Daň z příjmů fyzických osob v České republice a na Slovensku

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí

Daň z příjmů fyzických osob v České republice a na Slovensku Bakalářská práce

Autor bakalářské práce: Iva Roháčová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Stanislav Klazar, Ph.D. Rok obhajoby: 2008

Bakalářská práce

1

Iva Roháčová

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma: „Daň z příjmů fyzických osob na území České republiky a na Slovensku“ jsem vypracovala samostatně a použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne ...................


2

Iva Roháčová

Nejprve bych chtěla poděkovat Ing. Stanislavu Klazarovi, Ph.D. z katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické v Praze za cenné připomínky, rady a konzultace při zpracování této bakalářské práci. A dále bych chtěla poděkovat mým rodičům, sestře a bratrovi za podporu při psaní této práce a za podporu po dobu celého studia.


3

Iva Roháčová

Úvod Téma mé bakalářské práce jsem si vybrala hned z několika důvodů. Tím nejdůležitějším bylo, že Česká republika přijala nový zákon o dani z příjmů fyzických osob, který platí od ledna 2008, a jelikož naši sousedé ze Slovenska již rovnou daň mají zavedenou od ledna 2004, rozhodla jsem se nahlédnout do této tématiky blíže. V současnosti je v České republice téma zdanění fyzických osob velmi diskutované. Lidé přemýšlejí, zda je pro ně lineární daň výhodná či nevýhodná, zda jim přinese nějaký zisk či užitek, zda na tom budou finančně hůř nebo téměř stejně s žádným zásadním rozdílem. Cílem mé bakalářské práce je pokusit se porovnat výši daně fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Nejprve zdaním určité typy příjmů u různých typů poplatníků lineární daní 15 %, kterou má zavedenou od ledna letošního roku Česká republika, hned vzápětí je zdaním rovnou daní na Slovensku a pak výsledky porovnám v tabulkách a grafech. Abych vůbec mohla začít počítat daň, zjistím průměrnou měsíční mzdu v České republice a na Slovensku a od ní pak odvodím další částky. To znamená, že další částky budou ve výši 60 % průměrné mzdy, 1,5 násobek a 3 násobek průměrné mzdy. Výše daně na Slovensku přepočítám kurzem České národní banky na slovenské koruny, abych došlo k lepšímu porovnání a v tabulkách bude vypočteno i procentuální vyjádření závislosti daně na příjmu. Ve svých modelových příkladech beru devizový kurz střed ČNB, který ke dni 30. 5. 2008 činil 82,863CZK/100SKK. Barevná schémata nejsou zbarvena náhodně. Pro názornější ilustraci jsem zvolila modrou barvu pro Slovensko, zelenou pro Českou republiku a když se něco týkalo obou zemí společně, jsou tyto dvě barvy kombinované. Práci jsem rozdělila na tři části. V první teoretické části se zaobírám vztahy České republiky a Slovenska, úspěšností daňových reforem v obou státech, dále porovnávám jejich ekonomiky z hlediska HDP, daňové kvóty nebo salda státního rozpočtu a k tomu mi napomáhají i vytvořené grafy. Ve druhé kapitole porovnávám zdanění příjmů fyzických osob v České republice a na Slovensku. Hledám odlišnosti zdanění a upozorňuji na ně. Třetí část plynule navazuje na předcházející kapitolu a orientuje se spíše k praktické části, kdy pomocí tabulek a grafů porovnávám slovenskou daň s dané zavedenou v České republice. Bakalářská práce

4

Iva Roháčová

1 Přiblížení vztahů, ekonomiky a daňových reforem ČR a Slovenska Daně jsou důležitým ekonomickým nástrojem v tržním hospodářství, zabezpečují příjmy státního rozpočtu. Pojem daň z příjmu fyzických osob bychom mohli chápat jako „peněžní sumu, kterou je občan povinen ze svých příjmů zaplatit“. Zdroj: Jarinkovičová Valéria, Príručka pre zdanenie prijmov fyzickej osoby, 10. vyd. Bratislava: Miroslav Mračko, 2006. ISBN 80-8057-664-5.

Ve Wikipédii, otevřené encyklopedii dostupné i na internetu, se uvádí, že důvodem existence daní je nevyhnutelnost získat prostředky na financování veřejného sektoru. Sama historie daní sahá až k samotnému počátku lidské společnosti. Je dokázáno, že už v době Egypta existovaly hliněné desky s nápisem „desetina“ označující tzv. desátkové daně, které v té době byly naturálního charakteru. Od té doby se množství a způsob výběru daně hodně změnily, ale podstata zůstala stejná. Teď se nacházíme ve 21. století a daň nesmíme chápat jako pokutu, nýbrž jako příspěvek aktivního subjektu do společných zdrojů, ze kterých se financují společenské potřeby včetně sociální pomoci méně úspěšným, nemocným nebo zdravotně postiženým. Už neplatíme daň jen jednou za měsíc, nýbrž každý den. Když dostáváme výplatní pásku, dočteme se, kolik jsme zaplatili na zálohy na daň z příjmu, kolik jsme zaplatili na všeobecném zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení. Málokterý občan si ale uvědomí, že při placení nákupu je část utracených peněz za nákup odvedena státu v podobě nepřímé daně. Tedy, každý nákup zboží a služeb je zdaňován nepřímou daní a ta tvoří největší příjem státního rozpočtu. Dokonce u benzinové pumpy nebo v obchodu s alkoholem připadne státu až většina tržby. Jedna z nejhorších věcí je mít komplikovanou daňovou soustavu. Jestliže je komplikovaná, nepřehledná a těžko se v ní vyzná odborník, pak i pro občany se komplikovanost stává noční můrou, obtížná je pak kontrola a navíc systém je náročnější na administrativní náklady. Proto státy na celém světě se snaží najít optimální daňový systém, který na jedné straně zabezpečí dostatečné zdroje a na straně druhé, se nestane brzdou ekonomického vývoje. Trendem současnosti je posílit význam nepřímých daní, zjednodušit daňový systém, rozšířit základny zdanění a to vše mají zajistit reformy daňových soustav. Mnohé země již přistoupily k úpravám svých daňových systémů, chtějí následovat trendy současnosti. Bakalářská práce

5

Iva Roháčová

1.1 Vztahy České republiky a Slovenska Žádné dvě evropské země k sobě nemají tak blízko jako Česká republika a Slovensko. Blízké jsou si naše jazyky i kultury, sdílíme společnou historii. Je výjimečné, že naše společné dějiny nejsou zatíženy konflikty, ba naopak je pro ně charakteristická spíš snaha vzájemně si pomáhat. Součástí naší společné cesty je i rozdělení, ten však nijak nepřipomínal krutý rozchod, spíš naopak osamostatnění dvou sourozenců v míru. Česká republika byla do konce roku 1992 se Slovenskem společný stát. Měly společného prezidenta, vládu, sdílely stejné zákony. Po rozdělení 1.1.1993 se oba státy začaly vyvíjet samostatně a to ve všech směrech. Pro Slovenskou republiku to nebylo jednoduché. V roce rozdělení začínala s nezaměstnaností kolem 15 %, zatímco v České republice dosahovala jen asi 4,5 %. Navíc v 90. letech měli na Slovensku vládu Vladimíra Mečiara, která dostala zemi do silné mezinárodní izolace. Ale ať už byla Slovenská republika slabším článkem Československé republiky, její budoucnost se začala postupem času vyvíjet velmi slibně. Aby výrazně zrychlili růst ekonomiky a životní úrovně, zavedli na Slovensku, zejména po roce 2002, celou řadu významných reforem včetně daňové. Úspěchu nasvědčují nejen nové reformy, které slovenská vláda1 zavedla, ale dokazuje to i schopnost státu přijmout novou měnu Euro od ledna 2009. 1.2 Úspěšnost daňových reforem Daňovou reformu Slovensko zavedlo od roku 2004 a stala se jednou z nejlepších reforem, které byly zavedeny. Výsledkem je rovná daň 19 %, která se počítá z hrubé mzdy, roční růst HDP 8,3 % a schodek rozpočtu 3 %, což umožní zavést Euro na Slovensku od roku 2009. Naproti tomu v České republice začala nová daňová reforma fungovat až od letošního roku 2008 s tím, že nemáme rovnou, ale lineární daň 15 % ze superhrubé mzdy, tedy z celkových nákladů na zaměstnance i s odvody. Roční růst HDP činí 6,1 % a schodek rozpočtu oproti roku 2006, kdy byl 2,9 %, opět stoupl a i sama Komise Evropské Unie nám doporučuje pro rok 2008 snížit schodek rozpočtu zpět pod 3 %.

