UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra psychologie a patopsychologie
Diplomová práce Šárka Vránová
Kyberšikana z pohledu žáků mladšího školního věku
Olomouc 2015
vedoucí práce: Mgr. Michaela Pugnerová, Ph.D
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu.
V Olomouci dne
………………………. podpis
Poděkování: Děkuji Mgr. Michaele Pugnerové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce a poskytování cenných rad. Děkuji i učitelům základních škol, kteří mi umožnili realizaci výzkumného šetření.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 Teoretická část .......................................................................................................................... 9 1 Charakteristika období mladšího školního věku .............................................................. 10 1.1 Tělesný vývoj a rozvoj motoriky .................................................................................... 10 1.2 Vývoj poznávacích procesů ............................................................................................ 11 1.3 Emocionální vývoj a socializace .................................................................................... 12 2 Šikana ................................................................................................................................... 13 2.1 Definice šikany ............................................................................................................... 13 2.2 Formy šikany .................................................................................................................. 13 2.3 Protagonisté šikany ......................................................................................................... 14 2.3.1 Agresoři ................................................................................................................... 14 2.3.2 Oběti ........................................................................................................................ 16 2.3.3 Přihlížející okolí ...................................................................................................... 18 2.3.4 Pedagog ................................................................................................................... 18 2.3.5 Rodiče agresorů ....................................................................................................... 18 2.3.6 Rodiče obětí ............................................................................................................. 19 2.4 Příčiny šikany ................................................................................................................. 19 2.5 Stadia šikany ................................................................................................................... 19 2.5.1 Ostrakismus ............................................................................................................. 20 2.5.2 Fyzická agrese a psychická manipulace .................................................................. 20
2.5.3 Vytvoření jádra ........................................................................................................ 21 2.5.4 Vytváření norem ...................................................................................................... 21 2.5.5 Totalita ..................................................................................................................... 21 2.6 Prevence šikany .............................................................................................................. 22 3 Informační a komunikační technologie v životě dětí ........................................................ 23 3.1 Mobilní telefon jako nástroj kyberšikany ....................................................................... 23 3.1.1 Volání ...................................................................................................................... 24 3.1.2 SMS ......................................................................................................................... 24 3.1.3 MMS ........................................................................................................................ 24 3.1.4 Videa........................................................................................................................ 25 3.2 Internet jako nástroj kyberšikany ................................................................................... 25 3.2.1 Služby Internetu....................................................................................................... 25 3.3 Sociální sítě..................................................................................................................... 26 3.3.1 Facebook .................................................................................................................. 27 4 Kyberšikana ......................................................................................................................... 28 4.1. Definice kyberšikany ..................................................................................................... 28 4.2. Rozdíl mezi šikanou a kyberšikanou ............................................................................. 29 4.3 Projevy kyberšikany ....................................................................................................... 30 4.4 Formy kyberšikany ......................................................................................................... 31 4.4.1 Kybergrooming ........................................................................................................ 32 4.4.2 Stalking a kyberstalking .......................................................................................... 32
4.4.3 Sexting ..................................................................................................................... 32 4.4.4 Happy slapping ........................................................................................................ 33 4.4.5 SMS-spoofing .......................................................................................................... 33 4.4.6 Flaming .................................................................................................................... 33 4.4.7 Hoax, spam .............................................................................................................. 33 4.4.8 Phishing ................................................................................................................... 34 4.5 Protagonisté kyberšikany ................................................................................................ 34 4.5.1 Agresoři ................................................................................................................... 34 4.5.2 Oběti ........................................................................................................................ 35 4.5.3 Přihlížející okolí ...................................................................................................... 36 4.5.4 Rodiče ...................................................................................................................... 36 4.6 Důsledky kyberšikany .................................................................................................... 37 4.7 Prevence kyberšikany ..................................................................................................... 38 4.7.1 Úloha školy při řešení a prevenci kyberšikany ........................................................ 38 4.7.2 Úloha rodiny při řešení a prevenci kyberšikany ...................................................... 39 4.7.3 Obrana proti kyberšikaně......................................................................................... 40 4.8 Organizace zabývající se kyberšikanou v České republice ............................................ 41 4.8.1 E-Bezpečí................................................................................................................. 41 4.8.2 Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP ..................................... 43 4.8.3 E-Nebezpečí pro učitele........................................................................................... 44 4.8.4 Minimalizace šikany ................................................................................................ 44
4.8.5 Národní centrum bezpečnějšího Internetu ............................................................... 45 4.8.6 Kyberšikana. eu ....................................................................................................... 46 4.8.7 Google.cz ................................................................................................................. 47 Empirická část ........................................................................................................................ 48 5 Výzkumné šetření ................................................................................................................ 49 5.1 Cíle výzkumu .................................................................................................................. 49 5.2 Formulace hypotéz ......................................................................................................... 49 5.3 Popis sledovaného vzorku .............................................................................................. 49 5.4 Postup při sběru dat ........................................................................................................ 51 5.5 Použité metody ............................................................................................................... 51 6 Výsledky výzkumného šetření ............................................................................................ 52 6.1 Obecné zásady při zpracování výzkumu ........................................................................ 53 6.2 Test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku ....................................................... 54 6.3 Vyjádření k hypotézám ................................................................................................... 59 6.4 Výsledky jednotlivých položek v dotazníku .................................................................. 60 6.5 Diskuse ........................................................................................................................... 68 Závěr ........................................................................................................................................ 72 Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................... 74 Seznam příloh ......................................................................................................................... 78 Anotace .................................................................................................................................... 90
Úvod Pro svoji diplomovou práci jsem si zvolila téma Kyberšikana z pohledu žáků mladšího školního věku. Téma jsem si vybrala z toho důvodu, že problematika kyberšikany a šikany je v dnešní době ve školách velmi diskutována. To je způsobeno velkým rozvojem komunikačních a informačních technologií. Tato problematika se bohužel neřeší pouze u dospívajících žáků, ale týká se i žáků 1. stupně základních škol. V dnešní době už skoro každý žák první třídy nastupuje do školy s novým, tzv. chytrým telefonem, doma má svůj počítač, notebook nebo tablet. Komunikační a informační technologie umožňují žákům spolu rychle komunikovat, poskytují jim zábavu v mnoha oblastech. Většina z nich si neuvědomuje, že Internet skrývá také velká nebezpečí. Na Internetu nejsou jen lidé, kteří hledají zábavu, ale i lidé, kteří tyto moderní technologie zneužívají. Děti, které tráví čas na Internetu, mohou být těmito lidmi ohroženi. Většina žáků 1. stupně základních škol má již založen profil na různých sociálních sítích, i když je to nelegální. Na sociální síti je velké riziko kyberšikany jak ze strany cizích lidí, tak ze strany kamarádů, spolužáků. Někteří rodiče, kteří dovolují svým dětem trávit velké množství času na Internetu, si vůbec neuvědomují, jakému riziku své děti vystavují. V době jejich dětství totiž žádný Internet neexistoval, mnoho rodičů ani neví, co obnáší sociální síť. Proto si myslím, že žáci, rodiče i učitelé by měli být o této problematice více informováni. Cílem mé práce je vymezit pojmy komunikační a informační technologie, charakterizovat období mladšího školního věku, vymezit pojmy šikana a kyberšikana. Cílem empirické části je zjistit pomocí dotazníkového šetření ve školách Jihomoravského kraje chování žáků 5. ročníků na Internetu, zjistit informovanost o pojmu kyberšikana a ohroženost kyberšikanou. Empirická část je zaměřena spíše na rozdíly mezi chlapci a děvčaty.
8
Teoretická část
9
1 Charakteristika období mladšího školního věku Vývojová etapa mladšího školního věku začíná vstupem dítěte do školy, tedy úsekem od 6-7 let do 11 let, kdy se objevují první známky pohlavního dospívání (prepubescence). V tomto období se dítě plynule vyvíjí, dělá pokroky ve všech oblastech. Převažuje především aktivita a snaživost dítěte, jeho smysl pro píli a pracovitost.1 Můžeme říct, že se jedná o nejstabilnější úsek v dětském vývoji, pokud je dítě vychováváno v přiměřených a zdravých podmínkách. „Psychoanalýza skutečně tento věk označila jako období „latence“ – tedy jako etapu, kdy je ukončena jedna část psychosexuálního vývoje a základní pudová a emoční složka osobnosti dřímá nyní až do začátku pubescence, v níž se opět projeví v plné síle.“2 Nástup dítěte do školy je pro něj důležitým sociálním mezníkem, kdy získává novou roli, stává se školákem. Vágnerová 3 školní věk dělí na tři dílčí fáze:
Raný školní věk trvá od 6 do 9 let. Je pro něj charakteristická změna sociálního postavení dítěte, které získává novou sociální roli. V tomto období se vyvíjí dětská osobnost a rozvíjí se jeho schopnosti a dovednosti.
Střední školní věk trvá od 9 do 11-12 let, do doby, kdy dítě přechází na 2. stupeň základní školy a začíná dospívat. V průběhu této fáze dochází k dalším, méně nápadným změnám. Dítě si ve škole vytváří svoji pozici ve vrstevnické skupině a pozici, která předurčuje jeho budoucí sociální postavení.
Starší školní věk je období 2. stupně základní školy a trvá přibližně do 15 let, do ukončení povinné školní docházky, kdy už mluvíme o období pubescence. V této fázi se dítě osamostatňuje a odpoutává od rodiny.
1.1 Tělesný vývoj a rozvoj motoriky Školní dítě je většinou harmonicky rozvinuté, ale objevují se velké individuální rozdíly mezi dětmi, včetně rozdílů mezi pohlavími. Biologický věk ne vždy koresponduje 1
PETROVÁ, A. Období mladšího školního věku. In: ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. a kol. Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 2 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, s. 117. 3 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2012.
10
s kalendářním věkem. Často se liší růst a hmotnost dětí. Většinou pozorujeme rychlejší vývoj u děvčat. Růst je po vstupu do školy zrychlený, zpomaluje se kolem 8. roku věku. V tomto období se také posiluje odolnost organismu, zvyšuje se objem srdce, hmotnost mozku, zdokonaluje se činnost svalů a pohyblivost kloubů. Pohyby dítěte jsou rychlejší, přesnější, koordinovanější, zlepšuje se také hrubá a jemná motorika a vizuomotorická koordinace. Dítě má radost z pohybu, který je pro něj uvolněním při psychickém napětí, proto by měl být součástí každého dne. Školáci se začínají zajímat o různé druhy sportu, proto by měli být v této oblasti podporováni ze strany rodičů.4
1.2 Vývoj poznávacích procesů Dítěti nestačí jen pasivně přijímat informace, při přijímání informací se potřebuje všeho účastnit, pochopit souvislosti, zjišťovat vlastnosti předmětů a jevů. Poznávací procesy jsou úzce spjaty s city. Vnímání je cílevědomé a záměrné, žák objevuje nové vztahy. Dítě přechází od vnímání konkrétních předmětů a jevů k vnímání všeobecnějšímu. Rozšiřuje se také představivost mladšího školáka. Je schopný vybavit si v paměti dřívější vjemy. Dokáže rozlišovat skutečnost a fantazii. Na začátku období mladšího školního věku převládá neúmyslná, mechanická paměť, která se však rychle zdokonaluje. Rozvíjí se také pozornost, na začátku školní docházky je krátkodobá, ale postupně se zlepšuje. K pozornosti žáka přispívá také učitel, který žáky musí motivovat k činnosti, měl by střídat metody a formy práce a zařazovat krátké relaxační chvilky do výuky. Dítě si postupně osvojuje logické operace, přechází od názorného myšlení ke konkrétním operacím. Spolu s myšlením se rozvíjí také řeč dítěte. Děti se při vstupu do školy liší ve slovní zásobě a výslovnosti. Ve škole se postupně osvojuje řeč psaná i čtená, což je pro děti zpočátku náročné. Vlivem školy roste slovní zásoba dětí a řeč se rozvíjí.5
4
PETROVÁ, A. Období mladšího školního věku. In: ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. a kol. Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 5 PETROVÁ, A. Období mladšího školního věku. In: ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. a kol. Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008.
11
1.3 Emocionální vývoj a socializace Důležitým mezníkem v socializaci dítěte je vstup do školy, kdy dochází k odklonu od vlivu rodiny a dítě se musí podřídit instituci a přijmout její hodnoty a normy. Školní věk připravuje dítě na život ve společnosti a na pozdější profesní roli, což je výrazně ovlivněno společenským zařazením dítěte ve škole. Dítě získává různé role v rámci různých sociálních skupin. Ve školním věku jsou pro ně důležité tyto sociální skupiny:
Rodina představuje pro dítě sociální a emoční zázemí. Ovlivňuje je svými normami, hodnotami a kladením nároků na školní výkon.
Škola
rozvíjí
sociálně
požadované kompetence a
způsoby chování.
Dítě
prostřednictvím školy získává předpoklady k dalšímu uplatnění.
Vrstevnická skupina může u dítěte rozvíjet odlišné vlastnosti a dovednosti než rodina a škola. Dítě se se svými vrstevníky začíná srovnávat a snaží se dosáhnout stejné úrovně, je vystaveno různým konfliktům a jejich řešení.6
V mladším školním věku ustupuje labilita a impulzivita dítěte a narůstá schopnost seberegulace. Dítě dokáže potlačit nebo naopak vyjádřit své pocity, začíná chápat širokou škálu citů (etické, estetické, sociální, intelektové). Trvá však citová ovlivnitelnost. Hodnotová orientace a sociální kontrola jsou závislé na autoritách, ale během mladšího školního věku se sociální normy stabilizují. Morální vývoj je ovlivněn výchovnými postupy a rodinou, ve které dítě žije. Děti v tomto období mají většinou kladné sebehodnocení, samy si vytvářejí o sobě určitou teorii, která je základem pojetí vlastní identity. 7
6
VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2012. PETROVÁ, A. Období mladšího školního věku. In: ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. a kol. Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 7
12
2 Šikana Šikana je dnes velmi diskutovaným a rozšířeným problémem. Začíná nevinným škádlením, popichováním, nadávkami, ale může skončit i vraždou nebo sebevraždou. Někteří rodiče a učitelé před ní zavírají oči, neví, jak se k tomuto problému postavit. Šikana může mít mnoho druhů a forem podle toho, kam až jsou děti schopny zajít.
2.1 Definice šikany „Šikana je ubližování někomu, kdo se nemůže nebo nedovede bránit. Obyčejně mluvíme o šikaně tehdy, když jde o opakované jednání, ve velmi závažných případech označujeme za šikanu i jednání jednorázové, s hrozbou opakování.“8 „České slovo šikana pochází s francouzského slova chicane, což znamená zlomyslné obtěžování, týrání, sužování, pronásledování, byrokratické lpění na liteře předpisů, například vůči podřízeným nebo vůči občanům, od nichž šikanující úředníci zbytečně vyžadují nová a nová potvrzení a razítka, nechávají je pro nic za nic čekat atd.“9 „Šikana - jeden nebo více žáků úmyslně a většinou opakovaně týrá spolužáka nebo spolužáky a používá k tomu agresi a manipulaci.“10 Šikanu nelze přesně definovat, protože každý případ šikany je odlišný. Máme mnoho druhů šikany. Objevuje se šikana fyzická i psychická. Šikana dívek se většinou liší od šikany chlapců. V poslední době se objevuje také sexuální šikana.
2.2 Formy šikany Formy šikanování mohou být různé, většinou šikanu dělíme na přímou a nepřímou. Do přímé šikany spadá bití, nadávky, slovní napadání, posměch, fyzické napadání, poškozování osobních věcí, vydírání. Nepřímá šikana se projevuje především sociální izolací, vylučováním z kolektivu. Dítě se cítí být osamoceno, snaží se zapadnout, může na sebe začít upozorňovat např. zlobením. 8
ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010, s. 21. ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995, s. 25. 10 MARTÍNEK, Z. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Praha: Grada, 2009, s. 109. 9
13
Šikana se často objevuje i v kombinované formě, kdy je nejdříve dítě izolováno a poté se stává terčem posměchu, nadávek, později i fyzického napadání. 11 Vágnerová12 rozlišuje tyto formy šikanování:
Fyzické – aktivní – přímé – agresoři oběť kopou, bijí, škrtí…
Fyzické – aktivní – nepřímé – útočníci pošlou svého kamaráda, aby oběť zbil, okradl, zničil jí věci…
Fyzické – pasivní – přímé – agresor oběti fyzicky brání v dosahování jejích cílů (nedovolí oběti, aby si sedla do lavice)
Fyzické – pasivní – nepřímé – agresor odmítne splnit oprávněné požadavky oběti (odmítne pustit oběť na záchod)
Verbální – aktivní – přímé – útočník oběti nadává, zesměšňuje ji a uráží
Verbální – aktivní – nepřímé – agresor oběť pomlouvá, posmívá se jí, vyjadřuje svou agresi vůči oběti v kresbách
Verbální – pasivní – přímé – agresor oběť ignoruje, neodpovídá jí na otázky, nepozdraví ji
Verbální – pasivní – nepřímé – spolužáci se nezastanou oběti, když je nespravedlivě obviněna z toho, co způsobili agresoři
2.3 Protagonisté šikany K protagonistům šikany patří především agresoři, oběti, poté také přihlížející okolí, rodiče a učitelé.
