Ústav jazykovědy a baltistiky

Masarykova univerzita Filosofická fakulta

Ústav jazykovědy a baltistiky Baltistika

Šárka Marszálková

Složená slova v Agricolově překladu Markova a Matoušova evangelia bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Petra Hebedová

2014 1

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

......................................................................... Šárka Marszálková

2

Děkuji vedoucí práce Mgr. Petře Hebedové za cenné rady a připomínky při psaní této práce.

3

Osnova Úvod ….....................................................................................................................................................6 1. Agricola jako jazykový inovátor….......................................................................................................7 2. Rozšiřování slovní zásoby.....................................................................................................................8 2.1. Přejímky ….....................................................................................................................................8 2.1.1. Přejímky slov z cizích jazyků a jazykových útvarů …..............................................................8 2.1.2. Vznik nových významů slov......................................................................................................8 2.2. Zkracování …..................................................................................................................................9 2.2.1. Zkratky iniciálové ….................................................................................................................9 2.2.2. Zkratky skupinové.....................................................................................................................9 2.3. Skládání slov ….............................................................................................................................10 2.3.1. Základová slova – perussanat.….............................................................................................10 2.3.2. Složeniny ….............................................................................................................................10 2.3.2.1. Složená slova nevlastní – spřežky (sanaliitto).................................................................. 10 2.3.2.2. Složená slova vlastní – yhdystys....................................................................................... 11 2.3.2.3. Derivovaná slova …...........................................................................................................12 2.3.2.3.1. Derivace za pomocí sufixů -johto …...........................................................................12 2.3.2.3.2. Další způsoby derivace............................................................................................... 12 3. Složená slova v Markově a Matoušově evangeliu.............................................................................. 14 3.1. Složená substantiva...................................................................................................................... 15 3.1.1. Substantivum v nominativu + další substantivum ….............................................................16 3.1.2. Substantivum v genitivu + další substantivum …..................................................................29 3.1.3. Substantivum v lokálním pádu + další substantivum …........................................................34 3.1.4. Adjektivum + substantivum …...............................................................................................34 3.1.5. Pronominum + substantivum................................................................................................. 35 3.1.6. Numeralium + substantivum …..............................................................................................36 3.1.7. Adverbium + substantivum …................................................................................................36 3.1.8. Postpozice + substantivum..................................................................................................... 37 3.2. Složená adjektiva ….....................................................................................................................38 3.2.1. Substantivum + adjektivum …...............................................................................................38 3.2.2. Adjektivum + adjektivum …...................................................................................................39 3.2.3. Zájmeno + adjektivum........................................................................................................... 40 3.2.4. Numeralium + adjektivum..................................................................................................... 40 3.2.5. Adverbium + adjektivum....................................................................................................... 41 3.3. Složená slovesa............................................................................................................................ 42 3.3.1. Substantivum + verbum...........................................................................................................42 3.3.2. Adverbium + verbum …..........................................................................................................44 3.4. Prefigovaná slovesa........................................................................................................................46 3.4.1. Slovesa s prefixem ala(s)........................................................................................................ 47 3.4.2. Slovesa s prefixem edes...........................................................................................................49 3.4.3. Slovesa s prefixem koko..........................................................................................................50 3.4.4. Slovesa s prefixem lähes..........................................................................................................51 3.4.5. Slovesa s prefixem lävitse........................................................................................................52 3.4.6. Slovesa s prefixem pois............................................................................................................53 3.4.7. Slovesa s prefixem sisälle....................................................................................................... 58 4

3.4.8. Slovesa s prefixem tykö...........................................................................................................60 3.4.9. Slovesa s prefixem vastaan.......................................................................................................61 3.4.10. Slovesa s prefixem ulos …......................................................................................................61 3.4.11. Slovesa s prefixy ylös, ylen, ylitse ….....................................................................................67 3.4.12. Slovesa s prefixem ympäri(n) …............................................................................................74 Závěr …...................................................................................................................................................76 Použité zkratky.........................................................................................................................................78 Použitá literatura…..................................................................................................................................79

5

Úvod Složená slova tvoří podstatnou část finské slovní zásoby dnes, stejně jako tomu bylo i v době Mikaela Agricoly, kde se jejich percentuální podíl vyšplhal ještě mnohem výš. Pomineme-li fakt, že skládání slov je finštině vlastní, byla tato zvýšená frekvence užívání složených výrazů podnícena Agricolovými překlady, které obsahovaly spoustu kalků především z germánských jazyků. Dnes jsou prakticky veškeré složené formy uvedeny ve slovnících a patřičně kodifikovány. Nicméně v době prvních finsky tištěných knih tomu bylo jinak. Díky neexistenci norem vznikala dlouhá složená slova, která jsou pro dnešní mluvčí nepřirozená. Tato práce se zaměřuje na výskyt složených slov obsažených v konkrétních textech, Markově a Matoušově evangeliu, která byla finsky zapsána Mikaelem Agricolou. V první kapitole bude uvedena teorie pro snadnější orientaci v následujících částech práce. V ní jsou zmíněny obecné informace o dílu Mikaela Agricoly a obecně platné informace o finské slovní zásobě. Dále se již bude specializovat na různé možnosti komponování slov ve finském jazyce. V následujících praktických částech již budou uvedeny konkrétní příklady složených slov z výše zmíněného Agricolova díla. Tyto budou roztříděny do skupin podle slovních druhů. V této praktické části budou uvedeny texty obsahující složená slova ze dvou finskojazyčných zdrojů a jednoho českého. Díky tomuto sestavení ukázek bude možné ukázat původní výraz a porovnat ho s novějším. Český text poslouží pro snadnější orientaci. Při porovnávání dvou finských textů, které vznikly čtyři století po sobě, bude zřetelné, nakolik se použití konkrétních výrazů odlišuje v rámci těchto dvou verzí. Cílem této práce je tedy demonstrovat jak rozdílnosti, tak shody v použití složených výrazů, jak je zapsal Agricola a jak jsou používány v novějším překladu, upozornit na zvláštnosti a odlišnosti oproti běžnému jazyku.

6

1. Agricola jako jazykový inovátor Tážeme-li se po počátcích finského jazyka, první ucelené a uchopitelné prameny nalezneme díky diplomatovi, biskupovi, překladateli a spisovateli Mikaelu Agricolovi. Vydání jeho děl tiskem se datuje přibližně do poloviny šestnáctého století. Mezi nejznámějšími můžeme zmínit tato díla: Abckiria (1543), jež se stala první tištěnou knihou ve finštině a zároveň se jedná o nejstarší dochovaný celistvý finskojazyčný text. Rucouskirija (1544), ve které autor nepředkládá holé překlady, ale v předmluvách zachycuje mnoho různých témat týkajících se vzdělávání, lékařských poznatků i jeho vlastní obhajoby použití finského jazyka. Jako další v řadě vyšla tiskem kniha Se Wsi Testamenti (1548)1, tedy překlad Nového zákona, který se stal jeho nejvýznamnějším dílem co do rozsahu. Mimo samotného překladu také obsahuje autorské texty ve formě předmluv. Při překladu Agricola, jakožto jazykový inovátor, čelil novým skutečnostem, které s sebou přinesl překlad Nového zákona a rovněž slova v něm obsažená, pro něž neexistoval finský ekvivalent, jelikož soudobá společnost dosud nebyla s těmito výrazy konfrontována. Byl tedy postaven před úkol převést neznámá slova do finštiny tak, aby byl jejich význam co možná nejpochopitelnější pro tehdejší obyvatelstvo. Pro nová slova duchovního pokroku byl tedy nucen vytvořit pojmy, které by byly schopny přetrvat v rámci národního jazyka. Právě z tohoto důvodu můžeme Agricolova kompozita označit za neologismy mimojazykové2 a perspektivní3. Mimo tato kompozita se v jeho dílech hojně vyskytují také slova přejatá. Už jen v samotném názvu „Se wsi testamenti“ můžeme najít nejen příklad jazykové přejímky, nýbrž i přejímku ortografickou a gramatickou. Jazykovou výpůjčkou je ono slovo testamenti, tedy „zákon“, ortografickou wsi – uusi „nový“, přičemž v obou těchto přejímkách je výchozím jazykem latina. A nakonec se – tedy „ten“. V tomto případě dochází k použití finského ukazovacího zájmena coby určitého členu. Tento jev je podnícen švédštinou, která určitých členů běžně využívá, což potvrzuje, že Agricola vycházel při překladu nejen z latinských a řeckých, ale 1

HEININEN, Simo (2007): Mikael Agricola – Elämä ja teokset. 1.-2. vydání v Edita, Helsinki, ISBN 978-951-37_4869-2 str.369 2

Mimojazykové neologismy- slouží pro označení nových skutečností ZIKOVÁ, Magdalena: Substantivní Neologismy a jejich parasystémový charakter. Naše řeč (online),2001; Dostupné z:

3

Perspektivní neologismy – potenciální součást trvalé neutrální slovní zásoby ZIKOVÁ, Magdalena: Substantivní Neologismy a jejich parasystémový charakter. Naše řeč (online),2001 Dostupné z: 7

i z germánskojazyčných textů4, ve kterých byly členy obsaženy a gramaticky ukotveny. Po Agricolově překladu Nového zákona a částí Starého zákona vyšlo několik dalších překladů Bible. Například v roce 1642, kdy vznikl kompletní překlad Bible do finštiny díky výboru, jemuž předsedal Eskil Petraeus, a pak v letech 1933 a 1938 vznikl další oficiální překlad ( v roce 1933 Starý Zákon a v roce 1938 Nový Zákon), který použijeme pro ukázky novějších finských textu v této práci. Za tímto překladem stojí opět výbor sestavený z erudovaných osob, jmenovitě jsou jimi profesor Puukka, Ingman, Pelotonen, Geitlin a Sabre, biskup Kontinent, odborný asistent Manninen a nesmíme zapomenout ani na přispění spisovatele Juhaniho Aha. Ještě pozdější překlad vznikl v roce 1992 a jeho další edice z roku 2007. Mimo tyto překlady vznikaly i další, ty ale nejsou považovány za oficiální.5

2. Rozšiřování slovní zásoby Slovní zásoba živého jazyka podléhá neustálým vývojovým změnám a nepřetržitě se vyvíjí. Transformacemi prochází rychleji než zvuková nebo mluvnická stavba jazyka. Tento pokrok můžeme demonstrovat na slovech používaných pro označení již neexistující skutečnosti (jalkapuu – „kláda“, středověký trest), a také na slovech nově vytvářených pro pojmenování aktuálních jevů (googlata – „vygůglovat“, najít na internetu). Pro aktualizaci slovní zásoby se slova skládají, zkracují, přejímají z jiných jazyků či jazykových útvarů nebo se používají slova již existující, ovšem s novým významem.

2.1. Přejímky 2.1.1. Přejímání slov z cizích jazyků a jazykových útvarů Přejímáním slov z cizích jazyků dochází ke vzniku nové základní pojmenovací jednotky. V případě přejímání slov z jiných jazykových útvarů, nejčastěji ze slangu, dochází k průniku slov, užívaných primárně minimem uživatelů, do obecného užívání a národního jazyka. Například ze starého helsinského slangu přišlo do běžného užívání slovo duuni – tedy „práce“, pro které spisovná finština používá výraz työ. Tato slova po čase ztrácejí příznak novosti a výjimečnosti. Finština už odedávna díky stykům s okolím přejímala slova z ruštiny (toveri/ „přítel“), germánských (apina-apa/ „opice“),

4

MUOLA, Timo: RaamattuNet.(online). Dostupné z http://www.lukio.palkane.fi/raamattunet/agricola.html

5

Stránky organizace Pipliaseura. Online. Dostupné z www.piplia.fi/raamattu/raamattu-suomessa/kaannostyosuomessa/ 8

baltských (heimo -šeima/ „kmen“, „skupina“)6 a dalších jazyků. 2.1.2. Vznik nových významů slov Tento proces lze také nazvat sémantickým tvořením. Dochází zde k tomu, že slovu, které bylo původně jednovýznamové, přiřadíme další významem. Slova jednovýznamová jsou poměrně řídkým jevem. Podstata jednovýznamovosti je v tom, že slovo označuje pouze jednu věc či jev7. Např: emi „pestík“, mahalaukku „žaludek“. Tento jev závisí také na způsobu náhledu, neboť určité termíny jsou jednoznačné pouze v hranicích jednoho oboru, např: kieli „jazyk“ – biologie/jazykověda, z globálního pohledu se jedná o slova polysémní. To, že je v současné době z jednoho konkrétního pohledu slovo jednovýznamové, neznamená, že je taková podstata slova. Některá mohou procházet proměnou, kdy se nové významy přiřazují a jiné zanikají, např: slovo karva „strst“8 se vyskytovalo již v Agricolově finštině, nicméně tehdy neslo význam „barva“. Přiřazováním dalších významů témuž slovu se rozšiřuje skupina slov polysémických. V následujících, praktických částech práce, se s těmito slovy, jejichž zápis zůstal podobný, ale význam mají odlišný, budeme setkávat. Např: viina toto slovo Agricola používá s významem "víno", dnes však ale znamená "destilát".

2.2. Zkracování Zkratky jsou omezeny na určitý druh tvoření. Vznikají v psaném jazyce, v běžné mluvě jsou zkratky sekundární. Základním předpokladem pro vytvoření zkratky je víceslovné pojmenování a mluvnicky se chovají jako podstatná jména. Rozlišujeme dva základní druhy zkratek: 2.2.1. Zkratky iniciálové Prvním druhem jsou zkratky iniciálové, tedy takové, které vznikají z prvních písmen víceslovného názvu. Například: OY – Oulun Yliopisto „Ouluská univerzita“ nebo SPR – Suomen

6

Příklad z finského etymologického slovníku. Suomi sanakirja. Online slovník. Dostupné z www.suomisanakirja.fi

7

HAUSER, Přemysl (1980): Nauka o slovní zásobě. 1.vydání ve Státním pedagogickém nakladatelství, Praha, s. 152

8

RAPOLA, Martti (1969): Vanha Kirjasuomi. 3.vydání v Tampereen Kirjapaito- Osakeyhtiö, Tampere, s. 92 9

Punainen Risti „Finský červený kříž“ 9. Píší se velkými písmeny. 2.2.2. Zkratky skupinové Druhým druhem jsou zkratky skupinové, které vznikají spojením hlásek nebo slabik několikaslovného vlastního názvu. Ve zkratkách jsou zastoupena všechna slova názvu TUKES Turvatekniikan keskus „Úřad pro bezpečností techniku“, nebo MerivE – Merivoimen esikunta „Námořní parlament“. Pro psaní těchto druhů zkratek neexistují jednotná pravidla, která by určovala správný způsob jejich zápisu.10

2.3. Skládání slov Jednou z primárních složek obohacování slovní zásoby je bezesporu skládání slov. Komponováním vznikají ze svébytných a plnovýznamových slov neologismy, jež se v lexikálním systému stávají platnými jednotkami. Značná část slovní zásoby finského jazyka se skládá ze tří druhů slov- ze slov základních, slov složených a přejatých. 2.3.1. Základová slova- perussanat Mezi slova základová ve finském jazyce patří slova spadající do nejjednodušší úrovně, co se týče stavby. Jedná se o nedělitelné kmenové lexémy o jediném morfému11 nebo slova, jejichž stavba už je natolik nezřetelná, že je považujeme za nedělitelná, př: kala „ryba“, yksi „jedna“, pestä „mýt, prát“. Jejich opakem jsou slova komplexní, a to buď derivovaná (johdettuja sanoja) kala-isa „rybí“, nebo slova složená (yhdyssanat) kala-keitto „rybí polévka“. 2.3.2. Složeniny Složené slovo je jednotný lexikální subjekt s rozeznatelnou vnitřní strukturou. Těmi mohou být buď jednotky komponované ze dvou a více slov tzv. yhdyssanat, nebo mohou vznikat ještě slova obohacená o derivační afixy (sufixy a prefixy), tedy slova derivovaná (johdettuja sanoja). Skládání slov patří mezi nejstarší možnosti obohacování slovní zásoby, díky čemuž se dají určit i rozdílné trendy 9

10

11

Příklad z: Lyhenneluettelo. Online seznam zkratek. Dostupné z www.kotus.fi KORPELAN, Jukka: Lyhenteet ja tunnukset. Tampereen teknillinen yliopisto online, 2014; Dostupné z: https://www.cs.tut.fi/~jkorpela/kielenopas/5.5.html HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online], § 145. Kotimaisten kielten tutkimuskeskus. Dostupné z: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php 10

ve struktuře těchto kompozit. V moderní finštině se 45% veškeré slovní zásoby sestává právě ze složených slov, v době Agricoly tomu tak bylo u 61% veškerých slov.12 2.3.2.1. Složená slova nevlastní – spřežky (sanaliitto) V tomto případě se jedná o spojení slov vedle sebe volně stojících. Tyto však mají ustálený význam, a proto už se považují za slovní spojení a často přecházejí ve slova složená. Př. äidin kieli – äidinkieli „mateřský jazyk- mateřština“, popřípadě ze slova složeného může vzniknout slovní spojení niidenkaltainen - niiden kaltainen „jim podobný“ Mt 5,44. Někdy musí dojít po rozdělení složeného slova dojít i ke změně slovosledu. ISK uvádí jako příklad kotiintulo – kotiin tulo – tulo kotiin „příchod domů“. Zde lze vidět, že ani po rozdělení původně složeného slova a následném zaměnění pořadí jeho částí nedošlo ke změně významu. Psaní slov dohromady nebo zvlášť podléhá ortografickým konvencím. Zpravidla bývá zápis uzpůsoben tomu, nakolik má spojení slov ustálený význam13. V některých případech můžeme zapsat totéž slovní spojení jak ve složené formě, tak i zvlášť. Nicméně se pak nevyhneme změně významu, např. vanhapoika "starý mládenec" x vanha poika "starý chlapec"; märkäpuku "neoprén" x märkä puku "mokrý oblek"14. 2.3.2.2. Složeniny vlastní - yhdyssanat Finština pro skládání slov využívá dvou možností. V prvním případě se jedná o složená slova subordinační15 (määritysyhdyssanat), tedy o dva komplexy významově nesouměrné, propojené v jediný slovní celek. Jak příklad si můžeme uvést slovo autotie „silnice“. Na tomto příkladu můžeme demonstrovat asymetrii významu obou skladebních celků. V případě složeného slova autotie platí, že auto „auto“ i tie „cesta“ jsou plnovýznamovými celky, nicméně při kompozici se část auto stává podřadnou slovu tie, jelikož pouze přiřazuje vlastnost.

