Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra aplikované ekonomie Rizika a jejich řízení v malé a střední firmě

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra aplikované ekonomie

Rizika a jejich řízení v malé a střední firmě

Studijní obor : Odborná francouzština pro hospodářskou praxi Magisterská diplomová práce Vedoucí práce:

Autor:

Doc.Ing.Jaromír Novák,Csc.

Bc. Soňa Dřevojánková

Olomouc 2009

1

PROHLÁŠENÍ : Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: " Rizika a jejich řízení v malé a střední firmě " vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Olomouci dne ….............................

Podpis : ……………………….

2

PODĚKOVÁNÍ : Tímto děkuji vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Jaromíru Novákovi, Csc., za odborné vedení a konzultaci při zpracování této odborné práce. Dále bych chtěla poděkovat vybranému podniku, vystupujícímu pod názvem Gumix, s.r.o., a jeho zaměstnancům za poskytnutí údajů a zapůjčení podnikové dokumentace.

3

OBSAH 1.ÚVOD.............................................................................................................................7 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE......................................................................9 2. 1. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ............................................................9 2.1.1. Riziko...............................................................................................9 2.1.2. Risk Management...........................................................................11 2.1.3. Malé a střední podniky (MSP).......................................................13 2. 2. ZDROJE RIZIKA........................................................................................15 2. 3. KLASIFIKACE RIZIKA.............................................................................17 2. 4. FÁZE ŘÍZENÍ RIZIK..................................................................................25 3. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V ČR....................................................................30 3. 1. VÝZNAM MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V EKONOMICE........31 3. 2. PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ....................................31 3. 2. 1. Vládní organizace podporující malé a střední podnikání..............32 3. 2. 2. Nevládní organizace......................................................................32 3. 2. 3. Privátní podnikatelské subjekty.....................................................33 3. 2. 4. Finanční programy podpory podnikání.........................................33 3. 2. 5. Poslední kroky v rámci Evropské Unie na podporu malého a středního podnikání.......................................................................34 3. 3. ZDROJE RIZIKA MSP.................................................................................36 3. 4. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU MSP VE ZLÍNSKÉM KRAJI..........38 3. 4. 1. Dopady hospodářské krize............................................................38 3. 4. 2. Vývoj MSP v rámci Zlínského kraje.............................................40 3.4.2.1. Charakteristika Zlínského kraje........................................40 3.4.2.2. Vývoj počtu MSP podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji..............................................................41 3.4.2.3. Výroba pryžových a plastových výrobků ve Zlínském kraji..............................................................47 4. METODICKÝ POSTUP..............................................................................................49

4

5. ANALÝZA A ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU V PODNIKU GUMIX, s.r.o.............................................................................................................50 5.1. CHARAKTERISTIKA FIRMY..................................................................50 5.1.1. Společnost a její předmět podnikání............................................50 5.1.2. Vlastnické vztahy.........................................................................51 5.1.3. Hlavní obchodní činnost, její vývoj a situace v odvětví..............51 5.1.4. Export firmy.................................................................................52 5.2. STRATEGICKÁ ANALÝZA.....................................................................53 5.2.1. Analýza SWOT............................................................................54 5.2.2. Finanční analýza..........................................................................56 6. ANALÝZA RIZIKA A NÁVRH OPATŘENÍ K MINIMALIZACI RIZIK...............74 6. 1. IDENTIFIKACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ A STANOVENÍ JEJICH VÝZNAMNOSTI..........................................................................74 6.1.1. Identifikace faktorů rizika............................................................74 6.1.2. Stanovení významnosti faktorů rizika..........................................74 6. 2. RIZIKOVÉ FAKTORY PODNIKU GUMIX,s.r.o. …..............................76 6.2.1. Vnitřní a vnější ekonomická rizika...............................................76 6.2.2. Rizika výrobní a technická............................................................79 6.2.3. Dodavatelská rizika.......................................................................79 6.2.4. Informační rizika...........................................................................80 6.2.5. Sociálně pracovní rizika................................................................80 6.2.6. Legislativní rizika..........................................................................81 6.2.7. Přírodní rizika................................................................................81 6. 3. ZPŮSOBY SNIŽOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO RIZIKA.....................81 6.3.1. Ofenzivní a defenzivní přístupy.....................................................81 6.3.2. Další návrhy pro minimalizaci rizika............................................86 7. ZÁVĚR.......................................................................................................................88 8. RESUMÉ....................................................................................................................92 9. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ.........................................................................99 9. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY........................................................................101 10. PŘÍLOHY.................................................................................................................104

5

1. ÚVOD „Mikropodniky, malé a střední podniky jsou motorem evropského hospodářství. Jsou základním zdrojem pracovních příležitostí, vytvářejí podnikatelského ducha a inovace v EU, a jsou tedy rozhodující pro posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.“1) Günter Verheugen, člen Evropské komise zodpovědný za podniky a průmysl Riziko je neoddělitelnou součástí podnikání. Riziko v sobě skrývá nejistotu z budoucího děje, přičemž obecně můžeme hovořit o rizicích kladného i záporného výsledku. Obvykle ale pod pojmem riziko chápeme možný negativní vývoj, případně skutečnost, že k očekávanému kladnému vývoji nedojde. Riziko lze tedy převážně vyjádřit jako ztrátovou funkci, kdy v bližší či vzdálené budoucnosti dojde k ohrožení subjektu, jeho existence, hospodářského výsledku, postavení na trhu, nebo jeho pověsti apod. V souvislosti s rizikem musíme určitým způsobem předjímat budoucí vývoj, tedy skutečnost, že dojde k naplnění rizika. Naše informace a znalost budoucnosti jsou však velmi omezené, prognózy budoucího vývoje podstatných faktorů jsou často nespolehlivé, a proto deterministické analýzy a hodnocení podnikatelského projektu nemohou být mnohdy dostatečným a spolehlivým podkladem. Globální propojování ekonomiky představuje pro dnešní podniky větší příležitosti, ale s tím i spojená rizika. Řízení rizik, neboli risk management, proto v současné době nabývá stále většího významu a dynamického rozvoje. Vývoj tohoto segmentu byl dále umocněn také vznikem globální ekonomické krize, poněvadž podniky ve všech podnikatelských segmentech byly nuceny se přízpůsobit nepříznivě se vyvíjející situaci v ekonomice. Podle průzkumu v České republice tato situace ovlivnila rozhodování ve 1) EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ : Úřad pro úřední tisky , Nová definice malých a středních podniků Uživatelská příručka a vzor prohlášení, 2006.ISBN 92-894-7917-5. Dostupné na .

6

většině dotazovaných podniků, a to tak, že i podniky, které se prozatím řízením rizik nezabývaly, začaly do budoucna uvažovat o větším významu řízení rizik na základě zkušeností z právě probíhající hospodářské krize. Malé a střední podniky jsou často nazývány „páteří ekonomiky“. To zejména proto, že většina podniků spadá do této kategorie a významně ovlivňují nejen ekonomickou, ale i sociální a politickou situaci v zemi. Malé a střední podniky jsou méně stabilní než velké firmy, a proto pro ně může být nedostatečné řízení rizika osudové. Říká se : „Risk je zisk“ nebo také „No risk, no fun“, ale v tomto případě se podceňovat riziko opravdu nevyplácí. To neznamená, že by podnik neměl podstupovat žádná rizika, což asi v dnešních podmínkách stejně ani není možné, ale měl by všechna možná rizika důsledně analyzovat, počítat s následky, které rizika mohou přinést a na základě toho se snažit rizika a jejich následky co možná nejvíce eliminovat a minimalizovat. V této práci se tedy budu věnovat tomuto aktuálnímu tématu v rámci představení rizika a risk managementu, speciálně pak v malých a středních podnicích, významu a vývoji malého a středního podnikání ve Zlínském kraji a různými přístupy k řízení rizika a tedy i možnostmi možného řešení již vzniklých rizik. Cílem této práce je analyzovat současný stav a přístupy k řízení rizik ve vybraném podniku, a na základě této analýzy zhodnotit, jsou-li rizika v podniku dobře zajištěna, a zdali by bylo možné tyto rizika ještě více optimalizovat. Analyzovaným podnikem je skutečný podnik ve Zlínském kraji patřící do kategorie středních podniků, který však v této práci bude vystupovat pod smyšleným názvem Gumix, s.r.o., a to z důvodu zachování interních údajů firmy.

7

2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE 2. 1. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ 2. 1. 1. Riziko O původu slova „riziko“ můžeme uvažovat buď jako v arabském slově risq, nebo jako o latinském slově riscum. Arabské slovo risq označuje „všechno, co ti bylo dáno (Bohem) a z čeho můžeš mít zisk“ a má význam náhodného a příznivého výsledku. Latinské slovo riscum se ale vztahuje k pochybnosti, jakou představuje korálový útes pro námořníka, a používá se pro náhodnou, ale i nepříznivou událost. Řecká odvozenina arabského slova risq, která se používala ve dvacátém století, se objevuje ve vztahu ke změně výsledku obecně a má buď pozitivní, nebo negativní význam.2) . V současnosti má francouzské slovo risqué hlavně negativní, ale příležitostně i pozitivní význam, zatímco anglické slovo risk má jednoznačně negativní asociace. Pro pojem riziko neexistuje jedna obecně uznávaná definice. J. VALACH3) definuje podnikatelské riziko jako nebezpečí, že dosažené výsledky podnikání se budou odchylovat od výsledků předpokládaných. Tyto odchylky mohou být: •

Příznivé(žádoucí), směrem k zisku; nebo nepříznivé (nežádoucí), směrem ke ztrátě

•

Odchylky mohou být také různě intenzivní

J.VEBER4) se ztotožňuje s podobným tvrzením. Definuje podnikatelské riziko jako nebezpečí podnikatelského neúspěchu spojené zároveň s nadějí na dosažení zvláště dobrých hospodářských výsledků. 2) MERNA,T.,AL-THANI,F. Risk management, řízení rizik ve firmě.Brno:Computer Press,a.s.,2007,194s.. ISBN 978-80-251-1547-3. 3) VALACH,J. a kol. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha:EKOPRESS,s.r.o., 1999. 324s. ISBN 80-8611921-1. 4) VEBER,J. a spol. Management : základy, prosperita, globalizace.1.vyd.Praha : Management Press,2004.700s.ISBN 80-7261-029-5.

8

Riziko je často chápáno jako nebezpečí vzniku určité ztráty. K.RAIS a V.SMEJKAL5) poukazují na to, že finanční teorie obvykle definuje riziko jako volatilitu (kolísavost) finanční veličiny (hodnoty portfolia, zisku atd.) okolo očekávané hodnoty v důsledku změn řady parametrů. K.RAIS a V.SMEJKAL dále spojují s rizikem tyto dva pojmy :

•

Pojem neurčitého výsledku,o němž se implicitně uvažuje ve všech definicích rizika – výsledek musí být nejistý. Máme-li hovořit o riziku, musí existovat alespoň dvě varianty řešení. Víme-li jistě, že dojde ke ztrátě, nemůžeme hovořit o riziku.

•

Alespoň jeden z možných výsledků je nežádoucí. V obecném slova smyslu může jít o ztrátu, kdy jistá část majetku jednotlivce je ztracena; může jít o výnos, který je nižší než možný výnos. Někdy se podnikatelské riziko definuje jen jako možnost vzniku ztrát

v hospodářské činnosti. Není to úplné, protože o riziku můžeme mluvit také v souvislosti s dosažením nižších efektů (zisků) než je obvyklé nebo než bylo dosaženo v minulosti. Proto je riziko nutno hodnotit vždy ze dvou stránek: •

Pozitivní stránka – naděje vyššího úspěchu, vyššího zisku

•

Negativní stránka – nebezpečí horších hospodářských výsledků

MILÍK TICHÝ6) uvádí, že definice pojmu riziko záleží na odvětví, oboru a problematice. Tím pádem existují skupiny definic technických, ekonomických a sociálních. V rámci technických definic je za riziko nejčastěji považováno jisté nebezbečí, zdroj nebezpečí, pravděpodobnost nebo časová změna veličiny. Z uváděných definic zdůrazňuje tuto, kdy „riziko je pravděpodobná hodnota ztráty vzniklé nositeli, popř. Příjemci rizika realizací scénáře nebezpečí, vyjádřená v peněžních nebo jiných jednotkách“.

5) SMEJKAL,V.,RAIS,K. Řízení rizik.1.vyd.Praha:Grada Publishing,2003,270s.ISBN 80-247-0198-7. 6) MILÍK,TICHÝ. Ovládání rizika : analýza a management.1.vyd.Praha : C.H. Beck, 2006, 396 s.ISBN : 8071794-15-5.

9

Z mého pohledu si obecně pod pojmem riziko představíme pravděpodobnost jisté skutečnosti s negativními důsledky. Tato skutečnost se může týkat jakéhokoliv segmentu v našem životě, ať už je to podnikání, vztahy či každodenně prováděné činnosti. Vždy záleží na osobním přístupu, charakteru a vnitřní intuici jedince, do jaké míry je ochoten riziko podstoupit a jaké rizika je ochoten přijmout při dosahování svých vytyčených cílů.

2. 1. 2. Risk Management Řešením krizí a rizik s nimi spojených se zabývá risk management, tedy řízení rizik. Řízení rizik je soustavná, opakující se sada navzájem provázaných činností, jejichž cílem je řídit potenciální rizika, tedy omezit pravděpodobnost jejich výskytu nebo snížit jejich dopad na projekt7). Dosavadní přístup risk managementu byl obranný a pasivní, neboť se výlučně orientoval na přesouvání rizik na pojišťovatele. V dnešní době je tento přístup nahrazen přístupem novým – aktivním a útočným. V jeho rámci již jde o takové zvládání rizik, při kterém pojištění již je nikoli „jediným řešením“, nýbrž jedním z důležitých a účinných nástrojů na financování těchto rizik podle toho, v jakém sledu přicházejí. Řízení rizik představuje nejen čelení těmto rizikům, ale také předvídání a předcházení případným ztrátám a zmírňování jejich dopadu. Rizikový management musí zasahovat do řízení všech oddělení podniku a vést je ke sběru všech důležitých informací. Ve většině společností je v současném podnikatelském prostředí a finanční krizi řízení rizik prioritou. Cílem řízení podnikových rizik je identifikovat potenciální události, které by mohly ovlivnit fungování podniku, a řídit rizika v souladu s přijatou strategií tak, aby společnost mohla plnit cíle, které si vytyčila. Efektivní řízení rizik se musí stát nedílnou součástí firemní kultury, interních procesů a myšlení lidí. A.Chevalier a G.Hirsch8) uvádí, že cílem zvládání rizik je zbavit šéfa podniku 7) BÁRTOVÁ,J.Vysvětlení pojmu řízení rizik.Risk-Management.cz, ISSN 1802-0496. Publikováno 24.4.2009[cit 05.11.2009]. 8) CHEVALIER,A.,HIRSCH,G. Rizika podnikání. Přel. PhDr. J. Eichler,CSc. Praha : Victoria Publishing,a.s., 1994, 137s. ISBN 80-85865-05-X.

10

starostí spojených se statistickými riziky a umožnit jim, aby se věnovali rizikům dynamickým, to znamená rizikům, která v rámci podniku podstupují dobrovolně, s cílem dalšího rozvoje podniku. A dále stanovit jasnou linii prevence a bezpečnosti podniku a realizace bezpečnostních opatření. Pokud jde o zhodnocení rizik, jeho smyslem je vybrat ta rizika, která vyžadují zvláštní pozornost. Existují také zbytková rizika, a ta spočívají především v rozhodování otázky financování. Podnik totiž může vzít rizika částečně nebo plně na svá bedra nebo rizika přesune na někoho třetího. Oním třetím, na něhož se přesouvají rizika, která nemohou být eliminována ani konzervována, může být : •

bankéř v případě rizik finančního charakteru,

•

zákazník v případě, že podnik se cestou kontraktu zřekne některých svých závazků,

•

subdodavatel, který přistoupí na určitá rizika výměnou za jemu dodané aktivity,

•

pojišťovatel, jež musí volit s přihlédnutím k nabízeným zárukám a sazebníku prémií.

Pro vypracování rámce řízení rizik je nutné stanovit základní body tohoto procesu, a to definování cílů a nastavení mechanismů kontrolujících jejich dodržování, vyhodnocení podnikových rizik, definování strategií pro řízení rizik, návrh postupů pro řízení rizik, sledování jejich fungování, vyhodnocení jejich fungování a případné zdokonalování a podpora procesu dodáváním potřebných informací9). Trend řízení rizik se do České republiky dostával prostřednictvím působení zahraničních manažerů v organizacích působících na českém trhu. Tito manažeři s sebou přinesli standardizované systémy řízení, ověřené standardy a metody práce a přizpůsobili je prostředí a způsobu uvažování v českých podmínkách. Katastrofické krizové situace se projevují u nás stejně jako v zahraničí (např. povodně, sucho, kolísání cen vstupů, kolísání cen zahraničních měn, problémy bank s likviditou a bonitou úvěrů, extrémistické nepokoje apod.)

9) BÁRTOVÁ,J.Vysvětlení pojmu řízení rizik.Risk-Management.cz, ISSN 1802-0496. Publikováno 24.4.2009[cit 05.11.2009].

11

Podle výzkumu Ing.Petry Adáskové

10)

zabývajícího se řízením rizik v podniku,

76% z dotazovaných firem realizují řízení rizik nejčastěji prostřednictvím intuitivního přístupu. Relativně četná je však také systematická identifikace rizik (43 %) a využívání nastavených systémů (36,5 %), dále pak využití krizových plánů (33 %) a určení konkrétní osoby odpovědné za řízení rizik (24 %). Jedním z rysů současného řízení rizik v podnicích a organizacích České republiky je relativně vysoká nedůvěra vůči externím risk manažerům, tedy odborníkům na řízení rizik, což lze ilustrovat nejen 6 % respondentů, kteří svá rizika řídí prostřednictvím externích subjektů, ale také 61 % respondentů, kteří této možnosti nejsou nakloněni. V současné době v České republice existuje Asociace specialistů pojištění a řízení rizik České republiky (ASPAR ČR), jejíž cílem je poskytovat odbornou a vzdělávací základnu primárně zaměřenou na manažery zabývající se pojištěním a řízením rizik, pomáhat zvyšovat povědomí o významu pojištění a řízení rizik, zastupovat společné zájmy svých členů a spolupracovat s podobnými institucemi. Tato asociace původně vznikla z neformálních setkání českých odborníků na pojištění a rizika datujících se do roku 1999. V dubnu 2007 byla registrována jako občanské sdružení a v současné době má 21 členů.

2. 1. 3. Malé a střední podniky (MSP) Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců a velikost ročního obratu nebo bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje, vztahující se k poslednímu

uzavřenému

zdaňovacímu

období

vypočtené

za

období

jednoho

kalendářního roku.

10) ADÁSKOVÁ,P.Ekonomická krize zvyšuje zájem firem o řízení rizik.Risk-Management.cz, ISSN 18020496. Publikováno 11.6.2009[cit 14.6.2009].

12

Tabulka č.1 : Kritéria pro vymezení malých a středních podniků V tabulce není zahrnuto kritérium nezávislosti.

KATEGORIE PODNIKŮ

Počet zaměstnanců

Roční obrat

Aktiva celkem

střední

< 250

≤ 50 milionů €

≤ 43 milionů €

malý

< 50

≤ 10 milionů €

≤ 10 milionů €

mikropodnik

< 10

≤ 2 milionů €

≤ 2 milionů €

Zdroj : SYNEK,M.Podniková ekonomika11) (Definice malého a středního podnikatele je upravena Nařízením Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004.)

Tabulka č.1 představuje složení kategorie malých a středních podniků. Tato kategorie je tvořena podniky, ve kterých je zaměstnáno méně než 250 zaměstnanců a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur. Takovýto podnik patří do kategorie malých a středních podniků (dále jen jako MSP). Kategorie malého podniku představuje podniky zaměstnávající méně než padesát zaměstnanců a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů eur. Jako mikropodniky jsou definovány podniky zaměstnávající méně než deset zaměstnanců a jejichž roční obrat, nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony eur. Dodržování počtu zaměstnanců je povinné, podnik si ale může vybrat limit obratu nebo bilanční sumy. Nemusí plnit oba limity a může jeden z nich překročit, aniž by ztratil statut SME. Podnik statut SME ztratí až tehdy, pokud by k překročení limitů došlo ve dvou po sobě jdoucích letech. Naopak velký podnik získá statut SME, pokud se ve dvou po sobě jdoucích letech dostane pod strop počtu zaměstnanců a finanční strop. 11) SYNEK,M.Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2000.475 s. ISBN : 8071798-92-4.

