Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

Ing. Blanka Sítařová

Petra Závěrková

Brno 2011

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Blance Sítařové za vedení, podnětné rady a připomínky při tvorbě a zpracování mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným“ psala sama pod vedením Ing. Blanky Sítařové a všechny prameny, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu zdrojů. V Brně dne 10. května 2011

__________________

Abstract This thesis addresses the issue of the death of a shareholder in a limited liability company. There are the most common problems described that may arise after the death of a partner of a limited liability company in practice and their solutions primarily in terms of the tax law and legislation. There is a real example presented in the conclusion. Keywords Heritage, heir, tax, taxation, capital stock, increase of capital stock.

Abstrakt Bakalářská práce řeší problematiku smrti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Z pohledu právního i z pohledu daňových zákonů jsou zde řešeny nejčastější problémy, se kterými se v praxi společnost s ručením omezeným při úmrtí společníka setkává. Řešení je demonstrováno na příkladu z praxe. Klíčová slova Dědictví, dědic, daň, zdanění, základní kapitál, zvýšení základního kapitálu.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod, cíl a metodika práce

8

1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 8

1.3

Metodika práce ......................................................................................... 9

Teoretická část

10

2.1

Společenská smlouva ...............................................................................10

2.2

Možné situace zániku účasti společníka v s.r.o. ...................................... 11

2.2.1

Převod obchodního podílu............................................................... 12

2.2.2

Smrt společníka – fyzické osoby ...................................................... 12

2.2.3

Zánik společníka – právnické osoby ................................................ 13

2.2.4

Vyloučení společníka valnou hromadou ......................................... 13

2.2.5

Zrušení účasti společníka soudem ................................................... 13

2.2.6

Prohlášení konkursu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na

prohlášení konkursu pro nedostatek majetku .............................................. 14 2.2.7

Pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního

podílu společníka ve společnosti, vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti .............................................. 14 2.2.8

Vyloučení společníka soudem.......................................................... 14

2.2.9

Dohoda o zrušení účasti společníka ve společnosti......................... 15

2.3

Smrt společníka – fyzické osoby.............................................................. 15

2.3.1

Pouze jediný společník ve společnosti ............................................ 20

Obsah

6

2.3.1.1 Převod společnosti na dědice s jejím následným pokračováním .... 21 2.3.1.2 Zrušení společnosti s její následnou likvidací ................................ 26 2.3.2

Více společníků ve společnosti........................................................ 40

2.3.2.1 Převod zůstavitelova podílu na dědice ............................................ 41 2.3.2.2 Převod zůstavitelova podílu na společnost ..................................... 43 3

Praktická část

46

3.1

Zadání problematiky ............................................................................... 46

3.2

Řešení ...................................................................................................... 46

4

Závěr

49

5

Zdroje

52

A

Usnesení soudu ve věci dědictví

56

B

Smlouva o převodu obchodního podílu obchodní společnosti 58

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1 Sazba daně dědické u osob zařazených do III. skupiny

18

Tab. 2

Dědické skupiny

19

Tab. 3

Pravidla pro výši a placení záloh

23

Tab. 4

Zdaňovací období daně z přidané hodnoty

24

Tab. 5

Doba archivace účetních dokumentů

26

Tab. 6

Vliv rezerv, opravných položek a účtů časového rozlišení

na základ daně z příjmu

31

Tab. 7 Účtování o podílu na likvidačním zůstatku

33

Tab. 8


36

Tab. 9

Vzorec pro placení srážkové daně a výplaty podílu na

likvidačním zůstatku

37

Tab. 10


38

Tab. 11


40

Tab. 12

Účtování o navýšení základního kapitálu

43

Tab. 13

Účtování o vypořádacím podílu

44

Tab. 14

Ocenění obchodního podílu

47

Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným

8

1 Úvod, cíl a metodika práce 1.1

Úvod

Problematika ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným je velice rozsálá. Tímto tématem se zabývalo již mnoho autorů, ale nikdo podrobně nerozepsal případ, kdy je podnikání společníka ukončeno z důvodu smrti. A právě touto částí problému bych se chtěla zabývat ve své práci. Po smrti společníka může nastat několik variant, které tvoří výchozí podmínky pro následné řešení situace, co se stane s obchodním podílem zesnulého společníka. V praxi nejčastější případy se snažím nastínit ve své práci a čtenářům poradit, jakým způsobem by se mělo postupovat a na jaké odchylky od normálu by si měli dávat pozor. Důležité je nepochybit vůči daňovým úřadům, neboť zadlužení vůči státu by mohlo mít nedozírné následky. Proto se ve své práci snažím toto hledisko zohlednit co nejvíce. Lidové přísloví o „zakulaceném paragrafu“ zná asi každý. Je samozřejmé, že nedílnou součástí této práce je interpretace některých ustanovení zákona, která se týkají problému této práce a mohla by být mnohými z nás špatně interpretována.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem práce je navrhnout metodický postup prací při ukončení společníka ve společnosti s ručením omezeným v důsledku jeho úmrtí z hlediska daňových zákonů. Varianty možného řešení a konkrétní postup demonstruji na praktickém příkladě. Dílčím cílem práce je řešení problematiky dědění obchodního podílu dle současné právní úpravy.


9

1.3 Metodika práce Práce je rozdělená do dvou částí. V první části – teoretické – je popsáno, jak správně postupovat a kterými legislativními předpisy se řídit, pokud dojde k úmrtí společníka. Ve druhé části – praktické – je uveden konkrétní příklad založený na reálné skutečnosti a jeho řešení. Na začátku práce jsem provedla analýzu celého problému, kde jsem nastudovala patřičné zdroje. Snažila jsem se pracovat hlavně s legislativní úpravou problematiky platnou k roku 2010, která se příliš neliší v roce 2011. Do platnosti vstoupil v roce 2011 pouze daňový řád, který však nemá vliv na podstatu práce. Odborné publikace a internetové zdroje jsem používala pouze jako návod pro lepší orientaci a rychlejšímu hledání v zákonech. Důkladné studium legislativních předpisů a zákonů bylo nezbytností při tvorbě práce. Poté jsem provedla syntézu těchto poznatků a problém jsem se snažila popsat v uceleném tvaru.


10

2 Teoretická část Na začátku teoretické části se věnuji společenské smlouvě, která má významný vliv na vývoj společnosti poté, co v ní společník ukončí svoji činnost. Dále krátce rozebírám všechny možné situace, kdy může společník ukončit svoji činnost ve společnosti. V poslední části se podrobněji věnuji hlavní problematice, kdy je ukončena činnost společníka z důvodu smrti. Velká část je věnována oblasti daňových povinností. Dále je tu rozebráno právní hledisko věci.

2.1 Společenská smlouva1 Společenská smlouva je nejdůležitějším dokumentem při zakládání společnosti. Obecně jsou ve společenské smlouvě stanoveny pravidla, kterými se společnost řídí. Tento dokument musí mít formu notářského zápisu a společníci ji podepisují osobně nebo ji podepisují jejich zmocněnci na základě plné moci, která se přikládá ke společenské smlouvě. Smlouva musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti, jinak je neplatná. Tyto náležitosti jsou vyjmenovány v § 110 odst. 1 Obchodního zákoníku a jsou jimi: • firma a sídlo společnosti, • určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby, • předmět podnikání (činnost), • výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, • jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, • jména a bydliště prvních členů dozorčí rady, pokud se zřizuje,

1

Zdroj: Bartošíková a Štenglová (2006)


11

• určení správce vkladu, • jiné údaje, které vyžaduje tento zákon. V následujícím odstavci téhož paragrafu také stojí, že společenská smlouva může vydat stanovy, které upraví organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Budu se zabývat pouze těmi, které úzce souvisejí s problematikou této práce. § 61 odst. 2. a 3. Obchodního zákoníku řeší problematiku výpočtu vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti jinak než převodem podílu, na který má zanikající společník ze zákona právo. Pokud společenská smlouva nestanoví, že se vypořádací podíl vyplatí z čistého obchodního majetku zjištěného na základě posudku znalce, vypočte se z vlastního kapitálu. V § 116 odst. 1. a 2. Obchodního zákoníku je stanoveno, že společenská smlouva může vyloučit přechod obchodního podílu na právního nástupce. Zrovna tak je zde stanoveno, že společenská smlouva může vyloučit dědění obchodního podílu, pokud má společnost více společníků. Pokud nepřejde podíl na dědice nebo právního nástupce, postupuje se podle § 113 Obchodního zákoníku, kde je vyřešeno, co se stane s obchodním podílem zanikajícího společníka. Další věcí, která může být společenskou smlouvou upravena jinak, je rozdělení obchodního podílu. K rozdělení obchodního podílu dochází při převodu nebo přechodu na dědice. Takovéto rozdělení je možné podle § 117 odst. 2. Obchodního zákoníku vyloučit. § 153 Obchodního zákoníku nám říká, že podíl na likvidačním zůstatku se určuje poměrem obchodních podílů, pokud to společenská smlouva nestanoví jinak.

2.2 Možné situace zániku účasti společníka v s.r.o.2 Účast společníka ve společnosti lze zrušit z následujících důvodů: 1.

2

Převod obchodního podílu



12

2.

Smrt společníka – fyzické osoby

3.

