Tvoříme základy Mandantenbrief

Tvoříme základy Mandantenbrief

Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Listopad 2013 · www.roedl.cz

Obsah:

> Ručení statutárních orgánů za závazky korporace

Rekodifikace soukromého práva

Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha

> Ručení statutárních orgánů za závazky korporace Úvodem > Nabytí dluhu s majetkem? Právo aktuálně > Více svobody pro obchodní společnosti? Jak se změní vnitřní struktura od ledna 2014? Daně aktuálně

> V  minulém čísle jsme Vás seznámili s hlavními aspekty smlouvy o  výkonu funkce uzavírané mezi členem statutárního orgánu a společností. Na to navazujeme opět tématem, které se bezprostředně týká statutárních orgánů obchodní korporace, a to jejich ručením při úpadku obchodní korporace podle § 68 zákona o obchodních korporacích.

> Vykazujete správně DPH? Každý statutární orgán, tedy například jednatel ve společnosti s ručením omezených či člen představenstva v akciové společnosti, je povinen jednat při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře. To v sobě zahrnuje mimo jiné i požadavek na to, aby tyto osoby průběžně sledovaly hospodářskou situaci ve společnosti, aby byly schopné včas odhalit, že se společnost ocitla ve finančních problémech, respektive v hrozícím úpadku ve smyslu insolvenčního zákona. Může se jednat o situaci, kdy společnost například není schopna dlouhodobě plnit své závazky, narůstá počet jejích věřitelů a podobně.

Ekonomika aktuálně > Spřízněné strany a jejich vymezení Podnikové poradenství aktuálně > Podnikání a riziko ekologické újmy Rödl & Partner Intern > Akce/Připravujeme pro Vás

V takovém případě jsou statutární orgány povinny ihned jednat a přijmout opatření za účelem zlepšení situace ve společnosti a odvrácení hrozícího úpadku. V praxi se může jednat například o to, že společnost požádá svou mateřskou společnost o poskytnutí finančních prostředků na překlenutí nepříznivého období (například formou příplatku), zvážení způsobu financování společnosti či volba strategie na získání nových zákazníků, zvýšení zisků společnosti apod.

Zdroj: stock.xchng

Pokud by v takové situaci zůstal statutární orgán nečinný a na společnost byl poté opravdu prohlášen úpadek, může to mít pro členy statutárních orgánů (včetně bývalých členů, kteří byli v rozhodné době ve funkci) velmi závažné důsledky, a to ve formě jejich neomezeného osobního ručení za závazky 1

Právo aktuálně společnosti. Podle § 68 zákona o obchodních korporacích totiž může insolvenční správce nebo věřitel požádat soud o  vydání rozhodnutí, že člen nebo bývalý člen statutárního orgánu ručí za splnění závazků obchodní korporace. Soud takové rozhodnutí může vydat (za podmínky úpadku společnosti), dospěje-li k závěru, že (i) člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku a zároveň, že (ii) člen nebo bývalý člen statutárního orgánu a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné. Ručení statutárních orgánů tedy nenastává automaticky, ale bude vždy záležet na rozhodnutí soudu, zda dojde k  závěru, že podmínky pro založení takového ručení jsou splněny. Statutárním orgánům tak nezbývá než doporučit, aby po dobu výkonu své funkce nezaspali a pečlivě sledovali situaci ve společnosti. Pokud by nastal hrozící úpadek, je nutné danou situaci aktivně řešit, činit vhodné kroky a zároveň tyto postupy co nejvíce dokumentovat, aby měli v ruce dostatek důkazů, pokud by na soudní řízení opravdu došlo. V  žádném případě by neměl statutární orgán nečinně přihlížet. Není pochyb o  tom, že s  popsanými žalobami proti členům statutárních orgánů se minimálně ze strany insolvenčních správců brzy dočkáme a obáváme se, že jich nebude málo.

dluhu převzatá tímto způsobem je omezena (s  výjimkou převodů mezi osobami blízkými) hodnotou nabývaného majetku, tedy například kupovaného bytu. Nepochybujeme o  tom, že zákonodárce byl při koncipování tohoto ustanovení veden těmi nejlepšími úmysly – ochránit věřitele – například banku poskytující úvěr tak, aby lépe mohl dosáhnout uspokojení své pohledávky. Institut převzetí majetku však může učinit prodeje majetku rizikovými a  v  současné době vzbuzuje v  řadách odborníků obavy. Obdobně jako u  mnoha dalších ustanovení rekodifikace však zůstává velkým otazníkem, jak toto ustanovení vyloží soud. To se ukáže až po letech.

