10-03-2008
Debates of the European Parliament
CS
PONDĚLÍ, 10. BŘEZNA 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING předseda (Zasedání bylo zahájeno v 17:00.)
1. Pokračování zasedání Předsedající. − Zahajuji zasedání přerušené ve čtvrtek 21. února 2008.
2. Prohlášení přesednictví Předsedající. − V minulém týdnu došlo poprvé k úmrtí vojáka ve vojenské operaci EU prováděné v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky. Seržant Gilles Polin, francouzský příslušník jednotek EUFOR, byl zabit při výkonu služby poté, co ve svém terénním vozidle nevědomky překročil hranici mezi Čadem a Súdánem. Při stejném incidentu byl zraněn ještě jeden francouzský voják. V současné době EUFOR ve spolupráci se súdánskými úřady vyšetřuje příčiny této tragédie. Chtěl bych vyjádřit hlubokou soustrast rodině tohoto vojáka a všem pozůstalým. Dovolte mi připomenout Parlamentu, že cílem operace EU v Čadu a ve Středoafrické republice je chránit uprchlické tábory, které byly zřízeny v oblastech, v nichž tyto země hraničí se Súdánem, v důsledku konfliktu v Dárfúru.
3. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 4. Žádost o zbavení parlamentní imunity: viz zápis 5. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis 6. Podepisování aktů přijatých postupem spolurozhodování: viz zápis 7. Předložení dokumentů: viz zápis 8. Otázky k ústnímu zodpovězení a písemná prohlášení (předložení): viz zápis 9. Písemná prohlášení, která nejsou brána v potaz: viz zápis 10. Převody prostředků: viz zápis 11. Petice: viz zápis 12. exty smluv dodané Radou: viz zápis 13. Následný postup na základě postojů a usnesení Parlamentu: viz zápis 14. Plán práce Předsedající. − Obdrželi jsme konečné znění návrhu programu tohoto dílčího zasedání, který navrhla konference předsedů na svém zasedání ve čtvrtek 6. března 2008, v souladu s články 130 a 131 jednacího řádu. Byly navrženy tyto změny: Pondělí:
1
2
CS
Debates of the European Parliament
Beze změn. Úterý: Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Vážený pane předsedající, chtěl bych vznést následující žádost. V úterý odpoledne se má konat rozprava o Lamfalussyho procesu. Slyšel jsem, že pan McCreevy se nebude moci této rozpravy zúčastnit. Musíme to akceptovat. Komise je kolegiální orgán a komisaři se mohou vzájemně zastupovat. Paní komisařky Fischerové Boelové si velmi vážím, ale nebylo by možné v tomto případě požádat pana Almuniu, který uvedený materiál lépe zná, aby zastupoval Komisi? Pane předsedající, myslím, že jste již slyšel o tom, že pan komisař Frattini nebude od 14. března zastávat funkci komisaře. Uvědomujeme si určitý rozdíl mezi případem panem Frattiniho a pana Louse Michela, který ukončil výkon své funkce ke dni, kdy se stal kandidátem ve volbách. Pane předsedající, možná byste mohl požádat Komisi o informaci, proč byl postup v těchto dvou případech odlišný, a o vysvětlení, proč v prvním případě komisař ukončil výkon své funkce ke dni, kdy se stal kandidátem ve volbách, zatímco v druhém případě se komisař vzdal úřadu až přibližně týden před svou nominací? Toto je žádost, kterou vznáším jménem své skupiny. Předsedající. − Co se týče první žádosti, domnívám se, že proti účasti pana Almunii v uvedené rozpravě nejsou námitky. Pokud jde o druhou žádost, budeme ji zkoumat. Středa: Beze změn. Čtvrtek Obdrželi jsme několik žádostí v souvislosti s rozpravami o případech porušování lidských práv. Skupina PPE-DE navrhuje, aby byl druhý bod programu týkající se Afgánistánu nahrazen novým bodem pod názvem „Zatýkání demonstrantů po prezidentských volbách v Rusku.“ Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, nejde o rozpravu o volbách v Rusku jako takových, ale o to, že ruské jednotky zvláštního nasazení OMON, v bezprostřední návaznosti na volby, potlačily demonstrace a zatkly přitom 50 lidí, z nichž většina je stále ve vězení. Byl to brutální akt agrese, který podle našeho názoru vyžaduje okamžitou reakci ze strany Parlamentu. Martin Schulz (PSE). – (DE) Vážený pane předsedající, diskutovali jsem o této otázce na čtvrtečním zasedání konference předsedů. Myslím, že nemá smysl diskutovat o této otázce odděleně od souvislostí. Během nadcházejících příprav summitu EU-Rusko budeme mít příležitost diskutovat o celkovém stavu vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Uvedená otázka by mohla být do této rozpravy zahrnuta. V této souvislosti zároveň doporučujeme, abychom se této otázce nevěnovali ve čtvrtek odpoledne, kdy má být přítomno pouze 25 poslanců, ale v rámci hlavní rozpravy, jejíž uskutečnění již plánujeme. V nejbližších dnech Rusko navštíví parlamentní delegace. Měli bychom počkat na návrat této delegace a na zprávy, které přiveze. (Parlament žádost schválil.) Francis Wurtz (GUE/NGL). – (FR) Vážený pane předsedající, to, co se právě stalo, a co rozesmálo některé kolegy, je ve skutečnosti velmi vážná věc. Pan Daul, třiadvacetiletý mladík, byl odsouzen k smrti za to, že si v Afghánistánu stáhl z internetu článek o právech žen v islámu; v zemi, která má blízké vztahy s Evropskou unií, v zemi, kterou chrání naši vojáci, a která má novou ústavu formálně deklarující ochranu základních lidských práv a svobody projevu. Jednohlasně jste převzali odpovědnost, a doufám, že toho nebudete hořce litovat. (potlesk) Předsedající. − Pane Wurtzi, dovolte mi vznést následující návrh. V této záležitosti jsem již napsal dopis afghánskému prezidentovi a pokud budete souhlasit, zopakuji tento krok nejen svým jménem, ale jménem celého Parlamentu. Mohu předpokládat, že se na tomto postupu všichni shodneme? Pokud ano, navrhuji, abychom se dál touto záležitostí nezabývali, a pan Cohn-Bendit a já společně podnikneme kroky v této věci jménem nás všech.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Skutečně bych se rád vyhnul rozpravě o tomto bodu. Pokud si přeje promluvit pan Schulz, pak má pan Cohn-Bendit právo vystoupit první. Přeje si pan Cohn-Bendit vystoupit? Toto je správný postup, nehodlám nikomu poskytovat preferenční zacházení. Pan Cohn-Bendit si nepřeje vystoupit. A co pan Schulz? Martin Schulz (PSE). – (DE) Vážený pane předsedající, nechci vystoupit s prohlášením. Chtěl bych jen říci, že plně sdílím názor pana Francise Wurtze. Rozhodnutí, které minulý čtvrtek učinila Konference předsedů, se opíralo mimo jiné o důvody, které právě vysvětlil. Mohl bych vás požádat, abyste nám umožnil přidat tento bod do čtvrtečního programu? Předsedající. − Máme tu již další návrhy na zařazení do programu. Protože jsem právě udělil výjimku panu Schulzovi, musím umožnit další vystoupení panu Posseltovi, ale žádám vás, aby se tato rozprava dále neprotahovala. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, rád bych podpořil prohlášení pánů Schulze a Wurtze. Našim cílem nebylo odstranit z pořadu jednání sněmovny jiný bod rozpravy, ale zařadit do programu zasedání diskusi o Rusku. Vyzývám předsedy dvou hlavních skupin, abychom se vrátili ke starému postupu, podle něhož jsme mohli zabývat pěti tématy. Omezení na tři body jednání bylo chybou, která je příčinou těchto těžkostí. Předsedající. − Musím informovat ty poslance, kteří ještě nevědí, o společném požadavku skupin ALDE a GUE na zařazení nového bodu jednání, týkajícího se případu Íránce Mehdiho Kazemiho. Jsem přesvědčený, že tato záležitost je stejně naléhavá. Skupina PPE-DE rovněž požaduje zařazení případu arcibiskupa Paulosa Faraje Rahha na pořad jednání. Musím vás informovat o problematice formálních žádostí. Nyní můžeme znovu hlasovat o tom, zda bude afghánský případ zařazen na pořad jednání, ale bude-li tato žádost schválena, bude v každém případě znemožněno hlasování o ostatních dvou tématech. Považuji za důležité vás o tom informovat. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, pan Schulz požadoval, aby tato otázka byla zařazena na pořad jednání jako zvláštní bod. Pokud to není možné, pak je mi líto, ale budeme nuceni hlasovat proti. Rádi bychom na pořad jednání zařadili problém íránského biskupa a zároveň podpořili návrh pana Schulze. Konec konců, takto to pan Schulz sám navrhoval. Předsedající. − Na pořadu jednání už máme dva body. Ještě jeden tedy můžeme zařadit. Může to být tento návrh, nebo některý z dalších dvou požadovaných návrhů. Odsouhlasili jsme dva body a další tři žádosti máme na stole. Podle jednacího řádu můžeme na pořad jednání zařadit jen tři body. To znamená, že si musíme vybrat mezi případem z Afghánistánu, íránským případem nebo arcibiskupem. Toto pravidlo je pro nás závazné. Proto jsem se vás ptal, zda všichni souhlasíte s postupem, že nejdříve budeme hlasovat o afghánském případu. Pokud tuto žádost schválí většina, zbývající dvě nebudou brány v potaz. Jsem povinen vás náležitě informovat o procedurálních důsledcích. Graham Watson (ALDE). – Vážený pane předsedající, postrádám logiku v upřednostňování jednoho bodu před ostatními, protože se jedná o tři různé případy, z nichž každý má svou důležitost. Má skupina, spolu se skupinou GUE/NGL navrhla, aby se konala rozprava o případu íránského homosexuála ve smrtelném ohrožení, a já bych rád našel způsob, jakým bychom se tímto případem mohli zabývat. Obávám se, že tato situace je důsledkem chybějící koordinace a neuváženého jednání jednotlivých skupin. V případě Ruska jsme na konferenci předsedů minulý týden učinili jasné rozhodnutí. Pokud spoluprací, které je podle mého názoru mezi skupinami PPE-DE a PSE dostatek, nedokážeme tento problém vyřešit, aniž bychom se neocitli v takto zamotané situaci, bude asi nutné, aby se obě skupiny nad tímto problémem zamyslely. Myslím, pane předsedající, že byste měl nalézt spravedlivý způsob, jak se zabývat všemi třemi otázkami najednou. Předsedající. − Je to skutečně obtížné, protože na pořadu jednání můžeme mít pouze tři body rozpravy. Možná bychom ale mohli považovat afghánský a íránský případ za jeden problém „jednotlivců, kteří se
3
4
CS
Debates of the European Parliament
nacházejí v ohrožení života.“ Tímto způsobem by zůstal nepokrytý jen jeden případ, konkrétně případ arcibiskupa, který bychom mohli projednat jako další bod. Myslím, že tento postup by byl rozumný. Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Vážený pane předsedající, uděláme výjimku a podpoříme tento návrh. Dovolte mi jen říci panu Posseltovi, že v žádosti jeho skupiny bylo doslovně uvedeno „namísto Afghánistánu.“ Namísto snahy vymanit se z této nepříjemné situace by bylo lepší zvážit důsledky vašich žádostí dříve, než je předložíte. V tomto případě ale, pane předsedající, můžeme podpořit vámi navrhovaný kompromis. Předsedající. − Nevidím v tom rozpor, a v případě arcibiskupa můžeme zvolit postup přes předsedu Parlamentu, který tomuto případu také věnuje náležitý prostor a pozornost, aniž bychom museli tuto záležitost zařazovat jako bod jednání v tematické a naléhavé rozpravě. (Parlament schválil návrh předsedajícího.) (Plán práce byl tedy stanoven.)
15. Situace v Gaze Předsedající. − Dalším bodem rozpravy je prohlášení předsedajícího o situaci v Gaze. Předsedové jednotlivých politických skupin přednesou svá stanoviska k této otázce. Požádali mě však, abych také vystoupil s prohlášením, a já jsem jejich žádosti s radostí vyhověl. V souvislosti s eskalací napětí na Středním východě vznikla naléhavá potřeba znovu toto téma zařadit na pořad našeho jednání. My, Evropané, se sami sebe ptáme, co můžeme udělat, jak máme reagovat na vlnu násilí, která se před námi znovu rozpoutala na Středním východě. Abych přistoupil rovnou k věci, jedinou odpovědí je rázné prosazování a empatické urychlování mírových rozhovorů mezi Izraelci a Palestinci. Mírový proces nastartovaný na konferenci v Annapolisu nesmí být zmařen násilím a terorismem. Jako poslanci Evropského parlamentu musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom tomu zabránili. Televizní záběry obětí konfliktu, které každodenně sledujeme, jsou trýznivé. Jestliže nás minulý týden přemohl soucit a hněv při pohledu na nevinné palestinské civilisty, včetně mnoha dětí, které přišly o život v důsledku nepřiměřeného použití vojenské síly v Gaze, od minulého čtvrtka, po hrůzném vražedném útoku na školu v Jeruzalémě, sdílíme zármutek a hněv izraelského obyvatelstva. Soucit je i v politice vznešenou ctností, ale jen soucit nestačí. Soucit nemůže nahradit politické činy. Musíme racionálním způsobem a na základě jasných zásad hledat schůdná politická řešení. Ochrana lidského života a dodržování mezinárodního práva jsou ztělesněním zásad, z nichž musíme vycházet. Jménem Evropského parlamentu silně odsuzuji násilné činy spáchané hnutím Hamás a jinými palestinskými extrémisty. Jménem Evropského parlamentu žádám vládu Izraele, aby vyslechla hlasy z nitra země, a zpoza jejích hranic, které vyzývají ke sladění rétoriky s činy k zajištění míru. Pásmo Gazy se stalo krvácející ranou Středního východu. Pro některé lidi je trnem v oku, protože na tomto území vládnou političtí extrémisté. Mnozí by se rádi k této situaci otočili zády, oddělili pásmo Gazy od zbytku světa a předstírali, že neexistuje. Za zdmi, které již existují a za zdmi, které se dnes budují na egyptské hranici, žijí lidé, muži, ženy a děti, kteří mají nárok na důstojné životní podmínky – a lidé nedokáží tolerovat zdi a rozdělení věčně. Lidé se bojí. Hluboce soucítíme s obyvatelstvem oblastí jako Sderot a Aškelon, které žije v každodenním strachu ze smrtících útoků. Bereme bezpečnost Izraele velmi vážně a vždy ji budeme bránit. Evropský parlament, i já osobně, jsem během své návštěvy Izraele a palestinských území na konci května 2007 toto poselství nesčetněkrát opakoval. Minometné útoky na Izrael z pásma Gazy musí skončit. Tento druh odporu je terorismem a náš postoj v této věci je neměnný. Dokud však lidské city ovládá strach, smrt je konečná a nikdo nemůže vrátit stovky životů, které byly obětovány potřebě bezpečnosti Izraele od doby, kdy bylo pásmo Gazy uzavřeno. Musíme zkoumat přiměřenost a účinnost takového přístupu. Musíme se též ptát, zda je v souladu s mezinárodním právem, aby obyvatelstvo jakéhokoli území trpělo za extremismus svých vůdců. Poskytování minimální humanitární pomoci, ale jinak naprostá absence pozornosti vůči obyvatelům Gazy, nemůže být trvale udržitelným a vhodným řešením. Evropská unie pomáhá zlepšovat tíživou situaci
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
prostřednictvím humanitární pomoci, její prioritou však musí být dlouhodobá politická investice, která zajistí, aby finanční prostředky EU proudily do této oblasti strategicky nejvýhodnějším směrem. Na konferenci dárců v Paříži, kde byl zastoupený i Evropský parlament, Evropská unie vyčlenila 540 milionů EUR pro rok 2008 na podporu procesu nastartovaného v Annapolisu. Nový finanční mechanismus Pegase již funguje. Evropský parlament chce, aby Evropská unie poskytovala mírovému procesu výraznou podporu a pomoc. Jako rozpočtový orgán však musíme zabezpečit, aby se naše finanční podpora nemíjela účinkem. Všechny strany si budou muset uvědomit, že Evropská unie nemůže dopustit, aby vojenské akce zničily plody naší finanční solidarity. Vůlí Evropského parlamentu je tvrdě pracovat ve funkci čestného zprostředkovatele řešení konfliktu na Středním východě. Naše nová pracovní skupina pro otázky Středního východu chce přispět k naplnění tohoto cíle. Za dva týdny budeme spolu se skupinou, která navazuje na závěry konference dárců v Paříži, a jejímiž členy jsou francouzský ministr zahraničních věcí Bernard Kouchner, norský ministr zahraničních věcí Jonas Gahr Støre, komisařka Benita Ferrerová-Waldnerová a Tony Blair, zvláštní vyslanec čtyřky na Středním východě, diskutovat o pokroku v současných dodávkách naší pomoci. Pokud chce Evropská unie působit jako čestný zprostředkovatel, její nestrannost je bezpodmínečná. Pokud bychom se však soustředili na neustálou diplomatickou snahu popisovat konflikt v Izraeli a Gaze nestranným způsobem, mohli bychom zapomenout, že v centru naší politiky musí být lidé, nikoli slova. To, co označujeme jako proces z Annapolisu, nesmí být používáno jako kouřová clona, která zakrývá pokračující politiku osídlování a přetrvávající izolaci palestinských území prostřednictvím nesčetných zón omezujících svobodu pohybu lidí. Situace palestinského obyvatelstva se nezlepší, dokud se lidé v Gaze a na západním břehu Jordánu nebudou moci svobodně pohybovat. Bez svobody pohybu je vytvoření stabilního palestinského státu nepředstavitelné. Bezpečnost nemá jen vojenský rozměr. Bezpečnosti nelze dosáhnout, dokud se lidé v Izraeli a Palestině nebudou vzájemně uznávat a respektovat. Bezpečnost začíná smířením. Nadešel také čas zasít sémě trvalého smíření mezi samotnými Palestinci. Hamás musí změnit svůj postoj a spolupracovat s umírněnými Palestinci na budování míru. Opět bych rád vyjádřil podporu prezidentu Mahmúdu Abbásovi a premiérovi Salámovi Fajjádovi. Jedním z klíčů k úspěchů je dohoda o hraničních přechodech podél pásma Gazy. Vysokou prioritou je především rychlé řešení přeshraniční dopravy na přechodech Karni a Rafah. Toto je oblast, ve které má Evropská unie také zvláštní odpovědnost. Dámy a pánové, udělejme vše, co je v našich silách pro to, abychom svůj finanční závazek podpořili soudržnými politickými činy s cílem přispět k míru na Středním východě, a hlavně s cílem podpořit lidi žijící v této oblasti. (potlesk) Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo Komise, dámy a pánové, před několika měsíci v Annapolisu měli Izraelci a Palestinci sen. Sen o dvou národech, které po desetiletích konfliktu, smutku truchlících rodin a tragédií žijí v bezpečí, každý ve svém státě s mezinárodně uznávanými hranicemi. Na konferenci v Paříži před několika měsíci bylo mezinárodní společenství ochotno podpořit tento sen a pomoci, aby se stal skutečností. Evropa, hlavní mezinárodní dárce, věří v tuto mírovou a bezpečnou budoucnost a v rámci čtyřky dělá vše proto, aby oběma stranám pomohla prolomit začarovaný kruh násilí a chybějícího porozumění. Přesto během pouhých několika dnů došlo v důsledku nadměrného použití síly a ozbrojených provokací k zabití několika desítek Palestinců v pásmu Gazy a při násilných střetech zahynulo několik izraelských vojáků. Jen minulý čtvrtek zabil jeden Palestinec osm studentů významné církevní školy a sám byl zabit. Kulky fanatiků a osob motivovaných pomstou, intolerancí a odmítáním druhých ještě více ztížily hledání dialogu, kompromisu a míru. Mezinárodní společenství a my, Evropané, se nemůžeme a neměli bychom se stavět do úlohy soudců kterékoli strany. Naší úlohou je přivést účastníky konference v Annapolisu k rozumu, jinými slovy, k jednacímu stolu. Při návštěvě delegace PPE-DE v Jeruzalémě a Ramalláhu, kterou jsem před několika týdny vedl, jsem zjistil tři důležité věci.
5
6
CS
Debates of the European Parliament
Zaprvé, jde o to, co Evropa od svého postavení na Středním východě očekává: nejen poskytování finanční podpory, ačkoli i to je významný počin, ale především výrazné posílení své přítomnosti a politického vlivu. Naše opatření v tomto směru musí být četnější a účinnější. Druhým důležitým zjištěním pro mě byla nutnost poskytování podpory, včetně politické, umírněným stranám v Izraeli a v Palestině. Riskantní cesta, kterou si tyto strany zvolily, cesta míru, dialogu a zodpovědnosti vůči svému lidu, často nebývá korunována volebním vítězstvím. Jsou to právě tyto strany a umírněné politické osobnosti, které musíme maximálně podporovat, protože právě ony drží klíč k mírovému a udržitelnému řešení v tomto regionu. Třetím zjištěním je, že Evropa musí přimět obě strany, aby si uvědomily, že budováním zdí, zabíjením lidí a ponižováním druhé strany se jim nikdy nepodaří uniknout ze začarovaného kruhu bezpečnosti, obrany a násilí. Prolomit tento kruh a dosáhnout pozitivních výsledků mohou jedině jejich sousedé, především mladí lidé, pokud si budou moci budovat svou budoucnost, uskutečňovat své cíle a rozvíjet svou vlastní zemi. Spolu se svou skupinou vítám nedávné výzvy izraelských i palestinských představitelů k dalšímu dialogu podle plánu z Annapolisu. Evropa musí posílit svou politickou podporu. Zdůrazňuji, že jde o politickou podporu pro umírněné skupiny u moci. Je to jediná cesta k řešení a včera jsme během bohoslužby slyšeli palestinské i židovské představitele volat po stejné věci, po míru pro své národy. (potlesk) Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokud jde o analýzu situace, nemám skutečně co bych dodal k vašim prohlášením a k prohlášením pana Josepha Daula. Všichni se shodujeme na tom, co je potřebné a všichni známe současnou situaci. Proto není nutné opakovat seznam požadavků Evropské unie, nebo opakovaně rozebírat úlohu EU v této otázce. Musím ale zdůraznit, že nemůžeme mlčet, pokud jsou během velmi krátké doby nesmyslně zničeny hodnoty, které jsme vybudovali z prostředků Evropské unie. O tom všem jsme již hovořili. Proto se zaměřím na případný přínos naší skupiny socialistů do této rozpravy, s poukazem na následující myšlenku, která si zaslouží hlubší zamyšlení: pokud se zásada odmítnutí násilí nestane prioritou, řešení pro pásmo Gazy nebude existovat, a spirála násilí, která po celá desetiletí ničí Střední východ, se bude roztáčet dál. Proto musíme kategoricky prohlásit, že odmítnutí násilí – oznámení úmyslu obou stran zdržet se jakéhokoli dalšího použití síly a soustředit své úsilí na dosažení smíru – není výmyslem tohoto Parlamentu, ale představuje základ opakovaných pokusů z posledních desetiletí o dosažení dialogu bez násilí. Annapolis není ničím jiným, než dalším pokusem v tomto směru. Proč tyto snahy neustále selhávají? Důvody jsou zjevné a musí být jednoznačně vysvětleny. Selhávají proto, že na obou stranách jsou lidé, kteří mají zájem na pokračování konfliktu a hlásání násilí. Na jedné straně, především v teroristických kruzích, jsou ti, kteří popírají právo Izraele na existenci, a tím principiálně podporují použití násilí. Na druhé straně, pokud jde o demokratické struktury státu Izrael, kdykoli je izraelská vláda připravena jednat o mírových řešeních, celý proces je zastaven parlamentními taktiky. Přesně to zažíváme i nyní. V Annapolisu premiér tvrdil, že chce jednat, ale členové Knessetu a ministři jeho vlastní vlády omezují jeho jednací mandát z důvodu stranického taktizování, který jen nám všem zřejmý. Tragický osud lidí v Gaze a nesmyslná blokáda, která do této oblasti vnesla chaos a bídu, jsou důsledkem názorového přesvědčení Hamásu, který se dostal k moci protiprávně a který hlásá, že násilí je jediným možným řešením. Tuto věc je třeba jasně zdůraznit, stejně jako fakt, že pravomoci, jež si uzurpovali, nepoužívají k tomu, aby odrazovali radikály ve vlastních řadách od použití násilí. A to je příčina utrpení civilního obyvatelstva v pásmu Gazy. Stejně hluboko je zakořeněn i fakt, že izraelská strana sabotuje každý malý krok vpřed, protože sleduje své vlastní cíle a provokacemi ničí i ten nejmenší pokrok. Nedokáži si jinak vysvětlit takové kroky, jako je například oznámení pokračujícího budování osídlení. Kdo jsou ti, kdo nakonec prohrají? Ženy, děti, bezbranní lidé, zejména v pásmu Gazy a samozřejmě Izraelci žijící blízko hranice. Abych shrnul vývoj, který v současné době prožíváme, dovolte mi říci, že radikálové tento konflikt využívají ke zdůvodnění své existence. Již několik desetiletí se jedná o známý fakt, a tento chronický stav přetrvává na obou stranách. Musíme těmto radikálům říci, že nikdy nebudou schopni
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
dosáhnout svého cíle. Mohou propagovat násilí, ale nikdy nedosáhnou svých politických cílů, protože politické cíle se nedosahují násilím. Proto je hlavním úkolem Evropanů vzít si k srdci slova Izraelce Jicchaka Rabina. V roce 1995 pronesl jednu z nejmoudřejších vět, jaké jsem kdy slyšel. „Budeme bojovat proti terorismu, jako kdyby neexistoval žádný mírový proces, a budeme pokračovat v mírovém procesu, jako kdyby neexistoval žádný terorismus.“ Toto je vzkaz oběma stranám. Bez takového přístupu nedosáhneme míru. (potlesk) Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedající, situace v Gaze je především humanitární katastrofou. Samotné odsuzování stran účastnících se konfliktu to nevyřeší. Gaza byla obsazena v červnu loňského roku. Jeden a půl milionu lidí se ocitlo v situaci, kdy zásobování vodou, elektřinou a palivem a odvoz odpadu jsou na zcela nedostačující úrovni. Před dvěma lety byli tři z pěti obyvatel pásma Gazy závislí na pomoci OSN, dnes jsou to již čtyři z pěti. Podniky krachují, najít práci je téměř nemožné, a situace je nejhorší od dob, kdy Izrael toto území v roce 1967 obsadil. Izraelský voják, Gilad Shalit, je od roku 2006 ve vězení a myslím, že v izraelských věznicích je uvězněno asi 11 000 Palestinců. Největší chybou Evropské unie je, že se slepě řídila americkou strategií. Když zvláštní zástupce Evropské unie Marc Otte nedávno hovořil s naší delegací pro vztahy s Palestinskou legislativní radou uvedl, že v otázce strategie se Evropská unie řídí Spojenými státy. Nejviditelnějším výsledkem této strategie je, že palestinskou infrastrukturu, financovanou z prostředků evropských daňových poplatníků, pravidelně ničí izraelská armáda pomocí amerických zbraní. Měly bychom používat evropské peníze takovým způsobem a za takových okolností? Pokud někdy existovala potřeba společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, pak je to právě teď! Má skupina vítá neoficiální příměří, které bylo uzavřeno dnes v poledne. Přejeme úspěch Egyptu v jeho zprostředkovatelském úsilí, ale jsme přesvědčeni, že z kruhu násilí, jenž měl naposledy 1. března 2008 za následek 56 mrtvých v Gaze a 8 mrtvých v sobotu v Jeruzalémě, se nelze vymanit násilím. K nastolení míru je nutný dialog. Konference v Annapolisu přinesla příslib dosažení míru do 10 měsíců, mnozí z nás se však obávají, že Izrael se opět snaží delegitimizovat všechny účastníky rozhovorů. Hamás pokračuje ve své cynické politice raketových útoků s vědomím, že reakce bude nepřiměřená. Odsuzujeme násilí z každé strany. Ano, Izrael má právo se bránit nevybíravým útokům na civilisty, ale jako demokratický stát má také povinnost chovat se spravedlivěji, než mu umožňuje jeho síla. Zdá se, že se vzdalujeme řešení v podobě dvou samostatných států, ať již z důvodu raketových útoků na Aškelon nebo z důvodu budování 530 domů pro nové osadníky, které bylo právě oznámeno v Givat Ze’eve u Ramalláhu. Politika západu byla založena na třech předpokladech: Zaprvé, jednání s Hamásem nejsou možná, zadruhé, Izrael je jediná demokracie v regionu a musíme k němu přistupovat jako k normální demokracii a zatřetí, pan Abbás je hlasem rozumných Palestinců. Mnozí členové naší skupiny o těchto třech předpokladech pochybují a jsou přesvědčeni, že naši politiku bychom měli znovu přezkoumat a nalézt řešení, na jehož základě by tyto komunity dokázaly spolu žít. Brian Crowley, jménem skupiny UEN. – Vážený pane předsedající, podobně jako mí kolegové, souhlasím s většinou toho, co přede mnou prohlásili pánové Daul, Schulz a Watson. Realitou dneška je fakt, že bez ohledu na geopolitické a historické příčiny konfliktu, každý den přicházejí o život nevinní lidé. Každý den rodiny přicházejí o své blízké. Každý den zemře nebo je zraněn nejméně jeden člověk. Čím dál tím více se vzdalujeme snahám o zmírnění napětí. Neměli bychom se nechat zatáhnout do obviňování. Můžeme se ale zamyslet nad tím, co se v posledních měsících odehrálo v Gaze, tedy nad cynickým zneužíváním moci izraelskými úřady, přerušením dodávek vody, energie a potravin, které je používáno doslova k vyhladovění a následnému podrobení obyvatelstva. Není to však jen otázka nedávné minulosti, Naopak, tato situace trvá celá desetiletí. Podobně cynická byla i odpověď hnutí Hamás, které vystřelilo rakety na osídlená území a brutálně zavraždilo osm lidí v izraelské škole. Můžeme pokračovat v odsuzování extrémistických činů na obou stranách, bez ohledu na to, zda jsou prováděny skutečnými teroristy, teroristy státní moci či státem financovanými teroristy, jednu základní skutečnost ale nezměníme. Tou skutečností je potřeba dialogu, potřeba porozumění, a nejvíce ze všeho potřeba úcty k životu všech lidí. Úcty k hodnotě života každého člověka. Jenom tak můžeme nalézt skutečný
7
8
CS
Debates of the European Parliament
způsob, jak lidi spojit. Všichni hovoříme o řešení vytvořením dvou států, ale takové řešení je podmíněno existencí dvou životaschopných států, nikoli změtí všeho možného, jen ne životaschopných států. Až budou tyto dva životaschopné státy uznány, a až budou uznáni jejich vůdcové, pak bude možné začít jednat a diskutovat. Doufejme, že příměří, které bylo nyní uzavřeno, bude jedním z dalších kroků k nastolení míru v regionu, jelikož by mělo být zahájeno vyjednávání mezi prezidentem Abbásem a premiérem Olmertem, jemuž jsme připraveni poskytnout veškerou možnou podporu. Nedávám vinu Evropě, že poskytuje pomoc na stavbu silnic, zařízení na výrobu pitné vody, elektráren, škol a zdravotních středisek pro Palestince, kteří se ocitli bez pomoci poté, co byli vyhnáni z jejich vlastního území. Všichni jsme zodpovědní za zabezpečení péče o své bližní. Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, za dvě minuty nedokáži navrhnout mírový plán, mohu přednést jen jednu nebo dvě poznámky. Je na čase, abychom změnili slovník, který používáme: nepotřebujeme totiž dialog, ale vyjednávání. Označení „dialog“ je nic neříkající. Vede se tu válka, a k ukončení války je zapotřebí vyjednávat. To je jedna věc. A jak vyjednávat? Graham Watson má pravdu. Pokud Evropská unie uskutečňuje vlastní strategii, nikoli strategii USA, měli bychom udělat následující: zaprvé, musíme vyjednávat s těmi, kdo jsou v Gaze u moci, a to je Hamás, a snažit se je přimět, aby udělali to, co vždy slibovali, to jest zajistili příměří. Druhá strana pak zajistí, aby se do pásma Gazy dostala humanitární pomoc. Tomu se říká vyjednávání: něco dáte a něco dostanete. Zadruhé, musíme Izraeli říci, že pokud chce s Palestinci vyjednávat, musí udělat jednu věc: viditelným způsobem zastavit budování osídlení. V opačném případě nedostanou od Evropské unie žádnou další pomoc. Tomu říkám vyjednávání. Jsem v pozici síly a snažím se toho využít. Jinak jsou naše snahy bezpředmětné. Věřím v tento dialog a myslím, že to je způsob, kterým bychom měli postupovat. Věřím v politickou hru: v to, že svému partnerovi musím jednoduše dát najevo, že takhle už dál pokračovat nemůže. Izraelská koloniální politika ohrožuje samotný izraelský stát. Musíme to Izraelcům říci. A zároveň musíme říci Palestincům, že jejich poslední útok ohrozil je samotné, a že útoky musí přestat. Pokud Evropská unie konečně přejde od dialogu k politickému vyjednávání, k němuž patří využívání politické moci, vznikne v regionu šance na pokrok. Krátce řečeno, dialog může počkat. Nejdříve musíme na stůl vyložit své politické karty. (potlesk) Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Vážený pane předsedající, děkuji za vaše prohlášení. Na této formální iniciativě jsme se dohodli krátce poté, co při bombových útocích v Gaze zahynulo 110 Palestinců a dalších osm obětí, tentokrát Izraelců, bylo zabito v Jeruzalémě. V obou případech jsme tyto činy odsoudili, ale shoduji se svým předřečníkem, a všichni to tak chápou, že k definitivnímu prolomení tohoto bludného kruhu je nutné udělat více. Unie musí být odvážnější a zločiny na obou stranách nelze jen odsuzovat, ale je nutné poukazovat na hlavní příčinu všech problémů, tedy na okupaci doprovázenou strašnými ukrutnostmi a ponižováním, které jsou neutuchajícími zdroji nenávisti, zoufalství a touhy po pomstě. Pokračování okupace nelze žádným způsobem ospravedlnit. Tento fakt je nutno jasně deklarovat a vyvodit z něj patřičné důsledky. Významná izraelská bojovnice za mír, paní Nurit Peledová, nositelka Sacharovovy ceny, to jasně potvrdila poté, co její dítě zahynulo při palestinském útoku. Panu premiéru Netanjahuovi řekla: „Zabili jste mi dceru.“ Nehovořila o konkrétní osobě, ale o politice, kterou jeho následovníci dále podporují a posilují. Dnes se této politice říká „blokáda Gazy“ a zašla až tak daleko, že je civilnímu obyvatelstvu upírána strava a zdravotní péče. Obecněji se hovoří o „odříznutí měst a vesnic na západním břehu“, o „vpádech a bombových útocích“, „cíleném zabíjení a masovém zatýkání“, včetně zatýkání dětí, a o „další kolonizaci a budování zdi“, „anektování a politice fait accompli v Jeruzaléme“ a podobně. Tím, že tyto činy relativizujeme a poskytujeme jejich pachatelům beztrestnost, tuto válku prodlužujeme. Pokud máme oslovit mírové síly na obou stranách, musíme být schopni jim povědět pravdu. Musíme trvat na tom, aby Unie v této věci učinila rozhodný krok. Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Je prvořadou povinností každého státu zaručit svým občanům bezpečnost, což je v naprostém souladu s mezinárodním právem. Tato povinnost vysvětluje
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
a poskytuje legitimitu izraelské reakci na zvyšující se počet raket, které jsou na zemi namířeny z pásma Gazy. Kromě toho, palestinské raketové útoky trvají již od roku 2001, přičemž od té doby, co se Izraelci stáhli z Gazy v roce 2005, se útoky zintenzívnily. Od té doby se počet palestinských raketových útoků na území židovského státu zvýšil o více než 500 %. Před rokem 2006 nebylo izraelské území zasahováno obvykle více než 50 raketovými útoky měsíčně. Na začátku roku 2008 to bylo více než 50 útoků denně! To znamená, že denně je raketové palbě z území Gazy vystaveno 250 000 izraelských občanů. Obvinění, že Izrael v boji proti tomuto smrtelnému ohrožení používá nadměrnou sílu, záměrně přehlíží brutální taktiku raketových útoků ze základen v obydlených oblastech, kterou používá Hamás a další palestinské teroristické organizace. Na konci února nizozemská média obšírně informovala o tomto problému pod výmluvným titulkem, reprodukujícím slova jednoho Palestince z pásma Gazy: „Prosím, nestřílejte odsud na Izrael.“ Měli bychom též říci, že Izrael při svých vojenských operacích dodržuje přísné právní normy. Toto je, pane předsedající, dámy a pánové, příklad, kterým by se měl řídit celý arabský svět. Hamás, vedoucí síla v Gaze, může jako člen „osy destabilizace“ v regionu počítat s výraznou podporou Íránu, Sýrie a Hizballáhu. Ve včerejším vydání novin Sunday Times to dostatečně jasně potvrdil nejmenovaný velitel Hamásu. Pokud Írán do Gazy propašuje své rakety Fajr, Hamás může být dokonce schopný ohrozit Tel Aviv. Sdílí evropské instituce tyto obavy Izraele, a pokud ano, jaká je evropská strategie pro boj proti této ose destabilizace? Má-li na Středním východě zavládnout stabilita a mír, je toto ta nejdůležitější otázka. Jim Allister (NI) – Vážený pane předsedající, samozřejmě, že bych se mohl připojit k odsuzování nedávných událostí v Gaze a na Středním východě, a k popisování obrovské humanitární tragédie a nesnesitelného utrpení, kterému jsou vystavovány obě strany. Musíme ale rozlišovat mezi plánovanými, trvalými a opakovanými útoky na stát Izrael a právem státu na svou obranu. Je to mezinárodně uznávaný stát. Uznává a přijímá řešení dvou států na Středním východě, a přesto je neustále, vytrvale a zlomyslně vystavován obrovskému násilí zpoza svých hranic, především z území kontrolovaného Hamásem. Proto se ze svého pohledu neomlouvám za názor, že Izrael má právo, či dokonce potřebu se bránit a bojovat proti těm, kteří mimo hranice zdravého rozumu, nechtějí učinit ani základní ústupek v podobě uznání práva \Izraele na existenci. V této rozpravě se, tak jako v mnoha jiných, hovoří o vyváženém a nestranném přístupu. Není ale nic vyváženého na porovnávání jakéhokoli oprávněného politického požadavku Gazy se zlomyslnými a opakovanými teroristickými útoky na Izrael, jakým byl například nedávný útok na školu. Není nic vyváženého na snaze vyhýbat se jasnému stanovisku k odmítnutí Hamásu uznat Izrael a potom požadovat, aby stát, který není ani uznaný, nebudoval žádné zdi a nepřijímal žádná obranná opatření. Problémy a nepokoje na Středním východě jsou právě důsledkem neuznaného práva Izraele na existenci. PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE místopředsedkyně Předsedající. – Rozprava k tomuto bodu je ukončena.
16. Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám Předsedající. – Dalším bodem jednání jsou jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám. Emmanouil Angelakas (PPE-DE). – (EL) Vážená paní předsedající, jak je Vám známo, rozhovory mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie o názvu, který má táto země používat ve vztazích s mezinárodními organizacemi, se dostaly do citlivé fáze. Jednání probíhají v rámci rozhodnutí OSN. Během své nedávné návštěvy Skopje, která se konala 27. února, informoval významný představitel EU pro společnou a bezpečnostní politiku Javier Solana o deklarovaném úmyslu Řecka uplatnit veto vůči vstupu Makedonie do NATO, pokud se záležitost ohledně názvu nevyřeší. Některé jeho komentáře vyvolávají pochybnosti u těch, kteří zastávají a ctí evropské zásady a hodnoty. Dokonce prohlásil, že se staví proti tomuto vetu. S ohledem na to, že Řecko je již 27 let plnohodnotným členem EU, vyzýváme pana Solanu, aby se zdržel komentářů, které brání vyjednávacímu postupu mezi členským státem a zemí, která chce vstoupit do NATO a EU. Vyzýváme ho, aby bral na vědomí, že zastupuje členské státy EU, respektoval citlivé otázky, které tyto
9
10
CS
Debates of the European Parliament
státy řeší, a napomohl k jejich vyřešení tím, že projeví solidaritu vůči Společenství, která se od něj očekává a která je součástí jeho povinností vzhledem k funkci, kterou zastává. (Předsedající přerušila řečníka) Jaroslav Zvěřina (PPE-DE). – (CS) Já jsem chtěl jenom říct, že jsem velice znepokojen postojem některých politiků Evropské unie a také členů tohoto Parlamentu k vyjednávání české vlády o bezvízovém styku se Spojenými státy. Aniž by naše vláda porušila jediné ustanovení platných Smluv, stala se objektem kritiky, mentorování a napomínání. Jednání se přitom nevedla s nepřátelskou nebo podezřelou zemí, ale s tradičním přítelem a spojencem evropských demokracií. Některé kritické výroky v tomto směru je obtížné vysvětlovat českým občanům, kteří na bezvízový styk s USA roky čekají. Chce-li někdo poškodit obraz Evropské unie u české veřejnosti, nechť v tomto necitlivém postupu pokračuje. Měli bychom se všichni snažit nevyvolávat zbytečné negativní emoce v takto nikterak podezřelé a bezpečnost Evropské unie neohrožující kauze. Richard Corbett (PSE). – Vážená paní předsedající, Parma je známa výrobou šunky a region Champagne výrobou šampaňského, ale nejsem si jist, zda moji kolegové vědí, že hrabství Yorkshire je známé pěstováním rebarbory. Pěstitelé rebarbory z Yorkshiru se u Evropské komise ucházeli o chráněnou obchodní značku a já chci vyzvat Komisi, aby jejich žádosti vyhověla. Donedávna pocházelo z Yorkshire takřka 90 % rebarbory pěstované v krytých prostorách, a i když je to dnes už méně, kvalita určitě zůstala stejná. Vysoká kvalita rebarbory vzniká díky specifickým klimatickým podmínkám a zvláštním technikám vyvinutým generacemi pěstitelů v tomto regionu. Rebarbora se tu pěstuje tak, že její kořeny se umístí do tmavých prostorů. Rostoucí stébla se snaží dostat ze tmy na světlo, což zaručuje vysokou kvalitu yorkshirské rebarbory, kterou mnozí uznávaní šéfkuchaři a nejlepší restaurace považují za výjimečnou delikatesu. Vyzývám proto Komisi, aby jí tento status udělila. Cristian Silviu Buşoi (ALDE). – (RO) Technický pokrok ve zdravotnickém průmyslu, jakož i pokrok v oblasti lékařského vzdělání nyní umožňují dosahovat takové úrovně péče o pacienty, která byla v minulosti nepředstavitelná. Bohužel, stále dochází k mnoha zbytečným případům zanedbání lékařské péče, které ohrožují životy pacientů. Případy zanedbání péče jsou v mnoha zemích Evropské unie stále realitou. Vyskytují se zejména v zemích, které vstoupily do Evropské unie teprve před nedávnem. Odpovědnost za organizaci zdravotnických služeb nesou členské státy a každý z členských států má svou vlastní legislativu týkající se případného zanedbání lékařské péče. Nicméně, vzhledem k faktu, že ochrana spotřebitele a práva pacientů jsou důležitými cíli Evropské unie, jsem přesvědčený, že v oblasti poskytování informací pacientům, jakož i v oblasti právních předpisů týkajících se zanedbání péče, potřebujeme společný přístup na evropské úrovni. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Vážená paní předsedající, písemné prohlášení č. 88/2007 o vyšetřování případů zneužití moci velkými supermarkety působícími v Evropské unii podepsalo 439 poslanců, a bylo oficiálně přijato Evropským parlamentem. V květnu 2007 polský parlament přijal zákon o budování a provozu supermarketů, který je v souladu s požadavky uvedeného prohlášení. Zákon klade důraz především na to, aby místní úřady, na jejichž území se mají supermarkety nacházet, zaručily rovnováhu mezi různými formami obchodu a aby při provozování obchodní činnosti byly dodržovány zásady korektní hospodářské soutěže. Evropská komise tato opatření zpochybnila a požaduje, aby je polská vláda změnila. V opačném případě bude požádán o rozhodnutí v této věci Soudní dvůr. Vážená paní předsedající, chtěl bych vás požádat, zda byste neupozornila Evropskou komisi na tento zjevný rozpor mezi očekáváním Parlamentu a jednáním Komise v této záležitosti. Milan Horáček (Verts/ALE). – (DE) Vážená paní předsedající, před týdnem se v Rusku konaly prezidentské volby a výsledek je přesně takovým zklamáním, jaké jsme očekávali. Dmitrij Medveděv vyhrál a prohrála demokracie a lidská práva. Tři dny před volbami jsem se v Moskvě setkal s představiteli organizací, které ochraňují lidská práva. Tyto organizace mě informovaly o zjevném potlačování opozice během předvolební kampaně a zastrašování
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
nezávislých novinářů a aktivistů bojujících za lidská práva. Kromě toho, nelze vyvrátit ani pochybnosti o zmanipulování volebních výsledků. EU by proto měla vyslat velmi jasný signál, že takové chování nemůže akceptovat. Vztahy mezi EU a Ruskem by měly být založeny na větší upřímnosti. To samé platí také o vztazích s Čínou, a to zejména v souvislosti s dnešním datem, 10. března, kdy bylo v roce 1959 brutálně potlačeno lidové povstání v Tibetu proti Čínské lidové republice. Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Vážená paní předsedající, před malou chvílí jsme naslouchali rozpravě o Palestině. Humanitární situace v Gaze je nejhorší od roku 1967. V současnosti je 80 % obyvatelstva, jinými slovy 1,1 milionu lidí, závislých na potravinové pomoci. Pro porovnání: v roce 2006 to bylo 63 % . Podle zprávy Amnesty International nezaměstnanost dosahuje 40 %. Viděli jsme, co se v oblasti stalo minulý týden. V době, kdy Palestinci čekají na lepší zítřek, který přichází jen velmi pomalu, byly na obou stranách spáchány vraždy a násilné činy. Je na čase, aby EU převzala zodpovědnost a uplatňovala politiku založenou na objektivních kritériích, nikoli na diktátu amerického „velkého bratra“. Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Včerejšek byl v Bulharsku památným dnem. Před 23 lety, 9. března, turečtí teroristé vyhodili do povětří vagon pro matky s dětmi ve vlaku na trati Sofia–Burgas. Zahynulo sedm lidí, z toho dvě děti. Dalších devět bylo vážně zraněno. Jeden z těch, kteří byli usvědčení z účasti na přípravě tohoto ohavného zločinu, Sabri Mehmedali, je dnes funkcionářem Hnutí za práva a svobody. Toto hnutí, které je etnickou stranou založenou v rozporu s bulharskou ústavou, už takřka dvě desetiletí využívá politické páky ústředních a místních vlád, přičemž nejen toleruje, ale dokonce podporuje šíření islámského fundamentalismu. Hnutí je jedinou stranou v Evropě, která dala vybudovat památník teroristům, usvědčeným ze zabíjení dětí. Před necelými dvěma týdny uhořelo zaživa devět lidí ve spacím voze vlaku na trati Sofia–Kardam. Existují závažné důkazy, že šlo o teroristický čin žhářství spáchaný v předvečer státního svátku 3. března. Minulý rok na tento památný den Turci sexuálně obtěžovali bulharské mladé lidí v zemi zvané Bulharsko. Vědomí beztrestnosti, které získalo Hnutí za práva a svobody díky politice vlády, vyvolává mezi Turky násilí. (Předsedající přerušila řečníka) Frieda Brepoels (PPE-DE). – (NL) Dovolím si upozornit tento Parlament na Světový den ledvin, který bude příští čtvrtek, 13. března. Jak je Vám známo, chronické onemocnění ledvin je v Evropě tichou epidemií, jelikož jeho vývoj je často asymptomatický. Mnoho lidí o onemocnění neví a političtí představitelé ji nevnímají jako prioritu. Předpokládá se, že onemocněním trpí asi 8 % Evropanů, a pokud se nepřijmou účinná protiopatření, předpokládá se, že toto číslo se v průběhu příštího desetiletí zdvojnásobí. Minulý týden zorganizovala Evropská aliance pro zdraví ledvin a organizace Světového dne ledvin sympozium a doprovodnou výstavu, a já sama jsem spolu s několika kolegy založila poslaneckou skupinu. Naléhavě žádám všechny poslance Parlamentu, aby tuto iniciativu podpořili, protože jsem přesvědčena, že Evropský parlament může významně zapůsobit na členské státy, aby se urychleně a v plném rozsahu seznámily s tímto problémem a navrhly vhodnou strategii k jeho řešení. Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (FR) Vážená paní předsedající, dvěma velmi důležitým právním dokumentům Rady Evropy je v těchto dnech deset let: Rámcová dohoda na ochranu národnostních menšin a Evropská charta regionálních nebo menšinových jazyků. Podle kodaňských kritérií jsou tyto dva dokumenty pro nové členské státy předpokladem členství v Evropské unii. Vyzývám země, které ještě nepodepsaly nebo neratifikovaly tyto dva důležité právní dokumenty, aby tak učinily. Podle kodaňských kritérií Francie, Belgie, Řecko a Lucembursko nemohou být členy Evropské unie. Tyto evropské dokumenty musí být zapracovány a Evropská unie by si tím u Kosova a nových členských států získala dostatek důvěry, aby od nich totéž mohla požadovat ... (Předsedající přerušila řečníka) Marco Cappato (ALDE). – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, náš kolega Marco Pannella v současné době drží hladovku, kterou zahájil první velkou „světovou satyagrahu za mír.“ Satyagraha je nenásilný kolektivní čin. Je to čin, o kterém bych rád informoval své kolegy písemně, který vyzývá k úctě k demokraticky vyřčeným slovům, a který je příznačný nejen pro naší současnou situaci v Itálii.
11
12
CS
Debates of the European Parliament
Rád bych také připomněl, že dnešní den je dnem 49. výročí povstání tibetského lidu proti čínskému útlaku, a poslal naše pozdravy Dalajlámovi a desítkám tisíc lidí, kteří se účastní pochodu v Dharamsale, včetně představitelů radikální strany, Sergia d'Elie, Mattea Mecacciho a Marca Perduca. Právě jsme byli informováni, že indická policie činí kroky, aby pochodu zabránila, a proto jim všem přejeme hodně štěstí a posíláme vřelé pozdravy. Mieczysław Edmund Janowski (UEN). – (PL) Vážená paní předsedající, nedávno zveřejněná zpráva o dětské chudobě v Evropě ukázala, že až 19 % našich dětí žije pod hranicí chudoby, která je stanovena jako 60 % průměrného příjmu na hlavu v dané zemi. V některých zemích je toto číslo ještě vyšší. Bohužel, Polsko je jednou z nich. Proto vítám záměr Evropské komise navrhnout zvláštní program pro boj s dětskou chudobou. Jsme si vědomi demografické situace v Evropské unii. Naše rodiny potřebují podporu v mnoha oblastech a jsou to především chudé rodiny, které potřebují naši pomoc. Co si však v této souvislosti máme myslet o vysoké dani z přidané hodnoty na dětské oblečení, která v Polsku narostla ze 7 % na 22 %? V některých zemích, jako například ve Spojeném království nebo v Irsku, které v žádném případě nepatří k nejchudším, je sazba nulová a v jiných, jako například v Lucembursku, je velmi nízká, jen 3 %. Vlády těchto zemí byly v této otázce velmi předvídavé, ale v této oblasti panuje obrovské pokrytectví. Vyzývám Evropský parlament, aby přijal opatření na změnu směrnice o DPH u dětského oblečení a obuvi. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Vážená paní předsedající, vzdělávací a dobročinná společnost A Voz do Operário, které chci vzdát hold, vznikla v Lisabonu 13. února 1883 a již 125 let vykonává neúnavnou práci v oblasti vzdělávání, kultury, partnerství a sociální podpory. Tato dlouholetá práce pokračuje prostřednictvím dvou škol, a jejím cílem je poskytnout stovkám dětí schopnosti, které jim umožní se rozvíjet, a vytvořit podmínky, které jim pomohou se zásadním a udržitelným způsobem přizpůsobit jejich sociálnímu prostředí na základě zásad spravedlnosti a solidarity. Tato intenzivní a uznávaná činnost pokračuje dodnes navzdory současným problémům ve společnosti vyvolaným nedostatečnou vládní podporou v důsledku nesplněných závazků ministerstva školství. Toto ministerstvo pošlapává práva učitelů, jejichž nespokojenost vyústila v největší demonstraci učitelů v Portugalsku, v tzv. „Pochodu hněvu“, jehož se zúčastnilo 100 000 učitelů, většinou ... (Předsedající přerušila řečnici) Jim Higgins (PPE-DE). – (GA) Pane předsedající, v souvislosti s rostoucím počtem sexuálních delikventů obviněných soudy různých členských zemí, některé země zavedly tzv. rejstřík sexuálních delikventů. Když dojde k propuštění sexuálního delikventa, policie je informována o místě jeho pobytu. Pokud například žije v blízkosti školy nebo mládežnického klubu, policie i veřejnost by s tím měly být seznámeny. Mnozí delikventi páchají tyto činy opakovaně, zejména ti, kteří ve vězení neprodělali léčbu. Nic jim však nebrání spáchat stejný zločin v jiné zemi. Je proto jasné, že potřebujeme vytvořit evropskou databázi, která zajistí mezinárodní spolupráci a pomůže vyřešit tento problém. Kristian Vigenin (PSE). – Vážená paní předsedající, dovolte, abych vás upozornil na otázku, která má zásadní význam pro řádné fungování našeho Parlamentu, stejně jako pro naši politickou vážnost, individuální i kolektivní. Velice si vážím našich tlumočníků a jejich těžké práce. Většina z nich jsou kvalitní a odpovědní odborníci. Chtěl bych však zdůraznit, že slabý tlumočnický výkon vede k nedorozumění nejen mezi poslanci navzájem, ale i mezi poslanci a občany. Když vystupuji na plenárním zasedání, snažím se co nejvíce používat bulharštinu. Je to mé právo a jde o součást různorodosti a vícejazyčnosti Evropské unie. Používám jednoduché věty a odevzdávám svůj text dopředu v písemné podobě, abych si byl jist, že obsah mého sdělení bude úspěšně přetlumočen. K mému překvapení jsem nedávno zjistil, že třetina, až polovina obsahu mých vystoupení se z anglické verze jednoduše ztratí, a to nemluvím o jiných jazycích, které používají menší národy. Věřím, že hovořím ke všem občanům. Očekávám, že mě porozumí všichni občané EU a nemohu se spokojit s vysvětlením, že tomu brání technické problémy. Laskavě žádám předsednictvo Parlamentu, aby přijalo nezbytná opatření ke zvýšení kvality tlumočení. (Předsedající přerušila řečníka)
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Ramona Nicole Mănescu (ALDE). – (RO) V posledních měsících tisk informoval o násilných útocích rasistické a xenofobní povahy namířených vůči rumunským dětem v Itálii. Pozornost veřejnosti upoutaly zejména dva případy. V prvním případě šlo o třináctiletého chlapce v městě Civitavecchia, nedaleko Říma, který byl odvezen na pohotovost poté, co jej zbil jeho italský kamarád. V druhém případě šlo o ještě zjevnější projev diskriminace a stigmatizace, kdy rumunská matka byla požádána, aby změnila jméno svého syna. Dítě už nechce být Rumunem a nechce o Rumunsku nic slyšet. Důvodem tohoto chování je, že chlapec byl neustále urážen svými kamarády za to, že je Rumun, i přesto, že mluví italsky a je dobře integrován do společnosti. Vážená paní předsedající, z uvedených důvodů se ptám sama sebe, zda takovéto projevy xenofobie ve smyslu základních zásad, které dopadají na rumunské děti, nejsou výsledkem mediální kampaně vůči Rumunům... Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Paní předsedající, v současné době se v Evropské unii diskutují názory týkající se změn směrnice o ovocných šťávách 2001/112/ES. Silná lobby výrobců kyseliny citronové chce, aby bylo legálně možné zvyšovat kyselost ovocných šťáv a jejich složek, včetně jablkové šťávy, přidáním kyseliny citronové, citronové a limetkové šťávy. Tato možnost by omezila zásadu korektní hospodářské soutěže a zničila výrobu evropských ovocných šťáv, včetně jablečné šťávy. Otázka tedy zní: Proč se představitelé EU tak často poddávají tlaku lobbistických skupin, a v případě, že dojde k dalšímu takovému ústupku, jaká opatření budou přijata na ochranu pěstitelů jablek a výrobců jablečných kompotů? Dovolte mi připomenout, že v hlasování o reformě trhu s ovocem a zeleninou, Evropský parlament odmítl pozměňovací návrh skupiny polských poslanců na zavedení ochranných opatření týkajících se jablek. Za těchto okolností by přijetí návrhu umožňujícího dodatečné okyselování ovocných šťáv, včetně jablečné, kyselinou citronovou, bylo obrovskou nespravedlností a ranou pro celé evropské ovocnářství. Nicodim Bulzesc (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, v souladu s výzvou politiky rozvojové spolupráce EU pro nové členské státy se soustředím na národní strategii vzdělávání v Rumunsku. Už před vstupem mé země do EU byla národní strategie vzdělávání v Rumunsku zaměřena na slaďování vzdělávacího systému se stávajícími systémy v ostatních zemích EU. Proto jsme v roce 2004 zahájili boloňské reformy a počínaje akademickým rokem 2005-2006 jsme zavedli třístupňovou strukturu vysokoškolského vzdělávání. Nedávné průzkumy ukázaly, že přijetí evropského systému přenosu kreditů (ECTS) je dokončeno, a rumunští studenti již studují v rámci tohoto systému. V budoucnu se chystáme úspěšně dokončit provádění boloňských reforem, abychom podpořili rumunské studenty ve studiu v zahraničí a zahraniční studenty ve studiu v Rumunsku, a zajistili slaďování akademických hodností udělovaných univerzitami s potřebami trhu práce v Evropě. Marianne Mikko (PSE). – (ET) Vážení kolegové, Bělorusko je černou skvrnou na mapě Evropy. Podmínky v Bělorusku se ničím neliší od života za železnou oponou, který na vlastní kůži zažili mnozí mí kolegové poslanci. Pamatuji si touhu po svobodě, kterou pociťovala většina Estonců, a finský rozhlas a televize pomáhaly severnímu Estonsku tuto touhu udržovat, spolu s rozhlasovými stanicemi Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Nyní toto okno do světa potřebují všichni Bělorusové. Na den lidských práv, 10. prosince, začal v Polsku vysílat televizní satelit Belsat, jehož posláním je vytvořit z Běloruska společenstvo občanů. Nejdůležitějšími partnery stanice, která vysílá v běloruštině a ruštině, jsou novináři bojující za demokracii v Bělorusku. Dnes může toto vysílání sledovat deset procent Bělorusů, kteří mají satelitní přijímače. Stanici podporují Polsko, Irsko, Litva, Česká republika a USA. Dobrá televize se ale, milí přátelé, nedá dělat levně. Proto žádám Evropskou komisi a všechny členské státy, aby Belsat finančně podpořily. Vnímám to jako svatou povinnost našich demokratických zemí. Marios Matsakis (ALDE). – Vážená paní předsedající, před pár dny se v Kyperské republice konaly prezidentské volby. Voliči projevili své přání, aby se urychleně vyřešil kyperský problém tím, že zvolili umírněného politika, pana Christofiase, a vytlačili pana Papadopoulose, kterého mnozí považovali za zastánce tvrdé linie a nacionalistu. Tato důležitá změna je dalším důkazem, že řečtí obyvatelé Kypru si upřímně přejí vyřešení dlouhotrvajícího konfliktu s tureckými Kypřany a s Tureckem, které okupuje 40 % území ostrova. Řečtí obyvatelé Kypru učinili velmi statečný krok, když projevili umírněnost a ochotu ke kompromisu v zájmu dosažení pokroku v této věci. Turecko teď musí splatit rovnocennou mincí tento akt dobré vůle,
13
14
CS
Debates of the European Parliament
například tím, že vrátí město duchů, Famagustu, jeho právoplatným obyvatelům, nebo stáhne významnou část okupačních vojsk z ostrova. Eoin Ryan (UEN). – Vážená paní předsedající, chtěl bych se vyjádřit k rozpravě o Lisabonské smlouvě, která v této chvíli probíhá v Irsku. Myslím, že je zcela neslýchané, když strana Sinn Féin a její vůdce Gerry Adams v této rozpravě tvrdí, že pokud by občané Irska hlasovali pro smlouvu, znamenalo by to, že se Irsko bude muset zapojit do NATO, a přijde tak o svou neutralitu. Nic není vzdálenějšího pravdě, než toto tvrzení. Existuje trojí bezpečnostní pojistka zaručující, že toto se nemůže stát. Stejnou věc prohlašovali o Maastrichtské smlouvě, Amsterdamské smlouvě a Niceské smlouvě, aby se pokaždé ukázalo, že neměli pravdu. Od roku 1972 byli proti každé smlouvě, a přesto stále tvrdí, že jsou proevropsky orientováni. Jestliže jste orientován „pro-“ něco, nemůžete být pokaždé proti... Ve svém nedávném projevu k účastníkům sjezdu strany Sinn Féin (Ard-Fheis) Gerry Adams se ani slovem nezmínil o 1,65 miliardy EUR, které EU vynaložila na podporu mírového procesu na irském ostrově. Myslím si, že je nanejvýš správné, aby někdo, kdo o sobě tvrdí, že je proevropsky orientován, ocenil práci, kterou Unie odvedla, aby podpořila mírový proces na irském ostrově. Jestliže jste proevropsky orientován, dokazujete to svým proevropským postojem, nikoli nestoudnými a nepravdivými tvrzeními o Smlouvě. András Gyürk (PPE-DE). – (HU) Děkuji za možnost vyjádřit své stanovisko, paní předsedající. Dámy a pánové, během uplynulých několika dní nám dvě další události opět připomněly potřebu společné evropské energetické politiky. Na jedné straně Rusko znovu snížilo dodávky plynu na Ukrajinu, čímž vážně ohrozilo evropskou energetickou bezpečnost. Na druhé straně, Gazprom a maďarská vláda podepsaly smlouvu o maďarské části plynovodu South Stream, která není slučitelná s platnými předpisy Evropské unie. Ponaučení, které si musíme z těchto dvou událostí vzít, je jasné. Navzdory tomu, že Rusko je čím dál méně vnímáno jako partner v energetických otázkách, závislost Evropské unie na Rusku neustále roste. Tato závislost vyústí do zhoršení bezpečnosti dodávek energie a v konečném důsledku do zvýšení cen. Aby se tak nestalo a abychom evropským spotřebitelům zaručili bezpečné dodávky za rozumné ceny, musí Evropská unie vystupovat jednotně. Ještě není příliš pozdě na to, abychom posílili základy společné evropské energetické politiky založené na solidaritě. Děkuji vám. Richard James Ashworth (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, chtěl bych vás upozornit na problémy, k nimž dochází na jihu Anglie v důsledku průmyslové činnosti francouzského lodního průmyslu v oblasti kanálu La Manche na trati Dover–Calais. Po mnoho let byl tento životně důležitý spoj v transevropské síti jen neefektivním zdrojem problémů. Možná se dá pochopit, když problémy způsobí špatné počasí, nebo potíže technického rázu, ale v tomto případě, po dobu již téměř dvou týdnů, se celá ekonomika tohoto regionu stala rukojmím v tomto sporu. Vyzývám předsednictvo, aby uplatnilo svůj vliv na Evropskou komisi a dvě příslušné vlády, a zajistilo dodržování zásady svobodného pohybu zboží a osob v Evropské unii. Vyzývám je také, aby v dlouhodobém horizontu přikládali mnohem větší důležitost tomuto problému, který přináší útrapy celému našemu regionu. Dushana Zdravkova (PPE-DE). – (BG) Vážená paní předsedající, vážení kolegové, chtěla bych vás znovu upozornit na správné a efektivní využívání finančních prostředků EU. Zprávy přijaté na předchozím zasedání a rozpravy na tomto zasedání jasně definovaly některé nevyřešené klíčové otázky stávajícího systému. Bohužel, média a široká veřejnost pokračují v diskusi o neschopnosti některých starých, ale i nových členských států, včetně mé země, Bulharska, dostatečně uplatňovat evropské normy a ochraňovat finanční zájmy Evropské unie. Je také zřejmé, že neexistuje účinná preventivní politika zaměřená na předcházení nesrovnalostem a porušování pravidel při vyplácení a čerpání finančních prostředků. Události minulých týdnů, kdy Evropská komise pozastavila Bulharsku vyplácení finančních prostředků v rámci programů PHARE a SAPARD, jsou dalším důkazem skutečnosti, že většina nesrovnalostí v čerpání těchto prostředků je spojena s korupčním jednáním. V této souvislosti se domnívám, že je potřebné posílit mechanismy Evropského parlamentu a že bychom měli trvat na monitorování implementace před Evropskou komisí.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
(Předsedající přerušila řečnici) Mirosław Mariusz Piotrowski (UEN). – (PL) Vážená paní předsedající, minulý měsíc jsem Evropské komisi adresoval písemnou žádost, aby zastavila zkoumání žádosti Polské republiky o podporu na restrukturalizaci pro polskou národní cukrovarskou společnost Krajowa Spółka Cukrowa, odmítla tuto žádost a zahájila kontrolní řízení. Můj dopis měl podporu 35 poslanců z různých zemí a politických skupin. Společnost Krajowa Spółka Cukrowa plánuje využít podporu na restrukturalizaci k zavření cukrovaru v Lublině a zničení všech budov. Podle názoru zaměstnanců cukrovaru a členů protestního výboru, kteří se taktéž obrátili dopisem na Evropskou komisi a Petiční výbor Evropského parlamentu, jsou příprava a zkoumání žádosti Polska v protikladu s pravidly Společenství. Na odpověď z Evropské komise stále čekáme. Upozorňuji Evropský parlament na tento specifický problém, protože ... (Předsedající přerušila řečníka) Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, často jsme diskutovali o tom, zda olympijské hry v Pekingu zlepší nebo zhorší všeobecnou situaci v oblasti lidských práv v Číně. Je to poměrně sporný bod. Co se ale podle mého názoru zdá být jisté je, že hry budou mít katastrofální dopad na život zvířat v Číně. Dnes jsem si přečetl, že v Pekingu existují plány na zabití 200 000 koček tak, že je zavřou do klecí, nechají vyhladovět a zemřít hladem nebo žízní, nebo je jednoduše otráví. Důvodem tohoto činu je, že by přítomnost koček mohla některým hostům vadit. Takové činy nelze tolerovat. Jsem přesvědčený, že lidé by si měli důkladně rozmyslet, zda se skutečně chtějí stát diváky těchto her. Sportovci by si měli důkladně rozmyslet, zda se chtějí těchto her zúčastnit a organizátoři by měli zvážit, zda přidělení her Číně bylo správným krokem. Co si ale, paní předsedající, nemusíme rozmýšlet, je vaše možnost vyjádřit odmítavé stanovisko tohoto Parlamentu. (Předsedající přerušila řečníka) Pedro Guerreiro (GUE/NGL). – (PT) Vážená paní předsedající, chtěl bych využít této příležitosti a vyjádřit naši solidaritu se 100 000 portugalskými učiteli, kteří demonstrovali v působivém a impozantním „Pochodu hněvu.“ Demonstraci, která se konala v Lisabonu, zorganizovala 8. března tohoto roku portugalská národní federace učitelů. V reakci na útok vlády socialistické strany proti právům učitelů, demokratickému řízení škol a státnímu vzdělávání, učitelé znovu potvrdili své odhodlání bojovat za důstojnost, svou práci, za práva učitelů, zlepšování podmínek a za zachování vysoké úrovně výchovy a státního vzdělávání v Portugalsku. Anna Záborská (PPE-DE). – (CS) Na Slovensku si 25. března připomínáme již 20. výročí svíčkové demonstrace za náboženská a občanská práva a svobody. Komunistický režim proti tomuto klidnému shromáždění věřících tvrdě zakročil. Byla hrubě porušena občanská práva a svoboda shromažďování, která byly zaručena ústavou, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Helsinský závěrečný dokument z roku 1975. Svíčková demonstrace v Bratislavě vznikla z podnětu věřících, vyjadřovala však požadavky na úplné dodržování občanských práv pro všechny občany. Vyrostla z kořenů náboženského a občanského disentu, z obětí popravených, z utrpení nespravedlivě vězněných a z půdy pontifikátu Jana Pavla II. Díky odvaze vzepřít se režimu, lze svíčkovou demonstraci v Bratislavě z března 1988 považovat za začátek definitivního pádu komunistické totality v Československu, ke kterému došlo v listopadu 1989. Slavi Binev (NI). – (BG) Vážená paní předsedající, kolegové, chtěl bych vás upozornit na případ Suhodol, environmentální katastrofu pro bulharské hlavní město, která přímo ovlivnila zdraví a životy milionů lidí. V prosinci 2007 se obyvatelé žijící v oblasti neregulované skládky odpadů v Suhodole obrátili peticí na předsedu Evropského parlamentu. Byla to reakce na opětovné otevření skládky odpadu, ke kterému došlo 4. prosince 2007 za přítomnosti 2 500 příslušníků policie a milicí. Skládka byla uzavřena v roce 2005 na základě rozhodnutí ministerstva pro životní prostředí a vodu. Lidé, kterých se uvedená situace dotýká, se odvolávali na Aarhuskou úmluvu, kterou ratifikoval národní parlament Bulharské republiky. Město Sofia, nelegálně podporované Radou ministrů Bulharské republiky, si před tímto krokem nevyžádalo povinné posouzení dopadu na životní prostředí od ministerstva pro životní prostředí a vodu a nevyslechlo
15
16
CS
Debates of the European Parliament
názory obyvatel žijících v blízkosti skládky. Město Sofia, navíc, opět za vydatné protiprávní podpory Rady ministrů Bulharské republiky, vykonalo aktivity, na které neexistuje žádný vykonatelný rozsudek. Chtěl bych vás požádal, aby v zájmu ukončení biologického terorismu Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Petiční výbor ... (Předsedající přerušila řečníka)) Předsedající. – Musíme tento bod ukončit, protože jsme výrazně překročili stanovených třicet minut. Tím je tento bod uzavřen.
