Ústav jazykovědy a baltistiky. Magisterská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav jazykovědy a baltistiky

Magisterská diplomová práce

2015

Bc. Marie Vajshajtlová

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav jazykovědy a baltistiky Obecná jazykověda

Bc. Marie Vajshajtlová

Jazyk a styl vybraných smluv z oblasti energetiky Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: prof. PhDr. Marie Krčmová, CSc.

2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

………………………………….. Bc. Marie Vajshajtlová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé magisterské diplomové práce prof. PhDr. Marii Krčmové, CSc. za odborné vedení, její trpělivost, vstřícný přístup a cenné připomínky a rady, které mi poskytla během psaní této práce.

Obsah 1 Úvod ...................................................................................................................................... 7 2 Teoretická část ...................................................................................................................... 9 2.1 Zařazení právního stylu mezi funkční styly ................................................................... 9 2.2 Právní jazyk – jeho vymezení a funkce ........................................................................ 13 2.2.1 Slovní zásoba právního jazyka .............................................................................. 15 2.2.2 Poznámky k syntaktické stránce právních textů ................................................... 21 2.2.3 Kompozice právního textu .................................................................................... 24 2.2.4 Shrnutí ................................................................................................................... 25 2.3 Typy právních textů ..................................................................................................... 25 3 Analytická část .................................................................................................................... 28 3.1 Přehled nejfrekventovanějších slov u vybraných Smluv ............................................. 29 3.2 Skupina nominální ....................................................................................................... 31 3.2.1 Přehled substantiv a jmenných spojení z oblasti právní ........................................ 31 3.2.2 Přehled substantiv a jmenných spojení z oblasti energetiky ................................. 37 3.2.3 Ostatní substantiva a jmenná spojení s odborným významem .............................. 41 3.2.4 Využití slov přejatých ........................................................................................... 46 3.2.5 Přehled adjektiv s odborným významem .............................................................. 49 3.2.6 Další specifické lexikální prostředky .................................................................... 53 3.2.6.1 Poznámka k názvům institucí......................................................................... 54 3.2.6.2 Zkratky a zkrácená pojmenování ................................................................... 54 3.2.6.3 Poznámka k číslovkám ................................................................................... 56 3.2.7 Shrnutí poznatků ze skupiny nominální ................................................................ 56 3.3 Skupina verbální .......................................................................................................... 58 3.3.1 Tvary určité ........................................................................................................... 58

3.3.2 Tvary neurčité ....................................................................................................... 63 3.3.3 Poznámka k zájmenům ......................................................................................... 66 3.3.4 Shrnutí poznatků ze skupiny verbální ................................................................... 67 3.4 Poznámky k syntaxi a textové stavbě textu.................................................................. 67 3.4.1 Shrnutí ................................................................................................................... 74 4 Závěr ................................................................................................................................... 76 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 77 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 77 5 Použitá literatura ................................................................................................................. 78 6 Přílohy ................................................................................................................................. 81 Příloha I .............................................................................................................................. 81 Příloha II ............................................................................................................................ 88

1 Úvod Cílem magisterské diplomové práce Jazyk a styl vybraných smluv z oblasti energetiky je lexikální a částečně také syntaktický a stylistický rozbor vybraných textů od alternativního a dominantního dodavatele elektřiny. Výběr tohoto tématu byl ovlivněn profesní zkušeností v této sféře, která zahrnovala práci se smlouvami a všeobecnými obchodními podmínkami konkrétních dodavatelů. Předmětem zkoumání této práce budou především specifické prvky těchto komunikátů, které ztěžují recipientům pochopení daného textu. V části teoretické se snažíme především o zařazení právního stylu mezi funkční styly češtiny a vymezení pojmu právní jazyk. Pro snazší uchopení zmíněných pojmů vymezujeme na počátku této části termíny, se kterými budeme dále pracovat. Při jejich definování se opíráme zejména o publikaci Současná stylistika (od autorek Marie Čechová, Marie Krčmová a Eva Minářová). Klíčovými publikacemi pro zařazení právního stylu a vymezení právního jazyka je také titul Překlad

v právní

praxi

(jehož

autorem

je

Michal

Tomášek),

stať

Styl

administrativně-právní (jejíž autorem je Michal Jelínek), která se nachází ve sborníku Jazyk a jeho užívání. Podobný pohled na zařazení právní stylu a formulaci právního jazyka nabízí stať Styl administrativní (od Jiřího Krause) a stať Styl odborný (od Michala Jelínka), které nalezneme v publikaci Encyklopedický slovník češtiny. Z hlediska komunikační stránky se problematice právního jazyka věnuje také František Hladiš v článku „Právní jazyk“ z hlediska současných diskuzí o spisovné češtině. Vedle výše zmíněných publikací se pro ilustrování charakteristických rysů právního jazyka opíráme také o publikace právních teoretiků. Konkrétně se jedná o dílo Teorie práva (od Aleše Gerlocha), knihy Teorie práva a Vědecká propedeutika pro právníky (od Viktora Knappa). V rámci syntaktického hlediska se v části teoretické opíráme také o publikaci Marie Těšitelové et al. Současná česká administrativa z hlediska kvantitativního. Právním jazykem se zabývá také Tetyana

7

Tkachuk ve své diplomové práci Jazyk a styl právní češtiny. Právněinformatický přístup k jazyku práva nabízí publikace Juristická a lingvistická analýza právních textů: (právněinformatický přístup), jejíž autoři jsou Jan Kořenský, František Cvrček a František Novák. Závěr teoretické části je věnován konkrétnímu textovému útvaru, který bude rozebírán v části analytické. Pro představení konkrétních textových útvarů využíváme kromě výše zmíněných publikací také knihu Štylistika od Jozefa Mistríka. Část analytická se věnuje rozboru konkrétních Smluv od alternativního dodavatele (Centropol Energy, a.s.) a od dominantního dodavatele (ČEZ Prodej, s.r.o). Předmětem zkoumání bude především index opakování odborných výrazů, složitost větné stavby a kompozice textů. Vyústěním tohoto rozboru je poté shrnutí analytické části, ve kterém jsou Smlouvy srovnány z hlediska percepčních nároků kladených na adresáta. V přílohové části práce jsou obsaženy obě Smlouvy, které byly rozebírány v analytické části.

8

2 Teoretická část 2.1 Zařazení právního stylu mezi funkční styly Na počátku této diplomové práce pokládáme za nutné vymezit termín styl, který může v dnešní době znamenat prakticky cokoliv. Ve všeobecném pojetí jej lze chápat jako označení rázu uměleckých děl a jiných lidských výtvorů, jako způsob určité činnosti, či přímo lidského chování (Čechová 2008: 16). V této práci je však výraz styl chápán v jeho užším významu, a to ve významu jazykový styl1, tedy jako cílevědomý výběr jazykových prostředků, jejich využití a uspořádání ve vybraném typu textu (Čechová 2008: 17). Podle toho, jakou má text funkci, jej můžeme zařadit do konkrétního funkčního stylu. V současnosti se podle funkce textu rozlišuje v české lingvistice celkem čtyři až sedm stylů2 (Čechová 2008: 332). Počet funkčních stylů v jazyce bude vždy přímo úměrný funkcím, které má jazyk v komunikačním procesu plnit. V závislosti na nových komunikačních podmínkách dochází ke vzniku a vývoji nových, často hybridních a variabilních komunikátů (Minářová 2008: 101). Takové „smíšené“ komunikáty vznikají následkem překrývajících se funkcí textů a užitím dalších shodných stylotvorných faktorů, které vedou autory k využívání stejných nebo podobných slohových postupů. V důsledku toho mohou nést projevy různých funkčních oblastní stejné nebo podobné jazykové rysy. Tato fakta nás vedou k úvahám o přechodech, respektive průnikových pásmech mezi funkčními styly (Čechová 2008: 332).

1

Slovo styl vzniklo z řeckého stýlos, tzn. nástroj, kterým se ryl text do voskových destiček, tedy rydlo (Čechová 2008: 16). 2

Tyto objektivní styly se dělí na: styl prostěsdělovací (běžnědorozumívací,), odborný, administrativní publicistický (některé odborné publikace z tohoto stylu vydělují styl zpravodajský a reklamní), styl umělecký a řečnický styl (eventuelně další styly jako je například esejistický) (Čechová 2008: 332).

9

Protože je tato část věnována právnímu stylu, zajímá nás především průnikové pásmo mezi funkčním stylem administrativním a odborným. Mezi administrativní a odbornou oblastí můžeme pozorovat zřetelný průnik. Zhruba do konce 80. let byla administrativní oblast podřizována sféře odborné, eventuelně ztotožňována se sférou prakticky odborných textů. Ačkoliv se od sebe obě funkční sféry postupem času oddělily, je třeba si uvědomovat, že některé odborné texty mohou mít stejné funkce jako texty administrativní. Konkrétně se jedná o jejich funkci zpravovací, neboli informativní. Některé odborné texty mohou mít navíc s texty administrativními společnou funkci operativní, tj. funkce poskytující instrukce, jak provést určitý úkon nebo činnost (Čechová 2008: 335). Na základě toho můžeme tvrdit, že se ke stylové sféře odborné částečně přimyká styl administrativní. V rámci odborného stylu se v současnosti běžně odlišuje styl vědecký (tedy teoretický) a styl prakticky odborný, tj. takový, který je odborný v užším smyslu. Oblast prakticky odborné komunikace může dále dělit dle oborů lidské činnosti. Nacházíme tak specifika například ve stylu projevů právnických (Krčmová 2008: 210). Již jsme konstatovali, že je mezi oblastí administrativní a odbornou zřetelný průnik, a to na základě jejich společných funkcí. Z tohoto důvodu není zařazení právního stylu mezi funkční styly tak jednoznačné. Zatímco starší odborné texty řadily právní projevy do stylu odborného, v současnosti jsou právní texty zařazeny k funkčnímu stylu administrativním. Kromě společných funkcí, zde existuje také průnikové pásmo mezi administrativním stylem a odborným stylem vědeckým, a to například v právní a ekonomické sféře. Hranici stylů zde můžeme stanovit jen po zvážení převahy konkrétní funkce textu (tj. funkce odborná, teoretickozpravovací, regulativní a operativní) (Čechová 2008: 335 – 336). Pokud se pokusíme zařadit styl právní komunikace do konkrétního funkčního stylu, bude to styl administrativní (Minářová 2008: 101). S tímto zařazením se ztotožňuje

také

profesor

Jiří

Kraus,

který

administrativní

styl

(styl 10

administrativně-právní)

definuje

jako

„funkční

styl

promluv

úředního,

institucionálního styku mezi účastníky, jejichž individuální vlastnosti se překrývají přesně vymezenou společenskou rolí (žadatele, poplatníka, zákonodárné autority, právnické osoby, mluvčího, určitého článku organizačního schématu apod.).“(Kraus 2002: 448). V současnosti tedy chápou někteří lingvisté právní styl jako jeden z poddruhů stylu administrativního. Také podle Marie Čechové se veškeré okruhy týkající se veřejné správy (např. projevy administrativně-právní) zařazují pod styl administrativní3. Administrativní styl je stylem komplexním, který má se stylem odborným společnou funkci zpravovací, od kterého od kterého se liší navíc funkcí regulativní a operativní4 (Čechová 2008: 232). Jiný pohled na zařazení právního stylu nabízí Milan Jelínek ve sborníku Jazyk a jeho užívání (1996). Na základě funkcí textu spojil autor právní a administrativní styl do jednoho a hovoří o stylu administrativně-právním5. Administrativní texty totiž zpravidla plní funkci prakticko-právní, což se projevuje užíváním typických prostředků právnického vyjadřování pro dosažení komunikačních cílů (Jelínek 1996: 241). Autor dále zmiňuje, že se administrativně-právní styl pojí také se stylem prakticko-odborným, jehož cílem je sdělovat odborné informace. Oproti němu je však cílem administrativně-právního stylu regulovat chování občanů a vztahy mezi občany. Z tohoto důvodu lze podle Jelínka považovat administrativně-právní styl za samostatný funkční styl (Jelínek 1996: 241).

3

Oblast administrativní je v této části důsledně pojímána široce, neboť hranice administrativního stylu s ostatními styly věcnými (např. odborný) není zcela zřetelná (Čechová 2008: 230). Z důvodu tohoto širokého pojetí administrativního stylu se záměrně nezabýváme jeho podstyly, například stylem jednacím či úředním. 4

Výraz regulativní zde chápeme ve významu řídící, usměrňující. Výrazu operativní užíváme v této práci buď v širším významu, tzn. provádění nějakého úkonu, nebo ve významu užším, tzn. týkající se věcí veřejných. 5

Toto tvrzení potvrzuje i Jozef Mistrík ve své knize Štylistika (1985). Ve své knize vyčleňuje administrativně-právní či úřednický styl, a to na základě tvrzení, že administrativní styl byl spojen se starým právnickým stylem (Mistrík 1985: 447).

11

Zatímco styl prakticky odborných textů počítá s tím, že čtenář již zná problematiku daného oboru, což se projevuje na stylizaci textu (vyjadřování je v textu méně exaktní), administrativně-právní styl inklinuje k výraznějšímu použití výrazových formulí, což je dáno mimo jiné potřebou podávat jednotné informace, aby se v textu omezila možnost různých interpretací textu (Krčmová 2008: 223, Jelínek 1996: 242). Z funkce odborné komunikace vyplývá, že ačkoliv ustupuje autor textu do pozadí, zůstává stále jakoby přítomen, zatímco u administrativně-právního stylu je osobnost tvůrce v textu absolutně vyřazena, aby jej adresát mohl přijmout jako text instituce, nikoli jednotlivce (Jelínek 1996: 242). Ve srovnání se stylem odborným se administrativně-právní styl snaží podat nejpřesnější a nejúplnější informace. Pomocí častého užívání slovních nebo symbolických orientátorů (tj. číslice, písmenka atd.), usiluje administrativně-právní styl o tematické sepětí a přehlednost jednotlivých textových úseků (Jelínek 1996: 244-245). To,

že

existují

značné

průniky

právě

mezi

stylem

odborným

a administrativním stylem dokazuje také fakt, že oba styly neužívají prostředků expresivní povahy. Pro administrativně-právní texty je charakteristické explicitní (tedy

přímé,

zřetelné)

vyjadřování

informací,

které

napomáhá

přesnosti

a jednoznačnosti textu. Využívají se termíny a výrazové formule. Text je zobecněn, dochází ke zkracování a zpřesňování textu pomocí grafických symbolů. Pro text je charakteristická

syntaktická

explicitnost

a

textová

koherence,

syntaktická

6

kondenzace. V rámci obou stylů je psaný text přehledný v uspořádaný pomocí propracovaného horizontálního a vertikálního členění (Jelínek 2002: 450-455). Pro úplnost výkladu zde podáváme pohled Michala Tomáška, který ve své knize Překlad v právní praxi (2003) upozorňuje na existenci právního stylu a právního subsystému. S pomocí funkčnosti právního stylu definuje Tomášek právní subsystém jako „jazykový subsystém funkčně vázaný na označování právních 6

Ačkoliv mohou být komunikáty v obou oblastech také mluvené, v rámci této práce se zaměřujeme pouze na psané texty, které jsou pro administrativní oblast zvlášť příznačné (Čechová 2008: 233).

12

skutečností na základě doplňkové odborné kompetence v oblasti práva“, zatímco právní styl je v jeho knize pojímán jako „odborný styl národního jazyka“, jenž je založen na výběru jazykových prostředků a na jejich uspořádání (Tomášek 2003: 26-27). Tomášek tedy vymezuje oblast právního jazyka jako odborný subsystém, který je na úrovni de Saussorova pojetí langue, zatímco právní styl připodobňuje k úrovni parole7. Funkční styl právní má tak podle Tomáška dvě hlavní složky. Složku všeobecného gramatického základu, tvořenou spisovou slovní zásobou a gramatickým systémem, a složku odborného názvosloví (Tomášek 2003: 27-28). Na základě výše uvedených informací jsme si ukázali, že zařazení právního stylu mezi funkční styly není zcela jednoznačné. Právní styl bude pro účely této práce důsledně pojímán ve shodě s jeho současným zařazením, tedy jako jeden z poddruhů stylu administrativního, který však vykazuje jisté znaky stylu prakticky odborného, se kterým je také spojován.

2.2 Právní jazyk – jeho vymezení a funkce Právní jazyk je součástí každého spisovného jazyka. Můžeme obecně říci, že je jazykem odborným, jímž jsou zachyceny a přenášeny právní texty (Knapp In Tomášek 2003: 25). Právní jazyk je tedy jazykem právních textů, tj. zákonů, právních předpisů a jiných psaných pramenů práva, ale také smluv a jiných právních úkonů (např. závětí) apod. (Gerloch 2009: 126). Podle Františka Hladiše termín právní jazyk jako takový neexistuje, stejně jako neexistuje například jazyk matematiky. Z hlediska pojmové přesnosti je třeba chápat označení právní jazyk jako termín, který má profesní charakter, neboť se vždy jedná o jazyk v určité funkci. O právním jazyku můžeme v tomto případě hovořit jako o jazyku zákonů a právních předpisů (Hladiš 1999: 52). Toto tvrzení podporuje 7

Toto Tomáškovo tvrzení nelze pokládat za současné, je zde pouze pro ilustraci jiného pohledu na zařazení právního stylu, neboť se opírá o teorii Bohuslava Havránka (1932), který tento pohled později opustil (Tomášek 2003: 26).

13

i Viktor Knapp, který tvrdí, že právní jazyk existuje, a to jako jeden z tzv. odborných (profesionálních) jazyků (Knapp 2003: 189). V literatuře o právním jazyku uvádějí někteří autoři dvojici pojmů právní jazyk

a právnický

jazyk.

V návaznosti

na

polského

právního

teoretika

B. Wróblewského tvrdí Michal Tomášek, že pojem právní jazyk vychází ze slova právo, zatímco termín právnický jazyk je motivován slovem právník (Tomášek 2003: 24). Právní jazyk se vztahuje k právu obecně, na které nahlíží jako na označovanou skutečnost. Jazyk právnický váže k jeho uživatelům, jimiž jsou (ale nemusí nutně být) převážně advokáti, kteří si mezi sebou vytvářejí jistou „profesní mluvu“, následkem toho se v rámci právnického jazyka užívají výrazy úzce odborné, které jsou pro cílovou skupinu dobře srozumitelné (Tomášek 2003: 24-25). Již jsme konstatovali, že právní jazyk rozhodně patří do spisovného jazyka. Od něj se však liší svými funkcemi, tj. předávání informací a regulace společenských vztahů (Knapp 1995: 118). Z funkce informativní a regulativní nám tedy vyplývají požadavky, které jsou na texty právního jazyka kladeny. Jsou to: jednoznačnost, významová přesnost, konstantnost

pojmosloví8,

srozumitelnost9,

stručnost,

ustálenost,

ústrojnost,

úkonnost, neexpresívnost (Gerloch 2009: 99, Tomášek 2003: 28). V jazyku práva je vyloučena jakákoli živelnost (Knapp 1995: 120). S uvedenými funkcemi souvisí také specifické nároky, které jsou kladeny na právní vyjadřování i v syntaxi. Podle Knappa jsou pro právní jazyk specifické věty preskriptivní a deskritptivní. S regulační funkcí souvisí užití preskriptivních vět, prostřednictvím nichž jsou adresáti právních norem informováni o tom, co má být ve skutečnosti (např. „odpovídá se za ni podle ustanovení a odpovědnosti za škodu..“). S funkcí informační souvisí užití vět deskritptivních, kterými právní 8

Konstantnost právní terminologie neznamená, že právní pojmosloví neprochází žádným vývojem. V průběhu společenského vývoje dochází k jeho rozšíření nebo doplnění (Knapp 1995: 120). 9

Srozumitelnost je nezbytným požadavkem právního jazyka. Ta však může činit adresátovi některé problémy (viz níže).

14

jazyk popisuje reálně to, co je (např. „vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda…“) (Knapp 1995: 118-122, Tomášek 2003: 36). Kromě funkce informační a regulativní se právní jazyk liší od spisovného jazyka také dalšími zvláštnosti. V následující podkapitole si ukážeme, že hlavní odlišnosti právního jazyka od toho spisovného se týkají především jeho lexika a jeho stylizace, jejichž prostřednictvím je adresátovi podávána konkrétní informace.

2.2.1 Slovní zásoba právního jazyka Odlišnosti jazyka práva od ostatních způsobů vyjadřování spočívají v jeho specifické slovní zásobě, která je nejnápadnějším rysem právního jazyka. Právní texty jsou psány v jazyce spisovném. Od samotného spisovného jazyka se však právní slovník liší v užívání jednotlivých druhů slov, neboť právní texty používají navíc výrazy, které jsou svou povahou právní. V závislosti na tom, do jaké odborné sféry je právní text zařazen, se dále užívá i vyjádření, která jsou specifická pro ostatní odborné oblasti (termíny ekonomické, technické atd.) (Tomášek 2003:47). Pomocí Eulerových kruhů znázorňuje Viktor Knapp (v publikaci Vědecká propedeutika pro právníky) vztah slovníku právního jazyka a slovníku obecného základu spisovného jazyka (2003: 191):

15

Obr. 1 – Eulerovy kruhy pro rozdělení slovní zásoby právního jazyka

Kruhy znázorňují dvě množiny významových slov. Pomocí množiny označené římskou jedničkou I označuje Knapp slovník obecného základu spisovného jazyka. Množina označená římskou dvojkou II označuje slovník jazyka právního. První skupinu tedy tvoří výrazy patřící do obecného základu spisovného jazyka, které mají pouze mimoprávní význam (např. zasnoubení)10. Druhou skupiny tvoří naopak výrazy, které mají pouze a výlučně právní význam (např. hypotéka). V třetí skupině nalezneme výrazy, které jsou

znázorněny průnikovou

množinou

s významem právním a mimoprávním. Patří sem výrazy, které jsou sice součástí obecného základu spisovné češtiny, ale zároveň jsou součástí právního jazyka (např. narovnání) (Knapp 2003: 191-192). Toto rozdělení je v souladu s tím, co Tvrdí Tomášek, podle nějž se slovní zásoba právního jazyka skládá z (Tomášek 2003: 48):  výrazů, které se používají v obecném základu spisovného jazyka, avšak nepatří do jazyka právního (např. radost);  výrazů, které jsou používané v právním jazyce, avšak nepoužívané v obecném základu spisovného jazyka (např. neopomenutelný dědic);

10

Do této skupiny patří výrazy, které nikdy právní význam neměly, nebo jej ztratily. Takové výrazy však mohou právní význam v budoucnu získat (Knapp 2003: 191).

16



výrazů, které jsou používány jak ve spisovném jazyku, tak i v jazyce právním. Jedná se o výrazy, které jsou společné pro spisovný jazyk a právní jazyk, a zároveň mají specifický právní význam (např. soud, smlouva); nebo výrazy, které jsou „neutrální“, tzn. používají se v právních textech, avšak jsou bez specifického právního významu (např. den). Z výše uvedeného rozdělení vyplývá, že specifická zásoba právního jazyka

se podle Tomáška skládá z právních termínů (např. zákon, právo), slovních spojení (např. přijmout zákon) a jazykových šablon (např. zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení) (Tomášek 2003: 48). K pojmenování právní skutečnosti slouží právní termíny, které jsou základem právních textů. Protože je právo úzce spjato s každodenním životem, přejímá právní jazyk často lexémy z běžné slovní zásoby. Pokud se však taková slova dostanou mezi právní termíny, prochází specializovaným vývojem a jsou odborně zpřesněna a definována11. V právním jazyku se používají pro pojmenování právní skutečnosti nejen termíny jednoslovné (např. zákon), ale také pojmenování víceslovná (např. ústavní zákon). Za termíny mohou být považovány také polovětné konstrukce, věty a ustálené vazby významového slovesa s určitým substantivem (např. vynést rozsudek). Požadavky kladené na právní terminologii jsou identické s požadavky kladenými na právní jazyk celkově. Patří sem významová přesnost, jednoznačnost,

stručnost,

srozumitelnost,

ustálenost,

ústrojnost,

úkonnost,

neexpresívnost (Tomášek 2003: 49 - 50). Vedle tohoto výčtu uvádí Knapp také

11

Právní terminologie je z hlediska vývoje velice rozmanitá, některé termíny zůstávají po staletí (např. žaloba), některé zanikají ihned spolu s vývojem jazyka (např. výprosa), některé termíny jsou známé i neprávnické veřejnosti (např. trest), ostatní termíny jsou izolovány v rámci právního subsystému (např. koluze) (Tomášek 2003: 49). Dále se v jazyce práva objevují také knižní a archaické výrazy (např. z titulu, posléze) (Kraus 2002: 448).

17

sémantický požadavek na ostrost právních pojmů12 a požadavek oboustranně jednoznačného přiřazení výrazu13 a významu (Knapp 2003: 192). Termínem se z lexikologického hlediska rozumí takové pojmenování, které je v rámci

oboru

jednoznačným

pojmenováním

konkrétního

pojmu.

Jedná

se o pojmenování nocionální, neexpresivní, jež plní kognitivní a nominativní funkci. Termín je lexikální jednotka s častou podobou substantivního pojmenování, která je ustálená, konvenční pro konkrétní obor a bývá přesně identifikovatelná nezávisle na kontextu (Krčmová 2008: 218). Termíny jsou prostředky příznačné nejen pro oblast odbornou, ale také administrativní oblast, která má svou vlastní terminologii a zároveň pracuje s terminologií různých oborů (např. odběratel, urgence, faktura atd.) (Čechová 2008: 236). Vedle termínů se v textech objevují také výrazy slaběji terminologizované (např. odchylka, systém), jinak označovány jako termíny mezioborové, které jsou pro čtenáře srozumitelné i bez znalostí konkrétního oboru (Krčmová 2008: 221). V jazyce práva se objevuje také tendence k nominalizaci, která je specifická také pro texty administrativní a odborné. V textu tak dochází k vyšší četnosti substantiv a jmenných frází14 (např. podstatné jméno s atributem, který je většinou vyjádřen přídavným jménem nebo jiným substantivem). V souvislosti s nominalizací se v textu objevuje multiverbizační tendence odborného vyjádření, tzn. spojení substantiva a slovesa neplnovýznamového nebo slovesa s obecnějším významem (např. změřit – provést měření) (Krčmová 2008: 221).

12

Požadavkem ostrost právních pojmů je míněno používání právních výrazů, jejichž význam byl přesně definován (Knapp 2003: 192). 13

Požadavek oboustranně jednoznačného přiřazení výrazu a významu v sobě zahrnuje především požadavek konstantnosti, tedy stálosti terminologie.V právu má mít tedy každý výraz jeden význam (Knapp 2003: 193). 14

Marie Těšitelová et al.uvádí, skupina nominální je u administrativního textu zhruba o polovinu silnější, než skupina verbální (Těšitelová et al. 1985: 17).

