Tvoříme základy Mandantenbrief
Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Březen 2013 · www.roedl.cz
Právo aktuálně
Obsah: Právo aktuálně > Jaké změny přinesl (a snad přinese) rok 2013 v pracovní a sociální oblasti?
> Jaké změny přinesl (a snad přinese) rok 2013 v pracovní a sociální oblasti? Eva Blechová, Rödl & Partner Praha
Daně aktuálně > Podléhají lékařské prohlídky zdanění?
Úvodem
Ekonomika aktuálně
> J iž se zdálo, že smršť změn, dotýkající se od roku 2007 každoročně předpisů pracovního práva a s tím úzce souvisejícího sociálního a zdravotního zabezpečení, ustane. Stabilita poměrů a právní úpravy v této oblasti je nanejvýš žádoucí, neboť se dotýká prakticky každého, ať již jako zaměstnavatele nebo zaměstnance. Zřejmě však pro dlouhodobější trvalost úpravy v této oblasti nenastal ještě příhodný čas a i pro rok 2013 je třeba se přizpůsobovat změnám v právní úpravě a v jejich důsledku opětovně měnit již několikrát předtím připravované postupy, včetně programů pro jejich zpracovávání. V opačném případě hrozí postihy ze strany příslušných orgánů, opírající se o pravidla, která patří – jak už je také pravidlem – mezi ta nejdokonaleji propracovaná a zpravidla „všeobjímající“.
> Bez inventarizace není účetnictví považováno za průkazné Rödl & Partner Intern > Akce
eškodí tedy si alespoň ty nejdůležitější změny N připomenout, jakož se i připravit na ty, které se pro nejbližší období ještě chystají.
Některé změny účinné od 1. ledna 2013 Důchodová reforma
Zdroj: stock.xchng
V systému důchodové reformy byl spuštěn II. pilíř, do něhož může dobrovolně vstoupit osoba, které je víc než 18 let a nepobírá (český) starobní důchod (tj. z I. pilíře). Lidé nad 35 let mohou do II. pilíře vstoupit do 30. června 2013, osoby mladší pak do konce kalendářního roku, v němž 1
Právo aktuálně
dosáhnou 35 let. Tomu, kdo vstoupí do II. pilíře, se sníží pojistné na důchodové pojištění, které dnes platí do I. pilíře o 3 procenta (z 28 na 25 procent). Tuto částku, k níž přidá ještě 2 procenta ze svých příjmů, si bude spořit na individuální účet u penzijní společnosti. Způsob výplaty může zvolit buď jako doživotní starobní důchod nebo doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let anebo jako starobní důchod na 20 let. Současně se od 1. ledna 2013 mění III. důchodový pilíř: penzijní připojištění se státním příspěvkem se mění na doplňkové penzijní spoření, mění se pravidla výplaty dávek a zavádí se takzvané předdůchody.
Zatímco zaměstnavatel v podnikatelské sféře má stanoveno „jen“ minimální tuzemské stravné a může je snížit či zvýšit (ale jen před vysláním zaměstnance na pracovní cestu), zaměstnavatelé státní sféry jsou horní hranicí zákoníkem práce daného rozpětí vázáni. I zaměstnavatel v podnikatelské sféře může zaměstnancům vyplatit vyšší stravné, než stanoví zákoník práce v § 163 odst. 1 jako minimální. Musí však počítat s tím, že příslušný rozdíl (navýšení) oproti stravnému, než je horní hranice platná pro zaměstnavatele ve státní sféře, je u zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 odst.7 písm. a/ zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) a součástí vyměřovacího základu pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění i pro pojistné na sociální zabezpečení.
