spokojenosti vnevlastn

!"#2 DUBEN 2012

´ JAK DOSAHNOUT

ˇ ´ ´ PROC DRUHE CHVALIT? STRANA 28

spokojenosti ´ ˇ v nevlastnı rodine

´ ´ SPECIFICKE PROBL´ EMY

NEVLASTN ICH RODIN

´ ´ ´ ´ ˘ Doktorka Patricia Papernowova, ktera se zabyva proble´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ matikou nevlastnıch rodin, rıka, ze snaha pomahat temto ´ ´ ˚ ´ ´ rodinam stejnym zpusobem jako rodinam vlastnım je to´ ˇ ´ tez jako „snaha zorientovat se v ulicıch New Yorku pomo´ cı mapy Bostonu“. ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ Faktem je, ze problemy, ktere resı nevlastnı rodiny, jsou ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ nejen specificke, ale take mnohem vetsı, nez s jakymi se ´ ´ ´ potykajı rodiny vlastnı. Podle psychologa Williama Merke´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ la nevlastnı rodina predstavuje „nejslozitejsı, nejmene pri´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ ´ ´ rozeny a nejnarocnejsı soubor vztahu, jaky lidstvo zna“. ˚ ´ ´ ´ Mohou tedy vubec nevlastnı rodiny byt spokojene? ´ ˇ ˇ ˇ ˚ Vztahy v takove rodine lze prirovnat ke svum na dece seˇ ´ ˚ ´ ˚ ˇ´ site z ruznych kousku, naprıklad formou patchworku. Na ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ zacatku to jsou jen samostatne dıly, ale kdyz se prace doˇ´ ´ ´ ´ koncı, vysledkem je deka, ktera je tak pevna, jako by byla ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ z jednoho kusu — ovsem za predpokladu, ze svy byly sity ˇ ˇ peclive. ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ Podıvejme se na bezne problemy, se kterymi se ne´ ´ ´ vlastnı rodiny potykajı, a na to, co mnoha z nich pomohlo, ´ ˇ ˇ ˇ ´ aby se sjednotily. Pak si ukazeme ctyri rodiny, kterym se ˇ to podarilo.

!"#2

˚ ˇ ´ ´ PRUMERN ´ ´ Y NAKLAD 41 042 000 ´ VYCHAZI CELKEM V 84 JAZYCICH

´ JAK DOSAHNOUT SPOKOJENOSTI ´ ˇ V NEVLASTN I RODIN E 2 7

´ ´ 10 Prapodivnı obyvatele ´ ´ ˇ tasmanske divociny ˇ ˇ´ 12 Titanic — „Nejslavnejsı lo historie“ ˇ ˇ ´ 16 Stredovecı znalci astronomie ´ ´ ´ 20 Mladı lide se ptajı ˇ ´ ˇ ˇ ´ Proc chodit na shromazdenı? ˇ 23 Pozorujeme svet

´ ´ ´ Specificke problemy nevlastnıch rodin ´ ´ Spokojene nevlastnı rodiny ´ ´ 24 Dılo nahody? ´ Slonı chobot ˇ´ ´ 25 Podarı se zabranit ´ jejich vyhynutı? ˇ´ ´ 28 Co rıka Bible ˇ ´ ´ Proc druhe chvalit? ´ 30 Kvız pro celou rodinu ˚ ˇ 32 Muzete poznat Boha?

ˇ ´ „Myslela jsem si, ze moje nevlastnı ˇ ˇ ˇ ´ ´ deti me prijmou s laskou a zajmem. ´ ˇ ´ Nicmene po osmi letech na to stale ˇ ˇ ˇ ´ jeste cekam.“ (Gloria)1

´ 1. PROBLEM

ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ NENAPLNENA O CEK AVAN I

´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ˇ IDE, kterı uzavırajı dalsı manzel´ ˇ ˇ ´ stvı, do nej casto vstupujı s ne´ ˇ realistick ymi p redstavami. Doufa´ ˇ ´ ´ ˇ jı, ze se nedopustı chyb, ktere udelali ´ ˇ ´ ˇ ´ v prvnım manzelstvı, a ze najdou lasˇ´ ´ ˇ ´ ´ ku a bezpecı, ktere predtım postradali. ˇ ˇ ´ Tyto nadeje jsou nekdy pouhou iluzı, ˇ ˇ ˚ ale i tak, jestlize nejsou naplneny, pu´ ˇ´ ´ sobı stres. Je to, jak rıka Bible: „Dlou´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ he cekanı unavuje srdce.“ (Prıslovı ˇ´ ´ ˇ 13:12, Bible21) Prozıvate neco podob´ neho i vy?

