Tvoříme základy Mandantenbrief

Tvoříme základy Mandantenbrief

Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Březen 2014 · www.roedl.cz

Obsah:

> Přídatné spoluvlastnictví: „velká-malá novinka“

Rekodifikace soukromého práva

Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha

> Přídatné spoluvlastnictví: „velká-malá novinka“ Úvodem > Zajišťovací převod práva – nová pravidla Právo aktuálně > Je třeba kvůli rekodifikaci upravit i (všeobecné) obchodní podmínky? Daně aktuálně

> Nový občanský zákoník v mnoha svých ustanoveních zpřesňuje zvláštní způsob využívání některých institutů tak, aby pravidla pro jejich použití byla jasná. Tak je tomu i v případě přídatného spoluvlastnictví. V podstatě se jedná o druh spoluvlastnictví, který se běžně v reálném životě vyskytuje, avšak dosud nebyl zákonem upraven.

> Komunikace s finanční správou? Elektronicky! Ekonomika aktuálně > Některá úskalí účtování operací v personální oblasti Podnikové poradenství aktuálně > Vyšší daňové zatížení při převodu nemovitých věcí Rödl & Partner Intern > Akce/Připravujeme pro Vás: březen–duben 2014

Zdroj: archiv Rödl & Partner

Týká se situací, kdy je věc č. 1 ve spoluvlastnictví více spoluvlastníků, avšak zároveň má zvláštní vztah k využívání jiných věcí č. 2, 3, 4 atd., které jsou ve výlučném vlastnictví jednotlivých spoluvlastníků věci č. 1. Jednoduše si to lze představit na případu, kdy se dva sousedi (nebo i více sousedů) domluví, že na příjezdové cestě ke svým domům vybudují společné parkoviště. To je v jejich spoluvlastnictví a zároveň slouží pro přístup a příjezd k jejich domům. Proto není možné, aby se jeden z nich rozhodl parkoviště přebudovat na záhonek nebo basketbalové hřiště. V tom případě by totiž druhý soused nemohl využívat příjezd ke svému domu a tak by se k němu fakticky nemohl dostat. Slovy zákona: „využívání samostatné věci by nebylo dobře možné“. Může ovšem nastat případ, že by i druhý soused byl nadšený basketbalista a s výstavbou basketbalového hřiště souhlasil. Pak by stavbě hřiště nic nebránilo. Možná není také situace, kdy by jeden soused chtěl druhého v rámci sousedských sporů potrestat a rozhodl se proto svůj podíl na pozemku prodat místnímu spolku chovatelů psů. Osud podílu na přídatném spoluvlastnictví je totiž nerozlučně spojen s dotyčnou samostatnou věcí, kterou bez něj nelze využívat. Jediným způsobem, jak legálně převést podíl na dotyčném pozemku, by tudíž byl prodej celého domu i s příslušným spoluvlastnickým podílem na daném pozemku. 1

Rekodifikace soukromého práva / Právo aktuálně Ve výkonu spoluvlastnického práva nesmí být spoluvlastníkům bráněno – každý z  nich má právo jej vykonávat. V případě, že se jeden ze spoluvlastníků výkonu práva vzdá, je toto vzdání se účinné pouze vůči němu. Nevztahuje se tak na případné nové vlastníky věci. Nemovité věci v  přídatném spoluvlastnictví se zapisují do veřejného rejstříku. V  případě pozemků se určí velikost podílů poměrem výměry pozemků. Je ovšem možné, aby si spoluvlastníci dohodli velikost podílů jinak.

zajištěné věci prokazuje věřitel, že obvyklá cena jistoty nepřevyšuje výši zajištěného dluhu. Věřitel si může také započíst náklady, které mu v souvislosti s výkonem zajišťovacího práva účelně vznikly. Zajištění převodem věci evidované ve veřejném seznamu vznikne až okamžikem zapsání zajišťovacího převodu do tohoto seznamu. V něm musí být výslovně uvedena dočasná povaha zapsaného práva, aby jej bylo možné odlišit od práva trvalého, například plného vlastnického práva.

