Tvoříme základy Mandantenbrief

Tvoříme základy Mandantenbrief

Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Duben 2015 · www.roedl.cz

Obsah:

> Nezakládáte dokumenty do sbírky listin? Sankce zpřísněny

Právo aktuálně

Martin Švéda, Rödl & Partner Praha

> Nezakládáte dokumenty do sbírky listin? Sankce zpřísněny Daně aktuálně

Úvodem > Z ákonná povinnost zakládání dokumentů do sbírky listin rejstříkového soudu. Činnost, která je mezi tuzemskými podnikateli zvláště neoblíbená, a možná i proto často opomíjená.

> Daně krátce > Zdanění jednatelů nerezidentů Ekonomika aktuálně > Zálohy na podíl na zisku. Účtování zajišťovacích směnek

Řada podnikatelů považuje tuto zákonnou povinnost za další administrativní zátěž a  mnozí též za zdroj informací o  své firmě, které jen neradi zveřejňují a dávají tak na odiv konkurenci. Opomíjená je ovšem zcela neprávem. Je založena zákonem a za její nedodržování hrozí citelné postihy.

Podnikové poradenství aktuálně > Znalecké posudky aneb jak se vyznat ve zkratkách Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: duben–červen 2015

Zdroj: archiv Rödl & Partner

Pojďme se na povinnost zakládání zákonem určených dokumentů do sbírky listin veřejného rejstříku (dále jen „povinnost zakládat listiny“) podívat nejprve z  hlediska právní úpravy. Povinnost zakládat listiny do sbírky listin (u obchodních korporací vedené rejstříkovým soudem) již déle než rok s účinností od 1. ledna 2014 nově upravuje zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZVR“). Navazuje tak na dřívější úpravu v obchodním zákoníku, od níž se jen málo liší. Jednou z  odlišností současné a minulé právní úpravy je ovšem zpřísnění sankcí za neplnění povinnosti zakládat listiny. Podstatou této právně celkem jednoduché povinnosti je skutečnost, že zákon ukládá obchodním korporacím a dalším určeným subjektům povinnost zakládat do sbírky listin určité přesně vymezené dokumenty, zejména zakladatelské dokumenty, stanovy, rozhodnutí o  volbě/jmenování/ukončení funkce členů orgánů, výroční zprávy, účetní závěrky, znalecké posudky. Zejména povinnost zakládání účetních závěrek se pak setkává s  největší nevolí a  nezájmem podnikatelů. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu ČR v roce 2010 nezveřejnilo účetní závěrku nebo výroční zprávu dokonce 81 procent povinných subjektů. 1

Právo aktuálně Nebudeme rozebírat důvody a  smysl povinnosti zakládat listiny, zaměříme se spíše na některá rizika spojená s  jejím neplněním a na hrozící sankce. Subjekt, který je stíhán povinností zakládat listiny a  tuto povinnost nesplní, může být sankcionován pokutou, jejíž maximální výše byla zvýšena z  20 tisíc na 100 tisíc korun. Důvodem zvýšení sankce podle zákonodárce je snaha přimět povinné subjekty ke splnění povinnosti. Je samozřejmě diskutabilní, zda takto zvýšená pokuta bude dostatečně citelná. Ale zákonodárce vymyslel i další a výraznější finanční postih, k tomu viz další sankce níže. Předpokladem uložení pokuty je marná výzva k dodatečnému splnění povinnosti. Pokud ani po uložení pokuty subjekt výzvě nevyhoví, může být pokuta uložena opakovaně. Naopak pokud povinný subjekt výzvě vyhoví až po uložení pokuty, může mu být pokuta prominuta. Proti rozhodnutí o uložení pokuty je samozřejmě možné se odvolat, jsou-li k takovému odvolání věcně relevantní důvody. Porušení povinností zakládat listiny je také přestupkem podle § 24 odst. 1 písm. c) bod 2. zákona o přestupcích, který říká, že přestupku se dopustí „ten, kdo […] poruší povinnost […] uložit listinu do sbírky listin […]“. Zde může být odpovědné fyzické osobě uložena jako sankce pokuta až do výše 50 tisíc nebo jí může být uložen zákaz činnosti do jednoho roku. Pohybujeme se však stále v řádu desítek tisíc korun, což pro některé podnikatele nemusí být nadále dostatečně motivující.