13

Roční obrat představují příjmy z hospodářské činnosti sníženy o vyplacené slevy a neměl by zahrnovat DPH a jiné nepřímé daně. Bilanční suma roční rozvahy představuje hodnotu hlavních aktiv podniku.

2. 2. ZDROJE RIZIKA Obecně se uvádí, že 50% podniků zanikne v prvních pěti letech podnikání. Podnikání malých a středních podniků (MSP) je charakteristické jistým demografickým znakem, a to takovým, že nové podniky neustále vznikají a zároveň jiné – z různých důvodů neúspěšné – zanikají. Podle mého názoru, pro vyhnutí se základním příčinám neúspěchu u malého a středního podnikání, je nutno zvolit : •

vhodný předmět podnikání

•

vhodnou lokalizaci podniku

•

vhodné zaměstnance

•

management

•

marketingovou strategii.

Vhodnost těchto základních prvků určímě na základě analýzy vnitřních a vnějších podmínek podniku. Podle J.FOTRA12) mohou být zdrojem nejistoty a tím i možných odchylek od předpokládaných a skutečně dosažených výsledků podnikatelského projektu především : •

Podcenění fixních investičních nákladů a pracovního kapitálu, vyplývající z prodloužení doby výstavby a zaběhlého provozu projektu (zvýšení výrobních nákladů vlivem odpisů a pokles výnosů z prodeje).

•

Nedosažení projektové výrobní kapacity, ovlivňující opět výši prodejů i výrobních nákladů.

•

Změny techniky a technologie, které mohou způsobit morální zastarání našeho podnikatelského projektu.

12) FOTR,J. Jak připravit optimální podnikatelský projekt. Praha :EUROVIA,117s. ISBN 80-901186-0-7.

14

•

Výraznější změny poptávky (vlivem změn spotřebitelských preferencí, vstupem nových konkurentů na trh), vedoucí k poklesu prodeje.

•

Změny prodejních cen vyráběných produktů i změny cen jednotlivých vstupů (surovin a základních materiálů, energií, úrovní mezd atd.).

•

Změny makroekonomické a hospodářské politiky (změna daňové soustavy, změny zákonných úprav týkajících se ochrany životního prostředí).

•

Změny mezinárodního ekonomického a politického okolí (vytváření ekonomických seskupení, politické konflikty a krize v určitých regionech apod.). Stejné příčiny a zdroje rizika uvádí i J.VEBER13) . Tyto faktory jsou chápány jako

faktory rizika, resp. faktory nejistoty. Tyto faktory buď nemůžeme vůbec ovlivňovat (např.devizové kurzy, poptávka na zahraničních trzích, daňové sazby aj.) nebo pouze v určité omezené míře (např.dosahované prodejní ceny prostřednictvím kvality produkce, ceny základních materiálů a surovin uzavřením dlouhodobých kontraktů s dodavateli, úspěšnost výzkumu a vývoje kvalifikací vývojového týmu aj.). Budoucí vývoj těchto faktorů však vždy zůstává do určité míry nejistý, i když lze tuto nejistotu často snižovat lepším poznáním těchto faktorů pomocí získávání dodatečných informací (např.různé marketingové průzkumy trhu snižující nejistotu poptávky). Tato nejistota je pak příčinou podnikatelského rizika. J.FOTR14) zdůrazňuje, že zanedbání a opomíjení rizika a nejistoty podnikatelských projektů je oprávněné pouze u projektů malého rozsahu s krátkodobými dopady, resp. u projektů, které budou fungovat ve stabilním okolí, což je dnes ovšem řídký jev. U závažnějších podnikatelských projektů dlouhodobější povahy realizovaných v nestabilním a proměnlivém okolí je však ignorování rizika a nejistoty nepřípustné a může být příčinou podnikatelského neúspěchu.

13) VEBER,J. a spol. Management : základy, prosperita, globalizace.1.vyd.Praha : Management Press,2004.700s.ISBN 80-7261-029-5. 14) FOTR,J. Jak připravit optimální podnikatelský projekt. Praha :EUROVIA,117s. ISBN 80-901186-0-7.

15

2.3. KLASIFIKACE RIZIKA J.VEBER15) považuje za základní druhy rizika riziko podnikatelské a riziko čisté. Čistá rizika jsou ta rizika, u kterých existuje pouze nebezpečí vzniku nepříznivých situací, resp. nepříznivých odchylek od žádoucího stavu, za který se považuje uchování majetku, popř. lidských životů a zdraví. Podle věcné náplně rozlišuje následující rizika :

•

Technická

(technicko-technologická).

Jsou

to

rizika

spojená

zejména

s uplatňováním výsledků vědeckotechnického rozvoje a setkáváme se s nimi nejčastěji při výzkumu a vývoji nových výrobků a technologií, mohou se však projevovat i jako poruchy výrobních zařízení aj. •

Výrobní. Tato rizika mají často charakter omezenosti, resp.nedostatku zdrojů různé povahy (např.surovin a materiálů, polotovarů, energií, pracovních sil aj.) a mohou ohrozit proces výrobního procesu a jeho výsledky.

•

Ekonomická. Tato rizika zahrnují širokou paletu rizik nákladových, jež jsou vyvolána růstem cen jednotlivých nákladových položek, dále zahrnují inflaci, rizika spojená s peněžní a rozpočtovou politikou a významnou složkou těchto rizik tvoří rizika spojená se zahraničněobchodními činnostmi (kursovní rizika ovlivňující příjmy a náklady operací na zahraničních trzích realizovaných v měnách těchto trhů, rizika návratnosti pohledávek aj.) a s podnikáním v zahraničí (např.rizika transferu dosaženého zisku).

•

Tržní. Tržní rizika spojená s úspěšností výrobků na domácích i zahraničních trzích mají převážně povahu rizik prodejních (poptávkových) ve vztahu k výši prodejů a rizik cenových z hlediska dosahovaných prodejních cen. Zdrojem tržních rizik je často chování konkurence (zavádění nových výrobků, cenová politika), změny spotřebitelských preferencí aj.

•

Finanční. Tato rizika souvisejí např. s dostupností bankovních úvěrů, se změnami úrokových sazeb, resp. s dalšími faktory a projevují se finanční nestabilitou firmy a neschopností hradit své závazky.

15) VEBER,J. a spol. Management : základy, prosperita, globalizace.1.vyd.Praha : Management Press,2004.700s.ISBN 80-7261-029-5.

16

•

Politická

(sociálně

politická).

Tvoří

je

jednak

rizika

vyvolávaná

makroekonomickou a sociální politikou vlády (v oblasti rozpočtové, peněžní, obchodní, investiční, daňové, ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitelů aj.), jednak rizika vyvolaná činností, která je vzhledem k existujícímu politickému systému nelegitimní (např.povstání, národnostní a rasové nepokoje, války, teroristické akce aj.). Tato rizika jsou zdrojem politické nestability i změn politických systémů. J.VALACH16) rozděluje rizika podle jejich hlavních příčin (druhů), podle různých hledisek : 1. Podle závislosti či nezávislosti na podnikové činnosti •

Riziko objektivní, nezávislé na činnosti podniku, na vůli a schopnostech podnikového managementu, vlastníka či zaměstnance Příklady:

➢ Přírodní, živelné události (povodně, požár, zemětřesení) ➢ Politické události (změna vlády, parlamentu) ➢ Ekonomické změny makroekonomického charakteru (změna úroků, kurzů, cel, daní) ➢ Sociálně-patologické (loupeže, teroristické akce, podvody aj.)

•

Riziko subjektivní je závislé na činnosti podnikového managementu, majitelů či zaměstnanců Příklady:

➢ Nedostatečné technické, ekonomické a personální znalosti ➢ Nedbalost, nepozornost ➢ Nedostatečná adaptace na změny

16) VALACH,J. a kol. Finančnířízení podniku. 2.vyd. Praha:EKOPRESS,s.r.o., 1999. 324s. ISBN 80-8611921-1.

17

•

Riziko kombinované : příčinou je objektivní a subjektivní faktor dohromady. Příklady:

➢ Kombinace ekonomických (politických) změn makroekonomického charakteru a neschopnosti adaptace vedení podniku 2. Podle jednotlivých činností podniku •

riziko provozní : riziko stávek, havárií strojů, úrazů apod.

•

riziko tržní : riziko odbytu, cen, kurzů

•

riziko inovační : zavádění nových výrobků, technologií

•

riziko investiční : z alokace peněz do hmotného, nehmotného investičního majetku a dlouhodobého finančního majetku

•

riziko finanční : riziko vyplývající z používání různých druhů kapitálu aj. V teorii se často finanční riziko vymezuje poněkud zúženě. Je vysvětlováno jako

riziko, které vyplývá z používání takového kapitálu, jehož náklady pořízení jsou relativně fixní v poměru k dosahovaným výsledkům hospodaření podniku. Konkrétně jde např. o využívání dluhu, prioritních akcií, leasingu. Úrokové či leasingové platby musí podnik uhrazovat, ať dosahuje příznivé či nepříznivé výsledky hospodaření (na rozdíl např. od dividend z kmenového kapitálu). Zvýšení zadluženosti (finanční páky) má pro podnik dvojí důsledky: - zvyšuje variabilitu zisku na akcii; jestliže rentabilita celkového kapitálu je vyšší než úrok z dluhu, stoupá zisk na jednu akcii; v opačném případě dochází k jeho poklesu - zvyšuje riziko insolvence, kdy podnik není schopen platit své závazky

•

celkové podnikatelské riziko (riziko celkového úspěšného či neúspěšného podnikání – projeví se v tržní ceně akcií, tj. v hodnotě (ceně) firmy, v dividendách. Zahrnuje v sobě vlastně předchozí rizika.

18

Podnikatelské riziko je často v ekonomické literatuře chápáno jen jako riziko, vyplývající z variability podnikového zisku, přesněji zisku před úroky a zdaněním. Značný vliv na podnikatelské riziko má i stupeň diverzifikace výroby a prodeje a stupeň zatíženosti podniku fixními náklady. Větší diverzifikace podnikové činnosti snižuje riziko, vysoký podíl fixních nákladů, vyvolaný vysokým podílem fixního majetku riziko zvyšuje, protože fixní náklady jsou nepružné při poklesu výroby. Jednotlivá rizika spolu těsně souvisí, např.riziko inovační může ovlivnit riziko finanční, opačně riziko daňové (finanční) ovlivňuje riziko investiční. 3. Podle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji či na vývoji v jednotlivé firmě •

riziko systematické – vzniká v důsledku změn v celkovém ekonomickém vývoji (změny úroků, daní) a postihuje všechny firmy.

•

riziko nesystematické (jedinečné) je specifické pro jednotlivé obory, firmy, projekty (např.riziko výbuchu v plynárnách, riziko technologické inovace v elektronice). Toto rozlišení je důležité z hlediska možnosti snižování rizika cestou diverzifikace

rizika. Systematické riziko nelze snižovat diverzifikací. 4. Podle možnosti ovlivňování •

rizika ovlivnitelná – podnikatel je může ovlivňovat, např.: - riziko loupeže – bezpečnostní zařízení - riziko cenové – kvalita výrobků - riziko výzkumné – kvalita pracovníků

•

rizika neovlivnitelná (nelze je ovlivnit), patří sem značná část rizik (politická situace v zemi, daňové podmínky ap.) Ovlivnitelná rizika lze snižovat působením na jejich příčiny. U neovlivnitelného

rizika je třeba se orientovat na snížení jeho nepříznivého důsledku.

19

Chevalier a Hirsch17) člení rizika do tří základních skupin : průmyslových a obchodních (I), finančních (II) a mezinárodních a inflačních (III) : I. PRŮMYSLOVÁ A OBCHODNÍ RIZIKA Průmyslová rizika : 1. Výrobní rizika •

technická (kvalita výroby, poruchy výrobního zařízení, zastaralost zařízení)

•

sociální (stávky, problémy s pracovní kázní, pracovní úrazy, požáry)

•

nákupní (kvalita, cena, kvantita)

2. Nákup surovin (strategické suroviny) 3. Subdodavatelské vztahy Rizika technologická a inovační 1. Skrytá rizika (přehnané úsporné programy) 2. Nedocenění rizikovosti investic do vývoje a výzkumu Rizika v oblasti informatiky 1. Technika (zničení nebo poškození) 2. Programy (zničení, ukradení nebo zfalšování programu) 3. Údaje (špatná příprava, zfalšování nebo krádež) Rizika v distribuci a sociální rizika 1. Distribuce •

rizika při rozdělování, dopravě, přenechávání zboží (krádeže, ztráty, poškození, zpoždění atd.)

•

nedodržené dohody mezi dodavatelem a distributorem (údaje o zboží, pravidelnost dodávek, použitelnost zboží, jeho rozsah, pestrost atd.)

•

finanční vyřizování distribučních procesů

•

zřízení, správa a údržba skladů

2. Sociální rizika •

z nedodržování legislativních norem

17 ) ŠULEŘ,O.Manažerské techniky II.1. vyd.Olomouc : Rubico, 1997, 213 s. ISBN 80-85839-19-9.

20

•

zapříčiněná neznalostí některých veličin a číselných údajů o zaměstnancích (absence, příprava, osobní náklady)

•

plynoucí z neúčinných, nevhodných a překonaných postupů

•

vyvstávající ze ztrát, krádeží či poškození informací o zaměstnancích

II. FINANČNÍ RIZIKA Nesolventnost 1. Riziko likvidity 2. Riziko spojené se zákazníkem Bankovní rizika 1. Riziko likvidity 2. Riziko solventnosti 3. Riziko rentability Rizika cenová III. MEZINÁRODNÍ A INFLAČNÍ RIZIKA Rizika vývozní 1. Rizika při realizaci vývozu •

špatný průzkum odbytišť

•

podíl na nákladech

•

vytvoření zásob v zahraničí

2. Rizika při realizaci zakázky •

zvýšení výrobních nákladů

•

přerušení kontaktu s trhem po dobu výroby

3. Rizika spojená s placením zakázky •

nezaplacení zakázky

•

riziko změny

21

Riziko měnové Politické riziko 1. Nediskriminační vměšování •

požadavky na jmenování vlastních občanů do vedoucích funkcí

•

požadavky, aby se výrobky na vnitřním trhu prodávaly na hranici rentability

•

nátlak na vytváření některé ekonomické a sociální infrastruktury

•

požadavek, aby se při výrobě používaly i místní výrobky

•

opatření k dočasné nekonvertibilitě měny

2. Diskriminační vměšování •

povolení jen smíšených podniků

•

uvalení zvláštní daně

•

legislativní komplikace

•

bojkot výrobků nebo zaměstnanců

3. Diskriminační sankce •

zastřené vyvlastňování (např. povinné reinvestování dosažených zisků)

•

zvýšení daní nebo nákladů s cílem zabránit dosahování zisků

•

domáhání se odškodnění za křivdy v minulosti

4. Vyvlastnění •

vyvlastnění

•

znárodnění

•

socializace (všeobecné znárodnění) Riziko inflační

1. Nadhodnocení rentability 2. Immobilizace

22

MILÍK TICHÝ18) klasifikuje riziko souhrnně do jednotlivých skupin, jejichž pojmy jsou většinou protikladné.

•

Hmotné riziko se projevuje tak, že je zpravidla nějak měřitelné. Nehmotná rizika souvisejí s duševní činností nebo nečinností. Označují se někdy také jako psychologická rizika.

•

Spekulativní riziko – riziko podstupované s cíleným záměrem, kdy motivem je zisk z riizika. Vyznačuje se tím, že na ně žádný pojistitel nikoho nepojistí. Někdy se používá označení pozitivní riziko, popř. Se o riziku vůbec nehovoří. Čisté riziko je riziko, jehož realizace je vždy nepříznivá, a které se proto rozhodovatel snaží vyhnout. Jsou to rizika většinou pojistitelná, ne vždy lze ale pojištění sjednat.

•

Systematické riziko – riziko, kterému je vystaveno několik projektů určité třídy. Takové riziko se nedá regulovat diverzifikací. Nesystematické riziko se naopak vztahuje jen na jeden projekt a je na ostatních nezávislé. Dá se proto přenést částečně na jiné projekty, a docílit tak redukce portfolia rizik u vyšetřovaného projektu.

•

Pojistitelné a nepojistitelné riziko – oba pojmy se uplatní tam, kde jde o úplatné přenesení rizika na třetí osoby.

•

Strategické riziko se uplatňuje ve strategickém rozhodování (rozhodování typu „co se má dělat“). Operační riziko je prvkem operačního rozhodování (typu „jak se to má dělat“).

•

Odhadované riziko – riziko, které nedokážeme numericky popsat a můžeme o něm říci jen, že existuje nebo neexistuje. Jde tedy v podstatě o nebezpečí, nikoliv o riziko. Slovo „odhadované“ ovšem může mít i jinou náplň. Jak uvidíme, je každé riziko odhadem.

18) MILÍK,TICHÝ. Ovládání rizika : analýza a management.1.vyd.Praha : C.H. Beck, 2006, 396 s.ISBN : 80-71794-15-5.

23

2. 4. FÁZE ŘÍZENÍ RIZIK Většina literárních pramenů uvádí čtyři fáze managementu rizik. J.VEBER19) popisuje tyto fáze jako : 1. Identifikace rizikových faktorů a stanovení jejich významnosti. Náplní této fáze je rozpoznání všech faktorů, které se mohou vyvíjet nepříznivým směrem, a ohrožovat tak podnikatelskou úspěšnost a finanční stabilitu firmy. Rizikových faktorů však existuje obvykle značný počet, přičemž některé z nich mohou mít na hospodářské výsledky firmy pouze zanedbatelný vliv. Vzhledem k tomu je důležité posoudit významnost rizikových faktorů, což umožní snížit počet těchto faktorů na relativně malý počet faktorů, kterým se věnuje v dalších fázích managementu rizika zvýšená pozornost. Základní nástroje stanovení významnosti rizikových faktorů představují expertní hodnocení a analýza citlivosti. 2. Stanovení rizika firemních aktivit, resp.podnikatelských projektů. Stanovení rizika dosavadní podnikatelské činnosti firmy, resp.nových projektů, kterými firma rozšiřuje své podnikatelské aktivity, je obtížnou záležitostí. Určitým pomocníkem zde mohou být některé nástroje rizikového rozhodování, resp.manažerské rozhodovací analýzy, které tvoří pravděpodobnostní stromy, rozhodovací matice apod. Výsledkem aplikace těchto nástrojů může být stanovení podstatných ekonomických kritérií podnikatelské činnosti a určení základních statických charakteristik těchto rozdělení, tj. rozptylu, směrodatné odchylky, variačního koeficientu, které představují významné míry rizika. K posouzení míry rizika lze využít i jednodušších přístupů vycházejících ze stanovení robustnosti a flexibility firmy. 3. Příprava a realizace opatření k snížení rizika. Riziko podnikatelské činnosti není pevně dáno, ale manažer či podnikatel může toto riziko uplatněním vhodných postupů a opatření snížit, popř. je ve výjimečných případech zcela eliminovat. 19) VEBER,J. a spol. Management : základy, prosperita, globalizace.1. Vyd. Praha : Management Press, 2004. 700s. ISBN 80-7261-029-5.

