Roèník II
duben
èíslo 3
,-~~
2000
t
ti'i" 'i;
Jednoho tichého rána v Jeruzalémì se pohnul velký okrouhlý balvan, otevøelse hrob a z útrob zemì vyšlo slunce. Za absolutního ticha. V jednom jediném okamžiku. Nejosudovìjší lidský problém se vyøešil. Ale lidé -apoštolové a ostatní -to ještì nevìdí. A ti, kteøí se do dozvìdí, se tomu budou bránit, nebudou schopni uvìøit ve štìstí, které na nì èeká. Až pod vahou celé série neotøesitelných dùkazù se zaènou lidská srdce otevírat tétopravdì... Víte, proè se Pán Ježíšpo svém zmrtvýchvstání zjevil nejprve ženám? Øíká se, že proto, aby se to co nejrychleji rozšíøilo mezi lidi. Nevím, a ani to není dùležité, zda je to správná odpovìd: nebo to je jen narážka na nìkdy pøíliš upovídané ženy. Dùležité je, že si ženy, první svìdci zmrtvýchvstalého Ježíše, tuto informaci nenechalypro sebe. Dùležité je, že apoštolové tuto radostnóu, pøekvapující, ale rozumem navíc ještì stále ustrašeným velkopáteèními událostmi nepochopitelnou zprávu nevzali jako nìjakou halucinaci nebo pøeludy pøecitlivìlých žen. Dùležité je, že je tato zpráva k nìèemu vyprovokovala. Museli se ovšem o této skuteènosti sami pøesvìdèit. Proto dva nejodvážnìjší, nebo ti, kteøí Ježíše nejvíc milují, spìchají ke hrobu. Také my dostáváme nebo se z rùZných zdrojù dozvídáme rùZné "obyèejné~' i "senzaèní" informace èi zprávy. Také nás by mìly vždypohnout k èinnosti. Máme zkoumatjejich dùležitostapøesvìdèovat se o pravdivosti a potom dìlat, co je v našich lidských silách. Mám pro vás také jednu velice dùležitou a významnouzprávu. JežlS vstal Z mrtvých! Ale vìøíme tomu opravdu celým srdcem a plným vìdomím? A pokud ano, dokážemeto také zvìsto-vat ostatním jako MMagdalská a ostatní ženy a apoštolové, nebo si to ponechámepouze pro sebe? Jedna z možnostíje návštìva pøátel a známých o~Velikonoènímpondìlí: JáhenAntonín
,
w""(
~mosti
Okénko noVOj
!SKt
PØEDSTAVUJEME V den slavnosti Zvìstování Pánì 25.bøezna byl první jubilejní den v rámci Jubilejního roku. Pøipomìli jsme si jej také jako Den manželù. V dnešní dobì ve spoleènosti slábne úcta k poslání a hodnotám rodiny i vìrnosti manželù, V dobì kdy je èastìjší otázka "Kolikáté je to tvé manželství(pokud jsi vùbec manželství uzavøel a radìji nežil jen tak) nežli jak dlouho jsi ženatý (vdaná) ii nech• jsou nám pøíkladem ti, kteøí spolu žijí desítky let. Z tìchto dùvodù jsme položili želùm Kunetkovým, kteøí letos spolu žijí již 58 let.
První otázka bude pro náš èasopis tradièní. Odkud pocházíte? Já (ld.Kuoetka) jsem se narodil v Bemarticích nad Odrou a manželka v NovémJièínì. O paní Kunetkové jsme pøed èasem èetli v našem regionálntm tisku, že patøila k prvním absoloventùmèeského gymnázia v NovémJièínì... Oba jsme studovalina èeskémreálném gymnáziu v Novém Jièínì, ovšem v nestejnéroky -manželkaje o dva roky starší. Nastoupila v r.1921, v jedenácti letech,kdežtojá v r.1925, kdy už mi bylo skoro 13 let. Ona maturovala v r.1929, kdežtojá.v roce 1933. Mùžete si, pant Kunetková, vzpome~out na svá léta paní uèitelky?
nìkolik
otázek
man-
Manželkapo maturitì absolvovala I rok Uèitelského ústavu v Pøíboøea pak uèila 2 roky v Hostašovicích.Poté byla pøeloženado Bemartic,kde uèila do roku 1939. Pane doktore, Vy jste byl právníkem, kde všudejste pùsobil? Studovaljsem právana právnickéfakultì Masarykovyuniverzity v Bmì, kde jsem promoval koncemroku 1938. Bylo to v dobì, kdy Novojièínsko i Bernartice pøipadly do tzv. Sudet. Manželka byla v tom roce pøeloženana èeskou školu v Novém Jièínì, kde setrvalaaž do provdání v roce 1942. Já jako Èech jsem zde ve svémoboru stìží našelmísto,a tak jsem odejel do Olomouce, kde se mi podaøilonajít místo u soukroméfirmy. Po nasazení u nìmecké Vermògensamt (Majetková správa)jsem po válce pracoval jako právník u rùzných národních podnikùa poslézena radnici v Olomouci až do roku 1968. Pak mi bylo nabídnuto místo na ONV v Novém Jièínì, což jsem s povdìkem pøijal, nebo• to vyhovovalo našemuzámìru vrátit se na dùchod do míst našeho mládí. Do Nového Jièína jsme se pøistìhovali v roce 1972, kdy jsme zde získalibyt.
strana 3
Okénko nO1
!sk,
PØEDSTAVUJEME V den slavnosti Zvìstování Pánì 25.bøezna byl pIVní jubilejní den v rámci Jubilejního roku. Pøipomìli jsme si jej také jako Den manželù. V dnešní dobì ve spoleènosti slábne úcta k poslání a hodnotám rodiny i vìrnosti manželù, V dobì kdy je èastìjší otázka "Kolikáté je to tvé manželství(pokud jsi vùbec manželství uzavøel a radìji nežil jen tak) nežli jak dlouho jsi ženatý (vdaná) ii nech• jsou nám pøíkladem ti, kteøí spolu žijí desítky let. Z tìchto dùvodù jsme položili želùm Kunetkovým, kteøí letos spolu žijí již 58 let.
