a max. 2,5 mil. Kč 18 - 70 75 let Pojištění denní odškodné (max. 1 let Min. 50 Kč denně, max. 3000 Kč rok) denně Připojištění k dennímu odškodnému* * Denní odškodné nad limit stanovený oceňovací tatulkou pro denní odškodné (max. 548 dnů) Dětská pojištění - max. 5 dětí (dle Speciálních pojistných podmínek FLEXI INVEST2008, čl. 8) Doplňkové pojištění Pojištění velmi vážných onemocnění 0 - 18 let Max. 25 let Min. 10 000 Kč, max. 500 000 Kč Úrazová pojištění Pojištění smrti následkem úrazu Min. 10 000 Kč, max. 50 000 Kč 0 - 18 let Max. 25 let Pojištění trvalých následků úrazu Min. 10 000 Kč, max. 1 mil. Kč Pojištění denní odškodné max.180 Min. 50 Kč denně, max. 600 Kč dnů 0 - 18 let Max. 25 let denně Zdroj: Vlastní zpracování z interních materiálů České spořitelny, a. s.
FLEXI INVEST2008 nabízí zhodnocení volných prostředků v 10 otevřených podílových fondech společností ISČS34, ERSTE-SPARINVEST KAG35 a společnosti REICO, která obhospodařuje ČS nemovitostní fond, který je prvním a zároveň největším speciálním fondem nemovitostí v České republice a která byla zaloţena v prosinci 2006 jako 100 % dceřiná společnost České spořitelny, a. s. Dále FLEXI INVEST2008 nabízí zhodnocení volných prostředků ve třech doporučených strategiích pro investování. Tento způsob je zvláště vhodný u méně zkušených pojistníků, respektive investorů. Portfolia doporučených
34
ISČS – Investiční společnost České spořitelny, a. s. – vznikla v prosinci 1991 jako 100 % dceřiná společnost České spořitelny, a. s. Na svých internetových stránkách nabízí komplexní nabídku. [cit. 2009-0127]. Dostupný z WWW: . 35 ERSTE-SPARINVEST KAG investiční společnost se sídlem ve Vídni, za ERSTE-SPARINVEST stojí finanční síla Erste Group Bank AG a uskupení rakouských spořitelen. Spravovaný majetek fondu, činící jiţ 30,2 mld. Euro (na konci března 2007, podle Rakouské kontrolní banky OeKB), který je rozloţen do zhruba 300 různých fondů. Tím je druhou největší kapitálovou investiční společností v Rakousku. [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: < http://www.erstesparinvest.cz/sparinvest/faces/portal/home/start.jsp>.
46
strategií jsou poskládána z fondů výše uvedených společností v různých variacích v návaznosti na stupeň averze vůči riziku. Pojistníkovi se tak otevírá široká nabídka pro zhodnocení jeho volných prostředků. Můţe volit mezi investicí do jednoho fondu nebo strategie ve výši 100 % volných prostředků nebo můţe zvolit jakoukoli kombinaci z následujících fondů a strategií a rozdrobit tak celkovou částku na dílčí investice. Tento způsob jiţ vyţaduje alespoň základní znalosti o investování na finančních trzích nebo zkušeného pojišťovacího zprostředkovatele. Nabídka jednotlivých fondů FLEXI INVEST2008: PČS Fond akciový – je neveřejným, akciovým fondem, spravovaným ISČS pro Pojišťovnu České spořitelny, a. s. Fond je určen pro dynamické investory s minimálním doporučeným investičním horizontem 5 let. Sloţení portfolia tvoří převáţně akcie s celosvětovým zaměřením. Fond byl zaloţen 9.2.2007 ISČS Sporobond – je dluhopisový, otevřený podílový fond pro konzervativní investory s doporučeným investičním horizontem minimálně 2 roky. Portfolio fondu se skládá ze státních dluhopisů (k 31.1.2009 54 %), korporátních dluhopisů (k témuţ datu 31 %), podílových fondů (11 %) a depozit (4 %) s regionálním zaměřením na Českou republiku a Evropu. Fond byl zaloţen 31.3.1998. ISČS Trendbond – je dluhopisovým, otevřeným podílovým fondem, méně konzervativní s doporučeným investičním horizontem minimálně 3 roky. Portfolio fondu je tvořeno převáţně státními dluhopisy se zaměřením na region střední a východní Evropy (k 31.1.2009 tvoří 42 % českých dluhopisů, 24 % maďarských, 27 % polských a 7 % ostatních dluhopisů). Fond byl zaloţen 29.10.2001. ISČS Sporotrend – akciový fond určený dynamickým investorům, doporučený investiční horizont je 5 let. Sloţení portfolia tvoří převáţně akcie střední a východní Evropy, majetek fondu podle původu emitentů k 31.1.2009 z důvodu velké členitosti znázorňuje graf č. 9. Fond byl zaloţen 31.3.1998.
