ČTVRTEK 10. ČERVENCE 2008

10-07-2008

Rozpravy v Evropském parlamentu

CS

ČTVRTEK 10. ČERVENCE 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: MARTINE ROURE Místopředsedkyně

1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:00) Daniel Cohn-Bendit (Verts/ALE). - (FR) Paní předsedající, rád bych, abyste něco překontrolovala. Zdá se, že bylo na žádost francouzského předsednictví rozhodnuto regulovat fotografování během vystoupení pana prezidenta Sarkozyho. Chtěl bych vědět, kdo takto rozhodl a kdo v Evropském parlamentu řídí fotografování. Je to Evropský parlament nebo francouzské předsednictví? Žádám vás o odpověď před zahájením zasedání. Předsedající. – Pane Cohn-Bendite, svou odpověď dostanete před zahájením zasedání, ale nyní, pokud nic nenamítáte, přistoupíme k hlasování. Astrid Lulling (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, jako kvestorka Parlamentu bych vás ráda upozornila, že příjezdovou silnici k Parlamentu přehradily pořádkové síly. Nepouští dovnitř oficiální úřední auta. Pokud někteří poslanci přijedou pozdě, protože museli jet objížďkou, neměli bychom je trestat, když se nezúčastní hlasování. Předsedající. – Paní Lullingová, vezmeme to určitě v úvahu, protože někteří kolegové se opravdu nemohou do Parlamentu dostat.

2. Převody prostředků: viz zápis 3. Předložení dokumentů: viz zápis 4. Vytváření databáze otisků prstů Romů žijících v Itálii (předložené návrhy usnesení): viz zápis 5. Hlasování Předsedající. – Dalším bodem programu je hlasování. (Výsledky a další podrobnosti hlasování viz: zápis.)

5.1. Společné konzulární pokyny: prvky biometrické identifikace a žádosti o víza (A6-0459/2007, Sarah Ludford) (hlasování) 5.2. Rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody mezi ES a Mauritánií o partnerství v odvětví rybolovu (A6-0278/2008, Carmen Fraga Estévez) (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacích návrzích 1–4: Avril Doyle (PPE-DE). - Paní předsedající, ocenila bych podporu následující malé změny v textu, který zní: „Vstup Lisabonské smlouvy v účinnost povede k užší spolupráci mezi institucemi“. Ocenila bych, kdyby kolegové z pochopitelných důvodů souhlasili, že by bylo toto znění změněno na: „Vstup Lisabonské smlouvy v účinnost by v případě její ratifikace vedl k užší spolupráci mezi institucemi“. (Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

5.3. Rybářská flotila EU postižená hospodářskou krizí (hlasování)

1

2

CS


5.4. Soupis romské komunity v Itálii na základě etnického původu (hlasování) – Před hlasováním: Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, v pondělí večer tu proběhla diskuse na základě informací z médií, podle kterých prý odebírají italské úřady otisky prstů osobám žijícím v kočovných táborech. Potvrzuji pochopitelně postoj Komise, který vám v pondělí vyložil pan komisař Špidla, jenž se odvolával především na dopis, který jsem 3. července zaslal italským úřadům. Během diskuse vyjádřil pan Schulz názor, že bych měl Evropský parlament informovat. Na druhé straně – vzhledem k tomu, že je tu pan Deprez, mohu to vyslovit před Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci – jsem informoval předsednictvo a koordinátory. Včera vyjádřila Konference předsedů, pokud jsem to paní předsedající dobře pochopil, žádost, abych vydal krátké prohlášení, ve kterém budu Parlament informovat o nejnovějším vývoji. Krátce připomenu, jaká opatření Komise, která je pochopitelně v těchto věcech velmi ostražitá, přijala. 26. května jsem se sešel s panem Ronchim. 3. července jsem požádal italskou vládu o vysvětlení účelu a přiměřenosti opatření. Během neformálního zasedání Rady jsem se poprvé sešel v Cannes s panem Maronim. To je italský ministr vnitra. Během tohoto setkání mi pan Maroni vysvětlil, že toto sčítání bude sloužit ke kontrole práv obyvatel těchto táborů na dávky sociálního zabezpečení. Vysvětlil, mi, že otisky prstů se snímají jen, pokud není možné zjistit totožnost jinak a že snímání otisků prstů u dětí se provádí jen s předchozím souhlasem soudu. (Hluk) Pouze opakuji, co mi řekl pan ministr. Za chviličku vám řeknu, co jsem udělal já. Uvedl, že požádal, aby se ukončilo jakékoliv sčítání na základě náboženství nebo etnické příslušnosti, a že italská vláda spustila společně s výborem UNICEF akční plán zaměřený na školní docházku nezletilých osob. Musím však říct, a to je velice důležité, že se italská vláda zavázala, že nám do konce července předá zprávu o situaci. Po této neformální schůzce jsem požádal generálního ředitele Úřadu pro spravedlnost, svobodu a právo Jonathana Faulla, aby napsal italským úřadům a požádal je o písemné potvrzení těchto informací a o další objasnění ještě před tím, že dostaneme zprávu očekávanou na konci července. Dopis byl odeslán 9. července. Můj úřad v Bruselu dostal včera pozdě večer první předběžnou odpověď. Tento dokument poskytuje vysvětlení týkající se identifikace etnické příslušnosti a náboženství. Pokud jde o jiné věci, nemohu vám říct, zda dopis plně odpovídá na otázky Komise. Máme v úmyslu obdržet všechny potřebné informace týkající se odebírání otisků prstů. Co je účelem snímání otisků prstů a jak budou tyto otisky zpracovány? Na jakém právním základě je možné provádět takovéto zpracovávání osobních dat? Budou se tato data uschovávat? Jak se budou uschovávat? Mohou být použity k jinému účelu? Dostávají osoby, kterým se snímají otisky prstů, předem nějakou informaci? Pokud jde o děti, požádali jsme o potvrzení informace, podle níž se mladistvým odebírají otisky prstů pouze se souhlasem soudce s cílem určit jejich identitu. Ptali jsme se také, jaká je situace v 17 italských regionech, na které se nevztahuje vyhlášení výjimečného stavu. A konečně jsme požádali o zaslání textů, opatření, rozhodnutí a právních nebo správních předpisů, na základě kterých bude možné situaci zhodnotit. Záleží na vás, zda budeme chtít v této otázce pokračovat s požadovanou ostražitostí a pochopitelně zda povedeme s italskými úřady nutný dialog. Na závěr chci paní komisařko říct, že Komise očekává, že se tato otázka bude řešit transparentně a s úctou k základním právům a právům Společenství. Naším úkolem je jednat jako strážci smluv a až dostaneme k dispozici všechny důležité informace, objektivně kontrolovat, zda Itálie v těchto případech řádně plní příslušné právo Společenství. Obecně řečeno, jak vysvětloval pan komisař Špidla, jsem přesvědčen, a taky jsem to řekl italské vládě, že je nutné najít efektivní řešení přizpůsobené problémům, kterým čelí především Romové, zejména romské děti, jež jsou prvními oběťmi chudoby a vyloučení. Romům je nutné pomoci, a ne je stigmatizovat; proto Komise ve zprávě, kterou předložila minulý týden, zdůraznila, že musí Evropská unie, členské státy a občanská společnost spojit síly a účinně koordinovat v tomto směru své úsilí.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Manfred Weber, jménem skupiny PPE-DE – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, odvolávám se na článek 170 našeho jednacího řádu a přeji si v souvislosti s tímto hlasováním předložit návrh jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů. Existují zde záležitosti a politické názory, které nás rozdělují, avšak jsou zde také věci, které nás v tomto Parlamentu sjednocují, a to boj proti všem formám rasismu, takže bychom neměli dovolit, aby mezi námi vznikly neshody ohledně témat, na nichž se shodneme, protože jinak oslabíme právě tu otázku, která nás sjednocuje. Náš příslušný komisař Jacques Barrot vysvětlil, že zde nadále existují určité nezodpovězené dotazy, týkající se vyhodnocování faktů o problémech, které se případně mohou objevit v Itálii. V této chvíli máme na mysli zejména články v tisku a velkou škálu formulářů, které kolovaly v posledních týdnech v Parlamentu. Proto my, skupina PPE-DE, navrhujeme, aby bylo dnešní hlasování o tomto usnesení odloženo na dílčí zasedání v září, protože tou dobou budou fakta již vyjasněna a my budeme vědět, o čem hlasujeme. Rád bych všem poslancům, kteří s tím nesouhlasí, řekl, že pokud vám nejde o to dostat se rychle do novinových titulků, ale namísto toho je vaším cílem spolupracovat na dosažení něčeho pro menšiny v Evropě a na tom, aby se všechny skupiny v tomto Parlamentu, velké i malé, semkly k sobě, pak můžeme pro tyto osoby něčeho společně dosáhnout. Ti, kteří se jen chtějí rychle dostat do novinových titulků, kteří chtějí získat publicitu, by měli hlasovat nyní. My prosazujeme odklad do doby, kdy budeme znát fakta o této záležitosti. Musím uznat, že rozprava, kterou jsme vedli v posledních několika dnech, vytvořila dostatečný tlak na to, aby se tato záležitost pohnula kupředu. Chtěl bych požádat ty, kteří chtějí řádné odpovědi, aby podpořili návrh, že tuto záležitost budeme projednávat až v září. (Potlesk zprava) Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, socialistická skupina Evropského parlamentu v pondělí večer a také včera požádala Komisi, aby předložila zprávu o svých jednáních s italskou vládou. Pan komisař Barrot uvedl velmi věcně, avšak přesvědčivě, že italská vláda předala informace, které byly velmi neúplné a podle mne nijak zvlášť relevantní. Všichni dobře znáte tento formulář. Je to formulář toho druhu, který se obvykle používá k evidování trestných činů, formulář, který jasně ukazuje, že italská vláda podniká opatření, která by byla maximálně vhodná pro trestní vyšetřování, ale která rozhodně neslouží k ochraně dětí. Pokud mám soudit podle toho, co nám pan Barrot právě řekl, je více než kdy jindy nezbytné, abychom toto usnesení dnes přijali a abychom tím vyslali z Evropského parlamentu jasný signál. (Potlesk ze středu a zleva) Roberta Angelilli, za jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vyjadřuji se ve prospěch návrhu pana Webera a ráda bych poděkovala panu komisaři Barrotovi nejen za to, co dnes řekl v této sněmovně, nýbrž také za jeho velkou osobní snahu vyřešit tím nejlepším a nejkonstruktivnějším způsobem situaci, kterou by měly v Itálii chápat takovou, jaká je, tedy jako nouzovou naléhavou situaci, která se týká tisíců osob. Ujišťuji vás, že tisíce nezletilých žijí v naprosto zanedbaných podmínkách, bez práva na lékařskou péči, očkování nebo vzdělávání. Zdá se mi, že Komise a italská vláda spolupracují... – pane předsedající, mohu dokončit svoji řeč? Mohu pokračovat nebo musím přestat hovořit? Připomněl byste, prosím, sněmovně, že mám právo promluvit? – Říkala jsem, že Komise a vláda jdou správným směrem a zejména se domnívám, že bychom neměli hlasovat o usnesení, které je plné nepřesností, skutečných chyb z právního hlediska, tj. plné právních nepravd. Je to proto čistě jen politické usnesení, která nemá oporu ve faktech. Kromě jiného bych ráda připomněla sněmovně – a nyní se blížím k závěru svého projevu – že zatímco pan komisař Barrot dnes hovořil velice jasně, pan komisař Špidla před třemi dny řekl, že si ještě nepřečetl dotyčný dokument, který má podle mne maximálně dvě stránky. Proto pokud je tomu tak, že ti, kteří patří k levici, musí za každou cenu předčasně posuzovat metody vlády, domnívám se, že je to zcela nelegitimní. (Parlament odmítl požadavek na odložení hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 10:

3

4

CS


Marco Cappato (ALDE). – (IT) Pane předsedající, přidat „on case-by-case basis“ ve druhé části pozměňovacího návrhu, kde žádáme o uplatnění běžných, nediskriminačních identifikačních postupů. Tedy v angličtině „to employ, on a case-by-case basis, ordinary, non-discriminatory…“. (Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

5.5. Situace v Číně po zemětřesení a před zahájením Olympijských her (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 7: Vytautas Landsbergis (PPE-DE). - Paní předsedající, můj ústní pozměňovací návrh se týká odstavce 8, který naléhavě vyzývá čínské představitele, aby zastavili diskriminaci různých skupin. Navrhuji, aby byla za „odboroví aktivisté“ vsunuta slova „členové hnutí Falun Gong“. Jedná se o osoby, které provozují určitý druh tělesných cvičení a dýchání, avšak komunistické úřady je považují za disidenty a perzekvují je jako disidenty. (Ústní pozměňovací návrh byl přijat) – Před hlasováním: Reinhard Rack (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, máme dnes dosti velký počet důležitých hlasování. Vzhledem k tomu opravdu není zapotřebí, aby pan Cohn-Bendit chrlil neustávající proud poznámek a vyjádření, kterými hlasování doprovází; působí to rušivě. José Ribeiro e Castro (PPE-DE). - Paní předsedající, rád bych upozornil na skutečnost, že jsme právě zamítli pozměňovací návrh požadující propuštění někoho, koho jsme nominovali na Sacharovovu cenu. Příště, až budeme Sacharovovu cenu udělovat, což bude v prosinci, bychom dotyčné osobě měli raději dát řetězy a může jít rovnou do vězení! (Hlasitý potlesk)

5.6. Strategický dokument Komise pro rok 2007 o rozšíření (A6-0266/2008, Elmar Brok) (hlasování) 5.7. Situace v Zimbabwe (hlasování) – Před hlasováním: Michael Gahler (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, abychom vše náležitě aktualizovali, chtěl bych požádat, aby byl začleněn následující text, který naleznete na svém hlasovacím seznamu: „Vítá prohlášení představitelů zemí G8 ohledně Zimbabwe ze dne 8. července, konkrétně jejich odmítnutí uznat legitimnost jakékoli vlády, která nevyjadřuje vůli zimbabwského lidu, jejich doporučení jmenovat zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN, který bude referovat o politických, humanitárních a lidských právech a o bezpečnostní situaci a bude podporovat regionální snahy dosáhnout pokroku ve zprostředkování dohody mezi politickými stranami při současném respektování výsledků voleb, které se konaly 29. března 2008, a jejich úmysl podniknout další kroky, mimo jiné zavést finanční a jiná opatření proti osobám, které nesou odpovědnost za násilnosti; (Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

5.8. Vesmír a bezpečnost (A6-0250/2008, Karl von Wogau) (hlasování) Předsedající. – Tím končí doba vyhrazená pro hlasování.

6. Vysvětlení hlasování Předsedající. – Dalším bodem programu je vysvětlení hlasování.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Ústní vysvětlení hlasování – Zpráva: Sarah Ludford (A6-0459/2007) Daniel Hannan (NI). - Paní předsedající, netrvalo nám příliš dlouho, než jsme se vrátili k obvyklému způsobu práce. V období před irským referendem se neustále objevovaly zprávy uvádějící „prosím, neuveřejňujte toto před tím, než budou Irové hlasovat“. Jakmile byly hlasovací lístky bezpečně spočítány, vrátili jsme se k naší agendě harmonizace politiky, zejména v oblasti záležitostí militarizace a záležitostí justice a vnitra. Naposledy, když jsme se sešli v této sněmovně jako Shromáždění, střídali se zde řečníci, kteří neustále mluvili o respektování irského hlasování, „ale...“. Nyní chápeme, co toto „ale“ znamená. Toto „ale“ znamená, že bychom měli tento výsledek ignorovat a prosazovat nadále tento proces harmonizace trestní justice, občanského práva, přistěhovalectví, azylu a ostatních záležitostí spadajících do resortu vnitra. Již ani nepředstíráme, že respektujeme verdikt lidu. Jsme zpátky v našem vlastním malém světě, kde předstíráme, že voliči neexistují, a stejně pokračujeme v tom, co jsme prováděli předtím. Bogusław Rogalski (UEN). - (PL) Paní předsedající, z důvodu přísnějších bezpečnostních opatření, která jsou dnes ve Štrasburku zavedena, což je velice výjimečná situace, která nikde dříve během plenárního zasedání nenastala, nepodařilo se mi být přítomen během první části hlasování. Prosím proto zaevidovat svoji omluvu absence během hlasování podle jmen. Automobil, který mne měl přivézt do Evropského parlamentu, měl zpoždění více než půl hodiny a já bych rád požádal, aby byla tato omluva uvedena do záznamu. Předsedající. - Pane Rogalski, na začátku jsme řekli: lidé, kteří se dostaví během jednání, budou pochopitelně omluveni. – Návrh nařízení: Rybářská flotila EU postižená hospodářskou krizí Syed Kamall (PPE-DE). - Paní předsedající, jsem si jist, že to, o čem budu hovořit, zajímá mnoho lidí. Chci opravdu hovořit o myšlence, že v odvětví rybolovu jdeme z jedné krize do druhé, aniž bychom se skutečně snažili řešit základní problém. A základní problém s odvětvím rybolovu totiž spočívá ve společné politice rybolovu, politice založené na centrálním plánování sovětského stylu, kde jsou jednotlivým členským státům přidělovány kvóty. Zcela jistě nadešel čas k tomu, aby bylo zrušeno toto komunistické centrální plánování a aby byla vytvořena situace, kdy budeme mít řešení založená na vlastnických právech. Podívejme se na některá z nejúspěšnějších řešení pro zachování rybolovných zdrojů: například na Novém Zélandu a na Islandu, kde jsou tato řešení založena na vlastnických právech a převoditelných vlastnických právech. Je na čase ukončit tento stav, kdy EU uvažuje v intencích centrálního plánování a stává se z ní „EUSSR“. Přejděme na svobodnou tržní ekonomiku. – Návrh usnesení: Vytváření databáze otisků prstů Romů žijících v Itálii (B6-0348/2008): Frank Vanhecke (NI). – (NL) Skutečnost, že tento Parlament se vrhl jako rozzuřený býk na dokonale rozumné rozhodnutí italské vlády v posledních několika dnech je symptomatické pro dusivou atmosféru levicové politické korektnosti v této instituci. Avšak ujišťuji vás, že smýšlení drtivé většiny obyvatel evropských zemí je naprostým opakem toho, pro co většina poslanců Evropského parlamentu zjevně hlasuje. Zavedení systému s otisky prstů italskou vládou jako podnět k řešení obrovských problémů vzniklých masovou imigrací Romů do této země má rozhodně podporu drtivé většiny lidí. Kromě toho je evropské zasahování do této oblasti nepřijatelné. Jsem překvapen, že Evropská unie neotevře své vlastní luxusní budovy dokořán Romům a své soukromé školy neotevře romským dětem. Tato tolik vychvalovaná „lidská práva“ zjevně končí u hranic privilegovaného panství eurokracie. Daniel Hannan (NI). - Paní předsedající, uvědomuji si, že výbor pro občanské svobody tohoto Parlamentu je téměř poslední místo, kde člověk očekává, že nalezne nějakou obranu občanských svobod. Byli jsme v tomto výboru svědky počátku dosti znepokojujícího náznaku nesnášenlivosti, když se zvedl nesouhlas s kandidátem Komise panem Buttiglionem. Poté jsme byli svědky, jak je pod záminkou protiteroristických předpisů prosazována velice drakonická legislativa.

5

6

CS


Nemohou zapomenout na poznámku Grahama Watsona, vůdce Liberálních demokratů, že Usáma bin Ládin učinil pro proces evropské integrace více než kdokoli jiný od dob Jacquese Delorse! A nyní v hlasování, které právě proběhlo, jsme svědky tohoto dosti podivného odmítání dokonce i jen se zabývat faktickou podstatou případu. Nevím, zda má italská vláda pravdu, když tvrdí, že jsou v této zprávě nepřesnosti. Můj instinkt se v této věci kloní k liberalismu. Nelíbí se mi představa databází, nelíbí se mi představa snímání otisků prstů. Avšak jistě nás měla základní slušnost a základní spravedlivost přimět k tomu, abychom umožnili této vládě pozvat skupinu z tohoto Parlamentu, aby před hlasováním vyhodnotila faktickou podstatu tohoto případu. Prosazovat hlasování ještě před vyslechnutím všech fakt potvrzuje, že stejně jako je výbor pro zaměstnanost tím posledním místem, kde by byla hájena zaměstnanost, stejně jako je Výbor pro rybolov tím posledním místem pro hájení rybolovu… (Předsedající řečníka přerušila) Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, jménem delegace rakouské Lidové strany bych rád řekl, že jsme se samozřejmě všichni shodli na tom, že bychom měli podniknout všechna možná opatření pro zlepšení obtížné situace Romů, a to nejen v Itálii, ale také jinde, a že bychom toto měli řešit moudře. Domníváme se však, že za současné situace, kdy nemáme k dispozici všechna fakta, bychom neměli přijímat usnesení, protože to by znamenalo fakta předjímat. – Návrhy usnesení: Situace v Číně po zemětřesení a před zahájením Olympijských her (RC-B6-0340/2008) Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Hlasování o návrhu usnesení a o situaci v Číně po zemětřesení a před olympijskými hrami jsem se zdržela, protože v hlasování neprošly pozměňující a doplňující návrhy, které žádaly osvobození politických vězňů, hlavně kandidáta na Sacharovovu cenu. Zároveň chci využít i této příležitosti, abych opět připomenula důležitost svobody slova, která je prvním předpokladem nástupu demokratizačního procesu v Číně. Svoboda médií je velmi důležitá, protože právě nezávislé média poskytují informace o situaci lidských práv v Číně bez cenzury. Z tohoto důvodu je nevyhnutné, aby mohly vysílat i nezávislé televizní stanice jako například NTD TV. Tato satelitní televizní stanice vysílá 24 hodin denně prostřednictvím družic nad Asií, Evropou, Austrálií a Severní Amerikou v čínském a anglickém jazyce. Francouzská firma Eutelsat, která zprostředkovává satelitní vysílání NTD TV, náhle, zřejmě pod tlakem čínské komunistické strany, 16. června 2008 přerušila vysílání této televize nad Asií. Abychom byli úspěšní, musíme naplnit slova usnesení činy. Apeluji na vedení Evropského parlamentu, aby se zasadilo o obnovení vysílání této televize nad Asií. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, tato sněmovna má silnou tradici v oblasti lidských práv, na kterou můžeme být hrdí. To platí v neposlední řadě i pro naši politiku vůči Číně a Tibetu. Proto je podle mne tím politováníhodnější, že naše dnešní usnesení tyto požadavky nesplňuje v žádném ohledu. V historické chvíli tato sněmovna neměla sílu poukázat na záležitosti, na které mělo být poukázáno v období před olympijskými hrami v Číně. Proto mi dovolte uvést kategoricky toto: náš předseda pan Pöttering v posledních několika měsících jednoznačně zastává principy lidských práv. Německá federální kancléřka Angela Merkelová činí totéž, zcela jasně a důrazně. Proto bych rád vyzval tuto sněmovnu, aby se vrátila k jasným formulacím své politiky vůči Číně a Tibetu z minulých let a desetiletí a považovala toto usnesení za okamžik slabosti před letními prázdninami. Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Ráda bych pronesla několik slov o tomto dokumentu, o Číně. Hlasovala jsem pro tento dokument, avšak k mé velké lítosti bylo mnoho důležitých pozměňovacích návrhů zamítnuto. Dnes jsme prohlásili, že situace v Tibetu je normální, což není pravda. Odmítli jsme pozvat tibetského duchovního vůdce na zasedání Rady pro obecné záležitosti a to je velmi špatné rozhodnutí; nedokázali jsme ani hlasovat proti těm, kteří vyznávají Falun Gong. Proto tohoto lituji a věřím, že k těmto otázkám by mělo být přistoupeno co nejdříve. Vytautas Landsbergis (PPE-DE). - Paní předsedající, chci pouze říci, že já a mnozí v mé skupině jsme byli zmateni seznamem pro hlasování, protože podle jeho návrhů jsme hlasovali pro některá absurdní stanoviska. Pozvat dalajlámu – ne, proti. Situace v Tibetu není normální – ne, my jsme hlasovali, že je normální. Mnozí

10-07-2008

10-07-2008

CS


z nás byli zmateni. Samozřejmě jsem se snažil situaci napravit, avšak informace byly zfalšované a náš seznam byl velice nesprávný. Georg Jarzembowski (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, nedomnívám se, že pan Landsbergis si usnesení, které jsme schválili dvoutřetinovou většinou, skutečně přečetl. Kdyby si jej přečetl, věděl by, že nesnesitelnou situaci v Tibetu zmiňujeme čtyřikrát a že vyzýváme čínskou vládu, aby respektovala lidská práva a kulturní práva v Tibetu. Pane Landsbergisi, neříkejte nepravdy. Velká většina z nás – tedy většina tohoto Parlamentu – se vyjádřila pro lidská práva a pro kulturní autonomii Tibetu. – Zpráva: Elmar Brok (A6-0266/2008) Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Paní předsedající, rád bych uvedl své důvody, proč jsem hlasoval proti této zprávě. Mám pocit, že tato zpráva je ve skutečnosti – a říkám to s hlubokým přesvědčením – jedním z nejkontroverznějších dokumentů, které Parlament v posledních době schválil. Jsem přesvědčen, že neexistence jakéhokoli jasného plánu toho, jak se bude EU otevírat východu, zejména v souvislosti s možným budoucím přistoupením Ukrajiny, je zcela legitimní důvod, proč hlasovat proti této zprávě. Přejdu skutečnost, že předběžný návrh této zprávy byl naprosto zpackaný. Závěrem bych chtěl pronést poznámku na vaši adresu, paní předsedající: dovolila jste vystoupit dvěma lidem, kteří nebyli na seznamu řečníků. Prosím, dodržujte jednací řád. Předsedající. - Předsedající může udělit slovo komukoli, koho si vybere. Rozhodla jsem dát slovo poslancům, kteří skutečně nebyli na seznamu, avšak mám k tomu plné oprávnění. Philip Claeys (NI). – (NL) Jedním z důvodů, proč jsem hlasoval proti Brokově zprávě, přestože je oslabena pozměňovacími návrhy, je doporučení přijmout „komunikační politiky“, která ve skutečnosti přinese ještě více propagandy EU. To je symptomatické pro to, co zásadně špatného se děje v Evropské unii. Namísto aby brala v úvahu názory voličů, EU se snaží tyto názory změnit pomocí propagandy. Avšak referendum v Irsku opět ukázalo, že tento druh sociálního inženýrství přináší opačný účinek. EU by proto měla raději s tímto přestat a projevovat respekt vůči názorům a stížnostem Evropanů, namísto toho, aby činila pravý opak. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, hlasoval jsem pro Brokovu zprávu, protože se domnívám, že představuje důležitý krok správným směrem. Také podporuji komunikační politiku, kterou požaduje. Avšak komunikace také vyžaduje pravdu a jasnost. Je na čase, abychom jasně řekli, že Chorvatsko může a mělo by vstoupit do EU v tomto desetiletí. Země jihovýchodní Evropy mají rozhodně vyhlídku na vstup do EU v příštím desetiletí, avšak podle pravdy musíme také jednoznačně uznat skutečnost, že prosazovat přistoupení Turecka by oslabilo EU. Proto bychom měli být poctiví vůči Turecku jako našemu partneru a říci konečně, že budeme muset nalézt jiné způsoby spolupráce. Přestože Brokova zpráva to takto ve skutečnosti neformuluje, je to logický závěr z jejího obsahu, který je správný. – Návrh usnesení: Situace v Zimbabwe (hlasování) Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Paní předsedající, jsem jedním z autorů této zprávy. Chtěl bych s dovolením říci, že situace v Zimbabwe je jako „Nekonečný příběh“. Evropský parlament v této záležitosti znovu pozvedá svůj hlas a jsem velmi potěšen tím, že se nám podařilo překonat politické neshody a vyjádřit se tak výrazně a rozhodně ke skandální situaci, která tam panuje. Proto jsem hlasoval ve prospěch této zprávy, kterou jsem koneckonců pomáhal navrhnout. Syed Kamall (PPE-DE). - Paní předsedající, jsem velmi potěšen, že se mohu k tomuto návrhu vyjádřit, protože jsem hlasoval pro jeho schválení, stejně jako mnozí kolegové v této sněmovně. Mám však na poslance a politiky v celé Evropě určitou žádost: Měli bychom zajistit, aby to nebyla pouze hezká slova, která mají jen uchlácholit naše svědomí. Dívejme se na činy, nikoli na slova. Narážím samozřejmě na Lisabonský summit, kam jsme navzdory sankcím pozvali Mugabeho. Mám na mysli samozřejmě Římský summit o potravinové krizi a potravinové bezpečnosti: pozvali jsme Roberta Mugabeho a jeho nohsledy, aby nakupovali v některých z nejluxusnějších evropských obchodů, zatímco jeho lidé hladověli.

7

8

CS


Čas hezkých slov skončil. Je velmi pěkné, že můžeme mít dobrý pocit z toho, co jsme řekli, avšak musíme tato slova proměnit v činy: musíme zavést tyto sankce proti Mugabeho režimu. Přestaňme být pokrytečtí a toto adresuji zejména svým portugalským a italským přátelům. Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). - Paní předsedající, hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení a stejně jako pan Kamall dostávám v posledních několika letech stále více dopisů o situaci v Zimbabwe. Lidé, které zastupuji v okrese East Midlands ve Velké Británii jednoduše nemohou pochopit, jak můžeme na tomto místě vždy vyjadřovat tak výrazná stanoviska k Zimbabwe a zároveň pustit pana Mugabeho na kontinent, aby se účastnil přátelských setkání s našimi představiteli. Na tom je něco velmi špatného a velmi pokryteckého; snižuje to tuto instituci i mnohé další. Takže doufám, že v budoucnu dokážeme tuto situaci vyřešit, zbavit se tohoto strašného člověka a že demokracie bude moci v Zimbabwe vzkvétat. – Zpráva: Karl von Wogau (A6-0250/2008) Syed Kamall (PPE-DE). - Paní předsedající, chtěl bych začít tím, že se omluvím všem svým kolegům v této sněmovně za to, že zdržuji dalšího řečníka. Zapomněl jsem jeho jméno, avšak také doufám, že až bude hovořit, tak se postaví a projeví této sněmovně určitou úctu. Bylo nám slíbeno, že Galileo nebude danajským darem, nýbrž že pro něj hledáme využití. Když se podíváte na všechny ostatní satelitní systémy – na čínské a ruské satelitní systémy a na americký GPS – lidé se ptají, proč potřebujeme Galileo. Je zcela jasné, když se podíváte na tento systém – na ten danajský dar na obloze – že pro něj hledáme další a další využití. Nyní hledáme vojenské využití. Proč potřebujeme tento vojenský rozměr? Je jasné, že na nic. Vychází to čistě jen ze závisti k Američanům a politice typu „já také“. Pojďme zrušit tento naprostý nesmysl a ušetřeme peníze daňových poplatníků, vraťme je daňovým poplatníkům a spoléhejme na mnohem lepší techniku. Ewa Klamt (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, jsem toho názoru, že způsob, jakým pracujeme, není v souladu s dobrou pověstí, které se tato sněmovna těší. Je nepřijatelné, aby si celá sněmovna povídala, když řečníci vstanou, aby promluvili. Vyzývám vás, paní předsedající, abyste udržela ve sněmovně klid a abyste zajistila, aby ti, kteří neposlouchají, sál opustili. Předsedající. - Zcela s vámi souhlasím, paní Klamtová, ale jak víte, pokaždé žádáme totéž a pokaždé máme stejné problémy. Ústní vysvětlení hlasování – Zpráva: Sarah Ludford (A6-0459/2007) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Na základě zprávy mé britské kolegyně paní Ludfordové jsem hlasoval pro legislativní usnesení upravující v prvním čtení postupu spolurozhodování návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění Společná konzulární instrukce k vízům pro diplomatické mise a konzulární úřady v souvislosti se začleněním biometrických znaků, včetně ustanovení o organizaci přijímání a zpracování žádostí o víza. Cílem tohoto návrhu je vytvořit právní základ pro to, aby členské státy mohly od žadatelů o vízum odebírat povinné biometrické identifikátory – podobu obličeje a deset otisků prstů – a poskytnout právní rámec pro organizaci konzulárních úřadů členských států, pokud jde o provádění Vízového informačního systému (VIS), a pro vytváření společných středisek pro žádosti o vízum (Common Application Centres, CAC). Tím by se mělo zabránit tomu, aby všechny členské státy musely vybavovat své konzuláty zařízením nutným k odebírání biometrických údajů. Podporuji většinu pozměňovacích návrhů, především ty, které se týkají zastupování jednoho členského státu druhým, bezpečnostních opatření týkajících se externích poskytovatelů služeb a informačních kampaní. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Cíle tohoto návrhu nařízení spočívají v organizaci přijímání a zpracovávání žádostí o víza v souvislosti se zavedením biometrických údajů do Vízového informačního systému (VIS) na úrovni EU. Návrh tohoto nařízení obsahuje ustanovení za prvé o povinnosti poskytovat biometrické údaje, které budou uchovávány ve VIS, a pravidla pro tuto činnost, a za druhé ustanovení o organizaci přijímání žádostí o víza. Tento návrh, který je součástí převodu správy hranic (schengenského prostoru) na úroveň Společenství, zavede sadu „biometrických identifikátorů“ (fotografií a otisků prstů) žadatelů o víza, což je opatření, které lze přinejmenším označit za sporné a které nadále obsahuje celou škálu nezodpovězených otázek, zejména co se týče: jeho účinnosti, ochrany těchto osobních údajů, cílů a kritérií pro sběr údajů, pravidel pro obsah

10-07-2008

10-07-2008

CS


souborů VIS, přístupových práv (zejména v rámcových smlouvách mezi EU a různými zeměmi o výměně informací) a nakonec také ochrany práv a svobod občanů a záruk pro občany. Nesouhlasíme s převáděním záležitostí z resortů justice a vnitra na úroveň Společenství a s vytvořením sledovacích a kontrolních struktur a nástrojů na úrovni EU, prosazující přísně bezpečnostní politiku. Proto hlasujeme proti. Marian Zlotea (PPE-DE), písemně. − − (RO) Doufám, že hlas, který jsem dnes odevzdal, usnadní jednání se Spojenými státy o zrušení víz a že brzy budou moci všichni občané členských států volně cestovat a dočkají se stejného zacházení. Je nezbytné, aby se jedno z témat vyjednávaných francouzským předsednictvím týkalo kritérií pro udělování víz do Spojených států všem občanům Evropského společenství. – Zpráva: Carmen Fraga Estévez (PPE-DE). John Attard-Montalto (PSE), písemně. − Dohoda o rybolovu mezi EU a Mauritánií je rozhodně důležitá pro obě strany. Na základě této dohody mohou rybáři ze Středozemního moře provozovat své řemeslo i jinde, neboť rybolov ve Středozemním moři je nadměrný. Nedávná problematika s tuňáky je jen začátkem. Vím, že dvě rybářské společnosti z Malty využily tuto dohodu k rybaření v Atlantiku. Dozvěděl jsem se to, když jsem byl v Mauritánii s oficiální delegací EP a této delegaci prezident sdělil, že všechny snahy nalézt řešení této dohody dosud tudíž skončily neúspěchem. V tom okamžiku jsem požádal, zda bych mohl s prezidentem hovořit v soukromí. Zeptal jsem se, zda o této otázce někdy jednal s panem komisařem Dr. Joem Borgem, který je maltským komisařem. Prezident mi sdělil, že s ním nehovořil, ale že jestli si to přeji, mohu s ním sám promluvit. Ujal jsem se toho a ihned jsem se spojil s Dr. Borgem, který mi po vyhodnocení spisu předal stručný výpis dotyčných záležitostí. Upozornil jsem na to prezidenta a rovněž jsem ho informoval o přání tohoto komisaře znovu zahájit jednání. Sylwester Chruszcz (NI), písemně. − − (PL) Evropská unie si opět usurpuje právo být samostatným státem. Domnívám se, že uzavření mezinárodních dohod je záležitostí státu a nikoli regionální, mezinárodní organizace jako je Evropská unie, a proto jsem hlasoval proti této zprávě. Dorette Corbey (PSE), písemně. – (NL) Delegace Nizozemské strana práce hlasovala ve prospěch dohody s Mauritánií, ne proto, že je to dobrá dohoda, ale proto, že představuje malé zlepšení stávající situace (snižuje objem úlovků). Celkově jsme proti takovýmto dohodám, neboť připravují rozvíjející se země o jejich zdroje potravin a příjmů. V případě Mauritánie je ještě více znepokojující, že jsou rozvojové fondy používány na podporu zájmů rybolovu. To je hanebné! Christofer Fjellner (PPE-DE), písemně. − (SV) Při dnešním hlasování o partnerské dohodě o rybolovu mezi EU a Mauritánií jsme se zdrželi hlasování. Byli jsme postaveni před dvě nežádoucí alternativy, buď krátkodobou odhodu s vyššími kvótami ryb, nebo dlouhodobější dohodu s nižšími kvótami ryb. Žel nebyla zde možnost hlasovat pro ukončení této dohody. My umírnění jsme proti dohodám o rybolovu s africkými státy. Tato zpráva obsahovala velmi malá zlepšení v porovnání se současnou dohodou, avšak také prvky zpětné platnosti, například prodloužení doby platnosti. Vzhledem k tomu, že jsme byli postaveni před volbu mezi těmito nežádoucími alternativami, zdrželi jsme se hlasování. Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Vítám prodloužení dohody o rybolovu s Mauritánií, přestože je na místo poukázat na to, že vyjednávání nebylo vždy vedeno tím nejotevřenějším a nejtransparentnějším způsobem. Členské státy nebyly dostatečně konzultovány během jednání, což vedlo k vytvoření protokolu, podle kterého se možnosti rybolovu značně snížily, zatímco finanční kompenzace byla zachována na praktické stejné úrovni. Hlavní technické aspekty týkající se hlavních flotil nebyly vyřešeny; naopak byla zavedena nová omezení, jako například dodatečné období pro biologickou obnovu, a to bez pevného vědeckého základu.

9

10

CS


Přesto Portugalsko zaujalo rozumné stanovisko pokud jde o jeho možnosti rybolovu v těchto rybářských oblastech, konkrétně 886 GT ročně pro kategorii 1 (plavidla lovící korýše, kromě langust a krabů), a získalo povolení v kategorii 5 (hlavonožci) a ponechalo si 300 GT pro langusty. Na základě těchto informací se domnívám, že je to pozitivní dohoda pro moji zemi a hlasuji v její prospěch. – Návrh nařízení: Rybářská flotila EU postižená hospodářskou krizí Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro legislativní usnesení Evropského parlamentu z 10. července 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí dočasné zvláštní opatření s cílem podpořit restrukturalizaci rybářských loďstev Evropské unie postižených hospodářskou krizí. Jedním z hlavních problémů odvětví rybolovu EU byla a stále zůstává strukturální nerovnováha mezi kapacitou loďstva a zdroji v mnoha rybolovných oblastech. Nadbytečná kapacita loďstva Evropské unie byla před několika lety odhadována na přibližně 40 %. Z důvodu nadbytečné kapacity a narušení zdrojové základny během desítek let nadměrného rybolovu má toto odvětví nízkou odolnost vůči vnějšímu ekonomickému tlaku, jako je růst cen paliva. Přeji si, abychom připravili nástroj na úrovni Společenství, pomocí něhož se každoročně určí očekávané zvýšení cen ropy, aby měl vnitřní trh dost času na zvýšení výrobních cen zareagovat. Vítám činnost francouzského ministra zemědělství a rybolovu pana Michela Barniera, který na dosažení tohoto výsledku tvrdě pracoval. Díky němu bylo dosaženo okamžitých podpůrných opatření. Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Oblast rybolovu je jednou z oblastí, které současná energetická krize postihla nejvíce. Ohromující nárůst cen paliv společně se snížením intenzity rybolovu, který zavedla společná rybářská politika, a stagnace výkupních cen dostal vlastníky lodí a rybáře do ožehavé situace. Toto je tedy důvodem pro tento návrh naléhavého nařízení Rady, jehož cílem je zajistit, aby se flotila EU přizpůsobila současné hospodářské situaci vyvolané energetickou krizí. Tento návrh se ve skutečnosti řídí oznámením Komise, ve kterém se zdají být problémy a omezující faktory, s nimiž se potýká odvětví rybolovu, správně diagnostikovány, stejně jako jsou v něm uvedena potřebná opatření pro zmírnění této současné krize. Přestože se domnívám, že iniciativa, která stojí za předložením tohoto Nařízení, je pozitivní, jsem přesvědčen, že je to poněkud méně, než bylo možné očekávat po přečtení zmíněného oznámení. Dočasné ukončení rybolovných činností zmíněné v článku 6, společně s povinností zahrnutí do plánů restrukturalizace flotily, nezahrnutí motorů v článku 7, celý článek 9 a čl. 12 odst. 3, který hájí pouze zájmy rybářů lovících vlečnými sítěmi, se zdají být těmi méně úspěšnými body tohoto návrhu. Bez ohledu na výše uvedené a vzhledem k velkým potížím, které odvětví rybolovu zažívá na celoevropské úrovni, tento dokument zasluhuje, abych pro něj hlasoval. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Jak jsme vysvětlili v projevu proneseném během včerejší rozpravy, důvody našeho hlasování proti tomuto návrhu nařízení jsou zásadního významu. Pokud by existovaly nějaké pochybnosti o jejich oprávněnosti, pro rozptýlení těchto pochybností stačí jen prostudovat projevy Evropské komise. Pro Evropskou komisi je problémem nadměrná kapacita a cílem a řešením je „restrukturalizace flotil“. A co společensko-hospodářská krize? A co stoupající ceny paliv (nafty a zejména benzinu)? A co výkupní cena ryb? Komise to jednoduše vidí takto: „pokud některé členské státy provedou další snížení kapacity, budou z toho mít prospěch jiné členské státy, protože pokud dojde ke snížení kapacity s následným snížením intenzity, bude zde více zdrojů a více tržních příležitostí“. Proto onen návrh na 1,6 miliard EUR (!) jen na vyřazení plavidel z provozu. „Jednoduché“ – pokud odvětví rybolovu nezabijí jeho neduhy, tak jej zabije tato „léčba“. Není zde žádné financování, které by pomohlo tomuto odvětví čelit zvýšeným výrobním nákladům a které by chránilo mzdy. Částka 1,6 miliard EUR je však navrhována pro trvalé, částečné nebo „dočasné“ ukončení rybolovných činností. Portugalská vláda se řídí touto zásadou a pro informaci zde uvádím, že v roce 2008 přiděluje částku 8,2 milionů EUR pro vyřazení 27 plavidel z provozu.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Catherine Stihler (PSE), písemně. − Negativní dopad současných cen nafty a paliv postihuje všechny občany EU. Tento „rádoby záchranný“ balíček dosáhne pro zajištění trvale udržitelného rybolovného průmyslu jen malého účinku. Přestože souhlasím se snížením kapacity – v současné době některé rybolovy ve Společenství mají nadměrnou kapacitu o nejméně 40 % – nedomnívám se, že tento návrh dosáhne změn potřebných pro dosažení trvale udržitelného odvětví rybolovu EU. Vzhledem k tomu, že 80 % zdrojů EU v oblasti rybolovu je na znepokojující úrovni, potřebujeme skutečné snížení kapacity, a nikoli obnovené stavění lodí za peníze daňových poplatníků. – Návrhy usnesení: Vytváření databáze otisků prstů Romů žijících v Itálii (B6-0348/2008): Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. − (RO) Situace romské populace se znovu stává předmětem debaty v nesmírně důležitém okamžiku, kdy konkrétní události dokazují, že stále existují značné nedostatky na úrovní národních a evropských politik v této oblasti a že je zjevně zapotřebí tyto politiky sledovat a sjednocovat. Myslím, že výsledek rozpravy a usnesení týkající se snímání otisků prstů Romů v Itálii by měla vycházet ze dvou hlavních závěrů. Za prvé je nezbytné, aby národní opatření týkající se Romů byla zaměřena na společenskou integraci a vytvoření rámce práv a povinností pro tyto občany. Tato práva a povinnosti by měla nicméně být v souladu se základními principy EU pro nediskriminaci a rovněž by měla respektovat základní svobody a lidskou důstojnost. Prioritně by měla být zajišťována práva menšin, bez ohledu na jejich etnické příslušníky. Tento přístup je uplatňován v Rumunsku a měl by být rozšířen i na situaci v jiných členských státech. Za druhé, s přihlédnutím ke kulturním charakteristikám Romů by mělo být řešení pro jejich integraci nalezeno na celoevropské úrovni navržením soudržné a komplexní strategie. Kromě zaručení základních práv by tato strategie také měla podporovat dostupnost vzdělání, zejména výchovu k toleranci v souvislosti s tím, že rok 2008 je Rokem mezikulturního dialogu. Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti usnesení Evropského parlamentu požadujícímu po Itálii, aby zastavila etnické sčítání Romů, protože se mi to zdá předčasné, a lituji, že Parlament neodhlasoval návrh na odložení na září 2008, který podala moje politická skupina, Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů. Aby bylo jasno: pochopitelně jsem pro zákaz odebírání otisků prstů Romů včetně mladistvých a využívání posbíraných otisků, protože to by jasně znamenalo čin přímé diskriminace na základě rasy nebo etnického původu, kterou zakazuje článek 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, takže by to také znamenalo diskriminační jednání. Přesvědčily mě nicméně argumenty místopředsedy Evropské komise a mého přítele Jacquese Barrota, protože ten jasně uvedl, že Komise pozorně a transparentně situaci sleduje a bdí nad prosazováním práva Společenství. S klidným svědomím jsem se rozhodl, že bychom měli vyčkat na odpovědi od italské vlády, než se rozhodneme přijmout politické iniciativy jako přijaté usnesení, které by si evropští občané mohli špatně vykládat. Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Hlasuji ve prospěch tohoto usnesení, avšak doufám, že není využíváno pro účely stranické politiky. Romská otázka není ani pravicová, ani levicová, nýbrž je jednoduše závažným a nevyřešeným problémem, který naléhavě vyžaduje, aby byly podniknuty činy, a právě činy byly až příliš dlouho odkládány. Jsme pro kulturu integrace, a proto musíme investovat do praktických snah a závazků. Opatření, o kterém jedná naše vláda, by mělo být – i přes nejasná ujištění ministra Maroniho – zredukováno na holá fakta: problematičnost tohoto opatření nespočívá v samotné identifikaci, nýbrž v tom, že toto opatření má používat etnické kritérium a vysoce diskriminační postup (snímání otisků prstů), a to zejména ve vztahu k nezletilým. Nejsme jediní, kdo poukazuje na toto porušování lidských práv: ozvaly se hlasité protesty velkých skupin z okruhu katolické církve a ze strany světských i katolických dobrovolnických sdružení a organizací. Národní prezident organizace UNICEF také rozhodně zamítl věcný obsah této vyhlášky. Doufám, že toto hlasování, které prakticky odsuzuje jednání Itálie, dá dotyčné vládě lekci: že musí opustit mylnou cestu, po které se vydala. Philip Bradbourn (PPE-DE), písemně. − Britští poslanci Evropského parlamentu za Konzervativní stranu hlasovali proti tomuto usnesení, neboť problematika, kterou se text zabývá, je problematikou, která plně spadá do oblasti vnitřních záležitostí jednoho členského státu a tudíž nemá žádný význam na úrovni EU Glyn Ford (PSE), písemně. − Nahraďte pouze slovo „Rom“ za slovo „Žid“ a víme, o co v tomto návrhu jde a kam tento návrh bude směřovat, pokud se proti němu nevyjádří energický nesouhlas.

11

12

CS


Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Hledíme na rostoucí a nepřijatelnou atmosféru rasismu a xenofobie v Evropě s obavami, zejména když je podněcována neoliberálními politickými přístupy, které spíše problémy zhoršují, než aby poskytovaly odpovědi na potřeby a problémy, které vedou ke zhoršené bezpečnostní situaci a horším životním podmínkám pracovníků a obyvatel. Opatření, která byla nedávno zavedena v Itálii, kde byl na dobu jednoho roku 21. května vyhlášen „stav nouze v souvislosti s nomádskými osadami v krajích Kampánie, Lazio a Lombardie“, jsou příkladem těchto nebezpečných a nepřijatelných opatření, která podporují diskriminaci, segregaci a „kriminalizaci“ občanů a obyvatel, porušují jejich práva, svobody a záruky – jejich nejzákladnější lidská práva. Toto zhoršuje situaci co se týče chudoby, vyloučení a společenského rozpadu a v důsledku toho dochází k marginalizaci, vytlačení do ghet, negramotnost a začlenění do neoficiální ekonomiky a vede to k tomu, že mnozí občané romského původu se neúčastní života společnosti. Naopak – jak je poukazováno – tím nejlepším způsobem, jak chránit práva Romů, je zaručovat dostupnost vzdělání, bydlení a zdravotní péče, zaměstnání a sociálního zabezpečení v rámci politických zásad pro začlenění a integraci. Gunnar Hökmark (PPE-DE), písemně. − Diskriminace Romů je závažný problém, který musí být řešen v každém členském státě v Evropě. Každý evropský občan má stejná práva bez ohledu na národnost, etnický původ, náboženské vyznání nebo pohlaví. Je to základem úspěchů a rozvoje Evropské unie a je to princip, jehož prosazování je naší společnou povinností. Toto klade požadavky na dostupnost vzdělání a zdravotní péče a rovněž na právo respektovat nedotknutelnost osoby a osobní důstojnost. Na situaci, která charakterizuje dnešní zacházení s Romy v Itálii, je třeba hledět z tohoto hlediska. EU má povinnost zajistit, aby byla základní práva lidí prosazována v každé zemi. Rovněž to však klade požadavky na integraci lidí do společnosti, ve které žijí, bez ohledu na jejich původ, při současném respektování rovného zacházení, které je součástí této integrace, přičemž tyto požadavky musí být formulovány bez diskriminace a na základě rovných podmínek pro všechny občany. To je důležité v boji proti obchodování s lidmi, prostituci a sociálnímu vyčlenění. Nesmí být dovoleno, aby sítí této odpovědnosti propadli dospělí či děti. Právě v této souvislosti máme dojem, že nemůžeme podpořit kterékoli z usnesení, o kterých dnes Parlament jednal. Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení a vítám skutečnost, že Evropský parlament zaujal stanoviska proti tomuto jednání, které je diskriminační a nezákonné z hlediska evropské legislativy o lidských právech. Nicméně upozorňuji na skutečnost, že pouhé usnesení základní problém nevyřeší, protože tento legislativní úkon nemá závazný charakter. Z tohoto důvodu se domnívám, že bychom měli požádat Evropskou komisi, aby podnikla proti Itálii kroky, aby ji přinutila vzdát se své diskriminační politiky vůči lidem romského původu. Opatření týkající se snímání otisků prstů není v souladu ani s evropskou legislativou ani s jakýmkoli jiným dokumentem zaručujícím lidská práva v Evropě. Na úrovni Evropského společenství existuje směrnice 380 ze dne 28. dubna 2008, která stanoví povinnost snímat otisky prstů občanů třetích zemí od věku 6 let. Nicméně zdůrazňuji skutečnost, že hovoří o třetích zemích, které nepatří do oblasti Evropské unie. Směrnice 2004/38/ES navíc zaručuje volný pohyb všem občanům členských států, a z tohoto důvodu etnická příslušnost nemůže za žádných okolností představovat důvod pro legislativní opatření. David Martin (PSE), písemně. − Jednání Itálie je políčkem do tváře všem výzvám Evropského parlamentu k uplatňování soudržné politiky EU pro integraci Romů. Romové jsou jedním z hlavních terčů rasismu a diskriminace. Italská vláda se snaží takovýto rasismus a takovouto diskriminaci tolerovat a institucionalizovat. Italské úřady nesmí takto Romům snímat otisky prstů, a proto jsem hlasoval ve prospěch tohoto usnesení. Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Hlasovala jsem ve prospěch odložení hlasování o této citlivé zprávě, neboť se domnívám, že by bylo vhodnější počkat, dokud nebudeme mít k dispozici všechny informace, které si Komise vyžádala od italské vlády.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Zatímco sněmovna odhlasovala zamítnutí takovéhoto odkladu, já jsem se závěrečného hlasování zdržela, neboť jsem si nepřála podpořit toto usnesení, aniž bych měla k dispozici všechna fakta, a také z toho důvodu, že jsem měla určité výhrady k jedné části textu, přitom jsem zároveň chtěla vyjádřit souhlas s tím, že jakékoli tvrdé kroky ze strany úřadů zaměřené na jednu specifickou skupinu ve společnosti nelze promíjet. Catherine Stihler (PSE), písemně. − Zacházení s Romy v Itálii by mělo zapůsobit jako budíček a upozornit na skutečnost, že populistická pravicová vláda zachází s menšinami v Evropě nelidským, diskriminačním a ponižujícím způsobem. Snímání otisků prstů dětí je zjevně špatně. Připomíná to minulé časy a nemělo by k tomu v moderní Evropě docházet. Vyzývám všechny vlády, aby italskou vládu odsoudily a podnikly rychlé kroky na ochranu romských dětí v Itálii. Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Jsem přesvědčena, že rozhodnutí italské vlády snímat otisky prstů občanů romského původu a zejména dětí závažným způsobem porušuje základní práva evropských občanů. Sejmutí otisků prstů u dítěte v raném věku může dotyčné dítě poznamenat na celý život. Snímání otisků prstů dětí mladších 14 let je prováděno na základě formuláře používaného při vyšetřování trestné činnosti, což porušuje základní práva občanů. Nesouhlasím s odkladem hlasování o tomto usnesení, protože situace je naléhavá a snímání otisků prstů dětí musí být zastaveno. Nelze začít presumpcí viny u některých dětí a způsob, jakým je dnes v Itálii jednáno s dětmi romského původu, je nepřijatelný. Požadujeme, aby italská vláda v Itálii ukončila snímání otisků prstů nezletilých osob romského původu. Unie by měla jít příkladem co se týče respektování základních práv, a z tohoto důvodu by Komise měla vyšetřit situaci v Itálii a požádat italskou vládu, aby okamžitě přestala snímat otisky prstů dětí romského původu. Proto jsem hlasovala ve prospěch usnesení Evropského parlamentu, aby bylo zastaveno snímání otisků prstů osob romského původu a zejména romských dětí v rámci rozsáhlejšího opatření pro „Vytvoření databáze s otisky prstů osob romského původu v Itálii“. Manfred Weber (PPE-DE), písemně. − (DE) Jako koordinátor skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci bych rád za sebe a za kolegy z mé skupiny vysvětlil, proč jsme hlasovali tak, jak jsme hlasovali. Všechny skupiny jsou zajedno v boji proti rasismu a proti každé podobě etnické diskriminace a v prosazování lidských práv. Není sporu o tom, že skupina PPE-DE si také přeje, aby byly události v Itálii vyjasněny. V usnesení se zmiňujeme zejména o zprávách z tisku a o dokumentech a výpovědích celé řady organizací a osob. Většina poslanců si nemohla utvořit představu o situaci za použití svých vlastních zdrojů. Italští představitelé pozvali zástupce Parlamentu, aby přicestovali do Itálie a zjistili více informací, a také nabídli poskytnout další informace. Odpovědný komisař, Jacques Barrot, slíbil předložit informativní zprávu do konce července a naše skupina na toto dychtivě čekala. Naším cílem bylo a je nejdříve ze všeho řádně vyjasnit fakta. Proto jsme chtěli odložit hlasování o tomto usnesení až do částečného zasedání v září. Naneštěstí byl náš návrh zamítnut, společně s řadou pozměňovacích návrhů, které byly předloženy, což je důvodem, proč jsme hlasovali tak, jak jsme hlasovali. Skupina PPE-DE nadále zastává názor, že důkladné vyšetření by bylo přínosnější než toto usnesení, které bylo přijato ve spěchu. Naši oponenti se snažili pouze dostat se do novinových titulků a při tom prokázali lidem, o které zde jde, medvědí službu. – Návrhy usnesení: Situace v Číně po zemětřesení a před zahájením olympijských her (RC-B6-0340/2008) Glyn Ford (PSE), písemně. − Rozhodnutí, zda se zúčastnit zahajovacího obřadu olympijských her je rozhodnutí, o němž se domnívám, že by k němu mělo být přistupováno kolektivně. Není to rozhodnutí, které nezbytně sdílejí všichni moji socialističtí kolegové. Nicméně na tomto základě nevidím žádný dobrý důvod bojkotovat ceremonii nebo hry. Toto stanovisko podporuje dokonce i dalajláma. Stejně tak návrh pozvat dalajlámu na zasedání Rady pro obecné záležitosti je absurdní pro každého, kde se úmyslně nesnaží narušit vztahy mezi EU a Čínou. Pokud jde o diskriminaci určitých skupin v Číně, například

13

14

CS


odborářů, existují důvody ke znepokojení, avšak kritika přicházející od těch, kteří chtějí stigmatizovat romské společenství v Itálii, je poněkud zábavná. „Když odstraníš břevno ze svého oka, pak prohlédneš, abys odstranil třísku z oka svého bratra.“ Patrick Gaubert (PPE-DE), písemně. – (FR) Mám velkou radost, že jsme toto společné usnesení o situaci v Číně přijali. Je důležité, abychom před olympijskými hrami, které se budou konat za necelý měsíc, pokračovali v tlaku na Čínu. Nemůžeme zavírat oči před závažnými případy porušování lidských práv, které přetrvávají, i když Čína přijala závazky na jejich vyřešení. Evropský parlament je povinen Číně tyto její veřejné sliby připomínat. Stále je nutné mluvit o právech menšin, právním řádu a stále běžném používání trestu smrti. A konečně lituji toho, že vůči Číně nebyly přijaty některé z přísnějších pozměňovacích návrhů; myslím především na požadavky na propuštění disidentů a obhájců lidských práv jako je Chu Ťia a jeho žena Ceng Ťin-jen, na zmínky o situaci v Tibetu, která zdaleka není vyřešená, a na neúměrné a netransparentně vynesené tresty vůči účastníkům demonstrací z letošního jara. Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. − (PL) Zdržel jsem se hlasování o usnesení o situaci v Číně po zemětřesení a před zahájením olympijských her. Učinil jsem tak proto, že Parlament zamítl pozměňovací návrhy, které nastolovaly otázky týkající se dodržování lidských práv v Číně. V důsledku toho má toto usnesení podtón, který se liší od toho, co zamýšleli iniciátoři této rozpravy. Proč Parlament nepřijal takovéto usnesení před nedávným evropským fotbalovým šampionátem EURO 2008? Důvodem je to, že v Rakousku a Švýcarsku nejsou žádné problémy s dodržováním lidských práv. Upozorňování Číny na problémy v této oblasti není protičínské jednání, jen očekávání, že budou dodržovány minimální normy vytvořené naší civilizací. Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. − Hlasoval jsem ve prospěch pozměňovacího návrhu 19, protože jsem pevně přesvědčen, že je velmi žádoucí pozvat dalajlámu na zasedání Rady pro obecné záležitosti, aby tam předložil své hodnocení situace v Tibetu a aby vysvětlil 27 ministrům zahraničních věcí kompromisní přístup a svoji koncepci skutečné autonomie, která by měla být zavedena pro všechny Tibeťany v Číně. Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. − (FI) V usnesení o situaci v Číně jsem hlasovala pro pozměňovací návrh předložený Zelenými kvůli tomu, že nesoulad mezi současnou situací v Číně v období před konáním olympijských her a mezi sliby a veřejnými závazky, které v minulosti oznámili a ve kterých slíbili, že zlepší lidská práva a situaci v Tibetu, je právě takový, jak je to uvedeno v pozměňovacím návrhu 15. Přikládám obzvláštní význam požadavku uvedenému v pozměňovacím návrhu 16, že musí být dosaženo v jednání mezi dalajlámou a čínskými zástupci hmatatelných výsledků před zahájením olympijských her. Obavy vyjádřené v pozměňovacích návrzích 11 a 12 ohledně událostí ve Lhase si také zaslouží pozornost. Požadavek vyslovený v pozměňovacím návrhu 20, aby Unie a její členské státy přijaly opatření ve vztahu k Číně, je velmi opodstatněný. Nevylučovala bych úplný bojkot olympijských her. Rozhodnutí pana předsedy Pötteringa bylo rozumné a humánní. Nemůžeme dovolit Číně jednou provždy ve jménu olympijského ideálu a našich hodnot, aby nadále používala své iluzionistické triky k budování olympijského jeviště. David Martin (PSE), písemně. − Způsob, jakým se Číňané vypořádali s následky zemětřesení v jihozápadní Číně, byl ukázkou toho, jakého pokroku tato země v posledních letech dosáhla. Nicméně je zde stále zapotřebí, aby v této zemi došlo k dalšímu pokroku v oblasti lidských práv. Pouze tím, že se budou obě strany účastnit konstruktivního dialogu, může být dosaženo hmatatelného pokroku v této otázce. olympijské hry byly uvítány jako významná příležitost k dodání váhy tomuto dialogu a k podpoření kroků, které zlepší situaci v oblasti lidských práv a svobod. Proto bych rád zdůraznil, že Čína musí zvýšit své snahy splnit sliby, které veřejně dala Mezinárodnímu olympijskému výboru, že zlepší lidská a demokratická práva. Hlasoval jsem pro usnesení. Marian Zlotea (PPE-DE), písemně. − (RO) Jako člen Delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou doufám, že dnešním hlasováním přesvědčíme čínské představitele a přimějeme je k tomu, aby splnili své vlastní veřejné sliby týkající se lidských práv, práv menšin, demokracie a právního státu. Vyzývám čínské představitele, aby podnikli naléhavé kroky pro zlepšení stavu lidských práv tím, že udělí milost všem uvězněným politickým vězňům a bojovníkům za lidská práva, včetně těch, kteří jsou uvězněni v Tibetu po protestech v březnu 2008.

