Obsah: Obsah: ....................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1. Úloha finančního systému ................................................................................................ 8 1.1 Finanční instituce ..................................................................................................... 10 1.2 Základní funkce bank ............................................................................................... 12 1.2.1 Zaměření bank .................................................................................................. 14 1.2.2 Segmentace klientů .......................................................................................... 14 2. Historie a význam finančních instrumentů .................................................................. 17 2.1 Vývoj bankovního systému v Českých zemích........................................................ 17 2.2 Počátky depozit a dalších forem úloţek a jejich význam......................................... 20 2.2.1 Význam depozitních obchodů .......................................................................... 24 2.2.2 Fond pojištění vkladů ....................................................................................... 25 2.2.3 Základní druhy depozit..................................................................................... 26 2.3 Vývoj trhů s cennými papíry .................................................................................... 28 2.3.1 Základní členění investičních nástrojů ............................................................. 32 2.3.2 Klasické investiční nástroje .............................................................................. 32 2.3.3 Termínované derivátové nástroje ..................................................................... 40 2.3.4 Podílové listy fondů kolektivního investování ................................................. 42 2.3.5 Strukturované produkty .................................................................................... 47 2.3.6 Kombinované produkty .................................................................................... 50 2.3.7 Garanční fond ................................................................................................... 50 2.4 Počátky pojišťovnictví ............................................................................................. 51 2.4.1 Úloha ţivotního pojištění ................................................................................. 55 2.4.2 Druhy ţivotního pojištění ................................................................................. 56 2.5 Stavební spoření ....................................................................................................... 58 2.5.1 Podmínky stavebního spoření platné k 31.12.2010.......................................... 59 2.5.2 Změny stavebního spoření od 1.1.2011 ........................................................... 60 2.5.3 Výhody stavebního spoření .............................................................................. 61 2.6 Penzijní připojištění.................................................................................................. 61 2.6.1 Současný důchodový systém ............................................................................ 62 2.6.2 Důchodová reforma .......................................................................................... 63 3. Moţnosti zhodnocení finančních prostředků ............................................................... 67 3.1 Úroková sazba .......................................................................................................... 67 3.1.1 Druhy úročení ................................................................................................... 68 3.1.2 Perioda úročení ................................................................................................. 71 3.1.3 Typy úrokových sazeb ..................................................................................... 72 3.2 Výběr z nabídky na bankovním trhu v ČR ............................................................... 72 3.2.1 Depozitní produkty ........................................................................................... 73 3.2.2 Ţivotní pojištění ............................................................................................... 76 3.2.3 Investiční produkty ........................................................................................... 81 3.2.4 Stavební spoření ............................................................................................... 84 3.2.5 Penzijní připojištění.......................................................................................... 85 3.3 Nové produkty .......................................................................................................... 90 4. Preference respondentů ................................................................................................. 93 4.1 Průzkum preferencí .................................................................................................. 93 4.2 Výsledky dotazníku .................................................................................................. 94 5
4.2.1 Odpovědi respondentů...................................................................................... 95 4.2.2 Analýza zajímavých souvislostí a závislostí .................................................. 119 4.2.3 Odpovědi na otázky plynoucí z dotazníku ..................................................... 122 5 Efektivnost zhodnocení finančních prostředků na základě výsledku rozhodnutí.. 124 5.1 Hodnocení bank expertní skupinou ........................................................................ 124 5.1 Doporučení expertní skupiny pro zhodnocení prostředků ..................................... 127 5.2 Posouzení efektivnosti zhodnocení finančních prostředků na základě výsledku rozhodnutí respondentů ...................................................................................................... 129 6 Srovnání nabídky a poptávky po finančních nástrojích v ČR ................................. 132 Závěr ...................................................................................................................................... 135 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 137 Seznam tabulek, schémat a grafů ....................................................................................... 142 Seznam tabulek .................................................................................................................. 142 Seznam schémat ................................................................................................................. 144 Seznam grafů ...................................................................................................................... 145 Seznam příloh ....................................................................................................................... 148
6
Úvod Bankovnictví v současnosti patří v zemích s vyspělou trţní ekonomikou mezi odvětví s nejvyšší dynamikou rozvoje. Bez kvalitního bankovního systému není myslitelný výraznější ekonomický pokrok. To se potvrdilo v nedávné minulosti, kdy se v roce 2007 začala projevovat finanční krize, která o rok později vyústila v globální ekonomickou krizi a v roce 2009 – 2010 v dluhovou krizi, která zasáhla především jiţní Evropu. Stabilita finančního sektoru je významná pro stabilitu celé ekonomiky. Bankovní sektor je tedy základním stavebním pilířem kaţdé ekonomiky. Bankovní systém zemí Evropské unie, tedy i České republiky, je univerzální, umoţňuje provádět současně vkladové a úvěrové operace na jedné straně a investiční obchody na straně druhé. Banky působí mimo jiné jako zprostředkovatelé ve shromaţďování dočasně volných prostředků od jedné skupiny klientů, která jejich spotřebu odkládá a naopak banky z těchto finančních prostředků dokáţí emitovat další bezhotovostní peníze, poskytovat úvěry druhé skupině klientů, jejíţ dočasná finanční spotřeba je zvýšená oproti současným finančním moţnostem pro realizaci cílů. Pro vypracování diplomové práce bylo zvoleno téma „Moţnosti a preference zhodnocení peněţních prostředků na bankovním trhu v ČR“, jejíţ cílem je porovnání nabídky a poptávky po finančních nástrojích na bankovním trhu ČR s důrazem na efektivnost zhodnocení finančních prostředků na základě výsledku rozhodnutí respondentů. První kapitola se věnuje funkci bankovního sektoru a zaměření bank na jednotlivé segmenty klientů. V druhé kapitole je nahlíţeno na bankovnictví jak z pohledu vývoje v jednotlivých oblastech a produktech, tak z pohledu významu jednotlivých produktů. Obě dvě kapitoly tvoří teoretickou část práce. Praktické části je pak věnována z velké části třetí kapitola, kde jsou shromáţděny informace ohledně nabídky bank a sledována efektivnost u produktů jednotlivých institucí. Ve čtvrté kapitole se zjišťuje poptávka prostřednictvím respondentní skupiny a zaznamenávají se výsledky s poukazem na závislosti. V páté kapitole je posuzována efektivnost zhodnocení finančních prostředků z výsledku rozhodnutí respondentů na základě doporučení expertní skupiny. V šesté kapitole je porovnávána nabídka s poptávkou na základě referenční skupiny a závěrů z třetí kapitoly.
7
1. Úloha finančního systému Ekonomický význam finančního systému spočívá v napomáhání uskutečnit a usnadnit jak reálné, tak finanční transakce a průběţně umoţnit jejich vzájemnou realizaci.1K tomu dochází na základně nabídky a poptávky na kapitálovém trhu, která se řídí třemi základními kritérii: likviditou, rizikem a výnosem. Základními prvky finančního systému jsou finanční instituce, finanční dokumenty a finanční trhy, které nabízejí širokou škálu finančních sluţeb. Sluţby, které jsou poskytovány finančními institucemi, můţeme rozdělit do čtyř základních oblastí: o Transakční sluţby, kde se jedná o tradiční oblast bankovnictví, jeţ má za úkol zajišťování platebního a zúčtovacího styku pomocí primárních finančních dokumentů, kterými jsou běţné účty. V posledním desetiletí došlo v této oblasti k velkému zrychlení, a to díky moderním informačním technologiím, které mimo jiné umoţnily zkvalitnění jiţ hojně vyuţívaného elektronického bankovnictví. o Zprostředkovatelské sluţby, které umoţňují tok finančních zdrojů od subjektů, jeţ odkládají svou spotřebu k subjektům, které naopak potřebují zvýšení zdrojů z důvodu realizace investičních záměrů. Úspory jsou převáţně realizovány domácnostmi a investice pak zejména podnikatelskými subjekty. Dochází tak ke stimulu růstu úspor i investic a tím i k rychlejšímu ekonomickému růstu. Vstoupit na finanční trhy lze buď přímo, pak věřitelé drţí cenné papíry firem a dostávají tak přímou platbu od emitenta (dluţníka), nebo nepřímo s vyuţitím finančních zprostředkovatelů, jak ukazuje následující schéma č. 1, kde zelené šipky znázorňují tok zdrojů při vyuţití finančních zprostředkovatelů, či-li při nepřímém investování, a modré šipky naopak znázorňují tok zdrojů při přímém investování. Důvodů, proč věřitelé dávají přednost nepřímému financování, je několik, např. niţší přímé výdaje nebo informační náklady, které jsou nutné při analýze cenných papírů. Domácnosti mají omezené moţnosti při získávání informací o emitentovi cenných papírů, o jeho platební morálce, dále zde hraje důleţitou roli i schopnost, resp. sníţená schopnost domácností při oceňování rizik a výnosnosti cenných papírů, právní sluţby 1
POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky,finanční trhy. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-807400-152-9.
8
a v neposlední řadě moţnost investovat i velmi malý objem prostředků. Neboť zprostředkovatelé dokáţí nashromáţdit finanční zdroje od řady drobných střadatelů a ty pak efektivně transformovat k několika potenciálním dluţníkům. Transakční náklady, které jsou spojené se samotnou realizací transformace zdrojů, jsou pak niţší, neţ by tomu bylo u obchodů s malým mnoţstvím cenných papírů. Schéma č. 1 - Tok zdrojů finančním systémem při přímém a nepřímém investování
NEPŘÍMÉ INVESTOVÁNÍ FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ
VĚŘITELÉ/ STŘADATELÉ
FINANČNÍ TRHY
DLUŽNÍCI/
PŘÍMÉ INVESTOVÁNÍ
(DOMÁCNOSTI, VLÁDA, FIRMY)
INVESTOŘI
(FIRMY, VLÁDA, DOMÁCNOSTI)
Zdroj: Vlastní zpracování
o Pojišťovací sluţby, které napomáhají sniţovat rizika spojená s různými druhy činností, ať jde o pojištění majetku nebo osob. o Obchodování s cennými papíry a investice do cenných papírů.
Tato činnost
soustřeďuje dočasně volné peněţní prostředky a zajišťuje jejich alokaci do oblastí z hlediska efektivnosti jejich vyuţití, vč. obchodování s nimi samotnými. K tomu vyuţívá jak peněţní, tak kapitálový trh. Tyto činnosti vycházejí ze základních funkcí finančního systému, kterými jsou: o depozitní funkce - umoţňuje ukládání či investování úspor, o kreditní funkce - umoţňuje poskytovat volné peněţní prostředky všem ekonomickým subjektům, o funkce uchování hodnoty - ekonomické subjekty mohou prostřednictvím finančních instrumentů uchovávat svoji kupní sílu po dobu, neţ ji pouţijí ke konečné spotřebě,
9
o funkce likvidity – moţnost přeměny jednotlivých druhů finančních aktiv na peněţní hotovost, o funkce platební – ekonomickým subjektům je umoţněno provádění všech druhů plateb, o funkce ochrany proti riziku – zajišťuje ochranu jednotlivým ekonomickým subjektům proti různým druhům rizik prostřednictvím pojistných smluv, o funkce regulace finančního systému státem – kdy stát pomocí monetární a fiskální politiky a dalších regulačních nástrojů působí na finanční systém, kterým tak ovlivňuje i celý ekonomický systém z pohledu prosazování svých konečných cílů.2 Finanční systém je ovlivněn celou řadou faktorů – internacionalizací, globalizací, legislativou, institucionalizací aj., proto v něm dochází k řadě změn. Jeho stabilita je významná pro celou ekonomiku. Patří k nejvíce regulovaným oblastem ekonomiky. Dle Zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších přepisů, je péče o finanční stabilitu připisována ČNB, jako jeden z jejích klíčových úkolů. Koncem 90. let minulého století dochází v řadě zemí k výrazným změnám v institucionálním uspořádání regulace a dohledu. V ČR tak k 1.4.2006 došlo k integrovanému dohledu, který je zajišťován Českou národní bankou.
1.1 Finanční instituce Finanční instituce jsou subjekty, které vytvářejí finanční dokumenty a obchodují s nimi. Svojí činností zprostředkovávají významnou část pohybů finančních zdrojů mezi účastníky trhu. Jsou to licencované a státem regulované společnosti mající právní subjektivitu. Podle předmětu podnikání (udělení licence) je členíme na: o obchodní banky - jsou obecně povaţovány za nejvýznamnější článek finančního systému, dále v kapitole 1.2, o nebankovní spořitelní instituce působící na finančních trzích ekonomicky rozvinutých zemí vedle obchodních bank. Jedná se zpravidla o menší ekonomické subjekty, nicméně svou činností obchodním bankám mnohdy úspěšně konkurují. Jde o různá spořitelní a úvěrní druţstva, která fungují na členském principu, 2
REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 4. vydání, Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-214-3703-6.
10
o pojišťovací instituce jsou významnými subjekty finančního trhu. Poskytují ekonomickým subjektům moţnost pojistit se proti riziku, čímţ zvyšují jejich bezpečnost, která by z důvodu moţného vzniku nenadálých událostí byla ohroţena. Jejich význam dále spočívá v roli investora, neboť díky velkému objemu obhospodařovaných finančních prostředků mají značný finanční potenciál pro investování do dlouhodobých nástrojů, o instituce kolektivního investování, jejichţ podnikání spočívá ve shromaţďování peněţních prostředků od veřejnosti a v jejich následném investování na principu rozloţení rizika a ve správě. Jejich význam pro investora je především ve:
snadném investování,
diverzifikaci investičního rizika,
minimalizaci informačních a transakčních nákladů,
vysoké likviditě u drţených cenných papírů, které mohou většinou odprodat kdykoli,
zpravidla vyšších výnosech, neţ na běţných bankovních produktech.
Přínosem pro ekonomiku je, ţe drobní střadatelé formou kolektivního investování přeměňují svá do té doby zpravidla krátkodobá aktiva na finanční aktiva dlouhodobá, tím se zvyšují objemy dlouhodobě investovaných peněţních prostředků na kapitálovém trhu, které následně přispívají k realizaci investic s příznivým dopadem na ekonomický růst, o penzijní fondy mají za úkol shromaţďovat peněţní prostředky od jednotlivých účastníků, případně jejich zaměstnavatelů a státu (formou státních příspěvků), spravovat je a posléze zajistit vyplacení příslušných dávek. Tak jako pojišťovací instituce i penzijní fondy patří mezi významné účastníky na kapitálovém trhu. Zpravidla sem bývají zařazeny také: o burzy, jejichţ podnikatelskou činností je organizování trhu s finančními investičními nástroji. Jsou to vysoce organizované sekundární trhy, na kterých se obchodují jiţ dříve emitované veřejně obchodovatelné cenné papíry. Nezastupitelnou úlohu mají 11
především v tom, ţe se na nich vytvářejí kurzy, kterými se řídí i ostatní stejně zaměřené sekundární trhy, tak i trhy primární; o organizované mimoburzovní trhy, nemají centrální místo, kde by docházelo k uskutečňování transakcí, tedy burzu. Broker zde není v roli zprostředkovatele, ale tzv. tvůrce trhu, tedy toho, kdo často představuje protistranu v obchodu. Zejména pro menší firmy je obchodování na burze nákladné, proto vyuţívají organizované mimoburzovní trhy; o další subjekty finančního trhu, především se jedná o instituce státní regulace a dohledu nad finančním trhem - ČNB, dále o různé druhy státních fondů a další instituce vykonávající některé nezbytné funkce pro fungování finančního trhu, jako je Fond pojištění vkladů, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, Centrální depozitář cenných papírů.3
1.2 Základní funkce bank V České republice je od roku 1990 dvoustupňový bankovní systém, který je tvořen centrální bankou a dalšími obchodními bankami. Centrální bankou v ČR je od 1.1.1993 Česká národní banka, která je nezávislou finanční institucí. Podle článku 98 Ústavy ČR a Zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů je jejím hlavním cílem péče o cenovou stabilitu, dosaţení a udrţení cenové stability, čímţ pomáhá vytvářet podmínky pro udrţitelný hospodářský růst. Pokud to není v rozporu s hlavním cílem, pak ČNB rovněţ podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády.
3
REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 4. vydání, Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-214-3703-6.
12
ČNB z makroekonomického hlediska: o
určuje měnovou politiku - reguluje nabídku peněz za účelem dosaţení určitých makroekonomických cílů, kterými jsou především stabilní cenová hladina a kurzové stability,
o emituje hotovostní peníze, bankovky a mince, o provádí devizovou činnost, kam patří shromaţďování devizových rezerv státu, finanční operace na devizových trzích a provádění devizové regulace, operace s devizovými prostředky, ČNB z mikroekonomického hlediska zajišťuje bezpečnost, efektivnost, spolehlivost a důvěryhodnost celého bankovního systému, kterým je součástí. Zajišťuje zejména tyto oblasti: o regulaci obchodních bank a provádí dohled, o působí jako banka bank, o působí jako banka státu, o působí jako reprezentant státu v měnové oblasti. Obchodní banky jsou základními subjekty bankovního systému. Jsou to instituce, které se primárně orientují na přijímání vkladů, poskytování úvěrů a realizaci platebního styku, současně mohou vykonávat i celou řadu dalších druhů činností. Základní funkce obchodních bank: o finanční zprostředkování, kdy přijímají vklady a následně je alokují ve formě poskytovaných bankovních úvěrů při zachování principu ziskovosti a návratnosti, o emitují bezhotovostní peníze, jde o vytváření peněz v podobě zápisů na různých druzích bankovních účtů, které vedou za svými klienty, o provádění bezhotovostního platebního styku, kdy realizují bezhotovostní platby uskutečňováním formou účetních převodů v tuzemském i mezinárodním měřítku.
13
Při své činnosti se obchodní banky řídí především zásadou rentability, likvidity a zásadou jistoty.
1.2.1 Zaměření bank Základní členění bankovní klientely je podle její subjektivity, dělíme ji na: o podnikovou neboli korporátní klientelu a o drobnou neboli retailovou klientelu. Na trhu jsou převáţně banky, které se věnují oběma skupinám klientů, některé však za svoji prioritu nebo stěţejní skupinu povaţují korporátní klientelu, jiné své zaměření věnují naopak retailové klientele. Přičemţ v průběhu času mohou své záměry měnit, např. Česká spořitelna, a. s. je především retailovou bankou, coţ je dáno historicky, nicméně poměr retailového bankovnictví a korporátního se za poslední léta změnil ve prospěch firemního. Jedním z důvodů je např. odlišné chování těchto subjektů. Vţdy, kdyţ se ekonomika dostává z krize, déle to trvá retailu neţ firmám. Zaměření banky, která je více orientována na spotřebitelský sektor má v době krize více rizikových nákladů neţ banky, které se zaměřují na firemní obchody. To se např. projevilo ve sníţení čistého zisku České spořitelny, a. s.
1.2.2 Segmentace klientů Banky při tvorbě své produktové nabídky musí myslet na určitou skupinu klientů, kterým by měla být cíleně nabízena. Za tímto účelem člení klienty na skupiny. Pouţívají k tomu různá segmentační kritéria. Jejich cílem je soustředit klienty co nejpřesněji do skupin s podobnými zájmy a potřebami, na které následně mohou navázat prodej svých bankovních produktů a poskytování sluţeb. Segmentačním kritériem pro korporátní klientelu bývá např. velikost obratu, který souvisí i s velikostí firmy. U retailové klientely pak základní segmentace je podle výše příjmu či celkových aktiv u banky. Segmentační kritéria se mohou v průběhu času měnit, např. z důvodů: –
zvyšujících se rozdílů v populaci (příjmy, vzdělání, záliby, aj.), které vedou k výrazným rozdílům v ţivotním stylu a ve způsobu vyuţívání finančních sluţeb,
14
–
některé segmenty obyvatelstva generují výrazně více objemů obchodů neţ ostatní.
Jednotlivé kroky segmentace: 1. Určení segmentačních kritérií 2. Rozdělení klientely na segmenty, případně další detailnější rozdělení uvnitř segmentu 3. Zjištění obsluţných modelů pro jednotlivé segmenty 4. Zacílení produktové nabídky. Základní členění retailové klientely na tři segmenty můţe mít takovou podobu, jak na schématu č. 2. Schéma č. 2: Základní segmentace klientů dle výše příjmu a aktiv u banky
Vysoce bonitní klientela s příjmy nad 70 tisíc Kč nebo majetkem nad 5 000 000 Kč
Středně bonitní klientela s příjmy od 30-70 tisíc Kč nebo majetkem nad 500 000 Kč
Běţná klientela s příjmy do 30 tisíc Kč nebo majetkem do 500 000 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování.
Uvedené schéma znázorňuje rozloţení klientů v rámci jedné banky podle výše příjmů či majetku, kde nejširší skupinou - pomyslnou základnou univerzální banky je běţná klientela, a naopak špička je tvořena vysoce bonitní klientelou. Je samozřejmé, ţe kaţdý segment má jiné zájmy priority a potřeby i co se týká poskytování bankovních sluţeb. Proto je třeba ke
15
kaţdému segmentu přistupovat individuálně. Pro univerzální banku, která se nezaměřuje jen na privátní klientelu vysoce bonitní, jsou důleţité všechny segmenty.
16
2. Historie a význam finančních instrumentů Bankovnictví má dlouholetou tradici. Vzniklo na území dnešní Itálie a jeho vznik je spojován s 12. stoletím aţ 13. stoletím. Rozvoj bankovnictví úzce souvisel s rozvojem obchodu. Banky byly zakládány skupinami směnárníků, kteří obchodovali s penězi tzn., ţe za úplatu prováděli operace s penězi. Mezi tyto operace patřilo ověřování pravosti, správné váhy, úschova mincí či směny různých druhů mincí, později je půjčovali jiným obchodníkům. Tyto druhy bankovních operací, depozitní a úvěrové, se postupem času staly hlavní náplní činnosti obchodních a dalších bank.4 V této době se začínají objevovat různé druhy finančních dokumentů. Typickým příkladem je směnka, se kterou mohl obchodník zaplatit ve vzdálených zemích za předpokladu, ţe peněţní prostředky uloţil předem u bankéře, který měl ve vzdálené krajině tzv. korespondenčního bankéře. Z těchto prostředků začali bankéři poskytovat velké a často také velmi riskantní úvěry.5 Bankovnictví se začalo velmi rychle rozvíjet v 17. století v souvislosti se šeky a směnkami, které byly vystaveny proti vkladům a na přelomu 19. a 20. století zejména díky bezhotovostním penězům. K tomuto rozvoji přispěl rozmach velkovýroby a posléze i nástup a rozvoj trţních ekonomik.
2.1 Vývoj bankovního systému v Českých zemích V Českých zemích začínají působit první banky na počátku 19. století. Např. v roce 1824 byla z iniciativy české aristokracie zaloţena v Praze Česká spořitelna a následovaly další, v roce 1847 otevření filiálky rakouské National Bank, v roce 1868 zaloţení Ţivnostenská banka a celá řada dalších. Nezdravá expanze spojená se spekulací vedla k propuknutí vleklé hospodářské krize. Bankovní sektor byl v této době významně ovlivněn burzovním krachem v roce 1873, který měl výrazný dopad nejen na vídeňskou burzu, ale okamţitě se projevil i na praţském peněţním a kapitálovém trhu. Krize podstatně zredukovala počet bankovních ústavů. Krizi vydrţely jen kapitálově nejsilnější bankovní ústavy. Výsledky krize daly v druhé polovině 70. let nový impulz k rozvoji lidového peněţnictví, především spořitelnictví. Roku 1882 byl zaloţen státní Poštovní spořitelní ústav, který spolu s kampeličkami se soustředil zejména na drobné střadatele a rozvoj bezhotovostního platebního styku. Skutečný rozvoj 4
REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. 1. vydání, Praha: Management Press, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7261214-7. 5 POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-462-7.
17
akciového obchodního bankovnictví v českém prostředí na sebe nechal čekat aţ do konce 90. let 19. století, kdy byla roku 1898 zřízena Česká průmyslová banka a následně i Praţská úvěrní banka.6 Počátek nového století přinesl další hospodářskou krizi, po které v Českých zemích začala nová etapa rozvoje bankovnictví, kdy velké rakouské banky rozšířily síť svých poboček zejména formou fúzí s domácími německými bankami a hlavně docházelo ke vzniku nových národnostně českých bank, jejichţ cílem bylo napomáhat rozvoji národního hospodářství. V době před první světovou válkou o rozmachu českého bankovnictví svědčí i růst počtu menších bankovních ústavů, které byly zřizovány pro pokrytí specifických finančních potřeb, např. pro hájení zájmů pivovarníků a provozovatelů restaurací vznikla roku 1910 Banka pro průmysl pivovarský, pro hájení zájmů zemědělců pak roku 1911 vzniká Agrární banka. Na konci roku 1914 na území Českých zemí působilo jiţ 25 bank, z toho bylo 14 nacionálně českých, jejichţ akciový kapitál dosáhl 227 milionů korun, a 11 německých bank s kapitálem 134,6 milionu korun. V průběhu první světové války výrobní ani obchodní sféra neprojevovala zájem o úvěrování, neboť výrobní kapacita byla značně omezená. České bankovní domy velmi obtíţně umisťovaly své akumulované prostředky na kapitálovém trhu. Na konci války (1918) bylo v oběhu téměř desetinásobné mnoţství peněz oproti roku 1914. Nové státní uspořádání v roce 1918 dalo předpoklad pro velký rozvoj velkých nacionálně českých bank, zejména Ţivnostenské banky, České průmyslové banky a Praţské úvěrní banky. S vytvořením nového státu bylo třeba zřídit měnu a nastolit takové finanční a hospodářské podmínky, aby bylo samostatné Československo ekonomicky samostatné a mezinárodně uznávané. Proto byl ministerstvem financí zřízen Bankovní úřad ministerstva financí, který po dosaţení stability československé měny předal veškeré své pravomoci soukromoprávní Národní bance Československé. Za doby okupace nacistickým Německem došlo k omezení činnosti a přeměny na Národní banku pro Čechy a Moravu. Po druhé světové válce po osvobození Československa došlo k obnovení Národní banky Československé. Po únoru 1948 byla Národní banka Československá zapojena do centralizace a direktivního řízení ekonomiky státu, její nezávislost byla částečně omezena ve prospěch plánovaného hospodářství. V březnu 1950 došlo ke zřízení Státní banky československé, která převzala veškerá práva a závazky nejenom Národní banky Československé jako cedulového ústavu, ale 6
KUNERT, Jakub; NOVOTNÝ, Jiří. Centrální bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání, Praha: Česká národní banka, 2008. ISBN 978-80-87225-06-6.
18
postupně přebírala práva a závazky i Ţivnostenské banky, Slovenské Tatrabanky a Poštovní spořitelny. Převedením jednotlivých agend do jednoho centra došlo k vytvoření monobanky. Státní banka československá byla plně podřízena ministerstvu financí. Trvání vládního monopolu komunistické strany ukončila sametová revoluce v listopadu 1989. Od 1.1.1990 se z centrální banky oddělily dvě samostatné státní bankovní instituce – Komerční banka a Všeobecná úvěrová banka. Na začátku roku 1990 v Československu působilo sedm státních nebo polostátních provozních bank. Po čtyřiceti třech letech byl jednostupňový bankovní systém vystřídán dvoustupňovým rozdělením Státní banky československé. V roce 1993 rozpadem Československé republiky se nástupcem Státní banky československé, která se rozdělila, stala na území České republiky Česká národní banka, jejíţ činnost je definována zákonem č.6/1993 Sb., o České národní bance. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách posunul charakter bankovního sektoru k bankovnímu systému ve světě, pro který je charakteristické univerzálnost bank i ostatních finančních institucí. Počet bank se velice rychle zvyšoval do konce roku 1993, potom po několik let stagnoval. Zpomalení růstu počtu bank v roce 1994 a v následujících letech bylo způsobeno především regulativními opatřeními České národní banky. Od tohoto roku prodělal český bankovní sektor výrazný ozdravný proces.7 Z následující tabulky č. 1 je patrné, kterých subjektů se zpřísněné legislativní podmínky nejvíce dotkly. Nejmarkantnější změny v počtu sníţení subjektů pocítily druţstevní záloţny, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, penzijní fondy. Naopak k poměrně zvýšenému nárůstu dochází u zahraničních fondů a dále u pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů.
7
POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-462-7.
19
Tabulka č. 1: počty vybraných subjektů poskytujících sluţby na finančním trhu v ČR Subjekty k 31.12. 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 55 40 37 35 35 35 36 37 Banky 9 12 13 z toho pobočky zahr. bank 6 6 6 6 6 6 6 6 z toho stavební spořitelny 134 134 25 31 30 33 20 20 Druţstevní záloţny 466 113 97 81 71 58 51 46 Obchodníci s CP 2 0 0 Investiční fondy 159 71 65 60 54 47 9 9 Investiční společnosti 108 87 88 92 66 62 65 77 Otevřené podílové fondy Zahraniční fondy/ 0 0 209 651 723 911 1038 1282 podfondy z toho na základě 0 1025 1271 jednotné evropské licence 0 13 11 z toho speciální fondy Investiční 5,7 8,4 10,6 zprostředkovatelé v tis. 44 19 14 13 12 11 11 11 Penzijní fondy 35 41 43 42 42 40 45 49 Pojišťovny 7 12 16 z toho pobočky zahr. bank 0 0 0 Zajišťovny Pojišťovací 43,6 35,3 50,1 zprostředkovatelé v tis.
2007 2008 37 37 14 16 6 5 19 17 44 38 7 16 13 18 121 142
2009 39 5 5 17 39 25 19 139
1499 1596
1480
1479 1569 20
1453
27
27
13,4 12,9 11 10 52 53 18 17 0 1
9,1 10 52 16 1
67,5 86,2
106
Zdroj: Ministerstvo financí České republiky, Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2004 a Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008; dostupný z WWW < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/financni_trh_55972.html>.
Vstupem České republiky do EU došlo v oblasti bankovnictví k regulaci bankovního systému na základě Direktivy Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES. Mimo jiné direktiva sjednocuje udělení bankovní licence a umoţňuje volné zakládání poboček na celém území EU, tzv. jednotného pasu, dále stanovuje princip dohledu nad bankami domovskou zemí, pravidla pojištění depozit aj.
2.2 Počátky depozit a dalších forem úloţek a jejich význam Depozitum je z latinského překladu úschova. Historicky se z úschovy peněz vyvinulo přijímání vkladů v bankách, kampeličkách, druţstevních záloţnách. Dříve lidé ukládali kapitál do nemovitostí, na venkově do půdy a ve městech do domů, šlo o tzv. reálnou investici. Postupem času se rozrůstaly moţnosti, jak uloţit a zhodnotit kapitál prostřednictvím bank.8
8
KARÁSEK, Karel. Jak uložiti peníze. Praha: Jos. R. Vilímek. 1914.
20
I dnes můţeme rozeznávat 3 základní způsoby uloţení peněz: o vklady, respektive půjčky na úrok o účast ve výdělečných podnicích o koupě nemovitosti. Tyto způsoby podlehly značným změnám vznikem a rozvojem peněţnictví a rozšířením cenných papírů. Ze soukromých půjček na hypotéku, dluţní úpis nebo směnku se staly jednak vklady u peněţních ústavů nebo koupě zástavních listů hypotečních bank, bankovních dluţních úpisů, obligací měst či zemí. Z účasti v podnicích se staly koupě akcií nebo podílnictví v obchodní společnosti. Od doby co vznikly a rozšířily se peněţní ústavy, význam půjček jakoţto moţnost ukládání peněz na úrok takřka úplně vymizel, neboť peněţní ústavy byly schopné přijímat vklady v jakékoli výši. Moţnosti uloţení prostředků počátkem 20. století nejlépe vystihuje následující citace: „Podnes udržely se jakožto ukládání peněz na úrok pouze půjčky na hypotéku. Půjčky tyto mají některé výhody. Jsou naprosto zajištěny, pokud se při jich povolení zachovávají určité zásady opatrnosti a věřitel ví, že dostane svoje peníze úplně nazpět. Přitom úrok bývá poměrně výhodný (4 ½ - 5 %) a jest na celou dobu nevypověditelnosti zápůjčky zaručen. Není tu tedy ani nebezpečí ztrát na kapitálu, jako u cenných papírů, ani obav, že úrok bude kolísati, jako u vkladů. Nevýhodou jest vzdání se kapitálu na delší dobu a posléze i osobní styk s dlužníkem, který jest někdy v cestě důraznějšímu vymáhání úroků. Obecně lze říci, že tento způsob ukládati kapitál hodí se jen většímu kapitalistovi, který tak uloží jen část svého majetku. Od poskytování zápůjček na hypotéky do druhého pořadí třeba co nejdůtklivěji varovati. Úrok bývá sice lákavý (u nás 5 – 6 ½ %), avšak nebezpečí ztráty zvláště soukromému věřiteli zprva vyvažuje tu výhodu. Nejdůležitější a nejrozšířenějším způsobem, jak ukládati peníze v půjčkách, jsou dnes vklady u peněžních ústavů.“ 9 Jedna z forem, jak si mohl střadatel uloţit peníze u spořitelny či občanské záloţny, byla vkladní kníţka. Bankám bylo povoleno přijímání vkladů na vkladní kníţky aţ později v 60. 19. století. Pravidla z roku 1844 určovala spořitelnám, aby méně zámoţným třídám poskytly
9
KARÁSEK, Karel. Jak uložiti peníze. Praha: Jos. R. Vilímek. 1914.
21
příleţitost pro drobné úspory při zachování bezpečnosti a moţnosti malé vklady rozmnoţovat. Vedle vkladních kníţek si střadatelé mohli zvolit vkladní listy, které vydávaly některé úřady. Měly jen čtyři stránky a byly určeny jen na malý počet zápisů. Jinak v ostatních náleţitostech byly shodné s vkladními kníţkami. Vkladní kníţka byla nejvhodnějším a zpravidla i nejjistějším způsobem uloţení peněz. „Třeba důrazně upozornit vkladatele, aby se nehonili jenom za výší úrokové míry, poněvadž úrok příliš veliký může býti újmou jistoty.“ 10 Pokladniční poukázky, jako další forma uloţení peněz, měla význam stvrzenky a byla psaná na majitele nikoli na jméno. Vydávané byly jen na zarovnané částky (100, 200, 500,…,5 000 korun). Nevýhodou bylo, ţe k nim nebyly umoţněny přívklady ani výběry a výplata byla vázaná na výpověďní lhůtu (30, 60, 90 dnů). Úroky se nepřipisovaly, nýbrţ vyplácely a taková úhrada byla poznamenaná na poukázce. Svou povahou se pokladniční poukázky hodily na trvalejší uloţení peněz pro movitější vkladatele. Běţný účet banka otevřela tomu, kdo si půjčoval u banky jakýmkoli způsobem peníze, převáděl na banku svou pokladniční sluţbu, ukládal kapitál či chtěl poukazovat platby jiným osobám. Běţný účet měl podobu sešitu, kde na straně Dal se zapisovaly vklady v hotovosti, výnosy eskontu směnek, výnosy z prodeje cenných papírů, poukazy od jiných osob, a na straně Má dáti se zaznamenávaly částky hotově vybírané, poukazy jiným osobám, bankou zaplacené šeky a směnky, vše, co zmenšuje zůstatek. Obě strany běţného účtu se vedly nezávisle na sobě, takţe na první pohled nebylo moţné zjistit zůstatek jako u vkladní kníţky. Ten se zjišťoval pololetně pro účely přípisu úroků. Majitel byl o stavu informován výpisem. Novější podobu běţného účtu z roku 1945 uvádím v příloze č. 1, kde je jiţ přehled o aktuálním zůstatku. Na přelomu 19. a 20. století nabylo velkého významu a značné obliby ukládání kapitálu do cenných papírů. Bez tohoto nástroje by nebyl moţný hospodářský rozmach, neboť soustřeďování výroby do velkých továren, stavba drah, budování měst si vyţadovaly značný kapitál, který by nebylo moţné shromáţdit tradičním způsobem - úvěrováním. Koupí cenných papírů, potvrzující listiny se majitel stal buď věřitelem státu, města, úvěrního ústavu, pak měl dílčí úpis, nebo se stal podílníkem ve společnosti průmyslové, důlní, obchodní či dopravní, pak byl majitelem podílního úpisu, akcie nebo kuxu. 10
KARÁSEK, Karel. Jak uložiti peníze. Praha: Jos. R. Vilímek. 1914.
22
Cenné papíry měly pouze listinnou podobu, na rozdíl od současnosti, kdy jsou spíše rozšířeny cenné papíry v zaknihované podobě. Cenné papíry jsou listiny, které se vyznačují určitými právy. Pouhým nabytím cenného papíru všechna práva přecházela na nového majitele, který nemusel nikterak zkoumat původní poměr dluţníka a podílníka a prostě věřil, co je na listině vyznačeno.11 Jednalo se o tzv. cenné papíry na majitele, jejichţ převod se děje pouze předáním. Převod akcií na jméno bylo třeba provést rubopisem. Akcie byly počátkem 20. století velmi oblíbené. Jejich podstatou je účast v podniku, coţ s sebou přináší majiteli akcie důchod, který vyplývá z dosaţeného zisku, zisk kolísá, a proto kolísá i hodnota dividendy, podílu výnosu na 1 akcii. Způsob rozdělení zisku je určen stanovami, výplata dividend je po konání Valné hromady. Při výplatě se přihlíţí, zda se jedná o prioritní akcii, u které musí být dividenda vyplacena prioritně nebo kmenovou. Kuxy byly podíly těţebních společností uhlí a rud. Nebyly vydávány na určitou částku, ale ověřují vlastnictví určitého podílu např. 1/1000 nebo 1/100 na majetku těţební společnosti. Dílčí dluţní úpisy vydával ten, kdo si chtěl půjčit určitou sumu na delší období. Dluţní úpis splatitelný (obligace slosovatelné) se vyznačoval pevně daným plánem splátek. Dalším způsobem úloţky byly tzv. renty. Jednalo se o neumořitelné půjčky. U renty se dluţník zavazoval k výplatě určitého úroku, nikoli splacené půjčky. Právo vydávat renty si vyhradil stát. Státní obligace – dluţní cenné papíry, které vydává stát, byly roku 1914 velmi oblíbené, v tomto období bylo v oběhu různých druhů státních obligací cca za 10 miliard korun. Bankovní částečné dluhopisy vydávaly bankovní instituce jak akciové, tak i zemské. Šlo o zápůjčky hypoteční na velkostatky, rolnické usedlosti, městské domy atd. Na základě zápůjček banky pak vydávaly vlastní dílčí úpisy. Za řádné splacení těchto úpisů ručí povolenými hypotékami, respektive ten, kdo si půjčil – stát, obce, společnosti celým svým majetkem. Proto tyto obligace poskytovaly naprostou značnou jistotu. U zemských ústavů k tomu přistupuje ještě záruka země.
11
KARÁSEK, Karel. Jak uložiti peníze. Praha: Jos. R. Vilímek. 1914.
23
Losy byly zvláštním druhem dílčích úpisů, jejich úročení bylo zanedbatelné nebo ţádné, zato však nabízelo moţnost prémie, výhry. Těšily se velké oblibě. Roku 1889 si stát vyhradil právo vydávat loterní půjčky pro sebe a zároveň byly cizozemské losy zakázány.
2.2.1
Význam depozitních obchodů
Depozita jsou jedny z hlavních zdrojů pro podnikání bank, umoţňují komerčním bankám s nimi nakládat, jsou zdrojem pro aktivní produkty (úvěry). Depozitum jsou vloţené prostředky klienta, jakoţto spořícího subjektu, který se ve vztahu k bance stává věřitelem a banka jeho dluţníkem, jeţ je povinen za tento depozitní obchod zaplatit klientovi – věřiteli úrok. Úrok je pro banku nákladem a ze strany banky jde u depozitního obchodu o pasivní obchod, proto se zobrazují pasivní obchody v rozvaze banky na straně pasiv či-li do zdrojů. Naopak úloţky banky u jiných subjektů se promítají na straně aktiv či-li do majetku. Depozita tvoří významnou poloţku pasiv u všech komerčních bank, pohybují se v rozsahu 60 -80% jejich pasiv.12 Klient jakoţto spořící ekonomický subjekt se dočasně vzdává spotřeby úspor a prostředky investuje za účelem výnosu a uloţí je do banky, která s nimi na svůj účet obchoduje. Její aktivní (úvěrové) obchody musí být tak výnosové, aby z výnosu aktivního obchodu uhradila i náklady spojené s přijetím vkladu a zároveň vytvořila zisk. Depozita jsou součástí peněţních agregátů, proto jsou bedlivě sledovány centrální bankou při tvorbě měnové politiky. Depozita jsou nejen citlivým ekonomickým ukazatelem, ale také politickým ukazatelem, proto jsou poměrně striktně regulována. Depozita mohou přijímat jen finanční instituce, které k tomu mají udělené oprávnění, v ČR licenci uděluje Česká národní banka. Pro ochranu depozit je ve většině ekonomicky vyspělých zemí zajištění uskutečňováno pomocí pojištění, v ČR to zajišťuje Fond pojištění vkladů.
12
POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2009. ISBN 978-80-7400-152-9.
24
2.2.2
Fond pojištění vkladů
Fond pojištění vkladů byl zřízen na základě zákona č. 156/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.13 Hlavní role Fondu pojištění vkladů: o
ochrana bankovních vkladů,
o důvěra v bankovní systém, o poskytování případných náhrad. Další role Fondu pojištění vkladů je, ţe umoţňuje diverzifikaci aktiv klientů mezi různé peněţní ústavy, včetně středních a malých bank a druţstevních záloţen, čímţ přispívá ke konkurence schopnosti bankovního trhu. Ze zákona jsou pojištěny vklady fyzických i právnických osob u bank, stavebních spořitelen a druţstevních záloţen, a to v českých korunách i v cizí měně včetně úroků. Od 1.1.2011 je limit garance stanoven na jedno rodné číslo, respektive identifikační číslo firmy u jedné banky na plnou výši vkladu (100%),maximálně do 100 000 euro. Dle Zákona o bankách, §41 c, odst. 6 a odst. 7, příspěvky do Fondu pojištění vkladů odvádějí čtvrtletně banky, stavební spořitelny a druţstevní záloţny. U bank a druţstevních záloţen příspěvek činí 0,04% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za dané čtvrtletí, vč. úroků. Stavební spořitelny pak do fondu odvádějí 0,02% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za dané čtvrtletí. Povinnost odvodu příspěvků na účet fondu, který je vedený u České spořitelny, a. s., je nejpozději do konce následujícího měsíce.
13
Čerpáno z FOND POJIŠTĚNÝCH VKLADŮ, [on-line] 2011.[2011-03-15] Dostupný z WWW: < http://www.fpv.cz/cs/>.
