SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Marketing a management
TVORBA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU FIRMY PRONET A JEHO REALIZACE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Ivana Profotová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Zuzana Tučková, Ph.D. Znojmo, duben 2009
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Akademický rok: 2008/2009
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor
Ivana Profotová
Bakalářský studijní program
Ekonomika a management
Obor
Marketing a management
Název tématu:
Tvorba podnikatelského plánu firmy ProNet a jeho realizace Zásady pro vypracování:
I. Teoretická část: •
Na základě dostupné literatury zpracujte přístupy ke tvorbě podnikatelského plánu.
•
Definujte pojmy ze kterých budete vycházet v praktické části práce.
II. Praktická část: •
Zpracujte analýzu trhu v oblasti služeb v ČR : Opravy elektronických a optických přístrojů a zařízení.
•
Vytvořte podnikatelský plán firmy ProNet včetně zakladatelského rozpočtu a rizikové analýzy záměru.
Rozsah práce: 40
Seznam odborné literatury:
1. ZÁMEČNÍK, R., TUČKOVÁ, Z., NOVÁK, P. Podniková ekonomika I. 1. vyd. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. 291 s. ISBN 978-80-7318-701-9. 2. KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán.. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. 3. FOTR, J., Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. vyd. Praha: Grada, 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1. 4. VEBER, J., a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada, 2005. 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6. 5. BLAŽKOVÁ, M., Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha: Grada, 2007. 278 s. ISBN 978-80-247-1535-3.
Datum zadání bakalářské práce:
září 2008
Termín odevzdání bakalářské práce:
březen 2009
L.S.
Ing. Zuzana Tučková, Ph.D.
Ivana Profotová autor
vedoucí bakalářské práce
Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo
ABSTRAKT Ein Unternehmensplan analysiert alle Schlüsselfaktoren, die einen entscheidenden Einfluss auf die Gründung, sowie auf ein erfolgreiches Bestehen eines Unternehmens haben. Bei der Erstellung des Unternehmensplanes wurde eine Marktanalyse für das Gebiet der Tschechischen Republik durchgeführt. Weiterhin wurde die Branche untersucht, in dem das Betätigungsfeld (Informationstechnologie) des Unternehmens liegt. Bereits in der Initialphase der Unternehmensgründung sind folgende wichtige Entscheidungen zu treffen: - das Produkt, mit dem Kunden beworben werden - ob ausreichende Nachfrage vorhanden ist - eine Preispolitik festlegen - passende Werbungstechniken wählen - entsprechende Personalabdeckung treffen. Weiters ist eine Finanzanalyse Bestandteil des Unternehmensplanes sicherstellt. Der Unternehmensplan zeigt auch mögliche Risiken auf. In der abschließenden Phase des Unternehmensplanes wurden folgende Punkte berücksichtigt: - Erstellung eines Zeitplanes notwendiger Tätigkeiten für eine erfolgreiche Realisierung des Unternehmensplanes - Überlegung bzgl. ökologischer Aspekte, die bei der Ausübung der Unternehmenstätigkeiten berücksichtigt werden müssen, können ...
ABSTRAKT Podnikatelský plán zvažuje všechny klíčové faktory, které mají zásadní vliv na založení a následně chod celé firmy. Při realizaci podnikatelského plánu byla provedena analýza trhu v rámci ČR. Bylo prozkoumáno odvětví, kterým se chce uvedená firma zabývat a kterým je obor výpočetní techniky. Už ve fázi uvažování o podnikání jsou učiněna následující rozhodnutí: volba vhodného výrobku, kterým bychom oslovili zákazníka, objevení možných příležitosti na trhu, zjištění odpovídající poptávky, určení cenové politiky, volba vhodné formy propagace, zjištění potřeby personálního zajištění. Součástí podnikatelského plánu je také finanční analýza. Podnikatelský plán zvažuje také možná rizika. V závěrečné části podnikatelského plánu jsou zpracovány následující činnosti: Vytvoření časového harmonogramu potřebných činností k zajištění realizace celého plánu a uvědomění si jaký vliv na životní prostředí bude mít uvažovaná činnost.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vytvořila zcela samostatně pod vedením svého vedoucího bakalářské práce a že jsem uvedla všechny použité prameny, ze kterých jsem čerpala. Ve Znojmě dne 16. 04. 2009 ……………………………… Ivana Profotová
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Tučkové, Ph.D., za podporu, konzultace, cenné rady a odbornou pomoc v souvislosti s vypracováváním mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat za pochopení všem rodinným příslušníkům, kteří respektovali mé časové zaneprázdnění.
Obsah ÚVOD.................................................................................................................................... 9 CÍL PRÁCE A METODIKA................................................................................................ 10 1 PODNIKÁNÍ .................................................................................................................... 11 1.1 PODNIK, PODNIKÁNÍ ........................................................................................... 11 1.2 PRÁVNÍ FORMA PODNIKU.................................................................................. 11 1.3 ČLENĚNÍ PODNIKŮ PODLE PRÁVNÍ FORMY.................................................. 12 1.3.1 Podnik jednotlivce............................................................................................. 12 1.3.2 Společnost s ručením omezeným ...................................................................... 12 1.4 VZNIK PRÁVA K PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI ................................................... 13 1.5 PODNIKATELSKÝ PLÁN ...................................................................................... 14 1.5.1 Podnikatelský plán a jeho vymezení ................................................................ 14 1.5.2 Účel vypracování podnikatelského plánu.......................................................... 15 1.5.3 Zásady pro vypracování podnikatelského plánu .............................................. 15 1.5.4 Přístupy ke struktuře podnikatelského plánu..................................................... 15 1.6 MŮJ PODNIKATELSKÝ PLÁN ............................................................................. 22 1.7 ANALÝZA................................................................................................................ 22 1.7.1 Analýza trhu ...................................................................................................... 22 1.7.2 SWOT analýza................................................................................................... 23 1.7.3 Analýza rizik...................................................................................................... 24 2 ANALÝZA TRHU V OBLASTI SLUŽEB: .................................................................... 25 2.1 VELIKOST TRHU ................................................................................................... 27 2.2 VYMEZENÍ TRHU .................................................................................................. 27 2.3 MÍRA RŮSTU TRHU............................................................................................... 27 2.4 ATRAKTIVITA TRHU ............................................................................................. 28 2.5 TRŽNÍ TRENDY...................................................................................................... 28 2.6 VÝVOJ A PREDIKCE POPTÁVKY ....................................................................... 28 2.6.1 Determinanty poptávajících ............................................................................. 28 2.6.2 Uživatelé PC a internetu.................................................................................... 29 2.7 DŮSLEDEK, VÝSLEDEK, PŘEDPOKLADY PRO PODNIKATELSKÝ PLÁN . 33 3. PODNIKATELSKÝ PLÁN ............................................................................................. 34 3.1 SHRNUTÍ PROJEKTU ............................................................................................ 34 3.2 PŘEDSTAVENÍ FIRMY A JEJÍ CÍLE ..................................................................... 34 3.3 POPIS POSKYTOVANÝCH SLUŽEB.................................................................... 36 3.4 CHARAKTERISTIKA TRHU.................................................................................. 36 3.4.1 Charakteristika místního trhu ............................................................................ 36 3.5 CHARAKTERISTIKA KONKURENCE ................................................................ 37 3.6 MARKETINGOVÝ MIX ......................................................................................... 40 3.6.1 Produkt ............................................................................................................. 40 3.6.2 Cena .................................................................................................................. 40 3.6.3 Propagace ......................................................................................................... 40 3.6.4 Distribuce .......................................................................................................... 42 3.7 PROCES POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY...................................................................... 42 3.7.1 Firemní prodejna ............................................................................................... 42 3.7.2 Personální zajištění............................................................................................ 42 3.7.3 Dodavatelé......................................................................................................... 43 3.8 ORGANIZACE A ŘÍZENÍ ....................................................................................... 43
3.9 SWOT ANALÝZA ZAKLÁDANÉ FIRMY ............................................................ 43 3.9.1 Rozbor důležitých bodů uvedených ve SWOT analýze .................................... 44 3.10 ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET......................................................................... 45 3.10.1 Rozpočet potřebného kapitálu ......................................................................... 45 3.10.2 Zdroje kapitálu ................................................................................................ 45 3.10.3 Roční rozpočet výnosů a nákladů.................................................................... 45 3.10.4 Výpočet čistého výsledku podnikání............................................................... 46 3.10.5 Výhledová prognóza ...................................................................................... 47 3.11 RIZIKOVÁ ANALÝZA ZÁMĚRU........................................................................ 48 3.12 VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ......................................................................... 51 3.13 ČASOVÝ HARMONOGRAM .............................................................................. 52 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 53 POUŽITÉ ZDROJE............................................................................................................. 55 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .................................................................................. 57 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 58
ÚVOD Podnikatelský plán by měl být prvotním počinem ať již manažera, či podnikatele, který uvažuje o nových podnikatelských aktivitách či o změně firemního programu již existující firmy. V podnikatelském plánu jde zejména o důkladné uvážení všech klíčových faktorů, které mají zásadní vliv na založení a následně chod celé firmy. Jsou v něm stanoveny cíle, kterých má být dosaženo, ale také postupy k jejich dosažení. Je vhodné provést nejdříve analýzu celého odvětví, objevit možné příležitosti, ale také možná rizika, která mohou v konečném důsledku i dobrý podnikatelský plán zhatit. Pečlivě vypracovaný podnikatelský plán může sloužit nejen pro rozvoj a řízení podniku, ale i jako důležitý dokument při komunikaci s externími subjekty, zejména bankami, a to při získávání potřebných finančních zdrojů. A právě, hlavně v dnešní době je dobré, umět si takový plán vytvořit, neboť poznatky a znalosti takto získané je možné využít i v osobním životě. Zejména vhodné je umět svůj plán, ať již jakýkoliv, prezentovat a prodat. Říká se, „že štěstí přeje připraveným“. To také platí pro podnikatelský plán. Je doporučováno mít kromě písemné regulérní podoby
připravenou i cca dvouminutovou ústní prezentaci, kterou bychom
přesvědčili svého investora ať již např. ve výtahu. Doba je „turbulentní“ a právě ony dvě minuty mohou mnohdy rozhodnout o realizaci či nerealizaci našeho snu. Výraz podnikatelský plán je možné v poslední době slyšet z nejrůznějších médií. Také v televizi můžeme sledovat nejrůznější pořady typu Krotitelé dluhů. Díky těmto pořadům můžeme sledovat obvykle smutné osudy lidí, kteří se dostali do životní krize. Příčinou jejich situace může být i to, že si v počátku svého konání či podnikání neuvědomili možná úskalí či rizika, zkrátka nebyli reální při stanovování svých cílů. Snad každý z nás máme ve svém okolí nějakého podnikatele, který je více či méně úspěšný. To byl také jeden z důvodů, proč jsem si zvolila toto téma. Lákalo mě zkusit si vytvořit takový podnikatelský plán pro blízkého člověka z okolí, který uvažuje o realizaci svého podnikatelského nápadu. Po několikaletém období života stráveném v Brně uvažuje o návratu do rodného Hodonína. Zde by chtěl založit menší firmu poskytující servis a opravy výpočetní techniky a počítačů a dále se tak věnovat oboru, ve kterém dlouhá léta pracoval a který vystudoval.
9
CÍL PRÁCE A METODIKA Jednotlivé, přesně definované cíle, kterých má být dosaženo, jsou definovány v zadání bakalářské práce. Jde zejména o vysvětlení nejdůležitějších pojmů, porovnání přístupů, vytvoření analýzy trhu pro oblast, kterou se budu zaobírat, vytvoření zakladatelského rozpočtu a uvedení možných rizik při tvorbě podnikatelského plánu. Jako první krok, který jsem zvolila k dosažení cíle své bakalářské práce, bylo prostudování a výběr odborné literatury, která se zaobírá uvedenou problematikou a která by mi pomohla k dosažení cíle. Na základě takto zjištěných informací, kdy jsem se dozvěděla zejména jaké náležitosti by podnikatelský plán měl obsahovat, jsem v teoretické části objasnila nejdůležitější pojmy, se kterými jsem se při zpracovávání práce setkala a jejichž zmínění je pro práci důležité. Po prostudování literatury jsem se mohla zabývat různými přístupy při zpracovávání podnikatelského plánu. Samotný podnikatelský plán tvoří hlavní osu praktické části bakalářské práce. Při jeho samotné realizaci jsem vycházela z doporučení, která jsou popsaná v teoretické části práce a ze znalostí a zkušeností člověka pracujícího v tomto oboru. Také při tvorbě zakladatelského rozpočtu, který je součástí podnikatelského plánu, jsem využila obecných doporučení pro jeho tvorbu. Dalším cílem bylo zpracování analýzy trhu v rámci ČR, pro který byl následně vytvářen podnikatelský plán. Ke zpracování analýzy jsem využívala zejména informací nabízených Českým statistickým úřadem. Získaná data jsou prezentována také pomocí grafů a tabulek. Při tvorbě každého podnikatelského plánu je dobré zanalyzovat si možná rizika, která mohou nastat a mohou ohrozit naše podnikání. Je vhodné připravit si možné krizové scénáře ještě v době, kdy je nepotřebujeme. Tato možná rizika, jsou zmapována pomocí provedené analýzy rizik. Ve své bakalářské práci jsem použila SWOT analýzu. Pomocí ní jsem se snažila najít silné a slabé stránky uvažované firmy a objevit případné příležitosti a hrozby. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část a to celkem do tří kapitol, z nichž se většina člení na podkapitoly.
10
1 PODNIKÁNÍ 1.1 PODNIK, PODNIKÁNÍ „Na podnik lze nahlížet jako na proces, který se skládá především ze získávání kapitálu a jeho investování do takové struktury aktiv (majetku podniku), která by vytvářela předpoklad pro realizaci myšlenky spojené s výrobou produktu nebo poskytováním služby pro určitý okruh zákazníků na trhu výrobků či služeb.“ ZÁMEČNÍK, TUČKOVÁ, NOVÁK (2008) „Za podnikání můžeme obecně označit všechny legální aktivity, které směřují k získání ekonomických efektů (zpravidla zisku).“ VEBER a kol. (2007) Obchodní zákoník vymezuje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“
1.2 PRÁVNÍ FORMA PODNIKU Dříve než podnikatel přikročí ke zpracování podnikatelského plánu, měl by si ujasnit právní formu podnikání, neboť ta je pro budoucí hospodaření podniku klíčová a je dlouhodobě působícím rozhodnutím, ne však nezvratným. Při výběru konkrétní právní formy podniku budou podnikatele zvláště zajímat níže uvedená kritéria. Tato kritéria popisují autoři ZÁMEČNÍK, TUČKOVÁ, NOVÁK (2008):
právní prostor jednotlivých variant, zejména ručení (představuje podnikatelské riziko),
prostor pro řízení podniku (možnost vystupovat vlastním jménem, řízení podniku, spolurozhodovací pravomoc),
počet zakladatelů,
spolupodílnictví na zisku či ztrátě,
nároky na počáteční kapitál – možnost financování vlastním a cizím kapitálem,
účast na zisku či ztrátě,
daňové zatížení,
zákonné předpisy pro rozsah, obsah, přezkoušení a zveřejňování roční uzávěrky,
administrativní náročnost založení podniku a náklady určité právní formy (zakládací poplatky, registrační poplatky, minimální výše základního kapitálu atd.).
11
1.3 ČLENĚNÍ PODNIKŮ PODLE PRÁVNÍ FORMY
Podniky jednotlivce
Obchodní společnosti
Družstva
Státní organizace
Zvláštní právní formy podnikání Rozhodne-li se podnikatel podnikat sám jako fyzická osoba, bude se jednat
s největší pravděpodobností o podnik jednotlivce. Ten je nejstarší, nejpřirozenější a nejjednodušší právní formou. V případě, že se podnikatel rozhodne podnikat jako právnická osoba, bude se jednat s největší pravděpodobností o společnost s ručením omezeným.