L

ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ 1 Nektera jmena v teto serii clanku byla zmenena.

˚ ˇ ˇ CO MUZETE DELAT

ˇ ˇ ˇ ´ ´ Nepotlacujte svoje pocity v nadeji, ze zklamanı ´ ´ ˇ ˇ ´ zmizı. Mısto toho pojmenujte, co jste marne ocekava´ ˇ ´ ˚ li a te vas to frustruje. Pak si ujasnete, z jakeho duvo´ ´ ˇ´ ˇ ˇ du vam na tom tak zalezı. Nakonec si dejte realistictejˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ sı cıl. Podıvejme se na nekolik nesplnenych predstav. ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ 1. Uz od zacatku budu milovat sve nevlastnı deti ˇ a ony budou milovat me. ´ ˇ ´ ´ ˇ Proc jsem si to myslel? Mym snem vzdy bylo mıt laskyplnou, semknutou rodinu. ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ Realistictejsı pohled: Casem se laska mezi nami muˇ ˚ ˇ ´ ˇ ze prohloubit. Te je dulezite hlavne to, abychom se ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ v rodine cıtili bezpecne a meli jeden k druhemu uctu. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ 2. Kazdy clen nove rodiny se rychle prizpusobı. ˇ ´ ˇ ˇ Proc jsem si to myslel? Predpokladal jsem, ze jsme ˇ ˇ´ ´ pripraveni zacıt znovu a lepe. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ Realistictejsı pohled: Nez se nevlastnı rodiny szijı, ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ obvykle to pry trva ctyri az sedm let. Nase situace je ´ ˇ ´ ´ tedy uplne normalnı. ´ ˚ ˇ ˚ 3. Nebudeme se hadat kvuli penezum. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Proc jsem si to myslel? Byl jsem presvedceny, ze las´ ˚ ˇ ´ ˚ ka nam pomuze vyhnout se malichernym sporum. ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ Realistictejsı pohled: Kvuli zkusenostem z predcho´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ˇ zıho manzelstvı nejakou dobu trva, nez se sjednotı nas ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ prıstup k financnım otazkam. Mozna je pro nas za´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ tım tezke mıt spolecne penıze. ´ ´ Sjednocen˚ aˇ nevlastnı rodina muze´ vypadat jako nesplnitelny sen

Probute se! duben 2012

3

ˇ ´ ˇ „Zvykli jsme si rychle. Kazdy clen ˇ´ ´ ´ ˇ ´ nası nove rodiny se v nı od zacatku ´ ˇ ˇ cıtil dobre.“ (Josito) ˇ „Trvalo mi deset let, nez jsem ˇ doopravdy zacal novou rodinu ˇ ˚ podporovat.“ (Tacuki, Josituv ´ nevlastnı syn)

´ 2. PROBLEM

´ NEDOSTATEK POCHOPENI

ˇ ´ ˇ Rˇ IPADˇ Jo´ sita˚ ˇa Tacukiho ukazuje,´ ze kazdy mˇ uze novou ˚ ˇ ´ situaci vnımat jinak. Proc je dulezite, abyste to ˇ ˇ ˇ meli na pameti? Kdyz vzniknou pro´ ´ˇ ´ blemy, chtıt rychle ˇ ˇ nejspıs je budete ˇ ´ ´ vyresit. Ale aby´ to prineslo ´ ˇ dobre vysledky, je nutne ostatnı cleny rodiny ´ chapat. ˇ ˇ ´ ´ Clovek si musı davat pozor na to, ˇ ˚ ˇ jak komunikuje, protoze muze ´ jazyk ˇ nejen´ ˇ budovat, ale ˇ take borit. V Bibli se pıse: „Smrt i zivot jsou v moci jazyˇ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ ka.“ (Prıslovı 18:21) Jak muzete pouzıˇ ˚ vat jazyk ˇ k tomu, abyste se k clenum ˇ rodiny priblizovali, a ne se od nich vzdalovali?

