Maximum 1/2016
ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ
VLIV MÓDY
NA ZDRAVÍ (str. 24)
SE ZUBEM
ZA KATEM (str. 26)
ŠMEJDI A JAK SE JIM BRÁNIT (str. 8)
„NECHCI SE LÍBIT VŠEM,“ ŘÍKÁ HEREC PAVEL KŘÍŽ (str. 20)
Časopis MAXIMUM nově k dispozici i DIGITÁLNĚ! Časopis pro klienty lékáren
. Zdarma.
S aplikací
dostanete VÍC!
EDITORIAL Inzerce ▼
Obsah Muži a ženy: rovnoprávnost i při holení ............................................ 4 Lidským srdcem podle mapy ................................................................ 6 Sezóna šmejdů je po celý rok................................................................ 8 Pro rodiče je to vždycky šok ................................................................10 S pusinkou do srdíčka ............................................................................12
Foto: archiv Dr. Max
Nejkrásnější pohled na svět.................................................................14 Milé čtenářky, milí čtenáři, s přepracovaným časopisem Maximum vstupujeme tímto vydáním už do druhého roku a velmi nás těší odezva mnohých z vás, jakou jsme po celý uplynulý rok dostávali. Je to vlastně paradox – některé čtenářky a čtenáři totiž spíš vyjadřovali nespokojenost, že se ke svému časopisu nedostali, protože už zkrátka v lékárně došel, ale nás to i tak potěšilo, protože jde o důkaz, že jsme se vydali správným směrem. Víte, že na konci roku jsme kvůli tomu, aby Maximum mohlo číst co nejvíce lidí, zprovoznili něco jako digitální kiosek. V něm seženete Maximum vždy – stačí si do mobilu nebo tabletu stáhnout aplikaci Dr. Max Média. Respektujeme ale samozřejmě, že ne každý má k takové výbavě přístup, i to, že jiný si zase zkrátka s virtuálním světem nemusí rozumět a jednoznačně dává přednost papírové klasice. Proto jsme se rozhodli v distribuci postupovat tentokrát odlišně – část nákladu si odložíme stranou a podle potřeby ho později nasměrujeme do regionů, kde bude Maximum nejdříve rozebráno. Proto se na redakci neváhejte obracet v případě, že už Maximum neseženete. Bude-li to v našich silách, stav napravíme. A teď už trochu zalistujme v aktuálním vydání. Na první pohled je jasný rozdíl mezi loňskými čísly a prvním letošním. Titulní straně vévodí totiž nikoli ženská, ale mužská herecká osobnost. Pavel Kříž poskytl Maximu rozhovor, kde se krátce zastavuje u svých dvou posledních filmových rolí, ale jde nejen o to. Pozoruhodná je i pokora, se kterou nahlíží na svět kolem sebe. Velký prostor věnujeme i tématu rozštěpu, který dříve znamenal poznamenání na celý život a dnes je situace naštěstí úplně jiná. Jen to ne každý úplně ví. A po čase se znovu zastavujeme u problému podvodníků, kterým už dnes nikdo neřekne jinak než šmejdi, a kteří se stále k penězům těch druhých dostávají za použití nejrůznějších úskoků; například tak, že se představují jako zástupci lékáren Dr. Max. Kromě témat souvisejících se zdravím a lékárnami jste si už zvykli na pravidelnou povídku. Tu, kterou najdete v tomto vydání Maxima, napsal Josef Formánek. Není to lehké čtení, zamrazí při něm hned několikrát, ale určitě stojí za to. Přeji vám všem příjemné jaro. Už se opravdu blíží. Váš Michal Petrov, šéfredaktor
Katka a Lucka ............................................................................................18 Pavel Kříž: Nechci se líbit všem ...........................................................20 Zklidněte hormony... jógou .................................................................22 Módou ke kráse... Nebo k trvalé invaliditě? ...................................24 S bolavým zubem za katem.................................................................26 2016: Rok nových „Maxů“ .....................................................................30 Křížovka ......................................................................................................32 Sudoku ........................................................................................................33 Josef Formánek: Josef F. .......................................................................34 To se to léčí na obvodu..........................................................................36 Ach muži, duše romantické... .............................................................38
Maximum ZDRAVÍ/PÉČE/PORADENSTVÍ
Vydavatel: Česká lékárna holding, a.s. Palackého 924/105, Brno, IČO: 262 30 071 Šéfredaktor: Michal Petrov Odborná redakce: MUDr. Marie Vaněčková Náměty, dotazy, připomínky:
[email protected] Inzerce:
[email protected], tel.: 603 772 344 Grafická úprava: FACE UP s.r.o. Vydání: Jaro 2016, vychází v březnu 2016, čtvrtletník Datum uzávěrky: 18. 2. 2016 Registrováno pod č. MK ČR E 20683 Publikování nebo šíření jakéhokoliv materiálu z časopisu bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno. Vydavatel neodpovídá za pravdivost údajů obsažených v reklamě a v inzerci. Cílem tohoto projektu není podpora předepisování, prodeje či spotřeby přípravků. V rámci témat se redakce snaží poskytovat objektivní, pravdivé a vyvážené informace edukační formou (ostatní materiály jsou označeny jako inzerce). Tento časopis nenahrazuje poradenství lékařů ani lékárníků. Foto na titulní straně: archiv Bio Illusion
www.drmax.cz
3
SVĚT LÉKŮ, LÉKÁREN A ZDRAVÍ
SVĚT LÉKŮ, LÉKÁREN A ZDRAVÍ
Muži a ženy: rovnoprávnost i při holení
MUŽI A ŽENY ROVNOPRÁVNOST I PŘI HOLENÍ Největší britská lékárenská síť Boots si vzala téma rovnoprávnosti mezi muži a ženami skutečně zasvé. Při analýze cen totiž zjistila, že ženy (které často berou nižší mzdy než muži) platí za své produkty ve srovnání s obdobnými pánskými víc. Týká se to například jednorázových holicích strojků, ale i jiných produktů privátní značky. Firma
TESTY TETANOVEK BEZ POKUSŮ NA ZVÍŘATECH? Testování toxicity vakcín proti tetanu na zvířatech by se mohlo brzy stát minulostí. Po letech výzkumů oznámil tým vědců z německého Institutu Paula Ehrlicha, že postupuje kontrolním laboratořím a výrobcům vakcín ve víc než tuctu zemí materiály popisující alternativní metodu testování ve zkumavce (in vitro), aby její účinnost potvrdily. Jestliže se tak stane, bude splněn základní předpoklad ke změně pravidel vyplývajících z Evropského lékopisu. Tento dokument stanoví, jak se má toxicita vyvíjených přípravků zkoumat – konkrétně v případě vakcín proti tetanu předepisuje testování na morčatech. Na výzkumu, který trval řadu let, se podílela německá vláda a dvě nadace – Animalfree Research a Doerenkamp-Zbinden.
PARACETAMOL JE BEZPEČNÝ KDYŽ SE UŽÍVÁ SPRÁVNĚ I nedávný případ skvělého zákroku lékařů z Transplantcentra pražského IKEMu, kteří zachránili život pacientovi otrávenému paracetamolem, přispěl ke vzniku společné kampaně zmíněné kliniky a České lékárnické komory. Její motto i název je „Užívejte paracetamol s rozumem“, a o nic jiného při užívání této látky nejde. Paracetamol je všeobecně pacienty dobře snášený a není divu, že jde o nejrozšířenější lék proti bolestem. Problém je, že pacienti často překračují povolené dávkování a navzdory správným zásadám samoléčby užívají medikamenty s touto účinnou látkou dlouhodobě. Dospělí by měli užívat max. 4 gramy denně a rozhodně během léčby rezignovat na alkohol. U dětí se povolená dávka řídí tělesnou konstitucí a měla by být konzultována s lékařem či lékárníkem. Pacienti by také měli být opatrní při užívání kombinovaných léků proti nachlazení – často ani netuší, že i ty paracetamol obsahují, a dávkování překračují kvůli tomu.
OBAMA CHCE SKORO DVĚ MILIARDY DOLARŮ PROTI VIRU ZIKA Americký Bílý dům oznámil, že předloží Kongresu návrh na uvolnění 1,8 miliardy dolarů na vývoj vakcíny proti nebezpečnému viru zika, kterým podle odhadů Světové zdravotnické organizace budou letos zasaženy až 4 miliony lidí. Jen pár hodin po oznámení prezidenta Baracka Obamy přišla zpráva o tom, že americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) působící při ministerstvu zdravotnictví vyhlásilo ve svém krizovém centru v Atlantě nejvyšší pohotovostní stupeň. K tomu dosud došlo jen třikrát: během hurikánu Katrina v roce 2005, v období prasečí chřipky o 4 roky později a při předloňské epidemii eboly v západní Africe. Nejohroženějšími částmi USA jsou Portoriko, Panenské ostrovy a Americká Samoa.
ve vydané tiskové zprávě vyjádřila překvapení a nespokojenost a přislíbila příslušné cenové korekce. Boots provozuje více než dva a půl tisíce poboček ve Velké Británii a Irsku. Rozhodnutí Boots přišlo jen krátce poté, co spotřebitelský odbor newyorské radnice vydal studii, která doložila, že i v USA jsou dámské výrobky dražší než srovnatelné pánské, a to v průměru o 7 %, což americký tisk označil jako „růžovou daň“ (pink tax).
LÉKÁRNA V PŘÍVĚSU K velmi provizornímu řešení, jak pokračovat ve své práci, sáhly lékárnice v duryňském Mühlhausenu poté, co jejich lékárnu zachvátil červený kohout. Dvojice magister se dočasně po požáru oficíny přestěhovala do obytného přívěsu. Se správnou dispenzační praxí asi potíž nebude. Vybírají tu jen recepty a připravené léky si pak vyzvednou pacienti v jiné lékárně patřící témuž majiteli jako ta vyhořelá. Popřípadě jim je magistry doručí až domů.
Foto: archiv Dr. Max
ZA OČKOVÁNÍM NEJSNÁZE DO LÉKÁRNY V různých částech světa je očkovací praxe odlišná. V řadě západních zemí si může pacient vybrat mezi lékařskou ordinací a lékárnou. Velmi rozsáhlý průzkum na toto téma dokončili nedávno v Británii, kde je očkovat proti chřipce možné oběma způsoby. Formuláře vyplnilo přes sedmnáct set pacientů, kteří zvolili lékárnu. Ukázalo se, že jde především o pacienty s vyšším dosaženým stupněm vzdělání, často o lidi zaměstnané v pečovatelské péči a jiných zdravotnických oborech nebo jejich příbuzné. V drtivé většině uváděli jako hlavní důvod především dobrou dostupnost lékáren. To dokazuje, že lékárny mohou výborně doplňovat tradiční systém očkování v lékařských ordinacích.
BRATR VELKÝ I MALÝ JAKO ZRNKO PÍSKU Americká síť nemocnic Barton Health bude vůbec první, která zavede systém Proteus Digital Health (PDH), který dokáže na dálku kontrolovat pacientskou disciplínu při užívání léků. Sledování umožní bimetalický senzor obsažený v užívaných tabletách. Ten, poté co se dostane do žaludku a po rozpuštění tablety, reaguje na vlhkost a vyšle signál na několik míst. Především do čidla, které má pacient připevněno na těle náplastí. To předá informaci prostřednictvím bluetooth do pacientova chytrého telefonu, který za pomoci digitální aplikace informuje o užití tablety ošetřujícího lékaře. Systém a technologie byly vyvíjeny několik let a vloni na podzim získaly propustku do praxe od amerického regulátora FDA.
SMRT DOBROVOLNÍKA Jeden mrtvý a pět hospitalizovaných – taková je bilance testování nové látky prováděného v lednu na zakázku portugalské farmaceutické firmy Bial ve francouzských laboratořích Biotrial v Rennes. Dosud není úplně zřejmé, o jakou látku přesně šlo – oficiální informace jsou velmi strohé. Podle Bialu šlo o tzv. FAAH inhibitor, což je jinak enzym produkovaný buňkami v lidském mozku a dalších částech těla. Zejména v mozku souvisí s celou řadou dějů. Podle informací francouzské ministryně zdravotnictví šlo o látku ovlivňující výkyvy nálady, pocity úzkosti a poruchy motoriky. Zdravý dobrovolník během první testovací fáze zemřel v důsledku mozkových hemoragií a nekróz. V této fázi vůbec poprvé dochází k testování látky na člověku. Pomalý postup francouzských úřadů po tragické nehodě se setkal se značnou kritikou. Společnost Bial ve svých prohlášeních uvedla, že incidentu hluboce lituje, nicméně byly dodrženy veškeré postupy.
www.drmax.cz
5
TÉMA
TÉMA
Lidským srdcem podle mapy
Vývoj pokračuje dál a čeští lékaři pracují na nových technologiích diagnostiky srdečních onemocnění.
Nemoci srdce patří k nejrozšířenějším. I proto se vědci a lékaři neustále věnují výzkumů nových léčebných a diagnostických metod. Jednou z nich je 3D mapování srdce prostřednictvím nového systému Rhytmia, na jehož vývoji se podíleli i čeští lékaři z IKEMu a Nemocnice Na Homolce.
Trojrozměrná vizualizace podstatně zvyšuje schopnost detailního zachycení srdečních vad.