První otázka bude pro náš èasopis tradièní. Odkud pocházíte? Já (ld-Kunetka) jsem se narodil v Bemarticích nad Odrou a manželka v NovémJièínì. O paní Kunetkové jsme pøed èasem èetli v našem regionálnim tisku, že patøila k prvnim absoloventùmèeského gymnázia v NovémJièinì... Oba jsme studovalina èeskémreálném gymnáziu v Novém Jièínì, ovšem v nestejnéroky -manželkaje o dva roky starši. Nastoupila v r.1921, v jedenácti letech,kdežtojá v r.1925, kdy už mi bylo skoro 13 let. Ona maturovala v r.1929, kdežtojá_vroce 1933.
nìkolik
otázek
man-
Manželkapo maturitì absolvovala I rok Uèitelského ústavu v Pøíboøea pak uèila 2 roky v Hostašovicích.Poté byla pøeloženado Bernartic,kde uèila do roku 1939. Pane doktore, Vy jste byl právníkem, kde všudejste pùsobil? Studovaljsem právana právnickéfakultì Masarykovyuniverzity v Brnì, kde jsem promoval koncemroku 1938. Bylo to v dobì, kdy Novojièínsko i Bernartice pøipadly do tzv. Sudet. Manželka byla vtom roce pøeloženana èeskou školu v Novém Jièínì, kde setrvalaaž do provdání v roce 1942. Já jako Èech jsem zde ve svémoboru stìží našelmísto,a tak jsem odejel do Olomouce, kde se mi podaøilonajít místo u soukroméfirmy. Po nasazení u nìmecké VermOgensamt (Majetková správa)jsem po válce pracoval jako právník u rùzných národních podnikùa poslézena radnici v Olomouci až do roku 1968. Pak mi bylo nabídnuto místo na ONV v Novém Jièínì, což jsem s povdìkem pøijal, nebo• to vyhovovalo našemuzámìru vrátit se na dùchod do míst našeho mládí. Do Nového Jièína jsme se pøistìhovali v roce 1972, kdy jsme zde získalibyt.
Mùžete si, pant Kunetková, vzpome~out na svá léta pant uèitelky? strana :$
Vra•me se však k našemu tématu. Vzpomenete si ještì na to, jak jste se seznámili? Semámili jsme se v Bernarticích, zejména ve spolupráci v Jednotì Orla, katolické kulturní a tìlovýchovné organizaci. Jaké je Vaše manželstvi? Našemanželstvía rodinný život probíhal celkem bez problémù, ponìvadž oba jsme mìli stejné vychování v katolických rodinách (manželkamìla bratraknìzem). Byli jsme naprostoshodní ve víøev Boha, v názorechna výchovu dìtí a snažili se žít Desaterema cÍrkevnímrokem. K nejkrásnìjšim chvilim v manželství patøí narození dìtí. Co dìlaji a kde žiji? Mìli jsme v Olomouci pìkný a prostorný byt, takže tìch pìt dìtí, kterými násPán Bùh obdaøil,mìlo dostprostoru. Pøirozenì, že jsme je vychovávali po svém -ve víøev Boha. Chodily vždy do náboženství,kolikrát jako jediné ze tøídy a pøesnepøízeòøeditelùa uèitelù školy. Uèily se dobøea vydržely. Bludy o víøe v Boha, o náboženstvía cÍrkvi, které ve škole slyšely,jsme jim doma vyvraceli a vysvìtlovali, takže žádné z nich netíhlo ke komunismu.Nejstaršísynpo maturitì na chemicképrùmyslovcev Pøerovìnastoupil do podniku Kauèuk v Kralupech, kde pracuje dodnes.Svùj vztah k režimu vyjadøovaltím, že nikdy nešelk volbám. Proto také zùstával v dìlnické profesi. Nyní vykonává práci jemu odpovídající. Tøetísyn nemìl ke studiu chuti, a tak se vyuèil automechanikem.V roce 1968 pøi cestì do Itálie, když jsnie byli obsazeni Rusy, zùstalve Švýcarsku,kde žije dodnes. Stal se tam uèitelem na zvláštní škole a soukromì podniká, takže teprve .strana
tam musel hodnì studovat, a to ještì k tomu ve francouzštinì. Musím seještì zminit o dvou dcerách,ze kterýchmáme radost.Daly si vždy øícta svouvýchovou a svými radamijsme dosáhli toho, že si peèlivì vybíraly své životní partnery u nichž dosáhlystejné víry, stejnéhosmýšlení,takže sejim lépe daøíøešitproblémy s dnešnívýchovoudìtí.
Zvláš• se zeptám na Vašeho syna Františka, který je knìzem, uèí na Teologické fakultì a je docentem. Mìl stejnou výchovu jako ostatní a své poslání si zvolil sám a dobrovolnì. Po maturitì v Olomouci studoval totiž varhanníkonzervatoøv Srnì 6 let a teprve pak se rozhodl pro bohosloví právì v roce 1968, kdy byla obnovenateologická fakulta v Olomouci. Dnes tam pøednáší liturgiku.