1.3.1 Podnik jednotlivce Výhody:
snadno a rychle vznikají
majitel volně disponuje celým ziskem po zdanění
majitel svobodně rozhoduje o provozu firmy
daňové výhody
podpora státu Nevýhody:
vysoké riziko spojené s neomezeným ručením za závazky
přílišná závislost na životních osudech podnikatele
obtíže při získávání bankovních úvěrů
omezené podnikatelské znalosti a zkušenosti
obtíže při získávání vysoce kvalifikovaných pracovníků
1.3.2 Společnost s ručením omezeným Výhody:
omezené ručení za závazky
obchodní podíl lze převádět a dědit
je možno zřídit kontrolní orgán
větší možnost získání bankovního úvěru
větší možnost firemního rozletu 12
Nevýhody:
vložení základního kapitálu ve výši 200 000 Kč
potíže při převodu podílu na jiné osoby
nutná důvěra a serióznost mezi společníky
obtíže při vystoupení ze společnosti Živností je soustavná činnost provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní
odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (455/1991 Sb.).
1.4 VZNIK PRÁVA K PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI Dle vzniku práva k provozování živností rozdělujeme: živnosti ohlašovací – právo na provozování těchto živností vzniká již dnem ohlášení. Dle nároků na odbornost se dále dělí :
živnosti řemeslné, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v § 21 a 22 výše uvedeného zákona
živnosti vázané, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu
živnost volná, u živnosti volné nejsou zvláštní podmínky (tj. odborná způsobilost) provozování živnosti předepsány, podnikatel musí splňovat pouze všeobecné podmínky. Provozování volné živnosti je podmíněno ohlášením.
živnosti koncesované – uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Jedná se o obory podnikání, u nichž je riziko ohrožení života, zdraví, majetku a zákonem chráněných veřejných zájmů zvlášť vysoké. ZÁMEČNÍK, TUČKOVÁ, NOVÁK (2008) Všeobecné podmínky k získání souhlasu s provozováním živnosti fyzickými osobami (dále jen FO):
dosažení věku 18 let
způsobilost k právním úkonům
bezúhonnost (pokud živnostenský zákon nestanoví jinak)
13
1.5 PODNIKATELSKÝ PLÁN 1.5.1 Podnikatelský plán a jeho vymezení Podnikatelský plán1 je celofiremní dokument, charakterizující komplexně všechny oblasti firmy a jejich žádoucí vývoj. FOTR (2005) VEBER (2005) vymezuje podnikatelský plán jako „písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy. Můžeme jej přirovnat k autoatlasu, který by nám měl usnadnit odpovědi na otázky typu: kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme“. Prostředků k dosažení cíle může být i několik a záleží vždy na tom, kdo plánuje, aby je zvážil a zvolil ten nejvhodnější, neboť prostředek k dosažení cíle není univerzální. Dobře vypracovaný podnikatelský plán může podpořit firmu v nejrůznějších obdobích jejího života. Ať už se jedná o její založení, období nejrůznějších změn, kterými může být zavedení nového výrobku, změna vlastníka, krize či ukončení činnosti. Všemi těmito obdobími nás může provázet podnikatelský plán. Podnikatelský plán by měl být výhledem do budoucnosti, kde by měly být popsány možnosti, šance a vyhlídky. Jak píše KORÁB (2007), v té nejjednodušší formě, v které se s ním můžeme setkat, poslouží samotnému podnikateli k utříbení myšlenek. V písemné podobě může mít jen několik stránek, v nichž je zachyceno několik hlavních bodů týkajících se základních záměrů a cílů firmy. Naopak u obrovských společností může mít i několik set stran. Jednotlivé body jsou pak detailněji a komplexněji propracovány a objevují se zde i např. nejrůznější scénáře prognóz budoucího vývoje firmy na několik let dopředu. Pokud si podnikatel či firma netroufají na vypracování podnikatelského plánu, mohou jeho zpracováním pověřit externí poradenskou firmu. Na trhu působí mnoho těchto firem, jejich služby však nejsou pro začínajícího podnikatele levnou záležitostí. VEBER (2005) Zpracovaný podnikatelský plán je dokument, který by neměl být po vypracování založen do pracovního stolu. Tento dokument by se měl stát pracovním nástrojem, díky němuž bude dosahováno vytyčených cílů. Vzhledem k tomu, že podmínky na trhu se mění,
1 Podnikatelský plán zpracovaný v souvislosti s realizací určitého investičního projektu, resp. souboru těchto projektů, proto označujeme jako podnikatelský záměr. FOTR (2005) ZÁMEČNÍK, TUČKOVÁ, NOVÁK (2008) hovoří i o zakladatelském projektu. SYNEK a kol. (2006) zmiňuje v souvislosti s tímto i výraz business plán či podnikatelský projekt.
14
je potřeba, aby i podnikový plán nebyl jakýmsi neměnným stigmatem, ale naopak aby se stal živým a vyvíjejícím se dokumentem v rukou tvořivých lidí. Při práci s podnikovým plánem by tedy nemělo dojít k situaci, kdy by došlo k ukončení práce, neboť plánování jako takové je nikdy nekončící proces, který posouvá firmu kupředu.
1.5.2 Účel vypracování podnikatelského plánu Podle KORÁBA (2007) může být účel, pro který je primárně podnikatelský plán vyhotovován v zásadě dvojí. Je to vyhotovení pro interní, častěji však pro externí účely. Podnikatelský plán bude obecně sloužit:
jako manažerský nástroj určený k řízení živnosti či společnosti. Uváděnými příklady je např. argumentace při prosazení podnikatelského záměru před společníky, vedením či jiných lidí klíčových pro rozjezd podnikání. Nespornou funkcí bude i prosté utříbení myšlenek a nápadů a jejich další zdokumentování.
jako podklad pro získání cizích (finančních) zdrojů, typicky podnikatelského úvěru z banky. Je častější variantou, pro kterou se podnikatelský plán vyhotovuje. Jsou to zejména plány pro různé druhy investorů nebo banky, které mají financovat další rozvoj firmy a které má podnikatelský plán přesvědčit.
1.5.3 Zásady pro vypracování podnikatelského plánu VEBER (2005) hovoří o těchto zásadách: srozumitelnost, logičnost, stručnost, pravdivost a reálnost, respektování rizika. FOTR (2005) k tomu dodává: být stručný a přehledný, jednoduchý, demonstrovat výhody produktu či služby pro uživatele, resp. zákazníka, orientovat se na budoucnost, být co nejvěrohodnější a realistický, nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu, nebýt však ani příliš pesimistický, nezakrývat slabá místa a rizika projektu, upozornit na konkurenční výhody projektu, silné stránky firmy a kompetenci manažerského týmu, prokázat schopnost firmy uhradit úroky a splátky, získat zpět vynaložený kapitál, ale také být zpracován kvalitně i po formální stránce.
1.5.4 Přístupy ke struktuře podnikatelského plánu Struktura podnikatelského plánu by měla dodržovat obecná doporučení. Autoři přistupují ke struktuře podnikatelského plánu osobitě a jednotlivé části tvořící strukturu podnikatelského plánu pojmenovávají různými názvy, které však mají v konečném důsledku stejný význam, popřípadě zde jsou rozdíly v rámci umístění pořadí ve struktuře.
15
Dle KORÁBA (2007) je vhodné strukturu podnikatelského plánu rozlišit dle toho, zda se jedná o podnikatelský plán pro začínající, či pro již existující firmu. Pro začínající firmu doporučuje tuto osnovu: 1.
Titulní strana
2.
Exekutivní souhrn
3.
Analýza trhu
4.
Popis podniku
5.
Výrobní plán
6.
Marketingový plán
7.
Organizační plán
8.
Hodnocení rizik
9.
Finanční plán
10. Přílohy
Podle autorů FOTRA, SOUČKA (2005) by měl podnikatelský záměr obsahovat tyto základní části: 1.
Realizační resumé
2.
Charakteristiku firmy a jejich cílů
3.
Organizace řízení a manažerský tým
4.
Přehled základních výsledků a závěrů technicko–ekonomické studie projektu
5.
Shrnutí a závěry
6.
Přílohy
SYNEK a kol. (2006) popisuje strukturu podnikatelského plánu: 1.
Shrnutí a základní východiska
2.
Popis výrobků, odvětví, trhu, konkurence
3.
Plán marketingu
4.
Plán výzkumu a vývoje, plán výroby
5.
Finanční plán
16
VEBER (2005) doporučuje: 1.
Obsah
2.
Shrnutí
3.
Všeobecný popis firmy
4.
Klíčové osobnosti
5.
Produkty (výrobky, nebo služby)
6.
Okolí firmy
7.
Prodej
8.
Výroba provozní činnosti
9.
Jakost, environment, bezpečnost
10.
Personální otázky
11.
Finanční plán
12.
Příloha
Autoři ZÁMEČNÍK, TUČKOVÁ, NOVÁK (2008) doporučují strukturu podnikatelského plánu vytvořit následovně: 1.
Shrnutí projektu
2.
Představení firmy a jejich cílů
3.
Popis výrobků, resp. poskytovaných služeb
4.
Charakteristika odvětví
5.
Charakteristika konkurence
6.
Marketingový plán
7.
Výrobní proces
8.
Organizace a řízení
9.
Finanční plán
10. Vlastnictví 11. Rizikové faktory 12. Vliv na životní prostředí 13. Časový harmonogram 14. Shrnutí a závěry 15. Přílohy
17
Ad 1) Shrnutí projektu Do shrnutí je doporučováno uvést identifikační údaje o firmě. Jde zejména o: název firmy, IČ, DIČ, adresa a sídlo firmy, telefon, fax, kontaktní osoby. Z právních informací bychom se měli dozvědět: právní formu podniku, základní jmění, datum založení, datum zápisu do obchodního registru, hlavní předmět činnosti.
Ad 2) Představení firmy a jejích cílů Začínající firma by měla uvést tyto body: zakladatelská myšlenka, charakteristika podnikatelské myšlenky, návrh právní formy a její zdůvodnění, vlastnická struktura podniku, cíle firmy (vrcholové, strategické, základní) a především očekávané ekonomické ukazatele firmy (výnos, zisk, cash flow, rentabilita).
Ad 3) Popis výrobku Jde o charakteristiku nabízených služeb, výjimečnost služby a její přidaná hodnota, úroveň uspokojení potřeb a požadavků zákazníků, výhody, přínosy pro firmu.
Ad 4) Charakteristika odvětví Odráží současný stav odvětví, vývojové tendence, jaký vývoj se v odvětví předpokládá, důležitost odvětví .
Ad 5) Charakteristika konkurence Tato pasáž by měla začínat vymezením našeho místa a pozice na trhu a naznačení předpokládaného vývoje. Dále by zde měly být zmíněny naše největší konkurenční výhody a nevýhody vůči konkurenci. V případě, že firma nemá přímou konkurenci, je dobré ji porovnat s potenciální konkurencí. Plánujeme-li rozšířit svou činnost i do zahraničí, je dobré rozšířit charakteristiku i o zahraniční konkurenci.
Ad 6) Marketingový plán Jde o jednu z nejdůležitějších částí podnikatelského plánu při posuzování úspěšnosti podniku investorem. KORÁB (2007) ho nazývá „strategickým plánem“. Tato část by měla být v kontextu s celým podnikatelským plánem. Vymezuje jej: trhem a jeho růstem, trhovou segmentací (profil zákazníků, preferenční stupnice, motivy nákupů, solventnost), nejdůležitějšími cílovými trhy a jejich růstovým potenciálem, charakteristikou image podniku na daném trhu, marketingovými cíli. „Marketingový mix”, jak o něm hovoří FORET (2005), v sobě zahrnuje vše, čím firma může poptávku po svých produktech ovlivňovat. Podle začátečních slov čtyř uváděných faktorů se píše o „čtyřech P.”
18
Produkt (Product) Sdělení o tom, co je naším produktem. V případě služby, která je nehmotná,
neoddělitelná, heterogenní a zničitelná, je k dosažení požadovaného efektu potřeba i lidského faktoru, který bude marketingový plán svou kvalitou a činností ovlivňovat. Vhodné je rozlišení primárních a sekundárních produktů.
Prodejní cena (Price) Je jediným prvkem marketingového mixu, který přináší do firmy peníze. Na základě
analýzy trhu se jedná o stanovení cenové politiky, kterou bude firma uplatňovat vůči svým zákazníkům a konkurenci. Cena určuje konkurenceschopnost produktu a na druhé straně zisk firmy.
Propagace (Promotion) Jde o prostředky komunikace, díky kterým se má zákazník dozvědět o výrobku či
firmě. Uváděnými nástroji jsou: osobní prodej, podpora prodeje, public relations, reklama.
Prodejní místo (Place) Jedná se o proces, v rámci kterého se výrobek či služba dostane od poskytovatele ke
spotřebitelovi. V této souvislosti můžeme hovořit o logistice, a to fyzické, nebo administrativní.
Ad 7) Výrobní proces Tato část by nám měla ozřejmit
umístění firmy a zhodnocení jejích výhod
a nevýhod z pohledu stanoviště, výroba (charakteristika výrobního procesu a jeho fází, charakteristika strojů, zařízení, kapacit, charakteristika surovin a materiálů a způsob jejich zabezpečení),
administrativa
(pracovníci
a
jejich
kvalifikace,
rozsah
práce
v administrativní oblasti, technické zabezpečení požadovaných prací atd.).
Ad 8) Organizace a řízení Podle FOTRA (2007) by tato část měla obsahovat: organizační schéma, charakteristiku klíčových vedoucích pracovníků z hlediska jejich rolí, politiku odměňování, vymezení dlouhodobých záměrů a cílů klíčových manažerů, stanovení klíčových řídících pozic, základní přístup k řízení firmy. Tato část bude určitě zařazena v podnikatelském plánu velké firmy, nebo v případě rozsáhlejšího projektu, kde je potřeba určit veškeré jednotlivé pravomoci a odpovědnosti. Při využívání služeb externích firem by zde měla být tato skutečnost taktéž ošetřena.
19
Ad 9) Finanční plán ZÁMEČNÍK, TUČKOVÁ, NOVÁK (2008) popisují strukturu finančního plánu třemi finančními výkazy: rozvahy (bilance), výsledovky (výkaz zisků a ztrát), výkaz o změně toku hotovosti (cash flow). Nezbytnou součástí podnikatelského plánu u vznikající firmy je zakladatelský rozpočet, který má tyto části:
Rozpočet potřeby startovacího kapitálu. Jedná se o propočet potřebné výše
peněžních prostředků, které jsou nutné k zahájení podnikatelské činnosti. Lze je rozdělit na: finanční prostředky nutné k založení firmy, finanční prostředky na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, finanční prostředky vložené do nákupu oběžného majetku, finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti.
Zdroje kapitálu
Rozpočet výnosů a nákladů
Rozdělení příjmů (cash flow)
Určení prostředků pro podnikatele, neboli oportunitní náklady Kompletní finanční plán by měl být dále doplněn o:
Rozpočet příjmů pro uvažované roky
Rozpočet nákladů pro uvažované roky
Výpočet úroků z úvěru
Výpočet odpisů KORÁB (2007) udává i analýzu bodu zvratu (Break Even Point Analysis) a dále
udává, že je potřeba si neustále uvědomovat, která čísla reprezentují historická data (data z účetnictví let minulých), současná data, která jsou sice odhadem, ale vycházejí ze známých událostí a skutečností, na základě kterých předpovídáme budoucí data. Díky finančnímu plánu by se měl ten, koho hodláme oslovit k případnému poskytnutí finančních prostředků dozvědět o historii, současnosti a předpokládané budoucnosti firmy výhledově na 3–5 let a to z hlediska financí. Neměly by zde chybět tabulky či grafy našich dosažených výsledků a plánů krátkodobých i dlouhodobých. Důležitější než samotná čísla je dle KORÁBA (2007) v uvedených obdobích pohyb trendu jejich vývoje. KALOUDA (c1997) oproti tomu říká: „Z minulého vývoje libovolného ukazatele však pro současnost nemusí vyplývat téměř žádné důsledky. Především totiž nemusí být (v dnešních turbulentních podmínkách) splněn požadavek ceteris paribus.“
20
Ad 10) Vlastnictví Podle FOTRA (2005) je vlastnictví spojeno s „finančně-ekonomickou stránkou projektu“. Říká, že „je třeba charakterizovat zvolenou právní formu podnikatelské činnosti, uvést objem a formu kapitálu, který se do firmy vnáší“.
