1000 dní rozhoduje. GENY Jaký mají vliv Důsledky hladu dopadají na další generace Str. C3

1000 dní rozhoduje MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA SPOLEČNOSTI ČLOVĚK V TÍSNI KE SVĚTOVÉMU DNI VÝŽIVY

KOJENÍ Ženy darují své mléko Úspěšný program snížil v Brazílii kojeneckou úmrtnost Str. C 2

PONDĚLÍ 13. 10. 2014

GENY Jaký mají vliv Důsledky hladu dopadají na další generace Str. C3

WWW.IDNES.CZ

Soutěž Vyhrát můžete férové tričko nebo designovou tašku. Str. C4

Tři roky, které mění svět Výživa v prvních 1 000 dnech života, tedy od početí do dvou let dítěte, nevratně

společnost Člověk v tísni

C

o je tisíc dní proti věčnosti? Nic. A právě tyto tři roky v životě člověka dokážou změnit svět. Jak? Pokud dítě od početí asi do dvou let věku nemá dobrou výživu, nemůže se správně vyvíjet. Jídlo, které v tomto období přijímá matka a její potomek, je tedy do budoucna naprosto klíčové. Zásadní roli ale hrají nejen kojení a vyvážená strava. Podvýživu způsobuje také nedostatek kvalitní zdravotní péče, špatná hygiena nebo to, že lidé chodí na záchod do přírody, v okolí svých domů. To vede k šíření průjmových onemocnění, kvůli nimž tělo špatně přijímá živiny z potravin. Pokud některý z těchto problémů nastane, s velkou pravděpodobností přichází podvýživa. Kvůli ní mají děti později mnohem menší šanci vystudovat, zhruba o 20 procent nižší pravděpodobnost, že najdou dobrou práci, a v neposlední řadě pak malou možnost podpořit v dospělosti ekonomiku své země. Škody, které podvýživa ve světě napáchala v minulých letech, jsou podle ekonomů horší než dopady poslední finanční krize. Navíc přispívá k asi třetině všech nemocí malých dětí, o úmrtnosti nemluvě. A výdaje na zdravotní péči nejsou malé. Příloha, kterou máte v ruce, vychází u příležitosti 16. října, kdy si připomínáme Světový den výživy. Jménem společnosti Člověk v tísni upozorňuje na to, že kdyby místní vlády, politici, neziskové organizace, univerzity, firmy i jednotlivci věnovali tématu podvýživy více pozornosti, mohl by boj s chudobou rychle nabrat obrátky. K tomuto názoru se přidává stále více odborníků, včetně ekonomů. Studie a výzkumy potvrzují důležitost výživy v prvních 1 000 dnech života. Pomoci může každý. V první řadě tím, že si informace nenechá pro sebe. Čím víc lidí bude vědět, že potírání podvýživy je nejen etické, ale i snadné a efektivní, tím spíše se slova přemění v činy. Řekněte i vy svým kamarádům a známým, že mají možnost změnit svět!

D

obře živené děti mají vyšší IQ, jsou méně nemocné, lépe se učí a pak i hledají práci. Přispívají tak k rozvoji svých zemí. Je těchto 1 000 dní klíčem k odstranění chudoby ve světě? „Velmi pečlivě vybírám, co dám dceři jíst, studuji složení potravin, preferuji bio kvalitu. Začala jsem stravu hlídat už v těhotenství, to jsem nepila ani zelený čaj, protože obsahuje trochu kofeinu,“ říká Lenka z Brna, matka dvouleté Laury. Jiná matka, z opačné strany zeměkoule, by asi nechápala, o čem mluví. „Moje děti jedí totéž, co já. To znamená dvakrát denně kaši. Maso máme jen výjimečně a ovoce a zeleninu moc nejíme. Co vypěstuji, to prodám na trhu, abychom měli trochu peněz na mýdlo, oblečení, cukr nebo olej,“ říká Mapendo, matka čtyř dětí z Demokratické republiky Kongo. Mapendo nyní dočasně bydlí se svými dvěma dětmi ve vyživovacím centru organizace Lékaři bez hranic v městečku Lubutu, kde se právě léčí 46 dětí trpících podvýživou. Většinou jsou zde na tři měsíce. „Dítě nabere váhu rychle, ale podvýživa většinou způsobuje mnoho dalších zdravotních problémů a nemocí, jako třeba dýchací problémy, anémii, poškození imunity či orgánů, kožní problémy, snížení výkonnosti a inteligence. Následky podvýživy je provázejí po celý život,“ říká lékař Michael z Ukrajiny. V Kongu má podváhu více než čtvrtina dětí. Podvýživa je také jednou z příčin vysoké úmrtnosti. Pátých narozenin se zde nedožije každé páté dítě.

Vzdělejte matky Za dětskou podvýživou však zdaleka není jen nedostatek jídla, ale i jeho nedostatečná výživová hodnota. Základem pokrmů většiny Afričanů je totiž maniok. Má vysokou energetickou hodnotu, výborně zasytí, ale jeho nutriční hodnoty jsou žalostné. Kaše neobsahují téměř žádné bílkoviny, minerály ani vitaminy. Podvýživa jde ruku v ruce i s nevzdělaností a neinformovaností. V Kongu asi 35 procent dospělých neumí číst a psát, čehož je příčinou i vleklý a nepřehledný konflikt, který zemi sužuje téměř 20 let. » Pokračování na str. C3

V Kambodži Země patří k těm, kde se počet podvyživených od roku 1990 snížil o více než polovinu. Dnes tu i tak žije přes 17 procent podvyživených. Foto: Jiří Pasz Místní jedí hlavně rýži.

„Rodiče některé potraviny prostě pro děti nemají“

Rozhovor s šéfkou mise v Kongu o nejtěžších případech podvýživy, fatálních zdravotních následcích, nezdravých tradicích i možnostech pomoci

Kdy jste se poprvé setkala s podvýživou? V Angole. Šli jsme s UNICEF navštívit speciální jednotku na léčbu podvyživených dětí. A byl to silný zážitek. Sem se dostanou ty nejtěžší případy, které mají různé zdravotní komplikace. Může to být malárie, průjem i HIV. Na speciálních jednotkách velké procento dětí umírá. Pracovala jsem v provincii Bié, což je zemědělsky do-

Editorial Rozvoj začíná už v břiše matky Tereza Hronová

rozhoduje nejen o jeho budoucnosti.

Michala Sedláčková vede misi společnosti Člověk v tísni v jedné z nejnebezpečnějších zemí světa. Se svým týmem pomáhá v DR Kongo obětem konfliktu. Mimo jiné se zaměřuje na dětskou podvýživu, která byla častá i v Angole na její předešlé misi. Chce v práci pokračovat, i když život cizinky ve středu Afriky není snadný. „Při návštěvách vesnic se myjeme v kyblíčku. Často nám vypínají elektřinu. Většinou hodně pracujeme a volného času moc není.“

C

cela bohatá oblast a dřív jsme si mysleli, že tam až tak závažné problémy s podvýživou nejsou. Ale zjistili jsme, že v některých okresech jí tam trpělo až 20 procent dětí. Děti, které nemají dost kvalitního jídla, tedy nebylo možné vidět běžně na ulici? Podvyživené dítě nemusí nutně být hubené a na první pohled si toho opravdu nemusíte všimnout. Některé děti trpí syndromem akutního nedostatku bílkovin a energie z jednostranné stravy. Organismus špatně funguje a tělíčka začnou natékat. Zdravotníci tuhle poruchu testují tak, že přitlačí prsty na nohy nebo dlaně a na kůži zůstanou dolíčky. Takové děti jsou podrážděné, vypadávají jim vlasy nebo začnou být zrzavé až blonďaté. Tohle je velmi závažná forma podvýživy, a i když to tak nevypadá, mají větší riziko úmrtí než děti, které jsou na kost vyhublé.

Co tedy nemocným dětem chybí? Hlavně vitaminy a bílkoviny z masa, ryb, vajíček a luštěnin. Takové potraviny někdy rodiče prostě nemají. V Angole i Kongu je častý problém s tím, že matky špatně kojí. Světová zdravotnická organizace doporučuje podávat miminku do šesti měsíců výhradně mateřské mléko a do dvou let věku kojení kombinovat s další stravou. Ženy často přestanou kojit mnohem dříve. Například proto, že otěhotní. V Angole totiž věří, že těhotná žena nemůže kojit, protože by dítěti bylo špatně. A tak ho krmí tradiční stravou, což je většinou jednou či dvakrát denně kukuřičná nebo manioková kaše. Ta obsahuje jen sacharidy a téměř žádné vitaminy nebo proteiny. Například nedostatek vitaminu A ročně zabíjí a oslepuje tisíce dětí. K tomu přibývá další problém, což je nedostatečná hygiena. Spousta lidí nemá záchod, myslím tedy suchý zá-

chod, a pitnou vodu. Šíří se bakterie a s nimi průjmy. Špatně živený organismus lehce podléhá banálním nemocem a průjem navíc omezuje vstřebávání živin. Uvědomují si místní, že jejich tradiční jídlo nemusí být zdravé? Na vesnicích nic moc jiného neznají. Děláme proto tzv. kulinární demonstrace. Naši místní odborníci na výživu zjistí, co se v konkrétní vesnici pěstuje, a pak vymýšlejí nějakou na živiny hodnotnější stravu. Například zelené listy obsahují železo, což je podstatné. Spousta lidí trpí kvůli malárii anémií a takové jídlo dokáže zvednout hladinu železa v krvi. Tradice jsou ale silné. Když jsme pekli kachnu, naši angolští kolegové ji ani neochutnali, protože kachny tu nejedí. Jídlo mají na žebříčku hodnot jinde. Splňuje hlavně funkci nemít hlad.

