UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií
Bakalářská práce Pavla Válková
Škola jako nositel kulturních tradic obce Valašská Bystřice
Olomouc 2015
vedoucí práce: Mgr. Pavel Neumeister, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne 24. 5. 2015 ________________
Poděkování: Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce Mgr. Pavlu Neumeisterovi, Ph.D. a Mgr. Evě Dvořákové Kaněčkové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při konzultacích.
ANOTACE Jméno a příjmení:
Pavla Válková
Katedra:
Ústav pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
Mgr. Pavel Neumeister, Ph.D.
Rok obhajoby:
2015
Název práce:
Škola jako nositel kulturních tradic obce Valašská Bystřice
Název v angličtině: The school as a bearer of culture traditions in the village Valašská Bystřice Anotace práce:
Klíčová slova: Anotace v angličtině:
Cílem této práce je analyzovat roli školy na utváření a přenosu kulturních tradic obce Valašská Bystřice. Práce se věnuje vymezení obecných pojmů- škola, kultura, kulturní tradice, komunitní vzdělávání. Následuje zaměření na sledovanou školu, její současné podmínky pro výchovně vzdělávací proces a další aktivity podporující rozvoj místní komunity. Dále se práce zabývá charakteristikou obce, objasněním jejich kulturních tradic a způsobem, jakým se škola podílí na jejich utváření a zachování. Škola, komunitní škola, společnost, obec, kultura, tradice The aim of this thesis is to analyze the role of school in transmitting the cultural traditions of the village Valašská Bystřice. The thesis focuses on defining the general conceptsschool, culture, cultural traditions, community education. Following the focus on the school, the current conditions for the educational process and other activities supporting the development of the local community. Next, the thesis deals with the characteristics of the village, clarifying their cultural traditions and the way in which the school participates in their formation and preservation.
Klíčová slova v angličtině: School, community school, society, village, culture, traditions Rozsah práce:
50 stran
Jazyk práce:
Český jazyk
OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 6 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA KOMUNITNÍCH ŠKOL A KULTURNÍCH
1
TRADIC..................................................................................................................................... 8 1.1
Komunitní škola............................................................................................................. 8
1.2
Kulturní tradice ........................................................................................................... 10
2
ANALÝZA ROLE ŠKOLY V PŘENOSU KULTURNÍCH TRADIC OBCE
VALAŠSKÁ BYSTŘICE........................................................................................................13 2.1
Charakteristika školy .................................................................................................. 13
2.1.1
Vybavení školy....................................................................................................... 13
2.1.2
Pracovníci a žáci školy ........................................................................................... 14
2.1.3
Školní vzdělávací program ..................................................................................... 16
2.1.4
Výchovně vzdělávací aktivity školy ...................................................................... 17
2.1.5
Zapojení školy do rozvojových programů ............................................................. 18
2.1.6
Spolupráce s rodiči a jinými subjekty .................................................................... 19
2.1.7
Prezentace školy na veřejnosti ............................................................................... 20
2.2
Charakteristika obce ................................................................................................... 21
2.2.1
Historie ................................................................................................................... 21
2.2.2
Památky .................................................................................................................. 23
2.2.3
Společenské aktivity v obci .................................................................................... 24
2.3
Kulturní tradice ........................................................................................................... 27
2.3.1
Dlouholeté tradice .................................................................................................. 28
2.3.1.1
Folklor ......................................................................................................... 28
2.3.1.2
Obyčejové tradice ........................................................................................ 31
2.3.2
Novodobé tradice ................................................................................................... 41
2.3.2.1
Folklor ......................................................................................................... 41
2.3.2.2
Obyčejové tradice ........................................................................................ 42
ZÁVĚR..................................................................................................................................... 45 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ....................................................................................... 48
5
Úvod Tradice jako předávání poznání, schopností, obyčejů a mravů z generace na generaci patří do kulturního dědictví každého národa. Poznání a dodržování tradic je důležitou součástí života každého člověka. Záleží jen na nás- rodičích, dětech, učitelích, zda a v jaké míře jsme svou činností schopni přispět k jejich udržení a předejít tak jejich úpadku a zániku. Obec Valašská Bystřice se v rámci svého regionu snaží o totéž. Plněním funkce zřizovatele se obec dostává do úzké spolupráce se školou. Vztah je dán v rámci právních norem, které určují vzájemná práva a povinnosti. Tato vazba se však nemusí týkat jen ekonomické a právní oblasti, může se rozvíjet i z pohledu kultury, sportu a jiných společenských aktivit. Škola taktéž neplní pouze roli výchovně vzdělávací instituce, ale může tvořit centrum, kolem kterého se rozvíjí dění v obci. I v případě součinnosti školy a obce se ale potvrzuje pravidlo, že každý vztah je o kvalitách člověka (lidí), jejich osobních a profesních znalostech a dovednostech a o schopnosti komunikovat. Samozřejmě stále musíme mít na paměti i řadu dalších vnějších i vnitřních aspektů. Ať se jedná o politickou a ekonomickou situaci státu, mikroregionu, rozvoj vzdělávání, ale i klima školy a kvalitu managementu na obou stranách tohoto vztahu. Téma své bakalářské práce škola jako nositel kulturních tradic obce Valašská Bystřice jsem zvolila z několika důvodů. Obec Valašská Bystřice je místo, kde žiji od narození. Zdejší předškolní a základní školství se taktéž stalo součástí mého života. Škola samotná je mým současným pracovištěm a je neodmyslitelně spjata s rodinnou historií. Někteří členové mé rodiny zde v minulosti několik let působili ve funkcích ředitele školy, zástupce, vedoucí školní jídelny a školníka. Důležitým motivem bylo studium kronik školy a obce, které mi nejen poskytly množství informací, ale zároveň umožnily uplatnit můj zájem o historii obce a blízkého okolí. Důvodem výběru tohoto tématu bylo rovněž 80. výročí slavnostního otevření současné budovy školy, které si obec Valašská Bystřice připomněla v říjnu roku 2014. Cílem předkládané práce je analyzovat roli školy na utváření kulturních tradic obce Valašská Bystřice. V první kapitole se budu zabývat obecným vymezením pojmů škola, kultura a kulturní tradice. Zároveň se zde budu věnovat tématu komunitního vzdělávání, komunitních škol- institucí, kde se lidé setkávají, vytváří společenské vztahy a zakládají spolky, sdružení, jejichž činností se škola stává centrem kulturního a společenského dění a své aktivity propojuje s činností obce. V následující kapitole se zaměřím na popis sledované 6
školy, jejího současného stavu z hlediska podmínek a strategií pro realizaci výchovně vzdělávacího procesu, jejích dalších aktivit a možností spolupráce. Dále budu charakterizovat obec Valašská Bystřice. Upozorním na specifika vyplývající z geografické polohy a historického vývoje a vyberu důležité údaje, týkající se především společenského dění a aktivit obce. Tyto budou využity za účelem posouzení role základní školy a jejího zapojení do udržování kulturních tradic obce. V závěru kapitoly vymezím a objasním konkrétní kulturní tradice a způsob, jakým se škola na jejich utváření podílí. Zda je iniciátorem, poskytuje vhodné zázemí, žáci a učitelé pracují jako organizátoři či účastníci aj. Kromě členění kulturních tradic na základě kritéria časovosti bude pro větší přehlednost použito další rozdělení na dvě skupiny, které jsou v obci nejvíce zastoupeny, a to tradice spadající do oblasti folkloru a tradice obyčejové. Podmínkou pro zpracování předkládané práce bylo studium a shrnutí dostupných zdrojů, které tvoří především kroniky obce v letech 1922- dosud, uložené na obecním úřadu ve Valašské Bystřici a ve Státním okresním archivu Vsetín. Stěžejním pramenem jsou školní kroniky za období 1935- 1971 a 1971- 1991, jako prakticky jediný materiál, který se zabývá školstvím ve sledované oblasti a výroční zprávy o činnosti školy v letech 1992- 2014. Vzhledem k tomu, že se jedná o téma úzce regionální, bylo rovněž čerpáno z internetových zdrojů a literatury z regionu. Ke zpracování bakalářské práce byly použity metody historické analýzy, kritické analýzy textu a důležitý a cenný zdroj informací tvořily taktéž rozhovory se současnými zaměstnanci a žáky školy, obce a pamětníky.
7
1 Obecná charakteristika komunitních škol a kulturních tradic Škola představuje centrum vzdělanosti a setkávání lidí. Jejím specifikem je proces výchovy a vzdělávání. Škola je místem socializace žáků, které připravuje na osobní, pracovní a občanský život a podporuje jejich osobnostní a sociální rozvoj. Její existenci a činnost výrazně ovlivňuje daná legislativa, politická a sociálně-ekonomická situace, národní kultura i tradice. Z této pozice je rovněž povinna se řídit stanovenými pravidly. Můžeme ji vnímat jako instituci, jako součást systému se silnou vazbou na širší společenské souvislosti. Jako instituci s vlastními normami, hodnotami a prostředím, jimiž se liší od ostatních. Taktéž na ni nahlížíme jako na organizaci, která má svou strukturu, funguje, rozvíjí se, dosahuje vytyčených cílů, pracuje se svými zaměstnanci, je schopna využívat materiální zdroje a komunikuje s vnějším prostředím. Školu lze charakterizovat i jako pospolitost, určité uspořádání, založené na systému sdílených hodnot, vztahujících se k výchovně vzdělávacímu procesu, společných aktivit, které spojují členy školy a vytvářejí jejich vztah k tradici školy.1 Alternativu zmíněných pohledů ovšem není žádoucí chápat takto odděleně, nýbrž jako koexistenci, která nám umožňuje lépe se orientovat v reálném životě školy. Škola reaguje na mnoho podnětů zvenčí. Je ovlivňována řadou vnitřních i vnějších skupin i jednotlivců (rodiče, zájmové skupiny, úředníci, politikové…) Vnímá jejich potřeby, zájmy a kulturní, sociální a vzdělávací potřeby místa, kde působí. Pracuje a rozvíjí se spolu s občany a své aktivity prezentuje široké veřejnosti. Touto činností podporuje myšlenku role školy jako centra rozvoje místní komunity.
1.1 Komunitní škola K hlavním tendencím současnosti patří snaha škol odpoutat se od tradičního pojetí. Postupem času se stále více začínají otevírat životní realitě a sbližovat s neformálním vzděláváním. Jsou schopny neustálého zdokonalování a uplatňování nových postupů ve vzdělávání.2 Moderní škola je ta, která se nebojí spolupráce s veřejností. Díky těmto záměrům se nabízí možnost nahlížet na školu jako na kulturní, společenské a komunitní centrum ve své lokalitě. Výše zmíněné tendence vycházejí z tzv. komunitního vzdělávání. To může být definováno jako: „Plánovaná vzdělávací činnost školy, která zasahuje jiné skupiny místní komunity, než jsou žáci školy. Může se podílet výrazně na celoživotním vzdělávání obyvatel 1 2
POL, Milan. Škola v proměnách. Brno: Masarykova Univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4499-9. s. 21. Tamtéž. s. 11.
8
obce, usilovat o řešení partikulárního problému nebo o zlepšení kvality života obce jako celku. Může být organizováno ve škole nebo mimo ni.“3 Jen ten vzdělávací systém, mající potenciál rozvoje, je vnímán jako perspektivní, žádoucí, s pozitivním vlivem na společnost. Podle Lauermanna je „komunitní školou ta, která umožňuje volný tok dovedností, znalostí a prostředků mezi různými hráči v komunitě, ať už je to samospráva, rodiče nebo podnikatelé.“4 Prospěch mezi výše uvedenými vyplývá z toho, že se tito lidé vzájemně znají, pravidelně setkávají a vědí, co potřebují jeden od druhého. Škola pak v tomto schématu může fungovat jako centrum pro všechny tyto skupiny mající zájem diskutovat o zkvalitnění prostředí, ve kterém žijí. Obdobným způsobem charakterizuje základní principy komunitního vzdělávání také Neumajer. „Komunitní vzdělávání je proces, který zapojuje lidi bez rozdílu věku do života komunity tak, že uspokojuje jejich vzdělávací, sociální, kulturní nebo rekreační potřeby“.5 Komunita je v tomto případě představována společenstvím lidí, které spojuje region, kde žijí a pracují. Komunitní školou je ta, která provozuje vzdělávání za pomocí zapojení místní komunity do tohoto procesu. Uvedené charakteristiky komunitního vzdělávání vykazují řadu společných rysů. Vycházejí z principu komunitní školy jako jedné z alternativ školy tradiční a nabízí nový pohled na školské zařízení a jeho funkce. Je však otázkou, jak je koncept komunitní školy aplikován do praxe. Je zřejmé, že každá škola má svá specifika, vyvíjí se jinak a potýká se s jinými problémy. Rozdíly mohou být patrné rovněž v nárocích komunity, která obklopuje například vesnickou školu či školu z velkoměsta. Některá školská zařízení mohou pracovat s větším úsilím, reagovat na potřeby svého okolí a rozvíjet své komunitně orientované aktivity rychleji než ta ostatní. Jako komunitní může být označena pouze ta škola, která splňuje daná kritéria. Existují i další školy, vykazující jen některé komunitní rysy. Za účelem posouzení role školy jako komunitního centra byly vytvořeny klíčové charakteristiky, tzv. standardy komunitních škol. K těmto náleží kvalitní a jasný styl vedení. Zaměstnanci, studenti i rodiče jsou motivováni tak, aby představovali aktivní účastníky života v komunitě. Velká důležitost se přikládá 3
PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualizované vydání. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-717-8772-8. s. 105. 4 LAUERMANN, Marek. S Markem Lauermannem o komunitních školách a jejich životě v českém prostředí. Moderní vyučování: časopis pro nové programy v českém základním školství. 2013, XVIII.(03-04). ISSN 12116858. s. 22. 5 NEUMAJER, Ondřej. Slyšeli jste už o komunitním vzdělávání? ondrej.neumajer.cz [online]. 2000 [cit. 201506-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/?item=slyseli-jste-uz-o-komunitnim-vzdelavani
9
zapojení rodičů a dobrá úroveň spolupráce s nimi. Škola se snaží vytvářet maximum příležitostí pro setkávání při různých aktivitách, rodiče mohou přispívat praktickými návrhy a lépe pak porozumět tomu, o co škola usiluje. Pevná partnerství vedoucí k vzájemné podpoře vytváří škola i s ostatními organizacemi a členy komunity. Příkladem tohoto vztahu může být využití volných kapacit školy pro vzdělávání dospělých a následný ekonomický zisk či možnost sponzorství. Dobrá komunitní škola nepodléhá stereotypům a je schopna vytvářet nabídku vzdělávání všem zájemcům bez rozdílu a taktéž podpořit proces celoživotního učení. Mimo vzdělávání poskytuje škola široké spektrum služeb, korespondujících s aktuálními potřebami komunity. Komunitní škola může využívat i potenciál rodičů a děti, rodiče i ostatní podněcovat k dobrovolnické práci. Také pomáhá skupinám v komunitě angažovat se či řešit sociální problémy v daném místě. Každá komunitní škola by měla v rámci vzdělávání orientovat žáky na řešení problémů v lokalitě a vzbuzovat v nich zájem o to, co se děje nejen ve škole, ale i v jejím okolí.6 Měla by umět směrovat své aktivity i do oblasti kultury daného prostředí a vést děti a mládež k národnímu povědomí, rozvíjení tradic a především zajistit jejich předávání z generace na generaci.