Kontakt pro další informace:

JUDr. Ilona Štrosová, LL.M. Advokátka Tel.: +420 263 163 760 E-mail: [email protected]

>N  abytí dluhu s majetkem? Úvodem > N  ový občanský zákoník připravil mnoho novinek, mezi nimiž se bohužel najdou i taková ustanovení, která mohou být nebezpečná. Jedním z  nich je bezpochyby § 1893 nového občanského zákoníku, upravující takzvané převzetí majetku.

To stanoví, že převezme-li někdo od jiného (zcizitele) veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s  převzatým majetkem souvisí. Podmínkou je, že nabyvatel o těchto dluzích věděl nebo musel vědět. V této souvislosti si tedy lze například představit situaci, kdy si koupíme od developera nový byt, jehož výstavbu developer financoval, jak je to dnes zcela běžné, z bankovního úvěru. Koupi bytu lze podle našeho názoru považovat za převzetí majetku ve smyslu citovaného ustanovení. S ohledem na § 1893 nového občanského zákoníku zde může hrozit riziko, že se současně s nabytím vlastnického práva k bytu staneme vedle developera dlužníkem z úvěru čerpaného na výstavbu bytového domu, v němž se daná jednotka nachází. Taková situace by byla zcela jistě nepříjemná a to i přesto, že výše 2

> Více svobody pro obchodní společnosti? Jak se změní vnitřní struktura od ledna 2014? Kristina Kedroňová, Rödl & Partner Praha

Úvodem > S  účinností zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) dojde od 1. ledna 2014 ke změnám i ve vnitřní struktuře (corporate governance) kapitálových společností. Zákonodárce změnu v této oblasti provedl po vzoru některých zahraničních právních úprav za účelem zefektivnění a flexibility správy takových společností. Zákonodárce si tak slibuje, že nový zákon přinese obchodním společnostem více svobody v úpravě vzájemných vztahů a vnitřních záležitostí.

Za zmínku stojí změna ve vnitřní struktuře akciových společností. Po vzoru italské a francouzské úpravy se zavádí opce vnitřní struktury akciové společnosti, když vedle stávajícího dualistického systému, v  němž se zřizuje představenstvo jako statutární orgán a dozorčí rada coby kontrolní orgán,

Daně aktuálně bude mít akciová společnost možnost zvolit si takzvaný monistický systém vnitřní struktury společnosti, a to zřízením správní rady a statutárního ředitele. Definici obou systémů nalezneme v  ustanovení § 396 zákona o  obchodních korporacích. Blíže jsou této oblasti věnována ustanovení § 435 a následující. V pochybnostech a pro případ, nebudou-li stanovy obsahovat volbu toho kterého systému, platí domněnka, že je zvolen systém dualistický. Dle důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích je zavedena opce vnitřní struktury společnosti „v souladu s  potřebami praktického života“. Podotýkáme, že změna systému u stávajících společností nebude po právní stránce nijak komplikovaná, bude postačovat změna stanov za podmínky, že se společnost podřídí novému zákonu jako celku. V rámci monistického systému se de facto zřizují opět dva orgány, z nichž statutární ředitel má postavení statutárního orgánu a správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Dle ustanovení § 457 ZOK mohou stanovy určit, že je správní rada jednočlenným orgánem. U akciových společností s jedním akcionářem je nutné mít v současnosti minimálně 1 člena představenstva a 3 členy dozorčí rady, u akciových společností s více než jedním akcionářem je nutné mít nyní minimálně 3 členy představenstva a 3 členy dozorčí rady. Dle nové právní úpravy zůstává u dualistického systému zachován počet 3 členů každého orgánu, stanovy však mohou určit i jiný (nižší) počet. Dualistický systém umožní mít v  představenstvu i  dozorčí radě pouze 1 osobu. Podle monistického systému bude možné mít v  každém orgánu akciové společnosti pouze 1 osobu (u  obou systémů akciových společností lze výše uvedené uplatnit s jedním akcionářem i s více akcionáři). Přípustná je však oproti dualistickému systému dokonce kumulace funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady v rukou jedné a téže osoby. V praxi to bude znamenat, že od počátku příštího roku si budou akciové společnosti moci zvolit takový systém struktury, v  němž vnitřní řízení akciové společnosti může být v rukou jediné osoby.