25
V současné době Fond pojištění vkladů ručí za vklady v objemu 2,1 bilionu Kč, které jsou uloţeny u 36 pojištěných finančních institucí, které v loňském roce do fondu odvedly příspěvky v celkové výši 1,914 miliardy Kč.14 V 2. polovině roku 2008, v době začínající finanční krize, jsme byli svědky, jak jsou depozita citlivá na ekonomickou i politickou situaci. Ve snaze zabránit runu na banky, řada zemí velmi rychle přijala opatření, jeţ garantovala jak výplatu 100% vkladů, tak i garanci neomezené výše vkladů. V České republice došlo v prosinci 2008 ke zvýšení garance z původních 25 000 euro a 90% vkladu na 100% vkladu, maximálně do výše 50 000 euro. Od l.l.2011 je tato garance znovu upravena na maximální částku 100 000 euro a 100% garanci. Čímţ se Česká republika přiblíţila garancím zemí EU. V březnu 2011 byla podepsána multilaterální dohoda o spolupráci mezi systémy pojištění vkladů v EU. Česká republika se tak připojila k podpisu 15 evropských zemí pod mezinárodní dohodu o přeshraniční spolupráci mezi systémy pojištění vkladů. To přinese klientům poboček zahraničních bank značné ulehčení, Fond pojištění vkladů bude působit jako jediné kontaktní místo v ČR, které po dohodě se zahraničním systémem pojištění vkladů, jehoţ se bude týkat náhrada z důvodu krachu banky, můţe zajistit výplatu náhrad vkladů, aniţ by klient musel cestovat do zahraničí.
2.2.3
Základní druhy depozit
Vklady se uskutečňují na základě smluv, jejichţ náleţitosti upravuje Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, § 778 aţ § 780 nebo Obchodní zákoník. Smlouva o vkladu vzniká mezi fyzickou nebo právnickou osobou (vkladatelem) a peněţním ústavem sloţením vkladu u peněţního ústavu a jeho přijetím peněţním ústavem. Vkladatel a případně jím určená oprávněná osoba, má právo s vkladem disponovat. Smlouva musí mít písemnou podobu. Součástí smluvní dokumentace je i podpisový vzor, vyjma vkladní kníţky a všeobecné obchodní podmínky banky. Vkladatel můţe výplatu vkladu vázat na heslo. Druhy depozit: o depozita na poţádání neboli na viděnou – zde není lhůta pro výběr či manipulaci s vkladem, mají transakční charakter, odráţejí transakční poptávku po penězích, jedná 14
Čerpáno z FOND POJIŠTĚNÝCH VKLADŮ, [on-line] 2011, [cit. 2011-03-14]. Dostupný z WWW:
.
26
se o různé druhy běţných účtů, které jsou primárně určeny k platebnímu styku klientů, který zajišťuje banka. Smlouva o běţném účtu se uzavírá podle § 708 aţ §715 obchodního zákoníku, o vkladové a termínované účty – náleţitosti smlouvy upravuje § 716 aţ 719 obchodního zákoníku. Smlouva se uzavírá na dobu určitou, případně s moţností obnovení s tzv. revolvingem, pokud klient nepoţádá o zrušení, po uplynutí doby se vklad automaticky otáčí na další období. Při revolvingu můţe dojít ke změně úroku podle aktuální nabídky banky. Úroky jsou splatné po uplynutí vázací lhůty, respektive ke dni splatnosti vkladu. V případě vkladového účtu splatného se splatností delší neţ 1 rok, se úrok připisuje k jistině poslední den v roce nebo jej banka dle smlouvy na ţádost klienta vyplácí. Pokud majitel účtu či disponent nakládá s peněţními prostředky před dobou splatnosti vkladu, případně před uplynutím výpovědní lhůty, nárok na úrok zaniká nebo se sníţí o sankční poplatky, jejichţ výše je většinou uvedena v sazebníku banky, na který je ve smlouvě odkaz a se kterým by měl být klient seznámen. Vkladové účty mohou být krátkodobé, např. na 7 dnů, 1 měsíc aţ 1 rok, nebo střednědobé se splatností např. 1,5 roku aţ 4 roky, či dlouhodobé nad 5 let. o vkladní kníţky – upravuje § 781 aţ § 785 občanského zákoníku. Jedná se o zúčtovatelné tiskopisy, na které lze ukládat peněţní prostředky ve formě úspor. Vkladní kníţka obsahuje zápis o vkladu či výběru a konečného stavu vč. data a podpisu pracovníka banky, který transakci provedl. Není-li prokázána jiná výše vkladu, je rozhodný zápis ve vkladní kníţce. Bez vkladní kníţky nelze s vkladem nakládat. V případě ztráty můţe banka na ţádost vkladatele zahájit umořovací řízení, které trvá 2 měsíce, poté můţe banka vkladní kníţku prohlásit za umořenou a vyplatit majiteli vklad. Dříve byly vkladní kníţky na doručitele a na jméno, na konkrétní fyzickou osobu. Vkladní kníţka na doručitele umoţnila, resp. umoţní výplatu vkladu komukoli, kdo ji předloţí. Novela zákona o bankách č. 126/ 2002 Sb., zrušila k datu 31.12.2002 všechny vkladové vztahy potvrzené vkladními kníţkami na doručitele. Majitel vkladu na vkladní kníţce na doručitele má po dobu deseti let právo na výplatu vkladu. Od 1.1. 2003 nejsou tyto vkladní kníţky úročeny a výherní vkladní kníţky nejsou zařazeny do slosování. U vkladních kníţek rozlišujeme zda jsou s výpovědní lhůtou či bez výpovědní lhůty. Vkladní kníţky mají v České republice dlouholetou tradici, jejich význam se v posledních letech sniţuje,
27
o vkladové listy – jsou cenné papíry emitované bankami nebo spořitelnami, které jsou určené pro drobné vkladatele, proto je jejich nominální hodnota nízká. Podle § 786 občanského zákoníku je vkladový list potvrzením peněţního ústavu o pevném jednorázovém vkladu. Vkladové listy byly doménou 90. let minulého století. Dnes jiţ v nabídce bank nalezneme spíše jejich nástupce investiční certifikáty. o další formy vkladů – podle § 787 občanského zákoníku můţe peněţní ústav sjednat s vkladatelem i jiné formy vkladů. Pokud není stanoveno něco jiného, vztahují se na tyto jiné formy vkladů přiměřeně ustanovení o vkladních kníţkách a vkladových listech. Jejich sjednání je umoţněno jen na jméno. V současné době je velmi vyuţíván model kombinace vkladu a investice do fondů, podrobněji v kapitole 3.2.2, o Spořící účty – dříve byly spořící účty zpravidla podmíněny pravidelnou úloţkou v pravidelném intervalu. Dnes je moţné sjednat i spořící účty či konta pouze pro jednorázovou úloţku, viz kapitola 3.2.1.
2.3 Vývoj trhů s cennými papíry U zrodu prvních investičních obchodů stáli počátkem 15. století italští kupci, kteří měli potřebu směňovat krátkodobé cenné papíry za likvidnější prostředky. Tato potřeba dala impuls k pravidelným setkáním na předem určených místech. Schůzky se konaly v okolí obchodních osad italských obchodníků, zpravidla na náměstí poblíţ italských domů s loggií. Zde se začal utvářet pravidelný sekundární obchod, který nebyl formálně organizován. Trhy byly volně přístupné a obchodníci se zpravidla neznali. Postupně se však okruh účastníků zúţil a došlo k vytvoření burzovních spolků. Operace na sekundárním trhu se v první fázi téměř výlučně omezovaly na krátkodobé obchody s cennými papíry. Operace s cennými papíry na kapitálovém trhu se rozvinuly aţ v 18. a 19. století. Pozitivní vliv na formování kapitálových trhů mělo zaloţení banky sv. Jiří v Janově v roce 1407. Janov potřeboval zvýšené mnoţství peněţních prostředků pro válečné účely. Investoři byli zapsání pouze do knihy státního dluhu, teprve s odstupem času byly vydávány cenné papíry proti sloţeným penězům. Za mezník vývoje světových trhů s cennými papíry lze povaţovat zaloţení antverpské burzy v roce 1531, neboť zde se formoval organizovaný sekundární trh cenných papírů. Zakládání burz pokračovalo v dalších evropských městech, např. v Lyonu v roce 1546, v Toulouse
28
v roce 1549, v Paříţi v roce 1563 aj. Na těchto z dnešního pohledu prehistorických burzách se obchodovalo výlučně se státními dluhovými cennými papíry. Koncem 16. století začaly vznikat investiční domy, neboť část shromáţděného kapitálu začaly bohaté šlechtické i měšťanské rodiny investovat do koloniálních společností, které skýtaly vysoký výnos, ale také byly velmi rizikové. Investiční domy zabezpečovaly alokaci kapitálu na základě upisovaných státních a korporátních cenných papírů a následně je prodávaly investorům. O další velmi významné etapě ve vývoji investičního bankovnictví můţeme hovořit od počátku 17. století, kdy byla zaloţena burza v Amsterdamu roku 1608. Proslavila se tím, ţe jako první umoţnila obchody s majetkovými cennými papíry, neboť v Holandsku byly tou dobou zakládány první akciové společnosti, které se zabývaly obchodem s Indií. Na amsterdamské burze také došlo k velkému rozmachu termínových obchodů, coţ jí dalo podobu moderní burzy. Koncem 18. století dochází k dynamickému rozvoji amerických trhů cenných papírů. Investiční domy J. P. Morgan, Lehman Brother, Goldman Sachs a Kun Loeb získávaly kapitál jak na amerických trzích, tak i zahraničních finančních trzích a pomáhaly financovat mohutnou industrializaci americké ekonomiky. Finanční potřeby státu stály za vznikem burzy, v roce 1790 vznikl primární trh státních dluhopisů. O dva roky později byl vytvořen organizovaný sekundární trh. Na počátku 19. století byla velká poptávka po finančních nástrojích, která byla vyvolána prudkým rozvojem průmyslu, ta vedla k vydání velkého počtu nových akciových emisí. Sídlem organizovaného sekundárního trhu se roku 1817 stala Wall Street, nejprve s názvem New York Stock and Exchange Board, který se v roce 1863 změnil na New York Stock Exchange. Velkého rozmachu se trh cenných papírů dočkal v druhé polovině 19. století a začátkem 20. století. Stále častěji nefinanční korporace vydávaly různé druhy cenných papírů a investiční banky se podílely na ručitelských emisních obchodech. Toto počínání ukončila velká hospodářská krize, která probíhala v letech 1929 – 1932. Došlo k prudkému poklesu kurzů na burze, sníţení obratů, omezení termínových obchodů a stát se začal vměšovat do činnosti trhů. Investování drobným investorům bylo zpřístupněno v 50. letech 20. století hlavně díky rozsáhlé pobočkové síti investičních firem, masové propagaci a široce dostupnému 29
finančnímu vzdělání. Lídrem byla investiční firma Merrill Lynch.15 Coţ vystihuje následující úryvek: „…Neúnavná propagace se vyplatila. Společnost Merrill Lunch se změnila v nejznámější makléřskou firmu ve Spojených státech i v zahraničí…Stále více Američanů přesouvalo svá aktiva ze spořitelních účtů s nízkými úroky do akcií a obligací. Počet individuálních vlastníků cenných papírů do konce roku 1956 vzrostl proti roku 1952 o plných 33 procent…“16 Velké změny se finanční trhy dočkaly v 80. a 90. letech 20. století především z důvodu trţně orientované ekonomické reformy v desítkách zemí světa, rozvoje informačních technologií, privatizačních programů, demografických změn. Z těchto důvodů došlo především k:
deregulaci a modernizaci institucionálního uspořádání finančních trhů
zvýšení konkurence
rozmachu finančního inţenýrství, tvorby nových finančních a investičních produktů
expanzi finančního investování
rozvoji moderních metod řízení investičních a finančních rizik
institucionalizaci finančních trhů
elektronizaci a automatizaci finančního odvětví
sekuritizaci finančního invetování
přeshraničních elektronických obchodních a vypořádacích systémů
globalizaci finančních trhů
V současné době jsme svědky vzniku nových finančních a investičních produktů a zavádění nových metod řízení investičních rizik, cílící konkurence, moderních obchodních technologií, které umoţňují institucionálním investorům obchodovat přímo mezi sebou bez vyuţití sluţeb investičních společností. Mezi nejrozšířenější patří Redibook, Archipelago nebo OptiMark.
15 16
MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vydání, Praha: Ekopress, s. r. o., 2002. ISBN 80-86119-55-6. GROSS, Daniel. Největší američtí magnáti. 1. vydání, Praha: Baronet, 1997. ISBN 80-7214-049-3.
30
Významného postavení ve světovém investičním bankovnictví se dostává univerzálním finančním skupinám, které jsou tvořeny i investičními společnostmi – Deutsche Bank, Citibank, J. P. Morgan Chase, na našem území např. Česká spořitelna, a. s., Československá obchodní banka, a. s., Komerční banka, a. s. a další.17 Nové moţnosti s sebou přinášejí i zvýšený nárok na legislativní úpravy, které regulují obchodování na kapitálových trzích, tak i dohled na činnosti jednotlivých účastníků. Zásadní legislativní změny proběhly v období přípravy ČR na vstup do Evropské unie. Ty vyvrcholily samotným vstupem ČR do Evropské unie dne 1.5.2004. Všechny aktuálně platné směrnice ES, které se týkaly této problematiky byly plně implementovány do Zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, jehoţ podstatou je přesné definování investičních sluţeb a doplňkových sluţeb v souladu se směrnicí 93/22/ES, dále zákon stanovuje poţadavky, které jsou kladené na poskytovatele investičních sluţeb a dalších sluţeb, poskytovaných na kapitálovém trhu, reguluje veřejné nabízení investičních instrumentů, upravuje přijímání investičních instrumentů k obchodování na regulovaném trhu, stanovuje povinnosti emitentů kótovaných cenných papírů a obsahuje ustanovení na ochranu investorů. Mimoto dále stanoví některé povinnosti téţ investorské veřejnosti a upravuje státní dozor nad kapitálovým trhem.18 Zákon o podnikání na kapitálovém trhu ze dne 14.4.2004 jiţ prošel řadou novel, mimo jiné i zabudování směrnice o trzích finančních nástrojů pod názvem Markets in Financial Instruments Direktiv, známou pod zkratkou MiFID. Tato směrnice upravuje pravidla při poskytování investičních sluţeb. Hlavním cílem je sladit ochranu investorů v celé Evropě. Míra ochrany, které se investorovi dostane, přímo souvisí s tím, nakolik se spoléhá na obchodníka a nakolik na sebe. MiFID stanovil tři hlavní zásady, kterými se musí obchodníci řídit při poskytování investičních sluţeb.Jjsou to: o jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy investora, o poskytovat přiměřené a úplné informace, které jsou konkrétní a nejsou zavádějící,
17
MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vydání, Praha: Ekopress, s. r. o., 2002. ISBN 80-86119-55-6. PAVLÁT, Vladislav. A kol. Kapitálové trhy. 2. vydání, Praha: Kamil Mařík – PROFESSIONAL PUBLISHING, 2005. ISBN-80-86419-87-8 18
31
o poskytovat investiční sluţby, které berou v potaz konkrétní situaci investora.19
2.3.1
Základní členění investičních nástrojů
Investice je moţno označit jako záměrné obětování jisté dnešní hodnoty, určitého mnoţství peněţních prostředků za účelem získání vyšší, i kdyţ nejisté, hodnoty budoucí.20 V odborné literatuře se můţeme setkat s různými přístupy členění investičních nástrojů. Dle jejich povahy je můţeme třídit na: 1. Klasické investiční nástroje, neboli základní. 2. Termínované derivátové nástroje. 3. Podílové listy fondů kolektivního investování. 4. Strukturované produkty. 5. Kombinované produkty.
2.3.2
Klasické investiční nástroje
Klasické investiční nástroje, neboli základní, protoţe od nich jsou víc méně odvozovány další druhy. Finanční investiční nástroje peněţního a kapitálového trhu jsou povaţovány za nejvýznamnější druh investičních nástrojů, neboť jsou přímo určeny k zabezpečování depozitní a kreditní funkce finančního systému. o finanční investiční nástroje o investiční nástroje peněţního trhu, vyznačují se vyšší likvidností;
krátkodobé úvěry,
krátkodobé investiční cenné papíry – cenné papíry obchodovatelné na peněţním trhu, jejichţ ţivotnost nebývá delší neţ 1 rok,
o investiční nástroje kapitálového trhu 19
CESR. ČNB, MiFID: průvodce spotřebitele [on-line]. Praha, 2008 [cit.2011-03-01],Dostupný z WWW: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/spotrebitel/ochrana_spotrebitele/MiFID_CZ.pdf>. 20 Zpracováno podle REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 4. vydání, Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-214-3703-6.
32
dlouhodobé úvěry,
dlouhodobé investiční cenné papíry – cenné papíry obchodovatelné na kapitálovém trhu, jejichţ ţivotnost je delší neţ 1 rok.
o cizí měny ,jejich prostřednictvím lze spekulovat v očekávání změny devizového kurzu v budoucnosti, buď oslabení, tzv. depreciace nebo posílení, tzv. apreciace tuzemské měny vůči zvolené zahraniční měně, či mezi různými měnami navzájem, o reálné investiční nástroje, kam řadíme: o komodity, jedná se především o suroviny či výrobní polotovary určené k dalšímu zpracování, lze s nimi obchodovat na organizovaných trzích, tzv. komoditních burzách, o nemovitosti, jejich typickou vlastností je dlouhá ţivotnost, která je pro tvorbu bohatství, zhodnocení kapitálu důleţitá. V případě potřeby lze toto aktivum prodat, prodej vyţaduje delší čas, proto jeho likvidnost je nízká, ale i zde záleţí na kvalitě - typu objektu, lokalitě aj. Cena bývá zpravidla vyšší neţ při jejím pořízení, o movité věci, jako investiční nástroj se sem řadí nejčastěji staroţitnosti a umělecké předměty, jejichţ charakteristikou je vysoká hodnota a extrémně dlouhá délka ţivotnosti daného předmětu. Z hlediska vlastnických práv investora lze klasické investiční cenné papíry rozdělit na: o majetkové cenné papíry-znamenají majetkový vstup investora do akciové společnosti. Akciové společnosti si emitováním a následným prodejem na primárním trhu opatřují potřebný kapitál pro svoji činnost. Ve srovnání s dluhopisy jde o výnosnější, ale také rizikovější aktivum. Vyšší výnos je hlavním motivem nákupu akcií. Vedle běţných výnosů - dividend, pak je pro investora zajímavý i výnos kapitálový, který vyplývá z předpokládaného růstu trţní ceny (rozdílu nákupní a prodejní ceny). Z toho vyplývá, ţe akciové trhy slouţí jak pro cílené umisťování dlouhodobých peněţních prostředků, tak také k rozsáhlým spekulačním obchodům, které zvyšují jejich likviditu. Kaţdopádně oba výnosy závisí na hospodaření společnosti,
33
o akcie je cenný papír, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona21 a stanov společnosti na jejím řízení, zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Akcie můţeme členit podle různých forem, podle toho jakou mají podobu pak na:
listinné (fyzické listiny),
zaknihované (zápis v evidenci),
dále z hlediska formy na:
akcie na jméno (na řad), jsou vydávány na jméno určité fyzické nebo právnické osoby. Jejich převod lze stanovami omezit nikoli vyloučit,
v listinné
podobě
se
převádějí
rubopisem,
tzv.
indosamentem a jejich fyzickým předáním. V zaknihované podobě se převádí smlouvou a registrací,22
akcie na majitele (na doručitele), drţitel je pro společnost anonymní, jsou volně převoditelné, v listinné podobě se převádí předáním, v zaknihované pak smlouvou a registrací.
Další členění z hlediska druhu na:
akcie kmenová, jde o nejběţnější druh akcie s právem na dividendu, tedy podíl na zisku, na účast na valné hromadě, dále s právem podávat návrhy a protinávrhy a s právem podílu na likvidačním zůstatku. Kmenovou akcií je i tzv. zakladatelské akcie, které se emitují při vzniku společnosti,
akcie prioritní s přednostním právem na výplatu dividendy nebo na privilegovaný podíl na likvidačním zůstatku, avšak s omezením jiného práva (dle stanov společnosti), např. hlasovacího.
21
Řídí se Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších změn a doplňků, Hlava I: Obchodní spo.ečnosti, Díl V: Akciová společnost, dále Zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších změn a doplňků. 22 Dle Zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších změn a doplňků.
34
Při přípravě zásadních investičních rozhodnutí, vztahu očekávaného výnosu a rizika, se v praxi vyuţívá analytických metod, jejichţ základní druhy jsou:23 o fundamentální analýza, lze ji povaţovat za nejkomplexnější. Je zaloţena na předpokladu, ţe vnitřní hodnota akcie (teoretická cena) se liší od aktuální trţní ceny, za níţ je obchodovatelná na organizovaných (veřejných) trzích. Podle toho akcii hodnotíme buď jako podhodnocenou v případě, ţe vnitřní hodnota akcie je niţší neţ trţní cena, nebo nadhodnocenou, pokud je naopak vyšší ve srovnání s kurzem na burze. V případě, ţe dojde k přibliţně stejné úrovni, je akciový titul správně oceněn. Fundamentální analýza vychází z předpokladu, ţe existuje vnitřní hodnota a je ji moţné určit. Vnitřní hodnotu akcie podle prof. Rejnuše můţeme definovat takto: „Vnitřní hodnotu akcie můžeme definovat jako individuální názor kteréhokoli účastníka akciového trhu na to, jaký by měl být tzv. spravedlivý akciový kurz, jehož hodnotu lze ve velmi krátkém období považovat za neměnnou…v tak krátkém období, v němž se nepředpokládá změna individuálního názoru investora…a lze ji tudíž porovnat s proměnným aktuálním akciovým kurzem … z toho plyne, že pokud se bude měnit očekávání investorů, budou se zároveň měnit i vnitřní hodnoty akcií a v důsledku toho i parametry jimi podávaných burzovních příkazů. A v důsledku toho se budou měnit i kurzy akcií.“24 Fundamentální analýzu z hlediska charakteru zkoumaných faktorů můţeme rozdělit na:
globální, jde především o makroekonomickou analýzu, jejíţ úlohou je nejen predikce makroekonomického vývoje, ale také předpověď vlivu, dopady jednotlivých makroekonomických ukazatelů
na
kurzy
finančních
nástrojů.
Základními
sledovanými ukazateli jsou úrokové sazby, inflace, hrubý domácí produkt, ekonomická rovnováha, likvidita finančního trhu a v neposlední řadě i geopolitické vlivy,
23
KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. 3. vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s.,2006. ISBN 80-7265-093-9. 24 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 4. vydání, Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-214-3703-6.
35
sektorovou, která vychází ze základní informace, v jaké fázi makroekonomického cyklu se daná ekonomika nachází a dále se soustřeďuje na jednotlivá odvětví, neboť v rámci akciové investice často dochází k přelévání kapitálu z jednoho odvětví, které má výhled nízké perspektivy do druhého, které je v daný okamţik povaţováno za sektor s větším potenciálem růstu, přičemţ se sleduje i zařazení sektoru, zda jde o odvětví růstová, která jsou relativně nezávislá na fázích hospodářského cyklu (telekomunikace, technologie, média), nebo odvětví defenzivní či neutrální (např. farmacie, potraviny), či tzv. cyklická odvětví,
jeţ
úzce
souvisí
s fází
hospodářského
cyklu
(automobilový průmysl, stavebnictví),
firemní, která se zabývá analýzou cenných papírů jednotlivých společností, nalezením vnitřní hodnoty akcie či dluhopisu,
o technická analýza, vychází z historie časových řad různých ukazatelů daného instrumentu, zejména jeho kurzem, dále pak objemem transakcí, dosaţením nových maxim a minim jednotlivých kurzů aj. Výsledkem janalýzy celku jako mnoţiny instrumentů jsou indexy, např. akciový index PX, který v sobě zahrnuje kurzy všech akcií obchodovatelných na Burze cenných papírů Praha. Technická analýza se vyuţívá zejména na devizových a akciových trzích jako doplněk fundamentální analýzy, o psychologická analýza, má svůj význam, není však zpravidla povaţována za samostatný druh analýzy. Vliv psychologických faktorů na proměnlivost finančních trhů je povaţován za krátkodobý, nicméně můţe být značný. Pro dlouhodobé trendy však vliv psychologických faktorů nemá ţádný význam. Základem pro investiční rozhodnutí je fundamentální analýza, která je zejména v případě akcií doplněna dále technickou a psychologickou analýzou.
36
o dluhové (dluţní) cenné papíry,25 dokladují zapůjčení peněţních prostředků investorem, jejichţ koupí získá právo jak na předem stanovený úrok, tak i na navrácení zapůjčené částky (jistiny) za předem stanovených podmínek. o krátkodobé dluhopisy (peněţního trhu):
státní pokladniční poukázky, emitované státem, respektive ministerstvem financí, slouţí na krytí krátkodobého nesouladu v plnění a čerpání státního rozpočtu. Vesměs se jedná o dluhopisy diskontované s dobou splatnosti 3 aţ 12 měsíců, jejich nominální hodnota bývá zpravidla vysoká, neboť nabídka se odehrává na primárním trhu prostřednictvím aukcí, které se mohou zúčastnit institucionální klienti, především banky,
pokladniční poukázky centrální banky, emituje je centrální banka z měnových důvodů, jsou neveřejně obchodovatelné a na trh se uvádějí rovněţ prostřednictvím aukcí,
depozitní certifikáty, jsou vydávány především obchodními bankami, většinou na 3, 6, 9, či 12 měsíců, jsou určeny i pro drobné klienty,
směnky, představují jednostranný slib výplaty peněz bez právních výhrad. Z hlediska vlastností lze směnky charakterizovat jako krátkodobé diskontované dluhopisy, které se vydávají individuálně, mohou být vystaveny pouze jako listinné cenné papíry na jméno nebo na řad. Jsou převoditelné i smluvně obchodovatelné,26
o dlouhodobé dluhopisy (obligace) – jejich charakteristickým rysem je, ţe délka doby jejich splatnosti v okamţiku vydání je delší neţ jeden rok. Z tohoto pohledu můţeme obligace rozlišovat na:
krátkodobé se splatností od 1 roku do 5 let,
25
Řídí se Zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
26
Řídí se Zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů.
37
střednědobé se splatností od 5 do 10 let,
dlouhodobé se splatností delší neţ 10 let.27
Na dluhopisových trzích jich existuje celá řada, jejich různorodost je dána jednak legislativou jednotlivých zemí a dále jejich funkcí jako dlouhodobého dluhového investičního nástroje. Např. na trhu USA se můţeme výjimečně setkat i s časově neohraničenými (věčnými) obligacemi, u kterých není v emisních podmínkách určena splatnost, zpravidla zaručují fixní úrokové platby. S obligacemi jsou spojovány různé druhy výnosů i různé způsoby jejich výpočtů, které jsou zaloţeny na rozdílných parametrech, nebo i rozdílných nároků na vyplacení výnosů. Z pohledu výnosů plynoucích z drţení obligací je členíme na:
kuponové obligace – nejrozšířenější druh obligace, jejíţ drţitel má právo uplatnit nárok na proplacení běţných výnosů v předem určených termínech pomocí tzv. kuponů. Dále rozlišujeme: obligace s variabilní úrokovou sazbou, výše kuponu je závislá na vývoji předem určené tzv. referenční úrokové sazbě, např. PRIBOR, k určitému období, k jejíţ výši se připočítává zpravidla prémie. Tento typ obligací je vhodný především pro období, které předpokládá růst úrokových sazeb, obligace s pevnou úrokovou sazbou, to znamená, ţe po celou dobu jsou obligace úročeny stálou, neměnnou sazbou, která je předem známa, respektive uvedena v emisních podmínkách. U tohoto typu obligace lze přesně určit, jaký výnos svému majiteli přinese při drţení do splatnosti,
27
V roce 2007 byl Ministerstvem financí ČR vydán dluhopis se splatností 26.11.2057, jedná o raritu z pohledu dlouhodobé splatnosti dluhopisu na trhu v ČR. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA, a.s. Kurzovní lístek, automatické obchody - dluhopisy.[Praha], 2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupný na WWW:
.
38
bezkuponové diskontované obligace – jsou obligace, které jsou emitované s tzv. diskontem, známé jako zerobond. Jsou prodávány za niţší cenu, neţ je jejich nominální hodnota, do které postupně v průběhu ţivotnosti dorostou (ke dni splatnosti).
Členění z hlediska zajištění návratnosti finančních prostředků:
nezajištěné, za výplatu finančních nároků ručí emitent, jde o jeho garanci, která však není zajištěna ani zástavou jeho aktiv ani ţádnými právy vyplývajícími z emisních podmínek. Těchto obligací je na dluhopisových trzích většina,
zajištěné obligace naopak mají v emisních podmínkách zahrnuté různé zajišťovací mechanismy, které chrání jejich drţitele před případným
kreditním
rizikem
emitenta.
Jde
o
obligace
s přednostním právem na jejich vyplacení, které má přednost před všemi ostatními obligacemi příslušné společnosti. Mezi zajištěné obligace patří hypoteční zástavní listy. Hypoteční zástavní listy emitují banky, kterým byla udělena licence a mohou poskytovat hypoteční úvěry, na jejichţ krytí pouţívají emise hypotečních zástavních listů. Jde o jednu z nejbezpečnějších forem investice, neboť je zde jak garance emitenta, banky, tak i zajištění ve formě zastavovaných nemovitostí ve prospěch banky. Na trhu se dále můţeme setkat i s tzv. podřízenými dluhopisy, jeţ jsou opakem zajištěných obligací, a v případě likvidace jsou vypláceny jako poslední nebo s eurobondy, které jsou denominovány v jiné měně neţ je domácí měna státu, ve kterém jsou emitovány.28 Z makroekonomického pohledu jsou obligace velmi důleţité, neboť slouţí k získávání dlouhodobých zdrojů a dále jsou i významným nástrojem monetární politiky. Z investičního hlediska jsou významné jak z důvodu dlouhodobé investice, tak i spekulace, coţ je umoţněno jejich obchodováním na veřejných sekundárních trzích.
28
Např. dluhopisy emitované v Velké Británii, které jsou denominovány v USD.
39
Obecně se dluhopisy vyznačují podstatně niţší volatilitou (kolísavostí) kurzů neţ je tomu u akcií. Je to způsobeno jak jejich omezenou ţivotností (ve většině případů), tak i tím, ţe je u nich plynoucí běţný výnos předem znám nebo je určen alespoň výpočtem, případně podmínkami výplaty. Z těchto důvodů se při provádění jejich investiční analýzy výhradně pouţívá fundamentální analýza, kterou můţeme provést jak z globálního hlediska, tzv. globální dluhopisovou analýzu, která zkoumá makroekonomické faktory a jejich dopady na pohyby kurzů vč. predikce budoucího vývoje, tak z hlediska jednotlivých emisí, tzv. analýzu jednotlivých emisí dluhopisů, kdy se sledují konkrétní emise dluhopisů, ať jiţ z pohledu jejich vlastností nebo z pohledu bonity emitenta, kde je cílem určit, stejně jako u akcií, vnitřní hodnotu dluhopisu.
2.3.3
Termínované derivátové nástroje
Termínované derivátové nástroje – jsou to odvozené termínované kontrakty, jejichţ termín vypořádání značně zaostává za okamţikem jejich sjednání. To je základní odlišnost od promptních neboli spotových obchodů, kde časová prodleva je minimální. Vývoj trţních cen termínovaných derivátových nástrojů je závislý na predikci promptních cen investičních nástrojů, které tvoří jejich podkladové aktivum, resp. jsou od nich odvozeny. Podkladovým aktivem mohou být jak aktiva jednoduchá – akcie, dluhopisy, úrokové sazby, cizí měny, drahé kovy, komodity, nemovitosti i movité věci, tak aktiva souhrnná – burzovní indexy, a dále dle smluvního ujednání. Podle podkladového aktiva je členíme na: o finanční deriváty, kde podkladovým aktivem jsou finanční aktiva, o komoditní deriváty, podkladové aktivum je tvořeno z komodit. Podle jejich specifických vlastností pak rozlišujeme na: o Pevné termínované kontrakty:
forward – forwardové obchody jsou smluvní termínované smlouvy,
futures – futures kontrakty jsou koupě a prodeje příslušného derivátového instrumentu na specializované termínové burze,
40
swapy29 – termínované smlouvy mezi dvěma stranami, které se vzájemně zavazují vyměnit si mezi sebou buď dohodnutá aktiva nebo finanční toky za předem pevně stanovených podmínek. Rozeznáváme swapy úrokové, měnové, devizové. V praxi se můţeme setkat s tzv. koktejlovými swapy, jde o kombinaci standardních druhů swapů, především úrokových a měnových.
o podmíněné termínované kontrakty – opce, můţe jít jak o smluvní vztah, tak burzovní obchod, některé druhy se kótují na specializovaných opčních burzách. Zakoupením opce získává její majitel právo (nikoli povinnost), za něţ zaplatí opční prémii, coţ je kupní cena opce, která je pouhým zlomkem trţní ceny podkladového aktiva, jeţ je skutečným předmětem případného budoucího obchodu. Podle práva koupit či prodat rozlišujeme:
opce kupní – call options – jsou obce na svolání, neboli na koupi podkladového aktiva. Drţitel opce je v dlouhé pozici (long position) a má právo nikoli povinnost ve stanoveném termínu vyţádat si za předem dohodnutou cenu podkladové aktivum od prodejce opce, který je v krátké pozici (short position)
opce prodejní – put options – jsou opce s právem na prodej předmětných podkladových aktiv. Drţitel opce je v dlouhé pozici (long position) a má právo ne povinnost ve stanoveném termínu prodat podkladové
aktuvum
za
předem
dohodnutou
cenu
prodejci
(vypisovateli) opce, který je v krátké pozici (short positron). U obou typů opcí můţeme rozlišovat další členění, které nikterak nesouvisí s teritoriem, a to na:
evropské opce, u nichţ můţe být uplatnění práva pouze v okamţiku jejich exspirace, tedy v přesně určený den,
americké opce, které mohou být uplatněny kdykoli v průběhu jejich trvání, to dává vlastníkům moţnost reagovat na měnící se cenu podkladového aktiva.
29
Z anglického to swap v překladu vyměnit si.
41
Smluvní opční obchody lze uzavírat prakticky na cokoli, burzovní opce pak jen na taková podkladová aktiva, s kterými obchodují jednotlivé opční burzy. V praxi existuje celá řada moţností jak vyuţít opce, například opční listy aj. Všechny druhy termínovaných obchodů se uzavírají buď z důvodu zajištění (hedgingu) nebo pro spekulaci. Proto bývá největší pozornost věnována burzovně obchodovatelným standardizovaným opcím, jeţ umoţňují účastníkům obchodování moţnosti spekulace. Hedging je forma zajištění proti riziku kolísání cen příslušného podkladového aktiva. Riziko se v tomto případě nerozkládá, jako je to u pojištění, ale přenáší se na jiný ekonomický subjekt. Význam hedgingu spočívá v moţnosti zafixovat ceny podkladových aktiv ke sjednanému budoucímu termínu.
2.3.4
Podílové listy fondů kolektivního investování
Podstatou kolektivního investování je shromáţdění peněţních prostředků od velkého počtu investorů, které jsou spravovány profesionálním investičním správcem. Takto shromáţděná aktiva jsou investována do širokého počtu finančních aktiv. Tento způsob investování tak umoţní i drobnému investorovi niţší částky získat široce diverzifikované portfolio. V České republice je kolektivní investování upraveno Zákonem č. 189/204, Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je kolektivní investování podnikání, jehoţ předmět je shromaţďovat peněţní prostředky upisováním akcií investičního fondu nebo vydávání podílových listů podílovým fondem, principem takového investování je rozloţení rizika a další obhospodařování takto svěřeného majetku, dále je upraveno Zákonem č. 513/1992, Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Hlavními nástroji kolektivního investování jsou: o podílové fondy, nejsou právnickými subjekty, jde o soubory majetku náleţejícího podílníkům příslušného podílového fondu v poměru podle počtu vlastněných podílových listů.30 Výše majetku jednotlivých podílníků je dána jak počtem drţených podílových listů tak jejich kurzem, jejichţ součinem pak dostaneme aktuální hodnotu majetku daného podílníka. Investor je závislý na seriózních a odborných kvalitách
30
REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 4. vydání, Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-214-3703-6.
42
investiční společnosti, která fond spravuje. Je to dáno tím, ţe se nejedná o právní subjekt, či-li zde neexistuje ani valná hromada, na které by investor prezentoval své zájmy na rozdíl od investičních fondů. Základní členění podílových fondů podle moţnosti vstupu, resp. výstupu:
otevřené, typickou vlastností je, ţe bývají uzavírány na dobu neurčitou, investor můţe kdykoli poţádat investiční společnost, která fond spravuje, o nákup, resp. odkup podílových listů za cenu odpovídající jejich aktuální hodnotě, tedy hodnotě majetku připadající na jeden podílový list. Jedná se o podání či přijetí pokynu na nákup nebo prodej, který je zastřešen obstaravatelskou smlouvou, která má rámcový charakter,
uzavřené, pro které je charakteristické přesně stanovený objem emise, doba trvání, období vstupu, tzv. upisovací období, při kterém je moţné do fondu vstoupit. Prostředky jsou investovány na předem stanovené období, které je uvedené ve statutu fondu. V průběhu trvání fondu investiční společnosti, buď neodkupují podílové listy fondu, nebo odkupují za podmínek sankčních poplatků, které jsou uvedeny taktéţ ve statutu fondu.
Základní členění podle druhu aktiv:
fondy peněţního trhu - jejich investice směřují do krátkodobých a zároveň i méně rizikových dluhopisových nástrojů peněţního trhu, typu
krátkodobých
dluhopisů
a
pokladničních
poukázek.
Jde
o nejbezpečnější formu kolektivního investování, s čímţ je spojeno i niţší zhodnocení, neboli výnosnost těchto fondů. Jejich investiční horizont je zpravidla od 6 do 18 měsíců,
dluhopisové - obecně jsou povaţovány také za poměrně bezpečné, důleţitá je skladba portfolia, tedy do jakých dluhopisů investují, zda do: státních dluhopisů, které jsou stabilnější, záleţí však na kredibilitě daného státu 43
korporátních dluhopisů, kde je vyšší riziko kolísání kurzu podílového listu, které však nabízí moţnost vyššího výnosu. I zde se můţeme setkat s celou řadou druhů, např. za nejvíce volatelní jsou povaţovány High Yeld dluhopisové fondy. U dluhopisových fondů je zpravidla investiční horizont 2-3 roky, u fondů typu High Yeld pak aţ 4 roky;
akciové, jsou obecně povaţovány za poměrně rizikové, neboť jejich výkonnost je závislá na vývoji trţních cen akcií, které mají v portfoliu. Vyznačují se vysokou volatilitou, která je mimo jiné odvislá i od hospodaření konkrétních podniků, do kterých je směřována investice, v dlouhodobém horizontu však přináší vyšší výnos neţ předcházející fond. Investiční horizont je obecně doporučen na dobu 5 aţ 7 let. Na trhu se můţeme setkat s různými druhy, např. podle ratingu jednotlivých akcií: akcie typu blue chips, coţ jsou nejvýznamnější a ratingovými agenturami nejlépe ohodnocené společnosti s dlouhodobou historií, akcie středně velkých korporací, aţ po fondy zaměřené na akcie malých firem. Další členění můţe být podle oboru zaměření či fondy, které jsou univerzální.
smíšené, jde o kombinaci různých tříd aktiv, ať peněţního trhu, dluhopisového či akciového. Ve statutech fondů bývá určena procentuelní část (v rozhraní minima a maxima) jednotlivých tříd aktiv. Z tohoto důvodu je u smíšených fondů rozdílná výnosnost, neboť záleţí na mixu uvedených tříd aktiv. Investiční horizont zde proto můţe být od 2 do 5 let, podle sloţení portfolia konkrétního fondu.
fondy fondů, jak vyplývá z názvu, portfolio je tvořeno buď podílovými listy jiných fondů či akciemi investičních fondů. Jak bude porovnáno 44
dále, tento typ fondů se vyznačuje vyššími, resp. nejvyššími náklady ve formě poplatků, coţ má značný vliv na celkovou výnosnost.
nemovitostní, jde o speciální typ fondu, který investuje shromáţděné prostředky do lukrativních nemovitostí, které jsou pronajímány renomovaným společnostem. Výnos je tvořen jak z pronájmů, tak díky faktoru času i z narůstající hodnoty nemovitostí (z růstu trţní ceny nemovitostí). V ČR jsou nabízeny poměrně krátce, první byl na trhu v roce 200731, v současnosti jsou na trhu ČR nabízeny 3 nemovitostní fondy, nepočítaje zahraniční nemovitostní fondy, které mají tradici v západní Evropě, především v Německu jiţ několik desítek let. Doporučený investiční horizont je zde zpravidla od 5 a více let. Jako u všech podílových fondů, i zde záleţí na schopnostech investiční společnosti, která fond spravuje. Nemovitosti ve fondu musí být přeceněny zpravidla 1krát za rok. Podle vývoje nemovitostního trhu pak můţeme hodnotu podílového listu během jednoho dne značně poklesnout nebo se zvýšit.
a další, např. indexové fondy, jejichţ portfolio je tvořeno klíčovými akciovými tituly jednotlivých akciových indexů, jde o investici do akcií daného indexu. Vývoj podílových listů indexových fondů tak kopíruje vývoj daného indexu. Na celkové výnosnosti mají svůj podíl i vesměs nízké poplatky za správu fondu. Z dlouhodobého hlediska se jedná o jedny z nejvýnosnějších fondů. První indexový fond na praţské burze byl z dílny investiční společnosti Volksbank Investments s názvem PX – index- fond32, zaloţený v prosinci 2010.
o investiční fondy - jsou akciové společnosti, proto se převáţně řídí Občanským zákoníkem. Jejich hlavním cílem je podnikání zaloţené na kolektivních investicích. Nákupem akcie se investor stává akcionářem se všemi právy, povinnostmi a riziky spojenými se spoluúčastí na podnikání akciové společnosti. Investované peněţní prostředky se tedy stávají součástí vlastního kapitálu investičního fondu. Rozlišujeme:
31
ČS nemovitostní fond byl zaloţen 9.2.2007. FOND SHOP 2/2011, MONECO, spol. s r.o., Brno. 2011. První indexový fond na pražskou burzu, č. 2 str. 6. 1997- , 25 x ročně. 32
45
investiční fondy uzavřené, jejich akcie investiční fond od svých akcionářů po celou dobu své existence neodkupuje, coţ je hlavním důvodem proč bývá existence investičních fondů časově omezená, v ČR je doba trvání investičních fondů omezena na deset let. Akcie investičních fondů bývají zpravidla obchodovatelné po dobu existence fondu,
investiční fondy otevřené naopak svým akcionářům umoţňují odkup akcií, který je uskutečňován samotným investičním fondem. Čímţ dojde ke sníţení základního kapitálu, to je důvod proč otevřené investiční fondy nemohou existovat v ČR, neboť Obchodní zákoník nepřipouští
moţnost
variabilního
základního
kapitálu
akciové
společnosti. Dle sdělení33 České národní banky počet investičních fondů k 30.6.2010 na trhu v ČR je 29, z tohoto počtu však ţádný není určen veřejnosti, jedná se výhradně o investiční fondy určené kvalifikovaným investorům34 Fondy kolektivního investování mohou mít rozdílnou formu správy investičního portfolia. Z tohoto hlediska je třídíme fondy na fondy: o s aktivní správou portfolia, zde portfolio manaţer neustále hledá co nejvýhodnější moţnosti pro investice, portfolio je průběţně obměňováno, coţ s sebou nese zvýšené náklady, které se odráţejí na vstupních nebo výstupních poplatcích i na obhospodařovatelském poplatku, o pasivní správou portfolia, portfolio takového fondu je více méně stabilní, neobměňuje se, nejčastěji je tvořeno dlouhodobými dluhopisy, a to aţ do doby splatnosti takových nástrojů. Tím šetří transakční náklady. Pasivní správa portfolia se často uplatňuje u indexových fondů, případně i nemovitostních. 33
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Ukazatele kolektivního investování, [on-line]. Publikováno 21.9.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: . 34 Fond kvalifikovaných investorů má minimálně 2 maximálně 100 kvalifikovaných investorů kaţdý se vkladem 1 milion Kč. Kvalifikovaným investorem je osoba, která písemně prohlásí, ţe má zkušenosti s investováním do aktiv fondu kvalifikovaných investorů. Čerpáno z AVANT Fund, investiční společnost, a. s. Fondy kvalifikovaných investorů. [on-line]. c2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: .