1.2 Kulturní tradice Jak uvádí Šottnerová, tradice, zvyklosti, rituály a mnohé další vnášejí do našeho života jistý řád a pravidelnost, ale také radost, pospolitost a mravní hodnoty, vytvářené po celá staletí.7 Jsou pamětí národa, zdrojem poznání, kulturní rozmanitosti a vzdělanosti a významně ovlivňují rozvoj obcí a regionů. Při definování pojmu kultura se v jednotlivých sociálních vědách setkáváme s různými výklady. Podle pedagogického slovníku je kultura pojímána v širším významu jako vše, co vzniklo činností člověka. Jako soubor materiálních a duchovních hodnot vytvořených a vytvářených lidstvem v celé jeho historii.8 Duchovní kulturou rozumíme soubor výsledků činnosti lidské společnosti v oblasti umění, vědy a společenského života. Kultura materiální představuje komplex materiálních hodnot vytvořených výrobní činností, zkušenostmi,
6
LAUERMANN, Marek. Standardy kvality komunitní školy. In: Komunitní škola [online]. 2010 [cit. 2014-0606]. Dostupné z: http://komunitniskola.blogspot.cz/2010/02/standardy-kvality-komunitni-skoly.html 7 ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Lidové tradice: původ lidových tradic, zvyky, pověry, pranostiky, říkadla a hry. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2009. ISBN 978-80-7346-096-9. s. 7. 8 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualizované vydání. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-717-8772-8. s. 108.
10
nástroji, technikou.9 Dle užšího pojetí se termín kultura vztahuje hlavně k projevům lidského chování. Kulturou určitého společenství se tedy míní jeho zvyklosti, hodnoty, tradice, rituály, předávané zkušenosti a další. Tradice, je pouze část výsledků, výtvorů a vzorů lidské civilizace. Jen ta část, která se osvědčila a může být předána dalším generacím. Podle slovníku cizích slov jde o „souhrn zvyků a zvyklostí nebo také generační dědictví“10 a to v rámci kultury nebo skupiny. Pojem tradice, z latinského traditio, tradere, představuje složeninu dvou slov trans (přes) a dare (dávat).11 V překladu se toto spojení chápe jako předávání poznání, schopností, mravů a zvyků. Význam slova tradice nezahrnuje jen to, co se předává, náleží zde i samotný proces předávání.12 Tradice mají důležité místo v životě člověka, především v utváření jeho osobnosti a napomáhají i k jeho seberealizaci. Motivují nás, upevňují naše společenství a vytvářejí svébytný systém hodnot. Přestože termínem tradice, tradiční označujeme to, co je běžné a obvyklé, převažuje jeho kulturní obsah. Důležitými prvky lidské historie jsou projevy kulturních tradic. Vždy byly silným prostředkem ke stmelování rodiny, obce i celého národa. V oblasti duchovní kultury zahrnují zejména slovesný, hudební, taneční a dětský folklor, divadlo, lidovou religiozitu, lidové obyčeje, oslavy a slavnosti různých sociálních skupin, lokální slavnosti aj.13 Podle Šottnerové provázejí tradice, zvyky a rituály člověka odpradávna. Převážná většina forem lidové obřadnosti představovala úzké sepjetí s přírodou, vegetačním cyklem, s nejrůznějšími mýty a náboženským smýšlením lidí. Většina z nich měla své pevné časové místo v přírodním koloběhu, přicházela s každoroční pravidelností a lidem sloužila k orientaci v čase.14 V životě současné společnosti se projevy kulturních tradic dochovaly nerovnoměrně v různých krajích i společenských vrstvách. Podle míry svého uchování i dnes ovlivňují běžný život lidí a jsou jeho součástí. Předávají se jako místně nebo regionálně vymezené zkušenosti každodenního života, povědomí sounáležitosti s obcí, regionem nebo státem. Je přirozené, že dochází k jejich proměnám. Přizpůsobují se společenskému, kulturnímu a hospodářskému vývoji, aby reflektovaly nové požadavky. Vývoj civilizace se na nich bohužel podepsal. 9
PETRÁČKOVÁ, Věra a Jiří KRAUS. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0607-9. s. 437. 10 REJMAN, Ladislav. Slovník cizích slov. 1. vydání. Praha: SPN, 1966. s. 550. 11 Tradice. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tradice 12 PETRÁČKOVÁ, Věra a Jiří KRAUS. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0607-9. s. 437. 13 BLAHŮŠEK, Jan. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. ISBN 80- 86156-77-X. s. 23. 14 ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Lidové tradice: původ lidových tradic, zvyky, pověry, pranostiky, říkadla a hry. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2009. ISBN 978-80-7346-096-9. s. 7.
11
Vlivem různých historických faktorů se některé zvyklosti vyvíjely odlišně, málokteré zintenzivňovaly, mnohé zanikly. Současná společnost sice dokáže některé zvyky praktikovat, typická je ale zběžnost a povrchnost a často i neznalost významu mnohých tradic. Pravděpodobně je to způsobeno pozměněnými hodnotami, uspěchanou dobou, což znehodnocuje naši emocionalitu a její projevy. Je patrné, že společnost si nebezpečí ztrát v oblasti tradiční lidové kultury uvědomuje. Chápe, že musí podnikat nemalé kroky v péči o toto cenné dědictví, které je zdrojem poznání a tvořivé inspirace i pro současného člověka. Za účelem ochrany, uchování a rozvíjení tradic a národních kulturních hodnot vznikají mnohé instituce, organizace a sdružení. Příkladem jsou amatérské umělecké soubory, muzea, spolky i výzkum a bádání národopisců. Kromě uvedených zde důležitou pozici zaujímá školní vzdělávání. Podpora národní hrdosti, ochrana své identity a jedinečnosti, náleží zejména rodině. Ne každá však bývá pro toto ideálním prostředím. Vhodným místem se jeví škola. Ta patří k významným faktorům, které mají vliv na utváření vztahu k domovu a k poznávání a udržování tradic. Dětem dává příležitost zisku vědomostí a dovedností, pozitivních zkušeností a prožitků a motivuje je k touze dozvědět se něco bližšího o vlastních kořenech a uvědomit si propojení minulosti, současnosti a budoucnosti.
12
2 Analýza role školy v přenosu kulturních tradic obce Valašská Bystřice V malých městech a vesnicích komunitní škola často nahrazuje nedostatek dalších aktivit. Její hlavní přínos je viditelný ve zkvalitnění života místních občanů. Zvyšuje se tímto význam školy, která neslouží pouze dětem, ale celé obci. Základní škola ve Valašské Bystřici si jako jeden ze svých dílčích cílů stanovila podporovat kulturní tradice obce, motivovat žáky a svou činností přispívat k jejich zachování a rozvoji. Škola má příležitost vychovávat k tradicím v rámci výchovně vzdělávací práce, či se jim věnovat prostřednictvím mimoškolních aktivit. Některé z nich se mohou dotýkat pouze školy- školního prostředí, žáků, pedagogů, rodičů žáků. Jiné rámec školy přesahují. Jsou rozvíjeny a udržovány v kooperaci s obcí, místními spolky, sdruženími a organizacemi.
2.1 Charakteristika školy Základní škola Valašská Bystřice nemá status komunitní školy. Zároveň však také nepůsobí izolovaně a nepřístupně pro své okolí. Její chod, metody, postupy, práce a spolupráce korespondují s některými prvky charakteristickými pro komunitní vzdělávání. Jedná se o úplnou školu poskytující základní stupeň vzdělání, a to v 1. až 9. ročníku. Škola vznikla jako příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je obec Valašská Bystřice. Z uvedené funkce a vzniklého vztahu vyplývají vzájemná zákonem vymezená práva a povinnosti. Škola je jedinou základní v obci. Sídlí v budově č. p. 360 v jejím centru. Kapacita školy činí 350 žáků. Většinu tvoří žáci místní, malá část dojíždí z blízkého okolí, ze spádových obcí Bystřička, Velká Lhota, Vidče a města Rožnova pod Radhoštěm. V současné době se zde vzdělává 218 dětí s průměrnou naplněností tříd 24 žáků na I. stupni a 19 žáků na II. stupni.
2.1.1 Vybavení školy Stávající školu, která prošla dostavbou a rekonstrukcí, tvoří jediná budova rozčleněna na tři části. Hlavní objekt, vystavěn ve 30. letech minulého století a otevřen roku 1934,15 byl v roce 1986 doplněn dalším učebním pavilonem16 a od roku 1992 se začala využívat nová
15 16
Školní kronika v letech 1935-1971. s. 3. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.) Školní kronika v letech 1971-1992. s. 126. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.)
13
tělocvična.17 Uvedené stavební úpravy byly realizovány hlavně z důvodu nevyhovujícího technického stavu budovy a zejména pro získání nových prostor pro odborné pracovny, pro práci v kroužcích a další volnočasové aktivity žáků, rodičů aj. Nynější zázemí školy představuje devět dostatečně prostorných kmenových tříd, které doplňují odborné pracovny. Jde o dvě jazykové učebny, pracovnu pro fyziku a chemii, přírodopis, učebnu hudební výchovy. Pro potřeby pracovního vyučování je k dispozici cvičná kuchyň a školní dílna. Žáci využívají dvě pracovny pro výpočetní techniku, které jim kromě povinné výuky a kroužků slouží k samostatné tvorbě vlastních prací a projektů. Pro výuku výtvarné výchovy a některé specifické činnosti pracovního vyučování je určena keramická dílna a výtvarný ateliér v podkroví školy, který se využívá i jako multifunkční místnost pro besedy, přednášky a setkávání s rodiči a hosty školy. Žáci i učitelé mají k dispozici žákovskou a učitelskou knihovnu, umístěnou v prostorách školního klubu. S kapacitou 35 míst umožňuje klub žákům v době školního vyučování vypracování zadaných úkolů a vyhledávání informací. Především těm mladším nabízí možnost se zapojit do různých tvořivých aktivit, společných her a činností v rámci trávení svého volného času. Pro sportovní účely škola využívá tělocvičnu a posilovnu. Součástí školního areálu je i víceúčelové venkovní hřiště s umělým povrchem a běžecké dráhy. Stravování pro zdejší žáky, sousedící mateřskou školu a několik desítek seniorů zajišťuje školní jídelna. Školní družinu s kapacitou 35 žáků navštěvují převážně děti z prvního ročníku. Praktické dovednosti v předmětu pěstitelské práce mohou žáci rozvíjet na školní zahradě o rozloze 0,4 ha. Ke zkvalitnění a inovaci výuky slouží moderní didaktická technika (počítače, notebooky, interaktivní tabule, digitální fotoaparáty aj.). Úroveň materiálního vybavení školy je dobrá. Průběžně dochází k obnově a doplňování moderních pomůcek, výpočetní a audiovizuální techniky.
2.1.2 Pracovníci a žáci školy Ve škole pracuje 14 pedagogů. 90% z nich je plně kvalifikovaných. Výchově a vzdělávání žáků s LMP se věnují 3 asistenti pedagoga a externě pracující speciální pedagoglogoped. Pomoc se vzděláváním žáka s tělesným postižením zajišťuje 1 osobní asistent. Na škole dále působí vychovatelka školní družiny a vedoucí školního klubu. Na výuku římskokatolického a evangelického náboženství docházejí 2 učitelé. Prevenci rizikového chování 17
Školní kronika v letech 1971-1992. s. 152. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.)
14
žáků zajišťuje metodik prevence sociálně patologických jevů- pedagog, který má současně právnické vzdělání. Funkce výchovného poradce zahrnuje řešení výchovných problémů, volby povolání a péči o žáky se zdravotním postižením. Důležitá je jeho úzká spolupráce s psychologem, speciálně pedagogickým centrem, metodikem prevence, vedením školy, žákovským parlamentem a samozřejmě s rodiči problémových žáků. Větší zájem z jejich strany a zvyšující se počet návštěv a konzultací ukazuje rozšíření této spolupráce ve smyslu nalezení co nejlepších postupů ve výchově a vzdělávání těchto žáků. Všichni pedagogičtí pracovníci využívají různé formy dalšího vzdělávání s cílem zvyšovat svou odbornou a pedagogickou způsobilost. Více než polovina z nich pracuje i jako vedoucí některého z širokého spektra kroužků, které škola žákům nabízí. 3 pedagogové tvoří jednu třetinu školské rady, která byla ustanovena dne 15. 11. 2005 s celkovým počtem 9 členů. Věkový průměr sboru se pohybuje okolo 40 let. Výrazně převažují ženy, což je však problémem celého základního školství v České republice. Chod školy dále zajišťuje ekonomický zástupce a 9 provozních zaměstnanců. Převážnou většinu žáků tvoří děti z Valašské Bystřice, pouze několik dojíždí z okolních obcí. V současné době se ve škole vzdělávají 3 děti cizích státních příslušníků, žáci etnických menšin do školy nedocházejí. Vzdělávání probíhá v devíti ročnících. Kromě dvou prvních tříd jsou ostatní ročníky zastoupeny vždy jen jednou třídou. Tento počet tříd, ač v minulosti šlo vždy o dvojnásobek, je důsledkem klesajícího počtu žáků posledních let. Škola má velké zkušenosti s integrací žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V současnosti jde o čtyři děti se zdravotním postižením, které se vzdělávají formou individuální integrace do běžné třídy. Pro tyto žáky je vypracován individuální vzdělávací plán a zajištěna péče asistentů pedagoga, osobního asistenta a speciálního pedagoga. Negativním se jeví poměrně vysoké procento žáků se sociálním znevýhodněním- především dětí z rodin s nízkým sociálně kulturním a ekonomickým postavením, které bývají častěji ohroženy sociálně patologickými jevy. Problematika práce s nimi je řešena ve spolupráci se sociální komisí obce a sociálním odborem Městského úřadu v Rožnově pod Radhoštěm. Velkým pozitivem je až 80% zapojení zdejších žáků do zájmových útvarů různého zaměření. Podle předběžného průzkumu o zájmech dětí je škola každoročně schopna zajistit jejich dostatečné množství. Některé z nich přímo pod vedením pedagogů sama organizuje. Pro realizaci dalších poskytuje prostory k bezplatnému užívání. Nejvíce se žáci angažují v kroužcích z oblasti kultury (např. hra na hudební nástroj, dětské divadlo Minidrama, lidové, taneční a hudební soubory Valášek, Trojáček aj.) a sportu (sportovní kroužky, klub TJ Sokol
15
aj.) Jejich práce a zájem je zúročen v podávání vysokých výkonů, úspěších v mnohých soutěžích okresní krajské i celorepublikové úrovně a reprezentaci školy. Na rozhodování o dění ve škole se sami žáci mohou podílet prostřednictvím žákovského parlamentu. Toto uskupení se skládá ze zástupců 5. – 9. třídy, které se pravidelně schází s vedením školy. Žáci mají tímto způsobem možnost vyjádřit své názory, přání, nápady, otevřeně říci, co se jim ve škole nelíbí, co je třeba zlepšit a jak sami mohou přispět k vytvoření dobrého klimatu školy. Prostřednictvím žákovského parlamentu dochází k ovlivňování skladby volitelných předmětů, podílení se na přípravě organizace školního roku a konkrétních aktivit školy.