Ad 11) Rizikové faktory I sebelepší podnikatelský záměr, popřípadě některé jeho části, nemusí vyjít. V této části podnikatelského plánu jsou zachycena možná rizika, která mohou firmu ohrozit a naznačeny možné obranné strategie.
Ad 12) Vliv na životní prostředí Tato část podnikatelského plánu by měla být jeho součástí zejména v případech, kdy firma svojí činností má konkrétní dopady na životní prostředí.
Ad 13) Časový harmonogram „V operačním plánu jde v podstatě o projektové zpracování realizace podnikatelského plánu, tedy kroků a časového vymezení klíčových činností, aktivit realizace a jejich časových sousledností.“ KORÁB (2007) Autor dále uvádí, že je potřeba ke každému milníku stanovit: odpovědnou osobu, útvar, začátek plnění, konec plnění, dílčí rozpočet pro tuto část. Operační program je časovým harmonogramem celého plánu.
Ad 14) Shrnutí a závěry Ve shrnutí by měl být shrnut celý projekt. Pozornost by měla být věnována např.: celkovému strategickému zaměření projektu, zdůvodnění očekávaného úspěchu projektu se zvláštní pozorností na přínos manažerského týmu, uvedení jedinečných rysů firmy. FOTR (2005)
Ad 15) Přílohy Do přílohy jsou umísťovány ty materiály, na něž jsme se v plánu odkazovali, avšak nebylo vhodné
je do samotného textu dávat, např. z důvodu přílišné detailnosti,
rozsáhlosti. FOTR (2007) uvádí např.: výpisy z obchodního rejstříku, životopisy klíčových osobností firmy, fotografie, resp. výkresy výrobků, výsledky průzkumů trhu, výsledky propagačních akcí, technologické schéma výroby, výkazy zisků a ztrát atd.
21
1.6 MŮJ PODNIKATELSKÝ PLÁN Na základě výše uvedeného bližšího vymezení obsahových náležitostí struktury podnikatelského plánu bude mít můj podnikatelský plán uvedený v praktické části práce tuto strukturu: 3.1 Shrnutí projektu 3.2 Představení firmy a jejich cílů 3.3 Popis poskytovaných služeb 3.4 Charakteristika odvětví 3.5 Charakteristika konkurence 3.6 Marketingový mix 3.7 Proces poskytování služby 3.8 Organizace a řízení 3.9 SWOT analýza 3.10 Zakladatelský rozpočet 3.11 Riziková analýza záměru 3.12 Vliv na životní prostředí 3.13 Časový harmonogram
1.7 ANALÝZA Dříve než přistoupím k vlastní tvorbě Podnikatelského plánu, provedu v jeho úvodu analýzu trhu ČR v oblasti, pro kterou budu vytvářet podnikatelský plán. Dále provedu vlastní analýzu zakládané firmy neboli SWOT analýzu. V závěru podnikatelského plánu bude provedena i analýza rizik. Analyzovat budu činnost: servis a opravy kancelářské techniky. Nejdříve však bude vhodné si vymezit některé pojmy z této oblasti. Podle KORÁBA (2005) je „analyzování neodmyslitelnou součástí téměř každého lidského konání a provádíme je prakticky na každém kroku. Samozřejmě i příprava podnikatelského plánu, resp. každého plánu, je podložena výstupy analýzy, která v případě plánování bývá výrazně strukturovanější a formalizovanější než analýza při dennodenních rozhodováních.“
1.7.1 Analýza trhu „Pod pojmem trh rozumíme celkovou hodnotu nebo objem zboží či služeb, které uspokojují stejné potřeby zákazníka. Nesmíme ale přemýšlet o trhu pouze ve smyslu 22
výrobků či služeb uspokojujících určitou potřebu, neboť pak definujeme trh buď příliš úzce, nebo naopak široce. Chybné vymezení trhu může být spojeno s vážnými důsledky pro podnik.“ BLAŽKOVÁ (2007) Autorka dále uvádí faktory, které jsou sledovány v rámci analýzy trhu:
velikost trhu,
vymezení trhu,
míra růstu trhu,
atraktivita trhu,
ziskovost trhu,
vývoj a predikce poptávky,
predikce potřeb, tržní trendy. Provést analýzu trhu v rámci ČR znamená správně určit trh, který bude zkoumán.
Všechna odvětví trhu jsou seřazena v klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE2 a její používání je závazné pro všechny členské státy Evropské unie. Díky tomu mohou být jednotlivé země vzájemně srovnávány. Po správném vymezení odvětví, které chceme zanalyzovat, je možné vycházet ze statistických údajů nabízených např. Českým statistickým úřadem. Zde jsou však jednotlivé statistiky vedené do roku 2007 vedeny podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ3). Z tohoto důvodu budu z jejich výstupních dat v praktické části vycházet.
1.7.2 SWOT analýza SWOT analýza je metoda, pomocí které je možné identifikovat silné (angl. Strengths) a slabé (angl. Weaknesses) stránky, příležitosti (angl. Opportunities) a hrozby (angl. Threats), které jsou spojené s určitým typem podnikání, opatřením, politikou, projektem apod. Jedná se o metodu užívanou především v marketingu. S její pomocí je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Výstupem komplexní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje přednosti a příležitosti a minimalizuje hrozby a nedostatky. SWOT (2009) 2 Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), vydanou sdělením Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 486/2003 Sb. a aktualizovanou sdělením č. 311/2005 Sb. 3 Hlavním účelem OKEČ je poskytnutí hierarchického třídění podle ekonomických subjektů
23
1.7.3 Analýza rizik Analýza rizik je jednou z důležitých součástí podnikatelského plánu a její vypracování svědčí o tom, že podnikatel přistupuje k rizikům aktivním způsobem. Podnikatelův přístup k možným rizikům rozděluje KALOUDA (c1997) na „ofenzivní“ (jedná se o odstranění možných rizik) nebo „defenzivní” (zmírnění důsledků rizik). KALOUDA (c1997) definuje: „Pojem riziko4 je jedním ze složitých abstraktních intuitivních
pojmů,
jejichž
významy
oplývají
členitostí
aspektů,
barvitostí
i dimenzionalitou a nelze je proto ani uspokojivě popsat ani vtěsnat do přesných definic.“ Analýza rizika je podle FOTRA (2005) součástí podnikatelského plánu a měla by „charakterizovat základní výsledky tohoto projektu, a to především klíčové faktory rizika, jejich potenciální dopady na firmu, přijatá opatření na snížení podnikatelského rizika, včetně plánů korekčních opatření, umožňujících pružnou a nákladově efektivní reakci firmy na možný výskyt rizikových faktorů“. Riziko podnikání I nejlépe vypracovaný podnikatelský plán, popř. některá z jeho části, nemusí vyjít. KALOUDA (c1997) píše o riziku podnikání jako o možnosti vzniku ztráty, která může podnikatele postihnout při podnikání. Je způsobena vnějšími a vnitřními vlivy, odměnou za podnikatelské riziko je podnikatelský zisk. O podnikatelském riziku jako o určitém nebezpečí, kdy se skutečné výsledky mohou odlišovat od předpokládaných výsledků, píše FOTR (2006). Odlišení může být : žádoucím směrem, nebo nežádoucím směrem.
4 Výraz riziko pochází údajně ze 17. století, kdy se objevil v souvislosti s lodní dopravou. Výraz „risico“ pochází z italštiny a označuje úskalí, kterému se plavci snažili vyhnout. SMEJKAL, RAIS (2006)
24
2 ANALÝZA TRHU V OBLASTI SLUŽEB: OPRAVY A ÚDRŽBA KANCELÁŘSKÝCH STROJŮ A POČÍTAČŮ V ČR Trh služeb v oblasti: Opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů tvoří součást trhu s výpočetní technikou, který patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející trhy národního hospodářství. Trh v oblasti výpočetní techniky patří do oblasti tržních služeb, pro které je charakteristické podnikání za účelem dosažení zisku. Celý trh s výpočetní technikou je rozdělen dle převažujících činností do těchto odvětví:
publikování,
dodávky a poradenství v oblasti software,
zpracování dat,
oprava a údržba kancelářských strojů a PC,
poradenství v oblasti hardware,
činnosti v oblasti databází,
jiné činnosti.
Obrázek č. 1: Rozdělení tržeb v jednotlivých odvětvích výpočetní techniky v roce 2005
Zdroj: Hlavní tendence vývoje tržních služeb od roku 2000, (02.02.2009)
25
Na obrázku č. 1 (viz s. 25) je znázorněno rozdělení tržeb všech výše uvedených odvětví, které tvoří trh s výpočetní technikou. Největší podíl tržeb připadá na odvětví Publikování, dodávky a poradenství v oblasti software, a to 78 %. Sektor, který nás zajímá pro účely analýzy – Opravy a údržba kancelářských strojů a zařízení zabírá – 7 % z celého sektoru s výpočetní technikou. Tabulka č. 1: Vývoj vybraných charakteristik odvětví OKEČ 72
Zdroj: Hlavní tendence vývoje tržních služeb od roku 2000 (02.02.2009) Trh s výpočetní technikou má stoupající tendenci, a to téměř ve všech sledovaných oblastech. Z tabulky č. 1 vyplývá, že počet podniků zabývajících se výpočetní technikou se již zřejmě ustálil či mírně poklesl. Počet pracovníků pracujících v tomto oboru se však i nadále do roku 2005 mírně zvyšoval. Taktéž průměrná měsíční mzda vykazuje rostoucí tendenci a je hodně nad průměrnou mzdou v ČR pro dané roky. I přes vysokou míru růstu mzdy se dařilo udržet vysokou míru přidané hodnoty na jednoho pracovníka. Analýzu trhu v oblasti: Oprava a údržba kancelářských strojů a PC budu provádět pro trh ČR, a to na základě kritérií uvedených v teoretické části práce. Z uvedených kritérií bude zkoumána:
velikost trhu
vymezení trhu
míra růstu trhu
atraktivita trhu
tržní trendy
vývoj a predikci poptávky Trh v oblasti poskytování služeb a prodeje výpočetní techniky tvoří všechny firmy
nabízející služby a produkty kancelářské a výpočetní techniky a zároveň všichni zákazníci mající o toto zboží zájem. Dle CZ-NACE je uvedená činnost zařazena do skupiny: 331300 Opravy elektronických a optických přístrojů a zařízení.
26
2.1 VELIKOST TRHU Představu o velikosti trhu ve kterém by se měla firma pohybovat, lze získat z tabulky č. 2, kde je uveden přesný počet podniků v jednotlivých letech v analyzovaném odvětví: Opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů. V roce 2002 působilo v tomto odvětví 2188 firem a postupně došlo k mírnému poklesu na 1837 firem v roce 2007. V příloze č. 1 je možné uvedený vývoj
porovnat s ostatními odvětvími tvořící trh
výpočetní techniky.
Tabulka č. 2: Počet firem v odvětví Prodej a servis kancelářské a výpočetní techniky 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2188 2140 Počet firem Zdroj: Práce autora na základě ČSÚ
1868
1840
1763
1837
2.2 VYMEZENÍ TRHU Trh je vymezen poskytováním a zprostředkováním služeb a dále nákupem a prodejem zboží, které přímo souvisí s informačními a komunikačními technologiemi (telekomunikačními činnostmi a činností v oblasti výpočetní techniky).
2.3 MÍRA RŮSTU TRHU Tabulka č. 3: Míra růstu trhu v odvětví: Prodej a servis kancelářské a výpočetní techniky 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Tržba v mil.
6513
6689
X 1,02 Míra růstu Zdroj: Práce autora na základě ČSÚ
6300
6654
8193
8084
0,94
1,06
1,23
0,99
Z tabulky č. 3 vyplývá, že trh, respektive tržby v tomto odvětví až do roku 2006 mírně rostly. Od uvedeného roku dochází k mírnému poklesu. Opravy kancelářských strojů a výpočetní techniky jsou jediným odvětvím, které v rámci činností spojených s výpočetní technikou stagnuje, neboť výpočetní technika velice rychle morálně zastarává, „staré“ počítače nevyhovují novým nárokům a neumožňují využití všech možností, které se v současné době na poli informačních technologií nabízejí. Tato skutečnost vede zákazníky stále častěji ke koupi nového zařízení namísto investic do oprav. Kompletní přehled o tržbách v sektoru výpočetní techniky lze získat z přílohy č. 2.
27
2.4 ATRAKTIVITA TRHU Výpočetní technika je jedním z oborů, ve kterém se dynamika vývoje projevuje nejvýrazněji. Tato skutečnost nutí nejen firmy, ale i běžné uživatele udržovat techniku s neustálým pokrokem. Nové technologie umožňují nižší náklady, používají méně energie, přinášejí lepší výkony a poskytují větší kapacitu. Toto jsou hlavní důvody, které budou firmy i nadále nutit investovat do informačních technologií i přes celkový stav, ve kterém se světová ekonomika dnes nachází.
2.5 TRŽNÍ TRENDY Důležitou a nepřehlédnutelnou skutečností, která musí být brána v potaz, je změna zákaznického chování. Současný spotřebitel klade vyšší důraz na informovanost, znalosti a nároky na kvalitu. V případě prodeje kancelářské techniky je zaznamenán trend směřovaný k úspoře nákladů a k výdrži zařízení. Zákazník je tedy ochoten do zařízení, které mu do budoucna přinese více úspor také více investovat. V oblasti tiskáren je patrný přesun z černobílého tisku do barevného, a to především díky poklesu ceny. Tak jako počítač se stává standardním vybavením své místo vedle něj získává tiskárna. Patrný je velký nárůst multifunkčních zařízení. Vysoký nárůst je spatřován v prodeji notebooků, které nahrazují pro svoje užitné vlastnosti klasický počítač.
2.6 VÝVOJ A PREDIKCE POPTÁVKY 2.6.1 Determinanty poptávajících Poptávající segmenty lze rozdělit dle důležitých determinantů, které určují míru jejich využívání. Jsou to: pohlaví, věk a vzdělání
Pohlaví Tak jako je celý sektor trhu výpočetní techniky doménou mužů, tak také muži více
využívají počítač. V roce 2008 používá osobní počítač 63 % mužů a 55 % žen.
Věk Nejvyšší podíl uživatelů osobního počítače je mezi jednotlivci ve věku 16–24 let,
jedná se konkrétně o 92 %. V následujících věkových skupinách již dochází k poklesu podílu uživatelů počítače.
28
Vzdělání Mezi vysokoškolsky vzdělanou populací se nachází 88 % uživatelů počítače a mezi
jednotlivci majícími střední vzdělání s maturitou jich je 72 %. Oproti roku 2005 zaznamenaly obě kategorie nárůst, který však nebyl tak významný, jako je tomu v případě jednotlivců se středním vzděláním bez maturity a se vzděláním základním. V roce 2008 je mezi populací se základním vzděláním 14 % uživatelů osobního počítače, v roce 2005 to bylo necelých 5 %. Se středním vzděláním bez maturity je v současné době 42 % uživatelů počítače, v roce 2005 to bylo 30 %.
