STANOVY Akciové společnosti VEMEX Energie a.s. Hlava I – Základní ustanovení Článek 1 Obchodní firma Obchodní firma: VEMEX Energie a.s. Článek 2 Sídlo Společnosti Sídlem Společnosti je: Praha.
Článek 3 Internetová stránka Na adrese: www.vemexenergie.cz jsou umístěny internetové stránky společnosti, kde jsou uveřejňovány pozvánky na valnou hromadu a uváděny další údaje pro akcionáře. Článek 4 Předmět podnikání 1. Předmětem podnikání Společnosti je: a) b) c) d) 2.
výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; obchod s plynem; obchod s elektřinou; poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Společnost se může za účelem podnikání majetkově podílet jako společník nebo člen na již založených českých obchodních Společnostech nebo jiných právnických osob v tuzemsku. Nebude-li to v rozporu s právními předpisy, zejména devizovými, může se takto zúčastnit i v zahraničí, a to bez ohledu na předmět podnikání právnické osoby, na jejímž podnikání se podílí. Hlava II. – Základní kapitál, akcie a práva akcionáře Článek 5 Základní kapitál Společnosti a akcie
1. Základní kapitál Společnosti činí 100.000.000,- Kč (slovy: sto milionů korun českých). Všechny akcie společnosti jsou vydány jako zaknihované cenné papíry na jméno. Se všemi akciemi jsou spojena stejná práva. 2. Základní kapitál Společnosti je rozdělen na 500 kusů akcií na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 200 000,- Kč každá. 3. Společnost vede seznam akcionářů v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích („zákon o obchodních korporacích). Článek 6 Práva a povinnosti akcionářů 1. Práva a povinnosti akcionářů jsou stanovena v těchto stanovách a v příslušných právních předpisech, zejména v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a v zákoně o obchodních korporacích. 2.
Hlasovací právo je spojeno s akcií s tím, že na každou akcii o jmenovité hodnotě 200.000,- Kč (slovy: dvě stě tisíc korun českých) připadá jeden (1) hlas. Celkový počet hlasů ve společnosti je pět set (500).
3.
Akcionář je oprávněn zúčastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se Společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Rozhodným dnem pro účast akcionáře na valné hromadě je sedmý den předcházející dni konání valné hromady.
4.
Akcionář přítomný na valné hromadě má právo na vysvětlení podle předchozího odst. 3 ohledně záležitostí týkajících se osob ovládaných Společností.
5.
Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. Informace může být zcela nebo zčásti odmítnuta, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by mohlo její poskytnutí přivodit Společnosti újmu nebo jde o důvěrnou informaci podle zvláštního právního předpisu anebo je předmětem obchodního tajemství Společnosti nebo utajovanou skutečností podle zvláštního právního předpisu. Zda jde o takovou informaci, rozhoduje představenstvo. Odmítne-li představenstvo z uvedených důvodů informaci sdělit, může být informace vyžadována, jen pokud bude s jejím poskytnutím souhlasit dozorčí rada. Jestliže nesouhlasí s poskytnutím informace ani dozorčí rada, rozhodne o tom, zda je Společnost povinna informaci poskytnout, soud na základě žaloby akcionáře. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu informací.
6.
Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v pozvánce na její jednání nebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu Společnosti nejméně pět dnů přede dnem konání příslušné valné hromady. To neplatí, jde-li o návrhy na volbu konkrétních osob do orgánů Společnosti. Představenstvo je pak povinno uveřejnit jeho protinávrh se svým
stanoviskem, pokud je to možné, nejméně tři dny před oznámeným datem konání valné hromady. 7.
Právo na dividendu (podíl na zisku Společnosti) na základě akcií, které byly vydány v souvislosti se zvýšením základního kapitálu Společnosti, vzniká za ten rok, ve kterém byly upsány akcie (jejich emisní kurs) na zvýšení základního kapitálu Společnosti plně splaceny.
8.
Právo na dividendu má akcionář, který je držitelem akcie ke dni konání valné hromady, která o výplatě dividendy rozhodla.
9.
V případě, že má Společnost jediného akcionáře, držitele akcií na majitele, je tento akcionář povinen bez zbytečného odkladu poté, co převede akcie na jiné osoby tak, že Společnost bude mít více akcionářů, oznámit Společnosti tuto změnu za účelem svolání valné hromady potřebné ke změně stanov ohledně počtu členů představenstva a k volbě členů představenstva. Článek 7 Zvýšení základního kapitálu
1.
2.