» Pokračování na str. C2

Co se také dočtete:

» Víte, že podvýživou

mohou trpět i obézní lidé nebo že řešení hladu je důležitou investicí?

» Jak pomůže lidem obyčejný záchod?

» Jak si umějí

navzájem poradit chudé matky z odlehlých vesnic v Nigeru?

» Zajímá se

o problémy na globálním Jihu i česká vláda?

1000 dní rozhoduje

2 C

26

zemí podle Globálního indexu hladu dokázalo od roku 1990 do roku 2014 snížit podvýživu a hlad v populaci o 50 procent nebo více. Největší úspěch zaznamenala Angola, Bangladéš, Kambodža, Čad, Ghana, Malawi, Niger, Rwanda, Thajsko a Vietnam.

115

kilogramů vyhozeného jídla připadá podle Organizace spojených národů ročně na jednoho Evropana. Na výrobu každého produktu je přitom potřeba voda a případně ještě další zdroje, které mnohdy pocházejí z chudých nebo suchých zemí.

PONDĚLÍ 13. ŘÍJNA 2014 WWW.IDNES.CZ

1 800

kilokalorií (minimálně) by měl člověk denně zkonzumovat, aby mohl žít zdravý a plnohodnotný život. Přijímání méně kalorií vede k podvýživě a celkovému zhoršení zdravotního stavu. Důležitá je i vyváženost stravy.

10

procent z energie v dopravě má být z obnovitelných zdrojů. Je to požadavek EU. Vysoká poptávka po biopalivech vede k masivnímu pěstování plodin za tímto účelem (kukuřice, pšenice, sója atd.). Biopaliva konkurují plodinám pro výrobu potravin.

„Rodiče některé potraviny nemají“ » Pokračování ze str. C1

Snažíte se tedy pomáhat v různých oblastech, které souvisí s podvýživou? Ano, Člověk v tísni začíná pracovat opravdu komplexně. Osvěta a léčba fungují často jen krátkodobě, a to na snížení akutní podvýživy. Z tohoto důvodu budeme pracovat nejen se zdravotními středisky, ale i komunitními dobrovolníky a v oblastech sanitace a hygieny. Vedle toho chceme zlepšit zemědělství, aby lidé pěstovali více různých druhů plodin a měli více úrody. K bramborám, kukuřici nebo manioku by lidé mohli přidat třeba zeleninu. Jak vypadá taková osvěta v komunitě? Náš místní zaměstnanec, který je ideálně přímo z té oblasti, kde pracujeme, dostane školení a pak se systematicky setkává s komunitou. Snaží se je zapojovat do plánování. Například společně vytvoří mapu, kam se ve vesnici chodí „na záchod“. Následuje velmi názorná ukázka toho, co se stane, když toalety chybějí. Mouchy přelétávají z křoví přímo na talíř a přenáší nemoci. Z nich lidé mají průjem, který často vede právě k podvýživě. Říkala jste, že podvýživu léčíte. Jak? Nejdřív je třeba podvyživené děti najít. Speciálním metrem jim vyškolení dobrovolníci měří obvod paže nebo se zkouší, zda nejsou oteklé. V těžších případech dítě hospitalizujeme a buď dostává několikrát denně výživné mléko a léky, nebo pravidelně dochází s matkou do zdravotního centra. To pak dostává speciální terapeutickou pastu Plumpynut z arašídů, sušeného mléka, vitaminů a minerálů. Může se ihned použít, bez vaření, skladování v lednici. Odpadá celá příprava, která může být nehygienická, když chybí čistá voda. Navíc dětem moc chutná. Plánujete v Kongu zůstat a dál pracovat na snižování podvýživy? Určitě plánuji ještě pár let pracovat v oblasti rozvojové pomoci. Chtěla bych ještě vystudovat nějaký obor spojený se zdravotnictvím. Nicméně zůstávat dlouhodobě v takových zemích, jako je Angola nebo Kongo, je velmi náročné. Životní podmínky jsou tam úplně jiné než v Česku. Občas se nám stane, že nemáme vodu. Při návštěvách vesnic se myjeme v kyblíčku. Často nám vypínají elektřinu. Většinou hodně pracujeme a volného času moc není. Večer trávíme s kolegy. Můžeme se třeba dívat na filmy nebo jít na večeři. Na jídlo se zvyknout dá, i když mi na začátku chyběly sýry nebo salámy. Dokud se dají koupit špagety, tak je to dobré. (smích) Horší je, že během práce člověk vidí hodně lidského utrpení. Stává se nám, že děti, které necháme odvézt do nemocnice, za pár dní umřou. Člověk se s tím občas Tereza Hronová těžko vyrovnává.

PROFIL

Michala Sedláčková (28)

Mléčná banka Mateřské mléko je pro každé dítě důležité – posiluje imunitu a dodává mu potřebné živiny. Kojení do velké míry dokáže zabránit podvýživě.

V Brazílii vyrostla generace „pomléčných“ bratrů

Díky propracovanému programu dárcovství mateřského mléka srazil největší latinskoamerický stát kojeneckou úmrtnost na minimum a svůj koncept vyváží nejen do rozvojového světa.

L

ékařka z Ria de Janeira Danielle Aparecida da Silva otevírá ledničku, nad kterou visí obraz kojící madony. Stojí v ní vyrovnané sklenice od majonézy či kávy, ve kterých je mléko. Nikoli však kravské, ale mateřské. Systém jeho dárcovství má dvousetmilionová země dokonale propracovaný, tak jako to u nás platí pro dárcovství krve. „Všechno mléko jde do porodnic, kde ho poskytujeme předčasně narozeným miminkům místo umělé výživy. Tento program vedle rozšíření vakcinace pomohl snížit dětskou úmrtnost ve srovnání se začátkem devadesátých let o 73 procent. Cíle OSN pro rok 2015 jsme tak splnili už před dvěma roky,“ vysvětluje da Silva s hrdostí. Hrdost je na místě, protože Brazilci začali před 30 lety vyvíjet koncept, který dnes nekopírují jen latinskoamerické státy, ale i země v Africe, a dokonce i Portugalsko se Španělskem. „A letos ho poletím zavádět do USA, kde se od nás inspiroval Michigan. Pokud to zaujme i u vás v Česku, jsme vám k dispozici,“ říká sebevědomě Joao Aprigio Guerra de Almeida, který je koordinátorem Iberoamerického programu bank mateřského mléka.

Počáteční skepse je pryč

Pochází z Ondřejova u Prahy. Studovala mezinárodní vztahy a později se vydala na studijní stáž do Jižní Ameriky. Rozhodla se směřovat svoji kariéru do oblasti rozvojové pomoci. V roce 2011 začala pracovat pro společnost Člověk v tísni na pozici finanční koordinátorky v Angole. Tam pak od konce roku 2012 v provincii Bié koordinovala projekt zaměřený na dětskou podvýživu. Od letoška vede misi v Demokratické republice Kongo.

Foto: Tomáš Nídr

Od roku 2001 doporučuje OSN brazilský model jako hodný následování, ale zpočátku se na něj lékařské kapacity dívaly se skepsí. „První myšlenka na banky mateřského mléka přišla ve 20. letech na zasedání Společnosti národů. U nás jsme jich vybudovali šest, ale chyběla propagace, řízení a vůbec všechno. Až do poloviny 80. let jen přežívaly,“ vypráví Guerra de Almeida. Pak ale padla vojenská diktatura a nová demokracie se otevřela novým věcem. Týkalo se to i boje s dětskou úmrtností, která byla v Pelého vlasti úděsná. Brazilští pediatři začali zkoumat, jak zefektivnit distribuci vybraného mateřského mléka, které považovali za tu nejsprávnější stravu pro mimina. Jenže jak to dě-

lat, když podle mezinárodních norem na uchování jeho nejvyšší kvality byly potřeba drahé nádoby ze speciálního skla? „Testovali jsme to a zjistili, že není rozdíl, jestli mléko dáváte do nich, nebo do sterilizované skleničky od majonézy či kávy. Také přístroje na pasterizaci byly zbytečně drahé, dokázali jsme si vyrobit vlastní za desetinu ceny,“ ukazuje mašiny, které skutečně nepůsobí jako div techniky. Je to jen vanička s topným tělískem a vodou, do které se kladou baňky s mlékem. Celé to vypadá, asi jako když ve vodní lázni rozpouštíte čokoládu na dortovou polevu.

FAKTA

Mýty o kojení ■

První zažloutlé mateřské mléko není dobré pro dítě, tím se řídí méně vzdělané komunity například v Kambodži nebo v některých afrických zemích. Přitom toto mléko je nejvýživnější a obsahuje různé protilátky – říká se mu první vakcína.

■

Někde ženy věří, že nemůžou kojit, když jsou těhotné. Ve chvíli, kdy očekávají dalšího potomka, začnou toho současného krmit například obyčejným mlékem nebo běžnou stravou.

