Tvoříme základy Mandantenbrief
Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Duben 2014 · www.roedl.cz
Obsah: Rekodifikace soukromého práva > Slovo „věc“ aneb znáte jeho význam?
vách, v technických dokumentech apod. – je třeba, aby mělo svou jasnou definici. Ta musí zároveň vyhovovat našemu dnešnímu chápání „věcí“ a potřebám práva. Úkolu zavést jednotné moderní pojetí pojmu „věc“ se zhostil právě nový občanský zákoník.
> Výprosa, výpůjčka, zápůjčka, úvěr – jaký je rozdíl? Právo aktuálně > Obchodní rejstřík v novém kabátě Daně aktuálně > Jaké změny přinese DPH do oblasti nemovitostí Ekonomika aktuálně
A co bylo tedy na tom starém pojetí špatné? Občanský zákoník, který platil v letech 1964–2013, definici věci neobsahoval; nicméně za věci považovaly se hmotné předměty, které jsou ovladatelné a slouží potřebám lidí. Právo (např. právo na vyplacení mzdy) zákoník stavěl vedle věcí, tudíž logicky něco jiného byla věc a něco jiného právo. Nehmotné předměty (např. patent, zaknihovaná akcie) se za věci nepokládaly, ačkoliv stejně jako předměty hmotné mohou mít svého vlastníka, jenž je může převést na někoho jiného (např. prodat) nebo se bránit proti zásahům do jeho vlastnictví.
> Nově schválené interpretace Národní účetní rady Rödl & Partner Intern > Akce/Připravujeme pro Vás: duben 2014
> Slovo „věc“ aneb znáte jeho význam?
Podle tohoto úzkého vymezení pojmu věci typického například pro Německo nebo Polsko mezi věci patřilo třeba auto nebo pes, ne však právo cesty na pozemku nebo myšlenka. Takové pojetí se však již ukázalo jako poněkud zastaralé, neboť právo dnes musí mnohem častěji pracovat i s předměty, které nemají materiální podstatu (nejsou hmotné). Zpočátku pro nás bude zřejmě nezvyklé, že nový občanský zákoník chápání pojmu věci výrazně rozšířil. Věcmi tak nejsou již jen předměty hmotné, nýbrž i všechny předměty nehmotné a dokonce i práva. Nově je jako věc chápáno vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Vidíme, že oproti starému zákoníku netrvá na jejich hmotné povaze.
Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha
Úvodem > S lovo „věc“ používáme v každodenním životě zcela běžně. Jeho význam by ale dokázal málokdo z nás přesvědčivým způsobem vyložit. Právě proto, že o „věcech“ mluvíme téměř pořád – i ve smlou-
Za nehmotné věci považujeme například pohledávku nebo právo (například právo stavby). Věcí však není každé právo, podle zákona je nutné vyhovět podmínce, že musí být trvalé a opětovně vykonavatelné (tedy například již zmíněné právo stavby, nikoli však již právo na vystavení průkazu). Nový občanský zákoník přinesl konečně změnu do právního pojetí zvířete. Přestože zvíře vyhovuje definici věci (tj. není osobou a slouží potřebě lidí), zákon nyní již alespoň říká, že 1
Rekodifikace soukromého práva živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu jako smysly nadaný živý tvor. Nadále jsou tak zvířata považována za něco mezi věcí a člověkem a platí pro ně i další speciální předpisy. Pokud jde o části lidského těla, platí, že nejsou věcmi, byť by byly od zbytku člověka odděleny (nelze tak např. legálně prodat ledvinu). Zdroj: archiv Rödl & Partner
> Výprosa, výpůjčka, zápůjčka, úvěr – jaký je rozdíl? Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha
Úvodem > K aždý z nás se již určitě setkal s tím, že někomu něco půjčil. Přestože půjčujeme nejrůznější věci za rozmanitých okolností, zpravidla se používá obecně zažité označení půjčka. „Půjčíš mi pastu?“, „Půjčíte mi peníze?“, „Půjčíš mi šroubovák?“ – ačkoliv používáme ve všech situacích stejné sloveso, každému přikládáme jiný význam s jiným výsledkem; část pasty hodláme spotřebovat (něco ubereme), za půjčení peněz (v bance) jsme ochotni zaplatit úrok (něco přidáme) a šroubovák po použití, pokud jsme opatrní, vrátíme v takovém stavu, v jakém byl (nic neubereme ani nepřidáme). V běžném životě dokážeme podle okolností tyto situace odlišit. Právo na to reaguje a místo univerzálního slova „půjčka“ tak rozlišuje výprosu, výpůjčku, zápůjčku a úvěr, přičemž významy těchto jednotlivých pojmů se liší.