2.6.2 Uživatelé PC a internetu Domácnosti V roce 1989 měla osobní počítač pouze 2 % domácností a ještě na konci 90. let minulého století byl počítač v našich domácnostech spíše výjimkou. Z obrázku č. 2 je patrné jak se vybavenost počítači a potažmo i internetem v jednotlivých letech zvyšuje. Osobním počítačem je v ČR v současné době vybavena téměř každá druhá domácnost (48 %), odhadem jde v absolutních číslech o 2 059 tis. domácností. Aktivní připojení k internetu (42 %). Odhadem jde o 1 800 tis. domácností. Hlavními determinanty, jejichž příčinou je vzestup celkové vybavenosti domácností výpočetní technikou, jsou vedle stále větší cenové dostupnosti i celková změna životního stylu populace. Počítač se stává neodmyslitelnou součástí téměř veškeré lidské činnosti a prostupuje do všech oblastí, zejména však pracovního života.
Obrázek č. 2: Domácnosti s osobním PC a připojením k internetu
Zdroj: Kolik českých domácností má počítač a internet?, (22.02.2009) 29
Podniky Na počátku roku 2008 používalo osobní počítač v ČR 97 % podniků s deseti a více zaměstnanci. Tento podíl se v posledních letech nijak výrazně nemění. Jeho oblíbenost skoro nezbytnost v dnešní době naznačoval již ke konci roku 2001 podíl 93 % podniků, které ho používaly, a dá se říci, že tak patřil ke standardnímu podnikovému vybavení. Nákup počítače je obvykle prvotním vybavením, které zákazníci pořizují. Následně je dokoupeno ostatní vybavení, které zvyšuje možnosti využití počítače. Zvyšujícím se trendem je nákup multifunkčních zařízení, jejichž součástí jsou již softwarová vybavení, která zvyšují možnost optimálního využití. Míra využívání internetu a ostatních informačních technologií v českých podnicích je přímo úměrná velikosti podniku. Čím je podnik větší, tím je jeho využívání informačními technologiemi vyšší.
Obrázek č. 3: Zaměstnanci používající v práci pravidelně počítač
Zdroj: Zaměstnanci používající v práci počítač a IT odborníci, (02.02.2009)
Se zvyšující se vybaveností podniků informačními technologiemi rostl i počet zaměstnanců pracujících s počítačem, viz obrázek č. 3. Zatímco v roce 2002 pracovalo s osobním počítačem 35 % zaměstnanců v roce 2008 to již bylo 42 %. Rozdíly ve využívání informačních technologií lze spatřovat i mezi jednotlivými odvětvími. Nejvíce využívají v práci počítač zaměstnanci pracující v peněžnictví a pojišťovnictví 96 %, zaměstnanci pracující v IT technologiích s téměř 94 %. Naopak nejméně využívají počítače zaměstnanci pracující ve zpracovatelském průmyslu, dopravě a skladování a ve stavebnictví (kolem 30 %). 30
Veřejná správa Jedním z hlavních úkolů používání PC a internetu ve veřejné správě je především snaha přiblížit se k občanovi a usnadnit mu komunikaci s úřadem. Především pak díky webovým stránkám usnadnit občanovi přístup k informacím, poskytnout mu komplexní a aktuální informace. Díky e-mailovému kontaktu je možné vyřídit svou záležitost už i z domova. Již běžně si můžeme stáhnout různé formuláře. V menší míře jsou zatím využívány přímé elektronické formuláře. V roce 2007 byly již všechny krajské organizace vybaveny osobním počítačem i připojením k internetu. Krajské úřady jsou také hodnoceny jako nejlépe vybavenou kategorií co se týká veřejné správy a nyní pro ně bude důležité si dosaženou úroveň udržet a nadále zvyšovat úroveň nabízených služeb. V grafu č. 4 jsou znázorněny obce s vysokorychlostním připojením k internetu. Z grafu vyplývá, že se připojení od roku 2005 do roku 2007 téměř zdvojnásobilo a to na 84 % celkem. Menší obce s méně než 500 obyvateli jsou na tom s využíváním internetu hůře než obce s počtem obyvatel nad 500. Z grafu je ovšem patrný velký nárůst ve využívání internetu malými obcemi a to z 26 % v roce 2005 na 78 % v roce 2007. Takže i nadále je zde spatřován nárůst a je jisté, že malé obce budou svoji vybavenost do budoucna zlepšovat a tak se přibližovat obcím velkým.
Obrázek č. 4: Využití internetu ve veřejné správě
Zdroj: Informační technologie ve veřejné správě, (02.02.2009)
31
Školství Úkolem škol je spoluvytvářet prostředí, v němž může docházet k efektivnímu předávání znalostí a dovedností. Základní podmínkou takového prostředí je dobrá vybavenost vzdělávacích institucí informačními a komunikačními technologiemi. Z obrázku č. 5 je patrné, že vybavenost českých škol počítačem postupně roste a liší se dle daného stupně školy. Graf rozlišuje vybavenost počítači dle stupně školy. Hodnocen je 1. stupeň základní školy, 2. stupeň základní školy, střední školy a vyšší odborné školy. Graf sleduje vybavenost počtem počítačů na 100 žáků/studentů. Patrné z grafu je, že nejlepší vybavenosti dosahují v roce 2008 vyšší odborné školy, kde připadá na 100 studentů celkem 31 počítačů. Nejnižší počet počítačů připadá na 1. stupeň základních škol a to 15 počítačů na 100 žáků v roce 2008.
Obrázek č. 5: Počet počítačů na školách v ČR podle stupně škol na 100 žáků/studentů
Zdroj: Vybavenost IT ve školství (25.02.2009)
V roce 2008 byly školy vybaveny průměrně 12 počítači na 100 žáků a tato vybavenost neustále poroste. Většina škol majících počítač je také připojena k internetu. Hodnoty připojení k internetu jsou podobné jako u vybavení PC a každoročně se neustále zvyšují. I přestože se hodnoty vybavenosti počítači na našich školách každoročně zvyšují, stále nedosahují takové úrovně jako v zemích s nejrozvinutější IT infrastrukturou, kde se počty počítačů na 100 žáků pohybují kolem dvojnásobku a výše našich hodnot.
32
Zdravotnictví Informační a komunikační technologie ve zdravotnictví jsou relativně mladou a neustále se rozvíjející oblastí, jejíž základní myšlenkou je podpora zdravotnické péče prostřednictvím elektronizace procesů a komunikačních kanálů. Jejím cílem je propojení zdravotní péče a informačních technologií. Obrázek č. 6 zachycuje vybavení informačními technologiemi ve zdravotnictví. Již všechny nemocnice jsou vybaveny počítačem, 96 % nemocnic je vybaveno internetem a 88 % nemocnic má vlastní webové stránky. Nemocnice patří mezi nejlépe vybavená zařízení ve zdravotnictví. Obrázek č. 6: Informační technologie a jejich využívání ve zdravotnictví
Zdroj: Informační technologie a jejich využívání ve zdravotnictví (02.02.2009)
2.7 DŮSLEDEK, VÝSLEDEK, PŘEDPOKLADY PRO PODNIKATELSKÝ PLÁN Z provedené analýzy trhu v odvětví výpočetní techniky vyplývá, že toto odvětví patří mezi nejdynamičtěji se vyvíjející odvětví národního hospodářství, a to ve všech jeho sférách viz obrázky č. 2, 3, 4, 5, 6. Výpočetní technika zasáhla do všech oblastí pracovního i osobního života lidí a nadále je patrný její nárůst. Do budoucna lze předpokládat, že vybavenost výpočetní technikou bude i nadále dohánět země s nejrozvinutější IT infrastrukturou. Poté co dojde postupně k úplnému pokrytí všech oblastí výpočetní technikou, bude i nadále potřeba služeb, které budou výpočetní techniku spravovat a udržovat, neboť ta je jedním z mála odvětví, které nejrychleji zastarává. Aby mohly být uživatelé konkurenceschopní, jsou nuceni k neustálé modernizaci a optimálnímu využívání svých zařízení, neboť to jim šetří náklady. 33
3. PODNIKATELSKÝ PLÁN 3.1 SHRNUTÍ PROJEKTU Název firmy: ProNet Adresa a sídlo firmy: Vrchlického 30, Hodonín Právní forma: Osoba samostatně výdělečně činná Datum založení: 01.01.2009 Druh živnosti: volná Hlavní předmět činnosti: Opravy, údržba a prodej kancelářské a výpočetní techniky Další předmět činnosti: Provoz maloobchodní prodejny Zařazení dle CZ-NACE: Opravy elektronických a optických přístrojů a zařízení Maloobchod, kromě motorových vozidel Mapa města Hodonín: viz příloha č. 3
3.2 PŘEDSTAVENÍ FIRMY A JEJÍ CÍLE Zakladatelská myšlenka: Podnětem ke vzniku firmy ProNet je mínění majitele, že servis a prodej výpočetní techniky, tedy obor, kterým se dlouhodobě zaobíral, lze provádět na aktivnější bázi, než která byla uplatňována v jeho předchozím zaměstnání. Dalším motivem je rozhodnutí vyzkoušet si to sám a také potřeba uživit a zajistit rodinu. Tyto hlavní naznačené důvody vedou majitele k založení vlastní firmy. Motto firmy: Mottem a zároveň cílem pro založení vlastní firmy poskytující servis a prodej výpočetní techniky je především potřeba mít možnost vyhovět konkrétním požadavkům zákazníka v co nejkratším termínu a za přijatelnou cenu. Důraz bude kladen především na individuální přístup k zákazníkovi, jeho spokojenost, kvalitu nabízených výrobků a služeb. Cíle: Strategickým cílem je vytvořit firmu, která bude schopna konkurovat malým a středním firmám působícím ve vybraném regionu. Vytvořit a udržet dostatečně širokou stálou klientelu zákazníků, která by zajistila existenci firmy bude možné jen nabízením služeb, které budou přinášet zákazníkovi co nejlepší užitné vlastnosti mezi kvalitou a cenou. Operačním cílem je posunout svoji pozici od role dodavatele do role partnera jež pomáhá spotřebiteli řešit jeho ekonomickou situaci.
34
Návrh právní formy a její zdůvodnění Pro podnikatelský subjekt s jedním vlastníkem a s jedním zaměstnancem musí být vybrána právní forma podniku. Možnou variantou může být osoba samostatně výdělečně činná (dále OSVČ), popřípadě společnost s ručením omezeným (dále s. r. o.). Pro snadnější volbu právní formy je srovnání znázorněno pomocí tabulky. Tabulka obsahuje kritéria, která byla vymezena již v úvodu teoretické části práce. Kritéria jsou hodnocena pomocí váhy. Váha bude v rozmezí 1–5 bodů (vyšší počet = vyšší důležitost) a znamená důležitost uvažovaných kritérií pro zakladatele firmy. Ve třetím a pátém sloupci jsou každé uvažované právní formě přiřazeny body dle preference zakladatele firmy, taktéž v rozmezí 1–5 bodů. Získaný vyšší počet bodů bude hovořit pro vhodnější právní formu firmy.
Tabulka č. 4: Hodnocení kritérií pro zvolení právní formy firmy Kritéria
Váha
OSVČ
s. r. o.
Celkem
Celkem
Ručení
2
1
2
5
10
Pravomoc při rozhodování
3
5
15
5
15
Počet zakladatelů
3
1
3
3
9
Nároky na počáteční kapitál
5
5
25
3
15
Spolupodílnictví na zisku/ztrátě
4
3
12
3
12
Daňové zatížení
4
5
20
1
4
Zveřejňovací povinnost
2
5
10
3
6
Nároky na rychlost založení
1
5
5
3
3
Celkem Zdroj: Práce autora
92
74
Na základě zhodnocení uvažovaných kritérií pro možnou právní formu podniku bude podnikatel podnikat jako OSVČ. Poskytování servisních činností a maloobchodu je podle živnostenského zákona volnou činností. Podle druhu činnosti je servis a opravy výpočetní techniky živností poskytující služby a provozování maloobchodní prodejny živností obchodní. Pro uvedené činnosti bude nutné získat výpis ze živnostenského rejstříku. Prokázání odborné způsobilosti pro provozování volné živnosti není podmínkou. Podmínkou je splnění všeobecných podmínek a samotné ohlášení. V příloze č. 4 je přiložen ohlašovací formulář. Dle seznamu oborů činností, které náležejí do živnosti volné, je uvedená první činnost pod číslem oboru: 35
29–Výroba elektronických součástek, elektronických zařízení a výroba a opravy elektrických a elektronických zařízení pracujících na malém napětí. Firma má vizi stát se i prodejní organizací. Otevřením menšího prodejního místa by mělo dojít k přiblížení a zhmotnění se zákazníkovi. Ve firemní prodejně si budou moci zákazníci zakoupit některé kancelářské produkty a spotřební materiál. Druhá vykonávaná činnost je dle seznamu oborů činností, které náležejí do živnosti volné, pod číslem oboru: 48 – Velkoobchod a maloobchod Další podrobné charakteristiky uvažovaného ekonomického subjektu jsou součástí přílohy č. 5.
3.3 POPIS POSKYTOVANÝCH SLUŽEB Hlavním pilířem nabízených činností bude servis, opravy a instalace výpočetní a kancelářské techniky, kopírovacích strojů, tiskáren, faxů, kalkulátorů a pokladen většiny známých značek, včetně zaškolení personálu. Podpůrnou činností, která by měla nabídnout více služeb zákazníkovi a především také jistou formu reklamy pro majitele, bude otevření menšího prodejního místa. Podrobný přehled nabízených služeb a produktů je uveden v příloze č. 6.
3.4 CHARAKTERISTIKA TRHU Podrobná charakteristika trhu jako celku, zejména jeho vývoj, velikost, tendence, zákazníci je podrobně popsána v části dvě Analýza trhu v oblasti služeb: Opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů v ČR.
3.4.1 Charakteristika místního trhu Těžištěm firemních zákazníků budou malé a střední firmy působící v regionu, kterým bude poskytován servis výpočetní techniky, pokladen a faxů. Důležitou skupinou nových zákazníků, kteří navštíví prodejnu, budou především obyvatelé města Hodonín a jeho okolí. Uvažované umístění prodejny bude na jedné z ulic, která propojuje centrum města s nádražím, a proto by zde neměla být nouze o zákazníky. Jedním z úkolů prodejny bude přilákání zákazníků, kteří si budou chtít zakoupit některé kancelářské potřeby a díky tomu se dozvědí o dalších nabízených službách a nabízeném zboží.
36
Dojde k vytvoření dlouhodobého vztahu zákazník – dodavatel na bázi vzájemné důvěry. Firma bude zákazníkovi individuálním přístupem pomáhat efektivněji podnikat. Jen tak, se i příště obrátí zákazník s důvěrou na služby firmy. Segmentace zákazníků do tří cílových skupin:
Zájemci o koupi nové registrační pokladny
Zákazníci kupující tonery a renovované tonery a běžné kancelářské potřeby
Zákazníci mající zájem o servis výpočetní techniky To jsou tři hlavní cílové trhy, na které se chce firma zaměřit.
3.5 CHARAKTERISTIKA KONKURENCE Pro zmapování konkurenčních firem působících v hodonínském okrese budou brány v úvahu nejen firmy působící v samotném Hodoníně a blízkém okolí, ale i firmy působící v přilehlých blízkých městech, kterými jsou 20 km vzdálené město Kyjov a 20 km vzdálená Břeclav. Předpokladem je, že při nákupu výpočetní techniky se lidé nerozhodují pro nákup pouze na základě nejbližšího místa. Zákazníci ze vzdálenějších oblastí budou již zřejmě využívat nabízených služeb jiných firem především pak firem brněnských. Při mapování konkurence bude vycházeno z internetových zdrojů, neboť lze předpokládat, že každá firma působící v oblasti výpočetní techniky bude mít vlastní www. stránky. Malá firma, která bude usilovat o získání trhu koncentrovaným marketingem osloví své zákazníky segmentem zboží, které velké firmy nenabízejí. Bude usilovat o získání podílu na několika menších trzích. Při mapování konkurence v uvažovaném regionu bylo zjišťováno, které firmy nabízejí:
prodej registračních pokladen,
profesionální renovaci kazet,
servis kopírek, tiskáren a faxů.