1

v té době vládla Dzurindova strana


6

Iva Roháčová

Pro srovnání zdanění příjmů fyzických osob v obou zemích připomenu, že 15% v České republice je v reálné výši vyšší, protože daň počítáme ze součtu hrubé mzdy zaměstnance a pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit za zaměstnance zaměstnavatel. Tedy jednodušeji řečeno, daň se bude odvádět ze základu o 35 % vyššího. I přes lineární daň 15 %, tak reálná sazba daně z příjmů fyzických osob dosáhne daleko vyšších hodnot až přes 20 %. Když porovnáme situaci, v jaké bylo Slovensko v době, když byla spuštěna reforma, se situací, jaká je dnes v České republice při zavedení reformy, zjistíme, že Slováci na tom byli daleko hůř. Jejich reforma znamenala zásadní průlom v daňovém systému jejich země. Před zavedením rovné daně měli Slováci komplikovaný daňový systém s množstvím sazeb, výjimek, odpočitatelných položek. Jak to u takových systémů bývá, nejbohatší lidé často platili nižší daně než střední třída. Komplikovaný daňový systém a vysoké sazby totiž motivovaly podnikatele a velké firmy, aby si najali daňové poradce a ti jim poradili, jak platit co nejmenší daně. Dnešní systém na Slovensku je podstatně efektivnější a spravedlivější zejména proto, že je nesrovnatelně jednodušší. Nikoho nemotivuje k neplacení daní. Téměř všechny výjimky, zvláštní položky a sazby byly zrušeny, namísto nich se zavedla jedna devatenáctiprocentní sazba. Zároveň byla zavedena jednotná odpočitatelná položka. Díky ní je současný daňový systém ve skutečnosti progresívní. Velkým plusem slovenské daňové reformy oproti nové daňové reformě v České republice je především její velké zjednodušení a zavedení rovné daně na všechny druhy daně. Zatímco se Slovensko chlubí svým zjednodušeným daňovým systémem, Česká republika má podle průzkumu KPMG International jeden z těch méně přitažlivých, hlavním důvodem je složitost daňového systému a administrativní náročnost. Firmy v České republice potřebují až 930 hodin ročně na splnění daňových povinností, přitom celosvětový průměr činí 2 měsíce. Zavedení rovné daně posílilo Slovensko v boji o zahraniční investory. Slovenská vláda pochopila, že musí vyjít vstříc i podnikatelům a tak zavedla takový daňový systém, který je efektivní, srozumitelný, zvyšuje důvěru a ochotu firem v dané zemi investovat, tím mohou nalákat nové investory a zvýšit počet nových pracovních míst. Vláda taky zrušila rázně daň dědickou, darovací, daň z převodu nemovitostí, daň z dividend a kapitálových výnosů. Od 1. 1. 2007 platí snížená 10% sazba DPH na léky a


7

Iva Roháčová

vybrané zdravotní pomůcky. V roce 2007 vláda schválila snížení sazby DPH pro knihy, učebnice a tiskárenské potřeby. Snížená 10% sazba DPH na knihy platí od 1. 1. 2008. V České republice je vláda opatrnější a zrušila jen daň dědickou a daň darovací jen částečně. Navíc se od roku 2005 podařilo Slovensku zavést i reformu penzijního systému, která velmi dobře doplňuje reformu daňovou. Zdá se, že by tato reforma penzijního systému mohla být reformou úspěšnou a mohla by být v budoucnu vzorem i pro naši Českou republiku. 1.3 Porovnání vývoje HDP, daňové kvóty, salda státního rozpočtu „Hrubý domácí produkt je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území a používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky.“ zdroje: Hrubý domácí produkt, Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 30-5-2008]. Dostupný z WWW:

V následujícím grafu je znázorněn vývoj HDP v obou zemích od roku 2000 do roku 2006. Porovnáním dojdeme k závěru, že Slovensko je přece jen na tom o něco lépe v růstu hrubého domácího produktu než Česká republika. Nutno podotknout, že jde o nerevidované údaje. Obr. 1: Růst HDP v České republice a na Slovensku v %

zdroje: Slovensko zvýšilo odhad růstu HDP, Zpravodajský server hospodářských novin [online]. 2007 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW:


8

Iva Roháčová

Česká republika v porovnání se Slovenskem na tom není nejlépe ani v jiných kritériích např. datum dne daňové svobody, kritérium daňové kvóty. Shodneme se, že odvody daně státu jsou leckdy nepřehledné a na otázku, kolik peněz odvádíme státu, je velmi těžké odpovědět. Proto existuje den daňové svobody. Je to fiktivní datum, které rozděluje rok na dvě části. V první části pracujeme my na stát a v druhé sami na sebe. Čím je den daňové svobody vzdálenější od počátku roku, tím je míra daňového zatížení vyšší. Slováci už v letošním roce den daňové svobody měli dne 22. května 2008, zatímco Českou republiku teprve den daňové svobody čeká a to 7. června 2008. Z porovnání je jasné, že daňoví poplatníci v české republice vydělávají na stát o více než 14 dní déle. Lepším ukazatelem je tzv. daňová kvóta, která představuje podíl vybraných daní státu na jeho hrubém domácím produktu. Ještě častěji se používá složená daňová kvóta, která se vypočítá jako poměr daní, cel a pojistného k hrubému domácímu produktu. Jak budeme vidět z grafu, v obou zemích je pohyb daňové kvóty protichůdný. Na Slovensku se daňová kvóta snižuje rok od roku, zatímco v České republice stále bojujeme se zvyšováním a ani se nečeká nějaká zásadní změna k poklesu. Obr. 2: Vývoj složené daňové kvóty v České republice a na Slovensku v %

zdroje: Souhrnná daňová kvóta, ekonomický portál[online]. 2007 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW:


9

Iva Roháčová

Ještě pro informaci si přiblížíme schodek státního rozpočtu obou zemí. Z tabulky je zřejmé, obě vlády, ať už slovenská nebo česká se snaží snižovat schodky státního rozpočtu. Česká republika si dokonce oproti minulému roku polepšila o 30,9 mld. Kč, Slovensko o 8,2 mld. Sk. Tab. 1: Státní rozpočet České republiky a Slovenska rok 2006 a 2007 v mld. Kč (Sk) ČESKÁ REPUBLIKA

SLOVENSKO

ROK

2006

2007

2006

2007

PŘÍJMY

923,32

1025,88

291,9

322,2

VÝDAJE

1020,63

1092,27

323,6

345,7

SALDO

-97,30

-66,39

- 31,7

- 23,5

zdroje: Předběžné výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR, Businessinfo [online]. 2008 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW: . Slovensko: Finanční a daňový sektor, Businessinfo [online]. 2008 [cit 30-5-08]. Dostupný z WWW:.

Při některých srovnáních je výsledek příznivější pro Slovensko. Česká ekonomika však stále roste a to je pro Slovensko prospěšné, protože jsme stále jeho největším obchodním partnerem. Zato životní úroveň v České republice je pro Slováky stále vzorem, ale i té se pomalu a zdárně přibližují. Pozitivní výhled Slovenska je zásluhou daňové a hlavně penzijní reformy, kterou česká vláda zatím ani nenavrhla.