Prof. MUDr. Petr Neužil
N
ová metoda využívající systém Rhytmia, kterou ve spolupráci s českými lékaři vyvinula americká společnost Boston Scientific, je unikátní v tom, že dokáže zmapovat celé srdce během několika vteřin. Tím nejenže umožní lékaři provést operaci ihned v přímé návaznosti na diagnostikování problému, ale celý zákrok zkrátí a zjednoduší tak, že představuje daleko menší zátěž pro pacienta sužovaného poruchami srdečního rytmu, tzv. arytmie. Jinými slovy, trojrozměrná vizualizace s vysokým rozlišením poskytuje lékaři přesný a zřetelný obraz všech míst a detailně zachycuje rozsah a rozložení vad, které je třeba napravit. Pomocí
6
www.drmax.cz
a vylepšená metoda se začala uplatňovat v praxi teprve loni v říjnu v pražské Nemocnici Na Homolce. V čele jejího Kardiologického oddělení stojí spoluautor metody profesor Petr Neužil. „Systém Rhytmia jsme dosud použili u přibližně padesáti pacientů s velmi složitými formami srdečních arytmií či těch, u kterých se prostřednictvím standardního 3D mapování nepodařilo poruchu
Lidské srdce pohledem 3D systému Rhytmia
Ten také dodává, že poptávka po takto „jednoduchých“ ale přesných technologiích stále roste, a tak není rozhodně důvod usínat na vavřínech: „Momentálně pracujeme na vývoji tří systémů cílených na léčbu fibrilace síní a dalších komplexních arytmií. Dva z těchto systémů budou rovněž prostřednictvím 3D technologií využívat ultrazvukovou energii sloužící k ještě rychlejšímu získávání potřebných dat, třetí systém pak bude využívat nové materiálové technologie k provádění katetrizační ablace a bude usnadňovat a urychlovat průnik ■ radiofrekvenční energie do tkání.“
CO UMÍ SYSTÉM RHYTMIA? • Až 10krát rychleji umí vytvořit navigační 3D mapu lidského srdce. • Umí velmi přesně vyhodnotit informaci o anatomické stavbě srdce, kvalitě srdečního potenciálu a také směru aktivace elektrické aktivity srdce. • Významným způsobem posunuje diagnostiku a léčbu širokého spektra srdečních arytmií. srdečního rytmu odstranit,“ uvádí Petr Neužil, který spolu se svým týmem zatím jako jediný v Česku systém používá. Jedním takovým pacientem byl i ten s pomyslným číslem 1, který již v minulosti absolvoval zákrok k odstranění síňové arytmie srdce. Ta se však i později objevila znovu. „Díky systému Rhytmia jsme dokázali na základě 3D mapy zavést pacientovi tzv. ablační katetr a jedinou aplikací radiofrekvenční energie arytmii efektivně odstranit,“ vzpomíná profesor Neužil na chvíli, kdy se začala novinka úspěšně uplatňovat ve skutečné praxi.
• Primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce • Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. • Celý svůj život se věnuje klinické práci a výzkumu v oboru srdeční elektrofyziologie, a to především problematice katetrizačních ablací srdečních arytmií. • V roce 2007 otevřel první komplexní robotizační katetrizační pracoviště v Nemocnici Na Homolce a v témže roce zahájil práci první experimentální laboratoře věnující se srdeční elektrofyziologii. • Aktivně se podílí na mezinárodní spolupráci při řešení grantových projektů a klinických studií. • Zavádí zcela nové technologie a provedl se svým týmem řadu prvních zákroků v celosvětovém měřítku: kryoablace fibrilace síní (2004), první integrace 3D obrazu srdce (2004), první implantace bezdrátového „leadless“ stimulátoru (2012), první ultrazvuková ablace katorického tělíska u nemocných s vysokým krevním tlakem (2016). • Pracuje na vývoji technologií používaných při katetrizačních ablacích srdečních arytmií, nejnověji pak na 3D mapovacím systému Rhytmia, u kterého byl prakticky od začátku jeho vývoje a který je v provozu v Nemocnici Na Homolce od října loňského roku.
Inzerce
Foto: Nemocnice na Homolce
intervenční katetrizační techniky tak lze srdeční arytmie řešit cíleně a odstranit vždy hlavní příčinu, tedy zdroj přímo v místě vzniku. To u řady pacientů, zhruba u 2/3 z celkového počtu, vede k naprostému uzdravení. Zatímco tzv. postupné 3D mapování úspěšně pomáhá pacientům v českých kardiocentrech již přibližně 10 let, nová
PROFESOR MUDR. PETR NEUŽIL, CSC., FESC
TÉMA DR. MAX
TÉMA DR. MAX RŮZNÉ FIRMY – STEJNÍ LIDÉ
Sezóna šmejdů je po celý rok Po celý rok 2015 a také na začátku toho letošního se na naše lékárny obraceli klienti, které oslovili jménem Dr. Max podvodníci. Jejich aktivita je neutuchající a jediné, co se v čase mění, jsou názvy pochybných firem, které se za touto aktivitou skrývají. Jak se proti nim mají – zejména senioři – bránit?
S
K údajnému převzetí dárku zve firma BNM přímo do svého sídla. O to je pak obtížnější odstoupit od smlouvy.
později použita jako důkaz podvodu. To ale občas začne vrtat hlavou i seniorům, kterým pošťák pozvánku vhodil do schránky, a tak se s dotazem obrátí na nejbližší lékárnu. Magistry a magistři Dr. Max už mají s takovými dotazy své zkušenosti, většinou vědí, která uhodila, a předají informaci o podvodu dál svým kolegům. A seniorovi, který si přišel ověřit, zda se jedná o akci lékárenské sítě, vysvětlí, že v žádném případě.
Zdravotní pomůcka? Nikoli – lampa od společnosti BNM ukrývá přes sofistikovaně vyhlížející ovládání docela obyčejné vnitřnosti.
8
www.drmax.cz
Pozvánka společnosti Exen trade – před jejími aktivitami varuje například na svých internetových stránkách radnice Moravských Budějovic, naši klientku oslovili v Havířově.
Pořád ale bohužel zůstává velká část oslovených, která si informace neověří, následuje instrukce uvedené na pozvánce a potom už jen spláče nad výdělkem. Tento postup je totiž spolehlivě zavede na prezentační akci, kde koupí od bezskrupulózních kšeftařů předražené nerezové hrnce, elektrospotřebiče, falešné zdravotní pomůcky či jiné zboží obdobně pochybné jakosti; pokud se do věci nevloží média a policie a organizátorům předváděcích akcí, kteří si právem vysloužili přezdívku šmejdi, neudělají čáru přes rozpočet. S policií i Českou obchodní inspekcí lékárny Dr. Max samozřejmě spolupracují a předávají všechny dostupné důkazy, které získávají od svých klientů, které podvodníci oslovili: zejména telefonní čísla, ze kterých jim bylo voláno, a tištěné pozvánky doručené poštou. Na tomto místě se patří poděkovat těm seniorům, kteří neváhají později poskytnout svá svědectví – jak policii, tak médiím. Sdělovací prostředky sehrávají v boji proti šmejdům nezastupitelnou roli – nejednají tak byrokraticky a těžkopádně jako státní orgány. Jejich varování přichá-
zejí rychle a mají široký dopad. A stačí jim i jediný svědek, zatímco policie se v takovém případě odvolává na důkazní nouzi. Z neutuchajících aktivit podvodníků musí člověk nutně nabýt dojmu, že bezpečnostní i kontrolní orgány v přetaho-
vané se šmejdy stále tahají za ten kratší konec provazu. A právě proto se lékárenská síť Dr. Max rozhodla adresně označovat firmy a osoby, které rozesílají své pozvánky poté, co se klientům lékáren ohlásili její údajní zástupci. Jejich jména
zveřejňuje především ve svých letácích a teď tedy touto cestou, na stránkách magazínu Maximum. Jde o formu svépomoci v boji za to, aby podvedených seniorů bylo zase o něco méně. Michal Petrov ■ Inzerce
Pět kroků pro váš úsměv na celý život návštěvy zubního lékaře a dentální hygienistky čištění zubní pastou s fluoridy mezizubní čisticí pomůcky účinná ústní voda Foto: archiv Dr. Max
cénář je pokaždé velmi podobný. Většinou na pevnou linku se lidem ozve žena či muž, kteří se představí jako zástupci lékáren Dr. Max a přináší „dobrou zprávu“. Ve slosování klientských karet Dr. Max prý oslovený „vyhrál“ a stačí už jen někam dorazit a svou výhru si vyzvednout. Hned dvoje uvozovky v úvodních dvou větách jsou zcela na místě – nejde totiž o žádnou dobrou zprávu, a o výhru už vůbec ne. A samozřejmě telefonující nebyl ani náhodou zástupce Dr. Max. Už na začátku kontaktu tedy jedna lež přebíjí druhou, ale v tu chvíli to člověk, který zvedl sluchátko, ještě neví. Z neznámých důvodů se podvodníkům zalíbila částka 1 200 korun, právě tolik peněz totiž slibovali podvodníci například jednou v Liberci a jindy zase v Zábřehu. Ale lákají i na dárkové balíčky a podobně. Poté, co volající s falešnou identitou odbude tuto první fázi, následuje druhá – písemná pozvánka na akci, kde má údajně k předání „výhry“ dojít. Na té už se jméno Dr. Max nevyskytuje. Samozřejmě, mohla by být přece
Na tomto místě uveřejňujeme seznam firem, jejichž pozvánky obdrželi senioři poté, co je oslovili falešní zástupci Dr. Max. Čítá za uplynulých několik měsíců zejména uvedenou čtveřici. Vytvořit novou společnost s úplně jiným názvem je ale velmi jednoduché. Ostatně majitelé těchto firem vlastní obvykle i jiné společnosti, mohou tedy jedno jméno poté, co se zkompromitovalo, „zahodit“ a začít používat jiné. Nicméně neuškodí upozornit zejména na tyto: • Arrochar • Astena group • Centrum zdraví Bio Natural Medical (BNM) • Exen trade Například před praktikami firmy Astena group, která má stejného majitele jako Arrochar, varovala na konci roku 2015 Česká obchodní inspekce.
žvýkání po jídle
TÉMA DR. MAX
TÉMA DR. MAX V první fázi se tedy operuje ret a nos… Ano, a protože dítěti chybí patro, musí se krmit v polosedě. Operace patra se pak provádí kolem devátého měsíce věku dítěte.
Pro rodiče je to vždycky šok Rozštěp patří mezi nejčastější vývojové vady. Ovšem zatímco před dvaceti lety znamenal pro dítě i rodiče traumatizující skutečnost, dnes jej lékaři úspěšně operují těsně po narození. Mezi největší odborníky na takové zákroky patří MUDr. Jiří Borský. Navíc dítě určitě může snadněji přijímat potravu… To je také významný benefit časné operativy. Vada totiž nejen že deformuje obličej esteticky, stigmatizuje pacienta, ale právě také zhoršuje příjem potravy, a navíc znemožňuje vývoj řeči, způsobuje záněty středouší a chronickou otitidu, která zhoršuje slyšení. Jaké jsou vlastně statistiky dětí narozených s rozštěpem? Rozštěp patří mezi nejčastěji se vyskytující vývojové vady. Podle statistik jedno dítě připadá na 550 zdravých narozených dětí. Jsou oblasti, kde se děti s touto vývojovou vadou rodí častěji? Ano, v populaci jsou nejčastěji postiženi Asiaté. Naopak nejméně se děti s rozštěpem rodí v Africe. Česko je někde uprostřed, přičemž výskyt se poslední dobou mírně snižuje. Čím je to dané? Klesající porodností a zdokonalením prenatální diagnostiky. Vyšetření se provádí ultrazvukem, a protože dnes je běžný 3D ultrazvuk, dají se diagnostikovat i malé vady. Rodiče se pak mohou rozhodnout, zda si dítě ponechají, nebo ne. Jak vlastně probíhá léčba? Probíhá v několika etapách. Nejdříve se operuje ret a nos, a to buď těsně po narození, nebo ve třech
10
www.drmax.cz
MUDR. JIŘÍ BORSKÝ • Absolvent Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze • Atestace získal nejdříve z chirurgie I. a II. stupně a v roce 1994 v oboru plastická chirurgie. • Od roku 1995 pomáhá plastickými operacemi dětem s obličejovými rozštěpy a vývojovými vadami a v této oblasti je považován za jednoho z předních odborníků nejen v České republice, ale také ve světě. • Je mj. členem České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Společnosti plastické chirurgie. • Je autorem či spoluautorem řady odborných článků a publikací.
Více než polovina žen, které se dozvědí, že se jim narodí dítě s rozštěpem, se rozhodne pro potrat. Dlouho jsem si korespondoval s Českou neonatologickou společností, než nám dali povolení s touto časnou operativou začít. Nakonec jsme v roce 2005 dostali důvěru.
měsících. Ideální je to ale těsně po narození, kdy je hojivost nejlepší. Podle čeho se určuje, kdy bude dítě operováno? Posledních deset let se drtivá většina rodičů u nás rozhoduje pro časnou operaci. Ve 3 měsících operujeme jen ojedinělé případy. Při rozhodování hraje zásadní roli skutečnost, zda dítě nemá jiné vážnější onemocnění, které by mělo před operací této vývojové vady přednost. Kdo je u operace přítomný? Speciálně školený anesteziolog, plastický chirurg a celý operační tým. Po operaci dítě předáváme na jednotku intenzivní a resuscitační péče, kde je v péči odborníků.
Musela vznikat speciálně zařízená centra pro takové operace? Ano, a dneska jich je v republice několik. V Praze jsou v Motole, Krči a Podolí. Další je v Brně. Operativa rozštěpů je superspecializovaný výkon. Foto: archiv Jiřího Borského a Hany Broulíkové
Jaká je největší výhoda operace rozštěpu těsně po porodu? Hojivost, která je velice rychlá. Novorozenec je do tří dnů zahojený a může jít domů, takže se jeho pobyt v nemocnici prakticky nijak neprodlouží oproti normálnímu porodu. Největší benefit těchto časných operací je to, že dítě odchází domů bez vývojové vady, takže ve chvíli, kdy přijde domů a kolem se shromáždí přátelé a sousedé, nepadají otázky typu, jestli „tohle“ bude mít pořád, které rodinu zbytečně a nadměrně stresují, jako by už tak neměli dost stresu s tím, že se jejich dítě s rozštěpem narodilo.
Kdy se u nás s operacemi rozštěpu těsně po narození začalo? Pokud vím, tak se s časnými neonatálními operacemi rozštěpů začalo kolem roku 1960 v Anglii. Jejich 25ti leté zkušenosti pak byly shrnuty v monografii, která vyšla v roce 1997. U nás se ale s operacemi začalo až o několik let později, i když musím připomenout, že tady nás předběhlo Slovensko, kde se s touto operativou začalo již kolem roku 1992. Kolegové na Slovensku prezentovali svoje hezké výsledky na kongresu a nás to velmi zaujalo. Rozhodli jsme se, že to zkusíme také.
Vy osobně jezdíte po světě, kde lékaře s operací rozštěpu seznamujete. Jak jsou na tom s péčí o děti s rozštěpem v méně rozvinutých zemích? Přednášky o naší metodě a výsledcích budí zájem i delší diskusi. Pokud vím, tak v méně rozvinutých zemích se tento typ časných operací neprovádí.