47
Graf č. 9 – Majetek Sporotrendu k 31.1.2009
17%
Rusko Turecko Kazachstán Maďarsko ČR Polsko Kypr Ostatní
28% 3% 4% 5% 8% 22%
13%
Zdroj: ISČS, a. s. – informační leták fondu
ISČS Top Stocks – je otevřeným podílovým akciovým fondem pro dynamické klienty, fond vybírá akciové tituly s růstovým potenciálem obchodovatelné na vyspělých trzích USA, Kanady a Evropy. Podíl akcií na portfoliu se můţe pohybovat od 66 % do 100 %. Výběr akciových titulů je směřován k pravidelnému ročnímu
kladnému
zhodnocení,
při
zachování
potenciálu
dlouhodobého
zhodnocování. Majetek fondu podle sektorů znázorňuje graf č. 10. Fond byl zaloţen 28.8.2006.
Graf č. 10 – Majetek ISČS Top Stocks podle sektorů k 31.1.2009 5%
Informační technologie
2% 6% 7%
36%
19%
Zdravotnictví, famacie a biotechnologie Spotřební zboží cyklické povahy Spotřební zboží necyklické povahy Energie Průmysl
25%
Depozita a měnové zajištění
Zdroj: ISČS, a. s. – informační leták fondu
48
REICO ČS Nemovitostní fond – je otevřeným podílovým fondem, jehoţ investiční strategie je určena pro konzervativní aţ vyváţené investory, zajímající se o investice do nemovitostí s minimálním investičním horizontem 5 – 7 let. Sloţení portfolia fondu podle charakteru vyuţití plochy tvoří z 50 % kancelářské prostory a po 25 % maloobchodní centra a logistické areály. Fond byl zaloţen 28.2.2007. ESPA Stock Japan (VT) – otevřený podílový fond pro dynamické investory s minimálním investičním horizontem 5 let. V portfoliu fondu jsou převáţně akcie japonských společností. Fond vznikl 22.11.2001. ESPA Stock BRICK (VT) – otevřený podílový fond, je určen pro dynamické investory s minimálním doporučeným investičním horizontem 5 let. Sloţení portfolia je tvořeno převáţně akciemi s regionálním zaměřením – Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Korea. Fond byl zaloţen 29.12.2005. ESPA Stock America (VT) – otevřený podílový fond pro dynamické investory s minimálním doporučeným investičním horizontem 5 let. Široce diverzifikované portfolio akcií severoamerických společností kotovaných na burze (USA a Kanada). Vhodný i pro menší investiční částky (minimální úpis je jeden podíl). Fond byl zaloţen 1.3.1990. ESPA Stock Europe - Aktive (VT) – je akciový fond pro dlouhodobý růst aktiv s minimálním investičním horizontem 5 let. Investováno je do vybraných celoevropských akcií. Fond byl zaloţen 2.3.2004.
Všechny fondy, vyjma fondu PČS Fond akciový, jsou otevřené podílové fondy vedené v české měně. Správce fondů lze odvodit z názvů jednotlivých fondů, jsou jimi výše uvedené společnosti. Další informace k těmto fondům lze čerpat ve statutech fondů a prospektech fondů (zákonných dokumentech), které jsou volně dostupné na internetových stránkách správců.36
36
ISČS – Investiční společnost České spořitelny, a. s. [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: . ESPA ERSTE-SPARINVEST KAG. [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: . REICO ČS Nemovitostní fond – REICO investiční společnost České spořitelny, a. s. [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: < http://www.reicofunds.cz/cs>.
49
Pojištění FLEXI INVEST2008 nabízí další moţnosti zhodnocení volných prostředků ve třech investičních strategiích: Konzervativní strategie – pomocí této strategie investor realizuje diverzifikaci investice do více podkladových fondů, které tvoří komplexní řešení konzervativní investice. Investice je směrována do dluhopisových fondů s investičním horizontem 3 roky a více let. Vyváţená strategie - investor zde vyuţívá komplexního řešení vyváţené investice na akciovém a dluhopisovém trhu s minimálním investičním horizontem 5 let a se střední mírou rizika. Progresivní strategie – pomocí které investor řeší komplexní a dynamické rozloţení investice s významnou expozicí na vyspělých akciových trzích a investicí do nemovitostí s dlouhodobým investičním horizontem minimálně 7 let. Aktuální doporučené rozloţení portfolia nabízených strategií znázorňuje tabulka č. 2, v níţ můţeme sledovat markantní rozdíl ve výkonnosti jednotlivých strategií, ve kterých se odráţí i stupeň rizika. Tabulka 2 – Portfolio strategií a jejich výkonnost k 30.1.2009 (v %) Fondy v portfoliu
Druh strategie Konzervativní
Vyvážená
Progresivní
ISČS Sporobond
50
30
-
ISČS Trendbond
30
15
-
ČS Nemovitostní fond
10
15
20
PČS Fond akciový
10
40
80
za poslední 3 měsíce
2,65
-1,27
-6,99
Za posledních 6 měsíců
-7,47
-19,42
-34,33
Výkonnost strategie
-6,61 -20,55 Za posledních 12 měsíců Zdroj: Vlastní zpracování - Pojišťovna České spořitelny, a. s.
50
-37,33
Tabulka 3 – Srovnání produktů FLEXI INVEST2008 a FLEXI
FLEXI INVEST2008
Vlastnosti produktu
Počet
pojištěných
v 1
pojištěný
+
FLEXI
moţnost Až 2 pojištění
+ možnost
jedné smlouvě
připojistit aţ 5 dětí.
připojistit až 5 dětí.
Běţné pojistné
Min. 400 Kč měsíčně.
Min. 300 Kč měsíčně, pro dvojici 600 Kč měsíčně.