Dále je ještě třeba poukázat na jedno související osobní riziko pro statutární orgány subjektů, které neplní povinnost zakládat listiny. Za právnickou osobu plní zákonem dané povinnosti členové statutárních orgánů. Pokud tedy dojde k neplnění, platí u těchto osob vyvratitelná právní domněnka, že porušují péči řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 občanského zákoníku). Důkazní břemeno k případnému vyvracení této domněnky pak nese onen člen statutárního orgánu osobně. Negativním následkem v  osobní sféře dotčených osob pak může být povinnost nahradit vzniklou škodu (§ 53 zákona o  obchodních korporacích) a  též možnost rozhodnutí o  vyloučení z  funkce člena statutárního orgánu (§ 65 zákona o obchodních korporacích). Nejzávažnějším následkem pro statutární orgán pak může být spáchání trestného činu podle ustanovení § 254 trestního zákona, který stanoví trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákazu činnosti pro toho, „kdo […] jiného omezí nebo ohrozí na právech tím, že bez zbytečného odkladu […] neuloží listinu do sbírky listin, ač je k  tomu podle zákona povinen“. Tato již opravdu citelná sankce může postihnout jednatele nebo členy představenstva obchodní korporace, i když zde by se muselo jednat o opravdu prokázané omezení nebo ohrožení cizích práv.

Zákonodárce proto upravil v  zákoně další sankci, která už může opravdu bolet. Nesplnění povinnosti zakládat listiny je totiž i správním deliktem dle § 37a) odst. 1 písm. h) zákona o  účetnictví, kde je uvedeno, že „účetní jednotka […] se dopustí správního deliktu tím, že […] nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu […]“. Zde může být uložena pokuta až do výše 3 procent hodnoty aktiv daného subjektu celkem, což může být částka až v milionech korun i více.

Závěrem lze konstatovat, že právní úprava povinnosti zakládat listiny a  též sankce za neplnění této povinnosti doznaly změn, a  to směrem ke zpřísnění. Lze očekávat, že soudy a  státní orgány se začnou touto problematikou zabývat. Doporučujeme proto tuto povinnost nebrat na lehkou váhu a  přes občasnou nechuť k  jejímu naplnění, zejména pak z řad koncernových vlastníků, považujeme za potřebné a žádoucí tuto povinnost řádně a včas plnit, a nevystavovat tak obchodní korporace a jejich orgány zbytečným negativním následkům.

Je nasnadě, že v době poloprázdné státní kasy může nastat doba, kdy tyto sankce začnou být ukládány ve zvýšené míře. Dlužno podotknout, že nesplnění povinnosti zakládat listiny je celkem snadno zjistitelné a  těžko obhajitelné, a  proto hrozba uložení takové sankce může být více než reálná.

Vaše kontaktní osoba:

Kromě peněžitých sankcí pak povinným subjektům hrozí i další postih. Zejména je zde zpřísněná sankce za neplnění povinností dle § 104 ZVR (neuposlechnutí výzvy), kterou je možnost rejstříkového soudu i  bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, a to za podmínky, neplníli zapsaná osoba povinnosti opakovaně nebo může-li mít takové neplnění závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem. Rejstříkový soud musí samozřejmě zapsanou osobu na tyto následky upozornit a  poskytnout jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Podmínkou však není opakované ukládání pořádkové pokuty. Zrušení obchodní 2

korporace a její nařízená likvidace tak může nastat i jen na základě opakovaného nesplnění povinnosti zakládat listiny bez uložení pokuty. Podmínka hrozby závažných důsledků pro třetí osoby je pak splněna nezaložením účetní závěrky či výroční zprávy vždy.

