UNIVERZITA OBRANY BRNO FAKULTA VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ HRADEC KRÁLOVÉ PODPORA ZDRAVÍ VÝVOJ, ZHODNOCENÍ A ŘÍZENÍ PROCESU Z POHLEDU REGIONÁLNÍ ÚROVNĚ

UNIVERZITA OBRANY BRNO FAKULTA VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ HRADEC KRÁLOVÉ

PODPORA ZDRAVÍ VÝVOJ, ZHODNOCENÍ A ŘÍZENÍ PROCESU Z POHLEDU REGIONÁLNÍ ÚROVNĚ.

Disertační práce

MUDr. Vladimír Valenta Školitel: Doc. MUDr. Pavol Hlúbik CSc. Školitel specialista: Doc. MUDr. Lumír Komárek CSc. Doktorský studijní program Vojenská hygiena

Hradec Králové 2007

Poděkování: Děkuji Doc. MUDr. Pavlu Hlúbikovi CSc. a Doc. MUDr. Lumíru Komárkovi CSc. za cenné rady a podporu při přípravě této práce, Doc. MUDr. Jaroslavu Křížovi CSc., MUDr. Taťjaně Šoltysové a ing. Ladislavu Knapovi za odbornou pomoc při provádění studie, Libereckému kraji a vedoucímu odboru zdravotnictví ing. Jiřímu Benediktovi za financování studie, všem blízkým spolupracovníkům i kolegům, zejména MUDr. Věře Tučkové a Zuzaně Balašové, za odbornou, organizační a technickou pomoc a hlavně mé ženě Jarmile, bez jejíž podpory, pochopení a tolerance bych tuto výzvu nemohl nikdy realizovat.

Obsah 1. SOUHRN ........................................................................................................................................................... 4 2. ÚVOD................................................................................................................................................................. 6 3. CÍL ................................................................................................................................................................... 17 4. METODIKA.................................................................................................................................................... 18 4.1. ZADÁNÍ A POSTUP....................................................................................................................................... 18 4.2. FORMULACE HYPOTÉZ................................................................................................................................ 18 4.3. POPIS VÝBĚROVÉHO ŠETŘENÍ ..................................................................................................................... 18 4.4. TESTOVÁNÍ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ .......................................................................................................... 21 4.5. DATOVÝ SOUBOR ....................................................................................................................................... 21 4. 6. CHARAKTERISTIKA VYŠETŘOVANÉHO SOUBORU OBYVATEL ..................................................................... 22 5. VÝSLEDKY .................................................................................................................................................... 24 5.1. NÁVŠTĚVA LÉKAŘE V POSLEDNÍCH TŘECH LETECH .................................................................................... 24 5.2. OČEKÁVÁNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE ................................................................................................................. 26 5.3. VÝSKYT ZDRAVOTNĚ RIZIKOVÝCH FAKTORŮ ............................................................................................. 27 5.4. SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A VLIVU LÉKAŘŮ NA ŽIVOTNÍ STYL ................................ 30 5.5. HODNOCENÍ PŘÍSTUPU LÉKAŘŮ K PRIMÁRNÍ PREVENCI V PRŮBĚHU NÁVŠTĚV V ORDINACI ........................ 32 5.6. PREVALENCE KOUŘENÍ ............................................................................................................................... 36 5.7. VLIV RADY LÉKAŘE NA ZMĚNU ŽIVOTNÍHO STYLU ..................................................................................... 38 5.8. CÍLENÁ RADA LÉKAŘE................................................................................................................................ 39 5.9. FORMA RADY LÉKAŘE ................................................................................................................................ 40 5.10. DIABETES MELLITUS ................................................................................................................................ 41 5.11. VOLNÝ ČAS STRÁVENÝ U TELEVIZE ČI POČÍTAČE ..................................................................................... 43 5.12. ČAS STRÁVENÝ V RESTAURAČNÍM ZAŘÍZENÍ ............................................................................................ 44 5.13. VOLNÝ ČAS STRÁVENÝ TĚLESNOU AKTIVITOU ......................................................................................... 46 5.14. ČAS STRÁVENÝ S RODINOU ...................................................................................................................... 48 6. DISKUSE ......................................................................................................................................................... 49 7. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ.......................................................................................................................... 58 8. PŘÍLOHY........................................................................................................................................................ 64 8.1.PŘEHLED PROJEKTŮ PODPORY ZDRAVÍ V LIBERECKÉM KRAJI ..................................................................... 64 8.2. DOPIS NÁMĚSTKA HEJTMANA LIBERECKÉHO KRAJE PŘEDSEDOVI PRACOVNÍ SKUPINY PRO REALIZACI ZDRAVOTNÍ POLITIKY LIBERECKÉHO KRAJE ............................................................................................. 122 8.3. DOTAZNÍK STUDIE „PREVENCE A ZDRAVÍ 2005“ ...................................................................................... 123 9. LITERATURA .............................................................................................................................................. 129 10. SLOVNÍK POUŽITÝCH POJMŮ ........................................................................................................... 132 11. VLASTNÍ PUBLIKAČNÍ AKTIVITA ..................................................................................................... 135

3

Podpora zdraví – vývoj, zhodnocení a řízení procesu z pohledu regionální úrovně 1. Souhrn Cíl: Zjistit a popsat změny, které se od roku 1997 do roku 2005 odehrály ve výskytu vybraných rizikových faktorů nemocí a v přístupu občanů města Liberce a lékařů primární zdravotní péče k prevenci a využít tyto informace k orientaci realizovaných aktivit podpory zdraví a Zdravotní politiky Libereckého kraje. Soubor a metodika: Opakovaná dotazníková studie reprezentativního vzorku obyvatel města Liberec, v cílovém souboru bylo 1134 osob ve věku 18 – 65 let. Dotazník zahrnoval následující okruhy zájmů: frekvence a průběh návštěvy lékaře, rizikové chování a výskyt vybraných rizikových faktorů, subjektivní hodnocení zdravotního stavu a sociálně ekonomické faktory. Šetření provádělo 15 školených tazatelů. Výsledky: Výskyt zdravotně rizikových faktorů jako nezdravý životní styl, způsob výživy či genetické riziko se v období 1997 až 2005 nezměnil. 84% populace města Liberec má alespoň jeden ze sledovaných zdravotně rizikových faktorů. Dominantním faktorem, který určuje rozšíření rizikových faktorů z oblasti životního stylu se ukázalo vzdělání. Vliv sociálně ekonomického statusu, pozorovaný již u vzdělání, se ukázal i u dalších faktorů. Studie prokázala zlepšení přístupu lékařů primární zdravotní péče k prevenci ve sledovaném období. S ohledem na očekávání občanů a zejména na význam prevence však celková úroveň prevence v rámci běžné návštěvy lékaře zůstává nízká, a to i v případě pacientů z rizikových skupin. Závěr: Výstupy ze studie jsou významnou zpětnou vazbou pro usměrňování podpory zdraví a zejména preventivních aktivit v rámci realizace zdravotní politiky kraje, ukazují na nutnost změny některých přístupů a především na stále dostatečně nevyužitý potenciál primární zdravotní péče v oblasti prevence. Klíčová slova: subjektivní hodnocení zdravotního stavu, životní styl, rizikové faktory, prevence, hodnocení přístupu lékařů k primární prevenci, vliv rady lékaře na změnu životního stylu, zdravotní politika.

4

Health promotion – development, evaluation and management of the process from the viewpoint of regional level SUMMARY Aim: The aim of the conducted study was to find and describe changes in the occurrence of health risk factors, in people’s attitude to their health and in the role of GPs in prevention which took place from 1997 to 2005, in order to orientate health promotion and Health Policy of the Liberec region. Methods: The repeated selective survey was conducted on a representative sample of 1134 18 – 65-year old citizens from Liberec city. The questionnaire involved these following themes: Frequency and contents of check-ups, risk behaviour and risk factors, subjective health state assessment and social and economic factors. The survey was carried out by 15 trained interviewers. Results: The occurrence of health risk factors such as unhealthy lifestyle, bad diet, or genetic burden did not, in the period 1997 to 2005, change. 84% of the Liberec city population suffer from, at least, one of the surveyed health risk factors. A dominant factor determining the spread of risk factors from the sphere of lifestyle was the level of education. The influence of social economic status, observed already at the level of education, became noticeable with other factors as well. In terms of the attitude of GPs the study shows that GPs have improved their attitude to prevention compared to 1977. However, with regards to the expectation of citizens and especially to the importance of prevention the overall level of prevention during check-ups is still low, even in cases of high-risk groups. Conclusion: The study has brought up a number of original and useful findings and makes outstanding feedback and forms the foundation and new direction for the Liberec region health policy. It will be further analysed and investigated as an important source of data. The fundamental supposition of its success will be its utilisation within the implementation of Liberec Region’s health policy. Key words: Subjective health state assessment, life style, risk factors, prevention, evaluation of attitude of GPs to prevention, doctors‘ influence on style of living, health policy.

5

2. Úvod Zásadním předpokladem pro zhodnocení podpory zdraví je porozumět historickému vývoji podpory zdraví i zdravotního stavu obyvatelstva v České republice. Protože ale toto hodnocení není hlavním předmětem této práce, musím vynechat raná období, která sice vytvářela budoucí východiska, nicméně pro reálné využití jakožto zpětné vazby pro usměrňování současné regionální zdravotní politiky jsou méně významná než období minulosti teprve nedávná. Základy podpory zdraví v moderním slova smyslu byly v České republice položeny v roce 1983 zapojením do programu WHO CINDI (Countrywide Integrated Non Communicable Diseases Intervention Programme). Program byl vyhlášen na základě intervenčního úspěchu finského Projektu Severní Karélie, jehož cílem bylo snížení KVO a který se ukázal jako mimořádně efektivní. Projekt zaměřený na hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí omezil počet kuřáků o 40%, snížil hladinu sérového cholesterolu v populaci o 12% a vedl tak k poklesu úmrtnosti mužů středního věku na kardiovaskulární choroby o 27% a u žen dokonce o 42% (1). Projekt byl realizován od roku 1972. Začátkem osmdesátých let minulého století byla pod vedením WHO zpracována tehdy existující data ze Severní Karélie a Litvy, kterými byl prokázán vztah mezi výskytem chronických neinfekčních onemocnění a rizikovými faktory životního stylu. Následně pak v letech 1982 – 1983 založila skupina evropských států, ke kterým se později přidružila Kanada, CINDI program. CINDI program od samého počátku prosazoval integrované akce zaměřené na snížení výskytu společných rizikových faktorů jako je kouření, nezdravá výživa, abusus alkoholu, nedostatek pohybové aktivity a psychosociální stres. Využíval zkušenosti a preventivní vědomosti na propojování zdravotnických a nezdravotnických profesionálů v podpoře zdraví, prevenci nemocí a zlepšování zdravotní péče s cílem snížit výskyt chronických neinfekčních onemocnění. Československo bylo tehdy mezi zakládajícími členy CINDI programu (2). U nás v té době, tj. v první polovině osmdesátých let, zároveň řešila hygienická služba řadu preventivních tzv. hlavních úkolů hlavního hygienika, v nichž se již objevily rysy interdisciplinárního a interresortního pojetí prevence. Byl proto

dán i základ

k vytvoření sítě pracovišť zapojených do CINDI programu, která začala rozvíjet projekty a programy zaměřené na snižování rizikových faktorů chronických neinfekčních nemocí.

6

Přesto se ale podpora zdraví jako přístup a koncepce zdravotní politiky ve smyslu Ottawské charty začala přesněji formovat až po roce 1989, tj. po zásadních politických, ekonomických i sociálních změnách ve společnosti, které vedly k rozvoji demokracie v naší republice. Tento vývoj je celkem srozumitelný, protože nešlo čekat, že by v prostředí totalitního systému mohlo dojít k naplnění podpory zdraví jako procesu založeném na zvyšování kontroly nad svým zdravím, schopnosti určovat a uskutečňovat své aspirace, uspokojovat své potřeby a měnit prostředí, které nás obklopuje (3). V nedemokratické společnosti nelze úspěšně a efektivně prosadit přístupy podpory zdraví, jejichž principem je právě demokracie. Významnou roli v tomto společensky přelomovém období sehrálo Usnesení vlády České republiky č. 241 z roku 1991, kterým byl přijat Národní program zdraví. Byl koncipován jako česká varianta evropské zdravotní strategie WHO „Zdraví pro všechny do roku 2000“ a stal se širokým rámcem pro prevenci a podporu zdraví. Mezi jeho sedmi stanovenými hlavními zdravotními problémy byla, vedle kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, narušování přirozené obměny populace, duševních nemocí, drogové závislosti, HIV/AIDS, jako hlavní priorita stanovena i změna životního stylu. Jeho realizační podobou byly a i nadále jsou Projekty podpory zdraví Národního programu zdraví řešené od roku 1993 s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví ČR resp. dotačního programu MZ ČR Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví. Jen do roku 2003 bylo realizováno s touto podporou 1 319 projektů podpory zdraví řešících jednotlivé okruhy primární prevence a podpory zdraví

tematicky od ozdravění výživy, omezování kuřáctví, zvládání stresu

a ovlivňování dalších rizikových faktorů až po komunitní projekty typu Zdravé město, Zdravý podnik či Podpora zdraví ve školách. Předkladateli a řešiteli jsou státní i nestátní organizace, zdravotnická i nezdravotnická zařízení, města a obce (4). V posledních letech prochází podpora zdraví zásadními změnami, danými jak vnitřními, tak vnějšími změnami. Mezi vnitřní příčiny změn v podpoře zdraví patří pochopitelně procesy měnící tvář našeho zdravotnictví stejně tak jako mezi ně patří i celospolečenské jevy související s demokratizací života a s postupně rostoucím uvědomováním si vlastní odpovědnosti za zdraví. Dílčím faktorem, nicméně sehrávajícím významnou roli, bylo i přijetí zákona o ochraně veřejného zdraví, který podporu zdraví a spolupráci při tvorbě zdravotní politiky klade mezi základní úlohy orgánu ochrany veřejného zdraví (5). Kromě zakotvení této činnosti mezi úlohy státu je zde i podstatný aspekt propojení podpory a ochrany veřejného zdraví, tj. jak pozitivního ovlivňování tak

7

negativního vymezování. Prakticky tak jsou právně vytvořeny podmínky pro realizaci Health promotion v plném slova smyslu, tak jak je i pojímána Ottawskou chartou tj. jako neustále doplňovaný souhrn myšlenek, prostředků a metod, který bychom mohli stručně nazvat: posilování, upevňování, podpora, ochrana a rozvoj zdraví za aktivní účasti jednotlivých občanů, skupin, organizací i společnosti jako celku (1). Je otázkou nakolik by tento právní rámec posílila přeměna povinnosti spolupracovat na zdravotní politice na povinnost spoluvytvářet zdravotní politiku. Vnějšími příčinami změn v podpoře zdraví byly zejména rozšiřující se kontakty se zeměmi EU a jejich pojetím veřejného zdravotnictví jako komplexu služeb, v němž podpora zdraví sehrává nezastupitelnou roli. Ta byla nejlépe vyjádřena v sérii aktů a dokumentů WHO završené programem Zdraví 21. Tento program nejenže naprosto konkrétně stanovil reálné cíle, aktivity k jejich dosažení i hodnotící ukazatele, ale tím, že byl formulován jako celospolečenský a nikoliv pouze zdravotnický, zajistil potřebný přesah do všech oblastí života společnosti, bez něhož se zejména podpora zdraví neobejde. Zcela zásadní význam tohoto programu, ať už z pohledu obsahového, koncepčního či metodologického, si uvědomíme už když jen krátce zrekapitulujeme to, čím byl a je výjimečný, čím se odlišuje od předchozích, s podobným záměrem vzniklých a pouze v deklarotorní rovině ukončených projektů. Už samotný vznik programu byl reakcí na jasně formulované dominantní zdravotní a zdravotnické

problémy jako rychlý růst výdajů na zdravotní péči, stagnace zdravotní

úrovně populace a obtíže při kontrole a redukci zdravotně rizikových faktorů působících mimo resortní hranice. Zároveň nesmíme zapomenout ani na výjimečný historický kontext přelomových 90. tých let přinášející rozvoj demokracie, která je zásadní podmínkou úspěšnosti jakýchkoliv společenských programů. Hlavním záměrem programu bylo a je umožnit všem, aby dosáhli plného rozvinutí svého zdravotního potenciálu, a to prostřednictvím snížení výskytu hlavních nemocí, úrazů a omezením strádání, které lidem přinášejí, ale také prostřednictvím posilování a ochrany zdraví během celého lidského života. Zde byl výraznou měrou uplatněn tzv. life cycle approach, který významně chyběl v minulých aktivitách. Příliš volné strukturování minulých programů bylo nahrazeno v programu Zdraví 21 zcela konzistentní strukturou cílů, dílčích úkolů, aktivit ke splnění cíle, stanovením odpovědnosti, spolupráce, termínů a ukazatelů k monitorování plnění cíle. To spolu s jasným vymezením základních postupů, kterými jsou meziresortní strategie, programy zaměřené na

8

zdravotní výsledky, integrovaná základní zdravotní péče a participační rozvoj zdraví, je základním předpokladem pro porozumění, konkretizaci a možnost program uchopit jako nástroj k ovlivnění zdraví. Ve svém důsledku se tato strukturalizace programu resp. metodologické vedení odrazila v lepší implementaci a proniknutí programu na regionální úroveň. Samotný program je koncipován do čtyřech tématických okruhů, z nichž vychází 21 jednotlivých cílů. Tyto okruhy lze definovat: a) Snaha o překonání zdravotních rozdílů s cíli č. 1 a 2 řešícími solidaritu a spravedlnost ve zdraví. b) Hlavní determinanty zdraví a investice do rozvoje zdraví a klinické péče s cíli 3 až 14 zaměřenými na determinanty zdraví, nemoci, kritické etapy života člověka i přístup společnosti. c) Integrovaná zdravotní péče podporovaná odpovídajícím nemocničním systémem s cíli č. 15 až 18 zabývajícími se managementem, zdroji a vzděláváním. d) Opatření a mechanismy k realizaci změn s cíli 19 až 21 završujícími tento celospolečenský program do úrovně reálné zdravotní politiky. Republiková implementace Zdraví 21, přijatá usnesením vlády, poskytla tento významný zdravotně politický nástroj i pro praxi podpory zdraví v České republice (6). Klíčová data a události v podpoře zdraví v České republice: 1989 – Změna politické situace 1990 – Návrh nového systému zdravotní péče 1991 – Návrh národního programu obnovy a podpory zdraví 1992 – Návrh národního programu obnovy a podpory zdraví – střednědobá strategie 1994 – Národní rada zdraví 1995 – Národní program zdraví – dlouhodobá strategie 1998 – Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky 1998 – Rada vlády pro zdraví a životní podmínky 2000 – Zákon o ochraně veřejného zdraví 2002 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví 21 V celostátním měřítku však stále v podpoře zdraví převládají východiska zdravotnická nad mezirezortními. Žádoucí mezirezortní koncepce v rámci podpory 9

zdraví a zdravotní politiky se prosazuje více na regionální úrovni a lze říci, že Liberecký kraj je v této oblasti jedním z prvních. Vhodnou příležitostí je zde totiž vypracování krajských rozvojových strategií, které se snaží integrovat aktivity a priority různých oblastí politiky do společného rozvojového rámce, což umožňuje začlenění podpory zdraví do širší agendy rozvoje regionu. Tuto situaci konstatovalo i Hodnocení politiky podpory zdraví a její infrastruktury v České republice (7) realizované expertním týmem WHO na základě dvouleté smlouvy (Biennial Collaborative Agreement – BCA) mezi Českou republikou a Evropskou regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace. Využít výše zmíněnou příležitost však znamená být na ni připraven, a to je samozřejmě otázka dlouhodobá, protože souvisí s budováním zázemí, kapacit a důvěry. V okrese Liberec, později v Libereckém kraji, investoval stát od r. 1991 do roku 2005 prostřednictvím 34 projektů podpory zdraví Národního programu zdraví celkem 8 036 tisíc Kč. Byly to projekty zaměřené na ověřování metodik intervence životního stylu, zvyšování úrovně znalostí, změnu postojů cílové populace, poradenství, kampaně, přípravu zdravotně výchovných materiálů, zpracování informačních systémů na hodnocení zdravotního dopadu preventivních postupů, zpracování metodických podkladů pro primární prevenci, peer programy, zdravotně politickou činnost atd. viz. Příloha č.1 Přehled projektů podpory zdraví. I když to nejsou ani zdaleka všechny finanční prostředky, které se uplatnily v segmentu veřejného zdravotnictví nazývaném podpora zdraví, je to dost, abychom se ptali, jak efektivně stát tyto prostředky použil, jak ovlivnil vývoj podpory zdraví a zdraví samotné? Možnosti jak odpovědět na tuto otázku jsou čtyři, resp. jsou čtyři možná kritéria hodnocení. Každé svým způsobem vypovídá a jedině komplexní hodnocení podle všech čtyř kritérií poskytne odpověď na naši otázku a ukáže jak dál. Prvním kritériem je formální zhodnocení. Z tohoto pohledu je možné zkonstatovat, že liberecké projekty byly klasifikovány jako vynikající či velmi dobré a zároveň že poskytnuté finanční prostředky byly použity v souladu se schváleným záměrem NPZ. První ze čtyř odpovědí tedy vyznívá velmi pozitivně. Druhým kritériem je zhodnocení účinku a dopadu aktivit podpory zdraví podporovaných grantovým systémem NPZ v kraji do zdravotního stavu a změn v chování a životním stylu jeho obyvatel i zdravotníků. Zde je odpověď složitější a je obtížné ji kvantifikovat, přesto se bez této odpovědi neobejdeme. Tak tedy:

10

a) v průběhu minulých let se zlepšil zdravotní stav obyvatelstva kraje, zejména v celkových ukazatelích. Střední délka života se stále prodlužuje, u mužů činila v roce 2004 72,6 let, u žen 78,3 let, za posledních 10 let se tak prodloužila o 5,4 resp. 4,1 let. Pozitivní je i zjištění, že roste i střední délka zdravého života. Dosaženou úrovní novorozenecké i kojenecké úmrtnosti patříme ke světové špičce, celková úmrtnost i úmrtnost na kardiovaskulární choroby a nádory má sestupný trend, na infekční onemocnění umírají obyvatelé kraje pouze v řádu jedinců, klesá výskyt tuberkulózy atd. (8). Tyto změny jsou pochopitelně výsledkem složitějších sociálních jevů, než je naše snažení. Nicméně lze s určitostí říci, že jsme onomu pozitivnímu procesu byli svými aktivitami významně nápomocni. b) na to zda se zlepšilo vědomí odpovědnosti občana za své vlastní zdraví a odrazilo se v pozitivních změnách životního stylu, zda se podařilo prosadit preventivní přístupy do činnosti zdravotnických subjektů jsem se pokusil odpovědět touto prací a provedenou studií viz. dále. Třetím kritériem hodnocení je, zda naše programy podpory zdraví reagovaly na požadavky a otázky těch, kteří jsou intervenováni, i těch, kteří rozhodují v procesech veřejného zdraví (9). Odpověď na tuto otázku souvisí s odpovědí na následující kritérium. Čtvrtým kritériem je „naše svědomí“ aneb otázka: Mohli jsme udělat více? Vždyť stoupají počty hospitalizovaných na kardiovaskulární choroby, narůstá počet diabetiků, stoupá incidence nádorů, úmrtnost na úrazy v kraji je větší než v republice, celkové ekonomické ztráty související s dopravními úrazy se v kraji za poslední 3 roky zvýšily ze 1,7 mld. na 2,2 mld. Kč, náklady na zdravotní péči s těmito úrazy související vzrostly z 1,3 mld. na 1,5 mld. Kč, stoupá počet osob, které vyhledaly psychiatrickou pomoc, u dětí do 5ti let věku je stav chrupu v kraji horší než v ČR, počet případů kapavky přesahuje celostátní hodnoty, 20% těhotných žen neposkytlo dostatečné zásobení jódem nejen svému organismu, ale také svému plodu, 25 tis. osob vykonává práce v riziku, 15% služeb ve společném stravování bylo poskytnuto v rozporu s předpisy na ochranu zdraví, úzkostnými stavy trpí polovina školních dětí, z toho vážnými poruchami 25% chlapců a 21% děvčat, trend výskytu kouření, spotřeby alkoholu i užívání drog je negativní atd. (8). Přes tyto výše uvedené změny a data, anebo právě proto, je odpověď na naši otázku jednoduchá. Mohli. Bylo ale nutné dojít složitě k poznání „jak“. Za jakých podmínek a jakými nástroji lze prosadit na úrovni regionu efektivnější naplňování cílů Národního programu zdraví?

11

Už v roce 1996 po několika letech zkušeností s projekty podpory zdraví, po vytvoření určitého zázemí, kontaktů a vazeb potřebných pro jejich realizaci, jsme si uvědomili, že další cesta nevede přes větší počet dokonalejších projektů, ale přes kvalitativní změnu řízení podpory zdraví na úrovni regionu. Z tohoto důvodu byl další projekt podpory zdraví založen již jako „Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka“ (10), tedy jako strategický návrh. Tento jednotící návrh jednak vytyčoval 5 hlavních oblastí našeho zájmu (výživa, tělesná aktivita, kouření, prevence KVO, prevence DM 2. typu), ale hlavně definoval aktivity a prostředky k jejich naplnění v širším spektru než jen v rámci hygienické služby. Přitom hygienická služba zde sehrála hlavně koordinační a organizační roli. Existovaly přitom opory i úskalí. Zásadní oporou realizace celého záměru , tj. změnit systém řízení podpory zdraví, bylo projednání na úrovni regionálního garanta zdravotní politiky, tehdy okresního úřadu, který námi připravenou „Strategii“ přijal a také veřejně deklaroval jako základ zdravotní politiky okresu v oblasti primární prevence. Druhou zásadní oporou pak bylo založení občanského sdružení „Projekt zdraví Liberecka“. V něm byly zastoupeny všechny rozhodující zdravotnické subjekty okresu a jeho účelem se stala realizace programu „Strategie“. Tato nová forma řídícího procesu podpory zdraví v následujících letech jednak zaštítila a jednak zprostředkovala lepší komunikaci, spolupráci i vlastní realizaci jednotlivých aktivit podpory zdraví. Na druhé straně jsme ale naráželi i na její meze: 1.

Nedostatečná mezisektorová spolupráce (až na výjimky zůstávaly aktivity omezeny na zdravotnictví a sociální oblast, chybělo propojení do ostatních oblastí života společnosti).

2.

Složení občanského sdružení a zejména jeho řídícího výboru, v němž byli zastoupeni jednotliví ředitelé zdravotnických zařízení, představitelé samosprávy a státní správy, se ukázalo jako málo pružné, vhodné lépe jako reprezentativní orgán než jako řídící struktury.

3.

Nedostatečná podpora vně regionálního systému. Přestože jsme navazovali na projekty WHO jako CINDI, Monika nebo Zdraví pro všechny do roku 2000 a přestože jsme vycházeli z Národního programu zdraví i ze svých vlastních zkušeností z dlouholeté realizace projektů podpory zdraví, ukazuje se z dnešního pohledu, že chyběl právě takový materiál, jakým je dnes Zdraví 21 a jeho republiková implementace (6).

12

Nová cesta k efektivní změně systému řízení podpory zdraví na úrovni regionu, která by překročila tyto výše uvedené meze a vedla k plnohodnotné,

komplexní

zdravotní politice regionu se otevřela při vzniku krajů. Kraje jako samosprávné jednotky se staly novým garantem zdravotnictví v regionu a toto nové postavení přineslo pochopitelně šanci uplatnit do nových řídících struktur a procesů naše záměry. Příprava krajských zdravotních plánů je jen jedním z příkladů příležitostí. Vznik krajů nabídl i řešení pro lepší mezisektorovou spolupráci. Prostřednictvím nově připravovaných rozvojových dokumentů, ať už obecných jako Strategie a Program rozvoje kraje, či oborových jako Koncepce a plán odpadového hospodářství, Územně energetická koncepce nebo Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší apod. jsme mohli a můžeme zajišťovat návaznost a propojení veřejného zdraví do všech oblastí života společnosti. Pozitivní momenty samotného vzniku kraje byly a stále ještě někde jsou komplikovány pro nás nepříznivým nastavením priorit. Aktuální otázky financování zdravotnických institucí či organizace jejich sítě byly dominantním tématem krajského zdravotnictví. Bylo tedy nutné nejprve odpovědět: Proč tomu tak je? Proč při rozsáhlých celospolečenských změnách, které se promítají jak do zdravotnictví, tak do zdraví lidí, dominují v centru naší pozornosti, tak trochu samoúčelně, změny ve zdravotnictví. Jimi se zabýváme, je se marně snažíme řešit do posledních detailů, ony jsou to politikum, skrze které se odehrává bitva o voliče. Naproti tomu změny ve zdraví zaznamenáváme jen jaksi bokem, aniž bychom znali lépe příčiny, aniž bychom se snažili efektivněji tyto změny prohloubit. Zaměňujeme při tom nástroje za cíl. Zapomínáme, že zdravotnictví není cílem, ale jen prostředkem, že cílem je a vždy musí být zdraví a zdravotní stav. Odpověď na položenou otázku spočívala v tom, že: Chybí zdravotní politika, která by pojmenovala, co je prostředkem a co cílem, která by propojila zdravotnictví nejenom se zdravím jednotlivce, ale s veřejným zdravím, která by zdravotnictví vzala z centra našeho zájmu a dosadila ho jako jeden z rozhodujících prvků, ale stále jen prvek, do uceleného systému péče o zdraví. Tuto odpověď jsme pak museli nechat zaznít na všech možných úrovních řízení zdravotnictví i krajské samosprávy, abychom rozšířili vědomí faktické absence zdravotní politiky. Zároveň bylo nutné zformulovat toto vědomí absence do konkrétní společenské objednávky na zdravotní politiku. Cestou k tomu byla Strategie rozvoje Libereckého kraje (11). Do ní se nám ve spolupráci s Výborem pro zdravotnictví Zastupitelstva Libereckého

13

kraje (jako ředitel KHS mám statut stálého hosta Výboru) podařilo prosadit jak potřebu tvorby zdravotní politiky, tak zejména i principy, na kterých by měla být vytvořena: Formulování a obecné přijetí regionální zdravotní politiky musí respektovat východiska zdravotního stavu obyvatelstva kraje a zásady programu WHO – Zdraví 21. Přijetím Strategie rozvoje kraje usnesením jeho zastupitelstva tak byly vytvořeny základní podmínky pro samotnou práci na zdravotní politice. Na jejím začátku jsme si ale museli uvědomit a v průběhu všech dalších kroků neustále připomínat některé zásadní faktory, které významně ovlivňují celý proces vzniku zdravotní politiky i řízení jejího dalšího rozvoje stejně tak jako rozvoje podpory zdraví: a) požadavek na široký okruh vzdělání b) nejistoty příčin a efektů c) nedostatek standardů d) problematické měření a hodnocení e) obtížná předvídatelnost možných hrozeb f) potřeba přejít přes organizační a sektorové hranice g) potřeba propojení regionálních i republikových priorit Prvním už konkrétním krokem v samotné práci na zdravotní politice kraje bylo vypracování komplexní Zprávy o zdravotním stavu obyvatelstva kraje (12), včetně jasných a zřetelně formulovaných závěrů. Zprávu jsme vypracovali a předložili ji Zastupitelstvu Libereckého kraje, které ji svým usnesením vzalo na vědomí (13). Zpráva se stala jak výchozím bodem, tak i budoucí zpětnou vazbou a měřítkem efektivity naší práce (14). Zpráva je nyní každý rok aktualizována v hlavních ukazatelích zdravotního stavu a jeho determinant, včetně indikátorů plnění cílů a aktivit Zdravotní politiky Libereckého kraje, je doplňována o dílčí rozbory vybraných ukazatelů dle potřeb a v plném rozsahu je obnovována ve 3 až 5ti letých intervalech. Vedlejším, ale z celkového pohledu a zajištění vnější podpory stejně důležitým efektem naší zprávy o zdravotním stavu bylo, že se stala podnětem pro úkol vyhlášený Hlavním hygienikem ČR pro hygienickou službu – Sledování zdravotního stavu. Současně se Zprávou o zdravotním stavu jsme krajské samosprávě předložili návrh dalšího postupu při tvorbě zdravotní politiky. Tento pracovní návrh rozpracovával metodiku a principy tvorby zdravotní politiky na základě aplikace a implementace programu 14

WHO Zdraví 21 do podmínek našeho regionu. Výbor pro zdravotnictví Zastupitelstva kraje svým usnesením (15) akceptoval navrhovaný postup a ustavil pracovní skupinu pro přípravu zdravotní politiky. Tím byly vytvořeny základní organizační a materiálně technické podmínky i politický rámec pro naše snažení. V průběhu několika měsíců pak probíhaly přípravné práce: Ustanovení pracovní skupiny, výběr cílů, určení jednotlivých gestorů a koordinátorů, vytvoření dílčích pracovních skupin, koncipování návrhu, připomínkové řízení a konečně předložení návrhu zdravotní politiky orgánům kraje. Nejdůležitější v této fázi bylo ustavení pracovní skupiny, ve které byly zastoupeny všechny rozhodující segmenty zdravotní péče, ale i nezdravotnický sektor. Kladli jsme přitom důraz, po zkušenostech z let minulých, aby to byli lidé znalí místní problematiky, konkrétní vykonavatelé zdravotní péče i dalších činností, tedy nejen řídící pracovníci, přitom ale osobnosti ve svém oboru. Oslovení těchto lidí bylo snazší o to, že jsme mohli navázat na předchozí spolupráci a osobní kontakty při realizaci projektů podpory zdraví v minulých letech. Bylo nám ale zároveň jasné, že materiál, který vznikne, nemůže být jen produktem této skupiny, ale musí vzniknout na základě širšího konsensu, zprostředkovaného v dílčích pracovních skupinách, ve kterých byly zastoupeny všechny složky společnosti, tj. nejen zdravotnictví. Otázkou byl i samotný výběr z cílů Zdraví 21, kdy jsme nakonec pragmaticky rozhodli v této první fázi vybrat pouze cíle, které jsou pro náš region zároveň žádoucí k řešení i prakticky realizovatelné. Proto bylo nakonec rozpracováno nejprve pouze 12 cílů Zdraví 21. Vybrané cíle jsme aplikovali na liberecké podmínky, formulovali jsme a připravili k realizaci vlastní dílčí podrobnější cíle a aktivity k jejich naplnění. To považuji za nejdůležitější pro realizaci zdravotní politiky, protože ztotožnění se s touto prací, vlastní nápad a invence, byť třeba méně dokonalé, mají větší naději na úspěch než sebedokonalejší pouze pasivně převzaté myšlenky. V průběhu přípravných prací pro nás bylo metodickou i morální oporou Usnesení vlády ČR, kterým byl přijat republikový program implementace Zdraví 21 (6). Hotový návrh zdravotní politiky schválily postupně všechny orgány kraje – Výbor pro zdravotnictví, Rada kraje (16) a samotné Zastupitelstvo Libereckého kraje (17). Ve svých usneseních, kromě samotného schválení a nikoliv nepodstatného ocenění naší práce

15

(viz. Příloha č. 2), zároveň orgány kraje uložily jednotlivým stupňům řízení krajské samosprávy i vytvořit účinný systém podpory realizace zdravotní politiky. Jedním z nástrojů tohoto podpůrného systému bylo ustavení stálé pracovní skupiny pro realizaci zdravotní politiky, jejímž předsedou je ředitel KHS, místopředsedou člen Zastupitelstva Libereckého kraje a předseda Výboru pro zdravotnictví, tajemníkem vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu a členy jednak zástupci libereckého zdravotnictví napříč celým jeho spektrem a jednak i zástupci nezdravotnického segmentu společnosti v čele s reprezentantem neziskového sektoru. Tato skupina navazuje na práci původní pracovní skupiny pro přípravu zdravotní politiky (23). V současné době tj. v r. 2007 jsou již pátým rokem uváděny do života jednotlivé dílčí aktivity zdravotní politiky. Jejich společným atributem, tak jako celé zdravotní politiky, je posun od obecného ke konkrétnímu. Jestliže jsme na začátku naší práce stáli před úkolem jak zkonkretizovat obecné cíle Zdraví 21 na liberecké podmínky, ukazuje se nyní, že realizace jedné konkrétní aktivity otvírá dveře dalším. Takže dnes jsme v řadě cílů spíše před problémem jak udržet spektrum realizovaných aktivit koherentní, aby skutečně mířily k efektivnímu ovlivnění daného zdravotního ukazatele či rizikového faktoru. K tomu slouží mimo jiné povinnost pravidelně předkládat Zastupitelstvu Libereckého kraje každý rok výroční zprávu o realizaci zdravotní politiky. Tato výroční zpráva je zároveň rekapitulací vykonané činnosti, zhodnocením indikátorů plnění cílů, ale také plánem na nejbližší období, v podstatě tedy novou resp. pravidelně obnovovanou zdravotní politikou kraje a jako taková je znovu schvalována Radou a Zastupitelstvem Libereckého kraje (18). Tím je zajištěno, že zdravotní politika je živým materiálem, který se vyvíjí, který reaguje na nové potřeby i možnosti. Proto se v aktuální verzi Zdravotní politiky kraje (19) objevují další cíle (v roce 2007 celkem 15 z 21 cílů Zdraví 21), další dílčí úkoly, nové aktivity i se rozšiřuje okruh osob a organizací zapojených do realizace. Významným nástrojem podpory realizace zdravotní politiky kraje je i Grantový fond Libereckého kraje, z něhož jsou prostřednictvím dvou programů - „Podpora zdravotnických vzdělávacích programů“ a „Podpora zdravotnických preventivních a léčebných programů“ dotovány ročně desítky projektů zdravotnických i nezdravotnických organizací v objemu cca 2 mil. Kč. ročně. Jedinou podmínkou přidělení dotace je soulad těchto projektů se Zdravotní politikou kraje. Tento soulad posuzuje Pracovní skupina pro realizaci zdravotní politiky kraje.