Každý rok probíhá setkání rodin s dětmi s operovaným rozštěpem a lékaři. Jaké to je, vidět všechny ty zdravé děti bez viditelného handicapu? Spolek klientů a přátel Rozštěpového centra Praha tato neformální setkání pravidelně pořádá a my, lékaři a další členové rozštěpového týmu, se na ně moc těšíme. Samozřejmě máme radost, když vidíme naše děti, jak se dobře rozvíjí a dobře vypadají. Po přednáškách, které pro rodiče pravidelně pořádáme, jsme jim zcela k dispozici a je prostor popovídat si s nimi o všem, co jsme v pracovním vytížení nestihli probrat. Naše diskuze se většinou protáhnou a občas končí kolem půlnoci.
Jak se na taková rozhodnutí díváte? Pokud se rodiče dozví na ultrazvukovém vyšetření, že jejich dítě bude mít tuto vývojovou vadu, je to pro ně vždycky šok. Začnou pátrat, v poslední době většinou na internetu, obvolávají rozštěpová centra a sbírají informace. Je třeba jim popravdě říci, že jejich děti budou v péči příslušných odborníků od narození až do dospělosti a ukázat fotografie z průběhu léčby a vysvětlit jim, že pokud je to jediná vada, kterou dítě má, je léčitelná a sama o sobě nemá vliv na inteligenci dítěte. Víc dělat nemůžeme, dál už je na rodičích, jak se rozhodnou. Je to jejich svobodná vůle.
Jak operace dětí s rozštěpem probíhaly před dvaceti lety? Před dvaceti lety se operace rtu prováděly mezi šestým a osmým měsícem a patra mezi druhým a čtvrtým rokem.
Nesou si děti s operovaným rozštěpem do života nějaká omezení? O žádných zásadních omezeních nevím. Musí se jen docházet na pravidelné kontroly. Návštěvy jsou tak jednou až pětkrát do roka dle rozsahu rozštěpu.
Dá se určit, v kolika případech se maminky, které se dozvědí, že se jejich dítě narodí s rozštěpem, rozhodnou pro potrat? Je to překvapivě velké číslo – víc než polovina.
Vaše úspěchy jsou ohromné. Šlo by operovat miminko v bříšku, kdy je hojivost největší? To by bylo ideální. Věřím, že to časem bude možné, i když já už se toho nejspíš ■ nedočkám. www.drmax.cz
11
TÉMA DR. MAX
TÉMA DR. MAX
S pusinkou do srdíčka Maminka sedmileté Karličky měla v těhotenství nepříznivé genetické testy. Že se holčička narodí s celkovým levostranným rozštěpem obličeje, se dozvěděla ve 20. týdnu gravidity. Třetí den po narození Karlička podstoupila operaci, díky níž na ní dnes žádný handicap nevidíte.
H
anka měla bezproblémové těhotenství, netrápily ji žádné zdravotní potíže, ale neměla dobré výsledky takzvaného tripple testu, kterým se ve druhém trimestru zjišťují některé vrozené vývojové vady. Podstoupila vyšetření na odběr plodové vody kvůli podezření na Downův syndrom, diagnostika ale toto postižení neprokázala. Následoval ultrazvuk, který odhalil obličejový rozštěp. „Bylo to pro mě šokující. Sotva jsme se zbavili strašáku Downova syndromu, byl tu další, z mého neinformovaného pohledu stejně hrozný,“ vypráví Hanka.
Přívětivý specialista jí vysvětlil možnosti chirurgické léčby, ukázal fotky dětí před operací a po ní a především nabídl provedení zákroku hned po narození. „Je to rychlá metoda, novorozenec je zhojený do tří dnů a může jít domů, kde ho na uvítanou nečekají žádné nepříjemné reakce – údiv, jak vypadá, a otázky, jestli mu vada zůstane už napořád a co se s ní dá dělat. Kvalitnější je hned od začátku nejen život rodiny, ale i dítěte, protože se líp krmí, když má spravený nosánek a obnovenou kontinuitu rtů,“ vysvětluje MUDr. Jiří Borský. Když maminka Karličku hned po narození spatřila, bylo to mnohem horší, než čekala: „Rozštěpová vada
„Rozhodli jsme se, že Karlička je naše a pokusíme se to zvládnout, protože jiná cesta prostě není.“
12
www.drmax.cz
Léčba rozštěpu trvá velice dlouhou dobu a nejde při ní jen o vzhled. Je nutné řešit problémy se zuby, sluchem či řečí. Svou vadu si Karlička uvědomuje jen při pravidelných lékařských kontrolách, ale i ty vnímá jako součást běžného života. „Zpětně si říkám, že jsem byla hloupá, když jsem si myslela, že holčička bude kvůli rozštěpu nešťastná a že tato vada může negativně ovlivnit i život naší rodiny. Bála jsem se, ale nic takového se nestalo, naopak. Příchod dítěte s rozštěpem teď vnímám jako velký dar, protože nás donutil uvědomit si cenu zdravého a šťastného dítěte, jakým Karlička beze■ sporu je,“ uzavírá maminka Hanka.
CO JE ROZŠTĚP?
Foto: archiv Hany Broulíkové a Zuzana Ježková
Informace, které tehdy máma již dvou velkých dcer dostala od své gynekoložky, ji měly od pokračujícího těhotenství odradit. „Řekla mi, že holčička bude chudák s jizvami, které budou viditelné. Dále jsem se dozvěděla i to, že vada má vliv na mentální schopnosti dětí. Když už mám dvě zdravé děti, to další s postižením pro mě prý bude jen komplikace. Rozhodli jsme se ale, že Karlička je naše a pokusíme se to zvládnout, protože jiná cesta není,“ vzpomíná. Přístup gynekoložky Hance samozřejmě nedodal. Vyvolal v ní obavy a začala se připravovat na nejhorší. Po návštěvě u doktora Jiřího Borského, rekonstrukčního plastického a estetického chirurga se však uklidnila.
obličej dítěte hodně poznamená. Dcerka měla otvor v oblasti rtu až k nosu, bylo vidět, že má mezeru v čelisti a v horním patru,“ popisuje Hanka. Kvůli otevřené pusince nebylo Karličku možné kojit, nedokázala sát, krmili ji proto uměle. Na operaci šla tři dny na to, co se ocitla na světě. Maminka ji vyprovodila až k operačnímu sálu, aby se jí už za dvě hodiny vrátila zpátky do náručí: „Pusinku měla do srdíčka, aby se jednou mohla dobře líbat. Tak, jak to pan doktor slíbil.“ Nyní má Karlička za sebou rekonstrukci rtu, patra a korekci nosu. Operaci spočívající v doplnění čelisti podstoupí někdy mezi osmým a dvanáctým rokem.
Jedna z nejčastějších vrozených vad obličeje se vyskytuje cca u jednoho z 550 novorozenců. Rozštěpové vady obličeje vznikají v prvním trimestru. Úspěšnost detekce obličejových vad plodu se během těhotenství různí. U nerizikových těhotenství se podaří rozpoznat asi polovinu těchto vad, u rizikových těhotenství se jich daří zachytit téměř sto procent. Ke vzniku rozštěpové vady obličeje vede zpravidla společné působení více faktorů, žádná žena si však nemůže klást za vinu, že rozštěp u dítěte vznikl kvůli ní. Léčba je chirurgická, v posledních letech se upřednostňuje zákrok do týdne po narození. Tím ale péče o malého pacienta nekončí – v následujících letech života bude navštěvovat ORL specialisty, stomatology, ortodonty či logopedy.
www.drmax.cz
13
Inzerce ▼
ŽIVOTNÍ STYL
Nejkrásnější pohled na svět… … má být z koňského hřbetu. Možná ještě o něco krásnější je však vidět tohoto ušlechtilého tvora, jak pomáhá. Hipoterapie patří mezi účinné způsoby práce s pacienty, kteří se učí, jak zvládat své fyzické i psychické obtíže.
K
lárce jsou čtyři roky. Narodila se s opožděným psychomotorickým vývojem. Nejvíce postižené měla dolní končetiny, příliš nemluvila. „Než jsme začali s hipoterapií, dokázala se otočit ze zad na bříško, plazit se a klečet. A když jsme jí dali ruce, tak se i postavit. Cvičili jsme Vojtovu metodu, ale vývoj byl strašně pomalý,“ vypráví paní Anna, maminka Klárky. Před rokem jim fyzioterapeutka doporučila, aby zkusili hipoterapii. „Začínali jsme jednou návštěvou týdně, ale už po měsíci se u Klárky začalo objevovat zlepšení. Byla schopná sama sedět!
14
www.drmax.cz
A tak jsme nakonec začali chodit třikrát týdně, abychom ten pozitivní vývoj využili k dalšímu rozvoji.“ Po půl roce už Klárka udělala sama několik kroků kolem nábytku a co víc – začala mluvit. „Podle mě v tom výraznou roli sehrála také změna prostředí. Mezi koňmi je prostě lépe než v nemocnici,“ je přesvědčená paní Anna. V čem je hipoterapie tak výjimečná?
KŮŇ NEBOLI HIPPOS „Pro hipoterapii jsou klíčové impulsy, které koňský hřbet při pohybu vysílá. Tělo pacienta na ně reaguje, a tím aktivuje
pokračování na str. 16
Butamirát
Guaifenesin
tiší dráždivý kašel
obnovuje ochranný film na sliznici dýchacích cest, a tím chrání před dalším drážděním ke kašli
Balení: sirup 180 a 100 ml, kapky 50 a 25 ml, 20 tablet
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o. Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8, www.teva.cz
STOPTUSSIN, STOPTUSSIN sirup, STOPTUSSIN tablety. Léčivé přípravky k vnitřnímu užití. Před použitím si pozorně přečtěte příbalovou informaci. Informace na těchto stránkách popisují příznaky, které mohou vést k množství rozdílných diagnóz, a nenahrazují poradu s lékařem nebo lékárníkem.
CZ/STPS/16/0002
NASTAVIT ZRCADLO Kůň je skvělým pomocníkem nejen v rehabilitaci zaměřené na naše tělo, ale také na psychiku. „V psychoterapii prostřednictvím koně reaguje pacient na chování a nonverbální komunikaci ze strany koně, který je v podstatě v roli zrcadla,“ popisuje terapeutka Daniela Münichová, která se v rámci bohnického střediska touto metodou zabývá. „Člověk tak může zkoumat své silné a slabé stránky v bezpečném prostředí. Zároveň se učí poznávat reakce vlastního těla. Vnímání vlastního těla bývá totiž při psychickém onemocnění často zkresleno. Taková terapie se hodí pro klienty s celou škálou psychiatrických diagnóz, např. schizofrenií, závislostí na omamných látkách a tak podobně,“ upřesňuje. Léčebné aktivity za pomoci koní jsou unikátní hlavně svou komplexností. Základní tým tvoří vždy lékař, odborník na danou terapii, tedy například fyzioterapeut, psycholog nebo pedagog,
Zdroj informací: Hiporehabilitační středisko Bohnice, http://cshipo.wz.cz/; Hana Hermannová, Daniela Münichová, Zoran Nerandžič a kolektiv: Základy hipoterapie, ProfiPress, 2014, foto: viz zdroj informací a Ingimage
řídicí činnost centrální nervové soustavy (CNS) a svaly zajišťující stabilizaci těla při pohybu,“ vysvětluje Hana Hermannová, vedoucí Hiporehabilitačního střediska Bohnice. Zdroje těchto impulsů musí být adekvátní potřebám klienta. Je tedy třeba zvolit vhodného koně (například z hlediska šířky hřbetu nebo délky kroku), ale také terén a tempo. Tato forma terapie působí mimo jiné na tzv. poruchy statistiky těla, k nimž patří skolióza a další svalové nevyváženosti a nesouměrnosti. Nejefektivnější je hipoterapie u dětí do 3 let věku, kdy se díky ní daří například urychlit či „nastartovat“ další vývoj dětí s poruchami CNS, např. s dětskou mozkovou obrnou nebo centrální koordinační poruchou.
proti kašli jediný se silou dvou účinných látek
Inzerce ▼
ŽIVOTNÍ STYL
odborník na přípravu koně (tzv. hipolog) a pomocníci. „Naše středisko se věnuje především péči o klienty naší nemocnice, tedy Psychiatrické nemocnice Bohnice. S nimi pracujeme ve skupině 6 pacientů a 3 koní, kdy terapeutická lekce trvá 90 minut a zahrnuje péči o koně, práci ze země metodou přirozené komunikace a samotnou jízdu. Počet návštěv je různý, od jedné až dvou po dlouhodobou péči,“ říká Daniela Münichová. Ve středisku jsou zároveň zaměřeni na ambulantní léčbu dětí do 3 let, u nichž je terapie vždy individuální a probíhá v tříměsíčních cyklech, které na sebe podle potřeby navazují, zpravidla 30 minut, dvakrát týdně.
Kromě důvěry k lidem a fyzické i psychické odolnosti koně potřebují i jisté nadání pro obor. „Například upravit rychlost kroku podle klinického stavu dítěte dokáže jeden kůň z deseti,“ říká Hana Hermannová, která se tomuto oboru věnuje již 25 let.
Lidi velmi často překvapí jemnost koní, klid a něha, které terapii provázejí.
RELAX VE VÝBĚHU
CELOŽIVOTNÍ PROGRAM
Koně musí jejich práce těšit, přestože je pro ně velmi náročná hlavně psychicky. Proto se během terapie střídají a věnují se jí maximálně dvě hodiny denně, pět dní v týdnu. Odměnou je pro ně bezprostředně po práci pamlsek, jinak hlavně odpočinek a čas strávený ve výběhu. Nezbytný je každodenní ranní pohyb, který kromě psychické relaxace v terénu slouží také ke zvýšení kondice a uvolnění kloubů a svalů.