2.3.1 Agresoři „Agresor, ten, kdo se aktivně zúčastní šikany, zvláště ten, který ji začíná a vede (iniciátor).“13
11
ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010. VÁGNEROVÁ. K. a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče/na základě praxe a zkušeností lektorů projektu. Praha: Portál, 2011. 13 ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010, s. 53. 12
14
Agresoři se projevují určitými znaky:
tělesná zdatnost, síla, obratnost – agresorem může však být i jedinec malý a slabý s inteligencí spojenou s bezohledností
hrubost, bezohlednost v jeho mimice - může se skrývat za nevinným úsměvem
vznětlivost, impulzivnost
porušování školního řádu a pravidel chování
slabší školní prospěch
zakrnělé svědomí - nemá pocit viny
neoblíbenost u spolužáků
pocity méněcennosti, nedostatek sebevědomí - šikanou si hojí mindráky
dominance, panovačnost, radost z ovládání druhých
krutost, zlomyslnost, škodolibost
nedostatek empatie, schopnosti vcítit se do druhého14
Kolář 15 uvádí určité motivační struktury, které můžeme považovat za příčinu chování agresorů:
Motiv upoutání pozornosti – agresor touží být středem pozornosti, proto dělá vše pro to, aby upoutal pozornost svých spolužáků.
Motiv zabíjení nudy – šikanování se pro agresora stává zábavou, přináší mu uspokojení.
Motiv „Mengeleho“ – v agresorovi se probudí badatel, který zkouší, co člověk vydrží.
Motiv žárlivosti – agresor se mstí svým úspěšným spolužákům za to, že mají přízeň učitelů.
Motiv „prevence“ – agresorem je bývalá oběť, která chce svému týrání předejít, a proto začne na novém působišti sama šikanovat, nebo se přidá k nějakému agresorovi.
Motiv vykonat něco velkého – agresoři, kteří jsou neúspěšní především ve škole, si šikanováním dokazují, že jsou schopni něčeho dosáhnout.
14 15
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995. KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001.
15
Rodinné prostředí, ze kterého agresoři pocházejí, je velmi ovlivňuje. Agresivita se vytváří již v předškolním věku. Určitou roli má temperament, zvláště impulzivita a vznětlivost. Když se k těmto vlastnostem přidá ještě špatný způsob výchovy, vede to k agresivitě dítěte. Špatným způsobem výchovy rozumíme např. citový chlad, nedostatek zájmu o dítě, ponižování, lhostejnost a nepřátelství k dítěti. Někdy se jedná až o fyzické nebo psychické násilí páchané na dítěti. K agresi u dětí přispívá také tolerance násilí, kterého se dítě dopouští k vrstevníkům ve školce nebo na hřišti. Někdy je dítě v agresi ze strany dospělých dokonce podporováno. 16
2.3.2 Oběti Obětí šikany se může stát kdokoli. Obětí může být dítě, které přijde do zaběhlého kolektivu, může to být inteligentní nebo naopak hloupé dítě, ale také dítě, které má nějakou zvláštnost. „Téměř každá skupina si najde nějakou oběť a kritéria toho „vyznamenání“ jsou velmi rozmanitá. Navíc někdy není důležité, jaká oběť vlastně je, její výběr je naprosto nahodilý. Při troše smůly se může obětí šikany stát kterékoliv dítě.“ 17 Typy dětí, které se mohou stát obětí:
16 17
nápadné vnější znaky - brýle, ryšavé vlasy, obezita
rasová odlišnost - barva pleti
neurotické děti - plaché, tiché, do sebe stažené, ustrašené
dítě s hyperaktivitou a poruchou pozornosti (syndrom ADHD)
dítě s opožděným rozumovým vývojem
dítě oslabené nemocí
dítě provokující
dítě sobecké
dítě s pocity méněcennosti, s pesimismem, beznadějí
dítě neschopné se prosadit ve skupině vrstevníků
dítě ze sociálně slabé rodiny
dítě, které se snaží získat přízeň učitele
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995. KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001, s. 141.
16
děti s psychickým a sociálním handicapem
nové dítě v sehraném kolektivu18
Ukázalo se, že většina obětí má rodiče, kteří jsou velmi pečliví a úzkostí. Ve většině případů jsou to matky, které mají o své dítě neustálý strach, příliš ho kontrolují a omezují. U dítěte se tak prohlubuje nesamostatnost a citová závislost. 19 Jestliže je oběť šikanována, můžeme to rozpoznat z jejího chování:
neumí skrývat strach, je zranitelná a neumí se bránit
špatně snáší zátěžové situace
je citlivá, plachá
v zátěžových situacích ztrácí hlavu, propadá panice a výčitkám svědomí
má nízké sebevědomí, zaujímá odmítavý postoj k násilí
má málo kamarádů a těžko se prosazuje mezi vrstevníky20
Elliottová21 projevy oběti popisuje takto:
bojí se chodit do školy nebo ze školy
na cestě ze školy často mění trasu
chce, aby se pro ni do školy jezdilo autem
zhorší se ve škole
chodí domů s poškozeným oděvem nebo knihami
může se náhle začít zadrhávat v řeči
může se pokusit o sebevraždu
odmítá se svěřit s tím, co ji trápí
šikanuje sourozence nebo jiné děti
projevuje zlobu vůči rodičům
trpí nočními můrami, někdy i křičí ze spaní
18
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995. LOVASOVÁ, L. Šikana. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. 20 KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001. 21 ELLIOTTOVÁ, M. Jak ochránit své dítě. Praha: Portál, 2000. 19
17
2.3.3 Přihlížející okolí Protagonisty šikany nejsou pouze agresoři a oběti, ale také žáci, kteří jsou součástí kolektivu. Tito žáci mohou sympatizovat jak s agresory, tak s obětmi. Pokud šikana trvá delší dobu, přidávají se postupně všichni žáci na stranu agresorů nebo se stávají pasivními pozorovateli, ale proti šikaně nic nepodnikají. Tito žáci mají strach z toho, že by se také mohli stát obětí agresorů.22
2.3.4 Pedagog Učitel by měl být tím, kdo šikanu ve třídě odhalí, a to co nejdříve. Někdy se ale bohužel stává, že šikanu nerozpozná nebo ji ignoruje. Může se také stát, že učitel bude nevědomě sympatizovat s agresory.23 Učitelé se mohou stát také těmi, kteří budou nevědomě svým chováním šikanu podporovat. Mohou mít problémy se zvládáním chování žáků a s tím spojený strach z konfrontace agresivních žáků. Učitelé se dokonce mohou stát terčem agrese nebo šikany ze strany žáků. Učitel by neměl své žáky vést příliš autoritativním způsobem, měl by k nim být milý, vstřícný, zajímat se o ně. Příjemné klima ve třídě vede k dobrým vztahům v celé skupině.24
2.3.5 Rodiče agresorů Rodiče agresorů většinou vůbec netuší, že jejich dítě šikanuje jiné děti. Pokud se takovou informaci dozví od školy, většinou své dítě brání a nechtějí na tento fakt vůbec přistoupit. Někteří rodiče své dítě tělesně potrestají, ale to není řešení. Tím, že rodiče agresorů své děti obhajují, stávají se nepřímými účastníky šikany. Existují však rodiče, kteří se k tomuto problému postaví čelem a chtějí jej řešit.25
22
ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010. ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010. 24 DAŘÍLEK, P. Agrese a šikana u dětí a možnosti jejich zvládání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 25 ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010. 23
18
2.3.6 Rodiče obětí Rodiče některých obětí se o šikaně dozvědí od svých dětí. Tyto děti ale většinou vyžadují po svých rodičích, aby nic neřešili a ve škole to neoznamovali. Někteří rodiče svým dětem vyhoví. Někteří je dokonce obviní z toho, že si za šikanu může samo. Ale jsou také rodiče, kteří šikanu chtějí řešit, spojí se s pedagogy a problém společně vyřeší.26
2.4 Příčiny šikany K příčinám šikany patří:
narušené vztahy ve skupině, kde chybí tolerance, ohleduplnost, respekt, ochota pomoci
výskyt většího počtu agresorů, kteří se spojí a šikanují ostatní, nebo jeden silný agresor
narušené vztahy mezi žáky a učiteli, kdy žáci nemají v učitele důvěru
nedostatečný dozor
špatné výchovné techniky v rodině
sledování mediálního násilí, především agresivní počítačové hry, filmy
vliv skupiny, do které dítě patří27
2.5 Stadia šikany Pro správný postup při vyšetřování šikany a při jejím řešení je dobré zjistit, v jakém stadiu se šikana nachází. Šikana má pět stadií. V prvním a druhém stadiu může šikanu řešit škola, v dalších stadiích je potřeba se obrátit na odborníky (psychology, sociální pedagogy, speciální pedagogy).28
26
ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010. DAŘÍLEK, P. Agrese a šikana u dětí a možnosti jejich zvládání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 28 VÁGNEROVÁ. K. a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče/na základě praxe a zkušeností lektorů projektu. Praha: Portál, 2011. 27
19
2.5.1 Ostrakismus Jedná se převážně o psychické formy násilí, kdy se člen skupiny necítí dobře. 29 Jedná se o první fázi, v níž agresoři vyčlení svoji oběť z kolektivu. „Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen necítí dobře – je neoblíben a neuznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet drobné legrácky.“ 30 Stadium ostrakismu se objevuje většinou u děvčat, kdy se dvě nebo tři kamarádky domluví a přestanou se s některou spolužačkou bavit. Na svoji stranu po nějaké době dostanou i ostatní, a tím je oběť úplně vyčleněna z kolektivu. Nemá si s kým sednout, povídat a začíná pociťovat samotu. Učitel tohle stadium může rozeznat tak, že se začne zhoršovat prospěch oběti, schopnost soustředit se a projevuje se tendence navštěvovat nižší ročníky, kde si oběti hledají nové přátele. Může se však stát, že oběti začnou dětem z nižších ročníků ubližovat, vybíjet si vztek za to, co se jim děje. V tomto stadiu je třída rozdělena na agresory, oběti a neutrální jádro, to jsou jedinci, kteří se baví jak s agresory, tak s obětí.31
2.5.2 Fyzická agrese a psychická manipulace Ve druhé fázi dochází k tomu, že oběť je napadána při stresových situacích třídy (písemka, čtvrtletí), kdy si agresor potřebuje vykompenzovat svůj stres a tlak, který je na něj vyvíjen. Někdy agresor ubližuje pouze z toho důvodu, že se nudí. V této fázi se objevuje bití oběti, kopání, silné slovní urážky, vydírání, poškozování majetku ze strany agresorů. Oběť má velký strach, zhoršuje se jí prospěch, začíná chodit za školu, má bolesti břicha, hlavy. Ve druhém stadiu se neutrální jádro rozděluje a část se připojuje k agresorům, část k oběti. 32
29
VÁGNEROVÁ. K. a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče/na základě praxe a zkušeností lektorů projektu. Praha: Portál, 2011. 30 KOLÁŘ. M. Skrytý svět šikanování ve školách: příčiny, diagnostika a praktická pomoc. Praha: Portál, 1997, s. 32. 31 MARTÍNEK, Z. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Praha: Grada, 2009. 32 MARTÍNEK, Z. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Praha: Grada, 2009.
20
2.5.3 Vytvoření jádra Agresoři si uvědomují, že mají převahu nad obětí. Vytváří se tzv. pyramida, kdy na vrcholu stojí agresoři, kteří na sebe nabalují ostatní, úplně dole stojí oběť. Někteří spolužáci jen přihlížejí a oběti se nezastanou, mají strach, že by se také mohli stát terčem agresorů. V této fázi se zodpovědný za chování stává celý kolektiv třídy. Objevují se prvky ostrakismu a fyzické agrese. Oběti se většinou o přestávkách snaží zdržovat v blízkosti učitele nebo na chodbě.33
2.5.4 Vytváření norem Třída se rozděluje na agresory a oběti. V této fázi jsou většinou přijaty normy agresorů a stávají se nepsaným zákonem.34 Psychika oběti je velice zasažena, ta přijímá svoji úlohu jako normální. Může začít agresory dokonce obdivovat a brát je jako své kamarády. Snaží se své spolužáky bavit, vyhovět jim. Z bezproblémového žáka se stává žák problémový. Agresoři i oběti se stávají na šikaně závislí. 35
2.5.5 Totalita Jde o poslední, neřešitelné stadium šikany, kdy jsou normy jasně stanoveny. Kolektiv ovládají agresoři. V této fázi oběti hrozí těžké ublížení na zdraví nebo dokonce smrt. Oběti oddaně plní příkazy, nechávají si dobrovolně ubližovat a stávají se na šikaně závislé. Neúnosnost utrpení řeší většinou onemocněním, neomluvenou absencí, odchodem ze školy, pokusem o sebevraždu nebo zhroucením.
36
Stadium totality je řešitelné pouze tím,
že se rozpustí kolektiv třídy. 37
33
MARTÍNEK, Z. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Praha: Grada, 2009. KOLÁŘ. M. Skrytý svět šikanování ve školách: příčiny, diagnostika a praktická pomoc. Praha: Portál, 1997. 35 MARTÍNEK, Z. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Praha: Grada, 2009. 36 KOLÁŘ. M. Skrytý svět šikanování ve školách: příčiny, diagnostika a praktická pomoc. Praha: Portál, 1997. 37 MARTÍNEK, Z. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Praha: Grada, 2009. 34
21
2.6 Prevence šikany Školní šikanu může zajistit řada opatření:
Vzájemná solidarita pedagogů je důležitá, pokud dojde k šikaně. Pedagogové a vedení školy by se měli vzájemně podržet a šikanu společně vyřešit.
Organizace a hustota dozoru je účinným preventivním prostředkem proti šikaně, agresoři tím mají málo příležitostí k šikaně, pedagog však musí dozor vykonávat tak, že bude chodit kontrolovat třídy, různá zákoutí školy a záchody.
Školní řád by měl obsahovat zásady ohleduplnosti, ochrany slabých, zákaz fyzického násilí.
Zařadit do výuky také etickou výchovu, ve které žáky seznámíme s normami a základními hodnotami společnosti. Vysvětlíme jim, jak by se k sobě lidé měli a neměli chovat.
Situaci ve třídě můžeme zmapovat dotazníkem nebo sociometrickým průzkumem.
Co nejdříve informovat rodiče, pokud dojde k šikaně.
Vztahy mezi rodiči a pedagogy by měly být založené na spolupráci a důvěře.38
Rozlišujeme několik typů prevence:
Primární prevence – uplatňuje se v případech, kdy k šikaně zatím nedošlo. Tato prevence spočívá v informovanosti dětí, rodičů, veřejnosti o šikaně. Patří sem také preventivní aktivity konané ve školách – pěstování zdravého sebevědomí dětí a jejich samostatnosti.
Sekundární prevence – uplatňuje se tehdy, když k šikaně už došlo. Musí být použita taková opatření k nápravě, aby se problémy již znovu nevyskytovaly. Zařazujeme sem včasnou diagnostika, vyšetření šikany, pedagogická opatření – ochrana oběti před dalším násilím, rozhovor s rodiči obětí a agresorů, jednání s kolektivem třídy apod.
Terciární prevence - tato prevence v současnosti neexistuje. Je však důležité o ní do budoucna uvažovat a pracovat na ní. Zatím existuje pouze výzkumná studie „Sociální klima v prostředí základních škol v ČR“, která se touto prevencí zabývá. Jedná se o speciální pracoviště, které může škola využít.39
38 39
ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010. BENDL, S. Prevence a řešení šikany ve škole. Praha: ISV, 2003.
22
3 Informační a komunikační technologie v životě dětí Pod pojmem informační a komunikační technologie si můžeme představit prakticky cokoliv, čím je nám zprostředkovávána komunikace. „Komunikační technologie (angl. zkratka CT z Communication Technologies-komunikační technologie) je termín používaný k popisu technického vybavení, prostřednictvím kterého mohou být informace primárně v podobě lidského hlasu, případně jeho zápisu zprostředkovávány, upravovány atd. Jedná se například o telefony (klasické i mobilní), faxy, modemy aj.“40 Děti dnešní doby si svůj život bez komunikačních a informačních technologií již nedokážou představit. Snad každý vlastní počítač, notebook, tablet nebo chytrý mobilní telefon. Tyto technologie používají denně, jak ve škole, tak doma. Online svět je pro děti a dospívající velice důležitý. Pokud by nebyly jeho součástí, mohlo by se stát, že budou společensky vyloučeny. Děti si prostřednictvím komunikačních technologií vyměňují různé informace, názory, sdílí své pocity, přeposílají fotografie, obrázky, hudbu. Tyto technologie jim mohou pomoci v hledání vlastní identity, umožňují jim projevovat se prostřednictvím Internetu jinak, bez zábran. Informační a komunikační technologie představují však velké nebezpečí v podobě tzv. kyberšikany.
3.1 Mobilní telefon jako nástroj kyberšikany Mobilní telefony byly dříve určeny pouze na volání a posílání SMS. Dnes nám nabízejí čím dál více služeb. Kromě hlasové nebo textové komunikace nám umožňují fotografování, nahrávání audiovizuálních záznamů a následné posílání. Mobilní telefon nám dnes může sloužit také k poslechu hudby, hraní her, surfování po Internetu nebo zasílání e-mailů.41 Mobilní telefon, jako každé komunikační zařízení, může být zdrojem kyberšikany. Proto uvedu příklady zneužití služeb mobilního telefonu.