Co se týká správy věci v přídatném spoluvlastnictví, mohou si spoluvlastníci zvolit jednoho z  nich coby správce věci. To platí v  případě, že se na správě nedohodnou jinak. Možná je taky varianta, kdy se jeden ze spoluvlastníků prostě rozhodne správu vykonávat. Pokud se tomu nikdo z ostatních spoluvlastníků po dobu následujících tří měsíců nebrání nebo nenavrhne soudu, aby správce určil, hledí se na něj, jako by byl správcem zvolen. Odvolat správce mohou spoluvlastníci většinou hlasů. Výjimkou je případ, kdy byl správce ustanoven soudem. Pak je pro jeho odvolání potřeba dvou třetin hlasů. Na provádění správy spoluvlastníci přispívají poměrně podle velikosti svých podílů s  tím, že pokud se nedohodnou jinak, složí správci přiměřenou zálohu k 31. lednu.

Strany se mohou také dohodnout, že zajišťovací převod práva nebude sjednán s  rozvazovací podmínkou. To znamená, že v případě řádného a včasného splnění dluhu nepřejde vlastnické právo automaticky na dlužníka (původního vlastníka), ale věřitel jej musí aktivně převést zpět. Takovéto ustanovení se nazývá fiduciární převod práva a ještě více posiluje postavení zajištěného věřitele.

> Zajišťovací převod práva – nová pravidla

JUDr. Ilona Štrosová, LL.M. Advokátka Tel.: +420 263 163 760 E-mail: [email protected]

Kontakt pro další informace:

Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha

Úvodem > V  ěřitelé v České republice mají k dispozici mnoho způsobů zajištění svých závazků, přičemž jedním z  nejefektivnějších a  pro ně nejvýhodnějších je zajišťovací převod práva. Tento způsob zajištění mohli věřitelé využít již před účinností nového občanského zákoníku. Nová úprava ovšem přináší oproti té původní zásadní rozdíly, které je potřeba mít při volbě tohoto institutu na paměti.

Podle staré úpravy například nebylo možné smluvit zajišťovací převod práva tak, aby se v případě nesplnění dluhu řádně a včas stal automaticky vlastníkem věci včetně všech práv a povinností věřitel. Nový občanský zákoník již s touto možností a priori počítá. Proto pokud dlužník řádně a včas nesplní svůj dluh, převod práva se stane nepodmíněným. Dlužník je pak povinen předat novému vlastníkovi všechno, co potřebuje k  plnému výkonu práva (například příslušné dokumenty). Po přechodu vlastnického práva na věřitele je tento povinen vyplatit dlužníkovi rozdíl mezi cenou jistoty a  výší zajištěného dluhu. V  případě pochybností o  ceně 2

> Je třeba kvůli rekodifikaci upravit i (všeobecné) obchodní podmínky? Martin Švéda, Rödl & Partner Praha

Úvodem > V   souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014 je namístě si položit otázku, jak významně se jeho přijetí promítne do smluvních vztahů, jejichž obsah může být částečně určen i  takzvanými obchodními podmínkami. Těmi lze rozumět soubor ujednání, která jsou podnikatelem předem připravena a  připojena k  určitému návrhu smlouvy, respektive smlouvě, čímž se stávají její součástí. Obchodní podmínky tak nad rámec uzavřené smlouvy definují práva a  povinnosti smluvních stran, pokud s  ustanovením příslušné smlouvy nejsou v  rozporu (jinak platí ujednání ve smlouvě).

