Obsah
5
Úvod
7
1 Historie stavebního spoření
8
2 Českomoravská stavební spořitelna, a. s.
10
2. 1 Akcionáři
12
2. 2 Finanční produkty Českomoravské stavební spořitelny, a. s.
14
2. 2. 1 Stavební spoření
14
2. 2. 2 Penzijní připojištění
14
2. 2. 3 Rizikové ţivotní pojištění
15
2. 2. 4 Červené konto od Lišky
17
2. 2. 5 Liška PLUS
18
2. 2. 6 Postţirový účet
18
2. 3 Podílové fondy
18
3 Stavební spoření
22
3. 1 Podstata stavebního spoření
22
3. 2 Tarify a tarifní varianty stavebního spoření
23
3. 3 Výhody stavebního spoření
24
3. 4 Cílová částka
25
3. 5 Hodnotící číslo
27
3. 6 Smlouva o stavebním spoření
28
3. 6. 1 Uzavření smlouvy o stavebním spoření
28
3. 6. 2 Změny smlouvy ve fázi spoření
30
3. 6. 3 Ukončení smlouvy o stavebním spoření
31
3. 7 Státní podpora
32
3. 8 Úvěr ze stavebního spoření
33
3. 8. 1 Průběh a podmínky pro poskytnutí úvěru
33
3. 8. 2 Splácení úvěru
33
3. 9 Překlenovací úvěr
34
3. 10 Bytové potřeby
36
5
4 Praktická část
37
4. 1 Modelový příklad v tarifu ATRAKTIV
38
4. 2 Modelový příklad v tarifu INVEST
39
4. 3 Modelový příklad v tarifu PERSPEKTIV
43
Závěr
48
Seznam literatury
49
Seznam příloh
50
6
Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybrala stavební spoření. Domnívám se, ţe o stavebním spoření je známo mnoho informací a ţe o něm slyšela většina obyvatel České republiky, protoţe existuje málo lidí, kteří by nemuseli řešit otázku bydlení. Stavební spoření se v současné době povaţuje za jeden z výhodných produktů na finančním trhu. Stavební spoření je nutné brát jako klasický finanční produkt a nutno říci, jako produkt velice zdařilý. Kombinuje moţnost spoření zvýhodněného státní podporou a navíc moţnost řešení bytové otázky. V praxi to znamená, ţe za pomoci stavebního spoření lze efektivně zhodnocovat volné finanční prostředky navýšené o úroky z vkladů a státní podporu nebo čerpat úvěr ze stavebního spoření. Tento úvěr je výhodný, protoţe je zatíţen nejniţší úrokovou mírou na trhu. Stavební spoření je dostupné široké vrstvě obyvatelstva a vhodné zejména pro mladou věkovou kategorii. Na základě úvěru ze stavebního spoření mohou lidé kupovat nemovitosti a pozemky, stavět, rekonstruovat či modernizovat vlastní bydlení a tím zlepšit ţivotní úroveň. Na stavební spoření je potřeba pohlíţet jako na střednědobý vklad, který navíc otevírá dveře ke konkurenceschopnému úvěru na bydlení. V případě porovnávání stavebního spoření se spořicími účty, je potřeba zdůraznit, ţe spořicí účty vznikly primárně jako krátkodobý vkladový nástroj. S růstem jejich popularity však uţívání přerostlo původně stanovenou hranici. Limity stavebního spoření jsou však natolik pevně dané, ţe jakákoli spořitelova nekázeň ničí celý systém. Na konci loňského roku se jednalo o jednom z úsporných návrhů, tj. sníţení státní podpory ze 3 000 Kč na 2 000 Kč. Změna by měla platit retroaktivně. To znamená, ţe i pro staré smlouvy by platily zpřísněné podmínky. Avšak na začátku letošního roku stát sníţení státní podpory odloţil. Sníţení příspěvku na stavební spoření by bylo výhodné pro státní rozpočet, ale ţádná z parlamentních stran se do navrţených změn nechce v dohledné době pouštět. Pětice českých stavebních spořitelen si oddychla, konec nebo sníţení státní podpory si pochopitelně nepřejí, přišly by tak o spousty klientů a dlouhodobě by bez státní podpory nefungovaly.
7
1 Historie stavebního spoření Stavební spoření má mnohaletou historii zejména v Německu a Rakousku, avšak základní myšlenka stavebního spoření pochází z Anglie. V Birminghamu byla tedy zaloţena první stavební spořitelna nazvaná Building Society, kterou zaloţili nepříliš majetní občané s cílem získat potřebnou střechu nad hlavou. Princip byl jednoduchý. Zúčastnění lidé společně střádali finanční prostředky a z uspořených peněz poskytli peníze tomu jedinci, který potřeboval postavit dům co nejrychleji. Tento jedinec dále nespořil, ale spolu s ostatními členy, kterým byla poskytnuta tato půjčka, splácel poskytnutý úvěr tak dlouho, dokud nebyly uspokojeny potřeby všech. Koncem 19. století se začaly otevírat první stavební spořitelny v Německu. Konkrétně v roce 1885 zaloţil první německou stavební spořitelnu v městečku Bielefeld duchovní pastýř Bondeschwingh. Ta brzy získala pověst spořitelny pro kaţdého. Velkého rozkvětu dosáhlo stavební spoření aţ po první světové válce, zejména v letech 1924 – 1929, kdy byla poválečná rekonstrukce Německa v plném proudu. Tehdy Georg Kropp zaloţil takzvané ”Společenství přátel“, ze kterého byly primární peníze prvnímu zákazníkovi přiděleny jiţ po třech letech. K první zásadní změně v poskytování finančních prostředků došlo koncem třicátých let, kdy bylo zavedeno nové kritérium pro získání úvěru, takzvané hodnotící číslo (bonita). Před touto změnou fungoval systém formou losování. Stavební spoření bylo i jednou z příčin “německého zázraku“ po druhé světové válce. Zcela zničené Německo totiţ značně trpělo nedostatkem bytových jednotek a intenzivní rozvoj této formy spoření zapeklitý problém během relativně krátké doby vyřešil. Poptávka po stavebním spoření se rychle zvyšovala, zatímco v roce 1948 uzavřely stavební spořitelny pouze 300 000 smluv, o dvacet tři let později jich bylo uţ neuvěřitelných dvanáct milionů.