10-07-2008

10-07-2008

CS


– Zpráva: Elmar Brok (A6-0266/2008) Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme se zdrželi hlasování o Brokově zprávě. Chceme objasnit své stanovisko k budoucímu rozšíření EU ve vysvětlení k tomuto hlasování. Domníváme se, že kodaňská kritéria jsou jedinými požadavky, které lze uplatňovat vůči kandidátským zemím jednajícím o členství v EU. Jsme pro další rozšiřování EU a považujeme to za jednu z významných záležitostí budoucnosti Unie. Rovněž se domníváme, že jednání s Tureckem musí pokračovat a že tato země musí být hodnocena podle stejných objektivních kritérií jako ostatní kandidátské země. Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Paní předsedající, zpráva pana Broka zdůrazňuje přání zlepšit naše vztahy s východem, a proto jsem ji podpořil. Domnívám se však, že tato zpráva není příliš výrazná a že postrádá jasný plán pro otevření Evropské unie východu, ve který jsme doufali. Od bývalého předsedy výboru pro zahraniční věci jsme očekávali lépe navržený dokument. Petru Filip (PPE-DE), písemně. − (RO) Pane předsedající, oceňujeme složitost a přesnou užitečnost strategického dokumentu Komise o rozšíření z roku 2007, avšak domníváme se, že v nových souvislostech určených hlasováním irského lidu by se měl přinejmenším vnitřní rozměr strategie pro rozšíření stát opět předmětem praktičtějších debat. Schopnost Unie dosahovat cílů svých politik a dosahovat funkční regionální spolupráce, zejména v zemích jihovýchodní Evropy, závisí na způsobu, jakým se vyřeší vztahy uvnitř Společenství. Rád bych zdůraznil skutečnost, že jakýkoli vyjednávací postup zavádějící odlišné zacházení s jiným členským státem, bez ohledu na zdůvodnění takovéhoto zacházení, způsobí vznik „řetěze slabin“ a nedomnívám se, že by takovýto přístup mohl být z dlouhodobého hlediska přínosný. Úspěch našich budoucích kroků závisí na tom, jak budeme umět vysvětlit veřejnému mínění přímý dopad a dlouhodobé výhody rozšíření. Dokonce bych mohl říci, že bychom se měli na irské hlasování dívat z konstruktivního úhlu pohledu: toto hlasování je důkaz toho, že jsme ne vždy dokázali být otevřenými partnery řadového občana, který je spíše předmětem účinných politických postupů než obhájcem myšlenek a vizionářských koncepcí. Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu pana Broka o strategii případného dalšího rozšiřování Evropské unie, abych znovu potvrdil své přesvědčení, že k žádnému dalšímu rozšíření nebude moci dojít bez nové smlouvy, jež umožní fungování sedmadvacetičlenné Unie, a navíc včetně adekvátního finančního rámce. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, ze zprávy pana Broka o rozšíření jsem pochopil, že nové přistoupení může být úspěšné pouze, když, cituji „bude existovat jasná a dlouhodobá podpora ze strany veřejnosti“. Tato věta se mi zdá vrcholně pokrytecká, jen pár dnů po opovržlivé reakce eurokracie na jasné irské „ne“ Lisabonské smlouvě, které je jen opakováním francouzského a nizozemského „ne“ z roku 2005. Nebo také poté, co bylo ve francouzské ústavě povinné referendum o přistoupení k EU nahrazeno pseudoreferendem „lidové iniciativy“, které ve skutečnosti závisí na dobré vůli francouzského Národního shromáždění a Senátu. Je ale pravda, že pan Brok, který ví, že velká většina Evropanů je proti přijetí Turecka do EU, se o poradě s veřejností cestou referenda ani nezmiňuje. Pro získání uvedené podpory navrhuje pouze starou dobrou propagandu zaměřenou na veřejnost, která je považovaná za neobeznámenou nebo dokonce prostoduchou. Pokud se pan Brok a jemu podobní politikové na evropské nebo národní úrovni tolik obávají veřejnosti – nebo jí pohrdají – měli by mít aspoň tu slušnost a už se neobjevovat při hlasování. Evropská demokracie by se tím určitě posílila. David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu pana Broka o dokumentu Komise z roku 2007 o strategii rozšíření. EU musí nadále být vnímána tak, že dodržuje sliby, které dříve ohledně rozšíření vyslovila. Vůči všem kandidátům a potenciálním kandidátům, kterým jsme dali tyto sliby, musí být uplatňována přísná a spravedlivá podmínečnost. Jsem přesvědčen, že tato zpráva se s těmito záležitostmi vypořádala uspokojiv a hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Broka. Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. (EL) Toto usnesení je neslýchaným zkreslením reality, kterou zažívají národy starých i nových zemí Unie, a prezentuje prohloubení a rozšíření Unie jako něco, co je pro ně výhodou, zatímco přesný opak je pravdou. Plány navrhované pro nové rozšíření usilují o ještě větší vykořisťování a manipulaci s obyvateli přístupových zemí, které jsou již nyní v hrozné situaci, a o další

15

16

CS


vystupňování plenění těchto zemí evropským kapitálem. Zejména proces rozšíření o západní balkánské státy je doprovázen obrovskou akcí na podrobení a ponížení národů těchto zemí. Typickým příkladem je trvání na plné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, což je pseudosoud, který ustavili američtí a evropští imperialističtí násilníci, aby soudili oběti jejich válek a zločinů v této oblasti, a který byl použit ke zničení bývalého prezidenta Slobodana Miloševiće. Tyto národy jsou také zejména ohroženy tím, že proces rozšíření nadále počítá se změnou hranic a s vytvořením protektorátů pro imperialisty, jako je například protektorát Kosovo, což povede k novému cyklu imperialistických antagonismů a střetů, přičemž obyvatelé dotyčné oblasti budou oběťmi. My, poslanci Evropského parlamentu za Komunistickou stranu Řecka, proto hlasujeme proti tomuto usnesení a potvrzujeme tím své stanovisko proti imperialistické EU a jejímu rozšiřování. Charles Tannock (PPE-DE), písemně. − Britští konzervativci vždy byli a jsou pevnými zastánci rozšiřování EU, neboť to zajišťuje větší jednotný trh a uvolněnější a flexibilnější Evropu národních států. Tato zpráva však obsahuje prvky, se kterými nemůžeme souhlasit. Nevěříme v Evropu jako v „projekt politické integrace“. Kromě toho nesouhlasíme s hlavními aspekty odstavce 19, který požaduje „prostor založený na společných politikách“ v takových oblastech jako je justice, bezpečnost, migrace a bezvízový pohyb a vzdělávání, s čímž britští konzervativci nemohou souhlasit. Také jsme nespokojeni s odstavcem 6, kde se uvádí: „rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, plně zachovávat jeho acquis communautaire a stavět na ní a prosazovat základní práva a svobody, jak jsou zakotvená v Listině základních práv Evropské unie“. Naše znepokojení ohledně těchto i jiných částí této zprávy v žádném směru neumenšují naši podporu dalšího rozšiřování EU, pokud žadatelské státy splní kodaňská kritéria. Z výše uvedených důvodů jsme se rozhodli zdržet se hlasování o této zprávě. – Návrh usnesení: Situace v Zimbabwe (B6-0347/2008) Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − − (IT) Pane předsedající, je dobře, že Evropa pozvedá svůj hlas v této části Afriky, které opět hrozí, že se stane dějištěm velkého konfliktu, vzhledem k tomu, že jsme byli před několika dny svědky fraškovité prezidentské kampaně. Země skupiny G8 rovněž zaujaly velmi jasné stanovisko, nikoli zavedením sankcí, které by poškodily především civilní obyvatelstvo, nýbrž „finančními opatřeními“, která se týkají zejména firem, bank a osob spojených s režimem, který je u moci od roku 1980. Tato vzniklá situace je nepřijatelná, navíc se volby konaly za nepatřičných podmínek a byly doprovázeny systematickým násilím. Doufám také, že diplomacie našeho Společenství přistoupí k podpoření návrhu Afrického unie, která požaduje vládu národní jednoty, aby byla překonána tato obtížná krize. Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Paní předsedající, dnešní usnesení jsem podpořil, protože si myslím, že se musíme ostře postavit proti násilí v Zimbabwe, zvýšit sankce a požadovat, aby bylo uznání Mugabeho režimu zrušeno. Kampaň násilí namířená proti politické opozici a financovaná státem vyloučila možnost konání svobodného druhého kola prezidentských voleb. Marie-Arlette Carlotti (PSE), písemně. – (FR) Obyvatelé Zimbabwe chtějí jako lidé na celém světě mír, demokracii a prosperitu. S Robertem Mugabem nemají nic z toho. Z bývalého osvoboditele země je nyní její kat. Parlament dnes vysílá jasné poselství: už nechce Mugabeho a jeho režim. Tak totiž rozhodl lid Zimbabwe. EU musí dobře zvážit, jak pomoci zimbabwskému a africkému lidu najít cestu z krize. Nejdůležitější je nejprve skoncovat s násilnostmi. Pouze dialog otevřený všem členům zimbabwské společnosti umožní nastolit přechodný režim, s jasným mandátem pro uspořádání svobodných transparentních voleb pod dohledem mezinárodního společenství. Robert Mugabe však k jednacímu stolu přijde jen z donucení. Proto musíme posílit náš arzenál sankcí proti režimu. A konečně musíme již dnes připravit plán na budoucí obnovu Zimbabwe: vítám návrh Komise na mimořádné uvolnění 250 milionů eur, které budou k dispozici ihned, jakmile bude mít Zimbabwe legitimní a spolehlivou vládu.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem ve prospěch návrhu na usnesení Evropského parlamentu k situaci v Zimbabwe, které odsuzuje Mugabeho režim. Systematické násilí vlády proti opozici, postupné porušování lidských práv a ignorování demokratických zásad je nepřijatelné. Civilizovaný svět musí bez váhání odsoudit to, co se v Zimbabwe děje. Politická perzekuce, bezuzdné násilí, hlad, utrpení a smrt mnoha občanů je Mugabeho nedávnou „prací“, kterou je zapotřebí zanést do historických análů. Obyvatelé Zimbabwe si zasluhují lepší osud. Jsem přesvědčena, že jednání mezinárodního společenství má kritický význam pro vyřešení současné humanitární krize. Evropská unie musí jít příkladem. Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem ve prospěch usnesení o Zimbabwe. To, co Robert Mugabe provádí, je nepřijatelné. Nenazývám jej prezidentem, protože to, co nedávno proběhlo v Zimbabwe, nelze nazvat volbami. Souhlasím jedním z namibijských politiků, který řekl, že kromě tradičních nemocí, s nimiž se musí Afrika potýkat – jako je malárie, tuberkulóza a AIDS – je mugabeismus tou nejnebezpečnější nemocí dneška, kterou je zapotřebí řešit s největší naléhavostí. Mugabe se stal nepřítelem svého vlastního lidu. Je to velmi frustrující, když čas změní člověka, který bojoval za svobodu a nezávislost, ve škodlivého despotu. Doufám, že Afričané otevřou oči a pochopí, že lidé jako Mugabe jsou špatní pro Afriku jako celek. Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. − (FI) Paní předsedající, hlasovala jsem pro usnesení o situaci v Zimbabwe, protože 27. července se vláda teroru prezidenta Mugabeho znovu otevřeně vysmála stanoviskům mezinárodního společenství, spravedlnosti a demokracie. Nemůže být sporu o tom, že prezidentské volby v Zimbabwe byly nelegitimní a násilí, vraždy, zatčení a šikanování opozice v zemi jsou obzvláště divokým aspektem neexistence spravedlnosti. Jak toto usnesení uvádí, Zimbabwe velmi potřebuje zprostředkování, které by zahrnovalo různé subjekty z mezinárodního společenství a Afriky. Účastníci dialogu musí dosáhnout trvale udržitelných výsledků pro Zimbabwe a toto bude možné pouze tehdy, pokud se toho zúčastní celé mezinárodní společenství a jeho rozsáhlé demokratické síly. Obyvatelé Zimbabwe mají hluboko zakořeněné přání mít demokracii. Situace v Zimbabwe je záležitostí celého mezinárodního společenství a společenství afrických států a je naprosto nezbytné, abychom uznali, že vláda Mugabeho je tyranií. Čína a Libye naneštěstí nesdílejí názor mezinárodního společenství na tuto záležitost. EU musí podporovat a povzbuzovat ty africké státy, které se snaží bojkotovat Zimbabwe ve vztazích s Afrikou. Oproti tomu politická a ekonomická podpora, kterou Mugabeho vládě poskytují Jižní Afrika, a vyhoštění zimbabwských uprchlíků z Jižní Afriky je v rozporu s našimi společnými hodnotami. Také bych ráda podpořila myšlenku uvedenou v tomto usnesení, a sice že tento spor může a měl by mít negativní důsledky pro vztahy mezi EU a Jižní Afrikou. Jean Lambert (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro dnešní usnesení a doufám, že Rada na jeho základě podnikne následné pevné a koordinované kroky. Doufám také, že měnící se postoje, které vidíme u afrických představitelů, budou také znamenat, že nebudeme muset strpět ponižující pohled na to, jak se pan Mugabe účastní mezinárodních setkání na území EU. Mugabeho současná moc byla získána krví a utrpením jeho lidu. Naše vlády by neměly tuto situaci zhoršovat násilným vracením lidí do Zimbabwe. Nejenže se tam mohou ocitnout ve fyzickém nebezpečí, ale také mohou zvýšit nestabilitu situace a tlak na mizící zdroje. Udělit legální migrační status těmto lidem a umožnit jim pracovat – to by bylo jedno zaručeně pozitivní opatření, které mohou naše vlády nabídnout. Také by to znamenalo, že až bude návrat možný, lidé se budou vracet s aktivními dovednostmi a případnými finančními prostředky, které napomohou rozvoji mezi řadovým obyvatelstvem. Vlády by skutečně měly přijímat takovouto politiku vůči těm, kteří se nemohou vrátit do jiných zemích, ve kterých probíhá konflikt. Lidé ze Zimbabwe potřebují naši podporu v každém možném směru. David Martin (PSE), písemně. − Situace v Zimbabwe je důvodem ke znepokojení. Připojuji se ke svým kolegům v odsouzení toho, jak se strana Zanu-PF chovala v průběhu celých voleb, a také bych rád zdůraznil, že volby, které proběhly 27. června, nemohou být považovány za legitimní. Měly by být uspořádány nové volby, které budou respektovat demokratické normy. Návrh na dosažení dohody o prozatímní vládě v této zemi stojí za prozkoumání jako východisko ze současné bezvýchodné situace, ve které se Zimbabwe z hlediska demokracie nachází. Hlasoval jsem pro toto usnesení. Catherine Stihler (PSE), písemně. − Hluboce lituji toho, jaká je situace v Zimbabwe, a vyzývám všechny poslance Evropského parlamentu, Komisi, Radu a všechny národní vlády, aby odsoudili Mugabeho a hledali

17

18

CS


východisko z této krize. Vítám prohlášení zemí skupiny G8, v němž odmítají uznat legitimnost jakékoli vlády, která nevyjadřuje vůli zimbabwského lidu. – Zpráva: Karl von Wogau (A6-0250/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu z vlastního podnětu mého německého kolegy pana von Wogau o vesmíru a bezpečnosti. Je načase přijmout společný přístup na obranu evropských zájmů v prostoru. Každý den je jasnější, že potřebujeme vesmírná aktiva, aby se politické a diplomatické aktivity EU mohly opírat o nezávislé, spolehlivé a úplné informace na podporu svých politik prevence konfliktů, operací na řízení rizik a celosvětové bezpečnosti (zejména jde o kontrolu šíření zbraní hromadného ničení a jejich způsobů přepravy), kontroly dodržování mezinárodních smluv, sledování nadnárodního pašování lehkých zbraní a malých zbraní, ochrany kritické infrastruktury a hranic Evropské unie a civilní ochrany v případě krizí a přírodních katastrof. Základní kamenem budování této role EU ve vesmíru je v tomto ohledu Galileo. Tento přístup by měl jít ruku v ruce s evropskou obranou a podporou evropského obranného průmyslu, především v odvětví vzdušného a kosmického prostoru. Glyn Ford (PSE), písemně. − Evropská unie musí rozvinout své vlastní vesmírné aktivity. Jsme proti vyzbrojování ve vesmíru, avšak uznáváme, že vzhledem k tomu, že USA odmítá úzce spolupracovat s Unií na společném využívání satelitních zařízení v dobách míru i války, nemáme žádnou jinou možnost, než se snažit zavést v Evropě svůj vlastní systém. Vytvoření evropské společné zahraniční a bezpečnostní politiky a bezpečnostních a obranných kapacit Evropy vyžaduje vesmírný rozměr. Pan von Wogau – předseda našeho podvýboru pro bezpečnost a obranu – prokázal Parlamentu a Evropě touto zprávou službu a my bychom měli na základě této zprávy podniknout navazující kroky. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Těžko by to šlo vyjádřit jasněji. Ve zprávě o „Vesmíru a bezpečnosti“, vypracované z vlastní iniciativy Evropského parlamentu, zamítla jeho většina naše návrhy, které: – zdůrazňovaly, že využívání vesmíru musí sloužit výhradně nevojenským účelům, a odmítaly jakékoli přímé nebo nepřímé vojenské využití; – a podtrhovaly, že Galileo je výhradně nevojenský projekt; Současně schvalovala kromě jiných nebezpečných opatření: – nezbytnost Galilea pro samostatné aktivity v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky a pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku; – vytvoření společné koncepce geo-vesmírné politiky pro zpravodajskou činnost, která by vytvořila podmínky pro účast Satelitního střediska Evropské unie na plánování každé akce v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky vyžadující pozorování z vesmíru a zpravodajské informace získané z vesmíru; – aby EU prozkoumala možnost finančního příspěvku na Satelitní středisko Evropské unie z rozpočtu EU s cílem poskytnout dostatečné finanční prostředky pro uspokojení rostoucích potřeb aktivit v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky; – možnost financovat budoucí evropské satelitní telekomunikační systémy podporující akce v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky z rozpočtu EU. Jinými slovy, militarizace projektu Galileo a rostoucí rozsah používání rozpočtu Společenství k vojenským účelům. Proto hlasujeme proti. Anna Hedh (PSE), písemně. − (SV) Hlasovala jsem proti této zprávě, protože se domnívám, že vesmír by měl být využíván pouze pro mírové účely. Tato zpráva zašla příliš daleko. David Martin (PSE), písemně. − Obecně vítám zprávu pana Von Wogau o vesmírné bezpečnosti. Podporuji výhradu zpravodaje, že vesmír by neměl být místem pro zbraně. Vytvoření dobrovolných nástrojů, které by mohly posílit bezpečnost vesmíru, je pozitivní krok při zajišťování odpovědné vesmírné politiky. Rozpočty Společenství, z nichž je evropská bezpečnostní a obranná politika financována, jsou v současné době mezivládní, a proto se domnívám, že by bylo nemístné předem posuzovat tyto výdaje v této zprávě. . Tyto názory se odrážejí v mém hlasování.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Využívání vesmíru je nezbytné pro účinnost imperialistických zásahů EU. To je závěr zprávy přijaté Evropským parlamentem o vesmíru a bezpečnosti EU. Tato zpráva zdůrazňuje nezbytnost využívat vesmír pro rozmístění různých zařízení „členských států EU“ v rámci OSN, NATO a jiných podobných organizací. Požaduje rychlé vytvoření programů EGNOS a Galileo, plné vytvoření Satelitního střediska EU a koordinaci satelitních komunikačních systémů členských států EU, zajišťovanou prostřednictvím Evropské vesmírné agentury, a to za účelem špionáže a sledování, s cílem poskytovat „nezávislé, spolehlivé a úplné informace na podporu jejích politik pro politiky zaměřené na prevenci konfliktů, akce pro zvládání krizových situací...“ Z rozpočtu EU je již na tyto účely přidělena astronomická částka 5,25 miliard EUR jen na období 2007 – 2013. Tato skutečnost, stejně jako rozhodnutí urychlit program Galileo, ukazuje, že EU hodlá začlenit využívání vesmíru do strategických zdrojů a kapacit pro prosazování společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropské bezpečnostní a obranné politiky – jinými slovy, pro prosazování mechanismu pro imperialistické zásahy EU po celém světě. Ve světle všeho tohoto je výzva zprávy k „neprovádění militarizace“ vesmíru – typický důkaz bezmezné dvojtvářnosti imperialistických politických hlásných trub – tím nejhrubším pokrytectvím. Glenis Willmott (PSE), písemně. − Labouristická strana Evropského parlamentu vítá tuto parlamentní zprávu a zejména podporujeme vytvoření Pravidel chování EU pro aktivity ve vesmíru, společně s vytvořením dobrovolných nástrojů, které by mohly posílit bezpečnost vesmíru. Neradi bychom však předjímali rozhodnutí o budoucím rozpočtu EU; aktivity v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky jsou financovány z rozpočtů Společenství, které jsou v současné době mezivládní. Z tohoto důvodu jsme hlasovali proti dvěma pozměňovacím návrhům, které toto navrhovaly v souvislosti s vesmírnými aktivitami v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky. Předsedající. - Tímto končí ústní vysvětlení hlasování.

7. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis PŘEDSEDAJÍCÍ: HANS-GERT PÖTTERING Předseda

8. Představení programu francouzského předsednictví (rozprava) Předseda. - Dalším bodem na programu je prohlášení Rady k představení programu francouzského předsednictví. Pane prezidente Sarkozy, rád bych vás uvítal v Evropském parlamentu jako úřadujícího předsedu Rady. (Potlesk) Oceňuji, že jste mezi nás zavítal po dlouhé cestě z Japonska. Vítejte v Evropském parlamentu, pane prezidente. (Potlesk) Rád bych také přivítal pana předsedu Evropské komise, Josého Manuela Durăo Barrosa, který se jako úřadující předseda Evropské rady právě vrátil z Japonska. Byla to únavná cesta, takže nebudu pronášet žádné další předběžné poznámky. Pane předsedo Rady, rád bych vás bez dalších průtahů vyzval, abyste se ujal slova před Evropským parlamentem. Nicolas Sarkozy, úřadující předseda Rady. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, je pro mě velká čest promluvit na vašem shromáždění ve chvíli tak kritické pro Evropu. Jsem si dobře vědom toho, že všichni neseme velkou odpovědnost. Jako úřadující předseda Rady pochopitelně nesu velkou odpovědnost, ale odpovědnost všech ostatních proevropsky orientovaných je stejná. Jak můžeme dostat Evropu z krize, ve které se nachází? Jak se můžeme vyhnout strnulosti? Jak můžeme překonat své rozepře a využít je ve prospěch stejného evropského ideálu? Zde se nacházíme v samém srdci evropské demokracie. Každý u vás, kdo má tu čest zde sedět, musel získat podporu svých spoluobčanů. Jsou

19

20

CS


tu ženy a muži levice, středu i pravice, jsou tu zvolení zástupci z 27 zemí. Dnes však musíme z našich rozdílů udělat sílu ve prospěch oslabené Evropské unie. Musíme z těchto rozdílů učinit výhodu a uklidnit znepokojené evropské občany. Musíme zachovat demokracii při životě, což znamená, že se musíme zapojit do diskuse a současně vytvořit obraz Evropy, která odmítá strnulost. Do evropské rodiny s sebou musíme vzít všechny, všech 27 států, nikoho nesmíme nechat vzadu. Jsme jen několik měsíců od data, důležitého pro Evropský parlament. Je zákonité, že si to každý uvědomuje. Současně musíme dnes dopoledne předat obrázek Evropy, která pracuje pro všechny. Už jsem poznal jednodušší situace, než je ta, ve které se nyní Evropa nachází. Chci mluvit upřímně, s tím, že jako úřadující předseda Rady musím mluvit jménem všech, musím brát v úvahu city všech a současně přijít se správnými odpověďmi. První poznámka: máme institucionální problém. Šéfové států a vlád se pokusili najít v otázce Lisabonské smlouvy kompromis. Nikdo neříkal, že Lisabonská smlouva vyřeší všechny problémy, ale byla a zůstává výrazem pro všechny přijatelného kompromisu. Já jako prezident Francouzské republiky jsem musel přijmout svou vlastní odpovědnost. Francie odhlasovala v roce 2005 „ne“ a to pro Francii způsobilo problém. Dámy a pánové, problémy, kterým musíme čelit, jsou velmi obtížné a složité; pojďme se pokusit předat všem vzkaz, že na nich pracujeme bez postranních úmyslů a předsudků. To se od nás očekává. (Potlesk) Před volbami jsem nabídnul Francouzům parlamentní ratifikaci Lisabonské smlouvy. Řekl jsem před volbami, že nechci ve Francii organizovat referendum. Řekl jsem to francouzskému lidu v demokratickém duchu; rozhodl se jsem to učinit tři dny před volbami, což bývalo mohlo mít obrovský význam. Nelituji toho. Skutečně si myslím, že institucionální otázky, způsob, jakým v Evropě fungujeme, je spíše věcí členů Parlamentu, než referenda. Je to moje politické rozhodnutí (potlesk) a je to politické rozhodnutí, které jsem učinil ve své zemi před volbami. Proto je to zcela demokratické rozhodnutí. Nyní tu máme problém s irským „ne“. A tento výsledek irského hlasování by určitě neměl posuzovat Francouz, vzhledem k předcházejícímu holandskému a francouzskému „ne“. Proto se 21. července vydám poprvé ve funkci předsedy Rady do Irska, kde budu naslouchat, vést dialog a pokusím se najít řešení. Francouzské předsednictví navrhne metodu a doufám, že po dohodě s irskou vládou v říjnu nebo prosinci i řešení. Problém je následující: nesmíme s našimi irskými přáteli jednat nešetrně a současně potřebujeme vědět, za jakých podmínek a podle jaké smlouvy budeme organizovat evropské volby v roce 2009. Máme tudíž trochu času, ale ne moc. Našim občanům dlužíme informaci, na jakém základě budeme organizovat evropské volby. Základem bude buď Lisabonská, nebo Niceská smlouva. Nebude nová institucionální konference. Nebude nová smlouva. Je to buď Lisabon, nebo Nice. A abych mluvil zcela jasně – a je to můj názor a kvůli tomu to nemusí být pravda – patřím k těm, kdo vždycky podporovali evropské rozšiřování. Rozšíření v roce 2004 bylo úspěšné. Rodina je znovu spolu, není čeho litovat. Patřím však k těm, kdo vždycky litovali, že Evropa nebyla dost moudrá na to, aby před rozšiřováním vytvořila nové instituce. Byla to chyba, za kterou dnes platíme. Bylo by bývalo moudřejší se před rozšířením vybavit institucemi. Chci být v této věci zcela upřímný. Rozšíření pochopitelně nelituji. Rodina musí stát při sobě. Se stejnou neústupností však říkám, pane předsedo Pötteringu, že nesmíme zopakovat stejné chyby. Když zůstaneme v Nice, bude to sedmadvacetičlenná Evropa. Pokud chceme rozšíření – a já osobně ho chci – potřebujeme předtím nové instituce. Kdo by pochopil, že sedmadvacetičlenná Evropa není schopná vytvořit vlastní instituce a že její jedinou prioritou je pořád dál se rozšiřovat. Věci musí být jasně řečeny: pokud chceme rozšíření – a my rozšíření chceme – pak potřebujeme nové instituce. (Potlesk) Dodávám – a říkám to panu Schulzovi – že jsem nakloněný rozšíření na Balkán, že naši chorvatští přátelé stejně jako srbští přátelé jsou beze sporu Evropané. Země, které jsou nevíc nakloněny rozšiřování, však nesmí současně říkat „nechceme Lisabon“ a „chceme rozšíření“. Je to Lisabon a rozšíření. Není to vydírání, protože v Evropě nejsme vyděrači. Je to otázka důslednosti, čestnosti a logiky. Pokud jde o Chorvatsko, musíme proto pokračovat v jednání, ale každý musí nést svou odpovědnost. Má-li se Evropa rozšířit, a to se musí, musí to být s novými institucemi.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Další věc: sem tam v evropských debatách slýchám: „no dobrá, nevadí, když budeme mít vícerychlostní Evropu.“ Možná jednou bohužel budeme muset vícerychlostní Evropu mít, ale musí to být až krajní možnost. Evropa draze zaplatila za to, že byla rozdělená zdí hanby. Evropa draze zaplatila za diktaturu, která byla vnucena 80 milionům občanů. Přemýšlejme, než někoho necháme vzadu. Francie se při jednání o Lisabonské smlouvě v Bruselu bila za to, aby v ní Polsko mělo své místo. Jak bychom mohli říct 38 milionům Poláků, že bylo mnohem jednodušší setřást jho diktatury, pod kterou trpěli a které se sami zbavili díky kvality Lecha Walesy a kvality Jana Pavla II., než zůstat ve svobodné Evropě? Rodina má 27 členů. Nesmíme nikoho nechat vzadu. Musíme všechny přivést do evropské rodiny; o to se bude alespoň francouzské předsednictví snažit. (Potlesk) Pokud jde o další otázky, a na tom se doufám shodneme, nic by nebylo horšího, než Evropa, která dělá dojem, že není schopná pohybu, protože prochází dalším institucionálním dramatem. To bychom padli do strašné pasti. Odmítáme instituce, které nás odsuzují k nehybnosti, ale současně jsou Evropané netrpěliví, protože se jim zdáme příliš nehybní. Navzdory institucionálnímu problému, možná dokonce kvůli institucionálnímu problému, má Evropa povinnost jednat a jednat hned. To je zpráva, kterou by francouzské předsednictvo chtělo, abychom společně adresovali Evropanům. Právě řešíme institucionální problémy, ale nejsme odsouzení k nečinnosti. Jaké jsou tedy naše priority? První je ukázat Evropanům, že je Evropa umí ochránit. Chtěl bych teď něco o tomto slovu „ochrana“ říct. Od pradávna, když lidé volili vládu, bylo to proto, že chtěli, aby je chránila. Pane předsedo, Evropa musí nabízet ochranu bez ochranářství, bez protekcionismu. Protekcionismus nikam nevede. Když vidíme, že si evropští občané dnes myslí, že Evropa, která byla vytvořena, aby je chránila, je zdrojem obav spíše než ochrany, je to skutečný krok zpět. Je proto na nás, abychom na konkrétních věcech ukázali, jak je Evropa bude chránit. První je energeticko-klimatický balíček. Je-li nějaká oblast, kde naše národy nemohou samy nic udělat, je to zachování ekologické rovnováhy na naší planetě. Znečištění životního prostředí, CO2 a ozónová vrstva na hranice mezi státy nedbají. V sázce je hodně: od schůzky expertů Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPPC víme, že jsme poslední generací, která může zabránit katastrofě. Poslední generace! Pokud něco okamžitě neuděláme, budou následující generace moci omezit škody, ale nebudou jim moci zabránit. Každá země na světě říká: „jsem ochotná něco udělat, pokud ostatní začnou dřív“. S takovým způsobem uvažování neuvidí žádné rozhodnutí ani vnuci našich vnuků. Pokud my Evropané máme čekat, až něco udělají ostatní, můžeme čekat dlouho. Vytvořili jsme Evropu, aby předložila světu náš model civilizace a aby bránila naše hodnoty. Mezi těmito hodnotami je jistota, že je svět odsouzený ke zkáze, pokud se okamžitě nerozhodneme. Evropa musí ukázat příklad. Evropa musí vést příkladem. Máme jeden cíl: konferenci v roce 2009. Tato konference musí řídit a uspořádat etapu po Kjótu. Evropa tam musí přijít jednotná, s rozhodnutím přijmout balíček týkající se energetiky a klimatu. Pokud takové rozhodnutí nepřijmeme, nebudeme mít žádnou moc, jak vnutit Číňanům, Indům, rozvíjejícím se zemím nebo Američanům, aby vyvíjeli snahy, na kterých jsme se dohodli. Je proto důležité, abychom pod francouzským předsednictvím přijali balíček týkající se energetiky a klimatu, který Komise předložila. (Potlesk) Balíček je náročný, balíček je obtížný, ale chtěl bych apelovat na smysl pro odpovědnost každého z vás. Pokud každá země začne znovu projednávat svůj vlastní problém, věci, se kterým má problém, pak, dámy a pánové, nikdy dohody nedosáhneme. Francouzské předsednictví proto žádá Evropský parlament, aby se po jeho boku sjednotil, abychom do půl roku tento energeticko-klimatický balíček přijali. To je priorita. Není to ani levicová, ani pravicová priorita, je to prostě priorita zdravého rozumu. A pokud začneme jednat stát po státu, nemáme šanci uspět. Jsou tam pochopitelně body, které je nutné vyjasnit nebo upravit. Mám především na mysli jednu velmi obtížnou otázku: konkrétně problémy našich firem, kterým vnutíme pravidla pro zachování rovnováhy na naší planetě. Měli bychom v Evropě vnucovat základní pravidla našim podnikům a přitom současně dál dovážet zboží ze zemí, které nedodržují žádná z pravidel, která vnucujeme našim firmám? Není to otázka protekcionismu; je to otázka spravedlnosti, oprávněnosti a odmítání naivity. Je tu problém definice

21

22

CS


mechanismu na hranicích. Mají to být bezplatných kvóty nebo mechanismy pro vyrovnávání? Neznám odpověď, avšak tuto otázka musíme v každém případě prodiskutovat. (Potlesk) Druhá věc: chápu, že pro některé země – myslím především ty, které do Unie vstoupili v roce 2004, jež jsou ve velké míře závislé na fosilních palivech – jsou požadované změny náročné. Tyto země nám říkají: „Už deset let dosahujeme růstu; prosím, neberte nám ho.“ Bezpochyby je cesta, jak s sebou vzít do rodiny všechny a s předsedou Komise na to musíme pracovat, aby všichni pochopili, že nebudou odsouzení k recesi, k bídě, k chudobě a k nezaměstnanosti. Tento balíček zabývající se energetikou a klimatem je však pro nás absolutní prioritou. Svět nemůže čekat; Evropa musí ukázat cestu. Druhý bod: z 27 zemí je dnes 24 v schengenském prostoru; jinými slovy 24 zemí z 27. Říkáte 23? Dobře 23, pokud chcete, to ale pořád není špatné. Nepočítají se do toho země, které nejsou členy Evropské unie, ale kteří jsou – a proto jsou mezi námi často debaty – součástí schengenského prostoru. Co to znamená? Znamená to, že jsme se rozhodli povolit úplný volný pohyb mezi zeměmi schengenského prostoru. Chtěl bych říct předsedům politických skupin a poslancům parlamentu, že jsme s Bernardem Kouchnerem a Jean-Pierrem Jouyetem jménem Francie přijali rozhodnutí, které se nepřijímalo snadno. Od 1. července již neexistuje žádná bariéra pro vstup na francouzský pracovní trh, protože jsem oznámil, že zruším všechna omezení, která vyjednali moji předchůdci. Jakýkoliv pracovník z jakékoliv země EU může přijet pracovat do Francie. (Potlesk) Nebylo to jednoduché; nebylo to snadné. V každém případě, a francouzští poslanci mě opraví, když nebudu mít pravdu, jsem říkal, že se stane strašná věc, až své rozhodnutí oznámím. Jako obvykle jsme se rozhodli a nic strašného se nestalo. Nelíbila se mi polemika o neblaze proslulém „polském instalatérovi“, z níž moje země ani Evropa nevyšla zrovna nejlíp. Proto jsme Evropskou unii nebudovali. (Potlesk) Nicméně nyní, když už mezi sebou nemáme hranice, je spravedlivé, je rozumné, když budeme každý budovat svou vlastní imigrační politiku a nebudeme brát ohled na omezení ostatních? Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu je pro francouzské předsednictví zásadním dokumentem, a to ze dvou důvodů. Za prvé – a tady bych se chtěl obrátit nejprve na levici v Parlamentu – pokud všichni, všechny evropské země budeme mít jednu evropskou přistěhovaleckou politiku, vyjmeme přistěhovalectví z vnitrostátních diskusí, kde extremisté využívají chudobu jedněch a strach druhých ve službách hodnot, které nejsou našimi hodnotami. Jediným způsob, jak dosáhnout odpovědné debaty o přistěhovalectví, je udělat z něj evropskou politiku. Bez předpojatých postranních myšlenek, nutících země s různou citlivostí k problému, aby spolupracovali. To, co navrhnul Brice Hortefeux a co schválili všichni ministři a o čem by se mělo diskutovat na Výboru stálých zástupců a v Evropské radě, považuji za prioritu. Ukáže to, že Evropa nechce být pevností, že Evropa neodmítá přijímat, že Evropa potřebuje migrující pracovníky, ale že Evropa nemůže přijmout všechny, kdo by do Evropy chtěli. Dodávám, že pokud jde o politický azyl, není logické, aby jedna osoba mohla podat 27 žádostí ve 27 demokratických zemích a nedostat na tentýž problém ve všech 27 demokratických zemích stejnou odpověď. Dodávám, že pro rozvoj vztahů s Afrikou budeme silnější, když budeme pracovat společně, což je druhá priorita francouzského předsednictví. Třetí priorita: chceme napomoci rozvoji koncepce, o které se v Evropě často mluví, ale která se rozvíjí pomalu, a to je evropská obrana. Jsem si plně vědom toho, že kolem této otázky panuje plno odlišných názorů, ale dovolte, abych vám řekl, co si o tom myslím. Jak si myslíte, že se z Evropy stane politická síla, kterou bude slyšet, když se není schopná bránit a zapojit zdroje na podporu této politiky? Vezměme si jako příklad Kosovo, které je podle mého mínění úspěchem Evropské unie. Je to evropský problém, který musí Evropané vyřešit. Jak by mohli Evropané pokračovat v jeho řešení, kdyby nezískali vojenské a lidské zdroje na prosazení rozhodnutí, které společně přijali? Jak se podle vás může z Evropy stát nejvíce prosperující hospodářský prostor na světě, když není schopná zajistit vlastní obranu?

10-07-2008

10-07-2008

CS


Ano, máme NATO. Nikdo, a už vůbec já, nechce zpochybňovat užitečnost NATO. Není to otázka volby mezi Evropskou obrannou politikou a NATO, ale toho, že budeme mít NATO – alianci s Američany – a samostatnou evropskou obrannou politiku. Jde o tom mít obě naráz, ne jednu nebo druhou. Dodávám, že nemůžeme mít dál Evropu, jejíž bezpečnost zajišťují čtyři nebo pět zemí, a ostatní jen spoléhají na tyto čtyři nebo pět zemí. Členské státy nemohou dál stavět odděleně svá vlastní letadla, mít zbrojní průmysl, který si vzájemně konkuruje, a tím se ruinuje a nakonec ztrácí sílu, prostě proto, že státy již nejsou dost silné na to, aby vedly evropskou obrannou politiku. Čtvrtá priorita: nesmírně obtížná otázka společné zemědělské politiky. A dostávám se k závěru, který je s ní ostatně spojený. A právě proto, že je to obtížná otázka, musíme o ní mluvit. Jsem si zcela vědom toho, že jsou tu mezi vámi zemědělské státy, které intenzivně brání práci svých farmářů a současně státy, podle kterých je tato politika příliš drahá. Dámy a pánové, dovolte mi, abych apeloval na váš zdravý rozum. V roce 2050 bude na zemi žít 9 miliard lidí. Již dnes umírá 800 milionů lidí hladem. Každých 30 vteřin zemře jedno dítě hlady. Je rozumné požadovat po Evropě, aby omezila svou zemědělskou výrobu v době, když svět tolik potřebuje potraviny? Nemyslím, že je to rozumné. Není to otázka francouzského zemědělství, ale zdravého rozumu. (Potlesk) Dovolte dodat ještě jednu věc: bez ohledu na to, která země je zemědělská a která ne, zajištění potravin se týká všech. Je rozumné oprávněně vnucovat našim chovatelům a pěstitelům pravidla vysledovatelnosti a bezpečnosti a přitom dál dovážet do Evropy maso odjinud, ze zemí, které nerespektují žádná z pravidel, jež nutíme dodržovat naše zemědělce? (Potlesk) Třetí bod: zemědělské ceny nebyly nikdy tak vysoké. Je přesně správný čas na to, mluvit o cenách, mluvit o dotacích a mluvit o preferenci Společenství. Myslím si také, že mezi kontrolou stavu společné zemědělské politiky a finančními arbitrážemi bychom se mohli shodnout na určitých koncepcích jako je potravinová dostatečnost a zajištění potravin pro Evropu. Dámy a pánové, je tu spoustu dalších témat: velkým tématem by například byl sociální rozměr. Dovolte mi říct jednu věc. Někdy cítím určitý rozpor: někdy se objevuje názor, že Evropa by se neměla plést do všeho, že Evropa by se měla plést jen do toho, co jí týká. Ti, kdo však obviňují Evropu, že strká nos do všeho, jsou první, kdo zvedají hlas, když se nemluví o sociálním rozměru. Dodnes chtěly členské státy, aby měla sociální politika především sociální rozměr, protože důchody a zdravotnictví jsou primárně vnitrostátními otázkami. Dámy a pánové, jsou určité sociální směrnice, které pan předseda Barroso správně zařadil na program jednání. Mám na mysli závodní výbory, práce na záskok a určitá základní pravidla, která musí každý v Evropě dodržovat. Pro francouzské předsednictví to bude prioritou. Na program francouzského předsednictví by se měly dostat i jiná témata, i když nespadají do evropské kompetence. Jako příklad si vezmu něco, co se týká nás všech: Alzheimerovu chorobu. (Komentář Daniela Cohn-Bendita mimo mikrofon: „zatím ne“). Pane Cohne-Bendite, nikdy by mě nenapadlo, že někoho tak mladého jako jste vy by se již mohla týkat nemoc, která se sice netýká vás, ale miliony Evropanů. Tyto miliony Evropanů jsou pro mě stejně důležité jako vaše zdraví. (Potlesk) Subsidiarita znamená, že to nepatří do evropské kompetence. Přesto bych byl rád, kdyby francouzské předsednictví zorganizovalo setkání specialistů ze všech evropských zemí, aby se mohli podělit o své zkušenosti, aby dali dohromady své znalosti, aby zjistili o této nemoci víc a zkusili najít společně řešení. Jen si představte, co by pak mohli Evropané o Evropě říkat: je to způsob, jak léčit strašné nemoci. To, co říkám o Alzheimerovi, bych mohl říct o rakovině, která rozvrací celé rodiny. Není důvod, aby si každý, kdo hledá lék na rakovinu, pracoval na svém písku, když společně budeme mít větší prostředky a budeme silnější. (Potlesk) A konečně mi dovolte říct, že je velká chyba nemluvit o otázkách, které se týkají každodenního života Evropanů, tedy o kultuře a sportu. Existuje evropská kulturní výjimka. Z kultury musíme v Evropě udělat téma každodenních debat. Svět se nesmí podvolit jedinému jazyku a jediné kultuře. Musíme se věnovat otázce daně z videa a CD, stejně jako jste se věnovali otázce daně z knih.

23

24

CS


K otázce sportu, který přesahuje politické rozdíly, mi dovolte říct, že v Evropě existuje vedle kulturní výjimky i sportovní výjimka. Jsem pro svobodu pohybu osob a zboží, ale nesouhlasím s myšlenkou, týkající se placení našich fotbalových klubů, kterou se hatí tréninkové úsilí, jež mnoho klubů vkládá do mladých hochů, kteří musí s klubem zůstat za účelem výcviku. Sportovní výjimka, podle které sport nepodléhá pouze tržnímu hospodářství, by měla získat podporu všech členů Parlamentu. (Potlesk) Na závěr bych se, dámy a pánové a pane předsedo, rád zmínil o jedné věci a omlouvám se, že jsem bezpochyby hovořil příliš dlouho. A dobře vím, kde se o této věci zmiňuji: tam, kde bije srdce evropské demokracie. Evropa si toho hodně vytrpěla. Především trpěla zbabělostí některých z nás, kdo jsme se spokojili s tím, že Evropa ponese odpovědnost, kterou ve skutečnosti měli nést političtí vůdci, neochotní veřejně se rozhodovat pro věci, které odmítli bránit v Bruselu. (Potlesk) To je zbabělé. Obracím se na předsedu Evropského parlamentu a předsedu Komise a říkám: předsednictví bude s vámi spolupracovat. Pokud s tím některý členský stát nesouhlasí, ať to řekne. Jak jsem řekl polskému prezidentovi, on sám vyjednal Lisabonskou smlouvu, řekl k tomu své a to se cení. Není to otázka politiky, ale otázka morálky. (Potlesk) Evropa však trpěla i něčím jiným. Evropa trpěla nedostatkem diskuse. Tím bych rád skončil, protože je to pro mě důležité. Naše instituce jsou nezávislé, ale nezávislost neznamená lhostejnost. Pokud my, političtí vůdci, nemám odvahu diskutovat, kdo ji mít bude? Diskutovat o čem? Jaká je správná ekonomická strategie? Jaká je správná měnová strategie? Jaká je správná strategie směnných kurzů? Jaká je správná strategie úvěrových sazeb? Pochopitelně každý má právo na vlastní názor – a to říkám především našim německým přátelům. Nikdo však nemá právo bránit diskusi, která je konstruktivní. Pochopitelně chce každý dohodu, jako je právě projednávaná obchodní dohoda. Nikdo však nesmí mít strach říct, že Evropa nesmí být naivní. Musíme diskutovat o výhodách volného obchodu, ale musíme také říct rozvíjejícím se zemím, že není prostor pro to, aby požadovaly stejná práva, aniž by převzaly stejné povinnosti. Nesmíme mít strach vést evropskou diskusi. Evropskou diskusi musíme vést ve vzájemném respektu, ale nesmíme mít strach bránit své vlastní názory. Nezpochybňujeme nezávislost Evropské centrální banky, když se ptáme, zda je rozumné zvyšovat úrokové sazby na 4,25 %, zatímco v USA jsou to 2%. Diskutujeme. Jde o klidnou diskusi, kde nemá nikdo monopol na pravdu. Určitě ho nemám já, ale nutně ho nemají ani experti, kteří nám musí dokázat efektivnost svých rozhodnutí. V tomto duchu mám v úmyslu, dámy a pánové, chopit se společně s francouzskými ministry této odpovědnosti. Vím, že je to obtížné. Vím, že když je člověk úřadujícím předsedou Rady, nesmí bránit zájmy své vlastní země, ale zájmy Unie. Vím dobře, pane předsedo, páni předsedové, že musíme pracovat jako tým v zájmu sedmadvacetičlenné Evropy, a doufám, že za půl roku bude každý moci říct: „Evropa dosáhla díky vašemu přispění a podpoře pokroku“. (Hlasitý potlesk) Předseda. − Pane úřadující předsedo Rady, děkuji vám za váš projev. Přejeme vám nadále odvahu, odhodlání a zejména úspěch po celé období vašeho předsednictví – neboť když jste vy úspěšný, je úspěšná Evropská unie a společně s ní také Evropský parlament. Mohu vás ujistit, že Evropský parlament je na vaší straně, když svým rozhodným způsobem přispíváte k dobré budoucnosti Evropské unie. Evropský parlament vás v tomto úkolu podpoří. Rád bych také přivítal ministry, kteří zde dnes s vámi jsou: Bernarda Kouchnera, Brice Hortefeuxe, bývalého kolegu poslance, a zejména vašeho státního ministra pro evropské záležitosti, Jean-Pierra Jouyeta, který je zde v Parlamentu téměř vždy. Co nejsrdečněji vás všechny vítám v Evropském parlamentu. (Potlesk) José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, jsem potěšen, že se s vámi v Evropském parlamentu mohu zúčastnit prezentace šestiměsíčního francouzského předsednictví Rady Evropské unie. Myslím, že to bude předsednictví plné dynamiky a odhodlání, bohaté na

10-07-2008

10-07-2008

CS


konkrétní výsledky, na kterých budeme všichni pracovat. Vaše vyslovené přání, aby se Francie vrátila do Evropy, pane úřadující předsedo, je beze sporu pro nás vynikající zpráva. Evropští občané a zde shromážděný Evropský parlament očekávají od francouzského předsednictví mnoho věcí. Jak jsem řekl na našem setkání v Paříži 1. července, Komise bude stát po boku francouzského předsednictví a poskytne mu plnou podporu, aby během těchto šesti měsíců zajistila úspěch Evropské unie. Výzvy nám scházet nebudou. Je tu globalizace a mezinárodní konkurence je čím dál náročnější. Svět stojí před novými výzvami jako je nedostatek fosilních paliv a změna klimatu. Na tyto výzvy musíme nyní najít společné řešení. Všechny tyto faktory staví Evropu před nutnost reformovat svá hospodářství, a zvýšit tak její konkurenceschopnost, modernizovat své sociální modely a investovat do vzdělání, výzkumu a inovací. Evropa má mnoho es v rukávu, plynoucích především z jejího postavení jedné z největších obchodních mocností na světě. Musí však mít odvahu se přizpůsobit. Pokud chceme nabídnout ochranu, musíme se přizpůsobit. To je klíč k řešení. Nemá smysl zapírat, že Evropa prochází náročným obdobím: je tu irské „ne“ a globální ekonomické klima, prudký nárůst cen ropy a komodit, silný nárůst cen potravin, inflační tlak, který je hlavním nepřítelem kupní síly. Inflace je i hlavním nepřítelem sociální spravedlnosti, neboť při silné inflaci jako první trpí ti, kdo mají nízký plat nebo žijí jen z důchodu. Všechny tyto faktory házejí stín na naše hospodářství a nutí politiky na evropské i národní úrovni přijímat obtížná rozhodnutí. Musíme se těmto skutečnostem postavit zpříma a chopit se jich realisticky a rozhodně. Právě jsme se vrátili ze summitu G8 v Japonsku, jde jsem jasně viděl, že vliv, kterému se těší Evropský unie, a očekávání a respekt, který vzbuzuje ve světě, je v jasném kontrastu s pocitem beznaděje, která je často cítit uvnitř Evropské unie. Mohu vám víc než kdy jindy říct, že na Evropskou unii se mimo Evropu nahlíží jako na pozitivního a rozhodujícího aktéra s obrovským vlivem na světovou scénu. Vezměme si dva konkrétní příklady, o nichž se na summitu G8 hovořilo: změna klimatu a otázky rozvoje, což jsou dvě otázky, u kterých se Evropská unie chopila na světové úrovni iniciativy. Spojené státy se k nám nyní připojily v boji proti změně klimatu, kdy velkou měrou podpořily naše postoje. Pamatuji si velmi dobře, jaké jsme měli problémy loni v Heiligendammu – i pan prezident Sarkozy tam byl – abychom přesvědčili Američany a Rusy, aby přijali princip povinného cíle pro rok 2050. Nyní jsme toho dosáhli. Bylo to možné díky naší roli evropského vůdce, na což jsem jako předseda evropské instituce hrdý. Je to úspěch, za který opět vděčíme evropské jednotě. Druhým příkladem je rozvoj a přesněji prudký nárůst ven potravin, který ohrožuje rozvojové cíle tisíciletí. I zde se nám podařilo sehrát úlohu katalyzátoru, díky závěrům Evropské rady z minulého měsíce, která uvítala, cituji, „záměr Komise předložit návrh, jehož cílem je zřídit nový fond na podporu zemědělství v rozvojových zemích“. Evropská komise tento návrh přijme příští týden. Spoléhám na plnou podporu obou složek rozpočtového orgánu, aby mohla Evropa v úzké spolupráci s mnohastrannými kompetentními orgány urychleně poskytnout nutnou pomoc zemědělcům, především zemědělcům v Africe. Tato podpora je nutná pro zajištění „zelené revoluce“, kterou Afrika potřebuje pro svou stabilitu a prosperitu, která je, jak víte, i v přímém zájmu Evropy. Náš návrh zůstane, jak požadovala Rada, v mezích současných finančních perspektiv. Náš přístup spočívá v poskytnutí úspor, které Evropa vytváří kvůli růstu mezinárodních cen v rámci své interní politiky na podporu zemědělství, těm, kdo tímto růstem cen nejvíc trpí. Ve světě dochází ke krizovým tragickým situacím. Kdybyste bývali mohli slyšet, co říkal ředitel Světové banky, kdybyste bývali mohli slyšet některé vůdčí představitele afrických i jiných zemí, kteří se zúčastnili rozšířených zasedání a kteří vyprávěli o hrůzách hladomoru, jež dnes představují skutečnou hrozbu pro obrovské množství lidí po celém světě, pochopili byste, jak moc je pomoc Evropy nutná a potřebná. (Potlesk) Proto věřím, že tentokrát se nám podaří dát dobrý příklad solidarity mezi evropskými a africkými zemědělci, toho, že společná zemědělská politika a rozvojová politika mohou a musí pracovat společně, protože jak řekl pan prezident Sarkozy, zajištění potravin je globální problém, který musíme řešit společně. Ne sami, ale společně. Je pravda, že existují obavy, ale je také pravda, že více než kdy předtím má nepostradatelnou úlohu v jejich řešení Evropská unie. Raději než abychom se utápěli v tom, čemu někdy říkám „krizofilie“ – někdy se mluví i o jevu úpadkářství v Evropě – pojďme zdůraznit hodnotu konkrétní a pozitivní akce Evropské unie! V každém případě je to nejlepší cesta řešení mezinárodních otázek, které vyvstaly poté, co Irsko neratifikovalo

25

26

CS


Lisabonskou smlouvu. Musíme se do toho pustit, protože díky Lisabonské smlouvě bychom měli pracovat efektivněji, demokratičtěji, i když bychom to neměli používat jako omluvu, když se nám nepodaří ihned uspokojit potřeby našich občanů. Evropští občané od nás očekávají odpovědi. Nejlepší odpověď, jakou jim můžeme dát, je mluvit s nimi pravdivě a ukázat jim, že máme politickou odvahu. Francouzské předsednictví má obou těchto vlastností na rozdávání. V Evropě, která podstupuje zkoušku, musíme poskytnout důkaz, že Evropa funguje. Musíme se zaměřit na politiky, které Evropu přibližují k občanům a mění jejich každodenní život k lepšímu. Více než kdy jindy je našim cílem Evropa opírající se o výsledky. Já osobně nemám obavu. Priority vašeho předsednictví umožní Evropě splnit hlavní výzvy, kterým čelí, a připravit se na budoucí úkoly. Vítám to, že je pro francouzské předsednictví prioritou realizace integrované politiky zaměřené na energetiku a změnu klimatu. Jak jste pane úřadující předsedo řekl, jde o absolutní prioritu vašeho předsednictví a známe vaše odhodlání tuto strategickou dohodu do konce roku uzavřít, díky čemuž by se měla Unie dostat do dobrého postavení pro vyjednávání v Kodani, která by měla začít za rok. Komise poskytne svou úplnou podporu, abychom dosáhli ambiciózní a vyrovnané dohody s Evropským parlamentem a členskými státy. Je to pro mou instituci nyní priorita a ještě jednou bych chtěl poděkovat panu úřadujícímu předsedovi za jeho neutuchající podporu pro energeticko-klimatický balíček, který představila Evropská komise. Musíme také dosáhnout pokroku u politiky kontrolovaného přistěhovalectví v Evropě. Nejprve se musíme věnovat přistěhovalectví, které stárnoucí Evropa v některých klíčových hospodářských odvětvích potřebuje, a které musí doprovázet důstojné podmínky integrace, abychom mohli být v naší humánní Evropě hrdí na integraci, již nabízíme čestným zájemcům o práci v Evropě. Významným krokem v tomto směru by bylo přijetí „modré karty“ během francouzského předsednictví. Musíme se však také zabývat nedovoleným přistěhovalectvím a s tím často spojeným vykořisťováním, zejména musíme popohnat přijetí návrhu na tresty pro zaměstnavatele nelegálních pracovníků. V tomto bodě musíme vyvinout největší úsilí, nesmíme ohrožovat chudé pracovníky, kteří chtějí pracovat v Evropě, ale trestat ty, kdo je chtějí zneužívat. Jejich praktiky jsou ostudou Evropy. Řekněme si to jasně: musíme tuto otázku přistěhovalectví řešit realisticky. Jsem pevně přesvědčen, dámy a pánové, že naše neschopnost řešit tuto otázku seriózně a odpovědně představuje jednu z nejhorších hrozeb pro Evropu. Otázku přistěhovalectví nevyřešíme tím, že budeme na všech frontách shovívaví. To by byla nejlepší záminka pro extremistické a xenofobní síly. V otázce nedovoleného přistěhovalectví musíme být neústupní a současně se projevit velkoryse a solidárně v otázce integrace společenství přistěhovalců, kteří chtějí přispět k rozvoji a růstu naší Evropy. Myslím, že v této otázce musíme mluvit jasně; musíme vystupovat tvrdě proti kriminalitě, ale přitom neustále uctivě vůči lidským právům, které jsou typickým rysem naší evropské civilizace a našich plánů evropské integrace. Jde pochopitelně o citlivé otázky, které jsou snadnou kořistí pro polemiky a nedorozumění. Komise proto chtěla nabídnout vyrovnaný návrh a předložila 10 základních principů společného postupu. Mám radost, že francouzské předsednictví a francouzští ministři spravedlnosti a vnitra tento integrovaný přístup na své neformální schůzce, která se konala tento víkend v Cannes, podpořili. Trvám na tom, aby vám řekl, dámy a pánové, že je absurdní, abychom v Evropě, v schengenském prostoru, kde existuje svoboda pohybu, měli dál 27 různých přistěhovaleckých politik. Potřebujeme jednu jedinou evropskou přistěhovaleckou politiku. Další věcí k řešení je sociální agenda. Konkurenceschopného dynamického hospodářského modelu nedosáhneme bez skutečných sociálních investic s cílem zamezit rizikům chudoby, vyloučení a marginalizace. Francie udělala před několika dny z nové sociální agendy, kterou předložila Evropská komise, jednu ze svých priorit. Jsem tomu velmi rád. Abychom Evropany připravili na budoucnost, musíme jim nabídnout příležitosti, přístup ke kvalitním službám, ke vzdělání a zdravotnictví a trvalou solidaritu. Nikdo v Evropě nesmí zůstat na okraji. Evropa je projektem příležitostí a solidarity. Dámy a pánové, v průběhu dalšího půl roku bude spuštěno mnoho dalších projektů. Nemohu je tu všechny zmínit, ale pokud mohu krátce vyzdvihnout dva, byl by to projekt evropské obrany a projekt Unie pro Středomoří, který bude spuštěn v neděli v Paříži. Vidím v nich dvě možnosti pro Evropu, aby potvrdila svou roli ve světě. I tady je na nás, abychom tuto ambici přeměnili v konkrétní akci.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Přeji francouzskému předsednictví Rady úspěch a ujišťuji vás o naprosté podpoře Komise během celých následujících šesti měsíců, jež se jeví velmi slibně. Hlavní povinností politiků je postavit se čelem k výzvám a zintenzívnit své odhodlání je úspěšně vyřešit. Společně toho můžeme hodně dokázat. Chtěl bych vzdát hold úsilí, které za posledních několik měsíců vyvinula na nejvyšší úrovni francouzská vláda v úzké spolupráci s evropskými institucemi. Instituce, předsednictví i členské státy musí všichni pracovat ruku v ruce. Je to klíč ke společnému úspěchu, který dlužíme občanům Evropy, a rád bych vzdal hold závazku, který zde dnes opět vyslovil pan prezident Sarkozy, abychom mohli společně, Rada, Parlament i Komise, najít konkrétní řešení konkrétních problémů, kterým musí naši občané denně čelit. Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Pane předsedo, pane úřadující předsedo, pane předsedo Komise, dámy a pánové, Francie se rozhodla, že její předsednictví bude synonymem politické vůle. Politickou vůli potřebujeme k překonání obtíží, se kterými je evropská integrace konfrontovaná. Největším problémem je bezpochyby irské „ne“, o kterém se tu dnes dopoledne diskutovalo. Musíme zajistit, aby se naši občané k evropskému projektu zapojili. Jejich pochyby mohou mít mnoho příčin: obavy spojené s globalizací, nárůstem cen a změnami, kterými procházejí tradiční rodinné a společenské hodnoty. Pokud se nám nepodaří všechny přesvědčit, že hlavní otázky jako bezpečnost, změna klimatu, energetika a přistěhovalectví lze efektivně projednat pouze na evropské úrovni – a s ohledem i na velké světové oblasti, Evropa musí být rovněž dost silná, aby přesvědčila Spojené státy, Indii, Čínu a Brazílii – nemůžeme počítat s klidnou budoucností. Politickou vůli bude potřebovat taky francouzské předsednictví, aby přesvědčilo své partnery, že nám Lisabonská smlouva pomůže se efektivněji a demokratičtěji rozhodovat o všech otázkách společného zájmu. Členové mé skupiny, kteří patří k Evropské lidové straně, si přejí, aby všechny členské státy, které to ještě neudělaly, smlouvu během francouzského předsednictví ratifikovaly. Očekáváme, stejně jako jsme to očekávali u Francie a Nizozemska, že Irsko po určitém období úvah a při vší úctě nabídne svým 26 partnerům řešení, jak se dostat ze slepé uličky. Po každém státu žádáme, aby se neprosazoval na úkor ostatních a aby jednal odpovědně. Naše skupina si přeje tuto institucionální debatu konečně ukončit a důvěřuje francouzskému předsednictví, že se mu tohoto cíle podaří dosáhnout. Páni předsedové, dámy a pánové, zatímco se pokoušíme se vybavit lepším rozhodovacím nástrojem, naše problémy se hromadí. Pohlcuje se tím energie, kterou bychom mohli spíše použít na vytvoření pracovních míst, obranu zájmů a podporu sociálního modelu a Evropy obecně. Jak jsem řekl, politickou vůli určitě potřebujeme. Neměla by nám také chybět energie na řešení priorit, které nám před chvílí představil úřadující předseda Rady. Musíme urychleně řešit problémy změny klimatu, energetiky, zajištění potravin a obrany. V oblasti změny klimatu a energie je alternativa jasná: buď se naše státy domnívají, že musí pokročit vpřed a jít před kodaňským summitem příkladem a pokud se tak rozhodnou, musíme vydat do prosince jasná rozhodnutí, i kdybychom měli od našich mezinárodních partnerů vyžadovat reciprocitu, nebo naše země usoudí, že navzdory zhoršujícím se klimatickým podmínkám a naší energetické závislosti nepotřebujeme bezodkladné akce. Je zbytečné říkat, na kterou stranu se přiklání moje politická skupina. I v otázce přistěhovalectví chceme s tímto pokrytectvím skoncovat. Zatímco řada zemí ve světě již přijala přistěhovaleckou politiku s celkem uspokojitelnými výsledky, většina našich zemí své rozhodnutí odsunula. Je na čase diskutovat a přijímat rozhodnutí, která musí být pozitivní, humánní a odpovědná. Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu, který bude projednáván v říjnu, znamená krok správným směrem a jsem rád, že ministři EU tento týden návrh Brice Hortefeuxe velmi dobře přijali. Máte naši podporu, pane Hortefeuxi. A konečně se chci zmínit od dvou tématech, které jsou velmi blízké mému srdci a životně důležité pro budoucnost a naši nezávislost: zajištění potravin a obraně. Chtěl bych, abychom mysleli na nejchudší lidi nejen ve světě, ale i v našich zemích, pro které znamená nárůst cen potravin vážný problém. Chci, aby se Evropa a francouzské předsednictví pokusili jim pomoci tuto obtížnou dobu překonat. Ve věci obrany se chci zeptat jen na jednu věc: jak může být Evropa věrohodná, když nemá obranu zasluhující si toto označení? Potřebujeme obranu k zajištění míru v Evropě a pro pomoc nejpotřebnějším lidem na světě. Naše skupina podporuje vůli francouzského předsednictví jít v čele a nabízet svým partnerům odvážné návrhy týkající se těchto dvou strategických oblastí.

27

28

CS


Dámy a pánové, evropská integrace je svrchovaně politickou otázkou. Nemám pochyb, že když budeme mít odvahu k jasným politickým rozhodnutím, přijdou naši spoluobčané Evropě na chuť. Mám důvěru v to, že nás v tom bude nové předsednictví povzbuzovat a je v našem zájmu uspět a získat důvěru našich občanů pro evropské volby v roce 2009. Martin Schulz, jménem skupiny PSE. (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, existují aspekty vašich názorů, ve kterých s vámi souhlasíme, pane Sarkozy, a o některých z nich bych se rád nejprve podrobněji zmínil. Jsem velmi rád, že jste se z Japonska vrátil v pořádku. Nyní jsme slyšeli znovu o další řadě slibů ohledně změny klimatu a je na čase, abychom tyto sliby splnili. Máte pravdu, že balíček týkající se klimatu je prioritní: je to názor, ve kterém se s vámi naše skupina shodne. Máte také pravdu, když říkáte, že jednotlivé státy tohoto nemohou dosáhnout samy – mimochodem dokonce ani Němci a Francouzi dosažením svých samostatných dohod ve Straubingu. Je zde 25 dalších zemí, které se na tomto podílí, a především je to Evropský parlament, který přijímá konečné rozhodnutí. Budeme na tom pracovat s vámi, v rámci spolupráce, avšak nepodnikejte žádné iniciativy po straně – ani s Angelou Merkelovou, přestože se to může jevit jako velmi dobrý nápad. Když se zmiňujete o sportu, podíval jsem se dnes ráno do francouzských novin a byl jsem zvědavý, co dnes napíšou o návštěvě pana Sarkozyho v Evropském parlamentu. Nic! Píšou toho hodně o Tour de France a o tom, že žlutý trikot má v současné době Němec. (Projevy nespokojenosti) Naslouchal jsem vám pozorně, pane úřadující předsedo, jak jste předkládal své další argumenty, o změně klimatu a zejména o Lisabonské smlouvě. Skutečně, pokud chceme splnit slib, potřebujeme nástroje, a tím jsme postaveni před dilema. Občané po nás chtějí, abychom byli efektivnější, transparentnější, demokratičtější, a chtějí, aby byly národní parlamenty demokratičtější a měly větší vliv. To vše je správné, ale pokaždé, když chceme slib plnit, někdo nám nástroj, který potřebujeme – přepracovanou smlouvu – vytrhnou z rukou. Máte pravdu: to znamená, že potřebujeme nový přístup, nový začátek. Potřebujeme uvést tuto smlouvu v účinnost. Myslím, že je skvělé, že jedete do Irska a spolupracujete konstruktivně s Iry. Pokud vám mohu dát malou osobní radu, nechte tentokrát Bernarda Kouchnera v Paříži. Měl jsem dojem, že jeho předchozí příspěvky nám tak úplně nepomohly Iry přesvědčit. (Potlesk, projevy nespokojenosti) Hovořím však o záležitosti, na kterou máme zcela opačný názor než vy. Vy jste hovořil o čtyřech prioritách pro vaše předsednictví a já čekal, zda existuje nějaká pátá priorita. Pak jste zmínil několik dalších věcí, které jste označil za důležité – nikoli za priority, pouze další věci. Mezi tyto „další věci“ patřila sociální Evropa, o níž jste řekl, že je záležitostí národních států. Domnívám se, že je to závažný omyl. (Potlesk) Chci vám říci, že od francouzského předsednictví očekáváme odlišný přístup. Sociální Evropa neznamená, že chceme v Evropě vytvořit úřad sociálního zabezpečení nebo že chceme do Evropy přinést rodinné příspěvky. Sociální Evropa spočívá v něčem jiném: lidé dlouho věřili – a právem – že Evropa může umožnit hospodářský pokrok. Strávili jsme 50 let tím, že jsme usilovali o tom, aby hospodářský pokrok v Evropě vedl k většímu růstu a většímu počtu pracovních míst a aby vždy zaručoval větší sociální jistotu. Stále více lidí má nyní dojem, že opak je pravdou – že z hospodářského pokroku Evropy má prospěch několik málo velkých koncernů, některé pojišťovny, zajišťovací fondy a velké podniky, avšak nikoli lidé. Je úkolem Evropské unie vrátit lidem pocit, že růst v Evropě, hospodářský pokrok tohoto kontinentu, neslouží bankám a velkým koncernům, nýbrž každému jednotlivému občanovi. Dále, pokud mají národní státy toto zaručit, pak vy jako úřadující předseda Evropské rady jste povinen říci svým kolegům z řad hlav států nebo vlád, že musí zajistit, aby se do středu pozornosti v jejich národních státech dostala sociální spravedlnost, spíše než radikalismus svobodného trhu. (Potlesk) Rád bych dodal, že máme Evropský soudní dvůr, který každý den vynáší rozsudky, a jeho rozsudky mohou změnit rozsah sociálních dávek v jednotlivých členských státech, přestože členské státy nemají žádné nástroje, kterými by se mohly bránit. Proto potřebujeme sociální Evropu, pane úřadující předsedo, a to je důvod, proč očekávám, že do prosince změníte na tuto věc názor. Jinak vás nebude moci socialistická skupina v Evropském parlamentu podporovat.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Pane úřadující předsedo, obavy ze sociálního vyloučení vedou k nebezpečnému vývoji, a jedním z jeho aspektů je to, že vlády, které jsou v defenzívě, se domnívají, že mohou odvést pozornost lidí od těchto obav ze sociálního vyloučení tím, že budou pořádat hon na menšiny. V současné době toto vidíme v jednom členském státě Evropské unie. Nevím, jaké procento italské populace tvoří romské děti, avšak vím, že když vláda jde a řekne „budou zaregistrovány jako u policejního evidenčního oddělení, musí být sejmuty jejich otisky prstů“, údajně proto, aby jim byla poskytnuta sociální ochrana, tak je to závažné porušení základních evropských práv. Vaše země, Francie, dala evropskému společenství národů svoji první listinu základních práv. První deklarace lidských práv přišla z vaší země. Jako prezident této republiky jste součástí tradice vaší země. Žádám vás, abyste ze své funkce úřadujícího předsedy Evropské rady ovlivnil vládu Silvia Berlusconiho a řekl jí, že Evropa je společenství založené na právním státu a nikoli unie rozmaru. (Hlasitý potlesk) Evropská unie čelí mnoha velkým výzvám, avšak pokud nezaručíme v Evropě sociální blahobyt, lidé se od této Evropy odvrátí a když se odvrátí, Lisabonská smlouva bude k ničemu; celý projekt ztroskotá. Potřebujeme proto odvahu. Vím, že jste statečný muž. Podporujeme vaše priority; nyní podpořte ty naše – sociální Evropu a klimatickou změnu, institucionální reformu a lidská práva. Pak bude vaše předsednictví úspěšné. (Potlesk zleva) Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo, rád bych úřadujícímu předsedovi řekl, že irské hlasování proti Smlouvě způsobilo, že jeho impozantně připravené předsednictví se stalo problematičtějším. Rovněž také více než kdy dříve posílilo názor, že potřebujeme praktickou Evropu zaměřenou na řešení problémů. Naléhavost balíčků týkajících se energie a klimatu každým dnem roste. Omezení DPH je krátkodobý ústupek: Evropa by měla snižovat svoji závislost na ropě a plynu. Potřebujeme mnohem větší investice do obnovitelných zdrojů energie: malé a lokalizované investice, aby snížily účty domácností za energii, a velké investice, jako je například Unie pro Středozemní moře, které budou směřovat do solární tepelné výroby vysokonapěťové elektrické energie v severní Africe. V úterý schválily země G8, které jsou zdrojem téměř dvou třetin světového CO2, cíl v podobě snížení emisí o 50 %. Vznikající ekonomiky však mají pravdu, že tento cíl by měl být vyšší – možná 80 % – s jednotlivými dílčími cíli. Pro stabilizaci cen potravin potřebujeme dobré nápady, jako jsou například nedávné reformy společné zemědělské politiky od komisaře Fischera Boela, a nikoli protekcionismus, jakkoli maskovaný. Pravdou je, že lidi zajímá více cena benzinu a chleba, než velkolepé cíle naší Unie. Dnes by nikdo neměl říkat „Qu’ils mangent de la brioche“ („Ať jedí koláče“). Úřadující předseda se právně zaměřuje na migraci. Migrace bude však zvládnutelná pouze tehdy, když se nám podaří zvládnou zoufalství, které vede tak mnoho lidí k tomu, že tak mnoho riskují, aby se sem dostali. Měly by existovat cesty pro legální migraci, tvrdé zásahy proti převaděčství a měla by být provedena reforma naší zemědělské politiky, aby byl nastartován růst v zemích původu. Může být optimistické žádat francouzské předsednictví, aby liberalizovalo trhy. Abychom však zajistili bezpečnost v rámci našich hranic, musíme na území za nimi přinést naději. Existuje ještě další věc, ve které může francouzské předsednictví dosáhnout nového průlomu. Francie nám dala lidská práva. Nyní musí Francie zaujmout čelnou pozici v jejich obhajobě. Doma tím, že bude prosazovat protidiskriminační směrnici. V zahraničí tím, že zakotví mír na Balkáně v budoucnosti Evropské unie; tím, že využije Unii pro středomořskou oblast ke zlepšení lidských práv v severní Africe, a tím, že sjednotí naše jednání s Ruskem a odsoudí tvrdý postup Číny proti disentu. jménem skupiny ALDE.(FR) Pane úřadující předsedo, nejezděte do Pekingu. Hrajte týmovou hru. (Potlesk) Voltaire jednou řekl: „Smrtelníci jsou si rovni; ne narození, ale ctnost dělá ten rozdíl.“ jménem skupiny ALDE. – A tím, že se Evropa postaví do čela těchto snah, může projevit svoji ctnost a požadovat, aby byla respektována důstojnost každého muže a každé ženy.

