Tvoříme základy Mandantenbrief

Tvoříme základy Mandantenbrief

Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Říjen 2015 · www.roedl.cz

Obsah: Právo aktuálně > Nadbytečnost zaměstnance jako výpovědní důvod Daně aktuálně > Přenesení daňové povinnosti v tuzemsku rozšířeno Ekonomika aktuálně Zdroj: archiv Rödl & Partner

> Jak se vypořádat s mezitímním účetním výkaznictvím Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: říjen–prosinec 2015 > Změna názvu společnosti Vorlíčková Partners

> Nadbytečnost zaměstnance jako výpovědní důvod Jitka Ivičičová, Rödl & Partner Brno

Úvodem > M  ezi důvody pro výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele se na špičce ve statistických žebříčcích dlouhodobě drží takzvaná nadbytečnost zaměstnance. Výpověď podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce by se mohla jevit jako běžná rutina, patří však k  nejčastějším příčinám pracovněprávních sporů a i letos se jí opakovaně zabýval Nejvyšší soud České republiky. Z  jeho posledních rozhodnutí jsme vybrali tři, která mohou posloužit jako vodítko pro praxi.

První vybrané rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 1234/2014 ze dne 03.03.2015) se týká obsahu výpovědi a  řeší, nakolik podrobně by měly být popsány skutečnosti naplňující výpovědní důvod. Nejvyšší soud došel k závěru, že důležité je, aby z textu výpovědi bylo možno vyložit, o jaký konkrétní důvod šlo (tak, aby ho později nebylo možno zaměňovat za jiný, například za ztrátu zdravotní způsobilosti zaměstnance nebo za nesplňování kvalifikačních požadavků pro výkon práce na dané pracovní pozici). Není však potřebné detailně rozvádět do všech podrobností, jaké skutečnosti byly důvodem výpovědi. Pro ilustraci si lze představit modelový případ, kdy zaměstnavatel rozhodne o  navýšení počtu zaměstnanců v  oddělení „příprava zakázek“ o dvě místa a zároveň sníží o jedno počet míst v  oddělení „realizace staveb“. Ve výpovědi zaměstnavatel uvede, že ukončuje pracovní poměr zaměstnance z oddělení „realizace staveb“ ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, protože na základě rozhodnutí o  organizačních změnách z  určitého dne se zaměstnanec stal nadbytečným. Bližší podrobnosti a  vysvětlení, proč dané místo zrušil, zaměstnavatel uvádět nemusí. Postačí, že tyto důvody (zefektivnění práce a další) v dané chvíli existovaly. Nejvyšší soud současně upozornil na to, že pomocí výkladu nelze „nahrazovat“ nebo „doplňovat“ vůli, kterou jednající zaměstnavatel v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji. (V  uvedeném rozhodnutí se jednalo 1

Právo aktuálně / Daně aktuálně o  to, že zaměstnankyně nesplňovala požadavky nezbytné pro řádný výkon práce, takže by jí zaměstnavatel mohl dát výpověď podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel ve výpovědi uvedl jako důvod pouze nadbytečnost, posuzuje se pak platnost výpovědi pouze ve vztahu k tomuto výpovědnímu důvodu.) Ve druhém rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 346/2014 ze dne 05.03.2015) byla řešena otázka, k  jakému okamžiku má nastat nadbytečnost zaměstnance. Nejvyšší soud uvedl: „Z  toho, že zaměstnanec nemusí být nadbytečným již v  době podání výpovědi, nelze dovozovat, že by zaměstnavatel mohl vždy přistoupit k  podání výpovědi bezprostředně po přijetí rozhodnutí o  organizační změně. Má-li být takové rozhodnutí skutečnou příčinou nadbytečnosti zaměstnance, musí zaměstnavatel dát výpověď v takovém okamžiku, aby pracovní poměr skončil na základě této výpovědi (uplynutím výpovědní doby) nejdříve v pracovním dni předcházejícím dni, v němž nastává účinnost přijatých organizačních změn.“ Při využití výše uvedeného modelového příkladu si můžeme tedy představit, že zaměstnavatel rozhodl dne 15. září o  tom, že k  1. lednu následujícího roku v  rámci organizační změny zruší jednu pracovní pozici v oddělení „realizace staveb“. Výpověď nadbytečnému zaměstnanci by měl zaměstnavatel doručit v průběhu měsíce října, to je tak, aby výpovědní lhůta uběhla ke konci kalendářního roku.

