stavebnictví stavební firmy a situace na trhu časopis prosincový speciál

2009

prosincový speciál

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

stavebnictví časopis

MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

stavební firmy a situace na trhu

TOP STAV 100 a MID-TOP STAV stavba roku: hotel Karlov ejlepší výrobce N stavebnin roku 2009 www.casopisstavebnictvi.cz

KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ VAŠEHO PROJEKTU VÝROBNÍ PROGRAM • KANALIZACE výrobky pro podzemní sítě a kanalizace trouby, šachty, vpustě

• KOMUNIKACE výrobky pro výstavbu komunikací a venkovní architekturu dlažby, zatravňovací dlažby, obrubníky a přídlažba, dílce pro povrchové odvodnění, venkovní architektura, plotové dílce, silniční panely

• POZEMNÍ STAVBY výrobky pro výstavbu pozemních staveb skeletový systém, atypická výroba, stropní a střešní dílce, velkorozměrové prostorové prefabrikáty, výrobky pro zděné stavby, prostorová prefabrikace, transportbeton, betonářská výztuž

• EKOLOGIE A NÁDRŽE výrobky pro výstavbu nádrží, podzemních sítí a ochranu životního prostředí kruhové a pravoúhlé nádrže, kabelové šachty, energokanály, dešťové hospodářství, odlučovače lehkých kapalin, čerpací stanice, protihluková stěna

• STROJNÍ VÝROBA výroba, montáž a opravy zařízení výroba, montáž, opravy a konstrukce zařízení se zaměřením na výrobu betonu a betonovou prefabrikaci

• SLUŽBY zkušebnictví, projekční a poradenská činnost

DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI • PREFA TRADE,a.s. provádění staveb, prodej stavebnin • PREFA KOMPOZITY,a.s. výroba kompozitních proﬁlů, výrobků a konstrukcí

Prefa Brno a.s. Kulkova 10/4231, 615 00 Brno tel.: 541 583 111, fax: 541 583 833, e-mail: [email protected]

www.prefa.cz

Vážení čtenáři,

držíte v rukou prosincové vydání časopisu Stavebnictví. Něco je špatně. Anebo dobře? Poprvé se vydavatelství EXPO DATA spol. s r.o. rozhodlo vydat časopis Stavebnictví také v prosinci. Ovšem trochu jinak, než tomu bylo u předchozích čísel všech tří ročníků. Vlastně trochu hodně jinak. ■ Předně, prosincový speciál, jak jsme toto vydání nazvali, není monotematický jen z padesáti procent. Je monotematický celý. Věnuje se výhradně stavebním firmám a výrobcům stavebních hmot, stavu stavebního průmyslu na konci prvního opravdu krizového roku českého hospodářství. V tomto smyslu to není úplně veselé čtení. Nicméně jsme se pokusili podat poměrně obsáhlý přehled současné ekonomické situace pomocí statistických analýz nezávislých autorů. Rok 2008, na jehož konci se ekonomická situace České republiky kroutila do recese, je zevrubně popsán tradičními anketami malých, středních a velkých stavebních firem MIDTOP STAV a TOP STAV 100. ■ Prosincový speciál nemá tradiční rozsah šestasedmdesáti stran, ale čítá o šestnáct stránek méně. Ne, že by se nenašlo dost článků na téma současná ekonomická situace v českém stavebním průmyslu. Trochu jsme se ovšem obávali, že by čtenáře dalších šestnáct stran textu o marném hledání světla na konci tunelu mohlo před svátky hojnosti lehce deprimovat. ■ Prosincový speciál nedostanete do schránky všichni. Obvyklých

třicet a více tisíců výtisků bychom v případě „nadplánového“ speciálu nedokázali vytisknout. ■ Ale, prosincový speciál si můžete přečíst všichni! A neznamená to, že si ho budete navzájem půjčovat jako samizdaty před dvaceti a více lety. Jak jsme avizovali v předchozím listopadoprosincovém čísle, bude tento speciál přístupný ve formě elektronického magazínu. Čtení tohoto typu média je stejně jednoduché jako otevření novin. Na, výhradně pro naše čtenáře, připravené webové adrese www.casopisstavebnictvi.cz/prosincovy_special najdete kompletní obsah prosincového speciálu s několika články navíc! Jeho podoba a uživatelský komfort jsou navíc skoro stejné jako u papírového časopisu. Jen stránky obracíte pomocí myši a ne nasliněného prstu (určitě se podívejte na třetí stranu obálky). ■ A konečně, v tomto předvánočním vydání se může najít mnoho z Vás stavebních podnikatelů a manažerů stavebních firem. Například anketu se čtyřmi otázkami, mapujícími aktuální stav firem a názory jejich zástupců na neradostnou budoucnost, jsme museli předčasně zastavit, protože odpovědí přišlo obrovské množství.

inzerce

editorial

SMP CZ - spojení tradice

s moderním stavitelstvím

Snad ani nemá smysl dále komentovat obsah vydání časopisu, které se věnuje ekonomické situaci stavebního průmyslu na samém konci roku 2009. Nicméně, zkuste prosím přes všeobecnou skepsi hledat v uvedených statistických datech a zkušenostech manažerů stavebních firem, výrobců stavebních hmot i zástupců státní správy právě ta fakta, jež by Vám mohla pomoci ve zdraví přežít nejen rok 2010. Hodně štěstí přeje

Jan Táborský šéfredaktor [email protected]

Evropská 1692/37, Praha 6 prosincový speciál

3

obsah


2009


5–9

3 editorial 4 obsah

stavba roku 5 Harmonie kontrastu moderny a historie strategie SPS v ČR 10 Strategie SPS v ČR pro období 2009–2012 analýza 14 Projevy současné globální recese ve stavebnictví

Hotel skrytý v historické lokalitě Benešova Ateliér Ladislava Lábuse spolu s Ateliérem K2 získal v soutěži Stavba roku 2009 cenu Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR za rekonverzi historických budov a jejich přístavbu v Benešově.

statistika 17 Statistika: stavebnictví a související oblasti příloha 23 TOP STAV 100 31 MID-TOP STAV

příloha

anketa 39 Anketa mezi stavebními firmami: všeobecná skepse a obavy interview 4 4 Česká vláda musí eliminovat škůdce českého stavebnictví 45 Bez evropských dotací je situace krajů tragická 52 Úspěch odlévaný betonem TOP-STAV 100 TOP-STAVMID 100TOP-STAV MID TOP-STAV

Ankety TOP STAV 100 a MID-TOP STAV Prosincový speciál vznikl vlastně na základě nové prezentace těchto tradičních anket ekonomických výsledků malých, středních a velkých stavebních firem.

52–54

výroba stavebních hmot 46 Pokles hospodářského růstu v průmyslu stavebních hmot nejlepší výrobce stavebnin 50 Nejlepší výrobce stavebnin roku 2009 porotherm dům student 56 POROTHERM DŮM STUDENT 2009 58 v příštím čísle

Nejlepší výrobce stavebnin roku 2009 Hlavním mediálním partnerem jediné tuzemské soutěže výrobců stavebních hmot a materiálů je časopis Stavebnictví. V rámci této soutěže uděluje také svoji cenu, kterou letos obdržela Prefa Brno a.s.

4


foto na titulní straně: interiér hotelu Karlov v Benešově u Prahy, Tomáš Malý

stavba roku

text: kolektiv autorů

foto: Tomáš Malý

▲ Historická zástavba a moderní architektura spoluvytvářejí atmosféru areálu hotelu Karlov

Harmonie kontrastu moderny a historie Hotel Karlov v Benešově u Prahy stojí poblíž centra na okraji stejnojmenného památkově chráněného území, osídleného již v 11. století. V polovině 13. století byl na ostrohu Karlova založen minoritský klášter, který byl pobořen za husitských válek. Zachované torzo kostela je významnou dominantou místa se specifickou atmosférou, charakterizovanou původní drobnou různorodou zástavbou. Stavba získala v soutěži Stavba roku 2009 cenu Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Koncepce stavby V roce 2004 byly soukromým investorem zakoupeny na pohledově exponované severozápadní hraně Karlova dva opuštěné zdevastované domky č.p. 97

a č.p. 1070. V původním zadání byla požadována rekonstrukce obou budov a jejich adaptace na kavárnu a knižní klub. Návrh prošel v průběhu vytváření koncepce vznikajícího areálu řadou změn. Na dosud nevyužitém pozemku, který k zakoupeným

parcelám patřil, byla diskutována možnost stavby bytového domu, která však k příliš velké hmotě budovy vůči okolní zástavbě nemohla být akceptována. Dalším návrhem byla výstavba tří malých rodinných domků, odpovídajících stavbám v okolí, kde by v přízemí byly umístěny provozovny služeb. Tento návrh byl schválen investorem i památkovým dozorem, pro nezájem klientů však byl rovněž opuštěn. Investor proto zadal konečný požadavek nestavět zde byty, ale vybudovat v dané lokalitě penzion. V průběhu jednání se areál rozšířil o další domek č.p. 13 se dvěma dvorky, který investor rovněž zakoupil. Výstavbou tří nových budov, propojených se třemi rekonstruovanými objekty podzemní vstupní halou, vznikl dispozičně složitý

funkční celek. Snaha i nezbytnost respektovat omezení daná historickou zástavbou, rostlou zelení i předchozími fázemi návrhu vedla k v ytvoření svébytné ho, nezvykle komorního prostředí v několika vertikálních i horizontálních úrovních. Celkem má hotel 28 dvoulůžkových pokojů. „Je to takové bludiště, ale dobře čitelné. Vejdete pod zem, kde je hotelová hala s recepcí, odkud se dostanete do jednotlivých domků nad zemí. Překvapilo nás, jaký může mít stavba půvab, když se osvobodí z parametrů typologického myšlení sledujícího především ideální provozní podmínky obsluhy. Je to dispozičně velice složité, neortogonální prostředí. Na první pohled se neorientujete, přesto se vám nezdá, že bloudíte prosincový speciál

5

▲ Situace areálu hotelu Karlov v Benešově u Prahy. A, B, C – novostavby a D, E, F – historická zástavba. ▼ Půdorys přízemí areálu hotelu Karlov. 1 – hala; 2 – restaurace; 3 – schodiště; 4 – kuchyně; 5 – předsíň; 6 – pokoj; 7 – koupelna; 8 – výtah; 9 – terasa; 10 – podkroví.

3

2

10

1

3 4 9

6 6

7

6 5

7

5

6

7

1

7 3 6

6 8

1 7

6

3

5

1

7 7

7

6 6


7 7

6

7 1

6

3

6

▲ Řezy areálem hotelu Karlov

jako v nějaké obrovské nemocnici, ale cesta je přirozeně strukturovaná jako v rostlém městě,“ vysvětlil Ladislav Lábus, vedoucí projektové kanceláře AA Lábus.

Řešení stavby a interiérů R e ko nv e r ze t ř í p ů v o d n í c h domků a s ohledem na okolní prostředí řešená dostavba tří nových objektů s funkcí hotelu a provozně samostatné restau-

race s vinárnou přispěly nejen k oživení stavby, ale i jejího okolí. Díky navržené drobné hmotové skladbě Hotelu Karlov, v y tvářející v ýrazně členitou siluetu, získal střed města Benešova novou dominantu, která zapadá do kontextu lokality. „U stávajících domů jsme se snažili uchovat nenahraditelnou autenticitu původních staveb, k terá spoluv y t váří hodnotu místa. V jižní části pozemku vznikly tři nové domy, odpovídající svým objemem drobnému

měřítku a charakteru okolní zástavby. Chtěli jsme, aby si nové a staré části komplexu hotelu nekonkurovaly, ale přirozeně se navzájem doplňovaly. Novostavby převzaly pouze tradiční tvarosloví sedlových střech, jinak jsou řešeny současnými výrazovými prostředky. Rozdíly jsou zastřeny použitím jednotného přirozeného odstínu omítek. Začlenění novostaveb do okolního prostředí pomáhá i zachování stávajících vzrostlých stromů,“ popisuje Ladislav Lábus.

„Dispozice i hmoty domů jsou tvarovány přirozeně, bez pravých úhlů, ne však s cílem tvorby efektních tvarů, ale z ohledu na plynulý provoz a z respektu k prostředí okolní nahodilé zástavby. Prostory hotelu se vyznačují komorním měřítkem a různorodostí, která napo máhá dobré orientaci v jinak členité formě staveb. Do pokoje nebloudíte anonymními, uměle osvětlenými vnitřními chodbami, ale procházíte prosklenou halou, spojující objekt A prosincový speciál

7

▲ Schodiště a chodba v 1. NP mezi objekty A a B hotelu Karlov

▲ Chodba propojující prostor vstupní haly hotelu s restaurací v objektu F

▼ Chodba v přízemí mezi objekty A a B

a B nebo samostatnými, přímo osvětlenými komunikacemi domů C, D a E,“ pokračuje architekt. Všechny nové domy jsou orientovány štítem na sever, směrem do údolí. Západně a východně orientované boční fasády dávají všem pokojům dobré podmínky osvětlení a oslunění i zajímavé výhledy při zachování dostatečné míry intimity. Část pokojů je orientována na jih, s výhledy na blízkou zvonici nebo zbytky gotického kostela. Součástí pokojů na úrovni vnitřních dvorků jsou malé předzahrádky oddělené vegetací. Pokoje ve vyšších podlažích mají společné předzahrádky přístupné ze schodišť. „Návrhem stavby i interiérů jsme se snažili navodit v hotelech obvykle postrádaný pocit ztotožnění se s místem, konkrétním obývaným domem i svým pokojem. Přispívá k tomu rozdrobenost provozu do tří nových objektů A, B a C a tří opravených původních

8


domů D a E, včetně rohového objektu restaurace s vinárnou, navzájem propojených v přízemí a v podzemí, která přináší u provozu určeného k přechodnému ubytování přívětivé prostředí. I v novostavbách má téměř každý pokoj individuálně řešené proporce a dispozici. Odlišit atmosféru původních staveb i novostaveb jsme se snažili jak ve stavebním řešení, tak při návrhu interiéru. Každý pokoj má specifický tvar i charakter, ty v historických objektech jsou vybaveny stylovými repasovanými skříněmi a stoly, v nové části je navržen atypický interiér,“ dodává Ladislav Lábus. Specifickým prvkem stavby je používání materiálů v přírodní povrchové úpravě, neopatřených povrch zakrývajícími nátěry a výmalbou. Sledování komunikace stavby se svým okolím i provozu hotelu se svou klientelou patří k základním prioritám autorského týmu projektu.

Specifika realizace a stavební technologie Specifikem stavby hotelu je skutečnost, že polovina jejího objemu je skryta pod terénem. Dvě podzemní úrovně ze železob etonu s p ov rchem ve dvou pastelových barevných odstínech jsou rozděleny na část technickou a zásobovací a úroveň vstupní. O ba dva suterény propojují jednotlivé domy. Původní přízemní dům bylo možné vzhledem k jeho t e c h n i c ké m u s t a v u z b o ř i t a nahradit novostavbou, byl však zachován pro jeho ne o p akovateln o u au tentic itu. Složit ý pozemek s v ýrazně s e p r o m ě ň u j í c í m te r é n e m vyvolal potřebu jednoduchého technického řešení staveb ních systémů hydroizolace, d il at a c e je d n otli v ýc h č ástí a kanalizace. Poměrně složité bylo ve svažitém terénu zabezpečit založení budov. Před zahájením v ýkopov ých prací

bylo nutné zajistit p ů vodní rozpadající se objekty a podezdít je na potřebnou úroveň. Stavební jeřáb byl umístěn ve středu pozemku v blízkosti původního sklepa a výkopové jámy novostavby a musel být založen na š estimetrov ých betonov ých pilotách. Jeřáb byl demontován před vyzdě n í m n a d ze m n í č á s t i d o m u C. Pro zachování vzrostlého ořechu nad původním sklepem p o d z a h r a d o u b y l u p r ave n tvar stěny domu a přezděna klenba sklepa po částech se současným zajištěním. Výrazně staticky narušené klenby a v ychýlené zdivo suterénu domu F se podař ilo zajis tit konstrukčními úpravami, do chybějící části klenby bylo vloženo schodiště. Vzducho technické rozvody v restauračních provozech jsou vedeny ve skrytých šachtách, strojovna vzduchotechniky je umístěna v druhém suterénu, vytápění areálu je regulováno z plynové kotelny v 1. PP. Čtyřhvězdičko-

vý hotel má k dispozici podzemní garáž, saunu a vířivku. Stavba byla nominována do soutěže Stavba roku 20 0 9, kd e p o s to u p i l a d o I I . ko l a a získala Cenu Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR a byla nominována na Development News Awards. ■ Autoři: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus; Ing. arch. Jiří Poláček; Ing. arch. Jiří Škarda. (Text byl redakcí zkrácen a upraven). Základní údaje o stavbě Název: Hotel Karlov, Benešov u Prahy Investor: VHS HC Benešov, s.r.o. Projekt: AA Lábus, prof. Ing. arch. Ladislav Lábus Ateliér K2, Ing. arch. Jiří Poláček, Ing. arch. Václav Škarda Zhotovitel: Sládek Group, a.s. Stavbyvedoucí: Ing. Daniel Kukura, Ladislav Filip

Vybraní subdodavatelé: hrubá stavba – Sládek Group a.s.; HOSS, a.s. betonové konstrukce – Deurostav, s.r.o. teraco – Omega 99, s.r.o. výtahy – Schindler CZ, a.s.; Výtahy Vaněrka, s.r.o. ÚT – Václav Seidl VZT – Femont VZT, s.r.o. elektroinstalace – Hedvik, s.r.o. truhlářské práce – Interiér Miriam, s.r.o.; PKS MONT, a.s.; EURODOORS GROUP – PK Bohemia, s.r.o.; Vetos dveře a zárubně, s.r.o. izolace – IBF idol, s.r.o. interiér – ARA Kolín, s.r.o.; Mobilia interiér, s.r.o. Náklady: 63 mil. Kč, spolufinancováno z fondů EU Doba výstavby: 2005–2008

inzerce

Vaše přání je otcem naší myšlenky Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky. Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním výrobním závodem a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni. Spoléhejte na autority a profesionály v oboru.

UNIKÁTNÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE NÁVRH

ČSOB Radlická, Praha

SPOLEČNOST JE ŘÁDNÝM ČLENEM ČAOK

Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové

Stanice metra Střížkov, Praha

EXCON, a.s. Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9

DODÁVKA A MONTÁŽ

Hangár, letiště Ostrava - Mošnov

Tel.: +420 244 015 111 Fax: +420 244 015 340

ŘÍZENÍ STAVEB

DIAGNOSTIKA

KO ETU II. - odsíření, Tušimice

e-mail: [email protected]

www.excon.cz


9

strategie SPS v ČR

text: SPS v ČR

Strategie SPS v ČR pro období 2009–2012 Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR zpracoval a vydal v roce 2007 publikaci Strategie – vize stavebnictví do roku 2015. S ohledem na krizové změny v české i celosvětové ekonomice v posledních dvou letech bylo třeba provést její podstatnou aktualizaci. Uvádíme vybrané kapitoly této publikace.

Cíl aktualizace dokumentu ■ Informovat vládu ČR o předpokládaném vývoji stavebnictví. ■ Inspirovat k realizaci strategických rozhodnutí o dalším vývoji. ■ Formulovat úkoly SPS v ČR pro podporu opětovného dynamického vývoje stavebnictví. Krize prokázala nezbytnost kvalifikované strategie. Firmy, které mají kvalifikovanou strategii zpracovanou a umějí strategicky řídit, dokáží krizi překonat. Nejlepší z nich si dokonce svou pozici posílí. Mnoho českých firem ale žádnou strategii vůbec nemá, a proto jsou krizí překvapeny, nevědí, jak na ni reagovat, nebo reagují opožděně. Úkolem kvalifikované strategie ve 21. století je připravit podnik na všechny varianty budoucnosti, které s vysokou pravděpodobností mohou nastat. Vývoj ekonomiky v globální podobě obvykle charakterizuje ukazatel hrubého domácího produktu (HDP). Přes mnoho výhrad nebyl dosud dokonalejší ukazatel nalezen. Čeští i zahraniční analytici se v současnosti odhadu budoucího vývoje vyhýbají. Podnikům je však nutné poskytnout určité vodítko pro úvahy o dalším vývoji, a to i za cenu rizika a omylu. Nejhorší ze všeho je v době krize neudělat nic! Proto Svaz i za cenu velkého rizika zpracoval tři pravděpodobné scénáře vývoje české ekonomiky. Z nich potom vycházejí úvahy o vývoji českého

10


lizace a mírný růst. Restriktivní rozpočtová politika pokračuje. Také soukromé investice i nadále stagnují. Hranice států se uzavírají, vítězí protekcionizmus. EU upadá, dominující roli přejímají státy, které mají dostatek hotovosti (Čína, arabské státy).

Stavebnictví je v současné české ekonomice prakticky jediným stavebnictví a nakonec doporu- odvětvím, jehož prostřednictvím čení určitých strategických cílů může stát – a v určité míře i rea strategických operací. giony a obce – nějak významněji a přímým způsobem, tzn. cesVarianta optimisticko-realis- tou stavebních zakázek, působit tická na dynamiku ekonomického Předpokládá se další pokles HDP rozvoje a zaměstnanost. Výsledaž do začátku roku 2010. V roce ky stavební činnosti mají vždy 2010 začíná stabilizace, HDP zů- trvalou užitnou hodnotu. Státní stává na úrovni roku 2009. Bude či další veřejné zakázky z jiných pokračovat intenzivní globalizace odvětví jsou v tomto směru mnosvěta. Roste vliv Číny a bohatých hem méně významné. Příčina je arabských států na ekonomiku v tom, že stavebnictví v důsledku zejména evropských zemí a USA. své vysoké a dostatečně pestré Od roku 2011 mírný růst HDP, závislosti na tuzemských dodávo 2 až 3 % ročně. V ČR jsou kách pro svoji výrobní spotřebu přidělovány z úrovně rozpočtu má ze všech odvětví nejvyšší státu a krajů i měst „přiměřené“ přímé multiplikační účinky na zdroje pro stavební projekty, resp. celkovou domácí produkci. pro investiční výstavbu a opravy Multiplikační účinky určitého či údržbu i za cenu vysokého odvětví na odvětví ostatní lze vyrozpočtového deficitu. Za „při- jádřit pomocí tzv. multiplikačního měřené“ se považují rozpočtové efektu. Hodnota tohoto multiplivýdaje zhruba ve výši roku 2009. kačního efektu činí ve stavebnicProbíhá přípravná fáze na rozvojo- tví ČR v současné době 3,2 až vé období, začínající rokem 2012. 3,5. Znamená to, že každá staStartují investice do moderních, vební investice ve výši 1,2 mil. Kč nových, ale zatím nedefinova- vytváří v ekonomice 3,2–3,5 ných odvětví. pracovních míst, z toho 1 ve stavebnictví a 2,2–2,5 v ostatních Varianta restriktivní oborech. Stavebnictví významně Vývoj HDP probíhá obdobně ovlivňuje vývoj HDP, příjmy státu jako u varianty optimisticko-re- z daní, sociálního a zdravotního alistické. Rozpočtové výdaje na pojištění a různých poplatků investice však podléhají „strikt- a dávek. ním“ rozpočtovým omezením. Ve všech jiných odvětvích užití Velké státní a krajské stavby se vyšších rozpočtových výdajů – nezahajují a některé se zmrazují. zpravidla v nejvyšší míře jde Domácí soukromé investice se o výdaje zaměřené na podporu zahajují jen v omezené míře. spotřeby – je výsledný impulz pro Roste zájem stavebních firem růst domácí produkce nižší (mj. o export kapacit. i z toho důvodu, že významná část spotřeby je kryta zbožím Varianta katastrofická z dovozu). Dalším důležitým Pokles HDP pokračuje i v letech důsledkem realizace veřejných 2010, 2011 a 2012. Poté stabi- stavebních zakázek je jistota

v yšší zaměstnanosti, což je právě v období krize mimořádně důležité. Pozitivem je i to, že se tu rozhodně nejedná o žádný protekcionizmus, což je jinak v současných debatách o překonávání krize velmi citlivé téma. Multiplikační efekt může ovšem vyvolat i negativní důsledky. Snížení počtu pracovníků ve stavebnictví o jednoho pracovníka vyvolá ztrátu zaměstnání 3,2–3,5 pracovníků v ostatních odvětvích. Z tohoto hlediska má snižování investic do stavebnictví velmi negativní dopady do zaměstnanosti a s tím souvisejících národohospodářských ukazatelů. Samozřejmě, že v rámci rozhodování o protikrizových opatřeních státu je ve hře řada různých okolností a také pochybností o výsledných účincích toho či onoho řešení. V případě veřejných stavebních zakázek, pokud jsou to akce potřebné, účelné a veřejně prospěšné – ne tedy nějaké hladové zdi či silnice, které nikam nevedou – a také akce úsporně a kvalitně provedené, je jistota pozitivního účinku vysoká a rozhodně by tato cesta neměla být zavrhována nebo potlačována. Jediným omezením by zde mohla nebo měla být jen únosná míra deficitu veřejných rozpočtů. Právě možné zvýšení rozpočtového deficitu bývá občas uváděno jako důvod k odmítání této cesty nebo alespoň k rezervovanému postoji. Ke zvýšení deficitu ovšem mohou vést i nepřímé způsoby podpory vyšší dynamiky produkce, ať již jsou to opatření ke zvýšení příjmů domácností nebo snížení příjmů státního rozpočtu cestou nižšího zdanění apod. U těchto nepřímých způsobů podněcování vyšší dynamiky

společenské produkce (hrubého domácího produktu) lze přitom očekávat z již výše uvedených důvodů konečný efekt nižší a také méně jistý. Důvody pro přijetí takových opatření jsou často proto primárně spíše jiné než prorůstové. Z provedených analýz vyplynulo, že z každých 100 mil. Kč investovaných do stavebních investic jsou daňové a ostatní přínosy do státního rozpočtu přibližně 55,5 mil. Kč ročně. (Podrobněji www.urspraha.cz). Vzhledem k existujícím meziodvětvovým vazbám nemůže žádné jiné využití rozpočtových výdajů směrem k podněcování růstu produkce přinést takový efekt. Nemluvě o tom, že žádné jiné přímé zakázky pro jiná odvětví a v takovém rozsahu nejsou ani možné.

Kromě uvedených přínosů přímo navazujících na stavební procesy (tzn. od investičního záměru přes projekci, vlastní stavební práce až do předání stavebního díla do užívání), lze v širším pojetí zahrnout mezi multiplikační efekty další přínosy spočívající: ■ v napojení systému dálnic a rychlostních komunikací na panevropskou síť; ■ ve zvýšení ekonomického rozvoje regionů, včetně možnosti směrování veřejných zdrojů do regionů nejvíce postižených krizí; ■ v růstech tržeb a pracovních příležitostí vyvolaných užíváním stavebního díla během jeho životnosti (pohostinství, ubytování, obchody, servisy všeho druhu, zdravotní a sociální služby, doprava apod.);

■ v oblasti životního prostředí (snížení emisí, hluku, spotřeby PHM).

Prognóza vývoje stavebních prací Pro jednotlivé scénáře vývoje ekonomiky je v tabulce uvedena prognóza celkové hodnoty stavebních prací, dopad změn tě chto ho dnot (oproti roku 2008) na zaměstnanost v celé ekonomice ČR, ve stavebnictví a do státního rozpočtu. Celková hodnota prací v optimistickorealistické variantě prakticky koresponduje s trendem in vestic v ekonomice (t vorba fixního kapitálu) tak, jak jsou prezentovány v makroekonomické predikci České republiky (Ministerstvo financí ČR, čer-

ven 2009). Z grafu prognózy stavební produkce je zřejmé, že „nůžky“ mezi optimistickou a katastrofickou variantou vývoje HDP se v čase rozevírají a v roce 2012 je tento rozdíl více jak 100 mld. Kč. Dopady do státního rozpočtu je nutno považovat za orientační (vycházejí z multiplikačních efektů uvedených v ýše), avšak řád těchto efektů je zřejmý.

SWOT analýza Silné stránky českého stavebnictví: – s chopnost provádět stavby nejv yš ší technické nároč nosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady projektů v tuzemsku i v zahraničí;

▼ Prognóza vývoje podle jednotlivých variant scénáře vývoje; *předpoklad k 31. 12. 2009

Varianta

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoj stavební produkce Optimisticko-realistická

mld. Kč

index k roku 2008

Restriktivní

mld. Kč

index k roku 2008

Katastrofická

mld. Kč

index k roku 2008

536,6

493,6

466,8

493,6

525,8

1,00

0,92

0,87

0,92

0,98

536,6

477,5

429,3

445,4

472,2

1,00

0,89

0,80

0,83

0,88

536,6

456,1

402,4

402,4

402,4

1,00

0,85

0,75

0,75

0,75

Snížení stavební produkce oproti roku 2008 Optimisticko-realistická

mld. Kč

-42,9

-69,8

-42,9

-10,7

Restriktivní

mld. Kč

-59,0

-107,3

-91,2

-64,4

Katastrofická

mld. Kč

-80,5

-134,1

-134,1

-134,1

Dopady na zaměstnanost v ČR Optimisticko-realistická

počet prac. míst (tis.)

-129,5*

-210,7

-129,5

-32,55

Restriktivní


-178,15*

-324,1

-275,45

-194,6

Katastrofická


-243,25*

-405,3

-405,3

-405,3

Z toho dopady na zaměstnanost ve stavebnictví Optimisticko-realistická


463

-37,0*

-60,2

-37,0

-9,3

Restriktivní


463

-50,9*

-92,6

-78,7

-55,6

Katastrofická


463

-69,5*

-115,8

-115,8

-115,8

Z toho dopady do státního rozpočtu, fondu zaměstnanosti, sociálního a zdravotního pojištění Optimisticko-realistická

mld. Kč

-23,6

-38,4

-23,6

-5,9

Restriktivní

mld. Kč

-32,5

-59,0

-50,2

-35,4

Katastrofická

mld. Kč

-44,3

-73,8

-73,8

-73,8


11

– absence systémového posuzování veřejných zakázek (kontrolní činnost zadavatele ve všech fázích výstavby); – nevyvážená kvalifikace investorů, nedostatečné využívání rizikové analýzy; – n edostatečný příliv mladých kvalifikovaných pracovníků; – dosud slabá spolupráce praxe a vysokých škol (převážně se omezuje na řešení havarijních situací); – přílišná vstřícnost zahraničním realizátorům veřejných zakázek, transfer zisku do zahraničí; – o mezené působení českých firem na stavebních trzích zahraničních trzích; – p ůsobení ob č ansk ých ini ciativ omezující, zpožďující a zdražující výstavbu; – nízká společenská prestiž oboru.