Minimální mzda Pracovnělékařské služby Nově platí pouze jedna sazba minimální mzdy, a činí pro zaměstnance odměňované hodinovou mzdou 48,10 Kč za hodinu, pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou 8 000 Kč za měsíc. Sazby jsou stanoveny pro 40hodinovou týdenní pracovní dobu. Nesmíme ovšem opomenout, že důležitější než minimální mzda jsou v praxi minimální mzdové tarify, neboť právě ty určují, jakou minimální výši odměny (mzdy) musí zaměstnanci za práci určité kategorie náležet. Podpora v nezaměstnanosti Zvyšuje se podpora v nezaměstnanosti pro uchazeče o zaměstnání tak, že v roce 2013 činí maximálně 14 157 Kč (2012 maximálně 13 761 Kč), při rekvalifikaci 15 866 Kč (2012 maximálně 15 422 Kč).
Zákonem o specifických zdravotních službách došlo již od 1. dubna 2012 ke změně terminologie v zákoníku práce, a to konkrétně opětovným zavedením pojmu „poskytovatel pracovnělékařských služeb“ (namísto dosavadního pojmu „zařízení závodní preventivní péče“). Nemocenské pojištění Redukční hranice denního vyměřovacího základu pro výpočet nemocenské činí: > první redukční hranice 863 Kč, > druhá redukční hranice 1 295 Kč, > třetí redukční hranice 2 589 Kč. Životní a existenční minimum
Dodatková dovolená Rozšířil se okruh zaměstnanců s nárokem na dodatkovou dovolenou o zdravotnické pracovníky, kteří vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby (§ 215 zákoníku práce). Stravné při tuzemských pracovních cestách Od 1. ledna 2013 poskytne zaměstnavatel za každý den pracovní cesty zaměstnanci: v podnikatelské sféře stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši: > 66 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, > 100 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, > 157 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin a ve státní (nepodnikatelské) sféře stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši: > 66 Kč až 79 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, > 100 Kč až 121 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, > 157 Kč až 188 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. 2
Částky životního a existenčního minima se nemění, nadále činí měsíčně výše životního minima pro jednotlivce 3 410 Kč a existenčního minima 2 200 Kč. Pojistné na sociální zabezpečení Částka průměrné mzdy pro účely pojistného na sociální zabezpečení činí 25 884 Kč a maximální vyměřovací základ pro placení pojistného 1 242 432 Kč. Pojistné na zdravotní pojištění Maximální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění se ruší. Zákonné pojištění zaměstnavatelů pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnancům v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání V zákonném pojištění zaměstnavatelů se postupuje nadále podle úpravy § 205d starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb. (platí přes § 365 zákoníku práce č. 262/2006 Sb.). Tedy i v roce 2013 je každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance (po sebekratší dobu), povinen platit pojistné na zákonné pojištění
Právo aktuálně
Vydání: Březen 2013
odpovědnosti za škodu z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a to příslušné pojišťovně (zpravidla Kooperativa a.s. nebo Česká pojišťovna, a.s.). Bližší podmínky zákonného pojištění stanoví vyhláška č. 125/1993 Sb. Jak citované ustanovení starého zákoníku práce, tak vyhláška používají pojem „zaměstnanec“ a nerozlišují, zda jde o zaměstnance v pracovním poměru nebo na základě dohody (o pracovní činnosti či o provedení práce). Změny, na které se můžeme ještě letos těšit
nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou. Podmínkou pro využití těchto výjimek má být vymezení vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce v dohodě mezi zaměstnatelem a odborovou organizací (působí-li u něj), anebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele (nepůsobí-li zde odbory). Věřme, že o (kladném) výsledku, tedy přijetí uvedeného senátního návrhu, Vás budeme moci co nejdříve informovat.