Výše uvedená rozhodnutí jsou jen malou ukázkou toho, s čím je možné se při propouštění nadbytečného zaměstnance setkat. Protože život není černobílý, není vždy dobré spoléhat se pouze na univerzální „kuchařky“ a  vzorové dokumenty. S  případnými plánovanými organizačními změnami Vám budeme rádi nápomocni – posoudíme situaci, vyhodnotíme případná rizika a připravíme potřebné dokumenty.

Vaše kontaktní osoba:

Mgr. Jitka Ivičičová advokátka / Senior Associate Tel.: +420 530 300 500 E-mail: [email protected]

> Přenesení daňové povinnosti v tuzemsku rozšířeno Václav Olšanský, Rödl & Partner Praha

V  případě, že by zaměstnavatel výpověď doručil zaměstnanci dříve a  pracovní poměr skončil ještě před tím, než se organizační změna zrealizuje, nebyla by výpověď dána platně, protože by chyběl výpovědní důvod. Naopak, jestliže pracovní poměr skončí na základě výpovědi dané podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce až po dni, v němž u zaměstnavatele nastaly přijaté organizační změny, nemá to samozřejmě na platnost výpovědi vliv. Třetí vybrané rozhodnutí (21 Cdo 695/2014 ze dne 28.01.2015 ) se zabývalo případem organizační změny takzvaně „na oko“. U daného zaměstnavatele byla v době podání výpovědi volná téměř totožná pracovní pozice, jakou dosud zastával propouštěný zaměstnanec. Zaměstnavatel organizační změnou zrušil obsazené místo a současně na trhu práce sháněl nového zaměstnance na místo, které bylo volné a shodovalo se co do pracovní náplně a požadavků na kvalifikaci zaměstnance. Zde soud poukázal na to, že je potřeba posuzovat, co zaměstnavatel svým opatřením opravdu sledoval. V  odůvodnění soudního rozhodnutí je uvedeno: „V případě, že […] zaměstnavatel (příslušný orgán) ve skutečnosti jen předstíral přijetí organizačního opatření (změnu svých úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu) se záměrem zastřít své skutečné záměry, je třeba dovodit, že rozhodnutí o organizační změně významné z hlediska ustanovení § 52 písm. c) zák. práce nebylo přijato.“ 2

Úvodem > O  d 1. července 2015 bylo novelizováno nařízení vlády č. 361/2014 Sb., kterým se rozšiřuje uplatnění přenesení daňové povinnosti v  tuzemsku. Některým souvislostem se věnují následující řádky.

Rozšíření daňové povinnosti v tuzemsku Od 1. ledna 2015 v rámci boje proti daňovým podvodům novela zákona o  DPH přinesla také možnost rozšířeného použití přenesení daňové povinnosti (reverse-charge) v  tuzemsku mezi dvěma plátci DPH v  ČR, a  to ve formě takzvaného dočasného použití režimu přenesení daňové povinnosti. Od počátku roku 2015 upravovalo dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti nařízení vlády č. 361/2014 Sb. S účinností od 1. července 2015 bylo nařízení vlády č. 361/2014 Sb. novelizováno nařízením vlády č. 155/2015 Sb. S účinností od tohoto data se tak režim přenesení daňové povinnosti v  tuzemsku rozšířil u  obilovin a  technických plodin, včetně olejnatých semen, z  vybraných položek na