46
Dalším členění fondů je dle nakládání s hospodářským výsledkem, a to na: o fondy růstové, které se reinvestují dosaţený zisk, čímţ dochází ke zvyšování aktuální hodnoty jejich podílových listů, případně akcií. Tyto fondy svým investorům přinášejí kapitálový výnos, který je v řadě zemí osvobozen od daně z příjmu, o důchodové fondy, často známé jako dividendové, ty své zisky vyplácení formou dividend, které jsou odvozeny od jejich hospodářských výsledků. Takový fond pak investorovi přináší pouze běţný výnos, o vyváţené fondy, pak kombinují oba dva výše zmíněné způsoby výplaty výnosů. Investorovi přináší jak běţný výnos plynoucí z dividend, tak kapitálový výnos, který je tvořen rozdílem mezi nákupem a prodejem jednotlivých podílových listů. V ČR je kapitálový výnos osvobozen od daně z příjmu za předpokladu, ţe je splněn tzv. časový test, který je určen minimálně 6 měsíci, po které musí být podílové listy drţeny investorem. V případě, ţe tento časový limit není dodrţen, investor je povinen, případný výnos přiznat v daňovém přiznání za příslušné období. Běţný výnos pak podlé dani, v současnosti je zdaňován 15%.
2.3.5
Strukturované produkty
Strukturované produkty se na finančních trzích ekonomicky vyspělých států začaly objevovat koncem 20. století. Jsou to finanční investiční nástroje, které v sobě slučují vlastnosti klasických investičních nástrojů ať peněţního nebo kapitálového trhu, případně cenných papírů kolektivního investování s některými charakteristikami finančních derivátů různých podkladových aktiv.35 Z hlediska základních charakteristik strukturovaných produktů lze je povaţovat buď za vklady nebo za investiční cenné papíry, mající společnou vlastnost, ţe výnosy s nimi spojené bývají závislé na vývoji hodnoty jejich podkladových aktiv. Z tohoto důvodu jde o velké mnoţství kombinací moţností, jeţ mohou strukturované investiční nástroje nabývat. Podkladovým aktivem u strukturovaných produktů mohou být jak jednotlivá aktiva (např. akcie, měny, strukturované produkty), tak burzovní indexy (např. akciový, komoditní index 35
REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 4. vydání, Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-214-3703-6.
47
aj.) nebo koše podkladových aktiv (např. akciové koše – výběr určitých akciových titulů, dle různých klíčů oboru, velikosti podniku, rozvinutosti trhu atd.). Nicméně základní členění můţeme provést podle hlavních charakteristik instrumentů na: o strukturované vklady mají charakter standardizovaných termínovaných vkladů, jedná (vztahuje se na ně zákonné pojištění vkladů). Banka tak umoţní vkladatelům podílet se za předem stanovených podmínek na vývoji určitého podkladového aktiva, od kterého je výnos odvozen. o strukturované dluhové cenné papíry - jsou zaloţeny na podobném principu, na rozdíl od strukturovaných vkladů zde bývá zpravidla jen garance emitenta, jsou tvořeny dvěmi základními skupinami, a to:
strukturovanými dluhopisy - jako dluhopisy dokladují zapůjčení peněz emitentovi, mohou být obchodovány na veřejných trzích. Jejich cena je závislá na vývoji podkladového aktiva, s tím souvisí i kolísání jejich trţních cen,
investičními certifikáty - slučují, podobně jako strukturované dluhopisy, základní vlastnosti dluhopisů s některými vlastnostmi finančních derivátů. Jsou obchodovatelné na veřejných burzách, proto jsou jejich ceny odvozeny od vývoje promptních cen (trţních hodnot) jejich podkladových aktiv. I zde je typické velké mnoţství druhů tohoto instrumentu, pro základní členění je pak moţné uvést investiční certifikáty např.: podle druhů podkladových aktiv, např. indexové certifikáty, měnové, baskets (košové) aj. podle výnosově rizikového profilu, např. exotické certifikáty, u kterých se hodnota nevyvíjí přímo úměrně s hodnotou jejich podkladových aktiv, nebo Plain-vanilla certifikáty, jejichţ cena přímo kopíruje výnos podkladového aktiva, roste přímo úměrně s růstem či poklesem hodnoty podkladového aktiva, a další
48
o cenné papíry strukturovaných fondů kolektivního investování , jejich hodnota je odvozena nikoli od aktuální hodnoty majetku v portfoliu, ale je odvozena, resp. se derivuje od hodnoty jejich podkladových aktiv za předem stanovených podmínek. I zde je celá řada kombinací, moţností, obecně pak můţeme tyto strukturované fondy rozlišovat podle:
podkladových aktiv,
podle doby ţivotnosti (délky jejich trvání a obchodovatelnosti) – na dobu určitou či na dobu neurčitou např. ETF (Exchange Traded Funds), u kterých se ve většině případů jedná o akciové indexové fondy s pasivní správou, jeţ se v posledních letech těší velké oblibě jak v USA tak i Evropě,36
podle rizika: zajištěné strukturované fondy, jedná se především o uzavřené fondy, přičemţ 100% garance je vztahována na datum splatnosti, respektive datu ukončení fondu, výnosy mohou být za určité období např. roční, tzv. uzamykány, a takto uzamčené výnosy se sečtou a vyplatí při ukončení vkladu, strukturované fondy s částečnou garancí, tyto fondy připouštění částečnou ztrátu, jejíţ výše je uvedena ve statutu fondu, na druhou stranu investor můţe dosáhnout v případě příznivého vývoje podkladového aktiva zajímavější výnos neţ je tomu u plně zajištěných fondů, neboť jsou zde vyšší náklady na zajištění, strukturované fondy s nulovou garancí,
o sekuritizované pákové deriváty - jsou vysoce rizikové investiční nástroje, spekulativního charakteru, které jsou určeny pro zkušené investory s niţší averzí k riziku, základními zástupci jsou:
36
REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 4. vydání, Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-214-3703-6.
49
warranty, opční nástroje, které vychází z charakteristik kupních a prodejních opcí s tím rozdílem, ţe nevznikají smluvně ani otevíráním pozic na opčních burzách, nýbrţ jsou emitovány na předem dané období (nejčastěji 6 aţ 24 měsíců), s kterými se obchoduje na burzách. Z této charakteristiky je jejich členění na: kupní warranty, představují právo na koupi předmětného podkladového aktiva za realizační cenu, která je předem určená, prodejní warranty, které představují právo na prodej podkladového aktiva za realizační cenu, která je předem určená,
knock-out instrumenty, jsou speciální warranty nebo certifikáty, pro které je specifická tzv. knock-out hranice, která, kdyţ je poraţena či dosaţena hodnotou podkladového aktiva, stává se příslušný knock-out instrument neplatným.
2.3.6
Kombinované produkty
U kombinovaných produktů, jak z názvu vyplývá, jde o kombinaci bankovního vkladu a investičního nástroje, např. otevřeného podílového fondu. Investice je rozdělena na dvě části, z nichţ jedna je směřována do vkladového termínovaného účtu, který je ze zákona pojištěn a u něhoţ je znám výnos a termín splatnosti, a druhá část je pak investována do podílového fondu, který je k tomu určen. Význam spočívá především v rozkladu rizika, který je spojen s investicí do podílových fondů. Tento typ produktu je poměrně nový, na trhu v ČR se začal objevovat v roce 2010. Více v kapitole č. 3.
2.3.7 Garanční fond Garanční fond obchodníků s cennými papíry vznikl jako třetí fond, vedle Fondu pojištění vkladů, který odškodňuje klienty bank a vedle Zajišťovacího fondu druţstevních záloţen, ze skupiny institucí, které částečně odškodňují klienty nefunkčních finančních domů. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších doplňků upravuje stanovení výše náhrady. Pro výpočet výše náhrady z Garančního fondu se sečtou hodnoty
50
všech sloţek zákaznického majetku připadajícího na zákazníka, a to ke dni, ke kterému Garanční fond obdrţel oznámení ČNB o tom, ţe obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky vůči zákazníkům, nebo ţe soud prohlásil konkurz na majetek obchodníka či vydal rozhodnutí, na základě kterého se zákazníci nemohou účinně domoci svých práv. Náhrada se zákazníkovi vyplatí ve výši 90% hodnoty nevydaného zákaznického majetku, nejvýše se však vyplatí částka v Kč odpovídající hodnotě 20 000 EUR.
2.4 Počátky pojišťovnictví Důkazy o různých druzích ţivotního pojištění i pojištění majetku máme aţ ze starého Říma. Byly to nejrůznější spolky s vlastními stanovami, které si kladly za povinnost nejprve zabezpečit důstojný pohřeb členů a později i zajistit finanční prostředky pro pozůstalé v různých formách, např. opatřit věno dcerám členů spolku. Spolu s rozvojem řemesel a obchodu lidé pociťovali potřebu sdruţovat se v různá profesní seskupení. Vznikala tzv. bratrstva, gildy, cechy. Ty poskytovaly svým členům vedle právní a fyzické ochrany i pojištění pro případ smrti, nemoci, úrazu, krádeţe, poţáru aj. Zatímco pojištění členů v rámci cechů se většinou vztahovalo na události postihující přímo člena cechu (smrt, váţná nemoc, trvalá invalidita atd.), v gildách byly z příspěvků členů poskytovány půjčky
a
podpory
dcerám,
aby
se
mohly
provdat.
Dochovaly
se
doklady
o existenci kupeckých gild z 11. a 12 století z Dánska či Porýnska. Nezanedbatelný vliv na rozvoj pojišťovnictví měla i námořní přeprava. Od konce 10. stolení především ve Středozemí začíná rozmach tohoto odvětví, které je spojeno s velkými riziky. Pirátství, války i omezené navigační moţnosti vedly k vytvoření námořního pojištění jak ve vzájemnostní, tak komerční podobě. Ve 14. století se v Portugalsku vytvořila tzv. vzájemná společenství plavců s povinným přístupem. Z této doby je také zachována první pojistná smlouva, podepsaná v italské Pise 13. dubna 1379, která zahájila éru komerčního námořního pojištění. Oproti tomu za nejstarší dochovanou smlouvu o pojištění doţivotního důchodu je povaţována smlouva z roku 1308 mezi opatem kláštera sv. Denise v Paříţi a arcibiskupem kolínským. Z toho lze usuzovat, ţe ţivotní pojištění se souběţně rozvíjelo s pojištěním majetku. Rozvoj pojištění majetku, za jehoţ kolébku je povaţována Anglie, nabral na síle v období průmyslové revoluce v 18. století. Koncem 17. století byla v Londýně na Tower Street
51
otevřena kavárna, kde se scházeli obchodníci, rejdaři i kapitáni lodí a předávali si informace o námořní přepravě. Majitel kavárny Edward Lloyd toho vyuţil a začal zde provozovat námořní pojištění.
Makléř
dostal
pokyn
k pojištění
lodě,
jejího
nákladu
a posádky, obcházel s archem papíru hosty v kavárně a u kaţdého zájemce poznamenal částku, za kterou byl ochoten ručit. Podle dílčích podílů pak vypočetl pojistné, které zákazník upisovatelům
zaplatil.
V roce
1720
získali
noví
majitelé
kavárny
Lloyd
a pojistitelé od parlamentu výlučné právo provozovat námořní pojištění, takţe prostory kavárny se definitivně změnily ve volný spolek samostatných upisovatelů. Pro druhou polovinu 18. století je charakteristická institucionalizace pojišťovnictví. Jsou zakládány pojišťovny ve formě vzájemných pojišťoven, které se zaměřují převáţně na poţární pojištění, námořní pojištění a ţivotní pojištění. K významným změnám v dějinách sociálního pojištění dochází v roce 1771, za společné vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy byl vydán první penzijní předpis, který zaručoval důchody vdovám a sirotkům po věrně slouţících byrokratech. Roku 1781 vydávají další předpis o důchodu pro všechny příslušníky byrokratického aparátu. V nezaopatřených vdovách a sirotcích
po civilních úřednících, obchodnících a jiných hodnostářích byl
spatřován velký sociální problém, a proto opět po vzoru německých států začaly vznikat koncem 18. století vdovské a sirotčí penzijní ústavy. Počátkem 19. století dochází k monopolizaci pojišťovnictví. Ve snaze zabránit přelévání peněz z Českých zemí do pojišťoven v zahraničí, klíčí snaha k zakládání domácích akciových pojišťoven. České měšťanstvo stále silněji pociťovalo potřebu vlastní pojišťovny, která by se zaměřila na ţivotní pojištění. Národní listy 27. března 1868 otiskly výzvu s názvem Národu českoslovanskému, kde se uvádí: „Slavia, česká, vzájemná, ţivot, kapitál a důchody pojišťovací banka v Praze, zaloţená z peněz českých, se správou ryze českou a slouţící především potřebám obyvatelstva zemí Koruny české, vzejde co nevidět v ţivot.“ 37 Na počátku 1. světové války
význam ţivotního pojištění v Rakousko-Uhersku zesílil.
Ukázalo se, ţe rezervní fondy ţivotních pojišťoven jsou dostatečné, aby mohly krýt své závazky. Válečná léta ukázala rozváţnost vedení těch pojišťoven, které své přebytky investovaly do nemovitostí a nikoli do rychle se znehodnocujících hotových peněz či do nejistých cenných papírů. Mezinárodní pojistný i zajistný trh byl válkou rozbit, přesto 37
MARVAN, Miroslav; PATOPRSTÝ, Ján. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. díl. Dějiny pojišťovnictví v Československu do roku 1918. Vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1989.
52
největší pojišťovny i zajišťovny udrţovaly se svými obchodními partnery z nepřátelených zemí neoficiální spojení přes společné partnery v neutrálních státech. Prvním novým pojištěním po vzniku samostatného Československa bylo pojištění úrazové a odpovědnostní, dále pojištění dopravní a v roce 1920 bylo zavedeno lidové ţivotní pojištění, které se uzavíralo na poměrně nízkou pojistnou částku bez lékařské prohlídky. V této době se rozlišovaly čtyři základní druhy ţivotního pojištění: na úmrtí – pojistná částka se vyplácela určeným osobám jen při úmrtí pojištěného, na doţití – pojistná částka byla vyplácena určité řady let i v případě, ţe pojištěný zemřel dříve. Pak odpadlo placení pojistného a pojistná částka byla v určený den vyplacena oprávněným dědicům, smíšené pojištění – na doţití a úmrtí – pojistná částka se vyplácela buď hned po úmrtí nebo po doţití určité doby, případně přeţití této doby, důchodové (rentové) pojištění – místo pojistné částky pojišťovna vyplácela určitý důchod (rentu) buď hned, nebo aţ po určitém čase. Bylo poměrně nákladné, proto se tento druh pojištění dlouhou dobu nemohl dostatečně rozvinout, ucházely se o něj především osoby zdravé, u kterých byl předpoklad, ţe budou dlouho uţívat důchodu. Velmi neatraktivní bylo i jeho zatíţení důchodovou daní, samosprávními přiráţkami a veřejným poplatkem. Tyto čtyři základní druhy ţivotního pojištění byly často poskytovány jako pojištění s pevným pojistným či pojištění s klesajícím pojistným. Pojišťovny k nim dále poskytovaly různé kombinace spolupojištění, případně rozšíření ţivotního pojištění. Za druhé světové války se struktura pojistných potřeb výrazně nezměnila. V souvislosti s narůstající inflací a snahou zabezpečit přebytečné peníze se však zvýšil zájem o jednotlivé druhy pojištění. V těchto nepříznivých podmínkách došlo k rozvoji vědeckých základů pojišťovnictví, především vydáním několika vědeckých publikací (např. Klinické vyšetřovací metody v praxi ţivotního pojištění od MUDr. J. Říhy), které rozvinuly pojistnou teorii v oboru pojistné medicíny.
53
Zásadní význam na vývoji ţivotního pojištění v Československu měl Dekret prezidenta republiky č. 91/1945 Sb., o obnovení československé měny, na něj navazoval Dekret prezidenta republiky č. 95/1945 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněţních pohledávek u peněţních ústavů, jakoţ i ţivotních pojištění a cenných papírů. Kaţdý, kdo měl sjednáno ţivotní pojištění se soukromou pojišťovnou, byl povinen podat příslušné pojišťovně vlastnoručně podepsanou přihlášku se všemi náleţitosti uvedenými v pojistné smlouvě. Na začátku roku 1946 byl vydán zákon č. 134/1946 Sb., o majetkových dávkách, který ukládal všem osobám předloţit do konce roku příslušné berní správě přiznání k majetkovým dávkám, jestliţe takový majetek podléhající majetkovým dávkám vlastnily. Nesplnění této povinnosti mělo za následek propadnutí veškerého majetku. Této dávce vedle vkladů u peněţních ústavů podléhala i hodnota ţivotního pojištění, cenné papíry, pohledávky, nemovitosti. Dávka z válečného přírůstku byla odstupňována s progresí, přírůstek přesahující částku 250 000 Kč byl zatíţen dávkou ve výši 100%. Měnová reforma izolovala naši měnu od sousedních měn a zabránila tak moţné katastrofální inflaci. Cílem majetkových dávek bylo odčerpat převáţnou část válečných zisků a nadbytečných finančních prostředků. K demonopolizaci pojišťovnictví v Československu dochází s pádem komunistického reţimu v letech 1989 – 1990. S transformující se československou ekonomikou k trţnímu hospodářství probíhá i dynamická transformace pojišťovnictví. Základní rámec a pravidla pro podnikání v pojišťovnictví byly dány v České republice zákonem č. 185/91 Sb., o pojišťovnictví, který vymezil mimo jiného základní pravidla pro podnikání v soukromém pojištění, odstranil státní monopol v této oblasti podnikání a určil orgán státního dozoru v pojišťovnictví, kterým bylo Ministerstvo financí. K 31.12.1992 bylo v České republice zaregistrováno 10 pojišťovacích ústavů, viz příloha 2. O lukrativnosti tohoto oboru vypovídá následující graf. Graf č. 1 sleduje vývoj na pojistném trhu v České republice v letech 19901992 podle výše přijatého pojistného jednotlivých oborů.38
38
MATĚJKOVÁ, Petra. Bakalářská práce Nové produkty životního pojištění na trhu ČR.. BIVŠ, duben 2009.
54
Graf č. 1 – Vývoj na pojistném trhu v České republice v letech 1990 – 1992 (v tis. Kč)
7000000 6000000 5000000
pojištění osob
4000000
pojištění majetku občanů
3000000
Pojištění odpovědnosti motor. vozidel
Pojištění majetku podnikatelů Pojištění ostatní odpovědnosti Pojištění zemědělců
2000000
Pojištění zahraničních rizik
1000000 0
1990
1991
1992
Zdroj: CHALOUPECKÝ, Josef; MARVAN, Miroslav; Dějiny pojišťovnictví v Československu, 3. díl, Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945-1992). Praha: Česká pojišťovna, a. s., 1997. Statistická příloha. Tabulka č. 71.
2.4.1
Úloha ţivotního pojištění
Ţivotní pojištění, jeţ řeší potřebu osobního a rodinného zabezpečení v průběhu aktivního ţivota i ve stáří, přispívá k sociální jistotě. Má význam jak pro jednotlivce a jeho blízké, tak i pro společnost. Vyspělé ekonomiky i ekonomiky tzv. emerging markets39, mají zájem na rozvoji ţivotního pojištění, a proto ho podporují například formou daňových výhod. V České republice je daňové zvýhodnění upraveno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Sjednání ţivotního pojištění např. pro případ smrti nebo doţití, které má sloţku rizikovou i spořící, přináší řadu efektů jak pro jednotlivce, tak i pro společnost:40 tlumení inflace – ţivotní pojištění je sjednáváno obvykle na delší časový horizont na 10 a více let a pravidelné placení pojistného, které v sobě obsahuje jak platbu za riziko tak i spořící sluţku, umoţní odloţení spotřeby těchto prostředků, coţ má při garantované technické úrokové míře v zásadě protiinflační charakter, výhodné financování investic – pojišťovna musí zajistit zhodnocení vloţených prostředků bezpečně a přitom efektivně. Pojišťovny investují do různých finančních nástrojů, například do dluhopisů vydaných členským státem nebo jeho centrální
39
Emerging markets – mladé rozvíjející se trhy s velkým potenciálem růstu, ale i se zvýšeným rizikem. Zpracováno dle Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění.1. vydání Praha: GRADA Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. 40
55
bankou, hypotečních zástavních listů, pokladničních poukázek, kotovaných akcií, aj.41. Z hlediska dlouhodobého financování jsou tyto prostředky významné pro ekonomiku, pro účastníky finančních trhů, neboť umoţňují finančním institucím poskytovat dále například střednědobé a dlouhodobé úvěry, které jsou důleţité pro rozvoj podnikatelských záměrů, doplněk státního důchodového pojištění – základem zabezpečení ve stáří je důchod vyplácený státem jako dávky sociálního zabezpečení, zaloţený na povinném a průběţném financování a na mezigenerační solidaritě. S rostoucím počtem obyvatelstva v důchodovém věku a zároveň s klesajícím počtem osob v produktivním věku bude čím dál více tento systém zatěţovat státní rozpočet. Proto je třeba vyuţít jiných forem, jak si zajistit přijatelnou ţivotní úroveň v důchodovém věku. Jako vhodný doplněk se uvádí ţivotní pojištění s rezervotvornou sloţkou, například důchodové pojištění, přínosy pro státní rozpočet – s rozvojem ţivotního pojištění je spojena i tvorba zisku jednotlivých pojišťoven a tím i jeho zdanění.42
2.4.2
Druhy ţivotního pojištění43
Pojištění pro případ smrti nebo doţití – v případě smrti pojištěného v době platnosti pojištění nebo při doţití se konce pojištění je vyplacena pojistná částka. Pokud je pojištěnému v průběhu trvání pojistného přiznán invalidní důchod, je zproštěn od placení pojistného a současně je zachován pojistný vztah. Pojistné plnění je valorizováno kaţdoročním podílem pojištěného na výnosech rezerv ţivotního a důchodového pojištění. Dále jsou vloţené prostředky zhodnocovány úročením, tzv. technickou úrokovou mírou. Toto pojištění je velmi rozšířené. Pojištění pouze pro případ smrti – zemře-li pojištěný během trvání pojištění, vyplatí pojistitel oprávněné osobě pojistné plnění ve výši pojistné částky sjednané pro případ smrti. Doţije-li se pojištěný dne uvedeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pojištění zanikne bez
41
Zákon č. 363/1999 Sb., zákon o pojišťovnictví, § 21a - Skladba finančního umístění.
43
Zpracováno podle ČEJKOVÁ, Viktória; MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3525-0; Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4.
56
náhrady, neboť je zaměřeno pouze na riziko, není rezervotvorné, coţ se promítne i do niţšího pojistného. Pojištění pouze pro případ doţití - pojistník platí pojistné a po doţití se předem stanoveného dne v pojistné smlouvě, obdrţí plnění ve výši sjednané pojistné částky. V případě dřívější smrti pojištění zaniká. Pojištění pro případ doţití se stanoveného věku nebo dřívější smrti (kapitálové ţivotní pojištění) – smíšené ţivotní pojištění, pojistná částka je vyplacena vţdy, poskytuje vyšší ochranu rodiny nebo pojištěného, ať v případě smrti nebo v případě doţití se stanoveného věku. Je nejdůleţitějším druhem ţivotního pojištění. Pojištění spojených ţivotů – smíšené pojištění dvojice osob, například manţelů, ale i partnerů v podnikání, pojistná částka se vyplatí, pokud jeden z pojištěné dvojice zemře, a to obvykle druhé pojištěné osobě. V případě doţití obou pojištěných je pojistná částka vyplacena kaţdému pojištěnému rovným dílem. Trvalé pojištění pro případ smrti – je pojištění doţivotní (není sjednáno na určitou dobu), k výplatě sjednané pojistné částky musí dojít, a proto se musí tvořit rezerva. Pojistná částka bude vyplacena jen v případě smrti. Pojistné můţe být placeno jen po určitou dobu a po skončení placení zůstává v platnosti aţ do smrti pojištěného, kdy je pojistná částka vyplacena oprávněné osobě. Dočasné pojištění pro případ smrti – je čistě rizikovým pojištěním, pojistná částka je vyplacena jen v případě smrti pojištěného v průběhu pojistné doby. Má nízké pojistné, často slouţí ke krytí úvěrových závazků. Svatební (věnové) pojištění nebo pojištění dětí - sjednává se pro případ smrti a na doţití finančně závislé osoby (dítěte). Pojistné plnění se vyplácí při doţití pojištěné osoby sjednaného věku (plnoletosti, ukončení studií, sňatku). Zemře-li pojištěný, např. rodič v době trvání pojištění, končí povinnost platit pojistné (zproštění od placení). Důchodové pojištění – při doţití, resp. od sjednaného věku pojištěného, dochází k výplatě pravidelných důchodových splátek, je moţná i jednorázová výplata. Nabízí širší ochranu v případě plné invalidity – moţnost sjednání dočasného důchodu, který bude vyplácen aţ do doby, kdy vznikne nárok na základní doţivotní důchod.
57
Investiční ţivotní pojištění – je nejmladším druhem ţivotního pojištění pro případ smrti nebo doţití se stanoveného věku. Pojistné po odečtení nákladů na krytí pojistné ochrany a poplatků je investováno do podílových fondů. V České republice v posledních letech vzrostl zájem právě o investiční ţivotní pojištění a naopak poklesl zájem o investice do kapitálového ţivotního pojištění a důchodového pojištění. S růstem hypotečního trhu dále stoupl zájem o rizikové ţivotní pojištění, které je často vyţadováno bankami, poskytující hypoteční úvěry, jako další forma zajištění hypoték. Investiční ţivotní pojištění je aktivněji nabízeno jak distribučními sítěmi, tak i zástupci jednotlivých pojišťoven.44 Jeden z důvodů je rozdíl ve výši provizí u tzv. klasického ţivotního pojištění a u investičního ţivotního pojištění, kde je výše provize vyšší. Proč tomu tak je, je i skutečnost, ţe u investičního ţivotního pojištění nese riziko sám pojistník, případně je sníţeno o niţší garanci zhodnocení, ke které se pojišťovna zaváţe, na rozdíl od tzv. klasického ţivotního pojištění, kde nositelem rizika je pojišťovna.
2.5 Stavební spoření Vznik stavebního spoření spadá do 20. let 20. století, kdy se tato forma spoření začala postupně rozmáhat v zemích Německa a Rakouska. V České republice je spojeno s rokem 1993, kdy byl přijat Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Za tímto účelem došlo ke vzniku stavebních spořitelen, specializovaných bank, jejichţ počet se v průběhu 18 let ustálil na 5 stavebních spořitelen, které působí na bankovním trhu ČR ve stejném sloţení jiţ od roku 2008. Viz. kapitola č. 3. Hlavním cílem stavebního spoření je podpora tvorby finančních prostředků na financování bytových potřeb. Z tohoto důvodu je stavební spoření účelovým spořením, které spočívá v přijímání vkladů od účastníků, v poskytování úvěrů a v poskytování státní podpory účastníkům stavebního spoření, pouze fyzickým osobám.
Štístková-Jílková; Dagmar. V ČR nejvíce roste investiční pojištění. oPojištění.cz s. r. o.; 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: < http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/v-crnejvice-roste-investicni-pojisteni/>. 44
58
Smlouvou o stavebním spoření se účastník stavebního spoření zaváţe ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši a uvede, zda ţádá o státní podporu. Doba trvání smlouvy o stavebním spoření se dělí na fázi spoření a fázi úvěru.
2.5.1 Podmínky stavebního spoření platné k 31.12.2010 Podmínky pro připsání státní podpory: -
minimální doba trvání smlouvy 5, respektive 6 let
-
pokud má účastník stavebního spoření zřízeno více neţ jednu smlouvu, podpora je moţná čerpat jen u jedné z nich, pokud není uvedeno jinak, pak na nejstarší smlouvu
-
státní podpora je počítána z částky, která je buď vloţená v příslušném roce, nebo je převedena z let minulých, zejména se jedná o smlouvy s jednorázovým vkladem (částka přesahující hranici 18 000, resp. 20 000 Kč)
-
státní podpora se připisuje zálohově za dané období v následujícím roce ke 30.4., výplata státní podpory je moţná aţ při ukončení smlouvy a splnění minimální doby jejího trvání.
Úroky se připisují vţdy k 31.12. kaţdého roku nebo při ukončení smlouvy, počítají se jak z úspor vkladatele tak i ze zálohově připsaných státních podpor a úroků za předešlé období. Do nákladů jsou pak započteny především poplatky za zřízení smlouvy, pohybují se zpravidla v rozmezí od 0,5 % do 1 %, a dále roční poplatky za vedení účtu u stavební spořitelny, případně další. při změně podmínek smlouvy, např. z důvodu navýšení či sníţení cílové částky, či za nedodrţení realizační lhůty, která je 3 měsíční a začíná běţet od 1. dne následujícího měsíce. Do konce roku 2010 jsme se mohli setkat s několika typy smluv, tzv. starými smlouvami, také před novelovými smlouvami, které byly zaloţeny před novelou Zákona o stavebním spoření, a u kterých byla státní podpora ve výši 25% z uspořené částky, počítána z maximální částky 25 000 Kč, či-li max. 4 500 Kč. Dále s tzv. novými, po novelovými smlouvami, u kterých došlo ke změně státní podpory, a to na 20% z maximální částky 20 000 Kč, či-li 3 000 Kč.
59
Další úprava se týkala minimální délky trvání smlouvy, která byla a je podmíněna výplatou státní podpory. Zatímco u tzv. starých smluv bylo toto období 5tileté, u nových smluv došlo k prodlouţení na 6 let. Vedle úprav státní podpory a délky trvání smluvního vztahu s sebou novela přinesla i zpřísnění podmínek při čerpání uspořených prostředků z vkladové části, pokud byl poskytnut úvěr (druhá fáze stavebního spoření). V takové situaci bylo a je moţné vkladovou část vyuţít pouze za účelem vlastního bydlení, účel se musí dokládat stavební spořitelně.Od Nového roku 2011 pak došlo k dalším změnám, které byly schválené 28.11.2010, čímţ se na trhu objevil další typ smlouvy o stavebním spoření.
2.5.2
Změny stavebního spoření od 1.1.2011
Nové podmínky stavebního spoření od Nového roku 2011 s sebou přinesly tyto změny: o sníţení státní podpory u všech typů smluv na 10 % z maximální částky 20 000 Kč, čili max. 2 000 Kč, o 50% zdanění státního příspěvku za rok 2010, který bude vyplacen v roce 2011, o zrušení daňového osvobození úrokových výnosů z vkladů, tyto výnosy se, po nabytí účinnosti novely zákona, budou zdaňovat 15% sazbou. Týká se to připsaných úroků po 1.1.2011.45 Asociace stavebních spořitelen vyjádřila jisté pochybnosti právního charakteru, zejména k 50% zdanění státní podpory za rok 2010 a následně i k zásahům do jiţ existujících smluvních vztahů. V tomto duchu byla podána stíţnost k Ústavnímu soudu Bohuslavem Sobotkou předsedou České strany sociálně demokratické, které vadí zrychlená procedura projednávání ve stavu legislativní nouze podán a je i proti zásahům do jiţ existujících smluv a 50% zdanění státní podpory za rok 2010.46 Ústavní soud dne 27.4.2011 vyhověl stíţnosti poslanců ČSSD a zrušil části zákona o stavebním spoření. Podle nálezu Ústavního soudu stát můţe měnit výši státní podpory u jiţ
45
Asociace českých stavebních spořitelen. Praha, 2010. Aktuality: Sdělení klientům stavebních spořitelen. [cit. 2011-03-02]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/>. 46 Asociace českých stavebních spořitelen. Praha, 2010. O stavebním spoření rozhodne Ústavní soud. [cit.201103-02]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/cz/aktuality/o-stavebnim-sporeni-rozhodne-ustavni-soud/>.
60
uzavřených smluv, ale sníţení podpory za rok 2010 prostřednictvím 50ti% zdanění není přípustné.47
2.5.3
Výhody stavebního spoření
I přes změny státní podpory je to jeden z nejvýhodnějších spořících produktů na českém trhu. Jeho efektivnost je zejména u částek niţších, optimálně pak 20 000 Kč ročně, kdy je moţné čerpat maximální státní podporu ve výši 2 000 Kč. Vklady a úroky podléhají zákonnému pojištění, naspořená částka (bez čerpání úvěru) lze pouţít na cokoli. Moţnost čerpat zvýhodněný úvěr ze stavebního spoření, s kterým je zatím spojeno daňové zvýhodnění, moţnost sníţení daňového základu o úroky z úvěru za dané období. U některých stavebních spořitelen je moţné vklad vybrat i před uplynutím lhůty šesti let bez sankce.
2.6 Penzijní připojištění Penzijní připojištění se řídí Zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů. Penzijní fondy jsou nejmladšími účastníky na českém finančním trhu. Vznikaly postupně od roku 1994, Ministerstvo financi ČR postupně vydalo 44 povolení k činnosti penzijních fondů, z důvodu sloučení jednotlivých fondů došlo postupně k redukci, jejich počet se od roku 2008 ustálil na 10 penzijních fondů. Penzijní fondy jsou nezávislé soukromé finanční instituce, u kterých je účast občanů dobrovolná, ale státem podporovaná, a to jak ve formě státních příspěvků, tak i daňovými výhodami. Jsou zakládány pouze jako akciové společnosti se sídlem v České republice a jsou oprávněni provozovat penzijní připojištění. Podle Zákona o penzijním připojištění jsou penzijní fondy povinny sestavovat příspěvkově definovaný penzijní plán, ve kterém výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených účastníkem, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se penze poskytne.48 Penzijní připojištění je postupné a dlouhodobé ukládání peněz na osobní účet klienta s cílem zajištění doplňkového příjmu nad rámec důchodu ze základního povinného důchodového
47
Asociace českých stavebních spořitelen. Praha, 2010. O stavebním spoření rozhodne Ústavní soud. [cit.201104-28]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/>. 48 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vydání, Praha: Ekopress, s. r. o., 2002. ISBN 80-86119-55-6.
61
pojištění. K pravidelným příspěvkům účastníka je moţné získat státní příspěvek. Všechny úspory se zhodnocují o podíly na zisku penzijního fondu. Smlouvu o penzijním připojištění můţe sjednat fyzická osoba starší 18 let s trvalým bydlištěm na území ČR nebo jiného členského státu Evropské unie, pokud se účastní důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice. Účastník můţe mít pouze jedno aktivní penzijní připojištění. Penzijní připojištění je jedním z pilířů důchodového systému
2.6.1
Současný důchodový systém
Současný český důchodový systém je sloţen ze dvou pilířů49, jak znázorňuje schéma č. 3. První pilíř je tvořen povinným, státem organizovaným a spravovaným pilířem průběţného financování důchodovým pojištěním, dále jen PAYG50. Druhý pilíř je zaloţen na dobrovolném soukromém penzijním připojištěním se státním příspěvkem, kam se řadí jak penzijní připojištění, tak i vybrané produkty ţivotního pojištění (ŢP).
49
Závěrečná zpráva Poradního expertního sboru ministra financí a ministra práce a sociálních věcí, červen 2010, dostupné téţ na < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html>. 50
PAYG (Pay-As-You-Go) - průběţně financovaný důchodový systém.
62
Schéma č. 3 - Současný důchodový systém
SOUČASNÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM
I. PILÍŘ
II. PILÍŘ
Průběţně financovaný
Dobrovolný systém
důchodový systém PAYG
se státní podporou
- princip solidarity
- penzijní připojištění,
-povinný, jednotný
produkty životního pojištění
- parametrický
(dále jen ŽP)
- dlouhodobě neudržitelný
51
- DAŇOVÁ ZVÝHODNĚNÍ
pro zaměstnavatele
pro zaměstnance
-osvobození od daně z příjmu
-osvobození od daně z přijmu
v plné výši (pokud je smluvně
do výše 24000 Kč/rok (vč. ŽP)
sjednán), -osvobození od platby sociálního
- osvobození od platby sociálního
a zdravotního pojištění do
a zdravotního pojištění
výše 24 000 Kč ročně.
do výše 24 000 Kč/rok (vč.ŽP)
Zdroj: Vlastní zpracování
2.6.2
Důchodová reforma
Důchodová reforma patří jiţ několik let mezi nejdiskutovanější témata hospodářské politiky. Její zavedení úzce souvisí s dalšími reformami, ať jiţ jde o reformou daňovou či reformu veřejného zdravotního pojištění, neboť přijatá rozhodnutí v jednotlivých oblastech, budou mít dopad do celkového hospodaření státu. Pro úspěšné zavedení reforem je nutné nejen expertní posouzení, návrhy řešení a komplexní náhled, ale při jejich zavedení, je velmi nutné, aby došlo pokud moţno k co největší shodě napříč politickým spektrem a společností.
51
Dlouhodobě neudrţitelný vzhledem k vývoji populace, která stárne, přičemţ průměrná dálka doţití se za posledních 20 let prodlouţila o 6 let.
63
Česká společnost stárne, průměrná délka doţití se za posledních 20 let prodlouţila o 6 let. V současné době připadá na jednoho důchodce 1,8 plátců pojistného na sociální pojištění. Pokud nedojde ke změnám, tento poměr se nadále bude zhoršovat, v roce 2050 se předpokládá, ţe tento ukazatel by měl dosahovat hodnoty cca 1,2 plátců na jednoho důchodce. Tato skutečnost vytváří tlak na dlouhodobou finanční udrţitelnost základního důchodového pojištění. V závěrečné zprávě Poradního expertního sboru ministra financí a ministra práce a sociálních věcí se hovoří o jednoznačném závěru, ţe český důchodový systém potřebuje reformu, která povede k jeho: - vyšší diverzifikaci - fiskální udrţitelnosti - spravedlivějšímu rozloţení mezigeneračního břemene v čase - určitému zvýšení ekvivalence. Mezi největší problémy současného penzijního připojištění patří nízký průměrný měsíční příspěvek účastníka (480 Kč) a jeho klesající podíl k průměrné mzdě, dále je často vytýkáno nízké zhodnocení, které je z velké části ovlivněno zákonnou povinností penzijních fondů, zhodnocovat prostředky velmi konzervativně, aby garantovaly nezáporné zhodnocení a v neposlední řadě i neoddělenost majetku účastníků penzijního připojištění a penzijního fondu. Výše nákladů na správu prostředků a na akvizice není omezena, coţ s sebou nese sníţení výnosnosti penzijního připojištění. Poradní expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES), v jehoţ čele stojí Vladimír Bezděk spolu s dalšími devíti členy, předloţil v červnu 2010 vládě dvě varianty důchodové reformy. Na konci roku 2010 se Národní ekonomická rada vlády (NERV) shodla na podobných závěrech, jako byla většinová varianta PES, která doporučila zavedení povinného fondového pilíře pro osoby mladší 40ti let. Na přelomu roku 2010 a 2011 pak došlo k několika intenzivním jednáním v rámci Porady ekonomických ministrů, ze kterých vyplynula dohoda o základním nastavení důchodové reformy, jejíţ základní body jsou shrnuty a znázorněny ve schématu č. 4..
64
Dne 6.4.2011 schválila vláda zásady důchodové reformy, na kterých se dohodly koaliční strany. Návrh zákona by měl být předloţen do konce pololetí 2011. Pilíř fondového řešení můţeme přirovnat k individualistickému přístupu, kdy jedinec je sám zodpovědný za svoje prostředky, které bude čerpat ve stáří, coţ se stále více objevuje ve společnosti. Nemalou měrou k tomu přispívají i banky, např. Česká spořitelna, a.s. přišla s Penzijním řešením52, které nabízí pokrytí rozdílu mezi výší příjmu a důchodu hned dvěma otevřenými podílovými fondy ,Osobním portfoliem 4 a Fondy ţivotního cyklu 2030. Původní, tzv. většinová varianta (pro bylo 8 členů PES z 10), počítala s rozdělením I. pilíře PAYG (průběţně financovaný důchodový systém) na I. a II. pilíř. Tyto pilíře měly být povinné pro všechny osoby mladší 40ti let v roce startu reformy (2013) s tím, ţe důchod z I. pilíře se těmto osobám úměrně krátí. Důchodové úspory v II. pilíři by spravovaly reformované penzijní fondy, investiční společnosti, také se hovoří o penzijních společnostech, jejichţ výběr bude záviset na účastníkovi. Tyto prostředky důchodových úspor by mohly být na ţádost účastníka výhradně zhodnocovány prostřednictvím českých státních dluhopisů, coţ by zaručilo investiční bezpečnost prostředků úvěrovou kredibilitou českého státu, stát coby emitent dluhopisů má tak zákonnou povinnost dostát svým závazkům ke dni splatnosti dluhopisů. Vedle povinného I. a II. pilíře by důchodový systém stál na III. pilíři, který bude dobrovolný jako je v současné době II. pilíř zaloţený na Penzijním připojištění se státním příspěvkem vč. některých produktů ţivotního pojištění, nicméně i zde bylo počítáno s nutnými úpravami. Do jaké míry je odlišná od schváleného návrhu, lze porovnat se schématem č. 4.
52
Česká spořitelna, a. s., Praha, 2011. Penzijní řešení – srovnání penzijních systémů ve světě, [cit. 201103-25]. Dostupný z WWW: .
