OBSAH
1. 1.1. 2.
Úvod…………………………………………………………………………………………………………………………… 7 Oslavy 20. výročí……………………………………………………………………………………… 8 Historie…………………………………………………………………………………………………………………12
2.1.
Mezníky vývoje školy………………………………………………………………………………14
2.2.
První absolvent……………………………………………………………………………………………17
2.3.
Přesun do Olomouce……………………………………………………………………………………19
2.4.
Kanovnické rezidence………………………………………………………………………………20
2.5.
Residentia Schröffeliana – rekonstrukce……………………………21
2.6.
Události roku 2012……………………………………………………………………………………24
3.
Charakteristika Konzervatoře Evangelické akademie……27
3.1.
Zřizovatel Českobratrská církev evangelická…………………29
3.2.
Specifika škol zřizovatele………………………………………………………………30
3.3.
Současná organizace školy…………………………………………………………………34
3.4.
Vedení školy……………………………………………………………………………………………………36
3.5.
Historické nástroje…………………………………………………………………………………39
3.6.
Úspěchy studentů na soutěžích………………………………………………………41
4.
Významné projekty…………………………………………………………………………………………49
4.1.
Hudební sympozia…………………………………………………………………………………………49
4.2.
Nahrávky CD………………………………………………………………………………………………………52
4.3.
Mezinárodní pěvecká soutěž………………………………………………………………53
4.4.
Interpretační kurzy OLMIK…………………………………………………………………54
4.5.
Interpretační seminář barokní a klasicistní hudby…55
4.6.
Studentská operní představení………………………………………………………56
4.7.
„Beethoven na cestách“…………………………………………………………………………63
4.8.
Nahrávací studio KEA………………………………………………………………………………64
5.
František Fiala………………………………………………………………………………………………65
5.1.
Životopis……………………………………………………………………………………………………………66
5.2.
Charakteristika kompozičního stylu…………………………………………69
5.3.
Inspirace gregoriánským chorálem………………………………………………70
5.4.
Dílo…………………………………………………………………………………………………………………………72
5.4.1
Komorní tvorba……………………………………………………………………………………………72
5.4.2
Vokální a vokálně - instrumentální tvorba……………………74
5.4.3
Autorizované hudební úpravy………………………………………………………77
5.4.4
Zvukové nahrávky……………………………………………………………………………………78
5.5.
Rozbor díla „Missa brevis“…………………………………………………………79
6.
Závěr……………………………………………………………………………………………………………………88
Seznam použité literatury a internetových zdrojů………………………90 Seznam příloh……………………………………………………………………………………………………………………92 Anotace
5
„Ze všech druhů umění je to právě hudba, jež má k duchovní látce nejblíže. Sochař pracuje s hlínou a malíř s barvami, i sebekřehčí poezie je vázána na konkrétní slova; jen hudebník pracuje s něčím, co je zcela abstraktní a přitom velmi reálné, co se nedá nahmatat a co přece existuje, má své zákony a dimenze. A proto lze brát prostor ducha jako realitu.“
Petr Eben
6
1.ÚVOD
Téma historie a charakteristiky Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci jsem si pro svoji diplomovou práci vybrala proto, že na této škole působím jako pedagog povinného klavíru a korepetitor, člen školské rady a také v současné době třídní učitel 2. ročníku.
V době, kdy jsem téma práce zadávala, byl jejím ředitelem MgA. František Fiala. To dnes již není pravda. Protože jsem chtěla jeho osobu představit hlavně jako tvůrčího skladatele, jehož
poměrně rozsáhlé dílo není na naší hudební scéně příliš
známé či často uváděné, rozhodla jsem se ponechat druhou část své práce této tematice, přestože František Fiala dnes působí v Praze a jeho cesta se s Konzervatoří Evangelické akademie
7
rozešla. Jeho osobnost bude však, podle mého názoru, díky jeho desetiletému působení s touto školou vždy pevně spojena.
Mým
cílem
v první
části
této
práce
bylo
zpracovat
historii, charakteristiku a současnou situaci na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci.
Ve druhé části představuji bývalého ředitele Františka Fialu
jako
skladatele
všech
jeho
kompozic
a
hudebníka.
jsem
se
Kromě
zaměřila
podrobného
blíže
na
výčtu
dílo
Missa
brevis z roku 1991, které jsem podrobně rozebrala po stránce formální
i
harmonické.
V závěru
práce
jsem
přiložila
také
notový záznam tohoto díla.
1.1. Oslavy 20. výročí
Na
podzim
Evangelické
roku
akademie
2011
se
v Olomouci
uskutečnily velké
na
oslavy
Konzervatoři k 20.
výročí
jejího založení.
Začaly
dopoledne
slavnostním
shromážděním
v kostele
Českobratrské církve evangelické na Husově ulici, kde kromě hudebních vystoupení pedagogů i studentů školy zazněly
mnohé
proslovy a pozdravy škole.
O duchovní promluvu se postaral
školní spirituál Mgr.
Jiří C. Klimeš1, promluvila farářka místního sboru ČCE Mgr. Jana Rumlová, za synodní radu 2. náměstek synodního seniora Mgr.
Pavel
Kašpar,
tehdejší
ředitel
1
ústředí
Evangelické
Jiří Cyrus Klimeš (1975) – evangelický farář, školní spirituál Konzervatoře Evangelické akademie ve šk. roce 2011/2012
8
akademie
Mgr.
Martin
Hanáček,
náměstek
Čech,
olomoucký
primátora
RNDr.
děkan
Ladislav
Mgr.
František
Šnevajs,
Miloš
Rejchrt2 nebo bývalý ředitel konzervatoře PhDr. et RNDr. Jurik Hájek3. Modlitbu za školu na závěr přednesl František Gorazd Krušina4.
Pokračováním byl slavnostní raut v budově konzervatoře na Wurmově
ulici.
v katedrále
Vpodvečer
sv.
Václava
byl na
tento
významný
Václavském
den
náměstí
zakončen
slavnostním
koncertem.
Konzervatoř v té době měla za sebou poměrně intenzivní vývoj, za dvacet let Původní
název
na ní působilo velké množství pedagogů.
Církevní
konzervatoř
nahradilo
označení
Konzervatoř Evangelické akademie. Ředitelů zažila celkem šest a stěhovala
se
několikrát
nejprve
v původním
místě
svého
založení, ve městě Kroměříži, a následně do krajského města Olomouc.
Události, které po těchto oslavách následovaly vzápětí na jaře roku 2012 a trvají až do dnešních dnů, jsou však ještě nečekanější a intenzivnější. Okamžité odvolání ředitele MgA. Františka Fialy5 v dubnu 2012 z nikdy oficiálně nevyslovených a nevysvětlených
důvodů
odstartovalo
jednání
školy
se
zřizovatelem, Českobratrskou církví evangelickou. Jeden důvod je však skrytý mezi řádky.
„Škola se vzdálila od evangelické církve a jako celek není svým srdcem s církví spojena“ (tak popsali dva tehdejší členové školské rady, Noemi Batlová a Jiří Květoň, vztah Konzervatoře Evangelické
akademie
a
Českobratrské
2
církve
evangelické
Miloš Rejchrt (1946) – evangelický farář a dizident, v letech 1980-1981 mluvčí Charty 77 PhDr. et RNDr. Jurik Hájek – ředitel Konzervatoře Evangelické akademie v letech 1997-2002 4 P. Gorazd František Krušina OPraem., kaplan v římskokatolické farnosti Svatý Kopeček u Olomouce 5 MgA. František Fiala – ředitel Konzervatoře evangelické akademie v letech 2002-2012 3
9
ve
zprávě pro 1. zasedání 33. synodu v roce 2011). Příčinou toho, že „ naprostá většina studentů nevnímá školu jako církevní“ není zanedbání na straně vedení školy nebo církve. Provoz školy je hrazen ze státního rozpočtu podle pravidel, na která nemá zřizovatel žádný vliv. Učitelé na takto specializované škole jsou vybíráni na základě odbornosti, studenti zase podle míry svého
talentu.
křesťanské
A
pokud
společenství,
hledají tak
nějaký
spíš
duchovní
mimo
školu.
kontakt, Zájem
o
pravidelné pobožnosti byl ze strany studentů velmi malý.6
Zřizovatel vyslovil nespokojenost s vývojem školy, ačkoli nebyl schopen definovat přesněji, jaký vývoj má vlastně na mysli. Škola, která byla původně založena s úmyslem vzdělávat odborně
hudebníky
sloužící
církvi,
a
proto
měla
těžiště
v oborech zpěv a hra na varhany, se postupem času přeměnila na plnohodnotnou nástrojové
uměleckou
oddělení
střední
smyčcové,
školu.
dechové
Rozšířila
nebo
se
klavírní.
o
Počet
koncertů a akcí pořádaných školou stále více narůstal, začínala se dostávat do širšího olomouckého povědomí. Vedení školy i mnozí pedagogové se radovali z tohoto vzestupu a považovali ho za úspěch.
Při konfrontaci se zástupci synodní rady ale měli
stále více
dojem, že možná právě tento odklon od původního
záměru
směrem
k hudebnosti
obecně
je
důvodem
ochlazení
vzájemného vztahu školy a jejího zřizovatele.
Konzervatoř,
přestože
je
zřizována
církví
a
má
svůj
„duchovní obsah“ zakotvený již ve svém názvu, je v prvé řadě školou
hudební.
Studenti
jsou
zde
připravováni
na
povolání
hudebních profesionálů a pedagogů. Duchovní rozměr je pro tento typ
školy
velmi
přirozený.
Muzikant
pracuje
s abstraktním
uměním, inklinuje k přemýšlení o věcech „mezi nebem a zemí“. Již výběrem svého povolání v dnešním materiálním a konzumním 6
Otevřený dopis Miloše Rejchrta synodní radě Českobratrské církve evangelické. Dostupný na www.svobodne.estranky./clanky/pomery-v-církvi/milos.rejchrt--ukonceme-to-trapeni-a-pozehnejme-jim.html
10
světě vyjadřuje svůj idealismus a sklon spíše k nemateriálním hodnotám. Víra byla a je na tomto typu školy i ve kterémkoli jiném městě na jiné konzervatoři vždy velmi silně přítomná.
Ale
povolání „ čistě duchovního, církevního muzikanta“
není reálné, v naší společnosti vlastně neexistuje. Často jde o dobrou vůli profesionálních nebo i laických hudebníků podle svého vnitřního přesvědčení sloužit své církvi. Je jedno, zda jde o církev evangelickou, katolickou nebo jakoukoli jinou. Ne vždy je tato služba adekvátně finančně ohodnocena jako v jiných povoláních.
Zřizovatel dal již rok před zmíněnými oslavami najevo, že má
pocit
duchovního
odklonu
školy.
Toto
tvrzení
uvedlo
pedagogický sbor i s jeho vedením ve zmatek a nejistotu.
Rok poté, na jaře 2012, kdy přišlo ředitele, se zrodila myšlenka škola
se
situaci.
o změně zřizovatele, protože
ocitla
v předmaturitních
Teprve
po
měsíci
nečekané odvolání
byl
přípravách
pověřen
v nepříjemné
vedením
statutární
zástupce. V průběhu státních maturit byla situace často velmi vyhrocená. Vznikla reálná obava, že tyto maturity neproběhnou regulérně správně. Zároveň byla tato doba obdobím dokončování školských vzdělávacích programů, podle kterých se mělo začít vyučovat v 1. ročníku následujícího školního roku 2012/2013. Práce se v dubnu pod vlivem událostí na škole zastavila. Ve velkém stresu a spěchu se muselo během prázdnin vše připravit. Nedokončením těchto plánů
Zmíním
se
o
hrozilo zavření školy.
důležitých
meznících
prokazují šíři její prezentace.
11
vývoje
školy,
které
2. HISTORIE
Škola byla založena v roce 1990 manžely Magdalenou a Janem Horkými za podpory hymnologického poradního sboru Českobratrské církve evangelické jako Evangelická akademie pro církevní hudbu a zpěv. Výuka byla zahájena 1. září 1991 v Kroměříži.7
Myšlenka vzniku církevní hudební školy provázela manžele Horké
při
práci
na
novém
evangelickém
zpěvníku.
Vydání
Chorálníku jako samostatného tisku varhanních doprovodů písní směřovalo
k větší
rozmanitosti
(
stereotyp
čtyřhlasu
byl
nahrazen jednohlasem či dvou- a tříhlasem). Autorská spolupráce řady soudobých skladatelů zajišťovala
osobitost a originalitu
přístupu, přinášela i větší náročnost na hráčskou vyspělost varhaníků.
Poradní
vypracoval
osnovy
odbor
pro
církevní
tříletého
cyklu
sbormistrů, což pozvedlo úroveň
Dalším
impulzem
hudbu
a
školení
zpěv
proto
varhaníků
a
doprovázení v řadě sborů.
vzniku
církevní
hudební
školy
byl
dokončený sborový dům v Kroměříži, jehož dispozice počítala se soustavnou studijní prací a s výchovou mladší generace zpěváků, varhaníků a sbormistrů. Darem varhan firmy Van Vulpen ( péčí holandských reformovaných církví) tato činnost zintenzivněla a s příchodem politických změn v roce 1989 vyústila v rozhodnutí obnovit
varhanní
oddělení
s liturgickým
zaměřením
při
Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského8 v Kroměříži.9
Z původního nápadu založení „ Biblické školy“ či později záměru
rozšíření
Státní
konzervatoře
7
Pavla
Josefa
RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 5 8 Pavel Josef Vejvanovský (1639 nebo 1640-1693) - český hudební skladatel období baroka, společně s Adamem Michnou z Otradovic je považován za nejvýznamnějšího českého hudebníka 17. století 9 MICHAJLOVIČ,A. Církevní konzervatoř v Kroměříži v roce 2001. Sborník vydaný k 10. výročí školy. Kroměříž 2001, s. 5-6
12
Vejvanovského v Kroměříži o oddělení věnující se církevní hudbě nakonec vznikla myšlenka zcela samostatné školy. Problémem ale byla
od
začátku
konzervatoře putovali
skutečnost,
příliš.
uchazeči
že
Postupně
se
neúspěšní
u
na
Kroměříž
jsou
dvě
škola
stala
místem,
kam
přijímacího
řízení
na
Konzervatoři P. J. Vejvanovského.
Další postupně vznikající problémy se týkaly výběru vhodné budovy. Škola se z původní Riegrovy ulice stěhovala nejprve na Velké náměstí do historické budovy s podloubím, kde působil skladatel Pavel Josef Vejvanovský. Zde došlo za ředitele PhDr. et
RNDr.
Jurika
Hájka
k významným
rekonstrukcím
s finanční
podporou evangelických sborů z Německa. Přemístění do budovy bývalých kasáren na Velehradské ulici proběhlo
pouhý rok před
svým již naplánovaným stěhováním do Olomouce .
V roce 2008
začala éra snahy o vybudování zcela suverénní
a samostatné školy v Olomouci, nikoli „chudé příbuzné“ jiné konzervatoře.
Stejně
tak
i
město
Olomouc
se
tímto
krokem
obohatilo, protože získalo školu, která v něm svým zaměřením chyběla.
Den otevření Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci1. září 2008- byl velmi slavnostní. V katedrále sv. Václava se konal koncert, na kterém vystoupili sólisté Marika Žáková a Richard Novák společně s Moravskou filharmonií Olomouc a Českým filharmonickým sborem Brno s jeho uměleckým vedoucím
Petrem
Fialou10. Pod jeho taktovkou zaznělo Te Deum Antonína Dvořáka, kterému
předcházelo
uvedení
a
capellového
Pater
Noster
Františka Fialy, jehož provedení řídil sám autor.
10
Petr Fiala (1943) - český hudební skladatel, sbormistr a hudebník, v současné době hudební ředitel a sbormistr Českého filharmonického sboru Brno
13
Slova chvály pronesli mnozí přítomní hosté, jako například tehdejší
hejtman
Olomouckého
kraje
Ivan
Kosatík
se
svými
náměstky, předseda parlamentu Miloslav Vlček a politik KDU-ČSL Tomáš
Kvapil,
kteří
měli
na
realizaci
celkové
rekonstrukce
obrovskou zásluhu. Zasloužili se o nemalou finanční podporu celého díla. Vděčnost za novou školu vyjádřil arcibiskup Jan Graubner, synodní senior Joel Ruml
vyzdvihl ve svém proslovu
slova Te Deum, neboli „ Tebe, Bože, chválíme“. Přítomna byla i zakladatelka školy Magdalena Horká, která poděkovala Bohu za úspěšné ukončení tohoto ekumenického díla.11
2.1. MEZNÍKY VÝVOJE ŠKOLY
1.
9.
1991
byla
konzervatoř
založena
jako
Evangelická
akademie pro církevní hudbu a zpěv se sídlem Riegrova ulice č. 18,
Kroměříž
studentů.
12
(
sídlo
Farního
sboru
ČCE)
s
kapacitou
30
Ve funkci ředitelky školy byla do 30. 6. 1992
Magdalena
Horká,
oddělení
Pražské
rozhlase
v Praze,
založení
školy
jedna
se
z posledních
konzervatoře. ve
sboru
zásadní
ČCE měrou
absolventů
Působila v Proseči
liturgického
v Československém a
zasloužila
v Kroměříži. spolu
se
O
svým
manželem Janem Horkým.13
Od 1. 9. 1992 do 31. 8. 1995 působil ve funkci ředitele školy Mgr. Jan Jun.14 Za jeho období škola rozšiřovala svoji kapacitu, přestěhovala se z Riegrova náměstí z budovy Sboru ČCE
11
http://ceskybratr.evangnet.cz/index.php?act=detail&idTXT=1802 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 8 13 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 12 14 Mgr. Jan Jun – evangelický farář, farní sbor ČCE v Prostějově 12
14
do renesanční budovy na Velkém náměstí č. 112 v Kroměříži.15 Výuka hry na varhany probíhala v budově sboru Českobratrské církve evangelické na Riegrově náměstí a sboru Československé církve husitské na Milíčově náměstí. V roce 1994 došlo ke změně názvu na Církevní konzervatoř, kapacita školy byla navýšena na 80 studentů.16
Od
1.
Ryšavý17.
9.
Jeho
1995
do
zásluhou
31.
8.
byly
1996
školu
vybudovány
budovy školy na Velkém náměstí.
řídil
učebny
Mgr. v 1.
Ivan patře
18
Od 1. 9. 1996 do 30. 4. 1997
ředitelka školy MgA. Ivona
Hýbnerová – Křivánková19 zaměřila svoji pozornost na vybavování školy
hudebními
nástroji.
Škola
z darů
zakoupila
koncertní
20
cembalo. Měla již 106 studentů.
Od 1. 5. 1997 do 31. 7. 2002 zastával post ředitele PhDr. et
RNDr.
Jurik
legislativních v nastoupené pěstovala
a
Hájek.
materiálních
cestě
živé
Věnoval
svých
pracovní
institucemi
z oblasti
Holandsku,
Rakousku
především
podmínek
předchůdců. i
osobní
církevní a
se
i
Slovensku.
21
školy Škola
vztahy
profánní Byly
zabezpečení a
pokračoval
v této
době
s osobnostmi hudby
a
v Německu,
uskutečněny
mnohé
přednášky a semináře se zahraničními lektory. Svaz pro církevní hudbu pravidelně umožňoval několika studentům týdenní pobyt na varhanním, pěveckém či instrumentálním semináři v Německu. 15
RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 12 16 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 8 17 Mgr. Ivan Ryšavý – evangelický farář, farní sbor ČCE v Kroměříži 18 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 12 19 MgA. Ivona Hýbnerová-Křivánková – absolventka JAMU v Brně v oboru hra na cembalo 20 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 12 21 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 12
15
Důležitým počinem Jurika Hájka bylo uspořádání hudebních sympozií. V červenci v roce 1998 proběhlo jednodenní sympozium s názvem „Hudba na kroměřížském zámku“. 1. mezinárodní sympozium „Hudba a duchovní hodnoty“ se uskutečnilo
v srpnu v roce 1999 . Ve třech dnech probíhaly
zajímavé přednášky, které vedli představitelé různých církví od protestantů přes katolíky až k pravoslavným a židovskému rabínovi. 2.ročník tohoto mezinárodního sympozia následoval v srpnu roku 2001.