Daně aktuálně

Vydání: Říjen 2015

všechny položky uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 nebo kapitole 12 a vymezené výše uvedeným popisem. V  kapitole 10 se jedná o  komodity, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 1001 (pšenice a  sourež), 1002 (žito), 1003 (ječmen), 1004 (oves), 1005 (kukuřice), 1006 (rýže), 1007 (zrna čiroku), 1008 (pohanka, proso a  lesknice kanárská, rosičky, merlík chilský, triticale a ostatní obiloviny). Zdroj: archiv Rödl & Partner

Komodity vymezené v  kapitole 12 celního sazebníku lze všeobecně podle jejich charakteru zařadit buď jako olejnatá semena nebo technické plodiny (popřípadě cukrovou řepu), režim přenesení daňové povinnosti tak bude uplatněn u všech položek této kapitoly. Patří sem například 1201 (sójové boby, též drcené), 1202 (podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, též loupaná nebo drcená), 1203 00 00 (kopra), 1204 00 (lněná semena, též drcená), 1205 (semena řepky nebo řepky olejky, též drcená), 1206 00 (slunečnicová semena, též drcená), 1207 (ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené) nebo také 1209 (semena, plody a výtrusy k setí), a to se všemi konkrétně specifikovanými podpoložkami, např. zboží s kódem 1209 24 00 (semena lipnice luční). Režim přenesení daňové povinnosti se podle původního nařízení vlády vztahuje také na cukrovou řepu. Počátek účinnosti použití režimu přenesení daňové povinnosti u cukrové řepy se nezměnil a zůstává stále termín 1. září 2015. Dále došlo s  účinností od 1. července 2015 k  rozšíření použití režimu přenesení daňové povinnosti v  tuzemsku u  položky uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 7312. Výše uvedené rozšíření spadá v rámci použití režimu přenesení daňové povinnosti do kategorie takzvaného vybraného zboží. Režim přenesení daňové povinnosti se tak u výše zmiňovaných případů dodávek zboží uplatní pouze v  případě konkrétního jednotlivého zdanitelného plnění, jehož základ daně u veškerého dodaného vybraného zboží v rámci tohoto jednoho zdanitelného plnění překročí částku 100 tisíc korun (částka bez DPH). Nejasnosti při uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti na vybrané zboží Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) v souvislosti s  dalším rozšířením použití přenesené daňové povinnosti také aktualizovalo svoji původní informaci k  této problematice (dále také „Informace GFŘ“). Aktualizovaná verze této informace byla zveřejněna na internetových stránkách Finanční správy. GFŘ v  této aktualizované informaci upřesnilo, že pokud příjemce plnění bude vystupovat při pořízení zdanitelného plnění jako osoba nepovinná k dani, tedy bude pořizovat