„Mlékaři“ na motorkách

Jak to tedy funguje v praxi? Každá zdravá Brazilka, která má dost mléka pro svého potomka, si přebytek může odsát za dodržení hygienických doporučení (omytí prsu a nasazení roušky na ústa a síťky na vlasy) a skladovat ho v lednici, než si pro něj na motorce nejméně jednou za týden dojede pověřený „mlékař“. „Množství je různé. Jedna žena daruje týdně padesát mililitrů, jiná čtyři litry. Ale jsme rádi za každou kapku,“ říká Danielle Aparecida da Silva. Motocyklisté, kteří v této službě nahradili hasiče, cennou tekutinu dovezou do jedné z bank mateřského mléka. Nemají to daleko. Na konci diktatury jich bylo šest, na počátku 90. let padesát, na přelomu tisíciletí už stovka, ale nyní jich je po celém brazilském teritoriu 214. „Vyhodíme asi tak desetinu z dovezeného mléka. Buď je v něm vlas, či jiná nečistota, nebo je uloženo v plastové nádobce či při testech na přítomnost léků nebo bakterií zjistíme, že by mohlo být zdraví nebezpečné,“ konstatuje lékařka. Mléko se neslévá do jednoho sudu, musí být rozdělováno podle toho, jak dlouho má žena po porodu, neboť s růstem kojence samovolně mění své charakteristiky. Při zmínce, že na českém internetu se najdou inzeráty nabízející za litr mateřského mléka 1 200 korun, se Guerra de Al-

■

V Angole budoucí matky často vyřazují maso a další bílkoviny ze svého jídelníčku. Říkají, že je jim po tom špatně. Jejich strava je pak nevyvážená, když si živiny nedoplní z jiných zdrojů.

meida ošívá: „V Brazílii je takový obchod s ním stejně jako s krví zakázán. I pro naše dárkyně je jedinou odměnou pocit, že pomohly jiné, méně šťastné rodině.“ Veškeré mléko míří do nemocnic, které do centrály nahlašují, kolik a jakého typu potřebují. Je to dobře promazaný stroj, který republiku ve statistikách dětské úmrtnosti dostal z rozvojového světa. Zdá se snadné rozšiřovat brazilský model po celé planetě, kde podle údajů Světové zdravotnické organizace každoročně zemře přes milion těch nejmenších kvůli komplikacím spojeným s předčasným porodem. Vypadá to tak snadné, jako když si pořídíte franšízu na provozování další pobočky. „Jenže projekt především z počátku potřebuje velkou podporu eráru. Například na Haiti, kde je úřední správa v troskách, se nám nedaří ho rozjet,“ stýská si da Silva. Tam, kde nefunguje stát, nefunguje ani „bankovnictví“

s mateřským mlékem. A bohužel právě v takových zemích je i nejvíce potřebných kojenců. „Kojení podporujeme všemi silami. Doporučujeme, aby v prvním půlroce života dítě jinou stravu nedostávalo, a poté aby bylo dokrmováno z prsu do věku tří let,“ shrnuje da Silva. Kromě jeho pevnějšího zdraví uvádí i další, v rozvojovém světě, který zápasí s populační explozí, velmi důležité pozitivum – kojení je skvělá přirozená (byť určitě ne stoprocentní) antikoncepce, protože tělo vyživující mimino má tendenci nenechat zahnízdit nové oplodněné vajíčko.

Matematická reklama

Rodičky v Brazílii na existenci programu upozorňují jejich gynekologové, ale hodně se o něm mluví i v médiích. Má také viditelnou reklamu, na níž pózují kojící sportovkyně, zpěvačky a modelky. Guerra de Almeida předvádí plakát s herečkou Dirou Paesovou, jak objímá blonďatého syna a černošskou holčičku, která v inkubátoru pila i její mléko. Fotografii doprovází nápis „pomléční sourozenci“. Darovat mléko je v největší zemi Latinské Ameriky, ve které to nenaráží na žádné kulturní ani genderové předsudky, něčím úplně normálním. V roce 2011 ho bylo do bank uloženo 165 tisíc litrů od 166 tisíc matek. Pomohlo 170 tisícům malých Brazilců, z nichž by mnozí nepřežili. Při takovýchto každoročních číslech vyrůstá pod rozpaženou Ježíšovou náručí celá generace „pomléčných“ bratrů a sester. Jiná reklama to zkouší trochu komplikovaně, ale souhrnně přes matematiku: „Darovat mateřské mléko znamená zaprvé vynásobit život nadějí, zadruhé sečíst zdraví se solidaritou, zatřetí dělit se o tu nejvíce kompletní potravinu, která existuje, a začtvrté odečíst dětskou úmrtnost.“ K této „rovnici“ není co dodat – snad jen to, že Brazílie má výsledek na podtrženou jedničku. Tomáš Nídr Reportáž publikoval časopis Zdravotnictví + medicína

1000 dní rozhoduje

PONDĚLÍ 13. ŘÍJNA 2014 WWW.IDNES.CZ

805

milionů lidí trpí podle FAO hladem a podvýživou, tedy asi každý devátý člověk na Zemi. Největší podíl podvyživených v populaci je v subsaharské Africe. Největší celkový počet je v Asii, kde žije více lidí. Asi 15 milionů podvyživených pochází z rozvinutých zemí.

67

procent lidí je v africkém Burundi podvyživených. Právě Burundi vítězí na smutném žebříčku nejhladovějších zemí. I když se situace zlepšuje, země se stále po 15 letech občanské války od roku 1993 nemůže dostat z extrémní chudoby.

20 000

lidí podle odhadů zemře kvůli hladu každý den. Na nedostatečnou výživu umírá 45 procent dětí do pěti let věku, což je až 3,1 milionu ročně. Podvýživa jim oslabuje imunitu, a tak podléhají nemocem, jako je malárie nebo průjem.

C 3

80

procent sklizené kukuřice, obilí a sójových bobů slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata v Evropě a Severní Americe. Problémem je rostoucí spotřeba masa ve světě, protože krmné plochy se zvyšují na úkor pěstování plodin k přímé konzumaci.

„Děti hladu“ mají poškozené geny

Hlad a podvýživa mají na lidský organismus devastující dopady, které se přenášejí na další generace. Období chudoby a nedostatku jídla se totiž nevratně zapisují do dědičné informace.

„dětí hladu“ zůstává „přebalená“ DNA, a tak se dědictví předává aspoň zčásti dalším pokolením. Zcela vymizí až po několika generacích.

Rizikové je období sucha

H

lad a podvýživa patřily do koloniálního světa tak neodmyslitelně, že se jejich dopady na tamější populace dlouho nikdo nijak zvlášť nezabýval. Zájem však po druhé světové válce v Nizozemsku vzbudily následky špatné a nedostatečné stravy na další generace. V odvetě za stávky a nepokoje zavedlo Německo v zimních a jarních měsících roku 1944 na části okupovaného Nizozemska potravinové embargo. Denní příjem energie obyvatel této oblasti zahrnující i velká města, jako je Amsterdam, klesl na 400 až 800 kilokalorií na den. I když byla ihned po osvobození na západ země směrována vydatná potravinová pomoc, následky „hladové zimy“ jsou patrné dodnes. Matkám, které byly těhotné během této doby v roce 1944, se rodily výrazně menší děti. Ty si nesou i „dědictví hladu“. V dospělosti mají silnější sklony k obezitě, kardiovaskulárním chorobám, onemocněním plic či ledvin. Častěji se u nich vyskytují některé typy nádorů, např. rakovina prsu. Podávají dokonce slabší výkony v testech měřících duševní výkonnost. Podobné problémy se objevují ve zvýšené míře dokonce i u potomků „dětí hladové zimy“, i když tato generace hladem nikdy netrpěla. To upozornilo na fakt, že hlad a podvýživa mají dlouhodobé a dalekosáhlé následky. Ty se projevují i v dobách, kdy je nedostatek kvalitních potravin dávno zažehnaný. Dědí je i další pokolení.

Dědictví hladu Hlad a podvýživa se zapisují do dědičné informace, a to zvláštním způsobem. Navozují takzvané epigenetické změny, kdy samotná dvojitá šroubovice DNA zůstává stejná. Pořadí písmen genetického kódu se v ní nemění, jako například při mutacích. Významně se však pozměňuje množství a spektrum molekul, které dvojitou šroubovici DNA obalují. Z toho, jak je DNA obalená, se odvíjí aktivita genů. Některé geny po „přebalení“ DNA šlápnou na brzdy,

FAKTA jiné naopak přidají plyn. Mění se tak funkce buněk a jejich souhra v tkáních a orgánech. Dědičná informace je v některých životních obdobích k „přebalení“ zvýšeně náchylná. Hlad a podvýživa poměrně snadno změní aktivitu genů dítěte, jež se vyvíjí v těle matky. Ze strany plodu je to pokus o adaptaci. Ten v nouzi směřuje nedostatkové živiny přednostně do orgánů, které je potřebují nejvíc, např. do mozku. Plod přitom živinami šetří, kde se dá, třeba na svalovině a dalších orgánech. Pozměněná aktivita genů pomáhá plodu tenhle nelehký úkol zvládnout a zároveň připravuje budoucí dítě na život v chudobě a nedostatku. Ke změnám v obalu dědičné informace dochází i v pohlavních buňkách hladovějících a podvyživených lidí – ve vajíčkách žen a spermiích mužů. Dítě tak dostává od hladem sužovaných rodičů do vínku pozměněnou aktivitu genů a ta se pak dále mění během vývoje v těle matky. Nepřímými následky hladu a podvýživy pak člověk trpí po zbytek života. Tím to nekončí. V pohlavních buňkách