18

Za víceslovné výrazy neterminologické povahy jsou v právním textu považována slovní spojení, kterými se právní skutečnost nepojmenovává (ta se jimi pouze popisuje). Podle Tomáška není vymezení slovních spojení tak jednoznačné, neboť jsou spřízněné jak s termíny, tak s jazykovými šablonami. Slovní spojení má ve většině případů pevnou vazbu slovesa k určitému substantivu, které nelze měnit (např. sdělit obvinění), neboť pro taková slovní spojení platí stejné požadavky, které jsou kladené na právní jazyk (Tomášek 2003: 51). K termínům se však zařazují spojení podstatných jmen s přídavnými jmény ve funkci přívlastkové, neboť adjektiva konkretizují význam substantiv. Vzniká tak víceslovné pojmenování (např. pracovní smlouva) (Tomášek 2003: 52). V právní terminologii rozhodně převažují víceslovné termíny nad jednoslovnými. V případě jednoslovných termínů se často jedná o nejstarší právní výrazy (např. právo), které jsou rozvíjeny například atributem (např. občanské právo) (Tomášek 2003: 112). Z důvodu konkretizace substantiv v právním textu, budeme pro účely této práce vždy pokládat víceslovná pojmenování za výrazy terminologické povahy. Podle Tomáška se v právním jazyku využívá také jazykových šablon. Jsou to víceslovné, často polovětné až větné konstrukce, jejichž úkolem intelektualizovat a zúspornit projev (např. tento zákon vstupuje v účinnost dnem vyhlášení). Mezi důležité znaky jazykových šablon patří srozumitelnost, ustálenost, ústrojnost, úkonnost a konvenční využití. Jazykové šablony jsou chápány jako součást právního subsystému, které vznikly kombinací složek odborné slovní zásoby, termínů a slovních spojení s jednotkami běžné slovní zásoby. Díky tomu, že se opakují v různých kontextech, stávají se konvenčními (Tomášek 2003: 52-53). Podle Tomáška se klasifikace jazykových šablon v právních textech rozlišuje ze dvou hledisek (Tomášek 2003: 54):  strukturální hledisko  lexikální šablony – standardizovaná spojení slov, která jsou součástí věty (např. „…pod trestem peněžité pokuty..“);

19

 větné šablony – nedokončená nebo celá věta, ve které se standardně objevuje sloveso ve tvaru pasivním (např. „Odnětím svobody bude potrestán..“), nebo aktivním (např. „Ustanovení tohoto zákona platí pro..“);  konstrukční šablony – větný útvar obsahující jádro šablony a ostatní prvky,

které

lze

na

základě

kontextu

měnit

(„

Podle

článku…zákoníku…“);  funkční hledisko  uvozovací šablony – uvádějí zpravidla nové části právních projevů (např. „Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně…“);  závěrečné šablony – naznačují konec určitého sdělení nebo částí právních projevů (např. „…čímž byla rozprava skončena“);  vnitřní šablony – signalizují návaznost a pokračování v předchozím projevu (např. „..v souladu s ustanovením…“). Tomášek navrhuje definici jazykové šablony jako „ustálený, standardní právní obrat (spojení slov, ale i celá věta) daný v právní oblasti konvencí, který vstupuje do právního projevu jako ústrojný a konstrukčně hotový“ (Tomášek 2003: 53). Pro svou funkci jsou v právních textech jazykové šablony často užívané. Použitím jazykové šablony dochází v právním textu ke stylové náležitosti, úspornosti a intelektuálnosti právních projevů (Tomášek 2003: 54). Jakými dalšími způsoby se dá dosáhnout srozumitelnosti a ekonomičnosti vyjádření v právním textu se dozvíme v další kapitole, která je věnována stylizaci a textové stavbě právního textu.

20

2.2.2 Poznámky k syntaktické stránce právních textů Kromě oblasti lexikální se právní jazyk vyznačuje zvláštnostmi v oblasti syntaktické a stylistické. Právní texty by měly být pro adresáta především srozumitelné, proto by se měly syntaktické a gramatické prostředky právního textu volit tak, aby splňovaly specifické prostředky pro účely právní komunikace. Od právních textů očekáváme, že budou přesné, věcné, jednoznačné a zároveň budou podávat zřetelné informace recipientovi. Právní texty jsou charakterizovány pro svou situační nezakotvenost a nadčasovost, tzn. že jsou formulovány tak, aby byly pro adresáta pochopitelné i po uplynutí delší doby. Texty by měly být explicitní a vyvarovat se užití redundantních prvků, což je shodné s požadavky kladenými na stylizaci odborných, ale i administrativních, textů (Krčmová 2008: 211-212, Čechová 2008: 233). Z požadavků kladených na právní text vyplývá, že se při jeho tvorbě objevuje tendence k ekonomičnosti vyjádření, tzn. zbavení textu redundantních informací. Ze syntaktického hlediska se ekonomičnosti vyjádření se dosahuje pomocí prostředků syntaktické kondenzace, které kumulují informaci do jednoduchých vět a umožňují tak v textu vyjádřit větší množství informací. Nejrozšířenějším typem kondenzace je nominální kondenzace (tj. nominalizace), která užívá substantivních a adjektivních kondenzátorů (např. aby soud rozhodl – k rozhodnutí soudu). Prostředkem kondenzace je i užívání různých značek a symbolů (Krčmová 2008: 217, Jelínek 2002: 222). Snaha o ekonomičnost a zároveň rychlost vyjádření vede v rovině lexikální k častému užívání zkratkových slov (např. jipka), zkratek (např. JIP) i značek (např. typ 512). Při jejich použití je nutností, aby tyto výrazy byly autorem vysvětleny. V praxi se někdy zkratek a zkratkových slov nadužívá, což může vést k nezřetelnosti projevu (Čechová 2008: 236).

21

K charakteristickým syntaktickým prostředkům právního textu patří také užívání

pasivních

konstrukcí.

M.

Těšitelová

et

al.

uvádí

(1985:

54),

že v administrativním stylu je každé čtvrté až páté sloveso je v pasivu15 (např. smlouva byla vrácena), což je stav shodný s právním vyjadřováním. Takovým užíváním pasivních konstrukcí se však může narušit srozumitelnost právního textu. V textech administrativních se objevují tvary sloves v pasivu opisném, a to i u sloves nedokonavých (např. bude hovořeno). Doloženy jsou i příklady pasiva v reflexivní formě slovesné (např. se rozumí). Nejčastěji nedějových sloves být, mít a modálních sloves muset, moci. Ve srovnání s jinými texty se v textech administrativních častěji užívají predikativa (např. možno, lze) (Těšitelová et al. 1985: 12). Z hlediska syntaktického lze konstatovat, že se v rámci úsilí o úsporné vyjadřování v právním textu ustálily určité obraty, spojení, fráze, šablony, které se zařazují do textu celé16. Typické je zhuštěné vyjadřování jednoduchou větou s vyšší frekvencí jmenných konstrukcí (Čechová 2008: 234). Tendence k výrazové explicitnosti se objevuje i v samotné syntaxi, a to prostřednictvím velmi krátkých až heslovitých vět. Protikladem k takovým větám jsou extrémně dlouhá souvětí, která se v právních textech typicky objevují (Jelínek 1996: 245, Kraus 2002: 448). Administrativní text je, stejně jako právní text, spjat s relativně vysokou frekvencí číslovek (oproti nižší četnosti slovesných tvarů). K úspornosti právní komunikace slouží také nadměrné užití genitivu adnominálního, jež čtenáři způsobuje velké obtíže při percepci textu (např. „faktury týkající se podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku zahraniční osoby“) (Čechová 2008: 235, Tkachuk 2006: 24).

16

Viz Tomáškovy šablony.

22

Pro právní a administrativní texty je také charakteristické četné užívání sekundárních předložek a spojek17, které napomáhají k explicitnosti vyjádření (např. v souvislosti s, následkem, atd.). Kromě toho jsou v textu frekventované multiverbizované jednotky (viz kapitola 2.2.1 Slovní zásoba právního jazyka) (Čechová 2008: 234). Právní texty jsou charakteristické častým užíváním interpunkce. Ve své diplomové práci Jazyk a styl právní češtiny uvádí Tetyana Tkachuk (2006: 26), že se jako specifický členící signál uplatňuje středník, který v textech odděluje věty výrazněji než čárka, avšak méně výrazněji než tečka. I závorky mají v právních textech své specifické funkce: 

uvádějí synonymické výrazy – předmět podnikání (činnost);



upřesňují údaje – firma (název) a sídlo (umístění) společníků;



zavádějí termíny – čistý majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek);



detailněji vysvětlují pojmy – majetek (věci, pohledávky atd.)



zavádějí zjednodušené termíny pro účely jednotlivých zákonů – obchodní jmění (dále jen„jmění“).

V administrativním

stylu

se

očekává

se

dodržování

předepsaných

vyjadřovacích norem, z čehož plyne relativně malá možnost stylové volby pro autora. Tento požadavek je shodný s nároky, jaké klademe na právní texty. Významným prvkem textů z oblasti právní komunikace je existence tzv. právnické osoby (tou je autor, adresát nebo oba), díky níž autor textu ustupuje do pozadí. Zároveň je zastřen také osobní vztah ke konkrétnímu adresátovi, následkem toho je text zbaven subjektivnosti (Čechová 2008: 233).

17

Marie Těšitelová tvrdí, že častý výskyt předložek v textech administrativních je dán vysokým počtem substantiv (Těšitelová et al. 1985: 5).

23

V rámci právních textů se tedy neprojevuje úsilí o variantnost, pestrost textu. Naopak je v textu patrná snaha po věcnosti, snadnosti, rychlosti a jednotnosti vyhotovení, ekonomičnosti a stručnosti vyjádření.

2.2.3 Kompozice právního textu Jelikož není právní text jen nepropojeným sledem jednotlivých vět, je pro adresáta důležitá soudržnost a členitost textu, která napomáhá čtenáři v lepší textové orientaci. Důležitou úlohu pro kompozici právního textu nese z obsahového hlediska především členění horizontální. Členění právního textu je v horizontální linii založené na výrazové signalizaci paragrafu,

článku

atd.

Pomocí

zřetelných

tematických

hranic

se

text

vyznačuje oddělováním textových úseků na odstavce, kapitoly či oddíly. Jednotlivé části textu jsou vzájemně propojeny a označují tak začátek, střed i konec. (Kořenský 1999: 82, Čechová 2000: 372). Text je logicky uspořádaný do odstavců (které jsou zpravidla číslované arabskými číslicemi) a vět (zpravidla souvětí). V textech jsou titulky a podtitulky jednotlivých částí, jejichž grafická úprava naznačuje i vertikální členění textu (Čechová 2000: 372). Členění vertikální (neboli hloubkové) je specifické pro odborný styl18. K vertikálnímu členění psaného právního textu slouží grafické prostředky jako je typ či velikost písma, což umožňuje příjemci snadnější orientaci v textu a odlišení podstatných informací od těch nepodstatných (Čechová 2000: 374)

18

Základní ucelený text je doprovázen textovými poznámkami zpravidla umístěnými na dolním okraji stránky (pod čarou) nebo jako odkazy k odborné literatuře či doplňující komentáře (Jelínek 2002: 455).

24

2.2.4 Shrnutí Právní styl jsme zařadili do administrativního stylu, který však nese jisté rysy odborného stylu. Právní jazyk je jazykem právních dokumentů, jenž má základní funkce, a to informační a regulační. Na základě těchto funkcí jsou na právní jazyk kladeny tyto pojmosloví,

požadavky jednoznačnost, významová přesnost, konstantnost srozumitelnost,

stručnost,

ustálenost,

ústrojnost,

úkonnost,

neexpresívnost. V právním jazyce se užívají ustálené obraty, charakteristickým rysem je výskyt substantiv a substantivních spojení (termíny, zkratky), a jmenných konstrukcí.

2.3 Typy právních textů Z důvodu návaznosti na analytickou část zde stručně popíšeme, jaké slohové útvary či žánrové formy se v oblasti administrativy uplatňují. Patří mezi ně například rozsudek, protokol, posudek, životopis, podnikový dopis, oběžník, objednávka, hlášení, oznámení, atd. (Čechová 2008: 238). Jelikož jsou pro tuto diplomovou práci základním materiálem smlouvy, pokusíme se je v rámci této části zařadit do náležité oblasti. Na základě obsahu a formy textu dělí Jozef Mistrík druhy žánrů v administrativním stylu na (Mistrík 1985: 452 – 458):  oznamovací žánry, jejichž administrativně-právní styk se uskutečňuje pomocí různých hlášení, správ, úředních dopisů atd.;19  heslovité žánry, jejichž cílem je zestručňovat texty. Jsou to šablonovité krátké texty. Patří sem například soupisy, či dotazníky;

19

Marie Čechová je v publikaci Současná stylistika nazývá jako textové útvary (Čechová 2008: 238).

25

 dokumentární žánry, jejichž cílem je zachytit jisté usnesení, dohody a závazky. Patří sem například zápis, či smlouva.

Smlouva je jedním za základních pilířů soukromého práva, což se odráží na specifickém vyjadřování určitých informací. Právní jazyk jako takový obsahuje speciální právní pojmy a termíny, které jsou součástí jeho specifické terminologie. V jazyku právním, a tedy i ve smlouvách obecně, je vyloučena jakákoliv subjektivnost ve vyjadřování, která se v řeči hovorové obvykle připouští (Knapp 1995: 120). Smlouva je základní právní skutečností v právu soukromém a v právu veřejném (tzv. veřejná smlouva) nebo mezinárodním. Smlouva – konsens – je definována jako „dvoustranný či vícestranný právní úkon, jímž mezi sebou smluvní strany zakládají právní vztah a tím i vzájemná práva a povinnosti“ (Knapp 1995: 143). Srozumitelnost právního textu je závislá především na jeho stylizaci. Mezi požadavky na tvoření smluv patří jasnost a absence redundantních prvků v textu, absence emocionálnosti a ozdobnosti při vyjadřování, apod. Tvůrce musí dbát na jazykovou správnost a kulturu jazykového projevu a zároveň být účelový, neboť takový je právní jazyk (Knapp 1995: 126). Smlouvu tedy můžeme vymezit jako písemný záznam, který vzniká na základě vzájemné dohody mezi soukromými osobami nebo konkrétními organizacemi. Ačkoliv je smlouva díky své funkci zařazena do administrativního stylu, je také důležitým dokumentem z právního hlediska a proto má často předepsané znění - má tedy ustálenou podobu (Mistrík 1985: 454). Z tohoto vymezení vyplývá, že se i ve smlouvě bude užívat specifických výrazových prostředků z právního jazyka. Protože však administrativní oblast pracuje s terminologií několika oborů zároveň, bude využívat také odborné terminologie podle oboru, pro který bude konkrétní smlouva sestavena (např. smlouva z oblasti energetiky bude používat také odbornou technickou terminologii). Následkem toho

26

může být konkrétní text „nasycen“ různými odbornými termíny, což může pro adresáta představovat problémy při interpretaci tohoto textového útvaru. Z výkladu této části práce vyplývá, že se při rozborech konkrétních textů potřebujeme zaměřit na jejich odbornou terminologii, syntax a kompozici. Jaké lexikální, syntaktické a textotvorné prostředky jsou užity v konkrétních textech, se dozvíme v části analytické.

27

3 Analytická část Základním materiálem pro tuto analýzu jsou dva texty z oblasti energetiky. Konkrétně se jedná o Obchodní podmínky dodávky elektřiny za sítí nízkého napětí od alternativního dodavatele Centropol Energy, a.s. a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny od dominantního dodavatele ČEZ Prodej, s.r.o. Společný název pro

obchodní

alternativního

podmínky dodavatele

je

„Smlouvy“, je

jednotlivě

zveřejněna

na

„Smlouva“. webových

Smlouva stránkách

http://www.centropol.cz/ a Smlouva od dominantního dodavatele je k naleznutí na webových stránkách https://www.cez.cz/. 20 Ačkoliv je zvykem, že se na první místo vždy uvádí dodavatel „lukrativnější“. V této práci jsou smlouvy úmyslně řazeny naopak. Smlouva alternativního dodavatele (Centropol Energy, a.s.) je v této vždy uváděna jako první. Poté následuje Smlouva od dominantního dodavatele (ČEZ Prodej, s.r.o). Takové pořadí bylo zvoleno z důvodu posouzení složitosti smluv vzhledem k adresátovi. První úsek této práce bude věnován analýze terminologie, která se ve vybraných smlouvách vyskytuje. Pro posouzení spisovnosti a terminologičnosti výrazů využíváme Slovník spisovného jazyka českého21. Pro posouzení specifik v rámci terminologie a syntaxe se opíráme o publikaci Marie Těšitelové et al. (1985) Kvantitativní popis administrativních textů. Při vlastním rozboru se vycházíme především z četnosti slov či terminologických spojení. Další úsek této analýzy je věnován především syntaxi a celkové textové stavbě smluv. Jak níže ukážeme, v textu je patrná tendence po úsporném, přesném a odborném vyjádření. K takovému vyjádření však užívá specifických syntaktických prostředků. Vyústěním této části je poté shrnutí analytické části. 20

V sekci Ke stažení nalezneme u alternativního dodavatele Smlouvu, která je již aktualizována. Tato diplomová práce vychází ze starší verze Smlouvy, platné od 5.1.2012. U dominantního dodavatele vycházíme z verze aktuální, platné od 1.1.2014. Výběr těchto dodavatelů byl záměrný, neboť právě tito dodavatelé jsou díky téměř totožnému firemnímu logu, širokou veřejností často zaměňováni. 21

Dostupné z http://ssjc.ujc.cas.cz/ .

28

3.1 Přehled nejfrekventovanějších slov u vybraných Smluv Na

počátku

tohoto

rozboru

podáváme

přehled

prvních

patnácti

nejfrekventovanějších slov ve Smlouvách od alternativního (Centropol Energy, a. s.) a dominantního dodavatele (ČEZ Prodej, s.r.o.). Mezi prvními nejčastějšími slovy nacházíme vedle slov formálních, gramatických (tj. předložky a spojky), také slova plnovýznamová, tj. substantiva a v menší míře adjektiva, neboť ta daný termín konkretizují. Skupina nominální je v obou textech vůbec nejsilnější, což dokazujeme v následujících částech této práce (viz níže). Tab.1 Přehled nejfrekventovanějších slov

Centropol Energy,a.s. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

a v/ve (ne)být nebo smlouva elektřina zákazník na s/se za dodavatel smluvní od o dle

ČEZ Prodej,s.r.o. a v/ve (ne)být smlouva elektřina nebo na s/se zákazník za smluvní o obchodník od podle

29

Na výše uvedené tabulce vidíme, že se v případě obou Smluv dostala na první místa slova formální, gramatická (viz spojka a, předložka v/ve) a sloveso být, což je stav shodný s tím, co tvrdí M. Těšitelová et al. (1985: 4) v publikaci Současná česká administrativa z hlediska kvantitativního. Na základě zmíněné publikace lze taktéž tvrdit, že se již v prvních deseti slovech projevují i další specifické prostředky těchto textů, a to vysoká četnost gramatických slov. Jelikož se do tabulky nedostala žádná zájmena, můžeme konstatovat, že je jejich využití ve vybraných textech minimální. Podle M. Těšitelové et al. (1985: 5) souvisí v těchto textech vyšší výskyt předložek s vysokým počtem substantiv (viz níže). Na základě tabulky také vidíme, že se mezi prvních patnáct nejfrekventovanějších slov dostala substantiva a adjektiva, která lze zařadit do stejné sémantické skupiny spojené s obchodní činností (např. smlouva, zákazník, obchodník, dodavatel; adjektivum smluvní). Již jsme řekli, že jsou obě Smlouvy orientovány na oblast energetiky, o čemž vypovídá také fakt, že se mezi prvních patnáct nejfrekventovanějších slov dostalo také slovo z této sféry (viz elektřina). V této práci jde především o představení odborné terminologie, která se ve Smlouvách používá. Z tohoto důvodu se v dalších částech této práce nezabývám gramatickými slovy. Ačkoliv se obě Smlouvy liší svým rozsahem22, můžeme konstatovat, že se v nich užívá předložek, a to i sekundárních (např. na základě, v rozporu atd.), a spojek téměř shodně, proto jim v rámci této práce nadále nevěnujeme pozornost.

22

Smlouva od Centropol Energy, a.s. čítá celkem 3930 slov, zatímco smlouva od ČEZ Prodej, s.r.o. má celkem 6968 slov.

30

3.2 Skupina nominální Jelikož se v této práci zaměřujeme především na terminologii rozebíraných textů, začínáme tuto analýzu právě skupinou nominální. V teoretické části (2.3 Typy právních textů) jsme již konstatovali, že ačkoliv je smlouva jako jazykový útvar textem administrativní povahy, je také důležitým dokumentem z právního hlediska. Protože administrativní texty pracují s terminologií několika oborů zároveň, zachycujeme níže terminologii z oblasti právní, technické (konkrétně energetické), ekonomické apod. Aby bylo důkladně demonstrováno, že ve srovnání se všemi ostatními skupinami výrazů má právě skupina jmenná v našich textech nejvyšší zastoupení, uvádíme před daným výrazem vždy číslovku v závorce, která ilustruje jeho četnost ve Smlouvě. Vzhledem k tomu, že jsou rozebírané texty krátké, upustili jsme od procentuálního vyjádření. Při hodnocení berme v úvahu, že Smlouva od dominantního dodavatele (ČEZ Prodej, s.r.o.) má skoro dvojnásobný rozsah než Smlouva od alternativního dodavatele (Centropol Energy, a.s.).

3.2.1 Přehled substantiv a jmenných spojení z oblasti právní Pro účely této analýzy jsou substantiva a substantivní spojení uváděna vždy v souladu se slovníkovým tvarem (tedy v nominativu singuláru). Jelikož lze spoustu níže uvedených jmen zařadit také do jiných sémantických kategorií, uvádíme výrazy podle potřeby s atributem, který je vyjádřen pomocí přídavného jména nebo jiného substantiva (tedy atribut neshodný), čímž dochází ke konkretizaci daného výrazu. Tento atribut je v přehledu substantiv uveden v závorce.

31

Cetropol Energy, a.s.

(91)

smlouva

(2)

vypořádání (smluvní strana)

(30)

strana (smluvní)

(2)

opatření

(14)

povinnost

(2)

výpověď

(13)

předpis (právní)

(2)

doba (výpovědní)

(13)

ustanovení

(2)

zmocnitel

(13)

(ne)oznámení

(2)

subjekt (veřejnoprávní)

(12)

sankce (smluvní)

(2)

stav (nouze)

(12)

podmínka

(2)

soud

(11)

právo

(2)

zákoník (obchodní)

(9)

prodlení

(1)

řád (soudní)

(8)

zákon

(1)

pravidlo

(7)

odpovědnost

(1)

zástupce (oprávněný)

(6)

skutečnost

(1)

úkon (právní)

(6)

vztah (smluvní)

(1)

moc (plná)

(6)

škoda

(1)

osoba (fyzická)

(5)

náhrada (škody)

(1)

řád (právní)

(5)

pokuta (smluvní)

(1)

účinek (odkladný)

(5)

plnění (povinnosti, závazku)

(1)

výkon (práv)

(5)

porušení (povinnosti, smlouvy)

(1)

poměr (právní)

(5)

(ne)platnost

(1)

právo (občanské)

(4)

účinnost

(1)

řád (soudní)

32

(4)

znění (platné)

(1)

vymáhání (soudní)

(3)

složení (jistoty)

(1)

bydliště

(3)

ujednání

(1)

náležitost (zákonná)

(3)

zákoník (občanský)

(1)

licence

(2)

sankce

(1)

převzetí (odpovědnosti)

V případě smlouvy od alternativního dodavatele mají nejmenší zastoupení maskulina životná (viz zmocnitel, zástupce), která se v rámci Smlouvy vztahují k oběma osobám obou přirozených rodů, což dokazuje objektivnost textu. V lexiku mužského rodu životného jsme zachytili výraz, který se používá v rámci spisovného jazyka (viz zástupce), jenž je konkretizován přídavným jménem ve funkci přívlastkové, díky čemuž jej zařazujeme do sémantické skupiny právo (např. oprávněný zástupce). Kromě sémantické skupiny právo můžeme v souboru maskulin neživotných rozlišit například sémantickou skupinu administrativní (např. slovo výkon, které je konkretizováno pomocí atributivní funkce dalšího substantiva: výkon práv). Některá další odborná podstatná jména jsou specifikována pomocí atributů, čímž se upřesňuje to, že v rámci smlouvy spadají do právní oblasti (viz právní předpis, stav nouze atd.). I v případě feminin je mnoho slov konkretizováno právě pomocí atributu, který tak určuje jejich přesný terminologický význam. Příkladem budiž smluvní strana – spojení, ve kterém se nachází slovo běžně používané ve spisovném jazyce (strana), jež je právě svým adjektivem (viz smluvní) konkretizováno, díky čemuž jej můžeme zařadit do právního pojmosloví. Mezi produktivní sufixy zde patří právě přípona –ost (např. náležitost), jež je typická pro abstrakta, která jsou specifická pro právní (a celkově obecně vědecká) názvosloví. V této podskupině se nachází dále

33

slova běžně používaná ve spisovném jazyce, která však v rámci kontextu nabývají právního charakteru (např. škoda, skutečnost, (ne)platnost atd.). V rámci neuter se v textu často objevují deverbativa, která jsou tvořena především produktivními sufixy –ení/-ání (viz prodlení, opatření, ustanovení atd.) Ve srovnání se verbálními substantivy se ostatních neuter v textu vyskytuje o něco méně (srov. bydliště, právo, pravidlo). Ve Smlouvě alternativního dodavatele nacházíme neutra, která svou povahou patří nejen do oblasti právní, ale také celkově do slovníku administrativy (např. oznámení). Ve Smlouvě od alternativního dodavatele se užívá také knižních výrazů, například slovo prodlení, které lze jako termín zařadit do sémantické kategorie právní, ale také do sémantické kategorie obchodní. Typicky se pro daný text konkretizuje také podstatné jméno slovesné, a to pomocí adjektiva (viz soudní vymáhání), díky němuž jej můžeme zařadit do sémantické skupiny právo.

ČEZ Prodej, s.r.o.

