str str str str str str str

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Listopad 2010

Poklepání na základní kameny v Kolíně a Kladně str. 08–09

Jan Vančura z babyboxu str. 17

Kategorizace prací očima závodní lékařky Str. 42–43

str. 10–15

str. 16–21

str. 28–33

str. 22–27

str. 40–45

str. 34–39

str. 06–07

03

02 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Úvodní rozhovor

Nemocniční listy Listopad 2010

Obsah

Ředitelka Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřina Pancová říká:

„Výstavba je vždy běh na dlouhou trať“ Na úvod listopadového čísla Nemocničních listů jsme požádali o rozhovor MUDr. Kateřinu Pancovou. Ptali jsme se jí nejen na rozvoj krajských nemocnic v tomto roce, ale i na výhled do roku následujícího. strukcemi je pochopitelně spojeno vybavování nemocnic přístrojovou technikou. Byl kupříkladu zakoupen nový litotryptor či gamakamery, ale vzniká i řada nových pracovišť, což znamená výrazné zlepšení péče o pacienty. S tím souvisí i naše snaha o udržování platů veškerého zdravotnického personálu na stejné výši. Právě pro velkou snahu zdravotníků kompenzovat snížení komfortu pacientů způsobené výstavbami i rekonstrukcemi stávajících objektů a pro jejich snahu při spolupráci o snižování nákladů v nemocnicích jsem požádala Středočeský kraj o možnost vyplacení odměn, a to i v době, kdy cash flow v některých našich nemocnicích nebylo schopno toto desaturovat. Jednalo se o Kladno, Příbram a Benešov, kde mohla být byla vyplacena odměna zaměstnancům, kterou uhradil kraj. S tím souvisejí již zmíněné zápory – a to je především snižování celkových plateb od VZP, která již nastavením úhrad pro rok 2010, kdy stanovila rok 2008 jako referenční období, donutila nemocnice „udělat dva kroky zpět“ – lidsky řečeno léčit moderně a co nejlépe v roce 2010, ale za ceny roku 2008. Dalším problémem byly dohady ohledně kardiostimulátorů, které proběhly začátkem roku a také na ně byly navázány zpožděné platby od VZP. Pro každou nemocnici tato situace znamenala rozdíl v řádech miliónů. Tento negativní dopad se projevil v hospodaření nemocnic. I přesto jsme se snažili vyjít vstříc zaměstnancům i pacientům, aby tyto nepříjemné dopady nepocítili. Jaké jsou reakce pacientů během probíhajících rekonstrukcí? Je mi velkou útěchou, že počet stížností či negativních reakcí pacientů není vyšší než v jiných letech. Nelze se samozřejmě zavděčit vždy všem, ale doktoři i sestry se snaží s pacienty a návštěvníky nemocnic jednat nanejvýš ohleduplně. Pomalu se blíží konec roku 2010. Jaký byl z pohledu středočeských krajských nemocnic? Pozitivní i negativní. Začněme klady, jimiž jsou bezpochyby výstavby v krajských nemocnicích. Ve třech z nich – v kladenské, kolínské a příbramské – probíhají velké „Generely“. Za peníze na rozvoj vděčíme především hejtmanovi kraje MUDr. Davidu Rathovi. Pocházejí nejen ze zdrojů Středočeského kraje, ale i z fondů EU. S velkými výstavbami a rekon-

V letošním roce vypuklo budování včetně přestaveb v krajských nemocnicích opravdu naplno. Lze očekávat pokračování tohoto trendu i v roce následujícím? Akce tohoto typu se vždy plánují jako celek a jsou tedy během na dlouhou trať. Navíc jde o hospodaření s veřejnými prostředky, takže vše musí projít soutěží. Investice se musejí plánovat přinejmenším na dva až tři roky dopředu. Proto je stanoven investiční plán kraje pro všechny krajské

nemocnice, který je rozvržen přesně podle postupu a harmonogramů výstavby a zahrnuje i následné vybavení zdravotnickou technologií. Vše jsme s hejtmanem opakovaně probírali, a to až do roku 2013. Co se tedy v příštím roce konkrétně chystá? Například v kladenské nemocnici by mělo být v únoru otevřeno Centrum akutní medicíny a hned poté se začne rekonstruovat stávající monoblok. Velkou investici v této nemocnici představuje i výstavba domova seniorů s lůžky následné péče a oddělením rehabilitace – nedávno proběhlo slavnostní poklepání na jeho základní kámen a do roka a do dne by měl být otevřen. V neposlední řadě zde proběhne rekonstrukce stávajícího Niederleho pavilonu, která by měla začít také v příštím roce. Do nové budovy se přesune velká část administrativy. Kladenská nemocnice bude také usilovat o prostředky z projektu EU na rekonstrukci části technického dvora. V příbramské nemocnici budou probíhat dva projekty – pavilon D 3 s částí ambulantních provozů i lůžkovými stanicemi a pavilon D 1, který bude realizován z fondů EU. V kolínské nemocnici byla zahájena rekonstrukce a modernizace pavilonu N, která je též financována z projektu EU. Na rok 2011 je v této nemocnici dále naplánována rekonstrukce pavilonu D, kterou bude financovat Středočeský kraj. V Mladé Boleslavi bude probíhat projekt objektu 37, tedy pavilonu B, což se týká interního oddělení a části parkoviště. Ani benešovská nemocnice, ačkoli je malá, nepřijde k úhoně. V nejbližší době se v ní začne realizovat projekt transfúzní stanice a operačních sálů.

R ozhovor s ředitelkou Krajské nemocnice Středočeského kraje a Oblastní nemocnice Kladno 02 MUDr. Kateřinou Pancovou O dbor zdravotnictví

04

Jeden den na záchrance

06

S lavnostní zahájení rekonstrukce pavilonu N v Kolíně

08

S tavba domova seniorů v kladenské nemocnici

09

Oblastní nemocnice Příbram

10

Oblastní nemocnice Kladno

16

Klaudiánova nemocnice

22

Oblastní nemocnice Kolín

28

Nemocnice Kutná Hora

34

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

40

Jídlo pro zdraví

46

Křížovka

48

Závěrem bych se rád zeptal na situaci v oblasti placených služeb, které krajské nemocnice začaly v nedávné době poskytovat. V současnosti není mezi lékařem a pacientem tak striktně daný vztah, jako tomu bylo v minulosti. S přílivem informací má pacient daleko širší možnosti rozhodnout se, zda chce standardní či nadstandardní péči, kupříkladu z kosmetického hlediska. Placené výkony se zavádějí a budou zavádět i z důvodu zvýšení konkurenceschopnosti krajských nemocnic vůči nestátním zařízením. Jde kupříkladu o laserové odstraňování varixů, bělení zubů, ale i o celou řadu dalších záležitostí včetně využití biochemické laboratoře. Placené služby se bezesporu budou dále rozvíjet. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a Oblastni nemocnice Kladno, a. s.

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník

Proplácení poplatků je v souladu se zákonem Ministerstvo vnitra zastavilo správní řízení proti Středočeskému kraji ve věci postupu kraje při úhradách regulačních poplatků ve zdravotnictví. Z usnesení tak vyplývá, že zpětné proplácení poplatků ve zdravotnických zařízeních je v souladu se zákonem. K tomuto systému úhrady přistoupil kraj letos v srpnu.

Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o., IČ: 720 42 524, DIČ: CZ72042524 Vedoucí projektu: Patrik Tomšů Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

05


Odbor zdravotnictví

Foto: © Cammeraydave / Dreamstime.com

Odbor zdravotnictví


Konference informační a komunikační technologie ve zdravotnictví Dne 21. září 2010 proběhla v prostorách Malostranského paláce v Praze 4. mezinárodní konference mapující situaci zdravotnictví z hlediska zavádění a používání informačních a komunikačních technologií. Celá akce se uskutečnila pod záštitou švédského velvyslanectví a účastníci tak měli možnost porovnat situaci českého a švédského zdravotnictví. Byly prezentovány příspěvky z oblasti řízení zdravotnictví, kdy digitální technologie přispívají ke zlepšování kvality a efektivity poskytované péče, což bylo prezentováno na příkladu Psychiatrické léčebny Bohnice. Řada pří-

spěvků se zaměřila na oblast eHealth (elektronického zdravotnictví), která je v současnosti rovněž prioritou projektů Evropské unie. Jako nejbližší cíl pro české zdravotnictví vyplývá zejména praktické využití Elektronické zdravotní knížky v medicínské praxi, elektronické předepisování léků a elektronická zdravotní dokumentace. Byly diskutovány přínosy, možnosti a limity těchto směrů, jejichž realizace bude nepochybně v blízké budoucnosti logickým vývojovým stadiem. To ostatně dokládaly i prezentované švédské příspěvky, které ukázaly, že zdravotnictví ve

Švédsku má se zaváděním informačních technologií již bohaté zkušenosti. Jak se v diskusi účastníci této podnětné konference shodli, informační a komunikační technologie jsou pro zdravotnictví jednoznačným přínosem, a to jak pro jeho organizaci a řízení, tak zejména pro lepší kvalitu zdravotní péče poskytované pacientům.

Zasedání epidemiologické komise Středočeského kraje

Stalo se vám, že váš oblíbený lékař ukončil svou činnost (např. z důvodu odchodu do starobního důchodu) a ve vaší oblasti není v dostatečné vzdálenosti žádná příhodná alternativa? Byli jste lékařem odmítnuti z důvodu naplněné kapacity? Odbor zdravotnictví Krajského úřadu Středočeského kraje hraje při zajišťování zdravotní péče pouze administrativní roli, ovšem rádi bychom vás informovali, jak můžete v takové situaci reagovat. Povinnost zajistit zdravotní péči o své pojištěnce mají podle

platných právních norem zdravotní pojišťovny, které tuto svou povinnost plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavírají smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Právě zdravotní pojišťovny jsou těmi, kdo vybírají lékaře, kteří vám budou zdravotní péči v dané oblasti poskytovat. Pro nalezení nejvhodnějšího lékaře nebo zdravotnického zařízení se koná výběrové řízení, jehož vypsání může navrhnout jak zdravotní pojišťovna, tak nestátní zdravotnické zařízení, oprávněné poskytovat zdravotní péči

v daném oboru (lékař). Toto výběrové řízení pak vyhlašuje způsobem v místě obvyklým krajský úřad, ale ani města ani kraje nemají žádné kompetence do tohoto procesu vstupovat. Veškeré pravomoci pro výběr vhodného lékaře a zajištění poskytování zdravotní péče v dané oblasti v potřebném rozsahu a kvalitě mají pouze zdravotní pojišťovny. Pokud se tedy ocitnete v situaci, kdy je vám zdravotní péče poskytována nedostatečně, obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu, která je povinna sjednat nápravu.

ného systému a představitelé některých nemocnic v regionu. Předsedou komise je ředitel Krajské hygienické stanice. Ústředním bodem jednání bylo schválení navrhovaných úprav v Pandemickém plánu kraje. Potřeba aktualizovat a doplnit stávající plán vyvstala zejména v souvislosti s pandemií „prasečí chřipky“ na přelomu loňského a letošního roku, kdy bylo třeba akutně řešit množství problémů, a to pře-

devším umístění a provoz vakcinačních center, organizační, personální a finanční zajištění očkování a určení zdravotnických zařízení pro hospitalizaci a případnou izolaci nakažených pacientů. Cílem tedy je co nejvíce eliminovat tyto komplikace a ukotvit odpovědnost za jednotlivé fáze řešení epidemické, resp. pandemické situace v navrhovaném dokumentu a jeho přílohách.

Otázky často kladené Krajskému úřadu

Schválila: MUDr. Mária Stříhavková, VO ZDR

Zdravotní péče obyvatelům Středočeského kraje – Užitečné rady a informace

Text: MUDr. Martina Novotná, Mgr. Veronika Vávrová, Mgr. Martina Pechová

Foto: © Lisa F. Young / Dreamstime.com

Dne 6. října 2010 se uskutečnilo další zasedání Krajské epidemiologické komise Středočeského kraje, která je stálým pracovním orgánem hejtmana pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění na území kraje. Jejími členy jsou zástupci Krajské hygienické stanice, Krajského úřadu, Armády ČR, Krajské veterinární správy, Zdravotního ústavu, České lékárnické komory, všech složek integrovaného záchran-

Vloni jsem byla v lázních a po absolvování procedur se můj zdravotní stav podstatně zlepšil. Chtěla jsem letos jet do lázní opět, ale bylo mi sděleno, že tento rok mám nárok jen na lázně „příspěvkové“ a na „křížkové“ budu mít nárok za dva roky.

V České republice existují dva základní druhy lázeňské léčby na účet zdravotní pojišťovny: 1. k omplexní lázeňská péče (tzv. „křížkové lázně“) – při tomto typu lázeňské léčby jsou všechny finanční náklady (ubytování, strava, veškeré indikované procedury) hrazeny zdravotní pojišťovnou. Lázeňský pobyt pacient absolvuje v době své pracovní neschopnosti (jde o ekvivalent pobytu v nemocnici). Tento typ lázeňského pobytu je však limitován i časovou frekvencí – zdravotní pojišťovna opakování tohoto typu lázeňského pobytu schvaluje až za určité časové období, které může být i delší než jeden rok. Termín léčby je určován podle stupně naléhavosti, zpravidla do tří měsíců od data vystavení poukazu, a je závazný. Může být měněn jen ze závažných důvodů, které je nutné lázeňskému zařízení s dostatečným předstihem sdělit; 2. příspěvková lázeňská péče (tzv. „příspěvkové lázně“) – při tomto typu lázeňské léčby pojišťovna hradí pouze léčebné procedury, pacient si hradí pobyt a stravu a v lázních je v době své dovolené. Tento typ lázeňského pobytu lze absolvovat bez omezení časové frekvence pobytu. Pokud pacient bydlí v blízkosti určeného lázeňského zařízení, může na léčení i dojíždět. Postup při sjednávání ambulantní lázeňské léčby je stejný, jízdné však v tomto případě zdravotní pojišťovnou není propláceno. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že rozhodnutí o tom, zda vám bude přidělena komplexní nebo příspěvková lázeňská péče, závisí na vašem ošetřujícím lékaři a vaší zdravotní pojišťovně.

07


Záchranná služba


Záchranná služba

Jeden den na záchrance Je něco po sedmé ráno a jde o náš první dnešní výjezd. Se sanitkou se noříme do pošmourného zářijového rána. Mrholí. Posádku sanitního vozu tvoří řidič, sestra, lékař a já, která mám možnost jako stážistka strávit se záchranáři celý den. Při práci uvidím ředitele středočeské záchranné služby MUDr. Martina Houdka, který v rakovnické záchranné službě jezdí jako lékař. Jako jeden z mála ředitelů záchranek neopustil při vedení organizace původní profesi. Z vysílačky se ozývají další instrukce k výjezdu. Míříme do jedné z obcí u Rakovníka, kde se v pekařském voze udělalo špatně dvacetiletému muži. Řidič zapíná sirénu a auta před námi začínají uhýbat ke krajnici. Po pár minutách přijíždíme na místo. Martin Houdek vystupuje ze sanitky, bere si kufr s vybavením a léky a běží směrem k pekařskému autu. Za ním jdou sestra s řidičem s nosítky a monitorem. V pekařském voze sedí na zemi mezi přepravkami s pečivem pobledlý mladík a stěžuje si na silné bolesti hlavy, závratě, brnění končetin a pocit na omdlení. Zatímco sestra měří tlak, lékař si bere fonendoskop a poslouchá muže na hrudníku. Záchranáři zjišťují, že muž má tlak neobvykle vysoký, a zahajují léčbu. Martin Houdek ve spolupráci se sestrou zajišťuje žilní vstup a podává kombinaci léků na snížení tlaku – do žíly a také ve formě tabletky. Po chvíli se mladý pekař začíná cítit lépe. „Přestože se jeho stav po aplikaci léků zlepšil, je nutné ho transportovat do nemocnice, aby se zjistila příčina jeho obtíží,“ říká mi ředitel. Vyrážíme do rakovnické nemocnice, kde muže předáváme na interním oddělení. Na výjezdové stanoviště záchranné služby se vracíme v půl deváté. Tím však povinnosti členů posádky nekončí. Sestra s řidičem uklízejí sanitní vůz a lékař vypisuje dokumentaci k výjezdu. Usazuji se v denní místnosti, kde posádka tráví většinu času mezi výjezdy. Kdo by čekal akční prostředí záchranné služby, které vídáme v amerických seriálech, byl by na omylu. Je tu pohodlný gauč, počítač, malá kuchyňka, stolek a televize. Z této místnosti lze vejít rovnou do garáže, kde stojí sanitní vozy. Je to výhodné, protože sanitní vůz tak může k zásahu vyjet maximálně do jedné minuty od přijetí výzvy k výjezdu. Blíží se dvanáctá hodina a v kuchyňce několik záchranářů dokončuje dnešní oběd. Když však usedáme ke stolu, ozve se vysílačka a z ní hlas dispečerky linky 155: „Pojedete do chatové osady Ralsko ke střelnému poranění, muž, 53 let, na místo posíláme policii.“ Martin Houdek si sedá na místo vedle řidiče a já se sestřičkou do zadní části pro pacienty. Nad hlavou mi začne hlasitě houkat siréna. Teď je všechna zodpovědnost na řidiči sanitního vozu, aby co nejrychleji, ale zároveň bezpečně, dorazil na místo. Musí projet špatně přístupným terénem lesní chatové osady.