12

HÄKKINEN, Kaisa ja VAITTINEN, Tanja (2007): Agricolan aika. BTJ Kustannus, Helsinki, ISBN 978-951-692-682-0, str. 119

HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online], § 399. Kotimaisten kielten tutkimuskeskus. Dostupné z: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php 13

HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online], § 402. Kotimaisten kielten tutkimuskeskus. Dostupné z: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php 14

15

HAUSER, Přemysl (1980): Nauka o slovní zásobě. 1.vydání ve Státním pedagogickém nakladatelství, Praha, s. 152 11

Další skupinu složených slov nazýváme koordinační16 (summayhdyssanat), tedy takové, jejichž celky jsou ve spojení významově stejnocenné. Tato slova se komponují v jeden celek tak, že mezi jednotlivými částmi podle ortografické konvence většinou stojí spojovník. Jako příklad můžeme uvést kompozita parturi-kampaamo „holičství-kadeřnictví“ či musta-puna-valkoinen. Z příkladu je patrné, že všechna slova „holičství-kadeřnictví“ a „černočervenobílý“ stojí významově na stejné úrovni při vytváření složeniny17. Jako další příklad, tentokrát bez použití spojovníku, můžeme uvést číslovku yksitoitsa „jedenáct", která rovněž patří do skupiny koordinačních složenin, ale jako v případě dalších číslovek, tak ani zde se pro zápis nepoužívá spojovníku18. 2.3.2.3. Derivovaná slova 2.3.2.3.1.Derivace za pomocí sufixů - johto Mimo složenin vytvořených ze dvou plnovýznamových celků, se za složená slova považují i ta slova, jež byla vytvořena od plnovýznamového kmene přidáním slovotvorného sufixu (johdin), s jehož pomocí vzniklo slovo s odlišným významem. Nejde tedy o slova složená, nýbrž derivovaná. Finština také dovoluje skládat různé sufixy za sebe a díky tomu lze vytvářet deriváty z derivátů, např. slovo opettaja "učitelka" je derivátem slovesa opettaa "učit", ke kterému je přidán činitelský sufix -ja. Samotné sloveso opettaa je vytvořeno od základu oppi "učení" za pomocí kauzativního derivátu -ttA. Jako další příklad můžeme uvést výraz onnettomuus "nehoda", který je derivován za pomocí sufixu muus od adjektiva onneton "nešťastný" a to zase za pomocí karitativního sufixu -tOn od substantiva onni "štěstí"19. 2.3.2.3.2. Další způsoby derivace

16

17

HAUSER, Přemysl (1980): Nauka o slovní zásobě. 1.vydání ve Státním pedagogickém nakladatelství, Praha, s.151 SAVOLAINEN, Erkki: Johtaminen. Finn Lectura [online]. 2001, Dostupné z: http://www.finnlectura.fi/verkkosuomi/Morfologia/sivu271.htm

HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online], § 398. Kotimaisten kielten tutkimuskeskus. Dostupné z: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php 18

19

HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online], § 145. Kotimaisten kielten tutkimuskeskus Dostupné z:

http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php

12

Odvozování slov je možné také provádět prefixací, ač je ve finštině marginální až pochybná. Jedná se o proces, kdy před kořen základového slova zařadíme prefix rovněž s určitým významem.. a) záporné prefixy epä, ei Tyto fungují jako klasická záporka ne-, tedy význam slova se po jejich přidání změní v opačný. Jako příklad si můžeme uvést slova: epä+sopiva „nevhodný“, epä+normaali „nenormální“, ei+musiikki ihminen „nemuzikální člověk“. Mimo tuto skupinu záporných předpon existují i předpony přejaté, které pronikají do finštiny společně se slovem, k němuž původně náležely jako např. anti+semitismi „antisemitismus“, dis+sanoida „nesouznít“, non+verbaalinen „neverbální“20. b)

Další skupinou jsou předpony, které existovaly, nebo stále existují ve formě samostatných

lexémů a mohly tvořit i základová slova, tudíž se ve finštině mluví spíše o skládání slov, nikoli o derivaci, př: puoli X puoli+askel „půl X půltón“; perus+koulu „základní škola“, perustaa „zakládat“. Prefixy, jak je známe z českého jazyka, ve finštině nenalezneme. Jak jsme viděli, jedná se spíše o konstrukty z cizích jazyků, a proto mnoho autorů prefixy ve finštině vůbec neuznává. V Agriclově prefigovaných slovesech jsou na pozici prefixů používána adverbia, která ovšem mohou vystupovat jako samostatné lexémy. Z těchto důvodů docházíme k závěru, že téma prefixace ve finštině je dosti nejednoznačné oproti jasně dané sufixaci.

20

HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online],§ 172 . Kotimaisten kielten tutkimuskeskus. Dostupné z: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php 13

3. Složená slova v Markově a Matoušově evangeliu První finský nekompletní překlad Bible, konkrétně Nového zákona a několika částí Starého zákona, vyšel tiskem v roce 1548 a je Agricolovým nejrozsáhlejším dílem. Skládá se ze dvou částí – evangelií a skutků apoštolů. Manuskript díla byl dokončen v roce 1543 a dalších pět let zabraly korektury. Mimo samotný překlad Agricola také sestavil předmluvy pro jednotlivé části. První předmluva (alkupuhe) je čistě teologická a další popisuje christianizaci Finska, provincie a finská nářečí. Následující předmluvy (esipuhe) náleží již jednotlivým evangeliím. V těchto předmluvách k evangeliím nastiňuje životní osudy jednotlivých evangelistů. Agricola ke své práci využil jako předlohu Vulgátu a Lutherovu Bibli, díky nimž mohl přeložit nejen samotný text, ale i poznámky a předmluvy. Agricola tvořil slova, aby bylo možné popsat nové skutečnosti obsažené v náboženských textech, nicméně veškerá jeho slovní zásoba nebyla kompletně perspektivní (viz str. 7) a některé jím vytvořené pojmy zanikly již při dalším překladu Bible v roce 1642. Některá slova byla v podstatě jen kalky (př: jumalanpalvelus21- „boží přízeň“, latinsky dei gratia; edespuhua22 – přislíbit, německy versprechen), tedy doslovné překlady cizojazyčných předloh. Další skupinou slov, která se netěšila přílišné lingvistické náklonnosti byla prefigovaná slovesa, jejichž zastoupení v obou pozorovaných evangeliích bylo velmi hojné, jak uvidíme v kapitole týkající se právě tohoto tématu. Většina z nich byla zavržena a nahrazena jinými výrazy už při dalším překladu Bible.

21

RAPOLA, Martti (1969): Vanha Kirjasuomi. 3.vydání v Tampereen Kirjapaito- Osakeyhtiö, Tampere, s.26

22

HÄKKINEN, Kaisa ja VAITTINEN, Tanja(2007): Agricolan aika. BTJ Kustannus, Helsinki , ISBN 978-951-692-682-0 s.119 14

Co se týče dalších složených slov, rozdělíme je do skupin podle slovních druhů. V následujících kapitolách uvedeme příklady složených substantiv, adjektiv a sloves. Mimo tyto jsou ve finském jazyku užívána i složená adverbia a číslovky, ale tyto nejsou ve zdrojových materiálech zapsány, proto o nich nebude pojednáváno. V následujících kapitolách budou vždy uváděny texty ve třech verzích. V první z nich půjde o text z Agricolova překladu.23Druhou ukázkou bude text novější finské Bible24 a ve třetím příkladě bude uveden český překlad25 korespondující s předchozími ukázkami, aby se čtenář mohl v textech snáz orientovat. Pro překlad finských výrazů byl použit internetový slovník Lingea26, nebude-li uvedeno jinak.

3.1. Složená substantiva V první praktické části se budeme zabývat složenými podstatnými jmény, která jsou mezi složenými výrazy nejpočetnější27, vezmeme-li v úvahu vyjadřovací prostředky finského jazyka, i když v současném jazyce se zjevně více zapojují slova derivovaná, místo původních složených. V ukázkách uvidíme, že Agricola často používal místo sufixů označujících osoby (- ja, -uri, - nAinen) jednoduše složené substantivum, ve kterém na druhém místě stojí podstatné jméno mies "muž".28 Zde také uvidíme, že skladba složených substantiv je velmi rozmanitá. Především celek stojící na prvním místě se může vyskytovat v mnohých tvarech – a to buď v nominativu, genitivu či v lokálním pádě, případně na tomto místě mohou stát také odlišné slovní druhy jako přídavná jména, 23

AGRICOLA, Mikael (1548): Se wsi testamenti. Online text. Dostupné www.finbible.fi

24

KIRKON SISÄLÄHTYSSEURA, SUOMEN PILPIASEURA (1938): Pyhä Raamattu. Online text. Dostupné z www.finbible.fi

25

ČESKÁ BIBLICKÁ SPOLEČNOST (2007): Český ekumenický překlad.13.vydání, Česká biblická společnost, Praha, s.1387, ISBN 978-80-85810-59-2

26

Česko-finský slovník. Online slovník. Dostupné z www.slovniky.lingea.cz

27

SAVOLAINEN, Erkki: Yhdystaminen. Finn Lectura [online]. 2001, Dostupné z:http://www.finnlectura.fi/verkkosuomi/Morfologia/sivu271.htm

28

HÄKKINEN, Kaisa ja VAITTINEN, Tanja(2007): Agricolan aika. BTJ Kustannus, Helsinki , s.266 ISBN 978-951-692-682-0 15

zájmena, číslovky a adverbia. Na základě těchto dispozic budou v následující kapitole složená substantiva roztříděna do jednotlivých skupin. V této kapitole se budeme často setkávat se slovy, která jsou i v Biblickém kontextu poměrně ojedinělá, proto pokud u jednotlivých ukázek nebude uveden konkrétní zápis zmiňující počet nálezů jednotlivých složených slov, jedná se o exempláře, které jsou v obou evangeliích uvedeny pouze jednou.

3.1.1. Substantivum v nominativu+ další substantivum Z hlediska teorie do této skupiny spadají slova, jež jsou, jak říká nadpis, složená zde dvou substantiv, z nichž první je v nominativu singuláru. Tato podstatná jména, zapsaná ve složeném výrazu na prvním místě, většinou pouze přidávají vlastnosti podstatnému jménu stojícímu bezprostředně za nimi. Jedná se tedy o tzv. määritysyhdyssanat (viz str. 11) např. kulmakivi „uhelný kámen“ či vaskiastia „meděná nádoba“. Nicméně takto komponovaná slova se nacházejí ve všech skupinách složených substantiv. Zvláštností v Agricolových textech bylo používání složených výrazů místo odvozování za pomocí sufixů např. kalamies „rybář“- dnes kalastaja, nebo murhamies „vrah“ dnes murhaaja. Mimo těchto zmíněných odlišností v následujícím textu upozorníme i na další. Př.: Mk 1,16 Mutta coska Iesus keui Galilean meren sijw/ näki hen Simonin ia Andrean henen weliens/ werckoians heitteuen merehen/ sille he olit Calamiehet/ Ja kulkiessaan Galilean järven rantaa hän näki Simonin ja Andreaan, Simonin veljen, heittävän verkkoa järveen; sillä he olivat kalastajia. Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. V tomto případě můžeme vidět, že tam, kde Agricola použil složený výraz, je ve dnešním jazyce zapsáno derivované substantivum. V podobě složeného substantiva kalamies, složeného z celků kala

16

„ryba“ a mies „muž“ lze jasně vidět, že současný jazyk raději využívá činitelských sufixů, než těchto složených tvarů. V obou evengeliích je substantivum kalamies v různých morfologických tvarech zapsáno dohromady čtyřikrát.

Př.: Mt 13,45 Taas on Taiuaan Waldakunda Caupamiehen wertainen/ ioca hyui Perlye etzei/ Vielä taivasten valtakunta on kuin kauppias, joka etsi kalliita helmiä, Anebo je království nebeské, jako když obchodník, který kupuje krásné perly, Zde, stejně jako v případě složeniny kalamies, vidíme, že v novějším překladu byl původní složený výraz, obsahující celky kauppa „obchod“ a mies „muž“, zavrhnut a nahrazen substantivem kauppias „obchodník“.

Př.: Mt 21,42 Sanoi heille Iesus/ Ettekö ikenens ramatuisa lukenuuat. Sen kiuen/ ionga rakendaiat hyliesit/ se on techty/ culmakiuexi. Jeesus sanoi heille: "Ettekö ole koskaan lukeneet kirjoituksista: 'Se kivi, jonka rakentajat hylkäsivät, on tullut kulmakiveksi; Ježíš jim řekl: „Což jste nikdy nečetli v Písmech: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; V tomto případě zůstává naprosto stejná verze původního výrazu zapsána i v současné verzi překladu, takže se dochovaly obě části složeniny kulma „roh, úhel“ a kivi „kámen“.

Př.: Mk 7,4 Ja palio muita ouat/ quin he otit pitexens/ quin on/ Jomaastioiten ponořování pohárů/ ia emberiten ia cupariastioiten / ia Peutedhen pesemiset. 17

ja torilta tultuaan he eivät syö, ennenkuin ovat itseään vedellä vihmoneet; ja paljon muuta on, mitä he ovat ottaneet noudattaakseen, niinkuin maljain ja kiviastiain ja vaskiastiain pesemisiä. A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mís. Na místě prvního složeného substantiva jomaastia, sestávajícího se z celků joma (dnes ve tvaru juoma)„nápoj“ a astia „nádoba“, stojí v současné verzi podstatné jméno malja „pohár“. Další substantivum zůstává stále ve složené formě, pouze původní výraz pro „měď“ kupari je zapsán substantivem vaski s totožným významem. Část astia zůstala zachována v obou variantách.

Př.: Mt 5:35 Eike maan päle/ sille hen on Jumalan astinlauta. Eike Jerosoliman päle/ sille se on sen swren Kuninga' caupungi. älkääkä maan kautta, sillä se on hänen jalkojensa astinlauta, älkää myöskään Jerusalemin kautta, sillä se on suuren Kuninkaan kaupunki; ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále Opět zůstává v obou verzích totožná struktura složeného slova astin „krok“ lauta „deska, plocha“. Toto substantivum je zapsáno dvakrát pouze v Matoušově evangeliu. Dnes složený výraz stále existuje ve významu ustáleného spojení „odrazový můstek“29. Př.: Mt 13,30 Sallicat ynne caswa molemat elonaica' asti. Ja elon aighala sanon mine elomiehille. Cootkat ensin ohdacket/ ia sitocat heite lychteixi/ poltetta/ Mutta nisut cootkat minun aittaani. Sallicat ynne caswa molemat elonaica' asti. Ja elon aighala sanon mine elomiehille. Cootkat ensin ohdacket/ ia sitocat heite lychteixi/ poltetta/ Mutta nisut cootkat minun aittaani. Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“ 29

Bab.la. Dictionary. Online slovník. Dostupné z www. en.bab.la/dictionary 18

Na rozdíl od příkladů výše, u kterých byla část původního složeného slova mies „muž“ nahrazena určitým sufixem, v této ukázce zůstává zachováno v současné verzi jak část elo (básnicky "život “ či "obilí"30), tak i právě ono substantivum mies. V tomto případě můžeme najít dva zápisy zmíněného podstatného jména a oba v Matoušově evangeliu. Dnes už toto složené slovo ve slovníku nenajdeme.