Podvýživa vs. hlad Odborníci definují hlad tak, že lidé nemají zajištěný přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin potřebných k normálnímu růstu a zdravému životu. Existují tři různé formy hladu. Podvýživa nastává v situaci, kdy jídlo neobsahuje dostatek energie k zajištění minimálních fyziologických potřeb. Parciální podvýživa představuje „špatnou výživu“, což znamená nedostatečný příjem bílkovin, energie a stopových prvků, tedy i železa, jodu, zinku či vitaminu A. Doprovází ho časté infekce a další nemoci. Hladovění či akutní hlad způsobuje celkový nedostatek jídla. Vede k podstatné ztrátě tělesné hmotnosti a děje se zejména v době humanitárních krizí. Hladomor je pak situace, kdy nejméně 20 procent domácností čelí extrémnímu nedostatku potravin a nemůžou se s tím vyrovnat. Poslední vypukl v roce 2012 v Africkém rohu, aktuálně hrozí v Jižním Súdánu. Zdroj: Světový potravinový program

Mnozí obyvatelé rozvojových zemí trpí nedostatkem kvalitních potravin opakovaně. Problémy nastávají například v obdobích sucha, kdy pestrost a množství stravy klesá. I to se dětem promítá do aktivity jejich genů. Tým pod vedením Branwen Hennigové z London School of Hygiene and Tropical Medicine nedávno vyšetřil bezmála dvě stovky žen v Gambii, které otěhotněly buď uprostřed období dešťů, nebo ve vrcholícím období sucha. Obě skupiny měly v krvi výrazně odlišná množství látek ovlivňujících obalení dvojité šroubovice DNA, např. některých vitaminů. To se odrazilo v aktivitě genů dětí, které tyto ženy porodily. Jako rozhodující se ukázalo poměrně krátké časové období. Začíná zhruba dva týdny před početím, kdy se v těle nastávající matky připravuje vajíčko k oplození, a končí několik dní po oplození, kdy se začíná vyvíjet embryo. Strava, která nezajistí nastávající matce dostatek materiálu pro správné „zabalení“ dědičné informace vajíčka nebo embrya, poznamená dítě na zbytek života. Další škody může napáchat špatná strava zejména u dětí do dvou let.

Hlad jako generační problém Během hladomorů, jaké dlouhodobě panují například v Somálsku, jsou změny v aktivitě genů „dětí hladu“ zřejmě ještě razantnější. I když se povede potravinové krize zmírnit, či dokonce zažehnat humanitární pomocí, škody napáchané na dědičné informaci budoucí generace se nasycením hladovějících nenapraví. V dědičné informaci „dětí hladu“ i jejich potomků tiká epigenetická časovaná bomba v podobě genů vyvedených z normálního tempa práce. Mnohé výzkumy dokazují, že „dědictví hladu“ se významně zapisuje i do dědičné informace buněk mozku a ovlivňuje tak duševní zdraví a psychiku. Časový horizont důsledků současných potravinových krizí se tak neměří na týdny, měsíce či roky, ale na celé generace. Nejúčinnější obranou je tedy krizím předcházet nebo na nedostatek potravin v oblasti reagovat rychle. Jaroslav Petr Autor je reprodukční biolog

Tři roky, které mění svět. Pomáhá zdravé jídlo, čistá voda a hygiena » Pokračování ze str. C1

„Nejvíce podvyživených dětí je mezi lidmi bez vzdělání. Zejména matkám chybějí informace. Neví, co vše dětský organismus potřebuje, a děti pak krmí jednostrannou stravou. A tak, i když děti jedí dost a hlad nemají, jsou podvyživené. Vzdělání, to je klíč k dlouhodobému zlepšení,“ říká lékař Michael. Právě proto jsou v centru spolu s dětmi i jejich matky. Zatímco děti zotavují svůj organismus a nabírají síly, ženy sedí každý den několik hodin na školení. „Učíme je, jak správně děti živit, vysvětlujeme, jak je důležité dávat jim ovoce, zeleninu, vejce, maso. Ony to prostě neví, nikdy jim to nikdo neřekl,“ popisuje ukrajinský doktor. Jeho slova dosvědčuje i třicetiletá matka dvou dětí z asijské Kambodže: „Jsem sice učitelka, ale přesto jsem nevěděla, že když jsem těhotná nebo kojím, tak bych měla víc jíst a také dávat pozor na složení stravy. Nenapadlo by mě, že třeba zelenina a ovoce jsou důležité, jak pro mě, tak

pro moje děti,“ říká Soh Peavam. Spolu s dalšími ženami se zúčastnila školení pro nastávající a kojící maminky, které vedly porodní asistentky vyškolené společností Člověk v tísni. Lékaři ale upozorňují i na další problém, který podvýživu prohlubuje. „Učíme matky i základním hygienickým návykům, jako že vodu pro děti musí převářet, musí si mýt ruce nebo chránit jídlo před mouchami. Počet průjmových onemocnění je zde opravdu vysoký,“ říká Michael.

Tradice brání kojení, boj s nimi jde pomalu Spousta lidí nemá záchod a mouchy a vítr přenášejí bakterie z výkalů rovnou na talíř, šíří se tak průjmová onemocnění. Ta brání dětským tělíčkům vstřebávat potřebné živiny. Špatná voda a hygiena jsou tedy jednou ze stěžejních příčin podvýživy. Navíc průjem je nejčastějším zabijákem dětí do 5 let a podlehne mu i celých 12 procent dospělých, což je více než počet úmrtí na AIDS a malárii dohromady.

Dalším paradoxem rozdílu mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi je přístup ke kojení. Zatímco v Evropě jsou matky pod palbou informací o důležitosti kojení, v mnoha chudých oblastech jsou ze všech stran zavaleny reklamou na prospěšnost sušeného mléka. Matky potom zbytečně utrácejí peníze za sušené směsi, často pochybné kvality. „Popel je i na našich hlavách. Masivní reklamní kampaň v Somálsku přesvědčila zejména mladé maminky, že umělé mléko je lepší než mateřské. Je to vítězství marketingu nejmenovaného nadnárodního koncernu a voda na mlýn podvodníkům z řad místních tzv. lékárníků, kteří vám z pytle u silnice prodají za krutou cenu něco práškového,“ říká pediatr Peter Lux, který pracoval v Iráku a Somálsku pro organizaci Lékaři bez hranic. Mnohdy se také stává, že tradice velí jinak než příroda a nutí ženy dávat dětem mateřské mléko jen málo nebo vůbec. „Zde v Kambodži se tradičně věří, že první mateřské mléko žluté barvy je špatné, a dětem se v prvních dnech dává oslazená

voda,“ říká zdravotní setra Sophan, která pracuje ve zdravotním centru na jihu Kambodže. Právě toto mléko je pro dítě velmi cenné a výživné. „Snažíme se s těmito starými tradicemi bojovat, ale jde to pomalu. Lidé si musí zvykat, že někomu v bílém plášti mají věřit víc než sousedce,“ doplňuje Sophan. Stejně důležitá jako kojení je pak i dostupnost kvalitní zdravotní péče.

Pět nejdůležitějších věcí Na světě žije 805 milionů hladových a každých pět vteřin jedno dítě na následky podvýživy zemře, říká Světová zdravotnická organizace. Další miliony dětí, kterým se nedostávalo dobré stravy v prvních 1 000 dnech od početí, jsou na celý život nevratně poznamenané. Podvýživu přitom nezpůsobuje nedostatek jídla. Experti OSN nedávno zveřejnili zprávu, podle níž lidstvo už dokáže vyprodukovat dokonce dvakrát více potravin, než je třeba k jeho uživení. „Na světě je jídla dost, ti,

kteří umírají kvůli nedostatku potravin, jsou prostě zavražděni,“ prohlásil nedávno Jean Ziegler, šéf speciální komise OSN Právo na jídlo. Podle něj jsou na vině hlavně místní politici, kteří nedělají dost pro to, aby svým občanům zaručili dostatek jídla. Víc by ale mohly udělat i zahraniční rozvojové agentury, západní vlády, veřejnost i soukromé firmy. Jejich nezájem, špatně informovaná rozhodnutí či nekvalitně realizovaná řešení dávají podvýživě možnost napáchat ještě více zcela zbytečných škod na životech milionů lidí. Existuje tedy pět faktorů, které by mohly snížit podvýživu ve světě a tím i změnit svět k lepšímu. Vedle obecného zájmu mezinárodního společenství je nutné, aby strava všech dětí a budoucích matek byla výživná. Zároveň musí být dostupná kvalitní pitná voda a dobré hygienické podmínky. Velkou roli hraje kvalitní zdravotnictví a v neposlední řadě i osvěta v komunitách. Cesta z chudoby totiž začíná v břiše matky. Markéta Tauerová Kutilová

4 C

1000 dní rozhoduje

PONDĚLÍ 13. ŘÍJNA 2014 WWW.IDNES.CZ

Anketa Proč je důležité řešit podvýživu ve světě? Jan Mrkvička společnost Člověk v tísni

» Děti ztrácí šance brzy

Za 12 let, jež jsem věnoval pomoci ve znevýhodněných částech světa, jsem viděl mnoho úspěšných i neúspěšných projektů. Ty úspěšné byly vždy postavené na zájmu a snaze místních lidí. Naše role tkví tedy především v tom, že můžeme lidem pomoci, aby se sami chopili příležitosti. Jenže právě v důsledku podvýživy miliony dětí ztrácejí šance, ještě než se naučí mluvit. Přitom podvýživu můžeme zásadně snížit. Je to nejen etické, ale také velmi efektivní.

