Tvoříme základy Mandantenbrief
Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Únor 2014 · www.roedl.cz
> Věcná břemena
Obsah:
Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha Rekodifikace soukromého práva > Věcná břemena
Úvodem
> Postoupení smlouvy
> V novém občanském zákoníku jsou upraveny dva druhy věcných břemen, a to služebnosti a reálná břemena. Jejich základní charakteristiku přinášejí následující řádky.
Právo aktuálně > Nová právní úprava katastru nemovitostí přináší nové principy Daně aktuálně
Služebnosti
> Blíží se konec mezinárodního daňového plánování v EU?
Navzdory svému názvu, který by mohl evokovat povinnost vlastníka něco konat, počítají služebnosti s jeho neaktivitou. Zavazují totiž vlastníka věci buď něco strpět (například umožnit jiné osobě přecházet přes pozemek) nebo se něčeho zdržet (například nezastínit sousedovi výhled do krajiny). Toto právo může být spojeno s konkrétní věcí (napříkladem s pozemkem) nebo s konkrétní osobou.
Ekonomika aktuálně > Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál u s.r.o.: "po staru i novu" z pohledu účetního (část II.) Rödl & Partner Intern > Akce/Připravujeme pro Vás: únor 2014
V případě spojení s věcmi (nemovitostmi) se jedná o takzvané pozemkové služebnosti. Pokud vlastník pozemku X zřídí vlastníku sousedního pozemku Y služebnost cesty, tato je svázána s dotyčným pozemkem X a sleduje jeho osud. Oprávněnou osobou tak bude každý budoucí vlastník pozemku Y. Pozemek Y je panujícím pozemkem vůči pozemku X, který je pozemkem služebným. Proto je toto právo služebnosti možné převést pouze se změnou vlastníka pozemku. Jiným případem jsou služebnosti osobní, jejichž příjemcem je vždy konkrétní subjekt. Typicky jde například o užívací právo, požívací právo nebo služebnost bytu. Příkladem osobní služebnosti může být vlastník bytu, který zřídí užívací právo svému sousedovi A. Jen tento soused může užívacího práva využívat. Pokud by vlastník byt prodal, užívací právo souseda A stále vázne na bytu a nový vlastník bytu má povinnost užívání bytu osobě A umožnit.
Zdroj: archiv Rödl & Partner
1
Rekodifikace soukromého práva Plnění ze služebnosti je možné se domáhat prostřednictvím soudního řízení. Soud může nařídit, aby povinná strana umožnila výkon služebnosti, tj. například uvolnila dotčenou cestu. Ke zřízení služebnosti je možné využít smlouvu (v případě nemovitostí je nutná písemná forma) či závěť, mohou však vzniknout i vydržením, ze zákona nebo úředním rozhodnutím (například rozhodnutím orgánu veřejné správy podle energetického zákona). Se služebností je také spojena povinnost nést náklady na údržbu a zachování věci. Je-li oprávněných více, popřípadě danou věc využívá i vlastník, dělí se tato povinnost podle míry jejího využívání. Reálná břemena Oproti tomu reálná břemena obsahují závazek vlastníka něco dávat nebo konat. Právo je v těchto případech spojeno s osobou vlastníka konkrétní věci, který je povinný plnit. Příkladem může být užívací právo k bytu B ve prospěch osoby O. V případě, že vlastník bytu B byt prodá, právo nezaniká a nabyvatel je povinen osobě O umožnit využívání bytu. Věc musí být zapsána do veřejného seznamu, ve kterém se také uvede existence reálného břemene. Osoba vlastníka není pro existenci reálného břemene podstatná. Proto pokud věc změní majitele, nemá to na zřízené reálné břemeno žádný vliv. Reálná břemena mohou být zřízena na dobu určitou nebo neurčitou. V případě existence břemene na dobu neurčitou musí být zřejmé podmínky, za kterých je může vlastník vykoupit. Tím se rozumí možnost majitele způsobit zánik břemene při splnění stanovených podmínek. Při splnění těchto podmínek reálné právo zanikne bez ohledu na vůli oprávněného.
