Tvoříme základy Mandantenbrief

Tvoříme základy Mandantenbrief

Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Květen 2014 · www.roedl.cz

Obsah:

> Koncernové právo prochází značnými změnami

Rekodifikace soukromého práva

Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha

> Koncernové právo prochází značnými změnami Úvodem > Odkaz a dědická smlouva jsou novými dědickými tituly Právo aktuálně > Nová role pro zajištěné věřitele

> K  oncern je seskupení obchodních společností, kdy jedna společnost řídí ostatní společnosti. Jednotlivé společnosti v  rámci koncernu vystupují jako ucelený systém proto, že řídící společnost ostatní společnosti „nutí“ s  pomocí ekonomických nebo jiných vlivů rozhodovat se určitým způsobem.

Daně aktuálně > Jaké trendy přináší evropský systém DPH Ekonomika aktuálně > Rekodifikace se dotkla i účetnictví Rödl & Partner Intern > Akce/Připravujeme pro Vás: květen–červen 2014 > Rödl & Partner uvedl na trh nového občana

Obchodní zákoník rozděloval koncerny na faktické a smluvní. O faktické se jednalo v případě, kdy řídící společnost prosazovala v ovládané společnosti svou vůli například tak, že vlastnila většinu akcií ovládané společnosti a  byla tedy schopná na valné hromadě kdykoli prosadit svou vůli. Smluvní koncern se zakládal na takzvaných ovládacích smlouvách, kdy ovládaná a  řídící společnost uzavřely smlouvu, na základě které se ovládaná společnost zavázala podřídit se ovládající společnosti. Vzhledem k  tomu, že taková smlouva byla velkým zásahem do fungování společnosti, existovala řada kontrolních mechanizmů, pomocí kterých byly ovládací smlouvy kontrolovány a  regulovány. Jednalo se například o  povinnost statutárního orgánu vysvětlit důvody uzavření smlouvy, povinnost schválení smlouvy valnými hromadami všech zúčastněných společností (kvalifikovanou většinou), právo společníka nesouhlasícího se smlouvou vystoupit ze společnosti atd. Zákon o  obchodních korporacích podrobil  koncernové právo značným změnám. V současné době existují tři úrovně podnikatelských uskupení: ovlivnění, ovládání a koncern.

Zdroj: archiv Rödl & Partner

O  ovlivnění se jedná v  případě, kdy někdo (byť jednorázově) použije svého vlivu k  ovlivnění chování obchodní korporace. V  případě, že je takovým ovlivněním způsobena škoda, má ji vlivná osoba povinnost nahradit. Této povinnosti se zprostí pouze tehdy, pokud prokáže, že při 1

Rekodifikace soukromého práva rozhodování mohla vlivná osoba rozumně předpokládat, že jedná v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Druhý stupeň, tedy ovládání, je vymezeno jako schopnost určité osoby uplatňovat přímo nebo nepřímo svůj vliv. V tomto případě se již jedná o intenzivnější způsob prosazování vůle ovládajícího a zároveň se jedná o způsob co do trvání dlouhodobější. Koncern je podle zákona o obchodních korporacích situace, kdy je jedna nebo více osob již podrobených jednotnému řízení jinou osobou. Novinkou v této souvislosti je, že není zapotřebí řídit veškeré složky podnikání podřízené osoby, ale například jedinou z  významných složek podnikání. Důležitým pravidlem je též to, že řídící společnost odpovídá za splnění dluhů, které řízená společnost nemůže v  důsledku existence koncernu splnit. Této odpovědnosti se však zprostí, pokud byla újma způsobena v zájmu celého koncernu a bude společnosti v přiměřené době nahrazena. Nejvýznamnější změnou, kterou lze závěrem zmínit, je zrušení smluvních koncernů tak, jak je znal obchodní zákoník. Zákon o  obchodních korporacích se vznikem koncernů na základě ovládacích smluv nepočítá a  v  této souvislosti též výslovně ruší stávající koncernové smlouvy.

