STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004)

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY (schválená usnesením vlády eské republiky . 211 ze dne 10. b ezna 2004)

Praha 2004

1

Obsah Státní energetické koncepce (SEK):

Vize, cíle, nástroje SEK

str.:

3

Sumarizace aktuáln platných a nov uplat ovaných nástroj SEK

21

Komplexní energetický scéná SEK

36

2

ÚVOD Státní energetická koncepce pat í k základním sou ástem hospodá ské politiky eské republiky. Je výrazem státní odpov dnosti za vytvá ení podmínek pro spolehlivé a dlouhodob bezpe né dodávky energie za p ijatelné ceny a za vytvá ení podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prost edí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpov dnost stát napl uje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodá ství. Státní energetická koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, p i ovliv ování vývoje energetického hospodá ství ve výhledu p íštích 30 let, v podmínkách tržn orientované ekonomiky. Na základ analýz vývoje a sou asného stavu energetického hospodá ství eské republiky, vyhodnocení pln ní cíl energetické politiky z roku 2000, s p ihlédnutím k zahrani ním zkušenostem, postup m a standard m Evropské unie, k závazk m R z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodá ství a životního prost edí, po zpracování a vyhodnocení souboru energetických scéná možného budoucího vývoje do roku 2030 se aktualizuje Státní energetická koncepce. Stanovuje se komplexn jší soubor priorit a dlouhodobých cíl , které bude eská republika v energetickém hospodá ství sledovat v rámci udržitelného rozvoje. K jejich napln ní budou použity vhodné a ú inné nástroje a opat ení. P i volb priorit, cíl a souboru nástroj Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Napl ování priorit a cíl Státní energetické koncepce bude vyhodnocovat Ministerstvo pr myslu a obchodu v t íletých intervalech. O výsledcích vyhodnocení bude informovat vládu R a v p ípad pot eby bude vlád p ekládat návrhy na zm nu Státní energetické koncepce.

1. VIZE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Vize Státní energetické koncepce definuje základní priority, vytvá ející rámec pro dlouhodobý vývoj energetického hospodá ství eské republiky. Základními prioritami Státní energetické koncepce jsou:

NEZÁVISLOST

MAXIMÁLNÍ

Nezávislost na cizích zdrojích energie Nezávislost na zdrojích energie z rizikových oblastí Nezávislost na spolehlivosti dodávek cizích zdroj

BEZPE NOST

Bezpe nost zdroj energie v etn jaderné bezpe nosti Spolehlivost dodávek všech druh energie Racionální decentralizace energetických systém

UDRŽITELNÝ ROZVOJ 3

Ochrana životního prost edí Ekonomický a sociální rozvoj

2. CÍLE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Cíle Státní energetické koncepce sm ují ke spln ní její vize a rozpracovávají základní priority do konkrétn jší podoby. Hlavní cíle jsou definovány ty i, p i emž každý z nich obsahuje n kolik díl ích cíl . Cíle jsou se azeny podle své d ležitosti.

2.1. MAXIMALIZACE ENERGETICKÉ EFEKTIVNOSTI Cíl íslo jedna, jímž jsou napl ovány priority nezávislosti, bezpe nosti i udržitelného rozvoje. Souhrnným vyjád ením r stu energetické efektivnosti bude vývoj ukazatel zhodnocení spot eby primárních energetických zdroj (dále PEZ), resp. spot eby elekt iny, vytvo eným hrubým domácím produktem (HDP). Díl í cíle dle po adí jejich d ležitosti:

2.1.1. Maximalizace zhodnocování energie Cíl s velmi vysokou prioritou, sm ující ke zlepšení jednoho z nejv tších problém eské ekonomiky – vysoké energetické a elektroenergetické náro nosti tvorby HDP. Preferovat se do budoucna bude taková struktura ekonomiky, takové technologie, výroby a procesy, které maximáln zhodnotí spot ebovanou energii p idanou hodnotou (HDP).

2.1.2. Maximalizace energetických zdroj

efektivnosti

pi

získávání

a

p em nách

Cíl s velmi vysokou prioritou, sm ující k preferenci zdroj energie a energetických technologií, které budou s vysokou ú inností získávat PEZ, uskute ovat jejich energetické p em ny, snižovat ztráty v doprav , využívat kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Optimáln budou využívány druhotné zdroje energie.

2.1.3. Maximalizace úspor tepla Cíl s vysokou prioritou, sm ující k maximalizaci úspor tepla v budovách ve sfé e podnikatelské, státní, komunální i u drobných odb ratel (domácností). V této oblasti existuje jeden z nejv tších potenciál úspor energie, dosažitelných za p ijatelných náklad .

2.1.4. Maximalizace efektivnosti spot ebi

energie

Cíl se st edn vysokou prioritou, sm ující k maximalizaci úspor elektrické energie a dalších forem energie ve všech oblastech, cestou využívání energeticky úsporných spot ebi . Do této oblasti pat í podpora používání úsporných typ spot ebi elektrické energie, podpora užití úsporných pohonných jednotek, dopravních prost edk , podpora technologicky pokro ilých zdroj tepla a dalších spot ebi .

4

2.1.5. Maximalizace efektivnosti rozvodných soustav Cíl se st edn vysokou prioritou, sm ující k efektivním rozvodným energetickým soustavám z hlediska centralizace a decentralizace zdroj energie, t žiš spot eby a ztrát v rozvodech.

2.2. ZAJIŠT NÍ EFEKTIVNÍ VÝŠE A STRUKTURY SPOT EBY PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJ Cíl íslo dv , jímž jsou napl ovány priority nezávislosti, bezpe nosti i udržitelného rozvoje, v rámci dostate n diverzifikované a dlouhodob bezpe né struktury spot eby PEZ a výroby elekt iny. Díl í cíle dle po adí jejich d ležitosti:

2.2.1. Podpora výroby elekt iny a tepelné energie z obnovitelných zdroj energie Cíl s velmi vysokou prioritou, sm ující k preferenci obnovitelných zdroj energie. Stát bude podporovat využívání všech zdroj energie, které lze dlouhodob reprodukovat a jejichž používání p isp je k posilování nezávislosti státu na cizích zdrojích energie a k ochran životního prost edí. Preferovat se budou všechny typy obnovitelných zdroj – zdroje využívající slune ní energii, energii v tru a vodních tok , geotermální energii i biomasu jako zdroje pro výrobu elekt iny a tepelné energie. Preferovat se bude rovn ž využití druhotných zdroj energie a alternativních paliv v doprav .

2.2.2. Optimalizace využití domácích energetických zdroj Cíl s velmi vysokou prioritou, sm ující k dosažení maximální nezávislosti eské republiky na cizích energetických zdrojích. Stát bude preferovat optimální využití všech vyt žitelných zásob hn dého i erného uhlí a dalších paliv, která se nacházejí na jeho území, p i dodržování hledisek ochrany p írody a životní prost edí. Pln ní tohoto cíle rovn ž p isp je k ešení ekonomických a sociálních problém státu.

2.2.3. Optimalizace využití jaderné energie Cíl s vysokou prioritou, sm ující k optimalizaci podílu jaderné energetiky v rámci dlouhodob bezpe ného energetického mixu, p i respektování nezbytných požadavk na bezpe nost jejího provozu. Pln ní tohoto cíle p isp je ke snižování ekologické zát že území R, v etn snížení produkce skleníkových plyn . Jaderná energetika rovn ž podpo í priority maximalizace nezávislosti státu na zdrojích energie z rizikových oblastí a maximalizace nezávislosti státu na spolehlivosti dodávek cizích energetických zdroj . Palivo pro jaderné elektrárny lze získat na trzích v politicky stabilních oblastech a jeho zásoby lze vytvo it a udržovat na velmi dlouhé období.

5

2.3. ZAJIŠT NÍ MAXIMÁLNÍ ŠETRNOSTI K ŽIVOTNÍMU PROST EDÍ Cíl íslo t i, jímž jsou napl ovány priority bezpe nosti a udržitelného rozvoje. Maximální šetrnost k životnímu prost edí bude primárn založena v efektivní a k životnímu prost edí šetrné struktu e spot eby PEZ a ve zp sobech výroby elekt iny a tepelné energie, díl í cíle budou zajiš ovat další snižování dopad energetických proces na životní prost edí. Díl í cíle dle po adí jejich d ležitosti :

2.3.1. Minimalizace emisí poškozujících životní prost edí Cíl s vysokou prioritou, sm ující k prosazování nejlepších dostupných technik, šetrných k životnímu prost edí, zajiš ujících trvalé snižování emisí, jak zne iš ujících látek tuhých, tak zejména látek kapalných a plynných.

2.3.2. Minimalizace emisí skleníkových plyn Cíl se st edn vysokou prioritou, sm ující k minimalizaci emisí skleníkových plyn , zejména oxidu uhli itého, v souladu s mezinárodními závazky eské republiky, vyplývajícími zejména z Kjótského protokolu.

2.3.3. Minimalizace ekologického zatížení budoucích generací Cíl se st edn vysokou prioritou, sm ující k využívání takových technologií, které nevytvá ejí trvalé poškození životního prost edí v jakékoliv z jeho sou ástí. Stát se bude zasazovat o to, aby technologie využívané p i získávání i p em n energie minimalizovaly produkci neodbouratelných a nerecyklovatelných odpad , které budou tvo it zát ž pro budoucí generace. Stát se rovn ž zasadí o bezpe né a dlouhodobé uložení t ch odpad , které nelze recyklovat ani jinak zneškodnit.

2.3.4. Minimalizace ekologické zát že z minulých let Cíl se st edn vysokou prioritou, sm ující k postupnému odstra ování t žko rozložitelných látek, které se do životního prost edí dostaly v p evážné mí e d ív jším spalováním n kterých látek p i výrob tepelné i jiné energie (cíl vychází ze Stockholmské Konvence - úmluvy o persistentních organických polutantech) a p i provozu jaderných technologií.

2.4. DOKON ENÍ TRANSFORMACE ENERGETICKÉHO HOSPODÁ STVÍ

A LIBERALIZACE

Cíl íslo ty i, jímž jsou napl ovány priority bezpe nosti a udržitelného rozvoje, požadavky na zajišt ní plné adaptace R na tržní model energetického hospodá ství, rozvíjený v rámci EU a dále požadavky ekonomické a sociální. Díl í cíle dle po adí jejich d ležitosti :

6

2.4.1. Dokon ení transforma ních opat ení Cíl s vysokou prioritou krátkodobého charakteru, sm ující k plné adaptaci na tržn orientovaný model energetického hospodá ství rozvíjený v EU, v . zajišt ní nov formulovaných legislativních a technických požadavk a pravidel a p i vylou ení rozhodnutí, ohrožujících spolehlivost funkce energetického hospodá ství.

2.4.2. Minimalizace cenové hladiny všech druh energie Cíl s vysokou prioritou, sm ující k vytvo ení vysoce konkuren ního prost edí ve výrob a distribuci všech druh energie, ímž ve st edn dobém a dlouhodobém horizontu dojde k nastavení a udržování nízké cenové hladiny. Opat ení k minimalizaci r stu cen paliv a energie jsou d ležitá mj. i proto, že podíl výdaj domácností na po ízení paliv a energie v jejich celkových výdajích jsou v eské republice vyšší než v zemích EU.

2.4.3. Optimalizace zálohování zdroj energie Cíl s vysokou prioritou, sm ující k vytvo ení takového regula ního a podnikatelského prost edí, které bude vytvá et p edpoklady pro operativní volbu dodavatele energie a s tím spojenou nižší závislostí na jednom konkrétním dodavateli, resp. na jedné podnikatelské skupin . V dlouhodobém horizontu by tato strategie m la vést k vytvo ení takových dopravních cest energie, které budou umož ovat operativní zm nu dodavatele energie i v p ípad výpadku dodávky a p i p edcházení a odstra ování následk krizových stav , p i sou asném r stu požadavk na spolehlivost provozu jednotlivých zdroj .

3. NÁSTROJE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE 3.1. MAXIMALIZACE ENERGETICKÉ EFEKTIVNOSTI Efektivní využití energetických zdroj v celém cyklu - od po ízení, dopravy, skladování, p em n až po kone né užiti energie je trvalou prioritou Státní energetické koncepce, protože vysoká energetická efektivnost je charakteristikou efektivní a moderní ekonomiky a je podmínkou udržitelného rozvoje. Zlepšování energetické efektivnosti musí probíhat v širokém spektru využití energie a energetických p em n, aktivitami podnikatelských subjekt , ve ejného sektoru a obyvatelstva, s vhodn cílenou podporou ze strany státu. Souhrnným vyjád ením r stu energetické efektivnosti, spojující spot ebu energie s jejím zhodnocením, bude pokles energetické i elektroenergetické náro nosti tvorby HDP. Zvyšování energetické efektivnosti je nejlevn jší, nejbezpe n jší a nejrychlejší cestou k dosažení všech priorit a cíl Státní energetické koncepce. Zajiš uje snížení poptávky po energii, emisí škodlivin i rizik r stu dovozní energetické závislosti, prodlužuje životnost domácích zásob neobnovitelných energetických zdroj , zvyšuje konkurenceschopnost energetiky i eské ekonomiky a pozitivn ovliv uje všechny další parametry energetického hospodá ství. 7

3.1.1. Sou asný stav v oblasti sledovaného cíle eská republika dosud spot ebovává, vzhledem k výši vytvá eného HDP, více primárních zdroj energie i elekt iny, než je objektivn nutné (spot ebovávaná energie je málo zhodnocována p idanou hodnotou). P es dosažený pokrok jsou energetická i elektroenergetická náro nost tvorby HDP v R stále tém dvojnásobné v i pr m ru zemí EU. Vysokou energetickou náro nost vykazují p edevším doprava, pr mysl a stavebnictví. eská republika, p i napl ování cíl p edchozích státních energetických politik, již podle praxe zemí EU zavedla standardní systémová opat ení, podmi ující r st energetické efektivnosti (náprava cen energie, stimula ní opat ení k úsporám energie) a vyhlásila Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj . Aktuálním požadavkem je proto zesílení ú innosti zavedeného systému, d kladn jší a systemati t jší stimulace k r stu energetické efektivnosti a zavád ní trhu energie.

