MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY
Srovnání kvality života osob se zrakovým a tělesným postižením v České Republice a na Slovensku
Bakalářská práce Vedoucí Bakalářské Práce:
Vypracoval:
PhDr. Mgr. Petra Hamadová PhD.
Juraj Danko
Brno
2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby byla práce uložena v knihovně Masarykovy univerzity Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
Podpis: Juraj Danko
Poděkování Děkuji své vedoucí Bakalářské Práce PhDr. Petře Hamadové, PhD. za odborné rady, vstřícný a trpělivý přístup při vedení mé práce a za projevenou ochotu.
Obsah Úvod ................................................................................................................................................5 1. Kvalita života...............................................................................................................................6 1.1 Vymezení pojmu ...................................................................................................................6 1.2 Měření kvality života .............................................................................................................7 1.3 Kvalita života u lidí se speciálními potřebami ......................................................................8 2. Zrakové postižení ......................................................................................................................11 2.1 Zrak a poškození zraku ........................................................................................................11 2.2 Psychologické zvláštnosti člověka se zrakovým postižením ..............................................13 2.3 Kvalita života zrakově postiženého člověka .......................................................................13 3. Tělesné postižení .......................................................................................................................15 3.1 Hybnost a poruchy hybnosti ................................................................................................15 3.2 Psychologické zvláštnosti jedince s tělesným postižením...................................................15 3.3 Kvalita života osob s tělesným postižením .........................................................................16 4. Praktická část – šetření kvality života prostřednictvím dotazníku
Squala .............................18
4.1 Interpretace výsledků výzkumu ...........................................................................................18 4.2 Reflexe výzkumu kvality života lidí se speciálními potřebami ...........................................22 Závěr ..............................................................................................................................................23 Seznam použité literatury ..............................................................................................................24 Příloha: použitý Dotazník Squala ..................................................................................................26
Úvod K tématu své bakalářské práce jsem se rozhodl na základě vlastních zkušeností s kvalitou života u zrakově postižených lidí, jelikož se domnívám, že postižení svým rozsahem do značné míry ovlivňuje kvalitu života postiženého člověka. Cílem mé práce je analýza úrovně kvality života u skupiny osob se zrakovým a tělesným postižením. Které z těchto dvou postižení kvalitu života ovlivňuje víc a je kvalita života sledované skupiny lidí jiná v České Republice, nebo na Slovensku? Ve své práci jsem se zaměřil na věkovou skupinu studentů vysokých škol s postižením, které se váže k mé práci. První kapitola se dotýká vymezení pojmu kvality života a dopadu na populaci zdravotně postižených, druhá kapitola nastiňuje náhled na problematiku zrakového postižení, třetí kapitola pak na problematiku tělesného postižení a v závěrečné kapitole bych se rád věnoval praktické části, kde srovnám výstupy z praxe s teoretickými poznatky práce.
5
1. Kvalita života 1.1 Vymezení pojmu Slovo "kvalita" je odvozeno od latinského základu "qualitas" či "qualis", jaký Latinské "qualis" je pak odvozeno od ještě hlubšího kořene "qui", kdo. Ve významu jakého druhu, či charakteru je daný člověk ? Ten, či onen, někdo, kdosi atp. Český kořen tohoto tázacího zájmena „kdo“ nás dovede až k slovům "kéž" či "kýžený", tedy naznačuje žádoucí, cílový stav (Křivohlavý, 2004). Touto cestou tedy můžeme dospět k významu slovního spojení kvalita života, která se zaměřuje na popsání způsobu, jak jednotlivé skupiny lidí, nebo jednotlivci žijí. Tento termín byl poprvé v historii zmíněn již ve 20. letech, a to v souvislosti s úvahami o ekonomickém vývoji a úloze státu v oblasti materiální podpory nižších společenských vrstev. Studium kvality života prodělává svůj ,boom zejména v posledních deseti letech, kde se tomuto tématu věnují na různých pracovištích ve světě celé výzkumné týmy, které se pokoušejí uchopit toto téma z různých úhlů pohledu (Payne a kol., 2005). Kvalita života bývá vymezována mnohými způsoby, od velmi obecných definic, jako například „schopnost vést normální život“, nebo „seberealizace“, až po komplikovanější definice, zaměřené na jeden určitý aspekt kvality života (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). Vymezení pojmu kvality života tedy rozhodně není možné popsat v této práci do všech důsledků poznání o kvalitě života. Proto se také zaměřuji na určitou oblast kvality života a to na tu oblast, která se dotýká lidí s tělesným, a zrakovým postižením. Světová zdravotnická organizace WHO definovala kvalitu života jako individuální vnímání vlastní pozice v životě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých lidé žijí se zřetelem na životní cíle, očekávání, hodnoty a obavy. Taková definice kvality života je ovlivňována fyzickým zdravím, psychickým stavem člověka, úrovní jeho nezávislosti, sociálními vztahy, osobní důvěrou a vztahy k charakteristickým znakům prostředí. Kvalita života nemůže být jednoduše postavena, na termínu „zdravotní stav“, „uspokojení“, „psychický stav“, nebo „blaho“, protože je vnímána jako multidimensionální koncept vnímání kvality života (Rapley, 2003). Woodill vymezuje kvalitu života jako stupeň, ve kterém si osoba užívá důležitých možností jeho/jejího života. Tato definice může být zjednodušena na „Jak dobrý je tvůj život pro Tebe?“ve vyhýbání se dílčím oblastem kvality života, kde se vyhýbá obtížím, které jsou pro člověka specifické. Kvalita života je stupeň, v němž prožívání života uspokojuje individuální přání, psychické a fyzické potřeby a je tedy výslednicí osobních hodnot a životního stylu(Rapley, 2003). 6
Základem smyslu života je spontánní tvoření sebe sama tváří v tvář riziku probouzet úzkost či strach, ale pouze z bodu rizika lze odvíjet úvahy o kvalitě života v každodenní praxi tak, aby byla v souladu s povahou lidské bytosti. Východiskem fungující společnosti musí být člověk obdařený svobodnou vůlí který je prostředkem i cílem zároveň (Paine a kol., 2005). Domnívám se ovšem, že takový stav světa se lidskému společenství nikdy nepodaří vytvořit, neboť v sobě skrývá mnoho úskalí. V současné době kvalita života znamená hledání a identifikaci faktorů, které přispívají k smysluplnému životu a k pocitu lidského štěstí. Důvodem pro studium kvality života a jeho nejdůležitějším cílem je podporovat a rozvíjet takové životní prostředí a podmínky, které by lidem umožňovaly žít způsobem, ve kterém nacházejí smysl a který si dovedou a mohou „užít“ (Payne a kol., 2005).