> Odkaz a dědická smlouva jsou novými dědickými tituly

Zdroj: archiv Rödl & Partner

nost před dřívější. Nebo je možné závěť jednoduše roztrhat. To vše proto, že je závěť jednostranné právní jednání, tedy při změnách záleží pouze na Vás. Naproti tomu je smlouva dvoustranné právní jednání, což znamená, že jednou napsanou a podepsanou smlouvu nelze bez souhlasu druhé strany jakkoli měnit. A to ani tím, že sepíšeme později datovanou závěť. To proto, že dědická smlouva je „nejsilnějším“ dědickým titulem a má přednost před děděním ze zákona i před závětí. A jak dědickou smlouvu uzavřít? Je nutné tak učinit formou notářského zápisu, a  to osobně, zastoupení není možné. Kromě toho se dědická smlouva může týkat pouze tří čtvrtin majetku. Dědická smlouva může být uzavřena i mezi manželi, kdy se manželé smlouvou navzájem povolávají za dědice. V  případě rozvodu se dědická smlouva neruší, pokud si ve smlouvě manželé nesjednají opak. Další novinkou dědického práva je odkaz. Odkazovník není v pravém slova smyslu dědicem. Je to osoba, která má po smrti zůstavitele pohledávku vůči dědicům, tj. může po nich něco požadovat. To, že odkazovník není dědicem, mimo jiné znamená, že nemůže – na rozdíl od dědice – zdědit zůstavitelovy dluhy.

Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha

Úvodem > D  o konce minulého roku znala naše právní úprava pouze dva dědické tituly: závěť a zákon. Pokud se zůstavitel rozhodl ustanovit svým dědicem určitou osobu nebo osoby, měl možnost sepsat závěť. V  případě, že se rozhodl své majetkové poměry pro případ smrti neřešit a závěť tedy nezřídil, pak připadlo dědictví osobám, které jsou stanoveny v zákoně (v první řadě manžel a děti, pokud nikdo takový nebyl, tak sourozenci, rodiče apod.).

Příkladem využití odkazu může být následující situace: bezdětný zůstavitel odkáže závětí všechen majetek jedinému synovci a  zároveň v  závěti synovci přikáže, aby historicky cennou sbírku starých mincí, která je součástí dědictví, vydal zůstavitelovu příteli ze Spolku přátel numismatiky a heraldiky. Zvláštností je, že podobným způsobem může zůstavitel dědici přikázat vydat oprávněnému (odkazovníkovi) určitou věc, kterou vlastní sám dědic (tedy: „Budeš mým dědicem, ale dej mému příteli tvoji sbírku mincí.“). V obou zmíněných případech má zůstavitel možnost uposlechnout a odkaz vydat, nebo celé dědictví odmítnout.

Kontakt pro další informace: Výše zmíněné dědické tituly je možné samozřejmě využít i  dnes a  lze očekávat, že stále budou nejčastější. Zákon však počítá i s jinými možnostmi, jak s majetkem pro případ smrti naložit: dědickou smlouvou a odkazem. Dědická smlouva je smlouva. Může se sice zdát, že se jedná o informace, které by podle názvu odhadl úplně každý, je však nutné si uvědomit následky, které má smlouva jako dědický titul. Pokud chcete změnit jednou napsanou závěť, není problém napsat jinou a pozdější závěť má pak před2

JUDr. Ilona Štrosová, LL.M. Advokátka/Senior Associate Tel.: +420 263 163 760 E-mail: [email protected]

Právo aktuálně > Nová role pro zajištěné věřitele Petra Budíková, Jan Pavlík Rödl & Partner Praha

Úvodem > P oněkud ve stínu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích zůstala novela insolvenčního zákona. Jednou ze změn, kterou tento předpis s účinností od 1. ledna 2014 zaznamenal, je nová úprava postupu při správě majetku sloužícího k  zajištění pohledávek věřitele, či  věřitelů (například nemovitosti zatížené zástavním právem).

