Plánování a tvorba hodnoty firmy

   

  

 

   

 
 
#

 "
#
  
 
 
 
  

$ 
%
  
#

 "
 
$ 
 

   
 "
! 

 


   )%#%
 $
"
!

),

 ,
#

#,
 !



%
 %

+%
+ !
*"
$
(
"#
 #


(
 
(
"
)%
"

$
,

$

"
#

#
$
#,$
)%
 $
!
 
%
/#
/%% %
+

%#%
'# 

%#%
-/#%
,#%
+
 
$

 #%
 
 %
&%+%

"#"#
$

"#"#
#
"
$
 
 
  
/#
 
$
 
.#%
 

!
"
( 

)

 
#

+
%
"% %

$
%%
)

"#"#
,#%
'-
*)$
'/
(
 #
" #%

  ( 
+-
$
#%
 

+%,
"%
"
%
)%
)
$
%
#,


"&
/
 #"
  $
" "/%
 $
!

 

 
   


 

 
   


Ing. Pavel Mariniè, Ph.D., MBA

Plánování a tvorba hodnoty firmy Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3410. publikaci Recenzenti: Doc. Ing. Mária Režòáková, CSc. Doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D. Prof. Ing. Miloslav Synek, CSc. Odpovìdný redaktor Petr Somogyi Sazba Milan Vokál Poèet stran 240 První vydání, Praha 2008 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2008 Cover Photo © profimedia.cz ISBN 978-80-247-2432-4 (tištČná verze) ISBN 978-80-247-6366-8 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

Obsah O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 . . . . . 13 . . . . . 14 . . . . . 16

1. Konkurenceschopnost – základní pøedpoklad tvorby hodnoty firmy 1.1 Charakteristika pojmu „konkurenceschopnost“ . . . . . . . . . . . 1.1.1 Determinanty konkurenèní výhody a výkonnosti firmy . . 1.1.2 Logicko-kauzální vazba komponentù konkurenèní výhody v hodnotovém øetìzci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Mìøení konkurenceschopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Mìøení konkurenceschopnosti na makroekonomické úrovni 1.2.2 Podniková úroveò . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

18 20 20 24

2. Výkonnost a konkurenceschopnost firmy . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Efektivnost, konkurenceschopnost a výkonnost – pøístupy k mìøení 2.2 Hodnotovì orientovaný management . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Tržní pøidaná hodnota (MVA) . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Vnitøní hodnota firmy (IV) . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.3 Ekonomická pøidaná hodnota (EVA) . . . . . . . . . . . . 2.2.4 Cash flow pøidaná ekonomická hodnota (CEVA) . . . . . 2.2.5 Pøidaná hodnota pro akcionáøe (SVA) . . . . . . . . . . . 2.2.6 Rentabilita èistých aktiv (RONA) . . . . . . . . . . . . . 2.2.7 Cash flow rentabilita hrubých aktiv (CROGA) . . . . . . . 2.2.8 Cash flow návratnost investovaného kapitálu (CFROI) . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

27 28 32 34 36 39 42 43 44 44 46

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

55 56 56 58 59 64 67 68 78 79 79 80

3. Klíèové faktory konkurenèní strategie a jejich mìøení 3.1 Tržby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Brand Building . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.2 Customer equity building . . . . . . . . . . 3.1.3 Analýza hodnoty pro zákazníka (CV) . . . 3.1.4 Barometr spokojenosti zákazníka . . . . . . 3.1.5 Loajalita zákazníka (Customer Loyalty) . . 3.2 Zisk a finanèní výkonnost . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Náklady kapitálu a optimální kapitálová struktura . 3.3.1 Cena úvìru . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Obligace – emisní náklady . . . . . . . . . 3.3.3 Náklady vlastního kapitálu . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

3.3.4 3.3.5

Prùmìrné náklady kapitálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Optimalizace nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

4. Identifikace a analýza tržní pozice firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 4.1 Analýza dynamiky vstupù a výstupù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 4.2 Paralelní soustavy ukazatelù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 4.3 Predikce finanèní tísnì – bankrotní modely . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 4.3.1 Beaverova jednorozmìrná diskriminaèní analýza . . . . . . . . . . 90 4.3.2 Beermanova diskriminaèní funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 4.3.3 Altmanova vícerozmìrná diskriminaèní funkce . . . . . . . . . . . 92 4.3.4 Tafflerùv model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 4.3.5 Index dùvìryhodnosti IN 95 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 4.4 Bonitní modely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 4.4.1 Model podle M. Tamariho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 4.4.2 Kralickùv quicktest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 4.4.3 Skóre bonity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 4.5 Nefinanèní ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 4.6 Systémy na bázi propojení finanèních a nefinanèních ukazatelù . . . . . . . 101 4.7 Mezipodnikové srovnávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 5. Vize, strategie, plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Definování strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Obsah a struktura firemní strategie . . . . . . . 5.1.2 Postup a pravidla zpracování strategie . . . . . 5.2 Propojení strategie a plánu . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Formulace a pøepis strategických cílù do firemního plánu 5.3.1 Balanced Scorecard . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2 Evropský model EFQM . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