▲ Dopady na zaměstnanost ve stavebnictví

▲ Vývoj stavební produkce v meziročních indexech k roku 2008

– v ysoká odborná kvalifikace inženýrů a architektů, opírající se o kvalitní vysokoškolské vzdělání, které má dlouholetou tradici; – k valifikovanost pracovníků řemeslných profesí, schopných samostatného rozhodování a improvizace; – znalost vyspělých technologií stavění a materiálně technické vybavení k jejich provádění; – schopnost stavebnictví pružně se přizpůsobit měnícím se podmínkám v poptávce a výrobnímu programu; – srovnatelná produktivita práce v porovnání s vedoucími zahraničními firmami; – vhodná velikostní i specializační struktura stavebních firem (malé, střední, velké); – v ybudované zázemí vysokých škol; – multiplikační efekt ve vztahu k ekonomice; – n iž ší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU; – v azby na východoevropské ekonomiky (Rusko …); – stabilní a relativně zdravý finanční sektor;

12


– v yspělé systémy pro plánování, navrhování a řízení realizace staveb; – v yspělé systémy pro kontrolu jakosti stavební produkce, tvorbu environmentálních plánů; – velké firmy jsou součástí nadnárodních koncernů garantujících vyšší záruky, finanční výhody; – d ostupnost materiálov ých surovin; – rozvinutá výroba stavebních hmot. Slabé stránky českého stavebnictví: – v ysoká citlivost na stav národního hospodářství; – stavebnictví nemá resortní zastoupení (neřešení průřezových otázek výstavby), stavebnictví jako resort nemá řídicí strukturu; roztříštěnost a z toho plynoucí nejasnosti v kompetencích; – nízká úroveň strategického řízení mnoha stavebních firem; – klesající počty kvalifikovaných řemeslníků a nutnost kompenzovat jejich nedostatek zaměstnáváním méně kvalifikovaných dělníků, především ze zemí východní Evropy;

– nízké počty učňů, zejména některých oborů, a nedostatečný rozsah učňovského školství, hrozící deficit technicky vzdělaných vysokoškoláků; – k valita legislativy a její časté změny, nedostatečný nebo pomalý postup při vymáhání práva; – nedostatečná jazyková vybavenost, neochota pracovat v zahraničí; – nízká mobilita pracovních sil a nedostatečné podmínky pro její zvýšení; – stagnace vědecko-výzkumných a inovačních aktivit a neefektivní podpora komercionalizace průmyslového výzkumu a vývoje; – o mezené možnosti podniků pod zahraniční kontrolou expandovat na zahraniční trhy v důsledku obchodní politiky jejich zahraničních majoritních vlastníků, orientujících podnikatelské aktivity těchto podniků na území ČR; – nízká rentabilita stavebních podniků, nevytvářející dostatečný vlastní zdroj pro jejich rozvoj a inovaci;

Příležitosti českého stavebnictví: – v ytváření nových forem financování výstavby a výzkumu a vývoje, zejména spojením veřejných a soukromých zdrojů (PPP); – tlak na vyrovnání civilizačního deficitu v ČR, vytvářející obsáhlý zásobník práce, včetně zahraničních investic v tuzemsku; – získání grantů a dotací z EU; – v yužití specifik vývoje poptávky reflektujících uplatňování prvků trvale udržitelného rozvoje výstavby; – intenzivnější vývoj a výzkum, institucionální i projektový, včetně zapojení do mezinárodního výzkumu a vývoje, (Evropská a národní technologická platforma); – prohloubení a zkvalitnění územní a projektové přípravy, preference koncepčnosti; – důraz na rekonstrukce, modernizace, údržbu a opravy; – snížení energetické náročnosti staveb (provoz), příprava a realizace energeticky úsporných staveb (v nové výstavbě, v rekonstrukcích, v oblasti kulturních památek v souvislosti s jejich komerčním využitím); – zvyšování cen energií je stimulem pro vývoj nových staveb a technologií;

– rozvoj bytové výstavby; – p říprava výstavby jaderných elektráren a dalších energetických zdrojů; – větší využití dřevní hmoty; – širší uplatnění průmyslového stavění; – uplatnění českých stavebních firem v zahraničí i mimo EU; – rozvoj a uplatnění technologií využívajících druhotných surovin a odpadních materiálů, včetně recyklace a využití stavebního demoličního odpadu; – v ýraznější uplatnění PPP projektů pro vybrané druhy staveb – identifikace nov ých seg mentů; – prověření implementace PPP projektů do infrastruktur y a veřejné správy; využití podpory WLC; – 25 mld. Kč ČEZ pro malé elektrárny; – 25 mld. Kč MŽP – zateplení; – potřeba rozvoje a modernizace infrastruktury; její rozvoj lze min. do roku 2013 spolufinancovat ze zdrojů EU; – v oblasti provozu stavebních děl (zejména budov) rozvíjející se oblast facility management; tlak na zavádění systémů integrovaného FM nepochybně poroste. Hrozby českého stavebnictví: – krize ekonomiky, restrikce investic státu, měst, obcí, pokles soukromých investic; – ekonomicky nepodložené požadavky na zvyšování mezd;

– o mezení nerostných zdrojů a dostupností stavebních pozemků, diferencovaně podle lokalit; – korupce a klientelizmus; – pronikání zahraničních firem na český stavební trh, vč. firem z nových členských zemí EU; – odliv zájmu nadnárodních investorů do jiných zemí; – nezachycení trendu evropského stavebnictví, jeho přeměny na znalostní odvětví; – z m r a ze n í p ř e d p ro j e k tové a projektové přípravy; – z vyšování věkového průměru pracovníků dělnických kategorií (řemeslné profese) a techniků; – nedostatek učňovského školství; – rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný sociální smír; – neexistence dostatečné zásoby vhodných projektů PPP a jejich nedostatečná příprava; – neexistence dostatečně propracovaných vládních strategií rozvoje ekonomiky ČR, odvětví stavebnictví a jednotlivých stavebních firem; – nepřipravenost vhodných projektů pro čerpání prostředků EU.

Vize českého stavebnictví Stavebnictví bude i nadále jedním z významných odvětví české ekonomiky. Potenciální poptávka

po jeho produktech je obrovská. V období 2010 až 2012 mu nehrozí nebezpečí vytlačení z trhu asijskými konkurenty. Podíl přínosu stavebnictví na tvorbě národního důchodu zůstane zhruba na dosavadní úrovni. Struktura portfolia stavebnictví zůstane v podstatě zachována. Zvýší se podíl energetických staveb (zejména jaderné elektrárny a menší lokální zdroje). Zásobníky plynu a plynovody také vytvoří významné stavební zakázky. Zahájí se více staveb souvisejících s klimatickými a meteorologickými změnami a ochranou životního prostředí. Stavebnictví zachová svoji významnou roli jako realizátor politických rozhodnutí, kterými se bude uskutečňovat trvale udržitelný rozvoj České republiky. V souladu s cíli EU budou podporovány energeticky efektivní stavby a přednostně bude pečová no o kulturní dědictví. Prosadí se nové progresivní materiály a stavební prvky, podporované využitím nanotechnologií. Stavebnictví využije postupující globalizace světa a změn na jeho hospodářské mapě (rostoucí vliv zemí BRIC) k rozvoji vývozu stavebních prací (ať už projektových či manažerských) nebo i k vývozu kapitálu (a vytváření filiálek na nových trzích). Racionalizována bude organizační struktura stavebnictví (odstranění hypertrofované subdodavatelské

struktury). K tomu budou využity nejmodernější metody ICT a nové metody managementu. Vývoj bude směřovat na jedné straně k posílení pozice velkých a středních univerzálních, komplexních firem, na druhé straně firem úzce specializovaných. Dojde k částečnému „vyčištění“ trhu, některé finančně, personálně a technologicky slabší firmy zaniknou. Zvýší se odborná úroveň managementu jednotlivých firem. Ty vypracují své kvalifikované strategie, jejichž realizace zajistí efektivní rozvoj firem. Strategické řízení se stane základem celého systému řízení firem. Stavební technologie a stavební materiály budou výrazně inovovány a stavebnictví bude ještě hlouběji zprůmyslněno. To spolu se zdokonalením řídicích metod povede k výraznému zvýšení produktivity a současně ke snížení nákladů i cen stavebních prací, k vyšší kultuře a bezpečnosti práce, k větší šetrnosti k životnímu prostředí. Inovace stavebních technologií se stanou středem pozornosti odborné i laické a zákaznické veřejnosti. Zavádění nových technologií si vyžádá zvýšení kvalifikace pracovníků stavebních firem (od dělníků po top manažery), včetně pracovníků zahraničních. Vzdělávací procesy se stanou jednou z významných aktivit, stavebních firem. ■

inzerce


13

analýza

text: Ing. Zbyněk Novotný, CSc.

Projevy současné globální recese ve stavebnictví Současná celosvětová hospodářská recese se začala projevovat nejprve ve Spojených státech amerických jako krize finančního sektoru, odvíjející se z krize hypotéčního trhu. Přitom rok 2008 byl pro stavebnictví ještě příznivý, jak o tom svědčí například výsledky 400 největších stavebních firem USA, jejichž tržby meziročně vzrostly o 11,2 %, z toho v tuzemsku o 9,5 % a v zahraničí o 20,1 %. Jedním z prvních a také nejvíce postižených sektorů, mimo sektor finanční, bylo a je stavebnictví, těsně navázané na hypotéční trh. Recese stavebního trhu USA se projevila nejprve a nejvíce v segmentu soukromé bytové výstavby, v dubnu letošního roku se její objem meziročně snížil o třetinu, za leden až červenec o 28 %. Ze segmentu bytové výstavby se krizové projevy rozšířily do dalších segmentů. Z nich jsou v současné době nejvíce postiženy segmenty hospodářské a komerční výstavby (v dubnu pokles o 24,3 %), tj. segmenty, v nichž dominantní postavení v roli stavebníka má soukromý sektor. Za jedno „z posledních světlých míst“ stavebního trhu je proto považován segment veřejných staveb: při výše uvedených vysokých propadech soukromé výstavby vzrostl za leden až červenec 2009 celkový objem veřejné výstavby meziročně o 5 % a některé segmenty zaznamenaly dvouciferné tempo růstu, dokonce i segment veřejné bytové výstavby, a to o 11,1 %. Současné období, kdy se tempo poklesu stavební produkce zpomalilo, bývá často označováno za období „dosažení dna a stabilizace“. Přes celkově převládající pesimistické názory na další vývoj dochází také k růstu podílu optimistických odpovědí, především na časově vzdálenější období (v dubnu bylo 86 % respondentů toho názoru, že stavební trh byl na sestupu, v červnu to bylo 76 % a při posledním průzku-

14


mu na přelomu srpna a září „jen“ 71 %). Z provedených průzkumů také vyplývá rozdíl mezi pesimističtějším postojem respondentů z podniků pracujících především pro soukromý sektor (pro obchod, stravování a ubytování, případně pro zpracovatelský průmysl a samozřejmě v bytové výstavbě) a optimističtějším postojem respondentů z firem pracujících pro veřejný sektor (dopravní a vodohospodářské stavby, energetika, zdravotnictví).

American Recovery and Reinvestment Act Klíčovým opatřením, které má čelit hospodářské recesi, je vládní stimulační balíček, schválený Kongresem USA jako American Recovery and Reinvestment Act (ARRA) s celkovým finančním objemem podpory ve výši 787 mld. USD, z toho pro výstavbu 130 mld. USD. Názory na jeho účinnost nejsou jednoznačné. Ty kritické poukazují na pomalost a někdy neprůhlednost při uplatňování nebo na to, že prostředky balíčku jsou vynakládány na velký počet poměrně nevýznamných projektů, které nemají stimulační vliv na celou ekonomiku a nepodněcují důvěru lidí v americkou ekonomiku (v této souvislosti se poukazuje například na význam a právě mobilizační účinky stavby Hooverovy přehrady během velké

hospodářské krize ve 30. letech, realizované s obdobnými záměry, které sleduje současný ARRA). Z USA se recese finančního trhu a posléze celé ekonomiky rozšířila na další regiony, především ty, které měly a mají těsné vztahy s ekonomikou USA, v Evropě například Spojené království. Ale nebyla to samozřejmě jen Evropa; finanční a hospodářská recese se přenesla do všech regionů světa – do Latinské Ameriky, Afriky, Asie a Austrálie. Vývoj krizových projevů na stavebních trzích těchto regionů měl, přes svá specifika, obdobný časový i věcný průběh: nejdříve a nejvíce byl zasažen segment soukromé bytové výstavby, z něhož se recese přenesla především do soukromé výstavby. Podíváme-li se na jednotlivé regiony, příp. na jednotlivé země těchto regionů, uvidíme ale i řadu specifických projevů, plynoucích z výchozí celkové ekonomické situace, z hospodářského a lidského potenciálu regionů nebo zemí aj.

Latinská Amerika Pokud jde, z ostatních mimoevropských regionů, o Latinskou Ameriku, projevuje se zejména vliv hlubokého poklesu hospodářství USA. Očekává se, že nejvíce bude postiženo Mexiko a středoamerické země, které jsou na hospodářství USA napojeny nejtěsněji. V Jižní Americe byly dopady světové krize dosud mírnější. V roce 2009 v regionu dochází k celkové redukci stavebních aktivit. K poklesu růstu dojde ve všech seg-

mentech, přičemž nejlepší situace se očekává v segmentu infrastrukturní výstavby, která jediná by měla zaznamenat růst, ale nižší, než ve všech ostatních regionech světa, s výjimkou Severní Ameriky. Slabost růstu infrastruktury pramení z poměrné slabosti latinskoamerických stimulačních balíčků, což může být i proto, že je ve stadiu realizace příliš mnoho projektů současně. Slabým místem v příštích dvou letech budou výdaje na bytovou výstavbu, a to v důsledku poklesu růstu příjmů obyvatel, opatrností spotřebitelů a omezeností finančních zdrojů vůbec. Region ale zaznamenává růst populace a protože hospodářský pokles bude ustupovat očekává se, že se růst bytové výstavby opět prosadí. Jakmile dojde k oživení světové ekonomiky, mělo by rychleji dojít k oživení investic do nebytové výstavby. V posledních letech má Latinská Amerika silné hospodářské vztahy s Čínou a protože Čína se z recese brzy zotaví bude i to faktorem, jenž v Latinské Americe přispěje k hospodářskému růstu. Ve středním až dlouhém časovém horizontu dojde k oživení stavebního trhu v jednotlivých zemích regionu různým tempem, a až v roce 2011 se očekává, že se udržitelný růst stavebnictví projeví v měřítku celého kontinentu.

Asijsko-pacifická oblast Celosvětová recese je patrná i na asijsko-pacifických stavebních trzích, přesto se na nich „nějaký“ růst očekává i letos. Ovšem vzhledem k předchozímu tempu bude ale tak nízký, že bude považován za pokles. Pozitivně se nyní projeví diferencované možnosti jednotlivých zemí využít přebytky z minulých let, což vytvoří v době útlumu příznivější situaci.

Prognóza vývoje stavebnictví Latinské Ameriky podle segmentů trhu v % Rok 2008 2009 2010 2011 Celkem >5 0 až -1 >2 >4,5 Bytová výstavba 3,5 –3,5 0,5 3,5 Nebytová výstavba >5 –3 až –4 3,5 6 Infrastruktura 6 <1 3 5 ▲ Prognóza vývoje stavebnictví Latinské Ameriky podle segmentů trhu v %

■ Nejvíce bude celosvětovým poklesem postiženo Japonsko, vzhledem k poklesu vývozu a kromě toho bytovou výstavbu bude tlumit nízký demografický růst. ■ Čína je v regionu ekonomicky nejsilnější a produkce čínského stavebnictví se v porovnání s rokem 2008 sníží jen mírně. Klíčem řešení je stimulační balíček v objemu 585 mld. USD, z toho na stavební projekty 380 mld. USD, což je přibližně trojnásobek amerického balíčku. ■ Indie, Indonésie a Austrálie si po celé uvažované období, tj. do roku 2011, zachovají alespoň nějaký růst. Indie investuje ze svého HDP více, než jiné asijské země a je také nejméně ovlivněna poklesem zahraničního obchodu. Jejím problémem bude financování budoucích projektů. Vláda sice chce investovat do infrastruktury více, než se dříve uvažovalo v pětiletém plánu, její možnosti ale mohou být omezené. Je proto nutné předpokládat, že tempo případného růstu bude v porovnání s loňskem jen poloviční. ■ Austrálie těží z uskutečňovaných velkých projektů, z nichž mnohé souvisejí s dodávkami surovin do Číny. Objem prováděných prací tak bude Austrálii chránit před nejhoršími dopady hospodářského poklesu. ■ Indonésie si za léta vysokých cen energií vytvořila rezervy, které nyní může využít jako stimulující výdaje do infrastruktury. ■ Vyhlídky průmyslově vyspělejších ekonomik regionu, jako je Korea nebo Singapur, mají více omezení. Korea vyhlásila stimulační balíček, který zmírní některé z nejhorších ztrát. V Singapuru končí cyklická stavební konjunktura, vyhlídky Pákistánu jsou nejisté v důsledku nestability tamější vlády. Největší stimulace směřují do výstavby silnic a do vodohospodářských a energetických projektů. Nejpříznivější vyhlídky na příští rok má proto inženýrská výstavba, opačně se jeví vyhlídky zejména

2009 2010 2011

Austrálie

Čína

4 až 5 4 až 5 5 až 6

10 10 10

Prognóza růstu výstavby v jednotlivých zemích Středního východu 2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011 cca % cca % S. arab. emiráty 7,5 -8 >0 <5 Kuvajt 7 <0 3 až 4 >5 Bahrain <5 >0 2,5 4 Omán 3 až 4 >0 >5 Irán <5 <-5 >0 2,5 Qatar 3 až 4 3 až 4 3 až 4 Izrael 2 -1,5 >0 >0 Saudská Arábie 12 <0 Jordánsko 2 až 3 <0 4 až 5 7,5 >10 2,5 >5 6 až 7 ▲ Prognóza růstu výstavby v jednotlivých zemích Středního Východu v %

bytové výstavby, s výjimkou především Číny a Indie. Ke snížení dojde v segmentu nebytové výstavby, především v průmyslově vyspělých zemích regionu, závislých dosud na velkých objemech vývozů průmyslových výrobků. Nebytový segment zahrnuje ale i preferovanou výstavbu škol a nemocnic. To tento segment jako celek bude chránit od velkého propadu a pokles se tak významně dotkne především výstavby kanceláří a průmyslové výstavby. Předpokládá se, že k růstu se většina ekonomik tohoto regionu vrátí v roce 2010, ale celkový růst se očekává spíše až v roce 2011.

Střední východ I přes své oslabení zůstane stále slibným trhem Střední východ. Jeho prudký pokles přinesl propad cen komodit, především ropy. V posledních čtyřech letech dosahoval růst HDP v průměru 15 % a přebytek vládních rozpočtů 6 %, ale v roce 2009 se oba tyto ukazatele dostaly na nulu nebo pod ní. Přestože i v zemích vyvážejících ropu bude stavební trh slabý, díky velkým finančním rezervám bude jejich situace mnohem snazší než v Evropě nebo v Severní Americe. Nicméně i v této oblasti těžkosti z nedostatku pohotových prostředků se již dotkly realizace řady investičních projektů. Region ale není homogenní a v jednotlivých zemích se nová situace projevuje a bude projevovat rozdílně.

Afrika Pokud jde o výši výdajů Afrika je nejmenším regionálním stavebním

trhem. A kromě toho trhem s vysokým politickým i ekonomickým rizikem. Přesto jde o trh s velkými příležitostmi, zejména v zemích, kde se nachází ropa nebo jiné nerostné bohatství. Afrika láká zahraniční investice především z Číny a ze zemí Perského zálivu. Po devíti měsících poklesu se hospodářství začalo ve 2. čtvrtletí 2009 zotavovat. Celkově bude v Africe v letošním roce recese, ale bude rozdíl mezi severní Afrikou s „alespoň nějakým“ ekonomickým růstem a subsaharskou Afrikou, kde jako celku dojde letos k poklesu. A rozdíl mezi severem a jihem zůstane, i když se hospodářství zotaví. Růst hrubého domácího produktu v subsaharské Africe může v roce 2010 dosáhnout 2,5 %, zatímco v severní Africe to mohou být až 4 %; pravděpodobný není návrat k tempům z let 2004 až 2008. Červenou nití, která se táhne všude, je skutečnost, že na celém kontinentě zůstane infrastruktura nejpružnějším a nejlépe prosperujícím segmentem výstavby.

Evropský region Pro evropský region v letošním roce převažují pesimistická a zhoršující se hodnocení současného stavu a především očekávaného vývoje, začínají se ale objevovat i hodnocení optimističtější. Obecně se očekává, že recese stavebnictví bude trvat dlouho. Problémy stavebnictví začaly splasknutím bubliny konjunktury bytové výstavby a cen bytů v Irsku, ve Španělsku a ve Spojeném království. Ceny domů klesly na velkém území zachvacujícím svými okraji Švédsko, Francii a Itálii. Vzhledem

k nízkému demografickému růstu je pravděpodobné, že pokles bytové výstavby bude také trvat dlouho. Evropa ale není jednolitým celkem a situace, podmínky a vyhlídky se v jednotlivých zemích liší. Spojené království Spojené království bylo jednou z prvních evropských zemí, která vstoupila do recese a jejíž ekonomika se po prudkém propadu koncem roku 2008 a na začátku roku 2009 nyní stabilizuje. Pomáhají k tomu stimulační opatření spolu s oslabující měnou a nižší inflací. Nicméně nižší růst příjmů a vysoké zadlužení domácností oslabují spotřebitele. Kromě toho dochází ke krácení investic podnikatelskými subjekty jako odraz slabé poptávky, obtíží získat úvěr a klesajících zisků. Také zde bude důsledkem pomalé a nerovnoměrné oživení. Španělsko Ve Španělsku byla cenová bublina větší než ve Spojeném království a cena za to bude vyšší. Vyrovnání nadbytku bytů bude trvat dlouho a růst nelze očekávat před rokem 2012. Ale zatímco hospodářská recese bude trvat déle než ve Spojeném království, méně ovlivní celkové výdaje do výstavby a méně bude negativně zasahovat do komerční a průmyslové výstavby. Francie a Německo Poslední údaje týkající se Francie a Německa jsou sice do určité míry slibné, přesto rok 2009 bude hodnocen jako rok tvrdé recese. Odhaduje se, že reálný HDP se ve Francii sníží o 3 % a v Německu o více než 5 %. Problémem Německa není bytová výstavba, přestože bude ovlivněna rostoucí nezaměst-

Vyhlídky růstu klíčových stavebních trhů asijsko-pacifického regionu Hongkong Indonésie Indie Japonsko Korea Malajsie Thajsko cca % -0,5 4 až 5 4,5 -5,5 1,5 0 2,5 1,5 6 až 7 7 -3,5 4 1 4 3,5 4 až 5 7,5 0,5 1,5 2 4 až 5

▲ Vyhlídky růstu klíčových stavebních trhů asijsko-pacifického regionu v %

Tajvan

Vietnam

-2 -1 2 prosincový speciál

3 3,5 4,5

15

naností a nízkou spotřebitelskou důvěrou. Problémem bude pokles zahraniční poptávky po výrobcích (–16 %). Promítne se to do poklesu investic o 12 % a pokles výdajů do nebytové výstavby se přiblíží 5 %. Očekává se, že vitální zůstane jen segment infrastruktury.

Stimulační balíčky a zbytek Evropy Svoji roli sehrají stimulační balíčky, specifické pro jednotlivé země. Z hlediska stavebnictví je balíček největší v Německu s finančním objemem 32,8 mld. USD z celkových 81 mld. USD. Co do výše následuje Španělsko s 10,5 mld. USD a Francie s 6,3 mld. USD a dále Spojené království a Itálie, obě země s balíčky přibližně v objemu po 5 mld. USD. I když jde o velkorysé plány, které ulehčí situaci v době poklesu, jejich účinky nepřijdou hned, protože jde o výdaje do takových segmentů, jako jsou silniční stavby, železniční stavby nebo školství, které všechny vyžadují dlouhý čas na přípravu. V poměru k HDP a celkovým stavebním výdajům jsou stimuly také relativně malé. Problémy se týkají i zbytku Evropy, nejen velkých ekonomik. Finsko a Dánsko budou čelit poklesu přibližně takovému jako Francie. Švédsko a Norsko budou postiženy méně a pokles by měl dosáhnout 3 %. Největší ztráty ve Skandinávii budou v bytové výstavbě, infrastrukturní segment bude dále růst, i když tempem, které nedosáhne úrovně západní Evropy. Předpokládá se, že nizozemské stavebnictví zaznamená během příštích pěti let pokles bytové výstavby o 0,7 % a nebytové výstavby o 0,1 %, kdežto infrastrukturní výstavba má vzrůst o 0,3 %. Krátkodobě by mělo dojít k poklesu podobnému jako ve Francii, ve střednědobém horizontu by nemělo dojít ke změně. Bytová výstavba byla spouští, která nastartovala pokles stavební činnosti, který se později rozšířil za její hranice. Nízká podnikatelská důvěra a zahraniční poptávka po evropských výrobcích výrazně ovlivňují nebytovou výstavbu. A tak „známky života“ vykazuje jen infra-

16


2009 2010 2011 2012

Meziroční změny na největších evropských trzích v % Spojené Španělsko Francie Nizozemsko Itálie království -15 -16 -9 -5 -5 -11 -11 -5 -3 -2 -1 +2 +4 +2 +1 +3 +2 +3 +2 +2

Německo -5 -4 0 +3

▲ Meziroční změny na největších evropských trzích v %

Vývoj stavebních prací v České republice – meziroční změny v % 2007 1/IV 08 2/IV 08 3/IV 08 4/IV 08 2008 1/IV 09 2/IV 09 5,8 3,7 -2,1 4,6 -3,9 0,1 -6,7 2,8 Celkem1) -1,5 -5,7 -4,9 -14,8 -6,6 -17,0 -14,4 – pozem. stav.2) 10,9 -2,4 14,8 3,1 20,4 10,4 11,8 4,9 16,5 – inž. stav.2)

1+2/IV 09 -1,0 -15,6 +12,5

▲ Vývoj stavebních prací v České republice – meziroční změny v %. Poznámky a vysvětlivky k tabulce: 1) 2007 a 2008 podniky s 20 a více zaměstnanci (hodnota S), 2009 s 50 a více zaměstnanci (hodnota ZSV); 2) nová výstavba a opravy a údržba v tuzemsku. Poměr objemu prací pozemního a inženýrského stavitelství: v 1/IV 2009 48:52, tj. cca 1:1; ve 2/IV 2009 36:64, tj. cca 1:2.

struktura, i když ne všude. Projevuje se v tom vliv stimulačních balíčků a časové posuny v jejich účinnosti. Celkově se proto jeví pravděpodobné, že stavební aktivita bude po dobu příštích osmnáct měsíců dále klesat. Pokud jde o letošní rok, v prvním čtvrtletí se objem stavební produkce meziročně snížil o 9,1 %. Mírnější pokles byl v Eurozóně, v jejíž 16 zemích měl dosáhnout 8,7 %. A jen k mírnému poklesu došlo v segmentu infrastrukturní výstavby, v Eurozóně 1,6 %. Podle nových údajů Euroconstructu nejsou vyhlídky na konec roku 2009 příznivé a výraznější zlepšení nemá přinést ani rok 2010. V letošním roce má pokles evropské stavební produkce, podle odhadu z poloviny roku, dosáhnout 7,46 %. Je to větší snížení v porovnání s prosincovým odhadem, který počítal s poklesem „jen“ 7,30 %. V roce 2008 došlo ke snížení produkce o 3,08 % a letošní pokles by tedy znamenal pokles téměř dvou a půl násobným tempem. Pokud jde o rok 2010 očekává se další celkový pokles o 1 %. K růstu se má stavební produkce vrátit ve střední a východní Evropě, kde má podle odhadu tempo růstu dosáhnout 6,34 %. To ale nebude plně kompenzovat pokles produkce západoevropského stavebnictví ve výši 1,52 %. Návrat k celkovému růstu by měl nastat až v roce 2011, a to tempem +1,6 %. Zatímco se pro střední a východní Evropu počítá s opětovným boomem představovaným růstem nad 10 %, oživení stavebnictví západoevropských zemí má být výrazně mírnější, jen +1 %.

Česká republika Ve stavebnictví České republiky se v souhrnných číslech začala recese projevovat v roce 2008, proti předchozím letům snížením tempa růstu: celková produkce vzrostla o 0,6 %, z toho produkce stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci o 0,1 % (proti růstu 5,8 % v roce 2007). A v roce 2009 došlo k poklesu objemu produkce: produkce podniků s 50 a více zaměstnanci o 1,0 %. Proti roku 2007 došlo také k jedné strukturální změně. Zatímco v roce 2007 k celkovému růstu došlo díky růstu objemu prací charakteru pozemního stavitelství o 10,9 % (při poklesu objemu prací charakteru inženýrského stavitelství o 2,4 %), v roce 2008 a v 1. pololetí 2009 se objem prací pozemního stavitelství snížil o 6,6 %, resp. 15,6 %, a vzrostl objem prací charakteru inženýrského stavitelství o 11,8 %, resp. 12,5 %. Z toho lze usuzovat na podobný jev, jaký se projevuje ve výstavbě všeobecně, že recesí je postižena především výstavba pro soukromý sektor, tj. ty segmenty stavebního trhu, kde má soukromý sektor převahu jako stavebník.

Závěr Z uvedených projevů recese jsou odvozovány některé obecnější poznatky a závěry: ■ Někteří prognostici považují v současnosti „za jistou jen nejistotu“. ■ Očekávání dalšího v ý voje s e p o s tu p n ě s t áv a jí m é n ě

pesimistická a pesimizmus se snižuje pro časově vzdálenější ob dobí. (K rom ě „vě cných“ skutečností to lze považovat i za projev toho, že pr votní šok a strach z krize pominuly a z přesvědčení, že „jednou musí být zase lépe“). ■ Oživení stavebnictví bude závislé na oživení celé ekonomiky v re g i o n u; p o d l e re g i o n ů , a v regionech podle zemí, budou období, kdy k oživení dojde, a intenzita oživení bude diferencovaná. ■ N eo č ekává se okamžité a přímočaré oživení. Než k němu dojde, budou procesy kolísat, „stabilizovat se“, na úrovni, na niž se propadly (vývoj tvaru „W“, nikoli „U“). ■ Nejpříznivější vyhlídky mají infrastrukturní projekty a projekty jiné veřejné výstavby financované vládami a jinými veřejnými subjekty. V některých regionech, resp. zemích, má infrastrukturní, resp. veřejná v ýstavba v ýji mečné postavení a význam pro stavební trh. ■ Vládní stimulační opatření v oblasti výstavby by se měla přednostně zaměřit na klíčové stavby nejen ovlivňující eko nomiku, ale i mobilizující občany posilováním jejich důvěry v budoucnost. ■ Zpracováno podle zahraničních pramenů (Building, ENR–Engineering News-Record, International Construction, Baumarkt +Bauwirtschaft); údaje za ČR podle ČSÚ. Autor: Ing. Zbyněk Novotný, CSc., nezávislý ekonomický expert

statistika

text: Mgr. Ing. Milan Cikánek

Statistika: stavebnictví a související oblasti Ke studiu makroekonomiky a stavebnictví poskytuje data Český statistický úřad na svých webových stránkách a v sešitech. V následujícím příspěvku nabízíme různá srovnání, která ČSÚ nenabízí, avšak bez jeho výchozích dat by nebyla proveditelná. Uvádíme například řadu nominálních mezd podle ČSÚ a pak v určitém zřetězení inflaci od téhož zdroje, následně podle růstu a propadů reálné mzdy komentujeme objemy bytové výstavby. Cílem komparací je pokus o výhled v některých sekvencích činnosti resortu. Produkce stavebních prací stoupla v roce 2008 o 4,9 % meziročně. Tento údaj se v roce 2008 uváděl za dva soubory subjektů – za podniky s 20 a více zaměstnanci a pak odhad za stavebnictví celkem. V podobném členění se uváděly i mzdy. V resortu celkem bylo v minulém roce provedeno stavebních prací za 536 572 mil. Kč v běžných cenách. Podniků s 20 a více zaměstnanci bylo 2446, ty vykonaly dílo za 366 589 mil. Kč. Od roku 2009 se nově publikují data za podniky s 50 a více zaměstnanci, čímž přibyla možnost zveřejnit některé údaje regionálně. Doufejme, že tím nezanikne cenná návaznost na dřívější členění a že je řešeno sestavování časových řad produkce a zaměstnanosti, řekněme od roku 2003, za firmy s 50 a více zaměstnanci, nebo budou uvedeny i informace o souboru s 20 a více zaměstnanci v roce 2009. Časové řady informací za srovnatelné soubory jsou totiž prvním krokem k prognóze. Metodické změny výstupů ČSÚ snad nebudou výhledům promyšleně klást překážky. V roce 2009, kdy klesne český hrubý domácí produkt (HDP) meziročně asi o 4,8 až 5 %, se uvádí pokles z 537 mld. Kč

v běžných cenách stavebního díla na 494 nebo dokonce na 456 mld. Kč v běžných cenách, reálně tedy na hodnotu ještě nižší, s dalším předpokládaným poklesem ještě v roce 2010. Co o možném vývoji vypovídají podíly resortu na celém HDP a jaké jsou předpoklady vývoje cen?

Stavebnictví v roce 2008, podíly na HDP a na zaměstnanosti Data o podílech odvětví na celkovém HDP vypovídají o stavu a výhledech. Při hospodářské krizi padá stavebnictví první, protože státní i soukromé organizace ztratí prostředky na investice. Po krizi se může podíl stavebnictví zvyšovat. V roce 2008 a 2009 indicie svědčily zejména o rozdílných pozicích malých a velkých firem. Stavebnictví pocítilo důsledky hospodářské recese poměrně rychle. I když ještě v roce 2008 s tím nikdo nechtěl počítat. Dne 14. března 2008 investiční banka Bear Stearns prodala kvůli záchraně před bankrotem levně akcie konkurenci. 28. března 20 0 8 napsal hlavní ekonom Komerční banky profesor Kamil Janáček: „Světová ekonomika v žádné krizi není.“ Podobně uvedl německý spolkový ministr financí Peer Steinbrück pro Handelsblatt začátkem dubna 2008: „Evropa není v recesi. To není zbožné přání, ale skutečnost.“ Bez ohledu na odborníky dne 16. září 2008 centrální banka USA přiznala, že vydá injekci 85 miliard

dolarů pojišťovně AIG k záchraně jejích závazků a tímto dnem může být začátek hospodářské krize datován. Jejím původem nebylo ani tak riskování finančních ústavů, jako spíše dlouhodobě hýčkaný systém žít na dluh. Po vybubnování těchto zpráv klesly exportní možnosti německé ekonomiky, což pro české dodavatele znamenalo zhoršení odbytových možností. Pro HDP Německa přinášel Volkswagen v posledních letech obrat přes 10 0 mld. eur. Největší zisk energetické firmy E.ON činil 7,4 mld. eur. Čeští sousedé před krizí, v idylickém roce 2007, exportovali do USA zboží za více než 73 mld. eur, což bylo asi 8 % německého exportu. V tomto kontextu Evropská komise očekávala po uplatnění záchranných balíčků v listopadu 2008 propad hospodářství Německa pro rok 2009 o 5 % a v roce 2010 meziroční vzestup o 1,2 %. Poklesem exportních možností Německa do USA klesla i kupní síla pro export českého zboží. Následkem toho vzrůstá v ČR nezaměstnanost, snižují se výnosy z daní, protože odvody platí méně zaměstnanců, než s kolika stát počítal v rozpočtu. Důležité je podotknout, že hospodářská krize nepřichází do české republiky jen zvenčí. Vláda sociální dávky a důchody vyplácí podle norem, které neodpovídají možnostem ekonomiky, stát si na dávky a důchody půjčuje. Za půjčky platí společnost ročně desítky miliard jen úroků, aniž by se tím dluh snižoval. Jde o značné částky, které by byly užitečné jinde. Krize z vnějšku ale i uvnitř hradeb tedy ubrala a bude ubírat společnosti peníze. Nejvíce bohužel stavebnictví. Není dost prostředků na bytovou výstavbu ani na výstavbu dopravní infrastruktury, přitom za viníka se označují stavitelé silnic.