Podle jejích zkušeností je lepší, když se přípravě na hipoterapii věnuje kůň již od mládí. Starší koně, kteří se v minulosti věnovali jiným aktivitám, mohou mít zdravotní problémy nebo zafixované nesprávné stereotypy kroku a různé zlozvyky. Mladý kůň obvykle začíná kondičním výcvikem, po osvalení se učí jízdárenské cviky (např. cíleně krok, klus, cval, kruhy, vlnovky, vše s cílem upevnit ovladatelnost koně pod sedlem) a teprve
16
www.drmax.cz
poté následuje speciální výcvik. V rámci terapie se nový koník nejprve rozhlíží jako pasivní účastník. „V doprovodu zkušenějších koňských kamarádů si zvyká na trasy i rytmus hodiny. Poté si zkouší projít celou hodinu s někým z terapeutů v roli klientů a pak se postupně zapojuje na kratší dobu s klienty s lehčím onemocněním. Zejména v případě využití v rámci psychiatrie se koně v této fázi specializují,“ vysvětluje Hana Hermannová. Na terapii by měl být kůň zařazen až od věku 6 let, kdy už bývá dostatečně fyzicky i psychicky zralý.
rychle a účinně rozpouští hlen usnadňuje vykašlávání
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE DŮVĚRA Pokud jde o pacienty, není nezbytně nutné, aby s koněm vždy vytvářeli nerozlučnou dvojku. Zatímco někteří klienti potřebují v rámci terapie střídání koní, aby se posunuli na vyšší úroveň, jiní z důvodu potřeby stability absolvují i dlouhodobou léčbu se stejným koněm. Počáteční obavy jsou přitom zřejmé a pochopitelné. Kůň už jen svou velikostí budí respekt. „Protože nejdříve budujeme vzájemnou důvěru, tyto obavy většinou rychle mizí. Naopak lidi velmi často překvapí jemnost koní, klid a něha, které terapii provázejí,“ shrnuje své zkušenosti ■ Daniela Münichová.
zklidňuje podrážděné průdušky zvyšuje imunitu dýchacích cest podporuje průnik antibiok
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o. Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8, www.teva.cz CZ/OTC/16/0001
Ambrobene 15 mg/5ml, sirup; Ambrobene 7,5 mg/ml, roztok k perorálnímu podání a inhalaci; Ambrobene 30 mg, tablety; Ambrobene 75 mg, tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním jsou přípravky k vnitřnímu užití s účinnou látkou ambroxoli hydrochloridum. Před užitím si pozorně přečtěte příbalovou informaci.
PŘÍBĚH
PŘÍBĚH Během pátrání na internetu a oslovování různých zařízení se Lucie dostala až k Adeli Medical Centru ve slovenských Piešťanech, kde se provozuje rehabilitační metoda Therasuit, zvaná též kosmický oblek. Jde o speciální postroj zpevňující tělo a umožňující zavěšení do různých cvičebních poloh. Ponechme teď stranou diskusi, která se o této nákladné a zdravotní pojišťovnou nehrazené terapii vede. Jedni ji opěvují, především blízcí pacientů, druzí ji považují za kontroverzní. Lucii oslovil především vstřícný přístup tamního zařízení, jemuž nevadila žádná z Katčiných komplikací. „Problém byla cena plánovaného pobytu: 300 000 korun. Dala jsem výzvu na svůj facebookový profil, kde si jí všimla Ilona Kotková. Ta ji uveřejnila ve skupině Liberecké maminky, což vyvolalo překvapivě silnou pozitivní odezvu. Přihlásilo se přes padesát lidí, kteří byli ochotni podpořit veřejnou finanční sbírku,“ popisuje Lucie sílu sociálních sítí. Na nich dnes také existuje komunita Bojujeme s Kačenkou,
Katka a Lucka Příběh Kateřiny Bémové a Lucie Boučkové by mohl být námětem na hollywoodský scénář. Nechyběly by v něm dramatické okamžiky, silné emoce ani ryzí lidská vřelost, které není lhostejný osud druhého člověka. Jenže zatím chybí happy end. Nebo ne? čela a nakonec se rozhodla jednat,“ říká mladá žena, která jinak působí vcelku plachým dojmem. Její slova potvrzují, že návazná péče o lidi po poranění mozku má v České republice zatím hodně prostoru ke zlepšování. Bez osobní iniciativy blízkých jsou vyhlídky některých lidí neradostné.
ODRAZ ODE DNA
dyž někomu vážný úraz obrátí život naruby, většinou mu nejvíc pomůže rodina, partner nebo nejbližší přátelé. Kdo z nás by však čekal, že v kritické chvíli podá pomocnou ruku téměř cizí mladá žena s postižením? Ale od začátku: Lucie Boučková (24) od dětství hůř chodí následkem dětské mozkové obrny. To jí sice zabránilo ve vysněné práci zdravotní sestřičky, ale její touhu pomáhat druhým lidem to neumenšilo. V pražském Jedličkově ústavu a školách odmaturovala na sociálněsprávním oboru a následně ještě vystudovala vyšší odbornou školu stejného zaměření. Dnes žije v rodném Liberci, odkud pochází i Kateřina Bémová (35). Lucčin starší bratr byl před lety Katčiným přítelem a i po jejich rozchodu spolu obě mladé ženy udržovaly kontakt, byť nijak úzký. Zatímco Lucie studovala v Praze, Kateřině se narodil dnes pětiletý syn. I přesto si uměla užívat života, obklope-
18
www.drmax.cz
na byla četnými přáteli – prostě žádná ušlápnutá mamina. Pak ovšem přišel zlomový prosincový den roku 2013. Jako spolujezdec utrpěla vážná zranění hlavy při střetu osobního automobilu s tramvají, upadla do čtyřměsíčního kómatu a lékaři jí nedávali příliš velké šance. Když se to Lucie dozvěděla, bez váhání za ní vyrazila. Nadějné prognózy nepřicházely ani po probuzení. V důsledku poškození mozku přestala Kateřina ovládat své tělo, nemohla sedět, dokonce ani jíst a mluvit. V očích řady zdravotníků se stala pouze přežívající tělesnou schránkou. A tak po několikaměsíčním nemocničním pobytu skončila v léčebně dlouhodobě nemocných. „Když jsem ji tam přišla navštívit, byla jsem zděšená,“ vzpomíná Lucie. „Vypadalo to jako poslední štace, pokusy o zlepšení jejího stavu se rovnaly nule. Sebrali jí i televizi s odůvodněním, že to prý stejně nevnímá. Vrátila jsem se domů, celý večer jsem probre-
Ačkoliv Katka díky intenzivní logopedii už nějaké slovo řekne, musí Lucka odvyprávět její příběh za ni.
PŘÍBĚHY PRO VÁS Časopis Můžeš je zaměřen na znevýhodněné občany a přináší řadu poutavých reportáží a rozhovorů s velmi inspirativními osobnostmi. Také proto jsme se rozhodli, že vám v každém čísle našeho časopisu z titulu Můžeš přineseme jeden zajímavý příběh.
Foto: Jan Šilpoch, text: Radek Musílek
K
Začalo hledání zařízení, které by Kateřinu přijalo i přes její závažný zdravotní stav. Skoro všude ji však odmítali s poukazem na nutnost krmení sondou, tracheostomii… Lucie se k problému postavila věcně a prakticky – za takovou pomoc byla Katčina rodina velmi ráda, protože se probírala z počátečního šoku. V jistém slova smyslu se Lucčino postižení stalo výhodou: „Mám také určitý handicap a pohybuji se v téhle komunitě. Znám řadu lidí s různými problémy a vím, že i oni to nějak zvládají. Není to pro mě traumatizující prostředí. Osobní životní zkušenost mi v dané situaci hodně pomohla.“
která o veřejné sbírce informuje. Přes spolek Pomoc v nouzi Liberecko se v únoru 2015 podařilo veřejnou sbírku vypsat. „Bylo s tím hodně administrativy a začátek nebyl zrovna raketový, příbuzní Katky, kteří se postupně víc a víc zapojovali, si totiž nejprve nepřáli medializaci celého příběhu. To se pak finance shánějí obtížněji,“ vysvětluje Katčina kamarádka, která pro ni dělala prakticky profesionální fundraising – ve svém volném čase jako dobrovolnice. Sbírka se nakonec rozjela až překvapivou rychlostí, možná i díky tomu, že v Liberci Kateřinu kdekdo znal. Podpořila ji i místní charitativní M. K. show Martina Krause. Takže už v březnu 2015 mohla
Dnes už Kateřina není netečný ležák. Sedí na svém novém vozíku a postupně rozhýbává ruce, takže dokáže i kousek sama popojet po místnosti. Umí už také normálně jíst. Především se však zajímá o dění kolem sebe – ráda poslouchá hudbu, dokonce byla i na koncertě. Stýká se s ostatními obyvateli samostatného bydlení, navštěvují ji přátelé a rodina. Chodí s nimi na výlety po městě. Vánoce strávila s pomocí své sestry u maminky. Nedávno jí Lucie s kolegyní Lenkou Halamovou společně připravily velkou oslavu 35. narozenin, kam přišla popřát rodina, přátelé i dárci. Bohužel tam chyběl její syn. Od svého úrazu ho neviděla. Je to však příliš citlivé téma, o kterém jsme spolu dál nemluvili. Kateřina se svou maminkou a ošetřovatelkou odjet na Slovensko. Na týden za ní vyrazila i Lucie se svými rodiči. Bylo to podle jejích slov intenzivní a někdy až drsné, rozhodně žádný oddech. „Minimálně šest hodin denně tam člověk tvrdě maká,“ popisuje své dojmy.
POKROK DÍKY REHABILITACI Výsledky se dostavily vcelku brzy, i když pro nezainteresovaného člověka mohly být zpočátku nepatrné. Lucie však byla nadšená. „Podařilo se nám Katku nastartovat zpět do života. A asi to bylo za pět minut dvanáct. Slovenští lékaři říkali, že kdyby se čekalo ještě půl roku, naděje na zlepšení by se přiblížily nule,“ popisuje Lucie, která musí Katčin příběh vyprávět za ni. Její kamarádka však souhlasně přikyvuje. Ačkoliv díky intenzivní logopedii už občas nějaké to slovo řekne, mluvení je zatím jen vysněným cílem. Také paměť se teprve probouzí ze spánku a její poruchy budou Kateřinu pravděpodobně provázet po celý život. Piešťanský pobyt se stal pomyslným i skutečným bodem zvratu. Po návratu začalo vše vypadat růžověji. Lucie už před odjezdem na Slovensko dokázala Kateřině zajistit místo v programu samostatného bydlení libereckého Jedličkova ústavu. V něm našly propojení vlídného domáckého prostředí s kvalitní péčí a intenzivní rehabilitací.
DOBRÝ KONEC? V rámci libereckého Jedličkova ústavu provozuje společnost Sarema fyzioterapii a nově také obdobu metody Therasuit. Kateřina patřila k prvním pacientům, a vlastně se tak spolupodílela na jejím rozjetí. Měsíční náklady stoupají až na 38 500 Kč. Lucie se proto tuto částku snaží pokaždé sehnat od dárců a dosud se jí to úspěšně daří. Jejích schopností si všimli i pracovníci Saremy – a přijali ji dokonce na pozici terénní sociální pracovnice. Jako profesionálka teď shání finance na rehabilitaci nejen pro Kateřinu, ale i pro další klienty. Aniž by to plánovala, nezištná pomoc kamarádce vyústila v profesní příležitost, kterou do té doby marně hledala. Kdyby to takhle pěkně na světě fungovalo vždycky… Jaká bude další kapitola Katčina příběhu, zatím nikdo neví. Pokrok, jehož (nejen) s Lucčinou pomocí dosáhla, je skutečně pozoruhodný a snad bude pokračovat. Pod happy endem si ale každý může představovat něco jiného a tváří v tvář dramatickému životnímu zvratu se měřítka hodnot posouvají. Dnes se podle svých slov tlumočených Luckou, ve které našla nejlepší kamarádku, cítí dobře. Samozřejmě s výjimkou bolestného odloučení od malého ■ synka. www.drmax.cz
19
ROZHOVOR
ROZHOVOR
Pavel Kříž
Nechci se líbit všem Sehrál desítky rolí, ale v srdcích filmových fanoušků zůstává Štěpánem Šafránkem, kterého si letos zahrál už pošesté – ve filmu Jak básnící čekají na zázrak, který jde v dubnu do kin a jehož partnerem jsou lékárny Dr. Max. A jaký je Pavel Kříž? Sám říká, že hlavně šťastný a vděčný člověk. Už pošesté jste ztvárnil Štěpána Šafránka. V rozmezí 35 let. Ty filmy se tak vlastně staly i dokumentem vašeho života. Jaké je si tohle „album“ zpětně prohlížet? Abych se přiznal, „album“ neprohlížím. Nedívám se na filmy, ve kterých jsem hrál, a Básníci nejsou výjimkou. Jsem v tomhle hodně ostýchavý. Možná jednou pro mě bude zajímavé si sednout a podívat se na všechny díly od jedničky do šestky. Jistě to vyvolá spoustu zajímavých vzpomínek. Stejně jako Štěpánův, tak i váš život se významnou měrou točí kolem medicíny. Čím si vás lékařství získalo? Vždycky mi připadalo, že medicína je velmi užitečná. Někomu pomoct a zbavit ho
třeba bolesti je nádherný pocit. U herectví to tak úplně jasné není. A pochopitelně každý má nějakou představu jak by měl Hitler „vypadat“. Na mě osobně v dokumentech působil až komicky. Ale člověk nesmí zapomenout na to, jaké hrůzy způsobil mnoha milionům lidí, a musí potlačit jakoukoliv parodii. Problém je v tom, že jste jako herec svázaný scénářem a Hitlerovy scény ve filmu nebyly kromě jediné úplně typické. Udělal jsem to v dané situaci, jak nejlépe jsem mohl.
Lidé si u nás často stěžují na úroveň zdravotnictví a říkají: „To na Západě je to jiný.“ Vy to na Západě dobře znáte. Co byste těm lidem řekl? Po mnohaletých zkušenostech v Kanadě mohu za sebe prohlásit, že zdravotnictví v České republice je na naprosto špičkové, světové úrovni. V kinech právě běží film Lída Baarová, kde jste ztvárnil roli Adolfa Hitlera. Bral jste ji jako výzvu? Výzva to samozřejmě byla. Jiná byla v tom, že ztvárňujete osobu, která nejenže skutečně žila, ale navíc ji všichni znají.