Př.: Mk 11,13 Ja hen näki taambata Fikunapuun/ iolla lehdhet olit/ Nin hen leheskeui ios hen iotaki henesse leunyt olis. Ja kun hän kaukaa näki viikunapuun, jossa oli lehtiä, meni hän katsomaan, löytäisikö ehkä jotakin siitä. Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. I zde můžeme vidět, že v současné verzi jsou zapsány obě části složeného substantiva viikuna „fík“ a puu „strom“. V Markově evangeliu najdeme dva zápisy tohoto substantiva. Př.: Mk 5,4 ...sille että hen oli vsein Jalcapuis ia Cahleis sidhottuna/ ia Cahleet oli serckenyt/ ia Jalcapuudh rickonut/ ia eikengen woinut hende asetta. ...sillä hän oli monta kertaa ollut sidottuna jalkanuoriin ja kahleisiin, mutta oli särkenyt kahleet ja katkonut jalkanuorat, eikä kukaan kyennyt häntä hillitsemään. Často už ho spoutali okovy i řetězy, ale on řetězy ze sebe vždy strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit. Místo Agricolou zvolené části výrazu puu „strom, dřevo“ stojí v novějším překladu slovo nuora „řetěz“, které je spojeno s částí jalka „noha“. Mimo tohoto příkladu bychom našli už jen jeden, a to v tomtéž evangeliu. Př.: Mt 26,30 Ja coska he olit Kijtoswirdhen weisanuet/ nin he wlgosmenit Ölijomäelle. 30

Překlad z finského slovníku. Suomi sanakirja. Online slovník. Dostupné z www.suomisanakirja.fi 19

Ja veisattuaan kiitosvirren he lähtivät Öljymäelle. Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. V tomto příkladu nalezneme v obou ukázkách stejný složený výraz, tedy obě jeho složky kiitos „dík“ i virsi „zpěv“. Mimo zmíněný příklad najdeme ještě jeden zápis, a to v Markově evangeliu.

Př.: Mt 3,7 Te Kykärme' sikijet/ cuca teille osotti/ että teidhen pite pakeneman sijte tuleuaisesta wihasta? "Te kyykäärmeitten sikiöt, kuka on neuvonut teitä pakenemaan tulevaista vihaa? Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem? V současné verzi stojí, až na ortografické změny, totožné složené substantivum kyy „zmije“ + käärme „had“. Toto složené substantivum je uvedeno čtyřikrát, ale pouze v Matoušově evangeliu.

Př.: Mk 4,21 Ja sanoi hen heille/ Sytytetengö Kyntele sitewarten että se wacan ala pannan/ eli woten ala? Eikö että se pannan kynttelijalgan svícen päle? Ja hän sanoi heille: "Eihän lamppua oteta esiin, pantavaksi vakan alle tai vuoteen alle? Eiköhän lampunjalkaan pantavaksi? A řekl jim: „Přichází snad světlo, aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen? V tomto případě je obou variantách k zapsáno slovo jalka „noha“, ale část kynttillä „svíce“ z původního zápisu textu byla nahrazena substantivem lamppu „svítilna“. Slovo lampunjalka se stále používá ve významu „stojan“ (většinou ke svítilně).

Př.: Mk 1,5 Ja vlgoskeuit henen tygens coko Judean makunda/ ia ne Jerusalemist/ ia castettin caiki henelde Jordanin wirdhasa/ tunnustaden heiden Synninse. Ja koko Juudean maa ja kaikki jerusalemilaiset vaelsivat hänen tykönsä, ja hän kastoi heidät Jordanin

20

virrassa, kun he tunnustivat syntinsä. Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. V současném textu najdeme pouze část původního složeného substantiva, a to maa „země“. Druhá část, kunta „obec, samosprávná oblast“, byla zapsána pouze v Agricolově textu. Tento výraz nalezneme v různých morfologických tvarech v Markově evengeliu třikrát. V současném jazyce se výraz používá stále, ač není v novějším překladu zaznamenán, nicméně jeho význam je „provincie“, či „hrabství“.

Př.: Mk 1,6 Mutta Johannes oli pugetettu Camelin caruoilla/ ia henen Solinsa ymberi hihinainen Wöö/ ia söi Kimalaisi kobylky ia Metzehonaia/ Ja Johanneksella oli puku kamelinkarvoista ja vyötäisillään nahkavyö; ja hän söi heinäsirkkoja ja metsähunajaa. Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. Na rozdíl od předchozí ukázky, zde zůstaly v obou variantách textu zapsány totožné složené výrazy skládající se ze slov metsä „les“ a hunaja „med“. Zde můžeme opět uvést pouze tuto jedinou ukázku, v které je použit konkrétní význam.

Př.: Mt 23,29 ... että te rakenat Prophetain Haudhat/ ia caunistat Wanhurskasten muistomerckit/ ... kun te rakennatte profeettain hautoja ja kaunistatte vanhurskasten hautakammioita, Stavíte náhrobky prorokům, zdobíte pomníky spravedlivých... Při porovnávání obou variant zápisu zjistíme, že byly použity dva naprosto rozličné výrazy: původní složené substantivum muisto „vzpomínka“ + merkki „znak“ a odlišný složený výraz, sestávající se z částí hauta “hrob“ a kammio „síň“. Zde se ale význam složených substantiv liší. Zatímco muistomerki můžeme přeložit jako „památník“, kdežto hautakammio znemaná „pohřební síň“.

21

Př.: Mt 22,7 ... ia hucutti ne murhamiehet ia heiden caupungins polti. ... ja tuhosi nuo murhamiehet ja poltti heidän kaupunkinsa. ... vrahy zahubil a jejich město vypálil. V obou případech je „vrah“ označen výrazem skládajícím se z částí murha (vražda) a mies (člověk). Na rozdíl od předchozích slov, tento význam se těší většímu využití. V Matoušově evangeliu jej nalezneme pětkrát a v Markově čtyřikrát.

Př.: Mt 26,30 Ja coska he olit Kijtoswirdhen weisanuet/ nin he wlgosmenit Ölijomäelle. Ja veisattuaan kiitosvirren he lähtivät Öljymäelle. Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. V tomto případě autoři novějšího textu zvolili stejnou složeninu jako Agricola komponovanou z částí öljy „olej“ a mäki „hora“.

Př.: Mt 26,35 Petari sanoi henelle. Ja waicka minu' pideis sinun cansas coleman/ en kielle mine sinua. Samallamodholla sanoit mös caiki Opetuslapset. Pietari sanoi hänelle: "Vaikka minun pitäisi kuolla sinun kanssasi, en sittenkään minä sinua kiellä." Samoin sanoivat myös kaikki muut opetuslapset. Petr prohlásil: „I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě.“ Podobně mluvili všichni učedníci. V tomto případě opět vidíme, že složené substantivum opetuslapset – zde složeno z částí opetus „učení, výuka“ a lapsi („dítě“ – zde spíše ve smyslu příslušnosti ke křesťanské víře, je použito v obou verzích textu. Toto složené substantivum je patrně nejčastěji použitým a používá se dodnes. V Markově 22

evangeliu je zapsáno osm a třicetkrát a v Matoušově dokonce pět a šedesátkrát.

Př.: Mt 11,12 Mutta hamast Johannesen Castaijan peiuiste/ nin tehen peiue' asti kersi Taiuaa' waldaku'da/ wäkiwalda/ ia ne wägelliset sen repiuet heillens. Mutta Johannes Kastajan päivistä tähän asti hyökätään taivasten valtakuntaa vastaan, ja hyökkääjät tempaavat sen itselleen. Ode dnů Jana Křtitele až dosud nebeské království snáší násilí a násilníci je uchvacují. Opět pozorujeme, že až na ortografické změny není v zápisu složeného substantiva v obou variantách textu žádný rozdíl. Zůstává zapsán tvar valtakunta – valta „moc, vláda“ a kunta „obec“. Pokud budeme tento výraz hledat v Matoušově evangeliu, nalezneme čtyřicet pět exemplářů, v Markově dvacet dva. Zajímavostí je tvar taivasten, neboť se zde jedná o genitiv plurálu, který není běžně užíván v tomto tvaru (tím by byl tvar taivaiden či taivaitten.) Právě takto neobvyklý tvar se stále používá z toho důvodu, že se jedná o zažitý a ustálený výraz konzervovaný právě v biblickém kontextu, stejně jako například sousloví susi lammasten vaatteissa „vlk v rouše beránčím“31. Druhé složené substantivum väkivalta, kde můžeme přeložit väki jako „násilí“, se už neužívá a místo něj stojí v textu substantivum hyökkääjä „útočník“, ač překladatelé novějšího vydání Bible mohli ponechat stále existující složený výraz väkivalta „násilí“, toto se v současném jazyce používá stále, nicméně překladatelé se s větou vypořádali bez jeho použití.

Př.: Mt 12,40 ... quin Jonas oli walaskalan watzas colme päiue ia colme öte/ nin pite Inhimisen Poian oleman maan sydhemes colme päiue ia colme öte. ... niinkuin Joonas oli meripedon vatsassa kolme päivää ja kolme yötä, niin on myös Ihmisen Poika oleva maan povessa kolme päivää ja kolme yötä. 31

HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online]. §85 Kotimaisten kielten tutkimuskeskus. Dostupné z: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php

23

Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. V tomto případě je původní složený výraz valaskala, po částech valas „velryba“ a kala „ryba“, vypuštěn a místo něj je zapsán rozdílný, ale rovněž složený výraz meripeto, zde při rozkladu meri „moře“ a peto „šelma“.

Př.: Mt 27,2 Ja sidhoit henen/ poisweit/ ia ylenannoit henen waldamiehelle Pontio Pilato. ja he sitoivat hänet ja veivät pois ja antoivat hänet maaherran, Pilatuksen, käsiin. Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi. Zde na místě Agricolou zapsaného výrazu valtamies – valta „moc, vláda“ a mies „muž“ stojí jiné složené substantivum maaherra (dnes „guvernér32“ či „místodržící“) – maa „země“+ herra „pán“. Tento výraz nalezneme zapsaný čtyřikrát, ale jen v Matoušově evangeliu.

Př.: Mk 1,30 Mutta Simonin Anoppi macasi wilutaudis / ia cochta he heneste sanoit henelle Ja Simonin anoppi makasi sairaana kuumeessa, ja kohta he puhuivat hänestä Jeesukselle. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. V této ukázce je zřetelně vidět, že Agricolův výraz vilu „nachlazení“ + tauti „nemoc“ byl vypuštěn a dnes se používá slovní spojení sairas („nemocný“ essiv singuláru ) kuuma (horečka- inessiv singuláru). Toto substantivum nalezneme jednou v Matoušově a dvakrát v Markově evangeliu.

Př.: Mt 21,33 Toine' wertaus cwlcat. Oli yxi Perenisende ioca istutti wina tarhan ia ymberins aitasi hene'/ ia caiwoi 32

Bab.la. Dictionary. Online slovník. Dostupné z www. en.bab.la/dictionary 24

henesse winacoopan/ ia rakensi tornin/ ia pani sen palcoile/ winatarhamiehille/ ia waelsi weralle maalle. Kuulkaa toinen vertaus: Oli perheenisäntä, joka istutti viinitarhan ja teki aidan sen ympärille ja kaivoi siihen viinikuurnan ja rakensi tornin; ja hän vuokrasi sen viinitarhureille ja matkusti muille maille. Poslyšte jiné podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl strážní věž; potom vinici pronajal vinařům a odcestoval.

V tomto případě je v obou zápisech totožná část složeného výrazu viini „víno“, ale druhá polovina kuoppa „dolík“ byla nahrazena výrazem kuurna „žlábek“. Složené slovo viinikuoppa se ve slovnících nenalézá.

Př.: Mt 7,16 Heiden hedhelmestens pite teiden tundeman heiden. Hakeco iocu winamarioi orientappuroist? taicka ficunita ohdakeista? Heidän hedelmistään te tunnette heidät. Eihän orjantappuroista koota viinirypäleitä eikä ohdakkeista viikunoita? Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Ve výše zmíněném textu lze poukázat na změnu významu, kterou prošel původní složený výraz viina „dnes „destilát“, u Agricoly „víno“ + marja „bobule“, tím způsobem, že substantivum viini zůstalo zachováno, ale část marja byla nahrazena slovem rypäle „hrozen“. Obě složená substantiva v současném jazyce existují, ale viinimarja dnes znamená „rybíz“.

Př.: Mk 14,25 Totisesta mine sanon teille/ Em mine sillen ioo Winapuun hedhelmest sihen peiuen asti/ coska mine sen wden ioon JUMALAN Waldakunnas. Totisesti minä sanon teille: minä en juo enää viinipuun antia, ennenkuin sinä päivänä, jona juon sitä uutena Jumalan valtakunnassa.

25

Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu pít nový kalich v Božím království.“ I zde zůstává složené substantivum zapsáno stejně v obou verzích finského textu, tedy výraz složený z částí viina ve starém textu „víno“, dnes „destilát“ a puu „strom“.

Př.: Mk 12,2 Ja lehetti yhden paluelian coska aica tuli/ Winatarha miesten tyge ette henen piti ottaman hedhelmen Winatarhamiehilde winatarhast. Ja kun aika tuli, lähetti hän palvelijan viinitarhurien luo perimään tarhureilta viinitarhan hedelmiä. V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby od nich vybral podíl z výnosu vinice. V této ukázce stojí rovnou dvě složená substantiva. Druhé z nich je viinitarha – viini „víno“ ( i zde používá Agricola viina „destilát“ ve smyslu viini) + tarha „zahrada“, které je v novějším překladu zapsáno ve stejném tvaru, jak jej použil Agricola. Tento výraz je v Markově evangeliu použit třikrát a v Matoušově evangeliu šestkrát. Dalším z nich je viinatarhamies. Zde už jsou nám všechny části složeného substantiva známy, můžeme ale říci, že současný jazyk na místo části mies zvolil opět činitelský sufix -uri.33 V tomto případě nalezneme šest exemplářů v Markově sedm v Matoušově evangeliu.

Př.: Mt 2,16 Ja lehetti hoouins tappama' caiki poicalapset Bethlehemis ... ja lähetti tappamaan kaikki poikalapset Beetlehemistä ... a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě V tomto případě rovněž nedošlo k jiné než ortografické změně, substantivum si ponechává svůj původní tvar a obě části: poika „chlapec“ i lapsi „dítě“ a používá se i v dnešním jazyce.

33

Zde se jedná pouze o sufix deverbálních odvozenin. Například ajaa – ajuri „jet -řidič“, uida – uimari „plavat -plavec.“ SAVOLAINEN, Erkki: Nominijohdosten merkitysryhmiä. Finn Lectura [online]. 2001, Dostupné z: www.finnlectura.fi/verkkosuomi/Morfologia/sivu2722.htm 26

Př.: Mt 15,30 Ja palio Canssa edeskeuit henen tygens/ Ja toijdh cansans onduuat/ sokiat/ kuroit/ myket/ Raiarickot/ ia palio muita/ Ja heitit ne Iesusen ialkaden eteen. Ja hänen tykönsä tuli paljon kansaa, ja he toivat mukanaan rampoja, raajarikkoja, sokeita, mykkiä ja paljon muita, ja laskivat heidät hänen jalkojensa juureen; ja hän paransi heidät, Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladly je k jeho nohám a on je uzdravil. Ani zde nenalezneme signifikantní změny v současném a Agricolově zápisu složeného výrazu. V obou variantách zůstává slovo sestávající se z částí raaja „úd“ a rikka „odštěpek, zlomek“. V Matoušově evangeliu je výše zmíněné substantivum použito třikrát.

Př.: Mt 5,25 Soui nopiast sinun ritawelies cans/ coscas wiele tielle olet henen cansans/ etteijke ritawelies anna sinua ioskus domarille/ ia domari andapi sinun paluelialle/ ia sine heiteten tornihin. Suostu pian sopimaan riitapuolesi kanssa, niin kauan kuin vielä olet hänen kanssaan tiellä, ettei riitapuolesi vetäisi sinua tuomarin eteen ja tuomari antaisi sinua Dohodni se se svým protivníkem včas, dokud jsi s ním na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi, a byl bys uvržen do vězení. Ve výše zmíněné ukázce je současný výraz odlišný od toho, který použil Agricola. V současném textu je stále zapsáno substantivum riita „hádka“, ale část veli „bratr“ byla zaměněna za podstatné jméno puoli „polovička“ slovo puoli se často vyskytuje jako druhá část složeniny, viz str.12.

Př.: Mt 8,2 Ja catzo/ yxi Spitalimies edheskeui/ cumarsi hende/ ia sanoi/ Herra/ ios sine tahdhot/ sine woit minu' puhdhista. Ja katso, tuli pitalinen mies ja kumartui maahan hänen eteensä ja sanoi: "Herra, jos tahdot, niin sinä 27

voit minut puhdistaa." Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“ Zde už se opět setkáváme z jevem, kdy současní autoři sáhli po podobném vyjádření jako zapsal Agricola: na místě výrazu spitaali „lepra“ je dnes použito adjektivum pitaalinen „malomocný34“a slovo mies „muž“ je zapsáno stejně v obou textech.

Př.: Mt 16,4 Teme heijw ia hooralinen sucukunda etzipi merki/ ia ei anneta henelle merkie/ wan Jonan Prophetan merki. Ja hen ietti heiden/ ia poismeni. Tämä paha ja avionrikkoja sukupolvi tavoittelee merkkiä, mutta sille ei anneta muuta merkkiä kuin Joonaan merkki." Ja hän jätti heidät ja meni pois. Pokolení zlé a zpronevěřilé hledá znamení; ale nebude mu dáno znamení, leč znamení Jonášovo.“ Opustil je a odešel. Současný jazyk konstruuje složený výraz jinak, než Agricola: místo substantiva kunta „obec“ používá polvi „koleno“. První část obou složených výrazů je totožná – suku „příbuzenstvo“. Toto substantivum nalezneme dvakrát v Matoušově a sedmkrát v Markově evangeliu.

Př.: Mt 16,18 Mutta mine woroin sanon sinulle/ että sine olet Petari/ ia temen callion päle tahdon mine rakeda minun Seurakundani/ ia heluetin portit ei pide hende ylitzewoittama'. Ja minä sanon sinulle: sinä olet Pietari, ja tälle kalliolle minä rakennan seurakuntani, ja tuonelan portit eivät sitä voita.A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Zde se znova nedočkáme změny při srovnání Argicolovy a současné varianty složeného výrazu seurakunta. Tento je v obou variantách textu komponován z částí seura „společenství“ a kunta „obec“.