Horší dostupnost úvěrů snižuje kupní sílu, lidé jsou opatrnější ve výdajích. Jestliže ještě v září 2008 meziročně zvýšilo české stavebnictví produkci o 11,4 %, nastalo od října 2008 ve stavebnictví období meziročních propadů, trvající zatím do března 2009. Stavebnictví má na hrubém domácím produktu větší podíl než jak odvětví participuje na celkové zaměstnanosti, což je dáno kapitálovou vybaveností a použitím strojů. Podíly jak na produkci, tak na odpovídající zaměstnanosti můžeme vidět v několika záběrech a tedy s jinými procenty, za celé odvětví, pak za firmy s 20 a více zaměstnanci, případně za firmy malé. Pokaždé autoři dostávají jiná čísla, nic proti tomu, musí se však jednat o srovnatelné řady, o sledování stejné velikosti souboru. Při uvádění podílu na HDP se někdy míní produkce firem s 20 a více zaměstnanci, výhled, na toto členění navazující, musí pak velikost respektovat a neskočit k velikostem s 50 a více zaměstnanci. Komparace HDP a produkce stavebnictví HDP počítáme v miliardách Kč v běžných cenách. Procenta meziročního růstu jsou ze stálých cen. (ČSÚ podle www.czso.cz, a ČK AIT: České stavebnictví v číslech, Česká ekonomika v číslech). Jestliže meziroční procento změny HDP počítané z hodnot ve stálých cenách činilo v roce 2007 ještě slušných 6,6 % (což je index 106,6), po prudkém zbrzdění české ekonomiky v závěru roku 2008 skoro na nulu vyšel průměrný roční růst HDP včetně stavebnictví na 3,1 %. V říjnu 2008 činila meziroční změna stavebnictví –3 %, v listopadu –4 %, v prosinci 2008 –5,9 %. Zpomalil také deflátor, který činil v roce 2007 3,4 %, v roce 2008 klesl na 1,8 % a pro rok 2009 při možném propadu celé české ekonomiky na –5 %, odhaduji jeho výši přibližně na 1,2 %. Deflátory slouží k výpočtu stavu HDP ve stálých cenách a využívají aktuální váhy, vyplývající ze skutečně dosažených obratů v daném běžném období. prosincový speciál

17

HDP v mld. Kč v běžných cenách HDP index meziročně Produkce stavebních firem s 20 a více zaměstnanci v mld. Kč v běžných cenách Produkce stavebnictví celkem v mld. Kč Podíl malých firem na HDP (%) Podíl firem s 20 a více zaměstnanci na HDP (%) Podíl stavebnictví celkem na HDP (%)

2004 2814,80 104,50

2005 2983,90 106,30

2006 3222,40 106,80

2007 3535,50 106,60

2008 3689,00 103,10

278,20

290,70

320,90

350,80

366,60

394,30 4,12

422,70 4,42

463,10 4,41

511,00 4,53

536,60 4,61

9,88

9,74

9,96

9,92

9,94

14,01

14,17

14,37

14,45

14,55

▲ Tab. 1. HDP a stavební produkce absolutně, procentuální podíly na HDP

Podíl za stavební firmy v roce 2008 stagnoval a začátkem roku 2009 se snížil, nicméně změny nebyly pronikavé. Malé i velké firmy ve stavebnictví vytvářely od roku 2004 do roku 2008 – nazíráno uvedenými daty – přes 14 % hrubého domácího produktu. Malé provozovny v roce 2008 v yrobily meziročně dokonce více o 9,8 miliard Kč v běžných cenách a jejich podíl se meziročně dostal na 4,61 %. Velké podniky odvedly dílo meziročně více o 15,8 mld. Kč, podíl na HDP se meziročně zvýšil o 0,02 procentního bodu na 9,94 % z HDP. Těchto 9,94 % v roce 2008 byl skromnější podíl, než jaký docílily v roce 2006 (9,96 %). Absolutně narostla stavební výroba velkých podniků s 20 a více zaměstnanci v roce 2008 na 366,588 mil. Kč, o 4,49 %, přičemž však inflace stavebních prací činila 4,5 % (Index cen stavebních prací 4/2005, str. 5). Reálná hodnota objemu stavebních prací celkem tedy neposkytovala důvod k optimizmu a lze konstatovat, že stagnovala. Stavební firmy do 19 zaměstnanců vytvořily v roce 2008 dílo za 170 mld. Kč, meziročně více o 9,8 mld. Kč, nominálně více o 6,1 %, takže při inflaci 4,5 % u nich došlo k reálnému růstu přibližně o 1,5 %. Velké firmy měly přitom na konci období už méně zakázek než před dvanácti měsíci. Přibylo stavebních montážních prací, které vykonávali podnikatelé bez zaměstnanců, kteří zvýšili svou aktivitu, aby se udrželi. Změny podílů tedy nevypovídají o pronikavých změnách. Některé pracovní odhady stavební produkce čekají, že na hladinu roku 2008 se resort dostane až v roce

18


2012, i když se pro rok 2010 (podle Evropské komise) čeká mikroskopický růst HDP o 0,8 %, podobně predikuje Ministerstvo financí ČR. Při stagnaci či poklesu resortu a při růstu hrubého domácího produktu, byť nevelkém, by tedy podíl stavebnictví na HDP klesl. Při dalším pohledu na zaměstnanost jsou pak ještě vidět další rozdíly mezi velkými a malými firmami.

Zaměstnanost Jestliže objem základní stavební výroby stoupl, zaměstnanost se mírně snížila, takže se stavělo produktivněji. Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci bylo zaměstnáno 158 812 osob, z toho bylo zhruba 99 000 manuálně pracujících. V tabulce 2 opakujeme podíly malých a velkých firem na produkci stavebnictví, přidáváme podíly na zaměstnanosti. V podnikatelských subjektech do 19 zaměstnanců pracovalo 111 784 zaměstnanců, spolu se zmíněnými 158 812 pracovníky ve firmách s 20 a více zaměstnanci to bylo celkem 270 596. V ČR bylo v roce 2008 v podnikatelské i nepodnikatelské sféře zaměstnáno celkem 4178,9 tisíc pracovníků. Příklad z roku 2007: Stavebnictví podle ČSÚ z úhrnu 4944,7 tisíc zaměstnanců v ČR zaměstnalo 397 040 lidí. Průměrný evidenční počet činil 267 360 zaměstnanců a podle statistiky stavebnictví v tom byl v podnicích s 20 a více zaměstnanci podsoubor 159 645 zaměstnanců. U malých firem, což jsou často firmy dodávající montážní

a dokončovací práce, sice vzrostl podíl na produkci, ale za cenu zvyšování zaměstnanosti. Takový vývoj není perspektivní. U velkých firem zhruba stagnoval podíl na produkci, ale podíl na zaměstnanosti klesl. Příklad za firmy s 20 a více zaměstnanci v roce 2008: Zlomek 9,94 %/3,80 % = index 261,5 (viz tabulku 2). Produktivita velkých firem i v roce 2008 rostla. U malých firem do 19 zaměstnanců naopak tento zlomek od roku 2004 do sledovaného 2008 padal a mnohé z malých podniků tak rok 2010 nepřežijí. Ovšem tlak na zaměstnanost v Evropě v dalších dvou letech potrvá. V Eurozóně je s koncem roku 2009 míra nezaměstnanosti odhadována asi na 9,5 %, v roce 2010 asi 10,7 %. Podobný vzestup se čeká v České republice (6,9 % v roce 2009 a 7,9 % v roce 2010). U menších firem není mnoho předpokladů ke zlepšení situace. Menší produktivita znamená nižší ziskovost. U malých firem

s tržbami do 100 mil. Kč už před rokem 2008 kolísaly finanční ukazatele ROE a ROA kolem nuly. V téže době činily ROE u firem s 1000 a více zaměstnanci kolem 10, průměr za stavební podniky byl do 8. Rozdíly mezi oběma velikostními skupinami se v roce 2008 i 2009 podle výběrového nahlédnutí do dat Obchodního věstníku v neprospěch malých firem prohloubily. Hospodářská krize vede tedy ke koncentraci stavebnictví.

Ceny vstupů a ceny stavebních prací Cenovou hladinu stavebních prací v posledních šesti letech kromě jiného ovlivnily světové ceny důležitých komodit – ropy, oceli a mědi, kde k růstu vedla významná poptávka rostoucích asijských ekonomik. Při sestavování prognóz této oblasti záleží na zkušenosti a mnoha souvisejících okolnostech. Příklad mimo náš resort: Dopravci aerolinií uzavřeli dlouhodobě smlouvu s firmou Schell, když v červenci 2008 stál barel přes 140 USD. Jejich ekonomové neviděli v tu chvíli charakter poptávky, taktiku prodejců a neudržitelnost přepnuté ceny. Smlouva nyní platí, ale barel ropy stojí méně, asi 80 USD za barel. Podobně zvedly ceny kovů ceny stavebních činností. U prací s ocelí se u některých činností změnily v druhém kvartálu

Podíl malých firem na HDP (%) Podíl firem s 20 a více zaměstnanci na HDP (%) Podíl stavebnictví celkem na HDP (%) Podíl malých firem na zaměstnanosti (%) Podíl firem s 20 a více zaměstnanci na zaměstnanosti (%) Podíl stavebnictví celkem na zaměstnanosti (%) Index relace % podílu na produkci k % podílu na zaměstnanosti

2004 2005 2007 2008 4,12 4,42 4,53 4,61 9,88

9,74

9,92

9,94

14,01 14,17 14,45 14,55 -

-

2,60

2,67

3,99

4,05

3,86

3,80

-

-

6,46

6,48

247,6 240,5 257,2 261,6

▲ Tab. 2. HDP a zaměstnanost ve stavebnictví. Podíly na HDP z tabulky 1, dále podíly stavebních firem na celkové zaměstnanosti v ČR. V posledním řádku relace podílu na produkci k podílu na zaměstnanosti u firem s 20 a více zaměstnanci.

2004 o více než 20 %. Koncem roku 2003 stála měď 2370 USD za tunu (na burze v Londýně), k 15. lednu 2008 to bylo již 7226 USD za tunu a zlom směrem dolů nastal jako součást hospodářské krize v říjnu 2008. K 15. říjnu 2008 se platilo za tunu mědi 5126 USD, za pár dnů, 31. října 2008, spadla cena po oslabení světové poptávky jen na 3995 USD za tunu. O budoucích perspektivách vypovídá to, že k 15. říjnu 2009 se již měď nakupovala za 6077 USD za tunu. Cena mědi zdražila elektromontáže nebo klempířské práce. Podobně ovlivnila stavební práce ocel. Spotřeba betonářské oceli v ČR postupně rostla a sešla se s růstem světových cen oceli. Surové oceli, včetně materiálu pro betonářskou tyčovinu, se v roce 2007 v ČR vyrobilo 7,06 mil. tun, ale stavební ocel chyběla. Stavbaři pocítili zdražení a vzrůstající cena oceli měla vliv na zisk. Podobně růst cen oceli zasáhl stavebnictví ve Švédsku. Jestliže indexy cen stavebních prací Seveřanům v lednu 2007 na melioracích a odstřelu horniny meziročně zdražily o 3,1 %, pak betonářské práce ve stejném období zdražily o 6,1 %, průmyslové stavby s vysokým využitím oceli zvýšily ceny o 6,2 %, montáže klimatizace zhruba o 20 % (data: Švédský statistický úřad). S růstem světových cen oceli se tedy musely v yrovnávat i další ekonomiky. Procento zvýšení cen stavebních prací způsobené dražšími vstupy převyšovalo celkový průměr. U stavebních prácí s měděnou krytinou vzrostla za čtyři roky cena o 52,1 %, u prací s ocelovou výztuží o 41,2 až 49,6 %. Jak je to s cenami nyní? Protože poptávka v krizi vázne, ceny někdy povolily, jak ale vidíme u klempířských stavebních prací, ne vždy. Jako doklad uvádíme v tabulkách ceny ve 2. kvartálu 2009, tedy před ohlášením oživení americké ekonomiky na konci roku 2009. Koncem roku 2010 by se ale mohly ceny prací s výztužemi desek opět vrátit na úroveň ze závěru roku 2008 a při

zlepšení situace odběratelů opět navázat na mnohaletý průměrný vzestup. Hlavní energetickou surovinou pro resort je ropa a její cena zásadně ovlivňuje ceny stavebních prací. Stavebnictví konzumuje asi 11 000–12 000 Gj, což je asi jedno procento spotřeby v celé české ekonomice. Produkce stavebních hmot v yužije asi 3,5 % výrobní spotřeby Gj. Stavební resort z výrobní spotřeby participuje jen 1,5 % zemního plynu a 3 % lehkého topného oleje. Avšak 65 % energií čerpá stavebnictví z ropných produktů (především nafty). Vliv ceny ropy na české stavební práce tedy není rozhodně zanedbatelný. Světovou cenu ropy určuje svou poptávkou USA. V roce 2007 spotřebovaly Spojené státy americké a Kanada 30 % celkové světové spotřeby. Ropa na světovém trhu se počítá dosud v dolarech, takže cena, kterou nasmlouvají američtí odběratelé, určuje do značné míry cenu ropy i pro evropské odběratele. Ceny ropy si vynutily i pokusy o náhrady v podobě biopaliv. Práce s kódem 102 Krytina z měděného plechu (m²) Žlab z měděného plechu (m) Svod z měděného plechu (m)

V důsledku toho například vzrostly v roce 2005 ceny rýže na dvojnásobek. Za dobu vzestupu cen ropy o 112,4 %, tedy na index 212,4 k 30. červnu 2009 se cena mědi zvedla na index 215,5 a ceny českých stavebních prací na hypotetický zřetězený index 121,1. Růst nákladů na ropu, motorovou naftu a kovy zvýšil ceny stavebních prací, náklady na vstupy nutí stavební firmy zdražovat stavební práce. V některých případech s velkým podílem zdražovaného materiálu stoupla cena jednotlivých stavebních prací od konce roku 2003 do konce roku 2008 zhruba o polovinu. V posledním kvartálu roku 2008, kdy se vývoj celé ekonomiky měnil a otřásal, vzrostly ceny stavebních prací meziročně o 3,7 %. Nejmenší vzestup byl zaznamenaný u konstrukcí a na stavbě dálkových elektrických nadzemních vedení. Až 6,8 % činil vzestup cenové hladiny u inženýrských staveb. K průměru roku 2005 se ceny stavebních prací zvedly u náklad ů st avební v ýroby o 13,5 %. Celkově ceny již rea4. kvartál 2003 1247,71 528,41 513,50

4. kvartál 2008 1897,55 877,99 693,00

govaly na úbytek zakázek. Významný byl taktický pokles mezi kvartály v polovině roku 2009, byl to ohlas oslabené poptávky. Jistou stagnaci cen lze čekat do třetího kvartálu roku 2009.

Produktivita stavebních prací ČSÚ uvádí za rok 2007 při produkci 350,8 mld. Kč produktivitu za resort stavebnictví 2197,6 tisíc Kč a v roce 2008 produktivitu ve stavebnictví 2308,3 tisíc Kč v běžných cenách, což je 5% vzestup měřený v běžných cenách a 0,6% vzestup počítáno ve stálých cenách. Produktivita předpokládá kapitál, přímé zahraniční investice, ty ovšem v současnosti nejsou. Příliv kapitálu byl významný hlavně ve strojírenství, ve stavebnictví pak do roku 2003. V roce 2003 bylo přímých zahraničních investic ve stavebnictví za 700 mil. eur. Díky přímým zahraničním investicím, modernímu vybavení a technologiím, produktivita stavebnictví od roku1995 do 2. kvartál 2009 1908,80 865,78 600,60

% změny 152,1 166,2 135,0

▲ Tab. 3. Konkrétní ceny za stavební práce, při nichž na konstrukci použije klempíř měď, ceny jsou za m² a metr. Podle ČSÚ, kódy reprezentantů č. 102.

Práce s kódem 54 Výztuže z ocelových desek Výztuže ze svařovaných sítí Výztuže z ocelových nosníků

4. kvartál 2003 23 728,68 21 675,77 23 702,35

4. kvartál 2008 33 496,04 30 768,95 35 466,52

index změny 141,2 142,0 149,6

2. kvartál 2009 32 019,95 30 144,17 33 417,38

▲ Tab. 4. Konkrétní ceny za výztuže vodorovných konstrukcí mimo přehrady a mosty deskami z oceli, za výztuže vodorovných konstrukcí deskami ze svařovaných sítí a konečně výztuže ocelovými nosníky, cena v Kč za tunu. Podle ČSÚ, kódy reprezentantů č. 54.

30/12/2003 1/10/2004 15/12/2005 15/12/2006 14/12/2007 15/12/2008 30/6/2009

Index cen stav. prací 100,0 104,3 106,8 110,3 115,3 117,0 121,1

Index ceny barelu lehká ropa USD/barel 100,0 152,9 186,2 194,7 279,7 155,5 212,4

Index cen tuny mědi Grade A 100,0 131,2 193,3 283,2 270,9 129,8 215,5

▲ Tab. 5. Indexy cen stavebních prací, indexy cen lehké ropy (Nymex, v USD za barel) ke zvolenému základu, stejně tak indexy cen mědi Grade A (LME Settlement v USD za tunu podle HN)


19

roku 2003 vzrostla asi o 31,2 %, do roku 2006 asi na index 147,2 o 47,2 % proti výchozímu stavu. Ve stavebnictví mířily kapitálové injekce obvykle do firem vykonávajících pozemní a inženýrské práce, které představují 88–91 % stavební činnosti. V roce 2005 ČSÚ ještě zveřejnil produktivitu ve stavebních podnicích podle velikosti podniku. Zajímavý je náhled na produktivitu podle OKEČ a v tom dále podle velikosti podniku, křížově. Třídění podle velikosti podniku kombinované se zaměřením aktivit jsme sestavili od roku 2000 do roku 2007. Data za OKEČ se pak velmi liší podle velikosti podniku, jsou trvale vzestupná a vzhledem k této okolnosti lze odhadovat po přihlédnutí ke krizi vývoj produktivity podniku. Pro stavební podnik je to důležitá informace: Údaj uvádí, jaký je průměr produktivity a jaký je limit produktivity, který musí konkrétní firma dosáhnout, chce-li svou loďku udržet na vodě, jak jsou na tom s produktivitou firmy stejně velké, jakým tlakem hrozí firmy větší a k teré firmy mů že vlastní podnik překonat. Tuto informaci experti podceňují a místo důležitých věcí řeší raději to, co spěchá. U OKEČ 451, jistě nerozsáhlé činnosti, měly podle šetření nejvyšší produktivitu v roce 2005 firmy o velikosti 200–399 zaměstnanců, v roce 2007 firmy s 500–999 zaměstnanci. Přípravné činnosti OKEČ 451 si střední podniky dávají často dělat. Velké firmy mívají samostatný úsek, který jim práce vykoná. U středních firem je často efektivnější práci přenechat menším firmám, znalost produktivity může středním sloužit k vyjednávání o ceně. Rozhodující jsou práce podle OKEČ 452. Jestliže doznala produktivita práce v běžných cenách v roce 2005 za celé stavebnictví výše 1 798 379 Kč, bylo z toho v provozovnách s 20–24 zaměstnanci 1 053 129 Kč, v podnicích s tisícem a více zaměstnanci 4 288 894 Kč. U hlavní stavební činnosti, u OKEČ 452, činila průměrná produktivita 2 018 248 Kč,

20


25–49 50–74 75–99 100–199

Produktivita práce v běžných cenách v roce 2006 1 401 443 1 503 429 1 564 512 1 842 111

Produktivita práce v běžných cenách v roce 2007 1 583 351 1 704 410 1 898 375 2 030 301

200–299

2 326 809

2 507 521

300–399 400–490 1000–a více

1 876 672 2 872 046 4 667 213

3 065 835 2 947 000 4 856 400

Počet zaměstnanců

Produktivita práce v roce 2010 * * * * 1 850 000 ve stálých cenách roku 2000 krát inflace 2000–2010 * * *

▲ Tab. 6. Vývoj produktivity práce v OKEČ 452 v běžných cenách podle velikosti podniků mezi roky 2006 a 2007, data za vybrané velikostní skupiny. Hodnoty v Kč v běžných cenách na zaměstnance. *Nedokončeno.

více proti průměrné produktivitě za celé stavebnictví asi o 12 %, opět s rozrůzněním podle velikosti firem. OKEČ 452 je hlavní činností. Proto napěnil průměr za podstatně více než u přípravné činnosti i než průměr za stavebnictví celkem. Jak vidíme z tabulky 6, čím větší firma, tím vyšší produktivita, což je v pořádku. Je vidět, že příslušný management efektivně v yužívá investice. Produktivita nadále meziročně utěšeně rostla. Doznala by růst i v roce 2009, kdyby výsledky nekosila krize. Již nyní lze dělat odhady pro zvolenou velikostní skupinu pro rok 2010 a 2011 podle předpokládaného poklesu stavební produkce v roce 2009 a 2010. Marketing tak bez velkého šermování s výhodami a nevýhodami vidí, jaký výkon musí vlastní firma docílit, aby v konkurenci ostatních na trhu obstála. Vývoj produktivity práce v OKEČ 452 ve stálých cenách podle velikosti podniků a vnějšího ekonomického prostředí bude v roce 2009 a 2010 nižší než dosud, především u malých firem. Proti dosavadnímu průměru se změní také inflace, a to závisle na vývoji deflátoru v letech 2009 a 2010. V odhadech produktivity práce u OKEČ 452 podle velikosti firem se v hodnotách promítne očekávaný pokles české ekonomiky a inflace. K prognóze produktivity Pracovník marketingu by měl znát situaci kolem vlastního podniku, vidět situaci konku-

rentů, vážit možnosti vlastního podniku a konkurentů. Vývoj produktivity je u každé velikostní skupiny jiný, má jiné tempo, jiná rizika vývoje. Každá činnost má příznačný vývoj. Lze pak hledat určitou zákonitost, která je pro každou velikostní skupinu u konkrétní činnosti jiná, prokládat skutečnost matematickou funkcí, přidávat korekce – třeba přerušení za krize a pokles h o d n o t o n ě j a ko u č á s t k u . Proložením dat matematic kou funkcí můžeme pokročit k prognóze. Záleží pak na vtipu analy tika. Čtenáře napadne funkce možná jiná, v tabulce 7 jsme p ro l o ž ili d os ava d ní skute č nost geometrickou posloupností, pro krizi linii přerušili a hodnoty podle určitého klíče snížili. Kvocienty produktivity jako geometrické řady jsou u hodnot v běžných i stálých cenách jiné. Kvocient geometrické řady hodnoty produktivity ve stálých cenách násobený kvocientem průměrné inflace rovná se kvoPočet zaměstnanců 20–24 25–49 50–74 75–99 100–199 200–299 300–399 400–490 1000–a více

cientu geometrické řady produktivity v běžných cenách. Bylo by možné uvést kvocienty inflace a kvocienty hodnot produktivity i ve stálých cenách i korektiv za rok 2008 až 2010. Vývoj průmyslu v krizi hodnoty obvykle snižuje. Hodnoty kvocientů mohou stavební firmě podle její velikosti a zaměření ukázat, v jakých hranicích se může v současné situaci pohybovat její produktivita, s jakými možnosti smí počítat. I za současné krize mohou být kvocienty větší než jedna pro řadu v běžných cenách, což znamená, že produktivita může u některých velikostních skupin ještě mírně stoupat, současně mohou být kvocienty hodnot za stejné firmy ve stálých cenách menší než jedna, což znamená, že produktivita se může po odečtení inflace ukázat jako reálně klesající. Kvocienty hypotetické řady produktivity, které jsou u každé velikostní skupiny v průměru jiné, tedy pomáhají orientaci. Kvocienty umožňují odhadovat pozici na trhu, vidět, za jakých podmínek lze uspět.

Kvocient geometrické posloupnosti 2007/2008 z běžných cen 1,0949 1,0820 1,0795 1,0906 1,0824 1,0757 1,1332 1,1580 1,1454

▲ Tab. 7. Kvocienty geometrické řady hodnot produktivity, vyjádřené v běžných cenách

Dálnice a ERDI Evergreenem novinářů neekonomů a neekonomek jsou „ekonomické“ posudky výše cen silnic a dálnic. Protože výdaje jsou vysoké, není divu, že to jiskří kritikou. Dálnic se postavilo v členění podle CZ-CC v roce 2008 za 30,150 mld. Kč, místních komunikací za 33,968 mld. Kč. Dálkových železnic vzniklo v tomto roce za 20,284 mld. Kč a železnic místních za 3,705 mld. Kč. Stavby jsou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Fond kromě dotací čerpá výtěžky z mýtného, což je asi 50 miliard ročně. Evropská unie dodává 20 miliard ročně. Prioritou je dokončení dálnice D 8 z Prahy přes Ústí nad Labem. Pražský okruh by měl mít po dokončení 83 km. Stavbě dálnic se věnují velké renomované stavební podniky a jejich práce je efektivní. Autoři mediálně zjednodušených výpočtů ceny liniových staveb používají oficiální kurz, a pokud vědí, že existuje přepočet i paritou, ze studu se o tom nezmiňují. Stavbaři v obraně popisují složitost stavby v zahraničí a její cenu, ale nepoužívají při úvaze o ceně odkaz na ERDI. ČVUT odhadlo, že kilometr dálnice může stát 180–340 milionů Kč, s výkupy pozemků a právními problémy mohou náklady stoupnout na jednu miliardu Kč. Ocenění v Kč je jistě dobré, ale následné komparace mají tu vadu, že oficiální kurz ke srovnání použít nelze. Rozdíly vzniklé při napadání domácích cen by měly oprávnění při odhadech dvou staveb v ČR, kde bychom měli cenu v Kč, nebo dvěma stavbami ve Francii, nikdy ale ne mezi cenou silnice v ČR v korunách a cenou silnice v eurech například v Německu. Srovnávat by bylo možné s výhradami cenu dálnice v Rakousku s cenou dálnice v ČR, nikoliv ale oficiálním kurzem, leč jen po převodech ceny v eurech pomocí indexu ERDI. Při srovnávání cen dvou komodit je třeba vždy používat ERDI. Exchange rate deviation index je

poměr směnného kurzu k paritě kupní síly měny, jakási oprava, krok k reálu. Čím jsou produktivity práce ve dvou zemích k sobě bližší, tím menší je mezi měnami obou zemí ERDI. Malé ERDI bylo například před zavedením eura mezi měnami Německa a Rakouska nebo mezi měnami Německa a Francie. Velké ERDI bylo ale mezi měnou Německa a na druhé straně třeba Argentiny nebo Turecka a nebo České republiky tak do roku 2001. Rozdíly mezi směnným a reálným kurzem mezi západními měnami byly kolem 10 %. Odlišnosti mezi směnnými a reálnými kurzy východních měn a německou markou činily až 100 %. Protože produktivita práce Německa a České republiky se dodnes liší, je nutné při srovnávání cen nájemného a dalšího zboží v Německu a v České republice brát ohled na ERDI. V práci SPS v ČR (Situace stavebnictví v ČR a jeho strategie do roku 2005. Praha 2000, str. 52) je jednoduchá tabulka ERDI mezi ČR a několika zeměmi, přičemž není uvedeno, na jakém koši byl index ERDI spočítaný. Byl zde vysloven předpoklad, že „…lze očekávat v roce 2010 dosažení úrovně parity kupní síly stavebnictví s měnovým kurzem, a tím i vyrovnání cenové relace ve stavebnictví se západní Evropou“. Při počítání ERDI je hlavním problémem konstrukce. Průměrný koš za několik zemí není podle autora optimální metodou. V historii mělo srovnávání na koši z jedné země svou váhu a výsledky. Známé je, jak rozdíl mezi oficiálním a reálným kurzem prověřovali západoněmečtí statistici v době, kdy se platily diety americkým vojákům v bývalé Spolkové republice v markách podle amerických předpisů. Poživatelé protestovali proti fasování podle oficiálního kurzu, dokládali, že není věcný. Statistici obou zemí tedy udělali opravu dávek tak, že ocenili týž koš (týž soubor potravin a oblečení) jak v USD, tak v markách a rozdíly se sanovaly tak, aby vojáci dostali i v cizí zemi totéž, co by dostali za určený peníz doma. Došlo tedy k nějaké opravě, byl vypočten

index zkreslení – ERDI – mezi oficiálním a skutečným kurzem. Postupně vznikala srovnání mezi dalšími zeměmi. Německá statistika zavedla srovnávání v publikaci Internationaler Vergleich der Preise für die Lebenshaltung, Fachserie 17, Reihe 10. Srovnávání nepostihovalo ale celou druhou zem, ale jen Prahu, hlavní město ČR. Nesledovalo se 700 výrobků, ale osm skupin výrobků, místo bydlení jen ceny hotelů v Praze. Koš sloužil pro orientaci německých turistů. A pozor: Šetření se dělalo na německém indexním schématu, ne na jakémkoliv průměru. Pečliví Němci nedělali pro své potřeby výpočet ERDI na mezinárodním koši, na schématu, který německým poměrům nevyhovuje. Na vlastním koši se od roku 2001 několikrát počítal ERDI mezi českou a rakouskou cenovou hladinou, mezi českou a německou měnou, kontrolou pak bylo srovnání relací mezi měnou Rakouska a Německa. Popis metodiky by byl obsáhlý. Uváděné výpočty sloužily pro konzultaci jednomu z ministerstev, podobné umožnil zástupce hornorakouské vlády. Konstrukce koše na výpočet ERDI pro posuzování cen dálnic by mohlo být užitečné zejména pro stavební firmy.

Decilový poměr mezd a jeho vývoj ve stavebnictví Pojednání o vývoji decilového poměru u mezd a odměn stavebních profesí, o čem decilový poměr vypovídá, by vydalo na knihu ekonomické edice. Decilový poměr mezd dokládá ukončení mzdové nivelizace po lednu

kurz ČNB 1. potraviny 4. bydlení 5. bytové vybavení suma koš 2001

1991 a následný obrat k takové organizaci mezd, v níž je v jedné profesi preferovaný zkušenější a kvalifikovanější zaměstnanec. Růst decilového poměru je jednou z cest k růstu produktivity, k zisku. Připomeneme, že decilový poměr je relace mezi devátým a prvním decilem nějaké vzestupně uspořádané řady. Devítí řezy řežeme sedmimetrový trám na deset stejných dílů. První řez na sedmdesátém centimetru nechť je v příkladu první decil, devátý řez na šestistém třicátém centimetru je devátý decil. Poměr devátého řezu z našeho tesařského příkladu k prvnímu je decilový poměr (D9/D1), 630:70 = 9. První decil je hodnota, pod kterou leží 10 % nejnižších hodnot sledovaného znaku. Devátý decil je hodnota, nad kterou leží 10 % nejvyšších hodnot sledovaného znaku. Žádný jiný ukazatel než D9/D1 neukáže firmě rychleji, jak dalece je vynakládání peněz na mzdy a odměny přínosné. Růst decilového poměru v čase znamená, že vedení podniku využívá mzdových prostředků lépe, že preferuje ty, co nejvíce umějí. Firma TEXIMA vydává kvartálně od konce roku 1992 informace o mzdách, o jejich výši podle K Z AM -R, což je kódování zaměstnání. Klasifikace byla uvedena sdělením Českého statistického úřadu č. 492/2003 Sb. z 18. 12. 2003, novelizuje se. Vedle decilového poměru je zajímavý medián, jeho relace k průměru. Růst decilového poměru mezd nastartovala liberalizace cen v lednu 1991. Tehdy se agresivním vzedmutím cen reálná mzda zřítila v celé ekonomice někdy až o 30 %. Do té doby

12/1993

12/2001

17,41 2,91 6,22 2,92 4,09

16,35 2,26 2,42 2,41 2,48

Prosinec 2002 30,74 2,22 2,22 2,37 2,35

Říjen 2007 * 1,93 1,76 1,95 1,92

▲ Tab. 8. ERDI mezi cenami v ČR a v bývalých spolkových zemích na koši zaměstnanců. Za prosinec 1993 a 2001 je míněno srovnání mezi českou korunou a německou markou. Za prosinec 2002 je míněno srovnání mezi korunou a eurem.