3.1.2. Aktuáln platné nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.1.2.1. Zákon . 458/2000 Sb., (energetický zákon), 3.1.2.2. Zákon . 406/2000 Sb., o hospoda ení energií, 3.1.2.3. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj , 3.1.2.4. Vyhodnocování pln ní cíl Státní energetické koncepce, 3.1.2.5. Legislativa podpory výroby elekt iny a tepla z obnovitelných zdroj a z kombinované výroby elekt iny a tepla (vyhláška MPO . 539/2002, cenová rozhodnutí ERÚ).

3.1.3. Požadovaný stav v oblasti sledovaného cíle Dlouhodobé cíle

1. Zrychlení a následná stabilizace ro ního tempa poklesu energetické náro nosti tvorby HDP v intervalu 3,0 – 3,5% (indikativní cíl) 2. Nezvyšování absolutní výše spot eby primárních zdroj energie. R st ekonomiky zajistit p edevším zvýšením energetické efektivnosti 3. Zrychlení a následná stabilizace ro ního tempa poklesu elektroenergetické náro nosti tvorby HDP v intervalu 1,4 – 2,4% (indikativní cíl)

Cíle do roku 2005 (indikativní cíle)

1. Stabilizace meziro ních temp poklesu celkové energetické náro nosti na minimální úrovni 2,6% 2. Stabilizace meziro ních temp poklesu elektroenergetické náro nosti na minimální úrovni 2% 8

3.1.4. Nov navržené nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.1.4.1. Novely zákon . 458/2000 Sb., 406/2000 Sb. - urychlit otvírání trhu s elekt inou a plynem a harmonizovat pravidla na trhu s t mito formami energie s pravidly EU, v . podmínek pro mezistátní obchod s elekt inou, - aplikovat ustanovení Sm rnice EU . 2002/91/ES o energetickém provedení staveb a iniciovat tak zlepšování jejich energetických parametr a snižování nárok na spot ebu energie. 3.1.4.2. Zákon o podpo e výroby elekt iny a tepelné energie z obnovitelných zdroj energie - upravit v souladu se Sm rnicí EU . 2001/77/ES zp sob podpory výroby elekt iny z obnovitelných zdroj tak, aby se vytvá ely podmínky k napln ní indikativního cíle podílu výroby elekt iny z obnovitelných zdroj na hrubé spot eb elekt iny ve výši 8% v roce 2010, - rozší it p sobnost Energetického regula ního ú adu v této oblasti. 3.1.4.3. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj na roky 2006 - 2009 - posílit finan ní zdroje Národního programu, - zajistit stabilizaci a dlouhodobou platnost opat ení stimulujících úspory energie, - využívat k zajišt ní Národního programu možností poskytovaných v EU v rámci 6. ak ního programu v energetice a programu dle Rozhodnutí EP a Rady . 1230/2003/ES („Intelligent Energy – Europe“). 3.1.4.4. Podpora využití kombinované výroby elekt iny a tepla - zachovat dosavadní formy podpory, harmonizovat Sm rnicí EU . 2004/8/ES.

eskou legislativu se

3.1.4.5. Investi ní pobídky (podle zákona . 72/2000 Sb., o investi ních pobídkách a jeho novely . 453/2001 Sb.) - p i sou asném poskytování investi ních pobídek zajistit v tší p ihlížení k prioritám SEK, - usilovat o rozší ení aplikace zákona i na projekty podporující priority SEK. 3.1.4.6. Dlouhodobý výhled energetického hospodá ství do roku 2030 - vypracovat a zve ejnit dlouhodobý energetický výhled a zabezpe ovat jeho indikativní cíle p i ovliv ování vývoje energetického hospodá ství. 3.1.4.7. Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny za zdroje s vyšší energetickou ú inností a s p ízniv jším vlivem na životní prost edí - vypracovat a zve ejnit indikativní koncepci obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny (do roku 2030) a napl ovat její cíle p i ovliv ování vývoje elektriza ní soustavy.

9

3.1.4.8. Programy podpory výzkumu a vývoje v . Národního programu výzkumu - rozší it kompetence EA a zajistit v tší provázanost státní politiky podpory výzkumu a vývoje s prioritami SEK (efektivní využití zdroj energie, obnovitelné zdroje energie, kombinovaná výroba), - využívat k zajišt ní podpory výzkumu a vývoje možností poskytovaných v EU v rámci 6. ak ního programu v energetice a programu dle Rozhodnutí EP a Rady . 1230/2003/ES („Intelligent Energy – Europe“). 3.1.4.9. Ekologizace da ové soustavy - harmonizovat da ovou soustavu R se Sm rnicí . 2003/96/ES, o daních energetických výrobk a elekt iny Podrobn jší specifikace obsahu nov navržených nástroj SEK je v p íloze . 1.

3.2. ZAJIŠT NÍ EFEKTIVNÍ VÝŠE A STRUKTURY SPOT EBY PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJ Spolehlivost a dlouhodobou bezpe nost zásobování energií eší dnes, jako novou prioritu, celá Evropská unie. P vodní obsah bezpe nosti a spolehlivosti dostává dnes novou dimenzi v opat eních na posilování národní energetické sob sta nosti, proti r stu závislosti na dovozech energie z rizikových teritorií, které jsou spojované s možnými krizemi v dodávkách, s narušením dopravy a s výkyvy cen energetických zdroj apod. Vyjád ením priority jsou požadavky na spolehlivý a dlouhodob bezpe ný energetický mix a zp soby výroby elekt iny a tepelné energie. V rámci priority jde rovn ž o zvyšování celkové schopnosti a odolnosti energetického systému fungovat za krizí (krizový management), p i narušení dodávek zdroj energie a p i katastrofách velkých rozm r (povodn , velké havárie, teroristické iny apod.).

3.2.1. Sou asný stav v oblasti sledovaného cíle eská republika již významn diverzifikovala druhovou strukturu spot eby PEZ. Ke zvýšení stability zahrani ních dodávek energie p isp lo rovn ž zvýšení teritoriální diverzifikace dodavatel u dovážených kapalných a plynných paliv. Celková výše dovozní energetické závislosti eské republiky v energetickém vyjád ení je zatím pom rn p íznivá (kolem 32% na spot eb zdroj energie), strukturáln je však nevyvážená. Závislost na dovozech ropy, plynu a jaderného paliva je prakticky 100%. Energetické komodity se dnes podílejí cca 9% na celkovém dovozu do R, schodek obchodní bilance energetických komodit iní 70-80 mld. K . Diverzifikace struktury spot eby PEZ bude dále pokra ovat, závislost na dovozech energie však dynamicky poroste i p es podporu využití domácích energetických zdroj a obnovitelných zdroj energie. Ke zmírn ní tempa r stu závislosti na dovozech energie musí p isp t ada p ímých i nep ímých opat ení, p edevším r st energetické efektivnosti, podpora obnovitelných zdroj energie, a zvýšení disponibility a prodloužení životnosti domácího potenciálu zásob tuhých paliv, p edevším hn dého uhlí (v p ípad 10

výstavby nových efektivních uhelných zdroj je nezbytné uvolnit zásoby hn dého uhlí v pot ebné výši na dalších minimáln 40 let jejich provozu). eská republika, v souladu se zákonem . 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, vytvá í a udržuje strategické zásoby ropy a to až na 90 denní spot ebu. Na základ jednání o p istoupení k EU bylo dohodnuto p echodné období a nouzové zásoby budou napln ny do konce roku 2005. Funk nost energetického hospodá ství pro zvládnutí mimo ádných situací eší zákon . 458/2000 Sb., (energetický zákon), formou vyhlášení stav nouze. Krizové ízení je dále upraveno zákony .240/2000 Sb., (krizový zákon) a . 241/2000 Sb., o opat eních pro krizové stavy.

3.2.2. Aktuáln platné nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.2.2.1. Zákon . 458/2000/Sb., (energetický zákon), 3.2.2.2. Zákon . 406/2000 Sb., o hospoda ení energií, 3.2.2.3. Vyhodnocování pln ní cíl Státní energetické koncepce, 3.2.2.4. Legislativa podpory výroby elekt iny a tepla z obnovitelných zdroj a z kombinované výroby elekt iny a tepla (vyhláška MPO . 539/2002, cenová rozhodnutí ERÚ), 3.2.2.5. Využívání kompetencí MPO v oblasti regulování dovoz elekt iny a plynu podle zákona . 458/2000Sb., 3.2.2.6. Autorizace na výstavbu výroben elekt iny a zdroj tepla podle zákona . 458/2000 Sb., 3.2.2.7. Zákon . 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, 3.2.2.8. Zákon . 240/2000 Sb., krizový zákon, 3.2.2.9. Zákon . 241/2000 Sb., o opat eních pro krizové stavy.

3.2.3. Požadovaný stav v oblasti sledovaného cíle Dlouhodobé cíle

1. V asovém horizontu do roku 2030 naplnit tuto strukturu spot eby primárních energetických zdroj : • tuhá paliva: 30 - 32 % • plynná paliva: 20 - 22 % • kapalná paliva : 11 - 12 % • jaderné palivo: 20 - 22% • obnovitelné zdroje: 15 - 16% 2. Nep ekro it mezní limity dovozní závislosti (indikativní cíle): • v roce 2010 maximáln : 45% • v roce 2020 maximáln : 50% • v roce 2030 maximáln : 60%

energetické

3. Vytvo it a udržovat minimální zásoby ropy a ropných produkt (dle zákona . 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o ešení stav ropné nouze) a p ípadn je zvýšit na úrove dohodnutou v rámci EU 11

4. Legislativní p íprava zvýšení minimálních zásob ropy, zp sobem dohodnutým v rámci EU 5. Zajistit legislativní rámec pro nový druh strategické rezervy v zemním plynu a napl ovat ji ve výši a zp sobem dohodnutým v rámci EU 6. V návaznosti na p edcházející cíle vytvo it a udržovat zásoby jaderného paliva ve form vhodné k zavezení do reaktoru jako strategickou rezervu 7. Posilovat provozuschopnost národních energetických systém 8. Aktualizace komplexního krizového managementu Cíle do roku 2005

1. V asovém horizontu do roku 2005 naplnit tuto strukturu primárních energetických zdroj : • tuhá paliva: 42 - 44 % • plynná paliva: 20 - 22 % • kapalná paliva : 15 - 16 % • jaderné palivo: 16 - 17 % • obnovitelné zdroje: 5 - 6 % 2. Nep ekro ení 42% dovozní energetické závislosti (indikativní cíl) 3. Napln ní výše zásob ropy a ropných produkt do výše 90 denní spot eby

3.2.4. Nov navržené nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.2.4.1. Novely zákon . 458/2000 Sb. a . 406/2000 Sb. - definovat ve ejný zájem v energetice, v . zajišt ní dlouhodobého plánování v energetice a zp sob respektování jeho výstup , - prodloužit délku energetického výhledu na 30 let. 3.2.4.2. Dlouhodobý výhled energetického hospodá ství do roku 2030 - vypracovat, zve ejnit a respektovat dlouhodobý výhled energetického hospodá ství R do roku 2030, - v dlouhodobém výhledu ov ovat provozuschopnost národních energetických systém . 3.2.4.3. Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny za zdroje s vyšší energetickou ú inností a p ízniv jším vlivem na životní prost edí - vypracovat, zve ejnit a respektovat dlouhodobou indikativní koncepci obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny (do roku 2030). 12

3.2.4.4. Racionální p ehodnocení vládních usnesení o územních limitech t žby hn dého uhlí - rozhodování o územním limitování t žby hn dého uhlí p enést v souladu s platnou legislativou na územn samostatné orgány. 3.2.4.5. Zákon o podpo e výroby elekt iny a tepelné energie z obnovitelných zdroj energie - komplexní zákonnou úpravou vytvo it podmínky k napln ní národního indikativního cíle výroby elekt iny z obnovitelných zdroj energie, - vypracovat a zve ejnit dlouhodobou indikativní koncepci využití obnovitelných zdroj energie v R. 3.2.4.6. Podpora využití kombinované výroby elekt iny a tepla - zvýšit podporu kombinované výrob elekt iny a tepla a harmonizovat tuto podporu se Sm rnicí EU . 2004/8/ES. 3.2.4.7. Podpora alternativních paliv v doprav - v souladu se Sm rnicí EU . 2003/30/ES a s novelou zákona . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, zvýšit podporu využívání biopaliv a alternativních paliv v doprav . 3.2.4.8. Investi ní pobídky (podle zákona . 72/2000 Sb., a novely . 453/2001 Sb.) - p i sou asném poskytování investi ních pobídek zabezpe it v tší p ihlížení k prioritám SEK, - usilovat o rozší ení aplikace zákona i na projekty podporující priority SEK. 3.2.4.9. Autorizace nových výrobních kapacit - harmonizovat legislativu autorizací výstavby nových zdroj (elekt ina, teplo) s EU, v . využití Indikativní koncepce dožívajících výroben elekt iny. 3.2.4.10. Nouzové zásoby ropy a zemního plynu k 31.12.2005 - napln ní požadavk zákona . 189/1999 Sb. (ropa, ropné produkty). 3.2.4.11. Novela zákona . 189/1999 Sb. o nouzových zásobách ropy, p ípadn p íprava a schválení nových zákon o nouzových zásobách zemního plynu, erného uhlí a jaderného paliva - po vyjasn ní zp sob posílení strategických energetických rezerv v EU (ropa) a po vyjasn ní zp sobu udržování strategických rezerv (zemní plyn, erné uhlí a jaderné palivo ) v EU zajistit harmonizaci v eské legislativ . 3.2.4.12 ízení energetiky p i krizových stavech - v rámci novely legislativy krizových stav a funk nosti energetického hospodá ství.

zajistit zvýšení spolehlivosti

3.2.4.13. Programy podpory výzkumu a vývoje v . Národního programu výzkumu - rozší it kompetence EA a zajistit v tší provázanost státní politiky podpory výzkumu a vývoje s prioritami SEK (efektivní využití zdroj energie, obnovitelné zdroje energie, kombinovaná výroba), - využívat k zajišt ní podpory výzkumu a vývoje možností poskytovaných v EU v rámci 6. ak ního programu v energetice a programu dle Rozhodnutí EP a Rady . 1230/2003/ES („Intelligent Energy – Europe“). 13

3.2.4.14. Opat ení proti rizik m r stu dovozní energetické závislosti - analýzy vývoje dovozní energetické závislosti, - opat ení pro zajiš ování její limitní indikativní výše v dlouhodobém plánování energetiky (dlouhodobý výhled, indikativní koncepce), autorizace nových výrobních kapacit. 3.2.4.15. Ekologizace da ové soustavy - harmonizovat da ovou soustavu R se Sm rnicí . 2003/96/ES, o daních energetických výrobk a elekt iny Podrobn jší specifikace obsahu nov navržených nástroj SEK je v p íloze . 1.

