Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav evropské etnologie
Bakalářská diplomová práce
2010
Radka Šandová 1
Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav evropské etnologie Etnologie
Radka Šandová
Náhled do života ukrajinské rodiny v Brně Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Roman Doušek, Ph.D.
2010
2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………….. Podpis autora práce
3
Poděkování Děkuji vedoucímu práce PhDr. Romanu Douškovi, Ph.D. za podnětné rady, které mi poskytl při psaní bakalářské práce. 4
5
Obsah Úvod ..................................................................................................................................................... 8 Téma a cíl práce ............................................................................................................................... 8 Metody výzkumu ........................................................................................................................... 10 Dosavadní literatura týkající se této problematiky ........................................................................ 11 Představení zkoumané rodiny a její historie ...................................................................................... 12 Příčiny odchodu z Ukrajiny ........................................................................................................... 14 Faktory, které ovlivnily výběr České republiky ............................................................................. 14 První roky strávené v České republice........................................................................................... 16 Strava ................................................................................................................................................. 17 Oslavy ............................................................................................................................................ 17 Advent ............................................................................................................................................ 17 Štědrý večer.................................................................................................................................... 18 Silvestr ........................................................................................................................................... 18 Velikonoce...................................................................................................................................... 19 Dětská narozeninová oslava ........................................................................................................... 19 Všední den...................................................................................................................................... 20 Svačina ........................................................................................................................................... 20 Snídaně ........................................................................................................................................... 20 Oběd a večeře ................................................................................................................................. 20 Výzdoba ............................................................................................................................................. 22 Vánoce ........................................................................................................................................... 22 Velikonoce...................................................................................................................................... 22 Dětská narozeninová oslava ........................................................................................................... 23 Volný čas, koníčky, záliby.................................................................................................................. 24 Trávení volného času o víkendu .................................................................................................... 25 Denní program všedního dne ............................................................................................................. 26 Kontakty s rodinou a přáteli z Ukrajiny ............................................................................................. 27 Kontakty s Ukrajinci a Rusy ţijícími v Brně ..................................................................................... 28 Oslava svátků ..................................................................................................................................... 29 Dětská narozeninová oslava ........................................................................................................... 29 Advent ............................................................................................................................................ 29 Mikulášská nadílka ........................................................................................................................ 29 Velikonoce...................................................................................................................................... 30 Štědrý večer.................................................................................................................................... 30 Silvestr ........................................................................................................................................... 30 Závěr .................................................................................................................................................. 32 6
Seznam pouţité literatury................................................................................................................... 34 Internetové zdroje .............................................................................................................................. 35 Soupis respondentů ............................................................................................................................ 36 Vasilij Ivanov ................................................................................................................................. 36 Světlana Ivanová ............................................................................................................................ 36 Helena Ivanová .............................................................................................................................. 36 Taťána Ivanová............................................................................................................................... 36 Marek Ivanov ................................................................................................................................. 36 Seznam příloh .................................................................................................................................... 37
7
Úvod Téma a cíl práce V dnešní době na prahu 21. století je potkávání cizinců v České republice denním jevem. Příslušníci národů evropských či mimoevropských k nám přijíţdějí z mnoha důvodů. Nutí je k tomu nepříznivé poměry v zemích původu, ať uţ jsou to podmínky politické, sociální či ekonomické. Někteří z nově příchozích se mají v úmyslu se v České republice usadit. Tito lidé přijíţdí obvykle s celou rodinou a snaţí se integrovat do české společnosti. Jsou to ţadatelé o trvalý pobyt či přímo ţádají o české státní občanství. Předmětem výzkumu předkládané bakalářské diplomové práce je ukrajinská rodina, která v naší zemi ţije jiţ několik let a snaţí se integrovat do majoritní společnosti. První záznamy o přítomnosti Ukrajinců v českých zemích můţeme zachytit jiţ z 16. a 17. století. Šlo především o studenty vysokých škol, kteří jsou v tomto období nositeli ukrajinskočeskoslovenských styků. S připojením Haliče a Bukoviny k Rakousko-Uhersku v 19. století přišli na naše území jak zástupci inteligence, tak i horníci či sezonní dělníci. Přítomnost ukrajinského etnika na území Slovenska a rozmach československo-ukrajinských vztahů je patrný v době národního obrození, kdy se o nich zmiňuje Josef Dobrovský. V době národního obrození nastal intenzivní zájem českých i slovenských badatelů o Ukrajinu, ukrajinský lid, jeho dějiny, jazyk a folklor.1 Počátkem 20. století se vypravila část studentů ze lvovské univerzity dostudovat do Prahy, kde jim byly poskytnuty svobodnější podmínky pro studium.2 Další početnou skupinu Ukrajinců, přicházejících do českých zemí tvořili dělníci, kteří pracovali v uhelných dolech. V důsledku pracovních a intelektuálních zájmů těchto skupin nejvíce Ukrajinců ţilo v Praze a Moravské Ostravě.3 Počty Ukrajinců se rapidně zvýšily ve dvacátých letech 20. století důsledkem ukrajinského neúspěšného boje za nezávislost. Nejdříve dorazili ukrajinští vojáci, později je následovali státní úředníci, spisovatelé, umělci, novináři a vědci. Většina příslušníků této rozsáhlé vlny emigrace se z důvodu nepříznivých politických poměrů na Ukrajině jiţ nikdy nevrátila domů. Část těchto emigrantů postupně získala československé státní občanství a integrovala se do československé společnosti. Tento jev se týkal i obyvatel meziválečné Podkarpatské Rusi, kteří se stali roku 1919 československými občany. V průběhu druhé světové války přišli na území ČSR političtí uprchlíci, kteří utekli před stalinským reţimem.4 Po skončení druhé světové války došlo k velké migrační vlně z Podkarpatské Rusi, která byla přičleněna k Sovětskému svazu. Podle československo-ukrajinské dohody, mohli českoslovenští občané, kteří měli trvalé bydliště na území 1
Hrozienčik, J.: Z dejín Československo – ukrajinských vzťahov. Slovanské štúdie 1. Bratislava 1957, s. 18–21. Tamtéţ, s. 22. 3 Tamtéţ, s. 23. 4 Zylinskyj, B. – Kočík, R.: Ukrajinci v České republice. In: Šišková, T. (ed.): Menšiny a migranti v České republice. My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha 2001, s. 81–83. 2
8
Podkarpatské Rusi, získat od 1. dubna 1946 československé státní občanství a přestěhovat se do Československa.5 Následný nástup komunistického reţimu k moci potlačil moţnost volně cestovat. Ukrajinský spolkový ţivot byl značně utlumen. V českých zemích byl ze strany komunistického reţimu vyvíjen tlak na asimilaci Ukrajinců. Doba rušení ukrajinských spolků a škol se stala osudnou i pro Ukrajinské muzeum, a dokonce i pro levicově orientovaný spolek Osvita. Osvětová a kulturní činnost těchto organizací suploval ukrajinský pěvecký sbor, ke kterému se následně přidala i taneční skupina. Ke zmírnění této vypjaté situace přispělo Praţské jaro. Následná normalizace však byla nejhorším obdobím pro ukrajinskou spolkovou činnost i pro Ukrajince, kteří se snaţili tuto činnost podporovat. Docházelo k výslechům a hrozbám.6 Situace po roce 1989 značně změnila. Po otevření hranic se stala Česká republika vyhledávaným cílem cizinců, kteří sem přijíţdějí za prací. Ukrajinci se mezi nimi vyskytují ve velké míře zejména kvůli kulturní a geografické blízkosti našich zemí i kvůli českému jazyku, který pro Ukrajince jako pro Slovany netvoří nepřekonatelnou překáţku. Údaje o počtu Ukrajinců se různí z důvodu nelegálních přistěhovalců. Legálně v České republice pracuje okolo 80 tisíc Ukrajinců, extrémní odhady (včetně ilegálně pracujících) se šplhají aţ k 200 tisícům. Ukrajinští migranti se opět stávají součástí české společnosti. Z důvodu xenofobních postojů české společnosti však nejsou vţdy pozitivně přijímáni. Setkáváme se s migrací dočasnou i trvalou. Dočasně či přímo na sezonní práce přijíţdějí do České republiky mladí svobodní muţi a ţeny. Chtějí nasbírat ţivotní zkušenosti a zvýšit ţivotní standard. Tito nově příchozí, kteří si přišli do Česka vydělat peníze nezávisle na rodině, se vyrovnávají s novým prostředím lépe, neţ ti, na které doma čeká rodina. Trvalé usazení rodiny v České republice má komplikovanější průběh. Nejprve obvykle do Česka přijíţdí muţ a téměř všechny vydělané peníze zasílá zbytku rodiny na Ukrajinu. Zbytek rodiny, a zejména pak děti, do Česka přijíţdějí ve chvíli, kdy uţ má rodina vybudované zázemí. Děti navštěvují české školy a postupně se celá rodina integruje do české společnosti. Ve většině případů udrţují styky s rodinou na Ukrajině, přičemţ k nejintenzivnějším kontaktům dochází o Vánocích.7 Ţivot ukrajinské imigrantské rodiny v České republice není uspokojivě znám. Z důvodu aktuálnosti a zajímavosti tématu stojí za hlubší probádání. Česká majorita a ukrajinská minorita se mohou vzájemně obohatit a být si přínosem. Poznání jejich ţivota můţe slouţit k lepšímu pochopení postojů a tradic ukrajinské komunity a poodhalit majoritě něco z jejich ţivota. Cílem bakalářské diplomové práce je zaznamenání kaţdodenního ţivota ukrajinské rodiny, 5 Zylinskyj, B. – Kočík, R.: Ukrajinci v České republice. In: Šišková, T. (ed.): Menšiny a migranti v České republice. My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha 2001, s. 83–85. 6 Zylinskyj, B.: Ukrajinci českých zemí po roce 1989. In: Integrace cizinců na území České republiky. Praha 2000, s. 599– 602. 7 Pavlíková, E. – Sládek, K.: Sociální situace a religiozita ukrajinských migrantů v České republice. Červený Kostelec 2009, s. 9–20.
