Tvoříme základy Mandantenbrief
Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Leden 2016 · www.roedl.cz
Obsah:
Milí přátelé, na tomto místě jste se rok co rok setkávali s hodnocením uplynulého roku a výhledem na rok nadcházející. Letos mi dovolte udělat výjimku. Rád bych následující řádky věnoval vzpomínce na Bernda Rödla, zakladatele kanceláře Rödl & Partner a mého přítele, který již bohužel není mezi námi.
Editorial, vzpomínka na Bernda Rödla Právo aktuálně > Pozor na rabaty a jiné bonusy v obchodních vztazích Daně aktuálně > Ekologicky šetrná elektřina se vrací > Z judikatury > Zaostřeno na Transfer Pricing: Nové doporučení OECD k dokumentaci převodních cen Ekonomika aktuálně > Účel a význam účetní závěrky: výsledky unikátní dotazníkové akce Rödl & Partner Intern > Témata Mandantenbrief 2015
Každý člověk se v životě setká s několika osobnostmi, které jej určitým způsobem významně ovlivní. Bernd Rödl pro mě jednou z takových osobností byl. Seznámili jsme se vlastně už v minulém století, před dvaceti pěti lety, díky souhře náhod, kterým já říkám šťastný osud. Bylo mi dvacet pět, měl jsem dva roky po skončení studia a žádnou velkou advokátní praxi. Měl jsem nějaké znalosti a obrovskou chuť pracovat a něčeho dosáhnout. A Bernd dříve než já uvěřil, že skutečně něco mohu dokázat. Na začátku – a vlastně v průběhu celé naší spolupráce – mi svěřil svoji důvěru, svěřil mi budování první zahraniční pobočky Rödl & Partner v Praze a já věřím, že jsem jej nikdy nezklamal. Zůstává pro mne navždy vzorem člověka nesmírně vzdělaného a současně empatického, člověka s obrovskou vnitřní silou a autoritou, přitom velmi citlivého. Dal mi víc, než jen práci a kariéru. Naučil mě poradenství – tedy naslouchat potřebám klientů, získat jejich důvěru a vést je při jejich podnikání úskalími právními i daňovými. Podařilo se mu vybudovat obrovskou, celosvětově uznávanou poradenskou společnost s pobočkami po celém světě, kde jsme se však všichni cítili jako v rodinném podniku, kde je přátelství a kolegialita ceněno více než obrat a zisk. Před lety mi Bernd vyprávěl, proč se vlastně rozhodl otevřít první zahraniční pobočku právě v Praze. Objevil totiž starou fotografii svých rodičů, kteří byli čeští Němci, mladých a šťastných, na Karlově mostě. A právě to jej inspirovalo k tomu, aby z oken první zahraniční kanceláře Rödl & Partner byl vidět právě Karlův most. Začátek naší spolupráce zůstává nepřenositelnou zkušeností, protože ta doba, kdy jsme jen málo uměli, ale o to více jsme chtěli něco dokázat, se již vrátit nedá. Často vzpomínám, jak asi muselo na zkušené (a v mých očích tehdy „staré“) šéfy německých koncernů zapůsobit, že jim Bernd jako poradce pro podnikání v Čechách doporučil takového mladíka, jakým jsem já tehdy byl. Ale nikdy se ke mně nedoneslo, že by to někomu z nich vadilo. Vím, že to tehdy nebylo díky mým kvalitám – o těch jsem je při prvním rozhovoru snad ani přesvědčit nemohl – ale díky důvěře v Bernda, díky důvěře, že jim radí dobře a o jeho radách není třeba přemýšlet. Zkrátka, když jim Bernd řekl, že to v Praze zvládneme, tak to prostě zvládneme.
> Odborné akce
Chybí mi. Navždycky mu budu nesmírně vděčný, že mi uvěřil a dal mi šanci stát se jeho kolegou a přítelem. A asi pokaždé, když přijedu do kanceláře v Norimberku, se budu otáčet, jestli někde neuslyším jeho hluboký energický hlas: Hallo Petr, wie geht´s? Alles klar?
Petr Novotný
1
Právo aktuálně > Pozor na rabaty a jiné bonusy v obchodních vztazích Pavel Koukal, Rödl & Partner Praha
určeného limitního odběru zboží či služeb. Naproti tomu skontem se pro účetní, daňové a právní účely zpravidla rozumí určité finanční zvýhodnění za včasnou úhradu kupní ceny, tj. jako finanční zvýhodnění spojené se splněním stanovené platební podmínky, zpravidla úhrady ceny v termínu splatnosti dle smlouvy a na základě smlouvy vystaveného daňového dokladu (faktury).
Úvodem > V poslední době je v rámci podnikatelské praxe věnována stále větší pozornost problematice slev, bonusů a jiných forem zvýhodnění, které jsou v rámci obchodních vztahů mezi podnikateli poskytovány stálým odběratelům zboží nebo služeb. Důvodem tohoto zvyšujícího se zájmu je přitom skutečnost, že s touto problematikou jsou čím dál více spojována i některá významná právní, daňová a účetní rizika, která je třeba průběžně zohledňovat a snižovat. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na vybraná právní rizika spojená s poskytováním rabatů a dalších slev, jakožto v praxi nejvíce využívaných forem zvýhodnění dlouhodobého odběratele.
