2014 – – –
Synopse
GLOBÁLNÍ INDEX HLADU VÝZVA SKRYTÉHO HLADU
– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Informační dokument Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky (IFPRI) Říjen 2014
83
GLOBÁLNÍ INDEX HLADU V ROCE 2014 PODLE ZÁVAŽNOSTI Greenland
Iceland Finland
Norway Sweden
Estonia Latvia
Canada Denmark
Lithuania
Ireland
Bela United Neth. Poland Germany Kingdom Bel. Lux. Czech Rep. Slovakia Austria France Switz. Slov. Hungary Croatia Rom Bos. & Serb. Herz. Bu Italy Mont. Mace. Albania Spain Greece
United States of America Portugal
Tunisia
Morocco Algeria Mexico
Libya
Western Sahara Cuba Dominican Rep.
Jamaica Belize Honduras Guatemala
Mauritania
Haiti
Nicaragua
El Salvador Costa Rica
Trinidad & Tobago
Panama Venezuela Colombia
Guyana Suriname French Guiana
Senegal The Gambia Guinea-Bissau Guinea Sierra Leone Liberia
Mali
Burkina Faso Benin Togo Côte Ghana d'Ivoire
Niger
Nigeria
Centra Africa Republi
Cameroon Equatorial Guinea Gabon
Ecuador
Chad
Congo, Rep.
Co De R
Peru Brazil Angola Bolivia Namibia
Bots Paraguay Chile Argentina
30.0 < Mimořádně znepokojivá úroveň hladu 20.0–29.9 Znepokojivá úroveň hladu 10.0–19.9 Závažná úroveň hladu 5.0–9.9 Mírná úroveň hladu < 4.9 Nízká úroveň hladu Údaje nejsou k dispozici Průmyslová země
Sou Afri Uruguay
Russian Federation
arus Kazakhstan
Ukraine
Mongolia
Moldova
mania
Uzbekistan
Georgia
ulgaria
Turkey
Armenia
Azerb.
Turkmenistan
N. Korea
Kyrgyz Rep.
S. Korea
Tajikistan
Japan
China Syria Cyprus Lebanon Iraq Israel Jordan
Iran
Afghanistan Pakistan
Kuwait Egypt Saudi Arabia
Bahrain Qatar U.A.E.
Nepal
Bhutan Bangladesh
India
Myanmar
Oman Sudan*
Thailand
Yemen
Eritrea
Lao PDR
Vietnam Cambodia
Philippines
Djibouti
al an ic
South Sudan*
Ethiopia
Sri Lanka Somalia
Brunei Malaysia
Uganda Kenya
ongo, em. Rep.
Rwanda Burundi
Papua New Guinea
Indonesia
Tanzania Timor-Leste
Comoros Malawi
Zambia
Zimbabwe Mozambique Mauritius
swana
uth ica
Madagascar Swaziland
Australia
Lesotho
Poznámka: Pro index GHI za rok 2014 jsou použity údaje o podílu podvyživených osob za období 2011-2013; údaje o podváze dětí jsou za poslední rok v období 2009-2013, za který jsou příslušné údaje k dispozici; a údaje o dětské míře úmrtnosti jsou za rok 2012. Hodnocení GHI nebyla vypočítána pro země, pro které nebyly údaje k dispozici, a pro určité země s velmi malým počtem obyvatel. * Hodnocení GHI za rok 2014 bylo možné vypočítat pouze pro bývalý Súdán jako jeden státní celek, neboť nebyly k dispozici samostatné odhady počtu podvyživených osob za období 2011-2013 pro současný Súdán a pro Jižní Súdán, který získal v roce 2011 nezávislost.
New Zealand
3
Zpráva o Globálním indexu hladu (Global Hunger Index, GHI) za rok 2014, devátá v řadě každoročně publikovaných zpráv, představuje hodnocení hladu ve světě na národní, regionální a globální úrovni. Vyplývá z ní, že svět od roku 1990 dosáhl určitého pokroku v boji s hladem a podvýživou, přesto v 16 zemích zůstává i nadále úroveň hladu „znepokojivá“ nebo „mimořádně znepokojivá“. Letošní zpráva se zaměřuje na kritický aspekt hladu, který je často přehlížen: tzv. skrytý hlad. Jedná se o nedostatek stopových prvků. Podle odhadu postihuje více než 2 miliardy lidí na celém světě. Následky nedostatku vitamínů a minerálů jsou závažné a dlouhotrvající. Skrytý hlad lidi přímo ohrožuje na životě a také omezuje jejich fungování ve společnosti – nemůžou se zapojit do ekonomického a sociálního rozvoje zemí, v nichž žijí. Nesprávná výživa, špatné zdraví i ztráta produktivity přispívají k poklesu hospodářského růstu i přetrvávající chudobě.