JUDr. Martin Švéda advokát / Partner Tel.: + 420 236 163 740 E-mail: [email protected]

Daně aktuálně

Daně krátce Kde je „skutečné sídlo“? V souvislosti s  novým tiskopisem pro účely registrace k  dani z  přidané hodnoty vydalo generální finanční ředitelství upozornění k  problematice „skutečného sídla“. Zde se připomíná, že skutečným sídlem osoby povinné k  dani se rozumí místo k  zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti. Ve svém sídle by měla být osoba povinná k  dani pro správce daně plynule kontaktní, dohledatelná, poskytující z  tohoto místa požadovanou součinnost za účelem výkonu řádné správy daní a  umožňující výkon zákonných pravomocí (například umožnění průběhu daňové kontroly). Skutečné sídlo se přitom může lišit od údaje formálně zapsaného do veřejných rejstříků.

Vydání: Duben 2015

takové podání správcem daně považováno za vadné a  daňovému subjektu byla vyměřena pokuta ve výši 2  tis. Kč. Pro povinné elektronické podávání tedy nebylo možné využít dodatečného e-tiskopisu dle § 71 odst. 3 daňového řádu. Vzhledem k  tomu, že se jedná o  zcela nový přístup v  podávání daňových přiznání, Finanční správa se rozhodla zmírnit tyto podmínky a po dobu přechodného období – roku 2015 – umožnila daňovým subjektům učinit vybraná podání datovou zprávou i  bez elektronického podpisu, podle § 71 odst. 3 daňového řádu. To znamená, že daňový subjekt musí v zákonné lhůtě 5 dnů od podání nepodepsané datové zprávy potvrdit správci daně toto podání předepsaným způsobem (například e-tiskopisem, ústně do protokolu, písemně). [email protected]

Liší-li se formálně zapsané sídlo osoby povinné k dani od sídla skutečného, je osoba zaregistrovaná před platností nového formuláře (do 1. ledna 2015) povinna nahlásit skutečné sídlo prostřednictvím formuláře „Oznámení o změně registračních údajů“. Nově registrované subjekty tuto skutečnost řádně uvádí v rámci nového formuláře. V případě nenahlášení skutečného sídla může správce daně přistoupit k uložení sankce za porušení povinností při správě daní (až do výše 500 tis. Kč) nebo rozhodnout o nespolehlivosti plátce či dokonce přistoupit k samotnému zrušení registrace k DPH. Uvedené platí zejména v případech, pokud nenahlášení skutečného sídla vede k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně. [email protected]

Zmírněny podmínky pro daňové přiznání elektronicky

> Zdanění jednatelů nerezidentů Milan Mareš, Rödl & Partner Brno

Úvodem > D  ne 17. prosince 2014 byl k problematice zdanění jednatelů nerezidentů zveřejněn závěr koordinačního výboru, který má odstranit pochybnosti, jež mohly vzniknout při aplikaci § 22 zákona č.  586/1992 Sb., o  daních z  příjmů, ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014.

Finanční správa zveřejnila informaci, ve které zpřesnila podmínky pro povinné podávání daňových přiznání v elektronické podobě. Nově bude správcem daně po přechodné období roku 2015 akceptováno i  podání bez zaručeného elektronického podpisu s dodatečným potvrzením takzvaným e-tiskopisem.

Od 1. ledna 2014 došlo u  zdaňování jednatelů k  zásadní změně, která se týkala zdaňování jednatelů, kteří jsou daňovými nerezidenty. Příjmy jednatelů nerezidentů už nejsou zařazeny podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Od 1. ledna 2014 patří jejich příjmy z  výkonu funkce do § 22 odst. 1 písm. g) tohoto zákona. Jedná se tedy o příjem dle § 6 odst. 1 písm. c), který musí být zdaněn srážkovou daní 15procentní dle § 36 odst. 1 písm. a).

Od 1. ledna 2015 je daňový subjekt povinen podávat veškerá tvrzení a hlášení pouze v elektronické podobě předepsaným způsobem podle § 72 odst. 4 daňového řádu. Týká se subjektů, které mají zpřístupněnu datovou schránku nebo mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem.