4
)/(enko novojièínske farnosti
Pane doktore, Vy jste se osobnì znal i s takovými velikány, jako byl pan kardinál Tomášek, arcibiskup Vaòák a dalšf, mùžete nám nìco zajfmavého z tìchto setkánf øfci? Je pravdou,že jsem se velice dobøe znal spanem kardinálem Tomáškem. Seznámilijsme se ihnedpo mémpøíchodu do Olomouce v r.1940. Byli jsme tehdy oba, on jako profesornáboženství; èleny výboru orelské ropy Šrámkovy v Olomouci. K tomuto pøátelstvíse on vždycky hlásil a byl jsem jim už jako kardinálemv Praze srdeènì pøijat. Pana arcibiskupaVaòákajsem znal ještì jako kaplana u Sv.Michala v Olomouci i v jeho další pastoracimimo Olomouc.Je pøirozené,že když jsem pracovalv Orle, v ÈSL a zpíval v kostelních sborech, pøišeljsem do stykus mnohaduchovnimi osobami i osobnostmi. Byl to také P.BedøichHofman, faráø u Sv.Michala v Olomouci,který celou druhousvìtovou válku prožil v koncentraèníchtáborech v Nìmecku, š•astnì se vrátil a napsalo tom knihu "A kdo vás zabije", kterou mám i sjeho vìnovánim. Mohu dosvìdèit, že to byli všichni vzácní mužové a sloupynašiCirkve. Je o Vás známo, že jste se témìø celý život v køes•anství intenzivnì vzdìlávali -a to i za komunistického totalitnfho režimu. Mùžete nám nìco prozradit z tìchto setkání? Nemohu nevzpomenoutna jednoho z našich významných teologù ThDr.JosefaZvìøinu, s kterým jsem se seznámil tak dobøe,že si mnohokrátkoncem sedmdesátých a zaèátkemosmdesátých let Vybralnáš byt v NovémJièinì za pøednáškovou srnpro teologickou výuku svých. vìtšinou mladých posluchaèù,
mnohdyaž do poètu dvaceti,takžeposluchaèi posedávalii na zemi. Ke své èinnosti za totality mohuještì uvést.žejsme pod hlavièkou ÈSL, obzvláštì v Novém Jièínì s br.Josefem Pavelou poøádali setkánívìøících,kde jsme probírali nikoliv marx-Ieninismus,ale našenáboženské otázky, problémy a výuku. Jinak se také tak pùsobilo po rodinách. Po pádu totality se snažíme obnovit a pokraèovat v èinnostiOrla, získalijsme zpìt orlovnu v Louèce. Jsem pøesvìdèen,že èinnost Orla a jemu podobnýchorganizací,spolkù a spoleèenství,budujícíchna køes•anských zásadách,na základì Desateraa pod vedenímcírkve, jsou nadìjí, že morální úpadekdnešníspoleènostimùžebýt zastavennebo alespoòzmírnìn. Mùžete závìrem øfci, co pøejete dnešním mladým lidem, manželùm a rodinám? Pøejijim a doporuèuji aby si své životní partnery vybírali nikoliv podle postavy, vlasù èi fousù, ale podle jejich postoje k Bohu, víøe, církvi a Desateru, hlavnì pøikázáníšestému,kdy je nutno poèkat se sexemaž do manželstvf,uzavøenéhopøed oltáøempodle katolického ritu a je nerozluèitelné.Proto ta rozvaha pøed jeho uzavøením.Pro manželství pode mého názoru není vhodný ekumenismus,nebo• manželéjsou jedno tìlo a tudíž musí mít i jednu mysl, jednu víru a lásku. Všem našim vìøícím manželùm s rodinami pøejemepevnosta vytrvalost ve víøe,nadìji a lásce, aby tak stále na sebe pøivolávali nezmìrnost Božího požehnánípro život èasný i vìèný. Nikdy nezapomínejtena pøímluvu a ochranu PannyMarie!