17. Dvoustranné dohody v rámci vyjednávání mezi Spojenými státy a některými členskými státy v oblasti víz a údajů „PNR“ (seznam údajů o cestujících) (rozprava) Předsedající. Dalším bodem je prohlášení Komise o dvoustranných dohodách v rámci vyjednávání mezi Spojenými státy a některými členskými státy v oblasti víz a údajů o cestujících. Franco Frattini, místopředseda Komise. − Vážená paní předsedající, dovolte mi začít takto: Jak všichni víme, společná evropská vízová politika nám zatím přinesla hmatatelné výsledky ve vztahu s několika třetími zeměmi, jako nedávno s Kanadou a Austrálií. Bohužel, nikoli v případě Spojených států. Od roku 2004 jsme se velmi usilovně snažili, aby se všechny členské státy dostaly do programu bezvízového styku se Spojenými státy. Spolu s úřadujícími předsedy Rady jsem neustále naléhal na vládu Spojených států, aby byly ve Washingtonu vyslechnuty hlasy všech členských států EU. Jak víte, pan předseda Barroso při každé své oficiální návštěvě Washingtonu, při osobním setkání s prezidentem Bushem, při jednání s vedoucími představiteli Kongresu Spojených států, vždy tuto otázku nastolil. Všichni jsme uváděli argumenty dokazující, že členské státy EU již splňují dodatečná bezpečnostní kritéria stanovená v reformních právních předpisech, které byly nedávno přijaty Spojenými státy. Plně chápeme, že nedostatečný pokrok v jednáních se Spojenými státy je velmi frustrující zejména pro ty státy, které ještě nejsou zapojeny do jejich programu bezvízového styku. Naši občané mají zákonné právo nechápat důvody této diskriminace. Avšak neměli bychom se nechat dát rozdělit a dotlačit k tomu, že překročíme rámec nedávných dohod, a přijmeme to, co by mělo být nepřijatelné například že bychom poskytli přístup k údajům o migraci v schengenském prostoru. Toto by mělo být nepřijatelné. Potřebujeme podrobnou diskusi, prostor pro vyjednávání a zvážení reciprocity. Společně jsme, nakonec, dosáhli mnoha úspěchů. Jen nedávno jsme oslavili rozšíření schengenského prostoru na většinu Evropy. Následkem je kolektivní odpovědnost nás všech za řešení všech záležitostí souvisejících s bezpečností vnějších hranic, a zajištění správnosti kontrol a zacházení s údaji o všech osobách, které vstupují na naše společné území. Nezpochybňuji právo členských států EU jednat se Spojenými státy o otázkách, na které mají jednotlivé státy výsadní právo, jako je například spolupráce mezi zpravodajskými službami nebo programy pro maršály letectva, ale podle našeho názoru požadavky v oblasti víz, jejichž splnění od nás Spojené státy vyžadují, vyvolávají závažné právní a politické pochybnosti. Dovolte mi zdůraznit, že ač pocit naléhavosti může být pochopitelný, všichni musíme uznat, že podpis memoranda o porozumění nikoho automaticky následující den nezařazuje do programu bezvízového styku. Spojené státy ještě musí připravit elektronické cestovní povolení a leteckou výstupní kontrolu. Součástí tohoto procesu jsou také rozsáhlé hodnotící návštěvy dotyčných zemí. Proto není třeba spěchat do něčeho, co je právně sporné a nechává každou zemi při jednání se Spojenými státy odkázanou samu na sebe. Vzhledem k tomu, že všechny členské státy Evropské unie – ty, které usilují o zrušení víz, i ty, které již byly zařazeny do programu – se o tuto otázku zajímají a jsou kontaktovány Spojenými státy, Výbor stálých zástupců Coreper, složený z velvyslanců členských států Evropské unie, přijal 5. března soubor základních společných pravidel pro jednání, která jednotlivé členské státy povedou se Spojenými státy. Budou tvořit i vhodný základ pro naše rozhovory s partnery ze Spojených států na setkání ministerské trojky EU-USA dne 13. března 2008.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Zítra také předložím mandát pro řádná jednání EU se Spojenými státy o záležitostech v oblasti vízové politiky. Uplatňováním společného přístupu, založeného na společných parametrech, posílíme možnost brzkého dosažení dohody s našimi americkými partnery o mandátu navrženém Komisí. Nesmíme zapomínat, že EU a Spojené státy jsou blízcí spojenci. Přesvědčili jsme se o tom při mnoha příležitostech. Boj proti terorismu je celosvětová výzva, která nejen že ovlivňuje nás všechny, ale které můžeme úspěšně čelit jen společným úsilím. Evropská unie je připravena splnit svou úlohu a udržet jednotu členských států a zajistit, aby dodržovaly společné evropské právní předpisy a pravomoci. Na závěr chci říci, že budeme pokračovat v jednání se Spojenými státy. Není jen tak možné se vzdát, zříci se nejen našich evropských právních předpisů, ale také našich společných kritérií, na základě kterých jsme jednali. Budeme v jednáních pokračovat. Žádný členský stát nebude oprávněn, nebude smět porušit nebo se odchýlit při těchto jednáních od evropských právních předpisů. Urszula Gacek, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Vážená paní předsedající, společná vízová politika je záležitostí v pravomoci Společenství. Navíc členské státy musí v této oblasti dodržovat zásadu solidarity. Jakmile je tento princip porušován, měli bychom se ptát proč. Rada tvrdí, že americký program bezvízového styku by měl v konečném důsledku vytvořit stejná práva pro všechny občany EU. Bohužel, nám stále chybí konkrétní časový harmonogram, který by ukazoval, jak a kdy má být tohoto cíle dosaženo. Komise prohlašuje, že připojení k schengenskému prostoru koncem minulého roku bylo pro občany nových členských států obrovským úspěchem. Ano, vstup do schengenského prostoru jim přináší skutečné výhody. Ale to jen vyvolává ještě větší roztrpčení nad ponižujícím, časově i finančně náročným postupem pro získání turistického víza do Spojených států. Může nás teď Komise ujistit, že podnikne všechny potřebné kroky, aby dosáhla stejného zacházení pro všechny občany EU ze strany Spojených států? Může Komise ujistit Parlament, že se aktivně ujme úlohy koordinátora, aby dvoustranné dohody ztratily svůj smysl? Samotný Parlament musí přijmout část viny. Zvlášť ti nalevo v tomto Parlamentě, jejichž nevybíravě ostrá kritika vůči Spojeným státům posiluje přesvědčení této země, že může v tichosti a účinně vyjednávat s jednotlivými státy. I tento přístup Komisi svazuje ruce. Země, které jsou vyloučeny z programu bezvízového styku, musí prokázat, že mají politickou páteř a odolat domácímu tlaku nespokojených občanů. Porušením zásady solidarity vystavují vlády zbývajících zemí zvýšenému tlaku, aby povyšovaly partikulární národní zájmy nad zásady Společenstva. Země, které jsou již zařazeny do programu bezvízového styku, nesmí tuto záležitost vidět jen jako problém ostatních, kteří na zařazení stále čekají. Jménem své skupiny mohu ujistit Komisi, že budeme plně podporovat její snahy o dosažení bezvízového styku pro turisty za stejných podmínek pro všechny občany EU. Stavros Lambrinidis, jménem skupiny PSE. – (EL) Vážená paní předsedající, nedávný nátlak vyvinutý vládou Spojených států na jednotlivé evropské vlády v souvislosti s účastí v programu bezvízového styku by měl být jednoznačně odsouzen, a měl by vyústit v závažné tresty. Žádná jiná reakce by, pane komisaři, neměla být přípustná. Jinými slovy, nepřijatelné požadavky Spojených států, jejichž vláda spěje ke konci svého funkčního období, a jejichž prezident před pouhými dvěma dny zamítl návrh zákona zakazující tajným službám Spojených států používat mučení, nesmí být Komisí použity jako odůvodnění pro zařazení uvedených ustanovení do evropského práva pod záminkou zachování solidarity. Dvoustranné požadavky a nátlak Spojených států porušují národní suverenitu jednotlivých členských států a základní práva jejich občanů. Na Řecko a jedenáct z dvanácti nových členských států je vyvíjen nátlak, aby umožnily bezpečnostním orgánům Spojených států přístup k řadě mimořádně citlivých osobních údajů. Na ostatní evropské země ale takový nátlak vyvíjen není. Nemohu se ubránit dojmu, že některé vybrané země jsou považovány za chudé příbuzné Evropy nebo za pokusné králíky pro nové bezpečnostní experimenty Ameriky. Za druhé, tato opatření porušují společnou vízovou politiku, protože jak víme, třetí země jsou povinny přistupovat ke všem zemím EU stejně. Nemohou nás rozdělovat na dobré a špatné Evropany. Všechny výmluvy, které jsme až dosud slyšeli – například, že pasy některých evropských zemí nejsou údajně bezpečné – jsou nyní neplatné, ale Spojené státy nadále zastávají stejný postoj. Za třetí, uvedená opatření jsou v rozporu s nedávnou mezinárodní dohodou o osobních záznamech o cestujících (dohoda o PNR) mezi Evropou a Spojenými státy, která jasně stanoví, co Američané mohou pro svou potřebu použít, a co ne.
17
18
CS
Debates of the European Parliament
Za čtvrté, opatření jsou v rozporu s evropskými právními předpisy o sběru a zpracování údajů, jako je Schengenská úmluva. K tomuto bodu jste správně podotkl, že Američané žádají přístup k těmto údajům. Vážená paní předsedající, vláda Spojených států podporuje cokoli, co je v jejím zájmu svou oblíbenou metodou „rozděl a panuj“. Otázkou je, co dělá Evropa pro to, aby ochránila svou autoritu, zákony a občany? Bohužel, odpověď byla zatím skličující. Evropská komise za celá léta nedokázala Spojené státy přesvědčit, aby rozšířily program bezvízového styku na všechny země EU za stejných podmínek, a uvolnila tak prostor pro dvoustranná jednání s jednotlivými zeměmi. Zdá se, že Česká republika má zatím až nemístně naspěch, aby přijala nové protiprávní podmínky v rozporu s politikou a solidaritou Společenství. Uprostřed tohoto hnízda politického nátlaku a tajných jednání je povzbuzující jedna věc, pane komisaři – že jste dnes odpovídal. Ale vzhledem k tomu, co jsem zde uvedl, vás vyzýváme, aby jste na následující body reagoval jasnou odpovědí: Zaprvé, hodláte přijmout opatření proti členským státům, které uzavřou dvoustranné dohody se Spojenými státy? Zahájíte řízení před Evropským soudním dvorem proti České republice, pokud se ukáže, že prováděcí opatření k dohodě jsou v rozporu s právem Společenství? Zadruhé, požádal jste ostatní evropské vlády, které v současné době jednají se Spojenými státy, aby nepodlehly uvedenému nátlaku? Pokud ano, s kterými vládami jste hovořil nebo s kterými jste teď v kontaktu? Co přesně jim říkáte o tom, co mají povoleno nebo zakázáno dělat? Zatřetí, pokud bude vláda Spojených států pokračovat ve své politice, jaká konkrétní opatření hodláte učinit proti třetí zemi, která porušuje evropskou politiku a právo? Začtvrté, můžete nás ujistit, pane komisaři, že nenavrhnete nebo neschválíte žádnou změnu v současné dohodě o osobních záznamech o cestujících, ve společné evropské vízové politice nebo v jiných evropských politikách? Taková změna by vedla k neomezenému porušování ochrany osobních údajů evropských občanů, což je, bohužel, politika, kterou prosazují Spojené státy. Sophia in 't Veld, jménem skupiny ALDE. Vážená paní předsedající, na úvod bych ráda vyjádřila své pochopení pro zklamání České republiky a ostatních zemí, které nejsou v programu bezvízového styku. Nicméně, pokud by Češi šli vlastní cestou, bylo by jejich rozhodnutí destruktivní. Neměli bychom přistupovat na americkou taktiku „rozděluj a panuj“. Doufám, že Komise a Rada se dostatečně poučily: že řádný mandát a souhlas Evropského parlamentu není překážkou pro jednání, ale naopak posiluje pozici Evropské unie. Spojené státy by se měly chovat jako loajální a spolehlivý spojenec a respektovat právo EU. V souvislosti s osobními záznamy o cestujících, bych ráda věděla, proč by vůbec tato otázka měla být zahrnuta do memoranda o porozumění, když je již upravena v dohodě mezi EU a Spojenými státy. Inkoust na dohodě PNR (o osobních záznamech o cestujících) mezi EU a Spojenými státy ještě ani neuschl, a všechny členské státy ji ještě neratifikovaly, tak co ještě Američané chtějí? Byla Komise schopna stanovit, zda jsou prováděcí opatření k memorandu o porozumění v souladu s dohodou mezi EU a Spojenými státy, a pokud ne, můžeme se tedy domnívat, že je dohoda neplatná? Pokud je tomu tak, pak dohoda už neexistuje, a my bychom se měli účastnit nových rozhovorů, a tudíž předpokládám, že Evropský parlament bude mít právo spolurozhodovat. S odstupem času je ještě více politováníhodné, že Rada a Komise souhlasily s dohodou o osobních záznamech o cestujících mezi EU a Spojenými státy za těchto nejasných a otevřených podmínek, protože Spojené státy tak získaly velký prostor pro další rozšiřování působnosti dohody PNR mezi EU a Spojenými státy. Na závěr chci říci, že podle mého názoru EU získá odpovídající postavení v jednáních se Spojenými státy jedině tehdy, bude-li vystupovat jednotně, protože pokud tomu tak nebude – pokud budeme rozděleni – pak se budou naše pravidla tvořit ve Washingtonu a ne tady, nebo v Bruselu. Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. (DE) Vážená paní předsedající, otázka výměny údajů mezi Spojenými státy a Evropskou unií byla od samého počátku plná problémů. Rozprava o postupování osobních záznamů o cestujících a potíže s dohodou PNR a jejím právním základem stačily k tomu, abychom pochopili, že vyvážená jednání o těchto otázkách jsou zkrátka nereálná. Americká strana neustále stupňuje své požadavky a požaduje více materiálů, zatímco Evropská unie má problém vyjadřovat se jednotně a nepřetržitě odolávat těmto přehnaným požadavkům.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Tato situace vzbuzuje mezi národy Evropy vážné obavy, zejména pokud jde o ochranu soukromí osobních údajů. Obávají se, že jejich údaje budou zneužívány. Proto přístup přijatý Evropskou unií v otázce přenosu údajů o cestujících nebo vízové politiky vzbudil obrovský zájem veřejnosti. Nesmíme podlehnout současným pokusům o vytváření rozdílů mezi členskými státy, protože jestliže tak učiníme, jen se navzájem oslabíme. Nesmíme také dovolit, aby si Spojené státy vybraly některé členské státy a zacházely s nimi rozdílně, z hlediska zvláštních nároků a požadavků. Komise předložila v této věci dvě žádosti: kromě jednotného přístupu žádá od členských států zejména a především, aby si zachovaly páteř. Neustálé podbízení se Spojeným státům vede jen k nerovnějším požadavkům. Sylvia-Yvonne Kaufmann, jménem skupiny GUE/NGL. (DE) Vážená paní předsedající, dovolte mi kategoricky říci, že nesmíme dovolit Spojeným státům, aby rozdělily Evropu. Evropská unie musí vystupovat jednotně, protože to je jediný způsob, jak se úspěšně vymezit a získat vliv na mezinárodní scéně. Týká se to zejména jednání Evropské unie se Spojenými státy. Jeden členský stát má přirozeně menší sílu a vliv, než Evropská unie jako společenství. Nicméně, začne-li členský stát jednat na vlastní pěst, může celou Unii skutečně vážně oslabit. Takový přístup ohrožuje samotnou podstatu důvěryhodnosti Evropy. Fakticky podává Spojeným státům kladivo na stříbrném podnose, kterým mohou vrazit klín mezi státy Evropy, a získat tak od jednotlivých států to, co nemohou získat od Unie jako celku. Jednání mezi Spojenými státy a EU, která vyvrcholila dohodou PNR z července 2007, ukázala, že pro Unii bylo takřka nemožné, aby si zajistila přijetí byť jediného svého stanoviska americkou stranou. Podle názoru mnoha Evropanů, včetně mého, tato dohoda již nyní poskytuje Spojeným státům přístup k příliš velkému množství informací o evropských cestujících v letecké dopravě. Navíc, ani přesně nevíme, jak jsou tyto údaje používány, nebo komu jsou předávány. Základní otázkou je, zda toto velké množství údajů vůbec slouží nějakému účelu v boji proti terorismu. Považuji proto za vysloveně směšné, že jednotlivé členské státy zacházejí teď ještě dál, než vyžaduje dohoda, a nechávají se vtahovat do určitého handlování, kdy zrušení víz vyměňují za ještě větší balík informací. Takový přístup nemůže být v zájmu široké veřejnosti. Občané těchto členských států by určitě dostali právo vstoupit na území Spojených států bez víz tak, jako mohou ostatní občané EU, ale za jakou cenu pro nás všechny? Ne, tímto přístupem se Evropa vystavuje riziku vydírání. Pokud členské státy nebudou vystupovat jednotně, nebudou vůči sobě solidární a nebudou pěstovat soudržnost Unie, pak bychom se neměli divit, že lidé ve Spojených státech nebudou brát Evropskou unii vážně. Carlos Coelho (PPE-DE). (PT) Vážená paní předsedající, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, chtěl bych přednést pět stručných bodů. První: rozděl a panuj. Strategie americké vlády, usilující o dvoustranná jednání s členskými státy EU, mě nepřekvapuje. Rozděluj a panuj je stará a pochopitelná taktika, ale nemůžeme dopustit, aby členské státy EU tuto strategii podporovaly a pomáhaly ji uskutečňovat. Druhý: oslabování evropského postavení. Jednání mezi Komisí a americkou administrativou byla zdlouhavá. Je politováníhodné, že jakýkoli členský stát se může rozhodnout podepsat dvoustrannou dohodu, a oslabit tak společný postoj Evropské unie vůči požadavkům Spojených států, zvláště v předvečer jednání ministerské trojky Evropské unie a Spojených států, které se bude konat tento čtvrtek ve Slovinsku. Třetí: kolaps solidarity. Jako zpravodaj Evropského parlamentu pro Schengen jsem sledoval výzvy k brzkému rozšíření schengenského prostoru a zrušení vnitřních hranic. Zdá se, že v důsledku radosti, kterou jsme prožívali před pouhými dvěma měsíci, nyní opomíjíme fakt, že spravujeme společný prostor. Otevřeně odsuzuji tento nedostatek evropské solidarity. Čtvrtý: zákonnost dohody. Je tu znepokojující rouška tajemství, která zahaluje některé, dosud neznámé podrobnosti dohody. Bylo by zvláště závažné, pokud by se za touto rouškou skrývala snaha obejít dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o sdílení údajů na základě dohody PNR, a zvláště nepřijatelné, pokud by tak Spojené státy přímo nebo nepřímo získaly přístup k evropským databázím, jako jsou systémy VIS nebo SIS. Pátý a poslední bod: zmražení těchto dohod. Vyzývám Radu, aby neodkladně dosáhla shody o zmražení těchto nežádoucích dvoustranných dohod a vyzývám komisaře Frattiniho a Evropskou komisi, jako strážce smluv, aby k tomuto účelu použili všechny nástroje, které mají k dispozici.
19
20
CS
Debates of the European Parliament
Gérard Deprez (ALDE). (FR) Vážená paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, mnohokrát zde již zaznělo to, co musím ještě jednou zopakovat: domnívám se, že se jedná o skutečně vážnou věc. Vážnou především proto, že se naši američtí spojenci záměrně – a nesmíme zapomínat, že jejich rozhodnutí bylo záměrné – rozhodli jednat samostatně s každým členským státem Evropské unie o věcech, o nichž velmi dobře vědí, že spadají do pravomocí Evropské unie, a tato jednání využívají k předkládání nepřiměřených bezpečnostních požadavků. Vážná je také z hlediska Unie. Je smutné vidět členské státy, jak stojí ve frontě, jeden za druhým, na získání možnosti nabídnout svým občanům cestování do Spojených států bez víz, výměnou za bezpečnostní opatření, která by Američané s Unií nikdy nemohli sjednat. Domnívám se, že tento zmatek je nešťastným výsledkem tragické absence politické strategie na naší straně. Komise a Rada až dosud jednaly s vládou Spojených států pragmaticky, na základě konkrétních případů, a pokaždé na žádost Američanů, aniž by se kdy odvážily požadovat od Američanů skutečnou reciprocitu. Neobracím se s touto poznámkou na pana Frattiniho, protože vím, že se snažil, ale neměl podporu. Pokud tomu správně rozumím, Komise nyní žádá, vzhledem k závažnosti a naléhavosti situace, o jasný vyjednávací mandát, aby se ujistila, že Američané dodržují to, co měli dodržovat od samého začátku, to jest právo Společenství a pravomoci Unie. Budeme podporovat úsilí Komise v této věci, ale Komise nesmí zapomínat, že zejména po ratifikaci Smlouvy se neobejde bez Parlamentu, protože žádné rozhodnutí nevstoupí v platnost, pokud jej Parlament v určité fázi neschválí. Pan komisař by o tom měl informovat svého nástupce, ať už dočasného nebo stálého. Jan Zahradil (PPE-DE). – (ET) Paní předsedající, vážení kolegové, pane komisaři, situace je neudržitelná, jak tady bylo konstatováno. Tři roky po rozšíření Evropské unie tady existuje nerovnost mezi starými a novými členskými státy. A jednání Evropské komise se Spojenými státy o odstranění této nerovnosti nijak výrazně nepokročilo. Proto nelze nic namítat proti bilaterálním jednáním těch států, kterých se to týká, zejména v situaci, kdy nejde o porušení jakékoli části komunitární legislativy. Naopak Česká republika zapracovala do svého memoranda požadavky Evropské unie, tak aby to memorandum bylo plně kompatibilní s právem Evropských společenství, což dokládá i stanovisko právní služby Rady. A také nedochází k porušení žádných komunitárních kompetencí ohledně společné vízové politiky, protože ten připravovaný systém ETA není vízem. Určitě je pravdou, že Spojené státy jsou ochotny vyjednávat o zařazení zemí do Visa Waiver programu jenom bilaterálně, protože jim to nakazuje jejich vnitrostátní legislativa, a do tohoto programu mohou vstupovat pouze země, ne mezinárodní organizace či společenství. A s touto realitou je třeba pracovat. Nevytváří se tady žádný precedens pro jiné státy. Já se domnívám, že Česká republika a ostatní země mají a mohou pokračovat v bilaterálním vyjednávání se Spojenými státy. A samozřejmě určitě budou i nadále připraveny postupovat transparentně, sdílet informace a konzultovat své další kroky s Evropskou komisí i s předsednictvím. Panu komisaři bych chtěl poděkovat za realistický přístup, který tady předvedl ve svém úvodním slovu. A chtěl bych pouze varovat před tím, aby tady jakýkoli vnější tlak z evropské úrovně vůči té nebo oné individuální členské zemi nepřinesl politická rizika, nepoškodil obraz Evropské unie, a to zejména v situaci, kdy dochází v jednotlivých zemích k ratifikaci nové reformní smlouvy. Jeanine Hennis-Plasschaert (ALDE). (NL) Americká taktika roku 2008, rozděl a panuj, vytváří nový model v transatlantických vztazích. Ale měli bychom si uvědomit, že za tuto situaci si můžeme sami. Tentokrát to byli Češi, kteří se jako první stali terčem, a jako první podlehli. Minulý čtvrtek Komise nebyla schopna odmítnout nebo potvrdit, zda-li došlo k porušení evropského práva a evropských pravidel. Není to zvláštní? Kdy si členské státy uvědomí, že každý z nich, ve větší či menší míře, je jen hlasem volajícího na poušti? Při politických jednáních se zbytkem světa, a tím i s USA, je nesmírně důležité, aby členské státy vystupovaly jednotně. Transatlantické vztahy jsou nesporně velmi důležité, ale žádný z členských států EU, jakkoli oddaný by byl, se nikdy nestane 51. státem unie Spojených států. Toto musí skončit. Míč je na evropské straně dvorce. A upřímně řečeno mě zlobí, že právě teď není v Parlamentu zastoupena Rada. Je to jen důkaz naprostého nepochopení významu slova naléhavost. Sarah Ludford (ALDE). Vážená paní předsedající, jak zde již bylo řečeno, toto memorandum o porozumění je nezákonné podle práva Evropského společenství a EU, které uděluje Společenství nebo Unii pravomoci
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
v oblasti vízové politiky, klíčových aspektů protiteroristické a bezpečnostní politiky a přenosu dat o cestujících. Je jistě nezákonné, pokud Česká republika poskytuje Spojeným státům jakékoli informace ze společných databází EU, jako je vízový informační systém. Ale co je možná důležitější, takové chování je politickou katastrofou. Někteří z nás na začátku minulého roku během návštěvy Washingtonu zjistili, jak dvoustranné lobbistické snahy – mimochodem, nikoli pouze České republiky – poškozují úsilí Komise a Předsednictva o prezentaci jednotné linie v zájmu celé EU. Ale některé členské státy to zkrátka nedokázaly pochopit. Samozřejmě, rozumím frustraci zemí ze skutečnosti, že jejich občané jsou podezíráni z terorismu, když chtějí navštívit Spojené státy, a přitom jejich vojáci bojují a umírají po boku Američanů, nejen v Afghánistánu, ale i v kontroverzním konfliktu v Iráku. Je to svým způsobem ironie. Ale jak nemoudré je nechat se chytit do oné pasti s heslem „rozděl a panuj“! Toto chování je tak vzdáleno evropským snahám o získání vážnosti ve světě, místo toho vyvolává jen pocity beznaděje a vystavuje Radu všeobecnému posměchu. Tak jako paní Hennisová-Plasschaertová, jsem si povšimla, že osoby, které by měly reagovat na tato obvinění tu dnes večer nejsou. Zita Pleštinská (PPE-DE). (CS) Slovensko, stejně jako Polsko, Litva, Estonsko a některé jiné členské státy EU se podobně jako Česká republika dlouhodobě usilují dostat na seznam států, které nebudou potřebovat víza při cestě do Spojených států. Jakýkoli posun na cestě k bezvízovému styku má pro naše občany velkou cenu, protože znamená zrovnoprávnění všech občanů EU. Věřím, že Komise i slovinské předsednictví si uvědomí, že právní postih České republiky za podepsání memoranda o porozumění s USA by nebyl dobrým signálem z Bruselu právě v době, kdy probíhá proces ratifikace Lisabonské smlouvy. Jsem pro přijetí kompromisu mezi jednotným postojem EU a pravidly, na jejichž základě by členské státy mohly vyjednávat s USA i na dvoustranném základě. Oldřich Vlasák (PPE-DE). (CS) Dámy a pánové, připomeňme si, že z nově přistoupivších zemí, kromě Slovinců, všichni ostatní občané cestující do Ameriky musí získat vízum. Tito občané na rozdíl od ostatních Evropanů musí stát fronty na amerických ambasádách, zaplatit nemalé peníze a už roky marně čekají na to, až Unie podpoří jejich snahu o zrušení víz. Ve stejné situaci ze starých členských států jsou pouze Řekové. Je pravdou, že Evropská unie dlouho tlačí na Spojené státy, zejména po rozšíření schengenského prostoru se tlak bruselských úředníků, aby Američané novým členským státům odstranili víza, vystupňoval, ale od naše vstupu již uplynuly čtyři roky a stále se nic nestalo. A proto se Česká republika rozhodla jít vlastní cestou a vyslyšet tak žádosti svých občanů. Uzavřené memorandum mezi Českou republikou a USA je proto nutné vnímat jako příspěvek ke společnému úsilí zrovnoprávnit práva všech členů Unie. Uvědomme si, že tento krok je zcela v souladu s právem Evropské unie a nikdo by ho neměl zpochybňovat. Alexander Alvaro (ALDE). Vážená paní předsedající, o této otázce jsme diskutovali i ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, a v tomto výboru není nikdo, kdo by neměl pochopení pro situaci, ve které se nové členské státy nacházejí, hlavně pokud jde o vízovou politiku a dvoustranná jednání se Spojenými státy. Ale jsou tu také starší členské státy, a v této souvislosti bylo zmíněno Řecko, které také čekají na změnu ve vízové politice Spojených států. Nikdo tedy nezpochybňuje jejich právo vybočit z řady, ale musíme se ptát, zda to, co je zákonné, je nevyhnutelně také oprávněné. V uvedeném případě tomu tak není, protože došlo k porušení jednotného přístupu Evropské unie a tím k zablokování možnosti uzavření dohody, která by se vztahovala na celé území Evropské unie. Důležité je postupovat krok za krokem. Právě se nám podařilo vyřešit vstup nových členů do schengenského prostoru. Dalším krokem bude posouzení možností dosažení všeobecné shody o otázce víz. Jedna poznámka na závěr: vyhrožování Lisabonskou smlouvou považuji za doslova hanebné. Ivo Strejček (PPE-DE). (CS) Dovolte mi několik poznámek k debatě, která tady před chviličkou probíhala. Mnohokrát tady znělo, že musíme, tedy Evropská unie, při postupu se Spojenými státy postupovat jednotně a společně. V tom je tedy pro většinu řečníků podstata celého problému. Ne jednotlivé blaho pro jednotlivé členy jednotlivých členských států, ale vést jednotnou antiamerickou politiku.