Od 1. 8. 2002 do 19. 4. 2012 působil ve funkci ředitele školy MgA. František Fiala. 1. 2. 2006 se konzervatoř stěhovala do
budovy
bývalých
na
adrese
kasáren),
Velehradská
1.
7.
625
2006
v Kroměříži
došlo
ke
změně
(
budova
názvu
na
Konzervatoř Evangelické akademie. 1.9. 2008 získala od Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci k dlouhodobému pronájmu nově rekonstruovanou raně barokní
rezidenci
v centru
Olomouce.
Konzervatoř
byla
přemístěna z Kroměříže do Olomouce, univerzitního a kulturního centra střední Moravy, což mělo pro školu historický význam. Po sedmnácti
letech
svého
působení
ve
městě
okresního
formátu
dostala škola možnost v autonomním prostředí naplno rozvíjet vlastní koncepční plány a vize, umělecké aktivity a s podporou církví
svá
specifika,
ke
kterým
patří
především
snaha
o
zkvalitňování církevní a liturgické hudby v naší zemi.22 Stav, kdy
dvě
instituce
podobného
typu
fungovaly
vedle
sebe
v Kroměříži, byl již neudržitelný a neperspektivní. Po přemístění konzervatoře do krajského města Olomouce se celkově změnily podmínky a předpoklady k růstu a rozvoji školy. Vznikly větší možnosti působnosti a uplatnění, protože město a jeho
široké
okolí
nenabízí
stejný
22
ani
podobný
typ
studia.
RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 5
16
Kultura
je
obyvatel.23
ve
městě
Nabídla
institucemi
-
rozvinutější
se
spolupráce
Moravskou
i
díky
většímu
s olomouckými
filharmonií,
počtu
kulturními
Moravským
divadlem,
Univerzitou Palackého a dalšími subjekty. František Fiala kladl mimořádný důraz
na zkvalitňování
pedagogického sboru.24 Od 1. 9. 2011 začalo studovat na škole 130 studentů . Konzervatoř dosáhla v průměru optimálního počtu dvaceti studentů ve všech šesti ročnících.25
Od 1. 8. 2012 je ředitelem školy Mgr. Pavel Zatloukal, jeho úkolem je naplnit vize zřizovatele.
2.2. PRVNÍ ABSOLVENT
Úplně
prvním
absolventem
školy
byl
Ladislav
Moravetz
(1972), který dnes vyučuje varhanní improvizaci na Konzervatoři Pavla
Josefa
Vejvanovského
v Kroměříži
a
hymnologii
na
Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci.
Ladislav hudební Pereg věnoval získal
Moravetz
aranžér (Peregu
a
od
skladatel.
Mare)
lidovému
je
evangelický Pochází
v západním
muzikanství
Českobratrské
a
církve
církevní
z české
Rumunsku. taneční
vesnice
Zde
hudbě.
evangelické
hudebník,
se
Velký
nejdříve
V roce
stipendium
1991 na
Církevní konzervatoř v Kroměříži, kde studoval hru na trubku u MgA. Lazara Cruze.
23
RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 5 24 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s.12 25 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 8
17
Po
absolutoriu
pokračoval
ve
studiu
církevní
hudby
na
Církevní hudební škole v Berlíně a na Vysoké škole umění – obor evangelická církevní hudba ( hra na varhany u profesora Leo van Doeselaara a Erwina Wiersinga, sbormistrovství u profesorky Uwe Gronostay, zpěv u Dietmara Hackela a profesorky Adele Stolte, varhanní improvizace u profesora Friedricha Meinela, hudební teorie u profesora dr. Wolfganga Dinglingera a hymnologie u KMD Christiana Finckeho). V Berlíně částečně vykonával kantorskou službu.
Od
roku
Českobratrské
2001
církve
působí
evangelické
jako a
celocírkevní
Konzervatoře
kantor
Evangelické
akademie.
Pod jeho vedením byly uskutečněny Semináře církevní hudby. V současné
době
je
předsedou
poradního
sboru
pro
církevní
hudbu, delegátem Evropské konference pro evangelickou církevní hudbu, varhaníkem a sbormistrem pěveckého sboru ČCE ve Zlíně. Ladislav Moravetz patří k „zahajovacímu“ ročníku Konzervatoře Evangelické akademie. Škola mu umožnila absolvovat po čtvrtém ročníku (roku 1995), protože obdržel stipendium na Berliner Kirchenmusikschule.
Absolventský koncert Ladislava Moravetze měl jinou podobu, než
je
běžné
v dnešní
době.
Kromě
hlavního
oboru
(hra
na
trubku) musel obstát v dalších disciplínách, které jsou pro církevní
hudbu
specifické,
vést
souborovou
hru
(žesťový
ansámbl), dirigovat pěvecký sbor a nacvičit s ním repertoár, vést
zpěv
shromáždění
(sbor
zpíval
vícehlas,
shromáždění
jednohlas) a vytvořit fakultativní kompoziční činnost (pro tuto událost
napsal
Ladislav
Moravetz
dvě
skladby-Rány
duše
pro
trubku a varhany a Fanfara Magna pro žestě a tympány).
Na absolventském koncertu byl přítomen tehdejší synodní senior Pavel Smetana, který tuto formu závěrečné zkoušky na
18
Konzervatoři Evangelické akademie velmi ocenil. Označil ji jako prvotinu. Další absolventské koncerty se již takto nekonaly.26
2.3. PŘESUN DO OLOMOUCE
Myšlenka Olomouce
se
přesunu zrodila
tehdejšího
církevní v 90.
ředitele
letech
PhDr.et
Josefem
nejvíce
vyhovující
budova
minulého
RNDr.
Hrdličkou27.
s Mons.
konzervatoře
Již
Jurika
tehdy
bývalé
z Kroměříže století Hájka
byla
kanovnické
do
v hlavě společně
považována
za
rezidence
ve
Wurmově ulici č. 13 v Olomouci.
Když
se stal v roce 2002 ředitelem konzervatoře František
Fiala, byla tato myšlenka jednou z motivací, která ho vedla k hledání
řešení
zřizovatelem
tohoto
školy.
nápadu.
Byla
Nejdůležitějším
zahájena
východiskem
jednání
se
budoucnosti
školy se stalo finanční zabezpečení akce.
Ředitel
František
Fiala
dostal
zásadní
úkol
-
sehnat
jeden až dva miliony korun na nejnutnější opravy, po kterých by
bylo
Budova
možné byla
postupně nereálnost Fiala
ve
ale
Wurmově ve
ukazovala provedení
proto
začal
velmi
ulici
v Olomouci
špatném
stavu.
provoz
Přípravná
rozsáhlost
nutných
oprav
za
k tomu
získané.
finance
hledat
jinou
variantu
zahájit.
pro
a
fáze jejich
František přemístění
konzervatoře z Kroměříže do důstojného prostředí.
26
KOUBA, Jakub. Dechové oddělení Konzervatoře Evangelické akademie od jeho vzniku po současnost. Písemná absolventská práce. Olomouc 2013, s. 17-18 27 Mons. Josef Hrdlička (1942)- český katolický duchovní, básník, překladatel a hudební textař. Od roku 1990 pomocný biskup olomoucký, děkan olomoucké metropolitní kapituly
19
Začal vyjednávat s představiteli rodného města Jihlavy. Tato jednání byla bohužel neúspěšná, protože město o tento typ školy nestálo.
Rozhodl se zjistit skutečný stav finančních nákladů na kompletní
opravu
zaměstnávalo
rezidence
několik
v Olomouci.
dalších
let.
Jejich
Reálná
zajištění
částka
se
vyšplhala na necelých 60 milionů korun. Výsledkem
ho
nakonec rozsáhlé
rekonstrukce je stavba, která dokonale zapadá do historického prostředí okolí školy.28
2.4.
KANOVNICKÉ
Soubor olomoucké
rezidenčních Předhradí,
Křížkovského, v kapitule
REZIDENCE
Wurmovy
vlivem
palácových
na a
různých
náměstí
staveb je soustředěn na Republiky
Mariánské
ulice.
událostí
kolísal,
a
Počet na
do
ulic
kanovníků
počátku
18.
století se jejich počet ustálil na dvanácti. Prázdné rezidence byly přidělovány sídelním kanovníkům na různě dlouhou dobu. Ti v nich vytrvale nesídlili, ale obsazovali je podle postupu ve svých digniturách. Kapitulní děkan stojící v čele olomoucké kapituly obýval rezidenci na někdejším olomouckém hradě.
Nejstarší
části
nejčastěji
čtyřkřídlých
objektů
byly
postaveny v zadních částech stavebních parcel, v nichž některé mají dochovány i zbytky gotických a renesančních kanovnických domů. Parkán za těmito staršími křídly byl upraven na barokní kanovnické zahrady. Kolem mladších průčelních a bočních křídel vznikala obdélná nádvoří.
28
Čerpáno z osobní konzultace s MgA. Františkem Fialou dne 14.4.2013
20
Průčelí byla prolomena zaklenutými vjezdy opatřenými monumentálními kamennými portály. Nad portály byl obvykle 29
osazen znak biskupa Karla z Lichtensteinu – Castelkorna
a erb
stavebníka.
U
rezidencí
se
vžilo
pojmenování
po
významných
stavebnících, nebo byly označovány starým číslováním Předhradí ( např. Residencia Salisburgiana – náměstí Republiky č. 3, U černé
brány
–
Křížkovského
č.
2,
Residencia
Dirriana
–
Křížkovského č. 4, Residentia Salmiana – Křížkovského č. 6, Residentia Pavlovskiana – Křížkovského č. 14 nebo Residentia Orlickiana – Wurmova č. 5).30
2.5. RESIDENTIA SCHRÖFFELIANA – rekonstrukce
Na začátku dvacátých let 17. století nechal kanovník Jan Křtitel
Zoechius31
v Olomouci.
Na
přestavět
okna
jejího
svoji
nově
východního
nabytou křídla
rezidenci
dal
vytesat
pamětní nápisy připomínající budoucím generacím jeho jméno a zásluhu o stavbu, kterou v roce 1679 stavebně, architektonicky a umělecky dokončil další její uživatel, Ferdinand Schröffel ze Schröffelheimu.32
Schröffelové svobodných
pánů
ze
Schröffelheimu
byl
pro
Ferdinanda
je
štýrský
Schröffela,
rod.
Titul
světícího
biskupa v Olomouci, udělen 5. 3. 1694 ve Vídni. Od tohoto data sídlil
Ferdinand,
sv.
pán
z Schröffelheimu,
29
v biskupské
Karel II. hrabě z Lichtenstein – Castelcornu (1624-1695) – olomoucký biskup v letech 1664-1695 ELBEL, Martin. JAKUBEC, Ondřej: editoři. Olomoucké baroko 1. díl. Olomouc 2010, s. 99-100 31 Jan Křtitel Zoechius – doktor kanovnického práva, kanovník olomoucký a vratislavský 32 ELBEL, Martin,. JAKUBEC, Ondřej: editoři. Olomoucké baroko 1. díl, článek Olomoucká architektura a památková péče Zdenky Bláhové, s. 365 30
21
rezidenci. V letech, kdy byl kanovníkem a předtím i proboštem u sv. Mořice ( 1667), vlastnil rezidenci č. 10 ve Wurmově ulici ( dnes č. 13),
kterou od základu přestavěl.33 Tehdy šlo
o
a
zásadní
úpravu
reprezentativní výzdoby.34 všechny
podoby
Hlavní
hlavní
vstup
vstupy
celá
stavba
v dispozici, z ulice do
byla
dovedena
hmotě
i
s předloženým
křídel
objektu
do
detailech portálem
z nádvoří
i
byly
opatřeny portály se Schröffelovým znakem.
Ve
druhé
interiéry
třetině
v patře
18.
století
s rokokovými
byly
štukovými
upraveny stropy
některé
v průčelním
křídle datované erbem kanovníka Jana Josefa Podstatského. Na stropě sálu s monogramem kanovníka Františka Řehoře Gianniniho byly vymodelovány zlacené medailony
s alegoriemi kardinálních
ctností.
Podle pamětní desky v průjezdu byla přestavba rezidence zahájena 24. dubna 1679. Protože na podzim toho roku stavebník Kichler
zemřel,
spolupracovníky.
byl
portál
asi
dokončen
jeho
dílenskými
35
Na začátku 21. století přišel po více než třech stech letech
nový
stavebník
s projektem
celkové
obnovy
objektu
(Ateliér „ A“ : Antonín Škamrada, Jiří Tomeček) pro potřebu Konzervatoře
Evangelické
akademie.
Do
roku
2002
sloužila
patrová
stavba
stavba bez zásadních úprav kulturním institucím.
Původní
jednotraktová
čtyřkřídlá
uzavírající nádvoří byla pro nový provoz stavebně upravena. Objekt
dostal
nové
komunikační
33
schéma,
pro
které
byly
Olomouc, Wurmova č. 13. Stavebně historický průzkum. KAŠPÁRKOVÁ, Slavomíra. 1992, e.č. 6703. Archív NPÚ ú-o-p-Olomouc, s. 3-4 34 ELBEL, Martin,. JAKUBEC, Ondřej: editoři. Olomoucké baroko 1. díl, článek Olomoucká architektura a památková péče Zdenky Bláhové, s. 365 35 JAKUBEC, Ondřej. PERŮTKA, Marek: editoři. Olomoucké baroko 2. díl. Olomouc 2010, s. 100
22
korigovány historické konstrukce, a byly do něj vloženy nové komunikační
prvky
–
uzavřená
pavlač
se
zděnými
„
konci“
předložená východnímu křídlu, výtah spojující všechna podlaží v jihovýchodním schodiště. v západní
rohu
Vstupní polovině
dispozice. rameno
Byla
upravena
původního
severního
křídla
a
schodiště
zmizelo
a
doplněna z nádvoří
nahradilo
ho
nové z interiéru přízemí, přístupné od západu a vlomené do starší klenby. Druhému schodišti z nádvoří na východní straně severního křídla byla přistavena předsíň. Z nové pavlače při východním
křídle
severního
a
v nádvoří
jižního
bylo
křídla
do
patra
vybouráno
fasád
pět
východního,
nových
vstupů
zrušením parapetů raně barokních oken. Stejná oprava se dotkla jednoho z oken pod pavlačí.
Ze schodišťové haly v patře v severozápadní části objektu bylo
vybudováno
nové
provoz školy. svým
využitím
úpravou
hmot
„kapotáží“
a
schodiště
do
krovu,
kam
byl
rozšířen
Prostor původního krovu byl takto „povýšen“ na
další
střechy, do
střechy
podlaží
stavby,
úpravou
konstrukcí
prorůstajícím
a
to
s patřičnou
krovu,
množstvím
jejich
vikýřů.
Ze
střech rezidence zmizely komíny.
Ve velkém sále uličního patra byla ve prospěch obnovy původní podoby otevřena zaslepená okna do dvora. Ale současně byly do obou fasád
uličního křídla proraženy v parapetech
oken sálu technické výdechy vytápění.
K velké
škodě
sondami
zachycené
nástěnné
malířské
původního
interiéru
kvalitní,
byť
výzdoby,
ta
byla
nedošlo
k odkrytí
fragmentárně
zachované
pouze
konzervována
a
opětovně překryta. Nedošlo ani k památkové restituci štukového
23
detailu stropů, jejich malířského pojednání a tónování. Obojí bylo ponecháno „ dalším generacím“.36
Národní památkový ústav vytkl současným architektům, že k objektu využití
přistoupili prostor
předpokládaného
a
velmi bez
věcně
nově
historického
s důrazem
na
požadovaného
závazku
maximální
i
samozřejmě
bezvýhradně
respektovat
minulost stavby. Barokní umělci podle nich řešili svou stavbu v architektonické, duchovní a výtvarné bohatosti, ve vysoké umělecké
kvalitě.
postupným ubrala
Barokní
chátráním,
stavbě
její
na
nenávratně zničeny,
rezidence dnešní
podoba
autentičnosti, jiné
snad
byla
uchráněna
však
některé
dočasně
podle
před ústavu
detaily
překryty
a
byly
upraveny.
Nebyly údajně využity všechny možnosti poznání stavby, které nabízí jen celková obnova historického objektu.37
2.6. UDÁLOSTI ROKU 2012
Události školy.
Dne
varování
jara
18.
odvolán
roku
dubna
2012
2012
ředitel
velmi
byl školy
silně
nečekaně MgA.
zasáhly a
bez
František
do
chodu
předchozího Fiala.
Po
konzultaci s právníkem František Fiala zjistil, že odvolání platí
od
následujícího
dne,
tedy
od
19.
dubna.
Záměrem
zřizovatele bylo sice změnit ředitele své školy, nikoli však okamžitě. Ukázalo se, že zde došlo bohužel zřejmě k nevratnému kroku.
36
ELBEL, Martin. JAKUBEC, Ondřej: editoři. Olomoucké baroko 1. díl, článek Olomoucká barokní architektura a památková péče Zdenky Bláhové. Olomouc 2010, s. 367 37 ELBEL, Martin. JAKUBEC, Ondřej: editoři. Olomoucké baroko 1. díl, článek Olomoucká barokní architektura a památková péče Zdenky Bláhové. Olomouc 2010, s. 366
24
Tato událost byla
v předmaturitním čase natolik šokující,
že by ji ospravedlnilo jen velmi výrazné pochybení ředitele školy. Nic takového se ale neprokázalo. Ani později zřizovatel neuvedl žádné konkrétnější důvody svého rozhodnutí, jen že má na takové rozhodnutí nárok. Statutární zástupce byl pověřen vedením školy až čtyři týdny po této události.
Teprve 11. června přijeli do Olomouce zástupci synodní rady, aby se setkali s pedagogy školy a vysvětlili jim své záměry.
Po
několikahodinovém
společném
jednání
se
bohužel
pedagogové žádného uspokojivého vysvětlení nedočkali. Současně byla představena dočasná ředitelka Judr. Simeona Zikmundová. Na výběrovém řízení byl v červnu vybrán novým ředitelem konzervatoře
MgA.
Pavel
Zatloukal,
který
do
své
funkce
nastoupil 1.8.2012.
Tyto události provázely mnohé protesty nejen pedagogů, ale také studentů, kteří uspořádali demonstrace ve dnech 8. a 9. června v Praze u příležitosti zasedání synodu Českobratrské církve
evangelické.
přizvány
přímo
na
Na
jejich
jednání
základě
synodu
byly
9.
dvě
června,
studentky kde
mohly
vystoupit se svými příspěvky na téma odvolání ředitele a změny zřizovatele.
Další protesty proběhly 20. – 28. června v Olomouci formou petiční houpačky. Tři studentské odpolední koncerty vzbudily ohlas
i
v médiích,
např.
v Olomouckém
deníku
a
v České
televizi.
Během prázdnin byla založena Konzervatoř Olomouc o.p.s., která
se
chtěla
stát
novým
zřizovatelem.
O
Konzervatoř
Evangelické akademie projevil zájem i Olomoucký kraj.
25
Nový ředitel se díky bouřlivým událostem rozhodl dát svoji funkci k dispozici. Bylo vyhlášeno nové výběrové řízení, které proběhlo v říjnu 2012 a jehož vítězem se stal opět Mgr. Pavel Zatloukal. Své jmenování potvrdil na pedagogické radě 8. listopadu.38
Situace na konzervatoři se zdánlivě uklidnila, ale způsob, jakým
zřizovatel zasáhl do vývoje své školy, kterou tím téměř
existenčně ohrozil, i do osudu jejího bývalého ředitele, je stále nepochopitelný. Blížící se další setkání synodu ( 30. května – 1. června 2013) otevřelo znovu otázku, co je pro konzervatoř
a
její
osud
zásadní.