strana 5
OHLÉDNUTÍ ZA DNEM MANŽELÙ "Jubileumje vìci celé církve,tedy i naši farnosti.a záležíjen na nás,farnícíchtéto farnosti,jestli je chcemeslavit'. Tato slova otce Aloisejsme si pøipomínaliv krátkém obdobípøipravna l.jubilejni den -Den manželù-25.bøema. V samotnébule papeže Jana PavlaII., vyhlašujícíVelké jubileum roku 2000,jsme si mohli pøeèíst,že "Každý jubilejní rok je jako pozvánina svatebníhostinu,kdy s celou cirkvi spìchámena pøipravenouslavnost,pøinášímeuž to, co nás spojuje a pohled upøenýna Krista nám umožòujerùst v jednotì, jež je plodemDucha." Nejen radost z toho, co nás spojuje, ale i bolestz rozdìleni, kterou i v naši farnostizakoušíme,prosbyza našemanželstvía jejich obnovu, za usmíøenimezi manžely,v rodinách,ale i v celé farnostijsme mìli možnostvložit do devitidenninovény prosebke sv. Josefovia sv. Zdislavì, patronù manželùa rodin. Spoluse svátostismiøenijsmese tak mohli lépe pøipravitna nastávajici slavnost. Samotnýden slavnostinám ,', "i.' mìl pøipomenoutchvíle, kdy jsme si samipøedPánemslibovali svùj slib vìrnosti. Poèetlet, která mezitím uplynula, se pár od páru rùmil -od nìkolika mìsícù až po jubilejních 25 èi dokonce50. V oèíchnejednoho páru shromáždìnýchpo celé délce kostela se zaleskla slza dojetí pøi obnovì manželského slibu. Jak nepomysletna veliký dara vlastnì zázrak,o kterémse nìkolikrát ve své promluvì zmínil otec Alois, když mùžemestále i po létech ze svátosti manželstvíèerpat Boží milost a snu ke spoleènémuživotu. Zároveò si jeden druhémupøipomenoutzávazek peèovato spoleènýV7,tah.aby nezevšednìl,abyse manželství nestalopouhousamozøejmostí, která se prostì žije sama od sebe. Uvìdomili jsme si také, jak byl tento den dùležitý pro celou rodinu i pro naše dìti, které tak dostávajíod nás svìdectví, potøebné pro jejich další život i budoucí manželství. Nechtìli a ani nemohli jsme ve svých pøímluvách
strana 6
Okénko novojlèlnske -
farností
Jf~UUU
zapomenoutna bolestrozdìlených,neúplnýcha ovdovìlých manželstvía vyprošovati jim sílu unésttíhu samoty. Protože v tento den Zvìstování Pánì uctíváme mateøství Panny Marie, úmyslemsbírky pøi mši svatébylo podpoøitmatky v nouzi a záchranu nenarozeného života. Po odpolednímpožehnáníjsme se sešli pøi neformálnímsetkánímanželu,všech tìch, kteøípøijalipozvánísi pøikáv, èaji a nìjaké té sladkostipopovídata zavzpomínat. Milé pøekvapenínám pøipravili i naši nejmenší.Když jsme se v podveèernavraceli domu, odnášelijsme si radostnýpocit, že se vracíme ze skuteènésvatebníhostiny,na kterounáspozvalPán. ManželéBokov;
Z pastoraèních dùvodù se o den pozdìji také v Šenovì konal Den manželù. Vatmosféøe rodinného spoleèenství pøišli obnovit svá rozhodnutí mnozí, kteøí v tomto kostele, a nejen v nìm, vyšli na spoleènou cestu s Pánem. Spoleèné setkání pokraèovalo odpoledne na Obecním ùøadì v Šenovì spolu s otcem Karlem., kde byla pøíležitost k vzájemnému sblížení a spoleènému prožití tohoto vzácného Jubilejního dne.
scrana
{
Okénko novojlèlnske farnosti
3/2000
Dìkujeme Paneza všechny,kteøípøijali Tvé pozvánía otevøelisvá srdce Tvému pùsobenía vroucnì Tì prosímeza ty, jejichž srdcejsou ještì zatvrzelá,neochotnápøiblížit sek Tobì i k tomu,kteréhoJsijim svìøil. Amen. .1()lana ()rllkOVa
NÁRODNÍ POU• DO ØÍMA Témìøstovka lidí z naší farnosti a okolí pøicestovalav rámci èeskénárodní pouti do Øíma. Všichni se š•astnì vrátili do svých pozemskýchdomovù, plni dojmù a nadšení. Nezapomenutelnábyla atmosférafantastického spoleèenstvítìch 8 tisíc èeskýchvìøících, témìø250 knìží a jáhnù a všechnašich biskupù pøi osobnímsetkánís nástupcemsv. Petra se svatým otcem Janem Pavlem II. Každého jistì oslovilo nìco jiného, proto vìøím, že se nìkteøí podìlí o své zážitky se ètenáøinašehozpravodaje.Dìkuji všem, kteøísvýmimodlitbamipøispìlike zdarucelépouti. .Jáhen Anl/míl'
JUBILEJNÍ
DEN NEMOCNÝCH
Z HISTORIE
-KOSTEL V ŽILINÌ
Už v XII/. století byl v Žilinì døevìný kostel, ale samostatná fara nikoliv. Byl to kostel Sv. Køíže a bohoslužby tam byly slouženy. Byl starší než kostel Nejsvìtìjší Trojice v Novém Jièínì a podle stavebního slohu asi nejstarší v celém kraji. Jsou tam i znaky pánù z Kravaø a hvìzda Šternberkù.