21
22
CS
Debates of the European Parliament
Chci vám říci, že pro valnou většinu českých občanů je bezvízový styk něčím, co je symbolickým zakončením našeho historického návratu mezi demokratické státy. A chci vás ubezpečit, že ratifikační proces v českém parlamentu ohledně bezvízového styku proběhne daleko rychleji než ratifikační proces o Lisabonské smlouvě. Piia-Noora Kauppi (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, jako mnozí kolegové si též myslím, že jednota Evropské unie je velmi důležitá, nejen ve vízové politice, ale i v jiných otázkách týkajících se Spojených států amerických. Chtěla bych se však zeptat pana komisaře konkrétně: Myslíte si, že Spojené státy teď vyžadují od členských států, které se snaží nezávisle vyjednat zařazení do programu bezvízového styku, splnění jiných požadavků, založených na jiných důvodech než je bezpečnost? Myslíte si, že Spojené státy chtějí postavit členské státy EU proti sobě a využít i jiných otázek souvisejících s touto záležitostí? Nebo se jedná jen o obavy Spojených států o bezpečnost? Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, děkuji za vaše příspěvky. Protože svoboda pohybu je podle mého názoru základním právem našich evropských spoluobčanů, které jsme uznali rozšířením Schengenu, první věcí, kterou si musíme říci je, že Evropská komise a evropské orgány musejí usilovat o dosažení absolutního nikoli relativního výsledku. Všem občanům ze všech členských států musí být umožněno cestovat do Spojených států bez osobních víz. Je to náš jasný cíl a v důsledku toho rozumím obavám a znepokojení některých členských států, které jsou v Evropské unii již mnoho let, jako například Řecko, nebo které jsou členy pouhé čtyři roky. Máme-li se na celou situaci podívat spravedlivě, je nutné objasnit jeden aspekt: není pravda, že jsme nedosáhli žádných výsledků! Naše práce, spíše na evropské než na národní úrovni, přinesla významné výsledky, například velmi nedávno s Kanadou. Minulý rok jsem navštívil Kanadu v době, kdy žádný z nových členských států nebyl zahrnut do programu bezvízového styku s Kanadou. O dvanáct měsíců později, jsou zahrnuty všechny. S Austrálií jsme se dohodli na systému paritního zacházení, jehož výsledkem je odstranění diskriminace mezi – v uvozovkách – starými a novými členskými státy Evropské unie. Je pravda, že musíme ještě dosáhnout podobných výsledků se Spojenými státy, ale rád bych připomněl poslancům, kteří hovořili o čtyřech letech, tedy o datu, kdy vstoupily do Evropské unie, že Spojené státy změnily svůj zákon před necelým rokem, v srpnu 2007. Až po tomto datu začaly Spojené státy prohlašovat, že jsou ochotny rozšířit program bezvízového styku. Není tedy možné hovořit o čtyřech letech, ale o necelých 12 měsících jednání na základě nového zákona, a ponechat stranou skutečnost, že jednání se Spojenými státy začala ještě dříve. Výsledky předchozích jednání na základě zákona, který byl nedávno změněn, samozřejmě už nejsou podstatné. Podle mého názoru musíme společně se Spojenými státy pracovat na tom, abychom zaručili všem evropským občanům bezvízový styk bez toho, aby si některé členské státy myslely, že mohou stejného výsledku dosáhnout dříve než jiní. Říkám to velmi upřímně. Proč? Protože podobné chování by umožnilo získat převahu našemu partnerovi, v tomto případě našim americkým přátelům, kteří sice mohou být našimi přáteli a spojenci, ale nicméně vedou jednání, a v jejich rámci budou vyvíjet tlak, jakmile odhalí sebemenší slabinu na straně Evropy. Musíme udělat vše proto, aby žádnou slabinu neodhalili: a o to právě jde, a v tom musíme mít zcela jasno. Jistě si vzpomínáte, že když jsem předkládal této sněmovně dohodu PNR o osobních záznamech o cestujících mezi Evropou a Spojenými státy, kterou někteří kritizovali a jiní vítali, řekl jsem, že postaví Evropu do silnější pozice vůči Spojeným státům americkým. Chtěl bych teď říci, že ti, kteří evropskou dohodu PNR podpořili, měli pravdu, protože jedním z klíčových bodů mandátu, který požadujeme je, že nemohou probíhat žádné výměny údajů a informací nad rámec této dohody, a že Evropská unie případné požadavky tohoto charakteru zamítne. Zde je důkaz, že evropská dohoda vyvažuje slabé postavení členských států, od kterých byly požadovány další údaje – a o tom není pochyb – jakož i přístup k databázím, které patří nám, Evropě. Na základě této dohody, kterou někteří kritizovali a jiní podporovali, ale teď můžeme dát našim americkým přátelům jasně najevo, že není možné jít nad rámec evropské dohody PNR. A to je, podle mého názoru, známka síly, nikoli slabosti. Už víme, co je a co není možné dělat. Naše předpisy, evropské zákony a dohody, které jsme podepsali a parafovali, jasně stanoví naše závazky. Je samozřejmé, že při řešení podobných otázek musí Evropa
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
vystupovat jednotně, a je také samozřejmé, že přístup „rozděl a panuj“ je z pohledu Evropy ze všech možných ten nejméně správný. Je to přístup, kterému musíme vzdorovat, a proti kterému se evropské orgány samozřejmě musí postavit. Ale proč dnes v tomto Parlamentě diskutujeme o tomto problému? Protože i přesto, že existují jasné zákony a podrobné dohody, je tu pokušení, pokud to smím takto nazvat, získat náskok. Pokušení, které může být politicky pochopitelné občanům zemí, kterých se týká, ale které je z institucionálního hlediska nepřijatelné. Z tohoto důvodu jsme museli zareagovat, samozřejmě v duchu solidarity se všemi členskými státy, včetně těch, které se snaží vstoupit do programu bezvízového styku. Co jsme udělali? Požádali jsme Výbor Coreper, t.j. velvyslance členských států, aby se dohodli na výchozím dokumentu. Považujeme tento dokument za hranici možného: znovu se v něm opakuje, co je a co není možné. Stejně tak jsme požádali členské státy, aby zajistily, že žádná politická jednání nepřekročí tuto hranici, tento klíčový bod. Znovu jsme zopakovali, že není možné souhlasit s výměnou informací nad rámec stanovený v evropských dohodách, a že takové otázky jako vracení osob, které překročí povolenou délku pobytu, musí být projednány na evropské, nikoli na národní úrovni. Upřímně, pokud bychom měli formální mandát, nebylo by potřeba záležitosti tohoto druhu znovu opakovat. Učinili jsme tak, abychom si vyjasnili stanoviska, abychom jednou a provždy dali najevo, že chápeme obavy členských států, které v současnosti nejsou v programu bezvízového styku, ale že pravidla Evropské unie jsou nadřazená těmto obavám. Pokud bychom tento fakt zpochybnili, byť jednou, došlo by k precedentu, po kterém by následovaly mnohé další, jeden nebezpečnější než druhý. Na závěr mi dovolte, vážená paní předsedající, oznámit, že tento týden pracujeme na návrhu vyjednávacího mandátu, který předložíme americké straně. V tomto návrhu bude jasně řečeno, že všechny členské státy, dokonce i zástupci České republiky a Estonska, jednohlasně souhlasili, že uvedená výchozí linie nemůže být v samostatných jednáních překročena. Existují nějaké mantinely pro samostatná jednání? Určitě ano, samozřejmě v oblastech, které nespadají do pravomocí Evropy. Ale na projednání všech otázek, které jsou v kompetenci Evropy, a těch je převážná většina, získáváme od členských států jednohlasný mandát, a toto je směr, kterého je slovinské předsednictví odhodláno se držet. Zítra požádám Komisi o formální pověření k informování Spojených států o našem postoji, v němž není místo na žádné ústupky nebo odvolání. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC místopředseda Sophia in 't Veld (ALDE). Vážený pane předsedající, často v těchto rozpravách mívám pocit, že nedostáváme odpovědi na naše otázky. Položila jsem panu komisaři velmi přesnou otázku: zda je schopen potvrdit, že prováděcí opatření k části memoranda o porozumění týkající se osobních záznamů o cestujících jsou v souladu s dohodou mezi EU a Spojenými státy, a pokud ne, zda to znamená, že dohoda by byla neplatná? Pan komisař uvedl, že někteří poslanci byli proti dohodě, a jiní s ní souhlasili. Ráda bych mu připomněla, že když jsme zde v Parlamentu vloni v červenci schvalovali usnesení, které označilo dohodu za velmi špatnou, bylo schváleno téměř jednohlasně. Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný. Myslel jsem si, že jsem se vyjádřil jasně. Ale dovolte mi, abych svou odpověď ještě jednou zopakoval: žádná prováděcí pravidla nebudou, narozdíl od dokumentu schváleného výborem Coreper a pověření, o které budu žádat. Zatím neexistují prováděcí pravidla, protože Česká republika souhlasila s naší žádostí nepředkládat prováděcí pravidla, dokud nebude nalezeno společné evropské stanovisko. K tomuto stanovisku jsme dospěli a vláda České republiky se jím bude řídit. Předsedající. − Rozprava byla ukončena.
18. Ochrana údajů a práva spotřebitelů (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise o ochraně údajů a právech spotřebitelů. Franco Frattini, místopředseda Komise. − Vážený pane předsedající, chtěl bych začít poukazem na to, že směrnice Rady 95/46/ES („směrnice o ochraně údajů“) se vztahuje na správce údajů, kteří byli ustanoveni ve Společenství. Vztahuje se také na správce, kteří nebyli ustanoveni na území členského státu, pokud uvedený
23
24
CS
Debates of the European Parliament
správce používá zařízení umístěné na území členského státu, vyjma případu, kdy se uvedené zařízení používá pouze pro účely tranzitu přes území Společenství. Směrnice zaručuje práva všem osobám bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo místo pobytu, a bez ohledu na to, zda jednají jako spotřebitelé či nikoli. Stanovuje zásadní podmínky ukládající povinnosti správcům údajů a uznávající práva osob. Předepisuje také sankce a přiměřené opravné prostředky v případě porušení směrnice a zavádí mechanismy na prosazování účinnosti jejích ustanovení. Pozorně sledujeme vývoj technologií a s ním související výzvy, zejména ty, které se týkají soukromí a osobních údajů. Pokud jde o transatlantickou spolupráci, udržujeme pravidelný kontakt s úřady Spojených států odpovědnými za monitorování „bezpečného přístavu“ – ministerstvem obchodu a Federální obchodní komisí. V rámci tohoto kontaktu se zabýváme otázkami ochrany osobních údajů. Zkoumáme rovněž otázky související s novými technologiemi a jejich celosvětovým použitím. V případě fúze společností Google a Double Click, Komise pokračuje v analýze této věci, aby mohla rozhodnout, zda je plánovaná fúze v souladu s nařízením 139/2004/ES („nařízení o fúzích“). Rozhodnutí přijmeme již brzo. Již nyní ale můžeme říci, že Komise provedla rozsáhlou analýzu hospodářských aspektů vyvolaných navrhovanou fúzí, aby mohla určit, zda je slučitelná s pravidly společného trhu. Od společností se vyžaduje, aby jednaly v souladu s vnitrostátními zákony o ochraně údajů, kterými se provádí směrnice o ochraně údajů, a národní úřady na ochranu údajů jsou orgány, které odpovídají za vynucování jejich dodržování ze strany subjektů, které zpracovávají osobní údaje na jejich území. Fúze různých subjektů nezbavuje účastníky fúze jejich závazků vyplývajících z vnitrostátních zásad ochrany údajů. Skutečně, jakékoli rozhodnutí, které může Komise ke schválení fúze přijmout, nebude mít vliv na povinnosti, které účastníkům fúze ukládají právní předpisy Společenství o ochraně soukromí při zpracování osobních údajů. Bez ohledu na schválení fúze nový subjekt bude muset v své každodenní činnosti dodržovat základní pravidla uznaná všemi příslušnými nástroji, včetně práva na soukromí a ochranu údajů, ale nejen tato práva. Národní úřady na ochranu údajů mají proto za úkol zajistit dodržování těchto pravidel, a bude-li třeba, přijmout příslušná opatření na zajištění jejich dodržování. Manfred Weber, jménem skupiny PPE-DE. (DE) Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, internet je velkou výhodou. Nikdo z nás si dnes neumí představit svou práci bez této nové technologie. Umožňuje také výměnu údajů v ohromujícím rozsahu. Nic však není dokonalé, a nedokonalosti se projevují kupříkladu v důsledku dlouhodobého uchovávání miliard uložených souborů. Na případu, který je v současné době předmětem zkoumání, pan komisař jasně ukázal, že z důvodu přezkoumání fúze společností Google a DoubleClick musel být aktivován právní rámec Evropské unie. Budeme čekat na výsledky tohoto zkoumání a potom vyvodíme své politické závěry. Tento případ však nastoluje základní otázku, jak budeme řešit ochranu údajů na internetu, protože uživatelským společnostem, velkým i malým, není lhostejné, jakým způsobem se chrání jejich údaje. Neexistují žádné jednoduché odpovědi, protože jádrem tohoto problému je nezodpovězená otázka, zda adresa internetového protokolu představuje osobní údaj. U poskytovatelů, kteří přidělují pevné adresy, je adresa internetového protokolu osobním údajem, ale u řady jiných poskytovatelů IP adresa automaticky neodhaluje totožnost uživatele. Domníváme se, že v takových případech skutečně dochází k čisté ztrátě ochrany údajů, protože shromážděné údaje mohou být dokonce poskytnuty třetím stranám. Potřeba právních předpisů musí být vždy posuzována na základě nutnosti a přiměřenosti. Uživatelé, samozřejmě, získávají řadu výhod zveřejněním svých údajů. Velmi důležitým bodem je, že činí vědomé rozhodnutí o postoupení svých údajů a mohou si určit, jak budou příslušné údaje použity. To znamená, že uživatelé musí mít právo na informace, tj. právo se dozvědět, jaká data související s jejich osobou jsou uchovávána, a proto musí existovat jasná pravidla upravující přenos a prodej údajů třetím stranám. Z toho důvodu bychom měli začít s dobrovolnými závazky, v ideálním případě se zavedením transatlantického přístupu – protože bez společných globálních iniciativ zkrátka nemůžeme regulovat internet – a pokud se prokáže, že dobrovolné závazky jsou nedostatečné, pak budeme muset diskutovat i o právních opatřeních. Stavros Lambrinidis, jménem skupiny PSE. – (EL) Vážený pane předsedající, když se běžní uživatelé připojují na internet, neuvědomují si, že během jednoduchého vyhledávání, nákupu, nebo účasti v diskusi, jsou zaznamenávány jejich nejcitlivější osobní údaje, např. o jejich politickém a filozofickém přesvědčení, financích,
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
nákupech, cestování a zájmech obecně. Faktem je, že soukromé společnosti, které sbírají tyto údaje, často ani nepocházejí z Evropy. Ani evropské zákony, ani mezinárodní dohody dnes nebrání velkým společnostem používat naše osobní údaje. Dokonce by se dalo říci, že nic nebrání bezpečnostním orgánům třetí země v přístupu k těmto údajům. Proč má Evropa odpovědnost a potenciál k tomu, aby se v těchto věcech angažovala? Protože, jak správně poznamenal pan Frattini, směrnice o ochraně údajů se vztahuje na poskytovatele elektronických a internetových služeb uvnitř Evropy i za jejími hranicemi. Naše osobní údaje neztrácejí svou důležitost a zajímavost jen proto, že firma sídlí mimo Evropu. Vážený pane předsedající, mám tři konkrétní návrhy: Zaprvé, samy soukromé osoby musí být skutečně vyzvány, aby poskytly výslovný souhlas k jakémukoli sběru, nemluvě o použití, svých osobních údajů, tak jak je to pro všechny případy stanoveno ve směrnici, o které jsem hovořil. Výzva nesmí být uvedena malým písmem, ale jasně a jednoznačně. V současné době se stává, že občané, kteří si přejí odstranit své údaje nebo zabránit jejich sdílení s třetími stranami, obvykle nejsou schopni se na matoucích internetových stránkách zorientovat. Stránky jsou navrhovány tak, aby vypadaly složitě, z toho důvodu, aby společnosti používající speciální nástroje a programové vybavení mohly následně zjistit uživatelovy zájmy a prodat mu výrobky, nebo aby bezpečnostní orgány mohly z jiných důvodů uživatele následně lokalizovat. Zadruhé – a jsem rád, že to pan Frattini již řekl – Evropská komise musí skutečně pochopit, že fúze těchto společností nejsou důležité jen z hlediska finančních analýz, ale i z hlediska osobních údajů občanů, které pravděpodobně jsou, nebo v budoucnu mohou být, zneužívány někým jiným. Nejsme jen společenstvím peněz a trhu, jsme především společenstvím hodnot. Zatřetí mi, vážený pane předsedající, dovolte zakončit slovy: Dnešní diskuse otevírá velmi široké téma, jehož povrchu jsme se jen letmo dotkli, ačkoli se pod ním skrývá celosvětový problém. Potřebujeme mezinárodní chartu základních práv uživatelů internetu. Nic takového v současnosti neexistuje. V této době se ale Velký bratr neobjeví proto, že jej nainstaluje nějaká diktatura. Velký bratr se zjeví, protože celé naše životy jsou teď zaznamenané ve formě elektronických stop na internetu. Pokud se nám společně nepodaří nalézt základní principy, které by nás chránily, zítra se probudíme do velmi odlišného, a obávám se, mnohem horšího světa, jakkoli uživatelsky přátelské, příjemné a kouzelné se nám dnes všechno může zdát. Sophia in 't Veld, jménem skupiny ALDE. – (NL) Skutečně bych dnes byla ráda viděla kolegyni pana Frattiniho, paní Neelie Kroesovou, sedět po jeho boku, protože si myslím, že přísné rozlišování mezi pravidly trhu a pravidly ochrany soukromí, je zastaralé. Víme, že fúze společností Google a DoubleClick se uskuteční, a Evropský parlament se samozřejmě nechce vměšovat do podrobností této fúze, ale chceme vědět, jaké budou záruky ochrany soukromí. Osobní údaje se staly velkým byznysem. Informace o zákaznících, uživatelích, jejich zvycích a výběru poskytují společnostem neocenitelnou konkurenční výhodu. Ochrana osobních údajů by proto od nynějška neměla být posuzována odděleně od politiky hospodářské soutěže. Komise zvolila velmi tradiční přístup k hospodářské soutěži, který nadále neodpovídá nástupu behaviorální reklamy v 21. století. Hospodářská soutěž musí zahrnovat ochranu soukromí a spotřebitele, budou-li následkem fúzí vznikat megakoncerny vlastnící množství informací o svých uživatelích, jako v případě fúze Google/DoubeClick, nebo případného spojení společností Microsoft a Yahoo, společnosti Yahoo a Rupertem Murdochem, nebo společností Reed Elsevier a ChoicePoint atd. Osobní údaje mohou být zneužity k vyloučení nováčků z trhu, ale důležité je si uvědomit, že v prostředí zdravé konkurence může spotřebitel trvat na ochraně soukromí, společnost může potrestat viníky, jak tomu bylo v případě Facebooku. A máme také pravidla upravující koncentraci médií. Tak proč nezahrneme ochranu soukromí do politiky hospodářské soutěže? IP adresy mohou být považovány za osobní údaje. A to má potencionálně dalekosáhlé důsledky pro průmysl, ale také pro uživatele. Proto naléhavě potřebujeme evropské, ale především mezinárodní normy pro toto odvětví. Evropská unie musí v této oblasti udávat směr a spolupracovat s Amerikou, a vést konzultace s příslušným odvětvím. Navrhuji tedy zařadit tuto problematiku do programu Transatlantické hospodářské rady. V neposlední řadě je také v zájmu podniků, aby lidé cítili jistotu, že jejich soukromí je náležitě chráněno. Zmínila jsem se o případu Facebooku, kde se spotřebitelé začali bouřit ve snaze donutit Facebook, aby více dbal na ochranu soukromí. Já bych chtěla naléhavě vyzvat Evropskou komisi, aby zaujala odlišný přístup, spočívající ve spojení politiky hospodářské soutěže, ochrany spotřebitelů a ochrany osobních údajů nebo soukromí, do jednoho celku.
25
26
CS
Debates of the European Parliament
David Hammerstein, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Vážený pane předsedající, máme obavy z fúze, která ve skutečnosti fúzí není: jde o spojení dvou doplňujících se podniků. Jeden podnik, Google, vlastní nesčetné množství dat, a druhý podnik, DoubleClick, má kapacitu tyto údaje o spotřebitelských zvycích zpracovávat, manipulovat s nimi a rozesílat je. Tato záležitost by měla Evropskou komisi znepokojovat, protože představuje nebezpečí pro občany Evropy a pro ochranu soukromí našich každodenních zvyků. Struktura této fúze může ochranu soukromí ohrozit, přesto vnitrostátní orgány nejsou schopné získat informace o tom, jak se s těmito údaji manipuluje, a spotřebitelé se ani nedozvědí, kam se jejich údaje dostanou, nebo jak jsou třetími stranami používány. Carl Schlyter (Verts/ALE). – (SV) Vážený pane předsedající, spotřebitel je na internetu bezbranný. Pokud chcete používat oblíbené služby, nemůžete si zvolit možnost „nesbírejte o mně údaje“. Stejně tak nemůžete zjistit, co se s vašimi údaji stane. Vyhledáváte, nakupujete. Pokud jedna a táž společnost dokáže všechny uvedené informace spojit, může získat obrovskou marketingovou výhodu a nashromáždit obrovské množství údajů o všech uživatelích internetu. To samé platí, chcete-li si z internetu legálně stáhnout film. Musíte k tomu použít software jedné společnosti, tj. Windows. Bez pomoci našich zákonodárců se nemůžeme před těmito velkými společnostmi chránit. Jak nedostatečná může ochrana údajů být, se můžeme přesvědčit například, vstoupí-li do hry boj proti porušování autorských práv. Počítač toho, kdo sdílí soubory, je prohledán, a všechny jeho soukromé informace jsou přezkoumány. Tyto informace se následně odešlou mediálním společnostem, aby se určilo, co bylo chráněno autorskými právy, a co nikoli. Jak můžete chránit spotřebitele, když mediální společnosti mají přístup k vyšetřovacím spisům policie? Je na čase, aby se ochraně údajů dostalo silné podpory. Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Vážený pane předsedající, musím přiznat, že postup „catch the eye“ se mi líbí, zejména část před začátkem odpočítávání. V oblasti ochrany údajů existuje nepochybně mnoho témat k projednání. Někteří poslanci ze Strany zelených se věnovali tématu údajů o soukromých podnicích a osobách. Fúze, jako je ta mezi společnostmi Google a DoubleClick, zcela jistě vyvolává některé otázky. Nicméně je třeba dbát na to, aby se jedna věc nepletla s druhou. Není důležité, kolik žab kváká, výsledkem vždy bude kvákání. Tím chci říci, že bychom neměli zapomínat také na potřebu pochopit základní technické procesy. My – a má politická skupina určitě není výjimkou – se často velmi podrobně zajímáme o záležitosti týkající se internetu a, pochopitelně, i soukromého charakteru údajů, a mnohdy na ně reagujeme velmi emotivně. Abych ale pochopil, jak funguje internet a získávání údajů, musím nejprve porozumět základní technologii. V tomto ohledu se domnívám, že je třeba hodně diskutovat o přístupu pana Webera, zjistit především, do jaké míry by IP adresy mohly představovat osobní údaje ve smyslu směrnice 2002/58 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací, protože v některých případech může být IP adresa, ve spojení s údaji o uživateli , klíčem ke sběru osobních informací. Na druhé straně, s ohledem na dnešní stav technologického rozvoje, kdy například chladničky dokáží automaticky získávat recepty z internetu, je otázka, zda IP adresa mé chladničky skutečně představuje osobní údaj, již zastaralá. Eva Lichtenberger (Verts/ALE). – (DE) Vážený pane předsedající, jak můj předřečník správně připomněl, je nutné přezkoumat technické pozadí těchto pravidel. Máme tu případ, který je poněkud nepříjemný v tom, že nespadá zcela do působnosti zákona o hospodářské soutěži, a přesto zahrnuje překročení kritického množství, což představuje vážné problémy. A pro vnitrostátní orgány na ochranu údajů a vnitrostátní legislativu o ochraně dat pak bude nesmírně obtížné se zabývat jakýmkoli porušováním vyplývajícím z této fúze, protože údaje odevzdané společnosti DoubleCclick budou nadále zpracovávány odlišným způsobem. Máme tu technický problém, který musíme vyřešit. Jsem přesvědčena, že nahromadění tak velkého potenciálu v rukou jedné skupiny je mimořádně nevýhodné pro trh, protože vylučuje nové konkurenty. Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, i já jsem přesvědčený, že obavy vyjádřené mnoha předřečníky jsou našimi společnými obavami v tom smyslu, že zatím nemáme dostatečný systém na ochranu osobních údajů, pokud jde o nové technologie a internet. Stejná, možná ještě větší pozornost, musí být věnována ochraně osobních údajů během protiteroristického vyšetřování, kdy jsou mé osobní údaje poskytovány nikoli soudu, ale soukromé průmyslové skupině.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Z uvedených důvodů se jedná o opodstatněné obavy, a samozřejmě myšlenka, ač poměrně nová, na vytvoření jakéhosi světového plánu na ochranu údajů, kterou navrhl pan Lambridis, je plně v souladu s globální povahou internetu. Jak víte, a jak jsem právě uvedl ve svém úvodním vystoupení, současné předpisy jsou uplatňovány podle sídla konkrétního provozovatele, ale toto geografické omezení není v případě internetu skutečně vhodné. Naše práce by se proto měla ubírat uvedeným směrem, a domnívám se také, že je důležité nalézt spojení mezi aspekty hospodářské soutěže a aspekty politiky na ochranu spotřebitelů, včetně jejich osobních údajů. Je to něco, o čem teprve začínáme hovořit, a jak víte, Komise sleduje vývoj v mnoha oblastech týkajících se ochrany údajů, na které se nevztahují evropské předpisy. Jedná se o iniciativy Rady Evropy, Organizace spojených národů a mezinárodní konference na ochranu údajů. Navzdory tomu je zde riziko, na které nesmíme zapomínat. Dovolte mi položit následující otázku: pokud by světová mapa na ochranu údajů musela obsahovat mimořádně velké množství informací, neoslabila by samotnou ochranu? Pokud z této otázky něco vyplývá, pak je to jasný fakt, že naše evropské právní předpisy musíme považovat – a dovolte mi tento odvážný výraz – za vývozní artikl, a nesmíme přijímat méně účinné předpisy na ochranu údajů jen proto, že by měly platit v mnohem širším zeměpisném kontextu. Na závěr vám mohu sdělit, že v rámci zahájení konkrétních praktických opatření, Pracovní skupina článku 29, kterou všichni zainteresovaní na této práci znají, a která je pracovní skupinou odpovědnou za koordinaci opatření na ochranu údajů, připravuje odůvodněné stanovisko k ochraně údajů ve vztahu k vyhledávačům a poskytovatelům služeb. Jinými slovy, tímto aspektem se zabýváme, a byl rozeslán dotazník, který se stane výchozím bodem uvedeného odůvodněného stanoviska. Dotazník se týká politiky na ochranu údajů a byl rozeslán velkému počtu významných osobností, manažerům vyhledávačů a poskytovatelům služeb. Podle mého názoru by shromážděné odpovědi a stanovisko, které bude určitě zveřejněno co nejdříve, doufejme ještě před letním přerušením, mohly možná poprvé poskytnout koordinovaný návrh řešení souvisejících problémů a naznačit směry, kterými by se měla práce ubírat. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 142) Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. – (RO) V dnešní době stále více evropských občanů využívá služeb informační společnosti, ať jsou to finanční služby, inteligentní dopravní systémy, systémy zdanění za používání silniční infrastruktury, počítačové systémy v oblasti zdravotní péče, internet, kamery sloužící ke kontrole a dohledu, nebo používání biometrických údajů. Bezpečnost a ochrana jsou v případě těchto služeb pro důvěru uživatelů rozhodující. Bezpečnost elektronických sítí a počítačových systémů, spolu s technologiemi pro dokonalejší ochranu údajů jsou hlavními tématy strategie pro bezpečnou informační společnost, kterou Komise přijala v roce 2006. Ve sdělení z května 2007 Komise uvedla možná rizika spojená s používáním informačních technologií, jako jsou krádež identity, sledování nebo dokonce podvod. K dosažení bezpečnější informační společnosti je nutné, aby specifické produkty a služby obsahovaly mechanismy na ochranu údajů, a to již od fáze návrhu. Zároveň je nutné, aby postupy a zásady uplatňované při poskytování bezpečnosti v informační společnosti byly jasně definovány, a byly přístupné všem osobám, které se podílejí na navrhování, provozu a používání počítačových systémů. Žádám Komisi, aby přezkoumala potřebu určitých nařízení Společenství v oblasti bezpečnosti elektronických komunikačních služeb a počítačových systémů. Každý dodavatel specifických služeb pro informační společnost musí dodržovat vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy o ochraně údajů.
19. Společná pravidla v oblasti ochrany civilního letectví (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva Paola Costy, předložená jménem delegace Evropského parlamentu v Dohodovacím výboru, o společném textu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 schváleném Dohodovacím výborem (C6-0029/2008 – 2005/0191(COD)) (A6-0049/2008).
27
28
CS
Debates of the European Parliament
Paolo Costa, zpravodaj. − (IT) Vážený pane předsedající, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, dnes oslavujeme zakončení procesu, který byl zahájen v září 2005. Cesta, kterou jsme ušli, byla dlouhá, někdy náročná, ale v konečném důsledku mám pocit, že byla hodna vynaložené námahy. Otázka, kterou jsme řešili, je bezpečnost civilního letectví. Nařízení, které bylo až dosud v platnosti, bylo přijato v emotivní atmosféře doprovázející útok na věže Světového obchodního centra z 11. září 2001. Rodilo se těžko, ale bylo schváleno a uplatňováno, a i když v posledních letech zaznamenalo určitý úspěch, objevily se v něm praktické mezery a nedostatky. Proto se nyní chystáme uvedené nařízení přezkoumat. Naším cílem je poskytnout pružnější odpověď na technologické a psychologické změny a změny chování v boji proti terorismu, samozřejmě, s ohledem na zkušenosti, které jsme dosud získaly. Bezpečnost a ochrana před teroristickými útoky jsou jasnou prioritou, ale nelze o nich hovořit odděleně. Musí být chápány v poněkud vyváženějším kontextu. Kontroly musí být přísné a účinné, ale neměly by příliš zatěžovat cestující, a jejich provádění by nemělo být příliš nákladné. Náklady by měly být, pokud možno, sdílené, a neměly by být plně hrazeny cestujícími. Z toho důvodu nemohou být nové kontroly zaváděny bez přiměřeného demokratického přezkoumání. Delegace Parlamentu zaměřila svou pozornost v průběhu dohodovací fáze právě na tyto dva body, náklady a demokratickou zodpovědnost. Pokud jde o náklady, jsem rád, že mohu Parlament informovat o zařazení nového článku, nikoli bodu odůvodnění, v němž se stanoví, že uvedené náklady na bezpečnost musí být sdíleny cestujícími, letišti, leteckými přepravci a národními vládami. Na základě dalšího článku, nikoli meziinstitucionálního prohlášení, jako v roce 2002, Komise podrobněji přezkoumá tento problém, a předloží Parlamentu a radě návrhy s cílem vyřešit tento problém prostřednictvím přiměřeného sdílení nákladů mezi daňovými poplatníky a cestujícími. Co se týče demokratické zodpovědnosti, podařilo se nám úspěšně dosáhnout použití rozšířeného komitologického postupu, neboli komitologického postupu s kontrolou, zvláště v případech zavádění nových kontrol, prohlídek nebo opatření omezujících životy cestujících. Pokud Parlament v budoucnu rozhodne, že bezpečnostní opatření je nepřiměřené, bude moci požádat o veřejnou diskusi, která příslušným způsobem dané stanovisko přezkoumá. Celkově mám pocit, že se podařilo dosáhnout rovnováhy mezi účinným bojem proti terorismu a největší možnou mírou úcty k soukromí, a kontrolními postupy a bezúčelným šikanováním cestujících zároveň. Samozřejmě, až zkušební uplatňování tohoto předpisu v praxi ukáže, zda bylo těchto cílů v plné míře dosaženo. Proto bych chtěl, pane předsedající, této sněmovně, našemu Parlamentu, doporučit, aby schválil dohodu dosaženou ve dohodovacím řízení, aby na ní Komise mohla skutečně začít pracovat. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − Vážený pane předsedající, máte před sebou návrh nového rámcového nařízení o ochraně civilního letectva, s nímž jste se všichni seznámili. Oceňuji veškerou práci a úsilí, které jste vynaložili na dosažení pozitivního výsledku v tomto dlouhém a náročném dohodovacím řízení. Dostali jsme se nyní do závěrečné fáze postupu pro přijetí nového rámcového nařízení, což je jen dalším důkazem lepší právní úpravy. Dne 4. března Rada formálně ukončila třetí čtení tohoto vyváženého a užitečného textu, který je významný pro leteckou dopravu i pro cestující. Nyní je na poslancích Evropského parlamentu, aby tento proces završili. Jsem vděčný panu Costovi za to, že žádá Parlament o souhlas s tímto textem, a zajišťuje tak úspěšný výsledek dohodovacího řízení. Každá strana prokázala v dohodovacím řízení smysl pro kompromis, ale myslím, že mohu říci, že Parlament z něj vyšel jako vítěz, protože většina navržených pozměňovacích a doplňovacích návrhů a myšlenek se nachází v textu, o kterém budete hlasovat. Chápal jsem vaše očekávání ohledně zásad financování. Velmi intenzivně jsem se osobně angažoval v dohodovacím procesu. S vaším dovolením znovu uvádím, že jsem měl v úmyslu předložit Komisi legislativní návrh o rozdělení nákladů na přísnější opatření v rámci ochranu civilního letectví, která mohou členské státy přijímat jako doplněk k základním pravidlům stanoveným v tomto novém nařízení. Uvedené náklady by byly rozděleny mezi daňové poplatníky a uživatele. Uvedený návrh se nedotýká práva Komise na iniciativu nebo souladu s vnitřními postupy, především o provedení příslušné studie o dopadu před každým legislativním návrhem.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Zavedením regulativního postupu s kontrolou navíc Evropský parlament získá díky přechodu na nové „komitologické“ rozhodnutí větší pravomoc nad obecnými pravidly, která musí Komise vypracovat po přijetí rámcového nařízení. Umožněním větší pružnosti v systému přizpůsobování právních předpisů v rámci regulativního postupu s kontrolou je vytvářena protiváha k obecným prováděcím předpisům. Tak dosahujeme institucionálního pokroku ve všech těchto situacích. Co se týče článku 4, chtěl bych upozornit na učiněné prohlášení. Komise oznamuje svůj záměr navrhnout všeobecná opatření podle současného čl. 4 odst. 1 písm. a) a podrobná prováděcí opatření ve smyslu současného čl. 4 odst. 2. Komise má v úmyslu použít článek 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, k navržení jakýchkoli potřebných dodatků ke společným základním normám stanoveným v tomto nařízení. Komise poznamenává, že je důležité umožnit vypracování podrobných prováděcích opatření metodami, které nejen zabezpečí účinné odhalování a odrazující účinek, ale zároveň poskytnou potřebnou pružnost a rychlost při současném zachování důvěrnosti citlivých dokumentů z důvodu ochrany cestujících. Komise také zdůrazňuje, že kontinuita prováděcích pravidel bude zachována, až dokud nedojde k jejich nahrazení novými opatřeními přijatými podle tohoto nařízení. Pokud jde o podstatu, nové nařízení umožňuje vypracování vhodnější legislativy, která bude přistupovat k bezpečnostním otázkám holisticky a flexibilně, nikoli prostřednictvím série jednotlivých a opakujících se kroků. Počáteční odhady Asociace evropských leteckých společností naznačují, že pružnější metody mohou snížit náklady až o 500 milionů. Souhrnem řečeno, pokud bude toto nové nařízení přijato, usnadní se přijímání pravidel s třetími zeměmi, které mají stejně přísné normy letecké bezpečnosti. Tato jednorázová bezpečnostní koncepce je v zájmu nejen cestujících, ale i celého odvětví letecké dopravy Evropské unie. Kromě toho doufám, že nejnovější technologický vývoj nám umožní změnit a doplnit úplný zákaz tekutin na palubě letadla do začátku příštího roku. Jakmile bude dostupná příslušná technologie na odhalování tekutých výbušnin, budeme se snažit tuto novou okolnost zohlednit v nařízeních. Evropský parlament bude mít možnost posoudit jakékoli plány na změnu předpisů v této oblasti. Dámy a pánové, byl to zdlouhavý proces. Vyžádal si velké úsilí všech zúčastněných stran, aby mohlo být dosaženo kompromisu potřebného k přijetí nového nařízení. Toto nařízení nám nejen pomůže zlepšit bezpečnost ve vzduchu, ale také snížit náklady, zjednodušit předpisy a účinněji ochránit civilní letectví. Děkuji Parlamentu za jeho práci na tomto legislativním návrhu, a samozřejmě z celého srdce doufám ve vaši podporu a přijetí textu. Philip Bradbourn, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, jak již uvedl pan zpravodaj a pan komisař Barrot, Parlament a Rada nakonec dosáhly dohody po dlouhých jednáních v rámci dohodovacího procesu. Věřím, že je pozitivní a že si zaslouží naši podporu. Jsme přesvědčeni, že vzhledem k pokračujícím teroristickým hrozbám jsou jasná pravidla bezpečnosti naprosto nezbytná. Velmi důležité a potřebné je i jejich společné zavádění na letištích a v leteckých společnostech v celé Evropě, a v tomto návrhu jsou zahrnuty oba uvedené body. Vzhledem k tomu, že se nám v otázce financování těchto bezpečnostních opatření nepodařilo dosáhnout dohody s Radou, Komise souhlasila s předložením samostatného návrhu financování těchto opatření během nadcházejících měsíců. Doufám, že k tomuto kroku dojde co nejdříve. Chtěl bych na tomto místě poukázat na skutečnost, že Rada a Komise by měly po předložení návrhu věnovat pozornost silnému a jednotnému stanovisku Parlamentu k této otázce. Parlament nesmí být v tomto procesu vnímán jako další z překážek, které musí Komise a Rada zdolat, ale jako rovnocenný partner. Bezpečnost a ochrana cestujících jsou na prvním místě, proto doufám, že nadcházející návrh Komise zohlední náš pevný postoj k této otázce. Navzdory tomuto kontroverznímu bodu si zpráva zaslouží uznání. Jsem přesvědčen o výhodách společných bezpečnostních norem pro Evropu. A vzhledem k tomu, že teroristické hrozby v oblasti letectví v dnešní době rostou, tento návrh nabízí důležitá zlepšení v oblasti bezpečnosti a ochrany cestujících. Z uvedeného důvodu naléhavě žádám Parlament o plnou podporu tohoto opatření.