1.2 Měření kvality života Výpovědi o kvalitách života jedince se speciálními vzdělávacími potřebami se snažíme získat nejenom od něj, ale také ode všech, kteří s ním přicházejí do styku. Nespoléháme přitom pouze na výpovědi zúčastněných, ale výpovědi získáváme i přiměřeným šetřením objektivního charakteru. To umožňuje přesněji formulovat a utvářet intervence směřující k optimalizaci podmínek kvality života lidí se speciálními vzdělávacími potřebami (Dragomirecká, Škoda, 1997). Kvalita života bývá měřena ze tří perspektiv a to jako objektivní měření sociálních ukazatelů, jako subjektivní odhad celkové spokojenosti se životem, jako subjektivní odhad spokojenosti s jednotlivými životními oblastmi (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). Nástroje měření kvality života podléhají mnohým chybám měření, které jsou obecně hodnoceny jako náhodné. Naměřené hodnoty by měly poskytovat „pravdivé skóre“ dotyčného jedince. Zatímco v rámci měření fyzikálních vlastností je chyba měření zpravidla opomíjena, v psychologickém a behaviorálním měření přehlížena být nemůže (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). Proto mluvíme o reliabilitě, validitě a citlivosti měření kvality života. „Reliabilita nástroje je rozmezí, v němž nástroj nebo procedura měření vykazuje totožné výsledky při opakovaných měřeních. Termín reliabilita se používá pro několik pojmů, jako je stabilita v čase, vnitřní konzistence, spolehlivost a ekvivalence. U stability je nástroj použit ve dvou odlišných časech. Konzistence zaručuje, že všechny složky nástroje měří ten samý koncept“ (Vaďurová, Mühlpachr, 2005, s. 41). „Validita nástroje značí rozmezí, v němž nástroj měří to, co je předmětem měření. Nástroj je validní pouze v případě, že měří zamýšlený koncept.
7
Hodnocení validity je problematičtější než u reliability, jelikož neexistuje „zlatý střed“ a dokonce ani obecně uznávaná definice pro mnoho konceptů, které jsou středem zájmu zdravotní péče. Toto je zejména problém při měření kvality života.“ (Vaďurová, Mühlpachr, 2005, s. 44) „Citlivost nástroje značí velikost změny naměřených hodnot, závislých na změně kvality života v časovém rozmezí u stejného jedince nebo mezi jedinci či skupinami. Citlivost může být zjišťována pokusnými projekty nebo longitudinálním měřením“ (Vaďurová, Mühlpachr, 2005, s. 48). Proč chceme u daných jedinců kvalitu života měřit a k čemu mají sloužit získané údaje? Klasickým důvodem, pro který byla většina dotazníků vyvinuta, je celistvé hodnocení účinku určitého postupu v rámci klinické studie, Systematické hodnocení kvality života současně také s objektivními ukazateli odpovědi kvality života, lépe zachytí plný potenciál daného postupu a jeho dopad na tělesný, psychický a funkční stav sledovaných jedinců. Získaná data mohou vést k úpravě opatření společnosti zabezpečujících kvalitu života obyvatel a ke zmírnění závažných nežádoucích dopadů na společnost. Mohou také naznačit oblasti, kde jsou na místě určitá opatření (Paine a kol., 2005)
1.3 Kvalita života u lidí se speciálními potřebami Zlepšování kvality života osob se speciálními potřebami je jedním z hlavních trendů politiky Evropské Unie. Na základě Charty práv tělesně postižených, která vychází z Prohlášení lidských a občanských práv, Všeobecného prohlášení o lidských právech, Evropské konvence lidských práv a Všeobecného zákona o tělesně postižených (Paříž, 1975) je naprosto neoddiskutovatelné, že zdravotně postižené osoby mají stejná práva a povinnosti jako kterákoliv jiná osoba. Přestože tato skutečnost je známa již několik desítek let, není rovnost mezi tzv. zdravými jedinci a zdravotně postiženými dosud samozřejmostí. Současné trendy podporující integraci zdravotně postižených spoluobčanů do normálního života podporují právo svobodného rozhodnutí občana zvolit si způsob života dle vlastních představ <www.interreg.uni.opole.pl/biblioteka/docs/czzackova.pdf>. Kvalita života jedince se speciálními potřebami představuje rozsáhlou oblast činitelů, které mu umožňují žít v společnosti zdravých jedinců, ale i v prostředí minoritní komunity. Tyto činitele vytvářející změny v kvalitě života jedince se speciálními potřebami dělíme do dvou skupin Na vnitřní činitele, které zahrnují somatické a psychické vybavení vzniklé postižením, disaptibilitou, handicapem a efektivitou. Zajímá nás vše, co podmiňuje rozvoj a integritu 8
osobnosti postiženého. Vnější činitele představují podmínky existence jedince s postižením v ekologické, pracovní, ekonomické, společenské, materiálně technické a výchovně vzdělávací oblasti. Význam posuzování kvality života postižených spočívá v odhalování celkového vlivu i jednotlivých složek handicapu na život jedince s postižením, ve vymezování cílů a úkolů zaměřených na pozitivní změny kvality života, v odhalování vlivu diagnostických, terapeutických, rehabilitačních a jiných zásahů do života jedince s postižením a v možnosti hodnocení efektivity uplatněných intervencí (Jesenský, 2000). Postižení lidé se stávají citlivým indikátorem narušení rovnováhy v různých oblastech kulturního života člověka. Úpravy prováděné z jejich podnětů zdaleka nemusí uspokojovat pouze jejich vlastní potřeby, ale
jsou také úpravami, které vyhovují i
nepostiženému světu, podmiňují komfort, spolehlivost a jistotu v životě zdravého člověka. Skutečnost, že tyto úpravy nepřekážejí lidem nepostiženého světa, jsou významnou podmínkou, která vytváří příznivé okolnosti pro integraci, socializaci, enkulturaci, výchovu i vzdělávání lidí se speciálními vzdělávacími potřebami (Jesenský, 2000). Kvalita života postižených je jevem, který zasahuje široký rozměr života člověka s postižením a působí na něj vícero vlivů. Týká se všech vnějších i vnitřních podmínek utváření osobnosti, vrůstání do společnosti, existence a práce postižených. Tento široký okruh jevů a podmínek vytváří systém vzájemně propojených prvků (Jesenský, 2000). Klasifikace ICF (International Classification of functioning, Disability and Health) nahrazuje původní termíny vady, postižení a handicapu a užívá termíny tělesné funkce a struktury, aktivita a účast. Postižení se stává v této klasifikaci součástí tělesných struktur, je součástí zdravotní dispozice jedince a nemusí souviset s nemocí. Aktivita zahrnuje jak možnosti, tak i omezení člověka ve vykonávání činností a vede k účasti na společenském životě v rámci daných životních podmínek (Hamadová, 2006). ICF staví představu o 'zdraví' a 'disabilitě' v novém životě. Uznává, že každé lidské bytí může nabýt úbytku ve zdraví, čímž nabývá stupeň postižení. Postižení není něco, co se stane pouze menšině lidstva. V klasifikaci ICF dochází v posunu náhledu od případu k důsledkům a ICF zakládá všechny podmínky zdraví na rovnoprávném postavení a srovnání za použití stejného metru – pravidla zdraví a postižení. ICF nevidí postižení pouze jako 'medicínskou' nebo 'biologickou' poruchu, včetně kontextuálních faktorů, ve kterém jsou obsaženy faktory prostředí. ICF dovoluje nahlížet na zdraví z pohledu funkčních důsledků prostředí na lidi (WHO, 2001)
. V souvislosti s mírou vykonávání aktivit souvisí také pojmy aptibilita a disaptibilita. Jesenský (1993) uvádí, že aptibilitou rozumíme schopnost vykonávat nějakou činnost, která je považována
9
za běžnou. Disaptibilita je neschopnost jednání v každodenních situacích. Mezinárodní klasifikace rozlišuje disaptibilitu v chování, v komunikaci, v osobní péči a další. Klasifikace ICF (2001) již není zaměřena na osoby s postižením, ale na všechny. Neklasifikuje jedince, ale popisuje situaci každého člověka v souvislosti se zdravím, funkcemi a strukturami, které s ním souvisí v kontextu prostředí a osobnosti. Postižení
je
výsledek vzájemného vztahu a ovlivňování zmíněných komponent a faktorů. Prostředí zahrnuje individuální bariéry ve smyslu nepřístupnosti prostředí, nedostatečného materiálního zabezpečení, ale také bariéry sociální (Hamadová, 2006).