9
která se rozhodla zůstat v České republice natrvalo a snaţí se asimilovat do majoritní společnosti. Tato práce je sondou do určitých oblastí ţivota jedné ukrajinské rodiny, výsledky práce tedy nelze zevšeobecňovat na celou skupinu ukrajinských imigrantů. Není moţné zachytit komplexní obraz kaţdodennosti této rodiny a postihnout všechny sféry ţivota jejich členů, proto se práce zaměřuje jen na vybrané aspekty oblasti ţivota rodiny a to ty, u nichţ lze odhalit probíhající proces asimilace. Předkládaná práce zjišťuje, které svátky a tradice jsou v rodině udrţovány a jakým způsobem probíhají, jak je v těchto významných dnech vyzdoben dům. S oslavami jsou ve všech kulturách spojeny tradiční pokrmy. Sama tato rodina vnímá ukrajinské jídlo jako jeden ze stěţejních znaků ukrajinské kultury. V práci jsem zohlednila také pokrmy všedních dnů. Dále práce zjišťuje, zda udrţují kontakty se svými krajany v České republice a rodinou, která ţije na Ukrajině. Práce popisuje trávení volného času a zábavu rodiny jako celku i koníčky jednotlivých členů. Pro postihnutí ucelenějšího obrazu o této rodině jsem zohlednila i denní rozvrh běţného dne.
Metody výzkumu Tato bakalářská práce je zaloţena na kvalitativním sběru dat, a to na terénním výzkumu, který probíhal od září roku 2009 do února roku 2010 v podobě po sobě následujících smluvených návštěv. Ty probíhaly v pozdně odpoledních aţ večerních hodinách, aby byl respektován časový plán rodiny, zejména však otce, který podniká a jeho pracovní doba je velmi variabilní. Všichni členové byli jiţ od počátku velmi vstřícní, a tak bylo moţné se dotknout i velmi osobních proţitků i názorů respondentů. Zpracování této předkládané práce předcházelo sblíţení a navázání přátelského vztahu s členkou rodiny, a to s nejstarší dcerou, se kterou jsem se seznámila v zaměstnání. Její ţivotní styl a prolínání ukrajinské kultury s českou poodhaluje probíhající proces asimilace v rodině, která tak představuje vhodný výzkumný prostor pro vyřešení výše zmíněných cílů mého výzkumného zájmu. První pouţitou metodou představuje rozhovor, který probíhal s kaţdým členem rodiny zvlášť, jen u malých dětí byla přítomna matka, která však do rozhovoru nevstupovala. Děti jsou zcela bilingvní, plynně hovoří česky. Otec také plynně ovládá češtinu, dokonce bez ruského přízvuku. Čeština matky je pokročilá s ruským přízvukem. Pro kaţdou návštěvu jsem si stanovila okruhy témat, na které jsem se nejprve dotazovala, na místě jsem pak vyuţívala narativních otázek. Tyto okruhy témat vycházely z prostudované literatury. Během rozhovoru byl pořízen audio záznam, posléze jsem vyuţívala poznámkového bloku. Další pouţitou metodou bylo zúčastněné pozorování. S rodinou jsem se sblíţila natolik, ţe jsem s nimi oslavila Silvestra. Směla jsem se zúčastnit příprav této velké oslavy i po gastronomické stránce. Pomáhala jsem pod dohledem matky připravovat některá tradiční ukrajinská jídla, která 10
na svátečním stole nesmějí chybět. S tím souvisí i sledování ruských televizních kanálů, coţ je pro rodinu jeden z mála kontaktů, jak mohou slyšet svoji mateřštinu. Návštěvy rodiny ve všední dny a téměř kaţdodenní kontakt s její členkou v zaměstnání mi poskytly dostatečný prostor pro získání mnoţství informací nutných pro řešení nastíněného výzkumu.
Dosavadní literatura týkající se této problematiky Před rokem 1989 se práce týkající se národnostních menšin či přímo Ukrajinců vyskytují jen velmi sporadicky zejména proto, ţe komunistický reţim uplatňoval asimilační politiku. Ukrajinské, ale i např. romské spolky byly rušeny. Ucelenější a hlubší vhled do problematiky můţeme pozorovat aţ s pádem komunistického reţimu, tedy aţ po roce 1989. V roce 2000 byl vydán sborník Akademie věd České republiky s názvem Integrace cizinců do České republiky, který studuje postoje majority k menšinám a obsahuje studie jednotlivých etnických menšin na našem území. Ukrajinskému etniku se v tomto sborníku věnuje Bohdan Zylinskyj,8 který se zabývá především historickými migracemi Ukrajinců
na území České
republiky. Plodným autorem o imigracích do českého prostoru je také Zdeněk Uherek,9 který se zabývá migracemi a postmigračními procesy. Zvláště přínosné bylo jeho dílo, ve kterém objasňuje úskalí pochopení migrace a vlivy, zejména vzdělání a sociální postavení, které výrazně ovlivňují integraci nově příchozího do majoritní společnosti. Dalšími autorkami nahlíţejícími na problematiku menšin spíše ze sociokulturního hlediska jsou Dana Bittnerová spolu s Miriam Moravcovou,10 které se zaměřují na kulturu jednotlivých etnických menšin, zejména na uţívání mateřského jazyka v rámci rodiny a komunity, uměleckou tvorbu menšin a folklorní ţivot příslušníků menšin. Předním a neopomenutelným autorem zabývající se etnickými menšinami na našem území je Leoš Šatava, který ve svém díle shromáţdil nejnovější lingvistické poznatky, které byly pro předkládanou práci podnětné.11 Také bylo vyuţito jeho statistických informací týkající se počtu Ukrajinců u nás.12 V neposlední řadě se menšinami a migracemi zabývala také Tatjana Šišková,13 která se
8 Zylinskyj, B.: Ukrajinci českých zemí po roce 1989. In: Integrace cizinců na území České republiky. Praha 2003, s. 597–617. 9 Uherek, Z. (ed.): Cizinecké komunity z antropologické perspektivy. Vybrané případy významných imigračních skupin v České republice. Praha 2008. 10 Bittnerová, D. – Moravcová, M., (eds.): Etnické komunity v kulturním kontextu. Praha 2008. 11 Šatava, L.: Jazyk a identita etnických menšin. Moţnosti zachování a revitalizace. Praha 2009. 12 Šatava, L.: Národnostní menšiny v Evropě. Encyklopedická příručka. Praha 1994. 13 Šišková, T. (ed.): Menšiny a migranti v České republice. My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha
11
věnuje studiu integrace menšin do české společnosti a komunikaci menšin s majoritou. Upozorňuje na faktory, které komplikují proces komunikace, ke komunikaci přistupuje z lingvistického hlediska. Její dílo bylo cenným zdrojem při studiu integrace Ukrajinců do naší společnosti a s tím souvisejícími komunikačními problémy s majoritou. Jednou z nejaktuálnějších prací na téma Ukrajinské migrace je dílo Evy Pavlíkové a Karla Sládka.14 Nejcennějším přínosem pro bakalářskou diplomovou práci byla část věnovaná současné situaci ukrajinských rodin v České republice, kde jsou objasňovány problémy, se kterými se můţe rodina potýkat jako jsou problémy s úřady při vyřizování dokumentů potřebných k pobytu v České republice, nedostatečná informovanost nově příchozích Ukrajinců o jejich právech a v neposlední řadě také citové deprivace související s odtrţením migrantů od zbytku širší rodiny přebývající na Ukrajině. Česká etnologie se po roce 1989 v souvislosti s imigrací zabývala především reimigrací Čechů. Odchodem Čechů do ciziny a důvodům, které tomuto konání předcházely se věnuje Jaroslav Vaculík.15 Objasňuje, ţe zpočátku jde o důvody religiozně politické, později o důvody ekonomické. Česká etnologie i historiografie svou pozornost obrací k problematice volyňských Čechů. Tímto tématem se zabýval i Vladimír Dufek,16 který byl od roku 1993 do roku 2006 předsedou Sdruţení Čechů z Volyně a jejich přátel. Zabýval se především dějinami volyňských Čechů, podrobněji se zaměřil na jejich osudy za druhé světové války. Problematice reimigrantů nejen z Volyně a minoritním skupinám ţijícím v České republice věnuje pozornost Helena Nosková. Popisuje postoje majority k reimigrantům.17 Návratu volyňských Čechů a zachycování jejich ţivotních osudů se věnuje Václav Šimek.18 Popisuje jejich cestu vlakem do Československa, překročení hranic, problémy s úřady v místech, kam přicházeli, aţ po sbliţování s obyvatelstvem Československa. O mnoho stručnější výklad, slouţící k základnímu pochopení termínu volyňský Čech, napsal Jiří Hofman.19 Ve své disertační práci o volyňských Češích pojednává také Jana Nosková,20 která se zaměřuje na osobní proţitky a vzpomínky volyňských Čechů na dobu jejich počáteční integrace do československé poválečné společnosti.