8
Osmdesátá léta znamenala úpadek stavebního spoření v Německu vlivem zlepšující se ekonomické a hospodářské situace celé země, která se promítla i do trhu s nemovitostmi. Poptávka po bytech radikálně klesala, ale připravila půdu pro další zvýšený zájem o nemovitosti začátkem devadesátých let. Počátkem devadesátých let dvacátého století si stavební spoření začalo razit cestu i do východní Evropy a střední Evropy, kde zaznamenalo zvýšený zájem obyvatelstva. Získané zkušenosti s tímto typem spoření byly určujícím faktorem pro zavádění stavebního spoření do dalších transformovaných zemí. V České republice schválila Poslanecká sněmovna v roce 1993 Zákon o stavebním spoření č. 96/1993 Sb. (viz příloha č.1), který upravoval podnikání v této oblasti. V rámci podpůrných programů pro rozšiřování bytového fondu byla schválena i státní podpora ve výši 25 % ročně. Ačkoli je stavební spoření jedním z nejmladších bankovních produktů v České republice, dokázalo si vydobýt velmi silné postavení na českém finančním trhu a stalo se klíčovým produktem v oblasti bydlení a stavby rodinných domů. V průběhu vývoje byl zákon několikrát novelizován a nepochybně bude dále novelizován i v budoucnu. Nejradikálnější změny přinesla novela, která vstoupila v platnost 1. 1. 2004. Od tohoto okamţiku vznikají dvě základní skupiny smluv o stavebním spoření, které jsou v řadě ohledů upraveny poněkud odlišnými podmínkami. Existují takzvané „staré“ smlouvy, tj. všechny smlouvy uzavřené do 31. 12. 2003, které se stále řídí původním zněním zákona a „nové“ smlouvy, tedy uzavřené po 1. 1. 2004, které se řídí zněním zákona po novele. Rozdílů mezi starými a novými smlouvami je mnoho, nejdůleţitějšími změnami je sníţení státního příspěvku z 25 % na 15 %, sníţení maximální hranice státního příspěvku z 4 500 Kč na 3 000 Kč korun ročně a prodlouţení tzv. vázací doby z pěti na šest let.
9
2 Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Název: Českomoravská stavební spořitelna, a. s. Datum zaloţení: 26. června 1993 Zahájení obchodní činnosti: 8. září 1993 Akcionáři: Československá obchodní banka, a. s. (ČSOB) Bausparkasse Schwäbisch Hall AG Základní jmění: 1 500 000 000 Kč Výsledek hospodaření k (k 31. 12. 2009): 1 680 748 Kč Spoření s Liškou je jiţ natolik zaţitým sloganem, ţe by se asi jen těţko hledal někdo, kdo o něm nic neslyšel. Jde o základní produkt Českomoravské stavební spořitelny, a. s. Tato finanční instituce si za dobu své existence stihla vydobýt jednu z velmi silných pozic na českém finančním trhu. V České republice působí Českomoravská stavební spořitelna, a. s. jiţ od roku 1993. V této době se ostatně začaly prosazovat i ostatní stavební spořitelny. V čele Českomoravské stavební spořitelny, a. s. se nachází čtyřčlenné představenstvo a dozorčí rada, ve které je celkem stejný počet členů. Základní jmění celé společnosti činí 1,5 miliardy korun. Hlavní sídlo bylo vybudováno v Praze na Vinohradské 3218/169. Pobočky Českomoravské stavební spořitelny, a. s. se nacházejí prakticky na všech terminálech České pošty, takţe spoření si lze zaloţit prakticky v kaţdé větší obci. Úplně nejznámějším a v podstatě i základním produktem Českomoravské stavební spořitelny, a. s. se stalo stavební spoření. Od data svého zaloţení byla Českomoravská stavební spořitelna, a. s. schopna uzavřít celkem 4,9 milionů smluv o stavební spoření. V souvislosti se stavebním spořením je v repertoáru této společnosti také několik moţností financování bydlení. U Lišky si mohou klienti vzít jednak hypotéku a jednak také klasický překlenovací úvěr. U Českomoravské stavební spořitelny, a. s. lze také čerpat různé spotřebitelské úvěry anebo si zaloţit postvirové konto. Klienti mohou také vyuţít široké nabídky penzijního připojištění. Zapomenout nelze ani na rizikové ţivotní pojištění.
10
Obchodní rok 2009 Českomoravské stavební spořitelny, a. s. patří k nejúspěšnějším v její historii. Vynikajících výsledků dosáhla ve všech obchodních polích a upevnila své vedoucí postavení na trhu. Klienti se na Českomoravskou stavební spořitelnu, a. s. obracejí nejen jako na nejvýkonnější stavební spořitelnu, ale ve stále větší míře jako na velkou finanční instituci a poskytovatele finančních sluţeb. V období od ledna do prosince 2009 uzavřela Českomoravská stavební spořitelna, a. s. celkem 304 673 nových smluv o stavebním spoření včetně zvýšení cílové částky. Celková cílová částka těchto smluv dosáhla hodnoty 131 miliardy korun. Celkový objem poskytnutých úvěrů opětovně překročil třicetimiliardovou hranici. Během dvanácti měsíců roku 2009 poskytla Českomoravská stavební spořitelna, a. s. svým klientům na bytové potřeby 59 974 překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření v celkovém objemu 31,5 miliardy korun. Výrazně tak překročila své roční plány a zároveň upevnila své vedoucí postavení na trhu. Tabulka č. 1 Počet uzavřených smluv v roce 2009 na pojistném trhu České republiky
Spořitelna
Nové smlouvy 2009
Cílová částka 2009 (v mil. Kč)
ČMSS
304.673
130.887
SSČS
179.420
29.517
Modrá pyramida
187.945
40.063
Raiffeisen
137.618
44.139
Wüstenrot
77.030
26.923
CELKEM
886.686
271.529
Zdroj: http://www.hypoindex.cz/clanky
11
Tabulka č. 2 Počet poskytnutých úvěrů v roce 2009 na pojistném trhu České republiky
Spořitelna
Cílová částka 2008 (v mil. Kč)
Počet poskytnutých úvěrů 2009
ČMSS
142.744
59.974
SSČS
64.839
23.346
Modrá pyramida
39.155
15.986
Raiffeisen
42.653
19.750
Wüstenrot
22.056
9641
CELKEM
311.447
128.697
Zdroj: http://www.hypoindex.cz/clanky
2. 1 Akcionáři Při zabezpečování potřeb svých klientů čerpá z dlouholetých zkušeností Československé obchodní banky, a. s. a německé Bauspakasse Schwäbisch Hall. Československá obchodní banka, a. s. ( ČSOB) Kapitálový podíl 55 %. Československá obchodní banka, a. s. je největší bankou v České republice a jednou ze dvou největších bank ve střední Evropě. Jako univerzální banka nabízí plný rozsah bankovních sluţeb pro fyzické osoby a firmy. Československá obchodní banka, a. s. byla zaloţena státem v roce 1964 a její hlavní činnost se orientovala na financování zahraničního obchodu a podnikovou sféru. Majoritním vlastníkem Československé obchodní banky, a. s. je od června 1999 belgická KBC Bank, která je členem KBC Bank and Insurance Group. Tato finanční skupina patří mezi největší bankopojišťovací skupiny v Evropě. Do konce roku 2007 působila Československá obchodní banka, a. s. na českém i slovenském finančním trhu; slovenská pobočka Československé obchodní banky, a. s. byla oddělena k 1. 1. 2008.
