Tvoříme základy Mandantenbrief
Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Listopad 2012 · www.roedl.cz
Obsah: Právo aktuálně > Právo ve zkratce – Novela občanského soudního řádu – náklady řízení žalobce > (Ne)povinnost dokončit pracovní úkoly během pracovní neschopnosti Daně aktuálně > Tuzemský reverse-charge u stavebních nebo montážních prací – současnost a budoucnost Ekonomika aktuálně > Ekonomika ve zkratce – Vliv neuhrazeného závazku na základ daně > Významná změna účetních předpisů v oblasti opravy chyb minulých let platná od 1. ledna 2013 Podnikové poradenství aktuálně > Máte své pohledávky pojištěné? Rödl & Partner Intern > Lidé u Rödl & Partner > Akce
Právo aktuálně Právo ve zkratce Novela občanského soudního řádu – náklady řízení žalobce Dne 9. října 2012 podepsal prezident republiky novelu zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Byl tak završen legislativní proces a s účinností od 1. ledna 2013 bude do občanského soudního řádu mimo jiné doplněn nový paragraf 142a.
Podle tohoto ustanovení bude žalobce povinen ve lhůtě nejméně 7 dní před podáním návrhu na zahájení řízení (žaloby) na plnění zaslat (budoucímu) žalovanému na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění. Pokud tak neučiní, neznamená to, že by byl ohrožen jeho případný úspěch ve věci samé. Absence této výzvy však způsobí, že žalobci úspěšnému ve věci samé nebude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, tedy soudního poplatku a nákladů právního zastoupení. Vzhledem k tomu, že se nezřídka jedná o významné položky v rámci procesu domáhání se svého práva, lze učinění předžalobní upomínky doporučit. Ostatně v praxi jsme často s ohledem na okolnosti případu učinění této výzvy svým mandantům doporučovali již nyní. Nový paragraf 142a sice výše uvedené pravidlo do jisté míry relativizuje, když stanoví, že „jsou-li tu důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce výzvu k plnění nezaslal“. Tato formulace je ovšem natolik vágní a vázaná na zvláštní a vyjímečné důvody, že rozhodně nelze dopručit se na ni při podání žaloby spoléhat. Na které situace toto ustanovení má dopadat, zda bude v praxi vůbec využíváno a případně v jakém rozsahu je zřejmě úmyslně ponecháno na výkladu soudů. Tato novela je jedním z mnoha legislativních opatření, která reagují na v posledních měsících a rocích aktuální kampaň zaměřenou zejména na tzv. „inkasní agentury“, jejichž obchodní činnost je založena na hromadném skupování drobných pohledávek (např. nedoplatky za dodávky energie, telefonní služby, pokuty za černou jízdu v hromadné dopravě apod.) a realizaci zisku z přiznaných nákladů řízení (zejm. právního zastoupení) při vymáhání těchto pohledávek u soudu. Výchozí myšlenkou tedy bylo dát dlužníkovi (poslední) možnost vyhnout se povinnosti hradit náklady související s vymáháním pohledávky, které v případě drobných dluhů v řádech stokorun 1
Mandantenbrief
i při použití nejnižších paušálních částek dosahují výše tisíce korun tím, že svůj dluh uhradí ještě před podáním žaloby. Z tohoto hlediska se nová úprava jeví jako rozumnou, ačkoli jde bezesporu nad rámec klasického civilněprávního principu vigilantibus iura, tedy „právo svědčí bdělým“, jinými slovy, každý je povinen se svým záležitostem věnovat s náležitou péčí. Vzhledem k novému ustanovení § 142a občanského soudního řádu jsou tedy touto „bdělostí“ povinováni spíše věřitelé, a to opět v o něco větší míře než doposud. S ohledem na výše popsanou povinnost učinit předžalobní výzvu před podáním samotné žaloby se nabízejí některé praktické otázky spojené s případným dokazováním v průběhu chystaného soudního řízení. Bude žalobce povinen prokázat doručení své upomínky žalovanému? Do jaké míry je žalobce povinen