(163)

smlouva

(2)

sankce

(68)

strana (smluvní)

(2)

úkon

(43)

povinnost

(2)

bydliště

(31)

předpis (právní)

(2)

přenesení (odpovědnosti)

(28)

ustanovení

(2)

sankce

(19)

právo

(2)

doba (výpovědní)

(18)

účinnost

(2)

legislativa

(18)

prodlení

(2)

moc (plná)

(17)

pokuta (smluvní)

(2)

vyhláška

(12)

jistota

(2)

licence

34

(11)

vztah (smluvní)

(2)

republika

(11)

závazek

(1)

vymahatelnost (závazků)

(10)

odpovědnost

(1)

převzetí (odpovědnosti)

(9)

náhrada (škody)

(1)

osoba (právnická)

(9)

podání

(1)

znění (platné)

(9)

škoda

(1)

vložka (číslo)

(8)

úrok (z prodlení)

(1)

nemovitost

(8)

podmínka

(1)

účinek (odkladný)

(8)

oznámení (o odstoupení)

(1)

splnění (závazku)

(7)

zákon

(1)

vztah (závazkový)

(6)

skutečnost

(1)

majetek

(5)

oprávnění

(1)

převod (nemovitosti)

(5)

stav (nouze)

(1)

závdavek

(4)

platnost

(1)

odkaz (na právo)

(4)

spor

(1)

výpověď

(4)

opatření

(1)

zákoník (občanský)

(3)

ujednání

(1)

přenos (odpovědnosti)

(3)

vypořádání

(1)

osoba (fyzická)

(3)

nárok

(1)

návrh (dohody)

(3)

soud

(1)

výpověď

(3)

občan

(1)

řízení (soudní)

(3)

držitel

(1)

orgán (správní)

(2)

zmocnitel

(1)

příslušnost

(2)

stát

35

I v případě dominantního dodavatele mají maskulina životná nejmenší zastoupení v textu. Stejně jako u Smlouvy od alternativního dodavatele se zde vztahují k osobám obou přirozených rodů. Oproti substantivu občan se v lexiku mužského rodu životného se objevují deverbativa, která jsou tvořena pomocí sufixu –tel (viz zmocnitel, držitel). U dominantního dodavatele můžeme, kromě sémantické skupiny právo, rozlišit také další sémantické skupiny, například administrativa (např. občan), obchod a podnikové hospodářství (např. majetek). Jelikož jsou v tomto textu některá slova konkretizována atributy, stává se z nich víceslovný termín sémanticky patřící do právní oblasti (viz právní předpis, odkladný účinek atd.). Také v případě feminin je mnoho slov konkretizováno právě pomocí atributů, na jejichž základě lze přesně určit, zdali patří do právní terminologie. Příkladem budiž fyzická osoba – spojení, kde se nachází výraz neterminologické povahy (osoba), který je díky spojení s adjektivem (fyzická) bezesporu zařazen do právního jazyka. Mezi produktivní sufixy zachycených výrazů je i v případě dominantního dodavatele přípona –ost (např. povinnost), jež dotváří právě abstraktnost, která je specifická pro právní texty. V této podskupině se také nachází výrazy z jazyka administrativy, které nabývají právního významu až ve smlouvě ČEZ Prodej, s.r.o. (např. výraz řízení, který je konkretizován atributem soudní). Také v této Smlouvě jsme také zachytili při rozboru slova, která se řadí do běžné slovní zásoby spisovného jazyka českého, avšak v rámci jejich kontextového zapojení je pokládáme za termíny právní (viz škoda). V rámci neuter se i ve Smlouvě dominantního dodavatele objevují ve větší míře substantiva verbální (např. podstatné jméno přenesení ve spojení s atributem odpovědnosti) proti ostatním substantivům (viz právo, bydliště).

36

Podstatná jména slovesná v rodě středním jsou v textu dominantního dodavatele také tvořena produktivními sufixy –ení/-ání (viz prodlení, oprávnění, ustanovení, atd.). V rámci podstatných jmen středního rodu můžeme uvést výrazy, které svou povahou patří nejen do oblasti právní, ale celkově do slovníku administrativy (např. oznámení). I v tomto textu se objevuje mimo jiné knižní výraz prodlení, což dokládá to, že Smlouvy jsou postaveny na stejném principu, resp. vycházejí ze stejného vzoru, ačkoliv jsou každá od jiného dodavatele.

Již bylo konstatováno, že Smlouva, která je svou povahou textem administrativním, je také důležitým právním dokumentem, proto se v ní užívá termínů nejen právních, ale i ostatních termínů odborných. Obě Smlouvy se věnují energetice, proto budou v následujících řádcích zachyceny také termíny z této oblasti.

3.2.2 Přehled substantiv a jmenných spojení z oblasti energetiky Jak již bylo výše zmíněno, vybrané Smlouvy se zaměřují na oblast energetiky, proto v této části věnujeme výrazům pocházejícím z technické (či přímo energetické) terminologie. Způsob prezentace výrazů je stejný jako výše, a to včetně uvádění jejich četnosti v textu a atributů, které výraz upřesňují nebo přímo s ním tvoří terminologické sousloví.

37

Centropol Energy, a.s.

(89)

dodavatel (elektřiny)

(3)

služba (distribuční)

(59)

elektřina

(3)

elektřina (silová)

(36)

dodávka (elektřiny)

(2)

napětí (nízké)

(8)

místo (odběrné)

(2)

soustava (distribuční)

(7)

zařízení (měřicí)

(2)

měření (dodávky)

(7)

ukončení (dodávky)

(2)

obnovení (dodávky)

(5)

odběr (elektřiny)

(2)

přenos (elektřiny)

(5)

distribuce (elektřiny)

(1)

spotřeba (elektřiny)

(4)

odečet (elektroměru)

(1)

připojení (elektřiny)

(3)

síť (distribuční, napětí)

(1)

tarif (distribuční)

(3)

přerušení (dodávky)

(1)


(3)

elektroměr

V případě Smlouvy od společnosti Centropol Energy, a.s. existuje pouze jediné slovo, které reprezentuje mužský životný rod – Dodavatel. Tento výraz dané smlouvě reprezentuje konkrétní společnost (předpokládáme tedy tvůrce textu). V rámci Smlouvy zařazujeme toto pojmenování do energetické sféry, patří však také do slovní zásoby charakteristické pro sémantickou skupinu obchodu. V seznamu maskulin neživotných se vyskytují slova, která spadají do slovní zásoby charakteristické pro spisovný jazyk a zároveň do oblasti techniky (např. dějové substantivum odběr), která jsou konkretizována až dalším substantivem v pozici atributu, díky němuž se zařazují do terminologie energetiky (např. odběr elektřiny).

38

V případě feminin je také mnoho slov konkretizováno pomocí atributu, tedy dalšího substantiva či adjektiva, na základě čehož je můžeme jednoznačně zařadit do sféry energetiky. Příkladem budiž spojení spotřeba elektřiny, kde samostatné slovo spotřeba patří do oblasti ekonomické. V rámci Smlouvy jej zařazujeme do terminologie energetiky, neboť je v textu užíváno ve spojení s atributem (elektřiny). U feminin je důsledně rozlišeno elektřina vs. silová elektřina, protože se jedná o zcela odlišné termíny23. U jmen ve středním rodě se také často objevují deverbativní substantiva24 tvořená pomocí sufixu –ení (např. připojení, obnovení, přerušení atd.). Tato neutra, která se běžně užívají ve slovní zásobě spisovného jazyka českého, jsou pak konkretizována svým atributem (např. obnovení dodávky), díky čemuž je v rámci tohoto textu zařazujeme do terminologie energetiky.

ČEZ Prodej, s.r.o

(122)

elektřina

(2)

energie

(70)

dodávka (elektřiny)

(2)

subdodavatel

(14)

odběr (elektřiny)

(2)

elektroměr

(16)

místo (odběrné)

(2)

přenos (elektřiny)

(15)

elektřina (silová)

(2)

výrobna (elektřiny)

(10)


(1)

plyn

(9)


(1)

číselník

(6)

soustava (distribuční)

(1)

jistič

23

Silová elektřina je vlastní odebraná elektřina v domácnosti. Elektřina je hyperonymem k výrazu silová elektřina. 24

Srovnejme se substantivem ve středním rodě místo – výraz neterminologické povahy, který na základě atributu zaražujeme do pojmosloví energetiky (viz odběrné místo).

39

(6)


(1)

stupeň (regulační)

(5)

dodavatel (elektřiny)

(1)

příkon

(4)

zařízení (měřicí)

(1)

odečet (elektřiny)

(4)

připojení (elektřiny)

(1)

zdroj (energie)

(3)


(1)

napětí (nízké)

(2)

síť (distribuční, napětí)

(1)

soustava (elektrizační)

(2)

norma (technická)

Stejně jako u alternativního dodavatele se ve Smlouvě dominantního dodavatele vyskytují slova, která reprezentují mužský životný rod – dodavatel, subdodavatel. do terminologie

Ačkoliv

je v závislosti

energetiky,

patří

také

na do

kontextu slovní

Smlouvy zásoby

zařazujeme

charakteristické

pro sémantickou skupinu spojenou s obchodováním. V souboru maskulin neživotných jsme zachytili slova užívající se běžně ve spisovném jazyce českém (např. odběr), která jsou konkretizována až dalším substantivem stojícím v pozici atributu, které jej svým významem zařazuje do sféry energetické (např. odběr elektřiny). V rámci feminin jsou téměř všechna slova konkretizována atributem, na základě čehož můžeme zjistit jejich přesný význam v textu. Příkladem budiž spojení elektrizační soustava, kde je odborný termín soustava bezpochyby zařazen do terminologie energetiky, a to na základě atributu, který je vyjádřen adjektivem (elektrizační). I v tomto případě je u feminin důsledně rozlišováno elektřina vs. silová elektřina, neboť se jedná o zcela odlišné termíny. U feminin se vyskytují taktéž slova, která lze na základě použití v kontextu zařadit i do ostatních odborných oblastí (např. norma – termín spadající také do oblasti filozofie, který je v textu upřesněn atributem technická).

40

Kromě neuter se v textu často nacházejí podstatná jména středního rodu tvořená sufixem –ení, tedy deverbativa. Ačkoliv jsou některá neutra, která jsou použitá ve Smlouvě, výrazy neterminologické povahy, zařadili jsme je při našem rozboru do terminologie energetické (např. ukončení, přerušení atd.), a to na základě jejich doplňujícího atributu (viz ukončení dodávky, přerušení dodávky atd.).

Jak jsme výše ukázali, Smlouvy užívají, kromě právního lexika, také odborné termíny technické (respektive termíny z energetické oblasti). Protože jsou rozebírané texty zaměřeny na dodávky elektřiny, z čehož plyne poskytování nějaké konkrétní služby, budou v následující části rozebírány i termíny z ostatních odborných oblastí (především z ekonomie, veřejné správy atd.).

3.2.3 Ostatní substantiva a jmenná spojení s odborným významem Pro úplnost výkladu o terminologii ve Smlouvách zde uvádíme také ostatní odborná podstatná jména a substantivní spojení. Zachycujeme zde především výrazy z oblasti obchodu, veřejné správy, podnikání atd. Některé výrazy, které se v této části objevují, byly připomenuty i v předešlých podkapitolách. To z toho důvodu, že svým významem mohou patřit do několika sémantických oblastí a mohou se konkretizovat až ve spojení s dalším podstatným či přídavným jménem. Způsob prezentace výrazů je stejný jako v předešlých podkapitolách.

41


(93)

zákazník

(3)

nedoplatek

(91)

smlouva

(3)


(89)

dodavatel

(3)

účastník

(36)

dodávka

(3)

adresát

(15)

služba

(2)

úhrada

(14)

odstoupení (od smlouvy)

(2)

zásilka

(12)

reklamace

(2)

náklady

(11)

záloha

(2)

zaměstnanec

(11)

platba

(2)

návrh

(11)

ceník

(1)

úřad (regulační)

(9)

cena

(1)

odběratel

(8)

splatnost

(1)

měna

(8)

(ne)zaplacení (záloha)

(1)

licence

(8)

závazek

(1)

objednávka

(7)

poplatek

(1)

sazba

(7)

faktura

(1)

neposkytování

(7)

dohoda

(1)

provozování

(7)

doklad

(1)

provozovatel

(7)


(1)

vyhodnocení (dodávky)

(7)

vyúčtování

(1)

řízení (insolvenční)

(6)

uzavření (smlouvy)

(1)

(ne)zajištění

(6)

období

(1)

období (zúčtovací)

42

(6)

úrok

(1)

jednání

(6)

pohledávka

(1)

společnost

(5)

sazebník (poplatků)

(1)

dodatek (smluvní)

(5)

přeplatek

(1)

tarif

(5)

účet

(1)

obchodník

(5)

zpracování

(1)

podnikání

(4)

sdělení (obchodní)

(1)

daň

(4)

částka

(1)

příslušnost

(1)

podání (reklamace)

V této části jsou zachycena maskulina životná patřící do oblasti obchodování a podnikání (např. obchodník, zákazník), nebo taková podstatná jména, která jednoznačně patří do jazyka administrativy (např. provozovatel, účastník, zaměstnanec). V rámci maskulin neživotných jsou v textu využita substantiva, která můžeme zařadit do více sémantických skupin. Jedná se například o sémantickou skupinu právo (např. závazek), veřejnou správu (např. pobyt), obchod (např. účet) atd. V případě feminin jsme zachytili například slova patřící do sémantické kategorie obchodu (např. smlouva, společnost, dodávka, faktura, obchod), administrativy (např. platba), veřejné správy (např. státní správa, příslušnost), ekonomie (např. cena, záloha, daň, částka) atd. I v této části se v rámci neuter vyskytují taková substantiva, která obecně patří do administrativní oblasti, či do výrazů běžně užívaných ve spisovném jazyce. Tyto lexémy jsou konkretizovány pomocí adjektiv, tak aby spadaly například přímo do sémantické oblasti obchodu (viz insolvenční řízení, obchodní sdělení, obchodní místo atd.).

43

ČEZ Prodej, s.r.o.

(179)

zákazník

(3)

provozovatel

(163)

smlouva

(3)

spotřebitel

(151)

obchodník

(3)

partner (smluvní)

(69)

dodávka

(3)

místo (obchodní)

(42)

služba

(3)


(36)

odstoupení (od smlouvy)

(3)

obchod

(26)

platba

(3)

inkaso

(26)

ceník

(2)

subdodavatel

(25)

cena

(2)

sdělení (obchodní)

(23)

záloha

(2)

podnikání

(23)

vyúčtování

(2)

trh

(17)

reklamace

(2)

pobyt

(16)

odběr

(2)

převod

(15)

daň

(2)

licence

(14)

faktura

(2)

provozovna

(13)


(2)

zmocnitel

(12)

pohledávka

(2)

věřitel

(12)

účet

(2)

zástupce

(12)

úhrada

(2)

účastník

(11)

závazek

(2)

zisk

(11)

produkt

(1)

fakturace

(10)

ukončení (dodávky, smlouvy)

(1)

dodatek (smluvní)

44

(9)

zaplacení (sankce, záloha)

(1)

poskytovatel

(8)

úrok (z prodlení)

(1)

návrh (insolvenční)

(7)

poplatek

(1)

ústav (peněžní)

(7)

období (zúčtovací)

(1)

plnění (zdanitelné)

(6)

zajištění

(1)

správa (pohledávek)

(5)

hodnota

(1)

nedoplatek

(5)

společnost

(1)

správa (státní)

(5)

dodavatel

(1)

výrobce

(4)

částka

(1)

spolupráce

(4)

dluh (peněžitý)

(1)

rejstřík (obchodní)

(4)

přeplatek

(4)

(ne)poskytování

(4)

dlužník

Také ve Smlouvě od dominantního dodavatele jsme zachytili maskulina životná, která patří do různých sémantických oblastí, například sémantická oblast práva (viz dlužník), obchodu (viz Obchodník, pojmenování, které ve Smlouvě reprezentuje konkrétní společnost, tedy předpokládaného tedy tvůrce textu), či administrativa (např. provozovatel, účastník atd.) apod. Také v souboru maskulin neživotných jsou v textu dominantního dodavatele využita substantiva, která můžeme zařadit do více sémantických skupin. Jedná se například o sémantickou skupinu veřejná správa (např. přeplatek, pobyt atd.), obchod (např. účet) aj.

45

V souboru substantiv ženského rodu jsme zachytili například výrazy patřící do sémantické kategorie obchodu (např. smlouva, společnost, dodávka, faktura, obchod), úřední (např. platba), veřejné správy (např. státní správa), ekonomie (např. cena, záloha, daň, částka, atd.), administrativní (např. provozovna). Také u substantiv středního rodu můžeme zachytit taková neutra, která obecně patří do administrativního stylu, či celkově do spisovného jazyka českého, jež jsou konkretizována pomocí atributu, na jehož základě můžeme tato podstatná jména zařadit například do sémantické oblasti obchodu (viz insolvenční návrh, zúčtovací období, obchodní místo atd.).

3.2.4 Využití slov přejatých V případě obou vybraných Smluv jsou v textu použita slova přejatá, která by měla být adresátům všeobecně známá. Cílem této části je pouze ukázat, které výrazy se v daných textech vyskytují. Za každým termínem uvádím v závorce číslovku, která reprezentuje četnost přejatého slova v daném textu.


Z řeckého kořene se v textu nachází tato substantiva: elektřina (59), kategorie (6), symbol (4), elektroměr (3), telefon (3). Z latinského kořene se v textu nachází tato slova: sankce (14), reklamace (12), faktura (7), forma (6), distribuce (5), fax (3), produkt (3), subjekt (2), data (2), termín (2), kontakt (2), dispozice (2), konstanta (2), urgence (1), formulář (1), likvidace (1), komunikace (1), licence (1), kalendář (1), korespondence (1), informace (1), akceptace (1).

46

Z francouzského kořene se v textu nachází tato slova: adresa (8), garance (6), adresát (3), režim (2). Z anglického kořene se v textu nachází tato slova: e-mail (3), SMS (3). Z arabského kořene se v textu nachází tato slova: tarif (1), havárie (1).

Ve smlouvě od alternativního dodavatele se objevují slova, která lze zařadit do různých sémantických kategorií. V rámci sémantických skupin jsme zachytili například tyto kategorie: právo (např. licence, dispozice, sankce), obchod (např. licence, faktura), veřejná správa (např. reklamace), technika (např. elektroměr, elektřina) apod.

ČEZ Prodej, s.r.o

Z řeckého kořene se v textu nachází tato slova: elektřina (122), symbol (4), charakter (3), sféra (3), orgán (3), energie (2), elektroměr (2), telefon (2), diagram (1), program (1). Z latinského kořene se v textu nachází tato slova: reklamace (17), faktura (16), informace (15), produkt (11), forma (8), distribuce (6), komunikace (5), kalendář (4), kancelář (4), dispozice (3), registr (3), identifikace (2), dokument (2), centrum (2), terminál (2), kontakt (2), formulář (2), realizace (2), linka (2), legislativa (2), norma (2), licence (2), sankce (2), titul (1), republika (1), kvitance (1), dokumentace (1), fakturace (1), rejstřík (1), fax (1), faksimile (1), kvalita (1), specifikace (1), instance (1), operátor (1), aplikace (1), koruna (1), prevence (1), kvitance (1). Z francouzského kořene se v textu nachází tato slova: adresa (10), režim (3), kampaň (2), kurýr (1), adresát (1), kód (1).

47

Z anglického kořene se v textu nachází tato slova: partner (3), e-mail (3), SMS (2), on-line (1), dispečink (1), internet (1). Z arabského kořene se v textu nachází tato slova: tarif (1).

Také v textu dominantního dodavatele jsou použita substantiva, která lze zařadit do různých sémantických kategorií. V rámci sémantických skupin jsme zachytili například tyto kategorie: právo (např. licence, republika, legislativa), obchod (např. licence, faktura), veřejná správa (např. reklamace), technika (např. elektroměr, energie, elektřina) apod.

Cílem této podkapitoly bylo ukázat, jaké přejaté lexémy se v textech vyskytují. Jsou zde zachycena substantiva přejatá, která jsou Smlouvami od alternativního a dominantního dodavatele používána téměř shodně. Dané výrazy jsou pro veřejnost všeobecně známé, avšak v rámci těchto Smluv je jejich hlavní úlohou především podtržení odbornosti textu.

Na základě předchozích kapitol lze konstatovat, že vybrané Smlouvy obsahují mnoho termínů z několika odborných oblastí. Pro právní texty je typické, že se snaží být svou povahou jmenné, což můžeme doložit pomocí multiverbizace, která se v nich často objevuje. V rámci obou Smluv se objevují například tyto multiverbizované jednotky: udělovat souhlas místo souhlasit (uděluje souhlas), provádět vyhodnocení místo vyhodnotit (provádí vyhodnocení), provést odečet místo odečíst (provedení odečtu), provést úpravu místo upravit (provádí úpravu) apod.

48

Protože je jmenná skupina ve vybraných textech nejsilnější, budou v následující části této práce zachycena také adjektiva. Přídavná jména jsou zde uváděna z důvodu častého zastávání funkce atributu, díky čemuž se dané substantivum konkretizuje.

3.2.5 Přehled adjektiv s odborným významem Marie Těšitelová et al. ve své publikaci uvádí, že ve srovnání se substantivy je počet přídavných jmen v jazyce administrativním zhruba poloviční. I přesto je adjektiv v textu mnohem více než sloves. Vysvětluje to tím, že počet adjektiv je dán terminologizací ustálených spojení substantiva a adjektiva (např. právní předpis) (Těšitelová et al. 1985: 14). Níže jsou tedy uváděna pouze taková adjektiva, jež se ve Smlouvách realizují společně se substantivy, která můžeme v rámci Smlouvy zařadit do nějaké odborné oblasti (např. právo, ekonomie, technika, administrativa atd.). Způsob prezentace adjektiv je obdobný jako v předešlých kapitolách, tzn. za přídavným jménem je v závorce uváděno substantivum, které bylo adjektivem v rámci textů konkretizováno. Jelikož tato podkapitola slouží jako podpora pro tvrzení, že je text svou povahou jmenný, nejsou zde sémantické skupiny u adjektiv zvlášť rozlišeny, tzn. přídavná jména jsou zde podávána v rámci jedné podkapitoly.

49


(54)

smluvní (strana, vztahy,atd.)

(2)

oprávněný (zástupce)

(16)

příslušný (předpis,právo)

(2)

energetický (zákon)

(16)

stanovený (sankce)

(1)

zmocněný (zaměstnanec)

(15)

právní (předpis)

(1)

veřejnoprávní (subjekt)

(15)

smluvní (sankce,strana atd.)

(1)

závěrečný (ustanovený)

(10)

pracovní

(1)

dominantní (dodavatel)

(7)

platný (znění)

(1)

nevratný (poplatek)

(7)

elektronický

(1)

insolvenční (řízení

(7)

obchodní (zákoník, sdělení)

(1)

neuhrazený (záloha)

(6)

osobní (údaj)

(1)

účtovaný (platba)

(6)

daňový (doklad)

(1)

měřicí (zařízení)

(6)

(ne)účinný (ustanovení)

(1)

finanční (částka)

(5)

cenový

(1)

odebraný (elektřina)

(5)

závazný (právní předpis)

(1)

neoprávněný (odběr)

(5)

sdružený (služba, dodávka)

(1)

zúčtovací (odobí)

(5)

platební (povinnost)

(1)

peněžitý (závazek)

(5)

dodaný (elektřina)

(1)

marketingový

(4)

splatný (závazek)

(1)

dlužný (částka)

(4)

podstatný (porušení)

(1)

obecný (soud)

(4)

fakturační (období)

(1)

odpovědný (osoba)

(3)

nesprávný (odečet)

(1)

povinný (smluvní strana)

(3)

zákonný (úrok, povinnost)

(1)

mimosoudní (vymáhání)

50

(3)

sjednaný (elektřina)

(1)

uplatněný (reklamace)

(3)

zaplacený (záloha)

(1)

zvláštní (právní předpis)

(2)

systémové (služba)

(1)

dodávaný (elektřina)

(2)

reklamovaný (faktura)

(1)

vyúčtovaný (platba)

(2)

neplatný (ustanovení)

Jak již bylo řečeno, adjektiva v textu doprovází substantiva. Uvádím zde pouze taková adjektiva, která (byť patří do slovníku spisovného jazyka českého) se v textu realizují společně se substantivem zařazeným například do oblasti právní (např. povinná smluvní strana, obecný soud, zvláštní právní předpis, atd.). Dále v textu nacházíme například adjektiva patřící do administrativního jazyka (např. pracovní), přídavná jména patřící do sémantické kategorie obchodu (např. smluvní, dodací, obchodní, fakturační), úřední (např. platební, fakturační, splatný), ekonomie (např. peněžitý, daňový ) atd. V případě

textu

od

alternativního

dodavatele

můžeme

konstatovat,

že se v něm používají také deverbativa (např. zaplacený, sjednaný atd.) Ve Smlouvě alternativního dodavatele nacházíme také adjektiva přejatá (např. energetický, fakturační, insolvenční, marketingový, finanční atd.), jejichž význam by měl být veřejnosti všeobecně známý a zároveň by měl podtrhovat odbornost textu.

ČEZ Prodej, s.r.o

(99)

smluvní (strana,vztahy,atd.)

(2)

dlužný (částka)

(20)

příslušný (právní předpis)

(2)

oprávněný (smluvní strana)

(18)

osobní (údaj)

(2)

účinný (smluvní vztah)

(13)

sdružené (služba)

(2)

novelizovaný (podmínka)

51

(12)

podstatný (porušení)

(1)


(11)

platební (podmínka,doklad)

(1)

zdanitelný (plnění)

(10)

obchodní (sdělení)

(1)

přiměřený (úhrada)

(9)

neoprávněný (dodávka)

(1)

pravidelný (záloha)

(8)

bankovní (poplatek,účet)

(1)

kontrolní (odečet)

(7)

pracovní (den)

(1)

zpoplatněný (služba)

(7)

zúčtovací (období)

(1)

zaplacený (záloha)

(6)

zákaznický (služba)

(1)

neuhrazený (závazek)

(6)

osvobozený (od daně)

(1)

závěrečný (ustanovení)

(5)

platný (právní předpis)

(1)

nabízený (dodávka)

(4)

distribuční (soustava)

(1)

bezhotovostní (převod)

(4)

elektronický (pošta)

(1)

rozhodný (právo)

(4)

energetický (zákon, odvětví)

(1)

odpovědný (osoba)

(4)

měřicí (zařízení)

(1)

členský (stát)

(4)

český (republika,právo,atd.)

(1)

tepelný (energie)

(4)

splatný (závazek)

(1)

sporný (situace)

(3)

technický (norma)

(1)

účtovaný (období)

(3)

vyrobený (elektřina)

(1)

zpoplatněný (služba)

(3)

zvláštní (právní předpis)

(1)

mezinárodní (prvek)

(3)

podnikatelský

(1)

insolvenční (řízení)

(3)

výpovědní (lhůta)

(1)

datový (schránka)

(3)

peněžitý (dluh)

(1)

vyúčtovaný (úrok)

(3)

daňový (povinnost,doklad)

(1)

odebíraný (elektřina)

(3)

smluvený (doba,povinnost)

(1)


52

(3)

cenový

(1)

sjednaný (elektřina)

(2)

trvalý (pobyt)

(1)

dodaný (elektřina)

(2)

povinný (smluvní strana)

(1)

výkupní (cena)

(2)

předepsaný (záloha)

(1)

dodací (podmínka)

(2)

peněžní (ústav,dluh)

(1)

správní (orgán)

(2)

reklamovaný (faktura)

Ve Smlouvě od dominantního dodavatele nacházíme téměř shodná adjektiva jako u alternativního dodavatele. I v této pasáži uvádíme pouze taková adjektiva, která v textu konkretizují dané substantivum, díky čemuž je můžeme zařadit například do sémantické oblasti práva (např. povinná smluvní strana, členský stát, platný právní předpis, atd.). Kromě sémantické kategorie právo můžeme v textu rozlišit také adjektiva patřící do jiných sémantických skupin, například kategorie obchodu (např. dodaný, dodací, obchodní, atd.), veřejné správy (např. kontrolní), úřední (např. neveřejný, splatný), ekonomie (např. peněžitý, peněžní, atd.). Stejně jako u alternativního dodavatele se i u toho dominantního objevují deverbativa (viz smluvený, předepsaný atd.) a také adjektiva přejatá (např. energetický, elektronický, novelizovaný, insolvenční, kontrolní, reklamovaný atd.), jejichž užití bylo záměrné, tedy pro zdůraznění odbornosti textu.