O zvýšení základního kapitálu Společnosti rozhoduje valná hromada podle ustanovení §§ 415 až 417, jakož i §§ 474 až 515 zákona o obchodních korporacích. K přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu Společnosti je zapotřebí alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů, zvyšuje-li se základní kapitál peněžitými vklady. K přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu Společnosti je zapotřebí alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů, zvyšuje-li se základní kapitál nepeněžitými vklady Bude-li vydáno více druhů akcií, vyžaduje se rovněž dvoutřetinová většina hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií nebo v případě zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií. V pozvánce nebo oznámení o svolání valné hromady, která má rozhodovat o zvýšení základního kapitálu, musí být uvedeny kromě náležitostí obsažených v Článku 13 těchto stanov též důvody navrhovaného zvýšení základního kapitálu, způsob a rozsah tohoto zvýšení; navrhovaný druh, podobu, formu a počet akcií; pokud mají být vydány nové akcie společnosti, jmenovité hodnoty nových akcií nebo nová jmenovitá hodnota dosavadních akcií; a mají-li být vydány poukázky na akcie, ke kterým upisovaným akciím budou vydány. Má-li být zvýšení základního kapitálu provedeno upisováním nových akcií, uvede se v pozvánce nebo oznámení i lhůta pro jejich upsání a navrhovaná výše emisního kursu nebo způsob jeho určení s odůvodněním anebo údaj o tom, že jeho určením bude pověřeno představenstvo, včetně případné minimální výše, v jaké může být emisní kurs představenstvem určen. Navrhuje-li se vydání nového druhu akcií, uvedou se i práva s nimi spojená a důsledky, které bude mít jejich vydání na práva spojená s akciemi dříve vydanými. Jestliže se valné hromadě navrhuje omezení nebo vyloučení přednostního práva podle § 488 zákona o obchodních korporacích, uvede se v pozvánce nebo oznámení důvod, proč má dojít k omezení nebo vyloučení přednostního práva. Jestliže se valné hromadě navrhuje zvýšení základního kapitálu upisováním akcií a emisní kurs se splácí
nepeněžitými vklady, uvede se v pozvánce nebo oznámení jeho předmět a ocenění uvedené v posudku znalce nebo znalců nebo jeho hodnota. Jestliže se valné hromadě navrhuje vyslovení souhlasu se započtením, uvedou se v pozvánce také pohledávky, které mají být započteny, a důvody navrhovaného započtení. 3.
Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek určených zákonem o obchodních korporacích a stanovami rozhodlo o zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií, které budou spláceny peněžitými či nepeněžitými vklady, nebo z vlastních zdrojů Společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo zvýšením základního kapitálu pověřila. Zvýšit základní kapitál rozhodnutím představenstva lze i opakovaně. Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva se dále řídí ustanovením § 511 až 515 zákona o obchodních korporacích.
4.
Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií lze provést za podmínek ustanovení § 474 až 494 zákona o obchodních korporacích. Má-li být zvýšení základního kapitálu Společnosti provedeno upsáním nových akcií, valná hromada v souladu s stanoví způsob a podmínky jejich upisování a splácení. Upisování nových akcií nemůže začít dříve, než usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu bude zapsáno do obchodního rejstříku, ledaže byl podán návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku a upisování akcií je vázáno na rozvazovací podmínku, jíž je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Upsání akcií je neúčinné, bude-li zamítnut návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Pro uplatnění přednostního práva stávajících akcionářů k upisování, splácejíli se upisované nové akcie peněžitými vklady, platí § 484 až 486 zákona o obchodních korporacích
5.
Podmíněně lze zvýšit základní kapitál za podmínek uvedených v ustanovení § 505 až 510 zákona o obchodních korporacích. O podmíněném zvýšení základního kapitálu rozhodne valná hromada zároveň s rozhodnutím o vydání vyměnitelných či prioritních dluhopisů.
6.
Z vlastních zdrojů lze zvýšit základní kapitál podle ustanovení § 495 až § 504 zákona o obchodních korporacích. Při zvýšení základního kapitálu Společnosti z vlastních zdrojů Společnosti rozhodne valná hromada o způsobu zvýšení buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře podle podílu jimi upsaných akcií na dosavadním základním kapitálu, nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií.
7.
Bez zbytečného odkladu od usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu podá představenstvo návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku.
8.
Upisování akcií nemůže začít dříve, než bude usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, ledaže byl podán návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku a upisování akcií vázáno na rozvazovací podmínku, jíž je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
9.
Po splnění podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích, stanovami, popř. rozhodnutím valné hromady, představenstvo navrhne zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají ode dne tohoto zápisu. Článek 8 Splácení emisního kursu akcií 1. Při založení Společnosti jsou upisovatelé povinni splatit emisní kurs upsaných akcií v penězích v plné výši nejpozději do devadesáti (90) dnů od podepsání zakladatelské listiny.
2.
Emisní kurs akcií může být při zvýšení základního kapitálu na základě rozhodnutí valné hromady splácen jak peněžitými, tak i nepeněžitými vklady. Peněžité vklady jsou splatné ve výši 30% (třiceti procent) do jednoho (1) měsíce od upsání akcie, zbytek emisního kurzu je splatný do jednoho roku od upsání akcie.
3.
Pokud je nepeněžitým vkladem: a)
věc movitá, je vklad vnesen předáním věci Společnosti. Není-li z povahy věci možné faktické předání movité věci, je předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují předávanou věc, a dokumentace, které zachycuje povahu, obsah a jiné skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu.
b)
věc nemovitá, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá správci vkladu nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti Společnosti je vklad vnesen. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá Společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci. U ostatních nepeněžitých vkladu je vklad splacen účinností písemné smlouvy o vkladu. Je-li nepeněžitým vkladem knowhow, vyžaduje se i předání dokumentace, v níž je zachyceno. Je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. O předání závodu, jeho části nebo dokumentace, v níž je zachyceno know-how, sepíší Společnost a osoba splácející vklad zápis.