Právo aktuálně

Vydání: Březen 2014

S obchodními podmínkami se dá nejčastěji setkat u bank, pojišťoven, telefonních operátorů či poskytovatelů energií. Vzhledem k tomu, že se jedná o účinný prostředek k uzavírání typových smluv s  větším počtem zákazníků, přičemž podnikatel má v  takovém případě jasnou kontrolu nad obsahem smlouvy, je využívání obchodních podmínek výhodné rovněž v případě řady dalších odvětví. Dosavadní právní úprava obchodního zákoníku věnovala obchodním podmínkám jediný paragraf, který mimo jiné stanovil, že část obsahu smlouvy lze také určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k návrhu smlouvy nebo které jsou stranám známy. Tato možnost byla přejata i do nového občanského zákoníku, který však vedle toho přináší i několik dalších novinek. Za zásadní změnu právní úpravy je třeba v  tomto směru považovat zejména to ustanovení nového občanského zákoníku, které umožňuje, aby se součástí obsahu smlouvy za určitých podmínek staly (všeobecné) obchodní podmínky obou stran, což dosud možné nebylo. Občanský zákoník totiž stanoví, že pokud strany odkáží v návrhu na uzavření smlouvy (nabídce) i v přijetí nabídky na obchodní podmínky, které si odporují, je smlouva přesto uzavřena s  obsahem určeným v  tom rozsahu, v  jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu. To přitom navíc platí i v případě, že by to obchodní podmínky vylučovaly. Dále je vhodné uvést, že aktuální právní úprava nově definuje smlouvy uzavírané takzvaným adhezním způsobem. Tím má zákon na mysli smlouvy, jejichž základní podmínky byly určeny pouze jednou ze smluvních stran, aniž měla slabší strana skutečnou příležitost obsah těchto podmínek ovlivnit. Pokud v  takovém případě smlouva odkazuje na obchodní podmínky, musí být tyto ke smlouvě přiloženy. Výjimkou jsou pouze situace, kdy slabší strana tyto podmínky prokazatelně znala. Na tuto situaci však není radno spoléhat a je tedy vhodné, aby byly ve styku se slabší stranou obchodní podmínky ke smlouvě vždy přiloženy a aby se s nimi slabší strana prokazatelně seznámila (například jejich písemnou akceptací). Rovněž je třeba zdůraznit, že nová právní úprava v případě těchto smluv výslovně uvádí, že pokud smlouva uzavíraná adhezním způsobem obsahuje obchodní podmínky, které lze přečíst jen se zvláštními obtížemi (příliš malé či světlé písmo, nekvalitní kopie) nebo je pro průměrného člověka nesrozumitelná, je platná pouze tehdy, pokud slabší straně nepůsobí újmu. Stejně tak, pokud obsahuje podmínky pro slabší stranu zvláště nevýhodné, aniž je pro to rozumný důvod, je takové ujednání neplatné. K  tomu je vhodné dodat, že tato ustanovení jsou kogentní a  nelze je tedy smluvně vyloučit. Řada nových ustanovení, která se týkají nebo mohou týkat obchodních podmínek, jsou však dispozitivní a  smluvně

Zdroj: archiv Rödl & Partner

vyloučit je tedy lze. Právě tato skutečnost je jedním z důvodů, proč je v  souvislosti s  rekodifikací potřeba věnovat revizi obchodních podmínek patřičnou pozornost. Nová právní úprava například uvádí, že pokud druhá smluvní strana na nabídku k  uzavření smlouvy zareaguje jejím přijetím, avšak s určitým dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky (a  navrhovatel takové přijetí výslovně neodmítne), je smlouva platně uzavřena. Je tedy namístě zvážit, zda není takové pravidlo vhodné smluvně vyloučit. Nový občanský zákoník rovněž obsahuje možnost sjednat si ve smlouvě nebo obchodních podmínkách možnost jejich pozdější jednostranné změny (více viz Mandantenbrief 12/2013). To samozřejmě lze pouze v přiměřeném rozsahu, avšak v případě vhodnosti takového postupu je třeba tuto možnost do smlouvy nebo obchodních podmínek výslovně zahrnout. Další novinkou je rovněž konstrukt takzvaných překvapivých klauzulí. Podle tohoto pravidla pokud obchodní podmínky obsahují určité ustanovení, které nemohla druhá strana rozumně očekávat, je takové ustanovení neúčinné, pokud jej nepřijala výslovně. K tomu je třeba dodat, že toto pravidlo nelze smluvně vyloučit. Dané ustanovení reaguje na skutečnost, že lidé obchodní podmínky ve skutečnosti nečtou. Vzhledem k této úpravě mohou tedy racionálně očekávat, že obchodní podmínky neobsahují nic nestandardního, a  kdyby ano, měli by na to být určitým způsobem upozorněni. Z pohledu podnikatele tedy bude třeba u obchodních podmínek identifikovat konkrétní ustanovení potenciálně odpovídající takzvaným překvapivým klauzulím a na tyto druhou stranu upozornit například jejich výslovným uvedením nejen v  obchodních podmínkách, ale také ve smlouvě samotné, kterou druhá strana podepisuje. Lze tedy shrnout, že nový občanský zákoník obsahuje v  souvislosti s  právní úpravou obchodních podmínek významné změny a je třeba doporučit, aby byly konkrétní obchodní podmínky podrobeny právní revizi a nové úpravě optimálně přizpůsobeny. Uvedený text přitom nepředstavuje žádný kompletní výčet relevantních změn, pouze na 3

Právo aktuálně / Daně aktuálně několika příkladech dané změny ilustruje a nastiňuje možná právní řešení. V  některém případě prostřednictvím smluvního vyloučení určitého ustanovení,  jindy prostřednictvím přizpůsobení obchodních podmínek nové právní úpravě.