Jednorázové pojistné
Je moţné ihned při sepsání Je moţné ihned při sepsání návrhu pojistné smlouvy.
Mimořádné pojistné
návrhu pojistné smlouvy.
Min. výše vkladu je 500 Kč a Min. výše vkladu je 500 Kč a výběru 1 000 Kč.
výběru 1 000 Kč.
Poplatky
u Za vklad 1 % z vloţené částky, Za vklad 1 % z vloţené
mimořádného
i nad 1 mil. 0,5 %, max. 30 000 částky, nad 1 mil. 0,5 %,
jednorázového
Kč. Za výběr 100 Kč.
pojistného
Poplatek kapitálové
max. 30 000 Kč. Za výběr 100 Kč.
za
správu 0 % p. a. z hodnoty fondu
0,5 % p. a. z hodnoty fondu
hodnoty
(management fee)
Zhodnocení
Negarantované fondy, výnos Garantovaná 2 % technická můţe mít i záporných hodnot, úroková míra (v nabídce ČS, zvláště v kratším horizontu.
Moţnost zhodnocení
a.s. do 31.3.2009)
volby Aţ 10 otevřených podílových Nelze. fondů a 3 doporučené strategie.
Zdroj: Produktové listy Pojišťovny České spořitelny, a. s.
51
5.2 Analýza produktu Životní pojištění FLEXI Pojišťovna České spořitelny, a. s. od 1.1.2009 uvedla na český pojistný trh nový produkt Ţivotní pojištění FLEXI, který vychází z původních ţivotních pojištění „FLEXI“ (Flexibilní ţivotní pojištění FLEXI, Investiční ţivotní pojištění FLEXI INVEST2008 a Flexibilní ţivotní pojištění FLEXI H-FIX, které bylo vytvořeno pro potřeby spojit širokou nabídku ţivotního pojištění s hypotečním úvěrem), účelem je sjednotit přednosti všech produktů do jednoho produktu a rozšířit jej o další krytí pojistných rizik a moţnosti zhodnocení volných prostředků. V současné době je nabízen jen externími smluvními partnery pojišťovny a na pobočkách České spořitelny, a. s. jej lze uzavřít aţ od 1.4.2009. Od předcházejícího produktu FLEXI INVEST2008 se liší v rozšíření pojistných rizik o: Pojištění plné invalidity nebo dlouhodobé péče s výplatou doţivotní renty – vstupní věk 18 -62 let, maximální výstupní věk je 65 let. Pokud se pojištěný v průběhu trvání pojištění stane plně invalidní nebo mu byl přiznán příspěvek na péči, bude mu pojistitel vyplácet v předem dohodnutých obdobích v pojistné smlouvě dohodnutou rentu, která bude valorizována. Jestliţe pojištěný nepřestane být plně invalidní nebo nezačne být schopen práce, renta mu bude vyplácena do konce jeho ţivota. V případě smrti pojištěného je výplata renty ukončena bez náhrady. Je zde moţné zvolit rozsah pojistné částky od 3 000 Kč do 30 000 Kč za měsíc. Pojištění doţivotní kapitálové renty – vstupní věk je 18 – 59 let, renta bude vyplácena při doţití se 60 let věku pojištěného. V případě doţití je pojištěnému vyplácena předem stanovená renta od prvního dne následujícího měsíce aţ do konce jeho ţivota. V případě smrti pojištěného je výplata renty ukončena bez náhrady. Pojistná částka je volitelná v rozsahu od 3 000 Kč do 30 000 Kč měsíčně. Individuální konec pojistného rizika ve stanoveném věku u pojištění pro případ smrti – je moţné sjednat vyšší pojistnou částku na omezenou dobu trvání pojistného rizika, která platí do posledního dne měsíce předcházejícího pojistnětechnického období, ve kterém pojištěný dosáhne uvedeného věku, poté je tato částka automaticky sníţena na 10 000 Kč, pokud nebylo dodatkem dohodnuto jinak. Individuální konec pojistného rizika ve stanoveném věku lze sjednat i u
52
pojištění velmi váţných onemocnění a pojištění plné invalidity s jednorázovou výplatou pojistné částky. Ţivotní pojištění FLEXI nabízí zhodnocení volných prostředků ve stejných doporučených strategiích a fondech jako investiční ţivotní pojištění FLEXI INVEST2008, jeho nabídka je však rozšířena o další fondy: PČS garantovaný fond – je členěn pro běţné pojistné s minimálním garantovaným růstem kapitálové hodnoty ve výši 2,4 % p. a. (do tohoto fondu nelze realokovat podílové jednotky z ostatních fondů) a pro jednorázové a mimořádné pojistné, zde pojistitel garantuje roční zhodnocení v minimální výši 2 % p. a. Aktuální zhodnocení je vyhlašováno čtvrtletně na internetových stránkách pojistitele. Od 1.1.2009 je vyhlášeno zhodnocení ve výši 2,5 % p. a. H – FIX fondy – prostředky jsou investovány prostřednictvím podílových listů podílových fondů do různých tříd aktiv. Na začátku je investice dynamičtější, to znamená, ţe je umístěna do aktiv kapitálového trhu (akcie, dlouhodobé dluhopisy), kde se předpokládá vyšší zhodnocení a postupně k blíţící se době splatnosti se prostředky přesouvají do zajištěného základu z důvodu minimalizace investičního rizika. Správcem fondů je investiční společnosti Erste Sparinvest, fondy jsou vedeny v EUR. Jednotlivé fondy se od sebe liší investičním horizontem a tím i strukturou podkladového portfolia.