65
Schéma č. 4 - Základní podoba schváleného návrhu důchodové reformy
Důchodový systém I. varianta důchodové reformy I. varianta důchodové reformy I. pilíř PAYG 25% z 28% sazby pojistného -bude tvořen současným PAYG -pro osoby starší 35ti let bude plně povinný za předpokladu, že nevyužití 6měsíční lhůtu pro vstup do II. pilíře od okamžiku spuštění reformy, pak sazba 28%, (případný zpětný přechod z II. pilíře plně do I. pilíře je nemožný), -zvyšování věku odchodu do důchodu a jeho sjednocení pro muže a ženy. Původní návrh PES obsahoval i: -snížení stropu pojistného na trojnásobek průměrné mzdy -zrušení doživotních vdovských důchodů -zákonná valorizace důchodů (inflace+1/3 růstu průměrné reálné mzdy.
II. pilíř NOVÝ FONDOVÝ PILÍŘ 3% z 28% sazby pojistného + 2% vlastních prostředků -dobrovolný pro osoby mladší 35ti let a pro osoby starší, pak možný vstup v 6 měsíční lhůtě, -výběr pojistného JIM (jednotné inkasní místo) -investiční zpráva pod reformovanými penzijními fondy, penzijními společnostmi, které povedou 4 různé fondy, -proces výplaty účastník zahájí uzavřením smlouvy s jím vybranou životní pojišťovnou, -ta bude vyplácet dávky-starobní důchody ve formě doživotní anuity, doživotní anuity se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po 3 roky, nebo ve formě anuity vyplácené po dobu 20ti let, -v případě úmrtí účastníka se prostředky stávají předmětem dědictví, pouze ve formě nároků.
Zdroj: Vlastní zpracování
66
III. pilíř Dobrovolné PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM, VČ. ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ -reformované penzijní fondy - zachování přímé podpory státu -předpokladem je změna zákona o penzijním připojištění.
3. Moţnosti zhodnocení finančních prostředků Při rozhodování ohledně zhodnocení finančních prostředků hrají velkou roli vztahy mezi výnosem, rizikem, likviditou v investičním časoprostoru, zde hovoříme o tzv. magickém trojúhelníku, ale také vztahy mezi současnou hodnotou budoucích výnosů, budoucími výnosy a vnitřním výnosovým procentem v průběhu času a v daném investičním prostoru. Zajímá nás jak mikroekonomický prostor bank tak makroekonomické prostředí zejména racionální očekávání všech jeho subjektů, ať z hlediska inflace, deflace tak i změny kupní síly.
3.1 Úroková sazba Velký vliv na ekonomiku, na hospodaření a chování domácností i firem, mají úrokové sazby. Úrok je cena, kterou poţaduje věřitel po dluţníkovi za dočasné poskytnutí práva pouţívat jeho kapitál. Úrok je tedy cena kapitálu, který je určen nabídkou a poptávkou. Věřitel se snaţí dosáhnout maximální úrok z důvodu maximalizace zisku, dluţník vyţaduje naopak co nejniţší úrok z důvodu minimalizace nákladů. Při analýze úrokových sazeb vedle trţního mechanismu (střet nabídky a poptávky na finančních trzích) hrají roli i další faktory, které ovlivňují jak úroveň úrokových sazeb tak i jejich strukturu. V trţní ekonomice jsou úrokové sazby ovlivněny především nabídkou a poptávkou po penězích. Zvýšení úspor bude znamenat zvýšení nabídky zdrojů na finančních trzích a za jinak stejných podmínek povede k poklesu úrokových sazeb (reálná úroková sazba nepřímo úměrná míře úspor). Zvýšení poptávky po penězích bude naopak znamenat zvýšení úrokových sazeb (reálná úroková sazba přímo úměrná růstu investic). Základní faktory, které ovlivňují úrokové sazby: o výše úvěru, doba splatnosti, bonita dluţníka – obecně platí, čím rizikovější obchod tím vyšší úrok, o změny v důchodech, zdanění, výše úspor - zvýšení úspor bude znamenat zvýšení nabídky zdrojů na finančních trzích a za jinak stejných podmínek povede k poklesu úrokových sazeb,
67
o inflace – růst míry inflace (cenové hladiny) má nepříznivý dopad na reálnou výnosnost finančních investic. Nominální míry výnosu, v nichţ je zahrnut vliv inflace, u většiny finančních instrumentů (zejména u akcií a dluhopisů s variabilním výnosem) sice rostou, to však nemusí platit pro jejich reálné hodnoty,53 o očekávaný výnos různých investic, o riziko a nejistota – reálnou úrokovou sazbu zvyšují, protoţe výnosy z investic jsou očekávané nikoli zajištěné, o rozvinutost kapitálových trhů, na kterých je moţné investovat i půjčit si peníze, vyšší efektivnost a rozvinutost těchto trhů sniţuje reálnou úrokovou sazbu. Z kvantitativního hlediska je úrok rozdíl mezi vrácenou částkou a výší úvěru. Podíl úroku k půjčené částce je úroková míra, která se nejčastěji vyjadřuje v procentech na roční bázi (p. a. – per annum) případně na měsíční bázi (p. m. - per mensem) či na denní bázi (p. d. – per diem), méně obvyklé je perioda úročení pololetní a čtvrtletní.54
3.1.1 Druhy úročení Existují dva základní druhy úročení: o Jednoduché – úrok se počítá jen z původního kapitálu, z původní jistiny. Úrok je lineární funkce času. Podle toho, kdy jsou úroky vyplacené, rozlišujeme úročení polhůtní (dekurzivní), úroky jsou vyplaceny na konci úročeného období, je častější u českých bank nebo předlhůtní (anticipativní), u kterého dochází k výplatě úroku na začátku úročeného období.55 Výpočet výsledného kapitálu při pouţití polhůtního úročení můţeme vyjádřit: Kn = K0 . (1 + i . t)
53
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2. vydání, Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2010. ISBN 978-80-7418-080-
4. 54
POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2009. ISBN 978-807400-152-9. 55 Např. Perfektní vklad České spořitelny, a. s., který se jiţ od 1.7.2010 nezakládá, více ČS, a.s. 2011, [on-line], Perfektní vklad.[2011-03-01]. Dostupný z WWW: .
68
Kde: Kn …konečná jistina K0 …počáteční jistina i …úroková míra, i = ú/ 100 (ú …úroková sazba) t …úrokové období Úrokovým obdobím rozumíme dobu, během které se musí splatit dluţná částka, Pro výpočet úrokového období se pouţívají dvě základní metody: o Anglická obchodní metoda, která vychází z přesného počtu dní o Německá obchodní metoda (30/360), kerá zjednodušuje počet dní, kaţdý měsíc má 30 dnů, rok pak 360 dnů. Pro jednoduché předlhůtní úročení platí: K0 = K1 . Kc = K1 (1 – c) Kde: K0 …vyplacená částka (počáteční dluh) K1 …kapitál splatný za 1 rok c …předlhůtní úroková sazba
o Sloţené úročení – je zaloţeno na principu, ţe na konci kaţdého úrokového období se připíše k jistině úrok a z této částky se vypočítá úrok pro následující období, vkladatel tak má tzv. úrok z úroku. Pro sloţené polhůtní úročení při výpočtu konečné jistiny můţeme pouţít vzorec: Kn = K0 . (1 + i)t Kde:
69
Kn ...konečná jistina K0 …počáteční jistina i …úroková míra t …úrokové období Jaký je rozdíl mezi jednoduchým a sloţeným úročením vypovídá graf č. 2. Graf č. 2 - Srovnání jednoduchého a sloţeného úročení
Zdroj: WIKIPEDIA, 2010, [on-line], Srovnání jednoduchého a sloţeného úročení, [cit. 2010-12-29]. Dostupný z WWW: .
Dále rozlišujeme úročení na: o Kombinované neboli smíšené úročení je ve své podstatě kombinací jednoduchého a sloţeného úročení. Pouţívá se, kdyţ je úrokovací období tvořeno několika celými obdobími a částí úrokovacího období na začátku a na konci. o Kontinuální neboli spojité.
70
3.1.2
Perioda úročení
Období, za které je připisován úrok, nazýváme periodou úročení. Úroky z úvěrů jsou v bankovní praxi většinou počítány denně a připisovány měsíčně, čtvrtletně či pololetně. U vkladových produktů je například u většiny českých bank úročení měsíční a jejich připisování na účet také měsíční. Frekvence s jakou jsou úroky připisovány má velký vliv na výši výnosů vkladů, respektive výši nákladů u úvěrů. Čím častější je úročení, tím je vyšší i roční úroková míra, protoţe se znovu úročí. Hovoříme o efektivní roční úrokové míře EAIR – Effective Annual Interest Rate)56, pro níţ platí: EAIR = [ (1 + i/n)n] . 100 (%), kde: EAIR…efektivní úroková sazba i …nominální úroková sazba n …počet období. Pro výpočet efektivní úrokové sazby při kontinuálním, spojitém úročení můţeme vzorec: FV = C0 (er n), resp. PV = Cn (e-r n), kde: PV…současná hodnota FV…budoucí hodnota e…Eulerovo číslo (e=2,718 je základem přirozených logaritmů) r…úroková míra n…počet období C0...počáteční vklad Cn…konečný vklad Efektivní roční úroková míra potvrzuje, ţe nominální úroková sazba je nepostačující k posouzení a porovnání skutečných výnosů z uloţených depozit, případně skutečných nákladů na úvěr. U úvěrů, ať spotřebitelských či hypotečních je zákonnou povinností banky uvádět tzv. RPSN – roční procentní sazbu nákladů. Díky níţ má spotřebitel moţnost zjistit kolik ho úvěr skutečně stojí. Jde o ukazatel, který slouţí i při srovnání mezi jednotlivými
56
POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2009. ISBN 978-807400-152-9.
71
bankami nejen v zemích EU. RPSN je podíl součtu úroků, poplatků, provizí, pojistky k jistině, pro vyjádření v % je nutné výsledek vynásobit 100.
3.1.3
Typy úrokových sazeb
Dalším důleţitým faktorem při rozhodování jak zhodnotit své prostředky jsou typy úrokových sazeb, rozlišujeme: o Fixní – úroková sazba je sjednána na celou dobu uloţení depozita, resp. úvěru či drţení cenného papíru. Její výhodou je, ţe obě strany, ať věřitel či dluţník ví, jaký bude výnos, resp. náklad. Naopak nevýhodou je, ţe dlouhodobě fixní sazby neumoţňují reagovat na aktuální měnící se ekonomickou situaci, tudíţ ji nemusí odráţet, i kdyţ se při sjednávání vychází z predikci budoucího vývoje. o Pohyblivé – oproti fixní úrokové sazbě pohyblivá sazba dokáţe reagovat na měnící se ekonomické dění, tudíţ věřitel i dluţník dostává a platí úrokovou sazbu, která odpovídá trţní sazbě. o Kombinované – v některých případech můţe dojít ke kombinaci obou předcházejících variant, s tím, ţe pohyblivá sazba je odvozena např. od chování nějakého podkladového aktiva, měnového kurzu57 apod.
3.2 Výběr z nabídky na bankovním trhu v ČR Na trhu je celá škála produktů od jednotlivých druhů institucí, bank, investičních společností, ţivotních pojišťoven, penzijních fondů i stavebních spořitelen. Při zmapování nabídky bylo z důvodu efektivnosti pro klienta zvoleno hledisko výnosovosti a také nákladovosti, které jsou posuzovány u jednotlivých zástupců tzv. hodnotící tabulce, ke pro rychlejší orientaci je uváděna barevná stupnice, kde zelené podbarvení pole u příslušné instituce znamená nejlepší podmínky, oranţové je neutrální a červeně podbarvené pole naopak označuje instituci, resp. produkt, který má nejslabší výnosy, či vysoké náklady.
57
Např. CS,a.s. 2011 [on-line],Prémiové vklady. [cit.2011-03-05]. Dostupný z WWW: .
72
Hodnocení pomocí barevné stupnice znázorňuje schéma č. 5. Schéma č. 5 – Legenda hodnocení pomocí barevné stupnice
Název finanční instituce
Produkt této instituce má jedny z nejlepších podmínky na trhu z pohledu efektivnosti pro spotřebitele.
Název finanční instituce
Produkt této instituce je takzvaně neutrální či průměrný, co se týká výše uvedených podmínek.
Název finanční instituce
Produkt této instituce má nejhorší podmínky na trhu z pohledu vztahu zhodnocení a nákladů.
Zdroj: Vlastní zpracování.
3.2.1
Depozitní produkty
Jak jiţ bylo zmíněno v 2. kapitole, depozitum jsou vloţené prostředky klienta, jakoţto spořícího subjektu, který se ve vztahu k bance stává věřitelem a banka jeho dluţníkem, který je povinen za tento depozitní obchod zaplatit klientovi – věřiteli úrok. Bankovní trh nabízí celou řadu depozitních produktů. Z důvodu trendu nízkých úrokových sazeb, záměrně nebyla vybrány pro analýzu termínované vklady, protoţe zhodnocení na termínovaných vkladech by za současných podmínek nebylo efektivní, byly vhodné zejména před 2 lety, kdy vykazovaly vyšší zhodnocení řádově o 2 p. b. od současných úrovní. Pro analýzu jednorázového zhodnocení byly vybrány spořící účty. Trh je jimi hojně zastoupen a spotřebitelé je preferují, především z hlediska likvidity, coţ je doloţeno i výstupem dotazníku v kapitole 4. Jejich kompletní seznam je uveden v tabulce č. 2.
73
Tabulka č. 2 – Seznam spořících účtů vč. základních informací
Zdroj: PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Seznam spořících účtu, aktualizace 5.2.2011. [cit. 2011-0212]. Dostupný na WWW: . Poznámka: 1- Produkt umoţňuje pouze pasivní náhled on-line; 2 – Umoţňuje bezhotovostní převody pouze na účet u ČSOB; 3 – Výběry lze uskutečnit pouze na pobočce; 4 – Výběry do výše 50 000 Kč/ měsíc, u ostatních výpovědní lhůta 3 měsíce.
Červeně zvýrazněná pole znamenají, ţe u těchto produktů nebyla k dispozici kompletní produktová nabídka, proto nejsou zahrnuty do následujícího srovnání. Vývoj úrokových sazeb na výše uvedených účtech znázorňuje graf č. 3.
74
Graf č. 3 – Vývoj úrokových měr u spořících účtů (vklad 50 000 Kč) v roce 2010 aţ 2011
Zdroj: PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Spořící účty – Úrokové míry spořících účtů, aktualizace 5.2.2011. [cit. 2011-02-12]. Dostupný na WWW: .
Jak můţeme pozorovat na grafu č. 4, v roce 2011 došlo ke značnému sníţení průměrných úrokových sazeb u jednotlivých spořících účtů oproti roku předcházejícímu.
Graf č. 4 – Průměrné zhodnocení spořících účtů (vklad 50 000 Kč) v letech 2010 a 2011
Zdroj: PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Spořící účty – Úrokové míry spořících účtů, aktualizace 5.2.2011. [cit. 2011-02-12]. Dostupný na WWW: .
Jak se umístily jednotlivé spořící účty zaznamenává hodnotící tabulka č. 3. Zeleně podbarvená pole určují nejlepší spořící účty (s průměrným ročním zhodnocením od 1,9% vč.), oranţové zvýraznění je neutrální a červené podbarvení označuje nejslabší spořící účty, co se týká průměrného ročního zhodnocení. Nutno podotknout, ţe u všech spořících účtů, dle jejich produktových listů, byly uváděny drobné poplatky, jednalo se o poplatky za operace
75
vklad/výběr, za internetbanking, výpis atd. Z důvodu nejednotnosti a jejich celkové nízké úrovni, nebyly zohledněny do umístění spořících účtů. Tabulka č. 3 – Hodnotící tabulka- umístění spořících účtů podle průměrného zhodnocení za rok 2010 Umístění 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Banka
Spořící účet
průměrné zhodnocení za rok 2010 v %
způsob připisování úroků
2,56 2,18 2,07 1,9 1,9 1,78 1,51 1,49
M M Q M M Q M M
0,94 0,94 0,76
M M M
0,46
Q
Wüstenrot AXA Bank Europe ING Bank N.V. GE Money Bank Poštovní spořitelna Volksbank CZ LBBW Bank CZ FIO banka
Wüstenrot SÚ Spořící účet AXA ING Konto SÚ Genius II Červené konto Běţný SÚ SÚ FIO konto Internetové 9. Česká spořitelna spoření 10. mBank eMax Plus 11. mBank eMax Efektkonto 12. Faiffeisenbank Prémium Zdroj: Vlastní zpracování. Poznámka SÚ – spořící účet.
Z uvedeného pořadí vyplývá, ţe nejlepším účtem je Wüstenrot spořící účet, je nejmladším produktem, v nabídce Wüstenrot, a.s. je od 1.11.2010. Umístění druhé a třetí víceméně koresponduje i s oceněním, které tyto dva produkty získaly v soutěţi Zlatá koruna.V hlavní kategorii soutěţe Zlatá koruna 2010 jako Novinka roku se na 1. místě umístil spořící účet AXA. V kategorii A – Produkty určené retailovým zákazníkům získalo 1. místo ING Konto.
3.2.2 Ţivotní pojištění Obecně o pojištění můţeme říci, ţe nám umoţňuje eliminovat ekonomické ztráty, jeţ nám vznikly v důsledku nějaké nahodilé události, za cenu relativně menšího příspěvku do společného fondu. Ţivotní pojištění se průběţně vyvíjelo, dnešní podoba tohoto produktu spočívá především v kombinaci pojištění a spoření. Jeho charakteristickým rysem je, ţe pojišťovna vyplatí dohodnutou pojistnou částku v kaţdém případě, to znamená, ţe vyplatí dohodnutou pojistnou částku v případě, kdy se pojištěný doţije data, ke kterému končí pojistný vztah, resp. data zvlášť dohodnutého v pojistné smlouvě, nebo při předčasném úmrtí. Často bývá kombinováno s dalším připojištěním, například pro případ úrazu nebo nemoci. Pokud jsou tato pojištění sjednána samostatně bez vazby na ţivotní pojištění, patří do skupiny neţivotních pojištění.
76
Z ţivotního pojištění pro zkoumání efektivnosti bylo vybráno Investiční ţivotní pojištění, u kterého je nutné vedle výnosu sledovat především nákladovou sloţku, která jak ukazují následující grafy není nikterak zanedbatelná. Graf č. 5 – Ukazatel nákladovosti TER u Investičního ţivotního pojištění – akciové fondy
Zdroj: PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Pojištění osob-listy-přehledy-Přehled nákladovosti fondů IŽP, aktualizace 12.8.2010,[cit. 2011-02-12]. Dostupný na WWW: < http://www.produktovelisty.cz/pojisteniosob/listy/prehledy.html>.
Hodnota nákladovosti TER (Total Expense Ratio) je vyjádřena v procentech na základě poplatků pojišťovny a poplatků podkladových fondů. Stupnice ukazatele TER je barevně i číslicemi označena, viz legenda v grafu č. 6. Platí, ţe niţší hodnota ukazatele TER, znamená niţší nákladovost.
77
Graf č. 6 – Ukazatel TER u smíšených fondů
Zdroj: PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Pojištění osob-listy-přehledy-Přehled nákladovosti fondů IŽP, aktualizace 12.8.2010, [cit. 2011-02-12]. Dostupný na WWW: < http://www.produktovelisty.cz/pojisteniosob/listy/prehledy.html>. Poznámka: Aegon pojišťovna má niţší hodnotu pro produkt Invest & Live pro společnost Partners a vyšší hodnotu TER pro produkty Global a Invest pro interní síť. Graf č. 7 – Ukazatel TER u dluhopisových fondů
Zdroj: PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Pojištění osob-listy-přehledy-Přehled nákladovosti fondů IŽP, aktualizace 12.8.2010, [cit. 2011-02-12]. Dostupný na WWW: < http://www.produktovelisty.cz/pojisteniosob/listy/prehledy.html>. Poznámka: Aegon pojišťovna má niţší hodnotu pro produkt Invest & Live pro společnost Partners a vyšší hodnotu TER pro produkty Global a Invest pro interní síť.
78
Graf č. 8 – Ukazatel TER u fondu peněţního trhu
Zdroj: PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Pojištění osob-listy-přehledy-Přehled nákladovosti fondů IŽP, aktualizace 12.8.2010, [cit. 2011-02-12]. Dostupný na WWW: < http://www.produktovelisty.cz/pojisteniosob/listy/prehledy.html>. Poznámka: Aegon pojišťovna má niţší hodnotu pro produkt Invest & Live pro společnost Partners a vyšší hodnotu TER pro produkty Global a Invest pro interní síť.
Při zjišťování informací ohledně výnosu za poslední rok a výnosu od začátku vzniku (vyjádřeného v p. a. %) se v práci vycházelo z dostupných informací na webových stránkách pojišťoven, které příslušné pojišťovny zveřejňují, respektive nezveřejňují, viz bílá pole u pojišťoven, které nebyly zařazeny do barevné hodnotící stupnice. Ne vţdy byly zveřejněné údaje ohledně výnosu za celé období. Pokud tento údaj nebyl, byl pouţit údaj, který byl uveden pro období 5ti let, jinak bylo pole proškrtnuto. Výše uvedené výnosy byly u kaţdé pojišťovny sledovány podle typu fondu, fondy peněţního trhu, případně konzervativní či garantované strategie jsou uvedeny jako první, poté dluhopisové fondy, případně smíšené a jako třetí byly uváděny akciové fondy. Ke kaţdému fondu byla přiřazena barevná stupnice TER vč. hodnot, z výše uvedených grafů. V posledním sloupci tabulky č. 4 byl rozdílem hodnot výnosu za celé období fondu vyjádřené v % p.a a hodnoty TER (v %) zjištěn čistý průměrný roční výnos od zaloţení fondu. Následně bylo provedeno hodnocení podle barevné stupnice – zelená – nejlepší poměr mezi výnosy a náklady, oranţová neutrální a červená – nejhorší poměr mezi výnosy a náklady. Při hodnocení bylo vycházeno i ze subjektivního názoru týkajícího se transparentnosti jednotlivých pojišťoven a fondů na webových stránkách příslušných pojišťoven. Komplexně zpracované webové stránky mají pojišťovny, kterou jsou mimo jiné zeleně podbarvené a jejichţ sledované fondy vykazují průměrný čistý výnos min. 2% p. a. u všech typů sledovaných fondů (za nejméně transparentní aţ nedostatečné z pohledu informací jsou pak webové stránky pojišťovny Allianz, která nakonec nebyla zařazena do hodnocení pomocí barevné stupnice). Nejhůře při v tomto sledování vyšly pojišťovny ING pojišťovna a Kooperativa pojišťovna.
79
Tabulka č. 4 – Hodnotící tabulka - porovnání výnosů fondů a ukazatele TER Název pojišťovny
Aegon
Allianz
Fond
Fond peněţního trhu AEGON AE02 Dluhopisový fond ISČS Sporotrend nezveřejňuje informace ohledně zhodnocení
Peněţního trhu Dluhopisový Akciový - akcie světové Konzervativní strategie AXA Dluhopisový fond CEE Akciový fond Fond peněţního trhu Česká Vyváţený fond fondů pojišť. Dynamický fond fondů Peněţního trhu Generali Dluhopisový Central and Eastern European Equit. Fond flexibilních investic ING Fond obligací pojišťovna Fond světových akcií II Garantovaný program Kooperativa Konzervativní program pojišťovna Prograsivní program Garantovaný program Pojišťovna Chráněný - smíšený fond ČSOB Akciový mix Garantované zhodnocení Pojišťovna Sporobond ČS Sporotrend Zdroj: Vlastní zpracování. Aviva
Rozdíl výnos za Výnos za celé výnosu za Stupnice poslední rok v období v celé období TER % p.a.% v p.a.% a TER 1,1 4,86 0,65 4,21 2,43 2,87 0,75 2,12 -2,78 4,8 2,54 2,26 X X X X X X X X X 0,09 1,37 0,9 0,47 0,9 1,92 1,6 0,36 7,56 4,36 2,74 1,62 0,56 2,37 0,6 1,77 1,02 5,22 1,2 4,02 -0,4 -2,84 1,78 -4,62 0,75 X X X 7 X X X 9,67 X X X -0,58 X 1,6 (-2,18) 2,9 X 1,6 (-1,3) 19,69 0,24 1,64 4,9 2,4 -1,15 6,03 2,4 -0,17 9,74 5,11 2,21 -2,78
11,93 1,5 3,82 -3,69 1,78 -0,78 -0,9 X -1,84 -10,21 5,36 4,8 4,8
3,29 1,6 2,67 3,27 X 1,77 2,66 X X X 2 1,18 2,55
8,66 -0,1 1,15 -6,97 X -2,55 -3,56 X X X 3,36 3,62 2,25
V odborné anketě Pojišťovna roku 2009 v ţivotním pojištění se umístily tyto pojišťovny: 1. Pojišťovna České spořitelny, a. s. 2. Kooperativa pojišťovna a. s., Vinna Insurance Group 3. Allianz pojišťovna, a. s.
80
3.2.3 Investiční produkty V tiskové zprávě Asociace pro kapitálový trh (dále AKAT) o vývoji asset managementu, kolektivního investování a custody v roce 201058 AKAT informuje, ţe celkový objem majetku investovaný přes členy asociace do investičních nástrojů dosahoval ke konci roku 2010 výše 796,44 miliard korun. Obyvatelstvo a instituce drţí v domácích a zahraničních podílových fondech nabízených v ČR 247,47 miliard Kč. Během roku 2010 tak majetek v podílových fondech vzrostl o 12,95 miliard Kč, coţ je o 5,52% více od konce roku 2009. V tabulce č. 5 je znázorněna roční změna v jednotlivých fondech. Můţeme pozorovat odliv z fondů peněţního trhu, k čemuţ přispěly především nízké úrovně úrokových sazeb a dále pokles u zajištěných fondů. Ten se dá vysvětlit jejich postupnou exspirací, proti kterým je současná nabídka nízká oproti době před pěti lety, kdy zajištěné fondy byly v nabídce převáţně u dvou největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních podílových fondů v České republice skupinou ČSOB (75,70 mld. Kč) a skupinou České spořitelny, a. s. (72,58 mld. Kč). Pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních podílových fondů v České republice, dále doplňuje skupina Komerční banky (34,55 mld. Kč), skupina ING (16,29 mld. Kč) a UnicreditGroup (13,02 mld. Kč). Druhým důvodem této změny, který souvisí se současnou nabídkou zajištěných fondů, je fakt, ţe zajištěné fondy za dobu své ţivotnosti zpravidla za období 3 aţ 5 let, aţ na výjimky, nedokázaly přinést očekávanou výši zhodnocení. Zhodnocení po odečtení nákladů, vstupních poplatků, zřídka dosáhlo výše nad úroveň inflace. Bylo to dáno tím, ţe boom v zajištěných fondech v ČR byl v období 2006 aţ 2007, tedy v době hospodářské konjunktury, kdy ceny podkladových aktiv byly vysoko a následné propady hodnot podkladových aktiv způsobené krizí v roce 2008 se nedokázaly dostat na úrovně, které by připisovaly výnos. Proto se dá očekávat i sníţená poptávka po těchto produktech. Naopak nejmarkantnější změna v přílivu kapitálu byla u fondů dluhopisových, fondů nemovitostních a akciových fondů. Z tohoto důvodu sledování ohledně efektivnosti pro spotřebitele bylo zaměřeno na jeden z těchto tři typů fondů, a to nemovitostní, neboť se jedná o nejmladší druh fondů působících na českém trhu. Nabídka u dluhopisových a akciových fondů je na trhu velmi široká a spotřebitel si můţe vybrat u obou typů z řady fondů, které se různí zaměřením, s čímţ je spojená i různá míra rizikovosti. Záleţí na úrovni investora, zda se rozhodne pro 58
AKAT ČR, [on-line], Tisková zpráva AKAT ČR- vývoj v roce 2010,ze dne 9.2.2011, [cit.2011-03-29]. Dostupný z WWW: http://www.akatcr.cz/download/1730-tz20110209.pdf.>.
81
diverzifikované portfolio, které si z nabídky trhu můţe vytvořit u kaţdé investiční společnosti, nebo se rozhodne pro jeden či dva tituly a vsadí tak vše na jednu či dvě karty. Oběma typům fondů se bylo okrajově věnováno při sledování efektivnosti investičního ţivotního pojištění. Tabulka č. 5 – Rozdělení investic dle typu fondů – roční změna všech fondů (2009-2010) Celkem k Celkem k Roční změna 2009-2010 Typ fondu 31.12.2010 31.12.2009 Fondy peněţního trhu
68 547 402 488 Kč
77 770 764 215 Kč
-11,86%
-9 223 361 727 Kč
Zajištěné fondy
55 123 736 153 Kč
61 641 595 684 Kč
-10,57%
-6 517 859 531 Kč
Akciové fondy
41 421 731 077 Kč
33 483 407 587 Kč
23,71%
7 938 323 490 Kč
Dluhopisové fondy
32 664 803 784 Kč
20 545 066 115 Kč
58,99%
12 119 737 669 Kč
Fondy smíšené
32 053 482 903 Kč
26 740 090 237 Kč
19,87%
5 313 392 666 Kč
Fondy fondů
15 637 230 224 Kč
13 011 029 434 Kč
20,18%
2 626 200 789 Kč
Fondy nemovitostní 2 019 290 115 Kč 1 328 980 497 Kč 51,94% 690 309 618 Kč Celkem fondy (celý trh) 247 467 676 744 Kč 234 520 933 769 Kč 5,52% 12 946 742 974 Kč Zdroj: AKAT ČR, [on-line], Tisková zpráva AKAT ČR- vývoj v roce 2010,ze dne 9.2.2011, [cit.2011-03-29]. Dostupný z WWW: http://www.akatcr.cz/download/1730-tz20110209.pdf.>.
Dle Zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů jsou nemovitostní fondy jednou z variant tzv. speciálních fondů. V sousedním Německu jsou známi jiţ přes 20 let, a těší se poměrně oblibě, dosahují průměrného zhodnocení 4-5% p. a. Jejich zastoupení v portfoliích investorů je tvořeno 13%. Investiční společnost, která spravuje nemovitostní fond shromáţděné prostředky investuje do nemovitostí, které následně pronajímají. Výnosy plynou cca z 80% z nájemného a cca 20% tvoří kapitálový výnos z rostoucí ceny nemovitostí. Nemovitostní fondy jsou zpravidla doporučovány pro investiční horizont 5ti let a více. Na trhu se můţeme setkat s řadou rádoby nemovitostních fondů, nejedná se o nemovitostní fondy, které investují do nemovitostí, nýbrţ o smíšené či akciové fondy, které ve svém portfoliu mají akcie realitních společností. Vznik nemovitostních fondů v ČR dlouho brzdilo legislativní
vakuum. Prvním licence k nemovitostnímu fondu byla udělena společnosti
REICO investiční společnosti České spořitelny, a. s., dne 9.2.2007 vznikl ČS nemovitostní fond. Nabídku rozšiřuje investiční společnost Conseq k 31.1.2008 vzniklým fondem Conseq Realitní a 27.4.2009 se přidává investiční společnost FINESCO se svým fondem Gridge nemovitostní. V následující tabulce č. 6 jsou soustředěny výnosy a poplatky jednotlivých fondů, vč. objemu spravovaného majetku v Kč v roce 2010.
82
Tabulka č. 6 – Přehled nemovitostních fondů v ČR Výnos Vstupní ObhospoObjem od poplatky dařovatel- spravovaného vzniku v v% ský popl. majetku v Kč % p.a.
Investiční společnost
Název fondu (vznik fondu)
Zaměření
Výnos za 12 měsíců
REICO ISČS
ČS Nemovitostní fond (9.2.2007)
rozvíjející se trhy Evropa
3,61
-7,05
3
1,75
1 259 065 325
Conseq Investment Manag.
Conseq Realitní (31.1.2008)
rozvíjející se trhy Evropa
3,1
-
3,5
1,5
114 360 568
FINESKO investiční spol.
Bridge nemovitostní OPF (29.4.2009)
jednotlivé země
5,97
-
5
0
40 081 304
Zdroj: Vlastní zpracování.
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, ţe nabídka nemovitostních fondů v České republice je velmi malá. Tabulka zaznamenává i datum vzniku jednotlivých fondů, je patrné, ţe do vývoje nemovitostních fondů se promítla krize, která vyvrcholila v druhé polovině roku 2008, ta také zasáhla nemovitostní trh. To se promítlo především v březnu 2009, kdy došlo k přecenění nemovitostí, které bylo skokové. U ČS Nemovitostního fondu došlo k přecenění o 14,5% dolů a u Conseq Realitního o 5% směrem dolů. Jediný fond Bridge nemovitostní tomu byl ušetřen a od svého zaloţení vykazuje růst. Investiční společnosti jsou povinny u nemovitostních fondů provádět přecenění nemovitostí 1krát do roka, nicméně přecenění nemovitostí by mělo probíhat průběţně tak, aby nebyla narušena důvěra podílníků, i kdyţ je to obtíţnější neţ u cenných papírů, které jsou obchodovány v reálném čase na veřejném trhu. Tento příběh nikterak nepřidal na zvýšení podílu nemovitostních fondů k ostatním. V současnosti u nás podíl nemovitostních fondů tvoří 0,5% ze všech finančních prostředků vloţených do podílových fondů. Krize tak ukázala na jedno z hlavních rizik, které je s nemovitostními fondy spojeno. Vedle tohoto rizika poklesu cen nemovitostí je třeba počítat i s rizikem změny nájemce, především v období hledání vhodného nájemce, neboť z pronájmu neplynou ţádné příjmy či riziko neplacení nájemného, nebo riziko inflace, pokud není nájemní smlouva ošetřena inflační doloţkou. Z důvodu nesrovnatelných startovacích podmínek a malému zastoupení nebylo v tomto případě provedeno srovnání jednotlivých produktů neboť by to ztrácelo smysl i z pohledu výše obstaravatelského majetku.
83
3.2.4
Stavební spoření
Stavební spoření je systém zaloţený na solidaritě jeho účastníků. Jeho hlavním posláním je zajišťování finančních prostředků pro účely vlastního bydlení účastníků. Úvěry ze stavebního spoření jsou výhodné, zejména díky nízkým úrokovým sazbám po celou dobu splácení. Aby stavební spořitelny takové úvěry mohly poskytovat, musí na ně vytvořit dostatečné zdroje, kterými jsou vklady ostatních účastníků systému. Má dvě fáze spořící a úvěrovou. Protoţe předmětem práce je analýza produktů, které nabízí trh pro zhodnocení finančních prostředků, coţ je i stavební spoření, při sledování nabídky stavebního spoření budu sledovat podmínky spořící fáze u jednotlivých stavebních spořitelen, které jsou sdruţené pod Asociací českých stavebních spořitelen. Ta sdruţuje od roku 2008 pět stavebních spořitelen působících na českém trhu, jejich podmínky platné od 1.1.2011 jsou setříděny v tabulce č. 7. Dle zprávy Ministerstva financí ČR o vývoji stavebního spoření v České republice k 31.12.2010 došlo k poklesu nově uzavřených smluv o 42 tisíc smluv při současném poklesu průměrné cílové částky o 9 tisíc Kč na 300 000 Kč. U celkového počtu poskytnutých úvěrů došlo oproti stavu k 31.12.2009 o nárůst o 5 tisíc na stav 993 tisíc úvěrů k 31.12.2010. Struktura nový úvěrů ze stavebního spoření se dlouhodobě nemění. Největší podíl 83% úvěrů bylo poskytnuto na splacení překlenovacích úvěrů, 10,2% bylo pouţito na rekonstrukci a modernizaci a zbytek na pořízení nemovitostí.59 Trh stavebního spoření je poměrně nasycen (stav k 31.12.2011 je 5 409 952 smluv), pokles zájmu o uzavírání nových smluv spočívá především v úpravě legislativních podmínek ohledně výše státní podpory. Jak ukazuje tabulka č. 7 podmínky stavebních spořitelen jsou velmi vyrovnané, dochází k odlišnostem především z důvodů marketingových akcí, které jsou časově omezené. Proto v hodnotící tabulce nebylo pouţito červeného podbarvení. Zeleně jsou označeny ty stavební spořitelny, které jsou přeci jen v něčem lepší. Modrá pyramida stavební spořitelna byla zvolena proto, ţe zvýšila úrok o 1% pro první rok trvání smlouvy, Stavební spořitelnu ČS, za její transparentnost v případě poplatku za zkrácení realizační lhůty z 3 měsíců na 5 pracovních dnů, kdy klient není odkázán na schválení stavební spořitelnou, jako u ostatních spořitelen, které obecně deklarují, ţe realizační lhůtu v případě ţádosti mohou
59
MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, Praha, 2011,[on-line],Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v ČR v roce 2010, [cit.2011-03-15]. Dostupný z WWW: .
84
zkrátit a Wüstenrot stavební spořitelnu pak za moţnost volby v případě předpokládané jen spořící smlouvy se zvýšeným úročením. Tabulka č. 7 – Hodnotící tabulka – Vybrané podmínky stavebních spořitelen v ČR k 1.1.2011 Poplatek za Poplatek za Poplatek za Název stavební Úrok u vkladové sjednání (v vedení účtu v předčasné spořitelny části (úrok ÚSS) % z cílové Kč/rok + ukončení sml. v částky) roč.výpis % z CČ Českomoravská a) 1% (3,7% ÚSS) 1 310 + 0 0,5 stavební spořitelna b) 2% (4,8% ÚSS) Stavební spořitelna České 2% (4,75% ÚSS) 0,5 310 + 0 0,5 spořitelny Modrá pyramida 2% + 1% po dobu 1 300 + 19 0,5 stavební spořitelna 1. roku ( 5% ÚSS) Raiffeisen stavební 2% (jiţ od 3,5% 1 316 + 21 0,5 spořitelna ÚSS) a) 1% (3,7% ÚSS) Wüstenrot b) 2,2% (5,2% 1 240 + 30 0,9 stavební spořitelna ÚSS) Zdroj: Vlastní zpracování.
Poplatek za zkrácení realizační lhůty neuveden 0,5 neuveden neuveden neuveden
3.2.5 Penzijní připojištění Asociace penzijních fondů v ČR od roku 2008 sdruţuje deset penzijních fondů. Tabulka č. 8 znázorňuje strukturu aktiv, zdrojů jejich činnosti. Drtivou většinu majetku tvoří dluhopisy vysoké bonity, především státní, u nichţ je riziko nesplacení velmi malé. Kolísání jejich cen se pak projevuje v ocenění majetku fondů. Jde o účetní záleţitost, protoţe při splacení dluhopisu inkasuje fond jmenovitou hodnotu a výnosy a generuje zisk. Zhodnocení prostředků prostřednictvím penzijních fondů je velmi konzervativní. Rozdíl u jednotlivých fondů je dán jak strukturou aktivy tak i výší poplatků. Přestoţe nyní mohou penzijní fondy aţ 70% svého majetku investovat do rizikovějších a tedy potencionálně výnosnějších aktiv, jakými jsou podílové listy fondů kolektivního investování a akcie, činí tak minimálně. Podle údajů Asociace penzijních fondů z posledním čtvrtletí roku 2010 investuje penzijní fond do akcií průměrně 0,8% svého majetku a do podílových fondů 3,7%. Malá ochota podstoupit riziko vychází z povinnosti fondů připisovat minimálně nulu.
85
Tabulka č. 8 – APF - Vybrané ukazatele – aktiva PF k 31.12.2010 (v tisících Kč) z toho
Pohled ávky za nebank ovními subjekt y
Aktiva cekem
AEGON PF
4 233 434
457 531
3 281 445
2 853 820
0
0
3 134
38 316
453 008
Allianz PF
10 556 762
392 550
9 837 920
9 644 374
122 385
0
560
48 262
155 085
36 278 659
1 706 862
28 906 045
19 631 476
2 650 323
43 943
1 912 761
355 490
703 234
10 134 357
254 636
9 265 213
8 329 118
213 513
0
9 050
136 723
255 222
19 346 185
451 304
17 813 232
16 160 769
541 434
22 551
7 319
232 356
277 989
2 854 277
100 416
2 495 663
1 724 492
151 103
0
13 207
22 879
71 009
25 491 586
2 203 439
22 698 688
20 750 306
0
0
0
209 302
380 157
55 304 610
1 356 650
49 379 029
39 104 574
3 456 593
0
38 111
565 689
508 538
37 623 796
8 940 324
24 794 071
20 453 345
3 429 507
0
36 981
281 738
141 175
30 601 851
1 864 878
27 839 379
23 901 889
0
0
169 512
166 099
561 983
232 425 517
17 728 590
196 310 685
162 554 163
10 564 858
Genera li PF ING Penizij ní fond PF České pojišťo vny PF České spořitel ny PF Komer ční banky Celkem / Total
Dluhové cenné papíry celkem
Akcie a podílové listy a ostatní podíly
Název penzijn ího fondu
AXA penzijn í fond ČSOB PF Progre s ČSOB PF Stabilit a
Finanční majetek (peníze, bank. účty)
Ostatní aktiva včetně Dlouhod pohledáv obý HIM ek z + NIM upsanéh o vlastního kapitálu
Dluhové cenné papíry vládních institucí
Náklady a příjmy příštích období
66494 2 190635 2 056 854 3 507 400
Zdroj: APF, 2011. [on-line], Ekonomické ukazatele penzijních fondů ČR za rok 2010; Ekonomické ukazatele k 31.12.2010 – aktiva, pasiva, výsledovka. [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: .
Přehled velikosti fondů podle objemu prostředků ve správě a počtu účastníků je znázorněn v grafu č. 9.
86
Graf č. 9 – Přehled velikosti penzijních fondů v ČR k 31.12.2010
Zdroj: Zdroj: PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Produkty, Penzijní připojištění - Velikost penzijních , aktualizace 26.2.2011, [cit. 2011-03-12]. Dostupný na WWW: < http://www.produktovelisty.cz/penzijnipripojisteni/listy/prehledy.html>.
Průměrný výnos za období 10ti let u jednotlivých penzijních fondů je zachycen v grafu č. 10, z kterého je patrné, ţe nejvyšší výnos vykazuje ČSOB PF Progres a naopak nejniţší PF České spořitelny. Graf č. 10 – Průměrný výnos za období 10 let
Zdroj: Zdroj: PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Produkty, Penzijní připojištění – Přehled zhodnocení penzijních fondů, aktualizace 17.7.2010, [cit. 2011-03-12]. Dostupný na WWW: < http://www.produktovelisty.cz/penzijni-pripojisteni/listy/prehledy.html>.
Jak je tomu s nákladovou stránkou, vypovídá graf č. 11, kde nejvyšší náklady má PF Aegon ve výši 3%, poté ČSOB PF Progres s Generali PF ve výši 2,34% a PF České pojišťovny ve výši 1,81% v poměru k objemu prostředků účastníků, u tohoto fondu došlo ke značnému poklesu v nákladech oproti roku 2009, kde byl podíl k objemu prostředků účastníků ve výši 2,84%. Další nepatrné sníţení nákladů můţeme pozorovat u PF Komerční banky a Allianz penzijního fondu.