Ve vzájemných obchodních vztazích mezi podnikateli je poskytování různých forem slev a bonusů velmi časté, a to zejména v případech, kdy se jedná o dlouhodobé obchodní vztahy spojené s opakujícími se dodávkami typově shodného či obdobného zboží nebo služeb. V tomto směru přitom právní předpisy v České republice výslovně neupravují obvykle používané pojmy spojené s poskytováním různých forem slevy z kupní ceny zboží, respektive z ceny poskytované služby, jako jsou rabaty, bonusy, skonta a tak podobně, ani bezprostřední důsledky jejich plnění. O to více je však třeba věnovat této specifické oblasti obchodních vztahů pozornost. Jak již bylo konstatováno, tak rabaty, skonta a jiné formy poskytnutí slevy z ceny zboží nebo služby mají nejen účetní a daňové souvislosti, ale i významné souvislosti právní. Každé dodatečné snižování sjednané ceny by totiž mělo mít především odpovídající smluvně právní oporu ve zvláštním ujednání stran (účastníků) smluvního vztahu o takto poskytnuté slevě a současně by nemělo být – jako právní jednání podnikatele – v rozporu s právními předpisy. Ve své podstatě by se přitom mělo jednat o takové rámcové smluvní ujednání, které předem stanoví anebo dodatečně mění původní dohodu stran o ceně nebo o způsobu jejího určení, jež je v případě kupní smlouvy vždy jednou z takzvaných podstatných náležitostí. V jednotlivých případech samozřejmě záleží na tom, o jakou konkrétní formu slevy se v daném případě jedná, neboť ujednání o slevě může být, a také zpravidla bývá, přímo součástí kupní smlouvy, respektive rámcové kupní smlouvy. Rabatem, neboli obratovým bonusem se v českém a obecně i v evropském prostředí obvykle nazývá následná, zpětně působící sleva, poskytnutá za překročení určitého předem 2
Pokud jde o hlavní právní rizika, která jsou spojena s poskytováním slev z ceny zboží nebo služeb, je třeba upozornit zejména na to, že: > ve svém důsledku se může jednat o formu selektivního (vylučovacího) uplatňování různých cen na dotčeném relevantním trhu zboží nebo služeb, které může být v rozporu s pravidly hospodářské soutěže (soutěžní rizika); > může za určitých okolností jít o neoprávněnou výhodu, na kterou není nárok a se kterou může být případně i spojena trestní odpovědnost za úplatkářství v souvislosti s podnikáním (trestněprávní rizika); > může za určitých okolností jít o zakázané diskriminující jednání, poškozující jiné soutěžitele a/nebo spotřebitele, které je zakázané občanským zákoníkem (soukromoprávní nekalosoutěžní rizika). Pokud jde zvláště o shora uvedená soutěžní rizika, tato jsou spojena především s tím, že by určitá ujednání obchodních partnerů jakožto soutěžitelů mohla být, ve spojení s jinými smlouvami či ujednáními anebo s jednáním ve vzájemné shodě, považována za takzvanou zakázanou dohodu soutěžitelů, jejímž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže (č. 143/2001 Sb.). Toto riziko je významné zejména ohledně uplatňování různých cen v rámci dohod s určitými vybranými skupinami zákazníků. Vzhledem k tomu je nezbytné dbát na to, aby příslušná smluvní ujednání o slevách či jiných bonusech byla ve vztahu k jednotlivým zákazníkům vždy ekonomicky odůvodněná a aby současně nebyla ve vztahu k jiným zákazníkům jednoznačně diskriminující. V tomto směru je třeba upozornit, že soutěžní právo, na rozdíl od přípustných takzvaných množstevních rabatů, zásadně považuje za zakázané dohody o věrnostních rabatech, tedy rabatech, které nejsou spojeny s ekonomicky odůvodněnými úsporami z objemu (rozsahu) dodaného zboží. Obecně lze přitom jednoznačně doporučit, aby jakákoli ujednání o slevách a jiných bonusech byla smluvními stranami vždy řádně a prokazatelně sjednána, byla určitá a srozumitelná a aby je bylo možné v případě potřeby doložit v písemné formě. V tomto směru není podstatné, že závazkové právo v České republice obecně vychází z principu neformálnosti právních úkonů, včetně neformálnosti kupní smlouvy, neboť písemná forma ujednání o slevě je mj. nutná i pro případ kontroly správce daně ohledně daňové uznatelnosti nákladů dodavatele.