Tato kombinace firmou nabízených služeb by měla firmu odlišovat od ostatních. V tabulce č. 5 jsou uvedeny konkurenční firmy zabývající se činností v oboru výpočetní techniky ve vymezeném regionu. Z tabulky je patrné, že konkurence je značná. V regionu působí mnoho zavedených firem s dlouhou dobou působností a širokou škálou nabízených služeb, ale jsou zde i firmy nové působící na trhu teprve několik let. Rozsah nabízených služeb firmami je standardní. Hlavním produktem většiny firem je prodej výpočetní techniky a s tím spojené související služby. Mnoho firem prodává své zboží díky internetovému obchodu. 37
Tabulka č. 5: Přehled firem působících v okrese Hodonín v obdobné činnosti
FLEXTRON elektronic, Zlatá ulička, Kyjov AMEDEO s. r. o. Svatoborská, Kyjov CS net s. r. o. Rodinova, Hodonín Csnet s.r.o. pobočka Komenského, Kyjov
NEXX Počítače & GT net Internet Kollárova, Kyjov CÁB – počítače s. r.o. Blatnice pod Svatým Antonínkem Ing. Jiří Tesařík Kyjov-Boršov
Servis výpočetní techniky, informačních systémů a registračních pokladen Prodej, servis výpočetní a kancelářské techniky. Instalace a údržba počítačových sítí, softwarové poradenství v oblasti aplikačního a ekonomického software – Money. Renovace tonerů a kazet. Prodej a servis výpočetní techniky, CD/DVD médií, mobilních telefonů a digitálních fotoaparátů. Možnost nákupu po internetu. Servis a prodej počítačů
Prodej a servis výpočetní a kancelářské techniky
Servis kopírek, tiskáren, faxů
Připojení k celosvětové síti internet za pomocí bezdrátových technologií, kompletní správa výpočetní techniky Firma se zaobírá dodávkou, servisem a opravami výpočetní techniky a počítačových sítí.
Profesionální renovace kazet
F. net, s. r. o. Hodonín
Registrační pokladny
Přehled hlavní vykonávané činnosti
Počet let
Název a sídlo firmy
4
Ne
Ne
Ne
11 Ne
Ne
Ne
5
Ne
Ano
10 Ne
Ano
Ano
4
Ne
Ne
Ne
-
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano
Ano
15 Ne
Prodej a opravy PC, nabídka služeb - Ne Ne Ne v oblasti programování, správy linuxových serverů, tvorby WWW stránek, LED svícení, montáže kamerových systémů Hlavními nabízenými službami jsou - Ne Ne Print Servis Hodonín Ano služby v oblasti čárového kódu. V oblasti výpočetní techniky poskytuje: prodej, záruční a pozáruční servis výpočetní techniky, instalace software, konfigurace počítačů a sítí Zdroj: F.net, s.r.o, (28.02.2009), FLEXTRON (27.02.2009), Amedeo (29.12.2008), CSNET.cz (29.12.2008), NEXX Počítače & GT net Internet (28.02.2009), CÁB POČÍTAČE (26.02.2009), Firma Tesařík (26.02.2009), Martin Kožuský-Novalisnet (27.02.2009), PRINT SERVIS HODONÍN (27.02.2009) Martin Kožuský Novalisnet Ostrovánky
38
Dle zjištění uvedených v tabulce č. 5 (viz s. 38) nenabízí žádná z konkurenčních firem všechny uvedené produkty. Tři firmy, které jsou níže více prozkoumány nabízejí dva z uvedených produktů.
Společnost Csnet.cz byla založena v prosinci 1999 a sídlí v Kyjově i Hodoníně. Počátky firmy sahají však až do roku 1995, kdy existovala pod názvem CS 21. Nabízí dodávky výpočetní techniky, pokladních systémů až po instalace datových kabeláží, záruční a pozáruční servis tiskáren, outsourcing několika firmám, počítačové a datové sítě, profesionální renovaci kazet. Zaměřuje se zejména na oblast počítačových sítí a poskytování servisních služeb. Firma má dvě maloobchodní prodejny. Jedna je umístěna v Hodoníně, kde má firma centrálu, druhá v Kyjově.
Společnost Amedeo s. r. o., sídlí na ulici Svatoborská v Kyjově. Firma působí na trhu od roku 2004, ale její podnikatelské aktivity začaly již kolem roku 1990. Hlavní činností
původně byla tvorba programů
a software. V oblasti
informačních
a komunikačních technologií patří mezi stabilní dodavatele. Nabízí rozsáhlý záběr služeb v oblasti servisu výpočetní techniky informačních systémů a pokladen. Mezi konkrétní nabízené činnosti patří: prodej a servis výpočetní techniky, servis registračních pokladen, pokladních systémů, kopírek, faxů, prodej spotřebního materiálu pro výpočetní techniku, poradenské služby, konzultace a školení, dodávky strukturované kabeláže, návrh a realizace počítačových sítí a systémů atd. Firma provozuje kromě maloobchodního obchodu také e-shop a je autorizovaným střediskem pro registrační pokladny a fiskální tiskárny. Jejími zákazníky jsou velké průmyslové podniky, drobní podnikatelé, ale i domácí uživatelé.
Firma Tesařík vznikla v dubnu roku 1994. Filosofie firmy je postavena na osobním přístupu ke každému zákazníkovi, kdy za základ považuje prodej kvalitní výpočetní techniky domácí, ale i zahraniční. Firma nabízí počítače firemní i domácí, tiskárny a periferie, kompletní řešení síťové problematiky, internet, WIFI, tvorbu WWW, digitální techniku, prodej, instalaci, údržbu software, spotřební materiál.
39
3.6 MARKETINGOVÝ MIX 3.6.1 Produkt Hlavní produkt, kterým je prodej a servis kancelářské techniky, lze zařadit do služeb. Poskytované služby budou vykonávány přímo u zákazníka. Samotným produktem je odstranění závady na přístrojích, či instalace nového zařízení, ale taktéž poradenství v oblasti ekonomiky servisu přístrojů a zaškolení personálu. Vedlejší produkt, kterým bude provoz obchodu, nabízí i širší sortiment zboží a služeb. Vedle registračních pokladen bude firma nabízet i prodej rozšířených produktů: počítače, váhy, kalkulátory, tiskárny, kopírovací stroje, renovované tonery, náplně do tiskáren, kancelářský papír, barvící pásky, papírové kotoučky a další spotřební materiál. Renovované tonery, jejichž cena je nižší, než cena nového toneru, jsou pro zákazníka finančně zajímavé a jsou hlavním lákadlem pro potenciálního zákazníka, který by si v prodejně mohl zakoupit i jiný sortiment nabízeného zboží. V renovaci tonerů lze spatřovat sociální koncepci, které by firma v budoucnu mohla využít při případné reklamní akci. K přilákání co největšího množství potenciálních zákazníků bude obchod nabízet i kopírovací služby.
3.6.2 Cena Jako začínající malá firma se nebude moci příliš pouštět do cenového boje s konkurencí a proto ceny budou kopírovat ceny obvyklých konkurenčních výrobků. Konkurenčním cenám bude moci odolat zboží, které bude firma odebírat z velkoobchodů ve větším množství. Firma nebude plátce DPH. Ceny produktů a služeb pro zákazníky, kteří jsou plátci DPH, budou odpovídat cenám na trhu bez DPH. V případě potřeby nákupu nového vybavení či součástky bude zákazníkovi vytvořena nabídka uzpůsobena přímo jeho požadavkům a provozním potřebám, neboli „ušitá na míru“. Ukázka zpracované nabídky je součástí přílohy č. 7.
3.6.3 Propagace Důležitým okamžikem bude oslovení zákazníků. Pro malou firmu s omezeným počtem finančních prostředků jsou vyloučeny větší reklamní kampaně, a proto bude volit levnější formy reklamy. Navrženy jsou tyto formy zviditelnění:
40
inzerce v regionálním a inzertním tisku Součástí této reklamy bude kupon po jehož předložení obdrží zákazník 5 % slevu.
V období měsíce června–července bude tato reklama obsahovat 5 % slevu pro studenty za dobré vysvědčení. Reklama bude usilovat o oslovení studentů ve slabších měsících, kterými jsou letní prázdniny.
inzerce v regionálním katalogu firem Tato forma reklamy je považována za dosti účinnou, neboť všechny firmy v regionu
obdrží zdarma tyto katalogy. Reklama by měla být umístěna na obalu tohoto katalogu.
vytvoření webových stránek Webové stránky firmy budou vytvořeny majitelem, dle časového harmonogramu
nejpozději do konce listopadu.
reklama v místě prodejny Jedná se především o vytvoření přenosného reklamního poutače, který bude umístěn
před prodejnou, a dále pevného visícího nad samotnou prodejnou K výrobě reklamy bude oslovena dodavatelská firma.
budování osobních kontaktů Patří mezi nejdůležitější formy prezentace a bude na ni proto kladen důraz. Výhodou
firmy, kdy majitel je zároveň i obchodním zástupcem, je minimalizace komunikačního šumu, který může vzniknout ve firmě s několika stupni řízení. Tím je také dosažena dokonalá znalost potřeb zákazníka a schopnost zajištění individuálního přístupu ke každému z nich.
vytvoření obchodní značky Vytvoření loga provede sám majitel. Profesionální výroba loga je v tomto případě
považována za příliš finančně náročnou.
reklama obchodními partnery Tuto formu reklamy bude firma moci využívat zdarma díky obchodním partnerům.
Těmi jsou samotní výrobci výpočetní a kancelářské techniky. Výrobci se snaží cílenou pull strategií pomocí reklamy zveřejňované v médiích vyvolat poptávku koncových zákazníků, kteří se následně obracejí na prodejce výpočetní techniky. Obchodní partneři vkládají různé inzertní materiály i do různých periodik, kde jsou uvedeny i kontakty prodejců. Další formou je distribuce letáků prodejcům výpočetní techniky, kteří v nich mohou umístit svůj kontakt a distribuovat ho tak dalším zákazníkům.
41
3.6.4 Distribuce K zajištění plynulého prodeje bude nutné vytvořit sklad nejčastěji odebíraného zboží. Sklad by měl zahrnovat minimálně cca 250 položek, aby mohlo být dosaženo plynulosti prodeje a byla tak zkrácena četnost pracovních cest za firemními dodavateli. Zákazník bude mít možnost si zboží objednat také telefonicky nebo e-mailem. Do budoucna uvažuje majitel o zřízení internetového obchodu. Zboží, které nebude momentálně na skladě, bude objednáno a nejpozději do 2. dne doručeno expediční firmou. Po obdržení objednávky bude zboží zákazníkům po dohodě rozváženo zdarma nebo si jej budou moci vyzvednout v místě prodejny. Přehled obchodních značek nabízených firmou je uveden v příloze č. 8.
3.7 PROCES POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY 3.7.1 Firemní prodejna Otevírací doba prodejny: Po–Pá
08.30–16.00
Hlavním kritériem pro výběr prodejního místa byla dobrá dostupnost pro zákazníka, především pak blízké parkovací prostory a výhodná cena za pronájem. Blízké autobusové i vlakové nádraží nasvědčuje velkému pohybu potenciálních zákazníků. Získané obchodní prostory o velikosti do 15 m² budou řešeny pronájmem. Nájemní smlouva bude uzavřena z počátku na 1 rok, poté bude popřípadě prodloužena. Pronajaté obchodní místo bude možno rozdělit na dvě části, kdy vnější část bude sloužit k volnému prodeji a ke komunikaci se zákazníkem. Vnitřní část bude menším skladem a místem pro opravy výpočetní techniky, kterou nelze opravit na místě u zákazníka.
3.7.2 Personální zajištění Se zřízením prodejního místa vyvstane potřeba přijmout zaměstnance, který bude zajišťovat prodej v obchodě a související administrativní činnost. Se zaměstnancem bude uzavřena pracovní smlouva na částečný pracovní úvazek, neboť to bude pro chod obchodu a pro rozjezd firmy dostačující. Zbývající část pracovní doby, po kterou nebude podnikatel provádět servisní činnost, bude zajišťovat prodejní činnost. K získání vhodného zaměstnance bude zveřejněn požadavek na vývěsce ÚP. Obsazení pozice by nemělo být problém vzhledem k míře nezaměstnanosti, se kterou se město v současnosti potýká a která činí 11,6 %. Požadavky kladené na pozici prodavače jsou součástí přílohy č. 9.
42
3.7.3 Dodavatelé Firemními dodavateli budou velkoobchody s kancelářskou a výpočetní technikou a kancelářskými potřebami. Firemní dodavatelé jsou rozmístěni v rámci celé ČR. Přeprava zboží bude realizována pomocí přepravních firem. Selekce dodavatelů bude odvíjena od schopnosti rychlosti dodávky zboží, ceny za dodané zboží, ceny za přepravu, vstřícnosti při vyřizování reklamací, kvality dodaného zboží, možnosti vytvoření komisního skladu s odloženou platbou za zboží a v neposlední řadě také přístupu k zákazníkovi s menším objemem odběru zboží.
3.8 ORGANIZACE A ŘÍZENÍ Firmu řídí a navenek zastupuje majitel, který je jedinou kompetentní osobou, která má pravomoc činit jakákoliv firemní rozhodnutí. Taktéž veškerá servisní činnost je zajišťována majitelem. Majitel firmy získal vysokoškolské vzdělání v oboru výpočetní techniky a v tomto oboru pracuje již přes 10 let. Zaměstnanec firmy je při své činnosti podřízen rozhodnutí majitele. Vymezení jeho pracovní náplně souvisí především s chodem prodejny a prodejní činností. Zaměstnanec zajišťuje taktéž některé administrativní činnosti. Pro svou činnost využívá firma externích služeb daňového poradce.
3.9 SWOT ANALÝZA ZAKLÁDANÉ FIRMY Tabulka č. 6: Provedená SWOT analýza zakládané firmy
S – silné stránky Znalost trhu
W – slabé stránky Velikost firmy (malá firma)
Individuální přístup ke každému
Zdroje nedostačují pro expanzi
zákazníkovi a jeho znalost
Vysoké náklady (pronájem prodejního místa a plat zaměstnance)
Zaškolený pracovník v prodejním místě
Vysoká míra flexibility
Možnost prodeje zboží na úvěr
zástupce, který by získával nové
Možnost práce bez časového omezení
zákazníky
O – příležitosti Otevření prodejního místa
Zvyšující se tlak na ekologii
Firma nemá svého obchodního
T – hrozby Silná konkurence s dominantními hráči
(kvalitní renovace tonerů)
Zdroj: Práce autora 43
Ekonomická recese
3.9.1 Rozbor důležitých bodů uvedených ve SWOT analýze
S - Silné stránky Znalost trhu je jedna z devíz na které může firma stavět. Jak již bylo uvedeno v úvodu práce majitel firmy získal vysokoškolské vzdělání v oboru výpočetní techniky. Nyní bude moci zcela využít zkušeností a znalostí kterých načerpal v tomto oboru po dobu deseti let, kdy působil taktéž jako servisní technik v brněnské firmě zabývající se výpočetní technikou. Při svých podnikatelských aktivitách bude usilovat o navázání kontaktů zákazníků, o které již dříve pečoval a kteří byli s jeho prací spokojeni. Vysoká míra flexibility je ovlivněna především velikostí firmy, kdy majitel je zároveň servisním technikem, manažerem, podnikatelem v případě potřeby prodavačem. Svou činnost si může naplánovat dle svých potřeb a především potřeb zákazníka. Není časově omezen otvírací či pracovní dobou. Zákazník má možnost dovolat se kdykoliv.
W – slabé stránky Zdroje nedostačují pro expanzi jak je také zřejmé ze zakladatelského rozpočtu a z plánovaného čistého hospodářského výsledku pro první rok.