zdanitelné plnění výlučně pro soukromou potřebu nebo výlučně pro plnění, které není předmětem daně, uplatní se běžný režim zdanění. Do této situace se například může dostat obec, která pořizuje plnění pouze pro potřeby související s  její činností pro výkon veřejné správy nebo fyzická osoba, plátce DPH, která bude pořizovat plnění výlučně pro svou osobní soukromou spotřebu. V souvislosti s posuzováním překročení hranice 100 tisíc Kč v  případě použití režimu přenesení daňové povinnost v tuzemsku u kategorie tzv. vybraného zboží bychom rádi upozornili na názor GFŘ zveřejněný na internetových stránkách Finanční správy v  dokumentu s  názvem „Nejčastější dotazy k  aplikaci § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o  dani z  přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů – režim přenesení daňové povinnosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6”. GFŘ se ve výše uvedeném dokumentu vyjádřilo k  situaci několika dodávek zboží uskutečněných na základě různých objednávek jednoho odběratele z  různých provozoven stejného dodavatele v jeden den tak, že každou dodávku vybraného zboží je nutno z  hlediska překročení hranice 100 tisíc Kč posuzovat samostatně. Vzhledem k  tomu, že vyjádření GFŘ ve výše uvedeném dokumentu neobsahuje konkrétní podrobnosti a  argumenty, které ke zveřejněným závěrům vedly, upozorňujeme na skutečnost, že posuzování překročení hranice 100  tisíc pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti se odvíjí od stanovení jednoho konkrétního zdanitelného plnění, v rámci kterého je nutné se také vypořádat s  vymezením rozsahu tohoto konkrétního zdanitelného plnění. Následně až v  návaznosti na konkrétně stanovené (vymezené) a  uskutečněné jednotlivé konkrétní zdanitelné plnění je vystaven daňový doklad. Z předpisů o DPH lze dovodit, že jedno konkrétní samostatné zdanitelné plnění je obecně charakterizováno jeho rozsahem, související úplatou a  datem uskutečnění. Přitom rozsah zdanitelného plnění, související úplata a  datum uskutečnění se obecně odvozuje od smluvního ujednání mezi odběratelem a  dodavatelem. Uvedené posouzení se provádí na základě objektivně zjištěných skutečností, přitom je nutno mít na paměti další zveřejněné vyjádření GFŘ v rámci Informace GFŘ, podle kterého správce daně neuzná u kupujícího nárok na odpočet DPH, pokud tento 3

Daně aktuálně / Ekonomika aktuálně správce dané dospěje k  závěru, že k  rozdělování plnění došlo za účelem, aby režim přenesení daňové povinnosti nebyl použit. Dosavadní praxe při použití režimu přenesení daňové povinnosti v  tuzemsku ukazuje, že vymezení jednoho konkrétního zdanitelného plnění v rámci uzavíraných obchodních smluv je nutno věnovat zvýšenou pozornost.

Vaše kontaktní osoba:

Ing. Václav Olšanský daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

> Jak se vypořádat s mezitímním účetním výkaznictvím Miroslava Bělohoubková, Michal Feja Rödl & Partner Brno

Úvodem > D  ne 13. října 2014 schválila Národní účetní rada interpretaci I–31 Mezitímní účetní výkaznictví. Tato interpretace si dává za cíl stanovit a  vyjasnit pravidla a  požadavky vztahující se na mezitímní účetní výkaznictví, které jsou v české právní úpravě dosud popsány velmi stručně.

Kdy se používá mezitímní účetní závěrka? Mezitímní účetní výkaznictví je důsledkem růstu významu finančních a  kapitálových trhů, je důsledkem rostoucích informačních potřeb uživatelů na souhrnné informace o  hospodaření podniku i  v  průběhu ročního účetního období, přičemž stoupá zájem uživatelů, aby tyto průběžné informace měly potřebnou kvalitu. V některých případech se informace z poslední řádné účetní závěrky mohou jevit jako zastaralé či neaktuální, tudíž nerelevantní. To se může týkat například rozhodování o rozdělení zisku, výplaty zálohy na podíl na zisku či obdobných transakcích s vlastníky společnosti. 4