3.2.6 Další specifické lexikální prostředky V rozebíraných textech je z lexikálního hlediska patrná snaha o přesnost, konkrétnost, odbornost a úspornost vyjádření. Pro dosažení těchto vlastností textu se ve Smlouvách užívají konkrétní lexikální prostředky, které si ukážeme níže.

53

3.2.6.1 Poznámka k názvům institucí

V právních textech se projevuje snaha o konkrétnost a odbornost vyjádření. Ta je posilována i užíváním konkrétních údajů (např. vlastní jména, data, značky atd.) (Krčmová 2008: 222). V případě obou Smluv je odbornost a konkrétnost vyjádřena pomocí názvů institucí25 a organizací téměř shodně (viz Okresní soud, Krajský soud, Městský soud, Energetický regulační úřad, OTE a.s., Evropská unie atd. ).

3.2.6.2 Zkratky a zkrácená pojmenování

Již bylo řečeno, že se v rovině lexikální projevuje snaha o ekonomičnost a zároveň rychlost vyjádření například pomocí zkratek, zkratkových slov či zkrácených pojmenování. Je ovšem nutností, aby byly tyto jednotky identifikovatelné v textu (Čechová 2008: 236). V rámci obou Smluv jsou zkratky tvůrcem textu sice popsány, avšak nadužívány, což vede (při množství podávaných informací) ke snížení srozumitelnosti textu. Abychom mohli demonstrovat užívání zkratek v textu, uvádíme za nimi vždy číslici, reprezentující jejich četnost v textu. Rozebírané texty uvádíme ve stejném pořadí jako v předešlých kapitolách

Centropol Energy, a.s. Zkratky se v uvedeném textu užívají často, avšak většina z nich je vysvětlena (resp. popsána). Mezi nevysvětlené zkratky patří ty, které jsou veřejnosti všeobecně známé. Jedná se o tyto zkratky: SMS (3), CZK (1), Kč (1), popř. (4), event. (3), a.s. (3). 25

Což je v souladu s tím, co tvrdí Marie Čechová o administrativních textech obecně. Pro takové texty je charakteristické časté užívání vlastních názvů nejen osobních a místních, ale i názvů institucí a výrobků (Čechová 2008: 236).

54

Mezi zkratky, které jsou v textu vysvětleny, patří zkratky patřící především do oblasti energetiky. Zkratky v textu slouží k ekonomičnosti vyjádření, vzhledem k jejich četnosti v textu můžeme konstatovat, že jsou nadužívány. V textu se nachází tyto speciální zkratky: OPD (24), NN (1), EZ (6), ERÚ (6), PDS (13), PPDS (2), PDE (3). Protože je v textu od alternativního dodavatele patrná snaha o jeho výrazové zjednodušení, můžeme v něm zachytit také zkrácená pojmenování, která jsou při prvním použití v textu ihned vysvětlena v závorce (např. Dodavatel, Smlouva, kategorie D, kategorie C, Garance, Reklamace atd.).

ČEZ Prodej, s.r.o.

I v případě dominantního dodavatele dochází k častému užívání zkratek. V textu se vyskytují jak nevysvětlené, tak vysvětlené (resp. popsané) zkratky. Můžeme konstatovat, že se ve Smlouvě užívají nevysvětlené zkratky, které jsou veřejnosti všeobecně známé (např. Kč (2), SIPO (3), např. (6), popř. (6), ČR (2), vč. (1) SMS (2)). Oproti alternativnímu dodavateli se ve Smlouvě od dominantního dodavatele zřídka užívají nevysvětlené specifické zkratky patřící do sféry energetické (viz OM (1) = odběrné místo, TDD (2) = typový diagram dodávek). I v případě textu od dominantního dodavatele patří mezi vysvětlené zkratky ty, které spadají především do oblasti energetiky. Zkratky v textu slouží k ekonomičnosti vyjádření, vzhledem k jejich četnosti v textu můžeme konstatovat, že jsou nadužívány. V textu se nachází tyto speciální zkratky: VOPD (47), NN (1), EZ (13), PDS (21), ERÚ (7), OZ (9), PPDS (4), PDE (3), NO (2), ZoOOÚ (3).

55

I v textu od dominantního dodavatele se objevuje tendence k jeho výrazovému zjednodušení. Na základě toho v něm můžeme zachytit také zkrácená pojmenování, která jsou při prvním použití v textu ihned vysvětlena pomocí závorek (např. Obchodník, Zákazník, Smluvní strany, Smlouva, Sazba atd.).

3.2.6.3 Poznámka k číslovkám

Administrativní texty jsou charakteristické zvýšenou frekvencí číslovek. Důvodem pro jejich časté užívání je snaha o co největší přesnost a konkrétnost vyjádření (Čechová 2008: 235). Číselné údaje jsou nutnou součástí i v případě Smluv, neboť konkretizují jejich podmínky a lze předpokládat, že budou pro příjemce důležité. V případě obou Smluv jsou číslovky označeny číslicí nebo slovem. Číslovky v textu často souvisí s konkrétním časovým údajem (např. „…dopisem pátý (5.) den po odeslání..“, „..ve lhůtě do 15 kalendářních dnů…“) či případně s částkou v korunách (např. „…ve výši až 10000,- Kč.“). Přílišnou snahu o přesnost můžeme pozorovat především v textu alternativního dodavatele, kde jsou, vedle číslovek označených číslicí, uvedeny číslovky také slovem, což může být z hlediska množství podávaných informací a struktury textu percepčně náročné pro adresáta.

3.2.7 Shrnutí poznatků ze skupiny nominální Jelikož jsme rozebírané Smlouvy zařadily do oblasti textů administrativních, předpokládali jsme, že se v textech bude objevovat terminologie z několika oborů. Protože se obě Smlouvy zaměřují na oblast energetiky, využívají terminologii nejen z lexika právního jazyka a technické (konkrétně energetické) sféry, ale také ostatních odborných oblastí, což bylo výše potvrzeno. V rámci obou Smluv se z hlediska 56

frekvence slov dostala, kromě slov formálních, na první místa také shodná plnovýznamová slova, a to z několika odborných sfér, což svědčí o vysokém indexu opakování slov v obou rozebíraných textech. V případě plnovýznamových pojmenování, která se nedostala do tabulky nejfrekventovanějších slov, svědčí o jejich četném opakování slov v textu také frekvence, kterou jsme uváděli před termíny v závorce. Jelikož je v rámci obou Smluv text koncipován tak, aby bylo na malé ploše interpretováno mnoho informací, užívají oba texty mnoho zkratek a zkratkových slov, která jsou při prvním použití vysvětlena. Pro podtržení odbornosti a konkrétnosti textu používají obě Smlouvy přejatá slova a názvy institucí obdobně. Dále se pro konkrétnost, ale také přesnost využívají v rámci Smluv číslovky, které jsou z hlediska četnosti užity téměř shodně. Liší se však v užívání jejich forem, zatímco dominantní dodavatel užívá číslovky buď psanou formou, nebo pomocí označení znakem čísla, text od alternativního dodavatele využívá převážně označení číslovky znakem čísla a zároveň slovně. Obě Smlouvy vykazují v rámci využívané terminologie téměř shodné výsledky, musíme však konstatovat, že vzhledem

k rozsahu

textu,

terminologicky nasycenější,

26

je

Smlouva

od

alternativního

dodavatele

což může pro čtenáře této Smlouvy představovat

potíže při percepci textu.

26

Ačkoliv jsme na počátku analýzy konstatovali, že upustíme od procentuálního vyjádření, dovolíme si zde pro představu načrtnout procentuální poměr termínů v rámci obou Smluv (do tohoto procentuálního poměru nezařazujeme výše uvedená slova přejatá a také adjektiva, neboť ta daný termín konkretizují). V textu alternativního dodavatele činí odborná terminologie bezmála 25%, zatímco v textu dominantního dodavatele činí odborné pojmosloví zhruba 21%. Na základě tohoto rozdílu si dovolíme tvrdit, že text od dominatního dodavatele je pro adresáta z hlediska terminologie percepčně přijatelnějším.

57

3.3 Skupina verbální Co do frekvence je skupina slovesná v administrativních textech o polovinu slabší než skupina nominální (Těšitelová et al. 1958: 15). Pro administrativní texty je charakteristické užívání pasivních konstrukcí, tzn. že přibližně každé čtvrté až páté sloveso je v pasivním tvaru. Kromě toho se v administrativních textech často užívá infinitivu. Jelikož infinitiv vyjadřuje neaktuální pojetí děje, nacházíme jej často ve spojení s modálními slovesy muset, moci a smět, která v textu plní regulativní funkci (Těšitelová et al. 1958: 52-59). V následujících řádcích ukážeme, že tato tvrzení můžeme aplikovat i na námi rozebírané Smlouvy. Pořadí Smluv je stejné jako v předchozích kapitolách.

3.3.1 Tvary určité

V rámci obou Smluv je patrná tendence o neosobní vyjádření, tedy popření individuálnosti adresáta a tvůrce textu. Proto se, kromě aktiva v konkrétním tvaru, užívá

v rozebíraných textech často pasiva, a to jak ve formě opisného pasíva

(např. „…dodávka elektřiny je splněna..“), tak i v reflexivní formě slovesné (např. „…platby se provádějí..“) (Těšitelová et al. 1985: 53). Pasiva se v našich textech užívá také při definování pojmů („rozumí se těmito opatřeními dodržování pokynů stanovených PDS a jeho dispečinkem…“ atd.)


Níže uvádíme ukázky sloves, která jsou v rámci této Smlouvy užita ve formě opisného pasiva. V reflexivní formě slovesné se nachází ve Smlouvě méně tvarů, proto jsou jejich příklady uvedeny ve spojení s jejich kontextem:

58

 příklady tvarů opisného pasiva, které jsou ve Smlouvě v indikativu prézentu, futura27 a ve spojení se slovesy modálními: o přítomný čas opisného pasiva (např. je určena (3), je účinné (3), je považován (3), je měřena (2), jsou vázány (1), je tvořena (1), jsou zbaveny (1), je uvedena (1), je činěn (1)); o budoucí čas28 opisného pasiva (např. budou řešeny (1), bude prokázána (1), bude rozhodován (1), bude posuzován (1), bude činěna (1), budou považovány (1)); o opisné pasivum se v textu objevuje také ve spojení s modálními slovesy (např. spojení s modálním slovesem moci - může být plněna (1), nemůže být plněna (1));

 příklady slovesných tvarů reflexivního pasiva: „…všechny platby se provádějí

bezhotovostně…“;

„…náhrada

škody

se

řídí

ustanoveními..“; „….porušení povinností ze Smlouvy se považuje zejména..“; „…platby dle Smlouvy se provádějí způsobem..“ apod.

27

Opisná pasiva zde nejsou uvedena v préteritu, neboť byla v textu nahrazena adjektivizovaným příčestím trpným (např. byla odeslána (3), byla doručena (3), byl proveden (2), byla uzavřena (1)). 28

Tvary budoucího času opisného pasiva se v našem zkoumaném textu realizují jako imperativ, což je v souladu s tím, co tvrdí Tetyana Tkachuk ve své diplomové práci (2006: 25).

59

Protože se Smlouva alternativního dodavatele snaží být nejméně vázána na tvůrce či příjemce textu, vyskytují se zde slovesa v aktivu, která jsou nejčastěji v neosobním tvaru (tedy 3.os.sg. nebo pl.):  indikativ prézenta aktiva29 (např. má (8), oznámí (4), nemá (4), platí (4), provádí (3), uděluje (3), počíná (2), stanoví (2), brání (2), činí (2), trvá (2), zajišťuje (2), realizuje (1), postupuje (1), obsahuje (1), zašle (1), ukončuje (1), objasní (1), vyžaduje (1), slouží (1), neoznámí (1), nezaniká (1), předá (1), porušuje (1), zahrnuje (1), bere (1), opravňuje (1), garantuje (1), upravují (1), sjednávají (1));  minulý čas aktiva (např. nastala (2), nebyl (2), obdržel (1), sjednal (1), akceptoval (1), zůstala (1), nastala (2), uvedl (1), odvrátila (1), odpovídal (1), projevila (1), seznámil (1), dozvěděla (1));  budoucí čas aktiva (např. stanoví (2), vrátí (2), stanoví (2), uvede (1), dojde (1), upraví (1), vyvolá (1), předloží (1), odešle (1), neodstoupí (1), odstoupí (1), uveřejní (1), prošetří (1), neoznámí (1), vyrozumí (1));

Ve Smlouvě u alternativního dodavatele se často vyskytují slovesa, na která je napojena částice –li (např. nestanoví-li, je-li, vyhoví-li atd.) Na základě častého výskytu této částice můžeme předpokládat, že se v textu budou často vyskytovat podmínkové věty.

29

V rámci přítomného času se u aktiva v textu uplatňují některá dokonavá slovesa jako imperativ, např. verbum předá v kontextu „Zjistí-li kterákoli smluvní strana některý z výše uvedených případů, předá druhé smluvní straně…..“.

60

ČEZ Prodej, s.r.o

Také v rámci dominantního dodavatele uvádíme ukázky sloves, která jsou ve Smlouvě užita ve formě opisného pasíva. Stejně jako v předešlém textu se i zde nachází méně tvarů v reflexivní formě slovesné, proto jsou jejich příklady uvedeny ve spojení s jejich kontextem:  níže jsou uvedené příklady slovesných tvarů opisného pasiva v přítomném a budoucím čase30 a ve spojení se slovesy modálními: o přítomný čas

opisného

pasiva

(např.

je

účinné

(8),

jsou platné (3), jsou používány (1), je zajišťováno (1), je regulována (1), jsou vydávány (1), nejsou uvedena (1)); o budoucí čas31 opisného pasiva (např. budou oznámeny (1), budou nahrávány (1), budou považovány (1), bude obsahovat (1), bude hradit (1), bude prováděno (1), bude považováno (6), bude provedeno (1)); o opisné pasivum se v textu objevuje také ve spojení s modálními slovesy (například spojení s modálním slovesem moci - může být měněn (2));  příklady slovesných tvarů reflexivního pasiva (např. „…použijí se pro dostoupení od Smlouvy…“; „….náhrady škody dle této Smlouvy se hradí v penězích.“;“…platby podle Smlouvy se provádí na účet..“; „Produktem se rozumí…“; „…za doručení se pokládá okamžik..“; „…aplikují se na Smlouvu ustanovení…“) 30

Opisná pasiva zde nejsou uvedena v préteritu, neboť byla v textu nahrazena adjektivizovaným příčestím trpným (např. byla sjednána (1), byly uzavřeny (1), byly uhrazeny (1), byl zamítnut (1), bylo vyrovnáno (1), bylo odesláno (1), bylo doručeno (4), bylo uskutečněno (2), byly urovnány (1))). 31

Tvary budoucího času opisného pasiva se i v rámci Smlouvy dominantního dodavatele realizují jako imperativ, což je v souladu s tím, co tvrdí Tetyana Tkachuk ve své diplomové práci (2006: 25).

61

Stejně jako Smlouva od alternativního dodavatele se snaží být i Smlouva od dodavatele dominantního nejméně vázána na tvůrce či příjemce textu. Neurčitost se zde vyjadřuje pomocí slovesa v aktivním tvaru pro třetí osobu singuláru či plurálu:  indikativ prézenta aktiva32 (např. jsou (18), nemá (8), sjednávají (5), platí (5), neplatí (3), vyhrazuje (3), nevzniká (3), nese (2), požaduje (2), nezaniká (2), odpovídají (2), akceptuje (2), určuje (2), následuje (2), představuje (1), neběží (1), předá (2), pobývá (1), vzniká (1), neprojeví (1), činí (1), žádá (1), vyhovuje (1), bere (2), vede (1), nesplňuje (1), ukončuje (1), eviduje (1), potvrzuje (1), stanovuje (1), dodává (1), přebírá (1), neporušuje (1), užívá (1), odpovídá (1), realizuje (1), brání (1), nezprošťuje (1), porušuje (1), prohlašuje (1), souhlasí (5), jde (1), provádí (1), konstatují (1), ujednávají (1));  minulý čas aktiva (např. seznámil (2), uzavřel (1), dozvěděla (1), zabránila (1), byly (1), převzal (1), nepřevzal (1), uzavřel (1), dopustil (1), shromažďoval (1), zpracovával (1), uchovával (1), obdržela (1), odstoupil (2), odstranil (1)).  budoucí čas aktiva (např. stanoví (5), sjedná (2), odebere (2), zveřejní (2), uhradí (2), bude (2), poskytne (2), provede (1), zjistí (1), uhradí (2), obdrží (1), vrátí (1), doloží (1), zvolí (1), zašle (1), odešle (1), uvědomí (1), předloží (1), přešetří (1), dojde (1), vznikne (1), vynaloží (1), nabude (1), pozbude (1), začne (1), uzavře (1))

I ve Smlouvě dominantního dodavatele se často vyskytují slovesa, na která je napojena částice –li (např. neprojeví-li, je-li, určí-li, dojde-li atd.) Na základě častého výskytu této částice můžeme předpokládat, že se i v této Smlouvě budou často vyskytovat podmínkové věty. 32

V případě imperativu je situace obdobná jako u alternativního dodavatele. V rámci přítomného času aktiva se tedy uplatňují některá dokonavá slovesa jako imperativ, viz sloveso předá.

62

3.3.2 Tvary neurčité Mezi tvary neurčité zařazujeme infinitiv a participium. Oba tyto slovesné tvary bývají v administrativních textech hojně užívány právě pro jejich schopnost vyjádřit neaktuálnost a neosobnost. Již jsme konstatovali, že infinitiv patří k vysoce frekventovaným tvarům v administrativních projevech. Tento stav je shodný i s užitím infinitivů v námi rozebíraných textech. V případě obou Smluv nacházíme infinitivy často ve spojení se slovesy modálními – muset, moci a smět, a ve spojení s modálními výrazy. V této části uvádíme příklady užití infinitivu a participií u obou Smluv. Za příslušným slovesným tvarem vždy uvádím číslici, která reprezentuje jeho četnost v textu.

Centropol Energy, a.s. Při rozboru jsme ve Smlouvě alternativního dodavatele zaznamenali například tyto infinitivy:  pro vyjádření nutnosti nebo možnosti se ve Smlouvě užívá infinitivů ve spojení s modálními slovesy muset a moci (např. může odstoupit (4), může požadovat (2), může požadovat (1), může zvolit (1), musí obsahovat (2), mohly mít (1), mají nabýt (1), mohou mít (1), má vědět (1), mohla dozvědět (1), mohla vědět (1), může požadovat (2), musí vyrozumět (1));  jako další prostředek pro vyjádření nutnosti se v textu používá infinitiv ve spojení s tzv. modálními výrazy být povinen, je třeba a nelze (např. je povinen zaplatit (4), je povinen oznámit (4),

je povinen plnit (1),

je povinen zajistit (1), je povinen platit (1),), je povinen uhradit (1), jsou povinny přecházet (1), je povinen věnovat (1), je povinen vyhodnotit (1), je povinen používat (1), je povinen vrátit (1), je povinen doplnit (1),

63

je povinen uhradit (2), je oprávněn použít (1), je povinen strpět (1), je třeba uplatnit (1), nelze předpokládat (1));  jako další prostředek pro vyjádření možnosti se v textu používá také infinitiv ve spojení s modálními výrazy typu být oprávněn, mít právo a lze (např. je oprávněn požadovat (5), je oprávněn přerušit (3), je oprávněn měnit (3), je oprávněn omezit (2), je oprávněn učinit (1), je oprávněn provést (1), je oprávněn neprovést (1), je oprávněn převádět (1), je oprávněn provádět (1), je oprávněn převést (1), je oprávněn využít (1), je oprávněn použít (1), má právo odstoupit (1), má právo vypovědět (1), lze měnit (2), lze vypovědět (1) lze doplňovat (1));  v souvislosti se způsobem tvoření futura se v rozebíraném textu vyskytují například tyto infinitivy: bude obsahovat (2), nebude mít (1), bude bránit (1));  jako další typické užití infinitivu33 ve Smlouvě si uvedeme například znění, kdy na počátku odstavce stojí základní formule („Dodavatel se zavazuje“) a další věty (či odstavce) začínají infinitivem (např. dodat (1), převzít (1), nebýt (1), respektovat (1), zaplatit (1), oznámit (1), zajistit (1) atd.).  v rozebíraném textu můžeme zachytit také infinitivní kondenzátory, které tak nahrazují větu vedlejší (např. jednat (1), oznámit (1), dodávat (1) odmítnout (1), nebýt (1), zaplatit (1), domáhat se (1), zajistit (1), respektovat (1)).

Podle M. Těšitelové et al (1985: 60) se užití participia spojuje s formálností a stereotypností a úředním charakterem administrativních textů, proto je logické, že se v rámci Smlouvy od alternativního dodavatele participia také vyskytují (např. proveden odečet (1), ukončena provedením odečtu (1) atd.)

33

Takové užití infinitivu je obecně typické pro administrativní texty (Těšitelová et al. 1985: 60) .

64

ČEZ Prodej, s.r.o. Smlouva od dominantního dodavatele se od alternativního dodavatele v užívání infinitivů neliší. V rozebíraném textu jsme zachytili například tyto infinitivy:  pro vyjádření nutnosti nebo možnosti se ve Smlouvě užívá infinitivů ve spojení s modálními slovesy muset a moci (např. musí být (6), může požádat (3), musí oznámit (1), může provést (1), může použít (1), musí doložit (1), měla být (1), může vypovědět (1), může požadovat (2), nemohou dohodnout (1), může započíst (1), může se členit (1), může vybrat (1), nemusí obsahovat (1), může zaplatit (1), má vědět (1), mohla vědět (1), mohla dozvědět (1), může bránit (1), může odvolat (1), měly mít (1), mohl mít (1));  jako další prostředek pro vyjádření nutnosti je v rozebíraném textu užíván infinitiv ve spojení s tzv. modálními výrazy být povinen, je třeba a nelze (např. je povinen zaplatit (4), je povinen oznámit (3), je povinen dodat (1), je povinen nebýt (1), je povinen uhradit (2), je povinen přiznat (1), je povinen postupovat (1), je povinen vystavit (1), je povinen vrátit (1), je povinen převzít (1), je povinen označit (1), je povinen seznámit (2), jsou povinny věnovat (1), není povinen vyplatit (1), je povinen zabránit (1), nelze zjistit (1), nelze zajistit (1));  jako další prostředek pro vyjádření možnosti se v textu užívá také infinitivu ve spojení s výrazy typu být oprávněn, mít právo a lze (např. je oprávněn odstoupit (8), je oprávněn měnit (3), je oprávněn neprovést (2), je oprávněn reklamovat (2), je oprávněn převést (1), je oprávněn provést (1), je oprávněn předat (1), je oprávněn požádat (1), je oprávněn disponovat (1), je oprávněn započíst (1), je oprávněn předávat (1), je oprávněn vypovědět (2), je oprávněn vymáhat (1), je oprávněn zpracovávat (1), má právo přerušit (1), má právo ukončit (1), má právo zasílat (1), lze vypovědět (1), lze provést (2), lze postupovat (1), lze dohodnout (1)); 65

 v souvislosti se způsobem tvoření futura se v rozebíraném textu vyskytují například tyto infinitivy: bude postupovat (1) bude hradit (1), bude obsahovat (1), bude bránit (1), bude poskytnut (1), bude se domnívat (1), bude zpracovávat (1));  jako další typické užití infinitivu ve Smlouvě si uvedeme například znění, kdy na počátku odstavce stojí základní formule („Obchodník je povinen“) a další věty (či odstavce) začínají infinitivem (např. dodat (1), převzít (1), uhradit (1) atd.).  i v tomto rozebíraném textu můžeme zachytit také infinitivní kondenzátory, které tak nahrazují větu vedlejší (např. požadovat (2), uhradit (2), nabývat (2), odmítnout (2), předat (1), omezit (1), dodat (1), dát (1), nahradit (1), podávat (1), dodávat (1) dodržovat (1), zasílat (1), uplatnit (1), vyúčtovat (1), přijmout (1), nebýt (1), zaplatit (1)).

Užití participií je ve Smlouvě dominantního dodavatele stejné jako v předešlém textu, tedy jako vyjádření formálnosti a stereotypnosti textů (např. uzavřena smlouva (1), zbavena odpovědnosti (1) atd.)

3.3.3 Poznámka k zájmenům Vzhledem ke snaze po neosobním vyjadřování se v administrativních textech užívá zájmen velice zřídka, což znamená, že se v jazyce administrativy preferuje opakování substantiv34 (Těšitelová et al. 1985: 16). Toto tvrzení můžeme aplikovat i na naše zkoumané texty, ve kterých se zájmena často nevyskytují35, jako důkaz nám 34

Což vysvětluje to, že je skupina jmenná v jazyce administrativy (a celkově v jazyce právním) nejsilnější ve srovnání se skupinou verbální. 35

Zájmena se v administrativních textech nevyskytují často z důvodu nižšího počtu sloves a pro jejich abstraktní významovou stránku (Těšitelová 1985: 15-16).

66

poslouží tabulka prvních patnácti nejfrekventovanějších slov, kam se zájmena svým počtem nedostala. Protože by právní jazyk neměl být subjektivní, nejsou v našich rozebíraných textech nijak využita osobní zájmena (např. já, ty, on, ona, ono atd.), s výjimkou osobního zájmena jej. Posesivní zájmena jeho, její, svůj se vyskytují při odkazování k životným substantivům. V textu se vyskytují také neurčitá zájmena (např. některý, jakýchkoliv) a zájmena vztažná (např. který).

3.3.4 Shrnutí poznatků ze skupiny verbální Na základě četnosti uvedené za slovesnými tvary můžeme konstatovat, že ve srovnání se skupinou nominální je skupina verbální slabší, což jen dokazuje to, že právní text se snaží být svou povahou jmenný. Ve srovnání s neurčitými tvary slovesnými jsme zaznamenali nižší frekvenci slovesných tvarů určitých. V rámci obou Smluv jsou použity především slovesné tvary infinitivní, a to ve spojení s modálními slovesy a modálními výrazy. Toto spojení funguje v obou textech především jako prostředek vyjádření direktivních příkazů či zákazů nebo jako prostředek vyjádření možnosti, což je pro rozebírané texty v rámci sloves klíčové. S nižším počtem sloves souvisí také nízká frekvence zájmen.

3.4 Poznámky k syntaxi a textové stavbě textu Již jsme konstatovali, že by právní texty měly být srozumitelné pro adresáta, proto je také důležité jaké syntaktické prostředky jsou použity. Ze syntaktického hlediska upozorníme především na přítomnost syntaktické kondenzace a pasivních konstrukcí, složitost vět a použití interpunkce ve Smlouvách. Dále se v této části zaměříme na kompozici konkrétního textu.