12
Československá obchodní banka, a. s. staví na pevném a dlouhodobém partnerství s kaţdým klientem v oblasti osobních a rodinných financí, ve financování malých a středních firem nebo v hromadném financování. Československá obchodní banka, a. s. pečlivě naslouchá potřebám svých klientů, poskytuje poradenskou činnosti a nabízí klientům optimální produkt, tudíţ i nejvhodnější řešení. Bausparkasse Schwäbisch Hall AG ( BSH) Kapitálový podíl 45 %. Bausparkasse Schwäbisch Hall AG je největší stavební spořitelnou v Německu a je součástí finanční skupiny poskytující produkty a sluţby v oblasti financování bytových potřeb, tvorby majetku a zajištění na stáří. Byla zaloţena v roce 1931 v Kolíně nad Rýnem a na německém trhu stavebního spoření zaujímá jiţ dlouhá léta první místo. Bausparkasse Schwäbisch Hall AG je stavební spořitelna, kterou vlastní bankovní skupina Volksbanken a Raiffeisenbanken. Je pevně zakotvena ve svazu druţstevních bank FinanzVerbund. Poskytuje klientům programy pro zajištění finančních prostředků do budoucna, budování majetku a vlastní bydlení, jakoţ i financování bydlení z vlastních zdrojů. Zajišťuje kvalifikované poradenství a klientský servis. Za dobu své činnosti získala bohaté zkušenosti v oblasti stavebního spoření, které Českomoravská stavební spořitelna, a. s. nyní úspěšně vyuţívá. Bausparkasse Schwäbisch Hall AG se také podílí na rozvoji stavebního spoření na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku a v Číně.
13
2. 2 Finanční produkty Českomoravské stavební spořitelny, a. s. 2. 2. 1 Stavební spoření (podrobně popsáno v kapitole 3) 2. 2. 2 Penzijní připojištění Penzijní připojištění je státem podporovaná tvorba vlastních finančních prostředků, který umoţní zachovat si finanční nezávislost a ţivotní úroveň i v důchodovém věku. Penzijní připojištění je celoţivotní záleţitostí a mělo by být běţným dlouhodobým produktem. Pro mladší generaci je zvláště výhodná výsluhová penze, na kterou vzniká nárok po 15 letech placení příspěvku bez omezení věkem účastníka. Penzijní připojištění je vhodné také pro střední generaci, neboť vzhledem ke státnímu příspěvku, výnosům penzijního fondu a daňovým úlevám je jedním z nejvýhodnějších spořících produktů. Naspořené prostředky se mohou čerpat: • formou penze starobní penze – doţivotně pravidelně vyplácená peněţní částka, na kterou má nárok účastník po dosaţení určitého věku (minimálně 60 let) výsluhová penze – penze, na níţ vzniká nárok po 180 měsících pojištěné doby, nárok není vázán na věk účastníka invalidní penze – penze, na níţ vzniká nárok, jestliţe byl účastníkovi přiznán plný invalidní důchod a platil penzijní připojištění minimálně 36 měsíců • formou jednorázového vyrovnání – výplata všech finančních prostředků (příspěvky účastníka, státu a popř. příspěvky zaměstnavatele, podíly na výnosech penzijního fondu) evidovaných ve prospěch účastníka • formou odbytného – výplata úhrnu příspěvků účastníka a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši těchto příspěvků. Účastníkovi vzniká nárok, pokud uhradil nejméně 12 měsíčních příspěvků.
14
• formou pozůstalostní penze – penze vyplácená osobám určeným účastníkem ve smlouvě o penzijním připojištění v případě úmrtí účastníka, který splnil pojištěnou dobu nejméně
36 kalendářních měsíců
Výhody penzijního připojištění • státní příspěvek aţ 1800 Kč za rok • daňové úlevy aţ 3 240 Kč za rok • moţnost příspěvků zaměstnavatele • bez poplatků za sjednání smlouvy a za vedení účtu • vyšší
zhodnocení vloţených prostředků neţ
na
běţných
spořících účtech,
např. bankovních nebo termínovaných účtech • bezpečné uloţení finančních prostředků – dohled provádí Česká národní banka 2. 2. 3 Rizikové životní pojištění Produkt kryje pouze riziko smrti způsobené jakoukoliv nenadálou událostí včetně smrti následkem úrazu nebo sebevraţdy. Nevztahuje se na pojištění jiných rizik (invalidita, nemoc, nezaměstnanost,…). Pojistit se můţe fyzická osoba, která musí být současně účastníkem stavebního spoření. Tento produkt nelze sjednat samostatně. Pojištěná osoba pojišťuje svůj účet stavebního spoření – vkladový nebo úvěrový. Pojištění vkladového účtu (fáze spoření) Při uzavření pojistné smlouvy odpovídá pojistná částka výši rozdílu mezi zůstatkem účtu ke dni přijetí do pojištění a cílovou částkou pojištěné smlouvy o stavebním spoření, tzn. pojištění kryje částku, kterou zbývá dospořit do cílové částky.
15
Schéma č. 1
Časový harmonogram rizikového životního pojištění
1. 8. 2010
1. 5. 2011
max. 1 měsíc
1. 6. 2011
Smlouva
Uzavření pojistné
Přijetí
Cílová částka
o stavebním spoření
smlouvy
do pojištění
300 000 Kč
Zdroj: vlastní (Pojistná ochrana začíná ode dne přijetí do pojištění. V případě smrti účastníka pojištění je vyplacena celá cílová částka tzn. 100 000 Kč)
Graf č. 1
Pojištění vkladového účtu
Zdroj: Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny, a. s.
16
Pojištění úvěru ze stavebního spoření (fáze úvěrová) Při uzavření pojistné smlouvy u ještě nečerpaného úvěru ze stavebního spoření odpovídá pojistná částka celkové výši dluţné částky u všech úvěrových účtů uvedených v ţádosti o pojištění a zahrnutých do pojištění ke dni prvního čerpání úvěru, u již čerpaného úvěru ze stavebního spoření ke dni přijetí do pojištění.
Graf č. 2
Pojištění úvěrového účtu
Zdroj: Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny, a. s. 2. 2. 4 Červené konto od Lišky Červené konto je spořicí účet, který umoţňuje výhodně zhodnocovat finanční prostředky. Červené konto je vhodné pro kaţdého, kdo má volné finanční prostředky a chce je zhodnotit. Samozřejmostí je zřízení, vedení i zrušení účtu zdarma nebo moţnost pohodlného ovládání prostřednictvím některé ze sluţeb elektronického bankovnictví.