40
VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010, s. 38. 41 E-BEZPEČÍ. Mobilní telefony a kyberšikana. [online]. 2008 [cit. 2015-01 -07]. Dostupné z: http://www.ebezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/21-34%3E
23
3.1.1 Volání Volání je základní službou mobilních telefonů. Může se však stát také prostředkem šikany nebo kyberšikany. Mobilní telefon může být zneužit k různým výhružným telefonátům, zastrašování nebo obtěžování. Za obtěžování můžeme považovat také neustálé „prozvánění“. Své telefonní číslo bychom tedy neměli poskytovat neznámým osobám. Pokud již k obtěžování dojde, měli bychom si v mobilním telefonu zablokovat přijímání hovorů od útočníka či využít blokování čísla mobilním operátorem. Pokud se jedná o závažný případ kyberšikany, měli bychom kontaktovat policii.42
3.1.2 SMS Dříve byla tato služba pouze doplňkem volání. Dnes je běžnou součástí každodenního života lidí, dokonce více využívanou než volání. Textová šikana je nejčastější formou kyberšikany. Není jednoduché se jí zbavit a zpráva útočníka nás může zastihnout kdekoli a kdykoli. Služba SMS je zneužívána zasíláním výhružných a zesměšňujících zpráv nebo zpráv se sexuálním podtextem. Při řešení postupujeme stejně jako u volání.43
3.1.3 MMS MMS je služba umožňující posílání obrázků a fotografií pořízených mobilním telefonem na jiný mobilní telefon nebo Internet. Tato služba může být použita k pořizování ponižujících fotografií a obrázků. Proti této formě kyberšikany se lze jen těžko bránit, protože vyfotografovat nás může kdokoli a kdykoli. Při řešení postupujeme stejně jako u SMS nebo volání. Měli bychom si číslo útočníka nejdříve blokovat, při závažnějším obtěžování kontaktovat policii a předložit důkazy. 44
42
E-BEZPEČÍ. Mobilní telefony a kyberšikana. [online]. 2008 [cit. 2015-01 -07]. Dostupné z: http://www.ebezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/21-34%3E 43 E-BEZPEČÍ. Mobilní telefony a kyberšikana. [online]. 2008 [cit. 2015-01 -07]. Dostupné z: http://www.ebezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/21-34%3E 44 E-BEZPEČÍ. Mobilní telefony a kyberšikana. [online]. 2008 [cit. 2015-01 -07]. Dostupné z: http://www.ebezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/21-34%3E
24
3.1.4 Videa Tato služba umožňuje pořizovat různé audiovizuální nahrávky, které mohou být prostřednictvím mobilního telefonu posílány na jiný mobilní telefon nebo Internet. Služba může být použita také na rozesílání zesměšňujících videí. Postup řešení je stejný jako u přechozích služeb.45
3.2 Internet jako nástroj kyberšikany „Internet je komplexní, celosvětová počítačová síť (WAN), ve které jsou propojeny jednotlivé počítače a počítačové systémy.“46 Internet si u nás získává čím dál větší oblibu nejen u dospělých, ale také u dětí. Pro mnoho lidí se stává počítač a Internet náplní jejich volného času. Jedním z důvodů, proč je Internet oblíben, může být to, že se lidé v tomto prostředí mohou chovat bez zábran. Chování bez zábran označujeme jako disinhibici. Pojem disinhibice v komunikaci popisuje Vybíral jako: „odložení zábran a skrupulí, ztrátu nebo překonání nesmělosti, plachosti a ostychu, v krajních podobách může jít o obcházení tabu a zákazů, tedy o jistou odvázanost či nevázanost na normy, která může být až anomální.“ 47 Internet nám poskytuje přínos při vzdělávání, je zdrojem zábavy, navazování osobních kontaktů. Zároveň však představuje i jistá rizika, kterým musíme čelit a být na ně připraveni. Internet nabízí různé služby. Jedna z nejvíce poskytovaných je služba www, dále e-mail, online komunikace neboli chat (icq, různé chatovací místnosti), internetové telefonování (skype) a v dnešní době velice významné sociální sítě.48
3.2.1 Služby Internetu
E-mail (elektronická pošta) – prostřednictvím této pošty se spolu lidé mohou pohodlně dorozumívat, nahrávat a posílat zprávy, různé soubory a obrázky.
45
E-BEZPEČÍ. Mobilní telefony a kyberšikana. [online]. 2008 [cit. 2015-01 -07]. Dostupné z: http://www.ebezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/21-34%3E 46 SCHELLMANN, B. et. al. Média-základní pojmy, návrhy, výroba. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, s. 284. 47 VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009, s. 273. 48 POSPÍŠIL, J., ZÁVODNÁ, L., S. Mediální výchova. Kralice na Hané: Computer Media, 2009.
25
Instant Messaging (IM) - internetová služba, která umožňuje svým uživatelům sledovat, kteří přátelé jsou právě online (připojeni), a dle potřeby jim posílat zprávy, chatovat, přeposílat soubory. Hlavní výhoda oproti používání např. e-mailu spočívá v principu odesílání a přijímání zpráv v reálném čase. Programy, využívající protokol IM, jsou například Skype, ICQ, Windows Live Messenger, QIP, Facebook Messenger…
Voice over Internet Protocol (VoIP) – využívá se pro telefonování prostřednictvím Internetu, patří sem například Skype, iCall, Facebook
Web log (blog) – tzv. Internetový deník, kdy autor přidává své příspěvky na webovou stránku.
Sociální síť – síť, na které si lidé vytváří svůj profil, komunikují s přáteli, vkládají různé statusy, fotografie, uvádí o sobě různé informace, sdílí hudbu, vyjadřují své názory atd. Do sociálních sítí patří např. Facebook, Lide.cz, Twitter, Instagram a další.49
3.3 Sociální sítě Sociální sítě jsou v dnešní době obrovským fenoménem. „Tyto služby umožňují snadné a jednoduché spojení s ostatními s možností sdílení fotografií a zábavy.“ „Jde o druh služby, který umožňuje komunikaci a sdílení informací, a to více méně trvalým způsobem, čímž se odlišuje od chatu či telefonu.“
50
Jsou nejnavštěvovanější webovou službou,
proto mohou být nebezpečné. Může docházet ke kriminalitě a šíření sociálně patologických jevů. Mezi nejnavštěvovanější sociální sítě u nás patří Lide.cz a Libimseti.cz, kam uživatelé vkládají své fotografie, které si navzájem hodnotí. Nejrozšířenějšími sociálními sítěmi u nás i ve světě jsou Google+, který je součástí celosvětově známé společnosti Google. Google+
49
ZÁKLADNÍ POJMY ICT. Historie Internetu, Služby Internetu, Internetová komunikace [online]. [cit. 201421-10]. Dostupné z http://www.oakolin.eu/docs/ASYS_skripta_ECDL.pdf 50 ČERNÁ, Monika. Úvod do problematiky sociálních sítí. In: Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2012 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/15075/UVOD-DOPROBLEMATIKY-SOCIALNICHSITI.html/
26
umožňuje hrát hry, sdílet fotografie, osobní informace, videa. Dalšími velmi rozšířenými a u mladých lidí oblíbenými sociálními sítěmi jsou Facebook a Twitter.
3.3.1 Facebook Facebook patří mezi nejnavštěvovanější sociální sítě v celém světě. Jeho uživatelé se mohou snadno stát oběťmi kyberšikany. „Facebook je systém který slouží ke komunikaci mezi uživateli, sdílení fotografií, videí, navazování a udržování vztahů.“ 51 Byl založen roku 2004 studentem Harvardské univerzity Markem Zuckerbergem. Členství bylo zpočátku určeno pouze studentům Harvardu, později byl zpřístupněn i dalším americkým univerzitám. Roku 2005 expandoval na všechny vysoké školy a později i významné firmy. O rok později byl zpřístupněn i veřejnosti, podmínkou byla platná e-mailová adresa a věk nad 13 let. 52 Pokud se člověk chce na facebook zaregistrovat, musí vyplnit celé své jméno a příjmení, uvést věk, e-mailovou adresu, heslo a pohlaví. Je nutné souhlasit se smluvními podmínkami, na které uživatel facebooku svým přihlášením přistupuje. Poté si může vyplnit podle svého vlastního uvážení detailnější profil (věk, rodinný stav, zaměstnání, školu, kontaktní údaje). Facebook umožňuje přidávat přátele, sdílet fotografie, videa, statusy, které se objevují na tzv. zdi, kde ostatní uživatelé mohou obsah komentovat a označovat termínem „to se mi líbí“. Na této sociální síti také můžeme vytvářet různé události, přidávat se k různým skupinám. Každý uživatel má na facebooku možnost si nastavit takové soukromí, jaké mu vyhovuje. Největším problémem je však přidávání různých lidí mezi své přátele. Původním úmyslem bylo, že si uživatelé budou přidávat mezi své přátele jen ty, které opravdu osobně znají. Uživatelé, především teenageři, si však přidávají mezi své přátele i uživatele, které nikdy v životě neviděli, proto se kyberšikana vyskytuje čím dál častěji. Může se stát, že uživatel bude o sobě na svém profilu uvádět nepravdivé informace nebo se dokonce bude vydávat za někoho jiného. V tomto případě také hovoříme o kyberšikaně.
51
NOVOTNÝ, Jiří. Co je to facebook-definice. [online]. 2009 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.comfacebook.eu/ 52 PAVLÍČEK, A. Nová média a sociální sítě. Praha: Oeconomica, 2010.
27
4 Kyberšikana Kyberšikana úzce souvisí s problémem šikany. V dnešní době informačních a komunikačních technologií, především Internetu, je kyberšikana velice rozšířeným problémem. Na Internetu našim dětem hrozí velká nebezpečí. Kyberšikana má, stejně jako šikana, mnoho forem a stadií. Kyberšikanu dítěte je velmi těžké odhalit a ovlivnit, proto by rodiče i učitelé měli své děti více chránit a snažit se tento druh šikany rozpoznat. V některých případech je to pro rodiče a učitele velmi obtížné, protože jejich děti rozumí počítači a Internetu více než oni sami. V dnešní době děti s počítači a různými jinými technologiemi vyrůstají, proto je pro ně práce s nimi jednoduchá a samozřejmá.
4.1. Definice kyberšikany „Termínem kyberšikana označujeme nebezpečné komunikační jevy realizované prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (např. pomocí mobilních telefonů nebo služeb v rámci Internetu, jež mají za následek ublížení nebo jiné poškození oběti.“53 „Forma zastrašování a obtěžování pomocí elektronických prostředků jako jsou e-maily, textové zprávy, chatovací místnosti a stránky se sociálními sítěmi.“ 54 „Kyberšikanu
(cyberbullying)
definujeme
jako
zneužití
ICT
(informačních
komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a Internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně vyvést z rovnováhy.“55 Existuje mnoho definic a forem kyberšikany, přesto ji nelze přesně definovat. Můžeme tedy říct, že je to šikana prostřednictvím Internetu, kdy dochází ke zneužití informačních a komunikačních technologií se záměrem někomu ublížit. V případě kyberšikany se jedná o psychickou šikanu, která místo modřin zanechává dlouhodobá psychická traumata.56
53
KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Rizika virtuální komunikace (příručka pro učitele a rodiče). Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010, s. 5. 54 MCCARTHY, L., WELDON-SIVIY, D. Buď pánem svého prostoru: jak chránit sebe a své věci, když jste online. Praha: CZ.NIC, 2006, s.116. 55 E-BEZPEČÍ. Definice kyberšikany. [online]. 2009 [cit. 2014-10 -11]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/view/14/39/lang,czech/ 56 BLÁHOVÁ, R., ŠALŠOVÁ, L. Problémy se třídou. Praha: Dr. Josef Raabe, s.r.o., 2012.
28
4.2. Rozdíl mezi šikanou a kyberšikanou Hlavním rozdílem mezi šikanou a kyberšikanou je to, že šikana se odehrává v tzv. „offline“ (reálném) světě a kyberšikana v „online“ (virtuálním) světě. Šikana a kyberšikana se mohou lišit v místě a čase útoku. U tradiční šikany předpokládáme, že k útoku dojde ve škole nebo na hřišti. Naopak u kyberšikany nemůžeme určit kdy a kde se bude odehrávat, můžeme se s ní setkat kdykoliv a kdekoliv. Ke kyberšikaně dochází zpravidla, když jsme připojeni k Internetu nebo mobilnímu telefonu. Nemáme se před ní kam schovat.57 U šikany většinou víme, kdo je útočníkem, agresorem. U kyberšikany může být útočníkem kdokoliv, kdo má potřebné znalosti informačních a komunikačních technologií. Pachatel je ve většině případů anonymní, skrytý za přezdívkou. 58 „Výzkumy se shodují, že přibližně 40% obětí kyberšikany se nikdy nedozví, kdo je šikanoval.“ 59 Útočníky se stávají většinou děti, které jsou od rodičů málo kontrolovány a jejichž rodiče o ně nemají zájem. Jedním ze znaků je to, že útočník nevidí reakce obětí, tím se do oběti není schopen vcítit a neuvědomuje si důsledky svých činů.60 U kyberšikany bude více přihlížejících diváků než u tradiční šikany. Kyberšikanu může sledovat každý, kdo má připojení na Internet. Mohou sem také kromě diváků patřit šiřitelé kyberšikany, což jsou lidé, kteří rozesílají informace o kyberšikaně dalším lidem (fotografie, odkazy…). Šiřitelé se tímto zapojují do kyberšikany a někdy oběť poškozují dokonce více než původní útočník. Můžeme je tedy nazvat sekundárními útočníky.61 U oběti kyberšikany většinou nezáleží na věku, pohlaví ani sociálním postavení. Může se jí stát zpravidla kdokoliv. Obětí se však většinou stávají děti, které jsou také obětmi
57
KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Rizika virtuální komunikace (příručka UNIVERSITY, 2010. 58 KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Rizika virtuální komunikace (příručka UNIVERSITY, 2010. 59 VÁGNEROVÁ. K. a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro lektorů projektu. Praha: Portál, 2011, s. 94. 60 VÁGNEROVÁ. K. a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro lektorů projektu. Praha: Portál, 2011. 61 KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Rizika virtuální komunikace (příručka UNIVERSITY, 2010.
29
pro učitele a rodiče). Olomouc: NET pro učitele a rodiče). Olomouc: NET rodiče/na základě praxe a zkušeností rodiče/na základě praxe a zkušeností pro učitele a rodiče). Olomouc: NET
tradiční šikany.62 Více ohroženy jsou také děti, které jsou na Internetu a mobilních telefonech závislé.63 U kyberšikany tedy může útočit kdokoliv na kohokoliv. Útočník si může vybírat oběť podle přezdívky, věku, fotografie… Agresor pronásleduje svoji oběť i v „bezpečí“ domova, čímž porušuje její soukromí. 64 Dopad útoku ve virtuálním světě je dlouhodobější než v reálném světě. Na Internetu poškozující informace nebo fotografie zůstane dlouho a může si ji kdokoliv kdykoliv zpětně vyhledat. Naopak v reálném světě se na informaci rychle zapomene. Šikana přes Internet se narozdíl od tradiční šikany velice špatně rozpoznává. Kyberšikana je totiž psychická šikana, kdy nevidíme žádné modřiny či šrámy a především se odehrává ve virtuálním světě (na sociálních sítích), kam se většinou rodič nebo učitel nedostane nebo ani neumí dostat. Oběti kyberšikany se bojí se svým trápením svěřit. Mají strach z toho, že jim rodiče počítač a Internet zakáží úplně. 65
4.3 Projevy kyberšikany S kyberšikanou se člověk může setkat kdykoli a kdekoli, šíří se velmi rychle a dosahuje velkých rozměrů. Agresorům nabízí různé prostředky ubližování. 66 Kyberšikana se projevuje různě. Útočník může používat různé typy útoků. Útoky mohou být krátkodobé, dlouhodobé, intenzivní, méně intenzivní a může k tomu používat různých nástrojů. Kopecký a Krejčí67 mezi specifické projevy kyberšikany řadí:
Publikování ponižujících záznamů (audio, video), fotografií.
Ponižující záznamy nebo fotografie může útočník získat různými způsoby. Tento materiál někdy útočníkovi poskytne sama oběť, útočník jej může oběti ukrást nebo jej útočník sám
62
KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Rizika virtuální komunikace (příručka pro učitele a rodiče). Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010. 63 VÁGNEROVÁ. K. a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče/na základě praxe a zkušeností lektorů projektu. Praha: Portál, 2011. 64 VÁGNEROVÁ. K. a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče/na základě praxe a zkušeností lektorů projektu. Praha: Portál, 2011. 65 KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Rizika virtuální komunikace (příručka pro učitele a rodiče). Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010. 66 VÁGNEROVÁ. K. a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče/na základě praxe a zkušeností lektorů projektu. Praha: Portál, 2011. 67 SZOTKOWSKI, R., KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Nebezpečí Internetové komunikace IV. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.
30
vytvoří (vyfotí, natočí). Po zveřejnění materiálu je oběť vystavena posměchu třídy nebo dokonce veřejnému posměchu. Ponižující materiál může, po zveřejnění na Internetu, vidět i celý svět.
Ponižování, pomlouvání, urážení prostřednictvím sociálních sítí nebo blogů.
Oběť je napadána, pomlouvána, urážena. Objevuje se hodnocení a kritika vzhledu oběti, oblékání, účesu. Útočník se snaží rozvrátit vztahy oběti a poškodit její pověst.
Krádež identity, zneužití identity ke kyberšikaně.
Útočník získá přístup k cizímu účtu (e-mail, sociální sít, blog, chat…) a zveřejňuje nepravdivé informace o majiteli, maže kontakty, zprávy, odesílá nevhodné zprávy, zneužívá osobní údaje, zneužívá účet k trestné činnosti.