Proběhlo
referendum,
kterém se všichni studenti i pedagogové školy
ve
mohli vyjádřit
ke změně zřizovatele. Hlasovalo jich celkem 81 %. Zapečetěné urny s hlasovacími lístky byly odvezeny do Prahy, kde přítomnosti
zástupců
synodní
rady
i
školy
byly za
otevřeny.
85
%
hlasujících se vyslovilo pro změnu zřizovatele, proti změně bylo 8,5 % a 6,5 % se zdrželo hlasování tím, že vložilo do urny prázdné hlasovací lístky.
Čím
má
být
církevní
konzervatoř
jiná
než
ostatní
konzervatoře, jak projevovat svoji duchovní specifičnost a co přesně
je
prioritním
posláním
a
snahou
této
školy,
jsou
otázky, které stále hledají své odpovědi.
Miloš Rejchrt, člen Českobratrské církve evangelické a bývalý člen synodní rady, adresoval za sebe již několik dopisů synodní
radě,
ve
kterých
poukazuje
na
nespravedlivý
postoj
k Františku Fialovi, nutnost omluvy a dobrozdání i pochybení synodní rady v razantním zasáhnutí do chodu své školy. Ve svém posledním
poukazuje
na
to,
že
vzdálenost
mezi
Konzervatoří
Evangelické akademie a Českobratrskou církví evangelickou je
38
Čerpáno ze stručného harmonogramu kauzy v roce 2012 a 2013, zpracoval Robert Mimra , 2013. Dostupné na www.konzervatorolomouc.cz
26
nyní tak velká, že by nejlepším řešením bylo škole „požehnat a nechat ji jít“.39
3. CHARAKTERISTIKA KONZERVATOŘE EVANGELICKÉ AKADEMIE
Konzervatoř
Evangelické
akademie
(KEA)
je
ekumenicky
otevřená církevní konzervatoř pro žáky bez rozdílu náboženského vyznání. Mohou zde studovat i vyučovat lidé bez církevního zařazení, předpokládá se však, že jsou jim blízké křesťanské postoje. Zřizovatelem je Českobratrská církev evangelická.40
KEA je střední školou, na které mohou posluchači studovat obory hudba nebo zpěv. duchovní
rozměr
a
Od jiných konzervatoří ji odlišuje její
určité
užší
zaměření
na
barokní
hudbu.
Studenti jsou vzděláváni kromě hudebních a všeobecných předmětů také v oblasti duchovní tematiky, jako je církevní hudba a zpěv, gregoriánský chorál a podobně.
Škola zkouškou
a
poskytuje vyšší
střední
odborné
vzdělání
vzdělání
s
zakončené
maturitní
dosaženým titulem
Dis.
Výuka je zajištěna dle základních pedagogických dokumentů – učebních
plánů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky.41 Od školního roku 2012/ 2013 je na škole
39
Celý dopis Miloše Rejchrta je dostupný na www.svobodne.estranky./clanky/pomery-v-církvi/milos.rejchrt-ukonceme-to-trapeni-a-pozehnejme-jim.html 40 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 5 41 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 5
27
vyučováno
podle
nově
schváleného
programu, jehož smyslem je
školního
vzdělávacího
vyzdvihnout specifika školy.
Díky specifickému vzdělání v oborech církevní hudby jsou absolventi odborně připraveni pro studium na vysokých školách s uměleckým v oblasti
nebo
pedagogickým
umělecké
v koncertním
praxe
provozu,
korepetitoři,
zaměřením.
jako
komorní
orchestrální
hudební
redaktoři,
Mohou
se
uplatnit
hráči/pěvci,
hráči/sboroví církevní
sólisté zpěváci,
hudebníci
při
bohoslužbách, sbormistři církevních souborů. Jsou připraveni pro pedagogickou praxi jako umělecko - pedagogičtí pracovníci s odbornou kvalifikací pro výuku odborných uměleckých předmětů na ZUŠ, které odpovídají charakteru studovaného oboru, stejně jako
církevní
vzděláváním
kantoři
mladých
pověření
členů
výchovou
církevních
souborů
a
uměleckým
a
církevních
hudebníků, varhaníci, sbormistři a ředitelé kůrů.
Posláním každé školy je výchova a vzdělávání studentů, kteří
ve
svém
Konzervatoř
oboru
naleznou
Evangelické
kvalitní
akademie
profesní
nabízí
uplatnění.
studentům
vedle
klasického studia konzervatorijního typu i přesah v duchovní oblasti, a to nejen v souvislosti s duchovní hudbou, ale i v rovině věroučné a etické. Tento přesah se velmi pozitivně odráží i v samotné atmosféře školy, která významněji než na jiných
školách
klade
důraz
na
komunikaci
mezi
pedagogem
a
žákem. Pedagog vnímá potřeby studenta v komplexnějším rozměru, rozvíjí
nejen
jeho
hudební
nadání,
ale
zajímá
se
také
o
prostředí, ze kterého student vychází, a v mnohých případech je mu nejen pedagogem, ale i
Jednou
z podstatných
důvěrníkem a rádcem.
součástí
hudebního
výstupu
jsou
koncertní přehlídky a soutěže. Škola má v této oblasti za cíl navázat
spolupráci
s jinými
školami,
vzájemně
prezentovat
nejlepší výkony studentů a také se nechat inspirovat úrovní
28
jiných škol. Formou výměnných koncertů se již dříve podařilo nastartovat spolupráci s konzervatoří v Pardubicích, na půdě Konzervatoře posluchačů
Evangelické Janáčkovy
akademie
se
konzervatoře
uskutečnily
v Ostravě,
koncerty
Konzervatoře
v Brně a koncert posluchačů JAMU z Brna. Důležitou motivační složkou jsou koncertní zájezdy do zahraničí.
Každé
léto
škola
pořádá
mistrovské interpretační kurzy
Olmik, jejichž cílem je představit školu jako důvěryhodnou a respektovanou instituci a získat pro ni nové, talentované a nadšené posluchače.
Škola organizuje mezinárodní pěveckou soutěž a má ambici postavit ji na úroveň velkých prestižních soutěží u nás.
Nezbytnou součástí prezentace na veřejnosti je spolupráce s evangelickým vytvořen
sborem
cyklus
v Olomouci.
koncertů
s názvem
V místní „
Dobrý
modlitebně večer
je
s hudbou“.
Další formou spolupráce s farním sborem ČCE jsou přednášky pro studenty i pedagogy školy, které se konají v budově školy a které zajišťují duchovní představitelé církve.42
3.1. ZŘIZOVATEL ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ
Název Evangelická akademie je dán zřizovatelem, jímž Českobratrská
církev
evangelická
(ČCE).
Toto
je
vzdělávací
církevní zařízení zřídila synodní rada ČCE a zahájilo svoji 42
RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí školy. Olomouc 2011, s. 5-6
29
činnost 18. 7. 1990. Škol tohoto zakladatele je v současnosti na území České republiky šest. Mezi jednou základní školou, třemi středními a dvěma vyššími odbornými školami se sociálním a zdravotním zaměřením je konzervatoř jedinou školou uměleckou. Ústředí Evangelické akademie je v Praze, školy se nacházejí ve čtyřech městech
(Praha, Brno, Olomouc a Náchod). Statutárním
zástupcem Evangelické akademie jsou synodní senior a synodní kurátor ČCE.
Statut Evangelické akademie a jeho změny schvaluje synodní rada, školy jsou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky zařazeny do sítě škol. Evangelická akademie se ve
své
činnosti
řídí
církevním
zřízením,
církevními
řády,
usneseními synodů a synodní rady, školským zákonem a právními předpisy, které se k nim vztahují.43
3.2. SPECIFIKA ŠKOL ZŘIZOVATELE
1. Bratrská škola Praha – Holešovice
Bratrská
škola
v Praze
je
církevní
základní
školou
rodinného typu s rozšířenou výukou výtvarné výchovy. Je určena pro
žáky
1.
–
5.
ročníku.
Škola
spolupracuje
s farářkou
Českobratrské církve evangelické a má svůj patronátní sbor U Jákobova žebříku, kam děti dochází na školní bohoslužby v době vánoční a velikonoční.
Škola Stromovka.
se nachází v historické budově v blízkosti parku Součástí
školy
je
zahrada
a
sportovní
s umělým povrchem. 43
Statut evangelické akademie, projednán a schválen v zasedání synodní rady 30. října 2002
30
hřiště
Výuka má k dispozici
tři speciální pedagogy a logopeda
pro děti, které potřebují speciální pedagogickou péči.
2. Evangelická akademie Praha, Vyšší odborná škola sociální práce a střední odborná škola
Střední odborná škola Vzdělávací
program
připravuje
specializované
pracovníky
k výkonu odborné práce v sociální oblasti, zejména pro práci s klienty
žijícími
v sociálně
vyloučených
lokalitách
či
lokalitách ohrožených sociální exkluzí. Příprava je orientována k přímé terénní práci a ke koncepční práci vedoucí k řešení problémů soužití romské menšiny s majoritou na úrovni orgánů státní
správy
a
samosprávy,
či
nestátních
neziskových
organizací. Studium oboru Sociální činnost v prostředí etnických minorit je organizováno stupňovitě.
První
stupeň
studia,
který
tvoří
základní
a
uzavřený
celek, je zaměřený zejména na základní komunikační dovednosti a techniky
včetně
multikulturní
ústního
soužití,
na
a
písemného
systém
a
projevu
fungování
v češtině,
státní
správy,
vybrané otázky práva a metod sociální práce. Důležitou složkou je
výuka
romštiny,
dějin
a
kultury
Romů
a
otázky
řešení
aktuálních sociálních problémů. Tento stupeň studia je zakončen závěrečnou zkouškou.
Druhý stupeň – nástavbové studium – navazuje obsahově na první stupeň, je však již více odborně a teoreticky zaměřen a doplněn
všeobecným vzděláním. Je zakončen maturitní zkouškou.
31
Vyšší odborná škola(VOŠ) Obsahem studia VOŠ je křesťanská etika a filozofie, které jsou duchovním a etickým základem pro studium sociální práce jako
praktické
profese
a
garantují
hodnotovou
profesionální
orientaci studentů. Odbornou složku studia zajišťují především předměty
Teorie
a
metody
sociální
práce,
Právo,
Sociální
politika, Psychologie, Sociologie, Sociální patologie.
Studium
doplňují
supervidované
odborné
stáže
na
pečlivě
vybraných pracovištích. Tvoří 30 % z celkové hodinové dotace učebního
plánu.
Diakonie
Českobratrské
zahraniční
stáže
Škola
spolupracuje církve
studentů
s pražskými
evangelické
zejména
a
středisky
zajišťuje
v církevních
i
zařízeních
v Rakousku, Německu a Velké Británii. Škola spolupracuje od roku 2008
také
s Evangelickou
teologickou
fakultou
Univerzity
Karlovy (UK), s Fakultou humanitních studií UK a s Teologickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
3. Evangelická akademie, Vyšší odborná škola sociálně právní Brno
Studium na této škole je určeno pro maturanty. Absolventi mohou
najít
„Sociálně
uplatnění
právní
jako
sociální
činnost“,
a
to
pracovníci
v různých
v oboru
státních
i
nestátních organizacích činných v sociální oblasti ( státní správa a samospráva, církevní organizace, občanská sdružení, zdravotnická
zařízení,
školská
zařízení,
nadace
aj.),
nebo
jako samostatně působící sociální pracovníci. Absolventi si mohou během jednoho roku doplnit své studium na Evangelické teologické fakultě UK v Praze ve studijním oboru „ Pastorační a sociální práce“ a získat titul „ bakalář“ ( Bc.).
32
4. Střední zdravotnická škola (SZŠ), Evangelická akademie Brno
SZŠ připravuje budoucí pracovníky ve zdravotnictví v oboru „Zdravotní maturitou
asistent/-ka“ a
„
čtyřletým
Ošetřovatel/-ka“
studiem
tříletým
ukončeným
oborem
ukončeným
výučním listem. Mezi obory existuje prostupnost. Absolventi často
pokračují
ve
studiu
na
Evangelické
akademii,
Vyšší
odborné škole sociálně právní v Brně.
5. Střední odborná škola sociální - Evangelická akademie Náchod
Absolvent této školy získá úplné střední odborné vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Je připraven pro výkon odborných činností,
zejména
na
práci
se
sociálně
nebo
zdravotně
handicapovanými lidmi na praktické, administrativní a sociálně - právní úrovni.
Škola
nabízí
pečovatelství“ nestátních institucích. potřebným
dva
připravuje
sociálních Tento dospělým
vychovatelství“
studijní
se
obor a
na
obory
práci
v různých
a
zdravotnických
je
zaměřen
starým
specializuje
:
na
„Sociální státních
zařízeních
pomoc
spoluobčanům. na
odbornou
pomoc
a a
sociálně „Sociální sociálně
potřebným dětem a mládeži.
6.
Konzervatoř evangelické akademie (KEA) Olomouc
Do výuky KEA jsou zařazeny všeobecně vzdělávací předměty s humanitním zaměřením, odborné hudebně - teoretické, církevně
33
- hudební předměty a pedagogické disciplíny jako psychologie, pedagogika,
didaktika,
metodika,
vyučovatelská
praxe
a
historie hlavního oboru.
Škola je šestiletá, čtvrtý ročník je zakončen maturitní zkouškou učebních
a
šestý
plánů
ročník pro
absolutoriem.
konzervatoře
Výuka
probíhá
s rozšířením
podle
v oblasti
liturgické a katechetické.44
3.3. SOUČASNÁ ORGANIZACE ŠKOLY
V současné
době
pracuje
na
Konzervatoři
Evangelické)
akademie téměř 70 pedagogických pracovníků, existuje zde šest jednotlivých oddělení : oddělení klávesových nástrojů, pěvecké oddělení,
oddělení
nástrojů,
kytary
dechových
nástrojů,
bicích,
oddělení
a
oddělení
smyčcových
hudebně–teoretických
předmětů a oddělení všeobecně vzdělávacích předmětů. Vedoucí jednotlivých
oddělení
jsou
zároveň
vedoucími
předmětových
komisí.
Ve vedení školy stojí kromě ředitele také dva zástupci (statutární zástupce pro studijní záležitosti a zástupce pro koncertní činnost).
Konzervatoř
má
svého
protidrogového
preventistu
a
výchovného poradce v jedné osobě.
V listopadu roku 2005 byla v souladu s ustanovením § 167 zákona
č.
561/2004
Sb.
o
předškolním,
44
základním,
informace kapitoly 3.2. jsou čerpány z webového serveru www.ceskybratr.evangnet.cz a http://cs.wikipedia.org/wiki/Evangelická_akademie
34
středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání zřízena školská rada, jejíž členové
jsou
voleni
každé
tři
roky
ze
zástupců
pedagogů,
studentů, rodičů nezletilých studentů a zástupců mimo školu. V tomto roce pracuje tedy ve svém třetím funkčním období.
Na škole byla ve školním roce 2011/2012 v souladu s § 21 školského zákona č. 561/2004 Sb. zvolena jako poradní orgán ředitele studentská rada, která pracuje ve složení předsedy a šesti zástupců jednotlivých ročníků.
Klub rodičů a přátel při Konzervatoři evangelické akademie byl založen v roce 2010. Je občanským sdružením, které ze svého fondu
za
předem
známých
podmínek
poskytuje
příspěvky
na
umělecké akce soutěžního a reprezentačního charakteru nad rámec učebních osnov.
V roce
2012
vznikla
na
škole
Základní
organizace
Českomoravského odborového svazu učitelů ČR.
Výuka probíhá v budovách ve Wurmově ulici č. 13 a č. 11 (hra na varhany) a na ZUŠ Žerotín (hra na bicí nástroje). Škola pořádá zpravidla čtyřikrát ročně ekumenickou bohoslužbu na
začátku
a
na
konci
školního
roku
a
v čase
vánočním
a
velikonočním. Ve školním roce 2011/2012 působil na konzervatoři spirituál, který měl na starosti pravidelné týdenní pobožnosti. Podal ke konci školního roku výpověď, nyní je škola tedy bez školního spirituála.
35
3.4. VEDENÍ ŠKOLY
Současným
ředitelem
školy
je
od
1.8.2012
Mgr.
Pavel
Zatloukal, statutárním zástupcem pro studijní záležitosti
MgA.
Petr Rajnoha,PhD., druhou zástupkyní pro koncertní činnost od ledna 2013 MgA. Marika Žáková. Ráda bych je nyní trochu blíže představila.
Mgr. Pavel Zatloukal (1974)
Mgr.
Pavel
Zatloukal
je
absolventem Konzervatoře Pavla
Josefa Vejvanovského v Kroměříži a JAMU v Brně ve hře na fagot. Během
svého
studia
absolvoval
mistrovské
kurzy
v rakouském
Semmeringu (Sommerakademie). Jako první hráč Naples kvarteta se zúčastnil Mezinárodní soutěže fagotových kvartetů v Berlíně. Mezi
lety
1992-1998
pravidelně
účinkoval
na
Mezinárodních
dirigentských kurzech ve Zlíně, Kroměříži a Hradci Králové. V roce 1994 hostoval ve Filharmonii Bohuslava Martinů Zlín. V letech
1995-2002 byl členem Filharmonie České Budějovice,
mezi lety 1996-1998 působil ve Filharmonii Hradec Králové a od roku
1998
mezinárodním
ve
Filharmonii
konkurzu
Brno.
odcestoval
Po
v roce
úspěšně 2003
do
vykonaném Macaa,
kde
účinkoval v Macao Orchestra a učil na tamní konzervatoři. Po návratu do České republiky v roce 2005 se vrátil do brněnské filharmonie, stal se členem umělecké rady orchestru. Od roku 2006 vyučuje na Konzervatoři Brno. Je členem komorního souboru Foerstrovo
dechové
kvinteto.45
Od
1.8.2012
je
Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci.
45
www.konzervatorbrno.eu. Dostupné z http://www.konzervatorbrno.eu/index.php?id=u-38
36
ředitelem
MgA. Petr Rajnoha, PhD.(1974)
MgA. brněnské
Petr
Rajnoha,
konzervatoři
PhD.
(
studoval
profesor
hru
Zdeněk
na
varhany
Nováček)
a
hru
na na
varhany (docentka Kamila Klugarová) a na cembalo (profesorka Barbara Maria Willi) na JAMU v Brně. V letech 1996-1997 si prohloubil hru na varhany studiem v Paříži. Po návratu do České republiky pokračoval na HAMU v Praze u Jaroslava Tůmy.
V roce 2000 se ve hře na varhany zdokonaloval na stáži ve francouzském Lyonu, účastnil se mnoha mistrovských kurzů. Je znám jako výborný interpret varhanní hudby všech období a je proto zván na varhanní festivaly po celé Evropě i do porot varhanních soutěží (byl například předsedou poroty Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena 2008). Nahrává na historických nástrojích po celé České republice pro Český rozhlas i různá hudební vydavatelství. V roce 2008 rozšířil svoji působnost a ujal se vedení smíšeného pěveckého sboru Uni-sono.
Mezi jeho největší úspěchy patří: 1. cena v soutěži JAMU o stipendium
firmy
Yamaha
(1996),
3.
cena
na
Mezinárodní
interpretační soutěži Brno (1997), účast ve finále Mezinárodní varhanní 3.cena
soutěže na
interpretaci
Johanna
soutěži
Pražské
soudobé
Pachelbela46 jaro
české
v Norimberku
(1999),
skladby
Cena a
za
(1998), nejlepší
Zvláštní
cena
vydavatelství Bärenreiter za nejlepší interpretaci z hlediska historické praxe (také v rámci Pražského jara 1999), 1. cena na mezinárodní
soutěži
Galsenkirchen
(1999),
1.
cena
na
Mezinárodní varhanní soutěži Johanna Pachelbela v Norimberku (2000), cena Johanna Pachelbela a Cena publika.47
46 47
Johann Pachelbel (1653- 1706) – německý barokní skladatel, varhaník a pedagog období baroka http://www.sms.cz/osoba/petr-rajnoha
37
MgA. Marika Žáková (1973) MgA. Marika Žáková byla v Brně
přijata
začala
studovat
přestoupila
na
JAMU
u
na
po studiu na Gymnáziu Lerchova
v Brně
na
profesorky HAMU
obor
Hany
do Prahy
operní
Janků.
zpěv,
který
její
smrti
Po
k profesorce
Magdaleně
Hajóssyové, kde studium úspěšně ukončila v roce 1998.
