UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, HRADEC KRÁLOVÉ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ
Ing. Jan Chromý
Teze dizertační práce Multimediální podpora výuky
na získání vědecko-akademické hodnosti philosophiae doctor v doktorském studijním programu 7507V Specializace v pedagogice oboru Teorie vyučování technických předmětů
Hradec Králové listopad 2005
Dizertační práce byla vypracovaná v externí formě doktorského studia na katedře technických předmětů PdF UHK v Hradci Králové.
Předkladatel: Ing. Jan Chromý, katedra marketingu, VŠH v Praze 8 Školitel:
prof. Dipl. Ing. Dr. phil. DDDr.h.c. Adolf Melezinek
Oponenti:
prof. PhDr. Gabriel Švejda, CSc. doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc. doc. Ing. Ladislav Hájek, CSc.
Autoreferát byl rozeslaný: 16.12.2006 Obhajoba dizertační práce se koná: 30.1.2006 před komisí pro obhajobu dizertační práce v oboru doktorského studia jmenovanou děkanem PdF UHK doc. Ing. Vladimírem Jehličkou, CSc. 7507V Specializace v pedagogice, obor Teorie vyučování technických předmětů na katedře technických předmětů, PdF UHK v Hradci Králové
Komise:
doc. Ing. A. Pokorný, CSc. (ČVUT Praha) – předseda prof. Dipl. Ing. Dr. phil. DDDr.h.c. A. Melezinek (Klagenfurt) doc. RNDr. PhDr. A. Slabý, CSc. (UHK) doc. Ing. J. Měřička, CSc. (ČVUT Praha) prof. Ing. R. Dubovská, DrSc. (UHK) prof. PhDr. B. Kraus, CSc. (UHK)
2
Obsah I. SOUHRN.................................................................................................................................4 II. MULTIMEDIÁLNÍ PODPORA VÝUKY.............................................................................5 CÍLE........................................................................................................................................5 1 SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU.................................................................................6 2 MÉDIA – ZÁKLAD MULTIMÉDIÍ...................................................................................7 3 MULTIMEDIÁLNÍ PRACOVIŠTĚ..................................................................................10 4 MULTIMEDIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTORY............................................................11 5 HODNOCENÍ MULTIMEDIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROSTOR...........................12 6 OVĚŘENÍ NAVRŽENÉHO HODNOCENÍ......................................................................19 7 DISKUSE – NÁVRH SMĚRŮ DALŠÍHO VÝZKUMU..................................................23 8 ZÁVĚR..............................................................................................................................28 9 Seznam použité literatury...................................................................................................28 III. PUBLIKAČNÍ ČINNOST AUTORA.................................................................................35 a) Skripta...............................................................................................................................35 b) Sborníky konferencí..........................................................................................................35 c) Časopisy............................................................................................................................35
3
I. SOUHRN Multimedia tvoří velmi rozsáhlou oblast. Je možné se soustředit výhradně na technické prostředky, nebo pedagogické, didaktické, psychologické a další podmínky jejich využívání. Je možné se rovněž zabývat hodnocením splnění podmínek jejich optimálního provozu. Důležitý je ale také globální pohled na celou problematiku multimedií. Technické vybavení musí odpovídat pedagogickým, didaktickým a psychologickým podmínkám jejich využívání a musí být splněny optimální podmínky jejich provozu. Proto se ve své práci zabývám všemi uvedenými faktory a soustřeďuji se na hodnocení vzdělávacích prostor. V části „1 Seznámení s
problematikou se zabývám významem
multimédií, hledáním definic základních pojmů, nezbytných pro další práci. Významnou pasáž věnuji souvislostem dvou základních pojmů médium a multimédium. V části „2 Média – základ multimédií“ se zabývám analýzou pedagogických, didaktických, psychologických a technických podmínek využívání didaktických technických prostředků. Ty zprostředkovávají prezentaci jednotlivých médií a současně také tvoří základní podmínky vzniku prostředí, které umožňuje multimediální vyučování. Část „3 Multimediální pracoviště“ věnuji počítačem řízeným výukovým systémům, počítačovým sítím a dalším prvkům didaktických technických prostředků, které mohou přímo vytvářet základní podmínky pro multimediální vyučování. Uvádím zde také konkrétní příklad moderního multimediálního pracoviště pro hromadné vyučování. Důraz přitom kladu na druhy přístrojů, nikoliv na přesný a konkrétní název přístroje, protože tyto údaje podléhají rychlému vývoji přístrojů. Nezabývám se také učebními pomůckami, například softwarovým vybavením, protože jejich volba je závislá na účelu použití a je značně variabilní.
4
Podmínkám, které musí splňovat vzdělávací prostor, v němž bude probíhat multimediální výuka, věnuji část „4 – Multimediální vzdělávací prostor“. Zde popisuji podmínky optimálního provozu didaktických technických prostředků a věnuji se i jejich ovlivňování (například u dataprojektoru). Část „5 Hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor“ tvoří jednu z nosných částí celé práce. Analyzuji zde možné způsoby hodnocení, které jsou prováděny na základě právních dokumentů v České republice, ale i ve světě, zejména v členských zemích EU a OECD. Kriticky je hodnotím a následně vymezuji kritéria pro jednoduché hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor a popisuji metodiku navrhovaného hodnocení. V části „6 Ověření navrženého hodnocení“ ověřuji možnost praktického použití navržené metodiky hodnocení. Následně posuzuji jeho použitelnost a efektivitu. Na základě získaných zkušeností uvádím SWOT analýzu navrženého řešení. Získané poznatky mi v části „7 Diskuse – návrh směrů dalšího výzkumu“ slouží jako podklad pro návrh směrů dalšího výzkumu, případně pro návrh dalšího ověřování předložené metodiky hodnocení v šíři, která přesahuje rámec této práce. V části „8 Závěr“ analyzuji splnění cílů jednotlivých částí práce i práce jako celku. Uvádím zde syntézu získaných poznatků a své hodnocení výsledků práce.
II. MULTIMEDIÁLNÍ PODPORA VÝUKY CÍLE Cílem praktické části této práce je navrhnout metodiku hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor, ověřit její praktické využití a navrhnout směry dalšího výzkumu.
5
Cíli teoretické části jsou: - posouzení významu multimediální výuky, - definování základních pojmů, - provedení analýzy jednotlivých médií z hlediska pedagogického, psychologického a technického, - provedení analýzy multimediálních pracovišť z hlediska pedagogického, psychologického a technického, - stanovení základních provozních podmínek pro didaktické technické prostředky v multimediálních vzdělávacích prostorech.
1 SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU V této části jsem posuzoval význam multimédií a stanovil jsem definice základních pojmů, z nichž vychází další práce. Aplikoval jsem přitom metodu obsahové analýzy tištěných a dalších pramenů, českých i zahraničních, metodu komparace a metodu kritického hodnocení. Význam multimedií Uvedl jsem zde mnoho pramenů, z nichž většina hodnotí význam multimédií kladně. Zabýval jsem se ale i negativními stránkami jejich používání. Definice základních pojmů V této části jsem dospěl k základním definicím potřebným pro další práci. Mezi nejdůležitější definice patří: Pojem médium - jeden z komunikačních prostředků, který slouží jako materiálně-energetický nosič znaků obsahující informace. Pojem multimédium - materiálně-energetický nosič informací, obsahující nejméně tři navzájem nezávisle použitelné informační kanály vedoucí buď
6
k nebo od učícího se systému. Z nich nejméně dva vedou směrem k učícímu se systému a nejméně jeden slouží k přenosu reakce učícího se systému směrem k vyučovacímu systému. Pojem interaktivní - umožňující dvoucestný (vzájemný) tok informací. Pojem multimediální výuka - výuka s využíváním multimédií. Pojem multimediální vzdělávací prostor - vzdělávací prostor vybavený didaktickými technickými prostředky tak, aby v něm mohla
probíhat
multimediální výuka. Pojem didaktické technické prostředky - přístroje a zařízení, které zpřístupňují smyslům studentů informace obsažené v pomůckách. Přitom pomůcka determinuje využívání těchto prostředků. Souvislost médií s multimédii Při analýze souvislostí s ohledem na směrný cíl práce, tj. návrh metodiky hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor jsem dospěl porovnáním definic k následujícímu závěru. Multimediální vyučování vzniká při použití několika různých médií a při současné interaktivní komunikaci. Interaktivní komunikace je při vyučování záležitostí lidského faktoru. Protože cíl práce je orientován
směrem
k
hodnocení
vzdělávacích
prostor
pro
podporu
multimediální výuky, zabývám se v dalších částech zejména hodnocením příslušných didaktických technických prostředků, které umožňují prezentaci jednotlivých médií. 2 MÉDIA – ZÁKLAD MULTIMÉDIÍ V této části jsem provedl analýzu jednotlivých médií z hlediska pedagogického a psychologického a analýzu didaktických technických prostředků jednotlivých médií. K dosažení zvolených cílů jsem aplikoval
7
metodu obsahové analýzy tištěných a dalších pramenů, českých i zahraničních, metodu komparace a metodu kritického hodnocení. Přitom jsem dospěl k rozdělení médií, které je uvedeno na obr. 1. Základní rozdělení jednotlivých médií text
nepohyblivé obrázky
zvuky
pohyblivé obrázky
statická média
dynamická média
Obr. 1: Schéma rozdělení médií Na základě analýzy didaktických technických prostředků jsem dospěl k jejich rozdělení, které je uvedeno na obr. 2. V této části jsem zabýval didaktickými technickými prostředky a jejich prvky: Statická média V této části jsem definoval jejich rozdělení na text a nepohyblivý obraz. Dále jsem uvedl popis činitelů, které ovlivňují jejich využívání při vyučování. K prezentaci statických médií slouží didaktické technické prostředky. Stanovil jsem základní pravidla pro jejich optimální provoz a jejich rozdělení na zařízení pro nepromítaná statická média a
projekční techniku pro statická
média. Současně jsem uvedl přehled prvků didaktických technických prostředků a jejich orientační parametry.