4.
Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurz upsaných akcií nebo jeho splatnou část ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku, vyzve jej představenstvo, aby jej splatil včetně úroků z prodlení ve výši uvedené v ustanovení § 344 odst. 2 zákona o obchodních korporacích ve lhůtě třicet (30) dnů od doručení výzvy. V případě, že nedojde ke splacení emisního kurzu ani v takové dodatečné lhůtě, uplatní se postup dle § 345 až 347 zákona o obchodních korporacích.
5.
Nepřejde-li na Společnost majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu, přestože se nepeněžitý vklad považuje za splacený, je akcionář, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a Společnost
je povinna vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej byla povinna vydat oprávněné osobě. Převede-li akcionář akcie nebo zatímní listy na jiného, ručí za splnění závazku zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích nabyvatel akcií nebo zatímních listů, nejde-li o nabytí na veřejném trhu. Článek 9 Snížení základního kapitálu 1. O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada podle ustanovení § 415 až 417 a § 516 až § 544 zákona o obchodních korporacích s tím, že není přípustné snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě losování akcií (podle § 523 odst. 2 a § 527 až 531 zákona o obchodních korporacích). 2.
V pozvánce na jednání valné hromady resp. v oznámení o konání valné hromady, která rozhoduje o snížení základního kapitálu, se uvede kromě náležitostí podle Článku 13 těchto stanov alespoň důvod snížení základního kapitálu a způsob, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení základního kapitálu, rozsah snížení základního kapitálu, snižuje-li se základní kapitál na základě návrhu akcionářů, údaj, zda jde o návrhy na úplatné nebo bezúplatné vzetí akcií z oběhu, a při návrhu na úplatné vzetí akcií z oběhu i výši úplaty nebo pravidla pro její určení, a mají-li být v důsledku snížení základního kapitálu předloženy Společnosti listinné akcie nebo zatímní listy, i lhůtu pro jejich předložení.
3.
Snižuje-li se základní kapitál vzetím akcií z oběhu na základě návrhu, postupuje se v souladu s ustanovením § 532 až 535 zákona o obchodních korporacích. Při snižování základního kapitálu se postupuje podle těchto pravidel: a)
do třiceti (30) dnů od usnesení valné hromady podá představenstvo návrh na jeho zápis do obchodního rejstříku;
b)
usnesení valné představenstvo;
c)
představenstvo je povinno do třiceti (30) dnů od nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu vůči třetím osobám oznámit rozsah snížení základního kapitálu známým věřitelům, kterým vznikly pohledávky vůči Společnosti přede dnem, v němž se toto rozhodnutí stalo účinným vůči třetím osobám s výzvou, aby přihlásili své pohledávky;
d)
představenstvo zabezpečí zveřejnění rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu po jeho zápisu do obchodního rejstříku, nejméně dvakrát za sebou s alespoň třicetidenním odstupem;
e)
představenstvo podá návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku v souladu s ustanovením § 519 zákona o obchodních korporacích.
hromady
o
snížení
základního
kapitálu
vykonává
Hlava III. – Organizace Společnosti Článek 10 Orgány Společnosti Orgány Společnosti jsou: a) valná hromada b) představenstvo c) dozorčí rada Článek 11 Valná hromada 1. Nejvyšším orgánem Společnosti je valná hromada. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně anebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období. 2.
Akcionáři se při prezentaci na valné hromadě prokazují průkazem totožnosti. Zástupce akcionáře se musí prokázat písemnou plnou mocí a průkazem totožnosti. Z plné moci musí být zřejmý rozsah zástupcova oprávnění. Právnická osoba se prokáže výpisem z obchodního rejstříku. Nebude-li přítomen statutární orgán právnické osoby, musí se její zástupce prokázat písemnou plnou mocí udělenou statutárním orgánem. Z plné moci musí být zřejmý rozsah zástupcova oprávnění. Článek 12 Svolání valné hromady 1. Valnou hromadu svolává představenstvo, popř. jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno usnášet, nestanoví-li zákon o obchodních korporacích jinak, a to nejméně 1x ročně, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období.
2.
Představenstvo je povinno svolat valnou hromadu v případech stanovených v zákoně, zejména když: a)
zjistí, že celková ztráta Společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů Společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze
s ohledem na všechny okolnosti předpokládat nebo pokud zjistí, že se Společnost dostala do úpadku, a navrhne valné hromadě zrušení Společnosti nebo přijetí jiného opatření, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného; b) c)
to vyžadují jiné vážné zájmy Společnosti; její svolání požádá podle ustanovení § 365 zákona o obchodních korporacích akcionář nebo akcionáři Společnosti, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň pět procent (5%) základního kapitálu a kteří zároveň navrhnou konkrétní záležitosti k projednání na této valné hromadě;
d)
požádá-li o její svolání svým usnesením dozorčí rada;
e)
dojde ke změně v počtu akcionářů tak, že Společnost již nebude mít jediného akcionáře, a to zejména za účelem změny stanov ohledně počtu členů představenstva a k volbě členů představenstva.