10

Iva Roháčová

2 Porovnání zdanění příjmů fyzických osob v ČR a na Slovensku Jak už jsem zmínila, Česká republika se Slovenskem byla společný stát a než došlo k rozdělení, měly oba státy společný daňový systém. I když v roce 1993 se začaly postupně vyvíjet každá země samostatně a prodělaly spoustu jak daňových, tak i jiných reforem, můžeme říci, že daňové zákony jsou si stále velmi podobné, téměř stejné. Odlišnosti v zákonech jsou dány daňovými reformami, kterými obě země v posledních letech prošly. Nejvíce změn v daňových zákonech na straně Slovenska nastalo právě v roce 2004, kdy zavedli úplně nový daňový systém s rovnou daní a v České republice takové ty větší změny související s daňovou reformou nastaly až teď v roce 2008. 2.1 Předmět daně Pro lepší pochopení uvádím nejprve graf druhu příjmů, z jehož znázornění vyplývá, že ne všechny příjmy poplatníka jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob2 a ne všechny příjmy, které jsou předmětem daně, je povinen poplatník zdanit. Obr. 3: Vymezení druhů příjmů

Veškeré příjmy poplatníka

Příjmy, které jsou předmětem daně

Osvobozené příjmy

Příjmy, které nejsou předmětem daně

Zdanitelné příjmy

Zdroj: Jarinkovičová Valéria, Príručka pre zdanenie prijmov fyzickej osoby, 10. vyd. Bratislava: Miroslav Mračko, 2006. ISBN 80-8057-664-5.

2

Daň z příjmu fyzických osob dále nazývám pouze „daň“.


11

Iva Roháčová

Předmět daně je jednoznačně vymezený a ohraničený objekt zdanění. Může jít jak o příjmy peněžní, tak i o příjmy nepeněžní, které se oceňují podle zákona o oceňování majetku. Spadají sem jednotlivé druhy příjmů, které jsou rozděleny do skupin, a to v České republice do následujících 5 skupin: 1. příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, 2. příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, 3. příjmy z kapitálového majetku, 4. příjmy z pronájmu, 5. ostatní příjmy. Na Slovensku je vymezen předmět daně stejně s výjimkou příjmů z pronájmu, které nemají samostatně, ale zahrnují tyto příjmy do příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti a celá tato skupina příjmů se nazývá příjmy z podnikání, z jiné samostatně výdělečné činnosti a z pronájmu. Tab. 2: Schéma dílčích základů daně v ČR a na Slovensku ČESKÁ REPUBLIKA

SLOVENSKO

příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti příjmy z pronájmu

příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu

příjmy z kapitálového majetku

příjmy z kapitálového majetku

ostatní příjmy

ostatní příjmy

Zdroj: Vančurová Alena, Láchová Lenka. Daňový systém 2008 ČR aneb učebnice daňového práva. 9.aktualizované vyd. Praha : 1.VOX a.s., 2008. ISBN 978-80-86324-72-2.

2.1.1 Příjmy, které nejsou předmětem daně Příjmy, které nejsou předmětem daně, jinými slovy příjmy vyňaté ze zdanění, jsou takové příjmy, které se z hlediska předmětu daně za příjem nepovažují, a proto také poplatník nemůže uplatnit odpočty ani jiná zvýhodnění s nimi související. Předmětem daně v České republice a na Slovensku nejsou:

příjmy získané děděním,

příjmy získané darováním nemovitostí, movitých věcí a majetkových práv,

úvěry a půjčky.


12

Iva Roháčová

Jedním z cílů daňové reformy na Slovensku bylo zavedení zásady jediného zdanění příjmu. Když to vyjádřím jednodušeji, tak podíly na zisku vyplácené ze zisku zdaňovaného daní z příjmu právnických osob se už u konečného příjmu nedaní. Proto podíly na zisku po zdanění, vyrovnávací podíly a podíly na likvidačním zůstatku považujeme za příjmy vyňaté z předmětu daně z příjmů fyzických osob. Zatímco v České republice jsou tyto příjmy zdaněny jako samostatný základ daně, tedy 15%.

2.1.2 Osvobozené příjmy Od daně z příjmů je osvobozena celá řada příjmů, na které se daňová povinnost nevztahuje. Tyto příjmy jsou částí předmětu daně, kterou není poplatník povinen a zpravidla ani oprávněn do základu daně zahrnout. V České republice a na Slovensku jsou osvobozeny: •

příjmy z prodeje nemovitostí, daných českým i slovenským zákonem za stejných podmínek,

•

starobní a invalidní důchody,

•

sociální příjmy ve formě dávek a podpor,

•

přijaté náhrady škod,

•

výhry v loteriích, sázkách a podobných hrách provozovaných na základě povolení,

•

příjmy z prodeje movitého majetku na Slovensku vždy, v ČR s výjimkou.

Další zmiňovanou výjimku tvoří v ČR příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, které jsou osvobozeny až když doba mezi nabytím a prodáním přesáhne dobu jednoho roku. V České republice jsou osvobozena všechna stipendia, ale na Slovensku od 1. 1. 2005 jsou doktorandská stipendia považována za plat a podléhají zdanění. Díky nové penzijní reformě na Slovensku, kdy si Slováci podle tzv. druhého pilíře spoří na vlastní účet, existují příjmy ve formě dávek a podpor ze starobního důchodového spoření a tyto příjmy jsou podle slovenského zákona osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. V České republice jsou dále osvobozeny úroky z vkladů ze stavebního spoření a úroky ze státní podpory, ale na Slovensku jsou úroky na účtu stavebního spoření zdaněny jako příjmy z kapitálového majetku.


13

Iva Roháčová

2.2 Porovnání základů daně a výpočtů daňové povinnosti Základ daně je tzv. daňová základna, ze které se sazbou daně vypočítává daňová povinnost poplatníka. Tedy pro konečný výpočet daňové povinnosti z příjmů fyzických osob je třeba nejprve stanovit základ daně, který zjistíme jako součet částek dílčích základů daně podle jednotlivých druhů příjmů a dále pak odečíst odpočitatelné položky. 2.2.1 Struktura základu daně Základem daně z příjmů fyzických osob je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Jestliže poplatníkovi plyne několik druhů příjmů, zjistí základ daně za zdaňovací období jako součet dílčích základů daně. Nejdůležitějšími dílčími základy daně v České republice jsou dílčí základ daně příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Na Slovensku jsou dílčí základy daně tvořeny velmi podobně jako u nás pouze s tím rozdílem, že mají sloučeny dílčí základ daně z podnikání, z jiné samostatně výdělečné činnosti s dílčím základem daně z pronájmu. V následujícím schématu je zachycena tvorba jednotlivých dílčích základů daně v České republice a na Slovensku. Jak můžeme vidět z tabulky č. 3, tvorba dílčích základů daně se v České republice a na Slovensku výrazně liší už v části první, a to ve výpočtu dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Na Slovensku se počítá jako rozdíl mezi příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. V České republice po zavedení daňové reformy nelze sociální pojistné uznat za výdaj a ještě navíc se do základu daně přidává i sociální pojistné sražené zaměstnavatelem. Z těchto důvodů počítáme dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků tak, že k hrubé mzdě připočítáme pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit za zaměstnance zaměstnavatel a tento součet nazýváme superhrubou mzdou.


