Srovnání dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením v České republice a na Slovensku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Srovnání dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením v České republice a na Slovensku Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Karel Mudrych

Pavla Petrová

Brno 2010

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní Janě Vávrové z odboru sociálních věcí ve Slavkově u Brna a paní Mgr. Júlii Chorvátové z odboru integrace osob se zdravotním postižením v Bratislavě, za cenné rady a podklady, které mi ochotně poskytly během zpracovávání této bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila pouze literárních zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury.

V Brně, dne 23. května 2011

................................................ Pavla Petrová

Abstract Petrová, P. The comparison of social security benefits for people with disabilities in the Czech Republic and Slovakia.The Bachelor's dissertation. Brno: Mendel University in Brno, 2010 The main objectives of this research are the state social services in the Czech Republic and Slovakia. The dissertation is divided into three parts. The first two deal with the characteristics of the social services in the Czech Republic and Slovakia. The third - practical part - compares social benefits in these two countries. It compares the rates of certain benefits and the entitlement for their claim. Keywords Social service, financial allowance, benefits, social services

Abstrakt Petrová, P. Srovnání dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením v České republice a na Slovensku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. Hlavním předmětem zkoumání této bakalářské práce je státní sociální péče České a Slovenské republiky se zaměřením na dávky pro osoby se zdravotním postižením. Práce je rozdělena do tří částí. První část se věnuje charakteristice sociální péče v České republice a druhá část se věnuje Slovensku. Třetí, praktická část, se zabývá srovnáním dávek sociální péče u nás se stejnými dávkami na Slovensku. Porovnává výše jednotlivých dávek a nároky pro jejich čerpání. Klíčová slova Sociální péče, peněžní příspěvek, dávky, sociální služby

5

Obsah

Obsah 1.

Úvod ....................................................................................................... 6

2.

Cíl a metodika práce ............................................................................... 8 2.1.

Cíl práce...................................................................................................................... 8

2.2.

Metodika .................................................................................................................... 8

3.

Vymezení základních pojmů ................................................................... 9

4.

Charakteristika sociální péče v ČR .........................................................12

5.

6.

4.1.

Historie......................................................................................................................12

4.2.

Současná sociální péče .............................................................................................14

4.3.

Jednotlivé dávky státní sociální péče pro OZP.......................................................16

4.4.

Navrhovaná sociální reforma 2011......................................................................... 27

Charakteristika sociální péče na Slovensku .......................................... 33 5.1.

Historie sociální péče .............................................................................................. 33

5.2.

Současná sociální péče ............................................................................................ 34

5.3.

Jednotlivé příspěvky na kompenzaci TZP ............................................................. 36

Srovnání dávek sociální péče pro OZP v ČR a na Slovensku .................. 45 6.1.

Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek ..................................... 46

6.2.

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla ........................................................ 48

6.3.

Příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla.............................................. 49

6.4.

Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla................................................ 49

6.5.

Příspěvek na provoz motorového vozidla .............................................................. 50

6.6.

Příspěvek na individuální dopravu .........................................................................51

6.7.

Příspěvek na úpravu bytu ........................................................................................51

6.8.

Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže ............................ 52

6.9.

Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům........................................ 52

6.10.

Příspěvek na péči..................................................................................................... 53

6.11.

Srovnání výdajů na dávky sociální péče pro OZP.................................................. 55

6.12.

Parkovací průkazy pro osoby se zdravotním postižením.......................................57

7.

Závěr .................................................................................................... 59

8.

Literatura ..............................................................................................61

Seznam tabulek a zkratek............................................................................. 63

Úvod

1. Úvod Tato práce se zabývá srovnáním dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením v České republice a na Slovensku. Proč právě ve srovnání se Slovenskem? Tyto dvě sousedící země mají část historie společnou. Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 vznikla samostatná Československá republika, která definitivně zanikla 31. prosince 1992 rozdělením na dva nezávislé národní státy. Během těchto let se událo mnoho negativních politických a společenských změn, které nepříznivě zasáhly do vývoje celé republiky, tudíž i do oblasti sociální. Oba nově vzniklé státy potřebovaly provést několik zásadních reforem. Jednou z nich byla i reforma sociálního zabezpečení. Tato práce se tady snaží ukázat na rozdíly ve vyplácení dávek osobám se zdravotním postižením mezi těmito zeměmi po téměř dvaceti letech samostatnosti. Pod pojmem zdravotní postižení si mnoho z nás představí člověka na invalidním vozíku nebo s berlemi či holi. Jedná se však o různorodou skupinu lidí s různými problémy, potřebami a zájmy. Vedle tělesně, zrakově a sluchově postižených lidí patří mezi zdravotně postižené rovněž mentálně postižení lidé a lidé vnitřně nemocní nebo lidé s civilizačními chorobami. V České republice je pro účely zdravotního pojištění užívána zjednodušená definice. Zní: zdravotní postižení je stav trvalého a závažného snížení funkční schopnosti v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady. Zdravotně postižení lidé mají stejná práva jako všichni ostatní občané. Důležitým úkolem státu je umožnit zdravotně postiženým lidem plnit svou občanskou úlohu, přijímat občanskou odpovědnost a mít stejné možnosti a kontrolu nad svým životem jako lidé bez zdravotního postižení. Hlavními cíli v této oblasti je omezení sociálního vyloučení, odstranění překážek a bariér a ulehčení mobility. V obou státech se plněním těchto cílů zabývá sociální péče. Nejdůležitějším nástrojem jsou peněžní dávky, kterým je věnována převážná část této bakalářské práce. Dalšími nástroji jsou sociální poradenství, sociální prevence a sociální služby. Sociální péče se nevěnuje pouze osobám se zdravotním postižením, ale

6

Úvod

orientuje se na osoby ohrožené chudobou. Souhrnně lze tedy říci, že sociální péče se zaměřuje na osoby v sociální nebo hmotné nouzi. V dnešní době již není sociální pomoc pouze záležitostí státu, podílí se na ní řada dalších subjektů. Například nestátní organizace, neziskové organizace i samotní občané. Tyto subjekty pomáhají například formu sbírek, darů, pořádáním sportovních a kulturních akcí.

7

Cíl a metodika práce

2. Cíl a metodika práce 2.1. Cíl práce Cílem bakalářské práce je zjistit současný stav dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením u nás a na Slovensku a porovnat jejich výše, podmínky pro čerpání a použitelnost při využití. V závěru práce zhodnotit získané údaje a navrhnout doporučení pro zlepšení fungování sociálního systému České republiky.

2.2. Metodika V první části práce jsou vymezeny základní pojmy, které se týkají této oblasti. Základem pro sepsání teoretické části bakalářské práce byla odborná literatura, především zákony upravující sociální péčí v daných zemích a oficiální internetové stránky ministerstva práce a sociálních věcí (ČR), a internetové stránky ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny (Slovensko). Praktická část se zabývá srovnáním konkrétních dávek. Na základě popisu jednotlivých dávek jsou srovnány jejich výše, nároky na čerpání a služby nebo statky, na které je možné finance vynaložit. Slovenské dávky jsou uvedeny jak v eurech, tak i pro lepší přehlednost a snazší porovnatelnost v přepočtu na české koruny. Pro přepočet byl použit průměrný kurz za první čtvrtletí roku 2010 což je 25,868 Kč/euro. Veškeré informace o dávkách sociální péče pro osoby se zdravotním postižením byly konzultovány s paní Janou Vávrovou z odboru sociálních věcí ve Slavkově u Brna (pro ČR) a s paní Mgr. Júlií Chorvátovou z odboru integrace osob se zdravotním postižením v Bratislavě (pro Slovensko). Na základě zjištěných údajů jsou na závěr navrženy změny pro zlepšení státní sociální péče v ČR.

8

Vymezení základních pojmů

3. Vymezení základních pojmů V této práci se velmi často objevuje pojem sociální, proto je nutné jej vymezit hned na počátku. Slovo sociální pochází z latinského socialis, což znamená společenský. Je odvozeno od latinského socius neboli společník. V souvislosti se státem a jeho občany lze pojem sociální definovat jako aktivity směřující ke zlepšování životních podmínek lidí, kteří se ocitli v nouzové situaci. Za nouzové situace můžeme považovat sociální události, které jsou definovány v zákonu (např.: nemoc a jiná porucha zdraví, pracovní neschopnost, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, invalidita, těhotenství a mateřství, nezaopatřenost dítěte, dosažení určitého věku, smrt a nebo nedostatečný příjem). Jsou to právní události, které nezávisí na vůli subjektu, a s kterými je spojen vznik, změna nebo zánik práv a povinností v oblasti sociálního zabezpečení. Sociální událostí, kterou se tato práce zabývá, je zdravotní postižení. Zdravotním postižením můžeme nazývat určitou odchylku ve zdravotním stavu člověka, která způsobuje, že daný člověk nemůže plnohodnotně fungovat ve společnosti. Pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se zdravotním postižením rozumí „tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby“. [18] Předcházet, zmírňovat či odstraňovat následky sociálních situací se snaží sociální zabezpečení. Podle toho jakou sociální situaci řeší můžeme sociální zabezpečení rozdělit do tří pilířů (sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální péče). Sociální pojištění je příjmem státního rozpočtu a je určeno k úhradě výdajů spojených s dávkami důchodového pojištění (což jsou např.: starobní, invalidní, vdovské a vdovecké a sirotčí důchody), s dávkami nemocenského pojištění (např.: ošetřovné, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství) a s tzv. podporou v nezaměstnanosti. [10] Občané odkládají část svých současných příjmů pro případ budoucí nejisté sociální situace. Dalším pilířem je státní sociální podpora. Ta je tvořena systémem dávek určených především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Je zde devět základních dávek: přídavek na dítě, sociální příspěvek, příspěvek na bydlení, příspěvek na

9


dopravu, rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. [5] Všechny dávky státní sociální podpory mají obligatorní charakter, což znamená, že jsou závazné, pokud občan splňuje předpoklady pro jejich čerpání. Posledním pilířem je sociální péče, v literatuře se můžeme setkat i s pojmem sociální pomoc. Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svém zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry. Sociální péče zahrnuje zejména péči o rodinu a děti, občany těžce zdravotně postižené, staré občany a o občany společensky nepřizpůsobené. [17] Sociální službou se podle zákona o sociálních službách rozumí činnost nebo činnosti, které zajišťují pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevenci sociálního vyloučení. Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Mezi služby sociální péče patří například osobní asistence, pečovatelská služba a tísňová péče. [3] Ke konci je ještě třeba vysvětlit pojem životní minimum a existenční minimum. Životní minimum je společensky uznaná minimální hranice příjmů. Nachází-li se osoba nebo rodina pod touto hranicí, hovoříme o stavu hmotné nouze. Životní minimum se skládá ze dvou složek. A to z částky sloužící k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, která je odstupňována podle věku a s ohledem na nezaopatřenost dítěte a z částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost, která je odstupňována podle počtu osob v domácnosti žijících, jejichž příjmy se pro tyto účely posuzují společně. [5] Existenční minimum je minimální hranice peněžních příjmů, se kterou je možné dle výkladu zákona přežít. Existenční minimum odpovídá zhruba 65% životního minima a bylo zavedeno z důvodu větší motivace plnoletých občanů, kteří nejsou ochotni spolupracovat na změně své nepříznivé situace, ačkoliv jsou k tomu způsobilí. Sociální politika zahrnuje nejen oblast sociálního zabezpečení, ale i oblast rodinné politiky, bytové politiky, zdravotní a vzdělávací politiky a oblast politiky zaměstnanosti. Těmto politikám je společné to, že se utvářejí na základě určitých všeobecně přijímaných zásad, a že jsou vedeny snahou po zdokonalení způsobu

10


života každého jedince. Všeobecně se sociální politika snaží o co největší zmírnění sociálních dopadů na nejslabší vrstvu obyvatelstva.

11

Charakteristika sociální péče v ČR

4. Charakteristika sociální péče v ČR Tato část práce se zabývá popisem státní sociální péče v České republice. Struktura této kapitoly by měla čtenáři nabídnout komplexní informace o této oblasti. Nejprve je zde stručně popsána historie sociální péče, dále je zde představena její současná forma a rozbor jednotlivých dávek pro osoby se zdravotním postižením. Na závěr je nastíněna navrhovaná reforma sociální péče 2011.