Vydání: Listopad 2013

odporuje, neboť dle ustanovení § 463 ZOK jmenuje statutárního ředitele správní rada a naproti tomu dle ustanovení § 421 odst. 2 písm. e) ZOK patří volba statutárního ředitele mimo jiné do kompetence valné hromady. K řešení je v této souvislosti nasnadě rovněž otázka, zda je statutární ředitel volen nebo jmenován. Vedle výše uvedeného však existují další nesrovnalosti, které jsou v současné podobě schopny akciovým společnostem způsobit újmu. Možnost volby vnitřní struktury akciové společnosti od 1. ledna 2014 je jistě přínosem pro českou podnikatelskou veřejnost, jelikož tím sníží náklady na správu společnosti. Ačkoliv se dualistický systém může jevit jako časově a finančně náročnější, přináší však po zhodnocení všech přínosů a dopadů nové právní úpravy v  životě stávajích a  nových akciových společností větší právní jistotu, která bude v počátcích účinnosti ZOK bezpochyby vřele uvítána. Monistický systém zřejmě nejvíce přivítají menší rodinné akciové společnosti. Závěrem uvádím, že nově také u  společnosti s  ručením omezeným bude možné využít institutu „kolektivního statutárního orgánu“. Dle ustanovení § 44 ZOK společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán, který rozhoduje o záležitostech společnosti ve sboru a rozhoduje většinou hlasů (tedy stejně jako představenstvo u akciové společnosti). Odpovědnost jednotlivých jednatelů však zůstane zachována.

Kontakt pro další informace:

JUDr. Petra Budíková, LL.M. Advokátka/Associate Partner Tel.: +420 236 163 730 E-mail: [email protected]

> Vykazujete správně DPH? Milan Mareš, Rödl & Partner Brno

Upozorňujeme na skutečnost, že u  jednočlenné správní rady, jejímž jediným členem a zároveň předsedou je statutární ředitel, bude zapotřebí striktně odlišit, v působnosti kterého orgánu daná osoba právní jednání činí. Touto problematikou se zákonodárce výslovně nezabýval. I přes poměrně podrobnou úpravu monistického systému vyvstaly najevo značné „nejasnosti“, jež bude nutné v  krátké době vyřešit. Jedná se například o  rozpor, který z orgánů společnosti bude kompetentní statutárního ředitele do jeho funkce ustanovovat. ZOK si v této problematice

Úvodem > P ravidla pro určování místa plnění u služeb prošla v minulosti zásadními změnami. Bohužel ne všechny změny jsou v praxi zavedené nebo jejich důsledky promítnuty do běžného života a ve svém důsledku mohou vést ke komplikacím při případném řízení se správcem daně. 3

Daně aktuálně Zásadní zlom nastal v  logice určení místa plnění u  služeb v roce 2010. Koncept zdanění v místě spotřeby byl až na výjimky převálcován konceptem zdanění příjemce služby. Mezi tyto výjimky patří zejména poskytnuté služby vztahující se nebo související s nemovitostí, přepravou osob, oblastí kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy. Jako příklad uveďme opravu automobilu: Zdroj: stock.xchng