2.1.3 Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program vychází z obecných cílů a klíčových kompetencí RVP ZV a z koncepce, která vznikla několikaletou snahou o inovaci výchovně vzdělávacího procesu a života školy. Při tvorbě tohoto závazného dokumentu bylo nutné vyjít z analýzy požadavků rodičů a představ žáků, vlastních možností a schopností pedagogického sboru a navázat na letité tradice školy. Název školního vzdělávacího programu „Škola pro všechny“ není nahodilý. Vychází z daného prostředí- tj. jediná základní škola v obci, kde při absenci dalších základních škol, jako je tomu ve městech, není možná úzká profilace a zaměření na určitý okruh zájmů skupiny žáků. Vzdělávací program musí být vyhovující všem dětem, rodičům i veřejnosti svým obsahem vzdělávání, demokratickými principy, respektováním žáka jako osobnosti, širokou nabídkou, diferencovaným přístupem, vztahy ve škole i s okolím a zapojením školy i jejich absolventů do veřejného života. Přestože program je určen žákům se širokým spektrem zájmů, má škola jednu prioritu, která se dnes prolíná veškerou lidskou činností, a to je rozvoj znalostí ve využívání informačních a komunikačních technologií. Díky dobrému vybavení školy výpočetní technikou je směřováno k jejímu využití ve všech předmětech. Škola sází i na oblíbenost této oblasti mezi žáky a potřebu těchto znalostí a dovedností pro výkon většiny profesí. Škola se ve zvýšené míře snaží prosazovat vizi otevřeného partnerství. Otevřený systém má větší šanci fungovat dobře, zdravě a být všem účastníkům prospěšný. Komunikace uvnitř školy i navenek s rodiči i veřejností náleží k nejdůležitějším tématům školy a jejího vedení. Pro úspěšný rozvoj dítěte má velký význam život v populačně přirozené skupině, kde jsou zastoupeni jedinci s různými vlohami a vlastnostmi. Systém vzdělávání umožňuje začleňovat jedince se speciálními vzdělávacími potřebami, pečovat o mimořádně nadané. 16
Celým školním vzdělávacím programem se prolíná snaha najít cestu ke zdravému životnímu stylu, vést děti ke schopnosti kulturního a estetického prožitku, či vlastní tvořivosti i k zájmu o věci veřejné, lokálního a globálního charakteru.
2.1.4 Výchovně vzdělávací aktivity školy Tvoří důležitou součást procesu vzdělávání. Mohou být pojímány z různých pohledů, například jako školní a mimoškolní. Mezi školní, pravidelně realizované patří odborné kurzy, s cílem získání a zdokonalení plaveckých a lyžařských dovedností. Jedná se o plavecký výcvik určený žákům I. stupně. Pro žáky druhé a třetí třídy je výcvik plavání součástí výuky tělesné výchovy, pro ostatní je uskutečňován z jejich zájmu. Žákům sedmé třídy je umožněn lyžařský výcvik. Koná se vždy v místním ski areálu, jehož služby jsou pro děti během kurzu zcela zdarma. Škola se může prezentovat a také s ostatními porovnat kvality a výkony svých žáků díky účasti na soutěžích a olympiádách. Jejich široká škála v oblasti sportovní, jazykové, přírodovědné, hudební, výtvarné, divadelní umožňuje žákům zúročit své úsilí a píli při reprezentaci školy, obce a umístění se v okresních, krajských i celorepublikových kolech. Za zmínku stojí především opakované úspěchy žáků v soutěži ve zpěvu lidových písní Zpěváček, které každoročně pořádá Folklorní sdružení České republiky, ve hře na klavír a akordeon, v šachové, literární a lyžařské soutěži. Oblast kultury pokrývají pravidelné návštěvy divadelních a filmových představení a koncertů, školní výlety, exkurze, besedy a spolupráce s místní knihovnou, přípravou a realizací Mikulášské besídky, Vánoční akademie a jarmarku, maškarního plesu, aktivit pro mateřskou školku a dalších. Řada z těchto kulturních aktivit je prezentována nejen na půdě školy, ale slouží k podpoře a rozvoji kulturního dění v obci v rámci nejrůznějších společenských akcí, událostí, oslav a výročí. V rámci prevence sociálně-patologických jevů škola taktéž pořádá množství aktivit. Tematicky spadají do oblasti přírodovědné- besedy týkající se biologie člověka, zdravého životního stylu- sportovní akce, závody a soutěže, rodinné a občanské výchovy- besedy a přednášky o mezilidských vztazích, sociálně právní- aktivity ve spolupráci s policií ČR, přednášky o ochraně dětí a mládeže, o lidských právech, „Peer programu“- projektové dny „Deváťáci pomáhají prvňákům“, Den dětí, Den Země, aj. V mimoškolní oblasti, jak už bylo výše uvedeno, škola vytváří podmínky pro realizaci zájmových útvarů. Sami pedagogové vedou v současnosti 13 kroužků, další pracují pod 17
vedením místních občanů. Některé útvary jsou organizovány soukromými subjekty, místní pobočkou ZUŠ v Rožnově pod Radhoštěm, Střediskem volného času tamtéž a oddílem TJ Sokol Valašská Bystřice. Svým obsahem kroužky korespondují se zaměřením školního vzdělávacího programu a tradičními oblastmi, jimiž jsou kultura a sport. Prostory pro realizaci mnohých mimoškolních činností nabízí škola, spolky a oddíly v obci, výuka hry na hudební nástroje probíhá v kulturním zařízení obce. Společensky prospěšné činnosti školy jsou z oblasti charitativní pomoci, především postiženým dětem nebo často souvisí s přírodou. Žáci se pravidelně účastní ekologických akcí a soutěží, při nichž probíhá čištění místních toků a veřejných prostranství i sběr tříděného odpadu. Také se zapojují do sběru léčivých rostlin a plodů pro krmení lesní zvěře.
2.1.5 Zapojení školy do rozvojových programů V rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost využívala škola dotaci z evropských fondů na podporu kvalitního vzdělávání žáků na základní škole. Projekt s názvem „Podpora realizace počítačového zaměření školy“ s dotací téměř 3,5 mil. Kč byl schválen a zahájen v únoru 2009. Projekt vedl k rozvoji znalostí a dovedností žáků ve využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce, volnočasových aktivitách i domácí přípravě. Finanční částka byla čerpána na modernizaci výpočetní techniky, vytvoření studijního a informačního centra, školení pedagogických pracovníků, tvorbu a využití výukových materiálů, e-learningové aplikace a založení počítačového klubu se čtyřmi kroužky (Psaní všemi deseti, Učíme se s Batlíkem, Klub mladých novinářů, Tvorba a zpracování digitálních dat). Tento grant se v současné době realizuje v rámci udržitelnosti. Na
základě
operačního
programu
EU
peníze
školám-
Vzdělávání
pro
konkurenceschopnost, získala škola další finanční podporu na projekt s názvem „Inovace a individualizace výuky na ZŠ“. Dotace v hodnotě 1,14 mil Kč. byla využita pro metodické a podpůrné kurzy pedagogů, tvorbu a využívání nových metodických pomůcek a učebních materiálů s cílem zkvalitnění a zefektivnění výuky, zlepšení stavu počátečního vzdělávání, podporu při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadaných. Pro poskytnutí podpory žákům ohroženým školním neúspěchem a rizikem předčasného odchodu ze systému vzdělávání se škola zapojila do projektu „Zvyšování kvality základního vzdělávání v ORP Rožnov pod Radhoštěm“. Samotná realizace projektu probíhá formou pravidelných individuálních konzultací pedagogů s žáky ve zvoleném předmětu. Pro každého žáka je vypracován individuální plán a rovněž jsou organizovány pravidelné 18
tripartitní schůzky s rodiči. Tato úzká spolupráce mezi pedagogem, žákem a rodičem slouží k průběžnému plánování, vyhodnocování podpory a vyhledávání dalších podpůrných činností k zapojení žáka a vytváření pozitivního prostředí pro zvládnutí nároků vzdělávání. Mezi probíhající patří také projekt „Zajištění bezplatné přípravy k začlenění do základního vzdělávání dětí osob se státní příslušností jiného členského státu EU“. Návrh na realizaci přestavby školní jídelny na multikulturní centrum v rámci „Podpory obnovy a rozvoje venkova“, kterým by škola získala nový prostor nejen pro činnost dramatického a hudebního kroužku, ale i pro uskutečňování mnohých kulturních vystoupení, nebyl prozatím škole schválen.
2.1.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Spolupráce školy a rodiny se považuje za nedílnou součást práce školy. Rodiče se o průběhu výchovy a vzdělávání svých dětí a o dění ve škole mohou informovat kdykoli telefonicky, prostřednictvím webových stránek školy a informačního letáku. Ti, kteří preferují přímý kontakt, mají možnost v podobě pravidelných třídních schůzek, individuálních konzultací s učiteli, výchovným poradcem. S dotazy a podněty se mohou rodiče rovněž obracet přímo na vedení školy. Pro zákonné zástupce vycházejících žáků se konají mimořádné schůzky zaměřené na volbu povolání a přijímací řízení. Rodiče mohou také navštívit jednotlivé vyučovací hodiny, podílet se na organizaci školních výletů, exkurzí, pomoct při organizaci lyžařského kurzu. S dlouholetou tradicí na škole pracuje výbor Sdružení rodičů a přátel školy. Členstvím ve sdružení mají rodiče mnohem větší možnost se aktivně zapojovat a promlouvat do dění ve škole, či se školou souvisejícím, podporovat vzdělávací instituci jako takovou, ale zejména své děti. V souladu se zákonem vznikla v roce 2005 školská rada. Jejich 9 členů, skládajících se rovným dílem ze zástupců rodičů, zřizovatele a školy se schází dvakrát ročně. Přestože je spolupráce na dobré úrovni, je zapotřebí ji věnovat dostatečnou pozornost a rozvíjet ji. V rámci minimálního preventivního programu je škola v úzké spolupráci s PPP ve Valašském Meziříčí, SPC Duha Zlín a SPC Kroměříž. Na škole existuje a svou činnost ani po roce 1989 nepřerušila odborová organizace. Její spolupráce s vedením školy je bezproblémová a nikdy nedošlo k řešení pracovněprávních sporů.
19
Vztah školy s obcí Valašská Bystřice jako zřizovatele je založen na vzájemné pomoci, kooperaci, vstřícnosti jak v oblasti finanční, sociální tak i společenského života obce. Obě instituce se podporují a neustále nacházejí nové možnosti součinnosti. Jako tradiční lze označit partnerství školy s místními organizacemi, jako jsou: Český svaz včelařů, Sbor dobrovolných hasičů, sportovní oddíl TJ Sokol, které dlouhodobě zajišťují vedení kroužků, souborem Troják, pro který škola vychovává mládež v souboru Valášek a Trojáček. Velký počet žáků se rovněž vzdělává ve hře na hudební nástroj a navštěvuje hudební nauku. Značným přínosem právě pro ně bylo zřízení pobočky ZUŠ Rožnov pod Radhoštěm v obci. Výuka se z části uskutečňuje v prostorách školy a z části ve společenském domě obce. Hlavně v oblasti výtvarné je dětmi využívána i nabídka služeb Střediska volného času, pro kurzy plavání funguje stálá spolupráce s Plaveckou školou při Krytém bazénu, za účelem bruslení dojíždí žáci do sportovní haly- vše v nedalekém městě Rožnov pod Radhoštěm. Ve školním roce 2012/2013 se z iniciativy základní školy po několikaleté odmlce obnovila spolupráce s družebními školami na Slovensku. S novou partnerskou Základní školou Jarná Žilina byla uskutečněna vzájemná setkání, výměna zkušeností mezi pedagogy a uzavřena smlouva o vzájemné spolupráci, dle které se zahájily výměnné akce a konkrétní projekty.
2.1.7 Prezentace školy na veřejnosti Průběh výchovně vzdělávacího procesu a výsledky práce školy jsou pravidelně třikrát ročně konzultovány s rodičovskou veřejností. Zmíněné informace bývají taktéž prezentovány, v místním tisku „Bystřický zpravodaj“, v případě významných úspěchů a aktivit žáků i v tisku regionálním. Články a příspěvky zajišťují žáci, pedagogové a kroužek Mladých novinářů. Hlavním posláním činnosti redaktorů kroužku se stalo vydávání školního časopisu. Většina příspěvků je unikátních, shrnují činnost kroužků, úspěchy v soutěžích, aktivity žáků, reportáže, vlastní práce a rozmanitý obrazový materiál. Touto činností se snaží o vytváření živého „ducha školy“ a pocitu pospolitosti. O schopnostech a dovednostech dětí se veřejnost dozvídá ze stálých výstav jejich výtvarných prací a projektů realizovaných ve výuce, z kulturních vystoupení pořádaných pro rodiče a veřejnost při významných událostech v obci. Na škole je vedena i fotokronika, na jejíž tvorbě se podílí kroužek Tvorba a zpracování digitálních dat. 20
2.2 Charakteristika obce Valašská Bystřice je samostatná, katastrální a politická obec. V současné době má 2256 obyvatel18 a v okrese Vsetín se řadí mezi obce střední velikosti. Svou rozlohou však patří mezi největší, zabírá území 3579 ha.19 Spádově náleží k rožnovskému regionu, od města Rožnova pod Radhoštěm je vzdálena asi 8 km. Obec se rozkládá uprostřed Vsetínských vrchů v kotlině, kterou vytváří říčka Bystřice se svými přítoky. Území obce je velmi členité, hornaté a celé patří do Chráněné krajinné oblasti Beskydy.20 Největším bohatstvím pro obec je zdravé přírodní prostředí. Tato typická valašská krajina je krajinou utvářenou člověkem, který ji nechtěl pokořit, ale snažil se o soužití s ní.