21

vládla v odměňování socialistická nivelizace. V lednu 1991 samozřejmě ještě také, ale úprava cen všem snížila mzdy a jejich reálná hodnota se měla zvednout, ale v průměru. Mzda se po liberalizaci v průměru vracela na bý valou reálnou úroveň, a kdyby se vracely odměny všem stejně, mzdy by zůstaly nivelizované. Tak tomu ale nebylo. Vyš ší absolutní i procentuální přidání dostávali podle možností u všech profesí ti zkušenější. Vyžadovala to organizace práce. Do země proudily přímé zahraniční investice s cílem vydělat. Slibovaly produktivitu. Aby ale byly tyto investice využity, museli být preferováni zkušení, kvalifikovaní pracovníci. Okolnost, že byli odměňováni, dokládá seismograf decilový poměr mezd. Sledování decilového poměru umožnila od konce roku 1992 zlínská TREXIMA. Copyright má dnes Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, TREXIMA je zpracovatel, sešity mají t i t u l e k I nfo r m a č n í s y s té m o průměrném výdělku. Práce postihuje skutečnost asi u třetiny českých zaměstnanců. Ve stavebnictví v průměru je vývoj relace mediánu k průměrné mzdě a vývoj decilového poměru znázorněn v tabulce 9. Jak je na této tabulce vidět, ve stavebnictví byla koncem roku 1992 relace odměn nejlepší k nejméně placeným (tedy po vyloučení krajností) asi 2,19, na konci roku 2004 se relace zvýšila v prospěch nejzkušenějších na 2,89. Koncem roku 2008 ale vývoj klopýtl. Rostla nezaměstnanost. Firmy přidávání nejlepším zvolnily. Personální agentury místo shánění lidí pomáhají podnikům, jak propouštět. U šéfů často místo dosavadního růstu odměny vázly. Dokládá to shodně decilový poměr mezd u řady profesí ve stavebnictví na konci kvartálu 2008. Podobně zdrženlivý byl vývoj mzdových relací u zedníků, tesařů, stavebních truhlářů, u všech obvykle stagnovaly odměny na desátém decilu, mírně se absolutně zvýšily nejméně placeným. Podobný vývoj

22


jako u manuálních zaměstnanců byl na konci roku vývoj odměn u ředitelů a prezidentů velkých organizací (kód 1210). Dále poměr mediánu k průměru a decilový poměr u projektantů, stavebních inženýrů, kód 2142 v časové řadě. Jestliže v závěru roku 2000 dostávala polovina projektantů 86,57 % průměrné mzdy nebo méně, v závěru roku 2007 to bylo 84,34 % průměru, což je vývoj odbourávající nivelizaci. Průměr ze závěru roku 2008 byl 251,42 Kč (viz tabulku 10) za hodinu, po několika měsících, jak vidíme v tabulce v polovině roku 2009, ale sklouzl na 243,24 Kč. Zmírnila se relace mezi mediánem a průměrem. Ve sledovaném půlroce se mírně zvýšil příjem projektantů na prvním decilu, zvedl se od konce roku 2008 z částky 144 Kč za hodinu na 151,79 Kč ve 2. čtvrtletí 2009. A u dosud nejlépe odměňovaných došlo ke snížení, a to ze 396,06 Kč na hodinu koncem roku 2008 na 363,08 Kč za hodinu ve 2. kvartálu 2009. Došlo k poklesu decilového poměru. Koncem roku 2008 činil ještě 2,85. Během krize se skokem snížil na 2,39, krize postihla preferování zkušených projektantů. Decilový poměr odměn pro jektantů 2,35 v prvním a 2,39 ve druhém kvartálu 2009 je sestup. Pokud by oživení ekonomiky v USA a následně v Německu nemělo ohlas v české ekonomice do přelomu roku 2009 a 2010, mohl by decilový poměr být v 1. kvartálu 2010 ještě nižší. Decilov ý poměr 2,24 by pak byl nejhorší možná varianta. I kdyby k ní ale došlo, ve třetím kvartálu 2010 by se decilová relace odměn mohla ve stavebnictví opět dostat na úroveň roku 2008. Různé profese ve stavebnictví mají ovšem svá specifika, u ředitelů je decilový poměr vysoký, někde jsou výraznější sezónní vlivy atd. Výše odměn a obnovení hladiny decilového poměru mezd neznamená stejnou zaměstnanost. Tu lze čekat někdy mírně nižší i při zachování tržeb, takže produktivita v roce 2010 by měla být vyšší než v roce 2008.

Medián odměny k průměru D9/D1

4/1992

4/2004

4/2008

4/2009

93,88

84,60

85,50

84,20

2,19

2,89

2,87

2,92

▲ Tab. 9. Vývoj poměru mediánu mezd ve stavebnictví k průměru a decilového poměru v kvartálech běžných let, odhad pro poslední kvartál 2009

Medián v Kč Průměr Relace v%

4/2000

4/2007

4/2008

2/2009

1/2010

142,05

198,77

211,51

213,75

220,88

164,09

235,67

251,42

243,24

258,18

86,57

84,34

84,13

87,88

85,55

▲ Tab. 10. Medián a průměr odměny na hodinu u projektantů, (KZAM-R 2142). Údaje v Kč za hodinu. Pro 2010 odhad.

4/2000 4/2004 4/2006 3/2008 4/2008 2/2009 1/2010

První decil odměn za hodinu v Kč 83,90 97,20 120,62 133,72 141,93 151,79 161,97

Devátý decil odměn za hodinu v Kč 195,33 273,89 368,48 354,91 403,92 363,08 362,24

D9/D1 2,33 2,82 3,05 2,65 2,85 2,39 2,24

▲ Tab. 11. Vývoj decilových poměrů odměn projektanta (kód KZAM-R 2142)

Výhled K odhadům stavebnictví na roky 2010–2015 jsme sestavili program poprvé pro ČK AIT, kde z výhledu HDP Německa vyplývá procento růstu HDP v České republice v běžných a ve stálých cenách. Z tohoto procenta a rozvoje nebo váznutí ekonomiky vyplývá objem stavebních prací jako část HDP. V dalším kroku se pak sestavuje odhad hodnot 37 nebo 38 stavebních prací členěných podle CZ-CC tak, aby suma 38 prací korespondovala s objemem stavebních prací odvozených z HDP. Při výpočtech v běžných cenách lze zohlednit zpomalení ekonomiky v době krize, je možné pracovat s odhady trvání. Výpočty nesledovaly zaměstnanost, o což se pokusily odhady Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. V uvedeném materiálu alternativy počítaly s tím, že ještě v roce 2012 nebude dosaženo hladiny roku 2008. U menších a slabších firem to není vyloučené. Pokud je ale pravdivá zpráva o okřívání americké ekonomiky v závěru roku 2009 a pokud

následně německá ekonomika stoupne o 1,2 % v roce 2010, je možné, že růst české ekonomiky bude v roce 2010 vyšší než 0,8 % a výhled pro 37 druhů stavebních prací na roky 2010 a 2011 by bylo možné kvantifikovat v tomto poměrně příznivém rámci tak, že objem prací v roce 2011 by už úroveň roku 2008 překonal. Se zaměstnaností by to bylo ale zřejmě slabší. Nesporně po ročním poklesu vzroste produktivita práce. ■ Použitá literatura: [1] Czesany, S.: Specifika hospodářského cyklu ve vybraných tranzitních ekonomikách. Statistika 6/2005 [2] ČSÚ, Ceny stavebních prací, 2000 – 2. čtvrtletí 2009 [3] Fischer, J.: Měříme správně hrubý domácí produkt, Statistika 3/2005 [4] Hindls, R.: Elementární statistická analýza, Management press Praha 1999 [5] Svět po krizi podle SPS, Stavebnictví číslo 10/2009 Autor: Mgr. Ing. Milan Cikánek, nezávislý analytik

2009

Příloha časopisu Stavebnictví


l á i c e sp

www.casopisstavebnictvi.cz

TOP-STAV 100

Ankety ekonomické situace malých, středních a velkých stavebních firem, stejně jako výrobců stavebnin, z roku 2008 – TOP STAV 100 a MID-TOP STAV – byly v minulosti v časopise Stavebnictví prezentovány jako všitá příloha zimního dvojčísla a lednového čísla. Byli jsme si samozřejmě vědomi toho, že taková prezentace bez návaznosti na kontext ekonomické situace stavebního průmyslu není dostatečná. Tento incentiv vedl až ke vzniku prosincového speciálu, který se věnuje výhradně těmto anketám a velmi podrobně také statistickým, analytickým a prognostickým informacím o současné hospodářské situaci ve stavebnictví. Pevně doufám, že takováto prezentace je krokem k lepšímu. Ankety TOP STAV 100 a MIDTOP STAV představují v následujícím oddílu svůj dvanáctý, respektive osmý ročník. Stavební podniky v něm dobrovolně a na základě objektivních a transparentních ukazatelů odhalují své hospodaření v roce 2008. Při rychlé reminiscenci na počet ročníků ankety TOP STAV 100 mě napadá, že na konci příštího roku budeme prezentovat ročník třináctý, který bude popisovat rok 2009. Ale na lidovou magii čísel snad už nikdo nevěří. Kromě toho nebudou následující roky pravděpodobně o mnoho radostnější. Ale zpět k anketám. Rok 2008, jehož závěr je v českém stavebnictví považován za reálný počátek konce (nejen stavební konjunktury), slouží jako velmi dobrá, byť příliš optimistická

24

stavebnictví speciál

inzerce

srovnávací základna. Zatímco porovnání tržeb, aktiv a počtu zaměstnanců mezi roky 2007 a 2008 u velkých i menších stavebních firem ukazuje v prvních dvou kategoriích mírný vzestup a v počtu zaměstnanců mírný až kosmetický pokles, bude porovnání roku 2008 s letoškem daleko dramatičtější. Bohužel. Dost pseudoanalýz a kvazipredikcí. Od toho jsou jiní, mnohem povolanější autoři, kteří zaplnili velkou část prosincového speciálu. V této příloze najdete kromě klasických žebříčků stavebních firem i oddělené statistiky výrobců stavebních hmot. Dále žebříčky typu top ten podle různých kritérií a tomu odpovídající grafy. Nově je uvedena i velmi zajímavá tabulka srovnávající různá kritéria nejúspěšnějších stavebních firem v České republice, v Polsku a na Slovensku. Zvláště porovnání velkých polských firem s českými největšími podniky vyznívá nečekaně dobře pro domácí stavební výrobu. Za mediálního partnera anket TOP STAV 100 a MID-TOP STAV bych chtěl určitě poděkovat organizátorovi a zpracovateli obou anket, společnosti ÚRS Praha, a.s., a hlavně firmám samotným, které jsou ochotné pomoci ostatním tím, že poskytnou svůj reálný ekonomický sumář. Prosím, zůstaňte u těchto anket i v časech, které jsou a budou numericky pochmurnější.

ankety ekonomické situace malých, středních a velkých stavebních firem, stejně jako výrobců stavebnin, z roku 2008 – TOP STAV 100 a MID-TOP STAV – byly v minulosti v časopise Stavebnictví prezentovány jako všitá příloha zimního dvojčísla a lednového čísla. Byli jsme si samozřejmě vědomi toho, že taková prezentace bez návaznosti na kontext ekonomické situace stavebního průmyslu, není dostatečná. Tento incentiv vedl až ke vzniku prosincového speciálu, který se věnuje výhradně těmto anketám a velmi podrobně také statistickým, analytickým a prognostickým informacím o současné hospodářské situaci ve stavebnictví. Pevně doufám, že takováto prezentace je krokem k lepšímu. Ankety TOP STAV 100 a MID-TOP STAV představují v následující všité příloze svůj dvanáctý respektive osmý ročník. Stavební podniky v něm dobrovolně a na základě objektivních a transparentních ukazatelů odhalují své hospodaření v roce 2008. Při rychlé reminiscenci na počet ročníků ankety TOP STAV 100 mě napadá, že na konci příštího roku budeme prezentovat ročník třináctý, který bude popisovat rok 2009. Ale na lidovou magii čísel snad už nikdo nevěří. Kromě toho nebudou následující roky pravděpodobně o mnoho radostnější. Ale zpět k anketám. Rok 2008, jehož závěr je v českém stavebnictví považován za reálný počátek konce (nejen stavební konjunktury), slouží jako velmi dobrá, byť příliš optimistická, srovnávací základna. Zatímco porovnání tržeb, aktiv a počtu zaměstnanců mezi roky 2007 a 2008 u velkých i menších stavebních firem ukazuje v prvních dvou kategoriích mírný vzestup a v počtu zaměstnanců mírný až kosmetický pokles, bude porovnání roku 2008 s letoškem daleko Projektanty, architekty, stavební inženýry, dramatičtější. Bohužel. Projektanty, architekty, stavební inženýry, investory, studenty odborných škol Dost pseudoanalýz a kvazipredikcí. Od toho jsou jiní, mnohem investory, studenty odborných škol povolanější autoři, kteří zaplnily velkou část prosincového speciálu. Představitele veřejné správy V této příloze najdete kromě veřejné klasických žebříčků Představitele správystavebních firem i (obcí, měst, krajské samosprávy) oddělené(obcí, statistikyměst, výrobcůkrajské stavebníchsamosprávy) hmot. Dále žebříčky typu top stavební firmy, domů, ten podleProváděcí různých kritérií a a tomu odpovídající grafy.majitele Nově je uvedena Prováděcí a stavební firmy, majitele domů, i velmi zajímavá tabulka srovnávající různá kritéria nejúspěšnějších bytová družstva stavebních firem v České republice, v Polsku a na Slovensku. Zvláště bytová družstva porovnání velkých polských firem s českými největšími podniky vyplývá nečekaně dobře pro domácí stavební výrobu. Za mediálního partnera TOP STAV a MID-TOP STAV bych Zlatá taškaanket – soutěž o 100 nejlepší exponáty chtěl určitě poděkovat organizátorovi a zpracovateli obou anket, Zlatá taška – soutěž o nejlepší exponáty veletrhu společnosti ÚRS Praha, a.s., a hlavně firmám samotným, které jsou veletrhu ochotné pomoci ostatním že poskytnou svůj reálný ekonomický MetalStar – tím, soutěž o nejlepší sumář. Prosím, zůstaňte u těchto anket i v časech, které jsou a budou MetalStar – soutěž o nejlepší kovovou střechu numericky pochmurnější. kovovou střechu

28. 28. –– 30. 30. 1. 1. 2010 2010 Výstaviště Praha Holešovice Výstaviště Praha Holešovice

Jak šetřit peníze i životní prostředí Jak šetřit peníze i životní prostředí Odborný program pro Odborný program pro

Prestižní soutěže Prestižní soutěže

a její detail a její detail Soutěž oSoutěž nejpoutavější oexpozici nejpoutavější Jan Táborský expozici šéfredaktor časopisu Stavebnictví

Nenechte Nenechte si si ujít! ujít!

Jan Táborský šéfredaktor časopisu Stavebnictví

www.strechy-praha.cz www.strechy-praha.cz

TOP-STAV 100

Anketa TOP STAV 100 2008: výsledky Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

Podnik

Tržby (v tis. Kč)

Skanska CS a.s.* Metrostav a.s.* EUROVIA CS, a.s.* (dříve Stavby silnic a železnic, a.s.) STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s.* HOCHTIEF CZ a. s. PSJ, a.s.* PSG-International a.s.* SWIETELSKY stavební s.r.o. SYNER, s.r.o. SMP CZ, a.s.* Elektrizace železnic Praha a. s.* VCES a.s. ODS - Dopravní stavby Ostrava, a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. COLAS CZ, a.s. BAK a.s. Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s. Dálniční stavby Praha, a.s. UNISTAV a.s. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. M - SILNICE a.s. STAVBY a.s. Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným VOKD, a.s. Energie - stavební a báňská a.s. KLEMENT a.s. BETONSTAV TEPLICE a.s. NAVATYP GROUP a.s. Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. PKS HOLDING, a.s.* GOLDBECK Bau s.r.o. TENZA, a.s. Colsys s.r.o. PS BRNO, a.s. ROSS Holding s.r.o. OKD, Rekultivace, a.s. Čermák a Hrachovec a.s. Elektromont Brno, akciová společnost

37 607 200 29 641 165

TOP-STAV 100

MID TOP-STAV

23 010 658

Tržby Rentabi- za stav. lita činnost z tržeb % tržeb v% 2,7 84 2,5 97 4,4

91

Tržby Rentabi- za stav. lita činnost z tržeb % tržeb v% 4,0 95

Podnik

Tržby (v tis. Kč)

40 HSF System a.s.

817 941

Praha, 41 INSTALACE spol. s r.o.

816 065

4,3

100

42 REKO a.s.

801 453

3,1

97

43 STREICHER, spol. s r.o. Plzeň

760 394

9,1

40

44 AZ SANACE a.s.**

683 158

4,7

100

stavitelství 45 Pozemní Zlín a.s.

635 588

5,6

83

stavby 46 Speciální Most spol. s r.o.

592 344

9,7

101

584 731

4,3

99 100

Poř. č.

17 945 406 12 741 536 8 480 817 5 175 315 5 035 798

1,1 2,3 1,4 2,8 1,8

97 89 85

4 295 922

2,7

100

47 BAU - STAV a.s.

4 102 493 3 579 241

5,2 2,5

100 100

48 Trigema Building a.s.

581 016

3,3

49 ZIPP Brno s.r.o.

564 020

2,6

89

50 TOMI - REMONT a.s.

562 142

5,6

100

51 KOMFORT, a.s.

551 094

2,4

92

- Průmyslové 52 PSK stavby a konstrukce, a.s.

540 438

0,3

100

3 535 974

11,1

90

3 475 564

0,0

99

3 229 004

5,8

97

53 Regionální stavební s.r.o.

539 418

0,6

100

3 115 280

5,3

99

54 SaM silnice a mosty a.s.

526 973

3,1

100

Průmstav – 55 SKD stavby, a.s.

517 817

0,4

100

3 109 050 3 099 946

1,3 3,3

89 99

3 046 720

4,7

95

2 880 115 2 713 689

11,0 2,6

93 100

2 494 325

6,7

2 256 366 2 205 064 1 658 285

56 VAMOZ - servis, a.s.

500 102

7,2

63

57 DITHERM a.s.

483 599

2,0

98

58 SMO a.s.

482 444

3,5

92

59 POZEMSTAV Prostějov, a.s.

477 175

7,2

98

97

60 STAEG, spol. s r.o.

471 574

0,3

84

6,5 3,7

87 51

61 Podzimek a synové s.r.o.

438 097

3,4

99

3,1

99

1 541 572

1,9

100

1 482 307

1,9

99

1 472 349 1 440 480 1 315 121

4,1 2,6 10,7

70 103 65

1 149 075

6,9

97

1 141 340 1 071 172 928 043 923 794 923 393 905 131 903 929 888 896

4,1 15,1 2,1 3,7 8,1 1,5 1,2 6,7

65 100 87 99 100 90 99 100

873 527

2,2

100

62 ESOX, spol. s r.o.***

424 571

1,0

96

63 KOČÍ a.s.

400 344

1,0

97

a Tintěra 64 Chládek Havlíčkův Brod, a.s.

395 140

5,2

100

65 PS - MSI, a.s.

377 952

1,5

99

66 S.O.K. stavební, s.r.o.

369 462

4,4

100

67 STAKO s.r.o.

338 794

20,4

100

68 GEOINDUSTRIE s.r.o.

337 319

1,9

100

69 VHH THERMONT s.r.o.

311 549

2,9

100

STAVEBNÍ 70 PRVNÍ CHRUDIM a.s.

302 470

0,3

75

akciová 71 PRIMA, společnost

302 353

3,2

100

72 Froněk, spol. s r.o.

283 847

18,0

95

73 TRASKO, a.s.*

277 982

15,6

90

74 ZVÁNOVEC a.s.

267 885

2,0

90

75 ATLANTA, a.s.

266 113

7,3

100

76 KALÁB-stavební firma, spol. s r.o.*

261 019

3,7

97

STAVBY 77 SLEZSKÉ OPAVA s.r.o.

243304

3,0

99

▲ Podniky stavební výroby podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky. **údaje za období 1. 1. 2008–31. 3. 2009. ***údaje za období 1. 10. 2007–30. 9. 2008.


25

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

Poř. Podnik č. 1 Skanska CS a.s.*

Aktiva Rentabili(v tis. Kč) ta aktiv % 26 403 200 3,8

Tržby/ Aktiva 1,4

Poř. Podnik č. 40 KOMFORT, a.s.

Aktiva Rentabili(v tis. Kč) ta aktiv % 444 734 3,0

Tržby/ Aktiva 1,2

2

Metrostav a.s.*

20 133 024

3,7

1,5

41 AZ SANACE a.s.**

427 923

7,4

1,6

3

STRABAG a.s.

13 696 039

1,5

1,3

42 ROSS Holding a.s.

410 877

3,3

2,2

4

EUROVIA CS, a.s.* (dříve Stavby silnic a železnic, a.s.)

13 442 133

7,6

1,7

43 SMO a.s.

408 497

4,1

1,2

44 PS BRNO, s.r.o.

397 272

18,8

2,3

5

OHL ŽS, a.s.*

8 364 405

3,5

1,5

6

HOCHTIEF CZ a. s.

5 692 772

2,1

1,5


379 813

0,3

1,2

7

PSJ, a.s.*

3 346 510

4,3

1,5

46 STAKO s.r.o.

362 597

19,0

0,9

8

PSG-International a.s.*

2 984 440

3,1

1,7

47 Colsys s.r.o.

318 531

10,8

2,9

GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.

48 GOLDBECK Bau s.r.o.

315 662

51,2

3,4

9

2 606 412

6,3

1,2

10 SYNER, s.r.o.

2 471 202

8,6

1,7


299 662

11,4

1,6

11 BAK a.s.

2 086 787

4,9

1,5

Praha, 50 INSTALACE spol. s r.o.

298 127

11,7

2,7

- Dopravní stavby 12 ODS Ostrava, a.s.

2 003 678

9,3

1,6


283 913

5,7

1,9

železnic 13 Elektrizace Praha a. s.*

1 983 416

19,7

1,8


278 348

5,3

1,6

14 UNISTAV a.s.

1 942 116

3,7

1,4

53 BAU - STAV a.s.

276 314

9,2

2,1

silniční a vodohos- 1 881 130 15 Pražské podářské stavby, a.s.

7,6

1,6

Brno, 54 Elektromont akciová společnost

269 324

7,0

3,2

- Průmyslové 55 PSK stavby a konstrukce, a.s.

251 967

0,7

2,1


243 741

6,7

1,5

242 967

23,6

2,4

16 Dálniční stavby Praha, a.s.

1 716 376

18,5

1,7

17 SMP CZ, a.s.*

1 648 876

5,5

2,2

18 COLAS CZ, a.s.

1 624 562

2,6

1,9

19 VCES a.s.

1 509 133

0,1

2,3

stavby 57 Speciální Most spol. s r.o.

20 SWIETELSKY stavební s.r.o.

1 505 448

7,6

2,9


226 289

9,1

1,7

21 M - SILNICE a.s.

1 344 627

10,9

1,7

Vodohospodářské 22 stavby, společnost s ručením omezeným

1,3


225 089

16,1

2,2


213 582

9,0

2,7

61 ZIPP Brno s.r.o.

208 708

7,0

2,7

1 271 313

4,1

23 VOKD, a.s.

1 113 296

2,7

1,4


201 035

2,1

2,1

24 STAVBY a.s.

1 100 784

7,3

2,0

63 TRASKO, a.s.*

195 904

22,1

1,4

- stavební 25 Energie a báňská a.s.

1 095 863

2,6

1,4


191 969

26,6

1,5

26 FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s.

1 025 283

16,3

2,4


181 343

1,8

3,0

27 BETONSTAV TEPLICE a.s.

888 810

4,3

1,6

66 ATLANTA, a.s.

180 656

10,7

1,5

28 OKD, Rekultivace, a.s.

855 444

1,3

1,1


180 261

5,4

1,4

a Tintěra, 29 Chládek Pardubice a.s.

840 454

9,5

1,4

68 DITHERM a.s.

176 918

5,4

2,7

30 NAVATYP GROUP a.s.

799 763

17,6

1,6

Průmstav – 69 SKD stavby, a.s.

167 140

1,1

3,1

31 KLEMENT a.s.

707 516

8,5

2,1

145 838

5,0

1,7

32 REKO a.s.

649 566

3,8

1,2

STAVBY 70 SLEZSKÉ OPAVA s.r.o.


613 755

11,2

1,2


141 584

4,6

2,4

72 ZVÁNOVEC a.s.

131 500

4,1

2,0

34 TENZA, a.s.

603 574

3,3

1,5

73 PS - MSI, a.s.

130 990

4,3

2,9

35 Čermák a Hrachovec a.s.

511 868

11,7

1,7

36 PKS HOLDING, a.s.*

486 328

9,6

2,3

akciová 74 PRIMA, společnost

130 272

7,3

2,3

37 HSF System a.s.

461 510

7,0

1,8

75 KOČÍ a.s.

114 457

3,4

3,5

stavitelství 38 Pozemní Zlín a.s.

456 786

7,8

1,4

STAVEBNÍ 76 PRVNÍ CHRUDIM a.s.

89 919

0,9

3,4


445 972

7,1

1,3


88 176

10,1

3,5

▲ Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky. **údaje za období 1. 1. 2008–31. 3. 2009. ***údaje za období 1. 10. 2007–30. 9. 2008.

26


MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

1

Skanska CS a.s.*

6 873

Tržby/ zaměstnanci (v tis. Kč) 5 472

2

Metrostav a.s.*

4 848

3

EUROVIA CS, a.s.* (dříve Stavby silnic a železnic, a.s.)

4

Poř. č.

Podnik


Poř. č.

Podnik


Tržby/ zaměstnanci (v tis. Kč)

40 PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s.

201

1 505

6 114


199

3 821

4 383

5 250

42 INSTALACE Praha, spol. s r.o.

198

4 122

STRABAG a.s.

2 286

7 850

43

187

3 168

5

OHL ŽS, a.s.*

1 787

7 130

44 STAVBY a.s.

184

11 984

6

HOCHTIEF CZ a. s.

1 682

5 042

45 TENZA, a.s.

179

5 185

7

Elektrizace železnic Praha a. s.*

1 395

2 535

8

SWIETELSKY stavební s.r.o.

1 124

3 822

Brno, 46 Elektromont akciová společnost

176

4 963

9

SMP CZ, a.s.*

909

3 938

47 PRIMA, akciová společnost

168

1 800

10 COLAS CZ, a.s.

901

3 451

48 KOMFORT, a.s.

163

3 381

11 VCES a.s.

898

3 870


163

2 267

12 PSJ, a.s.*

776

6 669


157

2 517

silniční 13 Pražské a vodohospodářské stavby, a.s.

769

3 962

51 PS BRNO, s.r.o.

150

6 156

14 Energie - stavební a báňská a.s.

679

2 183


148

3 798

15 VOKD, a.s.

649

2 375

53 SKD Průmstav - stavby, a.s.

144

3 596

16 PKS HOLDING, a.s.*

634

1 800

54 BAU - STAV a.s.

140

4 177

17 M - SILNICE a.s.

572

3 945

55 ZVÁNOVEC a.s.

131

2 045

18 BAK a.s.

560

5 536


130

3 370

stavby, 19 Vodohospodářské společnost s ručením omezeným

549

3 021


126

3 743

20 ODS - Dopravní stavby Ostrava, a.s.

530

6 092

58 KOČÍ a.s.

126

3 177

rekonstrukce, 21 FIRESTA-Fišer, stavby a.s.

59 HSF System a.s.

125

6 544

495

5 039


121

3 509

22 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.

478

6 517

61 PS - MSI, a.s.

111

3 405

23 OKD, Rekultivace, a.s.

404

2 237


107

3 153

24 Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.

352

3 264


105

2 703

25 ROSS Holding a.s.

320

2 829


102

5 288

26 BETONSTAV TEPLICE a.s.

313

4 602

65 REKO a.s.

101

7 935

27 UNISTAV a.s.

310

8 754


96

4 971

28 Čermák a Hrachovec a.s.

310

2 867

67 ZIPP Brno s.r.o.

94

6 000

29 SYNER, s.r.o.

307

13 363

68 ATLANTA, a.s.

92

2 893

30 PSG-International a.s.*

280

17 985

69 DITHERM a.s.

83

5 826

31 Pozemní stavitelství Zlín a.s.

269

2 363

70 SLEZSKÉ STAVBY OPAVA s.r.o.

83

2 931

32 Dálniční stavby Praha, a.s.

263

10 951

71 TRASKO, a.s.*

79

3 519


258

2 043


77

3 390

34 NAVATYP GROUP a.s.

242

5 434


77

4 046

35 SMO a.s.

212

2 276


211

2 370

74 STAKO s.r.o.

76

4 458

37 KLEMENT a.s.

207

7 113

- Průmyslové stavby 75 PSK a konstrukce, a.s.

50

10 809

38 AZ SANACE a.s.**

204

3 349


44

13 205

39 Colsys s.r.o.

202

4 573

77 GOLDBECK Bau s.r.o.

19

56 377

Speciální stavby Most spol. s r.o.

▲ Podniky stavební výroby podle počtu zaměstnanců. *údaje z konsolidované úč. závěrky. **údaje za období 1. 1. 2008–31. 3. 2009. ***údaje za období 1. 10. 2007–30. 9. 2008.


27

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

25137026 00015253 25186183 46346741 25029673 16191102 46680004 45798222 25201859 49823329 47976969 40743187 46882324 45192308 48400874 25557921 49614819 27777286 62363778 64834131 63145898

Podnik Zapa beton a.s. Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. BOHEMIA ASFALT, s.r.o.* ŽPSV a.s. Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. KNAUF Praha, spol. s r. o. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. Best, a.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. SULKO s. r. o. ILBAU spol. s r.o. Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Beta Olomouc a.s. STOMIX, spol. s r.o. DITON s.r.o. BETONBAU, s.r.o. TOPOS PREFA Tovačov a.s. VELOX - WERK s.r.o. BETONOVÉ STAVBY - GROUP, s.r.o. PREFA ŽATEC s.r.o.

Tržby (v tis. Kč) 3 483 314 2 463 298 1 717 761 1 657 148 1 624 436 1 307 572 1 176 093 1 170 110 1 086 931 919 338 863 394 740 083 622 728 494 442 468 562 432 724 420 742 306 504 180 535 179 208 144 021

Rentabilita tržeb % 12,9 19,2 4,1 21,8 14,6 4,4 15,2 13,0 10,5 14,5 3,7 25,3 9,7 5,9 3,5 6,4 5,9 3,1 13,6 7,8 9,5

Aktiva (v tis. Kč) 2 200 721 1 794 410 1 786 316 1 396 269 1 103 672 919 418 782 049 742 092 740 643 661 694 602 306 512 979 450 120 418 000 287 960 237 811 163 343 157 118 148 806 123 915 104 155

Rentabilita aktiv % 21,5 25,1 20,2 8,2 13,8 19,4 30,4 9,4 17,9 28,3 9,4 11,8 3,6 7,6 10,1 11,6 15,2 6,1 9,2 11,2 23,6

Počet zaměstnanců 764 520 442 406 392 333 320 308 298 200 197 186 135 131 127 127 125 117 117 102 72

Tržby/zaměstnanci (v tis. Kč) 2 169,0 6 698,7 5 573,1 2 264,4 2 772,8 2 592,8 5 076,4 3 818,5 3 926,5 2 472,2 3 161,1 1 647,9 5 482,1 13 112,7 3 407,3 3 312,9 1 433,7 11 175,8 4 004,8 1 412,0 2 507,4

▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky.

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

00015253 25137026 46346741 25201859 45798222 46680004 25029673 25186183 49823329 40743187 16191102 46882324 48400874 47976969 45192308 25557921 49614819 27777286 63145898 64834131 62363778

Podnik Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. Zapa beton a.s. ŽPSV a.s. Best, a.s. KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. BOHEMIA ASFALT, s.r.o.* GOLDBECK Prefabeton s.r.o. ILBAU spol. s r.o. KNAUF Praha, spol. s r. o. Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. STOMIX, spol. s r.o. SULKO s. r. o. Beta Olomouc a.s. DITON s.r.o. BETONBAU, s.r.o. TOPOS PREFA Tovačov a.s. PREFA ŽATEC s.r.o. BETONOVÉ STAVBY - GROUP, s.r.o. VELOX - WERK s.r.o.

▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky.

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

46346741 25137026 00015253 49823329 25201859 47976969 25029673 46680004 45798222 45192308 46882324 27777286 40743187 25186183 25557921 49614819 64834131 16191102 48400874 63145898 62363778

Podnik ŽPSV a.s. Zapa beton a.s. Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. Best, a.s. SULKO s. r. o. Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. Beta Olomouc a.s. Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. TOPOS PREFA Tovačov a.s. ILBAU spol. s r.o. BOHEMIA ASFALT, s.r.o.* DITON s.r.o. BETONBAU, s.r.o. BETONOVÉ STAVBY - GROUP, s.r.o. KNAUF Praha, spol. s r.o. STOMIX, spol. s r. o. PREFA ŽATEC s.r.o. VELOX - WERK s.r.o.

▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle počtu zaměstnanců. *údaje z konsolidované úč. závěrky.

28


MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

Poř. č.