Přijel-li v roce 2009 německý plátce DPH – podnikatel – do autoservisu v Chebu na výměnu oleje, český plátce – autoservis – mu vystavil fakturu s  českou daní, neboť poučen z výsledků několika kontrol, spolehlivě nemohl prokázat fakt, že předmětný automobil opustil území České republiky a místo plnění bylo určeno místem spotřeby. Přijel-li ten samý německý plátce DPH – podnikatel – do téhož autoservisu, ale v  roce 2011, český plátce vystavil doklad bez české DPH. Jde o plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Jednoduše řečeno, doklad bude bez daně, plnění uvedeme do souhrnného hlášení. Zvláštní výjimku tvoří služby poskytnuté osobám, které mají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve třetí zemi. V těchto případech je rozhodující místo spotřeby. Pokud je služba spotřebována či užita v České republice, je místo plnění v České republice. Celý výše uvedený koncept je poměrně jasný a je striktně dodržován v  celé Evropské unii. Z  tohoto důvodu také dochází k problémům při registraci k dani z přidané hodnoty u osob neusazených v příslušném státě. Trochu jinak se místo plnění určuje u provozoven, které vznikly podle zákona o DPH. Do konce roku 2012 byla definice provozovny relativně jasná. Od roku 2013 se v zákoně o DPH objevily provozovny dvě, aktivní a pasivní Aktivní provozovnou se rozumí organizační složka osoby povinné k  dani, která může uskutečňovat dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje. Toto ustanovení je zakotveno v paragrafu 4 zákona o DPH, kde se stanovuje výklad pro celý zákon o  dani z  přidané hodnoty. Tato změna nemá praktický dopad. Dřívější definice provozovny jako místa, které má stálé personální a  materiální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti, plně vyhovovala. V důvodové zprávě se kromě jiného uvádí, že se do definice pojmu provozovna doplňuje, že jde o organizační složku osoby povinné k dani. Obecně se pro účely zákona o DPH provozovna vymezuje obdobně jako doposud ve vazbě na stálé personální a materiální vybavení s tím, že toto vybavení jí umožňuje uskutečňovat ekonomické činnosti. Podle navrhované právní úpravy je provozovnou ve smyslu zákona o dani z přidané hodnoty organizační složka osoby 4

povinné k dani, která má stálé personální a materiální vybavení umožňující uskutečňovat ekonomické činnosti. Při definici organizační složky lze vycházet z § 7 obchodního zákoníku, který definuje organizační složku podniku jako odštěpný závod, jinou organizační složku podniku nebo provozovnu. Provozovna se, na rozdíl od odštěpného závodu a jiné organizační složky podniku ve smyslu § 7 odst. 2 obchodního zákoníku, nezapisuje do obchodního rejstříku (srov. usnesení VS Praha 7 Cmo 384/2000 ve vazbě na platné znění § 38f odst. 1 obchodního zákoníku). Bližší úprava provozoven pro osoby podnikající na základě živnostenského zákona je obsažena v § 17 živnostenského zákona. Údaje o provozovně jsou součástí povinných náležitostí zapisovaných do živnostenského rejstříku. Pro definici provozovny pro účely zákona o dani z přidané hodnoty je použito pojmu organizační složka právě proto, že provozovna pro účely zákona o dani z přidané hodnoty je širším pojmem než provozovna zakotvena v obchodním zákoníku. Provozovnou podle zákona o dani z přidané hodnoty jsou tak veškeré organizační složky, tj. ty, které se do rejstříků zapisují (např. odštěpný závod), ale také ty, které se nezapisují. Pasivní provozovna se zavádí v ustanovení § 9 odst. 1, jako organizační složka osoby povinné k dani, která může přijímat a  využívat služby, které jsou poskytovány pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a  má vhodné personální a technické zdroje. Jde tedy o doplnění základního pravidla pro určení místa plnění. Tak je zavedena speciální úprava pro účely stanovení místa plnění v případě služeb poskytnutých osobě povinné k dani (tzv. B2B služby), na které se vztahuje základní pravidlo, podle kterého je místem plnění při poskytnutí provozovně místo, kde je tato provozovna umístěna. Tato provozovna příjemce služby se v návaznosti na čl. 11 odst. 1 prováděcího nařízení rady (EU) č. 282/2011 vymezuje v širším rozsahu, a to ve vazbě na stálé personální a materiální vybavení, které jí umožňuje přijímat a  využívat služby, které jí jsou poskytnuty pro její vlastní potřebu. Pro tyto účely se nevyžaduje splnění podmínky umožnění uskutečňování ekonomické činnosti touto provozovnou. Vymezení provozovny pro tyto případy splňuje i tzv. pasivní provozovna, která pouze přijímá služby. Vznik pasivní provozovny ve svém důsledku může znamenat zejména pro dodavatele služeb osobám neusazeným v tuzemsku hrozbu doměrku neodvedené daně na výstupu. Jak tedy posuzovat pasivní provozovnu?