Pracovní poměr na dobu určitou Pracovnělékařské služby Zaměstnávání zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou patří mezi legislativní hity v pracovněprávní oblasti posledních 10 let. Poslední stav (§ 39 odst. 2 zákoníku práce č. 262/2006 Sb.) je takový, že dovoluje zaměstnavatelům sjednávat pracovní poměry nejdéle na 3 roky s tím, že ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být pracovní poměr na dobu určitou ještě opakován (příp. prodlužován) nejvýše dvakrát (tedy 3krát 3 roky a dost). Přitom dnes platná (kogentní) úprava nezná výjimky, na které by se zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou nevztahoval. Tento stav přináší problémy zejména zaměstnavatelům při zajišťování náhrad za dočasně nepřítomné zaměstnance pro překážku v práci (například pro nemoc nebo čerpání mateřské či rodičovské dovolené) anebo při vážných provozních důvodech spočívajících ve zvláštní povaze práce, ale i některým skupinám zaměstnanců (zejména takzvaným sezónním ve stavebnictví, zemědělství apod.). Tyto alespoň nejzávažnější případy se snaží řešit senátní návrh novely § 39 zákoníku práce, který je již připraven (pod č. 432) a projednáván v Poslanecké sněmovně. Jeho přijetí se předpokládá v květnu letošního roku; takže bude-li včas schválen, je šance, že by mohl vstoupit v účinnost již od července 2013. Konkrétně návrh novely počítá se zachováním obecné podmínky pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou (nejvýše 3x 3 roky), ovšem s tím, že zákoník práce bude obsahovat výjimky z tohoto pravidla, spočívající ve vážných provozních důvodech na straně zaměstnavatele, popřípadě důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, pro které
Zdroj: stock.xchng
Když dne 1. dubna 2012 vstoupil v účinnost zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“), vyvolalo to velkou kritiku ze strany zaměstnavatelů. Stručně lze říct, že zákon stanoví povinnost zaměstnavatelů zajišťovat pracovnělékařské prohlídky pro zaměstnance i pro osoby, které se u zaměstnavatele ucházejí o zaměstnání, a za tím účelem uzavřít s příslušným zdravotnickým zařízením písemnou smlouvu. To, co vzbudilo nevoli zaměstnavatelů, však bylo zejména to, že dle současné platné úpravy je zaměstnavatel povinen vyžadovat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti i tehdy, pokud hodlá uzavřít s osobou, která se u něj uchází o práci, některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy i dohodu o provedení práce), a to bez jakékoliv výjimky. Zákon zatím nestanoví žádnou výjimku, ani pokud jde o rozsah konané práce nebo rizikovost vykonávané práce. Přitom požadavek předložení lékařského posudku, který potvrdí zdravotní způsobilost zaměstnance, respektive osoby ucházející se o zaměstnání, je stanoven jako jedna z podmínek pro platné sjednání jakéhokoliv pracovněprávního vztahu. Bez předložení odpovídajícího lékařského posudku, je na takovou osobu třeba nahlížet ze zákona (§ 59 odst. 1 písm.b/) jako na osobu zdravotně nezpůsobilou a případně s ní sjednaná pracovněprávní smlouva/dohoda je tudíž neplatná. K nápravě tohoto nežádoucího stavu byl již v červenci 2012 předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh, na jehož základě by došlo ke změně příslušných ustanovení zákona, zejména k eliminaci pracovnělékařských posudků pro dohody o provedení práce. Návrh byl po úpravách v rámci jeho projednávání schválen 30. ledna 2013 a předán k podpisu prezidentu republiky. Schválené znění zákona obsahuje mimo jiné změnu jeho § 59 odst. 1 písm. b) tak, že nově zní: „b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením 1. pracovního poměru, 2. d ohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle 3
Daně aktuálně
zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo 3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.
Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce podle bodu 1, 2 nebo 3.“. Z novely citovaného ustanovení zákona tedy vyplývá, že zaměstnavatelé budou muset vyžadovat předložení lékařského potvrzení o zdravotní způsobilosti osobou, s níž hodlají uzavřít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti na takovou práci, která je takzvanou rizikovou prací (tj. ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. prací spadajících do vyšší kategorie než první, příp. i druhé, nejde-li o druhou kategorii rizikovou – zejm. viz § 38 a § 39 tohoto zákona). Účinnost novely zákona je stanovena dnem 1. dubna 2013, tedy dnem, kdy uplyne přechodné období podle přechodného ustanovení zákona (§ 98 odst. 1), podle něhož je zaměstnavatel povinen zajistit pracovnělékařské služby v mezích § 53 až 59 zákona (tj. včetně lékařských prohlídek osob ucházejících se o zaměstnání na dohodu mimo pracovní poměr) až od 1. dubna 2013 (to se netýká povinnosti dle § 58 zákona, tj. povinnosti zaměstnavatele uhradit pracovnělékařské služby; na tu se odklad nevztahuje a zaměstnavatelům vznikla již 1. dubna 2012). V této souvislosti je třeba ještě zmínit to, že již ode dne vydání zákona o specifických zdravotních službách je netrpělivě očekáváno vydání prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu. Podle poslední informace (z konce roku 2012) se příprava znění vyhlášky nachází již delší dobu v konečné fázi. K jejímu vydání však do dne zpracování této informace nedošlo. Přitom je její obsah důležitý mimo jiné i z hlediska dostatečného obsahu žádostí zaměstnavatelů o provedení pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání, jakož i potvrzení o výsledku těchto prohlídek. Doufejme, že „konečná fáze“ nebude již trvat příliš dlouho. Změny, na které zatím zřejmě nedojde Mezi náměty na změnu pracovněprávních předpisů bylo možné počátkem roku 2012 zaznamenat i záměr zrušit zákaz takzvaného švarcystému či tento zákaz alespoň významně zmírnit a s tím související až nehorázně vysoké možné finanční postihy podnikatelů. I když uvedený zákaz 4
je zjevně opatřením, které brání svobodnému podnikání a rozvoji podnikatelského prostředí v tuzemsku a suplující zřejmou malou schopnost „výběrčích“ orgánů prosadit a zajistit řádné provádění odvodů do příslušných rozpočtů, nebyl učiněn zatím žádný krok k naplnění uvedeného záměru (nebo alespoň pokus o něj). V nejbližším období je tedy třeba počítat nadále s tím, že švarcsystém (činnost osob, při které tyto konají pro zaměstnavatele běžné činnosti, ale nejsou jeho zaměstnanci) je nelegálním zaměstnáváním ve smyslu zákona o zaměstnanosti, a při jeho zjištění může být sankcionováno inspektorátem práce finanční pokutou až do výše 10 milionů korun.
Kontakt pro další informace:
JUDr. Eva Blechová Advokátka/Associate Partner Tel.: +420 236 163 710 E-mail:
[email protected]
> Podléhají lékařské prohlídky zdanění? Václav Olšanský, Rödl & Partner Praha
Úvodem > S tejně jako v roce 2012, i v letošním roce došlo ke změně zákona o DPH ve vztahu k uplatňování daně ve zdravotnictví. Generální finanční ředitelství (GFŘ) k vybraným otázkám týkajícím se těchto změn vydalo v průběhu ledna a února 2013 výklad.
Zásady uplatnění DPH u lékařských prohlídek prováděných v souvislosti s pracovním poměrem Od 1. dubna 2012 bylo novelizováno ustanovení § 51 a 58 zákona o DPH. Tato novelizace se dotkla také problematiky lékařských prohlídek v souvislosti s pracovním poměrem. V rámci sjednocení výkladu GFŘ na internetových stránkách Finanční správy uveřejnilo na počátku ledna tohoto roku doplnění k původně vydané informaci. Toto doplnění se týká zásad uplatňování DPH u lékařských prohlídek prováděných v souvislosti s pracovním poměrem. GFŘ při svém výkladu vychází z rozsudku Evropského soudního dvora C-307/01, podle kterého v případě, kdy je účelem poskytnutí zdravotní služby umožnit třetí straně