4.1. Historie Vývoj před rokem 1989 Počátky našeho sociálního zabezpečení sahají až do druhé poloviny 19. století, kdy byly naše země součástí Rakousko–Uherské monarchie. Sociální pojištění vznikalo postupně pro jednotlivé skupiny obyvatel. Tím se zde utvořilo několik soustav důchodového a nemocenského zabezpečení. [4] Po vzniku Československa v roce 1918 byl tento systém převzat do právního řádu republiky. Bylo zřejmé, že tento stav je dlouhodobě neudržitelný. Sociální zabezpečení bylo značně roztříštěné, dávky se poskytovaly jen malým skupinám obyvatel. Neexistovalo zde například pojištění proti nezaměstnanosti. [7] Sociální péče o staré a invalidní připadala na domovské obce. Úroveň tedy závisela na finančních možnostech a na velikosti obce. Proto byli tito lidé odkázáni především na dobročinnost. Za nejvýznamnější lze tedy považovat zákon č. 221/1924 Sb. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, který nabyl účinnosti 1. července roku 1926. [6] Během prvních poválečných let byly prováděny jen dílčí úpravy. Významnou změnu přinesl až Zákon o národním pojištění v 1948. Ten sjednotil všechny druhy dosavadního pojištění a zavedl několik nových druhů sociálních dávek, například rodinné přídavky a důchod manželky. Postupně byla platnost zákona rozšířena na všechny občany. [6] V padesátých a v šedesátých letech bylo ze systému sociálního zabezpečení odděleno důchodové a nemocenské pojištění a zdravotnictví bylo zestátněno. Dále došlo ke snížení věkové hranice odchodu do důchodu a byla zavedena progresivní

12


daň z důchodu. V sedmdesátých letech bylo zdanění zrušeno a věková hranice byla opět navýšena. Během let osmdesátých se stát zaměřil především na pomoc mladým rodinám. Přídavky na děti a výchovné k důchodům byly považovány za nejvýznamnější pomoc rodinám s dětmi. Jako poslední byl realizován zákon č. 100/1988 Sb., který se opakovaně snažil řešit narůstající rozdíly mezi mzdou a důchody. Avšak z dlouhodobého hlediska se to nepodařilo. [7] Tento režim dostál očekávání obyvatel, že stát bude řešit veškeré jejich problémy a vytvořil proto rozsáhlý a složitý systém sociální péče. To vedlo k totálnímu ústupu od vlastního snažení, k demotivaci a ke snížení mezilidské solidarity. Lidé se tak stali pouhými pasivními příjemci sociální péče. [4] Vývoj po roce 1989 Dosavadní systém sociálního zabezpečení byl nevyhovující, nebyl schopen řešit důsledky nastoupeného ekonomického vývoje. Problémem bylo například to, že soustava sociálního zabezpečení nebyla připravena řešit otázku stále se zvyšujícího podílu starých občanů, z legislativního hlediska byl systém velmi složitý a nepřehledný (existovalo až na 60 různých typů dávek), dávky nebyly systematicky a spravedlivě rozdělovány, ve výši důchodu nebyla zohledňována celoživotní úroveň pracovních příjmů, nýbrž jen posledních 5 let pracovní činnosti, chudoba oficiálně neexistovala a proto ji systém ani neřešil. Tento systém byl sociálně nespravedlivý. Obsahoval mnohá omezení a málo podnětů pro individuální úsilí. Z toho vyplývá, že nebylo možné dosáhnout zlepšení situace pouze dílčími úpravami, bylo nutné provést zásadní koncepční změnu.[7] Z výše uvedených důvodů v roce 1990 vznikly dvě reformy, reforma sociálního zabezpečení a ekonomická reforma. Základním cílem bylo obnovení vazby mezi úrovní sociálního zabezpečení a výkonností ekonomiky. „Prioritním úkolem přitom byla konstrukce záchranné sociální sítě, jejímž základním cílem byla ochrana širokých vrstev obyvatelstva před dopady ekonomické transformace v zájmu zabezpečení její sociální průchodnosti.“ [8] Díky této záchranné sociální síti byla koncipována opatření v oblasti zaměstnanosti, mzdového vývoje, důchodového zabezpečení, ochrany rodin s dětmi, ochrany bydlení a poskytování sociálních služeb. Současně s vytvářením záchranné sociální sítě byly zahájeny práce na tvorbě nových sociálních systémů,

13


a to systému sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. [8] První komplexní úpravy byly přijaty v polovině 90. let minulého století (např. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a další). Další zákony upravující jednotlivé části sociálního zabezpečení byly přijaty až v roce 2006 (např. zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu nebo zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). V současné době je v jednání sociální reforma 2011.

4.2. Současná sociální péče Když Česká republika vstoupila 1. května 2004 do Evropské unie musela převzít řadu již existujících norem, které významně ovlivnily všechny oblasti českého práva, tudíž i právo sociální. Předpisy EU jsou závazné a pokud je s nimi národní zákon v rozporu, mají prioritu. Zájem Evropské unie o oblast sociální péče vychází z jedné ze základních svobod, se kterou sociální péče souvisí, a tou je volný pohyb osob. Zásady jsou upraveny tak, aby nezasahovaly hlouběji ale pouze národní systém koordinovaly.[7] Sociální péče tvoří jeden ze tří pilířů sociálního zabezpečení. Jejím cílem je zabezpečit základní životní potřeby občanům, kteří se nacházejí v obtížné sociální situaci, a kteří nejsou schopni vlastním přičiněním nebo s pomocí rodiny si tyto potřeby zajistit. Sociální péče se dále snaží vzniku obtížných situací předcházet. Objekty sociální péče, neboli cílovou skupinou, jsou osoby, které jsou ohroženy vznikem chudoby, tzv. společensky znevýhodnění jedinci. Nejčastěji se jedná o občany, kteří nemají dostatek prostředků a sil k řešení obtížných životních situací. Lze je rozdělit do pěti specifických skupin. [7]  První skupinu tvoří rodiny s dětmi.  Druhou skupinu tvoří těžce zdravotně postižení občané. Jsou to lidé, kteří ze zdravotních důvodů nemohou vykonávat aktivity přiměřené jejich věku.  Třetí skupinou jsou starší občané. Jde o osoby bezmocné a osoby starší 70 let.  Čtvrtou skupinu představují osoby vyžadující zvláštní pomoc, tzn. osoby, které se náhle ocitly v mimořádně těžké situaci nebo osoby, které dlouhodobě žijí ve špatných životních podmínkách.

14


 Poslední, pátou, skupinu tvoří osoby společensky nepřizpůsobivé. Jedná se především o osoby, které se nemohou nebo neumí začlenit do společnosti. Jsou to například lidé propuštění z výkonu trestu nebo z léčeben, děti, které vycházejí z dětských domovů a bezdomovci. Zvláštní skupinu pak tvoří příslušníci etnických a národnostních menšin. „Subjekty jsou ti, kdo mají zájem, vůli, schopnosti, předpoklady, možnosti a prostředky k určité sociální činnosti či chování a kdo takové činnosti a chování může iniciovat a naplňovat.“ [4] Pokud se člověk dostane do sociálně neuspokojivé situace může se obrátit o pomoc na několik stran. Za subjekty sociální péče lze v České republice považovat rodinu, nestátní organizace, církve a stát. Oproti ostatním subjektům je stát jediný, jehož opatření mají všeobecnou platnost, a který disponuje značnými peněžními prostředky. Základními nástroji sociální pomoci jsou poradenství, sociálně-právní ochrana, sociální prevence, sociální služby a dávky sociální pomoci. Poradenství plní funkci zejména informační, zaměřuje se jak na odstraňování příčin vedoucích ke vzniku obtížných situací, tak i na nápravu situací již vzniklých. Sociálně-právní ochrana představuje činnosti hlavně preventivní. Často je vykonávána nestátními organizacemi, za finanční podpory státu. Tyto organizace se zaměřují především na prevenci a minimalizaci patologických jevů, jako je například alkoholismus, drogová závislost, prostituce a hazardní hry. Cílem sociální prevence je zabránit šíření negativních společenských jevů a začlenit osoby, jež jsou nositeli tohoto sociálněpatologického chování, zpět do společnosti. Sociální služby řeší konkrétní vzniklé situace. Mezi tyto služby lze zahrnout domovy důchodců, ústavy sociální péče a pečovatelskou službu. Těchto služeb nejčastěji využívají osoby se zdravotním postižením a staří lidé. Na úhradu těchto služeb byl zaveden příspěvek na péči. Posledním a pro občany nejvýznamnějším nástrojem jsou dávky sociální péče, které řeší stavy hmotné nouze peněžitou nebo věcnou formou. Zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi byl zrušen zákon č. 482/1991 Sb. o sociální potřebnosti, a v návaznosti na to i většina stávajících dávek sociální péče. Zůstaly jen dávky určené pro těžce zdravotně postižené občany (konkrétní dávky pro OZP jsou popsány níže), které nejsou vázány na sociální potřebnost. Dále byly zavedeny nové dávky pomoci v hmotné nouzi, kterými jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. [4]

15

16


Jediným zdrojem financí pro vyplácení dávek sociální péče je státní rozpočet. Subjektem financování jsou v podstatě občané, organizace, obce, kraje nebo stát. Po zavedení příspěvku na péči se změnilo financování služeb sociální péče. Tento příspěvek nahradil zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek na péči o osobu blízkou. Žadatel se může sám rozhodnout, jakým způsobem příspěvek využije. Předpokládá se, že samotný příspěvek nepokryje veškeré náklady na potřebnou péči, ale že žadatel využije se i jiných zdrojů. O příspěvku na péči rozhoduje úřad obce s rozšířenou působností.

Realizační struktura sociální péče Státní správa

Samospráva

Ministerstvo práce

V rámci linie samosprávy se na

a sociálních věcí

sociální pomoci (především na sociálních službách) podílejí zejména kraje a obce, s nimiž

Pověřené obecní úřady

spolupracují neziskové a občanské organizace.

4.3. Jednotlivé dávky státní sociální péče pro OZP Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením jsou poskytovány za podmínek upravených ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. A to osobám s trvalým pobytem na území ČR, osobám, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropských společenství (tj. migrujícím pracovníkům členských států EU a jejich rodinným příslušníkům) a občanům členského státu EU a jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou hlášeni na území ČR déle než tři měsíce. Přehled dávek určených těžce zdravotně postiženým osobám:  jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek,  příspěvek na úpravu bytu,

17


 příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla,  Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla,  příspěvek na provoz motorového vozidla,  příspěvek na individuální dopravu,  příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže,  příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům,  mimořádné výhody a bezúročné půjčky. Pro účely přiznání peněžitých příspěvků na úpravu bytu, úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže a na zakoupení, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla se za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí považují:  amputační ztráta dolní končetiny ve stehně,  amputační ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,  funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí,  ankyloza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí,  současné ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin,  těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení několika funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina,  disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm,  anatomická nebo funkční ztráta končetiny. [8] Posuzováním zdravotního stavu se zabývá zákon č. 582/1991 Sb., paragraf 8. Při posuzování

vychází

Oblastní

správa

sociálního

zabezpečení

z podkladů

vypracovaných lékařem OSSZ. Posuzování se provádí na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely se posudek žádá. Lhůta pro vydání posudku je 40 kalendářních dní. [10]


Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek Jedná se o nenárokovou dávku sociální péče, to znamená, že o jejím poskytnutí, a případně její výši rozhoduje individuální posouzení potřebnosti pomůcky, zdravotního stavu a vlastních finančních možností žadatele. Příspěvek poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností občanům těžce zdravotně postiženým na opatření pomůcek, které potřebují k odstranění, zmírnění, nebo překonání následků svých postižení, a to jedenkrát za pět let. Příspěvek se neposkytuje v případě, že potřebnou pomůcku propůjčuje nebo plně hradí příslušná zdravotní pojišťovna. [2] Tělesně postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které umožňují sebeobsluhu, samostatný pohyb nebo zachování zdravotního stavu, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění. [16] Zrakově postiženým občanům lze poskytovat příspěvek na pomůcky, které jim umožňují získávat informace nebo styk s okolím prostřednictvím hmatových nebo sluchových vjemů nebo prostřednictvím zbytků zraku, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění. [16] Sluchově postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které kompenzují ztrátu sluchu a přispívají k sociální adaptaci a jsou nezbytné ke styku s okolím. [16] Příspěvky jsou poskytovány na pomůcky uvedené v seznam rehabilitačních a kompenzačních pomůcek pro těžce zdravotně postižené občany.1 Potřebuje-li občan rehabilitační nebo kompenzační pomůcku, která není uvedena v seznamu, lze mu poskytnout příspěvek na opatření takové pomůcky ve stejné výši jako je příspěvek na srovnatelnou pomůcku, která v seznamu uvedena je. Podmínkou pro čerpání tohoto příspěvku je písemný závazek, že žadatel vrátí příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud zvláštní pomůcka přestane být před uplynutím pěti let v jeho vlastnictví, a nebo pokud do 6 měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na opatření zvláštní pomůcky, popřípadě použije-li jen část příspěvku. Zemře-li občan, kterému byl příspěvek vyplacen, příspěvek ani jeho poměrná část se nevrací. [16]

1

Celkový seznam rehabilitačních a kompenzačních pomůcek pro těžce zdravotně postižené občany ve vyhlášce č. 182/1991 Sb. v Příloze č. 4.

18


Příspěvek na úpravu bytu Jde o příspěvek jednorázový, nárokový, který poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a občanům úplně nebo prakticky nevidomým na úpravu bytu, který užívají k trvalému bydlení. Rozsah úprav se posuzuje se zřetelem na závažnost a druh zdravotního postižení občana. Za úpravu bytu se považuje zejména:  úprava přístupu do domu, garáže, k výtahu, ke schodů, k oknům a na balkón,  úprava povrchu podlahy, ovládacích prvků domovní a bytové elektroinstalace, kuchyňské linky, popřípadě dalšího nábytku,  rozšíření a úprava dveří,  odstranění prahů,  přizpůsobení koupelny a záchodu včetně vybavení vhodným sanitárním zařízením,  instalace potřebné zvukové nebo světelné signalizace,  zavedení vhodného vytápění,  vybudování telefonního vedení.  stavební úpravy spojené s instalací výtahu. [16] Příspěvek na úpravu bytu se poskytne jen tehdy, pokud se žadatel předem písemně zaváže, že příspěvek vyúčtuje do tří let od zahájení řízení, že vrátí příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že byt vymění nebo prodá do deseti let od jeho poskytnutí, a nebo že vrátí poměrnou část příspěvku v případě, že plánované úpravy se neuskuteční v rozsahu podle schválené dokumentace a vyplacený příspěvek přesáhl 70 % skutečně vynaložených nákladů. [16] Jestliže byla výše příspěvku nižší než 5 000 Kč vrácení se nepožaduje. Taktéž v případě zemře-li občan nebo dítě, jehož rodiči byl příspěvek vyplacen se vrácení příspěvku nebo jeho poměrné části nepožaduje. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla Příspěvek na zakoupení motorového vozidla nebo příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla se poskytuje občanu s těžkou vadou nosného nebo