Legislativní vymezení České účetní předpisy požadují sestavení mezitímní účetní závěrky v  případech, kdy je tato závěrka sestavována k  jinému dni, než ke dni  rozvahovému. V  tomto případě účetní jednotka neuzavírá účetní knihy a  provádí inventarizaci jen pro vyjádření případného snížení hodnoty majetku. Mezinárodní účetní standardy se této problematice věnují ve standardu IAS 34 – Mezitímní vykazování, kdy za mezitímní účetní závěrku je považována zpráva, která obsahuje buď kompletní nebo zkrácený soubor dokumentů účetní závěrky za období kratší, než je úplný účetní rok. Standard dále předpokládá, že je mezitímní účetní závěrka sestavována periodicky, například čtvrtletně či pololetně. Interpretace Národní účetní rady tedy řeší, jaká pravidla a  požadavky se vztahují na mezitímní účetní výkaznictví, a přibližuje zásady pro sestavení mezitímní účetní závěrky dle českých účetních předpisů k  zásadám vykazování dle mezinárodních standardů, a  to jak v  případě pravidelně se opakujících mezitímních výkazů, tak v  případě potřeby sestavit tuto závěrku jednorázově. Požadavky na sestavení mezitímní účetní závěrky Sestavení mezitímní účetní závěrky, která svým rozsahem odpovídá účetní závěrce, podléhá v  podstatě stejným účetním pravidlům jako sestavení řádné účetní závěrky. Zahrnuje standardní součásti účetní závěrky stanovené zákonem o účetnictví. V mezitímní účetní závěrce musí být zahrnuty všechny účetní operace na akruálním principu, které se daného mezitímního období týkají, a to zejména: a) operace, které účetní jednotky někdy účtují jen k datu sestavení řádné účetní závěrky (nerealizované kurzové rozdíly, přeceňování na reálnou hodnotu, opravné položky, manka, dohadné položky, rezervy, daň z příjmů apod.); b) náklady a výnosy, které se vyskytují sezónně nebo cyklicky (opakující se letní nebo zimní prodejní sezóny apod.), či nahodilé a  jednorázové transakce (škody, jednorázové opravy, dotace apod.) se považují za výnosy a náklady či transakce toho mezitímního období, ve kterém nastaly, tedy se časově nerozliší; c) náklady a  výnosy, které se vztahují rovnoměrně k  celému ročnímu účetnímu období (roční nájemné, roční odměny …), se časové rozliší. Příloha v  mezitímní účetní závěrce by měla obsahovat alespoň následující informace: a) na jakém základě bylo stanoveno období pro sestavení mezitímní závěrky a jaký je její účel;

Ekonomika aktuálně / Rödl & Partner Intern b) popis a  principy cyklických a  sezónních nákladů a  výnosů, stejně tak i  významných jednorázových či nahodilých nákladů nebo výnosů; c) popis všech významných událostí nastalých v  běžném a srovnávacím období; d) výčet podstatných změn v  účetních pravidlech oproti poslední řádné účetní závěrce, včetně vyčíslení dopadu změny na hospodářský výsledek.

Vydání: Říjen 2015

reportingu mezitímních výkazů svým mateřským podnikům či sestavováním periodických mezitímních konsolidačních balíčků, které následně mateřský podnik využívá ke konsolidaci. Lze též očekávat, že širší uživatelská veřejnost bude s rozvojem kapitálových a finančních trhů vyžadovat periodické sestavování mezitímních účetních výkazů stále častěji.

Vaše kontaktní osoba:

Úplná mezitímní účetní závěrka musí obsahovat i  srovnávací údaje. Vzhledem k  tomu, že je sestavována za kratší období, než je běžný účetní rok, musí být srovnávací údaje uvedeny takto: a) u rozvahových položek se jako srovnávací údaj uvedou položky k poslednímu rozvahovému dni z řádné účetní závěrky; b) u  výsledkových položek, u  výkazu o  peněžních tocích či u výkazu o změnách vlastního kapitálu se jako srovnávací údaj uvedou položky vždy za stejné mezitímní období minulého účetního období, dále se též uvedou údaje kumulovaně od počátku účetního období (například za druhé čtvrtletí a zároveň za první pololetí). Odlišnosti mezitímní účetní závěrky a řádné účetní závěrky

Ing. Miroslava Bělohoubková auditorka / Associate Partner Tel.: +420 530 300 500 E-mail: [email protected]

> Akce / Připravujeme pro Vás: říjen–prosinec 2015 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Říjen

Za jednu z hlavních odlišností považujeme princip významnosti. Posuzuje se vzhledem k  účelu mezitímní účetní závěrky a vzhledem k údajům v ní zveřejněných. Při sestavování řádné účetní závěrky se některé operace účtují na základě inventarizace (opravné položky, manka apod.). Při sestavování mezitímní závěrky lze tyto operace nahradit i  jinými postupy, například použitím odborného odhadu, a to právě s ohledem na významnost. Znalost postupů pro sestavení mezitímní účetní závěrky je velmi důležitá, jelikož se mezitímní výkaznictví stává součástí života mnoha účetních jednotek. Již dnes se mnoho podniků s touto problematikou potýká, ať již formou pravidelného