P


ˇ ´ ´ ˙ O cleny rodiny se zajımejte. Mısto abyste byli kriˇ ´ ˇ ´ ˇ´ tictı, snazte se chapat jejich pocity. Co k tomu patrı? ´ˇ ´ ´ Pokud si vas syn posteskne: „Tata mi chybı“, pro´ ´ ˇ ˚ jevte pochopenı. Mısto abyste rekli: „Ale tvuj nevlast´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ nı otec te ma rad a chova se k tobe lıp nez tvuj tata“, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ zkuste neco v ˇ tomto duchu: „Ch´ apu, ze je to tezke. ˇ ´ Rekni mi — v cem ti nejvıc chybı?“ ´ ´ ´ ˇ Mısto abyste sveho noveho partnera obvinovali slo˚ ˇ ´ ´ vy „Tvuj syn by na me nebyl tak drzy, kdybys ho lepe ´ ˇ ´ ˇ´ vychovaval“, mluvte o sobe a svych pocitech. Naprıˇ ˇ ´ ˇ ´ˇ klad reknete: „Mohl bys prosım pripomenout Lukasoˇ ˇ ˇ ˚ vi, aby me pozdravil, kdyz prijde domu? Opravdu bys ´ mi tım pomohl.“ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˙ Spolecn´ e jezte a venujte se rekreaci a uctıvanı Bo´ ha, abyste lepe poznali jeden druheho. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˙ Zajistete, aby se vsichni clenove nove rodiny praˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ videlne´ schazeli. Dejteˇ kazdemuˇ prılezitost, ˇ ˇ aby rekl, ˇ co ma na srdci, aniz by ho nekdo prerusoval. Vzdy ˇ´ ´ ˇ ˇ mluvte nejdrıv o pozitivnıch vecech v rodine a tepr´ ´ ´ ve pak o tom, co koho trapı. Projevujte si vzajemˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ne uctu, i kdyz nesouhlasıte s tım, co ten druhy rı´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ka, a dejte kazdemu moznost, aby navrhl nejake ˇ ˇ ´ resenı. ˇ ´ Pozorne druhym naslouchejte, abyste pochopili jejich pocity a obavy

!"#2 4

ˇ ˇ´ ˇ ´ TENTO CASOPIS slouzı k poucenı ce´ ˇ ´ ˇ ˇ le rodiny. Ukazuje, jak je mozne resit ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ dnesnı problemy. Prinası zpravy, vypravı o lidech z mnoha ze´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ mı, zabyva se otazkami nabozenstvı i vedy. Jde vsak dal. Pro´ ˇ´ ´ ˇ ´ nika pod povrch a poukazuje na hlubsı vyznam soucasnych ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ udalostı, pricemz je vzdycky politicky neutralnı a nevyvysuje ˇ ˇ´ ˇ ˇ jednu rasu nad druhou. Tento casopis vsak predevsım po˚ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ vzbuzuje k duvere ve Stvoriteluv slib, ze soucasny nicem´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ny a nezakonny system vecı bude brzy nahrazen pokojnym ˇ ´ ´ ˇ a bezpecnym novym svetem.

´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytovana v ramci celosvetove ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ biblicke vzdelavacı cinnosti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Po´ ´ ´ ˇ ´ ´ kud nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze Svateho Pısma — ˇ ´ ˇ ´ ´ Prekladu noveho sveta (se studijnımi poznamkami). ´ ´ ´ Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jeˇ ´ hovas, e. V., Selters/Taunus. Odpovedny redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus. 5 2012 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. ˇ ´ Vsechna prava vyhrazena.