10
2. Zrakové postižení 2.1 Zrak a poškození zraku Zrak je nejpoužívanějším analyzátorem v rozvoji každého člověka. Podává maximum informací v minimálním čase, umožňuje orientaci v prostředí, rozlišování tvarů, barev, velikostí, vzdáleností, hloubky, směru, pohybu a klidu v okolním prostředí. Podává informace dílčí i celistvé. Patří mezi telereceptory - mezi dálkové receptory. Má rozhodující vliv na utváření správných představ, rozvoj paměti, pozornosti, myšlení a řeči. Zrakové vjemy mají význam pro každou praktickou činnost: hru, učení, pracovní, zájmová či rekreační činnost. Jsou rovněž velmi bohatým zdrojem estetických zážitků (Keblová, 1996). Co je schopen jakýkoliv člověk vidět, můžeme do značné míry zjistit pozorováním a experimentováním, ovšem bez nároků na odpovídající přesnost (Květoňová-Švecová, 2000). Osoby se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. (Nezahrnujeme sem člověka, který nosí dioptrické brýle a s nimi docela normálně vidí a zvládá bez potíží každodenní činnosti). Mluvíme také o těžce zrakově postižených. Tím máme na mysli skupinu zrakově postižených, u nichž právě onen vážný funkční důsledek zrakové vady zasahuje do běžného života, lidí, jimž už běžná brýlová korekce nepostačuje k plnému vidění (Schindler, Pešák 2002) . Zraková vada ovlivňuje vývoj takto postiženého jedince v závislosti na charakteru postižení, jeho závažnosti, ale často na době jeho vzniku a příčiny. Každá zraková vada má svoje specifické znaky a ty mohou ovlivnit vývoj postiženého dítěte i jeho další život. Zraková vada, podobně jako jiná postižení, ovlivňuje celou osobnost jedince se zrakovým postižením a jeho psychický vývoj. Její vliv je komplexní, často nelze jednotlivé složky dobře oddělit a poškození zraku často zasahuje do všech rovin života člověka a ovlivňuje tak jeho kvalitu (Vágnerová, 1995). Oblast zrakového postižení představuje pochopení specifických potřeb zrakově postižených s přístupem v oblasti postižení a následný normální postoj k jeho životu s cílem zajišťování standardní životní pohody (Schindler, Pešák 2002) . Potíže při narušeném zrakovém vnímání nejlépe odhalí vzhled očí, chování jedince v různých situacích a jeho schopnost orientace v prostoru, zvýšená únavnost jedince a chování jedince při různých aktivitách (Květoňová-Švecová, 2000). U jedince se zrakovým postižením pozorujeme jiný způsob užívání zraku a to, jak se projevuje na jeho chování: nenavozuje oční kontakt, nadměrně mrká, mne si oči nebo tlačí na ně, udrží pozornost jen po krátkou dobu, při manipulaci s předměty je nápadná špatná koordinace očí a rukou, při orientaci v prostoru vráží do předmětů 11
nebo lidí, je příliš opatrný, v neznámém prostředí bývá chůze nejistá, zakopává o překážky, Při pohledu na vzdálené předměty zaujme ztuhlý postoj, vysunuje hlavu dopředu, nápadně mhouří oči, nejeví zájem o divadlo, televizi apod. (Květoňová-Švecová, 2000). U postižení zraku rozeznáváme čtyři typy zrakových vad, které mají přímý dopad na kvalitu života jedince se zrakovým postižením: Ztráta zrakové ostrosti, postižení šíře zorného pole, okulomotorické problémy a obtíže se zpracováním zrakových informací (Květoňová-Švecová, 2000). 1. Postižení šíře zorného pole znamená omezení prostoru, který jedinec vidí. Problémy bude mít při pohledu přímo před sebe, bude se dívat stranou, aby viděl zřetelněji. Výpadek periferního vidění se může objevit v horním, dolním nebo postranním poli. Takový člověk může mít potíže při komunikaci s okolním prostředím, s navazováním sociálních vztahů, s pocity úzkosti na veřejnosti, při pohybu v prostoru, kde takový jedinec naráží na předměty na té straně, kde je výpadek zrakového pole. Mohou se projevit obtíže s rozlišením barev, nebo zhoršení vidění za šera a při přizpůsobovaní na změny osvětlení.(Dovolím si zde přidat vlastní zkušenost, kde při sledování televize z potřebné vzdálenosti se dívám na obrazovku levým okem a z většího úhlu, což může působit, jako bych se díval na objekt vpravo vedle obrazovky.) 2. Okulomotorické poruchy nastávají při vadné koordinaci pohybu očí. Problémy nastávají při sledování pohybujícího se předmětu nebo při jeho prohlížení, jedinec předmět sleduje nejprve jedním, pak druhým okem, při pohledu na blízký předmět při okulomotorické poruše se může jedno oko stáčet dovnitř, druhé zevně, nebo se obě nesouměrně stáčejí dovnitř. Objevují se obtíže při uchopování předmětu a s přesně mířenými pohyby. (I zde bych si dovolil přidat svoji vlastní zkušenost se „sledováním pohybujícího se předmětu“, kde se mi často stává, že pohybující se předmět vnímám bez obtíží z větší vzdálenosti, ale jakmile se předmět přiblíží, tak jej přestávám vnímat. To je častým nedostatkem při prostorové orientaci s holí, kde pokud jsou k dispozici optimální optické podmínky a mám pocit, že orientaci zvládnu pouze částečnou podporou bílé hole, tak např. sloup ze vzdálenosti jednoho metru vidím a mám jistotu, že jej obejdu, ale po přiblížení do sloupu vrazím, protože jej očekávám na jiné straně, než jsem jej viděl z větší vzdálenosti.) 3. Problémy zpracování zrakových podnětů vznikají u jedinců s poškozením zrakových center v kůře mozku. Jedinci s kortikálním postižením zraku, tzv. korovou slepotou, mají problémy se zpracováním zrakové informace i když není poškozena sítnice ani zrakový nerv. U takového jedince se objevují problémy s interpretací zrakové informace a její spojením s ostatními smyslovými vjemy při vytváření zrakového obrazu (Květoňová-Švecová, 2000). (Opět bych si dovolil osobní zkušenost, kde mám při velikém zvětšení na obrazovce, v aplikaci MS Word 150 12
bodů a více při negativním rozlišení tmavé pozadí a bílé písmo, při prvním čtení písmeno vidím nesprávně – zamlženě, a až při opakovaném čtení, kdy slovo přestává dávat smysl, vnímám správně. To znamená, že některé linky i při optimální velikosti písma splývají.)