GLOBÁLNÍ INDEX HLADU Globální index hladu se skládá ze tří stejně důležitých ukazatelů: votních průzkumů a odhadů IFPRI. Nejnovější GHI 2014 se vypočítává pro 120 zemí, v nichž jsou údaje k dispozici. Vyjadřuje údaje od roku 2009 do roku 2013 - nejaktuálnější údaje, jež jsou k dispozici (obr. 1). GHI hodnotí jednotlivé země na základě stobodové stupnice, v jejímž rámci 0 představuje nejlepší bodové hodnocení (nulový hlad) a 100 nejhorší bodové hodnocení, přestože v praxi není dosaženo žádné z těchto krajních hodnot. Hodnoty nižší než 5 vyjadřují nízkou úroveň hladu, hodnoty od 5 do 9,9 „mírnou“ úroveň hladu, hodnoty od 10 do 19,9 „závažnou“ úroveň hladu, hodnoty od 20 do 29,9 jsou „znepokojivé“ a hodnoty 30 a vyšší jsou „mimořádně znepokojivé“.
-> podíl osob, které trpí podvýživou -> podíl dětí mladších pěti let, které trpí podváhou -> míra úmrtnosti dětí mladších pěti let Údaje o těchto ukazatelích pocházejí od Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (Food and Agriculture Organization of the United Nations, FAO), Světové zdravotnické organizace (the World Health Organization, WHO), Dětského fondu Organizace spojených národů (United Nations Children’s Fund, UNICEF), Světové banky, skupiny Spojených národů pro odhady úmrtnosti dětí v rámci spolupráce mezi agenturami, z demografických a zdra-
OBR. 1
POČET ZEMÍ PODLE ÚROVNĚ HLADU
0
10 5
20
30
40
15
25
35
≤ 4.9
5.0 – 9.9
10.0 – 19.9
20.0 – 29.9
30.0 ≤
nízká úroveň hladu
mírná úroveň hladu
závažná úroveň hladu
znepokojivá úroveň hladu
mimořádné znepokojivá úroveň hladu
44
21
39
14
2
zemí
zemí
zemí
zemí
země
Poznámka: Údaje o některých pravděpodobných kritických místech z hlediska výskytu hladu nejsou k dispozici.
2
POŘADÍ ZEMÍ PODLE HODNOCENÍ A TRENDŮ Počet hladových lidí ve světě zůstává nepřijatelně vysoký. V současnosti trpí přibližně 805 milionů lidí chronickou podvýživou. Jak vyplývá z GHI, dochází však k poklesu hladu (obr. 2). GHI za rok 2014 pro rozvojový svět zaznamenal oproti GHI za rok 1990 pokles o 39 %, a sice z průměrného bodového hodnocení 20,6 na 12,5. K tomuto pozitivnímu vývoji došlo především díky poklesu podílu dětí mladších pěti let, které mají podváhu, a podílu podvyživených osob v populaci. Globální průměrné hodnoty ovšem zastiňují skutečnost, že mezi jednotlivými regiony a zeměmi existují rozdíly. Jižní Asie a subsaharská Afrika mají nejvyšší hodnocení GHI za rok 2014, a to 18,2. Ale tato hodnocení odráží odlišnou míru pozitivního vývoje. Ve srovnání s hodnocením za rok 1990 je hodnocení GHI za rok 2014 v subsaharské Africe o 28 % nižší a v jižní Asii o 41 % nižší. Pokrok byl ještě znatelnější ve východní a v jihovýchodní Asii, kde hodnocení GHI zaznamenalo pokles o 54 % a v Latinské Americe a Karibiku, kde se hodnocení GHI snížilo o 53 %. Ve východní Evropě a ve Společenství nezávislých států bylo hodnocení GHI za rok 2014
o 51 % nižší než hodnocení za rok 1995. V absolutních číslech je na tom nejlépe jižní Asie, kde došlo k největšímu poklesu hodnocení GHI od roku 1990. Pokles o více než 5 bodů v hodnocení GHI v jižní Asii od roku 2005 lze do značné míry přičíst úspěchům v boji s dětskou podvýživou. Výsledky nedávného průzkumu provedeného v Indii, kde žije většina obyvatel jižní Asie, ukazují, že podváha u dětí v období 2005-2006 a 20132014 poklesla téměř o 13 procentních bodů. Zdá se, že řada programů a iniciativ zahájených centrální vládou Indie a vládou jednotlivých států v minulém desetiletí v konečném důsledku dokázala změnit situaci v oblasti dětské výživy. Zásahy specializované na výživu, jež byly po roce 2006 rozšířeny, zahrnují: 1) Integrovaný program služeb pro rozvoj dětí, který si klade za cíl zlepšit zdraví, výživu a rozvoj dětí. 2) Národní strategie pro zdravý venkov, která představuje iniciativu v oblasti práce s komunitami a zlepšování dostupnosti zdravotních služeb.
