UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy

Iva Komárková

III. ročník - prezenční studium

Obor: Speciální pedagogika - Výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání

Nárůst hmotnosti v graviditě a její vliv na porodní váhu novorozence

Bakalářská práce

Vedoucí práce: MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.

Olomouc 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu.

V Olomouci dne 27.3.2012

………………………………

Iva Komárková

PODĚKOVÁNÍ Děkuji MUDr. Miladě Bezděkové, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci.

OBSAH 1 ÚVOD........................................................................................................................... 6 2 TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................ 8 2.1 Průběh těhotenství ................................................................................................... 8 2.1.1 Fyziologie těhotenství ...................................................................................... 8 2.1.2 Změny organismu v těhotenství ....................................................................... 8 2.1.3 Psychologie těhotenství.................................................................................. 10 2.1.4 Vývoj embrya ................................................................................................. 11 2.1.5 Vývoj plodu .................................................................................................... 11 2.1.6 Vývoj placenty ............................................................................................... 12 2.2 Výživa před koncepcí............................................................................................ 13 2.2.1 Životospráva................................................................................................... 14 2.2.2 Kyselina listová .............................................................................................. 14 2.2.3 Jód .................................................................................................................. 15 2.2.4 Vápník ............................................................................................................ 15 2.3 Výživa v těhotenství.............................................................................................. 16 2.3.1 Výživová doporučení ..................................................................................... 17 2.3.2 Pitný režim ..................................................................................................... 19 2.3.3 Výživové nároky v těhotenství....................................................................... 20 2.4 Váha před koncepcí a v průběhu těhotenství ........................................................ 22 2.4.1 Fyziologický přírůstek váhy........................................................................... 23 2.4.2 Podprůměrná hmotnost před koncepcí a v těhotenství................................... 24 2.4.3 Obezita před koncepcí a v těhotenství............................................................ 25 2.5 Teratogenní vlivy .................................................................................................. 26 2.5.1 Kouření ........................................................................................................... 26 2.5.2 Alkohol........................................................................................................... 27 2.5.3 Kofein ............................................................................................................. 28 2.5.4 Léky................................................................................................................ 29 2.6 Fyziologický novorozenec .................................................................................... 30 2.6.1 Charakteristika novorozence .......................................................................... 30 2.6.2 Fyziologický vzhled novorozence.................................................................. 31

2.7 Faktory ovlivňující porodní hmotnost novorozence ............................................. 31 2.7.1 Hypotrofický novorozenec ............................................................................. 31 2.7.2 Hypertrofický novorozenec............................................................................ 32 3 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 33 3.1 Cíle a hypotézy bakalářské práce .......................................................................... 33 3.2 Metodika vyšetřovaných osob............................................................................... 34 3.3 Sběr a zpracování dat ............................................................................................ 34 4 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ............................................................................. 35 4.1 Vyhodnocení hypotéz............................................................................................ 41 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 42 RESUMÉ ................................................................................................................... 43 SEZNAM LITERATURY........................................................................................ 44 SEZNAM TABULEK............................................................................................... 46 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 47 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 48 ANOTACE ................................................................................................................ 52

1 ÚVOD Těhotenství je důležitým mezníkem v životě každé ženy, všechny budoucí maminky si přejí mít zdravé děti a jistě se jim snaží dát to nejlepší již v období těhotenství a to hlavně formou výživy a zdravého životního stylu. Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit jaký vliv má nárůst hmotnosti v graviditě a její vliv na porodní váhu novorozence. Z biologického hlediska je nejvhodnější mít první dítě mezi 18 až 25 lety. Zajímalo mě, kolik žen patří do této kategorie, protože v současné době se první porod posunuje do stále vyššího věku. Proto bude mým vedlejším cílem stanovit, kolik žen mělo první narozené dítě před doporučeným věkem, v doporučeném věku a po doporučeném věku. Další věcí, které chci v této práci docílit, je zjištění váhy žen před těhotenstvím a dle výpočtů BMI zařadit ženy do kategorie podváha, norma, nadváha a obezita. Už jen z toho důvodu, že je hmotnost probírána ve všech veřejných médiích a ženy chtějí vypadat dobře. Třetí vedlejší cíl je zjistit, kolik bude váhový přírůstek od začátku těhotenství do porodu a hlavně, zdali bude mít přírůstek váhy nějaký vliv na porodní váhu novorozence. Čtvrtým a zároveň posledním cílem bude zařadit novorozence do kategorie s nižší porodní hmotností, norma, vyšší porodní hmotností. Bakalářská práce je založena na hodnotách získaných ze zdravotních záznamů gynekologické ambulance MUDr. Martina Polacha.

6

Hlavní cíl mé práce: Zmapovat, jaký vliv má nárůst hmotnosti v graviditě na porodní váhu novorozence.

Vedlejší cíle: •

Zjistit kolik žen mělo první narozené dítě před doporučeným věkem, v doporučeném věku a po doporučeném věku.

•

Zjistit dle výpočtů BMI zařadit ženy do kategorie - podváha, norma, nadváha, obezita.

•

Zjistit váhový přírůstek od začátku gravidity až po dobu porodu.

•

Zařadit novorozence do kategorie – s nižší porodní hmotností, v normě, s vyšší porodní hmotností.

7

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 PRŮBĚH TĚHOTENSTVÍ 2.1.1 Fyziologie těhotenství Těhotenství neboli gravidita je pro ženu období, kdy dochází

k zásadním

změnám v organizmu a také k vývoji plodu. Oplodnění je splynutí pohlavních buněk mužské spermie s ženskou pohlavní buňkou vajíčkem. Obě buňky mají poloviční neboli haploidní počet chromozomů. Oplodněním vajíčka je započato těhotenství, které je ukončeno porodem, a to porodem spontánním či operativním. (Slezáková a kol., 2011). ,,Období těhotenství můžeme dělit na oplození (fertilizaci), implantaci (zanoření), nidaci

(uhnízdění)

a

vývoj

plodového

vejce.

Přechodem

z intrauterinního

(nitroděložního) života do mimomateřského prostředí v době porodu se z plodu stává novorozenec.“(Slezáková a kol., 2011, s. 129). Délka těhotenství trvá průměrně 280 dnů, což je 40 ukončených týdnů + 0 dnů, to odpovídá 10 lunárním měsícům a 9 měsícům kalendářním. Lunární měsíc je kratší než měsíc kalendářní, trvá pouze 28 dní. Klinická problematika je rozdílná v různých fázích gravidity, a tudíž se těhotenství dělí na tři období, takzvané trimestry. První trimestr je období od početí do 12. týdne, druhý trvá do 28. týdne ( od začátku 12. do konce 27. týdne) a třetí trimestr je počítán od 28. týdne do termínu porodu. Termín porodu lze očekávat 281. den. Termín porodu se stanovuje výpočtem od prvního dne poslední menstruace v současné době s ohledem na podrobné genetické ultrazvuky prováděné v prvním trimestru (osmý týden), dalším ultrazvukem ve dvacátém týdnu, kdy se termín porodu definitivně upřesňuje. Vývoj dítěte v děloze matky můžeme rozdělit na dvě období a to na vývoj zárodku, který trvá prvních 8 týdnů po oplodnění vajíčka (odborně embryonální období), a vývoj plodu, který začíná od 9. týdne těhotenství pokračuje až do porodu, toto období se nazývá odborně fetální. (Čech a kol.,1999; Pařízek, 2005- 2006; Slezáková a kol.,2011).

2.1.2 Změny organismu v těhotenství Těhotenstvím dojde ke změnám v organismu matky, který se musí přizpůsobit výjimečnému stavu, kdy je plod brán jako další biologická jednotka a hluboce zasahuje do téměř všech jeho funkcí (Čech a kol.,1999). 8

,,V průběhu těhotenství se nejvíce vyvíjí a mění děloha, která slouží jako ochranná schránka plodového vejce v níž se plod vyvíjí a roste. Ze základní hmotnosti 50 až 60 gramů vzroste váha dělohy na konci těhotenství na 900 až 1000 gramů“ (Mikulandová, 2004,s.44). Dutina dělohy se zvětší z původních 2 až 3 mililitrů na neuvěřitelných 5000 mililitrů. Vlivem růstu plodu se mění i tvar dělohy. Z počátečního hruškovitého se mění na tvar ovoidní (kulovitý), zmnoží se zásobení cév a svalová vlákna probíhají v několika vrstvách. Děložní hrdlo by mělo při fyziologickém těhotenství zachovávat svůj tvar a uložení až do porodu. Při zkracování hrdla by mohlo dojít ke spontánnímu potratu nebo předčasnému porodu. Proto ženy dochází na pravidelné preventivní prohlídky do gynekologických ambulancí. Vejcovody a vaječníky se vysouvají zároveň s rostoucí dělohou vzhůru. Jejich činnost je během těhotenství pozastavena z důvodu hormonálních změn, již brzy po porodu se jejich funkce může navrátit. Pochva a vulva jsou naplněné krví a prosáklé. Barva poševní sliznice je nafialovělá, sliznice je poddajná a kyprá. Na zevních rodidlech je možné spatřit ukládání kožního pigmentu. Prsy se zvětšují rozvíjením žlázového parenchymu a přibýváním tuku. Připravují se na svou funkci kojení. Bradavky bývají citlivé erektivní. Kolem dvorců dochází k tvorbě pigmentace. Vlivem hormonů estrogenů a progesteronů tvoří mléčná žláza rosolovitou hmotu, která se nazývá mlezivo k jeho sekreci může dojít již v době těhotenství. Hladké svalstvo trávicího ústrojí vlivem hormonů působících v těhotenství ochabuje a jeho snížená činnost vede k zácpě a plynatosti u těhotných. Při tomto procesu dochází také k pálení žáhy a to z příčiny ochablého svěrače mezi jícnem a žaludkem, který propouští kyselý žaludeční obsah. Sliznice dutiny ústní je taktéž překrvená, zduřelá a citlivější, proto snadno krvácí při hygieně dutiny ústní. V tomto období dochází k vyšší kazivosti zubů. Močový měchýř je z důvodu zvětšení dělohy vysunut vzhůru, těhotná žena má častější nucení na močení. Mění se i uložení močovodu, ledviny se zvětšují v důsledku zvýšeného průtoku krve. Objem vody v organismu se do porodu zvýší o 20%. V tomto období je nutné sledovat otoky na dolních a horních končetinách těhotné a při každé těhotenské poradně provádět orientační vyšetření na bílkovinu a cukr v moči. Vyšší nároky jsou také kladeny na celý dechový aparát zvětšuje se spotřeba kyslíku. Stoupá dechový objem a dechová frekvence, protože kapacita plic je snížena z důvodu stále se 9

zvětšující dělohy a tlakem orgánů na oblast plic a srdce. Reziduální (zbytková) kapacita plic je menší, a tak se může dostavit mírná dušnost. Změna statiky pohybového aparátu je způsobena hmotnostním přírůstkem. Prohlubuje se prohnutí bederní páteře dopředu směrem do bříška (lordóza). Vazy a kloubní jádra jsou prosáklá a rozvolněná, připravují ženu na zdárný průběh porodu. Do těla jsou vyplavovány hormony, které připravují organismus na porod. Tato mobilita získaná v těhotenství v období laktace odchází a končí (Mikulandová, 2004).