Právo aktuálně / Daně aktuálně
Vydání: Leden 2016
V neposlední řadě je třeba rovněž dbát na to, aby ujednání o bonusech nebyla „neoprávněnou výhodou, na kterou není (právní) nárok“, přičemž nárokem se zde rozumí ekonomicky odůvodněné, smluvně řádně a platně sjednané poskytnutí slevy jako oprávněné výhody. Jen tak lze zajistit, aby takové jednání nebylo za určitých okolností kvalifikováno jako úplatek poskytnutý v souvislosti s podnikáním, a tedy jako jednání naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu podplacení nebo přijetí úplatku. Zdroj: archiv Rödl & Partner
Závěrem tohoto příspěvku nezbývá než upozornit na nutnost, aby všechny shora popsané obecné právní požadavky, vyplývající z dotčené právní úpravy, byly vždy důsledně posuzovány z hlediska zásady věcného a časového rozlišení, tedy obdobně jako tomu je v účetních a daňových souvislostech.
Vaše kontaktní osoba:
JUDr. Pavel Koukal advokát / Associate Partner Tel.: +420 236 163 760 E-mail:
[email protected]
Z toho vyplývá, že v případě, kdy část vyrobené elektřiny výrobce sám nespotřebuje, dodá ji do sítě a odběratelem bude subjekt, který je držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně, nestane se výrobce elektřiny plátcem ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a nevznikne mu povinnost daň přiznat a zaplatit dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) dle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dodání elektřiny do sítě není dodáním konečnému spotřebiteli. Pokud výrobce, který vyrobí za výše uvedených podmínek ekologicky šetrnou elektřinu a tuto zčásti spotřebuje a zčásti dodá konečnému spotřebiteli, stane se ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) plátcem a vznikne mu dle § 5 odst. 1 písm. a) – viz zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů – povinnost daň přiznat a zaplatit, přičemž základem daně bude množství elektřiny dodané konečnému spotřebiteli. Jedinou výjimkou by mohlo být hypotetické dodání elektřiny přímo držiteli povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.
> Ekologicky šetrná elektřina se vrací
> Z judikatury
Milan Mareš, Rödl & Partner Brno
Rozsudkem 1 Afs 82/2015-31 Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost stěžovatele MARIN OIL s.r.o. vůči žalovanému Generální ředitelství cel, Praha 4. V předmětné věci šlo o to, že Celní technická laboratoř při zkoumání vzorků odebraných u žalobce při místních šetřeních uskutečněných ve dnech 23.08.2010, 22.10.2010 a 09.02.2011 zjistila, že žalobce v nádrži skladoval minerální olej jiného sazebního zařazení, než deklaroval. Správce daně pak vyměřil spotřební daň z obou minerálních olejů ve smyslu § 45 odst. 12 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o spotřebních daních“).
Úvodem > V souvislosti s připravovanou novelou zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, bude současně novelizována část čtyřicátá sedmá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Novela čeká na podpis prezidenta.
Na základě poslanecké iniciativy bude znovu zavedena takzvaná ekologicky šetrná elektřina pro malovýrobce. Ekologicky šetrná elektřina bude osvobozena od daně při kumulativním splnění těchto podmínek: > pokud bude vyrobena v odběrných místech a v těchto odběrných místech bude současně spotřebována; > instalovaný výkon výrobny elektřiny podle energetického zákona nepřesáhne 30 kW.
Stěžovatel se bránil podanou kasační stížností, přičemž dle názoru stěžovatele technologické pochybení při skladování a převážení minerálních olejů spočívající v jejich zanedbatelném neúmyslném smíšení není výrobou z hlediska § 3 písm. t) zákona o spotřebních daních. Za situace, kdy se právní předpisy ke vzniklé situaci blíže nevyjadřují, je potřeba vycházet z gramatického výkladu pojmu výroba. Tím je obvykle myšlen záměrný postup, jehož výsledkem má být produkt odlišných vlastností od použitých produktů. Stěžovatel je přesvědčen, že dotáže-li se běžného člověka, co si představuje pod pojmy výroba a proces, tak jeho odpověď 3
Daně aktuálně > Zaostřeno na Transfer Pricing: Nové doporučení OECD k dokumentaci převodních cen Petr Tomeš, Rödl & Partner Praha
Úvodem
Zdroj: archiv Rödl & Partner
nebude zahrnovat neúmyslné smíšení minerálních olejů. V případě pochybností o tom, zda daňová povinnost vznikla či nikoliv, mají být předpisy vyloženy ve prospěch stěžovatele. Pouze takový výklad je v souladu s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, dle kterého lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. Nejvyšší správní soud uvádí, že pojem výroba definuje zákon o spotřebních daních ve znění účinném ke dni vydání rozhodnutí celního úřadu v § 3 písm. u) bod 3. takto: „Výrobou se rozumí proces, při kterém z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12.” V aktuálním znění zákona o spotřebních daní je totožná definice obsažena v § 3 písm. t), na který jak stěžovatel, tak i žalovaný ve svých podáních odkazují.
> V roce 2013 schválila OECD spolu se státy G20 plán „BEPS“ („Base Erosion and Profit Shifting“). V tomto plánu bylo vytyčeno 15 bodů, které měly zamezit narušování základu daně a přesouvání zisku. Konečný balíček těchto opatření byl představen 5. října 2015. Podstatné změny obsahuje zejména bod 13, který nově definuje strukturu dokumentace převodních cen (stávajících částí Master filu a Local filu) a zavádí třetí část „Country-by-Country reporting“.