Vám se jako jednomu z mála herců, kteří hrají ve filmových sériích, povedlo, že jsou lidé schopni vyjmenovat další postavy, které jste ztvárnil. Je to náhoda a štěstí na další role, nebo cílevědomé vybírání rolí? V herectví a v životě vůbec je vždycky potřeba trochu štěstí. Mám radost z toho, kolik režisérů mi jako herci věřilo a jak rozdílné postavy mi svěřili. Role je potřeba vybírat, aby člověk nedělal něco, co by bylo proti jeho svědomí. Na druhou stranu herec je závislý na nabídce. Měl by hrát. To je jeho profese, a ne ohrnovat nos. Ale každý ať si dělá, co chce.
ČTVRTÁ ŠAFRÁNKOVA LÁSKA V BARVÁCH DR. MAX
Foto: Bio Illusion; archiv ČT a CinemArt
Tereza Brodská alias lékárnice Ute alias Popelka se díky partnerství mezi Básníky a Dr. Max objeví za tárou jako lékárnice této sítě. Druhou lékárnici, která se na scéně na okamžik objeví, ztvárnila Vera Taylor, známá z reklamních spotů Dr. Max. Oběma loni v říjnu posloužily za kulisy prostory skutečné oficíny v obchodním centru v Praze – Nových Butovicích.
20
www.drmax.cz
Vy jste tím, jak jste Hitlera zahrál, rozdělil lidi na dva tábory… Je jasné, že někomu se můj Hitler bude líbit, a někomu ne. Tak je to ale v pořádku. Asi nejhorší je, když herec vytvoří něco, co se nelíbí vůbec nikomu. Ovšem hned za tím je pro mě situace, že uděláte něco, co se líbí úplně všem. To musí být strašné, protože jsou lidé, u kterých by mě vyděsilo, kdybych se jim v čemkoliv líbil, protože si s nimi nerozumím a mají naprosto odlišný pohled na svět.
Nedávno jste oslavil padesátku. To je věk, kdy se lidé začnou ohlížet, dělat skutečně jen to, co chtějí, co je bude naplňovat, a ne to, co se od nich očekává. Pozorujete to na sobě také? No já už jsem hodně přes padesátku (smích). To je přirozený pocit. Normální koloběh života, i když u každého samozřejmě individuální. Melancholický nejsem. Prožívám teď zatím nejkrásnější období svého života. Nemám už dávno žádnou potřebu nikomu nic dokazovat. Nesoudím a snažím se být tolerantní. Po téměř třiceti letech v emigraci cítím, že lidem kolem už nejen rozumím, ale začínám je cítit. Samozřejmě, že se snažím dělat to, co mě naplňuje, ale to jsem se snažil vždycky. Užívám si hodně přírody a oceánu, který mi dělá po všech stránkách dobře. Vím, že to období kvůli nemocem jednou skončí, ale zatím je mi dobře. Stále více lidí se dnes od materialismu obrací k duchovnu, k poznávání sebe sama. Čím myslíte, že to je? Těžko na takové věci odpovídat. Já jsem obyčejný člověk, který nemá žádné velké zkušenosti s duchovnem, a ani neumím tak nádherně formulovat věty o životě jako třeba pan Werich. Nejsem filozof. Podle mého názoru je to ale tím, že samotné materiální bohatství vás nedokáže udělat trvale šťastným. Peníze jsou pouhý prostředek, a nikoliv cíl. Jestliže si koupíte největší dům nebo nejmodernější auto, a to je cíl vašeho života, za pár měsíců vás omrzí (až to všichni známí uvidí) a budete zase nešťastní. Teprve když použijete peníze třeba na to, že někomu pomůžete nebo k tomu, že nemusíte do práce a máte čas si sednout a napsat knihu, kterou jste vždycky chtěl a tak dále, je větší šance, že se dostaví vnitřní štěstí. To je ale jenom můj názor.
a ani nerozumí lidem kolem sebe, protože neumí jazyk. Má jenom sebe sama. To vás prověří. Buď to se sebou zvládnete, nebo máte smůlu. Co je pro vás štěstí? Každodenní obyčejný život ve zdraví. Raduju se z maličkostí a jsem vděčný za každý den. Kdybyste měl ve dvou větách říct, kdo je Pavel Kříž, co byste o sobě řekl? Nedokážu se takhle charakterizovat. To by musel někdo jiný, kdo mě dobře zná. Snad... obyčejný, šťastný a vděčný člověk. Francouzský malíř Francois Roualt řekl: „Nevěřím tomu, co vidím. Nevěřím tomu, co slyším, věřím pouze tomu, co cítím.“ V co, anebo čemu věříte vy? Věřím v laskavost, toleranci, soucit a štěd■ rost. Prostě v to, co nás dělá lidmi.
PAVEL KŘÍŽ • Narodil se 18. 4. 1961. • Od dětství se pohyboval mezi herectvím a medicínou. Aby mohl získat lékařské vzdělání, rozhodl se jít na gymnázium, kam však nebyl z kádrových důvodů přijat. • V roce 1981 si získal srdce všech filmových fanoušků, dívek a dam jako Štěpán Šafránek ve filmu Jak svět přichází o básníky, který má dnes už pět pokračování! • V roce 1987 emigroval do Kanady, kde vystudoval psychoterapii a začal provozovat lékařskou praxi. • Střídavě žije v Kanadě a v Česku.
Proces poznání sebe sama někdy není právě snadný. Vzpomenete si, jak jste to měl vy, co to provázelo, jaká rozhodnutí jste musel udělat? Já jsem se hodně poznal v emigraci, přesněji řečeno na jejím začátku. Člověk nemá najednou rodinu, přátele, zázemí www.drmax.cz
21
Bolí vás klouby? Artróza? Inzerce ▼
TÉMA
Zklidněte hormony… Jógou! Náladová, přecitlivělá, často navíc s migrénou a dalšími fyzickými projevy. V takové chvíli si obvykle uvědomíme, jak nepěkně si s námi hormony někdy zahrávají. Tyto „chemické posly“ přitom můžete zklidnit cvičením. Nevěříte?
Condrosulf 400
P
Léčivá látka: chondroitin sulfát
®
TVRDÉ TOBOLKY
INSPIRACE Z BRAZÍLIE Jedná se o ucelenou sestavu 21 jogínských poloh doplněných o intenzivní dechové techniky. Pozice jsou na provedení jednoduché a lehko zapamatovatelné. Velmi důležité je ale správné provedení, neměnné pořadí a závěrečná relaxace. Autorkou hormonální jógové terapie je šarmantní téměř devadesátiletá Brazilka Dinah Rodrigues, která se studiu jógy věnuje více než 50 let a sestavu cviků harmonizujících hormonální systém vyučuje od roku 1990. „Sama je přitom přesvědčivým důkazem toho, jak účinná tato metoda je,“ říká Adéla Vaculíková,
která měla možnost se s ní osobně setkat a absolvovat její kurz pro lektory. To vše poté, co za pomoci hormonální jógy vyřešila své vlastní zdravotní problémy, s nimiž si klasická medicína nedokázala poradit. Nejen, že se pak sama stala certifikovanou lektorkou, ale založila také první a v ČR zatím jediné Centrum hormonální jógy, které je v Praze.
V KLIDU DOMA „Sestava je vhodná pro ženy jakéhokoliv věku, které se potýkají s hormonálními problémy. Od 35 let pak doporučuji tuto metodu jako prevenci všem ženám,“ říká Adéla Vaculíková. Cvičit je třeba nejlépe každý den, minimálně však 3–4krát týdně. Stačí vám vždy přibližně půlhodinka, a protože je sestava neměnná, můžete po absolvování základního semináře cvičit v klidu doma. „Metoda je vhodná i pro úplné začátečníky, vše potřebné je na seminářích naučím,“ říká Adéla Vaculíková.
VÍKEND PRO SEBE Výukový seminář může být dvoudenní, víkendový, kdy vás čeká stručné seznámení s touto metodou a pojmy, výuka
základních technik a výuka celé sestavy. Součástí semináře je i výuka cviků proti stresu. Zkrátka jde o víkend, kdy se můžete věnovat sama sobě a svému tělu. Víkendové semináře se konají ve městech napříč republikou, takže si můžete samy vybrat. Pro ty, které nemají možnost na víkend odjet, je kurz měsíční. Sestavu se naučíte během čtyř dvouhodinových lekcí. Ty zatím probíhají pouze v pražském Centru hormonální jógy stejně jako opakovací lekce, které uvítají především ženy, které nezačaly hned po seminářích cvičit doma, a sestavu tak zapomněly, nebo které raději cvičí v kolektivu. „První změny, které ženy při pravidelném cvičení zaznamenají, se obvykle týkají psychiky. Ženy se cítí vyrovnanější, mají více energie a lépe se jim spí. U některých se velmi rychle dostaví i fyzické projevy jako jsou vymizení návalů horka v menopauze, obnovení menstruačního cyklu či zmenšení cysty,“ popisuje Adéla Vaculíková. Postupem času se ženy naučí lépe vnímat své tělo a řada z nich tak mění i svou dosavadní životosprávu.
NA CERTIFIKÁTU ZÁLEŽÍ Protože se jedná o příjemnou, leč stále terapii, je důležité, abyste si vybraly certifikovanou lektorku, tedy takovou, která prošla přímo školením Dinah Rodrigues. Jen tak se můžete těšit na výsledky, které sdílejí spokojené ženy, a které potvrzuje i vědecká studie. Pokud byste se metodu chtěly naučit přímo od Dinah Rodrigues, máte jedinečnou možnost. V červnu 2016 totiž navštíví Prahu a své semináře bude mít přímo v Centru hormonální ■ jógy.
22
www.drmax.cz
Perorální podání
Spolehlivě účinný lék na degenerativní onemocnění kloubů, především při osteoartróze dolních a horních končetin. Při dlouhodobém užívání: • výrazně snižuje bolesti kloubů • zlepšuje pohyblivost kloubů • zpomaluje degeneraci chrupavky
Studie STOPP publikovaná v únoru 2009* prokázala, že dlouhodobé užívání tohoto léčivého přípravku významně zpomalilo zhoršování artrózy. * Studie STOPP: Arthritis Rheum. 2009, 60: 524-533.
Foto: Ingimage, zdroj: www.hormonalni-joga.eu a www.centrum-hormonalni-jogy.cz
remenstruační syndrom, nepravidelná nebo bolestivá menstruace, cysty na vaječnících, nepříjemné projevy přechodu, emocionální nestabilita, ale i neplodnost a další problémy způsobené hormonální nerovnováhou – přejeme si, aby se nám vyhnuly, ale přibývá žen, které jim čelit musí. Nejen pro ně je zajímavým tipem hormonální jóga, která stimuluje a podporuje funkci žláz s vnitřní sekrecí a harmonizuje tak hladinu hormonů.
Léčivý přípravek je volně prodejný. Žádejte ve své lékárně. Pečlivě si přečtěte příbalovou informaci. Lék k vnitřnímu užití. Tvrdé tobolky se užívají před, při nebo po jídle. Tobolky se užívají nerozkousané a zapijí se vodou.
Nyní výhodné balení pro celou léčebnou kúru
Výhradní zastoupení, dovoz a distribuce: , spol. s r. o.® Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1 e-mail:
[email protected], www.ibi.cz
IBSA Institut Biochimique SA Lugano, Švýcarsko
ŽIVOTNÍ STYL
ŽIVOTNÍ STYL
Módou ke kráse…
Tašky a kabelky Kabelka je často vedle bot vnímána jako královna každého outfitu. S módou obrovských kabelek připomínající lodní vak si však většina žen zvykla dělat z původně příruční záležitosti nákupní tašku či rovnou cestovní zavazadlo. Vedle peněženky, líčidla, kapesního parfému, klíčů a například mobilu tak každý den do své luxusní XXL kabelky přibalují další a další zbytečnosti, které se pěkně pronesou. Čím větší váha kabelky nošené přes rameno či zavěšené na ruce, tím větší zápřah pro naše klouby a páteř. Dámská kabelka prý může vážit až několik kilogramů a to už je pořádná zátěž! Zamyslete se nad tím, co v ní opravdu potřebujete nezbytně, vaše záda se vám za to odvděčí!
Nebo k trvalé invaliditě? Být krásná, šik a trendy chce být každá žena. V duchu hesla „Pro krásu se musí trpět“ však občas zvláště dámy přehlížejí fakt, že lodičky na jehlovém podpatku, úzké džíny či stylová kabelka mohou jejich zdraví škodit víc, než si myslí. Jaké nástrahy může móda skýtat a kde by praktičnost, pohodlí a především zdraví měly dostat přednost?
Šperky Doba, kdy bylo IN mít uši doslova prošpikované alespoň třemi náušnicemi a k tomu piercing v nose či obočí, je už naštěstí pryč. Šperky však hrají v módě stále významnou roli, velký návrat opět zažívá například cenově dostupná bižuterie, díky čemuž se někdy zdobíme víc, než je nutné a hlavně zdravé! Pracujete-li například denně s myší počítače a na ruce přitom máte navléknuté stylově sice dokonalé, ale příliš masivní náramky, přetěžujete tak ruku a doslova si koledujete o zánět karpálních tunelů či šlach v oblasti zápěstí a předloktí. Pozor také na těžké visací náušnice, které ušním lalůčkům s řadou nervových zakončení dávají pořádně zabrat a mohou vést například k nepříjemným bolestem hlavy. U šperků více než kde jinde platí heslo „všeho s mírou“.
Boty Jsou asi nejčastějším příkladem toho, jak si dobrovolně a hlavně trvale poškozovat zdraví. Dámské lodičky či kozačky na vysokém podpatku s úzkou špičkou á la Carrie Bradshawová do povinné výbavy každé ženy jistě patří. Obouvat by se však měly opravdu s rozmyslem a jen při zvláštních příležitostech. Rozhodně nejde o obuv na běžné nošení. Už i 5 centimetrů vysoký podpatek, pokud na něm chodíme denně, může deformovat chodidla a prsty a způsobit propad klenby. Trvale poškozuje také oblast páteřní, způsobuje otoky, záněty žil a další komplikace. Pokud boty na podpatku, pak se snažte nohám v průběhu dne co nejvíce ulevovat. Jistě, v divadle, na plese či jiné společenské události se těžko vyzujete, ale například v kanceláři za stolem si toho nikdo nemusí ani všimnout. Nohy vás mají nosit celý život, tak je „trapte“ co nejméně!