> Postoupení smlouvy Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha
Úvodem
ovšem chyběl institut, pomocí kterého by jedna osoba mohla jednoduše de facto převzít veškerá a povinnosti ze smlouvy a původní stranu smlouvy nahradit. Nyní bude možné jedním právním dokumentem změnit stranu smlouvy. Protože se může jednat o zásadní zásah do práv druhé strany, je nutné, aby s postoupením smlouvy souhlasila. Souhlas je možno udělit písemně i ústně jak před postoupením, tak i po něm. V případě, že souhlas nebude udělen, nezakládá to neplatnost postoupení smlouvy. Smlouva samotná zůstává v platnosti, přičemž je v důsledku chybějícího schválení vůči ní neúčinná. Ten se tak nadále může domáhat plnění ze smlouvy po postupiteli. Zvláštní úpravu mají případy, kdy druhá strana souhlasila s postoupením předem. V okamžiku postoupení smlouvy se sice postupitel osvobozuje od svých povinností, zároveň má však druhá strana smlouvy − takzvaná postoupená strana − možnost prohlásit vůči postupiteli, že osvobození odmítá. V tom případě může postoupená strana požadovat plnění po postupiteli v případě, že postupník neplní. Toto prohlášení je potřeba učinit do 15 dnů od chvíle, kdy postoupená strana zjistila nebo musela zjistit, že postupník neplnil. I poté je prohlášení účinné, ovšem postoupená strana již odpovídá za škodu, která jejím prodlením vznikla. Postoupení smlouvy nesmí vylučovat povaha smlouvy. Nelze tak postoupit především závazky osobní povahy, kdy je plnění závislé na charakteristických vlastnostech dané strany. Také nesmí dojít ke zkrácení práv druhé strany, která vyplývají ze smlouvy. Těmito právy mohou být například ustanovení o rozhodčí doložce nebo smluvní pokutě. Postoupená strana má možnost dovolat se všech námitek, které jí vyplývají ze smlouvy. Postoupení ze smlouvy je účinným nástrojem, který si bezpochyby rychle najde své místo ve všech oblastech života v České republice. Bude zajímavé sledovat, jakým směrem se bude ubírat judikatura zejména ve vztahu k osvobození postupitele a okamžiku přechodu práv a povinností na postupníka.
Kontakt pro další informace:
> V elkou novinkou, kterou nový občanský zákoník výrazně usnadňuje dispozici se smlouvou, je institut postoupení smlouvy. Jeho účelem je poskytnout prostředek, kterým může jedna ze smluvních stran převést svá práva a povinnosti na jinou osobu.
Novost postoupení smlouvy spočívá v jeho komplexnosti. Dosavadní úprava umožňovala převádět zvlášť práva (postoupení pohledávky) a zvlášť povinnosti (převzetí dluhu). Dosud 2
JUDr. Ilona Štrosová, LL.M. Advokátka Tel.: +420 263 163 760 E-mail:
[email protected]
Právo aktuálně > Nová právní úprava katastru nemovitostí přináší nové principy Regina Huntley, Rödl & Partner Praha
Úvodem > D nem 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon (dále jen „nový katastrální zákon“). Problematika katastru nemovitostí je nyní upravena převážně v tomto novém předpise, s výjimkou některých dílčích otázek, které jsou řešeny přímo v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen „nový občanský zákoník“).