2.2 Psychologické zvláštnosti člověka se zrakovým postižením Každá zraková vada má svoje zvláštnosti a ty mohou ovlivnit vývoj postiženého jedince i jeho život. Zraková vada, podobně jako jiná postižení, ovlivňuje celou osobnost dítěte a jeho psychický vývoj. Její vliv zrakové vady je celostní a často nelze jednotlivé složky osobnosti dobře oddělit (Vágnerová, 1995). Osobnost člověka je definována jako zdroj chování, identity a jedinečnosti každé osoby. Výraz chování zahrnuje procesy myšlení, emoce, rozhodování, tělesné činnosti a sociální interakci (Drapela, 1998). Dosažitelná úroveň rozvinutosti a fungování osobnosti člověka postiženého těžkou ztrátou zraku není pevně dána samotným smyslovým postižením, ale mění se podle kvality společenských vztahů, ve kterých takto postižený jedinec žije (Litvak, 1979). Poznání tohoto faktu otevírá možnost výchovného utváření činnosti a osobnosti zrakově postižených lidí cestou rozmanitých pedagogických, psychologických a zejména sociálních opatření, která jim zajistí rovnocenné společenské postavení a životní příležitosti i přes jejich zhoršené biologické předpoklady. Osobnost jedince s těžkou vadou zraku se také vyvíjí podle stejných zákonitostí jako osobnost jedince vidícího. Procesy formování a fungování osobnosti jsou v obou případech ve stejné úrovni, jako u vidící populace. Odlišné jsou ovšem některé podmínky činnosti a vývoje a tyto závěry jsou v praxi dokazovány životem a prací mnoha těžce zrakově postižených osob jak v pozitivní, tak negativní podobě společenského začlenění (Litvak, 1979).
2.3 Kvalita života zrakově postiženého člověka Zrakové postižení přináší velmi závažné komplikace života, smysluplný, užitečný a příjemný život jím však nekončí. Je lépe naučit se s postižením žít, než čekat na zázrak uzdravení. Život je krásný, i když se člověk na mnohé věci nemůže podívat. Je však třeba život prožívat, ne jen živořit (Schindler, Pešák 2002) . Kvalita života
a
všestranný
rozvoj
osobnosti
zrakově
postižených
je
multifaktorovým
a
multidimenzionálním jevem. Souvisí s heterogenním charakterem schopností i deficitů zrakově postižených. Týká se všech vnějších i vnitřních podmínek utváření osobnosti, socializace, existence a práce zrakově postižených. Tento široký okruh jevů a podmínek vytváří celý 13
komplex vzájemně propojených prvků. Těžce zrakově postižení jsou schopni formulovat své potřeby a vymezovat jejich míru nejenom ke svým vlastním schopnostem, ale také k možnostem společnosti. To znamená, že většina zrakově postižených nepotřebuje, aby o ně někdo pečoval, ale aby byly spolehlivě zabezpečeny služby a opatření, které vytvářejí podmínky rozvoje nezávislé rovnocenné osobnosti zrakově postiženého, které umožňují překonat a vyloučit zrakovou disabtibilitu, minimalizovat handicap a docílit, aby se kvalita života zrakově postižených vyrovnala kvalitě života intaktní populace (Jesenský, 1992).
14
3. Tělesné postižení 3.1 Hybnost a poruchy hybnosti Hybnost je fyzikální veličina, která má kromě velikosti i směr a vyjadřuje míru setrvačnosti tělesa. Velikost hybnosti závisí na hmotnosti a rychlosti tělesa, směr hybnosti je stejný jako směr rychlosti (Hybnost, Přispěvatelé Wikipedie, 2007) . Tělesně postižený jedinec je jedinec s vadou pohybového a nosného ústrojí, tedy kostí, kloubů, šlach i svalů a cévního zásobení, jako i poškození nebo poruchy centrálního nervového systému, pokud se projevují trvaleji porušenou hybností (Müller, 2001). Důvod, proč pracujeme s pojmem postižení je získání možnosti snazšího stanovení příslušné podpory postižených. Pojem „tělesné postižení“ je mnohoznačný. Používá se v hovorové řeči, v odborné terminologii různých oborů jako medicína, speciální a rehabilitační pedagogika a také ho užívají zákonodárci, je tedy žádoucí, aby byl stanoven obsah pojmu tělesného postižení (Vítková 1999). Pro výchovu a vzdělávání tělesně postižených jedinců je závažné, v jakém stadiu vývoje jedince porucha hybnosti vznikla, jaký rozsah zkušeností, vědomostí a dovedností stačil jedinec získat ještě jako zdravý. Přitom se bere na zřetel nejen časové trvání vzniklé poruchy, ale i okolnosti jejího vzniku (Müller, 2001). Hlavním znakem osob s tělesným postižením je celkové nebo částečné omezení hybnosti (Sovák, 1980). Může se jednat o prvotní nebo druhotné omezení hybnosti. V prvním případě se jedná o přímé postižení vlastního hybného ústrojí nebo o postižení centrální či periferní nervové soustavy, Ve druhém případě zůstává centrální i periferní nervová soustava a vlastní hybné ústrojí bez poškození, hybnost je však omezena z jiných příčin. Projevují se tu důsledky chorob srdečních, revmatických, kostních apod., které omezují pohyb jedince s postižením (Vítková, 1999).