14

Iva Roháčová

Tab. 3: Tvorba jednotlivých dílčích základů daně v ČR a na Slovensku ČESKÁ REPUBLIKA

SLOVENSKO

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

+ pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem = dílčí daňový základ příjmů za závislé činnosti a funkčních požitků

- pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění = dílčí daňový základ příjmů za závislé činnosti a funkčních požitků

Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti - výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů = dílčí daňový základ z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti

Příjmy z podnikání, z jiné samostatně výdělečné činnosti a z pronájmu

- výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů

Příjmy z pronájmu

= dílčí daňový základ z podnikání, z jiné samostatně výdělečné činnosti a z pronájmu

- výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů = dílčí daňový základ příjmů z pronájmu Příjmy z kapitálového majetku

Příjmy z kapitálového majetku

= dílčí základ z příjmů z kapitálového majetku

= dílčí základ z příjmů z kapitálového majetku

Ostatní příjmy

Ostatní příjmy

- výdaje na dosažení příjmů

- výdaje na dosažení příjmů

= dílčí daňový základ ostatní příjmy

= dílčí daňový základ ostatní příjmy


Ostatní dílčí základy daně, kromě dílčího základu daně kapitálového majetku, ke kterému se žádné výdaje neuznávají, počítáme rozdílem mezi příjmy a výdaji. Jestliže jsou výdaje vyšší než příjmy, jedná se o záporný rozdíl příjmů a výdajů.


15

Iva Roháčová

Tento záporný rozdíl může v České republice nastat jen ve dvou dílčích základech daně a to: •

v dílčím základu daně z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti,

•

v dílčím základu daně z pronájmu.

A jelikož na Slovensku jsou tyto dva dílčí základy spojeny v jeden, plyne z toho, že na Slovensku se přihlíží na vykázanou ztrátu jen u jediného dílčího základu daně a to u příjmů z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu. Pro obě země platí, že základ daně z příjmů fyzických osob nesmí být nikdy nižší než dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Tedy záporný rozdíl se může kompenzovat o zbývající dílčí základy daně za zdaňovací období, ve kterém vznikla, s výjimkou dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků. Pokud i nadále po součtu všech čtyř dílčích základů daně vychází záporné číslo, jedná se o daňovou ztrátu. Daňovou ztrátu nebo její část, kterou nebylo možno uplatnit při zdanění příjmů za zdaňovací období, ve kterém vznikla, je možno odpočítat od úhrnu dílčích základů daně, opět s výjimkou dílčího základu daně ze závislé činnosti, a to v pěti po sobě následujících zdaňovacích obdobích. 2.2.2 Samostatné základy daně Do jednotlivých dílčích základů daně se nezahrnují určité druhy příjmů, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně, a to srážkou u zdroje v rámci samostatného základu daně. Pro názornost jsem opět zvolila tabulku č. 4, kterou nejdříve vysvětlím. První sloupec by měl být jasný. Je rozdělený podle jednotlivých dílčích základů daně. Ve druhém a třetí sloupci se snažím porovnat zdanění příjmů v České republice a na Slovensku tím, že jsem použila samostatné základy daně v České republice a porovnala je s tím, jak tyto příjmy jsou zdaněny na Slovensku. Považuji za důležité všimnout si rozdílu, o kterém jsem se už zmiňovala, ve zdanění podílů na zisku z účastí na kapitálových společnostech a družstvech, vypořádacích podílů při zániku účasti na kapitálové společnosti nebo družstvu a likvidačního podílu na kapitálové společnosti nebo družstvu. V České republice všechny tyto příjmy daníme zvláštní sazbou daně, jedná se o samostatné základy daně a na Slovensku jsou to příjmy vyňaté, tedy nejsou předmětem daně.


16

Iva Roháčová

Dále by stálo za to, věnovat se trošku více cenám a výhrám. Výhry v loteriích a sázkách provozovaných na základě povolení jsou osvobozeny v obou státech. Avšak rozdíly nastávají u cen a výher z veřejných, sportovních, reklamních soutěží. Více podrobností a upřesnění vyjádří schéma pod tabulkou. Tab. 4: Samostatné základy daně v ČR a jak je zdaněno na Slovensku Dílčí daňové základy Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti

ČESKÁ REPUBLIKA Samostatný základ daně příjmy od dalšího zaměstnavatele do 5000 Kč za měsíc honoráře za příspěvky do rozhlasu, televize, periodik do 3000 Kč za měsíc u jednoho plátce výnosy z obligací, akcií

Příjmy z kapitálového majetku

Ostatní příjmy

podíly na zisku z účastí na kapitálových společnostech a družstvech výnosy z vkladů na úsporných a běžných účtech ceny z veřejných a sportovních soutěží, nejsou-li osvobozeny vypořádací podíly při zániku účasti na kap. společnosti nebo družstvu likvidační podíl na kap. spol. nebo družstvu

SLOVENSKO Způsob zdanění samostatný základ daně

samostatný základ daně příjmy z kapitálového majetku nejsou předmětem daně samostatný základ daně viz. obr. č. 4

nejsou předmětem daně nejsou předmětem daně


Ceny a výhry z veřejných, sportovních a reklamních soutěží jsou v ČR osvobozeny a na Slovensku je to o něco málo složitější. Ceny a výhry se dělí podle hodnoty. Jestliže výhry nepřevyšují 5000 Sk, pak jsou osvobozené. Jestliže převyšují 5000 Sk, pak se ještě dále rozlišuje, či jde o věcné ceny, které plynou do daňového přiznání, nebo či jde o ceny peněžní a tam bude daň vybraná srážkou.


17

Iva Roháčová

Obr. 4: Zdanění cen a výher ze soutěží a losování

CENY A VÝHRY

výhry v loteriích, sázkách provozovaných na základě povolení

ceny a výhry z veřejných, sportovních a reklamních soutěží

ceny a výhry z veřejných, sportovních a reklamních soutěží vybrání daně srážkou

osvobozené od daně

hodnota vyšší než 5000 Sk

osvobozené od daně

hodnota nižší než 5000 Sk

věcné ceny

peněžní ceny

daňové přiznání

vybrání daně srážkou

Legenda: Česká republika Slovensko společné pro Českou republiku a Slovensko Zdroj: Jarinkovičová Valéria, Príručka pre zdanenie prijmov fyzickej osoby, 10. vyd. Bratislava: Miroslav Mračko, 2006. ISBN 80-8057-664-5.


18

Iva Roháčová

2.2.3 Úprava základu daně o nezdanitelné částky Pro stanovení výše daně je třeba upravit daňový základ o položky snižující základ daně. To znamená, že od základu daně lze odečíst některé položky, které jsou ze zákona nezdanitelné. Tím stát vlastně dává najevo poplatníkům podporu těchto aktivit. V České republice jsou takové položky nazvané nestandardní odpočty, na Slovensku nezdanitelné minimum. 2.2.3.1 Úprava základu daně v České republice Pro Českou republiku najdeme podrobný popis všech těchto částek v § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V tabulce č. 5 přináším seznam těch nejpoužívanějších. Do roku 2005 se využívaly odpočty standardní i nestandardní, ale od roku 2006 se používají jen nestandardní odpočty a standardní byly nahrazeny slevami na dani. Tab. 5: Nestandardní odpočty v ČR Úroky z úvěrů na bytové potřeby Dary na veřejné prospěšné účely Příspěvky na penzijní připojištění Pojistné na životní pojištění Zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace Úhrady na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání Daňová ztráta Odpočet výdajů na výzkum a vývoj Zdroj: Vančurová Alena, Láchová Lenka. Daňový systém 2008 ČR aneb učebnice daňového práva. 9.aktualizované vyd. Praha : 1.VOX a.s., 2008. ISBN 978-80-86324-72-2.

V tabulce je uvedeno celkově 8 nestandardních odpočtů, o které si můžeme upravit základ daně. Záměrně je prvních šest odtrženo tlustší čárou, aby se tak vytvořily dvě skupiny nestandardních odpočtů. Pro první skupinu nestandardních odpočtů mající charakter výdajů osobní spotřeby platí, že pokud základ daně není tak velký, aby se mohly uplatnit všechny odpočty, na které vznikl nárok za zdaňovací období, nárok na tyto odpočty zaniká. Pro druhou už menší skupinu nestandardních odpočtů platí, že za přesně stanovených podmínek zákonem lze převést tyto nestandardní odpočty do následujících zdaňovacích období.