16

Roky 2005 a 2006 byly z pohledu dalšího vývoje Zdravotní politiky a podpory zdraví v Libereckém kraji opět zlomovými. Přijetím postupně 3 usnesení rady kraje (20), (21), (22) byly vytvořeny základní podmínky pro prosazení záměrů zdravotní politiky ve všech oblastech života kraje, a to stanovením pevných pravidel pomocí níž se může zdravotní politika prosadit jako zásadní kritérium při posuzování krajských rozvojových a koncepčních materiálů a záměrů. Jestliže v minulých letech její prosazení do nezdravotnických oblastí bylo otázkou lobbingu, dobrovolného brání v potaz či vstřícnosti, od tohoto období je posuzování souladu plánovaného záměru se Zdravotní politikou Libereckého kraje povinností a jedním ze základních kroků vybraných procesů. Principem je prosazení a zapojení metody Health impact assessmentu (HIA) do přípravy rozvojových dokumentů a následné vyhodnocení doporučení a závěrů z ní plynoucích z hlediska cílů schválené zdravotní politiky. Protože se jedná o velmi náročný proces, realizuje se ve dvou krocích. V prvním se nejprve posoudí dopad např. rozvojové koncepce na zdraví metodou HIA (úloha zpracovatele dokumentace) a ve druhém se tento dopad zhodnotí z hlediska zdravotní politiky (úloha pracovní skupiny pro realizaci zdravotní politiky). Mimo jiné je tím zajištěno, že posuzovaný záměr nejen neohrozí zdraví lidí, což je samozřejmě ošetřeno i aplikováním § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví, ale uplatní i pozitivní možnosti a potenciál, který má k ovlivnění veřejného zdraví tj. podporu zdraví. Za výše popsaného stavu věcí, rozvoje zdravotní politiky a praktické realizace podpory zdraví v regionu bylo nanejvýš žádoucí, abychom účinek a dopad našich aktivit hodnotili nejen „tvrdými“ ukazateli zdravotního stavu, ale abychom se pokusili popsat i další „měkčí“ změny, které se odehrály ve vědomí odpovědnosti občana za své vlastní zdraví, v životním stylu, v prosazení preventivních přístupů do činnosti zdravotníků. Toto hodnocení se stalo předmětem mé disertační práce a k tomu provedené studie. Studie provedená v období od 26.9 do 16.10. 2005 navázala na obdobné šetření z roku 1997.

3. Cíl Cílem této práce je: Zjistit a popsat změny, které se od roku 1997 do roku 2005 odehrály ve výskytu vybraných rizikových faktorů nemocí a v přístupu občanů města Liberce a lékařů primární zdravotní péče k prevenci a podpoře zdraví a využít tyto informace k orientaci aktivit Zdravotní politiky Libereckého kraje.

17

4. Metodika 4.1. Zadání a postup Zastupitelstvo Libereckého kraje přijalo v prosinci r. 2002 Zdravotní politiku Libereckého kraje jako základ pro postupné zlepšování zdravotního stavu obyvatel kraje. K jejím významným prvkům patří prevence nemocí a posilování zdraví pojaté v širokém smyslu jako aktivity týkající se všech složek společnosti. Významnou roli mezi nimi mají sami občané a praktičtí lékaři. Přístup obou těchto skupin ke zdraví a prevenci se v čase mění, proto bylo nutné v návaznosti na šetření z r. 1997 popsat tyto změny, abychom mohli lépe usměrňovat zdravotní politiku kraje. Základem pro realizaci této potřebné studie bylo Usnesení Rady kraje č.657/05/RK, kterým bylo rozhodnuto o přistoupení Libereckého kraje ke studii organizované KHS včetně uvolnění odpovídajících finančních prostředků. Prvním krokem k realizaci studie byla formulace cílů, hypotéz a využití výsledků a dále vytvoření pracovní skupiny včele s ředitelem KHS, v níž participovali zástupci Krajského úřadu Libereckého kraje, Technické univerzity, ČSÚ a firmy Obelix, s.r.o. Ještě než vyšli tazatelé do terénu, byli informováni vedoucí představitelé státní správy a samosprávy, Městská policie i Policie ČR a samozřejmě všechna média. 4.2. Formulace hypotéz Studie měla potvrdit či vyvrátit pracovní nulové hypotézy: a) Výskyt rizikových faktorů nemocí se u lidí za posledních 10 let v podstatě nezměnil. b) Subjektivně vnímaný zdravotní stav lidí a jeho rozdíly v sociálních a věkových skupinách zůstaly stejné. c) Kuřáctví u mužů a žen je stále na stejné úrovni, tělesná aktivita se nezvýšila, BMI se nemění. d) Lékaři primární zdravotní péče se otázkami prevence zabývají stejně málo jako v polovině 90. let. 4.3. Popis výběrového šetření Výběrové šetření bylo provedeno u reprezentativního vzorku obyvatel města Liberec. Organizační jednotkou byla zvolena domácnost. Způsob výběru domácností a vlastní šetření

18

bylo provedeno analogickým způsobem jako v roce 1997, aby bylo umožněno co nejlepší srovnání, viz. Závěrečná zpráva z šetření z roku 1997 (24). Druh výběru: dvoustupňový stratifikovaný náhodný výběr. V prvním stupni byl vybrán kumulovaný sčítací obvod proporcionálně podle velikosti kumulovaných sčítacích obvodů. Ve druhém stupni byly vybrány domy a byty pomocí systematického výběru. Opora výběru: seznam domů z registru sčítacích obvodů z r. 2001 (ze sčítání lidu, domů a bytů). Kumulované sčítací obvody byly vytvořeny podle kritérií z roku 1997: •

Počet bytů na jeden kumulovaný sčítací obvod – alespoň 74 bytů.

•

Podobný podíl bytů v rodinných domcích (domy s maximálně 3 byty).

•

Blízkost obvodů.

Sběr dat: Vlastní šetření provedla firma Obelix, s.r.o v období od 26.9.2005 do 16.10.2005. Každá vybraná domácnost byla kontaktována, v případě nezastižení opakovaně, maximálně však třikrát. Šetření provádělo 15 proškolených tazatelů, kteří také s ohledem na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jemuž šetření podléhalo, složili slib mlčenlivosti. Výběrové skupiny (strata): byly uvažovány s ohledem na sociální status a jeho vliv tři skupiny charakterizované zástavbou rodinných domků, tj. domů s maximálně třemi byty: 1. Sčítací obvody s převažujícím podílem bytových domů (podíl rodinných domků v rozmezích 0 až 33,3%). 2. Smíšené sčítací obvody (podíl rodinných domků v rozmezích 33,4 až 66,6%). 3. Sčítací obvody s převažujícím podílem rodinných domků (podíl rodinných domků v rozmezích 66,7 až 100%). Pro výstupní tabulky bylo ve shodě s rokem 1997 použito dělení do dvou strat, první je označeno jako „bytové domy“ a druhé jako „rodinné domky“, která vzniknou z výběrových skupin 1 a 3 a rozdělením druhé výběrové skupiny podle typu bydlení buď do první nebo třetí výběrové skupiny.

19

Velikost výběru: V první skupině bylo vybráno 15 kumulovaných sčítacích obvodů a z nich celkem 510 bytů, ve druhé skupině 4 kumulované sčítací obvody a 137 bytů, ve třetí skupině 4 sčítací obvody a z nich 138 bytů. Zpracování dat: Z dat sebraných při výběrovém šetření byly výsledky získány jako odhad. Základní formulace odhadu je následující: Y = ∑ wi y i , i∈s

kde yi je získaný údaj z i-té jednotky (domácnosti), s odpovídá vybranému souboru jednotek, wi jsou vhodné váhy a Y je v terminologii výběrových šetření úhrn, tj. odhad sledované veličiny (např. počet osob, které navštívily v posledních třech letech lékaře) v celé populaci našeho zájmu, tj. obyvatel Liberecka ve věku 18-65 let. Speciálně byl použit Horwitz-Thomsonův odhad, u kterého jsou váhy dány jako převrácená hodnota pravděpodobnosti zahrnutí příslušné jednotky. Tato pravděpodobnost byla získána z parametrů systematického výběru a volby strat. Nakonec byly váhy modifikovány pomocí odhadu pravděpodobnosti odmítnutí šetření, abychom eliminovali vliv nonresponse. Tato pravděpodobnost byla odhadnuta ze zjištěné relativní četnosti nonresponse. Spolehlivost: Charakterizaci chyby způsobené výběrem nám poskytuje výběrová chyba, která vyjadřuje míru rozdílu mezi výsledky získanými výběrovým šetřením a úplným šetřením. Odhad této chyby byl proveden stejně jako v roce 1997 s pomocí variačního koeficientu (podíl směrodatné odchylky k odhadu úhrnu vyjádřený v procentech). Na základě takto vypočítaného variačního koeficientu bylo ke každému odhadu ve výstupních tabulkách přiřazeno pro přehlednost pouze jedno z písmen A, B, C, D. Jednotlivá písmena znamenají následující výběrovou chybu: Kód

variační koeficient

A

0,0% - 16,5%

- spolehlivé výsledky

B

16,6% - 33,3%

- relativně spolehlivé výsledky

C

33,3% - 50,0%

- s odhady je třeba zacházet opatrně

D

50,1%

- velmi nízká spolehlivost

20

4.4. Testování významnosti rozdílů Pro exaktní rozhodování o významnosti rozdílů mezi rokem 1997 a 2005 bylo použito testování statistických hypotéz. Konkrétně se jednalo o jednovýběrový test v binomickém rozdělení, tj. testovala se hypotéza, zda-li podíl zjišťované veličiny ve sledované populaci v roce 2005 je roven příslušnému odhadu z roku 1997, proti alternativě, že podíl je větší respektive menší. Pro testování byla použita ve statistice obvyklá hladina významnosti 5% (25), (26). 4.5. Datový soubor Z celkového počtu 785 vybraných domácností patřilo mimo cílový soubor (žádný člen ve věku 18-65 let) 118 domácností a o 12 domácnostech nebyla zjištěna žádná informace. V rámci 655 domácností patřících do oblasti zájmu byla získána odpověď od 554 domácností (od všech nebo některých osob v domácnosti) – tj. 84,6%. Šetření odmítlo 85 a opakovaně nebylo zastiženo 16 domácností. Ve srovnání s rokem 1997 můžeme konstatovat, že delší časové období pro sběr dat se projevilo mnohem menším podílem nezastižených domácností (v roce 1997 bylo 103 nezastižených domácností z celkového počtu 618 patřících do cílového souboru). Na druhé straně více domácností odmítlo vyšetření (v roce 1997 odmítlo jen 55). V domácnostech, které poskytly alespoň částečně odpovědi na šetřené otázky, bylo v cílovém souboru 1134 osob. Z tohoto počtu 88 osob nebylo zastiženo nebo odmítlo šetření. Vyplněný dotazník (viz. Příloha č.3) byl tedy získán od 1046 osob, což představuje 92,2% z uvedeného počtu osob v domácnostech vyšetřených alespoň částečně. Dotazníky byly vyplněny poměrně dobře. Případné nesrovnalosti byly odstraněny ve fázi kontrol. Chybějící údaje v dotaznících byly získány metodou imputace z ostatních vyplněných položek a dotazníků. Chybějících údajů bylo u jednotlivých otázek poměrně málo, např. u otázky č. 1 – Znáte “Projekt zdraví Liberecka” nebylo 7 odpovědí, na otázky č. 2 a 3 týkající se preventivní péče chyběly dvě odpovědi, na otázku č. 6 týkající se návštěvy lékaře za poslední 3 roky odpovědělo všech 1046 respondentů. S ohledem na celkový rozsah získaných dat má náhrada chybějících dat jen malý vliv na kvalitu získaných odhadů.

21

4. 6. Charakteristika vyšetřovaného souboru obyvatel Výběrové šetření o zdravotním stavu, preventivní péči a volném čase obyvatel města Liberce ve věku 18 až 65 let bylo provedeno ve dnech 26.9. – 16.10.2005 v 785 domácnostech. Veškeré výsledky dále uváděné v tabulkách jsou průměty do celé populace v Liberci ve sledovaném věku založené na tomto šetření. Jejich spolehlivost je vyjádřena variačními koeficienty. Výsledky jsou prezentovány stejně jako v analogickém šetření z roku 1997, aby bylo umožněno jednoduché srovnání. Ve sledované věkové kategorii žije v Liberci téměř 65 tis. osob. Odhad veškerého obyvatelstva Liberce na základě tohoto šetření je 99 772, což je v dobré shodě s posledním údajem publikovaným ČSÚ 99,7 tis. osob (27). Ze sledovaného obyvatelstva žije 75% v oblastech, kde převažují bytové domy (stratum 1) a 25% v oblastech, kde převažují rodinné domy (stratum 2). V Liberci žije 49% mužů a 51% žen. Věkové složení obyvatelstva je následující: 25% osob je ve věku 18 – 30 let, 35% ve věku 31 – 45 let a 40% ve věku 46 – 65 let. Výsledky odpovídají závěrům ze SLDB z roku 2001. Věková struktura se oproti výsledkům z roku 1997 změnila – obyvatelstvo stárne. Podíl obyvatel do 30 let klesl v roce 2005 na 25% oproti 31% z roku 1997. Graf 1: Věková struktura

Změnila se i vzdělanostní struktura. Ubývá osob se základním vzděláním, což zřejmě odpovídá faktu, že dříve bylo dosažení vyššího vzdělání komplikovanější a vzácnější než

22

v současnosti. Podíl obyvatel se základním vzděláním klesl v roce 2005 o 14% oproti roku 1997. Základní vzdělání má 21% osob (přičemž jsou do této skupiny zahrnuty i osoby vyučené a se středním vzděláním bez maturity), středoškolské 65% osob a vysokoškolské 14% osob. Graf 2: Vzdělanostní struktura

Tab. 1a: Základní demografické informace (obyvatelstvo ve věku 18-65 let) Celkem

48 785 (A)

16 113 (A)

Muži

31 785 (A)

23 541 (A)

8 245 (A)

Ženy

33 112 (A)

25 244 (A)

7 869 (A)

18-30

16 119 (A)

12 411 (A)

3 708 (B)

31-45

22 547 (A)

17 324 (A)

5 223 (B)

46-65

26 232 (A)

19 050 (A)

7 182 (A)

ZŠ

13 543 (A)

11 441 (A)

2 102 (C)

SŠ

42 440 (A)

30 552 (A)

11 889 (A)

VŠ

8 915 (B)

6 792 (B)

2 122 (C)

1

9 445 (B)

6 466 (B)

2 978 (C)

2

31 456 (A)

23 631 (A)

7 826 (B)

3

23 997 (A)

18 687 (A)

5 309 (B)

Pohlaví

Vzdělání

Příjmová skupina

Stratum 2

64 898 (A)

Celkem

Věková skupina

Stratum 1

23

Tab. 1b: Základní demografické informace (obyvatelstvo ve věku 18-65 let) v % Celkem Pohlaví

Věková skupina

Vzdělání

Stratum 1

Stratum 2

Muži

49,0

48,3

51,2

Ženy

51,0

51,7

48,8

18-30

24,8

25,4

23,0

31-45

34,7

35,5

32,4

46-65

40,4

39,0

44,6

ZŠ

20,9

23,5

13,0

SŠ

65,4

62,6

73,8

VŠ

13,7

13,9

13,2

1

14,6

13,3

18,5

2

48,5

48,4

48,6

3

37,0

38,3

32,9

Příjmová skupina

5. Výsledky 5.1. Návštěva lékaře v posledních třech letech Sledovaný ukazatel vypovídá o úrovni čerpání zdravotní péče, přístupu k vlastnímu zdraví a prevenci nemocí v závislosti na sledovaných kategoriích. Ze sledované populace 89% osob navštívilo lékaře v posledních třech letech. Závislost (statisticky významná) počtu návštěv lékaře na věku se neprokázala. Nebyl zjištěn žádný vztah ani ke vzdělání. Významný rozdíl lze sledovat u lidí s nejvyššími příjmy (kategorie 3), mají návštěvnost nejmenší, nejmarkantnější je to u akutního onemocnění. Na druhou stranu je v této kategorii největší podíl preventivní péče. Z důvodů preventivní péče navštívilo lékaře přes 39 tisíc osob, což je skoro o 10 tisíc osob více než v roce 1997, jde o statisticky významný rozdíl. Na druhou stranu se významně snížil počet návštěv kvůli očkování.

24

Graf 3: Návštěvy lékaře pro preventivní prohlídky

Podíl pacientů ze souboru v %

Návštěvy lékaře pro preventivní prohlídky z a poslední 3 roky. Obyvatelé Liberce, 2005 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Věk Muži

Vzdělání

Příjem

Ženy

zš

sš

46-65

18-30

3

vš

2 1

31-45

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Zastoupení preventivní péče v jednotlivých sledovaných skupinách je zřejmě také ovlivněno povinnými preventivními prohlídkami v souvislosti se zaměstnáním.

Tab. 2a: Počet osob podle toho, které v minulých třech letech navštívily lékaře primární péče, podle důvodu návštěvy a demografických charakteristik Celkem

Pohlaví Muži

18-30

31-45

46-65

ZŠ

SŠ

Příjmová skupina VŠ

1

2

3

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

57 685 26 816 30 869 14 436 19 524 23 725 12 364 37 182 8 139 8 117 28 846 20 722

Navštívili

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

Akutní nemoci

33 291 14 460 18 830

Preventivní Péče

39 197 17 250 21 947 11 719 11 695 15 784

Z toho: očkování Ostatní

Nenavštívili

Ženy

Vzdělání

64 898 31 785 33 112 16 119 22 547 26 232 13 543 42 440 8 915 9 445 31 456 23 997

Celkem

Důvod návštěvy

Věková.skupina

(A)

(A)

(A)

7 966 11 431 13 893

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

7 037 21 576 4 677 5 434 17 081 10 776

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

8 738 25 170 5 289 5 251 19 356 14 590

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

8 230

3 025

5 206

3 256

2 192

2 782

1 652

(A)

(B)

(A)

(A)

(B)

(B)

(B)

(B)

(A)

(A)

5 375 1 203 1 279

3 742

3 209

17 399

7 648

9 752

4 721

4 328

8 350

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

7 213

4 970

2 243

1 683

3 022

2 507

1 179

5 258

(A)

(B)

(B)

(B)

(B)

(B)

(B)

(A)

(A)

(B) (C)

(B)

(B)

(B)

4 206 10 833 2 361 2 658

8 764

5 977

(B)

(A)

(B)

775 1 328

2 610

3 275

(B)

(B)

(B) (C)

(B)

25

Tab. 2b: Podíl osob podle toho, zda v minulých třech letech navštívily lékaře primární péče a podle důvodu návštěvy v jednotlivých demografických skupinách v % Pohlaví

Celkem

Věk.skupina

Vzdělání

Muži Ženy 18-30 31-45 46-65

SŠ

VŠ

1

2

3

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Celkem Navštívili Akutní nemoci Důvod návštěvy

ZŠ

Příjmová skupina

Preventivní péče Z toho: očkování Ostatní

Nenavštívili

88,9

84,4

93,2

89,6

86,6

90,4

91,3

87,6

91,3

85,9

91,7

86,4

57,7

53,9

61,0

55,2

58,5

58,6

56,9

58,0

57,5

66,9

59,2

52,0

67,9

64,3

71,1

81,2

59,9

66,5

70,7

67,7

65,0

64,7

67,1

70,4

14,3

11,3

16,9

22,6

11,2

11,7

13,4

14,5

14,8

15,8

13,0

15,5

30,2

28,5

31,6

32,7

22,2

35,2

34,0

29,1

29,0

32,7

30,4

28,8

11,1

15,6

6,8

10,4

13,4

9,6

8,7

12,4

8,7

14,1

8,3

13,6

5.2. Očekávání preventivní péče Sledovaný ukazatel prostřednictvím názoru na úlohu praktického lékaře a zdravotního pojištění popisuje názor na zajištění preventivní péče ze strany zdravotnického systému. Znalost projektu Zdraví Liberecka popisuje jak efektivitu propagace primárně preventivní aktivity, tak do určité míry je i obrazem aktivního přístupu k primární prevenci, kterou tento projekt prosazuje. Velká většina obyvatelstva (91%) očekává aktivní přístup lékaře k prevenci. Tuto myšlenku nejvíce podporují vysokoškoláci a osoby s největšími příjmy. Plně hrazenou preventivní péči preferuje 75% sledované populace, nejvíce osoby se základním vzděláním (87%), osoby v nejstarší věkové skupině (83%) a osoby s nejnižšími příjmy (79%). Projekt zdraví Liberecka zná přibližně 18% obyvatelstva. Nejsou zde statisticky významné rozdíly vzhledem ke vzdělání ani k věku. Ve srovnání s rokem 1997 nedošlo k žádným výrazným změnám. Tehdy očekávalo aktivní přístup lékaře k prevenci 94% respondentů, plně hrazenou preventivní péči 72% a projekt zdraví Liberecka znalo 22% obyvatel.

26

Tab. 3a: Počet osob podle postojů k preventivní péči a znalosti „Projektu zdraví“ podle demografických charakteristik Celkem

Pohlaví Muži

Celkem Očekávají preventivní péči Plně hrazena ZP Znají Projekt zdraví

Věk.skupina

Ženy

18-30

31-45

Vzdělání

46-65

ZŠ

SŠ


1

2

3

64 898 31 785 33 112 16 119 22 547 26 232 13 543 42 440 8 915 9 445 31 456 23 997

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

59 038 28 395 30 642 14 829 20 524 23 685 12 064 38 514 8 459 8 471 28 214 22 353

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

48 549 23 638 24 910 11 589 15 297 21 663 11 794 30 913 5 842 7 499 24 149 16 900

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

11 866

4 509

7 357

2 302

4 197

5 367

2 385

(A)

(B)

(A)

(B)

(B)

(B)

(B)

(A)

(B)

(A)

(A)

7 696 1 785 1 403

5 833

4 630

(B)

(B)

(B)

(B) (B)

(C)

Tab. 3b: Podíl osob podle postojů k preventivní péči a znalosti „Projektu zdraví“ v jednotlivých demografických skupinách v % Celkem Celkem

(A)

Pohlaví Muži

100,0 100,0

Ženy

Věk.skupina

Vzdělání

18-30 31-45 46-65

100,0 100,0

ZŠ

SŠ


1

2

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

3 100,0

Očekávají preventivní péči

91,0

89,3

92,5

92,0

91,0

90,3

89,1

90,7

94,9

89,7

89,7

93,2

Plně hrazena ZP

74,8

74,4

75,2

71,9

67,8

82,6

87,1

72,8

65,5

79,4

76,8

70,4

Znají Projekt zdraví

18,3

14,2

22,2

14,3

18,6

20,5

17,6

18,1

20,0

14,9

18,5

19,3

5.3. Výskyt zdravotně rizikových faktorů Z širokého spektra faktorů ovlivňujících zdravotní stav byly pro účely šetření zvoleny faktory jejichž účinek patří k nejvážnějším a jejichž prokazování není složité – vybraná choroba v anamnéze (vysoký krevní tlak, DM 2.typu, jiná srdečně-cévní choroba), BMI, kouření a kombinace těchto faktorů. Zvolený výčet faktorů pokrývá rozhodující determinanty zdraví jako životní styl, způsob výživy či genetickou zátěž. Nejméně jeden zdravotně rizikový faktor má téměř 55 tis. osob, což je 84% všech osob ve sledovaném věkovém rozmezí. Nejčastěji se objevuje kombinace několika rizikových faktorů – 57%. V případě výskytu „pouze“ jednoho rizikového faktoru jde nejčastěji o vybranou chorobu v anamnéze (25%), zhruba na stejné úrovni je kouření a nadváha (9%). Nadváhou trpí celkově 28 474 osob, což je téměř 44%. 9,3% trpí obezitou (BMI nad 30). Mezi lidmi s rizikovým faktorem trpí nadváhou 52% respondentů Kombinace rizikových faktorů je mnohem častější u mužů než u žen, naopak vybraná choroba v anamnéze je téměř dvakrát častější u žen než u mužů. Muži mají o něco vyšší

27

výskyt pouze nadváhy (statisticky významný), kouření jako jediný rizikový faktor lze považovat za stejný u mužů i žen (statisticky nevýznamný). Z výsledků lze konstatovat, že s rostoucím věkem roste i výskyt rizikových faktorů v nejvyšší věkové skupině má alespoň jeden rizikový faktor 90% osob. Výskyt rizikového faktoru klesá se zvyšujícím se vzděláním - u základního vzdělání 94%, u středního 83% a VŠ už jen 77%. Z hlediska příjmových skupin není výraznějšího rozdílu. Získané výsledky jsou podobné (statisticky nevýznamné rozdíly) těm z roku 1997. Alespoň jeden rizikový faktor mělo 85% cílové populace, kombinaci několika faktorů 56%, pouze vybranou chorobu v anamnéze 22%, pouze kouření 11%, pouze BMI přes 25 10% a celkové procento BMI přes 25 44%. K poklesu, byť statisticky nevýznamnému došlo v roce 2005 u lidí obézních s BMI nad 30, a to o necelá 2%. Rizikový faktor v r.1997 u respondentů se základním vzděláním 88%, u SŠ 83% a u VŠ 73%. Tab. 4a: Počet osob podle rizikových faktorů a podle demografických charakteristik Celkem

Pohlaví Muži

Věk.skupina

Ženy

18-30

31-45

Vzdělání

46-65

ZŠ

Příjmová skupina

SŠ

VŠ

1

2

3

54 723 27 690 27 033 12 492 18 659 23 571 12 675 35 185 6 863 7 941 27 023 19 759

Celkem Vybraná choroba v anamnéze

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

13 412

4 581

8 831

4 011

5 359

4 043

1 734

(A)

(B)

(A)

(B)

(B)

(B)

(B)

(A)

(B)

4 934

2 834

2 100

573

1 613

2 749

886

3 271

(B)

(B)

(B)

(C)

(B)

(B)

(C)

(B)

5 068

2 603

2 465

1 669

2 074

1 326

1 106

(A)

(A)

(B)

(B)

(B)

(B)

(B)

31 308 17 671 13 637

6 240

Pouze BMI 1 a 2 Kouření Kombinace faktorů

(A)

(A)

(A)

9 614 15 454

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

9 459 2 219 1 674

6 168

5 570

(B)

(B)

(B)

778

627

2 666

1 641

(C)

(D)

(B)

(C)

3 546

416

828

2 065

2 175

(B)

(D)

(D)

(B)

(B)

8 949 18 909 3 450 4 812 16 124 10 372

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

Tab. 4b: Podíl osob podle rizikových faktorů v jednotlivých demografických skupinách v % Pohlaví

Věk.skupina

Vzdělání

Příjmová skupina

Celkem Muži Ženy 18-30 Podíl ve sledované populaci

100,0

Celkem

Pouze

84,3

Vybraná choroba v anamnéze

87,1

31-45

81,6

77,5

82,8

100,0 100,0

100,0

100,0

46-65 89,9

ZŠ

SŠ

93,6

82,9

100,0 100,0 100,0

24,5

16,5

32,7

32,1

28,7

17,2

13,7

26,9

BMI 1,2

9,0

10,2

7,8

4,6

8,6

11,7

7,0

9,3

Kouření

9,3

9,4

9,1

13,4

11,1

5,6

8,7

57,2

63,8

50,4

50,0

51,5

65,6

70,6

Kombinace faktorů

VŠ

1

77,0 84,1

2

3

85,9

82,3

100,0 100,0 100,0 100,0 32,3 21,1

22,8

28,2

7,9

9,9

8,3

10,1

6,1 10,4

7,6

11,0

53,7

50,3 60,6

59,7

52,5

11,3

28

Tabulka 5 udává rozložení rizikových faktorů podle strat. Jisté rozdíly lze pozorovat, je však nejisté, že jde o vliv bydlení, záměrem hodnocení bylo spíše dále postihnout možný vliv sociálního statusu spojeného s typem bydlení. Přestože vlivem historického vývoje a stávajícího stavu v oblasti bydlení není v ČR situace tak ustálená jako v západních zemích, lze vysledovat v oblastech s vyšším standardem bydlení (převaha rodinných domů) menší podíl obézních i nižší výskyt kuřáků. Tab. 5a: Počet osob podle jednotlivých rizikových faktorů a podle strat

Celkem 0 BMI

1 2 Kuřáci

Kuřáctví

Bývalí kuřáci Nekuřáci

Anamnéza

Choroba se vyskytuje Choroba se nevyskytuje

Celkem

Stratum 1

Stratum 2

64 898 (A) 36 424 (A) 22 455 (A) 6 019 (A) 23 726 (A) 9 834 (A) 31 338 (A) 40 169 (A)

48 785 (A) 26 645 (A) 17 008 (A) 5 132 (A) 18 996 (A) 7 926 (A) 21 863 (A) 31 718 (A)

16 113 (A) 9 780 (A) 5 447 (B) 887 (C) 4 730 (A) 1 908 (B) 9 475 (A) 8 451 (A)

24 729

17 067

7 662

Tab. 5b: Podíl osob podle jednotlivých rizikových faktorů v jednotlivých stratech v % Celkem

Stratum 1

100,0

100,0

100,0

0

56,1

54,6

60,7

1

34,6

34,9

33,8

2

9,3

10,5

5,5

Kuřáci

36,6

38,9

29,4

Bývalí kuřáci

15,2

16,2

11,8

Nekuřáci

48,3

44,8

58,8

61,9

65,0

52,4

38,1

35,0

47,6

Celkem BMI

Kuřáctví

Anamnéza

Choroba se vyskytuje Choroba se nevyskytuje

Stratum 2

29

5.4. Subjektivní hodnocení zdravotního stavu a vlivu lékařů na životní styl Ukazatel byl zvolen pro dokreslení výchozí pozice respondentů a vnímání sebe sama a svého zdraví. Hodnocení vlivu lékařů pak ukazuje na potenciál, který postavení lékaře přináší a který by měl být maximálně využit i v primární prevenci. Většina obyvatel Liberce (60%) hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý, pouze 2% míní, že je velmi špatný. Mezi pohlavími není významný rozdíl, hůře hodnotí svůj stav osoby starší. Hůře hodnotí svůj zdravotní stav také osoby se základním vzděláním a osoby v nižší příjmové skupině. Téměř 80% osob se domnívá, že lékaři primární péče mají vliv na životní styl (20% velký a 60% částečný). Toto hodnocení se příliš nemění s věkem, vzděláním, příjmem ani pohlavím. Do hodnocení se promítá jak osobní zkušenost, tak obecný názor respondentů. Oproti roku 1997 se počet obyvatel hodnotících svůj zdravotní stav jako dobrý zvýšil o 7%. Vliv lékaře na životní styl v roce 1997 hodnotilo 17% jako velký, 63% jako částečný a 20% jako žádný.