strana 8
Majitel panství z rodu $ternberkù dal vystavìt kolem roku 1400 nový kostel kamenný. Nynìjší podobu musel dostat v dobì reformace od evangelíkù. Pozdìji byl kostìl opìt katolický, mìl 3 oltáøe, jeden sv. Mikuláše. Posvìcení provedl biskup Dorre v roce 1669. Byly tam 3 zvony, ale za války všechny odvezeny. Roku 1756 byla novì pokryta vìž a dostal novou kupoli -tu má dodnes. Žilina mìla i svou vlastní faru, ale roku 1457 zanikla a obec byla pøífaøena k Novému Jièínu. Varhany byly postaveny r.1824. V roce 1898 byla provedena velká renovace kostela -to je dnešní podoba. Kamenný køíž u vchodu zøídily obce Lilina a Bludovice. Pravidelné bohoslužby tu nebyly, jen o svátcích a zvláštních pøíležitostech. P. Weigel musel být koòským spøežením odvezen ke kostelu z Nového Jièína a opìt pøivezen nazpìt. Roku 1945 byl èást oken rozbita, kostel zpustošen, nebyly žádné mše svaté. Na Ignaciánském kopci nad kostelem byla vystavìna r.1661 "ignaciánská" kaple Za Josefa II. uzavøena, pak tu byl obilní sklad. Roku 1883 byla zbourána. Høbitovy byly dva: u kostela a na kopci. Pohøby se konaly z domu. Mrtvý ležel v místnosti se zastøenými okny, den a noc svítila svíce, rodina držela stráž, pøátelé a známí pøicházeli rozlouèit se s mrtvým. Tøetí den byla rakev pøevezena do kostela, odtud pak byl pohøeb. Pro pøíbuzné bývala po pohøbu hostina. Na hornlm høbitovì byl urnový háj, do kamenné zdi se ukládaly urny volnomyšlenkáøù. Po skonèení 2. svìtové války byly høbitovy zohaveny. V roce. 1923 byl u kostela postaven památnlk padlých I. svìt. války. Na skalním bloku byl bronzový orel. Ve II. svìt. válce bylo 104 obìtí. c... P...' .,u" ,,".VU
strana 9
Okenl
novoj/è/nsKe ,
farnosti
3i2000
DIVOTVÙRCE STOLETÍ V Okénkuè.4 byl vytištìn obrázekotce Pia, nejvìtšího divotvùrce tohoto století. Zemøelv r./968. U náspro totalitujsme o nìm mohonevìdìli. Ze západuvšakjezdili se k nìmu lidé zpovídat(nejvíceAmerièané),a to v tak velkémpoètu,že se muselipøedemobjednávat. Ráda bych Vámo nìm chtìla nìco napsat a to v souvislostech.Moje první vìtší cestado zahranièí byl Egypt. Pøálajsem si jet do Jugoslávie,ale v té dobì o ni byl pøíliš velký zájem. Dle programu konal se jednodenní zájezddo EI Alameinu. Toto místoje známonejvìtší pouštní bitvou 2.svìtovéválky. U hlavního památníku ležel už povadlývìnec od generála Montgomeryho,jenž se zúèastniloslav25. výroèí této bitvy. V místì je vojenskémuzeums.figurinami a se všímco patøilo k tomuto boji. Dále jsou tam tøi památníkypadlých. Nìmci mají veliký bunkr, v pøedsínis mozaikou míru. Uvnitødo kruhu sarkofágy,nad každýmrozevøenáobrovskábílá kniha a v ní jméno vedlejména. Staèilajsem pøeèístjen jména padlých ze Sudet,místa,kam za okupace Nový Jièín patøil. Nejvìtší a nejhezèípamátník mají Italové. Je to stavba do výšky. Uvnitøjsou hlavním motivem schodydo nebe a dokola chodby. Všechnystìny jsou obloženybílými mramorovýmidestièkamisejmény a daty padlých Italù. Písmenajsou èerná,u dùstojníkùzlatá. Amerièanépostavili vyhlídkovýmost z nìhož až do nedohlednajsou vidìt samékøíže.Padlozde tisícemladýchmužù, mnozíz nich všakzemøeli kvùli neqostatkulékù a pitné vody. Když to vidìl italský generál, rozhodl se pro sebevraždu.Dal rozkaz tuto noc k nìmu nikoh do stanu nepouštìt. Užse chtìl zastøelit,avšakvešelmnich a se zdviže-
strana 10
Okénko OOVO}ièínské farnosti
ným prstem mu øekl: "Generále, nedìlejte hloUfKJSl!" Stráž jej ujistila. že nikdo nevešel. Po válce zjiftil, že to byl otec Pio. Mìl schopnost být souèasnì na "íce místech. V Itálii v Son Giovanni Rotonda, "khíšteøe jednou "noc; probudilo mníchy m0hutné "hurá" ozývajíc; se z "ena Nikoho tam však nevidìli a když se to opako"alo potøetí; zeptali se otce Pia, co to má znamenaL On jim odpo"ìdìl. že " posledni dobì se hodnì modlil zapadlé vojáky od El A-lameinu a oni cestou do Bóje mu pøišli potiìl:oVal. Pøed pár lety zúèastnila jsem se ještì s daLiimi zdejšími farníky jjouIního zájezdu do Son Giovanni Rotondo. Toto mìsto lež; najihu Itálie, dá se øú;i ujej; paty. V boèní kapli chrámu, kde otec Pio nejèmtìji sloužíval mši svatou, se na:hází ZJH11'ìdniceotce Pia, dnes je za møížemi Slyšelajsem na rádiu VaIikÏn. že jednou .fe pøíhtxlilo, že otec vybìhl ze zpovìdnice. Popadl jednoho èekajícího a vtáhl jej ke ZJH11'ìdniciOsta/nÚII èekajícÚII se pak omluvil. že už déle nemohl.mést "zápach" zjeho høíchù. Nìkdy také od zpovìdi nìkoho "vyhodil", a• pøijde až napraví to nebo ono. Otec Pro pro.\1ì "ìdìl všechno. Také se ho jeden èlo"ìk zeptal na to, jak do]Kltll na "ìèna.\'ti jeho otec a otec jeho manželky. Dostal odpovìtl: žejeho otec je spasen, byllékaøeln, obìtavì pomáhal lidem. Avšak otecjeho manželky do kostela nechodil. øíkal; že BlIh je "iIKle, ten .fJHL"en není Svatý otec je ctitelem otce Pia. Ještì jako kardinál " hako"ì jej prosil o uzdravení nemocnépaní; která mìla rako"inu. Paní se uzdrat'i/a. Mnozi jste už o otci Pio"i, jenž byl " loòském roce blahoøeèen,èedí; a èíst bJ«lete. u,...,~
Z NAší KNIHOVNY V Assisi mùžetevidìt velkou fotografii: jsou na ni zásbIpci všech náboženství na svìtì, které papež T. 1986 pozval do Assisi, aby se modlili za mir. Proè právì do Assisi? Jistì proto, že ještì po 800 letech mùže nám sv. FI3Idišek:ukázatcestlL Jehopøikladunásledovalasv. Klára a od ní to pøevzalanaše Anežka PøemysloVD3Brab"Jiljí napsal:Nikdo by nemìl vyslovit jméno Fl3ntišek a necítit pøi tom velkou sladkost. Ten sv. Frnntišek, který se zasnoubils chudobou,píševšem vládctim po celémsvìtì: ..Prosímváss uctivostí,abyste pro starostia péèi o tentosvìt nezapomnìli na HOS(KKIina a neuchylovali se od jeho pøikázání.Stojí za to zamysletsenad tímto nejmilovanìjším svìtcem. Ve farní knihovnì je o nìm nìkolik knih. ,-- V_-,
.-A"P'
strana 11
.