29

30

CS


Pane úřadující předsedo, abyste uspěl, budete muset budovat konsensus. Budete potřebovat Parlament, Radu a Komisi, aby spolupracovaly na společné agendě stanovené 27 členskými státy a touto sněmovnou. Pokud se máme hádat, musí se to týkat této agendy, nikoli jejích poslů. Pustil jste se do polemiky s guvernérem Evropské centrální banky a se dvěma komisaři, ale oni zastupují naši Unii a politické zásady, na kterých jsme se dohodli. Rozděl a panuj – to není evropský styl. Musíme trvat na našich zásadách, avšak spolupracovat na dosahování našich společných cílů. jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedo, vím, že přicházím na konec, ale dejte mi prosím před manželem paní Carly Bruni „soixante petites secondes pour ma dernière minute“. (Smích) jménem skupiny ALDE. – Pane úřadující předsedo, pokud budete trvat na svých zásadách a dovolíte nám společně pracovat na dosahování společných cílů, pokud to uděláte, liberálové a demokraté s vámi budou spolupracovat. (Potlesk) Cristiana Muscardini, jménem skupiny UEN. (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, abychom přivedli občany blíže k Evropě, je zapotřebí, jak jsem uvedla v Evropské úmluvě o nové smlouvě, dát Evropě duši, která respektuje různé jazyky a identity, upevňuje společné kořeny a hodnoty, a vy, pane úřadující předsedo, jste se dnes snažil ve svém projevu tuto duši vyjádřit. Stejně jako je Štrasburk symbolem obnoveného míru, vlaje dnes evropská vlajka po boku národních vlajek a měla by být viditelným znázorněním symbolu všech občanů sjednocených společným projektem pro obranu, bezpečnost, kulturní a hospodářský růst a transparentnost centrální banky: toto možná v nové smlouvě stále chybí. Politické zásady musí dát mladým lidem jednoznačné cíle. Nemůže být žádné hospodářské budoucnosti bez respektování životního prostředí a nemůže být žádného respektování práv bez uznání souvisejících povinností. Doufáme, že francouzské předsednictví zahrne Evropskou listinu povinností do svých cílů. Demokracie a svoboda jsou založeny na uplatňování pravidel. Internet nemůže být nástrojem terorismu, obchodníků s dětmi a podněcování k násilí. Musíme harmonizovat zákony našich zemí, od imigrace po ochranu nezletilých, od energetiky po slučitelný pokrok. Nová Evropa pro nový vztah s Afrikou. Ne pouze zelené certifikáty nebo obchod, avšak oboustranný růst, společná realizace Evropsko-středomořského projektu, musíme myslet na enklávy terorismu v Mogadišu a na násilí v Zimbabwe, které brání rozvoji demokracie. V EU je příliš mnoho váhavosti: žádáme Radu, aby schválila předpisy týkající se označování „vyrobeno v“, aby měl mezinárodní obchod jasná pravidla. Boj proti padělání a nezákonnosti je hospodářským problémem, avšak také se týká zdraví našich občanů a malé a střední podniky jsou kulturní hodnotou, která by měla být hájena. Nabízíme francouzskému předsednictví svoji pevnou podporu, aby se vyplnily naděje, které občané společně chovají, a abychom případně díky podpoře vědeckého pokroku v boji proti vzácným onemocněním mohli také bojovat proti endemické antipatii našeho inteligentního přítele pana Schulze vůči premiérovi Berlusconimu. Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedo, váš evropský voluntarismus, vaše ambice pro Evropu jsou výzvou, kterou my, skupina Zelených / Evropské svobodné aliance sdílíme. Řekl bych dokonce, abych parafrázoval písničku, kterou znáte: „Je to droga, kterou jsme všichni posedlí“. Chtěl bych však říct jednu věc. Pokud jsme natolik ambiciózní, že jednu chvíli řekneme, že musíme přijmout balíček zaměřený na klima tak, jak je, a ihned poté padneme na kolena před lobby německého automobilového průmyslu, pak jsme prohráli, protože může kdokoliv přijít a říct: „Nezapomeňte na nás“. To je problém. Nemůžeme si stěžovat na příliš drahý benzin a současně dovolit automobilovému průmyslu, aby vyráběl auta s obrovskou spotřebou. Už 15 let máme technologie umožňující vyrábět auta s malou spotřebou, ale protože neexistují pravidla, která by výrobce nutila je vyrábět, platí spotřebitelé za benzin to, co platí. Taková je pravda; takhle to je. (Potlesk ze středu a zleva) Mluvíte o Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu. Mějme si tedy Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu. Spusťte dialog: ať Evropský parlament spolurozhoduje o dovoleném přistěhovalectví, ať máme skutečnou politickou diskusi, skutečnou demokratickou diskusi. Mám toho totiž dost, jak pokaždé, když se mluví

10-07-2008

10-07-2008

CS


o emigraci, začneme po 15 vteřinách mluvit o nezákonném přistěhovalectví, o hrozbě přistěhovalectví. Zaprvé, je-li Evropa taková, jaká dnes je, je to díky přistěhovalcům, kteří ji vystavěli s námi. Taková je pravda. (Potlesk ze středu a zleva) Prosím, já nejsem anděl. Postavili jsme však dům bez dveří. Lidé vcházejí okny. Říkám vám: „Postavme napřed společně dveře, aby se dalo do Evropy vcházet, a pak uvidíme, co uděláme s těmi, kdo přicházejí nelegálně.“ Vy nám říkáte: „Potřebujeme kvalifikované zaměstnance,“ ale současně Evropa posílá každoročně zpět desítky tisíc studentů, kteří sem přijeli studovat. Dovolme jim, aby tu zůstali; pokud tu studovali, nejsou to nelegální přistěhovalci. A teď mluvme o věcech, o kterých jste prohlásil, že sociální oblast nespadá do kompetencí Evropy. Pane úřadující předsedo, Evropany neochráníte, pokud nebude společně bojovat proti sociálnímu a daňovému dumpingu. Musíme tento problém Evropanům předložit. Musíme s tím skoncovat a my stojíme při vás. Musíme diskutovat s Centrální bankou? Pak diskutujme. Musíme diskutovat s Irčany? Diskutujme. Neříkejme ale, že sociální rozměr nespadá do evropských kompetencí. Tak nemůžeme pokračovat dál. (Potlesk ze středu a zleva) Teď bych se rád věnoval otázkám, které nás hluboce rozdělují. Pojedete do Číny na zahájení olympijských her, kterého se účastní i čínský prezident. Doufám, že si to užijete. Já osobně budu myslet na všechny vězně, kteří hnijí v čínských věznicích. Budu myslet na všechny zatčené. Budu myslet na ty, se kterými se špatně zachází v Tibetu. Máte úžasnou příležitost bránit evropské hodnoty demokracie a svobody, když řeknete: „Nebudu se účastnit zahajování olympijských her, té maškarády čínské komunistické strany.“ To chceme slyšet. (Potlesk ze středu a zleva) Říkám vám, že až budete psát paměti, budete litovat toho, co jste udělal. Budete toho litovat, protože uvidíte, že ti, kdo zavřeli ty nevinné lidi, jim budou říkat: „Vidíte, můžeme dělat, co chceme. Západní svět chce má zájem jen o naše trhy.“ Pane prezidente, to je ostuda, je to ubohé, jet na zahajování olympijských her. (Potlesk ze středu a zleva) Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane prezidente, pane úřadující předsedo Rady, pane předsedo Komise, svou řeč zaměřím na dvojí povahu tohoto francouzského předsednictví, totiž na jeho nespornou silnou stránku a na jeho příliš očividnou slabou stránku. Jeho silnou stránkou v porovnání s obvyklými machry Unie je to, že neříká, že Evropa vzkvétá a že bude vzkvétat, když si čím dál víc Evropanů myslí, že se jí daří špatně a že by se věci měly změnit. No dobrá. Ale co dál? A to už je problém. Jaké závěry vyvodíte, pane prezidente, z této jasné krize legitimity, kterou Unie dnes prochází, zejména její hospodářský model a způsob, jakým funguje? Tvrdíte, že chcete chápat a respektovat nespokojenost, kterou Evropané vůči Unii pociťují, ale tlačíte na Irčany, aby odvolali své rozhodnutí, zatímco jen řekli, stejně jako Francouzi a Nizozemci, to, co si miliony ostatních Evropanů myslí. Právem kritizujete způsob, jakým Evropská centrální banka řídí ze své věže ze slonoviny euro, ale nikdy nevydáte doporučení na přezkoumání předpisů, podle kterých dostala tyto pravomoci nebo jí byl dokonce zadán tento úkol! V otázce přistěhovalectví tvrdíte, že chcete „sloužit našim hodnotám“, ale podpořil jste ostudnou směrnici, kterou odsoudil vysoký komisař OSN pro lidská práva, všechny organizace na obranu lidských práv a evropské církve, právě proto, že porušuje základní lidské hodnoty. Odsunujete sociální otázku, která by měla podle vás zůstat v odpovědnosti členských států, ale neřeknete nic k Evropskému soudnímu dvoru, který vydává jeden rozsudek za druhým, na základě kterých si jednotlivé sociální metody v rámci Unie konkurují, a to na základě článků 43 a 49 smlouvy. Říkáte, že se vám nelíbil obrázek „polského instalatéra“. Ani mně ne. Byl to výraz, který vymyslela populistická pravice a v televizi ho zpopularizoval pan Bolkenstein. Já naopak říkám „Vítejte, pracovníci ze všech zemí“, se stejnými právy ve všech oblastech. (Potlesk zleva) To přesně současné evropské právo odmítá. Pane úřadující předsedo, mohu vám připomenout, že podle Soudu může s Dolním Sasku dělník za stejnou práci na stejné stavbě dostat o polovinu méně než je minimální

31

32

CS


mzda platící pro německé dělníky. To nechceme. Víte, co si o takových vyhláškách myslí člověk, který nemůže být obviněn z populismu jako John Monks, generální tajemník Evropské odborové konfederace? Domnívá se, že jsou tato rozhodnutí „značně problematická“, protože, jak říká, jsou podle nich hospodářské svobody nadřazené základním právům a pracovnímu právu. Co na to odpovíte? Tvrdíte, že chcete stavět Evropu, která chrání, ale neslyšíme vás kritizovat všechna strukturální opatření, kvůli nimž je existence Evropanů v nejisté situaci: povinnost otevřít podniky veřejných služeb konkurenci, tlaky paktu stability na mzdy a sociální výdaje, řada „hlavních směrů“, které připravuje Komise a Rada je schvaluje a které tak horlivě zavádíte ve své zemi. Zmínil bych hlavní směr č. 2: reforma systémů důchodového zabezpečení, sociálního pojištění a zdravotní péče. Hlavní směr 5: pružnost pracovního trhu. Hlavní směr 13: odstranění regulačních, obchodních a jiných překážek, které nepřiměřeně brání hospodářské soutěži. A to jsem se zmínil jen o některých. Obrat v postoji Francie a Itálie jen Radě dovolil jít za povinnosti, které si stanovila při schvalování návrhu směrnice umožňující šedesátipětihodinový pracovní týden. Z Dickense se tak stává nový posvátný otec Evropy! Poslední věc, pane prezidente: Tento víkend jste před zraky svých evropských hostů – předsedy Parlamentu, předsedy Komise a 2 000 čelných představitelů francouzské pravice – zakončil svůj projev slovy, které odborové hnutí interpretovalo jako provokaci – a velmi nerozvážnou – když jste prohlásil, že když dojde ke stávce, Francouzi si jí ani nevšimnou. Den po tomto povýšeneckém vystoupení váš ministr školství vysvětloval, že to byl, cituji, „způsob, jak uklidnit naše evropské partnery za přítomnosti těch nejvýznamnějších mezi nimi.“ Takže pokud musíte, abyste uklidnili evropské vůdce, urážet odboráře, je zcela určitě na čase Evropu změnit. (Potlesk zleva) Philippe de Villiers, jménem skupiny IND/DEM. – (FR) Pane prezidente Francouzské republiky, evropští občané musí ve svém každodenním životě bohužel snášet katastrofální důsledky politik, které vedou evropští představitelé z Bruselu a Frankfurtu. Evropští občané každý den zjišťují, že jim jejich pravomoci protékají čím dál víc mezi prsty, že přichází o své svobody: ať jde o kupní sílu, drahé euro, geneticky modifikované organismy, daně, rybolov, absence obchodní ochrany, přistěhovalectví a dokonce fotbal, který jste před chvílí zmínil. Všechno jim protéká mezi prsty a řekl bych, pane prezidente, pane úřadující předsedo Rady, že všechno vám protéká mezi prsty. Říkáte to sám, upozorňujete na to a stěžujete si na to. Je tedy nejvyšší čas jednat a sladit slova a činy. Před chvílí jste si stěžoval na to, že postrádáte preference Společenství. Máte pravdu. Dovolte mi však připomenout, že tento bod byl vyškrtnut z Dohody z Marrákeše, kterou jste schválil, a není zahrnutý do Lisabonské smlouvy, kterou jste sepisoval. Stěžujete si na nezodpovědnost Centrální banky a žádáte, aby se v této věci zahájila diskuse. Pokud jde o nás, my žádáme rozhodnutí. Možná vám zde mohu připomenout, že tato nezávislost Centrální banky, tato nezodpovědnost, kterou vidíme denně v praxi, byla připravena a úředně stvrzena v Maastrichtské smlouvě. Litujete, že pro snížení daně z ropy musíte získat souhlas z Bruselu, ale to je prostě důsledek Niceské a Amsterodamské smlouvy, kterou jste parlamentní cestou ratifikovali. Krátce řečeno si dnes i jindy stěžujete na důsledky toho, co každodenně podporujete, tedy odevzdání státních pravomocí postdemokratickým fórům, složeným z úředníků, bankéřů a soudců. Vaše předsednictví Evropské unie je historickou příležitostí k tomu, abyste Evropě vrátili rovnováhu, abychom tu měli zpět Evropu mající kořeny ve svobodě národů, které mají úctu k demokracii. Proto vás žádáme, abyste respektoval hlasování irského lidu a vyhlásil jste, že Lisabonská smlouva je mrtvá. Není na obyvatelích Evropy, aby se smiřovali s Bruselem, ale je na Bruselu, aby se smířil s obyvateli Evropy! (Potlesk ze skupiny řečníka) Jean-Marie Le Pen (NI). – (FR) Pane předsedo, právě vám byla na šest měsíců svěřena rotující krátká úloha předsedy Evropské unie. Na rozdíl od většiny francouzského voličstva jste se projevil zaníceně proevropsky a jdete dokonce tak daleko, že si dokonce dovolíte představit stěží změněnou formu Lisabonské smlouvy, Ústavu, kterou Francouzi společně s Holanďany v roce 2005 zamítli. Želbohu vaše plány narazily na vůli irského lidu.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Lisabonská smlouva je tedy neplatná, i přes všechny manévry, které chtěla Evropanům vnutit vládnoucí euro-globalistická kamarila. Jako mladý poslanec jsem v roce 1957 hlasoval proti Římské smlouvě, první etapě procesu, který měl podle svých iniciátorů, mimo jiných Monneta a Coudenhove-Kalergiho, vést ke Spojeným státům evropským, Babylonské věže, kterou šlo vystavět jen na troskách národů a především mé vlasti, Francie. Od té doby jsem její rozhodný odpůrce. Říká se, že globalizace přinesla všude zásadní změny, kterým se musíme podřídit. Ve skutečnosti se však všude po světě národy posilují, opírají se o horlivé projevy patriotismu, kromě jediného prostoru, kterým je Evropa, kde jsou národy a země rozprodány, rozloženy a demoralizovány ve prospěch projektu, kterému chybí síla i identita, zatímco ho postupně zaplavují vlny cizích přistěhovalců a otevření ekonomických hranic ho vydává na pospas bezuzdné konkurence zbytku světa. Žádný ze slibů, které Evropané dostali, aby souhlasili se ztrátou své nezávislosti, své suverenity, své identity, své kultury nebyl dodržen: ani růst, ani plná zaměstnanost, ani prosperita, ani bezpečnost a převládá úzkost z rýsující se systémové krize: energetické, potravinové a finanční krize. Je pravda, že mezitím pokračuje mediální cirkus. Včera to bylo Euro, mistrovství světa ve fotbale, či Roland Garros v tenise, zítra olympijské hry v Pekingu a dnes zázračná sága o ikoně, Ingrid, která se směje, která pláče, která prosí a která se přijde schoulit do vaší bratrské náruče! Ve vaší touze být osvoboditel jste se zapletl do vyjednávání s teroristy z Revoluční osvobozené fronty Kolumbie, ale kolumbijskou senátorku paní Betacourtovou jste neosvobodil ani vy, ani pan Chavez. Byl to prezident Uribe. Ten vytrvale proti všeobecnému hnutí globálního progresivismu získal rozhodujícího vítězství nad kriminálním terorismem! Vy jste opakoval neúčinné pokusy a dokonce jste zašel tak daleko, že jste pozval kající se komunistické teroristy z Revoluční osvobozené fronty Kolumbie a nabídl jim azyl ve Francii, ale abyste je ochránil proti komu? Proti demokratickému prezidentovi Uribemu? Když už jste zašel tak daleko, proč ne Taliban, Hizballáh nebo Tamilští tygři? Jste jako amfisbéna, kterou tak obdivoval Cézar. Nepochybujte o tom, pane prezidente, že ani váš talent mediálního manipulátora vám nebude stačit na zažehnání nebezpečí, kterým budete muset čelit do konce roku. Naše Evropa je loď, která je unášená špatným směrem, šlehaná větrem a vlnami, je to jediná oblast na světě, která dobrovolně zničila své politické a morální struktury, která nemá hranice a postupně ji zahlcují masové vlny přistěhovalců, jež navíc teprve začínají! Hospodářsky ji ruinuje ultraliberalismus, sociálně je ožebračená, demograficky oslabené, nemá ducha ani sílu k obraně, je odsouzená v lepším případě k americkému protektorátu, v horším případě k otroctví dhimmitudy. Je nejvyšší čas opustit fatální iluzi federalismu a vystavět Evropu národů, spojenou hmatatelným spojenectvím, které bude bezpochyby skromnější, ale efektivnější. Varováním by nám měly být oba neúspěchy ústavy i smlouvy. Lidé v Evropě nechtějí mít s těmito plány nic společného a nenechají si je vnutit, protože nechtějí zemřít. (Předseda řečníka přerušil) Nicolas Sarkozy, úřadující předseda Rady. − (FR) Dámy a pánové, děkuji vám za vaše projevy. Nejprve bych chtěl poděkovat panu Daulovi, předsedovi skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů za jeho podporu a za podporu jeho skupiny, která bude pro francouzské předsednictví velmi důležitá. Souhlasím s vašimi analýzami a jsem si jistý, že pochopíte, že se nemohu ke každé vracet, i když je vaše odhodlání vůči obranné politice velmi důležité. Pane Schulzi, dovolte, abych řekl, že velmi oceňuji smysl pro odpovědnost ve vašem projevu. Stejně jako s panem Daulem jsme se sešli a diskutovali, na tom ostatně není nic tajného. Demokracie by neměla probíhat jako stínové divadlo. Měla by nám dovolit konfrontovat názory a zkusit najít kompromis. Věřte mi, že stejně jako v případě pana Daula oceňuje francouzské předsednictví podporu vaší skupiny a vás samotného ve věci konsensů. Nadto nechápu, proč bych měl říkat, že je mi tato podpora méně užitečná, protože vychází od předsedy socialistické skupiny, nebo proč byste se měl vy snažit hledat neshody s předsednictvím pod záminkou, že nesdílím vaše politické názory. Dovolte mi říct, že pokud jde o balíček týkající se energetiky a klimatu, jsem si zcela vědom, a řekl jsem to i panu Daulovi, že poslední slovo bude mít Parlament; ale co líp, nejde o to, mít poslední slovo. Zmobilizování Parlamentu vynaloží tlak na členské státy, které nemají stejné ambice jako Parlament, Komise a předsednictví. Neřekl bych, pane Schulzi, že budete mít poslední slovo. Říkám, že vaše odhodlání je absolutně rozhodující.

33

34

CS


Rád bych také řekl panu Cohnovi-Benditovi, že nejde o to, padat před kýmkoliv na kolena, a zejména ne před automobilovým průmyslem, ať je francouzský, italský nebo německý. Proč se zaměřovat zrovna na německý průmysl? V tom případě musí úřadující předseda Rady brát v úvahu legitimní zájmy všech členských států. Musíme odolat průmyslové lobby a umožnit jí spravedlivé podmínky a jasně vysvětlit, že to, že bráníme balíček zaměřený na energetiku a klima, neznamená, že jsme naivní. Jinými slovy, pane Cohne-Bendite, nechtěl bych, aby nás, kdo si přejeme dosáhnout celosvětové rovnováhy, někdo obviňoval, že podporujeme přesunování firem do jiných zemí. Nejde brát ohledy na životní prostředí a souhlasit s přemisťováním firem; jde o to, brát ohledy na životní prostředí a odmítat přemisťování firem. Každé jiné uvažování je sebevražedné. Když budete žádat po státech, aby si vybrali mezi životním prostředím a růstem, dostanete nás všechny do slepé uličky. Trvalý růst a ohled k životnímu prostředí jsou faktory ekonomického růstu. Proto se na mě, pane Cohn-Bendite, nebudete zlobit, že před vaší analýzou dám přednost analýze pana Schulze nebo pana Daula, pro jednou snad nebude zle. Nyní, pane Schulzi, přejděme k tomu, co jste označil za bod, ve kterém se neshodujeme. Dovolte mi říct, že si to nemyslím. Chtěl bych vám taky říct, že Evropa nenese odpovědnost za to, když se naši němečtí přátelé neshodnou v otázce minimální mzdy, za to, že jste odmítli minimální mzdu, může spíše německá politická diskuse. Neházejte na Evropu odpovědnost za sociální selhání, za které může vnitrostátní politická debata! V tomto případě není na mně jako na úřadujícím předsedovi Rady, abych to posuzoval. Chci jen prostě říct, abyste po nás, pane Schulzi, nechtěl, abychom řešili problémy, které si Němci neumí sami mezi sebou vyřešit. Dodal bych, že my ve Francii klademe v oblasti sociálních otázek na minimální mzdu velký důraz. Co by znamenala sociální harmonizace? Vy Němci jste odmítli minimální mzdu. My Francouzi chceme naši minimální mzdu zachovat. Sociální harmonizace by proto znamenala, že bychom naši minimální mzdu odmítli, protože Němci ji nemají. Takovou sociální regresi odmítám, i kdyby to bylo ve jménu mého evropského ideálu. Děkuji vám, pane Schulzi, že jste mi umožnil vysvětlit mé sociální závazky. Naopak máte pane Schulzi naprostou pravdu, když mluvíte o umravňování finančního kapitalismu, o pravidlech, která platí pro ratingové agentury, o skutečně odsouzeníhodném chování některých našich finančních ústavů, a já bych ještě něco dodal: ve všech našich zemích jsme se setkávali s řediteli velkých bank, kteří rádi poučovali politiky o tom, jak přísně by se měly řídit státní záležitosti. Když vidím, jak dopadla řada velkých soukromých bank, řekl bych, že ti, co rozdávali rady, nebyli na těch správných místech, aby je mohli rozdávat a teď se musí sami připravit na to, že nějaké dostanou. Chtěl bych dodat, pane Schulzi – a říkám to pod přísným dohledem pana Watsona – že jsem proti protekcionismu. Podporuji svobodu, ale nemůžeme dál fungovat ve světě bez pravidel, kde si ratingové agentury dělají, co chtějí, kde chce několik finančních ústavů vydělat během pár vteřin miliardy eur spekulacemi na burze. Evropa, kterou chceme mít, a, pane Schulzi, francouzské předsednictví bude v této věci podávat návrhy, návrhy předpisů na zlepšení morálních norem finančního kapitalismu, protože nyní je jasné, že světový růst se už před rokem zastavil kvůli krizi subprimes a krizi důvěry ve finanční instituce, které dělaly co chtěly, kdykoliv chtěly, půjčovaly peníze komukoliv a za jakýchkoliv podmínek. Má-li Evropa nějaký smysl, musí obnovit pořádek v tom, z čeho se stal zákon „čehokoli“. Chtěl bych panu Schulzovi říct, že s ním plně souhlasím. Pokud jde o Evropský pakt o přistěhovalectví, chtěl bych panu Schulzovi a panu Cohn-Benditovi sdělil, že francouzské předsednictví Evropský parlament zapojí. Je to nejlepší způsob, jak se vyhnout excesům. Pane Schulzi, mluvil jste o excesech, ke kterým dochází v jedné zemi – není na mně, abych ji uváděl – ale když se všichni shodneme na jakémsi minimálním korpusu nákladů, nebudou se již ty excesy, na které jste poukázal, opakovat a pane Cohn-Bendite, jsem přesvědčen, že pan Daul bude souhlasit, proč do toho nezapojit Evropský parlament? Nejsem si jistý, jestli je to institucionálně možné. (Komentář pana Cohn-Bendita mimo mikrofon) Pane Cohne-Bendite, znám vaši velkorysost. Většinou jste vždy připraven rozdávat dary, především mně. I kdybych měl trpět vaší skromností, tuto radu jsem nepotřeboval. Věděl jsem, že je zapotřebí všeobecný jednomyslný souhlas, ale bez ohledu na to nepotřebuji všeobecný jednomyslný souhlas, abych řekl Evropskému parlamentu, že otázka přistěhovalectví je dost důležitá na to, abychom o ní diskutovali politicky, abyste se do debaty zapojili, a to i před tím, než bude Lisabonská smlouva nebo jakékoliv její změny. Tento politický závazek si dávám a přijdu vám společně s Bernardem Kouchnerem a Bricem Hortefeuxem pakt představit a diskutovat o něm. Poradíme se s panem předsedou Parlamentu a možná s Konferencí předsedů, za jakých podmínek budete chtít, abychom to udělali.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Pane Watsone, problémy představují příležitost. Samozřejmě, když se člověk rozhodne, že chce být prezident nějaké země a má na šest měsíců zodpovědnost za předsednictví Unie, tak pokud nemá rád problémy a obtíže, je lepší nebýt Evropan a nedělat politiku. Osobně si myslím, že tyto problémy znamenají šanci. Víte proč? Protože to je možnost, jak překonat naše národní egoismy a naše zaujaté předsudky. Dovolte mi říct, že pokud by všechno šlapalo, nebylo by moje vystoupení před Evropským parlamentem nezbytně lepší, protože rok před volbami, když máte vítr v zádech a všechno funguje, každý myslí na své stranické nebo národní zájmy. A protože si myslím, že zde většina, obrovská většina poslanců má evropské smýšlení, je si vědoma závažnosti situace. Každý musí vyvinout úsilí. Nejsem si jistý, zda by pan Schulz, pan Cohn-Bendit či vy byste byli vůči francouzskému předsednictví tak otevření, kdyby byly věci snazší. Osobně si myslím, že tyto problémy mohou znamenat šanci. Je jeden bod, pane Watsone, ve kterém jsem se bezpochyby dopustil omylu. Měl jsem déle mluvit o evropské energetické politice. Je mezi vámi řada lidí, kteří na sobě mají zvláštní tričko, protože jsou proti jednomu typu energie. Já vás respektuji. Ostatní se rozhodli jinak. Je tu však bod, který nás může všechny spojit, tedy to, že potřebujeme evropskou energetickou politiku, kde budou transparentně uvedeny zdroje a spojí se výzkum v oblasti solární energie, fotovoltaické energie, biomasy a vodní energie. Omluvte mě, že jsem se o tom nezmínil při svém prvním vystoupení, ale definice energetické politiky – bez ohledu na naše rozdíly v oblasti jaderné energetiky, bez ohledu na tyto rozdíly – bude prioritou francouzského předsednictví. Nemyslím, že bude pan předseda Barroso něco namítat, když řeknu, že je to i jeho priorita. U této věci už nesmíme ztrácet čas. Chtěl bych také panu Watsonovi říct, že nejsem protekcionista. Nikdy jsem nebyl a nikdy nebudu. Ale liberálové musí také přemýšlet nad jednou věcí: otevíráme hranice a máme z toho prospěch. Současně po nás ale ostatní nemohou chtít, abychom dělali něco, s čím by sami doma nesouhlasili. Velké rozvíjející země jako Čína, Indie, Brazílie, Mexiko nemohou říkat „Otevřete hranice, omezte dotace, ale doma si budeme dělat, co chceme“. To není svobodný trh a takovou službu jim dělat nemůžeme. Stejně jako když milujete svozu zemi, nemusíte být nacionalista, tak když chcete reciprocitu a ochranu, nemusíte být protekcionista. Je možné podporovat volný trh a chtít na tomto volném trhu dosáhnout rovnováhy. Pane Watsone, o tom ještě budeme diskutovat. Někdo klade důraz na ochranu, jiný na svobodu. Možná se nám podaří potkat se uprostřed. A nakonec mi dovolte, abych vám pogratuloval, pane Watsone. Myslím, že pokud jde o písničky, máme stejný vkus. (Smích) Předám vaše ocenění příslušné osobě a jsem si jistý, že vám, pane Watsone, podepíše svou poslední desku. Nic ve zlém. (Smích) Pane Cohne-Bendite, už jsem na hodně vašich otázek odpověděl. Rád bych se zmínil o dvou věcech. První je otázka studentů, která je velmi důležitá. Pochopitelně, že se Evropa musí otevřít odborné přípravě elit z celého světa. Dokonce si už dlouho myslím, že otevřít se přípravě elit z celého světa znamená je přijmout na naše univerzity a současně jim dát možnost získat první pracovní zkušenosti. Myslím především na lékaře. Musíme si však, pane Cohn-Bendite, dát pozor, abychom elity rozvojového světa nevyrabovali. Ve Francii pracuje, a nad byste se měl zamyslet, víc beninských lékařů, než jich je v Beninu. Myslím, že Benin své elity potřebuje. Nejde o odmítání přistěhovalců, ale o odmítání plenit elity rozvojových zemí. Tuto debatu nevyčerpáme během pár minut. Jsem vám vděčen za způsob, jakým jste tuto otázku zmínil, ale pochopte, že si zaslouží důkladnou diskusi, a ne její parodii. Nejde o to, že jsou na jedné straně šlechetní lidé, a na druhé necitelní. Jsou tu politikové, kteří se budou pokoušet najít nejlepší možné řešení. Pokud mi to dovolíte, řeknu jednu věc k Číně, což je velmi závažná a velmi obtížná otázka. Řekl bych, pane Cohn-Bendite, že jsem stejně jako všichni zde v sále slyšel ve vašem hlase emoce, což je vám ke cti, ale já s vámi vaše emoce sdílím. Chtěl bych také říct panu Watsonovi, který mě žádal, abych hrál kolektivně, že přesně to jsem dělal, protože jako úřadující předseda Rady jsem se vyptal všech členských zemí na názor a na to, zda je některý proti mé účasti – za chvíli budu mluvit o obsahu, nejprve mluvím o formě. Rád bych řekl, že jsem od všech členských států získal souhlas s tím, abych se zúčastnil slavnostního zahajování olympijských her. Jak víte, jde o závažnou otázku, kterou musíme myslím řešit pečlivě, protože si nemůžeme dovolit se zmýlit.

35

36

CS


Pan Watson mi však řekl, abych hrál jako týmový hráč. Chci, abyste věděli, že jsem se zeptal všech členských zemí. Ani jedna nebyla proti, abych se zúčastnil, a v současnosti vím, že se zahajovací ceremonie zúčastní třináct členských zemí. To není důvod, pane Watsone, je to jen odpověď na otázku týmovosti. Nyní, pokud chcete, přejděme k jádru věci. Chápu ty, kdo říkají, že by se Evropané neměli zúčastňovat zahajovací ceremonie olympijských her v Pekingu. Každý má právo na názor, jaký je nejlepší způsob bránění lidských práv, a musím respektovat ty, kdo říkají, že bychom měli ceremonii bojkotovat. Můj osobní názor však je takový – a myslím, že je nutné tento názor respektovat, protože si respekt zaslouží – že pokroku v otázce lidských práv nedosáhneme tím, že budeme Čínu ponižovat, ale tím, že s ní povedeme upřímný a přímý dialog. Rád bych dokonce řekl toto: Nemyslím, že můžeme ponižovat čtvrtinu lidstva. Nemyslím, že je inteligentní nebo odpovědné pro někoho, kdo má tu odpovědnost, že je úřadující předseda Rady, aby řekl čtvrtině lidstva: „My nepřijedeme; ponížíme vás v očích celého světa.“ Chci tam jet a chci mluvit. Pokud jde o podstatu problému lidských práv, v tom spolu souhlasíme. Pokud jde o způsob obrany těchto lidských práv, uznejte, že můžeme vést diskusi a že tato diskuse neskončí s otázkou olympijských her. Proto tam chci jet, chci mluvit o lidských právech a bránit je. Půjdu i dál, pane Cohn-Bendite. Jsou věci, které Číně neřeknu, protože Čínu je nutné respektovat; ale jsou věci, které Čína nesmí říkat evropským zemím, především ne Francii, protože Francie a evropské země musí být respektovány stejně jako Čína. Není na Číně, aby mi plánovala program a schůzky. Stejně tak není na mě, abych plánoval program a schůzky čínskému prezidentovi. Budu proto hájit lidská práva a současně jako hlava státu musím jednu věc promyslet. Často mluvíme o dohodách. Rád bych to zpochybnil, ačkoliv pro demokraticky zvolenou hlavu státu není nezákonné hájit ekonomické zájmy a pracovní místa svých spoluobčanů. Rád bych mluvil o něčem jiném. Čína je stálým členem Rady bezpečnosti. Čínu potřebujeme, abychom mohli ukončit skandál v Dárfúru, protože Čína má vliv v Súdánu. Čínu potřebujeme, abychom izolovali Írán, aby ani Írán, ani nikdo jiný, kdo se odvažuje říkat, že je nutné vymazat Izrael z mapy světa, neměl přístup k atomové bombě. Jak můžeme říct Číně: „Pomozte nám nastolit mír ve světě, zajistit stabilitu ve světě“ a současně bojkotovat zemi, když hostí událost, jež je zásadní pro miliardu a tři sta tisíc obyvatel? To by nebylo rozumné, to by nebylo odpovědné, to by nebylo hodno skutečného státníka. (Potlesk) Poté, co jsem vyjádřil úctu k názorům a pocitům pana Cohn-Bendita a všech v této sněmovně, kdo si myslí totéž, bych rád dodal toto: respektujte ty, kdo jako my přemýšlejí jako já. Než tam pojedu, ptal jsem se pana Watsona a pana Schulze, předsedy socialistické skupiny, a myslím, že mohu jeho jménem říct, že naprosto souhlasí s tím, že Čínu nesmíme bojkotovat. On je socialista, já ne. Ptal jsem se pana Daula, který s tím naprosto souhlasí. Chci ještě dodat poslední věc. Podívejte se, jak byla Čína pragmatická v otázce Hongkongu. Vzpomeňte si, dámy a pánové, jak obtížná otázka to byla. Před patnácti lety probíhaly v Hongkongu demonstrace. Čína dokázala otázku Hongkongu vyřešit pragmaticky. Podívejte se na Macao. Číně se podařilo pomocí dialogu otázku Macaa vyřešit. A půjdu ještě dál. Podívejte se na problém Tchaj-wanu, kde se prezidentu Chu Ťin-tchaovi podařilo dosáhnout obdivuhodného pokroku. Před pěti lety si všichni mysleli, že mezi Tchaj-wanem a Čínou musí nevyhnutelně dojít ke konfliktu, a to se nestalo. Podaří se nám postrčit Čínu dopředu upřímným, odvážným a přímým dialogem, nebo ponižováním? Já jsem si zvolil dialog, otevřenost a odvahu. (Potlesk) Pane předsedo, ještě minutku, ze zdvořilosti k panu Wurtzovi. Především mu chci říct, že může být klidný, že odbory neurážím, ale děkuji mu, že poukázal na to, že Francii lze změnit, jako se to v současnosti děje, aniž by byla paralyzována. Pro odbory je urážka, když si někdo myslí, že jsou užitečné jen na to, aby paralyzovaly. Odbory mají svou úlohu v sociální demokracii, jako ji mají političtí vůdci. Nic víc, nic míň. Chtěl jsem ale říct, že nikdo nemá právo brát si spotřebitele jako rukojmí. Jsem si jistý, že tak zdvořilý muž jako jste vy, pane Watsone, který jste nikdy nic neblokoval, může pochopit, co říkám, Pokud jde o to ostatní, pane Wurtzi, nesouhlasíme spolu, to ale neznamená, že nemohu ocenit způsob, jakým svůj nesouhlas dáváte najevo. Pane de Villiersi, rád bych řekl, že váš projev chápu o to víc, že nesporně zastupujete významnou politickou tendenci v naší zemi, ale také v Evropě. A řeknu ještě něco lepšího, pane de Villiersi. Já osobně neberu váš projev jako projev proti Evropě, ale jako výzvu k budování Evropy jinak. Pane de Villiersi, nechci proti sobě

10-07-2008

10-07-2008

CS


stavět zastánce tábora „ano“ a tábora „ne“. Chci se jen pokusit sjednotit všechny do jiné Evropy, založené na demokracii, míru a růstu. Poznamenal jsem si vaše výhrady, beru je na vědomí a pokusím se na ně odpovědět, ne slovy, ale činy. Pokud jde o vás, pane Le Pene, když jsem vás poslouchal, říkal jsem si, že celé roky měla Francie tu smůlu, že měla nejsilnější extrémně pravicové křídlo v Evropě. Když vás poslouchám, pane Le Pene, jsem velmi rád, že toto už skončilo. (Hlasitý potlesk) Philip Bushill-Matthews (PPE-DE). - Pane předsedo, vítám úřadujícího předsedu Rady. Za prvé bych vám, pane, rád poděkoval jménem delegace britských konzervativců za vaši pohostinnost minulý týden a rád bych řekl, jak moc se těšíme na spolupráci s vámi, abychom zajistili úspěšné předsednictví. Jsme si jisti vaší energičností a vaším nasazením a po nedávném přečtení jisté velmi dobré knihy jsme si jisti vaší vizí. Narážím samozřejmě na vaši knihu Témoignage. Těm kolegům, kteří ještě neměli to potěšení číst toto pozoruhodné dílo, bych rád navrhl, aby si jej přečetli a zejména vám doporučuji otevřít si tuto knihu na straně 146. Tam popisujete pošetilosti 35hodinového týdne a popisujete výhody: řečeno slovy hesla UMP, „travailler plus pour gagner plus“. Vy dále říkáte: „Domnívám se, že namísto jednotné a strnulé politiky 35 hodin a gilotiny důchodu ve věku 60 let naši spoluobčané očekávají politiku svobodné volby, která dovolí těm, kteří si přeji vydělávat více, pracovat více, a která dovolí všem regulovat svoji pracovní dobu podle svého životního stylu.“ Pane úřadující předsedo, podařilo se vám to vše shrnout! To je ta skutečná sociální Evropa. Nespočívá v tom, že by vlády měly nutit lidi, aby pracovali více nebo méně, ale jde o to, aby vlády umožňovaly lidem pracovat více, pokud lidé chtějí pracovat více. Vaší straně jde o svobodu; vaší straně jde o možnost volby, a o to jde také britské konzervativní straně. Takže pokud bude vaše předsednictví vycházet z těchto principů, budeme po vašem boku po celou dobu. Až bude přepracována směrnice o pracovní době, budeme na straně svobody a možnosti volby; až bude přezkoumávána směrnice o sezónních pracovnících, budeme opět na straně svobody a možnosti volby. Pane úřadující předsedo, dovolte mi závěrem říci, že našim stranám by nemělo jít pouze o umožnění svobodné volby; jde jim také o to, aby byla volba lidí respektovaná poté, co se svobodně rozhodnou. Proto vás naléhavě vyzývám, abyste respektoval rozhodnutí obyvatel Irska, které vzešlo z jejich nedávného referenda. Naléhavě vás vyzývám, abyste považoval jejich rozhodnutí ne za problém, který je třeba řešit, nýbrž za příležitost, které je třeba využít – příležitost k tomu, aby Evropa znovu navázala vztah se svými lidmi. To bude samozřejmě vyžadovat mnoho práce s vámi a vašimi kolegy v Radě. Avšak jak jste vy sám řekl: travailler plus pour gagner plus. Bernard Poignant (PSE). (FR) Pane prezidente, jsem Francouz a evropský socialista. To znamená, že v Paříži nepatřím mezi vaše zastánce, avšak ve Štrasburku nejsem tak úplně jeden z vašich oponentů, zejména když vidím, že jste obklopen dvěma sociálními demokraty. I když můj prezident v mé zemi nemá pravdu, je to stále můj prezident. Proto přeji francouzskému předsednictví – a tedy evropskému předsednictví – úspěch. Když vás vidím, jsem od počátku klidný, protože chápu vaše přání být ve francouzském parlamentu. Ten, koho vidím, je hlava státu, to jistě, ale také poněkud otevřený předseda vlády. Pokud jde o sociální oblast a vaše priority, myslím, že je zde zapotřebí rozlišovat. Existují skutečně záležitosti, které musí zůstat národní. Myslím především na důchody. Pokud však jde o vše, co se týká zaměstnanosti, například jednotného trhu, jednotné měny a svobodného pohybu, musíme se snažit harmonizovat to nejlepší, co máme. Proto je zapotřebí rozlišovat. Rád bych dodal, že v této oblasti bych byl rád, kdybyste vynaložil značné úsilí na vytvoření rámcové směrnice pro veřejné služby. Učinil jste to pro provozovatele restaurací a je zapotřebí to učinit pro veřejné služby. A konečně si nemyslím, že je evropská krize pouze sociální krizí a krizí demokracie. Myslím, že je to také krize identity. Od okamžiku, kdy bylo dosaženo míru, vyhrála svoboda a byla nastolena demokracie, stav světa způsobil, že pro mnohé naše občany je obtížné spatřit a pochopit význam historie Unie. To je důvod, proč záležitosti jako kultura, vzdělání, mobilita umělců, mladých lidí a studentů a partnerské projekty mají zásadní význam, protože evropské vědomí již nemůže být bráno jako samozřejmost. Vybuduje se a domnívám se, že tato témata by měla francouzským předsednictvím prostupovat.

37

38

CS


A konečně, je jasné, že vás budeme posuzovat podle období šesti měsíců. Pro Francouze to je dobré, protože ve Francii to je dlouhá doba, jak víte. Takže v prosinci budeme mít výsledky. Je jisté, že smlouva rozhodně nebude ratifikována. Chtěl jste zjednodušenou smlouvu a máte komplikovanou situaci, tak se z ní dostaňte! Rád bych zakončil svoji řeč větou, kterou jsem si vypůjčil od jednoho polského spisovatele, která říká toto, pane předsedo, pokud dovolíte: „Být Francouz znamená brát v úvahu něco jiného než Francii“. To je pověst, kterou máme, a možná máte takovouto pověst trochu i vy, pane prezidente. Nicolas Sarkozy, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedo, chtěl bych se upřímně omluvit paní Cristianě Muscardiniové, protože jsem se tak nechal unést svým nadšením, které tak pěkně zdůraznil pan Poignant, že jsem vám zapomněl odpovědět a říci, jak moc budeme potřebovat vaši skupinu. Vím, kdo do ní patří, a vím, že vy patříte k těm, kteří milují Evropu, a že jsou zde poslanci Evropského parlamentu, kteří stejně tak milují své národy. Paní Muscardiniová, můžete si být jista, že vezmu vaše poznámky plně v úvahu a že v průběhu příštích měsíců se budu společně s evropskými institucemi snažit vybudovat Evropu, která bude reagovat na vaše obavy. Takže vy jste ženou, která ukázala – a dokázala, že pan Poignant má pravdu – že zapomínám, jak přehnaná je moje pověst. Marielle De Sarnez (ALDE). – (FR) Pane předsedo, před několika týdny Irsko řeklo „ne“ a myslím, že – jak všichni víme – toto ilustruje narůstající rozkol mezi evropskými občany. Je jasné, že toto „ne“ by nemělo být podceňováno, a myslím si, že naopak by mělo přinutit všechny politické představitele, aby brali ohled na očekávání a obavy lidí a snažili se na ně poskytnout odpovědi, bez ohledu na to, jaká smlouva je v platnosti. Není tomu tak, že kdybychom měli zítra Lisabonskou smlouvu, všechno by zmizelo jako mávnutím kouzelného proutku. Francouzské předsednictví se rozhodlo soustředit se na čtyři oblasti, což je samozřejmě velmi užitečné, zejména co se týče změny klimatu. V této době hluboké krize, finanční a potravinové krize, prudkého nárůstu cen surovin a stále vzácnější a dražší nafty se však domnívám, že to, co lidé očekávají, není jen otázka problémů, ale také otázka vize; lidé očekávají vyhlídky. V tomto okamžiku bych chtěla navrhnout tři cesty, kterými by se měly úvahy ubírat. První se týká základní, podstatné otázky naší identity. Domnívám se, jsem hluboce přesvědčena, že existuje evropský model, že existuje evropské schéma pro společnost. Tento evropský model je úsporný, trvale udržitelný a také sociální. Tento evropský model se například snaží potírat rostoucí nerovnosti. Existuje zde tedy evropský model a my bychom na něj měli být hrdí, měli bychom jej prosazovat, nést jej, používat jej, bránit jej a chránit jej. To je první cesta. Pak je zde druhý způsob uvažování. Myslím, že potřebujeme novou vizi pro uspořádání světa. Když to říkám, mám na mysli zejména Afriku. Mám na mysli otázku zemědělských výrobků; myslím, že bychom měli přestat dotovat vývoz našich zemědělských výrobků a namísto toho zaměřit své úsilí na to, aby byla Afrika z hlediska potravin a energie soběstačná. To je nová revoluce, kterou potřebujeme, abychom měli v budoucnu spravedlivější svět. (Potlesk) A konečně se domnívám – a nikdy bychom si to neměli přestat připomínat – že existují evropské hodnoty, které bychom neměli nikdy zavrhnout: nazývají se demokracie a lidská práva a platí pro nás v Evropě a budou platit v budoucnosti Unie pro Středomoří, která nebude spočívat v tom, že se budou provozovat především obchody, zatímco lidská práva budou zanedbávána. Otázka lidských práv má pro nadcházející desetiletí zásadní význam; je hluboce zakořeněnou identitou Evropy a zasluhuje si, aby byla hájena. Pane předsedající, to jsou některé z otázek, které jsou podle mne před námi; týkají se základních záležitostí; jinými slovy, týkají se vize a hlubšího významu, který musíme a chceme Evropě vtisknout. Tyto otázky nejsou pouze věcí politiky, nýbrž také věcí svědomí. Brian Crowley (UEN). - Pane předsedo, rád bych pana prezidenta Sarkozyho znovu přivítal ve Štrasburku a pogratuloval mu k zahájení spolupráce s Parlamentem, za opravdovost jeho plánů, přestože věděl, že se tyto plány nesetkají se všeobecným souhlasem v celé sněmovně. Již příliš dlouho jsme padali do vlastní jámy, kterou jsme si v minulosti vykopali neúspěšnými ideologiemi; vytrestali jsme se tím, že jsme nehleděli k novým hranicím, které se před námi objevují, a že jsme se s těmito

10-07-2008

10-07-2008

CS


výzvami neutkali přímým způsobem. Hráli jsme to na jistotu tím, že jsme se uchylovali do pohodlné zóny buď minulých imperialistických ideálů nebo postfašistických příkazů nebo dokonce, dovolím si říci, k novému myšlení 20. století co se týče lidského života a lidských práv. Protože složitost dnešního světa je velmi odlišná a je daleko pestřejší, než to, co může nabídnout jakákoli samostatná ideologie nebo jakýkoli samostatný plán. A právem zmiňujete význam spolupráce s ostatními vládami po celém světě: s Čínou na vyřešení problému Čadu a Súdánu, s cílem zajistit, aby byly problémy týkající se Afriky a rozvíjejícího se světa řešeny přímočaře. Již dnes si připomínáme životy sedmi vojáků, pověřených udržováním míru v Súdánu, kteří přišli o život v rámci mandátu Organizace spojených národů, jednoduše proto, že vlády řádným způsobem nezasáhly a nevyvinuly tlak na úřady v Čadu a Súdánu, aby chránily životy uprchlíků a žadatelů o azyl. Je velmi pěkné pronášet zde v Parlamentu hřejivá slova o významu imigrace a umožňovat svobodný pohyb osob. Je lepší, když lidem umožníme zůstat doma. Pocházím z Irska, což je národ, který musel během 100 let vyvézt 12 milionů svých příslušníků. Nikdo z nich nechtěl Irsko opustit. Byli přinuceni z Irska odjet. Když lidem dáme možnost zůstat ve svých zemích, když jim poskytneme podporu prostřednictvím mechanismů politik, které jsme vytvořili, ať už v oblasti obchodu nebo v jiných oblastech, pak to dokážeme. A závěrem bych chtěl říci, pane úřadující předsedo, něco k tomu, jak jste před chvílí hovořil o tom, že jste měl dojem, že je legitimní vaše stanovisko ohledně předložení ratifikace Lisabonské smlouvy parlamentu a že to je jediný způsob, jak to učinit. Souhlasím s vámi. Je to správné pro Francii. Stejně legitimní je však právo uspořádat referendum a toto právo by mělo být vždy chráněno. Není to buď, a nebo. Existují problémy a potíže v souvislosti s výsledkem v Irsku, avšak nejde jen o problém týkající se vztahu Irska a Evropy. Odráží se v tom hlubší neklid ve vztahu k lidem a Evropě. Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). – (FR) Pane prezidente, chtěl bych se vás nyní zeptat na stanovisko francouzského předsednictví k jazykové různorodosti. Různorodost je základním principem Evropy. Všechny jazyky na světě jsou součástí dědictví lidstva a je povinností veřejných institucí podnikat kroky na jejich ochranu. – (ES) Pane prezidente, podle závěrů Rady ze dne 22. května o vícejazyčnosti má Komise vypracovat podrobný rámec na toto téma, přičemž Komise oznámila, že tak učiní do podzimu. Jaké bude stanovisko a jaké budou kroky francouzského předsednictví v souvislosti s politikou vícejazyčnosti? Jaké bude stanovisko předsednictví a jakou úlohu hodlá dát neoficiálním jazykům EU, které jsou také nazývány „regionální“ a „menšinové“ jazyky? Protože, pane předsedo, vzhledem k tomu, že příští týden očekáváme hlasování ve francouzském Senátu, je Francie v současné době velmi špatným příkladem pro nás pro všechny, kteří věříme, že jazyková různorodost je společným dědictvím všech Evropanů. (Řečník pokračoval ve svém projevu v baskičtině) Nigel Farage (IND/DEM). - Pane předsedo, rád bych odpověděl panu Sarkozymu. Pane Sarkozy, jste velmi dobrý řečník, avšak nejsem si jistý, zda jste stejně tak dobrý posluchač. Tento program předsednictví, který jste předložil dnes ráno, ukazuje, že chcete Evropskou unii, která ovládá doslova každý jednotlivý aspekt našeho života, vše od společné imigrační politiky až po to, jak provozujeme své nemocnice a své fotbalové kluby. Rovněž jsem z vašich poznámek vyrozuměl, že chcete, abychom byli velmi izolováni od zbytku světa, že pokud lidé nebudou mít stejné normy jako my, nebudeme s nimi obchodovat. Nejhorší však je, že je naprostou arogancí říkat, že vy víte vše nejlépe pokud jde o evropský projekt. Projevujete pohrdání ne pouze irským národem, nýbrž také samotnou koncepcí demokracie, jejímž zastáncem podle svých slov jste. Řekl jste, že polský prezident musí dodržet své slovo, že musí smlouvu ratifikovat, protože k tomu se zavázal. Takže Irové promluvili. Budete respektovat irské hlasování? Dodržíte svoji stranu této dohody, která říká, že tato smlouva je mrtvá? Myslím, že vám to nedochází, že? Národy Evropy nechtějí hlubší politickou integraci. Proto ve Francii řekli „ne“ a v Holandsku řekli „ne“ a v Irsku řekli „ne“ a kdybychom hlasovali v Británii, drtivá většina z nás by řekla „ne“. Jaká je cena demokracie, pane Sarkozy? 21. července jedete do Dublinu. Prosím, nesnažte se jednat s nimi tak, jak jste jednal ve Francii, a nesnažte se obejít druhé referendum, nesnažte se je přimět změnit pravidla

39

40

CS


a ratifikovat tuto smlouvu zadními vrátky. To by byl projev naprostého pohrdání demokracií. Prosím, nedělejte to. Margie Sudre (PPE-DE). – (FR) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, abychom naplnili svá očekávání a očekávání našich spoluobčanů, musí Rada, které předsedáte, i Parlament projevit jasnou, srozumitelnou a konkrétní politickou vůli. Vaše přítomnost v čele Rady je již zárukou rozhodnosti. V tomto ohledu jsme my všichni zde ve Štrasburku a v Bruselu viděli kvalitu přípravy na toto šestiměsíční předsednictví a míru, do níž se dávají členové francouzské vlády k dispozici. Priority, které jste právě uvedl, jsou správné a reagují na zájmy a obavy občanů EU. Stejně tak další úkoly, které jste zmínil, včetně ekonomického řízení Euro zóny v reakci na prudký nárůst celosvětových cen surovin a uhlovodíků nebo vytvoření oblasti stability a prosperity ve středomořské pánvi, plně vypovídají o vašem odhodlání budovat Evropskou unii, která více reaguje na problémy a je pozornější ke svému obyvatelstvu. V reakci na mínění veřejnosti, mezi kterou panují pochybnosti, a lidé někdy podlehnou pokušení stáhnout se na národní úroveň s cílem vyřešit problémy, je důležitější než kdy dříve poukázat na to, že náš kontinent má značný počet předností a je stále jednou ze vzácných oblastí stability ve světě, který je stále méně předvídatelný. Evropská unie by se měla snažit ukázat, že neprochází globalizací, aniž by současně nechránila své lidi, a já vítám vaše odhodlání toto prokázat. Závěrem bych chtěla říci, že vzhledem k tomu, že Unie zažívá významnou krizi důvěry, upřímně chceme, aby francouzské předsednictví ukončilo více než patnáctileté snahy zreformovat fungování rozšířené Evropy. Potřebujeme, aby Lisabonská smlouva vstoupila v účinnost co nejdříve, což jste pevně potvrdil. Všichni vám věříme, že budete jednat s našimi irskými přáteli a že přesvědčíte těch několik málo členských států, které ještě váhají s její ratifikací, a že se vám to jednou provždy podaří. Pane prezidente, minulý víkend jste řekl, že nejste připraven strčit si evropskou vlajku zpátky do kapsy, a skutečně jsme byli svědky toho, že jste ji vyvěsil pod Vítězný oblouk vedle francouzské vlajky. Vykládáme si toto symbolické gesto jako důkaz vašeho pevného odhodlání sloužit Společenství a děkujeme vám, pane prezidente. Poul Nyrup Rasmussen (PSE). - Pane předsedo, rád bych oslovil pana úřadujícího předsedu a řekl, že já jsem Rasmussen I, nepleťte si mne, prosím, s Rasmussenem II, avšak chci vás ujistit o jedné věci. Hovoříte moudře o nové Lisabonské smlouvě a já říkám panu Farage, že zapomíná na dánský případ. My jsme hlasovali „ne“ pro Maastrichtskou smlouvu, avšak hlasovali jsme „ano“ pro dohodu z Edinburghu a nikdy bychom ani nepomysleli na to, abychom řekli, že proto, že jsme hlasovali „ne“ v prvním případě, tak budeme blokovat zbytek Evropy. Nikdy bychom to neřekli. Pan Farage nemá pravdu: toto není demokracie. Chci vás, pane úřadující předsedo, a Francii jen ujistit, že jsme nalezli řešení pro Dánsko a že nalezneme řešení pro Iry. Zadruhé bych chtěl říci toto: rád bych na vás apeloval za Evropskou sociálně-demokratickou stranu a všechny své kolegy a představitele a politickou rodinu. Apeluji na vás, že byste měl přidat ke svým čtyřem prioritám ještě jednu prioritu. Má priorita – a doufám, že bude i vaší prioritou, vím, že je vaší prioritou – se týká pracovních míst, růstu, trvalé udržitelnosti. Řekl jste – a byl jsem rád, že to říkáte – „Potřebujeme lepší regulaci finančních trhů“. Naprosto s vámi souhlasím. Právě v tomto parlamentu právě nyní pracujeme na schválení jedné zprávy a doufám – a apeluji na své kolegy ve skupinách PPE-DE a ALDE – že dokážeme francouzskému předsednictví předložit moudrou zprávu o lepší regulaci. Hovořím o transparentnosti. Hovořím o lepší regulaci ohledně spravedlivosti, prémií a akciových opcích a o všem ostatním, o čem jste tak moudře hovořil. Hovořím o přímé odpovědnosti, povinnosti zajistit, aby byl finanční trh dlouhodobou trpělivou financující mocností pro naše dlouhodobé investiční potřeby za účelem vytvoření více pracovních míst a lepších pracovních míst. S tím souvisí další nápad pro vás. Máte pravdu, když říkáte, že právě nyní ztrácíme růst, právě nyní ztrácíme pracovní místa, zejména ve Velké Británii a ve Španělsku, avšak také ve Francii. Proč nepodnikneme novou iniciativu pro růst, novou koordinovanou investiční akci? Představte si tento scénář: když společně investujeme jen o jedno procento více do vzdělání, do infrastruktury, do všech příslušných oblastí, během příštích čtyř let získáme nejméně 10 milionů pracovních míst navíc k pracovním místům, která máme dnes. Představte si, co bychom mohli společně dokázat.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Řekl jste, že sport je víc než jen tržní hospodářství. Já bych dodal: Souhlasím, a platí to pro celou Evropu. Evropa je víc než jen tržní hospodářství. Jde v ní o pracovní místa a lidi. Pečujme o ně. Přeji francouzskému předsednictví mnoho úspěchů. Silvana Koch-Mehrin (ALDE). – (FR) Pane prezidente, řekl jste „Francie nemůže odsuzovat irské „ne“. (DE) Souhlasím. Irské „ne“ musí být respektováno. Irové mají plné právo hlasovat tak, jak hlasovali. Všechny ostatní země v Evropě však mají také právo postupovat po cestě k demokratičtější, transparentnější Evropě, která je akceschopnější. Lisabonská smlouva je krokem tímto směrem. Proto vítám skutečnost, že se v ratifikaci pokračuje. Domnívám se však také – a v tomto nesdílím váš názor, v tomto s vámi nesouhlasím – že by bylo dobré hovořit otevřeně o tom, že vícerychlostní Evropa již existuje. Mám na mysli Euro, Schengenskou dohodu, Listinu základních práv a mnoho dalších oblastí. Citlivá místa a přání členských států EU se odrážejí v jejich volbě různých rychlostí pro věci, které podnikají společně. Vícerychlostní Evropa umožňuje zemím, které chtějí dělat více věcí společně, aby tak činily, neboť je důležité, abychom v Evropě zachovávali princip dobrovolnosti. Je důležité, aby země, které chtějí něco dělat společně, tak činily dobrovolně, a aby všechny země měly možnost se kdykoli připojit. Žádná země by neměla být nucena k větší míře solidarity. Vícerychlostní Evropa rovněž usnadňuje pokračování v jednáních o přistoupení. Jsem přesvědčena, že je špatné trestat Chorvatsko a Turecko za to, že většina Irů odhlasovala „ne“. Pane úřadující předsedo, jste zcela právem hrdý na to, že vaše země je domovem lidských práv. Lidská práva jsou nadčasová; jsou všeobecná. olympijské hry jsou sportovní, nikoli politickou událostí. Proto se domnívám, že je nesprávné, že chcete jet do Číny na zahajovací ceremoniál, a jsem ráda, že předseda Evropského parlamentu, pan Pöttering, do Číny nepojede. Pane úřadující předsedo, dovolte mi závěrem říci, že jste na svém místě našel pozdrav od mnohých mých kolegyň poslankyň – růži a dopis. Tento dopis vás žádá, abyste sehrál svoji úlohu v tom, že přivedete do vrcholných funkcí Evropské unie více žen. Ženy ve vás vkládají své naděje jako do „muže dam“. Prosím, dovolte mi připojit ještě jednu žádost: jako demokraticky zvolená zástupkyně doufám, že nás budete podporovat v zajištění toho, aby tento Evropský parlament mohl přijmout nezávislé rozhodnutí o místě svého sídla. Adam Bielan (UEN). - (PL) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, nejprve bych chtěl vyslovit svoji upřímnou gratulaci k převzetí předsednictví Evropské unie. Nebude to snadné předsednictví. Budete jej zastávat v obtížném období, avšak samozřejmě vám přeji mnoho úspěchů. Irsko zamítlo Lisabonskou smlouvu. Nemůžeme vyloučit možnost, že Irsko v budoucnu změní své rozhodnutí, avšak rozhodně není přijatelné snažit se ovlivnit irské rozhodnutí hrozbami, stejně jako Francouzům a Holanďanům nebylo vyhrožováno, když před třemi lety zamítli smlouvu a dali do pohybu dnešní problémy. Země EU nesmí být rozdělovány na lepší a horší. Proto vám děkuji za to, že jste dnes řekl, že žádný z 27 členských států nemůže být vylučován z evropské rodiny, neboť dáma, která hovořila přede mnou, paní Koch-Mehrinová, by to možná ráda učinila. Pane předsedo, chtěl bych také využít této příležitosti, abych vám poděkoval za to, že nedávno byl trhu práce ve Francii otevřen mimo jiné i Polákům. Čekali jsme na to určitou dobu – mnohem déle než v jiných zemích, avšak lépe pozdě nežli nikdy. Jednu věc, kterou jsem postrádal v dnešním projevu, byla jakákoli zmínka o našem největším evropském sousedovi, o Ukrajině. Doufám nicméně, že summit plánovaný na 9. září 2008 v Evianu nás posune výrazně blíže k podepsání asociační dohody s Ukrajinou. Koneckonců, právě nyní je jasný signál od nás pro naše přátele na Ukrajině obzvláště důležitý, zejména v době, kdy se objevují nové hrozby ze strany Ruska. A závěrem bych vám, pane předsedo, chtěl poděkovat jménem milionů Evropanů, kteří jsou v současné době postihováni neustále rostoucími náklady, za vaše snahy o snížení DPH z paliva. Doufám, že během francouzského předsednictví se vám podaří získat pro tuto myšlenku další představitele, včetně předsedy vlády v mé zemi, v Polsku. Werner Langen (PPE-DE). - (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, rád bych složil úřadujícímu předsedovi Rady vyloženou poklonu. Toto je 29. předsednictví Rady, které zažívám, a musím bezvýhradně říci, že jsem ještě nikdy neviděl tak přesvědčivou prezentaci programu a evropské myšlenky, jako byla tato, a říkám to ve vší upřímnosti.

41

42

CS


(Potlesk) Jen jednou byl úřadující předseda Rady přijat ještě vřeleji, avšak to bylo jen na začátku. Do konce daného období nic z programu nesplnil. Byl to britský předseda vlády Tony Blair. Jsme si jisti, pane předsedo Sarkozy, že ukončíte své předsednictví Rady za šest měsíců s dobrými výsledky. Způsob, jakým jste dnes vše vysvětlil – způsob, jakým jste se vypořádal s argumenty předloženými našimi poslanci, skutečnost, že jste se seznámil s příslušnými spisy a že nepředkládáte „seznam přání“, nýbrž řadu priorit podložených dobrými úvahami – to vše mi dává naději, že jste skutečně schopen uskutečnit svůj ambiciózní program. Pokud jde o spolupráci s vámi na dokončení balíčku o klimatu, můžete počítat s podporou tohoto Parlamentu. Obávám se však, že je pravděpodobnější, že budou další problémy s Radou, problémy s odpovědností Rady a jednotlivých členských států: že předpokládané kvóty tam nebudou akceptovány. Také s vámi souhlasíme v tom, že v tomto balíčku o klimatu musí být předložena jaderná energie. Zde v tomto Parlamentu jednoznačná většina souhlasí s civilním využíváním jaderné energie. Nenechte se zmást těmi tričky. Pokud jde o to, že Německo a Francie chtějí společně převzít vedení Evropské unie v záležitostech obsahu – nikoli pro významná prohlášení globální politické povahy – pak jsme na vaší straně. Musím vám říci, že paní Koch-Mehrinová zjevně neposlouchala, když jste vysvětloval důvody, které vás vedou k vašemu stanovisku k Číně. To byla pro tento Parlament lekce v zahraniční politice a já vás mohou pouze vyzvat, abyste zůstal tak důsledný a neochvějný, jak v těchto záležitostech jste. Robert Goebbels (PSE). – (FR) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, pane předsedo Komise, 10 národů produkuje 60 % celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mezi těmito 10 zeměmi je pouze jedna evropská země – Německo. 27 členských států EU má podíl na globálních emisích pouze ve výši 14 %. Spojené státy mají podíl 17 %; součet emisí Brazílie, Ruska, Indie a Číny činí více než jednu třetinu celosvětových emisí oxidu uhličitého. To vše dokazuje, že evropské iniciativy pro boj proti klimatické změně budou nadále marné bez srovnatelného úsilí na straně Američanů, Číňanů a jiných industrializovaných národů. Zatímco bude čekat na takovouto dohodu, musí Evropa bojovat proti emisím uhlíku. V současné době neuskutečňuje investice v Evropě žádná velká průmyslová skupina. ArcelorMittal končí ve Francii, avšak investuje v Brazílii, Rusku, Turecku, Indii a Číně. ThyssenKrupp investuje v Brazílii; rakouská skupina Vöest investuje v Indii. V severní Africe je v současné době budováno 10 továren na výrobu plovoucího skla pro evropský trh. Při neexistenci konkrétního závazku ze strany ostatních průmyslových států musí Evropa projevit své odhodlání hájit své průmyslové odvětví, své průmyslové know-how. Vynucování obětí ze strany evropských občanů nebude k ničemu, pokud se k těmto snahám nepřipojí také zbytek světa. (Potlesk) Jean-Marie Cavada (ALDE). – (FR) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, pane předsedo Evropského parlamentu, jsem stejně jako mnozí jiní kolegové poslanci dítě ruin po druhé světové válce a velmi oceňuji energii, kterou vkládáte do svého projevu, který pohrdá skepsí. Vidím skepsi jako něco, co patří k duchu Mnichova, jako kyselinu, která rozpouští evropskou vůli. Proto jsem velmi ocenil energii, kterou jste vložil do projevu, který – jak například řekla v televizi paní Lullingová – nám připadal jasný, přesný a – bez jakékoli přetvářky mohu říci – přesvědčivý. Za druhé bych chtěl říci, pane prezidente, že máte samozřejmě pravdu a že toto zde musí být řečeno. Obavy v Evropě a její hrozby zde existovaly z velké části během jejího budování v 50. letech 20. století, avšak zatímco povaha těchto obav se změnila, i dnes jich zjevně existuje stále velké množství. Proto zde musí být naprosto rozhodná reakce. Jsem velmi potěšen prioritami: Mohu to říci upřímně, protože jsou reálné, a to zejména imigrační politika, kterou bude uplatňovat váš ministr, pan Hortefeux, náš bývalý kolega poslanec. Před dvěma lety jsem měl tu čest zastupovat Evropský parlament na evropsko-africké konferenci v Rabatu. Poprvé se tam sešly země, které měly stejné povinnosti, ať už jako země původu, tranzitní země nebo země přijímající imigranty, a jak před chvílí řekl pan Watson, myslím, že je velmi důležité mít velkorysou politiku blízkosti a sledování, a to zejména – a proč ne? – s pomocí struktury Unie pro Středomoří. Závěrem bych chtěl, pane prezidente, říci jednu poslední věc: nezapomínejte, že důvod, proč má Evropa jedinečný vliv po celém světě je ten, že je kolébkou kultury; protože právě kultura stmeluje naše rozdíly; protože kultura je platformou našich politických systémů; a proto jsme vnímáni zcela odlišným způsobem.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Pokud má existovat pevné odhodlání také v oblasti kultury, bude k tomu pravděpodobně také zapotřebí vaší energie. Jan Zahradil (PPE-DE). – (CS) Pane prezidente, dovolte především, abych ocenil, že Francie otevřela pracovní trh pro nové členské země od 1. 7. a odstranila tak jednu z posledních bariér mezi starými a novými členskými zeměmi. Já jenom doufám, že paní Merkelová si z toho vezme také příklad. Francie, Česká republika a Švédsko spolu připravily osmnáctiměsíční rámcový program předsednictví, já jsem rád, že některé priority z něj tady zazněly, především otázka energetiky, která je opravdu klíčová, a také otázka reformy společné zemědělské politiky, protože ta se týká finančního rámce po roce 2013 a tedy toho, s jakými penězi a jak vlastně budeme v budoucnu hospodařit. Oceňuji, že Francie chce řešit konkrétní témata a problémy, protože je to přesně to, co lidi pálí a zajímá. K institucionálním otázkám teď promluvím ne jako člen EPP, ale jako člen ED, takže asi není žádné překvapení, že tady spolu tak úplně souhlasit nebudeme. Myslím, že nemůžeme stát před Lisabonskou smlouvou jako králík před kobrou. Není to alfa a omega všeho, nevytvářejme atmosféru krize, ta situace musí být vyřešena v klidu, bez politického nátlaku, bez právních triků a podle našich vlastních pravidel a naše pravidla praví, že žádná smlouva nemůže vstoupit v platnost bez souhlasu všech, a ten souhlas tady v tuto chvíli není. Nemyslím si, že bez Lisabonské smlouvy není možné další rozšíření, myslím, že minimálně Chorvatsko může být přijato do Evropské unie i bez Lisabonské smlouvy, a stejně tak si nemyslím, že stojíme před volbou buď Nice, nebo Lisabon. Máme určitě ještě více možností a musíme se na ně umět střízlivě a bez hysterie podívat a umět tu situaci vyřešit. V každém případě Vám pane prezidente přeji mnoho úspěchů při vedení Evropské unie. Pasqualina Napoletano (PSE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, sledovali jsme iniciativu pro Unii pro Středomoří, na kterou se zaměří summit, jenž se má konat příští neděli v Paříži, a doufáme, že tato iniciativa bude úspěšná. Ráda bych však objasnila několik věcí. Tato iniciativa se snaží posílit multilaterální evropsko-středomořský rozměr. Jsem přesvědčena, že je to správné a že bychom měli jít tímto směrem. Domnívám se, že pokud zde však existuje politika, kterou je zapotřebí kriticky zhodnotit, je to sousedství s jižními zeměmi, protože politika sousedství ve skutečnosti dostává země do vzájemně konkurenčního postavení a rozděluje je. Takže musíme pracovat na integraci mezi těmito zeměmi a mezi těmito zeměmi a Evropou a také na to vyčlenit prostředky. Řeknu vám to otevřeně, pane úřadující předsedo Rady, že jsme opravdu neocenili – a říkám to také panu předsedovi Barrosovi – že jste zastavil financování programu Audiovisuel Méditerranée, který byl jediným nástrojem pro kulturní koprodukci. Řekl jste, že existuje evropská kulturní výjimka, avšak já bych dodala, pane předsedo, že existuje evropsko-středomořská kulturní výjimka. Pokud se podíváte na dvacet nejvýznamnějších myslitelů světa, v nejvyšší desítce naleznete mnohé z muslimské kultury a velký počet evropsko-středomořských myslitelů. Takže pomáhejme si navzájem zavádět účinné politiky pro změnu života mnoha lidí v těchto zemích, zejména života mladých osob a žen, které vkládají do Evropy naděje. Nepotřebujeme dobré žáky: potřebujeme změnit realitu tohoto vztahu a Parlament je zcela připraven spolupracovat s vaším předsednictvím, pokud se hodláte vydat tímto směrem. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE-DE). – (ES) Pane předsedo, priority francouzského předsednictví EU jsou realistické priority, které jsou podle mého názoru dostatečně schopné reagovat na to, o čem hovořil pan Durăo Barroso, předseda Komise, a sice na kritiku, že Evropa je bezmocná a neschopná reagovat na každodenní zájmy našich občanů: ústavní problém, ceny potravin a energie, obrana Evropy a imigrace. Dnes je jednou z největších současných tragédií smrt imigranta v chladírenském nákladním voze v tunelu pod Lamanšským kanálem a smrt imigranta hozeného přes palubu ze člunu patera směřujícího na Kanárské ostrovy – k níž došlo před několika hodinami. Je to velmi vážný a naléhavý problém a Evropská unie musí přijít s dostatečnou reakcí. Předseda skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů pan Daul hovořil o nezbytnosti zmobilizovat politickou vůli a já se domnívám, že toto předsednictví naprosto netrpí nedostatkem politické vůle.

