MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA Lesnická a
dřevařská
fakulta
Ústav tvorby a ochrany krajiny
Rekreační atraktivita vybraného území CHKO Žďárské vrchy
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské pr áce
V ypracoval
Ing. Jitka Fialová Ph.D.
Libor Palas
Brno ( 2008 / 2009 )
Poděkování : Především touto cestou děkuji vedoucí práce a konzultantce paní Ing. Jitce Fialové Ph.D, za odborné vedení, připomínky a důležité rady, které mi během zpracování mé bakalářské práce poskytla. Dále děkuji pracovníkům Obecního úřadu ve Sněžném na Moravě za poskytnutí materiálu a informací o dané lokalitě. Rovněž děkuji pracovníkům Lesní správy v Novém městě na Moravě, kteří mi zapůjčili Lesní hospodářský plán a Hospodářskou knihu Revíru 3 Mílovy.
Prohlášení : Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „ Rekreační atraktivita vybraného území CHKO Žďárské vrchy " zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 476 Zákona č. 111/1998 sb. o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečné práce. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou, si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy university a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle kalkulace.
V Brně dne 25. 6. 2009
…………………………. Libor Palas
ABSTRAKT
Tato bakalářská práce je zpracována na téma „ Rekreační atraktivita vybraného území CHKO Žďárské vrchy“. Cílem práce je zhodnocení možností a nabídek rekreačního využití v okolí obcí Mílovy, Samotín a Blatiny, malých obcí v okrese Žďár nad Sázavou. Jsou vysvětleny základní pojmy, zjištěné přírodní poměry. V rámci terénního průzkumu je zhodnocen vliv velké turistické zátěže na nejatraktivnější lokality zájmového území. Dále jsou popsány možnosti rekreačního využití dané lokality, zhodnoceny rekreační potenciály okolí daných obcí. Klíčová slova : rekreace, turistika, obce Mílovy, Blatiny, Samotín, Krátká, Žďárské vrchy.
ABSTRAKT
This bachelors work is elaborated on theme „ Recreation atractivity choise territory CHKO Žďárské vrchy ". The target is the evaluation of possibilities and offers recreation ussing around the villages Mílovy, Samotín a Blatiny, little villages in district Žďár nad Sázavou. There are explained basic notions and discovered natural condition. Within crosscountry discovered are evaluated influence strong turistic burden on the most atractiv localities on this countrysaid. Next there are described possibilities on this lokality, discovered rekreation possibilities around this villages. Key words : recreation, tourism, villages Mílovy, Blatiny, Samotín, Krátká, Žďárské vrchy.
OBSAH :
1. 2. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 4. 4.1 4.1.1. 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.2.7 4.2.8 4.2.9 4.3 5. 5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2. 5.3. 5.4. 6. 7. 8. 9. 10. 10.1 10.2
Úvod …………………………………………………………………… 1 Přehled problematiky ………………………………………………… 2 Metodika práce ………………………………………………………. 3 Získání dat ……………………………………………………………. 3 Zpracování ……………………………………………………………. 3 Terénní průzkum ……………………………………………………… 3 Kvantifikace funkcí lesů ………………………………………………. 3 Širší územní vztahy a přírodní podmínky ………………………….. 4 Geografická poloha ……………………………………………………. 4 Obce Mílovy, Samotín, Blatiny, Krátká ……………………………….. 4 - 7 Přírodní poměry ……………………………………………………….. 8 Geomorfologie …………………………………………………………. 8 Geologie ……………………………………………………………….. 9 Půdní poměry ……………………………………………………………10 Klimatické poměry …………………………………………………….. 11 Hydrologické poměry ………………………………………………….. 12 Vegetační poměry ………………………………………………………13 - 15 Živočišstvo …………………………………………………………….. 16 Lesnictví ………………………………………………………………... 17,18 Chráněná krajinná oblast CHKO Žďárské vrchy ………………………. 19 - 21 Hospodářské poměry zájmové oblasti ( Revíru Mílovy ) ………………..21 - 24 Výsledky ……………………………………………………………….. 25 Výsledky terénního šetření …………………………………………….. 25 Možnosti rekreačního využití ………………………………………….. 26 Turistický ruch v letní sezóně ………………………………………….. 26 Turistický ruch v zimní sezóně ………………………………………… 27,28 Možnosti ubytování …………………………………………………….. 29 Vyhodnocení rekreačních potenciálů zájmového území ……………….. 30 Vyhodnocení reálných potenciálů a efektů sociálně rekreační zdravotně hygienické funkce lesů zájmového území ………………………………31-33 Návrh rámcových opatření ke zvýšení rekreační atraktivity území …… 34 Diskuze ………………………………………………………………… 35 Závěr …………………………………………………………………… 36 Summary ………………………………………………………………. 37 Zdroje informací ………………………………………………………. 38 Přílohy …………………………………………………………………. 39 Mapy ……………………………………………………………………. 40,41 Fotografie ………………………………………………………………. 42-46
1. Úvod Malebná krajina vrchů a údolí s lesy, poli a lučinami, do které jsou zasazeny obce, vísky, samoty a jiná díla lidských rukou jako rubíny do jedinečného šperku. Krajina zurčících potůčků, šumících říček i lesů, oživená množstvím tvorů, probouzená od jara do podzimu zpěvem ptactva, krajina inspirující vnímavého člověka k myšlení, tvorbě uměleckých děl, prostě k činorodé práci. Vysoké azurové nebe za jasných slunečních dní i jiskřící hvězdy na černé obloze mrazivých nocí. Větrné povětří, mlhy, déšť i sníh, ale i vlahý vánek v parných dnech, osvěžující poutníka za úmorného vedra spolu se stínem stromů alejí.
Chalupy, stavení, zvoničky, kostely, hlasy zvonů dotvářejí scenérii, ve které žily životy tisíce lidí, těch, kteří se v této části horácka narodili a setrvali zde celý život i těch, kteří sem přišli nebo odešli do kraje či do světa.
Sněžensko – místo lopotné práce na kamenitých polích, v lesích, se skalními vyhlídkami do kraje ozdobeného v létě kvítky i lesními plody a v zimě sněhem či jinovatkou. Kvetoucí jarní louky, vonící seno v létě, obrazy v hladinách rybníků, pestrobarevná paleta podzimu, časný podvečer zimních závějí, větrná chumelenice zafukující cesty či lyžařské stopy.
Časem zaváté osudy uhlířů, přetrvávající výrobky železářských hamrů, křehká krása děl ze sklářských hutí. Bylo již dávným údělem lidí na Vysočině, že své živobytí museli těžce v potu tváře vydobývat ze skromné tvrdé země, kterou pracně již téměř osm století přetvářejí v kulturní krajinu. ( Sněžné a Sněženko, Bartoň Jiří, 2002 )
1
2.
Přehled problematiky
Rekreace - činnost člověka v krajiném prostředí, kterou realizuje ve svém volném čase a která slouží k regeneraci jeho fyzických a duševních sil a uspokojení jeho potřeb a zájmů. Typy rekreace - podle časových kategorií : a) krátkodobá rekreace ( max. 3 dny, dopravní čas max. 25% pobytového času ) - každodenní ( popracovní 2 – 3 hodiny) - polodenní ( víkendová ) - jednodenní ( víkendová ) - vícedenní ( 1 - 3 dny ) b)
dlouhodobá rekreace
( více jak 3 dny, dovolenkového
charakteru ) - podle prostorových kategorií :
-
- příměstská ( každodenní, jednodenní ) - ve volné krajině ( krátkodobá, dlouhodobá - středisková ( rekreační oblasti a zařízení ) - pobytová individuální ( chatová, chalupář - podle druhu činnosti : - procházky a klidový odpočinek - pohybová rekreace - myslivost a rybaření - sběr přírodnin Rekreační potenciál území – souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační aktivity člověka Rekreační potenciál lesa
-
souhrn ekologických, vegetačních a hospodářských
podmínek lesa, určujících maximální schopnosti jeho působení na rekreační aktivity člověka. Optimalizace rekreace se řeší formou porovnání rekreačních limitů ( přírodních, hospodářských a kulturně – společenských ) a rekreačních potenciálů krajiny. ( I. Vyskot, 1995 )
2
3
Metodika práce
Analýza současného stavu území se skládá z následujících kroků.
3.1.
Získání dat
Výchozí data pro zhodnocení současného stavu řešeného území jsem získal z Městského úřadu ve Sněžném. Z lesního hospodářského plánu, lesního hospodářského celku Nové Město na Moravě (Lesní správě), jsem získal podrobné informace o porostech, hospodářských souborech, lesních typech, věku a zkamenění dřevin na sledovaném území. Na Lesní správě v Novém Městě na Moravě mě také byla zapůjčena hospodářská kniha a lesní hospodářský plán revíru R 10 Mílovy, kde se nachází zájmové území. Dále jsem zde získal porostní mapu. Také byla použita literatura, publikace, internetové stránky k danému tématu. Při zjišťování rekreačního a sportovního vyžití, krajinného rázu, všech funkcí, hlavně sociálně rekreační funkce, atraktivit a přírodních krás, ubytovacích kapacit jsem hlavně využíval svých vlastních poznatků z této lokality.
3.2.
Zpracování
Na základě všech získaných dat a literatury k dané lokalitě byla sestavena kompletní analýza širších územních vztahů a přírodních podmínek zájmového území. Dále byla sestavena podrobnější charakteristika možností rekreačního, sportovního vyžití a ubytovacích možností v dané lokalitě.
3.3
Terénní průzkum
Terénní průzkum probíhal ve dnech 14. 7. 2008, 10. 9. 2008; 3, 10, 16. 5. 2009.
3.4 Kvantifikace funkcí lesů
Pro hodnocení funkcí lesů byla použita metoda Vyskot a kol. (2003).
3
4.
Širší územní vztahy a přírodní podmínky
4.1
Geografická poloha
4.1.1
Obce Mílovy, Samotín, Blatiny, Krátká Všechny obce spadají pod správu obce Sněžné.