Zánik společníka – právnické společnosti

4.

Vyloučení společníka valnou hromadou

5.

Zrušení účasti společníka soudem

6.

Prohlášení konkursu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku

7.

Pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti, vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti

8.

Vyloučení společníka soudem

9.

Dohoda o zrušení účasti společníka ve společnosti

2.2.1

Převod obchodního podílu

Společník může převést svůj obchodní podíl na jiného společníka nebo na třetí osobu. Tento převod je proveden na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, kterou upravuje Obchodní zákoník v § 115 odst. 3. Může jít jak o úplatný tak bezúplatný převod. Darovací nebo kupní smlouvu nelze v případě převodu obchodního podílu použít. Pro převod obchodního podílu je nutné, aby to umožňovala společenská smlouva. V opačném případě nelze podíl bez předešlé změny ve společenské smlouvě převést. Převod obchodního podílu je podmíněn souhlasem valné hromady. V případě, že je pouze jediný společník, je podíl převoditelný vždy na třetí osobu, jak určuje § 115 odst. 1. a 2. Obchodního zákoníku. 2.2.2

Smrt společníka – fyzické osoby

Touto problematikou se komplexně zabývám v následující kapitole a ve zbytku práce.


2.2.3

13

Zánik společníka – právnické osoby

K zániku společníka jako právnické osoby může dojít z důvodu fúze (sloučení nebo splynutí), z důvodu převodu obchodního jmění na společníka nebo z důvodu rozdělení (se založením nových společností, sloučením nebo kombinací obou). V § 116 odst. 1. Obchodního zákoníku stojí, že pokud dojde k zániku právnické osoby s právním nástupcem, tak přechází obchodní podíl právě na tohoto nástupce, pokud to nevylučuje společenská smlouva. V opačném případě přechází obchodní podíl na společnost, o jejíž obchodní podíl se jedná. 2.2.4

Vyloučení společníka valnou hromadou

Valná hromada je oprávněna dle § 113 odst. 4. Obchodního zákoníku vyloučit společníka, který nesplatil řádně a včas svůj splatný vklad společnosti. Pokud dojde k vyloučení, tak § 113 odst. 5. a 6. Obchodního zákoníku říká, jak může valná hromada naložit s podílem vyloučeného společníka – může jej převést na jiného společníka popř. společníky nebo jej může převést na třetí osobu. Pokud nedojde do šesti měsíců k převodu obchodního podílu, musí společnost snížit svůj základní kapitál o vklad vyloučeného společníka nebo tento závazek rozdělit mezi zbývající společníky v poměru jejich vkladů. Vyloučením společníka valnou hromadou dochází ze zákona ke změně společenské smlouvy, a proto je třeba vyhotovit novou společenskou smlouvu. 2.2.5

Zrušení účasti společníka soudem

Podle § 148 odst. 1. Obchodního zákoníku nemůže společník vystoupit svévolně ze společnosti. Pokud se chce zbavit závazku společníka, může podat žádost k soudu a ten jeho působení ve společnosti ukončí. Tento postup ovšem neplatí, pokud jde o jediného společníka ve společnosti. V takovémto případě může společník rozhodnout o zrušení společnosti a poslat ji do likvidace, jak říká § 132 Obchodního zákoníku.


14

Společníkovi, jehož účast ve společnosti takto zanikla, náleží podle § 150 odst. 1. Obchodního zákoníku právo na vypořádací podíl. 2.2.6

Prohlášení konkursu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku

Prohlášení konkurzu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku má podle § 148 odst. 2. Obchodního zákoníku stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem. Společník, jehož účast ve společnosti byla zrušena, má právo na vypořádací podíl. Tato pohledávka za společností však automaticky spadá do exekučního řízení vyloučeného společníka a je použita na úhradu zbylých závazků. Tímto dochází ze zákona ke změně společenské smlouvy, a proto je třeba vyhotovit novou společenskou smlouvu. 2.2.7

Pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti, vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti

Prohlášení konkurzu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku má podle § 148 odst. 2. Obchodního zákoníku stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem. Pokud společníkovi tímto skončilo působení ve společnosti, má právo na vypořádací podíl. Ten je však postižitelný výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Tímto dochází ze zákona ke změně společenské smlouvy. Povinností společnosti je vyhotovit zcela novou společenskou smlouvu. 2.2.8

Vyloučení společníka soudem

Protože právo valné hromady vyloučit společníka je velmi omezené, je zde možnost využít soudu, který rozhodne o setrvání společníka ve společnosti.


15

Společnost se může na základě § 149 Obchodního zákoníku domáhat vyloučení společníka, který závažným způsobem porušuje své povinnosti, přestože byl k jejich plnění vyzván a byl písemně upozorněn na možnost vyloučení. S podáním takového návrhu musí souhlasit společníci, jejichž vklady tvoří alespoň jednu polovinu základního kapitálu. Pokud společníkovi tímto skončilo působení ve společnosti v důsledku rozhodnutí o vyloučení, má právo na vypořádací podíl. Ze zákona tak dochází ke změně společenské smlouvy. Společnost je povinna vyhotovit novou společenskou smlouvu. 2.2.9

Dohoda o zrušení účasti společníka ve společnosti

Novela Obchodního zákoníku z roku 1996 zavedla možnost zrušení společníka ve společnosti dohodou, jak je dáno § 149a Obchodního zákoníku. Se zrušením musí souhlasit všichni společníci včetně toho společníka, jehož účast zaniká. Dohoda musí mít písemnou formu a podpisy na dohodě musí být úředně ověřeny. I v tomto případě vzniká zanikajícímu společníkovi právo na vypořádací podíl. Touto dohodou došlo rovněž jako v předešlých případech ke změně společenské smlouvy a proto musí společnost vyhotovit novou.

2.3 Smrt společníka – fyzické osoby Pokud to nevylučuje společenská smlouva, tak se obchodní podíl dědí, jak určuje § 116 odst. 2. Obchodního zákoníku. V opačném případě by obchodní podíl připadl na společnost, která jej může převést na třetí osobu nebo rozdělit mezi ostatní společníky společnosti v poměru jejich obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu, jak stanovuje § 113 odst. 6. Obchodního zákoníku. Je-li obchodní podíl možno dědit, tak z § 175f odst. 2. Občanského soudního řádu vyplývá, že pokud je předmětem dědění podnik, musí soud ustanovit správce dědictví. Tato osoba musí mít zkušenost s vedením podniku. Správcem


16

dědictví lze ustanovit pouze toho, kdo s tím souhlasí. Tato osoba bude mít na starosti veškerou agendu společnosti a mimo jiné přebere zodpovědnost za oblast účetnictví a daní spojených se společností a to do doby, než skončí dědické řízení. Mezi první povinnosti dědice popřípadě dědiců po skončení dědického řízení patří podat přiznání k dědické dani a tuto daň zaplatit bez ohledu na to, co se se společností bude dít dál. Tato povinnost odpadá pouze v případě, že se dědic/dědicové dědictví dobrovolně vzdávají. V § 21 odst. 1. písm. a) Zákona o dani dědické darovací a z převodu nemovitosti (dále jen Zákona o dani dědické) stojí, že poplatník je povinen podat přiznání k dani dědické do 30 dnů ode dne, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Přiznání se nepodává a daň se neplatí v případě, kdy jsou osoby osvobozeny od daně podle § 19 odst. 1. až 4. a 6. a podle § 20 odst. 14. Zákona o dani dědické, jak je řečeno v § 21 odst. 5. téhož zákona. Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, jak stanovuje § 2 Zákona o dani dědické. Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Jedná se o nabytí věcí jak movitých tak nemovitých. Toto upravuje § 3 Zákona o dani dědické. V našem případě se předmětem dědické daně stává obchodní podíl, který se podle § 61 odst. 1. Obchodního zákoníku oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak. § 6 odst. 3. Obchodního zákoníku uvádí definici čistého obchodního majetku. Tím se myslí obchodní majetek po odečtení veškerých závazků vzniklých podnikateli, je-li právnickou osobou. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek, jak uvádí § 6 odst. 1. Obchodního zákoníku. Znamená to tedy, že společnost musí ke dni smrti zůstavitele vytvořit mimořádnou účetní závěrku, která je upravena Zákonem o účetnictví v § 18 a vyhláškou č. 500/2002 v § 3. a 4., kterou se provádějí některá ustanove-


17

ní zákona č. 563/1991 o účetnictví. Z rozvahy této účetní závěrky zjistí čistý obchodní majetek společnosti. Ten se vypočte jako: součet aktiv – závazky = čistý obchodní majetek. Aktiva jsou tvořena aktivními zůstatky účtů účtové třídy 0, 1, 2 a 3. Závazky pak tvoří rozvahová položka cizí zdroje krytí majetku, která zahrnuje součet pasivních účtů účtové třídy 3 a účtové skupiny 45, 46 a 47. Takto vypočtený čistý obchodní majetek se stává předmětem daně dědické. Základem dědické daně je podle § 4 odst. 1. Zákona o dani dědické cena majetku (v našem případě jde o čistý obchodní majetek společnosti) nabytého jednotlivým dědicem snížená o: • prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, • cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické, • přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, • odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví • dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku. Sazby dědické daně jsou uvedeny v § 12, 13 a 14 Zákona o dani dědické. Vzhledem k tomu, že § 19 odst. 1. Zákona o dani dědické uvádí, že od této daně je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině, nebudu sazby pro tyto skupiny ve své práci uvádět a uvedu pouze sazby pro osoby zařazené od III. skupiny.

Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným Tab. 1

18

Sazba daně dědické u osob zařazených do III. skupiny

přes Kč

do Kč

–

1 000 000

7,0 %

1 000 000

2 000 000

70 000 Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího 1 000 000 Kč

2 000 000

5 000 000

5 000 000

7 000 000

7 000 000

10 000 000

10 000

20 000

000

000

20 000

30 000

000

000

30 000

40 000

000

000

40 000

50 000

000

000

50 000 000

a více

160 000 Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího 2 000 000 Kč 520 000 Kč a 15,0 % ze základu přesahujícího 5 000 000 Kč 820 000 Kč a 18,0 % ze základu přesahujícího 7 000 000 Kč 1 360 000 Kč a 21,0 % ze základu přesahujícího 10 000 000 Kč 3 460 000 Kč a 25,0 % ze základu přesahujícího 20 000 000 Kč 5 960 000 Kč a 30,0 % ze základu přesahujícího 30 000 000 Kč 8 960 000 Kč a 35,0 % ze základu přesahujícího 40 000 000 Kč 12 460 000 Kč a 40,0 % ze základu přesahujícího 50 000 000 Kč

zdroj: Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti § 14 odst. 1.

Výsledná částka vypočtená podle tabulky 1 se následně vynásobí koeficientem 0,5. Tento postup upravuje § 14 odst. 2. Zákona o dani dědické. Tímto získáme výslednou částku pro zaplacení dědické daně. § 18 odst. 1. Zákona o dani dědické stanovuje, že daňový subjekt (dědic/ dědicové) je povinen v přiznání k dani dědické uvést pouze údaje rozhodné pro vyměření daně. Tato daň je pak splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.


19

Dědické skupiny

Skupina

I.

Dědicové

• děti • manžel nebo partner

Forma dědění

• každý stejným dílem

• manžel nebo partner • rodiče II.

• ti, kteří žili se zůstavitelem v jedné domácnosti po dobu nejméně 1 roku před jeho smrtí

• manžel nebo partner vždy ½ dědictví • ostatní stejným dílem

a nebyli odkázáni na jeho výživu • sourozenci • ti, kteří žili se zůstavitelem III.

v jedné domácnosti po dobu


nejméně 1 roku před jeho smrtí a nebyli odkázáni na jeho výživu IV.

• prarodiče


zdroj: Občanský zákoník § 473, 474, 475 a 475a

Rodinné vazby v tabulce 2 jsou vztahovány vždy k zůstavitelovi a principy dědění v rámci skupin jsou podrobněji rozepsány v § 473, 474, 475 a 475a Občanského zákoníku. Považuji za nezbytné zmínit případ, kdy se dědicem obchodního podílu společnosti s ručením omezeným stane nezletilé dítě. Z § 116 Obchodního zákoníku vyplývá, že dědic se stane společníkem společnosti v momentě zůstavitelovy smrti, pokud to umožňuje společenská smlouva. Znamenalo by to tedy, že nezletilé dítě by se stalo společníkem ve společnosti. To ovšem odporuje § 8 Občanského zákoníku, ve kterém stojí, že způsobilost fyzické osoby k právním úkonům vzniká v plném rozsahu zletilosti, tedy dovršením 18. roku života. Následující § 9 Občanského zákoníku říká, že nezletilí mají způsobilost pouze k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Z toho vyplývá, že dítě se nemůže stát společníkem


20

ve společnosti, a porto mu společnost vyplatí vypořádací podíl podle § 61 Obchodního zákoníku, jak plyne z § 150 Obchodního zákoníku. V § 26 Občanského zákoníku stojí, že pokud nejsou fyzické osoby způsobilé k právním úkonům, jednají za ně jejich zákonní zástupci. Dojde-li ke střetu zájmů zákonného zástupce se zájmy zastoupeného, ustanoví soud zvláštního zástupce, jak stojí v § 30 Občanského zákoníku. Z výše uvedeného je jasné, že nezletilé dítě není schopno náležitě nakládat s vyplaceným vypořádacím podílem. Povinnost opatrovat vyplacenou finanční částku přechází na soudem stanoveného zvláštního opatrovníka. Opatravník má povinnost se o peníze starat v nejlepším zájmu nezletilého dítěte a to do doby jeho plnoletosti. V den plnoletosti dítěte přecházejí veškerá práva k penězům z vyplaceného obchodního podílu na dítě. V tomto případě by se dědická daň v souladu se Zákonem o dani dědické darovací a z převodu nemovitosti platila z vypořádacího podílu a ne z čisté obchodního podílu, který se ocení dle § 61 odst. 2. Obchodního zákoníku. Nyní rozeberu dvě základní situace a jejich řešení, a sice pokud měla společnost pouze jednoho společníka a pokud měla dva a více společníků. 2.3.1

Pouze jediný společník ve společnosti3

Pokud by mělo dojít k dědění obchodního podílu společnosti, která měla pouze jednoho společníka, nelze podle § 116 Obchodního zákoníku ve společenské smlouvě vyloučit dědění. Je tedy zřejmé, že dědic se stane společníkem ze zákona. Znamená to, že dědic se stává společníkem okamžikem smrti zůstavitele společnosti. Povinnosti se nelze zbavit jinak než zřeknutím se celého dědictví. Pokud se dědic dědictví nezřekne, může i tak ovlivnit své působení ve společnosti. Vyvázat se z povinnosti společníka může na základě stanovených postupů daných zákonem, jednou z možností je zrušení společnosti s následnou likvidací. Tato se po-

3



21

užívá nejčastěji, a proto ji ve své práci dále rozeberu. Dalšími možnostmi pak mohou být prodej společnosti nebo například fůze s jinou společností. Je-li dědiců více a nedohodnou-li se na tom, zda společnost vést dál nebo ji zrušit, postupuje se tak, že dědic, který odmítá dále vystupovat ve společnosti jako společník, požádá soud o zrušení jeho působení ve společnosti. Tomuto společníkovi vzniká podle § 150 Obchodního zákoníku právo na vypořádací podíl. 2.3.1.1

Převod společnosti na dědice s jejím následným pokračováním

Z výše uvedeného vyplývá, že dědic popřípadě dědicové se stávají společníky automaticky a tím získávají veškerá práva za společnost jednat a o společnosti rozhodovat. Fakticky k tomu dochází až po skončení dědického řízení. Do té doby ve společnosti na místě statutárního orgánu s omezenou působností vystupuje soudem stanovený správce dědictví, jak vyplývá z kapitoly 2.3 Smrt společníka – fyzické osoby. Skutečnost, že došlo ke změně osob společníků, musí být zapsána do obchodního rejstříku, jak stanovuje § 118 Obchodního zákoníku a to co nejdříve, jakmile je tato změna prokázána Účetní a daňové hledisko: Převodem společnosti na dědice dochází pouze ke změně společníka ve společnosti. Znamená to, že změna nemá na vedení účetnictví a placení daní jakýkoliv vliv. Veškeré práce a povinnosti v souvislosti s vedením účetnictví a placením daní jsou tedy prováděny i nadále stejným způsobem, jakoby k dědění a tudíž změně společníka ve společnosti vůbec nedošlo. Daňová povinnost

Podávání daňového přiznání a hlášení je obecně upraveno v § 40 Zákona o správě daní a poplatků.


22

Daň z příjmů Placení daně z příjmu v tomto případě nepodléhá zvláštnímu režimu. Tuto problematiku upravuje Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. § 17 Zákona o dani z příjmů říká, že poplatníky daně z příjmu právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami. § 17a téhož zákona určuje zdaňovací období. Tím je buď kalendářní rok nebo hospodářský rok nebo účetní období, pokud je toto období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Předmětem daně jsou pak příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, jak je řečeno v § 18 zákona o dani z příjmů. Sazba daně je určena § 21 Zákona o dni z příjmů. Stojí zde, že sazba této daně činí 19%. V některých případech blíže stanovených tímto zákonem může být tato sazba snížena na 15% popřípadě na 5%. Základ daně pro tyto účely tvoří rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. K zjištění takového rozdílu se vychází z výsledku hospodaření. Toto celé upravuje § 23 Zákona o dani z příjmů. Problematiku placení záloh na tuto daň zachycuje § 38a Zákona o daních z příjmů. Výše a periodicita záloh se zjišťuje podle poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se považuje částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání za období bezprostředně předcházejícímu zdaňovacímu období.