IČO

1

45274924

2 3 4 5 6 7 8 9 10

27958132 00014915 47115921 40614948 46342796 48292516 60838744 25378147 25317628

HV (v tis. Kč)

Podnik EUROVIA CS, a.s.* (dříve Stavby silnic a železnic, a.s.) Skanska CS a.s.* Metrostav a.s.* Elektrizace železnic Praha a.s.* Dálniční stavby Praha, a.s. OHL ŽS, a.s.* SYNER, s.r.o. STRABAG a.s. ODS - Dopravní stavby Ostrava, a.s. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s.

Rentabilita tržeb %

Rentabilita aktiv %

HV/poč. zam. (v tis. Kč)

1 019 116

4,4

7,6

232,5

1 011 900 752 135 390 865 318 230 292 643 213 456 205 825 186 483 166 667

2,7 2,5 11,1 11,0 2,3 5,2 1,1 5,8 6,7

3,8 3,7 19,7 18,5 3,5 8,6 1,5 9,3 16,3

147,2 155,1 280,2 1210,0 163,8 695,3 90,0 351,9 336,7

HV (v tis. Kč) 473 481 449 848 361 197 237 423 187 170 178 619 152 003 132 927 114 335 69 796

Rentabilita tržeb % 19,2 12,9 21,8 14,6 25,3 15,2 13,0 14,5 10,5 4,1

Rentabilita aktiv % 21,5 25,1 20,2 30,4 28,3 19,4 13,8 17,9 8,2 9,4

▲ TOP 10 podniků podle zisku. *údaje z konsolidované úč. závěrky. Stavební podniky.

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

00015253 25137026 46346741 25029673 40743187 46680004 45798222 49823329 25201859 25186183

Podnik Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. Zapa beton a.s. ŽPSV a.s. Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. ILBAU spol. s r.o. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. Best, a.s. BOHEMIA ASFALT, s.r.o. *

HV/poč. zam. (v tis. Kč) 1 071,2 865,1 472,8 741,9 1 386,4 579,9 510,1 327,4 291,7 532,8

▲ TOP 10 podniků podle zisku. *údaje z konsolidované úč. závěrky. Výroba stavebních hmot.

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

42228468 47534630 25549464 64574661 47115921 40614948 25110977 41327225 14706768 25506820

Podnik S T A K O s.r.o. Froněk, spol. s r.o. TRASKO, a.s.* GOLDBECK Bau s.r.o. Elektrizace železnic Praha a.s.* Dálniční stavby Praha, a.s. NAVATYP GROUP a.s. Speciální stavby Most spol. s r.o. STREICHER, spol. s r.o. Plzeň PS BRNO, s.r.o.


Tržby

20,4 18,0 15,6 15,1 11,1 11,0 10,7 9,7 9,1 8,1

338 794 283 847 277 982 107 1172 3 535 974 2 880 115 1 315 121 592 344 760 394 923 393


Tržby

25,3 21,8 19,2 15,2 14,6 14,5 13,6 13,0 12,9 10,5

740 083 1 657 148 2 463 298 1 176 093 1 624 436 919 338 180 535 1 170 110 3 483 314 1 086 931

HV/poč. zam. (v tis. Kč) 907 486 548 8 503 280 1 210 582 306 346 497

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb. Stavební podniky.

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

40743187 46346741 00015253 46680004 25029673 49823329 62363778 45798222 25137026 25201859

Podnik ILBAU spol. s r.o. ŽPSV a.s. Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. VELOX - WERK s.r.o. KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. Zapa beton a.s. Best, a.s.

HV/poč. zam. (v tis. Kč) 1 386 473 1 071 580 742 327 342 510 865 292

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb. Výroba stavebních hmot.


29

MID TOP-STAV

TOP-STAV 100

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

64574661 47534630 41327225 25549464 47115921 42228468 25506820 40614948 25110977 25317628

Podnik

Rentabilita aktiv %

Aktiva

51,2 26,6 23,6 22,1 19,7 19,0 18,8 18,5 17,6 16,3

315 662 191 969 242 967 195 904 1 983 416 362 597 397 272 1 716 376 799 763 1 025 283

GOLDBECK Bau s.r.o. Froněk, spol. s r.o. Speciální stavby Most spol. s r.o. TRASKO, a.s.* Elektrizace železnic Praha a.s.* S T A K O s.r.o. PS BRNO, s.r.o. Dálniční stavby Praha, a.s. NAVATYP GROUP a.s. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s.

Tržby/ Aktiva 3,4 1,5 2,4 1,4 1,8 0,9 2,3 1,7 1,6 2,4

▲T OP 10 podniků podle rentability aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky. Stavební podniky.

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

25029673 40743187 25137026 62363778 00015253 46346741 46680004 49823329 49614819 45798222

Podnik

Rentabilita aktiv %

Aktiva

30,4 28,3 25,1 23,6 21,5 20,2 19,4 17,9 15,2 13,8

782 049 661 694 1 794 410 104 155 2 200 721 1 786 316 919 418 740 643 163 343 1 103 672

Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. ILBAU spol. s r.o. Zapa beton a.s. VELOX - WERK s.r.o. Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. ŽPSV a.s. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. GOLDBECK Prefabeton s.r.o. BETONBAU, s.r.o. KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o.

Tržby/ Aktiva 2,1 1,1 1,9 1,7 1,1 0,9 1,3 1,2 2,6 1,1

▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky. Výroba stavebních hmot.

Tržby

Produktivita ProduktiPoč. vita Pořadí pracov. tis. eur 346 806 2 507 590 4

TOP 10

Země

Tržby*

Pořadí

JW. Construction Hold. Eiffage Budownictwo EUROVIA CS, a.s. (dříve SSŽ, a.s.) Metrostav a.s. STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s. Hochtief Polska Skanska CS a.s. PSJ, a.s. PSG-International a.s. Inž. stavby Košice PBG Przeźmierowo Hornex Bratislava SYNER, s.r.o. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. Cesty Nitra ODS - Dopravní stavby Ostrava, a.s. Warbud Warszawa Strabag POL Budimex Warsawa Doprastav Bratislava ZIPP Bratislava Polimex Mostostal Váhostav Žilina Skanska Prievidza Skanska Polska Strabag Bratislava Mostostal Warszawa Eurovia-cesty Košice Chemkostav Michal.

POL POL

279 299

21 20

SR

1 814

3

4 383

414

ČR ČR ČR POL ČR ČR ČR SR POL SR ČR

2 334 1 413 1 004 463 2 963 407 397 362 785 81 165

2 5 8 15 1 16 17 19 11 30 25

4 848 2 286 1 787 920 8 673 776 280 639 3 883 107 307

ČR

246

23

SR

88

ČR POL POL POL SR SR POL SR SR POL SR POL SR SR

Rentabilita Zisk/tržby v %

Pořadí

Pořadí Součet bodů

Celkové pořadí

17,50 5,20

1 7

23 14

1 2

14

4,43

5

22

3

481 618 562 503 342 524 1 418 567 202 757 537

11 3 6 10 18 8 1 5 26 3 7

2,54 1,15 2,30 5,50 2,69 2,78 1,84 2,10 10,20 5,50 10,16

9 14 11 4 7 6 12 9 2 1 4

22 22 25 15 26 30 30 33 58 34 36

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

478

515

9

5,26

3

35

15

29

240

367

17

3,00

6

43

16

253

27

530

477

8

5,78

2

37

17

546 824 1 294 549 511 1 664 394 148 1 044 217 830 137 98

13 10 6 12 18 4 18 26 7 24 9 27 28

1 225 2 728 4 972 3 236 1 245 12 839 1 638 694 5 987 589 5 125 639 346

446 302 260 170 410 130 241 213 174 368 162 214 283

13 19 21 28 15 30 22 24 27 16 29 23 20

3,30 5,30 4,00 5,20 1,60 3,60 2,90 4,20 4,10 2,60 5,30 5,20 4,60

13 6 10 2 10 12 7 5 9 8 5 3 4

39 31 31 42 43 46 47 58 60 48 61 50 32

18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

▲ Benchmarkingové porovnání nejvýznamnějších stavebních firem z Polska, Slovenské a České republiky v roce 2008. *Tržby stav. firem v mil. eur – parita (hodnota v národní měně vůči ERDI/měnový kurz nár. měny).

30


MID TOP-STAV

2009

Příloha časopisu Stavebnictví


l á i c e sp

MID TOP-STAV www.casopisstavebnictvi.cz


1

TOP-STAV 100

MID TOP-STAV

Svaz nemůže vystupovat v roli arbitra, ale chce zlepšovat vztahy mezi firmami Středním a menším firmám ve stavebnictví je v posledních letech věnována v rámci odvětví stavebnictví rostoucí pozornost. To vyplývá jak z rozsahu jimi zajišťované stavební produkce a zaměstnanosti, kterou svými aktivitami zajišťují, tak i z toho důvodu, že jsou významnými dodavateli stavebních prací v regionech své působnosti. Efektivně dotvářejí komplexnost nabídky spolu s velkými stavebními dodavateli, kteří finalizují zejména velké stavební zakázky. Ve stavebnictví má specifické postavení malé a živnostenské podnikání. Počet podnikatelských subjektů s počtem do 199 zaměstnanců přesahuje ve stavebnictví 99 %, z toho p o č e t s u b j e k t ů d o 19 z a městnanců představuje téměř 9 8 %. N a celkové zam ě stnanosti ve st avebnic t ví se podle posledních dostupných údajů podílí 89 %. Produkce skupiny malých a středních firem se blíží jedné polovině veškerých provedených stavebních prací. Za situace, kdy dochází od poloviny roku 2008 ke zpomalení dynamiky poptávky po stavební produkci a tím i k zostření konkurence na stavebním trhu, jsou střední a malé firmy výrazným faktorem ovlivňujícím konkurenceschopnost českého stavebnictví. Při poklesu poptávky pak jsou tyto firmy jedny z prvních, které tento pokles pociťují nejintenzivněji. To se projevilo v ýrazněji od počátku letošního roku. O středních a menších firmách ve stavebnict ví, k teré t voří v ýznamnou nezastupitelnou součást dodavatelského od větvového systému nabídky na stavebním trhu, je nutno

32


poskytovat více informací, a to jak týkajících se jejich produkce, ekonomiky, tak i zaměstnanosti. Takovéto informace jsou předmětem zájmu investorů stavebních děl domácích i zahraničních, umožňují „zviditelnit“ střední stavební firmy pro všechny účastníky stavebního trhu. Střední i malé stavební firmy mají rovněž úzký v z tah k soukromým malým investorům a oby vatelst vu, pro k teré realizují drobnou v ý s t av b u a o p r av y. J a k j e však patrné z prezentačních materiálů soutěžících firem, tyto firmy se mohou pochlubit i generálním dodavatelstvím na významnějších stavbách.

Změna kritérií pro MID-TOP STAV Většina TOP anket ve stavebnictví i v jiných odvětvích je zaměřena zejména na informace o největších firmách. Organizátoři TOP anket ve stavebnictví – ÚRS Praha, a.s., Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a časopis Stavebnictví, jsou si vědomi této nerovnováhy. Proto se rozhodli i letos zorganizovat anketu MID-TOP STAV

2008 a zveřejnit její výsledk y. Z áměrem je zpřístupnit o d b orné st a vební veřejnosti, investorům a dalším účastníkům výstavby informace o progresiv ních středních firmách na českém stavebním trhu. Kritériem zařazení do ankety MID-TOP STAV byl v minulých ro čnících po čet zaměstnanců a objem tr žeb. Ukazu je se však, že zejména podle objemu tr žeb by se některé firmy umístily mezi velk ý mi stavebními firmami. Proto byla v ybrána i další kritéria, která umožňují adekvátně reflektovat tuto skutečnost. Údaje o jednotlivých firmách u ve d ené v M I D -TO P S TAV 20 08 byly získány přímo od podniků, které byly osloveny formou anket y. V MID -TOP STAV jsou uvedeny firmy podle velikosti tržeb, aktiv a počtu zaměstnanců. Pro zvýšení vypovídací schopnosti získaných informací jsou uváděny poměrové ekonomické ukazatele (rentabilita tržeb, aktiv a další). Rovněž je uvedeno hodnocení firem charak terizující jejich ekonomickou výkonnost.

Významným kritériem výběru zařazení do MID -TOP STAV b y l a o b d o b n ě j a ko u T O P STAV větších stavebních firem transparentnost ekonomik y, vyjádřená ochotou a zájmem managementu o z veřejnění jejich ekonomických výsledků pro širší odbornou i laickou veřejnost. Z tohoto důvodu je zřejmé, že se nejedná o úplný výčet největších podniků této kategorie. Alespoň touto c estou je t řeb a p o d ě kovat managementům těch podniků, které spolupracovaly na letošním ročníku MID-TOP STAV.

Údaje jsou převzaty jak z nekonsolidovaných, tak konso lidovaných účetních závěrek jednotlivých podniků. Tr ž b y p o d n i k ů u v e d e n é v jednotlivých tabulkách jsou tržby z výkazu zisků a ztrát. Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva předsta vují hodnotu celkových aktiv z rozvahy. Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametr y podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu.

Systémové řešení vztahů mezi malými a velkými firmami Svaz podnikatelů ve sta ve b nic t v í v ním á p ro b lémy, k teré se někdy projevují v d o d av ate l sk ýc h v z t a zí c h mezi generálními dodavateli a subdodavateli. Je pravda, že určité napětí v rámci dodavatelských vztahů vzhledem k ekonomice projektu a konkurenčním vazbám bude vždy existovat. Svaz vytvořil systémové předpoklady, jak zabezpečit komunikaci mezi malými a středními firmami a velkými, aby se vazby začaly napřimovat. Sekce malých a středních firem s gescí viceprezidenta Svazu řeší specifickou pro blematiku malých a středních firem v úzké spolupráci se sekcí velkých firem. Svaz nemůže vystupovat v roli arbitra, nemůže si osobovat právo zasahovat do kompetence firem v oblasti obchodních vztahů, ale rozhodně se snaží vytvářet podmínky pro zlepšování p o dnikatelského prost ře dí, pro z v yšování kultur y pod nikání, pro dodržování etiky ve v z tazích mezi úč astník y výstavby, a to nejen zadavateli a zhotoviteli, ale i dodavateli a subdodavateli. Proto jsme aktualizovali Všeobecné ob chodní podmínk y, které v y-

tvářejí standard pro obchodní vztahy na trhu. Kromě vlastních TOP žebříčk ů z ve řej ňujeme pr ů b ě ž n ě základní údaje o vývoji stavebnictví (produkci, organizační strukturu, ekonomické charakteristiky), které umožňují širší pohled z úrovně podnikatelské sféry.

Výsledky MID-TOP STAV 2008 budou prezentovány na webových stránkách ÚRS PRAHA a.s., Svazu p o dnikatel ů ve stavebnictví v ČR a v časopisu Stavebnictví. Blahopřeji všem oceněným společnostem, je to projev uznání jejich úspěšného působení na trhu, řízení schopnými mana-

TOP-STAV 100

MID TOP-STAV

gery, dodržování vysoké kvality realizovaných děl a obchodní úspěšnosti. Umístění na předním místě v tomto celostátním hodnocení je prestižní záležitostí, která vypovídá mnohé o kvalitě společnosti. ■ Ing. Václav Matyáš, prezident SPS v ČR

inzerce

ČSOB – profesionální partner pro autorizované inženýry a techniky Na základě detailního průzkumu potřeb autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se ČSOB rozhodla přidat další výhody k již existujícímu programu připravenému speciálně pro tuto skupinu klientů. Jde především o nové možnosti v rámci zvýhodněného bankovního konta, sloužícího k zajištění každodenního platebního styku a zhodnocení volných finančních prostředků. Další oblastí je provozní a investiční financování. Vše je samozřejmě přizpůsobeno individuálním požadavkům a potřebám autorizovaných inženýrů a techniků. Firemní konto ČSOB s výhodami pro autorizované inženýry a techniky nabízí nulový poplatek za příchozí tuzemské platby. Prostřednictvím kvalifikovaného certifikátu, který obdržíte společně s elektronickým bankovnictvím vedeným v rámci konta zdarma, můžete snadno komunikovat s katastrálními úřady, úřady státní správy a samosprávy i dalšími institucemi. Uspoříte tak nejen drahocenný čas, ale i nemalé finanční částky, které musíte zaplatit například při osobním podání dokumentů na úřadech. Firemní konto ČSOB navíc disponuje zvýhodněným úročením, které není závislé na výši aktuálního zůstatku na účtu. Volné finanční prostředky mohou autorizovaní inženýři a technici bezpečně zhodnotit na ČSOB Spořicím účtu pro podnikatele se zajímavou roční úrokovou sazbou. Pro zajištění financování provozu kanceláře umožníme členům profesní komory povolené

přečerpání účtu (kontokorent) až do výše jednoho milionu korun s ojedinělou úrokovou sazbou na českém trhu. V rámci specializovaného Programu pro autorizované inženýry a techniky jsme také značně zjednodušili postup banky při vyřizování úvěrové žádosti. Výši limitu posoudíme pouze na základě tří faktur vystavených za vaše služby. Vše potřebné vyřídíme během velmi krátké doby přímo v pobočce. Hlavní výhodou Programu pro autorizované inženýry a techniky je možnost poskytnutí finančních prostředků i těm, kteří se svou profesí teprve začínají. Plně postačuje členství v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě po dobu alespoň šesti měsíců. Potřebujete-li finanční prostředky na pokrytí investic do movitého majetku (například nákupu vozu), zajistíme vše potřebné prostřednictvím společnosti ČSOB Leasing, a to přímo v pobočce banky v rámci jediné schůzky. Zajistíme také veškeré vaše požadavky týkající se pojištění prostřednictvím ČSOB Pojišťovny. V případě zájmu o detailní informace neváhejte navštívit jakoukoli pobočku ČSOB. Sami se tak přesvědčíte, jaké výhody vám Program pro autorizované inženýry a techniky může přinést.

www.csob.cz Člen skupiny KBC

Casopis_Stavebnictvi_PR_SME_Inzenyri_125x185.indd 1

Infolinka 800 300 300

10/29/09 10:28:58 AM


33

TOP-STAV 100

MID TOP-STAV

Anketa MID-TOP STAV 2008: výsledky MID TOP-STAV

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

26229455 49096125 25233866 26476631 26018055 00147389 00557501 47780037 62954890 16978064 11566124 25636332 26402238 49197339 48244694 26802015 16555732 26358701

Podnik Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. REALMONT, spol. s r.o. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST, s.r.o. DYNASPOL, a.s. ZNAKON, a.s. POZIMOS, a.s. Kepák, spol. s r.o. FIRECLAY, spol. s r.o. KASTEN spol. s r.o. Stavitelství Kladno spol. s r.o.* Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma H-INTES s.r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o. LESING plus, spol. s r.o. PrimaTech s.r.o. K - stav stavební a.s. KOSOGASS - inženýring s.r.o. Stavební recyklace s.r.o.

Tržby (v tis. Kč)


349 619 288 740 285 874 277 490 260 135 251 536 240 726 230 084 223 209 209 188 190 069 186 696 182 846 177 656 175 788 141 934 119 027 68 334

19,2 3,0 4,0 1,1 8,0 1,3 14,1 10,7 11,3 1,3 11,6 4,3 4,9 2,5 1,9 3,8 7,6 13,6

Tržby za stav, činnost z Tržeb v % 94,1 100,0 74,3 99,7 99,5 97,8 100,0 100,0 91,8 89,2 100,0 99,3 98,2 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Aktiva (v tis. Kč) 205 311 187 381 185 873 145 790 144 967 139 319 125 584 113 859 100 435 94 997 90 429 83 041 77 220 71 510 57 971 57 160 54 015 45 153

Rentabilita aktiv % 32,7 18,2 6,1 6,0 1,9 14,9 2,4 22,2 3,3 4,7 27,3 4,1 7,0 12,7 38,1 16,2 14,8 19,9

Tržby/ Aktiva 1,7 1,3 1,5 2,0 1,4 1,9 2,2 2,0 2,5 1,9 2,5 2,1 1,8 1,7 3,3 1,2 3,5 4,0

▲ Podniky stavební výroby podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky.

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

26229455 00557501 25233866 49096125 16978064 26018055 26476631 62954890 00147389 49197339 47780037 48244694 26802015 16555732 11566124 26358701 25636332 26402238

Podnik Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. Kepák, spol. s r.o. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST, s.r.o. REALMONT, spol. s r.o. Stavitelství Kladno spol. s r.o.* ZNAKON, a.s. DYNASPOL, a.s. KASTEN spol. s r.o. POZIMOS, a.s. LESING plus, spol. s r.o. FIRECLAY, spol. s r.o. PrimaTech s.r.o. K - stav stavební a.s. KOSOGASS - inženýring s.r.o. Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma Stavební recyklace s.r.o. H-INTES s.r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o.

▲ Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky.

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 15 14 16 17 18

47780037 16978064 49197339 25233866 26229455 00557501 26018055 49096125 16555732 62954890 25636332 26476631 00147389 26802015 26402238 26358701 11566124 48244694

Podnik FIRECLAY, spol. s r.o. Stavitelství Kladno spol. s r.o.* LESING plus, spol. s r.o. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST, s.r.o. Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. Kepák, spol. s r.o. ZNAKON, a.s. REALMONT, spol. s r.o. KOSOGASS - inženýring s.r.o. KASTEN spol. s r.o. H-INTES s.r.o. DYNASPOL, a.s. POZIMOS, a.s. K - stav stavební a.s. Stavitelství ŠMÍD s.r.o. Stavební recyklace s.r.o. Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma PrimaTech s.r.o.

▲ Podniky stavební výroby podle počtu zaměstnanců. *údaje z konsolidované úč. závěrky.

34


Počet zaměstnanců 140 124 123 113 93 91 85 67 67 56 50 49 45 36 36 34 33 32

Tržby/zaměstnanci (v tis. Kč) 1 643,5 1 687,0 1 444,4 2 529,9 3 759,3 2 645,3 3 060,4 4 309,6 1 776,5 3 985,9 3 733,9 5 663,1 5 589,7 3 942,6 5 079,1 2 009,8 5 759,7 5 493,4

HV/poč. zam. (v tis. Kč) 176,6 22,5 36,7 99,9 721,1 373,7 243,5 129,5 135,3 451,5 160,2 60,9 74,2 149,1 249,4 273,0 669,0 105,7

TOP-STAV 100

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

26229455 00557501 62954890 47780037 11566124 26018055 25233866 26358701 16555732 26402238

Podnik Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. Kepák, spol. s r.o. KASTEN spol. s r.o. FIRECLAY, spol. s r.o. Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma ZNAKON, a.s. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST, s.r.o. Stavební recyklace s.r.o. KOSOGASS - inženýring s.r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o.

MID TOP-STAV

Rentabilita Rentabili- HV/poč. zam. HV (v tis. Kč) tržeb % ta aktiv % (v tis. Kč) 67 060 19,2 32,7 721,1 34 010 14,1 18,2 373,7 25 283 11,3 22,2 451,5 24 729 10,7 27,3 176,6 22 076 11,6 38,1 669,0 20 696 8,0 14,9 243,5 11 294 4,0 6,1 99,9 9 282 13,6 16,2 273,0 9 066 7,6 12,7 135,3 8 980 4,9 19,9 249,4

▲ TOP 10 podniků podle čistého zisku

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

26229455 00557501 26358701 11566124 62954890 47780037 26018055 16555732 26402238 25636332

Podnik Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. Kepák, spol. s r.o. Stavební recyklace s.r.o. Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma KASTEN spol. s r.o. FIRECLAY, spol. s r.o. ZNAKON, a.s. KOSOGASS - inženýring s.r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o. H-INTES s.r.o.


HV (v tis. Kč) 67 060 34 010 9 282 22 076 25 283 24 729 20 696 9 066 8 980 8 010

Rentabili- HV/poč. zam. ta aktiv % (v tis. Kč) 32,7 721 18,2 374 16,2 273 38,1 669 22,2 451 27,3 177 14,9 243 12,7 135 19,9 249 14,8 160

▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb


35

TOP-STAV 100

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

11566124 26229455 47780037 62954890 26402238 00557501 26358701 26018055 25636332 16555732

Podnik Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. FIRECLAY, spol. s r.o. KASTEN spol. s r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o. Kepák, spol. s r.o. Stavební recyklace s.r.o. ZNAKON, a.s. H-INTES s.r.o. KOSOGASS - inženýring s.r.o.

Rentabilita aktiv % 38,1 32,7 27,3 22,2 19,9 18,2 16,2 14,9 14,8 12,7

MID TOP-STAV

HV Rentabili(v tis. Kč) ta tržeb % 22 076 11,6 67 060 19,2 24 729 10,7 25 283 11,3 8 980 4,9 34 010 14,1 9 282 13,6 20 696 8,0 8 010 4,3 9 066 7,6

Tržby/ Aktiva 3,3 1,7 2,5 2,0 4,0 1,3 1,2 1,9 3,5 1,7

▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

26229455 49096125 26476631 26018055 00147389 00557501 47780037 25233866 62954890 11566124

Podnik Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. REALMONT, spol. s r.o. DYNASPOL, a.s. ZNAKON, a.s. POZIMOS, a.s. Kepák, spol. s r.o. FIRECLAY, spol. s r.o. bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST, s.r.o. KASTEN spol. s r.o. Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma

▲ TOP 10 podniků podle tržeb za stavební činnost

36


Tržby za stav. činnost 329 159 288 679 276 679 258 729 245 996 240 726 230 084 212 469 204 837 190 069

Tržby za stav. činnost z tržeb v % 94,1 100,0 99,7 99,5 97,8 100,0 100,0 74,3 91,8 100,0

TOP-STAV 100

Poř. č.

IČO

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

11566124 26476631 00147389 48244694 26402238 49096125 62954890 26802015 26229455 25636332

Podnik Ing. Zdeněk Tomek - stavební firma DYNASPOL, a.s. POZIMOS, a.s. PrimaTech s.r.o. Stavitelství ŠMÍD s.r.o. REALMONT, spol. s r.o. KASTEN spol. s r.o. K - stav stavební a.s. Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o. H-INTES s.r.o.

Tržby/poč. zam. (v tis. Kč) 5 760 5 663 5 590 5 493 5 079 4 310 3 986 3 943 3 759 3 734

MID TOP-STAV


▲ TOP 10 podniků podle velikosti tržeb na zaměstnance

▲ Podíl velikostních kategorií stavebních podniků na zakázkách, S hodnotě a průměrná velikost zakázky ke konci 4Q 2008


37

inzerce

6. ročník Fóra českého stavebnictví se uskuteční 3. 3. 2010 - ostré přípravy zahájeny ty, kteří turbulentní časy chápou jako zásadní výzvu pro nutnou obměnu a rozvoj svých společností. Jarní konference bude nově koncipována mj. jako klíčový dialog oboru se členy vlády a bude premiérově rozšířena do 4 sálů, protože po úspěchu panelových diskusí v rámci zatím posledního ročníku daly výsledky ankety respondentů jasně najevo, jak velký zájem je o otevření prostoru pro další témata.

Fórum českého stavebnictví 2010 se uskuteční ve středu 3. března 2010 v pražském hotelu Olympik. Organizátoři vycházejí vstříc požadavkům doby a nabízejí účast na Fóru za zvláště zvýhodněných podmínek těm, kdo využijí nabídku pro VERY EARLY BIRDS a zaregistrují se nejpozději do konce prosince. Získají tak slevu 4.000,- Kč z vložného. Registrace probíhá již nyní na stránkách www.construction21.cz. Podrobnější informace je možné získat prostřednictvím adresy: [email protected]

Globální ekonomická krize zasáhla české stavebnictví nejvýrazněji za dlouhá léta a veškeré ukazatele svědčí o tom, že jsme teprve na jejím počátku. Organizátoři nejrespektovanější oborové stavební konference v ČR připravují již 6. ročník projektu Fórum českého stavebnictví jako prostředek ke hledání nových strategií a taktik především pro inzerce

Topné folie ECOFILM pro nízkoenergetické domy (NED) O důvodech, proč elektrické vytápění patří mezi nejvýhodnější systémy pro objekty s velmi nízkými tepelnými ztrátami – tedy pro NED a pasivní domy, naleznete na stránkách společnosti Fenix hned několik článků – a to jak v rovině teoretické (např. článek o vytápění NED nebo porovnání nákladů na vytápění plynem a elektřinou), tak i ve formě konkrétních údajů o skutečných spotřebách ve sledovaných referenčních stavbách (NED v Rasoškách, NED v Hradci n/M). Velmi zjednodušeně se to však dá vysvětlit tak, že je výhodnější pořídit si poměrně levný, snadno realizovatelný a přitom naprosto komfortní systém, jakým jistě elektrické podlahové vytápění je, než složité topné systémy (např. tepelná čerpadla nebo kondenzační kotle), které sice umí vyrobit teplo o něco levněji, ale protože NED má velmi malou spotřebu tepelné energie, rozdíl v investicích do tohoto zařízení se Vám nikdy nevrátí. Se stále důkladnějším zateplováním staveb se však vyskytl obrácený problém a to že výkon topných prvků už je v zásadě zbytečně veliký. Například oblíbené topné folie Ecofilm pod plovoucí podlahy, byly doposud nabízeny pouze od výkonu 60 W/m2. Protože reálně požadovaný výkon je u NED cca 30 W/m2 a u pasiv-

38


ních domů ještě menší, měl uživatel dvě možnosti – buď pokryl vytápěním většinu plochy, čímž ovšem systém zbytečně předimenzoval, nebo vyhříval jen určité malé části podlahy, což však není ideální jak z hlediska rozložení teplot a tepelné pohody, tak i z hlediska vlivu na plovoucí podlahy. Přece jen je výhodnější vyhřívat podlahu pokud možno v celé ploše a na nižší teplotu, než zatěžovat jen některé části vyšším výkonem. V reakci na tuto skutečnost začala společnost Fenix vyrábět nové topné folie Ecofilm ve výkonu 40 W/m2. Folie jsou vyráběny ve dvou šířkách – 60 cm (F 604/55) a 100 cm (F 1004) – a ve stejném provedení, jako folie s vyšším výkonem F 606/55 a F 608/55. Díky nižšímu výkonu lze pokrýt většinu podlahové plochy, aniž by docházelo k nežádoucímu předimenzování. Je tím docíleno rovnoměrnějšího rozložení teplot, lepší tepelné pohody a současně nižší zátěže podlahové krytiny, než kdyby se zde nacházelo pouze několik pásů výkonnější folie. Jak prokázaly testy, dynamika systému je stále přijatelná – při teplotě vzduchu 20,6°C se podlaha nahřála na 26°C za 60 minut. Další

růst teploty byl velmi pozvolný a ustálil se na cca 27°C. Nejvyšší hodnoty – 27,9°C bylo dosaženo po 16 hodinách nepřerušovaného provozu při teplotě vzduchu 21,7°C. Vyšších hodnot nebylo dosaženo ani po 19 hodinách provozu. Mezi teplotou topné folie a teplotou povrchu podlahy byl po celou dobu měření rozdíl max. 0,5 - 1°C. Prokázalo se také, že maximální teplota podlahy nemůže být proti teplotě vzduchu v interiéru vyšší než o cca 6°C. Většího rozdílu teplot se pro malý výkon folie dosáhnout nedá. Odpadá tak nejen nutnost instalovat podlahové senzory, které u výkonnějších folií chránily podlahu proti přehřátí, ale také obava z případného zakrytí vytápěné podlahy při změně rozmístění nábytku je bezpředmětná. S takto malým výkonem se podlaha prostě přehřát nemůže.

anketa

Anketa mezi stavebními firmami: všeobecná skepse a obavy V rámci prosincového speciálu položila redakce časopisu Stavebnictví malým, středním i velkým stavebním firmám několik v této době spíše nepříjemných otázek. Ohlas byl obrovský, ale odpovědi nejčastěji skeptické. Dotazy pro firmy: ■ Co očekáváte od roku 2010 z hlediska objemu zakázek ve vaší konkrétní oblasti stavebnictví? ■ Připravujete se na situaci označovanou jako „po krizi“? ■ Jaké kroky navrhujete vládě ČR pro podporu oživení stavebního průmyslu? ■ Zaznamenali jste v roce 2009 změnu ve spolupráci se subdodavateli nebo naopak se zadavateli subdodávek? ŽPSV a.s.

Ing. Vlastimil Štefánek, manažer controllingu ■ Na úvod je třeba zdůraznit, že v roce 2009 poklesl objem celkových provozních výnosů v naší firmě o 400 mil. Kč, což představuje meziroční pokles o 23 %. Vzhledem k tomu, že neočekáváme v roce 2010 žádné další výrazné zhoršení, ale ani žádné zlepšení, je plán výnosů na rok 2010 sestaven na úrovni očekávaných výnosů roku 2009 ve výši 1,370 mil. Kč. ■ Já myslím, že žádná zvláštní opatření na situaci po krizi nepřipravujeme. Řízení ve firmě se okamžitě přizpůsobuje vývoji na trhu a podle toho se přijímají rozhodnutí. ■■ Myslím si, že více než v jiných obdobích je nutné, aby stát vynakládal své finanční prostředky do státních zakázek jako je např. budování infrastruktury, která má multiplikační efekt a působí proti

ekonomické krizi. Pro naši firmu je zásadní, aby pokračovala modernizace železničních koridorů. Určitě další významnou pomocí jsou různé dotační programy zaměřené na vývoj nových produktů, materiálů, technologií, výzkumu a vývoje, které v budoucnu mohou přinést spoustu pozitivních řešení působících proti krizi. V neposlední řadě by stát měl zefektivnit legislativu pro podnikání v České republice. Některé zákony dnes již spíše nahrávají bující byrokracii na úkor efektivnosti, naopak jiné, jako je vymahatelnost práva, stále ještě nejsou na potřebné úrovni. ■ Změn jsme zaznamenali několik. V době finanční krize je jistě vyšší tlak na cenu, ceny u některého zboží jdou spíše dolů, což vytváří tlak i na straně nákladové. Další problém vidíme v prodloužení lhůt splatností, což svědčí o tom, že spousta firem se v době krize dostává do finančních problémů. BAK stavební společnost, a.s.