Její spolupráci
umělecká na
činnost
projektech
je
velice
režiséra
J.
pestrá,
A.
zahrnuje
Pitínského48,
V.
Morávka49, M. Krobota50, účinkování v rockové skupině Jednota i bohatou
koncertní
Schönberg52-Pierrot
činnost lunaire
(M.
byl
Ivanović51-Okamžik,
zaznamenán
Českou
A.
televizí).
Významná byla její účast na Mezinárodním hudebním festivalu ve Wexfordu (Irsko 1997), kde ztvárnila v opeře Kouzelná flétna od Wolfganga Amadea Mozarta roli Dámy.
Z dalších účinkování
významných
v Glagolské
zahraničních
mši
Leoše
působení
Janáčka53
to
bylo
v holandském
Uttrechutu (dirigent Petr Altrichtr54) nebo ve Stabat Mater Antonína Dvořáka55 ve francouzském Le - Mans (dirigent Michel Swierczewski56).
Marika Žáková je hostem operních scén Národního divadla v Praze,
v Brně
i
Ostravě,
Městského
Národního divadla
divadla v Olomouci,
moravskoslezského Slezského
v
divadla
v Opavě, kde ztvárňuje role Mercedes (Carmen), Loly (Sedlák 48
Jan Antonín Pitínský (1955) - divadelní režisér, dramatik a prozaik Václav Morávek (1965) - režisér, scénárista a herec 50 Miroslav Krobot (1961) - český divadelní režisér, herc, dramatik, divadelní pedagog, organizátor a manažer, umělecký vedoucí Dejvického divadla v Praze 51 Marco Ivanović (1976) – český dirigent a hudební skladatel 52 Arnold Schönberg (1874-1951) – rakouský modernistický hudební skladatel, hudební teoretik a příležitostný malíř. Hudební skladby tvořil v atonalitě, vymyslel dodekafonii 53 Leoš Janáček (1854-1928) – český hudební skladatel, jedna z nejoriginálnějších osobností české hudební moderny. Jeho melodika vychází z lidové hudby moravských regionů 54 Petr Altrichtr (1951) – český dirigent 55 Antonín Dvořák (1841-1904) – světově nejproslulejší a nejhranější český hudební skladatel 56 Michel Swierczewski (1955) – francouzský dirigent 49
38
kavalír),
Vlčenky
(Braniboři
v Čechách),Glaši
(Káťa
Kabanová),Flory (Traviata), Orfea (Orfeus a Euridika).
S Národním divadlem Brno se zúčastnila operního turné po Japonsku s operou Carmen a Kouzelná flétna pod dirigentským vedením Jaroslava Kyzlinka. Opakovaně se věnuje interpretaci barokní hudby (s dirigentem Andreasem Kröprem57).
V poslední době účinkovala
v rámci otevření brněnského
divadla Reduta v představení Kouzelná flétna v režii Rocca58 nebo
v opeře
Gianni
Schichi
v režii
Havelky59
Ondřeje
v Národním divadle Brno.
V roce
2012
zpívala
ve
taktovkou sira Simona Rattla60
venezuelském
Caracasu
pod
v koncertním provedení opery
Carmen.
Od staré
roku
hudby
2001
působí
Masarykovy
jako
externí
univerzity
Brno.
pedagog V roce
na
Akademii
2003
začala
učit zpěv na Konzervatoři Evangelické akademie, kde je od roku 2012 také vedoucí pěveckého oddělení.61
3.5. HISTORICKÉ NÁSTROJE
Škola
má
pro
své
studenty
k dispozici
tři
historické
nástroje, které zajišťují kvalitu studovaného oboru. Jsou to
57
Andreas Kröper (1966) – německý hudební vědec, režisér, dirigent a flétnista Rocc – operní režisér a scénický výtvarník 59 Ondřej Havelka (1954) – český herec, režisér, zpěvák a tanečník, frontman skupiny Melody Makers 60 Sir Simon Denis Rattle (1955) – anglický dirigent, od roku 2002 šéfdirigent Brněnské filharmonie 61 Čerpáno z osobního životopisu od MgA. Mariky Žákové 58
39
dvoje varhany a koncertní cembalo. Samozřejmě sem patří také koncertní křídlo Petrof v sále školy.
Varhanní
výuka
je
zajištěna
na
učebně
č.12,
kde
jsou
k dispozici varhany holandské firmy Van Vulpen, které dostala škola darem od evangelických církví z Nizozemí. Původně byly umístěny
v modlitebně Evangelického sboru na Riegrově ulici
v Kroměříži.
Varhany mají dva manuály a pedál. Konstrukčně se jedná o zásuvkovou vzdušnici s tónovou kancelou a mechanickou tónovou i rejstříkovou trakturou. Mají osm rejstříků (4 v I. manuálu, 3 ve II. manuálu, 1 v pedálu). Jedná se o kvalitní nástroj určený ke cvičení a výuce zvláště staré hudby.
Druhé varhany jsou umístěny v areálu Wurmovy ulice č. 11 v učebně zvané „Milíč“. Jedná se o švýcarský nástroj převezený v polovině 90. let do Kroměříže, kde byl umístěn v modlitebně Církve československé husitské na Milíčově náměstí.
Varhany jsou postavené firmou Orgelbau AG Genf. Švýcarský varhanář Ferdinand Stemmer ze Zumikonu (Schweiz, kanton Zürich) je převezl, upravil a instaloval do Kroměříže. Původně byly umístěny
ve
rejstříkovou
Fehraltdorfu. trakturu
a
Mají
mechanickou
zásuvkovou
tónovou
vzdušnici
i
s tónovými
kancelami. Varhany se využívají k výuce, zkouškám i cvičení.62
Koncertní
cembalo
bylo
zakoupeno
v době,
kdy
byla
ředitelkou školy MgA. Ivona Hýbnerová-Křivánková. Jedná se o kopii
jednomanuálového 63
Ruckerse ,
který
pochází
nástroje asi
62
vlámského
z roku
1640.
typu
V roce
podle 1990
ho
Čerpáno z emailové korespondence s MgA. Tomášem Thonem, pedagogem z Konzervatoře Evangelické akademie, obor hra na varhany 63 Rodina Ruckersů – byli to stavitelé cembal a virginalů vlámského typu z Antverp, kteří žili v 16.-17. století
40
postavil
nástrojař
Jiří
Vykoukal
v Hovorčovicích
u
Prahy.
Rozsah nástroje je G-d´´´.
Kromě cembala má škola k dispozici spinet firmy Lindholm z východního Německa.64
3.6. ÚSPĚCHY STUDENTŮ NA SOUTĚŽÍCH
Studenti
Konzervatoře
Evangelické
akademie
reprezentují
každoročně svoji školu na různých interpretačních soutěžích. Bývají
také
úspěšní
v přijímacích
řízeních
na
vysoké
školy
uměleckého nebo i jiného zaměření. Nejvýznamnější úspěchy bych zde ráda zmínila: 1996/1997 Marcela Hanáčková 1. místo ve III. kategorii a ocenění za nejlepší provedení české soudobé skladby,10. ročník Soutěže mladých varhaníků, Opava čestné uznání, III. ročník varhanní soutěže Voříškův Vamberk 97 Miroslav Bureš čestné uznání v 1. kategorii - hra na trubku, 21. soutěžní přehlídka posluchačů konzervatoří České republiky ve hře na dechové nástroje, Ostrava 1998/1999 Daniela Feltlová 1. místo ve II. kategorii a cena za nejlepší provedení soudobé 64
Čerpáno z konzultace s MgA. Lucií Fišerovou, pedagožkou Konzervatoře Evangelické akademie, obor hra na cembalo
41
skladby ( Petr Eben – A festive Voluntary), Soutěž mladých varhaníků, Opava Marie Maňáková 2. místo ve II. kategorii, Soutěž mladých varhaníků, Opava Lucie
Dušková
Kuchařík
(flétna),
(viola),
Petr
Irena Šustek
Trusinová
(housle),
(violoncello),
Jitka
Michal Zejdová
(cembalo) 1. místo v kategorii 4a – kvarteto s cembalem , 5. ročník interpretační soutěže Karel Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava Irena Špinlerová 2. místo v kategorii 4b - hra na klavír, 5. ročník interpretační soutěže Karel Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava Miroslav Bureš 3. místo v 1. kategorii – hra na trubku, 2. ročník interpretační soutěž žesťových nástrojů, Brno 1999/2000 Pavel Šárník čestné uznání v 1. kategorii – hra na trubku, 24. soutěžní přehlídka studentů konzervatoří České republiky ve hře na dechové nástroje, Teplice Vladimíra Dančevská 1. místo v nižší kategorii v oboru zpěv, 7. ročník interpretační soutěže Karel Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava Veronika Freitová 2. místo v nižší kategorii v oboru zpěv, 7. ročník
42
interpretační soutěže Karel Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava Jakub Hrubý 3. místo v nižší kategorii v oboru zpěv, 7. ročník interpretační soutěže Karel Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava Monika Drdová 1. místo ve vyšší kategorii v oboru zpěv, 7. ročník interpretační soutěže Karel Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava 2000/2001 Michal Tetur čestné uznání 1. stupně v 1. kategorii, 25. soutěžní přehlídka konzervatoří České republiky, Pardubice 2001/2002 Michal Tetur 1. místo v kategorii A, 1. ročník Pěvecké soutěže duchovní a koncertní hudby, Kroměříž Eva Zatloukalová čestné uznání v kategorii A, 1. ročník Pěvecké soutěže duchovní a koncertní hudby, Kroměříž 2002/2003 smyčcové duo 1. místo, 9. ročník interpretační soutěže Karel Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava
43
trio 3.
místo,
9.
ročník
interpretační
soutěže
Karel
Ditters
z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava 2003/2004 Jiří Jablunka 3. místo v kategorii A - hra na tubu, 27. soutěžní přehlídka konzervatoří České republiky, Ostrava Václav Zapletal čestné uznání v 1. kategorii – hra na trombon, 27. soutěžní přehlídka konzervatoří České republiky, Ostrava smyčcové duo 3. místo, 10. ročník interpretační soutěže Karel Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava trio čestné uznání, 10. ročník interpretační soutěže Karel Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava 2004/2005 Emílie Řezáčová 3. místo v Mezinárodní pěvecké soutěži Imricha Godina Iuventus Canti, Vráble, Slovenská republika Jan Kučera čestné uznání v 1. kategorii - zpěv, 28. soutěžní přehlídka konzervatoří České republiky, Pardubice Michal Tetur čestné uznání 1. stupně ve 2. kategorii – zpěv, 28. soutěžní přehlídka konzervatoří České republiky, Pardubice 2005/2006
44
Jiří Jablunka 2. místo v 1. kategorii – hra na tubu, 5. ročník interpretační soutěže žesťových nástrojů, Brno Lenka Schallenbergerová 3. místo – zpěv, Soutěž o cenu Leoše Janáčka, Brno Jan Horecký 2. místo – hra na kytaru, Music Competition London 2005/2006 Michal Tetur cena Nadace OSA v kategorii A, 3. ročník Pěvecké soutěže duchovní a koncertní hudby, Kroměříž 2007/2008 Jan Kučera 3. místo v soutěži Pražský pěvec 3. místo ve 3. kategorii – zpěv, 31. soutěžní přehlídka konzervatoří České republiky, Pardubice čestné uznání a cena Nadace OSA v kategorii A, 4. ročník Pěvecké soutěže duchovní a koncertní hudby, Kroměříž Lucie Laubová 3.místo ve 2. kategorii, 31. soutěžní přehlídka konzervatoří České republiky, Pardubice čestné uznání v soutěži Pražský pěvec 2008/2009 Jiří Kovář čestné uznání ve 2. kategorii, 16.ročník Soutěže mladých varhaníků, Opava
45
Lucie Laubová 3. místo v kategorii A, 5. ročník Mezinárodní pěvecké soutěže duchovní a koncertní hudby, Olomouc Jana Fröhlichová čestné uznání v kategorii A, 5. ročník Mezinárodní pěvecké soutěže duchovní a koncertní hudby, Olomouc 2009/2010 Šimon Pavlík 3. místo ve 2. kategorii - hra na trombon, 33. soutěžní přehlídka konzervatoří ČR ve hře na dechové nástroje, Ostrava Jana Filípková čestné uznání v 1. kategorii - hra na lesní roh, 33. soutěžní přehlídka konzervatoří ČR ve hře na dechové nástroje, Ostrava Jana Fröhlichová 3. místo v 5. kategorii, cena Spolku pro komorní hudbu a zvláštní cena za nejlepší interpretaci písně B. Martinů, 6. ročník Pěvecké soutěže Olomouc 2009 Eliška Münsterová čestné uznání, 6. ročník Pěvecké soutěže Olomouc 2009 2010/2011 Eliška Münsterová čestné uznání, 34. soutěžní přehlídka konzervatoří a hudebních gymnázií České republiky, Pardubice Eliška Münsterová 3. místo, 7. ročník soutěže Pražský pěvec
46
Lucie Laubová (absolventka ve šk. roce 2009/2010) 2. místo, 6. ročník Mezinárodní pěvecké soutěže duchovní a koncertní hudby, Olomouc Tereza Červinková zlaté pásmo v kategorii H, sólová hra na zobcovou flétnu, Celostátní soutěž s mezinárodní účastí Zahrajže nám píšťaločka, Nové Zámky Ivana Machalová a Jan Pospíšil zlaté pásmo v kategorii H, komorní hra - duo zobcová flétna a kytara, Celostátní soutěž s mezinárodní účastí Zahrajže nám píšťaločka, Nové Zámky Ladislav Bilan 2 zlaté medaile, 1 stříbrná medaile a 2 zlaté plakety za nejlepší hudební výkon – hra na bicí nástroje, Mistrovství světa v interpretačním umění, Hollywood ( USA) 2011 / 2012 Ivana Machalová čestné uznání v kategorii 4a- hra na zobcovou flétnu, interpretační soutěž Karel Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus, Vidnava
2012 / 2013 Ivana Machalová 2. místo ve 2. kategorii - hra na zobcovou flétnu, 36. ročník soutěžní přehlídky konzervatoří a hudebních gymnázií České republiky, Teplice 1. místo (absolutní vítěz) ve hře na zobcovou flétnu, 11. ročník mezinárodní interpretační soutěže Pro Bohemia, Ostrava
47
Yuri Berdnikov 3. místo v 1. kategorii – hra
na klarinet, 36. ročník soutěžní
přehlídky konzervatoří a hudebních gymnázií České republiky, Teplice Miroslav Houška 3. místo ve 2. kategorii - hra na trombon, 36. ročník soutěžní přehlídky konzervatoří a hudebních gymnázií České republiky, Teplice Martina Jasanská čestné uznání ve hře na housle, 17. ročník mezinárodní houslové soutěže mistra Jozefa Muziky, Nová Paka Eva Šuráňová 3. místo v 1. kategorii, soutěž Klasicismus a smyčcové nástroje, Konzervatoř Brno Kateřina Václavíková čestné uznání, 9. ročník Pěvecké soutěže Olomouc Zuzana Knytlová zlaté pásmo, soutěžní přehlídka klavírní hry „ Mozart opět v Olomouci“ Lucie Strnadová zlaté pásmo, soutěžní přehlídka klavírní hry „ Mozart opět v Olomouci“ Nela Růžičková stříbrné pásmo, soutěžní přehlídka klavírní hry „ Mozart opět v Olomouci“
48
4. VÝZNAMNÉ HUDEBNÍ PROJEKTY
Konzervatoř
Evangelické
akademie
je
školou
hudební
a
duchovní. Způsobem její prezentace jsou koncertní vystoupení, kulturní
akce
v prostorách
a
časté
školy
přednášky,
které
s hudební,
ale
nejen
jsou
také
pořádány
s duchovní,
psychologickou nebo estetickou tematikou. Mnohdy se podařilo zmíněné oblasti propojit v jeden celek.
4.1. HUDEBNÍ SYMPOZIA
V letech
1998
–
2001
uspořádala
škola
tři
sympozia
s hudební a duchovní tematikou. Jednodenní sympozium „ Hudba na kroměřížském zámku“ ( 11. 7. 1998) Sympozium zahájeno
konalo
přednáškou
s názvem navazoval
se
v sále
profesora
Muzea
PhDr.
v Kroměříži.
Jiřího
Sehnala,
Bylo CSc.
„Hudba na biskupském dvoře v Kroměříži“. Na ni koncert
barokní
hudby
v Kapli
sv.
Kříže,
kde
na
zobcové flétny vystoupila Susanne Wagner, na violoncello Zdeňka Pimková a na cembalo Ivona Hýbnerová.65 1.
ročník mezinárodního sympozia „Hudba a duchovní hodnoty“
(Kroměříž 23. – 25. 8. 1999) Ve třech dnech probíhaly zajímavé přednášky nejen v češtině, ale i v němčině a angličtině, které vedli představitelé různých církví
a
národností.
O
tlumočení
pedagogové školy. 65
Výroční zpráva KEA 1998/1999, Kroměříž 1999
49
se
výborně
postarali
Účastníci sympozia měli možnost vyslechnout jak výklady, tak
i ukázky různých tradic církevního zpěvu a občas byli
vyzváni, aby se sami pokusili interpretovat jednoduché části církevních
zpěvů.
Večery
byly
věnovány
koncertům
v bohoslužebné místnosti sborového domu Církve československé husitské. Zde jsou umístěny moderní varhany, které konzervatoř obdržela darem z Německa. Na prvním koncertě vystoupili žáci a absolventi
konzervatoře,
druhý
koncert
patřil
varhannímu
recitálu paní Ruth Forsbach z Německa. Nad akcí převzaly záštitu kroměřížské okresní instituce, aktivní kroměřížský klub Unesco, Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy
České
republiky,
Ministerstvo
kultury
České
republiky, zřizovatelská církev, olomoucký katolický arcibiskup a
metropolita
Jan
Graubner,
pravoslavný
biskup
Kryštof
a
brněnská pobočka Rakouského ústavu pro střední a jihovýchodní Evropu. Nápad Jurika Hájka66 uspořádat sympozium o duchovní hudbě se setkal s živým zájmem nejen v Česku, ale i v Rakousku a Německu.
Téma
sympozia
zaujalo
hudební
teoretiky
i
výkonné
interprety, historiky hudby, teology, filozofy, psychology. Přednášky byly zaměřeny na gregoriánský chorál, na místo církevní hudby v katolické, evangelické, pravoslavné a židovské liturgii, na psychologické aspekty duchovní hudby, perspektivy církevní hudby na přelomu tisíciletí. Celkem tu bylo ve dvou a půl dnech předneseno 17 referátů ( čtyři v češtině, jeden ve slovenštině, jedenáct v němčině a jeden v angličtině). Sympoziu obavy
duch
z rozdílného
v argumentaci,
66
vládl
kdy
otevřeného
chápání se
dialogu,
pojmů
k problematikám
a
nenaplnily
možných
vyjadřovali
rozporů odborníci
PhDr. et RNDr. Jurik Hájek – ředitel Konzervatoře Evangelické akademie v letech 1997-2002
50
se
z různých
oborů,
každý
z úhlu
své
profese.