Graf 4: Subjektivní hodnocení svého zdravotního stavu

30

Tab. 6a: Počet osob podle subjektivního hodnocení svého zdravotního stavu a vlivu lékařů podle demografických charakteristik Pohlaví

Celkem

Muži

Ženy

18-30

31-45

Vzdělání

46-65

ZŠ

SŠ


1

2

3

64 898 31 785 33 112 16 119 22 547 26 232 13 543 42 440 8 915 9 445 31 456 23 997

Celkem

(A) (A)

Hodnocení Spíše dobrý svého zdravotního Spíše stavu jako špatný Špatný Velký Částečný Žádný

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

39 060 19 275 19 785 12 517 15 527 11 017

Dobrý

Lékaři primární péče mají vliv na životní styl

Věková skupina

20 126

(A)

(A)

(A)

9 651 10 474

2 942

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

(B)

6 098 11 086

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

4 718 12 543 2 865 3 156

9 796

7 173

(A)

(A)

(A)

(B)

(A)

(A)

(B)

(A)

(B)

(B)

(A)

(B)

4 315

1 884

2 431

543

781

2 991

2 120

1 891

303

735

2 512

1 068

(B)

(B)

(B)

(C)

(C)

(B)

(B)

(B)

(D)

(C)

(B)

(C)

1 397

975

422

118

141

1 138

485

835

77

406

834

157

(B)

(C)

(C)

(D)

(D)

(B)

(D)

(C)

(D)

(D)

(C)

(D)

13 115

5 834

7 281

3 095

3 841

6 179

2 879

8 560 1 676 1 301

7 246

4 567

(A)

(A)

(A)

(B)

(A)

(A)

(B)

(A)

(B)

38 140 18 528 19 613

9 944 13 988 14 208

(A)

(C)

(C)

8 022 24 334 5 785 6 226 17 200 14 715

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

13 642

7 424

6 218

3 080

4 718

5 844

2 642

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(B)

(B)

(A)

(A)

(A)

9 547 1 454 1 917

(A)

7 010

4 715

(A)

(B)

(A)

(A) (B)

(B)

Tab. 6b: Podíl osob podle subjektivního hodnocení svého zdravotního stavu a vlivu lékařů v jednotlivých demografických skupinách v % Pohlaví

Věková skupina

Celkem Celkem Dobrý Hodnocení svého zdravotníh o stavu jako

Spíše dobrý Spíše špatný Špatný

Lékaři Velký primární péče mají částečný vliv na životní styl Žádný

(A)

6 220 27 171 5 670 5 148 18 314 15 598

1830

3145

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0 100,0 100,0

60,2

60,6

59,8

77,7

31,0

30,4

31,6

6,6

5,9

2,2

Vzdělání

Příjmová skupina

46-65

ZŠ

SŠ

VŠ

100,0

100,0

100,0

68,9

42,0

45,9

64,0

63,6

18,2

27,0

42,3

34,8

29,6

7,3

3,4

3,5

11,4

15,7

3,1

1,3

0,7

0,6

4,3

20,2

18,4

22,0

19,2

17,0

58,8

58,3

59,2

61,7

21,0

23,4

18,8

19,1

1

100, 100,0 0

2

3

100,0

100,0

54,5

58,2

65,0

32,1

33,4

31,1

29,9

4,5

3,4

7,8

8,0

4,5

3,6

2,0

0,9

4,3

2,7

0,7

23,6

21,3

20,2

18,8

13,8

23,0

19,0

62,0

54,2

59,2

57,3

64,9

65,9

54,7

61,3

20,9

22,3

19,5

22,5

16,3

20,3

22,3

19,6

31

Graf 5: Vlastní hodnocení zdraví

Vlastní hodnocení zdraví. Obyvatelé Liberce, 2005.

Podíl respondentů v %

120 100

Vzdělání

Věk Muži

Ženy

80 18-30

60

31-45

46-65

SŠ

VS

ZŠ

Dobré Dobréaaspíše spíšedobré dobré zdraví zdraví

40 Špatné Špatnéaaspíše spíše špatné špatnézdraví zdraví

20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

Poznámka: Oproti roku 1997 se počet osob, které hodnotily svůj zdravotní stav jako dobrý zvýšil o 7%

5.5. Hodnocení přístupu lékařů k primární prevenci v průběhu návštěv v ordinaci Ukazatel, opět na základě subjektivního hodnocení respondentů, tentokrát ale už čerpajícího z konkrétní osobní zkušenosti, popisuje jak a zda vůbec se lékaři věnují primární prevenci obecně i v závislosti na individuálním riziku občana. Jako primárně preventivní aktivita lékaře bylo hodnoceno zjišťování genetických faktorů, výšky a váhy, TK, dotazy a usměrňování v oblasti kouření, výživy, tělesné aktivity, stresu, alkoholu a drog. Lékaři u osob, které je v posledních třech letech navštívily nejčastěji měřili tlak (87%), ostatní zjišťování (výška, váha, anamnéza) byla nižší resp. přibližně na stejné úrovni. S přibývajícím věkem se lékaři věnovali TK více, stejně tak v případě kombinace i jednotlivého výskytu rizikových faktorů. Naproti tomu vážení pacienta proběhlo pouze v polovině případů, a to i v případě výskytu rizikového faktoru nadváhy – 48%. Mnohem menší pozornost byla věnována také tématům vhodná výživa, kouření, tělesná aktivita. O těch mluvil lékař s necelou třetinou pacientů a to i v případech výskytu rizikových faktorů u pacienta. Vyšší zájem lékařů o tuto oblast – na úrovni 40% byl pouze u kombinace rizik a u kuřáků v případě antinikotinové intervence. Nicméně ani 40% úroveň nelze v těchto případech považovat za uspokojující, spíše za alarmující. Téměř mimo zájem lékařů byl stres, alkohol a drogy, intervenované pouze v 19%, resp. 10%.

32

Ve srovnání s rokem 1997 celkově došlo k významnému nárůstu vyšetření u osob se zdravotními riziky. K nárůstu o 8,8% došlo u měření tlaku krve, o 6,3% u vážení pacienta. U starších ročníků (45 – 65 let) došlo k nárůstu o 6,5% u měření tlaku a o 8,6% u vážení pacienta. Při výskytu kombinace faktorů došlo k nárůstu o 9,5% u měření tlaku a o 8,6% u vážení pacienta. U jednotlivých faktorů došlo v případě pozitivní anamnézy u měření tlaku k nárůstu o 8,9% a u vážení o 2,3%, v případě BMI 1. a 2. k nárůstu u měření tlaku o 14,9% a u vážení k nárůstu o 12,7%, v případě kuřáků u měření tlaku k nárůstu o 12,1% a u vážení o 4,5%. Tématům kouření, vhodná výživa, tělesná aktivita, stres, alkohol a drogy byla věnována přibližně stejná pozornost jako v roce 1997 (změna není statisticky významná). Graf 6: Podíl pacientů se změřeným TK

Graf 7: Podíl zvážených pacientů

100%

100%

90%

78,3%

80%

90% 80%

70%

Počet pacientů v %

Počět pacientů v %

87,1%

60% 50% 40% 30% 20% 10%

70% 60%

53,20%

46,90%

50% 40% 30% 20% 10%

0% 1997

0%

2005

1997

Rok šetření

2005 Rok šetření

Graf 8: Podíl pacientů s rizikovými faktory, kterým lékař změřil TK


90,0%

87,0%

80,0% 70,0%

100,0%

81,4%

90,0%

76,8%

76,0% 66,5%

60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%


100,0%

93,5%

88,1%

85,7%

81,4%

kombinace f aktorů

anamnéza

BMI 1 a 2

88,1%

80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

0,0%

0,0% v ěk 45-65

kombinace f aktorů

anamnéza

Rok 1997

BMI 1 a 2

kouření

v ěk 45-65

Rok 2005

33

kouření

Graf 9: Podíl pacientů s rizikovými faktory, které lékař zvážil 70,0% 45,8%

49,2%

60,0%

48,0%

50,0%

46,0%



60,0%

70,0%

35,3%

40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

54,4%

57,8% 49,6%

50,0%

48,0%

50,5%

40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

0,0% v ěk 45-65

kombinace f aktorů

anamnéza

BMI 1 a 2

0,0%

kouření

v ěk 45-65

Rok 1997

kombinace f aktorů

anamnéza

BMI 1 a 2

kouření

Rok 2005

Tab. 7a: Počet osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině Věková skupina

Počet osob v rizikových oblastech

Celkem 18-30

31-45

46-65 Celkem

57 685 14 436 19 524 23 725

Celkem Ptal se na anamnézu Měřil pacientovi výšku Lékař Vážil pacienta Měřil pacientovi tlak Kouření Vhodná výživa Lékař Přiměřená tělesná hovořil na aktivita téma Stres Alkohol a drogy

(A)

(A)

27 136

6 224

(A)

(A)

24 833

7 087

(A)

(A)

30 662

8 122

(A)

(A)

Kombinace faktorů

Pouze Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření

48 874

28 079

12 355

4 045

4 395

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(A)

9 100 11 812

1 651

(A)

24 527

14 644

7 201

1 031

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

7 315 10 431

21 534

12 804

5 428

1 345

1 958

(A)

(A)

(A)

(B)

(C)

(B)

9 636 12 905

2 218

(A) (B)

26 511

16 223

6 127

1 943

(A)

(A)

(A)

(B)

(C)

(B)

50 224 11 640 16 406 22 179

43 276

25 525

10 586

3 293

3 872

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

15 812

3 260

5 908

6 645

15 104

10 867

1 362

1 214

1 662

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(C)

(C)

(B)

19 025

3 129

5 222 10 675

17 251

11 118

3 995

1 138

1 000

(A)

(B)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(C)

18 150

3 155

5 039

9 956

16 515

11 119

3 605

1 133

657

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(C)

10 975

1 925

4 096

4 954

10 057

6 365

2 130

1 023

539

(A)

(B)

(A)

(A)

(A)

(A)

(C)

(C)

(D)

5 858

1 310

1 960

2 588

5 250

3 677

754

470

348

(B)

(B)

(B)

(B)

(B)

(B)

(D)

(D)

(D)

34

Tab. 7b: Podíl osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině v % Věková skupina


Celkem 18-30

31-45 46-65 Celkem

100,0 100,0 100,0 100,0

Celkem

Kombinace faktorů

Pouze Anamnéza BMI 1a 2

Kouření

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Ptal se na anamnézu

47,0

43,1

46,6

49,8

50,2

52,2

58,3

25,5

37,6

Měřil pacientovi výšku

43,1

49,1

37,5

44,0

44,1

45,6

43,9

33,2

44,6

Vážil pacienta

53,2

56,3

49,4

54,4

54,2

57,8

49,6

48,0

50,5

Měřil pacientovi tlak

87,1

80,6

84,0

93,5

88,5

90,9

85,7

81,4

88,1

Kouření

27,4

22,6

30,3

28,0

30,9

38,7

11,0

30,0

37,8

Vhodná výživa Lékař hovořil Přiměřená tělesná na aktivita téma Stres

33,0

21,7

26,7

45,0

35,3

39,6

32,3

28,1

22,8

31,5

21,9

25,8

42,0

33,8

39,6

29,2

28,0

14,9

19,0

13,3

21,0

20,9

20,6

22,7

17,2

25,3

12,3

10,2

9,1

10,0

10,9

10,7

13,1

6,1

11,6

7,9

Lékař

Alkohol a drogy

Tab. 7c Podíl osob, které v posledních 3 letech navštívily lékaře prim. péče, u kterých se lékař zajímal o existenci rizikových faktorů a jejich životní styl, podle věku a příslušnosti k rizikové skupině v % Věková skupina


Celkem 18-30 31-45 46-65

Celkem

Kombinace faktorů

Pouze Anamnéza

BMI 1 a 2

Kouření

100,0

25,0

33,8

41,1

84,7

57,5

25,3

8,3

9,0

100,0

22,9

33,5

43,5

90,4

59,7

29,4

4,2

6,7

100,0

28,5

29,5

42,0

86,7

59,5

25,2

6,2

9,1

Vážil pacienta

100,0

26,5

31,4

42,1

86,5

61,2

23,1

7,3

8,4

Měřil pacientovi tlak

100,0

23,2

32,7

44,2

86,2

59,0

24,5

7,6

8,9

Kouření

100,0

20,6

37,4

42,0

95,5

71,9

9,0

8,0

11,0

Vhodná výživa Lékař Přiměřená tělesná hovořil aktivita na téma Stres

100,0

16,4

27,4

56,1

90,7

64,4

23,2

6,6

5,8

100,0

17,4

27,8

54,9

91,0

67,3

21,8

6,9

4,0

100,0

17,5

37,3

45,1

91,6

63,3

21,2

10,2

5,4

100,0

22,4

33,5

44,2

89,6

70,0

14,4

8,9

6,6

Celkem

Lékař

Ptal se na anamnézu Měřil pacientovi výšku

Alkohol a drogy

35

5.6. Prevalence kouření Ukazatel samostatně popisuje jeden z rozhodujících rizikových faktorů a jeho vztah k sociálnímu statutu, věku a pohlaví. Z věkového intervalu 18-65 let je v Liberci přibližně 37% kuřáků (kuřák byl pro toto šetření definován jako osoba, která pravidelně kouří včetně nekuřáků, kteří přestali kouřit před méně než rokem) a 15% bývalých kuřáků (nekouří více než jeden rok), 48% osob nekouřilo nikdy. Kouří více mužů (42%) než žen (31%). Slabší kuřáci jsou především mezi mladšími, silnější kuřáky naopak najdeme především u starších ročníků. Se vzrůstajícím vzděláním podíl kuřáků klesá (ZŠ 49%, SŠ 37% a VŠ 16%). Výskyt kuřáctví v závislosti na bydlení a příjmu viz. bod 5.3. V roce 2005 došlo ke zvýšení počtu nekuřáků téměř o 5% oproti roku 1997. Rozdělení kuřáků podle pohlaví, věku a vzdělání zůstalo zachováno.

Graf 10: Vztah ke kouření

V roce 1997 kuřáci kouřili významně více: 41% bylo v kategorii „přestali kouřit méně než před rokem nebo kouří 1 – 10 cigaret denně“, 41% kouřilo 11 až 20 denně a 16% více než 20 denně, zatímco v roce 2005 bylo 50% kuřáků z kategorie „přestali kouřit méně než před rokem nebo kouří 1 – 10 denně“, 40% kouří 11 až 20 denně a 10% více než 20 denně.

36

Graf 11: Počet vykouřených cigaret za den

Tab. 8a: Počet osob podle „kouření“, pohlaví, věku a vzdělání Celkem Celkem Celkem Přestali kouřit méně než před rokem, 1 až 10 Kuřáci denně 11 až 20 denně Více než 20 denně Bývalí kuřáci Nekuřáci

Pohlaví

Věková skupina

Vzdělání

Muži

Ženy

18-30

31-45

46-65

64 898

31 785

33 112

16 119

22 547

26 232

13 543

42 440

8 915

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

23 726 13 346 10 379 (A) (A) (A)

6 484 (A)

8 911 (A)

8 330 (A)

6 583 (A)

6 026 (A)

3 911 (B)

3 955 (B)

3 924 (B)

3 275 (B)

2 200 3 879 (B) (B) 373 1 077 (D) (C) 1 060 2 911 (B) (B) 8 575 10 724 (A) (A)

3 515 (B) 891 (C) 5 863 (A) 12 039 (A)

2 475 (B) 833 (C) 1 980 (B) 4 980 (A)

11 790 (A)

5 764 (B)

9 594 5 530 4 064 (A) (A) (A) 551 2 342 1 790 (B) (B) (C) 9 834 4 607 5 227 (A) (A) (A) 31 338 13 832 17 506 (A) (A) (A)

ZŠ

SŠ

VŠ

15 754 1 388 (A) (B) 7 921 (B)

593 (D)

6 478 641 (A) (D) 1 356 154 (B) (D) 5 999 1 855 (A) (B) 20 687 5 671 (A) (B)

Tab. 8b: Podíl osob podle „kouření“, pohlaví, věku a vzdělání v % Celkem

Pohlaví Muži

Věková skupina

Ženy

18-30

31-45

Vzdělání

46-65

ZŠ

SŠ

VŠ

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

36,6

42,0

31,3

40,2

39,5

31,8

48,6

37,1

15,6

Přestali kouřit méně než před rokem, 1 až 10 Kuřáci denně

49,7

45,2

55,5

60,3

44,4

47,1

49,8

50,3

42,7

11 až 20 denně

40,4

41,4

39,2

33,9

43,5

42,2

37,6

41,1

46,2

9,9

13,4

5,3

5,8

12,1

10,7

12,6

8,6

11,1

Bývalí kuřáci

15,2

14,5

15,8

6,6

12,9

22,4

14,6

14,1

20,8

Nekuřáci

48,3

43,5

52,9

53,2

47,6

45,9

36,8

48,7

63,6

Celkem Celkem

Více než 20 denně

37

Graf 12: Kuřáci. Liberec, 2005

Kuřáci. Liberec, 2005. 60 Muži(1) ženy(2

Počet kuřáků v %

50 40

Věk 18-30(1) 31-45(2) 4665(3)

30 20

Vzdělání: ZŠ(1), SŠ(2), VŠ (3)

10 0 1

2

3

Pohlaví, věk, vzdělání

5.7. Vliv rady lékaře na změnu životního stylu Ukazatel u skupiny respondentů s alespoň jedním rizikovým faktorem dokumentuje reálnou, byť subjektivně vnímanou účinnost rady lékaře. U osob, které měly alespoň jeden rizikový faktor a dostaly nějakou radu od lékaře, změnilo své chování 52%. Radikální změna chování je nejvyšší u starších osob. Příjem, pohlaví ani vzdělání nemají výraznější vliv na změnu chování. V roce 1997 změnilo své chování 62% těchto osob. Tab. 9a: Počet osob s alespoň jedním rizikovým faktorem podle vlivu rad lékaře na jejich chování členěných podle demografických charakteristik Celkem

Pohlaví Muži

Věková skupina

Ženy

18-30

30 283 14 361 15 922 6 008

Celkem Radikální V tom změna Částečná chování Žádná

(A)

(A)

(A)

(A)

1 974

1 056

918

(B)

(B)

(C)

13 841

6 315

7 526 2 234

(A)

(A)

14 468

6 990

(A)

(A)

31-45

46-65

9 503 14 772

Vzdělání ZŠ

(A)

(A)

(A)

243

372

1 359

419

1 276

(D)

(D)

(B)

(C)

(B)

3 744

7 864

3 971

(B)

(A)

(A)

7 478 3 531

5 387

5 549

(A)

(A)

(A)

(A)

VŠ

1

6 939 19 608 3 736 3 969

(A)

(B)

(A)

SŠ

Příjmová skupina

(B)

(A)

16 163 10 151

(A)

279

257

1 183

535

(D)

(D)

(C)

(D)

(B)

(B)

2 549 10 479 1 439 2 042

(B)

3

(B)

7 852 2 018 1 670

(A)

2

(B)

(B)

(B)

7 882 4 290

(A)

(B)

7 099 5 327

(A)

(B)

38

Tab. 9b: Podíl osob s alespoň jedním rizikovým faktorem podle vlivu rad lékaře na jejich chování členěných podle demografických charakteristik v % Celkem Celkem Radikální V tom změna Částečná chování Žádná

Pohlaví

Věková skupina

Vzdělání

Muži

Ženy

18-30

31-45

46-65

ZŠ

SŠ

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

6,5

7,4

5,8

4,0

3,9

9,2

6,0

6,5

45,7

44,0

47,3

37,2

39,4

53,2

57,2

47,8

48,7

47,0

58,8

56,7

37,6

36,7


1

2

3

100,0

100,0

100,0

7,5

6,5

7,3

5,3

40,0

54,0

42,1

48,8

42,3

53,4

38,5

51,5

43,9

52,5

100,0 100,0

Tab. 9c: Podíl osob s alespoň jedním rizikovým faktorem podle vlivu rad lékaře na jejich chování členěných podle demografických charakteristik v % Celkem

Pohlaví

Věková skupina

Muži

Ženy

18-30 31-45

46-65

Vzdělání

Příjmová skupina

ZŠ

SŠ

VŠ

1

2

3

Celkem

100,0

47,4

52,6

19,8

31,4

48,8

22,9

64,7

12,3

13,1

53,4

33,5

Radikální V tom změna Částečná chování Žádná

100,0

53,5

46,5

12,3

18,8

68,8

21,2

64,6

14,1

13,0

59,9

27,1

100,0

45,6

54,4

16,1

27,0

56,8

28,7

56,7

14,6

12,1

56,9

31,0

100,0

48,3

51,7

24,4

37,2

38,4

17,6

72,4

9,9

14,1

49,1

36,8

5.8. Cílená rada lékaře Ukazatel u skupiny respondentů s alespoň jedním rizikovým faktorem testuje zájem lékařů věnovat se primární prevenci. Z celkového počtu osob s rizikovými faktory dostalo cílenou radu 55%. Nejčastěji intervenovali lékaři osoby s kombinací více faktorů (60%) méně opět v případě kouření či nadváhy (42%). Radami se řídila alespoň částečně zhruba polovina z nich. Přístupnější radám jsou osoby s nadváhou – 64%, nejméně kuřáci 31%. V roce 1997 cílenou radu od lékaře dostalo 40% těchto osob. Tab. 10a: Počet osob s alespoň jedním rizikovým faktorem, které dostaly cílenou radu – členění podle demografických charakteristik Celkem

Celkem Vybraná choroba v anamnéze V tom pouze

BMI 1 a 2 Kouření

Kombinace faktorů

54 723 (A) 13 412 (A) 4 934 (B) 5 068 (A) 31 308 (A)

Počet osob, které dostaly alespoň jednu radu

30 283 (A) 7 036 (A) 2 071 (B) 2 116 (B) 19 061 (A)

V tom: Řídících se radami

Neřídících se radami

15 815 (A) 3 423 (B) 1 335 (B) 653 (C) 10 404 (A)

14 468 (A) 3 613 (B) 737 (C) 1 462 (B) 8 656 (A)

39

Tab. 10b: Podíl osob s alespoň jedním rizikovým faktorem, které dostaly cílenou radu – v jednotlivých demografických skupinách v % Celkem

V tom: Řídících se radami

Neřídících se radami

100,0

55,3

52,2

47,8


100,0

52,5

48,7

51,3

BMI 1 a 2

100,0

42,0

64,4

35,6

Kouření

100,0

41,7

30,9

69,1

100,0

60,9

54,6

45,4

Celkem

V tom pouze

Počet osob, které dostaly alespoň jednu radu

Kombinace faktorů

5.9. Forma rady lékaře Ukazatel vypovídá jak o preferování typu informace ze strany lékaře, tak o dostupnosti a efektivitě využití tiskových zdravotně osvětových materiálů. Ve srovnání s rokem 1997 vzrostl počet cílených rad přibližně dvojnásobně. Ve většině případů poskytnutí rady lékařem to byla rada ústní. Ve srovnání s rokem 1997 vzrostl významně i podíl písemné formy rad (zvláště u faktoru kouření). To patrně souvisí s reorganizací systému zdravotní výchovy, zlepšením distribuce osvětových materiálů. Svou roli zřejmě sehrává i reklamní činnost farmaceutických firem. Tab. 11a: Počet cílených rad podle formy rady a rizikových faktorů Forma Celkem Ústní

Rizikové faktory

Písemná

Poslání ke specialistovi


26 122 (A)

18 047 (A)

4 510 (B)

3 565 (B)

BMI 1, 2

29 965 (A)

19 788 (A)

8 507 (B)

1 670 (C)

Kouření

13 955 (A)

9 674 (A)

4 081 (B)

200 (D)

Tab. 11b: Podíl cílených rad podle formy rady a rizikových faktorů v % Forma Celkem Ústní

Rizikové faktory

Písemná

Poslání ke specialistovi


100,0

69,1

17,3

13,6

BMI 1, 2

100,0

66,0

28,4

5,6

Kouření

100,0

69,3

29,2

1,4

40

5.10. Diabetes mellitus Na rozdíl od roku 1997 se šetření též zabývalo zjišťováním údajů o cukrovce. Důvodem bylo získání podkladů pro již realizovaný projekt zlepšení péče o diabetické pacienty. K získaným údajům je třeba přistupovat obezřetně, neboť ve sledovaném vzorku se vyskytovalo onemocnění cukrovkou poměrně vzácně a díky tomu i kvalita odhadů je zatížena určitými nejistotami. Ze získaných údajů vyplývá, že cukrovkou II. typu na Liberecku trpí přibližně 3,7% populace ve věku 18-65 let. V podílu nemocných mezi ženami a muži nenalézáme větší rozdíl. Významným faktorem onemocnění je věk. Ve věkové skupině 18-45 let trpí cukrovkou přibližně 1% sledované populace, ve skupině 46-65 let již 7,7%. Z těch co mají cukrovku v mladším věku (18-45 let), naprostá většina (95%) má nebo měla příbuzného, který trpěl cukrovkou před tím než dosáhl 65 roků. U starší skupiny je tento podíl již menší – 70 %. Nejčastějším místem léčení je diabetická poradna, navštěvuje ji přibližně 71% pacientů. Praktickými lékaři je léčeno nejvíce diabetiků, kteří jsou pouze na dietě. Nejčastějším způsobem léčby je PAD – 51 %. V mladších věkových kategoriích je tento podíl ještě dominantnější – kolem 70%. V nejstarší věkové skupině má tento způsob léčení menší podíl - 48% a poměrně častá je zde i dieta - 41%. Tab. 12a: Počet osob s cukrovkou podle místa a způsobu léčení členěných podle demografických charakteristik Celkem Celkem Osoby s cukrovkou

Celkem Z toho: i příbuzní mají cukrovku U praktického lékaře

Místo léčení

V diabetické poradně V nemocnici Dieta

Způsob léčby

PAD (tablety) PAD+insulin

Pohlaví

Věková skupina

Muži

Ženy

18-30

31-45

46-65

64 898

31 785

33 112

16 119

22 547

26 232

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

2 379

1 091

1 288

156

214

2 009

(B)

(B)

(B)

(D)

(D)

(B)

1 768

796

972

147

205

1 416

(B)

(B)

(B)

(D)

(D)

(B)

813

282

531

28

66

718

(C)

(D)

(C)

(D)

(D)

(C)

1 700

872

828

119

147

1 434

(B)

(C)

(C)

(D)

(D)

(B)

121

9

112

5

1

115

(D)

(D)

(D)

(D)

(D)

(D)

919

421

498

34

67

819

(C)

(C)

(C)

(D)

(D)

(C)

1 223

576

648

106

145

972

(B)

(C)

(C)

(D)

(D)

(C)

580

253

327

21

3

557

(C)

(D)

(D)

(D)

(D)

(C)

41

Tab. 12b: Podíl osob s cukrovkou podle místa a způsobu léčení členěných podle demografických charakteristik v % Celkem

Pohlaví Muži

Místo léčení

18-30

31-45

46-65

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

3,7

3,4

3,9

1,0

0,9

7,7

Z toho: i příbuzní mají cukrovku

74,3

72,9

75,5

94,7

95,5

70,5

U praktického lékaře

34,2

25,9

41,2

18,3

30,9

35,7

V diabetické poradně

71,5

79,9

64,3

76,7

68,6

71,4

5,1

0,9

8,7

3,3

0,3

5,7

Dieta

38,6

38,6

38,7

21,6

31,3

40,7

PAD (tablety)

51,4

52,8

50,3

68,4

67,8

48,4

PAD+insulin

24,4

23,2

25,4

13,3

1,3

27,7

Celkem

V nemocnici

Způsob léčby

Ženy

100,0

Celkem Osoby s cukrovkou

Věková skupina

Tab. 12c: Podíl osob s cukrovkou podle místa a způsobu léčení členěných podle demografických charakteristik v% Celkem

Pohlaví Muži

Místo léčení

Způsob léčby

Ženy

18-30

31-45

46-65

100,0

49,0

51,0

24,8

34,7

40,4

Celkem

100,0

45,9

54,1

6,5

9,0

84,5

Z toho: i příbuzní mají cukrovku

100,0

45,0

55,0

8,3

11,6

80,1

U praktického lékaře

100,0

34,7

65,3

3,5

8,2

88,3


100,0

51,3

48,7

7,0

8,6

84,3

V nemocnici

100,0

7,8

92,2

4,3

0,6

95,2

Dieta

100,0

45,8

54,2

3,7

7,3

89,1

PAD (tablety)

100,0

47,1

52,9

8,7

11,9

79,4

PAD+insulin

100,0

43,7

56,3

3,6

0,5

96,0

Celkem Osoby s cukrovkou

Věková skupina

Tab. 12d: Počet osob s cukrovkou podle způsobu a místa léčení Způsob léčby Dieta U praktického lékaře Místo léčení

PAD(tablety)

PAD+insulin

448

306

59

(D)

(D)

(D)


387

827

486

(D)

(C)

(D)

V nemocnici

45

11

66

(D)

(D)

(D)

42

5.11. Volný čas strávený u televize či počítače Ukazatel popisuje rozsah fyzicky pasivního trávení volného času. Nerozlišuje zvlášť televizi a počítač. Volný čas u televize a počítače tráví 33% respondentů do 14 hodin týdně, 83% do 28 hodin týdně a 17% nad 28 hodin týdně. Věk, vzdělání a příjem nehrají při kumulovaném posuzování TV a PC zřetelnou roli. Výskyt rizikových faktorů nenaznačuje vztah k tomuto ukazateli, snad jen ve skupině osob s kombinací výskytu rizikových faktorů je čas strávený u TV či PC o něco vyšší (21% nad 28 hodin týdně). Naopak tento ukazatel je ovlivněn způsobem bydlení, neboť nad 28 hodin týdně tráví v oblastech s převážně bytovými domy (stratum 1) 19% obyvatel a v oblastech s převážně rodinnými domy (stratum 2) 12% obyvatel. Ve srovnání s rokem 1997 je patrný a statisticky významný nárůst pasivního (z hlediska pohybových aktivit) trávení volného času u televize a počítače (14 – 28 hodin týdně vykazuje nárůst z 48% (1997) na 51% (2005) a 28 a více hodin týdně má nárůst z 12% (1997) na 17% (2005)). Tento nárůst je bezesporu způsoben i zvýšením počtu počítačů v domácnostech, rozšířením internetu a rozšířením softwarové nabídky pro osobní počítače. Tab. 13a:Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce u televize a počítače podle demografických charakteristik Televize, počítač celkem Méně než 14 Počet 14 až 28 hodin Více než 28

Pohlaví Muži

Věková Skupina

Ženy

18-30 31-45

21 225 10 338 10 887 4 683

(A)

(A)

(A)

(B)

8 131

(A)

46-65

Vzdělání ZŠ

SŠ


1

2

8 411 3 772 14 771 2 682 3 556 10 294

(A)

(B)

(A)

(B)

(B)

(A)

3 7 375

(A)

32 491 15 461 17 030 8 174 10 867 13 450 7 122 21 315 4 055 4 458 15 540 12 493

(A)

(A)

11 181

5 986

(A)

(A)

(A)

(A)

5 195 3 262

(A)

3 548

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

4 371 2 649

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

6 354 2 178 1 430

(A)

5 622

4 129

(B)

(B)

(A)

(B) (B)

(C)

Tab. 13b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce u televize a počítače v jednotlivých demografických skupinách v % Televize, počítač celkem

Počet hodin

Pohlaví Muži

Ženy

Věková skupina 18-30

31-45

46-65

Vzdělání

Příjmová skupina

ZŠ

SŠ

VŠ

1

2

3

Méně než 14

32,7

32,5

32,9

29,0

36,1

32,1

27,9

34,8

30,1

37,7

32,7

30,7

14 až 28

50,1

48,6

51,4

50,7

48,2

51,3

52,6

50,2

45,5

47,2

49,4

52,1

Více než 28

17,2

18,8

15,7

20,2

15,7

16,7

19,6

15,0

24,4

15,1

17,9

17,2

43

Tab. 14a: Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce u televize a počítače podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám Televize, počítač celkem

Počet osob v rizikových oblastech Stratum 1

Stratum 2

Pouze

Celkem Anamnéza

BMI 1 a 2

Kouření

Kombinace faktorů

21 225

15 027

6 198

17 150

4 745

1 438

2 196

8 771

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(C)

(B)

(A)

Počet 14 až 28 hodin

32 491

24 461

8 030

27 494

6 461

2 744

2 208

16 081

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

Více než 28

11 181

9 296

1 885

10 079

2 206

753

664

6 457

(A)

(A)

(B)

(A)

(B)

(C)

(C)

(A)

Méně než 14

Tab. 14b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce u televize a počítače podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám v % Televize, počítač celkem


Stratum 2

Pouze

Celkem Anamnéza

Méně než 14 Počet 14 až 28 hodin Více než 28

BMI 1 a 2

Kouření

Kombinace faktorů

32,7

30,8

38,5

31,3

35,4

29,1

43,3

28,0

50,1

50,1

49,8

50,2

48,2

55,6

43,6

51,4

17,2

19,1

11,7

18,4

16,4

15,3

13,1

20,6

5.12. Čas strávený v restauračním zařízení Ukazatel opět popisuje jeden ze způsobů trávení volného času, který svým charakterem ovlivňuje zdraví člověka. V restauračním zařízení stráví méně než 3,5 hodiny týdně 72% sledované populace. Do této skupiny jsou zahrnuty i osoby, které do restaurace nechodí vůbec nebo jen výjimečně. Více než 7 hodin týdně tam nyní tráví 14% osob. Podstatný rozdíl v trávení volného času v restauračním zařízení je mezi muži a ženami, čím více strávených hodin v restauraci, tím více jsou zastoupeni muži (více než 7 hodin týdně - muži 21%, ženy 8%). Více času v průměru stráví v restauraci mladší než starší populace. Vzdělání nemá výraznější vliv. Jistou nepříliš výraznou tendenci můžeme pozorovat ve vztahu k příjmům (vyšší příjem, déle strávený čas). Více času tráví v restauracích obyvatelé oblastí s převážně rodinnými domy (stratum 2) nad 7 hodin týdně 20%, oproti obyvatelům z oblastí s převážně bytovými domy (stratum 1) nad 7 hodin týdně 12%. Více času než zbytek populace tráví v restauračním zařízení osoby s nadváhou a kuřáci.

44

Oproti zjištěním z roku 1997 dochází k statisticky významnému nárůstu času stráveném v restauracích, u osob, které tráví v restauracích více než 7 hodin týdně, došlo k nárůstu o 6%. Ve skupině mužů je tento nárůst ještě výraznější (u mužů trávících v restauraci více než 7 hodin týdně nárůst 9%). Způsob bydlení ve vztahu k času strávenému v restauračních zařízeních vykazuje opačnou tendenci než v roce 1997, kdy 6% obyvatel oblastí s převážně rodinnými domy (stratum 2) trávilo v restauraci nad 7 hodin týdně, oproti 9% obyvatel z oblastí s převážně bytovými domy (stratum 1). Tab. 15a: Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce v restauračním zařízení podle demografických charakteristik

Méně než 3,5 Počet 3,5 až 7 hodin Více než 7

V Pohlaví Věková skupina Vzdělání Příjmová skupina restauračním Muži Ženy 18-30 31-45 46-65 ZŠ SŠ VŠ 1 2 3 zařízení celkem 46 793 19 728 27 066 8 980 16 412 21 402 10 657 30 165 5 972 7 032 23 914 15 847

(A)

(A)

9 031

5 471

(A)

(A)

9 073

6 586

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

3 560 3 497

(A)

(A)

(A)

(A)

5 403 2 045 1 141

3 676

4 214

3 357

2 177

1 582

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

2 487 3 642

2 778

2 653

1 304

6 872

(B)

(B)

(C)

(A)

(A) (B)

(A)

(B) (B)

(B)

(B)

(B)

897 1 272

3 866

3 935

(B)

(B)

(C)

(B)

Tab. 15b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce v restauračním zařízení v jednotlivých demografických skupinách v % V restauračním zařízení celkem Méně než 3,5 Počet 3,5 až 7 hodin Více než 7

Pohlaví Muži

Věková skupina

Vzdělání

Ženy 18-30 31-45 46-65

Příjmová skupina

ZŠ

SŠ

VŠ

1

2

3

72,1

62,1

81,7

55,7

72,8

81,6

78,7

71,1

67,0

74,5

76,0

66,0

13,9

17,2

10,8

21,7

14,9

8,3

11,7

12,7

22,9

12,1

11,7

17,6

14,0

20,7

7,5

22,6

12,3

10,1

9,6

16,2

10,1

13,5

12,3

16,4

Tab. 16a: Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce v restauračním zařízení podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám V restauračním zařízení celkem Méně než 3,5 Počet 3,5 až 7 hodin Více než 7

Počet osob v rizikových oblastech Stratum 1 Stratum 2

Pouze

Celkem

Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření

Kombinace faktorů

46 793

36 123

10 670

39 768

10 046

3 423

3 447

22 852

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

9 031

6 856

2 175

7 468

1 973

525

873

4 098

(A)

(A)

(B)

(B)

(B)

(C)

(C)

(B)

9 073

5 806

3 268

7 487

1 394

986

748

4 359

(A)

(A)

(B)

(B)

(B)

(C)

(C)

(B)

45

Tab. 16b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce v restauračním zařízení podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám v %



V restauračním zařízení celkem

Stratum 1

72,1

74,0

66,2

72,7

74,9

69,4

68,0

73,0

13,9

14,1

13,5

13,6

14,7

10,6

17,2

13,1

14,0

11,9

20,3

13,7

10,4

20,0

14,8

13,9

Stratum 2

Pouze

Celkem


Kombinace faktorů

5.13. Volný čas strávený tělesnou aktivitou Ukazatel popisuje jeden z pozitivních faktorů a možností jak ovlivnit své zdraví. Zjistili jsme, že 69% obyvatel tráví více jak 7 hodin týdně pobytem v přírodě, na procházkách, prací na zahrádkách či jinou další tělesnou aktivitou. Výrazné rozdíly při tělesných aktivitách mezi věkovými skupinami nejsou, přesto můžeme sledovat tendenci, že s přibývajícím věkem ubývá délka těchto aktivit. Výraznější vliv má vzdělání: čím je vyšší tím je i delší čas strávený tělesnými aktivitami (nad 7 hodin týdně 57% ZŠ, 71% SŠ a 83% VŠ). Podobný ale méně výrazný vliv se projevuje u příjmových skupin (nad 7 hodin týdně 61% 1. příjmové skupiny, 66% 2. příjmové skupiny a 77% 3. příjmové skupiny). Obyvatelé vilek a rodinných domů tráví pobytem v přírodě více času než obyvatelé ze sídlišť. Výskyt rizikových faktorů nemá zásadní vliv na chování sledované populace v této oblasti trávení volného času. Lze však sledovat, že skupina s pouze rizikovým faktorem anamnéza a BMI je více zaměřena na pobyt v přírodě, respektive další tělesné aktivity. Naopak skupina kuřáků a skupina s rizikem kombinace faktorů jsou méně orientovány na tyto aktivity. Oproti roku 1997 počet osob trávících více jak 7 hodin týdně pobytem v přírodě, na procházkách, prací na zahrádkách či jinou další tělesnou aktivitou klesl o 8%.