April 2012 Monthly CZECH

Vol. 93, No. 4 Printed in Germany

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ ´ „Manzelka a jejı deti resı ruzne ´ ˇ zalezitosti jen mezi sebou a pak ˇ ´ ˇ ˇ me postavı pred hotovou vec. ˇ ´ ˇ Pripadam si jako vetrelec.“ (Walt)

´ 3. PROBL ˇ EM

ˇ „VET RELEC“ V RODINE ˇ ˇ ˇ TRACH z toho, ze clovek bude ve ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ sve rodine vetrelcem, muze byt ˇ´ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ prıcinou problemu, ktere s tım zdanliˇ ´ ˇ´ ve nesouvisı. Naprıklad: ˇ ´ ´ ˙ Deti, ktere s budoucım nevlast´ ˇ ´ ´ ˇ ´ nım otcem dobre vychazejı pred tım, ˇ ˇ ´ ´ nez se ozenı s jejich matkou, s nım poˇ ´ tom nechtejı spolupracovat. ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˙ Nevlastnı rodic zarlı na sestilete ´ ˇ dıte. ´ ´ ´ ˚ ˚ ˙ Dochazı k prudkym spor um kvu´ ´ ˇ li zcela nepodstatnym zalezitostem. ´ ˇ ´ ´ ´ Takov ıho ˇ e veci ˇ dol ´ ehajı ˇ i na vlastn ´ rodice. Kdyz ma pocit, ze nova rodina ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ma problemy drzet pohromade, muze ˚ mu to pusobit stres. Carmen o tom ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ rıka: „Delat prostrednıka mezi manˇ ´ ˇ ˇ zelem a mymi dvema detmi je velmi ˇ ˇ ´ tezke.“ ˇ ´ ˇ ´ Tento problem je mozne prekonat ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ uplatnovanım Zlateho pravidla. Jezıs ˇ ˇ rekl: „Vsechno tedy, co chcete, aby ´ ˇ ´ ˇ ´ vam lide cinili, budete take podobne ˇ ˇ cinit jim.“ (Matous 7:12) Jak mohou ´ ´ ˇ nevlastnı rodiny dosahnout toho, ze ˇ ´ ´ ˇ´ se kazdy bude cıtit jako soucast celku?

S

ˇ

´


ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˙ Man zelstv ı m a b yt pro v as na prvn ım m ıst e. ˇ´ˇ ˇ ´ ´ (1. Mojzısova ˇ ˇ 2:24) Venujte se svemu ´ novemu partne-´ rovi a jasne detem dejte najevo, jake je jeho postavenı ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ v rodin e. ˇ ˇ ´ Napˇ rıklad nez se otec znovu´ ozenı, mu´ ze svym detem rıct neco v tomto duchu: „Mam Annu rad a chci ´ ´ ˇ ´ si ji vzıt. Jsem si jisty, ze se k nı budete chovat hezky.“ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˙ Na kazde ze svych detı si vyhrate nejaky cas. ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Tım, ze se jim individualne venujete, davate najevo, ze ´ ˚ ˇ ´ ˇ jsou pro vas dulezite a ze je milujete. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˙ Venujte cas kazdemu ze svych nevlastnıch detı, ˇ ˇ ´ ˇ abyste si k sobe vyp ˇ estovali vztah ˇ ´ a biologicky rodic tak nemusel slouzit jako prostrednık. ˇ ˇ ˇ ˙ Umoznete detem, aby splynuly s novou rodinou, ´ ˇ ´ ˇ ´ ale zaroven si zachovaly vztahy z te predchozı. Obvykˇ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ le je lepsı nezadat od nevlastnıch detı, aby pouzıvaly ´ ´ ˇ ´ ˇ´ oslovenı, ktere vyjadruje naklonnost, jako naprıklad ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ „maminko“ a „tatınku“. Pro starsı deti mozna nenı pri´ ´ ˇ´ rozene, aby na nevlastnı rodinu pouzıvaly slova jako ˇ „nase rodina“ nebo „my“. ˇˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˙ Pove´ rte kazde dıte nˇ ejakou ´ domacı´ pracı, vyhra´ ´ te mu mısto u stolu a nejaky soukromy prostor. Tyka ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ se to i tech detı, ktere nezijı v domacnosti trvale. ˇ ´ ˇ ˇ ˙ Zvazte, zda by nebylo dobre se prestehovat nebo ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ stavajıcı bydlenı nejak upravit, aby se novı clenove ro´ ˇ diny necıtili jako vetrelci.