34

ITKONEN, Erkki (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja,1. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517176929, str. 318 28

Mimo ukázku, kterou jsme již uvedli, můžeme v Matoušově evangeliu najít ještě jeden příklad použití tohoto výrazu. V dnešním jazyce se tento složený výraz stále používá ve významu „farnost“.

Př.: Mk 9,47 Ja ios sinun Silmes ombi sinulle pahanoxexi/ nin puchkaise se/ Parambi on sinun Silmepoolla JUMALAN Waldakunnan sisellemenne/ quin sinulla caxi silme olis/ ia heiteteisin Heluettin tuleen/ Ja jos sinun silmäsi viettelee sinua, heitä se pois. Parempi on sinulle, että silmäpuolena menet sisälle Jumalan valtakuntaan, kuin että sinut, molemmat silmät tallella, heitetään helvettiin, A jestliže tě svádí oko, vyloupni je; lépe je pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, V tomto případě je opět použita totožná konstrukce v obou případech finské ukázky textu. Slovo puoli jsme již zmínili mnohokrát ve výše uvedených textech a substantivum silmä můžeme do češtiny přeložit jako „oko“. Toto substantivum najdeme po jednom exempláři v obou evangeliích. Používá se stále právě ve významu „jednooký“. Př.: Mt 28,12 ... ia annoit Sotamiehille kylle Raha/ ia sanoit/ ... ja antoivat sotamiehille runsaat rahat ... a dali vojákům značné peníze. I zde nacházíme v obou variantách totožné složené substantivum sestávající se z celků sota „válka“ a mies „člověk“.

Př.: Mt 20,18 Ja sanoi heille/ Catzo/ me ylesastum Jerusalemin/ Ja Inhimisen Poica pite ylenannettaman pappein pämiehille/ ia kijrianoppenuille/ ia he domitzeuat henen colemaan/ "Katso, me menemme ylös Jerusalemiin, ja Ihmisen Poika annetaan ylipappien ja kirjanoppineitten käsiin, ja he tuomitsevat hänet kuolemaan„ Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt 29

V tomto případě vidíme hned dvě složená substantiva. Podstatné jméno päämies – pää „hlava“ a mies „člověk“, na jehož místě současné verzi stojí výraz skládající se z předpony yli- „nad“ + pappi „kněz“. Na rozdíl od tohoto případu zůstalo substantivum kirja „písmo“+ oppinut „vzdělanec“ zapsáno v obou verzích. V tomto případě již substantivum kirjanoppinut spadá do kategorie, kdy je první substantivum v genitivu. Ukázku složeného výrazu päämies najdeme jednou v Markově a pětkrát v Matoušově evangeliu a výraz kirjanoppinut je zapsán tři a dvacetkrát v Matoušově a dvacetkrát v Markově evangeliu.

3.1.2.Substantivum v genitivu + další substantivum Př.: Mk 4,29 Mutta coska hedhelme edhestulepi / cochta hen sirpin Lehette/ sille että Elonaica ombi Lesse. Mutta kun hedelmä on kypsynyt, lähettää hän kohta sinne sirpin, sillä elonaika on käsissä." A když úroda dozraje, hospodář hned pošle srp, protože nastala žeň. Stejně jako v předchozím případě dochází k použití stejného složeného substantiva elo (básnicky „život“, či „obilí35") a aika „čas“ v obou verzích textu. Substantivum elonaika najdeme zmíněno jednou v Markově a dvakrát v Matoušově evangeliu.

Př.: Mt 9,23 Ja coska Iesus tuli pämiehen honesen/ ia näki huijlunsoijttaiat/ ia canssan hymiseuen sanoi hen heille/ Ja kun Jeesus tuli päämiehen taloon ja näki huilunsoittajat ja hälisevän väkijoukon, Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup. Zde je jasně zřetelné, že pokud srovnáme obě finské verze zápisu, dojdeme k závěru, že totéž složené substantivum huilu „flétna“ a sottaja „hráč“ je zapsáno v obou stejně, pomineme-li ortografické odlišnosti.

35

Překlad z finského slovníku. Suomi sanakirja. Online slovník. Dostupné z www.suomisanakirja.fi 30

Př.: Mt 6,13 Sille ette sinun ombi waldakunda/ ia woijma/ ia cunnia ijancaikisudhes. äläkä saata meitä kiusaukseen; vaan päästä meidät pahasta, [sillä sinun on valtakunta ja voima ja kunnia iankaikkisesti. A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. Tvé je království i moc i sláva na věky. V tomto případě se setkáváme se substantivem složeným z částí ikä „čas“ a kaikki „všechni, vše“, které použili současní autoři stejně jako Agricola.

Př.: Mt 4,16 Se canssa ioca istui pimijes/ ia coleman warios/ näki swren valkeudhen/ ia ne/ iotca istuit maanculmas/ ia coleman warios/ heille walkeus coitti. ,kansa, joka pimeydessä istui, näki suuren valkeuden, ja jotka istuivat kuoleman maassa ja varjossa, niille koitti valkeus." lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.‘ Agricola používá složené substantivum maankulma, složené z částí maa „země“ a kulma „roh“. V dnešním překladu se složený výraz nevyskytuje, na jeho místě stojí pouze slovo maa.

Př.: Mt 22,5 Mutta he sen ylencatzoit. Ja poismenit/ Yxi henen maankartanoos/ toinen caupallens. Mutta he eivät siitä välittäneet, vaan menivät pois, mikä pellolleen, mikä kaupoillee Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem. V této ukázce lez vidět, že původní výraz, skládající se z částí maa „země“ a kartano (v překladu „statek“, „dvůr“ nebo „dům“

36

36

) již není v textu zapsán, na jeho místě stojí substantivum pelto „pole“.

KULONEN, Ulla -Maija (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177119, str.158 31

Př.: Mk 13,34 Ninquin yxi Inhiminen ioca muille maille waelsi/ iätti henen Honens/ ia annoi Paluelioillens woiman/ ia culleki henen askareens/ ia käski Ouenwartian walua. On niinkuin muille maille matkustaneen miehen: kun hän jätti talonsa ja antoi palvelijoilleen vallan,kullekin oman tehtävänsä, käski hän myös ovenvartijan valvoa. Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl. I zde, stejně jako v předchozím úryvku vidíme, že dnešní text používá stejný výraz jako Agricola, tedy podstatné jméno složené ze samostatných substantiv ovi „dveře“ a vartija „strážce“.

Př.: Mt 26,17 Cussas tahdot että meiden pite sinulle walmistaman Päsieslamban sötä? "Mihin tahdot, että valmistamme pääsiäislampaan sinun syödäksesi?" „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“ I zde je v obou textech použit stejný tvar složeného substantiva konstruovaného z celků pääsiäinen „Velikonoce“ a lammas „ovce“.

Př.: Mt 5,9 Autuat ouat ne rauhantekiet/ sille ne pite Jumalan poijaxi cutzuttaman. Autuaita ovat rauhantekijät, sillä heidät pitää Jumalan lapsiksi kutsuttaman. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. V tomto případě pokračuje řada složených substantiv, která v současném textu mají totožnou konstrukci, zde komponovanou z celků rauha „mír“ a tekija „tvůrce“.

Př.: Mt 27,10 ia annoit ne Sauenwalaian pellosta/ ninquin HERRA ombi minun keskenyt. 32

ja antoivat ne savenvalajan pellosta, niinkuin Herra oli minun kauttani käskenyt. a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.‘ Pomineme-li ortografické změny, k nimž došlo při zápisu současné verze textu, vidíme, že byl použit tentýž výraz s konstrukcí tvořenou ze substantiv savi „hlína“ a valaja „slévač“. Toto slovo se běžně používá i dnes.

Př.: Mt 19,23 Mutta Iesus sanoi Opetuslapsillens. Totisesta sano mine teille/ Ricas töleesti siselkieupi Taiuanwaldakundan/ Silloin Jeesus sanoi opetuslapsillensa: "Totisesti minä sanon teille: rikkaan on vaikea päästä taivasten valtakuntaan. Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského. Význam částí složeného podstatného jména valtakunta jsme si vysvětlili už dříve na straně 21. Zde se ke zmíněnému substantivu připojuje ještě třetí část taivas „nebe“, která v nynějším textu stojí samostatně jako adjektivum. Podle ISK37 je možné zapisovat výrazy ve formě složených slov, tak i ve volném spojení. K psaní slov dohromady se finština kloní tehdy, jde-li o jasně specifikovaný význam sousloví, např. jako zde taivasten valtakunta. V případě, že jde o psaní kongruentního přívlastku, finština volí zapisování odděleně od substantiva, pouze v případě výjimek – nesklonných adjektiv jako pikku, ensi apod., preferuje zápis dohromady. 38 V Agricolově době tyto konvence ještě nemohly existovat, proto je možné, že zápis slova dohromady je chybou tisku. Př.: Mt 7,16 Heiden hedhelmestens pite teiden tundeman heiden. Hakeco iocu winamarioi orientappuroist? taicka 37

HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online] § 402. Kotimaisten kielten tutkimuskeskus. Dostupné z: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php 38

HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online] § 60. Kotimaisten kielten tutkimuskeskus. Dostupné z: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php

33

ficunita ohdakeista? Heidän hedelmistään te tunnette heidät. Eihän orjantappuroista koota viinirypäleitä eikä ohdakkeista viikunoita? Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Při bližším pohledu na výše zmíněnou ukázku si povšimneme, že nynější překlad využívá stejného složeného podstatného jména orja „otrok“ a tappura „vlákno“. Mimo tuto ukázku můžeme najít ještě po jednom použití v Markově a Matoušově evangeliu.

Př.: Mt 12,48 Nin wastasi hen/ ia sanoi sille sanansaattaialle/ Cuca on minun eiten/ taicka cutka ouat minun welijeni? Mutta hän vastasi ja sanoi sille, joka sen hänelle ilmoitti: "Kuka on minun äitini, ja ketkä ovat minun veljeni?" On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“ Zde se dobíráme k případu, kdy byl Agricolův výraz sana „slovo“ + saattaja „doprovod; ten, kdo vede“, nahrazen odlišnou konstrukcí vedlejší věty: joka sen hänelle ilmoitti. V překladu „který mu to sedělil“. Původní výraz je použit dvakrát v Matoušově evangeliu.

3.1.3. Substantivum v lokálním pádu +další substantivum Př.: Mk 5,25 Ja yxi waimo/ ioca oli sairastanut punaista Tautia io caxitoistakymende aiastaica/ Ja siellä oli nainen, joka oli sairastanut verenjuoksua kaksitoista vuotta Byla tam jedna žena, která měla dvanáct let krvácení.

Zde stojí na místě původního složeného substantiva sestávajícího se ze dvou částí, jejichž základem je ovšem totéž slovo aika „čas“ ve tvarech ajasta (ellativ singuláru) a aika (nominativ singuláru), moderní

34

výraz vuosi „rok“.

3.1.4. Adjektivum + substantivum Př.: Mk 5,19 Mutta ei IESUS hende sallinut/ waan sanoi henelle/ Mene cotias omais tyge/ ia ilmoita heille quinga swren hyuenteghon HERRA on tehnyt sinun cansas/ ia on armachtanut sinu' päles. Mutta hän ei sitä sallinut, vaan sanoi hänelle: "Mene kotiisi omaistesi luo ja kerro heille, kuinka suuria tekoja Herra on sinulle tehnyt ja kuinka hän on sinua armahtanut." Ale Ježíš mu to nedovolil a řekl: „Jdi domů ke své rodině a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval.“ Na rozdíl od původní verze není v současném překladu použita část složeného výrazu hyvän „dobře“ a zapsáno zůstalo pouze substantivum teko „čin“. V Markově evangeliu nalezneme dvě takto složená substantiva. Zde platí stejné tvrzení jako v případě taivasten valtakunta, a to takové, že není jasné, zda Agricola zamýšlel zapsat tato slova dohromady. Nicméně v současném jazyce existují složená slova jako hyväntekijä „mecenáš“, hyväntekeväisyys ”dobročinnost” a dokonce hyvänteko se ve dnešním jazyce používá ve významu dobrý skutek, takže je pravděpodobné, že i Agricolův složený výraz byl skutečně složených výrazem. Př.: Mk 14,1 NIn oli cahden peiuen peräste Päsieinen/ ia makijaleiuen peiuet. Niin oli kahden päivän perästä pääsiäinen ja happamattoman leivän juhla. Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů Jak si můžeme povšimnout, tak novější překlad operuje s výrazem happamaton „nekvašený“, který stojí na místě původního složeného výrazu makea39„sladký“, ale i „nekvašený“ + leipä „chléb“.

39

KULONEN, Ulla -Maija (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177119, str. 41 35

Př.: Mt 10,36 Ja Inhimisen oma pereh tuleuat henen wihamiehexens ja ihmisen vihamiehiksi tulevat hänen omat perhekuntalaisensa.' a nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina I zde je v obou finských textech zapsán tentýž složený výraz viha „hněv“ + mies „člověk“.

3.1.5. Pronominum + substantivum Př.: Mt 19,1 Ja se tapactui/ Coska Iesus oli teuttenyt näme puheet/ poislexi hen Galileast/ ia tuli Judean maan raioille sillepolel Jordanin. Ja kun Jeesus oli lopettanut nämä puheet, lähti hän Galileasta ja kulki Jordanin tuota puolta Juudean alueelle. Když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje do krajin judských za Jordán. Zde vidíme dva různé příklady. V Agricolově textu je zapsán výraz sillepuoli – se „to – allativ singuláru“ + puoli „polovina“, v současném textu je substantivum puoli použito rovněž a zájmeno se je nahrazeno zájmenem tuo „tamten, tamta- partitiv singuláru“.

3.1.6. Numeralium + substantivum Př.: Mt 14,1 SIhen aijcan/ cwli Herodes Neliesruhtinas Iesusen sanoma' ia sanoi paluelioijlle's/ iihen aikaan neljännysruhtinas Herodes kuuli maineen Jeesuksesta. V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi Zde byl opět použil téměř totožný výraz v obou variantách textu, jen s tou obměnou, že řadová

36

číslovka neljäs „čtvrtý“, z původní Agricolovy verze, byla zaměněna za slovo neljannys „čtvrt“. Výraz ruhtinas „princ, vládce“, zůstal zachován v obou zápisech.

3.1.7. Adverbium + substantivum Př.: Mk 12,18 Nin edheskeuit henen tygens ne Sadduceuset/ iotca sanouat/ Ei oleuan Ylesnousemista vzkříšení/ ne kysyit henelle ia sanoit/ Mestari/ Moses kirioitti meille/ Ja hänen luoksensa tuli saddukeuksia, jotka sanovat, ettei ylösnousemusta ole; ja he kysyivät häneltä sanoen: Přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho: I ve výše zapsaných textech zůstává v obou finských textech tentýž výraz konstruovaný ze slov ylös „vzhůru“ a nouseminen „vstání“. Budeme-li pátrat po počtu užití tohoto výrazu, nalezneme dva příklady v Markově a pět v Matoušově evangeliu.

Př.: Mk 12,16 Nin sanoi hen heille/ Kenenge ombi teme Cuua/ ia pällekirioitus? He sanoit henelle/ Keisarin. Niin he toivat. Ja hän sanoi heille: "Kenen kuva ja päällekirjoitus tämä on?" He vastasivat hänelle: "Keisarin." Když mu jej podali, zeptal se jich: „Čí je tento obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“ I zde překladatelé použili výraz totožný s původním, tedy päälle „navrch“+ kirjoitus „nápis“.

3.1.8. Postpozice + substantivum Př.: Mt 18,28 Nin se paluelia wlgosmeni/ ia leysi yhden henen cansapaluelioistans/ ioca oli henen welca sata penningit. Ja hen rupeis henen kijni/ ia saij henen caulasta/ ia weti/ sanoden/ Maxa welcas.

37

Mutta mentyään ulos se palvelija tapasi erään kanssapalvelijoistaan, joka oli hänelle velkaa sata denaria; ja hän tarttui häneen, kuristi häntä kurkusta ja sanoi: 'Maksa, minkä olet velkaa. Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: ‚Zaplať mi, co jsi dlužen!‘

V tomto případě se dostáváme ke složenému substantivu, jehož jednu část tvoří substantivum palvelija „sluha“ a druhou postpozice kanssa „s někým“. Jako postpozici zde lexém kanssa označujeme proto, že samostatně nemůže vystupovat jako adverbium a vždycky k sobě potřebuje doplnění ve tvaru genitivu singuláru nebo plurálu. Jak můžeme vidět v ukázce, současný jazyk se zde nevyhýbá opětovnému užití tohoto složeného výrazu a v plné formě jej zachovává. Výše zmíněné podstatné jméno je zaznamenáno třikrát, ale pouze v Matoušově evangeliu.