Ekonomika aktuálně Zcela určitě půjde o reprezentační kanceláře zahraničních subjektů, které na území České republiky nevyvíjejí ekonomickou činnost. Advokátní služby nebudou pak vyúčtovány firmě mimo území České republiky s osvobozením od DPH s nárokem na odpočet, ale jako tuzemské plnění, tj. s  českou daní. Záleží pak na správci daně, zda a  v  jakém rozsahu umožní registraci takovýchto subjektů k  dani z přidané hodnoty. Dalším příkladem může být pronájem movitých věcí na staveništi (např. míchačka) českou firmou (plátce DPH) německé firmě – osobě povinné k dani neusazené v tuzemsku, kde osoba neusazená v tuzemsku – registrovaná jako plátce DPH – provádí po přechodnou dobu montáž nebo opravu. Podle výše uvedeného jde jednoznačně o provozovnu DPH – i  když pouze přechodně. Pak tedy tato faktura bude vystavena s českou DPH. DPH podle místa vedení Odhlédněme nyní od podnikajících fyzických osob a  zastavme se u  sídla právnických osob. Výše zmiňované nařízení rady (EU) předpokládá určení sídla společnosti podle místa, kde dochází k výkonu ústřední správy podniku. Při určování takovéhoto místa se vezme v úvahu místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obecného řízení podniku, místa statutárního sídla podniku a místo, kde se schází vedení podniku. Nelze-li podle těchto kritérií s jistotou určit sídlo ekonomické činnosti, je určujícím kritériem místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obecného řízení podniku. Toto nařízení má přímé důsledky na vykazování DPH i mezi českými plátci. Dosavadní praxe ukazuje, že správce daně tato zákonná ustanovení nebere v potaz. Závěr Implementace nařízení rady (EU) č. 282/2011 do českého zákona o DPH s sebou přinesla výkladové nejasnosti. Dosavadní vývoj ukazuje, že existují velmi výrazné rozdíly mezi teorií a praxí. Největší riziko nesou bohužel čeští plátci daně, kteří poskytují služby osobám neusazeným v  tuzemsku. Rádi Vám budeme nápomocni tuto problematiku vyřešit.

Kontakt pro další informace:

Vydání: Listopad 2013

> Spřízněné strany a jejich vymezení Radka Hašplová, Rödl & Partner Praha

Úvodem > S nad každý finanční ředitel či hlavní účetní se již setkal s termínem spřízněné strany. Detailní popis transakcí mezi spřízněnými stranami se stává nedílnou součástí pravidelného reportingu, ať již měsíčního, kvartálního či ročního a také je u některých společností součástí povinných náležitostí přílohy k účetní závěrce podle českých předpisů.

Propojené osoby, podniky ve skupině, spojené osoby či spřízněné osoby – v teorii i v praxi se setkáváme s různými pojmy. Definice propojených osob nalezneme v obchodním zákoníku, novém zákoně o obchodních korporacích, spojené osoby v zákoně o dani z příjmů, spřízněné osoby například v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví. V tomto článku se budeme věnovat pouze vymezení spřízněných osob vzhledem k povinným údajům v přílohách účetních závěrek, ať již podle českého účetního práva, IFRS či německého HGB. V prováděcí vyhlášce 500/2002 Sb. jsou v § 39 odst. 10 definovány účetní jednotky, které mají povinnost uvést informace o  transakcích se spřízněnými stranami. Dále je zde definováno, že výraz spřízněná strana má stejný význam jako v  mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropské unie. Je nutno zdůraznit, že v  ČR mají povinnost zveřejňovat informace o transakcích se spřízněnými stranami pouze společnosti přesahující kritéria definovaná v § 39 odst. 9 a 10 vyhlášky 500/2002 Sb. Povinnost zveřejňování transakcí se spřízněnými stranami za určitých předpokladů byla v rámci modernizace německého obchodního zákoníku (tzv. Bilanzmodernisierungsgesetz) zahrnuta i do německého účetního práva v § 285 HGB, s  tím, že spřízněné strany jsou nazývány „nahe stehende Unternehmen und Personen“ a  v  rámci jejich definice je odkázáno také na mezinárodní účetní standardy. Německé i české účetní předpisy se tedy při definici odvolávají na IFRS, které tuto problematiku řeší velmi komplexně a  detailně. V  IFRS se spřízněným stranám a  povinnosti zveřejňování transakcí mezi spřízněnými stranami věnuje standard IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran (Related Party Disclosures). Standard IAS 24 definuje Spřízněné strany následovně (překlad převzat z Úředního věstníku Evropské Unie z 20.07.2010 L186):