46

Tab. 17a: Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce tělesnou aktivitou, prací na zahradě nebo jinak v přírodě podle demografických charakteristik


Tělesná aktivita atd. celkem 10 315

Muži

Ženy

18-30

31-45

5 605

4 711

2 093

3 435

(A)

(A)

(B)

(B)

(B)

9 584

4 787

4 796

2 287

3 360

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

Pohlaví

Věková skupina

Vzdělání

46-65

ZŠ

SŠ

4 788 3 368

(A)

VŠ

6 277

(B)

(A)

3 936 2 497

6 248

(B)

(B)

Příjmová skupina

(A)

1

669 1 987

2

3

5 705

2 623

(B)

(B)

(B)

838 1 670

4 981

2 933

(B)

(B)

(C) (C)

(B)

44 999 21 393 23 605 11 739 15 751 17 508 7 677 29 915 7 407 5 788 20 770 18 440

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(A)

(A)

Tab. 17b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce tělesnou aktivitou, prací na zahradě nebo jinak v přírodě v jednotlivých demografických skupinách v % Tělesná aktivita atd. celkem Méně než 3,5 Počet 3,5 až 7 hodin Více než 7

Pohlaví

Věková skupina

Muži

Ženy

18-30 31-45

15,9

17,6

14,2

13,0

15,2

14,8

15,1

14,5

14,2

69,3

67,3

71,3

72,8

46-65

Vzdělání ZŠ

SŠ

18,3

24,9

14,8

14,9

15,0

18,4

69,9

66,7

56,7


1

2

3

7,5

21,0

18,1

10,9

14,7

9,4

17,7

15,8

12,2

70,5

83,1

61,3

66,0

76,8

Tab. 18a: Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce tělesnou aktivitou, prací na zahradě nebo jinak v přírodě podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám Tělesná aktivita atd. celkem Méně než 3,5 Počet 3,5 až 7 hodin Více než 7


Stratum 2

Pouze

Celkem


Kombinace faktorů

10 315

8 131

2 185

9 464

1 767

461

1 273

(A)

(A)

(B)

(B)

(B)

(D)

(B)

5 962

(B)

9 584

7 949

1 634

8 678

1 590

633

465

5 989

(A)

(A)

(C)

(B)

(C)

(C)

(C)

(B)

44 999

32 704

12 294

36 581

10 054

3 840

3 329

19 357

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

Tab. 18b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce tělesnou aktivitou, prací na zahradě nebo jinak v přírodě podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám v % Tělesná aktivita Stratum 1 atd. celkem


Pouze

Celkem

Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření Méně než 3,5 Počet 3,5 až 7 hodin Více než 7

Kombinace faktorů

15,9

16,7

13,6

17,3

13,2

9,3

25,1

19,0

14,8

16,3

10,1

15,9

11,9

12,8

9,2

19,1

69,3

67,0

76,3

66,8

75,0

77,8

65,7

61,8

47

5.14. Čas strávený s rodinou Ukazatel doplňuje jednak celkový obraz trávení volného času, ale jako významný sociální aspekt ovlivňuje pochopitelně i zdravotní stav. Jedná se především o společné aktivity rodiny jako jsou hry, vzdělávání, návštěvy divadel, kin a muzeí. Dvě třetiny sledovaného obyvatelstva takovýmito aktivitami stráví méně než hodinu denně. Nejvíce se těmto aktivitám věnuje střední věková kategorie, zřejmě vzhledem k výchově dětí a pomoci při jejich přípravě do školy. Těmto činnostem se věnují více ženy. Je patrný i vliv vzdělání, čím je vyšší, tím je i v průměru delší doba věnovaná zmiňovaným aktivitám. Velikost příjmové skupiny tento způsob trávení volného času neovlivňuje. Způsob bydlení tyto aktivity rovněž výrazně neovlivňuje. Nejméně času věnují rodině kuřáci. Ve srovnání s rokem 1997 lze pozorovat jistou tendenci k nárůstu trávení volného času touto formou (více než 14 hodin týdně narostlo o 3,5%). Tab. 19a: Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce jiným způsobem s rodinou podle demografických charakteristik S rodinou celkem Méně než 7 Počet 7 až 14 hodin Více než 14

Pohlaví Muži

Ženy

Věková skupina 18-30

31-45

46-65

Vzdělání ZŠ

42 691 22 686 20 005 10 805 12 943 18 943 9 930

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

12 195

5 365

6 831

2 969

4 790

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

10 012

3 735

6 277

2 346

4 814

(A)

(B)

(A)

(B)

(B)

(A)

(A)

4 436 1 909

(B)

(B)

2 853 1 705

(B)

(B)

SŠ


1

2

3

27 541 5 220 6 656 20 425 15 609

(B)

(A)

(A)

8 396 1 891 1 428

(A)

6 529

4 239

(B)

(B)

(B)

6 504 1 803 1 360

4 503

4 148

(B)

(B)

(A) (B)

(B) (B) (B)

(C)

Tab. 19b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce jiným způsobem s rodinou v jednotlivých demografických skupinách v%

Méně než 7 Počet 7 až 14 hodin Více než 14

S rodinou celkem

Muži

Ženy

18-30

31-45

46-65

65,8

71,4

60,4

67,0

57,4

18,8

16,9

20,6

18,4

15,4

11,8

19,0

14,6

Pohlaví

Věková skupina

Vzdělání

Příjmová skupina

ZŠ

SŠ

VŠ

72,2

73,3

64,9

58,6

21,2

16,9

14,1

19,8

21,3

10,9

12,6

15,3

1

2

3

70,5

64,9

65,0

21,2

15,1

20,8

17,7

20,2

14,4

14,3

17,3

48

Tab. 20a: Počet osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce jiným způsobem s rodinou podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám S rodinou celkem


Stratum 2

Pouze

Celkem

Anamnéza BMI 1 a 2 Méně než 7 Počet 7 až 14 hodin Více než 14

Kouření

Kombinace faktorů

42 691

31 628

11 063

36 257

7 133

2 996

3 811

22 317

(A)

(A)

(A)

(A)

(A)

(B)

(B)

(A)

12 195

8 793

3 403

10 195

3 317

1 260

734

4 884

(A)

(A)

(B)

(A)

(B)

(B)

(C)

(B)

10 012

8 364

1 648

8 271

2 962

678

523

4 107

(A)

(A)

(B)

(A)

(B)

(C)

(C)

(B)

Tab. 20b: Podíl osob podle počtu hodin volného času stráveného v průměrném týdnu v roce jiným způsobem s rodinou podle strat a příslušnosti k rizikovým skupinám v % S rodinou celkem


Stratum 2

Pouze

Celkem

Anamnéza BMI 1 a 2 Kouření Méně než 7 Počet 7 až 14 hodin Více než 14

Kombinace faktorů

65,8

64,8

68,7

66,3

53,2

60,7

75,2

71,3

18,8

18,0

21,1

18,6

24,7

25,5

14,5

15,6

15,4

17,1

10,2

15,1

22,1

13,7

10,3

13,1

6. Diskuse Na začátku šetření jehož cílem bylo popsat změny, které se od roku 1997 do roku 2005 odehrály v oblasti primární prevence, zejména v přístupu ke zdraví, vnímání preventivní role praktického lékaře i osobní odpovědnosti občana, stály čtyři pracovní nulové hypotézy uvedené v části 2. Metodika. V diskusi na základě výsledků tyto hypotézy potvrdíme, či vyvrátíme. Hypotéza č. 1 – výskyt rizikových faktorů nemocí se u lidí za posledních devět let v podstatě nezměnil. Při hodnocení této hypotézy je nutné znovu zrekapitulovat, jaké rizikové faktory byly pro účely šetření zvoleny. Jedná se o: vybranou chorobu v anamnéze (vysoký TK, DM druhého typu, jiná srdečně cévní choroba), BMI rovný či větší 25, kouření a kombinace těchto faktorů. Nutno zde podotknout, že zvolené faktory patří k nejzávažnějším, pokrývají rozhodující determinanty zdraví, jako životní styl, způsob výživy, či genetickou zátěž a jejich prokazování při dané formě šetření není složité.

49

Na základě zjištěných výsledků lze tvrdit, že výskyt sledovaných rizikových faktorů nemocí se u sledované populace za posledních 9 let nezměnil. Alespoň jeden zdravotně rizikový faktor mělo v roce 2005 84% sledovaných osob a v roce 1997 srovnatelných 85%. V obou šetřeních představovala největší podíl 57% respektive 56% kombinace těchto faktorů. Nulovou hypotézu č. 1 tedy potvrzujeme. Stejně tak se opakovaně potvrdil i vliv vzdělání na prevalenci sledovaných rizikových faktorů, která klesá se zvyšujícím se vzděláním. Zatímco ve skupině se základním vzděláním je výskyt alespoň jednoho rizikového faktoru u 94% osob a ve skupině středoškoláků u 83%, tak ve skupině vysokoškoláků pouze u 77%. Očekávaný je i vliv věku, kde lze konstatovat, že s rostoucím věkem roste i výskyt rizikových faktorů. Obdobná závislost na vzdělání byla popsána např. i ve výběrovém šetření ÚZIS z roku 2002, a to u prevalence kouření a výskytu nadváhy (31). Přesto musíme k sociálnímu gradientu některých zdravotních rizik přistupovat s určitou opatrností. Zdravotní rizika nejsou trvale vázána na specifickou sociální vrstvu, ale během vývoje společnosti se přesunují. Určité rizikové faktory onemocnění srdce, jako kouření nebo obezita mohou být nejdříve běžné u lidí žijících v blahobytu a v některých zemích tomu tak je. Neděje se to však ve všech zemích Evropy souběžně a poznatky o sociálním gradientu proto nemají universální platnost. Tyto jevy se někdy podílejí na zdánlivě nevysvětlitelných výsledcích studií zdravotního stavu. Debbie a sp. např. zkoumali vztah mezi příjmem a vzděláním rodičů a inzulínovou rezistencí dětí a zjistili, že mezi dánskými dětmi s nejvyšším příjmem a vzděláním rodičů je nejméně inzulínové rezistence, zatímco v Estonsku a Portugalsku je tomu naopak. Diskutují, že vyšší výskyt inzulínové rezistence u dětí z lépe situovaných rodin v Estonsku a Portugalsku může být důsledek přijetí západního stylu života těmito věkovými skupinami. Děti bohatších a vzdělanějších rodičů v Estonsku a Portugalsku byly častěji obézní než děti z nižších sociálních skupin. Zdá se, že ve společnosti s rychlými společensko-ekonomickými změnami se některé skupiny obyvatelstva nedovedou náležitě vyrovnat s tlakem trhu, sociálních, ekonomických a kulturních změn (28). Nezměněný oproti r. 1997 zůstal i jeden z nejsledovanějších rizikových faktorů, a to podíl osob s nadváhou a obézních, který činí 44% ze sledované populace. Údaj je opět srovnatelný s výsledky studie ÚZIS 2002 – muži ČR 40%, ženy ČR 43% s nadváhou (31). Obézních lidí tj. s BMI nad 30 je dle výsledků studie v Liberci 9,3%, pokles o 2% oproti roku 1997 je možné hodnotit jako určitou tendenci, nikoliv však jako statisticky významný

50

pokles. Nicméně příznivě vyznívá v tomto případě srovnání s celorepublikovou úrovní, která vykazuje dle výše zmíněné studie ÚZIS (31) u mužů ČR hodnot 13,4% a u žen dokonce 16,1%. Samostatným ukazatelem zdravotního stavu a rizikovým faktorem zároveň je výskyt DM druhého typu, který byl roce 2005 zjišťován poprvé. Ve sledované populaci byl zaznamenán výskyt u 3,7% respondentů. Pro realizovaný projekt – „Zlepšení péče o diabetické pacienty“ však bylo důležité zejména zjištění rozložení péče o diabetiky mezi diabetologickou poradnu (71%), praktické lékaře (34%) a nemocnici (5%) a dále pak způsob léčby – 51% PAD, 39% dieta, 24% PAD + inzulín. Z hlediska zajištění vyšší odbornosti u komplikovaných případů je pozitivním i zjištění, že zatímco u praktických lékařů převažují pacienti kompenzovaní dietou, většina pacientů s insulinovou léčbou je pod kontrolou diabetologické ordinace. Hypotéza č. 2 - subjektivně vnímaný zdravotní stav lidí a jeho rozdíly v sociálních a věkových skupinách zůstaly stejné. Subjektivní vnímání zdravotního stavu jednak dokresluje celkový obraz o zdraví a jednak ukazuje i na další možný rizikový faktor, kterým stres z oprávněného i neoprávněného pocitu špatného zdravotního stavu bezpochyby je. Z tohoto pohledu je pozitivní zjištění, že od roku 1997 došlo k nárůstu osob hodnotících svůj zdravotní stav jako dobrý o 7%, celkově je tak se svým zdravím spokojeno 60% obyvatel. Naopak jako špatný hodnotí dlouhodobě svůj zdravotní stav 2% respondentů. Hůře hodnotí svůj zdravotní stav osoby se základním vzděláním, osoby v nižší příjmové skupině a staré osoby v roce 2005 stejně jako v roce 1997. Lze tedy konstatovat, že nulová hypotéza č. 2 platí pouze z poloviny, tj.potvrdila se v případě nezměněných rozdílů ve vnímání zdraví mezi různými sociálními skupinami, naopak nulová hypotéza je vyvrácena při hodnocení celkového vývoje subjektivního vnímání zdravotního stavu, které se změnilo respektive zlepšilo – více osob vnímá svůj zdravotní stav jako dobrý, což lze z hlediska posuzování rizikových faktorů interpretovat jako pozitivní fakt. Výsledky získané při ověřování této hypotézy jsou shodné i se závěry Výběrového šetření ÚZIS o zdravotním stavu české populace z roku 2002, které rovněž i na úrovni republiky potvrzují závislost subjektivně vnímaného zdravotního stavu na věku, příjmu a vzdělání. Stejně tak došlo v ČR i k celkovému zvýšení podílu osob, které hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý (31). Hypotéza č. 3 – kuřáctví u mužů a žen je stále na stejné úrovni, tělesná aktivita se nezvýšila, BMI se nemění. Při potvrzování či vyvracení této hypotézy je nutné individuálně

51

posoudit její jednotlivé části. První z nich je prevalence kuřáctví. Zde můžeme konstatovat, že od roku 1997 došlo ke statisticky nevýznamnému poklesu kouření o 4%, přesto celková úroveň 37% kuřáků v populaci je i nadále velmi vysoká a nezastíní ji ani další pozitivní fakt a sice, že oproti roku 1997 byl v roce 2005 mezi kuřáky větší podíl těch, kteří kouří pouze 1-10 cigaret denně a naopak menší podíl těch, kteří kouří více než 20 cigaret denně, tj. kouří méně lidí a ti kouří v průměru méně cigaret. Významným zjištěním je opět potvrzený fakt vlivu vzdělání na kouření – se vzrůstajícím vzděláním podíl kuřáků klesá. Zatímco lidé se základním vzděláním kouří ve 49%, se středním vzděláním ve 37%, tak vysokoškoláci kouří pouze v 16%. Opakovaně jsme také zjistili větší prevalenci kuřáků mezi muži než u žen, stabilní rozdíl cca 10% se opakoval v obou šetřeních, v roce 2005 to bylo 42% mužů a 31,3% u žen. Na základě těchto faktů je nulová hypotéza v části týkající se kouření tedy vyvrácena – tj. kuřáctví není na stejné úrovni, ale došlo k jeho snížení. Na tomto pozitivním faktu se významnou mírou podílela řada primárně-preventivních projektů, realizovaných v 90. letech a na počátku druhého tisíciletí jako např. rozvoj nekuřáckého poradenství či celosvětová soutěž Přestaň a vyhraj, která byla v Libereckém kraji zásluhou Krajské hygienické stanice rozšířena jako první v České republice i o regionální kolo, což přineslo v rámci republiky nejvyšší počet účastníků této soutěže. Přesto jedním z důležitých zjištění tohoto šetření je velmi negativní fakt, že pokles kuřáctví proběhl zejména ve věkové kategorii 46 – 65 let a to z prevalence 44,4% na 31,8%, zatímco ve věkové kategorii 18-30 let došlo naopak k navýšení kuřáctví ze 37,1% v roce 1997 na 40,2% v roce 2005. Tento vývoj ukazuje na limity realizovaných primárněpreventivních aktivit, které oslovují zejména střední a starší populaci u níž lze předpokládat vzhledem k délce kouření i určité zdravotní problémy související s kuřáctvím, ale neoslovují mladé lidi. Tento jev potvrzuje i dlouhodobé šetření výskytu kuřáctví na středních a základních školách (8). Druhou částí hypotézy, kterou jsme šetřením potvrzovali či vyvraceli je úroveň resp. frekvence tělesné aktivity, kterou jsme posuzovali nejen podle volného času stráveného tělesnou aktivitou, ale i podle času stráveného u televize, PC či v restauračním zařízení. Základním zjištěním při potvrzení či vyvrácení této části nulové hypotézy je fakt, že od roku 1997 došlo k poklesu osob trávících více jak 7 hodin volného času týdně pobytem v přírodě,

52

na procházkách, prací na zahrádkách, či jinou tělesnou aktivitou o 8%. Tento fakt sám o sobě tedy potvrzuje posuzovanou část nulové hypotézy, tj. tělesná aktivita ve volném času se od roku 1997 nezvýšila naopak došlo k jejímu snížení. Vysvětlení dává nárůst pasivního trávení volného času u TV či PC a v restauracích. Skupina obyvatel, trávících 14 – 28 hodin týdně u TV a počítače vykazuje nárůst z 48% v roce 1997 na 51% v roce 2005. Skupina obyvatel trávících takto 28 hodin a více má nárůst z 12% v roce 1997 na 17% v roce 2005. Na tomto faktu se nepochybně podílí zvýšení počtu PC v domácnostech, rozšíření internetu i SW nabídky pro počítače. Hůře vysvětlitelným už je fakt, že oproti roku 1997 došlo ke statisticky významnému nárůstu času stráveného v restauracích. 21% mužů a 8% žen stráví více než 7 hodin týdně svého volného času v restauračním zařízení. Při vysvětlování se zde lze odvolávat opět na celospolečenský vývoj, zlepšení ekonomické situace obyvatelstva, pro což mimo jiné svědčí i to, že v restauraci nejvíce času stráví nejvyšší sledovaná příjmová skupina (na její obranu lze ale konstatovat, že zároveň tráví nejvíce času tělesnou aktivitou). Významným způsobem do trávení volného času opět zasahuje vzdělání, čím je vyšší, tím je více stráveného volného času tělesnou aktivitou. Nepříznivým, ale pochopitelným faktem je, že více času než zbytek populace tráví v restauračním zařízení osoby s nadváhou a kuřáci. Kuřáci pak tráví nejméně volného času ze všech sledovaných skupin tělesnou aktivitou. Dalším faktorem, který ovlivňuje trávení volného času, je způsob bydlení. Obyvatele oblastí s převážně bytovými domy na rozdíl obyvatel z oblastí rodinných domů tráví více volného času u TV či PC a méně času tělesnou aktivitou a pobytem v přírodě. K dokreslení trávení volného času, ale i ke zdůraznění jednoho z významných sociálních aspektů determinant zdraví, jsme popsali i čas strávený s rodinou. Pozitivní je, že došlo k nárůstu osob trávících volný čas s rodinou více než 14 hodin týdně o 3,5%. Nicméně nepříznivý je fakt, že 2/3 obyvatelstva naopak tráví s rodinou méně než 7 hodin svého volného času týdně. Ze sledovaných skupin pak nejvíce volného času s rodinou tráví vysokoškoláci a nejméně kuřáci. Pokud se týká třetí části sledované hypotézy, tj. BMI, lze konstatovat, že procento lidí s nadváhou zůstalo stejné, tj. 44%. K minimálnímu poklesu, statisticky nevýznamnému, došlo u obézních lidí s BMI nad 30, a to o necelá 2%, z 11,1% v roce 1997 na 9,3% v roce 2005. Nulovou hypotézu č. 3 tak lze v tomto případě opět potvrdit.

53

Hypotéza č. 4 – lékaři primární zdravotní péče se otázkami prevence zabývají stejně málo jako v polovině 90 let. V souvislosti s odpovědí na tuto hypotézu zároveň hodnotíme jak reálný rozsah poskytnuté péče, její možnosti a formy, tak efektivitu na straně jedné a očekávání občanů na straně druhé. To, proč jsme se zaměřili právě na praktické lékaře, vyplývá z toho, že ve světle přirozeného vývoje nemoci, která postupuje od působení podmiňujících rizikových faktorů přes latentní pre/subklinické stadium ke klinické manifestaci, to jsou právě praktičtí lékaři stojící v první linii poskytující možnost včasného rozpoznání působení rizikových faktorů i zavedení racionálních intervenčních postupů. Jejich dlouhodobý kontakt s pacientem umožňuje jednak odhalit charakter vztahu mezi expozicí rizikovému faktoru a účinkem, který je různý pro různé typy expozic a nemocí, který se mění v čase i s věkem (faktory podílející se na vzniku nemoci nemusí být totožné s těmi, které se podílejí na progresi nemoci), a jednak navrhnout preventivní opatření (29). Celkově navštívilo lékaře v posledních třech letech 88,9% respondentů. Pozitivní na této skutečnosti je, že oproti minulému šetření statisticky významně vzrostl počet návštěv z důvodu preventivní péče, tj. přeneseně vzrostlo i uvědomění významu prevence a osobní odpovědnosti za své vlastní zdraví. To byl i jeden z hlavních cílů primárně preventivních projektů i cílené zdravotní osvěty v minulých letech. Zajímavým zjištěním je, že vliv na vyhledání lékařské péče měl zejména ekonomický status respondentů, lidé s nejvyššími příjmy ji vyhledávali při akutním onemocnění nejméně často a naopak čerpali největší podíl preventivní péče. Tento vliv se neprokázal ani u faktoru věku ani u vzdělání. Na rozdíl od studie švýcarských autorů, kteří prokázali, že lidé s vyšší úrovní vzdělání si dávají častěji měřit TK, cholesterol či krevní cukr (30). Souvisí tedy v našem případě návštěva lékaře s přímým ekonomickým tlakem tj. hrozbou největší finanční ztráty při nemoci, kterou dotyčný řeší samoléčbou v případě akutního onemocnění (lze tu přitom vzít v potaz významný podíl lehkých onemocnění zejména respiračních nákaz u akutních nemocí) a naopak preventivní prohlídkou tj. předcházením či včasným vyhledáním preventabilních nemocí, které by mohly zapříčinit vzhledem ke svému charakteru dlouhodobou pracovní neschopnost a tudíž významnou ekonomickou ztrátu. Finanční motivace není zdaleka jedinou, nicméně zjištěné výsledky dle našeho názoru na ni jednoznačně ukazují. Domníváme se, že tento fakt svědčí o převaze „hrubé“ ekonomické, v podstatě represivní, motivace nad motivací pozitivní „měkkou“, respektive nadstavbovou, reprezentovanou např. vzděláním či odpovídajícím hodnotovým systémem. Souvisí tak zřejmě s celkovým společenským vývojem po nastolení tržního hospodářství a zároveň vedle

54

samotného zdravotního systému ukazuje

i na oblast, které bychom se měli věnovat a jejíž

potenciál není zdaleka využit, tj. výchova a vzdělání ke zdraví. Dále tento fakt potvrzuje i nutnost chápat v oblasti veřejného zdravotnictví spojitost kvality života, vyjádřené v tomto případě jedním z objektivních ukazatelů tj. materiálními podmínkami života, s intervencí a iniciativami v oblasti podpory zdraví a naopak všechny intervence v této oblasti je potřeba posuzovat z hlediska jejich dopadu na kvalitu života (32). Pokud se týká očekávání preventivní péče lze konstatovat, že v průběhu minulých 9 let nedošlo ke statisticky významným změnám. I nadále přetrvává vysoké očekávání aktivního přístupu lékaře k prevenci. Dlouhodobě tento přístup vyžaduje více než 90% populace. Tuto poptávku po preventivní péči tedy musíme hodnotit jako společenskou objednávku, na kterou by měl zdravotnický systém odpovídajícím způsobem reagovat. Že to lze, ukazuje švédská studie, jejíž cílem bylo zjistit v jakém rozsahu pacienti praktických lékařů očekávají a dostávají rady týkající se životního stylu: Pacienti dle této studie dostali ve všech oblastech, s výjimkou alkoholu, radu častěji než očekávali (33). Reakce by navíc měla být tím spíše, že je vyžadována nejvíce osobami s nejvyšším vzděláním, tj. osobami s nejvyšším stupněm uvědomění významu prevence a osobami s nejvyšším příjmy, tj. osobami s nejvyšší finanční motivací. Zároveň tyto dvě skupiny obyvatel jsou i nejvíce ochotny se finančně spolupodílet na preventivní péči, zatímco osoby se základním vzděláním, osoby v nejstarší věkové skupině a osoby s nejnižšími příjmy preferují plně hrazenou preventivní péči. Toto naše zjištění koresponduje i se zjištěními agentury INRES – SONES a Lékařského informačního centra, že socialistický model financování zdravotní péče, tj. bez přímého finančního podílu pacienta, preferuje věková skupina nad 65 let (34). Je tak navozena otázka, do jaké míry lze v solidárním systému využít těchto diferencovaných očekávání a ochoty spolupodílet se na preventivní péči k rozšíření nabídky této služby. Pozitivním zjištěním zůstává i fakt, že cca 1/5 obyvatel zná regionální primárně preventivní program „Projekt zdraví Liberecka“. Na druhou stranu tato od minulého šetření nezměněná úroveň svědčí i o limitech této formy primárně preventivní aktivity, která je zřejmě schopna oslovit pouze určitý, byť významný, okruh obyvatel. Pro širší vnímání a přijímání primární prevence veřejností je nutné najít formu jinou, kterou může být v podmínkách Libereckého kraje právě schválená Zdravotní politika, založená za principech Zdraví 21.

55

V průběhu návštěv u lékaře bez ohledu na důvod návštěvy, ať už jím bylo akutní onemocnění, preventivní prohlídky, očkování, či ostatní důvody, byly primárně preventivní aktivity oproti roku 1997 zastoupeny ve významně vyšší míře, a to jak celkově, tak zejména u osob s rizikovými faktory, za které jsme pro tento účel považovali věk 45-65 let, pozitivní rodinnou i osobní anamnézu, kouření, obezitu a kombinaci faktorů. Celkově lékaři v roce 2005 změřili krevní tlak u 80,1% pacientů, což je více o 8,8% než v roce 1997, a v souladu s obdobným šetřením Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2002, které vykázalo měření tlaku v 81% (31). To svědčí o tom, že měření tlaku je u nás běžnou součástí lékařské prohlídky. Zvážen byl pacient v 53,2% což je více o 6,3%. Ještě významnější změny jsou u jednotlivých rizikových skupin – u obézních došlo mimo jiné k nárůstu měření TK o 14,9%, vážení o 12,7%, u kuřáků k nárůstu měření TK 12,1%, při kombinaci faktorů pak činil nárůst 9,5% u měření TK a 8,6% u vážení. Už jen tato zjištění dále podrobně popsaná ve výsledcích nás vedou ke tvrzení, že hypotéza č. 4 není pravdivá, tedy, že nelze potvrdit, že by se lékaři věnovali primární prevenci stejně málo jako v polovině 90 let. Toto tvrzení dokládá i zjištění, že cílenou radu lékaře směřující do některé z oblastí primární prevence, změny životního stylu a předcházení nemocí dostalo v roce 2005 o 15% více respondentů než v roce 1997. Na základě zhodnocení výsledků šetření lze tedy konstatovat, že nulová hypotéza č. 4 je vyvrácena. Na druhou stranu i přes popsané významné zlepšení lze podíl primární prevence v práci lékaře primární péče i nadále hodnotit jako trvale nevyužitý potenciál při ovlivňování zdraví. Dlouhodobě totiž se 80% respondentů domnívá, že lékaři primární péče mají vliv na životní styl. Cílenou radu lékaře k úpravě životního stylu však i přes popsané zlepšení dostalo pouze 55% respondentů s alespoň jedním rizikovým faktorem, resp. 60% respondentů s kombinací více faktorů. Dále vezmeme-li v úvahu, že samotná byť cílená rada je málo, že je ji nutné patřičně zdůvodnit, prodiskutovat a vysvětlit, je více než neuspokojivé, že lékaři primární péče o primárně preventivních tématech jako vhodná výživa, kouření, tělesná aktivita, pohovořili pouze s necelou 1/3 pacientů, a to i v případech výskytu rizikových faktorů u pacienta. Zcela mimo zájem byly stres, alkohol a drogy intervenované pohovorem pouze v 19% resp. v 10%. Srovnatelná studie provedená litevskými autory ukazuje, že problém poradenství v práci praktického lékaře není jen problémem našeho regionu, ale že to

56

je problém, který jde napříč evropskými zdravotnickými systémy. Litevští pacienti dostali radu jak změnit způsob stravování pouze v ¼ případů a radu o úpravě tělesné aktivity dokonce ještě méně (35). Také právě v odpovídajícím vysvětlování pacientovi lze hledat cestu, jak dále zvýšit efektivitu poradenství lékaře primární péče v oblasti životního stylu, která měřeno procentem osob změnivších své chování na radu lékaře, dosahovala relativně nízkých 52%. K zajímavým zjištěním patří, že nejvíce rezistentní vůči radám lékaře byli kuřáci, kteří změnili své rizikové chování pouze v 31%. Domnívám se, že v tomto případě ale nejde jen o rezistenci kuřáků, ale i o málo efektivní postupy ze strany praktických lékařů, které jsou uplatňovány. Bylo by žádoucí zjistit, jak praktičtí lékaři využívají např. velmi účinnou a přitom časově nenáročnou metodu vypracovanou Centrem doporučených postupů pro praktické lékaře, označenou 5P – 1. Ptát se. 2. Posoudit ochotu přestat kouřit. 3. Poradit. 4. Pomoci. 5. Plánovat kontroly (36). Stejně tak zajímavé zjištění je i zhoršení efektivity poradenství oproti roku 1997, kdy na radu lékaře upravilo rizikové chování 62% pacientů. Lze se jen dohadovat, do jaké míry se na tom podílí celospolečenský vývoj přinášející na jedné straně posílení sebedůvěry občanů, ale na druhé straně i určitou nedůvěřivost vůči jakýmkoliv radám a vnucování názorů. Na druhé straně, že efektivita poradenství může být vysoká, ukazuje např. studie italských autorů, která hodnotila vliv krátké konzultace praktického lékaře zaměřené na fyzickou aktivitu u lidí s nadváhou a obezitou. Srovnání konzultované skupiny pacientů s kontrolní skupinou ukázalo, že konzultovaná skupina dosáhla signifikantně po 5 – 6 měsících lepšího BMI a abdominálního objemu (37). S ohledem na výše uvedené, tj. čas věnovaný pohovoru s pacientem i ochotu vnímat a přijímat radu je nutné zvažovat i formu působení. V našem sledování jsme posuzovali ústní či písemnou formu a odeslání ke specialistovi. Pozitivním zjištěním bylo, že oproti roku 1997 vzrostl podíl písemné formy rad, což lze vysvětlit reorganizací zdravotní výchovy v průběhu první poloviny 90. let, kdy zdravotně-osvětovou práci původních oddělení zdravotní výchovy při nemocnicích přebíraly hygienické stanice a později i zdravotní ústavy. Zjištěné výsledky ale svědčí o nízkém zastoupení a využití poradenství specialistů při obezitě – 5,6% a zejména kouření - 1,4%. To ukazuje zřejmě jak na jejich nedostatek v nabídce zdravotních služeb, tak zřejmě i na nedostatečnou informovanost lékařů primární péče o stávající nabídce této služby.

57

Na příčiny nedostatečně využitého potenciálu praktických lékařů v oblasti primární prevence ukazuje mnohonárodní studie prováděná na bázi sítě EUROPREV, jejíž cílem bylo popsat bariéry, které vnímají praktičtí lékaři při implementování prokázaných postupů (evidence based) v podpoře zdraví a v doporučeních pro prevenci nemocí. Třebaže praktičtí lékaři vědí, že by měli lidem doporučovat aktivity k podpoře zdraví a prevenci nemocí, dělají to mnohem méně často, než by bylo žádoucí. Mezi znalostí a praxí praktických lékařů v této oblasti přetrvává významná propast. Jako nejzávažnější bariéry byly studií identifikovány velká pracovní zátěž, resp. nedostatek času a otázky úhrady. Dále byla nalezena i souvislost mezi osobním chováním a zvyky lékaře a vztahem k jeho preventivním aktivitám (38). Východisko k řešení tohoto problému vidím, kromě systémových změn v úhradách zdravotní péče, zejména ve vzdělávání a tréninku lékařů v praktické aplikaci metod primární prevence. Jak ukazuje studie brněnských autorů, daleko vyšší důraz na zdravotní gramotnost populace a úlohu lékařů v jejím rozvíjení by měl být položen již na výuku studentů lékařských fakult. Dle této studie jen 55% dotázaných studentů považuje výchovu ke zdraví a motivování pacientů k aktivní péči o vlastní zdraví za samozřejmou součást povolání lékaře (39). V podmínkách libereckého regionu je pak východiskem i užší zapojení zástupců praktických lékařů do práce Pracovní skupiny pro realizaci zdravotní politiky kraje (40).