29
30
CS
Debates of the European Parliament
Saïd El Khadraoui, jménem skupiny PSE. – (NL) Vážený pane komisaři, dámy a pánové, teroristický útok z 11. září, a další následné hrozby nás nutí si uvědomit, jak zranitelné je odvětví letecké dopravy a jak smrtící mohou být následky útoku, při kterém teroristé použijí letadlo, nebo který provedou na palubě letadla. Nutí nás uvědomit si také, jaký vliv mají tyto útoky na hospodářství, a tudíž na nás všechny. Proto je důležité, abychom učinili všechny potřebné kroky k zajištění maximální bezpečnosti. Je samozřejmé, že k dosažení maximální bezpečnosti je nutná maximální harmonizace na evropské úrovni. Podle slov zpravodaje musíme zároveň hledat rovnováhu mezi bezpečností na jedné straně a pohodlím, soukromím a volným pohybem na straně druhé. Během jednání jsme jako delegace Evropského parlamentu zastávali tento názor a myslím si, že v průběhu dohodovacího řízení jsme navázali dobrou spolupráci i s pány Costou a Jarzembowským. Spojili jsme síly a, jak správně poznamenal pan komisař, situaci jsme vyřešili dobrou kompromisní dohodou. Neznamená to však, že jsme s výsledkem zcela spokojeni. Všechno bude záviset na tom, jak budou dosažené dohody realizovány v praxi. A na dvou zásadních oblastech: zaprvé, na provádění opatření. Prostřednictvím komitologického postupu s kontrolou jsme zabezpečili pokračující významnou spoluúčast Parlamentu a de facto jsme dosáhli práva veta pro případy, ve kterých jsou podle nás navrhovaná opatření nepřiměřená. Prostor pro výklad, pro diskusi tedy existuje. Myslím, že opatření zakazující přítomnost tekutin na palubě letadla, je důkazem nezbytnosti podobných opatření. Nemůžeme dovolit, aby výbor odborníků dostal bianko šek, a nemusel se zodpovídat. Proto považuji tuto novou formu demokratické kontroly v zásadě za pozitivní krok. Za předpokladu, že nás Komise bude nepřetržitě informovat o nových skutečnostech, jsme schopni tuto úlohu velmi dobře zvládnout. Myslím, že to bude velmi důležitý krok. Musíme vypracovat také vhodný interní postup, který umožní Parlamentu řádně plnit jeho funkci. Zadruhé, jsme si vědomi, že v otázce financování opatření bezpečnostních opatření jsme nedosáhli přesně toho, co jsme chtěli. Chtěli jsme zachovat konzistentnost našeho uvažování. Očekáváme, že bezpečnostní opatření schválená Evropou budou vhodná pro všechny. Pokud se členské státy rozhodnou přijmout dodatečná opatření, měly by nést i náklady s nimi spojené. Tento záměr se nám nepodařilo prosadit, ale jsem si jist, že váš závazek, pane komisaři, vyústí v budoucnu v novou rozpravu a přinese skutečné výsledky. V každém případě máme ode dneška k dispozici rámec, který by nám měl umožnit přijímat bezpečnostní opatření rychle, a zároveň by měl stanovit demokratickou zodpovědnost. Uvidíme, zda bude tento systém fungovat ke spokojenosti všech. Má skupina ho rovněž podpoří. Jeanine Hennis-Plasschaert, jménem skupiny ALDE. – (NL) Upřímně řečeno, není pochyb, že odvětví letecké dopravy je, a nadále i bude, oblíbeným cílem teroristů. Potřeba přísnějších bezpečnostních pravidel v letecké dopravě a s nimi spojených zvýšených nákladů a zatížení je tedy zcela zřejmá. Pokud ale chceme tento základní rámec zachovat, je nutné, aby přijatá opatření byla účinná. I když tato dohoda není dokonalá, představuje důležitý krok vpřed v této oblasti. Pokud jde o významnější úlohu Parlamentu, upřímně doufám, že ji využijeme v maximální míře. Více než kdykoli předtím musíme být realističtí, pokud jde o očekávání spojená s účinností našich zákonů a pravidel. Dále je samozřejmě důležité odpovídajícím způsobem zvládat kolektivní stres. Zároveň ale každého cestujícího v letecké dopravě musíme brát vážně. Finančně nákladná, ale jen zdánlivá, bezpečnost nepomůže nikomu. Teroristé jsou stále důmyslnější. Zabavováním lahví s vodou, sprchových gelů či fyziologického roztoku tento problém nevyřešíme. Řešením je efektivní přeshraniční činnost policie, justice a zpravodajských služeb. Proto se těším na postupný plán, který zde pan komisař právě nastínil. Seán Ó Neachtain, jménem skupiny UEN. — (GA) Neměli bychom a nesmíme opomíjet význam bezpečnosti letecké dopravy. Jsem velmi hrdý na práci, která byla vykonána a která vedla k řešení zaručujícímu bezpečnost cestujících a pracovníků v letecké dopravě. Při navrhování a provádění tohoto typu nařízení musíme dbát o to, aby se nejednalo jen o formální počin, ale aby byla zohledněna také ostatní hlediska v odvětví letecké dopravy. Vítám proto ustanovení ve zprávě, v němž se uvádí, že cestující, kteří přilétají ze zemí, jejichž bezpečnostní opatření jsou identická s normami Evropské unie, nemusejí procházet zvláštními bezpečnostními kontrolami. Je politováníhodné, že podobný přístup nebyl použit i v případě bezcelního zboží a tranzitních cestujících.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Podle stávajícího ustanovení platí, že pokud cestující letí ze Spojených států do Irska a přestupuje v Paříži, bude mu odebráno veškeré bezcelní zboží, které nakoupil ve Spojených státech. V tomto nesmyslném systému nemají šanci uspět cestující ani maloobchodníci. Souhlasím, že zájmy bezpečnosti jsou prvořadé. Řešení dohodnuté v Singapuru ukazuje, že je možné tyto dvě otázky vyřešit. Proč tedy nemohou být podobná opatření přijata ve spolupráci s jinými zeměmi? Je nám známo, že určité plány se připravují. Pro cestující a maloobchodníky, kteří musejí snášet následky, je však tempo příprav příliš pomalé. Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, řešení těchto otázek je dlouhotrvající ságou, a já bych chtěla využít této příležitosti a znovu srdečně poděkovat panu Costovi. Během jednání, včetně jednání s Radou, vytrvale zastával stanovisko, které zformulovali a podporovali poslanci Parlamentu ve výboru. Jedním z projednávaných bodů, jak již bylo řečeno, bylo financování bezpečnostních opatření. Důvod je zřejmý. Tato opatření se velmi dobře hodí k utajování čehokoli, co by nebylo úplně v souladu s právními předpisy o financování různých národních leteckých společností. Předpokládám, že právě tato skutečnost byla důvodem veškerých snah o odpor v Radě proti souboru pravidel požadujících větší transparentnost v této oblasti. A samozřejmě to byla naše skupina, která vyhlásila jasný a jednoznačný cíl zavést transparentní a přímočará pravidla financovaní sestavená tak, aby pomohla zabránit případným problémům. Druhá otázka se týkala mechanismu, jehož prostřednictvím by se Parlament ve větší míře účastnil dalšího vývoje a zpracování bezpečnostních předpisů. I tento požadavek se setkal se silným odporem. Příčinám tohoto odporu nerozumím, protože Evropský parlament se pouze snažil ukázat určitou únikovou cestu, jež by mohla být použita kupříkladu ke zrušení opatření, která byla jednou přijata, ale následně se ukázala jako bezúčelná. Mohu sice podpořit kompromisní stanovisko, ale moje očekávání byla větší. Jaromír Kohlíček, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Již několik let diskutuje Evropský parlament a Evropská komise o bezpečnosti letecké dopravy. Účelem změny nařízení 2320 ze 16. prosince 2002 je zajistit, aby zde byla vylepšená základní norma – společná pravidla pro ochranu civilního letectví. Výsledek ale zadání příliš neodpovídá. Abych mohl nejen já, ale i řada dalších poslanců pro výsledek dohodovacího řízení zvednout ruku, chci slyšet jasnou odpověď na mojí otázku. Pane komisaři, Monsieur le Commissaire, c´est pour vous: protože nová směrnice nezaručuje jednotnou proceduru hodnocení bezpečnostní spolehlivosti pilotů, jak bude tento problém řešen po zrušení nařízení 2320/2002? Můžete potvrdit, že došlo k dohodě mezi asociací pilotů, European Cockpit Association, a Komisí o přípravě nařízení řešícího jednotné ověřování bezpečnostní způsobilosti pilotů? Pokud ano, dokdy bude tento návrh předložen? Pouze na Vaší odpovědi závisí, jak budeme hlasovat zítra. Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, dovolte mi začít vyjádřením velké spokojenosti, že se nám nakonec podařilo dosáhnout dohody o změně nařízení, kterým se stanovují společná pravidla v oblasti ochrany civilního letectví. Chtěla bych poblahopřát panu zpravodaji Costovi za odvedenou práci, jakož i zástupcům politických skupin, pánům Jarzembowskému a El Khadraouimu, kteří spolu s panem zpravodajem tvořili jádro naší vyjednávací skupiny. Během nelehkého a neúnavného boje o dosažení tohoto cíle prokázali podrobné znalosti problematiky a neochvějnou oddanost stanovisku Evropského parlamentu, které podporuje transparentnost úctu k občanům. Chtěla bych poděkovat i všem členům delegace Evropského parlamentu, které jsme měla tu čest předsedat, za jejich spolupráci na všech úrovních, ale především za spolupráci v rozhodujících chvílích. Dovolte mi rovněž vyzdvihnout nepřetržité úsilí portugalského předsednictví o dosažení vzájemného porozumění a shody. Zároveň bych chtěla poukázat na konstruktivní a cenný přínos Evropské komise, na němž se do značné míry podílel pan komisař Barrot. Nové nařízení není jen výsledkem úspěšného vyjednávání. Z hlediska konečné analýzy představuje společný názor na vztah mezi bezpečností na jedné straně a soukromými osobami a našimi politickými cíli na straně druhé. Nové nařízení je výsledkem zkušeností, které jsme získali při uplatňování bezpečnostních pravidel. Je přesnějším vyjádřením požadavku na transparentnost a zodpovědnost ze strany všech zainteresovaných organizací. Poskytuje účinný rámec pro bezpečný pohyb cestujících v globalizovaném prostředí a zároveň umožňuje členským státům přizpůsobit vlastní politiku novému vývoji a zvláštním potřebám, které se mohou po čase objevit. V souladu s nařízením se od členských států vyžaduje také zachování transparentnosti a hrazení části nákladů, což Evropský parlament považuje za základní podmínky.
31
32
CS
Debates of the European Parliament
Právě tak, jako se členské státy zavazují plnit uvedené povinnosti, se i Evropská komise zavázala, že na konci roku 2008 vypracuje zprávu, která k tomuto úsilí výrazně přispěje. Evropský parlament se poté připraví na to, že bude hrát významnou úlohu při prosazování všech nezbytných opatření. PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ MORGANTINI místopředsedkyně Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Ráda bych poděkovala zpravodaji, panu Costovi, a všem kolegům, kteří se zúčastnili jednání ve třetím čtení. O tomto dokumentu diskutujeme po více než dvou letech od doby, kdy Komise v roce 2005 podala návrh s cílem nahradit nařízení z roku 2002 přijaté po teroristických útocích z 11. září 2001. Letecká doprava během posledních let zaznamenala intenzivní rozvoj. V roce 1970 EU-15 zaznamenala přibližně 200 milionů cestujících. V roce 2000 jich bylo zhruba 600 milionů. Teroristické útoky z 11. září 2001 bohužel počet cestujících využívajících leteckou dopravu snížily v období let 2001 a 2002 zhruba o 2 %. Evropský parlament je přesvědčen, že bezpečnost cestujících a pracovníků v oblasti letecké dopravy je velmi důležitá. Debaty v rámci dohodovacího řízení byly zaměřeny zejména na rozdělení nákladů souvisejících s opatřeními bezpečnostní ochrany, jednotné vykonávání bezpečnostních kontrol, dopad některých programů bezpečnosti civilní letecké dopravy, které byly přijaty na úrovni vnitrostátních letišť nebo leteckých dopravců. Společné normy bezpečnostní ochrany by měly být následně přijaty prostřednictvím regulačního postupu s kontrolou, takže Evropský parlament bude v tomto procesu hrát důležitou roli. Náklady na dodatečná opatření týkající se bezpečnostní ochrany civilního letectva by měly nést členské státy a uživatelé. Do 31. prosince 2008 předloží Komise Evropskému parlamentu zprávu, která bude informovat o předpokládaných opatřeních, takže daně související s opatřeními bezpečnostní ochrany budou využívány pouze pro tento účel a bude zabezpečena požadovaná transparentnost, co se týče výpočtu a použití těchto daní. V souvislosti s využíváním příslušníků bezpečnostní ochrany na palubách letadel má každý členský stát pravomoc rozhodovat o letadlech registrovaných a autorizovaných v daném členském státě, jejich úloha se však zlepšila skrze posílení jistých ustanovení týkajících se vyškolení a podmínek bezpečnostní ochrany. Mieczysław Edmund Janowski (UEN). – (PL) Vážená paní předsedající, letecká doprava musí mít definované právní předpisy, musí však být co nejflexibilnější a zároveň dostatečně harmonizované, zejména ty, které se týkají bezpečnostní ochrany letu. Dokument, o kterém dnes diskutujeme, uvedená kritéria splňuje. Podle mě představuje složité, ale kvalitní kompromisní řešení ze strany členů dohodovací výboru. Rád bych jim poděkoval za odvedenou práci. V této souvislosti si zvláštní pochvalu zaslouží i pan Costa a pan komisař Barrot. Pro krátkost času se omezím jen na pár bodů. Zaprvé: poplatky související s bezpečnostní ochranou musí být transparentní a musí se týkat pouze skutečných nákladů. Zadruhé: opatření přijatá v této oblasti nesmí zasahovat do hospodářské soutěže mezi letišti a leteckými přepravci, což je pro volný trh přirozené. Zatřetí: zásady, které se týkají bezpečnostní ochrany letecké dopravy, je potřeba standardizovat na celosvětové úrovni. Z uvedeného důvodu vítáme skutečnost, že v dokumentu se uvádí spolupráce s Mezinárodní organizací pro civilní letectví, ICAO. Začtvrté: normy bezpečnostní ochrany musí dodržovat také přepravci třetích zemí, protože jinak budou evropská opatření neúčinná. Zapáté: je potřeba vypracovat vhodné postupy pro řešení krizových situací, ke kterým sice nemusí dojít, avšak v případě teroristického útoku existuje možnost jejich vzniku. Nakonec, co se týče činností všech stran zainteresovaných do letecké dopravy, a to zejména pokud jde o opatření týkající se bezpečnostní ochrany, součástí kterých jsou také určitá omezení, snažme se o to, abychom měli opatření pro cestující, včetně cestujících se zdravotním postižením, a nikoliv opačně. Timothy Kirkhope (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, rád vidím, že jsme v této otázce dosáhli pokroku, protože Parlament vždy dával najevo, že při opatřeních zlepšujících bezpečnost cestujících v letecké dopravě musíme být důslední. Chci pogratulovat panu Costovi, svým kolegům z Výboru pro dopravu a cestovní ruch a především panu komisaři Barrotovi, který se zasloužil o to, že kroky potřebné k financování bezpečnostních opatření jsou stanoveny přiměřeně a že pro kontrolu vymezení společných základních norem byl použit postup projednávání ve výborech.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Pro lepší informovanost cestujících je potřebná důsledná spolupráce na úrovni EU. Koncem minulého roku jsem se vyjádřil, že EU sestávající z 27 států bude postupovat pouze na základě vzájemného uznávání právních tradic jednotlivých členských států. Základní normy bezpečnosti však musí být zavedeny na úrovni EU. Až Komise v průběhu roku načrtne zásady financování, budu důrazně prosazovat, aby bylo členským státům umožněno v případě potřeby jednat ve větším rozsahu a mimo tyto zásady, pokud budou připraveny pokrýt náklady. Souvisí to i se zprávou, že britský letištní provozovatel BBA má na letišti Heathrow a na několika dalších letištích odebírat otisky prstů a fotografovat při kontrole v rámci vnitrostátních letů všechny cestující. Jsem přesvědčen, že je potřeba kontrolovat tato opatření s cílem ujistit se o jejich účinnosti. Cílem používání biometrické technologie, kterou navrhuje pan komisař Frattini, je dosáhnout vyšší účinnosti a zachovat si podporu veřejnosti. Veřejnost už v souvislosti s opatřeními bezpečnostní ochrany toleruje značné nepohodlí. Tato opatření se možná jeví jako potřebná, zdá se však, že chybí jasná a objektivní analýza jejich účinnosti. Nepromyšlenost některých ustanovení působí značně rušivě. Přesto bychom se měli dožadovat důslednosti v přístupu letištních orgánů v Evropě, a snad i na celém světě. EU by měla v otázce těchto bezpečnostních problémů zaujmout spíše proaktivní než reaktivní stanovisko. Prostřednictvím vývoje propracovanější technologie, sdílení osvědčených postupů a shromažďování informací musíme být v souvislosti s hrozbami stále o krok napřed. Věřím, že zpráva nás určitě posune tímto směrem. Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, jsme nesmírně potěšeni, že jsme se dostali k závěru tohoto zdlouhavého boje s cílem dosáhnout zvýšené bezpečnosti v takovém klíčovém odvětví, jakým je letecká doprava. Pro hospodářství a konkurenceschopnost Evropy je nezbytností a její úspěšnost a důvěryhodnost jsou do velké míry založeny na bezpečnosti. Nejmarkantnějším příkladem byly události z 11. září 2001, během nichž se ukázalo, že bezpečnostní ochranu je potřeba zlepšit na celosvětové úrovni, zejména pak co se týče evropského prostoru. Jsem přesvědčena o velké důležitosti všeho úsilí Komise nejen v souvislosti s tímto materiálem, ale i s ostatními dokumenty, na kterých Komise pracovala a které se týkají otázek černých listin a zavedení bezpečnostních opatření. Chceme pogratulovat zejména zpravodaji, panu Costovi, kterému se díky občas až únavné vytrvalosti podařilo dosáhnout dohody, k čemuž mu blahopřeji skutečně ze srdce. Nejlepší možné dohody. Dohoda se navíc týká dvou zásadních témat. Zaprvé tématu, které je zásadní pro splnění klíčového požadavku bezpečnosti, přesněji mimořádně důležitého hlediska jejího financování. Všichni souhlasíme, že bezpečnost je velmi důležitá, avšak dalším důležitým hlediskem je také to, kdo ji financuje a jakým způsobem se snažíme zvýšit transparentnost a zlepšit rozdělení nákladů. Proto jsem přesvědčena, že spolupráce ze strany Komise týkající se plánované studie s konkrétním cílem identifikovat a zlepšit transparentnost v rozdělování nákladů mezi daňové poplatníky a cestující nám pomůže zlepšit budoucí opatření a jejich zavádění. Zadruhé tématu, které je zásadní pro Parlament jako instituci. Panu Costovi se z institucionálního hlediska podařilo rozšířit projednávání ve výborech ve vztahu k metodám prověřování cestujících a jsem si jista, že toto rozšíření v budoucnosti vyřeší možná nedorozumění, ke kterým docházelo v minulosti, například v souvislosti s tekutinami. Tato nedorozumění představují další oblast, kterou je podle mě potřeba zlepšit. Doufáme, že v budoucnosti se nám podaří ukončit práci na všech klíčových dokumentech, které souvisí s bezpečnostní ochranou odvětví letecké dopravy s ohledem na klíčové hledisko, konkrétně lidské hledisko. Doufám také, že pan komisař nás bude moci informovat o vývoji časového plánu vzhledem k sociálnímu balíku pro posádky letadel a piloty, pokud jde o vyškolení a certifikaci. Uvědomujeme si, že v této oblasti je činná agentura EASA, ale rádi bychom se dočkali vícerých konkrétních opatření, která by se stala ústředním faktorem zvýšení bezpečnostní ochrany. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, pane místopředsedo, bezpečnost cestujících představuje hlavní zásadu. Jak ji však reálně ochraňujeme? Jak by to pravděpodobně vyjádřil špičkový italský fotbalový trenér Giovanni Trapattoni: „Odložit pásky, vyprázdnit lahve, zout boty!“ Přinesou tato opatření ještě něco jiného než pracovní místa špatně placeným a nedostatečně vyškoleným bezpečnostním pracovníkům? Kromě toho, s Evropou se znovu pojí dlouhé fronty na letištích, těžkosti a hospodářské nevýhody také navzdory tomu, že ve velkém množství případů jsou tyto problémy výsledkem horlivosti svalnatých místních a regionálních policejních úředníků. Situace se dá určitě zlepšit!
33
34
CS
Debates of the European Parliament
Co nejdříve přehodnoťme provádění ustanovení o tekutinách a nahraďme je lepší technologií a účinnější spoluprací bezpečnostních služeb. Erna Hennicot-Schoepges (PPE-DE) – (FR) Vážená paní předsedající, pane komisaři, ráda bych zaměřila pozornost především na modernizaci technologie, která je nezbytná, abychom se vyhnuli krachu letecké dopravy. Naléhavě žádám o pokrok v rámci projektu CESAR s cílem propagovat inovaci technologií v letecké dopravě a s cílem přesvědčit se, že letecká doprava už není závislá na určitých složkách na zemi. Ráda bych se zeptala, jaký pokrok nastal v členských státech v souvislosti s převodem práv? Nepřineslo by to mnoho výhod, co se týče bezpečnosti cestujících, ochrany životního prostředí a letecké dopravy jako takové? Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pozorně jsem poslouchal všechna vaše vystoupení. Jak všichni z vás zdůraznili, výzva pro naši politiku v oblasti bezpečnostní ochrany letecké dopravy spočívá v nalezení rozumné rovnováhy mezi potřebou ochránit cestující před činností teroristů na jedné straně a, přirozeně, provozními aspekty na letištích s cílem vyhnout se příliš složitým procesům registrování cestujících na straně druhé. Návrh Komise byl zaměřen na výrazné zvýšení šancí dosáhnout rozumné rovnováhy. Jak jsem již zmínil, přijetí tohoto nařízení nám umožní stanovit modernější a pružnější pravidla a používání nových technologií při registraci zas umožní zavést koncepci jednorázové bezpečnostní kontroly s vysokou mírou bezpečnosti pro lety z nečlenských zemí, zrušit některé zdvojené požadavky, kodifikovat účast zúčastněných stran v procesu rozhodování o prováděcích opatřeních a samozřejmě nám to umožní ve zvýšené míře zapojit do procesu rozhodování o zavádění pravidel Evropský parlament. Já osobně se zavazuji začít iniciativy ve všech oblastech financování bezpečnostní ochrany s cílem zlepšit současnou situaci, zabezpečit větší transparentnost a zviditelnit finanční závazky členských států. Takže, jak jsem uvedl, i když se mi nepodaří odpovědět na všechny vaše otázky, vyjádřím se alespoň k některým z nich. Všeobecným pravidlem, které má Komise v úmyslu v budoucnosti dodržovat, je zveřejňovat každý případ uplatňování nařízení, s výjimkou těch případů, v nichž by znalost nařízení napomáhala terorismu. V současnosti je situace velmi odlišná, základním pravidlem je nezveřejňovat nic. Tento moment je velmi důležitý, neboť znamená, že Parlament bude mít k dispozici všechny informace. Takže odpovím na některé otázky. Co se týče otázky pana Ó Neachtaina, problematika osvobození od cla je pro mě stále důležitá. Vypracovali jsme nařízení, které povoluje výjimky. Prostřednictvím jednání v Singapuru se nám podařilo zavést toto pravidlo ve všech obchodních vztazích s touto zemí a v současné době pokračujeme s mnoha nečlenskými zeměmi v přípravě dalších výjimek. Je zřejmé, že tyto nečlenské země s námi musí spolupracovat mnohem aktivněji, a my jim dáváme najevo náš zájem o spolupráci. Spolupracují s námi Američané a Kanaďané, jestliže však chceme v otázce osvobození od cla pokročit, je pro nás nezbytností podepsat podstatně více dohod s nečlenskými zeměmi. A věřte mi, tato problematika je pro mne velmi důležitá. Pan Kohlíček a paní Ayala Senderová hovořili o pilotech a posádce. Piloty se zabýváme. Konzultace už probíhá, ale nedokážu dopředu odhadnout její výsledek. Věnujeme však náležitou pozornost problémům, které potřebujeme vyřešit. Pravdou je, jak zde správně zaznělo, že potřebujeme konkrétní přístup na úrovni Evropy. Sám pozorně sleduji uplatňování nařízení a je pravdou, jak správně konstatoval pan Kirkhope, že musíme jednoznačně harmonizovat pravidla a postupy jejich realizace. Musíme být obezřetní také v souvislosti s víceméně improvizovanými a jednostrannými iniciativami některých členských států. Není to jednoduché, víme, že boj o financování bezpečnostních opatření a transparentnější a vyrovnanější financování bude těžký. Pan Costa s tím má zkušenosti. Rád bych poděkoval paní Kratsa-Tsagaropouluové, která předsedala delegaci Parlamentu a během dlouhých a složitých setkání nám byla velmi nápomocná. Nakonec bych věnoval pár slov panu Costovi, protože jeho zpráva a jeho práce zpravodaje v nás skutečně vzbudily dojem, že Parlamentu šlo opravdu o společné dobro Evropy, blahobyt cestujících a samozřejmě i o takový systém ochrany, který by byl účinný a zároveň dostatečně pružný pro vnášení změn. Jak jsem již poznamenal, bedlivě dohlédneme na nové technologie, které nám, doufám, umožní tyto procesy zjednodušit. Zdá se, že v současnosti je aktuální hledání výbušnin v tekutinách. Doufám, že zmíněných technologií využijeme. Určitě je uvítáme. Děkuji vám, paní předsedající, a děkuji také Parlamentu především za vysokou úroveň této debaty a za celý její přínos.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Paolo Costa, zpravodaj. − (IT) Vážená paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, toto nařízení je rámcové. Jakou kaši si uvaříme, takovou budeme i jíst. A jestli je chutná, zjistíme, až když ji budeme mít na talíři. V současnosti jenom vybíráme ten správný recept. Jsem přesvědčen, že všem jsou nám zřejmé dva problémy. První souvisí s tím, že výsledkem zvýšeného výskytu terorismu je vyšší stupeň bezpečnostní ochrany a problém s terorismem není možné považovat za věc jednotlivce. Představa, že každý cestující má být zodpovědný za financování protiteroristických aktivit, je zjevně nereálná. Cestující mají společnou zodpovědnost a tato myšlenka by se měla dříve či později do jisté míry dostat do popředí a povzbudit státy k větší zodpovědnosti za takovéto činnosti. Druhý problém se týká skutečnosti, že terorismus nás bohužel nutí měnit způsoby našeho jednání. Není možné, abychom se takříkajíc vyhnuli zavedení pravidel, která stanovují hranice všem našim činnostem, neboť nemůžeme dopustit, aby teroristé tento boj vyhráli. Musíme však vynaložit všechno úsilí, abychom zaručili, že postupně nenapomáháme vítězství terorismu tím, že nás nutí měnit způsob našeho života. Je těžké najít kompromis. Dáváme do hry všechny své trumfy: spolurozhodovací postup, rozšířený postup komitologie, jednoduchý postup projednávání ve výborech. Máme všechny potřebné nástroje. V této oblasti máme ještě mnoho práce, ale myslím, že se nám již podařilo vybudovat dobrý základ. Predsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční v úterý, 11. března 2008. Písemná prohlášení (článek 142) Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Harmonizace činností členských států, letišť a leteckých společností v oblasti postytování bezpečnostní ochrany civilní letecké dopravy je nezbytným požadavkem boje proti teroristickým hrozbám. Musíme však najít rovnováhu mezi posílením bezpečnostní ochrany a poskytováním pohodlí uživatelům služeb letecké dopravy. Je naší povinností přijmout všechna potřebná opatření s cílem zlepšit technickou výkonnost kontrolních zařízení, jakož i vykonávat jednorázovou kontrolu v případě tranzitních letů. Uvedená opatření by umožnila zkrácení délky kontroly a ze střednědobého až dlouhodobého hlediska by představovala snížení skutečných nákladů. Na druhou stranu však nedostatek transparentnosti v souvislosti s výpočtem a uplatňováním daní, které souvisejí s opatřeními bezpečnostní ochrany, zkresluje kompetence v oblasti letecké dopravy a chápání toho, jakým způsobem jsou peníze využívány k přímému financování těchto opatření. Aby měli daňoví poplatníci v Evropské unii a uživatelé služeb letecké dopravy jasnou představu o rozdělování vybraných částek, musí se otázky financování vyjasnit co nejdříve. Oddělí se tím financování přímých opatření od nákladů na pojištění a stejně tak i od jakékoliv státní pomoci na podporu dodatečných opatření bezpečnostní ochrany, o níž může rozhodnout členský stát.
20. Evropská politika udržitelné dopravy s ohledem na evropské politiky v oblasti energetiky a životního prostředí (rozprava) Předsedající − Dalším bodem jednání je zpráva pana Gabriela Albertiniho, jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch, o evropské politice udržitelné dopravy z hlediska evropské politiky v oblasti energetiky a životního prostředí (2007/2147(INI)) (A6-0014/2008). Gabriele Albertini, zpravodaj. − (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zpráva o evropské politice udržitelné dopravy se dostala do stádia debaty na plenárním zasedání. Znění návrhu přijal Výbor pro dopravu a cestovní ruch v lednu příznivě a bez větších rozporů. Bylo předloženo jen přibližně čtyřicet pozměňujících a doplňujících návrhů. Mým hlavním cílem bylo vypracovat tuto zprávu z vlastní iniciativy co nejstručněji. Nechtěl jsem, aby měla více než zhruba dvacet odstavců, aby mohl Evropský parlament předložit svá doporučení Komisi a Radě co nejúčinnějším způsobem. Důvodem je velmi široký záběr otázek, které se ve zprávě řeší – evropská politika v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí. Přílišná podrobnost a nadměrné množství odstavců by zprávu oslabilo a konečné usnesení Parlamentu by bylo nejasnější a méně výstižné.