Milovy Počet obyvatel :
24 (trvale žijících)
Nadmořská výška :
600 m.n.m.
První písemná zmínka : 1648 Milovy vznikly v pozdní fázi kolonizace po obou stranách řeky Svratky v místech, kde Svratka tvořila přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou, a tím i hranici mezi různými panstvími. Tak se stalo, že na české straně na panství rychmburském vznikly České Milovy a na moravské straně na území novoměstského panství Moravské Milovy. Když byl na Březinách na území rychmburského panství založen v roce 1648 železářský hamr, začali si krátce nato stavět zdejší dělníci domky v místech dnešních Českých Milov. Významnou událostí pro osadu bylo založení sklářské huti na Českých Milovech v roce 1835 rychmburskou vrchností. Při huti vznikla soukromá škola, pekařský a masný krám a několik obydlí pro skláře a pomocníky. Moravské Milovy vznikly v roce 1731, kdy novoměstské vrchnost povolila třem poddaným, aby si zde postavili domky. Tito první osadníci si postavili chaloupky u Milovského rybníka, který byl založen již v roce 1610 tehdejší majitel novoměstského panství Vilém Dubský z Třebomyslic. Název dostala osada podle zdejších pozemků, neboť již v roce 1587 při odhadu novoměstského panství byly zde uváděny louky a potok "Milojovi". Osada se začala rozrůstat především po roce 1740, kdy zde byla postavena vysoká pec na výrobu železa Do roku 1790 zde byl postaven také vrchnostenský dvůr a při něm později kořalna. V roce 1850 byly Moravské Milovy přičleněny ke Sněžnému (tehdy Německé) a zůstaly zde dodnes jako část obce pod názvem Milovy. Od roku 1850 do roku 1927 byly České Milovy osadou obce České Křižánky. Od roku 1975 byly přičleněny ke Sněžnému, v roce 1990 se osamostatnily. Geologické podloží Milov tvoří převážně dvojslídné ruly. Územím Moravských Milov proniká ve směru SZ-JV pruh svorových rul a pruh dvojslídných svorů. Milovy leží v
4
tzv. Milovské kotlině, kde jedinečný úsek meandrujícího toku Svratky vytváří nejkrásnější a přírodovědecky nejpozoruhodnější údolní nivu této řeky. V roce 1935 zde byl postaven turistický hotel, a tím byl dán základ nynějšímu rekreačnímu využití této oblasti. Dnes jsou Milovy významným rekreačním střediskem a východiskem túr do nejkrásnějších částí Žďárských vrchů. Jihozápadně od Milov je dobře dostupný vrcholový hřeben Žďárských vrchů. V roce 1989 byl u Milovského rybníka vybudován nový moderní hotel Devět skal OREA. (Obecní úřad Sněžné) Blatiny Počet obyvatel :
40
Nadmořská výška :
630 – 690 m. n. m.
První písemná zmínka : 1707 Zatímco první osady na Novoměstsku vznikaly již ve 13. století, Blatiny patří mezi několik sídel, které byly založeny na tehdejším novoměstském panství až v poslední fázi kolonizace na počátku 18. století. Do té doby bylo území, na kterém se Blatiny nacházejí, zalesněno a patřilo pod správu rychtáře v Německém (dnešní Sněžné). Rozvíjející se výroba v železářských hutích novoměstského panství vyžadovala stále větší potřebu dřevěného uhlí, tím rostly i požadavky na těžbu dřeva. Tím pravděpodobně došlo na přelomu 17. a 18. století k vykácení lesa na území dnešních Blatin. V roce 1707 rozhodla novoměstská vrchnost, že vymýcenou část lesa neosází, a dovolila dělníkům pracujícím v lesích a v panských podnicích, aby si zde postavili domky a hospodařili na zdejších loukách. Když ze bylo v roce 1735 již 16 chaloupek, dala představená novoměstského panství hraběnka Hohenzollernová pozemky zaměřit a předepsala také osadníkům povinnosti vůči vrchnosti. V roce 1768 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má zahrádku a tři květy. Později se ve znaku objevuje lípa. Původní název, který vystihuje, že jde o nové založení, o novou obec, byl v 19. století počeštěn na Novosady, avšak lidově se říkalo téměř vždy Blatiny. Oficiálně se tento název začal používat až od roku 1924. Název Blatiny od počátku vyjadřoval skutečnost, že obec byla založena na bahnitém terénu. Blatiny byly mezi lety 1850 - 1904 spojeny se Samotínem, od roku 1962 jsou součástí obce Sněžné. V geologickém podloží se katastrem obce táhnou ve směru SZ-JV pruhy amfibolitů, svorových rul a dvojslídných svorů. Zbytek tvoří dvojslídné ruly. Blatiny 5
jsou typickou vsí pozdní horské kolonizace s rozptýlenou zástavbou. Jednotlivé chalupy vznikaly uprostřed obdělávaných polí, luk a pastvin. Roztroušené chalupy, mnohde ještě se zachovalou lidovou architekturou, jsou schovány pod mohutnými korunami stromů a obklopeny zjara rozkvetlými loukami. Celá ves tvoří v tomto období jedinou velkou zahradu plnou lučních květů. Blatiny uchvátily svou krásou a svou jedinečností mnoho významných umělců, zejména malíře Josefa Jambora (1887 - 1964), který zde trávil většinu roku. Tento rodák z Pohledce u Nového Města na Moravě jinak žil a tvořil v Tišnově. Blatiny jsou také jedním z častých východisek pěších túr na vrcholové skály centrálního hřbetu Žďárských vrchů, zejména na nejbližší Dráteničky (775 m). V Blatinách u č. 17 je chráněná lípa velkolistá o obvodu kmene 620 cm a výšce 25 m. (Obecní úřad Sněžné) Samotín Počet obyvatel :
22
Nadmořská výška :
700 – 730 m.n.m.
První písemná zmínka : 1717 Samotín je jedním ze sídel, které vznikly na území bývalého novoměstského panství až v poslední fázi kolonizace, a to na počátku 18. století. Do té doby bylo území, na kterém se nachází Samotín, zalesněno a patřilo pod správu rychtáře v Německém (dnešní Sněžné). Rozvíjející se výroba v železářských hutích novoměstského panství vyžadovala stále vyšší potřebu Samotín je jedním ze sídel, které vznikly na území bývalého novoměstského panství až v poslední fázi kolonizace, a to na počátku 18. století. Do té doby bylo území, na kterém se nachází Samotín, zalesněno a patřilo pod správu rychtáře v Německém (dnešní Sněžné). Rozvíjející se výroba v železářských hutích novoměstského panství vyžadovala stále vyšší potřebu dřevěného uhlí, tím i větší požadavky na těžbu dřeva. Tak došlo pravděpodobně i k vykácení lesa v místě zvaném "Na Samotíně". V roce 1717 dovolila novoměstská vrchnost, aby si dělníci pracující při panských podnicích postavili na tomto místě domky a obdělávali okolní půdu. Když zde bylo v
6
roce 1735 již 8 osadníků. Tak vlastně vznikl dnešní Samotín, jehož název pochází od jména místní části lesa. Obec zůstala již při novoměstském panství a sdílela jeho osudy. V roce 1767 dostala vlastní pečeť, ve znaku má zajíce u jehličnatého stromu a nad ním zářící slunce. Samotín je typickým příkladem sídla s rozptýlenou zástavbou. Obytná stavení (některá ještě dnes roubená) byla situována přímo do obdělávaných pozemků a jsou nyní obklopena na jaře bohatě rozkvétajícími loukami. Pastviny a pole jsou rozčleněny mezemi a kamenicemi, na kterých nejčastěji rostou jeřáby, lísky a šípkové růže. Je to téměř zapomenutý kout panenské přírody, která inspirovala mnoho malířů v jejich tvorbě. Protože se Samotín nachází na samotném okraji centrálního hřbetu Žďárských vrchů, je jedním z nejčastějších východisek túr k některým vrcholových skalám. V 18. století se v okolí Samotína také těžila železná ruda. Z roku 1741 je zmínka o 4 šachtách poblíž cesty ze Samotína do Blatin. V prvním pololetí 19. století byla těžba ukončena. Místní legendou se stala samotínská hospoda a její "Samotínský vánek". Samotínský vánek byl bylinný likér, který podle vlastního receptu vyráběl a návštěvníkům samotínské hospody prodával bývalý hostinský pan Emil Tlustoš. Samotínská hospoda byla oblíbenou zastávkou všech turistů, navštěvovala ji také řada umělců. po smrti pana Tlustoše však zůstala svérázná hospůdka uzavřena. (Obecní úřad Sněžné) Krátká Počet obyvatel :
24
Nadmořská výška :
710 m.n.m.