7. Závěry a doporučení Cílem této práce bylo po rekapitulaci vývoje zjistit a popsat změny, které se od roku 1997 do roku 2005 odehrály ve výskytu vybraných rizikových faktorů nemocí a v přístupu občanů města Liberce a lékařů primární zdravotní péče k prevenci a podpoře zdraví a využít tyto informace k orientaci aktivit Zdravotní politiky Libereckého kraje. Zjistil jsem a doporučuji: a) Výskyt zdravotně rizikových faktorů jako nezdravý životní styl, způsob výživy či genetické riziko se v období 1997 až 2005 nezměnil. 84% populace města Liberec má alespoň jeden ze sledovaných zdravotně rizikových faktorů. Z toho mimo jiné vyplývá, že nelze bezprostředně očekávat ani významný pokles incidence rozhodujících resp. dominantních kardiovaskulárních onemocnění a nádorů podmíněných těmito determinantami.

58

b) Přetrvává vysoký podíl lidí s nadváhou (44%), pouze minimálně, statisticky nevýznamně poklesl počet kuřáků (prevalence 36,6%), statisticky významně narostlo pasivní trávení volného času (nad 14 hod. týdně 66%, nad 28 hod. týdně 17% respondentů), statisticky významně narostl počet osob trávících volný čas v restauraci (nad 3,5 hod. týdně 72%, nad 7 hod. týdně 14% respondentů) a zároveň došlo i k 8% poklesu počtu osob trávících volný čas tělesnou aktivitou (nyní pouze 69% tráví více jak 7 hod. týdně tělesnou aktivitou). Uvedené rizikové faktory jsou na základě popsaného vývoje zároveň prioritami, na které by se měly orientovat aktivity Zdravotní politiky Libereckého kraje. c) Statisticky nevýznamný pokles celkového počtu kuřáků je do určité míry pozitivní zjištění, je ale zastíněn negativním faktem, že jde o úbytek kuřáků v nejstarší věkové kategorii (46 až 65 let), zatímco v mladších věkových kategoriích kuřáků přibývá, a to včetně dětí školního věku a středoškoláků. Vývoj prevalence kouření ukazuje, že metody odvykání kouření a prevence kuřáctví byly účinné pouze u starších lidí, u mladší populace je nutné postupovat metodami jinými. Doposud v kraji uplatňované aktivity a programy typu peer, Quit and Win apod. založené na pozitivní motivaci k nekouření by dle mého názoru měly být doplněny vhodnými represivními postupy, zejména

důsledným uplatňováním a vymáháním zákona

č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích z hlediska omezení reklamy, zákazů kouření či omezení prodeje. d) Dominantním faktorem, který určuje rozšíření rizikových faktorů z oblasti životního stylu se ukázalo vzdělání. U lidí s vyšším vzděláním je vesměs nižší výskyt zdravotních rizik než u lidí s nižším vzděláním. Přinejmenším jeden rizikový faktor má 77% vysokoškoláků, 83% středoškoláků a 94% lidí se základním vzděláním. Kouří 16% VŠ, 37% SŠ a 49% ZŠ. Čím vyšší vzdělání, tím více volného času je využito pro tělesnou aktivitu – VŠ 83% nad 7 hod.týdně, SŠ 71% a ZŠ 57%. S těmito zjištěními koresponduje i konstatování, že lidé s vyšším vzděláním hodnotí subjektivně svůj zdravotní stav jako lepší. Úloze vzdělání by tedy v primárně preventivních aktivitách měla být věnována významně větší pozornost než doposud. Ať už zdůrazňováním potenciálu, který vzdělání samo o sobě má v ovlivnění zdraví, tak i lepším využitím vzdělávacího procesu v prohlubování zdravotní gramotnosti.

59

e) Došlo k posunu vnímání sebe sama a svého zdraví. 60% liberecké populace hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý, což je o 7% více než v roce 1997. Vzhledem k tomu, že kromě starších lidí přetrvává spíše negativní hodnocení zdravotního stavu u lidí s nižšími příjmy a nižším vzděláním, lze nárůst pozitivního hodnocení zdravotního stavu přičíst i celkovému zlepšení sociálně ekonomické situace, ke kterému nepochybně v uplynulých letech došlo. Vliv sociálně ekonomického statusu, pozorovaný již u vzdělání, se ukázal i u dalších faktorů: V oblastech s vyšším standardem bydlení je menší podíl lidí s nadváhou (39,3%) i kuřáků (29,4%) než v oblastech s nižším standardem bydlení (45,4% resp. 38,9%). Lidé s vyššími příjmy využívají více preventivní péče (70,4%) než lidé s nízkými příjmy (64,7%). Lidé s vyšším standardem bydlení a s vyššími příjmy se věnují tělesné aktivitě ve svém volném čase více než lidé s nižšími příjmy a nižším standardem bydlení (více jak 7 hod. týdně tráví volný čas pohybem 76% respondentů z první skupiny, zatímco 61 resp. 67% ze skupiny druhé). Z toho vyplývá, že sociálně ekonomický dopad spojený s jakoukoliv aktivitou ve společnosti, je nutné posuzovat i z hlediska jeho vlivu na zdraví a zdravotní determinanty. Totéž platí ale i opačně, tj. intervence v oblasti podpory zdraví a životního stylu by měly být posuzovány i z hlediska jejich dopadu na kvalitu života. Zároveň se ale také ukazuje, že zatímco oblast životního stylu je spojována se zdravotním stavem již zcela automaticky, tak povědomí o vlivu socioekonomických faktorů na zdraví je obecně nízké, a že je tedy nutné nejprve tento faktor náležitě etablovat. f) Ne vždy však sociálně ekonomický status a výše příjmů hrají jednoznačně pozitivní roli v ovlivňování zdraví. Ukazuje se, že závisí i na nastavení systému zdravotní péče. Pod hrozbou případné ekonomické ztráty při pracovní neschopnosti lidé s nejvyššími příjmy navštěvují lékaře v případě akutního onemocnění méně než lidé s nízkými příjmy (z důvodu akutní nemoci navštívilo lékaře 52% respondentů s nejvyššími příjmy zatímco podíl respondentů s nízkými příjmy navštěvujících lékaře ze stejného důvodu byl 67%). Kromě výchovy a vzdělávání ke zdraví je tedy nutné zvažovat i nastavení systému zdravotní péče, který by neměl vedlejším ekonomickým ani jiným tlakem jít proti zdraví lidí. V období permanentní transformace zdravotnictví bychom na to neměli zapomínat.

60

g) Primární zdravotní péče, zejména praktičtí lékaři, představuje významný potenciál primární prevence. O výši tohoto potenciálu svědčí zjištěná a dlouhodobě neměnná očekávání, kdy 91% respondentů očekává od svého lékaře aktivní přístup k prevenci, 80% respondentů se domnívá, že lékaři primární péče mohou ovlivnit jejich životní styl (oba údaje shodné i v roce 1997). Zejména však o tomto potenciálu svědčí úroveň a statisticky významný nárůst osob, které navštívily lékaře z důvodu preventivní péče – 68% respondentů. h) Lékaři primární péče zlepšili oproti roku 1997 svůj přístup k primární prevenci. Ve větší míře (viz. kapitoly Výsledky a Diskuse) měří krevní tlak, váží pacienta a poskytují cílenou radu směřující do některé z oblastí primární prevence, změny životního stylu a předcházení nemocem, a to jak celkově, tak zejména u pacientů s rizikovými faktory. i) Přes uvedené zlepšení přístupu k primární prevenci není potenciál primární péče optimálně využit. Svědčí o tom zejména následující zjištění: Přestože se zvýšil počet cílených rad a primárně preventivních úkonů, jejich kvantitativní úroveň je stále nízká. Lékaři hovořili na téma kouření, tělesná aktivita, výživa pouze s 1/3 pacientů, zcela mimo jejich zájem byl stres, alkohol a drogy. Cílenou radu dostalo pouze 55% respondentů s alespoň jedním rizikovým faktorem resp. 60% respondentů s kombinací více faktorů. Rady, byť cílené, měly nízkou efektivitu. Pouze 52% respondentů, kteří cílenou radu dostali změnilo svůj životní styl, navíc se v tomto ukazateli jedná o pokles oproti roku 1997. Tato nízká efektivita je dána zřejmě i nízkým zapojením specialistů v oblasti poradenství – lékaři primární péče odeslali ke specialistovi pouze 5,6% obézních pacientů a 1,4% kuřáků. Vážení pacientů proběhlo pouze v polovině případů, a to i v případě nadváhy, 12% osob s kombinací rizikových faktorů nemělo při návštěvě lékaře změřen krevní tlak stejně tak jako 20% obézních. Zjištění ukazující tento nevyužitý potenciál primární prevence v práci praktických lékařů by měla být základem a novým směrem aktivit zdravotní politiky Libereckého kraje v oblasti primární péče, a to zejména: - užším zapojením praktických lékařů do práce Pracovní skupiny pro realizaci Zdravotní politiky Libereckého kraje, - důrazem na pre i postgraduální vzdělávání a trénink praktických lékařů v oblasti podpory zdraví,

61

- ověřováním efektivity postupů využívaných praktickými lékaři v oblasti podpory zdraví, - širším využitím služeb, které v oblasti podpory zdraví vykonávají specialisté. j) Dvě třetiny obyvatel tráví s rodinou méně než 7 hod. svého volného času týdně. 21% mužů tráví více než 7 hod. svého volného času týdně v hostinci. Přestože sociologicky tradiční pojetí hodnotového žebříčku nelze zřejmě obdobně jednoznačně interpretovat do zdraví, je rodina a její nepopíratelný vliv na zdraví oblastí, které jsme zatím při realizaci zdravotní politiky a podpory zdraví nevěnovali pozornost, jakou by si zasloužila, a měla by se tedy stát jednou z nových priorit. k) Čerpání zdravotní péče je trvale vysoké. O tom vypovídá i následující zjištění: Lékaře navštívilo v posledních třech letech 89% respondentů, což je o 4% více než v roce 1977. Svědčí to mimo jiné zřejmě i o nízkém zastoupení takových složek základní zdravotní péče jako je sebepéče, dobrovolnická, vzájemná a domácí péče. Zdravotní politika kraje by se tedy měla zaměřit také na systémovou podporu těchto typů zdravotní péče. l) Diabetes mellitus 2. typu trpí 3,7% sledované populace. Péče o diabetologické pacienty je rozdělena mezi obvodní lékaře a specialisty způsobem odpovídajícím závažnosti a charakteru nemoci. To mimo jiné umožňuje využít v budoucnosti lépe metodické vedení diabetologickým centrem Nemocnice Liberec. m) V období od roku 1997 do roku 2005 podpora zdraví a projekty podpory zdraví, realizované nejprve OHS později KHS Liberec s podporou grantů Národního programu zdraví a poté i Libereckého kraje, přispěly ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva kraje, ke

zvýšené odpovědnosti občanů za své vlastní zdraví promítnuté do

statisticky významného nárůstu preventivních prohlídek, ke zvýšené orientaci lékařů primární péče na primární prevenci. Aby podpora zdraví byla i nadále úspěšně realizována a přinášela potřebný efekt: - musí respektovat požadavky a odpovídat na dotazy těch, kteří jsou intervenovaní, i těch, kteří v procesech dopadajících na veřejné zdraví, tj. i nezdravotnických, rozhodují. To znamená, že musí být součástí širší zdravotní politiky. Do zákona o ochraně veřejného zdraví by se tato nutnost

62

měla promítnout silněji formulovanou povinností orgánu ochrany veřejného zdraví spolupracovat a spoluvytvářet regionální zdravotní politiku; - musí vycházet z komplexního pojetí health promotion ve smyslu Ottawské charty WHO, tj musí být chápána i realizována jako posilování, upevňování, podpora, ochrana a rozvoj zdraví v nedílné jednotě a propojení; - musí být trvale monitorována její efektivita prostřednictvím ukazatelů zdravotního stavu a jeho determinant; - musí využívat na důkazech založené postupy podpory zdraví (evidence – based public health, EBPH). Stanovený cíl práce byl splněn. Rekapitulace vývoje podpory zdraví a zhodnocení vývoje výskytu vybraných rizikových faktorů nemocí, přístupu občanů města Liberce a lékařů primární péče k prevenci a podpoře zdraví přinesly řadu originálních a užitečných zjištění, která napomohou k další orientaci aktivit Zdravotní politiky Libereckého kraje.

63

8. Přílohy 8.1.Přehled projektů podpory zdraví v Libereckém kraji Školní program zdravé výživy dítěte (desetiletí) 1. Název projektu: 1991 - 1994 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: Z-15304-3 1991 – 150 000,-Kč 4. Finanční částka: 1992 – 150 000,-Kč 1993 – 113 000,-Kč 1994 – 55 000,-Kč celkem 1991 - 1994 – 468 000,-Kč ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků 6. Cílová skupina: muži a ženy Pohlaví: 6 -10 20 - 65 Věk: (roky) 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Obsahem projektu bylo přispět k ozdravění dětské výživy intervenčním a edukačním výživovým programem na základě objektivních údajů o současné výživě dětí. Záměrem projektu bylo využít společné stravování dětí při školách a v mateřských školách k výchově ke zdravé výživě a změně stravovacích návyků dětí. Základní údaje jsme získali šetřením v r.1991 na reprezentativním souboru (186 chlapců a 186 dívek) desetiletých dětí. 8. Použitá metoda: ¾ Byl upraven počítačový program ke sledování úrovně školního stravování ¾ Připravili jsme videoprogram „Zdravá výživa školních dětí“s tématem zdravá výživa dítěte a vydali doporučené receptury jídel formou „Receptáře zdravé výživy školních dětí“ ¾ Nositelem projektu byl Státní zdravotní ústav, OHS Liberec byla spoluřešitelem ¾ Využili jsme školu k nutriční edukaci rodičů a změně stravovacích návyků ¾ Úroveň výživy jsme sledovali metodou záznamu třídenní spotřeby potravin a jeho počítačovým zpracováním v programu firmy Progana. Záznamy byly celodenní, tzn. že zahrnovaly jak stravování doma tak ve školních stravovnách. ¾ Na základě uvedených zjištění o výživě dětí jsme intervenci zaměřili na snížení spotřeby živočišných produktů (zejména vysokotučných) a zvýšení podílu rostlinných produktů jako zdroje ochranných látek (minerálů, vitaminů a vlákniny) ve výživě dětí. Hledali jsme takové postupy, které by zachovaly charakter české kuchyně a přitom splňovaly současné požadavky na zdravou výživu dítěte. ¾ Byla využita spolupráce s dětskou ozdravovnou Radostín, kde probíhají ozdravné pobyty pro obézní děti. Závěry: - Šetření o úrovni výživy desetiletých a šestiletých dětí potvrdila vysoký příjem živočišných 64

tuků vyplývající z převahy živočišných produktů ve výživě již v dětském věku. Nedostatek rostlinných produktů se odráží v nízkém příjmu vitaminů (C a E ) a hrubé vlákniny. Kritická se jeví také spotřeba vápníku. - Cílené změny technologických postupů přípravy jídel vedou k požadovaným změnám ve výživě, t.j. snížení spotřeby živočišných tuků a zvýšení obsahu ochranných látek (minerálů, vitaminů, vlákniny) ve výživě. - Změny ve výživě dosahované použitím nových technologických postupů a receptur mají pozitivní dopad na ukazatele zdraví dětí včetně změn ve složení krevních lipidů. - Navržené postupy intervence vč. videokazety a receptářů zdravé výživy vedou k požadovaným změnám úrovně výživy ve společném stravování předškolních a školních dětí. - V projektu byly nastoleny otázky, které přesahovaly jeho rámec - zejména poukazujeme na rozpor mezi doporučenými dávkami živin v ČR, zahraničními doporučeními a reálnou spotřebou dětí. - Na podkladě výsledků projektu byl nastartován celostátní intervenční nutriční program ozdravění výživy dětí, který by se bez finanční pomoci poskytnuté tomuto projektu v r. 1991 94 dal jen stěží uskutečnit. 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: „Receptáře zdravé výživy školních dětí“ Videoprogram „Zdravá výživa školních dětí“ 10. Hodnocení projektu:

65

Nekuřácké poradenství-zavedení systémové péče, i.č. projektu, přidělená finanční částka 1993 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 66/93 99 000,- Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ kouření 1. Název projektu:

6. Cílová skupina: muži a ženy Pohlaví: 20 - 65 Věk: (roky) do 100 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Zvedení nekuřáckého poradenství na OHS Liberec a tím vytvoření podmínek pro pravidelnou a soustavnou individuální intervenci kuřáctví v okrese, jakožto nedílnou součást komplexního ovlivňování rizikového faktoru kouření. 8. Použitá metoda: ¾ Organizace dvou pětiměsíčních kurzů odvykání kouření skupinovou terapií s využitím substituční terapie nikotinem, žvýkačkami Nicorette ¾ Setkání s výkladem o účincích kouření, farmakologické a sociálně-psychické závislosti a principech odvykání kouření ¾ Hodnocení Fagerstromovým dotazníkem k zjištění závislosti ¾ Orientační funkční vyšetření plic ¾ Použitá behaviorální složka intervence 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Nebyl vydán žádný informační materiál. 10. Hodnocení projektu:

66

Program intervence zdravé výživy v dospělé populaci 1. Název projektu: 1993 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 28/93 203 500,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků 6. Cílová skupina: muži a ženy Pohlaví: 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Úkolem projektu bylo změnit výživové zvyklosti populace tak, aby byla omezena spotřeba složek výživy, které se podílejí na vzniku hromadných neinfekčních nemocí a naopak byla zvýšena spotřeba složek, které se uplatňují v prevenci těchto nemocí. Dosavadní výsledky intervence ve školním stravování i ve výživovém poradenství dokladují efektivitu používaných metod. Vedle zlepšené informovanosti cílových skupin jsou základem i nové receptury přípravy stravy. Intervence byla rozšířena i do provozoven společného stravování, kde byly organizovány dny zdravé výživy. 8. Použitá metoda: ¾ Propagačně-výchovné akce - „Dny zdravé výživy“, které byly realizovány ve dvou závodních jídelnách. Změny v chování byly hodnoceny dotazníkovou akcí zaměřenou na způsob přípravy stravy. ¾ Vypracování návrhu postupu při nutriční intervenci ve společném stravování ¾ Využití zdravotně-výchovných materiálů, které podávají základní informace o zásadách zdravé výživy a o praktických postupech při kuchyňské přípravě a výběru potravin. ¾ Intervence rizikových osob s individuálním přístupem ke změně stravovacích zvyklostí v nutriční poradně 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Pyramida zdravé výživy“ 2 000 ks Nutriční karty 2 000 ks 10. Hodnocení projektu:

67

1. Název projektu:

Regionální program Prevence AIDS v Severočeském regionu v roce 1994 - okres Liberec 1994

2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 183 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ AIDS ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích 6. Cílová skupina:

muži a ženy Pohlaví: 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: ¾ Individuální intervence Od listopadu 1993 je zabezpečována Centrem pomoci AIDS se samostatnou telefonní linkou. Informace o provozu Centra se základními údaji o problematice AIDS byly podány prostřednictvím cca 10 000 letáků. ¾ Komunitní intervence skupinová Od podzimu 1993 je zabezpečována ve spolupráci s Preventivním a krizovým centrem LOCUS L s využitím metodiky PEER programu. - Výcvikový program: pro PEER program bylo vycvičeno 17 studentů Pedagogické fakulty v celkem 10 blocích se 4 odbornými přednáškami. Tito studenti budou dále spolupracovat v navazujícím programu pro studenty středních škol a v současné době se již sami podílejí na výcvikovém programu v základních školách. - Efekt programu jsme hodnotili dotazníkovou akcí - na základě dotazníkové akce hodnotíme použitou metodiku jako efektivní a budeme ji využívat v dalším programu. ¾ Komunitní intervence plošná - V prosinci 1993 jsme se podíleli na organizaci výstavy "AIDS krutý soupeř" a řadě doprovodných výchovných akcích, kterých se zúčastnilo cca 7 500 návštěvníků. 8. Použitá metoda: ¾ PEER programy v ZŠ ¾ výcvik aktivistů PEER - Skupinová intervence je zajišťována ve spolupráci s občanským sdružením LOCUS L – třídenní seminář ¾ monitoring znalostí, postojů a chování ve vybraných ZŠ okresu ¾ hodnocení monitoringu ¾ průběžně - poradna Centrum pomoci AIDS ¾ PhDr. Douda – beseda na téma "AIDS, drogy a život" se žáky 8. a 9. tříd ZŠ a ZvŠ okresu ¾ Informace v tisku, rozhlase a místním televizním vysílání. V prosinci proběhla akce s vylepením cca 200 ks informačních letáků v městských dopravních prostředcích. ¾ Na 5 - 7 středních školách, které projevily zájem, budou instalovány automaty na prezervativy včetně prvních náplní. 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Nebyly vydány žádné informační materiály. 10. Hodnocení projektu:

68

Program integrované prevence ve zdravotní péči Liberecka název tématu: Strategie prevence civilizačních nemocí na úrovni okresu Liberec 1994 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 22/41 310 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ formulace strategie preventivní zdravotní péče na úrovni kresu, stanovení priorit a postupů v individuální a komunitní intervenci ◙ aktivní marketing komunitních programů, navázání kontaktů s rozhodujícími složkami komunity a stimulace jejich pozitivních přístupů v oblasti podpory a ochrany veřejného zdraví ◙ zpracování informačního systému na hodnocení zdravotního dopadu vybraných preventivních postupů 6. Cílová skupina: 1. Název projektu:

muži a ženy Pohlaví: 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: V projektu budou využity komunitní a individuální metody primární a sekundární prevence ověřené v našich podmínkách. Komunitní intervence v oblasti životního stylu bude vycházet z dosavadních zkušeností našeho pracoviště (m.j.z projektu nutriční intervence dospělé i dětské populace a protikuřácké poradny) a z projektu „Zdravá Dubeč“ (spolupráce SZÚ Praha). Individuální intervence v praxi praktických lékařů bude vycházet z metodiky WHO CINDI (spolupráce SZÚ Praha). Individuální nutriční intervence dětí i dospělých bude využívat metodiky ověřené na našem pracovišti. 8. Použitá metoda: ¾ Formulace strategie preventivní zdravotní péče na úrovni okresu, stanovení priorit a postupů v individuální a komunitní intervenci - předložena obecná část a formulované projekty pro oblasti: výživa, kouření, tělesná aktivita, prevence kardiovaskulárních nemocí - v rámci obecné části a v jednotlivých projektech jsou uváděna data prezentující naše dosavadní výsledky v těchto oblastech ¾ Aktivní marketing komunitních programů - Okresní kolo mezinárodní soutěže Quit and Win (Přestaň a vyhraj) - Olympijský den zdraví - propagace tělesné aktivity - Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva - realizace pilotní studie byla využita k propagaci zdravého životního stylu ve sdělovacích prostředcích. ¾ Zpracování informačních a výchovných materiálů pro komunitní a individuální intervenci

69

-

připraveny podklady pro propagaci zdravého životního stylu a základní údaje o zdravotním stavu pro sdělovací prostředky - Zpracovány návrhy informačních materiálů pro jednotlivé oblasti „strategie“ – s jejich tiskem počítáme v r. 1995, po oficielním projednání a schválení „strategie“ ¾ Ověření navržených postupů individuální intervence na vybraných pracovištích praktických lékařů - navázána bližší spolupráce s praktickými lékaři pro dospělé, pro děti a dorost a specialisty (kardiologie, diabetologie) - v rámci osobních kontaktů a tří pracovních seminářů se podíleli na přípravě strategie, jsou oponenty části pro praktické lékaře v předkládané strategii ¾ Informační systém na hodnocení zdravotního dopadu vybraných preventivních postupů - Jako základ informačního systému jsme pojali monitoring zdravotního stavu obyvatelstva, který zahrnuje oblasti našeho zájmu (subjektivního zdraví, výživu, tělesnou aktivitu, kouření, informovanost obyvatel). Ten proběhl v r. 1994 jako pilotní studie celostátního šetření. - Kromě podkladů na okresní úrovni byly zkušenosti a podklady využity pro přípravu celostátního šetření na r. 1995. - Součástí informačního systému je také počítačový program prevence pro praktické lékaře, který je z větší části připraven. 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Přestaň a vyhraj“ 10 000 ks Leták „Olympijský den zdraví“ 7 000 ks 10. Hodnocení projektu:

70

1. Název projektu:

Program nutriční intervence a edukace tělesné aktivity

název tématu: výživa a tělesná aktivita v prevenci civilizačních nemocí 1994 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 21/40 170 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ pohybová aktivita ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích 6. Cílová skupina: muži a ženy Pohlaví: 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: V projektu jsou rozpracovány dosavadní zkušenosti, které má naše pracoviště v oblasti individuálního nutričního poradenství a které ukazují na vysokou efektivitu užívané intervenční metody. Dietní terapie se osvědčila i u obézních dětí. V metodikách nutričního poradenství našeho pracoviště jsme si vědomi i důležité role tělesné aktivity. Ověření nového postupu je rozděleno do dvou částí předkládaného projektu: ¾ Ověření metodiky nutriční intervence ¾ Edukace tělesné aktivity v primární a sekundární prevenci současné zdravotní péče okresní úrovně. Základem hodnocení efektu nutriční intervence budou změny zdravotních ukazatelů. Efekt tělesné aktivity bude mimo výše uvedené hodnocen změnou tělesné aktivity u intervenovaných osob. 8. Použitá metoda: ¾ Ověření metodiky nutriční intervence - efektivitu nutričního poradenství průběžně vyhodnocujeme - v r. 1994 jsme zahájili skupinovou intervenci obézních žen v rámci klubu STOB společné cvičení 2x v týdnu a klubové posezení s různým programem (psycholog, cvičitelka, lékař, jak zdravě vařit a pod.) 1x/2 týdny - tento typ skupinové intervence má vyšší efekt než pouze individuální poradenství - součástí klubu je také letní sportovní zájezd do Itálie a okresní kolo celostátní soutěže „Hubneme s rozumem“ - společné stravování - intervence formou „Dnů zdravé výživy“ proběhla v závodní stravovně Lites - v r. 1994 jsme také zahájili užší spolupráci s odbornými lékaři, zejména diabetology, s cílem rozšířit metodiku nutriční intervence pro nemocné diabetem II. typu. - zkušenosti ze všech úrovní nutriční intervence rozšiřujeme celostátně - metodika individuelního nutričního poradenství je poskytována okresům zapojeným do CINDI programu - metodika intervence ve společném stravování byla součástí celostátního programu

71

„Ozdravění společného stravování“, pro který jsme ve spolupráci se SZÚ Praha připravili publikaci „Receptář zdravé výživy ve společném stravování dospělých“ - ověřené postupy se staly základem výživové strategie uplatňované ve Strategii prevence v zdravotní péči Liberecka ¾ Edukace tělesné aktivity v primární a sekundární prevenci současné zdravotní péče okresní úrovně - skupinová intervence byla ověřena v rámci klubu STOB - metodika individuální intervence tělesné aktivity dosud nebyla v širším měřítku ověřena - vycházeli jsme z metodiky aerobního cvičení, které je limitováno tepovou frekvencí - na OHS jsme připravili edukační pracoviště tělesné aktivity, které je vybaveno rotopedy a sport testery - navázali jsme dobrou spolupráci se sportovním centrem městského plaveckého bazénu, který poskytuje pro TA mnohem vyšší komfort - v rámci tohoto centra je připraven program pro Projekt zdraví, který je založen na aerobním tréninku - dosavadní zkušenosti z intervence TA jsme uplatnili ve programu tělesné aktivity Strategie prevence v zdravotní péči Liberecka - hodnocení efektivity programu TA bude provedeno v dalším roce 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Nebyly vydány žádné informační materiály. 10. Hodnocení projektu:

72

1. Název projektu:

Využití peer programu při prevenci AIDS na rok 1994 Řešitelem projektu – občanské sdružení LOCUS L Spoluřešitel OHS Liberec 1994

2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 175 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ AIDS, drogy ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích 6. Cílová skupina:

muži a ženy Pohlaví: 11 - 14 15 - 19 20 - 65 Věk: (roky) 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Obsahem projektu je využití a ověření funkčnosti peer skupin při prevenci AIDS v podmínkách české školy. Využití vrstevníků (peers) k vytváření a realizaci preventivních programů. Předávání informací se bude odehrávat formou diskuse, případně sociálním nácvikem nebo nabídkou pozitivních alternativ týkajících se životního stylu. V rámci programu bude probíhat nácvik relaxačních metod. 8. Použitá metoda: ¾ Metoda peer skupin byla zvolena na základě zkušeností a výsledků ze zemí, kde tyto programy pracují již delší dobu ¾ Základní program byl rozdělen do tří bloků trvajících vždy dvě vyučovací hodiny: 1. blok – vzájemné poznání, získání důvěry, 2. blok – užší orientace na možnosti nákazy virem HIV, na problematiku drogové závislosti a její nebezpečí, 3. blok – zaměřen na osobnostní stránku jednotlivců. ¾ Jako peers budou využiti studenti pedagogické fakulty a středních škol ¾ Kritériem hodnocení projektu budou hodnotící testy 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Nebyl vydán žádný informační materiál. 10. Hodnocení projektu:

73

Program prevence AIDS Liberecka 1. Název projektu: 1995 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 160 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ AIDS ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích 6. Cílová skupina: muži a ženy Pohlaví: 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Projekt řeší komplexní prevenci AIDS na okrese Liberec. ¾ Individuální intervence Bude zajišťována Centrem pomoci AIDS se speciální telefonickou linkou. Kromě osobních i telefonických informací budou zajišťovány odběry krve na testování anti-HIV. ¾ Komunitní intervence skupinová Bude pokračovat ve formě PEER programu ve spolupráci s preventivním a krizovým centrem LOCUS L. Proběhne výcvik studentů středních škol. Cílem je vytvořit alespoň deset základních skupin. ¾ Komunitní intervence plošná U příležitosti Mezinárodního dne boje proti AIDS budeme v roce pořádat akci pod názvem „Bráníme se AIDS“. Pořady budou zaměřeny zejména na žáky 8. tříd a 1. ročníků středních škol. Žáci obdrží při této příležitosti výchovné materiály. 8. Použitá metoda: ¾ PEER programy v ZŠ ¾ výcvik aktivistů PEER - Skupinová intervence je zajišťována ve spolupráci s občanským sdružením LOCUS L – třídenní seminář ¾ monitoring znalostí, postojů a chování ve vybraných ZŠ okresu ¾ hodnocení monitoringu ¾ průběžně - poradna Centrum pomoci AIDS ¾ kurzy pro učitele sexuální výchovy ze základních škol, středních škol a učilišť ¾ MUDr. Cimický - přednáška na téma Partnerské vztahy mládeže určená středním školám a odborným učilištím okresu ¾ PhDr. Douda – beseda na téma „Pasti života“ se žáky 8. a 9. tříd ZŠ a ZvŠ okresu se zúčastnilo cca 900 dětí z 24 škol, při této akci byly rozdávány zdrav. výchovné materiály.“ 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Nebyly vydány žádné informační materiály 10. Hodnocení projektu: A

74

Program integrované prevence ve zdravotní péči Liberecka část pro odbornou zdravotnickou veřejnost “Projekt zdraví Liberecka” název tématu: prevence civilizačních nemocí 1995 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 101/203 300 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ zpracování I. části okresního metodického podkladu pro primární prevenci civilizačních nemocí v praxi praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti a dorost, kardiologů a diabetologů 6. Cílová skupina: 1. Název projektu:

muži a ženy Pohlaví: 2-5 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 0 - 1 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Zkušenosti z roku 1994 ukázaly, že intervenční postupy uplatňované vůči široké laické veřejnosti se zásadně odlišují od postupů směřujících k odborné zdravotnické veřejnosti. Strategie prevence je proto formulována pro tyto dvě základní skupiny samostatně. Proto od roku 1995 dělíme Program integrované prevence na dvě části – projekt pro odbornou zdravotnickou veřejnost a pro širokou veřejnost. Prioritou strategie zdravotnické veřejnosti je pro nejbližší období (cca 2 roky) rozvoj systematické primární prevence KVO a diabetu, v dětském věku pak také podpora přirozené výživy. 8. Použitá metoda: ¾ Pokračovat v zavádění preventivních postupů na pracovištích primární péče prevence kardiovaskulárních onemocnění ¾ Od ledna 1995 zaveden „Registr nemocných AIM“ ¾ Příprava široké propagační kampaně pro strategii prevence v péči o zdraví Liberecka ¾ V roce 1995 jsme provedli šetření navazující na rok 1994 – monitoring vztahu populace Liberecka ke zdraví ¾ Pilotní studie pro celostátně plánovanou akci na rok 1996 – Sledování výskytu alergií v dětské populaci ¾ Zpracovat I. část okresního metodického podkladu pro primární prevenci civilizačních nemocí ¾ Do ordinací praktických lékařů byly nainstalovány informační tabule (základní informace o projektu, jeho důvodech a cílech, využití pro šíření informačních materiálů) 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: „Informační zpravodaj řídícího centra programu Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka“ Leták „Prevence kardiovaskulárních onemocnění“ 10. Hodnocení projektu:

75

Program integrované prevence ve zdravotní péči Liberecka část pro širokou veřejnost “Projekt zdraví Liberecka” název tématu: Zdravý životní styl - prevence civilizačních emocí – komunitní intervence 1995 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 100/202 170 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků 1. Název projektu:

6. Cílová skupina: muži a ženy Pohlaví: 2-5 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 0 - 1 více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Projekt navazuje na Program integrované prevence ve zdravotní péči Liberecka, který byl do Národního programu zdraví zahrnut v r. 1994. V rámci tohoto programu byl formulován návrh strategie prevence ve zdravotní péči Liberecka (dále Strategie), který je cílen na prioritní oblasti Národního programu zdraví - výživu, tělesnou aktivitu, nekuřáctví, prevenci kardiovaskulárních nemocí (KVO), diabetu. V r. 1995 proběhlo šetření „ Vztah obyvatel Liberce k péči o zdraví“ 8. Použitá metoda: ¾ Komunitní intervence plošná - okresní kampaň proti kouření - soutěž „Přestaň a vyhraj“ - Intervence vhodné tělesné aktivity - „Olympijský měsíc“, hlavní „Olympijský den“ probíhal v městském sportovním centru v plaveckém bazénu - nutriční intervence je zajišťována prostřednictvím lokálního tisku a rozhlasu ¾ Skupinová intervence - Nutriční intervence probíhá v rámci klubu STOB pro ženy s nadváhou - ve spolupráci s Integrovanou střední školou gastronomie a služeb jsme zahájili program „Vaříme zdravě“, v rámci tohoto programu proběhla také akce Zdravé vánoce - Byl uspořádán seminář pro vedoucí stravování a kuchařky MŠ s prezentací „Receptáře zdravé výživy pro děti v mateřských školách“ - byl uspořádán odborný seminář Zdravá výživa dítěte s předáním informačních materiálů pro učitelky rodinné výchovy v ZŠ - V návaznosti na nutriční poradnu probíhá 2 x v týdnu cvičení pro ženy s nadváhou - Dále byly organizovány 4 sportovní zájezdy - 2 tuzemské, dva zahraniční - V r. 1995 jsme pokračovali v kursech odvykání kouření ( 5. a 6. cyklus) - V rámci sledování vývoje drogových závislostí a prevence AIDS jsme zjišťovali