Dle § 194 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o  obchodních společnostech a  družstvech (zákon o  obchodních korporacích) je jednatel statutárním orgánem. Určí-li společenská smlouva, že více jednatelů je kolektivním orgánem dle § 194 odst. 2 tohoto zákona, pak každý z těchto jednatelů se stává členem statutárního orgánu.

Pokud daňový subjekt učinil podání jiným způsobem (například formou nepodepsané datové zprávy), bylo

Nový občanský zákoník, který vstoupil v účinnost od 1. ledna 2014, považuje jednatele za člena statutárního orgánu. Kdybychom ovšem vyšli z úvahy obecně uznávaného poměru 3

Daně aktuálně / Ekonomika aktuálně na dani dle § 35ba tohoto zákona, splní-li podmínku úhrnu příjmu v České republice minimálně ve výši 90 procent celosvětových příjmů.

Vaše kontaktní osoba:

Zdroj: archiv Rödl & Partner

speciality (lex specialis), zvláštní úprava má přednost před normou obecnější, řídili bychom se dle definice jednatele, která je uvedena v  zákoně o  obchodních společnostech a družstvech. Důvodová zpráva k sněmovnímu tisku č. 252 ovšem uvádí, že už od 1. ledna 2014 musíme považovat jednatele za člena orgánu právnické osoby dle § 151 a  násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Jedná se o legislativně technické zpřesnění potvrzující obecnou právní úpravu orgánů právnických osob v novém občanském zákoníku (§ 151 a násl. NOZ), která vychází z pojetí, že i jednoosobový orgán právnické osoby má člena. Změna v zákoně o daních z příjmů od roku 2015 Aby nedocházelo k pochybnostem, jestli se jedná o příjem jednatele nerezidenta podle § 22 odst.1 písm. b) nebo § 22 odst. 1 písm. g) zákona o  daních z  příjmů, byl v  novele zákona o daních z příjmů v § 6 odst. 1 písm. c) vypuštěn bod 2 týkající se odměny orgánu právnické osoby. Od 1.  ledna 2015 je tedy jednoznačné, že odměna jednatele nerezidenta bude příjmem dle § 22 odst. 1 písm. g) tohoto zákona. Na tento příjem musí být uplatněna srážková daň ve výši 15 procent dle § 36 odst. 1 a) zákona o  daních z příjmů, včetně zachování postupu dle § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů – při výpočtu základu daně se připočte k příjmu ze závislé činnosti částka odpovídající povinnému pojistnému. Rozdíl mezi příjmem jednatele rezidenta a jednatele nerezidenta Jak už bylo uvedeno, příjem jednatele nerezidenta podléhá zdanění srážkovou daní. Změna, která nastala od 1. ledna 2014, má za následek, že u zdanění příjmů jednatele nerezidenta není aplikováno solidární zvýšení daně ve výši dle § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jednatel nerezident má možnost si podat za zdaňovací období daňové přiznání, kde uvede příjem, na který je použita srážková daň, jak je uvedeno v 36 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o  daních z  příjmů. Pokud této možnosti využije, může si uplatnit základní slevu na poplatníka a další slevy 4

Ing. Milan Mareš daňový poradce / Senior Associate Tel.: +420 530 300 500 E-mail: [email protected]

> Zálohy na podíl na zisku. Účtování zajišťovacích směnek David Trytko, Rödl & Partner Praha

Úvodem > O  bezřetnost při vyplácení záloh na podíl na zisku je na místě. Jak se na tuto problematiku dívá německá legislativa? Probíhající auditorská sezóna přináší problematiku přijatých směnek jako zajišťovacího instrumentu.