87
Graf č. 11 – výše nákladů relativně k objemu prostředků účastníků v roce 2009 a 2010
Zdroj: PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Produkty, Penzijní připojištění – Nákladovost penzijních fondů, aktualizace 7.4.2011, [cit. 2011-04-12]. Dostupný na WWW: < http://www.produktovelisty.cz/penzijni-pripojisteni/listy/prehledy.html>.
Výše nákladů v závislosti na velikosti fondu je znázorněn v grafu č. 12. Bublinový graf velikostí bublin určuje velikost nákladů, platí, ţe čím větší průměr bubliny tím vyšší náklady. Na ose x je průměrný počet účastníků penzijního fondu v roce 2010, na ose y průměrný objem prostředků účastníků v milionech Kč. Graf č. 12 –Výše nákladů v závislosti na velikosti fondu
Zdroj:PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Produkty, Penzijní připojištění – Nákladovost penzijních fondů, aktualizace 12.5.2010, [cit. 2011-03-12]. Dostupný na WWW: < http://www.produktovelisty.cz/penzijni-pripojisteni/listy/prehledy.html>.
Srovnání jednotlivých fondů je uvedeno v tabulce č. 9, ve které jsou jednotlivé penzijní fondy seřazeny podle velikosti prostředků ve správě. Dále je zde uveden počet účastníků, průměrné zhodnocení za 10 let, vyjma u Aegon penzijního fondu, kde je uveden průměr za poslední 3 roky dekády, zhodnocení za předcházející období většina fondů oznamuje aţ v květnu, proto
88
modrá čísla jsou předpoklady zhodnocení jednotlivých penzijních fondů. V předposledním sloupci je uvedena výše nákladů relativně k objemu prostředků účastníků a v posledním sloupci pak průměrný reálný výnos daného fondu za období 10ti let. Pro celkové hodnocení penzijních fondů jsem vyuţila barevné stupnice, kdy zeleně jsou vyznačeny penzijní fondy, které vykazují jak nejvyšší průměrný reálný výnos, tak i z pohledu dalších ukazatelů (jejich zastoupení ve skupině je zvýrazněno světlejšími tóny barevné stupnice) patří k nejlepším fondům. Jsou jimi Axa penzijní fond, Penzijní fond Komerční banky a Allianz penzijní fond. Oranţové označení určuje průměrně výkonné penzijní fondy a červeně jsou zvýrazněny fondy, které v horizontu 10ti let vykazují nejniţší průměrný reálný výnos. Nejhůře vychází Aegon penzijní fond, jehoţ činnost je spojena aţ s rokem 2007, dále ČSOB penzijní fond Stabilita a Generali penzijní fond. Ani jeden z těchto fondů nevykazuje průměrné zhodnocení za sledované období nad 2% p. a. Tabulka č. 9 – Srovnání penzijních fondů dle vybraných ukazatelů k 31.12.2010 Prostředky ve Počet Zhodnocení Zhodnocení Název fondu správě v mil.Kč účastníků Ø za 10 let za 2010 PF České pojišťovny PF České spořitelny
Náklady
Ø reálný výnos
52 125
1 179 881
3,80%
2%
1,81%
1,99%
35 173
907 803
3,50%
2%
1,30%
2,20%
Axa PF
33 245
499 072
3,80%
1,50%
1,15%
2,65%
PF KB
28 718
501 199
4%
2,14%
1,08%
2,92%
ING PF
23 908
429 126
3,80%
2,14%
1,28%
2,52%
ČSOB PF Stabilita
17 763
431 741
3,60%
1,40%
1,86%
1,74%
Allianz PF
9 539
164 176
4%
3%
0,78%
3,22%
ČSOB PF Progres
9 271
308 873
4,40%
1%
2,34%
2,06%
Aegon PF
3 737
116 444
3,36%
1,50%
3%
0,36%
Generali PF
2 633
57 027
4,30%
2,10%
2,34%
1,96%
Zdroj: Vlastní zpracování.
89
3.3 Nové produkty Na trhu finančních nástrojů se v nedávné době objevila nová skupina produktů, které v sobě kombinují depozitní produkt a investiční produkt, odtud název kombinované produkty. Cílem kombinovaných produktů je rozšířit nabídku finančních nástrojů, při zachování částečné likvidity a získání zkušeností s investováním. Je vhodný pro klienty, kteří hledají vyšší úrok v kombinaci s jistotou výnosu a nechtějí své prostředky vázat na delší dobu. Česká spořitelna začátkem dubna představila nový produkt Vyváţený vklad. Investovaná částka (min. 50 000 Kč) je rozloţena na dvě poloviny, z nichţ první je uloţena na prémiový vklad se splatností do 1 roku a garantovanou sazbou 2,1% p. a (prémií). a druhá polovina je investována do otevřeného podílového fondu Osobní portfolio 4, kde je doporučený investiční horizont 4 roky, s předpokládaným zhodnocením 3,5% p. a.(při dodrţení investičního horizontu). To je podmínka prémie či-li zvýhodněné sazby 2,1% p. a. Otevřený podílový fond v případě potřeby zajistí likviditu prostředků do 14 dnů, dle statutu fondu. Vlastnosti Osobního portfolia 4: -
smíšený otevřený podílový fond s rizikovou vahou 2 (vhodný pro konzervativního klienta),
-
minimální investiční horizont 4 roky,
-
předpokládané vyšší výnosy neţ nabízejí dluhopisové fondy,
-
okamţitá dostupnost investovaných prostředků¨výnosy z investice nepodléhají po 6ti měsících drţení podílových listů zdanění,
-
tzv. softgarance, jejíţ princip spočívá v odprodávání akciové sloţky v dobách poklesu trhů a naopak přikupování v dobách růstu,
-
je usilováno o dosaţení ochrany investovaného kapitálu (bez formální garance) na úrovní 100% investice, a to během kaţdých 4 let.
90
Podobné produkty se jiţ na trhu úspěšně prodávají a Česká spořitelna, a. s. se tak zařadila ke čtyřce bank s obdobnou nabídkou. Jsou jimi UniCredit Bank, a. s., CitiBank, a. s., Československá obchodní banka, a. s. a Raiffeisen Bank, a. s. UniCredit Bank, a. s. s produktem Program DUET -
termínovaný vklad s revolvingem + investice (více neţ 50 fondů Pioneer a strukturované dluhopisy UniCredit Bank, a. s.
-
sazba 2,5% p. a. garantovaná po dobu 6ti měsíců
-
min. vklad 300 000 Kč.
CitiBank, a. s. s Vázaným depozitem: -
termínovaný vklad + investice vázané na vývoj kurzu EUR/CZK
-
základní úrok 0,5% p. a.
-
prémie 1,3% p. a.
-
sazba garantovaná po 6 měsíců
-
min. vklad 500 000 Kč.
Československá obchodní banka, a. s. s ČSOB spořícím účtem s prémií: -
spořící účet + termínovaný vklad
-
základní úrok 0,5% p. a.
-
prémie 1,3% p. a.
-
sazba garantovaná po 6 měsíců
-
min. vklad 50 000 Kč.
91
Raiffeisen Bank a. s. a Kombi vklad: -
termínovaný vklad + podílový fond
-
úrokový bonus 1,5% p. a. na termínovaném vkladu na období 6ti měsíců
-
horizont min. 1 rok
-
min. vklad 300 000 Kč.
Výše uvedené informace jsou čerpány z webových stránek příslušných bank60 Cílem bank je nejen rozšíření jejich produktové nabídky a umoţnění, aby klienti získali zkušenosti s investováním, ale především podpořit zájem o investování samotné. Mezi další novinky na bankovním trhu, můţeme zařadit i sluţby, které mají za cíl zvýšit prodejnost produktů, ale i svým způsobem působit na finanční gramotnost klientů. Jedním z příkladů je Penzijní řešení či Program spoření a investování od České spořitelny. Jde o nabídku sluţby, jeţ se zakládá na souboru produktů. Při rozhovoru jsou zjištěny potřeby klienta a následně je navrţeno řešení, které je postaveno na minimálně dvou produktech. U Penzijního řešení je pro klienty připravena elektronická kalkulačka61, díky které se kaţdý za okamţik dozví, jak vysoká bude jeho státní penze. Ve výpočtu se zohledňuje reálná hodnota peněz a také prognóza demografického vývoje, coţ přináší klientům stejného příjmu, ale odlišného věku jiné vypočtené hodnoty. Podle věku a rozdílu mezi státním a očekávaným důchodem je klientovi navrţena pravidelná měsíční úloţka, jíţ je moţné rozdělit mezi penzijní připojištění, Fond Plus (otevřený podílový fond s investičním horizontem 6 let) a Fond ţivotního cyklu 2030 (otevřený podílový fond s investičním horizontem 20 let). Platí úměra, ţe čím je klient mladší, tím méně bude muset pravidelně ukládat.
60
Dostupný z WWW: ; ; ; ; . 61
Dostupný z WWW: .
92
4. Preference respondentů Bankovní trh se chová více méně stejně (pokud při tomto srovnání pomineme regulaci ČNB), jako jakýkoli jiný trh, na kterém se střetává nabídka s poptávkou, v tomto případě nabídka bankovních institucí, které chtějí dosáhnout zisku, tzn. uzavírat obchody, které by splňovaly očekávané výše marţí a na druhé straně poptávka spotřebitelů z řad střadatelů, investorů, kteří se snaţí své prostředky zhodnotit co nejvýhodnějším způsobem.
4.1 Průzkum preferencí Pro zjištění poptávky po pasivních bankovních produktech byl proveden internetový průzkum pomocí dotazníkové sluţby Vyplňto.cz, která umoţňuje vytvoření on-line dotazníku, zpřístupnění dotazníku široké veřejnosti, jeho propagaci pomocí odkazů na webových stránkách, které tématicky souvisejí s dotazníkem, nebo jej nabízí početné skupině dobrovolných respondentů, která web navštěvuje. Sluţba Vyplňto.cz dále nabízí automatické zpracování, především setřídění dat v souboru Excel a vytvoření grafů. To je základní bezplatná nabídka, která se můţe rozšířit o placené sluţby, které zajišťují mimo jiné i technickou podporu a zvýšenou propagaci. Proto bylo odstoupeno od původního záměru provádět dotazníkový průzkum pomocí rozdaných dotazníků v papírové podobě, viz příloha č. 2, či jej zasílat elektronicky a zveřejnit na stránkách facebooku, neboť by setřídění dat bylo velmi náročné a zdlouhavé, ale také v některých situacích nebylo moţné zajistit 100% anonymitu respondentů při vracení dotazníků. Proto bylo zvoleno vyuţití bezplatné sluţby. Zaregistrování proběhlo jako nový uţivatel Vyplňto.cz a při vypracování dotazníku bylo postupováno dle rad správce webu. V prvé řadě bylo nutné zadat parametry typu délky šetření, pouţití ochrany (zde bylo zvoleno unikátní IP, aby bylo zamezeno vícenásobnému vyplnění z jedné IP adresy) a zobrazení otázek najednou, aby se mohli respondenti průběţně vracet k jednotlivým otázkám. Pak následovalo samotné vytvoření dotazníku. Bohuţel některé otázky bylo nutné pozměnit od původní tištěné verze, neboť bezplatná verze měla omezené moţnosti ve větvení otázek. Tím došlo k jistému zkreslení významu několika málo otázek. Po odeslání vytvořeného dotazníku během okamţiku byla odeslána zpráva o schválení administrátorem a následném vyvěšení dotazníku
93
na webových stránkách62 a zpřístupnění veřejnosti. Následně byl dotazník vyplněn autorem z důvodu kontroly.
4.2 Výsledky dotazníku Po skončení šetření byla k dispozici strukturovaná data, která byla seřazena do následující tabulky č. 10. Tabulka č. 10 - Metadata průzkumu Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních Název průzkumu prostředků Autor průzkumu
Petra Matějková
Šetření
28.02.2011 - 11.3.2011
Délka průzkumu
282 hod
Počet respondentů
98
Vypovídací hodnota (počítána pouze na základě počtu respondentů)
dobrá
Počet otázek (max/průměr)
28/28 (všechny otázky byly povinné)
Pouţité ochrany
unikátní IP
Zobrazení otázek
celý dotazník najednou
Návratnost dotazníku (poměr vyplněných a zobrazený dotazníků)
60,90%
Průměrná doba vyplňování
0:12:01 80,7% nezjištěno, 6,4% vyplnto.cz, 3,3% facebook.com, 3% Zdroje respondentů63 search.seznam.cz, 2,5% email.seznam.cz Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz
Vypovídací hodnotu je moţné potvrdit i výsledkem segmentační otázky č. 25 Jakého jste pohlaví? a otázkou č. 26 Kolik je Vám let?, viz dále. Návratnost dotazníku (98 respondentů, kteří dotazník dokončili, z původně zobrazeného počtu 143 respondentů ke dni skončení, úzce souvisí s obsahem dotazníku, respektive některých otázek, kde některé byly příliš sofistikované, ať byla snaha o jednoznačné a
62
Vyplnto.cz, [on-line]. Dostupné na . 63 Jedná se o statistiku návštěvnosti dotazníku, nikoli jeho úspěšného odeslání (z různých zdrojů mohla být úspěšnost vyplnění dotazníku různá). Údaje tedy mohou slouţit pouze pro velmi hrubou orientaci.
94
srozumitelné otázky, aby byl význam pochopen co nejširší skupinou respondentů, dále tak i dobou vyplňování, vycházejíce tak ze zpětné vazby od několika respondentů.
4.2.1
Odpovědi respondentů
Všechny otázky byly nastaveny jako povinné, coţ znamená, ţe dotazník nešlo odeslat, pokud by některá z otázek nebyla zodpovězena. Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere v potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli. Následně jsou zobrazeny jednotlivé otázky včetně odpovědí respondentů uspořádanými do tabulek, údaje jsou následně graficky znázorněny. Otázka č. 1 – Jaké produkty vyuţíváte v současné době pro jednorázové zhodnocení? Tabulka č. 11- Jaké produkty vyuţíváte v současné době pro jednorázové zhodnocení? Odpověď Počet Lokálně běţné účty, případně vkladové účty a vkladní kníţky se splatností do 1 měsíce 75 76.53% stavební spoření 61 62.24% penzijní připojištění 53 54.08% spořící účty 43 43.88% ţivotní pojištění 37 37.76% podílové fondy akciové 18 18.37% podílové fondy peněţního trhu 13 13.27% akcie 11 11.22%
Globálně 76.53% 62.24% 54.08% 43.88% 37.76% 18.37% 13.27% 11.22%
termínované účty se splatností nad 1 rok (1 aţ 3 roky)
9 9.18% 9.18% podílové fondy dluhopisové 8 8.16% 8.16% jiné 5 5.1% 5.1% dluhopisy 2 2.04% 2.04% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz
Graf č. 13 na následující stránce znázorňuje, ţe 76,56% respondentů vyuţívá pro zhodnocení svých úspor velmi likvidní produkty.
95
Graf č. 13 – Jaké produkty vyuţíváte v současné době pro jednorázové zhodnocení? běţné účty; 75 stavební spoření; 61 penzijní připojištění; 53 spořící účty; 43 ţivotní pojištění; 37 podílové fondy akciové; 18 podílové fondy peněţního trhu; 13 akcie; 11 termínované účty (1 aţ 3 roky); 9 podílové fondy dluhopisové; 8 jiné; 5 běţné účty; 2
0
10
20
30
40
50
60
70
80
%
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz
Otázka č. 2 - Kolik je to přibliţně procent z Vašich celkových finančních aktiv (úspor)? (Např. mám 250 000 Kč z toho 20% či-li 50 000 Kč na běţném účtu, 40% či-li 100 000 Kč na stavebním spoření a 40% či-li 100 000 Kč na spořícím účtu- napíši 20% BÚ, 40% stavební spoření, 40% spořící účet.) Tabulka č.12 - Kolik je to přibliţně procent z Vašich celkových finančních aktiv (úspor)? Průměrné Produkty zastoupení z Globálně úspor v %
Lokálně
Běţné účty, vklad. produkty (do 1 měs.)
33
46,47%
33,67%
Stavební spoření
21
29,58%
21,42%
Spořící účty
17
23,94%
17,35%
Penzijní připojištění
9
12,68%
9,18%
Ţivotní pojištění
7
9,86%
7,14%
Termínované účty se splatností nad 1rok
3
4,23%
3,60%
Podílové fondy akciové
3
4,23%
3,60%
Podílové fondy peněţního trhu
2
2,82%
2,04%
Akcie
2
2,82%
2,04%
Jiné
2
2,82%
2,04%
1 1,41% 1,02% Podílové fondy dluhopisové Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz
96
Graf č. 14 - Kolik je to přibliţně procent z Vašich celkových finančních aktiv (úspor)? Podílové fondy akciové 3 3%
Podílové fondy peněţního trhu 2 2%
Termínované účty se splatností nad 1rok 3 3% Ţivotní pojištění
Jiné 2 2%
Podílové fondy dluhopisové 1 1% Běţné účty, vklad. produkty (do 1 měs.) 33 33%
7 7% Penzijní připojištění 9 9%
Akcie 2 2%
Spořící účty 17 17%
Stavební spoření 21 21%
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
U otázky č. 2 byla volná odpověď, neboť formu jako u tištěného dotazníku nebylo moţné docílit, neumoţňovaly to technické parametry bezplatné verze. Proto jsem musela data setřídit v souboru Excel, porovnat je s první otázkou a v případě neshody nebo neúplného výčtu procentuálního zastoupení v jednotlivých produktech, takové odpovědi vyloučit. Z celku 98 respondentů jsem pouţila odpovědi 71 (lokální četnost) a zprůměrovala poměry v jednotlivých produktech. Tím jsem docílila průměrného zastoupení jednotlivých produktů k celkovým úsporám. Otázka č. 3 – Spoříte/ investujete pravidelně? Tabulka č. 13 - Spoříte/ investujete pravidelně? Počet Lokálně Globálně Odpověď 71 72.45% 72.45% ano 27 27.55% 27.55% ne Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
97
Graf č. 15.– Spoříte/ investujete pravidelně?
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz
Otázka č. 4 –Pokud ano, uveďte jakou částku v Kč měsíčně spoříte či investujete, v případě, ţe ne, uveďte nulu. Tabulka č. 14 - Pokud ano, uveďte jakou částku v Kč měsíčně spoříte či investujete? Počet Lokálně Globálně Odpověď 24 24.49% 24.49% 0 10 10.2% 10.2% 5000 8 8.16% 8.16% 3000 7 7.14% 7.14% 1500 5 5.1% 5.1% 1000 5 5.1% 5.1% 4000 5 5.1% 5.1% 2000 3 3.06% 3.06% 3500 3 3.06% 3.06% 10000 2 2.04% 2.04% 30000 26 26,53% 26,53% Ostatní odpovědi Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz
Statistická data byla pro následující výpočty očištěna o 5% hodnot z kaţdé strany. Tabulka č. 15 -Hodnoty statistických poloh Statistická poloha Průměr: Minimum: Maximum: Variační rozpětí:
Hodnota 3668.97 0 25000 25000 22470057.02
Rozptyl:
4740.26 Směrodatná odchylka: 2250 Medián: 0 Modus: Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
98
Graf č. 16 - Pokud ano, uveďte jakou částku v Kč měsíčně spoříte či investujete?
0 Kč; 24
Ostatní odpovědi; 26
30 000 Kč; 2
5 000 Kč; 10
10 000 Kč; 3 3 500 Kč; 3
3 000 Kč; 8
2 000 Kč; 5 4 000 Kč; 5
1 000 Kč; 5
1 500 Kč; 7
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 5 – Jak vysoké jsou Vaše měsíční disponibilní příjmy (částka, kterou nespotřebujete, co Vám zbývá po úhradě všech povinných plateb a nákladů, částka moţná pro zhodnocení)? Tabulka č. 16 - Jak vysoké jsou Vaše měsíční disponibilní příjmy? Odpověď Počet Lokálně Globálně 5 000 Kč a více 58 59.18% 59.18% do 3 000 Kč 21 21.43% 21.43% do 500 Kč 11 11.22% 11.22% do 1 500 Kč 8 8.16% 8.16% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz. Graf č. 17 - Jak vysoké jsou Vaše měsíční disponibilní příjmy?
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
99
Otázka č. 6 – Které z uvedených moţností vyuţíváte pro pravidelné spoření? Tabulka č. 17 - Které z uvedených moţností vyuţíváte pro pravidelné spoření? Odpověď Počet Lokálně stavební spoření 54 55.1% penzijní připojištění 52 53.06% běţné účty, případně vkladové účty či vkladní kníţky se splatností do 1 měsíce 37 37.76% ţivotní pojištění 36 36.73% spořící účty 34 34.69% podílové fondy peněţního trhu 9 9.18% jiné 9 9.18% podílové fondy akciové 8 8.16% nespořím/ neinvestuji pravidelně 8 8.16% podílové fondy dluhopisové 5 5.1%
Globálně 55.1% 53.06% 37.76% 36.73% 34.69% 9.18% 9.18% 8.16% 8.16% 5.1%
termínované účty se splatností nad 1 rok (1 - 3 roky)
5 5.1% 5.1% akcie 4 4.08% 4.08% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz. Graf č. 18 - Které z uvedených moţností vyuţíváte pro pravidelné spoření?
stavební spoření; 54,1%;54 penzijní připojištění; 55.1%; 52 běţné účty; 55.1%; 37
Produkty
ţivotní pojištění; 55.1%; 36 spořící účty; 55.1%; 34 podílové fondy peněţního trhu; 55.1%; 9 jiné; 55.1%; 9 podílové fondy akciové; 55.1%; 8 nespořím pravidelně; 55.1%; 8 podílové fondy dluhopisové; 55.1%; 5 termínované účty nad 1 rok; 55.1%; 5 akcie; 55.1%; 4
0
10
20
30
40
50
60
%
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
100
Otázka č. 7 - Jak je pro Vás důleţitá likvidnost (dostupnost) finančních prostředků? Tabulka č. 18 - Jak je pro Vás důleţitá likvidnost (dostupnost) finančních prostředků? Odpověď Počet Lokálně část prostředků jsem ochoten/ ochotna zhodnocovat na produktech se splatností do 3 let velmi, všechny prostředky chci mít k dispozici okamţitě část prostředků jsem ochoten/ ochotna zhodnocovat na produktech se splatností do 5ti let
Globálně
34 34.69%
34.69%
32 32.65%
32.65%
19 19.39%
19.39%
část prostředků jsem ochoten/ ochotna zhodnocovat na produktech se splatností delší neţ 5 let 13 13.27% 13.27% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Pro téměř třetinu respondentů (32,65%) je likvidita prioritní, přibliţně další třetina (34,69%) je ochotna zhodnocovat část prostředků na produktech se splatností do 3 let, 19,39% respondentů pak se splatností do 5 let a jen 13,27% je ochotno zhodnocovat část prostředků na produktech se splatností delší neţ 5 let. Graf č. 19 - Jak je pro Vás důleţitá likvidnost (dostupnost) finančních prostředků?
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011 [on-line]. Dostupný z WWW: .
101
Otázka č. 8 – Co preferujete při svém rozhodnutí, co má nejvyšší váhu? Tabulka č. 19 -Co preferujete při svém rozhodnutí, co má nejvyšší váhu? Odpověď Počet Lokálně zaručená návratnost vloţených 58 59.18% prostředků včetně garantovaného zhodnocení zaručená návratnost vloţených prostředků s moţností vyššího ale negarantovaného výnosu - riziko nulového výnosu
24
24.49%
Globálně 59.18%
24.49%
vyšší výnos i za cenu částečné ztráty in 15 15.31% 15.31% vestovaných prostředků nejvyšší výnos i za cenu vysokého rizika 1 1.02% 1.02% ztráty investovaných prostředků Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Zaručená návratnost vloţených prostředků včetně garantovaného zhodnocení je prioritní pro 59,18% respondentů, jen 1,02% respondentů je ochotno podstoupit vysoké riziko ztráty investovaných prostředků za předpokladu, ţe výnos můţe být nadstandardní. Další rozhodnutí jsou znázorněna v grafu č. 20. Graf č. 20 - Co preferujete při svém rozhodnutí, co má nejvyšší váhu?
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
102
Otázka č. 9 – Při volbě banky hraje hlavní roli široká produktová nabídka. Tabulka č. 20 - Při volbě banky hraje hlavní roli široká produktová nabídka Odpověď Počet Lokálně Globálně spíše souhlasím 41 41.84% 41.84% spíše nesouhlasím 21 21.43% 21.43% souhlasím 19 19.39% 19.39% nesouhlasím 10 10.2% 10.2% nevím 7 7.14% 7.14% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
U této otázky vyjádřilo souhlasné stanovisko 61,23% (v grafu zelené odstíny) a nesouhlasné stanovisko 31,63% (odstíny červené),
graf č. 21 detailně zachycuje různé váhy obou
stanovisek a modrá výseč prezentuje 7,14% respondentů, kteří nevěděli odpovědět. Graf č. 21 - Při volbě banky hraje hlavní roli široká produktová nabídka
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
103
Otázka č. 10 – Při volbě banky hrají hlavní roli nejvýhodnější podmínky na trhu u zvoleného produktu. Tabulka č. 21 - Při volbě banky hrají hlavní roli nejvýhodnější podmínky na trhu Odpověď Počet Lokálně Globálně spíše souhlasím 48 48.98% 48.98% souhlasím 35 35.71% 35.71% spíše nesouhlasím 9 9.18% 9.18% nevím 4 4.08% 4.08% nesouhlasím 2 2.04% 2.04% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
S tímto tvrzením se souhlasně a spíše souhlasně ztotoţnilo 84,69% respondentů a jen 11,22% se vyjádřilo negativně, respektive nesouhlasím a spíše nesouhlasím, 4,08% uvedlo, ţe neví. Jednotlivé odpovědi jsou graficky znázorněny v grafu č. 22. Graf č. 22 - Při volbě banky hrají hlavní roli nejvýhodnější podmínky na trhu
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
104
Otázka č. 11 – Při volbě banky hraje hlavní roli dobré jméno banky, tradice a stabilita. Tabulka č. 22 - Při volbě banky hraje hlavní roli dobré jméno banky, tradice a stabilita Odpověď Počet Lokálně Globálně souhlasím 61 62.24% 62.24% spíše souhlasím 26 26.53% 26.53% nevím 4 4.08% 4.08% spíše nesouhlasím 4 4.08% 4.08% nesouhlasím 3 3.06% 3.06% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Tradice a stabilita banky je důleţitá pro téměř 90% respondentů, viz zelené výseče na grafu č. 23. Opět bude zajímavé porovnat jaký výnos by preferovala skupina, pro kterou není toto kritérium jedním z hlavních při výběru banky, viz. otázka č. 24. Graf č. 23 - Při volbě banky hraje hlavní roli dobré jméno banky, tradice a stabilita
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 12 – Při volbě banky hraje hlavní roli dostupnost v místě bydliště. Tabulka č. 23 - Při volbě banky hraje hlavní roli dostupnost v místě bydliště Odpověď Počet Lokálně Globálně souhlasím 45 45.92% 45.92% spíše souhlasím 41 41.84% 41.84% nesouhlasím 6 6.12% 6.12% spíše nesouhlasím 6 6.12% 6.12% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
105
Graf č. 24 - Při volbě banky hraje hlavní roli dostupnost v místě bydliště
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
I toto kritérium má u respondentů velkou váhu při jejich rozhodnutí, u které banky zhodnotit své prostředky, zda má banka dostatečně rozšířenou pobočkovou síť. Otázka č. 13 – Při volbě banky hraje hlavní roli doporučení od přátel. Tabulka č. 24 - Při volbě banky hraje hlavní roli doporučení od přátel Odpověď Počet Lokálně Globálně spíše souhlasím 44 44.9% 44.9% spíše nesouhlasím 20 20.41% 20.41% nesouhlasím 13 13.27% 13.27% nevím 11 11.22% 11.22% souhlasím 10 10.2% 10.2% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Zde taková jednoznačnost jako u předcházejících výroků není. Souhlasí a spíše souhlasí s tímto tvrzením 55,1% respondentů, proti tomu je 33,68% názor nesouhlasný či spíše nesouhlasný, graficky znázorněno v odstínech zelené a červené na následující stránce – graf č. 25. Pro kterou skupinu je důleţité doporučení od přátel? Viz. 4.2.2 - závislosti.
106
Graf č. 25 - Při volbě banky hraje hlavní roli doporučení od přátel
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 14 – Při volbě banky hraje hlavní roli reklama. Tabulka č. 25 - Při volbě banky hraje hlavní roli reklama Odpověď Počet
Lokálně
Globálně
45
45.92%
45.92%
nesouhlasím
39
39.8%
39.8%
nevím
8
8.16%
8.16%
spíše souhlasím
5
5.1%
5.1%
spíše nesouhlasím
souhlasím
1 1.02% 1.02% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
S reklamou jako s jednou z hlavních rolí při svém rozhodnutí zamítla a spíše nesouhlasila poměrně velká část respondentů, přesně 85,72% respondentů a jen 6,12% respondentů připustilo, ţe je reklama při rozhodování ovlivňuje. Graf na následující stránce znázorňuje zastoupení jednotlivých odpovědí, červené odstíny nesouhlasný postoj, souhlasný pak odstíny zelené a modrá výseč charakterizuje 8,16% respondentů, kteří zvolili odpověď nevím.
107
Graf č. 26- Při volbě banky hraje hlavní roli reklama
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 15 – Důvodem pro spoření/ investování je pouze kumulovat peněţní prostředky bez výrazného zhodnocení. Tabulka č. 26 - Důvodem pro spoření je pouze kumulovat peněţní prostředky bez výrazného zhodnocení Odpověď Počet Lokálně Globálně ne 70 71.43% 71.43% ano 17 17.35% 17.35% nevím 11 11.22% 11.22% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz. Graf č. 27- Důvodem pro spoření je pouze kumulovat peněţní prostředky bez výrazného zhodnocení
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
108
Tento výrok je pro 71,43% respondentů nepravdivý, zajímavé bude zjistit, jaké vyuţívají produkty, viz další kapitola. Otázka č. 16 – Spořím/ investuji, protoţe chci prostředky uchránit před inflací. Tabulka č. 27 - Spořím/ investuji, protoţe chci prostředky uchránit před inflací Odpověď Počet Lokálně Globálně Ano 59 60.2% 60.2% Ne 32 32.65% 32.65% Nevím 7 7.14% 7.14% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Ochránit své peníze před inflací je důleţité pro 60,2% respondentů. Graf č. 28 - Spořím/ investuji, protoţe chci prostředky uchránit před inflací
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 17 – Spokojím se s zhodnocením těsně nad úroveň inflace. Tabulka č. 28- Spokojím se s zhodnocením těsně nad úroveň inflace Odpověď Počet Lokálně Globálně Ne 41 41.84% 41.84% Ano 39 39.8% 39.8% Nevím 18 18.37% 18.37% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
S tímto výrokem se neztotoţní 41,84%, naopak 39,8% souhlasí a 18,37% respondentů neví., viz graf č. 29 na následující strance.
109
Graf č. 29 - Spokojím se s zhodnocením těsně nad úroveň inflace
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 18 – Poţaduji zhodnocení s vyšším výnosem i za cenu vyššího rizika. Tabulka č. 29 - Poţaduji zhodnocení s vyšším výnosem i za cenu vyššího rizika Odpověď Počet Lokálně Globálně Ne 63 64.29% 64.29% Ano 21 21.43% 21.43% Nevím 14 14.29% 14.29% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Pouze 21,43% respondentů by bylo ochotno podstoupit vyšší riziko za předpokladu, ţe by dosáhly vyššího výnosu, 64,29% to odmítá a 14,29% neví. Grafické zobrazení je na následující stránce graf č. 30. Kteří klienti by chtěli podstoupit zvýšené riziko? Jaký je jejich příjem? Převaţuje zde některá věková kategorie? Shoduje se jejich výběr produktů se zvýšený rizikem? Viz 4.2.3.
110
Graf č. 30 - Poţaduji zhodnocení s vyšším výnosem i za cenu vyššího rizika
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 19 – Chci se zabezpečit na důchod. Tabulka č. 30 - Chci se zabezpečit na důchod Odpověď Počet Lokálně Globálně Ano 74 75.51% 75.51% Ne 16 16.33% 16.33% Nevím 8 8.16% 8.16% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz. Graf č. 31 - Chci se zabezpečit na důchod
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
111
S tímto tvrzením se ztotoţnilo 75,51% respondentů, 16,33% nikoli a 8,16% neví. Jaké je věkové sloţení skupiny respondentů, kteří se chtějí zabezpečit na penzi? Jaká je skladba produktů, které vyuţívají? Otázka č. 20 – Chci zabezpečit svoji rodinu. Tabulka č. 31 - Chci zabezpečit svoji rodinu Odpověď Počet Lokálně Globálně Ano 78 79.59% 79.59% Ne 12 12.24% 12.24% Nevím 8 8.16% 8.16% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Téměř 80% respondentů se ztotoţnilo s tímto výrokem, 12,24% respondentů ne a 8,16% ze skupiny neví. Graf č. 32 - Chci zabezpečit svoji rodinu
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 21 – Spořím, abych se zabezpečil/ a pro případ nenadálých výdajů. Tabulka č. 32 - Spořím, abych se zabezpečil/ a pro případ nenadálých výdajů Odpověď Počet Lokálně Globálně Ano 87 88.78% 88.78% Ne 6 6.12% 6.12% Nevím 5 5.1% 5.1% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
112
S tímto tvrzením se ztotoţnilo 88,78% respondentů, coţ je nejvyšší počet z výroků, které sledují důvody spoření a investování (otázky č. 19 aţ 22), 6,12% respondentů nesouhlasí a 5,1% neví. Graf č. 33 - Spořím, abych se zabezpečil/ a pro případ nenadálých výdajů
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 22 – Spořím/ investuji z důvodu realizace plánů v budoucnu (koupě nemovitosti, auta, aj.). Tabulka č. 33 - Spořím/ investuji z důvodu realizace plánů v budoucnu (koupě nemovitosti, auta, aj.) Odpověď Počet Lokálně Globálně Ano 76 77.55% 77.55% Ne 18 18.37% 18.37% Nevím 4 4.08% 4.08% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Zde 77,55% respondentů se shoduje, ţe spoří z důvodu realizace plánů v budoucnu, typu koupě nemovitosti, auta aj., coţ vyţaduje delší časový horizont pro potřebnou částku. Jaké produkty vyuţívá tato skupina respondentů? Jsou vhodné pro dlouhodobý horizont z hlediska efektivnosti zhodnocení úspor? Grafické zobrazení odpovědí znázorňuje graf č.34 na následující stránce.
113
Graf č. 34 - Spořím/ investuji z důvodu realizace plánů v budoucnu (koupě nemovitosti, auta, aj.)
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 23 – Které produkty byste rád/ a vyuţil/ a pro zhodnocení Vašich finančních prostředků v dohledné době? (Případně uveďte důvod a zda máte dostatek informací).
Tabulka č. 34 - Které produkty byste rád/ a vyuţil/ a pro zhodnocení Vašich finančních prostředků v dohledné době? Odpověď Počet Lokálně Globálně 28 26,16% 26,16% Ţádné 15 14,01% 14,01% Nevím 13 12,15% 12,15% Akcie 12 11,21% 11,21% Spořící účet 10 9,34% 9,34% OPF 7 6,54% 6,54% Termínované vklady 4 3,74% 3,74% Ţivotní pojištění 4 3,74% 3,74% Státní dluhopisy 4 3,74% 3,74% Penzijní připojištění 2 1,87% 1,87% Stavební spoření 2 1,87% 1,87% Garantované fondy 2 1,87% 1,87% Burzovní obchody 1 0,93% 0,93% Nemovitosti 1 0,93% 0,93% Komoditní fond 1 0,93% 0,93% Investiční zlato 1 0,93% 0,93% BÚ Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Zde 28,16% respondentů odpovědělo, ţe ţádné změny ve formě úspor neplánuje, 14,01% neví. Největší zájem je o akcie 12,15%, spořící účty 11,21%, otevřené podílové fondy obecně 9,34% termínované vklady 7% a další, viz graf č.35 na následující straně.
114
Produkty
Graf č. 35 - Které produkty byste rád/ a vyuţil/ a pro zhodnocení Vašich finančních prostředků v dohledné době?
Investiční zlato
0,93% 1 0,93% 1
Nemovitosti
0,93% 1 0,93% 1
Garantované fondy
1,87% 2 1,87% 2
Penzijní připojištění
1,87% 2 3,74%
4
3,74%
4
Ţivotní pojištění
3,74%
4
6,54% OPF
7
9,34%
10
11,21%
12
12,15%
Akcie
13
14,01%
15
26,16%
Ţádné 0
28 5
10
15
20
25
30
%
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 24 – Jak velký roční výnos (v %) povaţujete za uspokojivý? Tabulka č. 35 - Jak velký roční výnos (v %) povaţujete za uspokojivý? Odpověď Počet Lokálně Globálně 5% 27 27.55% 27.55% 3% 17 17.35% 17.35% 4% 13 13.27% 13.27% 10% 6 6.12% 6.12% 8% 5 5.1% 5.1% 6% 5 5.1% 5.1% 2% 5 5.1% 5.1% 20% 3 3.06% 3.06% 12% 2 2.04% 2.04% 5.00% 2 2.04% 2.04% 13 13.27% 13.27% Ostatní odpovědi Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Téměř třetina respondentů povaţuje 5% úrok za uspokojivý, 17,35% respondentů by se spokojilo s 3% úrokem, 13,27% respondentů se 4% úrokem. Detailně jsou odpovědi zachyceny v grafu na následující stránce. Pro následující výpočty byla statistická data očištěna o 5% hodnot z kaţdé strany.
115
Tabulka č. 36 - Statistická poloha – otázka č. 24 Statistická poloha
Hodnota
Průměr:
6,04 2 25 23
Minimum: Maximum: Variační rozpětí: Rozptyl:
17.77 4,22
Směrodatná odchylka: Medián:
5 Modus: 5 Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz. Graf č. 36 - Jak velký roční výnos (v %) povaţujete za uspokojivý?
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 25 – Jakého jste pohlaví? Tabulka č. 37- Jakého jste pohlaví? Odpověď Počet Lokálně Globálně Muţ 50 51.02% 51.02% Ţena 48 48.98% 48.98% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
116
Graf č. 37 - Jakého jste pohlaví?
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Otázka č. 26 – Kolik je Vám let? Tabulka č. 38 - Kolik je Vám let? Odpověď Počet Lokálně Globálně od 30 do 45 let 43 43.88% 43.88% od 18 do 29 let 24 24.49% 24.49% od 46 do 55 let 15 15.31% 15.31% od 56 do 61 let 10 10.2% 10.2% 62 let a více 6 6.12% 6.12% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz. Graf č. 38 - Kolik je Vám let?
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
117
Otázka č. 27 - Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Tabulka č. 39 - Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Odpověď Počet Lokálně Globálně Vysokoškolské 54 55.1% 55.1% Středoškolské 37 37.76% 37.76% Vyučen 2 2.04% 2.04% Vyučen s maturitou 2 2.04% 2.04% Vyšší odborné 2 2.04% 2.04% Základní 1 1.02% 1.02% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Graf č. 39 - Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
118
Otázka č. 28 – Jaký je Váš čistý měsíční příjem? (Zaokrouhleno na celé tisíce.) Tabulka č.40 - Jaký je Váš čistý měsíční příjem? Odpověď Počet Lokálně Globálně do 22 000 Kč 46 46.94% 46.94% od 23 000 Kč do 30 000 Kč 26 26.53% 26.53% od 31 000 Kč do 50 000 Kč 12 12.24% 12.24% od 50 000 Kč do 100 000 Kč 12 12.24% 12.24% více neţ 100 000 Kč 2 2.04% 2.04% Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Graf č. 40 - Jaký je Váš čistý měsíční příjem?
Zdroj: Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovních-produk.vyplnto.cz.
Kompletní výsledky jsou uvedeny v příloze č. 8.
4.2.2
Analýza zajímavých souvislostí a závislostí
Vyplň to.cz nabízí analýzu zajímavých souvislostí a závislostí, automaticky zkoumá závislosti mezi jednotlivými odpověďmi. Tato prozatím experimentální funkce provádí pro kaţdou dvojici výroků test změny pravděpodobnosti jedné odpovědi v závislosti na jiné odpovědi. Zkoumá se odchylka od průměru. V případě zjištění významné změny pravděpodobnosti nějaké odpovědi se následně vyhodnocuje spolehlivost implikace „zodpověděl první otázku takto =>zodpoví druhou otázku takto“ a hledá se počet respondentů, u kterých by tato zjištění 119
platila. Pokud je změna pravděpodobnosti jedné odpovědi při zodpovězení druhé odpovědi alespoň o 50% vyšší, implikace platí alespoň v 90% a existuje alespoň 10 respondentů, kteří by tato zjištění mohli potvrdit, objeví se zjištěná závislost mezi zajímavými souvislostmi. Velkým omezením analýzy zajímavých závislostí v současné době je fakt, ţe jsou prozatím analyzovány vţdy pouze dvojice výroků.64 Zjištěné zajímavé souvislosti a závislosti u otázek č.: 1. Jaké produkty vyuţíváte v současné době pro jednorázové zhodnocení? o Odpověď penzijní připojištění: o 1,7x větší pravděpodobnost při odpovědi ţivotní pojištění na stejnou otázku o Odpověď spořící účty o 2,1x větší pravděpodobnost při odpovědi spořící účty na otázku č. 6 Které z uvedených moţností vyuţíváte pro pravidelné spoření/ investování? 5. Jak vysoké jsou Vaše měsíční disponibilní příjmy? (Částka, kterou nespotřebujete, co Vám zbývá po úhradě všech povinných plateb a nákladů, částka moţná pro zhodnocení.) o Odpověď 5 000 Kč a více o 1,7x větší pravděpodobnost při odpovědi souhlasím na otázku 13. Při volbě banky hraje hlavní roli doporučení od přátel. o 1,6x větší pravděpodobnost při odpovědi (5 000- 30 000 Kč> na otázku 4. Pokud ano, uveďte jakou částku v Kč měsíčně spoříte či investujete, v případě, ze ne, uveďte nulu. o 1,5x větší pravděpodobnosti při odpovědi od 50 000 Kč do 100 000 Kč na otázku 28. Jaký je Váš čistý měsíční příjem (zaokrouhleno na celé tisíce)? 8. Co preferujete při svém rozhodnutí, co má nejvyšší váhu?
64
Vyplň to. cz; 2011,[on-line] Nápověda, Analýza zajímavých souvislostí a závislostí [cit. 2011-04-02]. Dostupný z WWW: < http://www.vyplnto.cz/napoveda/#prohlizenivysledkuanalyza>.