3.
Valnou hromadu může svolat i dozorčí rada a učiní tak vždy, jestliže to vyžadují zájmy Společnosti.
4.
Pozvánka na jednání valné hromady resp. oznámení o konání valné hromady musí obsahovat náležitosti uvedené v ustanovení § 407 zákona o obchodních korporacích, případně další náležitosti vyžadované zákonem o obchodních korporacích nebo těmito stanovami.
5.
Pozvánku na valnou hromadu uveřejní představenstvo Společnosti nejméně třicet (30) dnů přede dnem konání valné hromady na internetových stránkách Společnosti a současně, jsou-li vydány akcie na jméno, zašle představenstvo Společnosti pozvánku na jednání valné hromady všem akcionářům na adresu jejich sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů nejméně třicet (30) dní před jejím konáním. Svolává-li se mimořádná valná hromada z důvodů uvedených v ustanovení § 367, lhůta uvedená v předchozí větě tohoto odstavce se zkracuje na patnáct (15) dnů.
6.
Náhradní valná hromada se svolává způsobem stanoveným v § 414 zákon o obchodních korporacích.
7.
8.
Představenstvo je povinno dozorčí radě písemně oznámit program plánované valné hromady (vč. jednotlivých bodů programu, jež mají být na valné hromadě projednány) nejpozději třicet (30) dnů před jejím konáním, resp. patnáct (15) dnů před konáním mimořádné valné hromady svolané z důvodů uvedených v ustanovení § 367 zákona o obchodních korporacích, a to zasláním kopie pozvánky na valnou hromadu (postačí i emailem), včetně všech informací a dokumentů k plánované valné hromadě. Dojde-li následně k jakékoli změně programu plánované valné hromady, je představenstvo povinno tyto změny dozorčí radě bez odkladu oznámit. Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady rozhodováno o změně stanov Společnosti, musí být pozvánka na jednání resp. oznámení o jejím konání alespoň charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn stanov musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle Společnosti ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie návrhu stanov na svůj náklad
a své nebezpečí. Na tato práva musí být akcionáři upozorněni v pozvánce na jednání valné hromady resp. v oznámení o jejím konání. 9.
Je-li na pořadu jednání valné hromady projednání a schválení řádné, mimořádné, konsolidované, popřípadě i mezitímní účetní závěrky, zašle Společnost vybrané údaje této účetní závěrky spolu s pozvánkou na jednání valné hromady nebo uveřejní spolu s oznámením o jejím konání a uvede dobu a místo, kde je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře Společnosti.
10.
Valné hromady se účastní kromě akcionářů členové představenstva, dozorčí rady a také osoby písemné pozvané představenstvem.
11.
Konání valné hromady lze odvolat nebo změnit datum jejího konání podle ustanovení § 410 zákona o obchodních korporacích
12.
Valnou hromadu svolanou podle odst. 2 písm. c) tohoto článku lze odvolat nebo změnit její termín jen tehdy, když s tím souhlasí ten akcionář, který dal podnět k jejímu svolání.
13.
Valné hromady se mohou zúčastnit akcionáři-držitelé akcií na jméno, zapsaní ke dni jejího konání v seznamu akcionářů.
14.
Souhlasí-li s tím všichni akcionáři společnosti, může se valná hromada konat i bez splnění požadavků zákona o obchodních korporacích a těchto stanov na řádné a včasné svolání valné hromady. Článek 13 Působnost valné hromady 1. Působnost valné hromady je uvedena v § 421 zákona o obchodních korporacích. Po dobu, po kterou má Společnost jediného akcionáře, vykonává tento akcionář působnost valné hromady svým písemným rozhodnutím. Toto rozhodnutí musí být přijato ve formě notářského zápisu ve věcech působnosti valné hromady, u nichž zákon o obchodních korporacích předepisuje pořízení notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady. Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které jí nesvěřuje zákon nebo stanovy.
2.
Následující bude, bez omezení, svěřeno do výlučné působnosti valné hromady: a)
rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností;
b)
rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči Společnosti proti pohledávce Společnosti na splacení emisního kursu;
c) d) e)
f) g) h) i) j)
k) l) m)
3.
rozhodnutí o snížení základního kapitálu a o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů; volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady; schvalování řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo, bude-li to případné, konsolidované účetní závěrky, a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky; rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o úhradě ztráty a stanovení tantiém; rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady; rozhodnutí o podání žádosti o přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a o jejich vyřazení z obchodování; rozhodování o zrušení Společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku; rozhodování o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo o rozdělení Společnosti, popřípadě o změně právní formy; udělování pokynů představenstvu a schvalování zásad činnosti představenstva, nejsou-li v rozporu s právními předpisy; valná hromada může zejména zakázat členovi představenstva určité právní jednání, je-li to v zájmu společnosti; valná hromada není oprávněna udělovat pokyny týkající se obchodního vedení, ledaže o udělení takového pokynu je výslovně požádá v souladu s § 51 (2) zákona o obchodních korporacích; rozhodování o převodu nebo zastavení závodu nebo jeho části, o pachtu závodu společnosti nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku nebo o smlouvě zřizující zástavní právo k závodu nebo jeho části; schválení jednání učiněných jménem Společnosti do jejího vzniku; rozhodování o dalších záležitostech svěřených těmito stanovami nebo zákonem o obchodních korporacích nebo zákonem do působnosti valné hromady.