Zálohy na podíl na zisku Období před koncem kalendářního roku některé společnosti věnují přípravě nadcházející účetní závěrky. Loni se nově vyskytla skupina firem, která tento čas věnovala sestavování a ověřování mezitímní účetní závěrky pro účely stanovení výše zálohy na podíl na zisku. Problematiku záloh rozebírá příspěvek v  minulém vydání. Proto se nabízí navázat na něj a ve zkratce přiblížit okolnosti a  zkušenosti ze sousedního Německa. V  této souvislosti rovněž odkazujeme na článek Milana Zeleného a Petra Kříže s názvem Účetní zobrazení záloh na podíly na zisku, uveřejněný jako diskuse v časopise Auditor 9/2014 z 28.11.2014., který tuto problematiku rozebírá se zřetelem na anglosaský pohled na účetnictví. Německé účetní předpisy v  porovnání s  US GAAP a  IFRS kladou mnohem větší důraz na zachování kapitálové podstaty společnosti. Zálohami na podíl na zisku se rozumí platby společníkům s ohledem na s vysokou pravděpodobností očekávaný (téměř jistý), ale ještě neschválený výsledek

Ekonomika aktuálně hospodaření jako součást vlastního kapitálu společnosti. Proto hlavní omezení při výplatě záloh neleží v základních účetních předpisech – v  německém obchodním zákoníku – ale v  ustanoveních zákona o  společnostech s  ručením omezeným (GmbH-Gesetz), která se vztahují na neohrožení kapitálové podstaty společnosti. Vyplatit zálohu na podíl na zisku je možné za předpokladu, že odpovídá očekávané výši zisku. V případě, kdy společníci rozhodli o vyšší částce zálohy, než je později generovaný zisk, jedná se podle německého občanského zákoníku o  jejich neoprávněné obohacení na úkor společnosti. Proto nepřekvapuje, že společníci mají povinnost zálohu převyšující zisk vrátit. Obzvláště svízelná situace nastává u společníků, a to včetně zástupců mateřské společnosti, kteří jsou zároveň jednateli společnosti, protože u nich reálně hrozí naplnění skutkové podstaty porušení péče správného hospodáře. A to i přesto, že byla sestavena mezitímní účetní závěrka a  vypracován sofistikovaný finanční plán včetně vývoje tvorby zisku. Ty ale mohou být účelově zkresleny. Mezitímní účetní závěrka proto nemusí být v tomto případě podle názorů německé odborné veřejnosti dostačující. V  současnosti existuje v  této oblasti celá řada judikátů. V nich německé soudy řeší zpravidla neoprávněnost výplaty, povinnost část neoprávněně vyplácené zálohy vracet, jejich vykázání při vrácení zpět společnosti a podobně. Za zmínku v této souvislosti stojí a námi doporučována je okolnost, ke které soud zpravidla přihlíží: po výplatě záloh na podíl na zisku by měla být zachována kapitálová podstata společnosti, ať se již jedná o dostatečnou výši základního kapitálu, ostatních kapitálových fondů, fondů ze zisku a podobně. Zachování kapitálové podstaty společnosti je natolik důležité, že zálohy u akciové společnosti povoleny nejsou. Tento postoj lze názorně vystihnout představou, jak komplikované, často až nemožné, může být vymáhání zálohy na dividendu od desetitisíce drobných akcionářů. Proto lze závěrem relevantním i pro české účetní jednotky dále doporučit, že vedle zachování kapitálové podstaty společnosti by jedním z kritérií a podmínek při rozhodování o výši záloh na podíl na zisku mělo být posouzení bonity příjemce a schopnosti či jen ochoty část záloh vrátit zpět. Směnky jako zajišťovací instrument V rámci sestavování účetní závěrky a jejího ověřování bývá také často velmi obtížné stanovit odpovídající výši opravných položek na pohledávky. Obzvláště to platí pro odběratele, kteří již delší dobu své pohledávky řádně nehradí, ale ještě neexistuje dostatečně vysoká pravděpodobnost zahájení insolvenčního řízení. Společnosti mívají v  podobných případech k  dispozici takzvanou blankosměnku. Kdy a  za jakých okolností o ní účtovat? Zdali vůbec? V této souvislosti často kladená otázka. Historicky má směnka především funkci platební. S tou se lze v současné běžné účetní praxi setkat výjimečně. Častější