Cestu přes kameny a kořeny však zvládá ujet za pouhých dvanáct minut. Policie na místě ještě není. Z chaty vybíhá starší pár a žena rozrušeně říká: „Prosím pojďte, syn se postřelil při čištění zbraně!“ Martin Houdek si bere lékařský kufřík a prochází brankou za vystrašenými rodiči. Jdeme za ním a netušíme, co nás může čekat. Uvnitř vidíme sedět muže zanedbaného vzhledu. Pravou ruku má omotanou starým špinavým hadrem. Na zakrváceném stole se povaluje malorážní pistole, krabička Neurolu a láhev vodky. Martin Houdek cílenými dotazy zjišťuje, že se muž střelil omylem a že požil několik tablet Neurolu v kombinaci s alkoholem a marihuanou. Sestřička odstraňuje muži hadr z ruky a ránu, která skoro nekrvácí, sterilně překrývá. Jedná se o poranění, které neohrožuje život. Martinu Houdkovi dělá větší starosti intoxikace kombinací alkoholu, léků a drog a nařizuje sestřičce podat pacientovi infuzi. Vzhle-

Text: Tereza Janečková, foto: archiv ZSSK

Ze zamyšlení mě probere hlasité pískání vysílačky. Zvedám se ze židle, beru si do ruky oranžovou záchranářskou bundu a s dalšími členy posádky běžím do sanitního vozu. Řidič zapíná majáky a vyrážíme. Další den na rakovnické záchranné službě právě začíná.

dem k tomu, že muž není schopen chůze, záchranáři ho na port pacientky do kladenské nemocnice. Záchranáři mezitím nosítkách přepravují do sanitního vozu, kde pokračují v léčbě. přesouvají ženu na nosítka. Transport pacientky na nosítZhruba po půlhodinovém pobytu na místě pacienta převá- kách dvě patra dolů po úzkém točitém schodišti v rodinném žíme do rakovnické nemocnice na chirurgickou ambulanci. domku je pro posádku záchranné služby náročný. ZáchraNa základně jsme zpět před druhou hodinou. Sestra náři se s takovým problémem setkávají bohužel velmi často. s řidičem se znovu vrhnou na úklid a doplnění vybavení Do areálu kladenské nemocnice vjíždíme po dvaceti sanitky a Martin Houdek usedne k počítači s dokumenta- minutách jízdy. Během transportu se zdravotní stav ženy cí. Zhruba po půl hodině si ohříváme vystydlý oběd. Sanitní vůz by měl k zásahu vyjet maximálně do Blíží se šestá a za hodinu nám jedné minuty od přijetí výzvy k výjezdu. končí služba. Posádky se střídají po dvanácti hodinách. Zanedlouho píská vysílačka znovu. Následuje stejný scénář – přesun do po podání léků výrazně zlepšil. Pacientku vezeme přímo sanitky, vysílačka, majáky, výjezd. Tentokrát jedeme zřejmě na CT vyšetření, kde se cévní mozková příhoda nepotvrzuk cévní mozkové příhodě, lidově mrtvičce. U plotu rodinného je. Martin Houdek mi říká, že jsme možná mrtvičku zastihli domku v Rakovníku na nás čeká ustaraný muž. Vede nás po v úplném počátku a zabraly léky, které ženě podal. Pacientúzkém schodišti do druhého patra, kde na posteli sedí jeho ku si však pro jistotu v nemocnici několik dnů nechají. zhruba padesátiletá žena. Martin Houdek ji vyšetřuje. Žena Ručička hodinek se přiblížila k osmé a venku se setmělo. má povislý jeden koutek, omezenou hybnost pravé poloviny Až přijedeme na výjezdové stanoviště, bude nás čekat nová těla a vyšší krevní tlak. „Jeví všechny známky cévní mozko- směna záchranářů. Měli jsme končit v sedm hodin, ale díky vé příhody,“ říká ředitel a zahajuje okamžitě léčbu. Kromě výjezdu po šesté jsme přetáhli pracovní dobu. „Stává se nám to dost často, není dobré si hned po službě něco plánovčasné léčby je také důležitý rychlý transport pacientky na takzvané iktové centrum, kde je třeba do tří až čtyř hodin od vat. Nikdy nevíte, kdy práci skončíte,“ říká mi s úsměvem vypuknutí cévní mozkové příhody provést takzvanou trombo- Martin Houdek. Jsem hodně unavená, ale mám dobrý pocit. lýzu (rozpuštění krevní sraženiny). Martin Houdek neztrácí Asi to bude tím, že jsem celý den trávila s dobrými lidmi, čas a domlouvá přes zdravotnické operační středisko trans- kteří pomáhali jiným lidem v nouzi.

Předávání zraněného pacienta v rakovnické nemocnici (vpravo MUDr. Martin Houdek)

09


Investice


Investice

Slavnostní zahájení rekonstrukce pavilonu N v Kolíně Dne 7. října v pravé poledne proběhlo v areálu Oblastní nemocnice Kolín, a. s., za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha slavnostní zahájení rekonstrukce a modernizace Objektu SO 04, tedy budovy staré chirurgie, pro niž se bude nově používat označení pavilon N.

Kolínská zastupitelka Mgr. Klára Zubiková, středočeský hejtman MUDr. David Rath a ředitel kolínské nemocnice MUDr. Petr Chudomel při poklepání základního kamene nového pavilonu

V objektu byly umístěny lůžkové jednotky operačních oborů chirurgie a ortopedie, JIP a vyšetřovny-ambulance. Rekonstrukce objektu je nutná, což se týká zejména všech rozvodů ZTI. Zároveň zde budou vytvořeny odpovídající podmínky pro potřeby zdravotnických provozů současných evropských standardů. Cílem je kompletní rekonstrukce a modernizace objektu, tedy vybavení novou zdravotnickou technologií a standardním vybavením všech umístěných oddělení. Nově zde bude umístěno oddělení neurologie, oddělení klinické biochemie, ortopedické oddělení, miniinvazivní multidisciplinární terapeutické pracoviště, lékárna a obchod. Realizací projektového záměru dojde k naplňování cílů zdravotní politiky v Oblastní nemocnici Kolín: zajištění kvalitní ambulantní a lůžkové péče, zlepšování zdravotního stavu obyvatel, modernizaci zdravotnické technologie, zajištění požadované zdravotní úrovně zdravotnického zařízení oblastního typu a požadovaných evropských

standardů, zvýšení kvality, dostupnosti a bezpečnosti poskytovaných služeb pacientům. Projekt je podporován Úřadem Regionální rady soudržnosti Střední Čechy, a to finanční podporou ve výši 277 720 000 Kč. Zbylou část z celkových předpokládaných finančních nákladů tvoří dotace Středočeského kraje ve výši více než 46 milionů Kč. Přestavba nemocnic je dlouhodobou činností Středočeského kraje, který také investuje do moderních a pro pacienty nezbytných přístrojů. Od letošního května kolínská nemocnice používá nový přístroj určený k léčení ledvinových a močových kamenů. Litotryptor dokáže pacientům výrazně ulevit od bolestí bez nutnosti operace a dlouhodobé hospitalizace. Nemocnice má přístroj zapůjčen do června příštího roku a zvažuje prodloužení této doby. Od května totiž lékaři na urologickém oddělení ošetřili zhruba 80 pacientů. Zákroky byly provedeny bez anestezie, s výbornými výsledky a ani v jednom případě nenastaly komplikace.

Stavba domova seniorů v kladenské nemocnici Pouhý den po slavnostním poklepání na základní kámen pavilonu N v kolínské nemocnici, tedy 8. října tohoto roku, byla slavnostně zahájena výstavba domova seniorů s lůžky následné péče v areálu Oblastní nemocnice Kladno. V závěru příštího roku by se dveře nového domova „Nový pavilon odlehčí kladenské nemocnici hned v několika měly otevřít pro pacienty. Částečně podsklepená třípodlažní aspektech – jednak zde přibudou lůžka, která v minulých budova se bude tyčit na místě bývalého kožního oddělení. letech po prodeji Geriatrického a rehabilitačního centra V přízemí objektu bude umístěno oddělení rehabilita- (GaRC) chyběla, čímž se uvolní akutní lůžka na chirurgii, interce s vyšetřovnami, elektroterapií, magnetoterapií, lase ně i jiných odděleních, a také bude v budově nové centrum rem, tělocvičnou a posilovnou pro pacienty, vodoléčbami, lymfoteV domově seniorů bude celkem 66 lůžek a v jeho rapií a individuálními cvičebnami. rehabilitační části se vystřídá až 2 800 klientů týdně. V prvním patře pak bude ve dvanácti dvoulůžkových pokojích celkem 24 lůžek, přičemž ve druhém podlaží bude dalších rehabilitace, která je v Kladně navzdory těžkým podmín18 dvoulůžkových a dva třílůžkové pokoje. V zemním traktu kám, v nichž se v současnosti provádí, na velmi vysoké se bude nacházet knihovna, atrium a školicí místnost. úrovni. Navíc vznikne záložní lůžkový fond, který budeme Domov seniorů s lůžky následné péče nabídne tedy moci využít kupříkladu během rekonstrukce stávajícího klientům celkem 66 míst a podle zkušeností lze předpo- monobloku,“ podotkla během slavnostního zahájení ředitelkládat, že se během jednoho týdne na rehabilitaci bude ka Krajské nemocnice, p. o., a Oblastní nemocnice Kladno, moci vystřídat až 2 800 klientů. Toto oddělení bude mít a. s., MUDr. Kateřina Pancová. Dodala, že cena výstavby 40 zaměstnanců a lůžková část 20. budovy by neměla překročit částku 130 milionů Kč.

Ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová (uprostřed) během slavnostního poklepání kamene stavby za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha (napravo).

11


Úvod


Ambulance

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Spojení špičkové techniky a odborníků je klíčové“ Obsah následujících stránek nám v krátkém rozhovoru představil ředitel nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada. níka na tzv. endokrinochirurgii MUDr. Svatopluka Smutného. Díky tomuto zkušenému lékaři, který patří v České republice mezi nejlepší odborníky v oboru endokrinochirurgie, provádí naše nemocnice zákroky na štítné žláze na té nejvyšší úrovni. Právě operativa štítné žlázy je naším dalším tématem.

Ambulance gynekologie a porodnictví poprvé mimo území města Příbram 14. září 2010 byl zahájen provoz ambulance gynekologicko-porodnického oddělení Oblastní nemocnice Příbram v Sedlčanech. Poprvé tak ambulance tohoto oddělení nemocnice překročila území města Příbram, kde nemocnice sídlí.

Pokaždé uveřejňujeme i delší rozhovor s jednou z nepřehlédnutelných osobností nemocnice… Dnešní rozhovor poskytl primář urologického oddělení Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Pavel Hanek. Urologie, stejně jako další operační obory, prošla v poslední době bouřlivým rozvojem se stále větším využíváním endoskopických technik a přístrojů. Moderní endoskopické vybavení má pro urologii na svých nových operačních sálech i příbramská nemocnice. Oblastní nemocnice Příbram nedávno otevřela novou ambulanci v Sedlčanech… Posledním tématem těchto listů – i když podle řazení prvním, protože se nachází hned na následující stránce – je otevření nové ambulance gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice poprvé mimo město Příbram, v Sedlčanech. Nemocnice tak vykryla téměř roční výpadek původní ambulance, pomohla vrátit tuto službu sedlčanským obyvatelům a já jsem tomu velmi rád. Jaké jsou nejaktuálnější novinky z vaší nemocnice? O některých z nich se čtenáři mohou dočíst na následujících stránkách. Od září 2010 v Příbrami, stejně jako v ostatních nemocnicích Středočeského kraje, funguje bonusový program v nemocniční lékárně, který představují slevové karty. Od konce září ke slevám přibyly další možnosti slev a bonusů. Jejich aktuální nabídku pak naleznete na internetových stránkách nemocnice i v nemocniční lékárně. Která oddělení vaší nemocnice se v tomto čísle představí? V České republice se v posledních letech rychle rozvíjejí možnosti zobrazovacích metod a tento trend je znát i v naší nemocnici. Proto v tomto čísle přiblížíme zobrazovací metody v Příbrami a jejich možnosti, které s sebou nese současná přístrojová technika. Před několika měsíci získala Oblastní nemocnice Příbram do svých řad chirurgického oddělení špičkového odbor-

Přeji vám mnoho zdraví a již se těším na naše další setkání. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Díky nemocnici došlo v Sedlčanech k vykrytí téměř ultrazvuk či kardiotokograf k monitoringu ozev plodu. Amburočního výpadku provozu původní ordinace. Že je tato služ- lance je také napojena na nemocniční informační systém, ba v Sedlčanech žádaná, dokázal již první ordinační den. což ve svém důsledku představuje kupříkladu zjednodušeTéměř neustále telefonovaly pacientky, které se zahájení provozu již Nemocnice chce v ambulanci poskytovat péči nejen nemohly dočkat. Situaci dokrespacientkám původní ordinace, ale i pacientkám novým. lovalo množství pacientek, které se do ambulance přišly objednat osobně. Provoz v nové ordinaci nemocnice zahájil její ředi- ní přístupu ke zdravotnické dokumentaci či rychlé zjištění tel MUDr. Stanislav Holobrada spolu se starostou Sedlčan výsledků některých vyšetření, které jsou v nemocnici proveing. Jiřím Burianem a primářem gynekologicko-porodnic- deny, a to bez zbytečného zatěžování samotných pacientek. kého oddělení MUDr. Petrem Chudáčkem. Otevření ambulance velmi uvítal také starosta Sedlčan: Ambulance má plně k dispozici zázemí nemocnice – komple- „Tato služba v Sedlčanech již citelně chyběla a já jsem rád, ment diagnostiky i možnost případné léčby s nutností že se jí ujala právě příbramská nemocnice. Její spektrum hospitalizace nebo provedení operačních zákroků. Ordinace péče a modernost vybavení zajistí našim obyvatelkám je standardně vybavena včetně přístrojů, jako je například kvalitní péči i potřebný komfort.“

Část vybavení nové ambulance v Sedlčanech

13


Štítná žláza

V době před 30 lety byla radiodiagnostika malý a přehledný obor. Co se s tímto oborem stalo s rozvojem počítačové techniky, by si nikdo nebyl schopen představit ani v nejodvážnějších snech. Dnešní podoba oboru je charakterizována již novým názvem – Oddělení zobrazovacích metod.

Chirurgie štítné žlázy nepatří k novinkám v medicíně. Pomineme-li období antické, ze kterého máme prvé písemné důkazy o výkonech na štítné žláze, můžeme o ní v chirurgii hovořit od konce 18. století.

V Příbrami je magnetická rezonance již od roku 2006.

Po klasické RTG diagnostice vstoupila i v Příbrami do oblasti zobrazování jako první metoda bez RTG záření – sonografie neboli ultrazvuk (UZ). Následný příchod CT neboli počítačové tomografie na principu RTG záření poté přinesl mimořádný, téměř revoluční rozkvět oboru. Najednou se objevila možnost přesného zobrazení orgánů v příčných vrstvách, v celém rozsahu těla, bez dalších omezení. S podáním kontrastní látky do žíly ještě vzrostla přesnost a diagnostická výtěžnost vyšetření. Poprvé bylo možné podívat se např. „do hlavy pacienta“, což byla převratná

řezu desetiny milimetru. Nejpřevratnější revoluce v našem oboru ale přišla s nástupem magnetické rezonance (MR), která přinesla především netušené zpřesnění a zjemnění rozlišení anatomických struktur, zvláště v oblasti centrální nervové soustavy (CNS), ale i měření změn funkčních. Největší využití MR je stále v oblasti neurologie, ale nezaměnitelné výsledky přináší pro zobrazení kloubů, měkkých částí, cév či malé pánve. Dalším fenoménem zobrazovacích metod je digitalizace. RTG obraz je převáděn přímo, popřípadě nepřímo (přes tzv. čtecí zařízení), do počítače, kde se Vítězství počítačů v našem oboru představuje digitalizace RTG snímek zobrazuje ve vysoké kvalitě rozlišení a může se s ním RTG obrazu. Je konec RTG filmům a jejich vyvolávání. dále pracovat (zvětšování, měření, změny jasu podle oblasti zájmu věc pro obor neurologie a neurochirurgie, která umožnila apod.). Svoji významnou roli získaly i tzv. hybridní metoi nevídaný rozvoj neurochirurgické léčby mozkových nádorů, dy, jako je SPECT-CT, tedy kombinace scintigrafie, patřící cévních anomálií a těžkých nitrolebních poranění. CT meto- do oboru nukleární medicíny, a CT. Celý rozsah dnešních da vyšetřování se však dotkla prakticky všech oborů. Dneš- zobrazovacích metod už nelze do hloubi zcela zvládnout, ní tzv. multidetektorové CT přístroje zobrazí současně až a tak se dělí na řadu podoborů. Je to rovněž obor z mnoha 320 vrstev, za 12 sekund zobrazí prakticky celého člověka, důvodů velmi náročný. Odměnou je nám ale skutečnost, že navíc se tloušťka vrstvy neustále snižuje. Takovým typem jde o obor nesmírně zajímavý, jehož přínosy jsou pro paciCT lze zobrazit například věnčité tepny srdce s tloušťkou enta nezastupitelné.