OBR. 2 PŘÍSPĚVEK JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK K HODNOCENÍ GLOBÁLNÍHO INDEXU HLADU (GHI) V LETECH 1990, 1995, 2000, 2005, PODLE REGIONŮ
30.6
35
18.1
18.2
’95
’00
’05
rozvojový svět
’14
’90
’95
’00
’05
subsaharská Afrika
’14
’90
’95
’00
’05
jižní Asie
’14
’90
’95
’00
’05
východní a jihovýchodní Asie
’00
’05
’14
Blízký východ a severní Afrika
’90
’95
’00
’05
’14
Latinská Amerika a Karibik
’95
’00
3.2 ’90
’05
2.6
5.3
’90
5.1
5
4.4
6.8
5.7
9.3
8.3
’95
5.9
’90
4.9
7.8
’14
6.8
8.1
10
7.6
11.9
10.0
13.9
12.5
15
16.4
25.0 21.8
23.4
25.5
24.4
25.4 17.5
15.9
20
18.9
20.6
25 Hodnocení GHI
Míra úmrtnosti dětí mladších pěti let Výskyt (prevalence) podváhy u dětí Podíl podvyživených osob
27.3
30
’14
východní Evropa a Společenství nezávislých států
Poznámka: U ukazatele GHI za rok 1990 jsou údaje o podílu podvyživených osob za období 1990-1992; údaje o podváze dětí jsou za rok nejbližší roku 1990 v období 1988-1992, za který jsou příslušné údaje k dispozici; a údaje o dětské míře úmrtnosti jsou za rok 1990. U ukazatele GHI za rok 1995 jsou údaje o podílu podvyživených osob za období 1994-1996; údaje o podváze dětí jsou za rok nejbližší roku 1995 v období 1993-1997, za který jsou příslušné údaje k dispozici; a údaje o dětské míře úmrtnosti jsou za rok 1995. U ukazatele GHI za rok 2000 jsou údaje o podílu podvyživených osob za období 1999-2001; údaje o podváze dětí jsou za rok nejbližší roku 2000 v období 1998-2002, za který jsou příslušné údaje k dispozici; a údaje o dětské míře úmrtnosti jsou za rok 2000. U ukazatele GHI za rok 2005 jsou údaje o podílu podvyživených osob za období 20042006; údaje o podváze dětí jsou za rok nejbližší roku 2005 v období 2003-2007, za který jsou příslušné údaje k dispozici; a údaje o dětské míře úmrtnosti jsou za rok 2005. U ukazatele GHI za rok 2014 jsou údaje o podílu podvyživených osob za období 2011-2013; údaje o podváze dětí jsou za poslední rok v období 2009-2013, za který jsou příslušné údaje k dispozici; a údaje o dětské míře úmrtnosti jsou za rok 2012.
3
OBR. 3 ÚSPĚ ŠNÉ A NEÚSPĚ ŠNÉ ZEMĚ Z HLEDISK A V Ý VOJE GHI V OBDOBÍ OD ROKU 1990 DO ROKU 2014 Úspěšné země (procentuální snížení GHI)
Neúspěšné země (procentuální zvýšení GHI) Svazijsko+67
Panama -60 Irák +48
Saudská Arábie -62 Egypt -63
Komory +28 Burundi +11
Peru -65 Venezuela -71 Mexiko -71 Ghana -71 Vietnam -76 Thajsko -77 Kuvajt -90 -100
-80
-60
-40
-20
0
20
40
60
80
Poznámka: Země s hodnocením GHI za rok 1990 a 2014 nižším než 5 jsou vyloučeny.