43

44

CS


Pane předsedo, politická vůle je však nezbytná, ale nikoli postačující: také záleží na okolnostech a i když jsou pomíjivé, krátkodobé nebo dočasné, tak po dobu své existence nás ovlivňují a omezují nás, a já vítám skutečnost, že předseda Sarkozy řekl, že musíme okolnosti změnit na příležitosti. Lituji toho, že s námi není nyní pan Schulz, protože když hovořil o sportu, připomnělo mi to jednu konkrétní okolnost. Rád bych, aby byl žlutý trikot opět ve španělských rukou, jako tomu bylo v první fázi závodu Tour de France. Pane úřadující předsedo, máte však pravdu v tom, že sport musí mít evropský rozměr, a několik poslanců Evropského parlamentu mne požádalo, abych vám předložil žádost, abyste zvážil, zda by nebylo pro francouzské sportovkyně a sportovce, kteří se zúčastní olympijských her, o kterých jsme zde dnes debatovali, vhodné, aby si oblékli vedle národní vlajky emblém EU, aby se tak ostatní členské státy mohly k této iniciativě dobrovolně připojit. Pane úřadující předsedo, doufáme, že francouzskému předsednictví se podaří spojit síly a dosáhnout shod tak, aby Evropská unie mohla za vašeho předsednictví kráčet energicky kupředu, jak jste to navrhoval. Harlem Désir (PSE). – (FR) Pane prezidente, pane úřadující předsedo Rady, chtěl jste své předsednictví zaštítit Evropou, která chrání, a domnívám se, že mezi evropskými občany panují skutečně velká očekávání. Je to však důvodem, proč je zde rozpor – a vy hlavnímu sdělení socialistické skupiny v Evropském parlamentu rozumíte – v tom, že sociálnímu rozměru evropské integrace nebyl status jedné ze čtyř hlavních priorit vašeho předsednictví přiřazen. Jak jsme byli svědky v nedávných referendech, lidé jsou dotazováni na instituce a smlouvy, avšak ve skutečnosti odpovídají na základě pokroku evropského integrace a v konečném výsledku na základě evropských politik. Domnívám se, že nerovnováha, která vznikla v posledních letech mezi pokrokem v hospodářské integraci, k němuž došlo a jedná se o dobrou věc, a stagnací sociálního rozměru, je rovněž jednou z příčin tohoto rozčarování mezi lidmi Unie, této nespokojenosti s evropskými institucemi. Proto tento problém nevypovídá o tom, že Evropa by se měla zapojit do všech sociálních záležitostí, ale spíše o tom, že když existuje jednotný trh, včetně jednotného trhu práce, je zapotřebí, aby existovala společná pravidla pro potírání nerovností, které jinak vedou k sociálnímu dumpingu, a je zapotřebí zajistit, aby byly konvergenční prvky zaměřené směrem nahoru, k tomu nejlepšímu, namísto aby strhávaly sociální situace dolů. Komise právě uveřejnila sociální agendu, avšak pokud se Rada nezaváže k některým konkrétním záležitostem – hovořil jste o konkrétní Evropě – a sice posílit pravomoci evropských výborů pro práci, chránit sezónní pracovníky, vylepšit směrnici o umisťování pracovníků tak – a to je zapotřebí dodat –, aby existovala směrnice o ochraně veřejných služeb a sociálních služeb v obecném zájmu, pak nebude tato potřebná ochrana nijak řešena. Jednou z vašich priorit je Evropa imigrace, avšak Evropu imigrace nelze zredukovat na Evropu vyhoštění. Proto k tomu musíme přidat pakt pro integraci, o kterém jsme hovořili s panem Hortefeuxem – a pakt pro rozvoj. Právě jste se vrátil ze setkání zemí G8; Evropa a některé z členských států, včetně Francie, byly obviněny z neplnění svých závazků z hlediska veřejné podpory rozvoje. Zajistěte, aby byl během vašeho předsednictví splněn tento závazek přiblížit se k 0,7 % HDP, což bude z hlediska přispění k účinnějšímu řízení mezinárodní imigrace prospěšnější, než hanebná „směrnice o vracení“. Jerzy Buzek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, pane předsedo Komise, souhlasím s úřadujícím předsedou. Evropa prochází složitým obdobím. Pociťuje to každý z nás, včetně mne samotného. Když jsem měl na starosti vyjednávání o vstupu mé země do Evropské unie, učinil jsem vše, co jsem mohl, pro zajištění budoucí dobré spolupráce v Evropě. Rád bych také zdůraznil, že v současnosti naštěstí nejsou žádné potíže s polskou podporou Evropské unie a Smlouvy. Velká většina polského parlamentu hlasovala pro Smlouvu a téměř 80% Poláků podporuje členství v Evropské unii. Souhlasím s hodnocením pana úřadujícího předsedy. Musíme jednat ve prospěch našich občanů a jejich jménem. Prioritou nás politiků je balíček opatření v oblasti energetiky a změny klimatu, ale musíme učinit vše, aby jeho provádění nepřineslo Evropanům vysoké ceny a ztrátu konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Tento balíček je třeba přijmout rychle, ale bylo by chybou, kdyby na prvním místě stála rychlost, a až po ní přišla obezřetnost. Náš balíček opatření by měl být dokladem našeho vůdčího postavení v boji proti globálnímu oteplování. Souhlasím, že ho potřebujeme, nejdříve v Poznani, později v Kodani, ale tento balíček nikomu neposlouží za příklad. Nikdo se ho nebude držet, pokud jeho provádění Evropě přinese

10-07-2008

10-07-2008

CS


hospodářské ztráty. Jsem proto rád, že tato nebezpečí vidíte, pane úřadující předsedo, a že jste přesvědčen, že v dobré vůli dojde k restrukturalizaci zásad obchodování s emisemi – protože o to tu jde především. Máme své zkušenosti. V Parlamentu došlo se zapojením Rady a Komise k významným změnám nařízení REACH, které prospěly všem. Můžeme se vydat stejnou cestou. Pane úřadující předsedo, blahopřeji vám k převzetí otěží Evropy. V následujících šesti měsících vám přeji úspěch ve dvou nejdůležitějších záležitostech: Lisabonské smlouvě a balíčku opatření v oblasti změny klimatu a energie. Enrique Barón Crespo (PSE). - (FR) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, budete se muset postavit čelem obavám souvisejícím s Lisabonskou smlouvou. Francie už má značné zkušenosti s uměním střídavého urychlování a někdy naopak blokování evropské integrace. Žádám vás o nalezení řešení pro Irsko při současném respektování vůle drtivé většiny Evropanů, která má také svou váhu. Rád bych také podotkl, že, ze sociálního hlediska, Lisabonská smlouva obsahuje Listinu základních práv, obsahuje evropský sociální model. Proto už také bylo sesbíráno více než jeden milion podpisů postižených Evropanů, kteří představují čtvrtinu domácností a podporují Smlouvu, jelikož odstraňuje letitou diskriminaci. Máte tedy podporu k dalšímu postupu a k integraci sociálního modelu. Ohledně přistěhovalectví, mluvil jste o levici, ale uznáte také, že levicové vlády měly myšlenky, které vám umožnily vypracovat otevřenější a pokrokovější balík opatření, který může být ještě vylepšen v Parlamentu, ale na této otázce musíme usilovně pracovat. Dále, pane předsedo – a to se přímo týká přistěhovalecké problematiky – hovořil jste o SZP, ale už jste nezmínil jednání v Dohá, je však zapotřebí, aby sjednocená Evropa našla řešení a reagovala na cíle tisíciletí, protože se stále jedná o tutéž záležitost, jedná se o využití našich hospodářských schopností pro pokrok lidstva. Stefano Zappalà (PPE-DE). – (IT) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, jako vedoucí italské delegace skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů jsem potěšen, že jste převzal kormidlo Evropy, a těší mne, co jste řekl. Čiší z vás nadšení a hrdost. Věříte a vyvoláváte v lidech víru v instituci, Evropu, která trpí množstvím problémů a skutečně potřebuje moudré, osvícené a uvědomělé představitele, jako který jste se vy ukázal. Itálie měla vždy silná kulturní a sociální pouta s Francií: jsou to dvě země, které podstoupily značné oběti pro založení a vybudování Evropy, již mají všichni její členové nyní povinnost rozvíjet. Každý, kdo pracuje pro tuto instituci, ví, na kolik překážek lze narazit při pokračování v procesu rozvoje a integrace, protože tento proces musí být postaven na spolupráci národů různých dějin, kultur, sociálních statusů a tradic. Politicky oportunistická stanoviska, vyjádřená tu právě panem Schulzem ohledně současné velmi populární italské vlády, rozhodně situaci neprospívají. Tento proces však musí pokračovat, bez ohledu na zklamání, která ho občas doprovázejí. Lisabonská smlouva, výborná smlouva, je nyní upozaděna a bude zapotřebí hodně dobré vůle, aby se vrátila do popředí, pokud se chceme vyhnout marginalizaci těch, kdo jí neporozuměli. Souhlasím však s tím, co jste prohlásil: před jakýmkoliv dalším rozšířením musíme nejdříve stanovit nová pravidla, aniž bychom však Irsko ponechali v izolaci. Vlnu přistěhovalectví do Evropy, zejména do určitých členských států a hlavně mé země a ostatních zemí v oblasti Středozemního moře, je třeba regulovat a považovat za společný problém, nikoli za důvod k vytváření rozdílů nebo dokonce k využívání situace pokutováním zemí, které už přinášejí tolik obětí. Lid našich zemí musí být chráněn a integrace musí být vybudována na rozumném základě. Pane úřadující předsedo, italská vláda a lid sledují váš mandát pozorně, s důvěrou a s jistotou, že dějiny a společenské postavení, které tu dnes představujete, dodají Evropě novou naději a rozvoj. Zita Gurmai (PSE). – (HU) Tři věci – jako jediná mluvčí z východní strany Berlínské zdi. Zklamalo mne, že v projevu pana předsedy nebyly zmíněny rovné příležitosti. Naštěstí, pane úřadující předsedo, jsme my, ženy sedmi politických stran, přesně popsaly, co žádáme, v dopise: je to květina, je to květina od nás pro vás, drahý pane předsedo. Za prvé, vítáme snahy francouzského předsednictví na evropské úrovni v zájmu dosažení sociální rovnosti mezi oběma pohlavími, ale na druhou stranu se zdá být protichůdné, že jsou zavírány místní instituce zabývající se rovnými příležitostmi. Je snad na evropské úrovni doporučována jiná politika, než jakou aplikuje Francie?

45

46

CS


Za druhé: pan prezident oznámil francouzským občanům, že v příštích pěti letech dojde k vytvoření 350 000 míst v zařízeních péče o děti. To představuje velmi významné opatření, protože poskytuje rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce a rovněž umožňuje skloubit rodinný a pracovní život. Klíčová je dobrá kvalita, cenová přijatelnost a dostupnost pro všechny, protože se jedná o nástroj pomáhající vytváření rovných příležitostí a integraci. Ohledně rodinného života, má pocit že ženy budou schopné sladit pracovní a rodinné činnosti, pokud budou pracovat 65 hodin týdně? Ženy jsou zranitelnější na pracovištích a obecně nejsou členkami profesních organizací. Ano, potřebujeme společnou evropskou politiku pro přistěhovalectví, ale ta se musí zabývat právy a povinnostmi občanů a přistěhovalců. Migrační politika musí být doplněna integrační politikou přijímajícího národa. Velmi vám děkuji. Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, rád bych panu úřadujícímu předsedovi sdělil následující: těšil jsem se na váš dnešní projev se zvláštním zájmem. Vaše dnešní stanovisko ukázalo, že během svého šestiměsíčního předsednictví dáte věci do pohybu. Celý svět čelí jedné z nejvážnějších hospodářských krizí posledních desetiletí, ale Evropa čelí i svým vlastním krizím. Je zjevné, že současná sedmadvacetičlenná Evropa nemůže pracovat podle pravidel Evropy patnáctičlenné. To je institucionální krize, kterou Evropa prochází. Je také zřejmé, že některé členské státy dnes nechtějí politické sjednocení Evropy a nechtějí naplnit politické vize našich předchůdců. To je krize identity. Institucionální krize se vyřeší, ale jakým způsobem lze vyřešit krizi identity? Obávám se, že existuje pouze jediné řešení: členské státy, které usilují o politickou harmonizaci, by měly postupovat vpřed, zatímco ty členské státy, které na Evropu nahlížejí jen jako na hospodářskou unii, by měly stát vzadu. Vskutku mám obavy, že pokud se nepřidržíme tohoto řešení, přestane Evropa hrát významnější roli na světové šachovnici. Krize mohou vést k mohutnému skoku vpřed, ale pouze pokud je přítomen dostatek odvahy. Jsem přesvědčen, že máte vizi i moudrost. Mějte i odvahu! Othmar Karas (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, vaše základní směřování má moji plnou podporu. Domnívám se, že jste tím pravým úřadujícím předsedou ve velmi citlivé době, že máte nezbytné pochopení pro obavy lidí a odhodlání vést a spojovat. Ve svých odpovědích jste nekličkoval, nazýval jste věci pravými jmény. Neutíkáte před problémy, ale stavíte se jim čelem. Zejména bych rád zdůraznil vaši oddanost parlamentní demokracii. Tato oddanost je obzvláště důležitá v těchto dobách, protože v několika členských státech – včetně mého rodného Rakouska – jsme byli svědky vynášení přímé demokracie nad demokracii parlamentní, jehož výsledkem bylo ochromení parlamentů v parlamentních demokraciích v evropských záležitostech. Postavme se společně za parlamentní demokracii a proti jejímu ochromování. (Potlesk) Považuji také za důležité, že jste přímo zmínil zbabělost, či by se snad dalo říci dvojí standard mnohých vlád a členů vlád ve vztahu ke sdílení evropských zodpovědností, neboť tato dvojí měřítka jsou jednou z hlavních příčin nedostatku důvěry a vzájemného obviňování, jemuž musíme učinit přítrž. Nepožadujeme po všech, aby byli odvážnější, ale po všech vyžadujeme, aby byli upřímní a zásadoví. Rád bych se ještě dotkl dalších tří otázek. První z nich je vaše stanovisko ohledně Lisabonské smlouvy. Nejste jako králík chycený do světel reflektorů a nečekáte na Irsko, ale pokračujete v procesu ratifikace, zatímco jednáte s Irskem. Já jsem pevně přesvědčen, že s Irskem dosáhneme nějaké dohody až poté, co zbylých 26 členských států ratifikuje Lisabonskou smlouvu. Nesmíme však nechat na holičkách Chorvatsko. Vítám vaše odhodlání otevřít do konce roku všechny kapitoly. Potřebujeme také časový plán pro Makedonii. Rád bych požádal Radu, aby přijala rozhodnutí o Aktu o malých podnicích na své prosincové schůzce, jelikož členské státy mají hlavní pravomoci. Potřebujeme právně závazný dokument, ne jen další veřejné politické prohlášení. Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedo, mám pro vás dobré zprávy z Polska. Dnes se, pane prezidente, v polském parlamentu koná rozprava, která vyvrcholí v rozhodnutí, které bude po polském

10-07-2008

10-07-2008

CS


prezidentu žádat, aby dostál svým ústavním povinnostem a podepsal Lisabonskou smlouvu. Taková je vůle Poláků, z nichž 80% podporuje Evropskou unii a je rádo, že jsou jejími členy. Ukažte mi jiný stát, kde má Evropská unie takovou podporu. To je signál, že Polsko splní své povinnosti ohledně Smlouvy. K jinému tématu: mám k vám prosbu, pane předsedo. Mohl byste prosadit zařazení situace dětí v Evropské unii na program jednání a jmenovat veřejného ochránce práv, určitého advokáta v záležitostech dětí po vzoru evropského veřejného ochránce lidských práv? Rádi bychom, aby Rada dospěla ke shodě a přijala tuto instituci, již Evropa tolik potřebuje. Hartmut Nassauer (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, kdybych měl shrnout dnešní rozpravu, řekl bych, že je dobře, že se v tuto dobu ujala předsednictví Francie a že je dobře, že vy, pane prezidente Sarkozy, zastáváte pozici úřadujícího předsedy Rady. Byl to dobrý den pro Evropu a pro tento parlament, protože jsme poprvé po dlouhé době zase měli před sebou někoho, kdo mluví pro Evropu s vášní, nikoli jen s dobrými argumenty. Možná právě to potřebujeme k přesvědčení Irů a k získání našich občanů: vášeň a zdravý úsudek, přičemž zdravý úsudek obsahuje i stanovení určitých limitů pro Evropu. Rád bych vám sdělil „tajemství úspěchu“: nepotřebujeme jenom prosadit Lisabonskou smlouvu v Irsku, ale také novou kulturu subsidiarity. Potřebujeme stanovit hranice Evropy ve vztahu ke zbytku světa, ale potřebujeme také hranice v rámci Evropy. Nová kultura subsidiarity s sebou přinese novou podporu pro Evropu, v tom zcela souhlasím s předsedou Barrosem. Hodně štěstí, pane prezidente Sarkozy. Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedo, vítám prezidenta Sarkozyho v Evropském parlamentu. Rozhodně jsem ocenila jeho promyšlený a velmi dobře zdůvodněný příspěvek. Jako irská poslankyně ho také ráda přivítám, až navštíví Irsko jako předseda Evropské unie, jako předseda, který podniká praktické kroky ke zlepšení života občanů EU. To jasně vyplynulo z jeho priorit. Také oceňuji jeho poznámky týkající se bezpečnosti potravin a ohledně hledání rovnováhy při uvalování předpisů a omezení na naše vlastní podnikatele a zemědělce. Jak sám řekl, chceme ochranu bez ochranářství. V jeho prezentaci a hlasu jsem slyšela oddanost Evropě. Já a mnoho Irů tuto s ním oddanost sdílíme. Mluvil dnes o překonávání našich potíží. To bude vyžadovat čas a ochotu ke kompromisům na všech stranách. Nelze stanovovat konečné lhůty. Jako osoba, která agitovala za irské „ano” vím, že se mnou bude souhlasit, že irské „ne” je stejně legitimní jako francouzské, holandské nebo dánské „ne“. Musí být respektováno, pak se můžeme pohnout kupředu. Můžeme dosáhnout pokroku. Těším se na to a přeji mu hodně štěstí v jeho předsednictví. Jan Tadeusz Masiel (UEN). – (FR) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, francouzské předsednictví právě stanovilo své cíle a já mu přeji úspěch. Konečným cílem, který před vámi stojí, je posílení Evropské unie a její síly jednat. Při vědomí této skutečnosti by neratifikování Lisabonské smlouvy znamenalo promeškanou příležitost. Evropa Francii potřebuje, zvláště v tuto obtížnou dobu. Potřebuje Francii, která se po referendu změnila, díky vám, pane prezidente Sarkozy. Není to bohužel Polsko, které dnes posunuje Evropu kupředu, ale jednoho dne tomu tak bude a věřím, že to bude brzy. Doufám a přeji vám, aby francouzské předsednictví s politikami evropské integrace, žádoucí imigrace, rozšíření na Balkán a ne nezbytně do Turecka, vrátilo Evropanům důvěru v Evropu a zalíbení v ní. Gay Mitchell (PPE-DE). – Pane předsedo, Irsku trvalo 700 let, než vypudilo Brity z Irské republiky, a já tu teď musím sedět a znovu poslouchat lidi, které jsme vyhodili, jak nám říkají, co máme v Irsku dělat. Domnívám se, že to je trochu přespříliš. Nechte prosím o záležitostech Irské republiky rozhodovat lid Irské republiky. Dále bych rád vzkázal panu prezidentu Francouzské republiky: pokud chcete změnit názor obyvatel Irska, vezměte s sebou pana Le Pena. To bude ke změně jejich názoru stačit. Já jsem byl volebním ředitelem strany Fine Gael, která je součástí Evropské lidové strany, během čtyř evropských referend: o Jednotném evropském paktu, o Maastrichtské smlouvě, o Amsterodamské smlouvě a o Lisabonské smlouvě a rád bych řekl, že Lisabonská smlouva propadla z řady důvodů. Lidé jí nerozuměli; vláda byla u moci od roku 1994; politici se objevují před vyšetřujícími komisemi; hlavní vládní a opoziční strany – politický establishment – usilovaly o její přijetí. Panovaly obavy ohledně obrany a vojenské služby, potratů a eutanázie – doprovázené stříkačkami dávanými do oběhu poslanci této sněmovny – daní, pracovních míst, přistěhovalectví. Mnohého z toho se chopila krajní levice a krajní pravice.

47

48

CS


Rád bych panu úřadujícímu předsedovi řekl následující. Připravte se, prosím, na svou návštěvu Irska. Pokud je pro vás důležité pomoci při změně situace v Irsku, přijeďte připravený a přijeďte připravený naslouchat. Budete velmi vítán, ale situace je složitá a její vyřešení bude vyžadovat určitý čas. Adrian Severin (PSE). – (FR) Pane předsedo, Evropané do francouzského předsednictví vkládají značné naděje a tyto naděje je třeba zvládnout. Předsednictví se musí vyvarovat podporování nerealistických snů a neopodstatněných obav, a to včetně sousedních a kandidátských zemí. Co se týká Lisabonské smlouvy, neexistuje dostatek diplomatické podpory pro její ratifikaci. Předsednictví musí přispět k vypracování výchozí nebo zajišťovací strategie pro případ, že se věci budou vyvíjet špatným směrem. Abychom se vyvarovali nejhoršího, musíme hned na začátku ukázat, že jsme připraveni čelit nejhoršímu . Rád bych skončil několika slovy na téma nebezpečného jevu renacionalizace Evropy. Nejznepokojivějším projevem tohoto jevu je nacionální populismus, který stál rovněž za propagandou ve prospěch irského odmítnutí, rasové xenofobie v Itálii, ale také za rétorikou o národní povaze sociální politiky. Evropa buď bude sociální, nebo se zhroutí. Doufám, že francouzské předsednictví bude v tomto ohledu citlivé. Předseda. − Je mi líto, ale bohužel nemohu připustit další řečníky. Už jsme značně překročili vymezený čas. Velmi děkuji předsedovi Sarkozymu a předsedovi Barrosovi za to, že nám věnovali svůj čas. Rád bych tedy skončil tím, že předám slovo nejdříve předsedovi Barrosovi a poté prezidentu Sarkozymu. José Manuel Barroso, předseda Komise − (FR) Pane předsedo, začnu tím, že se krátce připojím k blahopřáním, jež tu vyjádřila valná většina poslanců, kteří tu promluvili: blahopřáním k přesvědčení, nadšení, energii a politické vůli, které tu předseda Sarkozy vyjádřil a které, jak jsem přesvědčen, on i jeho ministři prokáží v průběhu francouzského předsednictví. Rád bych řekl, že to pro mne nebylo žádným překvapením. Byl jsem naprosto přesvědčen, že je dobře, že Francie na sebe vezme zodpovědnost za předsednictví Rady v tomto obzvláště obtížném období. Prezident Sarkozy a my všichni bychom si pochopitelně přáli, aby horizont byl jasnější z institucionálního hlediska, ale domnívám se, že právě v těchto obtížných dobách lze rozpoznat politické schopnosti a pochopit skutečnou důležitost silné politické vůle. Já jsem zastáncem této demokratické politické debaty. Již jsem mnohokrát řekl, že musíme politicky přiznat rozdílnost názorů a množství různých pohledů na věc, které existují například i zde v Parlamentu. Musíme vědět, jak tyto rozdíly vyjádřit, protože Evropa není totéž jako vnitrostátní politický systém. V našich demokratických vnitrostátních systémech nezpochybňujeme samotnou legitimitu státu pokaždé, když dojde k politické diskusi, i když je někdy hodně polarizovaná, zatímco v Evropě se ti z nás, kteří jsou proevropští, musí při vyjadřování svých námitek potýkat s těmi, kteří stojí proti Evropě a využívají všech forem populismu k poškozování našich institucí a ohrožení úžasného projektu míru a solidarity, kterým je projekt společné Evropy. (Potlesk) Právě proto v těchto těžkých dobách skutečně potřebujeme být schopni vyjádřit všechny tyto pohledy a zároveň posílit proevropský tábor. Řekněme si na rovinu, v červnu 2009 se konají evropské volby. Jestliže různé evropské politické síly a evropské instituce nebudou konstruktivně pracovat ruku v ruce, dodáme argumenty těm, kteří v krajních případech chtějí využít populismu, xenofobie a nacionalismu vytvořením spojení mezi nacionalismem a vlastí, což je omyl. Já často cituji jednoho velkého francouzského autora, který prohlásil „Patriotismus je láska k vlastnímu lidu, nacionalismus je nenávist k ostatním.“ Můžeme milovat svou vlast a zároveň s přesvědčením hájit projekt společné Evropy, jak zde právě řekl prezident Sarkozy. Já proto doufám, že debata, která bude v nadcházejících šesti měsících probíhat, posílí evropské instituce a stejně tak i náš projekt Evropy budoucnosti. Rád odpovím na konkrétní otázky. Toto byla jediná konkrétní otázka, která mi byla položena, a já samozřejmě ponechám zbytek prezidentu Sarkozymu, který je mnohem kompetentnější na ně odpovědět. Tuto konkrétní otázku položila paní Napolitanová a týkala se kulturního programu Euromed. Těší mne, že vám mohu sdělit, že současnému programu, kulturnímu programu Euromed, bylo pro letošní rok stále přiděleno 15 miliónů EUR. Je pravda, že ještě nedošlo k rozhodnutí pro období 2009-2010, ale existuje silný tlak na vnější výdaje a v těchto případech se upřímně řečeno obvykle stává, že třetí země většinou upřednostňují bilaterální spolupráci na úkor regionálních rozpočtů. Jedná se tedy o záležitost, kterou je

10-07-2008

10-07-2008

CS


třeba se zeměmi Euromed prodiskutovat. Jedním ze zajímavých aspektů francouzské iniciativy na vytvoření Unie pro Středomoří – kterou jsem mimochodem podporoval od samého počátku – je, že přináší významnější prvek regionální spolupráce. Někdy je mi pokládána otázka, co přidává Unie pro Středomoří k Barcelonskému procesu. Je to pochopitelně prvek větší politické síly, také politické povýšení, zejména díky vrcholným schůzkám konaným jednou za dva roky. Je to však také dimenze, kterou přinesly konkrétní regionální projekty, a v současné době též doufám velmi konkrétní projekty, do nichž budeme moci zahrnout ve větší míře i dimenzi soukromého sektoru, protože stále potřebujeme další finanční zdroje. To je tedy konkrétní oblast, na níž nyní pracujeme a na závěr bych řekl jen: „Hodně štěstí, Francie, a hodně štěstí, můj drahý příteli, prezidente Sarkozy!“ (Potlesk) Předseda. – Rád bych poděkoval předsedovi Barrosovi a místopředsedovi Jacquesi Barrotovi za to, že zde nepřetržitě strávili 3 hodiny. Nicolas Sarkozy, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedo, především bych rád řekl, že se domnívám, že je naprosto přirozené, pokud má někdo tu čest stát se úřadujícím předsedou Rady, strávit v Parlamentu tolik času, kolik si Parlament přeje, nejenom první den předsednictví, ale řeknu vám, pane předsedo Evropského parlamentu, stejně jako všem předsedům skupin a Konferenci předsedů, že pokud budete chtít, abych se v některých obdobích předsednictví dostavil, tak vám jsem k dispozici. Je třeba hrát hru evropských institucí. Evropský parlament je srdcem parlamentní demokracie. Nejedná se tu o otázku dostupnosti, jde o otázku priorit. Předsednictví Evropský parlament potřebuje, a proto je mu k dispozici. (Potlesk) Pokud řečníci dovolí, rád bych řekl pár slov každému z nich. Především bych rád řekl panu Bushill-Matthewsovi, že patřím k těm, kteří se domnívají, že Evropa Spojené království potřebuje. Nikdy jsem nepatřil k Evropanům nebo Francouzům, kteří si mysleli, že bychom si na naše britské přátele měli dávat pozor. Spojené království může Evropě přinést mnohem víc, než si samo myslí. Spojené království je branou do anglosaského světa, představuje nejrozšířenější světový jazyk a jak se v posledních letech ukázalo, vlastní dynamické hospodářství. Rád bych řekl našim britským konzervativním přátelům: „Věřte, že vás Evropa potřebuje, že v ní máte své místo a že Evropu oslabí, pokud budou Britové stát jednou nohou vevnitř a jednou nohou venku.“ Spojené království představuje skvělý národ. Nemá se od Evropy čeho bát a Evropa od něj může mnohé očekávat. Panu Poignantovi, který nahlédl do mého srdce, a tak pochopil, že miluji politiku a parlament je jako moje zahrádka, bych rád řekl, že Parlament je skutečně místem pro demokracii a já nerespektuji a nechápu politické představitele, kteří nechtějí vyjádřit a hájit své myšlenky v kolébce parlamentní demokracie. Doufám, že vaše poznámka skrývala spíše prvek politování, než vize nadměrné harmonizace trhu práce. Totéž platí i pro pan Désira, naprosto s vámi souhlasím a jsem proti úplné harmonizaci, protože lidé by ji odmítli. Naproti tomu je naprosto přirozené mít určitá minimální pravidla v kontextu trhu práce a jednotného trhu Mějme na paměti obtíže. Vezměme si například Rakousko, které má socialistického předsedu vlády a vládu, a ti vám sdělí, že věk pro odchod do důchodu je 65 let, doba účasti 45 let. Dobře víte, s jakými nesnázemi jsem se setkal, když jsem dobu účasti prodloužil na 40 let a francouzská socialistická strana mne zpočátku nepodporovala. Tak mi vysvětlete, jak je možné, že poté, co jsem se setkal s tolika obtížemi při prosazení čtyřicetileté doby účasti ve Francii, mám teď v šesti měsících ve funkci předsedy Evropy dosáhnout něčeho mezi 45 lety v Rakousku a 40 lety ve Francii. Jak se to dá zvládnout? Od snu k realitě vede dlouhá cesta, ale zde možná leží rozdíl mezi evropskou a francouzskou socialistickou stranou. V některých okamžicích se cítím blíže Straně evropských socialistů než francouzské socialistické straně. Tuto chybu přiznávám a samozřejmě se za ni omlouvám. (přerušení panem Schultzem mimo mikrofon)

49

50

CS


Předseda. − Takhle to tady nefunguje. Vy nerozhodujete o tom, kdo bude hovořit. Řečnickou dobu nelze dělit mezi skupinu sociálních demokratů v Evropském parlamentu a úřadujícího předsedu Evropské rady. Pane prezidente Sarkozy, jste ochoten povolit otázku panu Schultzovi? Pokud je tomu tak, poskytnu mu slovo. Nicolas Sarkozy, úřadující předseda Rady. − (FR) Ano, pane předsedo, pokud to neznamená, že se dostanu do křížové palby celoněmecké debaty. Martin Schulz (PSE). - (DE) Velmi děkuji, pane předsedo, jste velmi laskav. Pane prezidente Sarkozy, je od vás pěkné, že se tímto způsobem chcete sblížit se socialismem. Poté co jste se právě ve svém projevu vehementně postavil za německé sociální demokraty a distancoval se od kancléřky Merkelové, navrhuji vám, abyste postupoval následovně. Pokud se cítíte tak útulně v náručí evropské sociální demokracie, přidejte se nejdříve k německé sociální demokracii a my vás postupně sblížíme s francouzskou, takže na konci cesty budete skutečně výborný soudruh. Předseda. − Pane Schulzi, to nemá ani tak co dělat s laskavostí, jako spíše s řádným dodržováním postupů – o což nám nakonec všem v Evropě jde. Nicolas Sarkozy, úřadující předseda Rady. − (FR) Pane předsedo, jistě vidíte, že mám socialistu po své pravici, ale stále ještě je pro jednoho místo po mé levici. (Potlesk) Dámy a pánové, jak víte, nemyslím si, že plýtváme časem, protože se domnívám, že demokracie na evropské úrovni se může obejít bez hrubosti, která ji někdy provází na národní úrovni. Evropská úroveň dává každému možnost poodstoupit od volební rutiny, která je drsná, často nespravedlivá a vždy obtížná. Koneckonců sama skutečnost, že na fóru, jako je vaše, jsme schopni spolu mluvit a přitom se na sebe usmívat a vzájemně se respektovat, snad také dokáže lidi povzbudit, aby vřeleji přijali evropský ideál za svůj. V každém případě to nepovažuji za ztracený čas a rád bych o tom pány Poignanta a Schulze ujistil. Paní De Sarnezová má pravdu. Musíme změnit svou rozvojovou politiku, učinit zemědělskou výrobu potravin prioritou. To je naprosto nezbytné, africké země potřebují finanční prostředky, aby byly soběstačné z hlediska potravin, a část peněz, které jsme věnovali na rozvoj velkých infrastrukturních projektů, musí být bezpochyby investována do zemědělských mikroprojektů. V tomto bodě s vaším názorem naprosto souhlasím. Žádala jste mne také, abych hájil evropskou vizi. Tuto ambici mám také. Doufám, že budete tak velkorysá a pomůžete mi s obsahem této vize. Velmi dobře víte, že je rozdíl mezi velkými odlidštěnými ideály a spoustou technických detailů každodenního života, přičemž my všichni máme potíže neustále rozhodovat, co dělat s velkými myšlenkami, které někdy daleko přesahují všední potíže našich občanů, a jak řešit technické otázky, které se dotýkají jejich každodenního života. Není to tak jednoduché, ale já každopádně udělám, co budu moci. Abych odpověděl na vaši otázku, pane Crowley, ano, potřebujeme rozvoj, abychom se vyvarovali ilegálního přistěhovalectví. Navíc každý ví, že nejlepší odpovědí na přistěhovaleckou otázku je rozvoj. 475 miliónů Afričanů je ve věku pod 17 let a Evropu a Afriku odděluje dvanáctikilometrová Gibraltarská úžina. Africké katastrofy budou evropskými katastrofami a tomu nezabrání žádné bariéry nebo hranice. Proto rozvojovou politiku skutečně potřebujeme. Opět je velmi obtížné rozhodnout se mezi multilaterálním a bilaterálním přístupem. Jedná se o závažnou otázku a já jí hodlám věnovat značnou pozornost. Pan Irujo hovořil o jazykové rozmanitosti. Naprosto souhlasím, včetně – a chápu, že nemáte rád výraz „regionální jazyk” – otázky úředních jazyků. Víte, jsem jedním z těch, kteří se domnívají, že bychom pomohli různým hnutím za autonomii nebo nezávislost, pokud bychom jim dali monopol na ochranu regionálních jazyků, což by byla závažná chyba. Hovořím o Korsice ve Francouzské republice, kde žijí lidé, kteří jsou Korsičané, milují Korsiku, ve svých vesnicích mluví korsicky, ale to neznamená ohrožení národní jednoty. Jazyková rozmanitost je z mého ohledu stejně důležitá jako rozmanitost kulturní, a pokud bude existovat jediný jazyk, pak nebude žádná kulturní rozmanitost. Pane Farage, velmi se mi líbil váš projev, ale řeknu vám následující: Britové byli rádi, že jsem uzavřel Sangatte, neboť jsem to byl já, kdo ho uzavřel, a požádali jste mne o to vy. I v případě, že jste Brit a máte rád svou zemi, nemůžete vyřešit všechny její potíže s přistěhovalectvím, a já vám musím říci, že Francie rozhodně nemá v úmyslu stát se pohraniční stráží Spojeného království. Rád bych vám řekl, že je moc hezké prohlašovat „v naší zemi nechceme identifikační doklady a nechceme společnou přistěhovaleckou politiku“, když vás na druhou stranu těší, že cizinci, jejichž doklady nejsou v pořádku, jsou zadrženi ve Francii, abyste se s nimi

10-07-2008

10-07-2008

CS


nemuseli zabývat ve Spojeném království. Stejně jako Francie, ani Spojené království nemůže vše zvládnout samo. Rád bych ještě dodal, pane Farage, že respektuji polský názor, ale vy jste nebyl v mé kanceláři, když jsem s řadou kolegů vyjednával o Lisabonské smlouvě. Byli jsme v Bruselu a kdo byl v mé kanceláři? Nikoli předseda vlády Tusk, protože předsedou vlády v té době byl bratr pana Kaczynského. Byl tam prezident Kacyznski a já vám řeknu jedno: on je muž, kterému věřím a kterého respektuji. Avšak když v Evropě něco podepíšete a když začnete nerespektováním dohody, pak už není Evropa, pak už není nic, žádná vyjednávání. Pokud někdo z nás svou zemi k něčemu zaváže v Bruselu, musí učinit závazek i doma. Řekl jsem právě toto, nic víc, nic míň. (Potlesk) To zcela respektuje polskou stranu: pane Farage, já se domnívám, že jsem Polsko hájil. Předseda Barroso vám to může říci lépe, než kdokoli jiný. My Polsko potřebujeme, ale zároveň musíme mít respekt k danému slovu. Paní Sudreová, děkuji za podporu. Naprosto souhlasím s vaší analýzou a děkuji za ni. Panu Rasmussenovi, který, jak jsem pochopil, je Rasmussen I a já jsem si právě ujasnil, kdo je Rasmussen II, bych rád řekl, že Dánsko je dobrým příkladem země, která učinila pokrok, a díky němu mám odpověď pro všechny řečníky hovořící o irské otázce. Samozřejmě bychom neměli Iry nutit a musíme respektovat jejich názor, ale musíme mít odvahu našim irským přátelům říci: „Musíte respektovat ostatní země, které Lisabonskou smlouvu ratifikovaly. Nepoučujeme vás, ale vezměte v úvahu, že i ostatní mají své názory a že v určitém okamžiku budeme muset najít společnou cestu. Evropa nechce pokračovat bez vás, ale zároveň se jen kvůli vám nemůže zastavit.” To říkám se vším respektem k zemi, která hlasovala proti. My Francouzi jsme vám způsobili značné problémy a obtíže, ale v určitém bodě se musíme vymanit ze situace, kdy se všichni navzájem pozorují a čekají, až se někdo jiný chopí iniciativy. Iniciativy se musí chopit francouzské předsednictví spolu s předsednictvem Komise a předsednictvem Evropského parlamentu. Poté se někteří připojí, někteří ne. Osobně se domnívám, že řešení existuje, ale rozhodně není v udržování statu quo nebo v prohlašování „počkáme, čas to vyřeší.“ Osobně se domnívám, že čas pracuje proti nám, že Evropa vyčkávala příliš dlouho a další čekání nemá smysl. Jsem přesvědčen, že řešení najdeme, právě tak jako ho nalezli Dánové. Paní Mehrinová, velmi mne dojalo, když jste mne ohodnotila jako „miláčka žen”. Toto uspokojení ponechám vám, abych pravdu řekl, nevím přesně, co to znamená, a budu se opatrně vyhýbat této cestě, abyste mne špatně nepochopila. Já vím, že existuje vícerychlostní Evropa. Ne všichni používáme euro, ne všichni jsme součástí schengenského prostoru. Než se však dáme do budování institucionálně vícerychlostní Evropy, rád bych vás požádal, abychom se pokusili pokračovat společně. Nekritizujte předsednictví za to, že chce strhnout všechny s sebou, protože pokud ještě před začátkem řekneme „Koneckonců na tom nezáleží, nechme to plavat,“ pak budeme jednoho dne vyjednávat sociální výjimku pro Británii, hned potom institucionální výjimku pro Irsko a následujícího dne výjimku pro Polsko. V tom okamžiku se dostaneme do situace, že všechny země budou oprávněně požadovat výjimku pro sebe, a kde pak skončí Evropská unie? Kde skončí projekt, který pokřtili otcové zakladatelé? O to mi jde. Možná se nakonec v takové situaci ocitneme, ale já bych rád, aby se tak stalo až poté, co zkusíme vzít celou rodinu s sebou najednou. Rád bych sdělil těm, kteří mají obavy o Chorvatsko, že já samozřejmě podporuji další vyjednávání, neboť by podle mne bylo vážnou chybou zavřít Balkánu dveře do Evropy, protože Balkán potřebuje mír a demokracii, které mu Unie může přinést, ale nehodlám se vracet zpět k lisabonským rozhovorům. Rád bych řekl panu Bielanovi, že nechci vyhrožovat Irsku, navíc bych toho ani nebyl schopen a nikdy by mne to ani nenapadlo. Pojedu tam a budu naslouchat, ale současně musí mít všichni na paměti, že v průzkumech veřejného mínění 80% obyvatel prohlašuje, že jsou pro Evropu, můžeme s nimi pracovat, aniž bychom jim vyhrožovali. DPH na paliva je francouzský návrh a nechci ho nikomu vnucovat. Jen bych rád vaši pozornost obrátil ke skutečnosti, že podle mého přesvědčení cena ropy dále poroste. Musíme mít odvahu tuto skutečnost sdělit svým spoluobčanům. Produkce ropy každoročně klesá o 3 % kvůli vypotřebování zásob, zatímco spotřeba roste o 2-3 % díky růstu v rozvíjejících se zemích. Myslím si pouze, že DPH je daň úměrná ceně. Pokud se cena ropy zítra vyšplhá na

51

52

CS


175 dolarů za barel, budeme moci jen tak bez dalších řečí dále vybírat 20% daň z rostoucí ceny ropy? Takovou otázku bych chtěl položit. Spolu s předsednictvím Komise o tom podáme zprávu v říjnu. Pokusím se zapůsobit ve směru svého přesvědčení a uvidíme, jaký to přinese výsledek. Co se týká Ukrajiny, bude se konat vrcholná schůzka a pohneme věcmi kupředu. Musíme ji podpořit na cestě k demokracii a musíme ji přiblížit Evropské unii. Ukrajina není bezvýznamná, má 42 miliónů obyvatel. Nejedná se o malé rozhodnutí. V současnosti jsme ve fázi přidružení, ale každý, kdo se projde ulicemi Kyjeva, vidí, že je to jedna z evropských metropolí. Pane Langene, rád bych vám poděkoval za komplimenty, které mne skutečně potěšily. Velmi se mi líbil odkaz na Tony Blaira. Nevím, jestli jste svou poznámku učinil z tohoto důvodu, ale já se domnívám, že Tony Blair je státník, který pro Evropu a pro svou zemi vykonal hodně, a upřímně řečeno, snad nebudete nic namítat, když prohlásím, že v mnoha oblastech podle mne vrátil důvěryhodnost a sílu britské i evropské politické debatě. Domnívám se, že v Evropě potřebujeme vůdce, a ve své době byl Tony Blair jedním z takových vůdců. To mne označkuje jako přívržence levice, i když jsem si všiml, že tato část politického spektra ne vždy zahrnovala pana Blaira komplimenty. Ano, pane Goebbelsi, ostatní musí vyvinout úsilí a tento problém bude rozhodně nastolen při jednáních o změně klimatu, ale Evropa musí jít příkladem. To není naivita z mé strany. Domnívám se, že jsme důvěryhodnější, pokud děláme to, co kážeme. Někdo snad řekne, že by bylo lepší vyčkávat. Osobně si myslím, že musíme riskovat čin. Moje politická filosofie, pane Goebbelsi, v podstatě říká, že nejhorší je nečinnost. Nejhorší risk je neriskovat. Pane Cavado, máte naprostou pravdu, na tyto obavy musíme reagovat. Děkuji vám za podporu. Co se týká Unie pro Středomoří, rád bych řekl v návaznosti na předsedu Barrosa, že nemám na mysli žádnou kritiku Barcelonského procesu. Rád bych však řekl následující. Barcelona byla výborná myšlenka, ale barcelonský summit měl jeden problém. Pokud se dobře pamatuji, účastnil se ho jediný představitel arabského státu, ministerský předseda Abu Mazen. Jak chcete vytvořit středomořskou unii, sblížit severní a jižní břehy Středozemního moře, když se jižní břeh nedostaví? Mám takový dojem, i když mne Bernard Kouchner možná později poopraví, že pařížského summitu se budou účastnit hlavy všech arabských států. Možná je to drobný rozdíl, ale podle mne je to rozdíl základní. Rád bych také řekl panu Zahradilovi, že nejde o otázku vytváření krize kolem Lisabonské smlouvy, ale na druhou stranu bychom neměli dělat, jako že se nic neděje. Neměli bychom situaci přehnaně dramatizovat, ale zároveň je znepokojující, že poslední tři referenda v Evropské unii skončila odmítnutím, což jistě mělo jiné důvody, nicméně faktem zůstává, že to přinejmenším není velmi povzbudivé znamení. Nebudu odpovídat paní Napoletanové, neboť předseda Barroso už na vaši otázku odpověděl. Pro pana Sánchez-Neyra, ano, je třeba evropské dimenze ve sportu a podle mého názoru by věci jenom prospělo, kdyby se statistiky pro olympijské hry počítaly podle národů, ale kdyby zároveň existoval zvláštní sloupec pro evropské medaile. Tím bychom ukázali, že žijeme i ve sportovní Evropě. Pane Désire, odpověděl jsem vám co se týká norem na trhu práce. Ohledně sociální politiky vedeme známou debatu. 35 hodinový pracovní týden nestačí k vítězství ve volbách a nestačí ani k vytvoření skutečné sociální politiky. Rád bych také dodal, že jsem podstoupil tolik potíží při překonávání automatického, zkostnatělého řádu pětatřicetihodinového týdne ve Francii právě ve jménu evropské harmonizace, protože žádná další země se nevydala touto cestou. Žádná. Ani jediná. A to včetně evropských socialistických vlád. Takže vidíte, že s radostí vyzývám k sociální harmonizaci, ale rád bych řekl našim přátelům mezi francouzskými socialisty, že sociální harmonizace neznamená propagovat ve Francii myšlenky, které nikdo jiný v Evropě neprosazuje, protože jsme výjimkou a naše země následkem toho trpí. Rád bych poděkoval panu Buzkovi za polskou oddanost Evropě. Nikdy jsem o tomto polském odhodlání nezapochyboval. Polsko je jednou z šesti nejlidnatějších zemí Evropy a právě proto jsem prezidentu Kaczynskému sdělil, že potřebujeme jeho podpis, protože Polsko není prostě jen jednou z evropských zemí. Je ohromně důležité, je symbolem a my přirozeně potřebujeme omezit institucionální krizi pouze na otázku Irska. Pane Baróne Crespo, Dohá ano, řekl jsem to předsedovi Barrosovi, řekl jsem to Gordonu Brownovi, ale v krátkosti, Dohá ano, ale ne za každou cenu. Rád bych hájil dvě myšlenky, které mi jsou blízké. Především,

10-07-2008

10-07-2008

CS


slýchávám, že pokud nedojde k dohodě, nebude růst. Promiňte, ale dohoda nebyla sedm let, a po šest let zažíval svět bezprecedentní růst. Dohoda ve WTO je lepší než nemít dohodu, ale nemělo by se tvrdit, že bez dohody nebude růstu. Po šest let jsme růst měli. Za druhé, předseda Barroso, kanadský ministerský předseda a dokonce i Angela Merkelová v současnosti prohlašují, že není dostatečně dobrá. Brazílie nevyvíjí žádné úsilí ke snížení celních bariér v průmyslu, žádné úsilí ve službách. A co se dá říci o uzavření čínského trhu? Z tohoto pohledu neexistuje žádná francouzská výjimka. Za prvé, jako úřadující předseda Rady musím loajálně hájit pozici Unie. Co se však týká pozice Unie, neslyšel jsem od nikoho, dokonce ani od britské vlády, hlasy, že by smlouva měla být podepsána v tomto stádiu vyjednávání. V Evropě jsme tedy všichni zajedno, i když to je z různých důvodů, v tom, že tak, jak se věci mají, to nestačí. Že Evropa vyvinula veškeré úsilí a že nemůže vyvíjet další úsilí, pokud ostatní velké světové regiony nejsou odhodlány pohnout se kupředu. Domnívám se, že v tomto ohledu se všichni shodneme. Panu Zappalovi bych rád řekl, že jsem mu vděčný za podporu evropské přistěhovalecké politiky, paní Gurmaiové to, že se domnívám, že rovnost mezi muži a ženami je velmi důležitá, ale nevím, jestli její poznámka byla určena přímo mně. Každopádně, už samotný fakt, že je Maďarka, je nezpochybnitelným přínosem. Rád bych panu Varvitsiotisovi řekl, že si naprosto uvědomuji, že Evropa prochází krizí identity, a že by možná Evropský parlament mohl všem institucím pomoci v této otázce. Proč si nepředstavit, že se vede skutečná debata, předsedo Pötteringu, o tom, co je evropská identita? Téma evropské identity je tématem spíše pro rozpravu Evropského parlamentu, než záležitostí pro hlavy států či vlád. Snad by Evropský parlament mohl i uspořádat debaty na toto téma, a v tomto případě přijdeme a předložíme svůj názor. Osobně si myslím, že úloha definovat evropskou identitu náleží spíše Parlamentu než vládám, které se přirozeně zabývají každodenní správou svých jednotlivých zemí. Pokud tedy existuje místo, kde by evropská identita měla být definována, pak se domnívám, a doufám, že se mnou předseda Barroso bude souhlasit, že to není v Evropské radě ani v Komisi, ale především v Evropském parlamentu. Rád bych také odpověděl panu Karasovi, který prohlásil, že musím projevit diplomatičnost. Ano, rozumím, budu se snažit být diplomatický. Doufám, že z jeho strany nešlo o zpochybnění, zda mi můj temperament nezabrání být diplomatický. Není to jen otázka být slabý a zároveň chytrý, nebo dynamický, ale současně neobratný. Snad je dokonce možné být dynamickým a zároveň obratným, ale v každém případě vám děkuji za příležitost toto prokázat. (hlasitý potlesk) Předseda. − Mnohokrát děkujeme, pane prezidente Sarkozy. Jsem poslancem Evropského parlamentu už 29 let a nevybavuji si, že by někdy úřadující předseda Rady s námi strávil v diskusi tři a půl hodiny a odpověděl na každý projev. Těšíme se na vaši příští návštěvu. Tím je tento bod uzavřen. Písemná prohlášení (článek 142) Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. – (RO) Domnívám se, že Francie převzala předsednictví Evropské unie v klíčovém okamžiku, kdy Evropa hledá vhodné odpovědi na množství výzev strategické povahy. Francie má za úkol zajistit pokračování ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy, zaměřit se na oblast energetické politiky a zkonsolidovat bezpečnostní a obrannou politiku Evropské unie. V těchto prioritách vyjadřuji francouzskému předsednictví svou podporu a doufám, že jejich provádění skončí úspěchem. Jako členka Výboru pro zahraniční věci a zpravodajka pro záležitosti černomořské spolupráce bych se chtěla zaměřit na jeden důležitý aspekt, který bude prosazován v zahraniční politice Evropské unie. Vítám francouzskou iniciativu ke konsolidaci Evropské politiky partnerství, ale trvám na tom, že její východní dimenzi by se mělo dostávat stejné pozornosti a úsilí jako dimenzi středomořské. Tento cíl by se měl vztahovat jak na bilaterální vztahy v kontextu vyjednávání budoucích smluvních vztahů EU, tak na vztahy multilaterální v rámci Černomořské synergie. A konečně, Francie převezme předsednictví EU v roce mezikulturního dialogu a měla by úspěšně pokračovat v činnosti v této oblasti.

53

54

CS


Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Především bych rád přivítal evropské odhodlání úřadujícího předsedy Rady Nicolase Sarkozyho a jeho vizi týkající se současných výzev stojících před Unií. Podporuji politické prohlášení, že nové instituce založené na Lisabonské smlouvě jsou nezbytné a bez nich by bylo nezodpovědné plánovat další rozšiřování. Evropa výsledků musí brát v úvahu očekávání občanů a ukázat, že je řešením, nikoliv problémem. Podporuji myšlenku na zavedení hraničního mechanismu, který umožní korektní a nepokřivenou hospodářskou soutěž, přičemž bude brát v potaz vliv opatření na ochranu životního prostředí spojených s otázkami energetiky a klimatu. Priorita pro evropskou přistěhovaleckou politiku je také otázkou lidské, hospodářské a sociální nutnosti. Rád bych poblahopřál Brice Hortefeuxovi k vynikající práci na evropském paktu o přistěhovalectví. Ohledně evropské obranné politiky, odvážná stanoviska pana předsedy nám umožní pokročit v této složité otázce, zejména zapojením vojáků z řad všeho obyvatelstva a podporou vzniku evropského zbrojního průmyslu. Pan předseda se nemýlí ve své podpoře SZP, která je nyní potřeba více než kdy jindy. Závěrem bych rád zdůraznil potřebu lepšího politického dialogu s ECB, aby se správa evropského hospodářství pohybovala v souladu se současnými globálními potřebami. Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Děkuji vám, pane předsedo. Rád bych panu prezidentu Sarkozymu popřál hodně úspěchů, až do svých rukou vezme osud Rady pro příštích šest měsíců. Nad budoucností Evropské unie se bohužel stahují mraky: paradoxní hlasování v Irsku (Irsko se stalo “Keltským tygrem”, jak jej známe, díky fondům EU), vládní krize v Rakousku, výroky polského prezidenta, to vše jsou zneklidňující znamení. Musíme najít sílu a schopnosti k návratu na evropskou cestu, která musí vzbudit nadšení a cit v občanech, kteří stále vnímají EU jako cosi vzdáleného a nesrozumitelného. Při této příležitosti bych úřadujícímu předsedovi nabídl provokativní myšlenku: Chceme-li přitáhnout občany blíže k EU, musíme vyslat konkrétní signály. Skutečně skvělé by bylo, kdyby francouzský prezident dokázal zahájit seriózní diskusi o vyřešení otázky dvou sídel Parlamentu: soustřeďme veškerou činnost v Bruselu a zbavme se každoměsíčního přesunu do Štrasburku (tamní sídlo by mohlo být využito pro jiné účely, například jako středisko technologické dokonalosti), tento „výlet“ ve skutečnosti představuje obrovské a neopodstatněné plýtvání finančními a energetickými prostředky. Ivo Belet (PPE-DE), písemně. – (NL) Francouzské předsednictví stanovilo správné priority, například klima, přistěhovalectví a obranu, ale já bych se rád zaměřil na aspekt, kterému je věnováno méně pozornosti, ale který je přesto nanejvýš důležitý pro naše mladé lidi a pro celý sportovní sektor v Evropě. Francouzské předsednictví ve sportu podporuje pravidlo „šesti a pěti“: omezení počtu cizích hráčů. Jeho cíle jsou dobré: přinutit kluby více investovat do svých programů výchovy mládeže, a tak do určité míry obnovit soutěžní rovnováhu. Tento Parlament s tímto postojem stoprocentně souhlasí. Odtud pramení naše podpora pro pravidlo „domácích hráčů“, které – ve skromnější míře – sleduje stejný cíl. Otázkou zůstává, zda je pravidlo šesti a pěti na evropské úrovni uskutečnitelné. Odporuje volnému pohybu pracovních sil a lze ho uplatnit pouze, pokud by byla učiněna výjimka ze Smlouvy o Evropské unii, od čehož jsme na míle vzdáleni. Není jisté, zda by Soudní dvůr takový čin vůbec připustil, a to i ve světle toho, že Lisabonská smlouva obsahuje nový článek o sportu. My v Parlamentu se chceme zapojit do hledání nejlepšího řešení pro dobro evropského fotbalu. Žádáme prostě solidní řešení, které nevrhne fotbal do zmatku. Nikdo nepotřebuje další případ Bosman. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Předseda Sarkozy strávil přibližně třetinu svého projevu obranou Lisabonské smlouvy a vyvíjením nátlaku a vydíráním Irska, zapomínaje přitom na to, co samotná pravidla Evropské unie říkají o počátku platnosti nové Smlouvy – potřebu ratifikace všemi členskými státy. Pokud tedy většina Irů Smlouvu odmítla, pak je mrtvá a břichem vzhůru. Ratifikace by neměla pokračovat. Trvat na jejím pokračování je nedemokratické. Další prioritou je prohloubení imigrační politiky, v níž vyvstává do popředí směrnice o navracení, známá též jako ostudná směrnice, neboť přehlíží základní lidská práva a s ilegálními přistěhovalci jedná jako se zločinci a ne jako s lidmi, kteří uprchli před hladem ve své zemi, hledajíce světlejší budoucnost pro sebe a své blízké.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Oblast sociální politiky byla zcela zanedbána. Je si vědom odporu proti návrhu na upravení směrnice o pracovní době a proti návrhům schváleným Radou a poslaným do Evropského parlamentu, jež usilují o oslabení pracovních práv a otevírají dveře delšímu průměrnému pracovnímu týdnu v délce až 60 či 65 hodin, deregulaci zaměstnanosti a nižším mzdám. Bogdan Golik (PSE), písemně. – (PL) Rád bych vyjádřil naději, že šest měsíců francouzského předsednictví se ponese ve znamení plodné, efektivní práce pro dobro všech občanů sjednocené Evropy. Na tomto místě bych rád zdůraznil, jaký značný význam má zemědělství pro Evropské společenství. Například v Polsku pracovalo v roce 2005 v zemědělství 17 % zaměstnaných lidí. Zemědělská otázka má pro členské státy nepřímý význam – zde mám především na mysli problém zabezpečení dostatku potravin v kontextu zvyšujících se cen potravin na světových trzích. Doufám, že francouzské předsednictví přinese řešení v několika sporných otázkách spojených s evropským zemědělským modelem. Evropa nemá dostatečně příznivé klima ani zemědělské podmínky, aby mohla úplně zrušit podporu svých zemědělců. Náklady na výrobu masa, mléka nebo obilovin budou vždy vyšší na našem kontinentu než v Jižní Americe, Spojených státech nebo Austrálii. Mějme přitom na paměti, že i tyto země své zemědělce podporují. Podle mého názoru vytvářejí vyšší ceny zemědělských produktů příležitost pro rozvoj evropského zemědělství. Je zde ovšem nebezpečí, že vyšší příjem bude zadržen zprostředkovatelskými agenturami; jinými slovy, nárůst cen potravin způsobuje nepřiměřený nárůst nákladů metody zemědělské produkce. Výsledkem je, že přebytečný příjem je absorbován zprostředkujícími agenturami. Zemědělství zůstává důležitou oblastí hospodářství. Změnily se podmínky, za nichž v současnosti funguje, ale hlavní priority – zajistit důstojný příjem pro zemědělce a dostatek potravin – zůstaly stejné. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Poté, co Sarkozy balamutil lidi prohlášením, že bude respektovat vůli lidu vyjádřenou v referendu konaném v roce 2005 – které odmítlo „Evropskou ústavu“ – zatímco současně pokračoval v prosazování „minismlouvy“, která v podstatě znovu ohřívala obsah odmítnuté Smlouvy, předkládaje ho v jiné formě a vyhýbaje se dalšímu referendu, tak se nyní nachází u kormidla procesu zahájeného Angelou Merkelovou, procesu, který se opět snaží uvalit na Evropu federalistickou, neoliberální, militaristickou Smlouvu, která už byla třikrát odmítnuta. Při prohlubující se krizi kapitalismu, velké podniky a významné mocnosti Evropské unie, zejména Francie a Německo, ukazují „východisko“ postupem za použití federalistických, neoliberálních a militaristických politik a tohoto návrhu Smouvy, čímž chtějí konsolidovat základy „superstátu“ za účelem posílení mechanismů imperialistické intervence v těsné spolupráci s USA a NATO. Za tímto účelem se kupí tlaky a vydírání (rozšiřování, dvojrychlostní Evropa atd.). Hluchá, němá a slepá k vůli irského lidu vyjádřené v referendu, Evropská unie už kuje pikle k uspořádání dalšího irského referenda v roce 2009, ještě před volbami do Evropského parlamentu. Gyula Hegyi (PSE), písemně. – (HU) Jedním z nejdůležitějších úkolů francouzského předsednictví bude koordinace závazků členských států v oblasti změny klimatu. Je velmi důležité, abychom snížili emise skleníkových plynů na úrovni Unie. Toho lze dosáhnout, pokud budeme brát Kjótský protokol vážně a trvale, významně snižovat emise v porovnání s úrovní v základním roce 1990, v souladu s jeho ustanoveními. Bylo by skutečně do nebe volající, pokud by členské státy, které v období 1990 až 2005 své emise nesnížily, ale naopak zvýšily, byly Evropskou unií odměněny a nadále využívaly své výhody, která je v rozporu s Kjótským protokolem. Bylo by ještě nestoudnější, pokud by členské státy, které berou Kjótský protokol vážně a emise poctivě snižují – včetně Maďarska – měly být potrestány dalšími restrikcemi. Doufám, že francouzské předsednictví nikdy nepřijme takové zesměšnění Kjótského protokolu a diskriminaci vůči novým členským státům včetně mé vlasti. Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. – (PL) Rád bych francouzskému prezidentovi poděkoval za řeč, v níž zazněla řada základních problémů Evropské unie. Je pravda, že musíme zvažovat, jak Evropu vyvést z krize. Útěchou není, že v podstatě celý svět se nachází v situaci, která se blíží krizi. To s sebou přináší významný hospodářský a sociální rozměr. Hovořím o hrozbě hladomoru v mnoha oblastech světa kvůli rostoucím cenám potravin, o zabezpečení energie a o situaci životního prostředí. Světový finanční systém je čím dál nestabilnější. Proč zdůrazňuji tyto otázky? Protože si nemůžeme hrát na svatoušky. Téměř 500 milionů občanů Evropské unie v současnosti představuje méně než 8 % světové populace a do čtyřiceti let

55

56

CS


se tento poměr sníží sotva na práh volitelnosti – 5 %. Náš evropský pohled proto nesmí přehlížet hodnoty vyššího řádu spojené se zachováním euro-atlantické civilizace. Tato otázka má též etický rozměr. V každé zemi EU se tedy musíme pečlivě starat o rodinu, která je na jedné straně malinkým společenstvím, ale na druhé straně i základním kamenem celého Evropského společenství. Toto bychom neměli ztrácet ze zřetele. Pokud se tak stane, ztratíme kontakt s podstatou, jako se to děje nyní, když zneužíváme slovo manželství pro svazky, které manželstvím nejsou. Je pravda, že potřebuje nové právní rámce, ale ty musí být pro lidi srozumitelné. Jsou to evropští občané, kdo jsou původci kroků podniknutých Parlamentem, Radou a Komisí. My pouze konáme službu. A právě v tomto světle je třeba nahlížet na případ Irska. Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. – (PL) Jak se všeobecně očekávalo, jednou z priorit francouzského předsednictví se stala otázka ratifikace Lisabonské smlouvy. Co však většina pozorovatelů neočekávala je, že ústřední postavou na počátku francouzského předsednictví je Polsko, či přesněji řečeno ani ne tak Polsko, jako polský prezident Lech Kaczyński. Nechápu argumenty, jež polský prezident použil při odmítnutí podepsání ratifikačních dokumentů Lisabonské smlouvy. Smlouva byla schválena Sejmem i Senátem. Nestalo se nic, co by mělo oddálit připojení prezidentova podpisu. Nedošlo například k napadnutí Smlouvy u Ústavního soudu. Vypadá to jako nerespektování parlamentu a porušení dohody s předsedou vlády Donaldem Tuskem. Souhlasím s úřadujícím předsedou, že se ve své podstatě nejedná o problém politický, ale etický. Polsko o Smlouvě jednalo, podepsalo ji a podle mezinárodního práva má povinnost podstoupit ratifikační proces. Skutečně doufám, že se situace ohledně ratifikace Smlouvy brzy změní a že na konci francouzského předsednictví uvidíme výrazně lepší přístup než v současnosti. Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. – (FI) Pane předsedo, já plně respektuji jasné přání úřadujícího předsedy Rady Nicolase Sarkozyho zaujmout ambiciózní postoj ohledně balíčku opatření v oblasti energetiky a změny klimatu a během francouzského předsednictví dosáhnout úmluvy v této oblasti. Doufám, že to především znamená, že výzvy spojené se změnou klimatu jsou konečně ve středu politického zájmu. Ráda bych však panu úřadujícímu předsedovi Rady připomněla závažnost tohoto úkolu – obchodování s emisemi je významný tržní nástroj a dotýká se tolika lidí, že si nemůžeme dovolit stanovit takový politický harmonogram, který probíhá na úkor ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Jinak by francouzské předsednictví mohlo skončit blamáží, na což by jistě nemohlo být hrdé. Minulý měsíc jsem pořádala seminář, na němž organizace pro ochranu životního prostředí, výzkumné ústavy a organizace dotčené obchodováním s emisemi mohly vyjádřit svůj názor na hospodářský dopad tohoto obchodování. Dostalo se mi jasného sdělení: návrh Komise způsobí mnohem vyšší nárůst nákladů bez srovnatelných přínosů pro životní prostředí. Hovořím tu o znepokojivé McKinseyově analýze tohoto problému. Obchodování s emisemi se musí zlepšit. Situace je vážná. Evropský průmysl, který se potýká se svými vlastními problémy, nebudeme moci použít jako pokusné králíky, pokud celý systém bude fungovat ledabyle. Je lepší nedosáhnout úspěchu, než dosáhnout neúspěchu. Jsem přesvědčena, že jsme schopni dosáhnout dobrých výsledků včas, ale je zapotřebí důležitých úprav. K omezení emisí uhlíku nedojde na základě zbožných přání a slibů, pokud se nestanou součástí samotné směrnice. Měli bychom pevně stát za snížením závazků, ale postup je do značné míry otevřen diskusi. V Parlamentu jsme se postavili proti způsobu, jímž Komise přistupovala ke zvažovaným alternativám. Ráda bych, abyste se se situací seznámil, pane úřadující předsedo. Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Pane prezidente, předložil jste velmi ambiciózní program, jenž doufám bude úspěšně naplněn. Pakt o přistěhovalectví je nezbytnou prioritou pro úsilí o snížení ilegálního přistěhovalectví a vytvoření společné politiky pro legální imigraci. Rád bych však zdůraznil jeden aspekt, který byste měl vzít v úvahu, než přikročíte k plánovaným činům: pakt by měl zahrnovat několik kroků beroucích v potaz omezení na evropském trhu práce, která se týkají pracovníků z určitých nových členských států. Není normální, aby ekonomická migrace z třetích zemí překonávala volný pohyb mezi zeměmi uvnitř Evropské unie. Některé členské země mají dočasná opatření omezující přístup na trh práce pro pracovníky z EU. Jakmile dojde k uplatňování politiky o legální imigraci, existuje riziko, že občané Evropské unie budou znevýhodněni v porovnání s občany třetích zemí.