Vezměme si to popořadě. Jak výprosa, tak výpůjčka patří do přihrádky „přenechání věci k užití jinému“. Od zápůjčky a úvěru se liší v tom, že přenechanou věcí je typicky věc nezuživatelná, nespotřebovatelná (například tedy šroubovák, ale nikoli již zubní pasta). Výprosou se rozumí přenechání věci k bezplatnému užívání, aniž by se vědělo, k jakému účelu byla věc přenechána a na jak dlouho. Charakteristickým prvkem výprosy je, že majitel věci může kdykoliv požadovat její navrácení. Obvyklým případem výprosy tak může být situace, kdy třeba přenecháme sousedovi lopatu a řekneme mu (nebo mu jinak dáme najevo): „Půjč si tuto lopatu, nic za to nechci. Kdybych ji potřeboval, stavím se.“ Výpůjčkou zákon chápe přenechání nezuživatelné věci na určitou dobu. Samozřejmostí je, že věc může být vrácena i dříve, pokud s tím bude půjčitel (tj. ten, který půjčuje) souhlasit. Naopak nemůže být vrácena dříve, pokud s tím nebude souhlasit vypůjčitel (tj. ten, kterému věc byla 2
půjčena). Situace je tedy podobná jako u výprosy, řekneme ale sousedovi něco ve smyslu: „Půjč si tuto lopatu, nic za to nechci. V neděli ji ale musíš vrátit.“ Pokud bychom za sousedem přišli například v sobotu a chtěli po něm lopatu zpět nehledíce na jeho nesouhlas, postupovali bychom protiprávně. Něco docela jiného je pak zápůjčka. Smlouva o zápůjčce vznikne tehdy, přenecháme-li někomu zastupitelnou věc (např. dřevo nebo peníze), necháme ho, aby si jí užil podle libosti, a později budeme chtít věc stejného druhu vrátit. Dosud se zápůjčkou označovala (peněžitá) půjčka a stranami byli dlužník a věřitel. Dnes jsou stranami zápůjčky zapůjčitel a vydlužitel. U peněžité zápůjčky lze dohodnout úroky. Svému sousedovi v tomto případě nabídneme třeba: „Tady máš 100 korun. Udělej si s nimi, co chceš. Do neděle mi je ale vrať, jinak za každý další den prodlení zaplatíš 1 korunu navíc.“ Od zápůjčky se úvěr liší jen velmi málo. Strany se označují jako úvěrující (dříve věřitel) a úvěrovaný (dříve dlužník), předmětem úvěru je peněžní obnos (nikoliv například dřevo) a úvěrovaný se vždy zavazuje zaplatit úroky (u zápůjčky úroky sjednány být nemusely). Hlavním právním rozdílem je pak to, že zatímco zápůjčka vzniká faktickým poskytnutím věci, úvěr vzniká už okamžikem uzavření smlouvy. Z toho plyne, že při úvěru oběma stranám vznikají práva a povinnosti už v okamžiku dohody, nikoliv poskytnutím finančního obnosu. Příkladem může být situace, kdy svého souseda požádáme: „Pošli mi, prosím, na účet 100 korun. Do neděle Ti je vrátím, jinak za každý další den prodlení zaplatím 1 Kč navíc.“ a soused odvětí: „Dobře, přijímám.“ V tomto ohledu je důležité, že v momentu uzavření této ústní smlouvy ještě nedošlo k předání, ale obě strany už mají své závazky, které musí splnit.
Kontakt pro další informace:
JUDr. Ilona Štrosová, LL.M. Advokátka Tel.: +420 263 163 760 E-mail:
[email protected]
Právo aktuálně > Obchodní rejstřík v novém kabátě Pavel Koukal, Lenka Hanková, Rödl & Partner Praha
Úvodem > R ekodifikace českého soukromého práva přinesla ruku v ruce také změny v oblasti právní úpravy zápisů fyzických a právnických osob do různých veřejných rejstříků. Rámcový základ této nové úpravy přitom sice najdeme v novém občanském zákoníku, č. 89/2012 Sb. („NOZ“), nicméně hlavní část materie přesunul zákonodárce do zcela nového zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob („ZVR“).