Do konce roku 2013 platilo, že takzvaní zajištění věřitelé mohli udělit insolvenčnímu správci pokyny, jak spravovat věc, která náležela do majetkové podstaty úpadce a zároveň tvořila předmět zajištění jejich pohledávek. Pokud bylo více věřitelů zajištěných stejnou věcí, mohli pokyny udělit pouze společně. V případě, že pokyny uděleny nebyly, mohl insolvenční správce postupovat v zásadě samostatně dle vlastního uvážení. V praxi to znamenalo, že věřitelé na aktivní účast na správě takové věci spíše rezignovali a  její osud byl v  rukou insolvenčního správce. Nová úprava přináší k tomuto tématu dva významné body. Jednak předpokládá, že nakládat s majetkovou podstatou může za určitých okolností i  dlužník jako „osoba s  dispozičními oprávněními“ (zejména v  období od prohlášení úpadku do rozhodnutí o  jeho řešení a  jmenování insolvenčního správce). Dále stanoví, že pokyny ohledně správy věci neudělují všichni věřitelé společně, je-li jich více, ale pouze věřitel první v  pořadí. Tím je například věřitel, jemuž svědčí  v  katastru nemovitostí nejdříve zapsané zástavní právo k nemovitosti. Pokud takový věřitel nevyužije práva udělit pokyn ve lhůtě určené insolvenčním soudem, přechází toto oprávnění na věřitele disponujícího pohledávkou uspokojovanou jako další v  pořadí. Jestliže tímto postupem nebudou pokyny žádným ze zúčastněných věřitelů uděleny, je k jejich udělení povolán insolvenční soud. Je ovšem třeba počítat s tím, že věřitel, který se pro udělení pokynů rozhodne, by měl zajistit písemný souhlas ostatních zajištěných věřitelů.

Vydání: Květen 2014

Příklad Úpadce, společnost ALFA s.r.o., vlastní nemovitost, která slouží jako předmět zástavy k  zajištění pohledávek tří věřitelů. Věřitel 1 je první v pořadí a disponuje pohledávkou ve výši 10 mil. Kč, věřitel 2 jako druhý v pořadí disponuje pohledávkou ve výši 8 mil. Kč a  poslední, věřitel 3, disponuje pohledávkou ve výši 5 mil. Kč. Insolvenční správce nechal vyhotovit znalecký posudek, který nemovitost ocenil na 15 mil. Kč. Za daných okolností by z výtěžku jejího zpeněžení zřejmě nebyl vůbec uspokojen věřitel 3 a  tento tedy nebude považován za zajištěného věřitele. Soud uloží věřiteli 1 lhůtu k  udělení pokynů ohledně správy nemovitosti. Případně písemně udělené pokyny budou zveřejněny v  insolvenčním rejstříku. Pokud zároveň s  nimi věřitel 1 nepředloží písemný souhlas věřitele 2, insolvenční správce tuto skutečnost neprodleně oznámí soudu a  soud do 30 dnů nařídí jednání, na které předvolá věřitele 1, věřitele 2, insolvenčního správce a  dlužníka. Na jednání rozhodne, zda pokyny schválí, či nikoli. Pokud však věřitel 1 pokyny ve lhůtě vůbec neudělí, přechází toto právo (s novou lhůtou) na věřitele 2. I on bude potřebovat souhlas věřitele 1. Pokud ani on pokyny neudělí, udělí je soud sám. Novela se dle přechodných ustanovení týká i již zahájených insolvenčních řízení a  věcí, které tvoří předmět zajištění pohledávek některých věřitelů za předpokladu, že k jejich zpeněžení do konce roku 2013 nedošlo. Ačkoli je nová úprava odůvodňována snahou o větší zapojení věřitelů a  rozšíření možnosti ovlivňovat osud předmětu zajištění své pohledávky, v  konečném důsledku může znamenat další prodloužení insolvenčního řízení. Tak či  tak klade tato novinka větší nároky na aktivitu zajištěných věřitelů a jejich vzájemnou komunikaci. V neposlední řadě otevírá spoustu nezodpovězených otázek, například zda a jak se může věřitel 3 z našeho příkladu bránit proti závěrům znalce, pokud je toho názoru, že nemovitost měla být oceněna na vyšší částku a on měl být rovněž považován za zajištěného věřitele.