Ekumenická
otevřenost patřila k nejsilnějším stránkám ze sympozia. Čeští
katolíci
a
představitelé
duchovní
hudby
měli
na
programu příspěvek světícího biskupa Josefa Hrdličky.67 2.ročník mezinárodního sympozia „ Hudba a duchovní hodnoty“ ( Kroměříž 20. – 22.8.2001) Akce se konala pod záštitou synodní rady Českobratrské církve
evangelické,
církve,
římsko
Ministerstva
republiky,
-
katolické
školství,
Ministerstva
církve,
mládeže
kultury
České
a
pravoslavné
tělovýchovy
republiky,
České
Okresního
úřadu v Kroměříži, Městského úřadu v Kroměříži a Klubu UNESCO Kroměříž. Ve
svém
úvodním
slově
se
PhDr.
et
RNDr.
Jurik
Hájek
zamýšlel nad ekumenou, protože u nás i ve světě v dnešní době jednoznačně převládá snaha o sjednocení rozděleného křesťanství a o nalezení společných, jednotících prvků. mohou
mít
v těchto
odstraňuje
bariéry
našich
představ,
historicky vede
do
povrchové
snahách
své
způsobené pojmů,
Umění a hudba
nezastupitelné
setrvačností
které
vždy
místo.
našeho
nesou
Hudba
myšlení,
v sobě
určitý
vymezený náboj. Hudba sama je jakousi nití, která hlubiny
našeho
lidského
bytí,
vlny,
chaos,
neprůhlednost
tam,
kde
dostáváme
se
přes
k hlubším
horizontům skutečnosti, které začínáme chápat. Tam můžeme lépe porozumět tomu, co nám chce zprostředkovat náboženství. Další důležitou otázkou, která byla na sympoziu otevřena a diskutována,
byl
smysl
církevní
hudby,
vymezení
jejího
provozování v rámci liturgických výkonů. V příspěvcích zaznělo mnoho dalších
praktických pastoračně - liturgických otázek a
hledání jejich odpovědí.
67
Výroční zpráva KEA 1999/2000, Kroměříž 2000
51
Na sympoziu představili své přednášky prof. Pavel Aleš, Dr.
Hans-Christian
Dromann,
Matthias
Drude,
rabín
Michael
Dushinski, prof. Dr. Helmut Fleinghaus, Magdalena Horká, KMD Erich Piasetzki a Hans – Jurg Stefan. Doc. Vlastislav Matoušek, PhD. měl zajímavou přednášku o hře na flétnu šakuhači, která má své místo ve spiritualitě japonského buddhismu. V prostorách uspořádány
dva
sboru
Církve
koncerty.
20.
československé srpna
husitské
účinkoval
na
byly
varhanním
koncertě KMD Erich Piasetzki z Berlína a 21. srpna zahrál na flétnu šakuhači Doc. Vlastislav Matoušek, PhD. z AMU Praha.68
4.2. NAHRÁVKY CD
Škola
uskutečnila
ve
své
historii
celkem
tři
zajímavé
nahrávací projekty. Prvním z nich bylo vydání reprezentativního CD
s názvem
„
Profil
98“
s interpretacemi
skladeb
v podání
studentů školy. V témže roce vyšlo i MC „ Chval pána svého“ s úpravami
žalmů
a
písněmi
sahajícími
ke
kořenům
protestantismu. Velmi Z jednoho
výstižný pramene,
upřesňuje:
Boží
název které
trojice
má bylo
CD
„
vydáno
v hudebním
Ex
uno
v roce
fonte“, 1999.
vyjádření
tří
česky
Podtitul církví.
Nahrávka zahrnuje výběr duchovních skladeb církve katolické, evangelické a pravoslavné od středověku po současnost. Z dvaceti najdeme
68
zde
čísel
patří
například
polovina
čtyři
Výroční zpráva KEA 2001/2002, Kroměříž 2002
52
protestantským
chorálové
předehry
dílům, Johanna
Sebastiana
Bacha,
působivý
je
hymnus
Mocný
Bože,
na
jehož
vzniku se podílel Martin Luther69. Pravoslavná část nahrávky čerpá převážně z historické i soudobé
tvorby
duchovní
hudbu
bulharských zastupuje
skladatelů Pět
a
římskokatolickou
velikonočních
motet
našeho
současného skladatele Antonína Tučapského70.
4.3. MEZINÁRODNÍ PĚVECKÁ SOUTĚŽ
V roce oddělení
2002
vznikla
tehdejší
na
Církevní
popud
vyučujících
konzervatoře
pěveckého
Kroměříž
pěvecká
soutěž, která má v současné době za sebou
6 ročníků ( 2002,
2004,
název
2006,
2008,
2009,
2011).
Dostala
Mezinárodní
pěvecká soutěž duchovní a koncertní hudby. Do poroty soutěže se podařilo během let získat přední zpěváky a zpěvačky, jako jsou Beranová71,
Kateřina
Roman
Janál72,
Novák74 a další. Mezi laureáty
Jonášová73,
Jana
Richard
najdeme dnes úspěšné umělce –
jmenujme například Adama Plachetku, Janu Červinkovou nebo Ivanu Krejčiříkovou. Soutěž je určena pro posluchače a absolventy pěveckých oddělení konzervatoří, hudebních gymnázií, kateder zpěvu
na
vysokých
hudebních
školách
a
pro
mladé
pěvce
koncertních a operních scén. Soutěž si získala během svých šesti ročníků v hudebních kruzích
renomé.
repertoár.
Je
Nabízí
originální tak
svým
příležitost
zaměřením mladým
na
koncertní
umělcům
se
subtilnějším hlasem. Svým programovým zaměřením ( kantátové, 69
Martin Luther (1483-1546) - německý teolog, badatel, zakladatel protestantismu Antonín Tučapský (1928) – hudební skladatel, dirigent českého původu, který žije ve Velké Británii (první Čech jmenovaný členem Královské hudební akademie) 71 Kateřina Beranová – česká sopranistka 72 Roman Janál (1964) – jeden z nejvýznamnějších českých barytonistů 73 Jana Jonášová (1943) – česká sopranistka a hudební pedagožka 74 Richard Novák (1931) – operní pěvec-basista, skladatel a varhaník 70
53
oratorní, koncertní árie od baroka po současnost a písňové cykly, písně českých skladatelů napsané po roce 1950) umožňuje plně
rozvinout
adeptů
ke
a
veřejně
koncertnímu
a
prezentovat komornímu
dispozice
zpěvu.
soutěžících
V době
zvýšeného
celosvětového zájmu o studium staré hudby jsou umělci tohoto druhu velmi vyhledáváni. Soutěž jim pomáhá také navázat nové zajímavé kontakty. Bonusem soutěže je Cena Nadace OSA za interpretaci děl českých autorů napsaných po roce 1950. V propozicích soutěže je tento úkol povinný pro vyšší kategorii a stal se tak nedílnou součástí požadovaného repertoáru. Pro nižší kategorii povinný není. I tito zpěváci mají možnost cenu získat. Soutěž probíhá ve dvou kolech a ve dvou kategoriích : kategorie A – pěvci do 24 let včetně, kategorie B – pěvci do 33 let včetně. Je přitažlivá nejen pro mladé pěvce, ale i pro zkušené interprety a pedagogy z řad porotců i vyučujících.75
4.4. INTERPRETAČNÍ KURZY OLMIK
Olomoucké interpretační kurzy Olmik proběhly doposud ve třech ročnících ( 2010, 2011 a 2012). Přispívají k obohacení kulturního letních
a
společenského
prázdnin.
Založil
života je
Olomouckého
bývalý
ředitel
kraje
MgA.
v době
František
Fiala spolu s manžely MgA. Petrou a MgA. Davidem Mimrovými, kteří
jsou
pedagogy
konzervatoře.
Dramaturgie
kurzů
není
omezena na určité stylové období, je možné zde studovat skladby autorů 17. – 21. století. Jsou příležitostí pro účastníky, kteří si díky každodenní výuce mohou prohloubit a zdokonalit své poznatky získané během uplynulého školního roku. 75
6. ročník Mezinárodní pěvecké soutěže duchovní a koncertní hudby. Podrobný popis projektu. Vedoucí projektu: MIMRA, Robert. Olomouc 2011, s. 1
54
Účastníky pedagogové
kurzů
ZUŠ
a
jsou
studenti
zájemci
z řad
ZUŠ
a
konzervatoří,
hudební
veřejnosti.
Nejžádanějším oborem bývá hra na housle, výuka klavírní hry a hra na varhany, violu, violoncello a kontrabas. Vedle hlavního oboru
mohou
účastníci
studovat
komorní
a
orchestrální
hru,
klavíristům jsou nabídnuty hodiny cembala. Lektory akademie
i
kurzů
jsou
externí
pedagogové
vyučující.
Konzervatoře
Pedagogický
Evangelické
tým
doplňují
zpravidla dva korepetitoři a členové organizačního týmu. Výuka probíhá v prostorách konzervatoře, hra na varhany se vyučuje v majestátní
katedrále
sv.
Václava,
kde
jsou
unikátní
třímanuálové varhany z roku 1883 postavené firmou Rieger. Přirozenou součástí kurzů jsou koncerty. Nechybí koncert lektorů a závěrečný koncert účastníků.76
4.5. INTERPRETAČNÍ SEMINÁŘ BAROKNÍ A KLASICISTNÍ HUDBY
V letech 2012 a 2013 proběhly dva ročníky Interpretačního semináře
barokní
a
klasicistní
hudby.
Hlavním
řešitelem
projektu je profesor PaedDr. Jiří Luska, CSc., vedoucí Katedry hudební
výchovy
v Olomouci. Vytvoření vzdělávání,
Pedagogické
fakulty
Univerzity
Palackého
Semináře byly konány v rámci tříletého projektu institucionální soukromým
a
sítě
mezi
neziskovým
subjekty sektorem.
terciárního Hlavními
lektorkami a organizátorkami semináře jsou MgA. Ilona Růčková a Ph.D. Ing. Jitka Konečná, PGDip.PhD. Obě působí pedagogicky na Konzervatoři Evangelické akademie.
76
brožura OLMIK 2012, Olomouc 2012
55
1.ročník se konal na Konzervatoři Evangelické akademie 15. až 30. března 2012, 2. ročník
27. února až 3. března 2013.
Poslední 3. ročník se bude připravovat v příštím školním roce. Náplní obou ročníků byly poslechové semináře a přednášky z oblasti interpretační praxe barokní a klasicistní hudby na klávesové ( cembalo) a dechové ( zobcové flétny) nástroje a workshopy pro aktivní účastníky, kteří pracovali na vybraných skladbách formou masterclass. Účastníci si mohli prohlédnout výstavu cembal s průvodcem, vyslechnout povídání a prezentaci o dobových klávesových nástrojích a zobcových flétnách či přímo o dobovém klavíru z 19. století.
V roce 2012 vedly přednášky
převážně lektorky, v roce 2013 byli pozváni zajímaví hosté – Barbara Maria Willi77 (přednáška
Detektivní příběh po stopách
generálbasu) a Marek Nahajowski78 (Zlatý věk polské hudby 1550 až 1650, výběr repertoáru pro zobcové flétny). Součástí
byl vždy koncert lektorů a na závěr akce koncert
účastníků.
4.6. STUDENTSKÁ OPERNÍ PŘEDSTAVENÍ
Kromě velkého množství koncertů nebo soutěží, které patří k nejčastějšímu
způsobu
prezentace
studentů
na
veřejnosti,
uspořádalo pěvecké oddělení v minulých letech několik rozsahem větších
projektů
k propojení
–
operních
představení,
ve
kterých
došlo
oblasti pěvecké, herecké a pohybové. Absolventi
konzervatoře v oboru operní zpěv mají možnost se v budoucnu ucházet o angažmá v divadle, pro mnohé z nich je to možná i určitý cíl, který je přitažlivější než pedagogická činnost. 77
prof. Barbara Maria Willi, PhD. (1965) – česko-německá cembalistka, profesorka na JAMU v Brně Dr. Marek Nahajowski (1979) - hudební teoretik a významný polský hráč na zobcovou flétnu, kterou vyučuje na Hudební akademii v Lodži 78
56
Proto
zkušenosti
získané
při
těchto
projektech
spojených
s jevištním provedením mohou být pro ně velmi cenné a užitečné. Operní večer studentů (březen 2005) Studenti
tehdy
ještě
Církevní
konzervatoře
v Kroměříži
nastudovali za doprovodu komorního orchestru školy fragmenty z oper Wolfganga Amadea Mozarta79 Figarova svatba, Don Giovanni a Kouzelná flétna. Figarova svatba (Le nozze di Figaro)je čtyřaktová opera buffa psaná na libreto Lorenza da Ponte80 podle II. dílu hry od Beaumarchaise81 „ La folle journée, ou le mariage de Figaro“. Premiéru, která se uskutečnila 1.5.1786 ve Vídni, dirigoval od cembala sám Wolfgang Amadeus Mozart. Děj opery se odehrává na zámku hraběte Almavivy nedaleko Sevilly, kde se chystá svatba Zuzanky a Figara. Příběh je situační komedií o lásce, záměně postav a překvapujících odhaleních. Potrestaný
prostopášník
aneb
Don
Giovanni
je
dramma
giocoso o dvou aktech. Libreto k této opeře napsal opět Lorenzo da Ponte a premiéra se konala 29.10.1787 ve Stavovském divadle v Praze
pod
taktovkou
W.
A.
Mozarta.
Měla
zřejmě
obrovský
úspěch. Ztvárnění postavy Dona Giovanniho ukazuje touhu, která tohoto požitkáře neuznávajícího žádné hranice a zákony žene až do náruče smrti. Kouzelná
flétna
je
dvouaktovým
singspielem, ke kterému
libreto napsal Emanuel Schikaneder.82 Premiéru vedl opět Mozart ve Vídni 30.9.1791. Obsahově se jedná o pestrou směsici prvků lidové
frašky,
kouzelného
a
pohádkového
79
divadla
a
hry
o
Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) – rakouský klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuóz Lorenzo da Ponte (1749-1838) – vlastním jménem Emanuele Conegliano, italský básník a libretista 81 Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais (1732-1799) – francouzský dramatik proslulý svými třemi hrami o Figarovi. Za svého života byl také hodinářem, vynálezcem, hudebníkem, politikem, tajným agentem, nakladatelem, obchodníkem se zbraněmi i revolucionářem 82 Emanuel Schikaneder (1751-1812) – vlastním jménem Johann Joseph Schickeneder, rakouský divadelní herec, pěvec, režisér a básník 80
57
zasvěcení.
Text
je
silně
prodchnut
zednářskými
myšlenkami,
ideály a rituály. Do hudby i textu pronikla také zednářská i jiná číselná symbolika, v obojím hraje velkou roli číslice tři. Dále předvedli studenti posluchačům své nastudování hry Františka Xavera Brixiho83 „Erat unum cantor bonus“, která se svým charakterem blíží severoitalským komediím dell´arte. Autor zde
vystavuje
jadrnému
posměchu
italský
hudební
styl
a
do
kontrastu dává českou lidovou melodiku. V průběhu hry je tento kontrast
znázorněn
na
postavě
kantora,
který
má
zálibu
v italských umělůstkách, a postavě žáka, jehož melodika čerpá z českých barokních lidových popěvků. Velkým charakterizačním uměním se vyznačují Brixiho recitativy, ve kterých jsou všechny tři
jednající
rozlišeny.
postavy
Stejně
jako
(kantor,
podučitel,
v ariózních
útvarech
student) je
zde
jasně kantor
záměrně vyjádřen jako stylově nejméně vyhraněná osoba imitující různé umělecké školy a zdůrazňující vždy především formální spojitost mezi textem a hudbou. Neobyčejně zdařilou situační komikou se vyznačuje ukázka nácviku Kyrie. Originál této hry se dosud nikde neobjevil, byl patrně dobře
uschován
v některém
klášterním
archívu,
možná
z iniciativy samotného autora. Teprve z doby, kdy F. X. Brixi proslul jako významný církevní skladatel, je doložen první dnes známý opis této hry z roku 1769 v Kuksu. Představení reprízách.
bylo
provedeno
kromě
premiéry
ještě
ve
dvou
84
Navštívení múzy (květen 2006) Pod vedením MgA. Petry Špačkové Lintymerové byl realizován hudebně-dramatický večer, na kterém se představili studenti
83
František Xaver Brixi (1732-1771) – patří mezi nejvýznamnější české hudební skladatele 18. století, stylově se řadí k hudebnímu předklasicismu a ranému klasicismu 84 Čerpáno z programu k představení Konzervatoře Evangelické akademie ze dne 17.3.2005, Kroměříž 2005
58
pěveckého oddělení především herecky. Představení studentů KEA v Kroměříži bylo koncipováno jako hudební večer operních árií, duetů a scén z oper propojený prózou i básněmi. Inscenace byla připravována
v rámci
předmětu
herecká
výchova.
Studenti
zpívali a recitovali v klasických divadelních kostýmech, které zapůjčilo Moravské divadlo Olomouc. Představení se konalo v prostorách Církevního gymnázia v Kroměříži. Hlavní postavou inscenovaného příběhu byl mladý básník, umělec,
kterého
ve
snu
navštívila
dlouho
očekávaná
múza,
inspirace, a pohrávala si s jeho uměleckými touhami. Ty se krystalizují
a
konečně
vyústí
v
poznání
osobní
umělecké
o
baletní
výstupy,
svobody, která je právě v tvorbě. Představení
bylo
obohaceno
tančila
studentka pěveckého oddělení Michaela Kejíková jako Múza. V představení
např.
Offenbach),
z Tajemství
Cvětajevové85, Klavírního
zazněly
próza
z
árie
z
Hoffmannových
(B.
Smetana)
Mozartovy
i
povídek
básně
Kouzelné
(J.
Mariny
flétny
atd.
doprovodu hudebních čísel se ujal MgA.Ivo Meisl.86
Hlas lesa (duben 2007) „Hlas
lesa“
je
rozhlasová
jednoaktová
opera
Bohuslava
Martinů87 na text Vítězslava Nezvala88, ve které se přiklonil k francouzskému
impresionismu. Jedná se o první rozhlasovou
operu v dějinách hudby, která poprvé zazněla v českém rozhlase v roce 1935. Dějem
je
baladický
příběh
lásky
mladé
dívky,
Nevěsty,
která zabloudí v lese, kam se jde rozloučit se svým milencem, mladým
Myslivečkem.
Upadne
do
85
rukou
loupežníků.
Ti
drží
Marina Cvětajevová (1892-1941) - ruská spisovatelka a básnířka, která vynikala v expresionistické lyrické skladbě 86 Čerpáno z emailové korespondence s MgA. Petrou Špačkovou Lintymerovou ze dne 5.6.2013 87 Bohuslav Martinů (1890-1959) – světově proslulý český hudební skladatel hudební moderny 20. století 88 Vítězslav Nezval (1900-1958) - český básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu, vůdčí osobnost českého surrealismu, národní umělec (1953), vyznamenaný zlatou medailí Světové rady míru
59
Myslivečka
v zajetí
a
odsuzují
ho
k smrti.
Los
padne
na
Nevěstu, která je přestrojena za loupežníka, a ta má rozsudek vykonat. Odvede jej do lesa, kde vyslechne jeho vyznání, a pak jej osvobodí. Básnický text má formu jakési pohádky s ohlasy na lidovou tvorbu. Součástí večera bylo i scénické nastudování různých písní a
duet
z tvorby
Dvořáka89,
Antonína
Vítězslava
Nováka90
a
Mikuláše Schneidera-Trnavského91. Režie
celého
programu
se
ujala
MgA.
Petra
Špačková
Lintymerová. Představení proběhlo v prostorách secesního sálu Psychiatrické léčebny v Kroměříži.92 Die Opernprobe neboli Zkouška na operu (červen 2009) Opera o jednom dějství Gustava Alberta Lortzinga93 (18011851)
byla
provedena
již
v Olomouci
v divadelním
sále
Domu
armády 4. 6. 2009 za režijního vedení MgA. Lindy Keprtové. Reprízována byla dne 6. 6. 2009 v brněnském divadle Barka, derniéru měla opět v Olomouci dne 9. 6. 2009.94 Lortzing
patřil
k nejvýznamnějším
německým
skladatelům
před Richardem Wagnerem95, který upřednostňoval ve své tvorbě žánr
tzv.singspielu
-
tedy
operu
s mluveným
dialogem.