113 114 114 115 118 119 120 133

6. Plán podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Finanèní plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Dlouhodobý finanèní plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.1 Sestavení výchozí ekonomické analýzy . . . . . . . . . . . . . . 6.2.2 Predikce vývoje tržeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.3 Kapitálové plánování na základì investièního rozhodovacího procesu, zahrnující kapitálové výdaje a penìžní pøíjmy z investic 6.2.4 Promítnutí vývoje tržeb a pøedpokládaných nákladù do výsledkù hospodaøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.5 Plán cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.6 Zhodnocení dopadu plánu pomocí nástrojù mìøení výkonnosti a hodnotového managementu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Krátkodobý finanèní plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3.1 Fáze penìžního cyklu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3.2 Kalkulace nákladù a zisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3.3 Sestavení rozvahy, výkazu ziskù a ztrát, výkazu o penìžních tocích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3.4 Pøezkoumání krátkodobého plánu z hlediska zabezpeèení základních cílù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

161 163 174 175 176

. 177 . 179 . 180 . . . .

183 194 194 200

. 202 . 203

7. Revitalizace firmy a finanèní plán . . . . . . . . . 7.1 Riziko a podnikání versus management zmìny 7.2 Korekce plánu a revitalizace firmy . . . . . . . 7.3 Realizace opatøení na zabezpeèení revitalizace

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

209 210 211 216

Seznam používaných zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229

O autorovi n 9

O autorovi

Ing. Pavel Mariniè, Ph.D., MBA Vystudoval Fakultu ekonomiky a øízení na Vysoké škole ekonomické v Bratislavì (1983). V rámci postgraduálního studia absolvoval studium hospodáøského práva na právnické fakultì Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích (1989), mezinárodní management na Prague International Business School v Praze (2000), MBA na Europäische Wirtschaftshochschule v Berlínì (2001). V roce 2004 úspìšnì absolvoval doktorandské studium (Ph.D) na VŠE v Praze. Pracoval jako ekonomický námìstek øeditele v podniku Praga Praha (1986–1989), obchodní øeditel v podniku Safina Vestec (1989–1995), pùsobil v zahranièních firmách Haager Stuttgart jako øeditel zastoupení v Èeské republice (1996–1998) a Progas Dortmund (1998–2000) jako øeditel pro východní Evropu. V souèasné dobì se vìnuje pøednáškové a konzultaèní èinnosti v oblasti vysokoškolského a celoživotního vzdìlávání. Je èlenem katedry financí a oceòování podniku Vysoké školy ekonomické v Praze a Institutu úèetnictví a finanèního øízení podniku na Škoda Auto Vysoká škola v Mladé Boleslavi. Kromì toho pøednáší na Vysoké škole ekonomie a managamentu (VŠEM) v Praze. Od roku 1998 je èlenem mezinárodní organizace odborníkù v oblasti mìøení firemní výkonnosti BSC Collaborative – New York, USA.