Cílem OECD při tvorbě nové dokumentace transferových cen je: > zajistit, aby poplatníci daně věnovali při sestavení daňových přiznání dostatek pozornosti kalkulaci cen a stanovení podmínek při transakcích s podniky ve skupině a evidenci výnosů z těchto transakcí; > poskytnout správci daně informace pro odborný odhad rizik z kalkulace transferových cen; > poskytnout správci daně informace pro provedení přiměřené a řádné kontroly transferových cen daňových rezidentů, i když se předpokládá, že dokumentace transferových cen bude během kontrol doplňována o další informace vyžadované správcem daně. Dokumentace převodních cen by se tak v budoucnu měla skládat ze tří částí.
Tvrzení, že ke smíchání minerálních olejů došlo neúmyslným jednáním, není pro účely vyměření spotřební daně relevantní. Jestliže zákon o spotřebních daních v § 3 výrobu označuje jako proces, je nepodstatné, zda se jedná o proces záměrný či neúmyslný.
Three-tiered approach
Vaše kontaktní osoba:
Countryby-Country Reporting
Master file
Ing. Milan Mareš daňový poradce / Associate Partner Tel.: +420 530 300 500 E-mail:
[email protected] 4
Local file
Daně aktuálně První část dokumentace „Master file” by měla obsahovat obecný přehled o mezinárodním koncernu a poskytnout detailní informace o transakcích mezi koncernovými společnostmi, o způsobu stanovení převodních cen, o mezinárodním rozdělení výnosů a o ekonomické činnosti koncernu. Aby dokumentace dle OECD splnila svůj účel, měla by druhá část dokumentace „Local file” obsahovat detailní údaje o mezinárodních transakcích mezi podniky ve skupině. Local file se týká tuzemských plátců a všech aspektů převodních cen, jež se vztahují k tuzemskému zdanění. Dle typu transakcí je potřeba mimo jiné popsat výši obratu, provést srovnávací analýzu a popsat metodu pro stanovení převodních cen. Třetí součástí dokumentace je dle plánu BEPS Country-byCountry reporting. Ten umožňuje posouzení rizik kalkulace převodních cen mezinárodních koncernů a má zamezit krácení daní. Za každou daňovou jurisdikci, ve které skupina působí, se uvádí informace k rozdělení příjmů (výnosy od třetích osob, od podniků ve skupině, celkové výnosy), informace o zisku před zdaněním, o zaplacených nebo dlužných daních z příjmů a srážkových daních, o počtu zaměstnanců, o výši vlastního kapitálu, o nevyplacených ziscích a o výši aktiv. Country-by-Country reporting tak daňové správě poskytne rozsáhlé informace o tom, v jakých zemích dochází k tvorbě zisku a v jakých zemích koncern platí daně. OECD schválila soubor opatření, která mají umožnit včasnou a úplnou implementaci Country-by-Country reportingu a zajistit mezi finančními úřady mezinárodní výměnu citlivých informací o daňových subjektech. Country-by-Country reporting nemusí sestavovat mezinárodní koncerny, pokud byl v předchozím účetním období jejich konsolidovaný obrat nižší než 750 milionů eur. Tato hranice byla zvolena proto, že ji nepřesahuje cca 85 až 95 procent mezinárodních koncernů, které tak nejsou povinny Country-by-Country reporting sestavit, ale koncerny, které tuto hranici překračují, se na obratech všech mezinárodních koncernů podílí více než 90 procenty. Tímto omezením se tak přiměřeně kompenzují náklady na sestavení dokumentace na straně podniků s užitkem z poskytovaných informací na straně finančních úřadů.
Vydání: Leden 2016
Při předkládání dokumentace se rozlišuje mezi Master file, Local file a Country-by-Country reportingem. Master file se předkládá, pokud daňové přiznání za zdaňovací období podává nejvyšší mateřská společnost. Local file se předkládá už v okamžiku podání daňového přiznání daného podniku ve skupině. Protože k datu podání daňového přiznání nejsou známy všechny informace potřebné pro Country-by-Country reporting, měli by mít poplatníci možnost podat Countryby-Country reporting ve lhůtě jednoho roku po datu podání daňového přiznání nejvyšší mateřské společnosti. Aby informace získávané pro dokumentaci nenarůstaly do neúnosného rozsahu, měla by finanční správa jednotlivých zemí stanovit pro Local file hranici významnosti jednotlivých mezinárodních transakcí mezi podniky ve skupině. Aktualizace dokumentace transferových den by měla být prováděna pravidelně. Především Local file a Country-byCountry reporting by měly být aktualizovány každoročně. Zároveň by měla být každé tři roky prováděna aktualizace analýz dokládajících přiměřenost mezinárodních transakcí mezi podniky ve skupině, přičemž finanční údaje srovnatelných podniků je potřeba aktualizovat každoročně. OECD také žádá finanční správu a poplatníky, aby dokumentaci akceptovali i v „mezinárodně uznávaném jazyce“. Stanovení sankcí za nepodání/nevypracování dokumentace ponechává OECD v kompetenci členských států. Finanční úřady by měly respektovat důvěrnost citlivých informací obsažených v dokumentaci. Na rozdíl od současné dokumentace převodních cen směřuje budoucí model dokumentace složené ze tří částí k větší průkaznosti. Country-by-Country reporting umožní mezinárodní výměnu informací.