Vydání: Duben 2015

je její funkce zajišťovací. Tuto skutečnost je potřeba na začátku účtování rozlišit. Závisí na ní účetní řešení. Zákon směnečný a  šekový zmiňuje jen směnku vlastní a  cizí. Zajišťovací směnku nezná. Rozdělení na platební a  zajišťovací je určováno jejich zamýšleným účelem. Ten může být upraven smluvně, což důrazně doporučujeme. Směnka platební je přijata věřitelem na místo okamžité úhrady a uplatní se v daný čas a na daném místě předložením k proplacení. Směnka zajišťovací je jejím opakem. Je výstavci, pokud nenastane mimořádná situace, tj. pokud je závazek řádně a včas splacen, vrácena a ten ji zpravidla zničí. Zajišťovací směnka slouží jako náhradní řešení při uspokojování pohledávky, pokud nedojde k její řádné úhradě. Vycházíme z právního názoru, že tak souběžně existuje – zaúčtovaná pohledávka a – pouze v evidenci vedená či vhodněji na podrozvaze vykázaná – blankosměnka. Směnka platební je v účetnictví vykazována a je o ní účtováno jako o cenném papíru (účtové skupiny 06x a 25x podle doby splatnosti či účelu držení) nebo o platebním prostředku (31x s  rozdělením podle krátkodobého či dlouhodobého charakteru). Z pohledu zákona směnečného a šekového by měla splňovat všechny náležitosti směnky (označení, bezpodmínečný příkaz hradit, splatnost, místo, podpis apod.) Blankosměnka, jako dokument s často mnoha prázdnými místy, plnohodnotnou směnkou zatím není. Z jejího obsahu je však zřejmé, že se v budoucnosti směnkou stát může. Jediný údaj, který musí obsahovat, je alespoň jeden podpis. Vyplněním všech prázdných míst blankosměnky - náležitostí směnky podle směnečného a šekového zákona se z účetního pohledu zatím nic nemění. Nadále je účetní jednotkou považována za zajišťovací instrument. Současně existuje a je vykazována pohledávka, kterou směnka (pouze) zajišťuje. I  uplatněním u  odběratele se v  první fázi vykázání pohledávky nemění. A  to ani v  případě, je-li odběratel žalován a směnka je vymáhána v rámci zkráceného soudního řízení. Nadále plní funkci zajišťovací. Jiná bude situace, když se ze směnky zajišťovací stane směnka platební. Obtížné je ale určit okamžik, kdy se tak děje. Zjevné je to u takzvaného eskontu směnek (s postoupením směnky), kdy banka poskytne eskontní úvěr v případě, že věřitel, tedy dodavatel, potřebuje peněžní prostředky ještě před úhradou odběratelem. Splacení eskontního úvěru se účtuje po obdržení avíza od banky o úhradě směnky dlužníkem. Pokud dlužník směnku neuhradí, banka ji vrací a poskytnutý eskontní úvěr je třeba zaplatit: platební účel směnky je v tomto případě diskutabilní. Celkově lze oblast směnečného práva z  pohledu účetní profese posuzovat jako komplikovanou a vyžadující hluboké znalosti směnečného práva. Například jinak neproblematická poznámka na směnce "nikoliv na řad" zamezuje její postoupení (jedná se o  takzvanou rektasměnku). Proto doporučujeme v  případě pochybností či nejasností danou záležitost konzultovat s odborníkem. 5

Ekonomika aktuálně / Podnikové poradenství aktuálně Závěrem Tento příspěvek měl pomoci nahlédnout do úskalí dvou odlišných, ale stejně komplikovaných účetních rozhodování: opatrnosti při rozhodování o  výši záloh na podíl na zisku a  účtování zajišťovacích směnek. Obě oblasti mají také často společného jmenovatele – v  tomto případě auditora, který v úzkém kontaktu s finančním vedením řeší a posuzuje složitou účetní situaci. Tato problematika bude zcela jistě námětem pro detailnější diskusi nad konkrétním řešením.