23


Poslední známá daňová povinnost (PZDP)

Výše zálohy

méně než 30 000 Kč

zálohy se neplatí

od 30 000 Kč

40 % PZDP

do 150 000 Kč

pololetní zálohy

více než 150 000 Kč

Splatnost

Periodicita zálohy

do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období do 15. dne třetího, šestého,

¼ PZDP čtvrtletní zálohy

devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období

zdroj: Adamík a kol. (2010)

V § 40 odst. 1. Zákona o správě daní a poplatků je stanoveno, že daň je splatná ve stejné lhůtě, jako je lhůta pro podání přiznání k této dani. V odst. 3. téhož paragrafu je řečeno, že přiznání k dani z příjmů právnických osob musí být podáno nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, to znamená do 31. března následujícího roku. Jestliže je poplatník povinen na základě zvláštního zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jeho daňové přiznání předkládá daňový poradce, tak se daňové přiznání podává nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy do 30. června následujícího roku. Daň z přidané hodnoty Režim povinnost placení daně z přidané hodnoty není v tomto případě nijak zvlášť ovlivněn a neliší se od běžného režimu placení této daně. Obecně je tato daň upravena zákonem o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Sazby této daně jsou upraveny v § 47 Zákona o dani z přidané hodnoty, ve kterém stojí, že základní sazba daně je 20% a snížená sazba je 10%. Základ daně se stanoví a její výpočet se pak provede na základě § 36 až 41 Zákona o dani z přidané hodnoty. Zdaňovací období je upraveno dle § 99 Zákona o dani z přidané hodnoty.


24


Obrat plátce za předcházející kalendářní rok

Zdaňovací období

do 10 000 000 Kč

kalendářní čtvrtletí

od 10 000 000 Kč

kalendářní měsíc

od 2 000 000 Kč

možnost dobrovolně stanovit kalendářní měsíc

zdroj: Zákon o dani z přidané hodnoty § 99

§ 101 Zákona o dani z přidané hodnoty se zabývá daňovým přiznáním a splatností daně. Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Výjimku tvoří pouze daně vyměřované v souvislosti s dovozem zboží ze třetích zemí na území Evropského společenství. Silniční daň Pokud společnost vlastní motorové vozidlo, které využívá k výdělečné činnosti, stala se ze zákona poplatníkem silniční daně, která je upravena Zákonem o dani silniční č.16/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů a je povinna tuto daň platit. V zákoně o dani silniční není řečeno, že změna vlastníka společnosti nemá vliv na režim placení silniční daně. V § 13 Zákona o dni silniční je stanoveno, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok a § 10 upravuje placení záloh na daň, které jsou splatné vždy 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Výše záloh je pak stanovena jako ½ příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla vznikla daňová povinnost. Výpočet daně se pak provede podle § 5 a 6 Zákona o dani silniční. Daň z nemovitosti U daně z nemovitosti platí v podstatě stejné principy, jako u daně silniční. Znamená to tedy, že pokud společnost vlastní jakoukoliv nemovitost, tzn. pozemek


25

či budovu, je poplatníkem daně z nemovitosti. V zákoně o dani z nemovitosti č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který tuto problematiku upravuje, není řečeno, že změna vlastníka společnosti má vliv na režim placení daně z nemovitosti. Ten zůstává stále stejný, jakoby ke změně nedošlo. Základ a sazba daně se pro pozemky a budovy stanovuje zvlášť. Pro pozemky to upravuje § 5 a 6 Zákona o dani z nemovitosti a pro budovy je úprava zachycena v § 10 a 11 téhož zákona. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, jak stanovuje § 13 Zákona o dani z nemovitosti a daňové přiznání je nutno podat do 31. ledna zdaňovacího období. Tuto skutečnost zachycuje § 13a Zákona o dani z nemovitosti. Splatnost daně se podle § 15 Zákona o dani z nemovitosti uskutečňuje ve dvou splátkách a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Pokud výše daně nepřesáhne 5 000 Kč, je splatná najednou a to nejpozději do 31. května. Archivace účetních dokladů

Archivaci účetních dokladů upravuje § 31 a 32 Zákona o účetnictví. V § 31 odst. 3. je stanoveno, že povinnost úschovy účetních záznamů přechází na dědice.


26


Archivační doba 10 let počínaje koncem účetního období, kterého se týkají

5 let počínaje koncem účetního období, kterého se týkají


Účetní záznamy •

účetní závěrka

•

výroční zpráva

•

účetní doklady

•

účetní knihy

•

odpisové plány

•

inventurní soupisy

•

účtový rozvrh

•

přehledy

•

účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví


2.3.1.2

Zrušení společnosti s její následnou likvidací4

Případ, kdy se celá společnost zruší a pošle do likvidace, nastává podle § 152 a podle § 68 Obchodního zákoníku v momentě, kdy dědic popřípadě všichni dědicové usoudí, že jejich další působení ve společnosti není možné. V § 68 Obchodního zákoníku se uvádí, že společnost se zrušuje dnem uvedeným v rozhodnutí společníků o zrušení společnosti nebo dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato. Rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. § 70 Obchodního zákoníku říká, že společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena. Tato skutečnost musí být uvedena v obchodním rejstříku a po dobu likvidace společnost používá dovětek „v likvidaci“. Zánik společnosti pak nastává dnem výmazu z obchodního rejstříku. Pokud má společnost vstoupit do likvidace, jako první věc musí společník popřípadě společníci (v našem případě dědic/dědicové) stanovit svého likvidátora, jak stojí v § 71 Obchodního zákoníku. Toto stanovisko učiní v rámci valné

4

Zdroj: Adamík a kol. (2010)


27

hromady. Likvidátorem může být pouze fyzická osoba – většinou to bývá buď samostatný expert, nebo pracovník poradenské firmy. Na tohoto člověka přechází veškerá působnost statutárního orgánu. Neznamená to ale, že se stává statutárním orgánem společnosti. Je pouze právně odpovědný za průběh celé likvidace a činí pouze úkony směřující k likvidaci společnosti. Od tohoto momentu na sebe bere veškerou odpovědnost za správný postup při likvidaci ve prospěch dědiců. To znamená, že plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky, vystupuje před soudy a ostatními orgány státní správy a podobně, jak je zachyceno v § 72 Obchodního zákoníku. Likvidátor společnost protokolárně přebírá k datu zrušení společnosti. Dosavadní statutární orgán tímto likvidátorovi předává veškerá aktiva, práva a povinnosti a závazky společnosti. Děje se tak na základě předávacího protokolu. Ten by měl obsahovat tyto části: • kompletní personální agendu, • mimořádnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, • inventurní soupis, • soupis aktiv, soupis pasiv, • kompletní obchodní agendu, • soupis právní agendy společnosti, • kompletní přehled o archivní agendě společnosti • v předchozích bodech nezahrnutou agendu. První povinností likvidátora je podat návrh na vstup společnosti do likvidace k příslušnému krajskému soudu, který vede obchodní rejstřík a v jehož obvodě má společnost sídlo. Dalším důležitým krokem, který je rovněž zákonnou povinností likvidátora, je podle § 73 Obchodního zákoníku oznámení o vstupu společnosti do likvidace. Jde zejména o to, aby se všichni věřitelé o likvidaci společnosti dozvěděli a měli možnost uplatnit svoje pohledávky vůči této společnosti. Toto se provádí prostřednictvím inzerce v Obchodním věstníku. Oznámení musí být ze zákona zve-


28

řejněno minimálně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním časovým odstupem. Dále pak vstup do likvidace oznámí všem známým věřitelům. To jsou ti, za kterými má společnost závazek vedený v účetnictví. Posléze likvidátor sestaví program likvidace společnosti. Aby získal obraz o aktivech a pasivech společnosti, poslouží mu k tomu již vyhotovená mimořádná účetní závěrka. Nejcitlivějším úkolem likvidátora je ukončení pracovních poměrů se zaměstnanci. Při propouštěcím plánu je dobré brát v potaz rozpracovanou výrobu a dbát na její dokončení. Při likvidaci větší společnosti je dobré pracovat s odbory a místními úřady práce, které s předstihem mohou reagovat na zvýšenou pracovní poptávku. V neposlední řadě je úkolem likvidátora kontaktovat o likvidaci společnosti příslušné orgány státní správy, banky a pojišťovny a podobné instituce Posléze přijde na řadu zpeněžení likvidační podstaty a následné ukončení likvidace. § 75a Obchodního zákoníku jasně vymezuje skutečnost, kterou likvidace končí. Může se jednat buď o: • rozdělení likvidačního zůstatku, • použití prostředků z výtěžku prodeje majetku k uspokojení věřitelů • převzetí majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek • odmítnutí věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů podle § 75 odst. 5. Obchodního zákoníku Po skončení likvidace musí likvidátor podat do konce následujícího měsíce od skončení likvidace přiznání k dani za uplynulou část zdaňovacího období. Jako jednu z posledních věcí, kterou likvidátor vykoná, je sestavení seznamu společníků (v našem případě se jedná o dědice), kterým vyplatí podíl na likvidačním zůstatku. Poslední povinností likvidátora je podat do 30 dnů od skončení likvidace návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Součástí tohoto návrhu je potvrzení územně příslušného státního archivu, že s ním bylo projednáno zabezpečení všech dokumentů a archivu zanikající společnosti.