Zákon o veřejných rejstřících si dal v tomto směru za úkol sjednotit dosud roztříštěnou úpravu různých veřejných rejstříků, a to jak po stránce hmotněprávní, tak i procesní. Zakotvuje tedy základní práva a povinnosti osob zapisovaných do takzvaného spolkového rejstříku (dříve občanských sdružení pouze registrovaných Ministerstvem vnitra), nadačního rejstříku, rejstříku ústavů (nového druhu právnických osob dle NOZ), rejstříku společenství vlastníků jednotek, rejstříku obecně prospěšných společností a v neposlední řadě také obchodního rejstříku. Aby byla právní úprava veřejných rejstříků pokud možno opravdu kompletní, nezapomněl zákon ani na úpravu soudního řízení dříve obsaženou v občanském soudním řádu. A právě novinky, které přinesl tento zákon o veřejných rejstřících pro úpravu obchodního rejstříku z hlediska jejich významu pro české podnikající osoby i zahraniční investory, budou předmětem dalšího pojednání. Úvodem lze konstatovat, že tento nový zákon nepřináší žádnou velkou revoluci v dosud nastavených procesních postupech a v právech a povinnostech účastníků. I nadále v tomto směru zůstávají vůdčími princip formální publicity (povinnost rejstříkového soudu uveřejňovat údaje o zapsané osobě, jakož i listiny uložené ve sbírce listin a umožňovat získání úředně ověřeného opisu takových údajů či listin) a princip materiální publicity (zjednodušeně řečeno nemožnost namítat proti osobě jednající v důvěře v zapsaný údaj či obsah listin, že tyto neodpovídají skutečnosti a naopak právo zapsané osoby namítat zapsaný údaj či obsah listin proti třetím osobám od okamžiku jeho zveřejnění). Tyto dvě zásady jsou nyní výslovně aplikovány na všechny veřejné rejstříky. V souvislosti s novou právní úpravou dochází ke znatelnému posunu směrem k elektronizaci vedení obchodního rejstříku i samotného soudního řízení. Až na určité výjimky bude rejstříkový soud o skutečnostech zapsaných v obchodním rejstříku i o listinách uložených ve sbírce listin vydávat úředně ověřený opis, a to v elektronické podobě. Aplikace obchodního rejstříku na internetu již nyní umožňuje samostatné stažení úředně ověřeného elektronického opisu
Vydání: Duben 2014
ve formátu pdf, který lze poté za pomoci takzvané autorizované konverze (prováděné například kontaktními místy veřejné správy CzechPOINT) převést do listinné podoby. Lze tak předpokládat, že instituce a orgány, které doposud vyžadovaly takový dokument v listinné podobě, si jej budou moci již opatřit samy. Jako pozitivní lze hodnotit výslovnou úpravu možnosti podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz údajů včetně příloh elektronickou cestou, a to buď prostřednictvím datové schránky anebo s připojením elektronického podpisu dle zvláštního zákona (logicky tedy nebude nutné u elektronické verze návrhu podpis úředně ověřovat). Co se týče zmiňovaných příloh je zapotřebí zmínit, že bohužel na rozdíl od předchozí právní úpravy nyní zákon o veřejných rejstřících nezmocňuje Ministerstvo spravedlnosti k vydání vyhlášky, která by konkretizovala, jaké přílohy je nutné k příslušnému návrhu doložit. V souvislosti s přijetím nové právní úpravy v zákoně o obchodních korporacích, č. 90/2012 Sb. („ZOK“) by takový prováděcí předpis usnadnil podnikatelům mnohé těžkosti při podávání návrhů na obchodní rejstřík a předešel by v mnoha případech zbytečnému prodlužování řízení. Prozatím byly na internetových stránkách k veřejným rejstříkům zveřejněny pouze informativní a nezávazné seznamy příloh k podávání návrhů týkajících se ústavů, nadací a spolků. Až na v zákoně o veřejných rejstřících stanovené výjimky tak jediným vodítkem zůstává všeobsažné a obecné ustanovení tohoto zákona, které vyžaduje k návrhu na zápis přiložit „listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do příslušného rejstříku“. Zásadní změny lze pozorovat také ve výčtu údajů, které se nově budou zapisovat do obchodního rejstříku. Z těch nejpodstatnějších lze zmínit například údaj o podřízení obchodní korporace nové právní úpravě v zákoně o obchodních korporacích, údaj o počtu členů statutárního orgánu, u prokuristy údaj o tom, zda se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo závod a zda je prokurista oprávněn zcizovat či zatěžovat nemovitosti, údaj o statusu veřejné prospěšnosti, dále údaj o zástavním právu k podílům v obchodních korporacích (nově i u družstev), zákazu zatížení nebo zcizení podílu v korporaci, pokud byl zřízen jako právo věcné, nebo o pozastavení výkonu funkce členu orgánu či prokuristovi. U akciové společnosti se nově zapisuje i omezení převoditelnosti akcií