Pavla Gomba ředitelka UNICEF

» Investice do vzdělání?

Výživa ještě před narozením dítěte zcela zásadně a natrvalo ovlivní celý jeho život. Poškození způsobená podvýživou – fyzické zaostávání i špatný mentální vývoj – nelze později napravit. Do vzdělávacích programů má proto smysl investovat tehdy, když potenciál dětí není zbytečně snižován právě podvýživou a běžnými nemocemi. Zkušenosti ze všech zemí světa, bez ohledu na kulturu či prostředí, ukazují, že rozvoje nelze dosáhnout bez vyřešení dětské podvýživy.

Rastislav Maďar lékař

» Problém jsou bílkoviny

Velká část dětí má jen jedno jídlo denně, bez stavebních látek, vitaminů a minerálů, které organismus pro svůj zdravý vývoj potřebuje. Problémem je absolutní nedostatek bílkovin, který může mít fatální následky. Způsobuje otoky, bolestivé vředy, časté infekce, poruchu imunity i mozkových funkcí, která zabrzdí inteligenční rozvoj a způsobí zacyklení chudoby na další generaci. Podvýživa není jen v době hladomorů, ale je, bohužel, součástí běžného života chudých.

Dennis Schömburg ředitel divize dětské výživy, Nestlé

» Začarovaný kruh

Podvýživa je ve světě závažným problémem. Dítě, které nemá dostatečnou výživu, je v dospělosti nejen náchylnější k nemocem, ale často se dostává do začarovaného kruhu chudoby, násilí a utrpení. V Nestlé můžeme a chceme pomoci. V našem celosvětovém programu „Prvních 1 000 dní“ se soustředíme na pomoc matkám během těhotenství a v prvních dvou letech dítěte. Správná výživa v tomto období významně snižuje riziko poruch imunity, metabolismu či diabetu.

Aurele Destrée analytické centrum Glopolis

» Systém nefunguje

Jana Šulcová nutriční terapeutka

Protože podvýživa je globální problém, týká se i nás. Zatímco každý osmý člověk hladoví, každý třetí dospělý na světě má nadváhu a obezitu. Nadváha se stala jedním z nejpalčivějších zdravotních rizik naší generace, předběhla i kouření. Přitom základní příčina podvýživy i nadváhy je stejná: nedostačující nebo nevhodné živiny. To dokládá, že potravinový systém nefunguje dobře. Výzvou tedy je zajištění produkce a dostupnosti kvalitních a zdravých potravin na celém světě.

» Jde o chorobný stav

Malnutrici můžeme chápat v kvantitativním či kvalitativním slova smyslu. Tělo může mít celkový energetický nedostatek, nebo mu můžou chybět kvalitní bílkoviny, vitaminy či stopové prvky. Podvýživa je v obou případech chorobný stav, který zvyšuje úmrtnost, prodlužuje dobu léčení, zhoršuje hojení ran, snižuje se funkce imunity a dochází ke vzniku infekcí. Dále snižuje svalovou sílu, což vede k upoutání na lůžko a zvyšuje se tím riziko zápalu plic či jiných onemocnění.

Chudé matky si radí navzájem, jak zdravě vařit a pečovat o dítě Ve vsi Venkovanky by své děti musely donést nebo dovézt do dalekého zdravotního centra. Teď vědí samy, jak odhalit a léčit podvýživu.

Foto: David Di Lorenzo, Lékaři bez hranic

Chudé matky z odlehlých vesnic v Nigeru mají zdravotní centra daleko, a tak se učí doma, jak zlepšit výživu svých dětí. Rady si pak předávají mezi sebou.

V

Následky Děti s podvýživou mají bolesti a nedokážou bojovat ani s takovými nemocemi jako kašel či průjem, vysvětluje zdravotní sestra Terezie Hurychová. Foto: Lékaři bez hranic

e vesnici Doney na severu afrického Nigeru se pod stromy sešlo několik maminek – čekají na pravidelný kurz vaření. Dnes se naučí připravit polévku kouli-kouli z arašídového másla. Setkání povedou dvě ženy zapojené do komunitního programu na podporu prevence podvýživy. „Učíme maminky připravovat polévky a zeleninové kaše bohaté na vitaminy,“ vysvětluje jedna z nich, Ai Gaiya. „Pořádáme dvě setkání týdně, ve zbylém čase si účastnice zkoušejí vařit samy doma. Vaříme z toho, co ženy přinesou: proso, čirok, zelí… Vždy se jedná o snadno dostupné místní plodiny, to je velká výhoda.“ Ženy jako Ai Gaiya tvoří jádro programu prevence akutní podvýživy přímo uvnitř komunity. Rodiny se tu nespoléhají na zásah zvenčí, ale samy přebírají odpovědnost za zlepšení výživy svých dětí. Snaží se zlepšit hlavně hygienické a zdravotní návyky, stejně jako jídelníček.

Vzorová maminka

Osvěta Matky se učí vařit výživná jídla, poznávat zdravotní komplikace dítěte i udržovat čistotu a hygienu. To vše může zabránit podvýživě. Foto: Muhammad Daoud, Lékaři bez hranic

„Zavedení takové iniciativy je relativně snadné. Nejprve vybereme jednu ženu z komunity, která má zdravé děti a dobře se o ně stará – dodržuje očkovací kalendář, dochází s nimi do zdravotního střediska, když je potřeba, a respektuje základní hygienická a výživová pravidla. Tato žena projde školením, v němž se naučí využívat osvědčených a efektivních postupů, jak předcházet podvýživě,“ vysvětluje Núria Salse, nutriční specialistka Lékařů bez hranic. Poté vytipují matky, jež mají děti ve věku 6 až 23 měsíců ohrožené vážnou podvýživou, a práce vyškolené „odbornice“ může začít. „Vysvětluje, které potraviny z regionu jsou velmi výživné a jak by měly být připravené, aby se při vaření zachovalo co nejvíce vitaminů a živin. Kromě kurzů vaření předává také klíčové informace o zdraví a hygieně a motivuje ostatní k přijímání správných návyků. Snažíme se zajistit,

Každý rok čelí lidé » v Nigeru mezi červencem

a říjnem kritickému období. Zásoby z předchozí sklizně docházejí a ta další ještě zdaleka není uskladněná. V tomto období, které navíc charakterizuje vysoký výskyt malárie, jsou nejohroženější děti do 5 let.

aby se rodiny samy začaly chránit před dvěma hlavními příčinami podvýživy – nemocemi a špatnou výživou,“ dodává zdravotnice Núria. Pro správné sledování výživy dětí se používá takzvaný náramek MUAC. Ten měří obvod paže a ukazuje, kdy dítě trpí vážnou podvýživou nebo mu hrozí. Všechny maminky v programu umějí MUAC používat a sledují potomky i doma. Rychle tak rozpoznají varovné signály a v případě zhoršení se mohou hned obrátit na léčebné centrum. Včasné podchycení podvýživy pomáhá snižovat dětskou úmrtnost.

Dlouhé cesty za zdravotníkem Na setkání v Doney přišla i jedenatřicetiletá Souweba Mamane. „Můj muž je v Nigérii, starám se o děti sama. Tři z nich trpěly vážnou podvýživou a jedno zemřelo,“ vysvětluje. Její děti se léčily ambulantně a Souweba musela jít každý týden do střediska vzdáleného 21 kilometrů na vyšetření, kontrolu a vyzvednout si další dávku terapeutického jídla. „Často jsem musela strávit noc někde na cestě. Únava a hlad mě donutily žebrat o peníze na jídlo nebo na zaplacení cesty.

Boj s podvýživou patří k nejvýhodnějším investicím Pokud bychom si zkusili sepsat všechny hlavní problémy, které místní vlády i západní dárci řeší ve své snaze o rozvoj nejchudších zemí, dostali bychom patrně několik stránek dlouhý seznam. Bylo by na něm snížení dětské úmrtnosti, zvýšení vzdělanosti nebo třeba efektivnější zemědělství. Investice do rozvojových projektů jsou často vnímané jako náročná zátěž pro státní rozpočty. Odborníci ovšem tvrdí, že peníze rozhodně neutrácejí zbytečně. V roce 2012 skupina špičkových ekonomů a nositelů Nobelovy ceny prokázala, že

prostředky utracené na řešení řady problémů na globálním Jihu jsou velmi výnosnou investicí. Doporučili řešit zejména podvýživu žen a malých dětí. K takovému závěru je vedlo jednoduché srovnání ekonomických zisků a nevratných ztrát spojených s podvýživou. Hlavní důsledek podvýživy - omezený rozvoj lidského organismu - se v ekonomické úrovni projevuje hned na několika úrovních. Podvýživa přispívá k 35 procentům všech nemocí malých dětí. Jejich léčba pro rodiče znamená další vydání z často velmi nízkého příjmu. Nedostatek jódu, který po-

stihuje třetinu dětí ve školním věku, omezuje jejich IQ o deset až patnáct bodů. To se promítá i v jejich studijních výsledcích. Výzkum respektovaného časopisu Lancet prokázal, že podvyživené děti si v dospělosti vydělají v průměru o 20 procent méně než jejich zdraví kamarádi. Všechny tyto ztráty nepostihují jen jednotlivé rodiny, ale i celé státy - podle odhadů Světové banky podvýživa omezuje hrubý domácí produkt zemí až o tři procenta ročně, což je mnohem více než pokles zapříčiněný poslední finanční krizí. Zaplacení nejlépe osvědčených intervencí pro sní-