Ekonomika aktuálně
učinit rozhodnutí s právními souvislostmi pro dotčenou osobu nebo jiné osoby, nemůže být taková služba osvobozena od DPH. To platí i v případě, kdy tato služba může nepřímo přispět k ochraně zdraví dotčené osoby zjištěním diagnózy nebo korekcí již dříve stanovené diagnózy. Zdravotní prohlídka tak nemůže být osvobozena od DPH, pokud je vykonána s cílem umožnit zaměstnavateli rozhodnout se o přijetí uchazeče o pracovní místo do pracovního poměru, rozvázání dosavadního pracovního poměru nebo povinnostech, které mají být pracovníkem plněny. Na druhou stranu, pokud výsledek lékařské prohlídky napomáhá objasnit zaměstnavateli, že zdravotní stav zaměstnance znamená omezení u určitých činností nebo vyžaduje, aby byly tyto činnosti vykonávány za zvláštních podmínek, ochrana zdraví daného zaměstnance pak může být považována za hlavní účel poskytované služby, a v tomto případě by tato služba mohla být osvobozena od DPH. GFŘ se vyjádřilo také k nejběžnějším prohlídkám prováděným v souvislosti s pracovním poměrem. Dále volně uvádíme některé závěry GFŘ k této problematice. V případě vstupních prohlídek, které slouží jako podklad k rozhodnutí o tom, zda případného budoucího zaměstnance zaměstnavatel příjme nebo nepřijme do pracovního poměru, není možno uplatnit osvobození od DPH. Tato služba bude zdaněna DPH. V případě výstupních prohlídek, kdy se posuzuje pouze, jak se na zdravotním stavu podílel vliv pracovních podmínek a kdy tyto prohlídky slouží zaměstnavateli jako ochrana proti případným neoprávněně vzneseným nárokům bývalých zaměstnanců, také není možno uplatnit osvobození od DPH. Tato služba bude zdaněna DPH. V případě pravidelných preventivních prohlídek zaměstnanců, kdy jejich účelem je ochrana zdraví spočívající v předcházení nemocem z povolání, předcházení pracovním úrazům, předcházení zátěži organismu zaměstnance působením rizikových faktorů v zaměstnání apod., zpravidla půjde o zdravotní prohlídky osvobozené od DPH. Z hlediska prokazování účelu lékařských prohlídek je vhodné, aby toto bylo upraveno přímo ve smlouvách o poskytování zdravotních služeb mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem těchto služeb, a to tak, aby byl jednoznačně stanoven a vymezen účel vykonávaných zdravotních prohlídek. Dále je vhodné, aby toto bylo uvedeno také při zadání požadavku na provedení zdravotní prohlídky. Uveřejněný výklad GFŘ je významný nejen pro poskytovatele výše uvedených služeb z hlediska správnosti uplatnění DPH, ale také pro zaměstnavatele z hlediska správnosti uplatnění odpočtu DPH, pokud jsou oprávněni si odpočet DPH uplatnit.
Vydání: Březen 2013
Informace GFŘ k uplatnění DPH u zdravotnických prostředků od 1. ledna 2013 Od 1. ledna 2013 došlo k novelizaci zákona o DPH také v oblasti sazby DPH u zdravotnických prostředků. Rozsah zdravotnických prostředků, u kterých je možno uplatnit sníženou sazbu DPH, byl nově vymezen s ohledem na předpisy DPH, které jsou platné v oblasti DPH v Evropské unii a kterými je Česká republika vázána. Informace GFŘ se zabývá novým metodickým přístupem ke stanovení sazby DPH v případě zdravotnických prostředků. Tato informace byla uveřejněna na počátku února tohoto roku na internetových stránkách Finanční správy. Vzhledem k poměrně značné komplikovanosti postupu, který je nově při zařazení zdravotnických prostředků do sazby DPH nutné aplikovat, je vhodné zvážit možnost požádat správce daně o závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby DPH a do budoucna sledovat vývoj v této oblasti.