Jako
největšího mistra singspielu ctil Wolfganga Amadea Mozarta.96 Opera Zkouška na operu, která je komickou satirou na zvyky kolem
divadla,
respektive
opery,
je
proto
psána
v
tomto
mozartovském duchu a vtipně si pohrává s rokokovým prostředím 89
Antonín Dvořák (1841-1904) – světově nejproslulejší a nejhranější český hudební skladatel Vítězslav Novák (1870-1949) – český hudební skladatel, klavírista, hudební pedagog a horolezec 91 Mikuláš Schneider- Trnavský(1881-1958) – slovenský hudební skladatel, dirigent a hudební pedagog . Zasloužil se o založení Hudební a dramatické akademie v Bratislavě 92 Čerpáno z programu k představení Konzervatoře Evangelické akademie ze dne 26. dubna 2007, Kroměříž 2007 93 Gustav Albert Lortzing (1801-1851) – německý hudební skladatel, dirigent, herec a zpěvák 94 RUML,Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř Evangelické akademie v roce 2011. Olomouc 2011, s. 9 95 Richard Wagner 1813-1883) – německý hudební skladatel, významný představitel hudebního romantismu 96 http://www.jihoceskedivadlo.cz/archiv/porad/112-zkouska-na-operu 90
60
venkovské šlechtické rodiny milující hudbu tak, že spolu se svým služebnictvem provádí operní představení.97 V malém městském divadle se připravuje provedení opery. Ředitel, Karel Hrabě, je nadšený hudebník, jeho dcera Líza zpěvačka. Kolem divadla se potulují dva muži, kteří na sebe sami
prozradí
tajně
naslouchající
dirigentce
Haničce,
kdo
jsou. Jeden je synem továrníka, kterého otec nutí k sňatku s nějakou neznámou „hopsandou od divadla“, a který proto tajně utekl. Druhý je jeho přítel Jožka. Náhodou se však zatoulají právě
do
toho
divadla,
kde
je
majitelem
otec
od
nevítané
nevěsty. Oba se rozhodnou vydávat se za zpěváky a proniknout tak
do
divadelního
neprozradí,
a
tak
souboru.
ředitel
Na
Hančinu
s nadšením
radu
přijímá
Líza
nic
zpěváky
jako
posilu i záchranu za ochraptělého tenoristu na připravované představení.
Sotva
se
však
oba
mladí
prosadí
u
ředitele,
přijíždí Adolfův otec, naříkaje na neposlušnost svého syna. Uvidí ho najednou v převlečení za zpěváka, prozradí ho a tím se
mladý
Adolf
dozví,
že
ta,
kterou
dříve
odmítal,
je
ve
skutečnosti ta, do které se právě zamiloval. Jožka taky není schopen odolat Hance, a tak všechno dobře skončí.98 Opera
z roku
1851
byla
Lortzingovou
poslední
a
byla
provedena až po jeho smrti. Je komorní ukázkou jeho úsměvného umění.99
97
HOSTOMSKÁ, Anna. Kouzelný svět. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, 1960, s. 138
98
Čerpáno z programu k představení Konzervatoře Evangelické akademie, Olomouc 2009 HOSTOMSKÁ, Anna. Kouzelný svět. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, 1960, s. 139
99
61
Barokní fragmenty (prosinec 2012) Představení Fridricha
propojilo
Händela100
a
výstupy
z oper
L´incoronazione
di
Alcina Poppea
Georga Claudia
Monteverdiho101 pomocí fiktivního příběhu kouzelnice Alciny a její sázky o lidskou stálost s bohem lásky Amorem. Protože
interpretace
zákonitosti,
studentům
barokní pomohly
hudby
má
přípravné
své
specifické
workshopy
se
sopranistkou a odbornicí na starou hudbu Irenou Troupovou102, které proběhly na Konzervatoři Evangelické akademie. Režie se ujala Mgr. Alice Ondrejková, Ph.D.103
Ryba a smrček (prosinec 2012) Zde byli studenti nuceni skloubit své pěvecké dovednosti s divadelním
herectvím,
pohybem
v prostoru,
komunikací
s partnery a autorskou invencí. Základem operního představení byl příběh Hanse Christiana Andersena Smrček. Jde o příběh vánočního stromečku, který tolik toužil žít, až nakonec musel zemřít, abychom mohli být o jedny Vánoce
starší,
moudřejší
a
šťastnější.
Vše
spojila
hudba Jana Jakuba Ryby a jeho České mše vánoční.
v celek
Výsledkem
bylo zajímavé alternativní představení. Režisérka MgA. Anna Duchaňová je uměleckou vedoucí divadla Anička a letadýlko, které vychází z autorské divadelní tvorby. Spojuje prvky kabaretu, loutkového a předmětového divadla.104
100
Georg Fridrich Händel (1685-1759) – německý hudební skladatel období baroka Claudio Monteverdi (1567-1643) – italský hudební skladatel z období přelomu renesance a baroka, dovršitel formy madrigalu a jeden ze zakladatelů opery 102 Mgr. Irena Troupová – česká sopranistka žijící v Německu, která se specializuje na starou hudbu 103 Čerpáno z programu k představení ze dne 11. prosince 2012, Olomouc 2012 104 dostupné z www.letadylko.cz/onas.html 101
62
„Barokní
fragmenty“
i
„Ryba
a
smrček“
byly
provedeny
v kostele Církve československé husitské v Olomouci.
4.7. „BEETHOVEN NA CESTÁCH“
Konzervatoř
Evangelické
akademie
je
ve
spolupráci
s Univerzitou Palackého součástí projektu „Partnerství sítě“. V rámci
tohoto
projektu
se
v roce
2013
uskutečňuje
soubor
koncertů nazvaných „ Beethoven na cestách“. Vystupují na nich laureáti
mezinárodní
soutěže
„
Münchner
Klavierpodium
der
Jugend“, kteří postupně představí všech 32 sonát skladatele Ludwiga
van
Beethovena105.
Během
svého
turné
po
významných
evropských městech se tito mladí klavíristé třikrát zastavili i v Olomouci na Konzervatoři Evangelické akademie. První
koncert
proběhl
19.
února
2013.
106
V dopoledních
hodinách mu předcházela velmi zajímavá přednáška o Beethovenově díle i kompozici, kterou vedla profesorka brněnské konzervatoře Inna Aslamasová. Mladí klavíristé, kteří večer vystoupili na koncertě, jí posloužili jako modely a předvedli pár ukázek z připravených
klavírních sonát. Byli to Konstantin Lukinov
(narozen v Moskvě, nyní žijící v Německu), Philipp Scheucher z Rakouska, Yang Tai z Číny, Georg M. Grau z Německa a Anh Pham Hoang, klavírista vietnamského původu z České republiky. Druhý
koncert
se
uskutečnil
29.
dubna.
Na
koncertě
vystoupili Daniel Rykschin, klavírista ruského původu narozený v Mnichově, Larisa Bunakova z Ruska, Róza Radnóti z Maďarska, Ellen Seidel z Německa a Daniel Schneidt také z Německa. 105
Ludwig van Beethoven (1770-1827) – německý hudební skladatel, dovršitel první vídeňské školy klasicistní hudby 106 https://www.email.cz/download/i/W1hqXXEVhWWG5prC0tKAyp46p9OgNLerur0fOlwg2YKt9aQA_I1zF7NoNdqWaxjRW477M/%C4%8Cesk%C3%BD%20bratr5-2013.pdf
63
Třetí koncert proběhl
13.června. Vystoupili na něm Daniel
Schneidt a Ines Höpfl z Německa, klavírista vietnamského původu Anh Pham Hoang z České republiky a Levon Manasaryan z Arménie. Na koncertech bylo kromě Beethovenových klavírních sonát zařazeno vždy i dílo soudobého skladatele, které je inspirováno hudbou
Ludwiga van Beethovena. Posluchači mohli vyslechnout
dílo Elis z cyklu Drei Nachtstücke od Heinze Holligera107, 2 Mikroludie pro čtyřruční klavír (Hněvný chorál, Ruka v ruce) od György Kurtága108 a Pětilístek od Ivana Kurze.109 Součástí projektu „Partnerství sítě“ je koncert studentů Konzervatoře Evangelické akademie v Mnichově, který je nazván „Čeští klasici a Beethoven“. Školu budou v červnu reprezentovat v zahraničí vybraní zástupci školy.110
4.8. NAHRÁVACÍ STUDIO KEA
Poslední zmíněný projekt vznikl v roce 2011 ve spolupráci MgA. Františka Fialy, Mgr. Pavla Glogara a MgA. Roberta Mimry. Jeho obsahem je vybudování zvukového a nahrávacího studia pro účely
Konzervatoře
Evangelické
akademie,
které
má
sloužit
studentům i pedagogům. Ve studiu mají být pořizovány zvukové nahrávky interpretačních výkonů studentů i nahrávky pedagogů v rámci dalšího vzdělávání. Díky přenositelnému vybavení studia budou
pořizovány zvukové záznamy koncertů pořádaných školou
107
Heinz Holliger (1939) – švýcarský hudební skladatel, dirigent, hobojista a klavírista György Kurtág (1926) – maďarský hudební skladatel narozený v Rumunsku 109 Čerpáno z programů na koncerty Konzervatoře Evangelické akademie ze dnů 19. února 2013 a 29. dubna 2013 a z plakátku na připravovaný koncert 13. června 2013, Olomouc 2013 Ivan Kurz (1947) – český hudební skladatel a pedagog 110 https://www.email.cz/download/i/W1hqXXEVhWWG5prC0tKAyp46p9OgNLerur0fOlwg2YKt9aQA_I1zF7NoNdqWaxjRW477M/%C4%8Cesk%C3%BD%20bratr5-2013.pdf 108
64
v profesionální kvalitě. Projekt umožní dále zvukové úpravy již realizovaných nahrávek. Studio bude nezbytné pro výuku nových předmětů Počítačové technologie v hudbě a Elektroakustická hudba, které mají být vyučovány
podle nových školních vzdělávacích programů. Tyto
předměty reagují na technologický vývoj v oblasti multimédií a počítačové techniky a jejich integrace do umění. V rámci těchto předmětů
získají
v disciplínách skladba,
studenti
jako
výroba
aranžování,
(notografie) analogová
a
a
a
praktické
zpracování
tvorba
podobně.
technika
znalosti
a
vytlačena
zvukových
úprava
V těchto
záznamů,
notového
oblastech
novými
dovednosti
je
zápisu
již
stará
technologiemi,
kterým
dominuje digitální zpracování a počítačová technika. Zvukové
a
nahrávací
studio
bude
také
součástí
dalšího
vzdělávání pedagogů hudebních předmětů a může být doplňkovým nástrojem
pro
výuku
hudebně-teoretických
předmětů.
Pro
technické vybavení bude využita technologie Apple. V současné době se hledají na škole vhodné prostory k realizaci.111
5. FRANTIŠEK FIALA
MgA.
František
Fiala
představoval
pro
Konzervatoř
Evangelické akademie jednu z nejvýznamnějších osobností. Stál v jejím čele na pozici ředitele celých deset let, což je mezi ostatními řediteli školy nejdelší funkční období. Zasloužil se o změnu její kvality. Náročnou realizací jejího přestěhování z Kroměříže
do
Olomouce
učinil
velmi
důležitý
krok
historii.
111
Návrh projektu : Nahrávací studio KEAstudio. GLOGAR, Pavel. MIMRA, Robert. Olomouc 2011
65
v její
V pozici ředitele duchovní konzervatoře se propojily tři důležité
aspekty
Fialovy
osobnosti:
jeho
hudební
profesionalita, duchovní rozměr a manažerské schopnosti. František Fiala je celý život zapáleným muzikantem oddaným hudbě. Odjakživa se nejprve laicky a po odborných studiích i profesionálně věnuje skladbě téměř výhradně duchovní hudby. Je hluboce věřícím člověkem. Posouzení manažerských schopností a zhodnocení všeho, co pro školu vykonal, nechám na odbornících. V další části své práce bych se ráda věnovala pohledu na Františka Fialu jako na tvůrčího umělce a skladatele.
5.1. ŽIVOTOPIS
František hudební
Fiala
vzdělání
se
narodil
v Jihlavě
získal
nejprve
na
v roce
Základní
1966.
umělecké
Své
škole
v rodné Jihlavě, kde se učil hře na klavír, housle a zpěvu. Při chrámu svatého Jakuba založil a vedl Scholu od svatého Jakuba, se
kterou
získával
své
skladatelské a dirigentské
první
nejen
koncertní,
ale
i
zkušenosti. Komponoval i upravoval
pro ni mnoho skladeb. Odborné
hudební
vzdělávání
zahájil
v roce
1980
na
Konzervatoři v Brně v oborech hra na violu u profesora Aloise Moráně, kompozice u profesora Dalibora Spilky a dirigování u profesora studia
Zbyňka
získal
1.
Mrkose. místo
Za
čtyři
v soutěžní
roky
po
zahájení
přehlídce
tohoto
konzervatoří
v oboru skladba. „Sametová revoluce“, která přinesla svobodu v náboženském projevu, se projevila i v jeho tvorbě. Začal se stále více
66
přiklánět
k církevní
hudbě.
Věnoval
se
souběžně
soukromě
i
varhanní hře. Varhany jsou pro něj, jak sám tvrdí, hned po lidském hlase nejdůležitějším nástrojem. V roce
1990
přijal
stipendium
na Konzervatoři chrámové
hudby při Arcidiecézi ve Vídni, kde studoval tři roky hru na varhany
ve
třídě
profesorky
Christy
Leitzmüller,
zpěv
u
profesora Bruna Petrischeka a řízení sboru u profesorky Marie Fusseneger. zesílily:
Jeho
aktivity
ve Vídni
v oblasti
chrámové
hudby
ještě
byly provedeny jeho skladby pro sbor a
varhany nejen koncertně, ale i v rámci různých liturgických slavností. Po
návratu
nastoupil
na
místo
chrámového
varhaníka
a
regenschoriho v Brně při katedrále sv. Petra a Pavla. Zde vedl i Komorní sbor, který má dodnes některá jeho vlastní díla ve svém repertoáru.
Začal vyučovat na Varhanické škole v Brně
(dnes Základní umělecká škola se zaměřením na církevní hudbu) varhanní hru a hudební teorii. V roce 1995 nastoupil ke studiu skladby na JAMU v Brně ve třídě profesora Arnošta Parsche. Studia na této škole zakončil v roce 1998 získáním bakalářského diplomu. V letech 1996
– 1997 působil jako vokalista ve známém
pražském souboru Schola Gregoriana Pragensis, jehož uměleckým vedoucím
je
David
Eben112.
Velmi
ho
oslovila
oduševnělá
interpretace vokální hudby tohoto souboru. Blíže poznal hudební řeč
gregoriánského
chorálu,
který
se
stal
v jeho
tvorbě
chrámovou
hudbu
největším inspiračním zdrojem. Na
základě
potřeby
provádět
současnou
založil František Fiala v roce 1997 vokální soubor Canticum novum, jehož práce se soustřeďuje na díla současných českých skladatelů. 112
Doc. PhDr. David Eben, PhD. (1965) – syn českého skladatele Petra Ebena, hudebník a historik, nejznámější současný znalec i praktik gregoriánského chorálu
67
Od roku pokračoval Fiala v magisterském studijním programu na HAMU v Praze 1998 u profesora Václava Riedelbaucha113, který úspěšně ukončil Již
během
k hudebnímu
v roce 2000. studií
géniovi,
stále
Petru
více
Ebenovi
rostlo 114
.
nadšení
Během
svého
a
obdiv
působení
v Praze došlo k profesionálnímu i osobnímu kontaktu s rodinou Petra
Ebena.
doporučení
V
letech
1999
-
2000
byl
František
Fiala
na
profesora Ebena stipendistou v Mezinárodním domě
umělců Villa - Concordia v německém městě Bamberg. Zde se po řadě úspěšných koncertů dočkal svého prvního profilového CD s názvem „ Portait František Fiala“ ( Cavalli- records Bamberg, Německo 2001). Na něm se představil nejen jako skladatel, ale také
jako
varhaník
(
Partita),
umělecký
vedoucí
souboru
Canticum novum a dirigent ( Missa in modo gregoriano). Jako
pedagog
hudebně
–
teoretických
předmětů
působil
František Fiala na pražské konzervatoři, na konzervatoři v Brně vyučoval
varhanní kompozici a gregoriánský chorál. V letech
2002 – 2012 zastával funkci ředitele Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci, kdy se mu podařilo stabilizovat školu po stránce personální115. Nyní oddělení
pedagogicky skladby
na
působí
jako
Konzervatoři
zástupce a
VOŠ
ředitele
Jaroslava
pro
Ježka.
Hudebně-teoretické předměty vyučuje na Konzervatoři Jana Deyla a Státní konzervatoři v Praze.
113
Prof. Václav Riedelbauch (1947) – český hudební skladatel, pedagog a manažer, v letech 2009-2010 zastával funkci ministra kultury ve vládě Jana Fischera 114 Petr Eben (1929-2007) – významný český hudební skladatel duchovní, moderní a soudobé vážné hudby, klavírní korepetitor a varhaník 115 www.frantisekfiala.cz, dostupné na http://www.frantisekfiala.cz/info_cz.html
68
5.2. CHARAKTERISTIKA KOMPOZIČNÍHO STYLU
Záliba ve skládání hudby se projevovala u Františka Fialy od raného dětství, kdy byl důvěrně seznámen s českou lidovou hudbou.
Vyrůstal
všudypřítomná.
v hluboce
Všech
věřící
třináct
dětí
rodině, manželů
kde
byla
hudba
Fialových
prošlo
hudební školou, profesionálně se jí věnují ale pouze nejstarší Petr116
a
nejmladší
František,
který
se
zpočátku
věnoval
nejrůznějším žánrovým úpravám nejčastěji pro vokální seskupení. Mezi
první
skladební
pokusy
patří
například
Cyklus
starozákonních žalmů pro smíšený sbor a komorní orchestr. Jeho kompoziční styl se začal výrazněji formovat během studií
na
konzervatoři
dominoval
zájem
o
liturgickými
texty
gregoriano,
Pater
a
vysoké
duchovní mše
(
škole.
hudbu Missa
noster,
Od
inspirovanou
brevis,
Salve
začátku
Missa
Regina)
u
něj
chrámem, in
nebo
modo texty
k nejrůznějším svátkům a slavnostem církevního roku ( Zpěvy k liturgii Velkého pátku, Pašije podle svatého Marka a svatého Lukáše).
Sám
se
označuje
spíše
za
tradičně
orientovaného
komponistu, pro kterého je důležitý jeho posluchač i to, zda dojde k určité vzájemné komunikaci, porozumění a obohacení. Skladatelův
hudební
styl
vychází
z domácí
a
evropské
tradice druhé poloviny 20. století, je silně spjatý s hudebními formami minulosti a odmítá atonální hudební řeč. Sám říká, že „Napětí
musí…
pozitivního“.
být,
ale
moje
hudba
musí
přinášet
něco
Proto je jeho hlavní charakteristikou citlivé
zacházení
s hudebním
z hudební
tvorby.
dědictvím,
Většina
jeho
sepětí skladeb
s vírou je
a
radost
komponována
pěvecké sbory ( zčásti s hudebními nástroji) a pro varhany.
116
Petr Fiala (1943) – český hudební skladatel, sbormistr a hudebník, v současné době hudební ředitel a sbormistr Českého filharmonického sboru Brno
69
pro
Největším skladatelským vzorem byl Františku Fialovi Petr Eben,
vliv
setkávání
na
jeho
kompoziční
například
s Milanem
zrání
měla
ale
Slavickým117,
také
častá
Svatoplukem
Havelkou118 a zejména s jeho profesorem Václavem Riedelbauchem. Kromě ryze duchovních, až paraliturgických kompozic, se věnuje
Fiala
také
se
zájmem
úpravám
či
původním
skladbám
v tanečním stylu, stejně jako tvorbě v oblasti elektroakustické hudby119.