120
o Odpověď zaručená návratnost vloţených prostředků včetně garantovaného zhodnocení …1,7x větší pravděpodobnost při odpovědi nevím na otázku 15. Důvodem pro spoření/investování je pouze kumulovat peněţní prostředky bez výrazného zhodnocení. 11. Při volbě banky hraje hlavní roli dobré jméno banky, tradice a stabilita. o 1,5x větší pravděpodobnost při odpovědi souhlasím na otázku 9. Při volbě banky hraje hlavní roli široká produktová nabídka. 16. Spořím/ investuji, protoţe chci prostředky uchránit před inflací. o Odpověď ano: o 1,6x větší pravděpodobnost při odpovědi podílové fondy akciové na otázku 1. Jaké produkty vyuţíváte v současné době pro jednorázové zhodnocení? o 1,6x větší pravděpodobnost při odpovědi vyšší výnos i za cenu částečné ztráty investovaných prostředků na otázku 8. Co preferujete při svém rozhodnutí, co má nejvyšší váhu? o 1,5x větší pravděpodobnost při odpovědi od 31 000 Kč do 50 000 Kč na otázku 28. Jaký je Váš čistý měsíční příjem (zaokrouhleno na celé tisíce)? 17. Spokojím se s zhodnocením těsně nad úroveň inflace. o Odpověď ne: o 2,2x větší pravděpodobnost při odpovědi ano na otázku 18. Poţaduji zhodnocení s vyšším výnosem i za cenu vyššího rizika. 25. Jakého jste pohlaví? o Odpověď muţ: o 1,8x větší pravděpodobnost při odpovědi od 50 000 Kč do 100 000 Kč na otázku 28. Jaký je Váš čistý měsíční příjem (zaokrouhleno na celé tisíce)? 27. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?
121
o 1,8x větší pravděpodobnost při odpovědi od 50 000 Kč do 100 000 Kč na otázku 28. Jaký je Váš čistý měsíční příjem (zaokrouhleno na celé tisíce)? o 1,6x větší pravděpodobnost při odpovědi (5 - 8> na otázku24. Jak velký roční výnos v(%) povaţujete za uspokojivý?
4.2.3
Odpovědi na otázky plynoucí z dotazníku
Jaké produkty vyuţívá a poţaduje skupina respondentů, která odpověděla ano u 16. otázky (zda si spoří či investují, aby ochránili prostředky před inflací)? Z 59 respondentů, kteří odpověděli ano: o jen 16 (27%) z nich vyuţívá akcie či akciové fondy, stejná skupina uvaţuje o podobných investicích i v budoucnu, jejich čisté měsíční příjmy a vzdělání se různí, nicméně zastoupení v akciové sloţce je malé, neboť dle odpovědí u 2. otázky jde o 2% v akciích a 3% v akciových fondech, o 5 (8%) respondentů vyuţívá dluhopisy či dluhopisové fondy a fondy peněţního trhu, o 38 (64%) respondentů v současné době pro zhodnocení peněz nad úroveň inflace vyuţívá jen produkty, které to stěţí mohou splnit, jako jsou běţné účty, či nejsou z dlouhodobého hlediska efektivní, o z těchto 38 respondentů jen 9 (23%) respondentů pak hodlá nově vyuţívat akcie a akciové fondy. U 18. otázky – Poţaduji zhodnocení s vyšším výnosem i za cenu vyššího rizika. 21 (21,4%) respondentů odpovědělo ano. Nabízejí se otázky: Kteří klienti by chtěli podstoupit zvýšené riziko? Jaký je jejich příjem? Převaţuje zde některá věková kategorie? Shoduje se jejich výběr produktů se zvýšeným rizikem? o Věková kategorie výrazně nepřevaţuje ţádná – z 21 respondentů 6 ve věku 18 – 29 let, 9 ve věku 30 – 45, 2 respondenti ve věku 46 – 55, 3 respondenti ve věku 56 – 61 a jeden nad 62 let, o u této skupiny převaţuje vysokoškolské vzdělání, 14 (67%) z 21 respondentů jsou vysokoškolsky vzdělaní,
122
o 12 (57%) respondentů vyuţívá pro své zhodnocení akcie a akciové fondy, jak jiţ bylo zmíněno, podíl v těchto nástrojích je velmi nízký, o 18 (75%) respondentů vyuţívá hojně další finanční produkty, jako jsou spořící účty, stavební spoření, ţivotní pojištění. Můţeme konstatovat, ţe jen 57% dotázaných z této skupiny vyuţívá produkty přiměřeně ke svému postoji k riziku a očekávanému výnosu. K 22. otázce – Spořím/ investuji z důvodu realizace plánů v budoucnu (koupě nemovitosti, auta, aj.). 76 (78%) respondentů odpovědělo ano. To vyţaduje delší časový horizont pro nashromáţdění potřebné částky. Nabízí se otázky: Jaké produkty respondenti vyuţívají? Jsou vhodné pro dlouhodobý horizont z hlediska efektivnosti zhodnocení úspor? o 21 (28%) respondentů z této skupiny vyuţívá vedle základní produktové nabídky (stavební spoření a spořící účty) i akcie, podílové fondy akciové, méně pak dluhopisové, coţ jsou vhodné produkty pro dlouhodobý horizont, o Celá skupina pak vyuţívá stavební spoření nebo spořící účty, případně kombinaci obojího, coţ jsou vhodné produkty pro kratší a střednědobý horizont. Můţeme konstatovat, ţe pro střednědobý horizont respondenti vyuţívají vhodných produktů, pro dlouhodobý horizont toto platí jen pro 1/3 respondentů z této skupiny.
123
5 Efektivnost zhodnocení finančních prostředků na základě výsledku rozhodnutí Pro získání informace o úrovni bankovního trhu v České republice, byla oslovena skupina expertů, kteří na základě zaslaných materiálů nejprve určili váhy kritérií pro porovnání bank, které následně pouţili při vícekriteriálním hodnocení bankovního trhu v ČR. Skupina expertů byla tvořena zástupci čtyř bank zastávající různé pracovní pozice.
5.1 Hodnocení bank expertní skupinou Kritéria, která byla předmětem posouzení, jsou uvedena v tabulce č. 41. Tabulka 41 - Kritéria pro hodnocení bank Číslo Kritérium Obsah Bankovní poplatky 1. - výše poplatků - srozumitelnost sazebníku - vstřícná poplatková politika Šíře nabídky sluţeb a 2. - komplexnost nabídky produktů - kvalita sluţeb - proklientský servis Efektivita produktů - cena/ výnos pro klienta 3. Postavení banky na trhu 4. - likvidita - riziko - stabilita - tradice Image banky 5. - působení banky navenek (vnímání značky) - kvalita komunikace s klientem
6. 7.
Inovace Dostupnost banky
- projekty zvyšující finanční gramotnost klientů - zavádění nových produktů, sluţeb - rozšířenost pobočkové sítě - internetbanking aj. komunikační kanály
Zdroj: Vlastní zpracování
Ke stanovení významnosti kritérií byla pouţita párová metoda, která je velmi efektivní, protoţe umoţňuje porovnání vţdy jen dvou kritérií mezi sebou a nikoli ve vztahu k ostatním. Tento vztah pak vyjde výpočtem, podílem z celku. Postup je popsán v zaslaném dotazníku, viz přílohy č. 3 aţ 7.
124
Dalším krokem bylo vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR za pouţití bodové metody, kdy byla stanovena bodová stupnice: 5 – daleko přes průměr (velmi dobrá) 4 – nadprůměrná (dobrá) 3 – průměrná (uspokojivá) 2 – podprůměrná (špatná) 1 – hodně podprůměrná (velmi špatná). Z těchto dat byly sestaveny následující tabulky, které vycházejí ze zaslaných dat expertů. Tabulka č. 42 – Vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR expertem A Banky Vá-ha
ČS
Kritéria
ČSOB
Gi v % Bi BiGi 7 2 14 1.(poplatky) 19 5 95 2.(nabídka) 12 4 48 3.(efektivita) 19 5 95 4.(postavení) 12 3 36 5.(image) 14 4 56 6.(inovace) 17 5 85 7.(dostupnost 100 2. 429 pořadí / ∑ Zdroj: Vlastní zpracování
Bi
Fio banka
BiGi
Bi
BiGi
3 21 5 35 4 76 1 19 3 36 2 24 4 76 1 19 4 48 1 12 3 42 2 28 4 68 2 34 5. 367 10. 171
GE Money Bi
J&T bank
BiGi
Bi
4 28 5 95 4 48 5 95 4 48 4 56 3 51 3. 421
PPF banka
KB
BiGi
Bi
1 7 3 57 5 60 2 38 4 48 1 14 1 17 8. 241
BiGi
3 21 5 95 4 48 5 95 5 60 4 56 5 85 1. 460
Bi
BiGi
Raiffeise n
UniCredit
Bi
Bi
BiGi
BiGi
4 28 5 35 3 2 38 4 76 3 2 24 3 36 3 2 38 4 76 3 2 24 4 48 4 1 14 5 70 3 2 34 4 68 3 9. 200 4. 409 6.
Volksbank Bi
21 2 57 3 36 4 57 3 48 3 42 2 51 3 312 7.
BiGi
14 57 48 57 36 28 51 291
Tabulka č. 43 – Vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR expertem B Banky Váha
Kritéria 1.(poplatky) 2.(nabídka) 3.(efektivita) 4.(postavení) 5.(image) 6.(inovace)
Gi v % 7 19 12 19 12 14
ČS
ČSOB
Fio banka
GE Money
J&T bank
PPF banka
KB
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
2 4 3 4 5 3
14 76 12 76 60 42
2 4 3 4 5 4
14 76 36 76 60 56
5 3 3 2 3 5
35 57 36 38 36 70
3 4 3 3 4 3
21 76 36 57 48 42
3 2 4 2 2 3
21 38 48 38 24 42
2 4 3 4 5 4
14 76 36 76 60 56
3 2 4 2 2 3
21 38 48 38 24 42
Raiffeisen
Bi
3 4 3 4 4 4
UniCredit
Volksbank
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
21 76 36 76 48 56
3 4 3 3 4 3
21 76 36 57 48 42
3 3 3 3 2 3
21 57 36 57 24 42
17 5 85 4 68 3 51 4 68 1 17 4 68 1 17 4 68 3 51 2 34 100 4. 365 1. 386 7. 323 5. 348 9. 228 1. 386 9. 228 3. 381 6. 331 8. 271 pořadí / ∑ Zdroj: Vlastní zpracování 7.(dostupnost
125
Tabulka č. 44 – Vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR expertem C Banky Váha
ČS
Kritéria
ČSOB
Fio banka
GE Money
J&T bank
PPF banka
KB
Raiffeisen UniCredit
Volksbank
Gi v % Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi 19 3 57 3 57 1 19 3 57 2 38 3 57 2 38 2 38 3 57 3 57 1.(poplatky) 19 5 95 5 95 3 57 4 76 3 57 5 95 3 57 4 76 4 76 3 57 2.(nabídka) 10 2 20 4 40 5 50 3 30 3 30 4 40 2 20 3 30 2 20 2 20 3.(efektivita) 12 5 60 5 60 1 12 3 36 1 12 5 60 1 12 3 12 4 48 2 24 4.(postavení) 10 4 40 4 40 1 10 4 40 3 30 4 40 1 10 4 10 3 30 3 30 5.(image) 23 3 69 3 69 2 46 4 92 2 46 3 69 1 23 4 92 3 69 2 46 6.(inovace) 7 5 35 4 28 1 7 3 21 1 7 4 28 1 7 3 21 3 21 3 21 7.(dostupnost 100 376 389 201 352 220 389 167 pořadí / ∑ 3. 1. 9. 4. 8. 1. 10. 6. 279 5. 321 7. 255 Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 45 – Vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR expertem D Banky Váha
ČS
Kritéria Gi v % 17 1.(poplatky) 14 2.(nabídka) 14 3.(efektivita) 4.(postavení) 17 21 5.(image) 7 6.(inovace)
ČSOB
Fio banka
GE Money
J&T bank
PPF banka
KB
Raiffeisen
UniCredit
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
Bi
BiGi
3 5 3 5 4 2
51 70 42 85 84 14
3 5 3 5 4 4
51 70 42 85 84 28
5 3 4 2 2 3
85 42 56 34 42 21
4 4 3 4 4 5
68 56 42 68 84 35
4 5 4 2 2 4
68 70 56 34 42 28
3 5 3 5 4 4
51 70 42 85 84 28
4 3 4 3 2 3
68 42 56 51 42 21
4 4 3 4 4 5
68 56 42 68 84 35
3 4 3 3 4 4
51 56 42 51 84 28
Volksbank
Bi
3 2 2 3 3 3
BiGi
51 28 28 51 63 21
10 5 50 5 50 1 10 4 40 2 20 5 50 1 10 4 40 4 40 3 30 100 3. 396 1. 410 8. 290 4. 393 7. 318 1. 410 8. 290 4. 393 6. 352 10. 272 pořadí / ∑ Zdroj: Vlastní zpracování 7.dostupnost
Tabulka č. 46 – Vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR expertem E Banky Váha
Kritéria
ČS
ČSOB
Fio banka
GE Money
J&T bank
KB
PPF banka
Raiffeisen
UniCredit
Volksbank
Gi v % Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi Bi BiGi 16 3 48 4 64 4 64 2 32 3 48 3 48 3 48 5 80 5 80 3 48 1.(poplatky) 14 4 56 4 56 3 42 4 56 3 42 4 56 2 28 5 70 2 28 2 28 2.(nabídka) 12 3 36 3 36 4 48 4 48 3 36 3 36 3 36 4 48 3 36 2 24 3.(efektivita) 5 60 5 60 2 24 2 24 2 24 5 60 1 12 4 48 3 36 5 60 4.(postavení) 12 26 5 130 5 130 2 52 2 52 2 52 4 104 2 52 4 104 2 52 1 26 5.(image) 10 2 20 3 30 4 40 5 50 3 30 4 40 3 30 5 50 3 30 3 30 6.(inovace) 5 50 5 50 1 10 3 30 1 10 4 40 3 30 4 40 1 10 1 10 7.dostupnost 10 100 3. 400 2. 426 6. 280 5. 292 8. 242 4. 384 9. 236 1. 440 7. 272 10. 226 pořadí / ∑ Zdroj: Vlastní zpracování
V tabulkách je abecedně seřazeno 10 bank s nejvyšší bilanční sumou k 31.12.2009 dle České bankovní asociace, mimo poboček zahraničních bank působících na bankovním trhu ČR, respektive 9 bank a Fio banka, která obdrţela bankovní licenci v průběhu roku 2010. 126
Výsledná pořadí jednotlivých bank jsou uvedena v tabulce č. 47, kde se jednotlivá pořadí u kaţdé banky zprůměrňovaly. Poslední řádek označuje zeleně nejlepší tři banky, oranţově průměrné umístění a červeně podbarvené jsou banky, které se v hodnocení umístily nejhůře. Tabulka č. 47 – Výsledky vícekriteriálního hodnocení bankovního trhu v ČR – umístění bank Banky Hodnocení expertů ČS ČSOB A 2 5 B 4 1 C 3 1 D 3 1 E 3 2 Ø 3 2 Pořadí 3. 2. Zdroj: Vlastní zpracování
Fio banka
GE Money
J&T bank
KB
PPF banka
10 7 9 8 6 8 7. - 8.
3 5 4 4 5 4,2 5.
8 9 8 7 8 8 7. - 8.
1 1 1 1 4 1,6 1.
9 9 10 8 9 9 9.
Raiffeisen UniCredit
4 3 6 4 1 3,6 4.
6 6 5 6 7 6 6.
Volksbank
7 8 7 10 10 8,4 10.
Na 7. aţ 8. místě se umístila J&T banka a na 9. místě PPF banka, pro oba tyto finanční domy je charakteristické, ţe jejich zaměření je především na podnikovou klientelu a vysoce bonitní privátní klientelu. Jejich informovanost o produktech tak není transparentní, jako u ostatních bank.
5.1 Doporučení expertní skupiny pro zhodnocení prostředků Odborníci byli také poţádáni o doporučení ohledně efektivního zhodnocení peněţních prostředků při investičním horizontu 3 aţ 5 let pro dva typy klientů Konzervativního klienta65 a Dynamického klienta66. Jejich doporučení je shrnuto v tabulce č. 48, kde doporučení u jednotlivých produktů je uvedeno v procentech, zprůměrňováno a v kolonce pořadí je pak uvedeno pořadí výhodnosti pro daný typ klienta.
65
U konzervativního klienta převaţuje poměrně vysoká averze k riziku, konzervativní klient zastává garantovanou návratnost vloţené částky, případně i výnosu. 66 U dynamického klienta převaţuje poţadavek na vyšší zhodnocení i za cenu částečné ztráty investovaných prostředků, má niţší averzi k riziku.
127
Tabulka č. 48 – Stanovení významnosti jednotlivých produktů s průměrným zastoupením v nich Doporučení expertů pro Doporučení expertů pro dynamického konzervativního klienta ( v %) klienta (v %) Produkt A BÚ, příp.VÚ do 1 měsíce 0 Stavební spoření 0 Penzijní připojištění 0 Spořící účty 10 Ţivotní pojištění 40 OPF akciové 0 OPF dluhopisové 10 OPF peněţního trhu 0 Akcie 0 VÚ splatné nad 1 rok 40 Dluhopisy 0 Jiné ∑ 100 Zdroj: Vlastní zpracování
B
C
D
E
Ø
Pořadí A
B
C
D
E
Ø
Pořadí
9. - 10. 10 0 0 0 0 5 0 0 0 2 9. - 10. 1 10 0 5 0 0 5 0 3 0 3 7. - 8. 2 7. - 8. 10 0 5 0 0 5 0 3 0 3 7. - 8. 2 7. - 8. 20 0 8 0 0 15 0 4 0 7 5. 4 6. 5 0 9 0 10 5 0 9 0 4. 30 9 4. 2,5 0 0 10 2 9. - 10. 50 15 20 41 70 39 1. 7,5 40 39 80 35 0 30 60 15 15 24 1. 2. 5 60 25 10 20 0 15 20 7 15 11 2. 3. 0 0 0 0 5 0 13 0 0 11. 20 7 5. 10 3 0 13 0 0 0 0 0 3. 0 11. 20 0 6 0 0 0 0 5 0 5 6. 1 9. - 10. 100 100 100 100 100 X 100 100 100 100 100 100 X
Toto pořadí významnosti je dále pouţito při hodnocení efektivnosti zhodnocení finančních prostředků dotázaných respondentů. Následující graf č. 41, znázorňuje doporučení expertní skupiny pro konzervativního klienta. Graf č. 41 – Doporučení expertů pro investiční horizont 3 – 5 let pro konzervativního klienta (v %) Doporučení expertů pro konzervativního klienta ( v %) 80 70 60 50 40
A
B
C
D
E
Ø
30 20 10
Zdroj: Vlastní zpracování
128
Dluhopisy
VÚ splatné nad 1 rok
A
Akcie
OPF peněţního trhu
OPF dluhopisové
OPF akciové
C
Ţivotní pojištění
Spořící účty
Penzijní připojištění
Stavební spoření
E
BÚ, příp.VÚ do 1 měsíce
0
Graf č. 42 – Doporučení expertů pro dynamického klienta v (%) pro investiční horizont 3-5 let
Doporučení expertů pro dynamického klienta (v %)
70
60 50 40 30
A
B
C
D
E
Ø
20 10
Dluhopisy
VÚ splatné nad 1 rok
A
Akcie
OPF peněţního trhu
OPF dluhopisové
OPF akciové
Ţivotní pojištění
C
Spořící účty
Stavební spoření
Penzijní připojištění
E
BÚ, příp.VÚ do 1 měsíce
0
Zdroj: Vlastní zpracování
Na grafech č. 41 a 42 jsou zaznamenána jednotlivá doporučení pěti expertů a průměrná hodnota jejich doporučení, která má oranţovou barvu. Jejich doporučení se více shodují u dynamického klienta, kdy největší zastoupení je v podílových fondech.
5.2 Posouzení efektivnosti zhodnocení finančních prostředků na základě výsledku rozhodnutí respondentů Za účelem posouzení efektivnosti zhodnocení finančních prostředků byly pouţity doporučení expertní skupiny, které spolu s daty průměrného zastoupení úspor respondentů (v %) jsou uvedeny k porovnání v tabulce č. 49. Zde můţeme vidět velké rozdíly především v běţných účtech a vkladových účtech se splatností do 1 měsíce. Rozdíl mezi zastoupením úspor u těchto produktů a doporučení pro oba typy klientů je větší neţ 30%. Podobně je tomu i u stavebního spoření kde se rozdíl převýšení na straně respondentů dostává na 18% a 19%. Naopak ke značnému podváţení dochází u dluhopisových otevřených podílových fondů u konzervativního klienta jde o rozdíl 33% a u dynamického 23%, obdobně je tomu u otevřeného podílového fondu peněţního trhu, kde je rozdíl 18% u konzervativního
129
a nejmarkantnější rozdíl v podváţení u dynamického klienta je u akciových podílových fondů, kde je rozdíl 36%. Tabulka č. 49 - Porovnání průměrného zastoupení úspor v jednotlivých produktech respondentů a doporučení expertů na období 3 aţ 5 let pro konzervativního klienta a dynamického klienta Produkt
Průměrné zastoupení úspor respondentů v %
BÚ, příp.VÚ do 1 měsíce Stavební spoření Penzijní připojištění Spořící účty Ţivotní pojištění OPF akciové OPF dluhopisové OPF peněţního trhu Akcie VÚ splatné nad 1 rok Dluhopisy Jiné ∑ Zdroj: Vlastní zpracování
Doporučení pro konzervativního klienta v %
33 21 9 17 7 3 1 2 2 3 0 2 100
Doporučení pro dynamického klienta v%
2 3 3 7 10 2 35 20 0 13 5 100
1 2 2 4 9 39 24 11 7 0 1 100
Uvedené hodnoty lépe znázorňuje graf č. 41, kde je největší rozdíl v dluhopisových fondech. Graf č. 43 - Porovnání průměrného zastoupení úspor v jednotlivých produktech respondentů a doporučení expertů na období 3 aţ 5 let pro konzervativního klienta a dynamického klienta
40 35 30 25 20 15 10 5 BÚ, příp.VÚ do 1 měsíce
Penzijní připojištění
Ţivotní pojištění
OPF dluhopisové
Akcie
Průměrné zastoupení úspor respondentů v % Doporučení pro konzervativního klietna v % Doporučení pro dynamického klienta v %
Zdroj: Vlastní zpracování.
130
Dluhopisy
0
Tabulka č. 50 - Pořadí významnosti respondentů a pořadí výhodnosti produktů dle doporučení expertů
Produkt
BÚ, příp.VÚ do 1 měsíce Stavební spoření Penzijní připojištění Spořící účty Ţivotní pojištění OPF akciové OPF dluhopisové OPF peněţního trhu Akcie VÚ splatné nad 1 rok Dluhopisy Jiné Zdroj: Vlastní zpracování
Pořadí významnosti v Pořadí výhodnosti Pořadí výhodnosti rozloţení úspor produktů v doporučení produktu v doporučení respondentů v expertů pro expertů pro jednotlivých produktech konzervativního klienta dynamického klienta 1. 2. 4. 3. 5. 6. - 7. 11. 8. -10. 8. -10. 6. - 7. 12. 8. -10.
10. 7. - 8. 7. - 8. 5. 4. 11. 1. 2. 11. 3. 6. 12.
9. - 10. 7. - 8. 7. - 8. 6. 4. 1. 2. 3. 5. 11. 9. - 10. 12.
Uvedený nesoulad v pořadí významnosti v rozloţení úspor respondentů od doporučení expertů u obou typů klientů můţeme vysvětlit dvěma způsoby, které spolu souvisí v obecném měřítku. Jeden je zcela evidentní, čeští poptávající jsou konzervativní klienti, kteří dávají přednost zaručené návratnosti vkládaných prostředků, před moţnostmi zhodnotit peněţní prostředky efektivně pomocí takových nástrojů, u kterých je předpoklad vyššího zhodnocení s vyšším stupněm rizika které vyţadují jistý stupeň finanční vzdělanosti. O finanční gramotnosti, jako o znalostech, dovednostech a hodnotových postojích kaţdého z nás v oblasti osobních či rodinných financí, se hovoří jiţ několik let. Ţe Češi v této oblasti výrazně zaostávají, ukázal i marketingový výzkum, který realizovala společnost STEM/ MARK, a. s. pro Ministerstvo financí ČR67, který poukazuje mimo jiné na to, ţe přestoţe lidé znají celou řadu produktů, vyuţívají jen ty základní, neboť při detailnějším rozboru bylo zjištěno, ţe jejich znalosti jsou ve většině případů na nedostatečné či nízké úrovni, které mohou být i důvodem špatných zkušeností s určitým druhem produktu. Vláda v loňském roce proto posvětila celkovou Národní strategii finančního vzdělávání.
67
STEM/ MARK, a. s., Praha, 2010 [on-line], Finanční gramotnost - Kvantitativní výzkum pro MF (květen – říjen 2010), [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: .
131
6 Srovnání nabídky a poptávky po finančních nástrojích v ČR Z výsledku dotazníku vyplynula tato zjištění: o Preference respondentů při zhodnocení finančních prostředků: o pro 33% respondentů je důleţitá okamţitá likvidita a 35% dotázaných je ochotno část prostředků zhodnocovat v 3letém horizontu, o průměrně 55% svých aktiv drţí respondenti na vysoce likvidních účtech, z toho 33% na běţných účtech a vkladových účtech do 1 měsíce a 17% na spořících účtech, o na otázku: „Které nové produkty by rádi vyuţili v dohledné době?“ 21% respondentů odpovědělo investiční produkty, z toho 12% pro akcie a 9% pro podílové listy, o 72% spoří či investuje pravidelně, o 47% respondentů má čistý příjem niţší neţ 22 000 Kč měsíčně, a přesto si spoří, o 89% respondentů si spoří z důvodu zabezpečení pro případ nenadálých výdajů a 76% respondentů se zabezpečuje spořením na důchod, o pro 60 % respondentů je prioritní zaručená návratnost vloţených prostředků, o pouze 21% respondentů poţaduje zhodnocení s vyšším výnosem i za cenu vyššího rizika, o 58% dotázaných poţaduje výnos od 3 do 5 %, o pro 61% je důleţitá široká produktová nabídka, o pro 89% respondentů hraje hlavní roli při volbě banky její stabilita a tradice,
132
o 85%
respondentů
vyslovilo
souhlasné
stanovisko
pro
produkty
s nejvýhodnějšími podmínkami na trhu, o 87% respondentů povaţuje za důleţité dostupnost banky v místě bydliště, o 84% respondentů nesouhlasilo, ţe při výběru banky hraje hlavní roli reklama, o pro 55% respondentů je důleţité doporučení od přátel, zejména to platí u více bonitních spotřebitelů, o 9% respondentů projevilo zájem o státní dluhopisy. Pokud proti poptávce spotřebitelů postavíme současnou nabídku můţeme konstatovat, ţe nabídka finančních instrumentů je velice široká a reaguje na potřeby ze strany spotřebitelů. Jako příklad jsou uvedeny nové kombinované produkty, které jsou vhodné pro konzervativní klienty, dokáţí zajistit min. střední stupeň likvidity a zároveň umoţňují spotřebitelům dosáhnout na zajímavý výnos. Nabídka je dostatečná jak pro jednorázové zhodnocení, tak i pro pravidelné spoření či investování a je na spotřebiteli, jaký produkt si vybere. Jest-li při jeho rozhodnutí dojde k převáţení jistoty, pak můţe vyuţít produkty typu spořící účty, stavební spoření, penzijní připojištění i ţivotní pojištění a musí počítat s niţším výnosem. Pokud je ochoten podstoupit riziko, pak mu trh nabízí velké mnoţství investičních nástrojů. I zde je moţnost kombinace produktů, např. jiţ zmiňované Penzijní řešení nabízené Českou spořitelnou. V poslední době se také zvyšuje poptávka po investicích do fondů kolektivního investování, které v době krize zaţívaly těţké časy. Respondenti označovali jako moţnost budoucího zhodnocení právě investiční nástroje, ať v podobě akcií, otevřených podílových fondů všech druhů, dluhopisů, tak i v podobě investičního zlata. Z dotazníků respondentů dále vyplynula poptávka po státních dluhopisech. Státní dluhopisy jsou banky v současné době zprostředkovat pouze ve velkých objemech. Pro drobné klienty, kteří jiţ třetím rokem čekají na avizovanou emisi státních dluhopisů, by nabídka mohla být reálná zřejmě nejdříve v druhé polovině roku. Nabídka bank je zaměřena také na poskytování sluţeb, různých forem poradenství, které jsou určeny konkrétním segmentům klientů. Od běţného poradenství přes osobní, speciální či privátní, které je sofistikovanější.
133
Pro správné fungování trhu je vţdy nutná dostatečná konkurence, která dává trhu určitou dynamičnost. Té se českému finančnímu trhu dostává, ať z řad velkých společností, domácích lídrů a zahraničních poboček nadnárodních korporací, tak je oţivena i drobnějšími ústavy, jako jsou např. druţstevní záloţny. Ve finančním sektoru více neţ v jiných oborech je velmi důleţitá prestiţ, dobré jméno pro získání důvěry spotřebitelů. Pokud jí je dosaţeno a je o ni dostatečně pečováno, pak mezi takovou bankou a spotřebitelem jde zpravidla o partnerství na celý ţivot.
134
Závěr Cílem mé diplomové práce bylo porovnat nabídku a poptávku po finančních nástrojích na bankovním trhu ČR, které jsem provedla zmapováním nabídky finančních institucí (ve 3. kapitole) a zjištění preferencí a potřeb poptávajících pomocí dotazníku (ve 4. kapitole). Poptávající na českém finančním trhu jsou převáţně konzervativní klienti, coţ je svým způsobem dáno i historicky, nicméně 20tileté fungování trţního mechanismu jiţ přineslo úspěchy v podobě široké nabídky, která na finančním trhu v České republice je. Domnívám se, ţe nabídka a poptávka na finančním trhu je v rovnováze, o čemţ svědčí dynamičnost vývoje tohoto odvětví, kdy na trh přicházejí nové produkty a sluţby ze všech sfér tohoto odvětví, které jsou trhem akceptovány. Bohuţel tato dynamičnost není charakteristická i pro tzv. finanční gramotnost obyvatelstva. Ta je pro současný ţivot zcela zásadní a jak jiţ bylo zmíněno v předešlé kapitole, Češi v této oblasti výrazně zaostávají. Zde je výzva pro banky a další finanční instituce, respektive udán směr, kterým by se měly vydat. A to snaţit se o maximální informovanost klientů v oblasti jejich finančního vzdělávání, zaloţeného nejen na poradenských sluţbách určitých segmentů klientů, ale vytvářet a podporovat takové projekty, které by přispěly jak ke zvýšenému prodeji jejich produktů, ale především ke zvýšení celkové úrovně finančního vzdělání v České republice. Dále bylo cílem zjistit efektivnost zhodnocení peněţních prostředků na základě výsledku rozhodnutí respondentů. Pro toto zjištění jsem pouţila doporučení expertní skupiny. Zde jsem shledala značný rozdíl v neprospěch efektivity zhodnocení kapitálu respondentů. Coţ si vysvětluji dvěma způsoby, které spolu souvisí. Jedním je, ţe čeští poptávající jsou konzervativní klienti, kteří dávají přednost zaručené návratnosti vkládaných prostředků před moţnostmi zhodnotit peněţní prostředky efektivně pomocí takových nástrojů, u kterých je předpoklad vyššího zhodnocení s vyšším stupněm rizika, a které vyţadují jistý stupeň finanční vzdělanosti. Z případných neznalostí pak vznikají chybná rozhodnutí, která mají vliv na zkušenost klienta s daným produktem. V poslední době se také zvyšuje poptávka po investicích do fondů kolektivního investování, které v době krize zaţívaly těţké časy. Respondenti označovali jako moţnost budoucího zhodnocení právě investiční nástroje.
135
S důchodovou reformou můţeme očekávat vznik nových finančních institucí, penzijních společností, coţ s sebou přinese další produkty, které si budou účastníci vybírat podle očekávaného zhodnocení a rizika. Návrh zákona by měl být předloţen do poloviny roku. Pro úspěšné zavedení reforem je nutné nejen expertní posouzení, návrhy řešení a komplexní náhled, ale je velmi důleţité, aby při jejich zavedení došlo pokud moţno k co největší shodě napříč politickým spektrem a společností. Coţ nebude vůbec jednoduché - najít společný konsensus. Přičemţ ten je důleţitý nejenom v počáteční fázi rozjezdu či zavedení, ale především v následujících letech své existence a stability důchodového systému. Politická stabilita je velmi důleţitá i pro příliv zahraničního kapitálu, který posílí hospodářský růst a tím i rozvoj bankovnictví.
136
Seznam pouţité literatury 1. ČEJKOVÁ, Viktória; MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3525-0; Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80247-0146-4. 2. GROSS, Daniel. Největší američtí magnáti. 1. vydání, Praha: Baronet, 1997. ISBN 807214-049-3. 3. KARÁSEK, Karel. Jak uložiti peníze. Praha: Jos. R. Vilímek. 1914. 4. Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění.1. vydání Praha: GRADA Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. 5. KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. 3. vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s.,2006. ISBN 80-7265-093-9. 6. KUNERT, Jakub; NOVOTNÝ, Jiří. Centrální bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání, Praha: Česká národní banka, 2008. ISBN 978-80-87225-06-6 7. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vydání, Praha: Ekopress, s. r. o., 2002. ISBN 8086119-55-6. 8. PAVLÁT, Vladislav. A kol. Kapitálové trhy. 2. vydání, Praha: Kamil Mařík – PROFESSIONAL PUBLISHING, 2005. ISBN-80-86419-87-8 9. POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 807179-462-7. 10. POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky,finanční trhy. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-152-9. 11. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2. vydání, Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2010. ISBN 978-80-7418-080-4.
137
12. REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 4. vydání, Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-214-3703-6. 13. REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. 1. vydání, Praha: Management Press, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7261-214-7.
INTERNETOVÉ ODKAZY 1. FOND POJIŠTĚNÝCH VKLADŮ, [on-line] 2011, [cit. 2011-03-14]. Dostupný z WWW: . 2.CESR. ČNB, MiFID: průvodce spotřebitele [on-line]. Praha, 2008 [cit.2011-0301],Dostupný
z WWW:
. 3. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Ukazatele kolektivního investování, [on-line]. Publikováno 21.9.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: . 4. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA, a.s. Kurzovní lístek, automatické obchody dluhopisy.[Praha], 2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupný na WWW: . 5. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Ukazatele kolektivního investování, [on-line]. Publikováno 21.9.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: . 6. AVANT Fund, investiční společnost, a. s. Fondy kvalifikovaných investorů. [on-line]. c2011
[cit.
2011-04-20].
Dostupný
z WWW:
kvalifikovanych-investoru/>.
138
7. Štístková-Jílková; Dagmar. V ČR nejvíce roste investiční pojištění. oPojištění.cz s. r. o.; 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupný z WWW: < http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvojtrhu/v-cr-nejvice-roste-investicni-pojisteni/>. 8. Asociace českých stavebních spořitelen. Praha, 2010. Aktuality: Sdělení klientům stavebních spořitelen. [cit. 2011-03-02]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/>. 9. Asociace českých stavebních spořitelen. Praha, 2010. O stavebním spoření rozhodne Ústavní soud. [cit.2011-03-02]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/cz/aktuality/ostavebnim-sporeni-rozhodne-ustavni-soud/>. 10. Závěrečná zpráva Poradního expertního sboru ministra financí a ministra práce a sociálních
věcí,
červen
2010,
dostupné
téţ
na
<
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html>. 11. Česká spořitelna, a. s., Praha, 2011. Penzijní řešení – srovnání penzijních systémů ve světě,
[cit.
2011-03-25].
Dostupný
z WWW:
. 12.
ČS,
a.s.
2011,
[on-line],
Perfektní
vklad.[2011-03-01].
Dostupný
z WWW:
. 13. WIKIPEDIA, 2010, [on-line], Srovnání jednoduchého a sloţeného úročení, [cit. 2010-1229].
Dostupný
z WWW:
. 14. CS,a.s. 2011 [on-line],Prémiové vklady. [cit.2011-03-05]. Dostupný z WWW: . 15. PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Seznam spořících účtu, aktualizace 5.2.2011. [cit. 2011-02-12].
Dostupný
na
WWW:
ucty/listy/prehledy.html>.
139
16. PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Spořící účty – Úrokové míry spořících účtů, aktualizace
5.2.2011.
[cit.
2011-02-12].
Dostupný
na
WWW:
. 17. PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Pojištění osob-listy-přehledy-Přehled nákladovosti fondů
IŽP,
aktualizace
12.8.2010,[cit.
2011-02-12].
Dostupný
na
WWW:
<
http://www.produktovelisty.cz/pojisteni-osob/listy/prehledy.html>. 18. AKAT ČR, [on-line], Tisková zpráva AKAT ČR- vývoj v roce 2010,ze dne 9.2.2011, [cit.2011-03-29].
Dostupný
z WWW:
http://www.akatcr.cz/download/1730-
tz20110209.pdf.>. 19.MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, Praha, 2011,[on-line],Základní ukazatele vývoje stavebního
spoření
v ČR
v roce
2010,
[cit.2011-03-15].
Dostupný
z WWW:
. 20. PRODUKTOVÉ LISTY.CZ, [2007 - ]. Produkty, Penzijní připojištění – Nákladovost penzijních fondů, aktualizace 7.4.2011, [cit. 2011-04-12]. Dostupný na WWW: < http://www.produktovelisty.cz/penzijni-pripojisteni/listy/prehledy.html>. 21. Matějková, Petra. Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků (výsledky průzkumu), březen 2011. Dostupné online na http://preference-bankovníchproduk.vyplnto.cz 22.
Vyplnto.cz,
[on-line].
Dostupný
z WWW:
dotazniku/preference-bankovnich-produk/>. 23. Vyplň to. cz; 2011,[on-line] Nápověda, Analýza zajímavých souvislostí a závislostí [cit. 2011-04-02].
Dostupný
z WWW:
<
http://www.vyplnto.cz/napoveda/#prohlizenivysledkuanalyza>. 24. STEM/ MARK, a. s., Praha, 2010 [on-line], Finanční gramotnost - Kvantitativní výzkum pro
MF
(květen
–
říjen
2010),
[cit.
2011-04-15].
Dostupný
z WWW:
. 25. Webové stránky bank. Dostupný z WWW: ;
140
;
banking/czech/terminovany/vklad.htm>;
finance/zhodnocovani-uspor/kombivklad/>; .
DALŠÍ MATERIÁLY 1. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších změn a doplňků, Hlava I: Obchodní spo.ečnosti, Díl V: Akciová společnost 2. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších změn a doplňků. 3. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 363/1999 Sb., zákon o pojišťovnictví, § 21a - Skladba finančního umístění. 5. Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů 7. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů 8. FOND SHOP 2/2011, MONECO, spol. s r.o., Brno. 2011. První indexový fond na pražskou burzu, č. 2 str. 6. 1997- , 25 x ročně. 9. MATĚJKOVÁ, Petra. Bakalářská práce Nové produkty ţivotního pojištění na trhu ČR.. BIVŠ, duben 2009.
141
Seznam tabulek, schémat a grafů Seznam tabulek Tabulka č. 1: počty vybraných subjektů poskytujících sluţby na finančním trhu v ČR Tabulka č. 2 – Seznam spořících účtů vč. základních informací Tabulka č. 3 – Hodnotící tabulka- umístění spořících účtů podle průměrného zhodnocení za rok 2010 Tabulka č. 4 – Hodnotící tabulka - porovnání výnosů fondů a ukazatele TER Tabulka č. 5 – Rozdělení investic dle typu fondů – roční změna všech fondů (2009-2010) Tabulka č. 6 – Přehled nemovitostních fondů v ČR Tabulka č. 7 – Hodnotící tabulka – Vybrané podmínky stavebních spořitelen v ČR k 1.1.2011 Tabulka č. 8 – APF - Vybrané ukazatele – aktiva PF k 31.12.2010 (v tisících Kč) Tabulka č. 9 – Srovnání penzijních fondů dle vybraných ukazatelů k 31.12.2010 Tabulka č. 10 - Metadata průzkumu Preference bankovních produktů pro zhodnocení peněţních prostředků Tabulka č. 11- Jaké produkty vyuţíváte v současné době pro jednorázové zhodnocení? Tabulka č. 12 - Kolik je to přibliţně procent z Vašich celkových finančních aktiv (úspor)? Tabulka č. 13 - Spoříte/ investujete pravidelně? Tabulka č. 14 - Pokud ano, uveďte jakou částku v Kč měsíčně spoříte či investujete? Tabulka č. 15 - Hodnoty statistických poloh Tabulka č. 16 - Jak vysoké jsou Vaše měsíční disponibilní příjmy? Tabulka č. 17 - Které z uvedených moţností vyuţíváte pro pravidelné spoření? Tabulka č. 18 - Jak je pro Vás důleţitá likvidnost (dostupnost) finančních prostředků? 142
Tabulka č. 19 -Co preferujete při svém rozhodnutí, co má nejvyšší váhu? Tabulka č. 20 - Při volbě banky hraje hlavní roli široká produktová nabídka Tabulka č. 21 - Při volbě banky hrají hlavní roli nejvýhodnější podmínky na trhu Tabulka č. 22 - Při volbě banky hraje hlavní roli dobré jméno banky, tradice a stabilita Tabulka č. 23 - Při volbě banky hraje hlavní roli dostupnost v místě bydliště Tabulka č. 24 - Při volbě banky hraje hlavní roli doporučení od přátel Tabulka č. 25 - Při volbě banky hraje hlavní roli reklama Tabulka č. 26 - Důvodem pro spoření je pouze kumulovat peněţní prostředky bez výrazného zhodnocení Tabulka č. 27 - Spořím/ investuji, protoţe chci prostředky uchránit před inflací Tabulka č. 28 - Spokojím se s zhodnocením těsně nad úroveň inflace Tabulka č. 29 - Poţaduji zhodnocení s vyšším výnosem i za cenu vyššího rizika Tabulka č. 30 - Chci se zabezpečit na důchod Tabulka č. 31 - Chci zabezpečit svoji rodinu Tabulka č. 32 - Spořím, abych se zabezpečil/ a pro případ nenadálých výdajů Tabulka č. 33 - Spořím/ investuji z důvodu realizace plánů v budoucnu (koupě nemovitosti, auta, aj.) Tabulka č. 34 - Které produkty byste rád/ a vyuţil/ a pro zhodnocení Vašich finančních prostředků v dohledné době? Tabulka č. 35 - Jak velký roční výnos (v %) povaţujete za uspokojivý? Tabulka č. 36 - Statistická poloha – otázka č. 24 Tabulka č. 37- Jakého jste pohlaví? Tabulka č. 38 - Kolik je Vám let? 143
Tabulka č. 39 - Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Tabulka č.40 - Jaký je Váš čistý měsíční příjem? Tabulka č. 41 - Kritéria pro hodnocení bank Tabulka č. 42 – Vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR expertem A Tabulka č. 43 – Vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR expertem B Tabulka č. 44 – Vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR expertem C Tabulka č. 45 – Vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR expertem D Tabulka č. 46 – Vícekriteriální hodnocení bankovního trhu v ČR expertem E Tabulka č. 47 – Výsledky vícekriteriálního hodnocení bankovního trhu v ČR – umístění bank Tabulka č. 48 – Stanovení významnosti jednotlivých produktů s průměrným zastoupením v nich Tabulka č. 49 - Porovnání průměrného zastoupení úspor v jednotlivých produktech respondentů a doporučení expertů na období 3 aţ 5 let pro konzervativního klienta a dynamického klienta Tabulka č. 50 - Pořadí významnosti respondentů a pořadí výhodnosti produktů dle doporučení expertů
Seznam schémat Schéma č. 1 - Tok zdrojů finančním systémem při přímém a nepřímém investování Schéma č. 2: Základní segmentace klientů dle výše příjmu a aktiv u banky Schéma č. 3 - Současný důchodový systém Schéma č. 4 - Základní podoba schváleného návrhu důchodové reformy Schéma č. 5 – Legenda hodnocení pomocí barevné stupnice
144
Seznam grafů Graf č. 1 – Vývoj na pojistném trhu v České republice v letech 1990 – 1992 (v tis. Kč) Graf č. 2 - Srovnání jednoduchého a sloţeného úročení Graf č. 3 - Vývoj úrokových měr u spořících účtů (vklad 50 000 Kč) v roce 2010 aţ 2011 Graf č. 4 – Průměrné zhodnocení spořících účtů (vklad 50 000 Kč) v letech 2010 a 2011 Graf č. 5 – Ukazatel nákladovosti TER u Investičního ţivotního pojištění – akciové fondy Graf č. 6 – Ukazatel TER u smíšených fondů Graf č. 7 – Ukazatel TER u dluhopisových fondů Graf č. 8 – Ukazatel TER u fondu peněţního trhu Graf č. 9 – Přehled velikosti penzijních fondů v ČR k 31.12.2010 Graf č. 10 – Průměrný výnos za období 10 let Graf č. 11 – výše nákladů relativně k objemu prostředků účastníků v roce 2009 a 2010 Graf č. 12 –Výše nákladů v závislosti na velikosti fondu Graf č. 23 – Jaké produkty vyuţíváte v současné době pro jednorázové zhodnocení? Graf č. 14 - Kolik je to přibliţně procent z Vašich celkových finančních aktiv (úspor)? Graf č. 15.– Spoříte/ investujete pravidelně? Graf č. 16 - Pokud ano, uveďte jakou částku v Kč měsíčně spoříte či investujete? Graf č. 17 - Jak vysoké jsou Vaše měsíční disponibilní příjmy? Graf č. 18 - Které z uvedených moţností vyuţíváte pro pravidelné spoření? Graf č. 19 - Jak je pro Vás důleţitá likvidnost (dostupnost) finančních prostředků? Graf č. 20 - Co preferujete při svém rozhodnutí, co má nejvyšší váhu?