Kontakt pro další informace:

V  opačném případě nařídí insolvenční soud jednání, na němž rozhodne, zda pokyny věřitele, kterému se nepodařilo získat souhlas ostatních zajištěných věřitelů, schvaluje. Věřitelé, kteří s pokyny prvního věřitele nesouhlasí, musí podat své námitky písemně do 7 dnů od jejich zveřejnění v  insolvenčním rejstříku. Přitom je třeba mít na paměti, že zajištěným věřitelem ve výše naznačeném režimu není automaticky každý věřitel disponující jedním z přípustných způsobů zajištění (typicky zástavním právem), ale jen ti věřitelé, jejichž pohledávky by mohly být uspokojeny z hodnoty předmětné věci dle znaleckého posudku vyhotoveného pro tento účel.

JUDr. Petra Budíková, LL.M. Advokátka/Associate Partner Tel.: +420 236 163 730 E-mail: [email protected]

3

Daně aktuálně > Jaké trendy přináší evropský systém DPH Miroslav Kocman, Jan Holeček Rödl & Partner Praha

Úvodem > E xpertní skupiny v rámci orgánů Evropské Unie zabývající se oblastí DPH se snaží vytyčit budoucí cíle, ke kterým by se měl společný systém evropského DPH ubírat. Ve výstupních komuniké lze identifikovat následující tři směry, podle kterých by měl být systém evropské daně z přidané hodnoty:

1. jednodušší 2. efektivnější 3. odolnější proti podvodům na DPH

V následujícím příspěvku bychom se rádi věnovali plánovanému zavedení konceptu takzvaného jednotného správního místa daně z  přidané hodnoty (v  Evropské Unii označovaného také jako tzv. mini  One-StopShop), který do evropského systému DPH zavádí určitá administrativní zjednodušení formou zvláštního režimu, který od 1. ledna 2015 budou moci využít poskytovatelé telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a  televizního vysílání či elektronických služeb (dále jen „elektronické služby“) při poskytování svých služeb osobám nepovinným k dani (tj. „B2C“). Oč jde?

V rámci implementace směrnice 2008/8/ES, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby, dojde s účinností od 1. ledna 2015 (již se připravuje novela zákona o  dani z  přidané hodnoty) ke sjednocení místa plnění u elektronicky poskytovaných služeb v zemi konečného zákazníka. Tím dojde v rámci tohoto tržního segmentu k  odstranění rozdílů napříč poskytovateli z  jednotlivých členských států. Vysvětleme si to na příkladu. Český zákazník uvažuje o stažení mobilní aplikace za 100 eur (bez DPH). Na výběr má mezi providerem usazeným v  Lucembursku a  providerem s  místem podnikání na Slovensku. V roce 2014 se místo plnění určí dle obecného pravidla vyjádřeného v článku 45, tj. dle sídla poskytovatele elektronické služby. V  tom případě lucemburský poskytovatel aplikuje lucemburskou sazbu DPH ve výši 15 procent a  slovenský provider aplikuje slovenskou sazbu ve výši 20 procent. Z  toho vyplývá, že finální cena pro konečného spotřebitele se může výrazně lišit podle státu, ve kterém je provider usazen. V  našem příkladu by finální cena pro českého spotřebitele činila 115 eur od lucemburského a 120 eur od slovenského poskytovatele. V roce 2015 se komparativní výhoda lucemburského poskytovatele elektronických služeb odstraní. Místo plnění bude 4