29

Účetní a daňové hledisko: Likvidace společnosti Mimořádná účetní závěrka a uzávěrka před likvidací

Vše, co má účetní závěrka obsahovat, je uvedeno v § 18 Zákona o účetnictví. Jsou to: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přílohy a přehledy o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotka je ze zákona povinna uzavřít všechny účetní knihy ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace a zároveň sestavit mimořádnou účetní závěrku, jak stojí v § 17 a § 19 Zákona o účetnictví. Neučiní-li tak statutární orgán, přechází tato povinnost na likvidátora. Český účetní standard č. 021 uvádí, že při uzavírání knih účetní jednotkou v likvidaci se zaúčtují zůstatky těch přechodných účtů aktiv a pasiv, které nemohou být zúčtovány v průběhu likvidace nebo které vstupem do likvidace ztratí své opodstatnění. Jedná se zejména o tyto účty: rezervy a opravné položky, dohadné účty aktiv a pasiv, výnosy a náklady příštích období a příjmy a výdaje příštích období. Tyto se pak dle své povahy zaúčtují na příslušné účty pohledávek a závazků nebo výnosů a nákladů. Zákon o dani z příjmu nám v § 23 říká, že u právnických osob, které vedou účetnictví, se výsledek hospodaření, ze kterého se vzchází pro zjištění základu daně předcházející dni zahájení likvidace, upraví o zůstatky vytvořených rezerv, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace, o zůstatky opravných položek, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace a o zůstatky účtů časového rozlišení, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace. Účty časového rozlišení máme na mysli: náklady příštích období, příjmy příštích období, výdaje příštích období, výnosy příštích období a neřadíme mezi ně dohadné účty. Náklady a výnosy se při zúčtování účtů časového rozlišení musí posuzovat podle jejich konkrétního charakteru. Je nutno zvážit zda se bude jednat o daňo-


30

vě uznatelný nebo neuznatelný náklad v souladu s § 24 a § 25 Zákona o dani z příjmu. Obecná pravidla pro sestavování účetní závěrky jsou upravena vyhláškou č. 500/2002 Sb. Důležité je zaznamenat, že v účetní metodice, která upravuje zúčtování rezerv a opravných položek, je podstatný rozdíl. Podle § 55 a § 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb. jsou účetní jednotky povinny zúčtovat rozpuštění rezerv a opravných položek ve prospěch nákladů, tedy na stranu Dal. Pro tvorbu i zúčtování rezerv a opravných položek stanovuje příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 následující skupiny účtů: • 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti (VZZ – položka G) • 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti (VZZ – položka M) Podle § 58 vyhlášky č. 500/2002 se zúčtování rezerv a opravných položek ve prospěch nákladů nepovažuje za porušení vzájemného zúčtování.


31

Vliv rezerv, opravných položek a účtů časového rozlišení na základ daně z příjmu

Konkrétní položka a její zachycení v

Rozpuštění (zúčtování) této

Vliv na základ

položky

daně z příjmu

účetnictví 45(1) – Rezervy podle ZOR 45(9) – Ostatní rezervy

55(2) – Tvorba a zúčtování rezerv podle ZOR 55(4) – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv 57(4) – Tvorba a zúčtování finančních

Hodnota zvyšující základ daně Hodnota nezvyšující základ daně

rezerv 58(4) – Tvorba a zúčtování finančních rezerv 391 – Opravná položka k 55(8) – Tvorba a zúčtování zákonných pohledávkám 392 – Opravné položky ostatní

opravných položek 55(9) – Tvorba a zúčtování opravných položek

Hodnota zvyšující základ daně Hodnota nezvyšující základ daně

09x – Opravné položky k dlouhodobému majetku

55(9) – Tvorba a zúčtování opravných položek 57(9) – Tvorba a zúčtování opravných

Hodnota nezvyšující základ daně

položek ve finanční oblasti 58(9) – Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné činnosti 19x – Opravné položky k zásobám



položek v mimořádné činnosti 29x – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 38(1) – Náklady příštích období



položek ve finanční činnosti 5xx – Druhově členěné náklady podle charakteru zúčtované položky


38(2) – Komplexní

32

3xx – Pohledávka podle charakteru zúčtované položky

náklady příštích období 38(5) – Příjmy příštích období 38(4) – Výnosy příštích období

3xx – Pohledávka podle charakteru zúčtované položky 58x – Mimořádné náklady 6xx – Druhově členěné výnosy podle charakteru zúčtované položky 3xx – Závazek podle charakteru zúčtované položky

38(3) – Výdaje příštích období 38(8) – Dohadné účty aktivní 38(9) – Dohadné účty pasivní

3xx – Závazek podle charakteru zúčtované položky 68x – Mimořádné výnosy 3xx – Pohledávka podle charakteru zúčtované položky 58x – Mimořádné náklady 3xx – Závazek podle charakteru zúčtované položky 68x – Mimořádné výnosy


Je nutné zmínit povinnost ověření účetní závěrky auditorem na základě § 20 Zákona o účetnictví. Zákon zde stanovuje, že účetní závěrku ověřenou auditorem musí mít ty obchodní společnosti, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií stanovených tímto zákonem. Těmi jsou: • aktiva celkem > 40 000 000 Kč • roční úhrn čistého obratu > 80 000 000 Kč • průměrný přepočtený stav zaměstnanců > 50 Samotná likvidace společnosti

§ 17 Zákona o účetnictví a § 74 Obchodního zákoníku nařizují likvidátorovi sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účetní knihy ke dni, kdy společnost vstupuje do likvidace. V zahajovací rozvaze musí být zachována bilanční kontinuita. To znamená, že zůstatky účtů musí odpovídat konečným zůstatkům vykázaných při uzavírání účetních knih, jak uvádí § 19 Zákona o účetnictví. To stejné platí i pro podrozvahové účty. Metodiku k této problematice upravuje Český účetní standard č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih. Stojí zde, že účty hlavní knihy se otevírají


33

účetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek vykázané na příslušném účtu účtové skupiny 70x (účty rozvážné), který slouží k uzavírání účetních knih (tedy 702), musí navazovat na stavy jednotlivých účetních položek příslušného účtu účtové skupiny 70x, který slouží k otevírání účetních knih (tedy 701). Pokud likvidace společnosti trvá déle, než je její účetní období musí likvidátor v průběhu likvidace uzavírat účetní knihy a sestavovat řádnou účetní závěrku vždy ke konci účetního období. Pravidla pro sestavování účetní závěrky likvidované společnosti se principielně neliší a likvidovaná společnost se řídí vyhláškou 500/2002 Sb. Pouze v rozvaze uvádí likvidovaná účetní jednotka místo informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni vstupu do likvidace. Ve výkazu zisku a ztrát se informace za minulé účetní období neuvádějí. Uzavření účetnictví

Jednotka v likvidaci uzavírá účetní knihy ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku a zároveň sestaví účetní závěrku. Tato závěrka zákonitě vykazuje závazek vůči státu ve výši splatné daňové povinnosti. Následující den otevře jednotka znovu účetní knihy a zaúčtuje vypořádání daňové povinnosti a vyplacení podílů společníků na likvidačním zůstatku, jak vyplývá z povinnosti podle § 10 odst. 1. písm. f). Ke dni výmazu společnosti z obchodního rejstříku již není nutné sestavovat účetní závěrku. Tab. 7

Účtování o podílu na likvidačním zůstatku

č.

Popis operace

MD

D

41x, 42x

36(5)

1.

Podíl na likvidačním zůstatku

2.

15% srážková daň

36(5)

34(2)

3.

Platba srážkové daně finančnímu úřadu

34(2)

22(1)

4.

Výplata likvidačního zůstatku společníkům

36(5)


22(1) 21(1)


34

Daňová povinnost

Pro všechny daně v zásadě platí režim, jako by společnost nebyla v likvidaci, pokud není výslovně upraveno jinak. Podání daňového přiznání je upraveno v § 40 Zákona o správě daní a poplatků. V § 40 odst. 8. Zákona o správě daní a poplatků stojí, že v případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně daňové přiznání do skončení likvidace. Ke dni ukončení činnosti provede daňový subjekt účetní závěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. Daň z příjmu Tuto daň upravuje Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Daňový subjekt může využít možnosti odkladu daňového přiznání podle § 40 odst. 6. Zákona o správě daní a poplatků. O odklad může požádat sám daňový subjekt, daňový poradce nebo správce daně z vlastního podnětu. Lhůta může být prodloužena maximálně o tři měsíce od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, která je stanovena na tři měsíce od konce zdaňovacího období. Tato lhůta může být prodloužena o dalších 7 měsíců, pokud jsou součástí příjmů uvedených v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí. Při sestavování daňového přiznání společnosti, která vstoupila do likvidace, nesmí daňový subjekt vynechat některá speciální ustanovení Zákona o daních z příjmu, která se týkají vstupu do likvidace. Jde zejména o: • § 23 odst. 8., který nám říká, že výsledek hospodaření, ze kterého se vychází pro zjištění základu daně z příjmu je nutný upravit o rezervy, opravné položky a účty časového rozlišení, • § 26 odst. 7., který nám říká, že odpisy si účetní jednotka může uplatnit pouze ve výši jedné poloviny ročních odpisů • § 34 odst. 3. až 10., ze kterého plyne, že odpočet, který vznikl z reinvestic nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém došlo ke vstupu do likvidace • § 38a, který upravuje placení záloh na daň z příjmu;


35

Ad polovina ročních odpisů: účetní jednotka si může uplatnit odpisy pouze ve výši jedné poloviny ročních odpisů z hmotného majetku evidovaného v majetku společnosti vypočtených podle § 31 a 32 Zákona o dani z příjmu, dojde-li v průběhu zdaňovacího období k likvidaci společnosti. Tuto polovinu je možné uplatnit pouze při sestavování daňového přiznání ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace. Podle § 26 Zákona o dani z příjmu však poplatník není povinen odpisy uplatnit a odpisování může i přerušit. Při dalším odpisování je však nutné pokračovat způsobem, jakoby k přerušení odpisování nedošlo. Na základě § 32a Zákona o dani z příjmu nelze přerušit odpisy nehmotného majetku. Ad placení záloh: výši a periodicitu záloh na daň z příjmu zjišťujeme podle poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se považuje částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání za období bezprostředně předcházejícímu zdaňovacímu období. Pokud se poslední známá daňová povinnost týkala pouze části zdaňovacího období nebo období kratšího či delšího než je 12 měsíců, je poplatník daně povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností. § 33 Zákona o správě daní a poplatků pak nařizuje poplatníkovi povinnost, aby tuto skutečnost oznámil svému místně příslušnému správci daně a to nejdéle do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti opravňujícího poplatníka neplatit zálohy.