Kalhoty
Patří mezi ty kousky, které jsou sice schovány pod oblečením, ženy ale její estetickou funkci řeší spíše než praktičnost. To v praxi znamená, že velké procento žen nosí číslo i tvar podprsenky jiný, než by ve skutečnosti měly. V touze po co nejpevnějším a nejlépe vypadajícím dekoltu jsou to často podprsenky typu push-up, které jsou velmi úzké, tlačí na bránici, brání v přirozeném dýchání a mají například na svědomí pálení žáhy. Nevhodná a nedostatečná fixace prsou či špatně zvolená ramínka pak zase mohou způsobovat špatné držení těla, bolesti zad, krční páteře a hlavy. Výběru byste tak při nákupu měly věnovat dostatek času a nestydět se oslovit prodávající, kteří by měli umět poskytnout odbornou radu.
24
www.drmax.cz
Foto: Ingimage
Podprsenka
Úzké džíny a kalhoty, tzv. slimky či ještě užší skinny, které těsně obepínají pas i nohy jsou aktuálně velmi módní záležitostí. Úzké však neznamená o dvě čísla menší! Pokud dlouhodobě nosíte kalhoty, do kterých se ráno musíte soukat vleže, zapnuté drží jen silou vůle či vás při každém pohybu škrtí, radši je z kategorie „oblíbené“ rychle vyřaďte! Vaše tělo potřebuje k životu krev, která by měla v těle plynule a volně proudit a vyživovat orgány a svaly, které rozhodně nepotřebují pro svou správnou funkci přiškrcovat. Natáhnete-li si na sebe kalhoty připomínající spíš kompresní punčochy, koledujete si minimálně o otoky a necitlivost nohou, v horším případě přímo o poškození nervů na nohách či v pánevní oblasti, kde například můžou ovlivnit i správnou funkci střev. O následcích, jež takové kalhoty mohou mít u pánů, ani nemluvě. V chladném období pak také pozor na tzv. bokové kalhoty s nízkým sedem odhalující oblast bederní páteře. Zánět močového měchýře či ledvin si kvůli nim můžete uhnat natotata!
www.drmax.cz
25
HISTORIE tery, kdy dokonce i chirurgické zákroky prováděli mniši a řádové sestry. Ovšem v roce 1163 zakázal papežský koncil řeholníkům vykonávat medicínské zákroky, a tak se veškerá zdravotní péče přesunula do rukou holičů, kovářů a už zmíněných katů! Podle toho také v té době „stomatologie“ vypadala. Jako by se vrátila o staletí zpět. Řešením jakékoliv bolesti zubu bylo jeho vytržení, přičemž náčiní bylo takové, jaké zrovna bylo po ruce, nejčastěji kovářské kleště. Často docházelo k tomu, že se zub při trhání zlomil, nebo že byl pacientovi při trhání vytržen i kus dásně. Tváří v tvář bolesti pacientů kohosi napadlo, že by pacient mohl být přímé bolesti ušetřen uvedením do stavu bezvědomí, ale dřevěná palice asi nebyla to pravé řešení. A tak byla návštěva „zubaře“ noční můrou všech lidí – až do 18. století. Právě v té době se totiž stala stomato-
S bolavým zubem za katem! Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se vzal náš strach ze zubaře, obzvláště když je dnešní zubařská péče prakticky bezbolestná? Kořeny můžeme hledat v historii. Tehdy se totiž „zubaři“ s ničím a s nikým dlouho nepárali a chrup ošetřovali mezi sekáním hlav kati! rvní zmínky o zubařské „péči“ pocházejí z Indie a Pákistánu a jsou staré 7 tisíc let! Právě tehdy se přišlo na to, že když zub bolí, není nezbytné ho vytrhnout a po zbytek života pak chodit s chrupem připomínajícím klaviaturu. Otázka ale je, jestli by to s ohledem na „šetrnost“ oprav zubů nebylo lepší. K vyvrtání zubních kazů se totiž používaly pazourkové vrtáky, které se roztáčely tětivou luku, a každý ošetřující lékař měl k ruce pomocníka, který ošetřovaného držel, aby se nehýbal a v klidu ležel. A když už byl kaz v zubu odvrtán, jako výplň se používal, soudě podle archeologických nálezů, dehet! Ano, TEN rakovinotvorný dehet!
Další důkazy o rozvoji dentální péče spadají do starého Egypta, konkrétně do období kolem roku 2900 př. n. l. Antropologové totiž při práci na kostrách pocházejících z této doby objevili malé dírky vyvrtané v čelisti u kořenů zubů. Dlouho se nevědělo, proč by si někdo tak bolestivý zákrok nechal provést, ale ve spolupráci s dentisty se pak přišlo
26
www.drmax.cz
na to, že šlo o zajištění odtoku hnisu z váčků, které byly v té době častým neduhem zapříčiněným nedostatečnou péčí o zuby (dá-li se o nějaké vůbec mluvit). A už o pár století později, také v Egyptě, se začaly používat zubní náhrady. Samozřejmě nešlo o umělé zuby, jako je tomu dnes, ale na místo chybějících zubů se umisťovaly zuby
Často docházelo k tomu, že se zub při trhání zlomil, nebo byl při trhání vytržen i kus dásně. zvířecí, které se pomocí provázků uchycovaly ke zdravým zubům. Nejčastěji se prý používaly zuby psí. Tak to trvalo dlouhé roky, až do roku 500 př. n. l. Na kosterních ostatcích spadajících do té doby antropologové našli jakési
primitivní zubní můstky vytvořené ze zlatých drátků, a co víc – dokonce se našly i částečné protézy, které pracovaly se zuby lidskými (získanými nejspíše z chrupů nebožtíků) a později modelovanými z pryskyřice. Bez zajímavosti také není, že bolest zubů a tvorba zubního kazu byly celá staletí připisovány „zubnímu červu“, který měl bydlet v dutině ústní a živit se zuby. První zmínky o zubním červu najdeme už v 7 tisíc let starých písemnostech starých Sumerů. A kde má hypotéza o zubním červu kořeny? V přírodě! Sumerové se totiž domnívali, že tak jako červotoč ničí dřevo a dělá v něm malé dírky, tak v zubech musí stejné dírky dělat „zubotoč“. Pozoruhodné je, že navzdory rozvoji medicíny byla existence zubního červa vyvrácena až ve 14. století, kdy francouzský chirurg Guy de Chauliac ve své dokumentaci označil za příčinu „děravých“ zubů zubní kaz. Dalo by se říct, že od té doby se zubařská péče vyvíjí a zdokonaluje, ale pozornost zaslouží ještě období 12.–14. století, kdy se evropská medicína ocitla v jakémsi vakuu. Jediným místem, kde se léčilo, byly dlouho kláš-
logie samostatným medicínským oborem, za jehož zakladatele je považován Francouz Pierre Fauchand, který vydal první publikaci zaměřenou na péči o zuby. A pak už to šlo rychle za sebou: zkonstruování zubařského křesla (1790), použití anestezie při trhání zubů (1844), byť první veřejná demonstrace anestézie
oxidem dusným skončila smrtí pacienta, vynález elektrické zubní vrtačky (1871), využití rentgenu k diagnostice (1896) nebo porcelánová korunka (1903). Takže až zase půjdete k zubaři, vzpomeňte si na to, co jste si teď přečetli, a možná z vás všechen ten strach spadne. Vždyť dnešní zubaři jsou hotoví lidumilové. ■
Inzerce
Skoncujte s únavou Ke snížení pocitu únavy a ospalosti přispívá železo. K jeho doplnění je ideální tekutý přípravek Floradix vyrobený podle tradiční receptury.
Proč je Floradix výjimečný?
Pro koho především je Floradix určen?
• Obsahuje železo ve formě glukonátu železnatého, který je tělem velmi dobře absorbován.
• Těhotné ženy • Ženy po porodu
• Vitamín C a ovocné koncentráty pomáhají s absorpcí železa.
Foto: archiv Dr. Max a archiv redakce
P
Inzerce 2 × ▼
HISTORIE
• Kojící maminky • Unavené ženy v produktivním věku
• Ovocné šťávy dodávají příjemnou chuť.
• Vegetariáni
• Obsahuje také vitamíny B1, B2, B6, B12, výtažky z bylin a med. • Neobsahuje alkohol, laktózu, chemické konzervanty, barviva ani dochucovadla.
Nezapomeňte na pestrou vyváženou stravu a zdravý životní styl. DOPLNĚK STRAVY
Více informací naleznete na www.salushaus.cz
www.drmax.cz
15
TRÁPÍ VÁS NEHTOVÁ MYKÓZA? SCHOLL ZNÁ ŘEŠENÍ!
Inzerce ▼
PRO NORMÁLNÍ FUNKCI KLOUBŮ
SCHOLL KÚRA NA NEHTOVOU MYKÓZU
Vysoce účinná! Vhodné pro diabetiky**
K PRODEJI POUZE V LÉKÁRNĚ
Pomáhá chránit před rozšířením infekce na další nehty a před opětovným výskytem infekce
doplněk stravy
ČIST Ý KRYSTALICKÝ KOLAGEN + extrakt růže šípkové
Viditelné zlepšení*, účinně působí proti nehtové mykóze
õāæÀ±
Vše co potřebujete je v jednom balení
À
õ â«À À
ǡý
ÀǡÀ
ǡÀǡ õāǡõõ
1. Odstraňující fáze CÍL
Zlikvidovat plíseň
TRVÁNÍ
Trvá 4 týdny
JAK?
Ošetření pilníkem 1 x týdně, tekutý přípravek 1 x denně
Viditelné zlepšení*
V BALENÍ DÁREK ZDARMA
2. Ochranná fáze CÍL
Chránit před návratem infekce
TRVÁNÍ
Trvá 9 – 12 měsíců
JAK?
Aplikace tekutého přípravku 1 x týdně
³±« «
âÀ
ë ë ³ Àͳ³ ³͵
Scholl Kúra na nehtovou mykózu je zdravotnický prostředek. * O použití přípravku se poraďte s lékařem. ** Viz příbalová informace.
Doplněk stravy. Dbejte na vyváženou stravu a zdravý životní styl.
www.scholl.cz
pro skvělý pocit Vašich nohou
doplněk stravy
Inzerce ▼
SVĚT DR. MAX
V LÉKÁRNÁCH PŘÍJEMNĚJI Řada pacientů již zaznamenala, že některé lékárny Dr. Max změnily vizáž, a změnu přivítala. Vloni touto proměnou prošly čtyři desítky lékáren, letos čeká dalších sedmdesát. Jestliže je řeč o novém kabátě, musí se to projevit na první pohled – a také ano. Především z výloh mizí tradiční papírové plakáty a v drtivé většině je nahrazují mnohem estetičtější monitory. Doplňují je malé displeje přímo v lékárnách. Vyplatí se věnovat jim pozornost, protože se na nich objevují informace o akčních nabídkách. Zásadně omezeny byly nebo budou polepy u vstupu do lékáren. Poněkud nepřehlednou změť nejrůznějších etiket nahrazuje sada přehledných piktogramů se základními informacemi o tom, kdy je lékárna otevřena, zda se v ní poskytuje dermoporadenství nebo jestli slouží zároveň jako výdejní místo e-shopu Dr. Max. To všechno jsou takřka nepřehlédnutelná vylepšení, ale výčet tím zdaleka nekončí, protože nový vzhled dostane i řada detailů – od označení regálů až po cenovky. Ve výsledku proces, kterému se odborně říká remodeling, umožní pacientům a ostatním klientům lékáren lepší orientaci a nabídne jim jistě příjemnější prostředí zejména v okamžicích, kdy vyhledali lékárnu, aby jim bylo lépe.
REKORDNÍ KLIENTSKÝ PROGRAM Na konci ledna se do nového klientského programu Dr. Max zaregistroval už dvoumiliontý člen. To z uvedeného věrnostního systému s velkou pravděpodobností dělá nejatraktivnější program svého druhu u nás. Jeho výhodou je, že se neustále vyvíjí a vylepšuje s ohledem na konkrétního klienta. Míra individuálního zaměření roste a do praxe se promítá zejména v podobě rozesílaných věrnostních kuponů. Lékárny a jejich klienti se navzájem stále lépe poznávají a prospěch z toho mají obě strany. Je potěšitelné, že se dále rozšířil okruh lidí, kteří mohou čerpat výhody až padesátiprocentní slevy z doplatku na léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Vedle seniorů, dětí a zdravotně postižených už na ně dosáhnou i váleční veteráni. Tato nabídka lékáren Dr. Max se totiž stala součástí bonusového systému Ministerstva obrany ČR.
TAXÍK MAXÍK UŽ VYRAZIL Loni na podzim odstartovaly lékárny Dr. Max ve spolupráci s Kontem Bariéry Nadace Charty 77 akci, kterou lze označit za unikátní. Koruna z každé prodané položky privátní značky putovala na speciální účet, na němž se do jeho uzavření podařilo shromáždit přes 1,5 milionu korun. Tyto prostředky Dr. Max předal zmíněné dobročinné organizaci, která za ně do dvou měst ČR pořídila mikrobusy pro převoz seniorů a dalších potřebných za nejnutnějšími pochůzkami. Tyto „Taxíky Maxíky“ se poprvé rozjely v Liberci a v Prachaticích. Zejména startu v Liberci počasí právě dvakrát nepřálo, přesto si událost místní nenechali ujít. Letos se sbírka bude pořádat znovu a Taxíků Maxíků se dočkají další dvě města… a kdo ví, možná i čtyři.
PRIVÁTNÍ ZNAČKA CHYSTÁ NOVINKY Privátní značka Dr. Max na sebe naposledy výrazně upozornila loňskou premiérou sady dětských mlék Amilk Bifido. Technologicky i administrativně to byl dosud nejkomplikovanější výrobek v historii „privátky“; tým, který připravoval jeho uvedení na trh, odvedl obrovský kus práce, a proto s velkým zadostiučiněním sleduje, jak zájem o Amilk u maminek vzrůstá. Privátní značka se ale vyvíjí neustále a pro první kvartál letošního roku chystá další novinky, které klienti lékáren Dr. Max určitě ocení. Zaujme zejména skupina léčiv vydávaných bez lékařského receptu, které míří na trh nejen v ČR, ale i na Slovensku nebo v Polsku – tedy dalších zemí, kde lze lékárny Dr. Max najít. Z horkých novinek, které se týkají Česka, zmiňme zejména Xylometazolin, nosní kapky užívané při rýmě.