jak u lucemburského, tak i u slovenského providera v České republice (tzn., že oba budou muset na své služby uplatnit českou DPH ve stejné výši), přičemž oba poskytovatelé budou moci využít zvláštního režimu, mini One-Stop-Shop. Dle tohoto režimu postačí, aby se oba provideři identifikovali k  DPH pouze ve státě, ve kterém mají sídlo podnikání. Tam následně budou podávat v elektronické formě za každé kalendářní čtvrtletí daňové přiznání, ve kterém vypořádají všechny své povinnosti k  DPH vzniklé ve všech státech konečné spotřeby elektronické služby. Pokračujme tedy v našem příkladu, ve kterém se lucemburský provider identifikuje k  DPH v  Lucembursku a  podá zde daňové přiznání, ve kterém uvede i českou daň u plnění poskytnutého českému spotřebiteli. Analogickou proceduru absolvuje i provider na Slovensku. Je nutné podotknout, že tento koncept není úplně nový a  od roku 2004 mohl být využíván zahraničními osobami neusazenými v Evropské Unii. Nyní ale dochází k rozšíření tohoto systému i na osoby s místem podnikání v Evropské Unii. Současný evropský komisař pro daně a cla Algirdas Šemeta se nechal několikrát slyšet, že pro Evropskou komisi je hladké zavedení konceptu mini One-Stop-Shop vysokou prioritou. Pokud se tato myšlenka v segmentu elektronických služeb osvědčí, bude Evropská komise prosazovat její implementaci i v jiných tržních odvětvích. To by znamenalo výrazné snížení administrativní zátěže například pro společnosti obchodující v rámci jednotného trhu, které zasílají zboží konečným zákazníkům z jiných členských států. Dnes se při překročení stanoveného limitu musí zaregistrovat ve všech členských státech, kam je zboží zasíláno. S  konceptem One-StopShop by náklady spojené s  administrativní zátěží a  vypořádání DPH v jednotlivých členských státech zcela odpadly, což by jistě uvítaly především malé a střední podniky, pro které jsou tyto náklady mnohdy jediným důvodem, proč trhy v jiných členských státech nepenetrují. Závěrem bychom rádi dodali, že v Evropské Unii se v rámci vytyčených cílů, které by DPH měly utvářet do budoucna, hovoří i o jiných tématech, jako např. o: > standardizaci formuláře přiznání k DPH; > rozšíření možnosti aplikovat reverse-charge mechanismus u  dodání mobilních telefonů, integrovaných obvodů, plynu a  elektřiny, telekomunikačních služeb, počítačů, obilnin či průmyslově využitelných rostlin; > zavedení tzv. quick reaction mechanismu, který by členským státům umožnil aplikovat režim přenesení daňové povinnosti na dodání zboží a  poskytování služeb, u kterých akutně hrozí podvody na DPH. Jakmile bude některé z  výše uvedených opatření implementováno do české legislativy, budeme Vás o  tom včas informovat.

Daně aktuálně / Ekonomika aktuálně Kontakt pro další informace:

Ing. Miroslav Kocman Daňový poradce/Associate Partner Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

> Rekodifikace se dotkla i účetnictví

Vydání: Květen 2014

Na novelu vyhlášky jsme čekali dlouho, neboť se diskutovalo o  tom, které změny je zapotřebí do vyhlášky zapracovat a které budou řešeny v chystané nové vyhlášce. Nová vyhláška bude vytvářena od roku 2014 a  důvodem bude snaha implementovat novou účetní směrnici Evropského parlamentu a  Rady Evropské unie 2013/34/EU. Obdobně jako v  zákoně o  účetnictví byly v  novele vyhlášky zapracovány terminologické změny. Jak v  zákoně o  účetnictví, tak i ve vyhlášce došlo však i k některým věcným změnám. Jedná se především o následující oblasti: > Definování nových účetních jednotek, vymezení účetních jednotek, rozšíření působnosti zákona o účetnictví a zpřesnění účetních metod; > V návaznosti na rozlišení závazku a dluhu v občanském zákoníku byl upraven i předmět účetnictví;

Alena Lejsalová, Rödl & Partner Praha > Úprava vykazování dlouhodobého majetku; Úvodem > V    souvislosti s  rekodifikací práva se již mluvilo o změnách, které nastaly v souvisejících zákonech.

