JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ
Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Hra na flétnu
Joachim Andersen a jeho tvorba pro flétnu
Bakalářská práce
Autor práce: Karolína Smutná Vedoucí práce: prof. MgA. Václav Kunt Oponent práce: doc. MgA. František Kantor
Brno 2014
Bibliografický záznam SMUTNA, Karolína. Joachim Andersen a jeho tvorba pro flétnu [Joachim Andersen and his fluteworks]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Katedra dechových nástrojů, 2014 34 s. Vedoucí diplomové práce prof. Václav Kunt.
Anotace Diplomová práce „ Joachim Andersen a jeho flétnová tvorba“ pojednává o dánském skladateli Joachimu Andersenovi žijícím v období romantismu. V práci popisuji jeho život, prostředí, ve kterém žil a tvořil, a zaměřuji se na jeho 24 Grosse Etüden, op. 15, 26 Kleine Capriccen, op. 37, Ballade et Danse des Sylphes, op. 5, Ungarische Fantaisie, op. 2 a Albumblatt, op. 19.
Anotation Diploma thesis „ Joachim Andersen and his fluteworks“ is about a Danish composer living in the Romantic era. This dissertation describes his life, environment, where he lived and worked and I focus on 24 Grosse Etüden, op. 15, 26 Kleine Capriccen, op. 37, Ballade et Danse des Sylphes, op. 5, Ungarische Fantaisie, op. 2 a Albumblatt, op. 19.
Klíčová slova: Andersen, Joachim, skladatel, flétna, etudy, skladby
Keywords: Andersen, Joachim, composer, flute, etudes, compositions
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne: 2. května 2014
Karolína Smutná
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu profesoru Václavu Kuntovi za cenné připomínky a vedení při psaní této bakalářské práce.
Obsah Úvod ............................................................................................................................. 7 1. Dánsko v 19. století .................................................................................................. 9 1.1 Politická situace v Dánsku ................................................................................. 9 1.2 Významné osobnosti Dánska ............................................................................. 9 2. Život Joachima Andersena ..................................................................................... 12 2.1 Rané období ..................................................................................................... 12 2.2 Petrohradské období ......................................................................................... 12 2.3 Berlínské období .............................................................................................. 13 2.4 Období návratu do vlasti .................................................................................. 13 3. Etudy Joachima Andersena .................................................................................... 15 3.1 24 Grosse Etüden, op. 15 ................................................................................. 15 3.1.1 Etüde no. 3 G major .................................................................................. 16 3.1.2 Etüde no. 9 (a, b) E major ......................................................................... 17 3.2.3 Etüde no. 14 dis, es minor ........................................................................ 18 3.2.4 Etüde no. 24 d minor ................................................................................. 18 3.2.26 Kleine Capriccen, op. 37 ............................................................................ 19 4. Přednesové skladby Joachima Andersena .............................................................. 21 4.1. Ballade et Danse des Sylphes, op. 15 .............................................................. 22 4.2 Ungarische Fantaisie, op. 2 .............................................................................. 23 4.3 Albumblatt, op. 19 ........................................................................................... 26 Závěr .......................................................................................................................... 28 Použité informační zdroje .......................................................................................... 29 Přílohy ........................................................................................................................ 30
Předmluva Joachim Andersen byl dánský flétnista, skladatel a dirigent. S jeho skladbami jsem se poprvé setkala na konzervatoři při studiu jeho dvou cyklů etud, a to 24 Grosse Etüden, op. 15, a 24 Etüden, op. 33. Později, ve druhém ročníku Janáčkovy akademie múzických umění, mi byla panem profesorem Václavem Kuntem doporučena jeho skladba Ballade et Danse des Sylphes, op. 5, jako součást mého ročníkového koncertu. Tato skladba okouzlila nejen mne, ale domnívám se, že i většinu posluchačů, kteří se zúčastnili mého vystoupení. A tak jsem zatoužila nastudovat další Andersenovy skladby a přiblížit tohoto ne příliš známého skladatele i ostatním flétnistům. Joachim Andersen složil pro flétnu mnoho děl, ale dnes se hrají převážně jeho etudy a menší přednesové skladby.
Úvod Ve své bakalářské práci se zabývám osobností dánského skladatele a dirigenta Joachima Andersena a jeho tvorbou pro flétnu. Konkrétně se zaměřuji na 24 Grosse Etüden, op. 15, 26 Kleine Capriccen, op. 37, Ballade et Danse des Sylphes, op. 5, Ungarische Fantaisie, op. 2 Albumblatt, op. 19. Joachim Andersen patří k méně známým evropským skladatelům a jeho skladby bývají v současnosti málo interpretovány. Cílem této práce bude představit Joachima Andersena jako člověka, flétnistu, skladatele a dirigenta a současně přiblížit jeho tvorbu pro flétnu veřejnosti. První kapitola shrnuje kulturněhistorická a společenská fakta, jež bezesporu ovlivňovala skladatelův život, a přibližuje čtenářům období romantismu. Zmiňuji se zde o rozvoji vědy, literatury, sochařství, malířství a hudby. Stručně uvádím také jména dalších významných dánských osobností té doby. Další kapitola práce, která podává stručný životopis skladatele, vychází z publikace Joachim Andersen: A Bio-Bibliography1 od Kyle Dzapo2. Popisuje Andersenovu skladatelskou a dirigentskou kariéru a uvádí nejdůležitější místa jeho působení. Stěžejní část práce je věnována jednotlivým skladbám. Stručně popisuji jak jejich stránku formální, tak stránku výrazovou. U každé konkrétní skladby uvádím její specifika, jakou řeší problematiku a jaký má přínos pro technický růst interpreta, přičemž vycházím z názorů renomovaných pedagogů a z osobní interpretační zkušenosti. Stručné rozbory děl doplňuji vlastním názorem na jednotlivé skladby a uvádím metodické postřehy k jejich nastudování a následné interpretaci. Tato část zahrnuje dvě kapitoly. Kapitola třetí pojednává o etudách Joachima Andersena. Podrobněji se věnuji etudám 24 Grosse Etüden, op. 15 (Etüde no. 3 G major, no. 9 (a, b) E major, no. 14 dis, es minor a no. 24 d minor). Dále se v této kapitole zaměřuji na 26 Kleine Capriccen, op. 37. Kapitola čtvrtá se zabývá Andersenovými přednesovými skladbami Ballade et Danse des Sylphes, op. 5, Ungarische Fantaisie, op. 2, Albumblatt, op. 19.