Ing. Milan Mareš Daňový poradce/Senior Associate Tel.: +420 530 300 500 E-mail: [email protected]

„Spřízněná strana je osoba nebo účetní jednotka, která je spřízněná s  účetní jednotkou sestavující účetní závěrku (v tomto standardu dále jen „vykazující účetní jednotka“). 5

Podnikové poradenství aktuálně a) O  soba nebo blízký člen této osoby jsou spřízněni s vykazující účetní jednotkou, pokud tato osoba: i. Ovládá nebo spoluovládá vykazující účetní jednotku; ii. Má podstatný vliv na vykazující účetní jednotku; iii. Je členem klíčového vedení vykazující účetní jednotky nebo mateřského podniku. b) Účetní jednotka je spřízněná s  vykazující účetní jednotkou, pokud platí některá z těchto podmínek: i. Účetní jednotka a vykazující jednotka jsou členy téže skupiny (což znamená, že všechny mateřské, dceřiné a sesterské podniky jsou vzájemně spřízněné); ii. Jedna účetní jednotka je přidruženým nebo společným podnikem jiné účetní jednotky (nebo přidruženým či společným podnikem člena skupiny, jejímž členem je i druhá účetní jednotka); iii.  Obě účetní jednotky jsou společnými podniky téže třetí strany; iv.  Jedna účetní jednotka je společným podnikem třetí účetní jednotky a  druhá účetní jednotka je přidruženým podnikem třetí účetní jednotky; v. Účetní jednotka je plánem požitků po skončení pracovního poměru ve prospěch zaměstnanců vykazující účetní jednotky, nebo účetní jednotky, která je spřízněna s  vykazující účetní jednotkou. Je-li samotná vykazující účetní jednotka takovýmto plánem, finančně přispívající zaměstnavatelé jsou rovněž spřízněni s vykazující účetní jednotkou; vi.  Účetní jednotka je ovládána nebo spoluovládána osobou uvedenou v písmenu a); vii. Osoba uvedená v písmenu a) bodu i) má podstatný vliv na účetní jednotku nebo je členem klíčového vedení účetní jednotky (nebo jejího mateřského podniku).“ Definice v IAS 24 je rozdělena na fyzické osoby a společnosti, je velmi detailní a postihuje velké množství různých vztahů mezi společnostmi ve skupině, jejich manažery a  statutárními orgány. Při vymezení okruhu spřízněných stran ve společnosti se většinou začíná tím nejjednodušším, a sice společnostmi ve skupině na základě organigramu skupiny (dceřiné a sesterské společnosti, mateřská společnost a případně její sesterské společnosti apod.), které jsou v definici popsány pod písmenem b) bod i). Spřízněnou stranou účetní jednotky ale dále mohou být mimo jiné ředitelé, jednatelé a členové představenstva nejen dané účetní jednotky, ale i jejich mateřské společnosti a jejich rodinní příslušníci (osoby blízké). A mezi spřízněné strany bude patřit například i společnost, ve které má podstatný nebo rozhodující vliv člen klíčového vedení mateřské společnosti, či jeho osoba blízká. Tyto informace nemusí být společnosti v České republice známy, proto je většinou součástí požadavků na informace o  transakcích se spřízněnými stranami v rámci reportingu i seznam takovýchto osob a společností, vyhotovený v mateřské společnosti. Tento seznam by se následně měl doplnit o případné 6

společnosti nebo fyzické osoby v ČR, spřízněné přes členy klíčového vedení společnosti, nebo například společníky s podstatným vlivem. Transakce a případně i zůstatky pohledávek a závazků vůči spřízněným stranám jsou následně v konsolidované účetní závěrce předmětem konsolidace (zápočtu). V případě spřízněných stran nezahrnutých do konsolidace jsou tyto informace součástí přílohy konsolidované účetní závěrky. V individuální závěrce by měly být součástí přílohy. Výše uvedené definice spřízněných stran platí pro závěrky sestavené v  souladu s  IFRS, německými i  českými účetními předpisy. Definice spřízněných stran je tedy mnohem širší než například definice propojených osob podle § 66a obchodního zákoníku, používaná pro vymezení okruhu osob zahrnutých do zprávy o  vztazích, kdy pojem propojené osoby zahrnuje ovládající osobu, ovládanou osobu a ostatní osoby ovládané stejnou osobou.