Představení zkoumané rodiny a její historie Výzkum proběhl u rodiny Ivanových. Rodina Ivanových sestává z pěti členů. Matky 2001. 14 Pavlíková, E. – Sládek, K.: Sociální situace a religiozita ukrajinských migrantů v České republice. Červený Kostelec 2009. 15 Vaculík, J.: Češi v cizině – emigrace a návrat do vlasti. Brno 2002. 16 Dufek, V.: Kapitoly z dějin volyňských Čechů. Praha 1997. 17 Nosková, H.: Návrat Čechů z Volyně. Naděje a skutečnost let 1945–1954. Praha 1999. 18 Šimek, V.: Volyňáci. Praha 1995. 19 Hofman, J.: Češi na Volyni. Základní informace. Praha 1995. 20 Nosková, J.: Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. Brno 2006.
12
Světlany, otce Vasilije, dcery Heleny, Taťány a nejmladšího syna Marka. Kořeny rodiny sahají do Kyjeva na Ukrajině, kde se narodil otec s matkou i nejstarší dcera Helena. Taťána a Marek se narodili několik let po příjezdu do České republiky. Rodina se rozhodla opustit svou vlast v roce 1996. Vedla je k tomu nespokojenost s politickými poměry v zemi, ekonomická krize a s ní související upadající morálka a korupce. Vhodným místem k přestěhování a k trvalému usazení, které plánovali od počátku, byla Česká republika. V Brně jiţ v době jejich příchodu pracovalo několik krajanů, se kterými měla rodina úzké kontakty. Tito krajané jim byli nápomocni s vyřizováním úředních dokumentů potřebných pro setrvání v České republice. Ukrajina je v rámci české legislativy vedena jako tzv. třetí země, a z toho důvodu její občané podléhají sloţitější kontrole neţ občané států EU. Pobyt cizinců se v České republice řídí zákonem č. 326/1999 Sb.21 Ještě před příchodem do České republiky si členové rodiny museli opatřit víza, která jim umoţňovala dočasný pobyt. V případě vybrané rodiny šlo o dlouhodobá víza, opravňující drţitele k pobytu v České republice po dobu delší neţ 90 dní. Tato dlouhodobá víza byla podmínkou pro získání dlouhodobého pobytu na území České republiky. Rodina měla od počátku zájem v naší zemi setrvat, proto si zaţádala i o povolení k trvalému pobytu, opravňující drţitele k setrvání delšímu neţ jeden rok. Po pěti letech pobytu v České republice, coţ je zákonná podmínka pro vydání tohoto povolení, si rodina zaţádala o trvalý pobyt. Splnili i zákonné podmínky pro udělení českého státního občanství, ale legální cestou jejich ţádosti nebylo vyhověno. České státní občanství jim bylo uděleno aţ po předání úplatku úředníkovi pracujícímu na příslušném úřadě, na jehoţ základě získali v roce 2002 občanství. Dnes rodina ţije v rodinném domě v malé vesnici leţící v blízkosti Brna. Otci Vasilijevovi je 45 let, má vysokoškolské vzdělání v oboru biochemie. V současné době je Vasilij zaměstnán u ukrajinské firmy, která má jednu ze svých poboček v naší zemi, pracuje na pozici manaţera pro obchod. Firma se zabývá prodejem nemovitostí a vlastní autoservis, nad kterým má Vasilij také dohled. Kromě tohoto zaměstnání i sám podniká. Konstatuje, ţe je se svou prací spokojen, líbí se mu moţnost rozmanité práce a podnikání v těchto odlišných oborech je pro něj zajímavé. Firma si ho podle jeho slov váţí pro jeho spolehlivost a západoevropské myšlení, které vnesl do firemní strategie. Matce Světlaně je 43 let, má vysokoškolské vzdělání v oblasti radiochemie. Matka pobývá především doma a stará se o děti, které jsou školou povinné. Další její nezanedbatelnou povinností je starost o domácnost a občasná výpomoc otci formou asistentské činnosti, která spočívá v komunikaci s úřady a dalších drobných organizačních úkolů. Na začátku pobytu v naší republice
21 Portál veřejné správy České republiky, Zákony [online]. [cit. 10. 3. 2010]. Dostupné v: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=326/19 99&PC_8411_p=42&PC_8411_l=326/1999&PC_8411_ps=10#10821
13
vyučovala ruštinu ve firmách, ale brzy zjistila, ţe nemá čas starat s o chod domácnosti. Největší problém vidí v absenci jakýchkoli příbuzných, kteří by se mohli o děti postarat, líbí se jí v Česku běţné hlídání dětí babičkou. Nejstarší dceři Heleně je 21 let, v současné době studuje na brněnské vysoké škole ekonomii. Pracuje jako asistentka a příleţitostně i překladatelka v brněnské firmě zabývající se počítačovými aplikacemi. Obě mladší děti, Taťána a Marek, navštěvují základní školu v místě svého bydliště, nadto ještě navštěvují pohybové a výtvarné krouţky. Taťáně je 10 let a Markovi 9 let. Z důvodu uvádění citlivých informací byla všem rodinným příslušníkům na jejich přání změněna jména.
Příčiny odchodu z Ukrajiny Většinu nově příchozích do České republiky vyhání z domovů nepříznivá ekonomická situace, nerovné příleţitosti i nečitelná aţ zastrašující politika, která je uplatňována na občany, kteří se nedrţí názoru masy.22 „Čas od času tam někoho nepohodlnýho našli zakopanýho u někoho na zahradě, dvakrát střelenýho do hlavy. Uzavřelo se to s tím, ţe to byla sebevraţda.“ Pan Vasilij na tomto příkladu vysvětluje, jakými způsoby se nakládalo s lidmi, kteří by případně mohli vládnoucí skupinu nějakým způsobem poškodit. Mezi lety 1993–1994, před příchodem do České republiky, stavěli manţelé Ivanovovi na Ukrajině rodinné domy. V důsledku ekonomické krize, která právě na Ukrajině tou dobu vrcholila, bylo obtíţné opatřit základní materiál k výstavbě domů. „Cihly, tašky, tapety, k tomu všemu se špatně dostávalo a kdyţ, tak to lidi do rána rozkradli.“ Podotýká paní Světlana. Problém s nedostatkem stavebních hmot se týkal i oblečení a potravin. Na Ukrajině byly velké majetkové rozdíly, existovala vrstva velmi bohatých lidí a velmi chudých. Lidí, které by bylo moţno zařadit do střední třídy, bylo poskrovnu. Vlivem nepříznivých politických podmínek a nepříliš silné a funkční vlády bujela korupce, v zemi se vyskytoval problém s nedodrţováním lidských práv a rovných příleţitostí pro všechny. I kdyţ rodina nepocházela z chudých poměrů, necítila se ve své zemi bezpečně. „Uţ tehdy byla vláda nestabilní, teď, kdyţ vyhrál Janukovyč, to bude ještě horší.“ Osvětluje situaci pan Vasilij.
Faktory, které ovlivnily výběr České republiky Rozhodnutí opustit Ukrajinu vzešlo od pana Vasilije, který byl nejvíc pobouřen ekonomickou a politickou situací v zemi, která znemoţňovala rovnost podmínek pro všechny občany. Matka byla nejprve pro setrvání, nechtěla opustit rodinu a přátele. Později od svého názoru 22 Pavlíková, E. – Sládek, K.: Sociální situace a religiozita ukrajinských migrantů v České republice. Červený Kostelec 2009, s. 69–72.
14
pod vlivem vnějších vlivů upustila. Otec navrhoval odjet do Sydney, kde byla po vysokoškolsky vzdělaných mladých lidech velká poptávka. „Vyplňovali jsme dotazník, oni nám obratem odpověděli, ţe by nás chtěli, ţe můţeme přijet.“ Vysvětluje pan Vasilij. Paní Světlana byla proti odjezdu do Austrálie, hlavně kvůli velké odlišnosti kultur. Důleţitá byla snadná a rychlá integrace, proto rodina započala úvahy o zemi s majoritním slovanským obyvatelstvem. Iniciátorem výběru naší země byla právě paní Světlana. Důleţitá pro ni byla podobná mentalita Čechů a Ukrajinců. Podstatná byla určitá podobnost češtiny a ruštiny, jejímţ příslibem bylo snadné osvojení jazyka. Tato skutečnost byla určující hlavně vzhledem k Heleně, která v té době navštěvovala základní školu. Povědomí rodičů Ivanových o moţnosti získat kvalitní vzdělání pro Helenu přispělo ke konečnému rozhodnutí opustit Ukrajinu a přestěhovat se do České republiky.