3.2. Složená adjektiva V této kapitole se budeme setkávat s dalšími složenými slovy, které, poukážeme -li na slovní druh, nejsou finštině tolik cizí, jako následující složená a prefigovaná slovesa. Nicméně se ale budeme věnovat slovům složeným ze dvou plnovýznamových celků a pomineme slova odvozená za pomocí jakýchkoliv sufixů. I zde Agricola pracoval se širokým spektrem slovních druhů stojícím před adjektivem, se kterým se tato slova pojila. A ač je podle rozboru Tanji Vaitinnen užití složených adjektiv velmi hojné, protože ve všech Agricolových dílech a překladech dosahuje dohromady počtu 2800 zápisů 300 různých složených adjektiv, tak právě v Markově a Matoušově evangeliu je jejich výskyt značně omezen.40 Podle jejího názoru došlo ke změně významu Agricolou používaných výrazů a dnešní mluvčí je proto může pochopit jinak, než jak byla původně zamýšlena41. Proto jsou tyto výrazy

40

VAITTINEN, Tanja: Mikael Agricolan teosten yhdysadjektiivit. Virittäjä online, 2007,s.2 Dostupné z http://www.kotikielenseura.fi/virittaja/hakemistot/jutut/2007_523.pdf 38

nahrazeny modernějšími. Ve většině případů můžeme také konstatovat, že co se týče stavby složeného výrazu, jedná se většinou o tzv. määritysyhdyssanat –viz úvod str.11. V případě, že půjde o slova, která si stojí v ohledu na souměrnost jinak, uvedeme tuto skutečnost u konkrétních příkladů.

3.2.1. Substantivum + adjektivum Př.: Mk 9,43 Ja ios sinun Kätes olis sinulle pahanoxexi/ nin poishacka utni se/ Parambi on sinun kesipoola druhé části elemehen sisellemenne/ quin sinulla olis caxi kätte ia poismenne Heluettijn/ sihen Iancaickiseen tuleen/ Ja jos sinun kätesi viettelee sinua, hakkaa se poikki. Parempi on sinulle, että käsipuolena menet elämään sisälle, kuin että, molemmat kädet tallella, joudut helvettiin, sammumattomaan tuleen, Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama do pekla, do ohně neuhasitelného. Nakolik jsou výrazné změny v současném překladu Bible, můžeme spatřit i zde. Místo původního slovesa složeného z částí ikä „věk“ a kaikkinen „celý“, s významem kompozita "věčný", je použit výraz sammumatton – sammua „zhasnout“ + maton.42 Toto adjektivum nalezneme v zápisu Markova evengelia, ale jen pouze dvakrát.

Př.: MT 16,8 Quin nyt Iesus sen tunsi/ sanoi hen heille/ Te wehevskoiset/ mite te suretta keskenen etett te leipie ottaneet cansan? Mutta kun Jeesus sen huomasi, sanoi hän: "Te vähäuskoiset, mitä puhutte keskenänne siitä, ettei teillä ole leipää mukananne? Když to Ježíš zpozoroval, řekl: „Proč mluvíte o tom, malověrní, že nemáte chleba?

41

HÄKKINEN, Kaisa ja VAITTINEN, Tanja(2007): Agricolan aika. BTJ Kustannus, Helsinki , ISBN 978-951-692-682-0 s. 120

42

Karitativní sufix – vyjadřující nedostatek 39

Podobně jako v následujícím příkladu heikkouskoinen, který rovněž vyjadřoval adjektivum „malověrný“, také zde můžeme říci, že autoři použili tentýž výraz jako Agricola. Ten se skládal z částí vähä „málo“ i uskoinen „věřící“ a současný zápis je tak totožný jako u adjektiva heikkouskoinen. Toto adjektivum nalezneme pouze ve výše zmíněné ukázce.

3.2.2. Adjektivum + adjektivum Př.: Mt 14,32 Ja sanoi henelle/ O sine heicowskoinen/ mixi sine epälit? Niin Jeesus kohta ojensi kätensä, tarttui häneen ja sanoi hänelle: "Sinä vähäuskoinen, miksi epäilit?" Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ Zde můžeme konstatovat, že z původního složeného adjektiva byla použita část uskoinen43 „věřící“, ale na místě původního tvaru heikko „slabý, chabý“, nyní stojí adjektivum vähä „málo“. Ani zde se nedohledáme jiného příkladu, než ukázky z uvedeného verše.

3.2.3. Zájmeno + adjektivum Př.: Mt 24,21 Sille että silloin pite swren waiuan oleman/ iongacaltainen ei ole ollut mailman alghusta/ tehen aican asti/ elken mös tulco. Sillä silloin on oleva suuri ahdistus, jonka kaltaista ei ole ollut maailman alusta hamaan tähän asti eikä milloinkaan tule. Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude.

Zde dochází k opětovnému použití téhož výrazu v obou finských textech, nicméně současní autoři sáhli raději po volném spojení slov, sestávajícím se z částí joka – genitiv singuláru „který“ + kaltainen 43

KULONEN, Ulla -Maija (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja. 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177119 str. 377 40

„podobný“, jako „kterému podobného“. V případě, že budeme analyzovat druh složeného adjektiva, dojdeme k závěru, že konkrétně zde se jedná o složeninu nevlastní – sanaliitto viz úvod str.11. Toto adjektivum můžeme rozložit na dvě slova vedle sebe volně stojící - jonka kaltainen „ kterému podobné“, tak, jak je uvedeno v současném finském zápisu. Touto změnou však nebude nijak ovlivněn původní význam. V tomto případě opět můžeme uvést jako jediný příklad již zapsanou ukázku.

3.2.4. Numeralium + ajdektivum Př.: Mt 6,22 Silme on rumin walkeus/ Jos sis sinun silmes ombi yxikertainen/ nin sinun coco rumijs on walkia. Silmä on ruumiin lamppu. Jos siis silmäsi on terve, niin koko sinun ruumiisi on valaistu. Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. V tomto případě autoři novějšího textu Bible již nepoužili výraz složený z částí yksi „jeden“+kertainen „násobný“, nýbrž adjektivum terve „zdravý“. V současném jazyce existuje výraz yksinkertainen, nicméně nyní toto adjektivum vyjadřuje vlastnosti jako jednoduchý nebo snadný. Zde opět nemůžeme uvést další ukázku, než tu, kterou jsme již zapsali výše.

3.2.5 Adverbium + adjektivum Př.: Mk 16,1 Ja coska Sabbathi edesioutunut oli/ ostit Maria Magdalena ia Maria Jacobi ia Salome Hyuenhaiulisi Yrtie ette he tulisit ia woitelisit hene'. Ja kun sapatti oli ohi, ostivat Maria Magdaleena ja Maria, Jaakobin äiti, ja Salome hyvänhajuisia yrttejä mennäkseen voitelemaan häntä. Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. V tomto případě současný jazyk použil opět obě části původního výrazu, tedy adverbium hyvän

41

„dobře“, ale adjektivum hajullinen44, dnes ve významu „zapáchající“, bylo zaměněno za jiný adjektivní derivát téhož základu haju „odér“ , tedy hajuinen „vonný“. Toto složené adjektivum je zapsáno pouze jedenkrát, a to právě v Markově evangeliu.

44

ITKONEN, Erkki (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja.1. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517176929 s. 130 42

3.3. Složená slovesa Ač je ve finštině skládání slov častým způsobem obohacování slovní zásoby, můžeme říci, že složená slovesa jsou spíše případem ojedinělým. Podle ISK je ve slovnících zaznamenáno asi 250 takovýchto lexémů45. Na základě níže uvedených příkladů je také patrné, že trend složených sloves byl Agricolou využíván nepoměrně více než v dnešním jazyce, a to ať už se jedná o složená slovesa nebo specifická prefigovaná slovesa, která jsou uvedena v následující kapitole. Hojné využívání složených sloves je ve finštině datováno po celé šestnácté a sedmnácté století46. Ač se složená slovesa ve své původní formě již nevyužívají, je jejich primární stavba patrná v derivovaných substantivech, která v současném jazyce nalézt můžeme např. anteeksiantaa – anteekisantaminen „odpustit – odpuštění“, ylösnousta – ylösnousemus „vstát z mrtvých – zmrtvýchvstáví“.47 V této kapitole se setkáme se dvojím způsobem kompozice. V prvním případě se jedná o složeninu podstatného jména a slovesa a ve druhém případě o složeninu příslovce a slovesa.

3.3.1. Substantivum + verbum Projdeme-li tuto skupinu sloves, uvidíme, že původní složené výrazy současný jazyk již většinou nepoužívá. Nicméně jednotlivé části původních složených výrazů zůstaly zachovány jako volně vedle sebe stojící celky, ustálené výrazy, případně jmenná či adverbiální složka původních složených výrazů zůstává zapsána v textu jako doplnění slovesa.

45

HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online], § 430. Kotimaisten kielten tutkimuskeskus. Dostupné z: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php 46

VAULA, Sari: Lomamatkaillaanko Keski-Eurooppaan. Kotimaisten kielten keskus (online),2009 Dostupné z: http://www.kotus.fi/index.phtml?s=3204

47

HÄKKINEN, Kaisa ja VAITTINEN, Tanja(2007): Agricolan aika. BTJ Kustannus, Helsinki , ISBN 978-951-692-682-0 s. 128 43

Př.: Mt 18,26 Nin se paluelia mahanlangesi/ ia rucoli hende sanoden/ Herra/ Ole kersiueinen minun cansani/ ia caiki mine maxan sinulle. Silloin palvelija lankesi maahan ja rukoili häntä sanoen: 'Ole pitkämielinen minua kohtaan, niin minä maksan sinulle kaikki.' Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: ‚Měj se mnou strpení, a všecko ti vrátím!‘ I v tomto případě dochází k použití obou části původního složeného slovesa pouze s tou změnou, že v současném jazyce je výraz rozdělen a podstatné jméno maa „země“ bylo postaveno ve formě tzv. täydennys48 za sloveso langeta49 „padnout, klesnout“. V českém překladu není tento fakt dostatečně zřetelný, jelikož je totéž vyjádřeno zažitou frází „padl k nohám“. Toto sloveso je v Markově evengeliu obsaženo pouze jednou a v Matoušově čtyřikrát.

Př.: Mt 12, 14 Silloin Phariseuset wlgoskeuit/ ia neuuopidhit henen wastans/ quinga he henen huckaisit. Niin fariseukset lähtivät ulos ja pitivät neuvoa häntä vastaan, surmataksensa hänet. Farizeové vyšli a smluvili se proti němu, že ho zahubí. Zde opět nastává případ, kdy autoři novějšího textu použili oba výrazy, z nichž bylo sloveso původně sestaveno. Substantivum neuvo „rada“ bylo postaveno jako objekt za sloveso pitää „držet“. Na rozdíl od původního tvaru je substantivum v současné verzi v partitivu singuláru jako objekt slovesa pitää. Toto sloveso nalezne zapsané pouze jedenkrát a to v Matoušově evangeliu.

Př.: Mk 15,14 Mutta he wiele cowemin hwdhit/ Ristinnaulitze hende. Mutta he huusivat vielä kovemmin: "Ristiinnaulitse hänet!" Nutné doplnění slovesa z hlediska syntaktické stavby. KULONEN, Ulla -Maija (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177119, str. 44 48

49

44

Oni však ještě víc křičeli: „Ukřižuj ho!“ Jako jediná výjimka v této kategorii zůstává i v současném jazyce sloveso ve stejném tvaru tak, jak jej zapsal Agricola, odmyslíme-li si ortografické odlišnosti. Pokud bychom se snažili o doslovný překlad tohoto slovesa, použili bychom obratu přibít na kříž, jelikož tento výraz doslovně odpovídá významovým částem složeného slovesa – risti – ve složenině v illativu singuláru „kříž“ a naulata „přibít“. Zde se setkáme s hojnějším výskytem slovesa. Jeho zápis je obsažen v Markově evangeliu osmkrát a v Matoušově dokonce jedenáctkrát.

Př.: Mt 11,25 Ja coska te seisotta ia rucoletta/ nin andexiandacat/ ios teille iotakin on iongun wastan/ Senpälle/ että teiden Isen ioca ombi Taiuhais/ teille mös ricoxet andexiannais. Ja kun te seisotte ja rukoilette, niin antakaa anteeksi, jos kenellä teistä on jotakin toistansa vastaan, että myös teidän Isänne, joka on taivaissa, antaisi teille anteeksi teidän rikkomuksenne. A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení.“ Na tomto místě vidíme jeden z příkladů, kdy je původní sloveso, složené z adverbia anteeksi „promiň/te“ (historicky anne „dar“+ translativní koncovka -ksi) a slovesa antaa „dát“, rozděleno na dvě části a v dnešním jazyce jsou zachovány obě jeho části a fráze antaa anteeksi „odpustit“ se stále používá. Zde je počet složených sloves nejhojnější, a to patnáct v Matoušově evengeliu v a třináct v Markově. 3.3.2. Adverbium + verbum Při srovnání s první skupinou složených sloves můžeme v této kapitole konstatovat, že Agricolovy výrazy neobstály. Byly buď kompletně nahrazeny jiným slovesem, nebo byla jejich adverbiální část odstraněna. Př.: Mt 5,44 45

Hyuestisiughnacat nijte/ iotca teite sadhattauat. Hyuestitechket nijnen/ iotca teite wihauat. Mutta minä sanon teille: rakastakaa vihollisianne ja rukoilkaa niiden puolesta, jotka teitä vainoavat. Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.

V tomto případě došlo k zaměnění původního složeného výrazu komponovaného z adverbia hyvästi „dobře“ a slovesa tehdä „dělat, konat“, výrazem rukoilla „modlit se“. Toto sloveso nalezeme v obou evengeliích právě jednou, a to ve výše uvedeném verši. Př.: Mt 23,39 Hyuestisigunattu olcohon se/ ioca tulepi Herran Nimeen. Siunattu olkoon hän, joka tulee Herran nimeen.'" Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově.‘“ Zde je použito pouze samotné sloveso siunata „požehnat“ a adverbium hyvästi (běžně s významem „dobře“) bylo z původního složeného výrazu bylo odstraněno. Ani zde se nedohledáme dalšího zápisu složeného slovesa, než ve zmíněné ukázce z Matoušova evangelia.

46

3.4. Prefigovaná slovesa Nejpočetnější skupinou složenin v rámci díla Mikaela Agricoly50 jsou slovesa, k nimž byl připojen určitý prefix. Tento jev byl do finštiny zaveden uměle, právě v Agricolových překladech z germánskojazyčných předloh. Veškerá slovesa uvedená v této kapitole byla ve své prefigované formě používaná pouze do dalšího vydání Bible, a to v roce 1642. V díle Pavla Bujnáka se můžeme dočíst, že ugrofinské jazyky nestrpí častější použití prefixů. V dnešní formě textu jsou původní prefigovaná slovesa nahrazena různými způsoby a to: pouze slovesem s totožným slovotvorným základem, odlišným slovesem nebo slovesem s postpozicí, či adverbiem odpovídajícím významu předpony. Jak říká Bujnák (1928) tak: „ Mnohé z týchto Agricolom uvedených novôt dnes sú vôbec nemožné, budia smiech, nedorozumenie; no niektoré, v malom počte, sa ujaly, poťažne obstály, udržaly sa po dnes snáď nespozorované od prísných purifikátorov jazyka finského. Mnohé dnes i bez praefixu majú ten istý smysel, jako s praefixom.51“ V této kapitole budeme názorně demonstrovat, jakými tvary současný jazyk nahradil prefigované formy sloves. Tato slovesa jsou roztříděna abecedně podle prefixu, s nímž byla spojena v textech Mikaela Agricoly. Každý prefix je zde vysvětlen či přeložen, stejně jako infinitiv slovesa, s nímž se spájel. Pro přehled četnosti takto konstruovaných kalků je na konci každé kapitoly přiložena tabulka uvádějící počet všech tvarů odvozených od daného slovesa s určitým prefixem, která jsou v jednotlivých evangeliích obsažena.

50

51

AGRICOLA, Mikael (1548): Se wsi testamenti. Online text. Dostupné www.finbible.fi BUJNÁK, Pavel (1928): Praefixa verbalia v jazykoch ugrofinských a zvláště maďarskom. Filosofická fakulta university Karlovy, Praha s. 15 47

3.4.1. Slovesa s prefixem ala(s) Přepona alas se používá ve významu „směrem pod“. 52 Poměrně častým jevem v této kapitole je, že slovo alas použité Agricolou jako prefix, stojí v současném textu jako samostatné adverbium. Např: V případě slovesa laskea se jako možné překlady dají uvést slova jako „snížit“, „sejít dolů“53 Př.: Mk 2,4 Ja quin eiuet he woinuet hende lehestyue canssan tehden/ nin he kiskoit honecten caton/ ioissa hen oli/ ia lepitzencaiwoit caton/ ia kieusille alaslaskit wooten/ iossa se Ramba macasi. Ja kun he väentungokselta eivät päässeet häntä tuomaan hänen tykönsä, purkivat he katon siltä kohdalta, missä hän oli, ja kaivettuaan aukon laskivat alas vuoteen, jossa halvattu makasi. Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.

Chceme-li do češtiny přeložit sloveso astua, použijeme výrazu „kráčet“, „jít“. Př.: Mt 24,17. Ja iotca caton päle ouat elken alasastuco ottaman miteken honestans. joka on katolla, älköön astuko alas noutamaan, mitä hänen huoneessansa on. kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si něco vzal z domu

Dále následují příklady, ve kterých je po srovnání finských verzí textu zápis odlišnější – i při zachování Agricolova prefixu jako adverbia je použito jiné sloveso, nebo je novější zápis kompletně odlišný.