24

Postupy snižování podnikatelského rizika lze rozčlenit podle jejich povahy do dvou základních skupin, a to na postupy zaměřené na : - odstranění příčin vzniku rizika - snížení nepříznivých důsledků rizika Do první skupiny můžeme zařadit ty postupy, jejichž cílem je působení na vlastní příčiny vzniku rizika tak, aby se snížila : •

pravděpodobnost výskytu rizikových situací s nepříznivými účinky na výsledky podnikatelské činnosti, resp.aby se eliminovaly rizikové situace se zvláště nepříznivými důsledky

•

velikost nepříznivých důsledků Tyto způsoby snižování rizika se soustřeďují na určitou prevenci rizika a někdy se

též označují jako ofenzivní přístupy (strategie) redukce podnikatelského rizika. Jako příklady těchto přístupů můžeme uvést např. přesun rizika, využívání síly a vertikální integraci. Do druhé skupiny činností zaměřených na snižování podnikatelského rizika lze zařadit ty postupy, které se soustřeďují zejména na snižování nepříznivých důsledků výskytu určitých rizikových situací. Zde tedy nejde o ovlivňování vlastních příčin vzniku rizika, ale o to, aby se účinky vzniku rizika na firmu snížily na určitou ekonomicky přijatelnou míru. Tyto činnosti a postupy, které mají někdy charakter určitých nápravných opatření, se často označují jako defenzivní přístupy (strategie). Mezi významné příklady těchto strategií patří diverzifikace, etapové rozhodování a pojištění. Společnou vlastností výše uvedených ofenzivních a defenzivních opatření je to, že tato opatření je třeba realizovat včas, tj.před výskytem rizikových situací. Některá opatření k snížení podnikatelského rizika však mohou být, a to vzhledem k velikosti rizika příliš nákladná, resp.některé druhy rizik nelze takto ošetřit vůbec. V tomto případě je třeba pro významné neošetřené rizikové faktory (resp. i pro vybrané rizikové faktory ošetřené pomocí nápravných opatření) zpracovat včas určité plány korekčních opatření (někdy označované jako kontingenční plánování). Tyto plány mají charakter určitých havarijních 25

plánů a představují připravené postupy reakcí na výskyt určitých rizikových situací (výpadek významného dodavatele, ztráta důležitého trhu, havárie klíčového výrobního zařízení aj.). 4. Operativní řízení rizika. Operativní řízení rizika představuje určitou závěrečnou fázi managementu rizika, jejíž náplní je především systematické sledování významných (především externích) faktorů, které by mohly ohrozit prosperitu firmy, identifikace rizikových situací vyžadujících realizaci určitých plánů korekčních opatření a vlastní realizace těchto plánů. První dvě fáze uvedeného členění managementu rizika, jejichž náplní je identifikace rizikových faktorů, stanovení jejich významnosti a určení velikosti rizika, se označují souhrnně jako analýza rizika a poslední dvě fáze spočívající v přípravě proti rizikových opatření, jejich realizaci a operativním řízení rizika představují vlastní řízení rizika. Je třeba zdůraznit, že management rizika nepředstavuje jednorázový, ale opakovaný proces, jehož jednotlivé fáze se do určité míry prolínají (zřetelné je to především u operativního řízení rizika, kdy sledování vývoje významných rizikových faktorů může vést k identifikaci nových rizikových faktorů s navazujícím stanovením jejich významnosti). Obvyklá je proto spíše paralelní realizace fází managementu rizika než jejich striktně sekvenční pojetí. V.SMEJKAL a K.RAIS20) definují řízení rizik jako vědecký přístup k řešení problému rizika, a to cestou jeho identifikace a měření, předvídání možných nahodilých ztrát a navrhování takových postupů a metod, které minimalizují výskyt a finanční dopad těch ztrát, které se ve firmě objeví. Identifikovaná rizika doporučují seřadit podle obecné klasifikace do skupin a označit je jako kritické, důležité a méně důležité. Jakékoliv ohrožení, zahrnující ztrátu, která by představovala finanční katastrofu, se řadí do stejné kategorie – v této třídě se mezi 20) SMEJKAL,V.,RAIS,K. Řízení rizik.1.vyd.Praha:Grada Publishing,2003,270s.ISBN 80-247-0198-7.

26

riziky nerozlišuje. Je například jen malý rozdíl, zda k bankrotu dojde vinou ztrát z neuhrazených závazků, vinou špatného řízení firmy, vinou povodně nebo nepojištěného požáru. Čistý efekt je stejný. Tedy místo nějakého číselného řazení ohrožení podle tvrdosti, je lépe seřadit rizika podle výše zmíněné klasifikace do skupin. Podle potenciálního finančního dopadu ztráty můžeme určit následující členění rizik do jednotlivých skupin, a to na: -kritické riziko : veškerá ohrožení, jehož potenciální ztráty jsou takového řádu, že vyústí v bankrot firmy -důležité riziko : ohrožení, jehož potenciální ztráty nevyústí v bankrot, avšak další provoz bude vyžadovat, aby si firma půjčila finanční prostředky -běžné riziko : ohrožení, jehož potenciální ztráty mohou být pokryty stávajícími aktivy firmy nebo běžným příjmem, aniž by došlo k nepatřičnému finančnímu tlaku. Přiřazení jednotlivých ohrožení k jedné z těchto tří kategorií vyžaduje stanovení velikosti finanční ztráty, která by mohla vyvstat z daného ohrožení, a stanovení firemní schopnosti absorbovat takové ztráty. To zahrnuje zjištění úrovně nepojištěné ztráty, kterou firma může unést bez nutnosti výpůjček a zjištění maximální výpůjční kapacity firmy. Výsledkem analýzy rizik může být definování tzv. rizikové pozice podniku, což můžeme znázornit graficky.

27

Schéma č.1 - Riziková pozice Pravděpodobnost rizika (%)

Hranice přijatelného rizika

100

Riziko Riziko

5

4 Riziko

50

6

Riziko 2

Riziko 1

Riziko 3

0 zanedbatelná

vyšší

značná ZTRÁTA

existenční

totální

Zdroj : SMEJKAL,V. a RAIS, K. Řízení rizik.21) Následujícím úkolem pro management podniku je tedy změnit rizikovou pozici podniku, přičemž výše uvedené zobrazení umožňuje soustředit se na vysoce pravděpodobná rizika hrozící vysokou ztrátou, případně směřující k ohrožení existence podniku, nebo na taková, která ho dokáží částečně či zcela zlikvidovat ( v tomto případě to jsou na obrázku rizika číslo 5 a 6 ).

21) SMEJKAL,V.,RAIS,K. Řízení rizik.1.vyd.Praha:Grada Publishing,2003,270s.ISBN 80-247-0198-7.

28

3. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V ČR 3. 1. VÝZNAM MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ(MSP) V EKONOMICE Malé a střední podniky (dále jako MSP) jsou důležitou součástí každé ekonomiky. Obvykle jsou považovány za významný faktor ekonomického růstu, za sektor, jehož rozvoj přispívá ke snižování nezaměstnanosti. MSP jsou oblastí podnikání, která pružně reaguje na změny v domácí ekonomice a v jejím okolí. Jsou zároveň i segmentem ekonomiky, ve kterém dochází k významné obměně; frekvence vzniku nových subjektů a zániku již existujících je zde značně vysoká. V rozvinutých ekonomikách MSP představují téměř 99 % z celkového počtu podniků, na celkové zaměstnanosti se podílí 50 – 70 % a na tvorbě hrubého národního důchodu v rozmezí 30 – 70 %22). MSP výrazně přispívají ke stabilizaci politické situace v zemi, neboť se snaží vyvarovat jakékoliv výrazné změny a nestability, která může ohrozit jejich podnikání. Dále jsou významným faktorem pro místní rozvoj v daném regionu. Představují místní kapitál, podporují zaměstnanost a ekonomicky oživují méně rozvinuté regiony. Podle mého názoru, mezi hlavní přednosti malých a středních podniků patří :

•

jednodušší organizační struktura, která představuje nižší náklady na řízení firmy a menší administrativní náročnost,

•

flexibilita, rychlost a operativnost, dynamismus malých organizačních forem

•

vyplňování okrajových oblastí trhu, které nejsou předmětem zájmu větších podniků, řeší individuální potřeby zákazníků,

•

nejtvrdší motivace, tj. existenční motivace plynoucí z ohrožení fyzické podstaty podnikatele a jeho rodiny,

•

osobní přístup má vliv také na oblasti kvality, vývoje a získávání nových zákazníků,

22) EurActiv, Evropský akt pro malé a střední podniky. Publikováno : 9.11.2009. Dostupné na .

29

•

mimořádné aktivity personálu jako systém dlouhodobého chování, které zaručují vysokou konkurenční schopnost i proti největším firmám,

•

odstranění konzervatismu a relativně moderní názory na management,

•

vytváření nových pracovních příležitostí a tím podněcování ekonomického růstu,

•

napomáhání rychlejšímu rozvoji menších měst a obcí,

•

podpora rozvoje strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů. Sektor malých a středních podniků dosáhl v uplynulých letech řady pozitivních

změn, stále však mají malé a střední podniky v podnikatelské sféře určitá omezení :

•

nízký tržní podíl, který znamená nižší docilovanou rentabilitu,

•

nedostatek kapitálového vybavení, bankovní sférou jsou MSP považovány za rizikovou skupinu, což zhoršuje jejich přístup ke kapitálu,

•

špatná orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejich změnách,

•

slabší pozice ve veřejných soutěžích o státní zakázky,

•

problémy se zapojováním do náročných výzkumných projektů,

•

ztížené možnosti pro samostatné pronikání na zahraniční trhy,

•

respektování technických předpisů je u nich spojeno s vyššími náklady,

•

nemohou si běžně dovolit zaměstnávat špičkové vědce, manažery a obchodníky,

•

mohou být ohroženy chováním velkých, často nadnárodních podniků a obchodních řetězců prosazujících dumpingové ceny.

3. 2. PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Podpora malých a středních podniků v České republice má mnoho podob. Existuje řada dotačních programů vlády zaměřených na tento segment, které jsou v kompetenci ministerstev, z nichž nejvýznamnější roli má Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tato podpora je prováděna zejména v rámci : •

informační podpory

•

finanční podpory

30

Z hlediska původu můžeme subjekty poskytující oba výše uvedené typy podpor rozdělit do tří skupin23): •

vládní organizace zaměřené na poskytování různých služeb podnikatelům

•

nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizacích

•

podnikatelské subjekty

3. 2. 1. Vládní organizace podporující malé a střední podnikání Mezi vládní organizace podporující malé a střední podnikání v České republice patří : •

CzechInvest, která se angažuje v úsilí zaměřeném na zjednodušení podnikatelského prostředí,

•

Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra (RPIC a BIC) zaměřená na poradenství a zprostředkovatelské služby

•

CzechTrade, která se specializuje převážně na podporu zahraničního obchodu

•

Design centrum (DC ČR) zabezpečující informační, poradenské, popularizační a vzdělávací služby k rozvoji a uplatňování designu ve výrobě, obchodu a službách

•

Národní vzdělávací fond (NVF) zaměřená na oblast zaměstnanosti a sociálního rozvoje

•

Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) na podporu činnosti ministrerstva při realizaci regionální politiky

•

Informační portály pro získání informací týkajících se podnikání a exportu, jako např. Integrovaný systém informací pro podnikání a export ( www.businessinfo.cz ) a Euro Info Centrum ( www.crr.cz )

3. 2. 2. Nevládní organizace Nevládní organizace představují různorodé spektrum subjektů, které v rámci plnění svých funkcí poskytují řadu užitečných služeb různým podnikatelským subjektům včetně malého a středního podnikání. 23)VEBER,J.SRPKOVÁ J. a kol.Podnikání malé a střední firmy. 1.vyd. Praha : Grada Publishing,a.s.,2005. 304s.ISBN 80-247-1069-2.

31

•

Hospodářská komora plní pro podnikatele řadu funkcí a je důležitou formou zájmového sdružování. Hlavními aktivitami je poradenství a konzultační činnosti, dále pak celní a certifikační služby poskytované komorou.

•

Agrární

komora

svými

aktivitami

slouží

podnikatelům

v

zemědělství,

potravinářství a lesnictví. Plní obdobné funkce jako hospodářská komora. •

Svaz obchodu ČR je vrcholové, nezávislé, dobrovolné a otevřené zájmové sdružení, které je zastáncem podnikatelských zájmů a potřeb a nabízí řadu služeb pro podnikatele z odvětví obchodu, pohostinství, ubytování a cestovního ruchu.

•

Svaz průmyslu a dopravy ČR sdružujezaměstnavatele a podnikatele v České republice z oblasti průmyslu a dopravy, nabízí svým členům řadu informací, vzdělávacích a poradenských služeb.

•

Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR je dobrovolným účelovým a profesním sdružením právnických osob, které působí v různých průmyslových oborec. Podílí se na zlepšování podnikatelského prostředí, dostupnosti finančních prostředků, nabídce kvalitnějších a širších informací a reprezentaci zájmů svých členů vůči vládním institucím i v zahraničí.

•

Sdružení podnikatelů České republiky je zaměstnavatelský svaz soukromých podnikatelů převážně malého a středního stavu, který prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, podporuje je a pomáhá jim.

3. 2. 3. Privátní podnikatelské subjekty Vedle vládních a neziskových organizací existuje na trhu velké množství privátních

podnikatelských

subjektů,

které

nabízí

začínajícím

a

fungujícím

podnikatelským subjektům řadu služeb, jež zasahují do různých sfér podnikání. Mezi tyo služby patří např. vedení účetnictví, daňové poradenství a právní konzultace.

3. 2. 4. Finanční programy podpory podnikání Malé a střední podniky mají možnost získat podpory z prostředků státního rozpočtu pro své podnikatelské záměry. Podpora může mít podobu : •

záruky na bankovní úvěry, za leasing a návrhy na účast v obchodní veřejné soutěži

32

•

příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů

•

návratné finanční výpomoci

•

příspěvky a dotace Dále jsou to adresné programy vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR

zaměřené např. na podporu průmyslového výzkumu a vývoje, účasti na veletrzích a výstavách, rozvoj průmyslových zón, energetické programy, programy iniciované Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na podporu aktivní politiky zaměstnanosti, programy zaměřené na ochranu životního prostředí nebo programy Ministerstva zemědělství ČR zaměřené na podporu zemědělských aktivit. Dalšími institucemi jsou : •

Českomoravská záruční a rozvojová banka,a.s. - je bankovní institucí, která vedle řady běžných bankovních služeb je pověřena finančních podpor z úrovně státu, resp.strukturálních fondů. Tyto podpory jsou poskytovány formou zvýhodněných záruk na úvěr, leasing, zvýhodněné středně či dlouhodobé úvěry, příspěvky na úhradu úroků a ostatní příspěvky. Prostředky pro tuto podporu jsou poskytovány ze státního rozpočtu.

•

Česká exportní banka,a.s. – tato bankovní instituce je specializovaná na státní podporu vývozu, ato poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších služeb s vývozem souvisejících.

•

Exportní garanční a pojišťovací společnost,a.s. - je součástí systému státní podpory exportu.Tato státní úvěrová pojišťovna je zaměřena na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky.

3. 2. 5. Poslední kroky v rámci Evropské Unie na podporu malého a středního podnikání 24) : •

19.-20. března 2000: summit EU v Santa Maria da Feira (Portugalsko) schválil Evropskou chartu malých podniků, která je prvním politickým dokumentem, který

24) EurActiv, Evropský akt pro malé a střední podniky. Publikováno : 9.11.2009. Dostupné na .

33

se snaží v Evropě vytvořit prostředí přívětivé pro malé a střední podnikání. •

9. listopadu 2005: Komise představila svoji novou politiku pro malé a střední podniky pod heslem „Nejprve mysli na malé“, která se zaměřuje na podporu podnikání a podnikatelských dovedností prostřednictvím vzdělávání a školení. Tato politika se zaměřuje na zlepšení přístupu malých a středních podniků na trh, na zjednodušení legislativy a na lepší zapojení malých a středních podniků do 7. rámcového programu EU pro výzkum a vývoj (7.RP).

•

25. července 2008: Komise vydala sdělení nazvané Akt pro malé podniky (Small Business Act, SBA). Cílem bylo pokusit se sjednotit stávající iniciativy do jednoho legislativního dokumentu. Zároveň s tím představila Komise řadu nových opatření, která mají postavení malých a středních podniků dále posílit.

•

11.-12. prosince 2008: summit EU schválil Akt pro malé podniky.

•

20. ledna 2009: výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti schválil evropský status soukromých společností. Smyslem Aktu je změnit evropské politiky zaměřené na tvorbu pracovních míst

takovým

způsobem,

aby

do

budoucna

před

velkými

průmyslovými

podniky

upřednostňovaly právě malé a středně velké firmy. Iniciativa tím reaguje na obavy z úbytku pracovních míst v důsledku konkurence ze strany zemí jako je Čína, v nichž jsou náklady na pracovní sílu výrazně nižší než v Evropě a řada velkých průmyslových podniků tam přesouvá svou výrobu. Přijetí Aktu pro malé a střední podniky se stalo také prioritou francouzského předsednictví, kterému se nakonec také na prosincovém summitu (11.-12. prosince 2008) podařilo získat pro tento návrh podporu všech členských zemí EU. Jádro evropského Aktu pro malé a střední podniky tvoří následující principy: •

vytvořit takové prostředí, které podnikání oceňuje a uznává,

•

zajistit, aby poctiví podnikatelé, kteří v minulosti zbankrotovali, dostali druhou šanci,

•

začlenit politiku „Nejprve mysli na malé“ do všech oblastí legislativy,

•

zajistit, aby veřejná správa lépe reagovala na potřeby malých a středních podniků,

•

přizpůsobit veřejné nástroje politik potřebám malých a středních podniků, 34

především usnadnit jejich přístup k veřejným zakázkám a lepšímu využití státní pomoci, •

vytvořit takové právní prostředí, které by podporovalo včasné platby v obchodních transakcích,

•

pomoci malým a středním podnikům lépe využívat výhod plynoucích z jednotného trhu,

•

podporovat zlepšování dovedností a inovací ve všech jejich formách,

•

umožnit malým a středním podnikům proměnit výzvy v oblasti životního prostředí v příležitosti,

•

umožnit malým a středním podnikům využívat růst trhů. V této chvíli jsou Itálie a Belgie jedinými státy EU, které doposud včlenily celý Akt

do svých národních programů. Domnívám se, že by další státy EU měly vyvinout větší úsilí, aby byl tento Akt v jednotlivých státech uveden do praxe co nejdříve, zejména s ohledem na hospodářskou krizi, kterou byly MSP nejvíce zasaženy.

3. 3. ZDROJE RIZIKA MSP Každoročně vzniká velké množství firem s nejrůznějším zaměřením, různé velikosti a s různou právní formou. Zároveň každoročně i značné množství firem zaniká. Zejména malé a střední podniky podléhají kratšímu životnímu cyklu. „Small business“ neboli malé podnikání patří mezi nejrizikovější podnikatelské záležitosti. Jen několik procent úspěšných firem je schopno odolávat tvrdé konkurenci náročného tržního prostředí, proto se často malé začínající firmy na trhu prosazují s pomocí cizích poradenských nebo podnikatelských firem. U malého podnikání se setkáváme s následujícími těžkostmi25) : •

Začínající firma zakládaná jedním nebo několika společníky má většinou potíže z titulu neznalosti procedurálních a profesionálních rutinních technik, má neznalosti

25) STOKLASA,J.Podnikání a riziko - zahraniční zkušenosti. Praha : Institut moderního průmyslu,1991.155s. ISBN 80-85021-26-9.

35

trhu, vzniká nebezpečí provedení elementárních chyb při rozhodování. •

Malá firma má většinou slabý poziční potenciál, tj. Umístění a známost trhu, většinou u malých firem je i malý finanční potenciál a většinou i vysoká zadluženost, a vzniká i určitá labilita logistického potenciálu (zboží na cestě, zásoby, rozpracovaná výroba, odmítnutí zaplacení zakázky).

•

Malé firmy většinou pronikají ve formě výklenkových strategií nebo strategie vyplňování slepých segmentů na trhu. Tato strategie sama o sobě je velice riziková a vyžaduje velmi rozsáhlý průzkum trhu, detailní znalosti nejen velkých konkurentů, ale i možnosti uplatnění se v určitém doplňkovém nebo návazném sortimentu.

•

Ve většině případů začínající firma proniká do osazeného trhu. Z těchto důvodů ji tržní okolí nutí chovat se agresivněji a používat agresivnějších strategií vůči firmám, které již mají obsazený trh. Pod pojmem agresivnost se rozumí drastické snižování nákladů, drastické snižování cen, dampingové způsoby konkurence s velkými firmami, pružnější a rychlejší reakce na poptávku, získávání zákazníků za každou cenu.

•

U malých firem je nezbytná kumulace funkcí a potřeba dynamičtějšího a znalostmi vybavenějšího personálu. Zejména u managementu a u štábních funkcí se předpokládá vysoký znalostní potenciál, který umožňuje konkurenční chování a rychlou reakci na chování trhu.