učinit pátrání po adrese, na kterou má upomínku zaslat? Zde je třeba říct, že zákonodárce věřitelům (naštěstí) touto novelou situaci až tolik nezkomplikoval, když jim výslovně stanovil povinnost upomínku „zaslat“ dlužníkovi na „adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu“. Důkazní břemeno žalobce se tedy bude podle všeho vztahovat toliko na skutečnost, že k odeslání upomínky (včas) došlo a že tato byla adresována na doručovací adresu žalovaného, případně na jeho poslední známou adresu s tím, že toto ustanovení je třeba dle našeho názoru vykládat tak, že je myšlena poslední adresa známá věřiteli (např. na základě písemného oznámení dlužníka o změně doručovací adresy). Doručovací adresou se rovněž v tomto případě dle našeho názoru rozumí např. adresa uvedená v záhlaví smlouvy, na jejímž základě žalovanému vznikl závazek, který má být předmětem řízení nebo adresa uvedené u společnosti v obchodním rejstříku. Shrneme-li ve stručnosti tuto novinku, je třeba konstatovat, že právním zástupcům a jejich klientům přibude další bod v rámci přípravy žaloby, kterému je třeba věnovat náležitou pozornost. JUDr. Petra Budíková E-mail:
[email protected] Mgr. Jan Pavlík E-mail:
[email protected]
Monika Štýsová, Vojtěch Hrdlička Rödl & Partner Praha V praxi zaměstnavatelů se nezřídka můžeme setkat s případem, kdy klíčový zaměstnanec onemocní a jeho úkoly by měl plnit někdo jiný. Problém může nastat v případě, kdy nemocný zaměstnanec dostatečně nebo dokonce vůbec nepředá plnění svých, zpravidla rozpracovaných, pracovních úkolů. Zaměstnavatele proto může zajímat, zda mohou svým zaměstnancům dát platnou výpověď, pokud jejich dočasně práce neschopní zaměstnanci nedokončí rozpracované a důležité pracovní úkoly, respektive pokud se tito zaměstnanci ani nezajímají a nestarají o to, aby jimi započaté pracovní úkoly byly dokončeny jiným „zdravým“ zaměstnancem, a to i přesto, že jim to jejich zdravotní stav fakticky umožňuje.
> (Ne)povinnost dokončit pracovní úkoly během pracovní neschopnosti Obdobným případem se v nedávné době zabýval Nejvyšší soud ČR. V posuzovaném případě šlo o situaci, kdy zaměstnankyně v pozici hlavní účetní (ekonom) měla v určitém období provést pracovní úkoly pro svého zaměstnavatele. V době, kdy měla tyto úkoly provést, však byla dočasně práce neschopnou. A vzhledem k tomu, že byla lékařem uznána dočasně práce neschopnou, tak žádný ze svých pracovních úkolů neprovedla a ani nikoho nepověřila jejich provedením (nepředala pokyny). Zároveň zaměstnavatele neupozornila na hraniční termíny pro provedení určitých úkonů po dobu její pracovní neschopnosti. Po jejím návratu do práce jí zaměstnavatel předal výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro závažné porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci. Zaměstnavatel ve výpovědi zaměstnankyni vytkl zejména to, že ačkoli po dobu pracovní neschopnosti nebyla nemocná horečnatým onemocněním či onemocněním, které by ji upoutalo na lůžko, nýbrž onemocněním, při kterém měla povolené vycházky, tedy fakticky byla schopná komunikace, tak: > Neodvedla splatnou zálohu na daň; > Nepřevedla z bankovního účtu zaměstnavatele mzdy na účty jeho zaměstnanců ani odvody z mezd příslušným institucím, a to přesto, že k tomu byla vyzvána ještě před návštěvou lékaře; > Zaměstnavatele včas neinformovala o nezbytnosti dodržení termínů platby daňové povinnosti; > V době pracovní neschopnosti absolvovala konkurz na pracovní místo u jiné společnosti. Zaměstnankyně se poté obrátila na soud s tím, že je výpověď z pracovního poměru neplatná. Zaměstnankyně popřela, že by skutkově naplnila byť jeden z vytčených výpovědních důvodů a že průběh její pracovní neschopnosti (neupoutání na lůžko) je zcela irelevantní.