Vaše kontaktní osoba:

Ing. David Trytko vedoucí auditorského týmu / Associate Partner Tel.: +420 236 163 300 E-mail: [email protected]

> Znalecké posudky aneb jak se vyznat ve zkratkách Jaroslav Chovanec, Zdeněk Benda Rödl & Partner Brno

Úvodem

IVSC (The International Valuation Standards Committee) Vznikla v 70. letech minulého století a je nezávislou celosvětovou mezinárodní neziskovou organizací, která se podílí na tvorbě a  publikaci mezinárodních oceňovacích standardů – IVS – International Valuation Standards. K  jejím dalším úkolům patří zejména harmonizace IVS, se zohledněním specifičnosti jednotlivých zemí. Během svého působení publikovala IVSC osm standardů IVS a  v  roce 2011 bylo vydáno nové aktualizované znění. Tyto standardy, které však nejsou závaznými předpisy, jsou souhrnem mezinárodně uznávaných zásad, postupů a doporučení pro praxi každého oceňovatele. TEGoVA (The European Group of Valuers' Associations) Je evropskou obdobou IVSC. Sdružuje jednotlivé evropské národní asociace odhadců. Obdobně jako IVSC publikuje standardy pro oceňování majetku. Vyvíjí tlak na jejich zavedení zejména v členských státech EU. Tyto standardy jsou známy pod pojmem EVS – European Valuation Standards. V současné době sdružuje tato skupina cca 60 asociací z 33 zemí s více než 70 tisíci členy. IVS (International Valuation Standards) Jedná se o standardy postupně vydávané organizací IVSC od roku 1980. Tyto normy jsou průběžně aktualizovány a rozšiřovány. Postupy v nich uvedené jsou sice v současné době používány drtivou většinou zpracovatelů ocenění po celém světě, ale postupy v nich uváděné jsou spíše v obecné rovině a jejich význam spočívá spíše ve vymezení standardů hodnoty. Za hlavní je možno považovat přesnou definici tržní hodnoty a zejména definici, kdy lze výsledek ocenění považovat za tržní hodnotu. EVS (European Valuation Standard) Jsou standardy vydávané organizací TEGoVA, které jsou používány k  vyhotovení objektivních tržních odhadů majetku v  rámci celé Evropy. Plní významnou úlohu při sjednocování oceňovacích postupů používaných v  člen-

> V    naprosté většině znaleckých posudků v  oboru ekonomika – ceny a odhady – se zpracovatel odvolává na pojmy „IVSC“, TEGoVA“, „EVS“, případně se ohání členstvím v ČKOM. Co znamenají jednotlivé zkratky, jaké vztahy jsou mezi nimi a proč se na ně zpracovatelé posudků odvolávají?

I laická veřejnost je seznámena s tím, že pro tržní a netržní (například investiční či akviziční) oceňování neplatí prakticky žádné zákonné předpisy. Pouze pro oceňování majetku, práv a závazků pro fiskální účely (úřední hodnota) se oceňovatel musí řídit zákonem č. 151/1997 Sb. v platném znění, a souvisejícími prováděcími předpisy. To však neznamená, že při oceňování lze nerespektovat určitá doporučení a  metodiky. Tato doporučení a  metodiky pro postup ocenění jsou vytvářeny organizacemi IVSC, TEGoVA a v ČR zejména ČKOM a dalšími profesními sdruženími. 6

Zdroj: archiv Rödl & Partner

Podnikové poradenství aktuálně Rödl & Partner Intern

Vydání: Duben 2015

> Česká unie soudních znalců v lesním hospodářství, o.s. > Česká společnost soudního lékařství a  soudní toxikologie při České lékařské společnosti J. E. Purkyně Tato konfederace v současné době zastupuje více než 40 znaleckých ústavů a více než 1 450 soudních znalců. Je zřejmé, že i když není pro ocenění majetku v platnosti žádný předpis (s výjimkou již uvedeného úředního ocenění), řídí se zpracovatel ocenění terminologií, pravidly, doporučeními a schválenými metodami vyplývajícími ze standardů IVS a  EVS, které jsou publikovány prostřednictvím IVSC, TEGoVA, ČKOM a případně dalšími příslušnými profesními sdruženími. Zdroj: archiv Rödl & Partner

ských zemích TEGoVA a zejména při používání jednotného výkladů pojmů při oceňování majetku. Jsou tvořeny vlastními standardy, směrnicemi a dodatky.