3.3. ZAJIŠT NÍ MAXIMÁLNÍ ŠETRNOSTI K ŽIVOTNÍMU PROST EDÍ Ochrana životního prost edí je zásadním hlediskem p i posuzování všech hospodá ských aktivit ve všech vysp lých zemích, zejména pak v rámci EU. Klimatické zm ny ve sv t jsou nesporné a p ijímaná opat ení proti jejich zhoršování, která mají zatím charakter jen st edn dobých program a závazk , se budou dále prohlubovat. Opat ení ke snížení zát že životního prost edí zahrnují: - dodržení vymezených emisních strop pro SO2, NOx, VOC, stanovených pro R do roku 2010 (dle na ízení vlády R . 351 z 3.7.2002), - využití obnovitelných zdroj energie (jejich podpora je vyžadována Sm rnicí Evropské unie - Sm rnice EU 2001/77/ES o podpo e výkupu elekt iny z obnovitelných zdroj energie) a rovn ž eská republika si stanovuje národní indikativní cíl v této oblasti, - spln ní závazk ke snížení produkce t žko rozložitelných organických látek, - spln ní mezinárodních závazk ke snížení emisí skleníkových plyn (po ratifikaci Kjótského protokolu).

3.3.1. Sou asný stav v oblasti sledovaného cíle Energetické hospodá ství R, díky provedení rozsáhlých a investi n náro ných úprav provozovaných energetických spot ebi , výrazn snížilo zat žování životního prost edí. R v sou asné dob nemá problémy s dodržením objemov stanovených emisních strop SO2 a NOx do roku 2010. Problémem z stává emisní strop VOC a m rné emise CO2 a NOx, (na obyvatele, resp. na HDP), které mají stále vyšší úrove ve srovnání se zem mi EU.

3.3.2. Aktuáln platné nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.3.2.1. Zákon . 458/2000 Sb., (energetický zákon), 3.3.2.2. Zákon . 406/2000 Sb., o hospoda ení energií, 3.3.2.3. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj ,

14

3.3.2.4. Vyhodnocování pln ní cíl Státní energetické koncepce, 3.3.2.5. Legislativa podpory výroby elekt iny a tepla z obnovitelných zdroj a z kombinované výroby elekt iny a tepla (vyhláška MPO . 539/2002, cenová rozhodnutí ERÚ), 3.3.2.6. Zákon . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, 3.3.2.7. Zákon . 76/2002 Sb., o integrované prevenci, 3.3.2.8. Na ízení vlády . 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zp sob sledování, posuzování, hodnocení a ízení kvality ovzduší, 3.3.2.9. Na ízení vlády . 351/2002, kterým se stanoví závazné emisní stropy pro n které látky zne iš ující ovzduší a zp sob p ípravy emisních inventur, 3.3.2.10. Na ízení vlády . 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdroj zne iš ování ovzduší, a další platné nástroje

3.3.3. Požadovaný stav v oblasti sledovaného cíle Modelové propo ty a energetické scéná e prokazují, že jsou pln zajistitelné: a) stanovené emisní stropy SO2, NOx, VOC podle Na ízení vlády R . 351 z 3.7.2002 i závazky, které bude R mít u emisí CO2 po ratifikaci Kjótského protokolu, b) implementace strategie EU o podpo e využívání obnovitelných zdroj energie. V souladu s celkovými indikativními cíli EU na krytí spot eby elektrické energie v roce 2010 v pr m ru za EU ve výši až 22% podílu obnovitelných zdroj energie a provedenými propo ty je možno v R, p i zajišt ní odpovídající podpory, více než zdvojnásobit jejich sou asný podíl na krytí spot eby prvotních zdroj energie i p i výrob elekt iny. Dlouhodobé cíle

1. Spln ní závazných emisních strop EU v roce 2010 (SO2 265 tis. tun, NOx 286 tis. tun, VOC 220 tis. tun) 2. Spln ní mezinárodních závazk z Kjótského protokolu (po jeho ratifikaci) a z dalších dohod na n j navazujících 3. Vytvá et podmínky pro vyšší uplatn ní obnovitelných zdroj energie – stanovením a pln ním národního indikativního cíle výroby elekt iny z OZE na hrubé spot eb elekt iny (8% v roce 2010) 4. Vytvá et podmínky pro postupné zvýšení podílu obnovitelných zdroj energie v tuzemské spot eb primárních energetických zdroj ve výši 15 - 16% v roce 2030 5. Vytvá et podmínky pro vyšší využití druhotných zdroj energie a pro zvýšení podílu alternativních paliv v doprav

15

6. P ipravit se a využít obchodu s emisemi skleníkových plyn (v návaznosti na Sm rnici EU) k zajišt ní cíl Státní energetické koncepce) Cíle do roku 2005

R 1. Plná transpozice p edpis EU do legislativy v oblasti životního prost edí, týkajících se energetického hospodá ství 2. Zajistit podmínky pro napln ní národního cíle užití obnovitelných zdroj energie – v podílu OZE na hrubé spot eb elekt iny v roce 2005 ve výši 5 – 6% (indikativní cíl)

3.3.4. Nov navržené nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.3.4.1. Novely zákon . 458/2000 Sb., . 406/2000 Sb. - zajistit legislativní podporu výroby elekt iny a tepelné energie z OZE. 3.3.4.2. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj na roky 2006 - 2009 - posílit finan ní zdroje Národního programu, - zajistit stabilizaci a dlouhodobou platnost opat ení stimulujících úspory energie a využití OZE. 3.3.4.3. Zákon o podpo e výroby elekt iny a tepelné energie z obnovitelných zdroj energie - komplexní zákonnou úpravou vytvo it podmínky k napln ní národního indikativního cíle výroby elekt iny z obnovitelných zdroj , - vypracovat a zve ejnit dlouhodobou indikativní koncepci využití obnovitelných zdroj energie v R. 3.3.4.4. Podpora využití kombinované výroby elekt iny a tepla - zvýšit podporu kombinované výroby elekt iny a tepla a harmonizovat tuto podporu se Sm rnicí EU . 2004/8/ES. 3.3.4.5. Vyšší využití alternativních paliv v doprav - v souladu se Sm rnicí EU . 2003/30/ES a s novelou zákona . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, zvýšit podporu využívání biopaliv a alternativních paliv v doprav . 3.3.4.6. Investi ní pobídky (podle zákona . 72/2000 Sb., a novely . 453/2001 Sb.) - p i sou asném poskytování investi ních pobídek zajistit v tší p ihlížení k prioritám SEK, - usilovat o rozší ení aplikace zákona i na projekty podporující priority SEK.

16

3.3.4.7. Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny za zdroje s vyšší energetickou ú inností a p ízniv jším vlivem na životní prost edí - vypracovat, zve ejnit a respektovat dlouhodobou indikativní koncepci obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny (do roku 2030). 3.3.4.8. Programy podpory výzkumu a vývoje v . Národního programu výzkumu - rozší it kompetence EA a zajistit v tší provázanost státní politiky podpory výzkumu a vývoje s prioritami SEK (efektivní využití zdroj energie, obnovitelné zdroje energie, kombinovaná výroba), - využívat k zajišt ní podpory výzkumu a vývoje možností poskytovaných v EU v rámci 6. ak ního programu v energetice a programu dle Rozhodnutí EP a Rady . 1230/2003/ES („Intelligent Energy – Europe“). 3.3.4.9. Ekologizace da ové soustavy - harmonizovat da ovou soustavu R se Sm rnicí . 2003/96/ES, o daních energetických výrobk a elekt iny. 3.3.4.10. Integrovaný systém ke snižování zne išt ní složek p írodního prost edí - dbát na aplikaci systému integrované prevence již harmonizovaného s EU. 3.3.4.11. Obchodování s emisními kredity u skleníkových plyn - harmonizovat principy Sm rnice EU 2003/87/ES, o obchodování se skleníkovými plyny, s eskou legislativou. Podrobn jší specifikace obsahu nov navržených nástroj SEK je v p íloze . 1.

3.4. DOKON ENÍ TRANSFORMACE ENERGETICKÉHO HOSPODÁ STVÍ

A LIBERALIZACE

Proces transformace energetického hospodá ství R probíhal po celá devadesátá léta a byl hlavní prioritou obou dosavadních státních energetických politik. Transformace energetického hospodá ství již výrazn pokro ila a pro její další zam ení je ur ující, aby k termínu p edpokládaného p ijetí R do EU (v kv tnu 2004) byl adapta ní proces v zásad ukon en a R byla p ipravena na konkuren ní prost edí v rámci EU. Proces musí být usm r ován tak, aby byl p ijatelný z hlediska sociálních dopad na zam stnance energetického sektoru i na obyvatele.

3.4.1. Sou asný stav v oblasti sledovaného cíle Energetická politika (2000) obsahovala a zajistila provedení ady krátkodobých úkol a požadavk k dokon ení ekonomické transformace energetického hospodá ství (program privatizace, etapový program liberalizace trhu s elekt inou a se zemním plynem, dokon ení procesu nápravy a deregulace cen elekt iny a zemního plynu a tepelné energie) a dalších krok zajiš ujících p ibližování eské legislativy standard m EU. Provád ná reformní opat ení se projevila mj. výrazným snížením zam stnanosti v energetických sektorech. Z p vodních p ibližn 150 tisíc zam stnanc (v roce 1990) jejich po et klesl v roce 2002 na 61 tisíc zam stnanc (nejvíce v uhelném 17

pr myslu ze 106 tisíc na cca 35 tisíc), p itom tento úbytek byl z ásti vyvolán i p evodem obslužných inností do jiných odv tví. Náprava cen forem energie probíhala po celá 90. léta. Úpravy cen, které zvyšovaly výdaje domácnosti za energii, byly ízené a v ase rozložené. Po áte ní r st cen byl nižší než inflace, výrazn jší r st cen, zejména elekt iny a zemního plynu, prob hl v letech 1999 – 2002, v souladu se zásadou dokon it do roku 2002 odstran ní k ížových dotací (podle usnesení vlády R . 1250/99). Tempo r stu cen forem energie pro domácnosti bylo v R vyšší než byl celkový r st cen zboží a služeb. Výdaje pr m rné domácnosti za elekt inu a tepelnou energii, plyn a další paliva v R v roce 2002 tvo ily pr m rn p es 11% celkových výdaj a tento podíl je cca 3 x vyšší než u domácností ve vysp lých zemích EU (Francie, N mecko). Sou asné ceny forem energie již lze považovat za stabilizované, byly však oznámeny nové d vody pro r st cen energie (ekologické dan , p evod ze snížené sazby DPH u tepla a biopaliv, podpora využívání obnovitelných zdroj energie pro výrobu elekt iny a tepelné energie).

3.4.2. Aktuáln platné nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.4.2.1. Zákon . 458/2000 Sb. (energetický zákon), 3.4.2.2. Vyhodnocování pln ní cíl Státní energetické koncepce, 3.4.2.3. Programy útlumu uhelného, rudného a uranového hornictví.

3.4.3. Požadovaný stav v oblasti sledovaného cíle Dlouhodobé cíle

Transforma ní opat ení v energetickém hospodá ství p izp sobovat trvale modelu uplat ovaném v rámci EU

Cíle do roku 2005

1. Zajistit novou strategii liberalizace trhu s elekt inou a se zemním plynem v souladu s novelou sm rnic EU 2. Vyhodnotit ú innost regulace a vyladit regula ní rámec 3. Provést up esn ní opat ení v sociální oblasti v souvislosti se snížením zam stnanosti v uhelném pr myslu a v elektroenergetice 4. Trvale sledovat dopady cen energie na obyvatelstvo a v rámci regulace odv tví ovliv ovat dlouhodobé relace cen a tarif

3.4.4. Nov navržené nástroje v oblasti sledovaného cíl 3.4.4.1. Up esn ní strategie liberalizace trhu s elekt inou a zemním plynem - upravit v cný a termínový postup otvírání trhu s elekt inou a se zemním plynem, harmonizovat pravidla trh forem energie v souladu se Sm rnicemi 2003/54/ES a 2003/55/ES (o spole ných pravidlech pro vnit ní trh s elekt inou a se zemním plynem) a Na ízením Evropské Komise . 18

1228/2003/ES (o podmínkách p ístupu k sítím pro p eshrani ní vým ny elekt iny). 3.4.4.2. P ístup k sítím pro mezistátní obchod s elektrickou energií - upravit podmínky pro mezistátní obchod s elekt inou podle Na ízení EK . 1228/2003/ES o podmínkách p ístupu k sítím pro p eshrani ní vým ny elekt iny. 3.4.4.3. Ve ejný zájem v energetice v . dlouhodobého plánování - definovat v energetické legislativ ve ejný zájem, v . dlouhodobého plánování, podle Sm rnic EU 2003/54/ES a 2003/55/ES. 3.4.4.4. Ochrana kone ných zákazník - upravit zp sob ochrany kone ných zákazník podle Sm rnic EU 2003/54/ES a 2003/55/ES (v . definování univerzální služby v energetice a rozpracování jejího napln ní, informa ních povinností dodavatel energie v i kone ným zákazník m a dalších opat ení). 3.4.4.5. -

ízení energetiky p i krizových stavech v rámci novely legislativy krizových stav a funk nosti energetického hospodá ství.

zajistit zvýšení odolnosti

3.4.4.6. Informovanost odb ratel o dlouhodobých tendencích možného vývoje vzájemných relací cen energetických komodit - rámci innosti ERÚ zpracovávat informace o dlouhodobých tendencích možného vývoje vzájemných relací cen energetických komodit. 3.4.4.7. Zajišt ní dodavatele poslední instance, který je povinen dodávat elekt inu nebo plyn za ceny stanovené Energetickým regula ním ú adem domácnostem a malým zákazník m, kte í nemají zajišt nou dodávku od jiného dodavatele. 3.4.4.8. Programy útlumu uhelného, rudného a uranového hornictví - prostor pro rozsah útlumových program uhelného a uranového hornictví v zásad vymezit v dlouhodobém energetickém výhledu, - naplnit požadavky usnesení vlády . 395/2003 k návrhu spoluú asti státu na dokon ení restrukturalizace uhelného pr myslu. 3.4.4.9. Vyhodnocovací, analytické innosti - standardizovat rozsah, obsah a vzájemné vazby energetických analýz (pln ní indikativních cíl SEK, zabezpe ení pot eb energie, dopad innosti EH na životní prost edí, na sociální oblast, analýza výdaj domácností, dovozní energetické náro nosti a dalších). 3.4.4.10. Statistika energetického hospodá ství - upravit statistiku, sb r a zpracování dat a informací v energetickém hospodá ství v souladu s Rozhodnutím EP a Rady . 2367/2002/ES o statistickém programu Unie na roky 2003-2007 a k zajišt ní vyhodnocování pln ní národního indikativního ukazatele podílu výroby elekt iny z obnovitelných zdroj na celkové hrubé spot eb elekt iny.