Jak je tomu v oblasti účetnictví?

> Zálohy na podíl na zisku, zrušení povinného rezervního fondu; > Paragraf 4 odst. 8 zákona o účetnictví stanoví, že prováděcí předpisy upraví nejen rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, ale nově i vyhotovení výroční zprávy; > Ostatní – např. promítnutí změn do účetních výkazů.

Přestože většina účetních stále pracuje na účetní závěrce roku 2013, je potřeba se podívat, jaké změny nastaly v souvislosti s rekodifikací i v oblasti účetnictví. Na změny v občanském zákoníku, na nově vzniklý zákon o obchodních korporacích a v návaznosti na to provedené úpravy v daňových a  dalších zákonech bylo zapotřebí reagovat i  provedením změn v zákoně o účetnictví 563/1991 Sb., v prováděcích vyhláškách, konkrétně ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví ve znění pozdějších předpisů (dále vyhlášky) a v českých účetních standardech pro podnikatele: > novela zákona o účetnictví byla zveřejněna jako součást zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů č. 344/2013 Sb.;

Jak je to s možností vyplácení zálohy na podíl na zisku? Rozšíříme náš pohled o úpravu výplaty podílu na zisku. > Podíl na zisku upravuje § 34 zákona o  obchodních korporacích. Stanoví se na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené orgánem obchodní korporace. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. > Paragraf 40 zákona o  obchodních korporacích říká, „(1) Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu.“

> změna vyhlášky byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 467/2013 Sb. s účinností od 1. ledna 2014; > změny v  účetních standardech pro podnikatele byly publikovány ve Finančním zpravodaji č. 1/2014. Změny v  zákoně o  účetnictví jsou především terminologického rázu. Došlo k  zapracování nových pojmů jako je obchodní korporace, právní osobnost, nájem a  pacht, zálohy a závdavky, zápůjčka, závazky a dluhy a další. Zdroj: archiv Rödl & Partner

5

Ekonomika aktuálně / Rödl & Partner Intern Vzhledem k  tomu, že řádnou účetní závěrku by měla projednat valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období (rozvahového dne), má se zato, že se také jedná o období, v jehož rámci mohou společníci (akcionáři) kvalifikovaně rozhodnout o rozdělení zisku.

A.V.1. Výsledek hospodaření běžného období (+ -) bude vložen další řádek: A.V.2. Rozhodnuto o  zálohách na výplatu podílu na zisku (-).

Když se začalo v  souvislosti s  novým zákonem o  obchodních korporacích mluvit o možnosti výplaty zálohy na podíl na zisku, řada podnikatelů začala jásat. Ve skutečnosti to však není tak jednoduché.

Dalším změnám v účetních předpisech se budeme věnovat v některém našem následujícím příspěvku.

Postup účtování upravuje ČÚS018 v novém bodě 3.1.12.