Jednotlivé regiony a země dosáhly ve svém úsilí v boji proti hladu různých výsledků. Na rozdíl od jižní Asie subsaharská Afrika vstoupila do roku 1990 s nižším hodnocením GHI a od té doby bylo její tempo pozitivního vývoje celkově mnohem pomalejší. V období let 19901995 se hodnocení GHI pro subsaharskou Afriku mírně zvýšilo, poté mírně klesalo až do roku 2000 a následně klesalo rychleji, o více než 6 bodů. Pokud jde o vývoj GHI od roku 1990 do roku 2014, 26 zemí snížilo svá hodnocení o 50 % nebo více. Třicet devět zemí dosáhlo mírného pokroku s hodnoceními, která poklesla v rozmezí 25-49,9 % a 17 zemím se podařilo snížit hodnocení GHI o téměř 25 %. V subsaharské Africe pouze Ghana patří k 10 zemím s nejlepšími výsledky z hlediska zlepšení hodnocení GHI od roku 1990. Při srovnání GHI za rok 1990 s GHI za rok 2014 došlo k nejvýraznějším zlepšením v případě Angoly, Bangladéše, Kambodže, Čadu, Ghany, Malawi, Nigeru, Rwandy, Thajska a Vietnamu - jejich hodnocení zaznamenalo pokles v rozpětí 14-24 bodů. Angola a Kambodža jsou země, které se zotavovaly ze zničujících konfliktů. Bangladéš dosáhl rozsáhlého pokroku z hlediska sociálních ukazatelů a programy jeho aktivního nevládního sektoru a programy převodů veřejných prostředků pomohly snížit dětskou podvýživu u nejchudších vrstev. V období 1990-2011 země snížila míru podváhy u dětí z 62 % na 37 %. Od roku 2000 pokles míry úmrtnosti u dětí mladších pěti let přispěl ke snížení úrovně hladu v subsaharské Africe. Pokrok v boji proti malárii, větší podíl nově narozených dětí ve zdravotních centrech, lepší prenatální péče, zlepšený přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením a zvyšující se příjmy vedly k lepší výživě a lepšímu přístupu ke zdravotní péči - a pravděpodobně přispěly také ke snížení míry úmrtnosti. Subsaharská Afrika je geografickým územím, v němž se nacházejí tři ze čtyř států s nejhoršími výsledky z hlediska vývoje GHI od roku 1990 - Svazijsko, Komory a Burundi. Ve Svazijsku, zemi s nejhoršími
výsledky (obr. 3), epidemie HIV/AIDS vážně narušila proces zajišťování potravin, spolu s dalšími faktory, jako vysokou příjmovou nerovností, vysokou nezaměstnaností a po sobě následujícími obdobími sucha. Výskyt (prevalence) HIV u dospělých ve Svazijsku v roce 2012 podle odhadů činila 26,5 procenta - byla tedy nejvyšší na světě. Od období 2004-2006 se podíl podvyživených osob více než zdvojnásobil. Od roku 1990 se naděje dožití snížila o deset let, a to na pouhých 49 let v roce 2012, přes mírné zlepšení v posledních letech. Zvýšený hlad od roku 1990 na Komorách lze přičíst dlouhodobým konfliktům a politické nestabilitě. Úroveň hladu v Burundi neustále rostla až do roku 2005 a poté opět poklesla. V souvislosti s mírovými změnami a znovu nabytou politickou stabilitou na počátku roku 2003 se země pomalu zotavovala z desetiletí hospodářského poklesu. Přetrvávající situace nedostatečného zajišťování potravin, vysoká míra chudoby a vysoká inflace, to jsou faktory, které představují výzvu pro další rozvoj Burundi. V Iráku, zemi s druhými nejhoršími výsledky hodnocení GHI, došlo od roku 1990 ke značnému nárůstu tohoto hodnocení. K této zátěži ještě přispěly desítky let zhoršující se dostupnosti a kvality základních služeb a také dlouhá léta nestability, pokračujícího násilí, velké množství vnitřně vysídlených lidí a příliv uprchlíků ze Sýrie. Míra úmrtnosti dětí mladších pěti let se od roku 1990 snížila, ale méně než ve většině ostatních zemí na Blízkém východě a v severní Africe. Pokrok ve snižování dětské podvýživy byl také pomalý. Výskyt (prevalence) podváhy u dětí se mírně snížil, poté co dosáhl vrcholu v roce 2000. Podíl podvyživených osob na celkové populaci se od roku 1990 více než zdvojnásobil. Demokratická republika Kongo je na mapě stále vyznačena šedou barvou, protože chybějí spolehlivé údaje o podvýživě a úroveň hladu nelze posoudit. Je tedy naléhavě zapotřebí získat kvalitní údaje týkající se Demokratické republiky Kongo a jiných pravděpodobných kritických míst z hlediska úrovně hladu, jako je Afghánistán a Somálsko.