15
První roky strávené v České republice V prvních letech strávených v České republice se rodina potýkala s řadou nepříjemných ţivotních situací, které zapříčinila především nejistá ekonomická situace a jazyková bariéra. Po příjezdu do České republiky začali manţelé Ivanovi podnikat. Jejich podnikatelský záměr spočíval v obchodu s potravinami, které dováţeli ze západní a střední Evropy na Ukrajinu. Zisky odpovídaly ceně, za kterou se podařilo potraviny prodat. Výdělek byl tedy nejistý a první měsíce od počátku podnikání nebyly příliš vydařené. Z tohoto důvodu rodina ţila v menším dvoupokojovém bytě. Toto ubytování vnímali jako dočasné, očekávali totiţ, ţe se obchody zlepší a budou se moci přestěhovat. Helena navštěvovala brněnskou základní školu. Na toto období spojené s nepříjemnou školní docházkou Helena nevzpomíná ráda, protoţe v této době ještě dostatečně neovládala český jazyk, byla vyloučená z dětského kolektivu. Popisuje, ţe se jí ostatní děti stranily. Základy jazyka si osvojila rychle, úspěšné začlenění do školního kolektivu ale nastalo aţ po změně základní školy. Největší problémy s osvojením jazyka měla paní Ivanová. Je totiţ spíše technického zaloţení a s učením cizích řečí má problémy. Velmi snadno zvládl základy češtiny pan Vasilij, který jazyk vyuţíval denně při obchodních jednáních. Ekonomická situace rodiny se zanedlouho opravdu zlepšila, a proto se mohli její členové přestěhovat do většího, čtyřpokojového bytu v Černých polích. K bytu patřila i zahrada, na které trávila nejvíce času Helena. Zanedlouho po přestěhování se narodila Helenina mladší sestra Taťána. V této době si jiţ manţelé Ivanovi nechávali stavět rodinný dům ve vesnici poblíţ Brna. Na poslední chvíli nechali zvětšit dispozice domu, očekávali totiţ narození dalšího člena rodiny, kterým byl syn Marek.
16
Strava Strava rodiny sestává z jídel ukrajinských, i jídel, vyskytujících se v běţném českém jídelníčku, dokonce jídel, která povaţují Češi za typicky česká. Jídelníček tedy tvoří kombinace ukrajinské a české kuchyně, avšak při slavnostních příleţitostech převaţují jídla ukrajinská. Nutno říci, ţe tato rodina povaţuje za slavnost i příchod návštěvy, ať je to jiţ návštěva ukrajinská či česká. I v těchto chvílích jsou prezentována ukrajinská jídla. V době všedních dní si rodina vybírá z jídel, které bychom mohli nalézt v českých rodinách a nepohrdne ani rychlým občerstvením, jako je Mc Donald a Kfc.
Oslavy Ve sváteční dny se snídaně neliší ve své skladbě od dne všedního, odlišná je zvolená forma. Všichni členové snídají v jídelně, kde probíhají všechny rodinné a výroční oslavy. Fakticky se začíná oslavovat v době oběda, jídlo je tomu přizpůsobeno slavnostnějším rázem a rozmanitostí. Oběd i večeře se skládají z několika různých druhů jídel a chodů, avšak jednotlivé chody nenásledují po sobě, nýbrţ jsou nošeny zároveň a kaţdý stolovník si můţe brát od všeho. Nejsou rozlišena jídla určená speciálně pro večeři a jídla určená k obědu. Běţné nealkoholické nápoje, kterými jsou minerální voda a ovocné šťávy, jsou při oslavách doplněny alkoholickými nápoji. Kvalitní alkohol hraje při oslavách důleţitou roli, proto si při kaţdé návštěvě rodiny na Ukrajině přiváţí vodku značky Celsium a Nemirrof, bez které by se ţádná oslava podle názoru otce i matky nemohla obejít. Dalším oblíbeným nápojem je víno. Nejčastěji je konzumováno červené sladší alsaské víno. Nealkoholickým oblíbeným nápojem je domácí sladká šťáva konzistence sirupu, kterou pijí především děti. Na oslavách s oblibou pijí nealkoholické Rychlé špunty nejrůznějších příchutí.
Advent Advent je i v této rodině dobou, kterou charakterizuje pečení cukroví. Tuto starost na sebe kaţdoročně bere babička. Oblíbenými druhy vánočního cukroví jsou zejména „pljuški“, které lze připodobnit k menším trdelníkům, vanilkové rohlíčky a linecké pečivo. Po dobu adventu se na přípravě jídel kromě paní Světlany podílí i její tchyně, paní Ludmila. Doménou paní Ludmily je tradiční ukrajinská a ruská kuchyně, kterou zastupuje „plov“, směs rýţe, vepřového masa, kukuřice, cibule a kořenové zeleniny, „dušené zelí“, na hrubo nakrájené zelí s kousky točeného salámu. Na závěr je do jídla vmíchána smetana. Pan Vasilij toto jídlo konzumuje s vařenými těstovinami. 17
Štědrý večer Jeden z nejvýznamnějších dnů v českém kalendáři, Štědrý večer, je oslavován alespoň co se pokrmů týče podobně, jako ve většině českých domácností rybí polévkou s opečenou houskou, smaţeným kaprem a bramborovým salátem. Kapr není kupovaný, ale vylovený z rybníka, který je majetkem firmy, u které je zaměstnaný pan Vasilij. Za správu tohoto rybníka je mu dovoleno si kaţdoročně vylovit vánočního kapra.
Silvestr Podle slov paní Světlany by se na tradičním ukrajinském stole v době Vánoc mělo objevit dvanáct chodů s tradičními ukrajinskými pokrmy. Z těchto jídel jsou vybrána jen některá, se kterými se rodina nejvíce ztotoţňuje. Takto prostřený stůl bývá většinou na Silvestra, kdy rodina oslavuje příchod Nového roku společně se svými přáteli a příbuznými. Tradičními pokrmy se snaţí připomenout si atmosféru na Ukrajině. Na stole se objevují jídla studené i teplé kuchyně. Nejprve jsou jedena jídla, která se podávají teplá z toho důvodu, aby se kaţdý posilnil, protoţe je zvykem vypít velké mnoţství alkoholu. Kaţdý zúčastněný na oslavě si můţe ze stolu brát po celý večer podle individuální chuti. Mísy i talíře jsou v průběhu oslavy několikrát doplňovány. Hostina začíná podáváním tradiční ukrajinské polévky, bez které by se rodinná setkání a oslavy nemohly obejít. Jedná se o boršč, polévku z červené řepy, kořenové zeleniny, brambor, zelí a kousků hovězího masa, většinou je zjemněná smetanou. Polévka je podávána s opečenou plackou potřenou česnekem, můţe se podávat i se „salem“, nakrájeným špekem. Teplých jídel bývá na stole hned několik. Bývají to oblíbené „pelmeně“ a „varenyky“, coţ jsou jídla z těsta. Těsto je zde upraveno do podoby malých kopečků či šátečků a plněno směsí kuřecího či vepřového masa v případě pelmení, bramborovým pyré u varenyk. Tyto pokrmy musí být připraveny několik hodiny před samotnou konzumací, protoţe se těsto musí nechat uleţet. K oběma pokrmům je zvykem podávat rozpuštěné máslo s osmahlou cibulkou. Většinou jsou umístěny ve velkých mísách, protoţe varenyky i pelmeně se tímto způsobem nejlépe omastí máslem. Z těchto mís si stolovníci mohou nabírat přímo na talíř. Host si můţe pokrm dochutit octem a smetanou. Dalším velmi oblíbeným jídlem je i „ maso pod sýrem“, jde o zapečené vepřové čí kuřecí maso, které je potřeno majonézou a posypáno červenou paprikou a zapečeno s tlustou vrstvou sýru. Dále se na stole objevují papriky plněné mletým masem v zeleninové omáčce. Nepostradatelným jídlem jsou také „golubci“, zelné listy, 18
plněné směsí mletého masa a rýţe v rajské omáčce. Přílohy jsou podávány samostatně ve velkých mísách, ze kterých je nabíráno v průběhu celé večeře. Nejčastěji je to zeleninový salát s kousky uzeného hovězího jazyka se zálivkou z majonézy, který ale můţe být přílohou i samostatným jídlem. Další typickou přílohou jsou také brambory vařené ve slupce. Pokrmů studené kuchyně je připravováno několik druhů, většinou jde o jídla sytá. Tyto pokrmy mohou být jedeny jako předkrm i v průběhu celého večera. Kaţdoročně jsou to „faršerovanyje jajca“, vejce, která jsou plněna směsí hub, majonézy a koření, uzený losos s máslem a toasty, domácí játrová paštika, „choloděc“, domácí aspik se šunkou, zeleninou a vejci, připravovaný do větších forem. „Šuba“ je oblíbené ukrajinské jídlo, jeţ je směsicí červené řepy, slanečků, majonézy a cibule a „olivje“, bramborový salát s velkým mnoţstvím tatarské omáčky a majonézy, který můţe být podáván ve všedních dnech i jako příloha. Na stolech se také objevuje vařený hovězí jazyk, který je nakrájený na plátky a přímo před konzumací namáčený v „chřenu“, hustší křenové omáčce. Většina pokrmů studené kuchyně je připravována alespoň den před samotnou oslavou paní Ivanovou a její tchyní. Někdy také pomáhají kamarádky paní Ivanové. Na stole nesmí chybět ani rozličná dochucovadla, nejčastěji se jedná o tatarskou omáčku, nebo majonézu, různé dresingy, ocet a smetanu.