Rozhodnutí, aby menší koncerny Country-by-Country reporting nesestavovaly, je pozitivní. Je ale pravděpodobné, že hranice obratu pro sestavení Country-by-Country reportingu bude v různých státech odlišná (uvedená hranice je pouze doporučena ze strany OECD). To může vést k tomu, že koncerny budou muset v některých státech předkládat část dokumentace transferových cen, kterou jiné státy vyžadovat nebudou.
Poplatníci ve státě daňové rezidence poskytnou v rámci dokumentace transferových cen určité informace o své činnosti, jež daný stát předá státům, ve kterých poplatník realizuje transakce. I vůči zahraničnímu správci daně se tak zvyšuje průkaznost a je pravděpodobné, že především státy, v nichž koncern dosahuje vysokého obratu, se budou snažit ukrojit si do státního rozpočtu co nejvíce daní. Téměř jistě tak poroste počet mezinárodních sporů na téma převodních cen. Kromě toho hrozí, že se důvěrné údaje dostanou ke konkurenci, protože finanční údaje a informace o tom, jak se podniky koncernu podílejí na tvorbě zisku, budou v budoucnu ve stále větší míře zveřejňovány (respektive budou muset být zveřejněny). Budoucí dokumentace převodních cen kromě toho sníží důvěrnost informací i v rámci koncernů samotných.
Dokumentace transferových cen by měla být zhotovena včas a na základě informací, které byly známy v okamžiku uskutečnění transakce pro doložení splnění principu tržního odstupu.
Směrnice OECD o převodních cenách a nová úprava dokumentace včetně nově zavedeného Country-by-Country reportingu nejsou právně závazné. Státy nejsou povinny je implementovat. Očekává se ovšem, že státy, které se 5
Daně aktuálně / Ekonomika aktuálně > Účel a význam účetní závěrky: výsledky unikátní dotazníkové akce David Trytko, Rödl & Partner Praha
Úvodem
Zdroj: archiv Rödl & Partner
projektu zúčastnily, by jako zastánci iniciativy BEPS měly nové standardy zapracovat do svých zákonů co nejrychleji. Je však otázkou, do jaké míry bude plán implementován jednotně. V České republice zatím není v zákoně zakotvena povinnost vypracovat Master file či Local file i přesto, že jsou doporučeny Směrnicí OECD, Kodexem chování ohledně dokumentace tvorby převodních cen pro nadnárodní podniky v EU a že většina evropských zemí má takovou zákonnou povinnost již dávno zavedenu. Master file a Local file je pouze doporučen právně nezávazným Pokynem ministerstva financí D-334 jako vhodný důkazní prostředek pro oblast převodních cen. Přesto je v praxi transferpricingová dokumentace správcem daně vyžadována již při zahájení daňových kontrol a má při samotné kontrole velkou váhu. Z tohoto důvodu je nutné její včasné vypracování před zahájením daňové kontroly, nejlépe již k datu uskutečnění transakce, protože pro její řádné sestavení až v průběhu kontroly nebývá dostatečný časový prostor. Na základě uvedených skutečností lze předpokládat zavedení povinnosti jejího zpracování i do české daňové legislativy. První dvě složky nového třísložkového modelu dokumentace tedy nebudou v České republice zatím stále povinné ze zákona, povinnost sestavení Country-by-Country reportingu však bude implementována do české legislativy poté, co Česká republika podepíše v lednu 2016 Multilaterální dohodu o vykazování dat do CbC reportingu.
> V ětšina příspěvků na konci roku se věnuje bilancování. Ohlížejí se zpět, vyzdvihují pozitivní události, jakož i okolnosti, ze kterých je lépe se poučit. Podobně i toto místo bylo původně vyhrazeno rozboru nejčastějších problémů v oblasti časového rozlišení nákladů, jako jsou náběhové náklady nebo komplexní náklady příštích období. Abychom první letošní příspěvek odlehčili a zároveň začali odborným tématem, rádi Vás seznámíme s unikátní dotazníkovou akcí uspořádanou během našich odborných klientských setkávání.