•

V malém podnikání je nezbytné z titulu ochrany proti rizikům hledat silnější spojence,

nebo

určitou

koalici,

konsorcium,

sdružení

potencionálních

spolupracovníků v podnikání. V této problematice (bez kapitálu, v konkurenci proti silným partnerům, se značnými obtížemi z titulu vysoké zadluženosti) vznikají speciální problémy právního a mezi firemního jednání a vztahů. Rovněž formy pojištění či právní ochrany nabývají na svém významu právě v malém podnikání. V této souvislosti je třeba poznamenat, že určité obchodní strategie a určité transakce jsou předem vyloučeny z repertoáru malých firem. •

U malých firem se většinou předpokládá malý rezervní fond a malý finanční potenciál. Z těchto důvodů malá firma většinou nemůže překlenout delší období a přežít větší krize. Z těchto důvodů musí integrovat období recese nebo hospodářské krize. Obdobím pro uplatnění výhod malé firmy je především období konjunktury, 36

nebo období, které konjunkturu simuluje, tj. Ve spolupráci s větší firmou zaplnění určitého výklenku na trhu v souladu s pronikáním větší firmy do určitého tržního segmentu. •

Značné nebezpečí u menších firem a u soukromého podnikání plyne z nutnosti osobní přítomnosti podnikatele ve svém podniku. Všude tam, kde je fyzická přítomnost podnikatele nezbytná, je vysoké riziko plynoucí z rizik jednotlivce (úrazy, nemoc, stáří). U soukromého malého podnikání v tomto případě je nezbytné předem posuzovat náhradní strategii podnikání, která počítá s určitou dobou nepřítomnosti podnikatele (např. 1 až 2 měsíce).

3. 4. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU MSP VE ZLÍNSKÉM KRAJI Pro zpracování analýzy současného stavu MSP ve Zlínském kraji jsem vycházela ze zdrojů Českého statistického úřadu ve Zlíně. Získané data jsem pak samostatně zpracovala a přenesla do tabulek a grafů, které přehledně znázorňují vývoj malého a středního podnikání ve Zlínském kraji v letech 2007 – 2009. Zaměřila jsem se speciálně na tuto oblast, protože popisovaná firma Gumix,s.r.o., která v další části práce slouží jako tzv. „study case“ (praktická studie), patří do kategorie středních podniků v tomto kraji. Tato firma se zabývá výrobou pryžových a plastových výrobků. Vývoj tohoto průmyslového odvětví ve Zlínském kraji je analyzován v další části práce.

3. 4. 1. Dopady hospodářské krize Růst či pokles ve vývoji MSP je většinou průvodním jevem transformace ekonomiky. V ČR jsme např. zaznamenali velký růst počtu MSP na počátku devadesátých let v důsledku privatizace a změn v podnikání. V posledních měsících stabilní počet MSP klesá z důvodu zasažení celosvětovou ekonomickou krizí. Mnoho malých a středních podniků tuto kritickou situaci nezvládlo a mnoho z nich bylo nuceno svou činnost ukončit. Krachy v české ekonomice mají stále rostoucí tendenci a podle analytiků budou mít firmy potíže i na začátku příštího roku. Krachem z toho zatím skončilo 1 300 firem, přičemž loni to bylo za deset měsíců 78426). Po exportérech začali mít stále více problémy i domácí 26) ZATLOUKAL, J., Krachů firem rapidně přibylo. Týden cz. Publikováno 8.11.2009.

37

výrobci a prodejci, protože přibývá lidí bez práce, tutíž se začíná všeobecně šetřit a klesá poptávka. Tabulka č.2 : Rostoucí tendence krachů firem v ČR následkem hospodářské krize

zkrachovalé firmy podané insolvenční návrhy osobní bankrot

2008 784 2671 1670

2009 1298 4290 3168

nárust 514 1619 1498

nárust v % 65,56 60,61 89,7

Zdroj : Vlastní zpracování na základě údajů z Hospodářských novin 27) Následky hospodářské krize nejvíce ohrožují malé a střední podniky. Těmto podnikům, zvláště exportujícím, již v loňském roce odčerpala velice silná koruna prakticky všechny volné finanční prostředky. Prudký pokles zakázek na přelomu roku 2008 a 2009 tuto situaci jen zhoršil a přivádí tyto společnosti na pokraj bankrotu. Mají málo zakázek jejich pokles činí více než 40% - a velice malou šanci tento úbytek zakázek eliminovat snižováním nákladů nebo využitím finančních rezerv, neboť ty byly ve většině případů odčerpány tak, jak je uvedeno výše - silnou korunou v loňském roce.28) Podle průzkumu Hospodářské komory ČR se dopady hospodářské krize v malých a středních podnicích projevily zejména v následujících oblastech29) : •

snížení počtu zaměstnanců (41,07% podniků)

•

zkrácení pracovního týdne nebo omezení počtu pracovních směn (5,36% podniků)

•

meziroční úbytek zakázek a nutnost hledat nová odbytiště (17,86%podniků)

•

snížení platů zaměstnancům (8,04%)

•

problémy získat provozní úvěry od banky (6,25%)

•

silný zásah krizí, v případě pokračující krize možnost ukončení činnosti (21,42%)

Dostupné na . 27) HN.IHNED, JIRSOVÁ, M. Krachů přibývá. Teď dojde i na obchodníky. Publikováno 3.11.2009. Dostupné na . 28) AMSP ČR, Návrh opatření k tlumení dopadů hospodářské krize na malé a střední podniky. Businessinfo, Publikováno 19.1.2009[cit 16.3.2009]. Dostupné na . 29) KOCOUREK,J., IT byznys: Dopad krize pro firmy? Až 40 % firem propouští. ITBIZ. Publikováno 5.5.2009. Dostupné na .

38

Většina z dotazovaných podniků však věří ve zlepšení ekonomické situace podniku v příštím roce a vzniklou situaci aktivně řeší, přizpůsobuje se a učí se fungovat za stávajících ekonomických podmínek. Mezi nejčastější protikrizová opatření patří především větší kontrola nákladů a zvýšení aktivit v prodejní a marketingové oblasti.

3. 4. 2. Vývoj MSP v rámci Zlínského kraje 3. 4. 2. 1. Charakteristika Zlínského kraje Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Obuv, pneumatiky, stroje a letadla, to byly produkty tradičně spojované s centrem regionu. Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala otřásat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli sehrála také špatná dopravní obslužnost území, odtržení od Slovenska, s nímž do té doby fungovaly významné obchodní vztahy, a rovněž rozpad většiny zavedených vědeckovýzkumných pracovišť. Důsledkem je současná podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu, třebaže je region nadále vnímán jako bohatá a dynamická oblast v rámci České republiky. 30) Dosavadní průmyslový potenciál kraje je založen na existenci dříve klíčových strojírenských výrobních podniků. Značný význam mají závody zpracovatelského průmyslu, zejména: obuvnického, dřevozpracujícího, kožedělného a dále chemie, gumárenství, potravinářství. Ty dosud patří k předním zásobovatelům spotřebního zboží na českém trhu. Nemají však potřebnou výkonnost - s výjimkou těch, do nichž vstoupil zahraniční investor. Většina obyvatel tohoto kraje je zaměstnáno v následujících oborech : •

v průmyslu

•

ve stavebnictví

30) ZÁKUTNÝ,P., Charakteristika kraje. Informační portál Zlínského kraje, Publikováno 22.11.2002. Dostupné na

39

•

v dopravě, skladování a spojích

•

v oblasti obchodu, pohostinství, ubytovacích služeb a oprav motorových vozidel

•

v obchodu s nemovitostmi. 3. 4. 2. 2. Vývoj počtu MSP podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji Na konci roku 2007 bylo v kraji ve statistickém Registru ekonomických subjektů

(RES), kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, zaznamenáno 131 995 subjektů. Meziročně se tak jejich počet zvýšil o 1 518 subjektů (tj. o 1,2 %). Tabulka č.3 - Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji a jeho okresech k 31.12.2007 Kraj celkem Kraj celkem v tom: neuvedeno bez zaměstnanců 19 10 - 49 50 - 249 250 a více

131 995 80 260 36 104 11 875 2913 739 104

Kroměříž 21 715

v tom okresy Uherské Vsetín Hradiště 29 866 30 577

13 167 5 907 2 049 441 140 11

18 029 8 214 2 783 659 156 25

18 448 8 581 2 685 677 160 26

Zlín 49 837 30 616 13 402 4 358 1136 283 42

Zdroj : Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 200731) Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců bylo na konci prosince 2007 celkem 60,8 % subjektů zapsaných v RES, které tento údaj nespecifikovalo. Dále 27,4 % subjektů uvádělo, že zaměstnance nemá. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 7,7 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců stejně jako u skupiny s 10 až 19 zaměstnanci uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se nejvíce změnil podíl u kategorie subjektů, které údaj o počtu svých zaměstnanců nespecifikoval. Jejich počet meziročně vzrostl o 5 623 subjektů (o 7,5 %). K výraznějším změnám došlo i u skupiny subjektů bez zaměstnanců. U této skupiny došlo ke snížení o 4 261 (o 10,6 %). Ke 31 )Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2007.Publikováno 29.3.2008. Dostupné na .

40

změnám, i když zdaleka ne tak výrazným, došlo i u skupin subjektů s 6 až 9 zaměstnanci (nárůst o 87, tj. o 5,3 %), s 10 až 19 zaměstnanci (nárůst o 40 subjektů, tj. o 2,4 %) a u skupiny subjektů s 20 až 24 zaměstnanci (meziroční nárůst o 31 jednotek, tj.o 7,9 %). V ostatních skupinách k výraznějším změnám v počtu podnikatelských subjektů nedošlo. Graf č.1 – Podíl MSP ve Zlínském kraji k 31.12.2007 podle počtu zaměstnanců

Počet subjektů zapsaných v RES ve Zlínském kraji k 31.12.2007 (členění podle kategorie počtu zaměstnanců) 0,2% 1,4% 5,6%

23,0%

0 1–9 10 – 49 50 – 249 250 a více

69,8%

Zdroj : Vlastní zpracování za základě zpracovaných dat ze Statistického bulletinu Zlínského kraje za rok 200732)

Na konci roku 2008 bylo v kraji ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) zaznamenáno 134 373 subjektů. Meziročně se tak jejich počet zvýšil o 2 378 subjektů (tj. o 1,8 %).

32 )Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2007.Publikováno 29.3.2008. Dostupné na .

41

Tabulka č.4 - Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji a jeho okresech k 31.12.2008 Kraj celkem Kraj celkem v tom: neuvedeno bez zaměstnanců 19 10 - 49 50 - 249 250 a více

134 373 75 233 43 512 11 927 2867 731 103

Kroměříž 22 028

v tom okresy Uherské Vsetín Hradiště 30 621 31 052

12 225 7 169 2 047 449 127 11

16 862 10 129 2 813 631 162 24

17 166 10 335 2 697 666 161 27

Zlín 50 672 28 980 15 879 4 370 1121 281 41

Zdroj : Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 200833) Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců bylo na konci roku 2008 celkem 56,0 % subjektů zapsaných v RES, které tento údaj nespecifikovalo, což představuje snížení o 5 027 (o 6,3%). Dále 32,4 % subjektů uvádělo, že zaměstnance nemá. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 7,6 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců stejně jako u skupiny s 10 až 19 zaměstnanci uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se nejvíce změnil podíl u kategorie subjektů bez zaměstnanců. Jejich počet meziročně vzrostl o 7 408 subjektů (o 20,5 %). Ke změnám, i když zdaleka ne tak výrazným, došlo u skupin subjektů s 6 až 9 zaměstnanci (nárůst o 36, tj. o 2,1 %) a s 10 až 19 zaměstnanci (pokles o 59 subjektů, tj. o 3,4 %). V ostatních skupinách k výraznějším změnám v počtu podnikatelských subjektů nedošlo.

33 )Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2008.Publikováno 31.3.2009. Dostupné na .

42

Graf č.2 – Podíl MSP ve Zlínském kraji k 31.12.2008 podle počtu zaměstnanců

Ekonomické subjekty ve Zlínském kraji k 31.12.2008 (podle kategorie počtu zaměstnanců) 0,2% 1,2% 4,8%

20,2%

0 1–9 10 – 49 50 – 249 250 a více

73,6%

Zdroj : Vlastní zpracování za základě zpracovaných dat ze Statistického bulletinu Zlínského kraje za rok 200834)

V prvním pololetí roku 2009 (tj. k 30.6.2009) bylo v kraji zaznamenáno ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) 135 780 subjektů. Meziročně se tak jejich počet zvýšil o 1 407 subjektů (tj. o 1,05 %). I přes vliv hospodářské krize můžeme tedy zaznamenat růst ekonomických subjektů, i když je tento růst menší než v předchozích letech.

34) Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2008.Publikováno 31.3.2009. Dostupné na .

43

Tabulka č.5 - Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji a jeho okresech k 30. 6. 2009 Kraj celkem Kraj celkem v tom: neuvedeno bez zaměstnanců 19 10 - 49 50 - 249 250 a více

135 780 76 975 43 108 12 077 2786 730 104

Kroměříž 22 245

v tom okresy Uherské Vsetín Hradiště 31 066 31 387

12 538 7 076 2 047 443 130 11

17 380 10 027 2 870 601 163 25

17 588 10 215 2 758 642 157 27

Zlín 51 082 29 469 15 790 4 402 1100 280 41

Zdroj : Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 200935) Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců se zvýšil počet subjektů zapsaných v RES, které údaj o počtu zaměstnanců nespecifikovaly, a to o 1 742 subjektů (tj. 2,32%). Velký pokles subjektů můžeme zaznamenat u subjektů bez zaměstnanců, a to o 404 subjektů (0,93%) a u subjektů zaměstnávajících 6 – 9 zaměstnanců, a to o 58 subjektů (tj.3,29%). Naopak počet subjektů zaměstnávajících 1 - 5 zaměstnanců vzrostl o 208 subjektů (2,05%). V kategorii mikropodniků můžeme tedy obecně zaznamenat klesající tendenci. Počet malých podniků (10 – 49 zaměstnanců) celkově klesl o 81 subjektů. Počet středních podniků zůstává víceméně stejný, můžeme ovšem zaznamenat přírustky subjektů zaměstnávající 50 – 199 zaměstnanců a úbytek u podniků zaměstnávající 200 – 249 zaměstnanců. To jen potvrzuje dopady hospodářské krize na snižování stavu zaměstnanců.

35 )Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2009.Publikováno 1.10.2009. Dostupné na .

44

Graf č.3 – Podíl MSP ve Zlínském kraji k 30.6.2009 podle počtu zaměstnanců

Ekonomické subjekty ve Zlínském kraji k 30.6.2009 (členění podle kategorie počtu zaměstnanců) 0,2% 1,2% 4,7%

20,5%

0 1–9 10 – 49 50 – 249 250 a více

73,3%

Zdroj : Vlastní zpracování za základě zpracovaných dat ze Statistického bulletinu Zlínského kraje za rok 200936) Na základě této analýzy jsem došla k následujícím závěrům : Výsledky analýzy jsou poměrně zkresleny počtem subjektů zapsaných v RES, které údaj o počtu zaměstnanců nespecifikovaly. V jednotlivých letech se počet těchto subjektů pohybuje kolem 60% z celkového množství subjektů zapsaných v RES. Největší počet subjektů ve všech sledovaných obdobích ve Zlínském kraji představují subjekty bez zaměstnanců (kolem 70%), dále potom subjekty v kategorii mikropodniků zaměstnávajících 1 – 9 zaměstnanců (kolem 20%). To znamená, že kategorie mikropodniků představuje největší podíl na celkovém množství podniků v tomto kraji. Během roku 2007 došlo k velkému nárustu počtu subjektů v kategorii malých a středních podniků, který byl v roce 2008 následkem hospodářské krize zpomalen. V 36) Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2009.Publikováno 1.10.2009. Dostupné na .

45

tomto roce byl však zaznamenám velký nárust počtu subjektů bez zaměstnanců, tzn.v kategorii mikropodniků. První pololetí roku 2009 zaznamenalo velký nárust v kategorii mikropodniků zaměstnávající 1 – 9 zaměstnanců, který byl mírně kompenzován snížením počtu malých podniků zaměstnávajících 10 – 49 zaměstnanců. V kategorii středních podniků zůstává počet subjektů víceméně nezměněn, můžeme však pozorovat snižování stavu zaměstnanců v podnicích. Velké podniky zaměstnávající více než 250 zaměstnanců zůstávají ve sledovaném období beze změn, což je potvrzení faktu, že malé a střední podniky jsou více citlivé na ekonomické změny a byly výrazně zasaženy ekonomickou krizí v roce 2008. 3. 4. 2. 3. Výroba pryžových a plastových výrobků ve Zlínském kraji Firma, analyzovaná v další části práce, se zabývá výrobou pryžových a plastových výrobků. V tomto průmyslovém odvětví ve Zlínském kraji podniká řada podniků. Tabulka č.6 – Vývoj počtu podniků působících v průmyslovém odvětví výroby pryžových a plastových výrobků (2007 – 2008)

rok

Kroměříž

Uherské Hradiště

Vsetín

Zlín

Kraj celk e m

2007

77

66

83

236

462

2008

76

67

82

245

470

2009

80

67

85

263

495

46

Graf č.4 – Grafické znázornění vývoje v průmyslovém odvětví výroby pryžových a plastových výrobků

550 500 450

počet podniků

400 350

Zlín

300

Vsetín Uherské Hradiště

250 200

Kroměříž Kraj celkem

150 100 50 0 2007

2008

2009

rok

Zdroj : Vlastní zpracování za základě zpracovaných dat z Českého statistického úřadu Zlínského kraje37) Z výše uvedené tabulky č.6 a jejího grafického znázornění vyplývá, že i přes vlivy hospodářské krize, má gumárenské odvětví ve Zlínském kraji mírně rostoucí charakter. Konkurence v tomto odvětví je ve Zlínském kraji značně vysoká. Do toho ještě vstupují na český trh další firmy tohoto zaměřění ze zahraničních zemí s nižšími výrobními náklady, tedy s nižšími cenami výrobků, který tento konkurenční boj ještě stupňují.

37) Statistický bulettin Zlínský kraj. Dostupné na http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/721302-09.

47

4. METODICKÝ POSTUP Hlavní cíl : Ve vybraném podniku Gumix,s.r.o., zhodnotit podnikové prostředí, současný stav a řízení rizika. Na základě identifikace a analýzy rizika pak určit hlavní rizikové faktory, zhodnotit současné řešení řízení rizika a popřípadě navrhnout další způsoby, jak riziko v podniku eliminovat či optimalizovat. Dílčí cíle : ➢ studium literárních pramenů zaměřených na řízení rizik a politiku malého a středního podnikání ➢ získání informací o firmě Gumix,s.r.o. potřebných pro provedení jednotlivých analýz a zhodnocení současného stavu podniku ➢ podnikové prostředí : •

analýza vnějšího prostředí podniku

•

analýza vnitřního prostředí podniku

➢ provést identifikaci rizikových faktorů, stanovit jejich významnost, monitorování ➢ navrhnout opatření k eliminaci těchto rizik Použité metody : ➢ Analýza vnitřního prostředí : SWOT analýza ➢ Finanční analýza podniku ➢ Analýza citlivosti Zdroje informací : ➢ Odborná literatura a periodika ➢ Řízený rozhovor ➢ Účetní výkazy firmy Gumix,s.r.o. ➢ Podniková evidence firmy Gumix,s.r.o.

48

5. ANALÝZA A ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU V PODNIKU GUMIX, s.r.o. V této práci jsem se rozhodla analyzovat konkrétní firmu, která v této práci vystupuje pod fiktivním názvem Gumix, s.r.o.(konkrétní jména společníků byly v rámci zachování interních údajů firmy taktéž pozměněna). Tato firma je mezinárodním výrobcem a distributorem autokoberců a jiných výrobků z technické pryže. Tuto firmu jsem si vybrala z důvodu možnosti získání podkladů o této firmě a také proto, že firma patří do kategorie středních podniků a je zajímavým příkladem pro rozbor rizika v rámci výroby a exportu.