67

Některé myšlenky, které zde uvádíme, byly postulovány již v předešlých kapitolách. V rámci této podkapitoly se je snažíme dávat do souvislostí s příslušnými příklady vět či souvětí.

Centropol Energy, a.s. Na počátku tohoto rozboru je nutné konstatovat, že se v analyzovaném textu užívá výlučně jazyka spisovného (resp. odborného spisovného jazyka). Ve Smlouvě od alternativního dodavatele se neprojevuje úsilí o pestrost a variantnost textu, dává se zde přednost jednoznačnému a výstižnému vyjádření (např. „Neučiní-li tak, bude jeho žádost posuzována jako žádost o předčasné ukončení Smlouvy ve smyslu čl. III. odst. 9, event. jako výpověď,…“). Jelikož se v textu projevuje snaha o ekonomičnost vyjádření, uplatňují se zde často kondenzační syntaktické struktury (např. „…v případě uzavření smlouvy…“; „…v režimu převzetí odpovědnosti za odchylku…“ atd.). Právní text by měl být textem neosobním, proto jsou ve Smlouvě často užívány pasivní konstrukce (viz „Cena za dodanou a odebranou elektřinu je tvořena cenou za distribuci..“). V souvislosti vyjádřením neaktuálního pojetí děje, nutnosti či možnosti se v textu používají infinitivy (např. „Zákazník je povinen tato opatření strpět.“ atd.). V rozebíraném textu se často objevují multiverbizované jednotky (např. uděluje souhlas, provádí vyhodnocení atd.). Ve Smlouvě od alternativního dodavatele se zřídka objevují věty jednoduché. Tyto věty jsou zároveň nejvíce přímočaré (např. „Ujednání o smluvních sankcích nemá vliv na samostatný nárok oprávněné smluvní strany domáhat se náhrady škody a úroku z prodlení.“), nebo jsou užity v rozkazovací formě (např. „Své důvody je Zákazník povinen řádně doložit.“). Celkově můžeme konstatovat, že je v tomto textu vysoká frekvence souvětí, což dokazuje již první věta v daném textu, která je zároveň prvním odstavcem Smlouvy (viz „Tyto obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen OPD) upravují 68

smluvní vztahy pro dodávku elektřiny zákazníkům připojením ze sítí nízkého napětí (dále jen NN) mezi obchodníkem s elektřinou jako dodavatelem, tj. obchodní společností CENTROPOL ENERGY, a.s. (dále jen Dodavatel), a zákazníkem jako odběratelem (dále jen Zákazník) a jsou nedílnou součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (tato smlouva zahrnuje: dodávku elektřiny, přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby v režimu převzetí odpovědností za odchylku), popř. smlouvy o dodávce elektřiny (dále jen Smlouva); ustanovení ve smlouvě mají před ustanoveními OPD přednost, jsou-li s nimi v rozporu.“). Na výše uvedeném souvětí, se projevuje tendence k úspoře místa, neboť se zde využívají zkratky a zkrácená pojmenování (viz „Tyto obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen OPD) upravují….“). V souvislosti se snahou o ekonomičnost vyjádření, kterou můžeme pozorovat v celém textu alternativního dodavatele, dochází k nadužívání zkratek a zkrácených pojmenování na úkor srozumitelnosti textu pro adresáta. Pro text je charakteristická také výčtová struktura vět, kdy se jednotlivé body řadí pod písmena (např. „a) číslo reklamované faktury vč. variabilního symbolu; b) číslo a název odběrného místa;“) nebo pod číslice (např. „11. Daňový doklad vystavený prostředky hromadného zpracování dat nemusí obsahovat…..“; „12. Ostatní případné platby dle Smlouvy (např. smluvní pokuty, škody, úroky z prodlení, náhrady)…..“ apod.). Jednotlivé oddíly jsou vytvořeny tak, aby nebyl narušen jejich význam při úpravě většího úseku textu. Ve Smlouvě jsme zachytili také věty vztažné (např. „Dodávka elektřiny je splněna jejím přechodem přes měřicí zařízení, kterým je měřena, do odběrného zařízení Zákazníka.“). Kromě toho se v textu často objevují věty podmínkové, které jsme v textu rozpoznali na základě častého užití částice –li (např. „Je-li Smlouva uzavřena na dobu neurčitou, lze ji jednostranně písemně vypovědět kteroukoli smluvní stranou.“).

69

V rámci textu se také užívá mnoho odkazů na předešlé body, což vede k ekonomičnosti textu, ale zároveň může ztížit čtenáři percepci textu (viz „Zákazník může dále odstoupit od Smlouvy v případech uvedených v čl. VII. odst. 2. a 3. OPD.“). Odkazy v takovém využití zabraňují zbytečnému opakování textu. To, že je Smlouva důležitým právním dokumentem, dokazuje také časté užívání odkazů na příslušný právní text (např. „…ve lhůtách stanovených dle § 53 odst. 7 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.“). V rozebírané Smlouvě se několikrát vyskytují vsuvky umístěné do závorek. Závorky se tak používají pro upřesnění informace, která není z hlediska interpretace zřejmá. Pomocí závorek se také zavádí termíny, které jsou v dané větě užity (např. „…smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny rovněž zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby (dále jen distribuční služby)…“), zavádí se zkratky (např. „Dodávka elektřiny se uskutečňuje z distribuční sítě provozovatele distribuční soustavy (dále jen PDS) dle smlouvy o připojení, kterou Zákazník uzavřel s PDS v souladu s Pravidly provozování distribuční soustavy (dále jen PPDS) a Podmínkami distribuce elektřiny (dále jen PDE) vydanými příslušným PDS.“). Snaha o přesnost a konkrétnost textu se projevuje také na užití závorek při vyjadřování plurálu (např. „smluvní(-ch) pokut (pokuty)“), čímž se potvrzuje to, že text je tvořen tak, aby byl objektivní a použitelný pro veškeré subjekty. Na základě výše uvedeného konstatujeme, že závorky zastávají v textu více funkcí. Snaha o přesnost textu se objevuje také při užívání spojek, které jsou spojeny pomocí lomítka (např. a/nebo), či použitím číslovek, které jsou označeny nejen číslicí, ale i také jejich psanou podobou (viz „…v trvání dvanácti (12) měsíců…“), což je pro administrativní texty charakteristické. Z hlediska kompozice odpovídá Smlouva administrativnímu textu, a to na základě dodržování předepsaných norem. Text je charakterizován pevnou textovou výstavbou, formální dokonalostí a relativně malou možností stylové volby (Čechová 2008: 232). Horizontální členění textu je velice přehledné. Text je rozčleněn na kapitoly (články) a odstavce (body).

70

Takový bod textu se zpravidla skládá z jednoho souvětí, případně dvou jednoduchých vět, které spolu vzájemně souvisejí. Grafická úprava od sebe vizuálně odděluje jednotlivé části textu. Pro zdánlivě snazší orientaci v textu se využívají textové orientátory, jako jsou očíslované názvy jednotlivých článků, které jsou poté členěny do jednotlivých bodů a podbodů.

ČEZ Prodej, s.r.o.

Smlouva od dominantního dodavatele užívá také výlučně jazyka spisovného (respektive odborného spisovného jazyka). Stejně jako u alternativního dodavatele se v textu se projevuje úsilí o jednoznačné a výstižné vyjádření (např. „Obchodník oznámí přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny příslušnému PDS.“). Ačkoliv je text od dominantního dodavatele svým rozsahem až dvojnásobný, projevuje se i zde tendence o úspornost vyjádření, a to pomocí zkratek nebo kondenzačních syntaktických struktur (např. „…při uzavření Smlouvy…“; „…v režimu převzetí odpovědnosti za odchylku…“„…vůči Zákazníkovi za uzavření takové smlouvy…“ atd.). Právní text by měl být textem neosobním, proto jsou i ve Smlouvě dominantního dodavatele často užívány pasivní konstrukce (viz „Pro účely Smlouvy a VOPD jsou používány odborné pojmy..“). V souvislosti s vyjádřením neaktuálního pojetí děje, nutnosti či možnosti se i v textu dominantního dodavatele používají infinitivy (např. „Zákazník je povinen platbu označit správným variabilním symbolem určeným Obchodníkem“ atd.). I v tomto rozebíraném textu se často objevují multiverbizované jednotky (např. provést změnu, vyslovení nesouhlasu, provádí zpracování atd.). V případě Smlouvy dominantního dodavatele jsou také užívány věty jednoduché. Tyto věty jsou zároveň nejvíce přímočaré (např. „Smlouva může být dále měněna způsoby upravenými ve smlouvě“). Vedle infinitivů mohou být užity

71

tyto jednoduché věty jako prostředek vyjádření rozkazovacího způsobu (např. „Odstoupení od smlouvy musí být písemné.“). V rámci Smlouvy dominantního dodavatele můžeme konstatovat, že se i zde často objevuje souvětí o několika větách, které v sobě ukrývá jak zkratky, tak i zkrácená pojmenování. Smlouva je z hlediska koncepce vytvořena podobně jako Smlouva od alternativního dodavatele s tím rozdílem, že jsou v prvním odstavci uvedeny věty dvě, což dává čtenáři prostor pro „pauzu“ při percepci textu (viz „Tyto Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny [dále jen „VOPD“] upravují smluvní vztahy při dodávce elektřiny ze sítí nízkého napětí (NN) držitelem licence na obchod s elektřinou – obchodní společností ČEZ Prodej, s. r. o., se sídlem Praha 4, Duhová 1/425, PSČ 140 53, IČO 27 23 24 33, DIČ: CZ27232433, zapsané v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze v oddíle C, číslo vložky 106349 [dále jen „Obchodník“], a odběru elektřiny právnickými nebo fyzickými osobami, a to i pro potřeby domácností [dále jen „Zákazník“].). Oproti alternativnímu dodavateli má dominantní dodavatel v úvodní větě svého textu uvedenou adresu své společnosti a její identifikační číslo, což vede k větší důvěryhodnosti a přesnosti ze strany dominantního dodavatele (viz ČEZ Prodej, s. r. o., se sídlem Praha 4, Duhová 1/425, PSČ 140 53, IČO 27 23 24 33, DIČ: CZ27232433). Smlouva od dominantního dodavatele se zdá být přehlednější také díky počtu vět v jednom odstavci. Na rozdíl od alternativního dodavatele má ve v některých odstavcích více vět, resp. souvětí. Díky častějšímu oddělení vět má tak čtenář možnost na okamžik přerušit soustředěnost při interpretaci sdělovaných informací (viz „Přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny je Obchodník oprávněn provést v kterémkoli odběrném místě nebo ve více odběrných místech Zákazníka. Zákazník bere na vědomí, že přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny provede příslušný PDS na žádost Obchodníka a náklady na přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny uhradí Zákazník.“).

72

Pro Smlouvu dominantního dodavatele je také charakteristická výčtová struktura vět, kdy se jednotlivé body řadí pod písmena (např. „a) smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [dále jen „Smlouva“ nebo „Smlouva o sdružených

službách],

nebo“;

„b)

smlouvy

o dodávce

elektřiny

[dále

jen „Smlouva“]; ustanovení ve Smlouvě mají před ustanoveními VOPD přednost, pokud jsou s nimi v rozporu.“) nebo pod číslice“ (např. „5) Pro účely Smlouvy a VOPD jsou používány odborné pojmy v souladu s EZ…“; „6) Smlouva může být uzavřena i jinak než písemnou formou.“ apod.). Jednotlivé oddíly jsou vytvořeny tak, aby nebyl narušen jejich význam při úpravě většího úseku textu. V textu jsme zachytili také věty vztažné (např. Zákazník hradí veškeré platby Obchodníkovi z vlastního podnětu způsobem, který mu nejlépe vyhovuje, např. složením částky na účet Obchodníka, bezhotovostním převodem z účtu.“). Kromě toho se v textu často objevují věty podmínkové, které jsou nejčastěji znázorněny pomocí částice –li, pokud (např. „Jedná-li se o Zákazníka využívajícího Obchodníka jako Dodavatele poslední instance, je tato cena regulována ERÚ jako cena věcně usměrňovaná.“). V rámci textu se také užívá mnoho odkazů na předešlé body, což vede k neopakování

konkrétní

k ekonomičnosti vyjádření,

informace. ale

Takové

zároveň

používání

ztěžuje

čtenáři

odkazů

přispívá

percepci

textu

(viz „..odstoupením od Smlouvy nezaniká právo Obchodníka na smluvní pokutu dle čl. VI. odst. 2) písm. c) VOPD“). To, že je Smlouva je z právního hlediska důležitým dokumentem, což dokazuje také užívání odkazů na příslušný právní text (např. „a to na základě smluv uzavřených podle ustanovení § 6 zákona č. 101/2000 Sb….“). I ve Smlouvě dominantního dodavatele se několikrát vyskytují vsuvky umístěné do závorek. V textu od dominantního dodavatele se na rozdíl od alternativního dodavatele využívají závorky dvojího charakteru, a to kulaté, které se používají pro upřesnění informace, která by nemusela být zřejmá; či hranaté, které se používají pro zavádění zkratek. Pomocí závorek se také zavádí termíny, které jsou v textu užity (např. „…hodnotou hlavního jističe před měřicím zařízením

73

(elektroměrem)…“) nebo se zavádí zkratky (např. „dle příslušných právních předpisů a v souladu s „Pravidly provozování distribuční soustavy“ [dále jen „PPDS“] a „Podmínkami distribuce elektřiny“ [dále jen „PDE“], vydanými příslušným PDS.“). Výše uvedené příklady užití závorek jen dokazují jejich multifunkčnost. Oproti smlouvě od alternativního dodavatele se v tomto textu neužívají závorky pro vyjádření množného čísla. Plurál se označuje pomocí sufixu za lomítkem (viz samostatnou/ými fakturou/ami). Snaha o přesnost textu se také objevuje v užití spojek, které jsou spojeny pomocí lomítka (např. a/nebo) a číslovek, které jsou ve srovnání s dominantním dodavatelem v textu označeny znakem číslice (např. „..nejpozději 10 dnů“ atd.), nebo jsou v textu uvedeny v psané podobě (např. „..splatná/é patnáctý den od…“ atd.), nikoliv společně. Smlouva dominantního dodavatele také odpovídá z hlediska kompozice administrativnímu textu, což se projevuje dodržováním předepsaných norem. V textu se neprojevuje snaha o pestrost a variantnost. Horizontální členění textu je velice přehledné. Text je rozčleněn na kapitoly, odstavce a očíslované a abecední sekce textu. Takový bod textu se zpravidla skládá z minimálně dvou vět (výjimečně pouze z jedné), které spolu vzájemně souvisejí, čímž se liší od smlouvy alternativního dodavatele. Grafická úprava od sebe vizuálně odděluje jednotlivé části textu. Pro zdánlivě snazší orientaci v textu se využívají textové orientátory, jako jsou očíslované názvy jednotlivých kapitol, které jsou poté členěny do jednotlivých bodů a podbodů.

3.4.1 Shrnutí Ze syntaktického hlediska je pro Smlouvy typická snaha o úspornost vyjadřování, což se projevuje častým výskytem syntaktické kondenzace, užíváním zkratek a zkrácených pojmenování. Také z hlediska kompozice se v obou 74

rozebíraných textech neprojevuje úsilí o pestrost a variantnost, kompozice Smluv je tak dodržována na základě předepsaných norem. Celkově můžeme konstatovat, že ačkoliv jsou obě Smlouvy koncipovány na stejném principu, Smlouva od dominantního dodavatele je pro adresáta mnohem přehlednější a srozumitelnější pro percepci textu. Ve srovnání se Smlouvou od Centropol Energy, a.s. využívá dominantní dodavatel častěji oddělených vět či souvětí, čímž přispívá k lepší srozumitelnosti textu. Číslovky jsou v textu od dominantního dodavatele označeny buď znakem čísla, nebo jsou uvedeny v psané podobě (čímž text liší od textu alternativního dodavatele, který uvádí dvojí označení číslovek téměř vždy společně). Kromě toho se texty liší užitím závorek – dominantní dodavatel je charakteristický ucelenějším použitím závorek pro zpřesnění informaci či zavádění zkratek, což je pro adresáta mnohem přehlednější. V rámci výše uvedeného můžeme konstatovat, že Smlouva od alternativního dodavatele klade mnohem větší percepční nároky na adresáta než Smlouva od dominantního dodavatele.

75

4 Závěr Hlavním cílem této diplomové práce byl především rozbor jazyku a stylu Smluv, a to konkrétně alternativního (Centropol Energy, a.s.) a dominantního dodavatele (ČEZ Prodej, s.r.o.) elektřiny. V rámci této analýzy jsme věnovali pozornost také uzpůsobení textu pro recipienta. Podklady pro tuto analýzu jsme získali studiem odborné literatury týkající se této problematiky. V teoretické části jsme se věnovali převážně vymezení právního jazyka. Poukázali jsme na odlišnosti mezi právním a spisovným jazykem českým, které se týkají především jeho lexika a stylizace. V návaznosti na analytickou část jsme si zařadili textový útvar smlouvy do oblasti právních textů, které korespondují s některými rysy stylových norem administrativního a odborného stylu. Na základě analytické části jsme došli k závěru, že rozebírané Smlouvy jsou v souladu s charakterem administrativního textu, což se projevuje mimo jiné jejich koncepcí. Z lexikálního hlediska jsme v rámci obou Smluv zaznamenali vysoký index opakování slov, zhuštěné užívání odborných termínů, s čímž souvisí četné užívání substantiv a substantivních spojení na úkor sloves. V rámci verbální skupiny můžeme konstatovat, že se v obou rozebíraných textech často užívají infinitivy ve spojení s modálními slovesy a modálními výrazy, které v textu plní funkci regulativní, která je pro jazyk práva charakteristická. Dále jsme upozornili na přítomnost

syntaktické

kondenzace,

pasivních

konstrukcí,

složitost

vět

a užití interpunkce. V rámci těchto syntaktických prostředků můžeme konstatovat, že se v jejich užití Smlouvy neliší razantním způsobem. Ačkoliv se zdá, že je konceptuální rámec obou zkoumaných textů téměř totožný, můžeme v něm pozorovat odchylky týkající se opakování odborné terminologie, syntaktické a stylizační stavby textů. Tyto nuance jsou způsobeny lišícím se rozsahem Smluv, na kterém jsou recipientovi podávány informace.

76

Seznam tabulek Tab.1 Přehled nejfrekventovanějších slov

Seznam obrázků Obr. 1 – Eulerovy kruhy pro rozdělení slovní zásoby právního jazyka

77

5 Použitá literatura

BACHMANNOVÁ, Jarmila. Encyklopedický slovník češtiny. Editor Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. Praha: Lidové noviny, 2002, 604 s. ISBN 9788071064848. ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. 2., přeprac. vyd. Praha: ISV, 2000, 407 s. ISBN 8085866579. ČECHOVÁ, Marie. Charakteristika administrativního stylu. Naše řeč, 1984, roč. 67, s. 1-10. ISSN: 0027-8203 ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 381 s. ISBN 978-80-7106961-4. ČECHOVÁ, Marie. Současná česká stylistika. Vyd. 1. Praha: ISV, 2003, 342 s. Jazykověda (Institut sociálních vztahů). ISBN 80-86642-00-3. GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 5. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2009, 308 s. ISBM 9788073802332 HORÁKOVÁ, Jana. Základy práva pro neprávníky. Praha: Linde, 2014. 341 s. Učebnice. ISBN 978-80-86131-99-3. HLADIŠ František. 1994, „Právní jazyk“ z hlediska současných diskuzí o spisovné češtině, In Acta Universitatis Palackinae Olomucensis Facultas Iuridica, 1999, s. 5153 HLOUCH, Lukáš. Teorie a realita právní interpretace. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 348 s. ISBN 978-807-3802-332. JEFFRIES, Lesley a Dan MCINTYRE. Stylistics. 1st pub. New York: Cambridge University Press, 2010, xiv, 226 s. Cambridge textbooks in linguistics. ISBN 9780521405645. JELÍNEK, Jaroslav, Marie TĚŠITELOVÁ a Josef Václav BEČKA. Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1961, 585 s.

78

JELÍNEK, Milan. Styl administrativně-právní. In Jazyk a jeho užívání: sborník k životnímu jubileu profesora Oldřicha Uličného. Praha: UK, 1996. s. 240 – 250. JELÍNEK, Milan. Styl odborný. In Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. s. 454 – 456. KARLÍK, Petr. Příruční mluvnice češtiny. In Příruční mluvnice češtiny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. s. 369-546. ISBN 80-7106-134-4. KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 7. vyd., v SPN vyd. 2. rozš. a dopl. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005, xxix, 829 s. ISBN 8072352725. KOŘENSKÝ,Jan. Právní komunikace. In. BENEŠ, Martin, Oldřich ULIČNÝ a Soňa SCHNEIDEROVÁ. Studie k moderní mluvnici češtiny. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 218 s. ISBN 9788024435350. s52-70 KOŘENSKÝ, Jan, František CVRČEK a František NOVÁK. Juristická a lingvistická analýza právních textů: (právněinformatický přístup). Vyd. 1. Praha: Academia, 1999, 171 s. ISBN 802000730x. KOŘENSKÝ, Jan. Komunikace a čeština. Vyd. 1. Jinočany: H & H, 1992. ISBN 8085467925. KNAPP, Viktor. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995 KNAPP, Viktor. Vědecká propedeutika pro právníky. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 233 s. ISBN 8086432548. KUČERA, Radomír. Základy práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 89 s. ISBN 8021029404. KRAUS, J. Styl administrativní. In Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. s. 448 – 449. MISTRÍK, Jozef. Štylistika. nakladateľstvo, 1985, 582 s.

1.

vyd.

Bratislava:

Slovenské

pedagogické

ŠIROKÝ, Jan. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2011. 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5. ŠTÍCHA, František. O jazyce soudních rozhodnutí. Naše řeč, 1985, roč. 68, s. 68-78. ISSN 0027-8203.

79

TĚŠITELOVÁ, Marie. O češtině současné administrativy. Naše řeč, 1987, roč. 70, s. 21-29. ISSN 0027-8203. TĚŠITELOVÁ, Marie. Současná česká administrativa z hlediska kvantitativního. Praha: Československá akademie věd, Ústav pro jazyk český, 1985, 122 s. TĚŠITELOVÁ, Marie. Kvantitativní charakteristiky současné odborné češtiny (v rámci věcného stylu). Tabulky a přehledy, Linguistica VII, Praha 1983. 111 s. TKACHUK, Tetyana. Jazyk a styl právní češtiny: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2006, 83 s. Vedoucí diplomové práce Marie Krčmová. TOMÁŠEK, Michal. Překlad v právní praxi. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2003, 143 s. ISBN 80-7201-427-7. SPIRIT, Michal. Základy práva pro neprávníky. 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 263 s. ISBN 9788073801168.

Internetové zdroje: Slovník spisovného jazyka českého, ÚJČ AV ČR, 2011 Dostupné z

Obchodní podmínky dodávky elektřiny za sítí nízkého napětí, Centropol Energy, a.s. Dostupné z

Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, ČEZ Prodej, s.r.o. Dostupné z

Internetová jazyková příručka, ÚJČ AV Dostupné z

80

6 Přílohy Příloha I Obchodní podmínky dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí Článek I. Základní ustanovení 1. Tyto Obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen OPD) upravují smluvní vztahy pro dodávku elektřiny zákazníkům připojeným ze sítí nízkého napětí (dále jen NN) mezi obchodníkem s elektřinou jako dodavatelem, tj. obchodní společností CENTROPOL ENERGY, a.s. (dále jen Dodavatel), a zákazníkem jako odběratelem (dále jen Zákazník) a jsou nedílnou součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (tato smlouva zahrnuje: dodávku elektřiny, přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby v režimu převzetí odpovědnosti za odchylku), popř. smlouvy o dodávce elektřiny (dále jen Smlouva); ustanovení ve Smlouvě mají před ustanoveními OPD přednost, jsou-li s nimi v rozporu. 2. Pro účely OPD a Smlouvy se použité odborné pojmy a terminologie vykládají ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon - dále jen EZ), jeho prováděcích a souvisejících právních předpisů. 3. Smluvní vztahy mezi Dodavatelem a Zákazníkem typu Domácnost (dále též jen „kategorie D“) se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, v platném znění, resp. zákonem, který jej nahradí; smluvní vztahy mezi Dodavatelem a Zákazníkem, který je podnikatelem, případně veřejnoprávním subjektem (dále též jen „kategorie C“), se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, v platném znění. Článek II. Dodací podmínky 1. Dodavatel se zavazuje Zákazníkovi dodávat elektřinu, v případě uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny rovněž zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby (dále jen distribuční služby), a Zákazník se zavazuje Dodavateli zaplatit cenu elektřiny, v případě uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny rovněž i cenu za distribuční služby a další platby dle Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ). 2. Dodávka elektřiny se uskutečňuje z distribuční sítě provozovatele distribuční soustavy (dále jen PDS) dle smlouvy o připojení, kterou Zákazník uzavřel s PDS v souladu s Pravidly provozování distribuční soustavy (dále jen PPDS) a Podmínkami distribuce elektřiny (dále jen PDE) vydanými příslušným PDS. 3. Dodávka elektřiny je splněna jejím přechodem přes měřicí zařízení, kterým je měřena, do odběrného zařízení Zákazníka. Měření dodávky elektřiny, vyhodnocení a předávání výsledků měření zajišťuje PDS v souladu s EZ a dle příslušných právních předpisů. 4. Dodavatel se zavazuje: a) dodat sjednané množství elektřiny do odběrného(-ných) místa (míst) Zákazníka stanoveného(-ných) ve Smlouvě a v kvalitě stanovené příslušnými právními předpisy, b) zajistit přechod práv a povinností k dodané elektřině Zákazníkovi, prostý jakýchkoliv práv třetích osob a nebezpečí škody, do odběrného(-ných) místa (míst) stanoveného(-ných) ve Smlouvě, c) převzít za Zákazníka odpovědnost za odchylku v režimu přenesení odpovědnosti za odchylku dle příslušných právních předpisů. 5. Zákazník se zavazuje: a) nebýt v době od zahájení dodávek elektřiny podle Smlouvy účastníkem jiného účinného smluvního vztahu o dodávkách elektřiny s jiným dodavatelem; Zákazník bere na vědomí, že porušení této povinnosti je podstatným porušením Smlouvy, které opravňuje Dodavatele k odstoupení od Smlouvy; Dodavatel je rovněž oprávněn požadovat zaplacení smluvní sankce stanovené dle platného Sazebníku poplatků a smluvních sankcí uveřejněného na jeho webových stránkách, a to za každé odběrné místo; odstoupením od smlouvy povinnost Zákazníka k zaplacení smluvní sankce nezaniká; b) řídit se PPDS a PDE vydanými příslušným PDS a respektovat je při odběru elektřiny dle Smlouvy;