Kontakt pro další informace:

kalendářních měsíců nepřesáhne 6 milionů korun a zároveň nemá zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Vzhledem k  tomu, že jde o  nové samostatné ustanovení ZDPH, nedotýká se výše uvedený postup podání souhrnného hlášení ani evidence dle § 92. Zde se postupuje standardně jako doposud – tedy elektronicky. Způsoby elektronického podávání

JUDr. Martin Švéda Advokát/Partner Tel.: +420 236 163 740 E-mail: [email protected]

> Komunikace s finanční správou? Elektronicky! Milan Mareš, Rödl & Partner Brno

Úvodem > P rojekt e-governance postupuje v  oblasti finanční správy do další fáze. Od 1. ledna letošního roku byla zavedena povinnost podávat přiznání k  dani z  přidané hodnoty elektronicky. Současně došlo k úpravě ustanovení daňového řádu, které rozšiřuje možnosti elektronické komunikace.

Podle nového § 69a) daňového řádu správce daně zřídí z  moci úřední daňovou informační schránku (dále jen "DIS") daňovému subjektu, jemuž byla zpřístupněna datová schránka. Nahlížení do DIS bude dle § 69b) daňového řádu umožněno na základě přihlášení prostřednictvím datové zprávy ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně autentizované; kromě již stávajícího způsobu podepsání uznávaným elektronickým podpisem, nebo ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Další podstatná změna se týká § 71 daňového řádu, který upravuje kvalifikované formy podání. Nově bude umožněno učinit podání datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Nejedná se tedy v  uvedeném případě o  podání učiněné prostřednictvím datové schránky (i  když tento způsob podání bude nadále rovněž umožněn), ale o podání učiněné prostřednictvím daňového portálu. Toto podání je možno buď opatřit uznávaným elektronickým podpisem (tato možnost je stále zachována) anebo právě ověřit identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Shrnutí Daňové přiznání lze podat elektronicky:

Daň z přidané hodnoty V  listopadu 2013 zveřejnila finanční správa informaci o novele zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších úprav (dále jen „ZDPH“), která ukládá plátcům daně s účinností od 1. ledna 2014 podle nového ustanovení § 101a) povinnou elektronickou formu podání. Konkrétně, plátce je povinen podat elektronicky daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, hlášení, přílohy k  daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení. Stejný způsob komunikace platí i  pro podání přihlášky k registraci a oznámení o změně registračních údajů. Výjimku z  elektronické komunikace mají osoby identifikované k dani a dále fyzické osoby, pokud jejich obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích 4

> datovou zprávou prostřednictvím Daňového portálu (http://adisepo.mfcr.cz); datová zpráva musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem (§ 71 odst. 1 písm. a) DŘ) > datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu podanou prostřednictvím Daňového portálu, pokud je toto podání správci daně do 5 dnů potvrzeno nebo opakováno písemně nebo ústně do protokolu (§ 71 odst. 3 DŘ) > datovou zprávou prostřednictvím datové schránky (§ 71 odst. 1 písm. b) DŘ) > datovou zprávou s  ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky (§  71 odst. 1 písm. c) DŘ) – má být realizovatelné koncem 1. pololetí roku 2014

Daně aktuálně / Ekonomika aktuálně Kontakt pro další informace:

Ing. Milan Mareš Daňový poradce/Senior Associate Tel.: +420 530 300 500 E-mail: [email protected]