19

20


pohybového ústrojí, který motorové vozidlo bude používat pro svou dopravu, a který není umístěn k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení, a který je odkázán na individuální dopravu. Příspěvek se poskytne též rodiči nezaopatřeného dítěte, jde-li o dítě starší tří let s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, úplně nebo prakticky nevidomé nebo mentálně postižené, jehož mentální postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně a rodič bude motorové vozidlo využívat pro dopravu tohoto dítěte. Jedná se o dávku jednorázovou. Příspěvek lze poskytnout znovu nejdříve za pět let ode dne vyplacení předchozího příspěvku. Jde o obligatorní dávku sociální péče, výše příspěvku se určí zejména s ohledem na majetkové poměry žadatele a osob považovaných podle zákona o důchodovém pojištění za osoby jemu blízké, tj. osoby žijící s ním ve společné domácnosti. Jednou za období deseti let lze výjimečně poskytnout příspěvek dříve než za pět let od posledního vyplaceného příspěvku a to dojde-li k poškození, zničení nebo odcizení vozidla, na které byl příspěvek poskytnut, a je-li prokázáno, že žadatel toto poškození, zničení nebo odcizení vozidla nezavinil. Žadatel se musí předem písemně zaručit, že vrátí vyplacený příspěvek nebo jeho poměrnou část pokud:  motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu příspěvek použije, přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím,  motorové vozidlo přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku používáno pro jeho dopravu nebo pro dopravu postiženého dítěte,  do dvou měsíců ode dne zakoupení motorového vozidla nepřestane být vlastníkem

původního

motorového

vozidla,

s

výjimkou

jednostopého

motorového vozidla; za původní motorové vozidlo se nepovažuje motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo celkovou opravu je podána žádost o příspěvek,  do šesti měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na zakoupení, opravu nebo úpravu motorového vozidla. [16] Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevymáhá v případě, že občan, kterému byl vyplacen, zemře do pěti let ode dne jeho vyplacení, nebo, jde-li o příspěvek vyplacený rodiči, když dítě přestalo splňovat podmínku nezaopatřenosti, ale


motorové vozidlo je nadále používáno pro jeho dopravu nebo když dítě zemřelo.[11] Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla Tento příspěvek poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí. Podmínkou pro poskytnutí tohoto příspěvku je, že žadatel sám řídí motorové vozidlo a pro své trvalé zdravotní postižení zvláštní úpravu motorového vozidla nezbytně potřebuje. Tato dávka sociální péče má obligatorní charakter a může být vyplacena pouze jedenkrát za pět let. Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla se poskytne pouze tehdy, pokud se žadatel předem písemně zaváže, že vrátí vyplacený příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že  motorové vozidlo, na jehož zvláštní úpravu příspěvek použije, přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku v jeho vlastnictví,  motorové vozidlo přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku používáno pro jeho dopravu,  do šesti měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na úpravu motorového vozidla. [11] Jestliže občan, kterému byl vyplacen příspěvek, zemře do pěti let od jeho vyplacení, příspěvek nebo jeho poměrná část se nevymáhá. Příspěvek na provoz motorového vozidla Jedná se o jednorázový příspěvek na provoz motorového vozidla poskytovaný jedenkrát za kalendářní rok. Jde o nárokovou dávku sociální péče. Poskytuje se vlastníkovi nebo provozovateli motorového vozidla:  jehož zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. nebo III. stupně, s výjimkou občanů postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, a který bude používat toto motorové vozidlo pro svou pravidelnou dopravu,  který toto motorové vozidlo bude používat pro pravidelnou dopravu manžela (manželky), dítěte nebo jiné blízké osoby, jejichž zdravotní postižení

21


odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. nebo III. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo  který je rodičem nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a to v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení; za rodiče se považuje pro účely tohoto příspěvku též občan, kterému bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. [16] Podmínkou pro čerpání tohoto příspěvku je písemný závazek, že žadatel vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen. Jestliže je zdravotně postižená osoba dopravována více vozidly pak lze poskytnout pouze jeden příspěvek, a to tomu vlastníku nebo provozovateli motorového vozidla, koho určí dopravovaná osoba. Není však vyloučeno přiznání několika příspěvků jednomu žadateli. A to v případě, že občan pravidelně dopravuje několik osob s těžkým zdravotní postižením. [2] Příspěvek na individuální dopravu Tento příspěvek se poskytuje jednorázově na celý kalendářní rok. Jedná se dávku nárokovou, kterou poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Vyplácí se občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, občanům úplně nebo prakticky nevidomým, nebo rodiči nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou.[16] Podmínky pro čerpání příspěvku:  občan se pravidelně individuálně dopravuje,  občan není vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla,  není občanem, který je dopravován motorovým vozidlem, na jehož provoz je přiznán příspěvek na provoz motorového vozidla,  občan se musí předem písemně zavázat, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku na individuální dopravu

22


Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen. Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže Jedná se o opakující se nenárokové dávky. Jsou přiděleny na základě individuálního posouzení, které poskytuje pověřený obecní úřad občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a občanům úplně nebo prakticky nevidomým, kteří využívají bezbariérový byt. [2] Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům. Opět se jedná o opakující se nenárokovou dávku sociální péče, kterou poskytuje pověřený obecní úřad úplně nebo prakticky nevidomému vlastníku vodícího psa. Tato dávka je určená na zabezpečení krmiva pro tohoto psa. [2] Bezúročné půjčky Bezúročné půjčky poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jde o nenárokovou formu pomoci. Tato půjčka může být poskytnuta těžce zdravotně postiženým občanům, kterým byl přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla a to na nákup motorového vozidla. Tato půjčka není hrazena ze státního rozpočtu. Úřad uzavře s občanem písemnou smlouvu, ve které musí být ujednání o lhůtách splatnosti a o velikosti splátek. Výše půjčky může být až do výše 40 000 Kč a musí být splacena do 5 let. Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany Některé výhody, které vyplývají z přiznání průkazů TP, ZTP a ZTP/P jsou uvedeny v příloze č. 3 k vyhlášce č. 182/1991 Sb. Další úlevy a slevy jsou upraveny v právních předpisech jiných resortů (např. vyšší sazba, o kterou se snižuje základ pro daň z příjmů, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P – ministerstvo financí; bezplatné užití dálnic a rychlostních silnic, vyhrazená místa k parkování – ministerstvo dopravy apod.).

23


Osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost jsou rozděleny do tří kategorií podle druhu a závažnosti jejich postižení na TP, ZTP a ZTP/P. 2  Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP) se přiznávají například v těchto případech postižení: ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny, podstatné omezení funkce jedné dolní končetiny, omezení funkce dvou končetin, zkrácení jedné dolní končetiny přesahující 5 cm a nebo postižení cév jedné dolní končetiny s těžkou poruchou krevního oběhu. [16]  Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) se přiznávají například v těchto případech postižení: anatomická ztráta jedné dolní končetiny v kolenním kloubu nebo ve stehně, funkční ztráta jedné dolní končetiny, oboustranná těžká ztráta zraku, oboustranná praktická hluchota, kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti a oboustranné silné slabozrakosti a nebo chronické vady a nemoci interního charakteru značně ztěžující pohybovou schopnost. [16]  Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P) se přiznávají například v těchto případech postižení: dlouhodobé multiorgánové selhávání dvou a více orgánů, pokud podstatně omezuje pohybové nebo orientační schopnosti, funkční ztráta jedné dolní a jedné horní končetiny nebo obou dolních končetin, disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm a nebo kombinované úplné postižení sluchu a zraku. [16] Zdravotní stav občana posuzuje lékař Oblastní správy sociálního zabezpečení. O posouzení zdravotního stavu žádá úřad nikoli občan.

2

Celkový přehled zdravotních postižení odůvodňujících přiznání mimořádných výhod ve vyhlášce č. 182/1991 Sb. v Příloze č. 2.

24

25


Mimo již výše uvedené dávky sociální péče může člověk se zdravotním postižením využít i následujících výhod:  Držitel průkazu TP má nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky, a dále má nárok na přednost při osobním projednávání jeho záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání. Za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních. [16]  Držitel průkazu ZTP má nárok na výhody uvedené v předcházející odrážce. K tomu může využít bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), dále pak slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 75 % slevu v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. Má právo používat invalidní označení na motorové vozidlo. [16]  Držitel průkazu ZTP/P má nárok na všechny již jmenované výhody, a dále má nárok

na bezplatnou

dopravu

průvodce veřejnými hromadnými

dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě. Úplně nebo prakticky nevidomí občané mají nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce. [16] Dále může být držitelům průkazů ZTP a ZTP/P poskytnuta sleva poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. Při poskytování slevy držitelům průkazu ZTP/P se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci.[16] Další výhody pro OZP Další výhody pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P lze najít v jednotlivých zákonech. Nejznámější jsou výhody spojené s přepravou v hromadných dopravních prostředcích nebo sleva na dani z příjmu pro ZTP/P. Podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, § 9 jsou od daně ze staveb osvobozeny obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají příspěvek na živobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na


živobytí pobírá a jsou držiteli průkazů ZTP a ZTP/P, a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení, nebo stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají příspěvek na živobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na živobytí pobírá a jsou držiteli průkazu ZTP, a stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP/P. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, lze základ daně snížit u zdravotně postižených osob o tyto částky:  24 840,- Kč na poplatníka,  24 840,- Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně- průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840,- Kč na dvojnásobek.  2 520,- Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně z důchodového pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu,  5 040,- Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu III. stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,  16 140,- Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P. Od poplatků na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků podle zákona č. 185/2001 Sb. jsou osvobozeni žadatelé těžce tělesně postižení, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP-P. Správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb. za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu - 30,- Kč za každý podpis nebo razítko nemusí platit občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně. Výhoda se nevztahuje na ověření u notáře nebo na pobočce České pošty.

26


Podle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích jsou od poplatku za použití dálnic a rychlostních silnic osvobozeny automobily přepravující těžce zdravotně postižené občany (průkaz ZTP s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo průkaz ZTP/P). Podle zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích jsou od placení místního poplatku osvobozeny osoby:  od poplatku ze psů podle § 2 je osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, závislá a osoba s těžkým zdravotním postižením, které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod;  od poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt podle § 3 jsou osvobozeny osoby nevidomé, závislé a držitelé průkazu ZTP/P a jejich průvodci;  od poplatku za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa podle § 4 jsou osvobozeny osoby zdravotně postižené;  od poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí města podle § 10 jsou osvobozeni držitelé průkazu ZTP/P a jejich průvodci. Podle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích jsou od poplatku osvobozeny osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou. Plynárenské společnosti nabízí slevy až do výše 15% pro držitele průkazu ZTP/P. Společnost ČEZ nabízí pro držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P a nebo osoby žijící s nimi ve společné domácnosti slevu na odběr elektrické energie ve výši 120,Kč bez DPH ročně.

4.4. Navrhovaná sociální reforma 2011 Na konci února 2011 zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrhy čtyř zákonů, které v celku tvoří sociální reformu. Jednalo se o zákon o sociálně právní ochraně dětí, o zákon o zaměstnanosti, o zákon o sjednocení výplaty nepojistných dávek a o zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Z velké většiny by měly nabýt účinnosti od 1. ledna 2012. Cílem této reformy je zlepšit zacílení a adresnost sociálních dávek, dosáhnout maximální možné účelnosti

27


28

dávek, zefektivnit práci orgánů státní správy, snížit administrativní zátěže pro uživatele služeb, zkvalitnit systém péče o ohrožené děti a podpořit sladění rodinného a pracovního života u rodin s dětmi. [12] Přínosem má být snížení vládních výdajů. Nikoliv však na úkor příjemců dávek, ale snížením nákladů na administraci systému. Toho chce MPSV dosáhnout pomocí formuláře pro podávání žádostí, který by byl jednotný pro všechny dávky, jednotným výplatním místem a snížením počtu jednotlivých dávek (dávky budou spojeny do větších celků). Připravované legislativní změny lze rozdělit do následujících pilířů: PILÍŘ I. Sjednocení výplaty dávek, PILÍŘ II. Změny v oblasti péče a zabezpečení zdravotně postižených osob, PILÍŘ III. Změny v oblasti zabezpečení osob v hmotné nouzi, PILÍŘ IV. Změny v oblasti práce a zaměstnanosti, PILÍŘ V. Změny v oblasti rodinné politiky a péče o děti. PILÍŘ I. Sjednocení výplaty dávek MPSV přichystalo plán sjednocení procesu výplaty nepojistných dávek sociální ochrany a to tak, aby tyto dávky řešil jediný orgán jako jednotné místo kontaktu žadatelů, nikoliv celá řada různých orgánů státní správy a samosprávy, tak jako tomu je doposud. Touto jednotnou institucí by měl být podle návrhu MPSV Úřad práce České republiky. [12] V současné době jsou dávky vypláceny na třech různých úrovních samosprávy. Úřad práce vyplácí přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné. Obecní úřad vyplácí příspěvek na živobytí, mimořádnou okamžitou pomoc, doplatek na bydlení, příspěvek nevidomým na krmivo pro vodícího psa a příspěvek na užívání bytu a garáže. Obecní úřad s rozšířenou působností vyplácí příspěvek na péči, mimořádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením, jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu, příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na individuální dopravu. Dále vydává průkazy TP, ZTP a ZTP/P.