Text: MUDr. Svatopluk Smutný, endokrinochirurg chirurgického oddělení Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Chirurgie štítné žlázy v Příbrami

Text: MUDr Alexandra Žofková, primářka oddělení zobrazovacích metod Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Od radiodiagnostiky k zobrazovacím metodám

Pevné základy, které dodnes využíváme, dal chirurgii štítné žlázy Švýcar, profesor Theodor Emil Kocher, jenž bývá nazýván „otcem chirurgie štítné žlázy“ a byl za své přispění oceněn v roce 1909 Nobelovou cenou. Z dnešního pohledu můžeme rozmach léčby onemocnění štítné žlázy zařadit do 2. poloviny 20. století. Podmínkou rozvoje byl objev V Příbrami a později znalost syntézy hormonů štítné žlázy, objev thyreostatik (léků, které brzdí tvorbu hormonů štítnice), objev a vstup nukleárních (nukleárně-medicínských) metod do diagnostiky a léčby onemocnění štítné žlázy, preventivní podávání jódu solí nebo tekutinami (původní česká myšlenka z doby Rakouska-Uherska našla uplatnění až po 2. světové válce v Československu a pak v dalších zemích) a vývoj laboratorní diagnostiky. Vstup ultrazvuku do medicíny a rozvoj celkové anestezie vývoj prozatím dokončily, přestože nechceme pominout význam dalších metod, které však nebývají v souvislostí se štítnou žlázou tolik využívány. Završením pak je koncepce endokrinochirurgie jako samostatné poddisciplíny v rámci obecné (někdy také nazývané břišní) chirurgie. Tato medicínská disciplína zahrnuje operace štítné žlázy, příštítných tělísek, nadledvin a hormonálně aktivních nádorů trávicího traktu. Ve větším množství států světa byla v rámci chirurgické společnosti ustanovena samostatná sekce endokrinochirurgická. U nás tento proces teprve probíhá. Mezinárodně tento obor zastřešují Evropská (ESES) a světová (IAES) endokrinochirurgická společnost. Tak jako se během let vyvíjela diagnostika, vyvíjel se i léčebný přístup ke štítné žláze. Období léčby spíše internistické střídala období „chirurgická“ a naopak. Vyvíjely se také výkony na samotné žláze. Můžeme říci, že na počátku 21. století provádíme v celkové anestezii z límcového (Kochrova) řezu (říznuta je jenom kůže, ostatní tkáně jenom rozhrneme – méně to bolí) odstranění celého laloku štítné žlázy, jednoho nebo obou (zdravá štítná žláza se skládá ze dvou stejně velkých laloků spojených můstkem), méně často odebíráme operační zbytky štítné žlázy – to v případě, že při první operaci nebyla odstraněna celá štítná žláza a z léčebného hlediska je vhodné úplné odstranění žlázy – nebo odebíráme krční lymfatické uzliny, když jsou postiženy nádorem štítné žlázy (jen malé množství pacientů). Tyto výkony nazýváme: totální lobektomie, totální thyreoidektomie, exstirpace residua (kompletizace, tedy

doplnění do úplného odstranění štítné žlázy) a lymfadenektomie (odstranění uzlin). Počet operací na štítné žláze narůstá v celé ČR. Obvykle primář nebo jím pověřený kolega zařadí do svého spektra výkonů i operace na štítné žláze. Vedení příbramské nemoc-

provádí tyto operace skupina zkušených chirurgů. Pozvalo ji vedení nemocnice. nice šlo jinou cestou – pozvalo ke spolupráci celou skupinu již zkušených chirurgů, a tak se operativa štítné žlázy a příštítných tělísek v Příbrami rozběhla poměrně hladce. Bylo provedeno 60 operací jen s jedinou komplikací (1,7 %), což řadí příbramskou nemocnici na přední evropské místo (obvykle bývá uváděno 2–5 % všech komplikací po operaci na štítné žláze). Operace na štítné žláze jsou logickým doplněním spektra výkonů, které příbramská chirurgie provádí, a tedy dalším příspěvkem (spolu s příspěvky ostatních kolegů a dostavbou) k péči o pacienty oblasti.

Uložení štítné žlázy

Foto: © Sebastian Kaulitzki / Dreamstime.com

Radiodiagnostika


15


Rozhovor


Rozhovor

Primář urologického oddělení ONK MUDr. Pavel Hanek říká:

„Operační sály jsou zde krásné a skvěle vybavené“ Urologie je obor, který vznikl oddělením z chirurgie. Důvodem byl prudký rozvoj nových operačních metod použitelných při operacích močových kamenů, ledvin, močového měchýře, prostaty apod. operačních postupů. Za velký pokrok považuji zahájení laparoskopických operací, které přinášejí pacientům prokazatelné výhody (nízká krevní ztráta, rychlé hojení, rychlá rekonvalescence…). Laparoskopické operace v urologii jsou nesmírně náročné jak na technické vybavení, tak na operační skupinu. Z toho, že náš tým během krátkého časového období zvládl tuto techniku, mám opravdu upřímnou radost. Řadí to naši nemocnici do elitní skupiny zařízení, kde se takové typy operací provádějí. Zatím jsme provedli laparoskopické operace ledvin, stejným způsobem budeme operovat také nadledviny, některé vrozené vady urogenitálního traktu, močový měchýř, prostatu apod. V nejbližší době plánuji první otevřenou operaci prostaty pro nádor, tzv. retropubickou radikální prostatektomii, což je operace, která se v Příbrami dosud neprováděla. Vzhledem k narůstajícímu počtu nádorů prostaty to bude opět výrazný posun v kvalitě a dostupnosti péče.

Pane primáři, odkud jste do Příbrami přišel a co vás vedlo k tomuto rozhodnutí? Do Příbrami jsem přišel z FN Motol, kde jsem pracoval od roku 1996 na urologické klinice, nejprve jako sekundární lékař, později i jako asistent 2. lékařské fakulty a vedoucí lůžkové stanice. Během této doby jsem získal operační dovednosti včetně kompletní onkologické operativy, provedl jsem první laparoskopické operace ve FN Motol, rozvinul jsem v ní obor andrologie a účastnil se výuky studentů lékařské fakulty. Když jsem se dozvěděl, že příbramská nemocnice hledá nového primáře pro urologické oddělení, velmi mě to zaujalo. Rozjel jsem se do Příbrami, kde jsem kromě jiného viděl v tu chvíli ještě rozestavěný pavilon včetně centrálních operačních sálů, a byl jsem velmi mile překvapen. Mohu zodpovědně říci, že operační sály jsou opravdu jedny z nejhezčích v republice, a to byl jeden z důvodů, který mne posunul v mém rozhodování odejít pracovat do Příbrami. Mojí velkou motivací je dokázat, že v oblastní nemocnici tohoto typu lze provozovat urologickou péči na špičkové úrovni. Chystáte nějaké novinky? Jaké? Od dubna tohoto roku se podařilo doplnit vybavení sálů o nástroje a přístroje, které byly nezbytné pro rozšíření

Víme, že vaše operativa probíhá na nových centrálních operačních sálech se špičkovým vybavením. Jaké výhody to vašemu oddělení přináší? Z pohledu mého oboru jsou centrální operační sály opravdu velmi dobře vybavené. Doplňování výbavy navíc průběžně dále probíhá. Myslím, že málokterý pacient si dokáže představit, jak obrovskou finanční zátěž představuje nákup přístrojů a nástrojů potřebných pro moderní operační výkony. Je důležité, že současné vybavení umožňuje provádět moderní operační postupy v souladu s doporučeními Evropské urologické společnosti včetně těch nejnáročnějších. Za všechny moderní přístroje, které máme v tuto chvíli k dispozici, zmíním například kompletní vybavení pro endoskopické operace prováděné přes močovou trubici (transuretrální), výkony prováděné speciálním endoskopem zavedeným z drobného řezu do ledviny (perkutánní), mechanický a ultrazvukový drtič na močové kameny, vybavení pro laparoskopické operace. Současně musím ale důrazně připomenout, že bez dobře sehraného kolektivu zdravotního personálu, podpory lůžek intenzivní péče i standardního lůžkového oddělení by samotné vybavení nebylo k ničemu. Je s ohledem na urologická onemocnění důležitá prevence? Prevence je samozřejmě velmi důležitá ve všech oborech medicíny. Pokud vezmu v úvahu specifika urologie, vidím celkem tři důležité okruhy problémů, které se týkají nádorových onemocnění. Každý, kdo zpozoruje krev v moči, by měl navštívit urologa. Může to být první příznak nádorů ledvin nebo močového měchýře. Každý muž by měl nejpozději v 50 letech absolvovat urologické vyšetření pro narůstající riziko nádoru prostaty. A konečně každý mladý muž by měl

provádět samovyšetření varlat a při sebemenším podezření, že něco není v pořádku, navštívit urologa. Nádory varlat se totiž vyskytují nejčastěji mezi 15. a 35. rokem věku. Včasné zahájení terapie u všech těchto onemocnění je velmi důležité. Jaká je vaše vize příbramské urologie do budoucna? Dojde v blízké době k dalším změnám? Podle sílícího zájmu jsem přesvědčen, že rozšíření škály prováděných operačních výkonů neušlo pozornosti pacientů. Mění se i spektrum prováděných výkonů ve prospěch minimálně invazivních operací. Nepřehlédnutelný je nárůst počtu velkých operací ledvin. Je to pro naše oddělení a všechny zaměstnance velká zátěž, ale věřím, že jsme se vydali správnou cestou. Do budoucna bych rád zaznamenal zvýšený záchyt časných stadií nádorových onemocnění a další nárůst podílu miniinvazivních zákroků. Určitě nás také čeká postupná rekonstrukce monobloku, což sice pro nás bude znamenat organizační potíže, ale nakonec se naše ambulance a poté i lůžková jednotka přesunou do nově zrekonstruovaných prostor. Pozice primáře oddělení je náročná. Jak relaxujete? Času na relaxaci mám zatím opravdu velmi málo. Mé povolání je někdy velmi stresující a vyžaduje pevné nervy. Čas od času potřebuji tak říkajíc vypnout mozek a soustředit se na nějakou zcela odlišnou činnost. Mám moc rád lov lososovitých ryb na umělou mušku. Je to úžasná relaxace. Několikrát za rok hrajeme s lehce recesistickou rockovou kapelou složenou převážně z lékařů. Odpočinkem je i projížďka na mém motocyklu Moto Guzzi T5, což je 25 let stará italská kráska. Rád sáhnu večer po pěkné knize. Zájmů by bylo mnoho, ale to by den nesměl mít jen 24 hodin.

Uprostřed: Současná lůžková jednotka urologického oddělení je jedním z pracovišť, která získají díky plánované rekonstrukci monobloku příjemné prostředí s kvalitním vybavením. Vpravo nahoře: Laparoskopické operace znamenají pro pacienta daleko menší zátěž než klasické. Vpravo dole: Centrální operační sály disponují moderním vybavením i v zázemí pro pacienty.

17


Úvod


Aktuality

Rozhovor s náměstkem ředitele pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„Všichni se těšíme na nové prostory“ Na začátku listopadu jsme se zeptali MUDr. Vladimíra Lemona na aktuální dění v nemocnici a na chystané změny, rekonstrukce a otevírání nových pavilonů.

Na co se v současné době mohou těšit pacienti „kosmetické“ ošetření varixů pomocí sklerotizace, o což je a návštěvníci kladenské nemocnice? velký zájem především mezi mladými ženami, protože jde Především na to, že se pomalu blíží doba, kdy v nemocni- o velmi šetrnou metodu, po níž nezůstávají prakticky žádné jizvy. Navíc je takřka dokonalá ze zdravotního hlediska. ci nebude z důvodu výrazných stavebních akcí staveniště a kdy, společně s personálem, se nebudou muset spokojovat s prachem, hlukem, dopravními omezeními a omezeními Projevilo se v nemocniční lékárně nabízení věrnostních průchodu nemocnicí. Ještě nyní se tato omezení v návaznos- slevových karet? ti na pokračování staveb bohužel operativně mění prakticky Nepochybně ano, i když zatím ještě neuběhlo signifikantkaždý den. Snažíme se nepříjemnosti co nejvíce kompen- ní časové období, kdy bychom mohli zevrubně analyzovat zovat a vycházíme všem vstříc, ale situace je velice složi- počty vracejících se zákazníků. Celkově jde však o velmi pozitivní záležitost a ukazuje se, že zákazníci naší lékártá. Počítali jsme sice s tím, že to nebude jednoduché, ale přesto bych i na tomto místě chtěl všechny požádat o shoví- ny o karty projevují velký zájem. vavost a přislíbit, že již zanedlouho se vše změní k lepšíMUDr. Vladimír Lemon náměstek ředitele pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s. mu. Pacienti chápou nutnost úprav a změn, pouze se zdá, že v případě některých neakutních a život neohrožujících úkonů raději čekají – stejně jako personál se i oni těší na nové, moderní prostory. V jakém stadiu je nabízení placených služeb? Tyto služby přinášejí nemocnici i lékařům, kteří z nich mají určitou alikvotní část, zisk. V poslední době jsme zavedli placenou službu provádění laserových operací varixů neboli křečových žil, což považuji za důležité. Při určitých indikacích lze varixy odstranit laserem, tedy bez rozsáhlé operace a extirpací varikózních uzlů. Poskytujeme ještě tzv.

Třiatřicáté dítě z babyboxu se jmenuje Jan Vančura V Oblastní nemocnici Kladno tohoto roku. Chlapec opět nebyl starbyl v srpnu 2008 nainstalován dva- ší než několik hodin. Zdravotníci mu náctý babybox v České republice. Od vybrali tradiční české křestní jméno té doby zachránil již dvě děti. Loni Jan. Za příjmení pak vděčí ulici, v níž v červenci do něj někdo odložil hol- nemocnice sídlí – Vančura. Podle pričičku jen několik hodin po naroze- máře dětského oddělení nemocnice byl ní. Byla prvním dítětem v kraji, které novorozenec zdravý. Zakladatel sítě babybox pomohl zachránit. Zdravot- babyboxů Ludvík Hess ještě dodal, že níci ji pojmenovali Anežka Česká a její pocházel z těch nejchudších poměrů. příběh se velmi rychle dočkal šťastné- „Měl na sobě jen starý ručník. Tam, kde ho konce – od října loňského roku je se narodil, netekla voda, ale sestřičky na kladenské neonatologii ho vykouv péči nové rodiny. I poslední nalezenec z babyboxu ve paly a oblékly,“ dodal. Lze jen doufat, Středočeském kraji byl zachráněn že Jana Vančuru čeká podobně šťastv kladenské nemocnici, a to 21. září ný osud jako Anežku Českou.

BABYBOX je vyhřívaný inkubátor, do něhož mohou ženy, které se v době narození potomka ocitnou v tíživé životní situaci, odložit dítě naprosto anonymně bez toho, že by jej ohrozily na zdraví. Schránek je v České republice 40. První byla nainstalována v GynCentru v Praze-Hloubětíně, čtyřicátá (tedy zatím poslední) v hodonínské Nemocnici TGM. Do dnešního dne babyboxy zachránily 36 dětí.

19


Intenzivní medicína


Domov seniorů

Centrum akutní medicíny zevnitř

Pro zvýšení kvality následné péče

Den otevření zbrusu nového Centra akutní medicíny, které představuje nejvýznamnější investiční akci v historii Oblastní nemocnice Kladno, se blíží mílovými kroky. I proto přitahuje stále větší pozornost odborné i laické veřejnosti.

V kladenské nemocnici bývala léčebna dlouhodobě nemocných. Posléze došlo k jejímu prodeji a změně na Geriatrické a rehabilitační centrum (GaRC). Tam byli posíláni pacienti z nemocnice na doléčení a rehabilitaci. Spolupráce s nemocnicí sice neskončila, ale přešla na jinou, více či méně komerční úroveň. Proto se ONK rozhodla pro výstavbu domova seniorů s lůžky následné péče.

Budoucí operační sál z nadhledu

Právě dostavované centrum výrazně zlepší komfort z hlediska akutních stavů „v terénu“, příjmu i pohybu těchto stavů v rámci nemocnice. „Ve spolupráci se záchrannou službou a dispečinkem urgentního příjmu bude daleko dříve jasné, jaké odbornosti z nemocnice budou potřeba,“ říká náměstek Oblastní nemocnice Kladno pro LPP

MUDr. Vladimír Lemon s tím, že obzvláštní změna se bude týkat kvality příjmu pacientů, kdy již od prvního okamžiku triáže dojde k naprosté minimalizaci prostojů a maximalizaci odborné péče. Představme si nyní, jak budou vypadat interiéry nového pavilonu.