2.2.1 Historie Historické počátky odlehlé a skromné obce s těžkými životními podmínkami se váží k roku 1651. Území patřilo mezi poslední z osídlených v dnešním Valašsku. Zalidňování obce probíhalo postupně především prostřednictvím příchodu lesních dělníků, plnících si své robotní povinnosti. Odlesněné plochy odkoupili, zúrodnili a vystavěli chudá obydlí. Název obce prošel několika proměnami. Původní Randýskova Bystřice (podle prvního fojta), 21 se roku 1725 stala Velkou (Hrubou) Bystřicí,22 současný název Valašská Bystřice vešel v platnost v roce 1925.23 Za důležitý historický mezník je považován rok 1735, kdy došlo ke zřízení stanice portášů. V důsledku toho se obec jako sídlo několika mužů, patřících ke stálé bezpečnostní složce, sboru portášů, začala rozvíjet. Dokladem může být stavba pily, mlýna, kapličky, kostela a školy. Díky posledním dvěma jmenovaným stavbám se v 70. letech 18. století vytvořilo nové centrum obce. První jednotřídní škola vznikla roku 1779.24 Od prvopočátku byla však oblast školství provázena některými negativními jevy. Mezi nejzávažnější patřila nemožnost některých dětí docházet do školy z důvodu finanční
18
Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. 2014 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm 19 DOLEČEK, Jan. Zlínský kraj: města a obce zlínského kraje. Frenštát pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia, 2009. s. 110. 20 OBEC VALAŠSKÁ BYSTŘICE. Valašská Bystřice 1651- 2001. Valašská Bystřice, 2001. s. 15. 21 Tamtéž . s. 3. 22 Tamtéž . s. 4. 23 Tamtéž. s. 6. 24 KRAMOLIŠ, Čeněk. Vlastivěda moravská: Rožnovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. s. 155.
21
nedostatečnosti a velké rozlehlosti obce. V průběhu více než stovky let se ale hlavně neustále musel řešit problém malé kapacity prostor pro výuku. Pro vývoj sledovaného místa v dalším období zůstává stále charakteristickým rysem značná chudoba, těžká práce a závislost místních obyvatel na výnosech z vlastních polností. K dalšímu zhoršení přispěla válečná léta. Znamenala ztrátu 42 životů zdejších mužů, ale také návrat 9 jako slavných legionářů. Velkou událostí roku 1935 se pro obec stalo uvedení do provozu Měšťanské jubilejní školy- tolik potřebné nové budovy (současná ZŠ) pro zlepšení úrovně vzdělávání. V roce 1937 byla provedena elektrifikace obce. Druhá světová válka znamenala nesnadný život, pro mnohé nucené práce, strach díky pomoci ukrývajícím se partyzánům (73 občanů), přímé zapojení několika občanů, včetně dvou učitelů a ředitele školy, do odboje a tragický konec 21 osob. Prudký úbytek obyvatelstva v počtu okolo 700 zaznamenala vesnice po válce odchodem mnohých do pohraničí, kde hledali příležitost pro snadnější živobytí. Poválečné dění v obci je charakteristické pomalým rozvojem v podobě stavby místních komunikací, založením výrobního družstva Portáš, prvního podniku v obci, na tradiční výrobu dřevěného nářadí. Pracovní příležitosti nacházelo mnoho místních obyvatel v nově vzniklých podnicích Tesla a Loana v Rožnově pod Radhoštěm. Éra socialismu měla na silně religiózní obec negativní dopad. Většina obyvatel byla věřících, hospodařila na svých pozemcích, živila se domácí výrobou a obchodem, nechtěla se vzdát svého. Mnohým byl za to upírán profesní postup, možnost výstavby domů, dětem znemožňován výběr vzdělání aj. Z podnětu majitele pozemků v centru obce a s pomocí mládeže byla v tomto období dokončena stavba kamenného koupaliště, samoobsluhy a hasičské zbrojnice. Zahájil se také stálý provoz zdravotního střediska. 70. a 80. léta minulého století přinesla další výstavbu a oživení rozvoje vesnice v podobě dvou fotbalových hřišť, lyžařského vleku, samostatné budovy mateřské školy a přístavby základní školy. V době po roce 1989 věnovala obec velké úsilí k získání finančních prostředků na realizaci stavby nových bytů, určeným sociálně slabším rodinám, Charitního domu a Domu s pečovatelskou službou pro straší a nemocné spoluobčany.25 Politika obce směřovala k podpoře podnikání v oblasti výroby, služeb i zemědělství.
25
Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1998- dosud. s. 46. (Uloženo na Obecním úřadu Valašská Bystřice.)
22
2.2.2 Památky K nejvýznamnějším památkám patří římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který stojí uprostřed vesnice. Počátek jeho stavby spadá do roku 1772.26 V roce 1779 byl kostel dokončen, vysvěcen a předán k užívání. Kostel je vystavěn v barokním slohu, je jednolodní s čtyřhrannou věží nad vstupem zakončenou bání a dvojitým křížem. Věž dosahuje výšky 28,5 m. Strop kostela je klenutý, oblouk rovněž uzavírá i presbyterium. Nad zadní částí lodě se nachází kůr s varhanami. Již několikrát v historii se uvažovalo o rozšíření kostela, nikdy však k tomu nedošlo. V rámci rozsáhlých oprav získal kostel novou venkovní omítku, strukturovanou podle původní úpravy dochované na historických fotografiích. Obnovy se dočkala i dřevěná nástavba věže a hliníková střecha.27 Zajímavou historií prošly zvony. Během první světové války byly dva odvezeny a použity na válečné účely. V roce 1927 obec chybějící zvony doplnila, ale stejná situace se zopakovala v průběhu druhé světové války. Dnešní zvony, pořízeny ze sbírek farníků, pocházejí z roku 1973.28 Dvě dnes téměř stoleté lípy rostoucí před kostelem, byly místními občany vysazeny na počest samostatnosti Československa. K velmi zajímavému a často turisty navštěvovanému místu patří hroby portášů. Jde o státem chráněnou kulturní památku.29 Hroby se nachází v prostoru dnes už zaniklého starého hřbitova u kostela. Mají podobu dvou kamenných sarkofágů s vytesanými kříži a nápisy o pochovaných osobách. Těmi jsou fojt z Velké Bystřice30 Jiří Křenek, jeho manželka a syn a poslední velitel portášů Jan Křenek.31 Před hroby stojí kamenné pískovcové desky, opracované v barokním slohu. Kamenný kvádr s kovovou deskou umístěný za hroby a dva stříbrné smrky připomínají obnovu této památky v roce 1930.32 Větší ze smrků bývá každoročně zdoben jako vánoční strom. Roku 2007 se s výškou 28 metrů dokonce mohl pyšnit rekordem nejvyššího živého vánočního stromu v České republice. Nedaleko středu obce se nachází kaplička Na Rovni. Jedná se o první sakrální stavbu na území obce. Vystavěna byla pravděpodobně spolu se založením obecního hřbitova v roce 1755. Na své náklady ji vybudoval fojt Jiří Křenek. Dlouhá léta sloužila jako pohřební kaple,
26
KRAMOLIŠ, Čeněk. Vlastivěda moravská: Rožnovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. s. 154. Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1998- dosud. s. 50. (Uloženo na Obecním úřadu Valašská Bystřice.) 28 OBEC VALAŠSKÁ BYSTŘICE. Valašská Bystřice 1651- 2001. Valašská Bystřice, 2001. s. 29. 29 Seznam kulturních památek v okrese Vsetín [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php 30 Dřívější název obce Valašská Bystřice. 31 KRAMOLIŠ, Čeněk. Vlastivěda moravská: Rožnovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. s. 154. 32 OBEC VALAŠSKÁ BYSTŘICE. Valašská Bystřice 1651- 2001. Valašská Bystřice, 2001. s. 29. 27
23
ze které byly vypravovány průvody s rakví do místního kostela. Dnes je stavba ve vlastnictví římskokatolické farnosti, ale již se k uvedeným účelům nepoužívá. Pomník padlých, památka obětem obou světových válek z řad místních občanů, byl zhotoven v roce 1938 a na svém již třetím stanovišti se nachází od roku 1997.33 Jména 42 občanů, kteří padli během první světové války a 21 občanů padlých a umučených v koncentračních táborech během druhé světové války jsou vyryty na pískovcových kvádrech s žulovými deskami. Dalším zajímavým místem obce je památník akademické malířky Marie Bognerové, která ve Valašské Bystřici žila a tvořila. Památník se nachází v centru obce v budově bývalé školy a obecního úřadu. Jsou zde umístěny obrazy- plátna různých velikostí, akvarely i kresby s rozličnými náměty včetně autoportrétů. Mimo díla můžeme zhlédnout i několik předmětů, které malířku provázely životem. Součástí expozice památníku je i připomínka malířčina otce Adolfa Bognera, básníka, spisovatele a dramatika. Vystaveny jsou jeho nejznámější knihy ve valašském nářečí.
2.2.3 Společenské aktivity v obci Společenské a kulturní aktivity, jejich aktéři a tradice místní komunity jsou nedílnou součástí sociálního kapitálu, na který lze v rámci obce nahlížet jako na pozitivní faktor rozvoje. Tyto aktivity provází obyvatele obce po celý rok. Ve srovnání se společenským životem ve městě se jednotlivé akce a události vždy týkají většiny obyvatel, kteří působí jako organizátoři, přímí účastníci, či jako diváci. K hlavním pořadatelům společenských a kulturních aktivit patří tradiční spolky a sdružení v obci, také starosta, resp. obecní úřad, iniciativa vychází taktéž ze základní a mateřské školy i od jednotlivců. Obec se snaží vyjít vstříc potřebám a zájmům obyvatel, tuto činnost podporovat a značnou mírou se podílet na zajišťování finančních prostředků. Valašská Bystřice je v okolí známá bohatostí společenského a kulturního života. Jeho kořeny spočívají v tradicích písní, tanců, ochotnického divadla, zvyků a společenských zábav, které jsou v mnoha směrech originální a odlišné od tradic okolních měst a vesnic. Oblast sportu Pestrost sportovních aktivit realizovaných v obci vychází především z místního sportovního zázemí. Mnohaletou tradici má Tělovýchovná jednota Sokol. Zásluhou tohoto 33
OBEC VALAŠSKÁ BYSTŘICE. Valašská Bystřice 1651- 2001. Valašská Bystřice, 2001. s. 29.
24
spolku byl v obci mimo jiné vybudován sportovní areál s dvěma fotbalovými hřišti. Zájem o hru dodnes projevují děti i dospělí. Kromě pravidelných fotbalových utkání je zmíněný prostor využíván pro nejrůznější akce pořádané spolkem, školou, obcí. Každoročně konané lyžařské kurzy pro žáky zdejší základní školy i možnosti lyžování pro veřejnost nabízí zdejší ski areál s umělým zasněžováním a úpravou svahu, který přiláká i zájemce z blízkého okolí. Další sportovní vyžití nabízí tenisové kurty, dětské hřiště, hřiště na plážový volejbal a golf. K pravidelným sportovním soutěžím se řadí například volejbalový a fotbalový turnaj družstev z jednotlivých částí obce „O pohár starosty“, minikopaná žen, závody ve skocích na lyžích „Valašské lety luftem“, šachové turnaje s účastí zahraničních mistrů aj. Pro obec jsou velmi tradiční pravidelné turistické aktivity. Základem organizované turistiky se stal turistický kroužek na základní škole založený již v roce 1956. Později sdružoval i dospělé a stal se součástí tělovýchovné jednoty jako Klub českých turistů. Dřívější úzká spolupráce se školou a žáky se dnes přenesla především do řad seniorů. Stále pod vedením zakladatele jsou organizovány výlety po okolí, zájezdy a každoroční „Silvestrovský výšlap“. Tato akce je pojímána jako setkání různých generací a soutěž o nejstaršího a nejmladšího účastníka.
Oblast kultury Kulturní akce v obci bývají většinou organizovány v součinnosti obce, školy a místních spolků. Jedná se o různé oslavy, výročí, ale především o sled nových i tradičních historických zvyklostí, které se vážou k důležitým událostem v průběhu celého roku. Začátek nového kalendářního roku bývá spojen s konáním plesů a bálů. Pobavení pro všechny ročníky nabízí zahrádkářský, hasičský, maškarní…a nejdéle pořádaný valašský končinový bál. Pro jarní období jsou charakteristická divadelní představení místního ochotnického souboru Chaos. Premiérou hry ve Valašské Bystřici začíná jejich turné a dosahování úspěchů nejen v okolních obcích a městech, ale i na divadelních festivalech. Úsilím souboru je oživení divadelní činnosti, pořádání vystoupení jiných amatérských divadelníků a důraz na důstojné pokračování více než stoleté tradice v obci. Měsíc květen je spojen se stavěním a kácením máje. Obojí zajišťuje soubor Troják. Slavnost bývá přehlídkou všech věkových kategorií tanečního souboru a cimbálové muziky. Tato původně hrstka nadšenců se před více než dvaceti lety rozhodla obnovit staré místní tance a písně a původní bystřický kroj. Soubor se mimo uvedené velmi intenzivně věnuje výchově mladé taneční generace. V podobě souborů Valášek a Trojáček, nacvičují děti své 25
dovednosti pod vedením učitelů ZŠ. Mezi další aktivity v obci, které valašský soubor připravuje a uskutečňuje, patří „Svatojánské ohně“ zapalované na kopcích, oslavující letní slunovrat, slavnost na ukončení žní „Dožínky“ a vánoční „Chodění po koledě“. Tradičních oslav Dne dětí a Dne matek, vždy s pestrým programem, se každým rokem ujímají místní knihovna a TJ Sokol. Kromě cimbálové muziky si své pevné místo v kulturním dění obce našla i Přehlídka dechových hudeb. Svou stálou a početnou skupinu posluchačů má místní kapela Bystřičanka a další hudby z blízkého okolí. „Portášské slavnosti“ sice patří k novým tradicím obce, ale čerpají z dávné historie. Valašský sbor portášský, jehož činnost byla v obci obnovena, se každoročně zasluhuje o konání této pro turisty i místní atraktivní události, ke které patří přehlídka folklórních souborů, bojové ukázky z dob valašských povstání, divadelní představení, koncerty a další. Tato dnes již pravidelná aktivita vznikla jako součást projektu partnerských obcí s názvem „Oživení historických událostí a tradic s regionálním významem v obci Vavrišovo a Valašská Bystřice“. Vánoční dobu představují především Mikulášské besídky v základní a mateřské škole a pro všechny děti dohromady pak v režii nejsilnější politické strany v obci. Relativně mladou, ale velmi atraktivní akcí pro veřejnost se stalo rozsvěcení vánočního stromu, za přítomnosti starosty, souboru Troják a s tanečními vystoupeními dětí základní školy. Ty se rovněž podílejí na hudebním programu adventních koncertů. Do dalších různorodých společenských aktivit, podporujících rozvoj obce a zájmy dětí i dospělých, se zapojují i jiné místní spolky. Sbor dobrovolných hasičů plní svůj účel při požárech, povodních, záchranných a likvidačních pracích, ale zároveň se snaží přilákat zájem mladé generace. Memoriálem Richarda Trčky a prostřednictvím pravidelně pořádaných soutěží a závodů mají děti možnost ukázat své znalosti a dovednosti v tomto oboru. Díky velkému úsilí, které vynaložili členové místní základní organizace českého svazu včelařského, se pro obec podařilo zachovat včelařskou tradici. Velkou zásluhu na zájmu dětí o včelaření má i častá informovanost a úzká spolupráce se základní školou. Zrekonstruovaný včelín, situovaný v blízkosti školy, slouží k plnohodnotné výuce, workshopům a výukovým kurzům. Oblast sociální Aktivity spadající do sociální oblasti vycházejí z fungujícího systému sociálního zajištění v obci. Jeho součástí je poskytování obecního ubytovacího zařízení sociálně slabším 26
rodinám, péče o občany v Charitním domě pokojného stáří, či služby pro starší a nemocné v Domě s pečovatelskou službou. Zásluhou součinnosti obce a školy, která prostřednictvím finanční pomoci a přípravou a realizací kulturně společenských akcí, mohou i tito lidé důstojně prožívat své stáří a nebýt osamoceni. Současná politická a ekonomická situace vyžaduje od vedení školy i obce velkou míru odborných znalostí, schopností a především vzájemné spolupráce a komunikace. Pokud má škola plnit svoji funkci a obec naplňovat roli zřizovatele, pak by jejich vztahy měly být co nejlepší. Vše záleží na lidech. Existuje-li dobrá komunikace mezi starostou a ředitelem, učitelé aktivně pracují ve výborech obce, zapojují se do kulturního života, pomáhají místnímu sportu, předpokládají se vztahy dobré a škola se těší podpoře a zájmu zastupitelů a funkcionářů obce. V případě, že jsou zaručeny tyto nezbytné podmínky, může škola pracovat na rozvoji komunitních aktivit a posilovat tak svou komunitní dimenzi. Z výše uvedených charakteristik školy i obce je patrná dlouhodobá spolupráce těchto institucí, založená na důvěře, podpoře a vzájemném delegování realizace mnohých aktivit a akcí pro veřejnost. Aby uváděné partnerství fungovalo, musí aktéři disponovat schopností číst v potřebách daného místa, dobře rozumět tomu, co se tam děje a každý z nich určitou měrou vystoupit ze své klasické role. Jen tímto způsobem může vznikat sepjetí žáků, rodičů, pracovníků školy a obce a být podporován vztah jednotlivce k venkovskému prostředí a jeho tradicím.