10-07-2008

10-07-2008

CS


V tomto ohledu bych rád blahopřál Francii, která 1. července učinila první krok tímto směrem a otevřela svůj trh práce pro občany zemí, jež přistoupily v roce 2004. Doufám, že se Rumunsku a Bulharsku co nejdříve dostane stejného jednání a vyzývám ostatní členské státy, aby následovaly francouzského příkladu. Nicolae Vlad Popa (PPE-DE), písemně. – Francie na sebe vzala úkol po šest měsíců vést Evropu ve složité situaci, jež vznikla po irském odmítnutí Lisabonské smlouvy. Program francouzského předsednictví EU je ambiciózní, ale měl by si též být vědom očekávání obyvatel. Nejnovější průzkum Eurobarometru ukázal, že pouhých 52 % občanů EU se domnívá, že členství v EU jejich zemi prospívá. Je zapotřebí nalézt způsob, jak evropským občanům ukázat, že z hospodářského a politického hlediska jsou společné zájmy mnohem důležitější než věci, které nás rozdělují. Prioritou francouzského předsednictví je pochopitelně hledání způsobu, jak absorbovat irský kaz, zatímco evropský proces musí pokračovat s tím, že Niceská smlouva neumožňuje rozšiřování. V souvislosti s druhou prioritou francouzského předsednictví EU – společnou zemědělskou politikou a její přípravou na budoucí výzvy – by mělo být zmíněno, že udržování režimu jednotné platby se na Rumunsko vztahuje od roku 2013. Jako příjemce prostředků SZP Rumunsko v tomto roce obdrží 735 milionů EUR přímé pomoci pro rumunské zemědělce. Martine Roure (PSE), písemně. – (FR) Omezím se na dvě poznámky: – Je naprosto nemožné žádat o azyl ve 27 zemích. Máme dublinské nařízení II, které upravuje otázku zodpovědnosti hostitelských zemí. Mezi členskými státy však existují rozdíly ohledně uznávání mezinárodní ochrany, a to představuje skutečný problém. – Moje druhá poznámka se týká základního problému humanity v tomto světě. Jak můžeme všichni žít spolu v globalizovaném světě? Musíme se vypořádat se skrytými příčinami, které vyhánějí zoufalé lidi z jejich zemí, a podle mého názoru evropský pakt o přistěhovalectví nedosahuje správné rovnováhy mezi potíráním obchodníků s lidmi, podporou legální imigrace a vytvářením ambiciózních plánů rozvojové spolupráce. Katrin Saks (PSE), písemně. – (ET) Letos má Evropská unie příležitost pohlédnout do zrcadla a zjistit, zda rozhodnutí, jež jsme učinili loni, přinesla ovoce. V minulém roce jsme byli svědky spuštění našeho akčního plánu pro životní prostředí a energetiku, který má snížit emise skleníkových plynů a bojovat proti globálnímu oteplování. Diskutovali jsme o společné evropské přistěhovalecké politice a nedávno jsme vyslechli svědectví o obrovském nárůstu nelegálního přistěhovalectví. Vypořádávali jsme se též s otázkami obrany: společné evropské síly prováděly vojenské operace v okolním světě a od roku 2004 jsme vytvořili bojová uskupení EU a jednotky rychlé reakce. Nové předsednictví v osobě prezidenta Nicolase Sarkozyho přineslo svěží vítr a příslib pro evropskou politiku, dalo nám myšlenku minismlouvy a zaujalo nový postoj vůči novým členským státům. Existuje pro to řada příkladů. Díky svému elánu a iniciativě bude dozajista schopen zahájit nebo urychlit řadu náročných projektů Ráda bych proto zdůraznila, že předsednická země neřídí evropské záležitosti nezávisle, přestože má právo navrhovat určité body pro pořad jednání. Skutečnost, že předsednictví není zodpovědné za rozhodnutí přijatá Evropskou radou, má zásadní význam, kterého by si předsednická země měla být vědoma, a nečinit z předsednictví mejdan ověnčený prázdnými sliby. Především doufám, že francouzské předsednictví dokáže Evropanům vdechnout naději v určité projekty. Toomas Savi (ALDE), písemně. – Pane úřadující předsedo Rady, na posledním evropském summitu v Bruselu se hovořilo o Unii pro Středomoří – významné iniciativě pro celou středomořskou oblast a jedné z priorit francouzského předsednictví. Já však skutečně doufám, že až bude toto předsednictví zdůrazňovat Středomořskou unii, nedojde k zanedbávání oblasti Baltského moře a strategie pro Baltské moře. To, obklopené od roku 2004 osmi členskými státy, se stalo v podstatě jezerem Evropské unie. Strategie pro Baltské moře zahrnuje oblasti životního prostředí, hospodářství, kultury a vzdělávání a obrany, čímž poskytuje plán udržitelného rozvoje pro tuto oblast. Velmi by mne potěšilo, kdyby francouzské předsednictví věnovalo čas otázkám spojeným s oblastí Baltského moře a kdyby prioritizace středomořské oblasti neznamenala vystrčení Pobaltí na mráz.

57

58

CS


Vzhledem k blížícímu se předsednictví Švédska by bylo rozumné začít se zabývat strategií pro Baltské moře už nyní, aby byla zajištěna větší návaznost jednotlivých předsednictví. Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. – (RO) V nadcházejících šesti měsících bude na francouzském předsednictví ležet obrovská zodpovědnost za budoucnost Evropské unie. Unie potřebuje Lisabonskou smlouvu. Současný institucionální rámec, vyžadující jednomyslné schválení určitých rozhodnutí, je těžkopádný. Lisabonská smlouva navíc zvyšuje stupeň demokratizace, zvětšuje pravomoci vnitrostátních parlamentů a ve většině oblastí zavádí postup spolurozhodování. Francouzské předsednictví by mělo též podporovat společnou zemědělskou politiku, která by umožnila evropským zemědělcům vyšší produkci. Společně s ostatními členskými státy by francouzské předsednictví mělo najít cestu ze slepé uličky, v níž se Evropská unie ocitla po irském referendu. Francouzské předsednictví oznámilo své priority pro příští období: změna klimatu, přistěhovalectví, společná zemědělská politika, obrana a bezpečnost Unie. Na podzim příštího roku se Unie v Kodani bude účastnit závěrečného jednání o mezinárodní dohodě po Kjótu. Unie by měla jít příkladem v boji proti změnám klimatu a z tohoto důvodu by jedním z hlavních cílů francouzského předsednictví mělo být přijetí balíčku opatření v oblasti energetiky a klimatických změn. Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. – Nikdo nedokáže vysvětlit příčiny výsledku irského referenda. Norma se stane zákonem na základě všeobecného souhlasu lidí. Jeho smysl by měl být v souladu s přesvědčením o jednotě všech. Váš krajan, myslitel odpočívající v Pantheonu, Rousseau napsal, že jakýkoli zákon, který nebyl osobně schválen lidem je neplatný a není žádným zákonem. Právě proto by lidé měli kontrolovat vlády, u nichž je nebezpečí, že si uzurpují jejich práva. Ale jak mají lidé vykonávat kontrolu prostřednictvím nástroje, kterému nerozumí, jehož struktura je komplikovaná a nejasná, jako tomu bylo u nedávné smlouvy? Nepochybuji, že chcete působit – abych parafrázoval Dominique de Villepina – v tomto „chrámu“ Evropského parlamentu – jako „strážce ideálu a strážce svědomí.“ Počítám však, že se budete více zajímat o poskytování informací o platformách společné realizace evropských zájmů pro veřejný názor, což na oplátku snad přiměje média, aby se nezabývala vaším soukromým životem a zaměřila se na váš život politický. (Zasedání bylo přerušeno ve 13:40 a pokračovalo v 15:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ONESTA Místopředseda

9. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 10. Usnášeníschopnost Předsedající. – Těší mě, že je zde předseda Výboru pro ústavní záležitosti, protože musíme vyřešit ožehavý problém. Drahý Jo, vraťte se prosím na své místo. Vysvětlím, o jaký problém se jedná, dámy a pánové. Článek 149 stanoví, že můžeme zjistit, zda je přítomna usnášeníschopná většina. Jak víte, v Parlamentu je vždy spousta poslanců připravených diskutovat o programu a přijímat zápisy, takže v tomto případě není usnašeníschopnost vyžadována. Nicméně čl. 149 odst. 3 stanoví, že pokud alespoň čtyřicet poslanců vzneslo předem žádost, musíme zjistit, jestli je přítomna usnášeníschopná většina či nikoli. Obdržel jsem písemnou žádost od čtyřiceti poslanců, kteří chtějí, abychom ověřili, zda je přítomna usnášeníschopná většina. Proto... pane Posselte, dovolte mi, prosím, objasnit fakta. Považuji za zřejmé, že byla předem podána žádost. Problém je následující: dále již jednací řád není tak jednoznačný. Nikde neříká, že těchto čtyřicet poslanců musí být přítomno ve sněmovně, aby tuto žádost mohlo předložit, ale také to nevylučuje. Proto jsem na pochybách. Při předchozích příležitostech, které jsme prověřili, se předsedající vždy domníval, že těchto

10-07-2008

10-07-2008

CS


čtyřicet poslanců musí být ve sněmovně, aby mohl být naplněn čl. 149 odst. 4, který stanoví, že pokud se počítá usnášeníschopnost, těchto čtyřicet poslanců by mělo být započítáno. To naznačuje, že mají být přítomni. Mám ovšem také výhrady k tomu, jak je žádost formulována: týká se hlasování o naléhavých záležitostech, což znamená o všech naléhavých záležitostech; nejen o jedné z nich, ale o všech. Pokud rozhodneme, že žádost o zjištění usnášeníschopnosti je přípustná a že usnášeníschopná většina není přítomna, pak se upustí ode všech naléhavých záležitostí, a ty, jak víte, se nemohou odložit. Znamená to, že nebudeme hlasovat o Kašmíru, trestu smrti nebo Bangladéši. Pokud o nich nebudeme hlasovat, neodložíme je na příští zasedání. Parlament o těchto otázkách, které jsou údajně naléhavé, nerozhodne. Proto bych, dříve než vydám své stanovisko, obzvláště rád znal stanovisko předsedy Výboru pro ústavní záležitosti. Pane Leinene, měl bych podle vašeho názoru vyžadovat přítomnost čtyřiceti podepsaných poslanců ve sněmovně, jak naznačuje čl. 149 odst. 4, nebo mohu považovat za dostačující samotnou předchozí písemnou žádost, jak naznačuje čl. 149 odst. 3? Vaši odpověď si pozorně vyslechnu. Jo Leinen, předseda Výboru pro ústavní záležitosti. – (DE) Pane předsedající, právě jsem si jej vyhledal a je pravda, že čl. 149 odst. 3 stanoví, že pokud tak 40 poslanců učiní společně, mohou požádat o zjištění, zda je přítomna usnášeníschopná většina. Usnášeníschopnost je možná, pokud je ve sněmovně přítomna třetina poslanců Parlamentu. Předsedající na takovou žádost odpovídá zjištěním, zda Parlament je nebo není usnášeníschopný. Pak je zde odstavec 4, který jste zmínil a který stanoví, že „Poslanci, kteří požádali o zjištění usnášeníschopnosti, se počítají jako přítomní […] i v případě, že již nejsou v jednacím sále“. My jsme nyní na zasedání, které bylo znovu zahájeno, a podle mého názoru by poslanci, kteří byli přítomni a prohlásili, že by chtěli zjistit usnášeníschopnost, měli být započítáni jako přítomní, i když dnes odpoledne nejsou přítomni zde na zasedání. Takto chápu odstavec 4. Vyslechl jsem, že jste obdržel žádost od 40 poslanců této sněmovny, abyste dnes zjistil, zda je přítomna usnášeníschopná většina či nikoli. Můžete se rozhlédnout – jedna třetina ze 785 je něco přes 200, a nás je zde asi 30. Při nejlepší vůli není pravděpodobné, že bychom dnes dosáhli počtu 200, pokud se všichni zbývající neobjeví. Pane předsedající, můžeme o této záležitosti diskutovat, ale pokud rozhodnete, že počet přítomných poslanců nedosahuje jedné třetiny, pak nemůžeme hlasovat. To říká jednací řád. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, já jsem veteránem těchto aktuálních a naléhavých rozprav. Dříve se konaly v pátek, poté se přesunuly na čtvrteční odpoledne. Všechny skupiny často zkoušely triky s podáním takovéto žádosti, když se naskytla nějaká naléhavá záležitost, která jim nevyhovovala, jako v tomto případě téma Kašmíru. Proto byl jednací řád upraven a zavedlo se ustanovení, že 40 poslanců – možná není formulováno zcela jasně, ale to byl záměr reformy – musí být ve sněmovně a zpochybnit usnášeníschopnost. Bylo zavedeno proto, že jsme si byli vědomi tohoto problému, a od té doby nikdy nebyl ve sněmovně potřebný počet poslanců k podání žádosti o zjištění usnášeníschopnosti, takže vždy bylo rozhodnuto, že Parlament je usnášeníschopný. Domnívám se, že je důležité zvážit záměr tohoto pravidla. Jsem si jistý, že ten se dá dohledat v zápisu výboru a zasedání. Záměrem reformy bylo spojit otázku usnášeníschopnosti s počtem přítomných poslanců, který by měl být dostatečně vysoký, aby se zabránilo tomu, že se rozpravy stanou běžnou společenskou hrou, protože to by je naprosto zničilo. Tuto usnášeníschopnost o 40 poslancích jsme zavedli za účelem jejich záchrany. Ovšem pokud z toho teď uděláme 40 podpisů, pak tato reforma ztratí smysl. Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Pane předsedající, zeptal jste se nejprve na názor našeho kolegy pana Leinena, abyste zjistil, co si o tom myslíme. Jak již řekl můj kolega, je pravda, že tento postup se zdá být trochu liknavý; jinými slovy, čtyřicet našich kolegů, kteří se, z důvodů, které jsou jejich záležitostí, nemohli zúčastnit tohoto zasedání, se snaží využít opatření a postupů k zabránění naléhavé rozpravě, která se má konat dnes odpoledne. Skutečně si myslím, že místo úzkostlivého uplatňování pravidel bychom se měli zaměřit na povahu jednacího řádu. Smyslem jednacího řádu je skutečně zajistit, aby lidé, kteří žádají o zjištění usnášeníschopnosti, byli přítomni a mohli sami zjistit, že usnášeníschopnosti není dosaženo. Jinak bych měl za to, že žádost je buď politický

59

60

CS


manévr, nebo že je taktická, ale ona je liknavá. Nechtěl bych, abychom se přísným uplatňováním práva dostali do pozice, kdy se budeme „vyhýbat“ důležitým naléhavým rozpravám pravidelně konaným ve čtvrtek odpoledne, což by činnosti Parlamentu neprospělo. Sarah Ludford (ALDE). - Pane předsedající, domnívám se, že předchozí řečníci předložili cenné postřehy. Pochopila jsem, že pan Leinen z jednacího řádu vyčetl – a pokud se pletu, nechť mě opraví –, že poslanci by zde měli být alespoň na začátku zasedání, i když poté odejdou. Jakákoli jiná interpretace by byla nepochybně vypočítavá, protože by lidé, kteří jsou nepřítomní, mohli zpochybnit usnášeníschopnost, ale přitom pomohli tomu, aby jí nebylo dosaženo! Nevím, jak by bylo možné dojít k závěru, že mohou být zcela nepřítomní, a přitom prohlásit, že my ostatní netvoříme usnášeníschopnou většinu. Jinou skutečností je, upřímně řečeno, zvyk čtvrtečních odpolední. Víme, že pro naléhavé situace nikdy nemáme usnášeníschopnou většinu a pokud se jí nyní najednou začneme dožadovat, mohl by vzniknout rozpor s jednacím řádem, který budeme muset vyřešit. Pokud hodláte zmařit dnešní naléhavé záležitosti, mohl byste zmařit všechny čtvrteční naléhavé záležitosti. Můj základní názor je: jak by bylo možné vykládat jednací řád tak, že 40 nepřítomných lidí může tvrdit nám přítomným, že netvoříme usnášeníschopnou většinu, a přitom tuto situaci zapříčinit? José Ribeiro e Castro (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, není to poprvé, kdy jsme svědky takové taktiky, a já bych rád upozornil kolegy poslance na následující skutečnost: všechny světové parlamenty mají dvě věci, pravidla a nařízení, ale také parlamentní zvyklosti, zavedené postupy. To se děje ve všech parlamentech světa a naše čtvrtky jsou zavedeným zvykem, stejně jako byla páteční rána. Toho jsme si všichni vědomi. Taktika, kterou zde vidíme, je zjevně nečestná, a já jsem přesvědčen, že na žádost poslanců, kteří nejsou přítomni, nelze brát ohled. Navíc bych rád vyzval poslance, kteří mají více zkušeností s přípravou změn jednacího řádu, jmenovitě pana Leinena a také pana Corbetta, aby připravili pozměňovací návrh k tomuto pravidlu, který určí toto: pokud je vznesena žádost o zjištění usnášeníschopnosti a osoba, která žádost vznesla, není ve sněmovně přítomna v době jejího zjišťování, přijde za ten den o svou denní náhradu, a všichni, kdo nejsou ve sněmovně, pokud není přítomna usnášeníschopná většina, přijdou o polovinu své denní náhrady za tento den, abychom tuto taktiku jednou pro vždy zmařili. Je to nečestný útok na způsob činnosti Parlamentu a zejména na způsob činnosti ve Štrasburku. Ewa Tomaszewska (UEN). - (PL) Pane předsedající, nejsem právnička, ale mám za to, že slušnost velí chovat se jinak, než se chovají žadatelé. To je jedna věc. Nyní druhá: pokud je někdo nepřítomen, nemá důvod pochybovat, zda je přítomna usnášeníschopná většina. Zatřetí tento přístup k otázkám lidských práv, která jsou pro nás obzvláště významná, spolu s absencí a snahou přerušit postup, se mi jeví jako trestuhodný. Domnívám se, že duch zákona je důležitější než jeho doslovná aplikace. Esko Seppänen (GUE/NGL). - (FI) Pane předsedající, projednávaným problémem bychom se měli zabývat v souladu s jednacím řádem Parlamentu a podle mého názoru pan Leinen nemá pravomoc interpretovat jednací řád, protože mu nepřísluší jednat jako jeho vykladač. Podle mého názoru odpovědnost za to, jak bychom měli postupovat v této otázce, přísluší, pane předsedající, vám, a poté by směr, který zvolíte, měl být prozkoumán právním úřadem a předsedy, jinak se tato záležitost nijak nevyjasní. Marios Matsakis (ALDE). - Pane předsedající, faktickou poznámku, myslím, že pan Leinen řekl, že by mám mělo stačit, že oněch 40 poslanců bylo započítáno na začátku – tedy během dnešního dne. To se nestalo. Započítal dnes pan předsedající těchto 40 poslanců, kteří tuto žádost podali? Zjevně nezapočítal. Takže hledisko pana Leinena, že situace vyhovuje odstavci 4, se na tento případ nevztahuje. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). - (PL) Pane předsedající, toto je nepochybně postup, k němuž by nemělo docházet, ale my jsme také rozumní lidé. Máme oči a vidíme a je třeba upřímně říci, že usnášeníschopná většina není přítomna. Všichni to vidíme. Nemusíme si nic namlouvat. Nemůžeme si vytvářet interpretace, které porušují jednací řád. Na druhou stranu toto je natolik důležitá záležitost, že ji nemůžeme opomíjet. Proto zvláště žádám, abychom vedli tuto rozpravu, ale nikoli proto, abychom prováděli interpretace, které nejsou v souladu s myšlenkou řádu, ale proto, abychom jednací řád pozměnili. Pokud porušíme jednací řád a ústavu, znamená to, že my sami děláme něco, co není dobré pro demokracii, a že mi sami ji poškozujeme.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Neena Gill (PSE). - Pane předsedající, ve skutečnosti otázka usnášeníschopnosti nesouvisí s touto rozpravou. Rozprava se může uskutečnit. Otázka usnášeníschopnosti souvisí s hlasováním. Překvapuje mě, že o ní diskutujeme nyní, protože usnášeníschopná většina je třeba pro hlasování. Souhlasím se všemi svými kolegy, že tyto naléhavé záležitosti jsou velmi důležité. Ale je nás zde velmi málo. Minule v této sněmovně hlasovalo 58 poslanců ze 785. Skutečně si nemyslím, že zvyšuje důvěryhodnost sněmovny, když zde tak málo poslanců hlasuje a účastní se rozhodování o zásadních otázkách. Proto bych vás vyzvala k rozhodnutí prostřednictvím hlasování, protože problém je, že není přijatelné, že zde nikdy není přítomna usnášeníschopná většina. Domníváme se, že tyto naléhavé záležitosti jsou důležité. Měli bychom se ujistit, že poslanci jsou přítomni. Snažíme se ujistit, že se lidé dostaví na hlasování o naléhavých záležitostech. Není dobré, když stále schvalujeme naléhavé záležitosti, přestože zde nejsme v plném počtu. Jo Leinen (PSE). – (DE) Pane předsedající, pan Onesta se zeptal, jak chápu čl. 149 odst. 4. Pochopil jsem, že pan Posselt a další tvrdí, že bychom měli jednat, i když nedodržíme jednací řád. Těší mě argument pana poslance: buď máme jednací řád a řídíme se jím, nebo se jím neřídíme, a tudíž jej nepotřebujeme. Jsem sice předsedou Výboru pro ústavní záležitosti, ale tento článek vytvořili a naprostou většinou hlasů přijali na zasedání přítomní poslanci. Odstavec 4 je naprosto jasný. Říká: „Poslanci, kteří požádali o zjištění usnášeníschopnosti, se počítají jako přítomní […], i v případě, že již nejsou v jednacím sále.“ To je zcela srozumitelné. Pokud 40 poslanců, kteří se účastnili zasedání ve Štrasburku, požádají o zjištění hlasování nebo usnášeníschopnosti, pak budou přidáni na seznam přítomných. Tak tento odstavec chápu já. Pokud chcete, aby to bylo jinak, musíte změnit odstavec 4, ale nyní platí tak, jak je napsán. Pane Posselte, každý, kdo jej čte, jej tak musí chápat; nedá se vyložit jinak. Proto je nyní, pane předsedající, na vás, abyste učinil rozhodnutí. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pan Leinen mě nařkl z navrhování, abychom ignorovali jednací řád. Já jsem byl přítomen, když byl řád přijat, vy nikoli. Kontext byl ten, že přišlo 40 poslanců do jednacího sálu, požádalo o zjištění usnášeníschopnosti a poté odešlo. O to v článku jde. Předsedající. – Toto je můj výklad poté, co jsem vám, věřte mi, velmi pozorně naslouchal. Způsob, jakým je žádost čtyřiceti navrhovatelů formulována, nezmiňuje otázku Kašmíru, ale všechny naléhavé záležitosti, všechny dnešní naléhavé záležitosti, včetně trestu smrti. To je důležitá otázka. Paní Gillová má pravdu, že můžeme bez problémů vést rozpravy. Tato otázka se týká pouze hlasování, ale chtěl jsem touto rozpravou začít, aby bylo po zbytek odpoledne jasno. Domnívám se, že důvod, proč se Parlament obtěžoval s psaním čl. 149 odst. 4, který stanovuje, že poslanci, kteří žádali o zjištění usnášeníschopnosti, budou započítáni, v souladu s odstavcem 2, i v případě, že nejsou přítomni v zasedacím sále, je, jak řekl pan Posselt, podle mého názoru ten, že tento článek byl napsán jen proto, aby zabránil poslancům v opuštění zasedacího sálu v době počítání, což znamená, že poslanci byli přítomni na začátku počítání. Vzhledem k tomu, že nevidím, že by těchto čtyřicet žadatelů bylo přítomno na začátku počítání – pokud nebudou, jak říká paní Gillová, přítomni později při hlasování, což zkontrolujeme, a v tom případě zde bude požadavek na zjištění usnášeníschopnosti –, budu se řídit precedenty, které vytvořili předchozí předsedající, kteří se s tímto problémem také setkali, a prohlásím, že žádost o zjištění usnášeníschopnosti nemůže být potvrzena, protože čtyřicet žadatelů není přítomno. Tudíž nás pan Leinen správně upozorňuje na skutečnost, že způsob, jakým je odstavec 4 napsán, může být zmatečný. Proto se domnívám, že je příhodný čas – rozhodnutí není na mně, ale na odpovědných orgánech –, aby výbor, kterému vy, Jo, předsedáte, velmi rychle objasnil, zda odstavec 3 stanoví, že poslanci musí být přítomni, když podávají žádost o zjištění usnášeníschopnosti, a zda musí být přítomni na zahájení počítání. Myslím, že výklad Výboru pro ústavní záležitosti nás z této složité situace vyvede. Nicméně, co se týče dnešního dne, vzhledem k významu rozprav a vzhledem k názorům, které jste projevili a které zjevně podporují to, co jsem právě řekl, a na základě předchozích rozhodnutí povedeme rozpravy, a až přijde na hlasování, pokud nebude přítomno čtyřicet žadatelů, nebudu žádat o zjištění usnášeníschopnosti. Rozpravy tedy mohou začít.

61

62

CS


11. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (rozprava) 11.1. Údajná existence hromadných hrobů v části Kašmíru pod správou Indie Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o údajné existenci hromadných hrobů v části Kašmíru pod správou Indie(1). Marios Matsakis, autor. − Pane předsedající, jsem rád, že jste přijal takto moudré rozhodnutí. Pane komisaři, tisíce civilistů padly za oběť nezákonnému zabíjení a násilnému mizení osob, týrání, znásilňování a dalším závažným případům porušování lidských práv v Džammú a Kašmíru od začátku tamního ozbrojeného konfliktu v roce 1989. Je hanebné, že většina těchto zločinů nebyla dodnes vyřešena. Kromě toho jsou zde vážné obavy o bezpečí aktivistů za lidská práva včetně těch, kteří se snaží vyšetřit osudy mnoha pohřešovaných osob. Tento Parlament ostře odsuzuje veškeré činy, při nichž dochází k porušování lidských práv v regionu, a vyzývá všechny dotčené vlády, aby ukázaly silnou vůli prosazovat právní řád a spravedlnost a aby zdvojnásobily své snahy o plné vyšetření politicky motivovaných zločinů spáchaných v minulosti v Džammú a v Kašmíru. Ryszard Czarnecki, autor. − (PL) Pane předsedající, musím říci, že není dobré, když předsedající ze staré EU diskriminuje poslance z nové EU tím, že dvakrát umožní poslanci ze staré EU, panu Posseltovi, hovořit, zatímco já, spoluautor tří zpráv, nedostanu příležitost promluvit o této otázce ani jednou. To hodnotím jako diskriminaci a něco naprosto nepřijatelného. O tom podám, pane předsedající, patřičnou zprávu. Je to velmi znepokojivá věc. Pokud jde o tuto situaci, nesledujeme černobílý film. Na hranici mezi Indií a Pákistánem vznikají konflikty, které často, jak velmi dobře víme, vyvolává pakistánský stát. Víme o takzvané linii kontroly hlídané ozbrojenými silami obou zemí. Po nedávném dvacetiletém období míru podél této hranice Pákistán obnovil útoky na stát Kašmír. Proto žádám, aby byla věnována pozornost také druhé straně. Samozřejmě nepodceňuji ani otázku hromadných hrobů, o nichž zde diskutujeme, i když počet obětí je zde pravděpodobně výrazně nižší. Jean Lambert, autor. − Pane předsedající, vítám příležitost diskutovat právě o tomto problému, protože kdykoli se v jakékoli části světa objeví větší počet hrobů přístupných jedině s povolením bezpečnostních sil, mnoho z nás zde ve sněmovně to velice zasáhne. Proto tento návrh usnesení – spolu se slyšením v podvýboru pro lidská práva příští týden – nabývá ještě většího významu kvůli politické a bezpečnostní situaci v oblasti. Jak tato sněmovna dobře ví, o této obecné situaci jsme již diskutovali, možná také za méně transparentních podmínek. V tomto regionu je skutečně bohatá historie mizení osob. Víme, že mnohá zmizení souvisejí s činností bezpečnostních sil. Víme, že je to nejvíce militarizovaná oblast na světě. Víme také, že je to oblast, kde dochází k zatčením a uvězněním bez procesů. Tím jsou také poznamenány výklady takových nálezů a o to důležitější je, aby proběhlo skutečně otevřené vyšetřování, které umožní naprostou transparentnost a plný přístup pro mezinárodní společenství. Doufám, že Evropská unie nabídne, jak stanoví usnesení, svou podporu pro kvalitní soudní přezkoumání a jakoukoli pomoc potřebnou pro toto vyšetřování, protože pro náš výklad tamních událostí je důležité, abychom dosáhli co možná největšího porozumění. S tím také souvisí – jak řekli ostatní – ochrana aktivistů za lidská práva, jako je Pervez Imroz, kteří se sami snaží případ vyšetřovat. Myslím, že se všichni shodneme, že je povinností všech demokraticky zvolených vlád, aby prošetřily takové nálezy za plné transparentnosti a aby se snažily vypátrat, komu patří nalezená těla, a najít příbuzné obětí, abychom mohli plně pochopit situaci a neuplatňovali různé výklady, které nemusí být pravdivé. Domnívám se, že je naprosto správné, že Parlament diskutuje o této otázce a že vyzývá Komisi k poskytnutí pomoci, zejména vzhledem k přetrvávajícím problémům, jež vidíme v současnosti v tomto regionu.

(1)

Viz zápis.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Esko Seppänen, author. − (FI) Pane předsedající, vnímám váš výklad jednacího řádu jako politicky korektní, ale právně nekorektní a rozhodně bych chtěl, aby záležitost prozkoumali předsedové a parlamentní právní úřad; to proto, že použití dotyčného článku neumožňuje výklad, který jste dnes učinil, a vyžaduje podrobnější prozkoumání. Co se týče projednávané záležitosti, Indie je nazývána největším demokratickým státem na světě. Samozřejmě je to velký stát z hlediska počtu obyvatel, ale závěr, jestli je země demokratická, či nikoli, také záleží na situaci v oblasti lidských práv. Opatření, která údajně přijaly vládní bezpečnostní služby proti aktivistům za lidská práva v Džammú a Kašmíru, ukazují, že v Indii nejsou respektovány všechny zásady právního řádu, a to navzdory skutečnosti, že vláda země jasně prohlásila, že nepovoluje porušování lidských práv. Považujeme kroky indické vlády za nedostatečně věrohodné a ptáme se, kam zmizely tisíce lidí a komu patří těla nalezená v hromadných hrobech. Odsuzujeme násilná zmizení osob, mučení, znásilňování a jiná porušování lidských práv. Skutečnost, že podezíráme indickou vládu z účasti na tom všem, je obzvláště závažná. Proto v Evropském parlamentu žádáme, aby indická vláda provedla nezávislé vyšetřování v zájmu určení původu hromadných hrobů a identity vrahů a jejich obětí. Tato záležitost není vzhledem k povaze kašmírského regionu bezvýznamná. Je zde riziko, že se sousední stát, Pákistán, bude účastnit jakéhokoli nového konfliktu, a v tom případě by projednávané události mohly účinkovat jako jiskra k zažehnutí nacionalistických vzplanutí v této výbušné oblasti. Musíme podpořit společné usnesení o podrobném vyšetření událostí, které se staly v Džammú a Kašmíru. Bernd Posselt, autor. − (DE) Pane předsedající, o konfliktu v Kašmíru jsme zde diskutovali často a já musím dodat, že jsme prošli obdobím naděje, sblížení mezi Pákistánem a Indií. Doufali jsme, že se situace zlepší. Bohužel, vnitrostátní politické krize obou národů přinesly nové přiostření a my, Evropský parlament, se velmi snažíme dát věci znovu do pohybu. Jsem velmi vděčný panu Gahlerovi, který jako hlavní pozorovatel naší volební pozorovatelské mise v Pákistánu velmi tvrdě pracoval v zájmu pákistánské demokracie a v zájmu zajištění, aby naše kontakty s Indií sloužily stejnému cíli a abychom podporovali budování důvěry. Člověk by se mohl ptát, proč se zabýváme hromadnými hroby, když tím mrtvé nevzkřísíme a můžeme tím zhoršit vztahy mezi těmito dvěma zeměmi. Děláme to proto, že skutečný mír může existovat jedině tehdy, když je zjednána spravedlnost pro oběti – a zde nejsou jen oběti s pákistánskými nebo indickými pasy. Oběti jsou na obou stranách a hlavními oběťmi jsou lidé Kašmíru. Proto musíme prošetřit tyto hromadné hroby, musíme zjistit, kde jsou ty spousty lidí, kteří se ztratili a jejich rodiny je oplakávají. Jedině tak může být vybudována důvěra, která je nezbytná pro skutečně mírové řešení, jehož součástí se lidé cítí. Kašmír patří především samotnému kašmírskému lidu. Proto bychom měli podporovat řešení, které konečně umožní Kašmířanům nadechnout se, konečně vytvoří politickou svobodu a zajistí rozumné kompromisní řešení, protože toto je jeden z nejdéle trvajících konfliktů. Zuří již od druhé světové války a je pobuřující, že se dosud nikomu nepodařilo dostat tento problém pod kontrolu. Proto podporujeme veškeré snahy o tato vyšetřování a o pomoc dát obětem důstojnost a spravedlnost, které si zaslouží. Neena Gill, jménem skupiny PSE. – Pane předsedající, jen pro pořádek, já nejsem autorem tohoto usnesení. Nevím, kdo pod něj dal mé jméno, protože já jsem jej nepodepsala. Chci říci, že mě překvapuje, že vidím tento bod jako naléhavou záležitost dříve, než jsme jej řádě probrali buď v podvýboru pro lidská práva nebo jakémkoli jiném podvýboru nebo delegaci tohoto Parlamentu. Tento problém není nový a byl rozsáhle vyšetřován médii v Indii. Upozorňuje se na něj stále znovu. Bylo by dobré vést o něm nejprve rozpravu. Z tohoto důvodu skupina socialistů byla proti tomu, aby byl tento bod zařazen mezi naléhavé záležitosti, protože jsme se domnívali, že by měl být předem náležitě prodiskutován ve výboru. Veškerá naléhavost se zakládá na zprávách jediné nevládní organizace. Nepopírám, že k těmto věcem dochází, ale komunikuji s Komisí, která různé věci v této zprávě zpochybňuje. Proto jsem na pochybách, jak prospívá důvěryhodnosti tohoto Parlamentu, když projednává záležitost jako naléhavou dříve, než vše řádně prověří. Jako předsedkyně delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Indií bych osobně měla ráda příležitost podívat se na obsah této zprávy a zjistit, na kolik případů se díváme, a na výsledek konfliktu v regionu, kde již došlo k přibližně 4 500 úmrtí mezi vojenským personálem a kde přišlo o život 13 000 civilistů. Hroby, o nichž hovoříme, jsou v linii kontroly.

63

64

CS


Text usnesení přehlíží skutečnost, že tento problém se prošetřuje posledních pět let, od voleb v roce 2002, a byla jsem informována, že nevládní organizace mají do oblasti přístup a že byly vyzvány, aby dodaly své seznamy pohřešovaných osob a pomohly tak úřadům identifikovat pohřbené v hrobech. Nikdo nepopírá, že se na zmizeních osob podílely bezpečnostní síly. Toto usnesení však neuvádí, že je úřady vyšetřovaly. Osobně bych sněmovnu vyzvala, aby nehlasovala pro toto usnesení. Tunne Kelam, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, mohu jen připojit své obavy ohledně objevu stovek hrobů v Džammú a Kašmíru od roku 2006, ale zejména mě znepokojuje ozbrojený útok na respektovaného zastánce lidských práv Perveze Imroze před 11 dny v Srinagaru a neustálé pronásledování aktivistů za lidská práva. Proto se domnívám, že je vhodné přesvědčovat indickou vládu, aby zahájila nezávislé vyšetřování ohledně těchto hrobů a aby jako první krok zabezpečila místa nálezů hrobů v zájmu zachování důkazů. Také vyzýváme Evropskou komisi, aby poskytla indické vládě na toto vyšetřování finanční a technickou pomoc prostřednictvím nástroje stability a možná přijala i další opatření pro řešení konfliktu v Kašmíru. Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, domnívám se, že bychom měli vyjasnit, čím tento návrh usnesení není: není to opakování spíše kontroverzní a sporné zprávy, kterou jsme měli v loňském roce; není o tom, jak politicky vyřešit územní spor a konflikt ohledně Kašmíru. Není to nic takového. Je to prosté zaostření na humanitární otázky s výzvou k nezávislému a nestrannému vyšetření a přijetí odpovědnosti za údajná zmizení. Mohlo to být provedeno různými způsoby. Je pravda, že tyto objevy neidentifikovaných hrobů spadají do roku 2006. Ale dvě věci podnítily žádost o projednání záležitosti jako naléhavé. Jednou byla zpráva z 29. března od Sdružení rodičů zmizelých osob a druhou byl útok neznámých pachatelů na Perveze Imroze, cenou odměněného zastánce lidských práv a zakladatele tohoto sdružení, k němuž došlo 30. června. Domnívám se, že to je dostatečný důvod k prohlášení naléhavosti. Alespoň částečným účelem tohoto usnesení je vyprovokovat nějakou činnost Evropské unie, zejména v odstavci 2, který nabádá Komisi, aby poskytla indické vládě finanční a technickou pomoc. Také vyzývá členské státy EU, aby ve druhé polovině letošního roku projednávaly tuto otázku v dialogu o lidských právech s indickou vládou. Takže hlavním zájmem je nezávislé prošetření a zejména přidělení civilního žalobce. Domnívám se, že usnesení je oprávněné a má konkrétní a vymezený účel a nezabývá se celou problematikou Kašmíru. Leopold Józef Rutowicz, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, usnesení se zabývá skutečnostmi, které jsou výsledkem konfliktu mezi Pákistánem a Indií ohledně Kašmíru, který trvá posledních 50 let. Tento konflikt byl příčinou několika válek. Prospěch z něj měla jedině Čína. Nepřímo se do něj zapojily Rusko a Spojené státy a finance dodávaly arabské země a Čína. Pozitivní roli ve zmírňování konfliktu hrála OSN. Tento konflikt stále pokračuje a dále dochází ke krvavým útokům fundamentalistů. To je nejzávažnější problém, kterému čelí obyvatelé Kašmíru. Oběti na indické straně jsou pohřbívány, zatímco na pákistánské straně se v mnoha případech stávají předmětem pomsty. Klíčovou roli při řešení konfliktu a posuzování skutečností by měla hrát OSN, nikoli my. Cítíme morální povinnost, vzhledem k tomu, že demokratická vláda Indie se k tomu nemá, zajistit pomoc a stabilizaci stávající situace v Kašmíru a morálně hodnotit kroky podniknuté v rámci konfliktu. Vnímám diskusi o tomto tématu spíše jako politickou manifestaci než jako pragmatický krok. Usnesení nepodporuji. Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Jsme si plně vědomi toho, že vojenský konflikt v Džammú a Kašmíru trvá již několik dekád. Nicméně dnes je nejdůležitější, že navzdory závazku indické vlády netolerovat porušování lidských práv v Džammú a Kašmíru dostává mezinárodní společenství další zprávy o porušování lidských práv, naposledy ohledně velkého počtu neznámých hrobů obsahujících stovky neidentifikovaných lidských těl. Chceme vědět a musíme zjistit, kdo tito lidé byli, jakého násilí jsou oběťmi a jakých zločinů se údajně dopustili. Nejen že odsuzujeme nezákonné zabíjení a odstraňování osob, ale také trváme na tom, aby indická vláda provedla důkladné nezávislé vyšetření hromadných hrobů a ochránila je v zájmu zachování důkazů. Jsem přesvědčena, že Evropská komise najde způsoby, jak poskytnout indické vládě finanční a technickou podporu v zájmu usnadnění vyšetřování. Marios Matsakis (ALDE). - Pane předsedající, chci si znovu vzít slovo, protože jako autor tohoto usnesení cítím povinnost reagovat na to, co řekla paní Gillová. Je velmi neobvyklé, aby naléhavé záležitosti, o nichž zde diskutujeme vždy ve čtvrtek odpoledne, nejprve řešil výbor, než se dostanou sem, v tom případě by

10-07-2008

10-07-2008

CS


nebyly naléhavé. Toto je naléhavá záležitost, protože jsou zde hromadné hroby, které byly objeveny nedávno, a je třeba, abychom tento problém vyřešili. Zadruhé, pokud skupina socialistů chce mít při hlasování většinu, pak by se možná skupina paní Gillové měla ujistit, že její poslanci neodcházejí před koncem dílčího zasedání, aby byli dříve doma – zatímco my tu musíme zůstat a diskutovat a hlasovat. Rád bych paní Gillové řekl: Myslím, že byste se měla nejdříve zaměřit na své poslance, protože vy sama si na to stěžujete, a pak teprve diskutujte o poslancích z ostatních skupin. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). - (PL) Pane předsedající, z hromadných hrobů a pohřbívání tisíců lidí ve státech Džammú a Kašmír člověku tuhne krev v žilách. Pro nás Evropany je to připomínka německých a sovětských zločinů a temných stránek fašismu a stalinismu. Oživuje vzpomínky na Hitlerovy koncentrační tábory a na sovětské vraždy polských důstojníků v Katyni. Po našich dávných a nedávno minulých zkušenostech bychom měli udělat, co je v našich silách, abychom zastavili genocidu, a tam, kde k ní již došlo, bychom měli připomenout památku obětí a dát jejich rodinám právo přístupu k hrobům jejich předků a odškodnit je. Situace v Kašmíru vyžaduje, aby indická vláda dostala nezbytnou finanční a technickou pomoc a aby byla posílena odezva OSN v zájmu návratu situace v tomto regionu k normálu. Kathy Sinnott (IND/DEM). - Pane předsedající, pokud jsou kdekoli nalezeny hromadné hroby, je nezbytné zjistit totožnost obětí, jak a proč byly zabity, kdo vyšetřuje a kdo je vyšetřován. Jedná se spíše o zjišťování pravdy a o úctu k lidskosti obětí a je to začátek zjišťování pravdy, která nás všechny osvobozuje. Olli Rehn, člen Komise. − Pane předsedající, Komise ví a viděla zprávy o hromadných hrobech v Indií spravované části Kašmíru a pozorně sledujeme žádosti nevládních organizací, aby indická vláda zahájila naléhavá, nestranná a nezávislá vyšetřování této záležitosti. Indické úřady a vláda zatím stále mlčí. Také jsme obdrželi informace, že právník Pervez Imroz a další aktivista nevládní organizace, kteří vyšetřovali obvinění z porušování lidských práv v Kašmíru, byli 20. a 21. června zastrašováni a pronásledováni. Delegace Komise v Novém Dillí tuto záležitost dále prošetřuje v těsné spolupráci s francouzským předsednictvím a ambasádami členských států v indickém hlavním městě. Předsednictví kontaktovalo domácího komisaře části Kašmíru pod správou Indie v Novém Dillí a vyjádřilo obavy EU ohledně této situace. Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, představují velmi znepokojující změny z hlediska demokratických zásad a právního řádu a jsou v rozporu s některými pozitivními změnami v Indií spravované části Kašmíru, jako je smíšený dialog, který stále probíhá. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat po rozpravě, pokud, jak jsem již řekl, nebude řádně předložena žádost a řádně se nezjistí, že není přítomna usnášeníschopná většina.

11.2. Situace v Bangladéši Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o situaci v Bangladéši(2). Ewa Tomaszewska, autorka. − (PL) Pane předsedající, v souvislosti s nepokoji v lednu 2007 vyhlásila dočasná vláda v Bangladéši výjimečný stav a 11. června tohoto roku schválila nové nařízení omezující lidská práva nepřesnou definicí teroristického činu. V červnu proběhla v Bangladéši mohutná vlna zatýkání, která využila výjimečné moci umožňující zatýkání bez zatykačů, jestliže se dá předpokládat spojení mezi zatýkanou osobou a trestným činem. Ve skutečnosti se zatýkání týkalo vůdčích osobností, členů a sympatizantů dvou hlavních opozičních skupin, Ligy Awami a Bangladéšské lidové strany, kteří odmítali spolupracovat s vládou na organizování všeobecných voleb, dokud jejich vůdci nebudou propuštěni ze zajetí. Dnešní začínající vyjednávání s Ligou Awami jsou důvodem k naději. Stabilitu země ovšem ohrožuje mohutné zvýšení cen potravin. Za těchto podmínek nejsou plánované volby v prosinci žádnou zárukou, že se Bangladéš vydává na cestu demokracie.

(2)

Viz zápis.

65

66

CS


Vyzýváme bangladéšskou vládu, aby odvolala výjimečný stav a respektovala lidská práva, což pomůže udržet demokratické zásady v průběhu voleb. Vyzýváme, aby byly z činností souvisejících s organizováním voleb staženy ozbrojené síly. Jean Lambert, autor. − Pane předsedající, jak víme, Parlament je situací v Bangladéši znepokojen již dlouho. Podpořili jsme žádosti o opatření na zajištění svobodných a spravedlivých voleb a také jsme podpořili žádosti občanské společnosti o pozměnění a aktualizování volebních registrů v zájmu zajištění maximální účasti ve volbách. Domnívám se, že je důležité říci, že velmi vítáme pokrok, kterého bylo dosaženo na novém elektronickém registru. To je hlavní úkol, a pokud bude splněn včas a budou do něj zařazeny i menšinové skupiny atd., pak to bude skutečný historický úspěch bangladéšských úřadů. Víme, že volební registr má již nyní pozitivní dopady, rozhodně pro množství žen z chudších rodin, které vědí, že mají konečně identitu, že si konečně mohou půjčovat malé částky peněz, aby si mohly otevřít vlastní podnik, atd. Takže došlo i k pozitivním opatřením. Také vítáme nedávné kroky ohledně válečných zločinců a kroky, které vláda, nebo alespoň její část, podnikla protikorupci. Ale máme značné obavy ohledně role a činnosti pokračující prozatímní vlády a výjimečného stavu. Někteří tvrdí, že výjimečný stav je technickou záležitostí, která má zajistit, aby vláda mohla alespoň pokračovat po uplynutí lhůty pro dočasnou vládu. Ale ať již s tím člověk souhlasí či nikoli, domnívám se, že to, co se děje ohledně výjimečného stavu, začíná skutečně odrážet nedostatek kontroly a rovnováhy v rámci tamního systému, zejména vzhledem ke zprávám, jak jsme právě slyšeli, o hromadných zatýkáních, nepřítomnosti náležitých postupů, k obviněním z mučení, ke zprávám o nezákonném zabíjení, tlaku na novináře a k narůstajícímu násilí vůči ženám. Je zde tedy zjevná potřeba, aby prozatímní vláda přitáhla uzdu bezpečnostním silám, aby zastavila hromadná zatýkání a buď obvinila, nebo propustila zadržené lidi a zajistila řádný proces. Toto usnesení rozhodně odráží přání, které podle mého názoru panuje v Parlamentu, aby byl odvolán výjimečný stav a aby se zajistilo, že občanská společnost bude moci přistoupit k plným, spravedlivým, svobodným volbám s podporou Evropské unie, v každém případě s její pravomocí sledovat volby. Marios Matsakis, autor. − Pane předsedající, Bangladéš je jednou z nejchudších zemí, jejíž fyzická celistvost má omezenou platnost vzhledem k tomu, že pokud se nezastaví prokletí globálního oteplování, velká část země do roku 2050 zmizí pod mořem. Výjimečný stav, se všemi svými antidemokratickými projevy – stav, který byl vyhlášen prozatímní vládou sestavenou v lednu roku 2007 uprostřed násilností, které následovaly volby –, by měl být nyní odvolán. Všichni jedinci zadržovaní podle pohotovostních pravidel by měli být buď předvedeni před soud, nebo propuštěni. Kromě toho nové protiteroristické nařízení musí být naléhavě sladěno s mezinárodně akceptovanými normami ochraňujícími osobní práva a svobody. Navíc ozbrojené síly země musí ukončit svou účast na politických procesech země a nadcházející volby musí probíhat v atmosféře neozbrojeného politického klidu. Esko Seppänen, autor. − (FI) Pane předsedající, v usnesení, které jsme právě přijali, vyžadoval Evropský parlament lidská práva pro lid Indie. Situace v Bangladéši je velmi problematická. Celá země je již 18 měsíců ve výjimečném stavu a na obzoru nejsou žádné svobodné volby. Bangladéš není demokratický stát, ale samozřejmě svět je plný nedemokratických států a porušování demokratických zásad. Ze všech nedemokratických států se dostalo odsouzení EU a Spojených států pouze Zimbabwe. Nedemokratická povaha jeho voleb může být v západních médiích volně kritizována, protože tento stát nemá žádnou ropu. Ropa je ochranný nárazník proti odsouzením porušování demokratických zásad. Bangladéš také není ropný stát. Proto mohla média upozornit na situaci v zemi s tichým souhlasem vládnoucích mocností závislých na ropě. Bangladéš znovu zavedl trest smrti a po vyhlášení výjimečného stavu bylo na základě chabých důvodů zatčeno 300 000 lidí, z nichž 12 000 lidí minulý měsíc zemřelo. Několik lidí zatčených v nedávných týdnech byli zastánci demokracie, aktivní místní členové politických stran a podpůrci demokracie, které stát a vláda považuje za zločince. Terorismus je v Bangladéši také hojně používané slovo a je to také pláštík zakrývající porušování lidských práv. Bangladéš není stát založený na právním řádu. Porušování lidských práv se zde odehrává ve formě

10-07-2008

10-07-2008

CS


věznění nejrůznějších druhů, nedostatků v právu obžalovaného na obhajobu a chyb jak ve zveřejňování rozsudků, tak v důvodech, na nichž se zakládají. Lidská práva zaručovaná ústavou nejsou respektována. Z těchto důvodů vyzýváme Parlament, aby podpořil společné usnesení vyžadující okamžité zrušení výjimečného stavu a pořádání svobodných voleb. Thomas Mann, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, Ahmedova přechodná vláda se musí soustředit na své skutečné cíle: boj proti korupci, zajišťování bezpečnosti v zemi a vytváření podmínek pro konání voleb – v srpnu na regionální úrovni a v prosinci v celé zemi. Ovšem volby musí být vedeny spravedlivě, respektovat mezinárodní úmluvy a dát příležitost k účasti etnickým a náboženským menšinám, a to jak pasivně, tak aktivně. Volební pozorovatelé, včetně těch z Evropské unie, by měli v zemi provádět nezbytné pozorování. Samozřejmě je třeba zabránit útokům extremistů. Nový protiteroristický výnos 2008, zaměřený na tento cíl, však musí vyhovovat mezinárodnímu právu. Tak tomu zatím není. V současné době je používán zejména k zaměřování na oběti politického pronásledování. Není divu, že Bangladéš je zemí strachu, když zde dochází ke svévolnému zatýkání aktivistů za lidská práva a občanů, kteří vyjádří kritiku. Zatčení mají právo na řádný proces. Organizace pro lidská práva Odhikar uvedla, že informace o hromadných zatýkáních jsou podložené. Jako člen delegace Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC) Evropského parlamentu jsem Bangladéš několikrát navštívil. Mnozí přítomní poslanci se návštěv také účastnili. V této umírněné islámské zemi je na odpovědných místech mnoho příznivě nakloněných lidí. Ti zoufale čekají na zásah zvenčí, konkrétně z Evropské unie – z Komise a Rady. Pane předsedající, blahopřeji vám k rozhodnutí, které jste právě učinil, ohledně usnášeníschopnosti v Evropském parlamentu. Paní Gillová, přál bych si, abychom všechny naše naléhavé záležitosti udržovali čerstvé a nemuseli stále říkat, že by je vyřešil příslušný výbor. Pan Matsakis má naprostou pravdu. Další krok v tomto ohledu by znamenal, že by najednou neexistovaly žádné meziskupiny. To by také bylo špatné, protože výbory tuto práci nemohou dělat. Musíme maximálně využít příležitosti, že máme dostatek času, abychom v budoucnu nezažívali situace jako nyní, kdy ubohý předsedající musí použít kladívko – protože v budoucnu, doufejme, budeme mít na svou řeč dvojnásobek času, takže Evropský parlament bude znám jako hlas pro lidská práva a bude moci zesílit – a to si žádá čas. Neena Gill, jménem skupiny PSE. – Pane předsedající, jako předsedkyně delegace pro vztahy se zeměmi jižní Asie a na základě návštěvy Bangladéše bych řekla, že je to křehký stát, který musí překonávat víc než svůj spravedlivý díl politických, environmentálních, hospodářských a sociálních překážek. Nicméně, když jsem tam byla, zaujala mě živá a svobodná média a odhodlání lidí překonat své nesnáze. Domnívám se, že středem zájmu našich vztahů s Bangladéšem by měla být podpora demokratických snah v zemi a zavedení právního řádu, stejně jako pomoc při budování demokratických institucí. EU má důležitou roli při pomáhání Bangladéši, aby těchto cílů dosáhl, což by ale nemělo vést k detailnímu řešení jeho problémů, ale ke konstruktivní činnosti v zájmu pomoci zemi. Skutečně vítám oznámení o volbách naplánovaných na třetí týden letošního prosince a vyzývám prozatímní vládu, aby zajistila, že tyto volby budou svobodné a spravedlivé, a aby umožnila volební komisi pokračovat ve svém plánu. Ráda bych se vyjádřila k připomínkám, které proti mně vznesl pan Mann, protože se domnívám, že není vhodné zabývat se body z předchozí rozpravy. Řekla bych, že pokud máme brát naléhavé záležitosti skutečně vážně, měl by se pan Mann ujistit, jestli jsou tito lidé přítomni. Odpovědnost zjistit, jestli jsou naši kolegové zde, leží na nás, protože máme menšinové skupiny, které ovlivňují, jak se svět dívá na Evropský parlament. Je důležité, abychom při těchto rozpravách měli na paměti toto: je důležité projednávat naléhavé záležitosti, ale sežeňte sem všechny své lidi. Janusz Onyszkiewicz, jménem skupiny ALDE. – (PL) Pane předsedající, Bangladéš je sedmou největší zemí na světě co do počtu obyvatel, který je vyšší než 150 milionů. Je to země, která dosáhla nezávislosti v roce 1971, ale 20 let trpí pod autokratickými vládami, které často bývají vojenského charakteru. V roce 1991 se zde ovšem začalo něco jiného. Vznikla demokracie a přišel 5% vzestup. Známá společnost Goldman Sachs oznámila, že Bangladéš je země s velmi optimistickou budoucností, pokud jde o hospodářský růst. Dnes sledujeme mohutnou regresi a je zde politická krize. Na ulicích se objevila armáda. Kromě toho by armáda chtěla změnit ústavu a zavést svou vlastní formu demokracie. To jsme již slyšeli. Měli jsme příležitost zblízka

67

68

CS


sledovat, v čem tento zvláštní druh demokracie spočívá. Pokud tato nová forma bude zahrnovat vtažení armády do politiky, je to podle mého názoru velmi špatný směr. Ryszard Czarnecki, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, situace v Bangladéši byla vždy velmi vážná, zejména v posledních 18 měsících – od doby, kdy zde byl vyhlášen výjimečný stav. Jedním z následků toho je například nárůst počtu rozsudků smrti a více než 300 000 zatčených lidí, z nichž někteří byli mučeni. Problém je, že tyto represe nikterak neustávají. Před šesti týdny bylo zatčeno více než 12 000 lidí. To vše se odehrává za dramatických hospodářských okolností. Ceny rýže a základních potravin stouply o třetinu. Pravděpodobně také přijde mohutná vlna emigrace, která v příštích 40 letech dosáhne čísla 25 milionů. Tento exodus bude způsoben povodněmi, k nimž velmi pravděpodobně dojde následkem stoupající vodní hladiny v Bengálském zálivu. To vše směřuje k jedinému závěru: Bangladéš je země, kterou se musíme zabývat; musíme jí poskytnout podporu. Musíme podporovat také hospodářskou a demokratickou změnu v této zemi – v nejchudší zemi světa. Eija-Riitta Korhola (PPE-DE). - Pane předsedající, podle pravidel o výjimečném stavu vydaných v roce 2007 může být člověk bez soudního příkazu uvězněn na neurčitou dobu na základě důvodného podezření z účasti na činnostech spojených s korupcí. Po nedávném zatčení Motiura Rahmana Nizamiho byli nyní zadrženi tři vůdci hlavních bangladéšských politických stran na základě údajných obvinění z korupce. Od března 2008 bylo zatčeno nejméně 12 000 lidí a bylo jim odepřeno právo na propuštění na kauci. Toto číslo zahrnuje stovky členů politických stran, ale kořistí tohoto protikorupčního honu se stali i lidé z obchodní sféry a novináři. Zatímco v prosinci letošního roku mají proběhnout volby, klíčoví političtí vůdci se nemohou účastnit dialogu, což znemožňuje demokratický proces. Přestože prozatímní vláda odmítá obvinění, že tato zatčení jsou politicky motivována, strategické načasování těchto událostí se nedá přehlédnout. Zadržené osoby by měly být zákonně obviněny na základě doložených důkazů, nebo okamžitě propuštěny. Jinak bude výsledek nadcházejících voleb podvodný a velmi nedemokratický. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). - (PL) Pane předsedající, problémy v Bangladéši, na které upozorňujeme již několik let, jsou stále nevyřešeny. Svět se dozvídá o dalších a dalších případech porušování lidských práv v této zemi. Od ledna roku 2007 je Bangladéš ve výjimečném stavu. Protiteroristický výnos vydaný 11. června uvalil na lidská práva další omezení a stal se dalším nástrojem v politické bitvě. Během posledních 18 měsíců bylo zatčeno 300 000 lidí a rozšířil se okruh uplatňování trestu smrti. Vězni jsou vystaveni týrání a umírají za nevyjasněných okolností. Bangladéšské úřady se příliš nesnaží podpořit hospodářství v zemi, kde ceny potravin stouply v nedávných měsících o více než třetinu a kde čtvrtinu území ohrožuje neustálé riziko povodní a humanitární katastrofy. Příležitost ke změně skýtají svobodné parlamentní volby a odvolání výjimečného stavu. Je nezbytné, aby prozatímní vláda zaručila svobodu médií v předvolebním období a účast zástupců všech etnických a náboženských menšin ve volbách. EU by měla co nejdříve obnovit svou volební pozorovatelskou misi v Bangladéši a úřad Evropské komise v Bangladéši musí především bedlivě sledovat politickou situaci v zemi a stav dodržování základních lidských práv. Leopold Józef Rutowicz (UEN). - (PL) Pane předsedající, svoboda a státnost v Bangladéši byly zabezpečeny a vykoupeny životy mnoha milionů životů jeho obyvatel. Tento národ také trpí ohromnými ztrátami kvůli své geografické poloze. Sužují jej přírodní katastrofy. Země je přelidněná, žije zde 1 040 osob na čtvereční kilometr; není urbanizovaná a má velmi nízký příjem na jednoho obyvatele. Je to země, která se velmi těžko spravuje vzhledem k negramotnosti a nedostatku silnic a komunikací. Vyžaduje neustálou pomoc zvenčí, zejména při vytváření demokratického systému, který je důležitým a složitým problémem v islámských zemích. Zvážení účinných forem pomoci je velmi důležitá záležitost v zájmu zajištění, aby Bangladéši nevládly totalitní vlády. Podporuji usnesení. Diskuse o demokracii by mohla podnítit pozitivní kroky ze strany Parlamentu. Filip Kaczmarek (PPE-DE). - (PL) Pane předsedající, prozatímní vláda Bangladéše, podporovaná armádou, zatýká tisíce lidí, mezi nimi také členy opozice. Jsou drženi v zajetí celé měsíce, aniž by byli z čehokoli obviněni. To se děje pod záminkou boje proti korupci a terorismu. Vláda také potírá nezávislá média a povoluje praktikování mučení. Tato situace se odehrává v zemi, která je na špici nejchudších a nejhustěji osídlených zemí světa. Za těchto okolností je třeba se znepokojením konstatovat, že Evropská unie přisuzuje problémům Bangladéše příliš malou důležitost. To se musí změnit. K tomu by měly skýtat dobrou příležitost parlamentní volby, které byly ohlášeny na konec tohoto roku. Evropská komise a Rada by rozhodně měly hrát aktivnější roli, pokud jde o zrušení výjimečného stavu a zabraňování porušování lidských práv. EU by

10-07-2008

10-07-2008

CS


měla vyvinout zvláštní tlak zejména při nadcházejících volbách a bedlivě pozorovat jak přípravy, tak průběh těchto voleb. Jo Leinen (PSE). – (DE) Pane předsedající, Evropská unie má velký zájem na demokratických podmínkách a respektování lidských práv v Bangladéši. Také se připojuji k volání po svobodných a spravedlivých volbách a brzkém odvolání výjimečného stavu. Je jasné, že v atmosféře strachu a zastrašování nemůže probíhat žádná demokratická diskuse. Je pravda, že vznášíme své požadavky na prozatímní vládu, ale je třeba také upozornit, že styl politických sil, které vládnou v Bangladéši, je také spíše nekulturní a že věci se neuskutečňují v míru, ale velmi násilně, zejména během volebních kampaní. Volební kampaně jsou neustále používány k zastrašování menšin. Proto naše poselství směřuje ke všem zúčastněným stranám, především k vládě, ale také k politickým stranám. Nicméně, pane předsedající, respektuji vaše rozhodnutí, ale rád bych upozornil, že náš jednací řád stanoví, že „jestliže se při hlasování zjistí, že není přítomen dostatečný počet poslanců, zařadí se hlasování na pořad jednání příštího zasedání“. (Čl. 149 odst. 3.) Doufám, že taková hlasování se nebudou odehrávat za přítomnosti 30 poslanců, ale 600, jak je tomu vždy při poledním hlasování. Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Bangladéš je jednou z nejchudších zemí světa. Je to také jedna z nejhustěji osídlených zemí světa. Bangladéš je země nejvíce vystavená rizikům pocházejícím z klimatické změny. A konečně je to jedna z nejméně demokratických zemí. Vyjmenoval jsem čtyři problémy, čtyři hrozby, z nichž jediná by mohla i prosperující zemi přivést k poklesu. Proto by zde měla být obnovena demokracie; tímto směrem by se měly ubírat i dnešní rozpravy. Marios Matsakis (ALDE). − Pane předsedající, omlouvám se, že si musím znovu vzít slovo, ale musím odpovědět paní Gillové. Vyslovila nařčení, že čtvrteční odpolední diskuse a usnesení jsou výsledkem přání malých menšinových skupin. Dovolte mi říci, že to je neuctivé, nečestné a nepodložené. O těchto usneseních se rozsáhle diskutuje na schůzích, kde jsou přítomni zástupci všech skupin – včetně skupiny PSE – jeden nebo dva dny před čtvrtečním odpolednem. Schvalují je zástupci těchto skupin, pokud se shodnou na jejich obsahu, a potom o nich debatují a hlasují. Takže pokud je zde problém ohledně skupiny socialistů, není to naše věc. Je to problém skupiny paní Gillové. Možná o těchto otázkách nediskutují dostatečně nebo včas, ale to je její problém. Co se týče čtvrtečního odpoledne, je to právě naopak. Nejedná se o menšinové skupiny. Skupina PPE-DE mívá na čtvrtečním odpoledni většinu, a proto bývá schváleno to, co strana PPE-DE chce. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). - (PL) Pane předsedající, stalo se zvykem Evropského parlamentu zabývat se případy porušování lidských práv, demokratických zásad a právního řádu a na zasedáních přijímat příslušná usnesení. Jednou z věcí, na které se dnes zaměřujeme, je situace v Bangladéši, kde se neuskutečnily volby plánované na 22. ledna 2007 a byly odloženy na prosinec 2008. Tato skutečnost zhoršila situaci a vedla na jedné straně k početným sociálně-politickým protestům a na straně druhé ke zpřísnění právních předpisů a přísnější odezvě od vládních sil. Výrazy jako terorismus, skutky poškozující zboží a jednotlivce a závažné zločiny se často používají coby záminky pro zatčení a odsouzení. Nepokoje vyhrocuje také potravinová krize, která způsobuje vzestup cen potravin až o 60 %. Tento problém nemůže být vyřešen použitím síly – zatýkání, rozsudky, uvěznění. Je třeba, aby se válčící strany usmířily. Takové usmíření by mohly přinést demokratické volby, takže usnesení, které vyzývá k jejich uskutečnění, má smysl a mělo by být podpořeno. Předsedající. – Než dám slovo Komisi, rád bych odpověděl svému příteli, panu Leinenovi. Jo, vy jste říkal, že pokud bychom dnes odpoledne nehlasovali, hlasování by proběhlo příště. Měl byste pravdu, pokud by se nejednalo o hlasování o naléhavé záležitosti, protože čl. 115 odst. 6 jednacího řádu, podle výkladu Výboru pro ústavní záležitosti, kterému vy předsedáte, stanoví velmi jasně, že návrhy usnesení o naléhavých záležitostech, které nemohou být vyřešeny v čase vyhrazeném pro rozpravu, přestanou platit. Totéž platí pro návrhy usnesení, pro něž bylo zjištěno, že není přítomna usnášeníschopná většina. Proto se v případě naléhavých záležitostí, pokud je před hlasováním zjištěno, že usnášeníschopná většina není přítomna, nikdy nehlasuje. Hlasování nemůže být odloženo; to je stanoveno v čl. 115 odst. 6. Olli Rehn, člen Komise. − Pane předsedající, parlamentní volby v prosinci jsou samozřejmě důležité pro zajištění udržitelné demokracie v Bangladéši. K určitému pokroku již došlo, ale je třeba mnohem více pokroku, zejména v oblasti lidských práv.

69

70

CS


Dosud hodnotíme velmi pozitivně kroky, které podnikla vláda v zájmu přípravy na tyto volby, co se týče volebního rámce a dialogu s politickými stranami. Významný pokrok zaznamenaly i technické přípravy. Přesto, vzhledem k tomu, že Bangladéš je ve výjimečném stavu, budeme podrobně sledovat, jestli postupné uvolňování omezení občanských a politických práv umožňuje věrohodné svobodné a spravedlivé volby. Dovolte mi také objasnit, že naše účast v tomto procesu, včetně případného přemístění volební pozorovací mise přerušené začátkem roku 2007, bude záviset na tomto závazku vlády. Také sdílíme obavy vyjádřené ve vašem usnesení ze dne 6. září loňského roku stejně jako ve vašich návrzích předložených politickými skupinami pro dnešní rozpravu. Omezování základních svobod musí být omezeno na úroveň nezbytnou pro zajištění bezpečnosti. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat po skončení rozprav. Charles Tannock (PPE-DE), písemně. – Bangladéš je velká a strategická asijská země se 153 miliony obyvatel a přibližně 80 miliony registrovaných voličů, což z ní činí jednu z největších světových demokracií. Prozatímní vláda nyní informovala EU a USA, že v prosinci 2008 přikročí k demokratickým volbám poté, co úspěšně dokončila volební registr, který je odolný vůči podvodům. Vojenské síly jsou nyní rozhodnuty stáhnout se z politiky. Bývalý premiér Šeich Hasina byl propuštěn z humanitárních důvodů. Pohotovostní síly, jejichž stažení správně žádá toto usnesení, jsou stále přítomny a je třeba, aby odešly, dříve než se budou konat volby. Vysoké počty zatčených po násilnostech v loňském roce, které vedly k výjimečnému stavu, je třeba propustit, nebo obvinit. Dlouhodobí pozorovatelé EU by se měli co nejdříve vrátit, aby mohli sledovat předvolební situaci. EU sleduje Bangladéš velmi pozorně vzhledem k obavám ohledně zhoršení situace v oblasti lidských práv v posledních několika měsících a vzhledem k nárůstu islamistické radikalizace tamní společnosti s exodem hinduistů, ahmedů a křesťanů a k zdánlivému odklonu vlády od jejího úspěšného modelu sekulární demokracie více stran. Bangladéš má nejlepší předpoklady stát se úspěšnou demokracií v muslimském světě a je třeba, aby jej EU silně podpořila.