2.1.3 Psychologie těhotenství Jen málo žen přistupuje k těhotenství zcela bez starostí. První obavou bude nejistota, jak partner zareaguje a přijme těhotenství. Psychické obtíže jsou přímo úměrné nestálosti partnerského vztahu a plánovitosti gravidity. Situaci zcela jistě ovlivňuje osobnost jedinců, charakter partnerů, jejich věk i skutečnost, zda jde o vztah manželský. Změny

organismu

v těhotenství

mohou

vést

ke

zvýšené

nervozitě,

podrážděnosti, neadekvátním reakcím na stresující situace. U žen může docházet k poruchám spánku, plačtivosti až depresím a v některých případech i ke zvýšené agresivitě. K tomuto stavu přispívá výskyt somatických obtíží jako nauzea (nevolnost), zvracení, pálení žáhy, otoky a varixy dolních končetin, bolesti zad, dušnost, obstipace (zácpa), omezení pohyblivosti. U žen, které již v minulosti potratily a graviditu si velmi přejí, dochází k nepřiměřenému strachu z opakovaného potratu. Profesionálním a trpělivým přístupem ošetřujícího gynekologa a porodní asistentky lze kladně ovlivnit negativní myšlení těhotné. V těhotenství se u části žen může objevit strach ze ztráty partnera, vzhledem ke ztrátě sexuální atraktivity. Vážnou obavou, kterou musí umět porodník včas rozptýlit je strach, zda dítě nebude poškozené nebo zda se nenarodí mrtvé. Závěrem těhotenství se zvyšují obavy z porodu. Ženy mají strach, že porod nezvládnou, že porod bude bolestivý, mohou se upnout k předsudkům a negativním příběhům svých kamarádek. Kladně na psychiku těhotné působí, dozví-li se ještě před porodem co ji přesně čeká, pokud osobně těsně před porodem navštíví porodní sál, který si sama k porodu vybrala a zná-li osobně porodníka. Důležitým faktorem na zdárný průběh porodu je nejen dospělost a vyzrálost ženy, ale také kladný vztah k partnerovi, který v současné době může být přítomen u porodu. Žena, která si dítě přeje a má oporu

10

v partnerovi, lépe spolupracuje a je k porodu připravena lépe než žena, která zůstává na své problémy sama. Průběh porodu je pak mnohem snazší. Péče o psychické blaho budoucí maminky, její klid a respektování požadavků patří k základním vzorům chování rodiny i společnosti. Je ovlivněno vzděláním, schopností lásky obecně a může velmi podstatně ovlivnit průběh gravidity i porodu (Čech, 1999).

2.1.4 Vývoj embrya Ve chvíli kdy se oplozené vajíčko zanoří do děložní sliznice, začne probíhat rychlý vývoj embrya. Od 3. do 8. týdne gravidity označujeme vyvíjejícího se jedince jako embryo. Koncem osmého týdne má zárodek v podstatě všechny důležité orgány vyvinuté a vzdáleně se začíná podobat lidskému jedinci. Mezi hlavou embrya a tělem vzniká tvar podobný písmenu C. Srdce a mozek se začíná vytvářet na konci třetího týdne. Ve čtvrtém týdnu od početí vznikají končetinové pupeny, srdce začíná čerpat krev. Dochází k vytváření tří záhybů, hlavového, kaudálního a laterálního. V pátém až šestém týdnu se pak vyvíjejí vnitřní pohlavní orgány, mezi dolními končetinami se vyvyšuje hrbolek, který tvoří základ pro vývoj zevních pohlavních orgánů. Hlava se zvětšuje na obličeji lze rozpoznat budoucí oči, uši a nos, trup a krk se začínají napřimovat. Koncem 8. týdne dosahuje zárodek délky přibližně 2. až 3. centimetry, má již tvar lidského těla s velkou hlavovou částí, jeho hmotnost se pohybuje okolo čtyř gramů. Prsty horních končetin jsou oddělené, dolní končetiny ještě ne. Zárodek začíná mít typicky lidský vzhled (Chmel, 2002; Mikulandová, 2004).

2.1.5 Vývoj plodu V průběhu třetího měsíce gravidity se zrychluje růst a vývoj orgánů. Na konci 12. týdne dosahuje plod délky zhruba devíti centimetrů a jeho hmotnost je přibližně 20 až 30 gramů. U plodu se rozvíjejí složitější reflexy, například sevření ručiček v pěst nebo sání. Překotně se vyvíjí nervový systém. Plod reaguje na mechanické podněty z vnějšího okolí svým pohybem. Ze společného základu pro rodidla se začínají odlišně vyvíjet mužské či

ženské pohlavní orgány. Koncem 4. lunárního měsíce je plod

přibližně 16 cm dlouhý, jeho hmotnost je zhruba 120 g. Uši mají konečný tvar, plod tedy začíná vnímat zvukové vjemy z vnějšího prostředí. Osifikace neboli kostnatění stále pokračuje.Tělo je pokryto jemnou svraštělou, červenou kůží, ale začíná se vytvářet tuková tkáň, kterou dítě potřebuje k regulaci teploty. 11

Koncem 5. lunárního měsíce je plod 25 cm dlouhý s hmotností kolem 250 g. Na hlavičce začínají růst vlásky, vyvinuté jsou již rty, oční víčka a obočí. Aktivní pohyby plodu již může maminka vnímat. Na konci 6. lunárního měsíce je délka plodu kolem 30 cm a jeho hmotnost je zhruba 600 g. Vyvíjí se již plícní cévy, ty umožní dítěti dýchat. Plod nyní rychle nabírá hmotnost. Vývoj plic nadále pokračuje. Koncem 7. lunárního měsíce je plod 35 až 39 cm dlouhý s hmotností zhruba 1 200 g. Plod již umí otevírat a zavírat oči. V tkáni plic se vytváří látka, která umožňuje jejich rozvinutí, ale plíce jsou stále ještě nezralé. V mozku se vyvíjí nervové buňku, na mozku plodu začínají vznikat rýhy a záhyby. Koncem 8. lunárního měsíce je plod přibližně 40 až 44 cm dlouhý, s průměrnou hmotností 1 800 g. Celé tělo se začne obalovat tukem a plod začíná mít podobu novorozence. Má již rychlé pohyby, takže jej žena dobře cítí. Kostra je už zcela dotvořena. Kosti lebky nejsou úplně spojené, z důvodu porodu.Koncem 9. lunárního měsíce je délka plodu 45 cm a jeho přibližná hmotnost 2 700 g. Podkožní tuk je již vytvořen, kůže již není zvrásněná, ale tuk ji napíná. Lanugo neboli jemné chmýří, které pokrývá pokožku pomalu mizí z břicha a obličeje. Nadále pokračuje vývoj plic i nervové soustavy. Na konci 10. lunárního měsíce má plod všechny známky zralosti, je tedy považován za donošený. Jeho délka se pohybuje v rozmezí od 48 do 52 cm a jeho konečná hmotnost má být nejlépe od 3 300 do 3 500 g. Novorozenec po narození hlasitě křičí a čile se pohybuje (Chmel, 2002; centrummaterna.cz).

2.1.6 Vývoj placenty Placenta neboli mateřské lůžko je dočasný orgán, který vzniká v děloze těhotné matky. V průběhu těhotenství zprostředkovává kontakt mezi plodem a matkou. Plod je k placentě připoután pupečníkem, který jej zásobuje kyslíkem a živinami a odvádí zplodiny jeho metabolizmu. Ve 20. týdnu těhotenství pokrývá placenta polovinu plochy dutiny děložní. V termínu porodu je placenta zpravidla kruhový orgán o průměru 20 cm, vysoký asi 3 cm o průměrné hmotnosti 500 gramů. Placenta je tvořena ze dvou částí, plodové a mateřské. Plodová část placenty je lesklá s šedou barvou. Mateřskou část, která je přivrácena k děložní stěně tvoří kotyledony což jsou funkční jednotky v počtu 15 až 20. Tyto funkční jednotky jsou tvořeny placentárními klky. Mateřská část placenty je hrubá a má červenou barvu. Již od 3. měsíce zabezpečuje placenta těhotenství hormony. Tvoří a produkuje steroidní hormony estrogeny a progesterony, HCG (choriový gonandtropin) a HPL (lidský placentární laktogen). ,,Estrogeny fungují jako specifický růstový hormon pro ženské reprodukční orgány. 12

Progesteron brání kontrakční činnosti myometria. Od 12. týdne těhotenství ho v dostatečném množství produkuje sama placenta. Kolem

60.

dne

těhotenství

je

placentou

produkován

proteohormon

lidský

choriogonadotropin (HCG). HCG stimuluje žluté tělísko do doby, kdy placenta sama převezme funkci udržování těhotenství a počne, alespoň částečně, potlačovat imunitní mechanismy mateřského organismu. U matky je jeho plazmatická koncentrace 500krát vyšší než u plodu. Lidský choriosomatomamotropin (HCS) zvyšuje hladiny volných kyselin a má diabetogenní účinek. Má také účinky podobné placentárnímu laktogenu (HPL), který vedle laktogenního efektu potencuje i luteotropní efekt HCG a somatotropní efekt lidského růstového hormonu“ (Pařízek, 2002, s. 366). Mezi hlavní funkce placenty patří ochrana před škodlivinami, tvoří částečnou bariéru před pronikáním protilátek. Zajišťuje dodávku a přívod živin od matky k plodu. Vyměňuje krevní plyny, dýchací plyny nebo odvádí odpadní látky. Produkuje hormony (Slezáková a kol., 2011; Pařízek 2002).

2.2 VÝŽIVA PŘED KONCEPCÍ Vhodná výživa je nedílnou součástí přípravy ženy na těhotenství. Je důležité co žena jí, kolik toho sní a jaké je její denní rozložení příjmu potravy. Nesprávné stravovací návyky mají negativní vliv na zdravotní stav ženy. Většinou ženy velmi dobře vědí, jak by měly správně jíst. Ráno by měly snídat, dopoledne jíst svačiny v podobě ovoce, zeleniny, přesnídávky a podobně, následovat by měl oběd v pravidelných intervalech, to znamená každý den pokud možno ve stejnou dobu, jenž by měl být lehce stravitelný, v odpoledních hodinách svačina obdobná dopolední a večeře by měla být ještě lehčí než oběd. Horší je pak realizace, která ve většině případů vázne. Každopádně by měla být strava co nejpestřejší, má obsahovat všechny potřebné látky (Grochová, 2007).

13

2.2.1 Životospráva Čekal se Šulcem uvádějí, že pokud žena plánuje těhotenství, tím spíš, je-li již v jiném stavu, měla by přestat s kouřením a konzumací alkoholu. Strava těhotné má být různorodá a pestrá s dostatečným obsahem vitamínů, protože je prokázáno, že nedostatek některých z nich například kyseliny listové má vliv na vývoj plodu a vznik jeho vrozených vad. V lékárnách lze najít řadu multivitaminových doplňků, které jsou přímo určené pro ženy, jež své těhotenství plánují nebo už těhotné jsou. Je potřeba, aby se žena starala o svoji životosprávu, to znamená pravidelný denní režim, dostatek odpočinku, spánku a pobytu na čerstvém vzduchu s pohybovou aktivitu. O životosprávě je dobré hovořit již při plánování těhotenství. O tom, že je žena v jiném stavu se dozví nejdříve tři týdny od početí, ale po celou tuto dobu je embryo vystaveno všem negativním jevům. V prvních týdnech těhotenství je zárodek nejvíce zranitelný. Před těhotenstvím je nutné zvážit i to, zda pro ženu zůstane i nadále vhodné stávající zaměstnání (Čekal a Šulc, 1992).

2.2.2 Kyselina listová Kyselina listová je nezbytná pro růst a dělení buněk, to že bude v těhotenství chybět, může způsobit megaloblastickou anémii, může docházet k vadám růstu plodu, defektům neurální trubice (rozštěpy páteře, rtů) a následně vadám nervového systému. Pro prevenci vzniku patologie neurální trubice je často podávána ještě předtím, než je těhotenství vůbec rozpoznáno. Kyselina listová se velmi lehce zničí varem. Zelenina obvykle není dostačující zdroj a pro závažnost nedostatku se doporučuje její suplementace. Kyselina listová patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě, a tudíž nehrozí ukládání v těle, její nadbytečné množství se vylučuje močí. Zdrojem kyseliny listové je zelenina, například špenát, chřest, kapusta, brokolice, květák, zelený salát a ovoce pomeranče, banány, dále pak ořechy, luštěniny, cereálie, vajíčka a pivovarské kvasnice, játra. Doporučená denní dávka je u netěhotných žen 200 mcg, v obdobo těhotenství 400mcg a u kojících matek se doporučuje 350 mcg denně (Brázdová, 1999; Grochová, 2007).