2.3 Kulturní tradice V době globalizace by se měly zvyky a tradice promítat do života každého člověka. Na tradici je založena lidová kultura, která sama vytváří její osobitý druh. Zahrnuje širokou škálu projevů hmotného, sociálního a duchovního života lidu. V některých lokalitách či regionech tvoří významnou součást regionální identity a je daným společenstvím považována za vlastní, reprezentativní a všeobecně známou. V následujícím třídění místních tradic, ve kterém vycházím ze současnosti, jsem zvolila časové kritérium. Zároveň se budu snažit popsat, jakou roli v nich plní škola a obec. Vzhledem k tomu, že uváděné tradice nebylo možné dále členit podle původce jejich konání (časté změny, nejasnost, kooperace školy, obce, spolků), bylo pro přehlednost použito rozdělení na dvě nejvíce zastoupené oblasti, které tvoří folklor a obyčejové tradice.
27
2.3.1 Dlouholeté tradice Výběr dlouholetých tradic společenského a kulturního života v obci a jejich charakteristika zahrnuje ty aktivity, které jsou do dění v obci zařazovány pravidelně, dlouhodobě, jsou opakovány a nejedná se pouze o jednorázové akce.
2.3.1.1 Folklor Projevem dlouholetých kulturních tradic obce je folklor. Folklorní obřady nebo zvyky se často týkají buď sociálních obřadů v průběhu roku (dožínky, hody, Velikonoce, Vánoce) nebo obřadů v průběhu lidského života (narození dítěte, svatba, pohřeb). Tuto velmi náročnou roli, která spočívá v zachování hudební, taneční, slovesné i materiální tvorby po předcích na určitém území plní v obci Valašský soubor písní a tanců Troják a cimbálová muzika Troják, dechová hudba Bystřičanka a divadelní soubor Chaos. Valašský soubor písní a tanců Troják a cimbálová muzika Troják Myšlenka založení valašského souboru vznikla před více než 20 lety. 34 Z podnětu několika zdejších obyvatel byl formulován cíl, představující nesnadný úkol: nastudovat, znovu obnovit a tímto oživit dávné místní tance a písně, které jsou v mnohém odlišné od ostatních valašských. Pro svou ojedinělost jsou rovněž často vyhledávané znalci valašského folkloru. Zakladatelům souboru, kteří čerpali mnohé důležité poznatky především z rodinného odkazu, se podařila vytvořit i úplná sestava původního místního kroje z poválečného období. Několik prvních let působení souboru a veřejné vystupování bylo spojeno se zajišťováním hudební produkce a spoluprácí s některou z okolních cimbálových muzik (Soláň, Polajka, Kyčera). Situace se změnila založením vlastní cimbálové muziky Troják,35 která se taktéž pevně drží původního místního lidového stylu hraní. V současné době soubor představuje dvanáct tanečních párů, sedm muzikantů a neodmyslitelnou součást tvoří dětské soubory, které jsou předpokládaným pokračovatelem v zachovávání místních tradic. Od prvopočátku své existence kladl valašský soubor velký důraz na výchovu mladé taneční a hudebně- pěvecké generace. Velké zásluhy si v tomto ohledu může připsat jak základní škola, tak obec. Díky vzájemné spolupráci výše uvedených se každoročně mohou děti učit tanečním dovednostem v kroužcích. Pro žáky I. stupně jsou určeny kroužky Trojáček a Valášek, pod vedením pedagogů, žáci II. stupně navštěvují Malý Troják vedený členy 34 35
Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1983- 1997. s. 281. (Uloženo na Obecním úřadu Valašská Bystřice.) Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1983- 1997. s. 384. (Uloženo na Obecním úřadu Valašská Bystřice.)
28
souboru. Úloha obce spočívá zejména v zajišťování provozu pobočky Základní umělecké školy Rožnov pod Radhoštěm. Pro žáky to znamená snadný přístup a možnost rozvoje jejich pěveckých dovedností a hry na hudební nástroje. Zmíněná zájmová oblast je dětmi stále vysoce žádána. Silným podnětem bývá zejména snaha o zachovávání rodinných tradic. Díky svému umění, dovednostem a usilovné práci se Troják pravidelně účastní mnohých folklorních soutěží (např. Regionální přehlídka folklorních souborů) a je zván na slavnosti v regionu, mimo něj i v zahraničí (např. Rožnovské slavnosti, Portášské slavnosti). Mezi další výrazné aktivity souboru patří vystupování a samotná organizace řady významných slavností a obřadů, patřících taktéž k dlouholetým tradicím obce. Přehlídka dechových hudeb Hudební sféra je v obci zastoupena nejen muzikou cimbálovou, ale i dechovou. Každým rokem se první srpnovou neděli pořádá Přehlídka dechových hudeb. Připravený program svým posluchačům nabízí vystoupení několika kapel z okolí a především místní dechové hudby Bystřičanka. Kromě známých melodií, které mohou občané slýchávat při pořádaných slavnostech, vždy zazní nové písně, jejichž autorem je sám kapelník. Počátky kapely Bystřičanka bychom našli ve třicátých letech minulého století. Dnes má již tato dechová hudba ve společenském dění obce svou pevnou a významnou pozici.36 Důležitým předpokladem pro její existenci, ale i každého jiného souboru, je vhodné zázemí. Pozitivním faktorem se stává i podpora vedení obce. Úspěšnost a plynulá činnost kapely by ovšem nebyla zaručena bez vychovávání mladých hudebníků a podpory jejich zájmu o hru na dechové nástroje. I zde se velkým přínosem jeví výuka žáků v místní základní umělecké škole, a to přímo pod vedením kapelníka Bystřičanky.
Divadlo Další rozsáhlou kapitolu spadající do kulturních tradic obce, v tomto případě opravdu dlouholetých, tvoří divadlo. Na tuto problematiku můžeme nahlížet z různých úhlů a sledovat vazbu se školou i obcí. Popis dnešního vztahu školy k divadlu nás dovede především k pravidelným návštěvám divadelních představení. Jde o produkci amatérských divadelních souborů a skupin, které přijíždějí do školy nebo dlouhodobě realizované zájezdy žáků na představení především zlínského a ostravských divadel. Učitelé mající na starost oblast
36
OBEC VALAŠSKÁ BYSTŘICE. Valašská Bystřice 1651- 2001. Valašská Bystřice, 2001. s. 22.
29
kultury v rámci výchovně vzdělávacího procesu, se vždy snaží o výběr divadelních představení přiměřených věku žáků. Dětské divadlo může být další možností uplatnění tohoto žánru ve vzdělávání. Prostřednictvím dramatického kroužku nebo v rámci některých vyučovacích předmětů žáci nacvičují a poté sehrávají divadelní scénky při různých oslavách a výročích týkajících se školy i obce. Umělecké činnosti v dramatickém oboru si děti zdejší školy po několik let rozvíjely také jako členové Klubu Pampeliška.37 Pečlivě nastudované divadelní hry s úspěchem předváděly před odbornou komisí na regionálních i národních přehlídkách.38 Počátky těchto žákovských představení sahají až do čtyřicátých let minulého století. „Květen 1949- Oslava Dne matek konala se v hostinci U Pernických, přičemž žáci školy sehráli pěknou divadelní hru Broučci.“39 V pozdějším období měli divadelníci možnost prezentovat svá představení i na několika ročnících Festivalu vesnických divadelních souborů ve Valašské Bystřici.40 Činnost dramatického kroužku pro děti představovala nejen nastudování rolí, ale taktéž veškeré činnosti s divadlem související. Žáci mohli rozvíjet své výtvarné dovednosti- při malování kulis, líčení a odívání herců, technické schopnosti- při stavění, osvětlení a ozvučení scény. Dlouholetá existence kroužku se zasloužila o rozvoj zájmu a talentu mnohých žáků, kteří v divadelní činnost pokračovali i v dospělosti. Důležitou úlohu v divadelní tradici obce, jejíž kořeny sahají do historie nejhlouběji, zastává divadlo v podání dospělých místních občanů. I v tomto případě však nelze opominout roli školy. Nejpočetnější zastoupení v ochotnickém souboru měli totiž od prvopočátku učitelé. Právě oni patřili ve vesnici k iniciátorům kulturního dění. Tento jejich zájem, kde se projevily dramatické a hudební sklony, se stal náplní rozsáhlé mimoškolní práce. Výtěžek z realizovaných představení býval předáván odboru Ochrany matek a dětí- organizace se sídlem ve škole, vzniklé z podnětu učitelů, sloužící jako poradna pro matky a místo s možností pravidelných lékařských prohlídek pro děti.41 Učitelům se podařilo, jak je zaznamenáno ve školních kronikách, uskutečnit více než sedmdesát divadelních premiér. Největší část představení se odehrála na stálém jevišti v místním hostinci, jehož majitel také patřil k nadšeným ochotníkům.42 Sami učitelé se podíleli jak na vybudování tohoto divadelního prostoru, tak na výběru her a vytváření scény. S malými vynucenými 37
Klub Pampeliška- občanské sdružení, od roku 1995 organizující mládež z venkova i měst, vedoucí k rozvoji jejich zájmů, soustavné a soustředěné práci a spolupráci s ostatními. 38 Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1998- dosud. s. 46. (Uloženo na Obecním úřadu Valašská Bystřice.) 39 Školní kronika v letech 1935-1971. s. 125. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.) 40 Školní kronika v letech 1935-1971. s. 311. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.) 41 Školní kronika v letech 1935-1971. s. 11. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.) 42 OBEC VALAŠSKÁ BYSTŘICE. Valašská Bystřice 1651- 2001. Valašská Bystřice, 2001. s. 19.
30
přestávkami, které způsobila druhá světová válka nebo přestavba sálu, se divadla hrála každým rokem. Soubor vystupoval nejprve pod záštitou tělovýchovné jednoty Sokol, později náležel pod organizaci Osvětová beseda.43 Počty herců-učitelů začaly postupem času klesat a těžiště divadelnictví se z větší části přeneslo ze školy na obec. I za této situace divadelní tradice školy neskončila a pedagogové ani žáci nezůstali stranou. Souběžně pracovaly dva divadelní soubory. Dětský-v rámci mimoškolní činnosti žáků a dospělý- představován místními občany. Oba pod vedením učitelů. Tímto propojením bylo zajištěno pravidelné doplňování dospělého amatérského souboru dětskými herci, což se jeví jako velký přínos pro udržení tradice v obci. Současný divadelní soubor, působící oficiálně jako občanské sdružení Chaos- Klub přátel divadla, čítá kolem 25 členů, mezi které stále patří bývalí dětští herci a žáci školy. Každý z nich, stejně jako v minulosti, musí kromě své přidělené role zvládat i další práce při přípravě představení. Výjimku netvoří ani přímá finanční pomoc. Tradicí souboru je věnovat se každoročně nácviku nové hry, kterou mohou diváci zhlédnout těsně před Vánoci. Premiéra samozřejmě vždy patří domácímu publiku. Během sezóny divadelníci uskuteční přibližně 20 vystoupení v okolních obcích a městech, účastní se postupových soutěží, festivalů a přehlídek. Mimo uvedené jsou rovněž pravidelnými organizátory místního maškarního plesu, krátké scénky sehrávají při oslavě Kácení máje a Portášských slavnostech.
2.3.1.2 Obyčejové tradice Tuto rozsáhlou složku tradiční kultury v obci v největší míře představují tzv. kalendářní obyčeje, obyčeje vázané na cyklus života přírody, svátky církevních světců nebo na občanské svátky. Taktéž zde můžeme řadit oslavy, slavnosti a aktivity různých sociálních skupin a lokální slavnosti vycházející z místního specifika. Valašský končinový bál Ze všech pořádaných plesů v obci má nejdelší tradici. Plesy bývají společenskou událostí slavnostní povahy. Umožňují vzájemné setkávání lidí, zábavu, přehlídku společenského oděvu. Mezi nejčastěji pořádané v obci patří zahrádkářský, sportovní, maškarní. Plesovou sezonu pak uzavírá valašský končinový bál, který nabízí přehlídku valašských krojů, tanců a písní. Na jeho organizaci se dnes největší měrou podílí výše uvedený valašský soubor Troják. V dřívější době zajišťovala konání tohoto plesu škola ve 43
Školní kronika v letech 1935-1971. s. 140. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.)
31
spolupráci se Sdružením rodičů a přátel školy. Zásluhou rodičovské organizace byl výtěžek z pořádané akce vždy věnován dětem například na zlepšení školního stravování,44 jako příspěvek na vstupné, na pomůcky, aj.45
Velikonoce Velikonoce patří k vrcholům církevního roku a pro křesťany byly vždy nejdůležitějšími svátky. Z mnohých valašských zvyků velikonočního cyklu se v obci udržuje především tradice takzvaného „Chodění po šmigrustu“.46 Na Velikonoční pondělí „ogaři
47
a chlapi“ navštěvují „galánky“,48 příbuzné a známé a větvičkou jalovce, tatarem z vrbového proutí či březovou metličkou je „šmigrustují“. Soubor Troják pak v tomto duchu organizuje velikonoční pochůzku doprovázenou koledou. Navštíví nejen své známé, ale potěší a pobaví také seniory v Charitním domě a Domově s pečovatelskou službou. Stavění a kácení máje Lidové veselice, při kterých se tancuje, zpívá, hrají divadelní scénky, opět v režii souboru Troják, jsou součástí společenského dění v obci v měsíci květnu. Počátek května bývá v lidové tradici spojen se stavěním májů, májek, které symbolizují jaro. Vybraný strom na máj musí být silný, rovný a hlavně vysoký (díky tomu často obtížně dopravitelný na zvolené místo). Zelený vršek koruny stromu se ozdobí barevnými stuhami a šátky. Dokud se máj nepokácí, musí být střežen. Dodnes totiž platí, že ukrást máj sousedům, je prestižní záležitostí. Velkolepější oslava a zábava bývá spojena s kácením máje. Za hojné účasti místních i diváků z blízkého okolí předvádějí své umění všechny věkové kategorie souboru a cimbálové muziky.