5. 1. CHARAKTERISTIKA FIRMY 5. 1. 1. Společnost a její předmět podnikání Gumix,s.r.o. je tradičním českým výrobcem kompletního sortimentu pryžových a textilních autokoberců v ročním objemu cca 1 000 000 sad s ročním objemem cca 7 000 000 EUR. Jejím předmětem podnikání je :

•

Zpracování gumárenských směsí

•

Výroba textilního zboží (kromě oděvů a oděvních doplňků)

•

Velkoobchod

•

Specializovaný maloobchod Tato firma působí na trhu od roku 2003. V současné době zaměstnává cca 100

zaměstnanců. V roce 2004 získala certifikáty ISO 9001 a 14 001.

49

5. 1. 2. Vlastnické vztahy Společnost Gumix,s.r.o. je ve vlastnictví českých a německých fyzických osob. V zájmu zachování interních informací společnosti, jsou jména vlastníků pozměněna. Společníci : •

Robert Beuthner, Kurze Strasse 59, Chemnitz, Spolková republika Německo Vlad : 800 000,- Kč Splaceno : 100% Obchodní podíl : 80%

•

Ladislav Hruška, Horská 1852, 757 01 Valašské Meziříčí Vklad : 200 000,- Kč Splaceno : 100% Obchodní podíl : 20%

5. 1. 3. Hlavní obchodní činnost, její vývoj a situace v odvětví Hlavní obchodní činností firmy Gumix,s.r.o. je výroba a prodej gumových a textilních výrobků dodávaných do automobilového průmyslu. Odvětví automobilového průmyslu prošlo v minulých 14 měsících významnou transformací následkem celosvětové hospodářské krize. Proměnu automobilového průmyslu neovlivňuje jen současná recese, ale také změna chování spotřebitelů a jejich preferencí, které mají enormní dopad na stávající obchodní modely a produktovou nabídku. Obecně došlo ke snížení poptávky spotřebitelů po zboží tohoto sektoru. Tato krize v automobilovém průmyslu byla navíc umocněna silnou korunou a vysokými výrobními náklady. V níže uvedené tabulce č.7 můžeme vidět, že firma Gumix,s.r.o. , i přes dopady ekonomické krize, vykazuje v roce 2008 zvýšení tržeb.

50

Tabulka č.7 - Struktura tržeb firmy Gumix,s.r.o. podle druhu činností

2007 v tis.Kč 2008 v tis.Kč

Popis

Rok 2008 v % (k roku 2007)

Tržby za zboží

2808

4564

162,54

Tržby za textilní výrobky

93780

85838

91,53

Tržby za gumové výrobky

125538

140378

111,82

Tržby za poskytnuté služby

1668

1621

97,18

Tržby za prodej materiálu

1219

1942

159,31

Celkem

225013

234343

104,15

Provozní výsledek hospodaření

17908

7796

43,53

Zdroj : Vypracováno na základě podnikové evidence firmy Gumix,s.r.o. Toto zvýšení tržeb bylo dáno nárustem výkonů v první polovině roku 2008. I přes zvýšení tržeb však firma na konci účetního období (k 31.12.2008) vykazuje nižší celkový zisk než v roce 2007. Toto snížení je dáno poklesem přidané hodnoty v roce 2008 (o 8.500tis. Kč oproti roku 2007) a to z několika důvodů : •

významný nárust cen energií

•

nárust ostatních výrobních nákladů

•

jiná skladba sortimentu gumových koberců (v druhé polovině roku 2008 převažovala výroba méně ziskových výrobků s vyšší materiálovou náročností).

5. 1. 4. Export firmy Firma Gumix,s.r.o. je významným exportérem. Tržby z exportu v současné době tvoří zhruba 94% z celkových tržeb.

51

Tabulka č.8 - Struktura tržeb firmy Gumix,s.r.o. podle zeměpisného umístění trhu

Popis

2007 v tis.Kč

2008 v tis.Kč

Tuzemsko

12879

12651

5,75

5,42

Slovensko

0

890

0

0,38

Německo

195140

202734

87,2

86,92

Rakousko

15775

16959

7,05

7,27

Procentuální podíl v Procentuální podíl v roce 2007 roce 2008

Zdroj : Vypracováno na základě podnikové evidence firmy Gumix,s.r.o. Hlavní podíl na vývozu firmy tvoří vývoz do Německa (v roce 2008 skoro 87%). Je to dáno obchodními vztahy německého společníka firmy. Ve spolupráci s touto německou firmou firma Gumix,s.r.o. vyrábí textilní koberce do prvovýroby automobilky BMW. Ve snaze oživit automobilový průmysl některé ze zemí EU zavedly tzv. „šrotovné“, jde o podporu či dotaci spotřebitelů, kteří si chtějí zakoupit nový automobil, a zároveň nepřímou podporu automobilek stižených krizí. Např. v Německu a na Slovensku tato podpora výrazně pomohla zvýšit prodej automobilů. Podle internetového zpravodaje Aktuálně.cz

38)

v listopadu letošního roku (2008) v Německu se počet prodaných vozů

meziročně zvýšil o 20%. V ČR je tento návrh zatím projednáván. Myslím, že tato forma podpory by české ekonomice značně prospěla, protože automobilový průmysl je významným odvětvím české ekonomiky, a proto by se s jeho zavedením u nás nemělo otálet.

5. 2. STRATEGICKÁ ANALÝZA Pro zhodnocení současného stavu podniku jsem zvolila základní metody : analýzu SWOT a finanční analýzu, které mají podat ucelený přehled o vnitřním a vnějším prostředí firmy, na jehož základě pak dále budou identifikovány rizikové faktory. 38) Aktuálně cz. Německé šrotovné zabralo : prodej stoupl asi o čtvrtinu. Publikováno 2.12.2009. Dostupné na http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=654711.

52

5. 2. 1. Analýza SWOT SWOT

analýza,

analýza

silných

stránek

(Strengths),

slabých

stránek

(Weakneesses), možností (Opportunities) a hrozeb (Threats) firmy, je otevřeným ohodnocením podniku a je velmi užitečným, pohotovým a snadno použitelným nástrojem k deskripci celkové situace podniku. Účelem této diagnózy není určit jakýkoliv druh silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb, ale zaměřit se na vyzdvižení těch, které mají strategický význam. Silné a slabé stránky podniku jsou faktory vytvářející nebo naopak snižující vnitřní hodnotu firmy (aktiva, dovednosti, podnikové zdroje atd.). Naproti tomu příležitosti a ohrožení jsou faktory vnějšími, které podnik nemůže tak dobře kontrolovat. Ale může je identifikovat pomocí vhodné analýzy konkurence nebo pomocí analýzy

demografických,

ekonomických,

politických,

technických,

sociálních,

legislativních a kulturních faktorů působících v okolí podniku. SILNÉ STRÁNKY firmy Gumix,s.r.o. : ➢ kvalitní výrobky ➢ know-how a technické znalosti dané výrobní technologie ➢ široké portfolio výrobků v daném segmentu ➢ finanční síla firmy (cash-flow) ➢ malý a flexibilní řídící tým ➢ dlouhodobé odběratelsko-dodavatelské vztahy ➢ znalost trhu a konkurence ➢ certifikace ISO SLABÉ STRÁNKY firmy Gumix,s.r.o. : ➢ malá diverzifikace odběratelů ➢ omezený trh pro daný výrobek ➢ omezené použití výrobní technologie ➢ vysoký podíl manuální práce ve výrobním procesu

53

PŘÍLEŽITOSTI firmy Gumix,s.r.o. : ➢

nové trhy

➢

prezentace, odborné výstavy

➢

nové distribuční cesty

➢

vývoj nových výrobních technologií

➢

použití nových materiálů na stávající technologii

➢

použití více automatizované technologie

➢

rozšíření výroby

OHROŽENÍ firmy Gumix,s.r.o. : ➢

konkurence z tzv. nízkonákladových zemí

➢

hospodářská krize – snížení objemu produkce v automobilovém průmyslu

➢

zvýšení cen energií a vstupních materiálů

➢

regulace trhu

➢

změna kurzovní měny

➢

politické riziko ovlivňující cenu ropy na světových trzích (např.válka v Iráku)

SWOT analýzu je možné využít jako silný nástroj pro stanovení a optimalizaci strategie společnosti, projektu nebo zlepšování stávajícího stavu či procesů. Při této možnosti je možné se rozhodovat pro kterou strategii se management rozhodne. Nabízí se tyto možnosti: •

MAX-MAX strategie – maximalizací silných stránek – maximalizovat příležitosti

•

MIN-MAX strategie – minimalizací slabých stránek – maximalizovat příležitosti

•

MAX-MIN strategie – maximalizací silných stránek – minimalizovat hrozby

•

MIN-MIN strategie – minimalizací slabých stránek – minimalizovat hrozby

V současné době firma využívá převážně strategii MAX-MIN : maximální využití silných stránek a minimalizace hrozeb plynoucích z vnějšího prostředí. Využívá svých silných stránek jako např. finanční síla firmy a znalost technologie a výrobních postupů, a

54

zároveň se snaží zajišťovat rizika plynoucí z vnějšího ohrožení např. zajištění kurzovního rizika forwardovými operacemi. Budoucí plány firmy směřují k většímu využívání příležitostí jako např. modernizaci a rozšíření výrobních zařízení a technologií v roce 2009 a hledání nových distribučních cest.Vývoj směřuje k rozšíření sortimentu dalších gumárenských materiálů a technologií a zdokonalování environmentálního systému managementu.

5. 2. 2. Finanční analýza Finanční analýza poskytuje řadu cenných informací, jimiž se dá posoudit finanční zdraví organizace. Podstatou finanční analýzy je výpočet ukazatelů, které mají dobrou vypovídací schopnost vzhledem ke zkoumané ekonomické realitě. Naprostou většinu výchozích dat – údajů kvantitativní povahy poskytuje účetnictví a jeho finální produkt rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Za nejrozšířenější typy ukazatelů, kterých finanční analýza využívá, lze považovat :

•

Ukazatele vývojových trendů. Postihují časové změny absolutních ukazatelů. Metoda spočívá v porovnání jednotlivých položek výkazů (výkonů, nákladů, zisku, majetku apod.) v čase.

•

Poměrové ukazatele. Charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů pomocí jejich poměru. Poměrové ukazatele umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách organizace. Praktickým užíváním se vyčlenila určitá skupina všeobecně akceptovaných ukazatelů, které umožňují vytvořit si základní představu o finanční situaci zkoumané organizace. Tyto ukazatele se sdružují do skupin, přičemž každá se váže k některému aspektu finančního stavu organizace. Součástí rozboru je srovnání vypočtených ukazatelů s poměrovými ukazateli, které jsou uznávány jako vhodné a žádoucí pro stejnorodou podnikatelskou skupinu.

•

Pyramidový rozklad. Každá skupina poměrových ukazatelů postihuje pouze jediný rys složitého ekonomického procesu. Je však zřejmé, že mezi nimi existují určité závislosti. Poznatky o jednotlivých stránkách procesu je proto nutné třídit, vzájemně propojovat a komplexně vyhodnocovat. Pro usnadnění takové analýzy 55

jsou vytvářeny pyramidové soustavy ukazatelů. Klasifikace poměrových ukazatelů :

•

Ukazatelé rentability (výnosnosti) Používají se pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti a

výdělkové schopnosti organizace. Pomocí nich je vyjadřována intenzita využívání, reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do organizace. Patří do kategorie tzv. mezivýkazových poměrových ukazatelů, protože využívají údajů ze dvou základních účetních výkazů – z rozvahy a z výkazu zisků a ztrát. Jejich význam spočívá v tom, že ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na čistý zisk organizace.

•

Ukazatelé likvidity Jednou ze základních podmínek existence organizace je schopnost hradit vlastní

závazky (speciálně krátkodobé). Posouzení průběhu platební schopnosti v minulosti spolu s odhadem budoucího vývoje patří mezi klíčové problémy, kterými se finanční analýza zabývá. Úspěšnost organizace není zajištěna pouhým faktem, že organizace vykazuje zisk. Dluhy je totiž nutné platit penězi, a to je důvod, proč se organizace musí starat o to, aby měla dost prostředků k uspokojení splatných požadavků svých věřitelů. Pokud organizace není schopna dostát svým závazkům, dostává se do finanční tísně – platební neschopnosti.

•

Ukazatelé aktivity Ukazatelé aktivity měří schopnost organizace využívat svých zdrojů. Ukazatelé

mohou být vyjadřovány dvěma způsoby. Prvním z nich je počet obrátek, který udává, kolikrát se obrátí určitý druh majetku v tržbách za stanovený časový interval. Druhý ukazatel udává dobu obratu, tj. dobu, po kterou jsou finanční prostředky vázány v určité formě majetku neboli za jak dlouho uskuteční jednu obrátku.

•

Ukazatelé zadluženosti Ukazatelé zadluženosti slouží jako identifikátor výše rizika, které organizace

podstupuje, pokud financuje svou činnost danou strukturou vlastních a cizích zdrojů. Je 56

nutné připomenout, že zadluženost nemusí být negativní charakteristikou. Určitá výše zadlužení je obvykle pro organizaci užitečná. Podstatou ukazatelů zadluženosti je, že vyjadřují vztah mezi cizími zdroji na jedné straně a vlastními zdroji na straně druhé. Při velké zadluženosti je organizace příliš zatížena splácením úvěrů a úroků a snadno se dostane do nepříznivé finančníé situace. Organizace má používat cizí kapitál v tom případě, že výnos, který se tím získá, a rovněž i výnosnost celkového vloženého kapitálu bude vyšší, než jsou náklady spojené s jeho použitím, tj.úrok placený z cizího kapitálu. Vzájemný poměr mezi vlastním a cizím kapitálem se značně liší u jednotlivých organizací. Závisí nejen na oboru podnikání, ale také na majetkové struktuře organizace, výši a stabilitě zisku a tržeb, subjektivním postoji manažerů, úrokové míře bank, výkonnosti organizace apod. Následující finanční analýza je vypracována na základě auditovaných výsledků firmy Gumix,s.r.o. z roku 2007 a 2008. Porovnává stavy vybraných ukazatelů za tyto dvě účetní období : 1. Ukazatele rentability (výnosnosti)

•

Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) =EBIT/celková aktiva Ukazatel ROA nám umožňuje zjistit výnosnost celkových vložených prostředků

bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly financovány. Záporný vývoj tohoto ukazatele značí neúměrný vývoj zisku k celkovým aktivům. Náhlý vzestup aktiv snižuje výnosnost podniku.

57

Tabulka č.9 : Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA)

EBIT39) v tis.Kč

2007

2008

7908

7796

Celková aktiva v tis.Kč 87435 99183 ROA v %

20,48

7,86

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. V případě podniku Gumix,s.r.o., dochází k zápornému vývoji ukazatele ROA. Je tomu tak z důvodu růstu celkových aktiv, zejména nárustu krátkodobého finančního majetku, a poklesu provozního hospododářského výsledku, jež byl zapříčiněn značným zvýšením provozních nákladů. Dochází tedy ke snížení efektivnosti podniku. V klesajícím vývoji ukazatele ROA se promítá současná krize automobilového průmyslu, jež byla prohloubena posilující korunou vůči evropské měně, a tutíž zvýšením celkových nákladů na výrobu. Graf č. 5 : Rentabilita celkového vloženého kapitálu (%) rentabilita celkového vloženého kapitálu

30

20 ROA v % 10

0 2007

2008 rok

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o.

39) EBIT - Earnings before Interest and Taxes, zisk před odečtením úroků a daní (provozní hospodářský výsledek)

58

•

Rentabilita tržeb (ROS) = zisk/tržby ROS podává informaci o velikosti zisku, který organizace má z každé 1 Kč tržeb.

Tržby za časovou jednotku jsou velmi důležitým ukazatelem, dávají tržní ohodnocení výkonů organizace. Tabulka č. 10 : Rentabillita tržeb (ROS) Zisk v tis. Kč

2007

2008

14048

8476

Tržby v tis.Kč 223794 ROS v %

6,28

232401 3,65

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. Z tabulky č.10 je patrný pokles zisku v roce 2008, a to téměř o 40%. Důvody tohoto poklesu již byly uvedeny v komentáři tabulky č.9. Současně však dochází k růstu tržeb, a to i přes nepříznivou situaci v odvětví vyvolanou hospodářskou krizí na konci roku 2008. V roce 2007 totiž byly nově smluveny další kontrakty a firma se rozhodla spolupracovat s jistou slovenskou firmou na výrobě pryžových autokoberců. Díky tomu vzrostly tržby za prodej pryžových autokoberců o 17%, tento sortiment výrobku je však levnější a nákladově náročnější. Celkově tedy dochází k poklesu rentability tržeb. Pro bližší vysvětlení vývoje nákladnosti výroby jsem vypracovala tabulku č.11, která zobrazuje poměr výkonů (tedy tržeb za prodej výrobků a služeb) a výkonové spotřeby (zahrnující spotřebu materiálu a energie a služeb). Tabulka č.11 – Podíl výkonové spotřeby na výkonech (%) 2007

2008

Výkony (v tis.Kč)

220953 228956

Celková spotřeba (v tis.Kč)

172217 188604

Podíl výkonové spotřeby na výkonech v %

77,94

82,38

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o.

59

Z této tabulky je zřejmé, že nákladovost výroby se významně zvýšila. Níže uvedený graf č.7 dále naznačuje poměr nákladů na spotřebu materiálu a energie a spotřebovaných služeb. Z tohoto grafu je patrné zvýšení nákladů zejména v rámci spotřeby materiálu a energie. Podíl spotřeby služeb zůstává v těchto poměřovaných obdobích víceméně nezměněn, dokonce v roce 2008 dochází k poklesu a to o 0,1%. Graf č. 6 – Podíl výkonové spotřeby na výkonech (%)

Rok

2007

2008

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

70

75

80

85

90

95 100

Celková spotřeba v % Spotřeba materiálu a energie

Spotřebované služby

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o.

60

Graf č. 7 : Rentabillita tržeb (v %)

rentabilita tržeb v %

7 6 5

rentabilita tržeb v %

4 3 2 1 0 2007

2008 rok

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. 2. Ukazatelé likvidity •

Celková likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Celková likvidita udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky

organizace., kolika korunami oběžných aktiv je kryta 1 Kč krátkodobých závazků. Uvedený ukazatel je nejčastěji používán k měření krátkodobé platební schopnosti. Poskytuje nejlepší jednoduchý indikátor, kdy krátkodobé závazky jsou kryty aktivy, u nichž očekáváme, že se promění na peníze v době korespondující se splatností závazků. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je obecně pravděpodobnější zachování platební schopnosti organizace. Za tradiční hodnotu tohoto ukazatele je považována hodnota 1,52,5.Vývoj a změny tohoto ukazatele je nutno posuzovat obezřetně, neboť se velmi obtížně interpretují.

61

Tabulka č.12 : Celková likvidita 2007 Oběžná aktiva (v tis.Kč)

2008

44822 58694

Krátkodobý fin.majetek (v tis.Kč) 28105 41323 Krátkodob.závazky(v tis.Kč) Celková likvidita (v %)

11134 15348 4,03

3,82

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. I přesto, že ukazatel celkové likvidity v roce 2008 mírně klesl, firma vykazuje velmi dobré likvidní výsledky. Důvodem je vysoký objem finančních prostředků na bankovním účtě, který se v roce 2008 ještě navýšil o 47%. Společníci firmy se záměrně snaží tvořit velkou finanční rezervu z důvodu zajištění platební schopnosti podniku i v období krize a taky z důvodu budoucích plánovaných investic do rozšíření výroby. V jiném případě bychom mohli hovořit o neproduktivní využívání vložených prostředků, což negativně ovlivňuje rentabilitu organizace. Graf č. 8 : Celková likvidita celková likvidita

4,05 4 3,95 3,9 3,85

ce lková likvidita

3,8 3,75 3,7 2007

2008 rok

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. 62

•

Běžná likvidita (acid test) =(oběžná aktiva-zásoby)/krátkodobé závazky V čitateli zůstávají peněžní prostředky, krátkodobé cenné papíry a pohledávky.