81

c) respektovat opatření aplikovaná v souvislosti se stavem nouze nebo hrozícím stavem nouze; Dodavatel je oprávněn pro tyto případy dodávky elektřiny omezit nebo je změnit a Zákazník je povinen tato opatření strpět; Článek III. Přerušení a ukončení dodávky elektřiny, výpověď 1. Dodavatel je oprávněn přerušit dodávku elektřiny pouze v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména EZ, Smlouvou, těmito OPD nebo PDE, a to za podmínek v nich uvedených. Omezení, přerušení nebo obnovení dodávky elektřiny realizuje příslušný PDS. Zákazník je povinen uhradit Dodavateli náklady vynaložené na přerušení a obnovení dodávky elektřiny a náklady spojené s mimosoudním a soudním vymáháním pohledávky. 2. Dodavatel je oprávněn přerušit dodávku elektřiny zejména v případě neoprávněného odběru Zákazníka dle ust. § 51 EZ a v případech, kdy je Dodavatel oprávněn odstoupit od Smlouvy, tj.: a) nezaplacení záloh(-y), faktur(-y) za dodávku elektřiny nebo za sdružené služby dodávky elektřiny včetně dalších souvisejících plateb dle Cenového rozhodnutí ERÚ, smluvní(ch) pokuty (pokut), úroků z prodlení nebo škod(-y) a tzv.náhrad(-y), a to ani po písemné výzvě (upomínce)k zaplacení, b) opakujícího se nedodržování smluveného způsobu placení záloh(-y), faktur(-y) za dodávku elektřiny nebo za distribuční služby dodávky elektřiny včetně dalších souvisejících plateb dle Cenového rozhodnutí ERÚ, smluvní(ch) pokuty (pokut), úroku(-ů) z prodlení nebo škod(-y) a tzv. náhrad(-y), c) podstatného porušení povinnosti zvlášť specifikovaného ve Smlouvě nebo v OPD. Odstoupení je účinné dnem uvedeným v písemném oznámení Dodavatele o odstoupení Zákazníkovi, ne však dříve než třetí (3.) den po odeslání tohoto oznámení. Dodavatel oznámí odstoupení od Smlouvy příslušnému PDS. 3. Dodávku elektřiny je dále oprávněn omezit nebo přerušit také příslušný PDS při výkonu svých práv a povinností v případech stanovených EZ a jeho prováděcími předpisy a za splnění podmínek v nich uvedených. V těchto případech nemá Zákazník právo na náhradu škody. 4. Dodavatel je oprávněn svá práva stanovená v čl. III. odst. 1) a 2) OPD využít i u jiné(-ných) Smlouvy (Smluv) uzavřené(-ných) se Zákazníkem. 5. Porušuje-li Zákazník své platební povinnosti nebo vyplývá-li z jiných smluvních vztahů o dodávkách elektřiny jeho platební nekázeň, může Dodavatel požadovat složení jistoty, a to až do výše trojnásobku průměrné měsíční spotřeby elektřiny za každé odběrné místo; jistota slouží pro potřeby úhrady pohledávek Dodavatele po lhůtě splatnosti; na výzvu je Zákazník povinen jistotu přiměřeně doplnit. 6. V případě podstatného porušení povinností ze Smlouvy ze strany Dodavatele je Zákazník oprávněn odstoupit od Smlouvy; za podstatné porušení povinností ze Smlouvy se považuje zejména: a) bezdůvodné ukončení dodávky elektřiny, b) bezdůvodné neposkytování nebo nezajištění distribučních služeb, jeli mezi smluvními stranami uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, c) splatný závazek Dodavatele vůči Zákazníkovi v prodlení se zaplacením delším než 14 dnů, a to ani po písemné výzvě (upomínce) k zaplacení. Odstoupení je účinné uvedeným dnem doručení písemného oznámení Zákazníka o odstoupení Dodavateli, ne však dříve než třetí (3.) den po doručení písemného oznámení Zákazníka o odstoupení Dodavateli; Zákazník oznámí odstoupení od Smlouvy příslušnému PDS. Zákazník může dále odstoupit od Smlouvy v případech uvedených v čl. VII. odst. 2. a 3. OPD. 7. Každá smluvní strana je oprávněna od Smlouvy odstoupit, je-li pravomocně rozhodnuto o úpadku druhého účastníka; odstoupení je účinné dnem doručení oznámení o odstoupení nebo pozdějším dnem stanoveným tímto oznámením odstupující smluvní strany o odstoupení druhé smluvní straně po doručení písemného oznámení; odstupující smluvní strana odstoupení od Smlouvy oznámí současně příslušnému PDS.

82

8. Je-li Smlouva uzavřena na dobu neurčitou, lze ji jednostranně písemně vypovědět kteroukoli smluvní stranou. Výpovědní doba činí tři (3) měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi. 9. Není-li ve Smlouvě uvedeno jinak, uzavírá se na dobu určitou v trvání dvanácti (12) měsíců. Jeli Smlouva uzavřena na dobu určitou, nejméně však na 12 měsíců, a Zákazník ve lhůtě tří (3) měsíců před uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, neoznámí Dodavateli písemnou formou, že trvá na jejím ukončení, Smlouva se automaticky mění na Smlouvu na dobu určitou se shodným závazkem z původní Smlouvy, min. však na 12 měsíců. Smlouva na dobu určitou může být před uplynutím sjednané doby ukončena pouze dohodou smluvních stran na žádost Zákazníka. Formulář žádosti je k dispozici na webových stránkách Dodavatele. Vyhoví-li Dodavatel žádosti Zákazníka, zašle Zákazníkovi návrh dohody, jejíž součástí bude i ujednání o náhradě škody způsobené nedodržením závazku trvání Smlouvy ze strany Zákazníka. Výše náhrady škody bude Dodavatelem stanovena s ohledem na dobu zbývající do konce závazku dle Smlouvy. Nebude-li dohoda o předčasném ukončení uzavřena, trvá závazek z původní Smlouvy. 10. Smlouva může být ukončena také vzájemnou dohodou smluvních stran bez jakýchkoli omezení, a to zejména v případech, kdy Zákazník ukončuje odběr elektřiny v odběrném místě z důvodu změny bydliště, sídla apod. Své důvody je Zákazník povinen řádně doložit. Neučiní-li tak, bude jeho žádost posuzována jako žádost o předčasné ukončení Smlouvy ve smyslu čl. III. odst. 9, event. jako výpověď, je-li Smlouva uzavřena na dobu neurčitou. 11. Byla-li Smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání Dodavatele, může Zákazník od Smlouvy písemně odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce do 14-ti dnů od jejího uzavření; nedošlo-li dosud ke splnění dodávky zboží či služeb Dodavatelem, může Zákazník od Smlouvy odstoupit do jednoho měsíce od jejího uzavření. To neplatí, pokud si Zákazník výslovně sjednal návštěvu Dodavatele za účelem objednávky. Dodavatel je v takovém případě povinen vrátit Zákazníkovi zaplacené finanční částky do 30-ti dnů od odstoupení od Smlouvy. Právo Zákazníka odstoupit od Smlouvy je třeba uplatnit písemnou formou u Dodavatele - CENTROPOL ENERGY, a.s., IČ 25458302, se sídlem Vaníčkova 1594/1,400 01 Ústí nad Labem. Byla-li Smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, je Zákazník kategorie D oprávněn od Smlouvy odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce ve lhůtách stanovených dle § 53 odst. 7 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. 12. Dodávka elektřiny je vždy ukončena provedením odečtu, který zajišťuje PDS dle zvláštního právního předpisu, v požadovaném termínu, není-li dohodnuto jinak. Zákazník je povinen zaplatit cenu dodávané elektřiny do ukončení dodávky. Článek IV. Cena elektřiny, platební podmínky, smluvní sankce 1. Cena za dodávku silové elektřiny je určena produktem sjednaným ve Smlouvě, Zákazník si může prostřednictvím oznámení Dodavateli zvolit jiný produkt Dodavatele, pokud splní podmínky pro jeho přiznání uvedené v ceníku Dodavatele i Cenovém rozhodnutí ERÚ. 2. Cena za dodanou a odebranou elektřinu je tvořena cenou za distribuci ( a související služby) a cenou za silovou elektřinu. Cenu za distribuci a související služby (jako cenu pevnou) a další podmínky distribučních tarifů stanoví ERÚ v Cenovém rozhodnutí. K účtovaným cenám budou připočteny příslušné daně, event. jiné poplatky, dle platných právních předpisů. 3. Požaduje-li Zákazník produkt s garancí nejnižší ceny elektřiny, je Smlouva uzavřena na dobu 36 měsíců. Dodavatel garantuje Zákazníkovi po dobu trvání Smlouvy nižší cenu silové elektřiny než dominantní dodavatel na příslušném území PDS (dále jen Garance); v případě, že zákazník předloží Dodavateli doklad o neplatnosti Garance (závaznou nabídku jiného dodavatele elektřiny), je Dodavatel povinen předloženou závaznou nabídku vyhodnotit. Bude-li prokázána neplatnost Garance, Dodavatel upraví cenu elektřiny tak, aby Garance Dodavatele zůstala v platnosti. V případě, že Dodavatel nebude schopen zajistit platnost Garance, má Zákazník právo bez jakýchkoli omezení smlouvu písemně vypovědět; výpovědní doba činí tři (3) měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi.

83

4. Cenu za elektřinu a určené podmínky stanoví Dodavatel ve svém ceníku; změny cen a určených podmínek je Dodavatel oprávněn provádět v souladu se zněním čl. VII. OPD. 5. Dodavatel je oprávněn požadovat úhradu nevratného aktivačního poplatku za uzavření Smlouvy. Výše aktivačního poplatku je uvedena ve Smlouvě. 6. Zákazník platí na dodávku elektřiny pravidelné měsíční zálohy, není-li ve Smlouvě sjednáno jinak. Zálohy platí ve výši a četnosti vypočtené a stanovené Dodavatelem s ohledem na velikost odběru a vývoj cen elektřiny. Výši a / nebo četnost nové zálohy uvede Dodavatel ve vyúčtování předchozího fakturačního období. Dodavatel je oprávněn provést úpravu výše a / nebo četnosti zálohy i v průběhu fakturačního období, pokud je evidentně nepřiměřená velikosti odběru nebo dojde ke změně cen. Změnu výše a / nebo četnosti záloh je povinen Zákazníkovi písemně oznámit. 7. Není-li dohodnuto jinak, jsou zálohy splatné ve lhůtách uvedených v platebním kalendáři, oznámení o zálohách nebo vyúčtování. 8. Dodavatel pravidelně provádí vyhodnocení dodávky elektřiny a její vyúčtování po uplynutí fakturačního období. Délka fakturačního období činí zpravidla 12 měsíců, tj. dobu mezi pravidelnými odečty. Neumožnil-li Zákazník PDS přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení odečtu nebo nebyl-li odečet proveden z jiného důvodu, je Dodavatel oprávněn určit množství dodané elektřiny dle množství dodaného ve srovnatelném období, není-li právním předpisem stanoveno jinak, případně nedojde-li k určení množství dodané elektřiny dohodou smluvních stran. Takto postupuje Dodavatel i v případě, kdy nebyl proveden odečet při změně ceny. 9. Vyúčtování provádí Dodavatel daňovým dokladem - fakturou, která obsahuje zákonné náležitosti daňového dokladu. Ve faktuře budou odečteny zaplacené zálohy na dodávku elektřiny. 10. Daňový doklad Dodavatel odešle Zákazníkovi na jeho korespondenční adresu uvedenou ve Smlouvě, případně adresu Zákazníkem později oznámenou. Nedoplatek je splatný do čtrnácti dnů ode dne vystavení daňového dokladu, není-li sjednána nebo pro konkrétní případ stanovena jiná lhůta splatnosti. Zákazník je povinen při platbách ve prospěch Dodavatele používat variabilní symboly stanovené Dodavatelem; nedoplatek nebo záloha zaplacené pod nesprávným variabilním symbolem budou považovány za neuhrazené až do doby, kdy Zákazník objasní Dodavateli účel platby. Přeplatek vrátí Dodavatel Zákazníkovi nejpozději do třiceti dnů od vystavení daňového dokladu, a to ve prospěch účtu, který Zákazník uvedl ve Smlouvě, popř. účtu později oznámeného Zákazníkem. Za den vrácení přeplatku je považován den připsání celé částky na účet Zákazníka. Přeplatek je Dodavatel oprávněn převést do dalšího zúčtovacího období. O této skutečnosti musí Zákazníka vyrozumět. To neplatí, je-li převáděn přeplatek do výše 200,-Kč. V případě, že má Dodavatel vůči Zákazníkovi splatnou pohledávku, je oprávněn použít přeplatek na započtení proti této pohledávce. O této skutečnosti Zákazníka písemně vyrozumí. 11. Daňový doklad vystavený prostředky hromadného zpracování dat nemusí obsahovat razítko ani podpis Dodavatele. 12. Ostatní případné platby dle Smlouvy (např. smluvní pokuty, škody, úroky z prodlení, náhrady) budou vyúčtovány samostatnou(-nými) fakturou(-ami). Samostatná(-é) faktura(-y) je (jsou) splatná(ny) do 14 dnů od jejího(-jich) vystavení (konkrétní den splatnosti bude uveden na samostatné(ných) faktuře(-ách)), není-li ve Smlouvě dohodnuto jinak. 13. Všechny platby dle Smlouvy se provádějí způsobem dohodnutým ve Smlouvě; číslo účtu, variabilní symbol, popř. další platební údaje jsou uvedeny v příslušné(-ných) faktuře(-ách); všechny platby se provádějí bezhotovostně v měně CZK, není-li ve Smlouvě dohodnuto jinak. 14. Závazek k zaplacení zálohy nebo nedoplatku je splněn řádným a včasným připsáním celé částky na účet Dodavatele nejpozději v termínu splatnosti. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se splatnost na nejbližší následující pracovní den. 15. V případě prodlení s plněním peněžitého závazku dle Smlouvy je Zákazník povinen zaplatit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, jde-li o Zákazníka kategorie C. Zákazník kategorie D je povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení stanovený předpisy občanského práva.

84

16. Zákazník je povinen uhradit Dodavateli smluvní sankci stanovenou platným Sazebníkem poplatků a smluvní sankcí za každou jednotlivou upomínku k zaplacení nebo jinou výzvu ke splnění jeho smluvní nebo zákonné povinnosti. 17. Ujednání o smluvních sankcích nemá vliv na samostatný nárok oprávněné smluvní strany domáhat se náhrady škody a úroku z prodlení. Článek V. Reklamace 1. Zjistí-li kterákoli ze smluvních stran chyby nebo omyly při vyúčtování plateb dle Smlouvy, vzniklé nesprávným odečtem elektroměru, použitím nesprávné konstanty (násobitele) měřícího zařízení oproti skutečně technicky možné konstantě, chybou měřícího zařízení, použitím nesprávné ceny (sazby), početní nebo tiskovou chybou apod., má tato smluvní strana nárok na vzájemné vypořádání s druhou smluvní stranou. 2. Zjistí-li kterákoli smluvní strana některý z výše uvedených případů, předá druhé smluvní straně písemnou výzvu k odstranění vady a k její nápravě (dále jen Reklamace). 3. Reklamace bude obsahovat zejména: a) číslo reklamované faktury vč. variabilního symbolu, b) číslo a název odběrného místa, c) číslo elektroměru a stav elektroměru ke dni podání Reklamace, d) odůvodnění Reklamace, e) další důležité skutečnosti rozhodné pro posouzení Reklamace, f) označení reklamující smluvní strany, její podpis nebo podpis oprávněného zástupce. 4. Reklamace vyúčtování plateb podle Smlouvy musí být uplatněna nejpozději do 30 dnů ode dne splatnosti příslušného vyúčtování, v němž se reklamovaná skutečnost projevila; nebude-li dohodnuto jinak, nemá uplatněná Reklamace odkladný účinek na splatnost vyúčtovaných plateb. 5. Dodavatel Reklamaci prošetří a výsledek šetření oznámí Zákazníkovi ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy Reklamaci obdržel; byla-li Reklamace oprávněná, bude provedeno vzájemné vypořádání nejpozději do 30 dnů po oznámení výsledku Reklamace,nestanoví-li právní předpis lhůtu jinou. Článek VI. Doručování, řešení sporů 1. Korespondence mezi smluvními stranami, jako např. faktury, upomínky, výzvy, žádosti o změnu Smlouvy (dále jen Zpráva), která vyžaduje písemnou formu, bude činěna v českém jazyce a bude předána osobně či zasílána dopisem, faxem nebo e-mailem, popř. zprávou SMS na adresu, faxové číslo, e-mailovou adresu či kontaktní číslo mobilního telefonu druhé smluvní strany uvedené ve Smlouvě nebo jejích přílohách. Jakoukoliv změnu adresy je Zákazník povinen oznámit Dodavateli nejpozději do osmi (8) dnů poté, kdy ke změně došlo. Zásilka (Zpráva) bude považována za doručenou: a) v případě osobního doručení předáním Zprávy odpovědné osobě adresáta, b) v případě odeslání doporučeným dopisem třetí (3.) den od dne předání Zprávy držiteli příslušné poštovní licence nebo dřívějším dnem doručení, c) v případě odeslání dopisem pátý (5.) den ode dne odeslání (vyhotovení) Zprávy, d) v případě odeslání faxem při přijetí potvrzení o přijetí Zprávy z příjemcova faxového přístroje, pokud je Zpráva přijata v pracovní den do 17.00 hod., a v opačném případě následující pracovní den po pracovním dni, kdy byla Zpráva odeslána, e) v případě odeslání e-mailem při přijetí potvrzení o přijetí Zprávy z příjemcova počítače ,pokud je Zpráva přijata v pracovní den do 17.00 hod., a v opačném případě následující pracovní den po pracovním dni, kdy byla Zpráva odeslána, f) v případě odeslání formou zprávy SMS potvrzením na mobilní telefon odesílatele o doručení zprávy SMS na mobilní telefon adresáta, pokud bude zpráva přijata v pracovní den do 17.00 hod., a v opačném případě následující pracovní den po pracovním dnu, kdy byla Zpráva odeslána. V pochybnostech se má za to, že Zpráva byla Zákazníkovi doručena uplynutím sedmého dne od prokazatelného odeslání Zprávy Dodavatelem. Zákazník je povinen věnovat náležitou pozornost jemu adresovaným Zprávám.

85

2. Za doručené budou považovány i zásilky (Zprávy), které se vrátí odesílateli jako nedoručené v důsledku neoznámení nové aktuální adresy adresáta. 3. Zákazník tímto uděluje Dodavateli výslovný souhlas se zasíláním Zpráv, informací, potvrzení o doručení Zpráv, urgencí a jiných sdělení ve věci této Smlouvy a jejího plnění prostřednictvím elektronických prostředků, zejména prostřednictvím elektronické pošty na elektronický kontakt Zákazníka (zpravidla na jeho adresu elektronické pošty), pokud Zákazník má takovýto kontakt (adresu elektronické pošty) k dispozici. Tento souhlas se dále vztahuje i na zasílání obchodních sdělení v elektronické i v písemné formě ve věci dodávek elektřiny a souvisejících služeb Dodavatelem Zákazníkovi. Zákazníkov přísluší právo odmítnout obchodní sdělení zasílaná elektronickou formou dle platných právních předpisů. 4. Případné spory mezi smluvními stranami budou řešeny především vzájemným jednáním. Pokud nedojde ke smírnému vyřešení a rozhodování ve sporu přísluší ERÚ, bude spor předložen k rozhodnutí tomuto úřadu. V ostatních případech bude spor rozhodován obecným soudem. V případě Zákazníků kategorie C účastníci sjednávají ve smyslu ust. § 89a občanského soudního řádu místní příslušnost Okresního soudu v Ústí nad Labem, případně Krajského soudu v Ústí nad Labem, je-li k projednání věci v prvém stupni příslušný tento soud. Pro řešení sporů je rozhodný právní řád ČR. Článek VII. Změny cen a OPD 1. Dodavatel je oprávněn tyto OPD jednostranně měnit (novelizovat). Stejným způsobem je Dodavatel oprávněn měnit ceník. Nové OPD nebo ceník Dodavatel uveřejní nejméně třicet (30) dnů před okamžikem, kdy mají nabýt účinnosti, a to prostřednictvím svých webových stránek a ve svých kontaktních místech, popřípadě i jiným vhodným způsobem. Zákazník je povinen se s novými OPD nebo ceníkem seznámit. Nesouhlasí-li Zákazník s navrhovanými změnami, má právo od Smlouvy bez uvedení důvodů odstoupit, a to nejpozději do deseti (10) dnů přede dnem nabytí účinnosti nových OPD nebo ceníku. Neoznámí-li Dodavatel změnu OPD nebo ceníku Zákazníkovi nejpozději třicet (30) dnů přede dnem jejich účinnosti, může Zákazník od Smlouvy odstoupit ve lhůtě tří (3) měsíců od data zvýšení ceny nebo změny OPD. 2. V případě, že Zákazník po uveřejnění oznámení Dodavatelem neodstoupí způsobem dle tohoto článku, má se za to, že akceptoval návrh na změnu ceníku a/nebo OPD, a je povinen platit Dodavateli cenu dle nového ceníku, respektive plnit Smlouvu dle nových OPD, jež jsou pak pro smluvní strany závazné. To platí i v případě, že Zákazník zaplatí cenu vypočtenou již dle nového ceníku, nebo pokud učiní vůči Dodavateli jiný právní úkon představující akceptaci návrhu na změnu ceníku a/nebo OPD. Článek VIII. Ostatní a závěrečná ustanovení 1. Smluvní strany jsou povinny v průběhu smluvního vztahu předcházet možným škodám; smluvní strana, která porušuje svou povinnost nebo která s přihlédnutím ke všem okolnostem má vědět nebo mohla vědět, že poruší svou povinnost ze Smlouvy, je povinna oznámit druhé smluvní straně povahu překážky, která jí brání nebo bude bránit v plnění povinností, a její důsledky; takové oznámení musí být podáno bez zbytečného odkladu poté, kdy se povinná smluvní strana o překážce dozvěděla nebo při náležité péči mohla dozvědět. Odpovědnost za škodu a náhrada škody se řídí ustanoveními obecně závazných právních předpisů a ujednáními stran ve Smlouvě. 2. Smluvní strany jsou zbaveny odpovědnosti za částečné nebo úplné neplnění povinností v případech, kdy toto neplnění bylo výsledkem okolností vylučujících odpovědnost, zejména dle ust. § 374 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. - Obchodní zákoník (dále jen ObchZ) a nebo za podmínek vyplývajících z EZ; za okolnost vylučující odpovědnost je považována zejména překážka, která nastala po uzavření Smlouvy nezávisle na vůli jedné ze smluvních stran a brání jí v plnění povinností, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by tuto překážku nebo její následky odvrátila; jedná se také o havárie zařízení, zničení zařízení výbuchem, požárem, povodní, třetí osobou, vandalstvím, teroristickým útokem apod. 3. Zákazník - fyzická osoba uděluje souhlas se zpracováním svých osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., v platném znění, a to zejména pro potřeby zasílání obchodní sdělení, potřeby obchodní, marketingové, jakož i za účelem případného vymáhání splatných pohledávek Dodavatele za Zákazníkem prováděného Dodavatelem nebo jím pověřenou třetí osobou, event. též

86

za účelem postoupení splatných pohledávek Dodavatele za Zákazníkem jiným subjektům. Za osobní údaje jsou považovány zejména údaje uvedené ve Smlouvě. Osobou správce se pro účely zpracování osobních údajů rozumí Dodavatel resp. jeho zaměstnanci pověření k výkonu činností dle Smlouvy. Zákazník uděluje souhlas se zpracováním svých osobních údajů po dobu trvání Smlouvy a dále po dobu dvou let od jejího ukončení nebo po odvolání souhlasu se zpracováním osobních údajů. 4. Smluvní strany jsou vázány projevy své vůle okamžikem podpisu Smlouvy. Podpis Dodavatele může být nahrazen předtiskem jména a podpisu zmocněného zaměstnance Dodavatele nebo jiné osoby oprávněné jednat za Dodavatele. V případě, že Zákazník po podpisu Smlouvy vyvolá stav, že Smlouva nemůže být ze strany Dodavatele plněna (nemohou být za- hájeny dodávky elektřiny do odběrného místa), vzniká Dodavateli právo od Smlouvy odstoupit a Zákazník je povinen zaplatit smluvní sankci stanovenou platným Sazebníkem poplatků a smluvních sankcí. Dodavatel je oprávněn požadovat zaplacení stanovené smluvní sankce jednotlivě za každé odběrné místo Zákazníka. Uvedená smluvní sankce se neuplatní v případě, že Zákazník platně odstoupí od smlouvy v souladu s § 57 odst. 1 občanského zákoníku. 5.Jestliže se některé ustanovení Smlouvy nebo OPD stane neúčinným nebo neplatným, nemá tato skutečnost vliv na platnost a účinnost ostatních ustanovení Smlouvy a OPD, ledaže by tato ustanovení byla vzájemně neoddělitelná. Smluvní strany se v tomto případě zavazují nahradit ustanovení neúčinné ustanovením účinným a ustanovení neplatné ustanovením platným, a to tak, aby nejlépe odpovídalo původně zamýšlenému obsahu a účelu ustanovení neúčinného nebo neplatného; toto nahrazení může proběhnout i prostřednictvím jednostranné změny OPD, je-li to z povahy věci možné. Do doby nahrazení dle předchozí věty platí odpovídající úprava obecně závazných právních předpisů. 6. Nestanoví-li Smlouva, OPD nebo individuální dohoda uzavřená mezi smluvními stranami jinak, lze Smlouvu měnit nebo doplňovat pouze písemnými smluvními dodatky. Za nedílnou součást těchto OPD se podle dohody smluvních stran považuje Sazebník poplatků a smluvních sankcí uveřejněný na webových stránkách Dodavatele. Zákazník prohlašuje, že se s tímto sazebníkem seznámil. 7. Zákazník se zavazuje oznámit Dodavateli změny týkající se skutečností uvedených ve Smlouvě a změny ve svých právních poměrech, které mají nebo mohou mít důsledky na plnění závazků z této Smlouvy, a to neprodleně, nejpozději však do osmi (8) dnů od okamžiku, kdy nastaly. Zejména je povinen oznámit a doložit svůj vstup do likvidace, zahájení insolvenčního řízení apod. 8. Pokud je za Zákazníka jakožto zmocnitele při uzavírání, změně nebo ukončování Smlouvy činěn úkon na základě plné moci, může Dodavatel požadovat úředně ověřený podpis zmocnitele. 9. OPD jsou platné od 5. 1. 2012 a účinné od 5. 2. 2012 V Ústí nad Labem dne 5. 1. 2012, CENTROPOL ENERGY, a.s. Ing. Aleš Graf, MBA, předseda představenstva CENTROPOL ENERGY, a.s., Vaníčkova 1594/1, 400 01 Ústí nad Labem; tel.: +420 840 222 222, fax: +420 475 210 080, e-mail: [email protected], www.centropol.cz

