UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL NA TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH bakalářská práce

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Obor: Národní hospodářství

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL NA TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2007-2011 bakalářská práce

Autor: Kateřina Grubnerová Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok: 2011

Prohlašuji na svou čest, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Kateřina Grubnerová V Praze, dne 11.5.2012

Poděkování: Ráda bych poděkovala všem, kteří mi poskytli náměty a rady ke zpracování, zejména paní Ing. Zdence Vostrovské, CSs., za vedení mé bakalářské práce a za její cenné připomínky.

Abstrakt Práce pojednává o problematice uplatnění absolventů českých veřejných a soukromých vysokých škol v letech 2007-2011. Analýza uplatnitelnosti má ukázat, zda je nezaměstnanost absolventů veřejných vysokých škol nižší, než nezaměstnanost absolventů soukromých vysokých škol. Práce nejprve definuje základní pojmy z oblasti trhu práce a pojmy týkající se vysokých škol, aby potom v praktické části mohlo být toto prostředí přímo analyzováno. Analýza podává také přehled o dalších aspektech, které uplatnění absolventů vysokých škol ovlivňují, kromě již zmíněné vystudované vysoké školy.

Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, české vysoké školství, uplatnění absolventů

JEL klasifikace: J240-

Human Capital; Skills; Occupational Choice; Labor Productivity

E240-

Employment; Unemployment; Wages; Intergenerational Income Distribution; Aggregate Human Capital

I230-

Higher Education and Research Institutions

Abstract The thesis deals with the topic of graduates of Czech public and private universities in the years 2007-2011. Analysis of applicability should show whether the unemployment rate of graduates of public universities is lower than that of graduates of private universities. The thesis first defines the basic terms of labour market field and university education fields which are later analyzed in the practical part. The analysis also provides an overview of other aspects that influence the graduates´applicability on labour market.

Key words: Labour market, unemployment, czech universities, graduate´s applicability

JEL classification: J240-

Human Capital; Skills; Occupational Choice; Labor Productivity

E240-

Employment; Unemployment; Wages; Intergenerational Income Distribution; Aggregate Human Capital

I230-

Higher Education and Research Institutions

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1.

Teoretická část .................................................................................................................... 4 1.1.

Trh Práce...................................................................................................................... 4

1.2.

Nezaměstnanost .......................................................................................................... 4

1.2.1. 1.3.

Státní politika zaměstnanosti ....................................................................................... 5

1.4.

Lidský kapitál .............................................................................................................. 6

1.4.1.

Investice do vzdělání jako náklad obětované příležitosti ..................................... 7

1.4.2.

Vzdělání signalizuje schopnosti ........................................................................... 7

1.5.

Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED .............................................. 8

1.6.

Vysoká škola................................................................................................................ 9

1.6.1.

Studijní programy ................................................................................................. 9

1.6.2.

Formy studia na vysokých školách .................................................................... 10

1.6.3.

Vysoké školy podle právní formy ...................................................................... 11

1.7.

Charakteristika vybraných vysokých škol v České republice ................................... 15

1.7.1.

Vybrané veřejné vysoké školy ........................................................................... 15

1.7.2.

Vybrané soukromé vysoké školy ....................................................................... 17

1.8.

Vymezení pojmu absolvent ................................................................................ 19

1.9.

2.

Míra nezaměstnanosti .......................................................................................... 4

Boloňský proces ........................................................................................................ 19

1.10.

Stanovisko OECD ke kvalitě českého vysokého školství ...................................... 20

1.11.

Aspekty ovlivňující získání práce .......................................................................... 20

Analytická část ................................................................................................................. 27 2.1.

Situace na trhu práce a analýza vysokých škol v České republice ............................ 27

2.1.1.

Analýza trhu práce v České republice ................................................................ 27

2.1.1.1. Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v letech 1993-2011 ................ 27 2.1.1.2. Struktura neumístěných uchazečů o zaměstnání podle stupně dosaženého vzdělání v letech 2005-2011 ............................................................................................ 29 2.1.1.3. Průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2003 - 2011 v třídění podle vzdělání .. 30 2.1.2.

Analýza českých vysokých škol ......................................................................... 31

2.1.2.1. Počet vysokých škol v České republice v letech 2000-2011 ............................. 31

2.1.2.2. Počet absolventů českých vysokých škol ve školních letech 2006/20072010/2011 ......................................................................................................................... 32 2.1.2.3. Úspěšnost přijetí uchazečů o studium na VŠ – dle zřizovatele

v letech

2006/2007 – 2010/11 ........................................................................................................ 33 2.2.

Analýza nezaměstnanosti absolventů českých vysokých škol .................................. 34

2.2.1.

Míry nezaměstnanosti absolventů soukromých vysokých škol v ČR v letech

2007-2011......................................................................................................................... 35 2.2.2.

Míry nezaměstnanosti absolventů státních vysokých škol v ČR v letech 2007-

2011…………… .............................................................................................................. 38 2.2.3.

Míry nezaměstnanosti absolventů veřejných vysokých škol v ČR v letech 2007-

2011………………. ......................................................................................................... 39 2.2.4. 2.2.5. 2.3.

Nezaměstnanost absolventů vysokých škol v letech 2007-2011 ....................... 40 Interpretace výsledků ............................................................................................. 41

Výzkum mezi studenty vysokých škol ...................................................................... 43

Závěr......................................................................................................................................... 48 Seznam literatury...................................................................................................................... 53 Seznam grafů a tabulek ............................................................................................................ 58

Úvod Problematika uplatnění absolventů na trhu práce je téma velmi aktuální. Absolventi škol představují na trhu práce velkou skupinu, která sice nepatří k těm nejohroženějším, mezi těmi bychom našli například mladistvé, osoby nad 50 let nebo postižené. Přesto je potřeba věnovat skupině absolventů zvýšenou pozornost. To, jak rychle a úspěšně zvládne absolvent přechod ze školních lavic do pracovního prostředí, může mít značný dopad nejen na jeho aktuální kvalitu života, ale i na jeho dlouhodobý vztah a motivaci k práci. Je důležité nejen pomoci absolventům najít vhodné zaměstnání. Prvním krokem by mělo být nalezení vhodné školy. S tímto by studentům měly pomoci studijní poradci na školách, či úřady práce. Zda a do jaké míry to tak ve skutečnosti je, zůstává otázkou. Na trhu práce jsou obory, které dlouhodobě pociťují nedostatek vhodných uchazečů. Mezi ně patří především technické obory, kterým chybí jak středoškolští, tak i vysokoškolští uchazeči. V posledních letech se tento trend projevuje asi nejvíce v oblasti IT. Existují ale i obory, které mají naopak uchazečů nadbytek. Díky celospolečenským trendům začali mladí lidé v posledních letech preferovat ekonomické a humanitní směry studia. Tyto obory však nedokážou tak vysokou nabídku práce uspokojit, a tak právě zde často vzniká nezaměstnanost.1 Když se student rozhoduje, zda pokračovat ve studiu a na jaké škole, měl by brát v úvahu své vlastní předpoklady a zájmy. Neméně důležitým kritériem výběru by ale měla být i aktuální situace na trhu práce v daném oboru. Problém, se kterým se trh práce v poslední době potýká, je reálná (ne)připravenost absolventů škol. Struktura výuky a skutečné znalosti absolventů jsou v některých oborech natolik vzdáleny požadavkům zaměstnavatelů, že se jim mnohdy ani nevyplatí na vlastní náklady mezery ve vzdělání uchazečů doplňovat. Asi nejvýrazněji se tento problém projevuje v rychle se rozvíjející ICT (Information and Communication Technologies).2

1

Budoucnost profesí; Zítřek není pokračováním dneška; Dostupný na WWW: http://www.budoucnostprofesi.cz/chybejiciprofese/predvidani-zmen-na-trhu-prace.html 2 Budoucnost profesí; Zítřek není pokračováním dneška; Dostupný na WWW: http://www.budoucnostprofesi.cz/chybejiciprofese/predvidani-zmen-na-trhu-prace.html

1

Zvýšením kvality českých vysokých škol se zabývá i vláda České republiky, která ve svém programovém prohlášení říká: „Vláda uskuteční reformu systému terciárního vzdělávání. Je nutné zvětšit diverzifikaci systému terciárního vzdělávání tak, aby docházelo ke zvyšování kvality vysokoškolského vzdělání a profily absolventů jednotlivých typů škol více odpovídaly různorodým požadavkům zaměstnavatelů a zajišťovaly jejich větší flexibilitu na trhu práce. Tento záměr vláda uskuteční například přísnější kontrolou dodržování akreditačních podmínek, podporou výzkumu a profilace vysokých škol.“ 3 Jednou z připravovaných změn je i akademickou obcí velmi diskutované téma zavedení školného. Obavy o znevýhodnění sociálně slabších studentů se snaží vláda vyvrátit návrhem tzv. odloženého školného. Existuje také obava, že by mělo školné pouze zalepit mezeru výpadku financí ze státního rozpočtu. V tomto případě bychom mohli jen těžko hovořit o kroku, který by zvyšoval kvalitu českých vysokých škol. Hlavním cílem této práce je zodpovědět otázku, zda je uplatnitelnost absolventů veřejných vysokých škol v České republice lepší, než uplatnitelnost absolventů soukromých vysokých škol. Analýza je prováděna na datech z let 2007-2011. Použity byly údaje o počtech absolventů vysokých škol, získané na internetových stránkách ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) a údaje o počtech nezaměstnaných absolventů vysokých škol. Tato data byla nalezena na Portálu MPSV. Následně byly vypočítány míry nezaměstnanosti absolventů konkrétních vysokých škol. Důvodem, proč jsem si toto téma vybrala, je aktuálnost této problematiky a také to, že sama studuji veřejnou vysokou školu a zajímají mě možnosti, které z této skutečnosti pro mě samotnou vyplývají. Závěr práce potom předkládá doporučení, jakým směrem by se mělo české vysoké školství ubírat za účelem zvýšení kvality absolventů vysokých škol. Tato práce je rozdělená na dvě hlavní části. První část je teoretická a zabývá se definicemi pojmů týkajících se trhu práce a nezaměstnanosti. Dalším popisovaným tématem je lidský

3

Vláda ČR; Programové prohlášení; Dostupný na WWW: http://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programoveprohlaseni/programova-prohlaseni-74856/

2

kapitál, na který navazuje definice stupňů vzdělání podle mezinárodní klasifikace ISCED. Teoretická část se dále věnuje vysokým školám, rozdělení vysokých škol podle právní formy, jsou zde definovány možné formy studia na vysokých školách. Důležitá pozornost je věnována i charakteristice vybraných vysokých škol v České republice, které nad ostatními v některých ohledech vynikají. Teoretická část obsahuje také zhodnocení českého vysokého školství OECD. Závěr teoretické části, který byl zpracován na základě studií financovaných Ministerstvem školství a Evropským sociálním fondem, přináší pohled na aspekty, které ovlivňují uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce v České republice. Druhá část je analytická a v úvodu se zabývá analýzou trhu práce a vysokých škol v České republice. Poté následuje detailní analýza uplatnitelnosti absolventů vysokých škol v České republice v letech 2007-2011. V závěru praktické části je vyhodnocení dotazníkového šetření, které jsem provedla mezi studenty českých vysokých škol.

3

1. Teoretická část 1.1. Trh Práce Na trhu práce se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. „Nabídka práce se vytváří z rozhodování člověka“ (Holman, 2005, str. 285), který volí „mezi prací a volným časem“. (Holman, 2005, str. 285) Nákladem volného času jsou ostatní statky, které by si mohl koupit za mzdu. Nákladem práce je potom samotný volný čas. Poptávku po práci vytváří firmy. „Poptávka po práci je funkce vyjadřující závislost poptávaného množství práce na mzdě a na cenách ostatních výrobních faktorů. Je odvozena od produkční funkce.“(Holman, 2007, str. 435)

1.2. Nezaměstnanost 4 Definice nezaměstnanosti říká, že nezaměstnaný je pouze ten, kdo práci nemá a aktivně si nějakou hledá. Hledání práce je nezbytným znakem nezaměstnaného. Počet nezaměstnaných se zjišťuje tak, že se sečtou lidé, kteří jsou hlášeni na úřadech práce. Takto zjištěná nezaměstnanost se nazývá registrovaná nezaměstnanost. Skutečná nezaměstnanost však bývá o nějaké procento vyšší, než registrovaná nezaměstnanost.

1.2.1. Míra nezaměstnanosti 5 „Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných na celkovém počtu lidí ochotných pracovat.“ (Holman, 2004, str. 158)Vyjadřuje se v procentech.

u… míra nezaměstnanosti U… počet nezaměstnaných L… počet zaměstnaných 4 5

Holman R.; Ekonomie; Praha: C. H. Beck, 2005; ISBN 80-7179-891-6 Holman R.; Makroekonomie:Středně pokročilý kurz; str. 158; Praha: C. H. Beck; 2004; ISBN 80-7179-764-2

4

1.3. Státní politika zaměstnanosti „Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky je dosažení plné produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Politika zaměstnanosti se považuje za součást hospodářské politiky vlády a má důležité místo při harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce.

Státní politika zaměstnanosti by měla zajišťovat nebo se podílet na: -

Přípravě adaptivní pracovní síly, schopné se přizpůsobit potřebám na trhu práce,

-

rozvoji infrastruktury trhu práce, zabezpečující zprostředkovatelské, informační a rekvalifikační služby,

-

vytváření podmínek pro územní mobilitu pracovních sil (odpovídající bytovou politikou, rozvojem dopravní sítě),

-

zajištění sociálně přijatelných podmínek pro občany, kteří se dočasně stali nezaměstnanými, aby nebyli definitivně vyřazeni z trhu práce.“ (Jírová H.,1999, str.27)

Proč je státní politika zaměstnanosti důležitá? „Trh práce je přirozeným regulátorem usměrňujícím nabídku a poptávku po pracovních silách. Není ovšem schopen předjímat dlouhodobé trendy v poptávce, reaguje pouze na momentální situaci.“ (Jírová H.,1999, str.28)

Trh práce má velmi specifické rysy: -

„práce je neoddělitelná od jejího nositele

-

dlouhodobost vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli

-

heterogenita prací a pracovníků

-

segmentace trhu práce: regionální, profesní“ (Jírová H.,1999, str. 28)

Strukturální změny zaměstnanosti6 V průběhu času dochází na trhu práce ke změnám podílu sektorů, v závislosti na změnách ekonomické aktivity. Dlouhodobě můžeme hovořit o odchodu pracovníků ze zemědělství do

6

Jírová H.; Trh práce a politika zaměstnanosti; Praha: Vysoká škola ekonomická; 1999; ISBN 80-7079-635-9

5

průmyslu a následně z průmyslových oblastí do sektoru služeb. Toto je odrazem změny poptávky a změny ve sféře výroby a obchodu v závislosti na dosaženém stupni ekonomického rozvoje. Tento jev je doprovázen změnami v charakteru práce. Manuální práce je stále častěji nahrazována vyššími dovednostmi, které vyžadují vzdělanější pracovní sílu.