36


Poslední známá daňová povinnost (PZDP)

Výše zálohy

méně než 30 000 Kč

zálohy se neplatí

od 30 000 Kč

40 % PZDP

do 150 000 Kč

pololetní zálohy

více než 150 000 Kč

Splatnost

Periodicita zálohy

¼ PZDP čtvrtletní zálohy

do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období


Pokud likvidace trvá déle než jedno zdaňovací období, kterým je rok, musí likvidátor brát ohled na určitá specifika týkající se likvidované společnosti. Jde zejména o vliv § 20 dost. 2 Zákona o dani z příjmu, ve kterém je řečeno, že u poplatníků, u kterých dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření z likvidace obchodního jmění poplatníka upravený podle § 23 až 33 Zákona o dani z příjmu. Po skončení likvidace dojde k rozdělení likvidačního zůstatku mezi dědice. Podíl na likvidačním zůstatku je v našem případě příjem fyzické osoby, což znamená, že podle § 10 Zákona o dani z příjmu patří do kategorie „Ostatní příjmy“. § 36 Zákona o dani z příjmu určuje, že likvidační zůstatek podléhá zvláštní sazbě daně ve výši 15%.


37

Vzorec pro placení srážkové daně a výplaty podílu na likvidačním zůstatku

Likvidační zůstatek

+

Nabývací cena obchodního podílu

-

Základ daně

=

Srážková daň

15%

Likvidační zůstatek mínus srážková daň

Likvidační zůstatek po zdanění = částka k výplatě


Splatnost daně je popsána v § 38d Zákona o dani z příjmu. Srážku musí plátce daně, kterým je likvidovaná společnost, provést buď při výplatě nebo při poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, kterým je dědic popřípadě dědicové a to nejpozději v den, kdy o závazku účtuje. Daň z přidané hodnoty Touto daní se zabývá Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Likvidace společnosti není z hlediska daně z přidané hodnoty nikterak upravena. Je tedy zřejmé, že pokud je společnost poplatníkem daně z přidané hodnoty, tak jím setrvá až do skončení likvidace. Sazby této daně upravuje § 47 Zákona o dani z přidané hodnoty, který říká, že základní sazba daně je 20% a snížená sazba je 10%. Základ daně se stanoví a její výpočet se pak provede na základě § 36 až 41 Zákona o dani z přidané hodnoty. Zdaňovací období daně je upraveno dle § 99 Zákona o dani z přidané hodnoty.


38


Obrat plátce za předcházející kalendářní rok

Zdaňovací období

do 10 000 000 Kč

kalendářní čtvrtletí

od 10 000 000 Kč

kalendářní měsíc

od 2 000 000 Kč

možnost dobrovolně stanovit kalendářní měsíc

zdroj: Zákon o dani z přidané hodnoty § 99

§ 101 Zákona o dani z přidané hodnoty se zabývá daňovým přiznáním a splatností daně. Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Výjimku tvoří pouze daně vyměřované v souvislosti s dovozem zboží ze třetích zemí na území Evropského společenství. Zákon o dni z přidané hodnoty v §13 a 14 stanovuje, že vydání podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, se považuje za zdanitelné plnění. To znamená, že společnost musí přiznat daň na výstupu, jak uvádí § 21 Zákona o dani z přidané hodnoty. Silniční daň Problematiku této daně řeší Zákon o dani silniční č.16/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Pokud společnost vlastnila motorové vozidlo, které využívala k výdělečné činnosti, stala se ze zákona poplatníkem silniční daně. Zákon se nezmiňuje o situaci, kdy poplatník daně (právnická osoba) vstoupil do likvidace. Z toho vyplývá, že společnost bude poplatníkem silniční daně do okamžiku, dokud dané motorové vozidlo neodprodá nebo nepřevede v rámci likvidačního zůstatku.5 V § 13 Zákona o dni silniční je stanoveno, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok a § 10 upravuje placení záloh na daň, které jsou splatné vždy 15. dub5

zdroj: http://www.katalog-pravniku.cz/zajimavost/likvidace/


39

na, 15. července, 15. října a 15. prosince. Výše záloh je pak stanovena jako ½ příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla vznikla daňová povinnost. Výpočet daně se pak provede podle § 5 a 6 Zákona o dani silniční. Daň z nemovitosti U daně z nemovitosti platí v podstatě stejné principy, jako u daně silniční. Znamená to tedy, že pokud společnost vlastní jakoukoliv nemovitost, tzn. pozemek či budovu, je poplatníkem daně z nemovitosti a to až do doby, než dojde k prodeji či převodu nemovitosti v rámci jejího likvidačního procesu. 6 Touto daní se zabývá Zákon o dani z nemovitosti č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Základ a sazba daně se pro pozemky a budovy stanovuje zvlášť. Pro pozemky to upravuje § 5 a 6 Zákona o dani z nemovitosti a pro budovy je úprava zachycena v § 10 a 11 téhož zákona. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, jak stanovuje § 13 Zákona o dani z nemovitosti a daňové přiznání je nutno podat do 31. ledna zdaňovacího období. Tuto skutečnost zachycuje § 13a Zákona o dani z nemovitosti. Splatnost daně se podle § 15 Zákona o dani z nemovitosti uskutečňuje ve dvou splátkách a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Pokud výše daně nepřesáhne 5 000 Kč, je splatná najednou a to nejpozději do 31. května. Daň z převodu nemovitosti Vzhledem k tomu, že jsme se zabývali placením daně z nemovitosti, je na místě, abychom se podívali i na problematiku daně z převodu nemovitosti. Je zřejmé, že likvidovaná společnost se musí nemovitostí úplatně zbavit a tudíž dojde i k převodu nemovitosti na jinou fyzickou nebo právnickou osobu. V Zákoně o dani z převodu nemovitosti č. 357/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v § 8 stojí, že poplatníkem daně z převodu nemovitosti je nabyvatel (kupující), jde-li o rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby

6

zdroj: http://www.katalog-pravniku.cz/zajimavost/likvidace/


40

s likvidací. Znamená to, že společnost v likvidaci nepodává žádné daňové přiznání vztahující se k této dani a ani ji neplatí. § 20 odst. 6. písm. e) upozorňuje na to, že pokud je nemovitost starší pěti let, tak je od této daně zcela osvobozena. Archivace účetních dokladů

Problematiku archivace upravuje § 31 a 32 Zákona o účetnictví. V našem případě přecházejí povinnosti spojené s archivací účetních záznamů na likvidátora, jak stanovuje § 31 odst. 3. Zákona o účetnictví Tab. 11


Archivační doba 10 let počínaje koncem účetního období, kterého se týkají


5 let

Účetní záznamy •

účetní závěrka

•

výroční zpráva

•

účetní doklady

•

účetní knihy

•

odpisové plány

•

inventurní soupisy

•

účtový rozvrh

•

přehledy

•

účetní záznamy, kterými účetní

počínaje koncem účetního období, kterého se týkají

jednotky dokládají formu vedení účetnictví


2.3.2

Více společníků ve společnosti

Situace, kdy se dědic popřípadě dědicové stávají pouze jedním z několika společníků, je z pohledu chodu firmy mnohem jednodušší. Nedochází zde k tomu, že by společnost zůstala bez orgánu (ostatních společníků), který je zodpovědný za plnění závazků vůči státu, věřitelům a zaměstnancům.