35
36
CS
Debates of the European Parliament
Ze stejného důvodu jsem některé záležitosti ze zprávy vynechal. Není možné, aby se zpráva z vlastní iniciativy podrobně zaobírala všemi problémy odvětví dopravy, energetiky a životního prostředí. V budoucnosti však může posloužit Komisi při legislativních návrzích a může pomoci poukázat na to, co evropští občané očekávají od institucí Společenství. K závěrečnému posouzení na plenárním zasedání byly předloženy čtyři pozměňujicí a doplňující návrhy. V souvislosti s debatou ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch v zásadě nepřinášejí nic nového. I přesto bych se k nim rád stručně vyjádřil. Skupina zelených předložila šest pozměňovacích a doplňujících návrhů a požádala o hlasování po částech o odstavci 16. Tento požadavek se týká odstranění odkazu na využívání jaderné elektrické energie odvětvím železniční dopravy. Já osobně s ní nesouhlasím. Železniční doprava patří k druhům dopravy s nejnižšími emisemi oxidu uhličitého částečně díky využívání elektrické energie z jaderných zdrojů. V pozměňujícím a doplňujícím návrhu 6 se žádá, aby Komise zakročila s cílem zřídít jednotnou maximální povolenou rychlost pro evropské dálnice ve všech zemích. Naši němečtí přátelé už ve vícero případech dokázali, že německé dálnice jsou bezpečnější a že počet dopravních nehod na nich je nižší než na dálnicích ve vícerých členských státech Evropské unie, které takovou maximální povolenou rychlost mají. V tomto případě by měla být i nadále bezpodmínečně uplatňována zásada subsidiarity. Já osobně považuji pozměňující a doplňující návrh 2 za ucelenější, zejména jeho první část, která se týká transparentnosti nákladů v letecké dopravě a cen letenek. Pan Blokland předložil pozměňující a doplňující návrh 8 jménem skupiny IND/DEM. Jeho znění se týká odstavce 2 a analyzuje opatření, která by měli přijmout občané ke zlepšení městské a příměstské mobility. V uvedeném případě musím žádat o hlasování proti tomuto pozměňovacímu a doplňujícímu návrhu, jelikož jeho znění má úplně opačný charakter než znění textu, který přijal Výbor pro dopravu a cestovní ruch. Nakonec, moje politická skupina znovu předložila pozměňovací a doplňující návrh, návrh 1 v souvislosti s odstavcem 11, předloženým Výborem pro dopravu a cestovní ruch, který se týká revize směrnice o euroznámce. Já osobně jsem nebyl a ani nejsem proti možnosti věnovat se této otázce ve vhodném čase v červnu. Evropská komise již oznámila, že v té době vydá návrh na revizi. Domnívám se však, v souladu s návrhem Výboru pro dopravu a cestovní ruch, že v souvislosti s předmětnými pozměňovacími a doplňujícími návrhy by se mělo hlasovat svobodně. Rád bych poděkoval pánům poslancům za zájem, který o tuto zprávu a o mou práci prokázali. Vím, že by rádi vystoupili i další, a tak mi dovolte dát jim možnost. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Vážená paní předsedající, děkuji panu Albertinimu za jeho výborně zpracovanou zprávu. V souvislosti s potřebou snížení vlivů dopravy na životní prostředí a energii je potřebný široký konsensus Parlamentu, Rady a Komise. Zároveň je však potřebné udržet mobilitu nezbytnou pro hospodářskou soutěž a kvalitu našeho života. Jak je možné dosáhnout takové trvale udržitelné mobility? Je to obrovská výzva. Do roku 2020 musíme o 20 % snížit emise skleníkových plynů, o 20 % snížit spotřebu energie a v rámci spotřeby energie zvýšit o 20 % podíl obnovitelné energie. Důležitou roli při dosahování těchto cílů bude zřejmě hrát doprava. V úvodu se pokusím o načrtnutí našich různých iniciativ v této oblasti. Rozvoj transevropskych sítí, při němž se, jak správně poznamenal pan Albertini, spoléháme na rozvoj železničního spojení, vyvolá přechod k jiným druhům dopravy, který bude mít zjevně toto směřování. K podpoře námořních dálnic slouží projekt TEN-T a program Marco Polo. Vnitrozemskou vodní dopravu podporujeme prostřednictvím programu NAIADES. Také výzkum nám zřejmě umožní vyvíjet ekologičtější a účinnější technologie. Vaši pozornost bych rád zaměřil také na nedávný návrh směrnice o podpoře čistých a energeticky úsporných vozidel v silniční dopravě, na kterém začne pracovat Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Komise předloží přehled všech evropských iniciativ s cílem poskytnout jasný obraz o všech zmiňovaných opatřeních. Prostřednictvím tohoto kroku budou shrnuta všechna přijatá opatření a ponaučení do budoucnosti. Já osobně mám o toto shrnutí velký zájem. Za druhé, směřujeme ke strategii internalizace externích nákladů ve všech způsobech přepravy. Součástí balíku, který předložím v červnu, bude strategie internalizace externích nákladů ve všech způsobech přepravy, strategie, o kterou Evropský parlament naléhavě žádá. Uvedenou iniciativou této žádosti vyhovíme. Externí náklady na naše hospodářství a naše životní prostředí, znečišťování ovzduší, hluk, přetížení jsou vysoké.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Tato skutečnost má nepříznivý účinek také na mobilitu dopravy. Pokud chceme dosáhnout trvale udržitelné mobility, musíme si být jisti, že externí náklady na dopravu jsou součástí toho, za co uživatelé platí. Náš návrh z roku 2006, zařadit leteckou dopravu do evropského systému výměny emisních kvót, byl krokem k internalizaci externích nákladů v odvětví letecké dopravy. Mám v úmyslu spojit tuto strategii internalizace s návrhem změny a doplnění směrnice o silničních poplatcích pro těžká nákladní vozidla. Zmiňovaný krok umožní, ale neukládá členským státům jako povinnost, zahrnout do silničních poplatků nejen náklady na infrastrukturu, jak je tomu v současné době, ale také externí environmentální náklady. V současnosti to až na pár případů není možné. Tato změna a doplnění umožní internalizaci externích nákladů v dalším odvětví, v železniční dopravě. Právní předpisy Společenství umožňují v případě železniční dopravy internalizaci nákladů pouze tehdy, pokud své externí náklady internalizují také ostatní druhy dopravy. Zkrátka směřujeme k inteligentním silničním poplatkům, k výchovným poplatkům, které umožní přísněji potrestat nákladní automobily, které splňují normy v oblasti životního prostředí jen v nízké míře a které využívají hlavní trasy v časech největšího přetížení silničních komunikací a dopravních zácp. Kromě toho, ve druhé polovině roku vyvineme sérii iniciativ. Budu informovat o opatřeních s cílem snížit hluk způsobený železniční dopravou. Jistá zlepšení nastanou také na silnicích, inteligentní systém dopravy umožní snížit přetížení. Budeme se orientovat na jednotnou interoperabilitu. Bude prospěšná při sestavování logistických předpisů na evropské úrovni. Ve zprávě pana Albertiniho se zdůrazňuje také potřeba vytvořit jednotné evropské nebe. Pan Albertini se nemýlí, když tvrdí, že tento krok je správný. Musíme také, jak již bylo uvedeno, pokročit i v projektu CESAR. Při rozvoji technologie, která je požadavkem pro dosažení tohoto cíle, musí projekt CESAR hrát nejdůležitější roli. Naplánovali jsme iniciativy s cílem snížit emise oxidů dusíku v odvětví letecké dopravy a hluk v okolí letišť. Pracujeme také na opatřeních pro odvětví námořní dopravy. Zřejmě bude potřeba podniknout kroky také v souvislosti s městskou dopravou: 40 % emisí CO2 a 70 % dalších znečišťujících emisí pochází z dopravních prostředků ve městech. V Evropském parlamentu jsem velmi vděčný panu Rackovi, který se zabývá těmito otázkami, a doufám, že na podzim budeme moci připravit soubor nástrojů, které budou města schopna využívat. Poukázal jsem na pár příkladů širokospektrální činnosti, která, jak musím poznamenat, patří během mého funkčního období k hlavním prioritám: zvýšení ekologické dopravy a zároveň zaručení toho, aby k ní všichni občané Evropy měli přístup. Pan Albertini měl pravdu v tom, že zpráva přichází ve správný čas. Parlament a Komise se v otázce trvale udržitelné mobility víceméně shodly a já bych rád poděkoval Parlamentu a panu Albertinimu za skvěle odvedenou práci, která pomohla do velké míry objasnit naši práci v Komisi. Edite Estrela, navrhovatelka stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. − (PT) V úvodu bych také já ráda poděkovala panu zpravodaji a informovala ho, že Výbor pro životní prostředí je přesvědčen o potřebě sloučit různá opatření s cílem zabezpečit trvale udržitelný systém dopravy pro budoucí generace. Tato opatření zahrnují řízení dopravy, lepší logistiku, daňové stimuly pro dopravu a ekologická paliva, bezpečnou, ekologickou, efektivní a cenově přístupnou veřejnou dopravu, modernizaci železnic, nemotorizovanou mobilitu atd. Potřebné jsou také informace a vzdělávací kampaně pro mladé lidi. Souhlasíme se začleněním letecké dopravy do evropského systému obchodování s emisemi a s podporou podobných právních předpisů pro odvětví námořní dopravy, jakož i s přijetím ambiciózního a závazného omezení emisí CO2 pro automobily, výsledkem čehož má být nižší spotřeba paliva. Z uvedených důvodů by měla Evropská unie podporovat výzkum s cílem vyvinout technologie nezbytné pro trvale udržitelnou a ekologickou dopravu, například vývoj alternativních a obnovitelných paliv, jako jsou vodíkové a palivové články. Etelka Barsi-Pataky, navrhovatelka stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − (HU) Vážená paní předsedající, dopravní politika se brzy podrobí zásadní změně: změní se paliva, technologie, směrnice i očekávání společnosti. Začíná nová éra odvětví dopravy. Existuje také něco, co se nezmění? Ano, mobilita, protože by bylo nesprávné omezit mobilitu. Jestliže však nechceme omezit mobilitu, musíme změnit sebe. Otázkou je, jaká změna je potřebná? Technologický rozvoj
37
38
CS
Debates of the European Parliament
je nezadržitelný, zatím však musíme vynakládat více finančních prostředků a ve zvýšené míře zaměřit výdaje na rozvoj, aby se na silnicích co nejdříve objevily vozy šetrné k životnímu prostředí. Alternativní paliva už zaznamenala značný a v některých případech i kontroverzní pokrok. Musíme si pečlivě vybrat z biopaliv druhé generace a možností využití vodíku, aby se dostaly na trh jako výsledek výzkumu a vývoje. Co se týče financování v souvislosti se sedmým rámcovým programem, je nutné zaměřit fondy Evropské unie, jednotlivé národní příspěvky a soukromý kapitál k jednomu cíli. Inteligentní řešení, jako jsou projekt CESAR a program Galileo, postupují příliš pomalu a je potřeba je urychlit. V zájmu dosažení našich cílů musíme změnit hospodářské prostředí v souladu se zásadami „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“. Konečně, nezdaňujeme vlastnictví motorového vozidla, ale zaručíme platby za jeho používání. Až potom budeme schopni změnit svoje zvyky související s řízením motorových vozidel, jejich používáním a cestováním. Vážená paní předsedající, děkuji svému kolegovi, poslanci Albertinimu, za jeho práci a za důkladně a uvážlivě zpracovanou zprávu. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku podporuje zprávu s těmito dodatečnými body a zároveň ji doporučuje k pozornosti Komise v souvislosti s jejími následujícími návrhy ohledně ekologické dopravy. Děkuji vám. Robert Evans, jménem skupiny PSE. – Vážená paní předsedající, jak zmínili pan Albertini a pan komisař, zpráva je velmi aktuální a důležitá, a my ji vítáme. V úvodu svého vstoupení pan Albertini řekl, že zpráva nám nabízí možnost načrtnout naši dopravní politiku s ohledem na účinnost v oblastech paliv a životního prostředí, v oblastech, na kterých tomuto Parlamentu vždy záleželo a ke kterým se vyjadřoval. Pan Barrot ve svém příspěvku nazval celou tuto otázku velkou výzvou, kterou se, a o tom vím, zabývají všechny naše vlády. Jak uvedl pan Barrot, musíme si uvědomit zřejmý přínos dopravy a potřebu učinit ji ekologičtější. V této souvislosti jsem velmi hrdý na skutečnost, že Londýn přišel jako první s mnoha iniciativami, s poplatkem za vstup do centra města, nízkoemisní zónou či vyššími poplatky za méně ekologické vozy, což se setkalo s nesouhlasným postojem konzervativců. Pan Barrot hovořil také o potřebě uznat externí náklady na dopravu a pan Albertini se vyjádřil k některým pozměňujícím a doplňujícím návrhům. Myslím si však, že ve stanovisku skupiny PPE-DE je jistý rozpor – vím o tom, že skupina PPE-DE o něm měla interní debatu – a v této zprávě je rozpor. Například v bodu odůvodnění B se mluví o spotřebě energie a zdůrazňuje se, že „silniční doprava, která samotná představuje 83 % [...] energie“. Naproti tomu pozměňující a doplňující návrh 1, který předložila skupina PPE-DE a někteří poslanci ze skupiny ALDE, se jasně snaží změnit stanovisko přijaté Výborem na takové, které upřednostňuje silniční dopravu před železniční. Tento návrh je v protikladu k balíčku, který prosazuje trvale udržitelnou dopravu před druhy nešetrnými k životnímu prostředí. Ptám se pana Albertiniho, až bude dělat shrnutí, a ptám se skupiny ALDE, která tento návrh také podpořila, proč se pokouší dosáhnout opaku a proč se snaží upřednostňovat silniční dopravu. Připomínám, že člověk, který má v této záležitosti prsty, zde dnes není přítomen, proto na moje otázky neodpoví. Musím konstatovat, že moje skupina bude zvažovat, zda podpoří celou zprávu v případě, že tento pozměňující a doplňující návrh bude přijat. Těším se na to. Ostatní zásadní otázky ve zprávě jsou v pořádku. Anneli Jäätteenmäki, jménem skupiny ALDE. – (FI) Vážená paní předsedající, doprava má na svědomí zhruba čtvrtinu emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Z uvedeného důvodu je potřeba snížit emise z dopravy evidentní. Musíme snížit zátěž znečistění z dopravy. Letecké dopravy se mezinárodní smlouvy v oblasti ovzduší vůbec netýkají. Navzdory tomu však produkuje stále více emisí a je potřeba zahrnout ji do těchto dohod. Kdosi se zde vyjádřil, že zásada „uživatel platí“ je správná. Souhlasím. Je správná za předpokladu, že bereme na vědomí také okolnosti. V Evropě se nacházejí řídce osídlené země a oblasti, v nichž není veřejná doprava, a tedy ani jiná možnost přepravy než osobní automobil. V tomto případě zásada „uživatel platí“ není příliš vhodná. Jedna věc je používat automobil z pohodlnosti a úplně jiná je používat ho jako nutnost v situacích, kdy není možné použít veřejnou dopravu. V budoucnosti se budeme muset snažit odlehčit silniční komunikace od nákladní dopravy. Obecně řečeno, musíme změnit používání druhů dopravy poháněných fosilními palivy na takové, které využívají obnovitelná paliva. Pokud chceme skutečně dosáhnout vytyčených cílů, tedy snížit emise, máme na úrovni Evropské unie co dělat. Je to věc vůle, a protože jsme se rozhodli společně, všechny národy musí společně vyvíjet úsilí s cílem zaručit splnění těchto rozhodnutí. Zdzisław Zbigniew Podkański, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážená paní předsedající, návrh usnesení o trvale udržitelné evropské dopravní politice z hlediska evropské energetické environmentální politiky je
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
pokusem o komplexní přístup k velmi citlivé otázce. Za přístup k této otázce a za konstruktivní návrhy musím zpravodaji, panu Albertinimu, složit poklonu. Pan Albertini mimo jiné správně poukazuje na skutečnost, že role železniční dopravy, zejména nákladní, se podceňuje a zanedbává se její rozvoj. Nesmíme zapomínat, že pouze samotná výstavba silnic problém nevyřeší a že podstatné jsou železniční projekty. Těm, kteří si této situace nevšimli, doporučuji svézt se automobilem přes celé Polsko, jehož silnice jsou v posledních letech zaplaveny mezinárodní nákladní a automobilovou dopravou. Druhým problémem, jemuž je potřeba věnovat zvláštní pozornost, je dopravní přetížení v městských aglomeracích a koncentrace výfukových plynů ve městech a na meziměstských dopravních koridorech. Také v tomto případě se podceňuje úloha železniční dopravy, tedy vysokorychlostních vlaků. Třetí důležitou otázku představuje využívání vnitrozemské vodní a námořní dopravy současně se železniční, které nezpůsobují až takové znečistění. V této oblasti máme o mnoho více problémů různého charakteru, od otázek technické a energetické kontroly a kontroly nákladů až po sociální povědomí a chování. Abychom se s těmito problémy vypořádali, je potřeba uskutečnit celkovou analýzu dopravní situace v kontextu životního prostředí a začít provádět konkrétní integrovaná opatření. Sepp Kusstatscher, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážená paní předsedající, pane komisaři, zpráva obsahuje mnoho dobrých návrhů, vychází však z předpokladu, že neustálý růst objemu dopravy je zcela přirozený a že technologie dokáže vyřešit většinu problémů. Zpráva obsahuje dva konkrétní body, které bych rád zdůraznil. Za prvé, při výpočtu celkových nákladů přepravních činností, včetně sociálních nákladů, je potřeba začít evropskou silniční známkou, protože těžká nákladní vozidla jsou největší zátěží nejen pro silniční sítě, ale také pro lidi a životní postředí. I navzdory tomu, že komisař Barrot, který je zodpovědný za dopravu, přislíbil, že protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy bude ratifikován v průběhu francouzského předsednictví Rady, jsem přesvědčen, že my, Evropský parlament, bychom se měli o tomto protokolu ve zprávě jasně zmínit. Opět posloucháme pozitivní vyjádření na téma dopravy. Skutečností však je, že objem emisí CO2 z dopravy se v průběhu let 1990 až 2005 zvýšil o 31,2 % a objem emisí letecké dopravy za stejné období prudce vzrostl o 90 %. Naproti tomu emise oxidu uhličitého, ničitele klimatu, ze všech ostatních oblastí se v souladu s cíli Kjótského protokolu snížily o 9,5 %. V této zprávě se až příliš často uklidňujeme vznešenými cíli a zbožnými nadějemi. Ve skutečnosti však potřebujeme vysoké nároky a účinná opatření včetně sankcí, jinak bude vše pokračovat způsobem, který potvrdí prvadivost přísloví: „Cesta do pekla je dlážděná těmi nejlepšími úmysly.“ Michael Henry Nattrass, jménem skupiny IND/DEM. – Vážená paní předsedající, Spojené království by si mělo vytvořit vlastní právní předpisy, proto tento návrh odmítám. Nenamítám však nic proti tomu, že automobily s nižší spotřebou jsou dobrým nápadem, ani proti tomu, že domácí práce snižuje míru znečištění ovzduší. Znepokojují mě spíše výrazy jako cenová politika a daň z fosilních paliv, protože v současnoti neexistují žádné seriózní alternativy a tyto daně jsou velmi inflační. V budoucnosti se musíme zaměřit na podporu inovací a technologií a ne na podvádění lidí, kteří nemají jinou možnost, než platit vyšší daň. Většina systémů veřejné dopravy vyhovuje dojíždějícím, neuspokojuje však potřeby podnikatelů, kteří musí cestovat do práce automobilem, protože je budou v pracovní době potřebovat k návštěvám klientů. Strasbourg má prvotřídní systém tramvají, zastávku máme i před Parlamentem. Proč tedy poslanci Evropského parlamentu nejdou příkladem? Nechodí za klienty, potřebují se jen dostat sem, aby mohli špatně spravovat Evropu. Přesto však téměř všichni využívají limuzín s řidiči a o tramvaje nemají ani nejmenší zájem. Kdyby poslanci Evropského parlamentu jednali tak, jak kážou, možná by poslechla i veřejnost. Jednoduše řečeno, paní předsedající, v tomto Parlamentu vládne přetvářka hrubého zrna. Co vlastně poslanci říkali o trvale udržitelné dopravě? Protože ji ignorují stejně jako zákaz kouření v jídelnách Parlamentu. Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). – (RO) Realizace integrované strategie pro rozvoj trvale udržitelné dopravy se musí stát maximální prioritou Komise i členských států. Je potřeba urychleně investovat do dopravních infrastruktur, zejména do ekologických, například do železnic, vnitrozemské vodní dopravy a námořních dálnic. Povinné je komplexní hodnocení interních nákladů a především negativního vlivu dopravy na životní prostředí. Je nutné určit hodnotu takových negativních vlivů a zhmotnit je zahrnutím do cen, které platí uživatelé. Následně je velmi důležité, aby byla provedena
39
40
CS
Debates of the European Parliament
internalizace externích nákladů pro všechny druhy dopravy ve stejné době. Takto by se zlepšilo rozdělení podle typu dopravy, přičemž by byly upřednostněny ekologičtější způsoby, jakož i rozvoj transevropské sítě a intermodální nákladní dopravy. Jsem přesvědčen, že lepší logistika a zlepšení řízení, zejména prostřednictvím zintenzivnění výzkumu a využíváním nových technologií v oblasti inteligentních systémů, představují pokrok, co se týče lepšího plánování a řízení pohybu dopravy, a stejně tak pokud jde o odstraňování aglomerace dopravy a dopravních zácp. Rumunsko vyvíjí společnou snahu, aby se přizpůsobilo evropským standardům, především přitáhnutím investic do znevýhodněných oblastí s cílem zmenšovat rozdíly v rozvoji infrstruktur. Rumunsko zároveň podporuje a propaguje činnosti změřené na snížení spotřeby energie s cílem podílet se na snížení negativního vlivu dopravy na životní prostředí a podporovat investice do alternativních zdrojů energie. Tímto žádám Komisi o přehodnocení víceletých finančních rámců pro finanční zdroje v oblasti dopravy, jakož i pro výzkum v této oblasti s cílem získat úsporné a výkonnější produkty a služby. Zároveň doporučuji členským státům podporovat veřejnosoukromá partnerství a následně soukromé investice ve zmiňovaném odvětví. Doporučuji také plné využívání fondů zpřístupněných k vytvoření trvale udržitelného odvětví dopravy, ke zlepšení bezpečnosti dopravy a čistoty našeho životního prostředí. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Evropská politika v oblasti trvale udržitelné dopravy z hlediska evropské energetické a environmentální politiky se týká a přímo ovlivňuje 490 milionů evropských občanů. Požádala jsem Komisi a členské státy, aby zhodnotily, jak dopravní infrastruktury a platné tarify ovlivňují rozvoj míst a budoucí požadavky na dopravní služby. Požádala jsem Komisi a členské státy o zakročení v souvislosti s modernizací infrastruktury přístavů se zřetelem k námořním přístavům Evropské unie, jakož i k přístavům nacházejícím se na vnitrozemských vodních cestách s cílem umožnit rychlou dopravu nákladu a cestujících z jednoho systému dopravy do druhého, a napomáhat tak snížení spotřeby energie v odvětví dopravy. V roce 2007 se Evropská unie rezolutně a jednomyslně zavázala, že sníží emise skleníkových plynů v porovnání s hodnotami z roku 1990 minimálně o 20 %. Zavedení inteligentních systémů dopravy s cílem řídit dopravu, zejména pokud jde o velká města, zabrání dopravním zácpám, které stojí Evropskou unii ročně přibližně 1 % jejího hrubého domácího produktu. Rozvoj evropského systému železnic zároveň přispěje k účinnější realizaci evropských politik v oblasti energetiky a řešení problému klimatických změn. V uvedené souvislosti jsem přesvědčena o tom, že jednou z priorit rozvoje v oblasti transevropské dopravy by mělo být vybudování vysokorychlostní železniční sítě spojující všechna hlavní města členských států. Vysokorychlostní vlaky by měly jezdit také na linkách do Bukurešti a Sofie. Leopold Józef Rutowicz (UEN). – (PL) Vážená paní předsedající, zpráva pana Albertiniho se zabývá všemi činiteli, které jsou rozhodující pro evropskou politiku v oblasti trvale udržitelné dopravy z hlediska evropské energetické a environmentální politiky. Na dopravu spotřebujeme více než 30 % energie a v průběhu 20 let se tato spotřeba zvýší o dalších 30 %. Odvětví dopravy využívá 70 % ropy a ve městech a zastavěných oblastech produkuje 40 % emisí CO2 a 70 % emisí ostatních škodlivých sloučenin. Zpravodaj podporuje technologické inovace a další způsoby šetření energií. Evropská unie potřebuje okamžitá účinná opatření. Z důvodu obrovského růstu ceny ropy je neprospěšnějším zdrojem energie z hlediska životního prostředí a hospodářství elektrická energie. Měla by v dopravě, včetně městské, hrát důležitější roli, například skrze výrobu levných městských motorových vozidel na elektrický pohon. Zvýšenou potřebu tohoto druhu energie by měly pokrývat atomové elektrárny nejnovější generace, které neemitují škodlivé plyny. Johannes Blokland (IND/DEM). – (NL) Všichni si uvědomujeme, do jaké míry přispívá doprava, ke klimatickým změnám. Zpráva pana Albertiniho je pro mne přiměřeným a výstižným hodnocením praktických a technických opatření, která by tuším bylo možné zavést s cílem snížit vliv dopravy. Když se kácí les, létají třísky. Tato opatření budou jistě nepříjemná pro všechny zúčastněné, jak pro profesionální provozovatele dopravy, tak i pro jednotlivé občany. Na rozdíl od přesvědčení vyjádřeného v odstavci 2 si myslím, že nejen odborníci, ale i běžní občané chápou a podporují potřebu extrémních opatření za předpokladu, že v budoucnu bude jejich výsledkem prokazatelný užitek. Prvním hlavním cílem je splnit do roku 2015 normy kvality vzduchu. Doprava hraje při dosažení
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
těchto cílů, zejména v městských oblastech, důležitou roli. Proto je nezbytné bezodkladně přijmout a zavést dostupné metody a opatření obojího druhu, počáteční i závěrečná. Vážená paní předsedající, děkuji panu Albertinimu za jeho zprávu a doufám, že všichni zainteresovaní budou hrát ve vyvíjení požadovaného úsilí svou roli. Zsolt László Becsey (PPE-DE). – (HU) Děkuji, paní předsedající. Rád bych pogratuloval svému kolegovi, panu Albertinimu, a vyjádřil pár připomínek. 1. Co se týče daní jako nástroje, souhlasím s tím, že tento nástroj má být zaveden jednotně pro všechny druhy dopravy. Zároveň si musíme uvědomit i to, že výši daní není nožné zvyšovat ad infinitum, protože tento krok by zapříčinil výraznou inflaci a mohl by vést ke zvýšení nákladů a poklesu hospodářské soutěže v celém odvětví. Proto jednotné zdaňování není vhodné ve všech případech, například v případě spotřební daně z benzinu. Rád bych podtrhl, že považuji propojení zdaňování a stupně znečištění ovzduší za dobrý nápad, například v případě systému registrační daně z motorových vozidel. 2. V případě letecké dopravy musíme vzít na vědomí skutečnost, že rozšíření obchodu s emisemi je činitelem způsobujícím dod atečné náklady, které se promítají do cen. V souvislosti s navrhovanou myšlenkou zavedení nepřímých daní je potřeba zohlednit také tyto skutečnosti. 3. Ke snížení přetížení dopravy ve městech, a tedy i emisí znečišťujících vzduch, je potřeba vyvinout velké úsilí. Pro nové členské státy však nepředstavuje nejdůležitější výzvu pouze propagace městské veřejné dopravy na elektrický pohon. Ještě větší výzvou je pravděpodobně výstavba vnějších dopravních okruhů. Z relativního hlediska nejvíce zaostávají právě v tomto směru, proto by se na něj měl klást větší důraz, než na prioritu z hlediska využívání zdrojů Evropské unie. 4. Co se týče internalizace externích nákladů, souhlasím s tím, že je potřeba stanovit neutrálnost v jednolivých odvětvích. Pro nákladní dopravce v nových členských státech však nejdůležitější výzvu představují ustanovení směrnice o poplatcích za využívání určitých dopravních infrastruktur (euroznámka) z důvodu stále se zpřísňujících norem pro emise z motorových vozidel a jiných důvodů. V nových členských státech je proto potřeba zavádět internalizaci pomaleji a podle zvláštních zásad. Naše nákladní dopravce není možné trestat za to, že infrastruktura je méně rozvinutá, důsledkem čehož jsou i větší dopravní zácpy. 5. Bylo by dobré, kdyby byla novým členským státům poskytnuta v oblasti vnitrozemské vodní dopravy nejenom verbální, ale také praktická podpora, zejména co se týče řek Dunaje a Tisy. Bylo by dobré, kdyby Komise mohla v uvedeném směru poskytnout pomoc. Důležitá je intermodalita dopravy, která může posloužit jako nejúčinnější podpora modernizace železniční sítě. Prodiskutujme raději také tuto možnost, než abychom uzavírali železniční tratě. Konečně, doufám, že po dostavění vysokorychlostní železniční sítě se oblasti na východě nakonec objeví na mapách, jelikož z dlouhodobého hledika je železniční doprava jediným druhem dopravy, který může konkurovat osobním automobilům. Velmi pěkně vám děkuji. Bogusław Liberadzki (PSE). – (PL) Vážená paní předsedající, pan Albertini vykonal dobrou práci. Patří mu můj dík. Stejně tak souhlasím i s podmínkami pana komisaře Barrota. Oceňuji zejména spojení politik v oblastích technologického rozvoje, nástrojů trhu a průvodních opatření, která jsou přijatelná pro veřejnost a sestavena tak, aby bylo dosaženo racionálnějšího užívání dopravy. K těmto krokům bych ještě přidal účinnou politiku v oblasti dopravy na mikro- a makroúrovni. Jsem rád, že toto spojení opatření se týká také pobřežní oblasti Baltského moře. Jde bezpochyby o pozitivní přístup. Líbí se mi také myšlenka transevropských sítí, avšak v roce 2008 jsme očekávali 20 miliard EUR a v současnosti máme k dispozici pouze 8 miliard. Naléhavě vás všechny žádám: věnujme více pozornosti efektivnímu využívání té části Kohezního fondu, která je přidělena pro oblast dopravy. Týká se to nových členských států, v nichž se situace liší, všeobecně však není příliš dobrá. Dovolte mi také jednoznačně vyjádřit skutečnost, že internalizce externích nákladů v dopravě má své hranice. Tyto hranice, pane komisaři, je potřeba stanovit odmítnutím záporného vlivu na konkurenceschopnost hospodářství EU. Konečně, je nutné vybudovat společnou evropskou železniční síť. Richard Seeber (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, rád bych poděkoval panu zpravodaji za zprávu a vím, že v panu komisaři Barrotovi máme mistra v politice trvale udržitelné dopravy. Pokud doprava nebude řádně fungovat, může pro hospodářský růst v Evropě představovat jisté riziko. Na tomto poli je potřebná větší, ne menší míra evropské zodpovědnosti, protože v každém případě, ve kterém má Evropa méně pravomocí, existují národní specifika a hranice a ty jsou pro přepravní činnosti nežádoucí. Z tohoto důvodu
41
42
CS
Debates of the European Parliament
musíme hledat evropská řešení, stejně jako v minulosti v případě oblasti letecké dopravy nebo v minulosti v případě balíku v oblasti železniční dopravy. Komisi mohu jen požádat o zařazení vyšší rychlosti při hledání dalších a lepších evropských řešení, úspěch však určitě bude záviset také na zavedení takových cen pro jednotlivé druhy dopravy, které budou zohledňovat náklady v plné výši. I Komise zvolila správný přístup tím, že začala s oblastí silniční dopravy, jelikož silniční doprva je jistě odvětvím, které v současné době vytváří nejvyšší sociální náklady i přesto, že účastníků silničního provozu se netýkají v plné míře. Pane komisaři, byl jste v Tyrolsku, v citlivé alpské oblasti, a víte, jaké škody tam způsobuje těžká nákladní doprava. Tyto následky jsou také důkazem toho, že je nejvyšší čas jednat v souvislosti se zavedením evropských terčíků pro označení zaplacených poplatků za vozidlo, skutečně předložit rámec, který jste avizoval, a pokračovat v intenzivním uplatňování zásady, že uživtelé mají platit skutečné náklady na silniční dopravu. Musím však vznést kritiku i do vlastních řad. Moje skupina se rozhodla podpořit pozměňující a doplňující návrh 1. Rád bych vyjádřil svůj nesouhlas s tímto návrhem a zároveň svou plnou podporu, jakož i plnou podporu úsilí ze strany svých rakouských kolegů poslanců s cílem zaručit, že Komise předloží zmiňovaný rámec v červnu a začne silniční dopravou a že neodloží jeho předložení na neurčito z důvodu, že v balíku je potřeba zabývat se všemi druhy dopravy. Je nutné začít jednat. Začněme tedy silniční dopravou. Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, zpráva pana Albertiniho je obrovskou výzvou, jíž čelíme v souvisloti s udržením cenově dostupné mobility pro všechny. Prostřednictvím přístupu k novým druhům dopravy a k novým trasám je potřeba udržet mobilitu možnou díky volnému pohybu osob, zboží a služeb, který je základním úspěchem evropské integrace a sociální, hospodářské a územní koheze Evropy. Zároveň je však potřeba dosáhnout jej bez velkých vlivů na životní prostředí, které jsou především výsledkem emisí, nemluvě o hluku, přetížení a bezpečnosti. Výzva spočívá v udržení pozitivních a potřebných hledisek této mobility, avšak nejvhodnějším možným inteligentním způsobem, jinak řečeno dosažením trvale udržitelné mobility a následným minimalizováním vlivu na naše životní prostředí a zdraví. Abychom dosáhli tohoto cíle, jsou potřebná inovativní opatření a nástroje, jak se vyjadřuje ve své zprávě pan Albertini. I navzdory tomu, že logistika je ve zprávě zmiňována, bych byla uvítala, kdyby se budoucí úloze logistiky jako jednoho z nástrojů inteligentní mobility, zefektivněné pomocí inovace a plánování, věnovalo více prostoru. Stejně jsem však vděčná, že do zprávy zahrnul městskou logistiku jako jedno z hledisek městské dopravy, jakož i za jeho podporu prioritních projektů týkajících se logistiky. Jsem přesvědčena také o tom, že je správné zahrnout i letiště a požadovat, aby se připojila k železniční dopravě, a klást důraz na vývoj nové koncepce „zelených koridorů“. Co se týče silničních poplatků, o nichž se zde hodně hovořilo, včetně směrnice Eurovignette, byla bych samozřejmě ráda, kdyby Komise do velké míry zvážila sociální vliv. Zamýšlím se nad budoucností v souvislosti s tím, co dnes zaznělo z úst mých kolegů na téma potřeby diverzifikce zdrojů paliv, a ráda bych se zeptala pana komisaře na možnost zahrnout v budoucnu sítě vodních elektráren do transevropských energetických sítí. Jim Higgins (PPE-DE). − (GA) Vážená paní předsedající, v první řadě bych rád poděkoval panu Albertinimu za předložení velmi důležité a komplexní zprávy. Jsem přesvědčen, že tato zpráva nabízí realistický přehled výzev, kterým v rámci snahy o vypracování vhodné politiky v oblasti dopravy čelíme. Rád bych uvítal příslib intermodální dopravy. Pocházím z ostrova, jehož hospodářství závisí na námořních a letových trasách, a jsem přesvědčen, že tato infrastruktura by měla být napojena na železniční dopravu. V Irsku však tomu tak není. Železniční doprava není využívána k přepravě nákladů. Od roku 1990 se kvůli silniční dopravě zvýšila spotřeba energie o 225 %. Ve smyslu Kjótského protokolu neplníme očekávání. Je zřejmé, že k rozvoji smíšené dopravy v Irsku je zapotřebí velkých investic. Tato skutečnost se však nestane realitou do té doby, dokud městské orgány a vlády nezmění svůj postoj a politiky. Dokud tyto politiky prosazují zvýšený rozvoj silniční dopravy, zanedbávají rozvoj železniční dopravy nejen ve větších či menších městech, ale také ve venkovských oblastech.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Závěrem radím Komisi, aby přiznala všem členským zemím právo na stanovení poplatků za vstup do centra měst a daní. Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Vážená paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pan Albertini v této zprávě z vlastní iniciativy zdůraznil potřebu vypracovat průřezovou politiku, která se bude zaobírat všemi hledisky: dopravou, energií a životním prostředím. Pohyb lidí představuje pro společnost zdroj bohatství z různých hledisek – hospodářského, sociálního a kulturního, vyžaduje si však využívání energie a velmi často má katastrofální vliv na životní prostředí. Každá společnost, nevyjímaje Evropskou unii, musí hledat rovnováhu. A to není jednoduchý úkol. Z tohoto hlediska dává Evropská unie najevo tím, že hraje důležitou roli v harmonickém rozvoji dopravy, svou skutečnou hodnotu: jednotný železniční trh, jednotné evropské resp. transevropské dopravní sítě a evropská přístavní politika. Energeticko-klimatickým balíkem jsme si stanovili ambiciózní cíle a nyní je potřeba proměnit diskuse o techto společných cílech ve skutečnost. Platón napsal: „Je pouze na nás, zda půjdeme po cestě směřující nahoru a ne po té, která směřuje dolů.“ Klíčovými slovy této průřezové politiky jsou koordinace a spolupráce. Koordinace infrastruktur na evropské úrovni s cílem získat celkový obraz o dopravních sítích, spolupráce s místními subjekty, které dokážou zujmout praktické a realistické stanovisko k problémům, protože právě o tom je Evropa. O odhodlání harmonizovat skrze spojení všech snah, skrze výměnu osvědčených postupů v zájmu občanů a životního prostředí, skrze, a na to v tomto do jisté míry eklektickém seznamu nesmíme zapomenout, výraznou zvláštní finanční podporu s cílem co nejrychleji realizovat evropské projekty v oblasti dopravy. V první řadě, i když se zaměříme na místní hlediska, se mi zdá, že integrovaný přístup může být účinný pouze s použitím intermodálního přístupu, který finančně podpoří Evropa, především v přetížených velkoměstských aglomeracích a městských oblastech s cílem zabezpečit spolehlivou, bezpečnou a cenově přijatelnou dopravu, zkrátka, ekologickou a trvale udržitelnou dopravu. Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Vážená paní předsedající, nikdy dříve necestovali lidé tolik jako v současnosti. Kromě toho, že potřeba cestovat je významnou ztrátou času, představuje také značný hospodářský problém a podstatnou zátěž pro životní prostředí. Třetinu své energie vynakládáme na dopravu. V Evropě je naším základním dopravním prostředkem automobil. V posledních deseti letech se zvýšil počet aut na tisíc obyvatel ze 400 na 460 a využívání automobilu vzrostlo o 18 %. V posledních patnácti letech se emise oxidu uhličitého z odvětví dopravy drmaticky zvýšily. V některých členských státech o více než 100 %. Podle předpovědí Komise se energetická poptávka odvětví dopravy v Evropské unii zvýší do roku 2030 minimálně o 30%. To by mohlo znamenat neúspěch v plnění našich závazků v rámci Kjótského potokolu. Je politováníhodné, že i navzdory stanoveným zásadám se na projekty silniční dopravy v Evropě klade větší důraz než na projekty železniční dopravy. Špatné příklady jsou nakažlivé: rovnováha byla narušena také ve střední a východní Evropě, která byla ve větší míře zaměřena na veřejnou dopravu. V mé zemi, Maďarsku, klesl podíl veřejné dopravy v roce 2007 na úroveň pouhých 40 %. Snížení znečištění způsobeného motorovými vozidly je otázkou řízení dopravy, otázkou technologie a hospodárnosti. Rozmach využívání technologií, které jsou šetrné k životnímu prostředí, spočívá v internalizaci environmentálních nákladů a v zavedení daňového systému založeného na emisích oxidu uhličitého. Na letištích je potřeba zavést diferenční polatky za vzlet a přistání. Nabídka bezplatného parkování, snížené poplatky za vjezd do centra a snížené silniční poplatky, nižší sazba při zdanění vozidel, automobilová daň, silniční daň pro zelená auta by mohly vyvolat radikální změny. Výdaje na boj se zdravotními problémy, které souvisí s dopravou, jsou obrovské. Je nespravedlivé vyžadovat, aby tyto výdaje platila celá společnost. Jsem přesvědčen, že náklady související se znečištěným ovzduším, škodlivým hlukem a dopravními nehodami musí snášet odvětví dopravy. Děkuji. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, vážený pane místopředsedo, chtěl bych se zaměřit na tři body ve vynikající zprávě pana Albertiniho. V první řadě, jako zpravodaj v oblasti městské mobility jsem rád, že nám už poskytl některé velmi významné klíčové zprávy, na základě kterých můžeme dále uvažovat o této velmi důležité oblasti. Předpokládám, že bychom měli vést diskusi v našem výboru a následně také v rámci komory tímto směrem. Pane místopředsedo Barrote, poukazoval jste na iniciativy, které Komise začne v souvislosti s touto oblastí v rámci současného volebního období. Doufám, že se jimi budeme s radostí zabývat.