Nízká nezaměstnanost není vše Dosažení co nejvyšší zaměstnanosti by však nemělo být jediným kritériem, podle kterého vláda volí svojí politiku, jež má reálný dopad na vysoké školy. Kromě míry nezaměstnanosti musí být posuzována i míra horizontální a vertikální shody. Problémy v horizontální shodě (neboli oborové) mohou svědčit o nesouladu mezi oborovou strukturou vzdělávacích programů na vysokých školách a požadavky na oborovou strukturu vysokoškolsky vzdělaných uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Naproti tomu problémy ve shodě vertikální (neboli úrovní dosaženého vzdělání), mohou svědčit o nesouladu mezi úrovní dosaženého vzdělání a požadovanou úrovní vzdělání pro konkrétní vykonávanou práci.7 V případě, že je problém v horizontální nebo vertikální shodě, je potřeba více zaměřit vládní politiku na podporu oborů, či stupňů vzdělání, které jsou na pracovním trhu v nerovnováze.

1.4. Lidský kapitál „Lidský kapitál je ekonomický termín pro označení znalostí a schopností pracovníka“ (Brožová, 2003, str.32) Na rozdíl od ostatních druhů kapitálu je vázán na svého nositele, kterým je člověk. Člověk jej získává procesem učení se, který probíhá celoživotně. „Lidský kapitál je vzděláváním a kultivací utvářen na základech přirozeného nadání a talentu a zušlechťován dalšími osobnostními vlastnostmi, jako jsou např. cílevědomost, vytrvalost, ctižádostivost, schopnost komunikace. Dotváří jej i způsob chování, oblékání, v neposlední řadě i vzhled jeho nositele.“ (Brožová, 2003, str. 33)

7

Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK v Praze; Koucký J., Zelenka M.; Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011; Dostupný na WWW: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_VŠ_2011.pdf

6

1.4.1. Investice do vzdělání jako náklad obětované příležitosti8 Investice do vzdělání zahrnují explicitní i implicitní náklady. Mezi explicitní náklady může patřit například školné nebo náklady na studijní literaturu. Implicitní náklady tvoří nemalou část celkových ekonomických nákladů na studium a jsou tvořeny především hodnotou času, který je nutný k získání požadovaného vzdělání. Každý jedinec přisuzuje těmto nákladům jinou výši, protože se odvíjí od čisté ušlé mzdy, kterou by mohl pobírat v případě, že by se rozhodl nestudovat. Celkové implicitní náklady závisí na předpokládané délce studia. Když se člověk rozhoduje, zda bude studovat, porovnává přitom své náklady (implicitní i explicitní) s budoucími výnosy a užitky, například v podobě budoucího zvýšení výdělků, díky lepšímu postavení na trhu práce, dosaženého vyšším vzděláním. Peněžní výnosy však nejsou jediné, které motivují člověka ke studiu. Ve svém rozhodování o investici do vzdělání člověk bere v úvahu i nepeněžní výnosy v podobě vyšší společenské prestiže budoucího zaměstnání. „Z pohledu trhu práce jsou firmy ochotny dobře zaplatit vzdělané pracovníky, protože přinášejí vyšší mezní produkt.“ (Brožová, 2003, str. 35)

1.4.2. Vzdělání signalizuje schopnosti Vysokoškolský diplom budoucímu zaměstnavateli signalizuje, že jeho držitel bude mít pravděpodobně vyšší schopnosti, „protože ho obvykle získávají schopní lidé, zatímco ti méně schopní ho nezískávají. Podle signalizační teorie odpovídá úroveň vzdělání vrozeným schopnostem člověka.“ (Brožová, 2003, str. 39) Vysokoškolský diplom „vypovídá nejenom o úrovni znalostí a vědomostí, ale také o schopnosti myšlení a komunikace, o adaptabilitě a ochotě učit se, o spolehlivosti a motivaci. Právě tyto schopnosti a dovednosti museli držitelé diplomů při studiu prokázat a dá se tedy očekávat, že si je přinesli i do pracovního procesu“ (Brožová, 2003, str. 39)

8

Brožová D.; Společenské souvislosti trhu práce; Praha: Sociologické nakladatelství; 2003; ISBN 80-86429-16-4

7

1.5. Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 9 ISCED neboli International Standard Classification of Education byla vydaná UNESCO v roce 1976. Slouží ke shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování vzdělávacích statistik v jednotlivých zemích a zároveň k porovnávání vzdělávacích statistik v mezinárodním měřítku. ISCED rozlišuje 7 úrovní vzdělání.

0

Preprimární vzdělávání

Osoby bez vzdělání, které neukončily ani vzdělání odpovídající 1. stupni základní školy.

1

Primární vzdělávání

Osoby s nedokončeným základním vzděláním (při dokončení vzdělání odpovídajícímu 1. stupni základní školy).

2

Nižší sekundární vzdělávání

Osoby, které absolvovaly celé základní vzdělání.

3

Vyšší sekundární vzdělávání

4

Postsekundární vzdělávání nižší než terciární

Osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem, středním nebo středním odborným vzděláním bez maturity i výučního listu a s úplným středním všeobecným vzděláním. Osoby s úplným středním odborným vzděláním s vyučením i maturitou a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (bez vyučení)

5

První stupeň terciárního vzdělávání

6

Druhý stupeň terciárního vzdělávání

Osoby s vyšším odborným vzděláním, s bakalářským a magisterským vzděláním.

Osoby s doktorským stupněm vzdělání.

Zdroj: ČSÚ; vlastní zpracování na základě uvedených informací 9

ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodika_mezinarodni_klasifikace_vzdelani_isced_97#2

8

1.6. Vysoká škola „Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti.“10 K úkolům vysokých škol patří:11 1) „Rozšiřovat a uchovávat dosažené vzdělání, 2) poskytovat vysokoškolské vzdělávání, 3) poskytovat další formy vzdělání (doktorské, profesorské) 4) zapojovat se do veřejné diskuse v otázkách společenských, kulturních, etických (formuje, ovlivňuje společnost) a rozvíjet mezinárodní spolupráci s VŠ jiných států.“ Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. V závislosti na typu studijních programů, jakými jsou bakalářský, magisterský a doktorský. Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Přičemž pojem vysoká škola může ve svém názvu použít pouze vysoká škola a pojem univerzita pouze vysoká škola univerzitní, která může uskutečňovat všechny typy studijních programů. Vysoká škola neuniverzitní může uskutečňovat pouze bakalářský a magisterský program. Vysoká škola je jediná, která má právo udělovat akademický titul. Podle právní formy rozlišujeme vysoké školy na státní, veřejné a soukromé.12

1.6.1. Studijní programy 1.6.1.1.

Bakalářský studijní program13

Zaměřuje se na přípravu k výkonu zaměstnání odpovídajícímu studovanému oboru a také na pokračování ve studiu v magisterském studijním programu. Standardní doba studia je 2-4 roky a studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla také

10

MŠMT; Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; dostupný na www: http://www.msmt.cz/file/12768 ČSÚ; Úvod k vysokým školám, vymezení pojmů; Dostupný na WWW: http://www.pardubice.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/FF001EC365/$File/w-3314a1.pdf 12 MŠMT; Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; dostupný na www: http://www.msmt.cz/file/12768 13 Bakalářský studijní program; Dostupný na WWW: http://student.finance.cz/pruvodce-studiem/informace/studijniprogramy-tituly/bakalarsky-program/ 11

9

obhajoba bakalářské práce. Po úspěšném ukončení je absolventovi udělen titul Bc., popř. BcA. (pro bakaláře umění).

1.6.1.2.

Magisterský studijní program14

Navazuje na bakalářský studijní program a trvá 1-3 roky, popřípadě může být realizován samostatně, pak je délka studia 4-6 let. Magisterský stupeň je zakončen státní závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce. U oborů lékařství a veterinární lékařství a hygiena je studium zakončeno státní rigorózní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Po úspěšném zakončení studia absolventi získají některý z těchto titulů: Ing. (v oblasti ekonomie, technických věd, zemědělství a lesnictví), Ing.arch. (oblast architektury), MUDr. (oblast medicíny), MDDr. (oblast zubního lékařství), MVDr. (oblast veterinární medicíny), Mgr. (pro ostatní obory). Absolventi, kteří získali titul Mgr., můžou poté složit ještě státní rigorózní zkoušku a dostanou nový titul: JUDr. (doktor práv), PhDr. (oblast psychologie, pedagogiky, společenských věd), RNDr. (doktor přírodních věd), ThDr. (doktor teologie), PharmDr. (doktor farmacie), ThLic. (licenciát teologie)

1.6.1.3.

Doktorský studijní program15

Navazuje na magisterský studijní program a trvá 3 roky. Doktorský studijní program je zakončen státní doktorskou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba disertační práce. Po úspěšném zakončení absolventi získají titul: Ph.D. (doktor), nebo Th.D. (doktor teologie).

1.6.2. Formy studia na vysokých školách 1.6.2.1.

Prezenční16

Dříve byla nazývána denní. Probíhá v kterýkoliv všední den v dopoledních i odpoledních hodinách. Student musí navštěvovat povinné přednášky a semináře. Studenti prezenční formy

14

Magisterský studijní program; Dostupný na WWW: http://student.finance.cz/pruvodce-studiem/informace/studijniprogramy-tituly/magistersky-program/ 15 Doktorský studijní program; Dostupný na WWW: http://student.finance.cz/pruvodce-studiem/informace/studijniprogramy-tituly/doktorsky-program/ 16 Vysoké Školy; Slovník akademických pojmů: Prezenční studium; Dostupný na WWW: http://www.vysokeskoly.cz/akademicky-slovnik/heslo/prezencni-studium

10

mají statut studenta a z něho plynoucí výhody. Mezi ně patří například nárok na studentské slevy (například jízdné a vstupy), koleje, stipendia. Neplatí sociální a zdravotní pojištění.

1.6.2.2.

Distanční17

Jinak také dálková forma studia, kdy studenti chodí do školy například jednou týdně v odpoledních hodinách na přednášky či konzultace. Velmi často tuto formu studia volí pracující, kteří nemůžou školu navštěvovat každý den. Tato forma studia bývá v současnosti nahrazována spíše kombinovanou formou.

1.6.2.3.

Kombinovaná18

U kombinované formy student navštěvuje vysokou školu s nižší frekvencí, než student prezenční formy. Často probíhá formou blokové výuky, například o víkendech či jiných delších časových intervalech. Nižší frekvence povinných návštěv školy je nahrazována samostudiem. Studenti kombinované formy mají většinu práv a povinností stejné, jako studenti prezenční formy. Ve smyslu vysokoškolského zákona je takový jedinec považován za řádného studenta, který do svých 26 let nemusí platit zdravotní pojištění. Nějaké rozdíly oproti prezenční formě však přeci jen existují, například student kombinované formy nemůže obdržet ubytovací stipendium.

1.6.3. Vysoké školy podle právní formy Podle právní formy rozlišujeme vysoké školy v České republice na veřejné, státní a soukromé. Liší se způsobem financování a konkrétním zřizovatelem.

1.6.3.1.

Veřejná vysoká škola19

Veřejná vysoká škola je zřizována a rušena zákonem, který také stanoví její název a sídlo. V České republice aktuálně existuje 26 veřejných vysokých škol, z nichž většina je univerzitního typu. Veřejné vysoké školy jsou financovány především příspěvky ze státního

17

Vysoké školy; Slovník akademických pojmů: distanční studium; Dostupný na WWW: http://www.vysokeskoly.cz/akademicky-slovnik/heslo/distancni-studium 18 Vysoké školy; Slovník akademických pojmů: kombinované studium; Dostupný na WWW: http://www.vysokeskoly.cz/akademicky-slovnik/heslo/kombinovane-studium-2 19 MŠMT; Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; dostupný na www: http://www.msmt.cz/file/12768

11

rozpočtu, dalšími zdroji mohou být poplatky spojené se studiem, dotace ze státního rozpočtu, příspěvky z rozpočtů fondů, obcí a krajů, výnosy z majetku, příjmy darů a dědictví, výnosy z doplňkové činnosti. Veřejné vysoké školy univerzitního typu:20 Univerzita Karlova

Univerzita Pardubice

Univerzita Palackého

Vysoká škola chemicko-technologická

České vysoké učení technické

Česká zemědělská univerzita

Vysoká škola báňská- Technická univerzita Ostrava Technická univerzita Liberec Akademie výtvarných umění

Vysoká škola ekonomická

Vysoké učení technické

Univerzita Hradec Králové

Veterinární a farmaceutická univerzita

Jihočeská univerzita

Masarykova univerzita

Ostravská univerzita

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita

Slezská univerzita

Akademie múzických umění

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

Vysoká škola uměleckoprůmyslová

Západočeská univerzita

Janáčkova akademie múzických umění

Univerzita Tomáše Bati

Veřejné vysoké školy neuniverzitního typu:21 Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická

20 21

MŠMT; Veřejné vysoké školy; Dostupný na WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/verejne-vysoke-skoly-4 MŠMT; Veřejné vysoké školy; Dostupný na WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/verejne-vysoke-skoly-4

12

1.6.3.2.

Soukromá vysoká škola22

Soukromé vysoké škole musí k provozu její činnosti udělit souhlas Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V České republice působí aktuálně 46 soukromých vysokých škol. Většina z nich je neuniverzitního typu. Soukromé vysoké školy jsou financovány z vlastních zdrojů, které jsou získávány především formou školného, může jim však být poskytnuta i státní dotace. Soukromé vysoké školy univerzitního typu: 23

Metropolitní univerzita Praha Univerzita Jana Amose Komenského Vysoká škola finanční a správní Soukromé vysoké školy neuniverzitního typu:24

Evropský polytechnický institut

Vysoká škola evropských a regionálních studií Rašínova vysoká škola

Vysoká škola hotelová v Praze 8

Vysoká škola regionálního rozvoje

Vysoká škola Karlovy Vary

Filmová akademie Miroslava Ondříčka

Vysoká škola podnikání ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra NEWTON College

Literární akademie

Vysoká škola logistiky

Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství

Vysoká škola zdravotnická

Bankovní institut vysoká škola

22

MŠMT; Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; dostupný na www: http://www.msmt.cz/file/12768 MŠMT; Přehled soukromých vysokých škol; Dostupný na WWW: MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/prehledverejnych-soukromych-skol 24 MŠMT; Přehled soukromých vysokých škol; Dostupný na WWW: MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/prehledverejnych-soukromych-skol 23

13

Soukromá vysoká škola ekonomických studií

B.I.B.S., a.s. Brno International Business School

Vysoká škola obchodní v Praze

Soukromá vysoká škola ekonomická

Akademie STING

Moravská vysoká škola Olomouc

Vysoká škola Karla Engliše

Vysoká škola obchodní a hotelová

Anglo-americká vysoká škola

CEVRO Institut

Pražská vysoká škola psychosociálních studií

Unicorn College

Vysoká škola aplikovaného práva

Vysoká škola aplikovaných ekonomických studií v Českých Budějovicích

Vysoká škola ekonomie a managementu

Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona

University of New York in Prague

Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov

Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky

AKCENT College

Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů

Archip

Středočeský vysokoškolský institut

Vysoká škola aplikované psychologie

Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace

Academia Rerum Civilium

Západomoravská vysoká škola

1.6.3.3.