„V nemocnici v současnosti chybějí lůžka následné k dispozici základní a konziliární lékařská péče – v případě péče, tedy pro dlouhodobě nemocné pacienty, kteří ovšem potřeby ihned – a rehabilitace. Co se týče dobrovolnínejsou pouze upoutáni na lůžko, ale pomalu se vracejí do ků, půjde především o pomoc málo mobilním pacientům,“ běžného života,“ vysvětluje MUDr. Vladimír Lemon, náměstek podotýká Lemon. ředitele pro LPP v kladenské nemocnici, proč se o výstavbě Co se skrývá pod označením „následná péče“? Na rozdíl domova začalo uvažovat. od nemocniční péče, kupříkladu operace, jde o záležitost, Zařízení nebude domovem pro seniory, jak je běžně veřej- během níž nemusí být pacient denně podroben převazům ností chápán. Bude určeno klientům, kteří již nemusejí a podobně, ale ještě nejde o stav, kdy může do nemocnibýt hospitalizováni, ale zároveň vyžadují dlouhodobou ce pouze docházet za péčí ambulantní. léčbu, aby se mohli vrátit do určité kvality života. Cílem je doléčit je, Pracovníci rehabilitačního oddělení v novém pavilonu rozrehabilitovat, naučit chodit budou poskytovat běžné procedury i rehabilitaci na lůžku. o berlích a podobně. Z toho vyplývá, že v domově seniorů bude dobře vybavené rehabilitační oddělení, jehož pracovní- V říjnu bylo poklepáno na základní kámen a do roka a do ci budou poskytovat nejen běžné rehabilitační procedury, dne by mělo být zařízení uvedeno do provozu. Bude v něm ale i rehabilitaci na lůžku. V případě potřeby budou také 66 lůžek a investice do něj nepřekročí 130 milionů korun. docházet do ostatních oddělení nemocnice, vždyť rehabi- Důležité z hlediska personálu i pacientů je nejen stavební, ale i odborné propojení s nemocnicí, díky němuž budou litace představuje plnohodnotné oddělení nemocnice. Je zřejmé, že v novém domově budou vítáni i dobrovolníci. mít klienti možnost vyšetření. Jakákoli zdravotní komplika„Pochopitelně jde v první řadě o lékařské zařízení, kde je ce tedy bude promptně vyřešena.

Vizualizace domova seniorů s lůžky následné péče

21


Šedý zákal


Šedý zákal

Primář očního oddělení Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Jan Blumenstein tvrdí:

„Implantovaná nitrooční čočka je na doživotí“ Prakticky každé oční oddělení s lůžkovou částí v jakékoli nemocnici je životně závislé na operativě šedého zákalu, což je velmi časté onemocnění, které postihuje pacienty s přibývajícím věkem. Na zkušenosti s jeho operativou jsme se zeptali MUDr. Jana Blumensteina.

V čem onen zmíněný moderní trend spočívá? Díky modernějším technologiím a novým poznatkům jsme aplikovali nové techniky. Po roce 1989 jsme začali s implantací nitrooční čočky. Postupně následovaly další modernější způsoby, operace tzv. fakoemulzifikací, kdy se používá menší řez. Při operaci otevřeme pouzdro původní čočky, většinou ultrazvukem rozbijeme tvrdé jádro zkalené čočky a jeho částečky poté odsáváme řízeným podtlakem z oka. Do pouzdra nakonec prostřednictvím injektoru vložíme zmíněnou nitrooční čočku. Dnešní čočky jsou zhotoveny z měkkých materiálů, dají se srolovat a vkládat do oka stále menším operačním řezem. Díky tomu se zlepšily výsledky a zkracuje se doba zrakové rehabilitace. Je jasné, že se zlepšujícími se výsledky přicházejí

populace. Vždyť oční čočka přirozeně stárne. Šedý zákal je typickým onemocněním starších lidí, i když v případech poruch látkové výměny postihuje i výrazně mladší pacienty. V oblibě jsou dnes i tzv. multifokální čočky. Jde o čočky umožňující dobré vidění bez brýlí na různé vzdálenosti. Pacient se tak stává do značné míry nebo zcela nezávislým na brýlích. Nesmíme však zapomínat, že jde stále jen o náhradu. Akomodačním schopnostem zdravé čočky u třicetiletého člověka se nemohou vyrovnat. Co je na operativě šedého zákalu nejtěžší? Řekl bych, že samotnou operaci zvládne zkušený lékař po několika tisících operací dobře. Narůstá však očekávání pacientů, a tak musíme čočku především dobře spočítat. Dnes dokážeme během běžné operace šedého zákalu upravit vadu, kvůli které pacient kupříkladu nosil od mládí brýle. Abychom to mohli dokázat, potřebujeme kvalitní přístroje. V posledním roce máme k dispozici optický biometr. Díky tomu jsme pacientům schopni poskytnout přesnější výsledky, ale také implantovat přesnější multifokální či pseudoakomodační čočky, které jim umožňují výrazně omezit používání brýlí. Operační sál je moderně vybaven.

Jak dlouho působíte v Kladně a věnujete se operativě šedého zákalu? Do zdejší nemocnice jsem nastoupil hned po škole v roce 1985 a po absolvování povinné vojenské služby jsem se vrátil – právě včas, abych mohl být svědkem nástupu nových trendů. Musím říci, že 25 let znamenalo markantní změnu a že jsem si něco takového v 80. letech, kdy jsem viděl záznamy ze zahraničí reflektující nové přístupy, vůbec nedokázal představit.

Jak je na tom oční oddělení kladenské nemocnice dnes? Všechna oční oddělení v rámci Středočeského kraje poskytují operativu šedého zákalu na vysoké úrovni odpovídající evropským i světovým standardům. Stejně jako ostatní oční oddělení v krajských nemocnicích máme dlouhou tradici. Podařilo se nám zachytit trend moderního vývoje operativy šedého zákalu, který se k nám dostal relativně brzy, záhy po roce 1989. Proto se nám poměrně rychle podařilo srovnat krok s Evropou.

pacienti na operaci tehdy, když mají potíže. Podobně jako v jiných oborech se tedy léčí časnější stadia nemoci. Proto v posledních letech operativa šedého zákalu poměrně výrazně narostla. Lze říci, že se zvýšila i nemocnost? Roste věk populace. Zlepšující se medicína a zdravý životní způsob vedou k tomu, že se více lidí než v minulosti dožívá 80 let – a v tomto věku šedý zákal postihuje až polovinu

Jaká je životnost implantovaných čoček? Lze říci, že implantovaná čočka je na doživotí. Jediná komplikace, která postihuje řádově 10–20 % pacientů, je vznik tzv. druhotného šedého zákalu, kdy i po kvalitně provedené operaci dochází za čas ke zkalení pouzdra čočky. Řešení však není složité – použitím laseru. Kolik operací šedého zákalu vaše oddělení provádí? V současnosti provádíme na 1 300 operací ročně.

MUDr. Jan Blumenstein

23


Úvod


Aktuality

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

„Nemocnici stále rozvíjíme“ Na úvod stránek věnovaných Klaudiánově nemocnici jsme položili několik otázek jejímu řediteli doc. MUDr. Ladislavu Horákovi, DrSc. fakultou Univerzity Karlovy. Na několik oddělení k nám tak nyní docházejí studenti 6. ročníků a přímo u lůžek pacientů (samozřejmě pod pečlivým odborným dohledem našich lékařů a sester) aplikují ve škole získané znalosti do praxe. Jsme velmi potěšeni tím, že si nás 3. lékařská fakulta vybrala za své spolupracovníky – svědčí to nejen o výborné pověsti naší nemocnice, ale zejména o skvělé odborné úrovni lékařů a sester, kteří mají šanci předávat své schopnosti dál a – koneckonců – zaučovat své následovníky. Věřím, že mezi studenty jsou i ti, s nimiž se budete v příštích letech setkávat s jako plnohodnotnými členy našeho nemocničního týmu.

Počasí napovídá, že zima je tu a nemocnice by se na ni měla začít připravovat. Co vám ta letošní přinese? Ano, ve výlohách obchodů se pomalu, ale jistě zabydlely vánoční motivy a i čtenáři Nemocničních listů se pomalu začínají těšit na zimu a různé radovánky. I u nás v nemocnici už samozřejmě začala topná sezóna, na vánoční svátky se ale zatím rozhodně nechystáme. Naopak – práce na tom, abychom byli schopni poskytovat stále lepší služby, pro tento rok finišují. Výběrová řízení na koupi přístrojů, které jsme získali díky prostředkům z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, skončila a my se už těšíme z toho, že na pořízených novinkách můžeme pracovat. O některých, například o nové laparoskopické věži na gynekologii či o litotryptoru na urologii, jste si již v Nemocničních listech mohli přečíst, o dalších se dozvíte v některém z dalších čísel. V nemocnici občas potkáváme studenty medicíny. Nyní by to mělo být častěji. Proč? Máme velkou radost z toho, že jsme jako první z nemocnic ve Středočeském kraji navázali spolupráci s 3. lékařskou

Komunikace v živém rytmu První říjnovou neděli se dobrovolníci působící v Klaudiánově nemocnici sešli na relaxačně vzdělávacím semináři s názvem Komunikace jinak. „Snažíme se naše dobrovolníky různě motivovat a za jejich činnost pro nemocnici jim nějakým způsobem poděkovat. Tento den byl odměnou i vědomostně pocitovým obohacením,“ řekla koordinátorka nemocničních dobrovolníků Monika Theimerová s tím, že umění komunikace je pro práci s pacienty stěžejní. V rámci semináře se dobrovolníci dozvěděli něco o sobě i o tom, jaký význam má neverbální ko-

Zdá se, že nemocnici tedy nic neschází… Vždy je samozřejmě co zlepšovat. Ale jak vidíte, snažíme se nemocnici stále rozvíjet jak po stránce technologické, tak i po stránce personální a odborné. Co nás v tuto chvíli opravdu bolí, je snižování plateb od zdravotních pojišťoven. Je smutným faktem, že v době, kdy je vše stále dražší, dostáváme od zdravotních pojišťoven na svou práci méně peněz. Zatím jsme byli schopni pokrýt tento deficit z vlastních zdrojů a vy, tedy pacienti, jste nic nezaznamenali. Obávám se ale, že v určité době budeme nuceni začít šetřit i na lékařské péči – například tedy prodlužovat čekací lhůty na některé operace nebo omezit počty těch nákladnějších. Pevně věřím, že tato chvíle nastane až za dlouho, respektive že nám pojišťovny umožní k tak radikálním krokům nesahat.

munikace. Celý den se střídavě hrálo na bubny či jiné rytmické nástroje v rámci modelových situací. Seminář všechny velmi zaujal a jeho účastníci odcházeli spokojeni. Vedení Klaudiánovy nemocnice dobrovolníkům za

jejich činnost poděkovalo prostřednictvím divadelního představení. V říjnu pro ně zajistilo možnost návštěvy Boleslavského divadla a hry Generálka Jeho Veličenstva. Ta se u všech setkala s velkým úspěchem.

Od léta máme nutriční ambulanci

Přeji vám všem pevné zdraví. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

Při interním oddělení Klaudiánovy nemocnice začal letos od jara pracovat tým lékařů a sester, který se stará o stav výživy pacientů. Podle primáře interny MUDr. Romana Koška se zde zatím věnují zejména onkologickým pacientům, kteří mají kvůli své nemoci a v rámci probíhající léčby problémy s přijímáním potravy. „Do budoucna bychom chtěli, aby každý pacient, který bude hospitalizován v Klaudiánově nemocnici, prošel vstupním screeningem, který by nám umožnil zachytit případné proble-

matické stavy. Pokud na špatný stav výživy či podvýživu přijdeme včas, můžeme vhodným přístupem předcházet komplikacím, jako jsou třeba těžké zápaly plic, proleženiny a podobně,“ uvedl Košek. V případě, že lékaři zjistí u pacienta problém s nedostatečným příjmem potravy, zahájí jeho léčbu, případně umělou výživu. Ta může být buď nitrožilní u nejtěžších stavů nebo enterální, tzn. že se pacientovi podávají upravené chybějící složky živin v tekutém stavu buď ústy, nebo do sondy.

ní rekord v počtu narozených dětí na našem porodnicko-gynekologickém oddělení. Do konce září se zde narodilo 1 162 dětí, poslední říjnový den jsme na světě přivítali miminko s pořadovým číslem 1 279. Loni se přitom za prvních deset měsíců roku narodilo 1 343 dětí, tedy jen zhruba o šedesát více. Ačkoli je porodů stále hodně, o zavedení registrace těhotných pracovníci porodnicko-

gynekologického oddělení zatím neuvažují. Maminky k porodu jsou stále přijímány bez jakýchkoli omezení.

Miminek se rodí stále hodně V polovině srpna se v porodnici Klaudiánovy nemocnice narodilo naše letošní miminko s pořadovým číslem tisíc. Ačkoli byl jeho příchod na svět podobný jako narození ostatních dětí, stalo se pro nás také jasným signálem, že ani v roce 2010 v Mladé Boleslavi babyboom nekončí. Naopak, stejně jako v předchozích letech čekáme, zda padne dosavad-

25


Rozhovor


Rozhovor

Primář interního oddělení oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Roman Košek tvrdí:

„Člověka musíme vždy vnímat jako celek“ V lůžkové části interního oddělení Klaudiánovy nemocnice jsou většinou starší pacienti, mnohdy v přímém ohrožení života. Při nahlédnutí do pokojů je přesto téměř všude vidět úsměv. „Snažíme se, aby náš přístup k pacientům nebyl jen o diagnóze, ale vždy o člověku. Jednou z nejdůležitějších vlastností našich lékařů a sester je schopnost empatie,“ říká primář interny MUDr. Roman Košek.

Primář Roman Košek je zastáncem aktivního odpočinku.

S jakou diagnózou vlastně patří pacient na internu? Náš interní příjem funguje jako urgentní příjem de facto pro všechny nechirurgické obory. Dostanou se k nám pacienti s různými problémy – od infarktů, mozkových příhod, diabetického kómatu, selhání životně důležitých orgánů až po běžné alergické reakce, kolapsy či žlučníkové koliky, a to

zdaleka není vše. Náš záběr je velmi široký. Pod internu se zkrátka vejde všechno, co se rovnou neoperuje. Proč jste si jako obor vybral právě internu? Je to obor, který mě zaujal svou šíří a celostním pohledem na člověka. Dnešní medicína se pohybuje na rozhraní úzkých

specializací, původně velké obory se rozpadají na menší a na různé podobory. Možnosti, které potom ty jednotlivé podobory nabízejí a mají, jsou mnohdy z hlediska pacienta život zachraňující. Na druhé straně je třeba nad tím vším také udržet určitý integrující nadhled, protože nikdy nejde jen o onemocnění jediného orgánu nebo jeho částí. Člověka musíme vnímat vždy jako celek, zamyslet se nad příčinou jeho onemocnění a neřešit jen následky. Orgány a jejich funkce v těle jsou provázány a vidíme, že postižení jednoho orgánu s sebou nese i postižení dalších. Je to velice zajímavá práce a kdo se chce věnovat medicíně jako celku, tomu velké možnosti poskytuje právě interna.

MUDr. Roman Košek Do Klaudiánovy nemocnice nastoupil v roce 1989 bezprostředně po promoci na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Do roku 1996 byl na interně sekundářem, následně 11 let zástupcem primáře. Od ledna 2008 pracuje na pozici primáře. Má dvě atestace z vnitřního lékařství a licenci pro parenterální a enterální výživu. Pod jeho vedením v nemocnici pracuje 17 lékařů a 58 sester, kteří se starají o pacienty na celkem 71 lůžcích. Na lůžkovém oddělení leží pacienti s chorobami zažívacího traktu, s endokrinními chorobami, revmatologickými chorobami, pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, kteří mají ještě nějaké přidružené onemocnění. Péči zde mají také pacienti s mozkovou příhodou, komplikacemi cukrovky, onemocněním ledvin, onemocněním žláz s vnitřní sekrecí, onkologičtí pacienti, lidé s krevními chorobami nebo například s komplikacemi arterosklerózy. Lékaři specialisté poskytují péči v odborných ambulancích – diabetologické, endokrinologické, nutriční, nefrologické, kostní,

V tisku se ale stále dočítáme, že internistů je nedostatek. Je to náročná práce a i díky tomu se setkáváme s tím, že interna není tolik atraktivním oborem pro mladé lékaře. Dobrého internistu čeká mnoho let tvrdé práce, z níž může těžit až později. Práce s pacienty je dlouhá a většinou nemá okamžitý efekt. Navíc se občas setkáváme s nereálnými představami rodinných příslušníků a často musíme řešit i mnohé sociální otázky… Pro atestované lékaře máme na oddělení místo vždy. U nás v nemocnici máme navíc velmi dobré možnosti. Naše interní oddělení získalo akreditaci

revmatologické, obezitologické ve a specializované ambulanci pro léčbu diabetické nohy, která má nadregionální charakter. Roman Košek je ženatý, manželka je také lékařka, mají spolu jedno dítě. Svůj volný čas tráví nejraději aktivně, jízdou na kole či na rotopedu a turistikou. Rád si ovšem také sedne s dobrou knížkou.

pro vzdělávání v oboru vnitřního lékařství, což znamená, že u nás lze absolvovat kompletní přípravu k atestaci. Navíc jsme navázali spolupráci s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, kde budeme mít možnost odborných stáží pro naše lékaře za výhodných podmínek. V nemocnici máme velmi dobré přístrojové vybavení, takže tu jsou velmi dobré diagnostické a terapeutické možnosti. Máme i možnost podporovat další vzdělávání, kolegové jezdí na stáže… Na vzdělávání, zdá se, kladete velký důraz. Vychovat dobrého lékaře internistu není otázka roku nebo dvou, ale dá se říci pěti až deseti. Za tu dobu člověk nabere dostatek znalostí a zkušeností k tomu, aby se z něj stal dobrý lékař. Vážím si všech kolegů ze všech oborů a nikdy bych si nedovolil jakkoli internu povyšovat, ale práce internisty je specifická v tom, že musíte vstřebat a získat mnoho informací z řady oborů, ty analyzovat, udělat jejich syntézu a pak teprve správně stanovit diagnózu. Rád sportujete. Je to i kvůli tomu, že v praxi vidíte, co se s člověkem může stát, pokud není příliš aktivní? Považuji sport a jakoukoli fyzickou zátěž za důležitou součást života, za něco, co vyvažuje duševní práci. Nejen za předcházení chorobám. A samozřejmě platí, že když něco doporučuji svým pacientům, tak si to musím vyzkoušet a vidět. Osobně však fyzické aktivity beru za důležitou součást odpočinku. Takže z hlediska toho, co říkáte pacientům, žijete zdravě? Určitě nejsem stoprocentní ideál. Našla by se řada věcí, které bych na sobě mohl zlepšit. Mám samozřejmě snahu, aby nebyl rozdíl mezi mými slovy a činy. Snažím se pravidelně sportovat, snažím se jíst zdravě, ale nikdy to není na sto procent. A vaše největší neřest? No tak... Rád se dobře najím, domácí kuchyně, to je moje neřest, které často a rád podlehnu.