4
ŘEŠENÍ SKRYTÉHO HLADU Skrytý hlad je formou podvýživy, k níž dochází, protože je úroveň příjmu nebo vstřebávání vitamínů a minerálů (jako je zinek, jód a železo) příliš nízká na to, aby bylo možné udržet zdravý vývoj člověka. K dalším faktorům, které k tomu přispívají, patří špatná strava, zvýšená potřeba stopových prvků ve stravě v určitých životních fázích včetně těhotenství; a zdravotní problémy, jako jsou nemoci, infekce nebo paraziti, jež se mohou šířit v nezdravých prostředích se špatnou vodou a nevyhovující hygienou a špatnými hygienickými podmínkami. V situacích, které nejsou nouzové, je chudoba hlavním faktorem, který omezuje přístup k dostatečné, výživné stravě. Rozvojové země kromě toho přecházejí od tradiční stravy založené na základních potravinách k potravinám a nápojům s vysokou mírou zpracování, jež jsou vydatné, ale chudé na stopové prvky. Skrytý hlad postihuje více než 2 miliardy osob na celém světě. Jeho dopady mohou být zničující a vedou k narušení psychiky, podlomenému zdraví, nízké produktivitě a mohou dokonce končit smrtí. Jeho negativní dopady jsou obzvláště akutní během prvních 1 000 dnů života dítěte, od početí do věku dvou let a mohou mít závažné důsledky pro další fyzický i kognitivní vývoj. Vedle narušení lidského zdraví může skrytý hlad bránit také socioekonomickému vývoji, zejména v zemích s nízkými či středními příjmy. Zatímco znaky hladu, jako je struma v důsledku nedostatečného příjmu jódu, jsou viditelné, jakmile se nedostatky stanou závažnými, zdraví a vývoj mnohem větší části populace jsou negativně ovlivněny „skrytými“ účinky, což je důvod, proč se nedostatek stopových prvků ve stravě často označuje jako skrytý hlad. Valná část subsaharské Afriky a jihoasijského subkontinentu představuje problematická místa, kde je výskyt skrytého hladu vysoký. Poměrové ukazatele jeho výskytu jsou nižší v Latinské Americe a v Karibiku, částečně proto, že strava v těchto zemích je rozmanitější a méně závislá na pouhých základních potravinách.
Ekonomické následky Nedostatek vitamínů a minerálů s sebou přináší nejenom zdravotní náklady, ale také ekonomické náklady v důsledku ztráty lidského kapitálu a nižší hospodářské produktivity. Skrytý hlad narušuje fyzický růst a schopnost učení, omezuje produktivitu a v konečném důsledku konzervuje chudobu v nekonečném cyklu. Globální náklady na ztrátu hospodářské produktivity vzhledem k nedostatku makroživin a stopových prvků ve stravě dosahují částky až 2 triliony USD ročně. Návratnost investic do výživy ovšem může být z hlediska vyššího hospodářského rozvoje vysoká. V roce 2008 tzv. Copenhagen Consensus Expert Panel (skupina odborníků na ekonomické aspekty výživy v rámci Copenhagen Consensus Centre) zařadil doplňky stravy pro děti (vitamín A a zinek), obohacení potravin (o železo a jód) a biofortifikaci potravin (poměrně nový zásah, který spočívá v pěstování potravinových plodin s cílem zvýšit jejich obsah stopových prvků) mezi pět nejpřínosnějších investic. Řešení skrytého hladu Zvyšování rozmanitosti stravy je jeden z nejlepších způsobů, jak zabránit udržitelným způsobem skrytému hladu. Zdravá strava obsahuje vyváženou a přiměřenou kombinaci makroživin (sacharidů, tuků a proteinu), esenciálních stopových prvků a jiných látek, například vláknin. K účinným způsobům jak zvýšit rozmanitost stravy patří podpora domácího pěstitelství a prosazování změn chování týkajícího se postupů výživy kojenců a malých dětí. K dalším způsobům jak snižovat skrytý hlad patří obohacení (fortifikace) komerčně dodávaných potravin, v jehož rámci se přidávají stopové prvky do základních potravin nebo koření během zpracování; potravinové doplňky; a biofortifikace. Za účelem udržitelného boje proti skrytému hladu je potřebný víceodvětvový přístup. Jeho součástí musí být opatření v oblasti zemědělství, zdravotnictví, vodních zdrojů a hygieny, sociální ochrany, vzdělání a posílení postavení žen.