8
vizualizéry, diaprojektory,
- sešity,
diaprohlížečky,
zpětné
projektory, dataprojektory -
dynamická
–
filmové
Zařízení pro nepromítaný záznam
- nástěnky s obsahem - školní tabule - flipcharty apod.
kamery, prohlížečky
Promítací technicka
Didaktické
Počítače, počítačem řízené výukové systémy a sítě
- e-learning
- noviny, časopisy,
- počítačové sítě a Internet
- statická – episkopy,
- počítače a jeho periferní jednotky
- knihy, skripta
technické prostředky Zvuková technika
Televizní technika
- rozhlasové přijímače
- videomagnetofony
- gramofony
- videokamery
- magnetofony
- televize
- CD a MP3 přehrávače
- CD a DVD video
- přehravače minidisků
- uzavřený televizní okruh
- paměťové přehrávače
- projekční panely
Obr. 2: Rozdělení didaktických technických prostředků
Didaktické technické prostředky pro dynamická média V této části jsem definoval rozdělení dynamických médií na pohyblivý obraz a zvuk. K prezentaci dynamických médií slouží didaktické technické prostředky. Stanovil jsem jejich rozdělení na zařízení: pro prezentaci pohyblivého obrazu, pro prezentaci zvuku, televizní techniku a počítače a počítačem řízené systémy. Určil jsem základní pravidla pro jejich optimální provoz. Dále jsem uvedl popis činitelů, které determinují jejich využívání při vyučování. Současně jsem uvedl
9
přehled prvků didaktických technických prostředků a jejich orientační parametry.
3 MULTIMEDIÁLNÍ PRACOVIŠTĚ V této části jsem provedl analýzu multimediálních pracovišť z hlediska pedagogického a psychologického a analýzu didaktických výukových prostředků, z nichž se multimediální pracoviště mohou skládat. Aplikoval jsem přitom metodu obsahové analýzy literárních a dalších pramenů, českých i zahraničních, metodu komparace a metodu kritického hodnocení. Vhodné prostředí pro multimediální vyučování poskytuje počítač. Proto jsem analyzoval možnosti počítačů, počítačových sítí a dalších didaktických technických prostředků, které mají za určitých podmínek význam z hlediska multimedií. Uvedl jsem zde přehled prvků didaktických technických prostředků a na závěr také příklad multimediálního pracoviště. K získání představy, jaké vybavení bychom museli pořídit, abychom byli schopni pracovat s veškerými v dnešní době běžnými médii a jejich didaktickými technickými prvky, jsem sestavil obrázek č. 3, kde je uveden detailní seznam prostředků pro všechna známá média a orientační možnosti jejich vzájemného propojení. Na obrázku jsou důležité také možnosti vzájemného propojení jednotlivých prostředků do funkčního celku. Ty jsou zde znázorněny čarami, spojujícími jednotlivé prvky. Takto sestavený celek by vytvořil předpoklady pro použití všech dnes známých médií. Celé multimediální pracoviště jsem navrhl vybavit takto: dostatečně výkonný počítač (DVD zapisovací mechanika, grafická karta pro převod TV a videosignálu, zvuková karta pro 5.1 reproduktorů, síťovou kartou), elektronická tabule (SmartBoard), reprosoustava 5.1, multifunkční barevná tiskárna.
10
Kabelová televize Internet přes
Rozhlasová
radiové vlny
anténa
Počítačové sítě
Satelitní
Televizní
anténa
anténa
Televizní kamera pro PC HI FI věž Satelit Hudební nástroj
Počítač
Videorekordér
Televize
(DVD apod.)
Tiskárna Kamkordér Scanner
Videoprojektor (dataprojektor) Telefonní anténa
Plotter
Digitální
Telefonní
Mobilní
síť
telefon
fotoaparát
Internet nebo jiné sítě
Obr. 3: Příklad kompletně vybaveného pracoviště
11
4 MULTIMEDIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTORY V této části jsem stanovil základní pravidla, která musíme dodržet, aby byly zajištěny optimální podmínky pro vyučování z hlediska používání jednoho multimediálního pracoviště za předpokladu frontálního vyučování. Aplikoval jsem přitom metodu obsahové analýzy literárních a dalších pramenů, českých i zahraničních. Dále jsem provedl syntézu zjištěných požadavků pro jednotlivá média do požadavků pro multimediální vzdělávací prostor. Viditelnost Z hlediska učeben a sálů jsem analyzoval požadavky na osvětlení učebny, umístění projekčních ploch a obrazovek. Zvuk Stanovil jsem základní požadavky na zajištění kvalitní prezentace zvuku ve vzdělávacím prostoru.
5 HODNOCENÍ MULTIMEDIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROSTOR V této části jsem navrhl metodiku hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor. Nejdříve jsem na základě analýzy odborných pramenů uvedl prováděná hodnocení vzdělávacích prostor a komparativní metodou posoudil vhodnost jejich použití pro hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor. Dále jsem analyzoval možné způsoby hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor a syntézou získaných poznatků vymezil kritéria pro
12
hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor. Popsal jsem metodiku navrhovaného hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor. Vymezení oblasti hodnocení Rozborem a kritickým hodnocením získaných poznatků jsem dospěl k závěru, že je nutné každý vzdělávací prostor hodnotit dle jeho vybavení didaktickými technickými prostředky, které jsem stanovil v části 3. Současně je nutné hodnotit podmínky provozu těchto prostředků. Stávající prováděná hodnocení vzdělávacích prostor Analýzou současného stavu v České republice, zemích Evropské unie a ve světě jsem dospěl k závěru, že je kladen důraz na sebehodnocení škol (autoevaluaci), přičemž není přesně stanovena žádná metodika tohoto hodnocení. U nás je sebehodnocení škol předepsáno zákonem č. 15/2004 Sb. pro školy 1. a 2. stupně. Pro vysoké školy je pak podle §21, odst.(1) zákona č.111/1998 Sb. předepsána výroční zpráva. Další požadavky při žádosti o akreditaci studijního programu vyplývají z vyhlášky č.42/1999 Sb. Zahraniční školy zajišťují sebehodnocení různým způsobem, například zapojením v Projektu efektivní autoevaluace (ESSE). Nejrozšířenější je systém pro autoevaluaci European Business Excellence Model – EFQM. Používaný je také systematického nástroje pro řízení kvality ISO 9001. Ani jedno hodnocení neřeší detailně problematiku hodnocení vzdělávacích prostor. Hodnocení jsou orientována zejména kvantitativně, například sledují počet počítačů ve škole apod. Případně sledují dodržování hygienických podmínek, například počet studentů na jednotku prostoru či plochy. Neobsahují ale hodnocení všech podmínek pro kvalitní provoz didaktických technických prostředků ve vzdělávacím prostoru.