19

Iva Roháčová

2.2.3.2 Úprava základu daně na Slovensku Jako důsledek daňové reformy bylo Slovensku spolu s rovnou daní zavedeno nezdanitelné minimum, které se odečítá od základu daně. Původně se jednalo jen o dvě nezdanitelné položky: •

na poplatníka,

•

na manželku (manžela) poplatníka.

O rok později byly zavedeny ještě tři další nezdanitelné položky, a to •

příspěvky na doplňkové důchodové spoření,

•

finanční prostředky na účelové spoření,

•

pojistné na životní pojištění. Tab. 6: Nezdanitelné položky základu daně na Slovensku

nezdanitelná část základu daně nezdanitelná část základu daně na poplatníka nezdanitelná část základu daně na manžela(ku) poplatníka příspěvky na doplňkové důchodové spoření finanční prostředky na účelové spoření pojistné na životní pojištění

výše částky

kdo má nárok

19,2 násobek životního minima, tj. 95 616 Sk

všichni poplatníci kromě těch, kteří pobírají důchod

19,2 násobek životního minima, tj. 95 616 Sk

poplatník, jehož manžel(ka) nemá vlastní příjem

v úhrnu max. 12 000 Sk

poplatníci splňující podmínky zákona

Zdroj: Jarinkovičová Valéria, Príručka pre zdanenie prijmov fyzickej osoby, 10. vyd. Bratislava: Miroslav Mračko, 2006. ISBN 80-8057-664-5.

Nezdanitelná položka na poplatníka se uplatňuje v plné výši bez ohledu na to, jaké druhy zdanitelných příjmů a po jakou dobu ve zdaňovacím období poplatníkovi plynuly, a je rovna sumě odpovídající 19,2 násobku životního minima platného k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. Od základu daně se tedy za rok 2008 odpočítává částka 95 616 Sk. V té samé částce 95 616 Sk se uplatňuje nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) žijící ve společné domácnosti s poplatníkem, jestliže nemá žádný vlastní příjem. Základ daně se sníží i v případě, že manžel(ka) sice má vlastní příjem, ale nižší než určená hranice. Tehdy se nezdanitelná položka uplatní v částce rozdílu mezi touto sumou 95 616 Sk a celoročním vlastním příjmem.


20

Iva Roháčová

V předcházejících letech (naposledy 2004) příspěvky na doplňkové důchodové spoření v limitované výši snižovaly příjmy ze závislé činnosti, resp. příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti. Od ledna 2005 se zaplacené příspěvky už neodečítají od příjmů, ale od základu daně. Je to poprvé, co se občanům na Slovensku umožňuje snížit si základ daně jak o placené pojistné na životní pojištění, tak i o finanční prostředky na účelové spoření, a to v limitované výši a za splnění určitých podmínek daných slovenským zákonem o dani z příjmů. Základ daně se může snížit o sumu v úhrnu max. 12 000 Sk ročně. 2.2.4 Výpočet daňové povinnosti, slevy na dani / daňový bonus V České republice se základ daně, který snížíme o standardní odpočty, zaokrouhlí na celé stovky dolů, vynásobíme sazbou daně 15 % a získáme daň. Od této částky odečteme slevy na dani a vzniklá částka je daňová povinnost. Na Slovensku se základ daně snížený o nezdanitelné částky zaokrouhlí na celé koruny dolů a daň vypočtená sazbou 19 % se sníží o daňový bonus na každé nezaopatřené dítě žijící ve společné domácnosti s poplatníkem. Tab. 7: Výpočet daňové povinnosti Česká republika

Slovensko

Základ daně snížený o nestandardní odpočty (zaokrouhluje se na celé stovky dolů)

Základ daně snížený o nezdanitelné částky (zaokrouhluje se na celé stovky dolů)

* sazba daně (15 %)

* sazba daně (19 %)

= daň

= daň

- slevy dani

- daňový bonus

= daňová povinnost

= daňová povinnost

Zdroj: Alena Vančurová, Materiál v elektronické podobě jako podklad pro kurz VF 327 v roce 2007

Na rozdíl od Slovenska v České republice se uplatňují slevy na dani. Rozlišujeme standardní a nestandardní slevy na dani. Mezi standardní slevy řadíme slevy na zaměstnance se zdravotním postižením a slevy sociální na poplatníka a vyživovanou osobu. Uplatnění sociálních slev na dani se váže na splnění zákonem stanovených podmínek. Tyto slevy mají sociální funkci, jejich cílem je zohlednit sociální postavení poplatníka a celé domácnosti. Standardní slevy se kromě slevy základní používají v poměrné výši za každý započatý měsíc.


21

Iva Roháčová

Tab. 8: Sociální standardní slevy na dani v ČR Typ částky

Výše v Kč

Slevy, které poplatník uplatňuje na sebe: základní

24 840

na invaliditu: částečnou

2 520

plnou

5 040

držitel průkazky ZTP/P

16 140

pro studenta

4 020

Slevy na vyživovanou osobu: na dítě

10 680

na manželku

24 840

Zdroj: Marková Hana, Daňové zákony 2008, úplná znění platná k 1.1.2008, 16. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2385-3.

Na Slovensku neexistují slevy na poplatníka, na manželku tak jako v České republice. Tyto slevy nahrazují nezdanitelná minima, která se odčítají od základu daně. Zato mají zavedený daňový bonus, což je forma daňového zvýhodnění rodičů nezaopatřených dětí a odpočítává se od výsledné daně. Daňový bonus funguje na principu slevy na dani na dítě, kterou máme v České republice. Tedy od výsledné daně se odečítá částka závislé dle počtu dětí: •

daňový bonus na jedno dítě – 6 666 SK,

•

daňový bonus na dvě děti – 13 320 SK,

•

daňový bonus na tři děti – 19 980 SK.


22

Iva Roháčová

3 Porovnání zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků v ČR a na Slovensku Nejprve bych chtěla uvést graf, na kterém je vidět, že příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků mají v České republice největší podíl na hrubém důchodu domácností a to necelých 70 %. Dále pak významný podíl zabírají sociální příjmy 20 % a pak už méně 7 % připadá příjmům z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti a zbylá 4 % tvoří ostatní příjmy. Z grafu tedy vyplývá, že pro převážnou část populace v České republice se u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků jedná o nejdůležitější část důchodu, proto je nutné dobře rozumět tomuto zdanění. Obr. 5: Podíl základních druhů příjmů na hrubém důchodu domácností v ČR Podíl základních druhů příjmů na hrubém důchodu domácností

4%

příjmy ze závislé činnosti

20%

příjmy z podnikání sociální příjmy

7% 69%

ostatní příjmy

Zdroj: Alena Vančurová, Materiál v elektronické podobě jako podklad pro kurz VF 327 v roce 2007

3.1 Porovnání zdanění měsíční mzdy v ČR a na Slovensku Při stanovení velikosti zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti postupuje zaměstnavatel podle schématu uvedeného níže. Pro názornost a pro zdůraznění rozdílu zdanění měsíčního příjmu v České republice a na Slovensku uvádím tabulku č. 9.