O autorovi

Úvod n 11

Úvod

Rozvojem vìdy a lidského poznání se jednání lidí stává stále sofistikovanìjším. Zdálo by se, že výsledky lidského rozhodování jsou jistìjší a ménì rizikové. Opak je pravdou. V dùsledku nových a nìkdy pøedem tìžko identifikovatelných faktorù platí možná více než v minulosti, že výsledek je nejistý. Tato skuteènost je patrná i v øízení firem a pøedevším v rozhodovacím procesu, protože aby bylo øízení kvalitní, potøebuje management stále dokonalejší nástroje øízení. Kvalita tìchto nástrojù pøedurèuje (i když nezaruèuje) kvalitní výsledky, kontinuální fungování a naplnìní základních cílù podnikù. Nezbytnou souèásti øízení firem a v jeho rámci pak finanèního managementu je plánování. Dobøe sestavený plán, který reflektuje firemní realitu, ale i realitu makroprostøedí, vymezuje základní rámec úspìšného fungování firmy. Cílem této publikace je seznámit ètenáøe s funkcí, postavením a sestavením finanèního plánu podniku. V 1. kapitole je ètenáø seznámen s pojmem konkurenceschopnost i s její implikacemi pro firmu. Tato kapitola vychází z teze, že konkurenceschopnost je nezbytným pøedpokladem prosperity a hlavním faktorem ovlivòujícím výslednou hodnotu firmy. Problematika tvorby hodnoty, jakož i vysvìtlení a shrnutí nástrojù mìøení, je pøedmìtem 2. kapitoly. 3. kapitola definuje strategické faktory, jež ovlivòují výslednou hodnotu firmy, a zabývá se jak nástroji jejich mìøení, tak i možností jejich analýzy a dále identifikací vlivù dùležitých pro optimalizaci podnikových procesù a maximalizaci výsledného efektu. Nezbytným pøedpokladem správného stanovení podnikových cílù je identifikace možností firmy, jejích silných a slabých stránek, dále identifikace tržní pozice v porovnání s konkurenci. Bez tìchto znalostí není možné správnì definovat strategií rozvoje. Tato problematika je pøedmìtem 4. kapitoly, na kterou navazuje propojení vize, strategie a plánu v 5. kapitole. Zde je ètenáø seznámen také s nástroji, jež slouží k „pøepisu“ vize do strategie a konkretizace do podnikového plánu. 6. kapitola se zabývá postavením a cíli plánovacího procesu ve firmì, jakož i sestavením dlouhodobého a krátkodobého finanèního plánu. V poslední, 7. kapitole je ètenáø seznámen s tím, jak lze reagovat na zmìny, které je nutné v procesu øízení firmy uskuteènit za úèelem zefektivnìní výsledných parametrù, pøípadnì jak lze pøekonat krizi podniku pomoci revitalizace. Autor se snažil v této publikaci shrnout poznatky, ke kterým se dopracoval dlouhodobou výzkumnou èinnosti v oblasti mìøení finanèní výkonnosti a tvorby hodnoty firmy, pøièemž se opírá o mnohaletou praxi v øízení firem doma i v zahranièí.

12 n Plánování a tvorba hodnoty firmy

Tato publikace je také výstupem výzkumného zámìru, který je pod názvem „Rozvoj finanèní a úèetní teorie a její aplikace z interdisciplinárního hlediska“ – registraèní èíslo: MSM 6138439903 – realizován katedrou financí a oceòování podniku Vysoké školy ekonomické v Praze. Vìøíme, že tato kniha bude inspirací a pøínosem pro studenty, manažery i zájemce ze strany široké veøejnosti.

KAPITOLA 1

Konkurenceschopnost – základní pøedpoklad tvorby hodnoty firmy

14 n Plánování a tvorba hodnoty firmy

ednou ze základních charakteristik ekonomické reality je proces permanentní zmìny hodnototvorných procesù v dùsledku opakovaného a trvale pùsobícího komplexu globálních, sociálních, demografických a ekonomických faktorù. Úspìšná firma musí vytváøet a prodávat výrobky èi nabízet služby akceptované zákazníkem, za souèasného zvládnutí celkové efektivnosti firemních procesù pomocí nejefektivnìjších metod øízení, s jediným cílem – prostøednictvím zvyšování firemní výkonnosti dlouhodobì a cílevìdomì zvyšovat celkovou výslednou hodnotu firmy. Je logické, že proces øízení musí disponovat adekvátními nástroji, které s maximální pøesností diagnostikují a indikují firemní realitu, slouží k srovnávaní skuteèného postavení firmy na trhu, napomáhají stanovit nové cíle, definovat úkoly a diverzifikovat zdroje jako nezbytný pøedpoklad úspìšného naplnìní vize vlastníkù a investorù. Plánování a mìøení firemní výkonnosti se proto stává klíèovým a nezastupitelným nástrojem øízení.

J

1.1 Charakteristika pojmu „konkurenceschopnost“ Mnoho instituci a autorù, napøíklad Svìtové ekonomické fórum1, Markusen2, Porter3 používají termín „konkurenceschopnost“ pro vyjádøení ekonomické pøevahy konkrétní národní ekonomiky, pøípadnì firmy nad konkurenci v rámci hospodáøské soutìže, a to jak domácí, tak i mezinárodní, pøièemž je nutno rozlišovat konkurenceschopnost na makroekonomické a na mikroekonomické úrovni a dále konkurenceschopnost firmy v rámci daného trhu. Podle zmínìných autorù je hlavním pøedpokladem ekonomického rùstu konkrétní ekonomiky stabilní, permanentní rùst národní produktivity. Jiní autoøi, mezi nimi Lipschitz a McDonald, odvozují konkurenceschopnost ekonomiky na základì reálného smìnného kurzu, jejich koncept je kritizován Helleinerem4 a Krugmanem5. V takto chápaném kontextu je konkurenceschopnost na makroekonomické úrovni ekvivalentem výkonnosti dané ekonomiky ve vztahu k jiné ekonomice, pøièemž k mìøení výkonnosti slouží indikátory ekonomického rùstu, exportního potenciálu a ekonomického blahobytu. Na mikroekonomické úrovni je konkurenceschopnost vyjádøená pomocí takových indikátorù, jakými jsou napøíklad úroveò vzdìlání, produktivita, využití pøírodních zdrojù a podnikání pøíznivì naklonìná politika vlády. Jednou z možností vyjádøení národní konkurenceschopnosti je koncept Svìtového ekonomického fóra, známý jako Microeconomic Competitiveness Index (MICI)6.