Velikonoce Pomlázka probíhá v ranních a dopoledních hodinách a tomu je uzpůsobena i skladba jídel. Koledníci nedostávají jen vajíčka, oslava tohoto svátku probíhá spíše v duchu hostiny. Hosté posedí, najedí se, napijí a setrvají v příjemné atmosféře i několik hodin. Paní Světlaně připadá pouhé odbytí koledníků vejci neslušné, proto přikládá nabízeným jídlům a jejich objemu velký význam. Středu stolu dominuje moučník větších rozměrů, který je ozdoben polevou a různobarevnými cukrářskými ozdobami. Peče se jen na Velikonoce. Jeho jméno je „pascha“. Na stole také nikdy nechybí plněná vejce, uzený losos s toasty a máslem, vařený hovězí jazyk s chřenem, dále pak „nariezka“, které jsou v rodině připravovány dva druhy. Můţe jít o sýrovou variaci nebo o variaci tvrdých a měkkých salámů. Dětským koledníkům bývají nadto nabídnuta čokoládová vejce a sladkosti velikonočního vzezření. Dospělým koledníkům je nabízena „samogonka“, silná ruská vodka.
Dětská narozeninová oslava Občerstvení je nedílnou součástí kaţdé oslavy. Na jídelním stole je umístěn dort s dětským motivem, který je objednávaný v cukrárně, dále ovocné špízy a rotterdamské chlebíčky, které se mohou podávat teplé i studené. Jde o krajíce chleba potřené zeleninovou směsí s párkem, které se 19
krátce nechají zapéct v troubě. Děti si připíjejí populárním dětským sektem Rychlé špunty.
Všední den Denní plán všedního dne je podřízen povinnostem, které mají jednotliví členové rodiny. Snídaně ani oběda se proto neúčastní všichni ve stejnou dobu. Obě mladší děti stolují společně s paní Světlanou, snídají před odchodem do školy a obědvají po příchodu. Pan Vasilij podřizuje jídlo pracovním povinnostem. Snídaně se uskutečňuje doma, oběd většinou mimo domov v restauraci ve společnosti paní Ivanové nebo klientů. Helena nesnídá, obědvá v odpoledních hodinách. Z důvodu nedostatku času se pravidelně stravuje v restauracích s rychlým občerstvením, pouze jedenkrát aţ dvakrát do týdne jí nabitý rozvrh dovolí obědvat doma. Po hektickém dni se celá rodina schází doma k vydatné večeři, kterou připravuje paní Světlana. Večeře nezačíná před sedmou hodinou večerní a je dbáno na to, aby byli přítomni všichni členové rodiny. K večeři patří vzájemné sdělování záţitků z uplynulého dne.
Svačina Svačinu dětem připravuje paní Světlana vţdy den předem. Obvykle jedí ovoce, rohlík namazaný máslem a sýrem naplněný šunkou a na závěr sladkost.
Snídaně Pan Vasilij snídá podle svých slov „uţ patnáct let to stejný“. Jeho snídaně sestává z párků a müsli s mlékem, které nechá rozmočit aţ do konzistence kaše. Matka k snídani obvykle dojídá zbytky od oběda nebo večeře z předešlého dne. Podle jejích slov nikdy nebylo zvykem rozlišovat jídla určená k obědu a k snídani. Podotýká, ţe dříve šlo o ryze praktické důvody, které zamezovaly s jídlem plýtvat, dnes se takto stravuje částečně ze zvyku, částečně proto, ţe si tak uchovává vzpomínku na domov. Obě mladší děti obvykle snídají jogurty a cereální lupínky Cheerios a Nesquick zalité mlékem.
Oběd a večeře K obědu i večeři jsou vţdy připravována teplá jídla, sortiment jídel vhodných k obědu je obdobný i k večeři. Jídelníček není sestaven čistě z ukrajinských jídel, rodina si oblíbila i pokrmy vyskytující se běţně v českém jídelníčku. Polévky jsou běţnou součástí jídelníčku. Mezi nejčastěji 20
konzumované patří ukrajinský „rossolnik“, polévka ze zeleniny a kyselých okurek, houbová polévka, hrachová polévka a různé bujony. Ve všední dny jsou připravovány především vepřové výpečky se zelím a houskovým knedlíkem, pečená kachna se zelím a s bramborovým knedlíkem, hovězí guláš, kuře na paprice. Mezi často konzumovaná jídla patří „ţerenaja Bartoška“, šťouchané smaţené brambory, „katlety“, mleté vepřové smaţené maso, oblíbená jsou také masa ve vlastní šťávě. Častou přílohou jsou brambory různých tepelných úprav, „olivje“, bramborový salát s velkým mnoţstvím tatarské omáčky a pak také pohanka, která se konzumuje, dochucená tatarkou. Pan Vasilij si připravuje pohanku s mlékem a cukrem. Těstoviny a rýţe se netěší velké oblibě. Ke většině pokrmům z masa jsou konzumovány kromě příloh i zeleninové saláty a „chřen“, který lze nejlépe připodobnit ke křenové omáčce. Ve všední dny je to lehký zelný salát s mrkví, „zajčik“, nebo „vinigret“, salát s červenou řepou. K vybraným pokrmům se podávají zavařené meruňky a višně. Připravovaná jídla mají vysokou kalorickou hodnotu, uţívání smetany je velmi časté u jídel z těsta, masná jídla se často na závěr dochucují smetanou nebo tatarskou omáčkou. Sladká jídla zastupují palačinky s marmeládou nebo „čornoslyv“, desert, jehoţ hlavní sloţkou jsou sušené švestky máčené ve víně či rumu. Po obědě většinou následuje moučník. Paní Ivanová s oblibou vymýšlí nové recepty nebo se nechává inspirovat známými kuchaři z televizních seriálů o vaření. Jeden z nejoblíbenějších moučníků je „čokoládová buchta“ podle receptu Jamieho Olivera, dále se těší velké oblibě „černobílá buchta“, jejíţ název pochází z těsta, do kterého je vmícháno kakao. Náplň je z tvarohu. Prokládáním těchto vrstev vzniká výše zmíněná barevná kombinace. Posledním moučníkem, který paní Světlana často připravuje je „nadýchaná buchta“. Nadýchaného efektu je zde dosaţeno našlehaným bílkem.
21
Výzdoba Vánoce Přípravy na samotný Štědrý večer a oslavu Silvestra se konají v době adventu. Jak popisuje paní Světlana a slečna Helena, výzdoba domu, ať jiţ jde o výzdobu vnitřní či vnější, hraje důleţitou roli. Poukazuje na sociální status rodiny. Pouţito je ozdob z přírodních i umělých materiálů. Exteriér je převáţně zdoben umělými materiály, zejména kvůli nepříznivým vlivům počasí. Nejdříve se začíná s vnějším zdobením domu. Vánočně jsou ozdobeny stromky před vchodem, nejčastěji elektrickými ţárovkami a umělohmotnými ozdobami. Okap, schody i samotný vchod do domu je také ozdoben blikajícími elektrickými ţárovkami a ovinuty řetězem z umělé hmoty, který má budit zdání obtočených větví smrku. Ve středu pozornosti při výzdobě interiéru je vánoční strom, který je umělý a bývá v bytě umístěn zpravidla aţ do konce února. Rodina nemá stanoveno pevné datum, kdy je vánoční strom odstrojován a uloţen v garáţi, kde bývá většinu roku. Řídí se aktuálním počasím. Na strom jsou pověšeny ozdoby různých tvarů a materiálů. Kaţdoročně se na stromku objevují staroţitné ozdoby, které zdědila paní Světlana po své babičce a kterých si velice váţí. Dále jsou to výrobky dětí, většinou z ořechů nebo papíru. Celý strom je obtočen zlatým řetězem a posypán vatou, aby vypadal jako zasněţený. Pod stromem musejí být kaţdý rok dvě malé figurky. První z nich je „did Moroz“ a druhá je „Sněguročka“. I kdyţ i Markovi a Taťáně nosí dárky Jeţíšek, postavičky stojí pod stromkem pro připomenutí vánoční atmosféry, která panovala na Ukrajině a na kterou paní Světlana ráda vzpomíná. Vánoční atmosféru dotváří svícny na stole a na okenních parapetech. Na krbu jsou keramické staroţitné ozdoby ve tvaru hvězd, které má paní Světlana také po babičce. Okno nad stolem je ozdobeno řetězem z umělé hmoty.