1 2
Joachim Andersen: A Bio-Bibliography – publikace o životě Joachima Andersena Kyle Dzapo – americká flétnistka, profesorka flétny a dějin hudby na Bradley Universitě v USA
7
V závěru shrnuji přínos Joachima Andersena jako autora skladeb pro flétnu. V příloze uvádím abecední seznam všech Andersenových skladeb.
8
1. Dánsko v 19. století Pro získání přesnější představy o životě Joachima Andersena uvádím fakta týkající se historie Dánska a jeho politického a kulturního vývoje.
1.1 Politická situace v Dánsku Roku 1849 se Dánsko stalo konstituční monarchií, králem byl Frederick VII. Byl ustanoven dvoukomorový parlament, Folketing3 zastupoval řadové občany a Landsting4 šlechtu. Vzniklo také nezávislé soudnictví. Roku 1845 došlo ke zrušení otroctví v karibských koloniích. V Dánsku se začaly projevovat nacionalistické tendence, což vyústilo v konflikt Pruska a Rakouska s Dány o oblasti Šlešvicka a Holštýnska. Spor vyhrálo Prusko s Rakouskem a Dánsko přišlo o svá nejvýnosnější území. Tato skutečnost vedla k modernizaci zemědělství a nástupu industrializace ve zbylých, méně rozvinutých oblastech. Později se na dalším vývoji podepsala socialistická a komunistická hnutí, která si vynutila řadu politických ústupků. Došlo ke změně státní moci, monarchii nahradil parlament. Po roce 1878 došlo k uklidnění politické situace v Dánsku.
1.2 Významné osobnosti Dánska Z Dánska pochází řada významných osobností, mezi nimi mnoho vědců a umělců. Mezi přední vědecké osobnosti patří bezesporu astronom Tycho de Brahe (1546 – 1601), který působil a nakonec i zemřel v Praze. Zajímavou, avšak přehlíženou osobností byl také Ludwig August Colding (1815 – 1888), který mezi prvními formuloval principy zákona zachování energie. Mezi velmi důležité patřily také objevy na poli fyziky částic, které uskutečnil Niels Bohr (1885 – 1962). Mezi nejznámější literáty patří dánský pohádkář Hans Christian Andersen (1805 – 1875), který patří bezesporu k nejvýznamnějším osobnostem dánské kultury. Psal básně, povídky, divadelní hry, světoznámé jsou jeho pohádky (Malá mořská víla, Sněhová královna, Křesadlo, Ošklivé káčátko a jiné).
3 4
Folketing – zastoupení občanů v parlamentu Landsting – zastoupení šlechty v parlamentu
9
K dalším významným osobnostem patří filozof Søren Kierkegaard (1813 – 1855), dále spisovatel Karen Blixen (1885 – 1962) a dramatik Ludvig Holberg (1684 – 1754). Počátky dánského malířství sahají až do 16. století, ale ke skutečnému rozkvětu došlo až v 19. století. Zakladatelem nového směru populární krajinářské malby se stal Christoffer Wilhelm Eckersberg (1783 – 1853), který měl řadu významných žáků a následovníků. Ve Skanen5 se vyvinula celá malířská komunita, kterou vedl Peder Severin Krøyer (1851 – 1909). Podobná komunita vznikla i ve Funen6, kde pracoval například Johannes Larsen (1867 – 1961). Mezi významné sochaře patří Jacques Saly (1717 – 1776) a Bertel Thorvaldsen (1770 – 1844). Za zakladatele dánského divadla je pokládán Ludvig Holberg (1684 – 1754) a mezi další významné osobnosti patří dramatik Adam Oehlenschläger (1779 – 1850). V Kodani v 19. století vzniklo mnoho divadelních institucí, například Frederiksberg Teater, dnešní divadlo Betty Nansetové, dále Folketeater, Østre Gasværk Teater, Lille Grønnegade Teater je nejstarší divadlo v Kodani, postaveno bylo již v roce 1682. Nørrebros Teater založené 1882 bylo považováno za jedno z nejlepších své doby. Další dodnes velmi slavné divadlo je Pantomime Teater, kde se uvádějí commedie dell´arte, balety, pantomimy, opery, operety. Je to jedno z nejvýznamnějších divadel v Kodani. Zde působil otec Joachima Andersena. Nejvýznamnějším kodaňským divadlem je Konkelige Teater Copenhagen7, založené roku 1847. Dodnes se zde hrají balety, opery, operety, ale probíhají zde i koncerty klasické hudby. Mezi významné hudební osobnosti patřil Giuseppe Siboni8, skladatelé Carl Nielsen9, Joachim Andersen, Nielsen Gade10, který byl třicet let ředitelem Det konkelige academy Copenhagen11 a zakladatelem Det Konkelige konsevatorium Copenhagen12. Významné osobnosti Dánska byly ovlivněny romantismem jak v hudbě, tak i v literatuře. Hudba v období romantismu byla velmi různorodá a inspirovala se často 5
Skanen – nejsevernější dánské městečko Funen – druhý největší ostrov Dánska 7 Královské divadlo v Kodani 8 Giuseppe Siboni (1780 – 1839) – italský operní pěvec, pedagog operního zpěvu, 9 Carl Nielsen (1865 – 1931) – dánský houslista, dirigent a skladatel 10 Nielsen Gade (1817 – 1890) – dánský dirigent, skladatel a varhaník 11 Královská hudební akademie v Kodani 12 Královská konzervatoř v Kodani 6
10
pohádkovými náměty. Romantismus je epocha v dějinách hudby trvající zhruba od roku 1820 do roku 1900. Skladatelé se v ní nechali ovlivňovat fantazií, city a vším pohádkovým. Konkrétně v Dánsku se komponisté často inspirovali severskou mytologií a lidovým folklórem. Často zpracovávali mytologická témata obsahující nadpřirozené bytosti, kterými v severských zemích byli převážně bohové, víly, trpaslíci a obři. Například víla má historické kořeny sahající až do raného starověku. Spisovatel Hans Christian Andersen také čerpal ze severské mytologie a konkrétně víly vystupují v několika jeho pohádkách. Základním znakem romantismu je touha po něčem neuskutečnitelném. Měšťanskou vrstvou je hudba v této době chápána jako samozřejmá součást vzdělání. Vzniká nová hudební forma, symfonická báseň a také nové hudební nástroje (saxofon). Významnými představiteli romantismu byli Richard Wagner13, Franz Schubert14, Robert Schumann15, Frederick Chopin16, Johann Strauss17, Petr Iljič Čajkovskij18, Nikolaj Rimskij – Korsakov19, Antonín Dvořák20, Bedřich Smetana21, Johannes Brahms22, Edward Grieg23.