Cílem klientských setkání je vedle seznámení s aktuální komplikovanou právní, daňovou či účetní a jinou problematikou také v úzkém kruhu účastníků diskutovat konkrétní případy. Občas bývají komplikované a nejednoznačné, a proto se snažíme během omezené doby naší diskuse najít jádro problému, a pokud neexistuje jednoduché řešení, najít všechny relevantní argumenty, zákonnou oporu a dostupné názory odborné veřejnosti. U velmi komplikovaných případů, jak to často vidíme na rozhodování soudů, je potřeba vyjít ze základních účetních předpokladů, zásad a metod. Vodítkem při rozhodování bývá často obecný účel účetní závěrky nebo informační potřeba, kterou je v konkrétním případě potřeba splnit. Informační potřeby mohou být u různých účetních jednotek různé, záleží na hlavních adresátech. Těmi v zásadě mohou být: > vedení účetní jednotky > vlastníci > investoři > kontrolní a dohlížecí úřady (finanční úřad apod.) > zaměstnanci a odbory > odběratelé > dodavatelé aj.
Vaše kontaktní osoba: Srovnatelná studie v Německu
Ing. Petr Tomeš daňový poradce / Associate Partner Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected] 6
Inspirací provedené dotazníkové akce byla německá studie Výboru pro německé účetní standardy provedená společně s Univerzitou v Řezně. Jejím hlavním záměrem bylo poznat a analyzovat potřeby malých a středních podniků včetně jejich vlastníků na účetnictví, a tyto dále využít v rámci připomínkovacích řízení IFRS pro malé a střední podniky a rozsáhlé novely německého účetnictví označované jako BilMoG v roce 2007. Přestože je účel studie rozdílný, stejně tak i počet odpovědí (v německé studii 400), byly otázky položené
Ekonomika aktuálně
Vydání: Leden 2016
českým účastníkům našeho klientského setkání buď totožné nebo srovnatelné. Česká dotazníková akce S ohledem na specifikum zúčastněných účetních jednotek, jejichž anonymita je formou dotazování zabezpečena, byla oproti německé studii položena jedna otázka navíc, a to zda česká účetní závěrka představuje základnu pro sestavení účetní závěrky HB II pro potřeby konsolidace mateřské společnosti. Tento účel české účetní závěrky v rámci odpovědí účastníků našeho kulatého stolu dominuje, což je s ohledem na charakter klientů Rödl & Partner více než pochopitelné. Velmi podobná situace je u předpokládaného hlavního účelu účetní závěrky z pohledu malých a středních firem, a to základny pro určení daňové povinnosti. Více viz následující tabulka odpovědí.
Velký až rozhodující význam
Střední význam
Žádný až malý význam
Hlavní funkce účetní závěrky SME podle ověřující dotazníkové akce
Základ pro reporting package
87 %
6 %
6 %
Podklad pro výpočet DPPO
85 %
5 %
8 %
Výplata zisku
70 %
13 %
17 %
Informace pro banky / leasingovky
62 %
30 %
9 %
Informace pro management
30 %
55 %
15 %
Informace pro odběratele
34 %
30 %
36 %
Informace pro akt. vlastníky
30 %
40 %
30 %
Informace pro dodavatele
17 %
51 %
32 %
Informace pro zaměstnance / odbory
19 %
38 %
43 %
Informace pro investory
17 %
28 %
55 %
Zdroj: vlastní analýza
Odpověď srovnatelných německých účetních jednotek je velmi podobná. Zajímavý je rozdíl v chápání významu české účetní jednotky pro aktuální vlastníky. Z pohledu německých investic do českých účetních jednotek je pochopitelné, že hlavní informační požadavky jsou plněny průběžně měsíčně či čtvrtletně a význam roční účetní závěrky tím klesá. Pouze necelá jedna třetina českých účetních jednotek ji považuje za velmi důležitou pro své vlastníky, německé účetní jednotky jí přisuzují dvakrát větší až rozhodující význam. Zajímavé je také obrácené pořadí velkého až rozhodujícího významu pro určení základny pro výplatu podílů na zisku: české účetní jednotky je vidí jako třetí nejdůležitější
účel, německé účetní jednotky až na pátém místě. Detailní odůvodnění by předpokládalo další dotazování na obou stranách. Dá se ale soudit, že pravidelné vyplácení podílů na zisku nepředstavuje pro majitele německých malých a středních podniků nejdůležitější podnět. Pro ty české – v současné ekonomické situaci – zřejmě ano. Celkově lze přesto konstatovat zásadní shodu v odpovědích českých a německých účetních jednotek – existují dva shluky účelů podle významu účetní závěrky: s převažujícím velkým a středním významem, vedle výše analyzovaných, také pro financující instituce jako jsou banky a leasingové společnosti včetně managementu a dále s klesajícím významem pro ostatní uživatele jakou jsou odběratelé, dodavatelé, zaměstnance a odbory a na konci investory. Je zajímavé, že právě u investorů jako jednoho z možných ostatních uživatelů účetní závěrky existuje při porovnání s německou studií nejmenší odchylka. Vysvětlení této skutečnosti nabízejí dodatečné otázky německé studie, podle kterých teprve ve