V médiích se koncem minulého roku začaly zejména mezi laickou veřejností šířit poplašné zprávy, které se týkaly nového katastrálního zákona. Nový katastrální zákon byl nazýván „kmotrovským zákonem“ a měl být schválen na „objednávku realitních bossů“. Navrhnout a prosadit ho měly mafiánské struktury realitních kanceláří, a to za jediným účelem, kterým je připravit občany České republiky o nemovitosti. Podle těchto nepodložených zpráv totiž nová zákonná úprava spočívá v absolutní důvěře, pokud jde o údaje zapsané v katastru nemovitostí. Nová právní úprava má takto umožňovat podvodné převody nemovitostí, jejich zápisy do katastru nemovitostí a následnou „legalizaci“ tohoto stavu. Cílem tohoto článku je uvést tyto poplašné zprávy na pravou míru. Právní úprava před 1. lednem 2014 Dle dosavadní právní úpravy platilo, že pokud zápis v katastru nemovitostí neodpovídal skutečnosti, měl skutečný stav převahu nad stavem zápisů v katastru nemovitostí. Tím však nebyla poskytnuta dostatečná ochrana osobě jednající v důvěře v zápis v katastru nemovitostí. Zásada materiální publicity v nové právní úpravě účinné od 1. ledna 2014 Zásada materiální publicity, která mimochodem platila v našem právním řádu již v minulosti, je obsažena v novém občanském zákoníku. Velmi zjednodušeně ji lze popsat tak, že po splnění stanovených podmínek chrání nabyvatele práva k nemovitosti, pokud věcné právo nabyl od osoby zapsané v katastru nemovitostí za úplatu a v dobré víře. Jsme toho názoru, že zásada materiální publicity byla do našeho právního řádu zakotvena velmi vyváženě. Znamená zpřísnění právní úpravy, pokud jde o zkoumání projevu vůle. Taktéž vyrozumívání vlastníků o provedených zápisech v katastru je výrazně posíleno. Hlavní principy jsou totiž následující:
Vydání: Únor 2014
O zahájení řízení informuje katastrální úřad písemně vlastníka nemovitosti nejpozději den poté, co mu byl návrh na vklad vlastnického práva doručen, a to zasláním informace na jeho adresu trvalého pobytu nebo prostřednictvím datové schránky; pokud o to požádá, katastrální úřad jej informuje také elektronicky na e-mailovou adresu nebo zprávou na mobilní telefon. Má-li zřízenu službu sledování změn v katastru (za poplatek), je informován prostřednictvím této služby. Jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace dle předchozí věty. Rozhodnutí o povolení vkladu se již písemně nevyhotovuje. Účastníci vkladového řízení jsou pouze vyrozumění o tom, jaký vklad byl do katastru proveden. Nově se také účastníkům řízení nedoručuje smlouva s vkladovou doložkou. Účastník řízení, jehož práva jsou omezena nebo zanikají a který je zastoupen na základě plné moci, bude kromě svého zástupce vyrozuměn také přímo. Tímto způsobem se má zamezit falšování plných mocí. Nesoulad zápisu se skutečným stavem Není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, je oprávněna domáhat se odstranění nesouladu. Prokáže-li tato osoba, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Tato poznámka bude působit vůči každému, jehož právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno poté, co dotčená osoba o zápis poznámky spornosti požádala. Podobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. V takovém případě může dotčená osoba požádat o zápis poznámky spornosti ještě před tím, než uplatní své právo u soudu. Vlastník má pak lhůtu dva měsíce na to, aby podal u soudu žalobu. V opačném případě se poznámka spornosti vymaže. Poznámka spornosti bude v katastru vyznačena až do rozhodnutí o podané žalobě. Požádala-li dotčená osoba o zápis poznámky spornosti do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu v katastru nemovitostí dozvěděla, bude rušit dobrou víru každého, kdo bude vycházet ze zápisů v katastru, takže v těchto případech se princip materiální publicity neuplatní. Nebyl-li vlastník o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se výše uvedená jednoměsíční lhůta na tři roky a počíná běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden. Požádá-li dotčená osoba o zápis poznámky spornosti po uplynutí zmíněné jednoměsíční, respektive tříleté lhůty, bude poznámka spornosti působit jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu svého práva do katastru nemovitostí, aniž by byl v dobré víře.
3
Daně aktuálně Závěrem Výše uvedené nové principy informování vlastníků hodnotíme pozitivně. Na druhou stranu bude v zájmu účastníků právního jednání a především v zájmu vlastníků nemovitostí, aby kontrolovali aktuální údaje v katastru nemovitostí. Zároveň bude nabyvatel muset dbát zvýšené opatrnosti, pokud bude převodce převádět své vlastnické právo k nemovitosti dříve, než po uplynutí jednoho měsíce poté, co se vlastníkem stal.