Zdroj: archiv Rödl & Partner
3
Právo aktuálně / Daně aktuálně na jméno a s ohledem na nové oprávnění zakotvené v zákoně o obchodních korporacích vydávat různé druhy akcií také druh takových akcií a popis práv a povinností s nimi spojených, a to alespoň odkazem na stanovy. Zákon o veřejných rejstřících dokonce připouští i zápis dalších blíže nespecifikovaných skutečností, pokud o zápis osoba výslovně požádá, což může být v některých ohledech i účelné. Praktickou novinkou je zajisté i možnost takzvaně předregistrovat obchodní firmu (název) obchodní korporace, která sice již byla založena (například sepsáním společenské smlouvy), ale nebyla zatím do obchodního rejstříku zapsána. Pokud však nebude do jednoho měsíce podán návrh na zápis takové korporace, rejstříkový soud takto předregistrovanou obchodní firmu vymaže. V oblasti právní úpravy řízení v rejstříkových věcech se v podnikatelské sféře zajisté pro svoji rychlost ujme i novinka v podobě zapisování údajů do obchodního rejstříku (a i jiných rejstříků) přímo notářem, který sepsal notářský zápis a jehož obsahem jsou právě ty skutečnosti, které byly předmětem zápisu. Notáři tak učiní dálkovým přístupem na základě žádosti dotčené osoby oprávněné jinak podat návrh rejstříkovému soudu. Stejným způsobem založí listiny po jejich převedení do elektronické podoby také do sbírky listin. Ti, kdo by s takovým zápisem nesouhlasili, se mohou domáhat výmazu nebo změny zápisu u rejstříkového soudu. Realizace této novinky v praxi se však dočkáme až s jistým zpožděním během roku, jakmile bude funkční technická podpora pro realizaci takových zápisů. Zákon o veřejných rejstřících také v části upravující soudní řízení ve věcech rejstříků výslovně stanoví, že změny údajů vyvolané jejich změnami v takzvaných základních registrech se budou zapisovat i bez řízení (například změna trvalého bydliště člena statutárního orgánu, změna jeho příjmení). V praxi nicméně i před nabytím účinnosti tohoto zákona promítnutí změny v základních registrech do obchodního rejstříku trvalo poměrně dlouho, jelikož systémy nebyly zcela propojeny a bylo nutné soudy i několikrát urgovat. Lze tak doufat, že se dříve nebo později podaří nastavit oba systémy mnohem efektivněji tak, aby změny byly v rejstřících reflektovány co nejrychleji. Speciálně upozorňujeme na citelné zvýšení pokut pro případy nezaložení zákonem požadovaných listin do sbírky listin (typicky účetních závěrek) či nevyhovění soudní výzvě ke sdělení skutečností nebo předložení listin potřebných k rozhodnutí. V takovém případě je soud oprávněn uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 tisíc korun. V krajním případě, pokud zapsaná osoba nevyhoví ani opakovaným výzvám či může-li takové nesplnění výzvy mít závažné důsledky pro třetí osoby, může soud rozhodnout o zrušení zapsané osoby s likvidací. Závažné důsledky pro třetí osoby má přitom vždy nepředložení zakladatelských právní jednání či jejich úplných znění po každé jejich změně, rozhodnutí týkajících se vzniku, změny nebo zániku funkce členů orgánů či nepředložení účetních závěrek. Navíc zákon výslovně uvádí, 4
že opominutí těchto povinností se považuje za porušení péče řádného hospodáře kladené (nejen) na statutární orgány obchodních korporací, což může mít za předpokladu splnění podmínek stanovených v zákoně o obchodních korporacích za následek i odpovědnost člena orgánu (typicky jednatele) za způsobenou škodu. Shora uvedený nástin změn samozřejmě není vyčerpávající a je v praxi nutné vycházet vždy z aktuálního stavu v obchodním rejstříku a ze znění zakladatelského právního jednání. Statutární orgány by měly v následujících měsících věnovat revizi zapsaných údajů zvláštní pozornost, neboť zákon o veřejných rejstřících výslovně přikazuje, aby zapsaná osoba přizpůsobila zapsaný stav stavu vyžadovaném ZVR, a to nejpozději do 30. června 2014. V opačném případě se zapsaná osoba, pokud adekvátně nezareaguje ani na výzvu soudu, vystavuje riziku, že bude soudem zrušena s likvidací.