KONCEPCE HLADU Termín „hlad“ obecně označuje nepříjemné pocity související s nedostatkem jídla. Termín „hlad“ v tomto dokumentu označuje index založený na třech ukazatelích popsaných na straně 2. Termín „podvýživa“ označuje nedostatek některé z následujících složek: energie, proteinů a/nebo základních vitamínů a minerálů či všech těchto složek. Podvýživa je důsledkem nedostatečného příjmu potravy - z hlediska jejího množství nebo kvality, nedostatečného využívání živin kvůli infekci nebo jiným chorobám či kombinace těchto faktorů.
Ty jsou zase způsobeny jinými faktory, včetně nedostatečného zajišťování potravin v domácnosti; nedostatečného zdraví matky nebo nevhodných postupů péče o děti nebo nedostatečného přístupu ke zdravotnickým službám, k nezávadné vodě a hygieně. Termín „špatná výživa“ označuje obecněji podvýživu (problémy s nedostatečným příjmem živin) a nadměrný příjem živin (problémy způsobené nevyváženou stravou, jako například spotřebou příliš velkého počtu kalorií a současně nízkým příjmem potravin s vysokým obsahem stopových prvků nebo bez tohoto příjmu).
5
INTEGROVANÉ PŘÍSTUPY KE ZLEPŠENÝM VÝSLEDKŮM V OBLASTI VÝŽIVY Organizace Concern Worldwide a Welthungerhilfe jsou ve svých projektech odhodlány odstranit globální problém nedostatečného zajišťování potravin a výživy. Řeší problém zásahů, které podporují rozmanitost stravy a posilují kvalitu místních potravinových systémů. Za účelem řešení podvýživy v komunitách rozvojových zemí si jejich programy kladou za cíl posílit postavení žen, zajistit zemědělskou diverzifikaci, zahájit zásahy v oblasti veřejného zdraví a změnit stávající praxi v domácnostech v zájmu maximalizace příjmu stopových prvků ve stravě.
14 plodin a využívá solární sušičku k sušení plodin určených k pozdější spotřebě. „Díky těmto novým plodinám uživím lépe rodinu,“ uvedla Eshart. „Nyní mohou jíst pětkrát denně - třikrát hlavní jídlo a dvakrát svačinu. Pijí kozí mléko a jejich strava je různorodější a výživnější.“ PROPOJENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ, ŘÍZENÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A VÝŽIVY V ASII Ve studiích z výzkumů se uvádí, že tradiční zemědělské programy a programy tvorby příjmů nejsou dostatečné ke zlepšení výživy a že byly nedostatečně využívány potenciální synergie mezi jednotlivými odvětvími. V roce 2009 organizace Welthungerhilfe vyvinula v součinnosti se sítí nevládních organizací integrovanou metodu školení zaměřeného na potraviny s cílem snížit vysokou míru podvýživy v komunitách s omezeným přístupem k veřejným zdravotním službám, s vysokou mírou negramotnosti a s vysokou závislostí na lovu. Tato metoda nazvaná LANN podporuje vazby mezi drobnou zemědělskou činností, činnostmi, které jsou zdrojem příjmu, správou přírodních zdrojů a výživou. Byla uplatňována v programech organizace Welthungerhilfe v celé jihovýchodní a jižní Asii a prospěch z ní mělo celkem 26 000 domácností. Za účelem zlepšení znalostí a praxe související s kvalitní výživou používá metoda LANN postupy participativního učení. Ženy se například učí, jak se vymanit z cyklu špatné výživy prostřednictvím školení, které zdůrazňuje prvky zdravé stravy a vhodné mateřské postupy a postupy péče o děti. Rodiny se učí upřednostňovat výdaje na potraviny bohaté na živiny. Simulace situací a předvádění praktických postupů vaření pomáhají vesničanům uvědomit si význam dobré výživy a potvrdit tradiční znalosti o přípravě vysoce výživných, místně dostupných potravin. Třicetiletá Romas Phas, její manžel a čtyři děti žijí ve vesnici Dal Veal Leng v provincii Ratanakiri v severovýchodní Kambodži, v oblasti obývané převážně skupinami původních obyvatel. Za podpory jednoho z místních partnerů organizace Welthungerhilfe, Centre d’Etude et de Développement Agricole Cambodgien (CEDAC), Romas spolu s dalšími 20 ženami ve vesnici absolvovala školení v oblasti výživy. V průběhu několika minulých let Romas v okolí svého domu zasadila různé ovocné stromy. Teď pěstuje různé druhy zelené listové zeleniny, papáju, sladké brambory a rajčata. Chov kuřat jí pomáhá obohacovat stravu rodiny větším množstvím živin a také více vydělávat. Vláda ale přidělila části půdy, kterou její rodina obdělávala řadu let, soukromému investorovi. Aby nahradila dramaticky sníženou dodávku masa a doma pěstované zeleniny, musí Romas nyní kupovat více potravin za účelem doplnění potřeb své rodiny. Její příběh ukazuje, jak vážná je hrozba, že dojde k negativnímu obratu v boji se skrytým hladem, jestliže jsou ohroženy hlavní zdroje obživy lidí - půda a lesy.