O – příležitosti Zřízení prodejního místa má pro majitele několik důležitých významů. Z počátku podnikání je bráno i jako jistá forma propagace či reklamy, kdy si zákazník díky koupi spotřebního zboží dozví o firmě a o dalších nabízených službách. Do budoucna, v závislosti na tom, jestli se podaří přilákat do prodejny zákazníky má zajistit i další zdroj příjmů. Zvyšující se tlak na ekologii je všudypřítomný. Zde je možno spatřovat příležitost pro firmu nabízející kvalitní renovaci tonerů, jejichž cena je nižší než cena originálního toneru a zároveň nezatěžuje tolik životní prostředí.
T – hrozby Silná konkurence s dominantními hráči je hrozbou pro každou novou firmu vstupující na trh. Firma bude muset počítat i s nežádoucími reakcemi konkurenčních firem. Bližší rozbor a charakteristika konkurence (viz s. 37) Ekonomická recese, neboli ohlášení světové hospodářské krize může mít negativní dopad na ICT sektor a tím potažmo i na firmu. Zejména pro prodejce výpočetní techniky to znamená, že budou muset sledovat veškeré trendy a možnosti jež tento trh skýtá. 44
3.10 ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET 3.10.1 Rozpočet potřebného kapitálu Tabulka č. 7: Profinancování potřeby počátečního provozního kapitálu Popis položky Nákup zboží na prodejnu Náklady na vybavení prodejny Nákup zboží pro servis Mzdové náklady Nájemné Energie Režijní náklady Ostatní počáteční náklady Potřeba počátečního provozního kapitálu celkem Zdroj: Práce autora na základě MIKOVCOVÁ, SCHOLLEOVÁ (2006)
10 000 Kč 70 000 Kč 40 000 Kč 6 750 Kč 5 000 Kč 600 Kč 10 000 Kč 15 000 Kč 157 350 Kč
Na základě tabulky č. 7, v které jsou uvedeny náklady, kterých je zapotřebí k založení firmy rozhodl se majitel financovat své podnikání z vlastních zdrojů.
3.10.2 Zdroje kapitálu Tabulka č. 8: Zdroje kapitálu Vlastní kapitál Zdroj: Práce autora
157 350 Kč
160 000 Kč
3.10.3 Roční rozpočet výnosů a nákladů Tabulka č. 9: Předpokládané roční výnosy Měsíc Tržby servis leden 92 000 Kč únor 93 000 Kč březen 120 000 Kč duben 100 000 Kč květen 105 000 Kč červen 108 000 Kč červenec 65 000 Kč srpen 65 000 Kč září 108 000 Kč říjen 93 000 Kč listopad 108 000 Kč prosinec 93 000 Kč Celkem 1 150 000 Kč Zdroj: Práce autora
Tržby obchod 9 000 Kč 9 000 Kč 12 000 Kč 13 000 Kč 15 000 Kč 19 000 Kč 8 000 Kč 8 000 Kč 20 000 Kč 24 000 Kč 26 000 Kč 27 000 Kč 190 000 Kč 45
Celkem 101 000 Kč 102 000 Kč 132 000 Kč 113 000 Kč 120 000 Kč 127 000 Kč 73 000 Kč 73 000 Kč 128 000 Kč 117 000 Kč 134 000 Kč 120 000 Kč 1 340 000 Kč
Předpokládané tržby ve výši 1 340 000 Kč (viz s. 45) jsou součtem tržeb za služby a tržby obchodu. Při plánování tržeb pro jednotlivé měsíce je uvažována určitá sezónnost, která se v tomto oboru projevuje. Nejnižšími poptávkovými měsíci po službách jsou měsíc červenec a srpen a to vlivem dovolených, které si zaměstnanci vybírají. Nejsilnějším měsícem je potom měsíc březen, kdy mnoho firem odevzdává daňové přiznání což je náročné na provoz výpočetní techniky. Také třetí a čtvrté čtvrtletí každého roku je vždy prodejně silnější než ostatní období roku. Konec roku je pracovně spojen s vypracováváním uzávěrek, analýz, obnovováním smluvních vztahů. Tabulka č. 10: Předpokládané roční náklady5 Popis položky Suma nákladů za rok Nákup zboží na prodejnu 120 000 Kč Nákup zboží pro servis 480 000 Kč Mzdové náklady 81 000 Kč Nájemné 60 000 Kč Energie 7 200 Kč Režijní náklady 120 000 Kč Náklady na vybavení prodejny 70 000 Kč Ostatní počáteční náklady 15 000 Kč Celkové předpokládané roční náklady 953 200 Kč Zdroj: Práce autora na základě MIKOVCOVÁ, SCHOLLEOVÁ (2006)
3.10.4 Výpočet čistého výsledku podnikání Tabulka č. 11: Výpočet čistého výsledku podnikání Výnosy Náklady Zisk před zdaněním DzPFO (15 %) Čistý zisk Oportunitní náklady ( uvažovaná hrubá mzda majitele ) Čistý výsledek podnikání v prvním roce Zdroj: Práce autora na základě MIKOVCOVÁ, SCHOLLEOVÁ (2006)
1 340 000 Kč – 953 200 Kč 386 800 Kč 58 020 Kč 328 780 Kč – 300 000 Kč 28 780 Kč
Z výše uvedeného rozpočtu výnosů a nákladů vyplývá, že firma by měla dosáhnout čistého ekonomického zisku 28 780 Kč za první rok podnikání.
5 Podrobný rozpis nákladů uveden v příloze č. 10
46
Počáteční rozvaha firmy ke dni 31.12.2008 je uvedena v příloze č. 11. V rozvaze sestavené na konci prvního roku podnikání ke dni 31.12.2009, která je uvedena v příloze č. 12, je vycházeno z toho, že nakoupené zboží bylo prodáno, firma zatím nevyplatila mzdy zaměstnanci a neprovedla odvody na zdravotní a sociální pojištění, které budou vyplaceny v lednu 2010. Daně ze zisku ve výši 58 020 Kč nebyly taktéž zaplaceny, budou se platit v 1. čtvrtletí roku 2010. Dále je v příloze č. 13 zpracován přehled reálných peněžních toků CASH FLOW přímou metodou. Protože podnikatel zvažoval, zda osobní automobil v pořizovací hodnotě 250 000 Kč zahrnout do obchodního majetku firmy a uplatňovat na něj odpisy z pořizovací ceny a náklady na opravy, nebo ho nezahrnout do obchodního majetku a uplatňovat sazbu základní náhrady, je v příloze č. 14 zpracována kalkulace obou možností. Na základě této kalkulace se majitel rozhodl o nezařazení osobního automobilu do obchodního majetku.
3.10.5 Výhledová prognóza Tabulka č. 12 : Výhled tržeb a nákladů pro roky 2009 – 2013 TRŽBY 1. Výrobní náklady Mzdy vč. odvodů Zboží celkem Energie, voda Celkem 2. Režijní náklady Drobný majetek Telefon Provoz auta Propagace Poplatky Internet Počáteční náklady Nájem Celkem NÁKLADY Zisk před zdaněním Daň ZISK PO ZDANĚNÍ
2009 1 340 000 Kč
2010 2011 1 840 000 Kč 2 040 000 Kč
2012 2 240 000 Kč
2013 2 440 000 Kč
81 000 Kč 600 000 Kč 7 200 Kč 688 200 Kč
84 000 Kč 85 000 Kč 825 000 Kč 927 000 Kč 7 400 Kč 7 600 Kč 916 400 Kč 1 019 600 Kč
86 000 Kč 1 018 000 Kč 7 800 Kč 1 111800 Kč
87 000 Kč 1 109 000 Kč 8 000 Kč 1 204 000 Kč
70 000 Kč 6 000 Kč 72 000 Kč 24 000 Kč 6 000 Kč 12 000 Kč 15 000 Kč 60 000 Kč 265 000 Kč 953 200 Kč 386 800 Kč 58 020 Kč 328 780 Kč
10 000 Kč 20 000 Kč 8 000 Kč 8 000 Kč 75 000 Kč 78 000 Kč 24 000 Kč 24 000 Kč 7 000 Kč 8 000 Kč 12 000 Kč 12 000 Kč 0 Kč 0 Kč 66 000 Kč 72 000 Kč 202 000 Kč 222 000 Kč 1 118 400 Kč 1 241 600 Kč 721 600 Kč 798 400 Kč 108 240 Kč 119 760 Kč 613 360 Kč 678 640 Kč
10 000 Kč 8 500 Kč 81 000 Kč 24 000 Kč 9 000 Kč 12 000 Kč 0 Kč 78 000 Kč 222 500 Kč 1 334 300 Kč 905 700 Kč 135 855 Kč 769 845 Kč
20 000 Kč 9 000 Kč 84 000 Kč 24 000 Kč 10 000 Kč 12 000 Kč 0 Kč 84 000 Kč 243 000 Kč 1 447 000 Kč 993 000 Kč 148 950 Kč 844 050 Kč
Zdroj: Práce autora
47
3.11 RIZIKOVÁ ANALÝZA ZÁMĚRU Uvažovaná rizika jsou znázorněná v tabulce č. 13. V prvním sloupci jsou možná rizika rozdělena dle druhu. Druhý sloupec obsahuje již konkrétní uvažovaná rizika. Dále jsou rizika rozdělena dle ovlivnitelnosti. Rizika ovlivnitelná (O) a rizika neovlivnitelná (N). Čtvrtý sloupec řeší časovou fázi projektu ve kterém se nachází uvažované riziko. Doba přípravy projektu (P) a fáze realizace projektu (R). Pátý sloupec vyjadřuje pravděpodobnost výskytu rizika. Jeho ohodnocení je v rozmezí 1–5 bodů (větší počet bodů = větší riziko). V šestém sloupci je znázorněna intenzita, neboli vliv na firmu a opět mu jsou přiřazeny body 1–5. V předposledním sloupci jsou pravděpodobnost a intenzita vynásobeny, a znamenají celkové hodnocení rizika. Poslední sloupec označuje zvolenou strategii ke snížení rizika. Tabulka č. 13: Identifikace a hodnocení možných rizik Intenzita 1– 5
Výsledek PxI
R
1
3
3
S1
Technické
Nedodržení nasmlouvané kvality výrobku ze N strany dodavatele
R
1
3
3
S2
Strategie
Pravděpodobnost 1– 5
O
Fáze projektu
Nedodržení kvality firmou
Možná rizika ovlivňující existenci firmy
Ovlivnitelnost
Výrobní
Druh rizika
Ekonomické Rizika spojená s ekonomickou recesí
N
R
4
4
16
S3
Tržní
O N O O N N O N O O O O
R R P R R R R R P P P P
4 3 2 3 1 1 3 3 1 2 1 2
5 3 5 5 2 1 3 3 5 3 3 5
20 9 10 15 2 1 9 9 5 6 3 10
S4 S5 S6 S7 S8 S9 S10 S11 S12 S13 S14 S15
O
R
1
2
2
S16
Nízká poptávka Konkurence Finanční Finanční neschopnost realizovat projekt Malá návštěvnost prodejního místa Mzdové náklady Náklady na energii Nedodržení platebních podmínek Politické Změny v legislativě Právní Nevhodně zvolená právní forma firmy Nevýhodně uzavřená nájemní smlouva Uzavřená smlouva se zaměstnancem Osobní Zabezpečení se pro případ neschopnosti výkonu práce Úrazové zabezpečení zaměstnance Zdroj: Práce autora 48
S1–Nedodržení kvality výrobku firmou Nedodržení kvality výrobku ze strany firmy je považováno za nízké přesto může nastat. Opravy a servis výpočetní techniky je činností, která zabezpečuje odstranění vzniklé závady, jejíž příčina je spojena s kvalitou výrobku. S2–Nedodržení nasmlouvané kvality výrobku Vadné zboží bude v záruční době opraveno či vyměněno dodavatelem. Z dřívějších zkušeností zatím nebyly problémy při uplatňování reklamace dodavateli. S3–Rizika spojená s ekonomickou recesí Je dobré si připustit rizika spojená s ekonomickou krizí, která by zřejmě znamenala stagnaci či mírný pokles poptávky. Na některé koncové zákazníky dopadne ekonomická krize více, na jiné méně. Mohla by to být ale také příležitost pro nacházení nových zákazníků, popřípadě příležitost k prodeji, protože ekonomická krize bude nutit firmy přemýšlet nad jejich vnitřním fungováním a bude je nutit vědět, za co a kolik utrácejí. Pořízení nového modernějšího zařízení by pro ně mohlo znamenat dobře vynaložené prostředky a být tak dobrou investicí do budoucna. S4–Nízká poptávka Nízká poptávka by mohla souviset se vstupem nové firmy na trh. Bude nutné využít všechny možné formy propagace (viz s. 41) k zajištění většího povědomí o nově vzniklé firmě a nabízených produktech. S5–Konkurence Rizika spojená s konkurencí lze považovat za významná, ale méně ovlivnitelná. Podnikatelský plán obsahuje i analýzu konkurence (viz s. 37), čímž se snaží více zmapovat aktivity a místa působení konkurentů. Bude nutné se připravit i na nežádoucí reakce konkurence. S6–Finanční neschopnost realizovat projekt Plánované počáteční finanční prostředky ve výši 160 000Kč bude majitel financovat ze svých zdrojů, které má k dispozici. S7–Malá návštěvnost prodejního místa Otevření nového prodejního místa s sebou nese určitou nutnou dobu, než si zákazníci tohoto místa povšimnou. Předpokládá se, že tržby budou postupně vzrůstat. Pokud by však prodejna nebyla z dlouhodobého časového horizontu schopna pokrýt své 49
náklady (nájem, energie, plat zaměstnance), muselo by být přistoupeno dle závažnosti k některému z uvedených krizových scénářů. 1. otvírací dobu prodejny přesunout jen do odpoledních hodin a zrušit částečný úvazek zaměstnance 2. zavřít prodejnu a místo si ponechat jen pro sklad a opravy techniky 3. ukončit nájemní smlouvu a sklad a opravy techniky umístit v místě bydliště S8–Mzdové náklady V situaci, kdy začínající firma zřizuje nové pracovní místo, bude majitel usilovat o možnost zařazení do podpůrného programu pro začínající podnikatele, kdy by část mzdy zaměstnance refundoval po dobu 6 měsíců ÚP. Tím by se podařilo snížit náklady na mzdu zaměstnance. V zakladatelském rozpočtu s touto možností raději není kalkulováno. S9–Náklady na energii Náklady na energii se rozumí náklady za plyn a elektrický proud pro provoz prodejny. Vzhledem k tomu, že plánovaná firemní prodejna bude do 15 m² a k uvažované činnosti není zapotřebí žádná další spotřeba energie, neměly by mít případné změny cen těchto zdrojů vliv na firmu. S10–Nedodržení platebních podmínek ze strany zákazníka Platební morálku zákazníků může firma ovlivnit důsledným sjednáváním platebních podmínek. Firma si bude mapovat platební morálku svých zákazníků. V případě špatné platební morálky zákazníka by musela firma využít k vymáhání svých pohledávek právních služeb. S11–Změny v legislativě Změny v legislativě jsou změnami, na jejichž výskyt nemá podnikatel žádný vliv a lze se jim pouze přizpůsobit. S12–Nevhodně zvolená právní forma firmy Uvažovanou právní formou je OSVČ, popřípadě společnost s ručením omezeným. Pro správné rozhodnutí byla uvažovaná kritéria zhodnocena (viz s. 33). Právní formu firmy lze, i když ne snadno, změnit. S13–Nevýhodně uzavřená nájemní smlouva Nájemní smlouvu bude mít majitel zájem uzavřít nejdříve na dobu 1 roku. Poté na dobu neurčitou s 3měsíční výpovědní dobou, aby se mohl vyhnout případnému nucenému stěhování prodejny.