43
44
CS
Debates of the European Parliament
Moje druhá poznámka se týká další záležitosti, která už byla nastolena, konkrétně internalizace sociálních a environmentálních nákladů přepravných činností. Každý způsob dopravy musí hradit náklady, které ve skutečnosti vytváří. Vzhledem k této zásadě je velká pozornost věnována otázce, o níž jsme rozmlouvali v rámci diuskuse o evropské silniční známce, především skutečnosti, že provozovatelé těžkých nákladních vozidel na našich silnicích by ve skutečnosti měli platit přiměřenou cenu, jinými slovy, všechny vytvořené náklady jim musí být účtovány. Někteří kolegové poslanci, kteří kritizovali tuto zásadu, už vyklouzli vstříc noci. Domnívám se, že skupinu PPE-DE netvoří jen stoupenci pozměňujícího a doplňujícího návrhu 1, ale také několik oponentů. Pokud jde o nás, budeme určitě hlasovat proti tomuto pozměňujícímu a doplňujícímu návrhu. Třetí bod, kterému chci věnovat pozornost, je uveden v odstavci 22 a týká se oblasti výzkumu. Záměrem je poskytnout výrobcům vozidel jasně stanovené cíle, zřetelné ukazatele směru, kterým se odvětví evropské dopravy zamýšlí ubírat. Pouze tehdy budou schopni dodávat to, co potřebujeme, za přiměřené ceny a v přiměřeném čase. Rád bych ještě jednou zvlášť poděkoval panu komisaři Barrotovi za přípravu tohoto vyčerpávajícího programu na závěr jeho volebního období. Potřebujeme tento program a díky němu se úroveň našeho životního prostředí a systému dopravy zvýší. Dovolte mi v závěru říci parlamentnímu kritikovi v zadní řadě, že zde ve Strasbourgu kráčím každý den půl hodiny z hotelu do práce a zpět, takže nepotřebuji limuzíny ani tramvaje. Ville Itälä (PPE-DE). – (FI) Vážená paní předsedající, pane komisaři, rád bych pogratuloval panu Albertinimu k vynikající práci a skvělým návrhům. Otázka, jež je předmětem diskuse, je mimořádně důležitá a veřejnost očekává jasné odpovědi na tento problém. Není to docela jednoduchá otázka, pokud uvážíme, že základní pilíře Evropské unie zahrnují pojem svobodného pohybu osob a zboží. V obou dvou oblastech se v budoucnosti očekává nárůst. Potřebujeme také samozřejmě přemýšlet o našem dalším směřování, o způsobu dosažení našich cílů a o tom, jaké prostředky k tomu použijeme. Rozhodnutí, která přijmeme, budou mimořádně důležitá. Jak uvedla paní Jäätteenmäkiová, v mé zemi je například velmi složité představit si výrazné snížení pohybu jako takového. Vzdálenosti jsou velké a lidé musí využívat svá auta, aby se dostali do práce, protože v některých oblastech veřejnou dopravu nemáme. Pokud začneme uvažovat nad postojem Parlamentu, souhlasím, že by měl sloužit jako příklad. Musíme uvžovat nad tím, zda dopravu nevyužíváme zbytečně. Můžeme přestat zbytečně cestovat? Jak cestujeme? Parlament má vlastní služební automobily, které většina z nás využívá a se kterými máme velmi dobré zkušenosti. Musíme však popřemýšlet nad tím, jaký druh aut používáme. Jakou flotilu má Parlament, Komise a Rada k dispozici? Poslanci Parlamentu by měli používat auta s hybridním pohonem. Příklad, který dáváme, je nesmírně důležitý. Nemůžeme od věřejnosti nebo od evropských společností očekávat, že budou jednat jinak než my. Proto musíme jít dobrým příkladem. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, zatímco podrobnosti některých jednotlivých návrhů v této zprávě vyžadují pečlivé přezkoumání související se zásadou subsidiarity, celkové cíle zprávy si zaslouží podporu. Od července 2008 bude Irsko svědkem zásadních změn v našem platném ročním daňovém systému pro auta a v systému registrační daně za vozidla. V rámci systému registrační daně za vozidla bude zaveden sedmipásmový systém založený na emisích oxidu uhličitého a ne na objemu motoru. I navzdory přetrvávajícím zácpám v našem hlavním městě se irský ministr dopravy Noel Dempsey minulý týden vyjádřil, že o poplatcích za vjezd autem do centra se nebude v případě Dublinu uvažovat, protože chaotický stav veřejné dopravy nabízí málo možností pro soukromá auta. Nedostatečná frekvence autobusových linek, dvě lehkokolejné dráhy, které nejsou spojeny navzájem nebo se systémem hlavní dráhy, nejsou napojeny na letiště, metro a nemají zbudovaný systém vydávání lístků – to je příklad úsilí snížit využití uhlovodíků a emisí skleníkových plynů. Tento obraz Dublinu se vznáší před zrakem Evropského parlamentu, který se snaží a navrhuje opatření k přizpůsobení využití veřejné dopravy zejména v městských oblastech. Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE). – (BG) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, politika trvale udržitelné dopravy zahrnuje při zohlednění energetických a environmentálních aspektů otázku dopravní infrastruktury, zaměstnanosti v dopravě, otázku mobility obyvatel a otázku volného pohybu zboží.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Panevropská dopravní síť vyžaduje stejnou úroveň kvality a environmentální bezpečnosti. To znamená důsledné zjištění stavu, především stavu železnic, posouzení současných podmínek a soustředění opaření na země, které ještě nedosáhly vysoké evropské úrovně. Bude potřeba zahrnout spolehlivé finanční nástroje. Je obzvlášť důležité ukončit praktiky využívání některých nových členských států jako skládek pro staré evropské dopravní prostředky. Tento postup je z hlediska životního prostředí zcela nesprávný. Jsem znepokojena vždycky, když jsou ve zprávách EU uvedeny názvy některých geografických regionů a vynechané názvy jiných. Černomořský region má také mimořádný význam. V této oblasti jsou také potřebné trvale udržitelné intermodální koncepce. Kromě toho bychom v rámci této zprávy mohli prodiskutovat otázku poplatků a dopravy na mostě přes řeku Dunaj mezi městy Russe a Giurgu v Bulharsku a Rumunsku. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Dovolte mi, paní předsedkyně, k proběhlé diskuzi přidat, že ačkoliv většina z nás chce nebo souhlasí, že je nutné ozelenit dopravní politiku, současně nikdo nechce omezovat mobilitu. Dost se lišíme v pohledu na to, jak to udělat. Problém je, že nemáme jasno v prioritách. Na jednu stranu chceme sektoriální neutralitu pro druhy dopravy, současně si vyčítáme, že nedostatečně podporujeme železniční dopravu i pro nákladní přepravu. Dovedete si to však představit bez zavedení významné ekologické daně pro nákladní silniční přepravu či bez významné preference železnice? Internalizaci externích nákladů je vytýkáno, že bude mít vliv na konkurenceschopnost. Nemáme studii sociálního vlivu po zavedení euroviněty pro nákladní dopravy. Neměli bychom nejprve mít jasno, co je pro nás větší prioritou? Co takhle vyvolat celoevropské referendum o těchto prioritách? Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, budu zcela stručný. Se zájmem jsem si vyslechl projevy v rámci rekce na zprávu pana Albertiniho. Možno říci, že obavy, které tak přesně vyjádřil pan Albertini ve své velmi jasné a výstižné zprávě, jsou v plné míře v souladu se snahou Komise a vašeho komisaře pro dopravu. Je pravda, že mobilita se musí změnit, ne omezit. To je celý problém. Nebudu reagovat na všechny poznámky a vajádření. Všechny jsme zaznamenali. Rád bych však mimochodem zmínil, že pokud máme uskutečnit požadovaný přechod k jiným druhům dopravy, potřebujeme vytvořit infrastruktury. Panu Albertinimu bych řekl, že tento bod musí být zdůrazněn, protože Evropa si dostatečně neuvědomuje budoucí potřebu infrastruktury a investic, aby byla schopna uskutečnit přechod k jiným druhům dopravy. Kromě toho, pokud máme splnit výzvu trvale udržitelné mobility, potřebujeme mimořádně vysoký stupeň výzkumu v oblasti nových motorů a druhů energií. Nemohu nechat bez povšimnutí slova, která zazněla, i navzdory pozitivnímu přístupu všech, že by to byla zbožná přání, chvályhodné záměry, protože bych rád upozornil na výsledky dosažené do této chvíle. Například klasifikace nákladních aut do Euro kategorií, které jsou výsledkem rostoucích norem, až do kategorie Euro 5. Možno říci, že klasifikace nákladních aut vedla ke snížení emisí CO2 o 30 až 40 %. Dalším příkladem je skutečnost, že Evropská unie chce v budoucnu snížit emise na úroveň 120 g CO2/km. Tohoto cíle se v současné době snaží dosáhnout celý automobilový průmysl. To mě také nutí zopakovat velmi logickou poznámku pana Racka, podle níž musíme být opatrní, protože jestli se průmyslové odvětví chce přizpůsobit, musí si v plné míře uvědomovat cíle a budoucí rámec. Na tomto bodu mi zvlášť záleží: musíme stanovit jasné cíle, aby celý výzkum a průmyslová odvětví odpovídaly těmto cílům jako celek. Nebudu se tím zaobírat příliš dlouho. Samozřejmě, že opatření, která mají být přijata, musí zachovat potřebnou mobilitu a musí být účinná v rámci snižování nepříznivých účinků. Zároveň však musí být neustále přijatelná pro veřejnost a průmyslové odvětví. V červnu uplatníme tuto metodu při výpočtu externích nákladů a dozvíme se, jak je možné každý druh dopravy začlenit v rámci poplatků. Začleňování musí být postupné, nemůže být uskutečněno najednou. Potom můžeme mít silniční poplatky, které skutečně vedou k jiným návykům a vyšší informovanosti nejenom dopravních provozovatelů, ale i pasažérů o tom, které druhy dopravy způsobují největší znečištění a které jsou nejekologičtější. Jsem opravdu přesvědčen, že zpráva pana Albertiniho bude, mohu-li použít tento výraz, další biblí pro každého, protože v současnosti je pro nás nejdůležitější najít způsob, jak dosáhnout trvale udržitelné mobility. Jsem vdečný Parlamentu za jeho přínos v této oblasti, která má pro Komisi mimořádnou hodnotu.
45
46
CS
Debates of the European Parliament
Gabriele Albertini, zpravodaj. − (IT) Vážená paní předsedající, rád bych poděkoval všem poslancům za jejich konstruktivní poznámky. Nejen těm poslancům, kteří podpořili zprávu a vyzdvihli některé její aspekty, ale především těm, kteří ji odůvodněně kritizovali. Zvláštní poděkování patří komisaři Barrotovi, nejen za jeho příznivá vyjádření, ale zejména za velmi rázná opatření, která přijímá v souvislosti s předmětem zprávy a za jeho ochotu vstoupit do spolupráce mezi Parlamentem a Komisí, abychom mohli účinně a zaníceně plnit svůj úkol v rámci změny mobility a ne v jejím omezování, jak se výstižně vyjádřil ve svém krátkém vystoupení. Mobilita je výsledkem pokroku naší civilizace a je aspektem naší moderní doby, je důsledkem rozvoje a pokroku a rozhodně bychom ji neměli tlumit. Musíme jednoduše zvýšit její úroveň a využívat jí, když nemáme jinou možnost. Poslední poznámka, kterou pravděpodobně odbíhám od otázky, o níž diskutujeme, ale kterou bych měl uvést, protože zlepšuje vyhlídky mnohem více, než poznámky, o nichž diskutujene v souvislosti s dopravou. Obáváme se znečištění a všech kritických problémů, které doprava a její využívání zahrnuje. Možná bychom měli zaujmout všeobecnější stanovisko, zejména v souvislosti s emisemi CO2 a s CO2, které produkují ostatní odvětví naší industriální civilizace. Rád bych uvedl několik číselných údajů a uzavřel toto vystoupení jednoduchou poznámkou. Je pravda, že odvětví dopravy produkuje 23 % celkových emisí CO2 v celé Evropě, výrobou elektrické energie vzniká 43 %, průmysl produkuje 19 % a domácnosti a obchod 15 %. Pokud chceme dosáhnout snížení emisí těchto nežádoucích vlivů naší civilizace o 20 % do roku 2020, možná budeme muset přijmout citlivější opatření a věnovat větší pozornost také ostatním odvětvím, která, jak víte, jsou na vedoucích příčkách v emisích CO2. Nestačí soustředit se pouze na odvětví dopravy. V této souvislosti nemůžeme vynechat pojem „jaderný“. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční v úterý, 11. března 2008.
21. Opravný rozpočet č. 1/2008 – Fond solidarity –Využití Fondu solidarity Evropské unie (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem jednání je společná rozprava o – zprávě pana Kyöstiho Virrankoskiho, jménem Rozpočtového výboru, o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 1/2008 na rozpočtový rok 2008, Oddíl III – Komise (2008/2017(BUD)) (A6-0058/2008), – zprávě Reimera Bögeho, jménem Rozpočtového výboru, o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o mobilizaci Fondu solidarity EU na základě bodu 26 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové disciplíně a řádném finančním hospodaření (KOM(2008)0014 – C6-0036/2008 – 2008/2019(ACI)) (A6-0065/2008). Kyösti Virrankoski, zpravodaj. − (FI) Vážená paní předsedající, Evropský fond solidarity byl založen roku 2002 v souvislosti s ničivými záplavami, které zastihly střední Evropu a postihly členské státy EU a kandidátské země. V tomto období bylo odsouhlaseno, že fond by měl disponovat částkou 1 miliarda EUR ročně. Tento fond byl vytvořen, aby pomohl poškozeným v důsledku velkých katastrof. Rozsah škod v důsledku katastrof musí být minimálně 3 miliardy EUR nebo ne méně než než 0,6 % HNP. Jestliže je škoda omezena jen na malou oblast, procentuální údaj může být nižší, pokud bychom však brali jako celek region, čáska by mohla být relativně vyšší. Škoda, o které nyní jednáme, byla důsledkem velkých záplav ve Velké Británii v měsících červen a červenec 2007. Výše škody se odhaduje na 4,6 miliardy EUR, je tedy oprávněná pro kompenzaci. Komise navrhuje částku ve výši 162 milionů EUR. Rozpočtový výbor doporučuje ve svém rozpočtu podporu pro poskytování finančních prostředků způsobem, který navrhuje Komise. Vyžaduje však, aby mobilizaci této podpory schválil Parlament. Z toho důvodu je nejdříve potřeba přijmout zprávu pana Bögeho o využití Fondu solidarity. Jinými slovy, první opravný rozpočet se týká především agentur a administrativního řízení programu Galileo. V rámci rozpočtu byla vytvořena Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum. Její vznik je v souladu s rozpočtovým postupem schváleným pro tento rok. V rámci opravného rozpočtu a také pro ostatní programy
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
v rámci sedmého rámcového programu se vytváří společná výkonná agentura, Výkonná agentura pro výzkum (REA). Tento krok je také v souladu s předcházejícím rozpočtovým postupem. Stejně tak byly uskutečněny změny a doplnění rozvrhu personálního zabezpečení pro agenturu ochrany hranic, Frontex, ke kterým vyzýval Parlament. V rámci rozpočtového postupu zvýšil Parlament objem finančních zdrojů pro tuto agenturu o 30 milionů EUR. Tyto finanční zdroje nyní představují potřebné doplňující zdroje. Nejsložitější problém souvisí s programem družicového navigačního systému Galileo. Významným činem Parlamentu bylo, že uspěl v jednáních o rozpočtu a zabezpečil financování pro tento účel o 2,4 miliardy EUR na šest let. Došlo k tomu částečně prostřednictvím přizpůsobení se víceletému finančnímu rámci. Projekt se tak v plné míře stal projektem EU. V současné době je cílem správa projektu. Komise navrhuje přesunout částku 2 miliony EUR z provozních rozpočtových prostředků do administrativních rozpočtových prostředků. Správa projektu však není v pořádku. Projekt v EU řídil především Evropského úřadu pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem (GSA). Jeho úkol spočíval především v udělování povolení a v jednáních o partnertství mezi veřejným a soukromým sektorem. Protože v úvodní fázi byl soukromý sektor vyloučen, úloha GSA je nejasná stejně tak, jako je nejasná úloha Komise a Evropské vesmírné agentury (ESA). Nejdříve se předpokládalo, že ESA bude zodpovídat za realizaci technické stránky projektu, kterou by připravovala a na kterou by dohlížela EU. Rozdělení činnosti mezi různé subjekty, jako například Komisi a samostatné agentury je však nejasné. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku proto ve zprávě paní Barsi-Patakyové navrhuje zrušení GSA. Vzhledem k těmto skutečnostem nemohl Rozpočtový výbor souhlasit s přesunem rozpočtových prostředků Komisi, ale místo toho jednoduše navrhuje vytvoření položky pro memoria. Komise slíbila, že by to ovlivnilo přesun v rámci jejích pravomocí před schválením celého administrativního systému Galileo. Změna oprávněného rozpočtu by proto v této souvislosti neoddálila uskutečnění projektu, ale potvrdila by vyjednávací pozici Parlamentu. Doufám, že plenární zasedání bude probíhat v souladu s jednomyslným stanoviskem výboru v prípadě prvního opravného rozpočtu. Reimer Böge, zpravodaj. − (DE) Vážená paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, zpravodaj pro rozpočet na rok 2008, Kyösti Virrankoski, se skutečně věnoval všem důležitým bodům. Dnes tedy jednáme na základě návrhu Komise o mobilizaci Fondu solidarity EU na základě bodu 26 meziinstitucionální dohody. Je pravda, že Fond solidarity a ostatní zvláštní nástroje nepředstavují vysoké sumy peněz ve vztahu ke všeobecnému rozpočtu Evropské unie. Ve skutečnosti jsou určeny pro pomoc postiženým regionům a jejich obyvatelům v případě přírodních pohrom a, jak všichni víme, k těmto pohromám, bouřkám nebo živelným požárům dochází pravidelně. Před přijetím svého rozhodnutí jsme si v Rozpočtovém výboru předsevzali vyslechnout pozvané představitele postižených regionů Velké Británie, představitele místních organizací a také představitele vnitrostátní správy. Na tomto slyšení nám velmi zřetelně připomněli výzvy, kterým postižení obyvatelé a regiony čelí, a rozsah škod způsobených záplavami v měsících červen a červenec 2007. Celková výše škod se odhaduje na 4,6 miliardy EUR. Na základě tohoto slyšení a na zákaldě našich rozhovorů jsme v plné míře podpořili návrh Komise uvolnit pro tento zvláštní případ z Fondu solidarity částku ve výši 162 387 000 EUR. Dovolte mi také uvést, že v následujících měsících můžeme očekávat další mobilizaci Fondu solidarity. V těchto případech není k projevu solidarity vyzýváno pouze Evropské společenství: vzhledem ke zvýšenému výskytu těchto pohrom by členské státy měly věnovat více pozornosti preventivnímu krizovému řízení, jinými slovy, posoudit stav svých systémů civilní obrany, zkontrolovat stupeň vybavení místních požárních sborů a prozkoumat způsob, jakým mohou v budoucnu rozvinout různé strategie v otázkách jako například stavební práce v povodňových oblastech. Pokud si chceme udržet důvěryhodnost, tyto prvky jsou nezbytnou součástí každé dlouhodobé strategie. Jistým způsobem jsme v tomto případě v lepší situaci než v ostatních případech, ale dalším požadavkem je považovat za základní princip společné úsilí o to, aby zpracování budoucích žádostí o náhradu z Fondu solidarity trvalo nejvíce šest měsíců. Toto je výzva pro všechny: vnitrostátní ográny musí předložit všechny potřebné žádosti a dokumenty ve stanoveném období, Komise se musí aktuálním případem zabývat na základě uplatnitelných ustanovení, a i my v Parlamentu musíme záležitosti urychleně řešit prostřednictvím okamžité diskuse.
47
48
CS
Debates of the European Parliament
Dovolte mi poukázat na závěrečný bod, který se týká opravného rozpočtu. Vzhledem ke složitým jednáním a nedokončenému legislativnímu postupu, který se týká družicového navigačního systému Galileo, důrazně podporuji podmínku zpravodaje, aby rozpočtová položka pro výdaje na administrativní řízení byla položkou pro memoria. Pokud mají být v rámci Komise vytvořeny příslušné administrativní struktury, je to krok správným směrem. Zatím však nejsme spokojeni s organizací budoucí vzájemné spolupráce mezi Komisí, Evropskou vesmírnou agenturou a Evropským úřadem pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem. V průběhu legislativního postupu je potřeba alespoň naznačit způsob předcházení zdvojení úsilí a rozvinutí příslušných řídicích struktur vzhledem k novým okolnostem v souvislosti se družicovým navigačním systémem Galileo. Ještě stále musíme jednat. Jsem přesvědčen, že k jednání dojde co nejdříve. PŘEDSEDÁ: PAN MAURO místopředseda Dalia Grybauskaitė, členka Komise. − Vážený pane předsedající, Komise přijala 18. ledna návrh mobilizace Fondu solidarity pro Spojené království a jsme šťastní a spokojení, že stanovisko Rozpočtového výboru je nakloněno našemu návrhu. Společně s opravným rozpočtem č. 1/2008 jsme také navrhli přidělení částky 162 milionů EUR z Fondu solidarity pro Spojené království s cílem vyrovnat vážné škody způsobené záplavami minulého léta. Jak se vyjádřil předseda Rozpočtového výboru, nedávno jsme dostali požadavky ze dvou členských států, Řecka a Slovinska. Brzy pravděpodobně předložíme nový návrh. Samozřejmě, že tento návrh se netýká pouze Fondu solidarity. Týkají se jej pouze finanční důsledky: ostatní části návrhu jsou technického charakteru. Otázka systému Galileo je samozřejmě velmi citlivá pro všechny z nás a zcela rozumím obavám Rozpočtového výboru. Musím však říci, že návrh Rozpočtového výboru o změně návrhu Komise oddálí uvolnění finančních prostředků z Fondu solidarity přibližně o jeden měsíc, protože návrh bude muset být znovu předložen Radě k opětovnému schválení. Rozumíme však citlivosti této otázky a nemůžeme se o ní s Rozpočtovým výborem přít. Opravdu však pevně doufám, že Parlament tento týden podpoří náš návrh. Richard James Ashworth, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, rád bych uvedl, že podporuji opravný rozpočet, a rád bych se vyjádřil k jednomu nebo dvěma bodům. Nejprve poznámka v souvislosti s Fondem solidarity: byly to samozřejmě rozpočtové prostředky přidělené v souvislosti se záplavami v Británii v červnu a červenci minulého roku. Velká část těchto záplav zasáhla můj region a mohu potvrdit obrovské škody a utrpení, které přinesly mnohým obyvatelům v mé oblasti. Nebyl jsem překvapen, ale se zájmem jsem zaregistroval, že to byla třetí nejvyšší požadovaná částka v historii Fondu solidarity. Dosahovala výše 4,6 miliardy EUR a přidělené rozpočtové prostředky představovaly sumu 162,8 milionů EUR. Můj přítel a kolega Reimer Böge se vyjádřil, že z hlediska vyššího principu to samozřejmě není vysoká suma. Možná není, ale jako projev solidarity, věřte mi, se to velmi a opravdově cení a ve jménu obyvatel tohoto regionu chci poděkovat: v první řadě členům Rozpočtového výboru, kteří jednali při podpoře tohoto balíku pomoci jednomyslně, což je skutečně projevem solidarity. Rád bych však vyjádřil své uznání paní komisařce a jejím kolegům, kteří tuto žádost zpracovali za sedm měsíců. Paní komisařko, považuji to za mimořádný úspěch a děkuji za vaše úsilí. Následující týdny budu samozřejmě se zájmem sledovat, jak vláda Spojeného království rozdělí tyto finanční prostředky. Zřetelně si však uvědomuji, že čím dál častěji jsme svědky extrémních projevů počasí a k těmto situacím bude docházet stále pravidelněji v celé Evropské unii. Je jasné, že při projevu solidarity je rychlost reakce ve skutečnosti nejdůležitějším prvkem v tomto mechanismu. Pokud jde o agenturu Frontex, rád bych též vyjádřil podporu doplňkovému financování pro tuto agenturu. Financování agentury jsme zdvojnásobili. Považuji to za velmi správný krok a poznamenávám, že tato žádost se týká vytvoření 25 pracovních míst. Jsem však přesvědčen, že je důležité pokračovat v monitorování rozdělování finančních prostředků s cílem zabezpečit jejich odpovídající využití. Stejným způsobem jsem důrazně podporoval lisabonské cíle, které si Komise stanovila zejména v oblasti výzkumu a rozvoje. Proto si uvědomuji potřebu výzkumných výkonných agentur. Opět však vyjadřuji svůj strach z přebytku těch agentur, které, musím říci, neměly v minulosti dobrou reputaci v účinném poskytování přiměřené hodnoty za vynaložené finanční prostředky. Na závěr poznámka v souvislosti se systémem Galileo: tato nová rozpočtová položka výrazně přispěje k větší transparentnosti a zodpovědnosti. Souhlasím však se svými kolegy v Rozpočtovém výboru, pokud řekneme,
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
že budeme postupovat opatrně. Je to obrovský závazek, paní komisařko, a jestli mohu říci výpůjčkou ze žargonu kosmického věku, že Komise „statečně kráčí směrem, kterým nikdy předtím žádná Komise nekráčela“. Souhlasím proto s vyjádřením svého kolegy Reimera Bögeho, že to podporujeme, ale trvali bychom na vložení položky pro memoria. Vážený pane předsedající, s radostí podporuji opravný rozpočet. Linda McAvan, jménem skupiny PSE. – Vážený pane předsedající, dnes večer zastupuji pana Titleyho, vůdčího představitele skupiny poslanců Evropského parlamentu za Labouristickou stranu, ale mohu vystoupit jménem všech těchto poslanců a uvítat tento opravný rozpočet a rozhodnutí poskytnout 162 miliónov EUR regionům ve Spojeném království postiženým záplavami. Jak řekl pan Ashworth, je to nízká suma udělená na pokrytí obrovských nákladů na škody způsobené záplavami ve Spojeném království. My jsme však vděčni svým kolegům v Rozpočtovém výboru, kteří hlasovali jednomyslně, a jsme vděčni také Komisi. Uvědomuji si, že to byla nejrychleji uskutečněná platba vůbec. Celý proces trval sedm měsíců. Proto i navzdory tomu, že mnoho lidí dlouho trpělo, je to pokrok v porovnání s jinými fondy. Stejně tak si uvědomujeme, že je to jedna z nejvyšších uskutečněných plateb, a vážíme si toho. Záplavy z minulého roku postihly 48 000 domovů a 700 podniků ve Spojeném království. Výše celkové škody se odhaduje na 4 miliardy EUR. Můj region Yorkshire byl jedním z nejvíce postižených a mnoho lidí se stále nevrátilo do svých domovů, a proto si této pomoci vážíme v takové míře. Zastupuji pana Titleyho, protože uvázl v Londýně kvůli velice silným bouřkám, které dnes večer sužují západní Evropu. Nemůžeme každý případ špatného počasí odůvodňovat klimatickými změnami, ale jsme přesvědčeni, že počet extrémních projevů počasí se zvyšuje. Minulé léto jsme viděli prudké záplavy a požáry v Řecku a jižní Evropě. Žádnou částkou z fondů solidarity se nedá vyčíslit škoda a výdaje, kterých jsme svědky v důsledku těchto jevů souvisejících s klimatickými změnami. Jako poslanci začínáme pracovat na novém legislativním balíku souvisejícím s klimatickými změnami. Jsem přesvědčena, že tento Parlament zaujme rázné stanovisko a přijme a schválí kvalitní legislativní návrhy v boji proti klimatickým změnám, abychom se nemuseli vrátit na toto místo a žádat Komisi o peníze na boj s uvedenými druhy jevů. Diana Wallis, jménem skupiny ALDE – Vážený pane předsedající, v jistém smyslu je moje úloha po vystoupení posledních dvou řečníků jednoduchá. Také bych se ráda zřetelně vyjádřila ve prospěch návrhu našich zpravodajů, pana Virrankoskiho a pana Bögeho, ale zejména ve prospěch mobilizace Fondu solidarity pro Spojené království. Suma ve výši 162 milionů EUR: zdá se, že je nediskutabilní, ale je mimořádně důležitá na několika úrovních. Jako poslankyně Evropského parlamentu zastupuji oblasti Yorkshire a Humber zasažené, jak se vyjádřil pan McAvan, minulé léto záplavami. Města a vesnice v našem regionu byly zničeny. Mnoho jednotlivců, i z obce blízko mého bydliště, zůstává stále mimo svůj domov. Ačkoli si uvědomujeme, že tato platba nemůže změnit jejich situaci v průběhu jedné noci, nepřímo pomůže tím, že zmírní tlak na rozpočet naší vlády. Za druhé, jsem nesmírně šťastná, že naše vláda předložila tuto žádost, která byla nanejvýš úspěšná. Na začátku jsme si nebyli jisti, zda by žádost mohla být úspěšná, a na základě této skutečnosti doufám, že naše vláda se nyní stane velkým obhájcem Fondu solidarity v Radě a v souladu s tím bude přesvědčovat ostatní členské státy. Na závěr bych ráda uvedla, že britští občané, mí voliči, si nyní uvědomí opodstatněný a praktický význam Fondu solidarity. Domnívám se, že se to týká nás všech v tomto Parlamentu. Protože změny klimatu dotírají, všichni se můžeme ocitnout v situaci zástupců obětí těchto přírodních katastrof a možná budeme muset předložit žádost Fondu solidarity. Wiesław Stefan Kuc, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, solidarita je nejdůležitější a nejušlechtilejší zásadou Evropské unie. Bez této zásady by neexistovala možnost společné akce nezávislých států a národů. Vytvoření Fondu solidarity Evropské unie bylo přirozeným důsledkem této zásady. V tuto chvíli máme k dispozici 1 miliardu EUR ročně. Není to vysoká suma, zejména pokud jsme minulý rok a v tomto roce museli také čelit zvýšenému výskytu katastrof v důsledku změn klimatu. Zasáhly nás nejenom záplavy a hurikány, ale požáry neočekávaného rozsahu.