Ing. Vladimíra Baťková, PR manager ■ V roce 2010 očekáváme cca třicetiprocentní propad objemu tržeb za výkony v oblasti pozemních staveb. Hlavním důvodem je stagnace objemu veřejných zakázek a pokračující pokles privátního sektoru. Na konci roku očekáváme nárůst objemu zakázek u residenčních a kancelářských

projektů, který ale ovlivní zejména tržby v roce 2011. ■ Období označované „po krizi“ nastane v našem oboru nejdříve v roce 2011 až 2012. V rámci protikrizových opatření se přehodnocují vnitřní procesy řízení zakázek a administrativy tak, aby došlo k optimalizaci nákladů a větší konkurenceschopnosti společnosti. ■ K oživení stavebního průmyslu dojde cca 6 měsíců po nastartování ekonomického růstu. Vláda by se proto měla snažit podpořit proexportní politiku, investiční pobídky, stejně tak i programy podpory bytové politiky, například dočasné snížení DPH na bytovou výstavbu. ■ Ano, ke změně došlo především v oblasti výběru subdodavatelů, kdy jsme v porovnání s předešlými lety zaznamenali výraznější zájem o jednotlivé zakázky a s tím spojený vstřícnější přístup ze strany poddodavatelských firem. Nedá se ale říci, že tento stav je rovnoměrný ve všech profesních celcích a postoj podzhotovitelů je přímo úměrný zásobě práce v jednotlivých segmentech. BAU-STAV a.s.

Ing. Jan Šperer, vedoucí ekonomického úseku ■ Udržení objemu výkonů, mírný pokles zisku. ■ Žádné zvláštní opatření. ■ Kroky vedoucí ke zjednodušení a zrychlení čerpání dotací z EU na stavební zakázky. ■ Větší aktivitu subdodavatelů pro získání zakázek. ČERMÁK a HRACHOVEC a.s.

Ing. Miroslav Volf, obchodní náměstek

■ Výrazné omezení investic a municipalit a tedy minusový dopad do objemu zakázek. ■ Tuto situaci neřešíme, předpokládáme toto období v termínu druhé poloviny 2011. ■ Podpora investic do infrastruktury – dopravní stavby, technické vybavenosti měst a obcí. Podpora obcí pro možnost využití spolufinancování z fondů EU a tedy umožnění jejich čerpání. ■ Zmenšení objemu zadávaných subdodávek. EUROVIA CS, a.s.

Ing. Martin Borovka, předseda představenstva a generální ředitel EUROVIA CS, a.s. ■ Naše společnost získává většinu zakázek z veřejného sektoru, tedy od obcí, měst, krajů a státu. V tuto chvíli jsme ve značně komplikované situaci, kdy nevíme, jaký bude další vývoj. Nová výběrová řízení se nevypisují, řada projektů se pozastavila nebo se ani nerozběhla. Nejistota, která nás každým dnem provází, klade zvýšené nároky na každého z nás. ■ V letošním roce jsme zahájili výstavbu PPP projektu R1 na Slovensku. Jde o zakázku, která částečně pokryje výpadek v objemu zakázek a díky ní nemusíme přistupovat k razantním personálním škrtům či dalším radikálním opatřením. I přes tento fakt pravidelně vyhodnocujeme situaci na trhu a upravujeme aktuální plány. Hovořit o situaci „po krizi“ je podle nás doposud předčasné, nejprve bude nutné zvládnout krizi samotnou. ■ Pomohl by nám jasně deklarovaný plán na další období, ale bohužel v současné situaci k tomu prosincový speciál

39

zřejmě není dostatečný prostor. Věříme, že toto nejisté období brzo a úspěšně překleneme a nebude nutné přistoupit k restriktivním opatřením, jako je například propouštění zaměstnanců. ■ Subdodavatelé jsou velmi specifickou skupinou. Na naši společnost je navázáno odhadem přes dvacet tisíc pracovních míst u subdodavatelů ve všech regionech po celé České republice. Je čím dál více evidentní, že na ně má krize mnohem větší dopad a při snižování objemu zakázek jsou prvními, kteří na něj doplácejí. Mluvit ale z globálního hlediska o spolupráci na konkrétních projektech je velmi složité, každý projekt má jiné parametry a požadavky. FIRECLAY, spol. s r.o.

Ing. Ladislav Hakala, technický ředitel ■ Pokles oproti roku 2009. ■ Držíme firmu v konkurenceschopném stavu, snažíme se udržet klíčové zaměstnance, abychom v období „po krizi“ mohli lépe akcelerovat. ■ Investice do infrastruktury, změny v ZP pro pružnější využívání kapacit pracovního trhu. ■ Ano, tlak na ceny. Froněk, spol. s r.o.

Mgr. Iveta Fraňková, prokuristka ■ Předpokládáme snížení objemu zakázek z důvodu situace vzniklé ve Středočeském kraji, kde se v průběhu roku 2009 téměř nepoptává výstavba pozemních komunikací, dále pokles poptávek od soukromých investorů vlivem ekonomické recese. ■ Ještě nevíme, kdy to bude. Pro nás to v roce 2010 rozhodně nebude. ■ Investovat do výstavby dopravní infrastruktury a zajistit, aby prostředky k tomu určené nebyly posléze použity k jiným účelům. ■ Viz bod 1, jinak ne.

40


Chládek & Tintěra, a.s.

■ Protože jsme zaměřeni na infr a s tr uk tur u , o č ek ávám e s ohledem na redukci finančních prostředků snížení objemu nově zahajovaných zakázek. ■ Domníváme se, že tato situace v příštím roce nenastane. Pro dobu „oživení“ se snažíme udržet kvalitní pracovníky především pro řízení stavebních zakázek, jejichž výchova je časově i finančně náročná. ■ Podporu investic do infrastruktury. Větší úsilí při získávání prostředků z jednotlivých programů EU. ■ Snaha zvyšovat marže vyšších dodavatelů tlakem na odbytové ceny subdodavatelů. KALÁB - stavební firma, spol. s r.o.

Tomáš Kaláb, asistent jednatele ■ Jednoznačný pokles. Méně investorů bude schopno profinancovat projekty dotované z EU. ■ Držíme si kvalitní zaměstnance. Ti jsou rozhodujícím faktorem, který nám pomáhá i v průběhu krize. ■ Dokončení zdravotní reformy, start reformy důchodové, změny, které povedou k pružnějšímu pracovnímu trhu, zásadní škrty v sociálních výdajích. Dokud toto nebude, jakékoliv kroky na podporu průmyslu jen zadluží stát. ■ Ano. Pokud za zadavatele subdodávek považuji i investory. Ti chtějí kvalitu více než kdy jindy. Opravdu kvalitní prvotřídní subdodavatelé mají dostatek práce i v dnešní těžší době. KOMFORT, a.s.

Ing. Pavel Krejčí, obchodní ředitel, místopředseda představenstva

■ Setrvalý stav bez výrazných změn, pokud změny v malém rozsahu, tak spíše zvýšení objemu. ■ Vzhledem k tomu, že neočekáváme dramatické změny, tak se nijak speciálně nepřipravujeme. ■ Přesun investic (zčásti) z dopravních staveb do pozemních staveb. Zpřístupnění programu Zelená úsporám. Snížení daňové zátěže. ■ Zhoršení platební morálky. Zvýšení rozdílů mezi „dobrou“ a „špatnou“ firmou. Podzimek a synové s.r.o.

Ing. Marius Svoboda, finanční ředitel ■ Mírnou stagnaci, popřípadě malý pokles objemu stavebních zakázek. ■ Přípravou a hledáním nových činností, které budeme moci nabídnout potenciálním zákazníkům. ■ Neomezovat investice v oblasti dopravní infrastruktury a potřebné investice do nemovitostí a podpora bytové výstavby různými dotačními tituly. ■ K velkým změnám nedocházelo, jediná podstatná změna byla v jejich větší nabídce v důsledku poklesu objemu stavebních zakázek obecně. Pozemní stavitelství Zlín a.s.

Ing. Jaroslav Vrána, ekonomický ředitel ■ Mírný pokles zakázek roku 2009. Stejně jako nástup krize, bude i zotavení v oblasti stavebnictví pomalejší. ■ Všechny kroky a opatření, která jsou přijímána pro řešení krizového období jsou činěna současně s ohledem na budoucí vývoj. Zejména opatření v personální oblasti směřují prioritně ke zkvalitnění personálního obsazení, nikoli pouze ke snížení nákladů. ■ Opatření směřující k rychlejšímu čerpání fondů EU, podporu spolufinancování. Dále podporu infrastrukturní výstavby – ČOV, napojení dalších regionů na dálniční síť a rychlostní komunikace.

■ Nedošlo k významným změnám. POZEMSTAV Prostějov, a.s.

Prostějov, a.s.

Milan Hřmela, projektový manažer ■ V příštím roce očekáváme pokles zakázek. ■ Dle našeho názoru se ve stavebnictví dopady krize v příštím roce projeví citelněji než v roce letošním, takže momentálně řešíme spíše krizi než období po ní. ■ Obecně podpora podnikatelského prostředí. V oblasti stavebnictví zvýšení investic (resp. jejich nekrácení) zejména investic do infrastruktury. ■ Obecně je přístup subdodavatelů v souvislosti s nedostatkem zakázek vstřícnější. Naopak zadavatelé mají vyšší nároky na ceny, termíny i kvalitu. PRIMA, akciová společnost

Ing. Jan Famfule, finanční náměstek ■ Výrazný pokles objemu zakázek. ■ Naše firma se připravuje na krizi. Co bude „po krizi“ nemá význam nyní řešit, protože dříve než v roce 2012 konec krize nebude. ■ Podpora výstavby nejen dopravní infrastruktury, ale i výstavby bytového fondu – dostupnost hypoték, dostupnost investičních úvěrů, podpora mladých rodin, podpora oprav stávajícího bytového fondu. ■ V důsledku sníženého množství zakázek je mnohem snazší dohoda se subdodavateli, neboť nemají na výběr a jsou rádi, že mají práci. PrimaTech s.r.o.

JUDr. Ivana Kořánková ■ Objem zakázek bude nižší o 20 % než v roce 2009. ■ Zatím nijak. Nevíme, nemáme představu, kdy situace „po

krizi“ nastane, ale v roce 2010 to nebude. ■ Podpora hypoték pro bytovou výstavbu. Zahájení rekonstrukcí a oprav funkčních historických památek i církevních. ■ Ano, ale k horšímu. Zhoršila se platební morálka subdodavatelů, investorů i zadavatelů. PS BRNO, s.r.o.

Ing. Ladislav Merta, ekonomický ředitel ■ Pokles na cca 35 % objemu roku 2008 a 75 % roku 2009. ■ Vlastní investici do rozšíření kapacit, které plánujeme v období „po krizi“. ■ Navrhuji změnit strukturu vládních výdajů tak, aby nebyly podporovány pouze stavby související s infrastrukturou, ale i průmyslové objekty, občanská vybavenost atp. ■ Rozhodně ano, zejména ve zpřísnění platebních a dodacích podmínek, snížení marží a zhoršení vymahatelnosti pohledávek. PSJ, a.s.

Ing. František Vaculík, generální ředitel a předseda představenstva ■ V současné době vyvíjíme velké úsilí pro zajištění zakázkové naplněnosti v letech 2010 a 2011. Není třeba připomínat, že se nyní k zakázkám dostává stále hůře, vždyť propad trhu pozemních staveb činí více jak 20 %. Byli bychom rádi, kdybychom obrat v letošním roce udrželi na úrovni loňského období. Další roky 2010 a 2011, přestože očekávám, že budou pro stavaře nejtěžší, by s doplněním o exportní a developerské projekty měly být zase růstové. Zvládnutí vlivu aktuální krizové situace v českém realitním prostředí na naši firmu vidíme jako

výzvu. Současný stav tuzemského trhu se snažíme kompenzovat zakázkami v zahraničí. Zároveň přecházíme na českém trhu i na cestu získávání a realizace zakázek v municipální a státní sféře. Naše společnost se dlouhodobě soustředí na realizaci zakázek pro privátní sektor. V roce 2006 tvořil podíl těchto zakázek v portfoliu PSJ 81 %, o rok později to bylo 91 % a za rok 2008 tvořily kontrakty pro tento sektor 92 % realizovaného objemu. V letošním roce se PSJ podařilo zvítězit v některých municipálních, krajských a státních zakázkách menších finančních objemů. Vnímáme to jako cestu, jak částečně nahradit výpadky realizací v privátní sféře. ■ Akciová společnost PSJ se nadále hodlá soustředit na své dosavadní aktivity, tedy na pozemní stavitelství, exportní aktivity, vlastní developerské projekty, stavebně-řemeslné specializace a produktovody. Nadále budeme klást důraz na velké dlouhodobé projekty pro privátní sféru. Zahraniční zájmy PSJ se budou nadále zaměřovat na regiony, kde již nyní působíme. Tedy zejména na Ruskou federaci a dále na Ukrajinu, Tunisko a Vietnam. V developmentu hodláme v tuzemsku i v zahraničí zahájit řadu zajímavých bytových, obchodních i kancelářských projektů, pro jejichž zrod jsme již učinili řadu investic a na jejichž přípravě nyní intenzivně pracujeme. ■ Prioritou by mělo být nastavení stabilního ekonomického prostředí, v němž nebude při každé změně vlád docházet k velkým výkyvům v oblasti daní či strategie investic. Dlouhodobé i jednorázové navyšování daní z příjmů firem či fyzických osob určitě není směrem, jak české ekonomice pomoci. Vláda by rozhodně neměla jít cestou jednorázových podpor řešících, obvykle jen dočasně, jenom důsledky. Měla by se snažit o systémové řešení a stimulování podnikatelského prostředí. Z pohledu naší dlouhodobé firemní strategie bych jako největší plus vnímal vytvoření dostatečných finančních rezerv pro EGAP, jenž pojišťuje český export. Na

základě kapitálové přiměřenosti by takto byl vytvořen dostatečný prostor pro pojišťování projektů v zahraničí. Znovu zdůrazňuji, že možnost projektového exportního financování je obrovskou výhodou pro české firmy k tomu, aby se v jiných zemích prosadili. V sou v islosti s uleh č ením v nákladech a cash flow firem by byla určitě přínosem opatření jako je snížení odvodů na sociální pojištění, zrychlení odpisů u vybraných položek a možnost odpočtu DPH při nákupu osobních automobilů. Z pohledu firem vidím jako důležité učinění změn v pracovním zákoníku s cílem zpružnit možnost zaměstnávání, ale i ukončování pracovních poměrů. Rozhodně by nemělo docházet k dalšímu zdražování pracovní síly a ke změnám v pracovním zákoníku směrem k horšímu. Nadále však platí, že se v první řadě musíme spolehnout především sami na sebe a přijmout řadu vlastních opatření nutných k zajištění existence a fungování firmy. ■ Současné nepříznivé klima určitě přineslo pozitivum v podobě zlepšené kvality a přístupu subdodavatelů. Nyní můžeme na trhu vybírat ty nejkvalitnější dodavatele a kvalifikovanější pracovní sílu na všech úrovních od dělnických profesí po nejvyšší management. Navíc je konečně cítit, že si lidé váží své stávající práce. Stav v posledních dvou až třech letech nebyl v tomto směru vůbec zdravý. REKO a.s. Ing. Jaroslav Žaroský, ekonom ■ Pokles zakázek. ■ Myslíte za 10 let? ■ Do ničeho nezasahovat, myšleno do žádného odvětví. Zrušit inzerce

veškeré zvýhodňování neúspěšných. Nechat krizi odeznít, neboť veškeré „záchranné“ opatření je vyhazování peněz daňových poplatníků. Veškeré „snahy“ vlád (svět vč. ČR) v minulosti vždy krizi jen prodloužily a byly devastující ať již finančně, morálně atd… Takže navrhuji, aby se vláda inspirovala dějinami, četla, četla, četla… a NEZASAHOVALA. ■ Ne. Saint-Gobain Weber Terranova, a.s.

Ing. Robert Mikeš, marketingový ředitel ■ Pokles zakázek v developerských projektech a výstavby nových rodinných domů. Udržení stavu v objemech zakázek na opravu a údržbu zejména u bytového fondu. ■ Pokud tak v brzké době nastane, naše společnost určitě dokáže z hlediska našich i evropských výrobních kapacit reagovat i na mimořádnou poptávku. ■ Jasné a transparentní dotační programy, které budou vyhlášeny v dostatečném předstihu a nebudou se v průběhu sezony měnit. Urychlené vybudování infrastruktury, které zajistí rychlou dostupnost regionů a napojení naší republiky na okolní státy. Tím pádem vyšší zájem ze strany investorů o případné projekty v různých průmyslových odvětvích, které určitě podpoří i další formy výstavby (zaměstnanost = bytová výstavba, občanská vybavenost, služby…). ■ Určitě ano, a to ve smyslu naplnění jejich objemu zakázek. Subdodavatelé si uvědomují ztíženou situaci v získávání zakázek

SaM silnice a mosty a.s.

Máchova 1129, 470 01 Česká Lípa tel.: 487 834 467-8, fax: 487 834 466 e-mail: [email protected], www.sam-cl.cz SaM silnice a mosty a.s. byla založena před osmnácti lety a hlavní náplní společnosti je výstavba, rekonstrukce a sanace mostů, zhotovování a opravy komunikací, dopravní značení, provádění průmyslových staveb, výroba asfaltových směsí, betonu a ocelových konstrukcí, výstavba mostních provizorií. Společnost je členem skupiny SAM společně se SaM silnice a mosty Děčín a.s. a PROMOS SOSNOVÁ spol. s r.o.


41

a snížení kurzu eura, nezvyšují ceny, spíše naopak. Zadavatelé – zhoršený přístup k financování, banky zpřísnily pravidla pro poskytování úvěrů a hypoték. Výsledkem je, že se řada projektů i zastavila. V oblasti výstavby rodinných domů je výsledek stejný a potencionální investoři více přemýšlí o své investici a to zcela pragmaticky a správně. Skanska CS a.s.

Dana Hrdinová, tiskové centrum Skanska ■ Na rozdíl od roku 2009, kdy trh ještě čerpal z dlouhodobých projektů nasmlouvaných před začátkem krize, se v roce 2010 krize na objemu zakázek s nejvyšší pravděpodobností projeví mnohem intenzivněji. V některých segmentech odhadujeme až poloviční propad. Klíčové je, jak se bude vyvíjet situace v oblastech rezidenčního developmentu a dopravní infrastruktury, které pro český trh představují hlavní zdroj zakázek. ■ Nechceme se nechat krizí zahnat do kouta – tedy nechceme jít do projektů, do kterých bychom nešli ani před rokem. Věříme, že se v současné chvíli vyplatí mít menší objem zakázek, než riskovat ztrátový projekt. Hlavním cílem je zajistit si takové podmínky, díky kterým po skončení krize budeme moci dále růst a posilovat naši pozici na trhu. ■ Neradi bychom vládě cokoliv navrhovali – to nám nepřísluší. Věřím ale, že podpora stavebnictví bude vždy hrát zásadní roli ve vládních plánech na boj s krizí. Je důležité, aby po dobu krize pokračovalo i financování veřejných dopravních staveb. Peníze vložené do stavařiny a stavebních projektů mají jeden z nejvyšších multiplikačních efektů a každá koruna investovaná tímto směrem zaměstná v dalších navazujících oborech spousty lidí. ■ Spolupráce s našimi partnery byla i navzdory celkové situaci v oboru standardní a nijak se nelišila od předchozích let.

42


SMO a.s.

Ing. Libor Krajča, ředitel obchodní divize ■ Vývoj stavebních zakázek v roce 2010 bude ovlivněn propadem státního hospodářského výsledku za rok 2009, nižšími daňovými příjmy měst a obcí, poklesem ekonomických výsledků soukromých firem. I v roce 2010 bude nutno přijmout úsporná opatření jako např. snížení investiční činnosti a to jak ve státu, tak i v soukromé sféře. Pro rok 2010 očekáváme pokles objemu stavebních zakázek. ■ Situace označovaná „po krizi“ dle našeho názoru nenastala i vzhledem k tomu, že ve stavebnictví mají zakázky delší časový horizont a delší doběh. Z tohoto pohledu budou jako krizové hodnoceny i roky 2010, 2011. Majitelé stavebních firem budou muset adekvátně reagovat na situaci a firmy v rámci svých možností a podmínek restrukturalizovat. ■ Podpořit malé a střední podniky a firmy z hlediska možnosti dostupnosti k finančním prostředkům a tím umožnit tvorbu a realizaci vlastních investičních záměrů. Rozšířit portfolio veřejných zakázek jak v oblasti dopravní infrastruktury, tak v oblasti realizace staveb charakteru pozemního stavitelství. ■ Ano, změna se projevila jak v požadavcích na termínové plnění, tak v požadavcích na cenovou úroveň poptávaných subdodávek. STAEG, spol. s r.o.

i na české stavebnictví. Stavební produkce podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí 2009 meziročně klesla ve stálých cenách až o 11,5 %. Pokles zakázek pocítila i naše společnost, ale děláme vše proto, abychom se v roce 2010 přiblížili objemu zakázek z roku 2008. Celkové výsledky mohou zkreslovat zakázky, které se realizují v časovém úseku delším než jeden rok a jsou fakturovány průběžně dle provedených realizací. S touto situací se musí každá firma vypořádat sama a vhodně plánovat. ■ Je třeba zdůraznit, že ještě do roku 2011 je očekáván mírný pokles, poté stabilizace a až následně mírný nárůst. Jisté je, že po skončení krize se stavebnictví nevrátí k tak rychlému růstu, typickému pro předkrizové období. Jedním z našich opatření na krizi je rozšíření vzdělávání zaměstnanců, které chceme zúročit ve výběrových řízeních, stavebním know-how a zkvalitnění komunikačních procesů ve společnosti. Druhým opatřením je pečlivý výběr struktury zakázek. ■ Jsme jednoznačně pro posílení investic a přilákání zahraničních investorů. Určitě ne bezvýznamnou roli hraje i dotační politika EU a naše schopnost získávat a čerpat peníze z Evropské unie na stavební projekty. Z ekonomických údajů vyplývá, že růst stavebnictví podporuje celkovou ekonomiku společnosti. Určitě je vhodné správně analyzovat podíly na struktuře stavebnictví a dopátrat se příčin poklesu v jednotlivých oblastech (dopravní stavby, pozemní stavby, inženýrské stavby). ■ Vnímáme pozitivní změnu chování subdodavatelů ve smyslu větší vstřícnosti, flexibility a zájmu o získání jednotlivých zakázek, díky současné situaci ve stavebnictví. Stavitelství ŠMÍD s.r.o.

Jiří Zeman, jednatel společnosti ■ Dlouhodobý stabilní růst českého stavebnictví v současné době stagnuje. Tato skutečnost je následkem světového ekonomického zpomalení, které dolehlo

Zdeněk Šmíd ml., jednatel společnosti

■ Očekáváme zhruba stejný finanční objem zakázek jako v roce 2009. Naše očekávání je podpořeno již uzavřenými nebo předjednanými zakázkami. V současné době máme tak již naplněno cca 40 % obratu. ■ Jsme si plně vědomi situace, která na našem trhu nastala v tomto roce. Snažili jsme se proto posílit na pozicích, které znamenají lepší servis o nové i stávající zákazníky, především v oblasti přípravy zakázek a vlastní realizace. ■ Navrhuji, aby vláda podporovala učební obory, které jsou dnes degradovány na úkor ostatních škol. Zároveň navrhuji zjednodušit administrativu ohledně přijímání zahraničních pracovníků do trvalého pracovního poměru, čímž by se zvýšila konkurence ale i odbornost na těchto postech a v konečném důsledku by byli spokojeni i zákazníci s provedenou prací. ■ Myslím si, že v letošním roce si naši subdodavatelé opět začali vážit práce, kterou jim dáváme a v současné době je mezi nimi zdravá konkurence. Ze strany investorů – zadavatelů zakázek – se projevil větší důraz na cenu a kvalitu poskytovaných služeb, včetně servisu během realizace zakázek. STOMIX, spol. s r.o.

Ing. Bořivoj Minář, generální ředitel ■ Po letošním turbulentním roce očekáváme zklidnění situace a díky odstranění administrativních překážek zejména nárůst zakázek. Ty by měly generovat dnes již snad plně funkční programy Zelená úsporám a NOVÝ PANEL. ■ Našim cílem je další zkvalitňování služeb a udržení důrazu na přístup k zákazníkovi a to ve stejné kvalitě na celém území ČR. Ten je jedním z charakteristických rysů spolupráce s námi. Máme v úmyslu pokračovat v práci na naší firemní kultuře, aby byla rozpoznatelná na první pohled. ■ Opatřením, které by odvětví prospělo, je podle mého názoru

Trigema Building a.s.

Ing. Karel Branda, předseda představenstva ■ Po určitém poklesu objemu zakázek v roce 2009 plánujeme na rok 2010 objem vyšší než v roce 2008. ■ Krizi považujeme za příležitost pro inovaci a zefektivnění našich postupů, pečlivě připravujeme s předstihem nové projekty. ■ Vzhledem k tomu, že většina kroků vlády podnikatelům spíše přitíží nebo je neúčinná, měla by vláda být velmi obezřetná. Ideální by bylo zvýšení počtu státních stavebních zakázek, ale to asi očekávat nemůžeme. ■ Subdodavatele si vybíráme velmi pečlivě a korektní vztahy obvykle vydrží i v době krize. Samozřejmě že se zhoršená situace i ve vztazích mezi zadavateli i subdodavateli více či méněprojevit musí. VAMOZ - servis, a.s.

Ing. Ivo Kiška, ředitel společnosti

■ Stagnaci s hrozícím poklesem. ■ Hledáním vnitřních rezerv, změnou organizační struktury, snižováním stavu, zvyšováním požadavků náročnosti a produktivity u zaměstnanců. ■ Posílení rozpočtu a dotačních titulů pro obce (rekonstrukce a opravy, výstavba). ■ Ano, situace se více vyhrocuje, konkurence je na samé hraně, někteří subdodavatelé i konkurenti mají existenční problémy.

inzerce

hlavně podpora podnikatelských aktivit, které budou dále generovat pracovní příležitosti – již jsem ji zmiňoval v souvislosti s vládními programy. Vylepšení podmínek dotačních titulů Zelená úsporám a NOVÝ PANEL hodnotím jako pozitivní krok. Investice do stavebnictví by mohly stimulovat také lépe dostupné úvěry, které v současnosti omezují striktní opatření v bankovním sektoru. Ty také zodpovídají za horší výkon odvětví. V neposlední řadě by se na něm pozitivně odrazilo lepší plnění závazků vůči stavebním firmám ze strany státu. Vzorem by nám mohlo být řešení některých členských států EU – Česká republika mezi ně zatím nepatří – které se nazývá Small Business Act. Ten zavazuje veřejné orgány k plnění svých závazků vůči malým a středním podnikům a podnikatelům do 30 dnů a výrazně tak omezuje prodlení v platbách. ■ Změna nastala v cenové politice. V souvislosti s klesající poptávkou se zvýšil tlak na prodejní cenu.

VELOX - WERK s.r.o.

Ing. Lenka Čaganová, prokuristka/prodej a marketing ■ Stavební systémy VELOX dodáváme především pro v ýstavbu rodinných domů a bytových staveb. V případě dodávek pro rodinné domy očeká váme jen mírný pokles okolo 10 %. U dodávek pro bytové stavby, především pro developerské projekty, je pokles podstatně vyšší. ■ Snažíme se především investovat do výroby, tak abychom byli připraveni na rostoucí poptávku „po krizi“. V současné době připravujeme realizaci investice, která zvýší o 50 % naše výrobní kapacity. ■ Především je to podpora investic do bytové výstavby. A to jak ve formě poskytování výhodných půjček soukromým investorům na financování výstavby jejich rodinných domů a také developerských projektů, tak ve formě státní podpory pro výstavby nájemních bytů pro obce a města. ■ Všeobecně dochází v důsledku krize k tlaku na snižování cen mezi dodavateli a odběrateli. ZNAKON, a.s.

Vladimír Kotrch, předseda představenstva ■ V roce 2010 očekáváme stejný objem zakázek jako v roce 2009, bude ovšem nutné vyšší úsilí při jejich získávání. ■■ Provedeme audit režijních výdajů s cílem zefektivnit provoz firmy. ■ Neškrtat výdaje na infrastrukturu. ■ Ano, je větší tlak na cenu subdodávek. prosincový speciál

43

interview

text: Jan Táborský

foto: SMP CZ, a.s.

Česká vláda musí eliminovat škůdce českého stavebnictví Martin Doksanský, generální ředitel SMP CZ, a.s., je jedním z nejzkušenějších manažerů české stavební výroby. Stejně jako většina jeho kolegů oplývá při výhledu stavebního průmyslu pro nejbližší roky silnou skepsí. „Sdílím obavy všech, kteří působí v oblasti stavebnictví, z budoucího vývoje. Rok 2010 bude nesporně mnohem složitější než ten letošní, ale daleko větší obavy mám z let následujících 2011 a dále,“ míní Martin Doksanský. To říkáte i přesto, že vaše společnost není závislá na objemu pozemních staveb? Obávám se, že vedle neradostných perspektiv pozemního stavitelství nastane pravděpodobně významný pokles i v oblasti dopravní infrastruktury. Dlouho se hovoří o nečinnosti vlády v oblasti stavebnictví. Až do roku 2008 to díky konjunktuře nebyl ožehavý problém. Jaké konkrétní kroky by měla současná (popř. v květnu příštího roku zvolená) vláda učinit, aby podpořila výstavbu v rámci dopravní infrastruktury, ale i výstavbu pozemní, zejména bytovou? Především by se měla postarat o zjednodušení legislativních procesů souvisejících s přípravou staveb. Eliminovat škůdce, spekulanty a ty, kteří pod pláštíkem ochránců přírody škodí logickému rozvoji společnosti. Zavést právní institut možného vyvlastnění v případě staveb souvisejících s veřejnými zájmy. Pak by mohly začít vznikat projekty PPP v dopravní infrastruktuře. Dále by měla vláda rozhodnout o budoucím systému financování staveb dopravní infrastruktury – o Státním fondu dopravní infrastruktury, jeho příjmové složce, atd. Jednou z priorit musí být jednoznačně urychlení

44


čerpání dotací z EU. Hospodářské noviny v polovině listopadu otiskly zprávu, že ČR vyčerpala z dotací EU alokovaných na období 2007– 2013 dosud pouhých čtyřicet šest miliard Kč z celkem zhruba sedmi set miliard dostupných! To znamená, že téměř v polovině období je čerpáno asi 7 %, což je strašně málo a netýká se to jen stavebnictví. A potom si myslím, že by se obecně v oblasti přípravy zakázek mělo spíš tvořit, než bořit. Mám na mysli například velkou ekologickou zakázku, která se odkládá z důvodů politických bojů, stupně na dolním Labi se nestaví, protože je preferována železniční doprava oproti lodní, atp. Ano, letos v březnu jste v našem časopise zmínil potřebu zahájení technické přípravy projektu Dunaj – Odra – Labe. Jak se díváte na možnost zahájení těchto příprav s půlročním odstupem? Jedná se o myšlenky a plány velmi vousaté, již více než sto let se vlády na našem území, odborná i laická veřejnost zabývají možností realizace této stavby. Osobně ji podporuji, považuji za smysluplnou, zvláště je-li reálná

Stavební průmysl zaměstnává v ČR cca 450 000 lidí, více než automobilový průmysl, přitom o zavedení motivačních pobídek investorů (jako například šrotovné) se vyjma programu Zelená úsporám a NOVÝ PANEL nehovoří. Dovedete si představit některé konkrétní s mys lu p lné mo ti va č n í po bídky, a to nejen v oblasti bytové výstavby? Jednoduchou obdobou šrotovného by byla například státní podpora – v určité smysluplné motivační výši – na bytovou jednotku nebo rodinný dům. Jak by měla vláda ČR podporovat zaměstnanost v oblasti stavebnictví? Byl byste například pro zavedení tzv. kurzarbeitu – krátkodobého převzetí části nepotřebných sil podniku státem s tím, že tito pracovníci neztrácejí zaměstnání v dané firmě a vrátí se do ní ve chvíli, kdy je podnik schopen tyto lidi opět platit? Vláda by určitě měla podporovat zaměstnanost v našem odvětví.