Velikonoce Na Velikonoce zdobí vstup do domu velikonoční dekorace. Na schodech se pravidelně objevují keramičtí zajíci a u vstupních dveří je umístěn proutěný košík s vajíčky. Výzdobě interiéru předchází úklid. Několik dnů před samotným Velikonočním pondělím zakoupí paní Světlana ječmen, který zaseje do připravené hlíny a nechá vzejít. Po pár dnech zrna vzejdou do té míry, ţe je moţné na stébla pohodlně usadit vejce. Tato dekorace většinou zdobí okenní parapet. Na stole nalezne své místo upečený beránek ozdobený červenou mašlí kolem krku. Vedle něj je košík s malovanými vejci a košík se sladkostmi. Na krbu je košík s malovanými vajíčky a dekoracemi, které děti vyrobily ve výtvarných krouţcích. 22
Dětská narozeninová oslava Při dětských oslavách je exteriér i interiér bohatě vyzdoben balonky různých barev a tvarů. Dům je přizpůsoben dětské oslavě, proto jsou odstraněny křehké či potencionálně nebezpečné věci z přízemí, kde většinou oslava probíhá. Ze stropního osvětlení visí barevné konfety ve tvaru spirál a balonky. Jídelní stůl je vyzdoben dětskými jídelními soupravami. Tyto soupravy jsou umělohmotné, s motivy dětských pohádek nebo oblíbených dětských zpěváků či herců. V případě Taťániny oslavy šlo o kolekci s motivem Hannah Montany. Marek upřednostnil motiv z dětského animovaného sci-fi příběhu s názvem Transformers.
23
Volný čas, koníčky, záliby Rodina se snaţí trávit volný čas společnými aktivitami, většinou o víkendech. Nejčastěji se obě menší děti s otcem věnují jízdě na kole, s oběma rodiči pak chodí do kina na dětské filmy. Ve všední dny, zahrnující školní týden, je s menšími dětmi doma nejčastěji matka, která s nimi po příchodu ze školy hraje stolní společenské hry. Děti mají nejraději Člověče, nezlob se!. Nejstarší dcera Helena obě mladší děti vyučuje dvakrát týdně angličtinu. Nejmladší Marek je velmi společenské dítě, které je pohybově i výtvarně nadané. Navštěvuje hned několik krouţků. Jedenkrát týdně chodí i se svou mladší sestrou Taťánou do výtvarného krouţku Šikulka a navštěvuje také plavecký oddíl. Nejintenzivněji se věnuje tanci, který je jeho největším koníčkem. Jak podotýká paní Světlana, do krouţku chodí se staršími děvčaty, na čemţ dokládá chlapcovo nadání. Sbírá také lego Bionicle a vzápětí z těchto kousků lega skládá bojovníky Bionicle. Má jich uţ celou sbírku. Mladší dcera Taťána má také výtvarné nadání, navštěvuje s bratrem výtvarný krouţek. Jednou týdně se také zúčastňuje hodin plavání. Její největší zálibou je ale péče o pleť a s tím související líčení. Má několik souprav dětského líčení, které dokonce obsahují i umělé nalepovací nehty. Starší dcera Helena hraje rekreačně tenis a volejbal. Aktivně se zajímá o modu, sama kreslí modní návrhy. Ráda sleduje filmy mladých francouzských umělců a navštěvuje filmové festivaly. Paní Světlana tráví ve všední dny nejvíce času doma, proto je její největší zálibou čtení knih, většinou psaných rusky. Knihy jí přiváţí přátelé z Ruska či Ukrajiny na pravidelných návštěvách nebo jí je zasílají poštou jako dárek k narozeninám. Česky psanou literaturu příliš nečte, výjimku tvoří časopis Epocha a díla jejího oblíbeného autora Dana Browna, autora bestselleru s názvem Šifra mistra Leonarda. Díky satelitu sleduje ruské filmy na ruských kanálech. Matka je velmi společenského zaloţení a často vyhledává kontakt s ukrajinskými, ruskými i českými kamarádkami které s oblibou hostí ve svém domě. Pro tyto příleţitosti vymýšlí nové recepty připravovaných pokrmů. Otec se rád projíţdí přírodou na své terénní čtyřkolce nebo na kole s dětmi. Po práci se věnuje zahradničení. Protoţe se v dětství intenzivně věnoval lyţování, jezdí v zimě do rakouských hor. Paní Světlana jeho vášeň nesdílí a zpravidla se na horách opaluje. Společnou zálibou manţelů Ivanových je cestování. Zatímco v zimních měsících jsou dovolené spíše v reţii otce, v letních měsících plánuje místo i aktivity spojené s dovolenou paní Světlana. Místo není vybráno náhodně paní Světlana se soustřeďuje na lokality, které jsou známé krásnou přírodou a mnoţstvím kulturních památek. Pečlivě je vybírán hotel, který nesmí být příliš vzdálen od míst se sportovním vyţitím. Upřednostňují stále nové destinace, neţ by se vraceli 24
kaţdoročně na jedno místo.
Trávení volného času o víkendu Víkendy jsou vyuţity k relaxaci doma u televize i k aktivnímu odpočinku. Mladší děti tráví čas s rodiči nebo s kamarády, Helena vyráţí s přítelem na výlety nebo pobývají u něj doma. Den začíná větším úklidem, který je iniciován panem Vasilijem. Nejprve uklízí on sám, posléze vzbudí ostatní členy rodiny, kteří vnímají ranní úklid s nelibostí, aby se k němu přidali. Po úklidu doma se přesouvají Marek s otcem a Helenou na zahradu. Matka s mladší sestrou jsou od úklidu na zahradě osvobozeny. Po této části dne, kdy si členové odbyli své povinnosti, nastává uvolněnější zábava. Helena odjíţdí za přítelem a mladší děti se vydávají s rodiči na výlet pěšky nebo autem nebo se baví společně s návštěvou, pro kterou jsou vyhrazeny právě víkendy. Za špatného počasí jsou děti s rodiči doma a sledují televizi nebo si hrají ve svých pokojích s kamarády. V tomto případě rodiče odpočívají v obývacím pokoji, kde většinou usnou.
25
Denní program všedního dne Denní program jednotlivých členů rodiny je z větší části řízen pracovními, případně školními povinnostmi. Celá rodina se setkává aţ u večeře. Paní Světlana vstává ráno s dětmi kolem sedmé hodiny. Chystá rodině snídani a dohlíţí na to, aby doma nic nezapomněli a dává do tašek svačiny. Po odchodu dětí do školy jde spát. Po druhé vstává kolem desáté hodiny, nasnídá se a jede nakupovat do supermarketu. Po návratu domů začíná vařit několik jídel, která budou členové rodiny konzumovat k obědu nebo k večeři podle individuálního výběru. Po splnění domácích povinností jede do centra města, kde navštěvuje právníky a notáře. Pomáhá tak panu Vasilijevovi, se kterým se setkává v poledne na obědě v restauraci. Odpoledne vyzvedává děti z druţiny a odváţí je do krouţků. V době pobytu dětí v krouţcích nakupuje nebo si čte v nedaleké kavárně. Domů se s dětmi vrací v pozdním odpoledni. Všichni společně povečeří, po jídle se připravuje s mladším synem do školy. Mezi osmou a devátou hodinou večerní vypráví paní Světlana dětem příběhy, které si pro tuto příleţitost sama vymýšlí. Po uspání kaţdého z dětí se dívá v obývacím pokoji s otcem na televizi a pak jde spát. Pan Vasilij vstává kolem osmé hodiny, nasnídá se a vyráţí do práce. Kolem poledne poobědvá s paní Světlanou nebo s klientem mimo domov. Po schůzkách se vrací zpět do brněnského sídla firmy, jíţ je manaţer. Domů se vrací aţ v době večeře. Po rodinné večeři relaxuje na gauči u televizních zpráv. Paní Světlana se k němu posléze připojí a společně sledují české nebo ruské televizní seriály. Mladší děti vyráţejí po snídani pěšky do školy. Vyučování jim končí kolem poledne. Poté jdou do druţiny, kde mají výtvarné krouţky nebo rovnou domů, kde uţ na ně čeká paní Světlana s připraveným obědem. Po obědě Taťána píše domácí úkoly. Dvakrát týdně děti navštěvují krouţek plavání, který se uskutečňuje v čase od tří do pěti hodin a na který paní Světlana děti doprovází. Domů se vracejí zpravidla kolem šesté hodiny. Po návratu se děti s rodiči navečeří. Po večeři se jde věnovat Marek s paní Světlanou školním povinnostem, Taťána si hraje ve svém pokoji. Po splnění všech povinností jdou děti do postelí, kde čekají na paní Světlanu, která jim bude vyprávět příběh na dobrou noc. Nejstarší dcera Helana začíná svůj den šálkem kávy. Poté jede zařizovat záleţitosti, které souvisejí s její prací nebo rovnou do práce. V zaměstnání je aţ do odpoledne, poté jede na přednášky. Po cestě se zastaví v restauraci s rychlým občerstvením, v případě, ţe má dostatek času, jede domů na oběd. Po výuce se vydává za svým přítelem, se který se nezřídka kdy zúčastňuje i večeře v domě Ivanových. Po večeři si připravuje podklady do práce i do školy na další den. Večer usíná u televizních seriálů. 26
Kontakty s rodinou a přáteli z Ukrajiny Běţný kontakt rodiny s příbuznými a přáteli se uskutečňuje pomocí mobilního telefonu a osobního počítače, přesněji pomocí sms zpráv, emailu a skypu. Rodinný příslušník, který nejčastěji kontaktuje rodinu a přátele v různých částech Ukrajiny, je matka. Otec jen občas zavolá přátelům na Ukrajině, aby si s nimi promluvil o nově nastalé politické situaci, jejíţ vývoj měl moţnost vidět v televizi na ruských kanálech. Starší dcera Helena kontakty s rodinou příliš nevyhledává z důvodu poměrně častých návštěv. Obě mladší děti se narodili v České republice, proto mají kamarády převáţně z řad Čechů. Samotné návštěvy rodinných příslušníků a přátel probíhají nejčastěji v období svátků, avšak nebývá to pravidlem. Několikrát do roka přijíţdí babička s manţelem, který však není v rodině vítán a jeho přítomnost je spíše tolerována. Návštěva se nezřídka kdy protáhne i na několik týdnů, coţ v jinak klidné atmosféře rodiny vyvolává spory. Pan Vasilij je spíše uzavřenější a váţí si svého soukromí, nadto neudrţuje příliš vřelé vztahy s novým manţelem své matky. Jedenkrát do roka přijíţdí otec paní Světlany se svou přítelkyní. Tato návštěva je příjemnější i z toho důvodu, ţe se dědeček zdrţí jen několik dnů. V období Vánoc přijíţdí do domu Ivanových několik rodin. Jsou to přátelé paní Světlany a pana Vasilije z dob studií v Kyjevu. S některými se dokonce znají jiţ od doby, kdy začali navštěvovat základní školu. K tomu jsou v domě vyhrazeny tři pokoje pro hosty, z nichţ dva jsou loţnicí, třetí je dětským pokojem. Paní Světlana se stará o to, aby se hosté nenudili, proto má vţdy připraveno několik míst, kam se lze i v zimě s návštěvou podívat. V posledních letech společně shlédli hrad Špilberk a Svatopetrskou katedrálu, navštívili zábavní centrum Olympia. Ivanovi oplácí tyto návštěvy jednou aţ dvakrát do roka svým přátelům ze studií, kteří bydlí v Uţgorodu, kam se u příleţitosti jejich návštěvy sjíţdí i ostatní kamarádi z Ukrajiny. U přátel pobývají Ivanovi jeden týden. Setkání se neobejde bez zhodnocení politické situace a ekonomických poměrů v zemi, nad kterými debatují většinou muţi. Pro ţeny jsou zajímavějším tématem mezilidské vztahy.