17
2. 2. 5 Liška PLUS Unikátní finanční program Liška plus umoţňuje komplexně řešit zabezpečení na stáří. Kombinuje výhody stavebního spoření a penzijního připojištění. S Liškou plus je moţné získat oba státem podporované produkty, daňové úlevy a výhodně financovat bydlení. Je vhodný pro všechny, kdo spoléhá sám na sebe a chce si vytvořit finanční rezervu na stáří pomocí vlastních úspor. Vhodný je i v případě, ţe je uvaţováno o investici do nemovitosti jako o jednom z pilířů zabezpečení na stáří. 2. 2. 6 Postžirový účet Účet platebního styku v Kč poskytující standardní sortiment nabízených sluţeb. Je určen fyzickým osobám ke správě osobních nebo rodinných financí. V závislosti na věku je členěn na jednotlivé klientské programy: MINI, JUNIOR, KLASIK, PLUS, SENIOR a HANDICAP.
2. 3 Podílové fondy Českomoravská stavební spořitelna, a. s. nabízí svým klientům investování do podílových fondů. Cílem kaţdého investora je co nejlépe zhodnotit vloţené finanční prostředky. Investovat znamená vzdát se předem daného pevného výnosu, známého v případě spořících produktů, např. u stavebního spoření klient ví, s jakou úrokovou sazbou uzavírá smlouvu, a ta je po celou dobu spoření neměnná. S investováním je spojena nejistota ve formě neznámého budoucího výnosu, která investora opravňuje poţadovat vyšší zhodnocení jeho investic. Výnos se odvíjí nejen od subjektivního pocitu investora, ale mají na něj vliv také vnější faktory, např. situace na kapitálovém trhu, zkušenosti fondového manaţera, míra inflace, míra nezaměstnanosti, cyklický vývoj ekonomiky atd. Zásady správného investování Moc sloţeného úročení Zváţit poměr riziko / výnos Diversifikace sniţuje riziko Investice a časový horizont
18
Základní ukazatele investování: riziko, výnos, investiční horizont, likvidita Poţaduje – li se jistota výnosu, není moţné počítat s vysokým výnosem. Je – li poţadována šance na vyšší výnos, musí se připustit nejistota (moţný pokles). Riziko spočívá v tom, ţe cena cenných papírů kolísá. Čím jsou tyto výkyvy větší a častější, tím vyšší je riziko spojené s nákupem těchto cenných papírů. Riziko lze ale jednoduše omezit dostatečnou délkou investice. S tím souvisí doporučovaný investiční horizont, coţ je minimální doba mezi nákupem a prodejem cenného papíru. Pro krátkodobé investice jsou nejvhodnější nástroje peněţního trhu (vklady v bankách, pokladniční poukázky, depozitní certifikáty), pro střednědobé jsou to dluhopisy a pro dlouhodobé pak akcie. Dalším důleţitým hlediskem pro rozhodování o investici je likvidita finančního produktu. Je nutné proto posoudit, jak dlouho je moţné peníze blokovat v cenných papírech. Obrázek č. 1 Magický trojúhelník
Zdroj: Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny, a. s.
19
Graf č. 3
Produktová nabídka fondů Českomoravské stavební spořitelny, a. s.
Zdroj. Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny, a. s. Produktová nabídka fondů Fond peněžního trhu – investuje do instrumentů peněţního trhu a do krátkodobých korunových vkladů. Fond peněţního trhu nabízí klientovi poměrně bezpečný nástroj, který obvykle překonává výnosy z termínovaných vkladů a inflaci. Dluhopisové fondy – investují do mezinárodních státních dluhopisů, hypotéčních zástavních listů a do dluhopisů emitovaných nadnárodními organizacemi. Cílem fondu 20
je vyuţití příleţitosti na trhu a podle situace na tomto trhu nadprůměrně zhodnotit prostředky investorů. Zajištěné fondy – investují do vysoce kvalitních dluhopisů, které zajišťují vyplacení vloţené investice při splatnosti fondu. Menší část prostředků investují do světových akcií nebo evropských realitních firem, které klientovi poskytují moţnost vysokého výnosu. Smíšené fondy – nabízejí moţnost investovat peněţní prostředky do profesionálně spravovaných podílových fondů, zaměřených na aktuální trendy kapitálových trhů. Jedná se o fond fondů, tzn. fond investuje do dluhopisových a akciových fondů. Investičním těţištěm jsou akcie silných společností s působností po celém světě.
21
3 Stavební spoření Českomoravské stavební spořitelny, a. s. 3. 1 Podstata stavebního spoření Stavební spoření je jedním z nejvýhodnějších a nejbezpečnějších finančních produktů a zároveň cestou k optimálnímu financování bydlení. Podstatou stavebního spoření je pravidelné ukládání finančních prostředků s cílem výhodně naspořit potřebnou částku pro řešení bydlení. V okamţiku, kdy se tato potřebná částka naspoří, finanční prostředky se nemusejí dále ukládat, protoţe poţadovaná částka je poskytnuta ve formě úvěru. Záměrem vzniku tohoto produktu je podpora výstavby a rekonstrukce bydlení. Střadatel si můţe spořit vlastní prostředky, ke kterým mu pravidelně přibývají státní příspěvky. Jedná se o státem podporovaný produkt. Dalším záměrem vzniku stavebního spoření je moţnost získání úvěru na jiţ zmíněné rekonstrukce bydlení, či vlastní výstavbu.
Obrázek č. 2 Peněžní toky v systému stavebního spoření
Zdroj: Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny, a. s.
22
3. 2 Tarify a tarifní varianty stavebního spoření Tarif Tarif je jeden z parametrů smlouvy o stavebním spoření. Určuje roční úrok z vkladů a roční úrok z úvěru ze stavebního spoření. Českomoravská stavební spořitelna, a. s. nabízí tři tarify, ze kterých si můţe klient vybrat pro něj ten nejvýhodnější. Tarif se vybírá podle toho, zda chce klient výhodně spořit, nebo plánuje v budoucnu vyuţít výhodné úvěry ze stavebního spoření. TARIF ATRAKTIV Tarif je vhodný pro klienta, který si chce do budoucna zajistit výhodnou úrokovou sazbu úvěru 3,7 % p. a. TARIF INVEST Tarif je vhodný pro klienta, který usiluje o efektivní zhodnocení svých úspor a později vyuţití široké nabídky překlenovacích úvěrů k rekonstrukci či modernizaci bydlení. TARIF PERSPEKTIV Tarif je vhodný pro klienta, který poţaduje výhodné zhodnocení úspor a zároveň pořízení vlastního bydlení pomocí překlenovacího úvěru s co nejmenším měsíčním zatíţením a minimálními poţadavky na bonitu.