41

Dochází pouze k změně ve složení společníků ve společnosti. Tuto změnu je společnost povinna zanést do obchodního rejstříku, jakmile je jí tato změna prokázána, jak stanovuje § 118 Obchodního zákoníku. 2.3.2.1

Převod zůstavitelova podílu na dědice

Již z názvu kapitoly plyne jasný předpoklad, že společenská smlouva v tomto případě dědění obchodního podílu nevyloučila. Je velice podstatné rozlišit, zda je dědiců více nebo je jenom jeden. Pokud je pouze jeden dědic, tak zdědí celý obchodní podíl a je pouze na něm, jak s ním naloží. Samozřejmě v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Případ, kdy je dědiců více, je mnohem komplikovanější. Musí se zde zohledňovat vliv § 117 Obchodního zákoníku. Ten říká, že dělení obchodního podílu je možné jen v případě převodu na dědice nebo přechodu na právního nástupce. Toto rozdělení musí odsouhlasit valná hromada. Nesmíme zapomenout na společenskou smlouvu, která podle tohoto paragrafu může dělení obchodního podílu vyloučit. Pro dědice je mnohem lepší, pokud je možné obchodní podíl rozdělit. Dojde totiž ke vzniku samostatných obchodních podílů, za něž je zodpovědný každý společník (dědic) zvlášť. Z toho také plyne, že má právo s podílem nakládat podle vlastního uvážení v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Nesmí se ovšem opomenout ustanovení § 117 odst. 3. Obchodního zákoníku, ve kterém je řečeno, že při vzniku nového podílu musí být zachována výše vkladu podle § 109 odst. 1. Obchodního zákoníku. Toto ustanovení říká, že minimální výše vkladu každého společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. Je tedy zřejmé, že pokud by na nově vzniklé jednotlivé podíly měl připadnout vklad nižší než 20 000 Kč, nemohlo by dojít k rozdělení podílu, nebo by musel být tento vklad navýšen o částku, která by dorovnala 20 000 Kč. Ve druhém případě by to znamenalo navýšení základního kapitálu. V § 142 Obchodního zákoníku stojí, že o navyšování základního kapitálu smí rozhodovat pouze valná hromada a může k němu dojít jen za předpokladu, že jsou splaceny všechny stávající vklady.


42

Nastane-li skutečnost, že podíl je z jakéhokoliv důvodu nedělitelný, vychází se z § 114 odst. 3. Obchodního zákoníku. Zde stojí, že jeden obchodní podíl může náležet více osobám, ale svá práva, která plynou z vlastnictví tohoto podílu, mohou tyto osoby vykonávat pouze společným zástupcem. Dědic je povinen v každém případě zaplatit dědickou daň, jak je popsáno v kapitole 2.3. Smrt společníka – fyzické osoby. Účetní a daňové hledisko: Zaúčtování navýšení základního kapitálu

Opatření čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele v příloze č. 2 článku XXII říká, jak se postupuje při účtování o základním kapitálu. V našem případě nás zajímá, jak se účtuje zvýšení základního kapitálu. O zvýšení zapisovaného základního kapitálu se účtuje až na základě zápisu do obchodního rejstříku a to na účet 411 - Základní kapitál. Pokud účtujeme o zvýšení základního kapitálu, který ještě nebyl zapsán do obchodního rejstříku, tak jej nejprve zaúčtujeme ve prospěch účtu 419 - Změny základního kapitálu. Teprve v okamžiku, kdy dojde k zápisu do obchodního rejstříku, přeúčtujeme navýšení základního kapitálu z účtu 419 - Změny základního kapitálu na účet 411 - Základní kapitál. Výše uvedené opatření dále stanovuje, že účetní jednotka si sama zvolí okamžik uskutečnění účetního případu.


Účtování o navýšení základního kapitálu

č. 1.

43

Popis operace Pohledávka za společníkem před změnou v zápise v OR

2.

Splacení částky navyšující základní kapitál

3.

Změna v zápise v OR

4.

Navýšení základního kapitálu

MD

D

335

419

221

335

211 419

411

221

411

211

zdroj: autor

Daňová povinnost

Tyto změny ve společnosti nemají žádný vliv na daňový režim společnosti. Ten je stejný jako u Převodu společnosti na dědice s jejím následným pokračováním viz kapitola 2.3.1.1 2.3.2.2

Převod zůstavitelova podílu na společnost

Tato situace může nastat na základě dvou možných podnětů. Tím prvním je, že dědic odmítne setrvat ve společnosti na základě § 116 odst. 2. Obchodního zákoníku. Zde stojí, že dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby byl společníkem a to ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká. Druhým podnětem pro převod podílu na společnost je, že společenská smlouva neumožňuje dědění obchodního podílu, jak opět stanovuje § 116 odst. 2. Obchodního zákoníku. Pokud obchodní podíl na dědice nepřejde z jakéhokoliv z výše uvedených důvodů,

přechází

obchodní

podíl

na

společnost.

Zde

se

vychází

z § 116 odst. 3. Obchodního zákoníku a § 113 odst. 5. a 6. téhož zákona. Z těchto ustanovení také plyne, že společník (dědic), který zdědil obchodní podíl, ale domohl se zrušení své účasti ve společnosti u soudu, má nárok na vypořádací podíl podle § 61 odst. 2. Obchodního zákoníku, jak stanovuje § 150 odst. 3. Obchodního zákoníku. Nepřešel-li obchodní podíl na dědice, protože to vylučovala


44

společenská smlouva, tak stejně jako v předchozím případě vzniká dědici právo na vypořádací podíl. V obou případech musí dědic zaplatit dědickou daň, jak je popsáno v kapitole 2.3. Smrt společníka – fyzické osoby. Účetní a daňové hledisko: Zaúčtování vypořádacího podílu

O tom, jak se naloží s uvolněným obchodním podílem, který přešel na společnost, rozhoduje valná hromada. Ta může tento podíl převést na jiného společníka nebo na třetí osobu. Pokud k žádnému převodu nedojde, musí valná hromada rozhodnout o tom, zda sníží základní kapitál o vklad „vyloučeného“ společníka nebo jestli ostatní společníci převezmou uvolněný obchodní podíl v poměru svých vkladů za úplatu ve výši vypořádacího podílu. Toto celé je upraveno v § 113 odst. 5. a 6. Obchodního zákoníku. Je jasné, že jediným účetním podkladem pro zaúčtování této skutečnosti bude zápis z valné hromady. Samotné účtování této operace upravuje Opatření čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele příloha č. 2 článku XXII. Tab. 13

Účtování o vypořádacím podílu

č.

Popis operace

MD

D

1.

Výše vypořádacího podílu

225

365

2.

15% srážková daň

365

342

3.

Platba srážkové daně finančnímu úřadu

342

221

4.

Výplata vypořádacího podílu

365

221 211

zdroj: autor

Změny uvedené v této kapitole nemají kromě výše uvedeného žádný vliv na ostatní účetní problematiku.


45

Daňová povinnost

Společnost (plátce) je povinna odvést za nabyvatele vypořádacího podílu (poplatníka) srážkovou daň ve výši 15% z vypořádacího podílu na základě § 36 odst. 2. písm. e) a § 10 odst. 8. Zákona o daních z příjmů. Samotná splatnost daně je pak popsána v § 38d Zákona o daních z příjmů. Tato daň bude poplatníkovi stržena při výplatě vypořádacího podílu. Ostatní daňové povinnosti jsou stejné, jako u Převodu společnosti na dědice s jejím následným pokračováním viz kapitola 2.3.1.1.


46

3 Praktická část 3.1 Zadání problematiky V praktické části bych chtěla uvést reálný příklad, který byl již v minulosti řešen. Po dohodě s vedením společnosti, která mi poskytla podklady pro tuto část práce, nebudu uvádět žádná reálná jména a názvy, které by mohly být se společností spojovány a nahradím je fiktivními. Zrovna tak číselné údaje budou upraveny. Jedná se o společnost XYZ, s.r.o., kterou vlastnili dva společníci – manželé a jejíž základní jmění činí 100 000 Kč. Manželce náležel obchodní podíl ve výši 20% a manželovi 80%. Ve společenské smlouvě má společnost dědění upraveno pouze formulací „Obchodní podíly se dědí v souladu s dědickým zákonem“. Dělení ani oceňování obchodního podílu není ve společenské smlouvě nijak upraveno. Manželka zemřela a jejími právoplatnými dědici se staly dvě nezletilé děti a manžel. Jedno z dětí se v průběhu dědického řízení stalo plnoletým.

3.2 Řešení Ze zadání je jasné, že se jedná o případ, kdy měla společnost více společníků, dědění ani rozdělení obchodního podílu nebylo na základě společenské smlouvy vyloučeno a dědicové se dědictví nevzdali. Vzhledem k tomu, že ve společenské smlouvě nebylo dědění upraveno žádným zvláštním předpisem či dohodou, vychází se ze zákona. Ten říká v § 116 odst. 2. Obchodního zákoníku, že obchodní podíl se dědí, pokud to společenská smlouva neupravuje jinak. Do dědického řízení vstupuje 20% firemní podíl zesnulé manželky a dědicové se tudíž teoreticky stali právoplatnými společníky ve společnosti XYZ, s.r.o. okamžikem smrti manželky. Musíme brát v úvahu, že obě děti byly v době zahájení dědického řízení nezletilé a tudíž nemohli obchodní podíl ve společnosti zdědit. Oběma těmto dětem náleží peněžité


47

plnění ve výši vypořádacího podílu na této společnosti a celý obchodní podíl po zesnulé manželce zdědí manžel. V tomto případě musíme zohlednit i vystupování nezletilých dětí před soudem. Z důvodu nezletilosti musejí být zastupovány. Protože zde dochází ke střetu zájmů zákonného zástupce a dětí, musí jim být stanoven soudem zvláštní zástupce. Vzhledem k tomu, že manželka vlastnila pouze 20% a ostatních 80% vlastnil, manžel nemusí být do firmy povolán správce dědictví jmenovaný soudem, neboť je zajištěna kontinuita běhu firmy ze strany manžela. První, co společnost musí udělat, je sestavení mimořádné účetní závěrky ke dni smrti manželky. Neboť toto je dokument, ze kterého se vychází v dalších krocích. Na základě této účetní závěrky dojde o ocenění obchodního podílu podle vzorce, který stanovuje § 61 odst. 1. Obchodního zákoníku jako: součet aktiv – závazky = čistý obchodní majetek. Tab. 14