14

2.2.3 Jód Za další nedostatkový prvek lze považovat v těhotenství jód. Ten je potřebný pro správný vývoj štítné žlázy. Snížená činnost štítné žlázy se nazývá hypotyreóza. Nedostatek se může negativně projevit na plodu již v 8. až 10. týdnu gravidity, může vést až k vrozenému hypothyreoidismu neboli kretenismu, potratům, nízké porodní hmotnosti plodu nebo vyšší porodní úmrtnosti. Přírodním zdrojem jódu jsou mořské ryby a ostatní mořské plody. Jodidy jsou obsažené v ovoci, zelenině, obilovinách, mase a mléčných produktech. Některé minerální vody mají v sobě obsah jódu, například Hanácká kyselka. Prevence nedostatku jódu spočívá v povinné jodisaci soli (Brázdová, 1999; Grochová, 2007). Tabulka 1 Doporučený příjem jódu v mcg/den těhotné

Gravidita

laktace

WHO

150

200

200

Evropa

130

130

130

USA

150

175

200

(Brázdová, 1999)

2.2.4 Vápník V těhotenství je doporučováno zvýšit příjem vápníku o 400mg. Zásoby vápníku v těle jsou velmi vysoké, uvádí se přibližně 1,2 kilogramu a kolem 30 gramů přechází placentou během těhotenství do plodu. Vápník je nezbytný pro vývoj kostí a zubů. Bohatým zdrojem je mléko a mléčné výrobky, včetně nízkotučných. Vápník je v mléce vázán na bílkovinu. Odstraněním tuku z mléka se jeho obsah nezmění. Mezi potraviny bohaté na vápník patří i mák a sardinky. S kostmi a metabolismem vápníku souvisí i vitamín D, při jeho nedostatku vzniká křivice (Grochová, 2007; Brázdová, 1999).

15

Tabulka 2 Doporučený příjem vápníku v mg/den netěhotné

Těhotné

Kojící

WHO

400-500

1000-1200

1000-1200

Evropa

700

700

1200

800-1200

1200

1200

USA

(Brázdová, 1999)

2.3 VÝŽIVA V TĚHOTENSTVÍ Začít se zajímat se o životosprávu a zdravý životní styl až během těhotenství je sice pozdě, ale je to o to důležitější. Již v období před otěhotněním, nejméně 3 měsíce, by měla budoucí maminka dbát hlavně o to aby měla vyváženou stravu, dostatek pohybu, ideální je trávit volný čas na čerstvém vzduchu a podstatná je také přiměřená hmotnost ženy. Z hlediska zdraví matky i fyziologického vývoje plodu je výživa těhotné velmi podstatná. V našich podmínkách se ženy živené normálním způsobem nemusí obávat výraznějších nutričních problémů během těhotenství. Svou výživu by však měly v těhotenství podstatně zlepšit ženy, které jsou nedostatečně živené až podvyživené, nebo naopak mají nadváhu či obezitu, nebo ženy, které praktikují alternativní směry ve výživě, drogově závislé, alkoholičky, kuřačky. Rizikem zdárného vývoje plodu můžou být i ženy ze sociálně slabší skupiny, kde jejich špatná finanční situace může být příčinou snížené pestrosti konzumované stravy. U žen, které ze zdravotních důvodů dodržují speciální dietní opatření a vylučují některé potraviny z jídelníčku, je nutné nastavit zvláštní výživová opatření, kdy je potřeba zabezpečit potřebné živiny jiným způsobem. Je stanoveno, že ideální hmotnost ženy je podle BMI v rozmezí od 18,5 až 25 kg/m2 zde je nejmenší riziko pro vývoj plodu a zdraví ženy. Je důležité, aby žena nepočala v době, kdy má její tělo vyčerpány zásobní živiny, to například vzniká při nesprávně nastavených a dodržovaných redukčních dietách nebo při dodržování diet, které z různých důvodů vylučují některé zastoupené skupiny potravin. Z toho důvodu se doporučuje, aby nejméně 3 měsíce před plánovanou graviditou měla žena vyváženou a různorodou výživu a stabilní váhu (Pařízek, 2005 – 2006; www.familyservice.cz).

16

2.3.1 Výživová doporučení Podstatný rozdíl mezi skladbou potravy netěhotné a gravidní ženy není. Doporučována je co největší pestrost stravy. Správně by se mělo jíst vícekrát denně po menších dávkách. Vhodné jsou bohaté snídaně, mezi toto prvé jídlo a oběd vložit lehkou přesnídávku, mezi oběd a večeři potom svačinu. Večeře by rozhodně neměla být hlavním denním jídlem, jak tomu v mnoha domácnostech je. Pokud žena chodí spát později, je možno pojíst ještě druhou večeři, která se rovná ještě slabší svačině. Důraz je kladen na správné složení stravy. Hlavně ženy se sklonem k obezitě by se měly vyvarovat nadměrného přísunu tuků a cukrů. Důležitý je dostatečný příjem bílkovin. Jejich nejbohatším zdrojem je libové maso a mléčné výrobky. V graviditě je třeba organismus zásobit podstatně více železem, které je obsaženo hlavně ve vnitřnostech (játra, slezina apod.) a v některé zelenině. Zvyšující se nároky organismu, v němž vyrůstá nový život, vyžadují vyváženou a pestrou výživu. Nemá se jíst víc, ale kaloricky plnohodnotná strava. Tělo matky tím získá energii, kterou potřebuje pro změny v oblasti dělohy, prsů atd. Od 4. měsíce by měla maminka přibírat průměrně 350 g za týden. Krev bude dodávat dítěti vše, co potřebuje: proteiny, kalcium, tuky,sacharidy, vitamíny a minerální látky. Tím zůstane těhotná stále v dobré kondici a porod se tím zjednoduší. Kromě toho se po porodu rychleji podaří zformovat postavu do původní podoby.

Co by měla těhotná žena jíst: Bílkoviny, jako maso, ryby, vejce, drůbež. Tělo nyní potřebuje asi o 25% více bílkovin. Bílkoviny neboli proteiny mají podstatnou roli při tvorbě tkání dítěte. Proteiny jsou hojně zastoupeny v následujících potravinách: maso: hovězí, telecí, jehněčí – maso by mělo být tepelně zpracováno drůbež: kuře, krůta, krocan ryby: treska obecná, pstruh, mořský losos Mléčné výrobky a mléko a mléčné výrobky jsou bohatým zdrojem vápníku. V těhotenství se potřeba vápníku zdvojnásobuje, dítěti se tvoří kostra a zuby. Proto se doporučuje denně jíst následující potraviny: Odtučněné nebo polotučné mléko, jeho konzumací se přibírá méně, ale do těla se vstřebává stejné množství vápníku. Podmáslí obsahuje dvakrát menší množství vápníku.

17

Sýry, tvaroh, tavené sýry i tvrdé sýry, gruyére, gouda, ementál a parmazán obsahují nejvíce kalcia, ale i více tuků. Z důvodu možného vzniku listeriózy by se těhotné měly vyhnout mléčným výrobkům ze syrového mléka. Je vhodné mléko převařit či kupovat mléko či mléčné výrobky již pasterizované Ovoce a zeleninu je vhodné jíst denně. Těhotná si tak vytvoří zásobu vitamínů, ty jsou velmi vhodné pro první roky života dítěte. Dužina a vláknina z ovoce a zeleniny podporují správnou peristaltiku střev a tím usnadňují průchod potravy (Čekal a Šulc, 2010; Happy baby book, 2011).

Důležité vitamíny a jejich zastoupení v potravinách Vitamín A : je nejvíce zastoupen v zelenině: petrželi, zelí, špenátu, zeleném salátu, mrkvi a rajčatech. Vitamín B: je nejvíce obsažen v obilninách, luštěninách, klíčkách. Vitamín C: je nejvíce zastoupen v ovoci: pomerančích, grapefruitech, malinách, jahodách, kiwi, červeném a černém rybízu. V zelenině se vyskytuje v kapustě, petrželi, zelí, rajčatech. Vitamín D: zastoupen v rybím tuku a klíčkách. Vitamín E: řeřicha, zelený salát, lískové oříšky, mandle. Vitamín K: zelený salát, hlávkové zelí, špenát.

K tomu aby vitamíny obsažené v potravinách zůstaly zachovány, je doporučováno konzumovat ovoce hned po umytí. Zeleninu není vhodné umývat pod horkou vodou, vařit ji jen krátce.

Potraviny s obsahem škrobu a obilnin zásobují tělo uhlohydráty a pomalými cukry, jsou důležité pro správný vývoj plodu. Je zdravější konzumovat potraviny z mouky celozrnné než bílé. Chléb černý, celozrnný, vícezrnný, špaldový či žitný. Jsou zdravější než chleby z bílé mouky. Těstoviny celozrnné nebo polozrnné. Předvařená pšenice ve formě těstovin či rýže má vysoké zastoupení balastní látky, která působí blahodárně na peristaltiku střev. Rýže celozrnná a jasmínová Luštěniny čočka, fazole, boby, cizrna, hrách 18

Brambory pro zachování většího množství vitamínů je lepší vařit brambory v páře ve slupce nebo jen loupené vařené. Oleje a tuky. K výživě patří i tuky, které jsou nezbytné pro tělo, v tucích se také rozpouštějí vitamíny A, D, E, K. Tuky lze rozdělit na přírodní zdravé a nezdravé. Syrové tuky, kam patří čerstvé nesolené máslo. Do čistých rostlinných tuků spadají oleje z oliv, podzemnice olejné, slunečnic a kukuřice. Těžce stravitelné tuky jsou nasycené tuky, vepřové sádlo a tučné maso, přepálené oleje, fritované výrobky, hranolky, bramborové krokety, tučné uzenářské výrobky. Tyto tuky nespadají do zdravé výživy a už vůbec ne do výživy těhotné ženy. Záleží na četnosti a intervalech požívání stravy (Čekal a Šulc, 2010; Happy baby book, 2011).

2.3.2 Pitný režim Na trhu jsou nejen nápoje pro těhotné, ale taktéž nápoje pro kojící matky. Při nedostatku tekutin se v těle hromadí škodlivé látky, které zpomalují látkovou výměnu, krev je hustější, tkáně mají nižší příjem kyslíku to se u lidí projevuje únavou, bolestí hlavy, špatnou soustředěností. Voda má pro tělo blahodárné účinky. Z toho důvodu je třeba během celého dne vypít alespoň 1,5 až 2 litry tekutin a je dobré pít průběžně po menších dávkách. Dle individuálních potřeb je nutné přizpůsobit množství denních tekutin každého jedince. Přísunem tekutin lze předcházet infekci močových cest, která se v období gravidity často vyskytuje.

Voda z vodovodu je v České republice vhodná k pití. Mohou se v ní ale vyskytovat dusičnany a jiné minerální látky, které na organismus gravidních žen nepůsobí pozitivně. V období gravidity je nutno dbát na kvalitu přijímaných tekutin. Nejoptimálnější k zahnání pocitu žízně je dodržovat pravidelný pitný režim a pít pramenité vody. Je vhodné upřednostňovat kojenecké vody, u kterých je záruka kvality. Složení těchto vod musí být zdravotně i mikrobiologicky testováno, a proto tyto vody mají vyvážený poměr minerálních látek. Neperlivé či mírně perlivé vody nemají obsah CO2 (nebo jej obsahují jen v nepatrném množství), tudíž nezpůsobují nadýmání. Je lepší snížit příjem minerálních vod, protože ve větším množství by mohly kvůli obsahu minerálních látek – zapříčinit různé zdravotní komplikace (Čekal a Šulc, 2010; Happy baby book, 2011).