Kontakt pro další informace:
JUDr. Pavel Koukal Advokát/Associate Partner Tel.: +420 236 163 710 E-mail:
[email protected]
> Jaké změny přinese DPH do oblasti nemovitostí Václav Olšanský, Rödl & Partner Praha
Úvodem > V reakci na nový občanský zákoník, a nejen na něj, jsou od 1. ledna 2014 účinné také změny v zákoně o DPH. V souvislosti s těmito změnami Generální finanční ředitelství uveřejnilo několik informací, kdy jedna z nich se týká také uplatnění DPH v oblasti nemovitostí.
Uplatnění DPH v oblasti nemovitostí Nová právní úprava při uplatnění DPH u nemovitostí, která je účinná od počátku roku 2014 (dále jen „zákon o DPH“), s sebou přinesla také značné množství výkladových nejasností. Vzhledem k této skutečnosti Generální finanční ředi-
Daně aktuálně
Vydání: Duben 2014
platbu uskutečněnou na plnění osvobozené od DPH, ale od 1. ledna 2014 je prodej pozemku, ke kterému se tato zálohová platba vázala, zdaněn DPH. Typicky se jedná například o zaplacení zálohy na prodej pozemku přiléhajícího k novostavbě rodinného domu, kdy prodej tohoto pozemku byl do konce roku 2013 osvobozen od DPH, ale od počátku roku 2014 se prodej tohoto pozemku zdaňuje DPH.
Zdroj: archiv Rödl & Partner
telství (dále jen „GFŘ“) uveřejnilo na internetových stránkách Finanční správy informaci, ve které se k některým nejasnostem vyjadřuje a poskytuje k nim výklad. Vymezení pojmu pozemek Z textu zákona o DPH není jasné, jak je vymezen pozemek přiléhající ke stavbě. Toto vymezení je přitom velmi významné, protože pozemek přiléhající ke stavbě se zdaňuje DPH stejným způsobem jako stavba, ke které přiléhá. Podle informace GFŘ se v této souvislosti pozemkem rozumí pozemek geometricky a polohově určený, zobrazený v katastru nemovitostí a označený takto samostatným parcelním číslem. Dále pak, bude-li stavba umístěna, byť i jen částečně, na více parcelách, je třeba v zásadě všechny tyto parcely považovat za pozemky, na kterých je zřízena stavba. Zjednodušeně shrnuto je tedy pozemek přiléhající ke stavbě parcela (samostatné parcelní číslo), na které se stavba nachází. Dodání pozemku (parcely), na které je více staveb V případě, kdy na jedné parcele je umístěno více staveb, může ve světle výše uvedeného vymezení pozemku vznikat otázka, jakým způsobem by se měla uplatnit DPH při prodeji této parcely. Podle informace GFŘ se testuje osvobození dle § 56 odst. 3 zákona o DPH, a to dle lhůty odvíjející se od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne započetí prvního užívání stavby, která byla umístěna na předmětné parcele nejdříve. Pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození a stavby umístěné na tomto pozemku jednoho parcelního čísla jsou různé povahy (například rodinný dům pro sociální bydlení, inženýrská síť, zahradní altán, plot kolem zahrady), uplatní se u převodu pozemku snížená sazba daně odvozená od rodinného domu pro sociální bydlení, který má pro danou transakci určující význam.