3.2 Psychologické zvláštnosti jedince s tělesným postižením Předpokladem duševního vývoje postiženého jedince v nepříznivých životních podmínkách je uspokojování jeho základních psychických potřeb, jako potřeba přiměřené stimulace prostředí, která se vyznačuje jednostranností podnětů, nižší stimulací, co se nepříznivě odráží v kognitivní oblasti tělesně postiženého jedince, který si vytváří nedostatečné nebo zkreslené představy o okolním světě, nerozvíjí se u něj schopnost správného kritického náhledu 15
na situaci a zaostává ve schopnostech vyjadřovacích.Je tedy zjevné že i jedinec s tělesným postižením potřebuje přiměřené a vhodné podněty pro rozvoj motoriky, citových vztahů a pod. (Kábele, 1993). Potřeba určitého řádu a systému životních činností je důležité pro jedince s tělesným postižením zejména z hlediska postřehnutí smyslu životních úkonů a vytvořit si svůj systém poznatků a zkušeností, což má velký význam především pro rozvíjení jeho schopnosti učit se. uspokojování potřeby jistoty představuje jednu ze základních podmínek motivace k činnosti, učení a pozitivnímu charakterovému vývoji. Potřeba identity zahrnuje vědomí vlastní osoby, vlastního já, vědomí společenské hodnoty. Vnitřní naplňování této potřeby motivuje k veškerému chování a zapojování do praktického života (Kábele, 1993).
3.3 Kvalita života osob s tělesným postižením Obtížné životní situace jsou takové, do kterých se dítě v průběhu života dostává a které přesahují jeho možnosti řešit je vlastními silami. Následky mohou být krátkodobé i trvalé. Je v zájmu jedinců s tělesným postižením na tyto skutečnosti upozornit a předejít tak zbytečným obtížím. Jedinec s postižením hybnosti se učí s obtížemi vyrovnávat, ale důsledky si často nese v celém životě. Náročné životní situace vznikají omezením smyslových i jiných podnětů, změnami v sociálním prostředí, zvýšenou zátěží vyvolávající stres a pocitu neúspěchu. Všichni lidé procházejí v průběhu života řadou náročných situací, lidé s postižením hybnosti jsou ale už předem znevýhodněni. Tím jsou pro ně obtížné životní situace mnohem víc zatěžující a náročné. Seznámit se s obtížnými situacemi je nutné zejména pro intaktní společnost, která se bude stále více s postiženými setkávat a spolupracovat (Sborník z konference Somatopedické společnosti, 1996). „Neznalost a improvizace spolu s běžným přesvědčením, že ke kontaktu s postiženými stačí dobrá vůle, je pro postižené děti a mladistvé už samo o sobě obtížnou situací“ (Sborník z konference Somatopedické společnosti, 1996, s. 3). Kvalita řešení je v obecné rovině závislá na připravenosti celé společnosti přijmout jedince, který se určitým způsobem vymyká představě obecně zažité normy (Opatřilová, 2005). Člověk, jako společenská bytost, je humanizován a socializován, totéž platí o
člověku s postižením. Velmi záleží na jeho postavení, na roli, kterou ve společnosti zaujímá, na tom, jak je ve společnosti přijímán a má-li být tento vztah vyvážený, je potřeba zabezpečit možnost, aby byl člověk s postižením hybnosti schopen přijmout své postižení a v maximální možné míře se integrovat do společnosti. V takovém případě je zachována optimální kvalita jeho života, což vede k jeho životní spokojenosti (Jankovský, 2001). „Život zdravotně postiženého je 16
s trochou nadsázky sled obtížných situací, jestliže bereme za základ zdravou populaci.“ (Sborník z konference Somatopedické společnosti, 1996, s. 3) Jedinci s postižením hybnosti je třeba vštěpovat přesvědčení, že tělesné postižení je možné vyvážit duševními kvalitami, kterými se může zdravým lidem vyrovnat. Je vhodné se vyvarovat pesimismu a snažit se o radostný život tělesně postiženého jedince, protože jedinec s postižením hybnosti, zvláště v mladším věku, se sám sebou a svým postižením nezabývá tak intenzivně, jako je prožívají jeho blízcí, chce žít radostně a plnohodnotně podobně, jako ostatní lidé (Kábele, 1993).
17
4. Praktická část – šetření kvality života prostřednictvím dotazníku Squala 4.1 Interpretace výsledků výzkumu Pro výzkum své bakalářské práce jsem využil dotazník Squala, ze kterého jsem pro potřeby interpretaci výsledků použil srovnání jednotlivých odpovědí a nevyužil jsem vyhodnocování pomocí bivariační analýzy. Dotazník Squala jsem ještě doplnil o otázku preferencí hodnot od nejdůležitější hodnoty po nejméně důležitou. Sběr dat probíhal kombinovanou formou ústní a písemnou s ohledem k možnostem postižení daných respondentů. Většina respondentů si stáhla vzor mého dotazníku z internetu, vyplnila jej na počítači a zaslala mi vyplněný dotazník prostřednictvím e-mailu, nebo Skype. Některým respondentům jsem dotazník zasílal prostřednictvím e-mailu a zbytku mých respondentů jsem dotazník vytiskl, oni mi výsledky buďto vyplnili písemně sami, nebo mi je nadiktovali. Přál jsem si, aby všichni oslovení respondenti měli možnost můj dotazník vyplnit bez ohledu na jejich možnosti. Záleželo mi hlavně na přesnosti zachycení jejich výpovědi o kvalitě života. Respondenti v bakalářské práci byli vybráni prostřednictvím osobních kontaktů na můj dotaz. Problémem mého výzkumu bylo samotné vyplňování dotazníku, které bylo hlavně v druhé a třetí části náročné na pochopení otázky, které nebyly celkem přesné a tedy každý respondent je mohl chápat podle vlastní zkušenosti. Povedlo se mi v takovéto úzké skupině osob vysledovat skutečnost, která koresponduje s mou vlastní zkušeností, a to že zrakově postižení respondenti volili psaní písmena „x“ u správné odpovědi, kdežto tělesně postižení lidé volili spíše možnost zvýraznění odpovědi pomocí fontu písma. Do mého výzkumu se zapojilo celkem 12 respondentů z toho 6 respondentů ze Slovenska a 6 z České Republiky. Těchto 6 respondentů z obou sledovaných států bylo dál rozděleno na respondenty s tělesným a zrakovým postižením, v každé sledované skupině byly zastoupeny dvě dívky a jeden chlapec ve věkové skupině od 18 do 26 let. Všichni respondenti tohoto výzkumu jsou svobodní a všichni pobírají částečný, nebo úplný invalidní důchod. Většina respondentů jsou studenti, celkem 10 respondentů, 1 respondent je zaměstnán na dohodu, jedna respondentka na hlavní pracovní poměr a jeden respondent si hledá práci.