5.3 Analýza vhodnosti použití produktu Zájemce o ţivotní pojištění by měl vědět, proč potřebuje ţivotní pojištění a co od něj očekává. Zda chce zajistit sebe a rodinu v případě nahodilých událostí, zajistit si dostatečný příjem v postproduktivním věku, zhodnotit volné prostředky, nebo kombinaci všech důvodů.
5.3.1 Klasifikace rizik z pohledu klienta Za tímto účelem pouţiji příkladu dvou fiktivních klientů: A) pana Antonína Dobrého (dále klient A), nar. 20.2.1968, ţenatého, majícího dvě děti ve věku 17 a 10 let. Je osobnou samostatně výdělečně činnou a je hlavním ţivitelem rodiny. 53
Jeho průměrný měsíční čistý příjem činí cca 45 000 Kč. Při své práci často jezdí autem velké vzdálenosti. Ve volném čase se rád věnuje sportu, především cyklistice a v zimních měsících lyţování. Jeho finanční závazky vůči bance, která mu poskytla před nedávnem hypoteční úvěr na rekonstrukci a modernizaci rodinného domu, jsou ve výši 2,5 mil. Kč. Tento závazek je na dobu 20 let a pan Dobrý se bance zavázal jej splácet měsíční splátkou 16 000 Kč. Jeho finanční rezerva je díky investici do nemovitosti značně omezená. B) pana Josefa Krásného (dále klient B), nar. 8.4.1944, ţenatého, majícího dvě dospělé samostatně výdělečné děti. Je jiţ poţivatelem starobního důchodu, jehoţ měsíční disponibilní příjem, tedy rozdíl mezi příjmem a výdaji, je velmi nízký aţ nulový. Zato disponuje kapitálem ve výši 500 000 Kč. Prostředky má uloţené na půlročním termínovaném vkladu a přemýšlí o jejich lepším zhodnocení. Nejprve je třeba klasifikovat rizika z pohledu klienta. Schéma 4 znázorňuje důleţitost příjmu, jehoţ ztráta, např. z důvodu nemoci či úrazu, by bez dostatečného kapitálu značně ovlivnila ţivotní styl pojistníka a jeho rodiny. Schéma č. 5 – Pyramida jistot
Zdroj: Interní materiály České spořitelny, a. s.
Pro klienta A to bude velmi důleţité riziko, které by si měl pojistit hned vedle základního pojištění pro případ smrti. Jak znázorňuje schéma - ztráta příjmu by mu mohla způsobit nestabilní situaci, ve které by se začaly hromadit problémy, např. se splácením hypotéky, s tím souvisí i ohroţení samotného bydlení a dalšího. Pojištěním v případě nemoci či úrazu by toto riziko do značné míry eliminoval. U klienta B toto riziko jiţ nehrozí, ten se naopak soustředí na zhodnocení prostředků. Pro tohoto klienta by bylo vhodné například klasické kapitálové pojištění, které je rezervotvorné s garantovaným výnosem. Volba investičního ţivotního pojištění bez garance vkladu by byla do jisté míry riskantní, s ohledem na zvolenou investiční strategii, kde riziko u většiny produktů investičního ţivotního pojištění nese pojistník, případně je garantován jen minimální výnos. 54
5.3.2 Výběr komerční pojišťovny Nepochybně dalším důleţitým krokem, který by měl následovat po správně zvoleném typu produktu, je výběr vhodného pojistitele, tedy výběr komerční pojišťovny. Český pojistný trh je jimi poměrně dobře nasycen, viz kapitola 3.2. Za tímto účelem jsem sestavila tabulku č. 4, kde porovnávám nabídku pro klienta A, výše analyzovaného Ţivotního pojištění FLEXI od Pojišťovny České spořitelny, a. s., viz příloha č. 7, a nabídku Investičního ţivotního pojištění PERSPEKTIVA 4 BN od Kooperativy pojišťovny, a. s. Vinna Insurance Group37, viz příloha č. 6. V roce 2008 toto pojištění prošlo změnou, především sníţením pojistného doplňkového úrazového pojištění, a které je vhodnou alternativou k prvnímu zmiňovanému pojištění z pohledu jak široké nabídky pojistných rizik, které se dají v průběhu trvání přizpůsobit aktuálním poţadavkům klienta, tak i z pohledu zhodnocení
volných
prostředků.
Umoţňuje
zvolení
investiční
strategie38
od
konzervativního, přes vyváţený aţ po dynamický program, a dále umoţňuje různé kombinace podílových fondů39 i aktivně řízených portfolií Conseq40. Aby výsledek nebyl tzv. černo – bílý, doplnila jsem srovnání o třetí nabídku, a to o Ţivotní pojištění VARIACE od ČSOB Pojišťovny, a. s., viz příloha č. 5. Oslovila jsem i pojišťovnu AEGON emailovou zprávou o zaslání nabídky investičního pojištění AEGON Invest & Live pro klienta A. Nabídka byla zaslána, ale s jinými parametry neţ jsem uváděla v ţádosti a se značným zpoţděním. A protoţe na mé připomínky jiţ nereagovali a zastoupení má pojišťovna nejblíţe v Praze, do konečného srovnání jsem ji nezahrnula z důvodu objektivnosti hodnocených kritérií. Nicméně to ukazuje, ţe správná volba pojišťovny je velmi důleţitá a pojistník by měl vzít v úvahu ještě několik dalších kritérií při jejím výběru (tabulka č. 4).