> Některá úskalí účtování operací v personální oblasti

Vydání: Březen 2014

V  praxi se setkáváme s  dvěma způsoby účtování a  vykazování pojistného. Jedna skupina se kloní k  účtování na zvolený účet účtové skupiny 54x – Ostatní provozní náklady, jelikož zákonné pojištění chápe spíše jako pojistné. Druhá skupina se pak přiklání k účtování na zvolený účet účtové skupiny 52x – Osobní náklady, jelikož to chápe více jako osobní náklad. Našim klientům doporučujeme spíše druhý způsob vykázání, a to z důvodu, že se jedná se o zákonný sociální náklad. Důchodové spoření Dnem 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon o důchodovém spoření a zákon o pojistném na důchodové spoření, které upravují II. pilíř důchodové reformy, tedy důchodové spoření. Jelikož je tento systém dobrovolný, jsou ve firmách zaměstnanci, kteří zůstali v I. pilíři a zároveň lidé, kteří vstoupili do II. pilíře. Následující část se zabývá pouze změnami souvisejícími s II. pilířem.

Lenka Kudrnová, Rödl & Partner Praha

Úvodem > V  účetní praxi se setkáváme s rozdílným chápáním podstaty vybraných operací, které spadají pod personální oblast. Týká se to například nákladů na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, odvodů důchodového spoření – nového II. pilíře – nebo postupů při účtování o tvorbě a čerpání sociálních fondů. Kromě definice pojmů a popisu nejčastěji aplikovaných postupů předkládáme naše doporučení, kterou z variant při účtování souvisejících operací zvolit.

Zákonné pojištění „Kooperativa“ Pod pojmem zákonné pojištění „Kooperativa“ se myslí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele a  jeho smyslem je ochrana zaměstnanců v  případě pracovního úrazu či nemoci z  povolání. Pojištění hradí zaměstnavatel jak za zaměstnance pracující na smlouvu, tak i  za pracující na dohodu, a  to na dohodu o  provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti.

Pojistné na důchodové spoření se skládá z  2procentního vyměřovacího základu zaměstnance, které platí zaměstnanec navíc (o toto pojistné se mu snižuje jeho čistý příjem), a  z  3procentního vyměřovacího základu zaměstnance, které dosud platil na důchodové pojištění (v důsledku toho se sazba pojistného na sociální zabezpečení snižuje z  6,5 na 3,5 %). Zaměstnanci, který je účasten důchodového spoření, tak sráží zaměstnavatel z  vyměřovacího základu zaměstnance 5 % na důchodové spoření a 3,5 % na důchodové pojištění. Pojistné na důchodové spoření zašle zaměstnavatel na účet finančního úřadu, který je postoupí příslušné penzijní společnosti. Při správě pojistného na důchodové spoření se postupuje podle daňového řádu (zákon 280/2009 Sb.). Důchodové spoření tak splňuje definici daně podle § 2 daňového řádu. Z  tohoto důvodu lze dovodit účtování důchodového spoření v účtové skupině 34 – Zúčtování daní a dotací. Ačkoli převažuje vykazování důchodového spoření v  rámci sociálního pojištění, dle některých jiných odborných pramenů by se důchodové spoření nemělo v rozvaze vykazovat v pozici B.III. 6 – závazky ze sociálního pojištění a zdravotního pojištění, ale v pozici B.III.7 – Stát – daňové závazky a dotace. Snížení příjmu zaměstnance (respektive závazku vůči zaměstnanci) by mělo být ošetřeno předpisem MD 331 – Zaměstnanci/DAL 34 – Zúčtování daní a dotací.

Příslušné podmínky tohoto pojištění vychází z  vyhlášky Ministerstva financí č.125/1993 Sb., podmínky a  sazby ZPOZ za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Základ výpočtu je totožný s  vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení a  příspěvků na státní politiku zaměstnanosti, počítaným jako součet vyměřovacích základů všech zaměstnanců za uplynulý kvartál. Sazby pojistného se pohybují v  rozmezí 2,8  až 50,4  promile dle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele (OKEČ). Je však stanovena minimální výše čtvrtletního pojištění, která činí 100 korun. Zdroj: archiv Rödl & Partner