13
Ani publikace Education at a Glance 2005, kterou vydává OECD neobsahuje hodnocení vzdělávacích prostor. Ekonomické údaje jsou zde velmi přehledně uvedeny ve srovnání mezd učitelů, nákladů škol na 1 žáka apod. Návrh způsobu hodnocení Hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor jsem navrhl provádět z hlediska ekonomického a mimoekonomického. Ekonomické hodnocení Ze statistických údajů, zveřejňovaných UIV (podobně jako OECD), je v ekonomické oblasti patrný důraz na výdaje. Nelze však zjistit výdaje strukturované tak, aby bylo možné usoudit, jakou část uváděných výdajů tvoří výdaje na provoz multimediálních vzdělávacích prostor. Tyto údaje jsem navrhl získat využitím údajů z vedeného podvojného účetnictví dle Zákona o účetnictví č.31/2004 Sb. Je možné přesně stanovit výdaje spojené s vybavením a provozem multimediálních vzdělávacích prostor, resp. vzdělávacích prostor vybavených pro multimediální vyučování. Drobnou zákonnou úpravou jejich struktury a následným automatickým přepočtem pomocí tabulkového procesoru (kalkulátoru) lze získat údaje, jejichž obdoba je v odborných kruzích zejména v USA nazývána TCO - celková cena vlastnictví. Tento pojem zahrnuje nejen pořizovací náklady vlastních didaktických technických prostředků umístěných v učebně, ale i náklady na softwarové vybavení, údržbu, opravy, správu sítě, školení apod., tedy všechny náklady, které s didaktickými technickými prostředky souvisí. Zajímavé údaje lze pak získat například porovnáním nákladů na didaktické technické prostředky a ostatních nákladů přepočtených na jednoho studenta. Získané údaje jsou přitom objektivní, srovnatelné mezi školami stejného typu a hodnocení lze kdykoliv opakovat.
14
Mimoekonomické hodnocení Mimoekonomické hodnocení jsem navrhl provádět ve dvou zásadních krocích: - popis učebny způsobem ryze technickým způsobem a sledování objektivních parametrů (rozměry vzdělávacího prostoru, vybavení didaktickými technickými prostředky a podmínkami jejich provozu), - hodnocení účastníky výuky (studenti a vyučující) a statistickým zpracováním získaných odpovědí. Provádění hodnocení V této části jsem navrhl spojení s prováděným sebehodnocením škol. V tom případě by byl školám 1. a 2. stupně poskytnut podklad pro část jejich sebehodnocení, který by zaručoval metodickou jednotnost a srovnatelnost zjištěných údajů. Stávající právní předpisy poskytnutí takového podkladu pro autoevaluaci umožňují. Je jen záležitostí vedení škol, zda by navrženou metodiku školy dodržovaly. Česká školní inspekce by v případě používání tohoto návrhu měla jednotné kvantitativní i kvalitativní podklady pro svoji inspekční činnost. Pro vysoké školy je situace obdobná. Stávající právní předpisy rovněž poskytnutí jednotného podkladu pro vypracování části výročních zpráv umožňují. Navíc část údajů, které vyžaduje pro udělení nebo prodloužení akreditace Akreditační komise MŠMT, by byla stejná. Další výhodou při zpracování navrhovaného sebehodnocení je, že lze celou metodiku zahrnout i do interních předpisů u škol s certifikací ISO 9001 : 2000, což by následně mohlo přinést zvýšení kvality managementu jakosti.
15
Postup ekonomického hodnocení Pro rychlejší vyhledávání údajů v účetnictví školy jsem navrhl doplnit syntetické účty účtové rozvahy analytickou evidencí tak, aby příslušné náklady na didaktické technické prostředky byly odlišeny. Těmito syntetickými účty jsou: 500 – spotřebované nákupy (doplnit analytickou evidenci didaktických technických předmětů), 511 – opravy a udržování (doplnit analytickou evidenci didaktických technických prostředků), 518 – ostatní služby (doplnit analytickou evidenci didaktických technických prostředků a učebních pomůcek s nimi souvisejících), 521 – mzdové náklady (doplnit analytickou evidenci všech správců didaktických technických prostředků), 524 – zákonné pojištění (doplnit analytickou evidenci všech správců didaktických technických prostředků), 551 – odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku (doplnit analytickou evidenci didaktických technických prostředků a učebních pomůcek s nimi souvisejících, například software). Vlastní výpočty pro hodnocení navrhuji dále rozdělit na následující části: - výpočet nákladů celé školy, - výpočet nákladů na didaktické technické prostředky, - výpočet nákladů na vzdělávací prostory bez didaktických technických prostředků, - přepočet získaných údajů na jednoho studenta školy. Abych
maximálně
usnadnil
provádění
navrženého
ekonomického
hodnocení, naprogramoval jsem v tabulkovém procesoru všechny potřebné
16
funkce, včetně přehledů uvedených v tabulkách. Program je nahrán na CD umístěném v příloze práce. Popis jeho ovládání jsem dále uvedl. Postup mimoekonomického hodnocení Mimoekonomické hodnocení se skládá ze tří částí, které se liší zdrojem získaných údajů. Jsou to hodnocení: - technické, - studentů, - vyučujících. Pro všechny části mimoekonomického hodnocení jsem naprogramoval v tabulkovém procesoru MS Excel všechny potřebné funkce, včetně přehledů uvedených v tabulkách. Program je nahrán na CD umístěném v příloze práce. Technické hodnocení Otevřený soubor obsahuje prostor pro údaje o 20-ti učebnách. Důležitou roli má Ped+Psych a Technická. Obě vždy pro všechny příslušné didaktické technické prostředky obsahují hypertextový odkaz na soubor s rozsáhlou nápovědou. V souvislosti s názvy je to popis pedagogických a psychologických vlivů příslušných prostředků a technický popis příslušných prostředků. Další nápovědy jsou uvedeny u vybraných buněk jako komentář, který se zobrazí při pohybu kurzorem myši přes příslušnou buňku. Další usnadnění přináší výběry prvků didaktických technických prostředků a odpovědí na některé otázky ze seznamu. V rámci tohoto hodnocení se zadávají: - parametry učebny (počet míst pro studenty,délka, šířka vzdělávacího prostoru, vhodnost učebny pro způsob vyučování, počet hodin týdně dle rozvrhu
17
- přehled didaktických technických prostředků (v členění dle části 2; parametry ovlivňující jejich používání: vzdálenosti diváků, rozměry projekčních ploch apod.; počet a vybavení počítačů, připojení k počítačové síti apod.). Všechny zadávané a vypočítané hodnoty lze vytisknout v textové podobě i v grafickém porovnání. Názory studentů V této části jsem navrhl statistické vyhodnocení získaných názorů. Všechny potřebné výpočty jsou prováděny po zadání příslušných počtů hlasů. Studenti vyjadřují své hodnocení provozu všech didaktických technických prostředků v každém vzdělávacím prostoru učebně, to je následně statisticky vyhodnoceno. Výsledky jsou uváděny s udáním minima a maxima intervalu spolehlivosti odpovědí při spolehlivosti 95 %. Výsledky je pak možné zobrazit i formou grafického porovnání údajů. Názory vyučujících Pro vyučující jsem za klíčovou považoval otázku, zda je dostupný určitý didaktický technický prostředek, potažmo vybavení umožňujícího multimediální vyučování. Tím je hodnoceno, zda vyučující mají pro vedení vyučování dostupné prostředky, které musí dát při plánování výuky do souvislostí s ostatními veličinami: - cílem, - učivem, - psychickou strukturou, - sociální strukturou, - metodami.
18
Vyhodnocení názoru vyučujících je prováděno obdobně jako názoru studentů. Pouze názor vyučujících není orientován k hodnocení konkrétního vzdělávacího prostoru, ale celé školy Textové hodnocení školy V toto textovém výstupu jsem navrhl hodnocení školy na základě hodnocení ekonomického a technického. Jde o kdykoliv rychle ověřitelné a srovnatelné údaje. Doporučení pro tisk hodnocení Všechny potřebné údaje jsou ukládány v elektronické podobě. Protože jsem program pro evidenci a výpočty dělal pouze jako ukázku možností navrhovaného hodnocení, zvolil jsem nejjednodušší a provizorní řešení. Proto je tisk některých tabulek, které shromažďují údaje o 20 učebnách nereálný. S ohledem na to jsem v této části uvedl údaje o druhu tisku, aby si uživatel mohl zvolit údaje a způsob jejich prezentace při tisku.