2
Vydání: Listopad 2012
Soudy prvního a druhého stupně takřka shodně uvedly, že část výpovědi týkající se jednání zaměstnankyně v době její pracovní neschopnosti je zcela nedůvodná. Dle názoru soudů obou stupňů okolnost, že zaměstnankyně měla v době pracovní neschopnosti vycházky, neznamená, že by bylo její povinností v té době činit úkony směřující k výkonu její práce. Soudy dále uvedly, že stejně tak nelze spatřovat důvod výpovědi v tom, že se v době pracovní neschopnosti (v době vycházek) zúčastnila konkursu na pracovní místo u jiné společnosti. Nejvyšší soud ČR výše uvedené závěry předchozích soudních instancí ohledně plnění pracovních povinností zaměstnankyně po dobu její pracovní neschopnosti potvrdil a dále je upřesnil. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že skutečnost, že zaměstnankyně byla uznána dočasně neschopnou práce, měla za následek, že zaměstnavatel byl povinen omluvit její nepřítomnost v práci po dobu této pracovní neschopnosti. Doba pracovní neschopnosti (či jiné překážky v práci) obecně představuje právem uznanou dočasnou nemožnost plnění základních pracovněprávních povinností zaměstnankyně, a proto zaměstnankyně nebyla po dobu pracovní neschopnosti povinna vykonávat práci podle pracovní smlouvy. S ohledem na výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR lze konstatovat, že pokud bude zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, tak zaměstnavatel nemůže po „nemocném“ zaměstnanci vyžadovat, aby v době pracovní neschopnosti předal své rozpracované úkoly nebo plnil jiné své obvyklé pracovní povinnosti. Za neplnění pracovních povinností v době pracovní neschopnosti tedy zaměstnavatel nemůže zaměstnance sankcionovat (například výpovědí). Dle současné judikatury tak zaměstnavatel může jen spoléhat na to, že „nemocný“ zaměstnanec bude vůči němu loajální, své pracovní úkoly dobrovolně předá jinému zaměstnanci a nebude mu lhostejné splnění původně jeho pracovních povinností jiným zaměstnancem.
Kontakt pro další informace:
Mgr. Monika Štýsová Advokátka v trvalé spolupráci s Rödl & Partner Senior Associate Tel.: +420 236 163 730 E-mail:
[email protected]
Daně aktuálně Václav Olšanský, Rödl & Partner Praha Poměrně stále diskutovanou oblastí z hlediska uplatnění DPH je oblast stavebních nebo montážních prací. K řešení některých praktických situací může napomoci informace Generálního finanční ředitelství a připravovaná novela zákona o DPH, která by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2013.
> Tuzemský reverse-charge u stavebních nebo montážních prací – současnost a budoucnost Plátci DPH se v praxi setkávají s velkým množství situací, u kterých si nejsou jisti, zda na ně má nebo nemá být uplatněn režim přenesení daňové povinnosti, tzv. tuzemský reverse-charge, který se aplikuje mezi dvěma plátci DPH při poskytnutí stavebních nebo montážních prací. Jedna z příčin této nejistoty je způsobena skutečností, že pro vymezení výše uvedených stavebních nebo montážních prací byla použita klasifikace CZ-CPA. Tato klasifikace je určena pro statistické účely a pro účely uplatnění DPH není uzpůsobena. Z tohoto důvodu je v odborných materiálech k této klasifikaci doporučeno, aby při jejím využití pro daňové účely byla stanovena pravidla jejího použití. Český zákon o DPH dosud tato pravidla, bohužel, neobsahuje. Informace Generálního finančního ředitelství Určitou pomocí při řešení nejasných situací při uplatnění DPH může být Informace Generálního finančního ředitelství (GFŘ), která se výše uvedené problematice věnuje a která byla uveřejněna dne 31. srpna 2012 na internetových stránkách Ministerstva financí ČR – www.mfcr.cz. Podle praktických zkušeností GFŘ se z pohledu zatřiďování do kódu CZ-CPA jeví jako jedna z nejvíce problémových oblastí oblast prací, které se svým charakterem mohou vázat jak na oddíl 43, tak na oddíl 33 klasifikace CZ-CPA. Jde o práce typu instalace, opravy či údržby různých zařízení pevně spojených s budovou. Informace GFŘ obsahuje závěry v podobě obecných zásad k otázkám klasifikace CZ-CPA tak, jak byly projednány mezi GFŘ a Českým statistickým úřadem. Informace obsahuje také příklady zatřídění do klasifikace CZ-CPA. Některé závěry uvedené v Informaci GFŘ: > Instalace zařízení, která tvoří nedílnou součást budovy nebo podobné struktury a zároveň zajišťují funkčnost dané budovy či podobné struktury, jsou zařazeny do některého z oddílů 41-43 CZ-CPA, jestliže nejsou z těchto oddílů explicitně vyloučeny; 3
Mandantenbrief zde bude platit fikce, že toto zdanitelné plnění podléhá tuzemskému reverse-charge. To by mělo zjednodušeně znamenat, že pokud plátce daně použije na zdanitelné plnění nesprávně režim tuzemského reverse-charge, nebude tento postup pozastaven, pokud toto plnění bylo poskytnuto v souvislosti a samo souvisí se stavební nebo montážní prací, která patří do kódu CZ-CPA 41 až 43. Navržená účinnost výše uvedené novely zákona o DPH je od 1. ledna 2013. V současnosti není jisté, zda navržená novela zákona skutečně bude schválena.