Kontakt pro další informace:
Ing. Václav Olšanský Daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E:mail:
[email protected]
> Bez inventarizace není účetnictví považováno za průkazné Petra Edrová, Rödl & Partner Praha
Úvodem > R ok 2012 přinesl některé změny, které se týkají inventarizace majetku a závazků. K 1. září 2012 nabyla účinnosti 29. novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Tato novela zákona o účetnictví zacílila zejména na dvě oblasti. Tou první byla úprava pravidel takzvaného účetnictví státu, které se týká jen vybraných účetních jednotek (státních), a druhým cílem bylo zpřesnit pravidla inventarizace účetních jednotek. Právě touto druhou oblastí se budeme v našem příspěvku blíže zabývat. 5
Ekonomika aktuálně
Pojem inventarizace a inventura Inventarizace a inventura je důležitou součástí účetní závěrky. Povinnost inventarizovat vyplývá ze zákona o účetnictví, konkrétně je pak upravena v paragrafech 29 a 30. Podle zmíněného zákona by měl proces inventarizace zjišťovat skutečný stav veškerého majetku a závazků a dále porovnat a vyhodnotit skutečný stav se stavem účetním. Samotný pojem inventarizace bývá nevhodně zaměňován s inventurou a naopak. Z účetních a právních předpisů vyplývá, že inventarizace je proces, který zahrnuje celý soubor prací. Zatímco inventurou se rozumí zjištění (zpravidla fyzické počítání) skutečného stavu majetku a závazků k určitému dni. Pojem inventarizace by měl být tedy vnímán jako nadřazený proces prosté fyzické či dokladové inventury.
i dříve, například výpis z katastru nemovitostí). Fyzickou inventuru lze tedy provádět zejména u majetku hmotného, jako například budovy, stroje, auta, materiál, zboží, peníze v pokladně, ceniny. Dokladová inventura se pak provádí například u zřizovacích výdajů, ocenitelných práv, licencí, cenných papírů (samozřejmě s výjimkou listinných cenných papírů), pohledávek a závazků, časového rozlišení. U řady majetků je třeba provádět kombinaci fyzické a dokladové inventury, například u pozemků je třeba ověřit jak skutečné vlastnictví majetku (výpis z katastru nemovitostí), tak i jeho fyzickou existenci. Zapomínat by se nemělo ani na inventuru položek zachycených na podrozvahových účtech, jako jsou například majetek pořízený na leasing, drobný majetek, odepsané pohledávky, zásoby přijaté ke zpracování. Rozhodný den
Proč inventarizovat V praxi se můžeme setkat s různými přístupy provádění inventarizací. Rozsah a pracnost se liší v závislosti na velikosti účetní jednotky. Principy inventarizace jsou však shodné, a to bez ohledu na to, zda se jedná o malou společnost nebo velký podnik se statisíci majetkových položek. Hlavním účelem inventarizace je tedy prověření skutečného stavu majetku a závazků, zjištění inventarizačních rozdílů mezi skutečným a účetním stavem a zaúčtování těchto rozdílů odpovídajícím způsobem. Jak již bylo výše uvedeno, nezbytnost inventarizace vyplývá přímo za zákona o účetnictví. Bez provedení inventarizace se účetnictví podle § 8 zákona o účetnictví nepovažuje za průkazné, a proto z něj vycházející účetní závěrka nemůže poskytnout věrný a poctivý obraz. Pokud by tedy účetní jednotka neprovedla inventarizaci, může účetní jednotce obecně hrozit pokuta až do výše 3 procent hodnoty aktiv celkem, ale také další, zejména daňové sankce. Z nesprávných účetních podkladů lze jen stěží vypočítat správnou výši daně z příjmu. Inventarizace po novele
Další (podle některých odborných komentářů lehce nepřehlednou) novinkou je zavedení pojmu „rozhodný den“. Jedná se o den, který si při periodické i průběžné inventarizaci „mohou“ účetní jednotky stanovit. Rozhodný den vymezuje okamžik, ke kterému se zjišťuje skutečný stav majetku a závazků a který by měl předcházet rozvahovému dni. O případné přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastanou mezi rozhodným a rozvahovým dnem, je nutno upravit zjištěný stav. Jak ale stanovit rozhodný den, když bude chtít účetní jednotka zjišťovat skutečný stav majetku a závazků k datu po rozvahovém dni? A nutno podotknout, že řada účetních jednotek je takto zvyklá postupovat. Ze současného znění zákona lze vyvodit, že rozhodný den nemůže nastat po rozvahovém dni. Novelou se také uvolnila časová omezení provádění inventarizace. Dosud bylo nutno provést dokladovou inventuru vždy k rozvahovému dni a pouze fyzickou inventuru hmotného majetku bylo možné provést v průběhu čtyř měsíců před nebo jeden měsíc po tomto datu. Nově lze při periodické inventarizaci zahájit fyzickou i dokladovou inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončit nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.