Zesměšňování pomocí falešných profilů
Útočník si založí falešný profil na sociální síti. Nahraje fotografii oběti, jméno oběti a prostřednictvím falešného profilu oběť zesměšňuje, zveřejňuje nepravdivé informace, které oběť poškozují.
Napadání uživatelů v online komunikaci
Různí uživatelé se vyjadřují k nějaké situaci (politika, zdravotnictví, škola, sport, náboženství…). Útočník tyto uživatele začne napadat, chce se s nimi v diskusi hádat a provokuje je. Pokud se uživatelé nenechají vyprovokovat k hádce, může útočník začít tzv. tapetovat nebo spamovat. Tzn., že útočník vkládá do diskuse jeden příspěvek za druhým, blokuje tak komunikaci a obtěžuje tím ostatní uživatele.
Vyloučení z virtuální komunity
Útočník záměrně odebere, vyloučí svoji oběť z uzavřené online skupiny. V této skupině potom může docházet k pomluvám oběti.
Obtěžování oběti
Útočník oběti neustále telefonuje, posílá SMS zprávy, prozvání ji, chatuje jí, obtěžuje ji na sociální síti.
4.4 Formy kyberšikany V následujících kapitolách budou uvedeny některé formy kyberšikany, se kterými se můžeme setkat.
31
4.4.1 Kybergrooming Ke kybergroomingu dochází tehdy, když uživatel Internetu - útočník vystupující pod falešnou identitou vyláká svoji oběť na schůzku. Na této schůzce může dojít ke zneužití oběti, fyzickému násilí na oběti nebo zneužití oběti k dětské pornografii. „Jinými slovy bychom také mohli říct, že jde o psychickou manipulaci realizovanou prostřednictvím Internetu, mobilních telefonů a dalších souvisejících technologií, jejímž cílem je vždy osobní schůzka s obětí.“ 68 Kybergrooming nemusí být realizován jen prostřednictvím Internetu, ale také prostřednictvím mobilních telefonů. Tato forma kyberšikany hrozí především na veřejném chatu, internetových seznamkách a sociálních sítích.69
4.4.2 Stalking a kyberstalking Stalking znamená lov, pronásledování. Dochází k opakovanému, dlouhodobému, stupňovanému obtěžování a pronásledování. Ve spojení s informačními a komunikačními technologiemi se jedná o kyberstalking. Tato forma kyberšikany se projevuje tak, že útočník neustále zasílá své oběti SMS-zprávy, zprávy přes sociální sítě, chat, telefonuje jí, prozvání ji.70
4.4.3 Sexting Jedná se o šíření intimních fotografií nebo videí oběti bez jejího souhlasu. Může se také jednat o rozesílání textů s intimním obsahem. Tyto fotografie nebo videa útočník zveřejní na Internetu nebo rozešle ostatním uživatelům. Útočník obsah může dostat přímo od oběti nebo si obsah sám pořídí, natočí, vyfotografuje. 71
68
SZOTKOWSKI, R., KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Nebezpečí Internetové komunikace IV. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, s. 50. 69 KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Rizika virtuální komunikace (příručka pro učitele a rodiče). Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010. 70 KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Rizika virtuální komunikace (příručka pro učitele a rodiče). Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010. 71 SZOTKOWSKI, R., KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Nebezpečí Internetové komunikace IV. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.
32
4.4.4 Happy slapping V překladu znamená „spokojené fackování.“ Happy slapping probíhá tak, že útočník fyzicky napadá oběť a útočníkův komplic vše nahrává na mobilní telefon nebo kameru. Video poté umístí na Internet pro pobavení ostatních uživatelů.72
4.4.5 SMS-spoofing K této formě kyberšikany dochází tak, že útočník své oběti zasílá anonymní SMS z Internetu. Útočník se může vydávat za jinou osobu. Oběť tak nepozná, kdo ji obtěžuje.73
4.4.6 Flaming Flaming
probíhá
většinou
v chatovacích
místnostech,
může
probíhat
také
prostřednictvím sociální sítě, e-mailu, prostřednictvím různých diskusních fór. Projevuje se tak, že útočník si vybere někoho, s jehož názory nesouhlasí, a začne jej urážet, napadat, vulgárně mu nadávat, vyhrožovat atd.74
4.4.7 Hoax, spam Hoax je anglické slovo pro podfuk. Lidé ochotně posílají svým přátelům různé řetězové zprávy a toho využívají tvůrci hoaxů, kteří rozesílají nepravdivé zprávy, kterým lidé věří. 75 Spam je nevyžádaná zpráva v elektronické poště, může jít také o SMS. Jedná se především o nabízení produktů a služeb.76
72
E-BEZPEČÍ. Happy slapping. [online]. 2008 [cit. 2014-16 -11]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/view/71/39/lang,czech/ 73 E-BEZPEČÍ. SMS-spoofing. [online]. 2008 [cit. 2014-16 -11]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/blogcategory/6/36/lang,czech/ 74 E-BEZPEČÍ. Flaming. [online]. 2008 [cit. 2014-16 -11]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/blogcategory/5/37/lang,czech/ 75 ECKERTOVÁ, L., DOČEKAL, D. Bezpečnost dětí na Internetu. Brno: Computer Press, 2013. 76 ECKERTOVÁ, L., DOČEKAL, D. Bezpečnost dětí na Internetu. Brno: Computer Press, 2013.
33
4.4.8 Phishing Jsou to nebezpečné komunikační praktiky, kdy jde útočníkovi o to, aby získal osobní údaje, hesla, informace od oběti.77 Hlavním nástroje phishingu je sociální inženýrství, kdy je uživatel přesvědčen, že má někam zadat své přihlašovací údaje, třeba údaje své platební karty, které mohou být okamžitě zneužity. 78
4.5 Protagonisté kyberšikany Protagonisty kyberšikany jsou, stejně jako u šikany, agresoři, oběti, přihlížející okolí, učitelé a rodiče. Znaky protagonistů kyberšikany se budou v některých bodech shodovat se znaky protagonistů šikany. Mezi protagonisty kyberšikany a šikany však najdeme i mnoho významných rozdílů.
4.5.1 Agresoři Mezi agresory kyberšikany nemusí patřit pouze jedinci s fyzickou převahou, ale také lidé, kteří jsou v normálním životě neprůbojní, neumějí navazovat vztahy s ostatními, jsou sociálně zaostalí. Při internetové komunikaci využívají většinou svoji anonymitu a vytváří si tak novou identitu, která je od té reálné odlišná. Tito jedinci většinou mají silné znalosti a schopnosti pracovat s informačními a komunikačními technologiemi. 79 Útočníky jsou většinou chlapci, kteří na Internetu tráví mnoho času a mají větší znalosti internetových aplikací.80 U agresorů může při kyberšikaně docházet k tzv. disinhibičnímu efektu. Útočník si při kyberšikaně dovolí k oběti mnohem více, než kdyby jí byl tváří v tvář.81 Mezi nepřímé ukazatele přítomnosti kyberšikany u útočníka můžeme řadit rychlé vypnutí monitoru nebo zavření programů v počítači při příchodu dospělého, dlouhé hodiny
77
E-BEZPEČÍ. Phishing. [online]. 2008 [cit. 2014-16 -11]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/blogcategory/13/42/lang,czech/ 78 ECKERTOVÁ, L., DOČEKAL, D. Bezpečnost dětí na Internetu. Brno: Computer Press, 2013. 79 VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010. 80 SZOTKOWSKI, R., KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Nebezpečí Internetové komunikace IV. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 81 VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010.
34
strávené u počítače, převážně v noci. Útočník se rozčiluje v případě zákazu počítače. Slyšíme přehnaný smích u počítače (např. ve škole). Agresoři se vyhýbají hovoru o tom, co na počítači dělají, používají několik účtů nebo adres.82 Kavalír83 rozlišuje několik typů agresorů:
Pomstychtivý andílek
Tento jedinec většinou sám sebe nevnímá jako agresora. Může to být jedinec, který byl dříve obětí kyberšikany a teď se mstí, nebo jedinec, který chrání svého šikanovaného kamaráda. Útočníkem může být také někdo, kdo je naštvaný, co oběť provedla, a touto cestou se jí mstí.
Bažící po moci
Tito útočníci chtějí dávat najevo svoji autoritu, dokazovat si, že jsou silní. Pro svoji činnost většinou potřebují publikum a jeho odezvu.
Sprosté holky
V tomto případě jsou agresory dívky, které hledají zábavu. Nejčastěji šikanují jiné spolužačky. Tato kyberšikana je páchána ve většině případů ve skupině. Útočníci vyžadují publikum a touží po obdivu.
Neúmyslný kyberagresor
Tito agresoři většinou neúmyslně, bez přemýšlení reagují na příspěvky, se kterými nesouhlasí. Odpovídají ve vzteku a nepřemýšlejí o následcích.
4.5.2 Oběti Obětí kyberšikany se může stát kdokoli, oběť může být vybrána agresorem náhodně. Nezáleží na pohlaví, věku, fyzické síle nebo postavení oběti v sociální skupině. V elektronické komunikaci tyto aspekty nemají takový význam jako v komunikaci tváří v tvář. 84 Ohroženější jsou jedinci, kteří se často pohybují na Internetu, mají založen profil na sociálních sítích, účastní se veřejných chatů atd. Často se obětí stávají jedinci, kteří nemají
82
KAVALÍR, A. Kyberšikana a její prevence-příručka pro učitele. Plzeň: Pro město Plzeň zpracovala společnost Člověk v tísni, pobočka Plzeň, 2009. 83 KAVALÍR, A. Kyberšikana a její prevence-příručka pro učitele. Plzeň: Pro město Plzeň zpracovala společnost Člověk v tísni, pobočka Plzeň, 2009. 84 SZOTKOWSKI, R., KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Nebezpečí Internetové komunikace IV. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013.
35
na Internetu dostatečně zabezpečené své soukromí. Obětmi kyberšikany jsou také lidé, kteří jsou šikanováni i v běžném životě.85 Mezi nepřímé ukazatele přítomnosti kyberšikany u oběti můžeme řadit rychlé ukončení práce s počítačem, proměnlivé nálady a chování oběti, strach a nervozita při čtení SMS nebo e-mailů, strach chodit do školy, zhoršení prospěchu ve škole, rozčilenost při odchodu od počítače, poruchy spánku, špatné sny, noční můry. U jedince se objevuje ustrašenost, smutek, apatie, agresivita.86
4.5.3 Přihlížející okolí V tradiční šikaně je přihlížejícím okolím většinou jen několik jedinců, třída, skupina. Při kyberšikaně se přihlížejícím okolím, publikem, může stát každý, kdo využívá prostředky informačních a komunikačních technologií. Publikum nebo alespoň část publika se může stát také agresory. A to tak, že bude různá sdělení, videa, fotografie šířit dál po Internetu.87 Černá
88
rozlišuje různé typy přihlížejících osob. Těmito osobami mohou být
následovníci agresora, kteří ho aktivně podporují nebo ti, kdo agresora povzbuzují, ale oběti se sami nedotknou. Dále ti, kdo agresora neotevřeně podporují a zůstávají pasivní. Dalšími přihlížejícími jsou nezúčastnění pozorovatelé nebo ti, co nesouhlasí s šikanou a jsou na straně oběti, ale nijak se aktivně neprojevují. Posledním typem jsou osoby, které se otevřeně snaží oběti pomoci.
4.5.4 Rodiče Rodiče svým způsobem přispívají k rozšiřování kyberšikany. A to tím, že jsou nedostatečně o této problematice informováni. Děti většinou ovládají informační a komunikační technologie lépe
než jejich rodiče. Ti tak nejsou schopni dostatečně
kontrolovat aktivitu svých dětí v tomto prostředí. V dnešní době mají rodiče na své děti velmi málo času, nemají tak přehled, co jejich dítě dělá na svém mobilním telefonu nebo jakým
85
VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010. 86 KAVALÍR, A. Kyberšikana a její prevence-příručka pro učitele. Plzeň: Pro město Plzeň zpracovala společnost Člověk v tísni, pobočka Plzeň, 2009. 87 VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010. 88 ČERNÁ. A. a kol. Kyberšikana. Průvodce novým fenoménem. Praha: Grada Publishing a.s., 2013.
36
způsobem tráví čas u počítače, na Internetu. Děti jsou už tak zdatné, že před svými rodiči na počítači skryjí to, co nechtějí, aby viděli.89
4.6 Důsledky kyberšikany Kyberšikana má na své oběti velký dopad. Ovlivňuje emoce dětí, jejich sebeúctu, sebehodnocení a pocit osobního bezpečí. Následkem toho se objevují depresivní stavy dítěte, pocity bezmoci, beznaděje, sebedestruktivní chování, zhoršení školního výkonu. Kyberšikana je dlouhodobou záležitostí, odhalení a dopadení agresora je velmi zdlouhavé a náročné, proto mohou být důsledkem kyberšikany také sebevražedné myšlenky oběti. 90 Oběti nemají zájem o aktivity tak jako v dřívější době, objevuje se u nich pocit nudy, ztrácejí energii, jsou podrážděni, mají časté fyzické obtíže, jako jsou bolesti hlavy nebo břicha. U kyberšikany jsou většinou příznaky neviditelné, proto je okolí oběti neregistruje tak jako u tradiční šikany. 91 Kyberšikana může mít na oběť i další dopady:
vyhýbavost, sociální izolace – děti odmítají ze strachu používat mobilní telefon, sociální sítě, mají strach z nového seznamování a komunikovaní s ostatními lidmi
vliv na chování a účast ve škole – dětem se zhorší koncentrace, výkonnost ve vyučování, začne se škole vyhýbat, má pocity osamělosti a nízkého sebehodnocení
pocit ohrožení vlastního bezpečí – oběť může být kyberšikanována 24 hodin denně, proto je ze strachu někdy dokonce agresivní
zástupné aktivity – dítě se snaží odpoutat od kyberšikany jinými aktivitami, např. zájmy, jídlo, ale i alkohol nebo užívaní drog
89
VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010. 90 GAJDOŠOVÁ, J. Zdravotní a psychické následky kyberšikany mezi dětmi a dospívající mládeží. [online]. 2011 [cit. 2014-17-11]. Dostupné z:
91 VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010.
37
změna fyzických projevů – může docházet k úbytku hmotnosti oběti, nevolnosti, nechutenství, nespavosti, oslabené imunitě, může docházet také k sebepoškozování nebo dokonce sebevraždě92
4.7 Prevence kyberšikany Musíme si uvědomit, že v dnešní době kyberšikana představuje velkou hrozbu. Proto si myslím, že bychom měli znát alespoň nějaká preventivní opatření, jak se proti kyberšikaně bránit a jak s ní bojovat. Je však potřeba si uvědomit, že účinná prevence proti tomuto problému neexistuje, ale měli bychom zavádět alespoň některé preventivní kroky. Kyberšikana se rozšiřuje spolu se zdokonalováním informačních a komunikačních technologií. Proto bychom měli být o fungování a nebezpečí informačních a komunikačních technologií co nejlépe informováni. Krejčí je toho názoru, že pokud budeme informováni o tom, co kyberšikana je, jak se projevuje a jak ji řešit, budeme mít větší šanci problém zvládnout. Prevence šikany je tedy velice důležitá a měla by začít již v době, kdy dítě poprvé dostane do rukou mobilní telefon nebo se poprvé připojí k Internetu. Na prevenci by se měla podílet rodina, škola a celá společnost.93
4.7.1 Úloha školy při řešení a prevenci kyberšikany Učitelé by měli v rámci prevence posilovat empatii u žáků. Žáci si neuvědomují, že mohou svými činy ublížit ostatním, proto je důležité u nich citlivost a ohleduplnost vůči ostatním podporovat. Dále by měli zlepšovat atmosféru ve třídě. Vytvářet dobré vztahy a soudržnost, například různými společnými projekty nebo skupinovým stylem výuky. Je třeba vést žáky k úctě vůči druhým. Někteří žáci se posmívají svým spolužákům kvůli vzhledu, špatnému oblečení, materiálním věcem. Učitel by proto měl v těchto chvílích zasahovat a učit žáky, že by si měli vážit druhých lidí.
92
GAJDOŠOVÁ, J. Zdravotní a psychické následky kyberšikany mezi dětmi a dospívající mládeží. [online]. 2011 [cit. 2014-17-11]. Dostupné z: 93 KREJČÍ, V. Kyberšikana. Kybernetická šikana. Studie. Olomouc, 2010.