PILÍŘ II. Změny v oblasti péče a zabezpečení OZP V současné době se posuzování a výplata dávek pro osoby se zdravotním postižením prování vyhláškou 182/1991Sb., v budoucnu by ji měl nahradit zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. MPSV plánuje zásadní změnu v posuzování a vyplácení těchto dávek. Chce vytvořit pouze dvě agregované dávky, které by nahradily současný nepřehledný systém. Jedná se o opakující se příspěvek na mobilitu a jednorázový příspěvek na zvláštní pomůcky. Oba tyto příspěvky by měl posuzovat a vyplácet Úřad práce ČR. Do příspěvku na mobilitu by měly být seskupeny současné dávky, jako jsou příspěvek na úhradu za užívání garáže, příspěvek na individuální dopravu, příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla, příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozila a příspěvek na provoz motorového vozidla. A do příspěvku na pomůcky by měly být agregovány dávky jako jsou příspěvek na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu a příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla. U obou navrhovaných příspěvků bude okruh oprávněných osob stejný jako je tomu v současnosti. Nárok na příspěvek na mobilitu bude mít osoba starší 3 let, a to za podmínky, že není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, a zároveň pokud že její příjem a příjem osob s ní společně posuzovaných je nižší než šestinásobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob. Výše příspěvku bude měsíčně činit 1000 Kč, pokud se osoba dopravuje alespoň třikrát týdně do zaměstnání, školy (podmínka se považuje za splněnou i v době prázdnin a dovolené) nebo zařízení sociálních služeb a nebo 200 Kč v ostatních případech (vyjma případů kdy osoba po celý kalendářní měsíc pobývala mimo domov, například v týdenním stacionáři, v domově pro OZP, v domově pro seniory, ...). Posuzování zdravotního stavu aneb schopnost osoby zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace bude posuzován stejným způsobem jako u příspěvku na péči3. Rozhodným obdobím, za které se zkoumá příjem, je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na tento příspěvek prokazuje. Příjem se stanoví jako měsíční průměr příjmů oprávněné osoby nebo součtu měsíčních příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Pro účely nároku na 3

Podle § 34 odst. 1 písm. c) až f) a q) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

29


30

příspěvek na mobilitu se příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu4. [15] Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcky by měla mít osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, nebo těžké sluchové a nebo zrakové postižení. Tento stav musí, na základě lékařského posouzení, trvat déle než jeden rok. Další podmínkou je, že osoba musí být starší 3 let (a nebo starší 15 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení psa se speciálním výcvikem). Příspěvek lze poskytnout v případech kdy tato pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací anebo ke styku s okolím. Dále musí být tato pomůcka využitelná v žadatelově přirozeném prostředí. Maximální výše příspěvku bude činit 350 000 Kč a spoluúčast OZP 20% z předpokládané ceny. Pokud cena pomůcky nepřesáhne 35 000 Kč a zároveň je-li příjem osoby nebo osob společně posuzovaných vyšší než šestinásobek životního minima jednotlivce, příspěvek na zvláštní pomůcku nenáleží. Příjem se posuzuje stejným způsobem jako u příspěvku na mobilitu. Jestliže osoba nebude mít dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti, Úřad práce přihlédne k celkovým majetkovým a sociálním poměrům a určí nižší výši spoluúčasti, minimálně však 500 Kč. Celkové majetkové a sociální poměry se pro tento účel posuzují podle zákona o pomoci v hmotné nouzi5. [15] PILÍŘ III. Změny v oblasti zabezpečení osob v hmotné nouzi V letošním roce má dojít v oblasti hmotné nouze ke zpracování legislativních záměrů, které by měly zajistit zejména sjednocení výplaty různých druhů dávek a zjednodušení jejich administrace pro lepší adresnost dávek a možnost výplaty dávek prostřednictvím elektronického platebního prostředku, což by mělo zajistit větší kontrolu využití dávek. Výplata dávek bude posuzována na základě příjmové situace nejen konkrétní osoby v hmotné nouzi, ale rovněž dalších osob, které k ní mají vyživovací povinnost s cílem podpořit odpovědnost v rámci rodiny a upřednostnit ji před odpovědností státu.[12]

4 5

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. § 15 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.


PILÍŘ IV. Změny v zaměstnanosti Nelegální práce tak, jak je v současnosti vymezena, je velmi obtížně prokazatelná. Z toho důvodu dochází k únikům v oblasti pojistného i daní. Proto bude definice upravena tak, aby prokazování nelegální práce bylo snazší. Zákon zakotví vyvratitelnou právní domněnku odpovědnosti za přestupek a správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce. Bude sjednocen výkon kontrolní činnosti - kontrolním orgánem bude Státní úřad inspekce práce. Maximální částka pokuty za výkon nelegální práce bude zvýšena z 10 000 Kč na 100 000 Kč. [12] MPSV dále navrhuje, aby Úřad práce mohl více spolupracovat s agenturami práce. V praxi to bude znamenat to, že Úřad práce vybere určitou skupinu uchazečů a s jejich souhlasem předá zprostředkování jejich zaměstnání na agenturu práce. Předpokládá se, že v takové skupině budou převažovat uchazeči obtížně umístitelní. [12] Zákon bude umožňovat aby si uchazeč o zaměstnání sám vybral poskytovatele rekvalifikace. Pro tento případ bude stanovena maximální hranice úhrady ceny. Uchazeč se bude při tomto způsobu rekvalifikace částečně podílet na její ceně. [12] Úřad práce si bude sám obstarávat potvrzení o bezdlužnosti. Pouze pokud žadatel o příspěvek v rámci aktivní politiky zaměstnanosti nedá úřadu práce souhlas, musí ho doložit sám. [12] Navrhuje se zrušit povinnost zaměstnavatelů hlásit každé volné pracovní místo. Hlášení bude nově dobrovolné. Toto opatření bude v praxi znamenat nejen snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, ale i zvýšenou aktivitu úřadů práce při vyhledávání volných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání. [12] PILÍŘ V. Změny v oblasti rodinné politiky a péče o děti Tyto změny jsou zakotveny v návrhu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, se kterou se budou pojit novely dalších zákonů (např. zákona o rodině). Předpokládá se, že posílením sociální práce s rodinami a rozvojem náhradní rodinné péče dojde ke snížení počtu dětí v ústavní péči. [12] Nejvýznamnější změny:  Záměr upravuje institut poskytování rodičovské výpomoci (jedná se o pečování o dítě souběžně s péčí o vlastní dítě předškolního věku mimo režim živnostenského zákona na základě smlouvy). Zákon klade velmi nízké

31


požadavky s tím, že rodič nejlépe posoudí, za jakých podmínek a které cizí osobě může své dítě svěřit.  Navrhovaný zákon rozděluje poskytování služeb péče o děti na nekomerčním základě na péči o malou, střední a velkou dětskou skupinu. Nároky na kvalitu zajištěné péče se budou rozlišovat podle velikosti skupiny. Pro malé a střední skupiny nebude platit hygienická vyhláška a požadavky na prostory pro pobyt dětí budou dostupnější.  Jsou navrženy nové podmínky odborné způsobilosti pro provozování živnosti "Péče o dítě do tří let věku v denním režimu". Tím by mělo být umožněno získat kvalifikaci širšímu okruhu osob.  Rodičovský příspěvek bude u dětí starších dvou let poskytován bez ohledu na délku pobytu dítěte v zařízení péče o dítě. U dětí mladších dvou let bude limit délky pobytu v tomto zařízení snížen. [12]

32

33

Charakteristika sociální péče na Slovensku

5. Charakteristika sociální péče na Slovensku V této kapitole je představena státní sociální péče Slovenské republiky se zaměřením na příspěvky poskytované osobám se zdravotním postižením. Členění podkapitol je analogické k části o České republice. Nejdříve je tedy zmíněna historie sociální péče na Slovensku, dále je popsán její současný stav a na závěr jsou rozebrány jednotlivé peněžní příspěvky na kompenzaci těžkého zdravotního postižení.

5.1. Historie sociální péče Vzhledem ke společnému historickému vývoji České a Slovenské republiky je tato část stejná jako v minulé kapitole a liší se až od doby kdy se tyto země od sebe oddělily. Další vývoj v sociální, oblasti především po roce 1989, vzhledem k přechodu

k tržní

ekonomice,

potvrdil

nevyhnutelnost

reformy.

Vývoj

transformace sociálního zabezpečení v návaznosti na reformu ekonomickou lze souhrnně rozdělit do čtyř za sebou následujících etap. První etapa transformace (r. 1990 - 1992) byla charakteristická jako začáteční fáze systémových změn od plánu k trhu. Hlavním cílem bylo vykonat systémové změny v co nejkratším čase. Průvodním negativním jevem byl reálný ekonomický pokles, postupný růst nezaměstnanosti a pokles reálních mezd. Prioritou sociální politiky bylo vytvořit legislativní předpoklady systémových změn v sociální sféře a zároveň eliminovat nově vznikající sociální rizika, především chudobu a nezaměstnanost. [9] V druhá etapě transformace (r. 1993 – 1998) došlo k výraznému zbrzdění ekonomických a sociálních reforem. Pokračovalo se ve vytváření veřejnoprávních institucí, vznikla Sociální pojišťovna, Národní úřad práce a pluralitní systém zdravotních pojišťoven. V roce 1996 byly položeny základy transformace sociální sféry, a to vytvořením tří subsystémů – sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. [9] Pro třetí etapu transformace (od října 1998) bylo typické rozsáhlé proklamování reforem. V praxi však nedošlo k viditelnějšímu pokroku. Vláda přijala první systémový dokument Koncepce reformy sociálního pojištění v SR,

34


v němž byly definovány základní cíle reformy. Vytvořit nový systém sociálního pojištění s plným fungováním do 25 až 30 let, zabránit finančnímu kolapsu současného systému a minimalizovat počet občanů, kteří budou odkázáni na sociální pomoc. V té době byl systém sociálně nespravedlivý, některé skupiny obyvatelstva diskriminovat a jiné preferoval. Právní praxe byla komplikovaná a administrativně náročná, pro občana nepřehledná. V systému převládal monopol státu, nebyl zde prostor na samosprávní a autonomní prvky ve správě. [9] Ve

čtvrté

etapě

transformace

(od

ledna

2004)

nadále

docházelo

k prohlubování vnitřních problémů s následným negativním vlivem na většinu obyvatelstva, podnikatelské subjekty a na systém veřejných financí. Prvním krokem k zreformování systému byl přechod ze sociálního zabezpečení na sociální pojištění. Národní rada schválila zákon č. 461/2003 Sb. o sociálním pojištění. Dále byly novelizovány zákony týkající se státních sociálních dávek, změna se týkala především plošného vyplácení přídavku na dítě a zpřísnění a zadresnění sociální pomoci. [9] Slovenská republika vstoupila v roce 2004 do Evropské unie, tím došlo k ovlivnění právního řádu společným právem EU. Evropská unie však do národního práva příliš nezasahuje, spíše se ho snaží koordinovat.

5.2. Současná sociální péče Sociální péče tvoří třetí pilíř sytému sociálního zabezpečení. Představuje sociální intervenci státu, prostřednictvím které se řeší anebo zmírňují nepříznivé sociální situace jednotlivců a rodin. Systém sociální péče je založen na principech demonopolizace, a profesionalizaci.

decentralizace, Zdůrazňuje

účelnosti,

přiměřenosti,

spoluzodpovědnost

občana

plurality za

zdrojů

vlastní

stav

a stanovuje míru účasti státu jako garanta pomoci občanovi v konkrétních sociálních situacích. Jeho cílem je zmírnit anebo překonat s aktivní účastí občana sociální nebo hmotnou nouzi, zabraňovat vzniku, prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývinu občana a zabezpečit integraci občana do společnosti. Sociální péče se rozděluje na sociální prevenci, sociální nouzi a hmotnou nouzi. [1] Sociální prevence je odborná činnost spočívající v předcházení příčin vzniku, prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývinu člověka. Ve smyslu zákona o sociálním pomoci se vykonává pro občany s těžkým

35


zdravotním postižením a pro občany s nepříznivým zdravotním stavem. Sociální prevence se provádí několika formami, přičemž je vázána těmito druhy činností:  vyhledávací – zaměřená na vyhledávání osob v nepříznivé sociální situaci,  nápravná – zaměřená na dosážaní pozitivní změny v počínání jednotlivce,  rehabilitační – zaměřená na obnovu fyzické a pracovní výkonnosti,  resocializační– zaměřená na zapojení občana do života v přirozeném prostředí,  organizování výchovně-rekreačních táborů pro děti s TZP. Sociální nouzi je možné charakterizovat jako stav, kdy si občan v důsledku věku, nepříznivého

zdravotního

stavu,

ztráty

zaměstnání

anebo

sociální

nepřizpůsobivosti nemůže sám zabezpečit péči o svoji osobu, domácnost, ochranu a uplatňování svých práv anebo kontakt se společenským prostředím. Za sociální nouzi se považuje i stav, kdy občan s těžkým zdravotním postižením potřebuje zmírnit a nebo překonat sociální důsledky tohoto postižení. Formy řešení sociální nouze jsou sociální poradenství, sociální služby a peněžní příspěvky na kompenzaci a peněžní příspěvek na opatrování. Sociální poradenství je odborná činnost zaměřená na zjišťování příčin vzniku, rozsahu a charakteru sociální nouze a poskytování informací o možnostech jejího řešení. Lze vyčlenit několik problémových okruhů, kterými se sociální poradenství zabývá.

Jedná

se

například

o

partnerskou

problematiku,

rozvodovou

a porozvodovou problematiku, rodinnou problematiku, přípravu rodičů a pěstounů na náhradní rodinnou péči a programy rozvoje osobnosti. [9] Sociální služby jsou zaměřené na zmírnění a pomoc při překonání sociální nouze. Přestavují soubor speciálních činností zaměřených na uspokojení individuálních a nebo kolektivních potřeb. Činnosti spojené se sociální službou jsou zaměřeny na zabezpečení průměrných životních podmínek pro lidi, kteří svoji situaci nedokáží zvládnout sami, na vytváření vhodných podmínek, které by zabránily vzniku nebo nárůstu negativních společenských jevů a na vytváření podpůrných aktivit, které pomáhají zamezit nepříznivému sociálnímu vývinu jednotlivce, rodiny nebo společnosti. Jednotlivými druhy sociálních služeb jsou sociální

půjčka,

přepravní

služba,

pobyt

v zařízeních

sociálních

služeb,

organizování společného stravování a opatrovatelská služba. [9] Sociální služby a peněžní příspěvky na kompenzaci jsou poskytovány podle zákona o sociální pomoci osobám, které jsou podle tohoto zákona považovány za


osoby s těžkým zdravotním postižením. Cílem této pomoci je zmírnit sociální důsledky, které vznikají občanovi v každodenním životě z důvodu zdravotního postižení. Konkrétní dávky jsou popsány v následující kapitole. Hmotná nouze je stav, kdy příjem občana a osob, které se s ním společně posuzují, nedosahuje životního minima a kdy si tento příjem nemůžou zabezpečit nebo zvýšit vlastním přičiněním. Pomoc v hmotné nouzi se uskutečňuje formou poskytování dávky v hmotné nouzi a peněžními příspěvky k dávce. Příspěvky k dávce jsou například příspěvek na zdravotní péči, aktivační příspěvek, příspěvek na bydlení a ochranný příspěvek. [13] Sociální péče je financována ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce a samosprávného kraje, z úhrad za poskytované služby, z darů právnických a fyzických osob a ze zisku po zdanění z podnikatelské činnosti, kterou vykonávají zařízení sociálních služeb se souhlasem zřizovatele. [13]

5.3. Jednotlivé příspěvky na kompenzaci TZP Právní vztahy při poskytování peněžních příspěvků na kompenzaci sociálních důsledků těžkého zdravotního postižení upravuje zákon č. 447/2008 Sb. Sociální důsledek TZP je znevýhodnění, které má osoba z důvodu jejího zdravotního postižení oproti osobě bez postižení stejného věku, pohlaví a za jinak stejných podmínek. Těžké zdravotní postižení (dále TZP) je zdravotní postižení s mírou funkční poruchy nejméně 50%. Funkční poruchou je chápán nedostatek tělesných, smyslových nebo duševních schopností fyzické osoby, který bude přetrvávat déle než 12 měsíců. K tomu, aby se u konkrétního člověka mohlo přistoupit k jednotlivým peněžním kompenzacím, je nejprve potřebné stanovit míru funkční poruchy, a to podle druhu zdravotního postižení občana. Posuzování sociálních důsledků těžkého zdravotního postižení se dělí na lékařskou a sociální posudkovou činnost. Lékařská posudková činnost na základě kompletní zdravotní dokumentace určí míru funkční poruchy6. Ta rozhodne, zda je osoba pro účely sociální péče těžce zdravotně postižená nebo ne. V rámci sociální posudkové činnosti se dále zohledňuje životní prostředí, rodinné prostředí a osobnostní předpoklady. Sociální

6

Přehled zdravotních postižení a míry funkčních poruch v % je upraven v zákoně č. 447/2008Sb.,příloha č.3.