Podle informace GFŘ při zálohové platbě přijaté v roce 2013 na převod pozemku, který se uskuteční v r. 2014, se při přijetí zálohy neuplatní daň na výstupu, pokud podle právní úpravy platné v době přijetí zálohy (v roce 2013) jde o úplatu na plnění osvobozené od daně (převod jiného než stavebního pozemku). Důvodem je, že podle § 51 odst. 2 zákona o DPH účinného do konce roku 2013 měl plátce povinnost uvést takovouto úplatu přijatou před uskutečněním plnění do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla přijata, jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Při dodání předmětného pozemku v roce 2014 uskuteční plátce zdanitelné plnění a zdanění bude v daném případě podléhat jen rozdíl mezi celkovou úplatou za plnění a částkou uhrazenou jako záloha v roce 2013. Zahrnování osvobozeného nájmu nemovitostí do obratu Obrat pro účely DPH se při uplatnění pravidel zákona o DPH používá v několika případech. Například se jedná o určení toho, zda daný podnikatel je povinen se zaregistrovat k DPH, či nikoliv, nebo se jedná o určení toho, zda plátce DPH má povinnost používat měsíční zdaňovací období. Od 1. ledna 2014 se již do obratu pro účely DPH nezahrnuje osvobozený nájem nemovitostí. V této souvislosti vyvstává otázka, jak postupovat při stanovení obratu. GFŘ k tomu ve své informaci uvádí následující: „Bude-li osoba povinná k dani zjišťovat v lednu 2014 výši svého obratu, bude postupovat dle znění § 4a zákona o DPH v tomto období a osvobozené nájmy, resp. úplaty, které jí za tyto nájmy náleží, nebude již do obratu zahrnovat. Např. pro výpočet obratu rozhodného k 1. 2. 2014, tj. za nejvýše 12 kalendářních bezprostředně tomuto dni předcházejících po sobě jdoucích měsíců, nebude zahrnovat úplaty za osvobozené nájmy ani za měsíce spadající do r. 2013.“
Kontakt pro další informace:
Zálohy na prodej pozemku zaplacené do konce roku 2013 Další nejasnost při uplatnění zákona o DPH může od počátku roku 2014 vyvstat při zaplacení zálohy před datem uskutečnění plnění za situace, kdy podle zákona o DPH účinného do konce roku 2013, byla tato platba považována za
Ing. Václav Olšanský Daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail:
[email protected] 5
Ekonomika aktuálně I – 27 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek
Zdroj: archiv Rödl & Partner
> Nově schválené interpretace Národní účetní rady Dušan Marek, Lenka Bílková, Rödl & Partner Praha
Platná legislativa vyžaduje snížit cenu dlouhodobého majetku o výši dotace, a to bez ohledu na období, ve kterém došlo k pořízení majetku a kdy byla přijata dotace. Tato Interpretace se zabývá řešením situace, ve které účetní jednotka pořídila v aktuálním účetním roce dlouhodobý majetek se záměrem jej financovat prostřednictvím dotace za předpokladu, že dotaci obdržela až v následujícím období. Spornou otázkou v tomto případě je vykázání dotace se všemi související operacemi. Na tuto problematiku lze nahlížet dvěma různými způsoby: > účetní chyba – nevykázání pohledávky z titulu nároku na dotaci je považováno za chybu, která se má opravit řádným postupem jako oprava chyby minulých období; > změna odhadu – získání dotace představuje běžnou účetní operaci následujícího období, nevykázání pohledávky z titulu dotace v minulém období bylo správné a nejedná se tedy o chybu.
Úvodem > V říjnovém vydání jsme Vás informovali o návrhu interpretace NI – 43 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek, který Národní účetní rada schválila do vnějšího připomínkového řízení v roce 2011. Na základě tohoto řízení byla vytvořena finální verze této interpretace I – 27 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek a s ní související interpretace I – 28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek, které úspěšně prošly schvalovacím procesem v průběhu listopadu 2013.
Krátce si zopakujeme, že Národní účetní rada (dále jen NÚR) je nezávislá odborná instituce zaměřená mimo jiné na podporu v oblasti metodiky účetnictví a financování. Mezi zakládající členy patří Komora auditorů České republiky, Komora daňových poradců České republiky, Svaz účetních, a Vysoká škola ekonomická, zastoupená Fakultou financí a účetnictví. Cílem této instituce je spolupráce s Ministerstvem financí a dalšími vládními, zákonodárnými a obdobnými institucemi na vytváření legislativy a navazujících norem se zaměřením na oblast účetnictví. Hlavním viditelným posláním NÚR je dále tvorba, aktualizace, vydávání a distribuce českých účetních standardů a jednotných výkladů zákona o účetnictví a navazujících předpisů. Postupy uvedené v jednotlivých interpretacích mohou představovat návod pro účetní jednotku v případech, kdy má jejich aplikace významný dopad na informace uvedené v účetní závěrce a kdy informační přínosy jsou větší než náklady nutné na jejich získání. Z hlediska zákonného výkladu se nejedná o závazná stanoviska, nýbrž o doporučení, která je vhodné aplikovat. 6