11.3. Trest smrti, zejména případ Troye Davise Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o trestu smrti, zejména o případu Troye Davise(3). Marios Matsakis, autor. − Pane předsedající, tato sněmovna zaujala jasný a pevný postoj ohledně trestu smrti. Podporuje jeho zrušení a potřebu bezodkladného moratoria na popravy tam, kde se trest smrti stále užívá. To je případ mnoha států v USA, jako je Georgia, kde na své zákonné zabití koncem července čeká Troy Davis. Kromě ideologických a humanistických úvah proti popravám lidí se v případu Troye Davise vyskytují další důvody v podobě vážných pochybností ohledně přímočarosti a přesvědčivosti důkazů, které vedly k jeho usvědčení. Domníváme se, že takové pochybnosti ospravedlňují úvahy každého zdravě uvažujícího jednotlivce, že by v tomto případě mělo být obnoveno řízení. Proto vyzýváme příslušné úřady v USA, aby nařídily obnovu procesu s Troyem Davisem a, pokud bude znovu shledán vinným, aby mu změnily trest smrti na doživotní vězení. Dále znovu vyzýváme vládu USA a všechny vlády světa, které stále mají trest smrti, aby jej v zájmu lidskosti zrušily. Zejména vyzýváme vlády zemí, jako je Čína, Írán, Pákistán a Saúdská Arábie, kde se popravy stále vykonávají často a nesmírně barbarským způsobem, aby popravy ukončily. Ryszard Czarnecki, autor. − (PL) Pane předsedající, nechtěl bych, aby toto byla rozprava o tématu trestu smrti jako takovém. Vzhledem k tomu, že nemůžeme skrýt skutečnost, že názory na tuto záležitost se liší, zdá se mi, že bychom měli hovořit o konkrétním případu jedince, který dostal trest smrti, načež sedm z devíti svědků obžaloby stáhlo své obvinění. Toto je velmi zvláštní situace. Nechci, abychom zabředli do abstraktní (3)

Viz zápis.

10-07-2008

10-07-2008

CS


debaty o tom, zda je trest smrti zcela špatný či nikoli. Nechci momentálně vyzývat americké úřady, aby změnily zákon, který v roce 1972, tedy před 36 lety, znovu zavedl trest smrti. Hovoříme o konkrétním a neobyčejně kontroverzním případu. Skutečně stojí za to bránit pana Davise a demonstrovat, že jsou situace, v nichž je dobré zasáhnout. Chtěl bych varovat před generalizací, a proto jsem toto společné usnesení nepodepsal. Jean Lambert, autor. − Pane předsedající, tento případ je rozhodně naléhavou záležitostí, protože, jak jsme slyšeli, poprava se má konat koncem tohoto měsíce. Proto nabádám každého v této sněmovně, aby vznesl osobní požadavek k americké vládě – a samozřejmě k vládě státu Georgia –, zda by mohly projevit shovívavost. Poté, pokud to bude nutné, bychom přistoupili k obnovení procesu. Alespoň bychom měli živou bytost a mohl by se konat nový proces. Domnívám se, že je skutečně důležité, abychom vedle spoléhání na žádosti, které podá Parlament, přebrali osobní odpovědnost. Je jisté, že v tomto konkrétním případě byly důkazy – jak se dozvídáme od mnoha svědků – odvolávány a odporovaly si. Tým Americké advokátní komory hodnotící tresty smrti v Georgii vydal zprávu zkoumající okolnosti v tomto státě, v níž tvrdí, že jedním z hlavních problémů, který objevili, byla nedostatečná obhajoba a obava, že obžalovaní, kteří již jsou v celách smrti, možná nedostali v době svých procesů dostatečnou obhajobu. Upozorňovali, že Georgia je jediný stát, který neposkytuje obyvatelům cel smrti právníka pro odvolání po rozsudku. Je tedy mnoho důvodů, proč se znepokojovat kvůli tomuto případu, který je zmiňován v názvu usnesení o trestu smrti, zejména případu Troye Davise. Ale rád bych také upozornil na jiné případy, zejména na to, co se děje s některými lidmi, kteří jsou stále drženi na Guantánamu. Jeden případ zvláště znepokojuje britského občana Binyamina Mohameda, který je tam zadržován přes šest let a pravděpodobně bude čelit vojenské komisi, kde je trest smrti velmi pravděpodobným výsledkem. Tento Parlament, a Evropská unie jako celek, zaujímá k trestu smrti velmi pevný postoj. Domníváme se, že civilizovaná společnost by neměla trest smrti používat. Případ Troye Davise je podle mého názoru absolutně klasickým příkladem skutečných problémů s prováděním trestu smrti. Znovu bych vyzval všechny z nás, stejně jako vyzývá toto usnesení, abychom se jako odpovědní jedinci také odhodlali k činům a vyslovili své obavy ohledně tohoto případu. Laima Liucija Andrikienė, autorka. – (LT) Evropský parlament přijal poměrně dost usnesení podporujících zrušení trestu smrti a poprav, nebo alespoň moratorium na popravy v zemích, v nichž trest smrti stále existuje. Dnes my, Evropský parlament, podporujeme osobu, kterou jsme nikdy nepotkali. Je to Troy Davis, který má být popraven na konci tohoto měsíce. Dokážete si představit sebe na jeho místě, poté, co jste strávili 17 let čekáním, zda budete očištěni nebo popraveni, když existují přesvědčivé důkazy o jeho nevině a sedm svědků, kteří svědčili proti němu, své výpovědi následně vzalo zpět a tak dále? Známe několik případů, kdy byla osoba popravena a její nevina byla dokázána až poté. Existuje mnoho známých případů, kdy jsou lidé odsouzeni k trestu smrti, ale vyhnou se popravě díky objevení nových důkazů, které dokážou, že zločin nespáchali. Proto dnes znovu vyzýváme všechny země, v nichž se trest smrti stále používá, aby přijaly okamžitá opatření a zrušily jej. Dnes dáváme náš postoj k trestu smrti jasně najevo tím, že stojíme při skutečné osobě a žádáme americké soudy o přezkoumání případu Troye Davise a schválení mírnějšího trestu. Podle mého názoru je podpora skutečné osoby a snaha ochránit ji před popravou, přestože udělala velkou chybu, nejlepším způsobem, jak naprosto jasně ukázat náš postoj k nutnosti zrušení trestu smrti. Ana Maria Gomes, autorka. − (PT) Pane předsedající, prvním lidským právem je posvátnost života. Trest smrti je nejvíce neuctivý příklad pohrdání důstojností, civilizací a pokrokem. Právě teď, v tuto chvíli je jeden muž, Troy Davis, zamčený v cele a odpočítává minuty svého života, které mu zbývají. Strávil v cele smrti více než 15 let a vždy popíral, že by spáchal zločin, z něhož byl obviněn. Někteří z těch, kdo proti němu svědčili, odvolali nebo popřeli své výpovědi, které učinili pod policejním nátlakem. V tomto případě neexistují žádné jasné, objektivní a přesvědčivé důkazy. Uvalení trestu smrti na Troye Davise úřady státu Georgia je naprosto v rozporu s moratoriem na tresty smrti přijatým loni v prosinci Valným shromážděním Spojených národů. Přestože moratorium není právně závazné, má nesmírnou morální a politickou důležitost. Nyní je na státech, které se jej nedrží, aby zrevidovaly svou politiku za účelem zrušení trestu smrti a respektování lidských práv.

71

72

CS


Stát Georgia má nyní příležitost dát nejzákladnějším hodnotám demokracie znovu význam, který si zaslouží. Komisař Louis Michel nedávno slyšel, jak prezident Súdánu Omar al-Bashir říkal, že by nevydal ty, kteří byli obviněni ze zločinů proti lidskosti, Mezinárodnímu trestnímu soudu, tak jako je nevydávají Spojené státy. Příklad Spojených států v těchto dvou oblastech je ostudný a my musíme využít všechny dostupné prostředky, abychom Spojeným státům ukázali, že nemůžeme akceptovat tento postoj a ten strašný příklad, který dávají celému světu v oblasti lidských práv. Proto je nezbytné, jak žádá usnesení, aby předsednictví Evropské unie a delegace Evropské komise ve Washingtonu vznesly požadavky na zabránění provedení rozsudku nad Troyem Davisem a aby Spojené státy účinně přehodnotily svůj postoj k trestu smrti. Józef Pinior, jménem skupiny PSE. – (PL) Pane předsedající, v roce 2007 se ve světě konalo 1 252 poprav ve 24 zemích. Skutečné číslo je nepochybně vyšší. 88 % těchto poprav bylo provedeno v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Pákistánu a ve Spojených státech. V dnešní rozpravě bych rád upozornil na dvě záležitosti. Zaprvé naprosto nesouhlasím s tím, co řekl můj kolega pan poslanec Czarnecki, že tato otázka je předmětem rozdílů v rámci Evropské unie. To není pravda. Rád bych panu Czarneckimu připomněl oficiální postoj, který zaujala Římskokatolická církev, který byl také osobním názorem papeže Jana Pavla II., jenž byl proti používání trestů smrti. Zdá se mi, že to by měla být pro pana Czarneckého velmi jasná známka o postoji většiny k této záležitosti v EU. Druhou věcí je samozřejmě pokračující situace spojená se situací Troye Davise v Spojených státech, na kterém má být vykonán trest smrti. Musíme dělat, co je v našich silách, abychom zastavili popravu a umožnili přehodnocení případu s možným nahrazením trestu smrti doživotním trestem, pokud se prokáže jeho vina. Dumitru Oprea (PPE-DE). – (RO) Více než 40 zemí od roku 1990 upustilo od trestu smrti a k dnešnímu dni více než 120 zemí tento druh trestu zakázalo. Na evropské úrovni, podle Evropské úmluvy o lidských právech, která se skládá z článku 2 o právu na život a protokolu 6 článku 1 „Zrušení trestu smrti“, nebude nikdo odsouzen k takovému trestu nebo popraven. Po celém světě je prezentována šokující statistika . V roce 2006 bylo popraveno 1 591 lidí; více než 3 861 lidí v 55 zemích bylo odsouzeno k smrti. Jsem přesvědčen, že žádná osoba nemá právo vzít život jiné lidské bytosti. Jak byste si mohli vzít něco, co vám nepatří? Ve svém uvažování nemohu něco takového vůbec pochopit, obzvláště když si uvědomím, že v zemích používajících trest smrti počet závažných zločinů díky těmto trestům nikterak neklesl. Navrhujeme nahrazení trestu smrti odejmutím svobody. Janusz Onyszkiewicz (ALDE). - (PL) Pane předsedající, naše diskuse samozřejmě musí narazit na základní otázku, kterou je smysl obecně, stejně jako morální aspekt, takových soudních verdiktů, jako je odsouzení osoby k smrti. Jedním z argumentů, který je podle mého názoru velmi důležitý v této diskusi, je pochybnost ohledně toho, zda někdo, kdo byl naprosto definitivně obviněn, může být určen jako vinný z činu, za který je obviněný. V jakékoli jiné situaci je vždy potenciální možnost odvolat verdikt a vrátit člověka do normálního života. V případě rozsudku smrti tato možnost neexistuje. Vzhledem k tomu, vedle čistě morálních aspektů, ačkoli jsou výjimečně důležité, je třeba brát v úvahu i tento právní aspekt. To se týká obzvláště případu, o němž diskutujeme, kde jsou značné pochyby o důvodech k obvinění. Ewa Tomaszewska, − (PL) Pane předsedající, každý by měl mít právo na spravedlivý proces. V tomto případě, kde jsou mnohé pochybnosti o vině a sedm svědků stáhlo své svědectví, je třeba, aby byl případ znovu prošetřen. Dalším problémem, který již zmínili poslanci, kteří hovořili přede mnou, je problém nevratnosti trestu smrti. Pokud existují pochybnosti, je zde o důvod víc tento trest nepoužít. Maciej Marian Giertych (NI). - Pane předsedající, rád bych využil příležitosti této rozpravy a vyzval k moratoriu na trest smrti pro nevinné nenarozené lidské bytosti. Je nejvyšší čas, aby civilizované země přestaly praktikovat potraty. Olli Rehn, člen Komise. − Pane předsedající, Evropská unie se staví rázně proti trestu smrti a aktivně se snaží o jeho zrušení po celém světě. EU má cíl postupně omezit používání trestu smrti v zemích, které si jej udržují, a zavést moratorium v zájmu úplného odstranění trestu smrti.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Pokyny EU vůči třetím zemím týkající se trestu smrti, přijaté v roce 1998 a revidované v roce 2008, stanoví rámec pro činnost EU. Obsahují prohlášení nebo demarše na mezinárodních fórech a vůči třetím zemím včetně Spojených států amerických. Co se týče USA, EU je hluboce znepokojena pokračováním poprav od odvolání faktického moratoria na trest smrti v květnu. Opakovaně jsme nabádali vládu USA, aby moratorium znovu zavedla na federální úrovni, a doufáme, že Spojené státy zákonné zrušení trestu smrti v dohledné době zváží. Bereme v úvahu návrh usnesení Parlamentu týkající se individuálního případu pana Troye Davise. Máme zprávy od naší washingtonské delegace, že guvernér státu Georgia ještě nepodepsal příkaz k popravě a že na to zjevně nespěchá. Komise spolu s členskými státy a předsednictvím bude samozřejmě tento případ velmi bedlivě sledovat. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat po skončení rozprav. Neena Gill (PSE). - Pane předsedající, pan Matsakis se ke mně obracel a já bych na to ráda reagovala. Nechtěla jsem zneužívat systém zvednuté ruky v rozpravě na důležité téma trestu smrti. Ale domnívám se, že pan Matsakis se zmínil, že nechápu systém naléhavých záležitostí. Jen pro pořádek bych ráda řekla, že jsem se účastnila mnoha rozprav o naléhavých záležitostech a řekla bych, že to je nejméně transparentní a otevřený systém, který máme. Samozřejmě o naléhavých záležitostech v mé skupině diskutujeme, ale naléhavé záležitosti se schvalují jedině ve čtvrtek před Štrasburkem a předtím je hodinová schůzka v úterý, kde naléhavé záležitosti narychlo sestavujeme dohromady. Myslím, že některé tyto otázky nejsou naléhavé a měly by být řádně prodiskutovány v Parlamentu v zájmu udržení jeho důvěryhodnosti.

12. Usnášeníschopnost (pokračování) Předsedající. – Na začátku dnešního odpoledního zasedání jsem žádal o názor alespoň jednoho zástupce každé skupiny, protože jsem obdržel žádost o zjištění usnášeníschopnosti v souladu s článkem 149 jednacího řádu. Žádost byla písemná a podalo ji čtyřicet poslanců. Ve skutečnosti, abych byl naprosto upřímný, 39 + 1, protože jedenácté jméno na seznamu je naprosto nečitelné. Nemohu vám říci, nemůžeme vám říci, kdo je čtyřicátým signatářem na seznamu. Po rozpravě a po vyslechnutí názoru předsedy Výboru pro ústavní záležitosti jsem převzal odpovědnost a také interpretoval čl. 149 odst. 4 našeho jednacího řádu, který stanoví, že poslanci, kteří podali žádost o zjištění usnášeníschopnosti, budou počítáni jako přítomní, i když již nejsou přítomni v zasedacím sále. Rád bych vás upozornil na slova „již nejsou“. Neříká se zde „nejsou přítomni“, ale „již nejsou“. To naznačuje, že zde někdy dříve museli být. Toto „dříve“ se rozhodně nevztahuje ke skutečnosti, že byli přítomni v předchozích měsících, ale vztahuje se k době, kdy byla podána žádost o zjištění usnášeníschopnosti. Proto jsem rozhodl, že před hlasováním zkontroluji, zda je oněch čtyřicet signatářů přítomno, i kdybych měl mít problémy říci vám, kdo je ten čtyřicátý. Podle služeb je přítomno pět z nich. Vzhledem k tomu, pokud čtyřicet poslanců nyní vstane a požádá o zjištění usnášeníschopnosti, tak to učiním. Je zde čtyřicet poslanců, kteří vstanou a požádají o zjištění usnášeníschopnosti? Neena Gill (PSE). - Pane předsedající, mohl byste ověřit, jestli je zde 40 poslanců, protože to je velmi těžké odhadnout? President. – Paní Gillová, myslím, že zejména po dnešním odpoledni začínám znát článek 149 zpaměti. Vy máte na mysli odstavec 5. Je záležitostí předsedajícího zasedání a pouze jeho, zda se rozhodne kdykoli zjistit, zda je přítomna usnášeníschopná většina. Nicméně vzhledem k důležitosti hlasování, která budeme provádět, zejména o případu osoby odsouzené k smrti, nehodlám tuto drobnou hru hrát. Pokud čtyřicet kolegů nevstane, tak nebudu zjišťovat usnášeníschopnost.

73

74

CS


Je zde čtyřicet kolegů, kteří vstanou? Nevidím je. Proto přikročíme k hlasování.

13. Hlasování Předsedající. – Dalším bodem je hlasování. (Pro výsledky a další podrobnosti o hlasování: viz zápis)

13.1. Údajná existence hromadných hrobů v části Kašmíru pod správou Indie (hlasování) 13.2. Situace v Bangladéši (hlasování) - Před hlasováním o první části bodu odůvodnění K Thomas Mann (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, jen maličkost – abychom nahradili frázi „dne 21. prosince 2008“ frází „na třetí týden prosince 2008“. To bude přesné datum. Je to maličkost, ale měli bychom se držet faktů. (Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

13.3. Trest smrti, zejména případ Troye Davise (hlasování) Předsedající. – Tím je hlasování ukončeno.

14. Zapojení mládeže do politik EU, jemuž je třeba věnovat zvýšenou pozornost (písemné prohlášení): viz zápis 15. Pohotovostní spolupráce při hledání pohřešovaných dětí (písemné prohlášení): viz zápis 16. Oznámení společných postojů Rady: viz zápis 17. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis 18. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis 19. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 116 jednacího řádu): viz zápis 20. Předání přijatých textů během schůze: viz zápis 21. Termíny příštích zasedání: viz zápis 22. Přerušení zasedání Předsedající. – Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu za přerušené. (Zasedání bylo ukončeno v 16:45.)

10-07-2008

10-07-2008

CS


PŘÍLOHA (Písemné odpovědi) OTÁZKY RADĚ (Zodpovědnost za tyto odpovědi nese výhradně úřadující předsednictví Rady Evropské unie) Otázka č. 12, kterou pokládá Colm Burke (H-0447/08) Předmět: Somálsko Na základě závěrů ze setkání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, které se konalo 26.–27. května 2008: Jaké činnosti Rada plánuje s cílem povzbudit a posilnit začleňující politický dialog mezi všemi stranami? Jaká opatření Rada přijme pro posilnění uplatňování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv a také pro zabezpečení prošetření jejich porušování tak, aby byl ukončen současný stav beztrestnosti? Jaká opatření Rada přijme pro zabezpečení neomezeného přístupu k humanitárním účelům a pro přinucení dočasné federální vlády k tomu, aby dodržovala svůj vyslovený záměr zřídit humanitární středisko? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Rada zkoumá různé možnosti zabezpečení, aby všechny závazky ze závěrů týkajících se Somálska, které přijala 26. května a 16. června, byly splněny. Rada podporuje všeobecný dialog, do kterého se zapojí všechny strany v Somálsku, a to prostřednictvím politického dialogu se členy dočasných federálních institucí, umírněnými členy opozice a občanské společnosti. Vzhledem k výše uvedenému Rada v plné míře podporuje dohodu, kterou 9. června v Džibutsku podepsala dočasná federální vláda a Aliance za osvobození Somálska, a bude nadále poskytovat politickou a finanční podporu úsilí, které vynakládá OSN. Radu silně znepokojuje velmi vážná humanitární situace v Somálsku. Uvítala záměr dočasné federální vlády vytvořit středisko pro humanitní krizi. Rada podporuje Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva včetně nezávislého experta pro Somálsko a podpořila jej ve vykonání nezávislé informační a hodnotící návštěvy za účelem přešetření situace v oblasti lidských práv. V reakci na žádost předloženou v závěrech Rady týkajících se Somálska ze 16. června zkoumají Generální sekretariát Rady a Komise možnosti vykonávání rezoluce OSN č. 1816 o boji proti pirátství a ozbrojeným loupežím na moři při somálském pobřeží. * * * Otázka č. 13, kterou pokládá Jim Higgins (H-0449/08) Předmět: Priority bezpečnosti dopravního provozu Mohla by Rada říci, jaká opatření hodlá přijmout s cílem zabezpečit, aby EU splnila svůj cíl snížení úmrtí na cestách do roku 2010 na polovinu a jaká opatření zavede během období současného předsednictví? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Pokud jde o opatření, která se mají během následujících šesti měsíců prosazovat za účelem snížení počtu obětí dopravních nehod v EU, francouzské předsednictví Rady zabezpečí přijetí návrhu směrnice Evropského

75

76

CS


parlamentu a Rady o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury(4), na kterém se Rada a Evropský parlament právě dohodly v prvním čtení. Cílem tohoto návrhu je zabezpečit, aby byla bezpečnost začleněna do všech stadií plánování, navrhování a provozování silniční infrastruktury v transevropské dopravní síti. Spolu s hospodářskými a environmentálními zájmy bude bezpečnost na silnicích nejvýznamnějším prvkem v navrhování nové infrastruktury. Navrhovaná směrnice též poskytne řídícím pracovníkům silniční infrastruktury přístup k pokynům, školením a informacím potřebným k zajištění bezpečnosti silniční sítě. Francouzské předsednictví též připisuje zvláštní význam návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se zjednodušuje přeshraniční prosazovaní pravidel v oblasti bezpečnosti silniční dopravy(5). Tento návrh právního předpisu byl už předběžně prozkoumán za slovinského předsednictví a tato činnost bude pokračovat i za předsednictví Francie, jež tento návrh určila v rámci oblasti dopravy za prioritní. Cílem tohoto textu je umožnit vynucování sankcí na řidičích, kteří se dopouštějí přestupků v jiném členském státě než je stát registrace vozidla. Jeho cílem je zvýšit bezpečnost na evropských cestách, přičemž již nebudou dále diskriminováni řidiči, kteří mají v daném státě trvalý pobyt. Tento návrh směrnice bude doplňovat právní předpisy stanovené v rámcovém rozhodnutí Rady o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžních sankcí. Toto rámcové rozhodnutí, které bylo přijato v únoru 2005, pomůže zabezpečit, aby se už jednotlivci a společnosti nevyhýbali placení peněžních sankcí. Soudním nebo správním orgánům to umožní převést peněžní pokutu přímo orgánu v jiném členském státě a uznat a vybrat tuto pokutu bez dalších formálních povinností. Na závěr by mělo být zmíněno, že francouzské předsednictví organizuje 11. a 12. září v Paříži seminář o koordinaci zvyšování bezpečnosti silničního provozu, který se bude zaměřovat na záležitosti související s monitorováním a pokutami. Paříž bude též 13. října hostit konferenci s názvem „Bezpečnost silniční dopravy v našich městech“, kterou organizuje Komise jako součást Evropského dne bezpečnosti na cestách. * * * Otázka č. 14, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-0451/08) Předmět: Všeobecná bezpečnost potravin Věnovala se Rada nové, avšak velmi závažné obavě týkající se všeobecné bezpečnosti potravin? Akceptuje Rada skutečnost, že částečným důvodem problému s nebezpečností potravin jsou roky zanedbávání této záležitosti v rámci výdajů na výzkum a vývoj v oblasti zemědělství a výroby potravin? Jaké kroky považuje Rada za nevyhnutelné k řešení této krize? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Pokud jde o kroky, které je třeba podniknout s cílem poskytnout dlouhodobou politickou reakci na světovou potravinovou krizi, odkazuje Rada váženou paní poslankyni na odpověď na ústní otázku H-0358/08, kterou předložil Dimitrios Papadimoulis. Kromě toho, jak vážená paní poslankyně určitě ví, na svém nedávném zasedání, které se konalo 20. června, Evropská rada prozkoumala politické důsledky cen potravin a ropy. Odkazuji ji na závěry předsednictví týkající se této záležitosti. V odvětví zemědělství už Unie zasáhla, a to tak, aby zmírnila tlak vyvíjený na ceny potravin prostřednictvím prodeje intervenčních zásob, omezení vývozních náhrad, odstranění požadavku úhorování půdy na rok 2008, zvýšení kvót na mléko a zrušení dovozního cla na obilniny, čímž dochází ke zkvalitnění dodávek a čímž pomáhá stabilizovat zemědělské trhy.

(4)

KOM(2006)0569.

(5)

KOM(2008)0151.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Rada též zdůrazňuje, že v EU a celkově ve světě existuje potřeba pokračování v inovaci, výzkumu a vývoji týkajícím se zemědělské výroby. Tyto činnosti budou obzvláště důležité kvůli klimatickým změnám, které přinutí, aby zemědělské odvětví vynaložilo významné úsilí na přizpůsobení se. Tuto záležitost neformálně 19. května 2008 prozkoumali ministři zemědělství za účasti komisařů Janeze Potočnika a Mariann Fischer Boelové, a to hlavně s cílem vymezit budoucí priority v oblasti výzkumu a vývoje. A na závěr se domníváme, že vážená paní poslankyně je určitě informovaná o skutečnosti, že 3. července uspořádalo francouzské předsednictví ve spolupráci s Komisí a Evropským parlamentem konferenci na téma „Kdo nasytí svět?“. Cílem této konference bylo diskutovat o výzvách, které musí zemědělství řešit včetně budoucnosti zemědělství v rozvojových zemích. * * * Otázka č. 15, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0453/08) Předmět: Unie Středozemí Projekt unie krajin středozemského regionu je pozitivním vývojem v rámci vztahů mezi EU a zeměmi regionu Středozemního moře. Jaké plány má Rada v této začáteční fázi na zabezpečení, aby tato unie posilnila a rozšířila barcelonský proces? Je dostatečně jasné, že tato unie nebude soutěžit s barcelonským procesem? Konaly se nějaké diskuse o úloze Evropského parlamentu v unii zemí středozemského regionu? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Na svém zasedání, které se konalo 13. a 14. března 2008 Evropská rada vyzvala Evropskou komisi, aby předložila návrhy potřebné na určení podmínek vykonávání Barcelonského procesu: Středomořské unie. Propojení mezi tzv. barcelonským acquis a nejbližší fází euro-středomořského partnerství je tedy zaručené. Je nepochybné, že jde o struktury, mezi kterými v žádném případě nedochází k soutěži. Partneři v procesu v současnosti diskutují o textu prohlášení, přičemž 13. července se v Paříži bude konat summit. Předpokládá se, že v tomto prohlášení se uvítá významná role, kterou hraje Euro-středomořské parlamentní shromáždění a kterou bude hrát i v tomto partnerství. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je usnesení, které přijal Evropský parlament 5. června 2008, velmi pozitivním prvkem. * * * Otázka č. 16, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0456/08) Předmět: Evropská aliance pro rodiny Jaká opatření hodlá nové předsednictví přijmout, aby zabezpečilo v co možná nejvyšší míře podporu Evropské aliance pro rodiny, která se týká plnění zvláštních potřeb zranitelných kategorií rodin (jakými jsou velké rodiny, rodiny s jedním rodičem atd.)? Mám na mysli především zabezpečení toho, že si členové takových rodin najdou zaměstnání a zabezpečí svůj příjem a že bude podporována snaha o rovnováhu mezi jejich profesionálním a rodinným životem. Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Vážená paní poslankyně nastolila významnou otázku týkající se rodinné politiky a správně zdůrazňuje, že musíme podpořit nejzranitelnější skupiny rodin. Rada je stejně tak pevně rozhodnutá přijmout silná opatření v této oblasti.

77

78

CS


V závěrech, které Rada přijala v květnu 2007, vyjadřuje svoji podporu vytvoření Evropské aliance pro rodiny a vyzývá členské státy, aby „intenzivně využívaly příležitosti na výměnu názorů a zkušeností, které poskytuje Aliance pro rodiny.“(6) Jak vážená paní poslankyně jistě ví, Rada pravidelně přezkoumává záležitosti týkající se politiky zaměstnanosti v souvislosti s lisabonskou strategií. V únoru tohoto roku Rada EPSCO přijala sérií klíčových zpráv, které postoupila jarní Evropské radě(7), a prostřednictvím nichž vyzvala k vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst a zdůraznila, že je důležité disponovat začleňujícími pracovními trhy a vyzvala také na zohlednění rozměru rodové rovnosti. Tyto klíčové zprávy Evropská rada přijala v březnu 2008. Pokud jde o rovnováhu mezi rodinným a pracovním životem, je třeba připomenout, že v roce 2000 Rada přijala usnesení o vyrovnané účasti žen a mužů v rodinném a pracovním životě.(8) Tato záležitost je nadále součástí priorit Rady, která nedávno přijala závěry s názvem Vyrovnané role žen a mužů pro pracovní místa, růst a sociální soudržnost, ve kterých vyzvala členské státy, aby „podpořily účinné politiky na sloučení pracovního, rodinného a soukromého života, které nenutí ženy ani muže, aby si vybírali mezi rodinou a prací, anebo aby upřednostňovali jedno na úkor druhého.“(9) Pokud jde o budoucí činnost Rady v této oblasti, těší mě, že mohu oznámit, že francouzské předsednictví 15. července 2008 představí svůj program Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu. Francouzské předsednictví také představilo 25. června 2008 svůj program Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. A na závěr mě těší, že mohu poznamenat, že Rada a Evropský parlament společně stanovili záležitosti rodin, hlavně velkých rodin a rodin s jedním rodičem, za jednu z priorit Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010), který bude v nejbližší době vyhlášený rozhodnutím, které společně přijmou obě instituce. Chtěl bych poděkovat vážené paní poslankyni, která byla v této záležitosti zpravodajkyní, za konstruktivní spolupráci během jednání. Pokud jde o sazby DPH, vážená paní poslankyně si je vědomá, že Rada koná na základě návrhů Komise, která doteď nepředložila žádný návrh typu, který navrhuje vážená paní poslankyně. Diskuse o sazbách DPH by se měla konat v nejbližší době, ale bylo by předčasné, aby Rada předpovídala výsledky nadcházejících diskusí. * * * Otázka č. 17, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0459/08) Předmět: Štrasburk jako sídlo Parlamentu V Amsterodamské smlouvě se Štrasburk výslovně uvádí jako jediné sídlo Evropského parlamentu, nikoliv jako druhé sídlo, jak se často uvádí. Tato skutečnost z něj dělá sídlo Parlamentu Evropy, který symbolizuje demokratickou, decentralizovanou, politicko-kulturní koncepci Evropy, která je blízko k občanům a jejíž charakteristickou vlastností je porozumění mezi národy. Jaké je stanovisko Rady k uvedené definici stanovené ve smlouvě a jaká opatření jsou plánována na posílení pozice Štrasburku v organizačním, politickém a právním kontextu? Souhlasí rada s názorem, že kvalitnější koncentrace práce Parlamentu v tomto městě například prostřednictvím organizování týdenních plenárních zasedání (která by opět trvala pět dní) a snížením počtu finančně náročných menších schůzí v Bruselu, by vedla k šetření významných finančních prostředků a umožnila by zvýšení účinnosti a viditelnosti? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku.

(6)

Viz dok. 9317/1/07/ rev 1.

(7)

Viz dok. 7171/08.

(8)

Úř. věst. C 218, 31.7.2000, s. 5.

(9)

Viz dok. 14136/07 + COR 1.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Podle článku 289 Smlouvy o založení Evropského společenství a podle článku 189 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii se „sídlo institucí Společenství určí po vzájemné dohodě vlád členských států.“ V souladu s písmenem a) jediného článku osmého protokolu týkajícího se sídel institucí, připojeného k Smlouvě o Evropské unii a k smlouvám o založení Evropských společenství má „Evropský parlament sídlo ve Štrasburku, kde se koná 12 plenárních zasedání v měsíčních intervalech včetně rozpočtové schůze. Dodatečná plenární zasedání se konají v Bruselu. Schůze výborů Evropského parlamentu se konají v Bruselu. Generální sekretariát Evropského parlamentu a jeho oddělení nadále mají své sídlo v Lucemburku.“ Není úlohou Rady, aby vyjadřovala své stanovisko k vnitřní organizaci jiných institucí. * * * Otázka č. 18, kterou pokládá Wolfgang Bulfon (H-0461/08) Předmět: Rozšíření rozsahu působnosti fondu solidarity V roce 2006 Komise vyzvala Radu, aby přezkoumala nařízení (ES) č. 2012/2002(10), kterým se zřizuje Fond solidarity Evropské unie. Dva roky poté probíhá v Radě intenzivní diskuse o takových otázkách, jakým je rozsah působnosti tohoto fondu. Katastrofy, jakými jsou hlavně průmyslné havárie anebo teroristické útoky by v budoucnosti mohly opravňovat na čerpání prostředků z fondu solidarity. Dosáhla Rada v této otázce konsenzu? A jestli ano, jaké změny a doplnění nařízení o fondu solidarity je možné očekávat? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Dvůr auditorů vypracoval Zvláštní zprávu (č. 3/ 2008) o vykonávání Fondu solidarity Evropské unie. Ve správě Dvůr auditorů dospěl mimo jiné k těmto závěrům: řízení fondu Komisí se prokázalo jako účinné; nevyskytly se případy, ve kterých by fond při vyřizování žádosti nereagoval dost pružně Všichni žadatelé, kteří se vyjadřovali v průzkumném dotazníku, byli s fondem spokojení, čímž fond splnil svůj základní cíl, kterým bylo prokázat solidaritu mezi členskými státy postiženými přírodními katastrofami. Rada hodlá přijmout závěry týkající se této zvláštní zprávy, ve kterých uvede, že v tomto stadiu nepovažuje za potřebné přezkoumat nařízení (ES) č. 2012/2002. * * * Otázka č. 19, kterou pokládá Zdzisław Kazimierz Chmielewski (H-0462/08) Předmět: Nejnovější doporučení Mezinárodní rady pro výzkum moří (ICES) týkající se tresky v Baltském moři V porovnání s předcházejícími doporučeními rada ICES v nejnovějších doporučeních týkajících se tresky v Baltském moři na rok 2009 zaujímá výrazně jiný přistup k hodnocení zásob v tomto lovišti ryb. Poprvé rada ICES vysloveně uznává, že metoda stanovování prognóz, při které se používají východiska, vychází z nejistých (pravděpodobně nesprávných) údajů. Podle tohoto nového hodnocení jsou možnosti rybolovu tresky mnohem větší než v minulých letech. Jak si potom máme vysvětlovat ustanovení obsažená v odůvodnění 6 nejnovějšího návrhu nařízení Rady z 2. dubna [2008/0063(CNS)], ve kterém se stanovuje, že „by se měla zavést ustanovení, kterými by se zabezpečilo, že TAC se bude moci určit konzistentním způsobem i v podmínkách nedostatku údajů?“ Mohlo by to vést k dalšímu snížení kvót úlovků tresky v Baltském moři pro polské rybáře. Radu mohou vést ušlechtilé záměry na zabezpečení obnovy zásob tresky za každou cenu. Mohou však být nespravedlivá (vzhledem k nejnovějším zjištěním rady ICES) omezení činnosti polských rybářů oprávněná? (10)

Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

79

80

CS


Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Rada by chtěla zdůraznit, že je úlohou Komise, aby předložila návrh týkající se možností rybolovu tresky v Baltském moři v roce 2009 vzhledem k doporučením, která vypracovala Mezinárodní rada pro výzkum moří (ICES) a na základě vědeckých stanovisek, která vypracoval Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (STECF). Rada potom návrh přezkoumá. V odůvodnění 6 návrhu nařízení Rady, kterým se mění a doplňuje nařízení (ES) č. 423/2004,(11) pokud jde o regeneraci zásob tresky v Kattegatu, Severním moři, Skagerraku a na východě Lamanšského průlivu, jakož i na západě Skotska, v Irském moři a Keltském moři, se stanovuje, aby se celkový přípustný odlov (TAC) určil konzistentním způsobem, a to i v případě nedostatku údajů. Toto odůvodnění souvisí s článkem 6a, ve kterém je stanoven postup, který je nutné dodržovat při stanovování TAC v podmínkách nedostatku údajů a s článkem 7, ve kterém je stanoven postup hodnocení, kterým se umožňuje provádění změn na základě nových informací a vědeckých stanovisek. Rada by též chtěla zdůraznit, že nařízení Rady (ES) č. 1098/2007(12), kterým se ustanovuje víceletý plán pro populace tresky v Baltském moři, neobsahuje rovnocenné články. A na závěr by Rada váženému panu poslanci chtěla připomenout, že vykládat právní akty je úkolem Soudního dvora, který představuje poslední možnost. * * * Otázka č. 20, kterou pokládá David Martin (H-0465/08) Předmět: Palestinská vláda národní jednoty Bývalý prezident USA Jimmy Carter se nedávno kriticky vyjádřil k přetrvávajícímu embargu, které čtyřka na Středním východě uvalila na Gazu. Může podle názoru Rady přetrvávající embargo pomoci vyřešit vnitřní problémy Palestiny mírovou cestou? Považovala by Rada vytvoření vlády národní jednoty, jejímž členem by bylo hnutí Hamás, za přijatelný krok směrem k řešení? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. EU při mnohých příležitostech vyjádřila své vážné obavy týkající se nepřetržitého zhoršování se humanitární situace v Gaze. Čtyřka, která se střetla na nejvyšší úrovni, ve svém vyhlášení z 2. května a potom ve svém vyhlášení ze 24. června, vyzvala na nepřetržitou pohotovost a humanitární pomoc a na poskytnutí základních služeb Gaze bez překážek. Stejně tak ve velké míře povzbuzuje Izrael, Palestinskou samosprávu a Egypt, aby spolupracovaly na formulaci nového přístupu k situaci v Gaze, který by poskytl bezpečnost všem obyvatelům Gazy, ukončil akty terorismu a poskytl kontrolované a udržitelné otevření průchodu Gazou pro humanitární účely a obchodní toky. Příměří, které zprostředkoval Egypt a které nabylo platnosti 19. června, je v tomto směru pozitivním krokem. Předsednictvo EU toto příměří uvítalo ve svém vyhlášení z 18. června 2008. Je důležité, aby ho respektovaly všechny strany. Pokud jde o „vytvoření vlády národní jednoty, jejímž členem by bylo hnutí Hamás, jako přijatelný krok směrem k řešení“, Rada ve svých závěrech z 23. a 24. dubna 2007 prohlásila, že je připravená spolupracovat s palestinskou vládou, jejíž politika a činnost je v souladu se zásadami čtyřky. V roku 2007 EU iniciovala spolupráci se členy vlády národní jednoty, kteří tyto zásady přijali. EU konstatuje, že s iniciativou ke smíření v rámci Palestiny začal minulý měsíc prezident Mahmúd Abbás. Podporujeme jakékoliv kroky, které by mohly posilnit mírové úsilí palestinského prezidenta. Cílem i dále zůstává vytvoření nezávislého,

(11)

Dokument Rady č. 7676/08 PECHE 63.

(12)

Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 1.

10-07-2008

10-07-2008

CS


demokratického a životaschopného palestinského státu na území Západního břehu a Gazy, který sjednotí všechny Palestince, kteří budou žít v míru a bezpečnosti vedle Izraele a svých sousedů. * * * Otázka č. 21, kterou pokládá Sarah Ludford (H-0467/08) Předmět: Odebírání otisků prstů dětem pro účely boje proti obchodování s dětmi Existuje teorie, že je potřebné odebrat otisky prstů dětem od šesti roků (nebo i mladším), protože by to bylo užitečné v rámci boje proti obchodování s dětmi. Stejný argument se uvádí na podporu návrhu, aby děti mladší 12 let měly vlastní cestovní pas. Neexistuje však dostatek objektivních údajů, které by tato tvrzení podpořily. Má Rada informace o nějakých studiích, které by potvrdily propojení mezi odebráním otisků prstů v útlém věku a snížením rizika obchodování s dětmi? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Rada v současnosti nemá k dispozici žádné informace o studiích, které by potvrdily propojení mezi odebráním otisků prstů v útlém věku a snížením rizika obchodování s dětmi. * * * Otázka č. 22, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-0469/08) Předmět: Vícestranné rozhovory o Africe Během plenárního zasedání v dubnu Evropský parlament přijal zprávu, ve které se prosazuje dialog s Čínou týkající se Afriky. Ve správě Evropský parlament zdůrazňuje, že Čína je vinna korupcí a porušuje environmentální normy. Proto v ní EU vyzývá k otevření rozhovorů s Čínou s cílem naplánovat udržitelnou budoucnost kontinentu společně se samotnou Afrikou. Kromě narůstající přítomnosti Číny v Africe se o kontinent začínají zajímat také země jako Indie nebo Brazílie. V současnosti Brazílie zvyšuje svoji zemědělskou pomoc Africe se zaměřením na biopaliva. Vzhledem k rostoucím cenám potravin jsou však nastolovány mnohé otázky související s využíváním půdy na výrobu bioenergie v rozvojových zemích. Přijme Rada na nejbližším summitu kroky potřebné k otevření takového dialogu? V jaké formě bude dialog probíhat? Domnívá se Rada, že dialog s jinými novými subjekty je podobně žádoucí? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Rada vzala na vědomí zprávu Evropského parlamentu o politice Číny a jejích vlivech na Afriku. Mezi otázkami, kterým se zpráva věnuje, se v ní uvádějí výzvy, kterým bude EU muset jako subjekt na světové úrovni čelit. Na posledním summitu, který se konal v červnu, se diskutovalo o některých ze záležitostí světového zájmu, které uvedl vážený pan poslanec a uvádějí se i v závěrech předsednictví. V uplynulých letech EU, stejně jako Čína, prozkoumala a posilnila svoje politické, hospodářské a rozvojové partnerství s Afrikou. EU na Lisabonském summitu v roce 2007 přijala společnou strategii EU a Afriky. Čína a Afrika podepsaly společné prohlášení na Fóru pro spolupráci Číny a Afriky na summitu, který se konal v roce 2006 v Pekingu. Od roku 2005 je téma Afrika na programu setkání, která se konají mezi EU a Čínou v rámci dvoustranného dialogu. Rada rovněž prostřednictvím úvodního oficiálního setkání ministerské trojky, které se konalo minulý rok v Pekingu, otevřela pravidelný dialog s čínskými úředníky na nejvyšší úrovni, v rámci kterého se zaměřuje výlučně na záležitosti společného zájmu v Africe.

81

82

CS


V této souvislosti Komise posilnila svou činnost a prohlásila, že přijme oznámení týkající se Číny a Afriky v říjnu tohoto roku pro účely možné trojstranné spolupráce mezi Afrikou, Čínou a EU. V závislosti na dalších konzultacích a dohodě s Čínou a Afrikou se také navrhne, aby byly zahájena spolupráce v důležitých oblastech, jakými jsou trvale udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, infrastruktury, míru a bezpečnosti. Čína se vyjádřila, že není proti tomuto typu trojstranné spolupráce za předpokladu, že Afrika bude s tímto přístupem souhlasit. Se zřetelem na jiné nové subjekty, jakými jsou Brazílie a Indie se Rada domnívá, že hlavní světové problémy mohou být řešené jen ve vícestranném rámci vycházejícím ze silné OSN. Musíme zabezpečit, aby třetí země, které mají v Africe zájmy, též podporovaly zásadu účinné vícestrannosti, která je nejlepším způsobem zachování míru a bezpečnosti na mezinárodní úrovni a na čelení výzvám, ochranu před nebezpečími a využívání příležitostí, které poskytuje vzájemně závislý svět, jak jej dnes známe. Byly podniknuty první kroky v případě Indie, ve které se všeobecnému vývoji situace v Africe už teď věnuje pozornost. S Brazílií probíhají diskuse, jejichž cílem je přijetí akčního plánu, ze kterého má být jedna kapitola věnovaná Africe. * * * Otázka č. 23, kterou pokládá Koenraad Dillen (H-0471/08) Předmět: Svoboda vyznání v Alžírsku V Alžírsku byly 3. června 2008 vyneseny rozsudky odnětí svobody v případě čtyř lidí, kteří konvertovali ke křesťanství za „nezákonné vyznávání neislámského náboženství“. Konkrétně byli tito lidé potrestání tímto způsobem, protože nevyznávali své náboženství v rámci stanoveném v zákoně z 28. února 2006. V tomto zákoně se stanovuje, především, že místo, kde se náboženství vyznává, musí být schválené ministerstvem pro náboženské věci. Odsouzené osoby si ve svém bytě vytvořili modlitební místo (citováno z článků Quatre chrétiens condamnés en Algérie, deník Le Figaro.fr, 3. červen 2008; Ryma Achoura, De la prison avec sursis pour des chrétiens d'Algérie, deník Libération.fr, 4. červen 2008). V článku z 22. dubna 2002 mezi Evropskými společenstvími a členskými státy na jedné straně a Alžírskem na straně druhé(13) se stanovuje, že dodržování demokratických zásad a základních lidských práv představuje „základní prvek“ dohody. Domnívá se Rada, že pronásledování a odsouzení čtyř konvertovaných křesťanů představuje porušení svobody vyznání? Jestli ne, tak proč? Jestli ano, jaké další kroky Rada v rámci dohody o přidružení přijme? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Pokud jde o svobodu vyznání v Alžírsku, Rada s politováním konstatuje, že ví o událostech, které uvádí vážený pan poslanec a které jsou součástí série případů, ke kterým nedávno došlo. Rada už vyjádřila svoje obavy na posledním setkání Asociační rady EU–Alžírsko, které se konalo 10. března 2008 a nadále podrobně monitoruje vývoj situace. Rada se proto domnívá, že uplatňování existujících zákonů, kterými se upravuje praktikování všech vyznání v Alžírsku, by mělo být i nadále v souladu s normami, k jejichž uplatňování se Alžírsko zavázalo v rámci mezinárodního práva, hlavně pokud jde o boj proti jakékoliv formě diskriminace a pokud jde o prosazování tolerance v oblastech kultury, vyznání, menšin a základních práv. Rada bude nadále vyzývat alžírské orgány, aby toto dodržovaly, hlavně v kontextu politického dialogu, který je ustanoven v dohodě o přidružení. * * *

(13)

Úř. věst. L 265, 10.10.2005, s. 2.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Otázka č. 24, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0472/08) Předmět: Návrh na sestavení seznamu pachatelů násilných trestných činů v rámci Schengenského informačního systému (SIS) Členský stát předložil pracovní skupině SIS návrh (pracovní dokument 8204/08) na sestavení seznamu „pachatelů násilných trestných činů“, kteří se zúčastňují mezinárodních demonstrací v rámci Schengenského informačního systému. Kromě nejasnosti jeho obsahu je tento návrh v nesouladu se zárukami lidských práv a svobod, které jsou zakotveny v právu Společenství. Příslušná vnitrostátní delegace navrhuje, aby se v rámci SIS zaznamenávala jména osob, o kterých se na základě jistých skutečností můžeme domnívat, že spáchají závažné trestné činy, při kterých využijí násilí anebo hrozbu násilí. Předpokládá se, že možným základem, o který se tento negativní předpoklad bude opírat, budou skutečnosti týkající se podezření, obvinění ze spáchání závažného trestného činu anebo odsouzení za jeho spáchání. Jaké je stanovisko Rady k uvedenému návrhu? Hodlá francouzské předsednictví podporovat tuto iniciativu, kterou oprávněně kritizují organizace na ochranu lidských práv a svobod? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Ve svých závěrech z 13. července 2001(14) Rada uznala potřebu využití všech právních a technických možností na posilnění a prosazování rychlé, strukturované výměny údajů o pachatelích násilných trestných činů na základě vnitrostátních složek. Ve svých závěrech z 5. a 6. června 2003 týkajících se druhé generace systému SIS 2001(15) Rada zkonstatovala, že existuje jistý zájem na návrhu na začlenění pachatelů násilných trestných činů do systému SIS II, avšak je potřeba vykonat další studie týkající se realizovatelnosti, užitečnosti a praktického vykonávání a vyzvala pracovní skupiny, aby o těchto záležitostech diskutovaly. Rada tento návrh nezačlenila do rozhodnutí 2007/533/SVV o zřízení, provozu využívání(16) systému SIS II. Stále probíhá diskuse v rámci příslušných pracovních skupin, hlavně s ohledem na vymezení koncepce „pachatele násilného trestného činu“. Ve svých diskusích Rada samozřejmě zohledňuje záruky, které občanům poskytuje právo Společenství v oblasti lidských práv a základních svobod. * * * Otázka č. 25, kterou pokládá Mogens Camre (H-0474/08) Předmět: Seznam teroristických skupin, organizace Mudžáhidové íránského lidu Britský odvolací soud 7. května zamítl odvolání předložené vládou Spojeného království a nařídil ministryni vnitra, aby vyškrtla iránské opoziční hnutí – organizaci Mudžáhidové íránského lidu ze svého seznamu zakázaných organizací. Evropský soud prvního stupně v prosinci 2006 zrušil rozhodnutí začlenit organizaci Mudžáhidové íránského lidu na evropskou černou listinu. I přesto však EU začlenila tuto organizaci do nové aktualizace černé listiny v červnu 2007, přičemž jako vysvětlení uvedla, že toho rozhodnutí vychází z „rozhodnutí příslušného orgánu“ v rámci EU, tj. britské ministryně vnitra. Dnes bylo rozhodnutí ministryně vnitra Spojeného království prohlášeno za nezákonné nejvyšším právním orgánem a vůči tomuto rozhodnutí se už není možné odvolat. Požádá EU o dodržování právního statusu během nejbližších zasedání Rady a schválí vyškrtnutí organizace Mudžáhidové íránského lidu ze seznamu teroristických organizací, který vede EU?

(14)

Dok. 10916/01.

(15)

Dok. 10916/01.

(16)

Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.

83

84

CS


Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Rada je informovaná o rozsudku, který 7. května vynesl odvolací soud Spojeného království ve věci organizace Mudžáhidové íránského lidu. V souladu s ustanoveními pracovních metod Rady k vykonávání specifických opatření pro boj s terorismem se při hodnocení platnosti důvodů uvedení do seznamu řádně zohledňují jakékoliv nové skutečnosti týkající se předcházejících záznamů. V této souvislosti Rada v současnosti zvažuje důsledky a následky rozsudku vyneseného ve Spojeném království, s cílem přijmout rozhodnutí na úrovni EU v co nejbližším časovém horizontu. Pokud jde o rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství z prosince 2006, na který vážený pan poslanec odkazuje, je třeba poznamenat, že se spíše týká postupu přijetí rozhodnutí o začlenění organizace Mudžáhidové íránského lidu do seznamu fyzických a právnických osob zapojených do teroristické činnosti, než jeho obsahu. Na základě rozsudku Soudu prvého stupně Rada během prvních šesti měsíců roku 2007 podrobně přezkoumala celou problematiku a zkonsolidovala svoje postupy začleňování a vyškrtávání osob, skupin a právnických osob do uvedeného seznamu v rámci nařízení Rady (ES) č. 2580/2001(17). Na základě tohoto přezkoumání byly zavedeny jasné a transparentní postupy. Konkrétně se teď v případě každé fyzické a právnické osoby, která podléhá zmrazení aktiv, poskytuje odůvodnění. Fyzické osoby, skupiny a právnické osoby uvedené na seznamu mohou: - požádat Radu, aby opětovně přezkoumala jejich zařazení do seznamu na základě podpůrných důkazů; - vznést námitky proti rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu v souladu s vnitrostátními postupy; - pokud se na ně vztahují restriktivní opatření podle nařízení Rady (ES) č. 2580/2001, mohou vznést námitky proti rozhodnutí Rady na Soudu prvního stupně v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 230 odst. 4 a 5 Smlouvy o založení Evropského společenství; - pokud se na ně vztahují restriktivní opatření pole nařízení Rady (ES) č. 2580/2001, mohou požádat o udělení výjimky na humanitárním základě, s cílem splnit své základní potřeby. * * * Otázka č. 26, kterou pokládá Jana Hybášková (H-0476/08) Předmět: Teroristická stanice Al-Aqsa vysílá prostřednictvím evropského poskytovatele satelitního vysílání Hnutí Hamás, které Evropská unie v září roku 2003 uznala za teroristickou organizaci, spustilo televizní vysílání stanice s názvem Al-Aqsa sestavené podle vzoru televizní stanice Al-Manar hnutí Hizballáh. Jak často informuje tisk, ve vysílání televizní stanice Al-Aqsa pro děti se často objevují kreslené filmy s postavičkami podobnými Disneyho hrdinům, které povzbuzují děti k tomu, aby se snažily stát se sebevražednými atentátníky. Je rada informovaná o skutečnosti, že evropský poskytovatel satelitního vysílání, společnost Eutelsat, umožňuje vysílání programů stanice Al-Aqsa prostřednictvím družice Atlantic Bird 4, kterou pronajímá jordánskému poskytovateli satelitního vysílání, společnosti Noorsat? Jaké kroky Rada podnikla, s cílem zastavit vysílání televizní stanice Al-Aqsa společností Eutelsat? Nastolila Rada tuto otázku Nejvyšší radě pro audiovizi (CSA) ve Francii?

(17)

Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70–75.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Otázka č. 27, kterou pokládá Frédérique Ries (H-0484/08) Předmět: Prostor pro teroristické masmédium Al-Aqsa v evropském satelitním vysílání V odpovědi na otázku E č. 1666/08 Komise zdůraznila, že „je rovněž (...) znepokojená, pokud jde o nabádání k nesnášenlivému vysílání v rámci jurisdikce jednoho z členských států.“ Televizní stanice hnutí Hamás Al-Aqsa využívá prostor evropského satelitního vysílání francouzské společnosti Eutelsat, konkrétně družici Atlantic Bird 4, kterou společnost Eutelsat pronajímá jordánskému poskytovateli satelitního vysílání, společnosti Noorsat, jež má za cíl nabádat k násilí a nesnášenlivost a zastávat se terorismu v Evropě a ve světě. Podobně jako v programech televizní stanice hnutí Hizballáh Al-Manar, i v programech pro děti televizní stanice Al-Aqsa jsou děti oblečené jako sebevražední atentátníci prezentováni jako hrdinové. V jedné scéně zajíček Assud, který je oblíbenou postavičkou, obhajuje mučednictví a sebevražedné atentáty jako ideální ambici každého dítěte, které se do dané relace dovolá. V další scéně kreslená postavička hovoří, že „pokouše a sežere“ všechny Dány, protože dánské noviny uveřejnily politické karikatury, které se jí nelíbí. Zajíček Assud přijme telefonát do relace od někoho, kdo poví, že „že se nám podaří zabít, popravit“ autora karikatur, s čímž horlivě souhlasí. Jaká opatření hodlá Rada přijmout, aby zabránila vysílání televizní stanice Al-Aqsa v rámci prostoru evropského satelitního vysílání? Vzhledem na podobnost s televizní stanicí Al-Manar a na vysílání nabádající k nesnášenlivosti a terorismu, které prezentuje stanice Al-Aqsa, nepředstavují tyto skutečnosti porušení článku 3b (Podněcování nenávisti) revidované směrnice Audiovizuální tvorba bez hranic (směrnice 2007/65/ES(18)), jako v případě televizní stanice Al-Manar? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Vysílání televizních programů, které obsahují prvky podněcování k rasové nebo náboženské nesnášenlivosti není v souladu s hodnotami, které jsou základem našich demokracií a je absolutně netolerovatelné. V čl. 2 odst. 4 a 6 směrnice o službách audiovizuálních médií (směrnice 89/552/EHS naposledy změněná a doplněná směrnicí 2007/65/ES) se stanovuje, že na poskytovatele služby sídlící ve třetích zemích se může v určitých případech vztahovat pravomoc členského státu. Členské státy, kterým je příslušná směrnice určená, ji musí pod dohledem Komise uplatňovat. Podle uvedené směrnice je záležitostí příslušných vnitrostátních orgánů, aby pečlivě zvážily otázku, kterou nastolily vážené paní poslankyně. Kromě toho Evropská unie odmítá jakékoliv veřejné nabádání k páchání teroristických činů, což dokazuje změna a doplnění, které bylo nedávno zavedeno do rámcového rozhodnutí Rady o boji proti terorismu (2002/475/SVV), do kterého byly zahrnuty tři nové trestné činy: veřejné nabádání k spáchání teroristického trestného činu, nábor teroristů a příprava teroristů. Stejně tak se stanovuje, že všechny členské státy budou ratifikovat Dohodu Rady Evropy o předcházení terorismu (2006), podle které je povinností jeho stran kriminalizovat veřejné nabádání k páchání teroristických trestných činů. * * * Otázka č. 28, kterou pokládá Paulo Casaca (H-0478/08) Předmět: Evropští občané, které iránský režim odsoudil na smrt Podle elektronického magazínu Hands off Cain (č. 105, 4. červen 2008) iránský režim plánuje popravit (nebo možná už popravil) Forouda Fouladvanda, evropského občana a držitele britského cestovního pasu, Alexandra Valizadeha, evropského občana a držitele německého cestovního pasu a Nazema Schmidtta, občana USA. Dr. Foroud Fouladvand je akademický pracovník věnující se studiu Koránu, který veřejně odsoudil iránský režim a jeho tyranskou vládu.

(18)

Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27.

85

86

CS


Má Rada informace o odsouzení těchto osob a o jejich plánovaných popravách? Může se vyjádřit, jaká opatření přijala na účely ochrany příslušných evropských občanů? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Rada má informace o tom, že tito tři lidé zmizeli v oblasti Yüksekova v provincii Hakkari v Turecku, která se nachází v blízkosti hranice s Iránem. V současnosti ambasády členských států EU v Teheránu shromažďují dodatečné informace a pečlivě tento případ monitorují, avšak nemohou potvrdit, jestli byly tyto osoby iránskými orgány zadrženy. * * * Otázka č. 29, kterou pokládá Charles Tannock (H-0483/08) Předmět: Zákaz vstupu na území EU pro prezidenta Roberta Mugabeho Rada vydala zákaz vstupu na území EU pro mnohé úředníky a politiky ze Zimbabwe včetně prezidenta Roberta Mugabeho. Přesto byl však prezident Robert Mugabe v minulosti schopný obejít tento zákaz a cestovat do Itálie, přičemž uplatnil právo podle dohody o sídle ústředí FAO uzavřenou mezi italskou vládou a Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), aby se mohl zúčastnit zasedání FAO v Římě. Jaké úsilí Rada všeobecně vynaloží na to, aby zpřísnila zákaz vstupu na území EU vzhledem k nedávným událostem? Pokud jde o zvláštní případ prezidenta Mugabeho a FAO, jaké úsilí může Rada vyvinout k tomu, aby povzbudila italskou vládu k projednání dohody o sídle ústředí s FAO, s cílem umožnit Itálii dodržování zákazu vstupu na území EU v jeho celistvosti a zabránit tak prezidentovi Mugabemu, aby zneužíval toto právně bílé místo? Jaké je stanovisko Rady k hodnotě a účinnosti takového zákazu, když se dá tak jednoduše porušit? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Rada nezvažovala otázku zpřísnění zákazu vstupu na území EU vzhledem k nejnovějším událostem, ale v závěrech předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo 19. a 20. června, Evropská rada opětovně potvrdila svou připravenost přijmout dodatečná opatření vůči zodpovědným za násilí. Je úlohou každého členského státu, aby uplatňoval zákaz vstupu na území v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. Itálie není jedinou zemí, která uzavřela dohodu o sídle ústředí, na jejímž základě byl při opakovaných příležitostech umožněn vstup vedoucích představitelů Zimbabwe na území různých členských států EU. Od roku 2002 Rada každý rok obnovuje zákaz vstupu na území EU pro členy vlády Zimbabwe. * * * Otázka č. 30, kterou pokládá Yiannakis Matsis (H-0486/08) Předmět: Opatření zaměřené na zmírnění růstu cen Prudce rostoucí ceny (inflace), přetrvávající rychlý růst cen ropy a pšenice a neschopnost přijmout vhodná opatření na pomoc evropským občanům vedou k tomu, že hospodářství členských států nebo i samotné EU se ocitají v nesmírně alarmující situaci. Jaké jsou politické instrukce EU na řešení problému prudce rostoucích cen ropy, pšenice a životních nákladů obecně ve spojení se členskými státy? Existují vůbec nějaké plány na zvláštní opatření? Jestliže ano, které to přesně jsou a z čeho přesně sestávají?

10-07-2008

10-07-2008

CS


Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. O významných záležitostech nastolených v této otázce Rada při mnohých příležitostech diskutovala, především na základě oznámení Komise s názvem Řešení problematiky rostoucích cen potravin(19) a Před výzvou vyšších cen ropy(20). Evropská rada na svém zasedání 19. a 20. června 2008 diskutovala o tomto tématu na základě zprávy Rady ECOFIN s názvem Nejnovější vývoj v oblasti cen potravin – hlavní hnací mechanismy a politické reakce(21). V závěrech předsednictví se proto stanovuje série zvláštních opatření, které je potřebné provést, a ze kterých většina musí být uskutečněna do prosince 2008. Ve svých závěrech předsednictví také uvádí zvláštní opatření, které EU přijala, především v oblasti zemědělství, jako je snaha zmírnit tlak vyvíjený na ceny potravin prostřednictvím prodeje intervenčních zásob, omezení vývozních náhrad, odstranění požadavku úhorování půdy na rok 2008, zvýšení kvót na mléko a zrušení dovozního cla na potraviny. Tím jsou zkvalitňovány dodávky a je pomáháno stabilizaci zemědělských trhů. Mimoto postupné reformy společné zemědělské politiky přispěly k zvýšení účinnosti v oblasti zemědělství v Evropě. Rada přezkoumá jiná opatření zaměřené na řešení těchto otázek v kontextu tzv. zdravotní prohlídky SZP. Pokud jde o opatření, která je potřeba přijmout, Evropská rada zdůraznila význam zabezpečení trvalé udržitelnosti politik biopaliv prostřednictvím stanovení kritérií udržitelnosti pro výrobu biopaliv první generace a prostřednictvím podpory vývoje druhé generace biopaliv vyráběných z vedlejších produktů, jakož i potřebu bezodkladně zhodnotit možné vlivy na zemědělské potravinové výrobky a bude-li to potřebné, přijmout opatření zaměřená na řešení jakýchkoliv problémů s tím spjatých. Evropská rada též vyhlásila své odhodlání pokračovat v hledání komplexního, ambiciózního a vyváženého ukončení kola jednání WTO v Dohá a odradit třetí země od uvalení omezení vývozu potravin a vývozních zákazů. Evropská unie nastolí tuto otázku v rámci WTO a na jiných příslušných mezinárodních fórech. Evropská rada uvítala iniciativu Komise zaměřenou na přezkoumání záležitosti restriktivních předpisů v odvětví maloobchodního prodeje a záměr Komise pečlivě monitorovat činnost na finančních trzích napojených na komodity včetně spekulativního obchodu a jejich vliv na pohyb cen, jakož i jakékoliv jiné politické důsledky. Vyzvala Komisi, aby jí podala správu o této záležitosti před zasedáním Evropské rady v prosinci 2008 a aby zvážila navržení vhodných politických reakcí včetně opatření zaměřených na zkvalitnění transparentnosti trhu. Pokud jde o ceny ropy a zemního plynu, bylo předsednictví ve spolupráci s Komisí vyzváno, aby přezkoumalo realizovatelnost a vliv opatření zaměřených na zmírnění účinků náhlého růstu cen ropy a zemního plynu a aby do října 2008 podalo zprávu Evropské radě. Evropská rada též vyzvala i členské státy, Komisi a Evropskou investiční banku, aby podpořily opatření zaměřená na ulehčení investic domácností a průmyslu do energetické činnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie, jakož i na ekologičtější využívání fosilních paliv. Vyzvala členské státy a Komisi, aby urychlily plnění Akčního plánu energetické účinnosti z roku 2006 a zvážily jeho možnou revizi. Ze stejných důvodů se Komise rozhodla ke sledování (kromě cen potravin a ropy) i vývoje na jiných trzích napojených na komodity. Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy byla vyzvána, aby pečlivě sledovala činnost vykonávanou jinými příslušnými seskupeními Rady zaměřenou na záležitosti související s cenami potravin a ropy a aby Evropské radě podala zprávu do října 2008. * * *

(19)

Dok. 9923/08.

(20)

Dok. 10824/08.

(21)

Dok. 10326/08.