Kontakt pro další informace: Paragraf 40 dále stanoví: „(2) Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a  ostatních fondů ze zisku snížený o  neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K  výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit.“ Z  uvedeného vyplývá, že předpokladem vyplacení zálohy na podíly na zisku je zpracování mezitímní účetní závěrky. Mezitímní účetní závěrku upravuje § 19 zákona o  účetnictví. Jak maximální částku k vyplacení vypočítat, vyplývá z  předchozích odstavců. Je třeba si však uvědomit, jakou odpovědnost v případě rozhodnutí o výplatě záloh na sebe statutární orgán v některých případech bere. Jak zálohy na podíl na zisku zaúčtovat? Aby byla zajištěna dostatečná informovanost uživatelů účetní závěrky, bylo rozhodnuto, že závazek k  výplatě zálohy bude účtován proti vlastnímu kapitálu (jako snížení vlastního kapitálu) v účtové skupině 43 – Výsledek hospodaření. V  rozvaze se tento způsob zachycení promítne úpravou řádků, kde k dosavadnímu řádku A.V. nyní označeném:

Ing. Alena Lejsalová Auditorka/Associate Partner Tel.: +420 236 163 309 E-mail: [email protected]

> Akce/Připravujeme pro Vás: květen–červen 2014 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Květen Podnikatelé, už víte jak na nový občanský zákoník? První zkušenosti s rekodifikací 6. května 2014, hotel angelo Praha Přednáší: Monika Novotná, Václav Vlk, Petra Budíková, Pavel Koukal, Miroslav Kocman, Jaroslav Dubský Dopad nového občanského zákoníku na pracovněprávní vztahy, první zkušenosti z praxe 13. května 2014, Kopule DTIHK Praha Přednáší: Eva Blechová, Václav Vlk Mezinárodní přenechávání zaměstnanců – minové pole pro poskytovatele (agenturu práce) a uživatele? 13. května 2014, Rödl & Partner Mnichov Přednáší: Andrea Mehrer, Susanne Hierl, Dr. Alena Klikar (pozn. v němčině) Soutěžní Compliance. Co musí management obchodní korporace vědět o pravidlech hospodářské soutěže 14. května 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal, Pavel Rak, Peter Mišúr

Zdroj: archiv Rödl & Partner

6

Rödl & Partner Intern

Vydání: Květen 2014

Podnikové právo v praxi 20.–21. května 2014, Praha, hotel Majestic Plaza Přednáší: Petra Budíková – k tématu Změny, které přináší NOZ a ZOK v řízení společnosti Červen Co nového v korporátní Compliance 2014 4. června 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal Novinky IFRS 11. června 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Jana Kocurková Mezinárodní přenechávání zaměstnanců – minové pole pro zaměstnavatele (agenturu práce) a uživatele? 24. června 2014, Rödl & Partner Norimberk Přednáší: Andrea Mehrer, Susanne Hierl, Dr. Alena Klikar (pozn. v němčině) Více na www.roedl.cz v sekci Akce

> Rödl & Partner uvedl na trh nového občana Jana Švédová, Rödl & Partner Praha

Zdroj: archiv Rödl & Partner

Rödl & Partner a  jeho desetičlenný tým zkušených advokátů představil šest publikací, které komplexně pokrývají problematiku upravenou novým občanským zákoníkem. Mezi těmito publikacemi lze najít principy a základní pojmy, vlastnictví a  věcná práva, dědické právo, náhradu škody či rodinné a smluvní právo. Hostem křtu a zároveň kmotrem publikací byl děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Kuklík. Spolupráci na přípravě knih krátce zhodnotil ředitel nakladatelství Grada Milan Brunát a pár slov dodal i předseda představenstva společnosti EPRAVO.CZ Miroslav Chochola. 

-jsd-

Úvodem > K  ancelář Rödl & Partner slavnostně pokřtila publikační řadu nesoucí společný název NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK.

Kancelář Rödl & Partner uspořádala slavnostní křest nové řady populárně naučných publikací NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK autorského týmu Rödl & Partner pod vedením Petra Novotného.

Zdroj: archiv Rödl & Partner

7

Mandantenbrief

Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner

„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“

„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.

Castellers de Barcelona

Mandantenbrief Květen 2014, MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Rödl & Partner – [email protected]

Tento newsletter je nezávaznou informační bro­žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora­denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part­­ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře­vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in­for­­mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora­dens­kou za­kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od­povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news­letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.