Řádná valná hromada se koná nejméně jednou ročně, vždy nejpozději do 30. června příslušného roku. Valnou hromadu svolává představenstvo; akcionář může svolat valnou hromadu za podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích. Dozorčí rada je povinna svolat valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy Společnosti. Valná hromada se svolává do sídla Společnosti či na jiné vhodné místo. Článek 14 Jednání valné hromady 1. Valná hromada jedná pouze o bodech zveřejněného pořadu jednání uvedeného v pozvánce na jednání podle valnou hromadou schváleného jednacího a hlasovacího řádu, bude-li tento schválen, jinak podle pravidel uvedených v těchto stanovách a zákoně o obchodních korporacích.
2.
Valná hromada volí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a sčitatele a schválí jednací řád valné hromady. K návrhu představenstva, popřípadě dozorčí rady, je-li svolavatelem valné hromady dozorčí rada, jsou tyto osoby voleny
jednotlivými akcionáři aklamací, a to nadpoloviční většinou hlasů přítomných akcionářů. 3.
Valnou hromadu zahajuje a do zvolení předsedy valné hromady ji řídí představenstvem pověřený člen představenstva, popřípadě, je-li svolavatelem dozorčí rada, jí pověřený člen dozorčí rady; dále řídí valnou hromadu její předseda.
4.
Zápis o valné hromadě musí obsahovat náležitosti podle ustanovení § 423 zákona o obchodních korporacích. Článek 15 Usnášení a rozhodování valné hromady 1. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje (50%) padesát procent základního kapitálu Společnosti.
2.
Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon o obchodních korporacích nebo stanovy nevyžadují většinu jinou.
3.
Hlasování akcionářů se děje aklamací prostřednictvím hlasovacích lístků, které jsou označeny počtem hlasů držitele akcií.
4.
Záležitosti dotazů, připomínek, časového limitu jednotlivých příspěvků akcionářů na valné hromadě, dále činnost informačního střediska, skrutátorů a výpočetní techniky, využívaných pro výsledky hlasování, řeší akcionáři schvalovaný jednací a hlasovací řád valné hromady, je-li tento valnou hromadou schválen. Není-li schválen, postupuje se podle posledního jednacího a hlasovacího řádu, který byl schválen některou z předcházejících valných hromad. Článek 16 Představenstvo a jeho působnost 1. Představenstvo je statutárním orgánem Společnosti, jenž řídí činnost Společnosti a jedná za Společnost. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech Společnosti, pokud nejsou zákonem o obchodních korporacích nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Představenstvo se při své činnosti řídí jednacím řádem.
2.
Představenstvu přísluší zejména: a) b) c) d) e)
zabezpečovat obchodní vedení Společnosti; zabezpečovat řádné vedení účetnictví Společnosti; předkládat valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku; předkládat valné hromadě k rozhodnutí návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty; předkládat valné hromadě nejméně jednou za účetní období zprávu o podnikatelské činnosti Společnosti a o stavu jejího majetku, která je vždy
f)
g) h) i) j) k) l) m) n) o) 3.
součástí výroční zprávy zpracovávané podle zvláštního právního předpisu, a to nejpozději do 30. června příslušného roku; vyžádat si souhlas dozorčí rady k uzavření smlouvy, na jejímž základě má Společnost nabýt nebo zcizit majetek, ledaže jde o nabytí vlastního majetku v rámci běžného obchodního styku nebo o nabytí z podnětu nebo pod dozorem státního orgánu nebo nabytí na burze či obdobném veřejném trhu;
předkládat valné hromadě ke schválení návrhy usnesení, jichž je třeba k řádnému fungování Společnosti; vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informací a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo Společnosti způsobit škodu; svolávat řádnou, mimořádnou či náhradní valnou hromadu v souladu s příslušnými právními normami a stanovami Společnosti; rozhodovat o udělení či odnětí prokury jedné nebo více osobám; vykonávat ve vztahu k zaměstnancům Společnosti práva zaměstnavatele ve smyslu příslušných pracovněprávních předpisů; uzavírat a schvalovat kolektivní smlouvy v souladu s příslušnými obecně závaznými právními předpisy; vydávat důležité vnitřní předpisy Společnosti; rozhodovat o zvýšení základního kapitálu Společnosti v souladu s pověřením uděleným valnou hromadou, stanovami a příslušnými právními předpisy; a podat příslušnému soudu návrh na prohlášení úpadku na majetek Společnosti v případech stanovených právními předpisy.
Představenstvo je povinno zejména: a) umožnit dozorčí radě, či jejím členům, průběžně kontrolovat činnost představenstva; b) předkládat na požádání členům dozorčí rady veškeré písemnosti a doklady související s vedením a hospodařením společnosti;
4.