19

3.4.4.11. Mediální a další opat ení - programy osv ty, výchovy a propagace cíl a výsledk realizace SEK, - standardizovat systém zve ej ování komplexních energetických informací (statistik, analýz, prognóz, výhled ), jejich ve ejné projednávání, - podpora stávajících a nových forem mezinárodní spolupráce, v . ú asti na mezinárodních projektech. Podrobn jší specifikace obsahu nov navržených nástroj SEK je v p íloze . 1.

20

Sumarizace aktuáln platných a nov uplat ovaných nástroj Státní energetické koncepce schválené usnesením vlády R . 211 ze dne 10. b ezna 2004

21

ÚVOD Pro zajišt ní stanovených priorit a cíl Státní energetické koncepce je ur en soubor realiza ních nástroj . Tvo í jej nástroje legislativní, státní programy podpory a útlumu, dlouhodobé výhledy a koncepce, analytické, mediální a další opat ení. Soubor nástroj má dynamický charakter, v p ípad pot eby budou realiza ní nástroje p edm tem aktuálního up es ování, na základ monitorování a hodnocení pln ní cíl Státní energetické koncepce.

1. Legislativní opat ení Legislativní opat ení jsou základní cestou zabezpe ující spln ní cíl Státní energetické koncepce v podmínkách demokratické spole nosti a tržn orientované ekonomiky. Pat í k nim d sledné využívání opat ení existujících, zejména energetické legislativy (energetický zákon, zákon o hospoda ení energií, zákon o nouzových zásobách ropy, zákon o využití jaderné energie, vazba na zákony z oblasti ochrany životního prost edí, horní zákon a další), jejich novelizace a zákony nové, pro dosažení vyššího stupn harmonizace s legislativou EU (podle již schválených a ke schválení p ipravených sm rnic a na ízení). Legislativní opat ení jsou rovn ž cestou pro prosazení národních zájm , vyjád ených ve Státní energetické koncepci. Promítnutí požadavk Státní energetické koncepce do legislativy R bude probíhat v souladu s legislativním plánem práce vlády R.

1.1. Liberalizace trhu s elekt inou a plynem V souladu se zám rem EU urychlit postup liberalizace trhu s elekt inou a plynem, podle Sm rnic . 2003/54/ES a . 2003/55/ES (o spole ných pravidlech pro vnit ní trh s elekt inou a se zemním plynem), harmonizovat postup liberalizace a tomu odpovídající legislativu, zejména v t chto sm rech: • Upravit v cný a termínový postup otevírání trhu s elekt inou v R (od 1.1.2005 všichni zákazníci krom domácností, od 1.1.2006 všichni kone ní zákazníci) • Upravit v cný a termínový postup otevírání trhu s plynem v R (od 1.1.2005 všichni zákazníci s pr b hovým m ením, od 1.1.2006 všichni zákazníci krom domácností, od 1.1 2007 všichni kone ní zákazníci) • Odd lit innosti provozovatele p epravní soustavy plynu (nejpozd ji do 1.1.2005) • Odd lit právn innost provozovatele distribu ní elektroenergetické soustavy nejpozd ji do 1.1.2005 (s výjimkou provozovatel , kte í poskytují služby pro mén než 100 000 p ipojených zákazník ) • Odd lit právn innost provozovatele plynárenské distribu ní soustavy nejpozd ji do 31. prosince 2006 (s výjimkou provozovatel , kte í poskytují služby pro mén než 100 000 p ipojených zákazník ) • Rozší it p sobnost Operátora trhu s elekt inou (OTE) o zve ej ování zpráv o sledování bilancí elekt iny (od 1.5.2004) • Rozší it p sobnost ministerstva o zajišt ní (v p ípad pot eby) nabídkového ízení na nové kapacity (1.5.2004) • Rozší it p sobnost Energetického regula ního ú adu (ERU) v oblasti regulace cen (obnovitelné zdroje, kombinovaná výroba) (1.5.2004). 22

1.2. P ístup k sítím pro mezistátní obchod s elektrickou energií V souladu se zám rem EU urychlit vytvá ení vnit ního trhu s elekt inou uvnit EU a v souladu s Na ízením EK . 1228/2003/ES (o podmínkách p ístupu k sítím pro p eshrani ní vým ny elekt iny) vytvo it v rámci legislativy R podmínky pro aplikaci tohoto na ízení v R zejména v t chto sm rech (v roce 2004): • Pov ení MPO, ERÚ a EPS pln ním závazk vyplývajících z Na ízení EK . 1228/2003/ES • Jmenovat zástupce R do ustaveného výboru.

1.3. Ve ejný zájem v etn dlouhodobého plánování V souladu se zám rem EU a s prioritami SEK zajistit pln funk ní trh s elekt inou a plynem, sou asn s všeobecným ekonomickým zájmem ochránit spolehlivost, kvalitu a cenu dodávaných forem energie a v souladu se Sm rnicemi EU . 2003/54/ES (elekt ina) a . 2003/55/ES (plyn) harmonizovat p ístup k závazk m ve ejné služby v energetice, zejména v t chto sm rech: • Definovat pojem ve ejného zájmu v energetice (v roce 2004) • Uplatnit ve ejný zájem zejména p i dlouhodobém plánování a zve ej ování výhledu rozvoje energetického hospodá ství, v . respektování jeho výstup v autoriza ním procesu, zejména pokud jde o palivový mix (v roce 2004) • Novelizovat zákon o hospoda ení energií a prodloužit energetický výhled na 30 let (v roce 2005) • Zajistit, aby sou ástí Státní energetické koncepce se stal dlouhodobý výhled vzájemných relací cen a tarif energetických komodit (v roce 2005) • Rozší it p sobnosti OTE o zve ej ování zpráv o sledování bilancí elekt iny (v roce 2004) • Rozší it p sobnosti Ministerstva pr myslu a obchodu o zajišt ní (v p ípad pot eby) nabídkového ízení na nové kapacity (v roce 2004).

1.4. Ochrana kone ných zákazník V souladu se zám rem EU zajistit v podmínkách liberalizovaného trhu s elekt inou a plynem vysokou úrove ochrany kone ných zákazník a v souladu se Sm rnicemi . 2003/54/ES (elekt ina) a . 2003/55/ES (plyn) harmonizovat postup liberalizace a tomu odpovídající legislativu zejména v t chto sm rech: • Definovat pojem univerzální služby v energetice (v roce 2004) • Uplatnit univerzální službu p i zajišt ní dodávek elekt iny a souvisejících služeb za cenu stanovenou ERÚ domácnostem, které o to požádají a nebo nevyužijí práva volby dodavatele (v roce 2007) • V rámci p sobnosti Energetického regula ního ú adu zpracovávat informace o dlouhodobém vývoji relací cen mezi energetickými komoditami • Uložit dodavatel m elekt iny povinnost informovat své zákazníky o palivovém mixu, ze kterého je dodávaná elekt ina vyráb ná (v . obnovitelných zdroj ) (v roce 2004) • Uložit dodavatel m elekt iny povinnost, aby zve ej ovali informace o produkci emisí skleníkových plyn a produkci radioaktivních odpad , spojených s výrobou dodávané elekt iny (v roce 2004) • Uložit dodavatel m elekt iny, aby zajistili kone ným zákazník m právo na: požadovanou formu a obsah smluv o dodávce; transparentní zve ejn né informace o cenách a tarifech za energii a služby; v asné informace o 23

zm nách v dodatcích podmínek dodávky a v tarifech; možnost p echodu k jinému dodavateli bez jakýchkoliv zábran a poplatk ; zajišt ní jednoduchého, pr hledného a nenákladného systému projednávání námitek a stížností apod. (v roce 2004).

1.5. Prohlubování nástroj podporujících hospoda ení energií V souladu s principy energetické politiky EU (Zelená kniha) a pro dosažení indikativních cíl stanovených ve Státní energetické koncepci d sledn uplat ovat a prohlubovat (novelou zákona . 406/2000Sb. a vyhlášek k n mu) zejména: • Zpracování a periodické dopl ování a aktualizování územních energetických koncepcí • Zp ís ování povinností dosahovat minimální ú innosti u výrobních zdroj a nep ekro ení maximálních ztrát u rozvodu energie • Zp ís ování požadavk na hospodárné užití energie v budovách • Rozší ení energetického štítkování na další energetické spot ebi e • Ov ování efektivnosti energetických proces energetickými audity v etn hledání ešení na vyšší využití druhotných zdroj energie • Aplikovat ustanovení Sm rnice . 2002/91/ES, o energetickém provedení staveb do eské legislativy a iniciovat tak zlepšování jejich energetických parametr a snižování nárok na spot ebu energie (v roce 2004).

1.6. Obnovitelné zdroje energie (OZE) V souladu se Sm rnicí 2001/77/ES a pro dosažení indikativní úrovn užití obnovitelných zdroj energie, stanovené ve Státní energetické koncepci (resp. v Národním programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdroj ), podpo it využití OZE novými pravidly a rozší ením p sobnosti Energetického regula ního ú adu takto: 1.6.1. Podpora výroby elektrické energie z OZE • • • • • •

Zachovat dosavadní princip p ednostního p ipojení k p enosové nebo distribu ní soustav a právo p ednostní dopravy elekt iny p enosovou nebo distribu ní soustavou V prvé etap , do plného otev ení trhu s elekt inou, zachovat právo na p ednostní výkup elekt iny z OZE za regulované ceny Zavést systém vydávání záruky p vodu elekt iny z obnovitelných zdroj energie (v roce 2004) Zavést systém obchodovatelných zelených certifikát výroby elekt iny z OZE s regulovanými cenami certifikát a s povinnými kvótami jejich nákupu subjekty kone ného zú tování Investor m do zdroj elekt iny na bázi OZE garantovat minimální výši výnos na jednotku vyrobené elekt iny po dobu minimáln 15 let od data jejich uvedení do provozu Podle výsledk provedených analýz a pokud dojde v EU ke sjednocení p ístupu v podpo e OZE, p izp sobit systém podpory v R tomuto jednotnému systému tak, aby byl funk ní v pln liberalizovaném trhu.

24

1.6.2. Podpora výroby tepla z OZE • • •

Zachovat dosavadní princip výkupu tepelné energie z OZE podle platného energetického zákona Zavést pro výstavbu a rekonstrukci zdroj na výrobu tepelné energie povinnost (v rámci zákonem stanovených podmínek) zajiš ovat ást dodávané tepelné energie z obnovitelných zdroj energie ( v roce 2004) Zavést pro nové stavby a zm ny dokon ených staveb povinnost (v rámci zákonem stanovených podmínek) zajiš ovat ást spot eby tepelné energie v t chto budovách z obnovitelných zdroj energie ( v roce 2004).

1.7. Podpora využití kombinované výroby elekt iny a tepla V souladu se Sm rnicí EU . 2004/8/ES o podpo e kombinované výroby elekt iny a tepla (KVET) zajistit její napln ní, zejména novými pravidly a rozší ením p sobnosti Energetického regula ního ú adu, v . p ípadné p ípravy samostatného zákona o KVET, takto: • Zachovat dosavadní princip p ednostního p ipojení k p enosové nebo distribu ní soustav a právo p ednostní dopravy elekt iny p enosovou nebo distribu ní soustavou • V prvém období zachovat princip povinného výkupu elekt iny za tržní ceny s regulovanou dopl kovou cenou • Podle výsledk provedených analýz a pokud dojde v EU ke sjednocení p ístupu v podpo e KVET, p izp sobit systém podpory v R tomuto jednotnému systému.

1.8. Vyšší využívání alternativních paliv v doprav V souladu se zám ry EU (zvýšit v silni ní doprav podíl alternativních paliv) a v souladu se Sm rnicí . 2003/30/ES, o podpo e využití alternativních paliv v doprav (zemní plyn, biopaliva, p ípadn vodík) a v souladu s novelou zákona . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, zajistit jejich podporu.

1.9. Investi ní pobídky Zajistit, aby dnes poskytované investi ní pobídky (podle zákona . 72/2000 Sb. a jeho novely . 453/2001 Sb.) více p ihlížely k prioritám Státní energetické koncepce a sou asn v rámci novely systému investi ních pobídek (p i nejbližší novele zákon o investi ních pobídkách) zvážit r st významu projekt podporujících: • Úspory energie • Kombinovanou výrobu elekt iny a tepla • Obnovitelné zdroje energie • Vyšší využití domácích zdroj primární energie

1.10. Opat ení proti rizik m r stu dovozní energetické závislosti V souladu se zám rem Státní energetické koncepce elit rizik m r stu závislosti na dovozech energie, vyjád eným v procentním indikativním limitování této dovozní energetické závislosti zajistit: • Trvalé analyzování faktor vývoje dovozní energetické závislosti (od roku 2004) 25

•

•

V návaznosti na provád né analýzy p ijímat opat ení na udržení této závislosti v relaci ke stanoveným indikativním cíl m, v . jejího respektování v dlouhodobém plánování rozvoje energetického hospodá ství a respektování jeho výsledk v autoriza ním procesu, zejména pokud jde o palivový mix (od roku 2004) V souladu se zám rem EU posílit spolehlivost a bezpe nost vnit ního trhu EU s elekt inou uložit povinnost zpracování informací pro Komisi EU (každé t i m síce) o dovozu elekt iny ze t etích zemích.