1 World Economic Forum: The World Competitiveness Report, Institute for Management Development, Geneve. 2 MARKUSEN, J. R.: Productivité, competivité, performance comerciale et revenu reel: le lien entre quatre concepts, Conseil economique du Canada, Otawa, 1–12, 1992. 3 PORTER, M. E.: The Competitive Advantage of Nations, Harvard Business Review, No. 2 March–April, 1990, 73–93. 4 HELLEINER, G. K: Increasing International Competitivness: A Conceptual Framework, dans Increasing the International Competitiveness of Export from Caribbean Countries. YIN KAN WEN, Collected Papers from an EDI Policy Seminar held in Bridgetown, Barbados, EDI Seminar Series, 1989, 17–26. 5 KRUGMAN, P. R.: Competitiveness: A Dangerous Obsession, Foreign Affairs, 1994, May–June, 1990, 79–91. 6 World Economic Forum: The World Competitiveness Report, Institute for Management Development, Geneve.

Konkurenceschopnost – základní pøedpoklad tvorby hodnoty firmy

Konkurenceschopnost – základní pøedpoklad tvorby hodnoty firmy n 15

Jiný pøístup pøedstavuje koncept IMD7, který charakterizuje konkurenceschopnost národù jako schopnost vytváøet a udržovat takové ekonomické prostøedí, které firmám umožòuje ve vyšší míøe tvoøit nové hodnoty a zabezpeèit tak rozvoj a blaho národa. Makroekonomická politika musí vždy brát zøetel na mikroekonomické souvislosti. Sebelepší politika vlády je sama o sobì neúèinná, pokud není realizovaná v kontextu s podnikovou sférou. I když na první pohled by se zdálo, že základem národní prosperity je vysoký objem investic, není to úplnì pravda. Vysoký tok investic s nevhodnou skladbou, které nesledují rùst produktivity národní ekonomiky a nepodporují zvyšování konkurenceschopnosti firem, mùže vést k zvýšení zadlužení bez finálního efektu. Obdobnì je to s investicemi do rozvoje lidských zdrojù. Ty se nemusejí vyplatit, pokud nejsou v ekonomice vytvoøeny pøedpoklady pro poptávku vysoce kvalifikované pracovní sily. Podobné je to s monetární a fiskální politikou. Odstranìní deformací smìnného kurzu a disproporci cenové politiky musí sledovat zvyšování produktivity. To znamená, že všechna opatøení jsou úèinná pouze tehdy, pokud jsou paralelnì provádìna opatøení v mikroekonomické sféøe, sledující rùst produktivity. Rùst produktivity a zvyšování konkurenceschopnosti firem má nesmírný význam i z hlediska zahranièního obchodu a zahraniènì-obchodní bilance. Pokud se firmy nejsou schopné prosadit v mezinárodní soutìži, nelze otevírat ekonomiku, protože se posílí import finálních produktù na úkor technologii, což znemožòuje ekonomice zvyšovat míru sofistikace produkce a rùstu exportu, a to vede k zhoršování zahraniènì-obchodní bilance a zvyšování zadlužení. V globální ekonomice nestaèí pouze na makroekonomické úrovni vytváøet pøíznivé klima v oblasti politické, právní a sociální, jež je jistì nezbytné, ale samo o sobì nepostaèující. Pro tvorbu hodnoty právì na podnikové, mikroekonomické úrovni jsou rozhodující firmy disponující kreativní a sofistikovanou strategii, pøevtìlenou do operativní praxe, jejímž efektem jsou zhodnotitelné výrobky a služby. Teprve spojení takových firem a pøíznivého makroekonomického prostøedí pøináší žádoucí efekt a pøedstavuje základ pro rùst bohatství a prosperity jednotlivých zemí. Otázka pùvodu a zdroje konkurenceschopnosti je pøedmìtem rùzných studií v rámci „teorie firmy“. Jednou z takových je tzv. teorie zdrojù a kompetencí, rozvinutá u autorù jakými jsou Prahalad a Hamel8, Grant9, Leonard-Barton10 a Teece a Pisano11. Nejznámìjší ale zùstává Porter12 a jeho teorie pìti faktorù akcelerujících konkurenèní soutìž. Konkurenceschopnost na firemní úrovni lze chápat i jako schopnost vyrábìt a prodávat konkrétní produkt za podmínky zachování rentability. Konkurenceschopná firma musí být schopná v pøípadì potøeby snížit výslednou cenu produktu a nabídnout vyšší kvalitu než její konkurenti. Toto tvrzení lze opøít o produkèní teorii, podle níž snaha firmy maximalizovat zisk vyvolává tlak na její produkèní schopnost, kterou je podmínìn objem prodeje a tedy konkurenceschopnost.13 Firmy zvyšují svoji produkci a prodej natolik, nakolik existuje 7 IMD: World Competitivness Yearbook, Lausane, 2004. 8 PRAHALAD, C. K., HAMEL G.: The Core Competence of the Corporation, Harvard Business Review, May–June. 9 GRANT, R. M.: Toward a Knowledge-Based Theory of the Firm, Strategic Managemnt Journal 17, 1996, Winter Special Issue, 109–122. 10 LEONARD-BARTON, D.: Wellsprings of Knowledge, Harvard Busines School Press, Boston, 1995. 11 TEECE, D., PISANO, G.: The Dynamic Capabilieties of Firm: an Introduction, Industrial and Corporate Change, 3/1994, 537–556. 12 PORTER, M. E.: Competitive Strategy: Techniques for Analyzing Industries and Competititors, Free Press, New York, 1980.