Okenko novopèínsJ;e fé-lmosti
(pokraèovAni
putováni
3r2íJOU
farnosti
Jindfichùv
Hradec
JERUZALÉMSKÝ
po rnistech
JubilejnihO
roku)
CHRÁM
Bìhem putování z Egypta do zaslíbené zemì Kanaán uctívali Izraelci Boha ve stanu setkávání, v pøíbytku nazývaném "svatynì". Symbolizovaloto, že Hospodinbydlí uprostøed svého lidu a má s nimi obecenství.(Ex. 25,8). Kdekoliv se utáboøili, vztyèili nejprve tento "stan setkávání"a pak své stany okolo. Tím dávali najevo,že uctíváníBohazaujímánejdùležitìjšímísto v jejich životì. Dìjiny chrámuzaèínajíDavidem.Žil desetstoletípøedJežíšem,v dobì, kdy byli židé v zaslíbenézemi teprve krátce. Chtìl vybudovat v Jeruzalémì velký chrám,ale nemìl k tomu pøedpoklady.Až jeho syn Šalamounroku 960 pø.Kr. postavil na skalní plošinì Maria chrám (na místì, kde Abrahámmìl obìtovat svéhosynalzáka). Zde byla uloženaarchaúmluvy. Za sedmlet byl postavenchrám 487 m dlouhý a 295 m široký. (popisje uvedenv I Kr 5-8)
Tento první chrámrozboøilv roce 587pø.Kr. babylonskýkrál Nabúkadnesar."Bože,pohané vtrhli do tvého dìdictví, poskvrnili tvùj svatý chrám,Jeruzalémpromìnili v trosky" (Ž79.1).Po padesátiletém babylonskémzajetí vydal Kýros v roce 536 známý výnos,kterýmvyhnanýmŽidùm dovolil, abysevrátili. Byla to nesmírnáradost, kterou strana 72
:)kenko novo~!n,')Ke farnosti
zachycuježalm 126,kde tito navrátilci radostnì zpívají: .,Když Hospodinpøivádìl sionskézajatce,byli jsme jako ve snách. Tehdybyla naše ústaplná smíchua nášjazyk plnýjásotu... ., V prùbìhu let byly provádìny pøestavby, ale dùkladnourenovaciprovedl až Herodes Veliký (37-4 pø.Kr.),který dal navážkamiznovurozšíøitplošinuna Chrámovéhoøe (145,564m2)a opevnilji mohutnýmihradbami.Herodes,aby se zalíbil Židùm a dostal je na svou stranu,nechal chrám zvýšit, takže byl dvakrát vyšší než Šalamounùv.Na všechstranáchbyl pokryt zlatými deskami,které sena sluncioslnivì leskly. Není nezajímavé, že tento krutý èlovìk netušil,že takto nevìdomì sloužil Kristu, kterého zanedlouho chtìl zahubit. Na tomto místì,která tvoøíasi šestinuStaréhomìsta, se odehrávala vìtšina událostí, o nichž se dozvídáme z Nového zákona: zjeveníZachariášova(Lk 1,8-22), zasvìcení Ježíše (Lk 2,25-38), modlící se farizeus a celník )lk 18,10-13),setkánís cizoložnicí (j 8,2) nebo pokoušeníïáblem (Mt 4,5). Øímský císaø Titus F .Vespasianusv roce 70 srovnal tento nejvìtší židovský svatostánek se zemí a od té doby zde nebyl žádnýdalší židovský chrám postaven.Ortodoxnížidé setìmto místùm vyhýbají, aby náhodou nevstoupili na místa, která byla vyhrazenajen veleknìžím. V roce 638 dobyli Jeruzalém muslimové.Chrámovouhoru vyhlásili za posvátnéislámskémísto a bìhem staletízde postavilidvì ze svýchnejvýznamnìjšíchmešit-Skalní chráma mešituEl-Aqsa. Pro židy se nejposvátnìjšímmístemstala na ji~-"-"'""~
3/2000
hozápadnístranì "Zeï náøkù"(hebrejskyHakotel ha Maarav).Svéjméno dostalaproto, že semŽidé pøicházeli oplakávatzboøenísvéhochrámu.Jak je pro Židy dùležitá se mùžemenejlépe pøesvìdèitv pátek veèer,kdy semz židovskéètvrti pøicházejíslavnostnì odìní muži, aby na prostranstvípøedZdí náøkù zpìvem pozdravili nadcházejícísabat. Celá západní zeï byla pùvodnì dlouháasi500 metù,ale bìhem staletívyrostly v její blízkosti obytné domy,a tak nyní sloužík modlitbámasi 170metrùzdi.
strana 1J
Ve spáráchmezi velkými vápencovýmibloky vidíme spoustumalých popsaných papírkù s pøánímia prosbami,kteréjsou urèenyBohu. Muži a ženyse modlí oddìlenì, muži musímít pokrývkuhlavy a ženyzahalenáramenaa nohy.