87

88

CS


Otázka č. 31, kterou pokládá Helmuth Markov (H-0489/08) Předmět: Kolumbie, vláda, kterou podporují polovojenské sily Nejvyšší soud v Kolumbii se domnívá, že 64 členů parlamentu, kteří podporují vládu prezidenta Uribeho, je napojených na polovojenské skupiny (oddíly smrti). Prezident požádal své názorově nejbližší poslance, aby v národním kongresu zabránili přijetí zákona o reformě kongresu, s cílem zabránit politickým stranám v náhradě poslanců, kteří jsou napojení na polovojenské skupiny, a sdělil také, že opětovná volba prezidenta závisí na těchto poslancích. Hodlá Rada nadále jednat o dohodě o přidružení s vládou, kterou podporují polovojenské síly? Jak v nové dohodě figuruje doložka o lidských právech, je racionální podepsat takovou dohodu s vládou, která porušuje lidská práva už před podepsáním této dohody? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Rada disponuje informacemi o možném propojení politických činitelů s členy kolumbijských polovojenských skupin a bude bedlivě sledovat vývoj situace. Dohoda o přidružení, o které se jedná s Andským společenstvím, samozřejmě bude obsahovat standardní doložku o lidských právech a demokratických zásadách. V tomto případě je vhodné zdůraznit, že ve svých závěrech týkajících se Kolumbie přijatých na konci roku 2007: „Rada […] vyjadřuje plnou solidaritu s kolumbijským národem, svou plnou podporu kolumbijské vládě v jejích snahách o hledání řešení vnitřního ozbrojeného konfliktu a zdůrazňuje význam, který EU připisuje probíhajícímu uplatňování zákona o spravedlnosti a míru a s ním spojenému právnímu rámci a vývoji procesu demobilizace, odzbrojení a opětovné integrace podle tohoto zákona. Rada opětovně potvrzuje připravenost EU a jejích členských států pomoci kolumbijské vládě, státním institucím, občanské společnosti a mezinárodním organizacím při poskytování podpory činností, prostřednictvím kterých se prosazuje mír, pravda, spravedlnost, odškodnění a usmíření a prostřednictvím poskytování podpory činností, kterými se urychluje proces demobilizace, odzbrojení a opětovné integrace. Rada vítá kroky, které podnikla kolumbijská vláda a kolumbijské orgány, s cílem uplatňovat zákon o spravedlnosti a míru transparentním a účinným způsobem, práci Národní komise pro usmíření a odškodnění a roli, kterou sehrává ústavní soud. Stejně tak vítá i jmenování a práci Vysokého komisaře pro sociální a hospodářskou integraci ozbrojených jednotlivců a skupin. Ačkoliv Rada uznává učiněný pokrok, také konstatuje, že uplatňování zákona o spravedlnosti a míru ještě nebylo zdaleka ukončeno. Naléhavě žádá kolumbijskou vládu, aby podpořila a poskytla zdroje na rychlé a účinné uplatňování všech aspektů tohoto zákona včetně poskytnutí vhodných lidských zdrojů oddělení pro zákon o spravedlnosti a míru, který funguje v rámci Úřadu generálního prokurátora, a to takovým způsobem, který upřednostňuje práva obětí na pravdu, spravedlnost a odškodnění.“ Rada též podpořila „odhodlání kolumbijské vlády zkvalitnit dodržování lidských práv ozbrojenými silami“ a vítá pokrok, který byl v této oblasti dosažen. Oproti tomu vyjadřuje/vyjadřovala vážné znepokojení nad přetrvávajícím problémem porušování lidských práv některými členy bezpečnostních sil včetně mimosoudních poprav.“ A na závěr Rada prohlásila, že má „jisté obavy ze vzniku nových polovojenských a jiných ozbrojených zločineckých skupin. Uvědomuje si, že orgány už vynaložily jisté úsilí na boj s těmito vznikajícími skupinami a vyzývá kolumbijskou vládu, aby zvýšila vynakládané úsilí a aby zpřísnila opatření, která přijímá za účelem bojovat proti těmto skupinám.“ * * *

10-07-2008

10-07-2008

CS


Otázka č. 32, kterou pokládá Philip Claeys (H-0490/08) Předmět: Zrušení sankcí uvalených na Kubu V médiích se objevilo množství zpráv naznačujících, že členské státy EU se vážně zamýšlejí nad zrušením sankcí, které uvalily na Kubu bez ohledu na zásadní námitky, které vznesla organizace Human Rights Watch a jiné organizace, které se věnují problematice lidských práv. Dokáží se občané Kuby dovolat všech ustanovení Dohody OSN o občanských a politických právech a Dohody OSN o hospodářských, sociálních a kulturních právech? Jaký významný, měřitelný a dokazatelný pokrok byl, podle názoru Rady, dosažen na Kubě v oblastech svobody projevu, shromažďování se, pohybu, svobody tisku a reformy soudního systému od roku 2003, kdy byly na tuto zemi uvaleny sankce poprvé? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Kuba 22. února podepsala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a předsednictví EU tuto skutečnost uvítalo ve svém prohlášení ze 4. března 2008. Občané Kuby se ustanovení takovýchto paktů nemohou dovolávat, dokud tyto texty nebudou ratifikovány. Přesto však Rada zdůrazňuje, že prostřednictvím jejich podepsání Kuba dala najevo svůj záměr dodržovat občanská a politická práva uvedená v těchto paktech, ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných dohodách o lidských právech, které Kuba ratifikovala. Rada ve svých závěrech z 23. června 2008 týkajících se Kuby vyzvala kubánské orgány, aby ratifikovaly a uplatňovaly dodržování těchto paktů a opětovně vyzvala kubánskou vládu, aby učinila skutečný závazek k dodržování lidských práv, který prokázala prostřednictvím podepsáním těchto dvou paktů týkajících se lidských práv. V těch samých závěrech Rada zkonstatovala změny, ke kterým doteď přistoupila kubánská vláda. Dala najevo, že podporuje liberalizační změny na Kubě a povzbudila vládu k jejich zavedení. Rada vyzvala kubánskou vládu, aby zkvalitnila situaci v oblasti lidských práv mimo jiné prostřednictvím bezpodmínečného propuštění všech politických vězňů včetně těch, kteří byli zadrženi a odsouzeni v roce 2003. Pro EU je tato skutečnost prioritní. Rada též vyzvala kubánskou vládu, aby ulehčila přístup mezinárodních humanitárních organizací do kubánských věznic. Rada uvedla, že je nadále zavázána k společné pozici z roku 1996, která je stále ve své celistvosti relevantní a opětovně potvrdila své odhodlání vést dialog s kubánskými orgány, jakož i se zástupci občanské společnosti a demokratické opozice v souladu s politikou EU, s cílem prosazovat dodržování lidských práv a skutečný pokrok na cestě k dosažení pluralitní demokracie. Rada zdůraznila, že EU bude nadálé nabízet všem vrstvám společnosti praktickou pomoc při dosahování změny na Kubě mírovou cestou. EU rovněž opětovně vyzvala kubánskou vládu k tomu, aby zabezpečila svobodu informací a projevu včetně přístupu k internetu a vyzvala kubánskou vládu ke spolupráci v této záležitosti. EU připomněla, že občané Kuby mají právo nezávisle se rozhodnout o své budoucnosti a dala najevo, že je stále připravená pozitivně přispět k budoucímu vývoji ve všech vrstvách kubánské společnosti včetně využití nástrojů rozvojové spolupráce. Rada dodala, že EU je připravená obnovit komplexní a otevřený dialog s kubánskými orgány o všech tématech společného zájmu. Od června 2007 se na ministerské úrovni mezi EU a Kubou a dvojstranně vedou předběžné diskuse o možnosti otevření takovéhoto dialogu. Tento dialog by se měl zaměřovat na dosažení výsledků. V rámci tohoto dialogu EU nastíní kubánské vládě svoje stanoviska k demokracii, všeobecným lidským právům a základním svobodám. Rada opětovně potvrdila, že její politika kontaktů EU s demokratickou opozicí je stále v platnosti. Během návštěv na vysoké úrovni by se mělo vždy diskutovat o otázkách lidských práv a když to bude vhodné, budou setkání s demokratickou opozicí součástí návštěv na vysoké úrovni. Rada se proto dohodla na vedení zmiňovaného komplexního politického dialogu s kubánskou vládou. V této souvislosti se Rada dohodla na zrušení už pozastavených opatření z roku 2003, jako na prostředku na

89

90

CS


ulehčení procesu politického dialogu a na umožnění plného využití nástrojů zřízených ve společné pozici z roku 1996. Při příležitosti výročního přezkoumání společné pozice v červnu 2009 Rada přistoupí k hodnocení svých vztahů s Kubou včetně hodnocení účinnosti procesu politického dialogu. Po tomto termínu bude dialog pokračovat, pakliže se Rada rozhodne, že je efektivní, přičemž zohlední především prvky obsažené v odstavci 2 závěrů. * * * Otázka č. 33 kterou pokládá Christopher Heaton-Harris (H-0493/08) Předmět: Oblast sportu v Lisabonské smlouvě Hodlá rada uplatňovat prostřednictvím jakýchkoliv dostupných prostředků pravomoc v oblasti sportu, která je stanovená v článku 149 Lisabonské smlouvy poté, co smlouva už nemůže být vykonávána v důsledku jejího odmítnutí irskými voliči v referendu? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Podle práva disponuje Unie jedině pravomocí, která jí byla svěřena ve smlouvách. Proto Rada samotná nemůže Unii pověřovat novými pravomocemi. Pokud jde o pravomoc v oblasti sportu, která se stanovuje v článku 149 Lisabonské smlouvy, mělo by se zdůraznit, že Evropská rada, která se sešla 19. a 20. června uznala výsledek referenda v Irsku a shodla se na tom, že na analýzu vzniklé situace je potřebné delší časové období. Rovněž připomenula, že cílem Lisabonské smlouvy je pomoci rozšířené Unii jednat efektivněji a demokratičtěji a vyhlásila, že parlamenty 19 členských států smlouvu ratifikovaly a že v ostatních členských státech proces ratifikace pokračuje(22). * * * Otázka č. 34, kterou pokládá Georgios Toussas (H-0500/08) Předmět: Pronásledování soudnictví diktaturou v Pákistánu V listopadu roku 2007 USA podporovaný vojenský režim diktátora Mušarráfa v Pákistánu vyhlásil stanné právo, přistoupil k zatýkaní a při zacházení s pakistánským národem začal používat brutální násilí. Diktatura se zaměřila i na představitele právnického povoláni v zemi, kteří s ní nesouhlasili, uvěznila tisícovky právníků, přičemž zbavila funkce 45 vyšších soudců včetně předsedy nejvyššího soudu, Iftikhara Chaudhry, a vystavila je politickému pronásledování. Propuštění soudci též protestovali proti únosům a uvěznění svých spoluobčanů v různých vězeňských táborech typu Guantánamo a proti rozprodávání bohatství země. Čtyři měsíce po Mušarráfově porážce ve volbách a zvolení nové vlády se soudci nevrátili do výkonu svých funkcí, přičemž se tlak ze strany USA, aby Pákistán zůstal věrným spojencem USA v jejich hysterické „válce proti terorismu“, na Pákistán stupňuje. Jaká opatření hodlá Rada přijmout, s cílem vrátit místa soudcům, kteří byli zbaveni funkcí z politických důvodů a s cílem obnovit demokratická práva a svobody pakistánskému národu? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. EU je pevně zavázána k dodržování nezávislosti soudnictví, které je ustanovujícím prvkem demokracie, které zaručuje právní stát a chrání ústavní pořádek a osobní svobody. (22)

Evropská rada si je vědoma skutečnosti, že v České republice nemůže být proces ratifikace ukončený, dokud ústavní soud nevydá pozitivní stanovisko k souladu Lisabonské smlouvy s ústavou České republiky.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Pokud jde o Pákistán, EU byla velmi znepokojená odvoláním předsedy nejvyššího soudu a dalších jiných soudců, které je rozhodnutím představujícím hrozbu pro základní zásady ústavnosti a právního státu. EU všeobecně podporuje zastánce lidských práv včetně těch, kteří bojují za nezávislost soudnictví. EU obecně povzbuzuje novou pákistánskou vládu k tomu, aby se pevně zavázala k dodržování lidských práv a základních svobod a ke konsolidaci demokratického systému a obnově nezávislosti soudnictví. Tyto záležitosti představují integrální součást dialogu mezi Evropskou unií a Pákistánem. Evropská unie se zavázala k pomoci pákistánskému národu při vytváření prosperující a stabilní společnosti vycházející z lidských práv, demokracie a právního státu. * * * Otázka č. 35, kterou pokládá Konstantinos Droutsas (H-0502/08) Předmět: Zastrašovaní Mohameda Barakeha izraelskými orgány Mohamed Barakeh, člen předsednictva Izraelské komunistické strany, předseda hnutí Hadaš a předseda parlamentní strany hnutí Hadaš v izraelském parlamentu, byl 20. května 2008 vyslýchán izraelskou policií na základě zosnovaných obvinění z údajného napadení policisty během demonstrací proti válce v Libanonu v roce 2006. Mohamed Barakeh, který se 13. a 14. května 2008 zúčastnil výslechu v Evropském parlamentu, je znám svými názory zastávajícími mír a bezpečnost na Středním východě. Odsuzuje Rada tyto činy, kterých se dopustily izraelské orgány, a které představují přímé napadení politiky hnutí Hadaš a Izraelské komunistické strany, jejichž cílem je dosáhnout spravedlivého řešení palestinské otázky a mírového soužití Izraelců a Palestinců? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. V současnosti probíhají v Izraeli soudní jednání a není úkolem Rady zasahovat do těchto jednání, která jsou vnitřní záležitostí státu Izrael. Přesto však Rada při mnohých příležitostech vyjádřila svoje stanovisko ve prospěch spravedlivého, komplexního a udržitelného řešení izraelsko-palestinského konfliktu. * * * Otázka č. 36, kterou pokládá Athanasios Pafilis (H-0509/08) Předmět: Nové případy antikomunismu V úterý, 17. června, litevský parlament přijal nový návrh zákona, kterým se odteď zakazuje používaní komunistických a fašistických symbolů na veřejnosti. Jde o nepřijatelný, historicky nesprávný a nebezpečný případ porovnávaní těchto dvou hnutí, které je, krom jiného, urážkou památky milionů komunistů, kteří svůj život položili v boji proti fašismu. V tomto rozhodnutí, které přijala svrchovaná politická moc v Litvě, v zemi, ve které je komunistická strana zakázaná, se stanovují i peněžité pokuty. Jestliže tento nový zákon podepíše prezident, bude každému, kdo na veřejnosti použije symbol srp a kladiva, uložena pokuta ve výši od 150 do 300 EUR. Je všeobecně známo, že mnohé komunistické strany včetně Řecké komunistické strany používají srp a kladivo jako symbol a volební logo. Jaké je stanovisko Rady k tomuto nepřijatelnému a historicky nesprávnému činu? Jaké je stanovisko Rady ke skutečnosti, že během voleb do Evropského parlamentu bude podle tohoto zákona zakázána činnost komunistických stran, jakými jsou Řecká komunistická strana snažící se o přízeň řeckých voličů žijících na území Litvy?

91

92

CS


Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červencové schůzi Evropského parlamentu v roku 2008 ve Štrasburku. Rada o této záležitosti nediskutovala, protože nepatří mezi oblasti její pravomoci. * * * Otázka č. 38, kterou pokládá Laima Liucija Andrikienë (H-0514/08) Předmět: Jednání EU s Ruskem o nové dohodě o partnerství a spolupráci Moskva naznačila, že nedávné odmítnutí Lisabonské smlouvy irskými voliči by mohlo ovlivnit rozhovory o novém paktu strategického partnerství mezi evropskou unií a Ruskem (http://www.euobserver.com" ). Jaké je stanovisko předsednictví týkající se možného vlivu procesu ratifikace Lisabonské smlouvy na jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci s Ruskem? Je Rusko připravené začít jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci? Jaká byla reakce Ruska na jednací mandát EU, který se vztahuje na přetrvávající a stále nevyřešené problémy zahrnuté na podnět Litvy? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červnové schůzi Evropského parlamentu v roce 2008 ve Štrasburku. Neexistuje přímé propojení mezi procesem ratifikace Lisabonské smlouvy a jednáními o uzavření nové dohody s Ruskem. Tato jednání proto neovlivní výsledek referenda v Irsku a mohou pokračovat podle plánu. EU s Ruskem je ve skutečnosti připravena na začátek jednání o nové dvojstranné dohodě, kterou se nahradí v současnosti platná dohoda o partnerství a spolupráci. Tato jednání začala na nedávném summitu EU – Rusko, který se konal v Chanty-Mansijsk, kde bylo přijato společné prohlášení, ve kterém se uvádí toto: Shodli jsme se, že cílem je uzavření strategické dohody, kterou se ustanoví komplexní rámec vztahů EU a Ruska v blízké budoucnosti a pomůže se rozvoji potenciálu našich vztahů. Měla by ustanovit posílený právní základ a právně závazné závazky týkající se hlavních oblastí vztahů v souladu se čtyřmi společnými prostory pro spolupráci EU a Ruska a jejich časovými plány, které byly schváleny na moskevském summitu v květnu 2005.“ Nová dohoda bude vycházet z mezinárodních závazků, které zavazují EU a Rusko. První kolo jednání se konalo v Bruselu 4. července 2008 a bylo dosaženo dohody o způsobu, jakým postupovat v procesu jednání. * * * Otázka č. 39, kterou pokládá Neena Gill (H-0517/08) Předmět: SZP a rostoucí ceny potravin Francouzský ministr zemědělství Michel Barnier vyzval Evropu, aby vypracovala plán bezpečnosti potravin a ustoupila od dalšího snižování evropského zemědělského rozpočtu. Avšak takový krok by mohl být kontraproduktivní, mohl by vést ke zvýšení světových cen potravin v době krize a neudělat nic pro dlouhodobou životaschopnost evropského zemědělství. Mohla by Rada načrtnout svoje stanovisko ke vlivu SZP na ceny potravin? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červnové schůzi Evropského parlamentu v roce 2008 ve Štrasburku Rada si v plné míře uvědomuje potřebu hledat přiměřené, účinné reakce na zvyšování cen potravin.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Jak vážená paní poslankyně ví, toto téma zkoumala Evropská rada na svém zasedání 19.–20. června(23) na základě činnosti Rady a oznámení, které předložila Komise(24). Nárůst cen je komplexním jevem, který má mnoho základních příčin a následků. Mezi uváděné důvody patří zejména problém s klimatem a nedávné slabé sklizně v některých zemích světa, které způsobily ve velké míře nepříznivé klimatické podmínky; všeobecný nárůst poptávky po určitých potravinách, zejména z některých rozvojových zemí, vývoj biopaliv na celém světě; vlivy spekulací na finančních trzích na cenovou volatilitu a růst a zvýšená výroba potravin a náklady na dopravu zvýšení růstem cen ropy. Vzhledem k této komplexní situaci Evropská rada zdůrazňuje význam přiměřeného monitorování všemi příslušnými orgány a uvádí sérii možných způsobů řešení. V této souvislosti, kromě jiných aspektů, hovoří o zemědělství jako o odvětví schopném užitečně přispět a jako odvětví, které je jedním z prvků možné reakce na současnou krizi. V této souvislosti Evropská rada prohlašuje ve svých závěrech, že „Unie už zasáhla, s cílem zmírnit tlak vyvíjený na ceny potravin prostřednictvím prodeje intervenčních zásob, omezení vývozních náhrad, odstranění požadavků úhorování půdy na rok 2008, zvýšení kvót na mléko a zrušení dovozního cla na obilniny, čímž zkvalitňuje dodávky a pomáhá stabilizovat zemědělské trhy“. Evropská rada též prohlašuje, že postupné reformy společné zemědělské politiky (SZP) v podstatě „posilují její tržní orientaci a umožnily zemědělcům EU ve větší míře reagovat na vývoj cen“: Podle Evropské rady je proto důležité pokračovat v tomto směru a zkvalitňovat tuto orientaci „přičemž se zabezpečí spravedlivá hospodářská soutěž a posilní trvale udržitelné zemědělství v EU a zabezpečí se přiměřené dodávky potravin“. Do budoucnosti Evropská rada upozorňuje na skutečnost, že v „rámci tzv. zdravotní prohlídky SZP Rada zváží další řešení této problematiky“. Útvary Komise též připravují specifická opatření zaměřená na pomoc nejchudším lidem v Evropě, jakož i ve světě a Rada je ve správném čase přezkoumá. Rovněž musíme nadále vynakládat úsilí k tomu, abychom v rámci naší politiky spolupráce ve větší míře upřednostňovali odvětví zemědělství. A na závěr prognózy lepší sklizně v následujícím zemědělském roce by mohly pomoci při snižování tlaku na zemědělské ceny. * * * Otázka č. 40, kterou pokládá Ryszard Czarnecki (H-0519/08) Předmět: Boj proti terorismu Evropa je odhodlaná bojovat proti terorismu ve všech jeho formách. Je Rada informovaná o tom, že o vedoucích politických představitelích v jistých evropských zemích se ví, že se zúčastnili setkání organizovaných extremistickými vůdci Chalistánu, s výlučným záměrem koordinovat činnosti teroristických a separatistických skupin v Indii, s cílem narušit jednotu a integritu této demokratické, liberální a sekulární země? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červnové schůzi Evropského parlamentu v roce 2008 ve Štrasburku.

(23)

Dok. 11018/08, body 25 až 40.

(24)

Oznámení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Řešení problematiky rostoucích cen potravin – Instrukce k opatřením EU (dok. 9923/08).

93

94

CS


Rada o otázce přítomnosti evropských politických činitelů na setkáních organizovaných extremistickými vůdci Chalistánu nediskutovala. V souvislosti s bojem proti terorismu, který s odhodláním vede, Evropská unie vydala seznam fyzických a právnických osob zapojených do teroristické činnosti, ve kterém uvádí skupinu Khalistan Zindabad Force, jejíž aktiva jsou proto na území celé Unie zmrazená. * * * Otázka č. 41, kterou pokládá Pedro Guerreiro (H-0521/08) Předmět: Přijetí návrhu směrnic Radou Vzhledem k rozhodnutí Rady přijmout směrnici o společných normách a postupech států týkající se navrácení státních příslušníků třetích zemí bez legálního pobytu (vyžadující jednohlasné rozhodnutí), jakož i návrh, kterým se mění a doplňuje směrnice o některých aspektech organizace pracovního času (vyžadující rozhodnutí kvalifikovanou většinou), může Rada poskytnout informace o způsobu, jakým každý členský stát hlasoval (v prospěch / v neprospěch / zdržel se) v případě každého z těchto rozhodnutí? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červnové schůzi Evropského parlamentu v roce 2008 ve Štrasburku. Pokud jde o směrnici o společných normách a postupech v členských státech na navrácení státních příslušníků třetích zemí bez legálního pobytu. Rada by chtěla zdůraznit, že zmiňovaný návrh vychází z čl. 63 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES. Z toho vyplývá, že se uplatňuje postup spolurozhodování a Rada se rozhodne kvalifikovanou většinou. Parlament přijal změny a doplnění návrhu Komise na svém plenárním zasedání 18. června 2008. Pokud tyto změny a doplnění odpovídají těm, které navrhl předseda výboru Coreper předsedovi Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dopisem ze 4. června 2008 jako přijatelné pro Radu, je možno konstatovat, že dohoda byla dosažena v prvním čtení(25). Proto se o této záležitosti v Radě nehlasovalo, ale vedly se rozhovory, během kterých byla dosažena neformální dohoda o obsahu tohoto dopisu. V současnosti se experti z obou institucí věnují právní a jazykové revizi textu, který byl výsledkem hlasování v Parlamentu. Následně Evropský parlament a Rada, rozhodující se kvalifikovanou většinou, přijmou text právního předpisu. Pokud jde o směrnici o některých aspektech organizace pracovního času, 9. června 2008 Rada kvalifikovanou většinou rozhodla o celkovém kompromisu, který navrhlo ve věci této směrnice předsednictví. Čtyři delegace (řecká, maďarská, maltská a španělská) nebyly schopné přijmout kompromisní návrh předsednictví a tři delegace (belgická, kyperská a portugalská) se hlasování zdržely. Pět delegací (belgická, kyperská, řecká, maďarská a španělská) učinilo společné prohlášení, které bude začleněno do zápisu Rady(26), ve kterém vysvětlují své stanovisko. V tomto prohlášení tyto delegace též zdůraznily, že jsou ochotné konstruktivním způsobem prozkoumat možné alternativy dosažení celkového kompromisu s předsednictvem, Komisí a Evropským parlamentem v závěrečné fázi schvalování návrhu směrnice. * * * Otázka č. 42, kterou pokládá Silvia-Adriana Ţicău (H-0523/08) Předmět: Rozšíření sítí TEN-T V roku 2005 skupina expertů na vysoké úrovni, které předsedala Loyola de Palaciová, vypracovala správu o rozšíření sítí TEN-T na účely integrace mezi Unií a jejími sousedy v oblasti dopravy. Na začátku roku 2008 Komise uveřejnila oznámení týkající se této záležitosti. V tomto roku začala Unie s postupy analýzy situace, pokud jde o prioritní projekty sítě TEN-T, což vyústilo do předloženi návrhů na rozšíření seznamů 30 (25)

Dok. 9829/08.

(26)

Dok. 10583/08 ADD 1.

10-07-2008

10-07-2008

CS


prioritních projektů, který byl schválený v roce 2004. V Lublani se 6. května ministři dopravy EU zúčastnili neformálního střetnutí, přičemž jejich program obsahoval diskuse o rozšíření sítí TEN-T, s cílem zohlednit požadavky dvacet sedmičky. Může Rada poskytnout informace o stavu rozhovorů a časovém plánu týkajících se rozšíření sítí TEN-T, jakož i zpřesnění, které z dopravních projektů v Unii (námořní, vysokorychlostní železnice, nákladní železnice, vzdušné anebo silniční projekty) se budou vztahovat na černomořskou oblast? Odpověď Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není závazná pro Radu ani členské státy, nebyla ústně zodpovězena během hodiny otázek pro Radu na první červnové schůzi Evropského parlamentu v roce 2008 ve Štrasburku. Vážená paní poslankyně je informovaná o skutečnosti, že Rada nemůže zkoumat změny a doplnění platných právních nástrojů bez návrhu Komise. Komise ještě nepředložila návrh na změnu a doplnění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.844/2004/ES z 29. dubna 2004 o základních instrukcích Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které obsahuje seznam 30 prioritních projektů, Podle Komise je návrh na revizi těchto pokynů a seznamu prioritních projektů naplánovaný na rok 2010 v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného rozhodnutí. Mělo by se poznamenat, že prioritní projekt č. 7, na kterém se pracuje (dálniční osa Igoumenitsa/Patra – Atény – Sofia – Budapešť včetně připojení na Bukurešť a Constanţu) a prioritní projekt č. 18 (vnitrozemská říční osa Rýn/Meuse – Mohan – Dunaj), jejichž část odpovídá evropskému koridoru VII, přispívají ke spojení s regionem Černého moře. Rada připisuje velký význam potřebě zohlednění změn, ke kterým došlo v EU od přijetí pokynů pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T) a reakci na potřeby rostoucího obchodu a dopravních toků, jak se uvádí v závěrech o rozšíření hlavních celoevropských dopravních os do sousedních zemí, které přijala Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku v červnu 2007. * * *

OTÁZKY KOMISI Otázka č. 49, kterou pokládá Jim Higgins (H-0450/08) Předmět: Smluvní pracovníci ve vzdělávacím systému Mohla by Komise uvést, jestli se zabývá problematikou postupu uplatňovaného při zaměstnávání pracovníků základních a středních škol, kterým jsou poskytovány smlouvy v délce trvání školního roku, které jsou následně obnoveny na začátku školního roku a před letními prázdninami jejich platnost opět končí? Co vede k tomu, že pracovníci, jakými jsou například administrativní pracovníci a pracovníci údržby nemají stejná práva jako pracovníci se smlouvami na dobu neurčitou, a to přesto, že poskytují stejné služby a často na jednom místě pracují mnoho let? Odpověď Hlavními cíli směrnice Rady 1999/70/ES(27) o rámcové dohodě o práci na dobu určitou, kterou uzavřeli ETUC(28), UNICE a CEEP, je zvýšit prostřednictvím zabezpečení uplatňování zásady nediskriminace a zřídit rámec na prevenci zneužívání vyplývajícího z využívání opakovaně uzavíraných pracovních smluv anebo vztahů na dobu určitou. S cílem předcházet zneužívání vyplývajícího z využívání opakovaně uzavíraných smluv na dobu určitou podle doložky 5 rámcové dohody, jsou členské státy povinny zavést jedno nebo více z těchto opatření: a) objektivní důvody opravňující k obnovení takovýchto smluv anebo vztahů;

(27)

Úř. věst. L 175, 10.7.1999.

(28)

Evropská federace odborových svazů.

95

96

CS


b) maximální celkovou délku trvání opakovaně uzavíraných pracovních smluv anebo vztahů na dobu určitou; c) počet obnovení takovýchto smluv anebo vztahů. Všechny členské státy zavedly jedno anebo více z těchto opatření. Výsledkem je, že smlouvy na dobu určitou nemohou být obnovovány vícekrát než je stanovený počet anebo jen po jistém časovém období anebo bez objektivních důvodů na jejich obnovení. Výsledkem transpozice těchto právních předpisů by měla být skutečnost, že smlouvy na dobu určitou nemohou být obnovovány či prodlužovány neomezeně. S výjimkou Španělska, kde se právní předpis změnil pro účely zahrnutí učitelů náboženství do rámce působnosti směrnice, Komise nemá informace o systematickém využívání opakovaného uzavření smluv na dobu určitou v případě zaměstnanců základních a středních škol. Právo Společenství je navrženo s cílem předcházet zneužívání opakovaného uzavírání smluv na dobu určitou. Vyzýváme váženého poslance, aby oznámil Komisi jakékoliv relevantní informace o místě a způsobu využívání takovýchto postupů. Na tomto základě se Komise rozhodne o nejvhodnějším způsobu činnosti. * * * Otázka č. 50, kterou pokládá Evangelia Tzampazi (H-0501/08) Předmět: Nový návrh evropské směrnice proti diskriminaci EU dnes disponuje moderním a ambiciózním antidiskriminačním právním rámcem, který má upevnit a doplnit přijetí nové evropské směrnice, kterou se uplatňování zásady stejného zacházení rozšíří i do oblastí zaměstnanosti. Avšak jak dokazuje transpozice ustanovení dvou předcházejících antidiskriminačních směrnic 2000/78/ES(29) a 2000/43/ES(30)), začlenění ustanovení do vnitrostátního práva neznamená dosažení rovnocenného zacházení v praxi. Jaká nová praktická opatření pokládá Komise v novém návrhu směrnice na prevenci diskriminace, obtěžování a zneužívání, na zlepšení fungování orgánů pro rovnocenné příležitosti, na podporu obětí diskriminace a posílení práva na právní nápravu v případě diskriminace pro účely účinného prosazování práva? Odpověď Komise 2. července 2008 jako součást obnovené sociální agendy(31) přijala návrh(32) směrnice o zákazu diskriminace na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a náboženského vyznání nebo víry mimo oblasti zaměstnanosti. Také přijala oznámení s názvem Nediskriminace a stejné příležitosti: Obnovený závazek(33), ve kterém se stanovuje všeobecná politika v této oblasti. V navrhované směrnici jsou zahrnuta ustanovení proti obtěžování a zneužívání, jakož i požadavek na zřízení orgánů pro rovnocenné zacházení, především s cílem podporovat oběti diskriminace. Tato ustanovení jsou ve všeobecném souladu s podobnými ustanoveními směrnice 2000/43/ES(34). Komise se domnívá, že pokud tato ustanovení budou řádně transponovaná do vnitrostátního práva a vykonávána, poskytnou vhodné záruky pro oběti diskriminace, které hledají nápravu. * * * Otázka č. 51, kterou pokládá Konstantinos Droutsas (H-0503/08) Předmět: Vysoké ceny a nezaměstnanost řeckých pracovníků Údaje řeckého Národního statistického úřadu dokazují, že v prvním čtvrtletí roku 2008 podíl registrovaných nezaměstnaných dosáhl 8,3 % a mezi prvotně postiženými jsou žadatelé o první zaměstnání (33,4 %), mladí (29)

Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(30)

Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(31)

KOM(2008)0412 v konečném znění.

(32)


(33)


(34)

Úř. věst. L 180, 19.7.2000.

10-07-2008

10-07-2008

CS


muži ( 17,3%) a mladé ženy (22,2 %). Dlouhodobě nezaměstnaní představují 46,7 % (200 000), přičemž po 12 měsících ztrácejí nárok na zanedbatelnou podporu v nezaměstnanosti ve výšce 404 EUR. Jaká opatření přijme Komise v čase, kdy nekontrolované zvyšování cen, slabé mzdy a dávky způsobují problémy pracující třídě, na splnění návrhů hnutí odborových svazů na účinnou ochranu nezaměstnaných v členských státech, na dávky v nezaměstnanosti dosahující 80 % základní mzdy a sociální zabezpečení nezaměstnaných během celého období nezaměstnanosti, dokud si nenajdou stabilní práci na plný úvazek? Odpověď Komise si uvědomuje výzvy, kterým čelí členské státy, pokud jde o rostoucí ceny a nezaměstnanost. Jak potvrdila Evropská rada na svém zasedání v březnu 2008, základy hospodaření Evropské unie jsou nadále stabilní: veřejné schodky od roku 2005 klesly o více než polovinu a veřejný dluh klesl pod hranici 60 %; hospodářský růst v roce 2007 dosáhl 2,9 %, avšak je pravděpodobné, že v roce 2008 bude nižší; během uplynulých dvou let bylo vytvořeno 6,5 milionu pracovních míst. Přesto, že cyklické faktory sehrály svou úlohu, pomáhají tomuto vývoji strukturální reformy, ke kterým se přistoupilo během uplynulých několika let v rámci lisabonské strategie, jakož i pozitivní vlivy eura a jednotného trhu. V důsledku těchto skutečností klesá míra nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti a stoupá i zaměstnanost žen a starších pracovníků. Přesto je stále potřeba vyvinout další úsilí v oblasti začleňujících se pracovních trhů. Začlenění lidí z okrajových částí pracovního trhu (nedostatečně kvalifikovaných, zdravotně postižených, migrantů a znevýhodněné mládeže) se musí urychlit, aby se splnily cíle pro zaměstnanost stanovené na rok 2010 a posílit sociální rozměr obnovené strategie pro růst a zaměstnanost. Začlenění zranitelných skupin je jednou z priorit otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění. Prostřednictvím tohoto procesu Evropská unie koordinuje činnost členských států zaměřenou na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a na reformu jejích systémů sociální ochrany na základě výměny osvědčených postupů a vzájemného učení se. S cílem podpořit integraci nejvíc znevýhodněných skupin Komise podporuje novou strategii tzv. aktivního začlenění, ve kterém se spojuje poskytování přiměřené úrovně podpory příjmu se silnějším propojením na pracovní trh a lepším přístupem ke službám. Pokud jde zejména o účinky rostoucích cen potravin a cen ropy, odkazujeme váženého pana poslance na nedávné oznámení Komise týkající se těchto záležitostí včetně oznámení s názvem Řešení problematiky rostoucích cen potravin: Pokyny pro opatření EU(35) Kromě toho program EU na distribuci potravin pro nejchudší ve Společenství(36), který je už více než 20 let dostupný nejchudším skupinám obyvatelstva, je v současnosti v procesu zkoumání s množstvím možných inovací. Cílem programu je doplnit iniciativy členských států a jeho rozpočet vzrostl z méně než 100 milionů EUR v roce 1987 na více než 305 milionů EUR v roce 2008. * * * Otázka č. 52, kterou pokládá Georgios Toussas (H-0506/08) Předmět: Blokování činnosti odborových svazů v komplexu průmyslového parku Schistos Večer 11. červny byl spáchán útok na práva pracovníků a na svobodu odborových svazů, když zaměstnanci záměrně přesunuli mobilní buňku, ve které má dočasné sídlo pět odborových svazů zastupujících pracovníky v průmyslovém parku Schistos v Atice v Řecku. Jasným záměrem vedoucím tento krok bylo vytvořit ghetto průmyslových vztahů, ve kterém nebudou platit kolektivní smlouvy a předpisy upravujících bezpečnost a zdraví při práci. Tisíce pracovníků hned začaly protestovat a žádat o návrat svých odborových svazů do průmyslového parku. Odsuzuje Komise čin, který spáchali zaměstnanci, jenž představuje přímý útok na neomezenou svobodu činnosti a projevu odborových svazů?

(35)

KOM(2008)0321 v konečném znění z 20. května 2008.

(36)

Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

97

98

CS


Odpověď Komise by chtěla zdůraznit, že svoboda shromažďování by se měla považovat za základní právo. Proto by měla být dodržována za jakýchkoliv okolností v rámci rozsahu uplatňování práva Společenství. V rozsudku ve věci Bosman Soudní dvůr stanovil, že „Svoboda shromažďování, [...] zakotvená v článku 11 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a vyplývající z ústavních tradic společných členským státům je jedním ze základních práv [...], která jsou v právním pořádku Společenství ochraňována“. Kromě toho v článku 12 Charty základních práv Evropské unie se stanovuje, že každý má právo na svobodu shromažďování zejména v záležitostech souvisejících s odborovými svazy. V Chartě Společenství základních sociálních pracovníků je obsaženo podobné ustanovení (oddíl 13) (37). Avšak neexistují právní předpisy EU, ve kterých by se výslovně stanovovalo právo shromažďování. Podle článku 137 odst. 5 Smlouvy o ES se právo přijmout opatření v oblasti sociální politiky nevztahuje na právo shromažďování. Komise by chtěla zdůraznit, že ve Smlouvě o ES se Komise neopravňuje k přijímání opatření vůči soukromým podnikům, které by mohly porušit právo svobody shromažďování. V takovýchto případech je úkolem vnitrostátních orgánů a zejména soudů, aby zabezpečily, že toto právo se na jejich území bude dodržovat na základě všech relevantních skutečností konkrétního případu a v souladu s vnitrostátním, mezinárodním právem a právem Společenství. * * * Otázka č. 53, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-0512/08) Předmět: Svoboda pohybu pracovníků Dříve, než se předpokládalo, tedy v první den svého předsednictví EU, Francie zrušila omezení svobody pohybu pracovních sil z nových členských států EU (kromě Rumunska a Bulharska). V roce 2006 byl státním příslušníkům východních členských států EU udělen volný přístup k zaměstnání ve Francii přes to, že toto právo bylo omezeno na určité skupiny profesí, a tedy jen 40 % francouzského pracovního trhu bylo ve skutečnosti dostupných zmíněným jedincům. Před samotným uplynutím přechodného období v roce 2009 se nyní Francie rozhodla odstranit všechny překážky volného pohybu pracovních sil. Obavy z toho, že částečné otevření pracovního trhu povede k masivnímu přílivu pracovníků z východní Evropy, se ukázaly jako neopodstatněné a zosobnění těchto obav v postavě tzv. polského instalatéra nezničilo francouzský pracovní trh. Omezení pro pracovníky z východních členských států EU se však stále uplatňuje v Německu, Rakousku, Dánsku a Belgii. Jakým způsobem tento příklad Francie, jednoho z největších členských států EU, podle názoru Komise, ovlivní země, ve kterých se omezení stále uplatňují? Jaký vliv bude mít zrušení překážek svobody pohybu na francouzské hospodářství? Odpověď Přechodná opatření stanovená ve Smlouvě o přistoupení v roce 2003, kterou se členským státům umožňuje omezit přístup na jejich pracovní trhy, jsou rozdělena na tři odlišné fáze. Současná (druhá) fáze skončí 30. dubna 2009. Během této fáze se členské státy, které stále omezují přístup na své pracovní trhy pracovníkům z osmi z 10 členských států, které přistoupily k EU 1. května 2004, mohou jednotlivě rozhodnout, zda budou přístup omezovat do konce fáze nebo zruší omezení dříve. V zásadě by uplatňování všech omezení mělo skončit 30. dubna 2009. Jediné členské státy, v nichž došlo k závažnému narušení pracovních trhů nebo k hrozbě takového narušení, mohou pokračovat poté, co dané skutečnosti oznámí Komisi do 30. dubna 2009, v omezování přístupu na své pracovní trhy maximálně během 2 dalších let.

(37)

Tyto dvě charty v současnosti nejsou právně závazné.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Vliv rozhodnutí Francie otevřít svůj pracovní trh na francouzské hospodářství je pravdě podobně pozitivní, protože francouzské společnosti budou mít možnost širšího výběru pracovní síly, což jim umožní jednodušeji zaplnit volná místa, která není možno obsadit místními pracovníky. Zkušenost ve všech členských státech, které otevřely svoje pracovní trhy dříve, než se požadovalo, dokazuje, že migrace za prací z tzv. nových členských států ulehčila řešení problémů pracovních trhů, zvýšila flexibilitu pracovní sily, snížila inflační tlak a přispěla k hospodářskému růstu bez jakýchkoliv výrazných negativních vlivů na nezaměstnanost nebo mzdy místních pracovníků. * * * Otázka č. 54, kterou pokládá Athanasios Pafilis (H-0513/08) Předmět: Nové případy surového bití pracujících přistěhovalců Všeobecná politika je zaměřená proti přistěhovalcům a „imunita“ udělená společnostem vedoucí k situacím, v nichž jsou pracovníci vystavováni barbarskému zacházení. Typickým příkladem je výrobce oděvů, společnost Lady Fashion, ve které zaměstnavatelé využívají zastrašování a brutální násilí vůči pracovníkům, kteří protestují proti nepřijatelným pracovním podmínkám. Zároveň využívají všechny prostředky k tomu, aby zabránili zasahování odborových svazů. Více zaměstnanců bylo napadenu násilnými složkami, které si objednal zaměstnavatel, trubkami a palicemi, protože nepřišli do práce v neděli. V reakci na protesty pracovníků proti bití jim společnost oznámila, že je všechny propouští. K podobným projevům násilí došlo i v minulosti, když pracující přistěhovalec žádal o svou nevyplacenou mzdu. Odsuzuje Komise tyto násilné činy a omezování činnosti odborových svazů, které jsou stále častější v důsledku uplatňování politiky zaměřené proti pracovníkům? Odpověď Komise považuje zneužívání pracujících a porušování jejich základních lidských práv za nepřijatelné. Všechny osoby, bez ohledu na státní příslušnost, mají právo na respekt vlastní fyzické a duševní důstojnosti a integrity. Tato práva jsou zakotvena v Chartě základních práv Evropské unie, která byla slavnostně vyhlášena v Nice v roce 2000. Kromě toho podle směrnice 89/391/EHS(38) má zaměstnavatel všeobecnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků při práci po všech stránkách. Pokud jde o přistěhovalce, kteří se nelegálně zdržují na území EU, Komise přijala v květnu 2007 návrh směrnice, ve které se stanovují sankce pro zaměstnavatele státních příslušníků třetích zemí, kteří se nelegálně zdržují na území EU(39). Podle tohoto návrhu by zaměstnavatelé podléhali sankcím včetně pokut a vyplacení nevyplacených mezd. Kromě toho by se na zaměstnavatele vztahovaly trestní sankce v nejzávažnějších případech včetně případů, kdy se zjistí zvlášť vykořisťovatelské podmínky. Od členských států by se požadovalo, aby zařídily účinné mechanismy podávání stížností, prostřednictvím kterých by příslušní státní příslušníci třetích zemí mohli přímo předložit stížnost nebo prostřednictvím třetích stran, jakými jsou odborové svazy nebo jiná sdružení. Pokud jde o specifickou otázku váženého pana poslance, týkající se opatření, která přijali zaměstnavatelé, aby zabránili činnosti odborových svazů, Komise by zdůraznila, že svoboda shromažďování by měla být považována za všeobecnou zásadu práva Společenství. Proto by měla být dodržována za jakýchkoliv okolností v rámci rozsahu uplatňování práva Společenství. V rozsudku ve věci Bosman Soudní dvůr stanovil, že „ svoboda shromažďování, [...], zakotvená v článku 11 Evropské dohody o ochraně lidských práv a základních svobod a vyplývající z ústavních tradic společných členským státům, je jedním ze základních práv […], která jsou v právním pořádku Společenství ochraňována“. Kromě toho v článku 12 Charty základních práv Evropské unie se stanovuje, že každý má právo na svobodu shromažďování, zejména v záležitostech souvisejících s odborovými svazy. V Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků je obsaženo podobné ustanovení (oddíl 13) (40).

(38)

Směrnice Rady 89/391/EHS z 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Úř. věst. ES L 183, 29.6.1989.

(39)


(40)

Tyto dvě charty nejsou v současnosti závazné.

99

100

CS


Podle čl. 137 odst. 5 Smlouvy o ES se právo přijmout opatření v oblasti sociální politiky nevztahuje na právo shromažďování. Kromě toho by Komise chtěla zdůraznit, že ve Smlouvě o ES se Komise neopravňuje k přijímání opatření vůči soukromým podnikům, které mohly porušit právo svobody shromažďování. V takových případech je úlohou vnitrostátních orgánů, zejména soudů, aby zabezpečily, že toto právo se na jejich území bude dodržovat na základě všech relevantních skutečností konkrétního případu a v souladu s vnitrostátním, mezinárodním právem a právem Společenství. * * * Otázka č. 58, kterou pokládá Christopher Heaton-Harris (H-0494/08) Předmět: Průmysl v Evropské unii Domnívá se Komise, že průmysl v Evropské unii se posilní nebo oslabí v závislosti na skutečnosti, že Lisabonská smlouva nemůže bát plněna? Jakým způsobem podle komise bude průmysl ovlivněný neúspěchem Lisabonské smlouvy způsobeným skutečností, že nemyla ratifikována ve všech 27 členských státech? Odpověď Předseda Komise ve svém projevu před Parlamentem 18. června 2008 zdůraznil, že Lisabonská smlouva je nadále zásadní pro reakci na výzvy, kterým dnes čelí Evropská unie, jakými je vytváření demokratické Unie, rozšiřování pravomocí Parlamentu, uznávání role národních parlamentů, posilování schopnosti Unie konat v oblastech, jakými jsou migrace, energetika, změna klimatu a vnitřní bezpečnost, jako i zvyšování její koherentnosti a účinnosti na světové úrovni. Pokud jde o průmyslovou politiku, v článku 157 v současnosti platné Smlouvy o založení Evropského společenství se stanovuje jasný mandát na provádění průmyslové politiky na úrovni Společenství. Cílem této politiky je poskytnutí správných rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a inovaci v našem průmyslu, přičemž se zohledňuje skutečnost, že většina společností jsou malé a střední podniky. Patří sem horizontální a sektorální iniciativy na pomoc podnikům při překonávání výzev globalizace, rychlé technologické změny a přizpůsobení se změně klimatu, aby se zvýšila jejich konkurenceschopnost a posílil růst, inovace a tvorba pracovních míst. V Lisabonské smlouvě se stanovují tyto změny a doplnění v novém článku 173: „Komise může vyvinout jakékoliv užitečné podněty na podporu této koordinace, zejména iniciativy zaměřené na vydání pokynu a stanovení ukazatelů, organizování výměny nejlepší praxe a přípravu potřebných prvků k pravidelnému monitorování a vyhodnocování. Evropský parlament je o tom v plném rozsahu informován“. Smlouvou by se úloha Komise v průmyslové politice zvýraznila, zejména při koordinaci její vlastní činnosti s činnostmi členských států. Stejně tak by se jí posilnila úloha Parlamentu při dosahování cílů stanovených ve smlouvě. Lisabonská smlouva by však nevedla k žádnému zásadnímu přeorientování průmyslové politiky EU. Změny, které do oblasti průmyslové politiky zavádí Lisabonská smlouva nejsou nevyhnutelné pro to, aby umožnily Komisi plynule vykonávat tuto moderní průmyslovou politiku. * * * Otázka č. 61, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0441/08) Předmět: Potravinová krize a společná zemědělská politika Vzhledem k záležitosti nastolené na Konferenci o světové potravinové bezpečnosti, kterou nedávno uspořádala organizace FAO v Římě, plánuje Komise předložit nějaká opatření, aby přizpůsobila společnou zemědělskou politiku výsledkům této konference? Otázka č. 63, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-0452/08) Předmět: Činnost EU vzhledem k obavám o světovou bezpečnost V oznámení Komise (KOM(2008)0321) s názvem Řešení problematiky rostoucích cen potravin – Pokyny pro opatření EU se uvádí množství způsobů intervence pro účely řešení krize a zmírnění nejzávažnějších vlivů situace, zejména v zemích rozvojového světa, ve kterém dochází k nepokojům souvisejícím s nedostatkem potravin a rozšiřováním hladomoru a podvýživy. V oznámení se jen ve zkratce zmiňuje Společná zemědělská politika EU, přičemž se zdůrazňují některé z malých změn, které byly zavedeny

10-07-2008

10-07-2008

CS


vzhledem k rostoucímu znepokojení souvisejícím se světovou bezpečností potravin? Mohla by Komise též uvést své hodnocení komplexního vztahu mezi opatřeními na přizpůsobení se změnám klimatu, sníženým využitím vstupů na úrovni zemědělských podniků a výroby potravin a potřebou upřednostnit trvale udržitelnou výrobu potravin? Otázka č. 64, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0454/08) Předmět: Potravinová krize a nevyčerpané zemědělské dotace Potravinová krize v kombinaci s nepřetržitým růstem cen ropy představuje hrozbu anulací výsledků velkého rozvoje, ke kterému došlo za uplynulých 15 let. Světová potravinová krize vyžaduje vedení ze strany EU. Jaký je v této souvislosti stav plánů Komise na poskytnutí nevyčerpaných zemědělských dotací zemědělců v rozvojovém světě, aby se mohlo čelit rostoucím cenám a poskytnout financování zemědělského rozvoje, který je tak velmi potřebný? Otázka č. 68, kterou pokládá Alyn Smith (H-0475/08) Předmět: Světová potravinová krize Jsou zájmy EU vážné, pokud jde o pomoc při řešení potravinové krize v rozvojovém světě? Pokud ano, neměla by se snažit mnohem více o využití potenciálu jejich vlastních zemědělců a pěstitelů? Zdá se, že Komise stále váhá s požádáním zemědělců a pěstitelů EU, aby hráli naplno svou úlohu při zabezpečování světové výroby potravin. Je zřejmé, že výrobu potravin na světě, včetně EU, je potřebné zvýšit. Je potřeba zásadní investice do výzkumu a vývoje. Spolu se skutečným řešením byrokratického zatížení, které nás zpomaluje, by mohla vést k výrazné změně. Jakým způsobem plánuje Evropská komise reagovat na tuto výzvu a rozvinout produktivní a konkurenceschopný řetězec zásobování potravinami EU, který bude přínosem pro spotřebitele v EU a světovou potravinovou bezpečnost? Společná odpověď První společná poznámka Komise, ve které částečně reaguje na všechny čtyři otázky se týká propojení s tzv. zdravotní prohlídkou. Tento návrh zahrnuje změny reagující na znepokojení související s výrobou potravin a rostoucí poptávkou po potravinách: Navrhuje se, aby se zrušil systém úhorování půdy a postupně bude zrušený i systém kvót na mléko. Tato opatření přispívají k dosažení nulového úhorování půdy a zvýšení kvóty na mléko začátkem roku 2008, které už ovlivňují letošní výrobu. Tyto vlivy na výrobu představují kumulativní, významné reakce na znepokojení související s bezpečností potravin. Z tohoto důvodu bude i v budoucnosti Společná zemědělská politika (SZP) součástí řešení na zmírnění všeobecného tlaku vyvíjeného na ceny potravin. Pan Medina Ortega se zeptal na opatření navazující na Konferenci o potravinové bezpečnosti FAO,(41) která se konala od 3. do 5. června v Římě. Komisařka zodpovědná za zemědělství a rozvoj venkova se této konference zúčastnila a Komise už reagovala na prohlášení, ve kterém se vyzývá k „naléhavé a koordinované činnosti zaměřené na boj proti negativním vlivům rychle rostoucích cen potravin v nejvíce ohrožených zemích a oblastech světa.“ Komise se též aktivně zapojuje do rychlého a úspěšného uzavření jednání o rozvojovém programu z Dohá. Závazkem Komise je dosáhnout dohody, která napomůže zlepšení potravinové situace v rozvojových zemích. Kromě tohoto ještě komisař zodpovědný za rozvoj a humanitární pomoc nastolil otázky k otevření další záležitosti, a to přípravě návrhu na nový fond, který by byl určen k podpoře zemědělství v rozvojových zemích. EU podpoří důrazná opatření zaměřená na zemědělské dodávky v rozvojových zemích a poskytne především financování potřebné k zemědělským vstupům a pomoci. Komise plánuje koncem července 2008 předložení konkrétního návrhu. Tento komplexní balíček opatření odpovídá na otázku, kterou předložil pan Smith. Paní McGuinessová žádá od Komise hodnocení změny klimatu a její souvislosti s trvale udržitelnou výrobou potravin. Komise se domnívá, že její vlivy na zemědělskou výrobu se v Evropě výrazně liší v závislosti na regionu a odvětví, a proto neexistuje jediné řešení všech problémů, kterým Unie čelí. Jak prohlásila komisařka za zemědělství a rozvoj venkova ve své odpovědi na předcházející otázku, Komise v tzv. zdravotní prohlídce

(41)

Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

101

102

CS


SZP navrhla věnovat se rostoucímu znepokojení souvisejícímu se změnou klimatu a trvale udržitelnou výrobou potravin prostřednictvím opatření II. pilíře. * * * Otázka č. 66, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0460/08) Předmět: Karlovarské oplatky Karlovarské oplatky, které jsou celosvětově známou specialitou, už po staletí vyrábějí sudetoněmečtí cukráři v tzv. lázeňském trojúhelníku v Čechách (Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně) a od 19. a 20. století i v jiných částech Evropy a světa. Dnes je jedním z nejlepších výrobců oplatek nejvyšší kvality společnost Wetzel v Dillingenu na Dunaji v Bavorsku, kde její majitelka, Marlene Wetzel-Hackspacherová, začala s výrobou poté, co byla vyhoštěná z rodných Čech po druhé světové válce. Může Komise zaručit, že rodina Wetzel-Hackspacherových bude smět pokračovat ve výrobě a prodeji této speciality pod názvem „Karlsbader Oblaten“ (Karlovarské oplatky)? Jaká je současná situace týkající se jistých pokusů České republiky o ukončení této hodnotné tradice? Odpověď Komise potvrzuje, že dostala námitky vůči návrhu na registraci názvu „Karlovarské oplatky“ jako chráněného zeměpisného označení (CHZO) a o tom, že mezi dotčenými stranami probíhají konzultace. Dokud tento proces probíhá, Komise nemůže zasahovat a nebylo by z její strany správné, aby se vyjadřovala k silným stránkám argumentace na jedné ze stran v tomto případě. Avšak dovolte Komisi zdůraznit, že jestliže název „Karlovarské oplatky“ bude zaregistrován, potom používání tohoto názvu bude chráněno, mimo jiné, před jakýmkoliv „zneužíváním, napodobováním či naznačováním, a to i kdyby byl chráněný název přeložený.“ V případě sporu a opět v případě registrace názvu „Karlovarské oplatky“, o které se ještě nerozhodlo, by bylo úkolem vnitrostátních soudů a, bylo-li by to nevyhnutelné, jako poslední instance Evropského soudního dvora, určit, jestli se na používání názvu „Karlsbader Oblaten“, který uvádí vážený pan poslanec, vztahuje anebo nevztahuje toto nařízení (ES) č. 510/2006 z 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských výrobků a potravin(42) či kterékoliv jiné ustanovení. * * * Otázka č. 67, kterou pokládá David Martin (H-0466/08) Předmět: Rozvojový program WTO z Dohá – revidované znění textu k oblasti zemědělství Po uveřejnění revidovaného znění textu k oblasti zemědělství a po tom, co většina členských států tomuto textu vyjádřila podporu, může Komise uvést, jestli zaznamenala pozitivní signály od jiných velmocí WTO týkající se jednání o zemědělství? Domnívá se Komise, že v současnosti existují podmínky na úspěšné uzavření kola jednání do konce tohoto roku? Odpověď Současný návrh úprav týkajících se zemědělství členové Světové obchodní organizace (WTO) obecně považují za přijatelný základ dalších jednání. Stále je ale potřeba vyřešit několik záležitostí. Komise proto spolupracuje s jinými členy organizace WTO v Ženevě, s cílem umožnit předsedovi jednacího výboru pro zemědělství dokončit text, který by mohl představovat vhodný základ pro jednání na ministerské úrovni. Pokud jde o otázku existence podmínek k úspěšnému uzavření kola jednání do konce roku 2008, Komise se domnívá, že je velmi dobře představitelné, že dohody bude dosaženo a vynakládá veškeré úsilí na to, aby tento cíl v rámci svého mandátu od Rady dosáhla. Přesto je však v první řadě třeba udělat ještě mnoho práce. Generální ředitel WTO pan Lamy právě vyjasnil, že okolo 21. července 2008 hodlá svolat setkání ministrů, s cílem dohodnout se na podmínkách. Skutečnost, jestli kolo jednání bude uzavřeno do konce roku 2008, bude ve velké míře záviset na výsledku tohoto ministerského setkání a na dobré vůli všech členů, pokud jde o další pokračování v jednáních.

(42)

Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

10-07-2008

10-07-2008

CS


V každém případě, jakákoliv závěrečná dohoda musí být komplexní a musí zahrnovat záležitosti, které jsou v evidentním zájmu EU. Především ambiciózní výsledek, který je zvažován v oblasti zemědělství, musí v plné míře doplňovat ostatní oblasti jednání včetně oblasti NAMA(43), oblasti služeb a pravidel, jakož i oblasti zeměpisných označení. * * * Otázka č. 69, kterou pokládá Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (H-0510/08) Předmět: Úprava výšky přímých plateb za hektar v nových a starých členských státech Ve své písemné odpovědi z 17. června 2008 (H-0387/08) na mou otázku týkající se zavedení modulace v nových členských státech Komise uvádí, že v roce 2012 budou přímé platby stejné ve starých i v nových členských státech (po zavedení modulace) a zastaví se na 87% z celkové platby. Bohužel výška platby za hektar zemědělské půdy stejná nebude, a to přesto, že do roku 2012 budou výrobní náklady přibližně stejné v nových i ve starých členských státech. Kdy se vyrovná výška podpory za hektar ve starých a nových členských státech? Odpověď Oddělená podpora vychází z historických či regionálních údajů o výrobě v případě EU 15 a z nejspolehlivějších údajů, které byly k dispozici v daném případě EU 10, které byly schváleny v dohodě o přistoupení. Proto je výška přímé platby diferencovaná nejen mezi starými a novými členskými státy, ale i mezi všemi členskými státy, jakož i mezi regiony a jednotlivými zemědělci (v závislosti od modelu vybrané oddělené platby). Hodnocení vlivu tzv. zdravotní prohlídky SZP dokázalo, že stejná paušální platba pro všech v EU 27 by nezlepšila celkové „nerovnoměrné“ rozdělení plateb mezi zemědělskými podniky, ale vedla by k obrovským rozpočtovým přerozdělením mezi členskými státy. Krom toho by narušila příjmové vztahy mezi odvětvím zemědělství a jinými odvětvími hospodářství, je-li zemědělský příjem v EU 12 velmi výrazně od přistoupení k EU vzrostl. Návrh tzv. zdravotní kontroly ovšem ulehčuje posun směrem k paušální podpoře v rámci členského státu, bude-li každý členský stát moci přistupovat k přerozdělení podpory na základě objektivnějších kritérií. Ale jakékoliv velké opětovné vyčleňování prostředků členským státům připadá v úvahu jen v rámci prozkoumání rozpočtu a celkové úrovně vyčleňování prostředků, nejen těch souvisejících s přímou podporou. * * * Otázka č. 70, kterou pokládá Silvia-Adriana Ţicău (H-0524/08) Předmět: Systémy zavlažování v EU Vlivy klimatických změn se projevují ve všech členských státech EU. V následujících letech bude Unie muset být schopná účinně bojovat proti jejich příčinám a přizpůsobit se novým formám podnebí. Především členské státy na jihu a na východě budou neustále trpět obdobími sucha, vlnami veder a rozšiřováním pouště v zemědělských regionech. Výsledky budou pro zemědělskou úrodu zdrcující. Mimoto vědecké studie upozorňují na budoucí nedostatek vody, a to především pitné vody. Může Komise sdělit, jaká opatření plánuje předložit, s cílem rozvinout účinný systém zavlažovaní, který by zmíněným členským státům umožnil věnovat se účinnému zemědělství, které nasytí obyvatelstvo daného regionu a zabezpečí i vývoz zemědělských výrobků do třetích zemí? Může Komise objasnit, které z fondů Společenství jsou určeny na podporu těchto opatření a poskytnout informace o budoucnosti politiky EU, pokud jde o zemědělské zavlažování? Odpověď V rámci Společné zemědělské politiky se už dnes poskytuje finanční pomoc k vyvolání změny zemědělských postupů. Týká s to například nahrazování starých systémů zavlažování novými, které mají nižší spotřebu vody, transformace orné na travnatou půdu, snižování používání vody na existující plodiny a vytváření (43)

Přístup na nezemědělské trhy.

103

104

CS


jezírek a jiných ploch. Tato pomoc je poskytována především prostřednictvím zemědělsko-environmentálních opatření a podpory investic. Kromě toho Komise nedávno předložila návrhy na přezkoumání reformy Společné zemědělské politiky z roku 2003, návrhy tzv. zdravotní prohlídky. Některé z navrhovaných opatření pomohou řešit problémy související s množstvím vody. Podle navrhované nové normy správních zemědělských a environmentálních podmínek se bude vyžadovat dodržování postupů povolování v případě využívání vody na zavlažování. Návrh na zvýšení povinné modulace na 13% do roku 2013 by poskytl nové financování na posilnění programů rozvoje venkova, mimo jiné, na zkvalitnění vodního hospodářství. Kromě toho Komise upozorňuje váženou paní poslankyni na skutečnost, že v souvislosti se suchy přijala Komise v červenci 2007 oznámení s názvem Řešení problému nedostatku vody a such v EU, ve kterém se zdůrazňují klíčové politické instrukce pro budoucí činnost. V tomto oznámení je zdůrazňován významný potenciál úspory vody, který v Evropě existuje a potřeba využít jej dříve než se bude uvažovat o jakémkoliv řešení pro dodatečné dodávky vody. Platí to pro zemědělské činnosti a především pro zavlažování, v případě kterého zkvalitněné techniky a postupy zavlažování a zdokonalené zavlažovací sítě mohou vést k výrazné úspoře vody. Komise se zavazuje přijmout do konce roku 2008 zprávu o opatřeních navazujících na toto oznámení. * * * Otázka č. 71, kterou pokládá Marian Harkin (H-0429/08) Předmět: Evropský rok dobrovolníků Více než 100 milionů Evropanů se každoročně zúčastňuje dobrovolnických aktivit; dobrovolnictví podporuje mezigenerační solidaritu, interkulturní dialog a sociální soudržnost, které jsou součástí hodnot a cílů EU stanovených ve smlouvách. Souhlasí Komise s tím, že Evropský rok dobrovolníků 2011 by byl ideální příležitostí, jak by Komise mohla poskytnout cílenou podporu všem dobrovolníkům v EU? Odpověď Komise si v plné míře uvědomuje význam dobrovolnictví v Evropě a jeho hodnotného příspěvku k sociální soudržnosti, aktivnímu evropskému občanství, mezigenerační solidaritě a interkulturnímu dialogu a mnohým jiným záležitostem. Komise bedlivě během několika uplynulých měsíců sledovala práci Parlamentu, Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru v oblasti dobrovolnictví. Významným krokem při podpoře dobrovolnictví v Evropské unii je především zpráva o příspěvku dobrovolnictví k hospodářské a sociální soudržnosti, kterou předložila vážená paní poslankyně a do které jsou zahrnuty velmi užitečné rady. Význam dobrovolnictví při prosazování sociálního začlenění prostřednictvím informálního a neformálního vzdělávání, jak se zdůrazňuje ve zprávě, je stanoviskem, se kterým Komise v plné míře souhlasí. Komise započne práce na studii o dobrovolnictví v EU, ve které se zaměří na současnou situaci, důležité záležitosti a výzvy pro EU v této oblasti, s cílem pomoci tvůrcům politiky určit nejlepší postupy na pokračování a rozsah možných budoucích iniciativ na evropské úrovni. Na základě výsledků uvedené studie Komise prozkoumá, jaké iniciativy by bylo nejlepší přijmout v oblasti dobrovolnictví včetně zvážení příštího Evropského roku dobrovolníků. * * * Otázka č. 72, kterou pokládá Avril Doyle (H-0446/08) Předmět: Energeticky náročná odvětví postižená přesunem emisí CO2 v rámci systému obchodování s emisemi EU (ETS) Evropská komise 23. ledna 2008 předložila dalekosáhlý balíček návrhů, které přispějí ke splnění ambiciózních závazků EU v oblasti boje proti klimatickým změnám a podpoří využívání obnovitelných zdrojů energie do roku 2020 a po něm. Ústředním prvkem strategie je posilnění a rozšíření systému obchodování s emisemi (ETS), který je klíčovým nástrojem EU na nákladově účinné snižování objemu emisí CO2.

10-07-2008

10-07-2008

CS


V rámci mezinárodní dohody by nebezpečí přesunu emisí CO2 bylo pravděpodobně zanedbatelné. Takováto dohoda však ještě nebyla zavedena. Je potřeba více informací k určení skutečnosti, která energeticky náročná odvětví by byla nejvíc postižena přesunem emisí CO2. S tímto cílem GŘ pro podnikání v současnosti shromažďuje výsledky dotazníku, který byl zaslán různým odvětvím začleněným do systému ETS. Mohla by se Komise, vzhledem k úrovni znepokojení souvisejícího s touto záležitostí, prosím, vyjádřit k pokroku dosaženému do dnešního dne a uvést jakékoliv požadavky, které mohou být zveřejněny? V jakém časovém horizontu může Evropský parlament očekávat podrobnou zprávu o zjištěních Komise? Odpověď Nejvyšší prioritou komise je dosáhnout ambiciózní a komplexní mezinárodní dohody o klimatických změnách na období po roce 2012, kdy skončí uplatňování současných závazků Kjótského protokolu. V situaci, ve které neexistuje mezinárodní dohoda, mohou některá energeticky náročná odvětví riskovat přesun výroby mimo Evropu, což vede ke zvyšování celkového objemu emisí (přesunu emisí CO2). Komise v současnosti nedokáže přesně určit, která odvětví a/nebo pododvětví jsou ohrožena přesunem emisí CO2. Tento úkol by měl být vyřešen na základě všech objektivních a relevantních kritérií, především na základě schopností příslušných odvětví adaptovat se na zvýšení nákladů způsobených novými pravidly systému obchodování s emisemi (ETS) bez toho, aby přišly o významný podíl na trhu ve prospěch uhlíkově méně účinných zařízení mimo Společenství, na základě schopnosti těchto odvětví snížit objem emisí a na základě politik v oblasti klimatických změn, které jsou uplatňovány v zemích, kde působí konkurenti. Komise proto tuto záležitost zkoumá a navrhuje určit nejpozději do června 2010, která odvětví či pododvětví jsou vystavena významnému nebezpečí přesunu emisí CO2. Komise zhodnotí situaci v těchto energeticky náročných odvětvích na základě výsledku mezinárodní dohody o klimatických změnách či jakýchkoliv odvětvových dohod, které budou uzavřeny. Na základě tohoto hodnocení Komise nejpozději do června 2010 předloží zprávu Parlamentu a Radě a, bude-li to potřebné, navrhne dodatečná opatření. Takováto opatření by se mohla týkat úpravy bezplatných kvót či začlenění dovozců do systému ETS nebo kombinace těchto opatření. Komise už začala se specifickou činností zaměřenou na problematiku přesunu CO2. Na základě dotazníku, který byl rozeslán sdružením evropského průmyslu, Komise získala údaje, které v současnosti podrobně analyzuje a vytváří pro ně analytický rámec. Cílem činnosti Komise v této oblasti je zhodnotit nebezpečí přesunu emisí CO2, přičemž se zohledňují kritéria začleněná do návrhu Komise na změnu a doplnění směrnice o systému ETS. Komise bude podobně jako v minulosti, například při setkání 11. dubna 2008, informovat zainteresované strany o výsledcích této práce, jakmile budou k dispozici relevantní výsledky. Jedno takové setkání je naplánováno na konec září 2008. Komise bude též informovat Parlament a Radu o dosaženém pokroku a výsledcích v rámci této činnosti, s cílem dosáhnout dohody na balíčku opatření pro klima a energetiku do konce roku 2008. V tomto stadiu však Komise neplánuje vydat oficiální zprávu o předběžných výsledcích probíhající činnosti. * * * Otázka č. 73, kterou pokládá Manolis Mavrommatis (H-0464/08) Předmět: Úspěch stanice EuroNews ve veřejné soutěži Komise o místo mezinárodní televizní stanice v arabském jazyce Podle rozhovoru s Philippem Caylem, předsedou a výkonným ředitelem stanice EuroNews, který uveřejnily španělské noviny v červnu 2007, stanice EuroNews vyhrála veřejnou soutěž Komise o místo mezinárodní zpravodajské televizní stanice v arabském jazyce, která bude vysílat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Může Komise uvést, které televizní společnosti se této veřejné soutěže účastnily a jaká byla výběrová kritéria? Hodlá Komise poskytovat prostředky k vytvoření televizní zpravodajské stanice i v jiných evropských jazycích? Jaká kritéria uplatní při pořadí výběru jazyků?