Tarifní varianta (pouze u tarifu Atraktiv a tarifu Invest) Tarifní varianta je kombinace tarifu a varianty. Varianta určuje minimální splátku úvěru. Nabízeny jsou dvě moţnosti: • rychlá – minimální splátka úvěru je 0,8 % cílové částky • standardní – minimální splátka úvěru je 0,6 % cílové částky
23
Tabulka č. 3 Přehled tarifů a tarifních variant
Tarif
Atraktiv Invest
Varianta
Rychlá Standardní Rychlá Standardní
Perspektiv
Úroková sazba vklad
Úrok z úvěru / rok
Minimální naspořená částka z cílové částky
1%
3,70%
38%
2%
4,80%
40%
2%
4,80%
35%
Minimální výše měsíční splátky (v % z cílové částky) 0,80% 0,60% 0,80% 0,60% 0,53%
Zdroj: Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny, a. s.
3. 3 Výhody stavebního spoření Tabulka č. 4 Přehled výhod stavebního spoření
STÁTNÍ PODPORA
Státní podpora činí 15 % z ročně uspořené částky, maximálně 3 000 Kč, tj. roční uspořená čá částka 20 000 Kč. v tarifu Invest a v tarifu Perspektiv Vklady a připsané zálohy státní podpory
úročeny 2 % p. a. v tarifu Atraktiv úročeny 1 % p. a.
Pokud jsou splněny podmínky pro získání státní podpory, má na ni účastník stavebního spoření nárok po celou dobu spoření.
DAŇOVÉ VÝHODY Výnosy – připsané úroky z vkladů jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob (novela Zákona č. 423/2003 Sb. o stavebním spoření účinná od 1. 1. 2004 umoţňuje zavést zdanění výnosů ze stavebního spoření). Moţnost odepisování zaplacených úroků z meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření od základu daně z příjmů pro podnikatele i pro zaměstnance. 24
ZÍSKÁNÍ ÚVĚRU ZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ Zákonný nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření po splnění poţadovaných podmínek. v tarifu Invest a v tarifu Perspektiv úročen 4,8 % p. a.
Úvěr ze stavebního spoření
v tarifu Atraktiv úročen 3,7 % p. a. Splatnost úvěru aţ 14 let. Moţnost získání meziúvěru v době, kdy ještě nevznikl nárok na přidělení cílové částky poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.
OSTATNÍ VÝHODY Po 6 letech spoření lze s uspořenou částkou a státní podporou libovolně disponovat. Čistý úrokový výnos aţ 6,94 % p. a. Získání karty klienta, která opravňuje nakupovat se slevou u vybraných firem v České republice. Českomoravská stavební spořitelna, a. s. pořádá v průběhu kaţdého roku různé soutěţe pro účastníky stavebního spoření i smluvní partnery. Dvakrát ročně vychází magazín Liška, kde jsou novinky v oblasti bydlení.
Zdroj: Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny
3. 4 Cílová částka Cílová částka je jeden z nejdůleţitějších faktorů při uzavírání smlouvy o stavebním spoření. Vyjadřuje budoucí potřebu finančních prostředků pro realizaci bytových potřeb účastníka, kterou po splnění podmínek stavební spořitelna poskytne účastníkovi stavebního spoření. Cílovou částku si účastník stanovuje podle vytyčených cílů a moţností. Cílová částka obsahuje: • vklady účastníka • státní podporu • úroky z vkladů • úvěr ze stavebního spoření
25
Obrázek č. 3 Grafické znázornění cílové částky
Zdroj: Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny, a. s.
Výši cílové částky si při sepsání návrhu smlouvy o stavebním spoření určí sám účastník podle svého záměru a potřeb. Maximální výši cílové částky spořitelny neomezují, ale účastník by měl při stanovení její hodnoty vţdy myslet nejen na své potřeby a záměry, ale také na své finanční moţnosti a podmínky spořitelny pro získání a zajištění úvěru. Je nutné brát v úvahu, ţe si stavební spořitelna účtuje poplatek za uzavření smlouvy, který se
vypočítává
z cílové
částky.
U
Českomoravské
stavební
spořitelny,
a.
s.
je výše 1 % z cílové částky. Např. při uzavření smlouvy s cílovou částkou 100 000 Kč účastník zaplatí poplatek 1 000 Kč. Cílovou částku není moţné stanovovat vzhledem k výši měsíčního vkladu zcela libovolně. Spořitelny totiţ vyţadují, aby v okamţiku poskytnutí úvěru ze stavebního spoření celkové úspory účastníka, včetně úroků a státní podpory,
26
dosahovaly určité stanovené výše, která se pohybuje mezi 40 aţ 50 % cílové částky. Proto se minimální vklad určuje procentem z cílové částky. V průběhu spoření nesmí dojít k tzv. přespoření cílové částky. Přespoření cílové částky je okamţik, kdy součet vkladů účastníka, státní podpory a úroků z vkladů překročí cílovou částku. V takovém případě musí účastník stavebního spoření cílovou částku dostatečně navýšit, nebo ji automaticky navýší stavební spořitelna. Účastník stavebního spoření můţe cílovou částku měnit, ale pouze během spořící fáze. Při změnách cílové částky dochází automaticky ke změně měsíčních vkladů. Při zvýšení cílové částky se minimální vklady zvýší, při sníţení cílové částky naopak sníţí. Počet změn během spořící fáze není ze strany spořitelny omezen. V rámci změn cílové částky je moţné ji: • rozdělit • zvýšit (ukázka viz kapitola 4. 3) • sníţit ( popsáno viz kapitola 3. 6. 2 Změny smlouvy ve fázi spoření)
3. 5 Hodnotící číslo Hodnotící číslo je parametr, který určuje pořadí přidělování cílové částky. Největší vliv na něj má zvolená tarifní varianta, výše a četnost vkladů vloţených na účet stavebního spoření. Stavební spořitelna pouţívá hodnotící číslo k bodovému ohodnocení smlouvy o stavebním spoření k určitému časovému okamţiku tzv. termínu ohodnocení. Hodnocení smluv provádí stavební spořitelna na konci kaţdého měsíce nebo čtvrtletí.
Kaţdá spořitelna si konstruuje svůj vlastní výpočet pro získání hodnotícího čísla (uvádí ho ve Všeobecných obchodních podmínkách – viz příloha č. 1 ), ale v principu vţdy nějakým způsobem zohledňuje celkovou výši cílové částky, aktuální výši zůstatku na účtu a rychlost varianty spoření.
27
Vzorec pro výpočet hodnotícího čísla ( pouţívaný Českomoravskou stavební spořitelnou, a. s.) Výkon úspor k rozhodnému dni
Hodnotící číselný X
faktor
Výkonnostní X
faktor
HODNOTÍCÍ ČÍSLO = Cílová částka Výkon úspor k rozhodnému dni - vypočítá se jako součet podílů úroků a úrokové sazby v jednotlivých obdobích spoření s danou úrokovou sazbou Hodnotící číselný faktor - je stanoven stavební spořitelnou a u kaţdého tarifu se liší. Výkonnostní faktor - zohledňuje výši cílové částky a státní podpory na účtu stavebního spoření. Výkonnostní faktor je určen poměrem zůstatku na účtu stavebního spoření k rozhodnému dni. Můţe mít hodnotu minimálně jedna maximálně dva.