37
Kooperativa pojišťovna, a. s., Vinna Insurance Group; Investiční životní pojištění PERSPEKTIVA 4 BN. [cit.2009-03-20]. Dostupný z WWW:< http://www.koop.cz/cs/pojisteni/zivotnipojisteni/investicni_perspektiva_4bn/index.shtml>. 38 Správce investičních strategií je společnost ERSTE-SPARINVEST KAG. [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: . 39 Správcem podílových fondů je rakouská investiční společnost C – QUADRAT Kapitalanlage AG. Dostupný z WWW: . 40 Portfolia aktivně spravuje společnost Conseq Investment Management, a. s. Dostupný z WWW: .
55
Tabulka č. 4 – Srovnání nabídek komerčních pojišťoven KRITÉRIUM
VÁHA
Výše pojistného (v Kč měsíčně)
30%
Poměr hodnoty účtu ke konci pojištění k celk. pojistnému (v %)
15%
Kompletnost nabídky pojistných produktů
15%
Dostupnost poskytovaných služeb
5%
Dosavadní zkušenosti s pojišťovnou
5%
Informační zdroje
5%
Rychlost likvidace pojistné události
5%
Předepsané pojistné v životním pojištění (v tis. Kč)41
10%
Technické rezervy – životní pojištění (v tis. Kč)42
10%
CELKEM CELKOVÉ POŘADÍ
100%
KOMERČNÍ POJIŠŤOVNY ĆSOB Pojišťovna Kooperativa Pojišťovna ČS 3 525 4 300 2 709 2 3 1 0,6 0,9 0,3 0,4 21,2 13,4 3 1 2 0,45 0,15 0,3 velmi dobrá výborná výborná 2 1 1 0,3 0,15 0,15 velmi dobrá výborná výborná 2 1 1 0,1 0,05 0,05 výborná výborná výborná 1 1 1 0,05 0,05 0,05 velmi dobrá výborná výborná 2 1 1 0,1 0,05 0,05 výborná výborná výborná 1 1 1 0,05 0,05 0,05 5 421 803 7 412 064 6 593 163 3 1 2 0,3 0,1 0,2 20 625 087 20 443 200 15 375 038 1 2 3 0,1 0,2 0,3 2,05 1,7 1,45 3
2
1
Zdroj: Vlastní zpracování
Při porovnávání tří nabídek jsem vyuţila scoring modelu43. Vybraným kritériím jsem přiřadila váhy na základě subjektivního hodnocení jejich důleţitosti. U kaţdého kritéria jsem uvedla číselné hodnoty, ke kterým jsem přiřadila hodnocení pomocí stupnice 1-5 (jako klasifikační stupnici ve školství) a bodové skóre získané vynásobením hodnoty hodnocení příslušnou procentní vahou. Výsledný součet bodů ukazuje na umístění pojišťoven s tím, ţe nejlepšího výsledku dosahuje pojišťovna s nejmenším počtem bodů. 41
Dle předběţných údajů ČAP. Dostupný z WWW: . 42 Dle statistických údajů ČAP za rok 2007. Dostupný z WWW: . 43 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. 1. vyd. KEY Publishing, s.r.o. Ostrava. 2007. ISBN 978-80-87071-08-3.
56
1.1.3 Výsledky srovnání Při srovnávání výhodnosti tří nabídek ţivotního investičního pojištění jsem dbala na objektivnost jednotlivých nabídek i posuzovaných kritérií. Snahou bylo objektivní posouzení vhodnosti nabídky pro klienta A. Proto byl poţadavek při vypracování nabídek zaměřen hlavně na pojištění a spořící sloţka měla být jen doplňkem. Na základě zvolených kritérií získala nejlepší hodnocení nabídka Pojišťovny České spořitelny, a. s. Myslím si, ţe klient, při svém rozhodnutí uzavřít smluvní vztah s pojišťovnou, by měl vzít v úvahu právě výše zmiňovaná kritéria a reference o daném subjektu. Bezpochyby je důleţitá i dostupnost a zastoupení daného subjektu v regionu. Pak jeho očekávání vhodnosti takového smluvního vztahu můţe být pozitivně naplněno. Neboť se jedná o smluvní vztah řádově i na několik desítek let, a proto by měl být zaloţen na korektnosti a vzájemné důvěře.