Kontakt pro další informace:
Mgr. Regina Huntley Advokátka/Senior Associate Tel.: +420 236 163 720 E-mail:
[email protected]
> Blíží se konec mezinárodního daňového plánování v EU? Jan Berr, Rödl & Partner Praha
Úvodem > E vropská komise koncem minulého roku uveřejnila záměr na „omezení zneužití“ směrnice pro společné zdanění dividend plynoucích od dceřiných společností mateřským společnostem v rámci EU. Zde je otázkou, jedná-li se o snahu zabránit daňovým podvodům jako v případě DPH či skrytou snahu sjednotit i daň z příjmů právnických osob v rámci EU, což bylo řešeno již v minulosti.
Jde v zásadě o to, že jsou v rámci plánování holdingových struktur účelově vybírány v rámci EU takové právní formy společností (zpravidla takzvaných meziholdingů) a zároveň umístění sídla těchto společností v zemích, které umožní holdingovým společnostem v rámci jejich národní legislativy minimální či žádné zdanění přijatých i vyplácených dividend. Cílem je maximalizace výnosů akcionářů v EU i mimo ni z jejich investic po zdanění. I když se systém na transferu dividend v rámci EU zdá jednotný, jednotný je právě pouze princip. Každá země je totiž povinna dle směrnice za určitých předpokladů osvo4
bodit dividendy plynoucí mezi společnostmi z jednotlivých členských států EU, ale každá země si definuje právní formy, kterých se osvobození týká, popřípadě má práva přiznat i širší osvobození dividend, než určuje směrnice EU. Zároveň některá ze zemí EU může mít v rámci bilaterálních smluv o zamezení dvojího zdanění sjednány výhodnější podmínky pro zdanění dividend vyplácených do zemí mimo EU než jiná země EU. A výše uvedené rozdíly mezi národními úpravami zdanění dividend společně s podmínkami sjednanými v bilaterálních smlouvách o zamezení dvojího zdanění jsou nyní trnem v oku institucí EU. Je však nutné zdůraznit, že směrnice EU umožňující transfer dividend v rámci EU bez zdanění výše uvedené daňové plánování velmi usnadnila. Nicméně, dle našeho názoru, nelze očekávat prudké zpřísnění podmínek pro osvobození dividend od zdanění či zrušení dané směrnice, ale spíše tlak na jednotlivé země EU, jejichž daňové systémy jsou pro toto mezinárodní daňové plánování využívány, aby různé „nadbytečné“ výhody odbourávaly či omezovaly vůči zemím mimo EU. Obdobná situace je i v případě úrokových příjmů, kdy jednotlivé země dle svých národních úprav považují některé specifické „právní formy“ poskytnutí peněžních prostředků za půjčku s úrokem a některé tutéž formu poskytnutí peněžních prostředků za investici, z níž plynou dividendy. Právě toto rozdílné pojetí z pohledu daňových předpisů může mít za důsledek přiznání daňových výhod, které některé jiné země považují za nežádoucí. Výše uvedené příklady patří mezi ty, které jsou oficiálně uváděny. Ovšem takovýchto případů rozdílného pojetí shodných právních instrumentů či situací v daňových systémech jednotlivých zemí je možné najít relativně velké množství (rozdílné pojetí zdanění osobních společností, rozdílné sazby daně, rozdílná osvobození od daně). Aby bylo možné zamezit veškerým těmto situacím, bylo by nutné sjednotit kompletní daňové předpisy pro oblast daně z příjmů v rámci EU, aby nevznikaly rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Z toho vyplývá, že tento proces (pokud je vůbec žádoucí) je procesem nekonečným, čistě politickým a nikoliv pouze snahou zabránit „něčemu nekalému“.
Kontakt pro další informace:
Ing. Jan Berr Daňový poradce/Associate Partner Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Ekonomika aktuálně > Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál u s.r.o.: "po staru i novu" z pohledu účetního (část II.) David Trytko, Jaroslav Dubský, Rödl & Partner Praha
Úvodem > Pokračování článku z minulého vydání.