38
Žáci by se měli učit dávat ostatním pozitivní zpětnou vazbu. Měli by umět pochválit ostatní, najít na nich přednosti. Je důležité vytvářet dobré vztahy mezi učiteli a žáky. Všichni žáci by měli mít ke svému učiteli důvěru. Přispívá to k tomu, že žáci postiženi kyberšikanou se dokáží svěřit bez obav svému učiteli. Poté je mnohem snazší jim s tímto problémem pomoci.94 Žáci, pedagogové a vedení školy by měli být o problému kyberšikana dostatečně informováni, například v rámci vyučování, nějakého projektu nebo přednášky od specialisty. Příručka pro učitele, která je určená k prevenci kyberšikany, uvádí pravidla pro práci s Internetem ve škole:
zákaz používání mobilních telefonů během vyučování, zákaz fotografování ve škole
blokování přístupu na Internet při výuce
instalace programu, který umožňuje učiteli zjistit přes svůj počítač, co právě určitý žák na počítači dělá
blokování určitých webových stránek
zamezení přístupu na stránky s hrami, chaty a sociálními sítěmi
každý žák by měl mít svůj účet s heslem, svoji školní e-mailovou schránku, kam má přístup pouze on
žáci by neměli v učebnách na počítači nic nastavovat
zákaz stránek s pornografickou a násilnickou tematikou
provoz Internetu by měl být zaznamenáván a mělo by jít zpětně zjistit, kdo kdy byl na jaké webové stránce95
4.7.2 Úloha rodiny při řešení a prevenci kyberšikany Rodina je pro dítě nejdůležitější skupinou a v případě šikany a kyberšikany nejdůležitějším článkem.96 Prevence kyberšikany by v rodině měla začít v době, kdy je dítěti pořízen nový mobilní telefon, tablet, počítač, notebook nebo v době, kdy se poprvé připojí na Internet.97
94
VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010. 95 KAVALÍR, A. Kyberšikana a její prevence-příručka pro učitele. Plzeň: Pro město Plzeň zpracovala společnost Člověk v tísni, pobočka Plzeň, 2009. 96 VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010.
39
„Tak jako připravujeme své děti na to, aby zvládly nástrahy skutečného světa, musíme je naučit překonávat i problémy, s nimiž se mohou setkat ve světě virtuálním.“98 Nejlepší prevencí je společné učení rodiče a dítěte na Internetu. Dobré je také si s dítětem vytyčit určitá pravidla, která bude při práci na Internetu dodržovat, tato pravidla můžeme také sepsat a vyvěsit doma někde vedle počítače.99
4.7.3 Obrana proti kyberšikaně Máme určitá pravidla, která nás před kyberšikanou chrání a která bychom při používání informačních a komunikačních technologií měli dodržovat.
Vždy respektovat ostatní uživatele. Ostatním bychom neměli dělat to, co nechceme, aby oni dělali nám.
Dobře si rozmyslet, co komu odesílám. Měli bychom být opatrní v rozesílání osobních, intimních informací.
Nakládat s vlastním heslem jako s vlastním životem. Hesla jsou velice důležitá, proto bychom je neměli nikomu sdělovat a měli bychom si je chránit. Pokud by útočník zjistil naše heslo, dostal by se tím k velmi osobním údajům.
Nikdy nikomu neznámému nesdělovat své osobní údaje. Měli bychom vystupovat pod přezdívkou, neměli bychom uvádět své jméno a příjmení, adresu, podle které by nás útočník mohl vystopovat. Neposílat nikomu neznámému své osobní fotografie a fotografie rodiny.
Seznámit se s pravidly chatu nebo diskuse, ať víme, co je zakázáno. Poté budeme vědět, co si na chatu nesmíme dovolit, ale také co si nikdo nesmí dovolit k nám.100
Když ke kyberšikaně dojde, měli bychom se začít nějakým způsobem bránit, proto uvedeme několik kroků, které musíme realizovat.
97
KREJČÍ, V. Kyberšikana. Kybernetická šikana. Studie. Olomouc, 2010. KREJČÍ, V. Kyberšikana. Kybernetická šikana. Studie. In: VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010, s. 100. 99 KAVALÍR, A. Kyberšikana a její prevence-příručka pro učitele. Plzeň: Pro město Plzeň zpracovala společnost Člověk v tísni, pobočka Plzeň, 2009. 100 E-BEZPEČÍ. Jak se chránit před kyberšikanou a jak se bránit útočníkům. [online]. 2009 [cit. 2014-17-11]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/102-27 98
40
1) Ukončit komunikaci Neměli bychom s útočníkem komunikovat, nesnažit se mu jeho počínání vyvracet, neútočit na něj, nevyhrožovat mu, nebránit se. Pokud s ním nebudeme komunikovat, útočník to za nějakou dobu vzdá. 2) Blokovat útočníka Měli bychom zamezit útočníkovi přístup k našim osobním údajům a k našemu účtu nebo telefonnímu číslu. Útočník však může změnit svoji identitu. 3) Oznámit útok Na řešení bychom neměli zůstávat sami. Měli bychom se někomu svěřit, například rodině, kamarádovi, škole. Dospělí mají s problémy tohoto charakteru více zkušeností a jsou více informováni, proto je důležité se svěřit právě jim. Ti by kyberútok měli oznámit na policii. Je důležité uchovat důkazy (zprávy, fotografie, videa). Na základě poskytnutých důkazů bude zahájeno šetření.101
4.8 Organizace zabývající se kyberšikanou v České republice V České republice bylo zrealizováno několik projektů, které se zabývaly prevencí kyberšikany. Nejvýznamnějším projektem je E-Bezpečí, dále se tímto patologickým jevem zabývaly projekty Minimalizace šikany a Národní centrum bezpečnějšího Internetu.
4.8.1 E-Bezpečí „Projekt E-Bezpečí je celorepublikový projekt zaměřený na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou s rizikovým chováním na Internetu a souvisejícími fenomény.“102 Tento projekt, který byl zahájen roku 2008, je realizován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími organizacemi. Projekt není zaměřen pouze na děti, ale také na dospělé uživatele Internetu.
101
E-BEZPEČÍ. Jak se chránit před kyberšikanou a jak se bránit útočníkům. [online]. 2009 [cit. 2014-17-11]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/102-27 102 KOPECKÝ, K. Základní informace o projektu. [online]. 2008-2013 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/o-projektu/oprojektu
41
Specializuje se především na kyberšikanu a sexting, kybergrooming, kyberstalking a stalking, rizika sociálních sítí, zneužití osobních údajů v prostředí elektronických médií, hoax a spam.103 Základním cílem projektu jsou terénní práce s různými skupinami, preventivní vzdělávací akce, při nichž cílovou skupinou může být kdokoliv (děti, dospívající, učitelé, policie, rodiče…) a přednášková činnost. Kromě vzdělávacích akcí funguje projekt E-Bezpečí také jako online poradna, provádí celorepubliková výzkumná šetření a vydává řadu tiskovin.104 Do projektu je zapojeno více než 60 škol z celé ČR, které mají zájem se věnovat problematice nebezpečných komunikačních praktik. Školy zapracovávají tento systém prevence do svých preventivních plánů, vzájemně si předávají zkušenosti a informace a tvoří a sdílejí výukové materiály.105 S projektem E-bezpečí spolupracuje řada dalších organizací:
Statutární město Olomouc (Městský program prevence kriminality)
Olomoucký kraj (např. v rámci projektu Patron bezpečného netu)
Ministerstvo vnitra ČR (proškolení policistů všech krajů)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (program prevence rizikového chování)
Fond rozvoje vysokých škol (v rámci inovací studijních předmětů)
firma Vodafone
firma Seznam.cz s projektem Seznam se bezpečně!
firma Google CZ projektem Webrangers
Český rozhlas Olomouc
Policie ČR
Projekt E-Synergie106
103
KOPECKÝ, K. Základní informace o projektu. [online]. 2008-2013 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/o-projektu/oprojektu 104 ROGERS, V. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha: Portál, 2011. 105 VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010. 106 KOPECKÝ, K. Základní informace o projektu. [online]. 2008-2013 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/o-projektu/oprojektu
42
Obrázek č. 1: WEBOVÁ STRÁNKA E-BEZPEČÍ107
4.8.2 Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP Navazuje na projekt E-Bezpečí. Realizuje primární a situační prevenci, zaměřuje se na prevenci rizikového chování, které je spojeno s užíváním informačních a komunikačních technologií dětmi. Zabývá se prevencí na několika úrovních: vzdělávání (pro veřejnost, školy, studenty, Policii ČR, pracovníky sociálně-právní ochrany), preventivní programy pro školy, online poradna, spolupráce s dalšími organizacemi, výzkumy. 108
Obrázek č. 2: WEBOVÁ STRÁNKA CENTRA PREVENCE RIZIKOVÉ VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE 109
107
E-BEZPECI. Úvodní strana. [online]. 2008-2013 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.e-
bezpeci.cz/index.php/rodice-ucitele-zaci/303-kybersikana-jako-jeden-z-projevu-krize-vychovy 108
VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010. 109 CENTRUM PREVENECE VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE. Úvodní strana. [online]. 2010-2014 [cit. 201503-01]. Dostupné z: http://prvok.upol.cz/index.php/cz/
43
4.8.3 E-Nebezpečí pro učitele Projekt je zaměřen na vzdělávání učitelů všech typů škol. Zprostředkovává jim nové znalosti a dovednosti v oblasti rizikového chování, které je spojeno s využíváním informačních a komunikačních technologií, zejména Internetu a mobilních telefonů. 110
Obrázek č. 3: WEBOVÁ STRÁNKA E-NEBEZPEČÍ PRO UČITELE111
4.8.4 Minimalizace šikany Jde o program, který nabízí celostátně použitelné řešení problematiky šikanování. 112 Hlavním cílem projektu je snížit výskyt šikany ve školách a šířit povědomí o šikaně hlavně mezi rodiči a dětmi. Záměrem projektu je předat pedagogům ověřené nástroje a postupy pro práci se šikanou. Vytváří také aktivity a kampaně, které bojují proti kyberšikaně. 113 Tento program uskutečňuje občanské sdružení AISIS, vznikl za finanční podpory Nadace O2 a Dr. Michala Koláře. Projekt Minimalizace šikany vytváří metodické materiály a informační letáky pro školy, děti i rodiče, nabízí také Internetovou poradnu. Spolupracuje s MŠMT a Českou
110
VAŠUTOVÁ, M. a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010. 111 E-NEBEZPEČÍ PRO UČITELE. Úvodní strana. [online]. 2010-2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/ 112 ROGERS, V. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha: Portál, 2011. 113 MINIMALIZACE ŠIKANY. O nás. [online]. 2008 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz/o-nas
44
školní inspekcí. V roce 2008 byla zorganizována kampaň s názvem Stop šikaně a následně i kampaň Stop kyberšikaně.114
Obrázek č. 4: WEBOVÁ STRÁNKA MINIMALIZACE ŠIKANY115
4.8.5 Národní centrum bezpečnějšího Internetu Je to neziskové nevládní sdružení, které bylo založeno v roce 2007. Jeho cílem je zvýšení bezpečnosti užívání Internetu, moderních informačních a komunikačních technologií, informování uživatelů o nebezpečí při jejich používání. Národní centrum bezpečnějšího Internetu pořádá různé přednášky, konference, semináře a školení.116 Národní centrum bezpečnějšího Internetu pořádá různé aktivity.
SaferInternet.cz jsou stránky, které podporují vzdělávání a výzkum v oblasti informačních a komunikačních technologií. Poskytuje pomoc a je proti šíření ilegálního obsahu na Internetu. Pořádá různé konference, semináře, školení na prevenci internetové kriminality.
Bezpečně online jsou výchovně-vzdělávací stránky, které mají za cíl poskytovat dětem, rodičům i vyučujícím informace o bezpečném užívání Internetu. Jsou zde k dispozici metodické pomůcky použitelné ve výuce.
114
ROGERS, V. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha: Portál, 2011. MINIMALIZACE ŠIKANY. Úvodní strana. [online]. 2008 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz 116 NÁRODNÍ CENTRUM BEZPEČNĚJŠÍHO INTERNETU. Národní centrum bezpečnějšího Internetu. [online]. 2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/ 115
45
Horká linka je centrum, které přijímá hlášení nezákonného obsahu na Internetu. Hlavním cílem je zabránit šíření obrazového materiálu nebo stránek, kde se objevuje rasismus, šíření drog, sebepoškozování. Uživatel tento obsah může ohlásit prostřednictvím webového formuláře, poté je tato informace je předána k řešení Policii ČR.
Linka pomoci je krizové centrum, které pomáhá obětem internetové kriminality. Pokud se dítě cítí být ohroženo, může se obrátit na krizovou linku prostřednictvím chatu nebo e-mailu.
Červené tlačítko je softwarový nástroj, který slouží pro rychlé nahlášení závadného obsahu na Internetu.117
Obrázek č. 5: WEBOVÁ STRÁNKA NÁRODNÍ CENTRUM BEZPEČNĚJŠÍHO INTERNETU118
4.8.6 Kyberšikana. eu Jedná se o projekt dvou studentek Terezy Ondráčkové a Moniky Vlachové, které vytvořily stránku, která je zaměřená na prevenci problematického chování na Internetu. Tento program prezentovaly na osmi základních školách.119
117
ROGERS, V. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha: Portál, 2011. NÁRODNÍ CENTRUM BEZPEČNĚJŠÍHO INTERNETU. Úvodí strana. [online]. 2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/ 119 ROGERS, V. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha: Portál, 2011. 118
46
4.8.7 Google.cz Google.cz je česká verze známého prohlížeče, která svým uživatelům nabízí služby Centra bezpečnosti pro rodiče a děti. Uživatelé mohou nahlásit nevhodný obsah např. na YouTube nebo webovém albu Picasa. Dále nabízí službu Bezpečné vyhledávání Google, Bezpečné vyhledávání v telefonu, Zámek Bezpečného vyhledávání a Bezpečný režim YouTube.120
120
ROGERS, V. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha: Portál, 2011.
47
Empirická část
48
5 Výzkumné šetření Nezbytnou součástí diplomové práce a tohoto tématu je i samostatný výzkum. Neustále musíme mapovat situaci vývoje kyberšikany.
5.1 Cíle výzkumu
zjistit chování žáků pátých ročníků na Internetu
zjistit, zda jsou rozdíly v chování na Internetu u chlapců a dívek
zjistit, zda jsou kyberšikanou ohroženější chlapci nebo dívky
zjistit rozdíly informovanosti o pojmu kyberšikana u chlapců a dívek
5.2 Formulace hypotéz Hypotéza číslo 1: Chlapci tráví na Internetu více času než dívky. Hypotéza číslo 2: Internetový profil na sociální síti má vytvořeno více chlapců než dívek. Hypotéza číslo 3: Dívky si chrání své osobní údaje na sociální síti více než chlapci. Hypotéza číslo 4: Chlapci jsou o kyberšikaně informováni více než dívky.
5.3 Popis sledovaného vzorku Pro výzkum byli vybráni žáci 5. ročníků základních škol, které se nacházejí v Jihomoravském kraji. Jsou to ZŠ Rousínov, ZŠ Komenského Slavkov u Brna a ZŠ Šaratice. Výzkumu se zúčastnilo celkem 110 respondentů, 55 dívek a 55 chlapců ve věku 10-11 let. ZŠ Rousínov má dlouholetou historii, vznikla v letech 1814-1815. Mnohokrát se měnil název školy a budova, kde škola sídlila. Jako Základní devítiletá škola vznikla v roce 1960. 49
V roce 1963 byla otevřena nová budova, v níž sídlí rousínovská základní škola dodnes. Základní školu v Rousínově navštěvuje přes pět set žáků z Rousínova a okolních obcí (Habrovany, Komořany, Olšany, Čechyně, Podbřežice, Královopolské Vážany, Vítovice aj.). Základní škola poskytuje žákům kvalitní vzdělání od 1. do 9. třídy. Učitelský sbor tvoří asi 40 pedagogů a ředitelem je v současné době Mgr. Jiří Kyjovský. Před ním na škole působil přes dvacet let Mgr. Zdeněk Julínek. Škola je zaměřena především na přírodní vědy a environmentální výchovu. Pořádá také mnoho kulturních akcí, mezi které patří školní akademie, tradiční školní ples, který je zahájen polonézou žáků devátých ročníků, vánoční jarmark, kde žáci prodávají své výrobky. Část výtěžku z prodeje věnují na podporu adoptovaných indických dětí. Při škole působí také Školská rada, která založila tradici slavnostního udílení cen školské rady, které se koná na konci každého školního roku. Žáci jsou odměňováni v různých kategoriích („Šikovný chlapec, šikovná dívka“, „Kamarád“, „Síň slávy“, apod.). Další základní školou, která se účastnila výzkumu, byla ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna. Tato škola byla založena v roce 1906 na Komenského náměstí. Na škole jsou napsána slova J. A. Komenského „Přistup dítě, uč se moudrým býti.“ V roce 1963 byla přistavena novější budova, která byla propojena s budovou dřívější a stala se jednou z největších škol na okrese Vyškov. K přednostem školy patří možnost výuky cizích jazyků již od 1. ročníku, nabídka volitelných předmětů a sportovní třída, která je zaměřena na tenis, florbal, cheerleading a golf. Škola má řadu zájmových kroužků (florbal, country tance, divadelní a dramatický kroužek, cheerleading, teamgym, výuka ruského jazyka, keramika a sportovní gymnastika). Škola se také významným způsobem zapojuje do projektů EU. Poslední základní školou, která je účastníkem mého výzkumu, je ZŠ Šaratice. Tato škola má taktéž dlouholetou historii, budova školy se několikrát rozšiřovala a přestavovala. Nejnovější budova je z roku 1909. ZŠ Šaratice poskytuje žákům vzdělání od 1. do 9. třídy. Školu navštěvují žáci ze Šaratic, ale také z okolních vesnic (Hostěrádky, Zbýšov, Hrušky). Škola pořádá mnoho akcí, jako jsou například vánoční jarmark, školní ples, karnevaly, sportovní soutěže a další. Žáci mohou navštěvovat různé zájmové kroužky (keramický, výtvarný, elektrotechnický, dramatický a jiné). Škola je zapojena také do několika evropských projektů. I přes všechny přednosti se na těchto školách, tak jako na každé škole, může vyskytovat šikana a kyberšikana. Tento problém se vyskytuje spíše u starších žáků prvního stupně, proto mému výzkumu byli podrobeni žáci 5. ročníků. Školy se mnou ochotně spolupracovaly a můj výzkum jim byl přínosem zejména jako prevence kyberšikany. 50
5.4 Postup při sběru dat První škola, která se podrobila výzkumu, byla ZŠ Rousínov, poté ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna a nakonec ZŠ Šaratice. Na ZŠ Rousínov se účastnily výzkumu dvě páté třídy, na ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna taktéž. Na ZŠ Šaratice se zúčastnila pouze jedna třída. Na všech školách probíhal sběr dat stejným způsobem. Žáci všech pátých ročníků byli shromážděni do jedné učebny, kde jim byla promítnuta prezentace, získaná od Policie ČR (viz příloha č. 1). Poté proběhlo povídání o tématu kyberšikana a následné vyplnění dotazníků. Pokud žáci nerozuměli některé z položek dotazníku, mohli se ptát. Na konci dotazníku byl umístěn lísteček s kontakty, na které se mohou žáci obrátit v případě, že by se oni sami nebo někdo v jejich okolí stal obětí kyberšikany. Tento lísteček si mohli odtrhnout a ponechat. Nakonec bylo promítnuto video vztahující se k tomuto tématu, které bylo nalezeno na youtube.com.121 Video má otevřený konec, takže žáci mohou přemýšlet o tom, co by se mohlo stát. Celé přednášky se účastnili i učitelé a asistenti daných tříd. Dotazník vyplnili všichni přítomní žáci. Dotazník byl anonymní a obsahoval 24 krátkých uzavřených otázek. Respondent měl většinou zakroužkovat jednu z odpovědí, u některých bylo možné zakroužkovat více možností. Jeho vyplnění nebylo náročné a otázky byly položeny jasně a srozumitelně.