Obecně se uvádí, že pohotovou likviditu lze považovat za dobrou, je-li hodnota ukazatele alespoň jedna. Vyšší hodnota bude příznivější z hlediska věřitelů, méně však z hlediska vlastníků organizace. Nadměrná výše oběžných aktiv totiž vede k neproduktivnímu využívání vložených prostředků, a tím negativně ovlivňuje rentabilitu organizace. Tabulka č.13 : Běžná likvidita 2007

2008

Oběžná aktiva (v tis.Kč)

44822 58694

(OA-zásoby) (v tis.Kč)

35906 48089

Krátkodob.závazky(v tis.Kč)

11134 15348

Běžná likvidita (v %)

3,22

3,13

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. Ukazatel běžné likvidity zůstává v obou sledovaných obdobích poměrně na stejně vysoké úrovni. To znamená, že poměr krátkodobých závazků a krátkodobých finančních prostředků a pohledávek se vyvíjí rovnoměrně. Podíl zásob na celkovém objemů oběžných aktv není až tak markantní.

63

Graf č. 9 : Běžná likvidita

běžná likvidita

3,25

3,2 běžná likvidita

3,15

3,1

3,05 2007

2008 rok

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o.

•

Okamžitá likvidita (cash – positron ratio) = peněžní prostředky/krátkodobé závazky Okamžitá likvidita měří schopnost organizace hradit právě splatné závazky

naprosto nekompromisně, okamžitě. Do čitatele se dosazují všechny pohotové platební prostředky – suma peněz na běžném účtu, v pokladně a jejich ekvivalenty. Za přijatelnou lze považovat hodnotu okamžité likvidity vyšší než 0,2. Tabulka č. 14 : Okamžitá likvidita 2007

2008

Peněžní prostředky (v tis.Kč)

28105 41323

Krátkodob.závazky(v tis.Kč)

11134 15348

Okamžitá likvidita (v %)

2,52

2,69

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o.

64

Výše uvedená tabulka č.14 vypovídá o okamžité platební schopnosti firmy Gumix,s.r.o. Ukazatel okamžité likvidity je poměrně vysoký z důvodu vysokého objemu finančních prostředků zmíněných již v předchozí části popisovaných ukazatelů likvidity. Graf č. 10 : Okamžitá likvidita

okamžitá likvidita

2,7 2,65 2,6 2,55

okamžitá likvidita

2,5 2,45 2,4 2007

2008

rok

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. Obecně můžeme konstatovat, že všechny ukazatelé likvidity dosahují vyšších hodnot. Firma se tedy vyznačuje vysokou platební schopností. Jelikož mají tyto finanční rezervy své důvody, nemůžeme v tomto případě mluvit o neefektivním využití prostředků. V období roku 2009, kdy firma začala silněji pociťovat následky hospodářské krize, se tato finanční zásoba projevila jako vhodný prostředek pro překonání krize. 3. Ukazatelé aktivity

•

Obrátkovost zásob, doba obratu zásob Doba obratu zásob je považována za ukazatel intenzity využití zásob. Udává, jak

dlouho (ve dnech) jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. U zásob výrobků a zboží je 65

rovněž indikátorem likvidity. Napoví nám také, zda podnik drží nadbytečné zásoby s velmi nízkou nebo nulovou výnosností. Tabulka č. 15 : Obrátkovost zásob

2007 Tržby (v tis.Kč)

2008

223794 232401

Průměrné zásoby (v tis.Kč)

8916

10605

Obrat zásob

25,1

21,91

Doba obratu zásob (dny)

14,54

16,66

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. Graf č. 11 : Doba obratu zásob (dny)

doba obratu zásob (dny)

17 16 doba obratu zásob

15

(dny) 14 13 2007

2008 rok

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. Firma vykazuje optimální dobu obratu zásob, i přesto, že se průměrná doba obratu zásob zvýšila o dva dny.

66

•

Počet obrátek pohledávek, rychlost obratu, obratovost pohledávek Udává, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peníze. Cílem tohoto ukazatele

je stanovit průměrný počet dní, během nichž nám naši odběratelé zůstávají dlužni, tj. dobu, která v průměru uplyne mezi prodejem na obchodní úvěr a přijetím peněz, ať již v hotovosti nebo přípisem na běžný účet. Tabulka č. 16 : Obratovost pohledávek 2007 Tržby (v tis.Kč)

2008

223794 232401

Pohledávky (v tis.Kč)

7794

6764

Obrat pohledávek

28,71

34,36

Doba inkasa (dny)

12,71

10,62

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. Firma Gumix,s.r.o. vykazuje velmi nízkou dobu inkasa svých pohledávek. Tato rychlá přeměna pohledávek v peníze je dána zejména tím, že většina pohledávek z obchodních vztahů podniku je hrazena formou záloh nebo-li „proformou“. Tímto způsobem se firma kryje proti riziku nezaplacení pohledávky.

67

Graf č. 12 : Průměrná doba inkasa (dny) doba inkasa (dny )

13 12,5 12 11,5

doba inkasa (dny)

11 10,5 10 9,5 2007

2008 rok

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. 4. Ukazatelé zadluženosti

•

Celková zadluženost Obecně platí pravidlo, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je

zadluženost organizace, a tím vyšší je i finanční riziko. Jeho výši je vždy nutné posuzovat v souvislosti s rentabilitou celkového vloženého kapitálu a strukturou cizího kapitálu. V zájmu věřitelů je nízká hodnota ukazatele, neboť se jim snižuje riziko ztráty. Tabulka č. 17 : Celková zadluženost

2007

2008

Cizí kapitál (v tis.Kč)

13704

19601

Celková aktiva(v tis.Kč)

87435

99183

Celková zadluženost (%)

15,67

19,76

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o.

68

Graf č. 13 : Celková zadluženost ( v %) celková zadluženost (v %)

20

15

celková zadluženost

10

(v %) 5

0 2007

2008

rok

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. Firma vykazuje optimální hodnotu zadlužení v obou sledovaných obdobích. Firma v této době nerealizovala příliš velké investice do rozšíření výroby nebo inovací. Tyto investice (v rozsahu asi 30 miliónů) byly plánovány na rok 2009. Tato investice byla kryta částečně z vlastních zdrojů a částečně z investičního úvěru. Tato změna se jistě projeví na konci účetního období.

•

Dlouhodobá zadluženost vlastního jmění = dlouhod.dluhy/ vlastní jmění Ukazatel podává obraz o dlouhodobé zadluženosti podniku. Tabulka č. 18 : Dlouhodobá zadluženost 2007

2008

Dlouhodobé dluhy (v tis.Kč)

2570

4253

Vlastní jmění(v tis.Kč)

73726

79575

Dlouhodobá zadluženost 3,49 5,34 vlastního jmění (%) Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o.

69

Graf č. 14 : Dlouhodobá zadluženost ( v %) dlouhodobá zadluženost vlastního jm ění

6 5 4

dlouhodobá

3

zadluženost vlastního jm ění

2 1 0 2007

2008 rok

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. Dlouhodobé dluhy jsou u firmy Gumix,s.r.o. dostatečně kryty hodnotou vlastního jmění. Tento ukazatel vykazuje poměrně nízkou hodnotu. Tabulka č.19 – Vývoj majetkové a kapitálové struktury podniku

2007

2008

Stálá aktiva (v tis.Kč)

42093

40006

Oběžná aktiva(v tis.Kč)

44822

58694

Vlastní kapitál (v tis.Kč)

73726

79575

Cizí kapitál (v tis.Kč)

13704

19601

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o.

70

Graf č.15 – Vývoj majetkové a kapitálové struktury podniku Gumix,s.r.o. (hodnoty jsou vyjádřeny v tis.Kč) Vývoj m ajetkové a kapitálové struktury podniku

80000 70000 60000 50000 2007

tis.CZK 40000

2008

30000 20000 10000 0 stálá aktiva

oběžná aktiva

vlastní kapitál

cizí kapitál

AKTIVA

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o. Optimální kapitálová struktura podniku vyjadřuje poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Závisí na řadě faktorů, z nichž nejvýznamnější je odvětví, ve kterém podnik podniká, závisí také na struktuře majetku, subjektivnímu postoji podnikatele nebo manangerů, na výnosnosti podniku, na úrokové míře apod. V případě podniku Gumix,s.r.o. je markantní vysoký podíl vlastního kapitálu, který může vyjadřovat překapitalizování podniku. To znamená, že firma z důvodu přílišné opatrnosti nedostatečně využívá cizích finančních zdrojů, a proto udržuje nadměrnou výši vlastního kapitálu. Tím pádem se snižuje rentabilita podniku. Kapitál by neměl být v majetku vázán déle, než je doba splatnosti kapitálu. Toto pravidlo bývá označováno jako „ zlaté pravidlo financování ”. Jeho uplatnění je samozřejmě možné pouze ve fázi plánování.

71

Měla by platit zásada : •

dlouhodobý majetek/dlouhodobý kapitál < 1 V případě podniku Gumix,s.r.o. (2008) : 40 006 / 83 828 = 0,48

•

oběžný majetek /krátkodobý kapitál > 1 V případě podniku Gumix,s.r.o. (2008) : 17 371 / 15 348 = 1,13

Schéma č.2 – Majetková a kapitálová struktura podniku čistý pracovní kapitál = oběžný majetek – krátkodobý cizí kapitál AKTIVA

PASIVA vlastní jmění

stálá aktiva

dlouhodobé zdroje oběžná aktiva

pracovní kapitál

dlouhodobé dluhy krátkodobé dluhy

krátkodobé zdroje

: Zdroj : Řízení pracovního kapitálu 40) Podnik tedy splňuje předpoklady „zlatého pravidla financování“, avšak dlouhodobá aktiva jsou kryta příliš velkým objemem dlouhodobého kapitálu. Podnik by měl tedy zvažovat o efektivnějším využití svého kapitálu pro zvýšení rentability podniku.

40) Řízení pracovního kapitálu. Dostupné na st.vse.cz/~XHORV11/PE301/prac.kapital.doc

72

6. ANALÝZA RIZIKA A NÁVRH OPATŘENÍ K MINIMALIZACI RIZIK 6. 1. IDENTIFIKACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ A STANOVENÍ JEJICH VÝZNAMNOSTI 6. 1. 1. Identifikace faktorů rizika Náplní této aktivity je vyhledávání faktorů rizika jakožto veličin, jejichž možný budoucí vývoj by mohl ovlivnit hospodářské výsledky podnikatelské činnosti firmy. Stanovení faktorů rizika vyžaduje tvůrčí přístup a nelze jej založit jen na našich minulých zkušenostech, neboť budoucnost se může značně odlišovat od minulosti. Zvláště postupy založené na extrapolaci minulých trendů mohou selhat, neboť pro budoucí vývoj jsou typické často skokové změny a náhlý výskyt faktorů, které mohou značně ohrozit úspěch podnikatelské činnosti firmy.

6. 1. 2. Stanovení významnosti faktorů rizika Důležitost faktorů rizika lze stanovit v podstatě dvěma způsoby a to expertně nebo pomocí analýzy citlivosti.

•

Expertní hodnocení Expertní posouzení významnosti faktorů rizika spočívá v jejich odborném

ohodnocení pracovníky, kteří mají potřebné znalosti a zkušenosti v oblastech, kam jednotlivé faktory rizika spadají (např. poptávku a prodejní ceny posuzují marketingoví pracovníci, nebezpečí větších změn devizových kurzů mohou posoudit specialisté z oblasti mezinárodní ekonomiky aj.) Podstata expertního hodnocení významnosti faktorů spočívá v tom, že se tato významnost posuzuje pomocí dvou hledisek. První z nich tvoří pravděpodobnost výskytu faktoru rizika a druhé intenzita negativního vlivu, který má výskyt faktoru rizika na výsledky podnikatelské činnosti firmy, vyjádřené např. velikostí zisku, výnosnosti

73

vložených prostředků aj. Určitý faktor rizika je pak (z hlediska ohrožení úspěšnosti firmy) tím významnější, čím pravděpodobnější je jeho výskyt a čím vyšší je intenzita negativního vlivu tohoto faktoru v případě jeho výskytu na efekty podnikatelské činnosti.

•

Analýza citlivosti Účelem této analýzy je, jak již z jejího označení vyplývá, zjišťovat citlivost

hospodářských výsledků podnikatelské činnosti firmy, např. jejího zisku, výnosnosti vložených prostředků aj. na faktorech, které tyto výsledky ovlivňují. Znamená to tedy stanovit, jak určité změny těchto faktorů, např.objemu produkce, resp. využití výrobní kapacity, prodejních cen výrobků, cen základních surovin, materiálů, energií, investičních nákladů, úrokových a daňových sazeb, devizových kurzů aj. ovlivňují hospodářské výsledky firmy. Faktory, jejichž určité změny, např.odchylka velikosti 10% od předpokládané, resp.nejpravděpodobnější hodnoty vyvolávají pouze malou změnu hospodářského výsledku, můžeme pak považovat za málo důležité, tj.citlivost hospodářského výsledku na změny těchto faktorů je malá. Naopak faktory, jejichž stejné změny vyvolávají značné změny hospodářského výsledku, budou pro nás jistě významné. Hospodářský výsledek je tedy značně citlivý na změny těchto faktorů. Jak je zřejmé vyžaduje realizace analýzy citlivosti využití modelové a výpočetní techniky, neboť je třeba zpracovat matematický model závislosti zvoleného hospodářského výsledku firmy na faktorech rizika, bez něhož není analýza citlivosti možná. Nutnost uplatnění výpočetní techniky je pak dána tím, že je třeba provést tolik propočtů hospodářského výsledku, kolik je rizikových faktorů. Zkušenosti z použití analýzy citlivosti v hospodářské praxi ukazují, že značná část rizikových faktorů je nevýznamná, neboť jejich změny mají malé dopady na hospodářské výsledky firmy. Počet významných rizikových faktorů je relativně malý (obvykle nepřesahuje 10), což usnadňuje přípravu a realizaci opatření na snížení podnikatelského rizika. Existuje také metoda sestavení tzv. „krizového scénáře“, který se stanovuje pro případ, že se nepodaří riziko odstranit nebo jej minimalizovat. Za tvorbu krizového scénáře a jeho dodržení musí být stanoven odpovědný pracovník. Na základě tohoto scénáře se poté přijímají krizová opatření. 74

6. 2. RIZIKOVÉ FAKTORY PODNIKU GUMIX,s.r.o. 6. 2. 1. Vnitřní a vnější ekonomická rizika ➢ měnové (kurzovní) riziko Jelikož

je firma Gumix,s.r.o. významným exportérem ( vývoz tvoří 90% z

celkových tržeb), měnové riziko je jedním z rizik, které významně ovlivňují hospodářský výsledek společnosti. Tyto změny se promítají zejména v prodejní ceně výrobků. Graf č. 16 - Procentuální podíly exportu firmy podle zeměpisného umístění trhu (2008) 0,38%5,42%7,27%

Tuzemsko Slovensko Německo Rakousko

86,92%

Zdroj : Vypracováno na základě podnikové evidence firmy Gumix,s.r.o. Jak vyplývá z grafu č.17, firma vyváží pouze na trh Evropské Unie. Většinu plateb inkasuje v EUR. V roce 2007 čelila firma silnému tlaku silné koruny vůči evropské měně a v roce 2008 vykázala firma 3x větší finanční náklady než v roce 2007, které byly zapříčiněny zejména kurzovými ztrátami.

75

Graf č. 17 - Vývoj devizového kurzu EUR/CZK (2008)41) Graf č. 18 - Vývoj devizového kurzu EUR/CZK (2009)42

Vývoj kurzu české koruny : V minulém roce 2008 byl kurz české koruny neobvykle volatilní. Díky dopadu finanční krize na světové finanční trhy zaznamenala dvě zcela odlišné poloviny roku, kdy první přinesla vysoké zhodnocení, zatímco druhá její strmý pád. Česka koruna v červenci 2008 prolomila hranici 23,0 CZK/EUR, zatímco v prosinci oslabila až k 27,0 CZK/EUR. V těchto dnech (prosinec 2009) dosahuje koruna hodnoty 25,75 CZK/EUR. ➢ Tržní riziko Dalším významným rizikem firmy Gumix,s.r.o. je tržní riziko vyvolané změnami v ekonomice, např. v dnešních dnech stále aktuální celosvětová hospodářská krize. Dopady této krize se významně podepsaly i na automobilovém průmyslu. Firma Gumix, s.r.o., jako dodavatel do tohoto odvětví, pocítila následky této krize zejména v poklesu objemu zakázek a následného poklesu stavu zaměstnanců. V měsíci listopadu a prosinci roku 2008 došlo k úplnému výpadku výroby textilních autokoberců, a tudíž došlo v tomto segmentu výroby k 10% poklesu. Důvodem je zejména změna spotřebitelského chování a růst cen výrobních vstupů, který ovlivňuje konečnou cenu výrobku. Platební schopnost zákazníků nebyla nijak narušena zejména díky zakázkové výrobě a platebními podmínkami proformy (ve formě zálohy). K tržním rizikům patří také konkurence na trhu. Následkem hospodářské krize došlo v tomto odvětví v roce 2009 spíše k poklesu konkurence v rámci tuzemských subjektů, zvýšil se však dovoz z nízkonákladových zemí Asie, což je pro české firmy velkým ohrožením. Konkurence na tuzemském trhu : •

AUTO HOTÁREK s.r.o., Náchod

41) ČNB,http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/graf.jsp? rok=2008&mena=EUR. 42) http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/graf.jsp? rok=2009&mena=EUR.

76

•

Milan Rind – Rigum, Moravská Nová Ves

•

Automotiv-Petex, s.r.o.,Hostinné

•

VOPI s.r.o., Havlíčkův Brod

•

ZPV Rožnov, s.r.o.

77

•

Gumárny Zubří, Zubří

•

Rogum, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm

•

RT 90, s.r.o.Napajedla

•

Westland, s.r.o.Otrokovice

•

Iberofon CZ, a.s.Uherský Brod Vyšší náklady na výrobu než plánované mohou vést k poklesu cash-flow a platební

neschopnosti podniku. Firma Gumix,s.r.o. v tomto ohledu vykazuje vysokou likviditu,tedy platební schopnost. Dává přednost menší rentabilitě a menší rizikovosti. Díky svým finančním rezervám nevykazuje problémy platební neschopnosti.

6. 2. 2. Rizika výrobní a technická Kromě již výše uvedeného rizika zvýšení cen vstupů pro výrobu jako např. ceny energií a materiálu, firma čelí riziku plynoucímu z nedostatečné diverzifikace produktů. Firma je specializována pouze na automobilový průmysl, tzn. Úzký trh pro daný výrobek. Dalšími riziky plynoucími z výroby jsou : •

změny v legislativě určující normy nezávadnosti výrobků. Firma musí investovat do nových technologií, zejména v rámci ekologie, na kterou je v poslední době v tomto odvětví kladen velký důraz.

•

zastavení výroby z důvodu pozdního dodání materiálu a surovin pro výrobu

•

nedostatky v řízení údržby a následná havárie výrobního zařízení

•

nedostatečná výrobní kapacita S těmito riziky se podnik nesetkává tak často, ale musí neustále sledovat

legislativní změny, volit vhodné metody zásobování a dbát na údržbu výrobních zařízení.

6. 2. 3. Dodavatelská rizika Firma je vystavena velkému riziku plynoucího z malé diverzifikace odběratelů.

78

Firma je závislá víceméně na jednom odběrateli, pokud by došlo k přerušení distribuční sítě, firma by se ocitla ve velkých problémech. Dalšími možnými riziky v rámci dodavatelských vztahů jsou : •

včasnost dodání výrobků

•

monopoly výrobců

•

změna politického režimu ( v zemi dodavatele)

•

různá legislativní omezení v zemi vývozce i dovozce Firma se specializuje zejména na vývoz v rámci EU. Tento trh je z hlediska

politických a ekonomických podmínek nejdosažitelnějším a stabilním trhem. Proto politická rizika v rámci dovozu nejsou silně ohrožujícími riziky této firmy.

6. 2. 4. Informační rizika Představují rizika, která souvisí se selháním informačních procesů a informačních systémů a technologií. Firma využívá základní ochranu - Protokol SSL, který zajišťuje soukromí a spolehlivost pro komunikující aplikace, chrání data před odposloucháváním, zfalšováním a paděláním a zabezpečuje zálohování intermích informací firmy.