„Po staru“ Problematika rozhodování Ohlédnutí se za historií a okolnostmi vzniku ustanovení o dobrovolném příplatku bohužel nikterak významně rozhodování o tom, kdy o dobrovolném příplatku začít účtovat, neulehčilo. S ohledem na absenci odborné literatury či proti sobě stojících argumentů a komentářů k účetním předpisům, nezbývá účetnímu či finančnímu manažerovi nic jiného, než vyjít ze základních účetních předpisů, jako je tomu například v Německu a opřít se při tom o takzvaný selský rozum. Navíc rozhodování při jisté míře nejistoty je v současnosti zcela běžné, a proto navrhujeme vyjít z následující deduktivní úvahy. Podle § 11 zákona o účetnictví obsahuje účetní doklad datum uskutečnění účetního případu, pokud není shodný s datem vyhotovení účetního případu. Při účtování dobrovolného příplatku mimo základní kapitál se o shodu jednat nemusí. Nezřídka se stává, že účetní dostane k zaúčtování příplatek až během sestavování účetní uzávěrky v březnu nebo v dubnu, kdy právní podklady obsahují datum roku právě "uzavíraného". Odstavec 2.4.3 ČÚS č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech – vyjmenovává různé okamžiky, ke kterému dni je v daném případě účtováno. Pro náš případ se na první − hrubý − pohled mohou jevit jako relevantní možnosti "převzetí dluhu" či "pohyb majetku" a "ostatní skutečnosti vyplývající ze zákona, vyhlášky atp." Bohužel ani jedna varianta není jednoznačně správná. Pojďme se podívat, jaká data uskutečnění účetního případu se vůbec nabízejí? Jak je zmíněno výše, obchodní zákoník k dobrovolnému příplatku žádné rigidní ustanovení nepředepisuje. Pouze společník "může poskytnout příplatek se souhlasem valné hromady, i když tak nestanoví společenská smlouva" (již známý druhý odstavec § 121 Obch. Zák). První datum může tedy být datum souhlasu valné hromady. Záleží ale na míře jistoty, zdali jsou jednak splněny i všechny jiné náležitosti, a také jak takový "příslib" a "souhlas" valné hromady vůbec znějí. Pokud se týká náležitostí, jedná se především o formální náležitost notářského zápisu. Podle § 141 odst. 1 ObchZák se jak u povinného – a jak uvádíme výše možná i omylem – tak i u dobrovolného příplatku sice
Vydání: Únor 2014
nejedná o změnu společenské smlouvy, ale notářský zápis je nutný. Jinak je tento úkon neplatný, a to od počátku. Proto bude určitě výhodnější nejen datum notářského zápisu, ale i přesné znění příslibu společníka a souhlasu valné hromady na něm. Proč je znění příslibu a (méně již) souhlasu tak důležité? Z povahy lidského charakteru téměř každý ví, že není slib jako slib. Občas slýcháme, že "slibem nezarmoutíš". Navíc, když si lze "dobrovolnost" příplatku vyložit velmi volně – díky zákonné "(ne)úpravě". Jinak to bude vypadat s volnou formou slibu s neurčitými formulacemi apod., a jinak, když je daný příslib konkretizován, nejen co do výše (což je základní předpoklad), ale okamžiku plnění, formou úhrady apod. Vycházejme ale z podstaty dobrovolného příplatku, a to, že společník příplatek poskytnout chce a valná hromada příplatek pouze odsouhlasuje. Pro zamezení jakýchkoliv pochybností není zbytečné formulovat daný příslib nejpozději na zasedání schvalující valné hromady či u notáře striktně tak, jak to například stojí ve výše záměrně zmíněném – zpravidla samostatném dokumentu – Převzetí závazku společníka při navyšování základního kapitálu. Samozřejmě se nabízí i analogie s tímto komplikovaným postupem – vyhotovením samostatného doprovodného dokumentu Prohlášení o převzetí závazku k poskytnutí prostředků formou dobrovolného příplatku společníka mimo základní kapitál, vycházejme ale z již zmíněné podstaty dobrovolného příplatku. Možností je i uzavření smlouvy mezi společníkem a společností, kde se společník zaváže k poskytnutí příplatku. S ohledem na výše uvedené jsme toho názoru, že účetní při