5.5 Použité metody Pro výzkumné šetření byla použita kvantitativní metoda, dotazník (viz příloha č. 2), který je často používaný v pedagogickém výzkumu. Má písemnou formu a spočívá v pokládání otázek a zaznamenávání odpovědí. Otázky mohou být otevřené, polouzavřené nebo uzavřené. Jednotlivé otázky v dotazníku nazýváme položky a dotazovaní účastníci se nazývají respondenti. Dotazník je členěn do tří částí. V první části je formulován účel dotazníku, pokyny k vyplnění dotazníku a motivace respondenta. Ve druhé části se nacházejí položky, které řadíme od obecnějších a jednodušších ke složitějším, tam dotazník graduje. Na závěr jsou opět jednodušší položky. V poslední části je poděkování respondentům.122
121
SAFERINTERNETCZECH. Nikdy nevíš. [online]. 2013 [cit. 2015-21-01]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=O79-0FUeYrk 122 CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2007.
51
Dotazníkové
šetření
je
velmi
oblíbenou
metodou,
protože
není
náročné
na proveditelnost. Získáme velké množství dat od různých respondentů, se kterými můžeme dále pracovat. Nevýhodou může být to, že respondenti nemusí rozumět některé z položek dotazníku a nemusí vždy odpovídat pravdivě. V tomto výzkumu byl použit dotazník, který byl anonymní a obsahoval 24 jednoduchých uzavřených otázek.
52
6 Výsledky výzkumného šetření Na začátku výzkumu byly stanoveny hypotézy a vybrána metoda, kterou bude výzkum zpracováván. Pro zpracování dat byl vybrán test nezávislosti chí kvadrát pro čtyřpolní tabulku.
6.1 Obecné zásady při zpracování výzkumu Ve výzkumu většinou řešíme jeden nebo více spolu souvisejících problémů. Každý výzkum a řešení vědeckého problému představuje řadu kroků a činností, které musíme dodržet
v následujícím
pořadí: stanovení
problému,
formulace
hypotéz,
testování
(verifikace, ověřování) hypotéz, vyvození závěrů a jejich prezentace.123 Při stanovování výzkumného problému bychom měli udělat předběžnou teoretickou analýzu, tzn. získat co nejvíce dostupných informací z oblasti, kterou chceme zkoumat. Tedy nastudovat příslušnou odbornou literaturu, vyhledat si internetové zdroje, získat informace z rozhovorů s odborníky atd.124 Jádro kvantitativně orientovaného výzkumu pak tvoří hypotézy. Hypotéza je tvrzení vyjádřené oznamovací větou, které vychází z výzkumného problému a vyjadřuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. Hypotézu musí být možno empiricky ověřit. Ve výzkumu by se nemělo usilovat o dokazování hypotéz, ale o hledání faktů, které svědčí o jejich neplatnosti. U kvantitativních výzkumů rozhodujeme o přijatelnosti hypotézy na základě shromažďování dat, jejich tříděním, zpracováním a vyhodnocením. To provádíme různými metodami: dotazník, pozorování, rozhovor, sociometrie, různé typy testů, apod.125 Nejdříve musíme formulovat tzv. věcné hypotézy, v nichž se používá věcných termínů. Aby bylo možné věcné hypotézy ověřovat, převádíme je na statistické. Statistickou hypotézu neověřujeme přímo, ale proti jinému tvrzení, proti tzv. nulové hypotéze. Nulová hypotéza předpokládá, že mezi proměnnými není vztah. Pokud se při statistické analýze
123
CHRÁSKA, M. Hypotézy a jejich ověřování v klasických pedagogických výzkumech. Olomouc: VOTOBIA Olomouc, 2005. 124 CHRÁSKA, M. Hypotézy a jejich ověřování v klasických pedagogických výzkumech. Olomouc: VOTOBIA Olomouc, 2005. 125 CHRÁSKA, M. Hypotézy a jejich ověřování v klasických pedagogických výzkumech. Olomouc: VOTOBIA Olomouc, 2005.
53
ukáže, že nulovou hypotézu můžeme odmítnout, přijímáme tzv. alternativní hypotézu. Alternativní hypotéza vyjadřuje vztah mezi proměnnými.126 V tomto výzkumu byl pro ověřování hypotéz zvolen test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku. Pravděpodobnost, že neoprávněně odmítneme nulovou hypotézu, nazýváme hladina významnosti. „Tuto pravděpodobnost lze zvolit podle situace (její závažnosti), ve většině pedagogických výzkumů se však pracuje na hladině významnosti 0,05 (5%) nebo 0,01 (1%).“127
6.2 Test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku Čtyřpolní tabulka, která má dva řádky a dva sloupce, je zvláštním případem tzv. kontingenční tabulky. Používáme ji v případě, kdy proměnné, mezi nimiž ověřujeme vztah, nabývají pouze dvou alternativních kvalit. V případě tohoto výzkumu je to chlapecdívka. Při testování nejdříve volíme nulovou a alternativní hypotézu. Poté zvolíme hladinu významnosti. V tomto výzkumu byla pro zpracování dat a ověření správnosti hypotéz zvolena hladina
významnosti
0,01.
Nakonec
testujeme
nulovou
hypotézu
použitím
vztahu:
. Význam písmen ve vzorci je patrný ze schématu čtyřpolní tabulky (viz Tabulka č. 1). Čtyřpolní tabulka má 1 stupeň volnosti. Hodnotu χ2 tedy srovnáváme s kritickou hodnotou pro 1 stupeň volnosti a zvolenou hladinou významnosti (0,01).128 α non α a b β c d non β a+c b+d Tabulka č. 1: Schéma čtyřpolní tabulky
a+b c+d n
126
CHRÁSKA, M. Hypotézy a jejich ověřování v klasických pedagogických výzkumech. Olomouc: VOTOBIA Olomouc, 2005. 127 CHRÁSKA, M. Hypotézy a jejich ověřování v klasických pedagogických výzkumech. Olomouc: VOTOBIA Olomouc, 2005, s. 13. 128 CHRÁSKA, M. Hypotézy a jejich ověřování v klasických pedagogických výzkumech. Olomouc: VOTOBIA Olomouc, 2005.
54
Hypotéza č. 1: Chlapci tráví na Internetu více času než dívky. H0: Četnost chlapců, kteří tráví na Internetu určitý čas, je stejná jako četnost dívek, které tráví na Internetu určitý čas. HA: Četnost chlapců, kteří tráví na Internetu určitý čas, je rozdílná jako četnost dívek, které tráví na Internetu určitý čas.
ANO
NE
Σ
Chlapci
38
17
55
Dívky
33
22
55
Σ
71
39
110
Tabulka č. 2: Test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku, ověření hypotézy č. 1 Hodnota testového kritéria je χ2 = 21,120.
Hladina významnosti: 0,01 Počet stupňů volnosti: 1
Kritická hodnota χ20,01 (1): 6,635 Pro stupeň volnosti 1 a zvolenou hladinu významnosti 0,01 nalezneme ve statistických tabulkách Miroslava Chrásky (2005, viz příloha č. 3) kritickou hodnotu χ20,01 (1) = 6,635. Jestliže srovnáme vypočítanou hodnotu testového kritéria χ2 = 21,120 s hodnotou kritickou χ20,01 (1) = 6,635, zjistíme, že vypočítaná hodnota testového kritéria je vyšší než hodnota kritická, a proto odmítáme hypotézu nulovou H0 a přijímáme hypotézu alternativní HA. HA: Četnost chlapců, kteří tráví na Internetu určitý čas, je stejná jako četnost dívek, které tráví na Internetu určitý čas. Chlapci tráví na Internetu více času než dívky.
55
Hypotéza č. 2: Internetový profil na sociální síti má vytvořeno více chlapců než dívek. H0: Četnost chlapců, kteří mají vytvořený internetový profil na sociální síti, je stejná jako četnost dívek, které mají vytvořený internetový profil na sociální síti. HA: Četnost chlapců, kteří mají vytvořený internetový profil na sociální síti, je rozdílná jako četnost dívek, které mají vytvořený internetový profil na sociální síti.
ANO
NE
Σ
Chlapci
45
10
55
Dívky
32
23
55
Σ
77
33
110
Tabulka č. 3: Test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku, ověření hypotézy č. 2 Hodnota testového kritéria je χ2 = 7,316.
Hladina významnosti: 0,01 Počet stupňů volnosti: 1
Kritická hodnota χ20,01 (1): 6,635 Pro stupeň volnosti 1 a zvolenou hladinu významnosti 0,01 nalezneme ve statistických tabulkách Miroslava Chrásky (2005, viz příloha č. 3) kritickou hodnotu χ20,01 (1) = 6,635. Jestliže srovnáme vypočítanou hodnotu testového kritéria χ2 = 7,316 s hodnotou kritickou χ20,01 (1) = 6,635, zjistíme, že vypočítaná hodnota testového kritéria je vyšší než hodnota kritická, a proto přijímáme hypotézu alternativní HA a odmítáme hypotézu nulovou H0. HA: Četnost chlapců, kteří mají vytvořený internetový profil na sociální síti, je rozdílná jako četnost dívek, které mají vytvořený internetový profil na sociální síti. Internetový profil na sociální síti má vytvořeno více chlapců než dívek.
56
Hypotéza č. 3: Dívky si více chrání své údaje na sociální síti než chlapci. H0: Četnost dívek, které si chrání své osobní údaje na sociální síti, je stejná jako četnost chlapců, kteří si chrání své osobní údaje na sociální síti. HA: Četnost dívek, které si chrání své osobní údaje na sociální síti, je rozdílná jako četnost chlapců, kteří si chrání své osobní údaje na sociální síti.
ANO
NE
Σ
Chlapci
18
27
45
Dívky
6
27
33
Σ
24
54
78
Tabulka č. 4: Test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku, ověření hypotézy č. 3
Hodnota testového kritéria je χ2 = 4,255.
Hladina významnosti: 0,01 Počet stupňů volnosti: 1
Kritická hodnota χ20,01 (1): 6,635 Pro stupeň volnosti 1 a zvolenou hladinu významnosti 0,01 nalezneme ve statistických tabulkách Miroslava Chrásky (2005, viz příloha č. 3) kritickou hodnotu χ20,01 (1) = 6,635. Jestliže srovnáme vypočítanou hodnotu testového kritéria χ2 = 4,255 s hodnotou kritickou χ20,01 (1) = 6,635, zjistíme, že vypočítaná hodnota testového kritéria je nižší než hodnota kritická, a proto přijímáme hypotézu nulovou H0 a odmítáme hypotézu alternativní HA. H0: Četnost dívek, které si chrání své osobní údaje na sociální síti, je stejná jako četnost chlapců, kteří si chrání své osobní údaje na sociální síti.
57
Hypotéza č. 4: Chlapci jsou o kyberšikaně informováni více než dívky. H0: Četnost chlapců, kteří jsou o kyberšikaně informováni, je stejná jako četnost dívek, které jsou o kyberšikaně informovány. HA: Četnost chlapců, kteří jsou o kyberšikaně informováni, je rozdílná jako četnost dívek, které jsou o kyberšikaně informovány.
ANO
NE
Σ
Chlapci
38
17
55
Dívky
33
22
55
Σ
71
39
110
Tabulka č. 4: Test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku, ověření hypotézy č. 3
Hodnota testového kritéria: χ2 = 0,993.
Hladina významnosti: 0,01 Počet stupňů volnosti: 1
Kritická hodnota χ20,01 (1): 6,635 Pro stupeň volnosti 1 a zvolenou hladinu významnosti 0,01 nalezneme ve statistických tabulkách Miroslava Chrásky (2005, viz příloha č. 3) kritickou hodnotu χ20,01 (1) = 6,635. Jestliže srovnáme vypočítanou hodnotu testového kritéria χ2 = 0,993 s hodnotou kritickou χ20,01 (1) = 6,635, zjistíme, že vypočítaná hodnota testového kritéria je nižší než hodnota kritická, a proto přijímáme hypotézu nulovou H0 a odmítáme hypotézu alternativní HA. H0: Četnost chlapců, kteří jsou o kyberšikaně informováni, je stejná jako četnost dívek, které jsou o kyberšikaně informovány.
58
6.3 Vyjádření k hypotézám Hypotéza číslo 1: Chlapci tráví na Internetu více času než dívky. Hypotézu se nám podařilo potvrdit. Výzkum prokázal, že chlapci tráví na Internetu více času než dívky. Hypotéza číslo 2: Internetový profil na sociální síti má vytvořeno více chlapců než dívek. Hypotézu se nám podařilo potvrdit. Výzkum prokázal, že internetový profil na sociální síti má vytvořeno více chlapců než dívek. Hypotéza číslo 3: Dívky si chrání své osobní údaje na sociální síti více než chlapci. Hypotézu se nepodařilo potvrdit, i když chlapců, kteří na sociální síti uvádějí své osobní údaje, bylo více než dívek. Test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku ukázal, že tento rozdíl je zanedbatelný, proto byla přijata nulová hypotéza, ze které vyplývá, že dívky si chrání své osobní údaje na sociální síti stejně jako chlapci. Hypotéza číslo 4: Chlapci jsou o kyberšikaně informováni více než dívky. Hypotézu se nepodařilo potvrdit, i když chlapců, kteří jsou o kyberšikaně informováni, bylo více než dívek. Test nezávislosti chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku ukázal, že tento rozdíl je zanedbatelný, proto byla přijata nulová hypotéza, ze které vyplývá, že chlapci jsou o kyberšikaně informováni stejně jako dívky.
59
6.4 Výsledky jednotlivých položek v dotazníku V této kapitole budou vyhodnoceny tabulkou a grafem některé zajímavé položky z dotazníku. Položka č. 4 Máš od rodičů vymezen čas, který můžeš trávit na Internetu? Dívka [počet] 37 18
Ano Ne
Dívky [%] 67,27 32,73
Chlapec [počet] 18 37
Chlapci [%] 32,73 67,27
Tabulka č. 5: Vyhodnocení položky č. 4
Máš od rodičů vymezen čas, který můžeš trávit na Internetu? 80,00 60,00
67,27
67,27
32,73
32,73
Ano
40,00
Ne
20,00 0,00 Dívky [%]
Chlapci [%]
Graf č. 1: Vyhodnocení položky č. 4 Z položky č. 4 bylo cílem zjistit kolik chlapců a dívek má od rodičů vymezen čas, který můžou trávit na Internetu. Tato položka byla uzavřená, žáci odpovídali buď ano, nebo ne. Z celkového počtu 55 chlapců odpovědělo 18 ano (32,73%) a 37 ne (67,27%). U dívek to bylo přesně naopak. Z celkového počtu 55 dívek odpovědělo 37 ano (67,27%) a 18 ne (32,73%).