23

Iva Roháčová

Tab. 9: Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti v ČR a na Slovensku ČESKÁ REPUBLIKA

SLOVENSKO

Zúčtovaný hrubý příjem za kalendářní měsíc včetně nepeněžních příjmů

Zúčtovaný hrubý příjem za kalendářní měsíc včetně nepeněžních příjmů

- příjmy vyňaté

- příjmy vyňaté

- příjmy osvobozené od daně

- příjmy osvobozené od daně

= hrubá mzda + pojistné na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené zaměstnavatelem = ZÁKLAD DANĚ = ZDANITELNÁ MZDA (zaokrouhluje se na celé stokoruny nahoru) * sazba daně (15 %)

= hrubá mzda

= základní částka zálohy na daň - slevy na dani = ZÁLOHA NA DANI

- povinné pojistné a příspěvky -nezdanitelná částka (7 968 Sk) = ZÁKLAD DANĚ= ZDANITELNÁ MZDA (zaokrouhluje se na celé Sk dolů) * sazba daně (19 %) = základní částka zálohy na daň - daňový bonus (568 Sk * počet vyživovaných dětí) = ZÁLOHA NA DANI

Zdroj:Vančurová Alena, Láchová Lenka. Daňový systém 2008 ČR aneb učebnice daňového práva. 9.aktualizované vyd. Praha : 1.VOX a.s., 2008. ISBN 978-80-86324-72-2. Zdroj: Piršelová Dagmar,Macková Zuzana,Hvojník Igor, Čo má vedieť mzdová účtovníčka, 1. vyd. Žilina: ajfa + avis s.r.o., 2007. ISSN 1336-5002.

Jak vidíme z předcházející tabulky, zdanění měsíčního příjmu na Slovensku se liší od zdanění měsíčního příjmu v České republice. Jak už jsem zmiňovala v předešlé kapitole, při vytvoření zdanitelné mzdy, se Česká republika od Slovenska liší v uplatnění pojistného, odečítání nezdanitelné částky na poplatníka, daňového bonusu a slevy na dani. 3.2 Příklady na porovnání zdanění měsíční mzdy v ČR a na Slovensku Jak víme, v obou zemích se používá ke zdanění příjmů fyzických osob jednotná daň. V této kapitole chci na základě modelových příkladů a k nim vytvořených tabulek a grafů porovnat zdanění roční mzdy naší lineární daní 15 % a rovnou daní 19 %, která platí na Slovensku, a to pro různé typy rodin. Za příklady rodin jsem vybrala manžele bezdětné, dále s jedním, dvěma a třemi dětmi, abychom uplatnili slevy na dítě (daňové bonusy na děti).


24

Iva Roháčová

Tyto modelové příklady jsem si zvolila zcela náhodně. Částky hrubých měsíčních mezd jsem odvodila od průměrné mzdy obou států za rok 2007. V České republice činí průměrná mzda 21 690 Kč, na Slovensku 20 145 Sk. To znamená, vzala jsem průměrnou mzdu jednotlivé země a z ní vypočítala 60 %, 1,5 násobek a 3 násobek průměrné mzdy, abych dostala hrubé měsíční příjmy, jejichž velikost částek se od sebe nápadně liší a to proto, aby byl vidět rozdíl mezi zdaněním nízké, střední a vysoké měsíční hrubé mzdy. Zda je poplatník bezdětný nebo s dítětem nebo má více dětí, je důležité z hlediska uplatnění slev na dani, daňového bonusy. Budu tedy zjišťovat, která daň je výhodnější pro různé typy poplatníka. Nejprve zdaním příjmy podle daně z příjmů fyzických osob v České republice, dále pak zdaním podle Slovenska. V příkladech budou částky daně porovnány jak v procentech, tak i v peněžní částce. Všechny částky výsledné daně přepočítám na české koruny, abych mohla v závěru lépe porovnat, které zdanění je výhodnější. K převedení částek z českých korun na slovenské použiji devizový kurz střed České národní banky ke dni 30. 5. 2008, který činil 82,863CZK/100SKK. 1. příklad Poplatník v České republice má hrubé měsíční příjmy ve výši 60 % průměrné mzdy, tedy 60 % z 20 690 Kč a to činí13 014 Kč. Na základě těchto údajů můžeme říci, že se jedná o podprůměrnou mzdu v České republice. Tab. 10: Zdanění mzdy v ČR pro hrubé měsíční příjmy 13 014 Kč ČESKÁ REPUBLIKA

0 dětí

1 dítě

2 děti

3 děti

hrubá mzda

13 014

13 014

13 014

13 014

+ pojistné 35 %

4 555

4 555

4 555

4 555

= zdanitelná mzda

17 600

17 600

17 600

17 600

daň

2 640

2 640

2 640

2 640

‐základní sleva

2 070

2 070

2 070

2 070

‐sleva na dítě

890

1 780

2 670

570

‐320

‐1 210

‐2 100

4,4 %

‐‐‐

‐‐‐

‐‐‐

daň(+)/ (‐) Daň/ příjmy


25

Iva Roháčová

K měsíční hrubé mzdě připočítáme pojistné ve výši 35 %, získáme zdanitelnou mzdu, kterou zdaníme 15 %. Dále uplatníme slevy na dani. Na základní slevu na dani má nárok každý, podle počtu dětí uplatníme slevu na děti. Výsledkem je ve všech případech daňový bonus. Samozřejmé je a z výsledků v tabulce to i vyplývá, že čím více dětí poplatník má, tím větší je jeho daňový bonus. Pro poplatníka na Slovensku je 60 % z průměrné mzdy částka 12 087 Sk. Zdaním tuto částku podle daně na Slovensku. Tab. 11: Zdanění mzdy na Slovensku pro hrubé měsíční příjmy 12 087 Sk SLOVENSKO

0 dětí

1 dítě

2 děti

3 děti

hrubá mzda

12 087

12 087

12 087

12 087

‐pojistné 13,4 %

1 620

1 620

1 620

1 620

‐nezdanitelná částka

7 968

7 968

7 968

7 968

=zdanitelná mzda

2 499

2 499

2 499

2 499

475

475

475

475

‐daňový bonus

555

1 110

1 665

daň(+)/ (‐) (Sk)

475

‐80

‐635

‐1 190

daň(+)/ (‐) (Kč)

394

‐66

‐562

‐968

3,9 %

‐‐‐

‐‐‐

‐‐‐

daň

daň/ příjmy

Na Slovensku se odvádí 13,4 % pojistného z hrubé roční mzdy. Ihned se odečítá nezdanitelná položka na poplatníka a po odečtení je nám známa zdanitelná mzda, ze které se počítá rovná daň 19 %. Dále se pak uplatňují daňové bonusy podle počtu dětí, které poplatník vyživuje a výsledná daň je v tomto případě ve většině případů daňovým bonusem. Když porovnáme zdanění v ČR a na Slovensku při hrubém měsíčním příjmu 13 014 Kč a 12 087 Sk a zaměříme se na označený řádek daň (daňový bonus v Kč), zjistíme, že výpočet daně v České republice je pro poplatníka výhodnější a to ve všech navolených případech kromě prvního sloupce, kdy pro bezdětného poplatníka vychází zdanění v ČR 4,4 % a na Slovensku o něco méně 3,9 %. Ve všech dalších případech vychází v ČR daňový bonus výhodnější než na Slovensku. A čím více dětí, tím výhodnější daň v ČR je.


26

Iva Roháčová

2. příklad Poplatník hrubým měsíčním příjmem ve výši 21 690 Kč, což by mělo odpovídat průměrné měsíční mzdě v České republice za rok 2007. Na Slovensku činí průměrná hrubá měsíční mzda 20 145 Sk. Tab. 12: Zdanění mzdy v ČR pro hrubé měsíční příjmy 21 690 Kč ČESKÁ REPUBLIKA

0 dětí

1 dítě

2 děti

3 děti

hrubá mzda

21 690

21 690

21 690

21 690

+ pojistné 35 %

7 592

7 592

7 592

7 592

=zdanitelná mzda

29 300

29 300

29 300

29 300

daň

4 395

4 395

4 395

4 395

‐základní sleva

2 070

2 070

2 070

2 070

‐sleva na dítě

890

1 780

2 670

daň(+)/ (‐)

2 325

1 435

545

‐345

daň/ příjmy

10,7 %

6,6 %

2,5 %

‐‐‐

V České republice při zdanění měsíční hrubé mzdy 21 690 Kč si již můžeme povšimnout, že nám nevychází daňový bonus, ba naopak musíme již platit daň a to až ve výši 2 300 Kč. Daňový bonus vychází jen u poplatníka se třemi dětmi. Platí, že čím více dětí poplatník vyživuje, tím menší daň platí. Z tabulky lze vidět, že když je poplatník bezdětný, platí daň přes 2 000 Kč, zatímco, když má 3 děti vychází daňový bonus na dítě. Tab. 13: Zdanění mzdy na Slovensku pro hrubé měsíční příjmy 20 145 Sk SLOVENSKO