36


důsledky TZP se kompenzují v oblasti mobility a orientace, v oblasti komunikace, v oblasti samoobsluhy a v oblasti zvýšených výdajů. [14] Důležitý faktor, který je zjišťován a posuzován, je příjem. Za příjem se pro účely poskytování peněžních příspěvků na kompenzaci považují příjmy fyzických osob, které jsou předmětem daně z příjmu, peněžní příspěvek na opatrování, ....7 Za příjem se nepovažují jednorázové státní sociální dávky, přídavek na dítě a příplatek k přídavku na dítě, peněžní příspěvky na kompenzaci, zvýšení důchodu pro bezmocnost, částečný a plný invalidní důchod, jednorázová dávka v hmotné nouzi, stipendia,....7 Příjem se pro účely příspěvků zjišťuje jako průměrný měsíční příjem za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém fyzická osoba zažádala o peněžní příspěvek na kompenzaci. Příjem fyzické osoby s TZP se určí tak, že se součet příjmů fyzické osoby s TZP a příjmů osob společně posuzovaných vydělí počtem započtených osob. [19] Dávky jsou poskytovány fyzickým osobám s trvalým pobytem na území Slovenské republiky, osobám, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropských společenství a občanům členských států Evropské unie a cizincům, kterým byl poskytnut azyl8. Jednorázové peněžní příspěvky na kompenzaci jsou:  příspěvek na koupi pomůcky,  příspěvek na nácvik používání pomůcky,  příspěvek na úpravu pomůcky,  příspěvek na opravu pomůcky,  příspěvek na koupi zdvihacího zařízení,  příspěvek na koupi osobního motorového vozidla,  příspěvek na úpravu osobního motorového vozidla,  příspěvek na úpravu bytu, rodinného domu a garáže. Opakované peněžní příspěvky na kompenzaci jsou:  příspěvek na kompenzaci zvýšených výdajů,  příspěvek na přepravu,  příspěvek na opatrování,  příspěvek na osobní asistenci. 7 8

Celkový výčet příjmů je uveden v § 18 zákona č. 447/2008 Sb. Celkový výčet účastníků právních vztahů je uveden v § 3 zákona č. 447/2008 Sb.

37


38

Příspěvek na koupi pomůcky, na nácvik používání pomůcky a na úpravu pomůcky Tato dávka je určená osobám s těžkým zdravotním postižením, kteří dle komplexního posouzení pomůcku potřebují. Pomůckou je pro účely této dávky chápána věc, technologické zařízení nebo jeho část, která umožňuje nebo zprostředkuje osobě s TZP vykonávat činnosti, které by bez této pomůcky vykonávat nemohla a nebo mohla pouze s velkými obtížemi. Pomůckou lze chápat i speciální software, který umožňuje osobě s TZP používat počítač a jiné technické zařízení. Za pomůcku se považuje i pes se speciálním výcvikem. Osobní motorové vozidlo se považuje za pomůcku jen pro účely nácviku, tedy pro naučení se řídit. [19] Peněžní příspěvek je poskytnout pouze tehdy, pokud jej neposkytuje nebo neproplácí veřejné zdravotní pojištění. Pořízení druhého mechanického nebo elektrického vozíku a nebo druhého naslouchacího aparátu, tvoří výjimku. Příspěvek je možné poskytnout jen na pomůcky uvedené v seznamu pomůcek.9 Další peněžní příspěvek stejného druhu je možné poskytnut, jestliže pomůcka neplní svůj účel, nebo jestliže uplynulo více jak sedm let od právoplatného rozhodnutí o přiznání peněžního příspěvku. U peněžního příspěvku na koupi druhého elektrického vozíku je tato doba deset let. Jestliže fyzická osoba s TZP zemře před uplynutím sedmi let od poskytnutí příspěvku (s výjimkou příspěvku na koupi psa se speciálním výcvikem) jeho poměrná část se uplatňuje jako pohledávka v dědickém řízení. To neplatí pokud dědicové pomůcku vrátí a nebo pokud hodnota pomůcky podle znaleckého posudku není vyšší než 165,97 euro (4 293 Kč). Příspěvek na opravu pomůcky Podle zákona je opravou pomůcky chápáno vykonání zásahu na pomůcce nebo na její části, kterými se zabezpečí výměna nefunkční části, opotřebované části a nebo částí s překročenou životností, a dále je tímto termínem chápána kontrola funkčnosti zdvihacího zařízení. Za opravu pomůcky se považuje i zásah na té časti

9

Seznam pomůcek a jejich maximálně zohledňované ceny je uveden v opatření MPSVaR SR č.7/2009.


pomůcky anebo osobního motorového vozidla, které byly upraveny přizpůsobením individuálním potřebám osoby s TZP. V případě, že by cena všech oprav pomůcky přesáhla 50% ceny nové pomůcky, z hlediska efektivnosti není možné příspěvek poskytnout. Příspěvek na koupi zdvihacího zařízení Zdvihací zařízení je definováno jako zařízení určené pro osoby se sníženou pohybovou schopností, které napomáhá překonávat architektonické bariéry, a které zvyšuje schopnost osob s TZP se přemisťovat a zabezpečit si vlastní potřeby. Peněžní příspěvek je možné poskytnout i tehdy, pokud se instalací zdvihacího zařízení usnadní přemisťování osoby s TZP jinou osobou – většinou rodinným příslušníkem. Jedná se například o schodolez, zdvihák, šikmou schodišťovou plošinu, svislou schodišťovou plošinu, výtah a nebo o stropní zdvihací zařízení. Další příspěvek na koupi zdvihacího zařízení stejného druhu lze poskytnout, jestliže to stávající již neplní svůj účel. Jestliže fyzická osoba s TZP zemře před uplynutím sedmi let od poskytnutí příspěvku, poměrná část příspěvku se uplatňuje jako pohledávka v dědickém řízení. Příspěvek na koupi osobního motorového vozidla Tento příspěvek se poskytuje osobě mladší 65 let, která je podle komplexního posudku odkázaná na individuální dopravu osobním motorovým vozidlem. Podmínkou je, že se osoba musí dopravovat do zaměstnání nebo do školského zařízení nebo do domova sociálních služeb, specializovaného zařízení anebo do denního stacionáře a to nejméně dvakrát týdně. Podmínka se považuje za splněnou i když osoba prokáže, že bude tuto podmínku splňovat až po pořízení vozidla. Osobě s TZP je možné poskytnout příspěvek na koupi automobilu s automatickou převodovkou, jestliže má osoba řidičské oprávnění a jestliže podle komplexního posudku potřebuje tuto převodovku k řízení vozidla. [19] Tento příspěvek není možné poskytnout, když je osobě poskytována celoroční pobytová služba. Výjimkou je, jedná-li se o nezaopatřené dítě, kterému je poskytována celoroční pobytová služba na účely plnění povinné školní

39


40

docházky nebo na soustavnou přípravu na budoucí povolání. Pořízené vozidlo nesmí být starší pěti let od roku výroby. [14] Vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část musí žadatel v případě, že vozidlo nepořídí do tří měsíců ode dne poskytnutí příspěvku, v případě, že vozidlo prodá nebo daruje a nebo pokud vozidlo vrátí subjektu, který mu poskytl úvěr na nákup motorového vozidla před uplynutím sedmi let. Zemře-li žadatel před uplynutím sedmi let od poskytnutí příspěvku, uplatňuje se tento příspěvek jako pohledávka v dědickém řízení. Jestliže je cena vozidla podle dokladu o ceně nižší nebo vyšší než cena podle které byl příspěvek přiznán, musí žadatel vrátit dopočtený rozdíl a nebo mu bude tento rozdíl doplacen. Další peněžní příspěvek lze poskytnout po sedmi letech a to jen tehdy, když předcházející vozidlo bylo prodáno a nebo vyřazeno z evidence vozidel. [19] Příspěvek na úpravu osobního motorového vozidla Tento peněžní příspěvek lze poskytnout osobě s TZP, která je podle komplexního posudku odkázána na individuální dopravu osobním motorovým vozidlem a to na úpravu, která osobě umožní nebo ulehčí řízení vozidla a nebo nastupování, vystupování a přepravu ve vozidle. Příspěvek je možné poskytnout pouze na vozidlo, kterého je osoba s TZP vlastníkem nebo spoluvlastníkem. Ve smyslu tohoto příspěvku nesmí být vozidlo podle technického průkazu starší pěti let. Další příspěvek na stejnou úpravu je možné čerpat nejdříve po sedmi letech. Avšak pokud osoba prokáže, že potřebuje více rozdílných úprav, je možné poskytnout příspěvek na každou z nich. [14] Vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část musí žadatel v případě, že úpravu neprovede do třech měsíců od právoplatného rozhodnutí o přiznání tohoto příspěvku a nebo pokud vozidlo prodá nebo daruje před uplynutím sedmi let. Jestliže je cena úpravy podle dokladu o ceně nižší nebo vyšší než cena podle které byl vyplacen příspěvek, musí žadatel vrátit dopočítaný rozdíl a nebo mu bude tento rozdíl doplacen.


Příspěvek na úpravu bytu, na úpravu rodinného domu a na úpravu garáže Tyto příspěvky lze poskytnout osobě s TZP, která je podle komplexního posouzení odkázána na úpravu bytu, rodinného domu nebo garáže, a to s cílem zvýšit schopnost této osoby se přemisťovat, orientovat se, dorozumívat se a nebo zabezpečit si samoobsluhu. A to za podmínky, že žadatel má v bytě nebo v rodinném domě trvalé bydliště a nebo je majitelem garáže, nebo jestliže je garáž součástí nájemního bytu ve kterém má žadatel trvalé bydliště. Další podmínkou je, že pro účely tohoto příspěvku nesmí být osoba součástí celoroční pobytové sociální služby. Za úpravy bytu se považuje např. úprava vstupu a přístupu do bytového domu nebo úprava přístupu k výtahu. Dále jsou to změny, kterými se upravuje stávající zařízení v bytě, domě či garáži. Příspěvek lze poskytnout i na úpravu příslušenství k bytu nebo rodinnému domu. Příspěvek však nelze poskytnout na vybudování nového objektu nebo zařízení, jako je např. koupelna, WC, vodovod, kanalizace, …, a dále není možné využít příspěvek na opravu bytu, domu a garáže z důvodu opotřebování. Seznam stavebních prací, stavebních materiálů a zařízení a maximálně zohledňované sumy z jejich ceny jsou stanoveny Opatřením MPSVaR SR č. 6/2009 Sb. Vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část musí žadatel v případě, že úpravu neprovede do šesti měsíců ode dne poskytnutí tohoto příspěvku, v případě, že změní trvalé bydliště a nebo pokud byt, dům či garáž prodá, daruje nebo pronajme před uplynutím sedmi let. Zemře-li žadatel před uplynutím sedmi let od poskytnutí příspěvku, uplatňuje se tento příspěvek jako pohledávka v dědickém řízení. Jestliže je cena úpravy podle dokladu o ceně nižší nebo vyšší než cena podle které byl příspěvek vyplacen, musí žadatel vrátit dopočtený rozdíl a nebo mu bude tento rozdíl doplacen. Další peněžní příspěvek lze poskytnout až po vyúčtování předcházejícího příspěvku. [19] Příspěvek na kompenzaci zvýšených výdajů Tento příspěvek je určen občanovi, který má dle posudku zvýšené výdaje zapříčiněné těžkým zdravotním postižením. Vyplácí se jedenkrát měsíčně. Občan s TZP je povinen každoročně předložit příjmy za minulý kalendářní rok.