19

Káva, černý a bylinkový čaj působí povzbudivě a tělo rychle odvodňují, proto není vhodné jich pít příliš mnoho. Je vhodnější zaměnit pravou kávu kávou bez obsahu kofeinu nebo kávou z ječmene. Mnohé bylinné čaje jsou dobré pro své čistící účinky a uklidňující účinky, ale není vhodné je příliš přislazovat cukry. Na přípravu již zmíněných nápojů je vhodné použít pramenitou nebo kojeneckou vodu. Mléko bylo dříve doporučováno pro svůj obsah vápníku, ale jedná se o tekutinu, kterou tělo celkem dlouho tráví a rozhodně neslouží k uhašení žizně. Přísun vápníku můžeme hledat v zakysaných potravinách, acidofilním mléku, jogurtových nápojích.

Několik výživových doporučení Rytmus jídel je vhodné rozložit na čtyři jídla denně. Snídaně má být vydatná, pak má následovat malé jídlo v podobě přesnídávky, dopolední nebo odpolední, lehčí oběd a večeře. Tímto způsobem stravování se můžeme vyhnout nevolnosti, pocitu nadýmání. Sladkosti a laskominy, jestli neodporují vyvážené stravě, pak není důvod trápit se a mít pocity viny a můžeme uspokojit své choutky, aniž bychom měly špatné svědomí. Organismus vždy pozná, co mu chybí a dá nám patřičně najevo co jen se musíme naučit svému tělu naslouchat. Potraviny s vysokým rizikem. Mezi potraviny, které by mohly vést k otravám, patří živočichové ve skořápkách a měkkýši, ti ve svém tělo mohou nést zárodky hepatitidy čili žloutenky. Syrové nebo nedostatečně upravené maso může vést k toxoplasmóze nebo k přenosu parazita ténie, více známějšího pod českým názvem tasemnice. Konzumace soli. V přiměřeném množství se ji nemusíme bát, kromě výjimečných případů. Je však dobré vyvarovat se přílišného solení a zbytečně přesolených potravin. Mezi tyto potraviny patří hranolky, solené arašídy, bujóny, polévky v prášku, uzené ryby a konzervy (Čekal a Šulc, 2010; Happy baby book, 2011).

2.3.3 Výživové nároky v těhotenství V období gravidity je třeba zajistit kvalitní nutriční stav budoucí matky i plodu. Doporučované váhové přírůstky se liší podle počáteční váhy ženy, to znamená váhy ženy předtím, než přišla do jiného stavu. Hmotnostní přírůstek tedy rozlišujeme u žen podvyživených, s normální hmotností, nadváhou a obézních. Hodnoty se pohybují v rozmezí 9-13 až 16 kilogramů. U obézních žen je doporučován váhový přírůstek

20

pouze 6 kilogramů. Druhým extrémem je podvýživa, která negativně ovlivňuje vývoj plodu. ,,Co se týká energetického příjmu, Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje zvýšení energetického příjmu o 300 kcal po celou dobu těhotenství. Jiné doporučení zní zvýšit o 300 kcal, ale jen ve 2. a 3. trimestru. Jiná doporučení se řídí podle výpočtů BMI“ (Grochová, 2007, s. 103). Pokud má matka nedostatečný příjem sacharidů v těhotenství, vzniká rychle ketóza jedná se o stav organismu charakterizovaný zvýšenými hladinami ketolátek v krvi, která poškozuje plod. V opačném případě, u vysokého příjmu sacharidů s vysokým glykemickým indexem, vzniká hyperglykémie což je zvýšená hladina krevního cukru s následnou hyperinzulinemií což je zvýšená koncentrace inzulínu v krvi matky i plodu. Tento stav může vést až k potratům nebo nutnosti zvolit k zákroku císařský řez. Z toho vyplývá, že je vhodnější konzumovat potraviny s nízkým glykemickým indexem, takzvané

polysacharidy, což jsou složité cukry, které jsou složeny z více než 10

sacharidových jednotek. Lipidy neboli tuky jsou neméně důležité. U budoucí matky stoupá hladina volných mastných kyselin, triacylglycerolů a cholesterolu. Nezbytné jsou esenciální mastné kyseliny. Bez esenciálně mastných kyselin by se správně nevyvinula centrální nervová soustava (CNS) plodu nebo by mohlo nastat nebezpečí, že po prvním vdechu dítěte se neudrží plícní sklípky správně rozepnuté a zkolabovaly by. Mezi esenciální mastné kyseliny patří jak kyseliny omega-3, tak kyseliny omega-6. Jejich zdrojem jsou ryby, rostlinné oleje, různá semena, ořechy, klíčky. V období těhotenství by zdravá výživa měla být ještě zdravější (Grochová, 2007).

Tabulka 3 Váha před graviditou - optimální přírůstek v těhotenství BMI

Váhový přírůstek

Nízká

pod 19,8

12,5 – 18 kg

Normální

19,9 - 26

11,5 – 16 kg

Vysoká

26,1 - 29

7 – 11,5 kg

Obezita

Nad 29

6 – 7 kg

Váha žen

(Hronek, 2004) 21

Průměrné přírůstky během 2. a 3. trimestru: •

ženy s optimální hmotností 0,4 kg/týden,

•

ženy s nižší hmotností 0,5kg/týden,

•

ženy s nadváhou 0,3 kg/týden (Hronek, 2004).

2.4 VÁHA PŘED KONCEPCÍ A V PRŮBĚHU TĚHOTENSTVÍ Hmotnost budoucí maminky je nesmírně důležitá, ale není vhodné ji odvozovat od váhy a postavy modelek, protože jejich váha ve většině případů není pro mateřství ideální. Vhodná hmotnost je taková, která neohrožuje zdraví ženy. Jak tedy zjistit svou vhodnou hmotnost? Žena často bývá mylně přesvědčena, že její hmotnost není zcela v normě, a snaží se svoji váhu snížit, ale přitom její váha je ze zdravotního hlediska naprosto v pořádku a další dietní opatření by ženu mohly zavést až do oblasti podváhy. Zjistit svoji správnou tělesnou hmotnost je velmi jednoduché, stačí si ji za pomoci vzorce BMI (body mass index) vypočítat. BMI se rovná tělesná hmotnost v kilogramech (kg) / tělesná výška v metrech na druhou (m2) (Pařízek, 2005-2006; Brázdová, 1999).

Příklad: člověk s hmotností 60 kg a výškou 173 cm si BMI vypočítá podle uvedeného vzorce takto: BMI = 60 / 1,732 = 20,05

Tabulka 4 Klasifikace hodnot BMI Klasifikace

BMI

Podváha

pod 18,5

Mírná podváha

18,5 - 20

Ideální váha

20 – 24, 9

Nadváha

25 – 29,99

obezita

Nad 30

(www.medicinman.cz)

Ideální váhu má člověk s hodnotami body mass indexu v rozmezí 20 až 24, 99. Hodnota BMI pod 18,5 svědčí o podváze a hodnoty BMI nad 25 znamenají nadváhu. 22

Hodnoty pod 16 a nad 30 jsou již zdraví velmi škodlivé a je důležité tuto situaci konzultovat se svým praktickým lékařem či dietologem. Průměrný váhový přírůstek za období těhotenství se uvádí zhruba 10-12 kg (Pařízek, 2005-2006; Brázdová, 1999).

Tabulka 5 Váhový přírůstek za období těhotenství Hmotnosti

Váha v kilogramech

Plodu, placenty

5 kg

Mateřské krve

1 kg

Tkáňové tekutiny

1 kg

Dělohy a prsů

1 kg

Tukové tkáně matky

4 kg

(Brázdová, 1999)

Celkově se jedná přibližně o hmotnosti: •

7 kg tekutiny,

•

1 kg bílkovin,

•

4 kg tuků (ukládající se zejména v prvních dvou trimestrech) (Pařízek, 20052006; Brázdová, 1999).

2.4.1 Fyziologický přírůstek váhy Přírůstek váhy od početí do tří měsíců bude činit zhruba 1,2 kg, to je asi 10% celkového váhového přírůstku během těhotenství. Váhový přírůstek v druhém trimestru, což znamená během druhých tří měsíců činí okolo 5 až 7 kg, to je asi 50 – 60% z celkového váhového přírůstku v graviditě. Kolem 20. týdne lze očekávat týdenní váhový přírůstek asi 0,5 kg. V tomto období je obzvlášť důležité správně jíst. Příštích několik týdnů je obdobím největšího růstu plodu a maximálního váhového přírůstku matky. Okolo 24. týdne by měla žena nadále přibývat na váze rychlostí 0,5 kg za týden. Pokud má žena na začátku těhotenství nižší hmotnost, bude nyní přibírat rychleji. Za poslední tři měsíce by žena měla přibrat kolem 4 kg, to je zhruba 30 – 40% celkového váhového přírůstku. Ke konci 32. týdne se váhový přírůstek začíná zpomalovat, přestože dítě rychle roste. Jestliže žena stále hodně přibývá na váze, měla by omezit

23

příjem uhlohydrátů a mléčných nápojů. V 36. týdnu se nepřibírá již tak rychle a po 38. týdnu už nemusí žena přibrat vůbec. Pokud je celkový váhový přírůstek menší než 13 kg, snadno a rychle se žena vrátí ke své váze před těhotenstvím. V posledních dvou týdnech před očekávaným porodem může jít váha i dolů. Je to známka toho, že plod už dozrál a porodní bolesti se dostaví do 10 dnů. Průměrný přírůstek hmotnosti za celou graviditu by měl činit 12 kg. Odchylky o pár kilogramů nahoru či dolů nejsou nijak mimořádné. Hlavní je, aby byl váhový přírůstek rovnoměrný.Volbou stravy se dá do určité míry ovlivnit o kolik kilogramů žena v těhotenství přibere. Jak již bylo výše zmíněno, nepřibývá pouze tuková tkáň o 3,5 kg, musíme počítat váhu dítěte, která činní 0,5 kg váhu placenty, 0,5 kg a plodovou vodu. Z důvodu zvětšení přibývá děloha na váze 1 kg, až o stejnou hmotnost se mohou zvětšit prsy a o 1,5 kg přírůstku má na svědomí zadržení (retence) tekutin a zejména zmnožení krevní plazmy. Zbývající 4 kg jsou zastoupeny v přírůstku ostatních mateřských tkání. Roste nejen objem tuků, ale také objem bílkovin. Po porodu se stav velmi rychle navrátí do původního stavu, taktéž hmotnost by se měla během několika týdnů vrátit prakticky na stejnou úroveň váhy jako před těhotenstvím. Přírůstek váhy v těhotenství je velmi individuální a uvedených 10 - 12 kg je skutečně jen průměrná hodnota. Záleží na hmotnosti, kterou měla žena před početím, některá žena tedy může zvýšit svoji váhu o 8 kg, jiná přibere kilogramů například dvacet. Ani takový přírůstek hmotnosti není ničím nenormální, důležité je, aby byl pravidelný. Ale musíme si uvědomit, že u žen, které ,,ztloustnou“ příliš, je návrat k jejich původní váze obtížnější (Čekal a Šulc, 2010).