6. 2. 5. Sociálně pracovní rizika Mezi sociálně pracovní rizika, která působí na činnost firmy patří : •

mzdové požadavky pracovníků a jejich vynucování (stávka) – s touto situací se podnik zatím nesetkal, míra pravděpodobnosti tohoto rizika je značně nízká

•

selhání pracovníků při obsluhách strojů a zařízení – což může mít za následek snížení kvality výrobků nebo zvýšené výrobní náklady

•

nedostatečná kvalifikace pracovníků – firma se potýká s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců

•

hrozba propouštění pracovníků – následkem hospodářské krize k této situaci došlo. Se sníženým objemem produkce a tlakem na snížení fixních nákladů firmy, bylo

79

přistoupeno na konci roku 2008 ke snižování stavu zaměstnanců. Pro částečné omezení těchto rizik ve firmě úspěšně funguje sociální program, který pomáhá ke stabilizaci a motivaci zaměstnanců, např. systém odměňování.

6. 2. 6. Legislativní rizika Tato rizika jsou implicitně daná platnými zákony a předpisy nebo jejich změnami. Zpravidla se jedná o rizika spojené se změnou : •

zákonů o majetkových a příjmových daních, DPH a odepisování

•

enviromentální zákony

•

změny hygienických norem doma i v zahraničí

•

změny licenční politiky Toto riziko se většinou projevuje ve finančních nákladech společnosti a může

velkou mírou ovlivnit fungování firmy, např.zvýšení DPH, které se promítne v ceně spotřebních energií.

6. 2. 7. Přírodní rizika Těmito riziky se rozumí přírodní katastrofy a havárie jako např. zemětřesení, záplavy, rozsáhlé požáry, atd. Tato rizika jsou však těžko předvídatelná.

6. 3. ZPŮSOBY SNIŽOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO RIZIKA 6.3.1. Ofenzivní a defenzivní přístupy Riziko podnikatelské činnosti není pevně dáno, ale manažer či podnikatel může toto riziko uplatněním vhodných postupů a opatření snížit, popř.je může – spíše však jen ve výjimečných případech – zcela eliminovat.

80

Postupy snižování podnikatelského rizika lze rozčlenit podle jejich povahy do dvou základních skupin, a to na postupy zaměřené na :

•

Odstranění, resp. eliminaci příčin vzniku rizika

•

Snížení nepříznivých důsledků rizika Do první skupiny můžeme zařadit ty postupy, jejichž cílem je působení na vlastní

příčiny vzniku rizika tak, aby se : •

snížila pravděpodobnost výskytu rizikových situací s nepříznivými dopady na výsledky podnikatelské činnosti, resp., aby se eliminovaly rizikové situace se zvláště nepříznivými dopady,

•

snížila velikost nepříznivých dopadů. Tyto způsoby snižování podnikatelského rizika se soustřeďují na určitou prevenci

rizika a někdy se též označují jako ofenzivní přístupy (strategie) redukce podnikatelského rizika. Jako příklady těchto přístupů můžeme uvést např. přesun rizika, využívání síly a vertikální integraci. Do druhé skupiny činností zaměřených na snižování podnikatelského rizika lze zařadit ty postupy, které se soustřeďují především na snižování nepříznivých důsledků výskytu určitých rizikových situací. Zde tedy nejde o ovlivňování vlastních příčin vzniku rizika, ale o to, aby se účinky vzniku rizika na firmu, např. v podobě finančních ztrát z určitého podnikatelského projektu snížily na určitou ekonomicky přijatelnou míru. Tyto činnosti a postupy, které mají někdy charakter určitých nápravných opatření, se často označují jako defenzivní přístupy (strategie). Mezi významné příklady těchto strategií patří diverzifikace, etapové rozhodování a pojištění.

•

Přístupy orientované na příčiny vzniku rizika 1.Transfer rizika Transfer rizika představuje přesun rizika na jiné subjekty (dodavatele, odběratele

aj.). Nejčastěji se uplatňují tyto formy :

81

•

uzavírání dlouhodobých kupních smluv na dodávky surovin, materiálu apod. za předem dohodnutých podmínek

•

uzavírání kontraktů na prodej výrobků za předem stanovených podmínek

•

pronájem výrobního zařízení, resp. jiných prostředků (leasing). Tímto způsobem se snižují finanční rizika podnikatele spojená s vlastnictvím daného zařízení a přenášejí se na poskytovatele leasingu.

•

oddálení termínů uzavření kontraktů na určité projekty zpravidla technické povahy až do okamžiku znalosti skutečně vynaložených nákladů Firma Gumix,s.r.o. využívá formy dlouhodobých kontraktů k prodeji zboží se svým

hlavním německým odběratelem, čímž si zajišťuje stabilní prodej výrobků. Platby odběratelů jsou inkasovány ve většině případů formou záloh – neboli proformy. Tento nástroj firmu zbavuje rizika nezaplacení zakázky. Firma využívá leasingu hlavně na koupi nových výrobních zařízení, automobilů, techniky a vybavení skladu. 2. Využívání síly Soustřeďuje se na uplatnění dominantního postavení a konkurenčních předností firmy k oslabení či eliminaci určitých rizik. Tento způsob eliminace vzniku rizika není pro firmu Gumix,s.r.o. vhodný. Dále se firma snaží zajišťovat riziko průběžným monitoringem rizik, dodržováním bezpečnostních opatření a školením zaměstnanců. Ve firmě je využívám sociální program pro eliminaci určitých sociálních rizik. Pro eliminaci legislativních rizik firma Gumix využívá právního poradenství a informační podpory.

•

Přístupy zaměřené především na snižování nepříznivých dopadů rizika : 1. Diverzifikace Diverzifikace představuje významný způsob redukce podnikatelského rizika, 82

spočívající ve snaze rozložit riziko na co největší základnu. •

vertikální integrace – výrobní program se rozšiřuje o předcházející, resp.navazující výrobní stupně.

•

horizontální diverzifikace – rozšiřování výrobního programu o další výrobky různé povahy •

příbuzná diverzifikace

•

diverzifikace do nepříbuzných oblastí

•

geografická diverzifikace – rozvoj podnikání v různých zemích či regionech světa

•

diverzifikace z hlediska zákazníků, odbytových cest a diverzifikace dodavatelská – tyto druhy diverzifikace umožňují snížit na jedné straně tržní rizika plynoucí ze ztráty rozhodujícího zákazníka či odbytové cesty, na druhé straně rizika plynoucí ze selhání či monopolního chování rozhodujícího dodavatele. Diverzifikací lze snižovat pouze nesystematická, jedinečná rizika, která jsou

specifická pro jednotlivé firmy. Systematická rizika, která postihují všechny firmy přibližně stejně, nelze diverzifikací omezovat. Podnik Gumix,s.r.o. čelí velkému tržnímu riziku, které vyplývá z malé diverzifikace v rámci aktivity, produktu, trhů a zákazníků. I když se firma v současné době snaží o rozšíření sortimentu o 15 až 20 nových modelů výrobku, stále zůstává riziko plynoucí z omezeného trhu výrobku a nedostatečné diverzifikace odbytových cest. Největší odběratel firmy Gumix,s.r.o. tvoří významný podíl na tržbách podniku. Kdyby firmy tohoto odběratele ztratila, znamenalo by to pro firmu velké finanční potíže. Podnik Gumix,s.r.o. by měl klást větší důraz na pokrytí svých rizik formou diverzifikace. Tímto způsobem může nalézt další příležitosti v diverzifikaci produktu, např. příbuzné výrobky v odvětví stavitelství, v diverzifikaci služeb, např. prodej na internetových stránkách a především v diverzifikaci zákazníků. 2. Zvýšení flexibility Negativní důsledky výskytu určitých rizik (především rizik tržních spojených s výkyvem poptávky) lze snížit flexibilitou podnikatelské činnosti firmy. Tato pružnost 83

znamená, že jsme schopni rychle a bez vynaložení nadměrných nákladů reagovat na různé druhy změn, např. vytváření takového systému řízení, který podporuje pružné chování firmy. Firma Gumix,s.r.o. se neustále snaží o vysokou flexibilitu, která je podpořena jednoduchou organizační strukturou firmy. V rámci odvětví však firma nedisponuje flexibilitou a je zcela závislá na poptávce v rámci automobilového průmyslu. 3. Dělení rizika Mezi významné nástroje snižování rizika patří dělení rizika, kdy se riziko rozděluje mezi dva, resp. více účastníků, kteří se společně podílejí na realizaci určitého podnikatelského projektu či podnikatelské činnosti. Podnik Gumix,s.r.o. se v tomto roce rozhodl spolupracovat se slovenskou firmou z důvodu nedostačujících výrobních kapacit, což firmě přineslo zvýšení tržeb v segmentu výroby pryžových koberců. Podnik má zaveden systém řízení kvality ISO 9001 a ISO 14 001. 4. Přenos rizika Pro zajištění kurzového rizika firma využívá termínové obchody, především měnový forward. Při velikosti objemu jejího exportu je toto zajištění nezbytné. 5. Pojištění Pojištění patří mezi určité speciální druhy přenosu rizika. Negativní důsledky rizika určité budoucí nepříznivé situace se přenášejí na pojišťovnu, která podle podmínek pojistné smlouvy kryje tyto škody či ztráty buď plně, nebo částečně. Firma, která se pojišťuje, platí pojišťovně určité poplatky, které vcházejí do jejich nákladů. Tradiční oblastí pojištění jsou tzv. čisté rizika. V poslední době se v průmyslově vyspělých zemích rozvíjí pojištění mnoha podnikatelských rizik, která se dříve považovala za nepojistitelná. Jsou to především rizika spojená s investováním v zahraničí a rizika zahraničně obchodních operací v zemích Evropské unie. Firma Gumix,s.r.o.je pojištěna zejména u České pojišťovny. Mezi hlavní uzavřená pojištění podniku patří majetkové pojištění, což zahrnuje pojištění budovy, výrobních zařízení a firemních aut (a ostatního hmotného a nehmotného majetku). Dále potom

84

pojištění škod způsobených podnikem třetím osobám a pojištění zaměstnanců proti škodám způsobeným podniku Gumix,s.r.o. či třetím osobám. Mezi nejužívanější čerpání pojištění patří pojištění výrobních zařízení a škod způsobených zaměstnanci. 6. Vytváření rezerv Podnik Gumix,s.r.o. netvoří rezervy, tvoří pouze rezervy dané zákonem. K výše uvedeným způsobům snižování podnikatelského rizika je důležité poznamenat, že jsou zpravidla spojeny s vynaložením určitých nákladů a tím vedou ke snížení potencionálně dosažitelného zisku. Tyto způsoby snižování mohou dále vyvolávat v některých případech sekundární rizika. Na tato rizika je třeba též vhodným způsobem včas a pohotově reagovat. Jednotlivé aktivity orientované na snižování rizika nevystupují zcela izolovaně, ale ve vzájemné provázanosti, kdy se současně uplatňuje více těchto způsobů a opatření tvořících určitou rizikovou politiku firmy. Promyšlená riziková politika je pak jedním ze základních předpokladů dlouhodobé podnikatelské úspěšnosti a prosperity firmy.

6. 3. 2. Další návrhy pro minimalizaci rizika Firma by určitě měla přistoupit k větší diverzifikaci rizika, a to ve všech formách, protože nedostatečná diverzifikace pro ni představuje velké riziko. Diverzifikace rizika by pak neznamenala jen větší zajištění rizika, ale také nové příležitosti a možnost většího rozvoje firmy. Např. je možné přistoupit k diverzifikaci výrobku do jiných oborů jako je stavebnictví, nebo diverzifikaci služeb jako např. prodej zboží na internetu. Dalším významným rizikem je pro firmu riziko kurzovní. Firma by měla i nadále zajišťovat toto riziko termínovými obchody. V tomto segmentu by však firma mohla využívat odborné poradenství, které by ještě mohlo zvýšit rentabilitu těchto měnových operací. Co se týče majetkové a kapitálové struktury podniku, v roce 2007 a 2008 podnik disponoval velkou výší základního kapitálu, což bylo pro firmu výhodou pro překonání 85

dopadů hospodářské krize, v dalších letech by však firma měla přistoupit k efektivnějšímu využití kapitálu a investovat do rozšíření výroby, modernizace a využití nových výrobních technologií, aby dosahovala dostatečné konkurenceschopnosti vůči rychle se vyvíjejícímu okolí.

86

7. ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo ve vybraném podniku, uvedeném pod fiktivním názvem Gumix,s.r.o.(z důvodu zachování interních informací o firmě), zhodnotit podnikové prostředí, současný stav a řízení rizika. Na základě těchto informací dále stanovit rizikové faktory podniku Gumix,s.r.o., zhodnotit jejich současné řešení a navrhnout další možné přístupy k jejich minimalizaci a zajištění. Práce byla vypracována ve spolupráci s odbornými pracovníky této firmy. Podnik Gumix,s.r.o., vznikl v roce 2003 za účasti českých a německých společníků. Hlavní činností firmy je zpracování gumárenských a textilních směsí za účelem prodeje pryžových a textilních autokoberců. Firma působí zejména na zahraničním trhu. Zahraniční exporty tvoří 94% obratu firmy. Podnik se orientuje pouze na trhy EU, přičemž největší podíl vývozu je realizován do Německa. Strategií vybraného podniku Gumix,s.r.o., je využití silných stránek podniku jako např. know-how, technické znalosti výrobní technologie a dlouhodobé odběratelskododavatelské vztahy. Dílčími cíli v příštích letech je zejména rozšiřování výroby, nové technologie a rozšíření sortimentu výrobku. V teoretické části práce jsem se opírala o základnu dostupných interpretací autorů, kteří se rizikem z různých úhlů pohledu zabývali, a zpracovala základní informace o malém a středním podnikání v České republice. Na základě údajů Českého statistického úřadu jsem stručně analyzovala vývoj situace malého a středního podnikání ve Zlínském kraji. Prostřednictvím této analýzy se konkrétně potvrdily obecně uváděné dopady hospodářské krize (zejména na malé a střední podniky) jako např. snižování stavu zaměstnanců v podnicích. V analytické části této práce jsem s použitím metody SWOT a finanční analýzy zhodnotila současný stav v podniku Gumix,s.r.o. Tyto metody poukázaly na klíčové poznatky, na jejichž základě pak bylo možné určit rizikové faktory společnosti. Analýza SWOT poukázala na silné stránky podniku, jako např. finanční síla firmy, malý a flexibilní řídící tým, certifikace ISO, know-how a technické znalosti dané výrobní technologie, ale také slabé stránky jako malá diverzifikace výrobku, odběratelů a trhu, 87

omezené použití výrobní technologie a vysoký podíl manuální práce ve výrobním procesu. Dále pak SWOT analýza poukázala na potřebu většího využití příležitostí pro další rozvoj firmy jako např. nové trhy, vstup do dalšího výrobního odvětví a nutnost inovace . Finanční analýza byla vypracována na základě auditovaných výsledků firmy Gumix,s.r.o. z roku 2007 a 2008. Porovnává stavy vybraných ukazatelů za tyto dvě účetní období. Výsledky finanční analýzy poukazují na klesající vývoj ukazatelů rentability. Jedním z důvodů tohoto vývoje je odraz současné hospodářské krize automobilového průmyslu a posilování české koruny vůči evropské měně. Dodavatelé do automobilového průmyslu pocítili zvýšení celkových nákladů na výrobu. Výsledky analýzy tak poukazují na téměř 40% pokles zisku v roce 2008, a to i přes mírný nárust tržeb, kterého bylo dosaženo díky spolupráci s jistou slovenskou firmou na výrobě pryžových autokoberců. Díky tomu vzrostly tržby za prodej pryžových autokoberců o 17%. Pro bližší vysvětlení vývoje nákladnosti výroby jsem vypracovala tabulku, která zobrazuje poměr výkonů (tedy tržeb za prodej výrobků a služeb) a výkonové spotřeby (zahrnující spotřebu materiálu a energie a služeb). Z této tabulky a jejího grafu je patrný vzrůst nákladovosti výroby, a to zejména spotřebního materiálu a energií. Firma vykazuje velmi pozitivní ukazatele likvidity, které vypovídají o výborné platební schopnosti firmy. Vysoká likvidita je dána zejména vysokým objemem finančních prostředků na bankovním účtě, který se v roce 2008 ještě navýšil o 47%. Společníci firmy se záměrně snažili vytvořit finanční rezervu na bankovním účtě z důvodu zajištění platební schopnosti podniku i v období krize a taky z důvodu budoucích plánovaných investic do rozšíření výroby. V jiném případě bychom mohli hovořit o neproduktivní využívání vložených prostředků, což negativně ovlivňuje rentabilitu organizace. Ukazatelé aktivity vykazují optimální dobu obratu zásob a dobu inkasa, které jsou dány především zakázkovou výrobou firmy a hrazením pohledávek z obchodních vztahů formou záloh nebo-li „proformou“. Ukazatelé zadluženosti ve zkoumaném období vykazují nízkou míru zadluženosti podniku. Firma plánovala větší investice v roce 2009, které měly být hrazeny částečně z vlastního kapitálu a částečně formou investičního úvěru. Optimální kapitálová struktura podniku vyjadřuje poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Závisí na řadě faktorů, z nichž nejvýznamnější je odvětví, ve kterém podnik podniká, závisí také na struktuře majetku, subjektivnímu postoji podnikatele nebo

88

manangerů, na výnosnosti podniku, na úrokové míře apod. V případě podniku Gumix,s.r.o. je markantní vysoký podíl vlastního kapitálu, který může vyjadřovat překapitalizování podniku. To znamená, že firma z důvodu přílišné opatrnosti nedostatečně využívá cizích finančních zdrojů, a proto udržuje nadměrnou výši vlastního kapitálu, což snižuje rentabilitu podniku. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory podniku Gumix,s.r.o. patří kurzovní riziko a riziko spojené s nízkou diverzifikací. Vzhledem k tomu, že 94% tržeb je uskutečňováno v rámci exportu, je firma velmi citlivá na kurzovní pohyb kuruny vůči euru. V roce 2007 se firma potýkala s prudkým posilováním české koruny vůči evropské měně, což se projevilo částečně na nižších tržbách, ale především na tlaku trvalého zdražování základních vstupů pro výrobu, kterými jsou směsi a energie. Zdražování směsí je také zapříčiněno růstem cen ropy na světových trzích. Kurzovní riziko se firma snaží zajišťovat termínovými obchody, zejména měnovými operacemi forward a opce. Firma je vystavena velkému riziku, které pramení z nízké diverzifikace výrobku, služeb, trhu a odběratelů. Dalším významným rizikem firmy Gumix,s.r.o. je tržní riziko vyvolané změnami v ekonomice, např. v dnešních dnech stále aktuální celosvětová hospodářská krize. Firma Gumix, s.r.o., jako dodavatel automobilového průmyslu, pocítila následky této krize zejména v poklesu objemu zakázek a následného poklesu stavu zaměstnanců. V měsíci listopadu a prosinci roku 2008 došlo k úplnému výpadku výroby textilních autokoberců, a tudíž došlo v tomto segmentu výroby k 10% poklesu. Důvodem je zejména změna spotřebitelského chování a růst cen výrobních vstupů, který ovlivňuje konečnou cenu výrobku. K tržním rizikům patří také konkurence na trhu. Následkem hospodářské krize došlo v tomto odvětví v roce 2009 spíše k poklesu konkurence v rámci tuzemských subjektů, zvýšil se však dovoz z nízkonákladových zemí Asie, což je pro české firmy velkým ohrožením. V tomto případě musí firma jako ochrany proti riziku využívat své konkurenční výhody, jako např. kvality a značky výrobků. A investovat do výrobní modernizace a inovace. Firma Gumix,s.r.o. věnuje riziku značnou důležitost. Riziko je průběžně monitorováno oddělením nákupu. Podnik Gumix,s.r.o. upřednostňuje jistotu před rizikem.