49
50
CS
Debates of the European Parliament
Vzhledem k omezené výši našich prostředků jsme v tuto chvíli schopni poskytnout jen malé množství dostupné pomoci, 3 nebo 4 % vzniklé ztráty, anebo dokonce méně. Z toto důvodu, v rámci podpory zprávy pana Bögeho a opravného rozpočtu pana Virrankoskiho, také závěrem uvádím, že zdroje Fondu solidarity je potřeba postupně zvyšovat. Dvě eura na obyvatele nestačí k utření slz po takových obrovských vzniklých ztrátách. Esko Seppänen, jménem skupiny GUE/NGL. – (FI) Vážený pane předsedající, paní komisařko, tento Parlament zná mnoho různých druhů solidarity. Nejsložitějším druhem solidarity je vojenská pomoc. V doložce o solidaritě v Lisabonské smlouvě je uvedeno, že členské státy jsou povinny poskytnout vojenskou pomoc jinému členskému státu, který je obětí teroristické hrozby nebo útoku. Složitější druh solidarity Evropská unie nezná. V doložce o zaručení bezpečnosti v Lisabonské smlouvě se neukládá povinnost vojenské pomoci. Je to tedy mírnější druh solidarity než v případě teroristické hrozby. Paní Jutta Haugová, zpravodajka Parlamentu pro rozpočet na příští rok, navrhuje, aby klíčovou zásadou rozpočtu Komise byla regionální solidarita, t. j. vyvážení vnitřního rozvoje Unie. Nejlépe je toho možné dosáhnout prostřednictvím strukturálních fondů. V rámci opravného rozpočtu je před námi postup použití rozpočtových prostředků na kompenzaci škod v důsledku záplav ve Spojeném království. Pro tento účel byla ve Fondu solidarity vyčleněna miliarda EUR. Naše skupina souhlasí s mobilizací těchto finančních prostředků pro pomoc Spojenému království. Je možné, že v důsledku globálního oteplování dojde k dalším mimořádným přírodním jevům jako záplavám. Fond solidarity nabízí v případě těchto jevů jistý druh pojištění v malém rozsahu. Členské státy platí pojistné do rozpočtu EU, a proto mohou získat pomoc od ostatních, když přijdou na řadu. Kromě Fondu solidarity zahrnuje rozpočet EU Fond na přizpůsobení se globalizaci, z něhož je možné každý rok vynaložit částku 500 milionů EUR na zjednodušení sociálních problémů v důsledku změny pracovního místa. Na tento účel se v minulém roce vynaložila částka téměř 20 milionů EUR. Zdá se, že EU projevuje solidaritu zemím, ale ne občanům, kteří se ocitli v těžké situaci. John Whittaker, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedající, jsem rád, že Británie dostane peníze, které nám pomohou zmírnit výši škod loňských záplav. Jsme všichni velmi šťastni, že EU velkoryse pomohla členskému státu, který se ocitl v těžkostech. Není to ale docela tak: za prvé udělená suma představuje jen 3,5 % výše škod. Jak řekl pan Ashworth, je to gesto. Za druhé od katastrofy uběhlo devět měsíců a podle nich, pomoc přišla rychle. Bylo by užitečnější, kdybychom předem věděli, že k tomu dojde. Potom by rekonstrukce mohla být plánována v souladu s touto informací. Pokud něco obtěžuje Brity, vzhledem k tomu, že dostáváme nazpátek zlomek hotovosti, kterou jsme vyplatili Evropské unii, je to, že musíme prosit a následně propagovat štědrost EU. Nemůžeme si raději nechat své peníze a potom se sami rozhodnout, jak je utratíme? Takto mohly být vyplaceny dříve. Jean-Claude Martinez (NI). – (FR) Vážený pane předsedající, většina našich států má v rámci své rozpočtové právní úpravy úvěrové linky pro případ katastrof. V rámci francouzské rozpočtové právní úpravy existují například celkové rozpočtové prostředky, které umožňují, aby rozpočtové prostředky byly pro případ nouzových situací vyhrazeny dopředu na základě rozhodnutí. Od listopadu 2002 byla v rámci evropské rozpočtové právní úpravy zapracována právní úprava na financování v případě katastrof prostřednictvím Fondu solidarity. Pro případ finančních katastrof jsme také vytvořili Evropský fond na přizpůsobení se globalizaci. Co se týká přírodních katastrof, žádají nás o pomoc ve výši téměř 4 % s cílem odstranit škody způsobené záplavami ve Spojeném království v červnu 2007, které dosáhly výše větší než 4 miliardy. Devět měsíců na vyhrazení rozpočtových prostředků je dlouhá doba, protože podle definice je toto nouzová situace. Znamená to, že metoda opravného rozpočtu na oprávnění vynaložit vyhrazené rozpočtové prostředky je nepoužitelná. Opravný rozpočet by měl nabýt účinnosti dříve, aby vyhrazené rozpočtové prostředky bylo možno vynaložit dopředu prostřednictvím dočasných rozpočtových prostředků a nerestriktivních rozpočtových prostředků na katastrofy, záplavy a požáry. Věnování sumy 162 milionů EUR v rámci solidarity Spojenému království, z něhož pochází Adam Smith, Ricardo a paní Thatcherová, kteří věří jenom tržnímu mechanismu, darvinismu a přirozenému výběru, je vynikajícím ponaučením v oblasti pragmatismu. Když lev řvoucí v ekonomické džungli promokne, objeví moc solidarity. Už je to třetí případ – nemoc šílených krav, slintavka a kulhavka a záplavy – a zítra naši britští poslanci budou mít zase příležitost projevit solidaritu s evropskými farmáři, kteří promokli kvůli dovozům.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Margaritis Schinas (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, tento opravný rozpočet opět dokazuje to, co je samozřejmé: že EU má mechanismy a schopnost přizpůsobit se, aby poskytla řešení zvláštních neočekávaných problémů. Rád bych předložil tři návrhy, týkající se dvou zpráv, o kterých jsme dnes jednali. Dva z nich se týkají Fondu solidarity a třetí programu Galileo. Pokud jde o záplavy ve Spojeném království, časový interval mezi červencem a současnou reakcí ze strany EU je velmi uspokojivý. Pokud se pamatuji, je to nejrychlejší reakce za dobu fungování tohoto fondu. Toto reakcí však vzniká precedens. V budoucnosti budeme očekávat stejnou okamžitou reakci na podobné katatrofy, mám na mysli environmentální katastrofu, která zasáhla Řecko v srpnu, jen o měsíc později v minulém roce. Jsem proto přesvědčen, že následující měsíc Komise alespoň předloží návrh prostřednictvím příslušného komisaře, v němž se bude zabývat žádostí Řecka o použití Fondu solidarity. Nemusím vám připomínat šokující obrazy požáru, obrovské katastrofy v Řecku. Viděli jsme je všichni v Evropě. Jsem přesvědčen, že následující měsíc budeme mít po nezbytných úpravách alespoň návrh Komise. Moje druhá poznámka se týká představení, kterého se nyní aktivně zúčastňujeme. Nemám představu, jak to Parlament dokáže, ale vždycky, když máme nějakou dobrou zprávu, jsme jediní, kteří o ní vědí. Jsme osamoceni, nikdo není na galeriích a pravděpodobně tu není žádný novinář! Kdy se konečně naučíme nabízet dobré zprávy správným způsobem? Moje třetí a poslední poznámka se týká programu Galileo. Souhlasím se všemi svými kolegy z Rozpočtového výboru a jako zpravodaj výboru pro program Galileo chci poměrně jasně říct, že pokud se s Radou nedohodneme na širší struktuře programu, neučiníme žádnou platbu ze značně velikého balíku finančních prostředků, které jsme vyhradili. Pokud nevíme, kdo se čemu věnuje, a stále si nejsme jistí, protože jednáme s Radou, nebudeme vynakládat žádné finanční prostředky. Nebudeme vyhazovat peníze oknem. Zítra dopoledne máme velmi důležité třístranné jednání se slovinským předsednictvem. Budeme jednat o dvou důležitých otázkách. Doufám, že budeme moci uzavřít toto jednání, abychom se mohli soustředit na skutečný pokrok. Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Fond solidarity EU představuje velmi důležitý zdroj pomoci členským státům a oprávněným kandidátským zemím v případě přírodních katastrof. Na základě zkušeností je však potřeba Fond solidarity reformovat, přizpůsobit novým výzvám a zvýšit jeho účinnost. Především minimální hranice škody ve výši 3 miliardy EUR nebo 0,6 % HDP je příliš vysoká. Takto stanovenou hranicí je vyloučena pomoc zemím, které zasáhly menší katastrofy, které by i navzdory tomu mohly mít v příslušných zemích vážné důsledky. Za druhé fond není možné využít ke zmírnění důsledků terorismu, krize veřejného zdraví a technologických nebo průmyslových nehod. Za třetí určité problémy vyvstávají v souvislosti s finančními prostředky, které je možno rozdělit v případě nehod výlučně na regionální úrovni. Kritéria jejich využití nebyla jasně vymezena. Na závěr bych ráda uvedla, že vítám reformu fondu a naléhavě žádám Radu, aby k ní bezohladně načtrtla svoje stanovisko. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, rád bych upozornil na následující body v tomto jednání. Za prvé je politováníhodné, že Rada ještě nepřijala návrh Komise nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond solidarity Evropské unie, i navzdory tomu, že Evropský parlament přijal stanovisko k této otázce v prvním čtení téměř před dvěma lety, v květnu 2006. Za druhé mobilizace částky 162 milionů EUR na pomoc při odstraňování škod způsobených záplavami v měsících červen a červenec 2007 v Británii a Irsku, jejichž celková výše dosáhla téměř 5 miliard EUR, si vyžaduje naši podporu. Je smutné, že finanční prostředky vyhrazené pro tento účel se přidělují mnoho měsíců po vzniku škod, čímž se pomoc může stát neúčinnější. Jak praví polské přísloví: „Kdo rychle dává, dvakrát dává.“ Za třetí vzhledem k tomu, že horní hranice Fondu solidarity je stanovena na 1 miliardu EUR, očekával bych, že v případě tak rozsáhlé škody jako v Británii bude náležité financování mobilizováno rychle a že potřeby starých a nových členských států budou posuzovány na stejném základě.
51
52
CS
Debates of the European Parliament
Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL)Vážený pane předsedající, mimo poděkování zpravodajovi za velmi kvalitní práci, kterou vykonal, bych rád v krátkosti poukázal na jeden bod týkající se Fondu solidarity. Pane předsedající, v EU máme špatné počasí každý rok. Je ironií osudu, že právě v době našich jednání o těchto důležitých zprávách severní Evropu pravděpodobně zasahují silné bouřky. Díky za to, že EU poskytuje finanční podporu při těchto katastrofách, jako je tomu teď v případě Spojeného království a jak tomu bylo v minulosti v případě Kypru. Nesmíme však zapomínat, že kromě finančního hlediska musí existovat celoevropská organizační jednotka schopná poskytovat okamžitou pomoc v postižených oblastech. Costas Botopoulos (PSE). – (EL)Vážený pane předsedající, dámy a pánové, solidarita je pěkné slovo s ještě hezčím významem. Naneštěstí je mimořádně potřebná: skutečnost dokazuje, že tato potřeba je stále naléhavější kvůli přírodním katastrofám, na které bychom již neměli hledět jako na přírodní, protože do našich životů zasahují stále častěji. Jenom v období letních měsíců roku 2007 došlo ke třem vážným událostem. Za prvé došlo ke katastrofě ve Spojeném království, o které dnes jednáme a hlasujeme. Okamžitě potom vypukly hrozné požáry v Řecku, o kterých všichni víte. A zanedlouho potom došlo k dalším záplavám ve Slovinsku. Všechny uvedené katastrofy ukazují, jak vážné jsou tyto události a jak důležité je, aby EU přijala opatření. Jsem překvapen, jestliže kolegové poslanci řeknou, že nerozumějí tomu, proč by EU měla poskytovat peníze. Není to jen otázka peněz, ale morální podpory a pocitu občanů v těchto oblastech, že EU si uvědomuje jejich tragédii. V mnohých případech je to tragédie a EU přijímá určitá opatření. Tímto bych chtěl upozornit, jak již bylo uvedeno dříve, že příklad Spojeného království, který si zaslouží potlesk za poměrně rychlou reakci, by bylo potřeba zopakovat v dalších zasažených zemích. Není náhoda, že naše země, Řecko, je následující zemí na seznamu pomoci z Fondu solidarity, a doufáme, že také v našem případě přijde pomoc brzy. Nejsem si však jistý, že k tomu dojde, a zajímá mě, jestli je to kvůli EU a jejímu způsobu zacházení se žádostmi, nebo je to tím, jak Řecko předložilo svou žádost. Bez ohledu na to spoléháme, že pomoc bude brzy poskytnuta také Řecku, protože situace v této zemi je stále mimořádně vážná. Problém je v tom, že informace o finančních prostředcích pro Řecko, které byly vloženy do fondu, ještě nebyly oznámeny. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL)Vážený pane předsedající, členské státy, a zejména občané EU, vnímají činnost Fondu solidarity EU velmi pozitivně. Fond vytváří možnost poskytnout pomoc v oblastech postižených přírodními katastrofami, které způsobují značné škody. Jeho cílem je pomoci odstraňovat vzniklé škody, které představují pro rozpočet mnohých rodin výraznou zátěž. Tato finanční pomoc z fondů EU je příkladem evropské solidarity. Když vnikne potřeba této pomoci pro trpící evropské rodiny, naše občany, je tato pomoc nejlepším příkladem výhod a přínosu členství v Evropském společenství. Naše opatření však musíme soustředit na boj s dúsledky těchto katastrof, na vytvoření vhodné formy krizového řízení a vhodného systému pojištění a vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu EU. Kyösti Virrankoski, zpravodaj. − (FI) Vážený pane předsedající, rád bych poděkoval všem, kteří se zúčastnili debaty, za jejich vynikající a konstruktivní přínos. Fond solidarity neexistuje dlouho, a tak byly jeho možnosti stanoveny na vysokou úroveň. Nebylo možné spolehnout se na předcházející informace týkající se množství potřebných finančních prostředků. V budoucnosti by snad bylo možné jeho možnosti v určitém rozsahu přezkoumat. Souhlasím s tím, že rychlost je bezpochyby výhodou v této práci. Rozpočtový výbor pečlivě zvážil využití Evropského fondu na přizpůsobení se globalizaci s cílem překonat problémy v důsledku ztráty pracovních míst. Toto je, samozřejmě, oblast, ve které musí EU v budoucnosti vykonat hodně práce. Mnozí stejně tak vyjádřili svůj postoj k otázce krizového řízení. V rozpočtu na tento rok je zahrnut pilotní projekt na urychlení prevence lesních požárů. V této oblasti se soustředíme na dosažení nových a kvalitních výsledků. Pokud jde o projekt Galileo, v jeho financování nedojde k žádnému zvýšení. Toto je samozřejmě potřeba vnímat jako základní zásadu. Současná výše financování je dostatečná. Správa projektu však musí pracovat účinně. Zejména v současnosti, kdy je úroveň financování značná, existuje veliké nebezpečí, že jeho administrativní řízení bude byrokratičtější. Administrativní řízení musí být účinné, a proto chceme Parlamentu zachovat prostor pro jednání, abychom se spolu s Komisí a Radou mohli dohodnout na nejlepší možné formě správy s cílem dokončit tento velmi ambiciózní a důležitý evropský projekt. Jsem přesvědčen, že v následujících týdnech dosáhneme uspokojivého výsledku. Předsedající. − Rozprava byla ukončena.
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
Hlasování se uskuteční v úterý 11. března 2008. Písemná prohlášení (článek 142) Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně. – (RO) Jsem přesvědčena, že požadavek Spojeného království je přiměřený, a souhlasím v tomto případě s mobilizací Fondu solidarity. Rumunsko čelilo v posledních letech velkým záplavám. K posledním záplavám došlo nedávno. Jako v případě Velké Británie, se velké části škod způsobených záplavami dalo předejít větším úsilím při prevenci. Fungující infrastrukturu, jakož i reakci vnitrostátních orgánů, však ochromila síla přírodního živlu. Podporuji proto dvě opatření, která Evropská unie může přijmout s cílem zintenzivnit špatnou vazbu na vnitrostátní a evropské úrovni: přidělování peněz ze strukturálních fondů na projekty v infrastruktuře navržené s cílem zmírnit důsledky přírodních katastrof. Zadruhé co nejrychlejší vytvoření evropské intervenční jednotky, která by se skládala ze speciálních týmů všech členských států s cílem zasahovat v naléhavých situacích v každém regiónu Evropské unie. Dalším důležitým hlediskem je výše finančních prostředků, které Evropská unie přiděluje v naléhavých případech. Jestliže uvažujeme nad rozsáhlým přezkoumáním rozpočtu Evropské unie, jsem přesvědčena, že bychom měli zvážit zvýšení sum přidělených Evropskému fondu solidarity.
22. Dohoda ES/Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu mezi (rozprava) Předsedající − Dalším bodem programu je zpráva pana Luisa Manuela Capoulasa Santose, jménem Výboru pro rybolov, o návrhu nařízení Rady o uzavření Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau v odvětví rybolovu (KOM(2007)0580 – C6-0391/2007 – 2007/0209(CNS)) (A6-0053/2008). Joe Borg, člen Komise. − Vážený pane předsedající, dovolte mi začít vyjádřením poděkování Výboru pro rybolov, a zejména zpravodaji, panu Capoulasa Santosovi, za jeho zprávu. Evropské společenství a Republika Guinea-Bissau parafovaly 23. května 2007 dohodu o partnerství v odvětví rybolovu na období čtyř let. Uvedená dohoda představuje jednu z dohod ES o „plavidlech pro lov tuňáků“ v Atlantickém oceánu. Výše finančního příspěvku je pevně stanovena na 7 milionů EUR ročně. Z tohoto finančního příspěvku je 35 % anebo 2,45 milionu EUR určeno na podporu vymezení a realizace politiky sektoru rybolovu v Guiney-Bissau s cílem zavést zodpovědný a trvale udržitelný rybolov. Mimo to, Evropská unie zaplatí roční zvláštní příspěvek ve výši 500 000 EUR s cílem zlepšit hygienické podmínky v sektoru rybolovu a s cílem posílit monitorování, kontrolu a dohled nad vodami Guiney-Bissau. Kromě celkové sumy ve výši 7,5 milionu EUR protokol také obsahuje zvláštní rozpočtové ustanovení pro dodatečný příděl v maximální výši 1 milion EUR ročně, který je určen pro lepší využití možností rybolovu ze strany vlastníků lodí. V tomto novém protokolu jsou ustanoveny možnosti rybolovu krevet, zejména hlavonožců, až do celkové tonáže 4 400 tun ročně pro každou uvedenou kategorii. Dohoda se navíc vztahuje na licence pro 19 plavidel pro lov tuňáků s vlečnou sítí, 14 plavidel pro lov udicemi a 4 plavidla s dlouhými lovnými lany pro lov na hladině. Dohoda poskytuje Společenství pevný právní a politický rámec pro monitorování činností loďstva Evropské unie v rybolovné oblasti Guiney-Bissau. Dohoda také umožňuje Společenství podporovat rozvoj sektoru v této zemi ke vzájemnému prospěchu obou dvou stran. Jestliže se vrátím k pozměňujícím a doplňujícím návrhům, dovolte mi uvést, že zatímco v mnohých případech sdílíme cíle stanovené v dohodě, tyto cíle nemohu přijmout z následujících důvodů. V plné míře souhlasím s tím, aby tok informací poskytovaný Evropskému parlamentu byl úplný. Komise však už poskytuje všechny požadované informace v souladu s platnými meziinstitucionálními dohodami. Každá hodnotící zpráva, stejně jako zprávy o výsledcích jednání a zasedáních společného výboru, jsou navíc okamžitě odesílány Výboru pro rybolov. Kromě toho osobně pravidelně informuji Výbor pro rybolov o stavu mezinárodních jednání na zvláštních, pro tento účel vyhrazených zasedáních „za zavřenými dveřmi“.
53
54
CS
Debates of the European Parliament
Vzhledem k tomu, že jsme navrhli právní rámec, který umožní Komisi zamítnout žádosti o udělení povolení k rybolovu z důvodu předkládání nedostačujících zpráv ze strany členských států, zabýváme se také otázkou požadavků na podávání zpráv ze strany flotily. Tento návrh nařízení je v současnosti v institucích v procesu přijímání. Pokud jde o návrh zamítnout dohody o rybolovu obecně z důvodu jejich trvalé neudržitelnosti, bylo by potřeba připomenout, že Rada ve svých závěrech z července 2004 naznačila, že cílem nových dohod o partnerství v oblasti rybolovu (DPR) je přispět k trvale udržitelnému řízení zdrojů rybářství. Ve skutečnosti DPR pouze umožňují přístup k zásobám, které národní flotila příslušné země úplně nevyčerpala. Komise je přesvědčena, že DPR mohou poskytovat a skutečně poskytují politický a právní rámec, který pomáhá v úsilí partnerských zemí zavádět politiku trvale udržitelného a zodpovědného rybolovu v jejich vodách. Na závěr, v souvislosti s návrhem, aby plavidla hradila celkové náklady na dohodu poměrně ke svým úlovkům, mi dovolte jen poznamenat, že jsme vytvořili přijatelnou rovnováhu sdílení nákladů mezi příspěvky vlastníka lodě a náhradou ze strany Společenství. Tento přístup je v souladu se závěry Rady z července 2004 o dohodách o partnerství v oblasti rybolovu, ke kterým Parlament předložil své stanovisko. V rámci našeho systému jsou poplatky za povolení majitelů lodí ve skutečnosti vypočítávány na základě jejich skutečných úlovků. Luis Manuel Capoulas Santos, zpravodaj − (PT) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, moje zpráva se týká dohody o rybolovu podepsané malou africkou zemí, která po desetiletí ozbrojeného boje za nezávislost zažívá v posledních letech vážnou politickou nestabilitu provázanou obdobími občanské války. Rybolov je pro tuto malou zemi důležitým ekonomickým zdrojem a jeho finanční příspěvek představuje velmi výraznou část státního rozpočtu. Záměrem uvedené dohody o rybolovu však není nákup ryb. Nebyly by to pozice, která by byla v souladu s názory Evropské unie na partnerství. Politika Evropské unie je založena na jiných hodnotách a jejími základními zájmy jsou trvalá udržitelnost zdrojů a pozice účinného partnerství. Z tohoto důvodu je to dohoda s recipročními výhodami: samozřejmě pro Evropskou unii, protože její flotila má přístup k důležitým rybářským lovištím, ale také pro Guineu-Bissau, která kromě finančního příspěvku bude v lepší pozici z hlediska zabezpečení trvale udržitelného řízení pravděpodobně svého nejvýznamnějšího ekonomického zdroje skrze podporu výzkumu, z hlediska monitorování, dohledu a zlepšení zdravotních kritérií produktů rybolovu. Proto jde o vyváženou a oboustranně výhodnou dohodu. Z tohoto důvodu doporučuji, aby Parlament schválil tuto zprávu s pozměňujícím a doplňujícím návrhem Výboru pro rozvoj a s mými pozměňujícími a doplňujícími návrhy, jejichž cílem je pouze posílit pozici Parlamentu při monitorování těchto oblastí. Přestože komisař očividně tvrdí, že nemůže přijmout tyto návrhy, já se naopak domnívám, že politika rybolovu může jen získat pozitivnějším a stabilnějším postojem Parlamentu. Hélène Goudin, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Vážený pane předsedající, jediným cílem dohody o rybolovu je zabezpečit krátkodobé ekonomické zájmy dalšího průmyslového odvětví EU, které v mezinárodním měřítku nedosahuje potřebné úrovně. Zítra musíme hlasovat proti dohodě o rybolovu ze třech důvodů. Prvním je životní prostředí. Vyčerpání vod západní Afriky se brzy stane skutečností. Biologická rozmanitost je vážně ohrožena a pokračování v této šílené politice rybolovu bude mít dlouhodobé následky pro životní prostředí z místního a také z celosvětového hlediska. Druhá námitka má ekonomické důvody. Evropští daňoví poplatníci jsou nuceni podporovat neziskové rybářské flotily miliony eur ročně. Kde je ekonomický zisk? Kde je trvalá udržitelnost? Kde je přidaná hodnota pro Evropu? Pokud by byla plavidla místo toho nucena nést svoje vlastní náklady, tlak na rybářství by se snížil a daňoví poplatníci i životní prostředí by vyhráli. Třetí důvod spočivá v důležitosti rybolovu pro místní rozvoj v partnerských zemích. Rybolov je pro mnohé z nich zdrojem příjmu. Vysávání moří způsobuje trvale neudržitelný stav pro místní obyvatele, kteří nemohou soutěžit s intenzivně finančně podporovanými evropskými plavidly. Nastal čas ukončit uzavírání takovýchto dohod o rybolovu. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, opravdu se musím pana komisaře Borga zeptat, zda věří tomu, o čem teď hovoří. Byl sem vyslán s povely? Skutečně se snaží tvrdit, že tyto DPR znamenají trvalou udržitelnost? Ve velmi zajímavém článku v New York Times ze 14. ledna 2008 se píše o prudkém poklesu důležitých populací ryb v západní Africe a touze po penězích zahraničních flotil s cílem přehlížet obavy o dlouhodobý
10-03-2008
10-03-2008
CS
Debates of the European Parliament
dobrý stav rybářství a také o touze po penězích EU se stejným cílem přehlížet všechny obavy o dobrý stav rybářství. Guinea-Bissau, národ s 1,4 miliónem obyvatel: nejlepší příklad řízení rybolovu. Podle Vladimira Kacyznského, mořského biologa a absolventa Univerzity ve Washingtonu, nikdo důkladně neprozkoumal pobřežní vody země nejméně 20 let. Pan Sanji Fati měl dva roky za úkol posilnit pravidla rybolovu Guinei-Bissau. Když nastoupil do své funkce v roce 2005, neměl jedinou hlídkovou loď pro monitorování stovek pirátů a tisícovek většinou zahraničních průmyslových rybářských lodí. Odhaduje se, že 40 % ryb bylo chyceno bez povolení nebo za porušení nařízení. Upřímně řečeno, nejsem si jistá, zda si uvědomujeme, co teď děláme. Jsme svědky obrovského konfliktu zájmů. Tyto zoufalé ekonomiky potřebují naše peníze a jsou připraveny prodat svoje rybolovné zdroje. Měli bychom být prozíravější. Dejme jim peníze, ale nevykrádejme jejich vody. Pane komisaři Borgu, promyslete si to ještě jednou! Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, jako zastupující člen Výboru pro rybolov v Parlamentu bych rád pověděl několik slov o projednávané zprávě. Je to odborně zaměřená, podrobně zpracovaná zpráva, ale to vyplývá z jejího předmětu. Bylo by složité předložit ji v jiné formě. Dohoda má však mnohem širší charakter, poněvadž zahrnuje jiné dohody, důležité pro obě dvě strany tohoto partnerství. Ještě jednou děkuji panu komisaři. Joe Borg, člen Komise. Vážený pane předsedající, nejprve bych rád vyjádřil svůj souhlas s poznámkami zpravodaje, pana Capoulase Santose, o tom, že rybářství a příjmy vyplývající z dohody o partnerství v oblasti rybolovu představují velmi důležitou část rozpočtu Guiney-Bissau. V současnosti pracujeme v duchu partnerství, které je odlišné od tradičných dohod o rybolovu, jejichž cílem bylo přijet, chytit rybu, za chycenou rybu zaplatit a odjet. Tyto dohody o partnerství v oblasti rybolovu jsou vypracovány na základě pomoci příslušné zemi vybudovat infrastrukturu v oblasti rybolovu a vybudovat související sektory, aby v případě příležitosti bylo také možné odchýlit se od rybolovu k činnostem, které s rybolovem souvisí, například k akvakultuře. Cílem je také dohlédnout na to, aby se činnosti související s rybolovem, které vykonávají naše flotily v rámci dohod o partnerství v oblasti rybolovu, vztahovaly pouze na přebytek. V tomto případě například uskutečnil nezávislý konzultant koncem roku 2005 na naši žádost studii. Jeho doporučení v souvislosti s řízením a zachováním zdrojů byla zohledněna spolu s odbornými radami poskytnutými výzkumným ústavem Guiney-Bissau po kampani týkající se výlovu dvojitými vlečnými sítěmi v roce 2006. Příloha III protokolu kromě toho obsahuje několik závazných opatření s cílem zavést plán řízení celosvětového rybolovného úsilí ve výhradní ekonomické zóně Guiney-Bissau. Podle plánu rybolovu se Guinea-Bissau zavázala snížit rybolovné úsilí v případě krevet a hlavonožců, přičemž v roce 2007 dodrží platné dohody s třetími zeměmi a Evropským společenstvím, v roce 2008 a následujících letech zabrání mobilizaci rybolovných možností udělených třetím zemím od 1. ledna 2007, které zůstaly nevyužité, neudělí žádné rybolovné možnosti pro objednávku v těchto kategoriích a zruší a formálně ukončí všechny dohody s evropskými společnostmi, sdruženími nebo podniky. V rybolovných listech 1 a 2 přílohy II, týkajících se trawlerů na lov ploutvovitých ryb, hlavonožců a krevet jsou navíc ustanoveny možnosti období biologického klidu. Pokud jde o lov krevet, Guinea-Bissau se také zavázala zvýšit velikost ok ze 40 na 50 mm v souladu s platnými právními předpisy v subregionu. Řekl bych, že i navzdory těmto dohodám o partnerství v oblasti rybolovu dochází k nelegálním rybolovným činnostem, a třetím zemím, které nepatří do Evropské unie, je udělováno mnoho soukromých povolení k rybolovu. A na základě těchto dohod o partnerství v oblasti rybolovu můžeme kontrolovat a řídit vlastní rybářské flotily, aby lovily ve vodách Guiney-Bissau a jiných vodách trvale udržitelným způsobem. Musím teda říci, ano, věřím, že pro příslušnou třetí zemi, která se obává Evropské unie, Evropského společenství, je prospěšné jednat a uzavírat tyto dohody o partnerství v oblasti rybolovu v rámci nového režimu. Souhlasím však s vámi, že v rámci starého režimu byly zdroje vyčerpávány, ale v rámci nových opatření se zajímáme jen o jednání o dohodách o přebytku. Takže pokud zásoby ve vodách třetí země jsou už úplně vyčerpané nebo přečerpané, dohody o partnerství v oblasti rybolovu neuzavíráme. Pokud jsou zásoby
55
56
CS
Debates of the European Parliament
čerpány nedostatečně, v tom případě uzavíráme dohodu, týkající se jenom přebytku a vynakládáme nejvyšší možné úsilí, abychom dohlédli na to, že naše flotily uskutečňují a dodržují závazky přijaté v rámci dohody. Luis Manuel Capoulas Santos, zpravodaj. − (PT)Vážený pane předsedající, nejprve bych rád vyjádřil svou hlubokou lítost nad „moralistickým“ postojem, kterým se někteří poslanci snaží ovlivnit tuto debatu a který, podle mého názoru, odhaluje obrovskou neznalost problematiky, která by měla být předmětem debaty. Jsem přiměřeně obeznámen s politickou, ekonomickou a společenskou situací v Guinee-Bissau a její současnou historií. Rovněž si dostatečně uvědomuji útok rybářské flotily bývalého Sovětského svazu na zdroje Guiney-Bissau koncem sedmdesátých let minulého století a účinný bezohledný přístup některých našich konkurentů v oblasti celosvětového rybolovu. Jsem přesvědčen, že koncepce politiky rybolovu EU je spíše předmětem hrdosti než rozpaků, a je politováníhodné, že ostatní mocnosti v oblasti rybolovu nenásledují náš příklad. Důkazem toho je, že příslušnou zprávu schválili všichni členové Výboru pro rozvoj, zatímco drtivá většina Výboru pro rybolov schválila moji zprávu. Jsem přesvědčen, že to je možná a politicky reálná cesta vpřed a nejlepší způsob, který vyhovuje nejen zájmům Evropské unie, ale také obyvatelům Guiney-Bissau. Proto ještě jednou, pane předsedající, naléhavě žádám Parlament, aby schválil tuto zprávu, protože je politicky vyvážená a je to dohoda o partnerství, která je oboustranně výhodná pro zainteresované strany. Predsedající. − Rozprava byla ukončena. Hlasování se uskuteční v úterý 11. března 2008.
23. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 24. končení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 22:20.)
25. Ukončení zasadání Předsedající. − Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu 2007–2008 za ukončené.
10-03-2008