18
Nejvíce respondentů žije v obci do 10000 obyvatel, celkem 5 respondentů a nejméně, pouze jedna respondentka, žije v obci od 50000 do 100000 obyvatel. Většina respondentů má ukončené středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou, celkem 8 respondentů, dva mají ukončenou základní školu a jedna respondentka má ukončenou střední školu bez maturitní zkoušky. Respondenti hodnotí svou finanční situaci pozitivně, 6 respondentů vnímá svoji finanční situaci jako průměrnou, 4 respondenti jako mírně nadprůměrnou, jeden jako nadprůměrnou a jeden respondent jako podprůměrnou. Zajímavým překvapením bylo, že respondenti žijící v obci do 10000 obyvatel a nad 100000 obyvatel cítí svoji finanční situaci srovnatelně, tři respondenti žijící v obci nad 100000 obyvatel mírně nadprůměrně, v obci do 10000 obyvatel žijí 4 respondenti, kteří vnímají svoji finanční situaci taky jako mírně nadprůměrnou. Respondentka, která vnímala svoji finanční situaci jako vysoce nadprůměrnou, také žije v obci do 10000 obyvatel. Domnívám se, že tato skutečnost je dána tím, že oslovení respondenti jsou pobirateli invalidního důchodu, který je srovnatelný ve všech regionech České Republiky a je také srovnatelný i s důchodem na Slovensku, kde se výše plného invalidního důchodu pohybuje ve výši 7000 Kč, a pokud nejsou financování rodiči a nemají jiný příjem, jejich finanční úroveň je srovnatelná. V dalších okruzích mého výzkumu jsem se zaměřil na těchto šest oblastí kvality života: psychická pohoda, láska, rodinné vztahy, fyzická soběstačnost, péče o sebe sama a práce. Těchto 6 okruhů jsem si vybral proto, abych tuto práci zaměřil k nabádání samotných lidí s tělesným a zrakovým postižením k přemýšlení nad kvalitou vlastního života jako ukazatele prestiže lidí se speciálními potřebami ve společnosti, ve které žijí. Tyto jednotlivé okruhy jsem porovnával z hlediska důležitosti, jež jí ve svém životě respondenti přisuzují, z hlediska spokojenosti lidí s vlastním životem a z hlediska důležitosti jednotlivých vlastností na žebříčku hodnot.
Z hlediska důležitosti lidé s postižením hybnosti posuzují dotazované oblasti kvality života pro celkovou kvalitu života nejčastěji jako nezbytnou, celkem 19 z 36 odpovědí, pak jako velmi důležitou, 13 z 36 odpovědí a pak jako středně důležitou, celkem 4 odpovědi. Lidé se zrakovým postižením uvádějí oblasti kvality života nejčastěji také jako nezbytné, celkem 17 respondentů, pak jako velmi důležité, 11 respondentů, středně důležité 6 respondentů a 2 respondenti z 36 odpovědí jako málo důležité. Láska byla nezbytná pro 4 respondenty s tělesným postižením, pro 3 se zrakovým postižením. Pro dva respondenty s tělesným postižením byla láska velmi důležitá, pro 2 respondenty se 19
zrakovým postižením byla láska středně důležitá, pro jednoho respondenta se zrakovým postižením středně a pro jednoho se zrakovým postižením málo důležitá. Psychická pohoda byla nezbytná pro 4 respondenty s tělesným postižením, pro 3 respondenty se zrakovým postižením. Pro dva respondenty s tělesným a také zrakovým postižením byla psychická pohoda velmi důležitá a pro jednoho respondenta se zrakovým postižením středně důležitá. Rodinné vztahy byly pro dva respondenty s tělesným postižením středně důležité, pro 4 nezbytné, pro 3 respondenty se zrakovým postižením nezbytné, pro jednoho respondenta velmi důležité a pro 2 respondenty středně důležité. Fyzická soběstačnost byla nezbytnou vlastností kvality života pro 3 respondenty s tělesným postižením, pro 2 respondenty se zrakovým postižením. Pro 3 respondenty s tělesným postižením, 2 respondenty se zrakovým postižením byla fyzická soběstačnost velmi důležitá,pro jednoho respondenta byla středně důležitá a pro jednoho respondenta se zrakovým postižením byla málo důležitá. Péče o sebe sama byla nezbytná pro 3 respondenty s tělesným postižením, pro 3 respondenty se zrakovým postižením. Pro 3 respondenty s tělesným postižením, 2 respondenty se zrakovým postižením byla péče o sebe sama velmi důležitá a pro jednoho respondenta se zrakovým postižením byla středně důležitá. Práce byla nezbytná pro jednoho respondenta s tělesným postižením, 3 respondenty se zrakovým postižením. Pro 3 respondenty s tělesným postižením a pro 3 respondenty se zrakovým postižením byla práce velmi důležitá a pro 2 respondenty s tělesným postižením středně důležitá.
V oblasti vlastní spokojenosti se sledovanými okruhy kvality života jsou respondenti s tělesným postižením velmi spokojeni, celkem 13 z 36 respondentů, zcela spokojených je 9 respondentů a také 9 respondentů spíše spokojených a 4 respondenti jsou nespokojeni se sledovanými oblastmi kvality života. Respondenti se zrakovým postižením jsou spíše spokojeni s oblastmi kvality života, celkem 15 z 36 respondentů, 8 osob s postižením zraku je velmi spokojených, 8 respondentů je také nespokojených a 5 respondentů je zcela spokojených s oblastmi kvality života. Respondenti z České Republiky jsou s uspokojováním oblastí kvality života nerozhodni a tápou mezi odpověďmi spíše spokojeni a nespokojeni, celkem 10 z 36 respondentů a respondenti ze Slovenska jsou velmi spokojeni s uspokojováním vybraných oblastí kvality života. S psychickou pohodou jsou lidé s tělesným postižením velmi spokojeni, celkem 4 z 6 respondentů, respondenti se zrakovým postižením spíše spokojeni, celkem 3 z 6 odpovědí. Respondenti ze Slovenska jsou v psychické pohodě velmi spokojeni, celkem 4 z 6 respondentů a 20
respondenti z ČR jsou v této otázce nerozhodni, 2 odpovědi pro zcela spokojeni, 2 pro velmi spokojeni a 2 pro spíše spokojeni z 6 respondentů. S láskou jsou respondenti s tělesným postižením velmi spokojeni, ale jedna respondentka je také velmi zklamána v lásce. Lidé se zrakovým postižením jsou v odpovědích spokojenosti s láskou nerozhodni, 2 jsou velmi spokojeni a 2 nespokojeni. Respondenti z ČR jsou v odpovědích v lásce opět nerozhodní, 2 jsou zcela spokojeni a 2 nespokojeni a respondenti ze Slovenska jsou s láskou velmi spokojeni, celkem 3 z 6 respondentů. V oblasti vztahů s
rodinou jsou zrakově postižení respondenti nerozhodni a tápou mezi