První písemná sbírka : 1727 Zatímco první osady na Novoměstsku vznikaly již ve 13. století, tak teprve počátkem 18. století pronikalo trvalé osídlení do posledních ještě dosud neosídlených míst. Novoměstské panství náleželo od roku 1699 Nadačnímu ústavu šlechtičen "Mariánská škola" v Brně. V roce 1721 byla jmenována nové představená tohoto ústavu, a to hraběnka Marie Josefa Hohenzollernová. Ta v roce 1727 povolila, aby na vykácené části lesa Teplá, v hájenství, které příslušelo pod nynější Sněžné, si dělníci pracující v lese a na kadovských železárnách postavili domky a obdělávali vymýcené paseky. Po osmi letech, v roce 1735, když už zde bylo deset domků, dala hraběnka pozemky zaměřit a předepsala obyvatelům nové obce povinnosti vůči vrchnosti. 7
V současné době je délka vesnice při silnici Kadov - Sněžné pouze asi 200 m. Při novoměstském panství již obec zůstala. V roce 1764 dostala pečeť, ve znaku je korunovaný zkřížený špičák se sekerou. V roce 1850 byla obec přičleněna ke Kadovu, osamostatnila se však v roce 1867. Částí Kadova se stala opět od roku 1964 a od roku 1992 je částí Sněžného. V geologickém podloží se katastrem Krátké táhnou ve směru SZ-JV pruhy amfibolitů a svorových rul, zbytek tvoří dvojslídné ruly. Krátká je jednou z nejmladších obcí na Novoměstsku. Po původním názvu obce zůstal název u vrchu Teplá (782 m), který je vzdálen asi 1,5 km SZ od obce a je místem značného rozhledu. V Krátké se uchoval jeden z nejhodnotnějších celků lidové architektury ve zdejší oblasti. Malebnost lidových staveb je umocněna jejich vhodným začleněním do krajiny. Dosud se zde zachovaly zbytky zemědělských úprav krajiny z období pozdní kolonizace. Louky, pastviny a pole jsou maloplošně členěny mezemi a kamenicemi, většinou porostlými keři a stromy. V lidové architektuře zde převládá typ malých horských usedlostí.. V okolí obce se také těžila železná ruda, a to zejména pro kadovskou huť. Těžba je zmiňována již v roce 1741, kdy se těžilo v jedné šachtě po pravé straně cesty z Krátké na Vříšť. Na počátku 19. století již byly zásoby rudy vyčerpány. (Obecní úřad Sněžné) 4.2
Přírodní poměry
4.2.1
Geomorfologie
Zájmové území revíru Milovy patří do oblasti celku
Českého masivu Českomoravské vysočiny
podcelku Žďárských vrchů
Nachází
se
jihovýchodně
od
centrálního
masivu
žďárských
vrchů,
geomorfologického okrsku devítiskalské vrchoviny s nejvyšším bodem Devět skal (836,3 m.n.m.).
Na území převažuje erozně denudační reliéf ploché vrchoviny .
Vrásová tektonika odolnějších granitizovaných rul a migmatitů podmiňovala průběh hlavních rozvodních hřbetů, jež jsou odděleny široce rozevřenými postupně se
8
zahlubujícími údolími s plochými úvalovitými uzávěry ( Milovské údolí ).
Toto
utváření je označováno jako tzv. žďárský typ reliéfu. Například řeka Svratka tvoří 0,5 km severovýchodně od obce Mílovy údolní nivu meandrujícího toku. Na hřbetech jsou typickými krajinnými prvky skalní útvary. K nejznámějším patří Čtyři palice, Malinská skála a Dráteničky. Svislé skalní stěny o výšce až 35 metrů jsou přemodelované kryogenními procesy v chladných obdobích pleistocénu a označujeme je jako mrazové sruby. Od jejich úpatí vybíhají kryoplanační terasy se suťovými haldami a balvanovými proudy, které se někdy skládají v rozsáhlá kamenná moře. Povrch skalních stěn bývá často pokryt drobnými vroubenými tvary, mezi které řadíme voštiny (např. Malinská skála ), skalní výklenky ( Čtyři palice ) a pseudoškrapy (Milovské Perničky). Ojediněle jsou zastoupeny i puklinové jeskyně ( Malinská a Drátenická skála ) a skalní tunely ( Dráteničky ). Procesy zvětrávání vznikly na temenech skal vzácné skalní mísy, místně nazývané perničky. Jsou vytvořeny např. na Čtyřech palicích, Milovských a Rybenských Perničkách. Milovskou kotlinou, zahloubenou v měkčích svorových horninách tokem řeky Svratky, je oddělen geomorfologický okrsek Borovského lesa rozkládající se východně od zájmového území. Nadmořské výšky se pohybují od 580 m.n.m. (řeka Svratka u obce Březiny) do 830 m. n.m. (vrchol Křovina, jihovýchodní část devitiskalského masivu ). ( Správa CHKO Žďárské vrchy)
4.2.2
Geologie Revír
Mílovy,
jako
součást
Žďárských
vrchů,
nacházejících
se
na
severovýchodním okraji centrální části Českého masivu, se geologicky formoval koncem paleozoika variským vrásněním. Téměř celé zájmové území leží na svrateckém krystaliniku. Jen východně mírně zasahuje poličské krystalinikum. Je budováno převážně migmatity a dvojslídými ortorulami, jež se střídají s různě mocnými konformně uloženými polohami svorů a svorových rul. Středem krystalinika probíhají pruhy výrazně hrubozrnných, tzv. „okatých“ dvojslídých ortorul, vystupující ve sklaních výchozech. Úzké pruhy v rulových horninách tvoří amfibolity a skarny, často s ložisky železných rud dobývaných od středověku např. v okolí Kadova ( 1 km západně od obce Krátká ). V dalším geologickém vývoji byl ráz oblasti formován ve starším kvartéru (pleistocénu) mrazovým zvětráváním skalních masivů , při němž byly rozpadlé bloky 9
hornin pomalu unášeny kongeliflukcí po svazích a hromaděny v podobě hlinitokamenitých sedimentů nebo kamenných moří ( 200 – 500m východně od Malinské skály ).
4.2.3
( Správa CHKO Žďárské vrchy)
Půdní poměry Zájmové
území
z největší
části
pokrývají
kambizemě.
Vzhledem
k
půdotvornému substrátu jsou zpravidla kyselé, s přibývající nadmořskou výškou se zvyšuje obsah kyselého humusu a klesá hodnota stupně sorpční nasycenosti půd. Ve vrcholových polohách s chladným humidním klimatem jsou vytvořeny podzoly, zastoupené asi na 10% rozlohy oblasti. V této skupině půd převažuje podzol kambizemní nad podzolem typickým. Ostrůvkovitě je zastoupena skupina ochrických půd. Jedná se o mladé půdy vytvořené na úpatních haldách skal, balvanových proudech a suťových svahových pokryvech, zejména ve vrcholové části Žďárských vrchů. Patří k nim litozem a regozem, která má již vytvořen humusový horizont. Nejčastěji se vyskytují regozemě psefitické, místy i balvanité. Ve sníženinách (20 % rozlohy oblasti), je zastoupena skupina půd hydromorfních. Tyto oblasti se stálou vysokou hladinou podzemní vody pokrývají gleje, přecházející ve vyšších okrajích v periodicky podmáčené pseudogleje a semigleje. Místy vykazují povrchové zrašelinění, které je řadí k organozemním glejům a pseudoglejům, např. u obce Samotín, kde se nachází podmáčená, zrašelinělá louka. Na sedimentech v údolních nivách řek jsou v malém rozsahu vytvořeny fluvizemě, např. údolí řeky Svratky. 4.2.4
Klimatické poměry Klimaticky patří Žďárské vrchy k chladnějším, vlhčím a značně větrným
územím. Velká mohutnost vrchů řadí toto území ke klimatické oblasti CH 3 – studené ( Quitt ), kde panuje podhorské klima. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6,8°C v nejnižších a 5°C v nejvyšších polohách. Vegetační období trvá cca 200 dnů. Průměrný roční úhrn srážek se obvykle pohybuje v intervalu 650-875 mm, přičemž v polohách nad 800m n. m., dosahuje 1100mm. Ve vyšších polohách stoupá podíl horizontálních
10
srážek a v inverzních situacích v zimním období se tvoří námraza poškozující lesní porosty. Sněhová pokrývka zde leží v průměru od začátku listopadu do začátku dubna. Dosahuje obvykle do 35cm v nižších polohách ( Milovy 600 m.n.m ). Ve vyšších polohách ( 700 – 750 m.n.m samotínské louky) dosahuje 50 – 60 cm a ve vrcholových partiích výškách přes 800 m.n.m., Křivý javor 833 m.n.m., Křovina 830 m.n.m., může mimo les výjimečně přesáhnout 100 cm. Devět kilometrů severně od obce Mílovy se nachází profesionální meteorologická stanice ČHMÚ. Je umístěna 500 metrů východně od obce Svratka ve výšce 733 m.n.m. Svůj provoz zahájila 13.7. 1951, od roku 1971 zajišťuje nepřetržitý provoz. Stanice nezajišťuje jen informace o aktuálním stavu počasí, ale i dlouhodobý klimatologický monitoring. Součástí nadstandardních aktivit je měření koncentrací imisí a prachu.
(Správa CHKO Žďárské vrchy)
Klimatické informace : dlouhodobé průměry od roku 1961 – 1990. Dlouhodobý teplotní průměr vzduchu…………..5,7 °C Průměrný roční úhrn srážek……………………750,6 mm Průměrná roční délka slunečního svitu………..1571,7 hodin Denní extrémy : Maximální teplota vzduchu …………………….33,9°C , 27.7. 1983 Minimální teplota vzduchu……………………...- 30°C, 9.2. 1956 Maximální denní úhrn srážek……………………106 mm, 13.8. 2002
Průměrné měsíční teploty ( t°C) :
Tab. 1 měsíc
I
II
III
IV
V
VI
VII VIII IX
teploty -4.4 -2.9 0.5 5.2 10.3 13.4 15
11
X
XI XII
14.8 11.4 6.8 1
-2.7
měsíc
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII IX
X
XI
XII
srážky 43.7 40.3 41.1 54.2 86.7 97.5 91.4 97.4 60.9 44.8 51.3 52.1 Tab. 2
Průměrný měsíční úhrn vertikálních srážek srážek ( mm) :
měsíc
I
svit
47.8 64.8 108.6 150 195 199.7 209.6 203.3 151 126 50.5 41.1
Tab. 3
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Průměrná měsíční délka slunečního svitu (hodin ) ( ČHMÚ, meteorologická stanice Svratouch )
4.2.5
Hydrologické poměry Příznivé podmínky z hlediska hydrologické bilance území, dané vyššími úhrny
atmosférických srážek a vysokými hodnotami součinitele odtoku, byly důvodem pro vyhlášení Žďárských vrchů za chráněnou oblast přirozené akumulace vody (vládním nařízením č. 40/1978). Chráněnou krajinnou oblastí prochází hlavní evropská rozvodnice, dělící oblast na severozápadní část (asi 54%), odvodňovanou řekami Chrudimkou, Sázavou a Doubravou, (povodí Vltavy) do Severního moře a jihovýchodní část (asi 46%), z níž jsou odváděny vody Svratkou a Oslavou (povodí Moravy) do Černého moře. Vedle těchto toků zde pramení řada drobnějších potoků, které vytvářejí poměrně hustou říční síť chráněného území. Její zvláštností jsou četná nevýrazná rozvodí s bifurkacemi vod do obou úmoří, např. bifurkační území řeky Sázavy na radostínském rašeliništi, asi 1 km severně od rybníku Velké Dářko. Na vodních tocích oblasti, zejména v povodí Sázavy, Oslavy a Doubravy, byly od středověku budovány četné rybníky. V současné době je funkčních 187 rybníků různé velikosti, z nichž největší je Velké Dářko o rozloze 205 ha a celkovém objemu 3,56 mil.m3 vody. Dále zde byly postaveny přehradní nádrže Hamry, Strž, Staviště a Pilská.