27


Fakulta


Nový pavilon

V nemocnici se učí budoucí lékaři

Klaudiánova nemocnice bude mít nový pavilon

Pacienti Klaudiánovy nemocnice budou u svých lůžek stále častěji vídat jako doprovod ošetřujících lékařů také studenty 6. ročníků 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ředitel nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc., totiž s vedením fakulty podepsal smlouvu, podle níž se nemocnice stává jakýmsi detašovaným školicím centrem mediků.

Dlouho očekávaná dostavba nového pavilonu v areálu Klaudiánovy nemocnice by na jaře příštího roku měla konečně začít. Vedení nemocnice společně s hejtmanem Středočeského kraje MUDr. Davidem Rathem představilo definitivní podobu plánované budovy.

Ředitel Horák vysvětlil, že se jedná o určitou změnu praktické výuky na 3. lékařské fakultě. Její vedení se snaží zlepšit praxi studentů přímo u lůžka. „Kapaci-

Plakety upozorňující na spolupráci s 3. lékařskou fakultou jsou u vchodů do nemocnice. Smlouvu ředitel doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. uschoval ve své kanceláři.

a ne vždy se jim může dostatečně věnovat,“ řekl Horák. Podotkl, že to je na seznámení se s diagnózou a léčbou ve všech souvislostech opravdu málo. Vedení fakulty se proto rozhodlo navázat spolupráci i s jinými než fakultními nemocSpolupráce s lékařskou fakultou zvyšuje prestiž nicemi. Zdravotnická zařízení nemocnice a v důsledku i Mladé Boleslavi. ve středních Čechách byla kvůli dostupnosti z Prahy logickou ty fakultních nemocnic pro individuální výuku studentů volbou a Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi je i díky své vynikající pověsti první, s níž byla podepsánestačí. Pacienta vidí vlastně mnohdy ve skupině, kdy lékař, který studenty vede, jich má na starosti několik na smlouva. Tomu ovšem předcházela řada jednání a vedení fakulty si samozřejmě nemocnici „prověřilo“. V průběhu letních měsíců zde byli dva proděkani fakulty, kteří sledovali, jak nemocnice funguje. A výsledek? Podpis smlouvy, která platí od září. Pacienti by se se studenty 6. ročníků, kteří budou označeni visačkou se jménem, měli setkávat zejména na chirurgii, interně, gynekologii a na dětském oddělení. Medik se jim vždy představí, a pokud by některý z pacientů nechtěl, aby byl jeho vyšetření přítomen, nemocnice mu samozřejmě vyjde vstříc. Vyšetření i jakékoli výkony bude také vždy samozřejmě provádět lékař, medici budou jen v roli přihlížejících. Vedení nemocnice spolupráci s 3. lékařskou fakultou samozřejmě vítá. „Svědčí o výborné odborné úrovni nemocnice, zvyšuje prestiž primariátů a ve finále vlastně i prestiž celé Mladé Boleslavi,“ řekl ředitel Horák. Jako pedagog navíc vítá i to, že se výuka na fakultě stane opravdu praktickou a absolventi do nemocnic již budou přicházet s nějakými zkušenostmi. Spolupráce s fakultou bude mít ovšem pro nemocnici i jiné výhody – lékaři z Klaudiánky budou mít na škole mnohem snadnější přístup ke svému dalšímu vzdělávání, usnadnit by se měl i systém získávání atestací. Primáři navíc budou moci hodnotit studenty při praxi a případně si mezi nimi vybrat ty, kterým po ukončení školy nabídnou místo kvalifikovaného lékaře. Tento rok je pro studenty docházka na praxi v Klau diánově nemocnici dobrovolná, od příštího zimního semestru se však stane povinnou. Fakulta ji také bude uznávat jako součást základního kmene. Jde o dvouletý cyklus, ve kterém se absolvent seznamuje se základními medicínskými obory ještě před tím, než se specializuje.

„V tuto chvíli je zahájení stavby již jen otázkou interní lůžkové stanice a společná jednotka intenzivní péče. získání stavebního povolení a dalších formalit. Pokud V horním patře bude také velká zasedací místnost, která vše půjde hladce, na jaře příštího roku bychom mohli v tuto chvíli v nemocnici chybí. Pod pavilonem je plánován začít stavět,“ řekl ředitel nemocnice doc. MUDr. Ladi- parkovací dům s kapacitou 130 míst. slav Horák, DrSc. Projekt je podle něj zpracován velmi Vchod do nového pavilonu by měl být od hlavního vjezdu kvalitně a ctí veškeré potřeby nemocnice. Nová budova do nemocnice, tedy od současného vjezdu na parkoviště by měla navazovat na pavilon, kde je dnes umístěno oční pro pacienty. Propojen bude se stávajícími budovami tak, oddělení a neurologie, a zároveň na nejstarší nemocniční aby to plně vyhovovalo potřebám nemocnice. „Byl to trošku objekt, kde je dnes umístěna lůžková rehabilitace a část oříšek, protože každá budova vznikala samostatně a v jinou interny. Právě ta by se v budoucnu měla do nových pro- dobu, a tak je v každé z nich jiná výška pater. Ale architekti stor přestěhovat. „V současné době máme internu roz- to vymysleli k naší spokojenosti,“ řekl Horák. místěnou různě po areálu nemocnice. Část je v tom nej- Výstavba pavilonu včetně technologií by měla stát zhruba starším pavilonu a část, kde jsou převážně ambulantní čtyři sta milionů korun, z nichž téměř 80 procent bude služby, je v pavilonu původně určeném pro oční a neuro- platit Středočeský kraj, zbytek zaplatí nemocnice z vlastlogii. Gastroenterologie je pak v pavilonu, kde je chirur- ních zdrojů. Pokud vše půjde podle plánu, pavilon by měl být otevřen na podzim roku 2012. gie,“ upřesnil ředitel. Do budoucna by tedy veškeré interní ambulance kromě Do prostor, které se uvolní po přestěhování interny, vedení dialýzy měly být umístěny v přízemí nové budovy tak, aby nemocnice zatím plánuje umístit další ambulantní provozy. pacient mohl veškerá potřebná vyšetření absolvovat pod „Zvažujeme zde i vybudování sociálních lůžek,“ řekl ředitel jednou střechou. V dalším patře by měla být gastroen- Horák s tím, že na konkrétní úvahy v tomto smyslu je ještě terologie. Ve vyšších patrech budou umístěny veškeré dostatek času.

Hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath s modelem nového pavilonu.

29


Úvod


Aktuality

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Podzim začal ve vysokém tempu“

Smích je nejlepší lék

O příjemných novinkách, ale i palčivých problémech jsme hovořili s MUDr. Petrem Chudomelem. me nuceni, právě v důsledku těchto do jisté míry nepředvídatelných událostí snížit. Ve stávajícím rozsahu se pro nás stává neufinancovatelnou. Co to bude znamenat? Veškerá péče, která je odložitelná a tudíž naplánovatelná na jindy, bude odložena, což se bude týkat plánovaných vyšetření, totálních náhrad velkých kloubů, některých implantací kardiostimulátorů, operací čoček při šedém zákalu, cévních operací, operací kýl, žilních městků a podobně. Prodlouží se čekací doby jak na vyšetření, tak na uvedené zákroky. Akutní péče musí být zachována beze změn. Jediným řešením je navýšení prostředků všeobecného zdravotního pojištění např. zvýšením plateb za státní pojištěnce, aby se v systému objevilo více peněz. To může jen a pouze vláda. Možnosti ředitelů zdravotnických zařízení jsou omezené, protože příjmy od zdravotních pojišťoven tvoří přes 80 % příjmů nemocnice.

Čím v poslední době nemocnice „žije“? Hektický začátek podzimu utekl v kolínské nemocnici jako voda. Převzali jsme zrekonstruovaná oddělení v kutnohorské nemocnici a postupně do nich přestěhovali rehabilitační a části chirurgického a ortopedického oddělení. Po mnoha desítkách let tak budova chirurgických oborů osiřela a je připravena ke kompletní rekonstrukci, kterou si plně zaslouží. Mezitím ve vysokém tempu pokračuje výstavba nového pavilonu F. Přestěhování oborů proběhlo hladce a všem, kteří se na něm podíleli, tímto děkuji. V souvislosti se sníženými úhradami ze strany VZP musíte jistě čelit i problémům s financováním léčby, ale kupříkladu i energií atd. Jak jistě víte, Všeobecné zdravotní pojišťovně se nedostávají prostředky k úhradě péče, kterou zdravotnická zařízení, tedy i kolínská nemocnice, poskytují. Předpoklady výše úhrad na rok 2011 jsou na úrovni roku 2009. Znamená to tedy, že peněz na léčbu v příštím roce bude stejně jako v roce 2009. Lékaři hrozí hromadnými výpověďmi a odchodem do zahraničí, protože jsou nespokojeni s výší platů. Předpokládaný růst cen energií v roce 2011, který se promítne do cen dalších výrobků, je všeobecně deklarován. Je pravděpodobné, že objem poskytované péče bude-

Abychom však nekončili negativně – co byste popřál pacientům a návštěvníkům nemocnice? Začal podzim, který dovede být v Kolíně příjemný. Přeji vám klid a rozvahu na kluzkých silnicích, abyste nepotřebovali služby naší nemocnice. Raději nabírejme sílu procházkami ve žloutnoucích parcích a okolních borech. MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Jsou chvíle, kdy dětský úsměv znamená malý zázrak, zvláště když je dítě v nemocnici. Smích však není pouze chvilkovým uvolněním, posiluje imunitní systém a účinně bojuje proti depresi. Dětské oddělení Oblastní nemocnice Kolín již několik let spolupracuje s občanským sdružením Zdravotní klaun, jehož hlavním posláním je podporovat psychickou pohodu hospitalizovaných dětí. Dnes navštěvuje Zdravotní klaun pravidelně 55 nemocnic v Čechách a na Moravě, 65 profesionálních klaunů-umělců rozesměje ročně více než 70 000 malých pacientů. Dětské oddělení naší nemocnice navštěvují klauni každé úterý a pořádají pravidelné zdravotní klauniády, které jsou hlavním programem sdružení Zdravotní klaun. Tyto pravidelné „legrační vizity“ nejsou pouze obyčejným divadelním představením, jemuž děti jen pasivně přihlížejí. Naopak. Zdravotní klauni přicházejí za dětmi do pokojů, do jejich prostředí. Každý malý pacient se stává součástí představení. Na návštěvu za dětmi chodí vždy sehraná klaunská dvojice, klauni mají legrační jména (sestra Pestrá, doktor Motyka), veselé doktorské kos-

týmy s nezbytnými červenými klaunskými nosy, hudební nástroje a drobné dárky pro děti. Pro každé dítě vymyslí překvapení, které mu pomůže zapomenout na bolest, úzkost a strach z neznámého prostředí. Malí pacienti jsou nadšení z mýdlových bublin, říkadel, loutek, zatímco

starší se setkávají s pomateným doktorem a bláznivou sestrou. Klauniáda trvá cca 3–4 hodiny. I pro rodiče hospitalizovaných dětí a zdravotní personál jsou klauni příjemným odreagováním a všichni vítáme svěží vítr, který zdravotní klauni na naše oddělení přinášejí. Více na www.zdravotni-klaun.cz.

Učící se nemocnice Oblastní nemocnice Kolín zažádala v minulém roce o finanční podporu z evropských sociálních fondů na základě vypsané výzvy „Školení je šance“. V rámci žádosti jsme sestavili podrobný projekt zaměřený na lidské zdroje a zaměstnanost, který jsme pojmenovali Učící se Oblastní nemocnice Kolín, a. s. Cílem projektu je zajistit nastavení systému a realizaci dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Tento systém zajistí jednotlivým zaměstnancům rozvoj obecných dovedností, které zvyšují udržitelnost zaměstnání a posilují zaměstnatelnost na trhu práce, dále podporu odborného vzdělávání zaměstnanců s cílem prohloubení, rozšíření, zvýšení, obnovení či udržení kvalifikace. V průběhu realizace projektu bude podporována také tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a efektivní využití všech dalších relevantních forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb ONK. Klíčové vzdělávací aktivity budou realizovány v následujících okruzích: komunikace ve zdravotnictví, řízení pracovního výkonu, rozvoj počítačové gramotnosti, kurzy cizího jazyka, kurzy předcházení syndromu vyhoření, pořádání odborných konferencí a seminářů. Dále projekt umožní nastavit vnitropodnikové řízení a rozvoj lidských zdrojů umožňující motivaci a aktivizaci zaměstnanců. Celkově by tento projekt měl zvýšit obecnou i profesní kvalifikaci personálu nemocnice a tím přispět ke zkvalitnění poskytované zdravotní péče. V srpnu letošního roku bylo našemu projektu vyhověno. Za úspěch též považujeme věcné hodnocení, protože z počtu 196 žádostí projednaných v daném kole byl náš projekt šestým nejlépe hodnoceným projektem a z celkového počtu 1 803 zaregistrovaných žádostí se řadí mezi nejlépe hodnocené. Schválená podpora činí 6 453 690 Kč.

31


Kardiostimulace


ENDO

Po nejistém začátku letošního roku se situace uklidnila a naše kardiostimulační středisko nadále poskytuje lékařskou péči pacientům, a to dokonce z větší spádové oblasti.

„Dobrý den, potřebuji se objednat…“ Tuto větu slýchají zdravotní sestřičky Endoskopického centra v Kolíně mnohokrát za den, a to již řadu let. Něco se však změnilo.

Sál s rentgenovou skiaskopií s DSA je v provozu nepřetržitě.

Trvalé kardiostimulace v naší nemocnici provádíme od roku 1987 a jsme jedním ze středisek, která jsou výborem pracovní skupiny pro arytmie a trvalou kardio stimulaci oprávněna implantovat trvalé kardiostimulátory. Naše pracoviště je vybaveno sálem s rentgenovou skiaskopií s DSA se čtyřiadvacetihodinovým provozem, takže kardiostimulace mohou být prováděny v nepřetržitém provozu. Problematice se věnují dva lékaři, kteří jsou držiteli funkčních licencí pro implantace kardiostimulátorů pro kardiologickou i chirurgickou část implantace. Naše pracoviště dlouhodobě podává hlášení o implantaci či reimplantaci kardiostimulátoru do Národního registru kar-

Oproti předchozímu roku jde o značné navýšení, které nám činí vrásky v ekonomické oblasti, ale jistě je přínosem pro pacienty z Nymburska, pro které je pohodlnější a rychlejší přijet na naše pracoviště než na kterékoli pražské. Trvalá kardiostimulace je definitivní řešení závažných bradykardií či bradyarytmií, kdy laicky řečeno dochází k závažnému poklesu počtu pulsů za minutu. Spočívá ve voperování implantabilního kardiostimulátoru (pacemakeru) do podklíčkové krajiny. Elektrické impulsy vydávané jeho generátorem nahradí postiženou tvorbu srdečních vzruchů nebo překlenou poruchu převodního srdečního systému. Porucha tvorby či převodu srdečního vzruchu může být i natolik akutní, že ohrožuje život nemocného, a je pak nutné provést překlenovací dočasPro nositele kardiostimulátorů je důležitá nejen řádná nou kardiostimulaci. V nevelkém péče, ale i pohodlný a včasný kontakt s kardiologem. počtu případů jde o přechodnou situaci provázející například akutní diostimulátorů. Ročně naše pracoviště provádí průměrně infarkt srdeční, kdy po několika dnech je možno dočasnou 110 primoimplantací (což znamená nově implantované kar- stimulaci zrušit a není nutno ji nahrazovat trvalou. Těchto diostimulátory). Letos jsme svou spádovou oblast rozšířili případů díky katetrizační léčbě akutního infarktu srdečního na základě žádosti interního oddělení nymburské nemoc- ubývá, ale z důvodu stárnutí populace přibývá pacientů, kteří vyžadují trvalou kardiostimulaci. Doufejme, že i v příštích nice o další region. Za prvních šest měsíců letošního roku bylo díky tomu na našem pracovišti provedeno 60 primoim- letech budou ve středních Čechách zachována dobře funplantací kardiostimulátorů a 19 výměn, tedy reimplantací. gující kardiostimulační centra s letitou tradicí.

Text: MUDr. Filip Neumann, zástupce primáře Endoskopického centra ONK, a. s.