Den matek Oslava konaná v tento den, tedy druhou květnovou neděli, může patřit i k místním zvyklostem. Po určitou dobu byl svátek zastíněn velkolepou slávou u příležitosti Mezinárodního dne žen, dnes je situace opačná. Na přípravách této významné společenské události se nejvíce podílí obec a škola. Obci přísluší zajištění vhodného prostoru, kterým bývá Společenský dům, a financí. Škola je zodpovědná za program, který se nese v duchu tance, zpěvu, divadla, přání a obdarování vlastnoručně vyrobeným dárkem. Tyto činnosti děti 44
Školní kronika v letech 1935-1971. s. 139, 133. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.) Školní kronika v letech 1935-1971. s. 201. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.) 46 Šmigrust- pomlázka, mrskačka (valašské nářečí) 47 Ogaři- kluci (valašské nářečí) 48 Galánky- děvčata (valašské nářečí) 45
32
společně s pedagogy připravují v rámci školních předmětů- výtvarná, hudební výchova, pracovní činnosti nebo v zájmových kroužcích. Dětský den 1. červen každoročně patří dětem. Den, který upozorňuje veřejnost na práva a potřeby dětí, je spojován s velkolepou oslavou a zábavou. K této příležitosti jsou připravovány soutěže, divadla, sportovní aktivity, hry plné dobrodružství a překvapení. Tradice oslav tohoto svátku se v obci zachovává, jen se v průběhu jejího dlouhého trvání mění či střídají organizátoři. Největší podíl jako pořadatelé mají organizace TJ Sokol, místní knihovna, Sdružení rodičů a přátel školy, místní sbor dobrovolných hasičů, ve většině případů v součinnosti s obcí. Trendem poslední doby je konat oslavu hned několikrát, pokaždé v podání jiného pořádajícího. V tomto případě však vzniklá „nespolupráce“ nemůže být chápána negativně, ale spíše jako snaha nabídnout široké spektrum aktivit a zábavy. Taktéž škola pořádá vlastní Dětský den. Zvyklostí je přenechat přípravu a realizaci dětem. Úkolu se vždy ujímá nejstarší ročník, který nachystá pro ostatní řadu zábavných činností. Záleží jen na nich jaký prostor, hry, soutěže a téma zvolí.
Svatojánské ohně Pálení ohňů a oslava letního slunovratu, zřejmě ještě předkřesťanský zvyk, má tudíž hluboké kořeny. Letní slunovrat předznamenával našim předkům období sklizně, nejdůležitější část zemědělcova roku, k níž přistupovali s mimořádnou vážností. Protože církev zvyk nemohla potlačit nebo zakázat, upravila jej na oslavu narození Jana Křtitele, a v lidovém prostředí tolerovala. Ohně dostaly název „svatojánské“. V obci je pro tento den typické stavění velkých hranic dříví na některých místních kopcích. Večer jsou pak hranice na pokyn z nedaleké hory Radhošť zapáleny. Následuje slavnost, zábava spojená s hudbou, tancem a přeskakováním hranice. Největší podíl na založení a realizaci této tradice v obci má valašský soubor Troják, jehož členové všech generací a příznivci se o uvedené zasluhují. Dožínky Žně byly dříve vyvrcholením celoroční snahy zajistit živobytí. Proto se obvykle ještě v den jejich skončení konala slavnost zvaná dožínky, spojená s díkuvzdáním za úrodu a s radostí z ukončení namáhavé práce. Úroda byla pro naše předky velmi důležitá, a tak se dožínky spojují s obyčeji, jejichž cílem bylo poděkovat za stávající sklizeň a zajistit si 33
dostatek v dalším roce. Dožínková slavnost, dříve konaná u každého hospodářství, mívá dnes v obci ráz kolektivní a snaží se kopírovat starý tradiční rituál. Důležitou obřadní roli hraje dožínkový věnec – symbol celé úrody. Ten ženy uvijí z posledních klasů obilí symbolicky dožatého posledního políčka a nechají posvětit při slavnostní bohoslužbě v místním kostele. S věncem, jde průvod pracujících k hospodáři s přáními hojnosti. Veršovanými promluvami a zpěvy pak připomínají zásluhy ženců a dožadují se odměny za práci. Za to jim hospodář vystrojí bohatou hostinu a zábavu.49 Prostřednictvím této slavnosti se hlavní aktéři snaží připomenout současné generaci tradiční způsob zemědělství, sepětí našich předků s přírodou a jejich úctu k ní.
Hody Jsou další příležitostí, pro dodržování lidových zvyků. Hody vždy bývaly největší podzimní slavností prostého lidu. Přestože se na mnoha místech regionu tradice liší, základní prvky zůstávají stejné. Vždy jde o zábavu, slavnost a pohostinnost, která se odvíjí od úrody daného roku. Součástí akce je průvod, kdy členové Trojáku a další místní občané obléknou sváteční kroje a podniknou krátkou vycházku se zpěvy a tanci, při níž zvou obyvatele na večerní zábavu.50 Ta je zajišťována jak soubory místními, tak těmi z blízkého okolí. Vzhledem k tomu, že Valašská Bystřice vždy patřila k horským obcím s obtížnými životními podmínkami a nízkou úrodou, bývaly a jsou hodové zábavy spíše skromnější. Adventní koncerty Doba předvánoční neboli adventní, příprava na vánoční svátky je v obci každoročně spojena s pořádáním adventních koncertů, které jsou vítanou příležitostí k zastavení se v předvánočním shonu. Vánoční atmosféru podtrhuje prostředí jejich konání, které nabízí místní kostel. Každou adventní neděli zaznívají vánoční písně a koledy a to v podání různých věkových kategorií žáků zdejší základní školy, kteří jsou vedeni k rozvíjení svého talentu a dovedností místní pobočkou Základní umělecké školy v Rožnově pod Radhoštěm. Závěrečná adventní neděle patří vystoupení a vánočnímu programu valašského souboru Troják, jehož zásluhou se koncerty uskutečňují.
49 50
Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1998- dosud. s. 125. (Uloženo na Obecním úřadu Valašská Bystřice.) Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1998- dosud. s. 160. (Uloženo na Obecním úřadu Valašská Bystřice.)
34
„Chodění“ po koledě Den sv. Štěpána je dnem koledování, obcházení domů s přáním štěstí a zdraví. Na koledu chodívají hlavně známí ke známým, kde vědí, že budou pohoštěni. Chodí se v podvečer a členové valašského souboru samozřejmě oděni do valašského kroje. Koledníci navštěvují domy až do sv. Tří králů. „Vítání občánků“ do života Vítání dětí do života je slavnostním obřadem pro narozené děti a bývá příjemným zážitkem pro jejich rodiče a blízké. Za dlouholeté můžeme považovat nejen samotné konání slavnosti, ale i kooperaci obce a školy. Pokaždé se odehrává podle osvědčeného scénáře. Po přivítání a představení nových občánků následuje proslov a přání starosty obce. Žáci základní školy předvedou krátké pásmo písniček a básní o rodině. Naladěni příjemnou atmosférou pak rodiče s dětmi přicházejí k převzetí upomínkových dárků, pamětní knihy a domovského listu. Slavnostní akt končí zápisem do matriční knihy. Výše uvedené, v obci pořádané aktivity jsou vždy spojeny s velkou mírou participace souboru Troják, cimbálové muziky Troják (z pohledu organizátorů i hlavních aktérů) a žáků základní školy. Literární besedy Dlouholetou, tradiční a úspěšnou můžeme nazvat činnost místní knihovny. Instituce, kterou provozuje obec, není dnes jen místem zpřístupňující literaturu veřejnosti, ale nabízející široké spektrum dalších služeb. Pro své čtenáře i ostatní obyvatele obce organizuje setkání se zajímavými lidmi, spisovateli, ilustrátory, významnými osobnostmi regionu aj. Velmi úzký vztah a intenzivní spolupráce se školou se projevuje při realizaci besídek, besed, výstav a soutěží. Hlavní cíl, kterého se obě instituce- knihovna i škola snaží v rámci spolupráce dosáhnout, spočívá v rozvoji čtenářské gramotnosti. Je velmi důležité, aby si žáci své čtenářské dovednosti a návyky začali vytvářet už v počátečních fázích vzdělávání, aby následně mohlo docházet k jejich upevňování a rozvíjení. Pravidelné aktivity připravované pro žáky se realizují převážně prostřednictvím literárních besed. Mají sloužit hlavně jako podpora ve vzdělávací oblasti jazyk a jazyková komunikace a vést k vytvoření systému práce s knihami a prostoru pro čtení. Snahou je naučit děti a mládež orientovat se v knihovně, seznámit se s literaturou na konkrétní téma, s dílem určitých autorů nebo žánrem. Neméně důležitým cílem je vést žáky k práci s textem, vyhledávání, třídění a hodnocení informací 35
a jejich další používání. Literární besedy jsou založeny na interakci a dialogu. Knihovníci při nich používají metody kritického myšlení, dramatické výchovy, tvůrčího psaní nebo spolupráce ve skupinách.
Noc s Andersenem Je jednou z akcí, kterou české knihovny svádí v konkurenci populárnějších médií boj o zájem dětí a dětské čtenářství. Každoročně se zapojuje i knihovna ve Valašské Bystřici. Akce se pořádá u příležitosti výročí narození dánského pohádkáře H. Ch. Andersena a Mezinárodního dne dětské knihy. Děti nejenže stráví noc v knihovně, ale předtím je čeká knihovnou připravený program plný soutěží, čtení, divadelních představení a jiných aktivit. Akce je součástí národního projektu Klubu dětských knihoven SKIP ČR.51 O poklad strýca Juráša Literární soutěž určená dětem základní školy. Knihovna ji vypisuje již několik let, vždy s jiným tématem. Každý účastník zpracuje vybrané téma jako prózu, poezii nebo komiks. Díla, která uspějí v místním kole, postupují do kola okresního, a na závěr jsou vyhodnoceni nejlepší autoři z celého kraje. Všichni ocenění účastníci obdrží glejt opravňující je k užití titulu Rytíř krásného slova. Fungování této soutěže je závislé na kooperaci se školou, která je potřebná především při zadávání prací žákům.
Putování s broučky Tato místní knihovnou pravidelně konaná podzimní akce se těší zájmu nejen z řad těch nejmenších, ale i ostatních věkových kategorií. Kromě tradičního lampionového průvodu je vždy připraven pohádkový program- výtvarná dílna, koncert, promítání pohádek a zavzpomínání na faráře Jana Karafiáta- autora knihy „Broučci“, který velkou část života strávil v nedaleké obci Velká Lhota.
51
SKIP- Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky -je dobrovolnou profesní organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. Jejím posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost.
36
Hasičská tradice Sbor dobrovolných hasičů má v obci velkou tradici a důležitost. Spektrum jeho činností je široké a tvoří značný podíl i na společenském a kulturním dění v obci. Členové sboru jsou lidé, kteří bez nároku na odměnu chrání životy, zdraví a majetky, jsou ochotni udělat něco navíc pro svou obec i okolí. Jednotka je zařazena do Integrovaného záchranného systému, pracuje spolu s profesionálními hasiči, policií, zdravotní záchrannou službou a plní řadu úkolů nejen při požárech, povodních a haváriích. Je to práce náročná a pro ostatní velmi potřebná. K místnímu sboru však nepatří jen zasahující hasiči. Jsou to i mnozí další, kteří aktivně podporují jednotku, spoluvytvářejí potřebné společenské i ekonomické zázemí a podílejí se na organizaci společenských akcí. Dnešní členská základna představuje přibližně sto místních občanů různých věkových kategorií. Díky vysoké úrovni práce hasičů a kvalitnímu vybavení je jednotka povolávána k zásahům i mimo obec a také velmi ceněna za práci s dětmi a mládeží. Kromě činností, souvisejících s vlastním posláním hasičského sboru se místní hasiči pravidelně zúčastňují a sami pořádají hasičské soutěže. K tradičním projevům sboru v oblasti společenského dění patří podílení se na organizaci některých z oslav výročí a důležitých událostí v obci. Příkladem může být za každé desetiletí konaná velkolepá oslava k výročí založení sboru. V loňském roce již šestá. 52 Mezi pravidelné aktivity patří vedení hasičského kroužku, jehož činnost je takřka nepřetržitá od 70. let minulého století. Žáci mají nejen možnost si vyzkoušet dovednosti hasičské profese, ale i aktivně trénovat a cvičit náročné disciplíny. Účast a úspěchy na soutěžích žáky pak motivují k další činnosti a pro obec jsou přirozenou reklamou. Žáci základní školy mohou rovněž poznávat hasičskou techniku a umění na bezpečnostně preventivních akcích, které se zaměřují na rozšiřování znalostí o záchranných složkách Integrovaného záchranného systému. Zábavnou formou se také naučí, jak se mají chovat v krizových situacích.
Včelařská tradice Včelařství patří k dalším dlouhodobě udržovaným zájmům místních občanů. V současnosti je zřetelné, že se tento obor netýká jen starší generace, ale díky intenzivní práci a působení na mládež se včelařskému spolku daří získávat nové členy. Členství v Základní organizaci českého svazu včelařů Valašská Bystřice přináší včelařům možnost čerpání dotací na stavbu nových úlů, kontrolovanou léčbu včelstev a taktéž kolektivní sdílení včelařské problematiky. Na území obce dnes působí přibližně padesát aktivních včelařů se třemi sty 52
Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1998- dosud. s. 46. (Uloženo na Obecním úřadu Valašská Bystřice.)