Kontrolní hlášení k DPH od roku 2016 1. října 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Hana Procházková, Miroslav Skopec Jak včas předcházet podnikatelským rizikům. Význam vnitřního kontrolního systému 7. října 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal, Jaroslav Dubský, Miroslav Kocman a hosté Tři komplikovaná účetní témata – zásoby, rezervy, odložená daň 14. října 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Rene Vazac, David Trytko, Lenka Kudrnová Kontrolní hlášení k DPH od roku 2016 15. října 2015, konferenční sál, Rödl & Partner Praha Přednáší: Hana Procházková, Miroslav Skopec Kontrolní hlášení k DPH od roku 2016 20. října 2015, konferenční sál, Rödl & Partner Praha Přednáší: Hana Procházková, Miroslav Skopec

Zdroj: archiv Rödl & Partner

Novinky IFRS (I. část) 21. října 2015 v  dopoledních hodinách, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Hynek Dobiáš 5

Rödl & Partner Intern Mandantenbrief Novinky IFRS (II. část) – komplikované příklady účtování a vykazování 21. října 2015 v  odpoledních hodinách, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Hynek Dobiáš Kontrolní hlášení k DPH od roku 2016 22. října 2015, konferenční sál, Rödl & Partner Praha Přednáší: Hana Procházková, Miroslav Skopec Listopad

Více o programu a online přihlášky na http://www.roedl.com/cz/cz/akce/aktualni_akce.html Změna programu vyhrazena. 

-jsd-

> Změna názvu společnosti VORLÍČKOVÁ PARTNERS Vážené dámy, vážení pánové,

Outplacement – odpovědné propouštění 11. listopadu 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Alena Spilková, Václav Vlk Koncernové vztahy v právních, daňových a účetních souvislostech 12. listopadu 2015, Konferenční centrum U Hájků, Praha Přednáší: Pavel Koukal, Miroslav Kocman, Petr Tomeš, Jaroslav Dubský Tři komplikovaná účetní témata – zásoby, rezervy, odložená daň 25. listopadu 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Rene Vazac, David Trytko, Lenka Kudrnová Prosinec Daňový seminář (Nejnovější vývoj v oblasti daní a účetnictví) 2. prosince 2015, Konferenční centrum U Hájků, Praha Přednáší: tým daňových poradců Aktuální vývoj a novinky v českém účetnictví 8. prosince 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Jan Čadílek

Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner

„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“

je tomu již rok, kdy se vedení společností Rödl & Partner a Vorlíčková Partners rozhodlo jít společnou cestou. Nyní si již můžeme dovolit říci, že naše spojení bylo opravdu dobrým rozhodnutím, protože přineslo další rozvoj a zkvalitnění našich služeb. Věříme, že takto to vnímáte i Vy. Jako následující krok směřující k  posílení integrace a zjednodušení naší interní administrativy jsme se rozhodli pro změnu obchodního názvu z: Vorlíčková Partners s.r.o.  Rödl & Partner Vorlíčková Tax, s.r.o. Ostatní identifikační údaje společnosti se nemění. Beze změny zůstávají samozřejmě i Vaše veškeré kontaktní osoby a poradci. Prosíme Vás o zohlednění uvedené změny ve Vaší korespondenci s námi a těšíme se na další spolupráci. Ing. Jana Švédová PR Manager

„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.

Castellers de Barcelona

Mandantenbrief Říjen 2015, MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Rödl & Partner – [email protected]

Tento newsletter je nezávaznou informační bro­žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora­denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part­­ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře­vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in­for­­mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora­dens­kou za­kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od­povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news­letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.