6 OVĚŘENÍ NAVRŽENÉHO HODNOCENÍ V této části jsem se zabýval praktickým ověřením navrženého hodnocení vzdělávacích prostor a jeho metodiky na konkrétním praktickém příkladě a získané zkušenosti jsem vyhodnotit s využitím SWOT analýzy. Protože navrženou metodiku hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor aplikuji v programech umístěných na přiloženém CD, bylo ověření dané metodiky současně ověřením funkčnosti programů. Pro ověření navrhované metodiky hodnocení vzdělávacích prostor jsem využil údajů získaných na Vysoké škole hotelové, na které učím. Údaje byly získány z účetní závěrky roku 2003. Další údaje jsou platné rovněž k tomuto roku.
19
Všechny potřebné údaje jsou uvedeny v tabulkách v příloze. Celá příloha obsahuje dvě části, elektronickou a tištěnou. Elektronická část je uložena na přiloženém CD. Tištěná příloha obsahuje: - textové hodnocení (příloha A), - ekonomické hodnocení (příloha B), - technické hodnocení (příloha C), - vyhodnocení názoru studentů (příloha D), - vyhodnocení názoru vyučujících (příloha E). Získané poznatky jsem rozdělil a hodnotil podle následujících oblastí: - dostupnost potřebných údajů a náklady na jejich získání, - vztah údajů, metod a prostředků k lidskému faktoru, - realizovatelnost hodnocení navrženými metodami, - srovnatelnost, - opakovatelnost hodnocení, - objektivnost hodnocení, - možnosti využití hodnocení. Dostupnost potřebných údajů, náklady na jejich získání Dostupnost potřebných údajů je výhodou navržené metodiky hodnocení. Jejich získání nevyžaduje náklady. Pouze získání údajů od účastníků výuky je časově náročnější a je nutné ho s ohledem na použitelnost údajů pečlivě připravit. Vztah údajů, metod a prostředků k lidskému faktoru Ekonomické a technické hodnocení není ovlivňováno lidským faktorem. Při vyhodnocení názoru vyučujících se projevil problém s nedostatečným počtem respondentů. Při vyhodnocení názoru studentů se projevuje hlavně
20
neznalost všech vzdělávacích prostor školy. Proto vyhodnocení jejich názorů statistickými metodami nemusí být vždy spolehlivé. Realizovatelnost hodnocení navrženými metodami Navrženými metodami lze hodnocení beze zbytku realizovat. Během ověřování se nevyskytly problémy, které by vyžadovaly změnu metody. Srovnatelnost Získané ekonomické a technické údaje jsou srovnatelné. Údaje získané od účastníků výuky mají omezenou srovnatelnost danou vlivem, který jsem popsal u hodnocení lidského faktoru. Opakovatelnost hodnocení Navrhované ekonomické a technické hodnocení je beze zbytku opakovatelné. Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti všech
vzdělávacích
prostor
školy.
Tomu
pak
odpovídá
podmíněná
opakovatelnost hodnocení. Objektivnost hodnocení Navrhované ekonomické a technické hodnocení je objektivní. Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti všech vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá podmíněná objektivita hodnocení. Možnosti využití hodnocení Navrhované ekonomické a technické hodnocení lze využít při sebehodnocení školy. Je tedy použitelné i v případě, že škola má certifikát ISO 9001:2000 a navrhovanou metodiku zavede do svých interních předpisů. Bylo by rovněž možné využít navrhované ekonomické a technické hodnocení Českou školní inspekcí jako pomůcku pro sebehodnocení škol.
21
Některé získané údaje by mohly nalézt uplatnění i při obnovování akreditací Akreditační komisí MŠMT. SWOT analýza Zjištění získaná při ověřování navrhovaného hodnocení jsem na závěr této části srovnal do tabulek SWOT analýzy, které přehledně určují výhody silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby navrhovaného hodnocení.
22
SWOT analýza pro navrhované hodnocení vzdělávacích prostor H. oblast Dostupnost
(soubory Hodnocení, Názory studentů, Názory vyučujících) Silné stránky Slabé stránky Dostupné, bez nákladů Nutná příprava průzkumů
údajů Lidský faktor
Ekonomické a technické hodnocení
Nutný dostatečný počet respondentů
neovlivní. Kvalitní nápověda programu. Metody Jednoduché, zpracování bez problémů Srovnatelnost Ekonomické a technické hodnocení Opakovatelnost U ekonomického a technického Objektivnost
hodnocení U ekonomického a technického hodnocení
Možnosti využ. Dostupnost
Příležitosti Lze vylepšit zavedením analytické
údajů
evidence. Opakované technické
Lidský faktor
hodnocení má údaje již zadané. Řešit nedostatečný počet respondentů
Nedostatečný počet respondentů při
Metody
při hodnocení účastníky výuky Využít hodnocení ke zkvalitnění
hodnocení účastníky výuky. Při nevhodném škálování
vyučování Řešit v souvislosti s nedostatečným
Nezaručena u hodnocení účastníky
Srovnatelnost Opakovatelnost počtem respondentů Objektivnost
Hrozby
výuky Nezaručena u hodnocení účastníky výuky Nezaručena u hodnocení účastníky výuky (lze ovlivnit)
Možnosti
Sebekontrola školy, ISO 9001:2000,
využití
ČŠI, AK. Využívání učeben Počet míst na jednu hodinu týdně
Obr. 4: SWOT analýza navrhovaného hodnocení
23
7 DISKUSE – NÁVRH SMĚRŮ DALŠÍHO VÝZKUMU Diskuse V této části jsem porovnával výchozí stav pro návrh metodiky hodnocení s možnostmi, které by přineslo navrhované hodnocení. Stávající prováděná hodnocení vzdělávacích prostor: - Z hlediska metodiky hodnocení vzdělávacích prostor školy nelze ani jedno z používaných hodnocení beze zbytku použít, - Srovnatelnost údajů stávajících způsobů hodnocení nelze objektivně posoudit. Určitá hodnocení například kvantitativních ukazatelů by byla jistě srovnatelná, ale pouze v případě, že by například školy 1. a 2. stupně měly ustanovením zákona č. 15/2004 Sb., případně upravující vyhláškou, stanovenu povinnost je uvádět. Přitom průzkum provedený Českou školní inspekcí [2005] dospěl k závěru, že většina škol se autoevaluací zabývá, vidí v nich důležitou zpětnou vazbu své činnosti. Lepší situace je díky Akreditační komisi u vysokých škol. Ale ani zde není vše v pořádku, jak lze usoudit z příkladů výročních zpráv, uvedených v části 5. - Objektivnost současného způsobu hodnocení je s ohledem na nejednotnost modelu vlastního hodnocení i nejednotnost zpracování výročních zpráv a absenci konkretizujících předpisů diskutabilní. - Opakovatelnost
způsobu
současného
hodnocení
je
rovněž
diskutabilní. - K uváděným nedostatkům lze připojit i výsledky dotazníkového šetření po inspekci, ve které ředitelé škol a školských zařízení kritizují některé skutečnosti.
24
Navrhovaná metodika hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor Spatřuje východisko ve stanovení přesných postupů při sebehodnocení. To lze použít u škol 1. a 2. stupně, kde je vyžadováno zákonem, ale ho lze využít u vysokých škol při různých příležitostech. Příležitosti jsou dány například povinností sestavit výroční zprávu, předkládat Akreditační komisi žádosti o akreditaci apod. Dále mají všechny školy, certifikované dle ČSN EN ISO 9001 : 2000, možnost navrhované hodnocení zakomponovat do svých interních předpisů Systému managementu jakosti a využít ho tak ke zvýšení předpokladů kvalitní výuky prostřednictvím didaktických technických prostředků. Důraz při sestavování návrhu hodnocení jsem mimo jiné kladl na: - jednoduchost získávání údajů; - využitelnost získaných údajů při následující inspekci; - použití nápovědy, která plní funkci metodickou a poradní, pokud jde o využívání didaktických technických prostředků při výuce; - libovolnou odbornost a kvalifikaci osob provádějících hodnocení. Navrhované hodnocení přitom obsahuje mimo jiné i hodnocení, která posuzují možnosti optimálního provozu didaktických technických prostředků, jejichž současné používání tvoří základní předpoklady multimediálního vyučování. Podle podmínkami
analyzovaných pramenů v části 5 se žádné hodnocení
kvalitního
provozu
didaktických
technických
prostředků
nezabývalo. Ověřování navrženého hodnocení prokázalo jeho určité klady i nedostatky. - Navrženými
metodami
lze
hodnocení
beze zbytku
kdykoliv
realizovat. Během ověřování se nevyskytly problémy, které by vyžadovaly změnu metody.