12
Největší vodní plochy : Velké Dářko 205 ha, soustava bohdalovských rybníků 110 ha, Veselský r. 87 ha, Matějovský r. 69 ha, Vodní nádrž Hamry 66 ha. Nejvýše položené vodní plochy : Rybník Sykovec (obec Tři studně) – 724 m.n.m., rybník Medlov – 710 m.n.m., obě vodní plochy se nachází 4 km západně od zájmového území. Vodstvo zájmového území : Řeka Svratka protíká zájmovým územím na 6 až 7 kilometru od pramene, který se nachází asi 500m severně od Žákové hory. Milovský rybník se nachází v katastrálním území obce Milovy u hotelu Devět skal, má rozlohu 6,5 h, maximální hloubku 3,5 metru. Má tři přítoky. Ze severu přitíká Řásenský potok, délka toku 4 km, pramení pod vrcholem Devět skal . Z jihu Blatinský potok s délkou 2 km. Z jihozápadu přitíká Černý potok s délkou toku 2.1km. Pramení na podmáčené, zrašelinělé louce u obce Samotín, kde tvoří velice cenný a chráněný biotop. Odtok milovského rybníka se vlévá po 300 metrech do řeky Svratky.
4.2.6 Vegetační poměry Žďárské vrchy leží v centrální části hercynské biogeografické podprovincie. V regionálně
fytografickém
členění
patří
do
fytogeografického
obvodu
České
oreofytikum, fytogeografického okresu 91. Žďárské vrchy, s okrajovým zastoupením fytogeografických okresů Českomoravského mezofytika, z nichž od severozápadu zasahují Železné hory podokresem 69 b. Sečská vrchovina, od jihovýchodu 67. Českomoravská vrchovina a od západu 66. Hornosázavská pahorkatina. Díky převládajícímu minerálně chudému geologickému podloží a drsnějšímu klimatu lze chráněnou krajinnou oblast charakterizovat jako nepříliš vegetačně pestrou a floristicky poměrně chudou.
13
Až do středověké kolonizace ve 13. století pokrýval území chráněné krajinné oblasti s výjimkou plošně nevýznamných segmentů skal a rašelinišť stinný, v okolí pramenišť a mokřadních sníženin močálový, pralesní hvozd. Fragmenty blízké těmto přirozeným lesním společenstvům se na některých stanovištích zachovaly až do současnosti a jsou předmětem ochrany v síti zvláště chráněných území. Charakteristickým typem lesní vegetace vyšších poloh oblasti byly acidofilní smrkové bučiny svazu Luzulo fabion , jejichž dřevinnou skladbu tvořily buk lesní Fagus silvatica, smrk ztepilý ( Picea abies ) a jedle bělokorá ( Abies alba ). Fragmenty těchto společenstev se v malé míře zachovaly na špatně hospodářsky přístupných skalnatých stanovištích hřbetů Žďárských vrchů. Charakteristické, oproti okolním lesům Českomoravské vrchoviny, bylo i značné zastoupení podmáčených smrčin svazu Piceion excelsae. V jejich dřevinné skladbě dominovaly smrk a jedle s příměsí buku nebo olše lepkavé ( Alnus glutinosa ). V nižších polohách chráněné krajinné oblasti byly značně rozšířeny jedlové bučiny. Zbytky těchto společenstev, v jejichž dřevinné skladbě dominovaly buk a jedle s příměsí smrku a na živnějších stanovištích i javoru klenu ( Acer pseudoplatanus ), jsou zachovány na Žákově hoře, Ransku, vesměs však byly také přeměněny na převážně smrkové hospodářské porosty. Vegetace luhů a olšin byla ve vyšších zamokřených polohách reprezentována zejména smrkovými olšinami asociace Piceo - alnetum, zachovanými například v PR Olšina u Skleného. V jejich dřevinné skladbě převládá olše lepkavá s různou příměsí olše šedé ( Alnus incana ) , v podrostu s pokryvy vlhkomilných mechů jsou vtroušeny některé horské druhy mj. čarovník alpský (Circaea alpina)
a mléčivec alpský
(Cicebrita alpina). V nižších polohách se na bohatších stanovištích se zachovaly prameništní a potoční jasanové olšiny, v jejichž porostní skladbě dominují olše s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior ) a v bylinném podrostu je hojná bledule jarní ( Leucojum vernum), Jen asi 1% rozlohy chráněné krajinné oblasti pokrývaly reliktní acidofilní bory. Fragmenty těchto společenstev se ostrůvkovitě zachovaly na některých rulových skalních útvarech (např. Milovské Perničky, Čtyři palice ). Borovice zakrnělého vzrůstu obvykle doprovází bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia).
14
Acidofilní bory se dále vyskytují na rašeliništích, která tvoří charakteristický krajinný prvek chráněného území. Společenstva rašeliništní borové smrčiny asociace s borovicí lesní, smrkem ztepilým a břízou pýřitou (Betula pubescens) se zachovala u Velkého Dářka. V podrostu jsou zde rozšířeny keříčky brusnic mj. borůvky bahenní (Vaccinium ulliginosum) a klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), spolu s nápadnými trsy suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). V Dářském rašeliništi se zachovala i vrchovištní společenstva rašelinního blatkovém boru, kde se vyskytuje na jediném místě Českomoravské vrchoviny populace borovice blatky (Pinus rotundata), vytvářející zde hybridní roje s borovicí lesní. Vlivem antropických vlivů, především odlesnění, vznikla společenstva vlhkých až trvale zamokřených a rašelinných luk, kde se zachovala ostřicovo-rašeliníková společenstva . Tyto louky jsou významné výskytem kriticky a silně ohrožených druhů jako je ostřice dvoudomá (Carex dioica), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). Z nižších rostlin jsou v oblasti významně rozšířeny mechorosty. Na rašeliništích a rašelinných loukách rostou mechy boreálního charakteru, jako jsou štírovec dutolistý (Scorpidium scorpidioides), plstnatec rašelinný (Helodium blandowii), plodník tuhý (Polytrichum strictum), Na skalnatých stanovištích často rostou štěrbovka skalní (Andreaea rupestris), těhovec bezžebrý (Hedwigia ciliata), stebník mnohoplodý (Cynodontium polycarpun), Na Žďárských vrších se významně uplatňují některé druhy montánní, submontánní. Například pernatec horský ( Lastrela limbosperma ), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia ), mléčivec alpský (Cicerbita alpina ), sedmikvítek evropský (Trientalis europea ), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), čarovník alpský (Circea alpina ), Ojediněle rostou v chráněné krajinné oblasti druhy alpského migrantu, jako jsou pleška stopkatá (Wilmettia stipitata ), řeřišnice trojlistá (Cardamine trifoliata ) a dřípatka horská (Soldanella montana ) nebo karpatského migrantu např. vrba slezská (Salix silesiaca ). Antropickým ovlivněním vegetace vystupňovaným v druhé polovině 20.století došlo v důsledku přímých či nepřímých změn životního prostředí rostlin k závažnému kvalitativnímu i kvantitativnímu ochuzení a ohrožení flóry chráněného území. Podle seznamu zvláště chráněných cévnatých rostlin podle vyhlášky č. 395/92
15
sb., je 5 druhů rostoucích v CHKO Žďárské vrchy řazeno mezi kriticky ohrožené, 24 druhů je silně ohroženo a 28 druhů figuruje v kategorii ohrožených. Z regionálního pohledu zde 42 druhů cévnatých rostlin prokazatelně vyhynulo, 50 druhů lze považovat za nezvěstné a výskyt 20 druhů zůstává nejasný. Kriticky ohroženo je 61 druhů, dalších 23 druhů je vzácných, 67 druhů silně ohrožených, 81 druhů patří mezi ohrožené a 87 druhů je řazeno do skupiny vyžadující další pozornost. (Správa CHKO Žďárské vrchy)
4.2.7
Živočišstvo Ze zoogeografického hlediska leží Žďárské vrchy ve faunistickém obvodu a
okrsku Českomoravská vrchovina, v provincii listnatých lesů, s malým podílem horských území Českého masivu. Elementy horské lesní fauny se významněji uplatňují ve vyšší a klimaticky drsnější centrální části oblasti. Převažuje podhorská lesní fauna hercynsého původu, relativně nejlépe zachovaná ve zbytcích původních bučin. Významné druhy živočichů : Savci: jezevec lesní (Meles meles), vydra říční (Lutra lutra), kuna lesní (Martes martes), lasice kolčava (Mustela erminea), lasice hranostaj (Mustela musela) ježek západní (Erinaceus europaeus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), rejsek horský (Sorex alpinus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva), datel černý (Dryocopus martius), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), skorec vodní (Cinclus cinclus), čáp černý (Ciconia nigra), volavka popelavá. Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), zmije obecná (Vipera vipera). Hmyz: okáč černohnědý (Erebia ligea), okáč stříbroskvrnný ( Coenonympha tullia), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek topolový (Limenitis populi).