K následujícím úkonům je představenstvo povinno vyžádat si vždy předchozí souhlas dozorčí rady společnosti: a) b) c) d)
ukončení dosavadní a zahájení nové podnikatelské činnosti; k případnému jmenování a odvolávání generálního ředitele společnosti; zřízení, pachtu a zrušení poboček a závodů nebo jejich částí; založení a zrušení obchodních korporací, družstev, nadací jakéhokoliv druhu včetně nabytí, převodu a jakéhokoliv zatížení podílů a účastí v obchodních korporacích, družstvech, nadacích; e) poskytnutí zajištění (např. zástavní právo, zajišťovací převod vlastnictví, převzetí ručitelského závazku), převzetí a přistoupení k cizím závazkům; f) uzavírání, změna a ukončení nájemních smluv jako pronajímatel či nájemce na dobu delší než 1 rok;
g) udělování prokury; h) uzavírání, změna a ukončení smluv týkajících se práv průmyslového vlastnictví; i) uzavírání, změna a ukončení smluv o poskytnutí know – how společnosti;
Článek 17 Složení, ustavení a funkční období představenstva 1. Představenstvo Společnosti je tříčlenné. Členy představenstva jednotlivě volí a je oprávněna kdykoliv odvolat valná hromada. Rozdělení kompetencí členů představenstva určuje samo představenstvo. Členem představenstva může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky pro výkon této funkce stanovené zákonem a u níž nejsou dány překážky výkonu této funkce. 2.
Funkční období jednotlivých členů představenstva je pět (5) let. Znovuzvolení členů představenstva je přípustné.
3.
Jestliže člen představenstva zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, musí valná hromada Společnosti do dvou (2) měsíců zvolit nového člena představenstva, případně může představenstvo jmenovat náhradního člena do příštího zasedání valné hromady v souladu s odst. 6 tohoto článku.
4.
V případě, že člen představenstva ze své funkce odstupuje, je povinen toto písemně oznámit představenstvu a dozorčí radě Společnosti. Výkon funkce pak končí dnem, kdy jeho odstoupení projednalo nebo mělo projednat představenstvo Společnosti. Představenstvo je povinno projednat odstoupení z funkce člena představenstva na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dovědělo. Jestliže člen představenstva, který z funkce odstupuje, oznámí toto své odstoupení na zasedání představenstva, končí výkon jeho funkce uplynutím dvou (2) měsíců po takovémto oznámení, pokud neschválí představenstvo Společnosti na žádost člena představenstva jiný okamžik zániku jeho funkce.
5.
V případě, že má představenstvo více členů, volí členové představenstva většinou hlasů všech členů svého předsedu.
6.
Představenstvo, jehož počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může za člena jmenovat náhradního člena do nejbližšího zasedání valné hromady. Článek 18 Svolávání a zasedání představenstva
1.
Představenstvo zasedá nejméně jedenkrát (1x) za měsíc. Musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jeden (1) člen představenstva s odůvodněním.
2.
Zasedání představenstva svolává předseda, nebo jím pověřený člen představenstva (poštou nebo za pomoci prostředků elektronické komunikace).
3.
Práva a povinnosti člena představenstva je nutno vykonávat osobně a nelze je proto přenést na jinou osobu. Právo pověřit výkonem některých práv a povinností jiné osoby či právo udělit plnou moc k zastupování Společnosti tímto není dotčeno.
4.
Předseda řídí zpravidla zasedání představenstva jako předsedající; není-li předseda přítomen, řídí zasedání představenstva zvolený nadpoloviční většinou přítomných členů představenstva.
5.
Představenstvo je schopno usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina jeho členů.
6.
Každý člen představenstva má při hlasování jeden (1) hlas. Usnesení představenstva jsou přijímána nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů představenstva.
7.
O průběhu zasedání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy, které podepisují předseda představenstva a zapisovatel. V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.
8.
Představenstvo se může usnášet i mimo zasedání statutárního orgánu, pokud s tím souhlasí všichni členové představenstva. V takovém případě se připouští i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky. Hlasující členové se pak považují za přítomné osoby. Podpisy členů představenstva nemusí být na jedné listině, pokud každý z členů představenstva připojí svůj podpis pod plný text daného rozhodnutí. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání statutárního orgánu musí být přiloženo k zápisu z nejbližšího následujícího řádného zasedání představenstva. Článek 19 Povinnosti členů představenstva
1.
Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Jejich porušení nemá vliv na účinky jednání členů představenstva vůči třetím osobám. Nikdo není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení Společnosti.
2.
Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost v souladu s právními předpisy, zejména se zákonem o obchodních korporacích a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
3.
Má-li člen představenstva vlastní zájem na určitém uspořádání záležitostí Společnosti a je-li si takového zájmu vědom nebo by si ho měl být vědom, je povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně všem ostatním členům představenstva před rozhodnutím o příslušné věci – v takovémto oznámení musí být pravdivě a úplně popsáno, jaký
prospěch by v souvislosti s příslušnou záležitostí mohl dotčený člen představenstva získat, případě jak by tímto mohly být dotčeny zájmy Společnosti. 4.
Vztah mezi Společností a členem představenstva při výkonu jeho funkce se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností.
5.