Jednoduchou obdobou šrotovného by byla státní podpora na bytovou jednotku nebo rodinný dům. možnost získat na ni v budoucnu případnou finanční podporu z EU. Obávám se, že se za posledního půl roku v reálné přípravě a přiblížení realizace této stavby příliš nepokročilo.

Nejprve tím, že by stavebnictví začala brát skutečně vážně a zakotvila ho v systému státní správy. Dnes v něm neexistuje dokonce ani náměstek žádného ministra, který by měl stavebnictví

na starosti. Proto se zájmy našeho oboru obtížně prosazují a všeobecné problémy těžko řeší. Nejlepší podporou je samozřejmě dostatek nových zakázek, tomu by určitě pomohlo vyřešení problémů uvedených v předchozích odpovědích. Co se týče kurzarbeitu, chtělo by to vážně zanalyzovat efekt těchto opatření v zemích, kde s tím mají zkušenost, tedy především v Německu a Rakousku. Myslím efekt v horizontu střednědobém, jak se firmám daří poté, co tato forma státní podpory skončí. Vzhledem k tomu, že SMP CZ je součástí nadnárodního koncernu Vinci, mohl byste popsat situaci ve výstavbě liniových staveb v ostatních zemích EU, popř. postoje jednotlivých vlád k investicím do dopravní infrastruktury? V západních zemích inspirováni příkladem z USA berou tuto otázku velmi vážně a uvědomují si multiplikační efekt investic do dopravní infrastruktury. ■

interview

text: Jan Táborský

foto: archiv Pardubického kraje

Bez evropských dotací je situace krajů tragická Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek je stínovým ministrem pro místní rozvoj za ČSSD. Tato strana, poněkud překvapivě, velmi pozitivně reagovala na doporučení velkým politickým stranám o opatřeních v rámci výstavby, které zpracoval Svaz podnikatelů v ČR. Z pohledu hejtmana Radko Martínek mimo jiné říká: „Máme samozřejmě zájem udržet investiční aktivitu Pardubického kraje, protože to je jeden ze základních kamenů boje proti ekonomické krizi. Upřímně řečeno nás hlavně drží evropské fondy. Bez jejich pomoci by naše investiční možnosti byly tragické.“ Jakou máte představu o vývoji českého stavebnictví v roce 2010 v kontextu státního rozpočtu 2009 a 2010? Domnívám se, že stavebnictví po roce 2010 prožije těžké období, pravděpodobně nejsložitější od roku 1989. Zvykli jsme si na neustálý růst, avšak objektivní situace vede ke snižování investiční činnosti soukromých subjektů. Veřejná sféra nebude mít peníze a bude muset šetřit. Snižování počtu zakázek povede k zostření konkurence.

Co znamená tento předpokládaný vývoj pro bytovou výstavbu? Bytová výstavba bude i nadále stagnovat. Soukromí developeři mají z minulosti postavený nadbytek staveb a budou je potřebovat uplatnit. Státní bytová politika je po třech letech Topolánkovy vlády úplně v troskách a obnovit její systematickou podporu v současné ekonomické situaci nebude vůbec lehké. A když se podíváte na situaci ve stavebnictví z úhlu zástupce Pardubického kraje a investorských aktivit v něm? Máme samozřejmě zájem udržet investiční aktivitu Pardubického kraje, protože to je jeden ze základních kamenů boje proti ekonomické krizi. Upřímně řečeno nás hlavně drží evropské fondy. Bez

jejich pomoci by naše investiční možnosti byly tragické. Jak s odstupem hodnotíte dotační program Ministerstva životního prostředí ČR Zelená úsporám? A kde je, podle vás, hranice ekonomické efektivity podpory ekologických opatření? Nechci být negativistický, ale dotační program Ministerstva životního prostředí ČR Zelená úsporám se příliš nepovedl. Cíl je samozřejmě správný, ovšem prostředky nepovažuji za rozumné. Pokud se týká bytové výstavby, tzv. zateplování, myslím, že na tuto činnost máme speciální fond na ministerstvu pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí to určitě nedokáže udělat lépe. Podpory, zejména z povolenek, by měly být otevřené pro veřejné budovy, zvláště pro školy a nemocnice, které je zoufale potřebují. Co se týká ekonomické efektivity podpory ekologických opatření, tak se symbolem nedomyšlenosti stala především podpora alternativních zdrojů energie, a to zejména fotovoltaiky. Naštěstí si to v poslední době kompetentní orgány uvědomily, ovšem je už dost pozdě.

Jakou mohou kraje v nejbližší budoucnosti udržet investiční aktivitu? Jedině prostřednictvím evropských fondů a jejich rozumného využití. Ceny stavebních prací jsou v současnosti poměrně nízké, měl by této situace investor (stát, kraj nebo obec) využít i za cenu zadlužení? Neřekl bych, že ceny stavebních prací jsou extrémně nízké. V některých oblastech se spíše vrátily do reality. Například při výstavbě dopravní infrastruktury se žádný výrazně pozitivní trend nekoná, o tom svědčí nakonec statistika. Důvod je jednoznačný. Největší stavební firmy si rozdělily trh a ve veřejných zakázkách se prakticky nesoutěží. Obávám se, že tato situace může mít pro firmy působící v České republice tragické rozuzlení příchodem společností z Asie. Zadlužovat se je možné jen do určité míry a podstatný je zejména důvod, proč určitá akce musí být provedena. Určitě to nemůže odviset od cen ve stavebnictví. ■

inzerce

STAVEBNÍ Vzdělávejte svoje pracovníky! CENTRUM EDEN 3000 Brno – Výstaviště » » » »

vzdělávací semináře odborné poradenství prodejna odborné literatury konferenční prostory

Výhodná poloha v západní části brněnského výstaviště přímo u dálničního přivaděče D1 (Brno-západ). Parkoviště pro zákazníky Otevřeno denně od 10 do 18 hodin mimo 24. 12.–2. 1.

Národní stavební centrum, s.r.o., Bauerova 10, 603 00 Brno tel.: +420 541 159 485 fax: +420 541 159 484 e-mail: [email protected]

prosincový speciál 45 www.stavebnicentrum.cz www.stavebniliteratura.cz

výroba stavebních hmot

text: Ing. Pavel Malinský, Ing. Jan Gemrich

Pokles hospodářského růstu v průmyslu stavebních hmot Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR uspořádal na začátku listopadu schůzi Expertní komise pro stavební materiály. Zazněly na ní tři základní příspěvky, na jejichž základě následovala živá, ale poměrně skeptická diskuze. Jedním z autorů příspěvků byl i Ing. Pavel Malinský, zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Zabýval se statistickými ukazateli výroby stavebních hmot. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008 proti předchozímu roku poklesl o 6,3 %. Největší relativní i absolutní pokles zaznamenal obor výroba keramických obkládaček a dlaždic (46 %, resp. 3,7 mld. Kč). Objem tržeb se naopak zvýšil u oboru 26.5 výroba cementu, vápna a sádr y (20 %, resp. 2,6 mld. Kč). Pokles hospodářského růstu ve stavebnictví a ve v ýrobě Obor podle OKEČ 14.1: těžba a úprava kamene 14.2: těžba a úprava kameniva, štěrkopísků, jílových zemin a vápence 26.26: výroba žárovzdorných materiálů 26.3: výroba keramických obkládaček a dlaždic 26.4: výroba pálených zdicích materiálů 26.5: výroba cementu, vápna a sádry 26.6: výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků 26.7: zpracování přírodního kamene 26.8: výroba jiných minerál. výrobků Průmysl stavebních hmot celkem

stavebních hmot, který započal v loňském roce a i dále zatím pokračuje, je patrný i z následujících údajů v tabulce 2 o produkci vybraných rozhodujících stavebnin v technických jednotkách.

Projevy poklesu hospodářského růstu Počet a struktura subjektů působících na trhu

Podíl na Objem tržeb v běžných celkové cenách /v mil. Kč/ produkci % 2008 2007 % 1,5

1 332

12,1

10 876

1 119

119,0

10 720 101,5


t.j.

Rok 2008

Rok 2009

%

Žula surová

t

247 732

227 634

108,8

Mramor a travertin surový

t

4 154

2 899

143,3

Pískovec surový

t

24 280

15 366

158,0

Těžba vápenců

t

6 202 734

6 229 755

99,5

Křemičité a křemenné písky

t

2 680 944

2 652 362

101,1

Těžba štěrkopísků

t

11 063 841 16 036 363

68,9

Drcené kamenivo

t

36 282 774 34 254 056

105,9

Mramorové granuly, drť a prach

t

344 637

357 979

96,3

Kaolin plavený

t

1 070 383

1 102 642

97,1

Magnezitové žáromateriály

t

49 229

38 749

127,0

Dinas

t

11 527

11 249

102,5

Šamot

t

23 710

27 236

87,1

Ostat. tvarové žáromateriály

t

82 854

101 045

82,0

Žáruvzdorné malty

t

85 063

85 573

99,4

6 675 457

7 460 436

89,5

m²

23 394 055 23 814 757

98,2

m²

30 069 512 31 275 193

96,2

Obkladové materiály neglazované Obkladové materiály glazované Obkladové materiály celkem Zdicí materiály pálené

m²

m³

2 677 567

3 041 422

88,0

Cement

t

4 804 845

4 898 530

98,1

Vápno pálené

t

1 011 077

1 073 795

94,2

Vápenný hydrát

t

138 902

146 125

95,1

Sádra pálená

t

97 571

112 151

0,87

t

1 733 944

1 258 849

137,7

13 431 173 14 499 306

92,6

5,6

5 001

4 874 102,6

4,9

4 361

8 079

54,0

6,4

5 708

6 720

84,9

17,1

15 348

12 791 120,0

40,7

36 452

39 356

92,6

Sádrokarton

0,8

750

1 013

74,0

10,9

9 709

10 934

88,8

100,0

89 537

95 606

93,7

▲ Tab. 1. Objem ročních tržeb a podíl jednotlivých oborů na celkové produkci, za firmy s 20 a více zaměstnanci. Zdroj: Český statistický úřad.

46

Výrobek

Probíhající globalizace a pokles hospodářského růstu v EU a potažmo také v ČR vedl v loňském roce k tvrdšímu konkurenčnímu boji na trhu. To se projevilo i koncentrací některých výrobních kapacit a k vytlačování menších výrobců zejména u oboru výroba beto-

Suché omítkové a maltové směsi Výroba betonových směsí Betonová střešní krytina

t t

2 239 905

2 480 749

90,3

m²

40 719 167 40 659 709

100,1

Vláknocementová krytina

m²

4 699 116 22 747 714

20,7

Betonové trouby

t

132 738

298 315

44,5

Minerální tepelné izolace

t

183 066

200 362

91,4

Expandovaný perlit

t

107 739

89 590

120,3

▲ Tab. 2. Produkce vybraných rozhodujících stavebnin v technických jednotkách. Zdroj: Český statistický úřad.

nových, sádrových, vápenných a cementářských výrobků. V tomto oboru se počty firem snížily na úroveň roku 2006. Počty podniků působících na trhu stavebních hmot v ostatních oborech jsou poměrně stabilizovány (viz tabulka 3). Největšími výrobci stavebních hmot, podle objemu ročních tržeb, objemu aktiv a podle počtu zaměstnanců byly v roce 2008 tyto společnosti (akciové společnosti, pokud není uvedeno jinak): ■ Lasselsberger, a.s., která v současné době zaujímá více než 50 % trhu keramických obkladů v ČR a řadí se k největším evropským výrobcům obkladových materiálů; ■ Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., která má v ČR deset cihelen, jeden závod na výrobu nosníků a překladů a dvě strojírenské firmy a je největším výrobcem zdicích systémů v ČR; ■ Další rakouská firma Tondach Česká republika, s.r.o. má z celkových 21 výrobních závodů pět v ČR a ročně v nich vyrobí více než 83 milionů pálených tašek;

■ Xella CZ, s.r.o., je nástupcem bývalých firem Hebel a Ytong a největším výrobcem pórobetonu v ČR; ■ Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice a součástí skupiny HeidelbergCement, která patří k největším výrobcům stavebních hmot na světě. Závody na výrobu cementu se nachází v Praze – Radotíně a v Mokré u Brna. V závodě Králův Dvůr je v provozu nadále již jen moderní balicí linka a expedice; ■ Čížkovický Lafarge Cement, a.s. je součástí skupiny Lafarge, který celosvětově vyvíjí různé druhy cementů a maltovino vá pojiva pro stavební průmysl v 76 zemích světa s počtem zaměstnanců kolem 80 tisíc; ■ Švýcarská společnost Holcim, a.s. zprivatizovala v roce 1992 státní podnik Cementárny a vápenky Prachovice a dnes v ČR provozuje s cca 400 pracovníky i dalších 15 provozoven transportbetonu a dvě provozovny zabývající se výrobou kameniva; ■ Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. se zabývá výrobou

lehkého keramického kameniva, vibrolisovaných výrobků, zdiva Liapor, zahradní architekturou, prefabrikací a výrobou transportbetonu. Export v současné době představuje 30 % celé produkce; ■ Společnost Rockwool v ČR je součástí mezinárodního dánského koncernu Rockwool International, který je největším výrobcem tepelných, zvukových a protipožárních izolací z kamenné vlny. Pracovníci Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v roce 2008. Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot poklesl o 4,2 %, resp. o 1394 osob (z 33 089 na 31 695 zaměstnanců). Nejvyšší pokles absolutní i relativní byl zaznamenán u výroby keramických obkládaček a dlaždic a to o 36,4 %, respektive 1270 zaměstnanců. Naproti tomu největší nárůst byl zaznamenán u oboru 26.5 výroba cementu, vápna a sádry, a to o 19,4 % resp. 389 zaměstnanců. Propad odbytu přinutil některé podniky již v loňském roce dokonce dočasně pozastavit výrobu

OKEČ Podniky s 20 a více zaměstnanci 14.1 Těžba a úprava kamene 14.2 Těžba a úprava kameniva, písků, štěrkopísků, kaolínu, jílů a jílových zemin 26.26 Výroba žárovzdorných keramických výrobků 26.3 Výroba keramických obkladaček a dlaždic 26.4 Výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic apod. 26.5 Výroba cementu, vápna a sádry 26.6 Výroba betonových, sádrových, vápenných a cem. výrobků 26.7 Zpracování přírodního kamene 26.8 Výroba jiných nekovových minerálních výrobků Celkem

2006 12 40

2007 19 38

2008 19 42

23 5 18 10 115 19 15 257

24 3 18 10 132 18 14 276

23 4 19 11 117 13 16 254

2007

index

▲ Tab. 3. Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů. Zdroj: Český statistický úřad.

OKEČ

2008

14.1

Těžba a úprava kamene

1 050 1 035

101,4

14.2

Těžba a úprava kameniva, písků, štěrkopísků, kaolínu, jílů a jíl. zemin

3 937 3 954

99,6

26.26 Výroba žárovzdorných keramických výrobků

3 226 3 284

98,2

26.3

Výroba keramických obkládaček a dlaždic

2 216 3 486

63,6

26.4

Výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic apod.

2 316 2 305

100,5

26.5

Výroba cementu, vápna a sádry

2 395 2 006

119,4

13 181 13 449

98,0

26.6

Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků

26.7

Zpracování přírodního kamene

26.8

Výroba jiných nekovových minerálních výrobků Celkem

575

706

81,5

2 799 2 864

97,7

31 695 33 089

95,8

▲ Tab. 4. Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů. Zdroj: Český statistický úřad.

a poslat většinu zaměstnanců domů se sníženým platem. Nepopulární krok musela učinit například Cihelna Chmeliště z Uhlířských Janovic, která vyrábí keramické zdicí materiály. Stejný osud potkal i zaměstnance z Cihelny Kryry na Lounsku. O čtvrtinu tržeb připravila krize v roce 2008 výrobce stavebních desek z umělého kamene firmu Technistone z Hradce Králové. Podnik tak musel propustit pětinu zaměstnanců. Dílčímu propouštění se nevyhnula společnost Zeolit Kladno, výrobce žáruvzdorného zdiva. Některé firmy však již musely dokonce uzavřít výrobu úplně. Výpověď tak dostalo například všech 79 zaměstnanců ostravského závodu finského výrobce stavebnin Ruukki, jež vyrábí kovové konstrukce pro stavebnictví. Produktivita za vybrané obory V průmyslu výroby stavebních hmot poklesla produktivita práce ve všech oborech. Výrazný pokles by zaznamenán u oborů 26.3 výroba keramických obkládaček a dlaždic (pokles o cca 31 %), 26.4 výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků (pokles o cca 28 %), 26.7 zpracování stavebního přírodního kamene (pokles o cca 23 %) a 26.8 výroba jiných nekovových minerálních výrobků (pokles o cca 23 %). Absolutní hodnota produktivity práce je mezi jednotlivými obory trvale značně diferencovaná. Nejvyšší produktivitou se v roce 2008 již tradičně vykázal obor 26.5 výroba cementu, vápna a sádry, především díky produktivitě dosahované ve výrobě cementu. Naopak nejnižší produktivita byla v oboru 26.7 zpracování stavebního přírodního kamene, jak je patrné z tabulky 5. Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňují tržby za prodej VV a S, výkonová spotřeba (zejména náklady na energii), změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. Například ve firmě Prefa Brno v závodě Kuřim se oproti loňskému roku letos snížil objem zakázek ve finančním vyjádření a změnila se výrazně jejich skladba. S nuceným přechodem na větší počet zakázek od soukromníků se podstatně snížila opakovatelnost prosincový speciál

47

OKEČ 26.3: Výroba keramických obkladů a dlaždic 26.4: Výroba cihlářského zboží 26.5: Výroba cementu, vápna a sádry 26.6: Výroba betonářského zboží 26.7: Konečná úprava přírodního kamene 26.8: Výroba jiných nekovových minerálních výrobků

(tis. Kč/zaměstnanec) v běžných cenách 2007 2008* % 664,3 459,7 69,2 1 494,4 1 077,0 72,1 3 025,1 2 966,1 98,0 990,0 898,6 90,7 273,1 212,0 77,6 1 318,0 1 020,8 77,5

▲ Tab. 5. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2007–2008. *Předběžná hodnota. Zdroj: Český statistický úřad.

NACE 14.1 14.2 26.3 26.26 26.4 26.5 26.6 26.7 26.82 Celkem

2007 526,5 815,0 2 429,2 3 619,1 1 267,1 2 221,7 2 439,6 781,0 4 259,1 18 358,3

Vývoz /v mil. Kč/ 2008 index 585,1 111,1 794,9 97,5 2 626,8 108,1 2 928,7 80,9 1 062,2 83,8 2 315,1 104,2 2 210,2 90,6 903,8 115,7 4 088,8 96,0 17 515,5 95,4

2007 201,7 1 953,8 2 686,4 4 446,4 850,4 1 204,3 5 213,9 576,6 4 936,2 22 069,6

Dovoz /v mil. Kč/ 2008 index 230,0 114,4 1 803,7 92,3 2 425,2 90,3 4 138,5 93,1 880,0 103,5 1 333,8 110,8 5 283,1 101,3 544,9 94,5 4 663,4 94,5 21 302,7 96,5

Saldo /v mil. Kč/ 2007 2008 324,8 355,1 -1 138,8 -1 008,8 - 257,2 201,6 - 827,3 -1 209,8 416,7 182,2 1 017,4 981,3 -2 774,3 -3 072,9 204,4 358,9 - 677,1 - 574,6 -3 711,3 -3 787,2

▲ Podíly exportu a importu na celkové produkci podle NACE. Zdroj: Český statistický úřad.

a četnost vyráběného sortimentu a tím narůstá náročnost na obměnu používaných formopodložek a tvarů bednění jednotlivých vyráběných betonových prefa dílců ve výrobě. Zahraniční obchod V roce 2008 se oproti roku 2007 vyvezlo a dovezlo méně stavebnin a poprvé byl zaznamenán v těchto letech trend, kdy dovoz stavebnin do ČR byl větší než jejich export. Podíly exportu na celkové produkci (cca 19,6 %) a dovozu (cca 23,8 %) se tak projevily poprvé u řady výrobních odvětví i zápornými saldy zahraničního obchodu.

Největším obchodním partnerem ČR jak ve vývozu, tak i dovozu průmyslu stavebních hmot je SRN. Významným obchodním partnerem je také Slovensko, Polsko a Rakousko. Zahraniční obchod s produkcí průmyslu výroby stavebních hmot se realizuje především v rámci zemí EU za platné evropské ceny. Vzhledem k hospodářskému poklesu v celé EU a k nepříznivému poměru přepravních nákladů k výsledné ceně výrobku, vzrůstá význam přilehlých sousedících států s ČR. Na vývoz jsou vhodné tradičně úspěšné obkladové materiály, keramický kaolin, střešní krytina,

sádrokarton, ale i prefabrikované železobetonové konstrukce.

Opatření pro průmysl stavebních hmot Za základ firemního přístu pu výrobců stavebních hmot k nalézání opatření překonávajících krizi lze považovat Evropský plán hospodářské obnovy z konce listopadu 2008, přijatý Evropskou radou v prosinci 2008 a v návaznosti vládou ČR schválený protikrizový balíček z března 2009. Ve stavebnictví je to zejména

Iniciativa energeticky účinných staveb, jež má podporovat zelené technologie a rozvoj energeticky účinných systémů a materiálů v nových i renovovaných budovách s ohledem na radikální redukci jejich energetické spotřeby a emisí oxidu uhličitého. V oblasti technologií ve zpracovatelském průmyslu je to Iniciativa továren budoucnosti. Iniciativa má pomoci zejména malým a středním podnikům k přizpůsobení se globálním tlakům prostřednictvím zvyšování technologické báze zpracovatelského průmyslu EU – předmětem této iniciativy by měly být technologie a jejich rozvoj v případě přizpůsobivých strojů a zařízení, rozvoj nových průmyslových procesů a postupů, informační a komunikační technologie a využití pokrokových materiálů. Z vládního balíčku protikrizových opatření jsou pro stavební sektor a průmyslovou výrobu stavebních hmot důležité především větší rozpočtové výdaje na budování dopravní infrastruktury (90 mld. Kč v roce 2009, navýšení o 8 mld.) i finanční posílení „zateplovacího“ programu Panel variantou NOVÝ PANEL a současné rozšíření jeho záběru i na budovy cihlové a jiné. V této oblasti je navíc ve hře dalších 25 mld. Kč, které by měl přinést prodej emisních poukázek v rámci tzv. „zeleného programu“ v gesci Státního fondu životního prostředí. ■ Autor: Ing. Pavel Malinský, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Evropský a český environmentální právní rámec pro silikátové stavební materiály Současná výroba základních stavebních hmot a materiálů, jakými jsou cement, vápno, sádra, maltové směsi, popř. cihly, pórobeton aj. vyžaduje nejen dodržování národních a evropských výrobkových norem, ale v rámci udržitelného rozvoje i naplňování podnikových ekologických programů a následné environmentální a zdravotní bezpečnosti uživatelů. 48


Tento proces není rozhodně nejlacinější a jeho dodržování přijde výrobce na nemalé investice i provozní prostředky. ■ Již při zahajování výroby, pomineme-li veškeré nezbytné postupy podle stavebního zákona, je zapotřebí naplnit požadavky kladené na ochranu přírody,

zejména zák. č. 114/1992 Sb., ve znění zák. č. 460/2004 Sb., o ochraně krajiny a přírody, zavedeným a doplňovaným systémem NATURA 2000, dále zák. č. 100/2001 Sb., ve znění zák. č. 93/2004 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí (proces EIA) a někdy i zák. č. 254/2001 Sb., tzv. vodního zákona a sou-

visejícího nař. vl. č. 61/2003 Sb., o vypouštění odpadních vod. ■ Vlastní těžba surovin, ať je to již pískovec, vápenec, křemen, či jíly nebo různé druhotné suroviny nově k veškeré horní a geologické legislativě zatíží i zák. č. 157/2009 Sb., podle Směrnice EP a Rady 2006/21/ES o nakládání s těžebním odpadem, doprovázený dvěma právě schvalovanými prováděcími vyhláškami ČBÚ o neaktivních nerostech a o hodnocení úložných prostor. ■ Jakákoliv průmyslová výroba má své odpady, byť minimalizované na nejnižší možnou míru. Nezbytné je tedy sledovat připravovanou novelu zák. č. 185/2001 Sb., ve znění zák. č. 383/2008 Sb., o odpadech. Tento zákon bude novelizován podle v EK již projednané nové Směrnice WFD (Waste Frame Directive), a to nejpozději do prosince 2010. V té souvislosti je třeba upozornit na úpravy ve vyhl. č. 294/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 341/2008 Sb., o ukládání odpadů na skládky a využívání na povrchu terénu, a to ve změně hodnocení absolutních obsahů a v ychovatelnosti. Nově lze podle WFD očekávat pozitivně snižování recyklovatelného odpadu ukládaného na skládky, negativně však i budování spaloven komunálního odpadu. ■ Řada výrob stavebních hmot má v sobě začleněny i vysokoteplotní procesy spojené se spalováním základních i odpadních paliv. Svou nezbytnou roli tedy hraje i ochrana ovzduší v dodržování zák. č. 86/2002 Sb., ve znění zák. č. 483/2008 Sb., o ochraně ovzduší. Souběžně je v Evropě otevřena novelizace podle aktualizované WID/IED (Waste Incineration Directive/ Industrial Emission Directive). Novelu zákona lze v ČR očekávat v polovině roku 2010, připravující sice např. zjednodušení systému zpoplatněných škodlivin, ale výrazné zdražení poplatků v rozmezí 15 let až desetinásobně. Sám zákon má řadu prováděcích

vyhlášek a nařízení, nejdůležitější pro obor je nař. vl. č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování a o ostatních stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší. ■ Velké surovinové a tepelné procesy jako je výroba vápna nebo výpal cementového slínku podléhají povinnosti získání tzv. integrovaného povolení, nadstavbového dokumentu zahrnujícího, někdy rozporuplně, administrativně složková povolení k výrobě samotné. V rámci integrované prevence a omezení znečištění (IPPC) zahrnující zák. č. 76/2002 Sb., ve znění zák. č. 435/2006 Sb., musí být rovněž dodržovány i tzv. referenční dokumenty BREF k BAT (Best Available Techniques). Evropská Směrnice IPPC je v EU nyní novelizována na Směrnice IED – Industrial Emisson Directive. Nezbytné je rovněž i sledování novel nař. vl. č. 145/2008 Sb., určující seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru IRZ. ■ I v sebebezpečnějším výrobním provozu může nastat havárie. Tento stav se řídí zák. č. 353/1999 Sb., ve znění zák. č. 5 9/ 20 0 6 Sb., o prevenci závažných havárií povinností zařadit objekt do kategorií podle seznamu nebezpečných látek a podle nebezpečných vlastností. Dále je nezbytné sledovat vyhl. č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu, popř. i zák. č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, kde zatím chybí prováděcí vyhlášky o zajištění, které snad bude možné nahradit EMA Sem. ■ V procesech, kde je zpracováván písek (krystalický oxid křemičitý) a další prašné látky je nezbytné dbát na pracovní bezpečnost. V Evropě unikátní Dobrovolná dohoda o ochraně zdraví pracovníků prostřed -

nictvím správného zacházení a použití krystalického oxidu křemičitého a výrobků, ve kterých je obsažen, stanoví Průvodce správnými postupy k ochraně zdraví pracovníků prostřednictvím správné manipulace a správného používání krystalického křemene a produktů, které ho obsahují. ■ Řada výrobků podléhá i obalové legislativě. Tu řeší zák. č. 477/2001 Sb., ve znění zák. č. 257/2004 Sb., o obalech. Lze konstatovat, že obecně panuje spokojenost se systémem např. ve společnosti EKOKOM. Problémem jsou ale časté změny značení na obalu, např. forma stručného návodu, odkaz na ČSN/EN/PN popř. CE, datum trvanlivosti a expedice, nakládání s obalem a výrobkem na odpadem, či značení REACH a GHS. ■ Naprosto nezbytná je uživatelská bezpečnost výrobku. Nově podle Nařízení REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals) – Nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006 z 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky probíhá nyní tzv. registrační fáze do 30. 11. 2010. Souběžně však existuje GHS (Global Harmonizing System) podle Nařízení EP a Rady (ES) č. 1272/2008 ze 16. 12. 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, které doplňuje a mění označování výstražnými symboly od 01. 12. 2009.

k emisím skleníkových plynů. Nový systém, který by měl platit od roku 2012 definují Směrnice EP a Rady z dubna 2009: – 2 009/29/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v EU; – 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů; – 2 009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého. Rozhodnutí EP a Rady z dubna 2009: – 4 06/2009/ES o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky EU v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020; – p rincip „carbon leakage“ – omezení dovozu uhlíku; – jednotný evropsk ý bench marking a alocation po roce 2012. ■ Autor: Ing. Jan Gemrich, výkonný tajemník Svazu výrobců cementu ČR inzerce

■ Samostatným environmentálním i ekonomickým problémem jsou emise skleníkových plynů, které v ČR podléhají zák. č. 695/2004 Sb., ve znění zák. č. 315/2008 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a prováděcí vyhl. č. 695/2004 Sb., ve znění vyhl. č. 215/2008 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a o žádosti o vydání povolení prosincový speciál

49

nejlepší výrobce stavebnin

text: redakce

foto: archiv ÚRS Praha, a.s.

Nejlepší výrobce stavebnin roku 2009 Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Nejlepší výrobce stavebnin roku 2009 se uskutečnilo ve společenském centru Pivovaru Černá Hora na začátku letošního září. Oceněné firmy byly rovněž představeny na setkání stavbařů v Senátu PČR v rámci Dnů stavitelství a architektury posledního dne v září. V y hl á š ení v ýsl e d k ů se zú častnili zástupci organizátorů soutěže Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, společnosti ÚRS Praha, a.s., a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, mediálního partnera časopisu Stavebnictví a zástupců všech nominovaných a vítězných soutěžících firem. Soutěžilo se jako vloni ve dvou kategoriích: ■ firmy s počtem do 150 pracovníků; ■ firmy s počtem nad 150 pracovníků. Přihlášené výrobní závody a provozy průmyslu stavebních hmot byly posuzovány podle kritérií: ■ ekonomická úspěšnost; ■ silná pozice na trhu; ■ e nergetická náročnost výroby; ■ dosahovaná kvalita výroby; ■ zlepšování životního prostředí a řešení odpadového hospodářství; ■ stav v zavádění systémů řízení výroby; ■ v ýrazná investiční činnost do výrobních závodů a provo zů v posledních třech letech s ohledem na probíhající krizi i celková zaměstnanost (porovnání let 2007 a 2008). Odborná porota po celkovém vyhodnocení podaných přihlášek a provedení prohlídky vybraných provozů provedla konečný výběr firem do užší nominace a v každé kategorii stanovila tři vítězné firmy k ocenění bez určení pořadí.

50


Nominace v kategorii nad 150 pracovníků BAUMIT, spol. s r.o.; Kamenolomy ČR s.r.o.; HELUZ cihlářský průmysl, v.o.s.; Lafarge Cement, a.s.; LASSELSBERGER, a.s.; Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s.; P-D Refractories CZ a.s.; Prefa Brno a.s.; Saint-Gobain Weber Terranova, a.s.; Xella CZ, s.r.o.; Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. Nominace v kategorii do 150 pracovníků HBS CZ s.r.o.; STOMIX, spol. s r.o.; VELOX - WERK s.r.o.; Kámen a písek, spol. s r.o.; DITON, s.r.o.

Tři nejlepší v kategorii nad 150 pracovníků Lafarge Cement, a.s., se sídlem Čížkovice Odborná porota udělila vítězství firmě Lafarge Cement, a.s., s přihlédnutím k tomu, že společnost vyrábí a dodává kvalitní volně ložené a balené cementy, maltovinové pojivo a vápenec pro odsíření již 110 let. Svou kvalitní cementářskou produkcí se řadí mezi nejlepší výrobce střední a východní Evropy. Společnost vlastní špičkovou, moderně vybavenou laboratoř a zajišťuje i poprodejní servis a v rámci z v yšování k valit y služeb a uspokojování potřeb zákazníků nezapomíná ani na rozšiřování výrobkového portfolia. V dubnu 20 0 8 nahradila Lafarge Ce ment, a.s., maltovinové pojivo MULTIBAT, které si na českém trhu po dobu deseti let získalo

nezastupitelné místo v oblasti zdění a omítání, inovovaným produktem MULTIBAT PLUS. Na trh byl uveden také nový typ portlandského směsného cementu CEM II/A - M (S - LL ) 42,5 R, který je určený zejména pro výrobu transportbetonu. Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., se sídlem v Českých Budějovicích Odborná porota udělila vítězství firmě Wienerberger s přihlédnutím k tomu, že sorti ment vyráběných cihlářských materiálů je pro svoji kvalitu a estetický vzhled dlouhodobě v yhledávaný a dobře uplatňovaný jak v tuzemsku, tak i na zahraničních trzích. Zavedené systémy řízení v ýroby a trvale prováděné celkové modernizace cihlářských závodů jsou dobrým příkladem i ostatním výrobním firmám v oboru průmyslové výroby stavebních hmot. V poslední době se jedná např. o zpracování broušených cihel POROTHERM CB DF pomocí systému DRYFIX, kdy se řady cihel pevně spojují pomocí PUR-pěny. Odpadá tak mokrý proces zdění. Xella CZ, s.r.o., se sídlem v Hrušovanech u Brna Odborná porota př i udělení prvenství v soutěži přihlédla k tomu, že firma Xella CZ, s.r.o., je konsolidovaná firma s moderní technologií a progresivní obchodní politikou. Ocenila zavedení výroby nových tvárnic Pórobeton Ytong P1,8-300, které jsou nejlehčím zdicím materiálem na trhu. Díky dostatečné pevnosti a výjimečným izolačním schopnostem jsou určeny pro výstavbu v ýplňov ých a samonosných obvodových stěn bez zateplení. Jejich tepelně izolační vlastnosti (λ=0,08 W/mK) se blíží parametrům tepelných izolací. Zdivo přitom poskytuje stavbě potřebnou tepelnou setrvačnost a pohodu v zimních i letních měsících.