Fyzická a dokladová inventura Inventurní soupisy Novela zákona o účetnictví se snaží o podrobnější a přesnější formulaci pojmu inventarizace. Definuje nově, že fyzická inventura majetku se provádí u majetku, u kterého lze tento stav zjistit vizuálně. Dokladová inventura se naopak provádí u majetku a závazků, u kterých jeho existenci vizuálně zjistit nelze. Z textu zákona je zřejmá „nadřazenost“ fyzické inventury nad dokladovou, která by měla být použita teprve v případě, že fyzickou inventuru nelze vzhledem k povaze majetku provést. Doplněno také bylo, že při fyzické inventuře lze zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně i s využitím účetních záznamů prokazujících jeho existenci (v praxi užíváno 6
Podstatným dokumentem, který dokládá provedení inventarizace, je inventurní soupis. Ve smyslu § 4 odst. 11 zákona o účetnictví se jedná o účetní záznam. Účetní záznam musí být průkazný, jinak by bylo účetnictví neprůkazné. Z uvedeného vyplývá, že inventurní soupis musí obsahovat všechny náležitosti, které nařizuje § 30 odst. 2 zákona o účetnictví. Oproti původnímu znění zákona byl vypuštěn požadavek, aby jednotlivé inventurní soupisy obsahovaly podpisový záznam osoby odpovídající za provedení celé inventarizace. Inventurní soupisy se týkají jednotlivých inventur, a proto je nově stanoveno, že jsou na nich podpisové záznamy osob odpovědných za provedení jednotlivých inventur.
Rödl & Partner Intern
Vydání: Březen 2013
Závěr
> Akce
Povinností účetní jednotky je vést průkazné účetnictví, a to tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz. Podmínka věrného zobrazení je splněna jen tehdy, pokud položky obsažené v účetní závěrce odpovídají skutečnému stavu, který ověřuje právě inventarizace. Inventarizace také potvrzuje průkaznost účetnictví. Inventarizace majetku a závazků není jenom nutná podmínka pro řádnou účetní závěrku, ale i poznatek sloužící k optimálnímu rozhodování při vedení společnosti. Všechny výše uvedené skutečnosti by mělo mít vedení účetní jednotky na paměti při řádné přípravě a provádění inventarizace.
Jana Švédová, Rödl & Partner Praha
Kontakt pro další informace:
Připravujeme na březen Vysílání zaměstnanců z České republiky do zahraničí a naopak Rödl & Partner 13. března 2013, Praha Jak se vyhnout chybám v jednání s německými partnery Podnikatelské a inovační centrum Plzeň Česko-německá obchodní a průmyslová komora Rödl & Partner 21. března 2013, Plzeň Jak na pohovory se zaměstnanci a manažery Rödl & Partner 27. března 2013, Praha
Ing. Dušan Marek Auditor/Associate Partner Tel.: +420 236 163 305 E-mail:
[email protected]
Nový občanský zákoník – vybraná témata Rödl & Partner 27. března 2013, Brno Změna programu vyhrazena. Blíže sledujte na http://www. roedl.com/cz/cz/udalosti.html
-jsd-
7
Mandantenbrief
Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner
„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“
„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.
Castellers de Barcelona
Mandantenbrief Březen 2013, MK ČR E 16542 Vydavatel:
Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz
Redakce:
Ing. Jana Švédová –
[email protected]
Layout/Sazba: Rödl & Partner –
[email protected]
Tento newsletter je nezávaznou informační brožurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního poradenství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Partner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale převzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost informací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit poradenskou zakázkou. Rödl & Partner nepřejímá odpovědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků newsletteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.