60
Položka č. 6 Co obvykle děláš na Internetu (lze zakroužkovat i více možností) Dívka [počet] 1 20 16 50 7 15 21 17 21
Tvořím webové stránky Posílám zprávy Chatuju Hraju hry Surfuji Stahuji obrázky/videa Stahuji hudbu Jsem na sociálních sítích Posílám e-maily
Chlapec [počet] 8 21 27 47 12 21 24 17 19
Tabulka č. 6: Vyhodnocení položky č. 6
Dívky [%] Tvořím webové stránky
1%
Posílám zprávy 12%
12%
Chatuju
10%
10%
Hraju hry
12% 9%
Surfuji
30%
Stahuji obrázky/videa
4%
Stahuji hudbu Jsem na sociálních sítích Posílám e-maily
Graf č. 2: Vyhodnocení položky č. 6
61
Dívka [%] 1% 12% 10% 30% 4% 9% 12% 10% 12%
Chlapec [%] 4% 11% 14% 24% 6% 11% 12% 8% 10%
Chlapci [%] Tvořím webové stránky
4% 8%
10%
Posílám zprávy 11%
Chatuju
14%
12%
Hraju hry Surfuji
11% 6%
24%
Stahuji obrázky/videa Stahuji hudbu
Jsem na sociálních sítích Posílám e-maily
Graf č. 3: Vyhodnocení položky č. 6 Položkou č. 6 bylo zjišťováno chování žáků na Internetu, co na Internetu nejčastěji dělají. V této položce mohli žáci zatrhnout více možností. Z grafu č. 2 a 3 vyplývá, že dívky i chlapci nejčastěji hrají na Internetu hry. Z 55 dotazovaných dívek odpovědělo 50 (30%), že hrají hry. Dále 20 (12%) dívek odpovědělo, že posílá zprávy, 21 (12%) jich stahuje hudbu a 21 (12%) posílá e-maily. 16 (10%) dívek odpovědělo, že chatují a 17 (10%) dívek tráví čas na sociálních sítích. 15 dívek (9%) stahuje obrázky nebo videa, 7 (4%) dívek surfuje a pouze 1 (1%) tvoří webové stránky. U chlapců je to trošku odlišnější. Z 55 dotazovaných chlapců odpovědělo 47 (24%), že hrají hry, 27 (14%) chatuje, 24 (12%) stahuje hudbu. 21 (11%) chlapců odpovědělo, že stahují obrázky nebo videa a taktéž 21 (11%) chlapců posílá zprávy. 17 (8%) chlapců tráví čas na sociálních sítích, 12 (6%) chlapců surfuje a 8 (4%) z nich tvoří webové stránky.
62
Položka č. 7 Máš ze svého počítače přístup na jakoukoliv webovou stránku?
Dívka [počet]
Chlapec [počet]
Dívky [%]
Chlapci [%]
Ano
26
35
47,27
63,64
Ne
29
20
52,73
36,36
Tabulka č. 6: Vyhodnocení položky č. 7
Máš ze svého počítače přístup na jakoukoliv webovou stránku? 80,00 47,27 52,73
60,00 40,00
63,64
36,36
20,00
Ano Ne
0,00 Dívky [%] Chlapci [%]
Graf č. 4: Vyhodnocení položky č. 7 Položkou č. 7 bylo zjišťováno, zda žáci mají z počítače, který doma používají, přístup na jakoukoliv webovou stránku. Z tabulky a grafu vyplývá, že z 55 dotazovaných dívek 26 (47,27%) dívek má přístup na jakoukoliv webovou stránku a 29 (52,73%) nemá přístup na jakoukoliv webovou stránku. U chlapců je to spíše naopak. Z 55 dotazovaných chlapců 35 (63,64%) odpovědělo, že mají přístup na jakoukoliv webovou stránku a pouze 20 (36,36%) zatrhlo odpověď ne.
63
Položka č. 9 Jaký druh sociální sítě používáš?
Facebook.com Lide.cz Libimseti.cz Spoluzaci.cz Alik.cz Twitter.com Jiné
Dívka [počet] 23 4 0 0 3 3 17
Dívky [%] 46% 8% 0% 0% 6% 6% 29%
Chlapec [počet] 34 2 1 2 3 6 20
Chlapci [%] 50% 3% 2% 3% 4% 9% 29%
Tabulka č. 7: Vyhodnocení položky č. 9
Dívky [%] Facebook.com
34%
46%
Lide.cz Libimseti.cz Spoluzaci.cz
6% 6%
Alik.cz 8%
Twitter.com Jiné
0% 0%
Graf č. 5: Vyhodnocení položky č. 9
64
Chlapci [%] Facebook.com
29%
Lide.cz 50%
Libimseti.cz Spoluzaci.cz
9% 4%
Alik.cz
3%
Twitter.com
Jiné 3%
2%
Graf č. 6: Vyhodnocení položky č. 9 Položkou č. 9 bylo zjišťováno, jaký druh sociální sítě žáci používají nejčastěji. V této položce mohli žáci zatrhnout více možností. Z grafu č. 5 a 6 vyplývá, že dívky i chlapci mají nejčastěji založen svůj profil na sociální síti Facebook.com. Z 55 dotazovaných dívek odpovědělo 23 (46%) dívek, že používají sociální síť Facebook.com, 4 (8%) používá Lide.cz, pouze 3 (6%) dívky mají založen svůj profil na Alik.cz a Twitter.cz a nikdo z nich nemá profil na Libimseti.cz a Spoluzaci.cz. 17 (34%) dívek odpovědělo, že používá jiný druh sociální sítě, mezi které patří Skype (11 dívek), Ask (4 dívky), Google+ (1 dívka) a Instagram (1 dívka). Z 55 dotazovaných chlapců odpovědělo 34 (50%), že používají sociální síť Facebook.com, pouze 2 (3%) chlapci používají Lide.cz, 1 (2%) chlapec má založen profil na Libimseti.cz, 2 (3%) na Spoluzaci.cz, 3 (4%) na Alik.cz a 6 (9%) používá Twitter.com. Zbylých 20 (29%) chlapců uvedlo, že používá jiný druh sociální sítě, mezi které patří Skype (14 chlapců), Ask (2 chlapci) a Google+ (1 chlapec).
65
Položka č. 14 Psal/a sis někdy s člověkem, kterého jsi nikdy neviděl/a? Dívka [počet]
Chlapec [počet]
Dívky [%]
Chlapci [%]
Ano
5
23
9,09
41,82
Ne
50
32
90,91
58,18
Tabulka č. 8: Vyhodnocení položky č. 14
Psal/a sis někdy s člověkem, kterého jsi nikdy neviděl/a? 90,91 100,00
58,18 41,82
50,00
Ano
Ne
9,09
0,00 Dívky [%]
Chlapci [%]
Graf č. 7: Vyhodnocení položky č. 14 Z položky č. 14 jsem chtěla zjistit, zda si žáci někdy psali s neznámou osobou. Z grafu č. 7 vyplývá, že z 55 dotazovaných chlapců 23 (41,82%) odpovědělo ano a 32 (58,18%) odpovědělo ne. Z 55 dotazovaných dívek 5 (9,09%) odpovědělo ano a 50 (90,91%) odpovědělo ne. Takto vysoké procento chlapců, kteří odpověděli ano, může být zapříčiněno tím, že v dnešní době spousta chlapců hraje přes Internet hry, při kterých se musí domlouvat s cizími osobami na různých postupech.
66
Položka č. 21 Myslíš si, že jsi byl/a někdy obětí kyberšikany nebo pokusu o ni? Dívka [počet]
Chlapec [počet]
Dívky [%]
Chlapci [%]
Ano
6
9
10,91
16,36
Ne
49
46
89,09
83,64
Tabulka č. 9: Vyhodnocení položky č. 21
Myslíš si, že jsi byl/a někdy obětí kyberšikany nebo pokusu o ni? 89,09
100,00
83,64
80,00 Ano
60,00 40,00
10,91
Ne
16,36
20,00 0,00 Dívky [%]
Chlapci [%]
Graf č. 8: Vyhodnocení položky č. 21 Z položky č. 21 bylo cílem zjistit, zda si žáci myslí, že se někdy stali obětí kyberšikany nebo alespoň pokusu o ni. Z tabulky č. 9 a grafu č. 8 vyplývá, že z 55 dotazovaných dívek si 6 (10,91%) dívek myslí, že se staly obětí kyberšikany a 49 (89,09%) dívek odpovědělo, že obětí kyberšikany ani pokusu o ni nikdy nebyly. Z 55 dotazovaných chlapců si 9 (16,36%) chlapců myslí, že se stali obětí kyberšikany a 46 (83,64%) chlapců odpovědělo, že obětí kyberšikany ani pokusu o ni nikdy nebyli.
67
6.5 Diskuse Výsledky výzkumu jsou velmi uspokojivé. Ne všechny hypotézy se potvrdily, ale výsledky jsou zajímavé a pozoruhodné. Zajímal nás především rozdíl v chování a trávení času na Internetu u chlapců a dívek. Dále nás zajímalo, zda jsou kyberšikanou ohroženější dívky nebo chlapci. Naším zájmem bylo také zjistit, jak jsou žáci pátých ročníků základních škol o pojmu kyberšikana informováni. Předpokládáme, že odpovědi žáků byly pravdivé a nezkreslené. Hypotéza č. 1 se potvrdila. Chlapci tráví na Internetu více času než dívky. Žáci odpovídali na otázku: „Trávíš na Internetu déle než jednu hodinu denně?“ Je smutné, že spousta žáků odpověděla ano. V dnešní době děti netráví svůj volný čas tím, že by šly ven se svými kamarády. Raději si sednou k počítači, na kterém stráví hodiny svého volného času. Potvrdilo se však, že svůj volný čas na Internetu tráví spíše chlapci. To může být dáno tím, že chlapce více zajímají různé hry přes Internet, které jsou uzpůsobeny spíše jim než dívkám. Velké množství času stráveného na Internetu však mají na svědomí i rodiče, kteří na své děti nemají mnoho času. Domů z práce chodí velmi pozdě, a tak ani neví, jak jejich dítě tráví svůj volný čas. Ukázalo se, že i některé dívky tráví na Internetu mnoho svého volného času. To je způsobeno tím, že dívky se začínají běžně věnovat stejným koníčkům jako chlapci. V televizi i v počítačových hrách se začíná objevovat čím dál více dívčích hrdinek. Hypotéza č. 2 se potvrdila. Internetový profil na sociální síti má vytvořeno více chlapců než dívek. Velká většina chlapců odpověděla, že má vytvořen profil na sociální síti. Tohle zjištění je velmi znepokojující, protože tito chlapci jsou velmi ohroženi kyberšikanou. Tento fakt může vyplývat i z toho, že chlapci tráví na Internetu více času než dívky. I u dívek bylo prokázáno, že větší část z dotazovaných má vytvořen profil na sociální síti. I když to není tak velké množství jako u dotazovaných chlapců, je třeba se nad tím pozastavit. Děti, které mají již v mladším školním věku vytvořen profil na sociální síti, si neuvědomují, jak velkému riziku kyberšikany jsou vystaveny. Mnohdy si to neuvědomují ani jejich rodiče, kteří jim dovolí na sociálních sítích strávit celé hodiny. Tyto děti vlastně dokonce porušují pravidla některých sociálních sítí. Např. sociální síť Facebook.com má v pravidlech stanoveno, že uživatel musí být starší třinácti let. Záleží také na tom, co o sobě děti na sociální síti uvedou a s kým sdílí své osobní informace. Podle mého názoru děti tohoto
68
věku ještě neví, co by je mohlo ohrozit, proto by dospělí měli své děti kontrolovat a alespoň je poučit o tom, jak se na sociální síti bezpečně chovat. Hypotéza č. 3 se nepotvrdila. Museli jsme tedy přijmout nulovou hypotézu. Četnost dívek, které si chrání své osobní údaje na sociální síti, je stejná jako četnost chlapců, kteří si chrání své osobní údaje na sociální síti. I když chlapců, kteří uvádějí své osobní údaje na sociální síti, je více než dívek. Tento rozdíl je však zanedbatelný. Jak už bylo uvedeno u hypotézy č. 2, děti si neuvědomují, že je některé informace, které o sobě uvedou na sociální síti, mohou ohrožovat. Proto by dospělí, především rodiče, měli dohlížet na to, co jejich děti o sobě na sociální síti uvádějí, a případně je upozornit na to, co by se na jejich profilu nemělo objevovat. Hypotéza č. 4 se taktéž nepotvrdila. Byla tedy přijata nulová hypotéza. Četnost chlapců, kteří jsou o kyberšikaně informováni, je stejná jako četnost dívek, které jsou o kyberšikaně informovány. Většina chlapců i dívek odpověděla, že ví, co znamená pojem kyberšikana. Podle mého názoru, by se i přesto školy měly kyberšikanou více zabývat. A to z toho důvodu, že kyberšikanou je ohroženo čím dál více dětí. Informační a komunikační technologie se rozšiřují a zdokonalují. Jsou pro nás součástí každého dne. Proto by školy již od útlého věku dětí měly organizovat různé preventivní programy, přednášky, aktivity. Žáci by měli vědět, jak jsou pro ně informační a komunikační technologie nebezpečné, s čím by se mohli v tomto „online světě“ setkat a co by je mohlo ohrozit. Měli by také rozumět pojmu kyberšikana a mít povědomí o tom, jak se kyberšikaně a dalším jejím formám bránit. Položka č. 4, u které žáci odpovídali na otázku: „Máš od rodičů vymezen čas, který můžeš trávit na Internetu?“, byla vyhodnocena tak, že dívek, které mají od rodičů vymezen čas, který mohou trávit na internetu, je více než chlapců, kteří mají od rodičů vymezen čas, který mohou trávit na internetu. Většina chlapců odpověděla, že od rodičů nemá vymezen čas, který na internetu může strávit. Podle mého názoru je to dáno tím, že rodiče chlapců jsou ve všem benevolentnější než rodiče dívek. Rodiče se ve většině případů o chlapce tolik nestrachují jako o dívky. Podle mé vlastní zkušenosti mohou např. zvenku chodit chlapci později domů než dívky nebo také diskotéky chlapci navštěvují dříve než dívky. Proto si myslím, že je to stejné i v tomto případě. Z položky č. 6, u které žáci odpovídali na otázku: „Co obvykle děláš na Internetu?“ vyplývá, že všichni žáci na Internetu nejčastěji hrají hry. Vzhledem k věku žáků není tohle zjištění překvapivé a znepokojující. Myslím si, že je lepší, když děti na Internetu hrají hry, 69
než aby trávili svůj volný čas na chatu nebo sociálních sítích, kde jsou kyberšikanou ohroženi nejvíce. Záleží také na tom, jaké hry hrají nebo zda mají od rodičů dovoleno hrát. Pokud to jsou např. hry rozvíjející nějakou jejich dovednost nebo logiku, je vše v pořádku. Pokud jsou to ale hry, kde se střílí nebo zabíjí, měli by se nad tím rodiče zamyslet a promluvit se svými dětmi. I když u chlapců je druhou nejčastější odpovědí to, že chatují. Někdy chat může být i součástí nějakých her a je nezbytné ho při těchto hrách používat. Pokud však chat používají ke komunikaci s cizími lidmi, je to velmi nebezpečné. Děti by měly vědět, že cizím lidem nesmějí podávat žádné osobní informace nebo se s nimi dokonce scházet. Dívky jako druhou nejčastější odpověď uváděly posílání zpráv, e-mailů a stahování hudby. Tyto odpovědi nejsou znepokojující, ovšem v případě, že si dívky zprávy a e-maily vyměňují pouze se svými kamarády nebo známými. Pokud by si dopisovaly s cizí osobou, je to velmi nebezpečné. 10% dívek a 8% chlapců odpovědělo, že tráví svůj čas na sociálních sítích. Tyto výsledky mě velmi překvapily proto, že se tyto odpovědi neobjevovaly na prvních místech. Podle mého názoru, jsou děti ohroženy kyberšikanou nejvíce právě na sociálních sítích. Položka č. 7 zjišťovala, zda mají žáci ze svého počítače přístup na jakoukoliv webovou stránku. Ano odpovědělo více chlapců než dívek. Je to podle mého názoru tím, jak jsem již uváděla u položky č. 4., že chlapci od svých rodičů nejsou tak kontrolováni jako dívky. Myslím si, že rodiče by měli vědět, jaké stránky jejich děti navštěvují. Některé webové stránky totiž opravdu nejsou vhodné pro děti. Proto by měli rodiče tyto stránky svým dětem znepřístupnit. Položka č. 9 zjišťovala, jakou sociální síť používají žáci nejčastěji. Jak dívky, tak chlapci nejčastěji kroužkovali v této položce odpověď Facebook.com. Tento výsledek byl předpokládán, protože sociální sít Facebook.com je nejrozšířenější sociální sítí v celém světě. Tuto síť kroužkovalo nejvíce žáků, i přesto, že vědí, že přístup na tuto sít je povolen až od třinácti let. Další nejčastěji kroužkovanou odpovědí byly jiné sociální sítě, než jsou uvedeny v dotazníku. Mezi nimi byl nejčastěji uváděn Skype. Skype je v dnešní době také velmi rozšířen, uživatelé si mohou telefonovat a vidí se přitom na webové kameře. Tuto sociální sít používá mnoho chlapců při hraní různých her, kdy se tak snadno a rychle se svým spoluhráčem domlouvají. 70
Položka č. 14 zjišťovala, zda si žáci někdy psali s člověkem, kterého nikdy neviděli. Je překvapivé, že 41, 82 % chlapců odpovědělo, že ano. Jak už bylo uváděno, může to být také proto, že chlapci si u různých počítačových her musí dopisovat se svými spoluhráči nebo protivníky, domlouvat se na strategii hry. Ve hře se tak chlapci setkají se spoustou cizích lidí, se kterými si dopisují. Pouze 9,09% dívek na tuto otázku odpovědělo ano. Tyto dívky mohly stejně jako chlapci komunikovat s cizím člověkem pouze kvůli hře. Položka č. 21 zjišťovala, zda si žáci myslí, že se někdy stali obětí kyberšikany nebo alespoň pokusu o ni. 10,91% dívek a 16,36% chlapců na tuto otázku odpovědělo ano. Pokud tomu opravdu tak je, tyto dívky a tito chlapci by měli vyhledat odbornou pomoc. Měli by se obrátit na rodiče, učitele, policii nebo alespoň nějakou linku bezpečí.