2.4.2 Podprůměrná hmotnost před koncepcí a v těhotenství Podvýživa vzniká hladověním, z důvodu nepřijímání dostatečného množství energie. Mohou k ní vést důvody jak somatické, psychické i sociální. Za podvyživeného považujeme člověka s nízkým BMI (pod 18,5, ve spojení se stresem je nutná opatrnost již při BMI pod 20). Projevuje se ztrátou tukové a později i svalové tkáně, která je patrná již na první pohled. Podvýživa většinou vzniká kvůli dlouhodobému váhovému úbytku na podkladě dlouhodobého hladovění. Podvýživa se může ze začátku týkat jenom proteinového nedostatku a nemusí být okamžitě viditelná. Pokud žena v těhotenství drží přísné diety může být hmotnost

24

plodu výrazně snížena a taktéž průměrná porodní hmotnost se může snížit až o 550 gramů. Můžeme tvrdit, že podvýživa negativně ovlivňuje vývoj a osud plodu.

S nízkou těhotenskou hmotností a nedostatečným váhovým přírůstkem jsou spojena různá rizika v těhotenství: V prvním trimestru se u plodů, které mají podvyživené matky, vyvíjejí odchylky, kongenitální malformace, zejména centrálního nervového systému (CNS), také hrozí předčasný porod a velká porodní úmrtnost. Objevuje-li se hladovění a podvýživa ve druhém a třetím trimestru, je výsledkem nízká porodní hmotnost, zpomalený růst a vývoj plodu, nezralost plodu, potrat či předčasný porod (Grochová, 2007; Emmin a kol.,1998; Brázdová,1999).

2.4.3 Obezita před koncepcí i v těhotenství ,,Obezita spadá do oblasti špatné výživy. Je zapříčiněna nahromaděním tukové tkáně, které vzniká pozitivní energetickou bilancí. Pozitivní energetická bilance znamená, že člověk přijímá ve stravě více energie než je schopen spotřebovat a ta se ukládá ve formě zásobního tuku. Obezita se klasifikuje podle BMI a začíná od hranice BMI nad 30 a výš“ (Grochová, 2007, s. 92-93). Mezi optimální hmotností čili normou a obezitou je ještě pás nadváhy. Je tedy nutno zdůraznit, že nadváha a obezita nejsou jedno a totéž. S obezitou jsou spojeny další vývoje chorob, je to vlastně nemoc, která způsobuje ostatní choroby. V tukové tkáni dochází k tvorbě pohlavních hormonů (aromatizace androgenů a estrogenů). S tím souvisejí nejen časté problémy gynekologické vyskytující se u obézních žen, ale též výskyt hormonálních nádorů (Grochová, 2007). ,,V naší populaci je procento nadváhy a obezity vysoké. U žen se udává nadváha v 37%, obezita v 31%, celkově nadváha i obezita se vyskytuje u 68% českých žen“ (Grochová, 2007, s. 92-93). Nadváha a obezita jsou rizikovým faktorem pro matku i plod. U matky se může vyvinout těhotenský diabetes mellitus - pod českým názvem těhotenská cukrovka, vysoký krevní tlak (hypertenze), snížená tvorba mléka. Pokud se v těhotenství vyskytuje nadváha nebo obezita není doporučováno snižovat hmotnost, ale musí se zabránit dalšímu přírůstku hmotnosti (Brázdová, 1999; Grochová, 2007). Rizika spojená s obezitou či vysokými váhovými přírůstky v těhotenství: dochází k zvýšení krevního tlaku, těhotenské cukrovce, je častější výskyt zánětů žil, může

25

docházet k vysoké porodní hmotnosti plodu (nad 4,5 kg), tato hmotnost je spojena s větším rizikem při vybavování plodu. U dětí obézních matek dochází k většímu výskytu obezity a diabetu (Brázdová, 1999; Grochová, 2007).

2.5 TERATOGENNÍ VLIVY 2.5.1 Kouření Je známo, že kouření cigaret škodí zdárnému vývoji plodu. Také je prokázáno, že kouření matky má vliv na nižší porodní váhu novorozence. Za poslední roky stoupá mezi populací procento kouřících lidí a tento vzestup je obzvláště extrémní u žen v plodném věku. Kouření snižuje schopnost početí a také má vliv na morfologické a funkční změny spermatu budoucích otců. Negativní účinky kouření v období gravidity jsou dokumentovány v mnoha klinických i experimentálních studiích. Úmrtnost v průběhu porodu je také zvýšena u matek kuřaček. V souvislosti s kouřením v těhotenství se častěji vyskytuje předčasný porod, porucha růstu plodu a předčasné odloučení lůžka neboli placenty. Je prokázáno, že novorozenci kuřaček mívají porodní hmotnost o 200 až 300 gramů nižší než děti matek nekuřaček. V cigaretovém kouři je mnoho potenciálně škodlivých látek, které snadno procházejí placentární bariérou a to může negativně ovlivnit vývoj plodu. Největší důsledek se připisuje oxidu uhelnatému a nikotinu. Nikotin způsobuje plodu zvýšený krevní tlak (tachykardii). V krevním oběhu matky vyvolává stažení cév, což snižuje prokrvení placenty. Z důvodu zvýšeného a rozšířeného kouření v těhotenství je jednou z nejdůležitějších funkcí gynekologické péče informovat těhotné o prokázaných negativních následcích kouření na plod. Matkám kuřačkám je nutné důrazně doporučit, aby se kouření po celou dobu těhotenství vzdaly. Kdyby nastávající matka nedokázala s kouřením zcela přestat, měla by se pokusit snížit počet denních cigaret na co nejmenší množství. Je také prokázáno, že pasivní kouření v těhotenství přispívá ke zhoršení nitroděložního vývoje plodu. Ženy, které jsou již v jiném stavu, by se tedy měly vyhýbat příliš zakouřenému prostředí jak doma a na pracovišti, tak i ve společnosti. Gravidní ženy, které po dobu svého těhotenství kouřily měly pocity viny a provinění. Není prokázáno jaké následky má takový chronický stres na průběh těhotenství a porod. Nebo na budoucí vztah mezi matkou a dítětem. Výzkumy ukazují, že více než polovina kuřaček má obavy z kouření během těhotenství a že 10% kuřaček vykouří cigaret v době těhotenství ještě více než předtím.

26

Existují odvykací léčby těhotných kuřaček, které používají stejných způsobů jako u negravidních, je možné použít k odvykání nikotinové preparáty ve formě žvýkaček či náplastí, kde se bude postupně snižovat denní dávka nikotinu. Hlavní je, že plod není vystaven oxidu uhelnatému nebo jiným toxickým látkám, které jsou obsaženy v cigaretovém kouři a že celková dávka nikotinu v těle klesne. Je důležité vysvětlit nastávající matce či již těhotné ženě, že vzhledem k prokázanému mnohostrannému negativnímu vlivu kouření bude největším darem co může dítěti do budoucího života dát to, že se vzdá kouření během těhotenství. Nejlepší by však bylo, kdyby s kouřením přestala napořád (Čech a kol., 1999; Enkin a kol., 1998).

2.5.2 Alkohol Negativní účinky konzumace alkoholu v období těhotenství jsou taktéž dobře známy. Mohou vést k postižení růstu plodu, mentálnímu postižení a poruchám chování novorozence. Alkohol jak již bylo zmíněno má vliv na růst plodu během celého těhotenství, ale v prvních měsících těhotenství je plod ohrožen nejvíc. Alkohol přestupuje volně bariéru placenty a tím se v těle plodu nachází v přímém poměru k obsahu vody. Například mozek plodu, je nejvíce náchylný na toxické působení alkoholu. Schopnost odbourávat alkohol je u plodu podstatně nižší než u dospělé osoby přibližně o 50%. Pokud má těhotná příliš vysokou spotřebu alkoholu, uvádí se více jak 2,5 dcl alkoholu denně, tento stav povede k fetálnímu alkoholovému syndromu, který má dlouhodobé následky na vývoj plodu i vývoj dítěte po narození. Jelikož není možné stanovit, kolik alkoholu by měla gravidní požít, aby alkohol neovlivnil plod, je nezbytné říkat ženám aby se zdržely alkoholu po celé těhotenství.

Projevy fetálního alkoholového syndromu: •

dítě má charakteristický vzhled,

•

malá hlava,

•

dlouhé končetiny,

•

krátká oční štěrbina,

•

plochý, široký nos,

•

nedostatečně vyvinutá rýha horního rtu (filtrum),

•

poškození srdce (Čech a kol.,1999; Enkin a kol., 1998).

27

Postižení centrálního nervového systému (CNS): •

opožděný vývoj až mentální retardace,

•

hyperaktivita,

•

neurologické odchylky,

Nitroděložní postižení růstu symetrického typu: •

snížená pohyblivost v kloubech končetin,

•

zvýšená frekvence vrozených malformací srdce,

•

centrálního nervového systému (Čech a kol.,1999; Enkin a kol., 1998).

2.5.3 Kofein Rozumný příjem kofeinu během gravidity nemá podle výzkumu žádný vliv na plod. V roce 1990 byl prováděn výzkum vlivu konzumace kofeinu na plodnost žen. Bylo zkoumáno 2800 žen, které měly děti, a 1800 žen s diagnózou primární neplodnosti. Během výzkumu se zjišťovalo množství kofeinu, které tyto ženy přijímaly. Nepotvrdila se žádná souvislost s dobou, po niž se ženám nedařilo otěhotnět. Taktéž se nepotvrdila souvislost s neplodností. Kofein během těhotenství prochází placentou, je po porodu obsažen i v mateřském mléce a z toho důvodu se v době kojení doporučuje maximálně 300 mg kofeinu denně což jsou přibližně 2-3 šálky kávy. Zkoumaly se i vlivy na potratovost, hmotnost narozených dětí, možnost poškození plodu a podobně. Žádné souvislosti s kofeinem nebyly objeveny. Naopak se objevují náznaky, že konzumace kofeinu, snižuje pravděpodobnost zhoubného nádoru prsu (rakoviny). Při předávkování (více než 300 mg kofeinu jednorázově) nebo při vysokém příjmu kofeinu po delší dobu se může objevit kofeinismus, který se projevuje pocity strachu, nervozitou, nespavostí, depresí, bolestmi hlavy, bušením srdce, zvýšenou teplotou a krevním tlakem. Mnoho těhotných žen právě v období těhotenství ztrácí na kávu chuť. Kofein ve větším množství stimuluje centrální nervový systém. Je obsažen v kávě, čaji, coca-cole, prochází přes placentu. Při konzumaci většího množství se nepříznivé účinky na plod mohou projevit snížením růstu plodu, zrychlením tepové a dechové frekvence. V období kojení se může větší množství kofeinu projevovat u dětí podrážděností a špatným spaním. Kofein má také negativní dopad na obsah železa v mateřském mléce a množství železa u dítěte. 28

Nebylo prokázáno, že by kofein způsoboval vrozené vývojové vady. Pít, či nepít kávu v těhotenství je tedy čistě na rozhodnutí každé ženy. Pokud má žena na kávu chuť a chtěla by kávy denně vypít víc, je dobré pít kávu bez kofeinu (Brázdová, 1999; www.miminet.cz).

2.5.4 Léky Při užívání léků v těhotenství je třeba vždy zvážit poměr mezi prospěšností a riziky, které tato léčba přináší pro matku i plod. Jednotlivá léčiva jsou řazena do pěti kategorií podle rizik pro plod, záleží i na fázi těhotenství, v níž jsou podána nejcitlivější je plod mezi 17. dnem a 12. týdnem těhotenství, kdy dochází k vývoji orgánů a kdy je nejvyšší riziko vzniku malformací (odchylek stavby orgánů). Před 17. dnem gravidity vede případný nepříznivý vliv léčiv buď k zastavení vývoje zárodku, což vede k potratu, nebo jsou poškozené buňky nahrazeny jinými a vývoj pokračuje bez potíží dále. Po 12. týdnu těhotenství není již riziko vzniku malformací, ale při nevhodně zvoleném léku může dojít k narušení orgánové funkce.