25
- Získané ekonomické a technické údaje jsou srovnatelné. Zejména jsou srovnatelné náklady na provoz vzdělávacích prostor, didaktických technických prostředků a jejich poměr vůči dotacím nebo školnému. Údaje o časovém využívání vzdělávacích prostor rovněž poskytují možnost srovnání. Podmíněnou srovnatelnost mají údaje získané od obou účastníků výuky. Zde se projevuje nízký počet vyučujících pro statistické vyhodnocení a neznalost všech vzdělávacích prostor studenty. - Navrhované ekonomické a technické hodnocení je beze zbytku opakovatelné. Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti všech vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá podmíněná opakovatelnost hodnocení. - Navrhované ekonomické a technické hodnocení je objektivní. Hodnocení účastníky výuky je poplatné jejich počtu a znalosti všech vzdělávacích prostor školy. Tomu pak odpovídá podmíněná objektivita hodnocení. - Navrhované ekonomické a technické hodnocení lze využít při sebehodnocení školy. Je tedy použitelné i v případě, že škola má certifikát ISO 9001:2000 a navrhovanou metodiku zavede do svých interních předpisů. - Bylo by rovněž možné využít navrhovaného ekonomického a technického hodnocení Českou školní inspekcí jako pomůcku pro sebehodnocení škol, viz vyhláška č.15/2005 Sb. - Některé získané údaje by mohly nalézt uplatnění i při obnovování akreditací Akreditační komisí. Návrh směrů dalšího výzkumu V prvé řadě navrhuji opatření k odstranění vlivů vedoucích k negativnímu posuzování
srovnatelnosti,
opakovatelnosti
26
a
objektivnosti
navrhované
metodiky. Tyto vlivy spočívají v posuzování názoru studentů a vyučujících, konkrétně v nízkém počtu vyučujících pro spolehlivost statistického průzkumu a z údajů získaných od studentů, kteří neznají všechny vzdělávací prostory školy. Možnost dotazování pouze studentů, kteří určitý vzdělávací prostor školy znají, by snížilo počet respondentů a ten by mohl následně negativně ovlivnit spolehlivost hodnocení. Názor obou účastníků výuky je proto třeba posuzovat jiným, vhodnějším způsobem. Navrhované hodnocení
nebralo
ohled
na
využívání
didaktických
technických prostředků při výuce, proto navrhuji orientovat se při dalším výzkumu tímto směrem. Vzhledem k výše popsané situaci (část 5) při hodnocení vzdělávacích prostor školy, by studie, zabývající se využíváním didaktických technických prostředků studenty i vyučujícími, a návrh jednoduché metodiky hodnocení mohly být zdrojem žádaného efektu. Ankety
zjišťující
údaje
o
využívání
či
provozních
podmínkách
didaktických technických prostředků a jejich následné statistické vyhodnocování by mohly být vystřídány například snímkováním pracovního dne. Tento pojem je známý a běžně používaný například ve strojírenské technologii. V pedagogice je rovněž používán. Pozorovatel si při něm zaznamenává do připravené tabulky po krátkých časových úsecích činnosti studenta a vyučujícího a následně je vyhodnocuje. Realizovat takový postup delší dobu ve všech učebnách školy, vybavených didaktickými technickými prostředky, je nereálný. Lze ale uskutečnit náhodné snímkování, krátkými náhledy. Ideový návrh směru dalšího výzkumu Pověřená osoba na základě plánu připraveného z hlediska statistiky provede velmi krátký náhled do učebny a poznamená si do tabulky činnosti žáků, vyučujícího a didaktické technické prostředky, které jsou v provozu. To lze následně při dostatečném počtu náhledů vyhodnotit statistickými metodami a určit například efektivitu využívání didaktických technických prostředků.
27
Výhodami při takovém hodnocení by byly: - sledování využívání didaktických technických prostředků; - určování jejich efektivity při výuce; - sledování činnosti vyučujících i studentů při výuce; - studenti ani vyučující by nemuseli vědět, že je jejich činnost monitorována a výsledky by nebyly v tomto ohledu zkreslené. Naplánování a ověření tohoto návrhu ale vyžaduje pečlivou přípravu a dostatek času na ověření. Mimo jiné zejména proto, že je nutné vypracovat jednoduchou, na provedení časově nepříliš náročnou metodiku hodnocení a dostatečně ji v praxi ověřit.
8 ZÁVĚR V této části jsem vyhodnotil splnění cílů jednotlivých částí práce s využitím předpokládaných metod a dospěl jsem k závěrečnému konstatování: 1) Cíle všech jednotlivých částí práce byly splněny. 2) Byl splněn směrný cíl práce – návrh metodiky hodnocení multimediálních vzdělávacích prostor, ověřeno její praktické využití a navrženy směry dalšího výzkumu.
28
9 Seznam použité literatury ABC [online]. [cit.2003-06-25]. Dostupné z WWW:
. AGRODAT [online]. [cit.2003-02-10]. Dostupné z WWW: AKUSTIKA [online]. [cit.2002-05-12]. Dostupné z WWW:. ALZASOFT [online]. [cit.2005-01-21]. Dostupná z WWW: . ASCHOFF, Volker. Band 1 – Hörsaalplanung : Grundlagen und Ergebnisse der Auditoriologie Empfehlungen fűr den Bau von Hörsälen. Essen: Vulkan-Verlag Dr.W.Classen Nachf. GmbH&Co KG, 1971. ISBN 3-8027-3124-7. ATRE [online]. [cit.2005-08-09]. Dostupné z WWW:. AUTOCONT [online]. [cit.2002-09-22]. Dostupné z WWW:. AV MEDIA [online]. [cit.2002-12-10]. Dostupné z WWW: . BARON-POLAŇCZYK, Eunika. Selected aspects of design and usage of multimedia didactic materials. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2. BECK, Ondřej. Instalujeme domácí kino [online]. [cit.2002-05-12]. Dostupné z WWW:< http://zabava.atlas.cz/clanek.asp?cid=429&rid=17&from_id=474&back_id=684>. BEDNÁŘ, Pavel. Interiér. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2001. ISBN 80-01-02315-X. BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-216-5. BÍLEK, Martin. Využití Internetu ve vysokoškolské přípravě učitelů. c2000 [cit.2005-09-09] Dostupné z WWW:< http://lide.uhk.cz/home/pdf/ucitel/bilekma1/www/vsped.htm>. BÍLEK, Martin. K integraci v přírodovědném vzdělávání. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001. ISBN 80-7041-400-6. BÍNA, Daniel. Texty, technológie a pedagogika médií. Technológia vzdelávania. 2003, no. 2, s.14-17. ISSN 1335-003X. BOHÁČEK, Ivan. Virutální realita a rakovina. Vesmír [online] c.1996 [cit.2005-09-10] Dostupné z WWW:. ISSN 1214–4029. BRANDEJS, Michal. Architektura počítačů [online]. [cit.2002-07-15]. Dostupné z WWW: . BRDIČKA, Bořivoj. Učení s počítačem. c1995 [cit.2002-08-10] Dostupné z WWW:< http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/ucspoc/index.html> . BRDIČKA, Bořivoj. Jak se mění vzdělávání: Informační a komunikační technologie v Evropě. c1999 [cit.2005-09-10] Dostupné z WWW:. BROŽ, Milan. Mistrovství v Microsoft Excel 2000 a 2002. 1.vyd. Praha: ComputerPress, 2002. ISBN 80-7226-8009-0. BYSTŘICKÝ, Václav, KAŇKA, Jan. Osvětlení. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999. ISBN 80-0101585-8. COLLINS, William. Collins Cobuild Student´s Dictionary on DVD. Wilmington: Dr.Lang group Ltd., Electronic Publishing Association LLC, 2001. COMFOR[online]. [cit.2003-06-22]. Dostupné z WWW:. COWART, Robert. Windows 95. 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1996. ISBN 80-7169-331-6. COWIE, Anthony. Oxford Advanced Learner´s Dictionary. 4.vyd. Oxford: Oxford University Press, 1989. ISBN 0-19-431136-8. CS21 [online]. [cit.2003-06-10]. Dostupné z WWW:. CYRUS, Pavel; SLABÝ, Antonín; BÍLEK, Martin. Informační technologie v přípravě středoškolských učitelů technických předmětů. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997. ISBN 80-7041-278-X. ČANDÍK, Marek. Moderní internetové technologie a databáze. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7. ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele. 3.vyd. Praha: SPN, 1987. ISBN 14-225-87. ČÁP, Jan; MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463-X. ČERNOCHOVÁ, Miroslava; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Využití počítače při vyučování. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178272-6.