16 n Plánování a tvorba hodnoty firmy

v rámci trhu pøíležitost realizovat zisk.14 Právì zisk akceleruje konkurenceschopné firmy (dosahující vyšší míry rentability) prosadit se na trhu a právì ztráta zpùsobuje ztrátu konkurenceschopnosti a tržní pozice, protože jak ze zmínìné produkèní teorie vyplývá, generovat zisk a expandovat na trhu mohou pouze ty firmy, které jsou schopné produkovat svoje výrobky s nižší úrovní nákladù, než je tržní cena produktu, a zároveò s nižšími náklady, než je toho schopná konkurence. Úroveò nákladù se proto stává jedním z rozhodujících determinantù konkurenèní schopnosti firmy.

1.1.1 Determinanty konkurenèní výhody a výkonnosti firmy Jedním z klíèových faktorù (value drivers) výkonnosti firmy a následnì tvorby hodnoty je konkurenceschopnost firmy a konkurenèní výhoda. Podle Portera firma, která dosahuje v rámci daného odvìtví nadprùmìrné rentability, disponuje konkurenèní výhodou. Z toho vyplývá, že firma disponuje konkurenèní výhodou tehdy, když jí její pøevaha nad konkurenty zajišťuje dostateèné množství zákazníkù a chrání ji pøed silou konkurence. Z èeho tedy plyne konkurenèní výhoda, které firemní dovednosti ji zpùsobují a jaké jsou její zdroje, jež vytváøejí firemní kompetence mající za následek konkurenèní výhodu a vyšší efektivitu výsledné èinnosti firmy než u konkurence? Základními zdroji konkurenèní výhody firmy, jak je vnímá znalostní (knowledge) management, jsou jednak originální dovednosti a kompetence vlastní pouze konkrétní firmì, ale i reprodukovatelné dovednosti a kompetence, vlastní více firmám: n Originální dovednosti a kompetence mohou mít jak hmotný charakter (tangible assets – zaøízení a technologie založené na intelektuálních majetkových právech, exkluzivních licencích a ochranných známkách, patentech), tak nehmotný charakter (intangible assets – know-how, brand equity, organizaèní systém, procesy, strategické partnerství atd.). n Reprodukovatelné kapacity jsou napøíklad stroje a technické zaøízení, finanèní zajištìní, marketingová politika, obecnì známé poznatky a vìdomosti, neexkluzivní licence). Schopnosti, zahrnující organizaèní a øídicí systém firmy, tvoøí kompetentnost firmy. Kompetence firmy neboli dovednost firmy je rozhodující proto, aby disponibilní zdroje firmy byly smysluplnì, cílevìdomì a efektivnì zapojené do tvorby designu, výroby a prodeje produktu èi služby, jež jsou pro trh velice lukrativní a zákazníky žádané, což se projevuje v objemu tržeb a v souladu s pohledem Strategic Performance Measurement (SPM) v celkové rentabilitì firemní èinnosti a tvorbì hodnoty firmy. Zkušenost každodenní reality potvrzuje, že: 1. Schopnost nejvíce zhodnotit vložený kapitál a zvyšovat hodnotu firmy ve stále sílící hospodáøské soutìži má jenom firma s adekvátní výkonností, která dosahuje lepších finanèních výsledkù než konkurence. 2. Nezbytným pøedpokladem vysoké výkonnosti firmy je vùdcovství v hospodáøské soutìži, jehož nelze na trhu docílit bez pøevahy nad rivaly. 13 VARIAN, H. R.: Intermediate Microeconomics: A Modern Approach, Fourth Edition, Norton and Co., London, 1996. 14 SOUKUPOVÁ, J. a kol: Mikroekonomie, Praha, Managament Press, 2003, s. 232nn.