Státní vysoká škola25

V České republice působí dvě státní vysoké školy. Policejní akademie České republiky, která je spravována Ministerstvem vnitra a Univerzita obrany, která je spravována Ministerstvem obrany. Nemají právní subjektivitu a jsou organizačními složkami státu.

25

MŠMT; Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; dostupný na www: http://www.msmt.cz/file/12768

14

1.7. Charakteristika vybraných vysokých škol v České republice Tato část je zaměřena na vysoké školy, které jsou ve svém oboru či kategorii něčím výjimečné. Jedná se o vysoké školy s vysokým počtem studentů, vysoké školy, které se umisťují na předních žebříčcích nejlepších vysokých škol v České republice, mnohdy i v mezinárodních žebříčcích. Jedním ze sledovaných charakteristik byla i historie vysoké školy. V tomto ohledu vynikají veřejné vysoké školy nad těmi soukromými. Veřejné vysoké školy mají v České republice mnohem delší historii, než soukromé vysoké školy, které dnes v České republice existují.

1.7.1. Vybrané veřejné vysoké školy V České republice působí 26 veřejných vysokých škol. V podstatě se dá říci, že až na výjimky, kterými jsou umělecké vysoké školy a několik málo vysokých škol technického typu, počty absolventů konkrétních veřejných vysokých škol počítáme v řádech tisíců. 26

Přestože na území České republiky působí téměř dvakrát více soukromých vysokých škol,

počet absolventů veřejných vysokých škol několikanásobně převyšuje počty absolventů soukromých vysokých škol. Veřejné vysoké školy mají na našem území dlouholetou tradici, z nichž ta nejstarší u nás vznikla již téměř před šesti sty lety a působí zde dodnes.

Univerzita Karlova Patří mezi nejvýznamnější české vysoké školy. Je jednou z nejstarších vysokých škol v Evropě, ve střední Evropě je dokonce nejstarší. Byla založena roku 1348 Karlem IV.

27

Roku 2011 tuto školu vyhodnotila organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice a v celosvětovém (tzv. Šanghajském) žebříčku ji zařadila na 201.– 300. místo28. Univerzitu Karlovu tvoří 17 fakult (3 teleologické fakulty, 5 lékařských fakult, právnická, farmaceutická, přírodovědecká, filosofická, matematicko-fyzikální a pedagogická fakulta, fakulta sociálních věd, fakulta tělesné výchovy a sportu a fakulta humanitních studií).

26

ÚIV; Výkonové ukazatele 2010/2011- Kapitola F; Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/clanek/730/2122 CUNI; Historie UK; Dostupný na WWW: http://www.cuni.cz/UK-374.html 28 ARWU; Academic ranking of World universities- 2010; Dostupný na WWW: http://www.arwu.org/ARWU2010.jsp 27

15

Na UK studuje v české republice nejvíce studentů. V současné době je rektorem UK Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.29

Vysoká škola ekonomická Byla založena v roce 1953 a je největším vysokoškolským pracovištěm s ekonomickým zaměřením v České republice. V roce 2010 zaujala 73. místo v žebříčku The Financial Times: European Business school rankings 2010 a získala titul 2. nejlepší ekonomické univerzity v postkomunistické Evropě.30 Vysoká škola ekonomická každoročně obsazuje přední příčky žebříčků nejlepších vysokých škol v České republice. V roce 2011 byla podle Hospodářských novin nejlepší ekonomickou fakultou roku v České republice zvolena Národohospodářská fakulta, ostatním fakultám VŠE patřily další z předních příček.31 Od roku 2006 je rektorem VŠE prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c.

32

fakult

Fakulta

(Fakulta

financí

a

účetnictví,

Vysoká škola ekonomická je rozdělena na 6 mezinárodních

vztahů,

Fakulta

podnikohospodářská, Fakulta informatiky a statistiky, Národohospodářská fakulta a Fakulta managementu). 33

České vysoké učení technické České vysoké učení technické je nejstarší nevojenskou technickou univerzitou na světě. ČVUT v současné době tvoří 8 fakult (Fakulta stavební, strojní, elektrotechnická, dopravní, fakulta architektury, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská a fakulty biomedicínského inženýrství a informačních technologií).

34

ČVUT opouští každoročně nejvíce absolventů

z technicky zaměřených oborů. Rektorem ČVUT je od roku 2006 prof. Ing. Václav Havlíček, CSc.35

29

CUNI: Stručný přehled dějin Univerzity Karlovy v Praze; Dostupný na WWW: http://www.cuni.cz/UK-103.html Business education; European business school rankings 2010; Dostupný na WWW: http://rankings.ft.com/businessschoolrankings/european-business-school-rankings-2010 31 Hospodářské noviny: Vysoké školy - Hospodářské noviny hodnotí úroveň šedesáti sedmi fakult v devíti prestižních oborech; Dostupný na WWW: http://in.ihned.cz/?article%5Bcomment%5D%5Bukaz_vsechny%5D=1&article%5Bcomment%5D%5Bart_id%5D=4984987 0&p=50n000_d&article%5Bid%5D=49849870 32 VŠE; Vedení školy: rektor; Dostupný na WWW: http://www.vse.cz/vedeni/hindls.php 33 VŠE; Fakulty a další útvary; Dostupný na WWW: http://www.vse.cz/kategorie.php?IDkat=628 34 ČVUT; Struktura ČVUT- fakulty a součásti; Dostupný na WWW: http://www.cvut.cz/cs/struktura 35 ČVUT; Portréty rektora; Dostupný na WWW: http://www.cvut.cz/fotobanka/rektor/portrety-rektora 30

16

Masarykova univerzita36 Byla založena v roce 1919 a počtem absolventů v akreditovaných studijních programech je druhou největší vysokou školou v České republice. V současné době je jejím rektorem Doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. Masarykova univerzita je rozdělena do 8 fakult (Fakulta právnická, přírodovědecká, lékařská, filosofická, pedagogická, ekonomicko- správní, informatiky, sociálních studií a fakulta sportovních studií). Podle žebříčku Hospodářských novin za rok 2011 obsadila poprvé ve své historii Právnická fakulta Masarykovi univerzity první místo ve svém oboru a předstihla tak i Právnickou fakultu UK, která se v předchozích letech objevovala na prvním místě.37

1.7.2. Vybrané soukromé vysoké školy V České republice existuje 46 soukromých vysokých škol, magickou hranici tisíci absolventů však překročí jen hrstka z nich. Mezi ně patří pouze Univerzita Jana Amose Komenského, Metropolitní univerzita, Vysoká škola finanční a správní, Bankovní institut a Vysoká školu obchodní. Většinu z nich opustí ročně méně, než 300 absolventů.38

Univerzita Jana Amose Komenského Největší soukromá vysoká škola v České republice. Každoročně tuto vysokou školu vystuduje více než 3000 studentů. Z nichž přes 80% tvoří studenti dálkového studia.39 UJAK se zaměřuje především na pracující, kterým nabízí volnější režim dálkového studia, které se skládá z 3-4 víkendů za semestr. Současným rektorem je Doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc.40 Školné na Univerzitě Jana Amose Komenského stojí 25 000 Kč/ semestr na bakalářském i magisterském stupni. 41

36

MUNI; Historický přehled; Dostupný na WWW: http://www.muni.cz/history/summary Hospodářské noviny: Vysoké školy - Hospodářské noviny hodnotí úroveň šedesáti sedmi fakult v devíti prestižních oborech; Dostupný na WWW: http://in.ihned.cz/?article%5Bcomment%5D%5Bukaz_vsechny%5D=1&article%5Bcomment%5D%5Bart_id%5D=4984987 0&p=50n000_d&article%5Bid%5D=49849870 38 ÚIV; Výkonové ukazatele 2010/2011- Kapitola F; Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/clanek/730/2122 39 ÚIV; Výkonové ukazatele 2010/2011- Kapitola F; Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/clanek/730/2122 40 UJAK; Seznam kontaktů rektorát; Dostupný na WWW: http://www.ujak.cz/kontakty/seznam-kontaktu/rektorat/ 41 UJAK; Ceny studia; Dostupný na WWW: http://www.ujak.cz/studium/pro-zajemce-o-studium/ceny-studia/ 37

17

Bankovní institut Vysoká škola42 Jedná se o nejstarší soukromou vysokou školu, která aktuálně působí v České republice. Vznikla v srpnu roku 1991 jako součást tehdejší Státní banky československé s posláním sloužit celému bankovnímu sektoru. V současné době se její bakalářské a magisterské studijní programy zaměřují nejen na bankovnictví a pojišťovnictví, ale také na veřejnou správu a management. Současnou rektorkou BIVŠ je doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc.43 Školné na BIVŠ v bakalářském studijním programu vyjde na 24 700 Kč/ semestr a 26 500 Kč/ semestr na magisterském stupni.44

ŠKODA AUTO a. s. Vysoká škola45 Jedná se o jednu z nejmladších soukromých vysokých škol v České republice. Jak již název napovídá, ŠAVŠ je vysoká škola, která patří největšímu českému výrobci automobilů, společnosti Škoda Auto. Na první pohled by se mohlo zdát, že z tohoto důvodu budou na ŠAVŠ vyučovány technicky zaměřené obory. Skutečností je, že na této vysoké škole se vyučují obory spíše ekonomického a manažerského zaměření a pouze některé předměty mají technické kořeny. Zajímavostí je, že zde bakalářské studium trvá 7 semestrů. Je to z toho důvodu, že v 5. Semestru studenti vykonávají povinnou praxi ve firmě Škoda Auto, případně v mateřském koncernu Volkswagen Group. Na tuto praxi poté navazuje téma bakalářské práce. Studenti ŠAVŠ v průběhu praxe získají potřebné kontakty a praktické zkušenosti, což jim posléze pomáhá při hledání zaměstnání po ukončení vysoké školy. Rektorem ŠAVŠ je Ing. Vladimír Hamáček.46 Školné na této vysoké škole se pohybuje od 20 500 Kč do 23 500 Kč za semestr na bakalářském programu a mezi 23 500 Kč a 26 500 Kč za semestr na navazujícím magisterském programu.

42

BIVŠ; Bankovní institut vysoká škola se představuje; Dostupný na WWW: http://www.bivs.cz/o-nasi-skole/historie-bivs BIVŠ; Vedení BIVŠ; Dostupný na WWW: http://www.bivs.cz/o-nasi-skole/kontakty/clanky-kontaktu-bivs/vedenispolecnosti.200 44 BIVŠ; Školné na akademický rok 2012/2013; Dostupný na WWW: http://www.bivs.cz/pro-zajemce-o-studium/ceny-zastudium-a-vzdelavani 45 ŠAVŠ; Základní informace; Dostupný na WWW: http://savs.cz/cvs/Pages/hp_tabstrips.aspx 46 ŠAVŠ; Kontakty; Dostupný na WWW: http://savs.cz/cvs/about/contacts/Pages/contacts.aspx 43

18

1.8. Vymezení pojmu absolvent47 Zákoník práce označuje za absolventa zaměstnance, který vstupuje do pracovního poměru na práci, která odpovídá jeho kvalifikaci. Přičemž celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let. Do této doby se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená. Za absolventa bude považován i člověk, který po skončení školy nesehnal práci, stal se uchazečem o zaměstnání a do pracovního poměru nastoupil třeba až půl roku od skončení školy, a to po dobu dvou let.

1.9. Boloňský proces V roce 1999 podepsalo 30 evropských zemí, včetně České republiky Boloňskou deklaraci. Jedná se o „akční plán rozvoje vysokých škol k vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2010. Cílem spolupráce bylo (a stále je) především zpřehlednit systémy vysokoškolského vzdělávání v Evropě skrze strukturované studium, srovnatelné a čitelné diplomy (dodatek k diplomu) i zavádění kreditních systémů. Otevřela se tak cesta k vzájemnému uznávání studia v zahraničí a mobilitě studentů i akademických pracovníků. Velký důraz je kladen na zabezpečení kvality vysokoškolského vzdělávání i celkovou evropskou dimenzi ve vysokoškolském vzdělávání.“48 Ministři členských států se pravidelně scházejí na společných konferencích. „Komuniké ministrů z jednání v Leuven / Louvain-la-Neuve v roce 2009 dále posílila tuto prioritu tím, že zdůraznila potřebu těsné spolupráce mezi vládami, vysokými školami, sociálními partnery (zaměstnavateli a zaměstnanci) a studenty v procesu reprodukce kvalifikované pracovní síly. Pro vysoké školy je zejména důležité, aby byly schopny lépe a pružněji reagovat na potřeby zaměstnavatelů a kladly větší důraz na odbornou praxi.“49

47

Zákoník práce (zákon č. zákon č. 262/2006 Sb.: § 229); dostupný na WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2919/2622006.pdf 48 MŠMT; Boloňský proces; Dostupný na WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/bolonsky-proces-1 49 Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK v Praze; Koucký J., Zelenka M.; Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011; Dostupný na WWW: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_VŠ_2011.pdf

19

1.10. Stanovisko OECD ke kvalitě českého vysokého školství50 V roce 2009 byla OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) provedena analýza stavu vysokého školství v České republice. Česká republika byla porovnávána s ostatními členskými státy OECD. Data většinou shrnují stav za školní rok 2006/2007. Z analýzy vyplývá, že Česká republika zaostává za ostatními státy členskými OECD, co se týče prostředků vyčleněných na vzdělání. Zatímco jiné státy do něj dávají v průměru 6,1 procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), Česká republika do vzdělání investuje jen 4,8 procenta. Dlouhodobě podfinancovány jsou především vysoké školy. Na ty jde v česku pouze 1,2%, průměr OECD je 1,9% a průměr EU 19 je 1,3%. Nadstandardně si Česká republika vedla v porovnání s ostatními státy OECD v přímé úměře mezi dosaženým vysokoškolským vzděláním a výší mzdy. Vysokoškoláci v České republice vydělávají v průměru o 92% více, než středoškoláci. Průměr OECD je 56%. Rozdíl mezi platy vysokoškolaček a středoškolaček v česku je „pouze“ 65%. V České republice je podle provedené studie jasně patrný rozdíl ve výši mezd žen a mužů s VŠ vzděláním. Muži mají v průměru o 1/3 vyšší mzdy, než ženy, které mají zároveň větší problém sehnat zaměstnání. Dále bylo zjištěno, že ČR postupně dohání vyspělé státy OECD v počtu středoškoláků, kteří pokračují ve studiu na vysoké škole. Průměr OECD je 56%, zatímco u nás pokračuje ve studiu na VŠ 54% absolventů středních škol. Češi také častěji, než jejich zahraniční kolegové studium na VŠ nedokončí. Přesto můžeme hovořit o zvyšujícím se počtu vysokoškoláků v České republice. Titulem z VŠ se v České republice pyšní již 14% populace. Průměr OECD je dvojnásobný.