52

BUJNÁK, Pavel (1928): Praefixa verbalia v jazykoch ugrofinských a zvláště maďarskom, Filosofická fakulta university Karlovy, Praha, str. 18 53

KULONEN, Ulla -Maija (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177119, str. 49 48

Sloveso tulla nese význam „přijít“. Př.: Mk 1,10. Ja cochta quin hen ylesastui wedheste/ näki hen aukeneuan Taiuat/ ia Hengen/ ninquin Mettisen alastuleuan henen pälens. Ja heti, vedestä noustessaan, hän näki taivasten aukeavan ja Hengen niinkuin kyyhkysen laskeutuvan häneen. Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. Na tomto příkladu můžeme demonstrovat, že na místě původního prefigovaného participia je v současné verzi zapsáno participium odvozené od odlišného slovesa – zde konkrétně od slovesa laskeutua, které je možné přeložit jako „sestupovat“ nebo „klesat“.

Sloveso mennä můžeme přeložit do češtiny jako „jít“.54 Př.: Mt 17,9. Ja quin he alasmenit worelda haastoi heite Iesus/ sanoden/ Elket kelleken täte näkyä sanoko/ sihenasti Inhimisen Poica coolluista ylesnouse. Ja heidän kulkiessaan alas vuorelta Jeesus varoitti heitä sanoen: "Älkää kenellekään kertoko tätä näkyä, ennenkuin Ihmisen Poika on noussut kuolleista." Když sestupovali z hory, přikázal jim Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.“ Zde můžeme znova vidět, že v současném textu je použito odlišné sloveso tj, kulkea, česky „jít“, „chodit“. Tabulka četnosti výskytu ala(s)

tulla

laskea

mennä

astua

Marek

2

1

1

3

Matouš

0

0

2

6

54

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127,str. 159 49

3.4.2. Slovesa s prefixem edes Předpona edes dnes nese význam „přecejen“, v záporných větách „ani“.Nicméně v Agricolových textech vystupuje ve významu eteen, tedy "směrem před".55 Sloveso käydä lze do češtiny přeložit jako „jít“. Př.: Mt 8,2. Ja catzo/ yxi Spitalimies edheskeui/ cumarsi hende/ ia sanoi/ Herra/ ios sine tahdhot/ sine woit minu' puhdhista. Ja katso, tuli pitalinen mies ja kumartui maahan hänen eteensä ja sanoi: "Herra, jos tahdot, niin sinä voit minut puhdistaa." Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“ Zde můžeme vidět, že před prefigovaným slovesem dostalo v moderní verzi překladu přednost odlišné sloveso, a to sloveso tulla „jít". V ukázce si můžeme povšimnout, že původní prefix zůstal zachován jako postpozice. Při překladu slovesa joutua můžeme použít českého ekvivalentu „dostat se“. Př.: Mk 16,1. Ja coska Sabbathi edesioutunut oli/ ostit Maria Magdalena ia Maria Jacobi ia Salome Hyuenhaiulisi Yrtie ette he tulisit ia woitelisit hene' Ja kun sapatti oli ohi, ostivat Maria Magdaleena ja Maria, Jaakobin äiti, ja Salome hyvänhajuisia yrttejä mennäkseen voitelemaan häntä Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat.

55

ITKONEN,Erkki (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja,1. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517176929,str. 108 50

Zde můžeme konstatovat úplnou změnu výrazu, kdy se na místě prefigovaného slovesa používá spojení slovesa olla „být“ a adverbia ohi „pryč“. Význam slovesa tulla jsme si vysvětili už dříve na str. 45. Př.: MR 4,29. Mutta coska hedhelme edhestulepi/ cochta hen sirpin Lehette/ sille että Elonaica ombi Lesse. Mutta kun hedelmä on kypsynyt, lähettää hän kohta sinne sirpin, sillä elonaika on käsissä." A když úroda dozraje, hospodář hned pošle srp, protože nastala žeň.“ Znova můžeme předvést, že se původní verze výrazu „dozraje“ liší od vyjádření použitého v dnešním překladu. V současném textu je použito sloveso s konkrétnějším významem kypsyä „zrát“.

Tabulka četnosti výskytu ed(h)es

käydä

joutua

tulla

Marek

7

1

2

Matouš

42

1

1

3.4.3.Slovesa s prefixem koko Adjektivum koko bylo Agricolou použito jako prefix ke slovesům.V tomto spojení nabývá významu „všichni“,“dohromady“ či „celý“.56. Sloveso sysätä ve finštině nese význam „vrazit“. Jeho ortografie u Agricoly je syseita 57 Př.: Mk 13,25. 56

ITKONEN, Erkki (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja,1. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517176929, str. 387 57

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 232 51

...echdet Taiuahast putouat/ ia ne auwudh iotca taiuas ouat/ cokonsyseiten. ...ja tähdet putoilevat taivaalta, ja voimat, jotka taivaissa ovat, järkkyvät. hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí. Opět je zřejmé, že autoři dnešního textu použili sloveso järkkyä (třást) na místě, kde ve starším textu stálo prefigované sloveso.

Sloveso kutsua můžeme přeložit do češtiny jako zvát či pozvat. Př.: Mk 15,16. Nin Houit poisweit henen siselle Radhinhoneseen/ ia cokoncutzuit caiken iouckon/ Niin sotamiehet veivät hänet sisälle linnaan, se on palatsiin, ja kutsuivat siihen koko sotilasjoukon. Vojáci ho odvedli do místodržitelského dvora a svolali celou setninu. Zde můžeme vidět, že autoři současného textu použili stejné sloveso jako Agricola. Zaměříme -li se na současnou verzi překladu, zjistíme, že adjektivum koko „celý“ se nachází na pozici přívlastku k substantivu sotilaskjouko „setnina“. Tabulka četnosti výskytu Koko

sysäta

kutsua

Marek

1

1

Matouš

0

0

3.4.4. Slovesa s prefixem lähes Adverbium lähes můžeme do češtiny přeložit jako „skoro“, „téměř“ či „blíže“. Sloveso tulla jsme si přeložili už na straně 45. Př.: Mt 6,10 52

Lehestulkon sinun waldakundas. tulkoon sinun valtakuntasi Přijď tvé království V tomto případě autoři novějšího textu použili téhož slovesa, jaké bylo v původním zápisu, jen bez prefixu.

Tabulka četnosti výskytu lähes

tulla

Marek

0

Matouš

1

3.4.5. Slovesa s prefixem lävitse Předpona lävitse nese význam „za“ (určitou jednotku času), nebo místně „přes“ či „skrz“.58 Sloveso kaivaa můžeme přeložit jako „hloubit“59 Př.: Mk 2,4 Ja quin eiuet he woinuet hende lehestyue canssan tehden/ nin he kiskoit honecten caton/ ioissa hen oli/ ia lepitzencaiwoit caton/ ia kieusille alaslaskit wooten/ iossa se Ramba macasi. Ja kun he väentungokselta eivät päässeet häntä tuomaan hänen tykönsä, purkivat he katon siltä kohdalta, missä hän oli, ja kaivettuaan aukon laskivat alas vuoteen, jossa halvattu makasi. Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel. 58

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127,str. 126 59

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 279 53

Opět vidíme, ze v současném textu stojí na místě prefigovaného slovesa pouze samotné sloveso. Tabulka četnosti výskytu Lävitse

kaivaa

Marek

1

Matouš

1

3.4.6. Slovesa s prefixem pois Adverbium pois nabývá ve finštině významu „pryč“; na pozici prefixu, jak jej užívá Agricola, se jako nejlepší možnost překladu do češtiny naskýtá předpona „od-“.60 Na rozdíl od adverbia alas je u následujících ukázek běžné, že Agricolou využitý prefix pois dnes ve větách stojí na místě adverbia a sloveso, které je využité v obou finských ukázkách, je totožné. Např.: Sloveso viedä lze přeložit jako „nést“.61 Př.: Mt 27,2. Ja sidhoit henen/ poisweit/ ia ylenannoit henen waldamiehelle Pontio Pilato. ja he sitoivat hänet ja veivät pois ja antoivat hänet maaherran, Pilatuksen, käsiin Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi. Naopak velmi běžný je zde případ, kde je v současném textu použito stejné sloveso, ale s tím rozdílem, že v původní verzi se jedná o prefigované sloveso. Např.: Sloveso ryövätä (v Agricolově díle röueta 62), lze nejlépe do češtiny přeložit jako „krást“. Př.: Mk 3,27 60

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127,str. 385 61

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 432 62

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str.122 54

Ei woi kengen yhden Wekeuen Honeseen yllette/ ia henen Calunsa poisröuete/ ellei hen ennen site Wekewete kijnisido/ ia sijtte henen Honetans röue. Eihän kukaan voi tunkeutua väkevän taloon ja ryöstää hänen tavaraansa, ellei hän ensin sido sitä väkevää; vasta sitten hän ryöstää tyhjäksi hänen talonsa. Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům. Pro překlad slovesa heittää lze použít českých protějšků „hodit“, „vykázat“. Př.: MR 10,50. Nin hen poisheitti waattens yldens/ nousi ia tuli Iesusen tyge. Niin hän heitti vaippansa päältään, kavahti seisomaan ja tuli Jeesuksen tykö. Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi. Sloveso paeta je možné přeložit jako „uprchnout“. Př.: Mk 5,14. Mutta ne sikurit poispakenit/ ia sanomansatid Caupungihin ia maan kylijn. Ja he vlosmenit catzoman mite tapachtunut oli/ Ja niiden paimentajat pakenivat ja kertoivat siitä kaupungissa ja maataloissa. Ja kansa lähti katsomaan, mitä oli tapahtunut. Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo. Jako překlad slovesa mennä můžeme uvést český protějšek „jít“, či „chodit“. Př.: Mt 12,45 Sijtte hen poismenee/ ia ottapi tyge's seitzeme' mwta Hengie/ itzeens pahe'bata/ ia siselmeneuet ia asuat sielle. Ja tuleuat sen Inhimisen wijmeiset. Silloin se menee ja ottaa mukaansa seitsemän muuta henkeä, pahempaa kuin se itse, ja ne tulevat sisään ja asuvat siellä. Ja sen ihmisen viimeiset tulevat pahemmiksi kuin ensimmäiset. Niin käy myös tälle pahalle sukupolvelle. Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením.“

55

Pro sloveso hylkiä existují v češtině významy „odvrhnout“, či „odmítnout“. Př.: Mk 12,10 Ettekö mös te ole lukenuet tete Kirioitust? Se kiui ionga rakendaijat ouat poishylijenyet/ se ombi techty nurcka kiuexi. Ettekö ole lukeneet tätä kirjoitusta: 'Se kivi, jonka rakentajat hylkäsivät, on tullut kulmakiveksi. Nečetli jste v Písmu slovo: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným.

Sloveso kieltää je možné do češtiny přeložit jako „odmítnout“ nebo „zakázat“.63 Př.: Mk 8,34 Ja hen cutzui tygens Ca'ssan ynne Opetuslaste's cansa/ ia sanoi heille/ Cuca minua tachto seurata hen poiskielken itzens/ ia ottacan henen Ristins pälens ia seuratkan minua. Ja hän kutsui tykönsä kansan ynnä opetuslapsensa ja sanoi heille: "Jos joku tahtoo minun perässäni kulkea, hän kieltäköön itsensä ja ottakoon ristinsä ja seuratkoon minua. Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. V následujících ukázkách budou uvedeny příklady, ve kterých se Agricolovo složené substantivum a současný výraz liší výrazněji. Význam slovesa käydä je vysvětlen již výše a to na straně 47. Př.: Mk 9,30 Ja he sielde poiskeuit ia waelsit Galilean lepitze/ ia eike tahtonut site kenengen tiete/ Ja he lähtivät sieltä ja kulkivat Galilean läpi; ja hän ei tahtonut, että kukaan saisi sitä tietää. Když odtamtud vyšli, procházeli Galileou; Ježíš však nechtěl, aby se o tom vědělo. V současném překladu je použito sloveso lähteä „odejít“ a původní prefigované sloveso opět zcela vymizelo. 63

ITKONEN, Erkki (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja,1. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517176929, str.354 56

Jak jsme zmínili o řádek výše, sloveso lähteä má ve finštině základní významy „odejít“ či „opustit“. 64 Př.: Mt 24,1 Ja Iesus wlgosmeni/ poislexi Templist/ ia henen Opetuslapsens edeskeuit/ osottaman henelle Templin rakennuxi. Ja Jeesus lähti ulos pyhäköstä ja meni pois; ja hänen opetuslapsensa tulivat hänen tykönsä näyttämään hänelle pyhäkön rakennuksia. Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu na chrámové stavby. V tomto případě můžeme vidět, že z původního výrazu zůstal zachován prefix, který má v současném textu roli adverbia, nicméně se pojí se slovesem mennä (jít).

Možný překlad slovesa ottaa do češtiny je „brát“65. Př.: Mt 24,39. ia eiuet tienehet ennenquin Wedhen paisumus tuli/ ia caiki poisotti. Nin pite mös Inhimisen Poian Tulemus oleman. eivätkä tienneet, ennenkuin vedenpaisumus tuli ja vei heidät kaikki; niin on myös Ihmisen Pojan tulemus oleva. a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky – takový bude i příchod Syna člověka. Zde je zřetelné, že se současní autoři příliš neinspirovali Agricolovým překladem. Na místě původního prefigovaného slovesa použili výraz viedä „odnést“. Sloveso ajaa můžeme přeložit jako „hnát“ či „jet“.66 Př.: Mk 7,26 64

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127,str. 122 65

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127,str. 389 66

ITKONEN, Erkki (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja,1. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517176929, str. 62 57

Ja se oli Grekilainen Waimo/ Syrophenias syndynyt/ Ja hen rucoli hende perkelet poisaijaman henen tytterestens. Ja se vaimo oli kreikatar, syntyään syyrofoinikialainen; ja hän pyysi häntä ajamaan ulos riivaajan hänen tyttärestään. A ta žena byla pohanka, rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery. V současné verzi textu je zřetelné, že autoři použili totožného slovesa ve spojení s adverbiem ulos „ven“ Sloveso hakata (Agricolou užívaná forma byla hackahta 67) má v českém jazyce význam „sekat“. Př.: Mt 26,51. Ja catzo/ Yxi nijste iotca olit Iesusen cansa/ wlgosoijensi kädhens wlgosweti Mieckans/ ia löi Ylimeisen Papin paluelia/ poishackasi henen coruans. Ja katso, eräs niistä, jotka olivat Jeesuksen kanssa, ojensi kätensä, veti miekkansa ja iski ylimmäisen papin palvelijaa ja sivalsi häneltä pois korvan. Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho. V tomto případě můžeme vidět, že na místě původního výrazu je použito sloveso sivaltaa „useknout“ a pois se vyskytuje na pozici adverbia. Sloveso vieriä (Agricola používal tvar slovesa wieritää68) nese význam „otáčet“, „válet“. Př.: Mk 16,4 Ja quin he catzoit/ neit he Kiuen poiswieritettyn/ sille hen oli sange' swri. Ja katsahtaessaan ylös he näkivät kiven poisvieritetyksi; se oli näet hyvin suuri. Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký. Zde vidíme poměrně řídký případ využití prefigovaného tvaru slovesa i ve dnešní verzi Bible. Došlo pouze k ortografické a morfologické změně. Participium z Agricolovy verze textu bylo zachováno, ale došlo ke změně z genitivu na translativ.

67

ITKONEN, Erkki (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja,1. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517176929, str. 130 68

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 434 58

Tabulka četnosti výskytu 1/2 Pois

käydä

lähteä

ottaa

ryövätä

paeta

mennä

ajaa

hylkiä

Marek

2

3

5

1

2

10

3

2

Matouš

3

5

6

1

1

17

0

2

Tabulka četnosti výskytu 2/2 Pois

kieltää

hakata

viedä

vieriä

heittää

Marek

1

3

4

1

5

Matouš

0

5

2

0

5

3.4.7. Slovesa s prefixem sisälle Adverbium sisälle odpovídá českému překladu „dovnitř". Agricola toto adverbium používá na pozici slovesného prefixu a v tomto případě bude nejlepším možným překladem předložka „do“, předpona „ve-“ nebo dokonce „při-“. Význam slovesa mennä byl zmíněn jíž dříve, a to na straně 46. Př.: Mk 14,14. Ja cuhunga hen sisellemenepi/ sanocat Peren Isenelle/ Mestari käski sinulle sanoa/ Cussa ombi wieraste' hone/ iossa mine Opetuslasten cansa Päsieis Lamban söön? Ja mihin hän menee, sen talon isännälle sanokaa: 'Opettaja sanoo: Missä on minun vierashuoneeni, syödäkseni siinä pääsiäislampaan opetuslasteni kanssa?' A kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?‘ Zde autoři nového textu použili totožného slovesa jako Agricola, ovšem bez prefixu. V původním prefigovaném slovesu si ovšem můžeme povšimnout osobní koncovky připadající 3.osobě jednotného

59

čísla -pi. Tato koncovka je příznačná pro vývojově starší variantu jazyka a vyskytuje se v různých starších textech69, nejde tedy o tvar, který by používal pouze Agricola. Sloveso käydä již bylo přeloženo výše, na straně 47. Př.: Mk 11,11. Ja HERRA sisellekeui Jerusalemin/ ia Templijn/ ia quin hen caiki catzeli. Nin hen Echtona vloslexi Bethaniaan ninen Cahdentoistakymenen cansa. Ja hän kulki sisälle Jerusalemiin ja meni pyhäkköön; ja katseltuaan kaikkea hän lähti niiden kahdentoista kanssa Betaniaan, sillä aika oli jo myöhäinen. Ježíš vjel do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Po všem se rozhlédl, a poněvadž již bylo pozdě večer, odešel s Dvanácti do Betanie. V současné verzi textu stojí Agricolou využitý prefix použit jako adverbium, sloveso käydä bylo zaměněno za sloveso kulkea „jít“, „chodit“ Význam slovesa panna můžeme přeložit jako „položit“. Př.: Mk 12,43. Nin hen cutzui Opetuslapsens tygens ia sanoi heille/ Totisesta sanon mine teille/ että teme keuhe Leski pani enäme' wffriarkun/ quin caiki ne iotca sinne sisellepanit/ Ja hän kutsui opetuslapsensa tykönsä ja sanoi heille: "Totisesti minä sanon teille: tämä köyhä leski pani enemmän kuin kaikki muut, jotka panivat uhriarkkuun. Zavolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice. Jako ve spoustě příkladů výše, tak i zde došlo k vymizení předpony a autoři nového překladu použili sloveso pouze ve spojení se substantivem v illativu. Možné překlady slovesa tulla jsou zmíněny na straně 45. Př.: Mt 23,13. Mutta we teille Kiria'oppeneet/ ia phariseuset te Wlcokullatud/ että te * suliette Taiua' waldaku'nan Inhimiste' edeste/ sille ette te itze sisellemene/ eike te salli sisellemeneueisi siselletulla.