odpověďmi velmi spokojeni a spíše spokojeni, tělesně postižení respondenti jsou v oblasti rodinných vztahů také nerozhodni a hodnotí vztahy s rodinou mezi hodnotami velmi spokojeni, 2 z 6 respondentů a spíše spokojeni 2 z 6 respondentů. Respondenti z České Republiky jsou v oblasti rodinných vztahů nerozhodni a pohybují se v oblasti spíše spokojeni, 2 z 6 respondentů až nespokojeni, také 2z 6 respondentů a u respondentů ze Slovenska je spokojenost s rodinnými vztahy uspokojující, hodnotí ji jako zcela spokojeni, 3 z 6 respondentů. V fyzické soběstačnost jsou respondenti ze Slovenska spíše spokojeni, celkem 3 z 6 respondentů, respondenti z České Republiky jsou v této otázce nerozhodni a pohybují se v odpovědi zcela spokojeni 2 z 6 respondentů, nespokojeni také 2 z 6 respondentů, 1 spíše a jeden velmi spokojený respondent. Zrakově postižení respondenti jsou v fyzické soběstačnosti spíše spokojeni, 3z 6 respondentů a tělesně postižení respondenti jsou v oblasti fyzické soběstačnosti nerozhodní, dva jsou velmi spokojeni a dva nespokojeni. Co se týče péče o sebe sama, tělesně postižení respondenti jsou v této otázce nerozhodní, dva z 6 respondentů jsou spíše spokojeni a 2 z 6 nespokojeni, respondenti se zrakovým postižením jsou v oblasti péče o sebe sama spíše spokojeni, celkem 4 z 6 odpovědí. Respondenti ze Slovenska jsou s péčí o sebe sama spíše spokojeni, celkem 3 z 6 respondentů a z České republiky jsou také spíše spokojeni, celkem 3 z 6 respondentů. V poslední sledované oblasti – práce jsou respondenti z České Republiky nerozhodni a pohybují se v odpovědích od velmi spokojeni 2 z 6 respondentů až po spíše spokojeni,také 2 z 6 respondentů, respondenti ze Slovenska jsou nespokojeni v oblasti práce, celkem 3 z 6 respondentů. Zrakově postižení jsou v oblasti práce nespokojeni, celkem 3 z 6 odpovědí a respondenti s tělesným postižením jsou s prací spíše spokojeni, celkem 3 z 6 respondentů. V preferenci hodnot na žebříčku důležitosti hodnot se většina respondentů shodla na tom, že je pro ně nejdůležitější hodnotou zdraví – 9, a nejméně významnou hodnotou je účast v politice - 6 respondentů. Skupina tělesně postižených osob preferovala jiné hodnoty, jako skupina zrakově postižených respondentů, kde tělesně postižení respondenti považovali za nejdůležitější hodnotu 21
z šesti hodnocených fyzickou soběstačnost, tři respondenti, u zrakově postižených respondentů to byla psychická pohoda, dva respondenti. U skupiny respondentů z České Republiky byla nejdůležitější hodnotou fyzická soběstačnost, dva respondenti a ve skupině respondentů ze Slovenska byla nejdůležitější hodnotou v životě láska, dva respondenti.
4.2 Reflexe výzkumu kvality života lidí se speciálními potřebami Nejdůležitějším závěrem do praxe by mohl být fakt, že menšina respondentů uvedla za svoji nejdůležitější hodnotu práci, se kterou sice respondenti nebyli spokojeni, ale nevnímali ji jako důležitou hodnotu ve svém životě, co se, myslím, dá vyčíst z předloženého výzkumu. Takových rozporuplných závěrů by se z tohoto výzkumu a myslím, že nejenom z tohoto, dalo vyčíst více. V každém případě však platí, že pokud sami postižení lidé nebudou práci a vzdělání vnímat jako jednu z nejdůležitějších hodnot, nebude vyvinut dostatečný tlak na zaměstnavatele, stát a neziskový sektor, aby se touto otázkou aktivně zabýval. Dle mé zkušenosti v prostoru České a Slovenské Republiky je největším problémem při zaměstnatelnosti postižených lidí obava zaměstnavatele, aby zaměstnanec z hlediska disabilit vlastního postižení naplnil kritéria daná zaměstnavatelem. Pokud nebudou mít postižení lidé dostatečně kvalifikované zaměstnání, které je bude naplňovat, jejich kvalita života bude pořád na nízké úrovni, protože si nebudou moci naplnit své vlastní potřeby, sny, požadavky, plány a zůstanou pořád závislými na úsilí prosociálně orientovaných politiků.
22
Závěr Ve své práci jsem se pokusil analyzovat úroveň kvality života u skupiny osob se zrakovým a tělesným postižením ve srovnání krajin ČR a Slovenska. V úvodní kapitole jsem nastínil různé náhledy na kvalitu života a pokusil jsem se o vymezení pojmu kvalita života. Ve druhé kapitole jsem vysvětlil otázku zrakového postižení se zaměřením na kvalitu života a ve třetí kapitole jsem ozřejmil otázku tělesného postižení se zaměřením na kvalitu života. V závěrečné kapitole jsem interpretoval výsledky výzkumu kvality života s dotazníkem Squala, jako měřicí techniky kvality života u jedinců s tělesným a zrakovým postižením. Nejvyšší kvalitu života lidé s postižením obecně získají tehdy, když se plně zařadí do společnosti, kde budou moci získat možnost být rovnocennou, plnohodnotnou, jedinečnou a dostatečně kvalitní součástí intaktní společnosti. Tento stav může vzniknout pouze za jediného předpokladu a to, že se lidem zainteresovaným v edukaci lidí s postižením podaří zařadit populaci lidí se speciálními potřebami do společnosti na její všech úrovních.
23
Seznam použité literatury • DRAGOMIRECKÁ, E., ŠKODA, C. Kvalita života. Vymezení, definice a historický vývoj pojmu v sociální psychiatrii. ČS Psychiatrie: 1997, č. 2, s. 102 – 108. • DRAPELA, J. V. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-251-3 • HAMADOVÁ, P. Socioprofesní dimenze edukace žáků se zrakovým postižením. Brno: Disertační práce 2006 • JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením. Praha: TRITON 2001. ISBN 80-7254-192-7 • JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika handicapovaných. Praha: Vydání první, Karolinum, 2000. ISBN 80 • JESENSKÝ, J. Rehabilitace zrakově postižených a způsoby její realizace. Praha: Společnost nevidomých a slabozrakých v ČR, 1992 • KÁBELE, F. Somatopedie, Učebnice speciální pedagogiky tělesně a zdravotně postižené mládeže., PRAHA: UNIVERZITA KARLOVA, 1992. ISBN 80-7066-533-5 • KEBLOVÁ, A. Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Olomouc, První vydání, SEPTIMA, 1996. ISBN 80-85801-65-5 • KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologická pojetí a způsoby zjišťování kvality života, [časopis Odborná Psychologie], [cit. 2004-02-01]. Dostupné na: WWW: • KVĚTOŇOVÁ - ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: Paido edice pedagogické literatury, 2000 • LITVAK, A. G. Nástin psychologie nevidomých a slabozrakých. Praha: SPN, 1979. Č. 0-7215/114-408-79 • MÜLLER, O. Dítě se speciálními potřebami v běžné škole. Olomouc: 2001. ISBN 80-2440231-9 • OPATŘILOVÁ, D. Pedagogická intervence v raném a předškolním věku u jedinců s dětskou mozkovou obrnou. Brno: 2003. ISBN 80-210-3242-1 • PAYNE, J. a kol. Kvalita života a zdraví. Praha: TRITON, 2005. ISBN 80-7254-657-0 • RAPLEY, M. Quality of Life Research a crytical introduction. London: First published, 2003. ISBN 0 7619 54562 • Sborník z konference somatopedické společnosti Kritické životní situace dětí a mladistvých s tělesným a zdravotním postižením. Brno: Paido, 1996. ISBN 80-85931-18-4 • SCHINDLER, R., PEŠÁK, M. Kdo je zrakově postižený. [SONS ČR], dostupné na www: URL: http://www.sons.cz/kdojezp.php • SOVÁK, M. Nárys speciální pedagogiky. PRAHA: SPN, 1980 24
• VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P. Kvalita života, Teoretická a metodologická východiska. Brno: MU, 2005. ISBN 80-210-3754-7 • VÁGNEROVÁ, M. Oftalmopsychologie dětského věku, Praha: Karolinum, 1995. ISBN: 807184-053-x • VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-69-9
25
Příloha: použitý Dotazník Squala
Dotazník kvality života (SQUALA) Vážená paní, vážený pane, cílem tohoto dotazníku je hodnocení kvality života. Toto šetření bude zpracovávané formou rozhovoru a tedy tento materiál slouží hlavně jako podklad ke strukturovanému rozhovoru.