1.11. Aspekty ovlivňující získání práce Jako podklad k této podkapitole sloužily práce, které byly vypracovány v rámci projektu Vzdělávání – Informace – Poradenství - VIP Kariéra, který by měl přispět ke zvýšení celkového standardu pedagogicko-psychologického a kariérového poradenství na školách. Projekt byl vypracován pod záštitou MŠMT a ESF, financován byl Evropskou unií a ze státního rozpočtu ČR.

50

Novinky.cz; Hloušková L.; České školství zaostává za světem, ukázala studie OECD; Dostupný na WWW: http://www.novinky.cz/domaci/179351-ceske-skolstvi-zaostava-za-svetem-ukazala-studie-oecd.html

20

Kompetence, které zaměstnavatelé potřebují51 Výzkum mezi zaměstnavateli probíhal formou dílčích dotazníkových šetření, která byla prováděna ve firmách. Pro výběr firem do dotazníkového šetření byla důležitá především tato kritéria: převažující obor činnosti (podle klasifikace OKEČ), územní hledisko (rovnoměrné zastoupení firem na území ČR podle NUTS a počtu firem v NUTS) a velikost firmy (rovnoměrné zastoupení ve velikostních skupinách). Osloveno bylo 5974 firem a vyplněných dotazníků se vrátilo 950. Na trhu práce dochází ke konfrontaci požadavků zaměstnavatelské sféry se skutečným charakterem a kvalitou disponibilní pracovní síly. Každý člověk, a nejinak je tomu u absolventů, vstupuje na trh práce obdařen svými znalostmi, dovednostmi, zkušenostmi a vybaven získaným vzděláním. Tyto předpoklady je nutné dále rozvíjet v závislosti na reálných požadavcích zaměstnavatelů. „Kompetence, kterými jsou pracovníci a uchazeči o zaměstnání v různé míře vybaveni, lze přitom rozdělit na profesní a klíčové. Profesní kompetence jsou úzce svázány s konkrétní odborností. Jejich zvládnutí umožňuje výkon určité činnosti. Klíčové (přenositelné) kompetence jsou takové znalosti, schopnosti a dovednosti, které se jeví jako nezbytné pro úspěšné uplatnění nejenom na trhu práce, ale i v běžném životě. Jejich zvládnutí by mělo přispět k větší flexibilitě pracovníků v širokém slova smyslu, tzn. k jejich schopnosti vykonávat rozličné odborné úkoly nebo měnit bez větších problémů různé profese, a napomáhat ke slaďování schopností pracovníků s požadavky, které kladou zaměstnavatelé.“ 52 Vzhledem k tomu, že na významu stále více získávají kvalifikace přesahující jednotlivé profese a požadavky na práci se velmi rychle mění, roste i význam klíčových kompetencí. Přesto se dá říci, že zaměstnavatelé stále o něco málo více preferují profesní dovednosti oproti klíčovým. Samozřejmě závisí na oboru činnosti, u firem v kvartérním sektoru je kladen

51

ISA; Kalousková P.,Vojtěch J.; Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol; Dostupný na WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=9.0.27 52 ISA; Kalousková P.,Vojtěch J.; Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol; Dostupný na WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=9.0.27

21

mnohem větší důraz na profesní dovednosti, naopak v sekundárním a terciérním sektoru je přisuzováno v průměru 51,5% profesním a 48,5% klíčovým kompetencím. Což je velmi důležitým zjištěním, nezáleží tedy pouze na oboru, nebo konkrétní škole, kterou má absolvent vystudovanou. Vše je ovlivněno také jeho vlastními kompetencemi, které mu škola může pomoci dále rozvíjet. Existují ale i povolání, kde mají profesní dovednosti a vystudovaný obor, či konkrétní škola klíčový význam. Jen těžko bychom si dovedli představit, že by nás na operačním sále operoval místo lékaře, který vystudoval medicínu například inženýr ekonomie a u soudu by za nás namísto doktora práv bojoval technik. Mezi sledované klíčové kompetence patřily: 1. „Komunikační schopnosti (ústní a písemný projev) 2. Čtení a porozumění pracovním instrukcím 3. Zběhlost v cizích jazycích 4. Práce s čísly při pracovním uplatnění 5. Schopnost rozhodovat se 6. Schopnost řešit problém 7. Nést zodpovědnost 8. Adaptabilita a flexibilita 9. Schopnost týmové práce 10. Schopnost vést 11. Ochota učit se 12. Zběhlost v používání výpočetní techniky 13. Zběhlost v zacházení s informacemi“53 Důležitost byla u těchto kompetencí hodnocena podle dosaženého stupně vzdělání. Pro potřeby bakalářské práce postačí podívat se pouze na hodnocení důležitosti klíčových kompetencí zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Vysokoškolské studium je rozděleno do třech stupňů. Bakalářský, magisterský a doktorský stupeň. Vysoké školy připravují vysoce kvalifikované odborníky a výzkumné pracovníky v

53

ISA; Kalousková P.,Vojtěch J.; Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol; Dostupný na WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=9.0.27

22

technických, ekonomických, přírodních, humanitních, lékařských a dalších oborech. Všechny tyto skutečnosti mají za následek vysoké požadavky, které zaměstnavatelé na vysokoškolsky vzdělané uchazeče o zaměstnání a zaměstnance kladou. „Zcela nezbytné“ a „velmi důležité“ kompetence pracovníků s vysokoškolským vzděláním

Zdroj: ISA54 U vysokoškoláků je největší důležitost přikládána schopnosti řešit problém, nést zodpovědnost, komunikačním schopnostem, schopnosti rozhodovat se, ochotě učit se, zběhlosti v zacházení s informacemi a v používání výpočetní techniky. K největším rozdílům, které jsou mezi jednotlivými sektory patrné, patří důležitost, která je přikládána znalosti cizích jazyků. V tomto ohledu se svými požadavky vyniká sekundární sektor, který je typický svým proexportním zaměřením a zároveň tím, že vysokoškoláci většinou aspirují na manažerské pozice, kde je velmi časté jednání se zahraničními partnery, popřípadě zahraničními vlastníky. Oproti tomu v terciéru a zejména pak v kvartéru pracují

54

Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol- str.13- graf; http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=9.0.27

23

vysokoškoláci nejen na manažerských pozicích. Často se jedná o odborné pozice, kde nemusí znalost jazyků patřit mezi kompetence pro výkon dané práce nezbytné. Zaměstnavatelé měli také možnost doplnit k uvedeným kompetencím další, které jsou pro ně při výběru pracovníků důležité. Zde se nejčastěji objevovaly kompetence, které by bylo možné charakterizovat slovy mezilidské vztahy a umění jednat s lidmi. Druhou nejčastěji doplňovanou skupinou kompetencí byly praktické dovednosti a znalost praxe. Zaměstnavatelé požadují především větší sepjetí praxe s teorií během studia. Často u absolventů postrádají nejen praktické znalosti z daného oboru, ale také znalost reálného pracovního prostředí. Mezi další žádané kompetence patří schopnost prezentace a sebeprezentace. Ta v sobě zahrnuje nejen prezentační dovednosti, ale i schopnost vyjádření vlastního názoru. Poměrně vysoce jsou hodnoceny i další kompetence, jako například samostatnost, loajalita k zaměstnavateli a schopnost řešit stresové situace. Klíčové kompetence, na jejichž rozvoj by se měly školy více zaměřit v členění podle vzdělanostních skupin pracovníků

Zdroj: ISA55 U vysokoškoláků zaměstnavatelé nejčastěji pociťují mezery v rozvoji těchto třech kompetencí: zběhlost v cizích jazycích, schopnost nést zodpovědnost a řešit problém.

55

ISA; Kalousková P.,Vojtěch J.; Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol; Dostupný na WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStranky=9.0.27

24

Další pohled přináší i otázka na kompetence, jejichž význam poroste. Zde se nejčastěji objevuje zběhlost v cizích jazycích a v používání výpočetní techniky, ochota učit se, flexibilita a adaptabilita.

Důvody nezaměstnanosti absolventů podle zaměstnanců úřadů práce56 Průzkum mezi zaměstnanci úřadů práce probíhal formou dotazníkového šetření. Zaměstnanci úřadů práce v něm hovořili o problémech uplatnitelnosti absolventů škol, se kterými se v praxi setkávají. Ze 77 oslovených se zúčastnilo 69 respondentů. Jako důvody nezaměstnanosti absolventů zaměstnavatelé často uvádějí „neodpovídající znalosti, dovednosti a schopnosti absolventů, ale také nezájem absolventů o nabízenou práci například kvůli špatným pracovním podmínkám, vyšším finančním nárokům, či neochotě pracovat v oboru.“57 Velký vliv na nezaměstnanost absolventů, má také výběr studovaného oboru. U vysokoškolského stupně vzdělání úřady práce evidují nejvíce nezaměstnaných absolventů v oboru Ekonomika a management. Což je z části také způsobeno tím, že tento obor studuje velký počet studentů a tudíž je obtížné pro všechny nalézt vhodné uplatnění.58 Velmi důležitým aspektem při posuzování uplatnitelnosti absolventů na trhu práce je podle pracovníků úřadů práce také aktivní přístup při hledání zaměstnání.59

56

ISA; Názory úřadů práce na uplatnitelnost absolventů; Dostupný na WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?Fulltext=Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů&KodStranky=4.1.13 57 ISA; Názory úřadů práce na uplatnitelnost absolventů; Dostupný na WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?Fulltext=Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů&KodStranky=4.1.13 58 ISA; Názory úřadů práce na uplatnitelnost absolventů 59 ISA; Názory úřadů práce na uplatnitelnost absolventů

25

Důležitost faktorů ovlivňujících dobré uplatnění absolventů škol

Zdroj: ISA60

60

ISA; Názory úřadů práce na uplatnitelnost absolventů; Dostupný na WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?Fulltext=Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů&KodStranky=4.1.13

26

2. Analytická část Tato část práce se zabývá analýzou nezaměstnanosti absolventů českých vysokých škol v letech 2007-2011. První část se věnuje trhu práce v České republice obecněji se zaměřením na vývoj nezaměstnanosti a českým vysokým školám. V druhé části bude následovat hlubší analýza nezaměstnanosti absolventů českých vysokých škol. Na základě této analýzy bude v závěru analytické části zodpovězena otázka, zda a do jaké míry závisí uplatnitelnost absolventů vysokých škol v České Republice na právní formě Vysoké školy, tedy zda se jedná o státní, soukromou, nebo veřejnou vysokou školu. Analytickou část uzavře mnou provedený průzkum mezi studenty vysokých škol.

2.1. Situace na trhu práce a analýza vysokých škol v České republice 2.1.1. Analýza trhu práce v České republice V rámci analýzy trhu práce budou sledovány ukazatele vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v letech 1993-2011, vývoj nezaměstnanosti v závislosti na stupni dosaženého vzdělání v letech 2005-2011 a vývoj průměrné mzdy v závislosti na stupni dosaženého vzdělání v letech 2003-2011.

2.1.1.1.

Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v letech 1993-201161

Míra nezaměstnanosti je jedním z důležitých ekonomických ukazatelů. Z tabulky je patrné, že v letech 1993-1996 byla nezaměstnanost v České republice na velmi nízké úrovni. Od roku 1997 se vlivem recese začala zvyšovat. Přestože v roce 1999 již recese odezněla a ekonomika začala růst, nezaměstnanost se stále udržovala na vysoké úrovni. Na vině není hospodářský cyklus, ale zvyšující se přirozená míra nezaměstnanosti. V prvních letech po pádu komunismu nebyli Češi zvyklí být nezaměstnaní, znamenalo to velkou nejistotu. Po čase se ale lidé díky štědrým sociálním dávkám a podporám v nezaměstnanosti „naučili“ být nezaměstnaní.62

61

Roky 1993-2004 :Holman R.; Makroekonomie:Středně pokročilý kurz; str. 163; Praha: C. H. Beck; 2004; ISBN 80-7179764-2; roky 2005-2011: MPSV; Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997; Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady 62 Holman R.; Makroekonomie:Středně pokročilý kurz; str. 163; Praha: C. H. Beck; 2004; ISBN 80-7179-764-2

27

V době, kdy byla ekonomika na vrcholu, se nezaměstnanost snížila, ovšem s nástupem krize a celkového propadu světové ekonomiky v roce 2009 opět vzrostla. Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v letech 1993-2011 Rok Míra nezaměstnanosti

Rok Míra nezaměstnanosti

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2,6%

3%

2,7%

2,8%

3,8%

5,4%

7,7%

8,1%

7,7%

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

8,2%

8,9%

9,19%

9%

8,1%

6,6%

5,4%

8%

9%

8,6%

Zdroj: Holman: Makroekonomie a MPSV; vlastní zpracování na základě uvedených informací63

Pozn. Do 30. června 2004 se nezaměstnanost počítala jako podíl počtu registrovaných uchazečů na pracovní síle. Od 1. července 2004 se počítá jako podíl počtu dosažitelných uchazečů na pracovní síle včetně cizinců.

63

Roky 1993-2004 :Holman R.; Makroekonomie:Středně pokročilý kurz; str. 163; Praha: C. H. Beck; 2004; ISBN 80-7179764-2; roky 2005-2011: MPSV; Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997; Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady

28

2.1.1.2.

Struktura

neumístěných

uchazečů

o

zaměstnání

podle

stupně

dosaženého vzdělání v letech 2005-201164 Tato statistika nám ukazuje, jak dosažený stupeň vzdělání ovlivňuje pravděpodobnost být zaměstnaný. Snad nikoho nepřekvapí, že největší část nezaměstnaných tvoří lidé s nízkým vzděláním. V České republice tvoří celé 2/3 nezaměstnaných lidé se základním vzděláním a vyučením bez maturity. Vzdělání je pro uplatnitelnost na trhu práce velmi důležité. Lidé s vysokým vzděláním mají více možností. Mohou se ucházet nejen o pozice, odpovídající jejich dosaženému vzdělání, ale v případě že se jim odpovídající pozice nedaří najít, mohou se ucházet i o nižší. Naopak by to šlo jen velmi těžko. Není problém si představit, že by se vysokoškolsky vzdělaný technik v případě nouze ucházel o místo dělníka, těžko si ale představíme situaci, kdy by se člověk se základním zděláním ucházel o pozici vědce. Struktura neumístěných uchazečů o zaměstnání podle stupně dosaženého vzdělání v letech 2005-2011

Nejvyšší dosažené vzdělání

Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Základní

30,66%

31,42%

31,57%

30,22%

26,66%

26,29%

27,46%

Vyučení

40,99%

40,06%

39,40%

39,26%

41,70%

41,38%

39,57%

3,35%

3,30%

3,08%

3,27%

3,42%

3,38%

3,50%

3,91%

4,03%

3,97%

4,38%

5,07%

4,95%

4,85%

2,88%

2,86%

2,85%

2,78%

2,59%

2,65%

2,72%

14,30%

14,31%

14,64%

14,92%

15,23%

15,56%

15,55%

0,56%

0,56%

0,54%

0,63%

0,65%

0,68%

0,74%

3,35%

3,47%

3,94%

4,54%

4,68%

5,11%

5,61%

Střední (bez maturity) Vyučení (s maturitou) Úplné střední všeobecné (s maturitou) Úplné střední odborné (s maturitou) Vyšší Vysokoškolské

Zdroj: ČSÚ; vlastní zpracování na základě uvedených počtů neumístěných uchazečů o zaměstnání

64

ČSÚ; Struktura neumístěných uchazečů o zaměstnání (stav k 31.12.); Dostupný na WWW: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=10-08&&kapitola_id=15

29

2.1.1.3.

Průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2003 - 2011 v třídění podle vzdělání

Údaje o průměrných hrubých měsíčních mzdách v třídění podle vzdělání jsou k dispozici pouze v letech 2003-2009 a 2011. Údaje pro rok 2010 nebyly nalezeny. Údaje za rok 20032009 byly nalezeny na stránkách Českého statistického úřadu, kde tato statistika končí právě rokem 2009.65 Údaje pro rok 2011 byly nalezeny na stránkách ISPV (Informační systém o průměrném výdělku) Tyto statistiky ISPV připravuje pro Ministerstvo práce a sociálních věcí.66 Bohužel za rok 2010 je k dispozici pouze statistika průměrného hodinového výdělku. Tabulka slouží k vytvoření představy o průměrných měsíčních mzdách u zaměstnanců, kteří dosáhli rozdílného stupně vzdělání. Když budeme porovnávat Průměrnou mzdu v České republice s průměrnými mzdami podle stupně vzdělání, zjistíme, že na základě dat z let 2003 až 2009 průměrná mzda zaměstnanců se základním vzděláním odpovídá přibližně 65,62% průměrné mzdy v České republice. Průměrná mzda zaměstnanců se středoškolským vzděláním bez maturity odpovídá přibližně 78,1% průměrné mzdy v České republice. Nejblíže k průměrné mzdě v ČR je průměrná mzda zaměstnanců se středoškolským vzděláním, zakončeným maturitou. Jejich průměrná mzda odpovídá 102,18% průměrné mzdy v ČR. Mzda zaměstnanců s vyšším vzděláním odpovídá přibližně 114,64% republikového průměru. Nejlépe jsou na tom zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním, jejichž průměrná mzda značně převyšuje republikový průměr. Odpovídá 172,69% průměrné mzdy v České republice.

65

ČSÚ; Průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2002 - 2009 v třídění podle vzdělání a pohlaví zaměstnanců; Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3111-10 66 ISPV; Aktuální výsledky šetření; Dostupný na WWW: http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Aktualni.aspx

30

Průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2003- 2011 v třídění podle vzdělání

Vzdělání zaměstnance

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2011

14 086

14 157

15 183

16 077

16 965

16 658

16 965

17 135

16 262

16 925

17 882

19 324

20 484

20 006

20 484

19 675

21 298

22 267

23 455

25 118

26 560

26 887

26 560

25 821

Vyšší

23 932

25 211

26 521

28 327

29 950

30 863

29 950

31 283

Vysokoškolské

35 067

36 788

39 470

42 472

45 092

46 801

45 092

46 810

19 510

20 545

21 674

22 908

24 604

26 135

26 677

25 430

Základní Střední (bez maturity) Střední s maturitou)

Průměrná mzda celkem

Zdroj: ČSÚ a ISPV

2.1.2. Analýza českých vysokých škol V rámci analýzy českých vysokých škol budou sledovány počty vysokých škol na území České republiky v letech 2000-2011, počty absolventů českých vysokých škol v letech 2006/2007-2010/2011. Dále úspěšnost přijetí uchazečů o studium v letech 2006/20072010/2011. V závěru bude analyzována nezaměstnanost absolventů českých vysokých škol v letech 2007-2011.

2.1.2.1.

Počet vysokých škol v České republice v letech 2000-201167

Počet veřejných vysokých škol v České republice se v posledních jedenácti letech nijak výrazně nezměnil. Veliký nárůst je však patrný u počtu soukromých vysokých škol působících v České republice, který od roku 2000 do roku 2011 vzrostl téměř šestinásobně. Naopak počet státních vysokých škol o v letech 2000-2011 poklesl na polovinu.

67

ČSÚ: http://csugeo.i-server.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/3316-11-n_2011

31

Počet vysokých škol v České republice v letech 2000-2011 Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

23

24

24

24

24

25

25

26

26

26

26

26

8

13

21

28

36

39

38

42

45

45

44

46

Státní VŠ

4

4

4

4

2

2

2

2

2

2

2

2

Celkem

35

41

49

56

62

66

65

70

73

73

72

74

Veřejné VŠ Soukromé VŠ

Zdroj: ČSÚ; rok 2011 doplněn z MŠMT

2.1.2.2.

Počet absolventů českých vysokých škol ve školních letech 2006/20072010/201168

„Česká republika se řadí k zemím, kde je vysokoškoláků ve srovnání s ostatními zeměmi stále ještě relativně málo; i u nás však dochází v posledních letech k výraznému růstu. Ve věkové skupině 25-34 činí podíl vysokoškoláků téměř 23 %, což je o téměř 40 % více než ve věkové skupině 35-44 a o dvě třetiny více než ve věkové skupině 45-64 let. Avšak hodnota ukazatele čisté míry graduace se u nás v posledních letech velmi rychle zvyšuje.“69 Z tabulky je jasně patrný nárůst počtu absolventů veřejných i soukromých vysokých škol v České republice. Počet absolventů státních škol se příliš neliší a každoročně se pohybuje kolem 1100 absolventů. Největší procentní nárůst zaznamenávají soukromé vysoké školy. Počet jejich absolventů se v průběhu sledovaného období ztrojnásobil. Na jednu stranu je to dáno tím, že jak již bylo řečeno, počet soukromých vysokých v posledních letech velmi rychle roste. Dalším důvodem je to, že dříve vzniklé soukromě vysoké školy postupně usilují o akreditaci nových studijních programů a do již akreditovaných studijních programů přijímají více studentů.

68

ÚIV; Výkonové ukazatele; Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/rubrika/98 Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK v Praze; Koucký J., Zelenka M.; Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011; Dostupný na WWW: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_VŠ_2011.pdf 69

32

Počet absolventů českých vysokých škol ve školních letech 2006/2007-2010/2011 Rok

2006/2007

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

48 454

56 629

63 708

69 647

72 998

4 916

6 849

9 451

12 032

14 959

Státní VŠ

1 097

1 123

1 135

1 070

1 268

Celkem

54 467

64 601

74 294

82 749

89 215

Veřejné VŠ Soukromé VŠ

Zdroj: ÚIV; vlastní zpracování na základě dat z let 2006/2007- 2010/2011

2.1.2.3.

Úspěšnost přijetí uchazečů o studium na VŠ – dle zřizovatele v letech 2006/2007 – 2010/1170

Z následujících dat zjistíme, že absolventi středních škol mají v průměru o 20% vyšší šanci dostat se na soukromé vysoké školy, než na veřejné vysoké školy. Ve sledovaném období procentní úspěšnost zájemců o studium na soukromých vysokých školách neklesla pod 92%. Zájemci o studium na veřejných vysokých školách musí počítat s přibližně 70% úspěšností. Často se proto stává, že si zájemci o studium na veřejných VŠ podávají přihlášky na více veřejných vysokých škol a zároveň také přihlášku na některou (popřípadě některé) ze soukromých vysokých škol, aby měli jistotu, že po absolvování střední školy, budou moci pokračovat ve studiu na vysoké škole. Úspěšnost přijetí uchazečů o studium a VŠ- dle zřizovatele v letech 2006/2007-2010/2011 Školní rok

2006/2007

Veřejné VŠ

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

66%

68%

72%

74%

72%

VŠ

94%

94%

98%

92%

94%

Celkem

70%

72%

76%

77%

76%

Soukromé

Zdroj: ČSÚ; vlastní zpracování- výtah z tabulky pouze roky 2006/2007-2010/2011

70

ČSÚ; Úvod k vysokým školám, vymezení pojmů; Dostupný na WWW: http://www.pardubice.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/FF001EC365/$File/w-3314a1.pdf

33

2.2. Analýza nezaměstnanosti absolventů českých vysokých škol Hned v úvodu je nutno vysvětlit jakým způsobem byla data získána. Na portálu ministerstva práce a sociálních věcí (www.portal.mpsv.cz) byly získány soubory obsahující údaje o počtech nezaměstnaných absolventů středních, vyšších a vysokých škol.71 Tyto počty nezaměstnaných byly rozděleny dle konkrétných škol, případně fakult. Údaje byly získány od krajských úřadů práce, proto byl soubor rozdělen dle jednotlivých krajů. Pro účely této práce byla použita agregovaná podoba tohoto souboru dat. Každý ze souborů za jednotlivý rok obsahoval přibližně 14-15 tisíc řádků a práce s ním vyžadovala nejprve vyfiltrování vysokých škol a poté vyčištění tohoto souboru. Po vyfiltrování vysokých škol soubor obsahoval přibližně 2-3 tisíce řádků, což napoví mnohé o čistotě dat, vzhledem k tomu, že v České republice aktuálně působí 74 vysokých škol a ani počet fakult se neblíží 2 tisícům. Problém byl v tom, že se zde často vyskytovaly stejné vysoké školy, popřípadě stejné fakulty, jen jinak pojmenované, popřípadě stejně pojmenované, ale za jednotlivé kraje zvlášť a chyběl zde součet za celou Českou republiku. Bylo nutné přidat nové filtry. Jedním z nich byl název školy. Přestože soubor obsahoval název školy, jak již bylo řečeno, nejednalo se vždy o stejný název vysoké školy a často zde byl uveden jen název fakulty. Poté, co byl soubor takto vyčištěn, bylo nutné rozdělit konkrétní vysoké školy podle právní formy na školy státní, soukromé a veřejné. Následně byl soubor již použitelný pro potřeby této bakalářské práce. Dalším zdrojem dat byl soubor s počtem absolventů konkrétních vysokých škol v České republice. Soubory s počty absolventů pro jednotlivé roky byly nalezeny na stránkách Ústavu pro informace ve vzdělávání.72 Práce s těmito daty byla o poznání jednodušší a nevyžadovala další zásahy, které byly nutné při práci se soubory obsahujícími počty nezaměstnaných absolventů. Pro další práci bylo nutné sjednotit názvy vysokých škol v těchto souborech. Jako nejvhodnější způsob analýzy byla vybrána kontingenční tabulka, proto bylo nutné vytvořit nový soubor, do kterého byly zkopírovány soubory obsahující počty nezaměstnaných absolventů a soubory s počty absolventů. Poté byl přidán filtr „Rok“.

71

MPSV; Pololetní statistiky absolventů a mladistvých v evidenci ÚP; Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo 72 ÚIV; Výkonové ukazatele; Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/rubrika/98

34

Způsob výpočtu Pro ukázku, jakým způsobem bylo dosaženo výsledků, byl vybrán rok 2007. Pro rok 2007 byla použita data o počtech absolventů vysokých škol za školní rok 2006/200773, tudíž se jednalo o absolventy, kteří ukončili studium v zimním semestru 2007 a v letním semestru 2007. K tomuto souboru byla přiřazena odpovídající data o počtech nezaměstnaných absolventů, z prvního pololetí roku 2007.74 Tento soubor obsahoval údaje o počtech nezaměstnaných absolventů vysokých škol, kteří jsou nezaměstnaní 2 roky od aktuálního šetření a také jeden rok od aktuálního šetření. Pro účel této analýzy byl zvolen údaj o počtu nezaměstnaných absolventů, kteří byli nezaměstnaní v průběhu jednoho roku od tohoto šetření. Jedná se tedy o nezaměstnané absolventy, kteří ukončili školu v letním semestru roku 2007 a v zimním semestru roku 2007. Tudíž tyto soubory obsahují adekvátní údaje. Následně byly pomocí kontingenční tabulky získány agregované počty absolventů konkrétních vysokých škol a počty nezaměstnaných absolventů těchto vysokých škol. Poté už jen stačilo vyjádřit míru nezaměstnaných absolventů v procentech.

2.2.1. Míry nezaměstnanosti absolventů soukromých vysokých škol v ČR v letech 2007-2011 Tabulka ukazuje vývoj míry nezaměstnanosti absolventů soukromých vysokých škol v České republice v letech 2007-2011. Některá políčka v tabulce jsou prázdná. Je to způsobeno tím, že ve sledovaném roce vysoká škola ještě neexistovala nebo existovala příliš krátce, popřípadě se nepodařilo sehnat potřebná data. Z tabulky je zřejmé, že nezaměstnanost absolventů soukromých vysokých škol není vysoká. Jen málokterá vysoká škola přesáhne v míře nezaměstnanosti svých absolventů 5 procentních bodů. Nejvyšší míru nezaměstnanosti absolventů má Moravská vysoká škola Olomouc, která má ve sledovaném období (20072011) téměř 19% nezaměstnanost absolventů. Nejnižší hodnoty nalezneme u Filmové akademie Miroslava Ondříčka v písku, kde nezaměstnanost absolventů nabývá nulových hodnot.

73

ÚIV; Výkonové ukazatele 2006/2007- kapitola F; Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/clanek/602/1384 MPSV; Pololetní statistiky absolventů a mladistvých v evidenci ÚP; Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo 74

35

Míry nezaměstnanosti absolventů soukromých vysokých škol v ČR v letech 2007-2011 Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2007-

Název školy

2011 Academie Rerum Civil., s.r.o. AKADEMIE STING, o.p.s. Anglo-amer. VŠ, o.p.s. B.I.B.S., a.s. BIVŠ, a.s. CEVRO Institut, o.p.s. EPI, s.r.o. FAMO v Písku, o.p.s. Literární akademie, s.r.o. MUP, o.p.s. MVŠO, o.p.s. NEWTON College, a.s. PVŠPS, s.r.o. Rašínova VŠ s.r.o. SVI, s.r.o. SVŠE Znojmo s.r.o. SVŠES, s.r.o. ŠKODA AUTO, a.s. VŠ UJAK, s.r.o. Unicorn College s.r.o.