Objednávání pacientů v Endoskopickém centru

Text: MUDr. Emilie Niedobová, primářka interního oddělení ONK, a. s.

Trvalé kardiostimulace pokračují

Od října loňského roku je naše pracoviště vyba- fonicky sdělit výsledky nebo chce po telefonu ještě zkonzulveno recepcí. Sestry jsou s pacienty ve větším kontaktu tovat provedené vyšetření. Toto opatření přispívá k ochraně a pacienti nemusejí čekat za anonymními dveřmi, až na zdravotních informací a komfortu ošetřovaných pacientů. ně přijde řada. To je jistě pozitivní, ale změnily se i věci, které nejsou Každá sestra na recepci má k dispozici počítač na první pohled vidět. s přístupem do nemocničního informačního systému. Díky rozvoji se dostaly do nemocnice nejen špičkové přístroje, ale i výpočetní technika. Již před lety zmizely tak časté psací Tento článek by vám měl přiblížit výhody informačních techstroje a nahradily je počítače, které jsou integrované do nologií, které jsme aplikovali v praxi na našem oddělení. nemocniční sítě. Zavedením informačního systému se Pokud se k nám někdy přijdete objednat, budete vědět, co stalo vedení dokumentace pro zdravotníky mnohem jedno- můžete očekávat. dušší a rychlejší. S tím souvisí i změna stylu práce sestřiček. Dávno minula doba, kdy si předávaly mezi sebou „objednací knihu“ formátu A4 a tloušťky Starých pověstí českých. Do této knihy ručně zapisovaly jména objednaných pacientů. Když se pacient přeobjednal, škrtaly jej a zapisovaly do nové kolonky. Nyní má každá sestřička na recepci svůj počítač s nemocničním informačním systémem, jehož součástí je i rozvrh objednávek. Díky tomu se může rychle zorientovat, kdy a na jaké vyšetření je volno, ke kterému lékaři může pacienta objednat. Pro rychlou orientaci má každý z našich lékařů svou barvu. V kalendáři vpravo sestřička ihned vidí, zda je některý z termínů plný, a to bez nutnosti další kontroly. Co trvá o něco déle, je vlastní objednání. Dříve do knihy napsala jméno a příjmení pacienta do sloupečku gastroskopie a bylo objednáno. V současné době musí zadat číslo pojištěnce, vyhledat jej a zkontrolovat osobní údaje pacienta v počítači. Pokud s tím pacient souhlasí, zadává i číslo mobilního telefonu. Možná vás napadne: Na co telefon? Není to zbytečné? Určitě není. V dnešní době má mobilní telefon prakticky každý a i lidé dříve narození s ním umějí zacházet poměrně dobře. V medicíně se může situace měnit velmi rychle a původní termín vyšetření nebo výkonu se změní ze dne na den, kupříkladu proto, že se rozbil důležitý přístroj nebo se uvolnil dřívější termín. Sestřička z recepce se s pacientem rovnou spojí, domluví nový termín a nemusí mu posílat dopis. To není vše. Pacienti, kteří mají v informačním systému uvedeno číslo mobilního telefonu, obdrží den předem připomínku objednaného vyšetření formou SMS. Tento systém využívají kromě našeho i jiná oddělení, například ortopedie a urologie. Novinkou letošního jara je automatické vkládání PINu do endoskopického nálezu. Jde o náhodně vygenerované šestimístné číslo, které je pro pacienta a jeho lékařskou zprávu unikátní. Umožňuje identifikovat pacienta, pokud chce tele-

Endoskopické centrum v Kolíně je již rok vybaveno novou recepcí.

33


Pediatrie


Pediatrie

Péče o dětské pacienty prodělala v poslední době celou řadu změn. Následující řádky mohou sloužit jako průvodce dětským zdravotnictvím. Jsme rádi, že obyvatelé kolínského regionu mohou využívat služeb moderní pediatrie. Velkou výhodou nemocniční péče je široké zázemí.

Péče o novorozence je součástí samostatného sdělení. Po propuštění dítěte z porodnice (a v ideálním případě ještě před ním), je povinností rodičů zaregistrovat jej u praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD). Vznik oboru praktického lékařství pro děti a dorost je novinkou péče o děti. Lékaři, kteří se rozhodnou věnovat tomuto oboru, absolvují čtyřletý vzdělávací program po absolvování lékařské fakulty. Výsledkem tohoto specializačního vzdělání je existence lékařů, kteří jsou schopni v rámci „dětského střediska“ poskytnout velmi kvalitní péči dětským pacientům v době od propuštění z porodnice až do dovršení 19. narozenin. Lze

říct, že tento lékař (častěji lékařka) je jediným lékařem, se kterým se zdravé dítě může setkat. A to nejen jako nemocný pacient, ale také, a to je v prvních měsících života častější, jako zdravý kojenec, který přichází na preventivní prohlídku nebo na očkování. Velmi důležitým úkolem rodičů tedy je vybrat toho správného lékaře. Po odborné stránce musí mít každý lékař, který vykonává „dětskou praxi“, specializační způsobilost v oboru PLDD. Nelze říct, že by existoval ideální dětský lékař. Někteří rodiče chtějí jen odbornou péči, jiní naopak chtějí mít i lékaře-rádce. Velmi důležitá je oboustranná důvěra a respekt.

Text: MUDr. René Hrdlička, primář dětského oddělení ONK, a. s.

Péče o dětské pacienty ve východní části kraje

Je možné, že rodiče časem zjistí, že vybraný lékař není ten pravý. Lze jistě změnit tzv. registrujícího lékaře (tedy lékaře, u kterého je dítě registrováno). Dítě však může být vždy registrováno pouze u jednoho praktického lékaře. Případně změny by neměly být časté, vždy je lepší, když lékař zná dítě po delší dobu. Logickým krokem je změna lékaře v případě přestěhování. Lékař nemusí být vždy co nejblíže bydlišti, ale přece jen by vzdálenost neměla být příliš velká, cestování na delší vzdálenost s nemocným dítětem není určitě moc příjemné pro dítě ani pro jeho doprovod. V některých případech se může stát, že lékař nemůže vaše dítě zaregistrovat, protože by to z hlediska počtu dětí nezvládl. Toto jsou však situace, ke kterým v našem kraji obvykle nedochází. Kromě léčby běžných nemocí a preventivních prohlídek bude praktický dětský lékař provádět očkování vašeho dítěte. Výjimkou je očkování proti tuberkulóze (TBC), které je obvykle prováděno ještě v porodnici. Existuje takzvané povinné očkování, které je plně hrazené, a očkování dobrovolné. V poslední době je snaha dát co největší prostor rodičům při výběru očkování, objevuje se očkování sice nepovinné, ale hrazené – to je příklad očkování proti pneumo kokům, které bylo nově zařazeno do očkovacího schématu. Názory na očkování se mohou lišit, ale očkování zcela změnilo zdravotní stav dětské populace, ve srovnání se státy, kde se neočkuje, rapidně klesla úmrtnost na infekční nemoci. Jsou děti, které nemohou být naočkovány ze zdravotních důvodů, ale pokud je dostatečná proočkovanost všech dětí (kolem 90 %), jsou i tyto děti chráněny. Existuje i široká škála nepovinného očkování, které si rodiče hradí sami. Z výše uvedených informací tak vyplývá, že návštěva nemocnice je v současné době méně častá než dříve. Do nemocnice dítě přichází na některá speciální vyšetření, dále pokud potřebuje léčbu onemocnění, kterou nelze provést ambulantně. To vedlo k některým organizačním změnám v nemoc- pitelně zkrátit pobyt děti na intenzivní péči na minimum. niční pediatrii. Dochází ke koncentraci pacientů do větších Krajská dětská oddělení pochopitelně spolupracují s pražcenter právě z toho důvodu, že se zvýšila kvalita praktické skými klinikami. Tato spolupráce je oboustranná. Děti se pediatrie. To vedlo k uzavření některých dětských oddělení, specifickými diagnózami jsou překládány do center, kde která nesplňovala daná kritéria. Je třeba si uvědomit, že to budou mít tu nejlepší možnou péči. Jedná se o děti, které na jedné straně vede k určitému nepohodlí, tedy k delším potřebují resuscitační péči, rozsáhlejší operační výkony, cestám do nemocnice. Na straně druhé je možno koncentro- léčbu popálenin, onkologické diagnózy a další. Kolínské vat personál i techniku do větších nemocnic. Výhodou Stře- dětské oddělení se zase podílí na výuce studentů medicíny dočeského kraje je existence více krajských nemocnic, což v posledních ročnících studia. do určité míry eliminuje nevýhodu dojezdových vzdálenos- Jak bylo zmíněno, moderní pediatrie prošla řadou změn. Jednou z velmi podstatných je zapojení rodičů do rozhodování tí do případné jediné krajské nemocnice. Velkou výhodou nemocniční péče je široké zázemí dalších klinických oborů, o léčbě dítěte. Máte vždy právo na podrobné informace, laboratoří, jsou zde široké možnosti zobrazovacích metod. výběr z alternativ léčby. Je také vaším právem si vybrat jak Většinu výkonů nemohou lékaři provést bez souhlasu rodičů. Vý- Kvalita dětského oddělení je do značné míry dána počtem jimkou jsou výkony, které jsou ošetřených pacientů a počtem prováděných výkonů. nutné pro záchranu života. V nemocnici mají rodiče řadu práv – na informace, možnost pobytu s dítětem, návštěvy –, ale také lékaře, tak zdravotnické zařízení, ke kterému máte důvěru. povinnosti. Společnou snahou musí být uzdravení malého Největší bolestí dětského oddělení Oblastní nemocnice pacienta. V některých případech jsou děti uloženy na jed- Kolín jsou zastaralé prostory. To je dále komplikováno innotku intenzivní péče, pokud dochází k ohrožení či dokonce tenzivním stavebním ruchem v bezprostřední blízkosti dětselhání základních životních funkcí. Na tomto pracovišti ského oddělení. Výsledkem ale budou zcela nové prostory jsou pak specifické podmínky, které se týkají hygienických pro léčbu dětských pacientů, čímž se naše nemocnice stane postupů, režimu návštěv apod. Snahou lékařů je pocho- v tomto ohledu špičkovým zařízením.

Praktický lékař provádí léčbu běžných nemocí, preventivní prohlídky i očkování dítěte.

35


Slovo ředitelky


Osobnosti nemocnice

Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:

„Novinky a zlepšení nekončí“ O aktuálních informacích i plánech do budoucna jsme hovořili s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora JUDr. Alicí Opočenskou. i cenová nabídka jeho služeb byla pro nemocnici velmi zajímavá, ale vzhledem k tomu, že po propojení nemocnic sledujeme a vyhodnocujeme ukazatele společně s Oblastní nemocnicí Kolín, došli jsme po poměrně dlouhém rozhodovacím procesu ve vedení obou nemocnic k závěru, že by bylo ekonomicky výhodné prát společně a ve vlastním provozu. Problémem se však ukázaly kapacitní možnosti současných výrobních prostor prádelny. Proto jsme se rozhodli je rozšířit a zainvestovat do technologického vybavení prádelny tak, aby vyhovovala kapacitním potřebám obou nemocnic. Sepsali jsme projekt, který prošel schvalovacím procesem představenstva akciové společnosti ONK, poté byl schválen Radou Středočeského kraje a mohli jsme se pustit do práce. Do zimy bychom měli mít hotovu hrubou stavbu a na přelomu února a března příštího roku bychom měli prát v kapacitně a hygienicky vyhovujících prostorách. Prádelnu tedy bude provozovat sama nemocnice a její zaměstnance s největší pravděpodobností převezmeme od současného provozovatele.

Co je v kutnohorské nemocnici nového? Po předání klíčů ke třem stanicím pravého křídla nemocniční budovy našim kolegům z Kolína jsme si začali zvykat na společné soužití v jedné nemocnici. Po vyřešení propojení informačních systémů obou nemocnic, společného fungování v oblasti vyhodnocování laboratorních výsledků, centrální sterilizace a společného využívání operačních sálů jsme se dostali do fáze společného objednávání obědů, a to je pro mne velmi dobrá zpráva! Takže teď nemocnici v Kutné Hoře vládne pohoda a klid bez novinek? To určitě ne. V polovině září jsme začali pracovat na projektu Praní prádla v nemocniční prádelně, na projektu stavebních úprav a oprav zbývajících prostor v levé části nemocnice, vypsali a vyhodnotili jsme výběrové řízení na primáře chirurgického oddělení a jednáme se středočeskou záchrankou o převzetí lékařské služby první pomoci, které by mělo nastat k 1. lednu 2011. Jak je to s onou prádelnou? Prádelnu přece provozoval v objektu nemocnice soukromý subjekt – proč nyní realizujete projekt vlastního nemocničního praní? Se soukromým dodavatelem praní prádla pro naši nemocnici jsme neměli provozní problémy a musím uznat, že

Závěrem alespoň ve zkratce – máte již v kutnohorské nemocnici jmenovaného nového primáře chirurgického oddělení? Ano. V polovině října bylo ukončeno výběrové řízení na tuto pro nemocnici velmi důležitou pozici. Vítězem výběrového řízení se stal MUDr. Marek, jehož koncepce chodu oddělení chirurgie v kutnohorské nemocnici nejlépe odpovídala koncepci rozvoje celé nemocnice. S novým panem primářem přicházejí, k mé velké spokojenosti, do nemocnice i tři jeho kolegové, kteří posílí kádr lékařů. Ale o novinkách na naší chirurgii vás budeme podrobně informovat v některém z příštích čísel Nemocničních listů. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

Akutní medicíně s láskou Primářka ARO MUDr. Jaromíra Nedbálková se narodila nedlouho po polovině minulého století v Praze, kde vystudovala Lékařskou fakultu UK. Během studií pracovala jako sestra na I. chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. Vzhledem ke své lásce – akutní medicíně – pracovala zároveň po celou dobu studií na ARO téže nemocnice. Po promoci byla její volba jednoznačná – nastoupila na ARO, čímž si splnila jeden z životních snů. Po čase odešla z Prahy, aby se mohla věnovat svému největšímu koníčku – zahradničení. Vybrala si Kolín a nastoupila na ARO do tehdejšího Okresního ústavu národního zdraví v Kolíně. Zde získala kompletní vzdělání pro práci v oboru anestezie a resuscitace i licenci pro výkon funkce primáře. Ještě před vyčleněním záchranné služby jako samostatné jednotky pracovala ráda i na tomto úseku. V průběhu času, již v nástupnické organizaci ONK, a. s., zastávala funkci zástupce primáře ARO a později zástupce primáře COS. Vzhledem k nadcházející integraci nemocnic Kolín a Kutná Hora do jednoho funkčního celku od ledna 2010 byla v prosinci 2009 požádána vedením ONK o převzetí funkce primáře ARO v nemocnici v Kutné Hoře. Od tohoto data je její profesní život spjat s nemocnicí v Kutné Hoře.

Od interny k MOJIP Vedoucí lékařka MOJIP MUDr. Iva Havlovicová nastoupila po ukončení studia na 2. lékařské fakultě UK v Praze v roce 1993 do nemocnice v Kutné Hoře. Pracovala na interním oddělení, krátkodobě i v léčebně dlouhodobě nemocných. Další zkušenosti získávala při práci v interní ambulanci, v ambulanci oddělení tuberkulózy, respiračních a alergologických nemocí, v diabetologické poradně a na zdravotnické záchranné službě. Absolvovala dlouhodobé stáže na hematologické klinice v Praze, na oddělení ARO v Kolíně a na metabolické jednotce Thomayerovy nemocnice. Po návratu z rodičovské dovolené pracovala převážně na jednotce intenzivní péče. Na jaře roku 2008, kdy v kutnohorské nemocnici vznikla multioborová jednotka intenzivní péče (MOJIP), byla jmenována její vedoucí lékařkou. Má specializovanou způsobilost v oboru vnitřní lékařství, licenci ČLK v oboru urgentní medicína a funkční licenci v oboru umělé výživy a metabolické péče. Již několik let v nemocnici zastává funkci transfúzního lékaře. V současné době je zařazena do specializačního vzdělávání oboru intenzivní medicína.