Člen představenstva je povinen dodržovat zákaz konkurence vyplývající z § 441 a 442 zákona o obchodních korporacích. Článek 20 Dozorčí rada a její působnost 1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem Společnosti, který zejména:
a)
přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě;
b)
dohlíží na výkon působnosti představenstva;
c)
dohlíží na uskutečňování podnikatelské činnosti Společnosti;
d)
kontroluje, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost Společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady; za tím účelem jsou členové dozorčí rady oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti Společnosti;
e)
svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy Společnosti, a na valné hromadě navrhuje potřebná opatření; pro způsob svolávání valné hromady platí přiměřeně příslušná ustanovení zákona o obchodních korporacích, jakož i příslušná ustanovení těchto stanov;
f)
účastní se valné hromady Společnosti a její členové jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti;
g)
určuje svého člena, který zastupuje Společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva;
h)
navrhuje valné hromadě a představenstvu Společnosti opatření, která pokládá za potřebná a v případě, že o to dozorčí rada požádá, a je-li takový návrh předložen představenstvu alespoň čtrnáct (14) dní před odesláním pozvánky na
jednání valné hromady, je představenstvo povinno zařadit takovou záležitost na pořad jednání této valné hromady. 2.
Neudělí-li dozorčí rada představenstvu předchozí souhlas k jednáním uvedeným v těchto stanovách nebo využije-li dozorčí rada svého práva zakázat představenstvu určité jednání za Společnost a vznikne-li Společnosti takovýmto jednáním škoda, neodpovídají členové představenstva Společnosti za škodu, která jí z důvodu splnění takovéhoto rozhodnutí dozorčí rady vznikne. Za škodu takto vzniklou odpovídají společně a nerozdílně ti členové dozorčí rady, kteří hlasovali pro přijetí tohoto rozhodnutí, pokud nejednali s péčí řádného hospodáře. Článek 21 Složení, ustavení a funkční období dozorčí rady 1. Dozorčí rada se skládá z pěti (5) členů, které jmenovitě volí a odvolává valná hromada. 2. Funkční období jednotlivých členů dozorčí rady je pět (5) let s výjimkou prvních členů dozorčí rady jmenovaných zakladateli, jejichž funkční období je jeden (1) rok. Znovuzvolení členů dozorčí rady je přípustné. 3. Dozorčí rada si vytváří vlastní jednací řád. 4. Členem dozorčí rady může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky výkonu této funkce stanovené zákonem a u níž nejsou dány překážky výkonu této funkce. 5. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za Společnost. 6. Dozorčí rada volí jednoho (1) ze svých členů předsedou dozorčí rady. 7. Jestliže člen dozorčí rady zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, musí valná hromada do dvou (2) měsíců zvolit nového člena dozorčí rady. 8. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit, avšak nesmí tak učinit v době, která je pro Společnost nevhodná. Odstoupení musí být adresováno dozorčí radě i představenstvu, učiněno písemně a doručeno na adresu sídla společnosti nebo osobně předáno na zasedání dozorčí rady kterémukoliv z přítomných členů dozorčí rady. Výkon funkce skončí uplynutím dvou (2) měsíců od doručení nebo předání odstoupení. Má-li být výkon funkce ukončen k jinému datu, musí o takové žádosti odstupujícího člena rozhodnout valná hromada. Člen dozorčí rady může odstoupit z funkce i tak, že na pořad jednání valné hromady bude zařazeno oznámení o odstoupení z funkce a člen dozorčí rady na zasedání valné hromady oznámí, že odstupuje z funkce. V takovém případě skončí funkce oznámením odstoupení z funkce na valné hromadě, pokud valná hromada na žádost odstupujícího člena neurčí jiný okamžik zániku výkonu funkce. 9. Dozorčí rada, jejíž počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může za člena voleného valnou hromadou jmenovat náhradního člena do nejbližšího zasedání valné hromady.
Článek 22 Svolávání a zasedání dozorčí rady 1.
Dozorčí rada zasedá nejméně jednou ročně.
2.
Zasedání dozorčí rady svolává předseda dozorčí rady písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum, dobu zasedání a pořad jeho jednání.
3.
Se souhlasem všech členů dozorčí rady mohou být jejímu zasedání přítomny i další osoby.
4.
Práva a povinnosti člena dozorčí rady je nutno vykonávat osobně a nelze je proto přenést na jinou osobu.
5.
Předseda dozorčí rady řídí její zasedání zpravidla jako předsedající; není-li předseda přítomen, řídí zasedání dozorčí rady člen zvolený nadpoloviční většinou přítomných členů dozorčí rady.
6.
Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny hlasů svých členů.
7.
Při rozhodování má každý člen dozorčí rady jeden (1) hlas.
8.
Na zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis podepsaný jejím předsedou. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestli tito o to požádají, a vždy se uvede odchylný názor člena dozorčí rady zvoleného zaměstnanci.
9.
Dozorčí rada se může usnášet i mimo své zasedání, pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady. V takovém případě se připouští i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky. Hlasující členové se pak považují za přítomné osoby. Podpisy členů dozorčí rady nemusí být na jedné listině, pokud každý z členů dozorčí rady připojil svůj podpis pod plný text daného rozhodnutí. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání dozorčí rady musí být přiloženo k zápisu z nejbližšího následujícího řádného zasedání dozorčí rady. Hlava IV. – Jednání Společnosti Článek 23 Jednání za Společnost.