rozhodování o okamžiku uskutečnění účetního případu, tím pádem i vykázání v rámci vlastního kapitálu u příslibu, musí vycházet z přesné formulace společníka o poskytnutí příplatku. Proto je potřeba mít tento detail při rozhodování v rámci nejistot a pravděpodobností co nejjistější. Již kvůli principu opatrnosti, který je pro účetnictví tak příznačný. Důležitým momentem je totiž související vznik pohledávky společnosti vůči společníkovi jak jeho nerozporovatelný závazek plnit – učinit konkrétní platbu či nepeněžitý vklad vůči společnosti a jeho vymahatelnost. Náš názor opíráme také o analogii navyšování základního kapitálu, kdy sice obchodní zákoník stanovuje v § 145 okamžik účinnosti zvýšení základního kapitálu až dnem zápisu do obchodního rejstříku, na druhou stranu je o navý-
Zdroj: archiv Rödl & Partner
5
Ekonomika aktuálně U zápočtu pohledávky vůči společníkovi se závazkem vůči němu (půjčka, závazek z obchodního styku, jiný závazek) doporučujeme písemnou formu a zajistit transparentnost, tj. buď uzavřít smlouvu o zápočtu pohledávek a závazků mezi společností a společníkem, popř. podepsat písemný protokol o započtení vzájemných pohledávek a závazků. Zde se jedná také o analogii se zvyšováním základního kapitálu. „Po novu“ Zdroj: archiv Rödl & Partner
šení účtováno již dříve. Jedná se o účtování na zvláštní účet v rámci účtové osnovy s číslem 419 − změny základního kapitálu − právě v okamžiku přebírání závazku společníka k vkladu. Samotná úhrada v plné výši není v tomto případě potřebná (podle stejného paragrafu obchodního zákoníku postačuje splacení pouhých 30 % navrhovaného zvýšení vkladu). Proto se účtování až v návaznosti na úhradu jeví jako přespříliš opatrné. Má se z povahy věci jednat o dobrovolný, ne tak předpisy svázaný příplatek, kdy je jako u navyšování základního kapitálů shodná ochota a schopnost prostředky společnosti poskytnout. Komplikace mohou samozřejmě nastat při "plánované" úhradě až například 24 měsíců po rozhodnutí, to znamená více než rok po rozvahovém dni. V tomto případě bychom doporučovali podle stejného druhu principu opatrnosti (realizace) o příplatku nejdříve raději neúčtovat a tuto skutečnost důrazně zmínit a okomentovat v příloze účetní závěrky. Důvod je nasnadě: poskytnutí prostředků či nepeněžního vkladu má společnosti v co nejkratší době pomoci, ne "vyčkat, až jak se situace vyvine" a eventuelně "příliš pozdě" nic neposkytovat. V tomto případě by se jednalo o jistou formu kreativity práva a účetnictví. Samotné účtování Výše uvedené transakce se na straně společnosti zaúčtují následujícím způsobem (doporučené účtování, konkrétní čísla účtů a jejich názvy si společnost zvolí ve se svém účetním rozvrhu): Nejdříve se účtuje o poskytnutí příplatku, dejme tomu, že datum uskutečnění účetního případu bude datem souhlasu valné hromady s poskytnutím příplatku: MD 355 jako pohledávka společnosti vůči společníkovi oproti DAL 413 – ostatní kapitálové fondy – příplatky společníka. Účtování o pohledávce z titulu nároku společnosti na příplatek od společníka je vymahatelné až právě od okamžiku, kdy se společník k poskytnutí příplatku sám zaváže. Posléze úhrada pohledávky za společníkem může být uskutečněna buď přijetím peněžních prostředků či obdržením jiných aktiv nebo také formou zápočtu se závazkem z titulu například půjček (takzvané kapitalizace závazku): strana MD může představovat jak dlouhodobý majetek, tak také zásoby, ale nejčastěji finanční účty či v případě zápočtu jiný závazek vůči společníkovi, strana DAL je na účtu 355 pohledávka vůči společníkovi. 6