Tři nejlepší v kategorii do 150 pracovníků STOMIX, spol. s r.o., se sídlem Žulová v Jeseníkách Tato firma obhájila udělený loňský titul! Odborná porota při udělení letošního vítězství přihlédla k tomu, že i v období probíhající hospodářské krize je rozvoj firmy úspěšný a je výsledkem dlouhodobé strategické orientace na vývoj, kvalitu a zejména pak na potřeby zákazníků. Těm je poskytován bezplatný informační a poradenský servis v oblasti zateplování, správné aplikace zateplovacích systémů STOMIX, stavební dohled, servisní činnost, ale i pomoc při zpracovávání nabídek. Trvalá pozornost je věnována výzkumu a vývoji nových výrobků. Dynamický vývoj uskupení dnes tvoří mateřská společnost v Žulové na Jesenicku, deset regionálních firem v České republice a patnáct společností v zahraničí (Slovensko – 3, Polsko – 1, Rusko – 5, Ukrajina – 1, Litva – 1, Kazachstán – 1, Ázerbájdžán – 1, Maďarsko – 1, Rumunsko – 1). DITON, s.r.o., se sídlem Střítež u Jihlavy Odborná porota při udělení prvenství přihlédla k tomu, že společnost DITON, s.r.o., je tradičním výrobcem a dodavatelem betonových produktů venkovní architektury a pro své zákazníky a dodavatele neustále přichází s novými výrobními technologiemi, možnostmi a nápady. Proto například v průběhu loňského roku vznikl ve výrobním závodě v Čeperce unikátní výstavní areál se vzorkovou prodejnou,

kde se každý návštěvník může inspirovat, jak kreativně ztvárnit jakoukoliv venkovní plochu, ať již s použitím různých druhů betonových dlažeb, obrubníků, palisád, ztraceného bednění, štípaných plotových tvarovek, opěrných zdí, odvodnění nebo dalších produktů společnosti. Společnost disponuje dvěma nejmodernějšími a nejvýkonnějšími vibrolisovacími linkami s denní kapacitou výroby cca 12 tis. m² dlažby nebo 110 km záhonových obrubníků či 100 000 kusů ztraceného bednění. Disponují vlastním vývojovým a technologickým centrem a neustále pracují na zvyšování kvality jejich výrobků a služeb. Kámen a písek, spol. s r.o., se sídlem v Českém Krumlově Porota přihlédla k tomu, že společnost se už i v loňském roce se svými dosaženými výsledky nominovala do závěrečného hodnocení soutěže a že se jedná o tradičního a zároveň největšího v ýrobce drceného kameniva

v Jihočeském kraji. Díky neustálým investicím do modernizace technologie výroby, silné orientaci na zákazníka a na uspokojování jeho potřeb se společnost stala jednou z vůdčích firem ve svém oboru v České republice. Produkce firmy se pohybuje okolo 2 milionů t ročně, přičemž kapacita výroby jejich kamenolomů je dvojnásobná. Dalším krokem pro dokonalý servis zákazníků bylo pořízení nejmodernější mobilní drticí linky, díky které jsou schopni pokrýt nárazové požadavky trhu, zejména při významných infrastrukturních stavbách. Zákazník tak má jistotu, že všechny jeho požadavky množstevní i kvalitativní budou schopni bezezbytku splnit.

Další ocenění ■ Cena mediálního partnera – časopisu Stavebnictví: Prefa Brno a.s.

■ Cena Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR: BAUMIT, spol. s r.o. ■ Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. ■ Cena poroty soutěže: Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Cílem soutěže Nejlepší výrobce stavebnin 2009 je představit odborné i laické veřejnosti nejmodernější výrobní provozy a závody průmyslu stavebních hmot v České republice s jejich progresivními výrobky pro stavebnictví a ostatní průmysl a ukázat, že i výroba stavebních hmot a materiálů může být ohleduplná, šetrná a přitom moderní a úsporná. Soutěž, která se koná pod záštitou SPS v ČR, ÚRS Praha a MPO, ukázala, že: – průmysl stavebních hmot má v České republice dlouholetou tradici a poměrně vysokou úroveň. Výrobci stavebních hmot jsou hlavním dodavatelem ma-

teriálů a výrobků především pro tuzemské stavebnictví na bázi domácích nerostných surovin; – p řestože technická úroveň zvláště velkých výrobců stavebních hmot se blíží nebo je již na úrovni evropského standardu, je potřeba nadále investovat do výrobní základny, strojů a technologií, ale i do výzkumu a vývoje; – materiály a jejich kombinace zhmotňují estetické vyjádření a zabezpečují statickou pevnost a trvanlivost veškerých budov a konstrukcí. Nové znalosti a lepší používání stavebních materiálů mohou z dlouhodobé perspektivy významně snížit dopad stavební činnosti na každodenní život občanů v České republice a v Evropské unii; – firmy zapojené do soutěže mají zavedeny systémy řízení výroby a mají vytvořeny předpoklady pro dodržování a garanci kvality vyráběných výrobků a materiálů. ■

▲ Výhlášením výsledků v Černé Hoře provázel Rudolf Böhm, ředitel Národního stavebního centra

▲ Cenu časopisu Stavebnictví převzal Jaroslav Starosta, generální ředitel Prefa Brno a.s.

▼ Zástupci tří nejlepších firem v kategorii nad 150 zaměstnanců v Senátu Parlamentu ČR

▼ Cenu poroty přebírá Rudolf Borýsek, jednatel Lias Vintířov lehký stavební materiál, k.s.


51

interview

text: Petr Zázvorka

foto: Tomáš Malý vitelství, čímž došlo i k propadu tržeb společnosti v letošním roce. Pokud jde o propouštění zaměstnanců, snažíme se výpovědi omezit na nezbytné minimum, přesto však z loňského počtu 408 zaměstnanců klesne průměrný počet zaměstnanců v tomto roce na 364. Je pravda, že léta 2007 a 2008 byla skvělá, nadstandardní, takže jsme se dokonce dostávali do situace, kdy jsme z kapacitních důvodů nebyli schopni přijímat další zakázky. Věděli jsme, že uvedený stav nebude trvat věčně, nikdo však nečekal, že pád ekonomiky bude tak rychlý.

▲ Generální ředitel společnosti Prefa Brno a.s., Jaroslav Starosta ve výrobní hale strážnického závodu

Úspěch odlévaný betonem Generální ředitel Ing. Jaroslav Starosta stojí v čele společnosti Prefa Brno a.s., která v současné podobě existuje již od roku 1992. Akciová společnost s převážně tuzemskou majetkovou strukturou má sedm výrobních areálů v šesti závodech, dvě dceřiné společnosti v ČR a jednu organizační složku na Slovensku. Firma byla oceněna v rámci soutěže Nejlepší výrobce stavebnin roku 2009 Cenou časopisu Stavebnictví. Jaroslav Starosta poskytl redakci Stavebnictví rozhovor v závodě Strážnice, který je podle jeho slov „výkladní skříní firmy“. Můžete charakterizovat specifikum strážnického závodu? Závod ve Strážnici je největší soustředěná výrobna betonových dílců určených pro vý-

52


stavbu kanalizací ve střední Evropě. Konkrétně se jedná o v ýrobu železobetonov ých trub, šachet a vpustí, která je doplněna o prodej transportbetonu. Produkce závodu je určena zejména pro celé území České republiky, ale významný podíl je vyvážen také na Slovensko, kde je o naše výrobky velký zájem. V areálu závodu máme kromě šesti výrobních

linek i zkušebnu, kde provádíme kontrolu našich výrobků, ale také zajišťujeme vývoj nových výrobků a technologií. Nyní například spolupracujeme s VUT Brno při ověřování vlastností materiálů používaných pro výstavbu kanalizací. Jak reagujete na současnou situaci ekonomické recese? I přesto, že v naší firmě došlo k poklesu tržeb o dvacet procent proti roku 2008, tj. zhruba na úroveň před třemi lety, máme to štěstí, že sortiment kanalizačních trub je vzhledem k potřebě dokončování kanalizačních sítí u nás i na Slovensku žádaný. Díky čerpání dotací z fondů EU na tyto projekty pokračuje výstavba kanalizačních sítí a my se tak s krizí vyrovnáváme poměrně úsp ě šně. N aopak k výraznému poklesu výroby došlo v segmentu pozemního sta-

Můžete blíže popsat váš výrobní program? Naše akciová společnost, jejíž kořeny sahají až do 5 0. let minulého století, se jako jedna z mála v našem oboru v období privatizace nerozpadla. Původní celek zůstal víceméně pohromadě s jedinou výjimkou, kdy byly již v roce 1988 od tehdejšího podniku Prefa Brno odtrženy panelárny. Díky uvedené situaci firma převzala poměrně široký záběr vyráběných betonových stavebních dí lců. A bychom mohli na trhu úspěšně soutěžit, rozdělili jsme výrobní program do produktových skupin a naše techniky a obchodníky jsme specializovali pro jednotlivé produktové skupiny. V současnosti máme čtyři hlavní skupiny v ýrobků. Nejpočetnější jsou z hlediska šíře nabídky výrobky pro pozemní stavitelství, druhou skupinu tvoří výrobky pro kanalizace, třetí skupina obsahuje drobné, převážně vibrolisované v ýrobk y (dlažba, obrubník y, tvarovky) a čtvrtá nová skupina zahrnuje velkorozměrové „prostorové“ prefabrikáty (nádrže, trafostanice aj.). Mezi výrobky skupiny pozemního stavitelství dominují předpjaté stropní panely Spiroll, tyčové a stěnové dílce pro montované konstrukce pozemních staveb a různé doplňky, jako jsou schody, lodžie aj. V oblasti kanalizací jde především o trouby, šachty a vpusti od průměru kanalizačních stok 300 mm až po 1600 mm (nyní

▲ Výroba betonových dílců pro kanalizační systémy je mechanizovaným procesem, který odpovídá systému řízení jakosti podle ČSN EN ISO 9002 a ČSN EN ISO 9001

připravujeme rozšíření až na průměr 2000 mm). Dohromady jde o nejucelenější nabídku sor timentu – stavebnici, ze které lze sestavit kompletní kanalizační stoku. Máme i několik specialit, jako jsou vejčité průměry trub nebo výstelky trub taveným čedičem opět různých průměrů. V drobném stavebním materiálu jsou to hlavně výrobky pro výstavbu komunikací (dlažby, obrubníky). Do této skupiny patří rovněž bednicí tvarovky, překlady a další výrobky, určené především pro zděné stavby. Poslední skupinou jsou zmíněné nádrže a trafostanice. Zabývá se vaše firma i jinou činností než je výroba betonových dílců? K na šim d al ším č innostem patří zejména výroba a prodej transportbetonu a strojíren ská výroba v našem závodě ve Veselí na Moravě. Jeho poslední zakázkou byla například dodávka stroje na výrobu šachtových dílců na Ukrajinu. Součástí výrobního programu byla donedávna i část, která se z betonářské produkce vymykala. Tuto výrobu jsme proto převedli na naši dceřinou společnost PREFA KOMPOZIT Y, a.s. Dceřiná společnost vyrábí sklolaminátové profily, ze kterých montuje konstrukce, které jsou určené zejména pro vlhké prostředí, například do čističek odpadních vod a do podzemních kolektorů. Jednou z posledních velkých zakázek byla například čistírna odpadních vod v Budapešti. Další dceřiná společnost

▲ Betonové dílce kanalizačních systémů jsou vyráběny v různých průměrech a profilech podle zadání zákazníka

PREFA TRADE, a.s., se zabývá prodejem stavebnin a stavební činností. Její hlavní činností je montáž stavebních konstrukcí z našich v ýrobků, jde tedy spíše o stavební firmu. Dalším podnikem mimo vlastní firmu je společný podnik PRESTAmix, kter ý v yrábí a prodává transportbeton. Na Slovensku máme organizační složku Prefa Brno SK, a.s., která se zabývá podporou prodeje na území Slovenské republiky. Jaké certifikace vaše výrobky splňují? Společnost Prefa Brno a.s. zavedla a úspěšně certifikovala ve všech svých výrobních jednotkách systém řízení jakosti podle ČSN EN ISO 9002 a ČSN EN ISO 9001. Na všechny výrobky, u kterých to ukládá zákon, máme výrobkové certifikáty a stavební technická osvědčení. Vlastnosti těchto výrobků a funkčnost systému jakosti ověřují autorizované osoby TZÚS Praha s.p. a Qualiform Brno a.s. Zástupce Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, kteří navštívili váš závod v Kuřimi, oslovil systém a pořádek, který na pracovišti panuje. Skupina hodnotitelů navštívila náš závod právě při hodnocení soutěže Nejlepší výrobce stavebnin. Pozvali jsme ji na toto pracoviště proto, že se zde kdysi jednalo o typický brownfield, který se nám podařilo přetvořit na moderní výrobnu. V 70. letech minulého století byl

▲ Armovna strážnického závodu

totiž tento prostor věznicí s pracovním provozem. Počátkem 8 0. let se vězeňsk ý provoz přesunul jinam a stavby včetně jejich okolí, které jsme převzali, byly v hrozném stavu. Dík y poměrně velk ým investicím do staveb a technologického zařízení se nám podařilo větší část areálu opravit a vytvořit podmínky pro moderní kvalitní výrobu. Proto jsme záměrně hodnotitelskou komisi na toto místo zavedli. Výrobnímu programu v oboru kanalizací ale nejvíce odpovídá závod Strážnice. Jak jsem se zmínil, je to naše „výkladní skříň“, každý z dalších závodů má ovšem svá specifika a je zaměřen na určitý segment našeho výrobního programu.

Produkce našich závodů se vzájemně doplňuje a podporuje. Například závod Oslavany se specializuje na venkovní architekturu, což kromě dlažeb a obrubníků zahrnuje i městský mobiliář a zahradní architekturu včetně vysoce estetických v ýrobků jako jsou městské lavičky, květináče nebo patníky. Strážnický závod vznikl stejně jako celá firma v 50. letech minulého století a od začátku se specializuje na výrobu trubních materiálů. Jako první v ČR jsme zde zahájili výrobu trub s integrovaným gumovým těsněním tehdy s průměry od 300 do 600 mm, později jsme průměry vyráběných trub zvětšovali. Dalším krokem pro doplnění sortimentu byla výroba trub vejčitých profilů, které se používají prosincový speciál

53

▲ Pravidelná zkouška výrobku železobetonové trouby

▲ Trouby vejčitého profilu jsou používány například při rekonstrukci kanalizačního systému v Brně

díky předchozí inovaci našeho strojního zařízení. Jak vidíte zahraniční konkurenci ve vašem oboru? Domnívám se, že zahraniční konkurence není v našem oboru v ČR významná, zejména pokud jde o těžké výrobky, je zde vždy problém s dopravou. Něco málo se dováží z Rakouska nebo z Polska, ale rozhodně kvalitou ani kvantitou to naše postavení na trhu neohrozí. Naopak, my významně vyvážíme, jak jsem se zmínil, na Slovensko. Letos jsme sice zaznamenali mírný pokles zakázek, rozhodně však situace není špatná. ▲ Sklad trubního materiálu v Závodě Strážnice společnosti Prefa Brno a.s.

zejména pro městské kanalizace, dále trouby pro technologii protlačování a v ýstelky trub odolnými materiály, zejména taveným čedičem. K troubám je vyráběn celý sortiment šachet, včetně šachetních den a šachetních komínů, ve všech žádaných variantách. Řešíte krizi pře sunem do jiných segmentů výroby? Podařilo se nám například najít skulinu na trhu v y t vořením nového sortimentu velkorozměrových prostorových pre fabrikátů. Zjednodušeně se jedná o velké krabicové dílce, které mohou sloužit jako betonové nádrže, nebo obrácené dnem vzhůru jako trafostanice, popř. jiné drobné stavby. Díky tomuto novému v ýrobnímu programu jsme snížili dopady krize v našem závodě Hodonín. Lze předpokládat, že uplatnění

54


prefabrikace v tomto segmentu stavebního trhu nebude ani v budoucnosti ohroženo tak jako v jiných oblastech. Naproti tomu například zájem o průmyslové haly, jejichž stavbu jsme dříve úspěšně realizovali, v současné době výrazně klesl. Jaká je situace v oblasti státních zakázek? V segmentu výstavby komunikací a kanalizací je p o dí l státních zakázek velký, naši odběratelé mají investiční prostředky kryty buď ze státních prostředků, nebo z dotačních fondů Evropské unie. Až dosud jsme propad nepocítili, objem zakázek v oboru kanalizací je zhruba stejný jako vloni. Situace je dobrá zejména díky zakázkám ze Slovenska, kam máme geograficky velmi blízko. V oblasti výrobků pro komunikace máme dokonce růst tržeb

Poc iťuje te fak t, že dosud neplatíme eurem? Koruna sice v poslední době vzhledem k euru poněkud posílila, ale dopady na náš export jsou minimální. Na Slovensku nakupujeme určité materiály, čímž se kurzový dopad vyrovnává. Větší část našich technologií nakupujeme v západní Evropě, v tuto dobu převážně v Německu. Domnívám se, že přijetí eura by hospodaření naší firmy nijak výrazně neovlivnilo. Jak reaguje na současnou situaci konkurence v ČR? Ta mírně př itvrdila zejména v cenové oblasti, dokonce jsme zaznamenali kroky, které neodpovídají korektnímu jednání. A perspektivy? Obavy z budoucnosti do jisté míry existují, příští rok patrně nebude lepší než letošní. Někteří naši kolegové z jiných

firem vidí nejbližší perspektivu dokonce hodně špatně. Propad zakázek se v posledních měsících poněkud zmírnil a pokud bude náš státní rozpočet schválen, domníváme se, že by se příští rok mohl podobat letošnímu. Realitou ovšem je, že nízká úroveň stavebních zakázek potrvá v ČR nejméně další čtyři roky. Jak hodnotíte činnost SPS v ČR? Jsem členem představenstva SP S v ČR a Jihomoravské ho stavebního společenství, takže se práce v SPS v rámci možností zúčastňuji. Osobně se domnívám, že jde o jedinou organizaci, která má šanci mluvit za všechny stavaře, kam p o č ít ám p o chopiteln ě i výrobce stavebních materiálů. Pokoušíme se také sdružovat i z úrovně výrobců betonových stavebních dílců. V současné době funguje, pokud vím, jediné sdružení, kterým je Asociace pro betonové kanalizace, ve k teré se snažíme společně propagovat uplatnění betonu v kanalizačních systémech. Jedním z pozitiv posledních měsíců je i Cena časopisu Stavebnictví, kterou jsme obdrželi a která nás mile překvapila. Kromě jiného ji vnímáme jako ocenění našeho katalogu výrobků. Od našich klientů dostáváme informace, že je díky svému rozsahu používán nejen jako náš propagační materiál, ale jako všeobecný průvodce sortimentem betonových stavebních dílců. ■ Prefa Brno a.s. přeje všem stavbařům úspěch v roce 2010.

Prefa Brno a.s. | Kulkova 10/4231 | 615 00 Brno | tel.: 541 583 111 | e-mail: [email protected]

www.prefa.cz

Garážový dům, Brno-Bystrc

KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ VAŠEHO PROJEKTU KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB

STROPNÍ KONSTRUKCE SPIROLL

Nabízíme • poradenskou a projekční činnost • výrobu širokého sortimentu prefabrikátů • montáž popř. kompletní dodávku Vaší stavby

Předpjaté dutinové panely Spiroll jsou vyráběny v různých výškách kontinuálním způsobem na dlouhých drahách. Následným řezáním, vrtáním popř. dalšími úpravami vzniká široký sortiment dílců, ze kterých je možné vytvořit různé, rozměrově variabilní a současně levné stropní a střešní konstrukce.

Specializujeme se • na stropní konstrukce z předpjatých panelů Spiroll včetně navazujících balkónů a schodišť • na montované konstrukce s využitím otevřeného skeletového systému • na montované stěnové konstrukce (hromadné garáže) • na velkorozměrové prostorové prefabrikáty (nádrže, trafostanice, šachty, garáže) Vlastní konstrukční řešení • montované modulové haly • garážové domy (hromadné garáže) • montované bytové objekty

K výhodám námi nabízené stropní konstrukce patří • variabilní rozpětí konstrukce a její únosnost podle požadavku projektu • zastropení složitých půdorysů včetně průchodů a prostupů pomocí podélných a šikmých řezů • řešení balkónů a lodžií i další řešení podle požadavků projektu • odborná montáž, kterou provádí naše dceřiná společnost PREFA TRADE a.s.


55

porotherm dům student

text: Hana Dušková

foto: organizátor soutěže

POROTHERM DŮM STUDENT 2009 Ceny 2. ročníku soutěže POROTHERM DŮM STUDENT 2009 pro studenty Fakulty architektury a Fakulty stavební ČVUT v Praze, Fakulty architektury VUT v Brně a Fakulty umění a architektury TU v Liberci na téma Rodinný dům budoucnosti byly slavnostně vyhlášeny a uděleny 12. listopadu 2009 v pražském Divadle Bez zábradlí.

časopisem Stavebnictví, vydavatelství EXPO DATA spol s r.o., časopisem Stavebnictví a interiér, vydavatelství VEGA, s.r.o. a internetovým portálem Tvůj Dům. Hlavní cena Porotherm dům student 2009 ve výši 50 000 Kč Hlavní cenu Porotherm dům student 2009 ve výši 50 000 Kč získal:

■ Marek Benada, student Fakulty architektury VUT v Brně Vyjádření poroty: Návrh předpokládá především nezbytnost úsporného využívání energií. Velmi dobře uspořádaná, pohodlná, dostatečně vybavená dispozice minimalizuje nutnost otvorů na sever. Na jih se otevírá velkými okny do lodžií, které lze podle potřeby plně uzavírat vnějšími harmonikovými okenicemi. Ná-

Poslání soutěže Cílem, proč společnost Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. soutěž Porotherm dům student vyhlašuje, je snaha trvale podněcovat tvorbu inspirativních návrhů staveb pro kvalitní bydlení a prezentovat invenční využití možností cihlového systému POROTHERM. Oceněné návrhy kloubí moderní architekturu, materiálovou kvalitu a současně možnosti energetických úspor jak z hlediska vlastní výstavby, tak následného provozu a údržby staveb.

Výsledky soutěže Ve 2. ročníku soutěže POROTHERM DŮM STUDENT byly uděleny ceny a odměny, vyhlášené společností Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. a mediálními partnery soutěže –

▲ Zvláštní cenu časopisu Stavebnictví ve výši 35 000 Kč získal Jan Stolek, student Fakulty architektury VUT v Brně

▼ Hlavní cenu Porotherm dům student 2009 ve výši 50 000 Kč získal Marek Benada, student Fakulty architektury VUT v Brně

56


vrh velmi dobře kombinuje tradiční přístupy a moderní technologie. Zvláštní cena časopisu Stavebnictví ve výši 35 000 Kč Zvláštní cenu časopisu Stavebnictví ve výši 35 000 Kč získal: ■ Jan Stolek, student Fakulty architektury VUT v Brně Vyjádření poroty: Je třeba ocenit zejména velmi citlivé zasazení stavby do terénu, výborné využití zastavěného prostoru a využití části střechy pro solární kolektory. Odměny časopisu Stavebnictví ve výši 5000 Kč Odměny časopisu Stavebnictví ve výši 5000 Kč získaly návrhy těchto studentů:

▲ Jednu z odměn časopisu Stavebnictví ve výši 5000 Kč získali Ondřej Fiala a Tomáš Henel, studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze

■ Ondřej Fiala a Tomáš Henel, studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze Vyjádření poroty: Návrh nabízí velkorysý dům s přehlednou a dobře vybavenou dispozicí, s kombinací prostředků vedoucích k úspoře energie. Jako jeden z mála soutěžních návrhů počítá i s dílnou, která je včleněna do zadní partie přístavku pro auto. ■ Jiří Kolomazník a Aleš Javůrek, studenti Fakulty architektury VUT v Brně Vyjádření poroty: Návrh vychází z atriového typu domu s pohodlnou dispozicí bydlení pro čtyři osoby, jehož okna v celé výšce podlaží jsou obrácena na venek. Atrium je částečně zastřešeno a určeno jako vnitřní přístřešek pro čtyři auta. Návrh počítá s variabilním využitím budovy – jako izolovaného domu či domu začleněného v různě velikých skupinách. Návrh počítá také s využitím sluneční energie.

▲ Jednu z odměn časopisu Stavebnictví ve výši 5000 Kč získali Jiří Kolomazník a Aleš Javůrek, studenti Fakulty architektury VUT v Brně ▼ Jednu z odměn časopisu Stavebnictví ve výši 5000 Kč získala Pavla Wolfová, studentka Fakulty architektury VUT v Brně

■ Pavla Wolfová, studentka Fakulty architektury VUT v Brně Vyjádření poroty: Inovačním prvkem návrhu tradičního rodinného domu je mírné prohnutí půdorysu a posun dispozičního řešení. Počítá s okny na celou výšku podlaží. Do prostorů domu zahrnuje i dílnu. Je jen otázkou, zda vybavení hygienickými prostory (pouze jedna koupelna na tři ložnice) je dostatečné. ■ prosincový speciál

57

v příštím čísle

01/10

leden

2009


Tématem příštího čísla 01/10 budou domy v pasivním energetickém standardu. Články se zaměří na současný a budoucí vývoj navrhování v oblasti stavebně konstrukční, technologické a architektonické a zhodnotí důvody výstavby pasivních domů. Budou představeny některé nové realizace v ČR i v zahraničí, ale i obnova stávajících budov s použitím prvků pro pasivní domy.

Ročník III Prosincový speciál

2008


09/08


MK ČR E 17014

Čislo 01/10 vychází 7. ledna

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

ediční plán 2009



časopis

zakládání ediční plán 2010 staveb www.casopisstavebnictvi.cz

Patrik Kotas, Střížkov a Calatrava pavilon P na brněnském výstavišti Stavba roku 2008, druhé kolo

předplatné Celoroční předplatné (sleva 20 %): 5 4 4 Kč včetně DPH, balného a poštovného Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected]


Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.


časopis

pozice na trhu

časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR


Kontakt pro zaslání edičních plánů 2009 a 2010 v tištěné nebo elektronické podobě: Mgr. Darja Slavíková tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

58


Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz Obchodní ředitel vydavatelství: Milan Kunčák Tel.: +420 541 152 565 E-mail: [email protected] Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Mobil: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Redaktor: Petr Zázvorka Mobil: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktorka odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Inzerce: Jana Jaskulková Tel.: +420 541 159 369 E-mail: [email protected] Lucie Kopecká Tel.: +420 541 159 368 E-mail: [email protected] Darja Slavíková Tel.: +420 541 159 437 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D. Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach Tel.: +420 541 159 374 E-mail: [email protected] Předplatné: Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Tisk: Tiskárna EXPODATA-DIDOT, spol. s r.o. Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300511 © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

stavební firmy a situace na trhu

TOP STAV 100 a MID-TOP STAV stavba roku: hotel Karlov

Nejlepší výrobce stavebnin 2009

www.prefa.cz

Prefa Brno a.s. Kulkova 10/4231, 615 00 Brno tel.: 541 583 111, fax: 541 583 833, e-mail: [email protected]

• PREFA KOMPOZITY,a.s. výroba kompozitních proﬁlů, výrobků a konstrukcí

• PREFA TRADE,a.s. provádění staveb, prodej stavebnin

DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI

zkušebnictví, projekční a poradenská činnost

• SLUŽBY

výroba, montáž a opravy zařízení výroba, montáž, opravy a konstrukce zařízení se zaměřením na výrobu betonu a betonovou prefabrikaci

pro všechny pravidelné odběratele časopisu S t ave b ni c t v í b ud e prosincov ý speciál v podobě elektronického magazínu na: prosincový speciál


• STROJNÍ VÝROBA

výrobky pro výstavbu nádrží, podzemních sítí a ochranu životního prostředí kruhové a pravoúhlé nádrže, kabelové šachty, energokanály, dešťové hospodářství, odlučovače lehkých kapalin, čerpací stanice, protihluková stěna

• EKOLOGIE A NÁDRŽE

výrobky pro podzemní sítě a kanalizace trouby, šachty, vpustě

• KANALIZACE

třicet a více tisíců výtisků bychom v případě „nadplánového“ speciálu nedokázali vytisknout. ■ Ale, prosincový speciál si můžete přečíst všichni! A neznamená to, že si ho budete navzájem Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs půjčovat jako samizdaty před dvaceti a více lety. Jak jsme avizovali v předchozím listopadoprosincovém čísle, bude tento speciál přístupný ve formě elektronického magazínu. Čtení tohoto typu média je stejně jednoduché jako otevření novin. Na, výhradně pro naše čtenáře, připravené webové držíte v rukou prosincové vydání adrese www.casopisstavebčasopisu Stavebnictví. Něco je nictvi.cz/prosincovy_special špatně. Anebo dobře? Poprvé se najdete kompletní obsah prosinvydavatelství EXPO DATA spol. cového speciálu s několika články s r.o. rozhodlo vydat časopis Sta- navíc! Jeho podoba a uživatelský vebnictví také v prosinci. Ovšem komfort jsou navíc skoro stejné trochu jinak, než tomu bylo u před- jako u papírového časopisu. Jen chozích čísel všech tří ročníků. stránky obracíte pomocí myši a ne nasliněného prstu (určitě se Vlastně trochu hodně jinak. ■ Předně, prosincový speciál, podívejte na třetí stranu obálky). jak jsme toto vydání nazvali, není ■ A konečně, v tomto předvánočmonotematický jen z padesáti ním vydání se může najít mnoho procent. Je monotematický celý. z Vás stavebních podnikatelů Věnuje se výhradně stavebním a manažerů stavebních firem. firmám a výrobcům stavebních Například anketu se čtyřmi otázhmot, stavu stavebního průmyslu kami, mapujícími aktuální stav na konci prvního opravdu krizové- firem a názory jejich zástupců ho roku českého hospodářství. na neradostnou budoucnost, V tomto smyslu to není úplně jsme museli předčasně zastavit, veselé čtení. Nicméně jsme se protože odpovědí přišlo obrovské pokusili podat poměrně obsáhlý množství. přehled současné ekonomické situace pomocí statistických analýz Snad ani nemá smysl dále komennezávislých autorů. Rok 2008, na tovat obsah vydání časopisu, ktejehož konci se ekonomická situ- ré se věnuje ekonomické situaci ace České republiky kroutila do stavebního průmyslu na samém recese, je zevrubně popsán tradič- konci roku 2009. Nicméně, zkuste ními anketami malých, středních prosím přes všeobecnou skepsi a velkých stavebních firem MID- hledat v uvedených statistických datech a zkušenostech manažerů TOP STAV a TOP STAV 100. ■ Prosincový speciál nemá tradič- stavebních firem, výrobců stavební rozsah šestasedmdesáti stran, ních hmot i zástupců státní správy ale čítá o šestnáct stránek méně. právě ta fakta, jež by Vám mohla Ne, že by se nenašlo dost článků pomoci ve zdraví přežít nejen rok na téma současná ekonomická 2010. situace v českém stavebním průmyslu. Trochu jsme se ovšem Hodně štěstí přeje obávali, že by čtenáře dalších šestnáct stran textu o marném hledání světla na konci tunelu mohlo před svátky hojnosti lehce Jan Táborský deprimovat. ■ Prosincový speciál nedostanete šéfredaktor do schránky všichni. Obvyklých [email protected]

VÝROBNÍ PROGRAM

Vážení čtenáři,

výrobky pro výstavbu pozemních staveb skeletový systém, atypická výroba, stropní a střešní dílce, velkorozměrové prostorové prefabrikáty, výrobky pro zděné stavby, prostorová prefabrikace, transportbeton, betonářská výztuž


MK ČR E 17014

• POZEMNÍ STAVBY

speciál editorial

• KOMUNIKACE

KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ VAŠEHO PROJEK TU

2009

prosincový


výrobky pro výstavbu komunikací a venkovní architekturu dlažby, zatravňovací dlažby, obrubníky a přídlažba, dílce pro povrchové odvodnění, venkovní architektura, plotové dílce, silniční panely

časopis

3

www.casopisstavebnictvi.cz/prosincovy_special

Office building Nordica Ostrava Oceněno titulem ČESKÝ ENERGETICKÝ A EKOLOGICKÝ PROJEKT 2008

Skanska CZ a.s. www.skanska.cz

stavebnictví stavební firmy a situace na trhu časopis prosincový speciál

Recommend Documents