16
Dle výsledků mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice (2001-03) lze na území CHKO Žďárské vrchy zastihnout více než 160 druhů ptáků. Bylo prokázáno 108 hnízdících druhů,
územím pravidelně protahuje 28 druhů a jako
ojedinělý lze považovat výskyt 13 druhů. Cennými biotopy z hlediska výskytu živočišstva jsou i vlhké rašelinné louky, lada s rozptýlenou dřevinnou vegetací a vřesovištními formacemi, dále pak vodní biotopy s břehovými porosty a na ně navazující mokřady. V těchto zachovalých fragmentech přirozených a přírodě blízkých společenstev žije řada ohrožených druhů živočichů. Tekoucí vody patří převážně do pstruhového pásma, typicky vyvinuté lipanové pásmo je na řece Svratce pod Jimramovem. Z hlediska myslivosti je vedle běžných druhů zvěře významný výskyt původní populace jelena evropského (Cervus elaphus) v chovné jelení oblasti Žďárské vrchy. Občas se sem zatoulá ze Šumavy rys ostrovid (Lynx linx). Počty zvláště chráněných živočichů na území CHKO Žďárské vrchy : Ohrožené – 45 druhů, silně ohrožené – 45 druhů, kriticky ohrožené – 13 druhů. Celkem 103 zvláště chráněných živočichů.
4.2.8 Lesnictví CHKO Žďárské vrchy patří 46% lesnatosti mezi nadprůměrně zalesněná území ČR. Náleží do přírodní lesní oblasti (PLO 16) Českomoravská vysočina, přičemž výše položená centrální část s rozsáhlými lesními komplexy je řazena do podoblasti Žďárské vrchy. Z hlediska vegetační stupňovitosti převládá 6. smrkobukový lesní vegetační stupeň, jen okrajově nižší polohy CHKO jsou řazeny do 5. jedlobukového stupně a výjimečně na stanovištích podmáčených a rašelinných jedlových smrčin byl vylišen i 7. bukosmrkový stupeň. Současná dřevinná skladba je ve prospěch jehličnatých porostů. Smrk je zastoupen z 86,2%, borovice 5,5%, modřín a ostatní jehličnany 1,3%, jedle jen 1%. Zastoupení buku kleslo na pouhá 2%, dále zde rostou olše 2%, břízy 1,3% a ostatní listnaté dřeviny 0,7%.
17
Dřívější přirozená dřevinná skladba:
převládal buk lesní (Fagus silvatica
35,6%) a jedle bělokorá (Abies alba 32,4%) ve stinných lesích, v nichž na minerálně bohatších půdách rostl v příměsi javor klen (Acer pseudoplatanus 0,2%) a vtroušen byl jilm horský (Ulmus glabra). Smrk ztepilý (Picea abies) byl značně zastoupen (27,3%) zejména na minerálně chudých a podmáčených stanovištích. Borovice lesní (Pinus silvestris) byla rozšířena na rašeliništích a skalnatých výchozech (3,8%), kde ji doprovázely bříza pýřitá a bělokorá (0,2%), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a ojediněle i borovice blatka (Pinus unicinata). Na prameništích a potočních nivách byla zastoupena olše lepkavá (Alnus glutinosa) (0,3%). Žďářením pralesa při kolonizaci území, pastvou dobytka a zejména zvyšující se potřebou dřeva k provozu železářských hamrů a hutí i pozdější sklářskou výrobu se rychle snižovalo zastoupení lesa a měnila se i jeho skladba. Původní převážně jedlobukové porosty byly vytěženy a v holosečném hospodářství zaváděném od konce 18. století byly obnovovány převážně smrkem. Převládají stanoviště kyselé řady, tvořící více než 39% rozlohy porostní půdy, na 14% je zastoupena živná a v nepatrném rozsahu 0,8% humusem obohacená řada. Takřka třetinu rozlohy porostní půdy zaujímá oglejená řada, řada vodou obohacených stanovišť 9,6% , podmáčená řada 2% a rašelinná 1,8%. Na těchto stanovištích však dosud převažují hospodářsky změněné stejnověké smrkové porosty s mizivou příměsí jiných dřevin. Nevyhovující je také věková struktura porostů, vykazující dvojnásobný přebytek 6. věkového stupně v důsledku rozsáhlých kalamit v letech 1930-1933 a (až na výjimky některých podrostně obhospodařovaných částí lesa) jejich chybějící porostová diferenciace. Tyto porosty jsou méně odolné vůči synergickému působení řady škodlivých činitelů. Významné škody, především vývraty v porostech na podmáčených stanovištích, působí bořivé větry ze SZ a JV směru, zejména ve vyšších polohách je 15% porostů poškozeno polomy sněhem a námrazou. Třetina porostů byla poškozena loupáním, ohryzem a okusem dříve přemnoženou jelení zvěří s následným rozvojem hnilob působených houbovými patogeny, především václavkou, postihujících až 18% dřevní hmoty. Především v exponovaných vrcholových a inverzních polohách se projevilo imisní znečištění ovzduší a 43,6% výměry lesů v CHKO bylo zařazeno do pásma C ohrožení imisemi. Lesy jsou i dnes významným krajinotvorným prvkem oblasti, stav porostů však ovlivňuje nepříznivě plnění
jejich ostatních mimoprodukčních funkcí, zejména
18
vodohospodářské, půdoochranné, klimatické a rekreační. I když se již v současném lesním hospodářství projevují od počátku správou CHKO Žďárské vrchy prosazované trendy obnovy lesa se zvýšeným podílem přirozených dřevin a uplatňování podrostního hospodářského způsobu k vytvoření věkově i prostorově diferencovaných smíšených porostů s větší ekologickou stabilitou, je dosažení cílů přírodně blízkého hospodaření v lesích s dlouhodobou záležitostí. ( Správa CHKO Žďárské vrchy)
4.2.9
Chráněná krajinná oblast CHKO Žďárské vrchy Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena výnosem Ministerstva
kultury ČSR , ze dne 25.5.1970, na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Její rozloha činí 70 940 ha – 709 km², z toho 46% zaujímají lesy, zastoupené zejména ve vyšší centrální části území, 44% tvoří zemědělský půdní fond, 1,9% vodní plochy, 0,9% zastavěné plochy a 5,5% ostatní plochy. Posláním chráněné krajinné oblasti je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů. CHKO se rozkládá v nadmořských výškách od 490 do 836,3m (nejvyšší vrchol Devět skal). Nejsevernější bod oblasti (49°47´17´´ s.š.; 15°49´21´´ v.d.). Nejjižnější bod (49°30´50´´ s.š.; 15°58´04´´ v.d.). Nejzápadnější bod (49°38´50´´ s.š.; 15°46´17´´ v.d.). Nejvýchodnější bod (49°42´19´´ s.š.; 16°13´42´´ v.d.). Správa CHKO sídlí ve Žďáře nad Sázavou, je regionálním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Její činnost spočívá především v : Správa CHKO Žďárské vrchy se podílí na výzkumné činnosti a monitoringu v rámci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Je oprávněna k vydání vyhlášky o zřízení přírodní rezervace a přírodní památky. Projednává a ukládá pokuty za přestupky a protiprávní jednání podle zákona č.114 o ochraně přírody a krajiny. Navrhuje a vypracovává Plán péče. Plán péče slouží k usměrnění a ovlivnění lidské činnosti, s ohledem na poslání chráněných krajinných oblastí a stanovení střednědobých a dlouhodobých úkolů ochrany přírody. Legislativním podkladem plánu péče je zákon 114/92 ČNR, zejména § 26 a § 27, který stanoví zásady zón ochrany přírody. Plán péče navrhuje ve smyslu uvedeného zákona správa CHKO a schvaluje MŽP ČR.
19
Období platnosti plánu péče je 1O let. Plán péče je materiálem, který bude sloužit Správě CHKO Žďárské vrchy při rozhodovací činnosti, zpracování veškerých dokumentací rozvoje území či plánování činností v území. Plán péče je uložen na Správě CHKO Žďárské vrchy, Správě chráněných krajinných oblastí ČR a MŽP ČR, kde je možné do něj nahlédnout. ( Správa CHKO Žďárské vrchy)
ÚSES – Územní systém ekologické stability. Cílem je ochrana maloplošných i velkoplošných území, udržení ekologické stability a biodiverzity. Na území CHKO Žďárské vrchy jsou v současné době zpracovány generely územních systémů ekologické stability a protokolárně vymezeny pro všechna katastrální území obcí, jež leží v tomto velkoplošném chráněném území, jež celkově zaujímá rozlohu přibližně 70 000 ha. V CHKO Žďárské vrchy jsou vymezena celkem 2 nadregionální biocentra: NRBC 81 – Žákova hora
1250 ha , NRBC – Dářko 817 ha, obě funkční .