89

Poslední část této práce se zabývá přístupy řízení rizika a možnými návrhy k jejich řízení. Z ofenzivních přístupů, které se snaží snížit pravděpodobnost výskytu rizikových faktorů, využívá firma Gumix,s.r.o. zejména zajištění rizika platební schopnosti zákazníků formou platebních podmínek – proformou nebo-li platbou předem ve formě zálohy. Dalšími způsoby, které firma využívá pro řízení rizika, je právní poradenství v oblasti legislativního rizika, zavedení sociálního programu pro stabilizaci a motivaci zaměstnanců. Z defenzivních přístupů, které se soustřeďují především na snižování nepříznivých důsledků výskytu určitých rizikových situací, firma využívá zajištění kurzovního rizika formou termínových obchodů, zejména měnových operací forward a opce, a zajištění rizika formou pojištění u České pojišťovny, zejména pojištění majetkového a pojištění způsobené škody. Firma se snaží taky zajistit proti riziku svou flexibilitou, tzn. rychlou a nenákladnou reakcí v případě různých druhů změn, která je podpořena jednoduchou organizační strukturou firmy. Další metody snižování rizik jako např. vytváření rezerv nebo využívání síly podnik nevyužívá, protože nejsou v jeho případě zcela vhodná. Firma Gumix,s.r.o. by určitě měla přistoupit k větší diverzifikaci rizika, a to ve všech formách, protože nedostatečná diverzifikace pro ni představuje velké riziko. Diverzifikace rizika by pak neznamenala jen větší zajištění rizika, ale také nové příležitosti a možnost většího rozvoje firmy. Např. je možné přistoupit k diverzifikaci výrobku do jiných oborů jako je stavebnictví, nebo diverzifikaci služeb jako např. prodej zboží na internetu. Firma by měla i nadále zajišťovat kurzovní rizika termínovými obchody. V tomto segmentu by však firma mohla využívat odborné poradenství, které by ještě mohlo zvýšit rentabilitu těchto měnových operací. Co se týče majetkové a kapitálové struktury podniku, v roce 2007 a 2008 podnik disponoval velkou výší základního kapitálu, což bylo pro firmu výhodou pro překonání dopadů hospodářské krize, v dalších letech by však firma měla přistoupit k efektivnějšímu využití kapitálu a investovat do rozšíření výroby, modernizace a využití nových výrobních technologií, aby dosahovala dostatečné konkurenceschopnosti vůči rychle se vyvíjejícímu okolí.

90

91

RÉSUMÉ : LES RISQUES ET LEUR GESTION DANS LES PETITES ET MOYENNES ENTREPRISES Introduction : Un risque fait partie integrante d'une activité commerciale. Pour bien gérer une entreprise, il faut bien gérer des risques et les prévoir en avance. La gestion des risques ou risk management joue un rôle de plus en plus important de nos jours de mondialisation et d'économie globale qui apportent aux entreprises plus d'occasions mais aussi plus des risques. Dans cette époque, la géstion de risque est en fort développement ce qui est encore plus élevé par la crise économique mondiale. Beaucoup des entreprises étaient forcées de s'adapter aux conditions défavorables et celles qui n'étaient pas consacrées dans une géstion des risques; ont commencé de l'implanter dans leur stratégies commerciales. Dans ce mémoir j'ai définie des notions générales qui concernent la problématique des risques et des petites et moyennes entreprises; j'ai analysé la situation et le développement des petites et moyennes entreprises dans la région de Zlin (en République Tcheque); et finalement j'ai fait une identification des risques dans une entreprise concrete à la base de l'analyse de la situation actuele et j'ai proposé d´autres possibilités pour élimination des risques dans l'entreprise.

I.Partie :

Définition des notions générales

Un risque est définie comme „un danger éventuel, plus ou moins prévisible, inhérent à une situation ou à une activité“ ou „l'éventualité d'un événement futur, incertain ou d'un terme indéterminé, ne dépendant pas exclusivement de la volonté des parties et pouvant causer la perte d'un objet ou tout autre dommage“. La gestion du risque s'attache à identifier les risques qui pèsent sur les actifs de l'entreprise, ses valeurs au sens large, y compris, et peut être même avant tout, sur son personnel.

92

Classification de risques : La classification la plus souvent utilisé est celle qui juge le contenu objectif. Il y a des risques : •

techniques – il s´agit des risques reliés avec un recherche scientifico-technique et une technologie d´un produit. Les risques techniques sont aussi liés aux défauts et pannes inévitables que connaissent tous les systèmes matériels et logiciels. Ces incidents sont évidemment plus ou moins fréquents selon le soin apporté lors de la fabrication et des tests effectués avant que les ordinateurs et les programmes ne soient mis en service. Cependant les pannes ont parfois des causes indirectes, voire très indirectes, donc difficiles à prévoir.

•

de fabrication – ce sont des risques qui signifient un ménace pour une fabrication. Souvent il s´agit des risques reliés avec un manque ou une mauvaise qualité de ressources (humaines, matériels, énergétiques).

•

économiques - c'est le risque des activités économiques Il est dû à l'évolution de l'ensemble de l'économie, de la fiscalité, des taux d'intérêt, de l'inflation, et aussi du sentiment des investisseurs vis-à vis des évolutions futures... Il affecte plus ou moins tous les titres financiers.

•

de marché - Le risque peut porter sur le cours des actions, les taux d'intérêts, les taux de change, les cours de matières premières, etc.

•

financiers – ce sont des risques de perdre de l'argent suite à une opération financière ou à une opération économique ayant une incidence financière. Dans cette domaine on trouve des risques suivants :  le risque de contrepartie, c'est le risque que la partie avec laquelle un contrat a été conclu ne tienne pas ses engagements (livraison, paiement, remboursement, etc.).  le risque de taux, c'est le risque des prêts-emprunts. C'est le risque que les taux de crédit évoluent défavorablement. Ainsi un emprunteur à taux variable, subit un risque de taux lorsque les taux augmentent car il doit payer plus cher. À l'inverse, un prêteur subit un risque lorsque les taux baissent car il perd des revenus.  le risque de change, c'est le risque sur les variations des cours des monnaies entre elles. Risque sensiblement lié au facteur temps. 93

 le risque de liquidité, c'est le risque sur la facilité à acheter ou à revendre un actif. Si un marché n'est pas liquide, vous risquez de ne pas trouver d'acheteur quand vous le voulez ou de ne pas trouver de vendeur quand vous en avez absolument besoin. •

Politiques - Le risque politique est le risque résultant d’un acte ou d’une décision d’un gouvernement, du non-respect de ses obligations contractuelles par une entité publique, ou de tout événement ou décision d’ordre politique ou administratif, national ou international, qui peut générer des pertes financières, commerciales ou économiques pour une entreprise. (guerre, mouvement populaire, non-respect d’obligations contractuelles, discrimination sélective, décisions de confiscation, expropriation, nationalisation, dépossession, embargo.. ).

2.Partie :

Les petites et moyennes entreprises (PME)

Les petites et moyennes entreprises sont des entreprises dont la taille, définie à partir du nombre d'employés, du bilan ou du chiffre d'affaires, ne dépasse pas certaines limites ; les définitions de ces limites diffèrent selon les pays. La règlementation tchéque distingue les trois catégories de PME: •

« La catégorie des micro, petites et moyennes entreprises (PME) est constituée des entreprises qui occupent moins de 250 personnes et dont le chiffre d'affaires annuel n'excède pas 50 millions d'euros ou dont le total du bilan annuel n'excède pas 43 millions d'euros. »

•

« Une petite entreprise est définie comme une entreprise qui occupe moins de 50 personnes et dont le chiffre d'affaires annuel ou le total du bilan annuel n'excède pas 10 millions d'euros. »

•

« Une microentreprise est définie comme une entreprise qui occupe moins de 10 personnes et dont le chiffre d'affaires annuel ou le total du bilan annuel n'excède pas 2 millions d'euros. » Les PME se distinguent par les atouts suivants :

➢ Structure plate, faible formalisation ➢ Gestion plus éfficace et plus économe 94

➢ Proximité par rapport à la clientele ➢ Souplesse d´adaptation, capacité d'innover rapidement pour s'adapter au marché ➢ Dynamisme ➢ Système d'information interne simple et peu formalisé Et elles se distinguent par les inconvénients suivants : ➢ Les resources financieres limités ➢ Petit part de marché ➢ Incapacité d´embaucher des spécialistes ➢ Ménace de grandes entrepreises et d´entreprise de chain ➢ Les possiblités limitées pour l´entrée sur les marchés étrangers Les PME représentent plus de 99 % des entreprises et elles jouent un rôle primordial dans la création d'emplois et aussi dans l´économie. Elles se partcipent au développement de région. L´analyse de région de Zlin a éprouvé des conséquences de la crise économique mondiale sourtout dans les petites et moyennes entreprises. Les impacts les plus fréquents sont licenciement en cascade, baisse des ordres, les problems d´acquisition des crédits bancaires et terminaison de l´activité commerciale.

3. Partie :

L´Analyse des risques dans une entreprise donnée

Pour l´analyse d´une entreprise concrete j´ai choisi l´entreprise Gumix,s.r.o. (le nom de l´entreprise est imaginaire pour protéger les informations internes de l´entreprise) spécialisée dans une fabrication des tapis d´automobiles dans la région de Zlin. Il s´agit d ´une société à la responsabilité limitée. Gumix,s.r.o. est un fournisseur de l´industrie automobile. Gumix s.r.o. a été cré par les deux associés en 2003. Aujourd´hui elle embauche 100 employés et son chiffre d´affaire est de 7 milions EUR. Elle fait partie des petites et moyennes entreprises. La société est un exportateur importent, les exportations font 95 %

95

de recettes, sourtout orientées vers l´Allemagne. Pour l´identification des facteurs de risque dans la société Gumix,s.r.o., j´ai fait une analyse SWOT et l´analyse financière. L´analyse SWOT attire l´attention sur les Points forts (Strengths), Faiblesses (Weaknesses), Opportunités (Opportunities) et Menaces (Threats) de l´entreprise et décrit une situation génerale dans une entreprise. Les poits forts de Gumix,s.r.o. : ➢ la qualité des produits ➢ know-how et les technologies de fabrication ➢ la force financière de l´entreprise (cash-flow) ➢ certificatons ISO ➢ les relations fournisseurs-acheteurs Les faiblesses de Gumix,s.r.o. : ➢ petite diversification ➢ le marché de produit limité ➢ grand part de travail manuel dans le processus de fabrication Les opportunités de Gumix,s.r.o. : ➢ les nouveaux marchés ➢ les nouvelles technologies de fabrication ➢ élargissement de fabrication Les ménaces de Gumix,s.r.o. : ➢ concurrence ➢ la crise économique ➢ l´augmentation des frais de fabrication (énergie, matériel) ➢ change des cours de devises

96

L´analyse financière était fait à la base des documents de synthese certifiés par un auditeur de la société Gumix dans les années 2007 et 2008. Les résultats de l´analyse financière montrent une baisse des indicateurs de rentabilité donné par l´augmentation des coûts de fabrication. Cette augmentation des frais est une conséquence de la crise économique mondiale et de renforcement de la monnais tcheque vers l´euro. La société accuse tres bonne liquidité parceque le montant du capital social est assez elevé. Les indicateurs de l´activités sont optimales. La société demande encaissement des créances en avance. Les indicateurs d´endettement sont faibles, dans l´avenir la société peut exploiter plus des sources de crédits. Les risques les plus dangereux pour la société Gumix sont le risque de change et le risque de faible diversification. Le risque de change est dans la société garantie par les opérations à terme : « forward et option ». Le risque de faible diversification devrait être resolu. Par example par l´élargissement de portfolio. La société peut fabriquer des produits pour le domain de bâtiment. Apres la société pourait diversifier ses acheteurs, c´est à dire trouver les nouvelles voies de distribution. Et encore, la société pourait diversifier des services, par example le vente sur l´internet. Les autres risques qui ménacent le fonctionnement de la société sont : l´augmentation des prix de matériel et de l´énergie nécessaires pour la fabrication, les régulations législatives, la concurrence (surtout la concurrence de pays asiatiques), le changement de demande sur le marché, les risques sociales (les employés) et des catastrophes naturelles. Conclusion : Le thème de gestion des risques est le thème très étendu et l´orientation dans cette problématique est indispensable pour tous qui veulent se vouer a l´activité commerciale. Seules une bonne compréhension et une gestion efficace des risques apportent aux dirigeants la confiance nécessaire pour se lancer dans de nouveaux projets, développer de nouveaux produits et s'implanter à l'étranger.

97

La société Gumix,s.r.o. met l´accènt sur le „monitoring“ des risques et elle essaie de les bien gérer. Un seul risque que n´est pas bien assuré est le risque de la diversification basse. La société est tres dépendante à un acheteur important et elle est aussi dépendante à la situation du marché d´un produit. A cause de la crise dans le secteur de l´industrie automobile, elle était aussi fortement touchée. Elle devrait trouver des nouvelles façons de distributions et des nouveaux technologies et elle devrait mettre plus de l´accènt sur les innovations et les modernisations pour bien résister à la concurrence. Grace à ce mémoire, je me suis lancé plus profondement dans la problématique des risques des petites entreprises et j´ai mieux compris les rélations économiques en pratique.

98

SEZNAM TABULEK 2 – 1 : Kritéria pro vymezení malých a středních podniků............................................13 3 - 2 : Rostoucí tendence krachů v ČR následkem hospodářské krize...........................39 3 – 3 : Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji a jeho okresech k 31.12.2007..........................................................................................41 3 - 4 : Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji a jeho okresech k 31.12.2008..........................................................................................43 3 - 5 : Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji a jeho okresech k 30. 6. 2009..........................................................................................45 3 - 6 : Vývoj počtu podniků působících v průmyslovém odvětví výroby pryžových a plastových výrobků.........................................................................47 5 - 7 : Struktura tržeb firmy Gumix,s.r.o. podle druhu činností......................................52 5 - 8 : Struktura tržeb firmy Gumix,s.r.o. podle zeměpisného umístění trhu..................53 5 - 9 : Rentabilita celkového vloženého kapitálu (v tis.Kč).............................................59 5 - 10 : Rentabillita tržeb (v tis.Kč).................................................................................60 5 - 11 : Podíl výkonové spotřeby na výkonech (%).........................................................60 5 - 12 : Celková likvidita (v tis.Kč).................................................................................63 5 - 13 : Běžná likvidita (v tis.Kč)....................................................................................64 5 - 14 : Okamžitá likvidita (v tis.Kč)...............................................................................65 5 - 15 : Obrátkovost zásob (v tis.Kč)...............................................................................67 5 - 16 : Obratovost pohledávek (v tis.Kč)........................................................................68 5 - 17 : Celková zadluženost (v tis.Kč)............................................................................69 5 - 18 : Dlouhodobá zadluženost (v tis.Kč)......................................................................70 5 - 19 : Vývoj majetkové a kapitálové struktury podniku................................................71

99

SEZNAM OBRÁZKŮ : Schéma 2 - 1 : Riziková pozice......................................................................................29 Schéma 5 – 2 : Majetková a kapitálová struktura podniku.............................................73 Graf 3 - 1 : Podíl MSP ve Zlínském kraji k 31.12.2007 podle počtu zaměstnanců........42 Graf 3 - 2 : Podíl MSP ve Zlínském kraji k 31.12.2008 podle počtu zaměstnanců........44 Graf 3 - 3 : Podíl MSP ve Zlínském kraji k 30.6.2009 podle počtu zaměstnanců..........46 Graf 3 - 4 : Grafické znázornění vývoje v průmyslovém odvětví výroby pryžových a plastových výrobků...................................................................................48 Graf 3 - 5 : Rentabilita celkového vloženého kapitálu (v tis.Kč)...................................59 Graf 3 - 6 : Podíl výkonové spotřeby na výkonech (%).................................................61 Graf 3 - 7 : Rentabillita tržeb (v %)...............................................................................62 Graf 3 - 8 : Celková likvidita.........................................................................................63 Graf 3 - 9 : Běžná likvidita............................................................................................65 Graf 3 - 10 : Okamžitá likvidita.....................................................................................66 Graf 3 - 11 : Doba obratu zásob (dny)...........................................................................67 Graf 3 - 12 : Průměrná doba inkasa (dny).....................................................................69 Graf 3 - 13 : Celková zadluženost ( v %)......................................................................70 Graf 3 - 14 : Dlouhodobá zadluženost ( v %)...............................................................71 Graf 3 - 15 : Vývoj majetkové a kapitálové struktury podniku Gumix,s.r.o.................72 Graf 6 - 16 : Procentuální podíly exportu firmy podle zeměpisného umístění trhu......76 Graf 6 - 17 : Vývoj devizového kurzu EUR/CZK (2008)............................................77 Graf 6 - 18 : Vývoj devizového kurzu EUR/CZK (2009).............................................77

100

LITERATURA : •

Aktuálně cz. Německé šrotovné zabralo : prodej stoupl asi o čtvrtinu. Publikováno 2.12.2009. Dostupné na .

•

AMSP ČR, Návrh opatření k tlumení dopadů hospodářské krize na malé a střední podniky. Businessinfo, Publikováno 19.1.2009[cit 16.3.2009]. Dostupné na .

•

ARMSTRONG,M.Jak být ještě lepším manažerem [přeložil Jiří Rezek].1. vyd.Praha : Victoria Publishing, 1995.312 s. ISBN : 80-85865-66-1.

•

BÁRTOVÁ,J.Vysvětlení pojmu řízení rizik.Risk-Management.cz, ISSN 1802-0496. Publikováno

24.4.2009[cit

05.11.2009].Dostupné

na::
management.cz/index.php-clanek=88&cat2=1&lang=>. •

Český statistický úřad, Malé a střední podnikání v ČR.Publikováno : 6.4. 2006 .Dostupné na .

•

Český statistický úřad, KUPKA,V. Krátká tématická analýza - Malé a střední podniky (jejich místo a role v české ekonomice) Publikováno : 6.4.2006.Dostupné na .

•

Český statistický úřad – Zlínský kraj, Statistický bulettin (2007 – 2009). Dostupné na .

•

ČNB, Kurzy devizového trhu. Dostupné na .

•

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ : Úřad pro úřední tisky , Nová definice malých a středních podniků - Uživatelská příručka a vzor prohlášení, 2006.ISBN 92-8947917-5. Dostupné na .

101

•

Hospodářská komora ČR, Dopady celosvětové ekonomické krize na hospodářství ČR.Publikováno 4.3.2009. Dostupné na .

•

EurActiv, Evropský akt pro malé a střední podniky. Publikováno :

9.11.2009.

Dostupné na . •

FOTR,J. Jak připravit optimální podnikatelský projekt. Praha :EUROVIA,117s. ISBN 80-901186-0-7.

•

HN.IHNED, JIRSOVÁ, M. Krachů přibývá. Teď dojde i na obchodníky. Publikováno 3.11.2009. Dostupné na .

•

CHEVALIER,A.,HIRSCH,G.Rizika podnikání.Přel. PhDr. J. Eichler, Csc. Praha : Victoria Publishing, a. s., 1994,137s.ISBN 80-85865-05-X.

•

MERNA,T.,AL-THANI,F. Risk management, řízení rizik ve firmě.Brno:Computer Press,a.s.,2007,194s.ISBN 978-80-251-1547-3.

•

MILÍK,TICHÝ. Ovládání rizika : analýza a management.1.vyd.Praha : C.H. Beck, 2006, 396 s.ISBN : 80-71794-15-5.

•

KOCOUREK,J., IT byznys: Dopad krize pro firmy? Až 40 % firem propouští. ITBIZ. Publikováno 5.5.2009. Dostupné na .

•

SMEJKAL,V.,RAIS,K. Řízení rizik. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2003, 270s. ISBN 80-247-0198-7.

•

STOKLASA,J.Podnikání a riziko - zahraniční zkušenosti. Praha : Institut moderního průmyslu,1991.155s. ISBN 80-85021-26-9.

•

SYNEK,M.Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2000.475 s. ISBN : 80-71798-92-4.

•

ŠULEŘ,O.Manažerské techniky II.1. vyd.Olomouc : Rubico, 1997, 213 s. ISBN 80-85839-19-9.

102

•

VALACH,J. a kol. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha:EKOPRESS,s.r.o., 1999. 324s. ISBN 80-86119-21-1.

•

VEBER,J. a spol. Management : základy, prosperita, globalizace.1.vyd.Praha : Management Press,2004.700s.ISBN 80-7261-029-5.

•

VEBER,J.SRPKOVÁ J. a kol.Podnikání malé a střední firmy. 1.vyd. Praha : Grada Publishing,a.s.,2005.304s.ISBN 80-247-1069-2.

•

ZÁKUTNÝ,P.,

Charakteristika

kraje.

Informační

portál

Zlínského

kraje,

Publikováno 22.11.2002. Dostupné na . •

ZATLOUKAL, J., Krachů firem rapidně přibylo. Publikováno 8.11.2009. Dostupné na.

103