Zásady pro podávání léků u těhotných Podávají se ty léky, jež žena dlouhodobě užívá (pokud je jejich užívání v těhotenství možné, pokud ne, je nutná změna za jiný přípravek stejného účinku). Z dalších medikamentů se volí ty, jejichž podání je nezbytně nutné.Volí se nejkratší dávkovací schéma a nejnižší účinná dávka. Těhotná by sama neměla nasazovat žádné léky. O každém doporučovaném léku by měla být těhotná náležitě poučena svým lékařem.

Běžně užívané léky v těhotenství Mezi zcela běžně užívané léky v graviditě patří v prvních třech měsících: hormonální léky k podpoře gravidity (gestageny), kyselina listová (je prevencí některých vad). Dále je poměrně časté podávání: léků proti zvracení, antibiotik (jen některé typy). Při nachlazení nebo zvýšené teplotě lze bez rizika užívat Paralen. Stejně tak nevadí lokálně používané dezinfekční spreje nebo kloktadla (www.babyonline.cz).

Většina léků, které těhotná případně užívá, prostupuje placentou a tím pádem může ovlivnit plod. Ne všechna léčiva jsou pro nenarozené dítě škodlivá, nicméně

29

poměrně velká část léků může mít na vývoj plodu nepříznivý účinek. Největší riziko je v prvních třech měsících těhotenství, protože se v této době zakládá většina důležitých orgánů a řada tělu cizích látek, včetně mnoha léčiv, tento vývoj vážně ohrožuje. Důsledkem mohou být vrozené vady, případně i odumření plodu a potrat. Mimořádná opatrnost je tedy zcela na místě (Čekal a Šulc, 1999).

2.6 FYZIOLOGICKÝ NOVOROZENEC 2.6.1 Charakteristika novorozence Novorozenecké období je období od narození do 28. dne života. Při narození tvoří hlava čtvrtinu tělesné délky novorozence.Za známky života považujeme dech, akci srdeční, aktivní pohyb svalstva. Dechová frekvence je od 40 až po 60 vdechů za minutu. Tepová frekvence se pohybuje nejdříve od 150 až po 180 tepů za minutu, poté klesá na 120 až 140 tepů za minutu a s rostoucím věkem dítěte dech i tep klesá. Tělesná teplota v 1. týdnu vyžaduje novorozenec teplotu zevního prostředí 24 až 27 °C. Trávicí trakt první stolice dítěte se nazývá smolka (mekonium) a odchází nejčastěji v prvních 12 hodinách života, fyziologicky do 48 hodin života. Střevo novorozence je sterilní, střevní flóra se vyvíjí v prvních dnech života. Vylučovací soustava novorozenci často poprvé močí již po porodu, ale je ještě v normě, pokud se vymočí do 48 hod. po porodu. Objem vyloučené moči je 50–150 ml/kg/den. Reflexy u novorozence jsou nejdůležitější pátrací a sací (jsou vyvinuté pro příjem potravy). Ze smyslů má novorozenec dobře rozvinutý sluch, dává přednost zvukům řeči, během prvních týdnů se naučí odlišit hlas matky od ostatních hlasů. Čich hraje roli při orientaci v prostředí, v jednom týdnu rozezná vůni matčina prsu. Chuť již od narození dává novorozenec přednost sladké chuti má více chuťových pohárků než dospělý. Zrak je při narození vyvinutý, vázne pohyblivost čočky a zraková ostrost (při narození je nízká zraková ostrost, která stoupá do 6 měsíců věku). Fixace pohledu se objevuje do dvou měsíců. Častý je strabismus (šilhavost) obvykle mizí do tří měsíců (Roztočil, 2001; www.centrummaterna.cz)

30

2.6.2 Fyziologický vzhled novorozence Porod zralého plodu lze očekávat u porodu v termínu, to znamená od 39. do 42. týdne. Známky lze rozdělit na: Anatomické – kůže má narůžovělou barvu, je vyvinutý podkožní tuk, lanugo neboli jemné chmýří na těle dítěte je pouze na ramenech a horní části zad. Nehty přesahují okraje prstů, rýhování na ploskách nohou je patrné na celé ploše chodidel. Jsou dobře vyvinuté bradavky. Ušní boltce jsou zpevněné tuhou chrupavkou. U chlapců sestouplá varlata v šourku. U dívek velké stydké pysky překrývající malé stydké pysky. Funkční – u dítěte je patrný aktivní i pasivní svalový tonus. Tělesná teplota je již konstantní. Reflexy jsou dobře vyvinuté (pátrací, sací, polykací, úleková reakce, Morův reflex, palmální úchop, tonicko šíjový reflex, chůzový automatizmus, Babinského reflex). Velikost plodu v termínu je dána genetickými a nutričními vlivy a prostředím, ve kterém se dítě vyvíjí. Roli hraje také věk matky, počet předchozích těhotenství a počet vyvíjejících se plodů v dutině děložní (vícečetné těhotenství).

Délka plodu je v termínu průměrně 45 – 51 cm a hmotnost 2600 – 3800 g. Podle vztahu hmotnosti ke gestačnímu věku rozeznáváme plody / novorozence : Eutrofické – hmotnost odpovídá délce těhotenství. Hypotrofické – hmotnost je nižší, než by měla být v uvedeném týdnu těhotenství. Hypertrofické – hmotnost je vyšší než stanovené rozmezí pro aktuální týden těhotenství (Slezáková a kol., 2011).

2.7 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PORODNÍ VÁHU NOVOROZENCE 2.7.1 Hypotrofický novorozenec Jedná se o novorozence narozeného v termínu. Hmotnost je u hypotrofického novorozence nižší, neodpovídá měřitelnými známkami zralosti a průměrným hodnotám daného věku. To nejčastěji znamená, že hypotrofický novorozenec je kratší a menší (lehčí), než by měl skutečně měřit a vážit. Hmotnost je pod hranicí 2 500 g, porodní délka novorozence se pohybuje mezi 30-50 cm. Že se jedná o hypotrofického novorozence prozradí vzhled dítěte. Novorozenec je vyhublý, protože má málo podkožního tuku, jeho kůže je vrásčitá. Obranyschopnost organismu je oslabená. Na 31

rozdíl od novorozence nezralého, se kterým má společnou nižší váhu a míru, má hypotrofický plod ostatní známky zralosti, proto je jeho přizpůsobení na zevní prostředí zpravidla rychlejší a snazší, než u novorozence nezralého. Plod trpí hypotrofií většinou po celou dobu nitroděložního vývoje. Příčin může být mnoho a jejich odhalení někdy nemusí být jednoduché. Vše závisí na spolupráci matky a porodníka, který se o ni stará. V prvé řadě se za hypotrofií mohou skrývat faktory ze strany matky: zdravotní problémy - vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, onemocnění srdce či plic, anémie, podvýživa, kouření, alkoholizmus, drogy. Za druhé může jít o uteroplacentární faktory, a to anatomické a funkční nepravidelnosti dělohy, infekce, různé placentární příčiny anatomické anomálie placenty, předčasné odlučování placenty, trombózy a infarkty placenty, funkční nedostatečnost placenty. Mezi faktory ze strany plodu patří vrozené vývojové anomálie, chromozómové mutace, vícečetné těhotenství. Vliv na nízkou porodní hmotnost novorozenců má často i životospráva matky v těhotenství. Péče o hypotrofické novorozence je intenzivnější než u dětí narozených s průměrnou hmotností (Kudela, 1996; www.rodina.cz).

2.7.2 Hypertrofický novorozenec Hypertrofický novorozenec je novorozenec s porodní hmotností vyšší. Hypertrofický novorozenecké je považován u děvčátka nad 3 970 g a u chlapce nad 4 100 g. Délka novorozence většinou přesáhne 52 cm. Hypertrofie není závislá na pohlaví. V populaci se výskyt hypertrofických dětí pohybuje v rozmezích 10 až 15%. Je prokázáno, že na hypertrofické plody má vliv i lidská rasa, častěji se rodí děti hypotrofické ,,bílým“ rodičům než rasám negroidním či mongoloidním. Dále výzkumy říkají, že novorozenci s větší porodní hmotností se rodí rodičům, kteří mají vyšší životní úroveň. U lehké hypertrofie jde často o vliv genetických faktorů. Dědičnost a genetické faktory mají nejvyšší úlohu, protože se hypertrofičtí novorozenci rodí rodičům a větší výškou a hmotností. Velikost plodu ovlivňuje zdravotní stav matky. Mohou nastat problémy s dechem, větší hmotnost ovlivňuje bolest zad a je větší zátěž na dolní končetiny ženy, mohou nastat i problémy s chůzí. S vyšší porodní hmotností se můžeme setkávat u dětí, jejichž matky mají těhotenskou cukrovku.Komplikace u hypertrofického plodu můžeme očekávat u porodu (Zahálková, 2000; www.rodina.cz).

32

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 CÍLE A HYPOTÉZY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Hlavní cíl práce: Zmapovat jaký vliv má nárůst hmotnosti v graviditě na porodní váhu novorozence.

Vedlejší cíle: •

Stanovit kolik žen mělo první narozené dítě před doporučeným věkem, v doporučeném věku a po doporučeném věku.

•

Dle výpočtů BMI zařadit ženy do kategorie - podváha, norma, nadváha, obezita.

•

Zjistit váhový přírůstek od začátku gravidity až do doby porodu.

•

Zařadit novorozence do kategorie s nižší porodní hmotností, v normě, s vyšší porodní hmotností.

Hypotézy Dle dostupné zdravotní dokumentace, kterou jsem měla k dispozici, předpokládám, že odchylky tělesné hmotnosti těhotné (podváha, nadváha či obezita) nebudou mít vliv na hmotnost novorozence narozeného v předpokládaném termínu porodu. Myslím, že větší podíl na délce a hmotnosti plodu bude mít genetická výbava dítěte a způsob života matky.

H1

V současné době se věková hranice prvorodiček posouvá spíše do věkového průměru kolem 30 let a tudíž předpokládám, že nejvíce žen bude mít první porod až po doporučeném věku.

H2

Předpokládám, že největší počet žen bude mít hmotnost před početím v normě. Z důvodu nastaveného životního trendu.

H3

Domnívám se, že více než polovina sledovaných žen bude odpovídat stanoveným normám BMI i váhového přírůstku během těhotenství.

33

3.2 Vyšetřované osoby a metodika Jako metodu pro svůj průzkum jsem si zvolila sběr dat z gynekologické ordinace. Z karet padesáti pacientek jsem získala rok narození žen, jejich věk při prvním početí, váhu před otěhotněním, váhový přírůstek v těhotenství a výšku. Dále pak váhu novorozence a jeho délku. Hlavní výhodou této metodiky je získání pravdivých informacích z věrohodného zdroje, což jsou zdravotnické záznamy žen. Nevýhodou této metodiky je větší časová náročnost na sběr a zpracování dat.

3.3 Sběr a zpracování dat Zpracování položek bylo vyhodnoceno za pomocí výpočtů BMI, zařazování do tabulek podle odborné literatury. Data jsou zpracována v programu Microsoft Word 2003 a jsou prezentována v tabulkách a grafech. Získané výsledky jsou zaznamenány v absolutních hodnotách, ty v tabulkách značí písmeno ,,n“, a hodnotách relativních, které jsou označeny symbolem ,,%“. Po každé znázorněné položce následuje komentář.