37
včelstvy.53 Mezi hlavní úkoly patří péče a růst odborné a společenské úrovně členů, předávání zkušeností mladším a jejich získávání pro chovatelskou činnost. Nezbytná je i spolupráce s dalšími institucemi a organizacemi a další aktivity, které vedou k podpoře oboru, dobrému zdravotnímu stavu včelstev a zapojení se do společenského dění obce. Velkou zásluhu na zájmu dětí o včelaření má častá informovanost a partnerství se základní školou. V rámci školního předmětu Ekologická výchova si díky pravidelným besedám a setkáním mohou žáci rozšířit své znalosti o včelařství. K témuž přispívají i exkurze a výuka praktických dovedností ve spolkovém včelíně s moderním vybavením, který se nachází v blízkosti školy. Nejen pro žáky, ale i širokou veřejnost se členové spolku snaží organizovat vzdělávání v oboru, úzce souvisejícího s ekologií prostředí. Formou kurzů, workshopů a prezentací vlastních úspěchů na společenských akcích obce je tak veřejnosti nabízena možnost zajímavého naplňování volného času, případně s následným finančním prospěchem ze získaných včelích produktů a účastí na včelařských soutěžích. Na mnohých z nich již místní včelaři získali řadu ocenění („Perla Zlínska“, „Český med“, „Radost pohledět“ a další).54 Zlatá včela je vícestupňová celostátní soutěž, které se mohou účastnit členové včelařských kroužků mládeže, podléhající povinné školní docházce. Cíl aktivity spočívá v porovnání teoretických znalostí a praktických dovedností získaných při práci v kroužku a motivace k dosahování dalších. Soutěž je vyvrcholením celoroční práce a bývá určitým měřítkem úrovně činnosti kroužku i jeho členů. Po absolvování oblastního kola, které se realizuje formou testu včelařských znalostí (z oblasti botaniky, pomůcek, praxe) postupují nejlepší žáci do ústředního kola soutěže. Tato účast spočívá ve zpracování písemné práce s včelařskou tematikou a její obhajoba. Do soutěže se pravidelně zapojují a úspěchy vykazují i žáci z Valašské Bystřice. Bývá zde zúročena nejen jejich práce v kroužku, činnosti ve školním předmětu Ekologická výchova, ale i další aktivity týkající se ekologie a životního prostředí realizované ve spolupráci školy a obce. Sportovní tradice Tělovýchovná jednota Sokol Valašská Bystřice představuje tělocvičný spolek v obci. I když oblast sportu není hlavním předmětem zájmu předkládané práce, považuji za důležité o tomto sdružení občanů a jeho činnosti informovat a zařadit je mezi tradiční v obci. Dnešní podoba a organizace TJ Sokol opravdu vykazuje v největší míře sportovní záměr. Důkazem 53
Naši včelaři. Včelaři z Valašské Bystřice [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://bystrictivcelari.cz/nasi-vcelari/ 54 Včelařství. Rodinné včelařství Urban [online]. 2010 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vcelarstviurban/Home
38
toho mohou být fotbalový, šachový a turistický oddíl, jejichž činnost pod klub spadá. V minulosti tomu bylo jinak a tělovýchovná organizace se zasluhovala i o rozvoj v oblasti společenského a kulturního života v obci. Spolek zahrnoval i takzvaný divadelní odbor,55 jehož prostřednictvím se zasloužil o velkou podporu divadelního souboru a pokračování této tradice. Velkým přínosem pro divadelníky se stala například stavba jeviště, kterou realizovala na vlastní náklady právě TJ Sokol. Ani dnes není přesah aktivit spolku do oblasti kultury zanedbatelný. Projevuje se především dlouhotrvajícím partnerstvím se základní i mateřskou školou, obcí i jinými organizacemi, ze kterého vyplývá vzájemná podpora a pomoc při přípravě a realizaci mnohých akcí. TJ Sokol především poskytuje své prostory (fotbalová hřiště a sportovní zázemí) k pořádání četných oslav, výročí, či aktivit školy a obce, a některé z nich i sám organizuje (Dětský den). Další spojovací článek se společenským a kulturním děním představuje turistický oddíl. V obci je představován Klubem českých turistů Valašská Bystřice. Jeho členy pojí nejen zájem o turistiku, ale rovněž činnosti vedoucí k ochraně přírody a krajiny, péči o kulturní památky, podpoře a propagaci turistiky pro širokou veřejnost a rozvoji cestovního ruchu v obci. Mezi konkrétní nejvýraznější počiny místního klubu v poslední době patří umístění panoramatických map a výstavba odpočinkových přístřešků na nejvyšších vrcholech obce. Na nejvyšší hoře Tanečnici byla turisty uložena Vrcholová kniha, do které průchozí zapisují své zážitky a dojmy ze svého putování valašskými horami. Členové klubu se rovněž postarali o úpravu pramene říčky Bystřice, která protéká vesnicí a obec má po ní svůj název. Z pravidelných společenských akcí klub každým rokem připravuje „Silvestrovský výšlap“oslavu na ukončení roku spojenou se soutěží o nejmladšího a nejstaršího účastníka, „Pochod mravenců“- akce pro děti základní školy, „Portášskými chodníčky“, „Partyzánskými stezkami“ a mnohé jiné. Dlouhodobou a náročnou se jeví také starost o provoz a údržbu turistické základny, kterou členové klubu v minulosti sami postavili, aby vytvořili podmínky pro konání letních táborů, školních výletů a zájezdů. Těžiště činností dnešního klubu je zaměřeno ve větší míře na dospělé. Práce s dětmi se však opět začíná obnovovat, rozvíjet a rozšiřovat. Tímto současným trendem můžeme pozorovat postupné oživení dávné tradice školy. V minulosti hrála nejdůležitější roli právě ona. Stala se centrem a nositelem turistické tradice a aktivit s oborem souvisejícím. Největší podíl a zásluhy patří bývalému učiteli zdejší základní školy, který původně jako skaut,
55
Školní kronika v letech 1935-1971. s. 140. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.)
39
organizovanou turistiku v obci založil.56 V čele turistického klubu stojí dodnes, tedy po dobu celých šedesáti let. Ve své mimoškolní činnosti nebyl sám. Mohl se opírat o velkou pomoc dalších dobrovolných spolupracovníků, především z řad učitelů a rodičů. Nejdříve byl založen dětský oddíl, který se specializoval především na účast v soutěžích v orientačním běhu. Později se zájem přenesl především na pořádání vlastních letních táborů. Díky desítkám stálých i putovních, mohly děti procestovat celou republiku. Každý z táborů byl jinak tematicky zaměřen a jeho průběh pečlivě dětmi zaznamenán do kroniky. O rozmanitou činnost byl tehdy mezi školní mládeží mimořádný zájem. Členská základna se rozšířila na více než sto žáků a vedoucími oddílů se stali učitelé. Aktivity turistického klubu nepatřily jen mezi mimoškolní, ale prolínaly i výchovně vzdělávacím procesem. Důležitým
mezníkem
v činnosti
oddílů bylo
postavení
turistické
základny
„Mraveniště“. Jednalo se o nenáročné tábornické ubytování s veškerým zázemím pro uskutečňování letních táborů a školních výletů s kapacitou 100 lůžek. Svůj účel plní dodnes. Některé z oddílů jezdí pravidelně do Mraveniště více než dvacet let (např. Lipník, Hranice, Cheb, Kopřivnice, aj.).57 Kromě uvedeného nabízí základna prostředí pro setkávání některých místních spolků, pořádání besed, soutěží (např. hasičské) a výstav. V současné době se začíná obnovovat i zájem o letní tábory mezi žáky zdejší školy a opět pod vedením učitelů či vedoucích zájmových kroužků. Tímto můžeme předpokládat i rostoucí roli školy ve zmíněné zájmové oblasti. Sdružení rodičů a přátel školy Za tradiční, tedy dlouhodobou můžeme považovat spolupráci školy s rodiči prostřednictvím Sdružení rodičů a přátel školy při Základní škole Valašská Bystřice. Jde o dobrovolné sdružení rodičů, zákonných zástupců žáků a občanů, kteří se zajímají o výchovu a vzdělávání dětí a mládeže a o činnost základní školy. Sdružení zastupuje zájmy žáků školy, prosazuje a podporuje jejich vzdělávání a všestranný rozvoj osobnosti. Tato role přivádí rodiče do nejčastějšího kontaktu s aktivitami konanými ve škole a nabízí nejvíce možností zapojení se. Spolupráce se školou a také jejím zřizovatelem je založena na partnerství, pomoci a vzájemném respektování. Hlavním cílem sdružení rodičů je pomáhat škole při plnění jejího poslání. Seznamuje rodiče i veřejnost s výchovnými a vzdělávacími cíli a úkoly školy, vedení školy předává náměty, připomínky a stížnosti rodičů a podílí se na jejich vyřizování. Přispívá 56
Školní kronika v letech 1935-1971. s. 140. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.) Kronika turistické základny Mraveniště III. v letech 2000- dosud. s. 256. (Uložena v turistické základně Mraveniště ve Valašské Bystřici.) 57
40
škole dobrovolnou pomocí svých členů i materiálními prostředky, které jsou využity pro zlepšování školního prostředí a podmínek vzdělávání. Finanční pomoc pak slouží k podpoře výchovné činnosti především v oblasti kultury a sportu. Dalším předmětem zájmu místního rodičovského sdružení je pravidelná příprava a realizace Maškarního plesu pro děti a občasná organizace oslavy Dětského dne. Aktivity sdružení v kulturním dění jsou zaznamenány v celém průběhu trvání spolupráce se školou, tedy od roku 1939. Týkaly se zejména pravidelného organizování Valašského bálu, s tím, že výtěžek byl vždy věnován na rozvoj vzdělávání. Viditelný rozdíl se však projevuje ve vzájemném vztahu rodičů a školy. Dnešnímu partnerství, otevřenosti, vzájemnému prospěchu dříve předcházela jen nezbytně nutná formální komunikace, nezájmem a pasivita ze strany rodičů. 2.3.2 Novodobé tradice Představují činnosti, které jsou charakteristické svým prozatím krátkým trváním v čase. Patří zde aktivity vzniklé se záměrem opakování a pokračování v budoucnu. U těchto je možné zcela jednoznačně určit jejich zakladatele, i když na organizaci, přípravách a průběhu bývá znatelná opět součinnost obce, školy nebo některého z místních spolků. Pro položení základů tradice bývá vždy důležité předchozí sledování společenského dění v obci, zájmů a potřeb občanů a zjišťování, zda připravovaný záměr bude mít odezvu a schopnost pokračování a trvalejšího uchycení ve společnosti, či skončí jako ojedinělá a jednorázová akce. 2.3.2.1 Folklor Zpěváček Celostátní soutěž dětských zpěváků lidových písní, pořádaná Folklorním sdružením České republiky. I když soutěž samotná má již dlouholetou tradici, žáci zdejší školy se zapojují jen krátce. Smysl soutěže spočívá v získávání a motivaci dětí ke zpěvu lidových písní, vytváření prostoru k jejich prezentaci a popularizace dětského lidového zpěvu v celé republice. Oblastními koly se dvěma věkovými kategoriemi soutěž začíná, nejúspěšnější postupují do kola regionálního a následně do celostátního. Každé zapojení našich žáků znamená nejen reprezentaci obce, ale i celého regionu Valašsko. Velký podíl na úspěších dětí nese soubor Troják a především jejich pilné vzdělávání v základní umělecké škole.
41
2.3.2.2 Obyčejové tradice Portášské slavnosti Základy této tradice byly položeny v roce 2010.58 Obec Valašská Bystřice a obnovený Valašský sbor portášský si stanovili za cíl, svým spoluobčanům, ale nejen jim, znovu připomenout důležité momenty z historie obce. Pořádaná akce tvoří součást projektu partnerství, který byl nazván „Oživení historických událostí a tradic s regionálním významem v obci Vavrišovo a Valašská Bystřice“. Průběh slavnosti zabírá tři červencové dny a svým programem přiláká do obce okolo tisíce turistů. Historicky první ročník Portášských slavností zahájila konference historiků na téma „Portáši a jejich místo v dějinách východní Moravy“. Pozvání občanů na následující slavnostní den provádí hlídky valašských Portášů a slovenských Kuruců59 společnou obchůzkou obce. Samotná slavnost nabízí zábavu v podobě tanečního, pěveckého folkloru místních, okolních i zahraničních souborů, divadelní představení s historickým tématem, rekonstrukce vojenské bitvy, starodávný jarmark, turistický pochod „Portášskými chodníčky“, průvod krojovaných souborů, pasování nových členů Portášského sboru, zapálení portášské vatry a mnohé další. Celé slavnosti bývají ukončeny mší v místním kostele a u hrobů Portášů a čestnou salvou z historických zbraní. Místem realizace je střed obce a zejména venkovní amfiteátr, jehož stavba se taktéž stala součástí uvedeného projektu v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika- Česká republika 2007-2013. Občané, zapojení do náročné organizace této oslavy, zastupují celou řadu místních institucí. Funkce a úkoly plní obec, akci zajišťuje finančně, poskytuje vhodné prostory a obstarává pozvání účinkujících. Místní spolky připravují konkrétní činnosti a vystoupení v programu. Svou pevně danou roli má a naplňuje i škola. Její prostory včetně služeb provozních zaměstnanců jsou využity jako zázemí pro cizí účinkující. Pedagogové a žáci během výuky a zájmových kroužků připravují a nacvičují svá vystoupení. Hlavním motivem slavností a středem pozornosti je Valašský sbor portášský. Bez jeho existence by tradice vzniknout nemohla. Tento novodobý portášský sbor založila v roce 2003 v obci skupina zájemců o vojenskou historii, která vycházela z faktu, že právě Valašská Bystřice byla od poloviny 18. století sídlem velitelů sboru Portášů. Tito muži, zdejší občané
58
Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1998- dosud. s. 46. (Uloženo na Obecním úřadu Valašská Bystřice.) Kuruci. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuruci 59
42
se proslavili jako „věrní Valaši“, kteří tvořili bezpečnostní organizaci, využívanou pro potřeby ochrany země a jejího pořádku.60 Vánoční jarmark V adventním čase nesmí ve škole chybět dnes již tradiční „Vánoční jarmark“. Každoročně pořádané besídky žáků žákům, které uzavíraly kalendářní rok a oslavovaly nadcházející vánoční svátky, byly v nedávné době nahrazeny Vánočním jarmarkem. Společným s předchozí aktivitou zůstal maximální podíl žáků na přípravě a místo konání, ostatní podmínky se změnily. Celá slavnost se nepořádá jen pro uzavřenou společnost- žáky a učitele školy, ale otevírá se široké veřejnosti. Rodiče, blízcí a jiní návštěvníci mohou přijít a shlédnout bohatý vánoční program s koledami, tanci, divadelními scénkami žáků různého věku. Na vánočně vyzdobených chodbách školy pak mohou zakoupit drobné dárky, ozdoby, vše vyrobené dětmi v rámci výuky i práce v kroužcích. Větší část výdělku z jarmarku je vždy věnována zdravotně postiženým dětem v obci. Touto aktivitou se škola snaží o větší kontakt a rozvoj vztahů s veřejností, neformálního setkání spojené s prezentací vlastní práce. Časopis „Pod lavicí“ Různé typy médií, tedy i časopisy, mají značnou váhu při utváření určitých hodnot jedince. Žáci mají možnost i ve škole s časopisy pracovat. V tomto případě je ze strany školy důležité, nepodléhat přílišné podbízivosti jednotlivých titulů a vybírat ty, které si zachovávají vzdělávací charakter a motivují k tvořivým činnostem. Jinou možností pro žáky může být vytváření vlastního časopisu. K jeho vzniku na zdejší škole přispěl projekt s názvem „Podpora realizace počítačového zaměření školy“, vycházející z operačního programu EU peníze školám- Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Díky finanční podpoře mohla škola žákům nabídnout několik nových zájmových kroužků, mezi nimi i Klub mladých novinářů. Jeho členové začali v kroužku pracovat od prvopočátku s cílem, začít vydávat školní časopis. Svého záměru dosáhli, což dnes znamená, že pravidelně jednou za měsíc vychází nové číslo časopisu Pod lavicí. Jeho prostřednictvím se čtenáři dozvídají o dění ve škole i mimo ni, o soutěžích, akcích, úspěších jednotlivců i skupin. Další stránky každého čísla publikují žákovské literární a výtvarné práce. Nechybí rovněž pravidelná příloha se zaměřením na historii, techniku a zábavu. Prostřednictvím tohoto školního periodika škola prezentuje na veřejnosti. 60
O sboru. Valašský sbor portášský [online]. 2010 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://portasi.cz/index.php?option=com_content&view=section&layout=blog&id=3&Itemid=96
43
Memoriál Richarda Trčky61 Konáním prvního ročníku této soutěže s podtitulem „O najsilnějšího valašského hasiča“, učinili členové sboru dobrovolných hasičů pokus o založení nové tradice. Cílem celého závodu bylo zvládnutí několika náročných disciplín, které soutěžící absolvovali v kompletním zásahovém oděvu. Atraktivita, ale i obtížnost přilákala k účasti okolo padesáti soutěžících. Kromě místních a několika z okolních vesnic, se zapojili i hasiči ze Slovenska.62 Spolupráce s partnerskými školami Vztahy s partnerskými školami, českými i slovenskými, byly vždy velmi intenzivní a patřily v historickém vývoji školy k dlouholetým. Na dlouhou dobu byly však přerušeny. Díky iniciativě zdejší školy byl učiněn pokus o znovuvytvoření této spolupráce. Oproti té dřívější se v mnohém liší. Důkazem pro srovnání mohou být každoroční zápisy ve školních kronikách, které se poprvé objevují už v roce 1959.63 Předchozí spolupráce se projevovala v několika formách. Školní budova byla spřátelené škole pronajímána pro konání letních táborů, ta na oplátku vypomáhala finančně, materiálně. Naši žáci a pedagogové taktéž družební školu navštěvovali a vystupovali s bohatým kulturním programem. Současné partnerství se Základní školou Jarná Žilina spočívá ve vzájemných setkáních a výměně zkušeností mezi pedagogy a uzavření smlouvy o spolupráci, dle které se zahájily konkrétní projekty- spolupráce přes internet, vytvoření česko-slovenského slovníku, aj. Přestože novodobé tradice nepředstavují obsáhlý seznam, aktivita místních občanů, opět ve vzájemné spolupráci jednotlivců i institucí, je zřejmá. Jako pozitivní můžeme hodnotit mnohé podněty vycházející z činnosti základní školy. Její snahou je podporovat a rozvíjet široké spektrum zájmů žáků, které jsou v mnohých případech rodinnou tradicí. Uplatňování regionálních prvků nejen ve výchovně vzdělávacím procesu má motivační význam. Škola tak prostřednictvím práce s dětmi a mládeží může vzbudit jejich větší zájem a upoutat jejich pozornost prostřednictvím jevů, které jsou jim blízké a touto cestou se podílet na utváření a přenosu kulturních tradic místní komunity.