3. 6 Smlouva o stavebním spoření 3. 6. 1 Uzavření smlouvy o stavebním spoření Smlouva o stavebním spoření představuje vztah mezi spořitelnou a účastníkem stavebního spoření, který je uskutečněn písemnou formou. Tento smluvní vztah je upraven Všeobecnými obchodními podmínkami (viz příloha č. 1) stavebního spoření, které jsou součástí kaţdé písemné smlouvy o stavebním spoření. Účastníkem stavebního spoření můţe být fyzická nebo právnická osoba. Smlouvy o stavebním spoření se uzavírají pouze s fyzickými osobami, které splňují podmínky pro získání státní podpory. Fyzická osoba musí splnit ještě následující podmínky:
28
1. Občan České republiky 2. Fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a přiděleným rodným číslem příslušným orgánem České republiky - tzn. jedná-li se o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který není občanem Evropské unie, nebo občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru 3. Občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky - tzn. jedná-li se o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, který je občanem Evropské unie Splnění těchto podmínek se prokazuje předloţením občanského průkazu nebo průkazu o povolení k pobytu. Za nezletilého účastníka uzavírá smlouvu zákonný zástupce, který je oprávněn nakládat se smlouvou aţ do dosaţení zletilosti (tj. 18 let). Zákonným zástupcem je rodič nebo soudem určená osoba. Návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření (viz příloha č. 2) podává navrhovatel na formuláři Českomoravské stavební spořitelny, a. s., čímţ je zajištěno, ţe smlouva bude uzavřena podle platných podmínek. Přijetí Návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření potvrdí Českomoravská stavební spořitelna, a. s. předáním Listiny o přijetí návrhu smlouvy o stavebním spoření (viz příloha č. 3). Listinu o přijetí účastníkovi předá smluvní partner. Tímto je smlouva o stavebním spoření uzavřena. Platnost a účinnost těchto smluv začíná dnem sepsání návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření účastníkem. Tento postup platí pro smlouvy o stavebním spoření, jeţ jsou uzavřeny s fyzickými osobami, a kde cílová částka nepřesáhne 5 milionů Kč. Návrhy smluv o stavebním spoření s cílovou částkou vyšší neţ 5 milionů Kč a smlouvy uzavřené s právnickými osobami jsou potvrzeny dopisem přímo z centrály Českomoravské stavební spořitelny, a. s. Na základě vyplněného návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření je účastníkovi otevřen vkladový účet u Českomoravské stavební spořitelny, a. s., na který spoří.
29
Návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření se podává na formuláři vydaném Českomoravskou stavební spořitelnou, a. s., který se skládá ze tří částí (viz příloha č. 2): 1. část tvoří 4 listy návrhu smlouvy, které jsou popsány a očíslovány následovně: ▫ exemplář 1 – pro stavební spořitelnu ▫ exemplář 2 – pro účastníka stavebního spoření ▫ exemplář 3 – pro smluvního partnera ▫ exemplář 4 – pro smluvního partnera Na zadní straně exempláře 2 jsou uvedeny způsoby, kterými lze provádět platby na účet stavebního spoření. 2. část formuláře je list s pomocnými informacemi První třetinu tvoří poštovní poukázka typu A, kterou lze vyuţít pro první platbu na účet stavebního spoření. Druhá třetina slouţí ke sjednání následné návštěvy u klienta. Poslední část je určena pro získání marketingových a servisních informací a pro získání dalších kontaktů. 3. část tvoří Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření 3. 6. 2 Změny smlouvy ve fázi spoření V průběhu spoření můţe dojít ke změně potřeb a cílů účastníka. Proto Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření připouští provedení následujících změn smlouvy: • ZMĚNA TARIFNÍ VARIANTY Nejčastějším důvodem změny tarifní varianty je potřeba dřívějšího přidělení cílové částky. Dalším důvodem ke změně můţe být i zhoršená finanční situace účastníka stavebního spoření, která by mu nedovolovala pozdější vyšší měsíční splátky úvěru. • ZVÝŠENÍ CÍLOVÉ ČÁSTKY Důvodem pro zvýšení cílové částky můţe být zvýšená finanční potřeba účastníka nebo v případě, ţe účastník dospořil do výše cílové částky a chce pokračovat ve spoření. • SNÍŢENÍ CÍLOVÉ ČÁSTKY Nejčastějšími důvody sníţení cílové částky je potřeba dřívějšího přidělení cílové částky nebo nutnost sníţit měsíční vklady. 30
• ROZDĚLENÍ CÍLOVÉ ČÁSTKY O rozdělení cílové částky můţe poţádat účastník stavebního spoření z důvodu dřívějšího přidělení cílové částky nebo z důvodu okamţité potřeby finanční hotovosti. Cílová částka se rozdělí na dvě smlouvy (původní a novou) a tím se výše cílové částky sníţí a můţe být přidělena dříve.
3. 6. 3 Ukončení smlouvy o stavebním spoření Českomoravská stavební spořitelna, a. s. můţe bez udání důvodu uzavření smlouvy o stavebním spoření odmítnout. Účastník i Českomoravská stavební spořitelna, a. s. mohou do dvou měsíců ode dne uzavření smlouvy bez udání důvodu odstoupit. Účastníkovi se vrací jeho vklady a pokud došlo k odstoupení ze strany Českomoravské stavební spořitelny, a. s. i zaplacené úhrady. V případě odstoupení od smlouvy ze strany účastníka se zaplacené úhrady nevracejí. Doba spoření u smlouvy o stavebním spoření je ukončena výplatou zůstatku účtu stavebního spoření ke dni skončení výpovědní lhůty nebo dnem uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však dnem přidělení cílové částky. Výpovědní lhůta činí tři měsíce a začíná od 1. dne následujícího měsíce po doručení výpovědi nebo po jiném pozdějším datu stanoveném účastníkem. Výpověď smlouvy o stavebním spoření se podává na formuláři Výpověď smlouvy o stavebním spoření. Ţádost a výpověď musí být podepsána účastníkem nebo jeho zákonným zástupcem. Při výplatě prostředků ze stavebního spoření musí být podpis účastníka ověřen. Podpis můţe
ověřit
pověřený
externí
spolupracovník
spořitelny,
notář,
matrika
nebo Československá obchodní banka, a. s. Výplata se provádí na bankovní účet účastníka nebo šekovou poukázkou na adresu trvalého bydliště účastníka stavebního spoření.