5

Ekonomika aktuálně Výsledkové účtování sociálního fondu V průběhu roku se o vynaložených prostředcích účtuje do osobních nákladů. Při jejich úhradě je v  odpovídající výši zúčtována příslušná část sociálního fondu. V  případě, že společnost vynaloží více prostředků na osobní náklady, než byla výše sociálního fondu, ovlivní tento rozdíl hospodářský výsledek běžného roku. O  úhradě nepokrytého rozdílu z  jiných složek vlastního kapitálu společnosti by mělo být rozhodnuto v  rámci schvalování hospodářského výsledku (kapitálové fondy, ostatní fondy tvořené ze zisku atd.) tak, aby sociální fond nevykazoval aktivní zůstatek. Vysvětlení pohybů ve vlastním kapitálu by společnost měla uvést v  příloze k  účetní závěrce, v  přehledu o  vývoji vlastního kapitálu. Zdroj: archiv Rödl & Partner

Bilanční účtování sociálního fondu Sociální fondy Jde o  fondy tvořené ze zisku, které se v  rozvaze vykazují v  pasivech, v  části A  III. 2 – Statutární a  ostatní fondy. Fondy jsou často používány k financování kulturních a sociálních potřeb, například k  financování kulturních a  rekreačních činností zaměstnanců, k  financování zařízení pro rekreaci a  školení zaměstnanců, k  financování motivačních programů a také k vyplácení odměn bývalým zaměstnancům nebo jejich rodinným příslušníkům, k  vyplácení jubilejních odměn, odměn při odchodu do důchodu apod. Jsou také využívány při poskytování půjček zaměstnancům, kteří se ocitli v tíživé finanční situaci. Je potřeba si uvědomit, že tyto fondy jsou interní záležitostí firmy, jejich tvorbu a čerpání si upraví účetní jednotka sama ve společenské smlouvě, zakladatelské listině, ve stanovách společnosti či v  kolektivní smlouvě a  v  návaznosti na ně často i ve vnitropodnikové směrnici. Sociální fondy se vedou jako statutární fondy a jsou pro ně vyhrazeny účty 423 – Statutární fondy. Účet 423 – Statutární fondy Tvorba a čerpání fondu jsou nejčastěji ukotveny v zakladatelských – statutárních dokumentech firmy nebo v  kolektivní smlouvě. Na podkladě těchto statutárních dokumentů nebo případně i  samostatně pak valná hromada (společníci, akcionáři) obvykle rozhodne o tvorbě, tedy o přídělu do fondu. Příděl je nejčastěji vymezen předem danou procentní sazbou z dosaženého nebo disponibilního zisku nebo paušální výší připadající na každého zaměstnance, případně kombinací těchto či jiných parametrů. Pro čerpání sociálních fondů lze použít jak výsledkového, tak bilančního účtování. Jako vodítko při volbě postupů lze využít Interpretaci Národní účetní rady č. I-8 Sociální fond a účtování o fondech tvořených ze zisku.

6

V  průběhu roku se o  použití sociálního fondu účtuje přímo na jeho vrub a  souvztažně jako o  úbytku finančních prostředků. Náklady společnosti tak nejsou ovlivněny použitím prostředků sociálního fondu. Prostředky vynaložené společností na pokrytí sociálních potřeb zaměstnanců nezatěžují výkaz zisku a ztráty. V případě, že jsou ze sociálního fondu poskytovány návratné půjčky doporučuje se o  těchto půjčkách účtovat na podrozvahových účtech. I v tomto případě je nutné v příloze k účetní závěrce uvést vysvětlení pohybů sociálních fondů v  přehledu o  vývoji vlastního kapitálu. Pro správnou prezentaci účetní závěrky je zároveň vhodné uvést, zda byl pro účtování o sociálním fondu použit výsledkový nebo bilanční způsob. Protože v našem povědomí je pravděpodobně nejznámějším sociálním fondem fond kulturních a  sociálních potřeb (FKSP), stojí za zmínku vysvětlit v  čem se odlišuje. Jeho tvorba a  použití jsou jednak blíže vymezeny samostatnou vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o FKSP, ve znění pozdějších novel, ale hlavně se tato vyhláška vztahuje na hospodaření s  fondem v  organizačních složkách státu a  ve státních příspěvkových organizacích a  příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.