1.11. Autorizace na výstavbu výroben elekt iny a zdroj tepla, v etn vytvo ení možnosti pro tendrový zp sob v p ípad ohrožení spolehlivosti dodávek V souladu se Sm rnicí EU . 2003/54/ES harmonizovat legislativu týkající se autorizace výstavby nových zdroj (elekt iny a tepla). K zajišt ní v cných cíl státní energetické koncepce doplnit do eské legislativy (s platností od roku 2004) zejména: • Ochranu ve ejného zdraví a bezpe nosti • Využití území a místa umíst ní • Pln ní požadavk ve ejného zájmu • Soulad druhu a p vodu užití palivových zdroj s indikativními ukazateli Státní energetické koncepce (dlouhodobý výhled, indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny, dlouhodobá indikativní koncepce využití obnovitelných zdroj energie) • V souladu s p ístupem EU k ešení situací, kdy autoriza ní proces nezajistí dostatek spolehlivých kapacit ke krytí o ekávané spot eby elekt iny, zajistit právo ministerstva pr myslu a obchodu p ipravit a vyhlásit nabídkové ízení na jejich výstavbu. Proces nabídkového ízení musí být v souladu s podmínkami Sm rnice . 2003/54/ES. Proces nabídkového ízení musí být také použitelný pro podporu nových technologií, jak v oblasti zdroj , tak pro nová efektivní opat ení na stran spot eby (formou pilotních projekt ).

1.12. ízení energetiky p i krizových stavech K zajišt ní nezbytné funk nosti energetického hospodá ství za mimo ádných událostí velkého rozsahu (jako jsou velké havárie, teroristické iny apod.) a za krizových situací, doprovázených vyhlášením stav nouze dle zákona 458/2000 Sb., cílev dom zvyšovat p ipravenost a odolnost energetických systém tak, aby byly i p i narušení dodávek energie schopny zajiš ovat v nezbytném rozsahu (v souladu se zákonem 240/2000 Sb. a 241/2000 Sb.) pot ebnou podporu p i uspokojování základních pot eb obyvatelstva, havarijních služeb, záchranných sbor , ozbrojených sil a ozbrojených bezpe nostních sbor podporu výkonu státní správy a zajiš ovat nep erušenou výrobní innost k tomu nezbytných ekonomických subjekt . K tomu: • Propojovat obsah opat ení ke zvýšení p ipravenosti a odolnosti energetického hospodá ství s obsahem hospodá ských opat ení pro krizové stavy (p i nejbližší novelizaci krizových zákon ) • V novat pozornost p íprav náhradních variant funk nosti energetických systém tak, aby zajiš ovaly alespo nezbytné dodávky energie prioritním odb ratel m • Podporovat výstavbu náhradních zdroj elektrické energie • Spolupracovat s orgány regionální samosprávy 26

1.13. Strategické energetické rezervy V souladu s p ipravovaným systémem posílení strategických energetických zásob v EU u ropy a ropných produkt , p ípadn i u zemního plynu, erného uhlí a jaderného paliva zajistit: • Jejich promítnutí do legislativy R (po sjednocení postupu v EU) • Hledat takové ešení zajišt ní strategických zásob, které bude mít minimální dopady na státní rozpo et, nap . agenturní zp sob, který je obvyklý v zemích EU • V p ípad jaderného paliva strategické zásoby jaderného paliva ve form vhodné k zavezení do reaktoru • Vytvá et strategické p edstihové skrývky na povrchových uhelných lomech ke zvýšení spolehlivosti dodávek paliva do elektráren.

1.14. Racionální p ehodnocení územních limit t žby hn dého uhlí V souladu s preferencí Státní energetické koncepce, po ítající se zvýšením disponibility hn dého uhlí pro zajišt ní obnovy výroben elekt iny v dostate né mí e orientovaných na domácí zdroje energie, racionáln p ehodnotit stávající územní omezení t žby hn dého uhlí. P vodní poslání usnesení vlády . 331, 444, 490 z roku 1991 již splnila svá poslání a jsou nahrazena opat eními zajiš ující komplexn ji ochranu krajiny, sídel a životního prost edí. P i aplikaci t chto opat ení spolupracovat s orgány regionální samosprávy.

1.15. Ekologizace da ové soustavy V souladu se Sm rnicí . 2003/96/ES, o daních energetických výrobk a elekt iny p ipravit: • Její transpozici do legislativy R, v . kompenza ních opat ení v da ové soustav , p i dodržení zásady nezvyšovat da ové b emeno (2008).

1.16. Integrovaný systém k ochran životního prost edí V souladu s požadavky Sm rnice ES 96/61/ES již transponované do legislativy R novým Zákonem . 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC) z 1.3.2002, které se významn dotýkají energetiky (elektroenergetiky, teplárenství, rafinerie, koksovny), zdroj i spot eby energie, d sledn dbát na jeho aplikaci.

1.17. Obchodování s emisními kredity u skleníkových plyn V souladu s p ipravovaným obchodováním se skleníkovými plyny, upravené v rámci Evropské unie Sm rnicí 2003/87/ES, o obchodování emisemi skleníkových plyn p ipravit: • Implementaci Sm rnice do právního ádu eské republiky • Využít její realizace k podpo e cíl Státní energetické koncepce tak, aby nedošlo k ohrožení v cných zám r dlouhodobého výhledu energetického hospodá ství.

27

2. Státní programy podpory a útlumu Státní programy podpory a útlumu jsou specifickým nástrojem pro dosažení definovaných cíl Státní energetické koncepce. Jejich cíl, rozsah a používané realiza ní nástroje jsou vymezeny zákonem nebo usneseními vlády.

2.1. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj – na období 2006 - 2009 V souladu s požadavkem Státní energetické koncepce maximalizovat efektivnost využívání energie posílením ú innosti „Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdroj “. P i p íprav Národního programu na roky 2006 až 2009 (v roce 2004) vyhodnotit ú innost dosud p ijatých opat ení, porovnat je s postupy používanými v lenských zemích EU, posoudit dostate nost jeho zajišt ní a motiva ního p sobení a zásadn ešit: • Výrazné posílení finan ních zdroj (minimáln trojnásobn ve srovnání se sou asnou praxí) na zvýšení podpory energetické efektivnosti a rozvoje obnovitelných a druhotných zdroj energie • Stabilizaci a dlouhodob jší platností stimula ních opat ení • Stanovení priorit podpory s posílením akcí zam ených na progresivní technologie a metody zvyšování efektivního užití energie • Pr hlednou a ú innou organizaci p id lování podpor a kontrolu správného užití prost edk a vyhodnocování p ínos „Národního programu“ • Využití k zajišt ní Národního programu možností poskytovaných v EU v rámci 6. ak ního programu v energetice a programu dle Rozhodnutí EP a Rady . 1230/2003/ES („Intelligent Energy – Europe“) • Aplikaci ustanovení Sm rnice . 2002/91/ES o energetickém provedení staveb a iniciovat tak zlepšování jejich energetických parametr a snižování nárok na spot ebu energie • Posilování znalostí odborník i široké ve ejnosti o významu energetických a s tím souvisejících ekologických znalostí, zejména o maximální efektivnosti a hospoda ení energií • Konkretizaci sm r a cíl „Národního programu“ v ro ních Státních programech na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie.

2.2. Programy podpory výzkumu a vývoje v . Národního program výzkumu V souladu s realizací program podpory výzkumu a vývoje (dále VaV) v . Národního programu výzkumu (podle usnesení vlády . 517 z 22.5.2002), v gesci MPO i jiných resort zajistit jejich v tší zam ení na priority Státní energetické koncepce: • V rámci nového statutu EA zajistit koordinaci zejména státem podporovaného energetického výzkumu a vývoje (v roce 2005 v rámci novely zákona . 406/2000 Sb.) • Podpo it projekty VaV efektivního využití obnovitelných energetických zdroj • Podpo it projekty VaV zam ené na úspory a efektivní využití energie • Podpo it projekty VaV na maximální využití domácích zdroj energie • Využívat k zajišt ní podpory výzkumu a vývoje možností poskytovaných v EU v rámci 6. ak ního programu v energetice a program dle Rozhodnutí EP a Rady . 1230/2003/ES („Intelligent Energy – Europe“). 28

2.3. Národní program snižování emisí spalovacích zdroj zne iš ování ovzduší

ze

zvlášt

velkých

V souladu se sm rnicemi EU (80/2001/ES, 81/2001/ES a 96/61/ES) a s ohledem na povinnost dosáhnout v horizontu roku 2010 národních emisních strop pro SO2 a NOx, zajistit spln ní Národního programu snížení emisí tuhých látek, SO2 a NOx ze zvláš velkých spalovacích zdroj zne iš ování ovzduší.

2.4. Programy útlumu uhelného, rudného a uranového pr myslu V souladu s opat eními provád nými p ed vstupem do EU na podporu konkurenceschopnosti uhelného hornictví a odstra ování následk hornické innosti vzniklých p ed privatizací uhelných spole ností up esnit spoluú ast státu na dokon ení restrukturalizace uhelného pr myslu: • Sou ástí dlouhodobého výhledu energetického hospodá ství R do roku 2030 bude vyjasn ní pozice domácích zdroj tuhých paliv, v . vymezení rozsahu a útlum uhelného, rudného a uranového pr myslu • Využít prost edky schválené na ešení t chto škod v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji tak, aby neovliv ovaly budoucí ekonomiku t žebních spole ností • Realizovat státem financované odstra ování následk hornické innosti pouze prost ednictvím státních podnik (DIAMO, Palivový kombinát Ústí, Východo eské doly), v . p evzatých dalších utlumených lokalit z t žebních spole ností • P i aplikaci t chto program spolupracovat s orgány regionální samosprávy.

2.5. Programy ešení sociálních d sledk snižování zam stnanosti v uhelném pr myslu a v elektroenergetice V souladu s dalším snižováním zam stnanosti p edevším v uhelném pr myslu a v v elektroenergetice analyzovat její vývoj a vytvá et p edpoklady pro ešení v rámci opat ení a program tvorby pracovních míst (programy rozvoje zam stnanosti, p i dobudování dopravní a bytové infrastruktury, pr myslových zón a dalších opat ení). P i p íprav a realizaci t chto program spolupracovat s orgány regionální samosprávy.

29

3. Dlouhodobé výhledy a koncepce Vypracovávání, p ijímání a zve ej ování transparentních, nediskrimina ních dlouhodobých dokument v rámci energetických koncepcí je novým požadavkem EU k akceptaci ve Státní energetické koncepci.

3.1. Zajišt ní souladu Státní energetické koncepce s územními energetickými koncepcemi Státní energetická koncepce musí být provázána s územními energetickými koncepcemi, které podle zákona . 406/2000 Sb., o hospoda ení energií z ní vycházejí. Kraje, které již mají schválenou svou územní energetickou koncepci i ty u kterých je v procesu zpracování toto provázání a p izp sobení zajistí.

3.2. Dlouhodobý výhled energetického hospodá ství do roku 2030 Dlouhodobý energetický výhled je základem pro posuzování zám r investor na výstavbu nových zdroj (v rámci autoriza ního procesu) a podkladem p i p ípadném vyhlášení výb rového ízení na výstavbu nových zdroj , když autoriza ní proces nezajistí dostate n spolehlivou a dlouhodob udržitelnou bilanci zdroj pokrývajících o ekávané budoucí pot eby. V této souvislosti je nutné: • Vypracovat a zve ejnit dlouhodobý výhled energetického hospodá ství R do roku 2030, pokud možno sou asn se Státní energetickou koncepcí (v roce 2004) • Ov ovat p i zpracování dlouhodobých výhled energetického hospodá ství provozovatelnost národních energetických systém • Respektovat indikativní cíle dlouhodobého energetického výhledu v autorizacích nových výrobních kapacit, v prioritách energetického výzkumu a vývoje a v regionálních energetických koncepcích (trvale).

3.3. Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny za zdroje s vyšší energetickou ú inností a p ízniv jším vlivem na životní prost edí Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny za zdroje s vyšší energetickou ú inností a s p ízniv jším vlivem na životní prost edí je nov navrženým opat ením k zajišt ní cíl Státní energetické koncepce. Je výrazem p ijímaných náro ných cíl , týkajících se sob sta nosti, spolehlivosti, efektivnosti a dlouhodobé udržitelnosti energetického hospodá ství, které výrazn ovliv uje charakter elektriza ní soustavy. Je sou ástí dlouhodobého výhledu energetického hospodá ství: • Vypracovat a zve ejnit indikativní koncepci obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny za zdroje s vyšší energetickou ú inností a s p ízniv jším vlivem na životní prost edí do roku 2030 (v roce 2005) • Respektovat cíle indikativní koncepce v autorizacích nových výrobních kapacit, v prioritách státem podporovaného výzkumu a vývoje, v regionálních energetických koncepcích i p i p ípadném vyhlášení výhledového ízení na výstavbu nových zdroj , když autoriza ní proces nezajistí dostate n spolehlivou a dlouhodob udržitelnou bilanci zdroj pokrývajících o ekávané budoucí pot eby (trvale) • P i p íprav této koncepce spolupracovat s orgány regionální samosprávy 30

3.4. Dlouhodobá indikativní koncepce využití obnovitelných zdroj energie v R V souladu se zám rem EU využít optimáln obnovitelných zdroj energie k posílení nezávislosti na vn jších zdrojích, ke zvýšení spolehlivosti energetických systém , ke snížení nep íznivého vlivu energetiky na životní prost edí, k ešení problém ochrany krajiny a k ešení problém sociálních a zam stnanosti je nutné zpracovat d kladnou a pr kaznou analýzu potenciálu jednotlivých druh obnovitelných zdroj energie v R. Podíl p edpokládaného využití obnovitelných zdroj energie je významný a tempa r stu výroby elekt iny a tepelné energie na jejich základ jsou mimo ádn vysoká. Je proto nutné stanovit konkrétní strategii vycházející z pr kazného ekonomického hodnocení a navrhnout p ípadn další opat ení a nástroje k prosazení p edpokládaných trend . Koncepce musí zahrnout i podmínky a aktivity v zem d lství, lesnictví, petrochemii a v dalších odv tvích, které vytvo í podmínky pro p stování biomasy, produkci bioplynu, biopaliv apod. P i p íprav této koncepce spolupracovat s orgány regionální samosprávy.