Třetí sem zasahuje ze sousední CHKO Železné hory (NRBC 60 – Polom 40 ha) 16 regionálních biocenter - některá do oblasti zasahují jen částečně, ostatní se zde nachází v celé své výměře, jsou to tato regionální biocentra: RBC 309 – Žákovina
5 ha
částečně funkční
RBC 310 – Milovské perničky
13 ha
funkční
RBC 311 – Meandry Svratky
5 ha
funkční
RBC 312 – Hudecká skalka
58 ha
funkční
RBC 313 – Pohledecká skála
58 ha
funkční
RBC 352 – Čachnov
1225 ha funkční
RBC 372 – Ransko
700 ha
funkční
RBC 714 – Štíří důl
10 ha
funkční
RBC 715 – Babín
40 ha
funkční
20
RBC 900 – Kameničky
196 ha
funkční
RBC 1565 – Peperek
60 ha
funkční
RBC 1566 – Kamenný vrch
25 ha
funkční
RBC 1746 – Samotín
5 ha
funkční
RBC 1953 – Pasecká skála
32 ha
funkční
celkem
2432 ha
425 lokálních biocenter : z toho funkčních 282, částečně funkčních 101, nefunkčních 42. V CHKO bylo vymezeno přibližně 58,32 km nadregionálních biokoridorů, 95,48 km regionálních biokoridorů a 501 km lokálních biokoridorů. ÚSES je podkladem pro územně plánovací dokumentaci, obce by měly nefunkční prvky postupně dle územních plánů realizovat. Obce mohou čerpat finanční prostředky z krajinotvorných programů. Z toho vyplývá, že samotné realizace nefunkčních a vhodné zásahy (kosení luk, dosadba autochtonních druhů dřevin, revitalizace říčních systémů,...) do funkčních prvků by proto neměly být problémem, s výjimkou řešení vlastnických vztahů a následné péče. (Správa CHKO Žďárské vrchy)
4.3
Tab. 4
Hospodářské poměry zájmové oblasti ( Revír Mílovy )
Sumář ploch dle přírodních lesních oblastí PLO
16
Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky Celkem PUPFL
1773,92
11,41
21
20,10
1805,43
Tab. 5
Sumář ploch dle lesních vegetačních stupňů a lesních typů LVS Porostní půda 0 0,92 5 0,36 6 1746,54 7 26,10 Celkem 1773,92
Tab. 6 ……. ……… Sumář ploch dle pásem ohrožení imisemi POI C D Celkem
Tab. 7 …………….
Porostní půda 812,17 961,75 1773,92
Bezlesí
Jiné pozemky
4,63 6,78 11,41
6,69 13,41 20,10
Plochy HS vyskytujících se v rámci revíru HS Porostní půda % 411 7,86 0,44 551 76,23 4,30 531 448,80 25,30 551 464,39 26,18 556 13,02 0,73 571 645,48 36,39 577 2,11 0,12 591 41,77 2,35 791 57,84 3,26 4521 16,42 0,93 Celkem 1773,92 100,00
Tab. 8 …………….. Sumář ploch dle lesních vegetačních stupňů
LVS Porostní půda 0 0,92 5 0,36 6 1746,54 7 26,10 Celkem 1773,92
22
Celkem PUPFL 823,49 981,94 1805,43
Tab. 9
Současná dřevinná skladba za revír
Dřevina Smrk ztepilý Smrk pichlavý Jedle bělokorá Jedle obrovská Douglaska tisolistá Borovice lesní Modřín evropský Buk lesní Javor mléč Klen Jasan ztepilý Bříza bradavičnatá Jeřáb ptačí Lípa srdčitá Olše lepkavá Olše šedá Osika Jírovec maďal Celkem Holina Porostní půda
ha
zásoba % plochy % zásoby
1631,11 0,04 19,40 0,55 0,44 10,37 14,62 68,86 0,01 2,86 0,11 6,72 3,71 0,03 10,44 3,20 0,04 0,01 1772,51 1,41 1773,92
577851 0 558 0 0 2555 4822 6326 0 268 3 666 38 0 1296 491 0 0 594874
92,02 0,00 1,09 0,03 0,02 0,59 0,82 3,89 0,00 0,16 0,01 0,38 0,21 0,00 0,59 0,18 0,00 0,00 100,00
97,14 0,00 0,09 0,00 0,00 0,43 0,81 1,06 0,00 0,05 0,00 0,11 0,01 0,00 0,22 0,08 0,00 0,00 100,00
Tab.10 Přehledná tabulka sumářů ploch kategorií a subkategorií lesů, včetně překryvů. Kategorie les hospodářský les zvl. určení les zvl. určení
Subkategorie Subkategorie Porostní hlavní překryv půda
10 32a 32f
10 32a 32f
23
1757,50 16,42 171,58
Závěrečné tabulky dle vyhlášky č. 84 / 1996 sb.
Tab. 11
Výše etátu je uvedena rozpočítaná ze závazného stanoviska za celý LHC. Název lesního hosp. celku:
N.M.na M. revír 3 Milovy LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ PLÁN
2007-2016
Platnost LHP: ORP:
6115 - Žďár nad Sázavou, 6108 - Nové Město na Moravě
Lesní oblast:
16 -Českomoravská vrchovina Výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa
Druh vlastnictví
stát
1805,43
ha
obec
0,00
ha
jiná právnická osoba
0,00
ha
fyzická osoba
0,00
ha
Maximální celková výše těžeb
Pozemky určené k plnění funkcí lesa Celkem
Z toho porostní půda
ha 1805,43
z toho
Zásoba
mýtní
Minimální plošný Prořerozsah závky výchovy předmýtní do 40 let
m3 b.k. 1773,92
594874
Zalesnění
ha 102123
69123
24
33000
317,02
163,12
58,55
5.
Výsledky
5.1 Výsledky terénního šetření Ždárské vrchy i danou lokalitu navštěvuji již od dětství. Během letošního jara jsem pozornost věnoval především stavu turistických a cykloturistických tras, které vedou přes zájmové území. Dále jsem sledoval vliv turistického ruchu na krajinu a lesní porosty. Západně od mílovského rybníka, který je nejvíce frekventovaným místem dané lokality, byl v lesním porostu neúměrným pohybem turistů poškozen mírně podrost, na některých místech byly vidět odpadky. Dalšími frekventovanými místy jsou PP Dratenická skála , PP Malinská skála a PP Čtyři palice. Dratenická skála se nachází 1,3 km jihozápadně od Milovského rybníka, Malinská skála je vzdálena 1,2 km a Čtyři palice 2,1 km. Tyto skalní útvary jsou vzhledem k malé vzdálenosti od turistického centra, enormně turisticky i horolezecky využívány. Negativním jevem je poškozování podrostu, výskyt odpadků, zakládání ohnišť, neboť někteří turisti a horolezci v blízkosti skalních útvarů přespávají. Z rostlin byly mírně poškozeny mechy a lišejníky, podrost – Borůvka černá (Vacinium mirtilus), Šťovík kyselý (Oxalis acetosela), Kapraď rozložená (Dryopteris dilatata) a zakrslé skalní formy Borovice lesní . Na stezkách, které vedou přímo na vrcholy skal jsou jednotlivé balvany a skalní části velice ošlapány. Za mokra jsou velice kluzké. Západně od milovského rybníka se nachází PP Černá skála, kde správa CHKO Ždárské vrchy vydala zákaz vstupu pro biomonitoring a hnízdění vzácného ptactva. Na této lokalitě jsem objevil stopy po turismu, poškození na rostlinstvu a skalním masivu jsem neobjevil. Další území a lokality jsou bez poškození, jelikož se nacházejí dále od silnic a parkovišť a nejsou tak atraktivní jak skalní masivy kolem milovského rybníka. Co se týče rušení zvěře, největší problém nastává v zimním období, v době potravní nouze zvěře, protože lokalitou vede hustá síť běžeckých tras. V létě je situace o něco lepší, neboť potravy je dostatek, krytových a klidových příležitostí je více. Ovšem na loukách jsou turisty narušovány pastevní periody zvěře, hlavně srnčí, zvěř není potravně uspokojena v danou chvíli, může škodit na lesních porostech.
25
5.2
Možnosti rekreačního využití
5.2.1
Turistický ruch v letní sezóně Krása Vysočiny má podmanivé kouzlo pro turisty. Při túrách nebo jen
procházkách jste obklopeni hlubokými lesy s balvany a skálami, lukami a pastvinami s drobnou rozptýlenou dřevinou vegetací, rybníky a potoky, starými roubenými chalupami, což vše ve Vás zanechá veliký estetický dojem. Mílovy jsou ideálním výchozím místem pro pěší túry do atraktivních oblastí Žďárských vrchů. Ve vrcholových partiích (Malinská skála, Drátenická, Devět skal). se nabízí neopakovatelné výhledy na okolní krajinu a některé obce,z Drátenické skály je výhled na typicky horácky rozptýlenou lidovou zástavbu v obcích Blatiny a Samotín.
Návrh trasy A : 8,6 kilometrů, maximální převýšení 230 m.
Mílovy – Malinská skála ……….1,8 km Malin. Skála – Křovina …………1,8 km Křovina - Blatiny……………….2 km Blatiny - Drátenická skála………1,5 km Drátenická sk. - Mílovy…………1,5 km
Trasa B : 11,3 kilometrů, max. převýšení 236 metrů.
Mílovy - Samotín ………………..2,5 km Samotín – Křovina…………………1,8km Křovina – Lisovská skála…………. 1,1 km Lisovská skála – Devět skal……….1,5 km Devět skal - Bílá skála ……………1,2 km ( vstup na skálu zakázán ) Bílá skála - Mílovy ………………3,2 km
26
Zdejší krajina a hlavně lesní hustá síť odvozních cest
1L, 2L
poskytuje
sportovní a turistické vyžití cykloturistům. Přes velký počet cyklostezek v širokém okolí, bych si přeci jen dovolil navrhnout trasu, která by spojila sport s poznáváním přírodních a jinných atraktivit.
Mílovy - Krátká ………..2,8 km ( roubené chalupy lidové architektury ) Krátká - Tři Studně ……...4,1 km ( možnost koupání a občerstvení ) Tři Studně – Velké Dářko…12 km ( koupání, občerstvení, kemp) V. Dářko – Radostínské rašeliniště..2km, ( NPR , rašeliná jezírka ) Radost.rašeliniště – Žákova hora .9km, (NPR, přirozené segmenty bukového lesa ) Žákova h. - Mílovy ………7,5 km, celkem má trasa 37,5 km
5.2.2
Turistický ruch v zimní sezóně Okolí obcí Mílovy, Samotín a Blatiny se nachází v lyžařským a turistickým
centrum Českomoravské vrchoviny. Poměrně vysoká poloha, dobré sněhové podmínky a zajímavé terény vytvářejí příznivé podmínky pro běžecký lyžařský sport, který zde má dlouholetou tradici a dokonce světové jméno. Běžecké trasy jsou upravovány rolbou nebo skútrem. Rolba vytváří dvě stopy pro klasiku a prostor pro bruslení. Tyto úseky tras se nachází většinou na loukách ve vyšších polohách ( Blatiny, Krátká, Kadov, Medlov, Sklenné). Skútr vytváří jednu stopu pro klasiku a je nasazován v lesních úsecích . Za letošní zimu rolba najezdila 519 km, skútr 144 km. Celkové náklady na úpravu běžeckých tras za letošní zimu (2008 – 2009) se vyšplhaly na 160 tis. kč. Nedaleko zájmového území ( 8 km jihozápadně ) u Nového Města na Moravě se nachází závodní běžecký areál. Start se nachází u hotelu Ski, okruhy vedou směrem k obci Medlov. Každoročně se zde koná světový pohár Zlatá lyže Vysočiny.