Celý chrámovýprostorbyl orámovánzdmi s pøilehlýmisloupovýmihalami. Devìt brannabízelovchod do tohoto svatéhomísta.Tzv. Zlatou bránouvjel Kristus do Jeruzalémana oslu na znamení,že je král pokoje a pfihlášeQímse k pokoøea utrpení. Vznikla legenda,podle níž vjede Ježíš Kristusdo Jeruzalémapøi svémdruhém pøíchodu.Proto ji dal sultánSuleyman z povìrèivého strachuzazdít. Tak zùstalaaž dodnes. Symbol brány pøipomínápøechod z høíchudo milosti, k nìmužje povolán každý køes•an.Existuje pouzejediná brána,která umožòujevstup do života spoleèenstvís Bohem, a tou je právì Ježíš,jediná a absolutnícesta spásy. " Totoje Hospodinovabrána, skrze ni vcházejíspravedliví".(Ž 118,20)(enc.lncamationismysterium). Chrám je pro všechnatøi monoteistickánáboženství-židy, ki'es•anyi muslimyposvátnýmmístem.Tøebaže je nemoŽnéuvažovato jeho obnovení,v Božím plánuvšak to existuje.Pro všechnylidi a pro každéhozvláš•. Kdy a zajakých podmínekje naznaèenov knizeZjevení:
,,
Modlitba zatotomisto: Vysvoboï 1Jásode všeho zlého, Pane, a
dej našim dnùm svùj mír. Smiluj se
nad námi a pomoz nám: A• se nikdy nedostanemedo pod ruèí høíchu,a• žijeme , v bezpeèípøed každým zmatkem a oèekáváme s nadìjí požehnaný pøíchod na-
!.._~l!!!!!~~t!{t! ~~~-~~~!~:strana 14
ZE ŽIVOTA SPOLEÈENSTVÍ
Zimní veèerpøi svíèce Dá se øíct,stalo sejiž ustálenoutradicí, že v závìru plesové sezónyse koná v Domì dìti tradièní "ples" nebo skuteènì jak názevvýstižnì napovídá-Zimní veèerpøi svíèce. Mnozí již tohoto veèerabyli úèastni,mnozí o nìm slyšeli, mnozíanito ne. Podstatoutohoto veèeraje oslavit Boha, vymezit Mu ve svých srdcíchi uprostøednás to nejvýsadnìjšímísto. Vždy• PánJežíšøíkásám: "Kde jsou dva nebo tøi shromáždìnive jménu mém, tam jsem já uprostøednich!" Vìøím, že v pøípadìtohotoveèerasetato slovanaplnila. Ještì jednu velmi dùležitouhodnotutento veèerpøinesl,a sice -pøíležitost k setkání!K setkánídìti, mládeže,rodin, ba dokonce církví, kdy milými hosty byli bratøi evangelíci. Tento aspektpovažuji za velmi dùležitý -hledat spojnice a pøíležitosti,kterénás mohouk sobì pøiblížit,kdy se stáváme sobì navzájemobohacením.Také na samotnémprogramu bylo vidìt, že každýchcepøispìta dìlat radosttìm druhýmdìti rodièùm,rodièe dìtem. A tak jsme mohli vidìt velmi pìknì zpracovanépøíbìhy vèelíchmedvídkùv podánísamotnýchdìtí, loutkové pøedstavení pro dìti. Také mládežpøispìla skvìlým progn:unema scénkarodièù sklízela takový úspìch, žepro smích,který se v sáleozýval,nebylo chvílemi slyšetslovahercù. Dalo by sejistì napsatještì mnohéo tomto setkání.MoŽná by se našlo i nìco nedokonaléhoèi zvláštního.Bùh však chce, abychomhledali to dobré, abychomse na druhéhodívali Ježíšovýmaoèima.AS tenje pøeceLáska,Pochopenía smíøení. .Jolana ()rlíkovó
ODPOVÍDÁME
NA VAŠE DOTAZY
K èemujsou vubec odpustky? S jubilejním rokemspojenézvláštnílniIO$ti-dary Božího milosrdenství,které nazývámeodpustky.Nìjak jsme na nì zapori1rtìlivpraxi našíy{ry, možnájsme o nich nevìdìli anebobyly a jsou u nìkterých z nászatížénéhístorií støedovékécírkve. Odpustkyjsou velikou možnostípro katolickéhokøes•ilIIaplnìji skrze nì prožívat Boží milosrdenství.Dobøevíme,že kromì høíchuexistují i jejich následky.Høíchje víc záležitostilidskéduše-rozumu a Vùle.Proto vìdomé a dobrovolnépøestoupení Božího zákona.To co je vidìt, patøík høíchu,ale neníjiž samotnýmhøíchem-jeho následky, napø.zavraždìný èlovìk, není høíchemvraždy, ale následkemhøíchuvraždy. Z toho pøicházímnohdyi trest i bìžnì ve svìtì -vrah jde do vìzení. Nemìl by tam jít proto, aby se stal vìtším vrahem,ale aby si odpykaltrest za vraždua zároveòabyto již nikdy neudìlal. Za smrtelnýhøíchje vìèný trest-zavržení -peklo. Za všedníhøíchjsou doèasné tresty,napø.ostuda;problémy,nemoci,trápeníatd.Ve sv. ~ovìdi,pokùd se smiøujeme ze smrtelného høíchu,se nám odpouštìjí høíchy a vìèný trest je nám prominut.