3.5. Dlouhodobá stabilizace cen a vzájemných relací tarif energetických komodit V souladu se zám rem EU zajistit pln funk ní trh s elekt inou a plynem, sou asn s všeobecným ekonomickým zájmem ochránit spolehlivost, kvalitu a cenu dodávaných forem energie je nutné vytvo it transparentní podmínky pro kone né spot ebitele pro jejich rozhodování o užití druh energie a výhod spojených s nabízenými tarify v dlouhodob jší perspektiv . V souladu s pot ebou ochrany kone ného zákazníka na trhu s energií zajistit: • Úpravou pravidel innosti Energetického regula ního ú adu zpracovávání informací o dlouhodobém vývoji cenových relací jednotlivých energetických komodit (od roku 2004) • Dodavatele poslední instance, který je povinen dodávat elekt inu nebo plyn za ceny stanovené Energetickým regula ním ú adem domácnostem a malým zákazník m, kte í nemají zajišt nou dodávku od jiného dodavatele

31

4. Analytická, mediální a další opat ení Seznamování ve ejnosti se zám ry Státní energetické koncepce je nezbytnou sou ásti jejího napl ování. Analytické práce mají zp tnovazební funkci pro státní orgány i pro pr b žné informování ve ejnosti o pln ní cíl této koncepce.

4.1. Vyhodnocovací a analytické innosti V energetickém hospodá ství R se vstupem do EU a harmonizací pravidel zásadn zm ní podmínky výkonu jeho innosti. Tato zm na bude vyžadovat standardizaci ady analýz ke kterým budou pat it: • Vyhodnocování pln ní cíl a indikativních ukazatel státní energetické koncepce (1 x za t i roky) • Analýzy vývoje a dlouhodobého zabezpe ení energie (trvale, ro n ) • Analýzy vývoje energetické a elektroenergetické náro nosti (trvale, ro n ) • Analýzy vývoje dopad energetického hospodá ství na životní prost edí (trvale, ro n ) • Analýzy vývoje dopad realizace energetické koncepce na zam stnanost a na rozpo et domácností (1 x za t i roky) • Analýzy vývoje dovozní energetické náro nosti (trvale, ro n ) • Analýzy vývoje podílu OZE v energetické bilanci (trvale, ro n ).

4.2. Energetická statistika Sb r a analýza dat a informací a metodika statistického vykazování údaj o energetickém hospodá ství bylo již v zásad p izp sobeno metodice Eurostatu, metodice používané v Mezinárodní energetické agentu e a v EU. Je nezbytné upravit statistiku, sb r a zpracování dat a informací v energetickém hospodá ství v souladu s Rozhodnutím EP a Rady . 2367/2002/ES o statistickém programu Unie na roky 2003-2007 a k zajišt ní vyhodnocování pln ní národního indikativního ukazatele podílu výroby elekt iny z obnovitelných zdroj na celkové hrubé spot eb elekt iny.

4.3. Mediální opat ení Program osv ty, výchovy a propagace cíl koncepce

a výsledk

realizace energetické

Sou ásti harmonizovaných pravidel s EU, zvyšujících d ležitost p ípravy a realizace cíl Státní energetické koncepce, budou programy osv ty, výchovy a propagace cíl a výsledk realizace Státní energetické koncepce, v . zve ej ování analytických prací a koncepcí (v . obnovitelných zdroj energie) a ve ejné projednávání analýz, koncepcí a program .

32

4.4. Další opat ení Využívání pomoci ze strukturálních fond EU P i p íprav projekt a využívání pomoci ze strukturálních fond EU d sledn uplat ovat pravidla managementu a kontrolních systém v souladu s Vyhlášením Komise . 438/2001. Spolupráce s mezinárodními a mezivládními organizacemi jejichž je (Energetická Charta, IEA, MAAE, OECD/NEA a další)

R lenem

V souladu s lenstvím R v ad mezinárodních a mezivládních organizací zam ených na analýzy sou asného a budoucího vývoje energetiky ve sv t , na vývoj moderních technologií a opat ení sm ujících k dlouhodob udržitelném rozvoji energetiky využít získaných poznatk v podmínkách R. Realizace spole ných projekt v oblasti snižování emisí skleníkových plyn V souladu s lenstvím R v mezinárodních aktivitách v oblasti snižování emisí skleníkových plyn se zú astnit další etapy spole ných projekt , pro urychlení pronikání nových technologií s vyšší energetickou ú inností a nižšími emisemi do všech oblastí.

5. Ocen ní dopadu opat ení k zajišt ní cíl rozpo et

SEK na státní

V tšina navrhovaných opat ení nemá dopad na státní rozpo et. Výjimku tvo í následující opat ení: a) Útlumové programy uhelného, rudného a uranového pr myslu, v rozsahu d íve p ijatých usnesení vlády, zp es ovaných v ro ních rozpo tech b) Národní program hospodárného nakládání s energií a využití jejich obnovitelných a druhotných zdroj v rozsahu minimáln trojnásobném rozsahu v porovnání se sou asnou úrovní c) Národní program výzkumu a další státní programy podpory výzkumu a vývoje v rozsahu dnešní, p ípadn zvýšené podpory (nejde jen o nové prost edky ale rovn ž o lepší využití systému podpory výzkumu a vývoje v souladu s prioritami SEK) d) Vytvá ení a udržování strategických zásob zdroj energie v rozsahu, který bude stanoven po sjednocení p ístupu k ešení této otázky v rámci EU a v souladu s ešením, které bude p ijato v R (v p ípad agenturního zp sobu lze zajistit strategické zásoby i bez nárok na státní rozpo et)

33

. 1. 1.1 1.2 1.3

Nástroj Legislativní opat ení Liberalizace trhu s elekt inou a plynem P ístup k sítím pro mezistátní obchod s elektrickou energií Ve ejný zájem, v etn dlouhodobého plánování

Tabulka 1 – Harmonogram a zp sob realizace nástroj SEK Odpov dnost P íprava P edpokládaná ú innost

Zp sob realizace

MPO MPO

2003-2004 2003-2004

2005-2007 2004

Novela EZ Novela EZ

MPO

2003-2004

2004 2005

Novela EZ Novela zákona o hospoda ení energií Novela EZ, Novela zákona o hospoda ení energií Novela provád cích p edpis k zákonu o hospoda ení energií Nový zákon Novela EZ, Novela zákona o hospoda ení energií

1.4

Ochrana kone ných zákazník

MPO

2003-2004

2005 2007

1.5

Prohlubování nástroj podporujících hospoda ení energií

MPO

2003-2004

2004-2005

1.6 1.7.

Obnovitelné zdroje energie Podpora kombinované výroby elekt iny a tepla

MPO, MŽP MPO

2003-2004 2003-2004

2004-2006 2004

MPO MPO

2003-2004 2003-2004

2004 2004-2005

Novela zákona Novela EZ

MPO

2003-2004

2004

Novela EZ

MPO, MV MPO, SSHR kraje

2003-2004 2003-2004 2003-2004

2004 2004 2005

2004

2005-2008 trvale

Novely zákon Novela zákona a nový zákon P ehodnocení rozsahu územních ekologických limit Novela zákona Uplatn ní zákona 76/2000 Sb.

2.

Investi ní pobídky Opat ení proti rizik m r stu dovozní energetické závislosti Autorizace na výstavbu výroben elekt iny a zdroj tepla ízení energetiky p i krizových stavech Strategické energetické rezervy Racionální p ehodnocení územních limit t žby hn dého uhlí Ekologizace da ové soustavy Integrovaný systém k ochran životního prost edí Obchodování s emisními kredity u skleníkových plyn Státní programy podpory a útlumu

2.1

Národní program hospodárného

1.8. 1.9 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17

MF, MŽP, MPO MŽP, MPO MPO, MŽP, ŠFŽP,

EA

2003-2004

2004

Aplikace sm rnice SEC(2003)364

MPO, MŽP, ŠFŽP,

EA

2004

2005-2008

Národní program pro léta

34

2.2 2.3 2.4 2.5 3. 3.1 3.2 3.3 3.4

nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj Programy podpory výzkumu a vývoje v . Národního programu výzkumu Národní program snižování emisí ze zvlášt velkých spalovacích zdroj zne iš ování ovzduší Programy útlumu uhelného, rudného a uranového pr myslu Programy ešení sociálních d sledk snižování zam stnanosti v uhelném pr myslu a v elektroenergetice Dlouhodobé výhledy a koncepce Zajišt ní souladu Státní energetické koncepce s územními energetickými koncepcemi Dlouhodobý výhled energetického hospodá ství do roku 2030 Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elekt iny

4.

Dlouhodobá indikativní koncepce využití obnovitelných zdroj energie v R Dlouhodobá stabilizace cen a vzájemných relací tarif energetických komodit Analytické, mediální a další opat ení

4.1

Vyhodnocovací a analytické innosti

4.2

Energetická statistika

4.2

Mediální opat ení

4.3

Další opat ení

3.5

2006-2009 MPO,

EA

2005

trvale

MPO, MŽP

2004

2005

Novela zákona . 406 Využití program Národní program

trvale

Realizace program

trvale

Realizace program

MPO MPO, MPSV

2004

MPO a Krajské ú ady

2004-2005

Aktualizace územních energetických koncepcí

MPO

2003

2004

MPO

2003-2004

2005

MPO, MŽP, MZe

2004-2005

2006

ERÚ, MF

2004 a dále ro n

2005 a dále

MPO, ERÚ,

EA

SÚ, MPO MPO, SFŽP MPO, SFŽP

EA, ERÚ, MŽP, EA, ERÚ, MŽP,

2004 a dále ro n 2004 a dále 2004 a dále trvale 2004 a dále trvale

Scéná e vývoje s indikativními ukazateli Scéná e možné obnovy a výstavby elektrárenských zdroj Scéná e vývoje a návrh nástroj Prognózy vývoje cen

Zve ej ované analýzy 2004

Zp esn ní metodiky a obsahu statistických informací Zve ej ování program , scéná , analýz apod. Spolupráce s mezinárodními a mezivládními organizacemi, ú ast na jejich projektech

35

Komplexní energetický scéná schválený usnesením vlády R . 211 ze dne 10. b ezna 2004 Soubor komplexních energetických scéná byl podkladovým materiálem pro p ípravu Státní energetické koncepce. Scéná e obsahovaly st žejní energetické, ekologické a sociální parametry možných sm r vývoje energetického hospodá ství do roku 2030, v závislosti na variantách tempa r stu HDP a opat eních státu k ovlivn ní vývoje energetického hospodá ství.

1. Metodika tvorby scéná Pro vypracování energetických scéná byl použit model EFOM/ENV (Energy Flow Optimization Model – ENVironment). Jde o lineární dynamizovaný optimaliza ní model, zam ený na ekonomiku, energetiku a životní prost edí. Byl vyvíjen adou evropských zemí v rámci n kolika r zných v deckotechnických program EU a v sou asné dob se v ad zemí používá. Model je akceptovaný Evropskou komisí p i zpracování výhledových studií rozvoje energetického hospodá ství. Cílem modelu je nalezení rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu s energií, p i vynaložení minima celkových náklad (provozních i investi ních) za celé zkoumané období z hlediska ekonomiky jako celku a p i respektování omezení kladených na fungování trhu (omezení ekologická, finan ní, politická, sociální, atd.). Model umož uje provád t simulaci dopad opat ení státní ekonomické a energetické politiky na trh forem energie, zejména: • vlivy zm n cen nositel energie na objem a strukturu poptávky po energii • vliv omezení nebo zm ny ve výrob , t žb nebo dovozu jednoho nositele energie na poptávku po jiných nositelích energie • možnost a náklady spojené s diverzifikací dodávek jednotlivých nositel energie • vliv zvýšení limit emisí jednotlivých škodlivin (na celostátní úrovni nebo na úrovni jednotlivých zdroj ) na strukturu a velikost spot eby primárních energetických zdroj • náklady na snížení emisí jednotlivých škodlivin • posouzení ekonomické efektivnosti jednotlivých energetických technologií atd. Modelové propo ty byly provedeny na období 2002-2035. Zve ejn ny jsou údaje pouze do roku 2030. Další asové období sloužilo pouze k tomu, aby se ov ilo, že nedochází k p erušení plynulosti vývoje po konci prognostického období (2030). Základní vstupy do modelu a výstupy z modelu byly vysv tleny v prezentovaných materiálech k SEK.

2. P ehled a poznatky ze zpracovaných scéná V souvislostí s p ípravou SEK bylo zpracováno cca 40 r zných scéná

a citlivostních analýz. 36

2.1 P ehled zpracovaných scéná Scéná e byly klasifikovány jednak z národohospodá ského hlediska specificky energetického hlediska.

a jednak ze

Z hlediska národohospodá ských ukazatel byly zpracovány t i projekce vývoje výše a struktury HDP a demografického vývoje (nízký, referen ní a vysoký scéná ). Z hlediska energetiky byly uvažovány n které klí ové momenty: • prodloužení i neprodloužení životnosti JE Dukovany (JE DU), • možnost výstavby nových jaderných elektráren, • racionální p ehodnocení územních ekologických limit t žby hn dého uhlí, • ceny a dostupnost paliv na sv tovém trhu, • zp ísn ní národních limit na emise skleníkových plyn . Kombinací uvedených možností byly vytvo eny následující varianty: • setrva nost (žádné zásadní zm ny), • neprodloužení životnosti JE Dukovany, • racionální p ehodnocení územních ekologických limit t žby HU, • racionální p ehodnocení územních ekologických limit t žby HU + neprodloužení životnosti JE DU, • nejaderná varianta (zastavení JE Temelín a neprodloužení životnosti JE DU), • jaderná varianta (prodloužení životnosti JE DU + možná výstavba nových jaderných zdroj ), • varianta s omezenými zdroji (vysoké ceny paliv na sv tovém trhu + možné prodloužení životnosti JE DU + možná výstavba nových jaderných zdroj + možné prolomení limit t žby), • varianta se zp ísn ným emisním stropem CO2 (redukce o 35 % v roce 2030 proti roku 2000 + možné prodloužení životnosti JE DU + možná výstavba nových jaderných zdroj ). Po ítána byla v tšina kombinací varianta - scéná vývoje HDP. Krom toho byly pro referen ní scéná HDP a variantu „setrva nost“ po ítány citlivostní analýzy na: • investi ní náklady jaderných elektráren, • cenu dováženého erného uhlí, • cenu dováženého zemního plynu. Pro referen ní scéná HDP a variantu „setrva nost“ byla také po ítána nákladová k ivka na redukci emisí oxidu uhli itého. Pro vybraný scéná „Zelený“, který byl základem p i provád ní posouzení vliv na životní prost edí podle zákona . 244/1992 Sb., byla dále provedena citlivostní analýza na r znou výši tvorby HDP a na cenu zemního plynu. Základní vstupy použité pro zpracování scéná : - meziro ní tempa r stu HDP do roku 2030 v intervalu 3,22 – 3,99%, - standardní a nejpravd podobn jší vývoj dalších faktor (struktury tvorby HDP, sv tových ceny paliv a energie, technologického rozvoje a dalších faktory), - zvýšené uplatn ní obnovitelných zdroj energie (v souladu s p ípravou zákona o podpo e OZE a stanovení národního indikativního cíle), - zvýšení tempa r stu efektivnosti využití energetických zdroj . 37