29
ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Autoevaluace základních astředních škol: sonda ve vybraném vzorku škol za školní rok 2002 – 2003 a 2003 – 2004 [online]. c2004 [cit.2005-10-10]. Dostupné z WWW:. ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2003/2004 [online]. c2004 [cit.2005-10-11]. Dostupné z WWW:. ČSN EN ISO 9001 ed.2. Systémy managementu jakosti: Požadavky. DANIELS, Harold, Lee. Interaction of cognitive style and learner control of presentation mode in hypermedia environment [online]. [cit.2005-11-04]. PhD.Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1996. Dostupné z WWW: . DAVIES, Peter. The American Heritage Dictionary of the English Language. 1.vyd. New York: Dell Publishions CO., INC, 1980. ISBN 0-440-10207-3. DATART [online]. [cit.2003-06-10]. Dostupné z WWW:. DOBROVSKÁ, Dana. Psychologie pro techniky. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1993. ISBN80-0102140-8. DOBROVSKÁ, Dana. K některým klíčovým pojmům v inženýrsko-pedagogickém vzdělávání. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7. DRAHOVZAL, Jan; KILIÁN, Oldřich; KOHOUTEK, Rudolf. Didaktika odborných předmětů. 1.vyd. Brno: Paido, 1997. ISBN 80-85931-35-4. DVOŘÁČEK, Jiří. Obecná pedagogika pro techniky. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2000. ISBN 80-01-02189-0. EBOOK [online]. [cit.2003-05-10]. Dostupné z WWW:. EGER, Ludvík. Blended learning. Aula. 2004, vol.12, no.3, s.21-23. ISSN 1210-6658. ENCYKLOPÆDIA BRITANNICA [online]. [cit. 2002-08-10]. Dostupná z WWW: . ENCYKLOPEDIE DIDEROT on CD ROM. 1.vyd. Praha : EPA Software, s.r.o., 1999. EXCELFOTO [online]. [cit.2003-05-25]. Dostupné z WWW:. FRANK, Helmar. Kybernetische Grundlagen der Pädagogik. 2.Aufl. Baden – Baden: AGIS-Verlag, 1969. In MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1994. ISBN 80-0101214-X. FRANK, Helmar. Kybernetik – Brücke zwischen den Wissenschaften. Frankfurt – Main: Umschau – Verlag, 1970. In MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1994. ISBN 80-0101214-X. FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-063-4. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 1.vyd. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. GEBAROWSKÝ, Jiří. Podnikatel, daně, finance. 1.vyd. Praha: IMPRIMA, 1993. ISBN 80-901388-29. GENIUS [online]. [cit.2002-04-12]. Dostupné z WWW:. GENIUS MULTIMEDIA. User´s manual - Sound Maker Live 5.1. China: Genius Multimedia, 2002. ISBN nemá GILDER, George. O informačním věku [online]. c1995 [cit.2005-02-03]. Dostupný z WWW:. GRUNDIG [online]. [cit.2002-02-22]. Dostupné z WWW:. GURALNIK, David. Webster´s new World Dictionary. 2.vyd. New York: Simon & Schuster, 1981. ISBN 0-671-41815-7. GUTENBERG NET [online]. [cit.2003-05-18]. Dostupné z WWW:. HAIČMAN, Eugen. Virtuální realita. Britské listy [online] c.2001 [cit.2005-04-8]. Dostupné z WWW:. ISSN 1213-1792. HANUSKA, Slavomír; PAVLOVKIN, Ján. Úloha výchovy a vzdelávania v informačnej spoločnosti v krajinách Európskej únie. Technológia vzdelávania. 2003, no. 2, s.5-7. ISSN 1335-003X. HAUSNER, Milan. Nové trendy ve vzdělávání aneb letem multimediálním světem. 1.vyd. Praha: SPN, 1995. ISBN 80-85937-20-4.
30
HAUSNER, Milan. Rozhovor na dálku: Počítače a Internet v britském školství. Česká škola [online] c2002 [cit.2005-09-08]. Dostupný z WWW:< http://www.ceskaskola.cz/ ICTveskole/AR.asp?ARI=2442&CAI=2131>. HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. 2.vyd. Praha: Academia – nakladatelství ČSAV, 1989. 21-060-88. HENDRICH, Josef. Didaktika cizích jazyků. 1.vyd. Praha: SPN, 1988. 14-279-88. HOCKICKOVÁ, Beáta; HAŠKOVÁ, Alena. Mediálna výchova jako súčasť profesijnej prípravy učiteľov cudzích jazykov. Technológia vzdelávania. 2004, no. 6, s.3-5. ISSN 1335-003X. HOCKICKOVÁ, Beáta; HAŠKOVÁ, Alena. Teoretické východiská interpretácie vzdelávacích médií z hľadiska technológie vzdelávania. Technológia vzdelávania. 2004, no. 10, s.9-14. ISSN 1335-003X. HORNBY, A., S. Oxford English Dictionary. 2.vyd. on CD ROM, version 3.0. Oxford: Oxford University Press, 2002. HORVÁTHOVÁ, Jarmila. Funkcie a úlohy masmédií vo vysokoškolskej príprave cudzích jazykov. Slovenský Učiteľ – príloha Technologie vzdelávania. 2004, no. 8, s.12-15. ISSN 1335-003X. HOUROVÁ, Martina. Výběr dataprojektoru dle potřeb výuky. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2. CHROMÝ, Jan. Informační technologie a technika – hardware. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2001. 0602-01. CHROMÝ, Jan; SOBEK, Miloš. Multimediální technologie a technika on CD ROM. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2003. CHROMÝ, Jan; SOBEK, Miloš. Multimedia – hardware pro mediální a marketingové komunikace. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2004. ISBN 80-86578-40-2. CHROMÝ, Jan. Ekonomické ukazatele provozu multimediální učebny. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2. CHROMÝ, Jan. Ovlivňování kvality multimediální prezentace. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7. CHUDÝ, Štefan. Niektoré hardwarové požiadavky pre tvorbu multimediálnych materiálov. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7. CHUDÝ, Štefan. Multimédiá a niektoré multimediálne komponenty súčasnosti. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7. IMAX [online]. [cit.2005-01-21]. Dostupné z WWW:. JIREŠ, Ondřej. Virtuální realita [online] [cit.2002-10-11]. Dostupné z WWW:< http: www.beyondd.com/texty/jires.htm>. JIREŠ, Ondřej. Virtuální realita na Internetu [online] [cit.2005-11-11]. Dostupné z WWW: . IHEANACHO, Chiemeka, Clement. Effects of two multimedia computer-assisted language learning programs on vocabulary acquisition of intermediate level ESL students [online]. [cit.2005-11-04]. PhD.Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1997. Dostupné z WWW:. JONASSEN, David,H. Multimedia and hypermedia [online]. c1996 [cit.2005-11-04]. Chap.8, Computers in the Clasroom: Mindtools for Critical Thinking. Dostupný z WWW:. JŮVA, Vladimír; JŮVA, Vladimír. Úvod do pedagogiky. 1.vyd. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-788. KATOLICKÝ, Arnošt. Elektronické knihy [online]. [cit.2001-04-04]. Dostupné z WWW:. KATOLICKÝ, Arnošt. E-books [online]. [cit.2005-06-12]. Dostupné z WWW:. KLEMENT, Milan; CHRÁSKA, Miroslav. Rozvoj kompetencí učitelů v oblasti práce s ICT. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-966-0.