0 dětí

1 dítě

2 děti

3 děti

hrubá mzda

20 145

20 145

20 145

20 145

‐pojistné 13,4 %

2 699

2 699

2 699

2 699

‐nezdanitelná částka

7 968

7 968

7 968

7 968

=zdanitelná mzda

9 478

9 478

9 478

9 478

daň

1 801

1 801

1 801

1 801

‐daňový bonus

555

1 100

1 665

daň(+)/ (‐)(Sk)

1 801

1 246

691

136

daň(+)/ (‐) (Kč)

1 492

1 032

572

113

daň/ příjmy

8,9 %

6,2 %

3,4 %

0,7 %


27

Iva Roháčová

Když tedy opět porovnáme daň v České republice a rovnou daň na Slovensku při průměrných příjmech 21 690 Kč a 20 145 Sk, vidíme z tabulky, že bezdětný poplatník je na tom v ČR asi o 800 Kč hůř než na Slovensku. Důležitý je třetí a čtvrtý sloupec, kdy daň v ČR začíná být výhodnější než daň na Slovensku. Zase jsme si potvrdili, že čím více dětí, tím je daň v České republice pro poplatníka výhodnější. 3. příklad Poplatník s hrubým měsíčním příjmem ve výši 1,5 násobku průměrné mzdy v České republice a na Slovensku, tedy s nadprůměrnou mzdou. V České republice s hrubým měsíčním příjmem 32 535 Kč, na Slovensku 30 218 Sk. Tab. 14: Zdanění mzdy v ČR pro hrubé měsíční příjmy 32 535 Kč

ČESKÁ REPUBLIKA

0 dětí

1 dítě

2 děti

3 děti

hrubá mzda

32 535

32 535

32 535

32 535

+ pojistné 35 %

11 387

11 387

11 387

11 387

=zdanitelná mzda

44 000

44 000

44 000

44 000

daň

6 600

6 600

6 600

6 600

‐základní sleva

2 070

2 070

2 070

2 070

‐sleva na dítě

890

1 780

2 670

daň(+)/ (‐)

4 530

3 640

2 750

1 860

daň/ příjmy

13,9 %

11,2 %

8,5 %

5,7 %

Tab. 15: Zdanění mzdy na Slovensku pro hrubé měsíční příjmy 30 218 Sk SLOVENSKO

0 dětí

1 dítě

2 děti

3 děti

hrubá mzda

30 218

30 218

30 218

30 218

pojistné 13,4 %

4 049

4 049

4 049

4 049

nezdanitelná částka

7 968

7 968

7 968

7 968

zdanitelná mzda

18 201

18 201

18 201

18 201

daň

3 458

3 458

3 458

3 458

daňový bonus

555

1 110

1 665

daň(+)/ (‐)(Sk)

3 458

2 903

2 348

1 793

daň(+)/ (‐) (Kč)

2 865

2 406

1 946

1 486

daň/ příjmy

11,4 %

9,6 %

7,8 %

5,9 %


28

Iva Roháčová

Jak vidíme z předchozích tabulek, daň v České republice se v tomto případě pohybuje od 1 800 Kč až 4 500 Kč. Opět se nám potvrzuje pravidlo, že výše daně závisí nepřímo úměrně na počtu dětí. Čím více dětí, tím větší sleva na dani a tím vychází menší daň. V tabulce pro Slovensko je v tomto případě je potvrzeno, že rovná daň na Slovensku je výhodnější než daň zavedená v ČR. Daň podle Slovenska se pohybuje v menších částkách. Můžeme si povšimnout, že výhodnost zdanění slovenskou rovnou daní klesá s počtem dětí. Dá se tedy odvodit, že čím je hrubý příjem vyšší a čím méně dětí poplatník vyživuje, tím je pro něj výhodnější zdanit rovnou daní, kterou zavedli na Slovensku. Závěr jsem ověřila i na čtvrtém posledním příkladu, kdy poplatník má vysoké měsíční příjmy a to trojnásobek průměrné měsíční mzdy, v České republice se jedná o částku 65 070 Kč, na Slovensku 60 435 Sk. Tento výpočet už je doplňkový, a tak ho i s tabulkou uvádím v příloze.Výsledkem porovnání je závěr, že zdanění příjmů fyzických osob rovnou daní na Slovensku je výhodné až pro obyvatele s vyššími měsíčními příjmy okolo 30 000 Kč a víc, tedy musí mít vyšší než průměrnou mzdu. Pro poplatníky s platy do 25 000 Kč vyživující děti je výhodnější zavedený současný daňový systém v České republice. Pro lepší ilustraci uvádím ještě 2 grafy daňového zatížení, kdy beru z tabulek pro jednotlivé příjmy vypočítanou daň a to pro skupinu jak poplatníků bezdětných, tak se dvěma dětmi. Jak už víme, částky daní jsou pro efektivní porovnání v českých korunách. Obr. 6: Porovnání daňového zatížení u bezdětných poplatníků


29

Iva Roháčová

První graf ukazuje, jak velké zatížení daní je u čtyř různých typů příjmů při zdanění daní 15 % v České republice a při zdanění slovenskou daní 19 %. Z grafu vyplývá to, co už bylo vidět z tabulek, že daňové zatížení v ČR je vyšší u všech typů příjmů, jedná-li se o poplatníka bez dětí. Ve druhém grafu už bereme v úvahu poplatníka vyživujícího dvě děti. Je to asi nejčastější případ v České republice, proto zrovna výběr poplatníka se dvěma dětmi. Obr. 7: Porovnání daňového zatížení u poplatníků se dvěma dětmi

Tady je z grafu vidět, že přibližně do částky průměrné mzdy se vyplatí poplatníkovi se dvěma dětmi zdanit daní, která je zavedená v České republice. Ale čím vyšší má poplatník měsíční příjmy, tím více by chtěl raději použít slovenskou daň, aby platil na daních co nejméně.


30

Iva Roháčová

Závěr Ke zpracování této bakalářské práce mě vedla tolik diskutovaná daňová problematika v masmédiích, zda bylo výhodné přijmout nový daňový zákon o dani z příjmů fyzických osob týkající se lineární daně, tak jak to už před několika lety udělala Slovenská republika. Cílem mé bakalářské práce bylo pokusit se porovnat výši daně fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, když zdaním určité typy příjmů u různých typů poplatníků lineární daní 15 %, kterou má zavedenou Česká republika a dále pak je zdanit slovenskou rovnou daní. Výsledky jsem porovnala jak v tabulkách, tak i v grafech. Zajímalo mě, zda zdanění slovenskou rovnou daní je výhodnější. Teoretická část mi přinesla mnoho poznatků o slovenské dani, o tom jak na Slovensku funguje princip rovné daně, o tom, že jejich zavedení rovné daně přispělo opravdu k zjednodušení výpočtu daňové povinnosti. Praktická část spojená s mými modelovými příklady mi pomohla lépe pochopit teoretickou část a interpretovat ji v příkladech. Myslím si, že cíl se mi splnit podařilo. Podle mých výpočtů je zdanění rovnou daní zavedenou na Slovensku výhodnější u poplatníků, kteří nevyživují žádné děti a u poplatníků, kteří mají vyšší příjmy než je průměrná mzda. V České republice mají velmi zásadní vliv na daň děti. Když bude mít poplatník v České republice průměrnou mzdu a bude vyživovat dvě až tři děti, bude platit menší daň než na Slovensku. Vysvětlují to i grafy č. 6 a 7. V závěru mohu konstatovat, že psaní této bakalářské práce mi přineslo spoustu nových znalostí jak v oblasti českých, tak i v oblasti slovenských daní.