Kontakt pro další informace: > Instalace zařízení, která jsou připevněna k budově nebo podobné struktuře, jsou zařazeny do některého z oddílů 41 až 43 ZC-CPA, jestliže se nejedná o instalaci zařízení (resp. strojů) explicitně uvedených v oddílu 33 CZ-CPA; > Všechny příslušné opravy a údržba zařízení, které je nedílnou součástí budovy či podobné struktury, představují svým charakterem stavební a montážní práce (s výjimkou drobných oprav a údržby prováděné v rámci správcovské činnosti či komplexního úklidu – kódy 81.10.10 a 81.21.10) uvedené jako takové v oddílech 41 až 43. To platí, pokud daná oprava či údržba není explicitně uvedena v jiných kódech CZ-CPA, zejména ze tříd 33.11 až 33.14, 33.19 a 95.22; > Pokud je oprava nebo údržba zařízení pevně připojeného ke stavbě zatříděna do některého z kódů mimo oddíly 41 až 43 (zejména v 33.11. až 33.14, 33.19, 81.10.10, 81.21.10 nebo 95.22), nedochází při jejich poskytnutí k přenesení povinnosti přiznat daň na příjemce, i když se opravované nebo udržované zařízení jeví jako součást stavby. Významné je také sdělení GFŘ uvedené na závěr Informace GFŘ podle kterého – pokud plátci DPH doposud postupovali při uplatnění DPH v dobré víře a následně se ukáže, že jejich postup není v souladu se závěry uvedenými v Informaci GFŘ – nebude již uplatněný režim ze strany daňové správy zpochybňován, resp. nebude nutné provádět opravy. Podmínkou je, že dodavatel i příjemce plnění postupovali z hlediska DPH stejným způsobem a nedošlo tak ke zkrácení státního rozpočtu. Připravovaná novela zákona o dani z přidané hodnoty Odstranit určitou část nejasností při uplatnění daně z přidané hodnoty má také nové pravidlo, které je uvedeno v návrhu novely zákona o DPH. Podle tohoto návrhu, pokud plátce DPH, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací zdanitelné plnění související s těmito pracemi a požije u tohoto zdanitelného plnění tuzemský reverse-charge a příjemce plnění doplní ve své evidenci pro účely DPH výši DPH, pak 4
Ing. Václav Olšanský Daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected]
Ekonomika aktuálně Ekonomika ve zkratce Vliv neuhrazeného závazku na základ daně S ohledem na blížící se konec roku, což u mnohých daňových poplatníků znamená zároveň také konec zdaňovacího období, je nejvyšší čas začít v účetnictví každé účetní jednotky prověřovat „stáří“ neuhrazených závazků. Jde o to, aby na začátku příštího zdaňovacího období nedošlo k velmi nepříjemnému zjištění, že je třeba v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů navýšit základ daně o hodnotu neuhrazených závazků. Výsledek hospodaření se navyšuje o částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídající pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním podle zvláštního předpisu, pokud nebyla
Vydání: Listopad 2012
podle zvláštního právního předpisu zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření.