Při volbě vhodného postupu vykázání dotace je klíčovou informací, zda účetní jednotka měla na tuto dotaci „nezpochybnitelný nárok“ již v období, kdy došlo k pořízení a zařazení dlouhodobého majetku. V případě, že účetní jednotka měla nezpochybnitelný nárok na přiznání dotace a není schopna prokázat opak, je tato situace chybou, kterou je nutné opravit. Z důvodu již uzavřeného účetnictví v aktuálním roce již nelze účtovat, a proto se musí tato transakce zaznamenat až v následujícím období. Opravy významných účetních chyb se účtují retrospektivně do vlastního kapitálu – položka „Jiný výsledek hospodaření“. Vzhledem k tomu, že dotace na dlouhodobý majetek snižuje jeho pořizovací cenu, je potřeba zaúčtovat toto adekvátní snížení. Pro zajištění srovnatelnosti období se dále aplikuje interpretace I – 11 Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů, která v tomto případě vyžaduje úpravu informací v rozvaze, a to vstupní ceny majetku, oprávek a výše uvedené položky vlastního kapitálu. Odpovídajícím způsobem se také koriguje výkaz zisku a ztráty na úrovni odpisů majetku a výsledku hospodaření. Stejný postup se používá i v případě, že se jedná o opravu v předminulých letech. Oprava účetní chyby může mít dopad i do daňové oblasti. Vzniklý daňový závazek z titulu nesprávného nadhodnocení vstupní ceny dlouhodobého majetku a tím i základny pro daňové odepisování se také zaúčtuje proti položce Jiný výsledek hospodaření. Druhý přístup je vhodný v situaci, kdy účetní jednotka v období pořízení majetku neměla dle dostupných informací nezpochybnitelný nárok na získání dotace. Vzhledem k tomu, že nebylo jisté její přijetí, postupovala účetní jednotka při nevykázání dotace včetně souvisejících operací
Ekonomika aktuálně správně. V účetním období, ve kterém byla následně získána dotace, sníží účetní jednotka pořizovací cenu majetku o přijatou dotaci a současně sníží oprávky na výši, která by byla, kdyby se odpisovalo ze snížené pořizovací ceny již od okamžiku pořízení majetku. Rozdíl oprávek se zaúčtuje do výsledku běžného období jako snížení odpisů, tedy provozních nákladů. Pro posouzení, zda účtovat danou transakci retrospektivně nebo prospektivně lze využít postupu uvedeného v interpretaci NI – 48 Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetnictví. Porovnání přístupů k následnému získání dotace na dlouhodobý majetek Situace
Oprava chyby minulých let
Běžná operace následujícího účetního období
Přístup
Retrospektivní
Prospektivní
Podmínka
Účetní jednotka měla nezpochybnitelný nárok na dotaci v roce pořízení majetku
Dle dostupných informací neměla účetní jednotka nezpochybnitelný nárok na dotaci v roce pořízení majetku
Vhodné řešení
Snížení oprávek proti jinému výsledku hospodaření
Snížení oprávek proti odpisům běžného období
Vykázání
Zajištění srovnatelnosti údajů – úprava rozvahových (majetkové účty, vlastní kapitál) a výsledkových položek (odpisy majetku, výsledek hospodaření)
Vykázání v následujícím období jako snížení provozních nákladů
V případě přijetí dotace v následujícím období může nastat situace, kdy přijatá dotace převýší zůstatkovou cenu dlouhodobého majetku. Takový výsledek není považován za účetní chybu, a proto se rozdíl mezi přijatou dotací a zůstatkovou cenou zaúčtuje prospektivně jako snížení provozních nákladů – odpisů, v období, kdy účetní jednotce vznikl nezpochybnitelný nárok. Odpisy vykázané v minulých obdobích zůstávají v původní výši. Pokud by došlo vlivem přijaté dotace ke snížení vstupní ceny majetku pod limit pro zařazení do dlouhodobého majetku, není tato skutečnost důvodem pro vyřazení z majetkové evidence. I – 28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek Obdobnou tématiku popisuje interpretace I – 28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek, která ovšem nabízí možné řešení v opačném případě. Tedy nikoliv následné získání, ale následné vrácení dotace na pořízení dlouhodobého majetku. Budeme předpokládat, že společnost v aktuálním účetním období pořídila dlouhodobý majetek
Vydání: Duben 2014