Vaše kontaktní osoba:

Ani jeden z  výše uvedených standardů však není „manuálem“, podle kterého lze příslušný majetek ocenit. V České republice je profilována řada „komor“ sdružujících znalce, znalecké ústavy a odhadce. Členem TEGoVA je však pouze Česká komora odhadců majetku (ČKOM), a  to od roku 1993. ČKOM byla založena v  roce 1992 jako profesní sdružení občanů ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb. Jedná se o zájmové, nezávislé a  neziskové sdružení podnikatelů (fyzických i právnických osob), podnikajících (§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku) v oblasti oceňování majetku. Základním posláním ČKOM je zvyšování kvalifikace jejích členů a tím i zvyšování kvality posudků na základě nových poznatků, spolupráce s orgány státní moci, do jejichž působnosti patří oceňování majetku a mezinárodní spolupráce.

Ing. Jaroslav Chovanec, Ph.D. znalec Tel.: +420 530 300 500 E-mail: [email protected]

> Akce / Připravujeme pro vás: duben–červen 2015 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Duben

Členem ČKOM je také znalecký ústav Activities a.s. V  České republice existují i  další sdružení obdobného charakteru. Každé z  těchto profesních sdružení mělo poněkud odlišný výklad standardů IVS a EVS. Tyto rozdíly byly dány především různou interpretací těchto standardů, vyplývající zejména z různých výkladů překladu. Aby bylo možné sjednotit metodiku pro oceňování majetku v ČR, byla v roce 2010 ustanovena Konfederace občanských sdružení znalců a  odhadců (KOSZO), jejímiž účastníky jsou: > Asociace znalců a odhadců České republiky, o.s. > Česká komora odhadců majetku, profesní sdružení znalců a odhadců > Česká společnost certifikovaných odhadců majetku, o.s. > EVU – Evropská společnost pro výzkum a analýzu nehod se sídlem v  Hamburku, o.s., Národní skupina České republiky

Zaměstnanec a zdraví 29. dubna 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Eva Blechová, Václav Vlk Transferové ceny z pohledu daní, práva a auditu 30. dubna 2015, sídlo společnosti 1. VOX a.s. Přednáší: Jaroslav Dubský, Miroslav Kocman, Pavel Koukal, Petr Tomeš Květen Koncernové vztahy (II) v právních, daňových a účetních souvislostech 27. května 2015, Konferenční centrum U Hájků, Praha Přednáší: Pavel Koukal, Jaroslav Dubský, Miroslav Kocman, Petr Tomeš

7

Rödl & Partner Intern Mandantenbrief Červen Zaměstnanci a ochrana osobních údajů – nové pohledy a přístupy 2. června 2015, Kopule DTIHK Praha Přednáší: Pavel Koukal, Eva Blechová Společenská odpovědnost firem (CSR) 5. června 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Miroslav Kocman, Robert Divisek

Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner

„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“

Co nového v korporátní Compliance 2015 17. června 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal

Více o programu a online přihlášky http://www.roedl.com/cz/cz/akce/aktualni_akce.html Změna programu vyhrazena. 

-jsd-

„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.

Castellers de Barcelona

Mandantenbrief Duben 2015, MK ČR E 16542 Vydavatel:

Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz

Redakce:

Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Rödl & Partner – [email protected]

Tento newsletter je nezávaznou informační bro­žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora­denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part­­ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře­vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in­for­­mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora­dens­kou za­kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od­povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news­letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.