57
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo poukázat na problematiku trhu v oblasti ţivotního pojištění v ČR a analýza nových produktů ţivotního pojištění. Při vypracování bakalářské práce jsem se snaţila o ucelený pohled na celou oblast ţivotního pojištění od jeho vzniku aţ po současný vývoj, který se neustále zrychluje, a to především díky vysoké konkurenci na pojistném trhu, pokroku v informačních, komunikačních a počítačových technologiích, a v neposlední řadě i díky vyšším nárokům pojistníků. Tomu však ne vţdy odpovídá rychlost přijímaných legislativních opatření. Investiční ţivotní pojištění je toho důkazem, neboť se vedou diskuse, zda se jedná více o pojistný produkt či zda jde spíše o investiční nástroj, u kterého by měla být zjišťována míra přijímaného rizika pro daného pojistníka. Já se přikláním k názoru, ţe zjištění, zda je riziko přiměřené klientovi – pojistníkovi, je důleţité pro umístění volných prostředků na finančním trhu z důvodu jeho ochrany. Tuto informaci bych nepovaţovala za důleţitou, pokud by si klient sám zvolil investiční ţivotní pojištění s garantovaným výnosem nebo pokud by pojistka byla hlavně o pojištění rizik a spořící sloţka jen malým doplňkem. V tom také spatřuji hlavní smysl ţivotního pojištění. Myslím si, ţe soudobý vývoj investičního ţivotního pojištění směřuje právě do obměny investičního ţivotního pojištění s garantovaným výnosem, a to na základě zájmů klientů, kteří reagují na vývojové změny v celém finančním sektoru sníţenou mírou přijímaného rizika. Ve své práci poukazuji na to, ţe ţivotní pojištění je velmi sofistikovaný produkt, který se neustále vyvíjí, čímţ klade vyšší nároky na kvalifikaci zaměstnanců pojišťoven a dalších zprostředkovatelů. Závěrem bych chtěla zhodnotit svoji práci. Myslím si, ţe se mně podařilo cíl bakalářské práce naplnit.
58
Seznam použité literatury 1. ČEJKOVÁ, Viktória; MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3525-0; Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. 2. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Nakladatelství Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-92-0.
2.
vydání.
3. CHALOUPECKÝ, Josef; MARVAN, Miroslav; Dějiny pojišťovnictví v Československu, 3. díl, Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945-1992). Praha: Česká pojišťovna, a. s., 1997. Statistická příloha. Tabulka č. 71. 4. Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. 5. MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. 1. vyd. KEY Publishing s.r.o. 2007. ISBN 978-80-87071-08-3. 6. MARVAN, Miroslav; CHALOUPECKÝ, Josef; Dějiny pojišťovnictví v Československu, 2. díl, Dějiny pojišťovnictví v Československu (1918-1945), Bratislava, ALFA KONTI spol. s r. o., 1993, ISBN 80-88739-01-2 7. MARVAN, Miroslav; PATOPRSTÝ, Ján. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. díl. Dějiny pojišťovnictví v Československu do roku 1918. Vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1989. 8. Úplné znění č. 674, Pojišťovnictví; Zákon o pojišťovnictví, pojistné smlouvy, pojišťovací zprostředkovatelé, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle stavu k 1.6.2008. Ostrava-Hrabůvka: Nakladatelství Sagit, a. s., 2008. 160 s. ISBN 978-80-7208-687-0.
Internetové odkazy: 1.
Conseq Investment Management, a. .
2.
Česká asociace pojišťoven, 2009 [cit. 2009-01-25]. Dostupný na WWW: .
3.
ERSTE-SPARINVEST KAG investiční společnost. [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: < http://www.erstesparinvest.cz/sparinvest/faces/portal/home/start.jsp>.
4.
ISČS – Investiční společnost České spořitelny, a. s. [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: . 59
s.
Dostupný
z WWW:
5.
Kooperativa pojišťovna, a. s., Vinna Insurance Group; Investiční životní pojištění PERSPEKTIVA 4 BN. [cit.2009-03-20]. Dostupný z WWW:< http://www.koop.cz/cs/pojisteni/zivotnipojisteni/investicni_perspektiva_4bn/index.shtml>.
6.
Ministerstvo financí ČR. Vládní návrh zákona o pojišťovnictví;2008 [cit. 200901-25]. Dostupný z WWW: .
7.
Pojišťovna České spořitelny, a. s. Investiční životní pojištění FLEXI INVEST 2008. [cit. 2009-01-25]. Dostupný z WWW: <www.pojistovnacs.cz/produkty/flexi-invest-2008/>.
8.
Předběţné údaje za rok 2008 ČAP. Dostupný z WWW: .
9.
Rakouská investiční společnost C – QUADRAT Kapitalanlage AG. Dostupný z WWW: .
10.
REICO ČS Nemovitostní fond – REICO investiční společnost České spořitelny, a. s. [cit. 2009-01-27]. Dostupný z WWW: < http://www.reicofunds.cz/cs>.
11.
SÍKORA, Tomáš. Statistiky ČAP: pojistný trh stále v černých číslech. Dostupný z WWW: .
12.
Statistických údajů ČAP za rok 2007. Dostupný z WWW: .
13.
Štístková-Jílková; Dagmar. V ČR nejvíce roste investiční pojištění. oPojištění.cz s. r. o.; 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: < http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/v-cr-nejvice-roste-investicni-pojisteni/>.
14.
Vyhlášení výsledků 6. roč. soutěže Zlatá koruna o nejlepší finanční produkt roku. 2008 [cit. 2009-01-26]. Dostupný z WWW: .
15.
Vyhlášení výsledků 7. ročníku soutěže MasterCard Banka roku 2008. 2008[cit. 2009-01-26]. Dostupný z WWW: .