žení podvýživy by přitom stálo jen zlomek této ztracené částky. Výsledky výzkumů o dopadech podvýživy měly vliv nejen na rozhodování ekonomů. Evropská unie se v uplynulém roce zavázala zvýšit investice do řešení podvýživy a do roku 2025 snížit počet podvyživených lidí aspoň o 7 milionů. Ani Česko nemusí být pozadu - pokud čeští dárci, politici, úředníci, neziskové organizace, univerzity i firmy dokážou zvýšit svůj zájem, expertizu i objem investic, Češi mají šanci se stát středoevropskou špičkou v řešení jedné z hlavních výzev rozvojového světa. Petr Schmied

Mnoho žen z naší vesnice je na tom stejně.“ I proto, aby ženy nemusely s nemocnými miminky daleko cestovat, se od roku 2013 snaží mezinárodní organizace Lékaři bez hranic bojovat s podvýživou přímo v komunitách. „Prodávaly svoje zásoby, aby mohly pokrýt náklady na cestu. Díky tomuto programu se ale situace změnila. Naše ženy mohly společně vzít osud svůj a svých dětí do vlastních rukou. Strategie je jednoduchá, protože je přizpůsobená naší realitě,“ vysvětluje Issa Kadri, stařešina vesnice Doney.

Kritické období červenec až říjen

Každý rok čelí lidé v Nigeru mezi červencem a říjnem kritickému období. Zásoby z předchozí sklizně docházejí a ta další ještě zdaleka není uskladněná. V tomto období, které navíc charakterizuje vysoký výskyt malárie, jsou nejohroženější děti do 5 let. Proto je ke snižování dětské úmrtnosti důležitá i prevence uvnitř komunit. To potvrzuje i zdravotní sestra Terezie Hurychová, která pracovala několik měsíců v intenzivním výživovém programu právě v Nigeru. „Čím méně dětí bude nutné kvůli vážnému stavu hospitalizovat, tím lépe. Děti s vážnou podvýživou trpí nepříjemnými symptomy. Jsou podchlazené, dehydratované, apatické, unavené, mívají bolesti. Jejich imunitní systém je tak narušený, že nedokážou bojovat ani s tak banálními nemocemi, jako je kašel nebo průjem,“ vysvětluje česká zdravotnice. A matka Souweba při krmení svého dítěte vypráví: „Pochopily jsme, že i s tím málem, co máme, dokážeme převzít zodpovědnost za budoucnost svých dětí. Při kurzech vaření jsem se naučila připravovat obohacenou polévku, fazolovou kaši a spoustu dalších receptů,“ pochvaluje si. Oceňuje i to, že nemusí se synem daleko do výživového centra. „Využívám toho času a energie k vyřešení dalších problémů své rodiny,“ dodává. Míla Janišová, Lékaři bez hranic

SOUTĚŽ

Vyhrajte férové tričko nebo designovou nákupní tašku z biobavlny! 1. Kolik lidí na světě trpí podvýživou a hladem? 2. Ve kterém období života je nejdůležitější mít správnou výživu? 3. Jaké další faktory kromě nedostatku kvalitní stravy mají vliv na podvýživu? Odpovědi posílejte do 17. října včetně na adresu [email protected]. Uveďte jméno a poštovní adresu. Výhry získá deset vylosovaných.

1000 dní rozhoduje

PONDĚLÍ 13. ŘÍJNA 2014 WWW.IDNES.CZ

1 000 dní mění svět Pestrá strava je důležitá pro matku i dítě

C 5

Výživa během PRVNÍCH 1 000 DNŮ ŽIVOTA – od početí dítěte do jeho druhých narozenin – ovlivňuje nevratně celý svět. Rozhoduje PĚT FAKTORŮ. Bez nich jsou děti podvyživené a omezí se tak jejich šance na zdravý vývoj, dobré vzdělání a zaměstnání v dospělosti. Kruh chudoby se uzavírá a země mají menší šanci na rozvoj.

5 faktorů, které způsobují podvýživu

www.thousanddays.org

od početí do porodu Plod v děloze všechny živiny bere z těla matky, proto je zásadní její strava. Bez klíčových nutrientů může ohrožovat zdravý vývoj dítěte.

do 6 měsíců Mateřské mléko dává dětem vše, co potřebují. Do půl roku by neměly jíst nic jiného, pak je matky mohou přikrmovat. Kojení je jako první přirozená vakcína, posiluje imunitu.

ZDRAVOTNÍ PÉČE POČETÍ

6 měsíců až 2 roky Společně s mateřským mlékem musí dítě jíst pestré a kvalitní potraviny, aby se mu správně vyvíjel mozek, dobře rostlo a bylo zdravé.

Dopady správné výživy v 1 000 dnech

217 DNŮ

V mnoha zemích těhotné ženy nemají možnost navštívit lékaře – zdravotní centra jsou buď daleko, nebo nemají kvalitní personál. Zdravotníci nedokáží ženám poradit, neposkytují jim nezbytné vitamíny a minerály a potřebnou péči. To zvyšuje riziko, že porodí podvyživené děti.

KOJENÍ

HYGIENA

STRAVA

NEZÁJEM

395 DNŮ

643 DNŮ

872 DNŮ

1 000 DNŮ

Chození na opravdový záchod, mytí rukou či přístup k čisté vodě není v řadě zemí samozřejmostí. Prostředí plné bakterií z výkalů způsobuje onemocnění, která brání dětem dobře vstřebat a využít živiny získané z jídla. Průjmová onemocnění jsou navíc hlavním zabijákem těch nejmenších. Jen obyčejné mytí rukou dokáže omezit riziko průjmu o 42 %.

Dětskou podvýživu často nezpůsobuje málo jídla, ale spíš jeho nízký obsah bílkovin, vitamínů a minerálů. I když jsou talíře plné rýže či kukuřičné kaše, těla nezískávají dostatek živin potřebných pro zdravý vývoj. Rodiny si často nemůžou koupit nebo vypěstovat dobré jídlo.

Způsob a míra do jaké se místní vlády, rozvojové agentury, západní politici, veřejnost i soukromý sektor snaží přispět k řešení zmíněných faktorů, má zásadní dopad na rozsah podvýživy ve světě. Jejich nezájem, špatně informovaná rozhodnutí či nekvalitně realizovaná řešení dávají podvýživě šanci napáchat ještě více zcela zbytečných škod na životech milionů lidí.

Kvůli nízkému vzdělání a tradičním pověrám maminky často nezačínají kojit včas, nebo příliš brzy přestávají. Mateřské mléko ženy nahrazují nápoji a jídly, které dětem nedávají potřebné živiny a vystavují je riziku infekčních nemocí.

Hlad ve světě

Děti mají... ... 10 x větší šanci přežít nebezpečná onemocnění, jako je průjem nebo malárie ... šanci postoupit ve škole v průměru o 4,6 třídy výše ... šanci vydělat si v dospělosti o 21 % vyšší mzdu

% podvyživených v populaci < 5 % - velmi nízké 5 - 14.9 % - nízké 15 - 24.9 % - středně vysoké 25 - 34.9 % - vysoké > 35 % - velmi vysoké chybějící data

... šanci porodit v budoucnu zdravé dítě, které bude v prvních 1 000 dnech správně živené

Podvýživa v letech 2012–2014

Nejhladovější země

(v milionech lidí)

(% podvyživených v populaci)

Celkem

805

1. Burundi

67,3

Jižní Asie

276

2. Komory

65,3

Subsaharská Afrika

214

3. Eritrea

61,3

Východní Asie

161

4. Haiti

49,8

Latinská Amerika a Karibik

37

5. Zambie

43,1

Západní Asie

19

6. Jižní Súdán

38,9

Rozvinuté země

15

7. Východní Timor 38,3

Severní Afrika

13

Č

eská republika patří mezi vyspělé země, a její povinností je tak pomáhat těm chudším. Jen v letošním roce je rozpočet na dvoustrannou zahraniční rozvojovou pomoc 827 milionů korun. Jdou na projekty v Etiopii, Zambii, Afghánistánu, Kambodži nebo Mongolsku, ale i v ne tak chudých zemích, jako jsou Gruzie, Bosna a Hercegovina, Srbsko nebo Moldavsko. Na to, zda finance od české vlády hrají roli v boji s hladem a podvýživou, odpověděl Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury (ČRA), která spravuje většinu těchto peněz.

Dává česká vláda nějaké peníze na řešení podvýživy v rozvojových zemích? Je toto téma důležité pro zahraniční rozvojovou spolupráci? Téma podvýživy vnímáme jako velmi významné, protože přímo souvisí s naplňováním prvního rozvojového cíle tisíciletí, který se všech 191 členských států OSN včetně České republiky zavázalo do roku 2015 splnit – odstranit extrémní chudobu a hlad. Mezinárodní společenství v této oblasti zaznamenalo významné úspěchy, nicméně v řadě nejméně rozvinutých zemí světa jsou s hladem a podvýživou stále problémy. Podvýživa navíc pochopitelně ovlivňuje i další cíle, mezi nimiž je například snížení dětské úmrtnosti. V jakých zemích se tedy snažíte tento problém řešit?