A jak to vypadá podle nové úpravy? Všeobecně lze konstatovat, že vše se přesouvá ještě k větší odpovědnosti a dobrovolnosti. Zákonodárce zřejmě předpokládá a zároveň se i spoléhá na férové a jednoznačné jednání společníka. Nebude již zapotřebí notářský zápis z valné hromady či rozhodnutí společníka a pro schválení již nebude nutný souhlas valné hromady. Postačí odsouhlasení statutárním orgánem (jednatelem) společnosti. Z účetního pohledu zůstává potřeba hledat správné datum uskutečnění zdanitelného plnění. Jak bylo již zmíněno, nově postačuje jen rozhodnutí společníka a souhlas jednatele. Proto bude opět záležet na formulaci rozhodnutí. Bude-li naformulováno jednoznačně a dostatečně konkrétně − nejlépe ve stylu převzetí závazku společníka a nejlépe i s termíny a formou plnění − nejbližším termínem bude okamžik souhlasu jednatele. Proúčtování proto může být jednoduché a okamžité. V opačném případě bude stále těžké najít ten správný okamžik. V případě pouze proklamativního "rozhodnutí" nebude zbývat nic jiného než hledat okamžik s dostatečnou mírou jistoty úhrady příspěvku. V mnoha případech to může být okamžik uhrazení nebo poskytnutí nepeněžního příplatku. Určitě častým řešením bude využití, z našeho pohledu ovšem spíše zneužití, přílohy v účetní závěrce. Důkladným popisem a upozorněním na možná rizika v ní jsou důležité informace adresátovi − spíše pozornému čtenáři − účetní závěrky sice sděleny, ale ne vždy se musí jednat o férové řešení. Určitě bude v každém nejednoznačném případu téměř povinností okolnosti a podmínky popsat a závěr rozhodnutí zdůvodnit. Na druhou stranu tento "institut" nelze zneužívat. Co říci a shrnout závěrem? Dobrovolné poskytnutí příplatku mimo základní kapitál vychází stále ze stejného základního předpokladu, a to, že společník chce finančně či jinak společnost posílit. Odsouhlasení daného záměru padá nově na bedra jednatelů. Stále ovšem platí, že je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost právě formulaci poskytnutí příspěvku. Stejně tak jako u všech nových věcí bude potřeba jednak vyčkat na první zkušenosti, jakož i názory odborné veřejnosti, ale také bude zapotřebí důsledně analyzovat konkrétní případy a hlavně používat zdravý rozum.
Rödl & Partner Intern Kontakt pro další informace:
Vydání: Únor 2014
> Akce/Připravujeme pro Vás: únor 2014 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Únor
Ing. David Trytko Vedoucí auditorského týmu Associate Partner Tel.: +420 236 163 350 E-mail:
[email protected]
Jak změní nové soukromé právo podnikání od roku 2014? 6. února 2014, hotel Holiday Inn Brno Přednáší: Petr Tomeš, Monika Štýsová, Jitka Ivičičová Transferové ceny a transakce ve skupině 11. února 2014 Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Přednáší: Miroslav Kocman, Petr Tomeš, Jaroslav Dubský, Pavel Koukal Nový občanský zákoník a jeho dopad na řízení společnosti 12. února 2014, hotel Dorint Hotel Don Giovanni Praha Přednáší: Monika Novotná, Petra Budíková, Václav Vlk
Ing. Jaroslav Dubský Auditor, vedoucí auditorského týmu Associate Partner Tel.: +420 236 163 309 E-mail:
[email protected]
-jsd-
7
Mandantenbrief Mandantenbrief
Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner
„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“
„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.
Castellers de Barcelona
Mandantenbrief Únor 2014, MK ČR E 16542 Vydavatel:
Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz
Redakce:
Ing. Jana Švédová –
[email protected]
Layout/Sazba: Rödl & Partner –
[email protected]
Tento newsletter je nezávaznou informační brožurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního poradenství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Partner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale převzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost informací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit poradenskou zakázkou. Rödl & Partner nepřejímá odpovědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků newsletteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.