61
Richard Trčka- místní rodák, dlouholetý člen a velitel jednotky Sboru dobrovolných hasičů Valašská Bystřice. Memoriál Richarda Trčky. SDH Valašská Bystřice [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://sdhvb.vesele.info/rubriky/memorial-r-trcky 63 Školní kronika v letech 1935-1971. s. 252. (Uložena v Základní škole Valašská Bystřice.) 62
44
Závěr Bakalářská práce Škola jako nositel kulturních tradic obce Valašská Bystřice si kladla za cíl analyzovat roli školy v životě společnosti obce a objasnit její vztah ke kulturním tradicím, jejich vytváření a zachovávání. Pracovala jsem s literaturou věnující se problematice školství, komunitního vzdělávání, kultury, tradic a v převážné části s kronikami školy a obce Valašská Bystřice. Pro dosažení stanoveného cíle práce bylo nutné postupovat několika kroky, které tvořily logickou strukturu práce. V rámci první kapitoly jsem se snažila nastínit zkoumanou problematiku obecně. Zaměřila jsem se na definování základních pojmů, souvisejících se školou jako institucí a organizací a na problematiku komunitního vzdělávání. Bylo zjištěno, že školské zařízení nemusí plnit jen účel realizace a řízení systematické výchovy a vzdělávání, naopak je žádoucí, aby směřovalo k budování školy jako otevřeného a snadno přístupného centra své lokality. Jako centra vzdělanosti, kultury a setkávání v obci, které dokáže vnímat nejen vzdělávací potřeby a zájmy občanů a místa, kde působí. V další kapitole práce jsem se věnovala charakteristice již konkrétní školy, kterou byla Základní škola Valašská Bystřice. Popis byl orientován na její současný stav z různých úhlů pohledu. Byly uvedeny funkce, které plní, materiálně technické podmínky a možnosti, jimiž disponuje a které tvoří vhodné zázemí, potřebné nejen pro vzdělávání. Důležitost role školy z tohoto hlediska je patrná. Spočívá především v tom, že školní prostory mohou být a jsou efektivněji využívány i mimo výuku. Svůj účel splňují pro konání nejrůznějších podniků realizovaných jak školou, tak obcí i místními spolky a jednotlivci. Z této kooperace plynou škole mnohé výhody. Kromě finančních zisků za pronájem prostor je to především možnost pro žáky rozvíjet svou osobnost v zájmových útvarech přímo v budově školy. Tímto v mnohých případech odpadá problém finanční náročnosti při dojíždění žáků za zájmovou činností do okolních měst. Za nutné jsem považovala zaměřit svou pozornost na pedagogické pracovníky, jejichž cílem je nejen zajišťování výchovně vzdělávacího procesu, všestranný rozvoj žáků prostřednictvím dalších mimoškolních aktivit, ale i podílení se na činnostech směřujících k rozvoji obce. Je zřejmé, že jejich práce přesahuje rámec stanovených povinností. Jako vedoucí kroužků a organizátoři kulturních, sportovních a jiných společenských aktivit i oni zastávají výraznou roli ve společenském dění. Rovněž jejich spolupráce s rodiči je vnímána jako příspěvek k vytváření partnerství a posilování komunitního rozměru školy. Dalším důležitým krokem bylo popsat žáky, jejich možnosti vzdělávání, zájmy, potřeby a činnosti, kterými se zabývají. Uvedené bylo vodítkem k zaměření samotného školního 45
vzdělávacího programu. Následnou charakteristikou vzdělávacího programu a aktivit školy jsem směřovala k vysvětlení strategie a koncepce dané školy a formulování její práce a možností spolupráce s místní komunitou. Následující část této rozsáhlé kapitoly vedla k dosažení dalšího dílčího cíle práce, a to charakterizovat obec Valašská Bystřice a objasnit specifika, vyplývající z její geografické polohy, historického vývoje, významných kulturních památek a společenských aktivit, které jsou pro obec typické, tradiční a kterými se může odlišovat od jiných obcí v regionu. Jednotlivé dílčí poznatky posloužily jako faktografický základ pro závěrečnou část bakalářské práce. Ta spočívala ve vymezení a vysvětlení konkrétních tradic a činností ve společenském a kulturním životě místních obyvatel. Za posuzovací kritérium jsem zvolila dlouhodobost trvání popisovaných tradic. Do skupiny dlouholetých kulturních tradic byly zařazeny ty, které se zachovávají a udržují více než jedno desetiletí. Opominula jsem ty aktivity, které nenašly své pokračování a projevily se jen jako jednorázové akce. Mezi novodobé tradice byly začleněny činnosti nově vzniklé, založené s předpokladem jejich pravidelného konání a opakování. Pro zpřehlednění bylo použito další členění na tradice spadající do oblasti folkloru a obyčejové tradice, z důvodu jejich největšího zastoupení v obci. Mimo definování kulturních tradic jsem se zaměřila na specifikaci role školy, obce, popřípadě místních spolků. Snahou bylo posouzení například míry a účelu jejich zapojení. S využitím dostupných zdrojů a jejich analýzy bylo zjištěno, že míra participace konkrétních institucí, spolků velmi úzce souvisí s původcem dané tradice. V řadě případů bylo zaznamenáno, že zakladatel, či organizátor zastává největší podíl na konání dané aktivity. Pro realizaci většiny tradičních kulturních aktivit je patrná součinnost obce, školy, spolků i jednotlivců. Tato spolupráce je v obci typická, založená na vzájemné pomoci a podpoře. Každý ze zúčastněných se může podílet jiným způsobem. Finančně, poskytováním vhodného zázemí, přípravou programu, atd. Toto partnerství může být považováno za pozitivní z pohledu setkávání různých věkových skupin, předávání zkušeností, utváření pocitu sounáležitosti, motivace mladší generace k zachování tradic a zapojení široké veřejnosti do dění v obci. Nositele kulturních tradic mohou představovat všichni, kteří se nějakým způsobem podílí na jejich zachování. V největší míře to jsou místní zájmové spolky, leckdy i ty, které jsou zaměřeny jinak než na oblast kultury. Každý z nich si ve společnosti obce vytvořil své pevné místo a ve vhodný okamžik představuje svůj zájem na společenském dění. Role školy v oblasti kultury je rovněž nezastupitelná. Tato instituce bezpochyby nikdy nenabízela a nenabízí jen vzdělávání, ale prohlubuje společenskou a kulturní úlohu v obci a díky její motivaci a vychovávání mladé generace směřuje k podpoře udržování místních tradic. Za 46
přednost lze uznat její komunitní rysy a činnosti v rámci komunity, vytváření spolupráce a hledání nových partnerů, budování důvěry, komunikací se společenskými skupinami a organizacemi, získávání nových zdrojů, otevírání se veřejnosti za účelem získání větší autority a opodstatnění své práce a existence.
47
Seznam použitých zdrojů: BLAHŮŠEK, Jan. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006, 75 s. ISBN 80- 86156-77-X. JUREČKA, Rudolf a Jaroslav GOLÁŇ. 50 let ZŠ ve Valašské Bystřici. Valašská Bystřice, 1984, 48 s. Bez ISBN. DOLEČEK, Jan. Zlínský kraj: města a obce zlínského kraje. Frenštát pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia, 2009, 356 s. Bez ISBN. KAZMÍŘ, S. Slovník valašského nářečí. Vsetín: Dalibor Malina, 2001, 518 s. Bez ISBN. KRAMOLIŠ, Čeněk. Vlastivěda moravská: Rožnovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907, 228 s. Bez ISBN. KRBA, Jan. Obyčeje a lidové tradice na Valašsku. 1. vydání. Valašské Meziříčí: Český svaz ochránců přírody, 2008, 83 s. Bez ISBN. OBEC VALAŠSKÁ BYSTŘICE. Valašská Bystřice 1651- 2001. Valašská Bystřice, 2001, 87 s. Bez ISBN. PETRÁČKOVÁ, Věra a Jiří KRAUS. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. 1. vyd. Praha: Academia, 1997, 834 s. ISBN 80-200-0607-9. PODHORSKÝ, Marek. Zlínský kraj. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2006, 160 s. ISBN 80-7316-147-8. POL, Milan. Škola v proměnách. Brno: Masarykova Univerzita, 2007, 194 s. ISBN 978-80210-4499-9. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-717-8772-8. REJMAN, Ladislav. Slovník cizích slov. 1. vydání. Praha: SPN, 1966, 592 s. Bez ISBN. ŘEHOŘKOVÁ, Marie. Kultura a volný čas. In SPOUSTA, V., aj. Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s. 9–15. ISBN 80-210-1275-7.
48
ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Lidové tradice: původ lidových tradic, zvyky, pověry, pranostiky, říkadla a hry. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2009, 253 s. ISBN 978-80-7346-096-9. ŠULEŘ, Oldřich. Je to chůze po kotárech!: povídání o valašském folklóru a lid. kultuře na Valašsku. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1989, 191 s. ISBN 80-702-1009-5. TICHÁ, Jana. Jaro na Rožnovsku: výroční zvyky a slavnosti: gloria, gloria, gloria, aby ta trnečka rodila--. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Město Rožnov pod Radhoštěm, 2012, 99 s. Rožnovské malé tisky, sv. 19. ISBN 978-809-0485-167. TICHÁ, Jana. Léto a podzim na Rožnovsku: výroční zvyky a slavnosti. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Město Rožnov pod Radhoštěm, 2014, 95 s. Rožnovské malé tisky, sv. 23. ISBN 978-80-87977-00-2. TICHÁ, Jana. Zima na Rožnovsku: výroční zvyky a slavnosti. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Město Rožnov pod Radhoštěm, 2013, 87 s. Rožnovské malé tisky, sv. 21. ISBN 978-8090485-198. Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1970- 1983. 394 s. Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1983- 1997. 305 s. Kronika obce Valašská Bystřice v letech 1998- dosud. 370 s. Kronika turistické základny Mraveniště III. v letech 2000- dosud. 285 s. Školní kronika v letech 1935-1971. Valašská Bystřice 398 s. Školní kronika v letech 1971-1992. Valašská Bystřice 158 s. Valašskobystřický zpravodaj. Obec Valašská Bystřice, 2013, roč. 2013, leden-prosinec. Valašskobystřický zpravodaj. Obec Valašská Bystřice, 2014, roč. 2014, leden-červen. Výroční zpráva o činnosti ZŠ Valašská Bystřice za rok 2011/2012. ZŠ Valašská Bystřice, 2012. 25 s. Výroční zpráva o činnosti ZŠ Valašská Bystřice za rok 2012/2013. ZŠ Valašská Bystřice, 2013. 24 s. 49
Výroční zpráva o činnosti ZŠ Valašská Bystřice za rok 2013/2014. ZŠ Valašská Bystřice, 2013. 26 s. Internetové zdroje: Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. 2013 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Kuruci. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kuruci LAUERMANN, Marek. Standardy kvality komunitní školy. In: Komunitní škola [online]. 2010 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http://komunitniskola.blogspot.cz/2010/02/standardykvality-komunitni-skoly.html Memoriál Richarda Trčky. SDH Valašská Bystřice [online]. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://sdhvb.vesele.info/rubriky/memorial-r-trcky Naši včelaři. Včelaři z Valašské Bystřice [online]. 2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://bystrictivcelari.cz/nasi-vcelari/ NEUMAJER, Ondřej. Slyšeli jste už o komunitním vzdělávání? ondrej.neumajer.cz [online]. 2000 [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/?item=slyseli-jste-uz-okomunitnim-vzdelavani O sboru. Valašský sbor portášský [online]. 2010 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://portasi.cz/index.php?option=com_content&view=section&layout=blog&id=3&Itemid= 96 Seznam kulturních památek v okrese Vsetín [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php Tradice. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tradice Včelařství. Rodinné včelařství Urban [online]. 2010 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/vcelarstviurban/Home 50