76

úroveň kouření u dětí ¾ Individuální intervence - V poradně podpory zdraví jsme začali s intervencí pacientů s onemocněním srdce a diabetem mellitus. - Intervence u dětí je cílena více na dlouhodobé získání správných stravovacích návyků (celé rodiny), než na snížení hmotnosti. - V rámci poradny ochrany zdraví jsou pacienti vedeni k individuální tělesné aktivitě dle metodiky aerobního cvičení. Ke sledování vývoje a změn TA byl ověřen dotazník, který bude součástí poradny od r. 1995. - V r. 1995 jsme začali zavádět skríningové vyšetření dle Bortnera 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: 10 000 ks Leták s protikuřáckou tématikou k soutěži „Přestaň a vyhraj“ 10 000 ks Leták „Rozhodujete se přestat kouřit?“ 10 000 ks Leták „Olympijský den“ 500 ks Samolepky k propagaci PROJEKT ZDRAVÍ „Informační zpravodaj řídícího centra programu Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka“ 10. Hodnocení projektu: A

77

Program prevence AIDS Liberecka 1. Název projektu: 1996 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 155 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ AIDS ■ zvládání stresu ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků 6. Cílová skupina: ¾ žáci, studenti ¾ pedagogové ZŠ, ZVŠ a gymnázií muži a ženy Pohlaví: 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Projekt pokračuje v řešení komplexní prevence AIDS na Liberecku. Zahrnuje intervenci plošnou, skupinovou i individuální. Navazuje na zkušenosti z roku 1994 a je pokračováním projektu 1995, jenž byl již koncipován jako dlouhodobý. Komplexní pojetí programu, které bylo využito v roce 1995 se osvědčilo zejména z důvodu lepší koordinace jednotlivých činností i propojenosti mezi individuální a komunitní prevencí. ¾ Individuální intervence Bude zajišťována Centrem pomoci AIDS se speciální telefonickou linkou. Kromě osobních i telefonických informací budou zajišťovány odběry krve na testování anti-HIV. ¾ Komunitní intervence skupinová Bude pokračovat ve formě PEER programu ve spolupráci s preventivním a krizovým centrem LOCUS L. V roce 1996 budou zařazeni do výcvikového programu zájemci z řad studentů středních i vysokých škol v Liberci. Bude zvolena nová forma - výcvik bude soustředěn do třech po sobě následujících dnů. Tento systém se jeví jako efektivnější, neboť studenti mají možnost se lépe vžít do problematiky a je větší záruka, že všichni projdou celým výcvikem. Výhodou je i zajištění rychlejší realizace preventivních programů na základních školách. ¾ Komunitní intervence plošná U příležitosti Mezinárodního dne boje proti AIDS budeme v roce 1996 pořádat akce týkající se problematiky AIDS. Pořady budou zaměřeny zejména na žáky 8. tříd a 1. ročníků středních škol. Žáci obdrží při této příležitosti výchovné materiály. 8. Použitá metoda: ¾ PEER programy v ZŠ ¾ výcvik aktivistů PEER - Skupinová intervence je zajišťována ve spolupráci s občanským sdružením LOCUS L – třídenní seminář ¾ monitoring znalostí, postojů a chování ve vybraných ZŠ okresu ¾ hodnocení monitoringu ¾ výchovné pořady s tematikou AIDS - pořady PhDr. I. Doudy „AIDS, drogy a život“ ¾ průběžně - poradna Centrum pomoci AIDS

78

¾ kurzy pro učitele sexuální výchovy ze základních škol, středních škol a učilišť - Kandela Plus (účastníci obdrželi textový materiál, videokazetu a osvědčení o absolvování kurzu) ¾ přednáška MUDr. Uzel – pro pedagogy ZŠ, ZVŠ a gymnázií – problematika rizikového sexuálního chování a sexuální výchovy ¾ seminář pro pracovníky transfúzní stanice – HIV, AIDS ¾ beseda na téma AIDS a pohlavní nákazy jsme uspořádali v lednu pro studenty Gymnázia ¾ pokračování spolupráce s Diakonií Žitava ¾ komunitní akce: „Olympijský den zdraví“, „Dny duševního zdraví“, „Rockem proti AIDS“ 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Víme co je AIDS“ 5 000 ks Trička peer 100 ks 10. Hodnocení projektu:

79

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka část pro odbornou zdravotnickou veřejnost “Projekt zdraví Liberecka” název tématu: prevence civilizačních nemocí 1996 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 62/152 340 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ vytvoření modelové oblasti systematické prevence 1. Název projektu:

6. Cílová skupina: muži a ženy Pohlaví: 2-5 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 0 - 1 více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Strategie je částí programu směřující k odborné - zdravotnické veřejnosti. Řeší komplexní přístup preventivní péče hromadných neinfekčních nemocí propojením aktivit všech zdravotnických subjektů - praktických a odborných lékařů, nemocnice a hygienické stanice. Základem je přijatý dokument zpracovaný v r. 1995, který uvádí obecná východiska, intervenční postupy, metodické postupy pro praktické lékaře a realizační plán na období 1995-97. 8. Použitá metoda: ¾ zavést navržené preventivní postupy na pracovištích praktických a odborných lékařů přihlášených k projektu - registr nemocných AIM, který je veden na koronární jednotce nemocnice Liberec - individuální intervence v Poradně podpory zdraví při OHS v oblasti výživy, nekuřáctví, tělesné aktivitě a zvládání stresu. - Program prevence diabetes mellitus - spolupráce s Diabetologickým centrem nemocnice Liberec, ambulantními diabetology a Poradnou podpory zdraví - Strategie prevence pro dětskou populaci - příprava informačních materiálů - Strategie prevence v praxi praktických lékařů pro dospělé – dotazník - propagace programu – média, informační panely - Poradna podpory zdraví při OHS - několikaletý provoz poradny a dlouhodobý vliv nutriční intervence byl ověřen dotazníkovou formou, kde jsme zjišťovali změny v hmotnosti, stravovacích zvyklostech, skladbě stravy a názory na pomoc poradny bývalých pacientů. ¾ vytvoření modelové oblasti systematické prevence - naše zkušenosti se již aplikují v celostátním měřítku. Tak je tomu např. s programem prevence kardiovaskulárních nemocí, který byl rozšířen do cca 20 okresů a provozem poraden podpory zdraví.

80

9. vydaný informační materiál: Informační kartičky o poradně podpory zdraví Leták „Proč kojit“ Leták „Prevence nemocí - Cukrovka - diabetes mellitus“ Leták „Prevence kardiovaskulárních onemocnění“ Leták „Výživa našich dětí pro zdraví a krásu“ „Informační zpravodaj řídícího centra programu Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka“ 10. Hodnocení projektu: A

Počet výtisků: 200 ks 5 000 ks 7 000 ks 500 ks

81

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka část pro širokou veřejnost „Projekt zdraví Liberecka“ název tématu: komplexní program komunitní intervence 1996 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 61/151 250 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ cíleně rozšířit program na mladší věkové skupiny, zejména na základní školy ◙ šetření o současné výživě dětí – studie 10ti letých 6. Cílová skupina: 1. Název projektu:

muži a ženy Pohlaví: 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Projekt zdraví Liberecka je část programu, kterou směřujeme k nezdravotnické veřejnosti. Zahrnuje komunitní a skupinovou intervenci v klíčových oblastech životního stylu - výživy, nekuřáctví, tělesné aktivity a zvládání stresu. Projekt je koncipován jako dlouhodobý intervenční program, jehož cílem je vedle vlastní intervence i hledání takových forem, které jsou v současné době pro naši populaci přijatelné. V principu projekt zahrnuje činnosti v oblasti komunitní a skupinové intervence. 8. Použitá metoda: ¾ Zabezpečit propagaci projektu zdraví Liberecka na komunitní úrovni - Propagace v místních mediích - Panely s tématikou zdravého životního stylu ¾ Zajistit komunitní intervenci dílčích programů strategie - Dny zdravé výživy - STOB KLUB pro ženy s nadváhou - kurz „Víkend jinak“ (výživa, pohybová aktivita) - okresní kolo nekuřácké soutěže Přestaň a vyhraj - činnost poradny podpory zdraví - Olympijský měsíc zdraví (12 sportovních akcí) - pravidelné cvičení v tělocvičně pro ženy s nadváhou, zdravotní cvičení ve vodě - Týdny pohybu hrou - léto 96 v Liberci – spolupráce s TU Liberec - Dny duševního zdraví ¾ Rozšířit program na mladší věkové skupiny, zejména základní školy - Příprava programu Spokojené dítě ve škole (sledování školní zátěže u dětí 3. tříd) - Seminář pro ředitele základních škol

82

-

šetření o současné výživě dětí a jejím vývoji v posledních 5 letech. Sledování jsme provedli na reprezentativním souboru 454 desetiletých dětí metodou hodnocení třídenních dietních záznamů. 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: 10 000 ks Leták „Přestaň a vyhraj“ 10 000 ks Leták „Olympijský měsíc zdraví“ 5 000 ks Leták „Týdny pohybu hrou - léto 96 v Liberci“ 5 000 ks Leták „Dny duševního zdraví“ 5 000 ks Leták „Rozhodujete se přestat kouřit?“ 10 000 ks Leták „Výživa pro zdraví - mléko a mléčné výrobky“ 8 500 ks Leták „Výživa dospělých pro zdraví i potěšení“ 8 500 ks Leták „Výživa našich dětí pro zdraví a krásu“ Brožura „Mámo, táto já mám hlad“ Reedice „Receptáře zdravé výživy ve školním stravování“ 10. Hodnocení projektu: A

83

1. Název projektu:

Program prevence AIDS Liberecka

2. Rok:

1997

3. Identifikační číslo projektu: 150 000,-Kč

4. Finanční částka: 5. Cíl projektu:

◙ ◙ ◙ ◙ ◙ ◙ ◙ ◙

ověření metodiky výchova pracovníků vytváření a činnost sítě pracovišť zvyšování úrovně znalostí cílové populace změna postojů cílové populace změna chování cílové skupiny poradenství ■ poradna AIDS kampaň ve sdělovacích prostředcích

6. Cílová skupina: muži a ženy Pohlaví: 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Na programu prevence AIDS systematicky pracujeme od roku 1993. Zahrnuje intervenci plošnou, skupinovou i individuální. ¾ Individuální intervence Bude zajišťována Centrem pomoci AIDS se speciální telefonickou linkou. Kromě osobních i telefonických informací budou zajišťovány odběry krve na testování anti-HIV. Intervenci budeme cíleně směřovat ke skupinám s vyšším rizikem (t.j. promiskuitním, uživatelům drog apod.) ¾ Komunitní intervence skupinová Ve formě PEER programu bude pokračovat ve spolupráci s občanským sdružením LOCUS L. Realizace programu prevence AIDS v souvislostech s dalšími riziky životního stylu prostřednictvím vycvičených PEER aktivistů bude probíhat v 8. třídách ZŠ. Samotného výcviku PEER aktivistů by se mělo zúčastnit v roce 1997 přibližně 20 středoškoláků. Při výcviku bude využita metodika roku 1996. ¾ Komunitní intervence plošná U příležitosti Mezinárodního dne boje proti AIDS budeme v roce 1997 pořádat akce týkající se problematiky AIDS. Pořady budou zaměřeny zejména na žáky 8. tříd ZŠ. Žáci obdrží při této příležitosti výchovné materiály. 8. Použitá metoda: ¾ PEER programy v ZŠ ¾ výcvik aktivistů PEER - Skupinová intervence je zajišťována ve spolupráci s občanským sdružením LOCUS L ¾ monitoring znalostí, postojů a chování ve vybraných ZŠ okresu ¾ hodnocení monitoringu ¾ výchovné pořady s tematikou AIDS - pořady PhDr. I. Doudy „AIDS, drogy a život“, pořady autorské dvojice J.Vodňanský - D.Dobiáš - s názvem „Vztahy mezi lidmi“ ¾ průběžně - poradna Centrum pomoci AIDS ¾ kurzy pro učitele sexuální výchovy ze základních škol, středních škol a učilišť - Kandela Plus (účastníci obdrželi textový materiál, videokazetu a osvědčení o absolvování kurzu) ¾ beseda na téma AIDS a pohlavní nákazy jsme uspořádali v lednu pro studenty SPŠE ¾ pokračování spolupráce s Diakonií Žitava 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků:

Nebyl vydán žádný informační materiál. 10. Hodnocení projektu:

84

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka část pro odbornou zdravotnickou veřejnost název tématu: prevence nemocí 1997 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 111 360 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ zpracovat metodiku individuální intervence rizik životního stylu v závislosti na stupni zdravotního rizika 6. Cílová skupina: 1. Název projektu:

¾ praktičtí lékaři a sestry pro dospělé v primární péči ¾ pacienti s nemocemi kardiovaskulárního aparátu, diabetes mellitus II. typu, hypertenzí, hypercholesterolemií, obezitou - sekundární prevence ¾ pacienti s kumulovanými zdravotními riziky - primární prevence ¾ dětská populace, zejména děti z rodin s předčasným výskytem aterosklerózy, diabetu, obezity a alergií muži a ženy Pohlaví: 2-5 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 0 - 1 více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Program je veden po dvou liniích - prostřednictvím nezdravotnických subjektů - veřejnosti jako “Projekt zdraví Liberecka” a prostřednictvím zdravotníků. Předkládaný projekt STRATEGIE je částí programu směřující k odborné zdravotnické veřejnosti. Jejím cílem je komplexní přístup k preventivní péči hromadných neinfekčních nemocí propojením aktivit zdravotnických subjektů na různých úrovních zdravotní péče -praktických a odborných lékařů, nemocnice a hygienické stanice. 8. Použitá metoda: ¾ Využili jsme výběrového řízení, které pořádal Český statistický úřad. Cílem byla možnost provedení reprezentativního statistického šetření v rámci výukového kurzu aplikované statistiky, který organizoval ČSÚ a to v případě odborné spolupráce z naší strany za minimální finanční úhradu. Náš návrh, který byl zaměřen na zjištění vztahu obyvatel k preventivní péči a působení lékařů primární péče v této oblasti, ve výběrovém řízení zvítězil. V říjnu a listopadu pak proběhlo vlastní statistické šetření v Liberci (Studie „Prevence a zdraví“). Cílem tohoto šetření bylo získat základní údaje o 1) vztahu obyvatel k preventivní péči a péči o zdraví 2) aktivitách lékařů primární péče v oblasti intervence klíčových oblastí životního stylu Celkem byly získány údaje od 964 osob, jejichž odpovědi jsou reprezentativní pro 66862

85

osob města Liberce ve věku 18-65 let, z toho 49% mužů a 51% žen. ¾ pokračovat v zavádění preventivních postupů na pracovištích primární péče prevence kardiovaskulárních onemocnění (pkvo) - komplexní preventivní program probíhá od r. 1995 s tím, že je cílen na předčasně nemocné (do 65 let) akutním infarktem myokardu (AIM) a jejich přímé příbuzné. ¾ Pokračování v programu „Registr nemocných AIM“ ¾ Činnost Poradny podpory zdraví, která poskytuje poradenství v oblasti výživy, nekuřáctví, tělesné aktivity a zvládání stresu. ¾ Program prevence diabetes mellitus (DM) - zahájen edukační program pro diabetiky ve spolupráci s Diabetologickým centrem nemocnice Liberec. ¾ Strategie prevence v praxi praktických lékařů - spolupráce praktických lékařů pro dospělé a ambulantních kardiologů ¾ 12 pediatrů se zúčastnilo šetření týkajícího se znalostí rodičů v oblasti výživy a režimu dne školních dětí ¾ propagace programu - informování veřejnosti o prevenci nemocí a jednotlivých preventivních postupech považujeme za významnou část STRATEGIE. Řešíme ji formou informačních panelů, které jsou umísťovány do čekáren u ordinací lékařů zapojených do programu. Na panely jsou také umísťovány informační letáky. ¾ Zpracování metodiky individuální intervence rizik životního stylu v závislosti na stupni zdravotního rizika - tuto metodiku jsme připravovali v rámci spolupráce se SZÚ a s vybranými lékaři PP. Získané poznatky jsme uplatnili při přípravě publikace Podpora zdraví a prevence v primární péči, kterou vydal SZÚ. 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Výživa pro zdraví i potěšení - Mléko, mléčné 5 000 ks výrobky“, Leták „Velká okresní soutěž Přestaň a vyhraj!“ 10 000 ks Leták „Prevence nemocí: Srdečně - cévní onemocnění“ 5 000 ks Informační kartička pro děti 500 ks Leták „Léto 97 s pohybem“ 15 000 ks Leták „Dny duševního zdraví v Liberci“ 5 000 ks Ve spolupráci s dalšími organizacemi jsme se podíleli na těchto materiálech : Brožura „Metody a postupy v Poradnách podpory zdraví“, edice SZÚ Videofilm „Prevence a podpora zdraví v primární péči“, edice SZÚ Brožura „Podpora zdraví a prevence v primární péči“, edice SZÚ Leták „Tuky ve výživě“, „Pestrá strava“, edice SZÚ Brožura „O nás - pro nás aneb deník školáka“, OHS Jihlava 10. Hodnocení projektu: A

86

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka část pro širokou veřejnost “Projekt zdraví Liberecka” název tématu: komplexní program 1997 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 110 270 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků 6. Cílová skupina: 1. Název projektu:

¾ učitelé základních škol ¾ rodiče a děti základních škol ¾ osoby s rizikem obezity muži a ženy Pohlaví: 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: “PROJEKT ZDRAVÍ LIBERECKA” Tato část programu, která směřuje k nezdravotnické veřejnosti zahrnuje komunitní a skupinovou intervenci v klíčových oblastech životního stylu - výživy, nekuřáctví, tělesné aktivity a zvládání stresu. Projekt je koncipován jako dlouhodobý intervenční program, jehož cílem je vedle vlastní intervence i hledání takových forem působení na obyvatele, které jsou v současné době pro naši populaci přijatelné. V principu projekt zahrnuje činnosti v oblasti komunitní a skupinové intervence. 8. Použitá metoda: ¾ komunitní akce - ve spolupráci s Integrovanou střední školou gastronomie a služeb jsme pořádali Dny zdravé výživy, účast na Gastrodnu 1997 Liberec, kde byla předvedena ukázková tabule “Pyramida výživy” s ideální skladbou každodenní stravy. - v oblasti výživy dětí bylo šetření týkající se znalostí rodičů z oblasti výživy dětí a skutečného stravování dětí. Sledování bylo provedeno v rámci preventivních prohlídek ve spolupráci s pediatry. Dotazníky vyplňovali anonymně rodiče dětí. - 4. okresní kolo nekuřácké soutěže Přestaň a vyhraj - Vývoj kuřáctví dětí jsme sledovali v rámci dotazníkové akce u dětí 8. tříd - Ve spolupráci s Okresním ústavem sociálních služeb a sdružením FOKUS jsme se podíleli na akci Dny duševního zdraví. - Olympijský měsíc zdraví . V průběhu měsíce se konalo 12 sportovních akcí. Při této příležitosti byl vydán leták s problematikou tělesné aktivity a zdraví, který byl distribuován do 15 000 rodin, tj. asi k 25000 dospělých obyvatel.

87

-

organizace pravidelných cvičení pro ženy s nadváhou v rámci STOB KLUBU a zdravotní cvičení ve vodě - podíleli jsme se na organizaci akce Týdny pohybu hrou s TU Liberec - Panely s tématikou zdravého životního stylu jsou jedním ze způsobů propagace programu. Jsou umístěny ve 2 lékárnách a 17 vybraných nákupních střediscích v Liberci, 2 poliklinikách a v informačním středisku. Vkládáme do nich Informační letáky vydávané u příležitosti pořádaných komunitních akcí. Logo projektu zdraví s kontaktní adresou je umístěno v zařízeních trvale. ¾ Skupinové akce - STOB KLUB pro ženy s nadváhou, které navštěvují nutriční poradnu, je forma skupinové nutriční intervence. Klub se koná 1x v měsíci v klubu plaveckého bazénu, dochází na něj cca 15 žen. V rámci tohoto klubu jsou pořádány i víkendové a prázdninové pobyty - Do programu Spokojené dítě ve škole, jehož přípravu jsme zahájili v r. 96 se v r. 1997 zapojilo 20 základních škol a 2 víceletá gymnázia, což zahrnuje cca polovinu populace školních dětí v okrese. V rámci projektu jsme uspořádali dva pracovní semináře, kterých se zúčastnilo 56 ředitelů a učitelů. Nosnými tématy programu na r. 1997 byly : pohyb ,zdroje stresu a možnosti jeho zvládání, školní zátěž dětí, postoje dětí v oblasti kouření, drog a AIDS, denní režim školních dětí, pohybová aktivita žáků ve škole. 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: 10 000 ks Leták „Přestaň a vyhraj!“ 5 000 ks Leták „Prevence nemocí srdečně - cévních onemocnění“ 15 000ks Leták „Léto 97 s pohybem“ 5 000 ks Leták „Dny duševního zdraví v Liberci“ 5 000 ks Leták „Výživa pro zdraví i potěšení, Mléko - mléčné 500 ks výrobky“ Informační kartička Poradna pro děti 10. Hodnocení projektu: A

88

Program prevence AIDS Liberecka 1. Název projektu: 1998 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 45 000,- Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ poradna AIDS ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ Prostřednictvím individuální, skupinové a plošné intervence zajistit dlouhodobý program výchovy tak, aby znalosti, postoje a chování mladé generace omezily výskyt AIDS na Liberecku na minimum. Přiblížit vnímání nebezpečí AIDS zejména u mladé populace v souvislostech s dalšími riziky životního stylu. 6. Cílová skupina: muži a ženy Pohlaví: 11 - 14 15 - 19 20 - 65 Věk: (roky) 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Na programu prevence AIDS pracujeme od roku 1993. Po zkušenostech z prvních let jsme další projekty koncipovali již jako dlouhodobé. Také tento projekt navazuje na předcházející a řeší komplexní program prevence AIDS na Liberecku. Zahrnuje intervenci plošnou, skupinovou a individuální. ¾ Individuální intervence Individuální intervenci budeme zajišťovat Centrem pomoci AIDS. Kromě informací budeme zajišťovat i odběry krve na anti-HIV. ¾ Komunitní intervence skupinová Základem této intervence bude i nadále program využívající metodiky PEER. Jeho realizaci budeme zajišťovat ve spolupráci s preventivním a krizovým centrem Locus L. Program prevence AIDS v souvislostech s dalšími riziky životního stylu bude cílen zejména na děti 8. a 9. tříd ZŠ. Do výcvikového programu budou opět zařazeni zájemci z řad studentů středních škol, případně učilišť. Metodika výcviku bude v zásadě stejná jako v roce 1997. Program na školách budou PEER aktivisté provádět pokud možno ve smíšených dvojicích. Tento způsob se osvědčil jako nejlepší, co se týká reakce dětí na program. Po výcviku obdrží studenti průkazku PEER aktivisty. ¾ Komunitní intervence plošná V rámci Mezinárodního dne boje proti AIDS budeme pořádat akce, které se týkají prevence onemocnění AIDS. Tyto pořady budou cíleny zejména na děti druhého stupně ZŠ. Žáci obdrží při těchto akcích výchovné materiály. K propagaci prevence budeme nadále využívat i jiné komunitní akce. 8. Použitá metoda: ¾ výcvik PEER aktivistů - na počátku prosince proběhl víkendový seminář ¾ PEER programy v ZŠ ¾ monitoring znalostí, postojů ve vybraných ZŠ a SŠ ¾ zpracování dat a hodnocení monitoringu

89

¾ výchovné pořady s tematikou AIDS - tři pořady pod názvem „AIDS, drogy a život“ (PhDr. I. Douda) ¾ komunitní akce - „Olympijský den zdraví“, „Dny duševního zdraví a „Setkání ke dni matek“ ¾ celoroční činnost poradny Centrum pomoci AIDS 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Nebyl vydán žádný informační materiál 10. Hodnocení projektu:

90

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka část pro odbornou zdravotnickou veřejnost název tématu: prevence nemocí 1998 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 83 415 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ■ jiné – jaké: ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ zvýšit efektivitu preventivního působení lékařů PP 1. Název projektu:

6. Cílová skupina: ¾ praktičtí lékaři a sestry pro dospělé v primární péči ¾ pacienti s nemocemi kardiovaskulárního aparátu, diabetes mellitus, hypertenzí, hypercholesterolemií, obezitou - sekundární prevence ¾ pacienti s kumulovanými zdravotními riziky - primární prevence muži a ženy Pohlaví: 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Projekt je pokračováním aktivit v oblasti podpory zdraví a prevence nemocí z minulých let. Další oblastí, kterou program zahrnuje je poradna podpory zdraví, kterou provozuje OHS. V průběhu let se postupně mění složení pacientů od převahy pacientů bez příznaků nemoci či zdravotního rizika ve prospěch pacientů rizikových a nemocných. Další oblastí, na kterou byl projekt zaměřen jsou nemocní diabetem mellitus. Přestože se na první pohled jeví, že sekundární prevence těchto nemocných je na dobré úrovni, úroveň zdravotních rizik těchto pacientů (BMI, TK, stravovací zvyklosti) ukazuje na neefektivní působení prevence DM. Za významné považujeme zjištění, kdy 96% lidí se vyslovilo pro názor, že lékaři se mají zabývat jak prevencí, tak léčením. Značným úskalím programu byl v minulých letech nízký zájem lékařů primární péče o spolupráci. Kromě již ověřeného a zavedeného působení v oblasti prevence KVO a poradny podpory zdraví připravujeme pro r. 1998 nové aktivity cílené zejména na lékaře PP. 8. Použitá metoda: ¾ Zajistit pokračování a další rozšiřování programu v oblasti prevence KVO a individuální intervenci v oblasti podpory zdraví Základem je komplexní přístup k preventivní péči vytvořený propojením aktivit všech zdravotnických subjektů - lékařů primární péče, nemocnic, hygienické stanice a dalších subjektů. ¾ Zvýšit efektivitu působení lékařů v prevenci DM Ve spolupráci s diabetologickým centrem (DC) nemocnice Liberec a vybranými lékaři PP ověříme efektivitu preventivního působení a aktivního vyhledávání nemocných s DM. Lékaři

91

budou zjišťovat hladinu glykémie u všech pacientů ve věku nad 40 let, kteří projdou ordinací a u rizikových pacientů i v nižším věku. Pacienti s vyšší hladinou budou vyšetřeni na DC, budou jim objasněny všechny okolnosti související s DM a budou odesláni k intervenčnímu působení v poradně podpory zdraví. ¾ Vytvořit systém působení a evidence v prevenci lékařů PP Současná evidence lékařů je zaměřena na lékařské výkony a úkony zaměřené převážně na léčbu pacienta. Naším cílem bude proto navrhnout systém přehledné evidence preventivního působení a evidence rizik životního stylu pacienta ¾ Zvýšit počet pacientů, kteří projdou preventivním působením lékaře PP Systém práce s tímto cílem bude předmětem výše uvedeného preventivního systému. Preventivní působení bude spojeno buď s kontrolami pacientů v závěru nemoci nebo budou k lékaři aktivně zváni. ¾ Zvýšit efektivitu preventivního působení lékařů PP Dle šetření r. 1997 jsou v preventivním působení minimálně používány písemné materiály. Vzhledem k tomu, že pacient si jen s obtížemi zapamatuje slovní rady lékaře, zaměříme se na zvýšené používání písemných materiálů. Pacienti s vyšším rizikem pak budou odesíláni do poradny podpory zdraví. ¾ Zahájit edukační systém v preventivním působení lékařů PP Ve spolupráci s lékaři PP připravíme návrh programu seminářů pro lékaře a sestry PP zaměřené na metodiku systémové prevence a individuální intervenci životního stylu včetně metodiky komunikace s pacientem. 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: 10. Hodnocení projektu:

A

92

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka část pro širokou veřejnost “Projekt zdraví Liberecka” 1998 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 84 300 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ■ jiné – jaké: ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ rozšiřovat skupinový program cílený na podporu zdraví dětí a učitelů ve školách 1. Název projektu:

6. Cílová skupina: ¾ učitelé základních škol ¾ rodiče a děti základních škol ¾ osoby s rizikem obezity, KVO muži a ženy Pohlaví: 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Projekt je pokračováním aktivit v oblasti podpory zdraví a prevence nemocí z minulých let. Tento dokument zahrnuje dvě roviny působení : ¾ po linii zdravotnických profesionálů - zaměřujících se na primární prevenci rizikových osob a sekundární prevenci vybraných nemocí ¾ prostřednictvím nezdravotnických subjektů - zaměřujících se na nejširší výchovu v podpoře zdraví - k aktivní péči o zdraví osob zdravých a mladších věkových skupin a osob s vyšším zdravotním rizikem. Veřejnosti je program předkládán jako “Projekt zdraví Liberecka”. Tato část strategie prevence je předmětem předkládaného projektu. 8. Použitá metoda: V souladu s obecnými postupy a metodami v oblasti podpory zdraví zahrnuje tato část programu komunitní intervenci plošnou a skupinovou. ¾ Komunitní intervence plošná Bude zahrnovat propagaci aktivní péče o zdraví v programu PROJEKT ZDRAVÍ LIBERECKA v klíčových oblastech na komunitní úrovni: informace v místních sdělovacích prostředcích - lokální rádia a televize vydávání informačních monotematických materiálů k cíleným akcím programu. Dosavadní zkušenosti ukazují, že důležitou roli hraje propojení místních aktivit s akcemi celostátními. Budeme proto navazovat zejména na následující celostátní akce: protikuřáckou kampaň v květnu 98 v rámci celostátní a evropské soutěže “Přestaň a vyhraj“ intervenci ke vhodné tělesné aktivitě v rámci Dnů zdraví

93

intervenci ke zvládání stresu v rámci Dnů duševního zdraví intervence v oblasti výživy k mezinárodnímu dni výživy ¾ Skupinová intervence V r. 1998 rozšíříme vedle informačních a propagačních aktivit rozsah edukačních akcí vybraných skupin populace. Součástí projektu v r. 1998 budou následující akce: vedení učitelů a žáků základních škol ke zdravému životnímu stylu a aktivní péči o zdraví v rámci projektu “Spokojené dítě ve škole” – semináře, pracovní schůzky návrh písemné verze projektu “Spokojené dítě ve škole” pro praktické použití ve školách šetření školní zátěže dětí – opakované šetření v 7.třídách rozšíření tělesných aktivit v rámci klubu STOB pro obézní ženy - rozdělení cvičení dle věku, cvičení v bazénu pobytový edukační kurz pro pacienty dispenzarizované pro KVO a obezitu s výchovou ke správnému životnímu stylu – nácvik nutričního chování, tělesné aktivity, zvládání stresu 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Evropa přestává kouřit přestaneš i Ty ?“ 10 000 ks Leták „Léto 98 s pohybem“ 15 000 ks Leták „Dny duševního zdraví v Liberci“ 8 000 ks Leták „Spokojené dítě nejen ve škole“ 10 000 ks Pracovní materiál „Spokojené dítě ve škole“ 1 000 ks 10. Hodnocení projektu: A

94

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka část pro odbornou zdravotnickou veřejnost název tématu: Prevence nemocí 1999 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 129 415 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ■ jiné – jaké: ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ zavést a rozšiřovat nový systém a evidenci preventivních prohlídek u praktických lékařů 6. Cílová skupina: 1. Název projektu:

¾ ¾ ¾ ¾

praktičtí lékaři a sestry pro dospělé pacienti s kumulovanými zdravotními riziky - primární prevence pacienti po AIM pacienti s poruchami sacharidového metabolismu muži a ženy Pohlaví: 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: V průběhu minulých let se podařilo zavést a udržet program prevence KVO, který zahrnuje monitoring hospitalizace akutního infarktu myokardu (AIM), posílení režimové terapie v sekundární prevenci KVO a primární prevenci přímých příbuzných nemocných AIM. Další oblastí, kterou program dlouhodobě zahrnuje je Poradna podpory zdraví, kterou provozuje OHS. Ve spektru poradny přibývají pacienti s kumulací zdravotních rizik a pacienti nemocní. Změna ve financování praktických lékařů (kapitační platba) od r. 1998, která dává více časového prostoru pro komunikaci s pacientem, podpořila přípravu a realizaci dvou nových postupů zvýšení efektivity preventivních prohlídek s důrazem na vhodný životní styl a včasnou diagnostiku diabetes mellitus v praxi praktických lékařů pro dospělé. V současné době se ověřuje nový postup a evidence preventivních prohlídek a postup pro včasnou diagnostiku a zlepšení režimové terapie DM. Po ověření v praxi budou materiály vytištěny ve větším nákladu a připraveny pro rozšíření a zavedení programu v praxi praktických lékařů zapojených do programu. Dále je připraven edukační program pro praktické lékaře v oblasti primární péče s metodikou ovlivňování chování pacienta tak, aby byl zařazen do bodového systému ČLK pro kontinuální vzdělávání praktických lékařů. V r. 1999 plánujeme pokračování seminářů. 8. Použitá metoda: ¾ Zavést a rozšiřovat nový systém a evidenci preventivních prohlídek u PL o Navržené schéma preventivních prohlídek zahrnuje sledování zdravotních rizik a oblastí způsobu života, které hrají klíčovou roli při vzniku a rozvoji preventibilních nemocí.