50
S14–Uzavřená smlouva se zaměstnancem Pracovní smlouva bude uzavřena se zaměstnancem prozatím na dobu určitou, a to od 01.01.2009 do 31.12.2009. Důvodem bude případné předejití vyplácení odstupného v případě, že dojde ke zrušení tohoto místa. V případě, že bude firma i nadále vyžadovat zaměstnance na pozici prodavač i po této době, bude se zaměstnancem pracovní smlouva prodloužena. Zkušební doba bude 3měsíční. Pracovní úvazek – 0,5. S15–Zabezpečení se pro případ neschopnosti výkonu práce V případě neschopnosti výkonu práce, zejména ze zdravotních důvodů, by se podnikatelova rodina ocitla zcela bez finančních prostředků. Pro případ tohoto rizika si majitel uzavře životní pojištění pro případ nemoci a úrazu. S16–Přihlášení k povinnému úrazovému pojištění Podle zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců je zaměstnavatel mající byť i pouze jednoho zaměstnance vykonávajícího pro něho práce v pracovním poměru povinnost účastnit se povinného úrazového pojištění. Tímto pojištěním dochází ke snížení rizika v případě úrazu, či nemoci zaměstnance vzniklé při výkonu zaměstnání.
3.12 VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dne 13. srpna 2005 vstoupila v platnost novela zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, která se týká elektrických a elektronických zařízení. Z této novely vyplývají pro výrobce, případně koncového prodejce některá práva a povinnosti v souvislosti s činností, které produkují elektroodpad. Za elektroodpad jsou považována i zařízení informačních technologií, které bude firma prodávat. Podle uvedené novely má poslední prodejce zajistit, aby měl spotřebitel při nákupu nového elektrozařízení možnost odevzdat použité elektrozařízení. V případě, že bude zákazník vyžadovat zpětné odebrání elektrozařízení, využije firma možnosti umístit odpad do sběrného dvoru obce města Hodonín. Ten se nachází na ulici Velkomoravská 91, 695 01 Hodonín a provozuje ho společnost Tespra Hodonín, s.r.o.
51
3.13 ČASOVÝ HARMONOGRAM Tabulka č. 14: Časový harmonogram činností potřebných k rozjezdu firmy Měsíc rok
Činnost
Výstup
Zákonná povinnost
Poplatky Udělá v Kč
10/08 Uzavření životního pojištění
Smlouva o ŽP
–
0
M
10/08 Výběr prodejního místa
Smlouva
–
0
M
11/08 Zřízení bankovního účtu (firemního)
Smlouva
–
0
M
11/08 ÚP - hlášení vzniku pracovního místa
JRF6
Do 10 dnů
0
M
11/08 Menší stavební úpravy prodejního místa
Prodejna
–
5000
M
11/08 Zřízení webových stránek firmy, logo
Stránky, logo
–
0
M
11/08 Výroba razítka
Razítko
–
500
M
11/08 Zadání výroby reklamní tabule 12/08 Živnostenský úřad Ohlášení živností
– Vydání do 5 dnů od ohlášení –
8000 1050
M M
12/08 Výběrové řízení na pozici prodavač
Reklama Výpisy ze živnostenského rejstříku Zaměstnanec
0
M
12/08 Nákup zboží a zařízení do prodejny
Sklad
–
80000
M
12/08 Reklamní inzerce v regionálním tisku
Reklama
–
1000
M
12/08 Dohoda o vedení účetnictví
Dohoda
–
500
M
12/08 Sepsání pracovní smlouvy se zaměstnancem 01/09 Finanční úřad Přihlášení k daňové registraci
Pracovní smlouva JRF
Nejpozději v den nástupu Do 30 dnů od získání výpisu z ŽR
0
M, Z
0
M
01/09 Otevření prodejny
–
–
0
M,Z
01/09 Zdravotní pojišťovna Oznámení pojištěnce o zahájení činnosti 01/09 Okresní správa sociálního zabezpečení Přihlášení k důchodovému a nemocenskému pojištění
JRF
Do 8 dnů
0
M
JRF
Do 8 dnů
0
M
01/09 Okresní správa sociálního zabezpečení oznámení o zahájení samostatné činnosti
JRF
Do 8 dnů násl. měsíce
0
M
01/09 Živnostenský úřad Oznámení o zahájení provozovny
JRF
Před zahájením provozovny
0
M
01/09 Přihlášení k povinnému úrazovému pojištění
Přihlášení
Do 8 dnů od svého vzniku
0
M
01/09 ÚP – hlášení obsazení pracovního místa
Hlášení
Do 10 dnů
0
M
Zdroj: Práce autora na základě zákonných předpisů
6 JRF - Jednotný registrační formulář nahrazuje různé typy formulářů, které musel podnikatel při zahájení činnosti opakovaně vyplňovat na jednotlivých úřadech. Požadované informace se sjednotily, čímž se odstranilo opakované vyplňování stejných informací. Jednotný registrační formulář (23.03.2009)
52
ZÁVĚR Vytvořený podnikatelský plán firmy ProNet a jeho realizace nám ukazuje, že před začátkem jakéhokoliv podnikání je nutné se nad svým záměrem hlouběji zamyslet a prozkoumat ho z širších souvislostí. Nejdříve je vhodné si prostudovat odbornou literaturu k tomuto tématu, neboť ta nám může poskytnout řadu dobrých rad a informací. Jedním z prvních důležitých rozhodnutí, které majitel vznikající firmy učiní, je rozhodnutí o právní formě podniku, který hodlá založit. Na základě zvážení všech pro a proti bude v našem konkrétním případě podnikatel uvažované firmy ProNet podnikat jako OSVČ. Kromě volby produktu či služeb, které bude firma nabízet, je důležité si nejdříve zanalyzovat trh, ve kterém chce firma působit. Z mé provedené analýzy trhu s výpočetní technikou jasně vyplynulo, že toto odvětví je jedním z nejdynamičtějších odvětví, která tvoří trh národního hospodářství a i nadále bude potřeba služeb souvisejících s údržbou výpočetní techniky. Kromě provedené obecné analýzy trhu jako celku byla provedena i analýza konkurenčních firem působících v uvedeném regionu. Z analýzy vyplynulo, že na trhu působí firmy s delší i kratší dobou působností, širokou škálou nabízených služeb. Žádná z nich však nenabízí všechny tři hlavní produkty, které chce nabízet firma ProNet a jimiž jsou registrační pokladny, profesionální renovované tonery a servis kopírek, tiskáren a faxů. Marketingový mix dal odpověď na otázku o hlavním nabízeném produktu, kterým bude Servis a opravy kancelářské a výpočetní techniky. Vedlejším produktem pak bude provoz maloobchodní prodejny, která bude nabízet především spotřební materiál a registrační pokladny. V práci byla mimo jiné naznačena také cenová politika firmy, uvažované formy reklamy, kterými bude firma usilovat o oslovení zákazníka, a také forma distribuce produktu či služby, kterou se dostane od distributora až ke konečnému zákazníkovi. Protože vytvořený podnikatelský plán uvažuje i o vytvoření menší prodejny, je i tato skutečnost zde ošetřena, především pak s tím související personální zajištění v podobě jednoho zaměstnance na částečný úvazek. Řešena byla i otázka dodavatelských firem.
53
Provedená SWOT analýza upozornila na silné a slabé stránky uvažované firmy a naznačila možné příležitosti i hrozby. Součástí podnikatelského plánu je i zakladatelský rozpočet. Protože uvažovaná potřeba startovacího kapitálu dovoluje financovat celý podnikatelský záměr vlastními prostředky nebude si majitel brát žádný úvěr. Naznačený čistý výsledek podnikání v prvním roce není příliš velký, ale není ani záporný. Při stanovování předpokládaných tržeb a nákladů bylo vycházeno z reálných čísel. V práci je také naznačena prognóza budoucího vývoje na pět let. Riziková analýza záměru rozlišuje a vyhodnocuje závažnost uvažovaných rizik, která mohou podnikatelský plán ohrozit. Dále jsou popsány vhodné strategie vedoucí k minimalizaci negativních důsledků v případě jejich výskytu. Součástí podnikatelského plánu je i uvědomění si vlivu na životní prostředí, který bude firma svou činností vyvíjet, a především způsob ošetření této skutečnosti. Poslední částí podnikatelského záměru je časový harmonogram, který upozorňuje na termíny, zákonné termíny a činnosti, kterých je zapotřebí vyvinout ke zdárné realizaci celého podnikatelského plánu. Ty začínají samozřejmě daleko dříve, než je plánovaný den vzniku uvažované firmy. Vytvoření podnikatelského plánu by mělo být povinnou výbavou začínajícího podnikatele.
54
POUŽITÉ ZDROJE Amedeo – počítače, pokladny, servis [online]. c2006, poslední revize 2008 [cit. 2008-12-29]. Dostupné z:
. BLAŽKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha: Grada, 2007. 278 s. ISBN 978-80-247-1535-3 CÁB POČÍTAČE, s.r.o [online]. c2005 [cit. 2009-02-26]. Dostupné z:
. CSNET.cz (Úvodní stránka) [online]. c2007, poslední revize 2008 [cit. 2008-12-29]. Dostupné z: . Firma Tesařík, Kyjov [online]. [cit. 2009-02-26]. Dostupné z: . FLEXTRON Servis počítačové techniky [online]. c2006 [cit. 2009-02-27]. Dostupné z: . F.net, s.r.o [online]. c2006 [cit. 2009-02-28]. Dostupné z: . FORET, M. Marketing základy a principy. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80-251-0790-6. FOTR, J. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. vyd. Praha: Grada, 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1. FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. Hlavní tendence vývoje tržních služeb od roku 2000 [online]. c2009, poslední revize 10.10.2007 [cit. 2009-02-02]. Dostupné z: . ICT sektor [online]. c2009, poslední revize 23.01.2009 [cit. 2009-01-29]. Dostupné z: . Informační technologie a jejich využívání ve zdravotnictví [online]. c2009, poslední revize 03.11. 2008 [cit. 2009-02-02]. Dostupné z: . Informační technologie ve veřejné správě [online]. c2009, poslední revize 2008 [cit. 2009-02-02]. Dostupné z: . Jednotný registrační formulář [online]. c2009 [cit. 2009-03-23]. Dostupné z:. 55
KOLÁŘ, P. Manažerské finance. Praha: Bilance, c1997. 257 s. Kolik českých domácností má počítač a internet? [online]. c2009, poslední revize 12.02.2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupné_z: . KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. Martin Kožuský– Novalisnet–Kontakt [online]. c2009, poslední revize 10. 01. 2009 [cit. 2009-02-27]. Dostupné z: . MIKOVCOVÁ, H., SCHOLLEOVÁ, H. Praktikum Podniková ekonomika pro bakalářské studium. 1.vyd. Plzeň: Aleš Čeněk , 2006. 231 s. ISBN 80-86898-78-4. NEXX Počítače & GT net Internet Kyjov [online]. c2009 [cit. 2009-02-28]. Dostupné z: . PRINT SERVIS HODONÍN [online]. c2006, poslední revize 24.05.2006 [cit. 2009-02-27]. Dostupné z: . SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. 296 s. ISBN 80-247-1667-4. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4. SWOT [online]. Poslední revize 29.01.2009 [cit. 2009-02-12]. Dostupné z: . ŠTOHL, P. Daně a daňová evidence praktický průvodce. Havlíčkův Brod, 2008. 198 s. ISBN 978-80-903914-4-4 VEBER, J. a kol. Management: Základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha: Management Press, 2007. 700 s. ISBN 978-80-7261-029-7. VEBER, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada, 2005. 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6. Vybavenost IT ve školství [online]. c2009, poslední revize 25.02.2009 [cit. 2009-02-27]. Dostupné z: . ZÁMEČNÍK, R., TUČKOVÁ, Z., NOVÁK, P. Podniková ekonomika I. 1. vyd. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. 291 s. ISBN 978-80-7318-701-9. Zaměstnanci používající počítač a IT odborníci [online]. c2009, poslední revize16.01.2009 [cit. 2009-02-02]. Dostupné z: .
56
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
Obrázek č. 1: Rozdělení tržeb v jednotlivých odvětvích výpočetní techniky v roce 2005 Obrázek č. 2: Domácnosti s osobním PC a připojením k internetu Obrázek č. 3: Zaměstnanci používající v práci pravidelně počítač Obrázek č. 4: Využití internetu ve veřejné správě Obrázek č. 5: Počet počítačů na školách v ČR podle stupně škol na 100 žáků/studentů Obrázek č. 6: Informační technologie a jejich využívání ve zdravotnictví
Tabulka č. 1: Vývoj vybraných charakteristik odvětví OKEČ 72 Tabulka č. 2: Počet firem v odvětví Prodej a servis kancelářské a výpočetní techniky Tabulka č. 3: Míra růstu trhu v odvětví Prodej a servis kancelářské a výpočetní techniky Tabulka č. 4: Hodnocení kritérií pro zvolení právní formy firmy Tabulka č. 5: Přehled firem působících v okrese Hodonín v obdobné činnosti Tabulka č. 6: Provedená SWOT analýza zakládané firmy Tabulka č. 7: Profinancování potřeby počátečního provozního kapitálu Tabulka č. 8: Zdroje kapitálu Tabulka č. 9: Předpokládané roční výnosy Tabulka č. 10: Předpokládané roční náklady Tabulka č. 11: Výpočet čistého výsledku podnikání Tabulka č. 12: Výhled tržeb a nákladů pro roky 2009 – 2013 Tabulka č. 13: Identifikace a hodnocení možných rizik Tabulka č. 14: Časový harmonogram činností potřebných k rozjezdu firmy
57
PŘÍLOHY Seznam příloh: 1: Počet podniků v odvětví služeb ICT sektoru v ČR 2: Tržby v jednotlivých odvětvích ICT sektoru 3: Mapa umístění prodejny v městě Hodonín 4: Jednotný registrační formulář k ohlášení živnosti 5: Statistické charakteristiky ekonomického subjektu 6: Portfólio nabízených výrobků a služeb 7: Ukázka písemné nabídky produktu 8: Přehled obchodních značek 9: Požadavky kladené na zaměstnance 10: Podrobný přehled nákladů 11: Zahajovací rozvaha firmy ke dni 31.12.2008 12: Rozvaha firmy ke dni 31.12.2009 13: Přehled reálných peněžních toků CASH FLOW 14: Kalkulace o zahrnutí či nezahrnutí auta do obchodního majetku
58
Příloha č. 1: Počet podniků v odvětví služeb ICT sektoru v ČR (viz s. 27) ICT sektor Tab. Počet podniků v odvětví služeb ICT sektoru v ČR počet celkem celkem podle jednotlivých odvětví (OKEČ) Telekomunikace (642) Činnosti v oblasti výpočetní techniky (72) Poradenství v oblasti hardw aru (721) Publikování, dodávky a poradenství v oblasti softw aru (722) Zpracování dat (723) Činnosti v oblasti databází (724) Opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů (725) Jiné činnosti související s výpočetní technikou (726) podle druhu vlastnictví fyzické osoby právnické osoby domácí podniky zahraniční afilace podle velikosti firem 0-19 zaměstnanců 20-49 zaměstnanců 50-99 zaměstnanců 100-249 zaměstnanců 250 + zaměstnanců podle krajů ČR* Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
1995 12 327
1996 13 781
1997 19 206
1998 16 932
1999 18 833
2000 19 554
2001 21 402
2002 23 869
2003 23 937
2004 23 906
2005 22 874
2006 23 063
2007 26 047
134 12 193 . . . . . .
103 13 678 . . . . . .
206 19 000 . . . . . .
235 16 697 . . . . . .
607 18 226 . . . . . .
261 19 293 . . . . . .
387 21 015 . . . . . .