31
KLEŇHOVÁ, Michaela; RAABOVÁ, Eva; ŠŤASTNOVÁ, Pavlína. České školství v mezinárodním srovnání: Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2005. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2005. ISBN 80-211-0499-6. KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 6.vyd. Praha: SPN a.s., 2002. ISBN 80-7235-023-4. KOLEKTIV DTP STUDIO, divize Shareware. Internet do kapsy. On CD ROM Praha: DTP Studio s.r.o., 1996. KOŠŤÁL, Karel. Sbírka fyzikálních vzorců a pouček. 4.vyd. Praha: SNTL, 1970. 04-311-70 KOUBA, Luděk a kol. Technické systémy ve výuce. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1995. ISBN 80-7066-8989. KRELOVÁ, Katarína. IKT a vzdelávanie. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2. Kritéria hodnocení České školní inspekce pro školní rok 2004/2005 č.j. 1407/05-I. LACHMANN, Petr. Slabikář uživatele osobního počítače. 1.vyd. Praha: ARSCI, 1993. ISBN 80901452-0-5. LÁNSKÝ, Miloš; FIALOVÁ, Irena. Vzdělávací kybernetika ve výzkumu a výuce. 1.vyd. Dobřichovice: KAVA-PECH, 1994. ISBN 80-85853-02-7. LEVINSKÝ, Otto; a kol. Technický naučný slovník. 2.vyd. Praha: SNTL, 1982. ISBN 04-002-81. LEWIS, Chris. 101 praktických rad: Multimédia. 1.vyd. Praha: Ikar, 1998. ISBN 80-7202-287-3. LÍSALOVÁ, Jindra. Videokonference. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry. 2.vyd. Praha: CSVŠ, 2004. MANĚNA, Václav; DRTINA, René. Zásady tvorby elektronických prezentací. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7. MAREŠ, Jiří. Styly učení žáků a studentů. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7. MARTINCOVÁ, Olga a kol. Nová slova v češtině – slovník neologizmů. 1.vyd. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0640-0. MC LUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. 1.vyd. Praha: Odeon, 1991. ISBN nemá MEDIATRONIC [online]. [cit.2003-06-04]. Dostupné z WWW:. MELEZINEK, Adolf. Inženýrská pedagogika. 2.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1994. ISBN 800101214-X. MELEZINEK, Adolf. Ingenieurpädagogik : Praxis der Vermittlung technischen Wissens. 1.vyd. Wien: Wien New York Springer, 1999. ISBN 3-211-83305-6. MELEZINEK, Adolf. Unterrichtstechnologie: Einführung in die Medienverwendung im Bildungswesen.: 1.vyd. Wien: Wien New York Springer, 1982. ISBN 3-211-81727-1. MERRIAN-WEBSTER Inc. & LONGMAN Group Ltd. Longman Family Dictionary. 1.vyd. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-30-1. METCALF, Jonathan; THOMPSON, Della; DAINTITH, John. DK Illustrated Oxford Dictionary. London: Dorling Kindersley Limited & Oxford University Press, 1998. ISBN 0-7513-1110-3. MEZERA, Petr. Nauka o budovách 40/41 (Občanské stavby 2): Stavby pro výchovu a vzdělávání. Textová část. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1998. ISBN 80-01-01865-2. MICROSOFT PRESS. Základy sítí – Training Kitl. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 807226-158-4. MICHEK, Stanislav. Vlastní hodnocení školy: Úvodní studie [online]. c2005 [cit.2005-11-20]. Dostupné z WWW:. MINASI, Mark. Velký průvodce hardwarem. 1.vyd. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1998. ISBN 807169-667-6 Missouri District Case Study [online]. c2004 [2005-11-20].Dostupné z WWW:. MUNZAR, Vladimír; BURDA, Zdeněk; SVOBODOVÁ, Alena. Účetnictví pro 2.ročník obchodních akademií. 3.vyd. Praha: Fortuna, 1997. ISBN 80-7168-323-X. MUNZAR, Vladimír; KLEISNER, Václav. Účetnictví pro 3.ročník obchodních akademií. 1.vyd. Praha: Fortuna, 1994. ISBN 80-7168-106-7. MUTHER, Richard. Systematické projektování (S.L.P). 1.vyd. Praha: SNTL, 1970. 04-318-69 V. MUTHER, Richard; HAGANÄS, Knut. Systematické navrhování manipulace s materiálem (S.H.A.). 1.vyd. Praha: SNTL, 1973. 04-316-73 V.
32
MÜLLEROVÁ, Libuše. Podvojné účetnictví I. 1.vyd. Praha: VŠE, 1997. ISBN 80-7079-176-4. MÜLLEROVÁ, Libuše. Podvojné účetnictví II. 1.vyd. Praha: VŠE, 1997. ISBN 80-7079-788-6. NEKNIHY [online]. [cit.2003-02-01]. Dostupné z WWW:. NEUMAJER, Ondřej. Školy a ICT. Učitelské listy. 2000/2001, no.8, s.19-20. ISSN 1210-6313. NIKL, Jiří. Technické výukové prostředky ve vzdělávacím procesu. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry. 1.vyd. Praha: CSVŠ, 2001. NIKL, Jiří. Výpočetní technika ve vzdělávacím procesu. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry. 1.vyd. Praha: CSVŠ, 2001. NIKL, Jiří: Autorský systém Authorware professional ve vzdělávacím procesu. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry. 1.vyd. Praha: CSVŠ, 2001. NOVÁK, Ilja. Statistika. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2001. 03-01-01. NOVOTNÝ, Martin. Daňové zákony – úplná znění platná v roce 2003. 1.vyd. Praha: Newsletter, 2002. ISBN 80-86394-85-9. Organizace International Association for the Evaluation of Educational Achievement [online]. c1999 [2005-10-10]. Dostupné z WWW. PASTYŘÍK, Pavel. Hardware osobního počítače. 1.vyd. Žďár nad Sázavou: Informační a metodické centrum, 1994. ISBN nemá PEARSON EDUCATION, publishing as Infoplease. The Columbia Electronic Encyclopedia [online]. c2005 [ci.2005-11-04]. Dostupné z WWW:. PELIKAN, Jaroslav. [online]. [cit.2002-07-15]. Dostupné z WWW:. PETŘKOVÁ, Anna. Úvod do tvorby srozumitelného textu. On CD ROM Vysokoškolská pedagogika pro učitele – inženýry. 2.vyd. Praha: CSVŠ, 2004. PIECUCH, Aleksander. Zasady kompozycji w multimedialnych programach prezentacyjnych. Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-966-0. POLÁKOVÁ, Eva. Prostriedky masovej komunikácie, multikultúrna spoločnosť a vzdelávaníe. 1.vyd. Nitra: PF UKF, 2001. ISBN 80-8050-396-6. Projekt efektivní autoevaluace škol (ESSE) [online]. c2002 [cit.2005-10-11]. Dostupné z WWW:. PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: Úvod do studia oboru. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178399-4. PRŮCHA, Jan. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. 1.vyd. Brno: Paido, 1998. ISBN 8085931-49-4. RAMSEY, Theresa, D. The effects of multimedia interface design on original learning and Retention [online]. [cit.2005-11-04]. Master Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1996. Dostupné z WWW:. REISENAUER, Roman. Metody matematické statistiky. 1.vyd. Praha: SNTL, 1965. 04-028-65. SADOWSKI, Wiesław. Matematická statistika. 1.vyd. Bratislava: Alfa, 1975. 63-022-75. SANDERS, Craig, Sidney. Integrating multimedia in technology education to improve college student comprehension, problem-solving skils, and attitudes toward instructional effectiveness [online]. [cit.2005-02-11]. PhD.Thesis. North Carolina State University, North Carolina, 2002. Dostupné z WWW:. SATANEK, Brandon. The Effects of Multidimensional Navigational Aids and Individual Differences on WWW Hypertext Navigation [online]. [cit. 2005-02-11]. Master Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia, 1998. Dostupné z WWW:. Sdružení škol vyššího studia. Řízení kvality studia a služeb v krátkých typech terciárního vzdělávání. [online]. [cit.2002-10-10]. Dostupné z WWW:. Sdružení škol vyššího studia. Zpráva evaluační komise o Vyšší zdravotnické škole, Duškova 7, Praha 5 [online]. c2001 [cit.2005-10-10]. Dostupné z WWW:.