Další tištěné materiály 1. DAŇHEL, Jaroslav; DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojištění, nebo investiční nástroj? BANKOVNICTVÍ: odborný časopis pro profesionální finance. Č. 8/2008. Měsíčník. Praha: ECONOMIA, 2008. ISSN 1212-42.
60
2. DIVIŠ, Martin. Růst a úspěch pojistného trhu v ČR.. Top finance.Přehled finančního a kapitálového trhu v ČR 2007; příloha týdeníku EKONOM č. 21/2008. ECONOMIA, a. s., Praha, 2008. 3. Česká spořitelna, a. s. Interní materiály 4. ISČS, a. s. – Informační letáky fondů. 5. Kooperativa pojišťovna, a. s. Zvláštní pojistné podmínky pro životní pojištění 0950-08/01 6. Pojišťovny České spořitelny, a. s. Produktové listy. 7. Pojišťovna České spořitelny, a. s. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojená s investičními fondy - OSOINV 2.
61
Seznam důležitých pojmů Česká asociace pojišťoven - ČAP – zájmové sdruţení komerčních pojišťoven, které mají povolení vykonávat pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území ČR, vytvořené k zastupování a prosazování zájmů členských pojišťoven a jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, legislativě a dalším subjektům. Odkupné – část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění. Oprávněná osoba – fyzická nebo právnická osoba, které v případě pojistné události vzniklo právo na pojistné plnění. Můţe jí být pojištěný, např. v případě úrazového pojištění, nebo obmyšlená osoba, která je určená pojistníkem v pojistné smlouvě, a které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Podpojištění – pojistné krytí nebo pojištění, které neodpovídá pojištěnému riziku. Základ pro výpočet a stanovení výšky pojistného byl niţší neţ je objektivní ocenění rizika. Pojistitel – právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost. Pojištění – pomoc v nouzi. Vytváření rezerv z příspěvků zájemců o pojištění, které slouţí k náhradám škod nebo k úhradě potřeb, jeţ vzniknou pojištěným z nahodilých událostí. Pojištění obnosové – pojištění, jehoţ účelem je získání obnosu, dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. Pojištěný – osoba, na jejíţ ţivot nebo zdraví se pojištění vztahuje. Pojistná částka – pojistnou smlouvou dohodnutá částka nebo důchod, kterou je pojistitel povinen vyplatit v případě pojistné události. Pojistná doba – doba, na kterou bylo pojištění sjednáno. Pojistná smlouva – dvoustranný právní úkon mezi pojistitelem a pojistníkem, na jehoţ základě vzniká a trvá smluvní pojištění ve sjednaném rozsahu. Pojistná událost – nahodilá skutečnost (skutečnost, která je moţná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane) blíţe označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnou pojistné plnění. 62
Pojistné plnění – pojistná částka nebo důchod, které jsou podle pojistné smlouvy vyplaceny, nastane-li pojistná událost. Pojistné riziko – míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. Pojistník – fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a je povinna platit stanovené pojistné. Pojistný trh – prostředí, na kterém se střetává nabídka a poptávka po pojistné ochraně. Je ovlivňován státem prostřednictvím právních norem a svých orgánů státní správy, pojistiteli, pojistníky, zajistiteli, zprostředkovateli, asociací. Trh aktivně působí na kvalitu a rozsah pojišťovacích sluţeb a jejich cenu. Pojistný vztah – právní vztah, který vzniká na základě pojistné smlouvy mezi pojistitelem a pojistníkem z důvodu realizace pojištění. Pojišťovací agent – fyzická nebo právnická osoba, která vykonává zprostředkovatelskou činnost pro pojišťovnu na základě smluvního vztahu. Pojišťovací makléř – fyzická nebo právnická osoba, která zprostředkovává pojištění, případně pojištění dojednává a můţe být zmocněna pojistníkem nebo pojistitelem. Předepsané pojistné – pojistné, které je stanovené na dohodnuté pojistné období. Připojištění – rozšíření základního pojištění o další rizika nebo místní platnost pojištění. Rozdrobení rizika – jedna z úloh, kterou plní zajištění. Pojistitel se zbavuje části rizika, jehoţ pojistná částka je vyšší, neţ je ochoten přijmout na vlastní vrub. Zajištění tímto rozdrobuje rizika a rozloţí i náhrady škod, dle podmínek a podílu uvedeného v zajistné smlouvě. Samopojištění – proces, při kterém si subjekt vytváří vlastní zdroje (např. úspory, úvěr) na krytí úplných nebo částečných neočekávaných ztrát. Sazba pojistného – relativní vyjádření ceny pojistného rizika. Solventnost – dostatek disponibilních peněţních zdrojů na krytí všech potřeb a závazků v daném čase. V pojišťovnictví se posuzuje okamţitá likvidita, která vychází zejména 63
z objemu disponibilních technických rezerv a testem solventnosti, který hodnotí kapitálovou vybavenost pojišťovny, zda je schopná krytí moţných závazků vyplývajících z pojištění v budoucnosti. Soupojištění – jedná se o primární rozdělení rizika. Jeho podstatou je horizontální dělení rizika mezi více pojistitelů, kteří odpovídají za své podíly z celkového rizika. Ukazatele úrovně pojistného trhu – slouţí k hodnocení pojistného trhu – hodnotí rozsah, obsah, efektivnost. Jsou pouţívané ve vyspělých ekonomikách pro komplexní hodnocení trhu (předepsané pojistné, počet uzavřených pojistných smluv, průměrné pojistné, pojistné plnění, pojištěnost, koncentrace pojistného trhu, počet komerčních pojišťoven aj). Zábranná činnost – činnost pojišťovny, která podléhá zákoně o pojišťovnictví, preventivní opatření ke sniţování rizika a rozsahu škod. Uskutečňuje se např. prostřednictvím finančních příspěvků a úvěrů, směřujících k preventivnímu opatření, výchově, propagaci aj. Zajištění a zajišťovací činnost – tzv. pojištění pojišťovny. Samostatná oblast pojišťovnictví. Činnost, při které dochází k vertikálnímu rozloţení rizika s cílem zmenšení dopadu na pojistně-technické rezervy. Pojistitel přenáší část svého rizika na zajistitele, který tuto část rizika přijímá za úplatu na základě smluvního vztahu.