34

4 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ Dílčí cíl č. 1 Stanovit kolik žen mělo první narozené dítě před doporučeným věkem, v doporučeném věku a po doporučeném věku. Doporučený věk je z biologického hlediska stanoven od 18 – 25 let věku. Tabulka 6 Věk žen Věk

n

%

pod 18 let

3

6,0

19 - 24 let

8

16,0

25 - 29 let

22

44,0

30 - 34 let

15

30,0

35 - 39 let

2

4,0

Celkem

50

100,0

Graf 1 Věk žen 50

Počet žen (%)

100,0%

< 18 let 19 - 24 let

80,0% 60,0%

25 - 29 let 30 - 34 let

22 15

40,0% 20,0%

35 - 39 let

8

3

2

Celkem

Ce lk em

le t

Počet žen (n)

35

30

-2 9

-3 4

-3 9

le t

le t

le t 25

-2 4 19

<

18

le t

0,0%

Z celkového počtu 50 žen mělo nejvíce žen první narozené dítě ve věku od 25 – 29 let, do této skupiny patří 22 žen (44%). Na druhém místě skončily ženy ve věku od 30 – 34 let, do této skupiny spadá 15 žen (30%). Třetí místo mají ženy ve věku od 19 – 24 let. Zde se ale nachází jen 8 žen (16%). Na čtvrtém místě jsou 3 ženy (6%) ve věku 15 – 18 let. A na posledním pátém místě jsou 2 ženy (4 %), které své dítě porodily až po 35 roku věku (viz tabulka 6, graf 1). 35

Tabulka 7 Hmotnost žen před početím hmotnost

n

%

Do 49 kg

5

10,0

50 – 59 kg

18

36,0

60 – 69 kg

15

30,0

70 – 79 kg

8

16,0

80 – 89 kg

2

4,0

Nad 90 kg

2

4,0

Celkem

50

100,0

Graf 2 Hmotnost žen před početím 50

Počet žen (%)

100,0%

< 49 kg 50 - 50 kg

80,0%

60 - 69 kg 70 - 79 kg

60,0% 18

40,0%

80 - 89 kg

15

> 90 kg

8

5

20,0%

2

2

Celkem

Ce lk em

kg 90 >

-8 9

kg

kg

Počet žen (n)

80

-7 9 70

-6 9

kg

kg 60

-5 0 50

<

49

kg

0,0%

Z tabulky je možno vidět, že hmotnost nastávajících maminek je u převážné většiny v normě, záleží také na výšce ženy. Největší zastoupení je v rozmezí hmotnosti od 50 – 69 kg, kde je 33 žen (66 %). Pod váhu 50 kg spadá 5 žen (10 %). Žen s hmotností 70 – 79 kg je 8 (16%). Hmotnost nad 80 kg, ba dokonce nad 90 kg mají 4 ženy celkem s 8% zastoupením (viz tabulka 7, graf 2).

36

Tabulka 8 Hmotnostní přírůstek v těhotenství Přírůstek v kg

n

%

Do 5 kg

1

2,0

6 – 9 kg

7

14,0

10 – 14 kg

26

52,0

15 – 19 kg

9

18,0

20 – 24 kg

6

12,0

25 – 30 kg

2

4,0

Celkem

50

100,0

Graf 3 Hmotnostní přírůstek v těhotenství

50

Počet žen (%)

100,0%

< 5 kg 6 - 9 kg

80,0%

10 - 14 kg

26

60,0%

15 - 19 kg 20 - 24 kg

40,0% 9

7

20,0%

25 - 30 kg

6

2

1

Celkem

Ce lk em

-3 0

kg

kg

Počet žen (n)

25

-2 4

kg 20

-1 9 15

10

-1 4

kg

kg -9 6

<

5

kg

0,0%

Průměrný váhový přírůstek v těhotenství se doporučuje 10 – 12 kg. S pouhým 5 kg přírůstkem váhy skončila 1 žena (2%). Přírůstek 6 – 9 kg mělo 7 žen (14%). Přes polovinu žen 26 (52 %) mělo váhový přírůstek v rozmezí 10 – 14 kg. S váhovým přírůstkem 15 – 19 kg skončilo 9 žen s 18%. Žen s váhovým přírůstkem 20 – 24 kg bylo 6 (12%). Váhový přírůstek 25 – 30 kg měly ženy 2 (4%) (viz tabulka 8, graf 3).

37

Tabulka 9 Výška žen Výška žen

n

%

Do 150 cm

1

2,0

150 – 159 cm

6

12,0

160 – 169 cm

20

40,0

170 – 179 cm

22

44,0

180 – 189 cm

2

4,0

Celkem

50

100,0

Graf 4 Výška žen

50

Počet žen (%)

100,0%

< 150 cm

80,0%

150 - 159 cm

60,0%

160 - 169 cm

22

20

170 - 179 cm

40,0% 20,0%

180 - 189 cm

6

1

2

Celkem

Ce lk em

cm -1 89

cm

Počet žen (n)

18 0

-1 79

17 0

-1 69

cm

cm 16 0

-1 59

15 0

<

15 0

cm

0,0%

Z tabulky a grafu je možno vidět, že největší zastoupení žen je s výškou 170 – 179 cm, což je 22 žen (44%). Jen o dvě ženy méně má výška 160 – 169 cm, kam tedy spadá 20 žen (40%). S výškou 150 – 159 cm skončilo žen 6 (12%). Jedna žena (2%) má výšku pod 150 cm. A dvě ženy (4%) měly tělesnou výšku nad 180 cm (viz tabulka 9, graf 4).

38

Tabulka 10 Výpočty BMI BMI

n

%

4

8,0

33

66,0

11

22,0

2

4,0

50

100,0

Podváha Pod 18, 4 Norma 18,5 – 24,9 Nadváha 25 – 30 Obezita 30,1 – 34,9 Celkem

Graf 5 Výpočty BMI 50

Počet žen (%)

100,0% 80,0%

Norma 18,5 - 24,9

33

Nadváha 25 - 30

60,0%

Obezita 30,1 - 34,9

40,0% 20,0%

Podváha < 18,4

11

Celkem

4

2 Ce lk em

Po dv áh a< N or 18 m ,4 a1 8, 5 -2 N 4, ad 9 vá ha O 25 be -3 zit 0 a3 0, 1 -3 4, 9

0,0% Počet žen (n)

Z tabulky a grafu je patrné, že podle výpočtu Body mass index – BMI je s váhou v normě 33 žen, což je (66%). Nadváhu má 11 žen (22%). V hodnotách obezity se pohybují ženy 2 (4%). Dle výpočtu BMI trpí podváhou 4 ženy (8%) (viz tabulka 10, graf 5).

39

Tabulka 11 Porodní váha novorozenců Váha v kg

n

%

Pod 2,4 kg

3

6,0

2,5 – 3,4 kg

27

54,0

3,5 – 4,4 kg

18

36,0

Nad 4,5 kg

1

2,0

Celkem

50

100,0

Graf 6 Porodní váha novorozenců

50

Počet novorozenců (%)

100,0%

<2,4 kg 80,0% 2,5 - 3,4 kg 27

60,0%

18

40,0% 20,0%

3,5 - 4,4 kg > 4,5 kg Celkem

3

1

0,0% <2,4 kg 2,5 - 3,4 3,5 - 4,4 > 4,5 kg Celkem Počet novorozenců (n) kg kg

Tabulka a graf nám značí porodní váhu novorozenců, kde si můžeme povšimnout, že nejvíce novorozenců má porodní hmotnost 2,5 – 3,4 kg, je zde 27 novorozenců (54%). S porodní hmotností 3,5 – 4,4 kg je 18 novorozenců (36%). Novorozenci s nižší porodní hmotností jsou 3 (6%). Jen jediný novorozenec má vyšší porodní hmotnost (viz tabulka 11, graf 6).

40

4.1 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1: V současné době se věková hranice prvorodiček posouvá spíše do věkového průměru kolem 30 let a tudíž předpokládám, že nejvíce žen bude mít první porod až po doporučeném věku. Hypotéza se potvrdila, doporučený věk pro porod prvního dítěte se uvádí od 18 – 25 let věku ženy. Z doložených materiálů mi vyšlo, že nejvíce prvorodiček rodilo až po 25 roku věku, bylo to 22 žen (44%) a po 30 roku a výš 17 žen (34%). Tudíž přes polovinu zkoumaných žen rodilo až po doporučeném věku.

Hypotéza 2: Předpokládám, že největší počet žen bude mít hmotnost před početím v normě. Z důvodu nastaveného životního trendu. Z prováděných výzkumů je patrné, že 41 žen (82%) z celkového počtu 50 žen, mělo hmotnost před plánovaným těhotenstvím v normě. Takže se tato hypotéza potvrdila.

Hypotéza 3: Domnívám se, že více než polovina sledovaných žen, bude odpovídat stanoveným normám BMI i váhového přírůstku během těhotenství. Dle výpočtu BMI jsem zjistila, že 33 žen (66%) bylo se svojí hmotností v normě. Váhový přírůstek v těhotenství mělo v normě 35 žen (70%). Hypotéze se potvrdila.

41

ZÁVĚR Bakalářská práce je zaměřena na nárůst hmotnosti těhotné ženy a její vliv na vývoj plodu během těhotenství a následovně i konečnou hmotnost novorozence narozeného v daném termínu porodu v 38 – 42 týdnu gravidity. K dispozici jsem měla možnost sledovat ze zdravotnické dokumentace 50 žen, u kterých jsem došla k závěru, že jejich hmotnost během těhotenství měla ve většině případech úměrný nárůst. Taktéž hmotnost novorozenců byla u 46 z 50 novorozenců v normě. Ze získaných dat vyplývá, že velký podíl na hmotnosti dítěte nese genetické vybavení rodičů, pokud není ovlivněn vývoj plodu během těhotenství jinými faktory. Z práce vyplývá, že čtyři z pěti žen s hmotností do 50 kg mají dle výpočtu BMI podváhu. Jejich novorozenci mají porodní váhu v normě a délku v rozmezí od 48 – 50 cm. Všech 18 žen s hmotností od 50 – 59 kg a tělesnou výškou v rozmezí 158 – 172 cm mají své BMI v normě. Z toho 16 novorozenců mělo porodní váhu v normě a dva novorozenci měli nižší porodní hmotnost, oba novorozenci byli mužského pohlaví. Dvě ženy ve váhové kategorii 70 - 79 kg mají váhový přírůstek v těhotenství nad 20 kg, ale hmotnost jejich novorozenců byla v doporučeném rozmezí. Ženy s hmotností nad 80 kg a více měly dle výpočtů BMI nadváhu či obezitu před plánovaným těhotenstvím. V průběhu těhotenství byl jejich váhový přírůstek v normě, porodní hmotnost a délka jejich novorozenců byla taktéž v doporučeném rozmezí. Naopak ženě, která v těhotenství přibrala pouhých 7 kg se narodil chlapeček s porodní hmotností vyšší a to 4600 g. Z bakalářské práce tedy nevyplývá, že by váhový přírůstek matky měl vliv na porodní hmotnost novorozence.

42

RESUMÉ Bakalářská práce se zabývá nárůstem hmotnosti v graviditě a jejím vlivem na porodní váhu novorozence. Práci jsem rozdělila na dvě části. Teoretická část se zaměřuje na průběh těhotenství, výživu před koncepcí a v těhotenství, váhu před koncepcí a v průběhu těhotenství, faktory ovlivňující hmotnost novorozence, teratogenní vlivy, fyziologii novorozence a jeho porodní hmotnost. V praktické části jsou zpracována a vyhodnocena data získaná z gynekologické ordinace. Zde jsou zařazeny ženy prvorodičky podle věku, výšky, hmotnosti a hodnoty BMI. Novorozenci jsou rozděleni podle hmotnosti. Získané výsledky jsou zaznamenány pomocí tabulek a grafů.

SUMMARY The bachelor's thesis deals with the increase of weight in gravidity and its impact on the birth weight of a newborn baby. I divided the thesis into two parts. The theoretical part focuses on the course of gravidity, pre-conceptual nutrition and nutrition during gravidity, the factors that affect the weight of a newborn, teratogenic influences, physiology of a newborn and his/her birth weight. In the practical part I elaborate and evaluate data acquired from a gynaecologic surgery. Primiparas are put here according to their age, height, weight and the value of their BMI. Newborns are divided according to their weight. Acquired outcomes are entered using charts and graphs.