41


Choroby a poruchy jsou pro účely stanovení výše příspěvku rozděleny do tří skupin v závislosti na tom, které výdaje jsou posuzovány.10 Výdaje jsou posuzovány ve čtyřech oblastech.  Zvýšené výdaje na dietní stravování. Příspěvek je určen na krytí výdajů spojených s dodržováním dietního stravování.  Zvýšené výdaje související s hygienou, s opotřebením šatstva, prádla, obuvi a bytového zařízení. Příspěvek je určen na obnovu a na nákup předmětů běžné osobní potřeby, které se nadměrně opotřebovávají z důvodů používání technicky náročných pomůcek.  Zvýšené výdaje související se zabezpečením provozu osobního motorového vozidla. Příspěvek je určen na pohonné hmoty pro toto vozidlo, které fyzická osoba s TZP využívá na pracovní, vzdělávací nebo rodinné aktivity.  Zvýšené výdaje související se psem se speciálním výcvikem. Příspěvek je určen na krmivo pro tohoto psa a na veterinární prohlídky. Peněžní přípěvek na kompenzaci zvýšených výdajů není možno poskytnout člověku s TZP, pokud jsou jeho příjmy vyšší než trojnásobek životního minima pro plnoletou fyzickou osobu. Dále není možno poskytnout příspěvek osobě s TZP, které je poskytována celoroční pobytová sociální služba. [19] Příspěvek na přepravu Fyzické osobě s těžkým zdravotním postižením, která je odkázána na individuální dopravu se poskytuje příspěvek na přepravu. Je určen na přepravu v rámci zajištění pracovních, vzdělávacích, rodinných a nebo občanských aktivit. Tento peněžní příspěvek není možné poskytnout fyzické osobě s TZP, které se poskytuje příspěvek na kompenzaci zvýšených výdajů v souvislosti se zabezpečením provozu osobního motorového vozidla, a nebo osobě, která je vlastníkem nebo držitelem osobního motorového vozidla. [14] Příspěvek se poskytuje na základě prokázaných výdajů na přepravu zabezpečovanou osobou, která má oprávnění k vykonávání přepravy, obcí nebo registrovaným subjektem. Žadatel má povinnost předložit doklady o výdajích,

10

Přehled zdravotních postižení a onemocnění pro účely poskytování peněžních příspěvků na kompenzaci zvýšených výdajů je uveden v zákoně 447/2008Sb. v příloze č. 5, 6 a 7.

42


(které musí obsahovat údaje o subjektu, který cestu zabezpečoval, datum a cenu vykonané přepravy) za každý kalendářní měsíc příslušnému úřadu na vyúčtování. Příspěvek na opatrování Opatrováním se pro účely tohoto příspěvku považuje pomoc fyzické osobě s TZP při úkonech samoobsluhy, starání se o domácnost a realizaci sociálních aktivit s cílem setrvat v přirozeném domácím prostředí. Fyzická osoba s TZP je odkázána na opatrování, jestliže stupeň její závislosti na pomoci jiné osoby je V. nebo VI. podle zákona o sociálních službách. Rozdělení stupňů závislosti je odvozeno od počtu úkonů11, které si osoba s TZP nezvládne vykonat sama. [20] Tento příspěvek se poskytuje rodinnému příslušníkovi nebo fyzické osobě, která má trvalé nebo přechodné bydliště stejné jako osoba s TZP, který osobu s TZP opatruje. Příspěvek může pobírat pouze jedna z výše uvedených osob. Avšak jeden opatrovník může pobírat více příspěvků, pokud se stará o více občanů s TZP. Opatrování může provádět pouze osoba starší 18 let, je-li způsobilá k právním úkonům v plném rozsahu a je fyzicky i psychicky schopná tuto činnost vykonávat. Peněžní příspěvek není možné poskytnout, jestliže se osobě s TZP poskytuje příspěvek na osobní asistenci anebo se této osobě poskytuje opatrovatelská služba víc jak osm hodin měsíčně a nebo pokud je jí poskytována týdenní a nebo celoroční pobytová služba. [19] Příspěvek na osobní asistenci Účelem osobní asistence je aktivizace, podpora sociálního začlenění, nezávislosti, rozhodování se a vykonávání pracovních, vzdělávacích a volnočasových aktivit. Vykonává ji osobní asistent, který osobě s TZP pomáhá například při osobní hygieně, oblékání, dorozumívání se a při přípravě a konzumaci jídla.12 Rozsah osobní asistence se určí podle činností, které si osoba s TZP nezvládá udělat sama, nejvíce však 7 300 hodin ročně. Příslušný orgán každé tři roky opětovně posoudí, zda je rozsah poskytované asistence odpovídající zdravotnímu stavu žadatele. [14]

11 12

Přehled úkonů pro určení stupně a rozsahu závislosti je obsažen v zákonu č. 448/2008 Sb., v příloze 3. a 4. Celkový přehled činností pro určení rozsahu osobní asistence v zákonu č. 447/2008 Sb. příloha č. 4.

43


Tento příspěvek se poskytuje fyzické osobě s TZP na základě komplexního posouzení ve věku od 6 do 65 let. Osobě starší 65 let lze příspěvek poskytovat pouze tehdy, jestliže jí byl poskytován i před 65. rokem. Není ho možné poskytnout jestliže osobní asistenci vykonává rodinný příslušník. Osobního asistenta si občan s TZP vybírá sám, na základě vlastních kritérií a očekávání. Osobní asistent vykonává osobní asistenci na základě smlouvy o výkonu osobní asistence uzavřené mezi fyzickou osobou s TZP a osobním asistentem anebo mezi fyzickou osobou s TZP a agenturou osobní asistence. Peněžní příspěvek se vyplácí měsíčně a to na základě předložených výkazů o odpracovaných hodinách osobní asistence za předcházející kalendářní měsíc. Současně je osoba povinna předložit i potvrzení o vyplacených odměnách osobnímu asistentovi. [19]

44

Srovnání dávek sociální péče pro OZP v ČR a na Slovensku

6. Srovnání dávek sociální péče pro OZP v ČR a na Slovensku Pojetí sociální péče je v obou zemích velmi podobné. Jedná se třípilířový systém sociálního zabezpečení, který se skládá z sociálního pojištění, sociální péče a sociální podpory. Shodná koncepce sociálního zabezpečení je zřejmě dána společným historickým vývojem. Obě země vstoupily do Evropské unie v roce 2004 a tudíž i ovlivnění právních řádů právem EU nastalo ve stejnou dobu. V obou státech je sociální péče soustředěna na pomoc osobám v hmotné nouzi a osobám s těžkým zdravotním postižením. I koncepce dávek pro OZP je velice podobná. Snaží se řešit stejné sociální situace, například koupě rehabilitační nebo kompenzační pomůcky, koupě nebo úprava osobního motorového vozidla a úprava bytu. Dále se sociální péče v obou zemích snaží zajistit občanovi s těžkým zdravotním postižením pomoc při sebeobsluze a při úkonech v domácnosti, a to formou peněžního příspěvku na péči anebo peněžního příspěvku na opatrování nebo osobní asistenci. V České republice se dávkami pro OZP zabývá zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. Na Slovensku jsou všechny dávky pro osoby s těžkým zdravotním postižením upraveny v zákonu č. 447/2008 Sb. o peněžních příspěvcích na kompenzaci těžkého zdravotního postižení. Na Slovensku bývá při rozhodování o poskytnutí příspěvku zohledňován příjem občana. Ten se posuzuje jako násobek životního minima jedné plnoleté fyzické osoby. Pokud příjem převyšuje pětinásobek životního minima nejsou této osobě poskytnuty žádné peněžní příspěvky na kompenzaci. U některých peněžních příspěvků je i jejich výše vyjádřena procentuální sazbou životního minima. Životní minimum je společensky uznaná minimální hranice příjmů fyzické osoby, pod kterou nastává stav její hmotné nouze. Toto minimum je každý rok aktualizováno. Současná výše životního minima je od 1.7.2010 ve výši:  185,38 € (4 798,41 Kč) měsíčně, jde-li o samotnou fyzickou osobu,  129,31 € (3 345 Kč) měsíčně, jde-li o další společně posuzovanou plnoletou fyzickou osobu,

45


 84,61 € (2 188,7 Kč ) měsíčně, jde-li o nezaopatřené dítě nebo zaopatřené neplnoleté dítě. V České republice je většina dávek nenárokových nebo alespoň s nenárokovou výší. To znamená, že dávka je založena na individuálním posouzení dané situace, potřebnosti a majetkových poměrů žadatele. Příjem však není posuzován na základě přesně vymezeného rozmezí. Neexistuje zde přímý vztah mezi výší dávky sociální péče, hodnocením příjmu a hodnotou životního minima. Životní minimum je v České republice upravováno vždy k 1. lednu a zde je uvedeno pouze pro orientaci. Pro rok 2011 jsou hodnoty životního minima následující:  3126 Kč měsíčně pro jednotlivce,  2880 Kč měsíčně pro první osobu v domácnosti,  2600 Kč měsíčně pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem,  2250 Kč měsíčně pro nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let, 1960 Kč měsíčně pro nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let a 1600 Kč měsíčně pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let. V následující části jsou rozebrány výše jednotlivých dávek pro osoby se zdravotním postižením a popsány rozdíly mezi těmito dávkami v České republice a na Slovensku. Dále jsou zde uvedeny vládní výdaje na tyto příspěvky za rok 2009. Aby bylo možné obě tyto země porovnávat je pro přepočet výše dávek poskytovaných na Slovensku používán průměrný kurz eura za první čtvrtletí roku 2010, což je 25,868 Kč/euro.

6.1. Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek V České republice se výše příspěvku v procentech odvíjí od ceny potřebné pomůcky13. Příspěvek se neposkytuje v případě, že pomůcku propůjčuje nebo hradí zdravotní pojišťovna. Jestliže pojišťovna hradí jen část z ceny pomůcky, přihlédne se k této skutečnosti při určení výše příspěvku. Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcky, uvedené v seznamu rehabilitačních a kompenzačních pomůcek. Potřebuje-li občan pomůcku, která není uvedena v seznamu, lze mu poskytnut

13

Seznam kompenzačních a rehabilitačních pomůcek a výše příspěvku v % ve vyhlášce č. 182/1991 Sb. příloha č. 4.

46


příspěvek ve stejné výši jako na srovnatelnou pomůcku, která v seznamu uvedena je. Na úhradu nákladů spojených se zácvikem pomůcky je možné poskytnout příspěvek v plné výši prokázaných nákladů. Úplně nebo prakticky nevidomým občanům lze hradit výdaje spojené s výcvikem a odevzdáním vodícího psa až do výše obvyklých nákladů. V roce 2009 bylo na tyto dávky vynaloženo 425 mil. Kč. Pro účely tohoto příspěvku jsou kompenzační a rehabilitační pomůcky rozděleny do tří skupin, podle druhu postižení žadatele.  Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro tělesně postižené občany (například motorový vozík pro invalidy – výše příspěvku 50 % z ceny pomůcky, polohovací zařízení do postele – 100 % z ceny, polohovací postel – 50 % z ceny, přenosné WC – 100 % z ceny, … 11).  Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro sluchově postižené občany (například přístroj k nácviku slyšení – 50 % z ceny, televizor s teletextem – 50 % z ceny, nejvýše však 7 000 Kč, přístroj k nácviku slyšení – 50 % z ceny, psací telefon pro neslyšící včetně světelné indikace zvonění – 75 % z ceny, …11).  Rehabilitační a kompenzační pomůcky pro zrakově postižené (například slepecký psací stoj – 100 % z ceny, tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé – 100% z ceny, indikátor barev pro nevidomé – 100 % za ceny, …11). Na Slovensku se poskytuje příspěvek nejen na pořízení pomůcky, ale i na úpravu a nácvik používání pomůcky, na opravu pomůcky a na koupi zdvihacího zařízení. Výška příspěvků se určí procentuální sazbou z ceny koupě, úpravy a nácviku viz tabulka č. 1 nebo opravy pomůcky viz tabulka č. 2 v závislosti na příjmu fyzické osoby s TZP. Peněžní příspěvek na koupi pomůcky, na nácvik používání pomůcky a na úpravu pomůcky je možné poskytnout maximálně v částce 8 630,42 euro (223 251 Kč). Jedná-li se o koupi druhého mechanického vozíku je maximální možná výše příspěvku 1 659,70 euro (42 933 Kč), u druhého elektrického vozíku 4 979,09 euro (128 799 Kč) a u koupě druhého naslouchacího aparátu 331,94 euro (8 587 Kč). Na koupi zdvihacího zařízení lze poskytnout příspěvek maximálně 11 617,88 euro (300 531 Kč). V roce 2009 bylo na těchto pět příspěvků vynaloženo celkem 4,99 mil. euro (129,13 mil. Kč).

47

48

Srovnání dávek sociální péče pro OZP v ČR a na Slovensku Tabulka č. 1 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na koupi pomůcky, peněžního příspěvku na nácvik používání pomůcky, peněžního příspěvku na úpravu pomůcky a peněžního příspěvku na koupi zdvihacího zařízení Příjem fyzické osoby s TZP vyjádřený v násobcích životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu

do2

do 3

do 4

do 5 cena

90%

90%

70%

50%

95%

85%

75%

65%

95%

90%

80%

70%

Výška příspěvku v % z ceny pomůcky, z ceny nácviku používání pomůcky, z ceny úpravy pomůcky a nebo z ceny zdvihacího zařízení

do 331,94 € (8 587 Kč) do 1 659,70 € (42 933 Kč) nad 1 659,70 € (42 933 Kč)

Zdroj: zákon č. 447/2008 Sb., vlastní zpracování Tabulka č. 2 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na opravu pomůcky Příjem fyzické osoby s TZP vyjádřený v násobcích životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu

do2

do 3

do 4

do 5 cena opravy

95%

50%

0%

0%

95%

70%

50%

25%

95%

80%

60%

40%

95%

90%

70%

50%

Výška příspěvku v % z ceny opravy pomůcky

do 165,97 € (4 293 Kč) do 331,94 € (8 587 Kč) do 829,85 € (21 467 Kč) nad 829,85 € (21 467 Kč)

Zdroj: zákon č. 447/2008 Sb., vlastní zpracování

6.2. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla V České republice se výše příspěvku určí zejména s ohledem na majetkové poměry žadatele a osob považovaných podle zákona o důchodovém pojištění za osoby jemu blízké, které s ním žijí v domácnosti, nejvýše však do částky 100 000 Kč. Výdaje na příspěvek činily v roce 2009 350 mil. Kč. Na Slovensku se výše peněžního příspěvku na koupi osobního motorového vozidla určí procentuální sazbou z ceny vozidla viz tabulka č. 3, maximálně však z 13 277,57 eur (což je 343 464 Kč). Procentní sazba je odvislá od příjmu fyzické osoby s TZP. Výše příspěvku je tedy maximálně 6 638,79 euro (171 732 Kč), nebo,

49


jedná-li si o koupi osobního motorového vozidla s automatickou převodovkou, je maximální výše příspěvku 8 298,48 eur (214 665 Kč). V roce 2009 byly výdaje na tento příspěvek ve výši 9,6 mil. euro (248,21 mil. Kč). Tabulka č.3 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na koupi osobního motorového vozidla Příjem fyzické osoby s TZP vyjádřený v násobcích životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu Výška příspěvku v % z ceny vozidla, maximálně však z 343 464 Kč

do 2

do 3

do 4

do 5

85 %

80 %

70 %

55 %


6.3. Příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla Tento příspěvek se vyskytuje pouze v České republice. Jeho výše se stanoví individuálním posouzením majetkových poměrů žadatele a osob s ním společně posuzovaných. Je možné ho poskytnout v plném rozsahu opravy nejvýše však do částky 60 000 Kč. V roce 2009 bylo na tuto dávku vynaloženo 2,88 mil. Kč.