145
Graf č. 21 - Při volbě banky hraje hlavní roli široká produktová nabídka Graf č. 22 - Při volbě banky hrají hlavní roli nejvýhodnější podmínky na trhu Graf č. 23 - Při volbě banky hraje hlavní roli dobré jméno banky, tradice a stabilita Graf č. 24 - Při volbě banky hraje hlavní roli dostupnost v místě bydliště Graf č. 25 - Při volbě banky hraje hlavní roli doporučení od přátel Graf č. 26- Při volbě banky hraje hlavní roli reklama Graf č. 27- Důvodem pro spoření je pouze kumulovat peněţní prostředky bez výrazného zhodnocení Graf č. 28 - Spořím/ investuji, protoţe chci prostředky uchránit před inflací Graf č. 29 - Spokojím se s zhodnocením těsně nad úroveň inflace Graf č. 30 - Poţaduji zhodnocení s vyšším výnosem i za cenu vyššího rizika Graf č. 31 - Chci se zabezpečit na důchod Graf č. 32 - Chci zabezpečit svoji rodinu Graf č. 33 - Spořím, abych se zabezpečil/ a pro případ nenadálých výdajů Graf č. 34 - Spořím/ investuji z důvodu realizace plánů v budoucnu (koupě nemovitosti, auta, aj.) Graf č. 35 - Které produkty byste rád/ a vyuţil/ a pro zhodnocení Vašich finančních prostředků v dohledné době? Graf č. 36 - Jak velký roční výnos (v %) povaţujete za uspokojivý? Graf č. 37 - Jakého jste pohlaví? Graf č. 38 - Kolik je Vám let? Graf č. 39 - Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Graf č. 40 - Jaký je Váš čistý měsíční příjem? 146
Graf č. 41 – Doporučení expertů pro investiční horizont 3 – 5 let pro konzervativního klienta (v %) Graf č. 42 – Doporučení expertů pro dynamického klienta v (%) pro investiční horizont 3-5 let Graf č. 43 - Porovnání průměrného zastoupení úspor v jednotlivých produktech respondentů a doporučení expertů na období 3 aţ 5 let pro konzervativního klienta a dynamického klienta a Obrázek č. 1 – Kníţka pro běţný účet z roku 1945
147
Seznam příloh Příloha č. 1 – Kníţka pro běţný účet z roku 1945 Příloha č. 2 – Dotazník pro respondenty Příloha č. 3 – Hodnocení bank expertní skupinou – expert A Příloha č. 4 – Hodnocení bank expertní skupinou – expert B Příloha č. 5 - Hodnocení bank expertní skupinou – expert C Příloha č. 6 - Hodnocení bank expertní skupinou – expert D Příloha č. 7 - Hodnocení bank expertní skupinou – expert E Příloha č. 8 – Výstup elektronického dotazníku
148
Příloha č. 1 Obrázek č. 1 Kníţka pro běţný účet z roku 1945
Zdroj: Materiál České spořitelny, OP v Plzni.
149
Příloha č. 2 List 1 Váţení respondenti, zajímá Vás jak zhodnotit své peníze? Jmenuji se Petra Matějková a pracuji na diplomové práci „Moţnosti a preference zhodnocení peněţních prostředků na bankovním trhu v ČR“. Chtěla bych Vás poţádat o pravdivé a úplné vyplnění dotazníku, který je anonymní a je určen pro analýzu preferencí respondentů ohledně zhodnocování jejich peněţních prostředků. Pokud není uvedeno jinak, vyplňte jen jednu z moţností. Za Váš čas a spolupráci předem děkuji. S úctou Petra Matějková 1. Jakého jste pohlaví? muţ ţena
4. Jaký je Váš čistý měsíční příjem? do 22 000 Kč od 23 000 Kč do 30 000 Kč od 31 000 Kč do 50 000 Kč od 50 000 Kč do 100 000 Kč více neţ 100 000 Kč
2. Kolik je Vám let? od 18 do 29 let od 30 do 45 let od 46 do 55 let od 56 do 61 let 62 let a více
5. Spoříte/investujete pravidelně? ano, přibliţně částku Kč měsíčně ne
3. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Základní Vyučen Vyučen s maturitou Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské
6. Jak vysoké jsou Vaše měsíční disponibilní příjmy (částka, kterou nespotřebujete)? do 500 Kč do 1500 Kč do 3000 Kč 5000 Kč a více
7. Jaké produkty vyuţíváte v současné době a kolik je to přibliţně procent z celkových finančních aktiv? Zde více možností podle Vašeho využívání zvolte 1. sloupec pro jednorázovou částku, 2. sloupec zvolte pro pravidelnou částku (např. běžné účty 80%, spořící účty 15%, akcie 5%). 1. 2. běţné účty, případně vkladové účty, vkladní kníţky se splatností do 1 měsíce % spořící účty % termínované účty se splatností nad 1 rok do 3 let % termínované účty se splatností nad 3 roky % stavební spoření % penzijní připojištění % ţivotní pojištění % dluhopisy % podílové fondy peněţního trhu % podílové fondy dluhopisové % podílové fondy nemovitostní % podílové fondy akciové % akcie % jiné např. z %
150
Příloha č. 2 List č. 2 8. Jak je pro Vás důleţitá likvidnost (okamţitá dostupnost) finančních prostředků? Zvolte jen jednu z nabízených možností. velmi, všechny prostředky chci mít k dispozici okamţitě část prostředků jsem ochoten/ochotna zhodnocovat na produktech se splatností do 3 let část prostředků jsem ochoten/ochotna zhodnocovat na produktech se splatností do 5ti let část prostředků jsem ochoten/ochotna zhodnocovat na produktech se splatností delší neţ 5 let 9. Co preferujete při svém rozhodnutí (co má nejvyšší váhu)? Jen jednu z možností. zaručená návratnost vloţených prostředků i garantované zhodnocení zaručená návratnost vloţených prostředků s moţností vyššího ale negarantovaného výnosu – riziko nulového výnosu vyšší výnos i za cenu částečné ztráty investovaných prostředků nejvyšší výnos i za cenu vysokého rizika ztráty investovaných prostředků 10. Při volbě banky hraje hlavní roli: (v každé řádce zvolte jen jednu z možností: ano velmi-zatrhněte 1. sloupec, spíše ano zatrhněte 2. sloupec, ne - zatrhněte 3. sloupec) 1. 2. 3. široká produktová nabídka nejvýhodnější podmínky u zvoleného produktu dobré jméno banky, tradice a stabilita dostupnost v místě bydliště doporučení od přátel reklama 11. Jak jsou pro Vás důleţité důvody pro spoření/investování? (V každé řádce zvolte jen jednu z možností: ano velmi-zatrhněte 1. sloupec, spíše ano - zatrhněte 2. sloupec, ne - zatrhněte 3. sloupec.) 1. 2. 3. pouze kumulovat peněţní prostředky bez výrazného zhodnocení uchránit před inflací zhodnocení těsně nad úroveň inflace zhodnocení s vyšším výnosem i za cenu vyššího rizika zabezpečení na důchod zabezpečení rodiny zabezpečení pro případ nenadálých výdajů realizace plánů v budoucnosti (např. koupě nemovitosti, auto, aj.) 12. Které produkty byste rádi vyuţili pro zhodnocení Vašich finančních prostředků v dohledné době? (Zde můžete zvolit i více možností.) ţádné, v dohledné době neplánuji ţádnou změnu ve zhodnocení svých prostředků; zajímám se o moţnost zhodnotit prostředky prostřednictvím (doplňte produkt) …….. rád/a bych vyuţil/a moţnosti zhodnocení prostřednictvím (doplňte produkt) ………, ale mám nedostatečné nebo málo srozumitelné informace určitě vyuţiji ( doplňte produkt) ……… 13. Jak velký roční výnos povaţujete za uspokojivý? 14. Prostor pro jiná sdělení:…….. ………. 151
……% p. a.
Příloha č. 3 List č. 1 Hodnocení bank expertní skupinou – expert A Kritéria pro hodnocení bank Číslo 1.
Kritérium Bankovní poplatky
2.
Šíře nabídky sluţeb a produktů
3. 4.
Efektivita produktů Postavení banky na trhu
5.
Image banky
6. 7.
Inovace Dostupnost banky
Obsah - výše poplatků - srozumitelnost sazebníku - vstřícná poplatková politika - komplexnost nabídky - kvalita sluţeb - proklientský servis - cena/ výnos pro klienta - likvidita - riziko - stabilita - tradice - působení banky navenek (vnímání značky) - kvalita komunikace s klientem - projekty zvyšující finanční gramotnost klientů - zavádění nových produktů, sluţeb - rozšířenost pobočkové sítě - internetbanking aj. komunikační kanály
I. Stanovení významnosti kritérií párovou metodou V následující tabulce stanovte významnost kritérií. Porovnávají se vţdy jen dvě kritéria mezi sebou. Vyplňuje se po řádcích. Moţnosti (např. při porovnání 1. a 2. kritéria z horní tabulky) a) 1:1 … kritéria mají stejnou významnost (zapíše se do 2. řádku a 1. sloupce 1 a do 1. řádku a 2. sloupce 1), b) 2:0 … 1. kritérium je významnější neţ 2. (zapíše se do 1. řádku a 2. sloupce 2 a do 2. řádku a 1. sloupce 0), c) 0:2 … 1. kritérium je méně významné neţ 2 (zapíše se do 1. řádku a 2. sloupce 0 a do 2. řádku a 1. slupce 2). Př.: znázornění moţnosti b) i\ Kritérium 1. 2.
1.
2.
0
2 -
3.
4.
5.
6.
7.
Absolutně Gi v % ∑ x1 x1:42.100
Výpočet Gi v % se provede jako součet bodů v jednotlivých řádcích xi / 42 x 100 a vyjde váha jednotlivých kritériích v %.
Hodnoty v řádcích se sečtou
a následně se přiřadí váha k jednotlivým kritériím. Stanovení významnosti kritérií párovou metodou i\ Kritérium 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Absolutně ∑
Gi v %
1 1 0 0 0 1
1 2 0 1 0 1
1 0 1 1 1 1
2 2 1 1 0 2
2 1 1 1 0 2
2 2 1 2 2 2
1 1 1 0 0 0 -
9 7 7 4 5 1 9
21 17 17 10 12 2 21 100%
∑ 42
152
Příloha č. 3 List č. 2 II. Hodnocení bank V následující tabulce je abecedně seřazeno 10 bank s nejvyšší bilanční sumou k 31.12.2009 dle České bankovní asociace, mimo poboček zahraničních bank působících na bankovním trhu ČR, respektive 9 bank a Fio banka, která obdrţela bankovní licenci v průběhu roku 2010, její bilanční suma za rok 2009, respektive 2010 zatím nebyla uveřejněna. V tabulce proveďte hodnocení bank podle jednotlivých kritérií pomocí bodové metody, jejíţ stupnice je následující: 5…velmi dobrá (daleko přes průměr) 4…dobrá (nadprůměrná) 3…uspokojivá (průměrná) 2…špatná (podprůměrná) 1…velmi špatná (velmi podprůměrná) Hodnocení bank pomocí bodové metody Banky Kritéria 1. (poplatky) 2. (nabídka) 3. (efektivita) 4. (postavení) 5. (image) 6. (inovace) 7. (dostupnost)
ČS
2 5 4 5 3 4 5
ČSOB
3 4 3 4 4 3 4
Fio banka
5 1 2 1 1 2 2
GE Money
4 5 4 5 4 4 3
J&T bank
1 3 5 2 4 1 1
PPF banka
KB
3 5 4 5 5 4 5
4 2 2 2 2 1 2
Raiffeisen
UniCredit
5 4 3 4 4 5 4
3 3 3 3 4 3 3
Volksbank
2 3 4 3 3 2 3
III. Návrhy pro efektivní zhodnocení pro horizont 3-5 let V následující tabulce vyplňte efektivní moţnosti zhodnocení v současné době pro konzervativního klienta a pro dynamického klienta s investičním horizontem 3-5 let. Doporučení u jednotlivých produktů uveďte v procentech. Doporučení experta pro efektivní zhodnocení při investičním horizontu 3-5 let Doporučení pro Doporučení pro Produkt konzervativního* klienta dynamického** klienta v% v% BÚ, příp. Vkladové účty a podobné produkty (se splatností do 1 měsíce) Stavební spoření Penzijní připojištění Spořící účty Ţivotní pojištění Podílové fondy akciové Podílové fondy dluhopisové Podílové fondy peněţního trhu Akcie Termínované účty se splatností nad 1 rok Dluhopisy Jiné
0 0 0 10 40 0 10 0 0 40 0 0
*
30 50
20
Poměrně vysoká averze k riziku, konzervativní klient zastává garantovanou návratnost vloţené částky, příp. výnosu * * Převaţuje poţadavek na vyšší zhodnocení i za cenu částečné ztráty investovaných prostředků, niţší averze k riziku.
153
Příloha č. 4 List č. 1 Hodnocení bank expertní skupinou – expert B Kritéria pro hodnocení bank Číslo 1.
Kritérium Bankovní poplatky
2.
Šíře nabídky sluţeb a produktů
3. 4.
Efektivita produktů Postavení banky na trhu
5.
Image banky
6. 7.
Inovace Dostupnost banky
Obsah - výše poplatků - srozumitelnost sazebníku - vstřícná poplatková politika - komplexnost nabídky - kvalita sluţeb - proklientský servis - cena/ výnos pro klienta - likvidita - riziko - stabilita - tradice - působení banky navenek (vnímání značky) - kvalita komunikace s klientem - projekty zvyšující finanční gramotnost klientů - zavádění nových produktů, sluţeb - rozšířenost pobočkové sítě - internetbanking aj. komunikační kanály
I. Stanovení významnosti kritérií párovou metodou V následující tabulce stanovte významnost kritérií. Porovnávají se vţdy jen dvě kritéria mezi sebou. Vyplňuje se po řádcích. Moţnosti (např. při porovnání 1. a 2. kritéria z horní tabulky) d) 1:1 … kritéria mají stejnou významnost (zapíše se do 2. řádku a 1. sloupce 1 a do 1. řádku a 2. sloupce 1), e) 2:0 … 1. kritérium je významnější neţ 2. (zapíše se do 1. řádku a 2. sloupce 2 a do 2. řádku a 1. sloupce 0), f) 0:2 … 1. kritérium je méně významné neţ 2 (zapíše se do 1. řádku a 2. sloupce 0 a do 2. řádku a 1. slupce 2). Př.: znázornění moţnosti b) i\ Kritérium 1. 2.
1.
2.
0
2 -
3.
4.
5.
6.
7.
Absolutně Gi v % ∑ x1 x1:42.100
Výpočet Gi v % se provede jako součet bodů v jednotlivých řádcích xi / 42 x 100 a vyjde váha jednotlivých kritériích v %.
Hodnoty v řádcích se sečtou
a následně se přiřadí váha k jednotlivým kritériím. Stanovení významnosti kritérií párovou metodou i\ Kritérium 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Absolutně ∑
Gi v %
1 1 0 0 0 1
1 2 0 1 0 1
1 0 1 1 1 1
2 2 1 1 0 2
2 1 1 1 0 2
2 2 1 2 2 2
1 1 1 0 0 0 -
9 7 7 4 5 1 9
21 17 17 10 12 2 21 100%
∑ 42
154
Příloha č. 4 List č. 2 II. Hodnocení bank V následující tabulce je abecedně seřazeno 10 bank s nejvyšší bilanční sumou k 31.12.2009 dle České bankovní asociace, mimo poboček zahraničních bank působících na bankovním trhu ČR, respektive 9 bank a Fio banka, která obdrţela bankovní licenci v průběhu roku 2010, její bilanční suma za rok 2009, respektive 2010 zatím nebyla uveřejněna. V tabulce proveďte hodnocení bank podle jednotlivých kritérií pomocí bodové metody, jejíţ stupnice je následující: 5…velmi dobrá (daleko přes průměr) 4…dobrá (nadprůměrná) 3…uspokojivá (průměrná) 2…špatná (podprůměrná) 1…velmi špatná (velmi podprůměrná) Hodnocení bank pomocí bodové metody Banky Kritéria 1. (poplatky) 2. (nabídka) 3. (efektivita) 4. (postavení) 5. (image) 6. (inovace) 7. (dostupnost)
ČS
2 5 4 5 3 4 5
ČSOB
3 4 3 4 4 3 4
Fio banka
5 1 2 1 1 2 2
GE Money
4 5 4 5 4 4 3
J&T bank
1 3 5 2 4 1 1
PPF banka
KB
3 5 4 5 5 4 5
4 2 2 2 2 1 2
Raiffeisen
UniCredit
5 4 3 4 4 5 4
3 3 3 3 4 3 3
Volksbank
2 3 4 3 3 2 3
III. Návrhy pro efektivní zhodnocení pro horizont 3-5 let V následující tabulce vyplňte efektivní moţnosti zhodnocení v současné době pro konzervativního klienta a pro dynamického klienta s investičním horizontem 3-5 let. Doporučení u jednotlivých produktů uveďte v procentech. Doporučení experta pro efektivní zhodnocení při investičním horizontu 3-5 let Doporučení pro Doporučení pro Produkt konzervativního* klienta dynamického** klienta v% v% BÚ, příp. Vkladové účty a podobné produkty (se splatností do 1 měsíce) Stavební spoření Penzijní připojištění Spořící účty Ţivotní pojištění Podílové fondy akciové Podílové fondy dluhopisové Podílové fondy peněţního trhu Akcie Termínované účty se splatností nad 1 rok Dluhopisy Jiné
0 0 0 10 40 0 10 0 0 40 0 0
*
30 50
20
Poměrně vysoká averze k riziku, konzervativní klient zastává garantovanou návratnost vloţené částky, příp. výnosu * * Převaţuje poţadavek na vyšší zhodnocení i za cenu částečné ztráty investovaných prostředků, niţší averze k riziku.
155
Příloha č. 5 List č. 1 Hodnocení bank expertní skupinou – expert C Kritéria pro hodnocení bank Číslo 1.
Kritérium Bankovní poplatky
2.
Šíře nabídky sluţeb a produktů
3. 4.
Efektivita produktů Postavení banky na trhu
5.
Image banky
6. 7.
Inovace Dostupnost banky
Obsah - výše poplatků - srozumitelnost sazebníku - vstřícná poplatková politika - komplexnost nabídky - kvalita sluţeb - proklientský servis - cena/ výnos pro klienta - likvidita - riziko - stabilita - tradice - působení banky navenek (vnímání značky) - kvalita komunikace s klientem - projekty zvyšující finanční gramotnost klientů - zavádění nových produktů, sluţeb - rozšířenost pobočkové sítě - internetbanking aj. komunikační kanály
I. Stanovení významnosti kritérií párovou metodou V následující tabulce stanovte významnost kritérií. Porovnávají se vţdy jen dvě kritéria mezi sebou. Vyplňuje se po řádcích. Moţnosti (např. při porovnání 1. a 2. kritéria z horní tabulky) a) 1:1 … kritéria mají stejnou významnost (zapíše se do 2. řádku a 1. sloupce 1 a do 1. řádku a 2. sloupce 1), b) 2:0 … 1. kritérium je významnější neţ 2. (zapíše se do 1. řádku a 2. sloupce 2 a do 2. řádku a 1. sloupce 0), c) 0:2 … 1. kritérium je méně významné neţ 2 (zapíše se do 1. řádku a 2. sloupce 0 a do 2. řádku a 1. slupce 2). Př.: znázornění moţnosti b) i\ Kritérium 1. 2.
1.
2.
0
2 -
3.
4.
5.
6.
7.
Absolutně Gi v % ∑ x1 x1/42.100
Výpočet Gi v % se provede jako součet bodů v jednotlivých řádcích xi / 42 x 100 a vyjde váha jednotlivých kritériích v %.
Hodnoty v řádcích se sečtou a následně se přiřadí váha k jednotlivým kritériím. Stanovení významnosti kritérií párovou metodou i\ Kritérium 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Absolutně ∑
Gi v %
1 0 0 1 2 0
1 1 0 0 1 1
2 1 2 0 1 2
2 2 0 1 2 0
1 2 2 1 2 0
0 1 1 0 0 0
2 1 0 2 2 2 -
8 8 4 5 4 10 3
19 19 10 12 10 23 7 100%
∑ 42
156
Příloha č. 5 List č. 2 II. Hodnocení bank V následující tabulce je abecedně seřazeno 10 bank s nejvyšší bilanční sumou k 31.12.2009 dle České bankovní asociace, mimo poboček zahraničních bank působících na bankovním trhu ČR, respektive 9 bank a Fio banka, která obdrţela bankovní licenci v průběhu roku 2010, její bilanční suma za rok 2009, respektive 2010 zatím nebyla uveřejněna. V tabulce proveďte hodnocení bank podle jednotlivých kritérií pomocí bodové metody, jejíţ stupnice je následující: 5…velmi dobrá (daleko přes průměr) 4…dobrá (nadprůměrná) 3…uspokojivá (průměrná) 2…špatná (podprůměrná) 1…velmi špatná (velmi podprůměrná) Hodnocení bank pomocí bodové metody Banky Kritéria 1. (poplatky) 2. (nabídka) 3. (efektivita) 4. (postavení) 5. (image) 6. (inovace) 7. (dostupnost)
ČS
ČSOB
3 5 2 5 4 3 5
3 5 4 5 4 3 4
Fio banka
1 3 5 1 1 2 1
GE Money
3 4 3 3 4 4 3
J&T bank
2 3 3 1 3 2 1
KB
3 5 4 5 4 3 4
PPF banka
Raiffeisen
UniCredit
2 3 2 1 1 1 1
2 4 3 3 4 4 3
3 4 2 4 3 3 3
Volksbank
3 3 2 2 3 2 3
III. Návrhy pro efektivní zhodnocení pro horizont 3-5 let V následující tabulce vyplňte efektivní moţnosti zhodnocení v současné době pro konzervativního klienta a pro dynamického klienta s investičním horizontem 3-5 let. Doporučení u jednotlivých produktů uveďte v procentech. Doporučení experta pro efektivní zhodnocení při investičním horizontu 3-5 let Doporučení pro Doporučení pro Produkt konzervativního* klienta dynamického** klienta v% v% BÚ, příp. Vkladové účty a podobné produkty (se splatností do 1 měsíce) Stavební spoření Penzijní připojištění Spořící účty Ţivotní pojištění Podílové fondy akciové Podílové fondy dluhopisové Podílové fondy peněţního trhu Akcie Termínované účty se splatností nad 1 rok Dluhopisy Jiné
40 60
*
20 60 20
Poměrně vysoká averze k riziku, konzervativní klient zastává garantovanou návratnost vloţené částky, příp. výnosu ** Převaţuje poţadavek na vyšší zhodnocení i za cenu částečné ztráty investovaných prostředků, niţší averze k riziku.
157
Příloha č. 6 List č. 1 Hodnocení bank expertní skupinou – expert D Kritéria pro hodnocení bank Číslo 1.
Kritérium Bankovní poplatky
2.
Šíře nabídky sluţeb a produktů
3. 4.
Efektivita produktů Postavení banky na trhu
5.
Image banky
6. 7.
Inovace Dostupnost banky
Obsah - výše poplatků - srozumitelnost sazebníku - vstřícná poplatková politika - komplexnost nabídky - kvalita sluţeb - proklientský servis - cena/ výnos pro klienta - likvidita - riziko - stabilita - tradice - působení banky navenek (vnímání značky) - kvalita komunikace s klientem - projekty zvyšující finanční gramotnost klientů - zavádění nových produktů, sluţeb - rozšířenost pobočkové sítě - internetbanking aj. komunikační kanály
I. Stanovení významnosti kritérií párovou metodou V následující tabulce stanovte významnost kritérií. Porovnávají se vţdy jen dvě kritéria mezi sebou. Vyplňuje se po řádcích. Moţnosti (např. při porovnání 1. a 2. kritéria z horní tabulky) d) 1:1 … kritéria mají stejnou významnost (zapíše se do 2. řádku a 1. sloupce 1 a do 1. řádku a 2. sloupce 1), e) 2:0 … 1. kritérium je významnější neţ 2. (zapíše se do 1. řádku a 2. sloupce 2 a do 2. řádku a 1. sloupce 0), f) 0:2 … 1. kritérium je méně významné neţ 2 (zapíše se do 1. řádku a 2. sloupce 0 a do 2. řádku a 1. slupce 2). Př.: znázornění moţnosti b) i\ Kritérium 1. 2.
1.
2.
0
2 -
3.
4.
5.
6.
7.
Absolutně Gi v % ∑ x1 x1/42.100
Výpočet Gi v % se provede jako součet bodů v jednotlivých řádcích xi / 42 x 100 a vyjde váha jednotlivých kritériích v %.
Hodnoty v řádcích se sečtou a následně se přiřadí váha k jednotlivým kritériím. Stanovení významnosti kritérií párovou metodou i\ Kritérium 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Absolutně ∑
Gi v %
0 0 0 2 2 1
2 2 1 1 0 0
2 0 2 2 0 0
2 1 0 1 0 1
0 1 0 1 1 0
0 2 2 2 1 2
1 2 2 1 2 0 -
7 6 6 7 9 3 4
17 14 14 17 21 7 10 100%
∑
158
42
Příloha č. 6 List č. 2 II. Hodnocení bank V následující tabulce je abecedně seřazeno 10 bank s nejvyšší bilanční sumou k 31.12.2009 dle České bankovní asociace, mimo poboček zahraničních bank působících na bankovním trhu ČR, respektive 9 bank a Fio banka, která obdrţela bankovní licenci v průběhu roku 2010, její bilanční suma za rok 2009, respektive 2010 zatím nebyla uveřejněna. V tabulce proveďte hodnocení bank podle jednotlivých kritérií pomocí bodové metody, jejíţ stupnice je následující: 5…velmi dobrá (daleko přes průměr) 4…dobrá (nadprůměrná) 3…uspokojivá (průměrná) 2…špatná (podprůměrná) 1…velmi špatná (velmi podprůměrná) Hodnocení bank pomocí bodové metody Banky Kritéria 1. (poplatky) 2. (nabídka) 3. (efektivita) 4. (postavení) 5. (image) 6. (inovace) 7. (dostupnost)
ČS
ČSOB
Fio banka
3 5 3 5 4 2 5
3 5 3 5 4 4 5
5 3 4 2 2 3 1
GE Money
J&T bank
KB
PPF banka
Raiffeisen
UniCredit
Volksbank
4 4 3 4 4 5 4
4 5 4 2 2 4 2
3 5 3 5 4 4 5
4 3 4 3 2 3 1
4 4 3 4 4 5 4
3 4 3 3 4 4 4
3 2 2 3 3 3 3
III. Návrhy pro efektivní zhodnocení pro horizont 3-5 let V následující tabulce vyplňte efektivní moţnosti zhodnocení v současné době pro konzervativního klienta a pro dynamického klienta s investičním horizontem 3-5 let. Doporučení u jednotlivých produktů uveďte v procentech. Doporučení experta pro efektivní zhodnocení při investičním horizontu 3-5 let Doporučení pro Doporučení pro Produkt konzervativního* klienta dynamického** klienta v% v% BÚ, příp. Vkladové účty a podobné produkty (se splatností do 1 měsíce) Stavební spoření Penzijní připojištění Spořící účty Ţivotní pojištění Podílové fondy akciové Podílové fondy dluhopisové Podílové fondy peněţního trhu Akcie Termínované účty se splatností nad 1 rok Dluhopisy Jiné
5 5 8 9 39 25 3 6
*
3 3 4 9 41 15 7 13 5
Poměrně vysoká averze k riziku, konzervativní klient zastává garantovanou návratnost vloţené částky, příp. výnosu ** Převaţuje poţadavek na vyšší zhodnocení i za cenu částečné ztráty investovaných prostředků, niţší averze k riziku.
159
Příloha č. 7 List č. 1 Hodnocení bank expertní skupinou – expert E Kritéria pro hodnocení bank Číslo 1.
Kritérium Bankovní poplatky
2.
Šíře nabídky sluţeb a produktů
3. 4.
Efektivita produktů Postavení banky na trhu
5.
Image banky
6. 7.
Obsah - výše poplatků - srozumitelnost sazebníku - vstřícná poplatková politika - komplexnost nabídky - kvalita sluţeb - proklientský servis - cena/ výnos pro klienta - likvidita - riziko - stabilita - tradice - působení banky navenek (vnímání značky) - kvalita komunikace s klientem - projekty zvyšující finanční gramotnost klientů - zavádění nových produktů, sluţeb - rozšířenost pobočkové sítě - internetbanking aj. komunikační kanály
Inovace Dostupnost banky
I. Stanovení významnosti kritérií párovou metodou V následující tabulce stanovte významnost kritérií. Porovnávají se vţdy jen dvě kritéria mezi sebou. Vyplňuje se po řádcích. Moţnosti (např. při porovnání 1. a 2. kritéria z horní tabulky) g) 1:1 … kritéria mají stejnou významnost (zapíše se do 2. řádku a 1. sloupce 1 a do 1. řádku a 2. sloupce 1), h) 2:0 … 1. kritérium je významnější neţ 2. (zapíše se do 1. řádku a 2. sloupce 2 a do 2. řádku a 1. sloupce 0), i) 0:2 … 1. kritérium je méně významné neţ 2 (zapíše se do 1. řádku a 2. sloupce 0 a do 2. řádku a 1. slupce 2). Př.: znázornění moţnosti b) i\ Kritérium 1. 2.
1.
2.
0
2 -
3.
4.
5.
6.
7.
Absolutně Gi v % ∑ x1 x1/42.100
Výpočet Gi v % se provede jako součet bodů v jednotlivých řádcích xi / 42 x 100 a vyjde váha jednotlivých kritériích v %.
Hodnoty v řádcích se sečtou a následně se přiřadí váha k jednotlivým kritériím. Stanovení významnosti kritérií párovou metodou i\ Kritérium 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Absolutně ∑
Gi v %
1 0 1 1 1 0
1 1 0 2 1 1
2 1 0 2 1 1
1 2 2 1 0 1
0 0 0 1 0 0
1 1 1 2 2 1
2 1 1 1 2 1 -
7 6 5 5 11 4 4
16 14 12 12 26 10 10 100%
∑ 42
160
Příloha č. 7 List č. 2 II. Hodnocení bank V následující tabulce je abecedně seřazeno 10 bank s nejvyšší bilanční sumou k 31.12.2009 dle České bankovní asociace, mimo poboček zahraničních bank působících na bankovním trhu ČR, respektive 9 bank a Fio banka, která obdrţela bankovní licenci v průběhu roku 2010, její bilanční suma za rok 2009, respektive 2010 zatím nebyla uveřejněna. V tabulce proveďte hodnocení bank podle jednotlivých kritérií pomocí bodové metody, jejíţ stupnice je následující: 5…velmi dobrá (daleko přes průměr) 4…dobrá (nadprůměrná) 3…uspokojivá (průměrná) 2…špatná (podprůměrná) 1…velmi špatná (velmi podprůměrná) Hodnocení bank pomocí bodové metody Banky Kritéria 1. (poplatky) 2. (nabídka) 3. (efektivita) 4. (postavení) 5. (image) 6. (inovace) 7. (dostupnost)
ČS
3 4 3 5 5 2 5
ČSOB
4 4 3 5 5 3 5
Fio banka
4 3 4 2 2 4 1
GE Money
2 4 4 2 2 5 3
J&T bank
3 3 3 2 2 3 1
PPF banka
KB
3 4 3 5 4 4 4
3 2 3 1 2 3 3
Raiffeisen
UniCredit
5 5 4 4 4 5 4
5 2 3 3 2 3 1
Volksbank
3 2 2 5 1 3 1
III. Návrhy pro efektivní zhodnocení pro horizont 3-5 let V následující tabulce vyplňte efektivní moţnosti zhodnocení v současné době pro konzervativního klienta a pro dynamického klienta s investičním horizontem 3-5 let. Doporučení u jednotlivých produktů uveďte v procentech. Doporučení experta pro efektivní zhodnocení při investičním horizontu 3-5 let Doporučení pro Doporučení pro Produkt konzervativního* klienta dynamického** klienta v% v% BÚ, příp. Vkladové účty a podobné produkty (se splatností do 1 měsíce) Stavební spoření Penzijní připojištění Spořící účty Ţivotní pojištění Podílové fondy akciové Podílové fondy dluhopisové Podílové fondy peněţního trhu Akcie Termínované účty se splatností nad 1 rok Dluhopisy Jiné
10 80 10
*
70 15 15
Poměrně vysoká averze k riziku, konzervativní klient zastává garantovanou návratnost vloţené částky, příp. výnosu ** Převaţuje poţadavek na vyšší zhodnocení i za cenu částečné ztráty investovaných prostředků, niţší averze k riziku.