Konkurenceschopnost – základní pøedpoklad tvorby hodnoty firmy n 17

3. Jedním z nejdùležitìjších akcelerátorù (value driver) je tedy konkurenèní výhoda, kterou disponuje firma nabízející lukrativní a zákazníky (trhem) nejvíce žádané produkty, vyrábìné s nižšími náklady než konkurence, což jí v koneèném dùsledku umožòuje stanovení výhodnìjší koneèné ceny. 4. O úspìchu firmy rozhoduje úspìšnost produktu (výrobku, služby) na trhu (u zákazníkù) a v koneèném dùsledku pøedevším jeho cena a kvalita vnímaná zákazníkem. Graficky lze tento proces znázornit následovnì (obrázek 1.1). Tangible assets

Intangible assets

Zdroje

Reprodukovatelné kapacity

Kompetence Konkurenèní výhoda

Produkt

Výkonnost a efektivnost

Hodnota firmy

Obr. 1.1 Konkurenèní výhoda a tvorby hodnoty

Jak je patrné z obrázku 1.2, pilíøem konkurenèní výhody na podnikové úrovni je produkt, resp. nabízená služba pøedstavující hodnotu, a to jak pro zákazníka, tak pro výrobce. Hodnotu pro zákazníka ovlivòuje pøedevším jedineènost výrobku a „vnitøní“ kvalita výrobku vnímaná zákazníkem (schopnost uspokojit potøebu, jeho oèekávaní). Z pohledu výrobce je výsledná hodnota determinována celkovou rentabilitou (efektivitou), s níž je tento produkt vyrábìn, protože jak již bylo zmínìno, snaha maximalizovat zisk ovlivòuje distribuèní funkci podniku. Základními faktory, z nichž je generován výsledný zisk, jsou celkové tržby snížené o celkové náklady. Tempo rùstu tržeb je ovlivnìno úspìšností na trhu, objemem výroby a cenou. Úspìšnost prodeje pøedpokládá atraktivnost produktu, pøípadnì služby, a vyšší míru uspokojování potøeb zákazníkù prostøednictvím vyšší míry sofistikovanosti produktu, než je tomu u konkurence.

18 n Plánování a tvorba hodnoty firmy

Rùst tržeb je tedy podmínìn spokojeností zákazníka (customer satisfaction). Spokojenost zákazníka s cenou a kvalitou produktu èi služby ho dlouhodobì váže k produktu a k výrobci, což vytváøí loajalitu zákazníka a dává základ prosperitì výrobce. Intenzita konkurenèní výhody se projevuje mimo jiné v možnosti urèovat výslednou cenu produktu.

Konkurenèní výhoda

Hodnota pro zákazníka

Produkt

Náklady (cena)

Unikátnost

Charakter hodnotového øetìzce

Obr. 1.2 Kauzální vztahy jednotlivých elementù konkurenèní výhody

1.1.2 Logicko-kauzální vazba komponentù konkurenèní výhody v hodnotovém øetìzci Jak již bylo zmínìno, pilíøem konkurenèní výhody je produkt. Z hlediska logicko-kauzální vazby lze jednotlivé komponenty konkurenèní výhody rozdìlit podle postavení faktorù v hodnotovém øetìzci jako ukazatele hybné (neboli rozhodující, hodnototvorné, podmiòující výsledný efekt ve formì pøidané hodnoty èi rentability) a ukazatele podpùrné. Z tohoto hlediska je hybným faktorem spokojenost zákazníka, která je v interaktivní vazbì s loajalitou zákazníka, spoleènì dlouhodobì vážou kupujícího k produktu, znaèce a firmì a vytváøejí prostøednictvím maximalizace tržeb pøedpoklad prosperity výrobce a rùstu hodnoty firmy. Celý øetìzec lze graficky znázornit viz obr. 1.3. Determinanty jsou zákazníkem vnímaný image firmy, oèekávání zákazníka, celková kvalita produktu vnímaná zákazníkem a vnímaná hodnota statku. Tyto determinanty naplòují, pøípadnì nenaplòují oèekávanou kvalitu, jež je pøedpokladem spokojenosti zákazníka. Oèekávaní zákazníka, image firmy a dále kvalita produktu vnímaná zákazníkem je ovlivnìná kromì jiných faktorù pøedevším kvalitou interaktivních vztahù výrobce a zákazníka, které ovlivòuje pøedevším úroveò celkového servisu, pro nìjž jsou hlavními determinanty chování firmy a jeho personálu k zákazníkùm, úroveò komunikace a celkové vytváøené atmosféry.