5.3. INSPIRACE GREGORIÁNSKÝM CHORÁLEM
Podrobné a hluboké studium gregoriánského chorálu otevřelo Fialovi nevyčerpatelný zdroj inspirace pro téměř všechnu jeho vokální, vokálně–instrumentální i čistě instrumentální tvorbu. Působení
v souboru
Schola
Gregoriana
Pragensis
mu
přineslo
mnohé cenné zkušenosti. Gregoriánský chorál je název pro všechen liturgický zpěv římsko-katolické církve. Je to jednohlasý (monodiální) latinský zpěv školených zpěváků, který hudebně podporoval modlitby a biblické texty. Jeho název je odvozen od Řehoře Velikého, který zasedal na papežském trůně v letech 590-604 a je považován za vlastního zakladatele tohoto liturgického zpěvu. Dal sebrat a revidovat
všechny
do
té
doby
užívané
liturgické
zpěvy
a
vytvořil jejich jednotnou, obecně platnou normu. Jsou obsaženy v Řehořově
antifonáři. Čistotu tradice měla střežit pěvecká
tělesa při svatopetrském chrámu i jinde zvaná Schola cantorum.
117
prof. PhDr. MgA. Milan Slavický (1947-2009) – hudební skladatel, hudební vědec a pedagog prof. Stanislav Havelka (1925-2009) – hudební skladatel a pedagog 119 www.frantisekfiala.cz, dostupné na http://www.frantisekfiala.cz/info_cz.html 118
70
V době
gregoriánského
chorálu
se
ustálil
pořádek
v katolické bohoslužbě, jejímž nejdůležitějším projevem je mše. Mešní ordinarium, tj. textově neměnné části mše, jsou: Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus a Agnus Dei. Tvoří dodnes základ
zhudebňování
mešních
textů,
ať
již
jsou
ve
formě
řídí
podle
liturgické nebo koncertní. Ostatní
pohyblivé
texty
–
proprium
-
se
hlavních křesťanských svátků, ale také všedními dny, kdy jsou v katolickém kalendáři uvedena jména svatých a světic.120 Dělí se na introitus, graduale s alleluiatickým veršem (místo toho je někdy tractus), offertorium a communio. Vlastní officium se skládá ze sedmi pobožností k jednotlivým denním dobám. Každá část
obsahuje
žalmy,
antifony,
lekce,
responsoria,
hymny
a
modlitby.121 Postupem
doby
přibyly
k řehořovským
zpěvům
hymny
(chvalozpěvy), tropy a sekvence (vznikly textováním ozdobných koloratur,
časem
tridentským
se
koncilem
osamostatnily
a
byly
z gregoriánského
v 16.
chorálu
století
vyloučeny).
Oficiálně byly ponechány pouze 4 sekvence : Victimae paschali laudes, Veni Sancte Spiritus, Lauda Sion Salvatorem a Dies irae. K nim byla v rove 1727 přičleněna Stabat Mater.122 Gregoriánský
chorál
byl
hlavním
předmětem
středověké
hudební teorie. Zpočátku byl šířen ústní tradicí, později asi v 9.
století
byla
vytvořena
neumová
notace.
Neumy
vznikly
patrně z interpunkce, prozodických znamének antických gramatiků a ze zaznamenávání pohybů sbormistrovy ruky.123 Poměr slova a hudby, kdy vůdčí je funkce textu, i melodika gregoriánského
chorálu
je
ve
120
Fialově
tvorbě
vsazena
SCHNIERER, Miloš. Dějiny hudby. 4. revidované a doplněné vydání. Brno : JAMU 2007, s. 23 ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. Praha-Bratislava: Panton 1964, s.24-25 122 SCHNIERER, Miloš. Dějiny hudby. 4. revidované a doplněné vydání.Brno : JAMU 2007, s.23-24 123 SCHNIERER, Miloš. Dějiny hudby. 4. revidované a doplněné vydání.Brno : JAMU 2007, s.25 121
71
do
moderního
pojetí
melodie,
rytmu
i
harmonie.
Velmi
častá
nápaditost textu vyplývá z faktu, že rytmus je mu podřízen. Přesto je právě rytmem slovo na mnoha místech neseno. Je velmi proměnlivý,
ale
pro
posluchače
v závislosti
na
textu
zcela
přirozený.
5.4.DÍLO
Poměrně rozsáhlé dílo bych ráda rozčlenila do několika oblastí. V celé autorově tvorbě je naprosto dominantní zaměření na skladby komponované pro lidský hlas s instrumentálním či jen komorním
doprovodem.
V čistě
instrumentálních
skladbách
je
často skryta inspirace melodikou gregoriánského chorálu, která tak udává charakter dílu, i když se skrytým textem.
5.4.1 Komorní tvorba
Chorální partita pro varhany ( 1992) Hlavním tématem je postní píseň Kristus, příklad pokory. Partita je spojením sedmi transformací chorálu do jedné mohutné gradace. Meditace pro sólovou flétnu ( 1995) O radosti a smutku pro dechové trio ( 1996) Hudba pro klarinet, fagot a klavír ( 1997) Sonata da chiesa pro violoncello a klavír (1997)
72
Skladba je třídílná (Adagio cantabile, Andante con moto, Andantino). Neodvozuje svou hudební logiku ze známé hudební formy konce 17. století, ale označení „da chiesa“ se projevuje spíše
v rovině zvýrazněné spirituality, kterou tu zastupuje
jako osová melodie píseň „ Jezu Kriste, štědrý kněže“, kterou do české hudby zřejmě uvedl Jan Hus.124 Epigramy pro smyčcový kvartet ( 1997) Cyklus jsou
velmi
využití
tvoří 5 miniatur. Jednoduché témbrové kontrasty působivé.
gregorianiky,
Toto
instrumentální
přestože
hudební
dílo forma
je
příkladem
je
chorálu
naprosto vzdálená. Jednotlivé části mají jakýsi evoluční příběh a blíží se novoklasickým východiskům, přesto autor přerušuje pravidelný chod lyrickými interjekcemi. Je zde evidentní vliv syntézy chorálního myšlení a řady dalších postupů.125 Chorální fantazie pro violu a smyčce ( 1998) Skladba je vystavěna na
vokální antifoně Imensae caeli
Conditor. Dílo má meditativní charakter, kterým zachovává obsah původního textu dané antifony. V dění času ( 1999) Jedná
se
o
klavírní
cyklus,
který
je
tvořen
třemi
freskami. První dvě části spojuje představa chorálu, která je chápána nikoli ortodoxně, ale spíše dynamicky. Střední 2. část cyklu je hommage Petru Ebenovi, jehož vliv je ve Fialově tvorbě patrný jako určitý inspirující vzor a jeho hudební myšlení
124
Portrait František Fiala, booklet k CD (Cavalli-records Bamberg, Německo 2001), autor textu :prof. PhDr. ŠTĚDROŇ, Miloš Csc., s.12-13 125 Portrait František Fiala, booklet k CD (Cavalli-records Bamberg, Německo 2001),autor textu: prof. PhDr. ŠTĚDROŇ, Miloš Csc., s.13
73
velmi
blízké.
Velmi
dramaticky
působí
třetí
část,
která
exponuje svým obvyklým způsobem imitační fakturu.126 Dialogy pro flétnu a vibrafon ( 2000) Velmi zdařilá a barevně zajímavá skladba koncertantního charakteru, která nalézá ve spojení časté zvukové konstelace překvapivé
plochy.
Dílo
imponuje
svou
vyvážeností
a
sevřeností.127 Chorální fantazie pro flétnu a klavír / varhany (2002) Eine kleine Tanzmusik pro cembalo ( 2004) Biblické obrazy pro varhany ( 2006) Kloboukovy trampoty ( 2010), cyklus dětských písní.
5.4.2 Vokální a vokálně-instrumentální tvorba
Missa brevis (1991) Zhudebňování liturgického textu je v dějinách hudby častým jevem, díla jsou určena přímo k použití při bohoslužbě nebo ke koncertnímu provedení. Tato skladba stojí někde na rozhraní. Jejímu
charakteru
ale
přece
jen
více
odpovídá
koncertní
provedení. Je psána pro netradiční složení hlasů, kterými jsou soprán, tenor a baryton. Altová linka je svěřena violoncellu. Hlasy jsou rovnocenné, přesto je ta nástrojová část pro své technické možnosti rozmanitější. 126
Portrait František Fiala, booklet k CD (Cavalli-records Bamberg, Německo 2001), autor textu: prof. PhDr. ŠTĚDROŇ, Miloš Csc, s.13 127 Portrait František Fiala, booklet k CD (Cavalli-records Bamberg, Německo 2001), autor textu:prof. PhDr. ŠTĚDROŇ, Miloš Csc., s.13
74
„Jako laň dychtí po bystré vodě“ (1996) Jedná
se o tři starozákonní zpěvy pro komorní sbor a
vibrafon Psalmus pro tenor, flétnu a vibrafon (1996) Biblické písně pro tenor a varhany (1996) Pater noster pro sbor a capella (1997) Navazuje
na
gregoriánské
podněty
a
dociluje
při
recitativní prostotě velmi působivého výrazu. Salve Regina pro komorní sbor, flétnu a vibrafon (1997) Sbor je naplněn duchem nové jednoduchosti s důrazem na jasnost linie a je podepřen působivými barvami. Jde o krásnou miniaturu rychle plynoucího času.128 Missa in modo gregoriano pro tenor sólo, komorní sbor, smyčcový kvintet,
Dílo gregoriana
vibrafon,
pochází
zvony
z období
pragensis,
kdy
a
Fialova
byl
varhany
působení
gregoriánským
(1998)
ve
chorálem
Schole úplně
stržen. Skladba je neobyčejně dynamická a v mnohém směru i dramatická. Je vystavěna pouze na gregoriánských tématech, ale transformována do autorovy vlastní hudební představy. Hlasy a nástroje přecházejí do podmanivých zvukových gest. Tím se Fiala blíží jednak světu chorálu, ale i polymelodické mši 14.- 16. století. Přitom je dílo pevně zakotveno v mešní tradici 20. století a má opět blízko k inspiraci Petrem Ebenem. Největší
128
Portrait František Fiala, booklet k CD (Cavalli-records Bamberg, Německo 2001), autor textu: prof. PhDr. ŠTĚDROŇ, Miloš Csc., s.13
75
předností
tohoto
vyzrálého
a
svěžího
díla
je
spojení
recitativní chorální naléhavosti s plynulostí celku.129 Missa angelis (2000) Tato Sanctus
pětidílná cyklická skladba (Kyrie, Gloria, Credo, a
Agnus
v Bambergu
na
Dei)
vznikla
objednávku
pana
během
stipendijního
Wernera,
místního
pobytu
chrámového
sbormistra, u příležitosti 20. výročí dívčího sboru. Dulcis et rectus Dominus, kantáta pro sóla, sbor a orchestr (2000) Jedná
se
o
absolventskou
práci
studia
skladby
na
AMU
v Praze, která je psána na slova 25. žalmu „ Dulcis et rectus Dominus“ a je rozvržena do sedmi kratších částí. Ty spojuje volně navazující liturgický text. Tematicky se jedná o různě zaměřené prosby z Knihy žalmů. Chorálová
nápěvnost
je
v celém
díle
zřetelným
východiskem, přičemž se nejedná o gregoriánské citace a jejich rozvíjení, ale o samostatnou melodickou invenci. Autorovi se podařilo vyhnout v díle jakémukoli stereotypu. Jednotlivé části jsou
diferencovány
instrumentálních prvkem
použitím
různých
vokálních
a
kombinací. Velmi výrazným a dobře využitým
jsou varhany, obzvlášť ve 4. a 6. části. Skladatel
nezůstává jen u citace chorálu, ale nazírá ho soudobýma očima, aniž by setřel nebo zdeformoval jeho podobu.130 Ecce, floret ( 2008) Antifona,
ve které je citována autentická gregoriánská
melodie. Skladatel melodickými a harmonickými postupy vytvořil atmosféru
a
hudební
barevnost,
129
která
ještě
umocňuje
význam
Portrait František Fiala, booklet k CD (Cavalli-records Bamberg, Německo 2001), autor textu: prof. PhDr. ŠTĚDROŇ, Miloš Csc., s.13 130 EBEN, Petr. Oponentský posudek na dílo Františka Fialy „Dulcis et rectus Dominus“, Praha 2000
76
liturgického textu. Dílo je věnováno památce Petra Ebena, o jehož životě a díle vypráví právě slovy zhudebněné antifony: „Hleďte, jak rozkvétá květ jeho kněžství. Jeho sladká památka přetrvá navěky. „ Venite, Adoremus , chlapecký sbor a capella (2011) Cesta
přes
kamenný
most,
cyklus
čtyř
duchovních
písní
pro
soprán, housle, klarinet a klavír ( 2013) Název
cyklu
je
převzat
z první
písně,
která
vznikla
v lednu roku 2012 k životnímu jubileu olomouckého biskupa Mons. Josefa Hrdličky131. Textová předloha je dílem Zuzany Novákové – Renčové132, žijící autorky a dcery Václava Renče133. Tato první píseň je zároveň budoucí součástí mnohem rozsáhlejšího díla, které František Fiala v současné době komponuje na objednávku Olomouckého arcibiskupství . Jedná se o Kantátu ke svaté Anežce České. Sólový part je v písni obohacen o recitační plochy, které přednáší sólista. Missa a 4 voci (2013) První uvedení je naplánováno na říjen 2013.
5.4.3 Autorizované hudební úpravy
Tři lidové písně pro čtyři mužské hlasy „Byla cesta ušlapaná“ pro vyšší hlas, smyčce a klavír (adventní písně) 131
Mons. Josef Hrdlička (1942)- český katolický duchovní, básník, překladatel a hudební textař. Od roku 1990 pomocný biskup olomoucký, děkan olomoucké metropolitní kapituly 132 Zuzana Nováková-Renčová (1943) – básnířka, spisovatelka 133 PhDr. Václav Renč (1911-1973) – básník, dramatik, překladatel, představitel spirituálního proudu české literatury
77
„Půjdem spolu do Betléma“ Zpracování vánočních koled pro vyšší hlas a klavír „Cestičko blódivá“ Úprava horáckých písní pro sóla, sbor, flétnu, klarinet, fagot, varhany a smyčce Pět písní pro dětský sbor a varhany na texty Jiřího Žáčka
5.4.4
Zvukové nahrávky
Portrait František Fiala (autorské CD, vydavatelství Cavallirecords Bamberg, Německo 2001) Splnilo
se
Písmo
svaté
(komorní
soubor
Nadate
turbe,
vydavatelství Rosa, Praha 1993) Dej Bůh štěstí ( dětský sbor Motýli, vydavatelství Rosa, Praha 1995) Vánoce v českých kancionálech (vokální soubor Canticum novum, vydavatelství Rosa, Praha 1997) Tebe, Bože, chválíme (Canticum novum ,vydavatelství Rosa, Praha 1999) Tengo sed de ti (Hermana Glenda, vydavatelství De la raiz, Barcelona 2000)
78
5.5. ROZBOR DÍLA „MISSA BREVIS“
Jedno rozhodla Missa
z děl,
které
podrobněji
brevis.
Je
mě
velmi oslovilo a které jsem se
rozebrat,
psána
pro
je
ranější
netradiční
pětidílná složení
skladba
hlasů
-
z
vokálních je to soprán, tenor, baryton, jediný instrumentální hlas
svěřil
František
Fiala
violoncellu.
Důvodem
byl
podle
samotného autora fakt, že v době, kdy dílo komponoval, měl pro jeho provedení ve svém dosahu právě takto směrované hudebníky. Zcela zřejmá je inspirace gregoriánským chorálem. Profesor Petr Eben, který byl Fialovi vzorem, se sám o tomto díle velmi pochvalně vyjádřil. Upoutala ho zejména poslední část Agnus Dei. Harmonická konzonance
a
zahuštěných vyplývajícího
sazba
je
dizonance, akordů
velmi
soudobá,
využívá
až
pestré
citlivě palety
k zatajování
zamlžování
tóniny.
Jsou
kombinuje
souzvuků
tercie
a
používány
od
z toho paralelní
kvartové, kvintové i celotónové postupy, které na příslušných místech
podtrhují
starobylý
charakter,
na
jiných
ale
zase
působí novodobě. Časté je i použití modulací a chromatiky. Převážně dur - mollová tonalita se na některých místech nedá přesně
určit,
je
proto
použito
nápisu
„
quasi“
či
„
in“.
Objevují se mody. Melodie často vychází z gregoriánského chorálu, nevyhýbá se
ale
takovým
výrazovým
prostředkům,
jako
jsou
skoky
a
kombinace půltónů a celých tónů v melodických postupech. Dílo osciluje mezi homofonním a polyfonním vedením hlasů, které se prolínají. Často je i v homofonních úsecích s textem nakládáno členění
jakoby
polyfonně.
jednotlivých
slov
Výsledkem a
souznívajících akordů.
79
slabik
je
rytmicky
textu
na
zajímavé podkladě
Tempo v naprosté
a
dynamika,
závislosti
stejně na
jako
textu,
výrazová
hraje
zde
označení,
roli
jsou
subjektivní
cítění autora. Místy se objevují zcela zřetelné zvukomalebné efekty pro ještě bližší přiblížení se významu slova. Formální
členění
ordinaria
je
v hudebním
smyslu
velmi
sporné. Proto jsem se rozhodla označovat části převážně číselně na základě textu. 1.část Kyrie Část Kyrie je zpracována převážně ve 3/4 taktu, Andante con moto. V podřízení se trojímu zvolání Kyrie eleison, Christe eleison, Kyrie eleison je hudebně rozděleno do tří částí, které motivicky
vycházejí
ze
stejného,
chorálem
inspirovaného
základu. Úvodních
osm
taktů
(in
g)
tvoří
předehra.
Její
první
čtyřtaktí je svěřeno violoncellu, které na mollové dominantě exponuje dvoudílný, melodicky výrazný motiv. Ten je v duchu ostinata zopakovaný i v dalším čtyřtaktí. V této druhé části předehry se brumendem připojují všechny vokální hlasy, které zde
tvoří
harmonii
v paralelních vytvářejí
a
plní
chromatických
zvukomalbu
barevnou
funkci.
kvintových
chaosu,
v níž
se
Pohybují
postupech, po
krátké
se
které cenzuře
vynořuje unisono KYRIE ELEISON bez hlasu violoncella. Slovo ELEISON je zpracováno v dalších osmi tříčtvrťových taktech , kdy je několikrát opakováno každým vokálním hlasem. Hned v prvním taktu tohoto drobného oddílu se unisono rozlévá do nonového Es akordu, jehož základní tón zní přes dva takty ve violoncellové prodlevě. V dalším postupu se harmonickým skokem dostáváme do e moll a tvoří se čistý konzonantní model sekvence, která v závěru opět moduluje in g.
80
Následuje druhé zvolání CHRISTE ELEISON. Unisono je nyní sledováno tohoto
i
oddílu
violoncellový Brumendo
violoncellem se
a
vracíme
vedoucí
je do
hlas,
dvojnásobně druhé
ostatní
delší.
části hlasy
V závěru
předehry, tvoří
tzn.
harmonii.
nahrazují slabiky LEI-SON.
Kyrie pokračuje doslovným zopakováním části KYRIE ELEISON, která v předposledním taktu přechází v codu. Všechny vokální hlasy končí třítaktovou prodlevou na tónu G. Violoncellový part je tu reminiscencí úvodního motivu o kvintu výše a v posledním taktu splývá s vokálním unisonem. 2.část Gloria Gloria využívá různých výrazových prostředků pro vyjádření textu, což je podmíněno textovou šíří této části (na rozdíl od Kyrie nebo Agnus Dei).Začíná v tónině quasi g moll v 6/8 taktu. Můžeme zde vycítit jakousi neorenesanční inspiraci a zaměření k modalitě. Za první část lze po hudební stránce označit díl v rozsahu textu GLORIA IN EXCELSIS DEO ET IN TERRA PAX HOMINIBUS BONAE VOLUNTATIS.