27
Kontakty s Ukrajinci a Rusy žijícími v Brně S Rusy a Ukrajinci, kteří ţijí v Brně se seznamuje otec, který s nimi přichází do kontaktu v rámci svojí práce nebo přes známé Čechy, kteří studovali na Ukrajině a se kterými rodina udrţuje pravidelné styky díky návštěvám. Tito přátelé ze studií s sebou vodí na návštěvu své známé z Ukrajiny. Běţné návštěvy se uskutečňují o víkendech, s některými dokonce oslavují svátky. Tito lidé mají v České republice povolený dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Pobývají zde s rodinami, děti navštěvují české školy. Při návštěvách těchto známých spolu mluví dospělí výhradně rusky nebo ukrajinsky, děti mezi sebou běţně mluví česky. Oblíbenou zábavou je karaoke, které vyuţívají při těchto příleţitostech dospělí, děti si hrají ve svých pokojích. Zpívají se ruské písničky z dob studií a pobytu na Ukrajině, písně od švédské skupiny Abba a české písně od Heleny Vondráčkové. Pojídají se ukrajinská jídla studené kuchyně a popíjí se ruská vodka, Metaxa a víno. Návštěva odpouští dům Ivanových v brzkých ranních hodinách.
28
Oslava svátků Dětská narozeninová oslava Kaţdé dětské oslavě předchází výroba pozvánek. Děti mezi sebou soutěţí o nejvyzdobenější pozvánku s nejmodernějším tématem. S výrobou pozvánek dětem pomáhá starší sestra Helena. Pozvánky jsou zhotoveny formou koláţe s oblíbeným moderním dětským hrdinou z pohádek nebo s popovou hvězdou. Většinou jsou na konec ozdobeny nalepenými flitry, peříčky nebo kamínky. Pozvánky dále obsahují běţné údaje o místě a hodině oslavy. Oslavy se konají většinou v sobotu. Ať uţ pořádá oslavu Taťána nebo Marek, kolektivy jsou vţdy smíšené. Dětští gratulanti přichází přát v odpoledních hodinách a jsou uvedeni do přízemí do obývacího pokoje. Na stole je připraveno občerstvení. Po příchodu všech pozvaných následuje gratulace oslavenci. Ta se neobejde bez vystřelovacích konfet, kterými je zasypán oslavenec a domácího ohňostroje – fontánky. Po předání dárků, kterými jsou hračky, se děti rozdělí na skupiny, které upřednostňují určitý druh zábavy. Dívky se obvykle věnují líčení a pročítání článků o zpěvačce Rihaně, Lady Ga Ga nebo Katy Pery. Chlapci nejčastěji hrají počítačové hry. V pozdním odpoledni se všichni sejdou na karaoke, kde s navolením oblíbené melodie zpívají jednotlivci nebo i skupiny. Průběh oslavy je čas od času dokumentován paní Světlanou, která fotí vybrané momenty. Ve večerních hodinách se děti rozchází domů pěšky, protoţe většina z nich bydlí ve stejné ulici. Pro ty, kteří mají domov vzdálenější, si přijíţdějí rodiče
Advent V době adventu přijímají ve svém domě Ivanovi návštěvy příbuzných a přátel z Ukrajiny. Kaţdoročně přijíţdí babička, která peče cukroví. Dům se zdobí vánočními dekoracemi.
Mikulášská nadílka Mikulášská nadílka se v této rodině uskutečňuje kaţdoročně od roku 1998, tedy dva roky po příchodu do České republiky. Oslavu svátku svatého Mikuláše iniciovala Helena, která o něm slyšela od dětí ze školy. Tento svátek v rodině zdomácněl a dnes je jiţ samozřejmostí. Převleky oblékají sousedé z ulice, kteří jsou domluvení s paní Ivanovou, aby přišli navštívit i jejich děti. Obchůzka začíná kolem šesté hodiny a uskutečňuje se v tradiční sestavě. Mikuláš je tedy doprovázen čertem a andělem. Po přednesení krátké básničky jsou sladkostmi obdarovávány obě mladší děti. Po předání balíčku s dárky kaţdému dítěti Mikuláš odchází. 29
Velikonoce O víkendu před Velikonočním pondělím jsou barvena vajíčka. Nejprve jsou obarvena pomocí barev na vajíčka smíchaných s horkou vodou. Po zaschnutí barvy jsou dozdobena malými ornamenty s velikonočními motivy, které na vejce kreslí Helena s Taťánou. Velikonoční pondělí začíná vyšleháním paní Světlany, Heleny a Taťány. Poté se pan Vasilij s Markem nasnídají a vyráţejí na předem určené místo, kde se setkávají s dalšími tatínky a syny. Postupně navštěvují známé ţeny ve vesnici. Za vyšlehání dostávají děti sladkosti, dospělí alkohol. Protoţe bydlí Ivanovi aţ na konci vesnice, dorazí k nim skupina koledníků aţ kolem poledne. Po vyšlehání přítomných ţen se posilní pochoutkami, které připravila paní Ivanová. Poté se všichni rozcházejí do svých domovů.
Štědrý večer Několik dní před Štědrým večerem jede pan Vasilij s dětmi vylovit jednoho aţ dva kapry z rybníka, který patří firmě, u které pracuje. Toto kaţdoroční vylovení kapra se jiţ stalo v rodině zvykem. Štědrovečerní večeře se podává kolem šesté hodiny. Po dojedení se děti vrhají ke stromku a horlivě rozbalují dárky. Dospělí je následují. Po rozdání dárků odjíţdí Helena za kamarádkami, aby si předala dárky i s nimi. Zbytek večera tráví v některém z brněnských klubů. Rodiče s mladšími dětmi vycházejí na ulici, kde si předávají dárky se sousedy.