Kontakt pro další informace:

Ing. Lenka Kudrnová Auditorka Senior Associate Tel.: +420 236 163 303 E-mail: [email protected]

Podnikové poradenství aktuálně > Vyšší daňové zatížení při převodu nemovitých věcí Jaroslav Chovanec, Rödl & Partner Brno

Vydání: Březen 2014

tyto účely se srovnávací daňovou hodnotou rozumí buď 75 procent takzvané směrné hodnoty nebo 75 procent zjištěné ceny. Směrná hodnota je údaj zjištěný správcem daně. Postup určení směrné hodnoty je upraven vyhláškou č.  419/2013 Sb. ze dne 9. prosince 2013, k  provedení zákonného opatření Senátu o  dani z  nabytí nemovitých věcí.

Úvodem > Investory či dlouhodobé majitele, kteří se rozhodují o prodeji nemovitých věcí, čeká navýšení daňového zatížení.

Úvod Počínaje prvním dnem letošního roku došlo k  poměrně velkým změnám národních právních předpisů s  nezanedbatelným dopadem na každého z  nás. Velká diskuse byla věnována rekodifikaci soukromého práva. Proběhla řada školení věnovaných přímo jednotlivým pasážím nového občanského zákoníku. Poměrně značný prostor byl vyhrazen též novému zákonu o  obchodních korporacích a družstvech. Širokým diskusím se nevyhnuly ani narychlo schválené doprovodné prováděcí předpisy. Tvůrci legislativy neváhali využít málo známá legislativní opatření Senátu. Na 14. schůzi Senátu Parlamentu ČR bylo dne 9. října 2013 schváleno zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, které dne 17. října 2013 také podepsal prezident republiky. Toto zákonné opatření bylo ratihabováno na první schůzi nově ustavené Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 27. listopadu 2013. Zákonným opatřením č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí tak došlo k  nenápadnému zvýšení daňového základu pro výpočet daně. Daňová povinnost vyplývající z tohoto opatření není žádnou novinkou, nahrazuje původní daň z převodu nemovitostí. Autor článku zde uvádí několik zásadních změn s  dopadem na výši daňového zatížení. Vlastníci nemovitostí tak stojí před otázkou, jakým způsobem přistoupit k  přiznání daně z  nabytí nemovitých věcí. Právní předpis poskytuje volbu mezi nejméně dvěma postupy. Základ daně z nabytí nemovitých věcí Zmíněným zákonným opatřením dochází u nás od 1. ledna letošního roku k  zavedení daně z  nabytí nemovitých věcí a tím i ke změnám zažitých postupů. Původní daň z převodu nemovitostí byla nahrazena v  duchu rekodifikace občanského práva novou daní z  nabytí nemovitých věcí. Tato změna s sebou přinesla mimo jiné nový způsob stanovení základu daně. Pro účely určení základu daně se na rozdíl od dosavadní úpravy nebude sjednaná cena ve všech případech porovnávat se zjištěnou cenou podle oceňovacích předpisů, ale pokud se poplatník rozhodne, bude se sjednaná cena porovnávat s takzvanou srovnávací daňovou hodnotou. Pro