vrchním segmentu středních společností význam účetní závěrky pro investory významně roste. Rovněž existuje silná vazba mezi mezinárodním propojením dotazované účetní jednotky a odhadovaným významem účetní závěrky pro investora. Bohužel toto zjištění nelze provést na základě odpovědí české dotazníkové akce. Z důvodu anonymity nelze konkrétní dotazník přiřadit ke konkrétní společnosti. Úsudky o analogii jsou podle mého názoru přípustné, nelze je však dokázat. Jediným nediskutabilním prvkem je, že české malé a střední účetní jednotky s ohledem na navázání na německou mateřskou společnost by z prvního pohledu nemusely pociťovat silnou informační potřebu ze strany svých možných investorů jako adresáta své účetní závěrky. Přesto ale součet velkého a středního významu u této otázky je vyšší, než v případě studie německé. Účetní závěrka by měla být jen jedna Dalším významným závěrem německé studie, který ovšem není námi ověřován, je jednoznačné konstatování, se kterým se ale lze – viděno z pohledu malých a středních účetních jednotek – ztotožnit: malé a střední účetní jednotky by neměly sestavovat žádnou další účetní závěrku, například pro potřeby konsolidace (IFRS) či samotnou potřebu zdanění DPPO (ryze daňová evidence). Účetní závěrka by měla být sestavena tak, aby vyhovovala všem hlavním potřebám a účelům. Závěrem Osobně jsem na základě provedeného porovnávání, dílčí a souhrnné analýzy, jakož i učiněných úsudků, přesvědčen, a to i s přihlédnutím k vyskytujícím se limitacím, že německá studie a její krátké ověření na dotazníkové akci českých účetních jednotek může sloužit zákonodárci a odborné veřejnosti pro stanovování významu a účelu zveřejňované informace 7
Ekonomika aktuálně / Rödl & Partner Intern v rámci sestavování rozvahy a výkazu zisku a ztráty, jakož i často senzitivních informací v příloze účetní závěrky v českých podmínkách. Lze tím zároveň otevřít diskusi o odstranění či zavedení dílčích zveřejňovaných informací v účetní závěrce malých a středních účetních jednotek.
Vaše kontaktní osoba:
Ing. David Trytko, Ph.D. vedoucí auditorského týmu / Associate Partner Tel.: +420 236 163 303 E-mail:
[email protected]
Daně aktuálně > Daně krátce / Srážková daň na příjmy nerezidentů členů orgánů právnických osob / Osvobození příspěvků na takzvané „životní pojištění“ hrazených zaměstnavatelem / Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti při solidárním zvýšení daně u zálohy Jan Hájek > Daňové zvýhodnění meziročního zvýšení výdajů na výzkum a vývoj Miroslav Kocman Ekonomika aktuálně > Účetní novinky – ohlédnutí za rokem 2014 a výhled Lenka Kudrnová Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: únor–březen 2015 > Lidé u Rödl & Partner / Gratulujeme Petru Tomešovi Jana Švédová Březen
> Témata Mandantenbrief 2015 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Leden Novoroční editorial Petr Novotný Rekodifikace soukromého práva > Představte si právo stavby jako virtuální bublinu Monika Štýsová, Vojtěch Hrdlička Právo aktuálně > Čtěte důsledně reakci na Vaši nabídku Monika Štýsová, Kateřina Knytlová Daně aktuálně > Vybrané změny v DPH od roku 2015 Václav Olšanský Ekonomika aktuálně > Jak správně vyložit chybu, účetní odhad a změnu metody Miroslava Bělohoubková Podnikové poradenství aktuálně > Změny pravidel v rámci poskytování finanční podpory zemědělského pojištění Alena Spilková Rödl & Partner Intern > Témata Mandantenbrief 2014 > Odborné akce Jana Švédová Únor Právo aktuálně > Soutěž na dodavatele či zhotovitele Jitka Ivičičová 8
Právo aktuálně > Zánik účasti na s.r.o. v důsledku konkurzu Václav Vlk, Markéta Nešetřilová Daně aktuálně > Přehled transakcí se spojenými osobami – víc než jen formulář Lukáš Pflug > Příslušenství daně lze prominout Jakub Šotník Ekonomika aktuálně > Jak na zálohy na podíly na zisku? Jana Kocurková, Anna Kotovicová Podnikové poradenství aktuálně > Manažeři si neuvědomují rizika spojená s výkonem své funkce Alena Spilková Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: březen–duben 2015 Jana Švédová Duben Právo aktuálně > Nezakládáte dokumenty do sbírky listin? Sankce zpřísněny Martin Švéda Daně aktuálně > Daně krátce / Kde je „skutečné sídlo“? Lukáš Pflug > Daně krátce / Zmírněny podmínky pro daňové přiznání elektronicky > Zdanění jednatelů nerezidentů Milan Mareš Ekonomika aktuálně > Zálohy na podíl na zisku. Účtování zajišťovacích směnek David Trytko
Rödl & Partner Intern
Vydání: Leden 2016