Z èasnýchtrestùpouzeèást,protoženám vtom bránínašenedokonalosti-naklonìnost ke zlému,slabávùle. Proto zbylé èasnétrestyjsou nám promíjenytrojím zpùsobem: .Dob1ými skutkya snášenímkøížypovolání;životas lidmi atd. .Pokudjsme
to"nestihli" na zemi,pakoèiš•ováním v oèistci
:
ky Protojsou odpustky po Iehký ch høí' šlC, ' hkt ere ' by Iyco dovmyo ~ . dpus.en ...""' é'.. .Odnust
r
Odpustkyudìluje církevz"moCl klíèu':~cokolivrozvážeteiia zemi, bude rozvázáno v nebi, øíkáJežíšPetl'ovi.bìje se tak z pokladucírkve, kterým jsou zásluhymilosti z utrpeníKrista a svatých.Odpustkymùže obdfžetten, kdo splní danépodmínky. Mùžeje vìnovat dušímv oèistci.PodmínkYjsou:sv.~ovìd', oèistasrdce -na urèitou dobu asi 14 -30 dní. Vždy sv. pøijímání(trtožnozískatdennì), modlitba na úmysl sv. otcea vykonánídalšíchpøedepsaných modlitebneboskutkùnapø.:modlitba na poutním místì, høbitovì,úèastna køížovécestì, rozjímavýrùženec,svátostnépožehnánía jiné. Nezapomeòme, že musíbýt úmysf získat odpustkyav pøípadì úplných odpustkù(odpouštíse všechnytresty)nemítzalíben! ani v lehkémhøíchu.Vidíme, že ..vìtšinouzískávámejen èásteènéodpuštìnízbylýchtrestù.
run,. "/~.., "...~.v.
ZE ZIVOTA NASI FARNOSTI 22.únorase uskuteènilv tìlocviènì staráZS Komenskáfarní sportovníden 18.bøezna bylo klánímládežefarnostive stolnímtenise. Byly zahájenyopravykostela v Žilinì. Nyní probíhá otloukáníomítek. Dobrovolníci se mohoupøíhlásitu technikùa domluvit si terminykdy mohoupomoci. Uskuteènilose setkáník uskuteènìníiniciativy Biblické spoleènosti-ruèní opisováníBible. Stálemáte možnostse pøihlásitu koordinátorù(paní Kropáèková,Koziolová,Marie Bayerová) Sbírkav první jubilejní den -Den manželù-urèená pro zaøízenípro matky s dìtmi v tísni vyneslaKè 7.100.Sbírkana Svatopeterskýhaléøvyneslaobnos 24.400.- , sbírka na splacenídluhu HukovickéfarnostiKè 16.200.8. dubnaseúèastnilanašemládežsetkánís otcembiskupemv Hradci. V èervnuse na faøev Novém Jièinì uskuteènísetkání školní mládežena téma "Láskaa partnerskývztah". Termínbudeupøesnìn.
t\RATKE ZAMYSLENI Na co ještì
èekáš, když ve svém srdcI mužes
mIlovat tjona
nnea tecrl
Sv.Jan od Køíže,Krá.tkéspisy
15 = køiš•álová svatba 16. .Stop! Už bylo na èase Až do 20 výroèí se neslaví, leda na základì vlastního rozhodnutí 20 = porcelánová svatba 25 = støíbrná svatba 30 = perlová svatba 35 = korálová svatba 40 = rubínová svatba 45 = safirová svatba 50 = zlatá svatba 55 = srnaragdová svatba 60 = díarnantová svatba
1 = papírová svatba 2 = ba~svatba 3 = kožená svatba 4 = lnìná svatba. 5 = døevìná svatba 6 = cukrová svatba 7 = vlnìná svatba 8 = bronzová svatba 9 = hlinìná svatba 10 = cínová svatba 11 = ocelová svatba 12 = hedvábná svatba 13 = krajková svatba 14 = slonovinová svatba
Taky vás to pøekvapilo tak jako mì, když jsem se to poprvé dozvìdìl? Urèitì mi ale všichni dospìlá ci dají za pravdu, že i ten nejobyèejnìjší dárek darovaný od jejich dìtí udìlá stejnou radost, jak pokladnice plná zlata! Chci vám popøát krásné prožití Velikonoc, vìøím, že jste se na
nì
pøipravovali. Já teda ano -snažil jsem se vybarvovat kytièky dobrých skutkù, abych zakryl ten smutný køíž našich høíchù. Jsem rád, že se nás o to tolik snažilo a myslím, že Pán Ježíš má taky radost. A nezapomeòte -Velikonoce nekonèí šmigrustem, ale pokraèují dále celých 40 dní do Nanebevstoupení Pána Ježíše, ale v našem srdci mají trvat stále -celý
rok!
Ježíš se po svém zmrtvýchvstání ètyøicet dnù ukazoval svým apoštolùm a mluvil s nimi o Božím království. Vidìlo ho ještì mnoho dalších lidí. Než vstoupil na nebesa, dal svým uèedníkùm úkol. -V øádcích 1 až 19 vyškrtej písmena, která tvoøí název pøíslušného obrázku. V každém øádku zbudou ještì dvì písmenka. napiš je do dvou prázdných sloupcù. Když pak každý sloupec pøeèteš shora dolù, vyluštíš tajenku -a to jsou Ježíšova slova pro apoštoly i pro nás.
_I_~~OO _EO RI ~..S
(!D
@ ~13
2 3 4 5 6
K ~!'tl
KJ4lXJ
7 8 9
sr
~7
Xi~ O!R'
~~--
10 11 12 13 14 15 16,~ '
&6
Ar~
17 18 Ai
VŽ N E Ž N~MAlQJ KJ;._~A~ E"I~I
B
~
b.J.:
-"-=="1 B -\.
IiI
L O $ K
19~1-A~R
M