33
Sdružení škol vyššího studia. Zpráva evaluační komise o Vyšší zdravotnické škole J. Podsedníka, Žerotínovo nám. 6, Brno [online]. c2001 [cit.2005-10-10]. Dostupné z WWW:. SEDLÁČEK, Jan; POULOVÁ, Petra. Multimediální prezentace v distanční formě studia. Technológia vzdelávania. 2000, no.7, s.12-14. ISSN 1335-003X. SINCLAIR, John. Collins Cobuild English Dictionary. 1.vyd. London: Harper Collins Publishers, 1995. ISBN 0-00-370-941-8. SLAVÍK, Jan, NOVÁK, Jaroslav. Počítač jako pomocník učitele: efektivní práce s informacemi ve škole. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-149-5. SOFTWARE 602 [online]. [cit.2005-01-21]. Dostupné z WWW:<: http://software602.cz>. SOKOLOWSKI, Peter; ŠEDIVÁ, Zuzana. Multimédia: součastnost budoucnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 1994. ISBN 80-7169-081-3. SONY [online]. [cit.2002-02-20]. Dostupné z WWW:. STAHUJ.CZ: Svět software [online]. [cit.2003-06-10]. Dostupné WWW:. STEFFEY, Carrie, Swanay. The Effects of Visual and Verbal Cues in Multimedia Instruction [online]. c2001 [cit.2005-11-04]. PhD. Thesis. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia. Dostupné WWW:. SVOBODA, Vladimír. Potřebuji ještě učitele. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2. STEINER, David. Akustika [online]. [cit.2002-05-121]. Dostupné z WWW:. STEINMETZ, Sol. Webster´s Desk Dictionary: edition 1996. New York : Gramercy Books, 1996. ISBN 0-517-18198-3. STOLIČNÝ, Peter. Marketingová komunikace v oboru služeb. 1.vyd. Praha : VŠH v Praze 8, 2004. ISBN 80-86578-48-8. SUMMERS, Della. Longman Dictionary of English Language and Culture. 1.vyd. Essex : Longman Group UK Limited, 1992. ISBN 0-582-237-20-3. SWOBODA, Helmut. Moderní statistika. 1.vyd. Praha: Svoboda, 1977. 25-004-77. ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David. MP3 a vše o něm. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-247-0013-1. Školský zákon. č.561/2004 Sb. ŠMOK, Ján. Úvod do teorie sdělování. 1.vyd. Praha: SPN, 1970. ISBN nemá. ŠRÁMEK, Dalibor. Virtuální realita může změnit tvář společenských věd. ScienceWorld [online]. c.2004 [2005-10-09] In Dostupné z WWW:< http://www.scienceworld.cz /sw.nsf/0/A9531F4C178ABE15C1256E970049205B?OpenDocument&cast=1>. ŠTALMACH, Petr. Daňové zákony a předpisy související. 1.vyd. Praha: SEVT a.s., 2002. ISBN 807049-173-6. ŠVEJDA, Gabriel. Základy technologie vzdělávání [online]. c1999 [cit 2005-10-20] Dostupné z WWW:. TECHTARGET The Most Target IT Media [online]. [cit.2002-08-10]. Dostupný z WWW: . TOLLINGEROVÁ, Dana. K teorii vyučovacích prostředků S.G.Šapovalenka. Učební pomůcky ve škole a v osvětě. 1977/78, no.10, s.156-157. TULKA, Jiří. Věda a vědecká metodologie (I). 2.vyd. Pardubice: Ediční středisko Univerzity Pardubice, 2000. ISBN 80-7194-263-4. TURČÁNI, Milan; POLÁK, Jozef. Nový pohľad na pedagogické aspekty multimediálnej počítačovej podpory vysokoškolskej výučby. Technológia vzdelávania. 2003, no.2, s.8-10. ISSN 1335-003X. UHLÍŘOVÁ, Martina. Přijali učitelé počítač? [online]. c2004 [cit.2005-10-09]. Dostupné z WWW: . UIV [online]. [cit.2005-11-18]. Dostupné z WWW:< http://founder.uiv.cz/virtodd/vyber.asp>. UIV [online]. [cit.2005-10-09]. Dostupné z WWW:. UPC [online]. [cit.2002-04-15]. Dostupné z WWW:.
34
Utah District Case Study [online]. c2003 [2005-11-20]. Dostupné z WWW:< http:// classroomtco.cosn.org/2003_case_studies/utah.pdf>. VADKERTIOVÁ, Eva. Uplatnenie e-learningu v procese vzdelávania. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7. VLTAVA [online]. [cit.2003-05-24]. Dostupné z WWW:. VTR [online]. [cit.2002-07-15]. Dostupné z WWW:. Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy č.15/2005 Sb. Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. č.410/2005 Sb. Vyhláška o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu. č.42/1999 Sb. Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. č.13/2005 Sb. Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání. č.10/2005 Sb. Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky č.48/2005 Sb. Výroční zpráva o činnosti Vysoké školy hotelové v Praze za rok 2004 [online]. c2005 [cit.2005-11-10]. Dostupná z WWW:. Výroční zpráva Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů za rok 2004 [online]. c2005 [cit.200511-10]. Dostupná z WWW:. WALDVOGEL, F.A. Nová hranice ve vzdělávání – kybernetické slovo. Učitelské listy. 2000, no.4, str. 15-17. Wielka Internetova Encyklopedia Multimedialna [online]. [cit.2002-08-10]. Dostupná z WWW: . WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1.vyd. Praha: SNTL, 1960. Zákon o účetnictví č.31/2004 Sb. Zákon o vysokých školách č.111/1998 Sb. ZLATUŠKA, Jiří. Analýza podmínek pro přechod ČR k informační společnosti: Podklad pro Radu vlády ČR pro výzkum a vývoj [online]. c1998 [cit 2002-10-20] Dostupné z WWW:. ŽÁRA, Jiří. Laskavý průvodce virtuálními světy [online]. c1999 [cit. 2005-11-12] Dostupné z WWW:.
III. PUBLIKAČNÍ ČINNOST AUTORA a) Skripta CHROMÝ, Jan. Informační technologie a technika – hardware. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2001. 0602-01 (ISBN nemá). CHROMÝ, Jan; SOBEK, Miloš. Multimediální technologie a technika on CD ROM. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2003. CHROMÝ, Jan; SOBEK, Miloš. Multimedia – hardware pro mediální a marketingové komunikace. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2004. ISBN 80-86578-40-2. CHROMÝ, Jan. Tvorba webových stránek. 1.vyd. Praha: VŠH v Praze 8, 2005; ISBN 80-86578-22-4.
35
b) Sborníky konferencí CHROMÝ, Jan. Ekonomické ukazatele provozu multimediální učebny. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-318-2. CHROMÝ, Jan. Ovlivňování kvality multimediální prezentace. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference: Modernizace vysokoškolské výuky technických předmětů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-954-7.
c) Časopisy CHROMÝ, Jan. Využívání multimediální techniky v praxi. Paidagogos. 2004. No. 17. Olomouc: PF UP. ISSN 1213-3809. CHROMÝ, Jan. Zamyšlení nad informacemi v pedagogické práci. Učitelské listy – Česká škola. [online]. c.2004 [cit.2004-12-27]. Dostupné z WWW:. CHROMÝ, Jan. Výuka informatiky na Vysoké škole hotelové v Praze 8. AULA. 2005. No.1. Praha: CSVŠ, ISSN 1210-6658. CHROMÝ, Jan. Relativnost informace. Media4u Magazine. [online]. c.2004 [cit.2005-10-10]. No.1. Dostupné z WWW:. ISSN 1214-9187. CHROMÝ, Jan. Model ankety. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.1. Dostupné z WWW:. ISSN 1214-9187. CHROMÝ, Jan. Použití analogií ve výuce. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.1. Dostupné z WWW:. ISSN 1214-9187. CHROMÝ, Jan. Model pro výpočet a hodnocení průměru. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.2. Dostupné z WWW:. ISSN 1214-9187. CHROMÝ, Jan. Postup při tvorbě www stran 1. Media4u Magazine. [online]. c.2005 [cit.2005-10-10]. No.2. Dostupné z WWW:. ISSN 1214-9187.
36