Konkrétně třeba v Kambodži podporujeme přes společnost Člověk v tísni šíření osvěty o podvýživě mezi venkovským obyvatelstvem. Právě v odlehlých vesnicích se často stává, že matky krmí děti nevhodnými potravinami nebo je nedostatečně kojí. Je třeba je také upozorňovat na to, aby navštěvovaly zdravotnická centra. Vedle toho zvyšujeme kvalifikaci zdravotního personálu i drobných farmářů. U těch je důležité zvyšovat produkci vhodných potravin, aby lidé měli dostatek pestré stravy. Rozpočet projektů, které souvisí s podvýživou v Kambodži v roce 2014, přesáhl 6,5 milionu korun. Další příklady bychom našli v Zambii, kde máme projekty zaměřené na rozvoj drobných živností. Vzděláváme místní kuchaře, švadleny i elektrikáře, kteří pak mají šanci najít si v chudém regionu kolem Mongu práci. U domácností, ve kterých se ženám podařilo zvýšit pravidelné příjmy, je patrné i zlepšení výživy jejich dětí. Ty jedí víckrát denně a mají k dispozici kvalitnější potraviny, než tomu bylo dříve. Do Zambie jsme na tento projekt letos poslali dva miliony korun.

9. Mozambik

36,8

Oceánie

1

10. Svazijsko

35,8

Zdroj: FAO

Podvýživa je komplexní téma. Co dál podle vás může v rozvojových zemích pomáhat v boji s tímto problémem? Snažíme se spojit různé faktory, které by synergicky měly přispívat ke zlepšení situace. Pokud se zvýší zemědělská produkce, problémy s hladem se automaticky vyřešit nemusí. Stejně důležitá je i osvěta a změna stravovacích návyků. Výchovná role žen, a

le extrémnější a farmáři dnes už nemůžou předvídat období sucha a dešťů s takovou přesností jako dříve.

„Pokud se zvýší zemědělská produkce, problémy s hladem se automaticky vyřešit nemusí. Stejně důležitá je i osvěta a změna stravovacích návyků. Výchovná role žen, a především matek, je v tomto ohledu klíčová.“ Michal Kaplan

ředitel České rozvojové agentury

především matek, je v tomto ohledu klíčová. V některých rozvojových zemích se osvědčily peněžní kupony, které ženy získají pod nějakou podmínkou, třeba když nechají pravidelně očkovat své potomky. V jiných zemích například vládní intervence, jako jsou dotace cen potravin, vedly spíše ke kontraproduktivním výsledkům. Velmi důležitým faktorem jsou také probíhající klimatické změny a jejich dopad na zemědělství v chudých zemích. Počasí je stá-

37,1

6

Češi podporují vzdělávání zdravotníků i chudých farmářů

Podvýživa a hlad sice nejsou hlavním tématem pro českou vládu, ta přesto podporuje projekty v chudých zemích, které situaci zlepšují. Souvisí se zdravotnictvím nebo přístupem k pitné vodě.

8. Etiopie

Kavkaz a centrální Asie

Plánujete téma podvýživy ve svých budoucích projektech nějak zdůrazňovat? Toto téma považujeme do budoucna spíše za průřezové a jeho řešení v konkrétních projektech musí vždy vycházet z priorit příslušné partnerské země. Z porovnání statistik Světového potravinového programu a našich partnerských zemí vyplývá, že toto téma je zvláště aktuální právě v Kambodži a dále v Etiopii. ČRA připravuje nový sektorový program pro zemědělství v Etiopii, v rámci kterého zohledníme i problémy s podvýživou. Tato země, mimochodem prioritní pro českou zahraniční rozvojovou spolupráci, patří mezi desítku nejpostiženějších hladem. Podvýživa tu stíhá zhruba každého třetího obyvatele. Vnímáte nějaké stereotypy a mylné představy spojené s podvýživou? Podle našich zkušeností média spíše než o chronické podvýživě nárazově informují o problémech hladu, zejména ve spojitosti s konflikty. To je na jednu stranu pochopitelné, na druhou stranu téma podvýživy většinou pro svou složitost a komplexnost nedostává odpovídající prostor, i když je velmi závažné. Mediální zkratky, které prezentují problém hladu pouze jako problém nedostatku potravin, mohou situaci zkreslovat. Podvýživu často nezpůsobuje nedostatek jídla jako spíše jeho špatná kvalita a skladba, kdy v potravě chybějí důležité živiny a minerály. Předsudky pochopitelně existují i na straně partnerských zemí, zejména v tradičních společnostech. Ty mohou považovat námi nabízené potraviny a výživové doplňky za škodlivé. Proto by součástí těchto projektů měla být i kulturně citlivá osvěta, o které jsem se už zmíTereza Hronová nil.

Zdroj: Globální index hladu

FAKTA

Boj s podvýživou, priorita pro Člověka v tísni Každý rok umírají tři miliony dětí přímo v důsledku podvýživy vzniklé v prvních 1 000 dnech jejich života – od početí až do svých druhých narozenin. Dalším tato nemoc zásadně uškodí v dospělosti – budou mít menší šanci si najít dobrou práci a přispět tak k rozvoji. Pro největší českou neziskovou organizaci v oblasti humanitární a rozvojové pomoci je proto řešení podvýživy v rozvojových zemích stále důležitějším tématem. Společnost Člověk v tísni (ČvT) se řídí novým multisektorovým přístupem – podvýživu se snaží řešit nejen zlepšením zemědělství a obživy, ale také rozvojem zdravotnictví, zlepšení hygieny a podporou rodičů v dobré péči o jejich děti. Kromě toho, že jen v roce 2013 organizace vedla deset projektů na snížení podvýživy, investovala také do nové metodiky. Ta vychází z osvědčených zkušeností, odborného know-how i nejnovějších vědeckých zjištění. Člověk v tísni pracuje na snižování podvýživy díky finanční podpoře české veřejnosti, Evropské unie, České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí.

■

Příklady projektů proti podvýživě:

V Kambodži ČvT poskytl odborná školení pro více než sto zdravotních center. Navíc skrze systém hlasových telefonních zpráv radí maminkám o bezpečné péči pro jejich nově narozené děti. V Angole a DR Kongo ČvT pomohl vyškolit více než 1 500 zdravotních pracovníků, kteří místní ženy motivují ke správnému kojení a výživě pro jejich nejmenší děti. Také v Etiopii podporuje tisíce dobrovolníků, zdravotníků a dalších aktivních občanů v propagaci bezpečné hygieny. Zároveň zlepšuje přístup k nezávadné vodě, opravuje a staví vodní vrty a studny. ČvT dokázal přispět v Afghánistánu, Etiopii, Jižním Súdánu i jinde k pestřejší výživě tisíců malých dětí. Více: www.clovekvtisni.cz

6 C

1000 dní rozhoduje

PONDĚLÍ 13. ŘÍJNA 2014 WWW.IDNES.CZ

Kde se dozvědět víc o globálních problémech?

Chcete pomáhat v rozvojových zemích i jinak, než že pošlete peníze nějaké neziskové organizaci? Může to, co si kupujete, mít vliv na životy lidí na jiném konci planety? Jaké jsou jejich životy? Zjistěte víc na akcích pořádaných kolem Světového dne výživy (16. října).

Filmový festival Life Sciences Festival dokumentárních filmů se zaměřuje na tematiku přírodních a zemědělských věd a udržitelného rozvoje. Využívá filmy pro zábavnou formu vzdělávání a popularizaci vědy a zároveň je diskusní platformou. Letos představí například filmy Cukr, můj nejlepší přítel, Kritická masa, Neztrácejme půdu pod nohama a dalších více než 160 filmů. Kde: Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, Praha 6 Kdy: 13.–17. října Info: www.lsff.cz

Občan a spotřebitel: můžeme změnit svět? Můžeme svým chováním ovlivňovat životy lidí v rozvojových zemích? Jakou moc máme jako spotřebitelé a občané? Pomůže někomu na globálním jihu, když omezíme konzumaci masa nebo plýtvání jídlem? Přijďte debatovat o tom, jak máme kromě finanční podpory rozvojových projektů světu pomáhat. Pozvání přijala Christine Maritzová (analytička potravinové bezpečnosti, Glopolis), Jan Mrkvička (ředitel Rozvojové a humanitární sekce, Člověk v tísni), Petr Havel (agrární analytik) a Jiří Koželouh (programový ředitel Hnutí Duha). Kde: Langhans – Centrum Člověka v tísni, Vodičkova 37, Praha Kdy: 16. října 19:00 (debatu budeme živě přenášet na YouTube kanálu Rozvojovka Člověk v tísni) Info: www.rozvojovka.cz

V BŘIŠE AFRIKY: Výstava fotografií z Ugandy Proč Ugandu sužuje hlad a podvýživa, když na světě je dost jídla pro všechny? Víc se dozvíte z fotografií. Výstavu pořádá společnost Člověk v tísni. Vstup je zdarma. Z pasáže Lucerna výstava putuje do Containallu v Praze a pak do regionů. V případě zájmu o zapůjčení výstavy se ozvěte na [email protected]. Kde: Pasáž Lucerna, Štěpánská 61, Praha 1 Kdy: 1.–16. října (od 17. do 31. října bude v Containall na Cihelné 4) Info: www.rozvojovka.cz, containall.org