87

Příloha II Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny I 2014 I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1) Tyto Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny *dále jen „VOPD“+ upravují smluvní vztahy při dodávce elektřiny ze sítí nízkého napětí (NN) držitelem licence na obchod s elektřinou – obchodní společností ČEZ Prodej, s. r. o., se sídlem Praha 4, Duhová 1/425, PSČ 140 53, IČO 27 23 24 33, DIČ: CZ27232433, zapsané v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze v oddíle C, číslo vložky 106349 *dále jen „Obchodník“+, a odběru elektřiny právnickými nebo fyzickými osobami, a to i pro potřeby domácností *dále jen „Zákazník“+. Společný název pro Obchodníka a Zákazníka je „Smluvní strany“ a jednotlivě „Smluvní strana“. 2) VOPD podrobněji upravují další vzájemná práva a povinnosti Smluvních stran obecně upravené zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů *dále jen „EZ“+, a příslušné prováděcí a související právní předpisy a technické normy. VOPD jsou k dispozici v obchodních místech (Zákaznických centrech Obchodníka, kancelářích Smluvních partnerů apod.) a na webové stránce Obchodníka *www.cez.cz+ nebo jeho smluvních partnerů. 3) VOPD určují část obsahu smlouvy uzavřené mezi Obchodníkem a Zákazníkem za účelem realizace obchodu s elektřinou vždy v režimu převzetí odpovědnosti za odchylku podle příslušných právních předpisů, a to: a) smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny *dále jen „Smlouva“ nebo „Smlouva o sdružených službách“+, nebo b) smlouvy o dodávce elektřiny *dále jen „Smlouva“+; ustanovení ve Smlouvě mají před ustanoveními VOPD přednost, pokud jsou s nimi v rozporu. 4) Při uzavření Smlouvy o sdružených službách Zákazník výslovně souhlasí, že Obchodník uzavře s příslušným Provozovatelem distribuční soustavy *dále jen „PDS“+ smlouvu zahrnující dopravu elektřiny do odběrného nebo předávacího místa Zákazníka (Smlouva o distribuci elektřiny) a poskytne za tímto účelem PDS potřebné osobní a kontaktní údaje Zákazníka; Obchodník je oprávněn toto právo převést na třetí osobu, avšak odpovědnost vůči Zákazníkovi za uzavření takové smlouvy nese sám. 5) Pro účely Smlouvy a VOPD jsou používány odborné pojmy v souladu s EZ a jeho prováděcími předpisy a souvisejícími předpisy (Cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu *dále jen „ERÚ“+, technickými normami apod.). 6) Smlouva může být uzavřena i jinak než písemnou formou. V případě, že není uzavřena Smlouva v písemné podobě, je Smlouva uzavřena zaplacením první zálohy (dle ustanovení čl. IV. odst. 4 VOPD) nebo první platby za vyúčtování dodávky elektřiny (dle ustanovení čl. IV odst. 2 VOPD). VOPD jsou platné pro všechny Smlouvy bez ohledu na formu, jakou byly uzavřeny. 7) Závazkový vztah Obchodníka se Zákazníkem se řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, v platném znění *dále jen „OZ“+. Tyto VOPD jsou vydávány v souladu s ustanovením § 1751 OZ. Přijetí návrhu Smlouvy (včetně všech jejích součástí) ze strany Zákazníka s jakýmkoliv dodatkem nebo odchylkou je zcela vyloučeno. 8) Smlouva uzavřená mezi Smluvními stranami v písemné formě může být měněna i nepísemným dodatkem, a to na základě požadavku Zákazníka na změnu Smlouvy ve formě a obsahu stanovenými Obchodníkem, pokud některý z Účastníků neprojeví vůli provést změnu Smlouvy výlučně písemným dodatkem. Smlouva může být dále měněna způsoby upravenými ve Smlouvě. II. DODACÍ PODMÍNKY 1) Obchodník se zavazuje Zákazníkovi dodávat silovou elektřinu a v případě uzavření Smlouvy o sdružených službách rovněž zajistit na vlastní jméno a vlastní účet dopravu (distribuci) elektřiny a související služby *dále jen „distribuční služby“+

88

a Zákazník se zavazuje Obchodníkovi zaplatit cenu silové elektřiny a dalších služeb stanovenou Obchodníkem, v případě uzavření Smlouvy o sdružených službách rovněž i cenu za distribuční služby, a další platby podle Cenového rozhodnutí ERÚ. 2) Dodávka (a odběr) elektřiny je zahájena od počátečního stavu měřicího zařízení stanoveného PDS a uskutečňuje se podle podmínek Smlouvy a potřeb Zákazníka v souladu s hodnotou rezervovaného příkonu nebo hodnotou hlavního jističe před měřicím zařízením (elektroměrem) sjednanou Zákazníkem s příslušným PDS, k jehož distribuční síti je / jsou připojeno/a odběrné/á místo/a Zákazníka podle Smlouvy o připojení uzavřené dle příslušných právních předpisů a v souladu s „Pravidly provozování distribuční soustavy“ *dále jen „PPDS“+ a „Podmínkami distribuce elektřiny“ *dále jen „PDE“+, vydanými příslušným PDS. 3) Dodávka elektřiny je splněna přechodem elektřiny z příslušné distribuční soustavy přes měřicí zařízení do předmětného/ých odběrného/ých místa/míst Zákazníka. 4) Měření dodávek elektřiny, a to včetně vyhodnocování a předávání výsledků měření a dalších nezbytných informací pro vyúčtování dodávky elektřiny, je zajišťováno příslušným PDS podle příslušného právního předpisu. 5) Obchodník si vyhrazuje právo omezit při předcházení stavu nouze a při stavu nouze dodávku elektřiny Zákazníkovi dle regulačního stupně, kam je tento zařazen v souladu s platnými právními předpisy. Zákazník se zavazuje dodržovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze uvedená ve Smlouvě a PPDS, a pokud nejsou ve Smlouvě ani PPDS uvedena, rozumí se těmito opatřeními dodržování pokynů stanovených PDS a jeho dispečinkem. 6) Obchodník je povinen: a) dodat sjednané množství elektřiny do odběrného/ných místa/míst Zákazníka určeného/ných ve Smlouvě v kvalitě stanovené příslušnými právními předpisy; není-li množství sjednáno, je povinen dodat elektřinu v množství, které Zákazník požaduje odebrat a skutečně odebere; b) převzít za Zákazníka odpovědnost za odchylku, v režimu přenesení odpovědnosti za odchylku podle příslušných právních předpisů; tato povinnost Obchodníka nezavazuje, pokud by Zákazník nesplnil povinnost dle ustanovení čl. II. odst. 7 písm. a) VOPD. 7) Zákazník je povinen: a) z důvodu přenesení odpovědnosti za odchylku na Obchodníka podle ustanovení čl. II. odst. 6) písm. b) VOPD nebýt v době od zahájení dodávky elektřiny podle této Smlouvy po celou dobu její platnosti smluvní stranou účinného smluvního vztahu s jiným obchodníkem s elektřinou (či jiným dodavatelem elektřiny), podle kterého by v době platnosti Smlouvy měla být dodávána elektřina do odběrného/ých místa/míst uvedených ve Smlouvě; Zákazník bere na vědomí, že porušení této povinnosti je podstatným porušením Smlouvy, které opravňuje Obchodníka k odstoupení od Smlouvy a vede k zániku přenosu odpovědnosti za odchylku na Obchodníka; odstoupením od Smlouvy nezaniká právo Obchodníka na smluvní pokutu dle čl. VI. odst. 2) písm. c) VOPD; b) při odběru elektřiny podle Smlouvy respektovat PDE vydané příslušným PDS, PPDS a smlouvu o připojení příslušného odběrného místa. Zákazník prohlašuje, že se s příslušnými PDE seznámil, že mu jsou srozumitelné a akceptuje je; c) uhradit Obchodníkovi paušalizované náklady spojené se zasíláním výzev, upomínek apod. ke splnění povinností Zákazníka vyplývajících ze Smlouvy, náklady spojené se zahájením přerušení, přerušením, obnovením nebo ukončením dodávky elektřiny v případech dle ustanovení čl. III. VOPD *dále jen „další náklady“+, a to dle platného Ceníku smluvních pokut a speciálních služeb, stanoveného Obchodníkem; přijetím Smlouvy Zákazník potvrzuje, že se s tímto Ceníkem seznámil, že je mu srozumitelný a akceptuje jej; d) v případě, že Zákazník požaduje dodávku elektřiny osvobozenou od daně z elektřiny a je držitelem oprávnění k nabytí elektřiny osvobozené od daně, tak jak stanovuje příslušný právní předpis, musí tuto skutečnost věrohodným způsobem Obchodníkovi doložit. Pokud Zákazník takto nabytou elektřinu osvobozenou od daně z elektřiny nebo její část užívá pro jiné účely, než stanoví příslušný právní předpis pro její osvobození, případně nabude elektřinu bez daně z jiného důvodu, je povinen

89

tuto odebranou elektřinu příslušnému správci daně přiznat a zaplatit daň stanovenou příslušným právním předpisem (resp. postupovat způsobem stanoveným tímto právním předpisem); e) v případě, kdy Zákazník pozbude oprávnění nabývat elektřinu osvobozenou od daně z elektřiny, případně dojde k jeho změně, musí tuto skutečnost neprodleně písemně oznámit Obchodníkovi. Zákazník odpovídá Obchodníkovi za jakékoliv porušení povinnosti stanovené právními předpisy v souvislosti s nabytím a užíváním elektřiny osvobozené od daně, Zákazník uhradí Obchodníkovi škodu vzniklou Zákazníkovým porušením příslušného právního předpisu, upravujícím daňové povinnosti v souvislosti s dodávkou elektřiny, a neinformováním Obchodníka o svém pozbytí nebo změně oprávnění nabývat elektřinu osvobozenou od daně z elektřiny. 8) Je-li Zákazník výrobce elektřiny podle EZ a dodává-li Obchodník elektřinu do odběrného/ých či předávacího/ích místa/míst Zákazníka, ve kterém/ých je výrobna elektřiny dle příslušných právních předpisů a Smlouvy o připojení připojena, přebírá Obchodník za Zákazníka odpovědnost za odchylku způsobenou vyrobenou elektřinou, kdy Zákazník dodává vyrobenou elektřinu v tomto/těchto odběrném/ných či předávacím/ích místě/místech do distribuční soustavy. V takovém případě se Zákazníkem vyrobená a do distribuční soustavy příslušného PDS dodaná elektřina nepovažuje za neoprávněnou dodávku elektřiny do elektrizační soustavy, ale za odchylku, za kterou převzal podle předchozí věty Obchodník odpovědnost. To vše platí za podmínky, že je dodávka elektřiny Zákazníkem uskutečňována v souladu s právními předpisy a Smlouvou o připojení, že Zákazník neporušuje svoji povinnost podle čl. II odst. 7 písm. a) VOPD a že odpovědnost za odchylku podle zvláštního předpisu nepřevzal PDS nebo třetí osoba. Ujednání podle tohoto odstavce VOPD se neuplatní, pokud si Zákazník, jemuž pro danou výrobnu elektřiny přísluší podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle zvláštního právního předpisu, zvolí podporu formou výkupních cen podle takového předpisu. III.PŘERUŠENÍ A UKONČENÍ DODÁVKY ELEKTŘINY, ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY, VÝPOVĚĎ 1) Obchodník má právo přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny Zákazníkovi podle ustanovení § 30 EZ při neoprávněném odběru elektřiny podle ustanovení § 51 EZ *dále jen „NO“+. 2) Přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny je Obchodník oprávněn provést v kterémkoli odběrném místě nebo ve více odběrných místech Zákazníka. Zákazník bere na vědomí, že přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny provede příslušný PDS na žádost Obchodníka a náklady na přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny uhradí Zákazník. 3) Při přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny dle ustanovení čl. III. nevzniká Zákazníkovi právo na náhradu škody a ušlého zisku. Přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny z důvodu NO může být provedeno bezprostředně po jeho zjištění, nebude-li se Zákazníkem dohodnuto jinak. Obchodník oznámí přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny příslušnému PDS. 4) Obchodník je oprávněn odstoupit od Smlouvy v případě: a) podstatného porušení povinnosti vyplývající ze Smlouvy ze strany Zákazníka; b) je-li Zákazník v prodlení se zaplacením jiného peněžitého závazku vůči Obchodníkovi než závazku vyplývajícího ze Smlouvy, a to déle než 14 dnů po doručení výzvy (upomínky) k zaplacení; c) je-li déle než 30 dní z důvodů nečinnosti nebo neplnění povinností Zákazníka přerušena dodávka elektřiny dle čl. III. odst. 1) VOPD nebo je-li déle než 30 dnů přerušena dodávka elektřiny ze strany PDS z důvodu NO elektřiny nebo z důvodu jiného porušení povinností Zákazníka vůči Obchodníkovi či PDS. Odstoupení je účinné ode dne uvedeného v písemném oznámení Obchodníka o odstoupení Zákazníkovi, ne však dříve než v den doručení tohoto oznámení Zákazníkovi. 5) Za podstatné porušení povinnosti vyplývající ze Smlouvy ze strany Zákazníka se považuje zejména: a) prodlení Zákazníka se splněním závazku vůči Obchodníkovi trvající déle než 14 dnů, zejména prodlení se zaplacením zálohy, faktury za dodávku elektřiny nebo za sdružené služby dodávky elektřiny, smluvní pokuty, vyúčtovaného úroku z prodlení nebo škody, nákladů spojených s upomínáním, zahájením přerušení, přerušením, zajištěním obnovení nebo s ukončením dodávky elektřiny; b) porušení povinnosti, které je jako podstatné porušení povinnosti zvlášť specifikované ve Smlouvě nebo které je jako podstatné porušení povinnosti definováno v právních předpisech;

90

c) porušení povinnosti, v jehož důsledku vznikne Obchodníkovi škoda. 6) Zákazník je oprávněn odstoupit od Smlouvy v případě podstatného porušení povinností vyplývajících ze Smlouvy ze strany Obchodníka; za podstatné porušení povinností vyplývajících ze Smlouvy ze strany Obchodníka se považuje zejména: a) bezdůvodné ukončení dodávky elektřiny; b) bezdůvodné neposkytování nebo nezajištění distribučních služeb, je-li mezi Smluvními stranami uzavřena Smlouva o sdružených službách; c) prodlení se zaplacením splatného závazku Obchodníka vůči Zákazníkovi trvající déle než 14 dnů po výzvě (upomínce) k zaplacení; d) porušení povinnosti, která je jako podstatné porušení povinnosti zvlášť specifikována ve Smlouvě nebo které je jako podstatné porušení povinnosti definováno v právních předpisech. Zákazník může odstoupit od Smlouvy také v souladu s § 11a odst. 3 EZ v případech uvedených v ustanovení čl. X. odst. 2) a 3) VOPD jako vyslovení nesouhlasu se změnami VOPD nebo s novými VOPD, se změnami Ceníku a Ceníku smluvních pokut a speciálních služeb. Zákazník oznámí odstoupení od Smlouvy také příslušnému PDS. V případě, že by nebylo možno uplatnit výše uvedené ustanovení EZ zejména z důvodu změny legislativy, může Zákazník z důvodů popsaných v čl. X. odst. 2 a 3 VOPD Smlouvu vypovědět s výpovědní lhůtou v délce 3 měsíce, která začne plynout dnem doručení výpovědi Obchodníkovi. V takovémto případě je Zákazník oprávněn vypovědět Smlouvu pouze v období do 1 měsíce po účinnosti novelizovaných / nově vydaných VOPD a/nebo Ceníku. S tímto ukončením Smlouvy není spojena žádná zvláštní povinnost, sankce ani náklad. Smluvní strany shodně konstatují, že smluvená výpovědní doba je dostatečná k obstarání plnění obdobného k předmětu této Smlouvy od jiného dodavatele. 7) Každá Smluvní strana je oprávněna od Smlouvy odstoupit, je-li vydáno rozhodnutí o úpadku druhé Smluvní strany, nebo byl insolvenční návrh vůči druhé Smluvní straně zamítnut pro nedostatek majetku. Odstoupení je účinné dnem doručení písemného oznámení o odstoupení druhé Smluvní straně nebo pozdějším dnem stanoveným v tomto oznámení; odstoupení od Smlouvy musí být v souladu s příslušnými právními předpisy; odstupující Smluvní strana oznámí odstoupení od Smlouvy příslušnému PDS. 8) Je-li Zákazník spotřebitel, aplikují se na Smlouvu ustanovení § 1811 až 1840 OZ, kdy Zákazník je oprávněn odstoupit od Smlouvy v souladu s ustanovením § 1829 OZ ve lhůtě do 14 dnů od zahájení dodávky elektřiny. Pro případ, že EZ stanoví oprávnění odstoupit od Smlouvy odlišně, použijí se pro odstoupení od Smlouvy příslušná ustanovení EZ. 9) Odstoupení od Smlouvy musí být písemné. Pokud jej činí Zákazník, který je spotřebitelem a uzavřel Smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nebo mimo prostory obvyklé pro podnikání Obchodníka, pak musí být učiněno prostřednictvím formuláře, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis OZ. Formulář pro odstoupení od Smlouvy je k dispozici v obchodních místech (Zákaznických centrech Obchodníka, kancelářích Smluvních partnerů apod.) a na webové stránce Obchodníka *www.cez.cz+. Odstoupení je účinné dnem doručení písemného oznámení o odstoupení druhé Smluvní straně nebo pozdějším dnem stanoveným v tomto oznámení v případě odstoupení Zákazníka v souvislosti se zvýšením ceny za dodávku elektřiny a / nebo změny těchto VOPD; odstupující Zákazník oznámí odstoupení od Smlouvy příslušnému PDS. Odstoupením od Smlouvy nezaniká Zákazníkovi povinnosti uhradit cenu za již poskytnutá plnění. 10) Je-li Smlouva uzavřena na dobu neurčitou, lze ji jednostranně písemně vypovědět kteroukoli Smluvní stranou, a to s výpovědní dobou 3 měsíce, počínající prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé Smluvní straně. Dojde-li k ukončení Smlouvy výpovědí ze strany Zákazníka z důvodu změny dodavatele elektřiny, může provést Zákazník za účelem konečného vyúčtování odběru a dodávky elektřiny kontrolní odečet údajů stavu číselníku na měřicím zařízení (tzv. „Samoodečet“) a nejpozději 8 pracovních dnů před účinností změny dodavatele jej předat Obchodníkovi způsobem uvedeným v čl. IX. odst. 4 VOPD. Tímto není dotčeno právo Obchodníka vyúčtovat dodávku elektřiny, případně také distribuční služby dle hodnot odběru a dodávky zjištěných PDS.

91

11) Smlouva může být ukončena také vzájemnou dohodou Smluvních stran, a to zejména v případech, kdy Zákazník doloží, že ukončuje odběr elektřiny v odběrném místě z důvodu změny sídla, bydliště, převodu nemovitosti apod. Obchodník je oprávněn odmítnout uzavřít dohodu o ukončení Smlouvy zejména v situaci, kdy Obchodník eviduje pohledávku Zákazníkem či se Zákazník dopustil podstatného porušení Smlouvy. IV. STANOVENÍ CENY, VYÚČTOVÁNÍ, ZÁLOHY A PLATEBNÍ PODMÍNKY 1) Cena za dodávku elektřiny (silové elektřiny) je stanovena Obchodníkem v Ceníku Obchodníka *dále jen „Ceník“+ podle „Produktů“, a to včetně daně z elektřiny, daně z přidané hodnoty a popřípadě dalších daní a poplatků stanovených příslušnými právními předpisy; a) Produktem se rozumí Obchodníkem nabízená dodávka silové elektřiny a dalších souvisejících služeb (bez distribučních služeb) ve formě a druzích stanovených Ceníkem. Produkt se může členit na jednotlivé Produktové řady, ze kterých si může Zákazník při uzavírání Smlouvy vybrat, ledaže nesplňuje podmínky pro přiznání příslušného Produktu (Produktové řady) stanovené Obchodníkem. Produkty (Produktové řady) odpovídají přidělenému TDD pro odběrné místo, respektive charakteru odběru. b) Změna Produktu (Produktové řady) je možná maximálně jedenkrát za 12 měsíců, nedohodnouli se Smluvní strany ve Smlouvě jinak. Bližší specifikace Produktů a Produktových řad je uvedena v Ceníku. Jedná-li se o Zákazníka využívajícího Obchodníka jako Dodavatele poslední instance, je tato cena regulována ERÚ jako cena věcně usměrňovaná. Obchodník si vyhrazuje právo v případě Zákazníkova neplnění podmínek pro přiznání příslušného Produktu (Produktové řady) jednostranně změnit Zákazníkovi Produkt (Produktovou řadu), a to zpravidla na základní Produkt příslušné Produktové řady, jinak na obsahově nejbližší Produkt. Je-li mezi Obchodníkem a Zákazníkem sjednána Smlouva o sdružených službách, bude Zákazník hradit i cenu za distribuční služby, která je stanovena ERÚ jako cena pevná v Cenovém rozhodnutí ERÚ *dále jen „Sazba/y“+, a to bez daně z přidané hodnoty, popřípadě dalších daní a poplatků stanovených příslušnými právními předpisy. Sazby odpovídají typovému diagramu dodávky elektřiny, respektive charakteru odběru, který odběrnému místu Zákazníka přiděluje příslušný PDS v souladu s EZ a příslušným právním předpisem (vyhláškou č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů) *dále jen „Přidělený TDD“+. Zákazník a Obchodník si nemohou dohodnout ceny jiné. Obchodník a Zákazník si sjednávají povinnost Zákazníka uhradit Obchodníkovi poplatek za vybrané služby a smluvní pokutu za porušení Smlouvy Zákazníkem; zpoplatněné služby, výše poplatků za tyto služby a výše jednotlivých smluvních pokut jsou stanoveny v aktuálně platném Ceníku smluvních pokut a speciálních služeb. 2) Vyúčtování dodávky elektřiny a distribučních služeb bude prováděno Obchodníkem Zákazníkovi v cenách platných v době dodávky elektřiny *dále jen „Zúčtovací období“+, a to vystavením daňového dokladu *dále jen „Faktura/y“+ s náležitostmi podle příslušných právních předpisů. Dnem uskutečnění zdanitelného plnění je den zjištění skutečné spotřeby, tj. den vystavení Faktury. 3) Obchodník si vyhrazuje oprávnění zasílat Fakturu/y Zákazníkovi neprodleně po jejím/jejich vystavení elektronicky na e-mailovou adresu uvedenou ve Smlouvě, případně na zasílací adresu uvedenou ve Smlouvě. Faktura/y je/jsou splatná/é patnáctý den od jejího/jejich vystavení nebo v den splatnosti v ní / nich uvedený, je-li tento den dnem pozdějším a není-li dohodnuto ve Smlouvě jinak. 4) V průběhu Zúčtovacího období platí Zákazník Obchodníkovi pravidelné zálohy. Výše, počet a splatnost záloh jsou stanoveny v „Platebním kalendáři nebo rozpisu záloh“, který Obchodník předloží / odešle Zákazníkovi při uzavření Smlouvy a dále pro další zúčtovací období zašle společně s Fakturou; výše, počet a splatnost záloh je Obchodníkem stanovena přiměřeně podle spotřeby za předchozí srovnatelné období, nejvýše však v rozsahu důvodně předpokládaného odběru elektřiny Zákazníkem (a je-li uzavřena Smlouva o sdružených službách, tak i Sazbě za distribuční služby, a příslušných daní). Obchodník je oprávněn s ohledem na množství odebírané elektřiny v odběrném místě v průběhu Zúčtovacího období, změny cen silové elektřiny (je-li uzavřena Smlouva o

92

sdružených službách), s ohledem na změny Sazby nebo při opakovaném nedodržování smluveného způsobu placení závazků Zákazníkem měnit výši, počet a splatnost záloh i požadovat úhradu záloh tam, kde nebyly mezi Smluvními stranami sjednány, novým Platebním kalendářem nebo rozpisem záloh, a to i v průběhu Zúčtovacího období (vždy však platí pravidlo přizpůsobení výše záloh dosavadní spotřebě elektřiny za srovnatelné období a s ohledem na rozsah důvodně předpokládaného odběru elektřiny); zaplacené zálohy v příslušném Zúčtovacím období budou zúčtovány ve Faktuře/rách. 5) Ostatní případné platby podle Smlouvy (např. smluvní pokuty, náhrady škody, úroky z prodlení, další náklady, náhrady) jsou splatné na výzvu k jejich úhradě; doklad o zaplacení dalších plateb je Obchodník povinen vystavit na žádost Zákazníka po jejich úhradě. Mohou být také vyúčtovány samostatnou/ými fakturou/ami, popř. spolu s Fakturou/ami při vyúčtování dodávky elektřiny. Samostatná/é faktura/y je/jsou splatná/é patnáctý den ode dne vystavení faktury nebo v den splatnosti v ní uvedený, je-li tento den dnem pozdějším, nebude-li dohodnuto jinak. 6) Všechny platby podle Smlouvy se provádí na účet Obchodníka způsobem dohodnutým ve Smlouvě; Zákazník je povinen platbu označit správným variabilním symbolem určeným Obchodníkem; číslo účtu Obchodníka a variabilní symbol jsou uvedeny v příslušné/ých F/faktuře/rách nebo Platebním kalendáři nebo rozpisu záloh; všechny platby se provádějí v korunách českých (dále též „Kč“), neníli dohodnuto ve Smlouvě jinak. Náklady spojené s úhradou závazků podle Smlouvy (např. bankovní poplatky, poštovní poplatky) nese každá Smluvní strana na své straně. Ve Smlouvě lze dohodnout zejména následující způsoby placení: a) přímé inkaso z bankovního účtu: Zákazník u svého peněžního ústavu sjedná souhlas s inkasem ve prospěch bankovního účtu Obchodníka. Podnět k úhradě veškerých plateb realizuje Obchodník. b) vlastní podnět: Zákazník hradí veškeré platby Obchodníkovi z vlastního podnětu způsobem, který mu nejlépe vyhovuje, např. složením částky na účet Obchodníka, bezhotovostním převodem z účtu. c) SIPO (pouze pro úhradu záloh): Zákazník pro platby záloh sjedná u provozovatele poštovních služeb Sdružené inkaso plateb obyvatelstva. Zákazník hradí zálohy dle platebního dokladu SIPO, který zasílá provozovatel poštovních služeb. 7) Při vyúčtování dodávky elektřiny je Obchodník oprávněn převádět do dalšího Zúčtovacího období přeplatky nebo nedoplatky. Převod těchto částek je povinen Obchodník oznámit Zákazníkovi. Neníli ve Smlouvě dohodnuto jinak a připadne-li poslední den splatnosti na den pracovního volna nebo pracovního klidu, pak je dnem splatnosti nejbližší následující pracovní den; platba Zákazníka se považuje za splněnou, je-li řádně identifikována (označena správným variabilním symbolem) a připsána v předepsané výši na příslušný bankovní účet Obchodníka. Je-li platba hrazena na základě dokumentu Obchodníka opatřeného čárovým kódem prostřednictvím platebního terminálu společností, které mají s Obchodníkem o tomto způsobu úhrady plateb uzavřenou smlouvu, považuje se platba za splněnou od okamžiku, kdy Zákazník obdrží potvrzení o provedení platby na terminálu. Změny bankovního/ch účtu/ů jsou Smluvní strany povinny bez zbytečného odkladu písemně oznámit druhé Smluvní straně. Smluvní strany sjednávají, že platby poskytnuté Zákazníkem na bankovní účet Obchodníka nad rámec předpisu plateb nebo i přeplatky může Obchodník započíst na kteroukoli svoji pohledávku za Zákazníkem, a to dle uvážení Obchodníka, ledaže Zákazník předem určí, k jakému účelu je platba určena. Nepřevede-li Obchodník platbu do dalšího období, vrátí Zákazníkovi přeplatky z vyúčtování způsobem sjednaným ve Smlouvě (na bankovní účet, popř. poštovní poukázkou), pokud nebude dohodnuto jinak. 8) Daňové doklady o vyúčtování (Faktury, zálohy a ostatní platby dle Smlouvy) vystavené způsobem hromadného zpracování dat nemusí obsahovat razítko ani podpis Smluvních stran. 9) Zákazník může požádat Obchodníka o poskytování vyúčtování dodávek elektřiny v zúženém rozsahu vyúčtování v souladu s ustanovením § 4 vyhlášky ERÚ č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb, ve znění pozdějších předpisů, pokud ostatní části vyúčtování budou Obchodníkem zpřístupněny způ- sobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným obdobným způsobem. Zákazník současně s uzavřením