31
3. 7 Státní podpora Schválením Zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, který vstoupil v platnost 1. dubna 1993, se i v České republice otevřel prostor pro vyuţívání této formy financování bytové výstavby. Zájem státu je vyjádřen nejen legislativně, ale i fakticky – poskytováním státní podpory. Státní podporu můţe získat: • občan České republiky • občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky • fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky Právnické osoby nemají nárok na státní podporu. Podle zákona o stavebním spoření činí poskytovaná záloha státní podpory 15 % z ročně uspořené částky. Ročně můţe účastník získat státní podporu ve výši maximálně 3 000 Kč, coţ odpovídá ročně uspořené částce 20 000 Kč. (uspořená částka = součet vkladů, úroků z připsaných záloh státní podpory, sníţené o úhrady účtované stavební spořitelnou, např. úhrada za vedení účtu, úhrada za uzavření smlouvy, úhrada za zvýšení cílové částky apod.) Účastník můţe poţádat o přiznání státní podpory na více smluv současně, ovšem nárok na státní podporu má pouze do výše 3 000 Kč celkem. V případě ukončení smlouvy o stavebním spoření po šesti letech od jejího uzavření, nemusí být státní podpora pouţita účelově – po vyplacení ji účastník můţe pouţít na libovolné účely (např. nábytek, dovolenou, automobil apod.). Z tohoto důvodu lze stavební spoření chápat i jako střednědobé spoření bez účelového vyuţití, které přináší účastníkům velmi výhodné zhodnocení jejich vkladů. V případě poskytnutí úvěru ze stavebního spoření do šesti let od uzavření smlouvy, musí být státní podpora pouţita účelově stejně jako uspořená částka.
32
3. 8 Úvěr ze stavebního spoření Úvěr ze stavebního spoření je poskytován do výše rozdílu mezi sjednanou cílovou částkou a zůstatkem účtu stavebního spoření (úvěr = cílová částka – zůstatek na účtu stavebního spoření). 3. 8. 1 Průběh a podmínky pro poskytnutí úvěru Klient musí splnit následující podmínky: • spořit minimálně 24 měsíců • podle sjednaného tarifu naspořit určité procento z cílové částky (viz tabulka č. 3, kapitola 3. 2) • dosáhnout poţadované výše hodnotícího čísla ( Českomoravská stavební spořitelna, a. s. má minimální výši hodnotícího čísla 64) • úvěr musí být pouţit na financování bytových potřeb (viz kapitola 3. 10) • prokázat bonitu Splní – li klient výše zmíněné podmínky, potom můţe poţádat o úvěr. Nejprve obdrţí klient formulář Přijetí přidělení cílové částky (viz příloha č. 4), který potvrdí a následně vyplní formulář Žádost o poskytnutí úvěru (viz příloha č. 5). 3. 8. 2 Splácení úvěru Po celou dobu splácení je úvěr ze stavebního spoření úročen pevnou úrokovou sazbou, jejíţ výše je stanovena zvoleným tarifem (viz tabulka č. 3, kapitola 3. 2). V závislosti na zvolené variantě spoření je určena minimální měsíční splátka, která je dána jako procentní podíl z cílové částky (viz tabulka č. 3, kapitola 3. 2). Klient splácí tak dlouho, dokud není celý dluh umořen.
33
Graf č. 4
Princip stavebního spoření s čerpáním úvěru
Zdroj: Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny, a. s. Výhodou stavebního spoření je moţnost splatit kdykoliv část úvěru (případně celý úvěr) prostřednictvím mimořádné splátky a to bez jakýchkoliv sankčních poplatků. V tomto případě můţe klient pořádat o poměrné sníţení splátek při zachování doby splatnosti nebo můţe úvěr splatit dříve.
3. 9 Překlenovací úvěr (meziúvěr) Všem účastníkům stavebního spoření, kteří potřebují získat rychle finanční prostředky na řešení bytového problému, nabízí stavební spořitelna meziúvěry na překlenutí čekací doby do přidělení cílové částky ze stavebního spoření (získání řádného úvěru ze stavebního spoření).
Pokud člověk nesplní některou z podmínek nutných pro poskytnutí řádného úvěru ze stavebního spoření (např. spoří méně neţ dva roky, nevloţil na účet dostatečný procentní podíl cílové částky nebo nedosáhl potřebné výše hodnotícího čísla), můţe poţádat o překlenovací úvěr. Na poskytnutí meziúvěru nemá účastník stavebního spoření 34
právní nárok. Meziúvěr můţe být poskytnut do výše cílové částky a musí být pouţit účelově na bytové potřeby (viz kapitola 3. 10).
Klient musí splnit následující podmínky: • uzavřít smlouvu o stavebním spoření • předloţit písemnou ţádost o poskytnutí překlenovacího úvěru • prokázat bonitu • doloţit účelovost Graf č. 5
Princip stavebního spoření s čerpáním meziúvěru a úvěru
Zdroj: Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny, a. s.
35
3. 10 Bytové potřeby Bytová potřeba, na kterou Českomoravská stavební spořitelna, a. s. poskytne meziúvěr nebo úvěr se stavebního spoření se musí nacházet na území České republiky. Bytovými potřebami (podle Zákona č. 423/2003 Sb. o stavebním spoření účinného od 1. 1. 2004) se rozumí: a) výstavba bytového domu, rodinného domu nebo bytu b) změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu d) koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo řešením jiných bytových potřeb e) splácení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímţ je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popř. bude-li mít jiné právo uţívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby f) změna stavby, údrţba stavby nebo udrţovací práce na bytovém domě, rodinném domě, bytu g) vypořádání společného jmění manţelů nebo vypořádání spoluvlastníků, popř. dědiců v případě, ţe předmětem vypořádání je úhrada spoluvlastnického podílu na účely a) aţ e) a h) h) úhrada za převod členských práv a povinností v druţstvu nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popř. bude-li mít jiné právo uţívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod členských práv a povinností nebo převod podílu týká i) řešení bytové potřeby uvedené pod c) a d) úplatným převodem nebo převodem podle zvláštního předpisu ( např. draţba) j) připojení bytového domu nebo rodinného domu nebo domu s byty k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby k) splacení úvěru nebo půjčky pouţitých na financování bytových potřeb uvedených pod písmeny a) aţ j) s výjimkou pokut nebo jiných sankcí
36
4 Praktická část Paní Lenka Novotná se rozhodne uzavřít stavební spoření s tím, ţe by do budoucna chtěla čerpat úvěr ze stavebního spoření. Její měsíční čistý příjem činí 15 500 Kč. Má manţela a dvě děti, jedno dítě je čtyři roky staré a druhému dítěti je dvanáct let. Měsíčně splácí leasing ve výši 2 500 Kč. Paní Novotná uzavřela smlouvu o stavebním spoření 1. 5. 2010. Cílovou částku si zvolila ve výši 1 000 000 Kč. Od 10. 6. 2010 spoří kaţdý měsíc 2 000 Kč. Její mimořádný vklad 10. 5. 2010 činí 10 310 Kč (10 000 Kč poplatek za uzavření smlouvy 1% a 310 Kč roční poplatek za vedení účtu). Po třech letech chce čerpat meziúvěr. Českomoravská stavební spořitelna, a. s. nabízí tři různé tarify, ze kterých si paní Novotná můţe vybrat. Na následujících třech modelových příkladech ukáţu, který tarif si paní Novotná můţe vybrat a který je pro ni nejvýhodnější.