Návrh trasy (A) – kratší 8,3 km, maximální převýšení 150 m., čas 1h 15min. Mílovy – Samotín – Frýšava – Medlov – Kadov – Krátká - Mílovy Mílovy – Samotín…….2,4 km Samotín – Frýšava…….2,8 km Frýšava - Medlov……..1,5 km Medlov - Kadov…… 2,6 km Kadov - Krátká………1,5 km Krátká - Mílovy………2,8 km
Nadmořské výšky : Mílovy – 600 m.n.m Samotín – 750 Frýšava - 710 Medlov - 710 Kadov - 670 Krátká - 720
27
Návrh trasy (B) – delší 13,8 km, převýšení 100m, čas 2 hodiny.
Mílovy – Blatiny – Krátká – Sněžné – Podlesí – Mílovy Mílovy – Blatiny……1,9 km Blatiny – Krátká…….1,00 Krátká - Sněžné……1,9 Sněžné - Podlesí…….2,3 Podlesí - Mílovy…….1,2
Nadmořské výšky :
Blatiny – 650 m.n.m. Krátká - 700 Sněžné – 680 Podlesí - 640 Mílovy - 600
Co se týče sjezdového lyžování, tak v zájmovém území se žádná sjezdovka nenachází. Nejbližší je v obci Daňkovice ( 3 km východně). Kousek od sebe se nacházejí dva vleky typu Poma, které jsou schopné obsloužit každý 350
lyžařů za hodinu. Škola lyžování a snowboardingu, údržba rolbou, půjčovna
vybavení. Další sjezdovka je v obci Svratka, asi 6 km severně od obce Mílovy. Areál nabízí parkoviště pro sto automobilů, půjčovnu lyží a snowboardů, lyžařskou školu, bufet či sociální zařízení. Něco přes čtvrt kilometru od sjezdovky se nachází hotel s bazénem a po celodenním lyžování se určitě také hodí vytápěný stan. Vlek zvládne vyvézt nahoru až 400 lyžařů za hodinu. Sjezdovka nabízí i umělé osvětlení. Největší ski areál na Vysočině se nachází u Nového Města na Moravě, 10 km jihozápadně, na Harusově kopci. Je opatřen parkovištěm pro 450 aut a do výšky 741 metrů se na vleku Poma vyveze 1050 osob za hodinu. Turistům a sportovcům jsou celoročně k dispozici informační kiosky. V Mílovech u hotelu Devět skal a v Samotíně . V obci Krátká je informační centrum správy CHKO Žďárské vrchy, které je v provozu v červnu a září jen o víkendech, v červenci srpnu i ve všední dny.
28
5.2.3
Možnosti ubytování
Mílovy : Hotel Orea – Devět skal , www.devetskal.cz Hotel disponuje 115 pokoji se 241 lůžky: dvoulůžkové, třílůžkové, apartmá. Hotel nemá bezbariérové řešení. Hotel disponuje 115 pokoji se 241 lůžky: dvoulůžkové, třílůžkové, apartmá. Hotel nemá bezbariérové řešení. Hotelové služby: doplňkový prodej, hotelové parkoviště, bazén pro hotelové hosty zdarma, sauna • masáže • posilovna, tělocvična, minigolf, tenisový kurt, stolní tenis, kulečník, hřiště, půjčovna sportovních potřeb. Blatiny : Penzion Chalupa v Blatinách, tel. 777 048 638 Ubytování : kapacita 14 lidí, dvoulůžkový, třílůžkový, čtyřlůžkový a pětilůžkový pokoj s vlastním sociálním zařízením, 2 velké společenské místnosti s krbem a TV, kuchyňka, vytápění elektrické nebo kamna na pevná paliva, uzavřený dvůr, venkovní posezení, neoplocená louka. K dispozici jsou dvě kuchyňky, restaurace vzdálena 1km, možnost pronájmu celé chalupy – 3400 kč/noc . Jednotlivec 270kč/noc. Penzion Klokočí : Penzion se nachází v obci Kadov, 2km západně od obce Krátká. Nabízí ubytování v šesti dvoulůžkových pokojích a v jednom dvoulůžkovém pokoji pro tělesně postižené. Cena za pokoj je 1250 kč/noc + snídaně. Možnost připojení k internetu zdarma. K dispozici sauna a restaurace. Telefon : 561 110 584, 602 358 480. V letní sezóně mohou milovníci stanového táboření využívat autokemp v Mílovech, který se nachází u hotelu Devět skal. Jeho spodním konci je pláž rybníka Mílovy. Kemp je malý, ale velice útulný. Přímo ze stanu je výhled na rybník a les, který je hned vedle. Je možnost si opatřit trochu dřeva a hned u stanu si něco opéct. Minulý rok jsem tady stanoval. Na ploše vyhrazené pro stany asi 0,4 ha bylo 10 stanů a 8 aut, ale u každého bylo ohniště.
29
5.2.
Vyhodnocení rekreačních potenciálů zájmového území Podle rekreačních potenciálů území na území s vysokým rekreačním
potenciálem, území s nižším rekreačním potenciálem a území bez rekreačního potenciálu. Území s vysokým rekreačním potenciálem – území je soustředěno v obci Mílovy, především v okolí hotelu Devět skal, kde je sportovní areál, koupání, restaurace s terasou a autocamp. Dále je to PP Malinská skála a PP Drátenická skála, kde jsou vyhlídky do okolí. Území s nižším rekreačním potenciálem – Je to území obcí Blatiny, Samotín, Krátká, kde sice můžeme nalézt mnoho atraktivit, především stavby lidové architektury esteticky zakomponované do krajiny, dále louky a pastviny s rozptýlenou dřevinou vegetací. Ale chybějí zde možnosti občerstvení a jiných než turistických aktivit. Území bez rekreačního potenciálu – Jedná se o odlehlejší místa a rozsáhlejší lesní porosty především smrkových monokultur, které mají nízký estetický dojem a také zde chybějí turistické cesty.
Rekreační limity území Vycházel jsem hlavně z informací Správy CHKO Žďárské vrchy a z LHP a Hospodářské knihy Revíru Mílovy. Zájmové území se z převážné části nachází ve III. zóně CHKO. Jen malá část se nachází v I. zóně CHKO. Území se zvýšeným rekreačním limitem – Jsou to území v I. zóně CHKO , PP Drátenická skála, PP Malinská skála, dále samotínská rašelinná podmáčená louka, kde pramení Černý potok. Území se sníženým rekreačním limitem - Jsou to území obcí Samotín, Blatiny, Krátká, Mílovy , dále lesní porosty, louky a pastviny.
30
5. 3.
Vyhodnocení reálných potenciálů a efektů sociálně rekreační a zdravotně
hygienické funkce lesů zájmového území. Reálné potenciály - funkcí lesů jsou kvantifikované funkční schopnosti reálných lesů – (hodnoty produkovaných funkcí) v optimálně možných ekosystémových jednotkách. Ekosystémové jednotky – porostní typy ve funkčních hospodářských souborech Hodnotová klasifikace reálných potenciálů funkcí lesů ČR Stupeň
Reálný potenciál
0
funkčně nevhodný
1
velmi nízký
2
nízký
3
průměrný
4
vysoký
5
velmi vysoký
6
mimořádný
tabulka 12 V zájmovém území jsou tři hospodářské soubory s nejvyšším procentickým zastoupením. Dřevina je smrk z 92 %, monokultury ( C). HS 57 - oglejené stanoviště vyšších poloh….36 %, HS 53 - kyselé stanoviště vyšších poloh…. 25%,
HS 55 - živné stanoviště vyšších poloh …. 26%,
Hodnoty reálných potenciálů podle hospodářských souborů : tabulka 13 HS sociálně rekreační potenciál zdravotně hygienický potenciál 53
2
5
55
3
5
57
3
5
Průměrná hodnota sociálně rekreačního potenciálu
– 3 ( průměrný ).
Průměrná hodnota zdravotně hygienického potenciálu – 5 ( velmi vysoký).
31
Reálné efekty Reálný efekt představuje aktuální funkční účinnost lesního ekosystému, tedy funkční účinek, vyplývající z jeho aktuálního stavu. V procentických hodnotách vyjadřuje míru produkované funkce vzhledem ke svým potencionálním schopnostem. Aktuální stav je vždy vymezen konkrétními lokálními hodnotami parametrů posuzované Kritéria funkční účinnosti : věk, zkamenění, zdravotní stav porostu . Funkční účinnost se vyjadřuje v %. V lesích zájmového území, revíru R3 Mílovy vyhodnocuji sociálně rekreační (SR) a zdravotně hygienickou (ZD) funkční účinnost. Kritéria funkční účinnosti
SR
ZH
Věk porostu (obmýtí)…80+
100
100
Zakmenění, průměr …9.6
70
100
Stupeň poškození……0
100
100
Tabulka 14 Reálné efekty funkcí lesů jsou analyticky percipovány podle jednotlivých funkčně redukčních kritérií. Kritéria působí vždy synergicky. Synergické vazby se mění podle aktuálního stavu porostu. Charakter synergie je vyjádřen pomocí významových vah. Významové váhy byly stanoveny na základě vztahu a významu věku, zkamenění a poškození porostu. Udávají se pro každou funkci lesa a vývojovou funkci zvlášť. Vyjadřují se desetiným číslem. Součet vždy musí být jedna.