30
www.drmax.cz
Foto: archiv Dr. Max
2016: Rok nových „Maxů“
VOLNÝ ČAS
VOLNÝ ČAS
Křížovka
Sudoku
Doplňte citát slavné módní návrhářky: „Žena může být příliš přezdobená, ale nikdy...“ Coco Chanel
Vyplňte mřížku tak, aby každý řádek, každý sloupec a každý čtverec o 3 × 3 políčkách obsahoval čísla od 1 do 9.
3
2
7
4 9
9
7
6
4
8 3
1
9
5
7
2
1
3
5
3 7
1
7
3 7
4 9 9
5
8
2
6 4
8
8
6
9
7 1
2
1 3
1
2 6
5
7
6
8 2
9
6 Inzerce
KVALITNÍ PŘÍPRAVEK Z LÉKÁRNY
3ĕtUR GQt V t OD] G í Qć
Posiluje citlivý močový měchýř
Doplněk stravy
Dokonce i když se smějete nebo kýchnete, může se stát, že dojde k nedobrovolnému úniku moči. Dr. Böhm® Dýňové tablety uvádějí citlivý měchýř žen zpět do rovnováhy. Vysoce koncentrovaný extrakt z dýňových semen posiluje funkci močového měchýře a svalů pánevního dna přírodním způsobem. Takže se zítra můžete smát „bezpečně“ znovu! Více informací na www.drboehm.cz
32
www.drmax.cz
Dr. Böhm®: Kvalita, která buduje důvěru.
POVÍDKA
POVÍDKA
Josef Formánek
JOSEF F.
JOSEF FORMÁNEK
Zakladatel časopisu Koktejl. Procestoval více než 30 zemí světa. V roce 2003 vydal svou první knihu Prsatý muž a zloděj příběhů, která se stala bestsellerem, stejně jako jeho další romány.
34
www.drmax.cz
absolvoval z posledních sil. Nevěděl jsem kudy kam. Jen jsem jako na smilování čekal na nástup do léčebny. Když mne kamarád a můj literární agent Slávek odvážel na poslední autorské čtení, koupil jsem si ráno na benzínce nejlepší whisky na rozloučenou a placku vodky. Tu placku jsem vypil na toaletě hned, aby se mi neklepaly ruce. Pil jsem ji s odporem, ale jinak jsem nemohl. Než jsem došel k autu, udělalo se mi nevolno a padl jsem na kolena. Whisky na večer zůstala celá. U auta jsem se pozvracel. Slávkovi jsem se radši nedíval do očí, ani jsem s ním nemluvil. Věděl jsem, že už to dlouho nemohu vydržet. Věděl jsem, že mnou začíná pohrdat. Všechno jsem to věděl, ale nemohl jsem bez alkoholu udělat ani krok. Cítil jsem se jako elektrická panenka. Na léčebnu jsem čekal jako na vysvobození. Byl to očistec. Z pochopitelných důvodů ji nebudu jmenovat. Ani sobě nemůžu přijít na jméno. Jmenuji se Josef F. Josef F. ležel na posteli v přijímacím pokoji. Nechtělo se mu s nikým mluvit. Tváře ostatních pacientů, které se okolo něj míhaly, se mu zdály nepřátelské. Radši si stoupl k tmavému oknu a pozoroval ty obličeje jako odrazy ve skle. Venku sněžilo. Ticho v hlavě. Vzpomínal na svoje děti. Rozbolela ho hlava. Lehl si na postel, stočil se do polohy skrčence s nepřirozeně zapletenýma rukama. Bylo mu hrozně úzko. Zkusil si napsat deník, do sešitu, který mu daly sestry. Prý z terapeutických důvodů, aby se ze všeho „vypsal“.
Neskutečně se mu třásla ruka. Tak si ji přidržoval dlaní druhé ruky. Stejně to moc nešlo. Přesto do deníku napsal pár řádek: Jsem příšerně vystresovanej. Mám strach o rodinu. Mám strach, abych tu bitvu s pitím vybojoval. Ale já to dám. Není jiné cesty. Co jsem si kdy v životě nalil, to si teď musím vypít! Můžu si za to sám, takže se nebudu litovat. Budu bojovat. Bojovat. Jsem na válečné stezce, táhnu do boje s chlastem. A já jsem válečník. No pasarán. Neprojdou! Jen přes moji mrtvolu. Doslova. Vím to. Nejsem idiot. Proto budu bojovat – jako o život. Buď on, nebo já!
ZLATOVLASÍ ANDĚLÉ Probudil se na zemi s potlučenou hlavou. Nevěděl, co se stalo. Prý se několik minut klepal v bezvědomí v alkoholickém epileptickém záchvatu. Oči v sloup, nohy a ruce jako šicí stroj. Úplně se probral až na invalidním vozíku, na němž ho tlačili na oddělení detoxu. Uložili ho na postel s kapačkami. Pokusil se vtipkovat, že to je luxus, ale sestra ho usadila, že před ním na té posteli umřel kvůli alkoholu pacient. Prý měl úplně promodralé břicho, nafouklé jako medúza. „A to ani nebyl starší než vy.“ Začal cítit další příliv úzkosti. Najednou té sestře zezlátly vlasy. Měla průhledně duhové ruce, na jednom zápěstí náramek z drobných křišťálových kamínků.
Z DENÍKU Úryvek z knihy Úsměvy smutných mužů (GEKKO, 2014); foto: Ingimage, archiv redakce
A přišel jsem já. Několikrát jsem sám – bez pomoci léčebny – zkoušel nepít. Dostal jsem se do fáze, kdy to už nešlo s pitím, ale ani bez něj. Nevysvětlitelná úzkost, deprese, ranní zvracení, třes rukou. Neodůvodněný strach z lidí, pocení. Bolela mne hlava, žaludek a játra. Hlava mi zvodnatěla, jako by mi ji někdo nafoukl. Kdysi jsem se v opilosti v barech pral, teď jsem radši pil sám. Cítil jsem stud. Střídal jsem různé obchody, kde jsem kupoval alkohol, aby si mne nikdo nepamatoval, a tvářil jsem se přitom jako majitel baru. I když ruce se mi klepaly tak, že jsem nemohl vyťukat ani PIN. Schovávání flašek po domě, aby mne žena nezabila. Už jsem si přestával pamatovat, kde je mám. Šňůru autorského čtení ze své poslední knihy Syn Větru a Prsatý muž jsem
Za chvíli se tam objevil další zlatohlavý anděl. Obě ty bytosti byly milé. Propadl se hluboko do sebe. Technicky vzato měl predelirantní stavy, kdy mu kolaboval organismus, mozek produkoval halucinace. Občas se v nich mihla i realita. Ještě než usnul, viděl znovu ty dva zlatovlasé anděly, oba se stejnými náramky, jak okolo něj tančí. Poslední, co viděl, byl dým, který se valil ze stropu. Zlatovlásky ho hladily po hlavě a říkaly mu, že to nevadí. Do opravdového spánku se dostal až díky diazepamu. Spal skoro dva dny. Jakmile se probudil, hledal je. Byl překvapený, když přišly, přestože ten sen s nimi byl tak reálný. „Vy jste obě blondýnky? Obě máte stejný náramky? A byly jste tady včera?“ „Byly.“ „A hořelo tady? Viděl jsem spoustu dýmu.“ „Ne, to se vám zdálo.“ „A ještě se mně zdálo, že mi někdo roztahuje nohy.“ Podívaly se na sebe. „Tak to se vám nezdálo. Ještě na pětadvacítce vám při epizáchvatu zavedli do konečníku čípek.“ Instinktivně sevřel půlky. Cítil se tak trochu zneužitý. „Před lidmi?“ „Před dalšíma alkáčema? Ne, ty sestra vyhnala, aby nečuměli.“
Smrtelná choroba na pět Smutek z radosti Radost ze smutku Číhající receptory Středeční večer V blázinci Nespavost. Prázdno. Noc a den. Povedená komunita. Bavila mne. Stýská se mi po dětech a ženě. Po Dixi a po lese. Navštívil mě kamarád. Hezky jsme si pokecali. Pocity kolísající. Teplota? Deset stupňů. Slunečno. Rosný bod nevím. Prázdno. Ticho. Sólo pro měsíc na obloze.
PODIVNÁ ZOO ŠÍLENÉHO CHOVATELE Josef F. dotelefonoval se svojí ženou. Byl to rozhovor, po němž se cítil příjemně. Ještě než ale dosedl na židli v komunitní místnosti, kde zářil televizor jako červeně blikající taoistická svatyně, zarazil ho Petr, registrovaná zdravotní sestra, kterou familiárně oslovoval bratře: „Chcete se podívat na šestadvacítku?“ Šestadvacítka byla budova, jež navazovala na pětadvacítku. „Proč, bratře?“ zeptal se překvapeně. Ačkoli to tušil. „Maj tam teď tři čerstvý delírka. Můžete se na ně jít podívat, abyste věděli, co vás čeká.“ Ve smutném úsměvu zvedl huňaté obočí. „Půjdete po dvou skupinách, jinak se tam nevejdete,“ zavelela na šestadvacítce sestra. Ukázněně počkal za dveřmi na plné chodbě. Nejhorší bylo, jak to tam páchlo močí, nemocničním smradem, výkaly, zkaženými zuby. Opatrně se rozhlížel. Oči se mu zastavily na belhajícím se chudákovi. „To je schíza, to vás nemusí zajímat. Podívejte se radši na toho s tou promáčklou hlavou. Alkoholová demence, krvácení do mozku po pádech v opilosti. Kadí do plín a do konce života má vyresetovanej mozek.“ Provinile se na něj podíval. Opravdu trapně mu ale bylo při čekání – než první skupina vyjde z pokoje, z něhož se ozývaly zvláštní zvuky. Připadal si, že stojí před klecí v nějaké podivné zoo, která je projektem šíleného chovatele, jenž se pase na lidském utrpení. Přikurtovaný chlap, úplně mladý muž, se třásl na posteli jako zpocená ustrašená myš, špatně chycená v pastičce. V očích měl strach, zkřivenou tvář, jako plačící kluk. Sestra nad ním nevzrušeně nahlas vykládala, že jeho stav může brzy skončit smrtí. Josefovi F. ho bylo líto. Jako sama sebe. Tak takhle chcípne? Mladý kluk začal něco zmateně blábolit: „Proč jako umřu? Co jako?“ Jeho řeč se začala ztrácet v neartikulovaném mumlání. Sestra se k němu se
zájmem naklonila. Potom se narovnala a řekla: „Prý z něho mám sundat ten těžký stůl, co mu leží na břiše.“ Usmála se, otočila se znovu k ležícímu pacientovi a nahlas se zeptala: „Kde teď jste?“ „V lese… Je tu… spousta stromů.“ „Vidíte…?“ pronesla vítězoslavně směrem ke smutným, rozpačitě se usmívajícím mužům. „Zpívaj tady ptáci. Moc ptáků…“ začal najednou přerývavě dýchat mladý kluk. Chytil Josefa překvapivě rychlým pohybem za předloktí a přitáhl si ho k sobě: „Nenechávej mě tady, brácho. Vem mě k našim.“ Josef štítivě rozevřel jeho křečovitě sevřenou pěst a ucukl. Sestra ještě odhrnula peřinu a odhalila mu na podbřišku čerstvou jizvu: „Byl na operaci a po ní hned utekl do hospody. Přivedl ho sem otec a bratr, byl v hrozným stavu.“ „Ty kundo, nechceš nám ukázat radši svoje přirození?“ vzepjal se na lůžku mladý kluk, načež spadl znovu na postel. Místo očí mu bylo vidět bělmo. ■ Nikdy, říkal si Josef F.
www.drmax.cz
35
SPOLEČNOST
SPOLEČNOST
To se to léčí na obvodu Obvodní lékař neboli obvoďák, to není jen lékař. Je to zároveň zpovědník a psycholog. Na každého svého pacienta ví víc, než všechny tajné služby dohromady. Být obvodním lékařem je jako být pastýřem, který se stará o své „ovečky“. Zkrátka profese vděčná pro filmaře.
PRIMÁŘ SOVA Nemocnice na kraji města
ŠTĚPÁN ŠAFRÁNEK Básníci
Týniště. Primář Sova, doktorka Fastová. K těm by se nechal převést snad každý pacient. Doktorka Fastová sice měla svérázný smysl pro humor, ale ve spojení s laskavostí primáře Sovy to byl lékařský pár snů. Jaroslav Dietl dokázal téhle dvojici napsat tak úžasné dialogy, že i po 30 letech všechny televizní diváky zase a znovu baví a dojímají.
Na obvod šel tak trochu za trest. Ale i když to občas schytal za málo nebo naopak moc vyzdobenou nástěnku, měl po ruce svéráznou sestřičku Toničku, věrnou fanynku Karla Gotta, ženu, která ze sebe sype jednu příhodu za druhou, se kterou to všechno šlo nějak přežít. Nakonec pamatujete sami: „Natočili mu EKG, a co myslíte, pane doktore? Měl ho tam!“
DOKTOR MELUZÍN Dým bramborové natě
DOKTOR SKRUŽNÝ Vesničko má středisková
Také doktor Meluzín ze slavného Vláčilova filmu šel na obvod z Prahy vlastně za trest. Tedy spíš za to, že se v době sovětské okupace „provinil“ emigrací své ženy. Duši prodchnutou melancholií a smutkem ale za nějaký čas zaměstnají jiné věci, a i když ho místní zprvu moc neberou, brzy pochopí, že je nejen dobrý lékař, ale především člověk.
A znovu Rudolf Hrušínský, ovšem tentokrát ve zcela jiné poloze – v poloze hédonika, pijáka života, který se na všechno dokáže dívat s takovým nadhledem, až to někdy pacienta může bolet. Rád se kochá při jízdě automobilem, rád zajde k Pávkům na pivo ze sedmého schodu a nemůže odtrhnout oči od krátkých sukní a průhledných blůzek sličných dívek a žen.
Inzerce
Život je v pohybu, buďte i Vy! Prožijte každý den naplno díky bandážím FUTURO™
DOKTOR HOLLYWOOD
Doktor Martin Elinger není dvakrát kamarádský člověk. Neváží slova, dokáže jimi uštknout jako jedovatý had, ale protože je to bývalý špičkový chirurg, z lékařského hlediska mu nelze nic vytknout. Tedy kromě toho přístupu k pacientům. Jenomže i okoralé srdce dokáže zjihnout, když se setkává s lidmi, kteří to srdce mají na pravém místě, a když se navíc objeví žena, která by stála za lásku.