Podnikové poradenství aktuálně > Znalecké posudky aneb jak se vyznat ve zkratkách Jaroslav Chovanec, Zdeněk Benda Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: duben–červen 2015 Jana Švédová Květen Právo aktuálně > Koncernové právo si pozornost rozhodně zaslouží Pavel Koukal Daně aktuálně > Již od dubna: možnost přenesení daňové povinnosti rozšířena Václav Olšanský Ekonomika aktuálně > Jak s úpravou srovnávacích údajů v účetní závěrce Radim Botek, Eva Hoskovcová Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: květen–červen 2015 Jana Švédová Červen Právo aktuálně > Jak nařídit exekuci zahraničního rozsudku v rámci EU Petra Budíková, Jan Pavlík Daně aktuálně > Novela zákona o daních z příjmů Miroslav Kocman, Barbora Kratochvílová > Kontrolní hlášení, další administrativa pro plátce daně Miroslav Skopec, Alexander Novák Ekonomika aktuálně > Komponentní odepisování na příkladech z praxe Radka Hašplová Rödl & Partner Intern > Ocenění Český Goodwill 2015: právě probíhají nominace > Akce / Připravujeme pro Vás: červen–říjen 2015 Jana Švédová Červenec–srpen Právo aktuálně > Právo krátce / Manažerské služby v daňové judikatuře Lenka Krupičková > Účinná lítost aneb jak zabránit trestní odpovědnosti v daňové oblasti Jiří Zoubek, Kateřina Jordanovová Daně aktuálně > Zdaňování „zatajených“ příjmů Lukáš Pflug Ekonomika aktuálně > Novela zákona o účetnictví aneb zjednodušení výkaznictví pro „malé“ podnikatele Radim Botek, Ladislav Čížek
Zdroj: archiv Rödl & Partner
Rödl & Partner Intern > Noví partneři > Rödl & Partner pomáhá Jana Švédová Září Právo aktuálně > Prodáváte či kupujete nemovitost? Daň z nabytí Vás nemine Ilona Štrosová Daně aktuálně > Jaké možnosti přináší svěřenské fondy Milan Mareš Ekonomika aktuálně > Pomůže zavedení pevného ročního kurzu k věrnějšímu a správnějšímu zobrazení výkonnosti podniku? Martin Krásný, Jaroslav Dubský Podnikové poradenství aktuálně > Víte, co je to diskontní míra a jak ji stanovit? František Prodělal Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: říjen 2015 Jana Švédová Říjen Právo aktuálně > Nadbytečnost zaměstnance jako výpovědní důvod Jitka Ivičičová Daně aktuálně > Přenesení daňové povinnosti v tuzemsku rozšířeno Václav Olšanský Ekonomika aktuálně > Jak se vypořádat s mezitímním účetním výkaznictvím Miroslava Bělohoubková, Michal Feja Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: říjen–prosinec 2015 > Změna názvu společnosti VORLÍČKOVÁ PARTNERS Jana Švédová Listopad Právo aktuálně > Prevence rizik na pracovišti. Plníte své povinnosti zodpovědně? Robert Divisek, Lucie Kianková 9
Rödl & Partner Intern Mandantenbrief Daně aktuálně > Výhodnější pravidla při čerpání investičních pobídek. Tři významné změny přináší novela zákona Petr Tomeš, Kateřina Krupicová Ekonomika aktuálně > Přehled o vývoji dlouhodobého majetku součástí všech reportingů Lenka Kudrnová, Michal Bobek Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: listopad 2015 Jana Švédová Prosinec
Ekonomika aktuálně > Co nového nás čeká ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. po 1. lednu 2016? Jaroslav Dubský, Jan Čadílek Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: prosinec 2015 > Gratulujeme novým Senior Associate Jana Švédová -jsd-
> Odborné akce Jana Švédová, Rödl & Partner Praha
Počtvrté: Rödl & Partner Právnickou firmou roku 2015 v oboru daňového práva Jana Švédová Právo aktuálně > Právo krátce / Rozhodnutí Nejvyššího soudu k zápisu do obchodního rejstříku > Co přináší letošní podzim pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance? Martin Švéda, Martina Pumprlová Daně aktuálně > Daně krátce / Daň z nabytí nemovitých věcí bude platit kupující Lukáš Pflug > Evropská komise pokutovala Fiat a Starbucks. Aneb jak je důležité dodržet tržní ceny Pavel Humplík, Rostislav Frelich
Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner
„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“
I na letošní rok pro Vás připravujeme celou řadu odborných akcí, které Vás provedou aktuálními tématy. Sledujte prosím tuto rubriku, pozvánku naleznete vždy zde. Aktuální akce jsou rovněž zveřejňovány na našich webových stránkách http://www.roedl.com/cz/cz/akce/aktualni_akce.html
-jsd-
„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.
Castellers de Barcelona
Mandantenbrief Leden 2016, MK ČR E 16542 Vydavatel:
Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz
Redakce:
Ing. Jana Švédová –
[email protected]
Layout/Sazba: Rödl & Partner –
[email protected]
Tento newsletter je nezávaznou informační brožurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního poradenství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Partner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale převzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost informací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit poradenskou zakázkou. Rödl & Partner nepřejímá odpovědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků newsletteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.