64
Seznam grafů, schémat a tabulek Seznam grafů: 1. Graf č. 1 – Průměrné pojistné částky u přímého kapitálového pojištění v letech 1926 – 1929 (v Kč) 2. Graf č. 2 – Přijaté hrubé pojistné do ţivotního pojištění v letech 1926-1929 ( v tis. Kč) 3. Graf č. 3 – Vývoj na pojistném trhu v České republice v letech 1990-1992 (v tis. Kč) 4. Graf č. 4 - Počet zaměstnanců v pojišťovnictví v České republice v letech 1990-1992 5. Graf č. 5 – Vývoj předepsaného pojistného v letech 2000-2007 (v mld. Kč) 6. Graf č. 6 – Pět největších ţivotních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2007 (v mld. Kč) 7. Graf č. 7 – Struktura pojistného trhu podle typu pojištění v roce 2007 8. Graf č. 8 – Počet uzavřených pojistných smluv ţivotních pojištění v období 2003-2007 9. Graf č. 9 – Majetek Sporotrendu k 31.1.2009 10. Graf č. 10 – Majetek ISČS Top Stocks
Seznam schémat: 1. Schéma č. 1 – Celospolečenské sociálně-ekonomické funkce České státní pojišťovny 2. Schéma č. 2 – Základní členění ţivotního pojištění podle formy plnění 3. Schéma č. 3 - Odvětví a základní skupiny pojištění 4. Schéma č. 4 – Legislativní proces v ČR 5. Schéma č. 5 – Pyramida jistot
65
Seznam tabulek: 1. Tabulka č. 1 – Přehled pojistných rizik u IŢP FLEXI INVEST2008 2. Tabulka č. 2 – Portfolio strategií a jejich výkonnost k 30.1.2009 (v %) 3. Tabulka č. 3 – Srovnání produktů FLEXI INVEST2008 a FLEXI 4. Tabulka č. 4 – Srovnání nabídek komerčních pojišťoven
66
Přílohy Příloha č. 1 List č. 1 Schéma č. 1 - Celospolečenské sociálně-ekonomické funkce České státní pojištovny
Zdroj: CHALOUPECKÝ, Josef; MARVAN, Miroslav. Dějiny pojišťovnictví v Československu: 3. díl – Dějiny pojišťovnictví v Československu 1. vyd 1997, Praha. Česká pojišťovna a. s.
67
Příloha č. 2 List č. 1 Pojišťovací ústavy zaregistrované ministerstvem financí k 31.12.1992 v České republice
Allianz pojišťovna, a. s. – povolení uděleno: 17.12.1992 Česká pojišťovna a. s. – povolení uděleno: 13.4.1992 Poisťovňa Otčina, akciová spoločnosť - povolení uděleno 17.10.1992 Slovenská poisťovna, akciová spoločnosť – povolení uděleno 10.3.1992 Gothaer Versicherungen, pobočka pro Českou republiku – povolení uděleno 9.10.1992 Hasičská vzájemná pojišťovna, akciová společnost – povolení uděleno 30.7.1992 Nationale-Nederlanden, ţivotní pojišťovna – povolení uděleno 22.5.1992 Pojišťovna IB, akciová společnost – povolení uděleno 13.4.1992 První americko-česká pojišťovna, akciová společnost – povolení uděleno 23.9.1992 Ţivnostenská pojišťovna, akciová společnost – povolení uděleno 16.12.1992
68
Příloha č. 3 List č. 1
69
Příloha č. 3 List č. 2
Zdroj: Pojišťovna ČS, a. s.
70
Příloha č. 4 List č. 1
71
Příloha č. 4 List č. 2
Zdroj: Pojišťovna ČS, a. s.
72
Příloha č. 5 List č. 1
73
Příloha č. 5 List č. 2
Zdroj: Pojišťovna ČSOB, a. s.
74
Příloha č. 6 List č. 1
75
Příloha č. 6 List č. 2
76
Příloha č. 6 List č. 3
77
Příloha č. 6 List č. 4
78
Příloha č. 6 List č. 5
79
Příloha č. 6 List č. 6
80
Příloha č. 6 List č. 7
Zdroj: Kooperativa pojišťovna, a. s. Dostupný z WWW: .
81
Příloha č. 7 List č. 1
82
Příloha č. 7 List č. 2
Zdroj: Pojišťovna ČS, a. s.
83