Jednotlivé části dotazníku jsou předznačeny hvězdičkou, jednotlivé otázky jsou označeny znakem #. U jednotlivých otázek vždy volte jednu z možností zakroužkováním, nebo zakřížkováním volby, nebude-li určeno jinak. Chcete-li odpověď doplnit slovním komentářem, udělejte tak, prosím, na konci dotazníku.
Dotazník je rozčleněn na čtyři části: V první části dotazníku jsou uvedena demografická data, ve druhé části nás bude zajímat, jaké hodnoty považujete v životě za důležité, jak si jich ceníte. V třetí části zjišťujeme, nakolik jste Vy osobně spokojen(a) v různých oblastech života a ve čtvrté části nás bude zajímat, jakou důležitost přiřaďujete jednotlivým vlastnostem/hodnotám.
Informace z tohoto šetření budou využity jenom v moji bakalářské práci a v žádném případě Nebudou
získaná
data
použita
k jakýmkoli
komerčním
účelům.
26
*1. část:
DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE
#1. Pohlaví: A) muž B) žena
#2. Věk, prosím, dopište:……
#3. Vaše zdravotní postižení, prosím, volbu doplňte o Vaše konkrétní postižení: A) Tělesné: B) zrakové:
#4. Bydlíte v: A) Obci do 10 000 obyvatel B) Městě od 10 000 do 50 000 obyvatel C) Městě od 50 00 do 100 000 obyvatel D) Velkoměstě nad 100 000 obyvatel
#5. Ukončené vzdělání A) Neukončené základní B) Základní C) Střední bez maturity D) Střední s maturitou E) vyšší odborné F) Vysokoškolské
#6. Vaše současné Zaměstnání, můžete zvolit více možností: A) samostatně výdělečně činná osoba B) zaměstnán na hlavní pracovní poměr C) zaměstnán na vedlejší pracovní poměr, nebo na dohodu D) nezaměstnaný/á E) student, studentka F) mateřská dovolená, žena v domácnosti G) hledající práci H) invalidní důchodce/kyně I) jiné, uveďte, prosím, jaké:……… 27
#7. Jak byste v porovnání s ostatními rodinami (popř. jednotlivci v případě, že žijete sám/sama) hodnotil/a svou finanční situaci a hmotné zabezpečení: A)
výrazně
B) mírně
mírně
průměrné
výrazně podprůměrné
C) podprůměrné D) mírně nadprůměrné E) nadprůměrné
#8. Rodinný stav: A) svobodný/á B) ženatý/vdaná, C) s druhem D) rozvedený/á E) vdovec/vdova
*2. část: Hodnocení důležitosti
V následujících bodech zaznamenejte důležitost, kterou ve svém životě přisuzujete za pomocí pěti následujících voleb: A) nezbytné B) velmi důležité C) středně důležité D) málo důležité E) bezvýznamné
Možnosti: #1. být zdravý #2. být fyzicky soběstačný #3. cítit se psychicky dobře #4. žít v příjemném prostředí #5. dobře spát #6. mít dobré rodinné vztahy #7. mít dobré vztahy s ostatními lidmi 28
#8. mít a vychovávat děti #9. postarat se o sebe #10. milovat a být milován #11. mít bohatý sexuální život #12. zajímat se o politiku #13. mít víru např. v boha #14. odpočívat ve volném čase #15. mít koníčky ve volném čase #16. být v bezpečí #17. mít práci #18. být spravedlivý #19. být svobodný #20. být krásný vzhledem #21. být pravdomluvný #22. mít peníze #23. dobře jíst a pít
Je ještě něco jiného, co považujete v životě za důležité a nebylo to uvedeno v předešlém seznamu: ………….? Jakou důležitost z pěti jmenovaných voleb by jste této vlastnosti přidělili?
*3. část: Hodnocení spokojenosti
Posuďte, do jaké míry se cítíte v uvedených oblastech života spokojen/a a zvolením jedné z následujících možností: A) zcela spokojen B) velmi spokojen C) spíše spokojen D) nespokojen E) velmi zklamán
Oblasti spokojenosti: #1. zdraví #2. fyzická soběstačnost 29
#3. psychická pohoda #4. prostředí bydlení #5. spánek #6. rodinné vztahy #7. vztahy s ostatními #8. děti, nemáte-li, stačí představa, kdyby jste měli #9. péče o sebe sama #10. láska #11. sexuální život #12. účast v politice #13. víra #14. odpočinek #15. koníčky #16. pocit bezpečí #17. práce #18. spravedlnost #19. svoboda #20. krása a umění #21. pravda #22. peníze #23. jídlo
Je ještě něco jiného, co považujete v životě za důležité a nebylo to uvedeno v předešlém seznamu: ………….? Jakou důležitost z pěti jmenovaných voleb by jste této vlastnosti přidělili?
*4. část:¨preference hodnot:
Seřaďte následující seznam hodnot tak, aby odpovídal Vášmu osobnímu výběru tak, že nejdůležitější hodnota bude mít číslo 1 a nejméně důležitá hodnota číslo 22. Čísla pište na začátek řádku zvolené vlastnosti: – zdraví – fyzická soběstačnost – psychická pohoda 30
– prostředí bydlení – spánek – rodinné vztahy – vztahy s ostatními – děti – péče o sebe sama – láska – sexuální život – účast v politice – víra – odpočinek – koníčky – pocit bezpečí – práce – spravedlnost – svoboda – krása a umění – pravda – peníze
Máte-li jakoukoli poznámku, kterou by jste mi rádi sdělili, prosím, udělejte tak zde: …………………………………………….
Děkuji za Váš čas! Juraj Danko Novomeského 73, 949 12 Nitra, Slovenská Republika Mobilní telefon: +420 774 335 579 e-mail: [email protected] ICQ: 333 960 991 Skype přezdívka: dafac82
31