Abychom nezůstali jen doma, jednoho populárního obvoďáka poslal na svět i Hollywood. Šlo o plastického chirurga v podání Michaela J. Foxe, který při cestě do Los Angeles vinou nepozornosti narazil autem do plotu a za trest byl odsouzen k záskoku za místního, toho času nemocného, lékaře. A 14 dní stačilo, aby se z namyšleného frajírka stal zamilovaný lidumil. Venkov prostě dělá své.
36
www.drmax.cz
Kotník Foto: archiv redakce
DOKTOR MARTIN
n
Koleno
Bandáže FUTURO™ poskytují terapeutickou podporu kloubů, svalů a šlach a pomáhají jim pracovat na jejich optimální úrovni. Jsou vyrobeny z kvalitních prodyšných materiálů a nabízí maximální pohodlí při sportu i běžných aktivitách. Náš tým inženýrů a lékařských specialistů přináší inovační technologie u všech výrobků, které vyvíjíme. www.futuro.cz
po u ýk
v o v Sle SLEVA
5O Kč
Platí v jakékoli lékárně Akce platí od 1. 3. do 31. 5. 2016. Vztahuje se na koupi jedné kolenní nebo kotníkové bandáže FUTURO™.
FEJETON Inzerce 2 × ▼
na „GOLFOVÝ či TENISOVÝ loket“…
Ach muži, duše romantické…
na BOLEST svalů a zad…
Východ slunce, večeře při svíčkách, zamilované básně – to jsou věci, po kterých zamilovaní muži touží. Ale místo aby s tím uspěli u svých protějšků, naráží na nepochopení a odmítání. Jak je to možné? Co se to s našimi ženami stalo?
38
www.drmax.cz
Co se to s těmi dnešními ženami stalo, že už jim slovo romantika nic neříká? No, nestalo se nic víc, než že se ženy staly takovými, jaké je muži vždy chtěli mít. Cožpak si nikdy nestěžovali, na jakých„maličkostech“ ve vztahu bazírují? Cožpak nenaříkali, že nejlepší partnerkou by jim byla žena s duší muže, který je tolerantní, říká věci přímo, rozumí technice a nevyžaduje„pochopení své duše“? Objektivně vzato jde o úplně obyčejnou evoluci, vývoj, který se nyní na své cestě po 360 stupňové trajektorii ocitl v polovině. Tak dlouho muži slýchávali, že by měli projevovat své city a nechat „rozkvést“ své romantické já, až je to semlelo a nechali ro rozkvést naplno. Čímž však došlo ve vztazích k emocionální nerovnováze, protože život dvou přesvědčených romantiků dřív nebo později nutně dospěje k záhubě
na střet s realitou. Ta pragmatická, trochu neotesaná a na komoru mířící složka je v něm z hlediska citového i existenčního hlediska prostě nutná. A když muži přestali být muži, o které se dá opřít, a kteří staly se jimi ženy. Ne z přesvědčení, ale z nutnosti. Berou vztahy jako promovaní matematici. Když už přijmou pozvání na večeři, tak ne proto, že jim zájem muže lichotí, nebo aby si užily večeři při svíčkách a opatrné mačkání ruky na nebo pod stolem, ale proto, že když muže vsadily do rovnice, vyšlo jim, že by z toho mohl být progresivní vztah s budoucností, dobrým materiálním zajištěním pro sebe i budoucího potomka. Z hlediska vývoje jde prostě o úplně přirozený vývoj. A muži si teď budou muset nějakých dvě stě, tři sta let počkat, až evoluční vývoj udělá dalších 180 stupňů a muži zase budou opravdovými chlapy, a ženy plné něhy, lásky a romantismu. A do té doby nezbude mužům nic jiného, než nenutit ženy vstávat před šestou a dívat se na východ slunce. Nenutit je chodit na výstavy impresionistů, když chtějí zkusit paragliding. A nedivit se, když místo celovečerních diskuzí o pocitech budou chtít sledovat kriminální seriál. Dnešní ženy možná nejsou tak romantické, jaké by je muži chtěli mít, ale mají takové vlastnosti, jaké jim chybí u mužů. A jestli muži touží po romantice, nezbude jim nic jiného, než si pustit Lásku nebeskou (všimli jste si, že většinu romantických komedií píší a režírují muži?) nebo si přečíst některou z knih Jane Austenové. Tam muži vědí, že pokud od ženy vyžadují něhu a jemnost, musí jí čas od času dovolit jít na pařbu s kamarádkami nebo zbavit se stresu na střelnici. A ony si pak na oplátku přivstanou a půjdou na pláž ■ pozorovat probouzející se slunce.
náplast proti bolesti, zánětu, otoku
Flector EP Tissugel ®
aplikační forma: náplast – balení 2 nebo 5 ks jednoduchá aplikace přímo na postižené místo nepřetržitý a rovnoměrný účinek po dobu 12 hodin urychlení léčby bez zatížení trávicího ústrojí
Foto: Ingimage
I
nternetem se nedávno toulal tento příběh. „Byli jsme na svatební cestě u moře. Druhý den večer jsem manželce navrhl, že bychom si mohli ráno přivstat a podívat se na východ slunce. Souhlasila. Ale když jsem ji před šestou budil, otočila se ke mně zadkem, že jí mám nechat spát, a tak jsem šel na pláž sám. Potkal jsem tam další tři chlápky, a když jsme se dali do řeči, shodli jsme se, že zatímco naše pragmatické ženy chrní, my romantici chodíme vyhlížet probouzející se slunce,“ psal anonymní pisatel a dál si stěžoval, jak jsou dnešní ženy neromantické. A na jiné webovce si někdo jiný naříkal, že když zahrnul ženu svých snů milostnými básněmi, vysmála se mu. A jinému zase dívka řekla, že spíš než romantickou večeři by ocenila žhavou rychlovku.
na BOLEST kloubů, či ZÁNĚT šlach…
Pozorně si přečtěte příbalovou informaci. O vhodném použití přípravku se poraďte se svým lékařem či lékárníkem.
Výhradní zastoupení a distribuce:
Výrobce:
, spol. s r.o.® Senovážné nám. 5, 110 00 Praha 1 Tel./zázn.: 281 028 230, fax: 281 028 232, e-mail:
[email protected], www.ibi.cz
IBSA Institut Biochimique SA Lugano, Švýcarsko
Mı
NYD Q @ M
C
ro ní p á v vko -NU odlné dá1 roku PÔUN\ h do RG Ŷ Po jence Ôę Q Q o k GH [ ķ Ë WD Ŷ 6
VERE N RO
$WODJSNQ@MRUDENQLĤRHQTOT
MI
ZK U
O
P
ţN ĤIH
ŠE OST N
WWUDGLĦQÊURVWOLQQÚOÆĦLYÚSŦÊSUDYHNREVDKXMHKXVWÚH[WUDNW]EŦHĦŰDQRYÆKROLVWX SRGSƀUQ¾OÆĦEDSŦLNDxOLSURY¾]HMÊFÊPQDFKOD]HQÊ
9JQēBDMēHMENQL@BDNOŌıOQ@UJT2KNţDMıPOREVDKXMH+HGHUDHKHOLFLVIROLLH[WUDFWXPVSLVVXPKXVWÚH[WUDNW]EŦHĦŰDQRYÆKROLVWX PJ3DQ@ODTSHBJĢHMCHJ@BD Hedelix sirup je WUDGLĦQÊURVWOLQQÚOÆĦLYÚSŦÊSUDYHNX{ÊYDQÚMDNRH[SHNWRUDQVSŦLNDxOLSURY¾]HMÊFÊPQDFKOD]HQÊ3ŦÊSUDYHNPRKRXX{ÊYDWGĵWLRGQDUR]HQÊGRVSÊYDMÊFÊDGRVSĵOÊ#ēUJNUēMı@YOśRNAONCēMı 'RVSĵOÊDGRVSÊYDMÊFÊRGOHWNU¾WGHQQĵRGPĵUQ¾O{LĦNDPO RGSRYÊG¾GHQQÊG¾YFHH[WUDNWXPJ 'ĵWLRGGROHWD{NU¾WGHQQĵRGPĵUQÆO{LĦN\PO RGSRYÊG¾GHQQÊ G¾YFHH[WUDNWXPJ PD[LP¾OQÊGHQQÊG¾YNDMHPOWMPJH[WUDNWX 'ĵWLRGGROHWNU¾WGHQQĵRGPĵUQÆO{LĦN\PO RGSRYÊG¾GHQQÊG¾YFHH[WUDNWXPJ .RMHQFL GRURNXNU¾WGHQQĵRGPĵUN\SRPORGSRYÊG¾GHQQÊG¾YFHH[WUDNWXPJ 3HURU¾OQÊSRG¾QÊ+HGHOL[VLUXSVHP¾X{ÊYDWQH]ŦHGĵQÚ8NRMHQFƀDEDWRODWMHPR{QRSRG¾YDWMHMY PDOÆPPQR{VWYÊĦDMHQHERRYRFQÆxŰ¾Y\=DSÊMÊVHGRVWDWHĦQÚPPQR{VWYÊPWHNXWLQ\*NMSQ@HMCHJ@BD+\SHUVHQ]LWLYLWDQDOÆĦLYRXO¾WNXQHERQDNWHURXNROLSRPRFQRXO¾WNX1HX{ÊYDWSŦL ]Q¾PÆSŦHFLWOLYĵORVWLQDURVWOLQ\]ĦHOHGL$UDOLDFHDH3ŦÊSUDYHNVHG¾OHQHVPÊX{ÊYDWSŦLQHGRVWDWNXDUJLQLQVXNFLQ¾WV\QWKHW¾]\9UKēŏSMıTONYNQMĤMı@NO@SŌDMıOQNONTţHSı3ŦLSŦHWUY¾YDMÊ FÊFKREWÊ{ÊFKQHERSŦLYÚVN\WXGHFKRYÆQHGRVWDWHĦQRVWLKRUHĦN\QHERSŦLKQLVDYÆPĦLNUYDYÆPKOHQXMHQXWQÆY\KOHGDWOÆNDŦH6RXĦDVQÆX{ÊY¾QÊDQWLWXVLNQHQÊGRSRUXĦRY¾QREH]SŦHGFKR]Ê SRUDG\VOÆNDŦHP2SDWUQRVWLSŦLX{ÊY¾QÊSŦÊSUDYNX+HGHOL[VLUXSMH]DSRWŦHEÊXSDFLHQWƀVJDVWULWLGRXQHER{DOXGHĦQÊPYŦHGHP+HGHOL[VLUXSQHREVDKXMHVDFKDUÐ]XDQLDONRKROPO RGPĵUQ¾O{LĦND +HGHOL[VLUXSXREVDKXMHJVRUELWROXRGSRYÊG¾JIUXNWÐ]\ 3RX{ÊY¾QÊSŦÊSUDYNXYGREĵWĵKRWHQVWYÊDNRMHQÊVHQHGRSRUXĦXMH9]KOHGHPNREVDKXURVWOLQQÚFKO¾WHN VHPƀ{HYSŦÊSUDYNX+HGHOL[VLUXSLSŦLGRSRUXĦHQÆP]SƀVREXXFKRY¾Y¾QÊREMHYLWPÊUQÚ]¾NDOQHERQHYÚUD]Q¾VQDGQRUR]WŦHSDWHOQ¾XVD]HQLQDQDGQĵODKYLĦN\(MSDQ@JBDRIHMşLHKĢĜHUşLH OŌıOQ@UJX@IHMĢENQLXHMSDQ@JBD1HE\O\SURYHGHQ\{¾GQÆVWXGLHLQWHUDNFÊ%DQSHKHS@SĤGNSDMRSUı@JNIDMı·GDMHRYOLYXOÆĦLYÆKRSŦÊSUDYNXQDIHUWLOLWXDSUREÊKDMÊFÊWĵKRWHQVWYÊDNRMHQÊ QHMVRXNGLVSR]LFL9]KOHGHPNQHGRVWDWNX×GDMƀVHSRX{LWÊEĵKHPWĵKRWHQVWYÊDNRMHQÊQHGRSRUXĦXMHĂĜHMJXM@RBGNOMNRSŌıCHS@NARKTGNU@SRSQNIDn¾GQÆVWXGLHSURSUƀND]×ĦLQNXQD VFKRSQRVWŦÊGLWDREVOXKRYDWVWURMHQHE\O\SURYHGHQ\-DţēCNTBıŕĜHMJX%\OKO¾xHQYÚVN\WDOHUJLFNÚFKUHDNFÊXUWLFDULD]DĦHUYHQ¾QÊH[DQWKÆPDG\VSQRH D}JDVWURLQWHVWLQ¾OQÊFKUHDNFÊQDX]HD]YUDFHQÊSUƀMHP )UHNYHQFHYÚVN\WXWĵFKWRQH{¾GRXFÊFK×ĦLQNƀQHQÊ]Q¾P¾9UKēŏSMıNO@SŌDMıOQNTBGNUēUēMı8FKR Y¾YHMWHSŦLWHSORWĵGR&YSƀYRGQÊPREDOXDE\E\OSŦÊSUDYHNFKU¾QĵQSŦHGVYĵWOHPDYOKNRVWÊ#QTGNA@KT@UDKHJNRSA@KDMı/DKYLĦND]KQĵGÆKRVNOD QDOÆYDFÊYOR{NDxURXERYDFÊX]¾YĵUVNURX{NHPRULJLQDOLW\DRGPĵUQRXO{LĦNRXYHOLNRVWEDOHQÊPOPO#QţHSDKQNYGNCMTSıNQDFHRSQ@BH.UHZHO0HXVHO EDFK*PEK(LWRUI1ĵPHFNR1DFHRSQ@ĜMıĜıRKN&#@STLONRKDCMıQDUHYDSDWST/ŌıOQ@UDJMDMıUēYēMM@KĢJ@ŌRJşOŌDCOHR@ŮMDMı GQ@YDMYOQNRSŌDCJśUDŌDIMĢGNYCQ@UNSMıGNONIHŏSĤMı /ŌDCSıLMDţOŌıOQ@UDJOŌDCDOıŏDSDOQNĜSĤSDRHOQNRıLONYNQMĤŕOKMNTHMENQL@BHNOŌıOQ@UJT