31

Iva Roháčová

Literatura 1. Zákon č.595/2003 Z.z. o dani z príjmov 2. Jarinkovičová Valéria, Príručka pre zdanenie prijmov fyzickej osoby, 10. vyd. Bratislava: Miroslav Mračko, 2006. ISBN 80-8057-664-5. 3. Marková Hana, Daňové zákony 2008, úplná znění platná k 1.1.2008, 16. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2385-3. 4. Vančurová Alena, Láchová Lenka. Daňový systém 2008 ČR aneb učebnice daňového práva. 9.aktualizované vyd. Praha : 1.VOX a.s., 2008. ISBN 978-80-86324-72-2. 5.

Dušek Jiří, Daně z příjmů 2007 přehledy, daňové tabulky a účetní tabulky. 2. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2006, 2007. ISBN 978-80-247-1910-8.

6. Alena Vančurová, Materiál v elektronické podobě jako podklad pro kurz VF 327 v roce 2007 7. Piršelová Dagmar,Macková Zuzana,Hvojník Igor, Čo má vedieť mzdová účtovníčka, 1. vyd. Žilina: ajfa + avis s.r.o., 2007. ISSN 1336-5002. 8. časopis Daně a finance 03/2007, Lexik Nexis CZ s.r.o., den vydání 10.3.2007, reg. č. MK ČR:E 6767. ISSN 1801-6006. 9. časopis Daně a finance 05/2007, Lexik Nexis CZ s.r.o., den vydání 12.5.2007, reg. č. MK ČR:E 6767. ISSN 1801-6006. 10. časopis Daně a účetnictví 10/2007, Poradce s.r.o., reg. č. MK ČR:E 10 000. ISSN 1214-522x. 11. Rovná daň: Slovenská praxe, Měšec [online]. 2005 [cit. 29-10-07]. Dostupný z WWW: 12. Daň z příjmů na Slovensku, Finance [online]. 2005 [cit. 29-10-07]. Dostupný z WWW: 13. Daň z příjmů fyzických osob, Finance [online]. 2005 [cit. 29-10-07]. Dostupný z WWW: 14. Slovensko: vzor daňové reformy, CEVRO [online]. 2005 [cit. 3-11-07]. Dostupný z WWW: 15. Výpočet daně z příjmů fyzických osob, Finance [online]. 2007 [cit. 3-11-07]. Dostupný z WWW: 16. Daňová reforma-kalkulačka, Daně & účetnictví [online]. 2007 [cit. 3-11-07]. Dostupný z WWW: 17. Slovenská koruna SKK, Kurzy [online]. 2008 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW: 18. Hrubý domácí produkt, Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 30-5-2008]. Dostupný z WWW: 19. Slovensko zvýšilo odhad růstu HDP, Zpravodajský server hospodářských novin [online]. 2007 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW: Bakalářská práce

32

Iva Roháčová

20. Souhrnná daňová kvóta- Česko, ekonomický portál [online]. 2007 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW: 21. Souhrnná daňová kvóta- Slovensko, ekonomický portál [online]. 2007 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW: 22. Předběžné výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR, Businessinfo [online]. 2008 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW: . 23. Slovensko: Finanční a daňový sektor, Businessinfo [online]. 2008 [cit 30-5-08]. Dostupný z WWW:. 24. ČR v daňovém srovnání s okolními zeměmi, Finance, [online]. 2007 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW: 25. Česká daňová reforma je proti slovenské ubohá, Finance aktuálně [online]. 2008 [cit. 305-08]. Dostupný z WWW: 26. Jak vysoké platíme daně, Měšec [online]. 2004 [cit. 30-5-08]. z WWW:

Dostupný

27. Důchodová reforma na Slovensku-inspirace pro ČR, Měšec [online]. 2005 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW: 28. Česko: složitý daňový systém, Ekonom [online]. 2008 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW: 29. Český daňový systém patří k nejsložitějším, Finance [online]. 2008 [cit. 30-5-08]. Dostupný z WWW:


33

Iva Roháčová

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 4 1 Přiblížení vztahů, ekonomiky a daňových reforem ČR a Slovenska ................................. 5 1.1 Vztahy České republiky a Slovenska ......................................................................... 6 1.2 Úspěšnost daňových reforem ..................................................................................... 6 1.3 Porovnání vývoje HDP, daňové kvóty, salda státního rozpočtu ................................ 8 2 Porovnání zdanění příjmů fyzických osob v ČR a na Slovensku .................................... 11 2.1 Předmět daně ............................................................................................................ 11 2.1.1 Příjmy, které nejsou předmětem daně .............................................................. 12 2.1.2 Osvobozené příjmy .......................................................................................... 13 2.2 Porovnání základů daně a výpočtů daňové povinnosti ............................................ 14 2.2.1 Struktura základu daně ..................................................................................... 14 2.2.2 Samostatné základy daně ................................................................................. 16 2.2.3 Úprava základu daně o nezdanitelné částky..................................................... 19 2.2.4 Výpočet daňové povinnosti, slevy na dani / daňový bonus ............................. 21 3 Porovnání zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků v ČR a na Slovensku23 3.1 Porovnání zdanění měsíční mzdy v ČR a na Slovensku .......................................... 23 3.2 Příklady na porovnání zdanění měsíční mzdy v ČR a na Slovensku ....................... 24 Závěr......................................................................................................................................... 31 Literatura .................................................................................................................................. 32 Obsah........................................................................................................................................ 34 Přílohy ...................................................................................................................................... 35


34

Iva Roháčová

Přílohy 1.

Tabulky zdanění příjmů v České republice a na Slovensku


35

Iva Roháčová

Příloha č. 1: Tabulky zdanění příjmů v České republice a na Slovensku Tab. 16: Zdanění mzdy v ČR pro hrubé měsíční příjmy 65 070 Kč ČESKÁ REPUBLIKA

0 dětí

1 dítě

2 děti

3 děti

hrubá mzda

65 070

65 070

65 070

65 070

+ pojistné 35 %

22 775

22 775

22 775

22 775

=zdanitelná mzda

87 900

87 900

87 900

87 900

daň

13 186

13 186

13 186

13 186

‐základní

2 070

2 070

2 070

2 070

‐na dítě

890

1 780

2 670

11 116

10 226

9 336

8 446

daň(+)/ (‐)

Tab. 17: Zdanění mzdy na Slovensku pro hrubé měsíční příjmy 60 435 Sk SLOVENSKO hrubá mzda ‐pojistné 13,4 % ‐nezdanitelná částka =zdanitelná mzda daň ‐daňový bonus daň(+)/ (‐) (Sk) daň(+)/(‐) (Kč)


0 dětí

1 dítě

2 děti

3 děti

60 435

60 435

60 435

60 435

8 098

8 098

8 098

8 098

7 968

7 968

7 968

7 968

44 489

44 489

44 489

44 489

8 430

8 430

8 430

8 430

555

1 110

1 665

8 430

7 875

7 320

6 765

6 985

6 525

6 066

5 606

36

Iva Roháčová

Centrum informačních a knihovnických služeb

Knihovna VŠE Záznam o bakalářské práci Autor Název BP Fakulta Obor Rok obhajoby Počet stran Počet příloh Vedoucí BP Anotace

Klíčová slova

Iva Roháčová Daň z příjmů fyzických osob na území České republiky a Slovenska Financí a účetnictví Daně- finanční kontrola 2008 34 1 Ing. Stanislav Klazar, Ph.D. Práce se zabývá porovnání zdanění příjmů fyzických osob v České republice a na Slovensku Tahle problematika je prakticky řešena i na vymyšlených modelových příkladech Daň z příjmů fyzických osob Daňové reformy Rovná daň na Slovensku Daň na Slovensku a v České republice Místo uložení Signatura


37

Iva Roháčová

Daň z příjmů fyzických osob v České republice a na Slovensku

Recommend Documents