Vyhláška upravující postup určení směrné hodnoty vyšla ve sbírce zákonů ročníku 2013 v částce 163. Tato vyhláška upravuje postup stanovení základu daně odlišným způsobem, než tomu bylo doposud. Určení směrné hodnoty bude plně v  kompetenci jednotlivých pracovníků finančního úřadu. Ti budou při svých výpočtech vycházet z údajů o nemovitých věcech získaných z  daňového přiznání. Autor článku úmyslně ponechává stranou očekávané problémy při vyplňování daňových přiznání. Tato budou komplikována dalšími požadavky na jejich zpracovatele, kteří budou muset uvádět údaje z  územních a  regulačních plánů, informace o  zastavěném území obce, dále výměry a  druhy souborů lesních typů, občanskou vybavenost v  okolí, povodňová rizika, apod. Vyhláška pro určení směrné hodnoty se použije pro vybrané pozemky, stavby a  jednotky. Odlišnosti od dosavadního způsobu výpočtu lze nalézt u  všech uvedených nemovitých věcí. Základní podstata způsobu výpočtu spočívá v  násobení zadané jednotkové ceny pozemku, stavby či jednotky řadou různých koeficientů, které vycházejí z údajů uvedených v daňovém přiznání. Dochází tak ke komplikaci samotného výpočtu. Koeficienty jsou taxativně stanoveny a  není znám jejich původ. Směrná hodnota na rozdíl od takzvané zjištěné ceny (dle znaleckého posudku) neobsahuje u jednotek například poměrně důležitý parametr orientace místností ke světovým stranám. U  směrných hodnot nelze též zohlednit takzvané kritérium jinde neuvedené. Zde lze zahrnout polohu bytu v rámci jednotlivých podlaží, nevýhodné umístění v  blízkosti výtahu nebo v  prostorách se značným ruchem z  technických místností a  podobně. Pokud je byt ve špatném stavu, tak postup výpočtu směrné hodnoty umožňuje snížení pouze o  15 procent, zatímco u  ceny zjištěné je možné použít srážku až do výše 60 procent. Směrná hodnota zohledňuje pouze tři kategorie technického stavu, zjištěná cena jich má pět. Pokud jde o  posuzování technického stavu, tak situace je obdobná i  u  rodinných domů, rekreačních chalup a  domků. Zde lze pro účely směrné hodnoty provést srážku ceny vlivem stavebně technického stavu o 20 procent, u zjištěné ceny lze aplikovat až 60 procent. Podobný problém se týká též přirážek použitých při posuzování technického stavu. Největší úskalí lze však shledávat v absenci ohledání nemovitých věcí. Zaměstnanci finančních úřadů budou určovat směrnou hodnotu z kanceláří metodou „od stolu,“ pouze na základě údajů získaných z  daňového přiznání. Dle diskusí se zaměstnanci finančního úřadu budou využívány též ortogonalizované letecké snímky, které jsou bezplatně dostupné na mapových portálech. Tímto způsobem nebude 7

Podnikové poradenství aktuálně / Rödl & Partner Intern Mandantenbrief možné zohlednit veškeré podstatné skutečnosti mající vliv na (směrnou) hodnotu či (zjištěnou) cenu nemovitých věcí. Mimo údajů uvedených v daňovém přiznání zde zůstává celá řada podstatných parametrů, které bude možné zohlednit pouze na základě fyzické prohlídky nemovitých věcí.

> Akce/Připravujeme pro Vás: březen–duben 2014 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha

Závěr a doporučení

Březen

Poplatník stojí v případě zdanění převodů nemovitých věcí před volbou směrné hodnoty či zjištěné ceny jako základny pro výpočet daně. Nová legislativní úprava nadále zachovává pro poplatníky možnost v případě jejich zájmu nechat vyhotovit znalecký posudek. V  takovém případě se pro účely stanovení základu daně bude nově vycházet z porovnání sjednané ceny pouze vůči 75 procentům zjištěné ceny uvedené ve znaleckém posudku.

Rekodifikace českého soukromého práva – vybraná témata 20. března 2014, Rödl & Partner Norimberk Přednáší: Hans-Ulrich Theobald, Robert Divisek (pozn. v němčině)

Závěrem lze doporučit všem poplatníkům daně z  nabytí nemovitých věcí důkladné zvážení možných postupů. Rozhodnutí v případě volby mezi směrnou hodnotou a zjištěnou cenou bude mít přímý dopad na výslednou výši daňové povinnosti.

Obchodní smlouvy v podnikatelské praxi 27. března 2014, Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Přednáší: Ilona Štrosová Dopady nového občanského zákoníku na financování firem 31. března 2014, vydavatelství Economia Přednáší: Monika Novotná, Eva Blechová, Petra Budíková, Václav Vlk, Alena Spilková Duben Daně a nový občanský zákoník 17. dubna 2014, Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Přednáší: Miroslav Kocman, Petr Tomeš

Ing. Jaroslav Chovanec, Ph.D. Znalec Tel.: +420 530 300 570 E-mail: [email protected]

Transferové ceny a transakce ve skupině 17. dubna 2014, Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Přednáší: Miroslav Kocman, Petr Tomeš, Jaroslav Dubský, Pavel Koukal Pracovní doba a její rozvržení. Přestávky v práci. Práce přesčas. Překážky v práci 23. dubna 2014, Rödl & Partner Praha Přednáší: Eva Blechová, Václav Vlk

Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner

„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“

„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.

Castellers de Barcelona

Mandantenbrief Březen 2014, MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Rödl & Partner – [email protected]

Tento newsletter je nezávaznou informační bro­žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora­denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part­­ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře­vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in­for­­mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora­dens­kou za­kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od­povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news­letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.