Ve volném čase, kterého je nyní opravdu minimum, se nejraději věnuje zahradničení a ostatním manuálním činnostem kolem stavení a zahrady. „Ráda také podnikám expediční cesty (což je již minulostí), nyní již pouze poznávací zájezdy do zahraničí. Poznání odlišných kultur, zvyků, názorů, prostě pohledů na život považuji za jeden z nejpodstatnějších základů pro formování lidské osobnosti.“

37


Intenzivní péče


Intenzivní péče

Když se v Kutné Hoře řekne MOJIP

boxy, v nichž jsou lůžka jsou oddělena zástěnami. Jeden hodin zpět, např. hodnoty pulzu, krevního tlaku, saturace kyslíkem a centrálního nebo arteriálního tlaku, pokud jsou z malých jednolůžkových boxů má samostatné pomocné prostory a je plně vybaven pro infekční pacienty. Při pří- průběžně měřeny. U každého lůžka lze snadno připevnit chodu na MOJIP je třeba projít tzv. filtrem. Pacienti mají infuzní pumpy a dávkovače, které přesně odměřují dávku samostatný filtr, kde jsou po převlečení do ústavního prá- léku dle ordinace lékaře a okamžitého stavu pacienta. dla uloženi na lůžko a převezeni do boxu k monitoru. Další filtr je I návštěvy u pacientů v bezvědomí jsou pro ně přínosem. určen pro všechny ostatní osoby Příbuzné potěší, že mohou na chvilku spatřit člena rodiny. přicházející na MOJIP, tedy personál, návštěvy, konziliáře. Celý prostor má klimatizaci, u každého lůžka je několik ventilů Na oddělení je několik ventilátorů, přístrojů zajišťujících s centrálním rozvodem kyslíku, stlačeného vzduchu a pod- umělou plicní ventilaci. Dva jsou starší, přestěhované tlaku. Základním požadavkem intenzivní péče jsou monito- z původní interní JIP, další jsou nové. Všechny jsou snadrovaná lůžka s centrálním monitorem a zvukovou signali- no nastavitelné podle individuálních potřeb pacienta. Do zací. Současný systém monitorování bohužel neumožňuje dýchacího okruhu je možné zapojit léky v inhalační formě zpětné vyvolání EKG křivky, monitor ji do paměti neukládá. a nastavit intervaly pravidelné aplikace léků. Snadno lze vyhledat ostatní naměřené hodnoty i několik Návštěvy pacientů rodinou jsou možné každý den mezi druhou a pátou hodinou odpoledne. Sloužící sestra poučí příbuzné o nutném obutí návleků nebo galoší, ukáže empír k obléknutí a dovede návštěvu k pacientovi. Návštěvy jsou velice individuální – nejdéle deset minut a ne více než dva lidé najednou. Naši pacienti jsou většinou těžce nemocní a jejich síla i pozornost se rychle vyčerpá, pokud jsou při vědomí. Věříme, že návštěvy u pacientů v bezvědomí jsou pro ně přínosem a příbuzní jsou potěšeni, že člena své rodiny mohli alespoň krátce vidět.

Nacházíme se ve druhém patře nové přístavby, přístup je z haly hlavní budovy. Chodba z haly je už součástí nové přístavby a v současné době slouží také jako přístupová cesta ke gynekologickému oddělení a čekárna gynekologické ambulance. RTG snímek přichází rentgenologický pracovník za pacientem k lůžku a ke snímkování se použije pojízdný RTG přístroj, který máme k dispozici. Při nutnosti CT vyšetření pacienta převezeme a stejně je tomu i v případě zajištění umělé plicní ventilace. Přenosný přístroj pro umělou plicní ventilaci mají k dispozici anesteziologické sestry, které pracují na sále a zajišťují pro nás tedy převozy pacientů. Také potřebujeme vydatnou podporu rehabilitačních pracovníků, kteří na oddělení docházejí dvakrát denně a cvičí s pacienty dle doporučení lékaře. Rehabilitační péče je pro pacienty důležitá. Po operacích se rychleji zotaví Multioborová jednotka intenzivní péče, zkráceně MOJIP, a předchází se tím komplikacím. Po dlouhodobém upoutání paciskýtá pacientům nejvyšší možný stupeň zajištění. enta na lůžku je také třeba s pacientem cvičit, aby se zlepšil krevní oddělení se starají lékaři-anesteziologové v čele s primář- oběh a ochablé svaly získaly lepší výkonnost. Rehabilitační kou ARO MUDr. Jaromírou Nedbálkovou. Vedoucí lékařkou sestra též s pacientem nacvičí správné dýchání a účinné MOJIP je internistka MUDr. Iva Havlovicová. Kolektivu sester odkašlávání, pokud pacient tuto podporu potřebuje. velí vrchní sestra Romana Moučková. Dále sem docházejí Na MOJIP máme také dobré technické vybavení. Máme konziliáři podle potřeb pacientů, zejména chirurgové, lékař k dispozici tři lůžka samostatná, dále dva třílůžkové z oční a neurologické ambulance, popřípadě rentgenolog, urolog, gynekolog, lékař ORL, psychiatr či psycholog. Vraťme se trochu do historie, abychom mohli nastínit cestu několika posledními lety. Jednotky intenzívní péče se vyčlenily na oddělení interny a chirurgie z nutnosti postarat se lépe o pacienty, jejichž zdravotní stav vyžadoval trvalý dohled a monitoraci životních funkcí. Při výstavbě nové části nemocnice se tyto dvě jednotky dostaly do nových prostor a v průběhu let byly sloučeny do současné podoby. Z původních jednotek také pochází jádro kolektivu, které zůstává dlouhodobě stabilní, zatímco mladší zaměstnanci mají potřebu měnit zaměstnání po krátké době a vystřídat více možností, než zakotví v oboru, kterému se chtějí věnovat. Tady jsou ošetřeni pacienti z více oborů a podle možností jsou zaléčeni a připraveni k převozu na vyšší pracoviště, nebo jsou léčeni u nás a po stabilizaci stavu jsou přeloženi na specializované pracoviště, případně po zlepšení stavu na standardní oddělení. V případě, že pacient už nemá sílu jít dál a uzdravit se nebo se uzdravit alespoň částečně a vrátit se ke své rodině domů, snažíme se o maximálně lidský přístup jak k umírajícímu, tak k jeho rodině. V péči o pacienty potřebujeme spolupráci dalších pracovišť. Nejvíce využíváme laboratoře – materiál k vyšetření odesíláme několikrát za den, někdy potřebujeme podporu laboratoře i ve dvou- nebo tříhodinových intervalech. Dále spolupracujeme s rentgenologickým oddělením, na běžný

Text: Dana Hanzlíčková

Na MOJIP neboli multioborové jednotce intenzivní péče je možný nejvyšší stupeň zajištění pacienta z kutnohorského komplexu. Přicházejí sem pacienti s ohroženými nebo už selhávajícími životními funkcemi, pacienti po těžších operacích nebo operacích s komplikovaným průběhem a s přidruženými chorobami, které výrazně zpomalují zotavení. Dále sem jsou přiváženi pacienti po autonehodách a jiných úrazech. Jsou tu přijímáni i pacienti s psychiatrickou diagnózou, a to zejména v noci, než je zajištěno příslušné zařízení a následný převoz pacienta. O pacienty na tomto

Nahoře: V třílůžkových boxech jsou lůžka oddělena zástěnami. Vlevo: Základním požadavkem JIP jsou monitorovací lůžka. Vpravo: U každého lůžka lze bez problémů připevnit infuzní pumpy a dávkovače.

39


Centrální sterilizace


Centrální sterilizace

V srdci nemocnice Pracoviště centrální sterilizace zahájilo svůj provoz v září 2001. Do té doby se sterilizace veškerých operačních nástrojů, pomůcek a materiálů pro operační sály, oddělení i ambulance prováděla v přísálových prostorech starých operačních sálů. S rostoucími požadavky hygienic-

Vlevo: Parní sterilizátor STERIVAP 669-2 FED Vpravo: Formaldehydový sterilizátor FORMOMAT 349-2

Svým specifickým zařazením se řadí mezi složky prevence nosokomiálních nákaz, a je tak nepostradatelnou součástí komplexní zdravotnické péče. Oddělení samo je ovšem zcela samostatnou a uzavřenou jednotkou. Je členěno na tři základní části: „nečistou“, „čistou“ a aseptickou. Zdravotnický materiál a nástroje určené k opakovanému použití Oddělení centrální sterilizace patří ke složkám se dekontaminují ihned po upoprevence nosokomiálních nákaz. třebení ponořením do dezinfekčního roztoku s virucidní účinností. ko-epidemiologického režimu a na základě nových hygienic- Po přivezení do první části centrální sterilizace se všechny kých vyhlášek a norem bylo nutné vybudovat novou budovu, nástroje a pomůcky opláchnou, roztřídí a vkládají se do která dnes hostí nové operační sály, MOJIP, centrální příjem mycích automatů firmy Miele, kde po nastavení požadoa jejíž součástí se stala právě centrální sterilizace, která se vaného programu – obvykle je to termodezinfekce při tepod té doby nachází v suterénu tohoto komplexu. lotě 93 °C po dobu deseti minut – dochází k jejich umytí

Text: Hana Brantová, Danuše Zbraňková, MUDr. Petr Geřábek

Přestože centrální sterilizace bývá často nazývána díky své nepostradatelnosti pro všechny nemocniční provozy i ambulance „srdcem nemocnice“, málokdo včetně nemocničního personálu ve skutečnosti ví, jak toto specifické oddělení vlastně vypadá a funguje. Dovolte nám tedy ve stručnosti představit oddělení centrální sterilizace v Nemocnici Kutná Hora.

a vydezinfikování, případně se ještě pro dočištění zejména laparoskopických a traumatologických instrumentarií používá ultrazvuková myčka. Takto vyčištěný a vydezinfikovaný materiál se pak přesouvá do „čisté“ části, kde probíhá tzv. setování nástrojů, tedy nejen sestavení operačního síta přesně podle požadavků jednotlivých typů operací, ale zároveň důkladné prohlédnutí všeho, zkontrolování funkčnosti, promazání zámků nástrojů apod. Síta jsou poté vkládána do sterilizačních kontejnerů, z nichž je každý opatřen chemickým testem, datem sterilizace, datem expirace a podpisem odpovědného pracovníka. Takto připravené kontejnery jsou teprve vkládány do sterilizátorů. (Jen na okraj si dovolíme malou vysvětlující poznámku, že sterilizace je souhrn opatření s cílem odstranění všech mikroorganismů včetně jejich spór a za sterilní lze tak označit takové předměty, na kterých byly usmrceny všechny mikroorganismy, spóry a u nichž byla sterilita prokázána již výše zmíněným standardním chemickým testem). V naší nemocnici používáme sterilizátory firmy BMT – dva Sterivapy s objemem komory 450 litrů a jeden Unisteri s komorou 55 litrů, v nichž probíhá parní sterilizace vlhkým teplem při teplotě 121 °C po dobu dvaceti minut, nebo 134 °C po dobu deseti minut. Čtvrtým přístrojem v našem arzenálu je pak formaldehydový sterilizátor Formomat s objemem komory 110 litrů, v němž se sterilizuje formou chemicko-termické reakce

při teplotě pouhých 60 °C, ovšem po dobu 60 minut, a je tak určen pro materiály, jejichž sterilizační teplota je nižší a nelze je vystavit účinkům horké páry. Všechny sterilizátory samozřejmě pracují automaticky – po zvolení daného programu již do sterilizačního procesu není možno zasahovat, jednotlivé procesy se pečlivě zaznamenávají do sterilizačních deníků a každý jednotlivý přístroj má navíc vlastní výpis ze zabudované tiskárny. Veškerý provoz pracoviště je tak pečlivě zdokumentovaný a kdykoli zpětně po dobu 15 let povinné archivace dohledatelný.

Poslední částí centrální sterilizace je aseptická část, kde materiál po vyjmutí ze sterilizátorů končí cestu k dokonalé čistotě. Zde je ještě jednou zkontrolován (některý se ještě 24 hodin „vyvětrá“), tříděn a následně dle požadavků jednotlivých oddělení distribuován k použití. Za zmínku jistě stojí i fakt, že naše centrální sterilizace neposkytuje služby jen nemocnici jako takové, ale i soukromým lékařům, kosmetičkám, pedikérkám, hygienické stanici, pečovatelské službě apod. Do náplně práce zaměstnanců tohoto oddělení patří totiž i příprava širokého sortimentu obvazových materiálů, sterilních čtverců, tamponů, vatových štětiček apod. a v neposlední řadě také kontrola celistvosti a čistoty prádla pro operační sály po vyprání v prádelně, jeho specifické skládání, rovnání do kontejnerů a samozřejmě sterilizace. Vše zajišťují čtyři zdravotní sestry a tři sanitárky ve dvojsměnném provozu. Tolik tedy o současnosti. A co přináší budoucnost? O práci jistě nouze nebude, spíše naopak, zejména vzhledem k tomu, že nedávno byla otevřena tři nová oddělení v zrekonstruovaném jižním křídle nemocnice, což představuje přibližně 60 lůžek navíc. Je pochopitelné, že takovýto markantní nárůst znamená především výrazné zvýšení spotřeby veškerého zdravotnického materiálu, čímž se značně zvyšují i požadavky na centrální sterilizaci. K obavám ale není důvod, naše „srdce“ je silné a moderní a své závazky si i v následujících měsících, stejně jako doposud, dokáže splnit a výzvu před něj položenou zvládnout, především ku prospěchu našich pacientů.

Celkový pohled do přípravny

41


Úvod


Aktuality

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Horkovod je pro nás životně důležitý“ V nejmenší nemocnici, jejímž zřizovatelem je Středočeský kraj, jsme požádali o odpovědi na několik otázek MUDr. Miliče Řepu. je u nás nedostatek, ale vzhledem k tomu, že MUDr. Helena Neprašová k nám přišla z jiné oblasti kraje, má prozatím volnou kapacitu, takže lidé, kteří nemají praktického lékaře, jsou u nás vítáni. V nemocnici je i stomatologická ambulance. Co nabízí? Tato ambulance je provozu již více než rok. Je špičkově vybavená a pacientům nabízí vysoký komfort služeb na nadstandardní úrovni. Personál ambulance je navíc velmi erudovaný. V ambulanci je také pohotovost, a to o víkendech, tedy od pátku do neděle, i o svátcích. Je o ni velký zájem, vždyť pohotovost je pouze u nás, v oblastních nemocnicích Středočeského kraje a na několika místech v Praze.

Co je v benešovské nemocnici nového? V současnosti probíhá rekonstrukce horkovodního potrubí, což je pro nás nesmírně důležité. Za financování vděčíme Středočeskému kraji. Starý horkovodní rozvod byl v katastrofálním stavu a pokud bychom nepřistoupili k jeho rekonstrukci, nemohli bychom zaručit jeho bezproblémový provoz v zimním období – v krajním případě by hrozila dokonce evakuace některých pavilonů. Z důvodu nedobrého stavu potrubí totiž často docházelo k haváriím, což někdy znamenalo i půldenní výluku topení. Na následujících stranách přinášíme mimo jiné i obsáhlejší rozhovor s praktickou závodní lékařkou působící v nemocnici. Jak se nové ordinaci daří? Segment praktických a závodních lékařů nám v nemocnici chyběl. Historicky zde sice byl, ale vzhledem k tomu, že lékařů s tímto typem vzdělání je v celé zemi velmi málo, byli jsme nuceni tuto ambulanci dočasně uzavřít. Nedávno se nám podařilo oslovit lékařku, jež se ujala opětovného rozjezdu ordinace. Jak jsem již řekl, praktických lékařů

Co nemocnice chystá do konce roku? Je reálný předpoklad, že ještě do konce tohoto kalendářního roku začnou jednání se zhotovitelem díla, které bude zahrnovat přístavbu monobloku (oddělení ARO a operačních sálů) a výstavbu nové hematologické stanice. Jde o proces, který je dlouhodobý, protože se jedná o investici přibližně ve výši 122 milionů korun, a proto nám administrativní a legislativní podmínky neumožňují výrazné zrychlení. Věřím však, že do konce roku začneme projednávat harmonogramy. V příštím roce bychom mohli obě stavby, které si nemocnice bezesporu zaslouží, dokončit. MUDr. Milič Řepa ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Nemocnice se vzdělává Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., otevírá svým zaměstnancům nové možnosti prostřednictvím projektu vzdělávání zaměstnanců na poli odborného a osobnostního rozvoje, podpory rozvíjení osobního rozvojového potenciálu. Projekt je podporován z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost financovaného z Evropského sociálního fondu. Příležitost nadstandardního vzdělá-

vání dostane téměř 400 zaměstnanců nemocnice. Orientace vzdělávacího projektu není omezena funkčním postavením, délkou trvání praxe ani jiným limitujícím faktorem. Vzdělávání je umožněno všem kategoriím pracovníků počínaje uklízečkami či sanitáři a konče primáři či ředitelem nemocnice. Celková částka uvolněná z Evropského sociálního fondu na toto vzdělávání představuje 5,6 mil. Kč.

Rekonstrukce horkovodního potrubí Nemocnice přistoupila k celkové rekonstrukci horkovodního potrubí v rámci svého areálu. Stávající horkovodní rozvody jsou již 13 let staré a jejich udržování v provozu bylo možné pouze za zvýšených nákladů na havarijní opravy. Na základě posouzení odborných pracovníků a externích odborníků nebylo již možné tyto havárie řešit jednotlivými lokálními opravami, neboť vzhle-

dem k jejich příčinám byla důvodná obava z poškození celého horkovodního systému, které by mohlo ohrozit zdraví osob v případě úniku horké vody (120 °C), a proto bylo nezbytně nutné přistoupit k celkové rekonstrukci celého horkovodního traktu. Předběžná cena rekonstrukce horkovodního potrubí byla vyčíslena na 15 mil. Kč s DPH a akce je financována z dotace Středočeského kraje.

Vedení nemocnice pociťuje investici do vlastních lidských zdrojů jako nepostradatelný prvek firemní kultury a zároveň si uvědomuje důležitost podpory rozvoje zaměstnanců ve všech oblastech. Jen vlastní kapitál v podobě lidských zdrojů může nemocnici pozitivně ovlivňovat ve prospěch kvality a efektivity a vést tak k vyšší spokojenosti pacientů a zaměstnanců nemocnice.