> Významná změna účetních předpisů od 1. ledna 2013 Stav do 31. prosince 2012
Zároveň platí, že se toto pravidlo neuplatňuje, pokud se jedná o závazky dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu a u ostatních poplatníků na závazky z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. Toto ustanovení se také nepoužije u závazků, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a dále na závazky, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za závazky se pro tyto účely v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zvláštním právním předpisem. Jak vidno, nejedná se sice automaticky o veškeré „staré“ závazky poplatníka, přesto je ale aktuální věnovat této problematice již nyní patřičnou pozornost. Včasným zjištěním této situace lze po zbylou část zdaňovacího období podniknout takové právní či jiné kroky, aby nebylo nutné hospodářský výsledek při zjišťování základu daně o některé „staré“ závazky navyšovat a zvýšit si tak například svoji daňovou povinnost. Martin Růžička E-mail:
[email protected]
Miroslava Bělohoubková, Jiří Holcman Rödl & Partner Brno
Účetní jednotky jsou (a nadále budou) dle platné legislativy povinny uvádět v účetní závěrce srovnatelné údaje k údajům za běžné období. Problémem, který v praxi často nastával, bylo to, že v případě zjištění významných chyb, které by měly správně ovlivnit pouze účetní závěrku minulého období, ovlivňovaly závěrky obě. Důvodem byl Český účetní standard č. 019 „Náklady a výnosy“, který v bodě 6.1. písm. b) uváděl, že „opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se účtují na účtech nákladů a výnosů, kterých se týkají; jen v případě, že jde o významnou částku těchto oprav, považují se za mimořádné náklady nebo výnosy“. Většina účetních jednotek se striktně držela tohoto ustanovení. Docházelo tak k tomu, že chyba minulého období se projevila jako nesprávnost výsledovky nejen v minulém období, ale i období běžném. Srovnatelnost údajů byla proto problematická a účetní jednotky do přílohy účetní závěrky uváděly k této skutečnosti alespoň bližší popis. V návaznosti na tuto skutečnost vydala Národní účetní rada Interpretaci č. I-11, ve které doporučovala držet se předpisů vyšší právní síly, než jsou České účetní standardy, tj. vyhlášky č. 500/2002 Sb. a zákona o účetnictví. Z uvedených předpisů Národní účetní rada dovozovala, že „správnější“ postup opravy chyb minulých období by byl prostřednictvím účtů vlastního kapitálu (bez vlivu na výsledek hospodaření běžného období) namísto zohlednění chyb minulých let ve výsledku hospodaření běžného období v podobě mimořádného nákladu/výnosu. Interpretace však nemá žádnou právní sílu a jedná se pouze o názor účetních expertů. Odborná veřejnost však i díky této interpretaci mohla lépe pochopit význam slov „věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví“ a i naši zákonodárci se s touto interpretací nakonec ztotožnili. Stav od 1. ledna 2013 Od 1. ledna 2013 vstupuje v platnost nový § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb., který zavádí do rozvahy (vlastního kapitálu) nový řádek „Jiný výsledek hospodaření minulých let“. Hlavním přínosem změny má být přesnější zobrazení
V minulosti jsme čtenáře několikrát na stranách našeho Mandantenbriefu upozorňovali na problematiku srovnatelnosti údajů v účetních závěrkách v souvislosti s opravami chyb minulých let. Tato problematika byla dlouhodobě odbornou veřejností diskutována s ohledem na „věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky“. V návaznosti na tyto diskuze byla provedena důležitá změna vyhlášky č. 500/2002 Sb., se kterou Vás nyní stručně seznámíme. 5
Mandantenbrief skutečnosti v účetnictví – opravy významných chyb minulých let nesmí mít dopad na výsledek hospodaření běžného období. Nová položka „Jiný výsledek hospodaření minulých let“ zahrnuje: > rozdíly ze změn účetních metod (např. změny metody oceňování zásob) > část odložené daně podle § 59 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (v prvním roce účtování a vykázání odložené daně zde bude zachycena část odložené daně, která se vztahuje k minulým účetním obdobím) > opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné Účetní jednotky mají oproti úpravě platné do 31. prosince 2012 jasnou oporu pro opravu chyb pomocí účtů vlastního kapitálu. Protože se ale jedná o nestandardní transakci, musí účetní jednotka popsat použití této položky v příloze k účetní závěrce. Toto účtování se rovněž zřetelně projeví ve výkazu o změnách vlastního kapitálu. Z účetního pohledu dojde k zaúčtování opravy zjištěné chyby oproti „Jinému výsledku hospodaření minulých let“ (v podstatě se jedná o Nerozdělený zisk/ztrátu minulých let) a dále odstranění dopadů této chyby v základu daně z příjmů právnických osob přes zaúčtování splatné daně dle dodatečného daňového přiznání. Návazně na to budou v účetní závěrce běžného období přepočteny