0,00%

0,00%

1,11%

0,00%

2,82%

0,95%

0,65%

4,38%

5,37%

5,26%

4,89%

4,53%

0,00%

4,55%

3,23%

0,00%

0,00%

1,35%

0,87%

2,74% 0,48%

3,92% 1,30%

3,23% 0,89%

0,00%

6,52%

3,13%

4,44%

3,37%

4,23%

0,00%

0,00%

0,00%

1,69%

1,54%

1,45%

2,71%

1,43% 21,88%

2,02% 11,97%

1,57% 16,67%

1,85% 18,72%

11,54%

6,90%

5,75%

2,08%

5,62%

3,57%

0,00%

1,75%

0,00%

0,95%

0,00%

0,00%

6,67%

16,28%

8,39%

1,87%

17,02%

15,54%

9,42%

10,57%

28,26%

6,67%

8,44%

11,94%

1,04%

3,62%

5,13%

0,00%

8,00%

0,75%

8,52%

4,76%

2,39%

1,72%

0,00%

0,88%

1,25%

0,00%

0,86%

0,00%

0,00%

1,56%

3,39%

7,59%

3,70%

0,11%

0,47%

0,98%

1,66%

1,87%

1,28%

0,00%

0,00%

36

UNY Prague, s.r.o. VŠ Karlovy Vary, o.p.s. VŠ logistiky, o.p.s. VŠ MVV Praha, o.p.s. VŠ obch. v Praze, o.p.s. VŠ podnikání, a.s. VŠ v Plzni, o.p.s. VŠ zdravotnická, o.p.s. VŠAES, s. r. o. VŠAP, s.r.o. VŠEM, s.r.o. VŠERS, o.p.s. VŠFS, o.p.s. VŠH v Praze 8, s.r.o. VŠKE, a.s. VŠMIE, a.s. VŠOH s. r. o VŠRR, s.r.o. VŠTVS PALESTRA, s.r.o.

Soukromé VŠ celkem

0,98%

0,00%

0,91%

0,00%

1,01%

0,62%

8,94%

8,07%

2,56%

10,81%

7,62%

7,10%

9,68%

3,54%

5,98%

7,46%

6,54%

4,30%

8,86%

3,42%

3,33%

1,67%

3,72%

5,38%

12,36%

12,96%

10,64%

8,33%

10,02%

4,55%

1,87%

2,24%

4,97%

5,09%

3,96%

11,11%

5,76%

0,00% 2,10%

5,77% 3,27%

1,87%

2,98%

0,00%

4,30%

3,48% 0,00%

3,17% 0,00%

3,15% 0,00%

3,75% 0,00%

4,86% 1,4%

3,72% 0,28%

8,70%

4,03%

4,96%

3,09%

4,79%

4,59%

3,19%

3,83%

3,45%

3,67%

4,98%

3,87%

6,19%

7,40%

3,66%

3,74%

8,86% 4,76%

10,61% 0,93%

0,00%

0,00%

2,79% 1,75% 16,07% 2,44%

5,60% 2,05% 16,07% 1,68%

9,30%

4,35%

4,00%

1,03%

6,47%

2,78%

3,28%

4,20%

3,81%

3,54%

3,26% 0,00%

2,72%

3,77% 5,88%

Zdroj: ÚIV a MPSV; vlastní zpracování z dat za roky 2006/2007-2010/2011

37

2.2.2. Míry nezaměstnanosti absolventů státních vysokých škol v ČR v letech 2007-2011 Tabulka ukazuje vývoj míry nezaměstnanosti absolventů státních vysokých škol v České republice v letech 2007-2011. Na první pohled je patrná velmi nízká míra nezaměstnanosti absolventů Univerzity obrany. Vysvětlení je jednoduché. Studenti se s nástupem na univerzitu stávají vojáky z povolání, pobírají během celého studia nástupní plat ve výši 11 450 Kč/měsíc a mají i další výhody.75 Podmínkou je závazek vůči armádě po dobu dvojnásobku doby trvání studia (u prezenční formy studia).76 Policejní akademii mohou studovat policisté ve služebním poměru, zaměstnanci Ministerstva vnitra a ostatních resortů, které rovněž uskutečňují ochranu práva. Policejní akademie je ale otevřená i civilním uchazečům. Po absolvování studia se mohou absolventi ucházet o speciální místa resortu ministerstva vnitra, Policie ČR, obecní a městské policie, ve Vojenské polici, Celní správě, v soukromém sektoru bezpečnostních služeb, atd. Jejich obsazení na tyto pozice však na rozdíl od Univerzity obrany není vázáno zákonem.77 Míry nezaměstnanosti absolventů státních vysokých škol v ČR v letech 2007-2011 Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2007-

Název školy

2011 Policejní

4,68%

2,29%

2,14%

3,14%

4,98%

3,38%

0,37%

2,40%

3,06%

1,63%

2,08%

1,71%

2,55%

2,32%

2,38%

2,71%

4,10%

2,85%

akademie Univerzita obrany

Státní VŠ celkem

Zdroj: ÚIV a MPSV; vlastní zpracování z dat za roky 2006/2007-2010/2011

75

Univerzita obrany; Výhody studia na UO; Dostupný na WWW: http://www.unob.cz/studium/Stranky/vyhody_studia_na_uo.aspx 76 265/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany; Dostupný na WWW: http://www.unob.cz/dokumenty/Documents/2651999.pdf 77 Policejní akademie; O škole; Dostupný na WWW: http://www.polac.cz/

38

2.2.3. Míry nezaměstnanosti absolventů veřejných vysokých škol v ČR v letech 2007-2011 Tabulka zobrazuje vývoj míry nezaměstnanosti absolventů veřejných vysokých škol v České republice v letech 2007-2011. Na první pohled je patrné, že jsou mezi jednotlivými vysokými školami veliké rozdíly, co se týče měr nezaměstnanosti jejich absolventů. Z tohoto pohledu nejhůře je na tom jednoznačně Vysoká škola polytechnická Jihlava, která se ve sledovaném období nedostala pod hranici 17% míry nezaměstnanosti svých absolventů. Údaje o nezaměstnanosti VŠ polytechnické v Jihlavě máme až od roku 2009, škola vznikla v roce 2004, a tak počty absolventů a počty nezaměstnaných absolventů za předchozí roky nejsou známy, nebo neexistují. Co se týče dalších vysokých škol, 10% hranici překračuje také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, která se v průměru v letech 2007-2011 pohybovala kolem 10%. Dalšími pokořiteli 10% hranice jsou i Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. Mezi vysoké školy s nejnižší mírou nezaměstnanosti absolventů, patří Akademie múzických umění v Praze, Vysoká škola ekonomická v Praze a Univerzita Karlova v Praze. Všechny tři zmiňované školy dlouhodobě drží míru nezaměstnanosti svých absolventů na velmi nízké úrovni, která ve sledovaném období nepřekročila 3% hranici. Míry nezaměstnanosti absolventů veřejných vysokých škol v ČR v letech 2007-2011 Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2007-

Název školy

2011 AMU v Praze AVU v Praze ČVUT v Praze ČZU v Praze JAMU v Brně JU v Č. BBudějovicích Masarykova univerzita MZLU v Brně OU v Ostravě

0,96% 5,13% 2,86% 5,64% 5,68% 6,74%

0,29% 14,63% 2,25% 6,47% 2,25% 6,55%

0,32% 5,00% 2,44% 5,29% 5,11% 8,08%

0,87% 14,63% 3,21% 5,34% 3,78% 8,67%

0,93% 5,56% 3,46% 5,86% 2,89% 7,63%

0,67% 8,84% 2,86% 5,67% 3,94% 7,59%

4,82%

3,66%

4,00%

5,20%

5,34%

4,64%

7,56% 7,30%

9,71% 7,81%

10,14% 7,11%

11,91% 8,82%

10,65% 6,26%

10,10% 7,41%

39

SU v Opavě TU v Liberci U Hradec Králové UJEP v Ústí n. Labem UK v Praze Univerzita Pardubice Univerzita T. Bati ve Zlíně UP v Olomouci VFU Brno VŠ polytechnická Jihlava VŠB-TU Ostrava VŠE v Praze VŠCHT v Praze VŠUP v Praze VUT v Brně ZČU v Plzni

Veřejné VŠ celkem

10,28% 6,82%

10,28% 7,30%

8,72% 6,61% 6,60%

10,12% 6,29% 6,56%

7,57% 6,92% 7,60%

9,16% 6,78% 4,57%

6,50%

6,47%

6,02%

7,93%

6,75%

6,79%

2,56% 6,86%

1,85% 6,61%

1,93% 8,62%

2,69% 8,00%

2,13% 9,73%

2,23% 8,06%

5,42%

6,03%

7,45%

9,55%

11,09%

8,29%

5,36% 16,15%

4,15% 8,51%

6,05% 13,98% 23,03%

6,22% 14,75% 17,70%

5,40% 14,57% 17,30%

5,48% 13,54% 19,37%

9,74%

5,96%

7,40%

8,54%

8,38%

7,93%

1,83% 4,63%

1,58% 3,50%

2,04% 4,07%

1,79% 3,92%

2,29% 4,69%

1,93% 4,12%

14,04% 5,70% 5,89%

8,77% 5,56% 4,81%

9,52% 6,13% 5,12%

12,94% 6,21% 5,67%

8,43% 6,32% 6,15%

10,72% 6,02% 5,54%

5,26%

4,64%

5,44%

6,05%

6,00%

5,53%

Zdroj: ÚIV a MPSV; vlastní zpracování z dat za roky 2006/2007-2010/2011

2.2.4. Nezaměstnanost absolventů vysokých škol v letech 2007-2011 Tabulka ukazuje souhrnné míry nezaměstnanosti na veřejných, státních a soukromých vysokých školách. Z této tabulky vyplývá, že v úvodu vyřčená hypotéza o lepší uplatnitelnosti absolventů veřejných vysokých škol, ve smyslu očekávané nižší míře nezaměstnanosti, se nepotvrdila. Míra nezaměstnanosti absolventů veřejných vysokých škol v České republice se ve sledovaném období pohybovala kolem 5,5%, zatímco míra nezaměstnanosti absolventů soukromých vysokých škol v České republice byla ve sledovaném období přibližně o 2 procentní body nižší. Absolventi státních vysokých škol tvoří specifickou skupinu, vzhledem

40

k tomu, že uplatnění absolventů Univerzity obrany je dáno zákonem (viz komentář k tabulce Míry nezaměstnanosti absolventů státních vysokých škol v ČR v letech 2007-2011). Možné vysvětlení, proč se hypotéza nepotvrdila, bude nastíněno na následujících stránkách. Nezaměstnanost absolventů vysokých škol v letech 2007-2011

forma VŠ

Právní

Rok

2007-

2007

2008

2009

2010

2011

Veřejné VŠ

5,26%

4,64%

5,44%

6,05%

6,00%

5,53%

Státní VŠ

2,55%

2,32%

2,38%

2,71%

4,10%

2,85%

Soukromé VŠ

2,72%

2,78%

3,28%

4,20%

3,81%

3,54%

4,98%

4,43%

5,12%

5,79%

5,63%

5,25%

Nezaměstnanost absolventů VŠ celkem

2011

Zdroj: ÚIV a MPSV; vlastní zpracování z dat za roky 2006/2007-2010/2011

2.2.5. Interpretace výsledků Počet absolventů v prezenční formě studia Jedno z možných vysvětlení, proč nelze jednoznačně říci, zda je uplatnitelnost absolventů veřejných vysokých škol na trhu práce v České republice lepší, než uplatnitelnost absolventů soukromých vysokých škol je forma studia, která na zkoumaných typech škol převládá. Z níže uvedené tabulky je patrné, že na veřejných vysokých školách studenti volí převážně prezenční formu studia, a to z více než 2/3. Nutno podotknout, že někdy ani jinou možnost nemají, protože veřejné vysoké školy často studentům neumožňují studovat dálkovou či kombinovanou formou. Naproti tomu u studentů soukromých vysokých škol jasně převládá distanční a kombinovaná forma studia. Pouze o něco málo více, než 1/3 studentů volí prezenční formu studia. Dá se předpokládat, že studenti, kteří studují tzv. dálkově, mají současně při studiu i zaměstnání. Jinak by byla ztráta statutu studenta zbytečnou obětí. Často také vysokou školu studují v pozdějším věku, aby tak rozšířili svoje možnosti a mohli dosáhnout kariérního postupu. Tento argument tedy mluví jasně ve prospěch studentů soukromých vysokých škol a může být i jedním z vysvětlení nižší nezaměstnanosti absolventů soukromých vysokých škol na trhu práce v České republice. Pokud student při studiu pracuje, 41

získává tak potřebnou praxi a kontakty, což zlepšuje jeho postavení na trhu práce. Po studiu může dále pracovat v zaměstnání, ve kterém pracoval v průběhu studia. Pokud se rozhodne zaměstnavatele změnit a ucházet se na trhu práce o některou z nabízených pozic, je jeho postavení díky již zmíněným kontaktům a získané praxi lepší. Jedním z vysvětlení, proč studenti soukromých vysokých škol studují převážně distančně a kombinovaně, může být školné na soukromých vysokých školách. O tom ale podrobněji v následující podkapitole. Počet absolventů, kteří studovali v prezenční formě studia v letech 2007-2011 Rok

Právní forma VŠ

Veřejné VŠ

Celkem

Soukromé VŠ

2007

2008

2009

2010

2011

79,40%

79,80%

79,20%

78,30%

77,50%

44,50%

37,60%

36,40%

34,30%

35,70%

76,20%

75,20%

73,70%

71,80%

70,40%

Zdroj: ÚIV; vlastní zpracování z dat za roky 2006/2007-2010/2011

Školné78 Soukromé vysoké školy jsou, jak již bylo řečeno v úvodu práce, financovány především prostřednictvím školného. Výše školného se odvíjí od kvality, velikosti a postavení soukromé vysoké školy. Pohybuje se mezi 15 000 a 69 000 Kč za jeden semestr. Nejnižší je na Moravské vysoké škole v Olomouci. V bakalářském studijním programu zde studenti zaplatí 15 000 Kč/semestr. Nejvyšší je na Anglo- americké vysoké škole, kde školné za jeden semestr bakalářského studijního programu vyjde na 60 000 Kč/semestr. Na magisterském stupni je školné nejnižší na Vysoké škole logistiky 20 000 Kč/semestr a nejvyšší opět na Angloamerické vysoké škole 69 000 Kč/semestr. Vzhledem k tomu, že i při nejnižší hranici školného musí student v přepočtu zaplatit měsíčně 2 500 Kč, často ho to nutí při studiu vyhledat brigádu, či práci. Většinou se školné na soukromých vysokých školách pohybuje v rozmezí 25 000-30 000 za semestr.