13
Richard Wagner (1813 – 1883) – německý skladatel a dirigent, provedl významnou reformu opery Franz Schubert (1797 – 1828) - rakouský skladatel, představitel raného romantismu 15 Robert Schumann (1810 – 1856) – německý skladatel a hudební kritik 16 Frederick Chopin (1810 – 1849) – významný polský skladatel a klavírista 17 Johann Strauss (1825 – 1899) – rakouský dirigent a významný skladatel 19. století 18 Petr Iljič Čajkovskij (1840 – 1893) – ruský hudební skladatel, jeden z nejvýznamnějších skladatelů v období romantismu 19 Nikolaj Rimsky – Korsakov (1844 – 1908) – ruský skladatel 20 Antonín Dvořák (1841 – 1904) – nejvýznamnější český skladatel 21 Bedřich Smetana (1824 – 1884) – český skladatel 22 Johannes Brahms (1833 – 1897) – německý hudební skladatel, klavírista a dirigent 23 Edward Grieg (1843 – 1907) – norský hudební skladatel, největší hudební skladatel Norska vůbec 14
11
2. Život Joachima Andersena
2.1 Rané období Joachim Andersen (celým jménem Carl Joachim Andersen, své první jméno nikdy nepoužíval) se narodil 29. dubna 1847 v Kodani. Hudební nadání zdědil po svém otci – flétnistovi, který mu byl velkým vzorem. V dětství chodíval s otcem do divadla, kde trávil čas poslechem oper a sledováním flétnového partu. Hře na flétnu se Joachim věnoval již od útlého věku právě pod vedením svého otce. Již ve svých začátcích patřil mezi výrazné talenty, ve svých třinácti letech vystoupil sólově ve Frederiksberg Teater24, kde odehrál celý recitál. Téhož roku, kdy se Joachim narodil, patentoval Theobald Boehm25 nový typ flétny s chromatickou mechanikou. Přestože se Joachim učil na starý, tedy osmiklapkový typ flétny, není jeho flétnová tvorba touto skutečností ovlivněna. Andersenovým snem bylo stát se předním flétnistou své doby. Již v mladém věku získal místo prvního flétnisty v Music Society´s orchestra26, který vedl Nielsen Gade. Pod jeho vedením začal získávat první zkušenosti v orchestru. Později byl Andersen vybrán do Royal Opera House27, kde působil až do roku 1878. Současně s působením v Královské opeře také vyučoval a komponoval. V tomto období vznikla jeho sbírka 24 Grosse Etüden, op. 15, nesoucí název„Mému milovanému otci“.
2.2 Petrohradské období Znechucen politickou situací v Dánsku odešel v roce 1878 Andersen do zahraničí. Jeho prvním působištěm se stal Petrohrad. Podařilo se mu získat místo v tamním Imperial orchestra 28, kde setrval tři roky. 24
Divadlo Frederiksberg – divadlo, které bylo založeno roku 1850 v Kodani. Hrály se zde opery a balety 25 Theobald Boehm (1794 – 1881) – německý flétnista, skladatel, vynálezce. Roku 1847 patentoval nový typ flétny s chromatickou mechanikou, který se používá dodnes 26 Orchestr mladých nadaných hudebníků – orchestr, který založil Nilesen Gade, skládal se z mladých talentovaných umělců 27 Královská opera v Kodani – založena roku 1847, dodnes jedna z nejvýznamnějších kulturních institucí v Kodani 28 Císařský orchestr – velký symfonický orchestr v Petrohradě v 19. století
12
Během pobytu v Petrohradu napsal mnoho skladeb, které sklidily velký úspěch, a také se mu podařilo navázat kontakty s několika mezinárodními hudebními společnostmi. K významné změně došlo u Andersena také v osobním životě, v Petrohradě se oženil. Měl jediného syna Ernsta Gunnera Joachima Andersena, který se narodil s částečnou slepotou. I přesto se začal pod vedením svého otce učit hrát na flétnu. Jeho hra byla slepotou ztížená, veškeré skladby se Ernst musel učit zpaměti. V patnácti letech oslepl úplně. Později onemocněl tuberkulózou a v sedmadvaceti letech zemřel. Otce Joachima synova smrt velice zasáhla a jedině práce mu pomáhala se s touto tragédií vyrovnat. Komponoval, soukromě vyučoval, začal dirigovat a uskutečnil turné po Švédsku, Finsku a Holandsku, kde vystupoval s tamními orchestry.
2.3 Berlínské období Roku 1881 se Joachim přestěhoval kvůli zajímavé pracovní nabídce do Berlína. Od Benjamina Bilse29, který znal Andersena již z Petrohradu, dostal nabídku působit v jeho orchestru. Zanedlouho získal místo prvního flétnisty v Berliner Königsoper30. Spolu s ostatními členy orchestru Bejamina Bilse dal podnět ke vzniku Berliner Philharmonie31. Zde opět působil jako první flétnista a současně také jako dirigent. V dirigentské činnosti byl velmi precizní až despotický. Jeho velkými vzory byli Nielsen Gade, Johann Strauss, Petr Iljič Čajkovskij, Hans von Büllow32, pod jejichž vedením hrával.
2.4 Období návratu do vlasti Kolem roku 1893 se u Joachima objevily blíže nespecifikované zdravotní potíže s jazykem, proto byl nucen skončit s aktivním hraním. Odcestoval zpět do Kodaně, kde se živil už jen komponováním a dirigováním.
29
Benjamin Bilse (1816 – 1902) – německý skladatel a dirigent Berlínská opera – založena roku 1745, po vyhoření znovuotevřena roku 1843 31 Berlínská filharmonie – založena roku 1882 členy orchestru B. Bilse, včetně J. Andersena 32 Hans von Büllow (1830 – 1894) – německý dirigent, skladatel a klavírista 30
13
Velký úspěch a společenské uznání mu přinesla skladba Kong Christian X. Honour - March33, za kterou byl dánským králem pasován na rytíře. Navzdory svému špatnému zdravotnímu stavu uspořádal ještě v roce 1907 recitál v Londýně, kde se setkal s Cecile Chaminade34. Ta na jeho počest upravila své slavné Concertino pro flétnu a klavír, op. 4, také pro flétnu a orchestr. 7. května 1909 Joachim Andersen zemřel v rodné Kodani.