Týden globálního vzdělávání

Nové audiovizuální lekce pro učitele ZŠ a SŠ

Letos poprvé se české školy zapojí do Týdne globálního vzdělávání, který od roku 1999 pořádá North-South Centre při Radě Evropy. Tématem letošního ročníku, jejž v ČR organizují Člověk v tísni (vzdělávací program Varianty), ADRA, ARPOK, Charita ČR, NaZemi a SEVER, je potravinová bezpečnost a zodpovědná spotřeba. Školy, které se zapojí přes program Varianty, budou od 16. října do 20. listopadu připravovat školní projekty na téma plýtvání potravinami a zodpovědné spotřeby. Akce vyvrcholí veřejnou diskusí „Víme, co jíme?“ (20. listopadu v Centru Člověka v tísni – Langhans v Praze). Kde: celá ČR Kdy: 15.–23. listopadu Info: www.varianty.cz

Jeden svět na školách, vzdělávací program Člověka v tísni, připravuje tři nové audiovizuální lekce na téma zodpovědný konzum pro základní a střední školy. Učitelé z celé ČR se mohou registrovat na jsns.cz a získat přístup k unikátním audiovizuálním výukovým materiálům. Každá lekce obsahuje film či jiný materiál, informace k tématům z filmu ve formě otázek a odpovědí, doporučené aktivity pro práci v hodinách a další doprovodné materiály. Na webu je nyní více než 110 lekcí na témata, jako jsou lidská práva, životní prostředí, globální problémy, občanská angažovanost či moderní československé dějiny. Kde: celá ČR Kdy: od 15. října Info: www.jsns.cz

Jak je důležité míti obyčejný záchod Jak souvisí záchod s podvýživou? Víc, než si myslíte. Aby byl člověk zdravý, musí dostatečně a kvalitně jíst. Když ale živiny z potravin tělo nedokáže udržet a vstřebat, nastává problém. Jednou z příčin může být obyčejné průjmové onemocnění, které způsobí škodlivé bakterie. A hlavním zdrojem těchto bakterií v chudých afrických i asijských zemích jsou výkaly. Podle odhadů nemá vlastní čistý záchod přes dvě miliardy lidí. Asi 1,1 miliardy svoji potřebu vykonává kdesi v okolí příbytku, volně v přírodě. Patří mezi ně například polovina populace Indů, což je asi 635 milionů lidí. Podle statistik v Indii, druhé nejlidnatější zemi světa, vlastní latrínu nebo toaletu 46,9 procenta populace, 3,2 procenta využívá veřejné záchody a 49,8 procenta chodí ven. Mouchy, voda a vítr pak zaručeně zajistí, aby se fekální bakterie dostaly přímo na talíř. Aniž by často lidé cokoliv tušili, krmí sebe i děti původcem nejnebezpečnějšího onemocnění světa. Na průjmová onemocnění totiž umírá nejvíc dětí do pěti let věku. Podvýživa je další, méně viditelný důsledek. Statistiky říkají, že 160 milionů podvyživených dětí mladších pěti let zaostává ve vývoji. Rostou pomaleji, jsou hubené a ani mozek jim nepracuje, jak má. Zlepšit by to přitom mohla obyčejná latrína – stačila by zakrytá díra v zemi. Prokázala to i studie mezinárodního Institutu pro rozvojová studia. Vědci srovnali data ze 116 zemí s nízkým nebo středním příjmem z let 1970 až 2012 a zjistili, že lepší dostupnost čisté vody, hygieny a záchodů

FAKTA

Pravda o návycích

1,1 miliardy lidí nevlastní žádný záchod a vykonává svou potřebu volně v terénu (chodí do křoví, okolo zdrojů vody apod.). ■ 2,5 miliardy světové populace nemá vlastní hygienický čistý záchod (např. používá veřejné toalety apod.). ■ Každý rok v rozvojových zemích zemřou víc než dva miliony lidí v důsledku nemocí, kterým se dá předcházet přístupem k čisté vodě a záchodům. Každých 20 sekund umírá jeden člověk kvůli nedostatečné sanitaci. ■ V subsaharské Africe umírá kolem 12 procent lidí na průjmová onemocnění. ■ Ženy mají za svůj život 3 000 dní, kdy menstruují. Bez hygienicky čistých záchodů dívky během těchto dnů nenavštěvují školu. V Indii 23 procent dívek během menstruace nechodí do školy. Do škol bez záchodů přestávají v době menstruace chodit i učitelky. ■ Z každého jednoho dolaru investovaného do sanitace se vydělá pět dolarů. Sanitace je jedna z nejlepších investic do rozvoje. ■

Zdroje: www.worldtoiletday.org www.unwater.org

Mimořádná příloha společnosti Člověk v tísni, o. p. s.

jednoznačně způsobuje úbytek podvýživy v populaci. Jenže nestačí jen postavit nové toalety. Jde především o změnu tradičních návyků – některé odhady hovoří o tom, že až čtyřicet procent lidí, kteří mají v blízkosti záchod, ho nevyužívá. Proč? Myslí si, že „souznění s přírodou“ je zdravější, a jednoduše na to nejsou zvyklí.

Rozhoduje pyšný stařešina

Neziskové organizace proto pracují přímo s komunitami – vysvětlují, názorně ukazují, přesvědčují. Nakonec místní musí sami chtít postavit si záchod. Stává se symbolem statusu a znakem bohatství. Když je na něj pyšný stařešina, protože se nemusí schovávat v křoví, ostatní se přidají. I projekty zaměřené na podvýživu se mění. Jen zlepšit zemědělství nebo zvýšit množství jídla nestačí, ukázala se i jasná souvislost právě s přístupem k čisté vodě a záchodům. Například v etiopském Regionu jižních národů spojily s Člověkem v tísni síly další dvě humanitární organizace, přičemž každá má specializaci v jiném oboru – vodohospodářském, zdravotnickém a zemědělském. Pracují ve stejné oblasti, a to znamená, že pomáhají efektivně řešit hlavní faktory způsobující podvýživu, nejen její dílčí příčiny. Místní se dokážou lépe připravit na sucho a nedostatek úrody, k tomu se zvýšila kvalita lokálních zdravotních center, hygieny i sanitace. Navíc pěstují plodiny bohaté na živiny a vědí, jak by měl vypadat dobrý jídelníček. (red)

vychází v rámci projektu Food Right Now – Postavme se hladu! finančně podpořeného z prostředků Evropské unie a z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Za obsah nese plnou zodpovědnost společnost Člověk v tísni. Redakce: Tereza Hronová, Aneta Hronová, Kateřina Gabrielová, Michala Traplová Editorka: Ivana Faryová Kontakt: [email protected] www.rozvojovka.cz

Podvýživou mohou trpět také obézní lidé, varují experti Hlad a podvýživa jsou jedním z nejzávažPodobně jako si podvýživu pojíme s nějších zdravotních rizik 21. století a rozchudobou, tak obezita naopak mnoha lihodně nehrozí jen lidem z nejchudších dem připadá jako problém rozvinutých zemí. Asi 15 milionů z celkových 805 podzemí. Paradoxně se však stále více týká vyživených žije podle organizace FAO v států se středními a nízkými příjmy. zemích globálního Severu. Mezi nejvíce Důvodem je zvyšování životní a ekonopostižené státy v Evropě patří například mické úrovně, stěhování lidí z venkova Moldavsko, Albánie, Bulharsko, Srbsko, do měst a přejímání „západních“ stravoBosna a Hercegovina nebo Slovenská revacích návyků. Například v každém větpublika. ším africkém městě najdete stánky s hamTi, kteří hladoví následkem humanitárburgry, pizzou a párky v rohlíku. Lidé, kteří dříve jedli hlavně obiloviny ních katastrof, tvoří pouhých osm proa obecně stravu rostlinného původu, teď cent z celkového počtu. Statisticky je dalekonzumují víc masa, tuků i cukrů. Na rozko závažnějším problémem dlouhodobá podvýživa. Není sice tolik vidět, ale postidíl od Evropanů však nemají k dispozici tolik informací o důsledhuje až dvě miliardy lidí cích nevhodné skladby na celém světě. Jejich jídelníček je většinou veljídelníčku. ZAJÍMAVOST mi jednotvárný, a proto Podvýživa i obezita můžou být tedy jen dvě neobsahuje správné Indie horší než Afrika množství bílkovin, solí, strany jedné mince. Ekonomický růst není zárukou vitaminů a stopových Obě mají negativní dolepší výživy. Příkladem je Indie, prvků. pady na lidské zdraví, jejíž ekonomika je jedna produktivitu a následně Paradoxně tedy i z nejrychleji rostoucích na světě. na celou společnost, obézní člověk může být Přesto zde žije více prosperitu a rozvoj podvyživený, pokud má podvyživených dětí než zemí. na talíři jen cukry a v subsaharské Africe. Špatnou Zodpovědnost nenetuky. Až rozbor krve ukávýživu tu má polovina dětí že, že pacient trpí nedosou jen jednotlivci, ale mladších 3 let. Podle studií statkem bílkovin. I lidé také vlády. To jejich rozSvětové banky je na vině hlavně na první pohled dobře hodnutí ovlivňují cenonevzdělanost matek a podřadné vou dostupnost kvalitživení můžou ve skutečpostavení žen z těch nejnižších ních potravin, ať už v nosti strádat. Podvýživa kast. Tyto mají nekvalitní stravu. rozvojových nebo rozvise projeví zdravotními komplikacemi, které zanutých zemích. Kateřina Gabrielová čínají otoky a únavou.