43

SEZNAM LITERATURY 1. BRÁZDOVÁ, Z. Vybrané kapitoly z výživy člověka. Výživa těhotných a kojících žen. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1999. Dostupné na WWW: < http://www.med.muni.cz/dokumenty/rtf/teh_koj.rtf>.

2. ČECH, E. a kolektiv. Porodnictví. Grada Publishing, spol. s.r.o., 1999, ISBN 807169-355-3

3. ČEKAL, ŠULC. Průvodce ženy jiným stavem.4.vyd. Československý spisovatel, s.r.o., 2010, ISBN 978-80-87391-39-6.

4. CHMEL, R. Průvodce těhotenstvím. Grada Publishing, a.s, 2004, ISBN 80- 2470962-7

5. GROFOVÁ, Z. Nutriční podpora. Praktický rádce pro sestry. Grada Publishing, a.s, 2007, ISBN 978- 80- 247- 1868- 2

6. FENWICKOVÁ, E. Velká kniha o matce a dítěti. 4.vyd. vydal Perfekt, a.s., V Bratislavě. ISBN 80-85261-75-8.

7. HRONEK, M. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Maxdorf, 2004, s.ISBN 80-7345-013-5.

8. KUDELA, M. a kolektiv. Základy gynekologie a porodnictví. Vydavatelství univerzity Palackého, Olomouc 1996, ISBN 80- 7067- 603- 5

9. MIKULANDOVÁ, M. Těhotenství a porod – průvodce české ženy od početí do

šestinedělí. Computer Press Brno 2004, ISBN 80- 251- 0205- X

10. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství @ porodu 2.vydání, Copyright © Galén, 2005, 2006, ISBN 80-7262-411-3

44

11. PAŘÍZEK, A. a kolektiv. Porodnictví analgezie a anestezie. Grada Publishing, a.s., 2002, ISBN 80- 7168- 969- 1 12. ROZTOČIL, A. a kolektiv autorů. Porodnictví. 1. vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001, ISBN 80-7013-339-2

13. SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví, Grada Publishing, a.s., 2011, ISBN 978- 80- 247- 3373- 9

14. ZAHÁLKOVÁ, M. Pediatrie pro speciální pedagogy, Masarykova Univerzita v Brně, 2000, ISBN 80- 210- 2337- 9

15. Happy baby book. Praktická příručka pro těhotné ženy. 2. vyd. Oberheim. Praha, 2011.

Elektronické zdroje: 1.http://www.babyonline.cz/tehotenstvi/leky-v-tehotenstvi; autorMUDr. Radan Doubek 2.http://centrummaterna.cz/prehled-vyvoje-embrya-a-plodu.htm 3.http://www.familyservice.cz/Pregnancy/Zivotosprava-v-tehotenstvi 4.http://medicinman.cz/?p=nemoci-sympt/tehotenstvi-hmotnost 5.http://www.med.muni.cz/dokumenty/rtf/teh_koj.rtf 6.http://www.miminet.cz/clanky.php?id_rubriky=10&id_clanek=160 7.http://www.rodina.cz/clanek6284.htm; autor PaedDr. Dagmar Baluchová

45

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Doporučený příjem jódu v mcg/den .............................................................. 15 Tabulka 2 Doporučený příjem vápníku v mcg/den ........................................................ 15 Tabulka 3 Váha před graviditou – optimální přírůstek v těhotenství ............................. 21 Tabulka 4 Klasifikace hodnot BMI ................................................................................ 22 Tabulka 5 Váhový přírůstek za období těhotenství ........................................................ 23 Tabulka 6 Věk žen .......................................................................................................... 35 Tabulka 7 Hmotnost žen před početím ........................................................................... 36 Tabulka 8 Hmotností přírůstek v těhotenství.................................................................. 37 Tabulka 9 Výška žen....................................................................................................... 38 Tabulka 10 Výpočty BMI ............................................................................................... 39 Tabulka 11 Porodní váha novorozenců .......................................................................... 40

46

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Věk žen ................................................................................................................ 35 Graf 2 Hmotnost žen před početím................................................................................. 36 Graf 3 Váha Hmotnostní přírůstek v těhotenství ............................................................ 37 Graf 4 Výška žen ............................................................................................................ 38 Graf 5 Výpočty BMI....................................................................................................... 39 Graf 6 Porodní váha novorozenců .................................................................................. 40

47

SEZNAM PŘÍLOH

•

Příloha 1 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 45 – 49 kg

•

Příloha 2 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 50 – 59 kg

•

Příloha 3 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 60 – 69 kg

•

Příloha 4 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 70 – 79 kg

•

Příloha 5 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 80 – 99 kg

PŘÍLOHY Příloha 1 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 45 – 49 kg Hmotnost před početím

Váhový přírůstek v

Výška ženy

BMI

těhotenství

Hmotnost

Délka

Pohlaví

novorozence novorozence novorozence

45 kg

10 kg

160 cm

17, 6

2730 g

49 cm

mužské

47 kg

11 kg

165 cm

17, 3

3100 g

48 cm

mužské

48 kg

12 kg

165 cm

17, 6

3400 g

49 cm

ženské

48 kg

15 kg

161 cm

18, 5

3460 g

50 cm

ženské

49

8 kg

168 cm

17,4

2965 g

48 cm

ženské

Délka

Pohlaví

Příloha 2 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 50 – 59 kg Hmotnost před početím

Váhový přírůstek v

Výška ženy

BMI

těhotenství

Hmotnost

novorozence novorozence novorozence

50 kg

11 kg

163 cm

18, 8

4045 g

51 cm

mužské

51 kg

21 kg

166 cm

18, 5

2950 g

50 cm

mužské

54 kg

10 kg

167 cm

19,4

2275 g

48 cm

mužské

54 kg

13 kg

165 cm

19,8

3150 g

47 cm

ženské

54 kg

15 kg

171 cm

18,5

3590 g

50 cm

mužské

55 kg

8 kg

158 cm

22

3080 g

49 cm

mužské

55 kg

12 kg

162 cm

21

3500 g

50 cm

mužské

55 kg

21 kg

172 cm

18,6

3020 g

49 cm

ženské

56 kg

11 kg

168 cm

19,8

3400 g

49 cm

mužské

56 kg

14 kg

171 cm

19,2

3180 g

50

mužské

56 kg

19 kg

168 cm

19,8

3200 g

47 cm

ženské

56 kg

22 kg

167 cm

20,1

3850 g

51 cm

mužské

57 kg

7 kg

164 cm

21,2

3100 g

46 cm

ženské

57 kg

13 kg

168 cm

20,2

3150 g

48 cm

ženské

57 kg

13 kg

163 cm

21,5

3200 g

50 cm

ženské

57 kg

23 kg

168 cm

20,2

3640 g

48 cm

ženské

58 kg

14 kg

171 cm

19,8

2300 g

47 cm

mužské

59 kg

13 kg

172 cm

19,9

4500 g

49 cm

mužské

Délka

Pohlaví

Příloha 3 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 60 – 69 kg Hmotnost před početím

Váhový přírůstek

Výška ženy

BMI

v těhotenství

Hmotnost

novorozence novorozence novorozence

60 kg

12 kg

170 cm

20,8

2900 g

49 cm

ženské

60 kg

15 kg

170 cm

20,8

3700 g

49 cm

ženské

60 kg

16 kg

170 cm

20,8

3580 g

48 cm

mužské

60 kg

16 kg

168 cm

21,3

3865 g

50 cm

mužské

60 kg

30 kg

178 cm

18,9

4270 g

50 cm

mužské

61 kg

15 kg

169 cm

21,4

3625 g

51 cm

ženské

62 kg

13 kg

173 cm

20,4

3400 g

50 cm

ženské

62 kg

21 kg

153 cm

26,5

3100 g

48 cm

ženské

65 kg

7 kg

159 cm

25,7

2800 g

48 cm

mužské

66 kg

12 kg

175 cm

21,6

3350 g

52 cm

mužské

66 kg

14 kg

149 cm

29,7

3000 g

48 cm

ženské

67 kg

10 kg

178 cm

21,6

3400 g

51 cm

ženské

67 kg

17 kg

177 cm

21,4

3235 g

48 cm

ženské

68 kg

8 kg

158 cm

27,2

2250 g

47 cm

mužské

69 kg

13 kg

157 cm

28

3200 g

50 cm

ženské

Délka

Pohlaví

Příloha 4 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 70 – 79 kg Hmotnost před početím

Váhový přírůstek

Výška ženy

BMI

v těhotenství

Hmotnost

novorozence novorozence novorozence

70 kg

9 kg

152 kg

30,0

3670 g

49 cm

ženské

71 kg

5 kg

165 kg

26,1

3200 g

51 cm

ženské

72 kg

16 kg

174 cm

23,8

3400 g

52 cm

mužské

73 kg

7 kg

172 cm

24,7

4600 g

50 cm

mužské

75 kg

25 kg

180 cm

23,1

4300 g

52 cm

mužské

77 kg

21 kg

172 cm

26,0

3940 g

51 cm

mužské

78 kg

10 kg

171 cm

26,7

3525 g

50 cm

ženské

79 kg

10 kg

176 cm

25,5

3990 g

52 cm

ženské

Délka

Pohlaví

Příloha 5 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 80 – 99 kg Hmotnost před početím

Váhový přírůstek

Výška ženy

BMI

v těhotenství

Hmotnost

novorozence novorozence novorozence

81 kg

12 kg

182 cm

24,5

3700 g

52 cm

mužské

85 kg

10 kg

170 cm

26,7

3650 g

50 cm

ženské

96 kg

11 kg

172 cm

32,4

3000 g

50 cm

ženské

97 kg

10 kg

174 cm

32,1

3150 g

49 cm

ženské

ANOTACE Jméno a příjmení:

Iva Komárková

Katedra:

Antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce:

MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.

Rok obhajoby:

2012

Název práce:

Nárůst hmotnosti v graviditě a její vliv na porodní váhu novorozence.

Název v angličtině:

Weight increase during pregnancy and its influence on the new born baby's weight.

Anotace práce:

Bakalářská práce se zabývá nárůstem hmotnosti v graviditě a jejím vlivem na porodní váhu novorozence. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zaměřuje na průběh těhotenství a fyziologii novorozence. V praktické části jsou zpracována a vyhodnocena data. Zde jsou zařazeny ženy prvorodičky podle věku, výšky, hmotnosti a hodnoty BMI. Novorozenci jsou rozděleni podle hmotnosti. Získané výsledky jsou zaznamenány pomocí tabulek a grafů.

Klíčová slova:

Výživa, těhotná žena, těhotenství, změny organismu v těhotenství,váhový přírůstek v těhotenství, porodní hmotnost, novorozenec.

Anotace v angličtině:

The bachelor's thesis deals with the increase of weight in gravidity and its impact on the birth weight of a newborn baby. The thesis is divided into two parts. The theoretical part focuses on the course of gravidity and physiology of a newborn baby. In the practical part I elaborate and evaluate data. Primiparas are put here according to their age, height, weight and the value of their BMI. Newborns are divided according to their weight. Acquired outcomes are entered using charts and graphs.

Klíčová slova v angličtině:

Nutrition, pregnant woman, pregnancy, organism changes during pregnancy, weight gain during pregnancy, birth weight, newborn baby.

Přílohy vázané v práci:

Rozsah práce:

Příloha 1 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 45 – 49 kg Příloha 2 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 50 – 59 kg Příloha 3 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 60 – 69 kg Příloha 4 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 70 – 79 kg Příloha 5 Shrnutí zjištěných údajů – ženy s hmotností 80 – 99 kg 47 stran

Jazyk práce:

Český jazyk