1.
2.
Za Společnost jednají a podepisují ve všech záležitostech vůči třetím stranám vždy dva členové představenstva, a to předseda a člen představenstva. Písemné úkony za Společnosti činí vždy dva členové představenstva a to předseda a člen představenstva společně tak, že k obchodní firmě Společnosti připojí podpisy
s uvedením funkce. V případě, kdy má Společnost jediného člena představenstva, jedná a podepisuje samostatně tento člen představenstva. Článek 24 Zastupování Společnosti Zaměstnanci Společnost zastupují v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, který se jeví veřejnosti. Osoby, které činí za Společnost písemné úkony, je podepisují tak, že k obchodní firmě Společnosti připojí svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.
Hlava V. – Hospodaření Společnosti Článek 25 Účetní období a roční účetní závěrka 1.
Účetním obdobím Společnosti je kalendářní rok.
2.
Po skončení účetního období zajistí představenstvo sestavení účetní závěrky.
3.
Roční účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku, popřípadě krytí ztrát Společnosti, předloží představenstvo k přezkoumání dozorčí radě Společnosti, k ověření auditorovi (je-li to případné) a ke schválení valné hromadě Společnosti. Článek 26 Použití zisku 1. Čistý zisk Společnosti, tj. zisk zbylý po odvodech daní a místních poplatků, popřípadě jiných plnění obdobné povahy, se použije podle rozhodnutí valné hromady.
2.
Valná hromada může rozhodnout i tak, že zisk nebo jeho část zůstane nerozdělena. Článek 27 Krytí ztrát Společnosti
1.
O způsobu úhrady ztráty Společnosti vzniklé v uplynulém roce rozhoduje valná hromada na návrh představenstva. Ztráta Společnosti se uhrazuje především z rezervního fondu. Valná hromada však může rozhodnout i o úhradě ztráty: a)
z ostatních fondů Společnosti (např. z fondu emisního ážia vytvořeného v souvislosti se zvýšením základního kapitálu vydáním nových akcií s emisním ážiem určeným k úhradě ztráty), pokud nejsou ze zákona vázány k jiným účelům; nebo
b) c)
2.
snížením základního kapitálu Společnosti; nebo kombinací snížení základního kapitálu podle písm. b) a použitím emisního ážia podle písm. a) za podmínek stanovených v ustanovení § 546 až 548 zákona o obchodních korporacích.
Valná hromada může rozhodnout o tom, že ztráta nebude uhrazena, avšak dojde k jejímu zaúčtování na účet neuhrazené ztráty minulých let.
Hlava VI. – Zrušení a likvidace Společnosti Článek 28 Zrušení a zánik Společnosti 1.
Zániku Společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Likvidace se rovněž nevyžaduje, zrušuje-li se Společnost zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující; do likvidace však Společnost vstoupí, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký majetek. Při zrušení Společnosti podle předchozí věty se k výmazu z obchodního rejstříku nevyžaduje souhlas správce daně podle zvláštního právního předpisu.
2.
Společnost se zrušuje z důvodů uvedených v § 68 a násl. občanského zákoníku.
3.
Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Hlava VII – Závěrečná ustanovení Článek 29 Ochrana informací
Vzhledem k předmětu činnosti Společnosti jsou akcionáři a členové orgánů Společnosti povinni nesdělovat, nepoužívat a neprozrazovat třetím osobám jakoukoli informaci, která může ohrozit obchodní zájmy Společnosti nebo která je příslušným orgánem Společnosti označena jako důvěrná, a s kterými se setkají v souvislosti s činností Společnosti a podle svým možností jsou povinni zajistit, aby tuto ochranu informací dodržovali i zaměstnanci Společnosti.
Článek 30 Rozhodné právo Vztahy mezi akcionáři a mezi akcionáři a Společností se řídí právním řádem České republiky. Článek 31
Doplňování a změna stanov 1.
Návrh na doplnění nebo změnu stanov může podat představenstvu akcionář, člen představenstva nebo dozorčí rady.
2.
Návrh změny stanov pak předkládá po posouzení a projednání dozorčí radě valné hromadě představenstvo Společnosti nebo akcionář Společnosti využívající svého práva podle ustanovení § 365 zákona o obchodních korporacích.
3.
Rozhodnutí o změně stanov náleží valné hromadě.
4.
Pokud se jednotlivá ustanovení těchto stanov ukážou být spornými či neplatnými, platnost ostatních ustanovení tím není dotčena. Sporné ustanovení bude nahrazeno ustanovením lépe odpovídajícím účelu těchto stanov.
5.
V případě, že se některé ustanovení stanov dostane do rozporu s kogentním ustanovením zákona, má přednost ustanovení zákona před stanovami.
6.
Společnost se podle § 777 odst. 5 ZOK podrobuje zákonu o obchodních korporacích jako celku. Tato změna společenské smlouvy nabývá účinnosti dnem, kdy bude zveřejněn zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
V Praze dne ___________