105

106

CS


Odpověď Jak je stanoveno v nařízení o rozpočtových pravidlech, specifikace veřejné soutěže (včetně kritérií na vyloučení, výběr a udělení smlouvy) na vytvoření arabské verze mezinárodní zpravodajské televizní stanice byly uveřejněny v Úředním věstníku(44), stejně tak i výsledky soutěže(45). V současnosti neexistují jiné plány na vytvoření zpravodajských televizních stanic v žádném jiném evropském jazyce. * * * Otázka č. 74, kterou pokládá Sarah Ludford (H-0468/08) Předmět: Neuznávání registrovaného partnerství uzavřeného ve Spojeném království ve Francii a naopak Podle informací, které zprostředkovali občané, registrovaná partnerství uzavřená ve Spojeném království francouzské úřady neuznávají za rovnocenné s manželstvím a dokonce ani za rovnocenné s PACS (francouzským registrovaným partnerstvím). Mimoto se páry zaregistrované jako partnerské ve Spojeném království nemohou přestěhovat do Francie a uzavřít tzv. PACS, poněvadž potřebují tzv. certificat de coutume, ve kterém se prohlašuje, že partneři ještě neuzavřeli registrované partnerství/manželství/PACS ve Spojeném království. V případě úmrtí jednoho z registrovaných partnerů vyměří francouzské orgány 60% daň pozůstalému partnerovi, který podle francouzských zákonů nemá žádné nároky. Když francouzský státní příslušník hodlá uzavřít tzv. PACS s britským státním příslušníkem na francouzském velvyslanectví v Londýně, není od něj tzv. certificat de coutume požadován, a to ani v případě, že tyto dvě osoby už předtím uzavřely registrované partnerství ve Spojeném království. V článku 25 smlouvy o dvojitém zdaňování mezi Francií a Spojeným královstvím se též stanovuje, že státní příslušníci těchto zemí by neměli podléhat různým postupům, pokud jde o daně, jestliže se ocitli ve stejné situaci. Nedomnívá se Komise, že je tato situace překážkou volného pohybu občanů a jejich rodin a že tyto rozdílné požadavky související s tzv. certificat de coutume a daňovými zákony představují diskriminaci na základě sexuální orientace? Jaké kroky podnikne Komise k vyřešení tohoto problému? Požádá příslušné členské státy, aby vzájemně uznaly takovéto smlouvy, aby byl zabezpečen volný pohyb občanů EU? Odpověď Vážená paní poslankyně upozorňuje Komisi na problémy související se skutečností, že francouzské orgány neuznávají registrovaná partnerství uzavřená ve Spojeném království za rovnocenné s manželstvím či s tzv. PACS(46). Pro komisi je vzájemné uznávání v oblasti rodinného práva skutečnou prioritou. V současnosti představuje nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 z 27. listopadu o soudní pravomoci a uznávání a výkonu rozsudků v manželských věcech a věcech rodičovských práv a povinností(47) (nařízení Brusel II) hlavní právní nástroj upravující vzájemné uznávání v oblasti rodinného práva. V tomto nařízení se stanovuje vzájemné uznávání určitých rozsudků týkajících se rozvodu, právní rozluky či zrušení manželství. Neexistuje však právní předpis, ve kterém by se stanovovalo uznávání manželství či registrovaných partnerství osob stejného pohlaví v rámci Evropské unie. V důsledku této skutečnosti nemá Komise pravomoc přezkoumat, jestli existuje diskriminace mezi manželskými páry a registrovanými partnery. Rozdíly pozorované v některých členských státech týkající se postoje k registrovaným partnerstvím uzavřeným v jiných členských státech a k jejich daňovým důsledkům jsou výsledkem nedostatku sjednocených pravidel v oblasti uznávání manželství a registrovaného partnerství v Evropské unii.

(44)

Úř. věst. S 134-163977, 14. července 2007.

(45)

Úř. věst. S 30-039418, 13. února 2008.

(46)

Pacte Civil de Solidarité.

(47)

Úř. věst. L 338, 23.12.2003.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Evropské společenství nemá žádnou pravomoc přijmout právní předpisy týkající se záležitostí spojených s rodinným stavem, které mají přímý vliv na každodenní život evropských občanů. Pokud nebudou Společenství uděleny dodatečné pravomoci, Komise nemá právní základ pro to, aby do této oblasti zasahovala. Komise však začala pracovat na srovnávací studii o záznamech o rodinném stavu, s cílem reagovat na potřebu vzájemného uznávání těchto záznamů, kterou způsobuje zvýšená mobilita občanů v rámci EU. Tuto oblast v současnosti upravují vnitrostátní právo a mezinárodní dohody. Cílem této srovnávací studie je poskytnout přehled vnitrostátních zákonů a postupů v této oblasti, s cílem určit praktické problémy, se kterými se občané setkávají a navrhnout možná řešení těchto problémů. Očekává se, že tato rozsáhlá studie bude dokončena během roku 2008. Komisi poskytne kvalitní základ pro hodnocení možných opatření, která je možné přijmout na úrovni Evropské unie, s cílem zkvalitnit vzájemné uznávání záznamů o rodinném stavu. Dalším cílem studie je napravit skutečnost, že nedostatek vzájemného uznávání vede k negativním osobním a finančním následkům pro dotyčné občany. * * * Otázka č. 75, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0473/08) Předmět: Obchod v rámci společnosti – práva daňových orgánů Podle názoru řeckých spotřebitelů úplně selhal jednotný trh, pokud jde o harmonizaci cen, především základního spotřebního zboží. Spotřebitelský cenový index byl v Řecku mnoho let jedním z nejvyšších v EU 15 a výrazně vyšší než je průměr Společenství. Nedávno provedlo středisko pro ochranu spotřebitelů cenový průzkum 86 výrobků každodenní potřeby ve stejné síti supermarketů v Berlíně a v Soluni. Tento průzkum dokázal, že celková průměrná cena v obchodě v Soluni byla o 32,57 % vyšší než v Berlíně, přičemž mnohé výrobky byly v Soluni dražší o 100 %. Jaké možnosti má řecká vláda v případech nekontrolovaného stanovování cen v obchodu v rámci společnosti na snížení úrovně cen na úroveň EU? Jaké prostředky může využít k ukončení postupu nekontrolovaného stanovování cen v obchodu v rámci společností? Jsou vnitrostátní daňové orgány oprávněny považovat údaje předložené společnostmi v případě (a) obchodu v rámci společnosti a (b) dovozních společností základního spotřebního zboží za nesprávné, je-li stanovování ceny výrobku zjevně v nesouladu s cenami v jiných členských státech? Odpověď Základním cílem politiky hospodářské soutěže ES je kvalitnější fungování trhů ve prospěch spotřebitelů v EU. Komise úzce spolupracuje s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž každého členského státu, pokud jde o uplatňování pravidel hospodářské soutěže ES (v rámci nařízení Rady 1/2003), s cílem zabezpečit, aby trhy sloužily ve prospěch spotřebitelů. Vždy, když jsou údajné nesoutěžní postupy podpořeny právními a hospodářskými důkazy, začne prošetřování. Je však ale nutné poznamenat, že cenové rozdíly mezi různými členskými státy nejsou nutně spojené s nedostatečným uplatňováním pravidel hospodářské soutěže. Samozřejmě na vytváření cen může mít výrazný vliv množství klíčových faktorů. Pozorované cenové rozdíly mohou být výsledkem kombinace faktorů na straně dodávek na úrovni EU a na světové úrovni (strukturální rozvoj, klimatické podmínky atd.) a faktorů na straně poptávky (zvýšení světové poptávky po komoditách, změny ve výživě, vznik nových trhů atd.) či struktury a fungování odvětví maloobchodního prodeje a distribuce v každém členském státě. Mezi takovéto faktory například patří preference spotřebitelů na příslušných trzích, obchodovatelnost jistého zboží či určitých služeb a prvky nákladů (náklady na infrastrukturu, lidské zdroje atd.). Vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž přísluší k řešení problémů týkajících se obzvláště fungování maloobchodního prodeje a/nebo řetězce zásobování potravinami v rámci svého území. Konkrétní vliv rostoucích spotřebitelských cen je možné zmírňovat prostřednictvím zabezpečení dostatečné úrovně hospodářské soutěže, jakož i omezením neoprávněné regulace, která může omezit hospodářskou soutěž na úkor spotřebitelů v rámci odvětví maloobchodního prodeje v každém členském státě. V rámci pravidel hospodářské soutěže ES se zakazují dohody mezi soutěžícími společnostmi zaměřené na omezení nebo eliminaci hospodářské soutěže mezi nimi prostřednictvím stanovování cen, omezování výstupu, manipulace cenovou nabídkou či kombinací těchto specifických druhů hospodářské soutěže. Do té míry, do jaké jsou postupy obchodu v rámci společnosti schopné narušit hospodářskou soutěž (a především maloobchodní ceny), jsou podle pravidel hospodářské soutěže zakázány nesoutěžní obchodní postupy,

107

108

CS


které může dominantní společnost používat s cílem udržet nebo posilnit své postavení na trhu. V této souvislosti se stanovení ceny, která je nepřiměřená ve vztahu k hospodářské hodnotě příslušného výrobku/příslušných výrobků (nadměrné/zneužívající oceňování) považuje za formu postupu zneužívání. Komise nadále monitoruje vývoj srovnávacích cenových úrovní. Úrovně a rozdíly spotřebitelských cen mezi členskými státy jsou zaznamenávány ve výročním hodnocení spotřebitelských trhů. První hodnocení bylo uveřejněno na začátku roku 2008 a takovéto hodnocení bude uveřejňováno každý rok. Některé cenové rozdíly, především v případě neobchodovatelného zboží a služeb, mohou být způsobeny rozdíly v příjmu mezi členskými státy. V každém případě obzvlášť významné rozdíly mezi členskými státy též nohou naznačovat potřebu další kontroly. Ve zprávě o přezkoumání jednotného trhu Komise se maloobchodní prodej uvádí jako jedno z odvětví, které vyžaduje detailní monitorování trhu, poněvadž sehrává klíčovou roli na spotřebitelském a dodavatelském trhu a vzhledem k jeho současné úrovni fragmentace. V roce 2009 bude připravena monitorovací zpráva k účelům analýzy možných důvodů nesprávného fungování služeb maloobchodního prodeje z pohledu spotřebitelů i dodavatelů. Komise 20. května 2008 přijala oznámení s názvem Řešení problematiky rostoucích cen potravin: Usměrnění pro opatření EU(48). Navrhuje se v něm několik iniciativ zaměřených na zmírnění vlivu zvýšených cen potravin v EU, především monitorování vývoje cen, přizpůsobení společné zemědělské politiky (SZP), opatření ve prospěch nejchudších lidí, přezkoumání fungování řetězce zásobování potravinami. Komise zřídí pracovní skupinu, která přezkoumá fungování řetězce zásobování potravinami včetně koncentrace a segmentace trhu v odvětví prodeje a distribuce potravin v EU. * * * Otázka č. 76, kterou pokládá Jana Hybášková (H-0477/08) Předmět: Teroristická stanice Al-Aqsa vysílá prostřednictvím evropského poskytovatele satelitního vysílání Hnutí Hamás, které Evropská unie v září roku 2003 uznala za teroristickou organizaci, spustilo televizní vysílání stanice s názvem Al-Aqsa sestavené podle vzoru televizní stanice Al-Manar hnutí Hizballáh. Jak často informuje tisk, ve vysílání televizní stanice Al-Aqsa pro děti se často objevují kreslené filmy s postavičkami podobnými Disneyho hrdinům, které povzbuzují děti k tomu, aby se snažily stát se sebevražednými atentátníky. Je rada informovaná o skutečnosti, že evropský poskytovatel satelitního vysílání, společnost Eutelsat, umožňuje vysílání programů stanice Al-Aqsa prostřednictvím družice Atlantic Bird 4, kterou pronajímá jordánskému poskytovateli satelitního vysílání, společnosti Noorsat? Jaké kroky Rada podnikla, s cílem zastavit vysílání televizní stanice Al-Aqsa společností Eutelsat? Nastolila Rada tuto otázku Nejvyšší radě pro audiovizi (CSA) ve Francii? Otázka č. 77, kterou pokládá Frédérique Ries (H-0485/08) Předmět: Prostor pro teroristické masmédium Al-Aqsa v evropském satelitním vysílání V odpovědi na otázku E 1666/08 Komise zdůraznila, že „je rovněž (...) znepokojená, pokud jde o nabádání k nesnášenlivému vysílání v rámci jurisdikce jednoho z členských států.“ Televizní stanice hnutí Hamás Al-Aqsa využívá prostor evropského satelitního vysílání francouzské společnosti Eutelsat, konkrétně družici Atlantic Bird 4, kterou společnost Eutelsat pronajímá jordánskému poskytovateli satelitního vysílání, společnosti Noorsat, jež má za cíl nabádat k násilí a nesnášenlivost a zastávat se terorismu v Evropě a ve světě. Podobně jako v programech televizní stanice hnutí Hizballáh Al-Manar, i v programech pro děti televizní stanice Al-Aqsa jsou děti oblečené jako sebevražední atentátníci prezentováni jako hrdinové. V jedné scéně zajíček Assud, který je oblíbenou postavičkou, obhajuje mučednictví a sebevražedné atentáty jako ideální ambici každého dítěte, které se do dané relace dovolá. V další scéně kreslená postavička hovoří, že „pokouše a sežere“ všechny Dány, protože dánské noviny uveřejnily politické karikatury, které se jí nelíbí. Zajíček Assud přijme telefonát do relace od někoho, kdo poví, že „že se nám podaří zabít, popravit“ autora karikatur, s čímž horlivě souhlasí.

(48)

http://ec.europa.eu/commission_barroso/president/pdf/20080521_document_en.pdf

10-07-2008

10-07-2008

CS


Jaká opatření hodlá Rada přijmout, aby zabránila vysílání televizní stanice Al-Aqsa v rámci prostoru evropského satelitního vysílání? Vzhledem na podobnost s televizní stanicí Al-Manar a na vysílání nabádající k nesnášenlivosti a terorismu, které prezentuje stanice Al-Aqsa, nepředstavují tyto skutečnosti porušení článku 3b (Podněcování nenávisti) revidované směrnice Audiovizuální tvorba bez hranic (směrnice 2007/65/ES(49)), jako v případě televizní stanice Al-Manar? Společná odpověď Komise je rovněž jako vážené paní poslankyně znepokojená, pokud jde o nabádání k nesnášenlivému vysílání v rámci jurisdikce jednoho ze členských států. Aktivně spolupracuje se členskými státy a podporuje spolupráci mezi nimi, s cílem zabezpečit plné uplatňování práva Společenství v této obzvláště citlivé oblasti. V článku 22a směrnice 89/552/EHS se zakazuje vysílání nabádající k nesnášenlivosti na základě rasy, pohlaví, náboženství nebo národnosti. Mělo by se též připomenout, že právo na svobodu projevu je základním kamenem demokratické a pluralitní společnosti. Komise je informovaná o tom, že vysílání televizní stanice Al-Aqsa zprostředkovává družice Atlantic Bird 4, která patří francouzskému poskytovateli satelitního vysílání, společnosti Eutelsat. Komise však doteď nedostala žádnou formální stížnost týkající se programů vysílaných televizní stanicí Al-Aqsa. V případě, že vysílatel, který nemá sídlo v EU, patří do pravomoci členského státu, je podle kritérií stanovených ve směrnici v první řadě úkolem příslušných vnitrostátních orgánů zabezpečit, aby vysílání tohoto vysílatele bylo v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici, především se zákazem nabádání k nesnášenlivosti na základě rasy, pohlaví, náboženství či národnosti. A tedy v první řadě je pravomocí francouzského regulačního orgánu, Conseil Supérieur de l'Audiovisuel (CSA), monitorovat, jestli programy vysílané televizní stanicí Al-Aqsa obsahují prvnky nabádání k nesnášenlivosti a přijmout vhodná opatření. V protikladu k případu televizní stanice Al-Manar, podle hodnocení rady CSA, neexistuje dostatek důkazů, které by oprávnily celkový zákaz vysílání televizní stanice Al-Aqsa. Doteď neměla Komise důvod k tomu, aby zpochybnila hodnocení, které vypracovala rada CSA. Především vzhledem k vlivu, který může mít hodnocení regulačního orgánu v jednom členském státě na jiný členský stát, Komise přijala kroky k zabezpečení plodné a účinné spolupráce mezi regulačními orgány členských států a poskytuje fórum na výměnu informací mezi regulačními orgány. Komise odkazuje především k setkání, kterému předsedala komisařka zodpovědná za informační společnost a média, které se konalo v březnu 2005 v souvislosti se zákazem vysílání stanice Al-Manar francouzským regulačním orgánem. Komise nastolí záležitost související s televizní stanicí Al-Aqsa v kontextu nejbližšího střetnutí s vnitrostátními regulačními orgány ještě před letními prázdninami v roce 2008 a váženou paní poslankyni bude následně o výsledku setkání informovat. * * * Otázka č. 78, kterou pokládá Nickolay Mladenov (H-0480/08) Předmět: Výsledek setkání podvýboru EU–Egypt Politické záležitosti: lidská práva a demokracie věnovaného stanici Al-Manar, které se konalo 2. a 3. června Akční plán Eu – Egypt zavazuje Egypt ke „spolupráci při boji proti všem formám diskriminace, netolerance, rasismu a xenofobie, a především nesnášenlivost či hanlivým vyjádřením založeným na náboženství, vyznání, rase nebo původu.“ Egyptská státem provozovaná družice Nilesat nadále vysílá do Evropy programy satelitní stanice hnutí Hizballáh s názvem Al-Manar, čímž umožňuje, aby se nesnášenlivé a terorismus propagující vysílání dostalo do Evropy. Komise ve své odpovědi na otázku H-0246/08(50) zdůraznila, že podvýbor Politické záležitosti: lidská práva a demokracie je vhodným mechanismem k nastolování otázek souvisejících s bojem proti rasismu a xenofobii. Výbor se setkal 2. a 3. června v Bruselu. Může Komise uvést, jestli a jakým způsobem byla nastolena otázka stanice Al-Manar a na jakých opatřeních se dohodlo s Egyptem ve vztahu ke stanici Al-Manar a na jakých závazcích Egypta k ustanovením části s názvem Boj proti diskriminaci, netoleranci, rasismu a xenofobii akčního plánu EU – Egypt?

(49)

Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27.

(50)

Písemná odpověď z 24.4.2008.

109

110

CS


Otázka č. 79, kterou pokládá Rumiana Jeleva (H-0491/08) Předmět: Výsledek setkání podvýboru EU – Egypt Politické záležitosti: lidská práva a demokracie věnovaného stanici Al-Manar, které sa konalo 2. a 3. června Po tom, co bylo uznáno, že nesnášenlivý a násilný obsah vysílání stanice hnutí Hizballáh s názvem Al-Manar je v nesouladu s článkem 3b směrnice televize bez hranic – 2007/65/ES(51) (původně článek 22a), přestali všichni evropští poskytovatelé satelitního vysílání zprostředkovávat vysílání této stanice. Podobně je i vysílání stanice Al-Manar prostřednictvím družice Nilesat v nesouladu se závazky, které Egypt přijal v rámci akčního plánu EU – Egypt, které se obzvláště týkají boje proti netoleranci, diskriminaci, rasismu a xenofobii a podpory uznání náboženství a kultur. Do jaké míry Komise nastolila otázku televizní stanice Al-Manar během střetnutí podvýboru a jakým způsobem plánuje Komise zastavit stanici Al-Manar ve vysílání destruktivních programů zaměřených na nesnášenlivost a terorismus do Evropy prostřednictvím mimoevropských poskytovatelů služeb satelitního vysílání? Společná odpověď Shromáždění historicky prvního podvýboru pro politické otázky bylo velkým krokem směrem k prohloubení politických vztahů s Egyptem a k vytváření důvěry v procesu politického dialogu, prostřednictvím kterého Komise též konstruktivním způsobem vycházejícím ze vzájemné důvěry a úcty nastolí otázky společného zájmu. Komisi, stejně jako vážené pány poslance, znepokojuje skutečnost, že konkrétně vysílání zmiňovanou televizní stanicí může vést k nabádání k nesnášenlivosti. Podvýbor pro politické záležitosti s Egyptem je skutečně vhodným mechanismem k nastolení záležitostí souvisejících s bojem proti rasismu, xenofobii a netoleranci. Patří sem i závazek stanovený ve společném akčním pláně EU – Egypt, kterým je „posílení role médií při boji proti xenofobii a diskriminaci na základě náboženského vyznání nebo kultury“ a vyzvání médií k tomu, aby „zhodnotili svou odpovědnost v této souvislosti.“ Ale s ohledem na mnohé jiné palčivé politické otázky a stav v oblasti lidských práv, který je potřebné řešit, jakož i priority, které EU pro tento dialog stanovila se společně s členskými státy rozhodlo, že o otázce nabádání k nesnášenlivosti prostřednictvím médií se ještě na tomto prvním setkání podvýboru diskutovat nebude. Komise samozřejmě nadále věnuje pozornost této záležitosti a pravděpodobně ji nastolí při jiné příležitosti v rámci pravidelného politického dialogu EU s Egyptem. * * * Otázka č. 80, kterou pokládá Costas Botopoulos (H-0481/08) Předmět: Návštěva delegace Eurostatu v Řecku První červnový týden mluvčí pro hospodářské záležitosti strany PASOK, paní Louka Katseliová, kontaktovala úřad generálního ředitele Eurostatu, s cílem dohodnout střetnutí mezi hostující delegací Eurostatu a členy hlavní opoziční strany v Řecku, s cílem informovat členy strany o hodnocení hospodářské situace v Řecku Eurostatem. Zástupci Eurostatu návrh odmítli a jako důvod uvedli výlučně technickou povahu návštěvy a uvedli, že delegace se setká jen s vládními úředníky. Schvaluje Komise odmítnutí Eurostatu setkat se s členy hlavní opoziční strany? Vycházejí udané důvody ze specifických pravidel a postupů Komise? Domnívá se Komise, že takovéto postupy pomáhají dosažení cíle aktivního prosazování zásady transparentnosti a rovnocenného přístupu k informacím pro všechny politické strany, a tak i pro všechny občany EU?

(51)

Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Odpověď Komise (Eurostat) vede dialog a pravidelně vykonává metodické návštěvy v členských státech, s cílem diskutovat s příslušnými orgány členských států o významných záležitostech týkajících se kvality oznámeného deficitu a statistiky týkající se dluhu. K těmto návštěvám dochází v kontextu plnění nařízení Rady 3605/93 naposledy změněném a doplněném nařízením Rady 2103/2005. Správa o těchto diskusích je zpřístupňována na internetové stránce Eurostatu v krátké časové lhůtě v souladu s uvedeným nařízením Rady. Pokud jde o návštěvu Řecku naplánovanou na rok 2008, Komise (Eurostat) může potvrdit, že ji 3. června 2008 kontaktovala zástupkyně Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) se žádostí o účast této politické strany na dialogu s řeckými orgány během návštěvy. Příslušné útvary Komise (Eurostat) informovaly tuto zástupkyni strany, že o složení delegace členského státu, která se zúčastňuje tohoto typu střetnutí, rozhodují příslušné orgány členského státu. V této souvislosti Komise (Eurostat) potvrzuje, že je v plné míře zavázaná k zásadám transparentnosti a rovnocenného přístupu k informacím pro všechny občany v souladu s existujícími platnými nařízeními týkajícími se těchto záležitostí. Komise (Eurostat) může prohlásit, že každé příslušné straně je poskytnuta možnost vyjádřit se vhodným způsobem. * * * Otázka č. 81, kterou pokládá Bogusław Sonik (H-0482/08) Předmět: Zdravotní předpisy týkající se živočišných vedlejších produktů Kdo je v rámci jednoho členského státu (Polsko) podle evropských právních předpisů zodpovědný za označení a provoz spaloven nebezpečného materiálu skupiny 1, např. maso a kosti (v případě, kdy jsou vedlejšími produkty zpracování mrtvých zvířat, resp. mrtvého dobytka) s odkazem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002(52) ze 3. října 2002, kterým se ustanovují zdravotní předpisy týkající se živočišných vedlejších produktů neurčených pro spotřebu lidí a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES(53) ze 4. prosince 2000 o spalovaní odpadů? Může Komise objasnit pojem „příslušný orgán“ v kontextu těchto právních předpisů? Jak Komise hodnotí provoz zařízení na zpracovaní masa a kostí (odpad skupiny 1) v Polsku v období let 2005 – 2007 a jaká je současná situace v této oblasti? Odpověď V nařízení (ES) č. 1774/2002(54) se stanovuje komplexní rámec pro sběr a zneškodňování živočišných vedlejších produktů, které nejsou určené pro lidskou spotřebu. Podle nařízení může k likvidaci živočišných vedlejších produktů skupiny 1 dojít ve schválené spalovně, která je provozovaná v souladu se směrnicí o spalování odpadů. Každý členský stát musí mýt zavedený systém likvidace odpadu, v rámci kterého je schopný zpracovat množství živočišných vedlejších produktů, jež je vyprodukováno na jeho území. Provozovatelé spaloven jsou povinni dodržovat příslušné právní požadavky a vztahují se na ně úřední kontroly, které vykonávají příslušné orgány členského státu. V nařízení o živočišných vedlejších produktech se příslušný orgán definuje jako ústřední orgán členského státu nebo jako jiný orgán, který byl pověřený pravomocí zabezpečovat soulad s nařízením. Ve směrnici o spalovaní odpadů se nevymezuje příslušný orgán, avšak opisují se v ní některé z jejích úkolů. Podle směrnice se od příslušných orgánů vyžaduje hodnocení žádostí o povolení provozovat spalovnu a společnou spalovnu. Příslušné orgány jsou zodpovědné za vydávání povolení včetně opatření na zabezpečení skutečnosti, že požadavky stanovené ve směrnici jsou splněny a za pravidelného přehodnocování a v

(52)

Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1.

(53)

Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91.

(54)

Úř. věst. L 273, 10.10.2002.

111

112

CS


případech, kde je to potřebné za aktualizace podmínek na udělení povolení. Příslušné orgány také přijímají opatření na vynucovaní souladu v případě, že zařízení nesplňuje podmínky na udělení povolení, zejména v souvislosti s hodnotami emisních omezení stanovených ve směrnici. Proto je úkolem členských států, aby určily, které orgány budou zodpovědné za řádné vykonávání práva Společenství na jejich území. Od roku 2005 útvary veterinární kontroly Komise vykonaly dvě návštěvy Polska, s cílem zhodnotit opatření, která přijaly polské orgány na prosazování předpisů týkajících se živočišných vedlejších produktů. V závěrech ze své druhé návštěvy v dubnu 2007 uvedly, že opatření k likvidaci živočišných vedlejších produktů skupiny 1 jsou v obecné rovině uspokojivé. Otázka č. 82, kterou pokládá Yiannakis Matsis (H-0487/08) Předmět: Opatření zaměřené na zmírnění růstu cen Prudce rostoucí ceny (inflace), přetrvávající rychlý růst cen ropy a pšenice a neschopnost přijmout vhodná opatření na pomoc evropským občanům vedou k tomu, že hospodářství členských států nebo i samotné EU se ocitají v nesmírně alarmující situaci. Jaké jsou politické instrukce EU na řešení problému prudce rostoucích cen ropy, pšenice a životních nákladů obecně ve spojení se členskými státy? Existují vůbec nějaké plány na zvláštní opatření? Jestliže ano, které to přesně jsou a z čeho přesně sestávají? Otázka č. 83 kterou pokládá Laima Liucija Andrikienë (H-0515/08) Předmět: Strategie EU v řešení nových problémů souvisejících s rostoucími cenami pohonných hmot a potravin EU a celý svět čelí vážné potravinové a ropné krizi. Plánuje Komise navrhnout strategii, s cílem řešit nové problémy související s rostoucími cenami pohonných hmot a potravin v EU a ve světě? Jaký vliv má tato situace na plnění lisabonské strategie v EU? Společná odpověď Reakce Komise na růst cen potravin a růst cen ropy byla vyjádřena ve dvou nedávno přijatých oznámeních, na jejichž základě byla vedena diskuse se členskými státy na zasedání Evropské rady 19. a 20. června 2008. Komise by chtěla zdůraznit podporu, kterou přístupu Komise vyjádřila Evropská rada. Pokud jde o ropu, její rostoucí ceny jsou výsledkem velkých strukturálních pohybů v rámci světového hospodářství. Končí éra laciné a lehko dostupné ropy. Tomuto trendu se nedá vyhnout a týká se celého světa. Tato situace si vyžaduje jasné rozdělení krátkodobých opatření určených ke zmírnění těžkostí, se kterými zápasí nejzranitelnější složky společnosti a dlouhodobých opatření zaměřených na doplnění a podporu přechodu k hospodářství s nízkým objemem emisí oxidu uhličitého. Vlády ve spotřebitelských zemích a v narůstající míře i v producentských zemích mají z krátkodobého hlediska jen malý vliv na ceny na světových trzích s ropou. Politický nátlak, který vytvářejí občané s podniky, se proto zaměřuje na dotace určené na pomoc zranitelným skupinám při získávání energií v době rostoucích cen. Rovnováha je potřebná, s cílem zabezpečit, že zacílená, časově omezená podpora pro zranitelné skupiny nevyšle k dodavatelům signál, že daňoví poplatníci jsou připravení nést nárůst cen namísto toho, aby byl tento nárůst přesunutý na spotřebitele. Je rovněž důležité zabezpečit, aby se stimul, který představují vysoké ceny, na úsporu energií a změnu ve spotřebě energií, dostal ke všem uživatelům, přičemž doplňující politická opatření by se měla zaměřovat na úsporu energie a zkvalitnění energetické účinnosti. Proto je nutné se vyhnout fiskálním opatřením či jiným veřejným zásahům, které by mohly mít narušující vlivy, neboť hospodářským subjektům brání v přijetí potřebných úprav. Rovněž je důležité zkvalitnit spolupráci mezi zeměmi, které ropu produkují a zeměmi, které ji spotřebovávají, s cílem vyjasnit, jakým způsobem funguje trh a vyhnout se následné cenové volatilitě. Měl by být následován příklad nedávného summitu v Jeddah. Zároveň budou posilněny naše existující dialogy s klíčovými dodavateli, jakými jsou Rusko, Norsko a OPEC(55). Rovněž by mohla pomoci zvýšená míra transparentnosti, pokud jde o informace o zásobách ropy. B této souvislosti bude Komise pokračovat ve studii realizovatelnosti zabezpečení veřejné dostupnosti údajů o komerčních zásobách a předloží návrh na revizi existujících právních předpisů Společenství týkajících se nouzových zásob do konce tohoto roku.

(55)

Organizace zemí vyvážejících ropu.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Jak potvrdila Evropská rada, přiměřenou reakcí na vysoké ceny ropy je strukturální posun evropského energetického systému k ekologickým formám energie a účinnějšímu využívání energie. V návrhu Komise z 23. ledna 2008 týkajícího se balíčku opatření pro klima a energetiku je stanoven posun směrem k hospodářství s nízkým objemem emisí oxidu uhličitého. Prostřednictvím tohoto kroku se sníží objem dovozu energie do Evropy a Evropa bude méně náchylná k podléhání výkyvům na trhu. Při rostoucích cenách energií jsou přínosy balíčku opatření po klima a energetiku ještě zřejmější a jeho přijetí je proto prioritou Komise a mělo by být i prioritou Parlamentu a členských států. EU by měla výzvu energetické účinnosti brát vážněji v případě, že hodláme dosáhnout cíle úspory 20% spotřeby energií do roku 2020. Komise bude nadále prosazovat úplné plnění existujícího akčního plánu pro energetickou účinnost v členských státech. Koncem roku 2008 předloží Komise návrh na přepracování směrnice o energetické hospodárnosti budov. Pokud jde o ceny potravin, EU už v této oblasti zasáhla. Dočasně pozastavila povinnost úhorování 10 % orné půdy v zemědělském roku 2008, zvýšila kvóty na mléko o 2 % a dočasně pozastavila uplatňování dovozního cla na většinu obilnin. V rámci reformované Společné zemědělské politiky (SZP) se zemědělcům ve stále větší míře umožňuje rozhodovat se o své výrobě na základě trhu, a ne na základě výrobků, za které dostanou nejvyšší dotace. K této situaci vede skutečnost, že dotace jsou ve stále větší míře oddělovány od výroby. V rámci tzv. zdravotní prohlídky SZP se postupně odstraní omezení zemědělců, s cílem umožnit jim pružně reagovat na rostoucí poptávku. Prostřednictvím těchto opatření se natrvalo zruší úhorování půdy, dále se omezí role tržní intervence a postupně se do doku 2015 zruší kvóty na mléko. Většina ze zůstávajících dotací svázaných s výrobou bude od výroby oddělena, aby měli zemědělci úplně svobodný výběr vyrábět to, co žádá trh. Obzvláště by měla být zmíněna tři specifická opatření. V prvé řadě Komise v blízké budoucnosti přeloží návrh nařízení, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na krizi cen potravin v rozvojových zemích. Komise plánuje zavedení časově omezeného nástroje, který by byl přísně napojen na zemědělskou výrobu v zemích, které jsou nejvíce postiženy. Tímto způsobem se využijí nevyčerpané zdroje z rozpočtu pro zemědělství, s cílem podpořit domácí výrobu v rozvojových zemích. V druhé řadě, s cílem řešit zájmy nejzranitelnějších skupin osob v EU, Komise předloží návrh nařízení revize programu potravinové pomoci, s cílem zvýšit objem dostupných prostředků. Cílem je zvýšit podporu, zabezpečit, aby byla zacílena na nejvíce postižené a zabezpečit pokrytí správného mixu komodit. A v rámci třetího opatření Komise provede přezkoumání řetězce zásobování potravinami, bude monitorovat vývoj cen a další analýze podrobí vývoj na finančních trzích, svázaných s komoditami. Pokud jde o plnění lisabonské strategie, Komise by chtěla připomenout, že v nejnovější zprávě o strategii se uznává role obnovitelné energie a nízkouhlíkových a zdrojově-účinných výrobků, služeb a technologií. Růst cen ropy dokazuje, ze je v zájmu evropského hospodářství, aby přistoupilo k posunu směrem k hospodářství s nízkým objemem emisí oxidu uhličitého. * * * Otázka č. 84, kterou pokládá Jens Holm (H-0488/08) Předmět: Opoziční aktivity v Kolumbii Prezident Uribe v neděli 31. května hrubě zaútočil na senátora Alexandra Lópeze a popsal jej a jiné politiky spolupracující se sociálním hnutím jako „politiky, kteří zničili Emcali a dopouštějí se teroristických činů v Cali, přičemž konspirují se skupinami ELN a FARC ...“ a jako „přisluhovače strany, kteří podněcují třídní nesnášenlivost.“ V té samé době generální prokurátor, bývalý ministerský zástupce ve vládě prezidenta Uribeho, začal soudní jednání vůči různým zástupcům a senátorům a uznaným oponentům kolumbijské vlády, kteří jsou údajně propojení se skupinou FARC, což je informace, která byla nalezena v počítači patřícímu vůdci guerilly Raúlovi Reyesovi. Podle zprávy Interpolu s počítačem manipulovaly kolumbijské informační služby v období mezi 1. a 3. březnem 2008. Jaké kroky přijme Komise na zabezpečení skutečnosti, že v Kolumbii bude umožněno uplatňování určité míry politické opozice a svobody projevu? Jaké iniciativy Komise přijme v návaznosti na uveřejnění prohlášení slovinského předsednictví týkajícího se Kolumbie, ve kterém je odkazováno na vraždy zastánců lidských práv, z nichž někteří byli zapojeni do programů financovaných EU?

113

114

CS


Odpověď Komise podrobně sleduje situaci v Kolumbii a je stejně jako vážený pan poslanec znepokojená politickou polarizací v zemi a jejími důsledky na fungování demokratického systému země. Demokracie v Kolumbii je jednou z nejstarších a nejsilněji zakořeněných demokracií v Jižní Americe. Přes velmi vysokou míru veřejné podpory vyjadřovanou prezidentovi Uribemu a jeho parlamentní většině se politická opozice, kterou představuje především liberální strana a Polo Democrático Alternativo, těší širokému zastoupení v kolumbijském kongresu a vede množství oddělení a obcí, mezi jinými i město Bogota. Opoziční hlasy jsou též prezentovány v médiích, kde je zastupují vlivná periodika, jakými jsou El Nuevo Siglo a Semana. Komise se domnívá, že propojení mezi politiky a úředníky s kolumbijskými ozbrojenými silami je útokem na samotné centrum demokracie v zemi. Proto je nevyhnutelně nutné, aby byla tato propojení, ať už s bývalými polovojenskými složkami, ze kterých bylo obviněno více než 60 poslanců, anebo s guerillovými skupinami, podrobně prošetřeno a přiměřeně potrestáno. Toto je úkol, který by měli zastat kolumbijské soudní orgány jednající v rámci své ústavou zaručené nezávislosti a úplné nestrannosti a neutralitě. Přestože kolumbijská ústava zaručuje svobodu projevu, její uplatňování je v praxi omezováno zastrašováním a útoky na novináře a zastánce lidských práv. Přes úsilí vlády a dosažená zlepšení nadále zůstává pro tyto skupiny lidí jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě. Od začátku roku 2008 dochází k novému zastrašování a útokům, což je velmi znepokojující nejen proto, že se to mimo jiné dotklo množství lidí spjatých s programem spolupráce EU a Kolumbie, konkrétně tzv. mírových laboratoří financovaných ES, které vykonávají svou činnost v Magdalena Medio a jiných regionech. Komise pravidelně vyjadřuje své znepokojení před kolumbijskou vládou. Zastrašování a útoky na zastánce lidských práv byly předmětem nedávné demarše vyslanců trojky EU v Bogotě, jakož i prohlášení předsednictví EU, které uvádí i vážený pan poslanec a které bylo vydáno 19. května 2008. Rovněž tuto otázku položil i generální ředitel GŘ Komise pro vnější vztahy při své návštěvě Kolumbie uprostřed května 2008. V návaznosti na prohlášení vedoucí misí EU v Bogotě navštívili Magdalena Medio, kde se setkali se zastánci lidských práv, vedoucími představiteli společenství a zástupci občanské společnosti a vyjádřili podporu EU činnosti příslušných osob a organizací, jakož i solidaritu EU při zastrašování, kterému čelí. K podobným setkáním došlo i v Bogotě. S cílem pomoci chránit osoby, které pracují v terénu, zorganizovala delegace Komise v Bogotě setkání se zástupci projektů financování ES a regionálním bezpečnostním úředníkem ES, na kterých jim byly poskytnuty doporučení týkající se bezpečnosti pracovníků podílejících se na projektech. Mírová laboratoř v Magdalena Medio též přijala několik preventivních opatření včetně dočasného odchodu vedoucích projektu a odborníků z regionu jižního Bolívaru. Komise bude nadále podporovat zastánce lidských práv prostřednictvím programu spolupráce. Mimo jiné podporuje prostřednictvím svých mírových laboratoří žurnalistiku na regionální úrovni, na vnitrostátní úrovni spolufinancuje typický alternativní televizní program (Contravia, který vede známý novinář Hollman Morris, kterému též v nedávné minulosti bylo vyhrožováno zabitím). ES též podporuje práci soudnictví prostřednictvím některých rozsáhlých činností zaměřených na posilnění kapacity úřadu generálního prokurátora a nejvyššího soudu zaměřených na pomoc s řešením případů obětí kolumbijského vnitřního konfliktu. * * * Otázka č. 85, kterou pokládá Dimitar Stoyanov (H-0492/08) Předmět: Politický nátlak vyvíjený na bulharský soudní systém v souvislosti s rozhodnutím bulharské rady ministrů č. 2007/848 Bulharská rada ministrů se 28. prosince 2006 rozhodla pozastavit veřejnou soutěž vyhlášenou k přezkoumání přírodních zdrojů v černomořském šelfu z důvodu porušení zákona jednou ze společností přihlášených do veřejné soutěže, konkrétně společností Melrose Resources SARL se sídlem v Lucemburku. Téměř o rok později, 6. prosince 2007, rada ministrů přijala rozhodnutí 2007/848, kterým udělila zakázku přezkumu právě společnosti Melrose Resources. Skutečnost, že toto rozhodnutí představovalo porušení oficiálního postupu a nelogický krok ze strany rady ministrů, vedlo k podezření z korupce na nejvyšších úrovních Bulharského státu, k podezření, které potvrdil přístup bulharského nejvyššího správního soudu a úřadu generálního prokurátora. Nejvyšší správní soud odmítl shromáždit důkazy proti radě ministrů a možným

10-07-2008

10-07-2008

CS


důvodem tohoto konání byl politický nátlak. Navzdory tomu, že informace poukazující na trestný čin byly předloženy úřadu generálního prokurátora, tento úřad zastavil soudní proces bez řádného prošetření. Jaká opatření přijme Komise, s cílem zabezpečit monitoring, který je velmi potřebný v souvislosti s tímto skandálním případem zahrnujícím zneužití správní moci a odmítnutí začít řádný soudní proces? Odpověď Z otázky váženého pana poslance vyplývá, že v příslušné veřejné soutěži jde o průzkum přírodních zdrojů. Podle článku 7 směrnice Parlamentu a Rady 2004/17/ES z 31. března 2004 o koordinaci postupů obstarávání subjektů působících v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb se na zakázky souvisejícími s činností využívání zeměpisné oblasti „na účely průzkumu nebo těžby ropy, zemného plynu či jiných pevných paliv“ vztahuje tato směrnice. Avšak z otázky váženého pana poslance vyplývá, že příslušný proces veřejného obstarávání probíhal už v roce 2006, tzn. před vstupem Bulharska do Evropské unie. Z poskytnutých informací je zřejmé, že postup byl v prosinci 2006 jen pozastaven a neexistuje skutečnost, která by naznačovala, že byl tento postup oficiálně ukončen nebo zastaven. Zakázka byla udělena 6. prosince 2007. Jestliže postup probíhal ještě před vstupem Bulharska do Evropské unie, nevztahují se na něj směrnice ES o veřejném obstarávání. * * * Otázka č. 86, kterou pokládá Struan Stevenson (H-0495/08) Předmět: Bezpečnost letectva na letištích třetích zemí Cestující leteckou dopravou, kteří procházejí letišti v zemích EU/EHP na cestě domů z třetích zemí, stále musí počítat s možností, že jim budou zabaveny zakoupené tekutiny. V červenci 2007 bylo přijato nařízení (ES) č. 915/2007(56) pro účely ukončení těchto postupů. Velký počet zemí mimo EU požádal příslušný orgán EU podle tohoto nařízení o hodnocení bezpečnostních norem uplatňovaných na letištích a v případě, že splní požadované standardy, o schválení přijatelnosti letiště. Jak je možné, že rok po přijetí tohoto nařízení byla schválena letiště jen v jedné zemi? Hodlá Komise podniknout nějaké kroky, aby ulehčila rychlé schválení letišť ve více zemích? Otázka č. 88, kterou pokládá James Nicholson (H-0497/08) Předmět: Výrobky osvobozené od cla Nepřetržité zabavování nákupů z bezcelních zón cestujícím leteckou dopravou, kteří procházejí letišti zemí EU/EHP na cestě domů ze zemí mimo EU způsobuje obrovské škody odvětví prodeje bez cla a dodavatelům výrobků. Cestující leteckou dopravou nejsou ochotni nakupovat zboží osvobozené od cla, protože mají strach, že bude zabaveno. Zavedení nařízení (ES) č. 915/2007(57) v červenci 2007 mělo tento problém vyřešit. Množství třetích zemí požádalo podle tohoto nařízení o umožnění cestujícím nakoupit zboží osvobozené od cla v daných prodejnách bez toho, aby se museli bát, že bude zabaveno. Množství třetích zemí, které o to požádaly, uplatňuje na svých letištích stejně přísně, pokud ne přísněji, bezpečnostní normy jako EU, jak je potom možné, že povolení bylo vloni uděleno jen jedné zemi? Společná odpověď Jak bylo vysvětleno v odpovědi na otázku Parlamentu H-0022/08, kterou předložil pan Nicholson,(58) Komise prostřednictvím nařízení Komise (ES) č. 915/2007(59)vyvinula prostředek na zavedení rovnocennosti (56)

Úř. věst. L 200, 1.8.2007, s. 3.

(57)

Úř. věst. L 200, 1.8.2007, s. 3.

(58)

Písemná odpověď z 19. února 2008.

(59)

Nařízení Komise (ES) č. 915/2007 z 31. července 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 200, 1.8.2007.

115

116

CS


bezpečnostních opatření, pokud jde o tekutiny, aerosoly a gely prodávané na letištích třetích zemí, který by umožnil udělení výjimky ze zabavení těchto výrobků při bezpečnostní kontrole na letištích Společenství. Od nabytí účinnosti nařízení č. 915/2007 vyjádřilo množství třetích zemí zájem o výjimku ze všeobecných pravidel Společenství týkajících se tekutin, aerosolů a gelů. Dodnes byla takováto výjimka udělena jen Singapuru. Komise je stejně jako vážení páni poslanci zklamána, že výjimka nebyla udělena většímu počtu letišť ve třetích zemích. Avšak dosud bylo pro Komisi nemožné udělit další výjimky letištím v jiných třetích zemích, pokud žádná z nich ještě neposkytla všechny požadované informace pro účely ověřovacího procesu. Rychlost postupu udělení uznání rovnocennosti bezpečnostních ustanovení uplatňovaných na letištích v třetích zemích určuje zejména samotná třetí země. Aby bylo rozhodnuto o rovnocennosti, musí třetí země dokázat, že jejich bezpečnostní normy jsou rovnocenné, což zahrnuje analýzu vnitrostátních právních předpisů a jiných příslušných informací. Kromě toho musí uplatňovat doporučené pokyny pro bezpečnostní kontroly Mezinárodní organizace civilního letectva na kontrolu tekutin, gelů a aerosolů a na přepravu tekutin prodávaných na letištích používat průhledné sáčky (tamper-evident). Po analyzovaní těchto informací je Komise může doplnit prostřednictvím inspekce. Přes to, že mnoho třetích zemí vyjádřilo zájem o přidání svých letišť na seznam vyňatých letišť, jen málo z nich poskytlo tyto informace, s cílem řádně doložit svou žádost nebo v některých případech bohužel nezavedli používání průhledných sáčků (tamper-evident) v letištních obchodech. S cílem urychlit tyto záležitosti, Komise objasnila příslušným třetím zemím, že je v první řadě nevyhnutelné, aby poskytly potřebné informace a/nebo záruky týkající se bezpečnostní struktury jejich letišť, kterých nedostatek negativně ovlivňuje rychlost postupu. * * * Otázka č. 87, kterou pokládá Frieda Brepoels (H-0496/08) Předmět: Rozšíření vztahů EU a Izraele Asociační rada se 16. června 2008 rozhodla rozšířit vztahy mezi EU a Izraelem, s cílem otevřít rozšířený politický dialog, rozšířit objem hospodářské spolupráce, rozšířit na významnou úroveň integraci do evropského vnitřního trhu a posílit spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Komisařka Ferrero-Waldnerová před novináři připustila, že znění textu bylo záměrně naformulováno nejednoznačně. Delegace Evropského parlamentu, která na začátku června navštívila region se jednomyslně shodla na tom, že v současnosti nemůže dojít k takovémuto rozšíření vzhledem k probíhajícímu konfliktu. Gaza je stále vězením. Izrael nadále buduje usedlosti. Pokračuje stavba zdi. Předseda Evropského parlamentu napsal 29. května 2008 komisařce, aby ji požádal o informování Parlamentu o možných návrzích EU asociační radě a o konzultaci těchto návrhů s Parlamentem. Do dnešního dne k tomu v žádné formě nedošlo. Domnívá se Komise, že s Parlamentem by se předem nemělo konzultovat? Pokud ano, proč? Kdy k tomu s největší pravděpodobností dojde? Proč bylo znění textu záměrně naformulováno nejednoznačně? Co přesně obsahuje a dosáhnutí čeho EU sleduje prostřednictvím tohoto rozšíření vztahů? V jakých oblastech a jakým způsobem budou vztahy s Izraelem rozšířeny? Kdy nabude platnost nová dohoda? Nedomnívá se Komise, že EU se vzdává významného vlivu, který má na mírová jednání? Proč nebylo vytvořeno žádné propojení na současný mírový proces? Odpověď Dovolte Komisi začít shrnutím rozhodnutí přijatého 16. června 2008 na setkání asociační rady. Partnerská země a jedna z nejvyspělejších partnerských zemí v sousedství se snažila o užší spolupráci s EU. Komise už ve svém oznámení Parlamentu a Radě o Evropské sousedské politice (ESP) z dubna 2008 vyjádřila svoje stanovisko k rozvoji intenzivnějších a plodnějších vztahů s našimi partnery v rámci ESP na základě zásady diferenciace, přičemž Izrael uvedla jako jednoho z předních partnerů v rámci ESP. Jakýkoliv další vývoj dvojstranných vztahů s Izraelem bude nadále součástí tohoto rámce ESP. Ministři ve svém prohlášení z 16. června 2008 – které je veřejným dokumentem – prohlásili, že rozvoj vztahů s Izraelem je potřebné vnímat v kontextu mírového procesu na Středním východě.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Setkání asociační rady s Izraelem 16. června 2008 bylo začátkem procesu. Tento proces nevede k nové formě přidružení, ale bude vycházet z naší existující Evropsko-středomořské dohody o přidružení s Izraelem. EU a Izrael určili oblasti společného zájmu pro prohloubenou spolupráci, které jsou uvedeny ve vyhlášení EU. O těchto záležitostech se bude diskutovat v nadcházejících měsících. Jednání ještě nezačala. Komise je připravená informovat Parlament o jakémkoliv pokroku dosáhnutém v oblastech, které patří do naší pravomoci. * * * Otázka č. 89, kterou pokládá Ryszard Czarnecki (H-0499/08) Předmět: Zneužívání extremistickými chalistánskými skupinami Evropský parlament a členské státy Evropské unie vždy zastávaly lidská práva a demokracii. Varovala Evropská komise členské státy před tím, aby se nenechaly zneužívat extremistickými chalistánskými skupinami, o kterých je známo, že v minulosti využívaly na dosažení svých cílů násilí pod zástěrkou podporování lidských práv a sebeurčení? Otázka č. 90, kterou pokládá Leopold Józef Rutowicz (H-0520/08) Předmět: Aktivity extremistických skupin v Evropě Je Komise informovaná o skutečnosti, že extremistické skupiny v Evropě se snaží o oživení chalistánského hnutí za samostatnou zemi Sikhů, s cílem rozdělit Indii násilnými prostředky? Pokud ano, jaká opatření Komise přijala nebo jaká opatření navrhuje přijmout, s cílem přesvědčit členské státy, aby předcházely takovýmto aktivitám? Společná odpověď Na problematiku terorismu spojeného s chalistánským hnutím, které se snaží o nezávislost národa Sikhů (Chalistan), je se v první řadě třeba dívat z širšího hlediska nedávné politické historie Pandžábu. Indická provincie Pandžáb, která byla v 80. letech během 15 let sužována nepokoji způsobenými separatismem Sikhů, se vrátila k normálnímu fungování po tom, co se problémy s hnutím úspěšně vyřešily v polovině 90. let. Po letech přímé vlády z Nového Dillí se demokratický proces úspěšně obnovil s nástupem demokraticky zvolené vlády v roce 1997. Po posledních volbách v roce 2007 se opět k moci dostala strana Akali Dal (která zastupuje výlučně zájmy Sikhů). V tisku se objevují různé zprávy naznačující, že přeživší síť teroristických skupin nadále funguje, zejména mimo území Indie, což částečně vysvětluje, jakým způsobem sikhští ozbrojenci odstřelili bombovou nálož v kinosále v Ludhianě (sedm mrtvých včetně desetiletého dítěte a 40 zraněných) 14. října 2007. Analýza Komise však dospívá k závěrům, že obyvatelstvo odmítlo ideologii, která vedla k patnácti rokům terorismu v provincii Pandžáb. V odpovědi na otázky vážených poslanců by Komise chtěla uvést, že se domnívá, že nejlepším způsobem, jak varovat členské státy před nebezpečím zneužívání extremistickými chalistánskými skupinami je vyzvat je, aby pozorně sledovaly společné úsilí EU a Indie v boji proti terorismu a podporovaly setkání mezi pracovní skupinou EU pro boj proti terorismu a indickými odborníky, jakož i indické žádosti o rozšíření spolupráce s Europolem. * * * Otázka č. 91, kterou pokládá Wiesław Stefan Kuc (H-0504/08) Předmět: Recyklace výrobních odpadů Během uplynulých několika roků začalo přecházet stále více státních průmyslových zařízení do soukromého vlastnictví, zejména v nových členských státech. Bohužel nikdo se nezamyslel nad tím, co je potřebné udělat s výrobním odpadem, který po nich zůstal. Tento odpad představuje vážné ohrožení pro životní prostředí a veřejné zdraví. Ve většině případů potom, co noví majitelé odkoupili zařízení, neměli dostatek finančních prostředků na recyklaci (zneškodnění) odpadu a stát na tyto účely též nevyčleňuje finanční prostředky. Kvůli nedostatku vnitrostátních právních předpisů týkajících se odpadů a obrovským nákladům na likvidaci

117

118

CS


odpadu, ho vlastníci nečinně nechávají vlastnímu osudu. Bude-li takováto situace přetrvávat, za několik roků může už být velmi náročné tuto situaci zvládnout. Hodlá Komise podniknout nějaké kroky v této oblasti? Odpověď Odpadové hospodářství včetně výrobního odpadu musí splňovat ustanovení příslušných právních předpisů Společenství včetně konkrétní směrnice 2006/12/ES o odpadech(60). Podle této směrnice členské státy přijmou všechna potřebná opatření na zabezpečení, že odpad je zhodnocený nebo zneškodněný bez toho, aby to ohrožovalo lidské zdraví a prostřednictvím procesů a metod, které nemohou poškodit životní prostředí. Konkrétně musí zhodnocování a zneškodňování odpadu probíhat bez toho, aby představovalo nebezpečí pro vodu, půdu, rostliny nebo zvířata, bez způsobení znečištění hlukem nebo pachem a bez negativního ovlivňování krajiny nebo území zvláštního zájmu. Ve směrnici se uvádí, že v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ náklady na zneškodnění odpadu musí nést a) držitel, pro kterého nakládání s odpady uskutečňuje zařízení na sběr odpadů, nebo podnik na zneškodnění odpadů a/nebo b) předcházející držitelé nebo výrobci výrobku, ze kterého odpady pocházejí. Některý výrobní odpad může být nebezpečný. Nebezpečný odpad představuje větší nebezpečí pro životní prostředí a lidské zdraví než odpad, který není kvalifikovaný jako nebezpečný, a proto vyžaduje přísnější systém kontroly. V takovém případě se uplatňují ustanovení směrnice 91/689/ES o nebezpečném odpadu(61) včetně dodatečné registrace, monitorování a povinnosti kontroly během celého životního cyklu, od producenta odpadu až po konečné zneškodnění nebo zhodnocení. Členské státy by měly zabezpečit, že všechny požadavky stanovené v uvedených právních předpisech jsou transponovány do vnitrostátních právních předpisů a jsou dodržovány. Komise pravidelně monitoruje transpozici právních předpisů Společenství o odpadu do práva členských států. V případě absence transpozice do vnitrostátního práva, nesprávné transpozice nebo nesouladu s příslušnými právními předpisy může Komise podniknout a podniká právní kroky vůči příslušnému členskému státu. Pokud jde o náklady na vykonávání právních předpisů Společenství týkajících se odpadů, měly by o nich v jednotlivých případech rozhodovat vnitrostátní příslušné orgány. Členské státy mohou finančně přispět k zhodnocení nebo zneškodnění průmyslového odpadu, zejména v případech, ve kterých už není možné určit současného nebo předcházejícího držitele nebo producenta odpadu. K těmto účelům mohou členské státy využít své vlastní zdroje nebo financování Společenství v souladu s uplatnitelnými postupy. Financování Společenství určené na priority v oblasti životního prostředí se plánuje v rámci hlavního operačního programu – Infrastruktura a životní prostředí v rámci kohezní politiky 2007 – 2013 a v rámci 16 regionálních operačních programů v Polsku. Například v Polsku bude dostupných přibližně 8,8 miliardy EUR (okolo 13,5 % z celkového financování na programovací období 2007–2013) určených na projekty pro životní prostředí a prevenci rizika, ze kterých 1,3 miliardy EUR je vyčleněno pro odvětví odpadového hospodářství (2 % z celkového financování) v kategorii s názvem Hospodaření s odpadem z domácností a průmyslovým odpadem. Každý nový členský stát bude disponovat svými vlastními prostředky. I přes poskytnutí těchto zdrojů bude neustále existovat výrazná potřeba financí na provádění právních předpisů EU včetně směrnic o odpadech, pro jejichž provádění jsou stanovena přechodná období ve smlouvě o přistoupení. Pokud jde o odpadové hospodářství z operačního programu pro infrastrukturu a životní prostředí, bude poskytnuta podpora iniciativám zaměřeným na prevenci nebo omezení produkce komunálního odpadu, na zavedení recyklačních technologií a technologií na neutralizaci komunálního odpadu, jakož i na omezení nebezpečí způsobeného zneškodňováním odpadu v souladu s vnitrostátními a regionálními plány hospodaření s odpadem, jako i iniciativám v oblasti obnovy postindustriální půdy a půdy využívané vojskem. Pokud jde o obnovu půdy, je k dispozici podpora pro projekty velkých ploch v neurbanizovaných oblastech a výlučně v případech, kde současný vlastník půdy není zodpovědný za přítomnost znečištění nebo poškození životního prostředí. V rámci tohoto operačního programu budou oprávněny též velké podniky a malé a střední podniky na podporu určenou na dosažení souladu s environmentálními požadavky. Pomoc bude, kromě jiného, zaměřená

(60)

Úř. věst. L 114, 27.4.2006.

(61)

Úř. věst. L 377, 31.12.1991.

10-07-2008

10-07-2008

CS


na omezení množství vyprodukovaného jiného než komunálního odpadu a na zvýšení úrovně rekuperace a recyklování odpadu, jakož i na zvýšení objemu zhodnocování výrobního a nebezpečného odpadu. Financování operačního programu pro infrastrukturu a životní prostředí budou poskytovat regionální operační programy, z kterých je možno podporovat projekty hospodaření s odpadem za předpokladu, že jsou začleněny do regionálních plánů hospodaření s odpadem. Z regionálních operačních programů se bude též spolufinancovat pomoc malým a středním podnikům v oblasti hospodaření s odpadem. Například se z nich mohou podpořit systémy environmentálního řízení, racionalizace řízení zdrojů a odpadového hospodářství, hospodaření s průmyslovým odpadem a hospodaření s nebezpečným odpadem, jakož i vykonávání nejlepších dostupných technik. * * * Otázka č. 92, kterou pokládá Karin Riis-Jørgensen (H-0505/08) Předmět: Prodej části přístavu Aalborg V roce 2006 místními úřady vlastněná společnost Aalborg Havn prodala přístavní oblast Østre Havn soukromé společnosti A. Enggaarda. Pozemek o výměře 75 000 m2 byl prodán za 44 milionů DKK. Odborníci odhadují, že tato cena byla o mnoho nižší než tržní hodnota. Kromě toho celá transakce neproběhla ve formě veřejné soutěže a nebyl vykonán žádný nestranný odborný odhad prodejní ceny. Domnívá se Komise, že tímto prodejem byla porušena pravidla hospodářské soutěže EU? Může se tato operace považovat za nezákonnou státní pomoc? Hodlá Komise podniknout nějaké kroky v této oblasti? Odpověď Prostřednictvím oznámení o prvcích státní pomoci při prodeji pozemků a budov orgány veřejné moci(62) Komise poskytla členským státům všeobecné pokyny, aby zpřehlednily svůj všeobecný přístup k problematice státní pomoci při prodeji pozemků a budov orgány veřejné moci. V tomto oznámení se stanovuje, že v případě, když orgán veřejné moci nehodlá využít pro účely prodeje otevřenou veřejnou soutěž bez stanovených podmínek, měl by jeden nebo dva nezávislí znalci zhodnotit stav majetku před otevřením jednání o prodeji, aby se určila tržní hodnota na základě všeobecně akceptovaných tržních ukazatelů a standardů oceňování. Takto stanovená tržní cena je nejnižší nákupní cena, na které se je možno dohodnout bez udělení státní pomoci. O případu, který pokládá vážená paní poslankyně, je Komise informována. Kdyby Komise disponovala podrobnějšími informacemi o údajném poskytnutí státní pomoci při prodeji části přístavu Aalborg, mohla by poskytnout specifičtější stanovisko a přijmout potřebná opatření, pokud by to bylo nutné. S cílem ulehčit podávání stížností týkajících se státní pomoci a poskytnout pokyny možným předkladatelům stížností jsou formuláře stížností dostupné na internetové stránce Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž. * * * Otázka č. 93, kterou pokládá Frank Vanhecke (H-0507/08) Předmět: Dohoda o repatriaci mezi Řeckem a Tureckem Podle řeckého ministra vnitra, pana Prokopise Pavlopoulose, Turecko ani při největší představivosti neplní svoje závazky, které vyplývají z dohody o repatriaci s Řeckem. Právě naopak prostřednictvím politiky, kterou tato země uplatňuje, dokonce povzbuzuje masivní nárůst nezákonného přistěhovalectví do Řecka. Kromě toho, poslední kolo jednání o dohodě o repatriaci mezi ES a Tureckem se údajně konalo v prosinci 2006. Zjevně se v rámci jednání nedospělo k dosažení zásadního pokroku. Jak hodnotí Komise vykonávání dohody o repatriaci mezi Řeckem a Tureckem a vyhlášení řeckého ministra vnitra? Jak Komise vysvětlí skutečnost, že mezi ES a Tureckem ještě nebyla podepsána dohoda o repatriaci? Jaké jsou překážky? Jaký vliv má odmítnutí Turecka uzavřít dohodu o repatriaci s ES a/nebo uplatňovat ustanovení dohody o repatriaci s Řeckem na jednání?

(62)

Úř. věst. C 209, 10.7.1997.

119

120

CS


Odpověď Otázky týkající se dvojstranných dohod o readmisi mezi členskými státy a třetími zeměmi patří do pravomoci příslušných zemí. Přesto v rámci pravidelných setkání podvýboru pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost(63)s Tureckem bude Komise vždy trvat na potřebě uzavření dohod o readmisi se sousedními zeměmi a na řádném vykonávání existujících dohod o readmisi. Pokud jde o rokování o dohodě o readmisi mezi ES a Tureckem, poslední formální kolo jednání se uskutečnilo v prosinci 2006. Od té doby došlo ke kontaktům mezi Komisí a tureckými orgány, avšak dodnes nevedly k dalšímu pokroku. Podepsání dohody o readmisi s Tureckem je nadále prioritou EU, a proto se v současnosti EU věnuje hledání způsobu, jak se dostat z této slepé uličky. * * * Otázka č. 94, kterou pokládá Ivo Belet (H-0508/08) Předmět: Úsporné zářivky vyrobené evropskými výrobci Komise zvažuje návrh na postupné zrušení používání a výroby tradičních žárovek ve prospěch ekologických úsporných zářivek. Kdy Komise tento návrh předloží? Jaká opatření Komise přijme na podporu evropských výrobců při účinném přechodu k ekologické technologii úsporných zářivek? Jaký vliv bude mít toto opatření v jeho nejambicióznější podobě na evropskou zaměstnanost a jaká doplňující opatření jsou v této oblasti plánována? V souvislosti s načasováním postupného vyřazování žárovek, kdy Komise hodlá zrevidovat směrnici o ekodesignu výrobků (obecně, avšak též zvlášť v případě žárovek) a zrevidovat směrnici 98/11/ES(64) o energetickém štítkování svítidel pro domácnost? Odpověď Komise v současnosti pracuje na možném vykonávacím opatření pro osvětlovací zařízení všeobecně v rámci rámcové směrnice o ekodesignu(65). Hlavním cílem je stanovit minimální požadavky na energetickou účinnost, které budou muset splňovat svítidla využívaná na všeobecné osvětlení (včetně zářivek), s cílem jejich umístění na trh EU. Návrh je výsledkem přípravné technické, hospodářsko-environmentální studie, ve které byly doporučeny možnosti zkvalitnění environmentálního výkonu všeobecných výrobků na osvětlení, přičemž se zohledňoval životní cyklus svítidel. V současnosti probíhá hodnocení vlivu, které by mělo pomoci při hodnocení environmentálního, sociálního a hospodářského dosahu různých možností politiky. Všechny důkazy, které jsou dnes k dispozici, prokazují, že požadavky na účinnost by měly být stanovené na úrovních, které v praxi povedou k postupnému ukončení využívání tradičních žárovek používaných na všeobecné účely osvětlování. V hodnocení vlivu se zkoumá kromě jiného i správné načasování nabytí účinnosti těchto požadavků a vlivy opatření na evropské průmyslové odvětví výroby osvětlení a zaměstnanost, s cílem zachovat konkurenceschopnost evropského průmyslového odvětví výroby osvětlení, přičemž se zohledňuje potřeba rychlé činnosti na boj proti klimatickým změnám. Předběžné datum přijetí vykonávacího opatření týkajícího se všeobecného osvětlení Komisí je jaro 2009 poté, co ho přezkoumá Parlament. Celkově ještě nebylo dosáhnuto konečného rozhodnutí.

(63)

(Spravedlnost, svoboda, bezpečnost)

(64)

Úř. věst. ES L 71, 10.3.1998, s. 1.

(65)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů, Úř. věst. L 191, 22.7.2005.

10-07-2008

10-07-2008

CS


Komise plánuje aktualizovat směrnici o energetickém štítkování svítidel pro domácnost(66) v roce 2010, s cílem doplnit ji o stanovení požadavků na účinnost. V případě směrnice o ekodesignu revize na účely vykonávacího opatření týkajícího se osvětlení není potřebná. * * * Otázka č. 95, kterou pokládá Anne E. Jensen (H-0518/08) Předmět: Řízení a využívání digitálních tachografů Komisí Zavedení digitálních tachografů způsobilo v praxi problémy a na základě rozhodnutí evropského ombudsmana z 26. května 2008 týkajícího se stížnosti 284/2006/PB může být nastolená otázka o způsobu, jakým Komise spravuje tuto záležitost. Jaká opatření Komise navrhuje, aby předešla opakování podobné situace, k jaké došlo v uvedeném případě? Ve své odpovědi na písemnou otázku P-1488/08 Komise připouští, že technické specifikace digitálního tachografu už nejsou aktuální a že z tohoto důvodu hodlá přizpůsobit jeho technické specifikace technickému pokroku. Do jakého stadia se v rámci tohoto reevaluačního procesu dospělo a jaký je časový plán pro další činnost? Odpověď Komise má informace o rozhodnutí evropského ombudsmana ve věci stížnosti 284/2006/PB, která se týkala vykonávání právních předpisů Společenství o zavedení digitálního tachografu do nákladních vozidel. Komise též zohlednila úvahy, které podporují toto rozhodnutí. Komise však připomíná, že jedinečnost situace si vyžádala okamžitou reakci, s cílem předejít riziku výraznějšího opoždění ve vykonávání opatření týkajícího se digitálního tachografu, které by mohlo mít negativní vliv na řádné fungování trhu se silniční dopravou ve Společenství. Komise se domnívá, že tomuto typu situace se dá předcházet prostřednictvím přiměřených ustanovení v právních předpisech na oddalování nabytí účinnosti komplexních technických opatření, které jsou závislé na průmyslu, jakož i účinné koordinaci na úrovni EU. Jak se uvádí v odpovědi na prioritní otázku vážené paní poslankyně P-1488/08, Komise plánuje přizpůsobit technické specifikace tachografu technickému pokroku v roce 2009 a objednala si studii, s cílem určit takovéto aktualizované specifikace. V současnosti v rámci tohoto projektu probíhají konzultace se zainteresovanými stranami včetně odvětví a silniční nákladní přepravy, výrobců tachografů a sdružení orgánů na prosazování práva. Z dlouhodobého hlediska a na základě výsledků těchto konzultací a dalšího vývoje, zejména v souvislosti s akčním plánem o inteligentních dopravních systémech Komise může zvážit předložení návrhu Parlamentu a Radě na pozdější přepracování nařízení 3821/85. * * * Otázka č. 96, kterou pokládá Pedro Guerreiro (H-0522/08) Předmět: Zhoršování sociálně-ekonomické krize v odvětví rybolovu v důsledku zvyšování cen pohonných hmot (benzinu a nafty) Vzhledem k zhoršování sociálně-ekonomické krize v odvětví rybolovu v důsledku zvyšování cen pohonných hmot (benzinu a nafty) a v návaznosti na nedávné demonstrace, které toto odvětví zorganizovalo v různých zemích EU (včetně Portugalska), s cílem žádat o nouzová opatření zaměřená na poskytnutí účinné podpory. Odpoví Komise na tyto požadavky? Jaká je situace, pokud jde o každý z návrhů, které byly oznámeny 17. června (zejména vzhledem k závěrům, ke kterým dospěla na svém setkání 23.–24. června Rada ve složení pro zemědělství a rybolov)?

(66)

Směrnice Komise 98/11/ES ze dne 27. ledna 1998, kterou se provádí směrnice Rady 92/75/EHS, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích zdrojů světla pro domácnost, Úř. věst. ES L 71, 10.3.1998.

121

122

CS


Odpověď Komisi těší, že může váženého pana poslance informovat, že přijala balíček právních předpisů v souladu s návrhy oznámenými 17. června 2008 během kolegia 8. června 2008. Tento balíček už byl poslán Parlamentu, s cílem získat jeho stanovisko a Radě ministrů, přičemž jeho přijetí se plánuje na 15. června 2008. * * *

10-07-2008

ČTVRTEK 10. ČERVENCE 2008

Recommend Documents