Ocenění obchodního podílu

Součet aktiv

5 500 000 Kč

Součet pasiv

4 800 000 Kč7

-

vlastní kapitál

2 500 000 Kč

-

cizí zdroje (závazky)

2 300 000 Kč

Čistý obchodní majetek

3 200 000 Kč

zdroj: autor

20% podíl zůstavitelky tedy činí: (3 200 000 : 100) 20 = 640 000 Kč Z tabulky 2. na straně 19 vyčteme, že děti a manžel dědí v I. skupině dědiců rovným dílem. V dědickém řízení by mělo tedy náležet každému z dětí peněžité vyrovnání ve výši 1/3 oceněného podílu zůstavitelky. To znamená, že každé dítě by mělo dostat vyplaceno 213 334 Kč, jež bude až do jejich plnoletosti spravovat zákonem stanovený zástupce. 7

aktiva ≠ pasiva, protože zde není zohledněn výsledek hospodaření


48

Vzhledem k tomu, že jedno z dětí v průběhu dědického řízení nabylo plnoletosti, musí s navrhovaným postupem soudu souhlasit. Pokud souhlasí, peněžní vyrovnání mu náleží rovnou. V zákoně o dani dědické je stanoveno, že dědicové zařazení do I. a II. skupiny nejsou povinni platit dědickou daň. Manžel zůstavitelky a její děti jsou od této povinnosti osvobozeny.


49

4 Závěr V bakalářské práci jsem řešila situace, které mohou v praxi nastat, dojde-li k úmrtí společníka ve společnosti s ručením omezeným. Dospěla jsem k názoru, že řešení této situace je podstatně jednodušší, než je řešení situace při úmrtí podnikatele – fyzické osoby. Pokud má společnost s ručením omezeným více společníků, přichází v úvahu jedna z následujících variant řešení v návaznosti na ustanovení společenské smlouvy: • podíl společníka přechází na dědice nebo více dědiců • podíl společníka přechází na společnost Výběr z těchto variant je v pravomoci valné hromady společníků společnosti s ručením omezeným a řídí se společenskou smlouvou. V návaznosti na daňovou problematiku a účetnictví společnosti s ručením omezeným nemusí docházet k žádným změnám. K těm dochází pouze v případě uvolnění podílu společníka, popř. při ukončení činnosti společnosti. Daňové dopady jsou následující: • při likvidaci není poplatník povinen platit zálohy na daň z příjmu a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností • při likvidaci se výsledek hospodaření, ze kterého se vychází pro zjištění základu daně z příjmu, upraví o rezervy, opravné položky a účty časového rozlišení, • při likvidaci si účetní jednotka může uplatnit odpisy pouze ve výši jedné poloviny ročních odpisů • odpočet, který vznikl z reinvestic nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém došlo ke vstupu do likvidace • základem daně z příjmu je v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření z likvidace obchodního jmění poplatníka upravený podle § 23 až 33 Zákona o dani z příjmu • povinnost platit daň z převodu nemovitosti přechází na kupujícího, jde-li o rozdělení likvidačního zůstatku


50

• při převodu obchodního podílu na společnost, je společnost povinna dědici vyplatit vypořádací podíl a odvést za něj 15% srážkovou daň, která bude poplatníkovi stržena při výplatě • povinnost, která je uvedena v předcházejícím bodě, vznikne i při výplatě podílu na likvidačním zůstatku Pokud nastane situace, že společnost s ručením omezeným má pouze jednoho společníka, je z hlediska náročnosti všech procesů nejjednodušší, pokud dědic (dědicové) v činnosti společnosti dále pokračují. Mnohem složitější je situace, kdy zemře živnostník – fyzická osoba. Postup v případě úmrtí fyzické osoby stanoví § 13 odst. 1. Živnostenského zákona. Do

skončení řízení

o

projednání dědictví živnostníka

mohou

podle

§ 13 odst. 1. Živnostenského zákona pokračovat v živnosti: •

dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem (je-li spoluvlastníkem majetku používaného při podnikání),

•

dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,

•

správce dědictví,

•

insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu, nejdéle však do skončení insolvenčního řízení,

•

pozůstalý manžel nebo partner splňující podmínku uvedenou v prvním bodě, pokud v živnosti nepokračují dědicové.

Pokud jedna z výše uvedených osob bude pokračovat v živnosti, je povinna tuto skutečnost do 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele oznámit Živnostenskému úřadu. Správce dědictví tuto skutečnost musí ohlásit do 1 měsíce ode dne svého ustanovení. Pokud tato osoba nesplňuje odbornou způsobilost, tak musí být za ni ustanoven odpovědný zástupce. Podle ustanovení § 13 odst. 4. Živnostenského zákona mohou po skončení řízení o dědictví pokračovat v živnosti osoby, které nabyly majetkové právo vztahující se k živnosti. Tato skutečnost musí být ohlášena do 1 měsíce od skončení dědického řízení na živnostenském úřadě zůstavitele. Živnostenský úřad


51

této osobě (osobám) vydá prozatímní průkaz živnostenského oprávnění maximálně na 6 měsíců od skončení řízení o dědictví. Povinností nástupců je do 6 měsíců získat vlastní oprávnění k živnosti, aby mohli živnost provozovat. Daňová povinnost živnostníkových zůstavitelů

Daňové povinnosti živnostníkových zůstavitelů jsou rovněž složitější Daň z příjmu a daň silniční Právní nástupce je povinen dle § 40 odst. 7. Zákona o správě daní a poplatků podat daňové přiznání za zemřelý daňový subjekt nejpozději do šesti měsíců po jeho úmrtí. Daň z přidané hodnoty V § 101 odst. 3. Zákona o dani z přidané hodnoty stojí, že oprávněná osoba, která podle zvláštního předpisu pokračuje v živnosti po zemřelém plátci, je povinna podat daňové přiznání ke dni úmrtí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období ve kterém došlo k úmrtí plátce. Poslední daňové přiznání je tato osoba povinna podat ke dni ukončení dědického řízení. Daň z nemovitosti § 13a odst. 10. Zákona o dani z nemovitosti jasně říká, že dědic je povinen podat daňové přiznání za nemovitost, která se stala předmětem dědického řízení do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno dědické řízení. Ve své praktické části bakalářské práci jsem řešila společnost s ručením omezeným, která měla společníky dva a úmrtím jednoho byla zajištěna okamžitá kontinuita procesů. Vzhledem k tomu, že dva ze tří dědiců byly nezletilé děti, přešel celý obchodní podíl na třetího dědice, který byl zároveň vlastníkem druhého podílu a nezletilé děti vypořádal peněžně formou vyplacení obchodního podílu. Tento způsob řešení obchodního podílu nebyl z rozhodnutí valné hromady společníků, ale na základě rozhodnutí soudu, protože dědicové byli nezletilí.


52

5 Zdroje Literatura: ADAMÍK, Petr, et al. Likvidace obchodních společností. 4. dopl. vyd. Olomouc : ANAG, spol. s.r.o., 2010. 230 s. ISBN 978-80-7263-597-9.

BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 677 s. ISBN 80-7179-441-4.

Legislativní prameny: Česká republika. Obchodní zákoník. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 513/1991 Sb.

Česká republika. Zákon o účetnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 563/1991 Sb.

Česká republika. Zákon o dani z příjmu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 586/1992 Sb.

Česká republika. Zákon o správě daní a poplatků. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 337/1992 Sb.

Česká republika. Zákon o dani z přidané hodnoty. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 235/2004 Sb.

Česká republika. Zákon o dani silniční. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 16/1993 Sb.


53

Česká republika. Zákon o dani z nemovitosti. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 338/1992 Sb.

Česká republika. Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 357/1992 Sb.

Česká republika. Český účetní standard č. 002. In Finanční zpravodaj MF, Česká republika. 2010, č. 10/2007

Česká republika. Český účetní standard č. 021. In Finanční zpravodaj MF, Česká republika. 2010, č. 10/2007

Česká republika. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 o účetnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 500/2002 Sb.

Česká republika. Opatření, kterým se stanoví účtová osnova čj. 281/89 759/2001. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010

Česká republika. Občanský soudní řád. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 99/1963 Sb.

Česká republika. Živnostenský zákon. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2010, č. 455/1991 Sb.


54

Internetové zdroje: Katalog-pravniku.cz - Právník, advokátní kancelář, právní ochrana, právní poradenství, evropské právo, [online]. 14.4.2010 [cit. 2011-04-01]. Likvidace.

Dostupné

z

pravniku.cz/zajimavost/likvidace/>.

WWW:

55

Přílohy


A Usnesení soudu ve věci dědictví

56


57

Smlouva o převodu obchodního podílu obchodní společnosti

B Smlouva o převodu obchodního podílu obchodní společnosti

58

Smlouva o převodu obchodního podílu obchodní společnosti

59

Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným

Recommend Documents