NOVÉ USPOŘÁDÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH ČINNOSTÍ S CÍLEM ZLEPŠIT VÝŽIVU V RÁMCI PROJEKTU (RAIN) V ZAMBII V roce 2010 organizace Concern Worldwide v Zambii a IFPRI začaly spolupracovat na výzkumném projektu zaměřeném na řešení chronické podvýživy prostřednictvím realizace udržitelných a rozšiřitelných meziodvětvových řešení za účelem transformace životů nejchudších a nejzranitelnějších osob v Zambii, kde je podle ukazatele GHI úroveň hladu klasifikována jako „znepokojivá“. Projekt RAIN si klade za cíl nově uspořádat zemědělství za účelem zlepšení výživy. V zájmu zvýšení spotřeby plodin produkovaných na základě jejich výživové hodnoty v domácnostech se zemědělské činnosti zaměřují na domácí pěstitelství a drobný chov domácích zvířat. Ženy se učí lepší způsoby přípravy a uchovávání potravin s cílem omezit na minimum ztráty stopových prvků a rovněž chovu drobného zvířectva. Klíčové podněty v oblasti sociálních změn a změn chování si kladou za cíl změnu chování při krmení kojenců i malých dětí prostřednictvím zaměření na význam pestrosti stravy, na výživu během těhotenství a kromě jiného na včasné a výhradní kojení. Je třeba prosazovat genderovou rovnost a spravedlivější rozdělení povinností při zemědělských činnostech a péči o děti. Vzhledem k tomu, že špatná výživa je vícerozměrný problém s mnoha přímými i skrytými příčinami, řešení musí mít multisektorovou povahu. Rozšířená koordinace a sladění mezi jednotlivými odvětvími a ministerstvy má zásadní význam pro trvalé zlepšení výživových výsledků. Ve městě Mumbwa byl zřízen okresní výbor pro koordinaci výživy s cílem soustředit zástupce ministerstev pro resorty zemědělství a chovu hospodářských zvířat, zdravotnictví, rozvoje komunity a zdraví matek i dětí, a rovněž zástupce občanské společnosti. Tento model koordinace bude převzat ve všech 14 okresech za podpory organizace Scaling Up Nutrition (SUN). Svobodná matka Eshart Shibelekiová a její pětičlenná rodina si předtím, než se v roce 2011 zapojila do projektu RAIN, mohla se svou rodinou dovolit pouze dvě jídla denně. Pěstovala dvě plodiny: kukuřici a bavlnu. V rámci projektu RAIN získala semena pro plodiny bohaté na stopové prvky jako například amarant, mrkev, vignu, sójové boby a rajčata. Eshart nyní pěstuje
6
POLITICKÁ DOPORUČENÍ Přestože si mezinárodní společenství již dlouhou dobu uvědomuje význam potravinové bezpečnosti, nevěnovalo jí vždy pozornost, kterou si zaslouží. A v důsledku toho si skrytý hlad i nadále vybírá zničující lidskou, společenskou i ekonomickou daň. Každý muž, žena i dítě má právo na přiměřené množství potravin v množství a kvalitě dostatečné pro uspokojení jejich stravovacích potřeb. Jedním z klíčových úkolů do budoucna je osvětlit problém kvality potravin - řešit problém skrytého hladu tak, aby byl odstraněn. Má-li se to podařit, je třeba, aby příslušná opatření přijala široká škála zainteresovaných stran.
prostředky na zvyšování odborných znalostí a budování kapacity v oblasti výživy na všech úrovních > Investovat do zvyšování a budování kapacity výživových a zdravotních odborníků na národní a regionální úrovni, podporovat vyšší míru koordinace a společných zásahů napříč resorty a na nižších úrovních, včetně koordinace mezi zdravotnickými pracovníky a útvary školicích služeb v oblasti zemědělství. > Rozšiřovat koordinaci v rámci institucí, včetně CGIAR (Poradní skupina pro mezinárodní zemědělský výzkum), FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství), WFP (Světový potravinový program), WHO (Světová zdravotnická organizace), UNICEF a organizacemi občanské společnosti.