95

Materiál zahrnuje záznamový list, který bude součástí chorobopisu pacienta a výklad pro lékaře. o Od ledna 1999 bude program zahájen u 15 praktických lékařů, v průběhu roku budeme působit na zapojení dalších lékařů. o Ve druhé polovině roku zajistíme sběr a vyhodnocení sledovaných dat od vybraných lékařů. ¾ Ověřit postup včasné detekce DM v praxi praktických lékařů o Metodický postup připravený ve spolupráci s Diabetologickým centrem nemocnice Liberec a připravené schéma pro lékaře jsou zaměřené na sledování a ovlivňování klíčových rizikových faktorů pacientů s poruchou sacharidového metabolismu. o V r. 1999 bude postup realizován u 5 vybraných praktických lékařů a dle efektu případně dále rozšiřován. ¾ Zajistit pokračování programu v oblasti prevence KVO o Program bude probíhat na základě zkušeností z minulých let a dle metodických podkladů připravených SZÚ. Základem je komplexní přístup k preventivní péči vytvořený propojením aktivit všech zdravotnických subjektů - lékařů primární péče, nemocnic, hygienické stanice a dalších subjektů. o Pro rozšíření režimové terapie v sekundární prevenci budou pacienti po AIM objednáváni do Poradny podpory zdraví již v rámci hospitalizace na koronární jednotce. ¾ Pokračovat v individuální intervenci v Poradně podpory zdraví při OHS o Poradna bude nadále poskytovat komplexní poradenství pro oblast výživy, tělesné aktivity, nadměrný stres a odvykání kouření dle individuálních potřeb pacienta. o

¾

Zvýšit počet pacientů, kteří projdou preventivním působením lékaře PP

Systém práce s tímto cílem bude předmětem výše uvedených preventivních postupů. Aktivní přístup pacientů bude podporován pomocí informační kampaně v médiích a informačních materiálů. ¾ Pokračovat v edukačním systému v preventivním působení lékařů PP o Pro rok 1999 plánujeme seminář navazující na edukační program z r. 1998. Obsahem semináře bude primární prevence a metodika ovlivňování chování pacienta. 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Tiskopis o preventivní prohlídce 500 ks Tiskopis o preventivní prohlídce – výklad 500 ks Dotazník pro pacienta k preventivní prohlídce 500 ks „Statut“ lékaře zapojeného do Projektu zdraví Liberecka 50 ks 10. Hodnocení projektu: A o

96

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka část pro širokou veřejnost ”PROJEKT ZDRAVÍ LIBERECKA” název tématu: komunitní program 1999 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 130 300 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ rozšiřovat program Spokojené dítě ve škole cílený na podporu zdraví dětí a učitelů ve školách 6. Cílová skupina: 1. Název projektu:

Cílovou populací v komunitním programu jsou obecně obyvatelé okresu Liberec. V roce 1999 bude program dále cílen na tyto skupiny: ¾ učitelé základních škol ¾ rodiče a děti základních škol ¾ osoby s rizikem obezity, KVO muži a ženy Pohlaví: 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Dlouhodobý projekt “Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka” podporovaný z finančních prostředků NPZ je základním prostředkem k realizaci nových postupů podpory zdraví na okresní úrovni. ¾ Aktivity pro nezdravotnickou veřejnost, které se zaměřují na nejširší výchovu v podpoře zdraví a které jsou prezentovány jako “Projekt zdraví Liberecka”, se stávají neodmyslitelnou součástí zdravotní péče v okrese. ¾ Komunitní a skupinová intervence realizovaná v této části projektu se doplňuje s aktivitami, které zahrnuje druhá část “Strategie”, která je realizována v programu pro odbornou zdravotnickou veřejnost. ¾ Vedle aktivit, které se každoročně opakují a obvykle navazují na celostátní aktivity, považujeme za významný program Spokojené dítě ve škole, který byl zahájen v r. 1997. 8. Použitá metoda:

V souladu s obecnými postupy a metodami v oblasti podpory zdraví zahrnuje tato část programu komunitní intervenci plošnou a skupinovou: ¾ Komunitní intervence plošná Bude zahrnovat propagaci aktivní péče o zdraví v programu PROJEKT ZDRAVÍ LIBERECKA v klíčových oblastech na komunitní úrovni: - informace v místních sdělovacích prostředcích – lokální rádia a televize - vydávání informačních monotematických materiálů k cíleným akcím programu

97

-

Dosavadní zkušenosti ukazují, že důležitou roli hraje propojení místních aktivit s akcemi celostátními. Budeme proto navazovat zejména na následující celostátní akce: • protikuřáckou kampaň v květnu 99 v rámci soutěže “Přestaň a vyhraješ” • intervenci ke vhodné tělesné aktivitě v rámci Dnů zdraví • intervenci ke zvládání stresu v rámci Dnů duševního zdraví • intervence v oblasti výživy k Mezinárodnímu dni výživy

¾ Skupinová intervence V r. 1999 se zaměříme zejména na žáky základních škol v rámci následujících aktivit : - vedení základních škol ke zdravému životnímu stylu a aktivní péči o zdraví dětí a učitelů v rámci projektu “Spokojené dítě ve škole” (praktické využití písemné verze projektu, semináře, pracovní schůzky) - pořádání besed s odborníky v oblasti drog a sexuálně přenosných nemocí – cíleně zaměřené na žáky 8. a 9. tříd a prvních ročníků středních škol a učilišť - výcvik pedagogů v rámci programu “Kouření a já” - Dále budeme pokračovat v zavedených aktivitách • cvičení pro obézní ženy – cvičení dle věku a výkonnosti • pobytový edukační kurz pro pacienty dispenzarizované pro KVO a obezitu s výchovou ke správnému životnímu stylu – nácvik nutričního chování, tělesné aktivity, zvládání stresu • výchova dětí ze sociálně slabších rodin ke správnému způsobu života - ve spolupráci s OkÚ v rámci pravidelných setkání • šetření školní zátěže dětí – opakované šetření ve 3. a 7. třídách • ověřování znalostí, postojů a zkušeností oblasti kouření, alkoholu, drog a AIDS (opakované šetření v 8. třídách základních a 3. ročnících středních škol a učilišť) 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: 10 000 ks Leták „Chcete přestat kouřit?“ 10 000 ks Leták „Léto 99 s pohybem“ 8 000 ks Leták „Dny duševního zdraví v Liberci“ 10 000 ks Leták „Pohyb a relaxace“ 10 000 ks Leták „Výživa dospělých pro zdraví i potěšení“ 10 000 ks Leták „Výživa pro zdraví i potěšení – mléko, mléčné výrobky“ 10. Hodnocení projektu: A

98

Komplexní závodní preventivní péče v profesích s převahou neuropsychické zátěže Název tématu: Zdravý podnik 1999 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 128 180 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ■ jiné – jaké: ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ ověření metodiky komplexní zdravotní péče o zaměstnance v profesích s převahou neuropsychické zátěže 6. Cílová skupina: 1. Název projektu:

Zaměstnanci exponovaní nadměrné neuropsychické zátěži. muži a ženy Pohlaví: 15 - 19 20 - 65 Věk: (roky) 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Projekt bude zahrnovat : ¾ sledování a definici současných rizik na pracovišti – vytipování hlavních rizik pro základní profese pracoviště dle ”Standardní metodiky pro hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska neuropsychické zátěže” SZÚ z roku 1990 ¾ sledování vlivu pracovních podmínek na zdraví – hodnocení dlouhodobých i krátkodobých projevů pracovní zátěže pomocí standardních testů ¾ sledování zdravotního stavu zaměstnanců - zjišťování subjektivních zdravotních obtíží (dotazníkové šetření), hodnocení nemocnosti (bez i s pracovní neschopností) ¾ sledování způsobu života pracovníků – hodnocení životního stylu pracovníků - dotazníkové šetření ¾ návrh postupů vedoucích k ochraně zdraví pracovníků, které budou eliminovat negativní dopad pracovního prostředí na zdraví dle profese - pracovní režim, rekondice, ochranná výživa, duševní relaxace apod. Výstupem projektu bude modelový postup v péči o zdraví zaměstnanců s převahou neuropsychické zátěže. Pro realizaci projektu bude vybrána organizace, kde převažuje sledovaná pracovní zátěž, a která dosud nemá zajištěnou závodní preventivní péči v požadovaném rozsahu. Tato organizace se bude finančně podílet na nákladech projektu. 8. Použitá metoda: ¾ vytipování vhodné organizace, uzavření smlouvy vč. účasti na financování ¾ identifikace pracovní zátěže základních profesí ¾ výběr vhodných metodik pro hodnocení projevů pracovní zátěže ¾ příprava dotazníků na hodnocení zdravotního stavu a způsobu života ¾ hodnocení projevů pracovní zátěže

99

¾ sledování zdravotního stavu zaměstnanců ¾ sledování způsobu života pracovníků ¾ analýza a vyhodnocení výše uvedených sledování ¾ návrh postupů vedoucích k ochraně zdraví pracovníků ¾ zpracování modelového postupu 9. vydaný informační materiál: Leták „Zdravý podnik“ 10. Hodnocení projektu: A

Počet výtisků: 1 000 ks

100

1. Název projektu:

Program prevence nádorových onemocnění ve 21. století název tématu: Prevence nemocí

2000 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 196 86 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků 6. Cílová skupina: ¾ praktičtí lékaři pro dospělé ¾ zdravotní sestry praktických lékařů pro dospělé ¾ studentky středních zdravotní školy ¾ občané všech věkových skupin muži a ženy Pohlaví: 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Předkládaný projekt navazuje na „Program prevence nádorových onemocnění ve 21. století" Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Masarykova onkologického ústavu (MOÚ). Výše zmíněný komplexní program je reakcí na danou situaci a jistě se může stát jednou z cest ke zvrácení nepříznivého vývoje incidence i mortality nádorových onemocnění. Program prevence nádorových onemocnění ve 21. století SZÚ a MOÚ předpokládá spolupráci a aktivitu zdravotníků v menších územních celcích. Předkládaný projekt bude zastřešovat program na území okresu Liberec. Za klíčové oblasti realizace v našem okrese považujeme vzdělávání zdravotníků a veřejnosti. Projekt úzce navazuje na další aktivity v okrese,zejména pak Strategii prevence v péči o zdraví Liberecka. Práce v okrese vychází z činnosti interdisciplinárního týmu, která byla zaměřena na primární i sekundární prevenci cílenou na karcinom prsu a nádory ženských orgánů. Tým spolupracoval s klubem Arcus - klub onkologických pacientů a nadací Hope. Ve spolupráci Ženského oddělení Nemocnice Liberec, Okresní hygienické stanice v Liberci, Onkocentra Nemocnice Liberec, RDG Poliklinikou Liberec byl pořádán 14.–15.10.2000 "Regionální mezioborový seminář" na téma: Senologie – karcinom prsu. Na programu bylo 12 přednášek s tématikou prevence nádorových onemocnění, mammografického screeningu, diagnosticko – léčebná strategie, chirurgická léčba, radioterapie a možnosti systémové terapie. Semináře se zúčastnilo 150 lékařů. 16.10.2000 byl uspořádán seminář pro zdravotní sestry praktických lékařů z okresu na téma: „Prevence nádorových onemocnění“. Přednášející byl lékař z Onkocentra Nemocnice Liberec. Celková účast na semináři byla 30 zdravotních sester z okresu. Hlavní náplní byla problematika prevence karcinomu prsu a ženských orgánů z hlediska role sestry v ordinacích praktického lékaře. 8. Použitá metoda: ¾ vzdělávací kurzy a diskusní setkání pro lékaře a sestry na téma standardní postupy v preventivních prohlídkách ¾ nácvik preventivních postupů ve výuce studentů středních zdravotnických škol

101

¾ systematická spolupráce s veřejnými sdělovacími prostředky - rozhovory, články ¾ tvorba edukačních pomůcek a jejich distribuce prostřednictvím primární zdravotní péče, obchodní sítě ¾ organizace kampaní na okrese Liberec v návaznosti na celostátní akce 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták "Prevence nádorových onemocnění" 7 000 ks Leták "Prevence ženských nádorových onemocnění" 7 000 ks 10. Hodnocení projektu: B

102

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka „Projekt zdraví Liberecka“ název tématu: prevence nemocí 2000 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 195 253 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ■ jiné – jaké: ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků 1. Název projektu:

6. Cílová skupina: Cílovou populací v komunitním programu jsou obecně obyvatelé okresu Liberec. V roce 2000 bude program dále cílen na: pacienty s kumulovanými zdravotními riziky, učitele a děti základních škol. muži a ženy Pohlaví: 2-5 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 0 - 1 více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Projekt zahrnuje dvě roviny působení: ¾ prostřednictvím nezdravotnických subjektů – kde jsou aktivity zaměřeny na nejširší výchovu v podpoře zdraví – k aktivní péči o zdraví osob zdravých a mladších věkových skupin a osob s vyšším zdravotním rizikem. ¾ po linii zdravotnických profesionálů - kde již dva roky aktivně spolupracujeme s praktickými lékaři v oblasti prevence /preventivní prohlídky, včasný záchyt DM II/. Tato oblast dlouhodobě zahrnuje spolupráci praktických lékařů přes Poradnu podpory zdraví, kterou provozuje OHS. Ve spektru poradny přibývají pacienti s kumulací zdravotních rizik a pacienti nemocní s doporučením do poradny od praktických a odborných lékařů. 8. Použitá metoda: V souladu s obecnými postupy a metodami v oblasti podpory zdraví zahrnuje tento program komunitní intervenci plošnou, skupinovou a intervenci individuální. ¾ Komunitní intervence plošná Bude zahrnovat propagaci aktivní péče o zdraví v programu „PROJEKT ZDRAVÍ LIBERECKA“ v klíčových oblastech na komunitní úrovni: - informace v místních sdělovacích prostředcích - vydávání informačních monotematických materiálů k cíleným akcím programu, zkušenosti ukazují, že důležitou roli hraje propojení místních aktivit s akcemi celostátními, budeme proto navazovat na tyto celostátní akce: • protikuřáckou kampaň v květnu 2000 „Přestaň a vyhraješ“ • intervenci k vhodné tělesné aktivitě v rámci „Dnů zdraví“ • intervence v oblasti výživy k „Mezinárodnímu dni výživy“ ¾ Skupinová intervence Dále budeme pokračovat v zavedených aktivitách:

103

-

cvičení pro obézní ženy-cvičení dle věku a výkonnosti víkendové pobyty pro obézní ženy se zvýšenou pohybovou aktivitou výchova dětí ze sociálně slabších rodin ke správnému životnímu stylu-nácvik nutričního chování, tělesné aktivity-ve spolupráci s OkÚ v rámci pravidelných setkání - výcvik pedagogů rodinné výchovy v oblasti výživy - výcvik pedagogů mateřských a základních škol – „Trénink drogové prevence“ ve spolupráci s institutem Filia Praha ¾ Individuální intervence - Nadále budeme spolupracovat s vybranými obvodními lékaři v oblasti prevence, podporovat aktivní přístup pacienta k péči o své zdraví. V průběhu roku budeme působit na zapojení dalších lékařů do projektu. - Pokračovat v individuální intervenci v Poradně podpory zdraví při OHS. Poradna bude nadále poskytovat komplexní poradenství pro oblast výživy, tělesné aktivity, nadměrného stresu a odvykání kouření dle individuálních potřeb pacienta. 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Přestaň a vyhraj“ 5 000 ks Leták „Léto 2000 s pohybem“ 7 000 ks Leták „Týden pro duševní zdraví v Liberci“ 1 000 ks Leták „Cukrovka Diabetes mellitus“ 7 000 ks Leták „Prevence nádorových onemocnění“ 7 000 ks Leták „Prevence nádorů ženských orgánů“ 7 000 ks Leták „Prevence cévní mozkové příhody“ 7 000 ks Objednací kartička do poradny 3 000 ks 10. Hodnocení projektu: A

104

1. Název projektu:

Program prevence nádorových onemocnění ve 21. století název tématu: Prevence nemocí

2001 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 53 120 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ¾ praktické lékaře pro dospělé 6. Cílová skupina: ¾ zdravotní sestry praktických lékařů pro dospělé ¾ studentky střední zdravotní školy a vyšší zdravotní školy ¾ občany všech věkových skupin muži a ženy Pohlaví: 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Interdisciplinární tým koordinuje práci v okrese. Práce týmu byla v letošním roce zaměřena na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku a prevenci nádorů kůže.Tým průběžně pracoval a individuálně konzultoval po celý rok, schůzky celé skupiny se konaly pravidelně po třech měsících a průběžně dle potřeby k řešení aktuálních aktivit.Tým připravil a vydal k uvedeným problematikám zdravotně výchovné materiály. Žákyním Střední zdravotnické školy v Liberci a OHS Most jsme předali metodiku a provedli zaškolení v instruktážích pro středoškolské studenty v metodice samovyšetřování prsu. Hlavní akcí projektu v oblasti edukace lékařů byla 25. - 26. dubna 2001 celostátní konference s mezinárodní účastí pořádaná ve spolupráci s WHO regionální úřadovnou pro Evropu a programem CINDI ČR. Konference a seminář „ Podpora zdraví a prevence nádorových onemocnění“. Seminář byl pořádán v rámci Projektu podpory zdraví ve spolupráci s WHO zaměřen na úlohu sestry v prevenci, funkci intervenčních týmů, bariérám a jejich překonávání v prevenci nádorových onemocnění. Akce se zúčastnilo 120 zdravotníků. Dne 18. října proběhl seminář pro praktické lékaře okresu Liberec, který byl zaměřen na prevenci nádorových onemocnění v primární péči a na spolupráci s Onkocentrem Liberec. Odborný Seminář pro sestry praktických lékařů okresu Liberec se konal 13. září 2001, přednášející lékař Onkocentra Liberec se věnoval problematice prevence karcinomu tlustého střeva a konečníku. Akce se zúčastnilo 15 zdravotních sester. 8. Použitá metoda: ¾ vzdělávací semináře a konference pro lékaře a sestry ¾ nácvik preventivních postupů ve výuce studentů středních zdravotnických škol, peer program pro střední ¾ školy okresu Liberec v metodice samovyšetřování prsu ¾ průběžná spolupráce s veřejnými sdělovacími prostředky – rozhovory, články ¾ tvorba zdravotně výchovných materiálů a jejich distribuce prostřednictvím primární zdravotní péče a

105

¾ odborných lékařů ¾ organizace kampaní na okrese Liberec v návaznosti na celostátní akce ¾ spolupráce na vzdělávacích akcích se Státním zdravotním ústavem Praha 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Prevence nádorů tlustého střeva a konečníku“ 7 000 ks Leták „Prevence nádorů kůže“ 7 000 ks Leták „Prevence divertikulární choroby tlustého střeva“ 7 000 ks Leták „Prevence nádorů varlat“ 3 000 ks 10. Hodnocení projektu: B

106

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka "Projekt zdraví Liberecka" název tématu: Prevence nemocí 2001 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 70 335 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ■ jiné – jaké: ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků 1. Název projektu:

6. Cílová skupina: Obecně jsou cílovou populací v komunitním programu obyvatelé okresu Liberec. Skupinový a individuální program v roce 2001 bude cílen na pacienty s kumulovanými zdravotními riziky, pedagogy a děti základních škol. muži a ženy Pohlaví: 2-5 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 0 - 1 více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Projekt je pokračováním aktivit v oblasti podpory zdraví a prevence nemocí z minulých let. Projekt zahrnuje pro rok 2001 tyto dvě roviny působení: ¾ prostřednictvím nezdravotnických subjektů – kde jsou aktivity zaměřeny na nejširší výchovu v podpoře zdraví – k aktivní péči o zdraví osob zdravých a mladších věkových skupin a o osoby starší s vyšším zdravotním rizikem ¾ po linii zdravotnických profesionálů – kde již 3 roky spolupracujeme s praktickými lékaři v oblasti prevence.Tato oblast je realizována dlouhodobou spoluprací praktických lékařů s Poradnou podpory zdraví při Okresní hygienické stanici. Náplní poradny je cílená individuální intervence v oblasti odpovídajícího stravování, stresu a pohybové aktivity. Jedním z cílů je snižování nemocnosti na kardiovaskulární onemocnění a diabetes mellitus II. typu u populace okresu 8. Použitá metoda: Tento program v souladu s obecnými postupy a metodami v oblasti podpory zdraví zahrnuje komunitní intervenci plošnou, skupinovou a intervenci individuální. ¾ Komunitní intervence plošná Bude zahrnovat propagaci aktivní péče o zdraví v programu „Projekt zdraví Liberecka“ v klíčových oblastech na komunitní úrovni:

-

informace v místních sdělovacích prostředcích vydávání monotematických informačních materiálů k cíleným akcím programu, které navazují na akce celostátní - protikuřáckou kampaň v květnu 2001 „Přestaň a vyhraješ“ - intervenci k vhodné tělesné aktivitě v rámci „Dnů zdraví“ - intervence v oblasti výživy k „Mezinárodnímu dni výživy“ - intervence ke zvládání stresu v rámci „Dnů pro duševní zdraví“ ¾ Skupinová intervence

107

Dále budeme pokračovat v zavedených aktivitách - cvičení pro obézní ženy – dle věku a výkonnosti - výcvik pedagogů v oblasti výživy - trénink drogové prevence pro učitele – kurz a trénink ve spolupráci s institutem Filia Praha - výchova dětí ze sociálně slabších rodin ke správnému životnímu stylu ve spolupráci s Okresním úřadem v Liberci v rámci pravidelných setkání ¾ Individuální intervence - pokračovat ve spolupráci s praktickými lékaři v oblasti prevence a podporovat aktivní přístup pacienta k péči o své zdraví. - pokračovat v individuální intervenci v Poradně podpory zdraví a poskytovat komplexní poradenství v oblasti výživy, tělesné aktivity, stresu a odvykání kouření 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Přestaň a vyhraj“ 7 000 ks Leták „Léto s pohybem 2001“ 10 000 ks Leták „SOS obezita“ 7 000 ks Leták „Týden pro duševní zdraví v Liberci“ 1 500 ks Leták „Pohyb a relaxace“ 5 000 ks Leták „Proč kojit?“ 7 000 ks Propagační desky na zdravotně výchovné materiály 10. Hodnocení projektu: A

108

1. Název projektu:

Program prevence nádorových onemocnění ve 21. století, název tématu: Prevence nemocí

2002 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 85 230 000,-Kč 4. Finanční částka: ◙ ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ výchova pracovníků ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ jiné – jaké: vytváření peer programu na středních školách,vznik edukačního centra na Onkocentru Liberec ¾ praktické lékaře pro dospělé 6. Cílová skupina: ¾ zdravotní sestry praktických lékařů pro dospělé ¾ studentky střední zdravotní školy a vyšší zdravotní školy ¾ občany všech věkových skupin ¾ studenty středních škol muži a ženy Pohlaví: 2-5 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 0 - 1 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Projekt navazuje na „Program prevence nádorových onemocnění ve 21.století". Státního zdravotního ústavu, Masarykova onkologického ústavu a na program v okrese Liberec v roce 2000 a 2001. Důležité je rozpracovat plošná preventivní opatření pro primární a sekundární prevenci. Program předpokládá spolupráci zdravotníků v menších územních celcích. Je sestaven nový interdisciplinární intervenční tým s odborníky na danou problematiku. V roce 2002 se budeme věnovat nádorům plic, ledvin a močového ústrojí. Pro lékaře byl ve spolupráci s nemocnicí uspořádán seminář - karcinom prsu – účast 150 lékařů. Pro sestry praktických lékařů byl uspořádán seminář prevence nádorových onemocnění. Dále jako pozitivní zkušenost z předchozích projektů je vytvoření Peer skupin při Střední zdravotní škole, kdy děvčata seznamují studentky s technikou samovyšetřování prsu. Zatím prošlo instruktáží 200 studentek na 10 středních školách v Liberci. Velký zájem o pokračování programu je nejen na školách, kde již program proběhl, ale i v ostatních středních školách v Liberci. Předkládaný projekt bude zastřešovat pokračování programu na území okresu Liberec, ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. I nadále se předpokládá spolupráce a aktivita zdravotníků, realizace dalších vzdělávacích akcí a spolupráce na přípravě zdravotně – výchovných materiálů pro veřejnost. Edukační materiály jsou distribuovány v rámci programu „Projekt zdraví Liberecka“, v letácích jsou uvedeny kontakty na jednotlivé ordinace a poradny, kam se pacient může obrátit o radu a o pomoc. 8. Použitá metoda:

109

¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

spolupráce s veřejnými sdělovacími prostředky organizace kampaní na okrese Liberec v návaznosti na celostátní akce spolupráce na vzdělávacích akcích se Státním zdravotním ústavem vzdělávací semináře pro lékaře a sestry Peer program SZŠ pro střední školy okresu (samovyšetřování prsu, kůže) příprava zdravotně výchovných materiálů a jejich distribuce prostřednictvím praktických a odborných lékařů ¾ zpracování nádorového registru okresu 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Výživa při léčbě a prevenci nádorových onemocnění“ 30 000 ks Leták „Prevence nádorů plic“ 10 000 ks Leták „Prevence nádoru prostaty“ 5 000 ks Leták „Prevence nádorových onemocnění“ 5 000 ks Leták „Onkologické informační centrum pro veřejnost“ 10 000 ks 10. Hodnocení projektu: 3

110

Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka „Projekt zdraví Liberecka“ název tématu: Prevence nemocí 2002 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 86 350 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ■ jiné – jaké: ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ Navázání aktivit a náplně projektu na náplň a realizaci struktury zdravotní politiky Libereckého kraje 6. Cílová skupina: 1. Název projektu:

Cílovou populací v komunitním programu jsou obyvatelé okresu Liberec. Skupinový a individuální program v roce 2002 bude cílen na pacienty s četnějšími zdravotními riziky, osoby s rizikem obezity a KVO, seniory, pedagogy a studenty základních a středních škol. muži a ženy Pohlaví: 2-5 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 0 - 1 více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Uváděný projekt je prezentován veřejnosti jako „Projekt zdraví Liberecka“ a je zaměřen na podporu zdraví obyvatel libereckého okresu a jejich výchovu ke zdravému životnímu stylu. Navazuje na aktivity v oblasti podpory zdraví a prevence nemocí z minulých let. Projekt působí ve dvou rovinách: ¾ prostřednictvím nezdravotnických subjektů působí na nejširší výchovu veřejnosti v podpoře zdraví k aktivní péči o zdraví osob zdravých i osob s vyšším zdravotním rizikem. Pozornost bude opět věnována seminářům pro pedagogy a děti, po zkušenostech z minulých let vyplynula potřeba zapojit i rodiče. V letošním roce je největší zájem pedagogů (50 učitelů okresu) o seminář „Co dělat když…“ , který je zaměřen na problematiku kouření, alkoholu a drog. Z letošních šetření dále vyplynulo, že je třeba více pozornosti věnovat seniorům z domovů důchodců a pečovatelské služby v oblasti výživy. ¾ po linii zdravotnických profesionálů již více než 5 let spolupracujeme s odbornými a praktickými lékaři. Spolupráce je realizována přes poradnu podpory zdraví a je cílená na individuální intervenci v oblasti odpovídajícího stravování, přiměřené tělesné aktivity a zvládání stresu, týká se hlavně osob s vyšším zdravotním rizikem. 8. Použitá metoda: V souladu s obecnými postupy a metodami v oblasti podpory zdraví zahrnuje tento program individuální, skupinovou a komunitní intervenci: ¾ Individuální intervence - Pokračovat ve spolupráci s odbornými praktickými lékaři pro dospělé, děti a mládež v oblasti prevence a podporovat aktivní postoj pacienta k jeho péči o

111

zdraví - Pokračovat v činnosti Poradny podpory zdraví při KHS, která poskytuje pacientům individuální intervenci a komplexní poradenství v oblasti výživy, tělesné aktivity, zvládání stresu a odvykání kouření ¾ Skupinová intervence - Cvičení pro ženy s nadváhou - Výcvik pedagogů v oblasti výživy - Trénink drogové prevence pro učitele - Ve spolupráci s OkÚ – v rámci pravidelných setkání - výchova dětí a rodičů ze sociálně slabých rodin ke správnému životnímu stylu - Ovlivnění stravování obyvatel domova důchodců - Ve spolupráci s Technickou universitou příprava akce „Týdny pohybu hrou“ - Sběr a vyhodnocení dat IM v okrese Liberec ¾ Plošná komunitní intervence Zahrnuje propagaci aktivního přístupu populace ke zdraví a zdravému životnímu stylu v rámci programu „Projekt zdraví Liberecka“ v návaznosti na celostátní akce a ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. - Pravidelné informace v místních sdělovacích prostředcích - Vydávání edukačních a informačních materiálů k daným akcím s uvedením kontaktů na poradny a ordinace v okrese - Organizace protikuřácké kampaně – soutěž „Přestaň a vyhraj“ - Intervence vhodné tělesné aktivity „ Léto s pohybem“ - Intervence v oblasti výživy k „Mezinárodnímu dni výživy“ - Intervence ke zvládání stresu v rámci „Dnů pro duševní zdraví“ 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Léto 2002 v pohybu„ 5 000 ks Leták „Přestaň a vyhraj„ 7 000 ks Leták „Trápí vaše děti nadváha“ 7 000 ks Leták „Týdny pro duševní zdraví v Liberci“ 600 ks Leták „Zdravé zuby“ 5 000 ks Leták „Prevence rizik v životním stylu drogově závislých“ 7 000 ks Leták „Prevence KVO“ 10 000 ks Objednací kartička do poradny 1 000 ks Receptář „Zdravě, chutně, příjemně“ - dotisk 800 ks 10. Hodnocení projektu: 1

112

Prevence nádorových onemocnění v 21. století v okrese Česká Lípa název tématu: Prevence nemocí 2003 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 7109/1 90 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ¾ praktičtí lékaři 6. Cílová skupina: ¾ pedagogové ¾ studenti středních škol muži a ženy Pohlaví: 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Byl zorganizován seminář pro praktické lékaře a pedagogy k prevenci nádorových onemocnění ledvin a močové soustavy. Zároveň proběhly besedy se studenty. V Českolipském deníku vyšlo 6 článků k prevenci nádorových onemocnění, které byly zaměřeny na problematiku kouření, výživy a dalších rizik. 8. Použitá metoda: ¾ spolupráce s veřejnými sdělovacími prostředky ¾ spolupráce na vzdělávacích akcích se Státním zdravotním ústavem ¾ vzdělávací semináře pro lékaře a pedagogy ¾ besedy se studenty středních škol ¾ příprava zdravotně výchovných materiálů a jejich distribuce 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Dřív než bude pozdě“ 3000 ks 10. Hodnocení projektu: 3 1. Název projektu:

113

Program prevence nádorových onemocnění v 21. století název tématu: Prevence nemocí 2003 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 8121 100 000,-Kč 4. Finanční částka: 5. Cíl projektu: ◙ ověření metodiky ◙ výchova pracovníků ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství: ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ jiné – jaké: vytváření peer programů na středních školách, vznik edukačního centra na Onkocentru Liberec ¾ praktické lékaře pro dospělé 6. Cílová ¾ zdravotní sestry praktických lékařů pro dospělé skupina: ¾ studentky střední zdravotnické školy a vyšší zdravotnické školy ¾ občany všech věkových skupin ¾ studenty středních škol muži a ženy Pohlaví: 2-5 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 0 - 1 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: Každoročně je sestaven interdisciplinární intervenční tým, který zhodnotí problematiku nádorů dle diagnóz. V roce 2003 jsme se věnovali nádorům krvetvorné tkáně ve spolupráci s hematologii FN Vinohrady a nádorům ORL (obličej, krk). Program předpokládá spolupráci zdravotníků v menších územních celcích. Pro praktické lékaře a sestry ve spolupráci s nemocnicí jsou pořádány semináře prevence nádorových onemocnění. Nejdůležitějším výsledkem těchto seminářů je posílení spolupráce Onkocentra Liberec s praktickými lékaři a tím i vylepšení péče o onkologicky nemocné pacienty. Seminářů se účastní 20 – 30 lékařů. V průběhu roku jsou lékaři informováni o pořádaných aktivitách a jsou jim předávány zdravotně výchovné materiály. Obdobná spolupráce je i se zdravotními sestrami. Ve spolupráci se Střední zdravotnickou školou (SZŠ) dále pracuje 8 peer skupin ve dvojicích, které provádějí instruktáže o prevenci nádoru prsu, kůže a varlat. Všechny studentky jsou proškoleny na odborných odděleních nemocnice. V letošním roce proběhla instruktáž u 250 studentů z 5 středních škol a učilišť . Na Onkocentru Liberec ve spolupráci s MOÚ Brno a KHS Liberec je připravováno založení Onkologického informačního centra, kam mohou docházet onkologičtí pacienti, příbuzní a zájemci o informace z oblasti nádorových onemocnění. 8. Použitá metoda: ¾ spolupráce s veřejnými sdělovacími prostředky ¾ organizace kampaní v Liberci v návaznosti na celostátní akce ¾ spolupráce na vzdělávacích akcích se Státním zdravotním ústavem ¾ vzdělávací semináře pro lékaře a sestry ¾ Peer program SZŠ pro střední školy ¾ příprava zdravotně výchovných materiálů a jejich distribuce prostřednictvím praktických a 1. Název projektu:

114

odborných lékařů ¾ zpracování nádorového registru spádové oblasti ¾ spolupráce s edukačním centrem Onkocentra Liberec 9. vydaný informační materiál: Leták „Prevence nádorového onemocnění krvetvorné tkáně“ Leták „ Prevence nádorových onemocnění hlavy a krku“ Pozvánka na konferenci „Region a zdraví“ 10. Hodnocení projektu: 2

Počet výtisků: 7 000 ks 7 000 ks 700 ks

115

Strategie prevence a politika rozvoje zdraví Liberecka ”Projekt zdraví Liberecka” název tématu: Prevence nemocí 2003 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 8122 255 000,-Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ výživa ■ kouření ■ zvládání stresu ■ pohybová aktivita ■ komplexní ■ jiné – jaké: ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ◙ propojit aktivity projektu se zdravotní politikou Libereckého kraje 1. Název projektu:

6. Cílová skupina: Hlavní cílovou skupinou pro uváděný projekt jsou především obyvatelé okresu Liberec a v konečném důsledku i obyvatelé celého Libereckého kraje. Individuální a skupinový program je v letošním roce zaměřen na osoby s kumulovanými zdravotními riziky, na osoby s rizikem obezity, KVO, děti a mládež, seniory a na pedagogy muži a ženy Pohlaví: 2-5 6 -10 11 - 14 15 - 19 20 - 65 více než 65 Věk: (roky) 0 - 1 více než 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: ”Projekt zdraví Liberecka” navazuje na aktivity z minulých let zaměřené na klíčové oblasti zdravého životního stylu, podporu zdraví a prevence nemocí. Úkoly pro rok 2003: ¾ Aktivity k pozitivnímu přístupu ke zdraví a k podpoře zdravého životního stylu zaměřené na širokou veřejnost realizujeme prostřednictvím nezdravotnických subjektů ¾ Individuální intervence v oblasti odpovídajícího stravování, přiměřené tělesné aktivity a zvládání stresu je zajišťována v Poradně podpory zdraví při KHS a širokou spoluprácí s odbornými a praktickými lékaři a praktickými lékaři pro děti a dorost ¾ Vydávání edukačních materiálů a prostřednictvím místních médií zajištění informovanosti populace v klíčových oblastech životního stylu ¾ Spolupráce s praktickými a odbornými lékaři a pediatry ¾ Navázání spolupráce s dětskou ozdravovnou Radostín ¾ Spolupráce s domovy důchodců a pečovatelskou službou v Liberci – v oblasti stravování seniorů ¾ Propojení aktivit projektu se zdravotní politikou Libereckého kraje 8. Použitá metoda: Program je sestaven z obecných postupů a metod v oblasti podpory zdraví. Zahrnuje intervenci individuální, skupinovou a komunitní. Individuální intervence ¾ Pokračovat v činnosti Poradny podpory zdraví při KHS, která poskytuje pacientům komplexní poradenství v oblasti výživy, tělesné aktivity, zvládání stresu a odvykání kouření.