453 23 416 1 822 13 680 4 588 326 2 188 812
408 23 529 2 188 13 498 4 555 358 2 140 790
514 23 392 2 329 13 660 4 211 431 1 868 893
557 22 317 2 211 13 523 3 612 454 1 840 677
630 22 433 2 206 13 922 3 612 489 1 763 441
1 490 24 557 3 554 13 528 4 141 953 1 837 544
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
19 258 4 611 3 947 664
19 323 4 614 3 934 680
19 007 4 899 4 194 705
17 740 5 134 4 460 674
17 697 5 366 4 547 819
20 615 5 432 4 593 839
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
23 438 297 83 33 18
23 516 281 89 34 17
23 484 269 95 39 19
22 411 293 101 45 24
22 574 309 95 59 26
25 521 306 127 60 33
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
8 778 1 831 998 1 367 713 746 627 1 439 1 085 478 1 721 807 1 437 3 475
8 037 2 119 1 097 1 493 500 706 619 1 087 1 443 439 2 845 1 378 1 242 2 418
7 854 2 089 1 250 1 845 674 1 131 696 1 832 688 457 2 530 591 669 1 825
8 097 2 630 968 1 393 423 1 290 844 1 559 1 052 468 2 294 624 875 1 840
7 404 3 625 692 2 003 469 1 780 460 1 099 1 344 779 3 354 1 109 936 2 714
Příloha č. 2: Tržby v jednotlivých odvětvích ICT sektoru (viz s. 27) ICT sektor Tab. Tržby v odvětví služeb ICT sektoru v ČR mil. Kč 1995 celkem
1996
1997
1998
1999
2000
2001http://w 2002w w.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ict_sektor2007 2003 2004 2005 2006
59 146 92 452 104 260 114 780 132 239 160 638 179 805 179 221 195 273 208 103 223 360 253 590
267 243
Telekomunikace (642)
32 057 40 808
56 638
67 935
81 010 101 784 111 871 113 622 119 759 125 146 130 783 139 051
143 808
Činnosti v oblasti v ýpočetní techniky (72)
27 088 51 645
47 622
46 846
51 229
58 854
67 934
65 599
75 514
82 957
123 435
podle jednotlivých odvětví (OKEČ) 92 577 114 538
Poradenstv í v oblasti hardwaru (721)
.
.
.
.
.
.
.
3 157
4 109
3 202
4 598
6 515
5 557
Publikov ání, dodáv ky a poradenstv í v oblasti sof twaru (722)
.
.
.
.
.
.
.
45 856
53 771
64 389
72 185
87 767
97 571 10 119
Zpracov ání dat (723)
.
.
.
.
.
.
.
8 323
8 837
7 611
7 654
10 744
Činnosti v oblasti databází (724)
.
.
.
.
.
.
.
899
1 266
915
934
1 024
1 574
Oprav y a údržba kancelářských strojů a počítačů (725)
.
.
.
.
.
.
.
6 513
6 689
6 300
6 654
8 193
8 084
Jiné činnosti souv isející s v ýpočetní technikou (726)
.
.
.
.
.
.
.
851
842
540
553
296
529
f y zické osoby
.
.
.
.
.
.
.
7 529
8 551
8 852
9 247
9 437
11 848
práv nické osoby
.
.
.
.
.
.
. 171 693 186 721 199 252 214 113 244 153
255 394
podle druhu vlastnictví
domácí podniky
.
.
.
.
.
.
. 113 165 110 396 105 943 114 360
68 869
60 274
zahraniční af ilace
.
.
.
.
.
.
.
58 528
76 325
93 308
99 753 175 283
195 120
podle velikosti firem 0-19 zaměstnanců
.
.
.
.
.
.
.
26 200
29 880
32 724
33 105
37 234
36 527
20-49 zaměstnanců
.
.
.
.
.
.
.
14 316
14 179
14 187
15 780
19 049
18 666
50-99 zaměstnanců
.
.
.
.
.
.
.
10 322
11 747
11 918
13 807
13 040
14 897
100-249 zaměstnanců
.
.
.
.
.
.
.
11 410
12 948
19 214
20 139
25 458
23 178
250 + zaměstnanců
.
.
.
.
.
.
. 116 973 126 520 130 060 140 529 158 809
173 974
59
Příloha č. 3: Mapa umístění prodejny v městě Hodonín (viz s. 34)
60
Příloha č. 4: Jednotný registrační formulář k ohlášení živnosti (viz s. 35)
61
62
Příloha č. 5: Statistické charakteristiky ekonomického subjektu (viz s. 36)
Název atributu Právní forma
Kód 101
Institucionální sektor Velikostní kat. dle počtu zam. Činnosti – dle OKEČ
14100
Text Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku Zaměstnavatelé
120
1 – 5 zaměstnanců
725000
331300
Oprava a údržba kancelářských a počítacích strojů včetně elektronických zařízení na zpracování dat Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách Opravy elektronických a optických přístrojů a zařízení
470000
Maloobchod, kromě motorových vozidel
524000 Činnosti – dle CZ – NACE
63
Příloha č. 6: Portfólio nabízených výrobků a služeb (viz s. 36)
Servis •
Provádíme urgentní zásah při poruše na kopírovacích strojích, tiskárnách, faxech, kalkulátorech a pokladnách většiny známých značek. • Po více než 10 letech zkušeností s kancelářskou technikou Vám můžeme garantovat tu nejlepší péči o Vaše stroje. • Naší devízou je rychlost a profesionalita servisního zásahu.
Kopírovací stroje •
• •
Provádíme urgentní zásah při poruše na kopírovacích strojích většiny známých značek. Prodáváme kopírky více značek. V závislosti na Vašich požadavcích Vám poradíme s výběrem. • Navrhneme servisní a materiálovou smlouvu na zajištění provozu kopírky za paušální poplatek. Všechny starosti s dodávkami spotřebního materiálu a opravami budou v naší režii. • Při nákupu nové kopírky od jiných dodavatelů jsme schopni kopírku nainstalovat, připojit do počítačové sítě a zaškolit obsluhu. V případě možnosti uplatnit záruční opravu na stroji, na který se vztahuje záruka od jiného dodavatele, Vás na tuto skutečnost upozorníme. (Tato služba je zdarma.) Dodáváme tonery, papír a další spotřební materiál.
Pokladny •
• •
Provádíme prioritní urgentní zásah při poruše na registračních pokladnách většiny známých značek. Prodáváme registrační pokladny od nejnižší třídy pro stánkový prodej až po nejvyšší třídu restauračních pokladen s kuchyňskými tiskárnami včetně skladového hospodářství. • Instalujeme software do PC na simulaci registrační pokladny v případě, že budete prodávat zboží na PC. Při nákupu nové pokladny od jiných dodavatelů jsme schopni pokladnu naprogramovat a zaškolit obsluhu. Dodáváme papírové kotoučky i barvicí pásky do registračních pokladen.
Tiskárny •
Při poruše na Vaší tiskárně můžeme definovat závadu a zhodnotit rentabilitu opravy, případně doporučit novou tiskárnu odpovídající Vašemu provozu. Dodáváme tonery, papír a další spotřební materiál. RECYKLUJEME TONEROVÉ KAZETY.
64
Příloha č. 7: Ukázka písemné nabídky produktu (viz s. 40)
HP Officejet 5610 je multifunkční zařízení typu vše v jednom - tiskárna, skener, kopírka a fax. TISKÁRNA: inkoustová; rozlišení 1200 dpi (černé), 4800x1200 dpi (barevné); HP Photoret IV (při použití s fotografickou tiskovou kazetou); rychlost tisku až 20 str/min ČB, až 13 str/min barevně, barevná fotografie 10x15cm za 120 vteřin; tiskový jazyk HP PCL Level 3 rozšířený; tisk bez okrajů 10x15cm (na fotografické papíry 10x15cm s perforovanými nebo předřezanými okraji). SKENER: plochý s ADF; rozlišení optické 1200x2400 dpi; 48bitová barevná hloubka; 256 odstínů šedé; TWAIN 1.7, zmenšení/zvětšení 25 až 400%. KOPÍRKA: rychlost až 20 str/min ČB, až 13 str/min barevně; opakované kopírování až 100 kopií; zmenšení/zvětšení 25 až 400 %; barevné rozlišení až 1200x2400 dpi, černobílé až 600x1200 dpi. FAX: barevný; rychlost 33.6 kb/s (3 sekundy na stránku); paměť na 100 stránek A4; rozlišení 200x200 dpi, 8-bit odstíny šedé; rychlá volba až 80 čísel; automatické opakování volby; odložené faxování. Formát: A4. Zatížení: až 1500 stran za měsíc. Podávání médií: vstup - 100 listů, 15 obálek, 40 karet, 30 fólií, 20 štítků/A4 listů, 40 fotografií 10x15cm; výstup - 50 listů. ADF: na 25 listů. Rozhraní: USB - kompatibilní s USB 2.0. Rozměry: 435 x 418 x 235 mm. Hmotnost: 5.9 kg. 4.400,- Kč bez DPH Náklady na tisk: 1,20 Kč na stránku
HP PSC 1410 je ultrakompaktní ploché multifunkční zařízení s - tiskárna, skener a kopírka. TISK: termální inkoustový tisk HP; technologie HP Photoret III; rychlost až 18 str/min ČB, až 13 str/min barevně, barevná fotografie 10x15cm za 45 s; barevný tisk s optimalizovaným rozlišením až 4800x1200 dpi při tisku z počítače a vstupním rozlišení 1200 dpi, rozlišení černé až 1200 dpi při tisku z počítače; tisk bez okrajů ve formátu 10x15 cm; tiskový jazyk LIDIL (Lightweight Imaging Device Interface Language). SKENOVÁNÍ: ploché, rozlišení optické 600x2400 dpi (rozšířené až 19200 dpi); 48bitová barevná hloubka; TWAIN 1.7, zmenšení/zvětšení 50 až 400%. KOPÍROVÁNÍ: rychlost až 18 str/min ČB, až 13 str/min barevně; opakované kopírování až 50 kopií; zmenšení/zvětšení 50 až 400 %. Software: HP Image Zone photo a imaging obsahuje - HP Director, HP Document Viewer, HP Photo Gallery, HP Image Editor, HP Instant Share, HP Send to Application, HP Photo Prints, HP Creative Photo Projects, HP Album Printing, HP Quick Prints, Readiris OCR. Formát: A4. Max. měsíční zatížení: 1000 stran. Podávání médií/vstup: na 100 listů, 10 obálek, 20 karet, 30 fólií, 20 štítků/A4 listy, 20 foto 10x15 cm. Podávání médií/výstup: 50 listů, 10 obálek, 15 karet, 30 fólií. Rozhraní, připojitelnost: USB 2.0. Rozměry: 426 x 259 x 170 mm. Hmotnost: 4.2 kg. 2.490,- Kč bez DPH Náklady na tisk: 2,50 Kč na stránku
65
Příloha č. 8: Přehled obchodních značek (viz s. 42)
Příloha č. 9: Požadavky kladené na zaměstnance (viz s. 42) Předpoklady pro výkon prodavače firmy ProNet
optimální kvalifikační požadavky:
středoškolské vzdělání v oboru ekonomickém, nebo technickém
základní znalost německého jazyka
požadovaná délka praxe:
požadavky na délku praxe nejsou stanoveny
dovednosti:
mít schopnost přesvědčit a ovlivnit
být schopen týmové spolupráce
příjemné vystupování a vzhled
základní znalost práce na PC
ŘP skupiny B
66
Příloha č. 10 : Podrobný přehled nákladů (viz s. 46) Posouzení nákladů „náklady na vybavení prodejny“ Popis položky 2 x Notebook 2 x Tiskárna HP Propojení na síť (Wifi) Účetní program Money S3 – Daňová evidence Kancelářský nábytek Celkové náklady na vybavení prodejny Posouzení nákladů „ostatní náklady“ Popis položky Poplatky za získání oprávnění k podnikání Počáteční náklady na reklamu a poutač Peníze do pokladny Rezerva Celkové náklady
Suma nákladů 44 000 Kč 6 000 Kč 2 000 Kč 3 000 Kč 15 000 Kč 70 000 Kč
Suma nákladů 1 000 Kč 10 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 15 000 Kč
Posouzení nákladů „mzdové náklady“ Popis položky Mzda - prodavač – úvazek 0,5 Zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance 35% Celková částka za měsíc Celková částka za rok Posouzení nákladů „náklady na nájemné“ Popis položky Nájemné Celkové náklady na nájemné za rok
Suma hrubých mezd 5 000 Kč 1 750 Kč 6 750 Kč 81 000 Kč
Suma nákladů 5 000 Kč 60 000 Kč
Posouzení nákladů „náklady na energii“ Popis položky Poplatky za energii Celkové náklady na energii za rok
Suma nákladů 600 Kč 7 200 Kč
Posouzení nákladů „režijní náklady“ Popis položky Poplatky za služby – telefon Provozování dopravních prostředků Propagace Internet Poplatky za služby daňového poradce Celkové náklady za měsíc Celkové režijní náklady za rok
Suma nákladů 500 Kč 6 000 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč 500 Kč 10 000 Kč 120 000 Kč 67
Příloha č. 11: Zahajovací rozvaha firmy ke dni 31.12.2008 (viz s. 47) AKTIVA PASIVA Oběžná aktiva Peníze
157 350 Kč Vlastní kapitál
157 350 Kč
50 000 Kč
Peníze BÚ
107 350 Kč
Celkem
157 350 Kč
157 350 Kč
Příloha č. 12: Rozvaha firmy ke dni 31.12.2009 (viz s. 47) AKTIVA PASIVA Oběžná aktiva
550 900 Kč Vlastní kapitál Hospodářský výsledek běžného účetního období
Peníze
550 900 Kč Cizí zdroje
328 780 Kč 64 770 Kč
Závazky k zaměstnancům
5 000 Kč
Závazky za sociální a zdravotní
1 750 Kč
Daňové závazky Celkem
157 350 Kč
550 900 Kč
58 020 Kč 550 900 Kč
Příloha č. 13: Přehled reálných peněžních toků CASH FLOW (viz s. 47) Přímá metoda Počáteční stav BÚ Hotovost peníze Tržby Nákup zboží na prodejnu Nákup zboží servis Mzdové náklady Náklady na sociální a zdravotní pojištění Nájemné Energie Režijní náklady Ostatní počáteční náklady Ostatní náklady na vybavení prodejny Náklady celkem CF v tomto roce Konečný stav CF
107 350 Kč 50 000 Kč 1 340000 Kč 120 000 Kč 480 000 Kč 55 000 Kč 19 250 Kč 60 000 Kč 7 200 Kč 120 000 Kč 15 000 Kč 70 000 Kč 946 450 Kč 393550Kč 550 900 Kč 68
Příloha č. 14: Kalkulace o zahrnutí či nezahrnutí auta do obchodního majetku (viz s. 47) Varianta A: Automobil zahrnutý do obchodního majetku Pro uvažovanou kalkulaci je předpokládáno, že za pojištění, opravy a náhradní díly bude zaplaceno 5 % z pořizovací ceny. U odpisování se předpokládá průměrná roční odpisová sazba 20 %, neboť doba odpisování automobilů je 5 let. Pohonné hmoty nejsou uvažovány, protože se uplatňují v obou případech. V kalendářním roce je uvažováno ujetí 20 000 km. Varianta B: Automobil nezahrnutý do obchodního majetku Základní náhrada za použití vozidla pro rok 2009 na 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem: 3,90 Kč / km.
Položka
Automobil (poř. cena 250 000 Kč)
Varianta A Automobil zahrnutý do obchodního majetku Odpisy auta (roční odpisová sazba 20 %)
250 000 * 0,20
50 000 Kč
Opravy (5 % z pořizovací ceny)
250 000 * 0,05
12 500 Kč
Skutečné výdaje u auta zahrnutého do majetku
62 500 Kč
Varianta B Automobil nezahrnutý do obchodního majetku Základní sazba při 20 000 km
20 000 * 3,90
Rozdíl
62 500 – 78 000
78 000 Kč
–15 500 Kč
Zdroj: Práce autora na základě ŠTOHL (2008) Zjištěné údaje vedou podnikatele k tomu, že nebude osobní automobil zahrnovat do obchodního majetku firmy.
69