93

Smlouvy žádá Obchodníka o poskytování vyúčtování v zúženém rozsahu, pokud mezi Obchodníkem a Zákazníkem nebude sjednáno jinak. 10) Je-li po přijetí plnění Obchodníkem vydáno, na žádost Zákazníka i bez jeho žádosti, potvrzení o splnění dluhu (kvitance), neznamená vydání tohoto potvrzení, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky, ani že byly uhrazeny všechny případné předchozí dlužné částky, ledaže Smluvní strany výslovně stanoví jinak. V.PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM, NÁHRADA ŠKODY 1) Smluvní strany jsou povinny věnovat pozornost předcházení škodám, a to zejména plnění generální prevence vzniku škod ve smyslu ustanovení § 2900 OZ. Smluvní strana, která porušuje svou povinnost nebo která s přihlédnutím ke všem okolnostem má vědět nebo mohla vědět, že poruší svou povinnost vyplývající ze Smlouvy, je povinna oznámit druhé Smluvní straně povahu překážky, která jí brání, bude bránit nebo může bránit v plnění povinností, a o možných důsledcích; takové oznámení musí být podáno bez zbytečného odkladu poté, kdy se povinná Smluvní strana o překážce dozvěděla nebo při náležité péči mohla dozvědět. Ustanovení o náhradě škody se řídí ustanovením § 2894 a násl. OZ a VOPD. 2) Smluvní strany si jsou vzájemně povinny uhradit vzniklé škody plynoucí ze Smlouvy; skutečně vzniklá škoda při neoprávněném odběru nebo dodávce elektřiny se stanovuje na základě změřených nebo jinak prokazatelně zjištěných údajů o neoprávněném odběru nebo dodávce elektřiny; v případech, kdy nelze zjistit skutečně vzniklou škodu neoprávněným odběrem elektřiny Zákazníkem nebo neoprávněnou dodávkou elektřiny Obchodníkem, stanoví se škody podle příslušných právních předpisů. 3) Každá ze smluvních stran je zbavena odpovědnosti za částečné nebo úplné neplnění povinností daných Smlouvou za podmínek vyplývajících z EZ. Smluvní strana se zprostí povinnosti k náhradě škody plynoucí z porušení smluvní povinnosti, prokáže-li, že jí ve splnění povinnosti vyplývající ze Smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na její vůli. Překážka vzniklá z osobních poměrů Smluvní strany porušující povinnost nebo vzniklá až v době, kdy byla porušující Smluvní strana s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byla Smluvní strana podle Smlouvy povinna překonat, ji však povinnosti k náhradě nezprošťuje. O vzniku překážky a o jejích bližších okolnostech uvědomí Smluvní strana odvolávající se na tuto překážku neprodleně druhou Smluvní stranu elektronickou poštou nebo faxem. Zpráva musí být neprodleně potvrzena doporučeným dopisem. Při postupu Obchodníka podle ustanovení § 30 odst. 1, písm. d) EZ není právo na náhradu škody a ušlého zisku a Zákazník je povinen uhradit Obchodníkovi náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru a s přerušením nebo obnovením dodávky. 4) Smluvní strany sjednávají, že ujednáním o smluvní pokutě či úroku z prodlení ani zaplacením smluvní pokuty či úroku z prodlení není dotčen ani omezen nárok na náhradu škody. Veškeré náhrady škody dle této Smlouvy se hradí v penězích. VI. SANKCE 1) Je-li Zákazník spotřebitel, tak pro případ prodlení s úhradou kterékoli splatné pohledávky (peněžitého dluhu) podle této Smlouvy je prodlévající Smluvní strana (dlužník) povinna zaplatit druhé Smluvní straně (věřiteli), úrok z prodlení ve výši dle platných právních předpisů. V ostatních případech Obchodník a Zákazník sjednávají, že pro případ prodlení s úhradou kterékoli splatné pohledávky (peněžitého dluhu) podle Smlouvy je prodlévající Smluvní strana (dlužník) povinna zaplatit druhé Smluvní straně (věřiteli) úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. 2) Zákazník je povinen zaplatit Obchodníkovi smluvní pokutu: a) ve výši stanovené Ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb Obchodníka za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti; b) ve výši stanovené Ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb Obchodníka za zastavení realizace přerušení dodávky elektřiny;

94

c) ve výši až 10 000,- Kč za porušení povinnosti podle ustanovení čl. II. odst. 7 písm. a) VOPD; d) ve výši stanovené Ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb Obchod- níka za každé jednotlivé hrubé porušení Smlouvy, např. neoprávněný odběr elektřiny. e) popř. sjednanou ve Smlouvě. Uplatněním smluvní pokuty není dotčeno právo Obchodníka na odstoupení od Smlouvy. 3) Ujednání o smluvních pokutách nemá vliv na samostatný nárok oprávněné Smluvní strany na náhradu škody a úrok z prodlení. 4) V případě platební nekázně Zákazníka v rámci dřívějšího smluvního vztahu mezi Obchodníkem a Zákazníkem, jehož předmětem byla dodávka elektřiny nebo sdružená služba dodávky elektřiny, se Zákazník při podpisu Smlouvy (vždy před započetím dodávky elektřiny) zavazuje uhradit Obchodníkovi s ohledem na platební nekázeň v rámci předchozího smluvního vztahu ve vztahu k dotčenému odběrnému místu k zajištění budoucích pohledávek jistotu ve výši trojnásobku předpokládané měsíční zálohy. Rovněž v případě opakovaných prodlení s platbami podle Smlouvy může Obchodník požádat Zákazníka o zajištění budoucích pohledávek složením jistoty ve výši trojnásobku předpokládané průměrné měsíční zálohy za předchozí účtované období. Tato jistota slouží jako zajištění pro případ, kdy Zákazník nedodrží platební podmínky a Obchodníkovi vznikne za Zákazníkem pohledávka po splatnosti. Nesložení jistoty se považuje za podstatné porušení povinnosti vyplývající ze Smlouvy. V případě, že byla mezi Smluvními stranami sjednána povinnost Zákazníka dát jistotu Obchodníkovi před započetím dodávky elektřiny, vzniká povinnost Obchodníka zahájit dodávku elektřiny až po zaplacení jistoty. Jistota nemá charakter závdavku ve smyslu ustanovení § 1808 OZ. 5) V případech, kdy je Zákazník občanem cizího státu, jenž není členským státem Evropské Unie, a Zákazník není občanem Norska, Lichtenštejnska, Islandu či Švýcarska, a zároveň pobývá v České republice bez povolení k pobytu či bez trvalého bydliště na území ČR, je Obchodník oprávněn požádat Zákazníka o zajištění budoucích pohledávek nebo složení peněžní jistoty obdobně podle odstavce 4. To neplatí, pokud je Zákazník zároveň i občanem ČR. Nesložení jistoty se považuje za podstatné porušení povinnosti vyplývající ze Smlouvy. 6) Obchodník není povinen vyplatit Zákazníkovi úrok přirostlý k jistotě složené Zákazníkem, nebude-li sjednáno mezi Obchodníkem a Zákazníkem jinak. Obchodník je oprávněn disponovat jistotou Zákazníka po celou dobu smluvního vztahu až do konečného vyúčtování. Obchodník je oprávněn započíst jistotu jednostranně na svoji splatnou pohledávku za Zákazníkem. 7) Obchodník je oprávněn po Zákazníkovi vymáhat náklady vzniklé z neuhrazeného závazku ze Smlouvy, a to včetně nákladů vynaložených v souvislosti s tímto vymáháním. 8) Zákazník se zavazuje uhradit Obchodníkovi poplatek za Obchodníkem poskytnuté plnění dle Ceníku smluvních pokut a speciálních služeb ve výši v tomto ceníku uvedené. VII. REKLAMACE 1) Zjistí-li kterýkoli z Účastníků chyby nebo omyly při vyúčtování plateb podle Smlouvy, je oprávněn tuto skutečnost u druhé Smluvní strany reklamovat. Reklamace nemá odkladný účinek na splatnost faktury nebo zálohy. 2) V případě vzniku situace předpokládající vzájemné vypořádání podle ustanovení odst. 1) tohoto článku předá vyzývající Smluvní strana druhé Smluvní straně písemnou výzvu k odstranění zjištěného stavu a k jeho nápravě, tedy reklamaci vyúčtování dodávky elektřiny nebo distribučních služeb, případně reklamaci měření dodávky elektřiny. Reklamace bude obsahovat zejména: a) identifikaci vyzývající Smluvní strany; b) identifikační údaje reklamované faktury, vč. variabilního symbolu, a je-li reklamováno měření, také číslo odběrného místa, číslo elektroměru a zjištěné stavy; c) přesný popis reklamované skutečnosti a odůvodnění reklamace, včetně případné dokumentace a další důležité skutečnosti rozhodné pro posouzení reklamace; d) podpis Smluvní strany nebo jejího oprávněného zástupce, není-li reklamováno prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

95

Smluvní stranou později rozšiřované a nově uplatňované nároky týkající se reklamace budou považovány za novou reklamaci. 3) Zákazník je oprávněn písemně reklamovat Platební kalendář nebo rozpis záloh na příslušné období z důvodu jeho nepřiměřenosti nejpozději do splatnosti první takto předepsané zálohy. 4) Smluvní strana, vůči které je reklamace uplatněna, tuto přešetří a výsledek šetření oznámí písemně reklamující Smluvní straně ve lhůtě do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy reklamaci obdržela. Byla-li reklamace oprávněná, bude neprodleně provedeno vzájemné vypořádání rozdílů v platbách, a to do 30 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace příslušné Smluvní straně, není-li stanoveno právním předpisem jinak. V případě reklamace jiných skutečností než vyúčtování plateb elektřiny se postupuje obdobně. Spočívá-li důvod reklamace vyúčtování dodávky elektřiny ve vyúčtování distribuce elektřiny a Obchodník ve lhůtě podle věty prvé tohoto odstavce reklamuje vyúčtování distribuce elektřiny ve vztahu k PDS, lhůty podle věty prvé a věty druhé tohoto odstavce po dobu vyřizování reklamace vyúčtování distribuce elektřiny neběží. Je-li v rámci vypořádání Obchodník povinen vrátit Zákazníkovi přeplatek, postupuje se podle čl. IV. odst. 7 poslední věty VOPD. 5) Reklamace se uplatňuje doručením na zasílací adresu vyzvané Smluvní strany uvedenou v příslušné Smlouvě. VIII. ŘEŠENÍ SPORŮ 1) Smluvní strany se zavazují, že vynaloží veškeré úsilí, aby byly případné spory vyplývající ze Smlouvy urovnány smírnou cestou; zavazují se, že budou postupovat tak, aby byla sporná situace objektivně vysvětlena, a za tímto účelem si poskytnou nezbytnou součinnost. 2) Případná příslušnost soudu pro řešení sporů vzniklých v souvislosti se Smlouvou je stanovena příslušným právním předpisem; v případě soudního řízení ve sporech s mezinárodním prvkem je místně příslušný vždy soud podle sídla Obchodníka. Rozhodným právem bude vždy právo České republiky (přičemž se vylučuje zpětný odkaz na jiné než české právo). IX. DORUČOVÁNÍ 1) Jakékoliv oznámení nebo dokument, který má být doručen mezi Smluvními stranami *dále jen „Podání“+,není-li stanoveno ve VOPD nebo ve Smlouvě jinak, může být doručen alespoň jedním z následujících způsobů doručování: a) doručení na zasílací adresu Smluvní strany uvedenou ve Smlouvě nebo VOPD; Smluvní strany si tuto adresu ujednávají jako adresu pro doručování ve smyslu příslušného právního předpisu; b) osobním doručením, popř. doručením kurýrem; Podání bude považováno za doručené dnem předání Podání odpovědné osobě adresáta (příjemce); c) doporučeným dopisem; Podání bude považováno za doručené dnem doručení, přičemž za doručení se pokládá okamžik, kdy se dopis dostane do sféry příjemce dopisu, včetně případu, že je převzetí dopisu příjemcem odmítnuto. Není-li Podání doručeno dříve, považuje se za doručené uběhnutím lhůty pro vyzvednutí doporučené zásilky stanovené držitelem poštovní licence; d) dopisem; Podání bude považováno za doručené dnem doručení, přičemž za doručení se pokládá okamžik, kdy se dopis dostane do sféry příjemce dopisu, včetně případu, že je převzetí dopisu příjemcem odmítnuto; e) faxovým přenosem na kontaktní údaj uvedený ve Smlouvě; Podání bude považováno za doručené obdržením zpětného faxového potvrzení o úspěšném doručení z příjemcova faxového přístroje, pokud je zpětná zpráva přijata v pracovní den do 15.00 hodin, jinak následující pracovní den po pracovním dni, kdy bylo odesláno; f) elektronicky (e-mailem); Podání vůči Obchodníkovi bude považováno za doručené dnem doručení, přičemž za doručení se pokládá okamžik, kdy se e-mailová zpráva dostane do sféry příjemce emailové zprávy, včetně případu, že je převzetí e-mailové zprávy příjemcem odmítnuto; g) prostřednictvím zprávy SMS odeslané na kontaktní číslo mobilního telefonu; Podání bude považováno za doručené obdržením zpětného potvrzení o úspěšném doručení; h) doručením do datové schránky;

96

i) prostřednictvím internetové aplikace ČEZ ON-LINE. 2) Smluvní strany si sjednávají, že Obchodník má právo zasílat zprávy, informace, potvrzení o doručení zpráv, faktury, předpisy záloh, výzvy, upomínky a jiná sdělení ve věci Smlouvy a jejího plnění prostřednictvím SMS zpráv nebo elektronických prostředků (zejména e-mailem), pokud Obchodník má takovýto kontakt Zákazníka k dispozici. Obdobně se souhlas vztahuje i na zasílání obchodních sdělení v elektronické i v písemné formě ve věci dodávek elektřiny a souvisejících služeb; Zákazníkovi přísluší právo odmítnout obchodní sdělení zasílané elektronickou formou podle platných právních předpisů. 3) Písemná Podání určená Obchodníkovi musí být doručena na „Adresu pro písemný styk“ uvedenou ve Smlouvě, a to společnosti ČEZ Zákaznické služby, s. r. o., IČO 26 37 65 47, se sídlem Plzeň, Guldenerova 2577/19, PSČ 326 00, která zejména ve věcech smluvních vztahů, fakturace (vyúčtování dodávek elektřiny a dalších plateb) a správy pohledávek jedná na základě smlouvy o poskytování služeb jménem Obchodníka. 4) Pro komunikaci při plnění Smlouvy může Zákazník použít zejména tyto kontakty: telefony: Zákaznická linka 840 840 840, Poruchová linka 840 850 860; webová stránka (internet): www.cez.cz; email:[email protected]. Telefonní hovory budou nahrávány, na což bude Zákazník na začátku hovoru upozorněn. Hovorné, jakož i náklady na použití ostatních prostředků komunikace na dálku, budou zpoplatněny dle tarifu poskytovatele příslušného komunikačního prostředku použitého Zákazníkem. 5) Obchodník je oprávněn při komunikaci se Zákazníkem požadovat ověření identifikačních údajů Zákazníka. Obchodník je též oprávněn neprovést jakýkoliv úkon požadovaný Zákazníkem do doby ověření oprávněnosti provedení pokynu Zákazníka. V případě jejich nedostatečného doložení či pochybností o správné identifikaci Zákazníka je Obchodník oprávněn Zákazníkův požadavek neprovést. X. SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1) Pokud by jakýkoli závazek (povinnost) podle VOPD byl neplatný nebo právně nevymahatelný nebo by se stal neplatným či právně nevymahatelným, nebude to mít vliv na platnost a vymahatelnost ostatních závazků (povinností) podle Smlouvy a VOPD. 2) Obchodník je oprávněn VOPD měnit (novelizovat), popř. je nahradit novými VOPD. Změny (nové) VOPD budou Zákazníkovi oznámeny tak, že je Obchodník Zákazníkovi oznámí způsobem dle čl. IX. odst. 1 (zejména písmeno f) a zveřejní je nejméně 30 dnů přede dnem účinnosti změny (nových) VOPD, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup (na své webové adrese a v tisku) a dále ve svých obchodních místech (kancelářích, provozovnách apod.). Zákazník je povinen se s novelizovanými (novými) VOPD seznámit. Zákazník je oprávněn bez uvedení důvodu písemně odstoupit od Smlouvy do 3 měsíců od změny VOPD. To však neplatí, pokud Obchodník oznámí Zákazníkovi změnu nejpozději 30 dnů přede dnem účinnosti takové změny a současně Zákazníka poučí o jeho právu na odstoupení od Smlouvy. V takovém případě je Zákazník oprávněn bez uvedení důvodu písemně odstoupit od Smlouvy nejpozději 10 dnů přede dnem účinnosti změny. Neprojeví-li Zákazník včas písemně vůli od Smlouvy odstoupit, stávají se novelizované (nové) VOPD závazné pro další smluvní vztah podle Smlouvy. Odstoupení je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno Obchodníkovi, neurčí-li Zákazník pozdější den účinnosti odstoupení. Určí-li však pozdější den účinnosti odstoupení, platí pro něj od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení odstoupení (nejdříve však ode dne účinnosti změny VOPD) VOPD ve znění změn, v důsledku nichž Zákazník od Smlouvy odstoupil. Odstoupení, které bylo uskutečněno do 3 měsíců od účinnosti změny VOPD a méně než 10 dnů před koncem daného měsíce, je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo odstoupení doručeno Obchodníkovi. 3) Obchodník je oprávněn měnit cenu/y za dodávku silové elektřiny stanovenou/é Ceníkem. Nový Ceník zveřejní Obchodník nejméně 30 dnů přede dnem účinnosti změny Ceníku, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup (na své webové adrese a v tisku) a dále ve svých obchodních místech (kancelářích, provozovnách apod.) Zákazník je povinen se se změnami Ceníku seznámit. Zákazník je oprávněn bez uvedení důvodu písemně odstoupit od Smlouvy do 3 měsíců od účinnosti zvýšení ceny

97

za dodávku silové elektřiny. To však neplatí, pokud Obchodník oznámí Zákazníkovi zvýšení ceny za dodávku silové elektřiny nejpozději 30 dnů před dnem účinnosti takové změny a současně Zákazníka poučí o jeho právu na odstoupení od Smlouvy. V takovém případě je Zákazník oprávněn bez uvedení důvodu písemně odstoupit od Smlouvy nejpozději 10 dnů přede dnem účinnosti zvýšení ceny za dodávku silové elektřiny. Neprojeví-li Zákazník včas písemně vůli k odstoupení od Smlouvy, stává se nově stanovená cena silové elektřiny závazná pro další smluvní vztah podle Smlouvy ode dne účinnosti zvýšení ceny za dodávku silové elektřiny v Ceníku. Písemné odstoupení představuje Smluvními stranami dohodnutý výlučný nástroj pro vyslovení nesouhlasu se zvýšením ceny za dodávku silové elektřiny v Ceníku. Odstoupení je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno Obchodníkovi, neurčí-li Zákazník pozdější den účinnosti odstoupení. Určíli však pozdější den účinnosti odstoupení, platí pro něj od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení odstoupení (nejdříve však ode dne účinnosti zvýšení ceny za dodávku silové elektřiny v Ceníku) Ceník ve znění změn, v důsledku nichž Zákazník od Smlouvy odstoupil. Odstoupení, které bylo uskutečněno do 3 měsíců od účinnosti zvýšení ceny za dodávku silové elektřiny v Ceníku a méně než 10 dnů před koncem daného měsíce, je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo odstoupení doručeno Obchodníkovi. Právo odstoupit od Smlouvy Zákazníkovi nevzniká, pokud se ve vztahu k němu cena za dodávku silové elektřiny nezvyšuje. Výslovně se konstatuje, že právo odstoupit rovněž nevzniká v případě změn Sazeb na základě rozhodnutí ERÚ či jiného příslušného orgánu. 4) V případě nemožnosti uplatnění odstoupení podle § 11a odst. 3 EZ dle výše uvedeného, zejména v případě změny legislativy, je Zákazník v případě změny VOPD a/nebo Ceníku Obchodníkem ve smyslu a za podmínek uvedených v předchozích odstavcích oprávněn takové změny VOPD a/nebo Ceníku odmítnou a Smlouvu z tohoto důvodu písemně vypovědět způsobem a za podmínek uvedených v čl. III. odst. 6 VOPD. 5) Obě Smluvní strany na sebe přebírají nebezpečí změny okolností ve smyslu § 1765 odst. 2 OZ. 6) Smluvní strany se zavazují, že neposkytnou Smlouvu jako celek nebo i její část (která není veřejně známa) a neveřejné informace plynoucí ze smluvního vztahu třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu druhé Smluvní strany kromě případu, kdy jim zveřejnění nebo poskytnutí třetí osobě určuje příslušný právní předpis, závazné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu a případy stanovené ve Smlouvě. 7) Smluvní strany se zavazují přijmout technická a organizační vnitřní opatření k ochraně neveřejných informací, zejména důvěrných informací, osobních údajů a Informací z registru údajů. 8) Zákazník souhlasí s tím, aby Obchodník pro účely plnění Smlouvy, svých informačních kampaní a zákaznických programů za obchodní spolupráce osob podílejících se na plnění Smlouvy v rámci jeho podnikatelského seskupení shromažďoval, zpracovával a uchovával osobní údaje Zákazníka, a to zejména jméno, příjmení, titul, trvalý pobyt, datum narození a popř. číslo bankovního účtu, SIPO a kontaktní údaje. Osobní údaje bude pro Obchodníka zpracovávat zejména společnost ČEZ Zákaznické služby, s. r. o., se sídlem v Plzni, Guldenerova 2577/19, PSČ 326 00, IČO: 26 37 65 47, a další subdodavatelé poskytující služby obsluhy Zákazníků, a to na základě smluv uzavřených podle ustanovení § 6 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů *dále jen “ZoOOÚ”+. Kompletní seznam subdodavatelů je zveřejněn na webové stránce www.cez.cz – při uzavírání Smlouvy bude Obchodníkem na požádání Zákazníka poskytnut. Ochrana osobních údajů Zákazníků bude technicky a organizačně zabezpečena v souladu se ZoOOÚ. Požádá-li Zákazník o informaci o zpracování svých osobních údajů, Obchodník mu tuto informaci bez zbytečného odkladu za přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace předá. Zákazník, který zjistí nebo se bude domnívat, že Obchodník nebo uvedení zpracovatelé provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se ZoOOÚ, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může požádat Obchodníka o vysvětlení a příp. požadovat, aby Obchodník nebo uvedený zpracovatel takto vzniklý stav odstranil. Zákazník uzavřením Smlouvy souhlasí s poskytnutím a zpracováním výše uvedených osobních údajů Obchodníkem, pro účely plnění Smlouvy a informačních kampaní Obchodníka po celou dobu trvání Smlouvy a dále po dobu tří

98

let ode dne ukončení platnosti Smlouvy, a to i pro účely vymáhání pohledávek Obchodníka za Zákazníkem prostřednictvím třetích stran. Zákazník souhlasí s tím, že Obchodník je oprávněn zpracovávat a užít osobní údaje Zákazníka k ověření a hodnocení platební morálky prostřednictvím registrů dlužníků, a to v případě opakovaného prodlení s úhradou závazků nebo v případě prodlení s úhradou závazku trvajícího déle než 30 dní po splatnosti. Zákazník souhlasí s tím, že Obchodník je v těchto případech oprávněn předat do registru dlužníků údaje o Zákazníkovi, včetně údaje o datu vzniku dluhu, jeho výši a důvodu. Takto udělené souhlasy, vyjma souhlasu se zpracováním osobních údajů pro účely plnění Smlouvy, může Zákazník kdykoliv písemně odvolat. 9) Zákaz poskytnutí Smlouvy nebo jejích částí a povinnost ochrany důvěrných informací a osobních údajů nebrání zpřístupnění Smlouvy, důvěrných informací a osobních údajů, včetně konkrétních informací o průběhu plnění podle Smlouvy, osobám v rámci podnikatelského seskupení Obchodníka a dále též jejich předání OTE, a. s., v souladu s EZ a jeho prováděcími předpisy a v souladu s příslušnými smlouvami uzavřenými Obchodníkem, zejména PDS, v případě, že se jedná o Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Osobami v rámci podnikatelského seskupení Obchodníka se rozumí společnost ČEZ, a. s., a jí ovládané osoby. 10) Smluvní strany se vzájemně zavazují podávat si včasné a určité informace o změnách údajů uvedených ve Smlouvě, které nemají vliv na její změny, např. změny identifikačních údajů Smluvní strany, osobních údajů, zasílací adresy. Opomenutí nebo neposkytnutí takových informací jde k tíži povinné Smluvní strany. Smluvní strany se dále zavazují poskytovat si včas všechny informace, které by měly nebo mohly mít vliv na plnění Smlouvy. 11) Zákazník je povinen zabránit případné ztrátě či neoprávněnému zpřístupnění svých identifikačních údajů ze Smlouvy (např. čísla Smlouvy, čísla Zákazníka, číslo OM) třetí osobě a učinit účinná opatření proti jejich zneužití. 12) Není-li ve Smlouvě uvedeno jinak, je smluvní vztah mezi Obchodníkem a Zákazníkem uzavřen na dobu neurčitou. 13) V případě uzavírání, změny a ukončování Smlouvy lze vlastnoruční podpis zástupce Obchodníka provést faksimilem tohoto podpisu; obdobně tak lze postupovat i v případech následného písemného styku v rámci plnění Smlouvy, není-li ve Smlouvě nebo VOPD stanoveno jinak. Pokud je za Zákazníka jakožto zmocnitele při uzavírání, změně nebo ukončování Smlouvy činěn úkon na základě plné moci, může Obchodník požadovat doložení plné moci v písemné podobě, jakož i úřední ověření podpisu zmocnitele. 14) VOPD jsou platné a účinné od 1. ledna 2014. Vydáním těchto VOPD se nemění smluvní vztahy uzavřené do 31. 12. 2013.

99

Ústav jazykovědy a baltistiky. Magisterská diplomová práce

Recommend Documents