2.2 Základní poznatky ze zpracovaných scéná

do roku 2030

Analýza poznatk ze zpracovaných scéná ukazuje na následující tendence: • V budoucím období dojde k vyššímu zhodnocování energetických vstup . Hospodá ský a sociální rozvoj by v p íštích 30 letech bylo možno zajistit jen s nepatrným nár stem celkové spot eby primárních energetických zdroj . Energetická náro nost tvorby HDP ve všech p ípadech klesala, a to tempem vyšším, než které bylo dosaženo kdykoliv v uplynulém období; • V období 2015 až 2020 by se R m la dostat na sou asnou pr m rnou úrove EU v energetické náro nosti HDP. Porovnání scéná ve vývoji kvantitativních, strukturálních a kvalitativních parametr energetického hospodá ství R ukazuje ve všech p ípadech pozitivní vývoj a další p ibližování se parametr m energetického hospodá ství zemí EU; • Dochází k dalšímu významnému snižování zne iš ujících emisí a R je schopna plnit p ijaté mezinárodní závazky v této oblasti; • Dochází k dalšímu r stu dovozní energetické náro nosti a dovoz energie bude stále více zat žovat platební bilanci státu; • Struktura spot eby prvotních zdroj energie se ve všech p ípadech stane diverzifikovan jší a zahrne ve vyvážen jším mixu domácí i dovážené zdroje. Nejvyšší tempo r stu ve všech p ípadech budou mít obnovitelné zdroje energie. Diverzifikace zdroj je faktorem bezpe nosti dodávek energie i konkurenceschopnosti na energetických trzích; • Struktura výroby elekt iny se v jednotlivých scéná ích bude m nit více než struktura spot eby PEZ. Preferované palivo v energetických scéná ích ovliv uje p edevším strukturu výroby elekt iny; • Hodnocení dopad do stav zam stnanosti v energetických sektorech ve všech p ípadech odráží vysoký tlak, který se o ekává v d sledku r stu produktivity práce a p i racionalizaci organiza ních struktur, které se promítnou do snižování stav zam stnanc v energetických sektorech. Tento vývoj bude dynamický zejména v po áte ním období prognózy. Z hlediska energetických sektor dojde k nejv tšímu poklesu zam stnanosti p edevším v ernouhelném hornictví.

2.3 Vícekriteriální hodnocení energetických scéná Sou ástí záv re ného hodnocení energetických scéná byla i vícekriteriální analýza. Zpracované scéná e byly hodnoceny podle docílených kriterií (parametr ) energetické náro nosti tvorby HDP, emisí CO2, dovozní energetické náro nosti, dopad do zam stnanosti a podle výše diskontovaných investi ních náklad . Byly použity nevážená i vážená kritéria a další zp soby hodnocení.

2.4 Výb r doporu eného scéná e Kone nou volbu preferovaného sm ru rozvoje energetického hospodá ství má MPO, resp. vláda R, protože výb r je v cí politicko-strategického výb ru. MPO doporu ený a vládou schválený „Zelený scéná “ je rozhodnutím, které je op eno o tyto skute nosti: -

administrativn se neblokuje žádný zdroj primární energie; scéná poskytuje subjekt m v energetickém sektoru nejširší nabídku energetických zdroj ; 38

-

scéná je sm rem po ítající s nejnižší dovozní energetickou náro ností a s nejmenšími dopady do snižování zam stnanosti; ze všech scéná dává nejvíce nahlédnout za rok 2030, protože zvýšená disponibilita zásob hn dého uhlí je schopná bezpe n zásobit novou generaci uhelných elektráren, které po roce 2010 nahradí dnešní uhelné elektrárny; scéná je sm rem nejvíce odolným v i kolísání sv tových cen, s p íznivými dopady na ceny elekt iny a tepla z velkých tepláren, protože domácí t žba hn dého uhlí má nejtransparentn jší náklady; scéná je sm rem nejvíce odpovídajícím historickým tradicím R; scéná byl nej ast ji doporu ovanou variantou ve ve ejné diskusi k návrhu SEK.

Pro „Zelený scéná “ byly rozhodující vstupní p edpoklady a pot eba co nejmén omezit administrativní a jiná omezení v rozvoji zdroj energie. „Zelený scéná “ byl obsažen v souboru šesti scéná daných MPO v ervnu 2003 k ve ejné diskusi. Vývoj nových poznatk a p edevším doporu ení vzešlá z ve ejné diskuse si vynutily provést nový propo et „Zeleného scéná e“, který tyto nové skute nosti zohlednil. Nový propo et byl ozna en jako „Zelený scéná – U“

39

3. Scéná s vyšším významem domácích zdroj paliv „SCÉNÁ ZELENÝ – U“ Scéná vychází ze základních p edpoklad : zvýšení disponibility domácích energetických zdroj – hn dého uhlí (racionální p ehodnocení územn -ekologických limit t žeb), r stu energetické efektivnosti podle zám r SEK, z vyšší podpory OZE, z možnosti výstavby nových JE zdroj .

3.1 Konkretizace vstupních podmínek scéná e: -

stagnace demografického vývoje do roku 2010 a následný mírný pokles k roku 2030; meziro ní tempa r stu HDP do roku 2030 v intervalu 3,22 – 3,99%; standardní a nejpravd podobn jší vývoj dalších faktor (další modernizace struktury tvorby HDP, nedramatický vývoj sv tových a domácích cen paliv a energie, intenzivní technologický rozvoj a dalších faktory) ; podpora a zvýšené uplatn ní obnovitelných zdroj energie (v souladu s p ípravou zákona o podpo e OZE a stanoveného národního indikativního cíle) ; zvýšení tempa r stu efektivnosti využití energetických zdroj .

3.2 Uplatn ná v cná a systémová opat ení státní energetické koncepce: -

stimulace a podpora r stu energetické efektivnosti; vyšší podpora uplatn ní obnovitelných zdroj energie; jaderná energetika: dnešní konfigurace (JE DU + JE TE) + 2 nové jaderné bloky možné; racionální p ehodnocení územních omezení t žeb hn dého uhlí; uvoln ní limit na dovozy erného uhlí; ekonomický dovoz elekt iny je možný, avšak maximáln do výše 5 TWh ro n ; aktivní využití ud lování autorizací na nové výrobny elekt iny a zdroje tepla; cílené využití státních program podpory výzkumu a vývoje, p íp. zákona o investi ních pobídkách.

3.3 Úpravy v „Zeleném scéná i“ Základní scéná e pro p ípravu návrhu SEK byly propo teny v dubnu až kv tnu 2003, p i emž se vycházelo z informací a dat, které byly v té dob známé. Od doby jejich zpracování vznikly n které nové poznatky nebo se zna n sjednotily názory na ešení vybraných problém . Ve ejná diskuse organizovaná MPO, posouzení vliv SEK na životní prost edí a ve ejné slyšení k tomuto posouzení, scéná e MŽP p inesly další poznatky na které bylo nutné reagovat. MPO proto považovalo p i p íprav návrhu SEK do vlády R ( íjen-listopad 2003) za nezbytné provést nový propo et „Zeleného scéná e“, který by uvedené skute nosti zohlednil. Tyto zm ny nezm nily základní vstupy a pojetí „Zeleného scéná e“, ale p iblížily jeho výstupy více známé realit . Jde o tyto zm ny: a) V dubnu 2003 byly k dispozici údaje o podpo e výroby elekt iny z obnovitelných zdroj pouze v úrovni podpory poskytované v roce 2003 (Cenové rozhodnutí ERÚ . 1/2003). V tšina scéná byla proto spo tena s touto úrovní podpory. K zajišt ní p iblížení se k národnímu indikativnímu ukazateli výroby elekt iny z OZE ve výši 8% 40

b)

c)

d)

e)

v roce 2010 bylo nutné n které nové výrobní zdroje zapo íst do scéná mimo ekonomická kritéria (nap íklad v trné elektrárny, solární a geotermální zdroje). V sou asné dob je již Parlamentu R p edložen k projednání návrh zákona o podpo e výroby elekt iny a tepelné energie z obnovitelných zdroj . Ten poskytuje obnovitelným zdroj m vyšší podporu než byla v roce 2003 a zejména poskytuje investor m garanci, že výnosnost nových zdroj jim bude zachována po dobu 15 let. Tato opat ení m ní postavení obnovitelných zdroj v porovnání s ostatními energetickými zdroji. Vláda R oznámila, že kolem roku 2007 dojde ke sjednocení DPH u tepla dodávaného z CZT s DPH, kterou jsou zatíženy jiné energetické komodity. To povede ke zdražení tepla z centralizovaných zdroj o 17% a ovlivní chování odb ratel , jak sm rem ke zvýšené úspornosti, tak i k p ípadnému p echodu na jiné zdroje tepla. V sou asné dob se na Ministerstvu financí p ipravuje zp sob implementace Sm rnice 2003/96/ES o daních energetických výrobk a elekt iny do našeho právního ádu. Zajišt ní slu itelnosti v sazbách dan u všech druh minerálních olej , s výjimkou zemního plynu pro výrobu tepla je provedeno zákonem . 353/2003 Sb., o spot ebních daních. U ostatních energetických komodit, uvedených ve Sm rnici, je projednáno p echodné období do konce roku 2007. Vedle toho je z pracovních materiál EU z ejmé, že v desetiletí 2010 až 2020 by mohlo dojít u pevných paliv až ke zdvojnásobení výše nyní p ipravované ekologické dan . Tyto zm ny byly v novém propo tu respektovány. Ve sv tové literatu e se v posledním období objevily údaje (technické i ekonomické) o elektrárenských výrobních blocích vyšších výkon (50 MW), které by využívaly biomasu. Také tato technologie bylo nov nabídnuta v modelových propo tech do sout že s jinými technologiemi. Z hlediska doby, která je pot ebná pro p ípravu výstavby nových jaderných blok a reálnosti nových pokro ilých a bezpe n jších jaderných technologií na trhu se zvážilo provést úpravu jejich nasazení do scéná e tak, že místo t í budou v posuzovaném období uvedeny do provozu pouze dva bloky.

Provedené zm ny ovlivnily výstupy z p vodního „Zeleného scéná e“. Korigovaný „Zelený scéná “ byl ozna en jako „Zelený scéná – U“. Ve scéná i došlo k áste nému posílení role úspor, obnovitelných zdroj a zemního plynu na úkor tuhých, kapalných a jaderných paliv, s p íslušnými dopady do dalších výstup . Jednalo se vesm s o pozitivní zm ny, p ízniv ovliv ující vize a cíle SEK. Scéná akceptoval adu doporu ení, vznesených v diskusi k návrhu SEK, ímž se stal p ijateln jší i pro subjekty, které se k n mu vyjad ovaly kriticky. Ve vlastní SEK došlo na základ t chto nových propo t pouze k up esn ní dlouhodobé i krátkodobé struktury primárních energetických zdroj a mezních limit dovozní energetické náro nosti v kapitole 3.2.3. a dlouhodobého cíle zvýšení podílu obnovitelných zdroj energie v kapitole 3.3.3.

4. Výstupy ze „Zeleného scéná e – U“ V následujících tabulkách a grafech jsou uvedeny výsledky propo t . Dokumentují souhrnný vývoj „rozm ru“ a struktury energetického hospodá ství R, jako výsledku budoucího p sobení ady vnit ních a vn jších faktor , tržního mechanismu, regula ního procesu a státních zásah . Vývoj potvrzuje možnost zajistit ekonomický a sociální rozvoj R v budoucích 30 letech jen s velmi mírným r stem pot eby zdroj energie, v d sledku výrazného r stu zhodnocování spot ebované energie, p i spln ní kritérií udržitelného rozvoje. 41

4.1 Pravd podobná výše a struktura spot eby prvotních zdroj energie PJ Celkem

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 1 672 1 730 1 775 1 782 1 787 1 810 1 797 2000

V tom: Hn dé uhlí erné uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Surová ropa Kapalná paliva Elekt ina Jaderné palivo Obnovitelné zdroje

612 265 11 316 239 72 -36 148 44

2005

507 229 8 373 222 51 -40 286 93

2010

509 212 9 359 209 67 -35 286 159

2015

480 210 9 353 180 76 1 286 187

2020

2025

434 227 8 366 152 80 18 286 215

2030

389 209 7 366 139 82 18 330 269

374 174 7 370 127 86 1 375 283

Tuzemská spot eba prvotních palivoenergetických zdroj [PJ] - korigovaný zelený scéná 2 000

[PJ]

1 500 1 000 500 0 -500 2000 Hn dé uhlí

2005 erné uhlí + koks

Kapalná paliva

Elekt ina

2010

2015

2020

Ostatní tuhá paliva

Plynná paliva

Jaderné palivo

Obnovitelné zdroje

2025

2030

Surová ropa

Tuzemská spot eba prvotních palivoenergetických zdroj [%] - korigovaný zelený scéná 100% 80%

[%]

60% 40% 20% 0% -20% 2000 Hn dé uhlí Kapalná paliva

2005 erné uhlí + koks Elekt ina

2010

2015

2020

Ostatní tuhá paliva

Plynná paliva

Jaderné palivo

Obnovitelné zdroje

2025

2030

Surová ropa

42

4.2 Pravd podobná výše a struktura výroby elekt iny TWh Celkem

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 73,73 78,20 82,37 80,85 84,95 87,49 89,17

V tom: Hn dé uhlí erné uhlí Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Kapalná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 43,06 38,27 37,30 32,76 31,72 28,86 28,46 8,94 5,18 5,58 5,26 7,79 6,36 4,34 0,14 0,06 0,10 0,10 0,07 0,06 0,06 4,69 3,66 4,56 6,25 7,27 7,37 6,46 1,59 0,84 0,62 0,60 0,48 0,41 0,34 13,59 26,04 26,04 26,04 26,04 30,24 34,44 1,71 4,16 8,17 9,84 11,58 14,20 15,06