33 34
Královský pochod krále Christiana X. – vytvořeno na zakázku Cecile Chaminade (1857 – 1944) – francouzská skladatelka a klavíristka
14
3. Etudy Joachima Andersena
3.1 24 Grosse Etüden, op. 15 Sbírky Andersenových etud se od sebe charakterově liší. První sbírka etud, tedy 24 Grosse Etüden, op. 15, je podle mého názoru velmi přínosná. Tento opus obsahuje dvacetčtyři etud ve všech tóninách jdoucích vzestupně za sebou. Andersen v těchto cvičeních řeší veškerou problematiku hry na flétnu, jako je například dvojité a trojité staccato, spojování vazeb přes dvě i tři oktávy, melodické ozdoby, intervaly různých výšek, triolové rytmy, dále se zabývá také artikulací a dynamikou. I přes tyto složitosti se etudy studují a realizují celkem bezproblémově. Je patrné, že jejich autorem je flétnista. Co do obtížnosti odpovídají tato cvičení střední úrovni technické vyspělosti. Andersenovy etudy jsou melodicky velmi zajímavé a je do nich vložena severská melodika. Právě melodická linka usnadňuje hráči překonat technické obtíže při jejich nácviku. Sama jsem jeho Grosse Etüden, op. 15, studovala na konzervatoři a vzpomínám na jejich nácvik jako na jeden z těch podnětných. Ne všechny etudy pro flétnu jsou vždy skladebně přínosné a zároveň řešící technickou problematiku hry na flétnu. V mnohých je obsaženo plno technických problémů a nelze v nich najít žádnou melodii či zajímavou harmonii, které by se člověk „chytil“ ve smršti daného technického problému. Andersen byl ve své době velmi uznávaný právě díky svým etudám. Ty se tenkrát šířily do celého světa a vzhledem k technickým možnostem je mohli nastudovat jen flétnisté s velkým talentem a vysokými ambicemi. Joachim Andersen se několikrát setkal se svým velkým vzorem, svým vrstevníkem a slavným flétnovým géniem, Paulem Taffanelem35. Podle jeho vzoru začal tvořit Školu virtuosity, op. 60. Sám Taffanel Andersena po nastudování jeho 24 Grosse Etüden, op. 15, nazval „Chopinem flétny“. Tenkrát mu řekl, že jeho etudy jsou stejně tak krásné jako 24 Studií pro klavír od Fredericka Chopina. Právě etudy přinesly Andersenovi největší úspěch. Již tenkrát dosáhly obrovského ohlasu a dodnes jsou hrány po celém světě. Myslím si, že je důležité pro dnešní studenty hry 35
Paul Taffanel (1844 – 1908) – francouzský skladatel, dirigent, flétnista a zakladatel francouzské flétnové školy, která je využívána dodnes. Nejvýznamnější flétnista 19. století.
15
na flétnu některé z jeho etud nastudovat. Některé jsou spíše výrazově náročné, a tak vypadají spíše jako drobné skladby. Vzhledem k obtížnosti Andersenových sbírek je vhodné je studovat na konzervatoři či v případě velmi talentovaného žáka už na druhém stupni základní umělecké školy. Pro mezinárodní soutěž Carla Nielsena v oboru flétna je vždy vybrána do prvního kola některá z Andersenových etud. Obvykle jí bývá Etuda no. 3 G major ze sbírky 24 Grosse Etüden, op. 15. 3.1.1 Etüde no. 3 G major Nyní se zaměřím na Etüdu no. 3 G major, která někdy bývá obsažena v povinném programu na již zmíněné mezinárodní soutěži. Jedná se o etudu technického charakteru s tempovým označením Allegro con brio, čtvrťová nota se rovná 69 MM. Etuda je složená z triol vázaných jednotlivě nebo po dvou i třech triolách. První, tedy melodický tón z trioly udává melodii, která plyne během celého dvoustránkového cvičení. Je proto nutné, aby ji hráč určitým způsobem zdůraznil, často protažením melodické noty. Etuda je pak pro posluchače dosti srozumitelná, i pro hráče je díky její melodické lince její nácvik daleko snazší. Ke správnému pochopení plynulosti melodie a frázování doporučuji nácvik melodických tónů nejprve samostatně. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že tato etuda není z pohledu prstové techniky příliš náročná, je ale nutné jí věnovat značnou pozornost. Aby dané trioly zněly lehce a bravurně, cvičíme ji zprvu na několik rytmů a tempových stupňů. Tato etuda je zkomponována ve třech oktávách. Je důležité, abychom zachovali melodickou linku vystupující nad harmonickou výplní. Během pohybu v oktávách se nám nesmí změnit intonace ani barva. K procvičení této problematiky hry na flétnu využíváme cvičení přefukovaných oktáv právě z vrchní oktávy do spodní. Přínos této etudy je nejen zvukového a technického charakteru, ale také správného chápání melodiky.
16
3.1.2 Etüde no. 9 (a, b) E major
Etuda no. 9 (a) E major je zaměřena na procvičení dvojitého staccata. Jedná se o etudu tempového označení Allegretto Gioccoso a čtvrťová nota se rovná 92 MM. Je to svižná etuda, která vyžaduje delší přípravu. Aby dvojité staccato zaznělo ve všech třech oktávách, které skladatel v této etudě využívá, měli bychom ji cvičit velmi pomalu a v legatu. Je nutné řešit problematické oktávové skoky, protože ty se zde objevují často směrem nahoru z jednočárkované až do tříčárkované oktávy. Proto je nezbytné, abychom procvičovali tyto skoky velmi pomalu, důkladně a dbali tak na vyrovnaný ozev všech výšek. Jakmile se nám v pomalém tempu bude dařit realizovat kvalitní zvuk obou oktáv ve stejné dynamice, barvě i intonaci, můžeme se pokusit o rychlejší tempo. I když má každý hráč jiné technické a zvukové možnosti, podle sebe soudím, že nastudování této etudy v kvalitním provedení trvá minimálně dva týdny.