a jeho vstupní cenu snížila o výši dotace. Otázkou je, jak postupovat, pokud by účetní jednotka musela vrátit dotaci v některém z následujících období. Opět je nutné zvážit dva možné přístupy: > ú četní chyba – účetní jednotka není schopna prokázat, že se dozvěděla o povinnosti vrátit dotaci až po sestavení účetní závěrky; > změna odhadu – vrácení dotace představuje běžnou účetní operací následujícího období, protože se účetní jednotka prokazatelně dozvěděla o nutnosti vrátit dotaci až v následujícím období. Pokud není účetní jednotka schopna prokázat, že se dozvěděla o povinnosti vrátit dotaci v následujícím období a současně nebyl vykázán závazek z titulu vrácení dotace, jedná se o účetní chybu. Rozdíl mezi zaúčtovanými odpisy v minulém období ze snížené vstupní ceny vlivem dotace a skutečnými odpisy po vrácení dotace je nutné zaúčtovat proti položce Jiný hospodářský výsledek, včetně úpravy srovnávacích údajů ve výkazech. Naproti tomu pokud by účetní jednotka prokázala, že se o vrácení dotace dozvěděla až v následujícím období, není tato skutečnost považována za chybu, nýbrž za operaci běžného účetního období. Výsledkem této operace je navýšení provozních nákladů ve výši rozdílu mezi odpisy před a po vrácení dotace. Porovnání přístupů k následnému vrácení dotace na dlouhodobý majetek Situace
Oprava chyby minulých let
Běžná operace následujícího účetního období
Přístup
Retrospektivní
Prospektivní
Podmínka
Účetní jednotka se věděla o povinnosti vrátit dotaci před rozvahovým dnem
Účetní jednotka se dozvěděla o vrácení dotace až v následujícím období
Vhodné řešení
Zvýšení oprávek proti jinému výsledku hospodaření
Zvýšení oprávek proti odpisům běžného období
Vykázání
Zajištění srovnatelnosti údajů – úprava rozvahových (majetkové účty, vlastní kapitál) a výsledkových položek (odpisy majetku, výsledek hospodaření)
Vykázání v následujícím období jako zvýšení provozních nákladů
V obou případech se vrácení dotace zaúčtuje jako závazek vůči poskytovateli dotace proti snížení vstupní ceny majetku. Bez ohledu na to, zda se jedná o opravu chyby nebo změnu odhadu, je nutné po vrácení dotace upravit vstupní cenu majetku a oprávky na takovou výši, jako by o dotaci nebylo v minulosti účtováno. 7
Ekonomika aktuálně / Rödl & Partner Intern Mandantenbrief Závěrem lze říci, že nejdůležitější pro volbu metody vykázání následného získání, respektive vrácení dotace na dlouhodobý majetek je okamžik, kdy účetní jednotka získá nezpochybnitelnou jistotu, že tato skutečnost nastane. Jakkoli se může zdát dané tvrzení jednoznačné, lze si v praxi představit řadu situací, kdy bude účetní řešení pod tlakem daňových důsledků. Podle našich informací NÚR v současné době nepřipravuje žádné další interpretace. V případě schválení nových návrhů Vás budeme neprodleně informovat prostřednictvím našich publikací nebo odborných seminářů.
Kontakt pro další informace:
Ing. Dušan Marek Auditor/Associate Partner Tel.: +420 236 163 305 E-mail:
[email protected]
> Akce/Připravujeme pro Vás: duben 2014 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Duben Monitoring a ochrana dat a osobních údajů 15.–16. dubna 2014, hotel Dorint Hotel Don Giovanni Praha Přednáší: Pavel Koukal – k tématu Whistleblowing a ochrana dat – ano či ne? Daně a nový občanský zákoník 17. dubna 2014, Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Přednáší: Miroslav Kocman, Petr Tomeš Transferové ceny a transakce ve skupině 17. dubna 2014, Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Přednáší: Miroslav Kocman, Petr Tomeš, Jaroslav Dubský, Pavel Koukal Pracovní doba a její rozvržení. Přestávky v práci. Práce přesčas. Překážky v práci 23. dubna 2014, Rödl & Partner Praha Přednáší: Eva Blechová, Václav Vlk Více na www.roedl.cz v sekci Akce.
Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner
„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“
-jsd-
„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.
Castellers de Barcelona
Mandantenbrief Duben 2014, MK ČR E 16542 Vydavatel:
Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz
Redakce:
Ing. Jana Švédová –
[email protected]
Layout/Sazba: Rödl & Partner –
[email protected]
Tento newsletter je nezávaznou informační brožurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního poradenství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Partner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale převzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost informací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit poradenskou zakázkou. Rödl & Partner nepřejímá odpovědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků newsletteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.