71
Závěr V této práci jsme se zabývali informačními a komunikačními technologiemi, jejich druhy, dále stručnou charakteristikou mladšího školního věku. Naším hlavním cílem bylo popsat problematiku šikany a především kyberšikany. K tomu nám byla nápomocna odborná literatura a především vlastní výzkum realizovaný v pátých ročnících základních škol Jihomoravského kraje. Tematikou šikany a kyberšikany se zabývá čím dál více odborníků. V dnešní době je tato problematika velmi diskutována a je celospolečenským problémem téměř ve všech zemích světa. Diplomovou prací jsme chtěli poukázat na nebezpečí šikany a kyberšikany, která se objevuje čím dál častěji. V kapitolách teoretické části jsme se snažili co nejpřesněji a nejvýstižněji popsat a vysvětlit zásadní a stěžejní pojmy a poznatky. Cílem naší empirické části bylo zjistit rozdíly v chování chlapců a děvčat na Internetu. Bylo zjištěno, že chlapci tráví na Internetu více času než dívky a obě dvě pohlaví na Internetu nejčastěji hrají hry. Bylo také zjištěno, že internetový profil na sociální síti má založeno více chlapců než dívek. Dále jsme chtěli zjistit, jak jsou žáci ohroženi kyberšikanou. Z hypotéz nám vyplynulo, že chlapci i děvčata si své osobní údaje na Internetu dostatečně chrání. Chtěli jsme také zjistit, zda jsou žáci pátých ročníků informováni o pojmu kyberšikana. Z výpovědí žáků vyplývá, že chlapci i dívky jsou informováni stejně a většina z nich ví, co kyberšikana znamená. Výzkumná fakta nás uspokojila, i když ne všechny hypotézy, které jsme testovali, se potvrdily. Vyhodnocovali jsme i některé položky z dotazníku. Z těchto položek vyplývá, že dívky i chlapci na Internetu nejčastěji hrají hry a nejpoužívanější sociální sítí je jak u chlapců, tak u dívek Facebook.com. Z vyhodnocených položek také vyplývá, že dívky jsou od rodičů na Internetu více chráněny než chlapci. Chlapci jsou kyberšikanou ohroženější více než dívky, a to proto, že více z nich odpovědělo, že si dopisovali s osobou, kterou nikdy neviděli. Také na otázku, zda si myslí, že se někdy stali obětí kyberšikany, odpovědělo kladně více chlapců než dívek. Ze získaných dat tedy vyplývá, že by se měli rodiče chlapců více zajímat o to, jak jejich děti tráví svůj čas na Internetu, a více své děti o problematice kyberšikany poučit a informovat a především je před kyberšikanou chránit, alespoň tím, že jim nedovolí přístup na jakoukoliv webovou stránku a vymezí jim čas, který mohou na Internetu trávit.
72
Také školy by se měly více zaměřit na prevenci kyberšikany a více žáky o této problematice informovat. Žáci by měli být poučeni o chování na Internetu a sociálních sítích, o tom jak si chránit své osobní údaje a zbytečně se nevystavovat ohrožení kyberšikanou.
73
Seznam použitých zdrojů BENDL, Stanislav. Prevence a řešení šikany ve škole. Praha: ISV, 2003. 197 s. ISBN: 8086642-08-9. BLÁHOVÁ, R., ŠALŠOVÁ, L. Problémy se třídou. Praha: Raabe, 2012. 88 s. ISBN: 978-8087553-40-4. ČERNÁ, Alena a kol. Kyberšikana. Průvodce novým fenoménem. Praha: Grada, 2013. 150 s. ISBN: 978-80-210-6374-7. DAŘÍLEK, Pavel. Agrese a šikana u dětí a možnosti jejich zvládání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 60 s. ISBN: 978-80-244-3758-3. ECKERTOVÁ, Lenka, DOČEKAL, Daniel. Bezpečnost dětí na Internetu: rádce zodpovědného rodiče. Brno: Computer Press, 2013. 224 s. ISBN: 978-80-251-3804-5. ELLIOTTOVÁ, Michele. ISBN: 8071784192.
Jak ochránit své dítě. Praha: Portál, 2000. 153 s.
CHRÁSKA, Miroslav. Hypotézy a jejich ověřování v klasických pedagogických výzkumech. Olomouc: Votobia, 2005. 61 s. ISBN: 80-7220-253-7. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2007. 265 s. ISBN: 978-80-247-1369-4. KAVALÍR, Aleš. Kyberšikana a její prevence-příručka pro učitele. Plzeň: Pro město Plzeň zpracovala společnost Člověk v tísni, pobočka Plzeň, 2009. 104 s. ISBN: 978-80-86961-78-1. KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001. 255 s. ISBN: 80-7178-513-X. KOLÁŘ. Michal. Skrytý svět šikanování ve školách: příčiny, diagnostika a praktická pomoc. Praha: Portál, 1997. 127 s. ISBN: 80-7178-123-1. KOPECKÝ, Kamil, KREJČÍ, Veronika. Rizika virtuální komunikace: příručka pro učitele a rodiče. Olomouc: NET UNIVERSITY, 2010. 35 s. ISBN: 978-80-254-7866-0. KREJČÍ, Veronika. Kyberšikana: kybernetická šikana (studie). Olomouc, 2010. 72 s. ISBN: 978-80-254-7791-5 LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006. 368 s. ISBN: 80-247-1284-9. LOVASOVÁ, Lenka. Šikana. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. 28 s. ISBN: 8086991-65-2. MARTÍNEK, Zdeněk. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Praha: Grada, 2009. 152 s. ISBN: 978-80-247-2310-5.
74
MCCARTHY, Linda, WELDON-SIVIY, Denise. Buď pánem svého prostoru: jak chránit sebe a své věci, když jste online. Praha: CZ.NIC, 2013. 316 s. ISBN: 978-80-904248-6-9. POSPÍŠIL, Jan, ZÁVODNÁ, Lucie, Sára. Mediální výchova. Kralice na Hané: Computer Media, 2009. 88 s. ISBN: 978-80-7402-022-3. PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Praha: Oeconomica, 2010. 181 s. ISBN: 978-80-245-1742-1. PETROVÁ, Alena. Období mladšího školního věku. In: ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka a kol. Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 175 s. ISBN: 978-80-244-2141-4. ROGERS, Vanessa. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha: Portál, 2011. 97 s. ISBN: 978-80-7367-984-2. ŘÍČAN, Pavel. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995. 95 s. ISBN: 80-7178-049-9. ŘÍČAN, Pavel, JANOŠOVÁ, Pavlína. Jak na šikanu. Praha: Grada, 2010. 155 s. ISBN: 97880-247-2991-6. SCHELLMANN, Bernhard et. al. Média-základní pojmy-návrhy-výroba. Praha: EuropaSobotáles, 2004. 482 s. ISBN: 80-86706-06-0. SZOTKOWSKI, René, KOPECKÝ, Kamil, KREJČÍ, Veronika. Nebezpečí Internetové komunikace IV. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 177 s. ISBN: 978-80-2443911-2. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2012. 531 s. ISBN: 978-80-246-2153-1. VÁGNEROVÁ. Kateřina a kol. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče/na základě praxe a zkušeností lektorů projektu. Praha: Portál, 2011. 152 s. ISBN: 978-80-7367-912-5. VAŠUTOVÁ, Maria a kol. Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010. 225 s. ISBN: 978-80-7368-858-5. VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009. 319 s. ISBN: 978-807367-387-1. CENTRUM PREVENECE VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE. Úvodní strana. [online]. 20102014 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://prvok.upol.cz/index.php/cz/ ČERNÁ, Monika. Úvod do problematiky sociálních sítí. In: Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2012 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/15075/UVOD-DO-PROBLEMATIKYSOCIALNICHSITI.html/
75
Internetové zdroje E-BEZPECI. Úvodní strana [online]. 2008-2013 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ebezpeci.cz/index.php/rodice-ucitele-zaci/303-kybersikana-jako-jeden-z-projevu-krizevychovy E-BEZPEČÍ. Definice kyberšikany [online]. 2009 [cit. 2014-10 -11]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/view/14/39/lang,czech/ E-BEZPEČÍ. Flaming [online]. 2008 [cit. 2014-16 -11]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/blogcategory/5/37/lang,czech/ E-BEZPEČÍ. Happy slapping [online]. 2008 [cit. 2014-16 -11]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/view/71/39/lang,czech/ E-BEZPEČÍ. Jak se chránit před kyberšikanou a jak se bránit útočníkům [online]. 2009 [cit. 2014-17-11]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/102-27 E-BEZPEČÍ. Mobilní telefony a kyberšikana [online]. 2008 [cit. 2015-01 -07]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/21-34%3E E-BEZPEČÍ. Phishing [online]. 2008 [cit. 2014-16 -11]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/blogcategory/13/42/lang,czech/ E-BEZPEČÍ. SMS-spoofing [online]. 2008 [cit. 2014-16 -11]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/blogcategory/6/36/lang,czech/ E-NEBEZPEČÍ PRO UČITELE. Úvodní strana [online]. 2010-2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/ GAJDOŠOVÁ, J. Zdravotní a psychické následky kyberšikany mezi dětmi a dospívající mládež. [online]. 2011 [cit. 2014-17-11]. Dostupné z: http://www.ebezpeci.cz/index.php/temata/dali-rizika/355-zdravotni-a-psychicke-nasledky-kyberikanymezi-dtmi-a-dospivajici-mladei KOPECKÝ, K. Základní informace o projektu [online]. 2008-2013 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/o-projektu/oprojektu MINIMALIZACE ŠIKANY. O nás [online]. 2008 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz/o-nas MINIMALIZACE ŠIKANY. Úvodní strana [online]. 2008 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz NÁRODNÍ CENTRUM BEZPEČNĚJŠÍHO INTERNETU. Národní centrum bezpečnějšího Internetu [online]. 2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/
76
NOVOTNÝ, Jiří. Co je to facebook-definice [online]. 2009 [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.com-facebook.eu/ SAFERINTERNETCZECH. Nikdy nevíš [online]. 2013 [cit. 2015-21-01]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=O79-0FUeYrk ZÁKLADNÍ POJMY ICT. Historie Internetu, Služby Internetu, Internetová komunikace [online]. [cit. 2014-21-10]. Dostupné z http://www.oakolin.eu/docs/ASYS_skripta_ECDL.pdf
77
Seznam příloh Příloha č. 1: Prezentace od Policie ČR Příloha č. 2: Dotazník pro žáky 5. ročníků ZŠ Příloha č. 3: Tabulka pro výpočet testu nezávislosti chí kvadrát pro čtyřpolní tabulku
78
Příloha č. 1
Příloha č. 2
Kyberšikana - Dotazník Následující dotazník je zaměřený na výskyt kyberšikany dětí vašeho věku. S vaší laskavou spoluprací nám pomůžete zjistit, jak často jsou děti vašeho věku vystavené kyberšikaně, jak často se s ní setkali apod. Odpovězte prosím na všechny otázky. Každou otázku označte kroužkem. Žádná odpověď není ani špatná ani správná, zaměřujeme se pouze na to, jak vnímáte vy tento problém. Děkujeme za spolupráci. Škola: město x vesnice Třída: Věk: Počet dětí ve třídě: Pohlaví: chlapec x dívka Povolání rodičů: Otec: Matka: Sourozenci: starší x mladší x žádný ___________________________________________________________________________
1) Máš doma možnost připojení k internetu? a)
Ano
b) Ne
2) Pokud ano, dovolí ti tví rodiče používat počítač s internetovým připojením? a)
Ano
b) Ne
3) Máš počítač s přístupem na internet i ve tvém pokoji? a)
Ano
b) Ne
4) Máš od rodičů vymezen čas, který můžeš strávit na internetu? a)
Ano
b) Ne
5) Trávíš na internetu déle než jednu hodinu denně? a)
Ano
b) Ne c)
Jiné (uveď) ____________________________________
6) Co obvykle děláš na internetu (lze zakroužkovat více možností)?
a)
Tvořím webové stránky. b) Posílám zprávy.
d) Hraju hry. g) Stahuji hudbu .
e) Surfuji. h) Jsem na sociálních sítích.
c) Chatuju. f) Stahuji obrázky/videa. i) Posílám emaily.
j) Jiné např. _________________________________. 7) Máš ze svého počítače přístup na jakoukoliv webovou stránku? a)
Ano
b) Ne
8) Máš vytvořený internetový profil na sociálních sítích? a)
Ano
b) Ne (přejdi na otázku číslo 14)
9) Jaký druh sociální sítě používáš (lze zakroužkovat více možností)? a)
Facebook.com
f)
Twitter.com
b) Lide.cz
g) Jiné (uveď) _______________________
c)
h) Žádný
Libimseti.cz
d) Spoluzaci.cz e)
Alik.cz
10) Uvádíš své osobní údaje na sociálních sítích (např. jméno, příjmení, datum narození, telefonní číslo, adresa apod.) a)
Ano
b) Ne
11) Jsou na tvém profilu veřejně k vidění tvé fotografie? a)
Ano
b) Ne
12) Znáš osobně všechny uživatele, které máš přidány na svém profilu? a)
Ano
b) Ne
13) Přátele si přidáváš, protože: a)
Jsou to tví známí
b) Je znáš od vidění c)
Chceš mít velký počet přátel v seznamu
d) Jiné např. _____________________________
14) Psal/a sis někdy s člověkem, kterého jsi nikdy neviděl/a? a)
Ano
b) Ne
15) Poslal/a jsi někdy prostřednictvím sociální sítě tomuto člověku svou osobní fotografii? a)
Ano
b) Ne
16) Hovořil/a jsi někdy o svých problémech s cizí osobou? a)
Ano
b) Ne
17) Zveřejnil někdo tvé důvěrné údaje (fotografie, datum narození, jméno, bydliště…) proti tvé vůli? a)
Ano
b) Ne
18) Dostal/a jsi někdy od tvého spolužáka, kamaráda výhružnou nebo zesměšňující sms? Nebo vyhrožoval, zesměšňoval tě někdy někdo prostřednictvím internetu? a) Ano b) Ne
19) Vyhrožoval/a nebo zesměšňoval/a jsi někdy někoho prostřednictvím sms nebo internetu? a)
Ano
b) Ne
20) Věděl/a jsi, co znamená pojem kyberšikana? a)
Ano
b) Ne
21) Myslíš si, že jsi byl/a někdy obětí kyberšikany nebo pokusu o ni? a)
Ano
b) Ne
22) Znáš ve svém okolí někoho, kdo byl nebo je obětí kyberšikany? a)
Ano
b) Ne
23) Myslíš si, že kyberšikana je nebezpečná? a) Ano b) Ne
24) Kde bys hledal/a pomoc proti kyberšikaně? a)
Ve škole
b) U rodičů c)
Na policii
d) Prostřednictvím linky bezpečí e)
Jinde ____________________
Pokud víš, že ty nebo tvůj kamarád, spolužák se stal obětí kyberšikany, můžeš se s důvěrou obrátit na tato telefonní čísla: Odstřihni:_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ Kontakty, které ti pomůžou bránit se proti kyberšikaně:
INTERNETOVÁ PORADNA "Projektu E-Bezpečí" Web: www.e-bezpeci.cz
Linka BEZPEČÍ ONLINE (Internet Helpline) Tato asistenční linka je zaměřena na oběti internetové kriminality. Telefonní číslo: 116 111 Web: www.internethelpline.cz
KRIZOVÁ TELEFONNÍ linka IPPP ČR Krizová linka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR poskytuje pomoc při řešení případů šikany/kyberšikany, ale i v dalších krizových situacích. Na linku se mohou obracet učitelé, žáci i rodiče. Pracovníci linky pomoc poskytnou nebo zprostředkují. Telefonní číslo: 286 881 059 nebo +420 774 089 181
NÁRODNÍ CENTRUM BEZPEČNĚJŠÍHO INTERNETU Web: www.saferinetrnet.cz
Příloha č. 3
Anotace Jméno a příjmení:
Šárka Vránová
Katedra:
Katedra psychologie a patopsychologie
Vedoucí práce:
Mgr. Michaela Pugnerová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2015
Název práce:
Kyberšikana z pohledu žáků mladšího školního věku
Název práce v angličtině:
Cyberbullying from the perspective of young Learners
Anotace práce:
Diplomová práce je zaměřena na kyberšikanu u žáků 5. ročníků základních škol. Popisuje pojmy týkající se informačních charakterizuje
a
komunikačních
období
mladšího
technologií,
školního
věku,
vymezuje pojmy šikana a kyberšikana. V empirické části
bylo
realizováno
dotazníkové
šetření
na
základních školách. Zjišťovaly se rozdíly mezi pohlavím
v chování
na
internetu,
ohroženosti
kyberšikanou a informovanosti o kyberšikaně.
Klíčová slova:
Informační a komunikační technologie, mladší školní věk, šikana a kyberšikana.
Anotace práce v angličtině:
The thesis is focused on cyberbullying among pupils in the 5th grade of elementary school. It describes the concepts related to information and communication
technologies, characterizes period of school age and defines bullying and cyberbullying. In the empirical part a questionnaire survey among primary schools was made. It examined differences of the internet behavior between males and females and threat and awareness of cyberbullying. Klíčová slova v angličtině:
Information and communication technologies, school age, bullying and cyberbullying.
Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 1: Prezentace od Policie ČR Příloha č. 2: Dotazník pro žáky 5. ročníků ZŠ Příloha č. 3: Tabulka pro výpočet testu nezávislosti chí kvadrát pro čtyřpolní tabulku
Rozsah práce:
73
Jazyk práce:
český