69

Virtuaalinen vanha kirjasuomi. Přehled staré finské literatury a gramatiky. Dostupné z www.helsinki.fi/vvks/aanne-_ja_muoto-oppi/verbin_finiittimuodoista/index.html 60

Mutta voi teitä, kirjanoppineet ja fariseukset, te ulkokullatut, kun suljette taivasten valtakunnan ihmisiltä! Sillä itse te ette mene sisälle, ettekä salli meneväisten sisälle mennä. Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít. Zde opět došlo k nahrazení slovesa jiným slovesem, zde mennä "jít". Původní prefix autoři novějšího textu použili jako adverbium. Slovesu tuoda můžeme v češtině přiřadit význam „přinést“

70

.

Př.: MK 6,27. Ja cochta lehetti Kuningas sinne Böuelins/ ia käski hene' päens siselletoda. Ja kohta kuningas lähetti henkivartijan ja käski tuoda Johanneksen pään. Proto poslal kata s příkazem přinést Janovu hlavu. V tomto případě se původní a současná verze opět liší pouze tím, že prefix z původního textu není v současné variantě nijak zapsán. Na rozdíl od finštiny, která používá různá slovesa viedä, tuoda a kantaa, čeština použije pouze modifikaci pomocí prefixů - „odnést", „přinést", „nést". Tabulka četnosti výskytu Sisälle

mennä

käydä

panna

tulla

tuoda

Marek

19

4

1

4

1

Matouš

7

1

0

1

0

3.4.8. Slovesa s prefixem tykö Předpona tykö byla dříve používána Agricolou ve tvarech tyge, tyghe, tyghönne. Jako takové označují 70

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 328 61

„pohyb k osobě, nebo k objektu náležícímu určité osobě.“71 Sloveso langeta může být do češtiny přeloženo jako „padat“. Př. Mt 6,33. Etziket ensin Jumala' waldaku'da/ ia hene' wa'hurscautta's/ ia nin nemet caiki teille tyghelangeuat/ Vaan etsikää ensin Jumalan valtakuntaa ja hänen vanhurskauttansa, niin myös kaikki tämä teille annetaan. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. V tomto případě opět vidíme, že v současné verzi je použito jiné sloveso antaa „dát“, které stojí na místě původního prefigovaného slovesa. Tabulka četnosti výskytu Tykö

langeta

Marek

0

Matouš

1

3.4.9. Slovesa s prefixem vastaan Předpona vastaan je odvozena od základu vasta- , tedy v překladu „nový“, „první“ či „proti“. Předpona vastaan má význam „udělat něco na oplátku za určitou činnost“.

72

Sloveso ruveta je možno vysvětlit jako „začít,“či „ přijmout“. Př.: Mt 10,14 Ja cussa eikengen teite wastanrupee/ eike cwle teiden sanoian/ nin wlgosmenget nijstä hooneist/ tadica sijte caupungist/ Ja * pudhistakat tommu teiden ialghoistanna. 71

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 344 72

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 416 62

Ja missä teitä ei oteta vastaan eikä teidän sanojanne kuulla, lähtekää pois siitä talosta tai siitä kaupungista ja pudistakaa tomu jaloistanne. A když vás někdo nepřijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjděte ven z toho domu nebo města a setřeste prach svých nohou. V obou variantách je použito jiné sloveso, v současné verzi tentokrát ottaa „vzít“. Původní prefix byl v současném textu použit jako adverbium. Tabulka četnosti výskytu vastaan

ruveta

Marek

2

Matouš

1

3.4.10. Slovesa s prefixem ulos Adverbium ulos užíval Agricola v několika zápisech, např. vlos nebo wlos. Nicméně zůstal zachován význam „vně“, „venku“ nebo „bez“.73 V této kapitole je nejpočetnějším případem při srovnávání finských textů ten, kdy autoři novějšího textu použili stejné sloveso jako Agricola, ale na rozdíl od něj už nepoužívají prefix. Ten se v těchto případech v textu nepromítne ani jako adjektivum. Sloveso lähettää má v českém jazyce protějšek „poslat“74. Př.: MR 3,14 Ja hen sääsi ne Caxitoistakymende oleman henen tykenens/ ia että hen heite vloslehetteis sarnaman/ Niin hän asetti kaksitoista olemaan kanssansa ja lähettääksensä heidät saarnaamaan. Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal kázat. Sloveso ojentaa bylo Agricolou zapisováno jako oieta, s významem „narovnat“, „srovnat“,

73

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 370 74

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127,str. 122 63

„natáhnout“.75 Př.: Mk 3,5. Nin hen heidhen pälens catzoi wihaisesta/ ia oli murehesans heiden Sydhemens sockiudhen ylitze/ Ja sanoi Inhimiselle/ Ulosoienna sinun Kätes. Ja hen oiensi/ Ja se Käsi tuli henen teruexi/ ninquin toinen. Silloin hän katsahtaen ympärilleen loi vihassa silmänsä heihin, murheellisena heidän sydämensä paatumuksesta, ja sanoi sille miehelle: "Ojenna kätesi." Ja hän ojensi, ja hänen kätensä tuli jälleen terveeksi. Tu se po nich rozhlédl s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu člověku: „Zvedni ruku!“ Zvedl ji, a jeho ruka byla zase zdravá. Sloveso ottaa – viz str. 60. Př.: Mt 7,5. Sine vlcocullattu/ heite ensin hirsi vlgos sinun silmestes/ ia sijtte catzo quingas wlosotaisit raiskan sinun welies silmest. Sinä ulkokullattu, ota ensin malka omasta silmästäsi, ja sitten sinä näet ottaa rikan veljesi silmästä. Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra. Sloveso kutsua viz výše str. 49. Př.: Mk 3,31 Ja tulit henen Eitens ia Weliense/ ia vlcona seisoit/ lehetit henen tygens/ iotca henen piti vloscutzuman. Ja hänen äitinsä ja veljensä tulivat, seisahtuivat ulkopuolelle ja lähettivät hänen luoksensa kutsumaan häntä. Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel.

V případě slovesa valita můžeme v českém překladu použít sloveso „vybrat“. Př.: Mk 13,22 Sille että wäret Christuset ylesnouseuat ia falskit Prophetat iotca merckie ia tunnustechti tekeuet/ ette 75

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127,str. 262 64

he mös ne vloswalitudh petteuet/ ios se taidhais olla. Sillä vääriä kristuksia ja vääriä profeettoja nousee, ja he tekevät tunnustekoja ja ihmeitä, eksyttääkseen, jos mahdollista, valitut. Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné.

Sloveso vuodattaa můžeme do českého jazyka přeložit jako „řinout se“, „lít“, „téci“.76 Př.: Mk 14,24 Ja hen sanoi heille/ Teme on minun weren/ sen vden Testamentin/ ioca monen edhest vloswodhatetan. Ja hän sanoi heille: "Tämä on minun vereni, liiton veri, joka vuodatetaan monen edestä. A řekl jim: „Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.

Při překladu slovesa vetää můžeme použít českých protějšků „táhnout“, „vláčet“. Př.: Mk 14,47. Nin yxi nijste iotca tykene seisoit vlosweti Mieckans/ ia löi sen ylimeisen Papin paluelia/ ia poishackasi henen coruans. Mutta eräs niistä, jotka lähellä seisoivat, veti miekkansa, iski ylimmäisen papin palvelijaa ja sivalsi häneltä pois korvan. Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho. V dalších případech se budou objevovat ukázky, ve kterých je současný zápis textu odlišný – například dojde k použití rozdílného slovesa či adverbia. Jak přeložit sloveso käydä bylo vysvětleno již na straně 47. Př.: Mk 6, 54. Ja quin he vloskeuit Hahdesta cochta he tunsit henen/ Ja heidän noustessaan venheestä kansa heti tunsi hänet; 76

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 476 65

Jakmile vystoupili z lodi, hned lidé Ježíše poznali. V tomto případě nezůstal zachován ani prefix ani původní sloveso, které bylo nahrazeno slovesem nousta „vstát“. Sloveso lähteä můžeme přeložit jako „odejít“. Př.: MR 5,8 Nin hen sanoi henelle/ Uloslehdhe sine Sastainen Hengi Inhimisest. Illä hän oli sanomaisillaan sille: "Lähde ulos miehestä, sinä saastainen henki." Ježíš mu totiž řekl: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“ V tomto případě jsou si obě finské varianty textu neobvykle podobné díky tomu, že současní autoři použili totožného slovesa a původní prefix v této ukázce vystupuje jako adverbium. Význam slovesa mennä vysvětlen na straně 46. Př.: Mk 5,13 Ja cochta Iesus salli heiden. Ja ne sastaiset Henget vlosmenit/ ia sikain sisellemenit. Ja se Lauma söxihin cohdastans merehen. Ja oli heite Lehes caxi tuhatta/ Ja läkehdyit merehen. Ja hän antoi niille luvan. Niin saastaiset henget lähtivät miehestä ja menivät sikoihin. Silloin lauma, noin kaksituhatta sikaa, syöksyi jyrkännettä alas järveen; ja ne hukkuivat järveen. On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů; a stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo. Bylo jich na dva tisíce. I v tomto případě autoři novějšího textu sáhli po odlišném slovese než Agricola, který onomu slovesu ještě přidal prefix. Budeme-li chtít přeložit do češtiny sloveso toimittaa, použijeme české ekvivalenty „doručit“, „přinést“.77 Př.: Mk 4,34 Mutta ilman werdauxita ei hen miten heille puhunut/ waan erinens hen caiki Opetuslapsillens vlgostoimitti .

77

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 304 66

Ja ilman vertausta hän ei puhunut heille. Mutta opetuslapsillensa hän selitti kaikki, kun he olivat yksikseen. Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům všecko vykládal. I v tomto případě se setkáváme s jevem, kdy je původní výraz ponechán pouze v Agricolově variantě textu a novější překlad sáhl po slovesu selittää „vysvětlit“, „vyložit“.

Sloveso heittää bylo vysvětleno na str. 51. Př.: Mk 12,8 Ja he temmasit henen ia tapoit/ Ja vlosheitit henen Winatarhast. Ja he ottivat hänet kiinni, tappoivat ja heittivät hänet ulos viinitarhasta. A chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice. V tomto případě došlo k použití téhož slovesa a postavení prefixu na pozici adverbia. Sloveso ajaa viz výše, str. 54. Př.: Mk 9,28. Ja quin hen oli honesen sisellemennyt/ kysyit henen Opetuslapsens henelde erinens/ Mixei me woinuet hende vlosaija? Ja kun Jeesus oli mennyt huoneeseen, niin hänen opetuslapsensa kysyivät häneltä eriksensä: "Miksi emme me voineet ajaa sitä ulos?" Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“ Jako v mnoha dalších případech, tak i zde autoři novějšího textu sáhli po tomtéž slovesu, které je zapsáno v původní verzi. Agricolův prefix ulos je zde adverbiem. Sloveso viedä viz str. 54. Př.: Mk 15,20 Ja quin he olit henen pilcanuet/ rijsuit he henelde sen purpuran waatten/ ia pughetit henen omin waattehins/ Ja vlosweit henen Ristinnaulitta. Ja kun he olivat häntä pilkanneet, riisuivat he häneltä purppuravaipan ja pukivat hänet hänen omiin vaatteisiinsa. Ja he veivät hänet pois, ristiinnaulitakseen hänet. Když se mu dost naposmívali, svlékli mu purpurový plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. Pak ho vedli 67

ven, aby ho ukřižovali. Zde se dostáváme k ne tolik běžnému případu, v němž je v současné verzi použito totéž sloveso jako v Agricolově zápisu, prefix je vypuštěn a v současné verzi je zapsáno odlišné adverbium, zde konkrétně pois „pryč“. Tabulka četnosti výskytu 1/2 ulos

käydä

lähteä

lähettää

mennä

ottaa

toimittaa

heittää

ajaa

Marek

5

12

4

13

0

1

1

12

Matouš

2

0

0

0

1

0

0

0

Tabulka četnosti výskytu 2/2 ulos

ojentaa

kutsua

valita

vuodattaa

vetää

viedä

Marek

1

1

4

1

1

2

Matouš

0

0

0

0

0

0

3.4.11. Slovesa s prefixem ylös Předpona ylös, kterou Agricola zapisoval ve formě yles, můžeme do češtiny přeložit jako „nad“, stejně tak jako předponu ylen a ylitse.78 78

KULONEN, Ulla -Maija (2000): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja, 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177127, str. 490 68

V této kapitole se budeme setkávat s trendem, kdy na místech sloves pohybu s prefixem ylös bude v současném textu zapsáno pouze sloveso nousta „vstát“. Jedná se například o ukázky obsahující sloveso astua „vejít“ (Mt 3,16), kasvaa „růst“ (Mt 13,7), kohentaa „zlepšovat“ (Mr 1,31), puhjeta „propuknout“ (Mk 4,8). Tyto příklady uvádíme zde: Př.: Mt 3,16. Ja cosca Iesus castettu oli/ ylesastui hen cochta wedhestä. Ja catzo/ nin Taiuat aukenit henel/ ia hen näki Jumalan Hengen alasastuuan ninquin Mettisen/ ia tuleuan henen pälens. Kun Jeesus oli kastettu, nousi hän kohta vedestä, ja katso, taivaat aukenivat, ja hän näki Jumalan Hengen tulevan alas niinkuin kyyhkysen ja laskeutuvan hänen päällensä. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. Př.: Mt 13,7. Mutamat la'gesit oriantappuroihin/ ia oria'tappurat yleskaswoit/ ia läkehytit heiden. Toiset taas putosivat orjantappuroihin, ja orjantappurat nousivat ja tukahuttivat ne Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je. Př.: Mr 1,31. Ja hen edeskeui ia yleskohensi hene'/ ia rupesi hene' käteens/ ia sillens Wilutauti ietti henen/ ia hen palueli heite. Ja hän meni hänen luoksensa ja nosti hänet ylös, tarttuen hänen käteensä; ja kuume lähti hänestä, ja hän palveli heitä. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala. Př.: Mk 4,6. Coska nyt Auringo ylescoitti/ nin se poudhittijn/ ia sille ettei hen ollut iwrdunut/ nin se quiuettijn. Mutta auringon noustua se paahtui, ja kun sillä ei ollut juurta, niin se kuivettui. Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.

69

Př.: Mk 4,8. Ja mwtamat langesit hyuen mahan/ ia se cannoi hedhelmen/ ioca ylespuhckesi ia casuoi. Ja mwtamat edhestoit colmenkymenkerdhaiset/ ia mwtamat cwsikymenkerdhaiset/ ia mwtamat sadhankerdhaiset/ Ja osa putosi hyvään maahan; ja se nousi oraalle, kasvoi ja antoi sadon ja kantoi kolmeenkymmeneen ja kuuteenkymmeneen ja sataan jyvään asti." A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný.“ Opět se dostáváme k příkladu, kdy novější překlad používá stejné sloveso bez předpony. Sloveso nousta je možné přeložit jako „vstát“. Př.: Mt 8,15. Nin hen rupeis sen käten/ ia wilutauti lowuij heneste. Ja hen ylesnousi ia palueli heite. Niin hän koski tämän käteen, ja kuume lähti hänestä; ja hän nousi ja palveli häntä. Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho. I zde vidíme, že v současném textu překladatelé zvolili totéž sloveso jako Agricola, nicméně předpona k tomuto slovesu je uvedena pouze ve starším textu. Sloveso ottaa bylo zapsáno již na str. 12. Př.: Mt 16,9. Ettekö wiele ymmerdhe? Taicka eikö te muista nite wijtte leipe/ ia wijtte tuhatta inhemiste/ ia mittoman korgia te ylesotitta? Ettekö vielä käsitä? Ja ettekö muista niitä viittä leipää viidelletuhannelle ja kuinka monta vakallista otitte talteen, Ještě nerozumíte ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik košů jste sebrali? V současném překladu je použito fráze ottaa talteen „vzít do úschovy“. Sloveso antaa lze do češtiny přeložit jako „dát“. Př.: Mk 15,37. Mutta IESUS hwti swrella änelle/ ia ylesa'noi Henge's Mutta Jeesus huusi suurella äänellä ja antoi henkensä.