Konkurenceschopnost – základní pøedpoklad tvorby hodnoty firmy n 19 Image

Oèekávání Celková hodnota produktu

Spokojenost zákazníka

Loajalita zákazníka

Kvalita produktù

Vnímaná hodnota

Obr. 1.3 Architektura loajality zákazníka

Jak z pøedchozího vyplývá, spokojenost zákazníka je funkcí kvality produktu èi služby, ceny, reklamy a prodeje, oèekávání, komunikace a hodnoty vnímané zákazníkem. Mezi tìmito šesti promìnnými velièinami existuje vzájemná kauzální vazba. Spoleèný vektor vzájemného úèinku tìchto vazeb se promítá ve výsledném ukazateli, kterým je spokojenost zákazníka. Vzájemnou vazbu promìnných velièin lze charakterizovat následujícími okruhy vztahù: n Komunikace, interní vztahy versus spokojenost zákazníka (komunikace pozitivnì ovlivòuje spokojenost zákazníka). n Spokojenost zákazníka versus cena (spokojenost zákazníka s cenou je vzájemnì pozitivnì propojená s celkovou spokojeností zákazníka, spokojenost zákazníka s cenou je vzájemnì pozitivnì propojená s úrovní vzájemné komunikace). n Oèekávání zákazníka versus jeho spokojenost (oèekávání zákazníka je vzájemnì pozitivnì propojeno se spokojeností s cenou, oèekávání zákazníka je vzájemnì pozitivnì propojeno s komunikací). n Spokojenost zákazníka versus vnímaná kvalita (vnímaná kvalita je propojená se spokojeností s cenou, vnímaná kvalita závisí na komunikaci, vnímaná kvalita je pozitivnì propojená s oèekáváním zákazníka, kvalita je pozitivnì propojená s celkovou spokojeností zákazníka). n Reklama a prodej versus spokojenost zákazníka (spokojenost s cenou je pozitivnì propojená s reklamou, komunikace je pozitivnì propojená s reklamou, kvalita je pozitivnì propojená s reklamou, oèekávání zákazníka je pozitivnì propojeno s reklamou, reklama je pozitivnì propojená se spokojeností zákazníka, vztah mezi komunikací a spokojeností zákazníka je zprostøedkován úrovní reklamy, reklama je prostøedníkem vztahu mezi oèekávanou kvalitou a spokojeností zákazníka).

20 n Plánování a tvorba hodnoty firmy

1.2 Mìøení konkurenceschopnosti Pøístupy k mìøení konkurenèní výhody jako jednoho z hlavních generátorù tvorby hodnoty firmy mùžeme rozdìlit na dvì úrovnì, a to: n úroveò makroekonomická, n úroveò podniková.

1.2.1 Mìøení konkurenceschopnosti na makroekonomické úrovni Hlavním pøedpokladem ekonomického rùstu podle Svìtového ekonomického fóra je stabilní, permanentní rùst národní produktivity, která je postavena na dvou hlavních pilíøích, a to: n Sofistikovanosti (znalosti, ovládání, respektování pravidel konkurenèní soutìže, které jsou obsažené v strategiích a operativní èinnosti jednotlivých firem pùsobících v rámci dané národní ekonomiky, a øízení se jimi). n Kvalitì mikroekonomického prostøedí. V globální ekonomice nestaèí pouze na makroekonomické úrovni vytváøet pøíznivé klima v oblasti politické, právní a sociální, které jistì jsou nezbytné, ale samy o sobì nepostaèující. Pro tvorbu hodnoty vytváøené právì na podnikové mikroekonomické úrovni jsou rozhodující firmy disponující kreativní a sofistikovanou strategii pøevtìlenou do operativní praxe, jejímž efektem jsou zhodnotitelné výrobky a služby. Teprve spojení takových firem a pøíznivého makroekonomického prostøedí pøináší žádoucí efekt a dává základ pro rùst bohatství a prosperitu jednotlivých zemí. Microeconomic Competitiveness Index (MICI) vyjadøuje mikroekonomickou bázi národní prosperity, mìøenou úrovní hrubého domácího produktu na hlavu, a pøedstavuje základní koncepèní rámec mìøení a analýzy konkurenceschopnosti v mezinárodní soutìži. Index je konstruovaný na základì dotazníkového výzkumu, který zkoumá odpovìdi od více než 4700 respondentu z více než 80 zemí svìta. Souhrnný index MICI za každou zemi vychází ze dvou subindexù, které mìøí kvalitu ekonomického prostøedí národní ekonomiky a sofistikovanost podnikové èinnosti a strategie. I. Sofistikovanost podnikové èinnosti a strategie zahrnuje následující charakteristiky: n n n n n n n n n n

Sofistikovanost výrobního procesu. Charakter konkurenèní výhody. Intenzita školení zamìstnancù. Intenzita marketingové èinnosti. Ochota delegovat pravomoc. Inovaèní kapacita. Výdaje spoleènosti na výzkum a vývoj. Charakter hodnotového øetìzce. Intenzita øízení prodeje na zahranièním trhu. Intenzita orientace na zákazníka.