Struktura výroby elekt iny [TWh] - korigovaný zelený scéná 100 90 80

[TWh]

70 60 50 40 30 20 10 0 2000 Hn dé uhlí

2005

erné uhlí

Ostatní tuhá paliva

2010

2015

Plynná paliva

2020

Kapalná paliva

2025 Jaderné palivo

2030 Obnovitelné zdroje

Struktura výroby elekt iny [%] - korigovaný zelený scéná 100% 80%

[%]

60% 40% 20% 0% 2000 Hn dé uhlí

erné uhlí

2005 Ostatní tuhá paliva

2010

2015

2020

Plynná paliva

Kapalná paliva

2025

Jaderné palivo

2030 Obnovitelné zdroje

43

4.3 Vývoj instalovaného výkonu elektráren (mimo obnovitelných zdroj ) Palivo HU U ZP Jaderné palivo

Výkon [MW] Instalovaný výkon celkem Zbytkový výkon Nov postavený výkon Instalovaný výkon celkem Zbytkový výkon Nov postavený výkon Instalovaný výkon celkem Zbytkový výkon Nov postavený výkon Instalovaný výkon celkem Zbytkový výkon Nov postavený výkon

2000 7 854 7 854 0 2 415 2 415 0 471 471 0 1 765 1 765 0

2005 7 360 7 290 70 2 399 2 129 270 954 428 527 3 722 1 760 1 962

2010 6 273 6 203 70 2 299 2 029 270 1 023 397 627 3 722 1 760 1 962

2015 5 491 3 721 1 770 1 457 1 187 270 1 152 337 815 3 722 1 760 1 962

2020 5 056 1 494 3 562 1 966 989 977 1 172 157 1 015 3 722 1 760 1 962

2025 4 530 393 4 137 1 627 650 977 1 297 117 1 180 4 322 1 760 2 562

2030 4 528 391 4 137 1 127 150 977 1 276 25 1 251 4 922 1 760 3 162

Vývoj instalovaných výkon HU, U, ZP a JE elektráren 10000

MW

8000 6000 4000 2000 0 2000

2005 Hn dé uhlí

2010 erné uhlí

2015

2020

Zemní plyn

2025

2030

Jaderné energie

4.4 Pravd podobná výše a struktura kone né spot eby energie PJ Celkem

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 1 027 1 079 1 134 1 169 1 187 1 211 1 210

V tom: Hn dé uhlí erné uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Kapalná paliva Elekt ina Teplo Obnovitelné zdroje Úspory

2000 51 83 8 271 246 173 180 15 0

2005 40 85 7 326 227 186 184 12 11

2010 42 84 7 309 252 202 197 18 24

2015 39 84 7 299 238 227 216 21 38

2020 25 78 7 308 220 253 231 22 44

2025 31 80 6 311 213 261 245 20 44

2030 26 77 6 316 207 253 244 19 63 44

Kone ná spot eba paliv a energie [PJ] - korigovaný zelený scéná 1 400 1 200

[PJ]

1 000 800 600 400 200 0 2000 Hn dé uhlí

2005

2010

erné uhlí + koks

Elekt ina

Teplo

2015

2020

Ostatní tuhá paliva

Plynná paliva

Obnovitelné zdroje

Úspory

2025

2030

Kapalná paliva

Kone ná spot eba elekt iny [TWh] - korigovaný zelený scéná 80,00 70,00

[TWh]

60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 2000

2005

2010

Pr mysl

Zem d lství

2015 Doprava

2020 Služby

2025

Domácnosti

2030

Úspory

4.5 Centralizovaná výroba tepla – struktura výroby podle primárních zdroj energie: V PJ Hn dé uhlí erné uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Kapalná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje Celkem

2000

90 36 1 40 16 0 1 185

2005

66 36 0 42 6 0 33 184

2010

67 25 1 39 4 0 56 193

2015

76 28 1 38 4 0 64 212

2020

74 31 0 41 4 0 75 225

2025

63 25 0 41 3 0 105 237

2030

60 21 0 40 2 0 109 233 45

Struktura výroby centralizovaného tepla [PJ] - korigovaný zelený scéná 250

[PJ]

200 150 100 50 0 2000

2005

2010

Hn dé uhlí

2015

erné uhlí + koks

Kapalná paliva

Jaderné palivo

2020

2025

Ostatní tuhá paliva

2030

Plynná paliva

Obnovitelné zdroje

4.6 Obnovitelné zdroje energie a) Výše a struktura spot eby druhotných a obnovitelných zdroj energie PJ Biomasa Druhotné teplo Další obnovitelné zdroje Odpady Celkem

2000 18 20 6 0 44

2005 62 20 9 2 93

2010 121 20 13 5 159

2015 146 20 14 7 187

2020 173 20 15 7 215

2025 228 20 14 7 269

2030 242 20 13 8 283

b) Výroba elekt iny z OZE (TWh) TWh Biomasa MVE Vítr Fotovoltaika Bioplyn

2000 0,01 0,52 0,01 0,00 0,01

2005 1,60 0,80 0,57 0,00 0,01

2010 4,86 1,05 0,93 0,00 0,01

2015 6,32 1,05 1,01 0,00 0,01

2020 7,81 1,05 1,25 0,00 0,01

2025 10,25 1,05 1,44 0,01 0,01

2030 10,96 1,05 1,44 0,01 0,16

4.7 Pravd podobné t žby uhlí (mil. tun) erné uhlí T žba celkem

2000 14,82

2005 12,99

2010 11,41

2015 9,18

2020 8,60

2025 5,57

2030 3,57

Hn dé uhlí T žba celkem

2000 49,46

2005 44.94

2010 44,58

2015 42,01

2020 40,48

2025 35,88

2030 32,59

46

4.8 Pln ní indikativních cíl státní energetické koncepce: a) energetická náro nost tvorby HDP Energetická náro nost (MJ/K HDP)

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 1,212 1,053 0,889 0,743 0,623 0,538 0,454

b) emise:

CO2 (mil. tun/rok) NOx (tis. tun/rok) SO2 (tis. tun/rok) CO (tis. tun/rok)

Limit 2010

2000 2005 2010 151 126 113 110 286 397 296 273 265 264 214 222 656 603 595

2015 105 277 210 552

2020 103 275 185 456

2025 95 270 170 458

2030 89 265 159 410

c) význam obnovitelných zdroj energie Obnovitelné zdroje (% z btto spot eby elekt iny)

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2,7 6,2 11,3 12,1 12,9 15,4 16,8

d) dovozní energetická závislost v% Dovozní energetická závislost

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 32,1% 41,2% 42,3% 45,9% 48,6% 53,0% 57,8%

e) dopady do zam stnanosti v energetických sektorech Zam stnanci Úbytky (za 30 let celkem 38620)

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 72 820 59025 53845 48180 45880 39965 34200 13795 5180 5665 2300 5915 5765

f) Investice (diskontované investi ní náklady): Mil. K Celkem V tom elektroenergetika

2000

2005 2010 2015 2020 2025 2030 390 641574 568 671 801680 260586 442511 713 39 291 38 832 36 737 43 569 45 622 42 429

Komentá ke struktu e investi ních náklad : Nejvyšší investi ní náklady jsou v sektoru domácností a dopravy. Energetika je až na t etím míst . V obou p ípadech je to zp sobenou relativn krátkou dobou životnosti u domácích spot ebi energie a automobil (hlavn osobních) ve srovnání s životností energetických technologií. U domácích spot ebi a u automobil dochází k pravidelné obm n v cca sedmi až dvanáctiletých cyklech. Vzhledem k po tu obyvatel a provozovaných aut se jedná o vysoké souhrnné náklady. P i p epo tu na hlavu se jedná o výdaj ádov 3000 K za rok na obnovu energetických spot ebi a 6000 K na po ízení nových aut.

47

4.9 Charakteristika dlouhodobého výhledu P i uplatn ní v úvodu uvedených v cných a systémových opat ení Státní energetické koncepce, stimulací a komunikací státu s podnikatelskou sférou bude energetické hospodá ství sm ovat k vysokému zhodnocení energetických vstup (energetická náro nost tvorby HDP se sníží z 1,212 na 0,454 MJ/K , tj na 37 %) a k uvedené struktu e spot eby primárních zdroj energie a výroby elekt iny. Vývoj bude pln v souladu s prioritami SEK a budou spln ny všechny její indikativní cíle. Významn se zlepší všechny kvalitativní parametry energetického hospodá ství, zvýší se zhodnocování spot ebované energie HDP, zvýší se úspory a hospoda ení s energií. Oba faktory spole n p isp jí k pozitivnímu vývoji energetické náro nosti tvorby HDP a k rychlému p ibližování se parametr m zemí EU. Dále se sníží zat žování životního prost edí. eská republika dodrží všechny závazky z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodá ství a životního prost edí. P i jen minimálním p ír stku spot eby PEZ (v pr b hu 30 let o 0,2% ro n ) se bude dále m nit struktura primárních zdroj energie. Spot eba i t žba hn dého uhlí klesnou v pr b hu sledovaného období v i roku 2000 o cca 40%. Opat ení ke zvýšení disponibility hn dého uhlí, tj. t žba za racionáln p ehodnocenými sou asnými limity t žeb však budou aktivn využita p i obnov dožívajících elektráren a hn dé uhlí bude po celé období nejvýznamn jším primárním energetickým zdrojem, užitým p edevším pro výrobu elekt iny v istých uhelných technologiích. Do roku 2030 se o více jak 40% sníží trh erného uhlí, na tomto trhu však bude stále v tší roli hrát dovozové erné uhlí, jehož podíl na domácím trhu bude v záv ru období cca 55%. Veškerá pot eba koksu bude krytá dovozem. Na polovinu by m la klesnout spot eba ropy. Pomalým tempem stoupá spot eba kapalných paliv. K nár stu významu ve struktu e PEZ dojde u zemního plynu, jehož spot eba by m la k roku 2030 vzr st o necelou p tinu, jaderného paliva s 2,5 násobkem v i spot eb roku 2000 a p edevším obnovitelné zdroje energie s 6,4 násobkem jejich spot eby v roce 2000. Diverzifikace spot eby PEZ se v d sledku t chto zm n dále zvýší. Spot eba elekt iny poroste, ale s postupným poklesem tempa r stu spot eby. Pr m rný meziro ní r st spot eby elekt iny v období 2030/2000 bude init 1,3%. Exportní charakter elektriza ní soustavy bude trvat po celou první dekádu, Po roce 2010 se již nep edpokládá pokra ování exportního charakteru ES. Dovozy elekt iny by m ly krýt nedostatek instalovaného výkonu v dob kulminace obnovy elektráren, kolem roku 2020. Mezi roky 2020 a 2025 se po ítá s výrobou na 1. novém jaderném bloku (600 MW), mezi rokem 2025 a 2030 na dalším novém bloku, dopln ná i mírným nár stem výroby elekt iny ze zemního plynu. Jaderná energie se po roce 2025 stane nejvýrazn jší technologií výroby elekt iny. Významn vzroste výroba elekt iny z obnovitelných zdroj energie a R nebude mít problémy se spln ním národního indikativního cíle. Obnova elektráren za ne po roce 2010. Do roku 2030 dojde k úplné vým n v tšiny výrobních kapacit HU i U elektráren, zdroj na zemní plyn, po ítá se s p ír stkem 1200 MW nových jaderných zdroj , sou asn se zna ným p ír stkem výkon elektráren na zemní plyn, vše p i udržení dnes dosažené výše instalovaných výkon elektriza ní soustavy. 48

Dovozy energetických zdroj budou stále výrazn ji p evyšovat vývozy. V dovozech energie bude na konci období (2030) dominovat jaderné palivo (35%) následované ZP (34%), kapalnými palivy (14,5%) a erným uhlím a koksem (9% celkového dovozu energetických zdroj ). Plná závislost – zemní plyn, ropa, jaderné palivo, vysoká závislost erné uhlí 55%. Dovozní energetická náro nost R vzroste tém dvojnásobn .

4.10 Pln ní priorit a indikativních cíl SEK Z propo tených výstup “Zeleného scéná e – U“ vyplývá, že vize, prioritní cíle a indikativní ukazatele SEK jsou spln ny, a to takto: a) Pr m rné ro ní tempo poklesu energetické náro nosti tvorby HDP bude v prvém období do roku 2005 2,77% a v celém prognostickém období 3,22 %. b) Pr m rné ro ní tempo poklesu elektroenergetické náro nosti tvorby HDP bude v prvém období do roku 2005 2,42 % a v celém prognostickém období 2,35 %. c) Dovozní energetická náro nost vroste v roce 2005 na 41,2%, v roce 2010 na 42,3 % a v roce 2030 na 57,8 %. d) Národní indikativní cíl podílu výroby elekt iny z obnovitelných zdroj bude v roce 2010 spln n a p ípadn mírn p ekro en. e) Podíl obnovitelných zdroj energie v tuzemské spot eb primárních zdroj bude v roce 2005 5,4 % a do roku 2030 vzroste na 15,7 %. f) Závazné emisní stropy v roce 2010 nebudou p ekro eny. Emise CO2 poklesnou za 30 let ze 126 na 89 mil. tun/rok (tém o 30%), emise NOx z 397 na 265 tis. tun/rok (pokles o 33%) a emise SO2 z 264 na 159 tis. tun/rok (pokles tém o 40%). Rekapitulace struktury spot eby primárních zdroj energie a výroby elekt iny podle scéná e Podíly na spot eb energetických zdroj Stav v roce 2000 Tuhá paliva: 52,4% - HU 36,6% U 15,8% Plynná paliva: 18,9% Kapalná paliva: 18,6% Jaderné palivo: 8,9% Obnovitelné zdroje: 2,6% Podíly na výrob elekt iny Tuhá paliva: - HU U Plynná paliva: Kapalná paliva: Jaderné palivo: Obnovitelné zdroje:

2005

Stav v roce 2000 70,5% 58,4% 12,1% 6,4% 2,2% 18,4% 2,3%

2030 42,5% 29,3% 13,2% 21,6% 15,7% 16,5% 5,4%

30,5% 20,8% 9,7% 20,6% 11,9% 20,9% 15,7%

2005 55,5% 48,9% 6,6% 4,7% 1,1% 33,3% 5,3%

2030 36,8% 31,9% 4,9% 7,2% 0,4% 38,6% 16,9%

49