Silvestr I kdyţ rodina nevyznává pravoslaví, je tato druhá oslava časově shodná s pravoslavnou oslavou Vánoc. Podle slov paní Světlany na Ukrajině v tento čas slaví Vánoce i rodiny, které nejsou věřícími. V této době rodinu Ivanových navštěvují přátelé z Ukrajiny. Celé dopoledne i část odpoledne jsou ve znamení příprav na večer. Paní Ivanová s kamarádkami připravuje hostinu. Muţi jsou v obývacím pokoji a baví se o situaci na Ukrajině, při tom se dívají na pořady na ruských televizních kanálech. Děti si hrají venku na zahradě nebo se dívají doma na pohádky. Helena jiţ ráno odjíţdí, protoţe oslavuje Silvestra se svými kamarády a s přítelem. K dobré náladě přispívá také karaoke, u kterého se střídají děti i rodiče. Vzhledem k tomu, ţe jsou přítomni Rusové, Ukrajinci i Češi jsou oslavovány příchody nového roku postupně. Nejprve všichni oslaví ruský Nový rok, který vzhledem k časovému posunu vychází na desátou hodinu večerní. Poté následuje ukrajinský Nový rok, který je oslavován v jedenáct hodin a poslední o 30
půlnoci je rok český. Po celou dobu se společnost baví oslavou Silvestra na ruském kanálu, český televizní program s obdobnou tématikou shledávají nudným. Po celý večer se konzumuje alkohol a pojídají slavnostní pokrmy. Kromě Štědrého večera jsou dárky rozdávány ještě v tento den. Dárky dostávají děti i dospělí mezi sebou a připomínají si tím nadělování dárků na Ukrajině. Po předávní dárků vycházejí všichni zúčastnění před dům, kde si ještě připíjejí se sousedy. Následuje ohňostroj, který je pořádán obcí. Sousedi se přidávají a také odpalují vlastní malé ohňostroje. Kvůli většímu mnoţství jídla, které kaţdoročně zbývá po takovéto velké oslavě, je zvykem mít následující den „prazdnik dojidanija“. Prvního ledna se nevaří ţádné další jídlo, jen se dojídá to, které zbylo z oslavy. Jídlo, které v tomto případě zahajuje den, je společný oběd. Ke stolu jsou přizváni hosté, kteří u Ivanových po dobu své návštěvy v České republice přespávají, i ti, kteří tu předešlé noci přespali neplánovaně. O několik dní později, v lednu, datum se řídí hlavně tím, kdy dorazí do domu Ivanových všichni pozvaní, se oslavuje „Starý nový rok“. Při této oslavě se dává sbohem uplynulému roku a vítá se rok nový.
31
Závěr Cílem práce bylo přiblíţit ţivot ukrajinské rodiny se zaměřením na vybrané aspekty ţivota rodiny. Zohledněny byly i důvody odchodu z Ukrajiny a výběru České republiky jako nového místa pro ţivot. Z předkládané práce vyplývá, ţe hlavními důvody odchodu této rodiny z Ukrajiny byly politické poměry a nestabilní ekonomická situace spolu s morálními úpadky na Ukrajině v té době. Česká republika byla vybrána kvůli několika zásadním faktorům. Mezi tyto faktory patří zejména blízkost obou kultur i jazyků. Moţnost získat kvalitní vzdělání pro Helenu na českých univerzitách byla také důleţitá. Strava tvoří důleţitou součást identity této rodiny. Tradiční ukrajinské jídlo je prezentováno o svátcích a významnějších událostech, ke kterým patří i návštěvy Čechů i Ukrajinců a Rusů. Ve všední dny můţeme pozorovat, ţe se ve skladbě jídel objevují běţně i jídla česká, z časových důvodů se někteří členové rodiny nevyhýbají ani konzumaci jídel z restaurací rychlého občerstvení. Další oblastí, ve které je patrné prolínání kultur, je oslava svátků. S příchodem do České republiky jsou oslavovány i pro rodinu předtím neznámé svátky jako je svátek svatého Mikuláše, Štědrý večer a Velikonoce s dodrţováním českých zvyků, především se šleháním dívek pomlázkou. I po příchodu do České republiky rodina kaţdoročně oslavuje příchod Nového roku půlnočním předáváním dárků. Ráno poté je dodrţován „Prazdnik dojidanija“. Oslava Starého nového roku je společenskou událostí, na které jsou přítomni i rodinní přátelé z Ukrajiny. Tematická výzdoba domu a jeho okolí v době svátků je samozřejmostí. Pozornost je věnována výzdobě interiéru i exteriéru, na kterou je kladen velký důraz. Volný čas je vyplněn, zvláště u dětí, spoustou zájmových činností. Pravidelně navštěvují několik krouţků. Zájmy starší Heleny jsou spíše uměleckého charakteru. Největším koníčkem rodičů je cestování, které se nerealizuje pouze v období prázdnin. Kontakty s rodinnými příslušníky a přáteli ţijícími na Ukrajině se odehrávají při jejich návštěvách České republiky. Kontakty s krajany ţijícími v Brně se uskutečňují o víkendech. Oblíbenou zábavou při těchto návštěvách je karaoke. Zúčastnění hovoří ruštinou, případně ukrajinštinou. Pro ucelenější vhled do ţivota členů rodiny je popsána i náplň běţného dne. Všední den je naplněn povinnostmi školního nebo pracovního charakteru. Dbáno je na to, aby se všichni členové rodiny sešli u večeře.
32
Díky velké otevřenosti rodiny a důvěře, která mi byla ze strany jejích členů projevena, jsem se mohla dotknout a následně popsat i velmi osobní informace týkající se ţivota rodiny i osobních názorů a postojů jejich členů. Tato důvěra se projevila především v popisu problematiky související se získáním českého občanství a v otevřeném vyjadřování k poměrům, které panovaly v době odchodu rodiny z vlasti, a zhodnocení stávajících politických poměrů na Ukrajině.
33
Seznam použité literatury Hrozienčik, J.: Z dejín Československo – ukrajinských vzťahov. Slovanské štúdie 1. Bratislava 1957. Zylinskyj, B. – Kočík, R.: Ukrajinci v České republice. In: Šišková, T. (ed.): Menšiny a migranti v České republice. My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha 2001. Pavlíková, E. – Sládek, K.: Sociální situace a religiozita ukrajinských migrantů v České republice. Červený Kostelec 2009. Zylinskyj, B.: Ukrajinci českých zemí po roce 1989. In: Integrace cizinců na území České republiky. Praha 2003, s. 597–617. Uherek, Z. (ed.): Cizinecké komunity z antropologické perspektivy. Vybrané případy významných imigračních skupin v České republice. Praha 2008. Bittnerová, D. – Moravcová, M., (eds.): Etnické komunity v kulturním kontextu. Praha 2008. Šatava, L.: Jazyk a identita etnických menšin. Moţnosti zachování a revitalizace. Praha 2009. Šatava, L.: Národnostní menšiny v Evropě. Encyklopedická příručka. Praha 1994. Šišková, T. (ed.): Menšiny a migranti v České republice. My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha 2001. Vaculík, J.: Češi v cizině – emigrace a návrat do vlasti. Brno 2002. Dufek, V.: Kapitoly z dějin volyňských Čechů. Praha 1997. Nosková, H.: Návrat Čechů z Volyně. Naděje a skutečnost let 1945–1954. Praha 1999. Šimek, V.: Volyňáci. Praha 1995. Hofman, J.: Češi na Volyni. Základní informace. Praha 1995. Nosková, J.: Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. Brno 2006.
34
Internetové zdroje Portál veřejné správy České republiky, Zákony [online]. [cit. 10. 3. 2010]. Dostupné v: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_ number1=326/1999&PC_8411_p=42&PC_8411_l=326/1999&PC_8411_ps=10#10821
35
Soupis respondentů Vasilij Ivanov Pan Vasilij se narodil roku 1965 na Ukrajině. Vyrůstal jako jediné dítě v intelektuálně zaloţené rodině, otec i matka jsou vysokoškolsky vzdělaní, matka přednášela dějiny umění na jedné z univerzit na Ukrajině. Pan Vasilij také dosáhl vysokoškolského vzdělání, vystudoval biochemii na jedné z kyjevských univerzit. Od roku 1996 ţije v Brně v České republice. V současné době je zaměstnán u ukrajinské firmy jako manaţer, nadto i sám podniká. Je ţenatý a má tři děti.
Světlana Ivanová Paní Ivanová se narodila jako druhé dítě roku 1967 v Kyjevu na Ukrajině do rodiny vysokoškolsky vzdělaných lidí. Její otec je stále velmi uznávaným lékařem, jehoţ koníčkem je cestování. Paní Ivanová vystudovala na Kyjevské univerzitě radiochemii. Roku 1996 se rozhodla i s rodinou přestěhovat do České republiky, kde se věnuje organizačním úkolům, kterými pomáhá manţelovi v podnikání. Její další činností je péče o rodinu. Je vdaná a má tři děti.
Helena Ivanová Helena Ivanová se narodila roku 1989 v Kyjevu na Ukrajině. Od roku 1996 ţije i s rodiči v Brně, kde absolvovala základní školu, posléze navštěvovala gymnázium. Má dva mladší sourozence, sestru a bratra. Ţije s rodiči. V současné době studuje na jedné z brněnských univerzit ekonomii. Při studiu pracuje u brněnské firmy jako asistentka a překladatelka.
Taťána Ivanová Taťána Ivanová se narodila roku 2000 v České republice jako druhé dítě. Navštěvuje brněnskou základní školu a věnuje se výtvarným a pohybovým aktivitám.
Marek Ivanov Marek Ivanov se narodil roku 2001 v České republice jako nejmladší ze tří dětí. Navštěvuje stejnou brněnskou základní školu jako jeho sestra. Pravidelně se zúčastňuje několika krouţků, má výrazné pohybové nadání.
36
Seznam příloh Příloha č. 1: Bujon, foceno respondentkou, Brno, březen 2010.
Příloha č. 2: Černosliv, foceno respondentkou, Brno, leden 2010.
37
Příloha č. 3: Vodka Nemirrof, foceno respondentkou, Brno, leden 2010.
Příloha č. 4: Grečka, foceno respondentkou, Brno, březen 2010.
38
Příloha č. 5: Pascha, foceno respondentkou, Brno, duben 2010.
39