srovnávací údaje za minulé účetní období. Je nutné také zdůraznit, že výše uvedeným způsobem by se měly opravovat pouze chyby významné. Chyby „nevýznamné“ budou i nadále opravovány přes náklady/výnosy běžného období. Daňové dopady Nový způsob účtování oprav chyb minulých let bude mít většinou i daňové dopady. Bude to zejména změna základu daně z důvodu doúčtování daňových nákladů/výnosů, která povede k nutnosti podat dodatečné daňové přiznání. Dále tyto úpravy mohou mít dopad do výpočtu výše vlastního kapitálu, který používá zákon o daních z příjmů pro daňovou uznatelnost finančních nákladů (zejména úroků) dle § 25 odst. 1 písm w). Zde bude nutné zohlednit opravenou výši vlastního kapitálu ve výpočtu podkapitalizace. V případě opravy chyb minulých let lze dovozovat, že pokud k chybě nedošlo, tak by se projevila ve výsledku hospodaření roku minulého (tj. výsledek hospodaření by byl jiný). Jiný by tedy měl být i počáteční stav vlastního kapitálu. Bude tedy nutné ve výpočtu tuto chybu zohlednit. Daňové dopady budou jistě předmětem dalších odborných diskuzí. Řešení dle IFRS Obdobný postup, který nyní bude uplatňován dle českých účetních předpisů, je obsažen i v úpravě dle IFRS. Opravy chyb minulých období řeší standard IAS 8 – Účetní poli6
tiky, změny v účetních odhadech a chyby. Standard se zabývá otázkou, ve kterém účetním období se mají vykazovat změny v účetní politice, změny v účetních odhadech a významné chyby vzniklé v minulosti. Standard definuje chyby minulých období i pojem „významný“. Chyby minulých období (Prior Period Errors) – opomenutí nebo nesprávné uvedení položky v účetních výkazech společnosti v jednom nebo více minulých období, které vyplývají z neuplatnění nebo chybného uplatnění odpovídajících informací, které: > byly k dispozici v době, kdy byla účetní závěrka schvalována k vydání, a > mohly být zdůvodněně předpokládány a brány v úvahu v rámci přípravy a prezentace této účetní závěrky. Tyto chyby zahrnují matematické omyly, omyly v aplikaci účetních politik, přehlédnutí nebo chybnou interpretaci faktů a podvody. Významné (materiál) – opomenutí nebo nesprávné uvedení položek je významné, pokud může, jednotlivě nebo společně, ovlivnit ekonomická rozhodování uživatelů přijímaná na základě účetních výkazů. Významnost závisí na velikosti a podstatě opomenutí nebo nesprávného uvedení posuzovaných v rámci stávajících okolností. Určujícím faktorem může být velikost nebo podstata položky nebo kombinace obou. Dle požadavku standardu se veškeré významné chyby opravují retrospektivně (zpětně). Účetní výkazy za dané období (včetně srovnávacích informací za předchozí období) jsou předkládány tak, jako by byla chyba opravena v době, kdy k ní došlo. Pokud chyba vznikla v období, které předchází obdobím, jež jsou zahrnuty do srovnávacích údajů (např. jsou vykazovány srovnávací údaje za posledních pět účetních období, avšak chyba vznikla již dříve), pak standard doporučuje úpravu počátečního zůstatku prvého (nejzazšího) období. Společnost zveřejní: > podstatu chyby minulého období > pro každé vykazované minulé období, pokud je to možné, částku opravy pro každou položku výkazů, která byla chybou ovlivněna a pokud je společností aplikován IAS 33 – Zisk na akcii, pro základní a zředěný ukazatel zisku na akcii
Vydání: Listopad 2012
> částku opravy na počátku nejzazšího prezentovaného období > pokud je pro konkrétní období neproveditelný retrospektivní přepočet, zveřejní se okolnosti, které vedly k existenci těchto podmínek a popis, jakým způsobem a kdy byla chyba opravena Věříme, že nová právní úprava bude uživateli účetních informací pozitivně přijímána a dojde ke zvýšení kvality a vypovídací schopnosti sestavovaných účetních závěrek.
Kontakt pro další informace:
případě se pojišťuje obrat. Výše pojistky kryje takzvané subjektivní riziko, tedy pravděpodobnost platební nevůle či platební neschopnosti (konkurz, exekuce, vyrovnání) odběratele, jehož bonitu pojišťovna individuálně ohodnotí a určí, jakou výši úvěru (úvěrový limit), respektive obratu, je ochotna pojistit. Tato informace je velmi cenná, neboť signalizuje výši rizika vázaného na vztah vůči danému partnerovi. Výše pojistného je individuální a stanovuje se jako promile z pojištěného obratu, které je dáno rizikem spojeným s partnerem a rizikem spojeným s daným teritoriem. Pojišťovny obyčejně žádají i minimální výši obratu, který bude pojistkou kryt. Případ pojistného plnění
Ing. Miroslava Bělohoubková Auditorka, daňová poradkyně Senior Associate Tel.: +420 530 300 500 E-mail:
[email protected]
Podnikové poradenství aktuálně Alena Spilková, Rödl & Partner Praha Řada z nás preferuje jistotu před rizikem, a to včetně těch, kteří podnikají. V podnikání si nikdy nemůžeme být jisti, zda nám naši odběratelé uhradí včas za všechny dodávky, popřípadě zda uhradí vůbec. Tyto starosti může pomoci vyřešit profesionální řízení pohledávek.