Kontakt pro další informace:

Ing. Radka Hašplová Auditorka/Senior Associate Tel.: +420 236 163 309 E-mail: [email protected]

> Podnikání a riziko ekologické újmy Alena Spilková, David Priatka, Rödl & Partner Praha

Úvodem > Ekologické škody. To jsou důvody, kdy Česká inspekce životního prostředí udělila pokuty několika tisícům podniků v řádu několika desítek milionů korun. Desítkám společností byla pozastavena či omezena činnost a ve stovkách případů bylo rozhodnuto o opatření k nápravě. Může Vaše firma, obec či jiná instituce, za kterou zodpovídáte, způsobit při výkonu své činnosti ekologickou újmu na životním prostředí? Potom zejména Vám jsou určeny následující řádky, kde bychom Vás rádi seznámili s povinnostmi v rámci přijatého zákona o předcházení ekologické újmě a její nápravě a také o  možném řešení Vaší odpovědnosti za vzniklou škodu v rámci pojištění environmentálních rizik.

Podnikové poradenství aktuálně V roce 2008 byl přijat zákon č. 167/2008 SB., o předcházení ekologické újmě a její nápravě, který se vztahuje na provozovatele vykonávající v rámci své hospodářské činnosti provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 tohoto zákona. Výše uvedený zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (konkrétně směrnici č. 2004/35/CE) a upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, došlo-li k ní nebo hrozí-li bezprostředně na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezených tímto zákonem, na vodě nebo půdě, a dále výkon státní správy v této oblasti. Pouze provozovatel vykonávající činnost uvedenou v příloze č. 1 zákona má od 1. 1. 2013 povinnost: >  zpracovat hodnocení rizik dle § 14 ke stanovení (vyčíslení) možných nákladů (preventivních i  nápravných) a pravděpodobnosti a intenzity rizika ekologické újmy (pokud v „základním hodnocení“ dosáhne společnost více než 50 bodů, je poté nutné provést „hodnocení rizika podrobné“), >  zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů preventivních a nápravných opatření (rozsah finančního zajištění musí po celou dobu odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě rizika ekologické újmy, bez finančního zajištění nelze vykonávat provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 zákona), >  způsob hodnocení rizik, kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění pro provozovatele a  bližší podmínky provádění a  způsobu finančního zajištění k provedení preventivních opatření a nápravných opatření stanoví vláda nařízením č. 295/2011 Sb. Zákon však stanovuje také některé výjimky, kdy daná instituce není povinna zabezpečit finanční zajištění. Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který prokáže na základě hodnocení rizik, že provozní činností může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady nižší než 20  000  000 Kč, nebo ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady vyšší než 20  000  000 Kč a  provozovatel je současně registrován v Programu EMAS nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování do tohoto programu, nebo má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný podle souboru norem ČSN EN ISO 14000 nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné k  získání této certifikace. Dále finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky. Pojem „ekologická újma“ je definován v  § 2 zákona následovně: „Ekologickou újmou“ je nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo, jedná se o změnu na: 1.  chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, která má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť, s  výjimkou nepříznivých účinků vyplývajících z jednání provozovatele, k němuž byl oprávněn