Tato etuda má ještě druhou část, a tou je díl „ b“. Ta má stejné tempové označení, ale liší se tím, že každý tón je zdvojený, tudíž se zaměřuje ještě důsledněji na vyrovnaný a dechovou oporou podpořený ozev dvojitého staccata. Musíme tedy myslet na uvolněnost jazyka, artikulační čistotu. Vzhledem k tomu, že každou notu vyslovujeme dvakrát, soustředíme se spíše na vyrovnanost zvuku než na problematické skoky, které máme procvičené již z části „ a“. Mně osobně se tato část hrála lépe, ale je náročnější, co se týče fyzického nasazení. Aby od začátku až do konce bylo dvojité staccato po zvukové stránce stále kvalitní, vyrovnané a bez jakýchkoliv zvukových nedostatků, musíme jej cvičit opravdu velmi pomalu. Pomůckou mi bylo i frulatto. Díky tomuto cvičení nebudeme mít problém zahrát dvojité staccato ve všech oktávách v rychlém tempu všude tam, kde je vyžadováno.
17
3.1.3 Etüde no. 14 dis, es minor
Vzhlede k tomu, že Andersen píše etudy ve všech tóninách, vybrala jsem pro příklad také etudu s vyšším počtem křížku, konkrétně s šesti křížky. Toto cvičení v tempovém označení Allegretto moderato, kdy se čtvrťová nota s tečkou rovná 69 MM, je obtížné. Z důvodu změny tóniny je potřeba číst zápis velmi pomalu, protože změna předznamenání představuje pro mnoho hráčů značný problém. Etuda je opět technického charakteru, procvičuje spoje, tentokrát maximálně v rozpětí sexty. Celá je psaná v legatu, takže musíme dbát na přesnou výměnu hmatů a uvolněnost rukou.
3.1.4 Etüde no. 24 d minor
Poslední, čtyřiadvacátá etuda je v tempovém označení Allegro con fuoco Na rozdíl od Etüdy no. 14 dis, es minor je psána v lehké tónině d moll. Cvičení se vyznačuje rychlými běhy pohybujícími se z jednočárkované oktávy až po oktávu tříčárkovanou a zpět. Opět je velmi důležité dbát na vyrovnanost zvuku ve všech polohách a na uvolněnost rukou. Zhruba v polovině etudy se mění tempo, a to na Meno Allegro con gracioza. Tato část je zpěvná a má uklidňující charakter oproti 18
výbušnému virtuosnímu úvodu. Po této kantabilní části se vracíme zpět do Tempa prima a navrací se hlavní téma. Po něm následuje celá stránka dvojitého staccata v accelerandu, jež nás dostane do efektního rychlého tempa, ve kterém celá etuda končí. Celkově na mne tato etuda působí jako drobná přednesová skladba, a to nejen svým rozsahem (má čtyři stránky), ale i celkovou kompoziční koncepcí - změnami tempa, výrazu a využitím různých typů artikulací.
Z Andersenových etud pokládám opus 15 za nejkvalitnější a nejpřínosnější. Mně samotné byl op. 15 velkou pomocí při řešení různých problému mé hry a ráda se k těmto etudám vracím.
3.2 26 Kleine Capriccen, op. 37 Podobně jako Andersenovy Grosse Etüden, op. 15, jsou i jeho capricca psána ve všech tóninách. Od etud se ale liší rozsahem. Capricca mají rozsah pěti až deseti řádků. Každé capriccio je charakterově odlišné. Vyznačují se tanečními rytmy, lehkostí, líbivou melodikou, přičemž řeší také technické problémy hry na flétnu, jako je jednoduché, dvojité i trojité staccato, spojování velkých intervalových skoků, artikulace, dynamika, melodické ozdoby, výraz. Dle mého názoru lze tato capricca, vzhledem k jejich obtížnosti nastudovat jak na konzervatořích, tak i na druhém stupni základní umělecké školy. Nalezneme zde svižná staccatová capricca, rytmická capricca i capricca klidnější, legátová.
19
Ukázka Capricca no. 1 C major a no. 2 a minor:
20
4. Přednesové skladby Joachima Andersena Veškeré skladby Joachima Andersena jsou zahrnuty do šedesáti sedmi opusů. Ve všech jeho skladbách je cítit severská melodika. Ta se vyznačuje mírně ponurou náladou, která se postupně rozvine do nádherné líbivé melodie. Mnohé skladby mají podobnou náladu. Joachim Andersen byl ve své tvorbě ovlivněn nejen svým otcem, ale také svými vrstevníky, jako byli např. Carl Nielsen, taktéž Dán, nebo významný flétnista Paul Taffanel, se kterým se Andersen několikrát setkal v Paříži a velmi se zajímal o jeho metodické dílo. Paul Taffanel byl Andersenovi velkou inspirací. Konzultoval s ním veškerou vlastní tvorbu, byli přáteli i soky, ale Andersen se Taffanelovi nikdy nevyrovnal. V Itálii byl pro zajímavost jeho vrstevníkem flétnista Giuseppe Gariboldi. V 19. století působilo na Andersena mnoho vlivů, jako například vývoj divadla a kultury v Dánsku obecně. V některých Andersenových skladbách cítíme podobnou atmosféru, jakou mají pohádkové příběhy Hanse Christiana Andersena. Skladby Joachima Andersena byly napsány téměř všechny pro flétnu. Kromě etud skládal i tance, pochody, variace, koncerty, tvořil transkripce. Díla jsou psána jak pro sólovou flétnu, tak pro flétnu s doprovodem klavíru či orchestru. Velký úspěch mu přinesl Kong Christian X. Honour - March, za který byl tehdejším dánským králem pasován na rytíře. Andersenovy přednesové skladby jsou spíše kratší, zhruba do deseti minut. Mají určitou pravidelnost, skládají se z úvodní kantabilní části, na kterou téměř plynule navazuje část virtuosní. V pomalé zpěvné části může interpret poukázat na své dynamické a výrazové možnosti a v části virtuosní má možnost předvést svoji technickou vyspělost. Andersen velice rád zpracovával transkripce na vybraná témata, ta jsou obsažena v jeho Opern Transciptionen, op. 45: Hochzeit des Figaro, no. 1, Norma, no. 2, Weisse Dame, no. 3, Listoven Weber von Windsdor, no. 4, Don Juan, no. 5, Lucia di Lammermoor, no. 6 , Freischütz, no. 736, Zauberflöte, no. 8. Velmi rád komponoval fantasie zpracovávající národní tématiku. Několik jich zahrnul do sbírky Fantaisies Nationales, op. 59. Patří sem: Danois, no. 1, Ecossais, 36
Skladba, ve které Andersen po vzoru Paula Taffanela zpracovává téma z opery C. M. von Webera Čarostřelec
21
no. 2, Russe Fantaisie, no. 3, Suédois Fantaisie, no. 4, Italian Fantaisie, no. 5, Hongrois Fantaisie, no. 6. Dle mého názoru nejsou z hlediska kompoziční úrovně všechny jeho skladby zajímavé. Za jeho nejlepší dílo pro flétnu považuji Ballade et Danse des Sylphes, op. 5.