78

JOBS.CZ; Srovnání školného soukromých vysokých škol v ČR; Dostupný na WWW: http://www.jobs.cz/poradna/vysokeskoly/srovnani-skolneho-soukromych-vysokych-skol-v-cr/

42

Nezáleží pouze na vystudované vysoké škole Výběr vysoké školy není jediným faktorem, který v budoucnu ovlivní uplatnění absolventa na trhu práce. Každý člověk je jedinečný, disponuje různou dávkou důležitých vlastností, které mohou mít vliv na jeho budoucí pracovní život. Mezi vlastnosti, které mohou mít na uplatnění absolventů vliv, patří například cílevědomost, spolehlivost, ochota učit se novým věcem, tolerance nebo aktivní přístup k hledání zaměstnání.

2.3. Výzkum mezi studenty vysokých škol Součástí analytické části je i mnou provedený průzkum mezi studenty českých vysokých škol. Průzkum byl prováděn pomocí portálu www.vyplnto.cz, kde mohou registrovaní uživatelé velmi snadno vytvořit dotazníkové šetření. Díky přednastaveným šablonám pro otázky a odpovědi. Takto vytvořený průzkum je uveřejněn na portálu www.vyplnto.cz, kde mají možnost ostatní uživatelé výzkum vyplnit a zároveň je možné distribuovat odkaz na průzkum mezi vybrané respondenty. Po skončení průzkumu společnost vyplňto dotazník vyhodnotí a zároveň dá zadavateli přístup ke všem anonymně vyplněným dotazníkům. Respondenti pro tento průzkum byli osloveni pomocí Facebooku, kde jim byla zaslaná žádost o pomoc při vyplnění dotazníku a žádost o další distribuci dotazníku mezi jejich přátele. Mezi zdroje, ze kterých se respondenti o dotazníku dozvěděli, patřily: nezjištěné odkazy (39%), poté následoval Facebook (37%), další respondenti byli získáni přes google, seznam a vyplňto. Z každého z těchto dalších zdrojů bylo získáno přibližně 5% respondentů. Výsledný počet respondentů byl 263, z nich 210 byly ženy, a to i přesto, že byl dotazník rozeslán přibližně rovnoměrně oběma pohlavím. Průzkum byl prováděn jako pilotní, ještě před vypracováním zadání bakalářské práce. Sloužil k zorientování se v otázkách brigád a prací studentů vysokých škol. Původně plánovaný koncept bakalářské práce byl zaměřený na brigády studentů. K tomuto tématu se ale nepodařilo sehnat dostatek empirických dat, a tak byl koncept bakalářské práce upraven na uplatnitelnost absolventů vysokých škol. Bohužel dotazník neobsahoval otázku, která by se týkala toho, zda respondent studuje státní, soukromou, či veřejnou vysokou školu. Pro potřeby nového konceptu bakalářské práce by bylo velmi zajímavé sledovat závislosti mezi odpovědí 43

na tuto otázku a ostatními odpověďmi. Tento průzkum slouží spíše k doplnění problematiky týkající se studentů vysokých škol, než jako potvrzení, či vyvrácení hypotézy, která byla v průběhu bakalářské práce zkoumána. Průzkum obsahoval celkem 19 otázek. Po otázce týkající se pohlaví následovala otázka na studovaný ročník. 60% respondentů odpovědělo, že studuje 3., nebo 4. ročník, zbývající respondenti se rovnoměrně rozložili mezi 1.,2. a 5. ročník. Další z otázek se týkala studovaného oboru. Odpovědi k této otázce nalezneme zde:

Jak již bylo řečeno, původním účelem dotazníku bylo zjistit, jak je to se studentskými brigádami a prací. Proto následovala otázka, jakým způsobem studenti získávají peníze. Respondenti si mohli vybrat více odpovědí. Konečný výsledek vypadal takto:

Po páté otázce následovalo větvení dotazníku. Respondentům byla položena otázka: Máte při studiu nějakou brigádu (práci)? Tato otázka byla naprosto stěžejní pro celý dotazník a je 44

velmi důležitá i pro bakalářskou práci. Z dotazníku vyplývá, že celé 2/3 respondentů mají při studiu práci či brigádu. Třetina dotázaných nemá brigádu ani práci a jako důvod nejčastěji uvedli nedostatek času při studiu a neschopnost práci sehnat. Dále ve vyplňování dotazníku pokračovali pouze respondenti, kteří zvolili možnost ANO, při studiu pracuji (mám brigádu). Nejčastějším druhem pracovního poměru je podle průzkumu Dohoda o provedení práce, poté následuje Dohoda o pracovní činnosti, tyto formy spolupráce zvolilo více než 76% respondentů. Pouze 18% dotázaných pracuje v zaměstnaneckém poměru a necelých 5% pracuje na živnostenský list. A kolik si pracující studenti nejčastěji vydělají (v přepočtu na hodinu)? V 76% hodinová mzda nepřekročí hranici 110 Kč/hodinu (z toho u 45% nepřekročí ani částku 80 Kč/hodinu). Pouze malé procento dotázaných dostává za svou práci až 150 Kč/hodinu a těch, kteří si vydělají nad 150 Kč/hodinu je jen 10%. Celkový příjem studentů se tak ve většině případů pohybuje do výše 5000 Kč/měsíc (44%). 30% pracujících studentů si měsíčně vydělá do 10 000 Kč. Opět je u velmi malého procenta dotázaných měsíční příjem překročí 10 000 Kč. Aby dosáhli daného příjmu, museli respondenti týdně odpracovat nejčastěji 16-24 hodin (32%), 21% respondentů odpovědělo, že týdně v průměru odpracuje pouze 1-8 hodiny, dalších 20% odpracuje mezi 9-15 hodinami. Jen velmi malé procento lidí pracuje více než 25 hodin týdně. Z pohledu této bakalářské práce jsou asi nejzajímavější otázky (a odpovědi): Týká se vaše brigáda (práce) oboru, který studujete?, Máte v práci možnost využít znalosti získané ve škole? a Proč při studiu pracujete? Tyto otázky navazují na průzkum, který je prezentovaný v teoretické části bakalářské práce. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že zaměstnavatelé nejčastěji u zájemců o zaměstnání postrádají zkušenosti z praxe a lepší provázanost studované látky s praxí. Zároveň by si přáli více klást důraz na klíčové kompetence. A teď už k odpovědím na výše zmíněné otázky. Týká se vaše brigáda (práce) oboru, který studujete? Z uvedeného grafu vyplývá, že větší část respondentů odpověděla, že se brigáda, či práce, kterou při studiu vykonávají vůbec (nebo spíše) netýká studovaného oboru. Asi 40%

45

dotázaných se při studiu (úplně, nebo alespoň částečně) pracovně realizuje v oboru, který zároveň studuje.

Máte možnost při práci využít znalosti získané ve škole? Větší část respondentů uvedla, že ve svém aktuálním zaměstnání (brigádě) nemají možnost znalosti získané ve škole využít.

46

Proč při studiu pracujete? Jak již bylo řečeno, z výzkumu, který byl prezentován v úvodu teoretické části, vyplývá, že uchazeči (absolventi) o zaměstnání mají nevýhodu oproti ostatním uchazečům v tom, že často nemají praxi. Toho si jsou respondenti vědomi, protože na otázku, proč při studiu pracují, odpovídali velmi často, že je to proto, aby získali zkušenosti (praxi). Respondenti v této otázce mohli zvolit více odpovědí, a tak procentní součet nedává 100%. Nejčastějším motivem práce při studiu je podle očekávání finanční odměna.

Celý dotazník, včetně všech odpovědí a vypracovaných grafů je k dispozici na adrese: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/brigady-a-prace-studentu/.

47

Závěr To, zda a jak rychle najde absolvent zaměstnání, záleží na mnoha faktorech. S některými může škola studentům pomoci, něco může ovlivnit pouze jednotlivec, jako například vybraný obor, či aktivní přístup k hledání zaměstnání. Nedá se tedy jednoznačně říci, že škola stoprocentně ovlivňuje uplatnění svých absolventů a že by se měla zodpovídat z výsledků v tabulkách nezaměstnanosti. Jedná se pouze o jeden z ukazatelů, podle kterých můžeme kvalitu vysokých škol hodnotit. Poskytnutá kvalita vzdělání je jistě velmi důležitým faktorem, který ovlivní uplatnění absolventů na trhu práce. Snad všichni se ale shodneme, že záleží především na osobnosti každého člověka a jeho ochotě učit se a aktivně pracovat na zdokonalování sebe samého. Cílem bakalářské práce bylo potvrdit hypotézu, že uplatnitelnost absolventů veřejných vysokých škol v České republice, je lepší než uplatnitelnost absolventů soukromých vysokých škol. Šetření bylo prováděno na datech z let 2007-2011. K ověření hypotézy jsem použila údaje o počtech absolventů vysokých škol a počtech nezaměstnaných absolventů vysokých škol. Z nich jsem vyjádřila míru nezaměstnanosti absolventů. Bylo zjištěno, že míra nezaměstnanosti absolventů soukromých vysokých škol se v letech 2007-2011 pohybovala v průměru kolem 3,54%, zatímco míra nezaměstnanost absolventů veřejných vysokých škol se ve sledovaném období pohybovala průměrně kolem 5,53%. Přesto nelze jednoznačně říci, že se hypotézu podařilo vyvrátit. Existuje velké množství faktorů, které uplatnění absolventů ovlivňují a nelze je všechny do analýzy, čistě faktograficky podložené, zahrnout. Velmi významným faktorem je forma studia, která převažuje u studentů soukromých vysokých škol. Více než 60% studentů soukromých vysokých škol studovalo ve sledovaném období dálkově, zatímco u studentů veřejných vysokých škol jasně převažovala prezenční forma studia. Pouze něco málo přes 20% z nich ve sledovaném období studovalo dálkově. Dá se předpokládat, že ti, kteří studují vysokou školu dálkově, zároveň pracují, což pozitivně ovlivňuje jejich budoucí postavení na trhu práce. Je zřejmé, že je pro absolventy středních škol snazší dostat se na soukromé vysoké školy, než na ty veřejné. Vypovídá o tom například náročnost přijímacích zkoušek nebo to, že na některých soukromých vysokých školách studenti vůbec přijímací zkoušky skládat nemusí. 48

Velmi často také na soukromých vysokých školách naleznou útočiště studenti, kteří z nějakých důvodů nemohli, nebo nechtěli pokračovat ve studiu na veřejné vysoké škole. Toto všechno nám napovídá, že kvalita českého veřejného vysokého školství by měla být vyšší, protože si veřejné vysoké školy mohou více vybírat, jaké adepty ke studiu přijmou a jací studenti úspěšně vysokou školu dokončí. Přesto se na základě provedené analýzy nedá hovořit o tom, že by uplatnění absolventů veřejných vysokých škol v České republice bylo lepší, než uplatnění absolventů soukromých vysokých škol. V průběhu psaní bakalářské práce jsem se setkala s řadou problémů, které jsem musela řešit. Například při práci s daty o počtech nezaměstnaných absolventů. Tato data jsem získala na portálu MPSV. Vzhledem k tomu, kolik času jsem strávila čištěním těchto dat, abych dosáhla použitelné podoby, jsem přesvědčená o tom, že se jedná o mrtvé excelovské tabulky, se kterými nikdo dále nepracuje. V případě, že by s těmito daty někdo pravidelně pracoval, jistě by již dávno měly jinou, přehlednější a použitelnější podobu. Když bych měla zhodnotit svoji bakalářskou práci, je mnoho věcí, které bych zpětně udělala jinak. Například bylo chybou vypustit do světa dotazník ve chvíli, kdy jsem ještě neměla schválené téma bakalářské práce. Bohužel jsem toto téma musela poupravit, a tak některé otázky nebyly pro nové téma použitelné a některé naopak chyběly. Podařilo se mi získat velké množství různorodých respondentů, proto by byla škoda výsledků dotazníkového šetření v bakalářské práci nevyužít. Zároveň by bylo naivní předpokládat, že když se obrátím na tytéž respondenty, budou ochotně vyplňovat nový dotazník. Z tohoto důvodu slouží dotazník spíše jako dokreslení dané problematiky, nejedná se o stěžejní část bakalářské práce. Dílčím nedostatkem byla data, se kterými jsem v analytické části pracovala. Mám nyní na mysli konkrétně data použitá pro analýzu uplatnitelnosti absolventů. Při přípravě a shromažďování dat se zdály použité soubory ideální. Postupně jsem však díky práci s těmito daty a prohlubování znalostí o této problematice zjistila, že použité soubory nejsou úplně ideální. Vzhledem k dostupným statistickým souborům byly použity ty nejméně špatné ze všech špatných. Například soubor obsahující počty absolventů uvádí počty absolventů konkrétních vysokých škol. Není však vyloučeno, že absolvent jedné vysoké školy nemůže 49

pokračovat ve studiu na jiné vysoké škole. Pokud by skutečně ve studiu pokračoval, neměl by být započítán do celkového počtu absolventů, ze kterých vypočítávám míru nezaměstnaných absolventů. Bohužel data, která by byla očištěna o takto přeběhnuvší studenty nebyla nalezena. I data obsahující počty nezaměstnaných absolventů jsou diskutabilní, jelikož obsahují údaje za rok zpětně, ale není vyloučeno, že se jedná o absolventa, který je nezaměstnaný již 2. rokem, a tudíž by neměl být započítán do celkového počtu nezaměstnaných absolventů, kteří v daném roce ukončili studium na vysoké škole. Opět musím říci, že nebyly k dispozici přesnější údaje, díky kterým by bylo možné vyvarovat se těchto nepřesností. Přes tyto problémy je důležité říci, že podobné statistiky o uplatnění absolventů nejsou častými výstupy, jelikož je obtížné vyvarovat se těchto nepřesností a duplikací, které díky ne úplně adekvátním datům mohou vznikat. V průběhu hledání dostupných informací o této problematice jsem narazila na studie o „Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu“79, tyto studie byly vypracovány Střediskem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a obsahovaly podobné analýzy, jaké jsem v průběhu bakalářské práce vypracovávala já. Studie obsahovaly analýzy o uplatnění absolventů za roky 2006, 2007, 2008, 2009, 2010 a 2011. Za velký úspěch své bakalářské práce považuji fakt, že závěry, které byly učiněny v rámci těchto studií a statistické výstupy, týkající se měr nezaměstnanosti absolventů se nijak zásadně neodlišovaly od mých výsledků. V některých případech se výsledky lišily o pár desetin, či procentních bodů, rozdíly však v konečném součtu nebyly veliké. Citace z těchto studií jsem použila pro podložení některých tvrzení, která jsou součástí mé bakalářské práce. Výsledky se budou vždy odlišovat na základě zvolené metodiky, přesto se neliší nijak zásadně. Jedním z rozdílů je, že autorům studií UK se podařilo získat počty dále studujících absolventů na jiné vysoké škole. Já jsem tyto informace k dispozici neměla. Na tyto velmi zajímavé studie jsem narazila až po vypracování své bakalářské práce, proto jsem je použila ke zkonfrontování závěrů, ke kterým jsem dospěla na základě mnou provedené analýzy.