70

Ale Ježíš vydal mocný hlas a skonal. Stejně jako v předchozím případě, tak i v této ukázce vidíme, že v současné verzi již nebyla předpona použita a zůstala konzervována pouze v Agricolově textu. Budeme–li překládat sloveso herättää do češtiny, použijeme výrazu „vzbudit". Př.: Mt 11,5 Sokiat saauat nägöns/ Onduuat keuuet/ Spitaliset puhdistetan/ ia Cwroit cwleuat/ ia Colluet ylesheräteten/ ia nijlle kieuhille sarnatan Euangelium/ sokeat saavat näkönsä, ja rammat kävelevät, pitaliset puhdistuvat, ja kuurot kuulevat, ja kuolleet herätetään, ja köyhille julistetaan evankeliumia. Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. Sloveso rakentaa můžeme jednoduše přeložit jako „stavět“. Př.: Mt 26,61. Teme on sanonut/ Mine woin mahanricko Jumalan Templin ia colmena peiuen sen ylesrakenda. "Tämä on sanonut: 'Minä voin hajottaa maahan Jumalan temppelin ja kolmessa päivässä sen rakentaa.'" a vypovídali: „On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět.“ Ani zde nehrál původní Agricolův zápis pro současnou verzi textu velkou roli a použili pouze samotné sloveso. Pro sloveso syödä existuje v češtině ekvivalent „jíst“. Př.: Mk 12,40. Jotca ylessöuet Leskein hooneet/ ia edhesweteuet pitket Rucouxet. Neme samat saauat site raskaman cadhotuxen. Noita, jotka syövät leskien huoneet ja näön vuoksi pitävät pitkiä rukouksia; he saavat sitä kovemman tuomion." Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí. Ty postihne tím přísnější soud.“ Pro sloveso sytyttää můžeme v češtině uvést protějšek „zapálit“.

71

Př.: Mt 5,15. Eike mös he ylessytyte kyntelete/ ia pane wacan ala/ mutta kynttelialghan päle/ walghaseman caikillen nijlle'/ iotca hoones ouat. Eikä lamppua sytytetä ja panna vakan alle, vaan lampunjalkaan, ja niin se loistaa kaikille huoneessa oleville. A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. V následujících ukázkách opět uvádíme příklady, ve kterých se varianty finských zápisů liší výrazněji. Sloveso mennä viz str. 46. Př.: MR 10,33 Catzo/ me ylesmene'me Jerusalemijn/ ia Inhimisen Poica ylenannetaan Pappein Pämiehille ia Kirianoppenuille. Ja he domitzeuat henen colemaha'/ ia he ylenandauat henen pacanoille/ Katso, me menemme ylös Jerusalemiin, ja Ihmisen Poika annetaan ylipappien ja kirjanoppineitten käsiin, ja he tuomitsevat hänet kuolemaan ja antavat hänet pakanain käsiin; Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům. V tomto případě se opět vracíme k modelu, kdy jsou v současném textu zapsány obě části prefigovaného slovesa, ovšem rozdělené a ve formě, kdy se prefix stává adverbiem. Pro sloveso karata najdeme ve slovníku možný překlad „skákat“. Př.: Mt 21,21. Yleskargha/ ia heite sinus mereen/ nin se tapactuis. Kohoa ja heittäydy mereen', niin se tapahtuisi. ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – stane se to. Ani zde se autoři příliš neinspirovali původním textem, a proto v současné verzi textu najdeme sloveso kohota „čnít“. Zde můžeme uvést jako překlad slovesa katsoa „vidět“. Př.: Mt 14,19. Ja otti nee wisi leipe/ ia caxi cala/ Ylescatzatti Taiuasen/ kijtti Jumala/ murssi ia annoi ne leiuet Opetuslapsillens/ ia Opetuslapset annoit ne Canssalle/

72

Ja hän käski kansan asettua ruohikkoon, otti ne viisi leipää ja kaksi kalaa, katsoi ylös taivaaseen ja siunasi, mursi ja antoi leivät opetuslapsillensa, ja opetuslapset antoivat kansalle. Poručil, aby se zástupy rozsadily po trávě. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům. Prefigované sloveso je v tomto případě jednoduše rozděleno a předpona je opět zachována jako adverbium.

Sloveso revittää můžeme přeložit jako „vykroutit“. Př.: Mt 15,13 Mutta hen wastasi ia sanoi/ Jocainen istutos/ iota ei minun Taiualinen Isen istuttanut pite iurinens ylesreuittemen. Mutta hän vastasi ja sanoi: "Jokainen istutus, jota minun taivaallinen Isäni ei ole istuttanut, on juurineen revittävä pois. Ale on jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna. V tomto případě je v současném textu použito totéž sloveso ve spojení s adverbiem pois „pryč“. Tabulka četnosti výskytu 1/2 Ylös

astua

antaa

herätä

mennä

otta

kohenta

Marek

2

1

2

3

4

1

Matouš

5

1

3

0

4

0

Tabulka četnosti výskytu 2/2 Ylös

karata

kasvaa

koittaa

puhjeta

katsoa

syödä

rakentaa

sytyttää

revittää

73

Marek

1

2

1

1

1

1

2

0

0

Matouš

1

1

0

0

0

2

3

1

1

Význam slovesa katsoa byl zaznamenán již výše, viz str. 68. Př.: Mk 6,4. Mutta IESUS sanoi heille/ Ei ole Propheta ylencatzottu waa' henen Isense maalla/ ia langoins seasa/ ia omas perehesens. Niin Jeesus sanoi heille: "Ei ole profeetta halveksittu muualla kuin kotikaupungissaan ja sukulaistensa kesken ja kodissaan." Tu jim Ježíš řekl: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě.“ V tomto případě autoři současného textu použili participium odvozené od slovesa halveksia „opovrhovat“. Sloveso antaa je vysvětleno již na straně 66. Př. Mt 18,34. Ja henen Herrans wihastui/ ia ylenannoi henen böueleille/ sihenasti että hen maxais caiki mite hen oli henelle welca. Ja hänen herransa vihastui ja antoi hänet vanginvartijain käsiin, kunnes hän maksaisi kaiken, minkä oli hänelle velkaa. A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. I tato ukázka bude patřit mezi širokou skupinu příkladů, ve kterých je v současné verzi použito totožné sloveso bez prefixu. Tabulka četnosti výskytu Ylen

katsoa

antaa

Marek

2

14

Matouš

8

14

Překlad slovesa mennä byl vysvětlen již na straně 46. Př.: Mk 5,21 74

Ja quin IEsus taas ylitzemeni Hahdella toiseen rantaan/ cokounsi palio Canssa henen tygens/ ia oli lesse merta. Kun Jeesus oli venheellä kulkenut takaisin toiselle puolelle, kokoontui paljon kansaa hänen luoksensa, ja hän oli järven rannalla. Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu a byl ještě na břehu moře, shromáždil se k němu velký zástup. Tento příklad se zařadí do skupiny, kdy je na místě prefigovaného slovesa Agricolova textu zapsáno odlišné sloveso, v tomto případě konkrétně sloveso kulkea „jít", „chodit“. Sloveso käydä bylo zapsáno již na straně 47. Př.: Mt 5,20 Sille mine sanon teille/ Ellei teiden wanhurscaudhen ylitzekieu enämin quin nijnen kirijan oppenutten/ ia Phariseusten/ ette te woij siselkieudhe Taiuan waldakundan. Sillä minä sanon teille: ellei teidän vanhurskautenne ole paljoa suurempi kuin kirjanoppineiden ja fariseusten, niin te ette pääse taivasten valtakuntaan. Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského. I zde stojí na místě původního prefigovaného slovesa výraz složený z odlišného slovesa olla - „být“ a adjektiva suurempi - „větší“, které jsou pro přirozený jazyk přípustnější. Tabulka četnosti výskytu Ylitse

mennä

käydä

Marek

2

0

Matouš

1

1

3.4.12.Slovesa s prefixem ympäri(n) 75

Adverbium ympäri Agricola ve svých textech používá jako předponu s významem „kolem", „dokola".79 Význam slovesa katsoa je zaznamenán na straně 68. Př.: Mk 5,32 Ja hen ymberinscatzoi/ että hen näkis sen/ ioca sen teki. Mutta hän katseli ympärilleen nähdäksensä, kuka sen oli tehnyt. On se však rozhlížel, aby našel tu, která to učinila. Zde je v současném překladu místo slovesa katsoa použito sloveso katsella. K němu patří adverbium ympärilleen ve významu „rozkoukat se“. Sloveso vaeltaa nese v češtině význam „jet", „courat se“. Př.: Mk 6,6. Ja imechteli heiden epeuskoans. Ja hen ymberinswaelsi caickikäsin Kyläin cautta opettade'. Ja hän ihmetteli heidän epäuskoansa. Ja hän vaelsi ympäristössä, kulkien kylästä kylään, ja opetti A podivil se jejich nevěře. Obcházel pak okolní vesnice a učil. Zde autoři novějšího překladu používají pouze samotné sloveso bez prefixu. Místo něj však v novějším finském textu najdeme substantivum ympäristö „okolí“, které odvozeno od téhož kmene jako adverbium ympäri. Sloveso varjota můžeme přeložit jako „stínit“. Př.: Mt 17,5 Wiele henen puhuesans/ catzo/ walkia pilui ymberiwarios heiden. Ja catzo/ ääni piluest sanoi/ Teme on minun racas Poican/ iossa minulle on hyue soosijo/ Cwlcat hende. Hänen vielä puhuessaan, katso, heidät varjosi valoisa pilvi; ja katso, pilvestä kuului ääni, joka sanoi: "Tämä on minun rakas Poikani, johon minä olen mielistynyt; kuulkaa häntä." Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: „To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte.“ V současném překladu bylo použito pouze samotné sloveso. 79

KULONEN, Ulla -Maija (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja. 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, ISBN 9517177119, s. 389 76

Tabulka četnosti výskytu ympäri(n)

katsoa

vaeltaa

varjota

Marek

4

1

0

Matouš

0

1

1

77

Závěr Cílem této práce bylo ukázat, jaké složené výrazy Agricola používal a jaká slova jsou použita v překladu téhož textu mladšího data, na místě jeho složených slov. Díky práci se slovníky byly také vysvětleny některé zvláštnosti, týkající se změny významů těchto výrazů, který se za čtyři staletí posunul do jiné roviny, např. slovo viina - u Agricoly neslo význam „víno", dnes však znamená „destilát". Budeme -li hovořit o samotných složených výrazech, nedojdeme ke komplexnímu závěru, co se týče výrazů, které je v novějším textu nahradily. S jistotou můžeme pouze říci, že tvrzení vyjadřující názor, že Agricola používal více složených výrazů, než je uvedeno v současném textu, je pravdivé. Při bližším pohledu můžeme také konstatovat, že skupinou, která si nejméně zachovala svou původní četnost, jsou prefigovaná slovesa. Stalo se tak právě z toho důvodu, že byla do finštiny svým způsobem zavlečena. U dalších skupin složených slov, tedy substantiv, adjektiv a sloves není prakticky možné utvořit si takto generalizovaný úsudek, neboť právě zde docházelo ke mnoha změnám různých druhů. Nejvýraznější změnou bylo například použití derivovaného slova na místě původního složeného výrazu (kalastaja - kalamies, murhamies -murhaaja); dále použití odlišného slova, než bylo použito Agricolou (yksinkertainen - terve, ajastaika- vuosi); nebo nahrazení jen části původního výrazu (heikkouskoinen - vähäuskoinen, riitaveli - riitapuoli). Ze zdrojů použitých pro tuto práci podává nejkomplexnější informace Iso suomen kielioppi, ale pouze co se týče obecných a teoretických informací. Dalším významným zdrojem byla kniha Agricolan aika, v níž se pojednává o většině skupin složených výrazů. Nicméně i zde se autorka zaměřuje pouze na vybraná slova a obecných informací poskytuje poskrovnu. Další prameny byly velmi specializované a vždy pojednávaly pouze o určité skupině složených slov. Zajímavým tématem další práce by mohlo být srovnání s překlady Bible, které vznikly mezi těmito dvěma, tedy překlady z 17. -20. století, pozorovat a vyhodnotit trendy v používání složených slov a následně podat ucelený obraz těchto změn. Omezení námi zvoleného postupu spočívá v tom, že sledujeme pouze část Agricolových překladů, na základě kterých můžeme demonstrovat použití složených výrazů právě v těchto konkrétních textech, ale nemůžeme z těchto příkladů vyvodit žádné obecně platné tvrzení o Agricolou používaném jazyce. Dalším úskalím jsou možné chyby, které mohly být zahrnuty do textu při jeho sázení. Mohla tak vzniknout slova, která nebyla záměrně zapsána dohromady. Kde je zápis dohromady 78

chybou a kde záměrem není snadné určit, protože v Agricolově době neexistovaly konvence stanovující pravidla zápisu. Věříme, že by tato práce by mohla podnítit zájem o studium historické finštiny a vytvoření si představy o jejím používání.

79

Použité zkratky V textu jsou použity zkratky běžné pro citování z biblických pramenů: Mt - Matoušovo evangelium Mk - Markovo evangelium Mt 1, 24 : kde první číslo označuje kapitolu a druhé verš použitého evangelia. Finská slova jsou v textu odlišena kurzívou, jejich české překlady jsou uvedeny v uvozovkách. A -a/ä, O-o/ö: přední či zadní vokál, v případě, že se může zápis lišit, aby byla zachována vokalická harmonie

80

Použitá literatura Primární literatura AGRICOLA, Mikael (1548): Se wsi testamenti. Online text. Dostupné www.finbible.fi

ČESKÁBIBLICKÁ SPOLEČNOST (2007): Český ekumenický překlad.13.vydání, Česká biblická společnost, Praha, s.1387, ISBN 978-80-85810-59-2

KIRKON SISÄLÄHTYSSEURA, SUOMEN PILPIASEURA (1938): Pyhä Raamattu. Online text. Dostupné z www.finbible.fi

Sekundární literatura BUJNÁK, Pavel (1928): Praefixa verbalia v jazykoch ugrofinských a zvláště maďarskom. Filosofická fakulta university Karlovy, Praha, s.389

HAAKANA, Viljami: Syöpä ja muita homonyymejä. Kotimaisten kielten keskus (online),2010 Dostupné z: http://www.kotus.fi/?5545_m=7665&s=3285

HAKULINEN, Auli. Iso suomen kielioppi. [online]. Kotimaisten kielten tutkimuskeskus. Dostupné z: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php HAUSER, Přemysl (1980): Nauka o slovní zásobě. 1.vydání ve Státním pedagogickém nakladatelství, Praha, s.196

HEININEN, Simo (2007): Mikael Agricola – Elämä ja teokset. 1.-2. vydání v Edita, Helsinki, s. 399 ISBN 978-951-37_4869-2

HÄKKINEN, Kaisa JA VAITTINEN, Tanja(2007): Agricolan aika. BTJ Kustannus, Helsinki , s.266 ISBN 978-951-692-682-0

KORPELAN, Jukka: Lyhenteet ja tunnukset. Tamperen teknillinen yliopisto online, 2014 81

Dostupné z: https://www.cs.tut.fi/~jkorpela/kielenopas/5.5.html

MUOLA, Timo: RaamattuNet.(online). Dostupné z http://www.lukio.palkane.fi/raamattunet/agricola.html

RAPOLA, Martti (1969): Vanha Kirjasuomi. 3.vydání v Tampereen Kirjapaito- Osakeyhtiö, Tampere, s.129

SAVOLAINEN, Erkki: Yhdystaminen. Finn Lectura [online]. 2001, Dostupné z: http://www.finnlectura.fi/verkkosuomi/Morfologia/sivu271.htm

VAITTINEN, Tanja: Mikael Agricolan teosten yhdysadjektiivit. Virittäjä online, 2007, Dostupné z http://www.kotikielenseura.fi/virittaja/hakemistot/jutut/2007_523.pdf

VAULA, Sari: Lomamatkaillaanko Keski-Eurooppaan. Kotimaisten kielten keskus (online),2009 Dostupné z: http://www.kotus.fi/index.phtml?s=3204

ZIKOVÁ, Magdalena: Substantivní neologismy a jejich parasystémový charakter. Naše řeč (online),2001 Dostupné z:

Virtuaalinen vanha kirjasuomi. Přehled staré finské literatury a gramatiky. Dostupné z www.helsinki.fi/vvks/aanne-_ja_muoto-oppi/verbin_finiittimuodoista/index.html

Stránky organizace Pipliaseura. Online. Dostupné z www.piplia.fi/raamattu/raamattu-suomessa/kaannostyosuomessa/

Slovníky Česko-finský slovník. Online slovník. Dostupné z www.slovniky.lingea.cz Suomi sanakirja. Online slovník. Dostupné z www.suomisanakirja.fi

82

Lyhenneluettelo. Online seznam zkratek. Dostupné z

www.kotus.fi

Bab.la. Dictionary. Online slovník. Dostupné z www. en.bab.la/dictionary

ITKONEN, Erkki (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja.1. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, s. 486 ISBN 9517176929

KULONEN,Ulla - Maija (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja. 2. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, s. 470 ISBN 9517177119

KULONEN, Ulla -Maija (2001): Suomen sanojen alkuperä: ehtymologinen sanakirja. 3. díl, 2.vydání, Helsinki, Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, s. 503 ISBN 9517177119

83