4.1 Ballade et Danse des Sylphes, op. 15 V této podkapitole se zaměřuji na stručný rozbor skladby Ballade et Danse des Sylphes, op. 5. Osobně považuji tuto skladbu za nádhernou kompozici, která v sobě skrývá pohádkový příběh. Ten je v tomto díle vyjádřen nejen specifickými harmonickými postupy, ale také změnami temp a nálad. Skladba mi připomíná pohádkový příběh Vílí hora od spisovatele Hanse Christiana Andersena. Ten zde popisuje život sedmi víl s nadpřirozenými schopnostmi. Ballade et Danse des Sylphes, op. 5, je inspirován i severskou mytologií. Skladba začíná v tempovém označení Andante sostenuto a výrazovým označením Misterioso. Tajuplný začátek je po chvíli vystřídán malebnou melodií, která se prolíná s kadencovými virtuosními běhy zřejmě vyjadřujícími rej víl. Závěr této kantabilní části končí opět mysteriosním prvním tématem v pianissimu. Následuje rychlá virtuosní věta s tempovým označením Allegro man non troppo. Začátek je rychlý, obsahuje v triolové běhy, které se často objevují v celé této virtuosní větě. Jde o technicky náročné běhy, které vyžadují detailní přípravu. Triolové pasáže, představující lehkost a tajemnost těchto mytologických bytostí, vyžadují velmi jemnou a precizní interpretaci. Hlavním tématem v této rychlé větě je lehoučký taneček v dynamicky jemném, ale artikulačně ostrém staccatu. Na chvíli jej zastoupí vedlejší taneční myšlenka podobná valčíku. Pro dosažení efektního závěru, využil skladatel v závěru skladby dvojitého staccata ve velmi rychlém tempu a accelerando. Toto dílo je celkově velmi efektní, tajuplné, plné výrazu, ale také technicky náročné, avšak posluchačsky velmi vděčné. I přes některé technicky problémové pasáže doporučuji se této skladbě věnovat a nastudovat ji.
22
Zde je ukázka z první části, kde písmenem A je označeno hlavní téma, které je přerušeno náhlými rychlými běhy, opět vyjadřující vášnivý tanec víl.
Ukázka tance víl v rychlé části skladby:
4.2 Ungarische Fantaisie, op. 2 Jedná se o skladbu ze sbírky Fantaisies Nationales, op. 59, která vychází z národních motivů a témat, v tomto případě z témat stylizovaných do maďarského folklóru. Je zde obsažen i úryvek ze známého Brahmsova Uherského tance č. 5. Skladba začíná v tempovém označení Allegro agitato. Úvodní část je plná vzruchu, 23
vypadá spíše jako kadence. Po ní následuje téma v moderatu. Je prosté a obsahuje mnoho folklórních prvků a již zmíněný motiv Uherského tance č. 5.
Po zaznění hlavního tématu následuje Variace I. v tempu Allegro. Tato variace je zaměřena na virtuositu a jsou v ní obsaženy prvky dvojitého staccata v obtížných skocích z jednočárkované do tříčárkované oktávy a zpět, melodické ozdoby. Je důležité zachovávat tok melodie a i v těchto technických pasážích vynášet melodickou linku.
Variace II. je taktéž velmi virtuosní. Začíná chromatickým během, ale vzápětí nabírá tempo a opět využívá dvojitého staccata ve velkých intervalových skocích přes dvě oktávy. Druhá část této variace obsahuje velké intervalové skoky často pod legatem. Tato variace je delší než Variace I. a končí efektní a rychlou chromatickou stupnicí od tónu a1 po a3.
24
Poté se skladba uklidní a přechází z rychlých variací do klidné kantabilní části v tempovém označení Adagio. Přestože se jedná o pomalou část fantasie, nalezneme v ní i dvaatřicetinové hodnoty vyjadřující jemnou barevnou výplň melodie. Tato technická část skladby musí být proto interpretována jemně a precizně.
Následující část fantasie je napsána v tempovém označení Moderato. Jedná se o pasáž složenou z dvojitého staccata, obsahující taneční prvky maďarského folklóru. Začíná v pomalejším tempu a pro reálnou představu maďarské lidové písně se postupně celý tento díl zrychlí podobně jako v Montiho Čardáši. Konec této části je efektní v rychlém tempu, do kterého interpret postupně dospěl v sextolových výjezdech končících na a3.
Po výbušném závěru předchozí části následuje zklidnění v podobě jemné melodie v tempu Meno mosso. Efektní závěrečnou částí je Allegro con brio.
Záleží na interpretovi, jak bude postupovat, co se týče výrazové části, já osobně jsem při interpretaci zvolila v této části „folkórní rozjezd“, odborně poco a 25
poco accelerando, který graduje až do úplného závěru. Finální část skladby vypadá jako etuda s melodickými ozdobami. Je virtuosní, psaná ve dvojitém staccatu a na jejím konci jsou pro větší napětí obsaženy intervalové skoky. Celá skladba končí klidným tempem Lento a trylkem na tónu a2 a nečekaným skokem na tón a3.
Ve srovnání Uherské Fantaisie Franze Dopplera je Andersenova skladba možná náročnější na přípravu i interpretaci. Troufám si však říci, že je neméně kvalitně napsaná a přínosná jak pro posluchače, tak pro samotné interprety. Je proto s podivem, že jí doposud nebyl věnován větší zájem ze strany profesionálních flétnistů.