6.4. Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla V České republice se tento příspěvek poskytuje pouze žadateli, který sám vozidlo řídí a tuto úpravu nezbytně potřebuje. Příspěvek se poskytne v plné výši ceny takovéto úpravy, avšak úhrn příspěvků na zakoupení vozidla, na celkovou opravu vozidla a na zvláštní úpravu vozidla nesmí v období deseti let po sobě jdoucích přesáhnout částku 200 000 Kč. Výdaje vynaložené na tento příspěvek činily v roce 2009 16,79 mil. Kč. Na Slovensku se peněžní příspěvek na úpravu osobního motorového vozidla poskytuje i osobám, které jsou přepravovány a tento příspěvek slouží i k takové úpravě, která osobě s TZP umožní nebo usnadní nástup, výstup a přepravu vozidlem. Výše příspěvku se určí procentuální sazbou v závislosti na ceně úpravy a od příjmu fyzické osoby s TZP viz tabulka č. 4, maximálně však v částce 6 638,79 euro (171 732 Kč). Suma příspěvků nesmí v sedmi po sobě jsoucích letech překročit tuto maximální částku. V roce 2009 bylo na tento příspěvek vynaloženo 277 633 euro (7,18 mil. Kč).

50

Srovnání dávek sociální péče pro OZP v ČR a na Slovensku Tabulka č. 4 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na úpravu osobního automobilu Příjem fyzické osoby s TZP vyjádřený v násobcích životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu

Výška příspěvku v % z ceny potřebné úpravy osobního motorového vozidla

do2

do 3

do 4

do 5 cena úpravy

90%

90%

70%

50%

95%

85%

75%

65%

95%

90%

80%

70%

do 331,94 € (8 587 Kč) do 1 659,70 € (42 933 Kč) nad 1 659,70 € (42 933 Kč)


6.5. Příspěvek na provoz motorového vozidla V roce 2010 došlo v České republice k významnému snížení příspěvku na provoz motorového vozidla, které platí do roku 2012. Tato dávka tvoří největší položku mezi výdaji na sociální péči pro OZP (až 63% všech výdajů). Vlivem snížení se aktuální výdaje na tento příspěvek pohybují okolo 54 % všech výdajů. V letošním roce činí roční výše tohoto příspěvku v ČR 1 150 Kč u jednostopého vozidla a 3 000 Kč u ostatních vozidel pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně a 3 360 Kč u jednostopého vozidla a 7 920 Kč u ostatních vozidel pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně. Příspěvek lze zvýšit o 200 Kč (II. stupeň) nebo o 400 Kč (III. stupeň) za každých započatých 500 km nad hranici 7 000 km, jestli-že je osoba v roce 2011 najede ze závažných důvodů. Za tyto důvody se považuje zejména doprava do zaměstnání nebo zdravotnického zařízení a doprava dítěte do internátní školy nebo do ústavu sociální péče pro zdravotně postiženou mládež. Pokud osoba splňuje podmínky pro poskytování více příspěvků, sníží se každý další příspěvek o 420 Kč u jednostopého vozidla a o 2 124 Kč u ostatních vozidel. V roce 2009 bylo na tuto dávku vynaloženo 1 554 mil. Kč. V roce 2010 došlo k výraznému snížení výdajů vlivem snížení vyplácených částek příspěvku na provoz motorového vozidla (od ledna do listopadu roku 2010 bylo na tento příspěvek vynaloženo 913 mil. Kč). Na Slovensku tento příspěvek spadá pod peněžní příspěvek na kompenzaci zvýšených výdajů. Poskytuje se ve výši 16,70 % sumy životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu, tedy 30,96 eura (801 Kč) měsíčně. Ročně to znamená

51


371,52 eur a nebo 9 610 Kč. V roce 2009 bylo na tento příspěvek vydáno 18,95 mil. euro (490,09 Kč).

6.6. Příspěvek na individuální dopravu Výše tohoto příspěvku v České republice činí 6 500 Kč ročně. Jestliže jsou podmínky splněny až v průběhu kalendářního roku, vyplácí se poměrná část z částky uvedené v první větě. V roce 2009 bylo na tuto dávku vydáno 34 mil. Kč. Na Slovensku se výše peněžního příspěvku na přepravu určuje procentuální sazbou skutečně vynaložených nákladů na přepravu a podle příjmů fyzické osoby s TZP viz tabulka č. 5. Nejvýše však 51,02 % životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu, což je 94,58 eura (2 447 Kč). V ročním vyjádření to je 1 134,96 eur nebo 29 359 Kč. Nevyčerpanou část příspěvku za kalendářní měsíc není možné využít v měsíci následujícím. Na tento příspěvek bylo v roce 2009 vynaloženo 2,28 mil. euro (58,98 mil. Kč). Tabulka č. 5 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na přepravu Příjem fyzické osoby s TZP vyjádřený v násobcích životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu Výška příspěvku v % z prokázaných nákladů na přepravu

do 2

do 3

do 4

do 5

95 %

90 %

70 %

50 %


6.7. Příspěvek na úpravu bytu Tento příspěvek lze využít jak úpravu bytu, tak i na úpravu rodinného domu a garáže. V České republice se jeho výše určuje s ohledem na majetkové poměry žadatele a jeho rodiny, a to až do úrovně 70 % prokázaných nákladů. Nejvýše však 50 000 Kč. Pokud jsou úpravy spojeny s instalací výtahu (nelze-li použít šikmou schodišťovou plošinu) je maximální možná částka 100 000 Kč. Příspěvek na úpravu bytu je možno poskytnout i formou zálohy, nanejvýš 50 % předpokládané výše příspěvku. Na tento příspěvek bylo v roce 2009 vynaloženo 60 mil. Kč. Na Slovensku je tento příspěvek rozdělen na tři jednotlivé příspěvky. Peněžní příspěvek na úpravu bytu, peněžní příspěvek na úpravu rodinného domu a na peněžní příspěvek na úpravu garáže. Všechny tyto dávky se určí procentuální

52


sazbou v závislosti na ceně potřebné úpravy a na příjmu fyzické osoby s TZP viz tabulka č. 6. Při určení výše příspěvku se zohledňuje cena stavebních prací, stavebních

materiálů

a zařízení

maximálně

v částce

uvedené

v seznamu

ustanoveném Opatřením MPSVR SR č. 6/2009 Sb. Suma poskytnutých příspěvků na úpravu bytu a rodinného domu nesmí v sedmi po sobě jdoucích letech přesáhnout 6 638,79 eura (171 732 Kč) a u příspěvku na úpravu garáže částku 1 659,70 eura (42 933 Kč). Celkem bylo na tyto tři příspěvky v roce 2009 vydáno 6,5 mil. euro (168,17 mil. Kč). Tab. 6 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na úpravu bytu, peněžního příspěvku na úpravu rodinného domu a peněžního příspěvku na úpravu garáže Příjem fyzické osoby s TZP vyjádřený v násobcích životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu

Výška příspěvku v % z ceny úpravy bytu, rodinného domu nebo garáže

do2

do 3

do 4

do 5 cena úpravy

90%

90%

70%

50%

95%

85%

75%

65%

95%

90%

80%

70%

do 331,94 € (8 587 Kč) do 1 659,70 € (42 933 Kč) nad 1 659,70 € (42 933 Kč)


6.8. Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže Tato dávka se vyplácí pouze v České republice. Na Slovensku neexistuje žádný peněžní příspěvek, který by se dal považovat za obdobný. Příspěvek na úhradu za užívání bytu činí 400 Kč měsíčně a příspěvek na úhradu za užívání garáže činí 200 Kč měsíčně. V roce 2009 bylo na tyto dávky vynaloženo 10,46 mil. Kč.

6.9. Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům. V České republice se úplně nebo prakticky nevidomým občanům, kteří jsou majiteli vodících psů, poskytuje příspěvek ve výšce 800kč měsíčně. Tato dávka je učena na krmivo pro psa. V roce 2009 bylo na tento příspěvek vynaloženo celkem 3,61 mil. Kč.


Na Slovensku je tento příspěvek řazen mezi peněžní příspěvek na kompenzaci zvýšených výdajů. Je to dávka související se staráním se o psa se speciálním výcvikem. Je poskytována ve výši 22.27% životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu, což je 41,29 eura (1 068 Kč) měsíčně. Na tento příspěvek bylo v roce 2009 vynaloženo 34 586 euro (0,89 mil. Kč). Peněžní příspěvek na kompenzaci zvýšených výdajů dále zahrnuje příspěvek na dietní stravování.14 Pro účely tohoto příspěvku jsou osoby odkázané na dietní stravování rozděleny podle do tří skupin.  Pro I. skupinu je výše příspěvku stanovena na 18,56% životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu, což je 34,41 eura (890 Kč) měsíčně.  Pro II. skupinu je výše příspěvku stanovena na 9,28% životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu, což je 17,21 eura (445 Kč) měsíčně.  A pro III. skupinu je výše příspěvku stanovena na 5,57% životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu, což je 10,33 eura (267 Kč) měsíčně. V roce 2009 bylo na tento příspěvek vynaloženo 9,62 mil. euro (248,92 mil. Kč). Posledním ze čtyř peněžních příspěvků na kompenzaci zvýšených výdajů je příspěvek na výdaje související s hygienou15, s opotřebováním šatstva, obuvi a bytového zařízení16. Poskytuje se ve výšce 9,28 % životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu, což odpovídá 17,21 euro (445 Kč) měsíčně. V roce 2009 bylo na tento příspěvek vynaloženo 16,44 mil. euro (425,21 mil. Kč). Tyto dva příspěvky v České republice nejsou. Dříve existoval příspěvek na zvýšené životní náklady, zrušen byl v roce 2006. Jednalo se příspěvek poskytovaný osobám, které trvale používaly ortopedické nebo kompenzační pomůcky a tento příspěvek byl ve výši až 200 Kč měsíčně.

6.10. Příspěvek na péči V České republice upravuje poskytování příspěvku na péči zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. O přidělení této měsíční dávky rozhodují obce s rozšířenou působností na základě lékařského posudku a výsledku sociálního šetření. Příspěvky

14

Skupiny chorob a poruch pro účely PP na KZV na dietní stravování v zákonu č. 447/2008 Sb. příloha č. 5. Seznam zdravotních postižení pro účely PP na KZV na hygienu v zákonu č. 447/2008 Sb. příloha č. 6. 16 Seznam stavů pro účely PP na KZV v oblasti výdajů na ošacení v zákonu č. 447/2008 Sb. příloha č. 7. 15

53

54


jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Nárok na příspěvek na péči mají lidé, kteří kvůli svému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebují pomoc jiných lidí. Výše příspěvku, viz tabulka č. 7, se odvíjí od stupně závislosti (lehká, středně těžká, těžká a úplná závislost), které se stanovují na základě hodnocení schopnosti zvládat 36 zákonem vymezených úkonů, například připravit si stravu, chodit po schodech nahoru a dolů, dodržovat léčebný režim, slovně, písemně a neverbálně komunikovat, obsluhovat běžné domácí spotřebiče apod. Žadatel si sám může zvolit jak příspěvek využije. Zda z něj bude hradit specializovanou péči a nebo jestli jej vyplatí rodinným příslušníkům, kteří se o něj starají. Příspěvek může rozdělit mezi několik subjektů. Tabulka č. 7 Konkrétní měsíční výše příspěvku na péči

Pro nezletilé osoby

Pro osoby starší 18 let

I. stupeň závislosti

3 000 Kč

800 Kč

II. stupeň závislosti

5 000 Kč

4 000 Kč

III. stupeň závislosti

9 000 Kč

8 000 Kč

IV. stupeň závislosti

12 000 Kč

12 000 Kč

Zdroj: MPSV ČR, vlastní zpracování

Výdaje na příspěvek na péči dosáhly v roce 2009 téměř 18 700 mil. Kč. Tuto částku však nelze srovnávat se Slovenskem, protože příspěvek na péči není vyplácen pouze osobám se zdravotním postižením ale i seniorům, ke kterým směřuje převážná část těchto peněžních prostředků. Na Slovensku je tento příspěvek rozdělen na peněžní příspěvek na opatrování a na peněžní příspěvek na osobní asistenci. Oba tyto příspěvky upravují stejnou oblast pomoci. Jedná se o pomoc osobám s těžkým zdravotním postižením vykonávat činnosti denní potřeby, například hygienu, oblékání a přípravu jídla. Rozdílem je kdo tuto činnost vykonává. Jestliže pomoc obstarává někdo z rodinných příslušníků a nebo fyzická osoba, která má trvalé nebo přechodné bydliště stejné jako osoba s TZP je poskytován příspěvek na opatrování. Jestliže je pomoc zabezpečována na základě smlouvy například s agenturou osobní asistence nebo přímo s fyzickou osobou, která tuto činnost zabezpečuje je poskytován příspěvek na osobní asistenci. Jedné osobě s TZP může být vyplácen v jednom období pouze jeden z těchto dvou příspěvků. Peněžní příspěvek na opatrování se poskytuje ve výši 111,32 % sumy životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu, tj. 206,37 eura (5 338 Kč) měsíčně

55


při opatrování jedné fyzické osoby s TZP. A nebo ve výši 148,42 % životního minima, což je 275,14 euro (7 117 Kč) při opatrování dvou a více osob s TZP. Příspěvek se vyplácí přímo osobě, která tuto činnost vykonává. Na tento peněžní příspěvek bylo v roce 2009 vynaloženo 86,15 mil. euro (2 228,42 mil. Kč). Výše peněžního příspěvku na osobní asistenci se určí v závislosti na počtu odpracovaných hodin osobního asistenta, nejvýše do 7 300 hodin ročně. Sazba na jednu hodinu osobní asistence je 1,39 % životního minima, tj. 2,58 euro (66,74 Kč). Příspěvek se vyplácí osobě s TZP měsíčně na základě předloženého výkazu o odpracovaných hodinách osobní asistence na předcházející kalendářní měsíc. Výše příspěvku se snižuje o sumu zvýšení důchodu pro bezmocnost. Příspěvek je možné poskytnout i osobě, které byl poskytnut příspěvek na koupi pomůcky, kterou je pes se speciálním výcvikem. Výdaje na příspěvek na osobní asistenci činily v roce 2009 24,95 mil. euro (645,47 mil. Kč).