116

¾ Pokračovat ve spolupráci s odbornými a praktickými lékaři pro dospělé, děti a mládež v oblasti prevence nemocí a podporovat aktivní přístup pacienta k jeho péči o zdraví. Skupinová intervence ¾ Pokračovat v zavedených aktivitách: - cvičení pro ženy s nadváhou - výcvik pedagogů v klíčových oblastech zdravého životního stylu - edukace dětí ze sociálně slabých rodin ke správnému životnímu stylu – ve spolupráci s Magistrátem města Liberec - ovlivnění stravování v domovech důchodců okresu - pořádání pohybových aktivit pro děti a mládež – ve spolupráci s TU v Liberci - sběr a vyhodnocení dat IM v okrese Liberec Komunitní intervence ¾ Pravidelné informace v místních sdělovacích prostředcích ¾ Vydávání výchovně edukačních materiálů k aktuálním otázkám zdravého životního stylu nebo k pořádaným akcím ¾ Organizace kampaně proti kuřáctví – soutěž ”Přestaň a vyhraj” ¾ Intervence tělesné aktivity – ”Léto s pohybem” ¾ Intervence v oblasti výživy – ”Dny zdravé výživy” ¾ Intervence ke zvládání stresu – ”Dny duševního zdraví v Liberci 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Leták „Prázdniny 2003 v pohybu“ 5 000 ks Leták „Přestaň a vyhraj“ 6 000 ks Leták „Systém kritických bodů při výrobě pokrmů – HACCP“ 5 000 ks 10. Hodnocení projektu: 1

117

1. Název projektu:

Vady držení těla název tématu: Prevence nemocí

2003 2. Rok: 3. Identifikační číslo projektu: 8120/1 70 000, Kč 4. Finanční částka: ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ vytváření a činnost sítě pracovišť ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny ◙ poradenství ■ pohybová aktivita ◙ kampaň ve sdělovacích prostředcích ◙ příprava zdravotně- výchovných materiálů či audiovizuálních prostředků ¾ učitelky 1.stupně základních škol 6. Cílová skupina: ¾ rodiče ¾ děti 3. tříd ZŠ muži a ženy Pohlaví: 6 -10 20 - 65 Věk: (roky) 101 – 1000 osob Velikost: 7. Stručný obsah: V měsíci duben – červen 2002 jsme provedli studii na 3 vybraných školách v okrese Česká Lípa. Do studie bylo zařazeno 223 dětí /117 chlapců a 106 děvčat/ ve věku od 8 – 12 let. Studie proběhla za spolupráce rehabilitačního oddělení Nemocnice v České Lípě a Centra zdraví KHS Pardubice. Ze studie vyplynul jednoznačný závěr. V celém souboru nemělo žádnou vadu pouze 8 dětí, tj. 3,5% dětí. Velmi dobré držení mělo pouze 3% dětí, naopak chabé mělo 10% dětí. Při studii jsme zjistili poměrně malý zájem rodičů o řešení problému, ale naopak velký zájem ze strany škol. Chceme zahájit cvičení ve školách jako prevenci budoucích následků. Nemoci pohybového aparátu se významně uplatňují jak v pracovních neschopnostech, tak v příčinách invalidizace v ČR. 8. Použitá metoda: ¾ Děti: na vyšetření byly použity metody: dotazník,hodnocení BMI, vyšetření podle Mathiase, Thomayer a hodnocení celkového držení těla podle stanovených kriterií. ¾ Učitelé 1.stupně základních škol: získat učitele pro dlouhodobou spolupráci a naučit je jak řádně provádět cvičení – semináře, zpracovat pro učitele příručku s přesným popisem cviků pro jednotlivé dny v týdnu ¾ Rodiče dětí, které mají vadu: poskytnout rodičům cílený návod jak cvičit s dítětem, aby se nalezená vada odstranila, získat rodiče pro spolupráci a vysvětlit jim správnou metodiku cvičení, besedy pro rodiče na 10 vybraných školách Kontrolní skupina: na konci projektu vyšetřit skupinu dětí z 5.tříd, které necvičily, porovnat výsledky kontrolní skupiny se skupinou cvičící, pro tyto žáky poskytnout materiály z projektu 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: Nácvikové plakáty 60 ks Příručka pro učitelky 24 ks Leták pro rodiče 200 ks 10. Hodnocení projektu: A

118

Zdraví 21 v Libereckém regionu 14 – komplexní projekty

1. Název projektu:

I. Dílčí projekt: Vady držení těla II. Dílčí projekt: Prevence infekčních nemocí část 1 - Prevence infekčních nemocí u rizikových skupin obyvatel část 2 - Prevence infekčních nemocí – výskyt virových hepatitid u osob v sexuálních službách v Libereckém kraji

III. Dílčí projekt: Ovlivnění výskytu diabetes mellitus v LK IV. Dílčí projekt: Snížení výskytu dopravních úrazů V. Dílčí projekt: Zdravé a bezpečné životní prostředí část 1 - Rozšíření metod hodnocení zdravotních rizik mimo hygienickou službu část 2 - Problematika vnitřního prostředí část 3 - Zdravý a bezpečný byt část 4 – Zdravé město

VI. Dílčí projekt : Zvýšení znalostí pedagogů v otázkách zdravého životního stylu žáků 2. Rok: 2004 - 2005 3. Identifikační číslo projektu: 9090 231 000,-Kč 4. Finanční částka: 498 000,-Kč ověření metodiky 5. Cíl projektu: ◙ ◙ výchova pracovníků ◙ zvyšování úrovně znalostí cílové populace ◙ změna postojů cílové populace ◙ změna chování cílové skupiny 6. Cílová skupina: ¾ I.

¾ ¾ ¾

¾

¾

žáci 1. stupně škol okresu Česká Lípa věk: při zahájení projektu žáci 8 – 9 let - 3.třídy. Kohortová studie. V roce 2005 – 3.rok, žáci 10 – 11 let. V projektu 11 tříd v 6 školách – celkem 220 žáků, učitelé 1.stupně: celkem 11 učitelek. II. Jedná se o ženy, které se živí prostitucí v nočních klubech v okrese Semily a o muže – zákazníky těchto klubů. III. 240 praktických lékařů LK IV. děti 1. ročníků základních škol - věk 6 - 7 let v projektu 10 tříd v 6 školách – celkem 220 žáků učitelé 1.stupně: celkem 10 učitelek děti posledního ročníku MŠ okresu Česká Lípa - věk: 5 – 6 let v projektu 10 tříd v 6 školách – celkem 220 žáků učitelky mateřských škol : celkem 10 učitelek V. odborná veřejnost (projektanti, architekti, zástupci státní správy, samosprávy), laická veřejnost, Studenti fakulty architektury Technické univerzity Liberec II. - V. ročník, Zástupci obcí, Krajských úřadů, zdravých měst – cca 100 osob VI. pedagogové ZŠ

119

Pohlaví: Věk: (roky) Velikost: 7. Stručný obsah:

muži a ženy 2-5 6 -10 více než 1000 osob

11 - 14

15 - 19

20 - 65

více než 65

I. Je třeba naučit žáky, aby dbali na správné držení těla a zvýšit pohybovou aktivitu ve školách. Z podkladů studie, provedené v okrese Česká Lípa vyplynulo, že nemělo žádnou vadu pouze 3,5 % dětí. Velmi dobré držení mělo pouze 3% dětí, naopak chabé mělo 10% dětí. Zjistili jsme malý zájem rodičů o zdraví dětí, ale naopak velký zájem škol. Dlouhodobým cílem je prevence nemocí páteře a kloubů v pozdějším věku .

II. část 1 - Projekt zaměřen na populační skupiny, které nejsou zdravotně pojištěny a nejsou schopny

uhradit náklady za provedená vyšetření. Jedná se zejména o kontakty s bacilární úplavicí, salmonelózou, kampylobakteriózou, dávivým kašlem, meningokovou meningitidou, spalničkami, popř. s dalšími epidemiologicky závažnými onemocněními. část 2 - Projekt je zaměřen na populační skupiny ve zvýšeném riziku virových hepatitid, kdy je vyšetření žádoucí a osoba není schopna uhradit náklady na vyšetření (osoby s parenterální aplikací drog a s rizikovým sexuálním chováním). III. Praktickým lékařům byl rozeslán ”Dotazník k péči o diabetiky v ordinaci praktického lékaře”, kde bylo zodpovězeno 6 základních otázek. Dotazník byl rozeslán 240 lékařům Libereckého kraje. Proběhl sběr dat, založení a analýza dotazníků. Ve spolupráci s Diabetologickým centrem nemocnice Liberec je připraven a v tisku leták pro pacienty praktických a odborných lékařů. IV. Projekt se zaměřil na prevenci dopravních úrazů v mateřských i základních školách okresu Česká Lípa, bylo provedeno hodnocení znalostí a postojů žáků, proběhla dotazníková akce a semináře pro učitelky základních a mateřských škol. Celkem se uskutečnilo 7 seminářů. Přednášejícími byli zástupci policie ČR, zástupce Centra dopravního výzkumu v Brně, manažer BESIP pro LBC kraj, krajská metodička dopravní výchovy, zástupci škol kde již jeden rok pracují v projektu “Snížení výskytu dopravních úrazů“. Celkem se zúčastnilo 39 pedagogů ze základních škol. V souvislosti s projektem došlo k zapojení do celoevropské kampaně „Pásovec“, zaměřené na používání dětských autosedaček, kterou pro Českou republiku připravilo Ministerstvo dopravy (BESIP). Do kampaně bylo zapojeno 3 500 dětí z mateřských škol a dětí 1. tříd základních škol okresu Česká Lípa

V. část 1 - Uplatňování metody hodnocení rizik mimo hygienickou službu je velmi nízké a naráží na neinformovanost odborné veřejnosti a proto je nutné se zaměřit na tuto cílovou skupinu. Seznámení odborné veřejnosti (projektanti, architekti, zástupci státní správy, samosprávy) s hodnocením a řízením zdravotních rizik proběhlo formou seminářů. Zpětnou vazbu jsme získali prostřednictvím dotazníků. Účastníci obdrželi CD a propagační leták. část 2 - Zvýšení informovanosti o problematice rizika vnitřního prostředí u odborné i laické veřejnosti bylo provedeno prostřednictvím seminářů a propagačního materiálu. část 3 - Zvýšení vzdělanosti vysokoškolských studentů v této oblasti, začleněním problematiky vnitřního prostředí do jejich vzdělávání proběhlo formou přednášek a soutěží. Byly navázány kontakty s Fakultou architektury, vybrána pro záměr katedra Pozemního stavitelství, II. - V. ročník. Připravuje se návrh jednotlivých přednášek, včetně textů. část 4 - Seznámit zástupce obcí Libereckého kraje s obsahem projektu Zdravé město a možnosti jejich zapojení do projektu formou Regionální konference s účastí zástupců NSZM. VI. Co nejkompletnější intervence v oblasti zdravého životního stylu do systému, který je tvořen pedagogy, žáky, rodiči na základě dlouhodobého sledování životního stylu žáků 8. tříd základních škol v oblasti kouření, konzumace alkoholu, nabídky a užívání drog. Připravit zážitkový seminář pro pedagogy základních škol v LK (cca 25 pedagogů) s tématikou životního stylu na podkladě výsledků zpracovaného dotazníkového šetření Životní styl žáků.

120

8. Použitá metoda: I. Skupinová intervence zaměřená na motivaci žáků a učitelů ke zvyšování tělesné aktivity semináře, informace pro rodiče do médií, vyšetření dětí) II. část 1 – Aktivní vyhledávání pacientů pomocí depistáží, anonymní sérologické vyšetření krve na syfilis (rychlá reaginová reakce a Treponema pallidum test) a v případě pozitivního nálezu protiepidemická opatření. část 2 – Aktivní vyhledávání pacientů pomocí depistáží, anonymní sérologické vyšetření krve na markery virových hepatitid v biochemické laboratoři nemocnice v Semilech (virový zánět jater typu B -anti HBc total a virový zánět jater typu C – anti HCV) a v případě pozitivního nálezu protiepidemická opatření. III. Vypracování metodiky pro praktické lékaře a sestry při léčbě DM, průběžně aktuální semináře o DM. Zhotovení a distribuce zdravotně – výchovných materiálů (cca 10 000 ks). IV. Skupinová intervence zaměřená na bezpečné chování v silničním provozu (semináře, vytvoření metodiky). V. část 1 - Naplňování cíle formou semináře a vydáním propagačního materiálu část 2 - Formou seminářů, přípravou a distribucí propagačního materiálu. část 3 - Formou přednášek se soutěží část 4 - Regionální konference s účastí zástupců NSZM. VI. Dotazníkové šetření na školách LK, zpracování dotazníků, analýza výsledků, příprava zážitkového semináře pro učitele ve spolupráci s psychology, podpora práce peer skupin na středních školách, vytvoření “ buněk” ze žáků, kteří preferují zdravý životní styl na základních školách. Poskytnutí informací o výsledcích šetření pedagogům a ředitelům škol, praktickým lékařům pro děti a dorost a krajskému úřadu LK. Spolupráce s místními médii. 9. vydaný informační materiál: Počet výtisků: 6 000 ks III. Leták „Cukrovka Diabetes mellitus“ IV. Barevný leták byl nahrazen omalovánkami s postavami Macha 2 000 ks a Šebestové s tematikou bezpečného chování na ulici a na silnici, které nechala vyrobit Policie města České Lípy ze svého projektu na náš podnět. Místo plánovaného průkazu chodce byly dětem předány kartičky vydané BESIP. 5 000 ks V. Leták „Hodnocení a řízení zdravotních rizik“ Leták „Zdravotnický odpad aneb jak snižovat zdravotní rizika 3 000 ks při nakládání s odpady“ 3 000 ks Leták „Povinnosti původců zdravotnických odpadů aneb snižujme zdravotní rizika“ 66 ks CD „Problematika vnitřního prostředí a hodnocení zdravotních rizik ve službách“ 37 ks CD „Vnitřní prostředí staveb aneb rizika ovlivňující zdraví a vytváření zdravého vnitřního prostředí“ 51 ks CD „Vnitřní prostředí staveb aneb rizika ovlivňující zdraví a vytváření zdravého vnitřního prostředí“ 10 000 ks Leták „Životní styl – kouření, alkohol, drogy“ 10. Hodnocení projektu: A

121

8.2. Dopis náměstka hejtmana Libereckého kraje předsedovi Pracovní skupiny pro realizaci zdravotní politiky Libereckého kraje

122

8.3. Dotazník studie „Prevence a zdraví 2005“

DOTAZNÍK Sčítací obvod Č. domácnosti Konečný výsledek šetření Počet příloh

PREVENCE A ZDRAVÍ V rámci realizace schválené Zdravotní politiky Libereckého kraje je ve dnech 26.9. až 16.10.05 roku 2005 prováděno výběrové šetření o zdravotním stavu, preventivní péči a volném čase obyvatel ve městě Liberci ve věku 18 až 65 let.

Váš byt byl pro toto šetření náhodně vybrán, a proto je Vaše účast velmi důležitá pro získání objektivních výsledků. Vaše odpovědi jsou zcela důvěrné a jsou chráněny podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Záznam o průběhu šetření: Kód

Poznámky

1. návštěva 2. návštěva 3. návštěva

Kód pro označení výsledků šetření: 1

Domácnost vyšetřena

2

Vyšetřena částečně

3

Domácnost nezastižena, ale patří do cílového souboru

4

Odmítli vyšetření

5

Mimo cílový soubor

6

O domácnosti není k dispozici žádná informace

Jméno tazatele:

123

Nejdříve bychom Vám rádi položili několik otázek týkajících se Vaší domácnosti. 1.

Kolik osob žije ve Vaší domácnosti?

2.

V našem šetření nás zajímají osoby od 18 do 65 let. Řekněte nám prosím jejich křestní jména, věk a vzdělání. Č.o.

Křestní jméno

pohlaví

věk

vzdělání

kód

1.

1.muž 2.žena

1. 18 - 30 2. 31 - 45 3. 46 - 65

1. ZŠ 2. SŠ 3. VŠ

2.

1.muž 2.žena

1. 18 - 30 2. 31 - 45 3. 46 - 65

1. ZŠ 2. SŠ 3. VŠ

3.

1.muž 2.žena

1. 18 - 30 2. 31 - 45 3. 46 - 65

1. ZŠ 2. SŠ 3. VŠ

4.

1.muž 2.žena

1. 18 - 30 2. 31 - 45 3. 46 - 65

1. ZŠ 2. SŠ 3. VŠ

5.

1.muž 2.žena

1. 18 - 30 2. 31 - 45 3. 46 - 65

1. ZŠ 2. SŠ 3. VŠ

1.vyšetřen(a) 2. nezastižen(a) 3. odmítnuto šetření obecně 4. odmítnuto téma šetření 1.vyšetřen(a) 2. nezastižen(a) 3. odmítnuto šetření obecně 4. odmítnuto téma šetření 1.vyšetřen(a) 2. nezastižen(a) 3. odmítnuto šetření obecně 4. odmítnuto téma šetření 1.vyšetřen(a) 2. nezastižen(a) 3. odmítnuto šetření obecně 4. odmítnuto téma šetření 1.vyšetřen(a) 2. nezastižen(a) 3. odmítnuto šetření obecně 4. odmítnuto téma šetření

Vyplňte počet osob ve věku 18 – 65 let

Další část dotazníku je nutno vyplňovat s každým členem domácnosti jednotlivě.

124

DOTAZNÍK PRO JEDNOTLIVÉ OSOBY V současnosti se hodně mluví o zdravotní péči a zdravém životním stylu. V této souvislosti bychom Vám položili několik otázek. Číslo domácnosti : Číslo osoby: 1.

Znáte program „Projekt zdraví Liberecka“ ?

2.

Jaký mají podle Vašeho názoru lékaři vliv na životní styl člověka?

3.

dobrý spíše dobrý spíše špatný špatný

Ano Ne

Z jakého důvodu? (Označte všechny možnosti)

8.

měla by být plně hrazena zdravotními pojišťovnami měla by být hrazena částečně zdravotními pojišťovnami neměla by být hrazena zdravotními pojišťovnami vůbec

Navštívil(a) jste v posledních 3 letech lékaře primární péče? Lékařem primární péče rozumíme obvodního, závodního, školního lékaře, odborného specialistu – kardiologa, diabetologa.

7.

lékař se má zabývat pouze léčením lékař se má zabývat jak léčením tak prevencí

Jak by jste hodnotil(a) svůj zdravotní stav?

6.

velký částečný žádný

Jaký je Váš názor na placení preventivní lékařské péče?

5.

Která z těchto myšlenek je Vám bližší?

4.

ANO NE

akutní nemoc očkování jiná preventivní péče (např. prohlídky) ostatní důvody

Zjišťoval lékař během posledních 3 let u Vás tyto skutečnosti? (označte všechny možnosti).

výška váha krevní tlak Vaše nemoci (např. cukrovka, srdečně – cévní nemoci) Nemoci Vašich pokrevních příbuzných (např. cukrovka, srdečně – cévní nemoci)

125

9.

Mluvil s Vámi lékař v posledních třech letech na téma: (označte všechny možnosti)

10.

Znáte své hodnoty cholesterolu a glykémie?

11.

vysoký krevní tlak jiná srdečně – cévní choroba cukrovka II. typu

ano ano ano

ne ne ne

nevím nevím nevím

Ano Ne

Ano Ne

1 – 10 11 – 20 více než 20

Kouřil(a) jste v minulosti?

19.

dieta PAD (tablety) PAD + insulin pouze insulin

Kolik cigaret denně vykouříte?

18.

u praktického lékaře v diabetické poradně v nemocnici

Kouříte v současné době pravidelně cigarety (myslíme tím alespoň jednu cigaretu denně)?

17.

nevím nevím nevím

Upozornil Vás lékař na rizika, která pro Vás osobně plynou z toho, že se u Vás nebo ve Vaší rodině vyskytly výše jmenované choroby?

16.

ne ne ne

Má nebo měl některý z Vašich příbuzných před tím, než dosáhl 65 let tyto nemoci?

15.

ano ano ano

Způsob léčby

14.

vysoký krevní tlak jiná srdečně – cévní choroba cukrovka II. typu

Pokud máte cukrovku, kde jste léčen(a)?

13.

Ano Ne

Máte některou z těchto zdravotních potíží?

12.

kouření stres alkohol nebo drogy

Ano Ne

Kdy jste přestal(a) kouřit?

méně než před rokem před rokem až třemi lety více než před třemi lety

126

20.

Dal Vám lékař v posledních třech letech radu, jak s kouřením přestat?

21.

Mluvil s Vámi lékař v posledních třech letech na téma vhodná strava?

22.

Ano Ne

Přispěly rady lékaře, o kterých jsme teď mluvili, ke změně Vašeho životního stylu?

26.

Ano Ne

Dal Vám nějakou radu týkající se vhodné tělesné aktivity specielně pro Vás?

25.

Ano Ne

Mluvil s Vámi lékař v posledních třech letech na téma tělesná aktivita?

24.

Ano Ne

Poradil Vám jaká strava je pro Vás nejvhodnější?

23.

Ano Ne

radikálně částečně ne

Jakým způsobem Vám lékař tyto rady a informace poskytnul? (označte všechny možnosti)

anamnéza

kouření

výživa

tělesná aktivita

mluvil o problému

dal leták, brožuru apod.

poslal do poradny nebo ke specialistovi

nemluvil na dané téma

mluvil o problému




mluvil o problému




mluvil o problému




127

27.

Volného času máme v dnešní době málo. Každý člověk však potřebuje relaxaci a odpočinek. Kolik času denně se průměrně věnujete následujícím činnostem? Pracovní dny

Sobota, neděle

Sledování televize, počítač Návštěva restauračních zařízení Pobyt v přírodě (procházky, zahrádka) Ostatní tělesná aktivita Ostatní činnost s rodinou a dětmi (společné hry a vzdělávání, návštěvy divadel, muzeí apod.) 28.

Jaká je Vaše výška (v cm)?

29.

Jaká je Vaše váha (v kg)?

30.

Do které příjmové skupiny byste zařadil(a) průměrný čistý měsíční příjem na jednu osobu Vaší domácnosti?

do 5.000 Kč od 5.001 do 9.000 Kč 9.001 a více Kč odmítnuto

Děkujeme Vám za spolupráci.

128

9. Literatura 1. Holčík J.: Zdraví 21, výklad základních pojmů s. 67, 51 2. Komárek L.: Strategie prevence chronických neinfekčních onemocnění v Evropě a České republice. SZÚ Praha, ISBN 80-7071-262-7, s. 1 3. WHO Ottawská charta podpory zdraví 4. Rážová J.: Mladí lidé a zdraví – Faktory chování dětí a mládeže a možnosti jejich ovlivňování jako součást politiky ochrany a podpory veřejného zdraví. Disertační práce Universita obrany Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králové 2005, s. 88 5. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví § 82 písm u) 6. Usnesení vlády ČR č.1046 ze dne 30.října 2002 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21.století 7. IZPE: Hodnocení politiky podpory zdraví v České republice. 2004, s. 28 8. Valenta V. a kol.: Zpráva o zdraví Liberecký kraj 2005, s. 87. Dokument k dispozici u autora a na www.khslbc.cz 9. Jackson N., Waters E.: Criteria for the systematic review of health promotion and public health intervention. Health Promot. Int. 2005 Sep 16 10. Strategie prevence v péči o zdraví Liberecka. Dokument k dispozici u autora 11. Strategie rozvoje Libereckého kraje schválená Usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK dne 22.1.2002 12. Valenta V. a kol.: Zdravotní stav obyvatel Libereckého kraje 2001. Dokument k dispozici u autora 13. Usnesení Zastupitelstva Libereckého kraje č. 53/02/ZK 14. Valenta V.: Sledování zdravotního stavu obyvatelstva jako východisko a nedílná součást zdravotní politiky regionu. Mezinárodní konference Životné podmienky a zdravie, Štrbské pleso, Slovensko, 11.–13. října 2004 Zborník vedeckých prác 2005 ISBN 80 – 7159 – 157 - 2 15. Usnesení Výboru pro zdravotnictví Zastupitelstva Libereckého kraje ze dne 13.9.2001 16. Usnesení Rady Libereckého kraje č. 990/02/RK 17. Usnesení Zastupitelstva Libereckého kraje č. 221/02/ZK 18. Usnesení Rady Libereckého kraje č. 1081/06/RK 19. Valenta V. a kol.: Zdravotní politika Libereckého kraje, www.khslbc.cz 20. Usnesení Rady Libereckého kraje č. 660/05/RK 21. Usnesení Rady Libereckého kraje č. 1282/05/RK 22. Usnesení Rady Libereckého kraje č. 1034/06/RK

129

23. Valenta V.: Zdraví 21 v projektu Zdraví Liberecka. Zdravotnictví v České republice, 2003, ročník VI., 1 – 2., s. 38 - 40 24. ČSÚ: Závěrečná zpráva – Výběrové statistické šetření „Prevence a zdraví“ 1997 25. Čermák V.: Výběrové statistické zjišťování. SNTL Praha 1980 26. Lundstrom S., Sarndal C. E.: Estimation in Surveys with Nonresponse. J.Wiley & Sons, London, 2005, ISBN 0–470–01133–5 27. ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Liberec, ČSÚ Liberec, 2003 28. Vagero D., Leinsalu M.: Health inequalities and social dynamics in Europe. British Medic. J. 331, 23, July, 2005 29. Novotný L., Bencko V.: Příčinnost v epidemiologii a komplexní architektura zdraví a nemoci. Praktický lékař, 2003, ročník 83, 6, s. 321 - 329 30. Meier Ch.,

Ackermann-Liebrich U.: Socioekonomic class as a risk factor for

cardiovascular diseases. Ther Umsch. 2005 Sept. 62 (9): 591-5 31. ÚZIS ČR: Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 2002, Praha 2003, s. 22, s. 23, s. 37, s. 53, 54, s.107 32. Hnilicová H., Bencko V.: Kvalita života – vymezení pojmu a jeho význam pro medicínu a zdravotnictví. Praktický lékař, 2005, ročník 85, 11, s. 656 – 660 33. Johansson K., Bendtsen P., Akerlind I.: Advice to patients in Swedish primary care regarding alcohol and other lifestyle habits: how patients report the actions of GPs in relation to their own expectation and satisfaction with the consultation. Eur J Public Health 2005,15(6) 615-620 34. Lékařské informační centrum, Agentura INRES – SONES: Výzkum názorů a postojů občanů ČR k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života, 2005, s. 59 35. Klumbiene J., Petkeviciene J., Vaisvalavicius V., Miseviciene I.: Advising overweight persons about diet and physical aktivity in primary health care: Lithuanian behaviour monitoring study. BMC Public Health. 2006 Feb 14, 6 (1) p.30 36. Čupka J., Nešpor K., Králíková E., Dohnal K., Mucha C., Konštanský S.: Léčba závislosti na tabáku v ordinaci praktického lékaře. Centrum doporučených postupů pro P.L., Společnost všeobecného lékařství, Praha 2005, s. 1-10 37. Bolognesi M., Nigg C., Massarini M., Lippke S.: Reducing obesity indicators through brief physical activity counseling in Italien primary care settings. Ann. Behav. Med. 2006 Apr. 31 (2): 179-185

130

38. Brotons C., Bjorkelund C., Bulc M. et al.: Prevention and health promotion in clinical practice: the views of general practitioners in Europe.Preventive Medicine,2005,40, p 595 601 39. Kaňová J., Holčík J.: Zdravotní gramotnost pohledem studentů LF MU v Brně. Zdravotnictví v České republice, 2006, ročník IX, 4, s. 160 - 162 40. Valenta V. a kol.: Přístup lékařů primární zdravotní péče k prevenci. Praktický lékař, 2007, ročník 87, No. 6, pp 351-335

131

10. Slovník použitých pojmů Akutní nemoc: onemocnění nebo úraz, nezbytně vyžadující návštěvu lékaře – např.: silná bolest, vysoká teplota, krvácení a pod. – vedoucí ke stanovení diagnózy, léčbě nemoci, ošetření úrazu. BMI (Body mass index): index určující stupeň obezity. Zjistí se vzorcem: váha (v kg) děleno výškou (v metrech) na druhou (BMI 1 … 25-30; BMI 2 … více než 30). Bývalý kuřák: osoba, která splňovala limit pro termín kuřák a přestala kouřit před více než jedním rokem. Cukrovka 1. a 2. typu: respondent, který má cukrovku 1. typu to vždy bezpečně ví. Tento typ nás však nezajímá. Všichni ostatní mají typ 2 a budou uvedeni v našem šetření. Čas strávený jinak s rodinou: čas strávený s rodinou jinou společnou činností než u televize, v restauraci, přírodě, aktivní tělesnou činností nebo pobytem na zahradě, např. učením se a hraním si s dětmi, návštěvou divadla, kina, četba apod. Částečná změna chování: změna vedoucí k omezení některých negativních vlivů souvisejících se vznikem preventibilních chorob (např. omezení kouření, vyšší tělesná aktivita, zlepšení životosprávy apod.), včetně změn, které mají krátkodobý efekt. Cílená rada: konkrétní rada lékaře primární péče respondentovi při výskytu některého rizikového faktoru. Domácnost: zahrnuje všechny osoby s trvalým pobytem v šetřeném bytě (bytová domácnost). Kuřák: osoba, která pravidelně denně vykouří alespoň 1 cigaretu včetně nekuřáků, kteří přestali kouřit méně než před rokem a splňovali limit pro termín kuřák. Lékař primární péče: obvodní lékař (případně závodní, školní, rodinný) + odborný specialista (např. kardiolog, diabetolog apod., pro naše šetření s výjimkou stomatologa a gynekologa). Návštěva restaurace: zahrnuje návštěvu restaurace, pohostinství, vinárny, kavárny, baru, diskoték a heren ve svém volném čase. Nezahrnuje návštěvu z důvodů náhradního závodního stravování. Ostatní důvody návštěvy lékaře: kontroly při dlouhodobých chorobách, předepsání léků, vystavení potvrzení o zdravotním stavu (např. řidičský, svářečský průkaz, nástup do školy nebo zaměstnání).

132

PAD (tablety): perorální antidiabetika – tabletová forma léku podávaných při cukrovce. PAD + insulin: tabletová forma léku podávaná při cukrovce doplněná o injekční insulin. Pobyt na zahradě: aktivní i pasivní pobyt na zahradě. Pobyt v přírodě: jakákoliv forma pohybu v přírodě např. procházka. Pokrevní příbuzní: vlastní otec, matka, sourozenci. Preventibilní choroby: vybrané civilizační choroby, jejichž vzniku lze předcházet a kde faktor dědičnosti hraje velkou roli (pro toto šetření: kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak). Preventivní péče: jedna ze složek zdravotní péče, která je určena k předcházení nemocím. „Projekt zdraví (Liberecka)“: okresní projekt celonárodního programu zdraví („Národní program zdraví ČR“) zaměřen na oblasti:

-

životní styl

-

výživa

-

tělesná aktivita

-

zdravotní rizika – kouření

-

prevence srdečně cévních nemocí

-

prevence cukrovky

Průměrný čistý měsíční příjem na osobu: čistý příjem z výdělečné činnosti, důchodů, sociálních dávek a ostatních příjmů domácnosti vydělené počtem členů domácnosti (včetně dětí a důchodců nad 65 let). Radikální změna chování: změna v chování respondenta při plném respektování doporučení lékaře ve spojitosti s existencí rizikového faktoru (např. přestat kouřit, výrazně změnit životní styl a pod.). Rizikové faktory: výskyt vybrané choroby v anamnéze (vlastní i příbuzných), BM 1, BM 2, kouření, faktory, které se mohou vyskytovat z důvodů dědičných předpokladů, případně nevyhovujícího životního stylu (nesprávná výživa, malá tělesná aktivita, stres apod.). Rodinná anamnéza: výskyt preventibilních chorob u pokrevních příbuzných respondenta (do 65. roku věku). SLDB: Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Tělesná aktivita: zvýšená pohybová aktivita (návštěva fit-centra, sportování, fyzická práce ve volném čase apod.). Nezahrnuje práci na zahradě.

133

TK: tlak krve. Vhodná výživa: strava a pitný režim, který působí pozitivně na jedince ve vztahu k jeho zdravotnímu stavu a věku. Vybrané choroby v anamnéze: cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak a jiné choroby srdeční a cévní. Vzdělání:

ZŠ – ukončené základní vzdělání, učňovské, středoškolské bez maturity. SŠ – ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. VŠ – ukončené vysokoškolské vzdělání (včetně bakalářského).

ZP: jakákoliv zdravotní pojišťovna. Životní styl: souhrn faktorů, které mohou ovlivnit zdraví člověka.

134

11. Vlastní publikační aktivita -

Valenta V., Šoltysová T., Fajfrová S.: Jak jsme na tom se zdravím, Odborná publikace v nákladu 1200 ks, 55 str., odborná recenze prof. MUDr. Kotulán Csc.,1998

-

Valenta V.: Zdraví 21 v „Projektu zdraví Liberecka“ Zdravotnictví v České republice, 2003, ročník 6, číslo 1-2, s. 38 - 40

-

Valenta V.: Czech Environment and Health Action Plan, International Conference European Environment and Health Action Plan, Edmond aan Zee, Nizozemí, 1.-3.12.2004

-

Valenta V.: Sledování zdravotního stavu obyvatelstva jako východisko a nedílná součást zdravotní politiky regionu, Mezinárodní vědecko – odborná konference „Životné podmienky a zdravie“, Štrbské Pleso, Slovensko, 11.-13.10.2004, Zborník vedeckých prác 2005, ISBN 80-7159-157-2

-

Valenta V.: Investment for Health. International Conference Investment for Health, Venice, 18th August 2005

-

Valenta V.: Podpora zdraví, nedílná součást zdravotní politiky Libereckého kraje Zdravotnictví, 2005, ročník VIII, 3, s. 94 - 95

-

Valenta V.: Governance of health promotion to address the wider determinants of population health, Policy forum under the framework of the WHO/European Committee for Health Promotion and Development , Venice, Italy , 7. – 8. listopadu 2005

-

Valenta V. : Zdravotní politika Libereckého kraje, Mezinárodní konference Euroregion Nisa-Ochrana veřejného zdraví v Euroregionu Nisa – 20.-21.4.2006 Liberec, Sborník

-

Valenta V., Kučerová J., Tučková V., Prattingerová J., Truhlářová L.: Zdraví 21 v Libereckém regionu. Hygiena, 2006, ročník 3, 1, s. 3 – 7

-

Valenta V.: Investment for Health – regional case study, WHO Evaluation meeting, Ljubljana, Slovinsko, 16.11.2006

-

Valenta V., Kučerová J., Tučková V., Bartošová P., Salač P., Picek J., Riegrová S.: Přístup lékařů primární zdravotní péče k prevenci. Praktický lékař, 2007, ročník 87, No.6, pp. 351-355

-

Valenta V., Kučerová J.:

Aplikace hodnocení vlivů na zdraví do strategických

dokumentů. Hygiena, 2007, ročník 4, 2, s. 69 -71 -

Valenta V.: Inequalities in Health – outcomes of the regional survey „Prevention and Health“ and Health inequality policy in the Czech Republic, European Conference Reducing Inequalities in Health – regional approach, Bordeaux, France, 29.6. 2007

135

-

Provazníková H., Schneiderová D., Valenta V., Hynčica V.: Determinanty zdraví vysokoškolských studentů, Hygiena, 2002, ročník 47, 4, s. 214 - 219

-

Provazníková H., Schneiderová D., Valenta V., Hynčica V.: Intervenční postupy ke snižování stresových situací u vysokoškolské populace. Hygiena, 2003, ročník 48, supplementum 1, s. 20

-

Kučerová J, Valenta V: Aplikace metody hodnocení a řízení zdravotních rizik do práce orgánu ochrany veřejného zdraví, Hygiena , 2006, ročník 51, č. 3 – 4, s. 67 - 70

136

UNIVERZITA OBRANY BRNO FAKULTA VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ HRADEC KRÁLOVÉ PODPORA ZDRAVÍ VÝVOJ, ZHODNOCENÍ A ŘÍZENÍ PROCESU Z POHLEDU REGIONÁLNÍ ÚROVNĚ

Recommend Documents