161
Příloha č. 8 Listy č. 1 - 19 Me ta da t a pr ů z ku m u "Pr e fe ren ce ba nk o vní ch pr od u kt ů pr o z h o dn o ce ní p e něţ ní ch p ro s tře d k ů" Autor průzkumu:
Petra Matějková
Šetření:
28. 02. 2011 - 11. 03. 2011
Délka průzkumu:
282 hod
Počet respondentů:
98
Vypovídací hodnota:
dobrá
Upozornění: Vypovídací hodnota je počítána pouze na základě počtu respondentů, nikoli jejich struktury. Sledujte vţdy segmentační otázky a výsledky průzkumu vztahujte pouze na skupiny obyvatel, které se průzkumu skutečně zúčastnily. Počet otázek (max/průměr):
28 / 28
Pouţité ochrany:
unikátní IP
Zobrazení otázek:
celý dotazník najednou
Návratnost dotazníků:
60.9%
Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník). Průměrná doba vyplňování:
00.12:01
Ú vo d n í in f or ma ce z ve ře j n ěn é r es p o nd en t ů m Zaj ímá V ás j a k z ho dn oti t s v é p en íz e ? J ak é m oţ n os ti s e v s o uč as né d obě p r efe r uj í? J men uj i s e P e tr a M at ěj k ov á a pr ac uj i n a di pl o mov é pr á c i na t éma " M oţ nos ti a pr ef er enc e z hod n oc en í pen ěţ n íc h p ro s tř edk ů n a ba nk ov n ím th u v Č R" . Ch těl a b yc h Vás poţ áda t o pr av di v é a ú pl n é v y pl ně ní dot az n ík u , j e h oţ c íl em j e z map ov a t pr ef er enc e res po nde nt ů při z h odn oc e ní p en ěţ níc h pr os t ř edk ů . Za Váš č as a s p o l up rác i p ře de m d ěk uj i . P et r a M at ěj k ov á O d po vě d i r es p on d en t ů
1. Ja ké p ro d uk t y vyu ţ í vá t e v s o uč as né d o bě p ro j ed n oráz o vé z h o d no ce ní ? ( po v i nná , s ez n a m al es p oň j e dn a ) ODPOVĚĎ běţné účty, případně vkladové účty a vkladní kníţky se splatností do 1 měsíce
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
75
76.53%
76.53%
162
stavební spoření
61
62.24%
62.24%
penzijní připojištění
53
54.08%
54.08%
spořící účty
43
43.88%
43.88%
ţivotní pojištění
37
37.76%
37.76%
podílové fondy akciové
18
18.37%
18.37%
podílové fondy peněţního trhu
13
13.27%
13.27%
akcie
11
11.22%
11.22%
termínované účty se splatností nad 1 rok (1 aţ 3 roky)
9
9.18%
9.18%
podílové fondy dluhopisové
8
8.16%
8.16%
jiné
5
5.1%
5.1%
dluhopisy
2
2.04%
2.04%
2. K oli k je t o při b liţ ně p ro ce nt z V aš ic h ce lk o vý c h f i na n čn íc h ak t i v? (N a př. m á m 25 0 00 0 Kč z t o h o (2 0 %) č i - li 50 00 0 na běţ n ém úč t u, 40 % či -l i 10 0 0 00 Kč n a st a ve b ní m s po ře ní a 4 0 % č i -li 1 0 0 0 00 Kč na s p oří cí m úč t u - n ap íš i: 20 % B Ú, 4 0 % s t a ve b n í s p oře ní , 40 % sp oř ící úč et ). ( pov i nná , d el š í t e xt ) 50 % s tav eb ní s po ř ení 2 5 % pe nz i j n í p ři p oj i š tě ní 25 % ţ i v otn í poj i š t ě ní -- - - -- - - -- - - -- - -- Mám c c a 60 0 000 0 Kč z to h o b ěţ ný úč et 15 % s tav eb ní s po ře ní 7 % p enz i j n í při poj i š těn í 5% ţ i v o t ní poj i š t ěn í 8 % f ond y a ak c i e 40 % j i né 25 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % běţ ný úč et, 7 0% s p o ří c í úč et, 2 0 % ak c i e a ak c i o v é p od íl ov é f o nd y -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % B Ú 50 % s tav e bn í s po ř ení 2 0 % ţ i v o t ní poj . 2 0 % p enz i j n í poj . -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % B Ú
163
-- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % B U, 1 0 % s po ri c i uc e t, 20 % ak c i ov e f ond y, 20 % pe nez ni f on d y, 4 0% i nv es ti c ni z i v otni p oj i s te ni -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % B Ú, 1 0 % s po říc í úč e t, 10 % T Ú, 10 % s tav e bn í s po ř ení , 10 % PP, 50 % ŢP -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % B Ú, 1 5 % s po ř íc í úč e t -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % B Ú, 3 0 % s tav eb ní s po ře ní, 1 0 % P F pen ěţ n íh o tr h u, 10 % P F ak c i ov é, 3 0 % ţ i v otn í poj i s t ěn í ,1 0 % penz i j ní p ři p oj i š těn í -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % B Ú, 4 0 % s tav eb ní s po ře ní, 3 0 % s po říc í úč et , 2 0 % pe nz i j n í p ři p oj i š tě ní 10 % bú , 7 0 % s ú, 15 % pe nz i j ní, 5 % po díl o v é f on d y ak c i ov é -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % B Ú, 9 0 % s tav eb ní s po ře ní -- - - -- - - -- - - -- - -- 10 % na s p oř í c ím úč tu 5 0 % na te rm ín ov a ný c h úč t ec h 1 0% n a s t av e b ním s p oř en í 3 0% ak c i e -- - - -- - - -- - - -- - -- 100 -- - - -- - - -- - - -- - -- 100 -- - - -- - - -- - - -- - -- 100 % B Ú -- - - -- - - -- - - -- - -- 100 % na s po říc í m úč t u -- - - -- - - -- - - -- - -- 100 0 00 , - - c el k em 30 I ŢP 4 0 P F 30 z l at o -- - - -- - - -- - - -- - -- 100 B Ú -- - - -- - - -- - - -- - -- 100 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 15 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 2% -- - - -- - - -- - - -- - -- 2% h ot ov os t , 0,5 % b ěţ ný ú č et, 5 % s tav e bní s p oř en í, 4 5 % s po říc í ú č et, 4 5% k o m odi t y -- - - -- - - -- - - -- - -- 20 % BÚ -- - - -- - - -- - - -- - -- 20 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 20 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 20 % ak c i e , 6 0 % s tav eb ní s p oř en í, 20 % B Ú -- - - -- - - -- - - -- - -- 20 % bú 4 0% s tav .s po ře ní 4 0% p enz i j ní p ři p oj i š tě ní -- - - -- - - -- - - -- - -- 20 % B Ú, 8 0 % s po říc í úč e t -- - - -- - - -- - - -- - -- 20 % na b ěţ n é m 8 0 % n a s po říc í m -- - - -- - - -- - - -- - -- 20 % s po roţ i r o, 10 % po díl o v é f on d y, 30 % s po říc í úč e t, 30 % k api tál ov é a i nv es ti č n í ţ i v otn í poj i š t ě ní, 1 0% penz i j ní p ři p oj i š těn í -- - - -- - - -- - - -- - -- 20 % s tav eb ní s po ře ní 20 % s po říc í úč et -- - - -- - - -- - - -- - -- 20 % s tav eb ní s po ře ní -- - - -- - - -- - - -- - -- 25 % BÚ , 75 % s tav eb ní s p oř en í -- - - -- - - -- - - -- - -- 25 % B Ú 25 % s tav e bn í s po ř ení 2 5 % ţ i v o t ní poj i š t ěn í 2 5% p enz i j ní p ři p oj i š tě ní -- - - -- - - -- - - -- - -- -
164
3% B Ú, 5 % s tav . s p oř en í, 12 %, s p oř íc í úč t y, 8 0% f on d y -- - - -- - - -- - - -- - -- 30 35 3 0 5 -- - - -- - - -- - - -- - -- 30 % BÚ , 30 % s tav eb ní s p oř en í, 30 % s po říc í úč et , -- - - -- - - -- - - -- - -- 30 % bů 2 0% t er m v k l a d 10 % s s 4 0% f on d y -- - - -- - - -- - - -- - -- 30 % B Ú, 2 % penz . poj . -- - - -- - - -- - - -- - -- 30 % B Ú, 6 0 % SP Ú, 10 % St av eb ní s p oř en í -- - - -- - - -- - - -- - -- 30 % s tav eb ní s po ře ní -- - - -- - - -- - - -- - -- 30 % s ts p, 3 5 % pf, 3 5 % ak c i e a p od íl ov é fo nd y -- - - -- - - -- - - -- - -- 36 % na s tav e bní m s po ře ní , 36 % n a v k l a d ov ém úč tu, 6 % na b ěţ n ém úč tu , 10 % běţ ný úč et , 1 2 % j i né -- - - -- - - -- - - -- - -- 40 % s tav eb ní s po ř ení -- - - -- - - -- - - -- - -- 40 % s tav eb ní s po ř ení -- - - -- - - -- - - -- - -- 40 % B Ú, 4 0 % % s tav eb ní s p oř en í, 20 % s p oř íc í úč e t -- - - -- - - -- - - -- - -- 40 % na b ěţ n é m úč tu, 2 0 % na s tav eb ním s po ře ní, 1 0 % na pe nz i j n ím při poj i š t ěn í, 1 0% n a ţ i v otn í m poj i š t ěn í, 10 % po díl ov é fo nd y dl u ho pi s o v é, ak c i ov é - s míš e né -- - - -- - - -- - - -- - -- 5% B Ú, 15 % s po říc í úč et , 1 0% s t av e bní s po ře ní, 7 0 % j i né -- - - -- - - -- - - -- - -- 5% B Ú, 25 % penz i j ní p ři p oj i š těn í, 20 % s t av eb ní s p oř en í,5 0 % s p o říc í úč et . -- - - -- - - -- - - -- - -- 5% B Ú, 30 % SÚ, 1 5% TÚ , 5% SS , 5% P P, 5 % ŢP, 1 5 % Dl , 1 0% P F Dl , 10 % P FAk , -- - - -- - - -- - - -- - -- 5% B Ú, 50 % Spo ři c í úč et, 20 % pe nz i j ní při poj i š t ěn í, 2 5% ţ i v o tní p oj i š těn í -- - - -- - - -- - - -- - -- 50 -- - - -- - - -- - - -- - -- 50 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 50 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 50 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 50 % B U 30 % Spo ro 2 0 % Ak c i e -- - - -- - - -- - - -- - -- 50 % na fo nd e c h -- - - -- - - -- - - -- - -- 50 % s po říc í ú č t y -- - - -- - - -- - - -- - -- 50 % s tav .s po ř ., 40 % pe nz i j ni p ., 10 % os t atni -- - - -- - - -- - - -- - -- 50 % ŢP -v yuţ i tí mi mo ř ád né ho úč t u, 30 % s po říc í úč et , 20 % běţ ný úč et -- - - -- - - -- - - -- - -- 60 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 60 % BÚ 3 0 % s tav .s po ř en í 1 0 % pe nz . p ři p oj i š tě ní -- - - -- - - -- - - -- - -- 60 % bú , 1 8 % s tav e bn í s po ř ení , 18 % ţ i v o tní p oj i š tě ní , 4% p enz i j ní p ři p oj i š tě ní -- - - -- - - -- - - -- - -- 60 % B Ú, 4 0 % r oz d ěl en o me z i p ro duk t y a d ot áz k y č . 1 -- - - -- - - -- - - -- - -- 60 % B Ú, 4 0 % s tav .s p oř en í
165
-- - - -- - - -- - - -- - -- 60 % B Ú; 4 0 % s po říc í úč e t -- - - -- - - -- - - -- - -- 60 % s tav eb ní s po ře ní, 2 0 % penz i j ní p ři p oj i š těn í, 20 % b 26n 7 [4 et -- - - -- - - -- - - -- - -- 605 -- - - -- - - -- - - -- - -- 70 % na BÚ , 3 0% s t av e bní s po ř e ní -- - - -- - - -- - - -- - -- 78 % s po říc í ú č t y, 5 % pe nz i j ní při poj i š tě n í, 5% s t av e bn í s p oř en í, 1 % ţ i v otn í poj i š t ě ní, 10 % fo nd y pen ěţ n íh o tr h u,1 % ak c i e -- - - -- - - -- - - -- - -- 80 % -- - - -- - - -- - - -- - -- 80 % B Ú, 2 0 % s tav eb ní s po ře ní -- - - -- - - -- - - -- - -- 80 % př íj m ů z ůs táv á na mé běţ n ém úč tu, z b yl ý c h 20 % j e roz děl e no mez i ţ i v ot ní a pe nz i j n í p oj i š těn í -- - - -- - - -- - - -- - -- 90 % B Ú 10 % IŢP -- - - -- - - -- - - -- - -- 90 % s po říc í ú č et, z b yt ek bě ţ ný úč et / c as h -- - - -- - - -- - - -- - -- 94 % B Ú -- - - -- - - -- - - -- - -- 95 % B Ú, 5 % s tav e bn í s po ře ní1 00 -- - - -- - - - - - - -- - -- 98 % B Ú -- - - -- - - -- - - -- - -- BÚ = 1 0 %; St. Sp. = 20 %; p e nz .p . = 5 %; f o nd y = 1 5 %; ak c i = 5 0 % -- - - -- - - -- - - -- - -- BÚ 1 % S tav e bní s p oř en í 5 % Ţi v o tn í poj i š těn í 5% P en z i j ní při poj i š tě ní 89 % -- - - -- - - -- - - -- - -- c c a 5 00 .0 00 , - Kč n a běţ né m úč tu, tj . 6 6 % c c a 25 0.0 0 0, - Kč n a s t av ebn ím s p oř en í, tj . 34 % -- - - -- - - -- - - -- - -- k aţ dý c c a 15 % -- - - -- - - -- - - -- - -- mam 1 50 00 0 z to ho 3 0 0 00 s tav eb s p oř e ní ,1 20 00 0 b ěţ ný úč e t -- - - -- - - -- - - -- - -- mám 2 50 00 0 Kč z t oh o (2 0 % ) č i -l i 5 0 00 0 n a běţ né m úč tu , 40 % č i -l i 10 0 00 0Kč n a s t a v e bn ím s po ře ní a 40 % č i -l i 10 0 000 Kč na s po říc í m úč t u - n apíš i : 20 % BÚ , 4 0 % s t av e bn í s p oř en í, 4 0 % s po říc í úč e t -- - - -- - - -- - - -- - -- Mám 2 50 00 0 k č z t oh o 5 0 % s tav eb ní po ř ení -- - - -- - - -- - - -- - -- Nec hc i o dp ov ědě t -- - - -- - - -- - - -- - -- s po ri c i uc t y 1 % s tav eb ni s p . 7 0 % p enz i j ni 10 % z i v ot ni s p. 10 % pf ak c i ov e 9 % -- - - -- - - -- - - -- - -- Spo říc í 15 %, Stav eb ní s po ř ení 3 5, pe nz i j ní při poj i š tě ní 10 % , ţ i v o tn í poj i š t ěn í 2 5 % , b ěţ ný úč et 1 5% , -- - - -- - - -- - - -- - -- s po říc í úč t y 7 0% , ţ i v otn í p oj i š tě ní 30 % -- - - -- - - -- - - -- - -- Stav eb ní s p o ř ení 4 0 % p enz i j ní fo nd 50 % Fo nd y 1 0% -- - - -- - - -- - - -- - -- s tav e bn í s po ř ení 9 0 % ţ i v o t ní 10 % -- - - -- - - -- - - -- - -- Stav eb ní s p ře ní 40 % , P enz i j ní při poj i š tě ní 30 %, S po ří c í úč et 40 % , Poj i š t ění 1 0 % -- - - -- - - -- - - -- - -- te rmí nov aný ú č et 50 % s tav e bní s p oř en í 2 0% p enz i j ní p ři p oj i š tě ní 1 5 % ţ ov o tní p oj i š těn í 2% B Ú 13 % 3. S p oř ít e/ i n ve s t uj e te pr a vi d el n ě ? (p ov i nná , s ez n am - pr áv ě j e dn a) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
166
GLOBÁLNĚ
ano
71
72.45%
72.45%
ne
27
27.55%
27.55%
4. P o k ud a n o , u ve ď t e ja ko u čá st k u v K č mě sí čn ě sp oří t e č i in ve s t uje t e, v p ř íp ad ě, ţ e n e, u ve ď te n ul u. ( pov i nn á, č ís l o ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
0
24
24.49%
24.49%
5000
10
10.2%
10.2%
3000
8
8.16%
8.16%
1500
7
7.14%
7.14%
1000
5
5.1%
5.1%
4000
5
5.1%
5.1%
2000
5
5.1%
5.1%
3500
3
3.06%
3.06%
10000
3
3.06%
3.06%
30000
2
2.04%
2.04%
ostatní odpovědi
26
26.53%
26.53%
Sta t is ti ck á d at a b yl a p ro ná sl ed u jíc í výp o čt y o č iš t ěn a o 5 % h o d n ot z kaţ dé s tra n y. STATISTICKÁ POLOHA
HODNOTA
Průměr:
3668.97
Minimum:
0
Maximum:
25000
Variační rozpětí:
25000
Rozptyl:
22470057.02
Směrodatná odchylka:
4740.26
Medián:
2250
167
Modus:
0
5. Ja k vys o k é j so u Va še mě sí čn í di s p o ni bil n í pří j m y ( čá s tk a, k ter o u n es p ot řeb u je te , co Vá m z bý vá p o úh ra dě vš ec h p o vi n n ýc h pl a te b a ná kla d ů, č ás tk a m oţ ná p ro z h od n oc e ní ) ? (p ov i n ná, s ez nam pr áv ě j ed na ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
5 000 Kč a více
58
59.18%
59.18%
do 3 000 Kč
21
21.43%
21.43%
do 500 Kč
11
11.22%
11.22%
do 1 500 Kč
8
8.16%
8.16%
6. K ter é z u ved e nýc h moţ n os tí vyu ţ í vá te p ro pra vi d el né s p oře ní / i n ve s to vá n í ? (p ov i n ná , s ez na m al es p oň j e dn a ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
stavební spoření
54
55.1%
55.1%
penzijní připojištění
52
53.06%
53.06%
běţné účty, případně vkladové účty či vkladní kníţky se splatností do 1 měsíce
37
37.76%
37.76%
ţivotní pojištění
36
36.73%
36.73%
spořící účty
34
34.69%
34.69%
podílové fondy peněţního trhu
9
9.18%
9.18%
jiné
9
9.18%
9.18%
podílové fondy akciové
8
8.16%
8.16%
nespořím/ neinvestuji pravidelně
8
8.16%
8.16%
podílové fondy dluhopisové
5
5.1%
5.1%
termínované účty se splatností nad 1 rok (1 - 3 roky)
5
5.1%
5.1%
akcie
4
4.08%
4.08%
168
podílové fondy nemovitostní
2
2.04%
2.04%
dluhopisy
1
1.02%
1.02%
7. Ja k j e pr o Vás d ů leţ i t á lik vi d n o s t ( o ka mţ i tá do s t u pn o st ) f in a n čn íc h pr o stř e dk ů ? (p ov i n n á, s ez na m - p ráv ě j e dn a) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
část prostředků jsem ochoten/ ochotna zhodnocovat na produktech se splatností do 3 let
34
34.69%
34.69%
velmi, všechny prostředky chci mít k dispozici okamţitě
32
32.65%
32.65%
část prostředků jsem ochoten/ ochotna zhodnocovat na produktech se splatností do 5ti let
19
19.39%
19.39%
část prostředků jsem ochoten/ ochotna zhodnocovat na produktech se splatností delší neţ 5 let
13
13.27%
13.27%
8. C o pre f er u je te př i s vé m roz h o dn u tí , co má n ej vyš ší vá h u ? (p ov i nná , s ez n am - pr áv ě j e dn a) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
zaručená návratnost vloţených prostředků včetně garantovaného zhodnocení
58
59.18%
59.18%
zaručená návratnost vloţených prostředků s moţností vyššího ale negarantovaného výnosu - riziko nulového výnosu
24
24.49%
24.49%
vyšší výnos i za cenu částečné ztráty in vestovaných prostředků
15
15.31%
15.31%
nejvyšší výnos i za cenu vysokého rizika ztráty investovaných prostředků
1
1.02%
1.02%
9. P ři vo l bě b an k y h raj e hl a vn í ro li ši ro ká pr o d uk t o vá na bí d ka. (p ov i nn á, s o uhl as ím - s p íš e s ouhl as í m - n ev ím - s p íš e nes o uhl as í m - nes ou h l as ím ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
spíše souhlasím
41
41.84%
41.84%
spíše nesouhlasím
21
21.43%
21.43%
souhlasím
19
19.39%
19.39%
169
nesouhlasím
10
10.2%
10.2%
nevím
7
7.14%
7.14%
10. Př i vo l b ě ba n k y hr aj e hl a vn í r oli ne j vý h o dn ěj ší p od m ín k y n a tr h u u z vo l e n éh o pr o d uk t u . (p ov i n ná, s o u hl as í m - s píš e s ou hl as ím - nev í m - s píš e nes ou hl as ím - nes ou hl as í m ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
spíše souhlasím
48
48.98%
48.98%
souhlasím
35
35.71%
35.71%
spíše nesouhlasím
9
9.18%
9.18%
nevím
4
4.08%
4.08%
nesouhlasím
2
2.04%
2.04%
11. Př i vo l b ě ba n k y hr aj e hl a vn í r oli do bré j m én o b a nk y, tr a di ce a s t ab ili t a. ( p ov i nn á, s o uhl as ím s píš e s o uhl as ím - nev ím - s píš e n es o uhl a s ím - nes ou hl as ím ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
souhlasím
61
62.24%
62.24%
spíše souhlasím
26
26.53%
26.53%
nevím
4
4.08%
4.08%
spíše nesouhlasím
4
4.08%
4.08%
nesouhlasím
3
3.06%
3.06%
12. Př i vo l b ě ba n k y hr aj e hl a vn í r oli do st u p no s t v m ís tě b yd l i št ě. ( pov i nná , s o uhl as ím - s p íš e s ouhl as í m - n ev ím - s p íš e nes o uhl as í m - nes o u hl as ím ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
souhlasím
45
45.92%
45.92%
spíše souhlasím
41
41.84%
41.84%
nesouhlasím
6
6.12%
6.12%
spíše nesouhlasím
6
6.12%
6.12%
13. Př i vo l b ě ba n k y hr aj e hl a vn í r oli do p or uč en í o d přá t el. (p ov i n ná, s o uhl as ím - s píš e s ou hl as ím nev í m - s píš e nes ou hl as ím - nes ou hl as í m )
170
ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
spíše souhlasím
44
44.9%
44.9%
spíše nesouhlasím
20
20.41%
20.41%
nesouhlasím
13
13.27%
13.27%
nevím
11
11.22%
11.22%
souhlasím
10
10.2%
10.2%
14. Př i vo l b ě b a n k y hr aj e hl a vn í r oli re kla m a. ( pov i n ná, s o uhl as ím - s píš e s ou hl as ím - n ev ím - s píš e nes o uhl as í m - nes ou hl as ím ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
spíše nesouhlasím
45
45.92%
45.92%
nesouhlasím
39
39.8%
39.8%
nevím
8
8.16%
8.16%
spíše souhlasím
5
5.1%
5.1%
souhlasím
1
1.02%
1.02%
15. D ů vo d e m pr o s p oře ní / in ve s t o vá n í j e po uz e ku m ul o va t pe n ěţ ní p ro s tře dk y b ez vý r az n é h o z h od n oc e ní. (p ov i n ná, a no - nev ím - n e) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ne
70
71.43%
71.43%
ano
17
17.35%
17.35%
nevím
11
11.22%
11.22%
16. S p oří m/ i n ve s t uji , pr o t oţ e c hci pr o stř e dk y u c hr án it pře d i nf l ací . (p ov i n ná , an o - nev ím - ne ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ano
59
60.2%
60.2%
ne
32
32.65%
32.65%
nevím
7
7.14%
7.14%
17. S p ok oj ím se s z h o d no ce ní m t ěs ně na d úr o ve ň i n fla ce . (p ov i n ná, a no - n ev í m - n e )
171
ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ne
41
41.84%
41.84%
ano
39
39.8%
39.8%
nevím
18
18.37%
18.37%
18. P oţ a d uj i z h od n oc e ní s vyš š í m vý n o se m i z a c e n u vyš ší h o riz ika ( pov i nn á, ano - n ev í m - ne ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ne
63
64.29%
64.29%
ano
21
21.43%
21.43%
nevím
14
14.29%
14.29%
19. C h ci se z ab ez peč i t na d ůc h od . (p ov i nná , an o - ne v ím - ne ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ano
74
75.51%
75.51%
ne
16
16.33%
16.33%
nevím
8
8.16%
8.16%
20. C h ci z a be z pe či t s vo j i r o di nu . (p ov i n ná, a no - n ev í m - n e ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ano
78
79.59%
79.59%
ne
12
12.24%
12.24%
nevím
8
8.16%
8.16%
21. S p oří m, a b yc h s e z ab e z pe čil /a pr o pří p ad ne na d álý c h vý d a jů . ( pov i nná , an o - n ev í m - ne ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ano
87
88.78%
88.78%
ne
6
6.12%
6.12%
nevím
5
5.1%
5.1%
172
22. S p oří m/ i n ve s t uji z d ů vo d u r ea liz ac i plá n ů v b u d o uc n u (k o u p ě ne m o vi t o st i, au t a, aj .) . ( pov i n ná , ano - n ev í m - ne ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
ano
76
77.55%
77.55%
ne
18
18.37%
18.37%
nevím
4
4.08%
4.08%
23. K t eré p ro d uk t y b ys t e r ád /a vyu ţ il/ a pr o z h od n o c en í V aš ic h fi na n čn íc h pr o stř e dk ů v d o hl ed n é d ob ě ? (Př íp a d ně u ve ď t e d ů vo d a z da m át e d os ta t ek in f or ma cí ). ( pov i n ná , del š í te x t) ak c i e -- - - -- - - -- - - -- - -- -- - - -- - - -- - - -- - -- -- -- - - -- - - -- - - -- - -- ? -- - - -- - - -- - - -- - -- . -- - - -- - - -- - - -- - -- ak c i = ma xi m ál ní m oţ n os t v ý nos u f on d y = p odl e ak tu ál níc h p od mín e k -- - - -- - - -- - - -- - -- ak c i e -- - - -- - - -- - - -- - -- Ak c i e -- - - -- - - -- - - -- - -- ak c i e, ak c i ov é f on d y -- - - -- - - -- - - -- - -- Ak c i e, má m d os ta tek i nf o r mac í -- - - -- - - -- - - -- - -- Ak c i e, s po ř íc í úč e t -- - - -- - - -- - - -- - -- ak c i ov é f on d y -- - - -- - - -- - - -- - -- ak c i ov e g ar an tov a ne f on d y -- - - -- - - -- - - -- - -- BÚ -- - - -- - - -- - - -- - -- bu rz a -- - - -- - - -- - - -- - -- dl uh opi s y -- - - -- - - -- - - -- - -- dl uh opi s y, ak c i e -- - - -- - - -- - - -- - -- F ON D Y -- - - -- - - -- - - -- - -- Fo nd y, ak c i e -- - - -- - - -- - - -- - -- Fo rm u TV s e s ol i dn ím v ý no s em na d 4% s ma x d ob ou v áz an os ti v k l a du do 3 l et , n ebo j i n ou b ez peč n ou s tr uk tu r u. -- - - -- - - -- - - -- - -- Inf or mac í m á m d os t ate rk , al e fi n anč níc h p ros t ř edk ů p r o z h od noc en í ned os t at ek -- - - -- - - -- - - -- - -- i nv es ti c e do n emov i tos tí -- - - -- - - -- - - -- - -- Inv es ti č n í f on d y. -- - - -- - - -- - - -- - -- -
173
IŢP -- - - -- - - -- - - -- - -- Kou pě i nv es ti č níh o z l at a. -- - - -- - - -- - - -- - -- mi mo řá dný úč et ţ i v ot níh o p oj i š tě ní -- - - -- - - -- - - -- - -- ne -- - - -- - - -- - - -- - -- nem ám d os ta č uj íc í i nf o rma c e, ne uv aţ uj i o z m ěn ě -- - - -- - - -- - - -- - -- Ne mám i n fo r mac e ? -- - - -- - - -- - - -- - -- nepl án uj i -- - - -- - - -- - - -- - -- nep ř ed pok l ád ám ţ ád ný př e b ytek n a i nv e s ti c e/s po ře ní -- - - -- - - -- - - -- - -- nev i m -- - - -- - - -- - - -- - -- nev i m -- - - -- - - -- - - -- - -- nev í m -- - - -- - - -- - - -- - -- nev í m -- - - -- - - -- - - -- - -- nev í m -- - - -- - - -- - - -- - -- nev í m -- - - -- - - -- - - -- - -- Nev í m -- - - -- - - -- - - -- - -- nev í m -- - - -- - - -- - - -- - -- nev í m -- - - -- - - -- - - -- - -- Nev í m -- - - -- - - -- - - -- - -- Nev í m,v s o uč as né d ob ě ne mám d os ta tek i nf or mac í. -- - - -- - - -- - - -- - -- ope t v l oz i t c a s t p en ez do f ond u -- - - -- - - -- - - -- - -- penz i j ní p ři p oj i š těn í -- - - -- - - -- - - -- - -- penz i j ní p ři p oj i š těn í, ţ i v ot ní poj i š tě ní -- - - -- - - -- - - -- - -- penz i j ní p ři p oj i š těn í,z aj i š tě n í n a důc ho d, mám d os t i nf o rm a c í -- - - -- - - -- - - -- - -- Penz i j ní p ři p o j i š těn í. St av e bní s p oř en í j i ţ ne ní v ý h od n é. J ak o d ův o d uv á dí m s v ůj v ěk a v ý š i př íj mů. -- - - -- - - -- - - -- - -- Pod íl ov é f on d y -- - - -- - - -- - - -- - -- pod íl ov é fon d y dl u ho pi s ov é -- - - -- - - -- - - -- - -- pod íl ov é fon d y pe něţ ní ho t rh u -- - - - - - - -- - - -- - -- pod íl ov é l i s t y, na bíz í m oţ n o s t s p oři t me nš í č ás tk y a m o ţ nos t v yš š í ho z i s k u neţ na běţ ný c h s po ří c íc h úč tec h, m ys l í m, ţ e m ám d o s tat ek i nfo r m ac í, k te r é pot ř ebuj i -- - - -- - - -- - - -- - -- pouţ ív á m po u z e s p o říc í úč e t, pr ot oţ e ţ á d ný l e pš í p ros t ře dek n ez n á m (v ěc i t yp u " a ţ 6 % z a 2 rok y" j e p r o mě s píš po dv od neţ p ro duk t.. ) -- - - -- - - -- - - -- - -- Pro duk tov ou bu rz u -- - - -- - - -- - - -- - -- -
174
Pro duk t y, k te r é j s o u pr o mn e z aj ím av é a dos t up né j i ţ v yuţ ív á m. Moj e v ol né p en ěţ ní pr os t ř edk y j s ou i nv es t ov á n y d l e m oţ n os tí n aš í ro d i n y. -- - - -- - - -- - - -- - -- r yc hl é ak c i ov é o bc h od y -- - - -- - - -- - - -- - -- s po ře ní -- - - -- - - -- - - -- - -- Spo ře ní ov l ád ané p ř es i n te r net . -- - - -- - - -- - - -- - -- s po říc í úč et -- - - -- - - -- - - -- - -- s po říc í úč et -- - - -- - - -- - - -- - -- s po říc í úč et -- - - -- - - -- - - -- - -- s po říc í úč et - j eš tě s e i nf o r muj i -- - - -- - - -- - - -- - -- s po říc í úč t y -- - - -- - - -- - - -- - -- s po říc í úč t y m i v yhov uj í -- - - -- - - -- - - -- - -- s tát ní dl u ho pi s y -- - - -- - - -- - - -- - -- s tát ní dl u ho pi s y -- - - -- - - -- - - -- - -- Stav eb ní s po ř ení -- - - -- - - -- - - -- - -- s tav e bn í s po ř ení -- - - -- - - -- - - -- - -- s tav e bn í s po ř ení -- - - -- - - -- - - -- - -- Stav eb ní s po ř ení j s e m c h těl v yuţ í t, al e p o r es t ri k c i s t át ní po dp or y aţ po d úr ov e ň v ý nos n os ti těţ k o říc t . -- - - -- - - -- - - -- - -- Te ď z a tí m ţ á dné . -- - - -- - - -- - - -- - -- te rmí nov aný v k l ad -- - - -- - - -- - - -- - -- te rmí nov aný v k l ad -- - - -- - - -- - - -- - -- te rmí nov aný v k l ad -- - - -- - - -- - - -- - -- te rmí nov aný v k l ad -- - - -- - - -- - - -- - -- te rmí nov an y v k l ad -- - - -- - - -- - - -- - -- te rmí nov aný v k l ad -- - - -- - - -- - - -- - -- t y, k te ré uv ád ím na ho ře -- - - -- - - -- - - -- - -- Uv aţ uj i j eš tě o o tev ře né m pod íl ov ém fo n du z am ěř e n é m n a k omo di t y - Ko mo di tn í fon d od ČS O B . -- - - -- - - -- - - -- - -- uţ ţ á dn é -- - - -- - - -- - - -- - -- v do hl e dn é do bě ţ ád né n ov é -- - - -- - - -- - - -- - -- V s o uč as né d obě j s e m s e o p ro duk t y n ez aj ím al a , n em á m t udíţ d os t a teč n é i nf or ma c e. -- - - -- - - -- - - -- - -- V s o uč as né d obě n em á m ţ ádn é pl á n y, d řív e j s e m s po ři l a dos t pe ně z p řes s tav eb ní s po ře ní . -- - - -- - - -- - - -- - -- Vš ec h n y, k te r é c h r ání ús po r y př ed n en ec hav o u p rac k o u s t át u, tz n . s v ý nos em p ře s ahuj íc í m s k u teč n ou i nfl ac i ( ne pl és t s i nd e xem s pot ř ebi t el s k ý c h c e n ). -- - - -- - - -- - - -- - -- V yuţ i tí ţ á dný c h d al š íc h p r o duk t ů z atí m n epl á nuj i
175
-- - - -- - - -- - - -- - -- v z hl ed em k v ěk u ţ ád né ,s t a č í t y, k t er é j s em uv e dl a -- - - -- - - -- - - -- - -- Zaj i š tě né fo n d y Dl uh opi s y, nej r aděj i s t át ní -- - - -- - - -- - - -- - -- z atí m n ec hc i ni c m ěni t -- - - -- - - -- - - -- - -- z atí m n ev í m -- - - -- - - -- - - -- - -- z atí m p ouz e s po říc í úč t y -- - - -- - - -- - - -- - -- Za tím v yuţ ív á m n ej v ý h od ně j š í p ro duk t - mi mo řá dný úč et u ŢP . Nov é moţ nos ti n ez v aţ uj i . -- - - -- - - -- - - -- - -- ţ ádn é -- - - -- - - -- - - -- - -- ţ ádn é -- - - -- - - -- - - -- - -- ţ ádn é -- - - -- - - -- - - -- - -- ţ ádn é, t o b ys me m us el i roz ebí r at j ed en p ro duk t z a d ru hý m, v ětš i na nab íz e ný c h p r oduk tů j e z b yt eč ná neb o ri z i k ov á neb o j e dot uj e s t át po taţ m o d aň ov ý po pl atn ík . Cíl em j e d os t at z o b y v atel p en íz e a t y nás l e dn ě po dl e v l as tn íh o uv áţ en í po uţ ív a t.Pe níz e b y m ěl m aj i tel s á m z ho dn oc o v at v e s m ys l upl né č i nnos ti a n es pol é ha t s e n a něk oo , k do j e ho pe níz e k n ěč em u v yu ţ i j e . Ot áz k o u j e j ak . K d yţ š pa t ně, t ak to ba nk a o dep íš e na úk or o s tat níc h v k l a d ätel ů. T o s tač í. Nás l ed uj íc í otáz k a j e hl ou pos t , z ál eţ í p řec e na i nfl ac i . -- - - -- - - -- - - -- - -- ţ ádn é, v š e c o po tř eb uj i uţ mám -- - - -- - - -- - - -- - -- ţ ádný , mám s tav e bn í s po ře ní - dos tač uj e -- - - -- - - -- - - -- - -- ţ ádný , v š e m ám -- - - -- - - -- - - -- - -- ţ i v otn í poj i š t ě ní 24. J ak ve lk ý ro č ní vý n o s ( v %) p o va ţ u je te z a u sp o k oj i vý ? ( pov i n ná, č ís l o) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
5
27
27.55%
27.55%
3
17
17.35%
17.35%
4
13
13.27%
13.27%
10
6
6.12%
6.12%
8
5
5.1%
5.1%
6
5
5.1%
5.1%
2
5
5.1%
5.1%
20
3
3.06%
3.06%
12
2
2.04%
2.04%
5.00
2
2.04%
2.04%
176
ostatní odpovědi
13
13.27%
13.27%
Sta t is ti ck á d at a b yl a p ro ná sl ed u jíc í výp o čt y o č iš t ěn a o 5 % h o d n ot z kaţ dé s tra n y. STATISTICKÁ POLOHA
HODNOTA
Průměr:
6.04
Minimum:
2
Maximum:
25
Variační rozpětí:
23
Rozptyl:
17.77
Směrodatná odchylka:
4.22
Medián:
5
Modus:
5
25. J ak éh o js te p o hl a ví ? ( pov i n ná , s ez n am - p ráv ě j e dna ) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
muţ
50
51.02%
51.02%
ţena
48
48.98%
48.98%
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
od 30 do 45 let
43
43.88%
43.88%
od 18 do 29 let
24
24.49%
24.49%
od 46 do 55 let
15
15.31%
15.31%
od 56 do 61 let
10
10.2%
10.2%
62 let a více
6
6.12%
6.12%
26. K ol ik j e V ám l et ? ( pov i nná , s ez n am - p ráv ě j e dn a ) ODPOVĚĎ
27. J ak é j e V aše nej vyš š í d os aţ e né vz dě lá ní ? ( pov i nná , s ez n am - p ráv ě j e dn a ) ODPOVĚĎ Vysokoškolské
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
54
55.1%
55.1%
177
Středoškolské
37
37.76%
37.76%
Vyučen
2
2.04%
2.04%
Vyučen s maturitou
2
2.04%
2.04%
Vyšší odborné
2
2.04%
2.04%
Základní
1
1.02%
1.02%
28. J ak ý j e V áš či st ý m ěs í čn í pří je m (z ao kr o uh le n o na c elé tis íc e ) ? (p ov i n ná, s ez na m - p ráv ě j e dn a) ODPOVĚĎ
POČET
LOKÁLNĚ
GLOBÁLNĚ
do 22 000 Kč
46
46.94%
46.94%
od 23 000 Kč do 30 000 Kč
26
26.53%
26.53%
od 31 000 Kč do 50 000 Kč
12
12.24%
12.24%
od 50 000 Kč do 100 000 Kč
12
12.24%
12.24%
více neţ 100 000 Kč
2
2.04%
2.04%
An a l ýz a z aj í ma vý c h s o u visl os t í a z á vi sl os tí ( D ZD )
5
By l y n al e ze n y za j í mav é s o u v i s l os ti u 1 0 o tá ze k . Up oz or ně n í: V p ří pa dě , ţ e s e V ám u ot á z k y z ob r az uj e po uz e j e dn a odp ov ě ď, nej e dná s e p at rn ě o ţ ád ná s en za č ní z j i š t ění . P ři i nt er p re tac i v ý s l edk ů s e v ţ d y ři ďt e t ak é v ý s l ed k y uv e de ný mi v ý š e - pok ud urč i to u odp ov ě ď z v ol i l a v ě tš i n a l i d í, nej s ou z j i š tě ní z aj ím av á ( nap ř . p ok u d j e v ěk 9 0 % res pon de nt ů v r o z mez í 1 5 - 25 l et y, j s o u v eš k e r é z áv i s l os ti k té to o dpov ědi p ra k ti c k y bez c en né ). Ti p : V ys v ětl e ní tét o fu nk c e i s př ík l a d y n al ez n et e v ná pov ě dě 1. Ja ké p ro d uk t y vyu ţ í vá t e v s o uč as né d o bě p ro j ed n oráz o vé z h o d no ce ní ? odp ov ě ď pe nz ij ní př ip o j iš t ěn í :
o
1.7 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di ţ i vo t n í po ji št ěn í n a ot áz k u 1. J ak é p r od uk ty v y u ží v á te v s ouč as né d ob ě p ro j ed no r á zov é zh o dn oc e ní?
odp ov ě ď sp oř ící ú č t y:
o
2.1 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di sp oř ící úč t y na ot áz k u 6. Kte ré z u v e de ný c h mo žn o s t í v y u ží v á t e pr o pr a v i del n é s po ře ní/ i nv es tov án í?
4. P o k ud a n o , u ve ď t e ja ko u čá st k u v K č mě sí čn ě sp oří t e č i in ve s t uje t e, v p ř íp ad ě, ţ e n e, u ve ď te n ul u. odp ov ě ď < 0 - 15 00 > :
o
2.1 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di d o 5 00 K č na ot áz k u 5. J ak v y s ok é j s o u Vaš e měs íč ní di s p o ni bi l n í př íj my (č ás tk a, k t er o u n es p ot ře buj ete , c o V á m zbý v á po ú hr ad ě v š ec h pov i nný c h pl at eb a n ák l ad ů, č ás tk a mo žn á pr o zhod noc en í) ?
178
5. Ja k vys o k é j so u Va še mě sí čn í di s p o ni bil n í pří j m y ( čá s tk a, k ter o u n es p ot řeb u je te , co Vá m z bý vá p o ú h ra dě vš ec h p o vi n n ýc h pl a te b a ná kla d ů, č ás tk a m oţ ná p ro z h od n oc e ní ) ? odp ov ě ď 5 0 0 0 K č a ví c e :
o
1.7 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di so u hl as ím n a ot áz k u 1 3. Př i v ol b ě ba nk y hr aj e hl av n í rol i d o po ruč en í o d p řá tel .
o
1.6 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di ( 50 00 - 3 000 0 > na o táz k u 4. Pok ud a no , uv e ďte j ak ou č ás tk u v Kč měs íč n ě s po ří t e č i i nv es t uj e t e, v p ří pa dě , že n e, uv eď te nul u.
o
1.5 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di o d 5 0 00 0 Kč d o 10 0 00 0 Kč na o táz k u 28. J ak ý j e Váš č i s tý měs íč n í př íj e m ( za ok r ou hl e n o na c el é ti s íc e )?
8. C o pre f er u je te př i s vé m roz h o dn u tí , co má n ej vyš ší vá h u ? odp ov ě ď z ar u če ná n á vr a t n os t vl o ţ e n ýc h pr os tř e dk ů vč e tn ě ga ra n to va n é h o z h o dn o ce ní :
o
1.7 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di ne ví m na o tá z k u 1 5. D ův o de m p ro s po ře ní/i nv es t ov án í j e pou ze k u mul ov a t p eně žn í p ros tř edk y be z v ý r a zn é h o zh o dn o c ení .
11. Př i vo l b ě ba n k y hr aj e hl a vn í r oli do bré j m én o b a nk y, tr a di ce a s t ab ili t a. odp ov ě ď so u hl así m :
o
1.5 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di so u hl as ím n a ot áz k u 9. P ři v ol bě b ank y h raj e hl av n í rol i š i r ok á p ro duk t ov á n ab ídk a.
16. S p oří m/ i n ve s t uji , pr o t oţ e c hci pr o stř e dk y u c hr án it pře d i nf l ací . odp ov ě ď an o :
o
1.6 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di p od íl o vé f on d y a kci o vé n a o táz k u 1. J a k é pr od uk ty v y u žív át e v s ouč a s né do bě p ro j edn o rá zo v é zhod noc en í?
o
1.6 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di vyš š í vý n o s i z a ce n u čá st eč né z t rá t y i n ve s t o va n ý ch pr os tř ed k ů n a o táz k u 8. C o p r efe r uj et e při s v é m ro zh odn ut í, c o má nej v y š š í v á hu ?
o
1.5 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di o d 3 1 00 0 Kč d o 50 0 00 K č n a ot áz k u 2 8. J ak ý j e Váš č i s tý měs íč n í př íj e m ( za ok r ou hl en o na c el é ti s íc e )?
17. S p ok oj ím se s z h o d no ce ní m t ěs ně na d úr o ve ň i n fla ce . odp ov ě ď ne :
o
2.2 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di an o na o táz k u 1 8. Po ža d uj i zh o dn oc e ní s v y š š í m v ý nos e m i za c en u v y š š ího ri zi k a
25 . J ak éh o js te p o hl a ví ? odp ov ě ď m uţ :
o
1.8 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di o d 5 0 00 0 Kč d o 10 0 00 0 Kč na o táz k u 28. J ak ý j e Váš č i s tý měs íč n í př íj e m ( za ok r ou hl en o na c el é ti s íc e )?
27. J ak é j e V aše nej vyš š í d os aţ e né vz dě lá ní ? odp ov ě ď V ys ok o šk ol sk é :
o
1.8 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di o d 5 0 00 0 Kč d o 10 0 00 0 Kč na o táz k u 28. J ak ý j e Váš č i s tý měs íč n í př íj e m ( za ok r ou hl en o na c el é ti s íc e )?
179
o
1.6 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di ( 5 - 8 > na o t áz k u 24 . J ak v el k ý roč ní v ý nos (v % ) pov a žu j ete za us pok o j i v ý ?
28. J ak ý j e V áš či st ý m ěs í čn í pří je m (z ao kr o uh le n o na c elé tis íc e ) ? odp ov ě ď d o 2 2 0 00 K č :
o
1.9 x v etš í p r a v děp od ob nos t p ři o dp ov ě di d o 5 00 K č na ot áz k u 5. J ak v y s ok é j s o u Vaš e měs íč ní di s p o ni bi l n í př íj my (č ás tk a, k t er o u n es p ot ře buj ete , c o V á m zbý v á po ú h r ad ě v š ec h pov i nný c h pl at eb a n ák l ad ů, č ás tk a mo žn á pr o zhod noc en í) ?
Z dr oje re s p o n de n tů Níţ e uv ed ený s ez n am o bs a huj e o dk az y n a n ej v ý z n am n ěj š í s tr ánk y, z e k t erý c h p ři š l i r es p ond en ti (dl e re fe re r u) : ne zj i š t ěn o (8 0 .7 %) v ypl nt o.c z ( 6. 4% ) fac e bo ok .c om ( 3.3 % ) s ea rc h .s ez na m.c z (3 % ) emai l .s ez nam .c z ( 2. 5 %) Z bez peč nos t níc h d ův o dů nej s o u z o br az en y k o mpl e tn í adr es y, z e k te rý c h uţ i v at el é p ři š l i , a ni mi no ri t ní z dr oj e r es p on den tů . V p říp adě n ás l e dov ání o dk az u z outl ook u, i c q neb o po uţ i tí fi r e wal l u obv y k l e n ení moţ n é z d roj z j i s ti t. J e dn á s e o s tati s ti k u náv š t ěv n o s ti dot az n ík u , ni k ol i j eh o ús pěš né ho o des l á ní (z růz ný c h z d roj ů m ohl a bý t ús pěš nos t v y pl ně ní do taz n ík u růz ná ). Ú daj e te d y mo hou s l o uţ i t p ouz e p ro v el mi hr ub ou ori en tac i . Ci ta ce Ma těj k o vá , P. – P r ef er enc e ba nk ov níc h p ro duk tů p ro zhod noc en í pe ně žn í c h p ros t ře dk ů (v ý s l ed k y pr ů zk u mu ) , 2 011 . Dos tu pn é o nl i n e na ht tp: //p r ef er enc e - ba nk ov ni c h - pr od uk .v ypl nt o.c z . Pok u d c hc et e publ i k ov a t v ý s l edk y to hot o pr ůz k u mu na s v ý c h s t rá nk á c h, po př . j e v l oţ i t do s v é s emes tr ál n í p rác e, uv e ďt e pr os ím o dk az na tu to s t rá nk u n eb o rov no u c el ou c i tac i uv ed en ou v ý š e. Sdí le ní Pod ěl t e s e o t uto s t rá nk u s e s v ý mi z n ám ý mi n a t ěc h to s l uţ bác h:
J aggni t o !
Fac eb ook
Poz ná m k y: 1) V yp o ví d a cí h o dn o ta j e urč e na j ednak p o č tem o dp ov ědí , j ed nak pouţ i tý mi oc h ra na mi . 2) Gl o bá l ní p roc en ta s e p o č ítaj í s ohl e d em n a c el k ov ý poč e t res p o nde nt ů, l o kál ní č e tn o st be re p ot a z pouz e re s pon de nt y, k teř í dan ou ot áz k u z odpov ěd ěl i . 3) U ot áz ek t ypu "s ez n am - al es po ň j e dna " s i m ohl i r es p ond en ti z v ol i t v íc e o dpov ěd í, p ro t o s o uč e t pr oc e nt u j edn otl i v ý c h o dpov ěd í nem us í dát doh ro mad y 1 00 % 4) Na p ov i nn o u otáz k u m u s í r es p on de nt z od pov ěd ět pouz e v př íp adě , k d y mu j e z o br az e na . Do taz ník můţ e obs ah o v at s k ok y m ez i ot áz k a mi , tak ţ e l z e na z ák l ad ě urč i tý c h o dp ov ěd í n ěk t er é ot áz k y př es k ak ov a t. 5) Ta to f unk c e j e z at ím v t es tov ac í m s ta di u a j e urč e na s p íš e p r o z ába v u - měj t e na p am ěti , ţ e můţ e z ob raz ov a t i nes m ys l y. V t omt o m om en t ě p ro bí há po uz e au tom ati c k á a nal ý z a dv oj i c v ý rok ů, z av i s l os ti k ombi nac í v ý r ok ů můţ et e z atí m s l e dov at pouz e p ros t ř e dni c tv ím fu nk c e z j i š ť ov á ní z áv i s l os t í o dp ov ěd í.
180