Vydání: Listopad 2013

podle § 5b, 45i a 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržení příznivého stavu ochrany chráněných druhů a  přírodních stanovišť jsou stanovena v  příloze č. 3 zákona 168/2008 Sb., 2.  podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál, s výjimkou nepříznivých účinků v případech stanovených podle § 23a odst. 4 a 7 vodního zákona, nebo 3.  půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj. Pokud tedy Vaše společnost vykonává jednu či více z těchto činností, je poté nutné provést hodnocení rizik, které je blížeji upraveno v nařízení vlády č. 295/2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění. Podrobnější výklad o  tom, jak v  dané záležitosti dále postupovat, je obsažen v Metodickém pokynu odboru environmentálních rizik a  ekologických škod Ministerstva životního prostředí pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy, v Metodickém pokynu odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí pro provádění podrobného hodnocení rizika ekologické újmy a v příloze č. 1 a 2 k tomuto dokumentu. Až poté, co společnost provede hodnocení rizik dle výše uvedených požadavků, je tedy možné říci, zda si musí zajistit požadované finanční zajištění (ve formě pojištění) nebo nikoliv. Klasické pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí se na škody týkající se ekologické újmy nevztahuje. Přestože by povinnost zajistit odpovídající finanční zajištění nevznikla, nezbavuje to Vaši společnost odpovědnosti za takto vzniklou škodu, pokud by nastala. V rámci pojistného krytí je možné sjednat pojištění ekologických škod, které může zahrnovat zejména nápravu a sanaci vzniklé ekologické újmy dle uvedeného zákona, náklady na realizaci preventivních opatření, náklady právního zastoupení, náklady na realizaci nápravných opatření (šetření, odstranění, vyčištění, monitoring) v rámci majetku pojištěného i mimo něj včetně nákladů na opravu majetku pojištěného, poškozeného při realizaci nápravných opatření, škoda vyplývající jak z náhlého a neočekávaného, tak i z postupného znečištění, škoda na zdraví a věcná škoda, způsobená třetím osobám v důsledku znečištění. V rámci dalšího rozšíření lze sjednat například pojištění pro případ přerušení provozu pojištěného, odpovědnost za ekologické škody v souvislosti s přepravou a odpovědnost za ekologické škody v  souvislosti se stavební montáží (včetně subdodavatelů). Pojištění je určeno zejména pro výrobní a průmyslové podniky, podniky v rámci odpadového hospodářství, nákupní centra, hotely, nemocnice či obce. Z výše uvedených důvodů předejděte možným problémům v rámci této problematiky včas a neváhejte se na nás v případě zájmu 7

Rödl & Partner Intern Mandantenbrief o tento druh pojištění obrátit. Rádi pro Vás vypracujeme variantu řešení. Jako nezávislý pojišťovací makléř dokonce bez nároku na honorář!

Kontakt pro další informace:

Katastr nemovitostí nově 13. listopadu 2013, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Václav Vlk Náhrada za zrušenou akci 09.10.2013 Rekodifikace českého soukromého práva – vybraná témata 20. listopadu 2013, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Hans-Ulrich Theobald, Robert Divisek (pozn. v němčině) Jak změní nové soukromé právo podnikání od roku 2014? 21. listopadu 2013, Ostrava Přednáší: Petr Tomeš, Monika Novotná

Alena Spilková Podniková poradkyně/Associate Partner Tel.: +420 236 163 400 E-mail: [email protected]

Aktuálně k daňové legislativě 2013 a výhled na rok 2014 27. listopadu 2013, hotel Angelo Prague Přednáší: Monika Novotná, Jan Berr, Miroslav Kocman, Milan Mareš, Petr Tomeš

> Akce/Připravujeme pro Vás

Rekodifikace českého soukromého práva – vybraná témata 27. listopadu 2013, Rödl & Partner Norimberk Přednáší: Hans-Ulrich Theobald, Robert Divisek (pozn. v němčině)

Listopad

Prosinec

Smlouvy podle nového občanského zákoníku. Na co je třeba pamatovat? 5. listopadu 2013, andel's Hotel Praha Přednáší: Monika Novotná, Petra Budíková, Václav Vlk

Roční účetní závěrka 4. prosince 2013, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Martin Růžička

Účetní novinky a interpretace Národní účetní rady 6. listopadu 2013, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Jan Čadílek

Daně a nový občanský zákoník 5. prosince 2013, vydavatelství Economia Praha Přednáší: Monika Novotná, Miroslav Kocman, Petr Tomeš

Jak změní nové soukromé právo podnikání od roku 2014? 7. listopadu 2013, Kongresové centrum Praha Přednáší: Miroslav Kocman, Petr Tomeš, Monika Novotná

Smlouvy podle nového občanského zákoníku. Na co je třeba pamatovat? 5. prosince 2013, KHK Hradec Králové Přednáší: Ilona Štrosová

Nový občanský zákoník – vybraná témata 12. listopadu 2013, IHK Pasov Přednáší: Robert Divisek (pozn. v němčině)

Osteuropa Wirtschaftstag 10. prosince 2013, OMV Berlin Přednáší: Hans-Ulrich Theobald

Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner

„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“

-jsd-

„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.

Castellers de Barcelona

Mandantenbrief Listopad 2013, MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Rödl & Partner – [email protected]

Tento newsletter je nezávaznou informační bro­žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora­denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part­­ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře­vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in­for­­mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora­dens­kou za­kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od­povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news­letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.