> Máte své pohledávky pojištěné? Pojištění pohledávek Obecně platí, že téměř každý obchodní úvěr může být pojištěn. Toto pojištění se může vázat buď na konkrétní obchod, nebo na konkrétního obchodního partnera, v jehož
Máme-li pojištěný daný obchodní vztah, v jehož případě není pohledávka uhrazena ve splatnosti, je proces pojistného plnění závislý na délce takzvané karenční lhůty. Jde o období, které začíná dnem uplynutí splatnosti pohledávky a končí uplynutím karenční lhůty, jejíž délka je pojišťovnou určena a která je teritoriálně odlišena. V první části karenční lhůty podnikatel vymáhá pohledávku sám, a není-li uhrazena, postupuje celou věc pojišťovně, která se vymáhání zhostí sama, nebo celou věc předá k inkasu svým smluvním partnerům. K pojistnému plnění pak dojde, jestliže nebude pohledávka vymožena do konce karenční lhůty. Náklady spojené s vymáháním kryje pojišťovna ze svých zdrojů, neboť jsou součástí pojistného plnění. Případné získané prostředky pojišťovna převede na účet klienta, přičemž jejich výše může být zohledněna o určenou spoluúčast, popřípadě již dříve vymožené prostředky. Doplňkové služby a výhody pojištění Pojišťovny kromě samotného pojištění nabízí i doplňkové služby, především informačního charakteru. Klient tak může získat komplexní informace o potenciálních či existujících klientech (průběžné sledování finanční pozice stávajících odběratelů), o trzích a průmyslových odvětvích. To vše i s využitím moderních informačních systémů. Výhody, které se váží na pojištění pohledávek, spočívají například ve zvýšení úvěrové bonity při jednání s bankou, která samozřejmě zohledňuje fakt, že má podnikatel pojištěné své pohledávky. Český trh úvěrového pojištění V současné době působí na českém pojistném trhu následující specializovaní pojistitelé, kteří se zabývají komerčním pojištěním pohledávek – Atradius Credit Insurance N.V., organizační složka, Coface Austria Kreditversicherung AG, organizační složka Česko, Euler Hermes Europe SA, organizační složka, KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. 7
Mandantenbrief Aktuálně
Krátké shrnutí závěrem
Chtěli bychom Vás touto formou informovat o novince na místním trhu pojištění pohledávek. Jedná se o druh připojištění. K vytvoření tohoto nového produktu vedl fakt, že v řadě případů klienti požadovali vystavení nebo navýšení stávajících pojistných limitů i tam, kde základní analýza daného odběratele neumožňovala poskytnout limit vyšší nebo vůbec žádný. A to i přesto, že klient byl připraven nést do určité míry s tím spojené zvýšené riziko, které by z této nové výše vyplývalo. Nyní je možné bez dodatečné detailní finanční analýzy poskytnout významné navýšení stávajícího limitu nebo ho poskytnout do určité výše tam, kde to standardní cestou nejde.
Mezi hlavní výhody pojištění pohledávek patří:
Formálně je to rozšíření stávající pojistné smlouvy formou dodatku, který zejména umožňuje: > Navýšit stávající pojistné limity – tam, kde to normální cestou již není možné – až o 100 % (maximálně 1 milion eur) – Připojištění CAP > Poskytnout limity (až do výše 50 000 eur) tam, kde to normální cestou bylo odmítnuto nebo limit byl pojišťovnou zrušen – Připojištění CAP + Další výhody tohoto produktu jsou: > Neplatí se minimální pojistné, dodatek je možno sjednat bezplatně. Pouze v případě, že klient požádá o limit v rámci Připojištění CAP/CAP+, bude mu účtován přesně daný jednotný poplatek 1/12 z 2 % (CAP), respektive 1/12 ze 4 % z poskytnutého limitu za každý měsíc. Klient má tedy k dispozici vynikající nástroj např. na mimořádné sezónní navýšení obratu, mimořádné dodávky, dodávky na menší rizikovější nebo neznámé odběratele apod.; > Jednoduchá administrativa – klient dostane zvláštní heslo do Systému na toto připojištění. Když bude chtít požádat o limit CAP/CAP+, pouze zadá žádost o limit obvyklým způsobem přes toto heslo. Připojištění je možno sjednat jak k již existující smlouvě, tak při sjednávání nové pojistné smlouvy; > Pojistitel bude vystavovat faktury za existující limity za každý měsíc.