Funkce lesa
Obmýtí
Váhy redukčních kritérií Váha věku
Sociálně rekreační
80+
0,4
Váha zakmenění 0,3
Zdravotně hygienická
80+
0,3
0,3
Tabulka 15
32
Váha zdravotního stavu 0,3 0,4
Výpočet reálného efektu: Výsledný reálný efekt je váženým aritmetickým průměrem hodnot reálných efektů, determinovaných jednotlivými funkčně redukčními kriterií. Funkce sociálně rekreační – vzorec:
REsr = Vt5 x T5 + Vz5 x Z5 + Vzs5 x ZS5
Funkce zdravotně hygienická :
REzh = Vt6 x T6 +Vz6 x Z6 + Vzs6 x ZS6
T5,6 …hodnota dílčího reálného efektu dané funkce v závislosti na věku porostu. Z5,6…hodnota dílčího reálného efektu dané funkce v závislosti na zakmenění porostu. ZS5,6..hodnota dílčího reálného efektu dané funkce v závislosti na zdravotním stavu. ( Tabulka 14 ) Vt5,6….váha věku pro danou funkci ve vývojové fázi porostu. Vz5,6….váha zakmenění pro danou funkci ve vývojové fázi porostu. Vzs5,6…váha zdravotního stavu pro danou funkci ve vývojové fázi porostu. ( Tabulka 15 ) Po dosazení do vzorců jsem vypočítal následující hodnoty : Hodnota dílčího reálného efektu sociálně rekreační funkce je 91 %. Hodnota dílčího reálného efektu zdravotně hygienické funkce je 100 %.
Výsledný reálný efekt funkcí lesů zájmového území je 95,5 %
33
5.4
Návrh rámcových opatření ke zvýšení rekreační atraktivity území Podle dlouhodobých poznatků zájmového území a několika letošních terénních
průzkumů, musím konstatovat, že území je enormně turisticky navštěvováno a využíváno. Díky tomuto faktu vzniká střet zájmu mezi ochranou a sociálně rekreační funkcí. Dne 16. 5. 2009 (sobota 14.30 h), jsem na jednom terénním průzkumu, kromě jiných údajů, zjišťoval počet turistů, kteří se pohybovali v blízkosti PP Drátenické skály, v I.zóně CHKO. Několik turistů ( kolem deseti) se pohybovalo tam a zpět na cestě ke skále z rozcestí pod Samotínem. Dvanáct turistů se zdržovalo, před nebo po výstupu na vrchol, v prostoru pod skálou. Čtyři turisti lezli nahoru a tři dolů. Na vrcholu byli čtyři . Celkem 29 v danou hodinu. Kolem Mílovského rybníka a před hotelem Devět skal byl počet lidí o něco vyšší, ale zde žádný problém nevzniká, neboť se jedná hlavně o zdravotní procházky v bezprostředním okolí hotelu a rybníka po chodnících nebo cestách, kde nechybí odpadkové koše. Laviček je dostatek u před hotelem a u pláže, ale na druhé straně rybníka, kde je hezký výhled na hotel a Buchtův kopec chybějí. Pro snížení turistické záteže na nejvíce atraktivních lokalitách jižně a západně od obce Mílovy, bych navrhoval větší propagaci turistických tras jinými směry. Tři kilometry jihovýchodně se nachází Buchtův kopec (813 m.n.m). Skála na vrcholu žádná nestojí, ale je tam budova s velkou modrou koulí (průměr 12 metrů) na střeše, ve které je umístěn radar řízení letového provozu ČR. Severovýchodně od Mílov (asi 2,2 km) se nachází skála PP Čtyři palice, kde se více vyskytují horolezci než turisté, přesto je vrchol přístupný i pro méně zdatné. Sem bych se snažil některé turisty přesměrovat.. Mezi PP Čtyři palice a Buchtovým kopcem teče řeka Svratka, která zde vytvořila překrásné údolí. Myslím, že prodírající se tok skrze balvany a jiný biotop než vrcholy, lesy a louky by mohl zanechat u mnohých turistů hezký dojem. Na území obce Mílovy bych navrhoval vybudovat nebo zprovoznit obchod s potravinami, nebo ještě lépe se smíšeným zbožím hlavně pro dlouhodobější turisty nebo pro chalupáře a chataře. Dále bych navrhoval revitalizaci rybníku Mílovy, neboť v létě je velice kalný. Upravil bych pláž u kempu s větší vrstvou písku.
34
6.
Diskuze Při průzkumu a šetření rekreačního využití zájmového území, které je součástí
CHKO Žďárské vrchy, jsem dospěl k závěru, že území je velice turisticky atraktivní. Rozhodující roli zde hraje mnoho faktorů jako je geografická poloha, přírodní podmínky, geomorfologie terénu, dopravní přístupnost i kulturně – historický charakter lokality. Krajina zde není monotónní, nýbrž velice členitá se střídáním lesů a luk, vrcholů a údolí s toky. Rozmanitost biotopů sem láká mnoho turistů, kteří si mohou vybrat to, co je nejvíce přitahuje. Kromě nabídky přírodních atraktivit lokalita nabízí i sportovní vyžití. V zimě je to běžecké lyžování, v létě cykloturistika, tenis, míčové hry, plavání, minigolf. S těchto možností je zřejmé, že větší návštěvnost lokality je v letním období. V zimě jde o charakter rekreace spíše polodenní nebo celodenní, kdežto v létě zde polovina turistů tráví několika denní nebo týdenní pobyty v podnikových rekreačních zařízeních nebo v penziónech a hotelu Devět skal. Bakalářská práce je dobrým vstupem do rekreační analýzy území, ovšem k hlubšímu poznání všech atraktivit dané lokality, je nejlepší tuto lokalitu navštívit a přesvědčit se na vlastní oči, co daná lokalita nabízí.
35
7.
Závěr
Zájmové území se nachází v kraji Vysočina, v bývalém okrese Žďár nad Sázavou, je součástí CHKO Žďárské vrchy. Skládá se z katastrálních území obcí Mílovy, Samotín, Blatiny, Krátká. Na základě všech získaných dat a literatury k dané lokalitě byla sestavena komplexní analýza širších územních vztahů a přírodních podmínek zájmového území. Dále byla stanovena podrobnější charakteristika turistických a sportovních možností a ubytovacích zařízení. Téměř polovinu okolí Mílov tvoří jeden z hřebenů Žďárských vrchů s nejvyšším bodem Devět skal (836 m.n.m.) a několika dalšími vrcholy s nadmořskou výškou nad 800 metrů. V harmonickém souladu se zde střídají hluboké jehličnaté lesy, tichá údolí klikatících se potoků a řek s romantickými zákoutími vysočinské krajiny, která se zrcadlí v mnoha známých rekreačních rybnících. Vhodné krajinné a klimatické podmínky spolu s poměrně dobrou základnou služeb pro turisty vytvářejí příznivé předpoklady pro turistiku, cykloturistiku, koupání, lyžování. Cesta pro turisty může začít v obci Mílovy, která se stává výchozím bodem pro návštěvníky turisticky atraktivních cílů, jako jsou: obce Mílovy, Blatiny, Samotín, Krátká, dále PP Malinská skála, PP Drátenická skála.
36
8.
Summary
Interest area is located in Vysočina region, it part of CHKO Žďárské vrchy. It part of cadastral area of villages Mílovy, Samotín, Blatiny and Krátká. An analysis of the territorial relations and natural conditions was made according to available information and literature. The overall charakteristice of cultural, turist and accomodation possibilities were created. Almost half surroudings of Mílovy created one of ranges Žďárs Highlands with the highest point called Devět skal (836 m a.s.l.) and a few others hills over 800 meters. This area is a beautifull mixture of deep coniferous forest, still valleys, twisting streams and revers with romantic corners and many famous recreations lakes. Very good climatic conditions, clean nature and a wide range of various relief forms together with quite a good basic of servis for tourists give very good opportunities for hiking, cycling, skiing and swimming. As for hiking and skiinig trails, Mílovy is a suitable places to start from and you can visit such interesting places as : Villages Blatiny, Samotín, Krátká, PP Malinská skála and PP Drátenická skála.
37
9.
Zdroje informací
•
Svoboda Pavel, Krajem kamení a jeřabin, 2002
•
Sněžné a Sněženko, Bartoň Jiří 2002.
•
Culek, M..a kol., 1993. Biogeografické regiony ČR. Brno
•
Quitt, E, 1975 Klimatické oblasti ČSR, Geografický ústav ČSAV Brno.
•
Vyskot I, 2003 , Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR.
•
Zítek 1961, Podnebí ČSR, Hydrometeorologický ústav.
•
Turistický průvodce po Žďárských vrších 2005.
•
Informační centrum Krátká
•
Správa CHKO Žďárské vrchy
•
Obecní úřad Sněžné
•
LHP, LHC Nové Město na Moravě, revír 3 Mílovy.
•
Hospodářská kniha revír 3 Mílovy.
•
www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz
•
www.zdarskevrchy.cz
•
www.e-vysocina
•
www.uhul.cz
•
www.čuzk.cz
•
www.devetskal.cz
•
www.čhmú.cz
•
www.snezne.cz
38
10.
Přílohy
10.1 Mapy
Turistická mapa zájmového území a okolí
39
Detailní turistická mapa zájmového území
Mapa rekreačních potenciálů zájmového území
40
10.2
Fotografie
Zájmové území, uprostřed PP Malinská skála, za ní obec a rybník Mílovy
Obec Samotín, v pozadí PP Drátenická skála
41
Mílovy , hotel Devět skal, rybník Mílovy
pláž u rybníka Mílovy
42
Blatiny
Zima na Blatinách
43
PP Drátenická skála
Chalupa na Samotíně, v pozadí PP Drátenická skála
44
Samotín
Krátká
45
Pohled na Mílovy a na hřeben Malinská skála – Devět skal.
PP Malinská skála
46