43


Rozhovor


Rozhovor

MUDr. Helena Neprašová, praktická a závodní lékařka Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., říká:

„Podniky i lidé si uvědomují důležitost prevence“ Ordinace praktického a závodního lékaře v benešovské nemocnici je otevřena každý den a má uzavřeny smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. MUDr. Neprašové jsme se zeptali nejen na zkušenosti z prvních měsíců provozu, ale především na změnu v přístupu k preventivní péči.

a zároveň jako lékař závodní preventivní péče pro zaměstnance nemocnice. Znamená to, že kromě preventivní péče je naše ordinace otevřena všem pacientům, kteří by měli zájem se u nás registrovat. Než jsem přišla sem do nemocnice, působila jsem více let v jednom velkém průmyslovém podniku, kde jsem se věnovala pouze preventivní péči. Dříve se lékařům mého postavení říkalo obvodní a každý z nás měl v náplni práce i závodní preventivní péči. Ordinace se zde otevřela po delší absenci. Začíná k vám směřovat více pacientů? Jak jsem se zmínila, kromě preventivní péče také registrujeme nové pacienty, protože máme volnou kapacitu. Každý nově registrovaný pacient od nás obdrží malý dárek. Díky plně funkčnímu objednávkovému systému jim můžeme nejen slíbit, ale i zaručit, že u nás nebudou muset trávit nekonečné minuty v čekárně. Myslíte si, že přístup k prevenci se zlepšuje nejen ze strany podniků, ale že i lidé sami si uvědomují její nezbytnost? Samozřejmě je rozdíl mezi preventivní a kurativní péčí. Lidé, kteří k nám chodí v rámci závodní preventivní péče, jsou zpravidla zaregistrovaní u jiného praktického lékaře, u něhož by měli mít provedenou preventivní prohlídku jednou za dva roky. Tato preventivní prohlídka má odlišná specifika a řídí se zdravotním zákonem. Závodní preventivní péče a rozsah preventivní prohlídky se řídí kategorizací prací. Abych se však vrátila k otázce – všeobecné povědomí o prevenci je dnes rozhodně na vyšší úrovni, než tomu bylo v dobách minulých. Vraťme se k oné kategorizaci prací a přibližme ji trochu těm, kteří jen mlhavě tuší, o co se jedná. Kategorizace prací je důležitá pro hodnocení vlivu práce na zdraví. Povinnost kategorizovat je dána zákonem. Návrh na

MUDr. Helena Neprašová

Co zahrnuje závodní preventivní péče? Lékař závodní preventivní péče, případně praktický lékař, jenž má smlouvu s příslušným podnikem či zařízením, pro něj provádí závodní preventivní péči. Každý podnik (nebo jakékoli zařízení) by měl mít pro své zaměstnance tuto péči zajištěnou. Závodní preventivní péče v naší nemocnici obnáší péči o všechny zaměstnance ve smyslu prevence, zda jejich zdravotní stav je v souladu s pracovním zařazením.

zařazení do kategorie předkládá zaměstnavatel a rozhodnutí o zařazení do kategorie provádějí orgány ochrany veřejného zdraví a zdravotní ústavy, které se dříve nazývaly krajské nebo okresní hygienické stanice. Kategorie jsou čtyři a jednotlivé kategorie odpovídají rizikovosti práce. Nejvíce riziková je kategorie čtvrtá. Zde v nemocnici jsou zaměstnanci zařazeni do kategorie druhé a ti, co pracují na odděleních s vysokou fyzickou zátěží, případně s některými přístroji, které mohou poškozovat zdraví, jsou zařazeni do kategorie třetí.

Zdravotní sestra Jana Česká

Závěrem nám dovolte otázku na plány a přání do budoucna. Přála bych si, aby naše ordinace fungovala ke spokojenosti zaměstnanců nemocnice i pacientů. A také bych si přála, aby k nám našli cestu noví pacienti. Můžeme jim kromě jiného nabídnout empatii i naprosto profesionální přístup.

Je situace v oblasti prevence lepší než v minulosti, tedy před dvaceti či více lety? Určitě ano. Řekla bych, že jak se vyvíjí společnost, vyvíjí se i vztah občanů k vlastnímu zdraví. Jak dlouho působíte v oboru? Jsem všeobecný praktický lékař již od roku 1982. Zde působím druhým rokem v pozici všeobecného praktického lékaře

Ordinace praktického a závodního lékaře v benešovské nemocnici poskytuje pacientům veškerý komfort.

45


Praktické informace


Praktické informace

Stomatologické oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov upravila ordinační dobu stomatologického oddělení. Po 07:30–16:00 Út 07:30–16:00 St 07:30–16:00 Čt 07:30–16:00 Pá 07:30–14:30 Pohotovost: Pá 15:00–18:00 So 08:00–12:30 Ne 08:00–12:30 Na stomatologickém oddělení pracují v současné době tři lékaři, kteří provádějí nové registrace pacientů (přijímají nové pacienty). Zároveň jsme rozšířili pohotovostní službu i na období svátků, t.j. 24. 12., 25. 12., 26. 12., 1. 1. 2011 a 2. 1. 2011, kdy pracujeme od 8.00 hod do 12.30 hod. Činnost stomatologického oddělení je zaměřena na komplexní péči, po vstupní prohlídce je u pacienta provedeno RTG vyšetření všech zubů. Na následné návštěvě je pacient seznámen se stavem celého svého chrupu a nabídnuty možnosti řešení (zhotovení protetického, časového i finančního plánu). Při další návštěvě dojde již k závaznému schválení některé varianty řešení sanace pacientova chrupu. V ordinaci byla rozšířena nabídka nabízených technologií – např. korunky z čisté keramiky, protetická řešení bez broušení zubů, nové typy snímacích náhrad, chirurgické výkony včetně zavádění implantátů apod. Věříme, že tyto komplexní služby přispějí k dalšímu zkvalitnění zubní péče v nemocnici a ke zvýšení spokojenosti našich pacientů. Pavilon B – přízemí, tel.: 317 756 532 (zubní ambulance), 317 756 328 (pohotovost)

Plicní ambulance Ordinační hodiny: (MUDr. Michal Bláha, MUDr. Markéta Bláhová) 8:00–14:00 Út Pá 8:00–14:00 Nabízíme komplexní pneumologické vyšetření a diagnostiku: základní funkční vyšetření – spirometrii, zobrazovací vyšetření – RTG, CT, diagnostiku plicních chorob – bronchoskopii, zátěžová vyšetření pro účely diagnostiky i pro komerční účely – spiroergometrii, spolupráci s ORL oddělením ve spánkové laboratoři. Pavilon B – 3. patro, tel.: 317 756 538

Diabetologická ambulance Ordinační hodiny: (MUDr. Hrmová Helena) Po 7:30–12:30 Út 7:30–12:30 St 7:30–12:30 Čt 7:30–12:30 Pá 7:30–12:30

13:00–14:30 13:00–14:30 13:00–14:00 13:00–17:00 13:00–14:30

Tato ambulance pečuje o pacienty s onemocněním diabetes mellitus, zabývá se jeho diagnostikou a léčbou, edukací v oblasti diabetologie a prevencí pozdních komplikací diabetu. Interna – suterén, tel.: 317 756 313

Nemocniční lékárna Provozní doba Po 7:00–16:00 Út 7:00–17:00 St 7:00–15:30 Čt 7:00–17:00 Pá 7:00–15:30 Lékárna pro veřejnost vydává léky na recept i léky volně prodejné, prodává kojenecké mléčné výrobky, potravinové doplňky, léčebnou kosmetiku apod., připravuje léky v plném rozsahu, včetně sterilních (např. oční kapky), informuje pacienty o způsobu užívání a uchovávání léků a provádí poradenskou činnost pro samoléčení a vydává léky na žádanky i jiným zdravotnickým zařízením. Od září tohoto roku je možno využít novou služby pro zákazníky, tzv. věrnostní slevovou lékárenskou kartu, o niž může zažádat zcela zdarma každý zákazník při nákupu v lékárně. Na ni se pak načítají slevy z celkového objemu prodeje, a to za výběr na recept i za realizaci nákupu ve volném prodeji. Důležité je, aby kartu předkládal zákazník při každém nákupu. Pavilon A – lékárna pro veřejnost, tel.: 317 756 563, fax.: 317 727 815, e-mail: [email protected]

47


Zdravý talíř

Jídlo pro zdraví

Foto: © Alvin Teo / Dreamstime.com

Zdravý talíř


i když i zde platí, že všeho moc škodí. Důležité je udržovat vše, i tělo, v rovnováze. Ovoce, zelenina a další Někdy se tvrdí, že veškeré neduhy jsou odrazem toho, co tělu odepíráme. Podívejme se na několik potravin, které jsou obecně považovány nejen za zdraví prospěšné, ale má se i za to, že jejich konzumace prodlužuje život. Brokolice, kapusta či květák mají vysoký obsah antioxidantů, podporují imunitu organismu a doporučují se jako prevence rakoviny. Pomeranče a citrusy obecně jsou známé bomby naplněné vitamínem C (mimochodem výše zmíněná brokolice je v tomto ohledu ještě lepší) a podporují imunitu organismu. Špenát není obzvláště bohatý na železo, jak se dříve myslelo (šlo o mýlku v umístění desetinné čárky), ale přesto obsahuje mnoho tělu prospěšných látek – karotenoidy (včetně beta-karotenu, jenž pomáhá předejít degeneraci žluté skvrny oční sítnice způsobující slepotu u starších lidí), lutein (působí antioxidačně) a fytohormony, které působí příznivě na svalstvo. A kde je nějaké maso? Jeden druh je více než doporučeníhodný – krůtí. V porovnání s vepřovým či hovězím má výrazně nižší podíl tuku. Na bílkoviny je naopak bohaté a některé studie ho považují za ideální prevenci rakoviny.

Je to možná smutné, ale první, co nás napadne, když myslíme na prevenci, je pilulka či prostě nějaký lék. Na ten bychom však měli pomýšlet spíše v případě nemoci, protože daleko účinnější prevence se obejde bez medikamentů.

Skvělou volbou a častou součástí nejrůznějších zeštíhlovacích i zdravotních diet je oves, respektive ovesné vločky. Oves obsahuje mimo jiné avenasterol, tedy fytosterol, což je rostlinná látka podobná cholesterolu. Zabraňuje vstřebávání cholesterolu ve střevech, čímž pomáhá snižovat jeho hladinu v krvi. A na závěr něco ostřejšího – česnek! Znali ho již staří Egypťané a od jejich dob se průběžně používal při léčbě snad všech neduhů. Jisté je, že může snižovat hladinu cholesterolu, krevní srážlivost a má i protiinfekční účinky. Celkově pak podporuje imunitu. Jen příliš nevoní.

Brokolice je doslova vitamínová bomba.

Foto: © Melinda Nagy / Dreamstime.com

Věrnostní karty v krajských lékárnách mnoho výhod pro pacienty

Citron není jen zdravý, ale po vhození do vody může být i překvapivě estetický.

Za většinu nemocí totiž „vděčíme“ špatným stravovacím návykům, nezdravé životosprávě a dědičnosti. Problémová životospráva vede k neustálému překyselování organismu a s tím si z dlouhodobého hlediska můžeme poradit pouze úpravou stravovacích návyků. Případná tabletka pomůže jen krátkodobě a její efekt z hlediska prevence je navíc takřka nulový. Dokonce i v případě

pozornost a nespoléhat se, že za nás vše vyřeší ony často vzývané pilulky.

Voda Bez vody by nebylo života. Tento fakt je dostatečně známý. Je tedy s podivem, že ačkoli lidské tělo sestává ze tří čtvrtin z vody, právě tato látka patří z hlediska příjmu tekutin k nejvíce podceňovaným. Jen považte – bez jídla dokáže člověk Při výběru pokrmu bychom měli být vybíraví přežít i déle než měsíc, ale bez a přinejmenším znát jeho složení. vody? Pouze výrazně kratší dobu. Denně bychom měli vypít dostaonemocnění hraje jídlo, respektive nutná úprava (nezdra- tečné množství vody, alespoň dva litry, ale pozor! Káva, čaj vého) jídelníčku, zásadní roli. Proto bychom měli výběru a slazené nápoje v tomto směru pomáhají velmi málo. Dostatoho, co se rozhodneme vložit do úst, věnovat obzvláštní tečná konzumace vody je důležitá i z hlediska hmotnosti,

Krajské nemocniční lékárny rozjíždějí od září tohoto roku novou službu pro své zákazníky. Jednotlivé lékárny krajských nemocnic Středočeského kraje zavádějí tzv. Věrnostní slevovou lékárenskou kartu. O tuto kartu může zažádat zcela zdarma každý zákazník při nákupu v lékárně. Na ni se pak budou načítat slevy z celkového objemu prodeje, a to jak za výběr na recept, tak i za realizaci nákupu ve volném prodeji. Důležité je, aby kartu předkládal zákazník při každém nákupu.

V první etapě dojde k realizaci slevy ve kosmetiku apod. Tato akce se nevztaSlevová karta výši regulačního poplatku identicky ve huje na léky a léčivé přípravky, které do lékárny všech nemocničních lékárnách krajských jsou vydávány na recept. nemocnic, to znamená, že pacienti, kteří navštíví některou z lékáren krajských Karta je přenosná, znamená to, že na nemocnic a využijí nabídnutou slevu, jednu kartu může nakupovat v lékárdostanou jejím prostřednictvím částku, ně třeba celá rodina. která se rovná výši regulačního poplatku. Následně (během podzimu 2010) dojde O zákazníky lékárny v každé krajské www.hospital-bn.cz k zavedení bonusového – věrnostního nemocniční lékárně pečuje kolektiv Platí pouze v lékárně Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s. zkušených magistrů a farmaceutických systému, a to dle jednotlivých lékáren a jejich individuální bonusové (dárkové) asistentů, který je připraven v přípanabídky pro zákazníky a pacienty. sl_karta Benesov 85x54.indd 1 dě potřeby poskytnout bližší informace. Všeobecné podmínky pro 18.8.10 10:49 držitele karet, včetně vždy aktuální nabídky dárků, budou k nahlédnutí v jednotlivých lékárnách a na internetových stránkách příslušV praxi to znamená, že lékárna eviduje nákupy zákazníka, za které né nemocnice. připisuje bonusové body. Při dosažení jisté výše bonusových bodů, a to vždy dle aktuální nabídky konkrétní lékárny, dostane držitel karty oproti těmto bodům zboží či služby ze sortimentu lékárny např. balení vitamínů, potravinové doplňky,

Tato akce se týká lékáren ON Kladno, ON Příbram, ON Kolín, Nemocnice Kutná Hora, Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav a Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov.

x

Pomluvit

3. díl tajenky

Plošná míra

Řeka na Ukrajině

Výzva

Sídliště

Část místnosti

x

Souhlas

Narcis

Osel

x

Předložka

x

Portugalské platidlo

Část těla

Sportovní klub (zkr.)

Část chrámu

Zákusek

Předložka

Herec

Nářadí

Kočovná

Římsky 51

Sopka na Sicílii

Celní kód Libye

Otázka

Značka piva

Citoslovce povzdechnutí

Chem. zn. vápníku

Hra devíti nástrojů

Zakončení v šachu

Představa

Divadelní útvar

Křovina

Ruský pokrm

Citoslovce překvapení

x

Pocta

x

Gramofonová deska

x

Pobídka

Strýcové (slov.nář.)

Planetka

Promenáda

Styl hudby

Jezuitská kolej v Kutné Hoře

Okresní odd. (zkr.)

4. díl tajenky

Snad

Zastarale onam

Řev (slov.)

Stelivo (nář.)

Městnání krve Dominanta středočeského kraje

Solm. slabika

Evropská komise (zkr.) Prostředek proti nemoci

Doprav. stav.(zkr.)

Obchodní akademie (zkr.)

Úplně

Ohnivzdor ná látka

Bůh slunce (Egypt)

x

Harmonie

Triáda

Sudo- kopytník

Trknutí Ještěr

Řeka v Rusku

Planetka

Hornina

x

Sibiřská řeka

Římsky 2000

Svisle

Planetka

1. díl tajenky

Váhavý souhlas

Sokolík

Medojed

Zájmeno ukazovací

Omastek

Nástroj k broušení

x

LáhevníOsamoková rostcena lina

Zvrat. zájm. (slov.)

Výtvarné umění (angl.)

Uhlovodík

Podnik v Praze

Psovitá šelma

Severozápad (zkr.)

Asijec

Slitiny

Látka k vyšívání

Pochva

Popravčí

Plivník

In Christi Domi.(zkr.)

Travnatá rostlina

Sleva

Kosmet. přípravek

Kunovitá šelma

Jak (slov.)

Loupežník

Sudokopytník

Jeden (německy.)

Žiletka

Pozdrav na rozlouč.

Slepičí citoslovce

Autorské archy (zkr.)

x

Citoslovce překvapení

Číslovka řadová

Část postele

Část hřídele

x

Sídliště v Hudební Číně nástroje

2.díl tajenky

Kůň

x

Atom

Šimpanz

Nátěrová hmota

Francovka

Citoslovce

Jednotka tlaku

Český zpěvák

Klub přátel poez. (zkr.)

Soc. Anon. Franc.(zkr.)

Druh orchideje

Část těla

Turecké platidlo

Předložka

Hle (nář.)

Zrakový orgán

Ženské jméno

Skokan na lyžích

Klekání

Asfalt

Bulharská délková jednotka

Platidlo Mexika

Sladké ovoce

Pomůcka: LY, UJCI, SARA, ICN,PO-LI, SAF, ATY

str str str str str str str

Recommend Documents