> Prověření finanční stability stávajících i nových odběratelů; > Zvyšování obratu díky přizpůsobení se potřebám zákazníků, tzn. možnost růstu obchodu díky jeho zajištění; > Snížení nákladů na správu pohledávek svých zákazníků – monitorování bonity odběratelů a vymáhání pohledávek pojišťovnou je levnější než přes specializované agentury; > V případě nezaplacení pohledávky náhrada škody.
Kontakt pro další informace:
Alena Spilková Podniková poradkyně Associate Partner Tel.: +420 236 163 400 E-mail:
[email protected]
Rödl & Partner Intern Jana Švédová, Rödl & Partner Praha
> Lidé u Rödl & Partner Novým vedoucím daňového oddělení brněnské pobočky mezinárodní poradenské společnosti Rödl & Partner se stal Milan Mareš. Milan Mareš nově vede daňaře Rödl & Partner v Brně Ve své nové pozici bude zodpovídat především za řízení týmu daňových poradců. Jeho specializací jsou spotřební daně, DPH a mezinárodní daňové plánování. Dříve působil ve finančních institucích jako finanční controller a posléze jako SAP R/3 specialista. Po zapsání do Komory daňových poradců ČR pak ve společnosti Schaffer & Partner jako daňový poradce - manažer. Milan Mareš je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, hovoří německy a anglicky. Většinu svého volného času tráví s rodinou nebo se věnuje rybaření.
8
Vydání: Listopad 2012
Auditorský tým posílen Kancelář Rödl & Partner má novou auditorku. Úspěšným složením auditorské zkoušky se jí stala Petra Edrová. U společnosti působí od roku 2007, kdy začínala na pozici asistentky auditora. Zaměřuje se na účetní závěrky dle českých předpisů, IFRS a HGB. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor finance a účetnictví. Hovoří německy. Ve svém volném čase se věnuje sportu, zejména pak jízdě na kole, lyžování a tanci.
> Akce Kancelář Rödl & Partner si Vás dovoluje pozvat na seminář aktuálně k daňové legislativě 2012 a výhled na rok 2013 který se bude konat ve středu 28. listopadu 2012 od 9:30 do 13:00 hodin (prezence od 9 h) v angelo Hotel Prague, Radlická 1g, Praha 5. Seminář je určen pro členy statutárních orgánů, finanční ředitele, ekonomy i účetní. Hlavním tématem budou plánované změny v oblasti daně z příjmů právnických a fyzických osob, daně z přidané hodnoty a ostatních daní. Bez povšimnutí nezůstanou ani změny v oblasti sociálniho a zdravotního pojištění. Závěr semináře bude patřit daňovému řízení se zaměřením na daňovou kontrolu. Za společnost Rödl & Partner se můžete v roli přednášejících setkat s JUDr. Monikou Novotnou, Ing. Janem Berrem, Ing. Václavem Olšanským, Ing. Miroslavem Kocmanem a Ing. Milanem Marešem.
Dále připravujeme 4. prosince 2012, 10 – 13 hod. konferenční sál Rödl & Partner Brno Setkání u kulatého stolu s daňovým poradcem Martinem Růžičkou na téma Metodika sestavení roční účetní závěrky. 11. prosince 2012, 9:30 – 13 hod, konferenční sál Rödl & Partner Praha Setkání u kulatého stolu s auditory Alenou Lejsalovou, Dušanem Markem, Davidem Trytkem a Radkou Hašplovou na téma Na co si dát pozor při zpracování účetní závěrky. - jsv-
9
Mandantenbrief
Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner
„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“
„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.
Castellers de Barcelona
Mandantenbrief Listopad 2012, MK ČR E 16542 Vydavatel: Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz Redakce:
Ing. Jana Švédová –
[email protected]
Layout/Sazba: Rödl & Partner Ing. Tomáš F. Hanzl –
[email protected]
Tento newsletter je nezávaznou informační brožurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního poradenství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Partner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale převzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost informací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit poradenskou zakázkou. Rödl & Partner nepřejímá odpovědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků newsletteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.