79

Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK v Praze; Koucký J., Zelenka M.; Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011; Dostupný na WWW: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_VŠ_2011.pdf

50

Ráda bych zde nastínila i možnosti, jak zlepšit postavení absolventů vysokých škol na trhu práce. Tyto náměty pro řešení jsou výsledkem studia literatury a výstupem, který koresponduje s bakalářskou prací a odráží výsledky mého šetření. Pro zlepšení uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce je dle mého názoru třeba zvýšit spolupráci vysokých škol a soukromého sektoru. Více provázat studium na vysokých školách s praxí v oborech, které studenti studují. Zajímavým příkladem v tomto ohledu je podle mého názoru Vysoká škola Škoda Auto. Bakalářský studijní program zde trvá 7 semestrů, z toho jeden semestr je věnován praxi ve firmě Škoda Auto, nebo v mateřském koncernu VW. Studenti poté zaměří svou absolventskou práci právě na zkušenosti získané v semestru praxe. Škoda Auto je společnost, která díky založení vlastní vysoké školy tuto možnost svým studentům nabízí. Není však vyloučeno, že by se na jiných vysokých školách nedal tento model využít, a to nejen na soukromých vysokých školách, ale i na veřejných. Možností, jak ho zavést do praxe je hned několik. Jednou z nich by mohlo být zavedení stáží, které by vysokoškoláci museli v průběhu studia absolvovat. Zaměstnavatel, kterého by si student vybral, nebo kterého by mu pomohla najít škola, by platil studentům nějakou minimální zaručenou hodinovou mzdu, jejíž maximální výše by však omezená nebyla. Student by tak získal již během studia potřebné praktické zkušenosti a vyzkoušel by si získané vědomosti a dovednosti uplatnit v praxi. Nejen, že by to rozšířilo studentovy obzory a také usnadnilo přechod na trh práce po skončení studia, ale v případě, že by s ním byl zaměstnavatel spokojen, mohlo by to v budoucnu znamenat, že mu zaměstnavatel po ukončení studia nabídne práci na řádný zaměstnanecký poměr. Další z možností by mohla být podpora formou stipendií, které by alespoň částečně pokryla plánované školné na vysokých školách. Student by v průběhu studia u zaměstnavatele vykonával praxi, která by byla součástí jeho studijního plánu. Pokud by se student ukázal pro zaměstnavatele jako přínosný, zaměstnavatel by mu vyplácel stipendium, jehož podmínkou by bylo, že po skončení studia nastoupí na určitou předem stanovenou minimální dobu, do zaměstnaneckého poměru. Toto by bylo výhodné pro obě strany- zaměstnanec by měl jistou práci, po absolvování školy, dále finanční podporu v době studia a získal by potřebnou praxi. Zaměstnavatel by se na oplátku mohl přesvědčit již v předstihu, zda je student vhodným adeptem na práci v jeho firmě a vychovat si zaměstnance k obrazu svému. Pokud se zaměstnavatel rozhoduje mezi čerstvým absolventem a člověkem s praxí, vybere si často spíše člověka s praxí. Čerstvý absolvent může mít sice vyšší vzdělání, ale v daném oboru je často, 51

co se týče praxe, tabula rasa. Toto všechno by ale bylo možné pouze díky zvýšení spolupráce vysokých škol a soukromého sektoru, popřípadě i veřejného, nikde není psáno, že by praxe nemohla probíhat i ve státních institucích, či podnicích. Tato bakalářská práce je jen jedním z kamínků, který zapadá do spletité mozaiky problematiky českého vysokého školství, proto bych se ráda ve své diplomové práci tomuto tématu dále věnovala. Myslím, že by bylo zajímavé podívat se podrobněji na doporučení, která v tomto ohledu pro Českou republiku učinily mezinárodní organizace, jako například OECD a výzkumy, které byly k této problematice prováděné, jako například již zmiňovaná studie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Tato doporučení posléze porovnat s kroky, které česká vláda činí ve prospěch zvýšení kvality českého vysokého školství, zda a do jaké míry se jí daří vytyčené cíle naplňovat.

52

Seznam literatury Literární zdroje 1. Holman R.; Makroekonomie:Středně pokročilý kurz; Praha: C. H. Beck; 2004; ISBN 80-7179-764-2 2. Brožová D.; Společenské souvislosti trhu práce; Praha: Sociologické nakladatelství; 2003; ISBN 80-86429-16-4 3. Jírová H.; Trh práce a politika zaměstnanosti; Praha: Vysoká škola ekonomická; 1999; ISBN 80-7079-635-9 4. Holman R.; Ekonomie; Praha: C. H. Beck, 2005; ISBN 80-7179-891-6 5. Holman R.; Mikroekonomie: Středně pokročilý kurz; Praha: C. H. Beck; 2007; ISBN 978-80-7179-862-0

Internetové zdroje 1. Vláda ČR; Programové prohlášení; Dostupný na WWW: http://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programova-prohlaseni74856/ 2. ARWU; Academic ranking of World universities- 2010; Dostupný na WWW: http://www.arwu.org/ARWU2010.jsp 3. Business education; European business school rankings 2010; Dostupný na WWW: http://rankings.ft.com/businessschoolrankings/european-business-school-rankings2010 4. ČSÚ; Metodika- Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97; Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodika_mezinarodni_klasifikace_vzdelani_isc ed_97#2 5. ČSÚ; Historie a vývoj vysokého školství; Dostupný na WWW: http://csugeo.iserver.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3314-10 6. ČSÚ; Struktura neumístěných uchazečů o zaměstnání (stav k 31.12.); Dostupný na WWW: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=1008&&kapitola_id=15

53

7. ČSÚ; Průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2002 - 2009 v třídění podle vzdělání a pohlaví zaměstnanců; Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3111-10 8. ČSÚ; Průměrná mzda; Dostupný na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prace_a_mzdy_prace 9. ČSÚ; Historie a vývoj soukromého školství 2010; Dostupný na WWW: http://csugeo.iserver.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/3316-11-n_2011 10. ČSÚ; Úvod k vysokým školám, vymezení pojmů; Dostupný na WWW: http://www.pardubice.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/FF001EC365/$File/w3314a1.pdf 11. MŠMT; Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; dostupný na www: http://www.msmt.cz/file/12768 12. MŠMT; Veřejné vysoké školy; Dostupný na WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/verejne-vysoke-skoly-4 13. MŠMT; Přehled soukromých vysokých škol; Dostupný na WWW: MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/prehled-verejnych-soukromych-skol 14. MŠMT; Boloňský proces; Dostupný na WWW: http://www.msmt.cz/vzdelavani/bolonsky-proces-1 15. MPSV; Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997; Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady 16. MPSV; Pololetní statistiky absolventů a mladistvých v evidenci ÚP; Dostupný na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo 17. Zákoník práce (zákon č. zákon č. 262/2006 Sb.: § 229); Dostupný na WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2919/262-2006.pdf 18. Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK v Praze; Koucký J., Zelenka M.; Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011; Dostupný na WWW: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_VŠ_2011.pdf 19. ÚIV; Výkonové ukazatele 2010/2011- Kapitola F; Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/clanek/730/2122

54

20. ÚIV; Výkonové ukazatele 2006/2007- kapitola F; Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/clanek/602/1384 21. ÚIV; Výkonové ukazatele; Dostupný na WWW: http://www.uiv.cz/rubrika/98 22. ISA; Kalousková P.,Vojtěch J.; Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol; Dostupný na WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/FStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&Ko dStranky=9.0.27 23. ISA; Názory úřadů práce na uplatnitelnost absolventů; Dostupný na WWW: http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/SStranka.aspx?Fulltext=Názory pracovníků úřadu práce na uplatnění absolventů&KodStranky=4.1.13 24. ISPV; Aktuální výsledky šetření; Dostupný na WWW: http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Aktualni.aspx 25. Budoucnost profesí; Zítřek není pokračováním dneška; Dostupný na WWW: http://www.budoucnostprofesi.cz/chybejici-profese/predvidani-zmen-na-trhuprace.html 26. Vysoké Školy; Slovník akademických pojmů: Prezenční studium; Dostupný na WWW: http://www.vysokeskoly.cz/akademicky-slovnik/heslo/prezencni-studium 27. Vysoké školy; Slovník akademických pojmů: distanční studium; Dostupný na WWW: http://www.vysokeskoly.cz/akademicky-slovnik/heslo/distancni-studium 28. Vysoké školy; Slovník akademických pojmů: kombinované studium; Dostupný na WWW: http://www.vysokeskoly.cz/akademicky-slovnik/heslo/kombinovane-studium2 29. CUNI; Historie UK; Dostupný na WWW: http://www.cuni.cz/UK-374.html 30. CUNI: Stručný přehled dějin Univerzity Karlovy v Praze; Dostupný na WWW: http://www.cuni.cz/UK-103.html 31. VŠE; Fakulty a další útvary; Dostupný na WWW: http://www.vse.cz/kategorie.php?IDkat=628 32. VŠE; Vedení školy: rektor; Dostupný na WWW: http://www.vse.cz/vedeni/hindls.php 33. Hospodářské noviny: Vysoké školy - Hospodářské noviny hodnotí úroveň šedesáti sedmi fakult v devíti prestižních oborech; Dostupný na WWW:

55

http://in.ihned.cz/?article%5Bcomment%5D%5Bukaz_vsechny%5D=1&article%5Bco mment%5D%5Bart_id%5D=49849870&p=50n000_d&article%5Bid%5D=49849870 34. ČVUT; Struktura ČVUT- fakulty a součásti; Dostupný na WWW: http://www.cvut.cz/cs/struktura 35. ČVUT; Portréty rektora; Dostupný na WWW: http://www.cvut.cz/fotobanka/rektor/portrety-rektora 36. MUNI; Historický přehled; Dostupný na WWW: http://www.muni.cz/history/summary 37. Online muni; Povolný D.; Rozhovor s novým rektorem Masarykovy univerzity Mikulášem Bekem; Dostupný na WWW: http://www.online.muni.cz/udalosti/2304ceka-nas-placeni-uctu-investice-ale-byly-pro-univerzitu-nezbytne 38. UJAK; Seznam kontaktů rektorát; Dostupný na WWW: http://www.ujak.cz/kontakty/seznam-kontaktu/rektorat/ 39. UJAK; Ceny studia; Dostupný na WWW: http://www.ujak.cz/studium/pro-zajemce-ostudium/ceny-studia/ 40. BIVŠ; Vedení BIVŠ; Dostupný na WWW: http://www.bivs.cz/o-nasiskole/kontakty/clanky-kontaktu-bivs/vedeni-spolecnosti.200 41. BIVŠ; Školné na akademický rok 2012/2013; Dostupný na WWW: http://www.bivs.cz/pro-zajemce-o-studium/ceny-za-studium-a-vzdelavani 42. BIVŠ; Bankovní institut vysoká škola se představuje; Dostupný na WWW: http://www.bivs.cz/o-nasi-skole/historie-bivs 43. ŠAVŠ; Základní informace; Dostupný na WWW: http://savs.cz/cvs/Pages/hp_tabstrips.aspx 44. ŠAVŠ; Kontakty; Dostupný na WWW: http://savs.cz/cvs/about/contacts/Pages/contacts.aspx 45. Novinky.cz; Hloušková L.; České školství zaostává za světem, ukázala studie OECD; Dostupný na WWW: http://www.novinky.cz/domaci/179351-ceske-skolstvi-zaostavaza-svetem-ukazala-studie-oecd.html 46. Univerzita obrany; Výhody studia na UO; Dostupný na WWW: http://www.unob.cz/studium/Stranky/vyhody_studia_na_uo.aspx

56

47. 265/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany; Dostupný na WWW: http://www.unob.cz/dokumenty/Documents/265-1999.pdf 48. Policejní akademie; O škole; Dostupný na WWW: http://www.polac.cz/ 49. JOBS.CZ; Srovnání školného soukromých vysokých škol v ČR; Dostupný na WWW: http://www.jobs.cz/poradna/vysoke-skoly/srovnani-skolneho-soukromych-vysokychskol-v-cr/ 50. VYPLNTO.CZ; Grubnerová K.; Brigády a práce studentů; Dostupný na WWW: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/brigady-a-prace-studentu/

57

Seznam grafů a tabulek Grafy Graf 1 -

„Zcela nezbytné“ a „velmi důležité“ kompetence pracovníků

s vysokoškolským vzděláním ………………………………………………….

23

Graf 2-

Důležitost faktorů ovlivňujících dobré uplatnění absolventů škol ……

26

Graf 3-

Míra nezaměstnanosti v letech 1993-2011 …………………………….

28

Graf 4-

Jaký obor studujete? …………………………………………………...

45

Graf 5-

Jakým způsobem získáváte peníze? …………………………………..

45

Graf 6-

Týká se vaše brigáda (práce) oboru, který studujete? ………………..

47

Graf 7-

Máte v práci možnost využít znalosti získané ve škole? …………….

47

Graf 8-

Proč při studiu pracujete? …………………………………………….

48

Tabulka 1-

Mezinárodní klasifikace vzdělávání ISCED ………………………….

8

Tabulka 2-

Veřejné vysoké školy univerzitního typu …………………………….

12

Tabulka 3-

Veřejné vysoké školy neuniverzitního typu ………………………….

12

Tabulka 4-

Soukromé vysoké školy univerzitního typu ………………………….

13

Tabulka 5-

Soukromé vysoké školy neuniverzitního typu ……………………….

13

Tabulka 6-

Klíčové kompetence, na jejichž rozvoj by se měly školy více zaměřit

Tabulky

v členění podle vzdělanostních skupin pracovníků ………………………….

24

Tabulka 7-

Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v letech 1993-2011 ..

28

Tabulka 8-

Struktura neumístěných uchazečů o zaměstnání podle stupně dosaženého

vzdělání v letech 2005-2011 ………………………………………………….. Tabulka 9-

29

Průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2003- 2011 v třídění podle

Vzdělání ………………………………………………………………………

31

Tabulka 10-

Počet vysokých škol v České republice v letech 2000-2011 …………

32

Tabulka 11-

Počet absolventů českých vysokých škol ve školních letech 2006/2007-

2010/2011 …………………………………………………………………….. Tabulka 12-

Úspěšnost přijetí uchazečů o studium a VŠ- dle zřizovatele v letech

2006/2007-2010/2011 ………………………………………………………... Tabulka 13-

33

Míry nezaměstnanosti absolventů soukromých vysokých škol v ČR 58

33

v letech 2007-2011 …………………………………………………………... Tabulka 14-

Míry nezaměstnanosti absolventů státních vysokých škol v ČR

v letech 2007-2011 …………………………………………………………………… Tabulka 15-

36

39

Míry nezaměstnanosti absolventů veřejných vysokých škol v ČR

v letech 2007-2011 ………………………………………………………….. Tabulka 16-

Nezaměstnanost absolventů vysokých škol v letech 2007-2011 …...

Tabulka 17-

Počet absolventů, kteří studovali v prezenční formě studia

v letech 2007-2011 ………………………………………………………….

59

40 42

43