Učinit odstranění skrytého hladu prioritou Mezinárodní společenství musí zajistit, aby problém skrytého hladu nebyl přehlížen a rámec opatření po roce 2015 zahrnoval všeobecný cíl skoncovat s hladověním a podvýživou ve všech podobách. Nesmí být opomíjen problém nedostatku stopových prvků. > Cíle a jeho ukazatele musí navazovat na stávající národní a mezinárodní závazky v oblasti výživy, včetně cílů Světového zdravotnického shromáždění do roku 2025. > Akční plány a programy na regionální, národní a komunitní úrovni musí tyto závazky zohledňovat.
Posilovat odpovědnost: Vlády a mezinárodní instituce musí vytvořit prostředí, které podporuje přiměřenou výživu > Národní vlády musí vyžadovat etické chování firem uvádějících na trh náhražky mateřského mléka a potravin pro děti. Uvádění těchto produktů na trh by nemělo narušit úsilí o prosazování zdravé stravy a doporučených postupů péče o děti. Vlády by měly prosadit konkrétní pravidla. > Mezinárodní organizace a národní vlády musí vzdělávat spotřebitele v otázkách výživové hodnoty potravin. Vlády musí motivovat soukromý sektor, jako jsou semenářské a potravinářské společnosti, aby usilovaly o vývoj výživnějších semen a potravin. Měly by být zavedeny transparentní systémy odpovědnosti a snažit se zajistit, aby investice přispívaly k zájmům veřejného zdraví. lády musí požadovat, aby firmy sdělovaly informace, postupy >V a výsledky týkající se výživy transparentním způsobem.
Příslušné politiky musí být vhodné, přiměřené a vzájemně propojené > Národní vlády by měly do boje s podvýživou a nedostatkem stopových prvků zapojit relevantní ministerstva. >U vědomit si zásadní význam spojitosti mezi vzděláním žen a stavem výživy jejich rodiny. Je třeba odstranit genderové překážky, které brání vzdělání žen. Zlepšit přístup ke kvalitním potravinám a zvýšit podporu nejchudších, a to zejména se zaměřením na těhotné a kojící ženy, děti mladší dvou let a mladistvé. > Definovat optimální soubor zásahů podle jednotlivých zemí například diverzifikace stravy, obohacení potravin (fortifikace), doplňků potravin, biofortifikace, vzdělávání v oblasti výživy/změn chování, zlepšení přístupu k vodě a hygienickým zařízením a podpory správné hygienické praxe. Zásahy by měly podporovat rozmanitost stravy a posilovat místní potravinové systémy. > Zlepšit přístup k potravinám s vysokým obsahem stopových prvků. Vypracovat dlouhodobé strategie, které zajistí potravinovou bezpečnost. > Zlepšit přístup k místním trhům a budování místních zařízení na zpracování potravin.
Zajistit monitoring a podporovat výzkum > Zavést pravidelný monitoring dat o nedostatku stopových prvků v potravě. Dobrá politika musí být podpořena spolehlivými údaji. > Výzkum musí zkoumat dopad zásahů, ovlivňování kvality potravin a stav cílové populace i z hlediska příjmu stopových prvků, stejně jako efektivitu vynaložených nákladů.
Investovat do rozvoje lidských zdrojů a přidělit potřebné finanční
7
International Food Policy Research Institute 2033 K Street, NW Washington, DC 20006-1002, USA Tel. +1 202-862-5600 Fax +1 202-467-4439 www.ifpri.org
Deutsche Welthungerhilfe e. V.
Concern Worldwide
Friedrich-Ebert-Straße 1 53173 Bonn, Německo Tel. +49 228-22 88-0 Fax +49 228-22 88-333 www.welthungerhilfe.de Member of Alliance2015
52-55 Lower Camden Street Dublin 2, Irsko Tel. +353 1-417-7700 Fax +353 1-475-7362 www.concern.net Member of Alliance2015
IFPRI: Klaus von Grebmer, Amy Saltzman,
Znázorněné hranice a jména a označení, jež jsou použita na mapě nelze vyklá-
Ekin Birol, Doris Wiesmann, Nilam Prasai, Sandra Yin,
dat ve smyslu oficiálního schválení nebo přijetí Mezinárodním institutem pro
Yisehac Yohannes, Purnima Menon
výzkum potravinové politiky (IFPRI) či jeho partnerů a přispěvatelů.
Concern Worldwide: Jennifer Thompson
Autorská práva. 2014: Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky.
Welthungerhilfe: Andrea Sonntag
Všechna práva vyhrazena. Pro případný souhlas s přetištěním kontaktujte:
[email protected]. ISBN:978-0-89629-855-2 http://www.ifpri.org/publication/2014-global-hunger-index