6.11. Srovnání výdajů na dávky sociální péče pro OZP V tabulce č. 9 jsou uvedeny celkové výdaje států na dávky pro osoby se zdravotním postižením za rok 2009. Tyto údaje však nelze mezi sebou vzájemně porovnat, protože každá země rozděluje peněžní prostředky mezi jiný počet lidí. Proto je zde uveden přepočet celkových výdajů na jednoho obyvatele (za předpokladu, že procentuální zastoupení osob se zdravotním postižením je v obou zemích srovnatelné). Pro přepočet výdajů bylo uvažováno 10,5 mil. obyvatel pro Českou republiku a 5,5 mil. obyvatel pro Slovensko. Tabulka č. 8 Srovnání celkových výdajů na dávky pro OZP v ČR a na Slovensku za rok 2009 Výdaje na

Výdaje na

Výdaje na

příspěvek

příspěvek

příspěvek na

v ČR

na

Slovensku

(v Kč na 1

Slovensku

(v Kč na 1

obyvatele)

(v mil. Kč)

obyvatele)

425

40,47

58,96

10,72

příspěvek na nácvik používání pomůcky

x

x

0,44

0,08

příspěvek na úpravu pomůcky

x

x

0,65

0,12

příspěvek na opravu pomůcky

x

x

2,07

0,38

Jednotlivé peněžní příspěvky poskytované osobám s těžkým zdravotním postižením

jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek

Výdaje na příspěvek v ČR (v mil. Kč)

56


příspěvek na koupi zdvihacího zařízení

x

x

67

12,18

350

33,33

248,21

45,13

2,88

0,27

x

x

16,79

1,6

7,18

1,31

1 554

148

490

89,1

příspěvek na individuální dopravu

34

3,24

59,12

10,75

příspěvek na úpravu bytu

60

5,71

61,67

11,21

příspěvek na úpravu rodinného domu

x

x

106,1

19,29

příspěvek na úpravu garáže

x

x

0,41

0,07

10,96

1,04

x

x

3,61

0,34

0,9

0,16

x

x

248,92

45,26

x

x

425,21

77,31

příspěvek na péči

?

?

x

x

příspěvek na opatrování

x

x

(2 228,42)

(405,17)

příspěvek na osobní asistenci

x

x

(645,47)

(117,36)

ostatní (dobíhající peněžní příspěvky)*

x

x

124,14

22,57

2 457,24

234

1 900,98

345,64

příspěvek na zakoupení motorového vozidla příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla příspěvek na provoz motorového vozidla

příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům příspěvek na kompenzaci zvýšených výdajů na dietní stravování příspěvek na kompenzaci zvýšených výdajů na hygienu, ošacení a obuv

Výdaje na dávky pro OZP za rok 2009 v mil. Kč celkem

Zdroj: MPSV ČR a MPSVR SR, vlastní zpracování * Od roku 2009 je na Slovensku nová legislativa upravující dávky pro těžce zdravotně postižené. ? Tyto údaje nelze určit, jelikož většina příspěvku na péči je vyplácena seniorům. Proto jsou údaje o podobné dávce na Slovensku uvedeny v závorkách a nejsou započítány do celkových výdajů.

Z tabulky vyplývá, že na Slovensku bylo v roce 2009 na příspěvky pro OZP vynaloženo mnohem více peněz než v České republice, a to téměř o polovinu. Můžou za to zejména příspěvky na kompenzaci zvýšených výdajů (v ČR tyto příspěvky nejsou), jejich jednotlivé výše nejsou sice nijak vysoké ale jsou vypláceny velkému množství žadatelů. Dále příspěvek na úpravu bytu, rodinného domu a garáže, na tyto tři příspěvky bylo na Slovensku vynaloženo pětkrát více peněžních prostředků než v ČR. Poslední peněžní příspěvky, na které bylo na Slovensku vydáno výrazně více peněz, jsou příspěvek na koupi osobního motorového vozidla


a příspěvek na individuální dopravu. Za tyto rozdíly mohou především maximální výše příspěvků, které jsou oproti ČR výrazně vyšší. V České republice byly oproti Slovensku extrémně vysoké výdaje na příspěvek na provoz motorového vozidla. Tato dávka tvořila 63% všech výdajů na dávky pro OZP. Proto bylo od roku 2010 zavedeno snížení, čímž se docílilo snížení výdajů na tento příspěvek téměř o třetinu. Dalším příspěvkem, který je v ČR výrazně vyšší, je příspěvek na opatření zvláštní pomůcky.

6.12. Parkovací průkazy pro osoby se zdravotním postižením V obou zemích mohou osoby se zdravotním postižením využívat parkovací průkaz, jež je opravňuje parkovat na místech k tomu vyhrazených. Zejména jsou to nejbližší parkovací místa u úřadů, zdravotních zařízení a u obchodů. Tato místa jsou širší než běžná a to kvůli bezpečnému výstupu a nástupu do vozidla.

Obrázek č. 1 Vzor parkovacího průkazu pro OZP na Slovensku – přední a zadní strana.

Obrázek č. 2 Parkovacího průkaz platný v České republice.

Používaný vzor parkovacího průkazu se v daných zemích liší. Na Slovenku se používá platný model Evropské unie, který je celoevropsky uznáván. V České republice tomu zatím tak není. Některé země EU české označení „invalida“

57


neuznávají, to může působit řadu problémů při cestě do zahraničí. Tomuto průkazu dále bývá obzvlášť vytýkána jeho snadná padělatelnost. Vzhledem k problémům, které působilo rozdílné označení parkovacích průkazů jednotlivých členských zemí, doporučila Rada Evropské unie již v roce 1998 jednotný parkovací průkaz pro invalidy. Dalším rozdílem je, že čeští invalidé mohou na parkovací průkaz využívat bezplatně české dálnice a mohou vjíždět do ulic, kam může jen dopravní obsluha.

58

59

Závěr

7. Závěr Česká republika a Slovensko jsou si v mnoha směrech podobné. Obě tyto země leží v srdci Evropy, mají společnou část minulosti, hovoří se zde velmi podobným jazykem a mají i velice podobný systém sociálního zabezpečení. Ten je tvořen sociálním pojištěním, sociální podporou a sociální péčí. Oblast sociální péče se zabývá pomocí občanům, kteří se ocitli v hmotné nebo sociální nouzi. Lze tedy říci, že objekt i subjekt sociální péče je v obou zemích shodný. Velice podobné jsou i nástroje, které sociální péče využívá k dosažení jejího cíle. Jsou to sociální poradenství, sociální prevence, sociální služby, dávky osobám v hmotné nouzi a dávky osobám se zdravotním postižením. Po zjištění současného stavu dávek sociální péče pro OZP v České republice a na Slovensku, a po porovnání jejich výší, podmínek pro čerpání a použitelností při využití lze říci, že větší rozdíly je možné nalézt až v podrobnějším zkoumání jednotlivých dávek. Většina dávek si je svým účelem a podmínkami pro čerpání velmi podobná. Existují zde však příspěvky, které se vyplácí pouze v jedné z daných zemí. V České republice je to příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla a příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže. Na Slovensku jsou to příspěvky na nácvik používání, na úpravu a na opravu pomůcky, příspěvek na koupi zdvihacího zařízení a příspěvky na kompenzaci zvýšených výdajů. Peněžní příspěvky na kompenzaci zvýšených výdajů se poskytují ve čtyřech oblastech. Dvě z nich mají alternativní podobu i v ČR a to jako příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům. Příspěvky na zvýšené výdaje v oblasti dietního stravování a v oblasti zvýšených výdajů na hygienu, ošacení, obuv a bytové zařízení však v ČR neexistují vůbec. Po porovnání maximálních výší dávek pro OZP v obou zemích se dá říci, že na Slovensku

jsou

poskytovány

peněžní

příspěvky

na

kompenzaci

těžkého

zdravotního postižení ve vyšších částkách než je tomu v České republice. Jsou však vypláceny pouze žadatelům jejichž příjem je nižší než pětinásobek životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu. Celkově bylo na Slovensku za rok 2009, vzhledem k počtu obyvatel, vynaloženo téměř o polovinu více finančních prostředků na pokrytí dávek pro OZP než v České republice. To bylo způsobeno především peněžními příspěvky na

Závěr

60

kompenzaci zvýšených výdajů, které v ČR neexistují a výrazně vyššími peněžními příspěvky na úpravu bytu, rodinného domu a garáže. V České republice byly oproti Slovensku výrazně vyšší výdaje na příspěvek na provoz motorového vozidla. Od roku 2010 však došlo k jeho snížení, čímž se státní výdaje na tento příspěvek snížily zhruba o třetinu. Na Slovensku funguje vestavěný valorizační systém, díky němuž neztrácí dávky svoji hodnotu v čase. Téměř všechny výše dávek jsou přímo vztaženy k výši životního minima, které je každoročně upravováno. V praxi to znamená, že pokud se zvýší hodnota životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu, zvýší se tím i výše jednotlivých dávek pro těžce zdravotně postižené občany. České republice lze tedy, po vzoru Slovenska, doporučit zabudovat do svých dávek pro OZP valorizační systém. Dále by bylo vhodné zvážit, zda není pro stát užitečné ohraničit výplatu dávek příjmem posuzovaných osob. Protože tak se dávky dostanou právě tam, kde jsou nejvíce potřeba a nedochází k jejich bezdůvodnému vyplácení. Pokud Česká republika provede sociální reformu v oblasti péče a zabezpečení osob se zdravotním postižením, tak jak je navrhována, dojde v této oblasti k výraznému snížení vládních výdajů. Jestli však nová struktura dávek a jejích výše budou pro osoby se zdravotním postižením dostačující, ukáže až čas.

Literatura

8. Literatura [1] BÁLEŠ, V. Sociální stát a Slovensko: současnost a perspektivy (vybrané aspekty). 1. vyd. Bratislava: ASA, 2006. 193s. ISBN 80-969614-0-3. [2] BŘEDSKÁ, N., VRÁNOVÁ, L. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené osoby k 1.7.2008. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 160s. ISBN 978-80-7263-478-1. [3] GAJDUŠEK, L., GNIDA, A., HŘÍBKOVÁ, H. Manuál zaměřený na legislativní otázky ve vztahu k osobám se zdravotním postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 34s. ISBN 978-80-244-1637-3. [4] KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504s. ISBN 97880-7357-276-1. [5] KREBS, V., PRŮŠA, L. Státní sociální podpora. 1. vyd. Praha, 2002. 136s. ISBN 80-247-0065-4. [6] WILDMANNOVÁ, M. Ekonomie sociálního zabezpečení a služeb. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998. 141s. ISBN 80-210-1891-7. [7] WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 131s. ISBN 80-210-3657-5. [8] PRŮŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. 2. vyd. Praha: ASPI, 2007. 179 s. ISBN 978-80-7357-255-6. [9] RIEVAJOVÁ, E. a kol. Sociální zabezpečení. 1. vyd. Bratislava: Ekonom, 2008. 236s. ISBN 978-80-225-2545-9. Internetové zdroje [10] Česká správa sociálního zabezpečení. [online]. [cit. 2011-05-03]. Lékařská posudková činnost. Dostupné z WWW:.

61

Literatura

[11] MPSV. [online]. [cit. 2011-04-29]. Zdravotní postižení. Dostupné z WWW:. [12] MPSV. [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. Sociální reforma v roce 2011. Dostupné z WWW:. [13] MPSVaR Slovenské republiky. [online]. [cit. 2011-03-24]. Občan v sociální politice. Dostupné z WWW:. [14] Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny. [online]. [cit. 2011-04-15]. Těžké zdravotní postižení. Dostupné z WWW:. Legislativa ČR [15] NÁVRH zákona, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. [16] Vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České Národní rady o působení orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. [17] Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. [18] Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Legislativa SR [19] Zákon č. 447/2008 Sb., o peněžních příspěvcích na kompenzaci těžkého zdravotního postižení. [20] Zákon č. 448/2008 Sb., o sociálních službách.

62

Seznam tabulek a zkratek

Seznam tabulek a zkratek Seznam tabulek Tabulka č. 1 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na koupi pomůcky, peněžního příspěvku na nácvik používání pomůcky, peněžního příspěvku na úpravu pomůcky a peněžního příspěvku na koupi zdvihacího zařízení Tabulka č. 2 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na opravu pomůcky Tabulka č. 3 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na koupi osobního motorového vozidla Tabulka č. 4 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na úpravu osobního motorového vozidla Tabulka č. 5 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na přepravu Tabulka č. 6 Skutečnosti na určení výše peněžního příspěvku na úpravu bytu, peněžního příspěvku na úpravu rodinného domu a peněžního příspěvku na úpravu garáže Tabulka č. 7 Konkrétní měsíční výše příspěvku na péči Tabulka č. 8 Srovnání celkových výdajů na dávky pro OZP v ČR a na Slovensku za rok 2009

Seznam zkratek OZP

Osoby se zdravotním postižením

TP

Těžké postižení (mimořádné výhody I. stupně)

ZTP

Zvlášť těžké postižení (mimořádné výhody II. stupně)

ZTP/P

Zvlášť těžké postižení / průvodce (mimořádné výhody III. stupně)

TZP

Těžké zdravotní postižení

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

MPSVaR

Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny na Slovensku

OSSZ

Oblastní správa sociálního zabezpečení

63

Srovnání dávek sociální péče pro osoby se zdravotním postižením v České republice a na Slovensku

Recommend Documents