4.3 Albumblatt, op. 19 Andersenova skladba Albumblatt, op. 19, je vzhledem ke stupni obtížnosti a malému rozsahu vhodná již pro žáky prvního stupně základní umělecké školy. Skladba je psána jako melodii plynoucí ve třech oktávách. Nevyžaduje proto nácvik technického charakteru, ale spíše nácvik dechové ekonomie, zvukové kvality a frázování. Skladba plyne v tempovém označení Allegreto v tónině A dur. Je tedy patrné, že pro menší žáky mohou hmaty tříčárkované oktávy (konkrétně tóny fis3 a gis3) představovat značné problémy a je nezbytné jim věnovat delší nácvik v podobě přefukovaných oktáv a spojů problémových hmatů. Právě přes tyto složitosti je pro žáka základní umělecké školy velkým přínosem. Výrazová stránka obsahuje označení con sentimento a skladba využívá dynamického rozsahu piano a mezzoforte. Nemůžeme proto zadat Albumblatt op. 19 začátečníkovi, ale spíše
26
pokročilému žákovi, aby pochopil frázování a interpretoval tento kus s jasným záměrem. Tato skladba je zajímavá nejen pro žáky z hlediska interpretace, ale i z pedagogického hlediska pro začínající pedagogy, jako jsem já.
27
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala osobností Joachima Andersena a jeho tvorbě pro flétnu, konkrétně jsem zde uvedla 24 Grosse Etüden, op. 15, 26 Kleine Capriccen, op. 37, Ballade et Danse des Sylphes, op. 5, Ungarische Fantaisie, op. 2, Albumblatt., op. 19. Představila jsem evropského skladatele Joachima Andersena jako člověka, skladatele a dirigenta a seznámila jsem veřejnost s jeho tvorbou. Popsala jsem kulturněhistorická a společenská fakta, která ovlivnila tvorbu Joachima Andersena a přiblížila jsem čtenářům období romantismu. Shrnula jsem v této kapitole i několik významných osobností působících v 19. století. Zabývala jeho životem, nejdůležitějšími místy v zahraničí, kde působil, a vycházela jsem z publikace Joachim Andersen: A Bio-Bibliography od Dzapo Kyle. Dále jsem se podrobně zaměřila na Andersenovy etudy, uvedla jsem, čeho v nich využívá, jakou problematiku řeší a jak se jeho etudy studují. Konkrétně jsem rozebrala výběr z jeho 24 Grosse Etüden, op. 15 (Etudu no. 3 G major, no. 9 (a, b) E major, no. 14 dis, es minor, no. 24 d minor), 26 Kleine Capriccen, op. 37. V navazující kapitole jsem vyjádřila svůj názor na Andersenovy přednesové skladby, přiblížila jsem skladatelovu inspiraci, formu a interpretaci jeho skladeb. Konkrétně jsem si vybrala ke stručnému rozboru skladbu Ballade et Danse des Sylphes, op. 5, kterou jsem vyhodnotila jako jeho nejlepší přednesovou skladbu. Dále jsem rozebrala jeho Ungarische Fantaisii, op. 2, a srovnala jsem ji s Fantaisií Franze Dopplera. Snažila jsem se zprostředkovat Andersenově fantasii větší ohlas. Skladbu Albumblatt, op. 19, jsem doporučila k interpretaci na základní umělecké škole a metodicky jsem probrala její nácvik. Andersen je neprávem opomíjen a já jsem svojí prací chtěla podnítit větší zájem nejen o jeho osobnost, ale i celé jeho dílo, zejména etudy, které považuji za nejpřínosnější ze všech jeho skladeb. Ty bych tímto ráda vyzdvihla a zařadila do běžného flétnového repertoáru mezi běžně studované etudy T. Boehma, M. Moyseho37, E. Köhlera38, E. Prilla39, A. Fürstenaua40. Cílem bylo tohoto dánského skladatele působícím v 19. století přiblížit nejen hráčům na flétnu, ale také široké veřejnosti. 37
Marcel Moyse (1889 – 1984) – významný francouzský flétnista Ernseto Köhler (1849 – 1907) – italský flétnista a skladatel 39 Emil Prill (1867 – 1940) – německý skladatel 40 Anton Bernhard Fürstenau (1792 – 1852) – německý flétnista a skladatel 38
28
Použité informační zdroje
PUBLIKACE
DZAPO, Kyle: A Bio-Bibliography, Greenwood (July, 1999)
NAVRÁTIL, Miloš: Dějiny hudby II. Montanex (2003)
INETRNETOVÉ ODKAZY
ŠORMOVÁ, Kateřina. Virtuální muzikologie, Romantismus 5.3. [online]. [citace2014-04-17]. Dostupné z http://dejiny.hudby.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=346
ŠIMEČKOVÁ, Marta. Romantismus v literatuře [online]. [cit.2014-04-03]. Dostupné z http://www.vaseliteratura.cz /dejiny-literatury/44clanky/398-romantismus.html SOUČEK, Tomáš. Český jazyk.cz-studentský underground. [online]. [cit. 2014-0401]. Dostupné z http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/hanschristian-andersen/vili-hora.html#ixzz307e4Ji5U
LINDEMANS, M.F. Encyklopedia Mythica. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z http://www.pantheon.org/articles/m/mermaid/html
NOTOVÉ UKÁZKY
PROJECT PETRUCCI LLC. IMSLP Petrucci music library. [online]. [cit. 2014-0420]. Dostupné z http://www.imslp.org
29
Přílohy Seznam jeho skladeb: Vzhledem k tomu, že se mi nepodařila najít v žádné literatuře ani internetovém odkazu data vzniku jeho skladeb, nemohla jsem seznam jeho prací seřadit chronologicky, ale pouze abecedně. •