LAUDAMUS
TE,
BENEDICIMUS
TE,
ADORAMUS
TE,
GLORIFICAMUS TE, GRATIAS AGIMUS TIBI PROPTER MAGNAM GLORIAM TUAM. DOMINE DEUS REX CAELESTIS DEUS PATER OMNIPOTENS. DOMINE FILI UNIGENITE JESU CHRISTE. DOMINE DEUS. Zde
je
violoncellový
part
melodickým
hlasem,
který
na
mnoha místech užívá drobné rytmické hodnoty, jež není možné uplatnit ve vokálním projevu. Úvodní jásavé zvolání GLORIA IN EXCELSIS DEO má náznakově charakter hudebně rétorické figury Anabásis, zatímco ET IN TERRA naopak Katabásis. Úsek LAUDAMUS TE,
BENEDICIMUS
TE
je
velmi
podobný
dílu
ADORAMUS
TE,
GLORIFICAMUS TE. Ten je ale náhlým kvartovým spojem uveden do c moll. Odtud se dostáváme in E při slovech GRATIAS AGIMUS TIBI PROPTER MAGNAM GLORIAM TUAM, která jsou - na podkladě vyjádření
81
díkůvzdávání
-
zpracována
klidnějším,
jemnějším
hudebním
výrazem. Violoncello, které se dosud pohybovalo melodicky, se zde stahuje na prodlevu. Ta má díky tečkovanému rytmu důležitou rytmickou
funkci
melodického
pohybu
předznamenán
úsek
OMNIPOTENS,
který
a
přechází
v posledních
v drobných
rytmických
DOMINE je
DEUS,
REX
violoncellem
třech
dobách
hodnotách.
CAELESTIS, podbarvován
DEUS
Tak
do je
PATER
v kontrastu
rychlých šestnáctinových not a třípůlové noty ve třetím taktu. Úsek
DOMINE
FILI
UNIGENITE
JESU
CHRISTE
je
melodicky
i
harmonicky téměř shodný s předchozím, pouze s malými, na textu závislými rytmickými obměnami. Stejně tak i poslední oslovení DOMINE DEUS začíná stejně jako třetí opakování předchozího, ale se slovy AGNUS DEI se zcela mění charakter. Nástup
tohoto
druhého
dílu
je
zdůrazněn
pouze
cenzurou a změnou dynamiky z forte do mezzoforte Jinak
připravován
není.
Violoncello
opouští
malou piana.
šestnáctinové
hodnoty a dostává se tak z částečné doprovodné pozice na místo zcela rovnocenného hlasu. Tím získává s ostatními hlasy shodný charakter. Následuje
responzoriálně
zpracovaný
díl,
kde
sólový
baryton přednáší text QUI TOLIS PECCATA MUNDI a ostatní hlasy kromě
violoncella,
které
se
přidává
pouze
na
konci
jejich
vstupu jako stvrzení - odpovídají MISERERE, MISERERE NOBIS. Úmyslně zopakované Miserere umocňuje naléhavost prosby. O celý tón výše je stejným způsobem zpracován text QUI TOLIS
PECCATA
MUNDI,
SUSCIPE
DEPRECATIONEM
NOSTRAM
a
do
třetice, opět o tón výš, je pracováno na textu QUI SEDES AD DEXTERAM PATRIS, MISERERE, MISERERE NOBIS. Celá tato gradace ústí do třetí části v rozmezí textu QUONIAM TU SOLUS SANCTUS, TU SOLUS DOMINUS, TU SOLUS ALTISSIMUS JEZU CHRISTE, CUM SANCTO SPIRITU, IN GLORIA DEI PATRIS, AMEN.
82
V prvním úseku zmíněné části plní violoncello rytmickou funkci v prodlevě
na
tónu
H,
soprán
přednáší
celý
text
a
tenor
s barytonem doplňují harmonii. Textově se omezují v dlouhých rytmických hodnotách na nejdůležitější slova: SANCTUS, DOMINUS, ALTISSIMUS.
Jezu
Christe
je
velebným
unisonovým
oslovením
melodicky i dynamicky vzestupným. Biblický text o proroku Eliáši setkávajícím se s Bohem v jemném vánku vystihuje způsob hudebního vyjádření slov CUM SANCTO SPIRITU, IN GLORIA DEI PATRIS. Úsek je předznamenán rytmem violoncellového partu. V tempu I dále anticipuje vypjatý nástup všech hlasů, které se v sestupných melodických motivech unisona přidávají k violoncellu a po krátké pomlce jsou slova AMEN,
AMEN
zopakována
v jiném
melodicko
-
harmonickém
zpracování. Každá slabika je zdůrazněna marcatem. Vokální hlasy - po krátké dohrávce i violoncello - končí na tónice c moll se zatajenou tercií a přidanou sekundou. 3. část Credo Jedná
se
o
nejrozsáhlejší
část,
kde
jsou
na
základě
textového vyjádření použity různé takty: 2/4, 3/4, 4/4 a 5/4. Začátek 1. části Creda se odvíjí v tónině quasi d moll, tercie je zatajena. První
úsek CREDO IN UNUM DEUM je v sopránu, tenoru a
violoncellu zpracován jako ostinato, do něhož po dvou taktech vstupuje melodie v barytonu. Na rozdíl od ostinata, které se textově základní
zdržuje
slově
myšlenku.
harmonického OMNIPOTENTEM, opouští
na
závěru. FACTOREM
violoncello
INVISIBILIUM.
Je
a
CREDO,
vyslovuje
Ostinato
přechází
Unisono
v mezzoforte
CAELI
ET
anticipuje
vedený
TERRAE část
sopránem
a
rytmických hodnotách jako výrazný motiv.
83
baryton
celou
v pianissimu
do
s textem
PATREM
v posledním
taktu
VISIBILIUM probíhá
OMNIUM
ET
v drobných
Quasi e moll přichází oddíl, jehož text mluví o Bohu Synu.
Text
ET
IN
UNUM
DOMINUM
JESUM
CHRISTUM,
FILIUM
DEI
UNIGENITUM ET EX PATRE NATUM ANIE OMNIA SAECULA je periodicky rozdělen. Předvětí končí na tónice v moll, závětí je uzavřeno tónikou
durovou.
Melodický
hlas
violoncella
přechází
na
prodlevu na tónu E v pianu, která vyjadřuje „věčnost“. Ostatní hlasy nastupují až po taktu se slovy DEUM DE DEO, LUMEN DE LUMINE, DEUM VERUM DE DEO VERO, GENITUM, NON FACTUM, CONSUBSTANTIALEM
PATRI
ve
stylu
parlanda
na
způsob
chórové
modlitby s využíváním opakovaného melodického skoku do nižší a opět do vyšší polohy. Violoncello tvoří protimelodii. PER QUEM OMNIA FACTA SUNT je zpracováno v duchu stoupající melodie, crescenda. Vnímáme rozšíření do akordu D dur. Můžeme mluvit o zvukomalbě vyjadřující myšlenku šíře stvoření. První část
Creda je zakončena úsekem QUI PROPTER NOS HOMINES ET
PROPTER NOSTRAM SALUTEM DESCENDIT DE CAELIS. Sopránové sólo v meno mosso je podbarveno imitací varhanního doprovodu všech tří
dalších
hlasů,
v jejichž
vedení
se
objevují
paralelní
kvinty. V těchto dlouhých hodnotách se objevují slova PROPTER NOS,
DESCENDIT,
CAELIS.
Ve
vedení
sopránu
je
na
slovech
DESCENDIT DE CAELIS použita hudebně rétorická figura Katabásis. Poslední
akord
má
záměrně
skrytou
tercii
a
předznamenává
tajemné přísné fugato, kterým začíná 2. část Creda. Ta hovoří o vtělení, ukřižování, vzkříšení a druhém příchodu Božího Syna. Fugato je ve 3/4 taktu na text ET INCARNATUS EST DE SPIRITU SANCTO EX MARIA VIRGINE ET HOMO FACTUS EST. Quasi chorální téma přednáší v h moll nejprve baryton (dux), o kvintu výš se přidává tenor (comes) ve 4. taktu a v 8. taktu nastupuje soprán (opět jako dux). V postupném crescendu se v 11. taktu přidává violoncello. Už neplní funkci nositele tématu, protože všechny hlasy se připravují na unisono ET HOMO FACTUS EST,
84
které
moduluje
do
tóniny
e
moll
rozloženým
tónickým
kvintakordem. Violoncellový recitativ anticipuje pianovou část a umučení Páně. Zde violoncello kontrapunktuje jednotlivé sólové hlasy, které si předávají melodii v pořadí tenor – CRUCIFIXUS ETIAM PRO NOBIS, soprán – SUB PONTIO PILATO, baryton – PASUS. Po čtvrťové pomlce následuje morendo, sestupné unisono ET SEPULTUS EST, harmonii zde naznačuje pouze violoncello. Vivo,
giubiloso
ve
forte
nastupuje
v E
dur
díl
ET
RESUREXIT TERTIA DIE SECUNDUM SCRIPTURAS a text ET ASCENDIT IN CAELUM
je tradičně řečený hudebně rétorickou figurou Anabásis.
Netradiční
je
v tomto
unisonu
použití
V průběhu textu SEDET AD DEXTERAM PATRI
celotónové
stupnice.
moduluje harmonie do D
dur a dále do H dur, v níž se odvíjí úsek ET ITERUM VENTURUS EST CUM GLORIA, CUM GLORIA. Violoncello má rytmickou funkci při prodlevě na tónu H. Změna H dur v h moll vystihuje závažnost slov IUDICARE VIVOS ET MORTUOS, kterou také podtrhuje unisono včetně violoncella. Sempre forte je tato část Creda zakončena textem
CUIUS
REGNI
NON
ERIT
FINIS.
Pocit
neuzavřenosti
je
navozen dlouhým tónem C zaznívajícím ve všech hlasech jako vyjádření nekonečna. Caldo věnován
v tempu I nastupuje 3. část Creda. 1. oddíl je
Duchu
Svatému.
Základem
se
stává
střídání
sólového
sopránu a barytonu za harmonického doprovodu ostatních hlasů. Nejprve soprán přednáší motiv ET IN SPIRITUM CANCTUM DOMINUM ET VIVIFICATEM. v delších linii
V doprovodu
rytmických
v motivu
QUI
je
opět
hodnotách. EX
PATRE
užíváno
Poté
jednotlivých
baryton
FILIOQUE
přejímá
PROCEDIT,
slov vůdčí
který
je
provázen sopránem a tenorem v duchu pizzicata. To zaznívá ve violoncellovém partu. Celý tento úsek je opakován opět za textu QUI CUM PATRE ET FILIO SIMUL ADORATUR ET CONGLORIFICATUR, QUI
85
LOCUTUS
PER
PROPHETAS.
Změna
textu
zde
ale
vyžaduje
mírné
rytmické obměny. 2.oddíl nastupuje v piú animatu s textem ET UNAM SANCTAM CATHOLICAM ET APOSTOLICAM ECCLESIAM CONFITEOR UNUM BAPTISMA IN REMISIONEM PECCATORUM ET EXPECTO RESURECTIONEM MORTUORUM. Je celý
v quasi
moll,
začíná
v in
f,
dále
přicházejí
dvě
transpozice do in fis a in g. Velmi rytmicky v marcatu zde zaznívá
violoncello.
Všechny
hlasy
v neustálém
crescendu
kulminují ve fortissimu. Závěr se ve čtyřech taktech vrací do tempa I, Maestoso, v unisonu, kde vokální hlasy přednáší ET VITAM VENTURI SAECULI. V ritardandu a crescendu zakončují AMEN, AMEN v tónině G dur. 4.část Sanctus Tato část je na poměrně malém prostoru velmi rozmanitá dynamicky, tempově a také častými modulacemi. 1. díl části Sanctus začíná velmi poklidně v Andantinu, ve 3/4 taktu, trojím zvoláním SANCTUS, SANCTUS, SANCTUS, které zahajuje
soprán, ve 3. taktu se přidává
baryton a ve 4.
tenor. Violoncello nastupuje až v 6. taktu, kdy se vokální hlasy sjednocují v unisonu DOMINUS DEUS SABAOTH. Celý první desetitaktový oddíl se velmi poklidně uzavírá do decsescenda a osciluje mezi in g a in f. Nastupuje 2. desetitaktový díl in d, který přináší změnu v tempu – acuto- i v taktu – 4/4. Postupně moduluje do in a. Text PLENI SUNT CAELI ET TERRA GLORIA TUA zaznívá ve všech třech
vokálních
hlasech
rytmických
hodnotách,
pizzicatem.
Oddíl
vzápětí
předjímá
rychle
ve
podbarvených
uzavírá svým
a
sólový
rychlým
86
staccatu, pouze
violoncellovým
violoncellový
nástupem
opět
v drobných
recitativ živější
a
část
v tempo
acuto.
K němu
se
přidávají
ostatní
hlasy
v unisonu
s violoncellem ve forte pod textem HOSANA IN EXCELSIS. Přichází 3. díl v meno mosso, který je imitačně stavěným fugatem
v dórském
v barytonu, v sopránu,
modu.
v dalším následně
Text
taktu se
BENEDICTUS v tenoru
sjednocují
a
QUI
nastupuje ve
nejprve
třetím
VENIT
NOMINE
taktu DOMINI.
Violoncello se přidává na konci stejnou recitativní figurou, jako ve 2. dílu, ale v jiné tónině. A opět připravuje codu rychlým nástupem. Vokální hlasy unisono přednášejí závěr HOSANA IN EXCELSIS a končí v F dur. 5.část Agnus Dei Ve 3/4 taktu, andante sostenuto, začíná tato část půvabným niterným
motivem.
Obsah
slov
AGNUS
DEI
(Beránku
Boží)
je
vyjádřen použitím dórského modu, se kterým autor pracuje na základě
kvinty
g
-
d
mezi
barytonem
a
sopránem
a
hlavní
melodie, která zaznívá v tenoru jako v cantu firmu. Text QUI TOLLIS PECCATA MUNDI začínající unisonem opouští mod a moduluje do As dur. Sestupným unisonem se potom vrací k dórské stupnici. Celá
tato
1.
část
Agnus
Dei
se
v souladu
s mešním
textem
repetuje. 2.část, jako třetí zvolání AGNUS DEI QUI TOLLIS PECCATA MUNDI zakončené slovy DONA NOBIS PACEM, začíná znovu v dórském modu.
Mění
se
harmonický
charakter.
Violoncello
a
baryton
prodlévají na tónu D, pizzicato ve violoncellu má rytmickou funkci.
Soprán
a
tenor
se
pohybují
v paralelních
sextách.
Dórský mod je v této části uplatněn podstatně déle, tzn. i během
slov
QUI
TOLLI
PECCATA
MUNDI.
Slovo
PECCATA
je
zpracováno melismaticky. Modulace do B dur je předznamenáním nového
úseku,
kde
se
opět
opakuje
text
PECCATA
MUNDI
a
harmonický charakter se mění. Baryton i violoncello se opět stávají melodickými hlasy. Objevují se zde paralelní kvarty.
87
Poslední poprvé
slova ve
DONA
forte
NOBIS
PACEM
v unisonu,
jsou
následně
přednesena
dvakrát,
v mezzoforte,
caldo,
v rámci průzračných konzonancí v tónině Des dur. Jedná se o vyjádření touhy po pokoji. V příloze
B
je
přiložen
notový
zápis
pětidílné
Missy
brevis, který je psán ručně Františkem Fialou.
6. ZÁVĚR
Konzervatoř Evangelické akademie má za sebou dnes již 22 let své existence. V této práci jsem se pokusila popsat její vývoj i všechny důležité události její historie. Díky období, ve
kterém
se
nyní
nachází,
je
možné,
že
škola
bude
mít
v budoucnosti jiný charakter či jiný název. Nebo se rozbouřené vody
uklidní
současným
a
dojde
zřizovatelem.
k porozumění
i
V dnešní
–pro
lepší
komunikaci
umělecké
se
školství
kritické - době, kdy konzervatoří je v celé České republice poměrně mnoho a studentů, kteří se chtějí naplno věnovat hudbě jako svému poslání a budoucímu povolání, naopak málo, bych škole
přála,
aby
se
mohla
soustředit
hlavně
na
práci
a
vzdělávání svých žáků, nikoli na napětí v pedagogickém sboru a ve vztahu se svým zřizovatelem. MgA. František Fiala věnoval této škole deset let svého života,
zaměřil
se
na
její
stabilizaci,
zvyšování
profesionality pedagogického sboru a dopřál jí možnost vlastní suverenity tím, že pomohl přemístit ji do Olomouce. Sám se cítil být vždy hlavně muzikantem, skladatelem, svou životní cestu
si
zpočátku
ve
spojení
s manažerskou
prací
neuměl
představit. Mým cílem v této práci bylo představit ho nikoli jako ředitele, ale jako skladatele, přiblížit kompoziční styl i
88
charakter jeho díla. Ráda bych mu tímto poděkovala za společné rozhovory
a čas, který mi věnoval, stejně jako za všechny
materiály z jeho soukromého archívu, bez diplomové práce nemohla vzniknout.
89
kterých by tato část
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INTERNETOVÝCH ZDROJŮ
Literatura: ČERNUŠÁK,Gracian.
Dějiny
evropské
hudby.
3.
přehlédnuté
a
doplněné vydání. Praha-Bratislava: Panton 1964 ELBEL, Martin. JAKUBEC, Ondřej: editoři. Olomoucké baroko 1. díl. Olomouc 2010 HOSTOMSKÁ, Anna. Kouzelný svět. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, nakladatelství ČSM 1960 JAKUBEC, Ondřej. PERŮTKA, Marek: editoři. Olomoucké baroko 2. díl. Olomouc 2010 MICHAJLOVIČ, A. Církevní konzervatoř v Kroměříži v roce 2001. Sborník vydaný k 10. výročí založení školy. Kroměříž 2001 ( neprodejné) RUML, Joel. FIALA, František. MIMRA, Robert. RAJNOHA, Petr. Konzervatoř evangelické akademie v roce 2011. Sborník vydaný k 20. výročí založení školy. Olomouc 2011 (neprodejné) SCHNIERER,
Miloš.
Dějiny
hudby.
4.
revidované
a
upravené
vydání. Brno: JAMU 2007 ISBN 80-86928-5
Jiné prameny: Eben Petr. Oponentský posudek na dílo Františka Fialy „Dulcis et rectus Dominus“, Praha 2000 Výroční zprávy Konzervatoře Evangelické akademie z let 19992002 90
Podrobný popis projektu: Mezinárodní pěvecká soutěž duchovní a koncertní hudby, autor Robert Mimra, Olomouc 2011 Návrh projektu: Nahrávací studio KEAstudio, autoři Pavel Glogar a Robert Mimra, Olomouc 2011 OLMIK 2012, brožura. Olomouc 2012 Portrait
František
Fiala.
Booklet
k CD
(Cavalli-records
Bamberg, Německo 2001), autor textu: prof. PhDr. Miloš Štědroň, Csc. KOUBA,
Jakub.
Dechové
oddělení
Konzervatoře
Evangelické
akademie od jeho vzniku po současnost. Písemná absolventská práce. Olomouc 2013
Internetové zdroje: http://ceskybratr.evangnet.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Evangelická_akademie http://www.konzervatorbrno.eu
http://www.sms.cz/osoba/petr-rajnoha http://www.jihoceskedivadlo.cz
http://www.frantisekfiala.cz http://www.svobodne.estranky.cz http://www.konzervatorolomouc.cz
91
SEZNAM PŘÍLOH
PŘÍLOHA A
Fotodokumentace rekonstrukce
PŘÍLOHA B
Notový záznam díla „Missa brevis“ ručně psaný Františkem Fialou
92