37
4. 1 Modelový příklad v tarifu ATRAKTIV Zjištění bonity klienta
V tomto případě si paní Novotná tento tarif zvolit nemůţe, jelikoţ koeficient ţivotního minima nedosáhl minimální hodnoty 1.
38
4. 2 Modelový příklad v tarifu INVEST Zjištění bonity klienta
Tento tarif si paní Novotná zvolit můţe, koeficient ţivotního minima přesahuje minimální hodnotu 1. Paní Novotná si tento tarif Invest zvolí v případě, ţe má zájem o niţší úrok z meziúvěru, tj. 5,1% a vyhovuje jí kratší doba splácení. Při výběru tohoto tarifu má klientka niţší náklady celého úvěru. Pro zavedení tohoto tarifu však musí klientka splnit přísnější podmínky týkající se její bonity. Níţe je uveden celkový výpočet stavebního spoření v tarifu Invest z programu stavební spořitelny.
39
40
41
42
4. 3 Modelový příklad v tarifu PERSPEKTIV Zjištění bonity klienta
Pro tento tarif se paní Novotná rozhodnout můţe, koeficient ţivotního minima přesahuje minimální hodnotu 1. Paní Novotná si tarif Perspektiv zvolí v případě, ţe má zájem o delší dobu splácení při vyšším úroku z meziúvěru, tj. 5,7%. Při výběru tohoto tarifu má klientka vyšší náklady celého úvěru. Pro zavedení tarifu Perspektiv však klientka nemá tak přísné podmínky co se týče její bonity. Níţe je uveden celkový výpočet stavebního spoření v tarifu Perspektiv z programu stavební spořitelny.
43
44
45
46
Shrnutí TARIF INVEST
TARIF PERSPEKTIV
2%
2%
doba
18 let
25 let
úroková sazba
5,1 %
5,7 %
měsíční splátka
4 250 Kč
4 750 Kč
celkové úroky
357 000 Kč
598 500 Kč
úroková sazba
4,8 %
4,8 %
měsíční splátka
5 820 Kč
5 200 Kč
FÁZE SPOŘENÍ úroková sazba FÁZE MEZIÚVĚRU
FÁZE ÚVĚRU
CELKOVÉ FIN. NÁKLADY 392 882,40 Kč
644 124,89 Kč
Paní Novotné bych v tomto případě doporučila tarif Invest. Oproti tarifu Perspektiv je procento z meziúvěru menší o 0,6 % a doba čerpaní meziúvěru a úvěru je o 7 let kratší. U tarifu Invest zaplatí paní Novotná na úrocích z meziúvěru o 241 500 Kč méně, celkové náklady jsou tak niţší o 251 242,49 Kč. Fáze meziúvěru není pro klientku ekonomicky výhodná z důvodu vyšších úrokových sazeb. Výběr tarifu závisí pouze na klientce a na jejích poţadavcích. V případě, ţe by se klientka rozhodla v průběhu stavebního spoření změnit např. cílovou částku nebo měla zájem o mimořádný vklad, má moţnost kontaktovat Českomoravskou stavební spořitelnu, a. s., která je schopná těmto poţadavkům vyhovět v rámci předem sjednaných podmínek.
47
Závěr Stavební spoření bych doporučila kaţdému. Velkou výhodou tohoto finančního produktu je všestrannost. Klient se vlastní volbou rozhoduje o optimálním zhodnocení svých finančních prostředků Jsem přesvědčena, ţe stavební spoření můţe vyhovět jakékoliv věkové skupině a jakémukoliv různému poţadavku klienta. Klient se musí rozhodnout, z jakého důvodu bude touto formou zhodnocovat své finanční prostředky. Zda pouze vklady, nebo poskytnutí výhodného úvěru ze stavebního spoření. Při volbě poskytnutí úvěru ze stavebního spoření má výběr tarifních variant (viz. kapitola 3. 2) Individuálním investováním se rozumí přímá investice jednotlivce za účelem zhodnocení vloţených finančních prostředků. Investování je obětování současné hodnoty peněz v zájmu získání hodnoty budoucí. Existuje několik způsobů, jak se dají peněţní prostředky investovat, např. úschova peněz doma, uloţení peněz na vkladní kníţku nebo účet v bance, penzijní připojištění, ţivotní pojištění, investice do nemovitostí, uloţení peněz do uměleckých hodnot, zlata a diamantů nebo investice do cenných papíru, stavební spoření. Stavební spoření představuje moţnost investování peněz. Hlavním motivem je spoření na koupi nemovitosti nebo pozemku, stavbu, rekonstrukci nebo modernizaci bydlení. Stavební spoření zaručuje moţnost čerpání výhodného úvěru a výnos ve fázi spoření. Je také moţné nepouţít peníze na bydlení ani nečerpat úvěr, ale vybrat peníze po skončení spořícího cyklu pro vlastní potřebu. Na tuzemském
finančním
trhu
je stavební
spoření
se stálým
úročením
vkladů,
státní podporou a výhodnými úvěrovými podmínkami prakticky bezkonkurenční nabídkou. Úspory u spořitelny jsou velmi bezpečné. Stavební spořitelny musí mít bankovní licenci od České národní banky, která na jejich činnost dohlíţí.
48
Seznam literatury Literatura KLÍNSKÝ P., MÜNCH O.: Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy. 1. vyd. Praha 8: nakladatelství EDUKO 2008. ISBN 978-80-87204-07-8. JUDr. HARTLOVÁ V., Ing. SOLDÁNOVÁ M., Ing. SVOBODOVÁ J., JUDr. ŢLEBKOVÁ M.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha 1: nakladatelství Fortuna 2004. ISBN 80-7168-900-9. Ing. DUCHÁČKOVÁ E. CSc.: Pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze 1996. ISBN 80-7079-092-X. Finanční investování pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha 1: nakladatelství Fortuna 1996. ISBN 80-7168-360-4.
Internetové stránky http://www. acss. cz/ http://www. banky.cz/ http://www. cmss. cz/ http://www. cnb. cz/ http://www. dumabyt.cz/ http://www. finance.cz/ http://www. hypoindex.cz/ http://www. idnes.cz/ http://www. peníze.cz/
Interní materiály Instruktáţní sešit Českomoravské stavební spořitelny, a. s.
49
Seznam příloh Příloha č. 1 - Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření Příloha č. 2 - Návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření Příloha č. 3 - Listina o přijetí návrhu smlouvy o stavebním spoření Příloha č. 4 - Přijetí přidělení cílové částky Příloha č. 5 - Ţádost o poskytnutí meziúvěru / úvěru ze stavebního spoření
50