Konkurenceschopnost – základní pøedpoklad tvorby hodnoty firmy n 21

n n n n n n

Vlastní distribuèní kanály v rámci nadnárodního trhu. Intenzita orientace na firemní znaèku. Dùvìryhodnost profesionálního managementu. Využívání pobídkového odmìòování. Intenzita regionálního prodeje. Využívaní zahranièních technologických licencí.

II. Kvalita ekonomického prostøedí je rozdìlena do ètyø subkomponent (srovnej obrázek 1.4), jež se èlení na hlubší charakteristiky následujícím zpùsobem: A. Podmínky charakterizující vstupy: 1. Fyzická infrastruktura: o Celková kvalita infrastruktury. o Kvalita železnièní infrastruktury. o Kvalita námoøní infrastruktury. o Kvalita letecké infrastruktury. o Kvalita rozvodné energetické sítì. o Kvalita telekomunikaèní infrastruktury. o Poèet telefonních úèastnických stanic na 100 obyvatel. o Poèet uživatelù internetu na 100 obyvatel. 2. Administrativní infrastruktura: o Politika ochrany práv. o Nezávislost soudù. o Pøimìøenost ochrany práv veøejného sektoru. o Komplikovanost agendy pro zaèínající podnikatelské subjekty. o Míra úøednického šimlu. 3. Lidské zdroje: o Kvalita výuky disciplín managementu. o Kvalita veøejného školství. o Kvalita výuky exaktních vìd. 4. Technologická infrastruktura: o Poèet patentù na hlavu. o Poèet inženýrských a vìdeckých kádrù. o Kvalita vìdeckých a výzkumných instituci. o Spolupráce vysokých škol a firem ve výzkumu. o Ochrana duševního vlastnictví. 5. Kapitálový trh: o Sofistikovanost finanèního trhu. o Dostupnost venture kapitálu. o Dostupnost úvìrových zdrojù. o Mobilita vlastního kapitálu. B. Charakter poptávky: n Sofistikovanost zákazníkù. n Adopce nových produktù zákazníky. n Orientace vládních nákupù na produkty s vyspìlou technologií.

22 n Plánování a tvorba hodnoty firmy

n Existence pøísných technických standardù. n Legislativa øešící problematiku IT. n Úpadkové právo. C. Spøíznìné a doplòující odvìtví: n n n n n n n

Kvalita lokálních dodavatelù. Stupeò rozvoje clustrù. Lokální dostupnost strojní kapacity. Místní dostupnost specializovaných výzkumních a školicích kapacit. Intenzita produktové a procesní kooperace. Množství dodavatelù. Lokální dostupnost jednotlivých komponentù a dílù.

D. Kontext firemní strategie a rivality: 1. Stimuly: o Intenzita deformace vládní podpory. o Vliv lobbování na rozhodování státních úøedníkù. o Spolupráce na úrovni zamìstnavatel-zamìstnanec. o Výkonnost korporaèních orgánù. 2. Konkurence: o Skrytá liberalizace obchodních bariér. o Intenzita lokálního konkurenèního boje. o Síla lokálních konkurentù. o Efektivnost antitrustové politiky. o Decentralizace firemních aktivit. o Výdaje firem na podplácení a nelegální praktiky. o Celní liberalizace. Jak již bylo zmínìno, hodnoty pro stanovení indexu MICI jsou získávány na základì dotazníkového prùzkumu mezi více než 4700 vedoucími pøedstaviteli firem ve více než 80 zemích svìta. Index MICI pøedstavuje vážený aritmetický prùmìr dvou subindexù s rozdílnou váhou. Váhy byly stanoveny na základì dvou koeficientù vícenásobné regrese subkomponentù kvality ekonomického prostøedí národní ekonomiky a sofistikovanosti podnikové èinnosti a strategie. Pøièemž hodnota koeficientu a tedy váhy kvality ekonomického prostøedí je 0,63, hodnota váhy sofistikovanosti podnikové èinnosti a strategie je pak 0,37. Výsledný index MICI pøedstavuje v koneèné regresní funkci a analýze rozptylu nezávislou (vysvìtlující) promìnnou a hrubý domácí produkt upravený pøes paritu kupní síly závislou promìnnou. Výsledné údaje lze zpracovat buï do plotru, nebo do grafu rozptylu kolem støední hodnoty. Jiným pøístupem k mìøení konkurenceschopnosti na mikroekonomické úrovni je koncept IMD – Internacional. Výsledné hodnocení je kompozicí ètyø parciálních èásti, které jsou hodnocené podle rozdílného poètu kritérii, a to: n Výkonnost ekonomiky – celkem 83 kritérií zamìøených na makroekonomické aspekty domácí ekonomiky, mezinárodní výmìnu, investice, zamìstnanost a ceny. n Efektivita veøejné správy – celkem 77 kritérií zamìøených na veøejné finance, fiskální politiku, legislativní, institucionální a sociální rámec makroekonomického prostøedí.