Abendlied, op. 56, no. 4, W36
•
Acht Vortragsstücke, op. 55, W35
•
Albumblatt, op. 19, W11
•
Albumblatt, op. 55, no. 7, W15
•
Albumblatt, W51
•
Alla Mazurka, op. 24, no. 3, W15
•
Allegro Militaire, op. 48, W28
•
Andante Funebre by Johan Svendsen, arr. J. Andersen for flute and piano, W52
•
Attente, L´, op. 51, no. 1, W31
•
Au bord de la Mer, Morceau de Salon, op. 9, W7
•
Aus Vergangenen Zeiten, Intermezzo, op. 56, no. 5, W36
•
Babillard, op. 24, no. 6, W15
•
Ballade et Danse des Sylphes, op. 5, W3
•
Barcarolle, op. 24, no. 5W15
•
Berceuse, op. 24, no. 1, W18
•
Blumen, Die, op. 56, no. 2, W36
•
Cadences – Le Karneval Russe by César Ciardi, W45
•
Cadences – Koncert D dur, K. 314, W. A. Mozart, W44
•
Calme, Le. Romance, op. 57, no. 1, W37
•
Canzone, op. 53, no. 1, W33
•
Cavatine, op. 62, no. 1, W42
•
Chant Pastorel, op. 24, no. 1, W15
•
Concertstück, op. 3, W2 (1883) 30
•
Consolation, op. 51, no. 3, W31
•
Danois, FantaisiesNationales, op. 59, no. 1, W39
•
Dans la Gondole, op. 62, no. 3, W42
•
Désir, op. 6, no. 2, W4
•
Deux Morceaux, op. 28, W18
•
Deux Morceaux de Salon, op. 6, W4
•
Deuxiéme Impromtu, op. 54, W34
•
Deuxiéme Morceau de Concert, op. 61, W41
•
Don Juan – Opern Transciptionen, op. 45, no. 5, W25
•
Drei Salonstücke, op. 52, W32
•
Ecossais – Fantaisies Nationales, op.59, no. 2, W39
•
Einsamkeit, op. 6, no. 1, W4
•
Einzugsmarsch der Bojaren by Johan Halvorsen, arr. J. Andersen – for flute and
piano, W53
•
Elegie, op. 55, no. 1, W35
•
Erinnerung, Salostück, op. 53, no. 2, W33
•
Erwantung, Die, op. 51, no. 1, W31
•
Etudes: 24 Grosse Etüden, op. 15, W9
•
Studien in Dur und moll, op. 21, W12
•
24 Instruktive Uebungen, op. 30, W19
•
Kleine Exerzitien, op. 33, W20
•
Kleine Capricen, op. 37, W22
•
Kleine Studien, op. 41, W23
•
Schule der Virtuosität, 24 Grosse Studien, op. 60, W40
•
Etudes Techniques, op. 63, W43
•
98 Posthumous Exercises and Preludes, W55
•
Fantaisie Caractérisitque, op. 16, W10
•
Fantaisies Nationales, op. 59, W39 (1888)
•
Freischütz – Opern Transciptionen, op. 45, no. 7, W25
•
Fünf Leichtere Stücke, op. 56, W36
31
•
Gavotte, op. 23, W14
•
Gavotte, op. 28, no. 2, W18
•
Hirondelle, L´, Valse Caprice, op. 44, W24
•
Hochzeit des Figaro, Die – Opern Transciptionen, op. 45, no. 1, W25
•
Hongrois Fantaisie, op. 59, no. 6, W39
•
Idylle, op. 52, no. 3, W32
•
ImHerbst, op. 56, no. 1, W36
•
Impromptu, op. 7, W5
•
Intermezzo, op. 51, no. 2, W31
•
Intermezzo, op. 62, no. 2, W42
•
Introduction et Capricesur des Airs Hongroises, op. 58, W38 (1895)
•
Italián Fantaisie, op. 59, no. 5, W39
•
Jagdstück, op. 52, no. 4, W32
•
Kong Christian X. Honor – Marsch, W46
•
Legende, op. 55, no. 5, W35
•
Lucia di Lammermoor – Opern Transciptionen, op. 45, no. 6, W25
•
Listoven Weber von Windsdor – Opern Transciptionen, op. 45, no. 4, W25
•
Méditation, op. 22, no. 1, W13
•
Melodie, op. 52, no. 1, W32
•
Moto Perpetum, op. 8, W6
•
Mühle, Die, op. 55, no. 4, W35
•
Norma – Opern Transciptionen, op. 45, W25
•
Notturno, op. 55, no. 3, W35
•
Opern Transciptionen, op. 45, W25
•
Paa Hurtigpresse Marsch – Polka (piano solo), W47 32
•
Pastorale, op. 52, no. 1, W32
•
Pirun Polska, Introduction and Capricesur des Airs Finnois, op. 49, W29
•
Polonaise, op. 22, no. 2, W13
•
Polonaise (piano solo), W48
•
Quatre Morceaux, op. 62, W42
•
Quatre Morceaux de Salon, op. 51, W31
•
Résignation, La Méditation, op. 22, no. 1, W13
•
Résignation by V. Neupert, W54
•
Reverie, op. 24, no. 2, W15
•
RusseFantaisie, op. 59, no. 3, W39
•
Scherzino, op. 55, no. 6, W35
•
Schmetterling, Intermezzo, op. 52, no. 3, W32
•
Schwedische Polka – Lieder by I. Dannström, arr. For flute and piano, op. 50, W30
•
Sérénaded´Amour, op. 62, no. 4, W42
•
Sérénade Mélancolique, op. 57, no. 2, W37
•
Six Morceaux de Salon en Deux Suites, op. 24, W15
•
Slaraffia – Mazurka (piano solo), W50
•
Solitude, op. 6, no. 1, W4
•
Solovortrag für Junge Flötenspieler, Thema mitVaroationen, op. 47, W27
•
Solvmyrter. Vals for Piano, W49
•
Suédois Fantaisie, op. 59, no. 4, W39
•
Tanzlied, op. 52, no. 2, W32
•
Tarantella, op. 10, W8
•
Tarantella, op. 55, n. 8, W35
•
Tourbillon, Le, op. 57, W37
•
Trois Morceaux, op. 57, W37
•
Trostüng, op. 51, no. 3, W31
33
•
UngarischeFantaisie, op. 2, W1
•
Unterm Bakon, op. 56, no. 3, W36
•
Valse, op. 51, no. 4, W31
•
Variations Drolatiquessurun Air Suédois, op. 26, W16
•
Variations Elégiaques, op. 27, W17
•
Vier Salonstücke, op. 52, W32
•
Walter, op. 55, no. 2, W35
•
Weisse Dame – Opern Transciptionen, op. 45, no. 3, W25
•
Wiedersehen, Lied ohne Worte, op. 46, W26
•
Wiegenlied, op. 52, no. 2, W32
•
Wien Neerlands Bloed, Fantaisie Holländische Volkshymne, op. 35, W21
•
Wunsch (Désir), op. 6, no. 2, W4
•
Zauberflöte – Opern Transciptionen, op. 45, no. 8, W25
34