´ ˇ ´ ˇ ˇ JE K DISPOZICI V TECHTO JAZYCICH: afrikanstina, albanstina, amharstina, angliˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ctina,6 7 arabstina, armenstina, barmstina, bembstina, bislama, bulharstina, cebuanˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ stina, cestina,7 cevstina, cınstina (tradicnı)7 (audionahravky pouze v mandarınske cınˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ stine), cınstina (zjednodusena), cwanstina, danstina,7 estonstina, evestina, fidzijstina, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ finstina,7 francouzstina,6 87 gruzınstina, gudzaratstina, hebrejstina, hiligaynonstina, ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ hindstina, chorvatstina, igbostina, ilokanstina, indonestina, islandstina, italstina,6 7 ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ japonstina,6 7 jorubstina, kannadstina, korejstina,6 7 kyrgyzstina, litevstina, lotystina, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ lozi, maarstina, makedonstina, malajalamstina, malgastina, maltstina, nemcina,6 7 ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ngalstina, nizozemstina,6 7 norstina,7 pandzabstina, pedi, polstina,6 7 portugalstina,6 87 ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ rarotongstina, rumunstina, rundstina, rustina,6 7 rwandstina, rectina, samojstina, sin´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ halstina, slovenstina, slovinstina, sothstina, srbstina, svahilstina, sonstina, spanelstiˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ na,6 7 svedstina,7 tagalstina,7 tamilstina, thajstina, tok pisin, tonga, tongstina, tsonga, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ turectina, wistina, ukrajinstina, urdstina, vietnamstina, xhostina, zulustina ´ ´ ´ ´ 6 Take na CD 8 Take na MP3 CD-ROM 7 Audionahravky take na www.jw.org

´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ MATE Zˇ AJEM O DALSI INFORMACE NEBO SI PREJETE, ABY S VAMI NEKDO BEZ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ´ ˇ ´ PLATNE STUDOVAL BIBLI? Napiste svedkum Jehovovym na prıslusnou adresu. Uplny

´ seznam adres na www.watchtower.org/address. Britanie: The Ridgeway, London ˇ najdete ´ NW7 1RN. Cesk a republika: PO Box 90, 198 00 Praha 9. Maarsko: Budapest, Pf 20, ˇ H-1631. Nemecko: 65617 Selters. Polsko: ul. Warszawska 14, PL-05830 Nadarzyn. Rusko: ´ PO Box 182, 190000 St. Petersburg. Slovensko: PO Box 2, 830 04 Bratislava 34. Spojene ´ ´ staty americke: 25 Columbia Heights, Brooklyn, NY 11201-2483. Srbsko: PO Box 173, SRB ˇ ´ 11080 Beograd/Zemun. Svedsko: PO Box 5, SE-732 21 Arboga. Ukrajina: PO Box 955, 79491 Lviv - Briukhovychi.


5

ˇ ˇ´ ˇ „Kdyz se snazım Carmeniny deti ´ ´ ´ ´ ukaznit, ona je chlacholı, mısto ˇ ˇ aby me podporila.“ (Pablo) ´ ˇ ´ „Trha mi to srdce, kdyz Pablo jedna ´ ˇ ˇ s mymi detmi tvrde.“ (Carmen)

´ 4. PROBL EM ´

ˇ ´ V YCHOVA DET I

ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ROC vychova detı muze v nevlast´ ˇ ˚ ´ nı rodine zpusobovat problemy? ´ ´ ˇ ˇ ´ V neuplne rodine mozna nebyla doˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ statecna kazen. Je mozne, ze nevlast´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ nı rodic, kter y se stane soucastı takove ˇ ˇ ˇ ´ ˇ rodiny, jeste k detem nema plne vytvoˇ ´ ´ ´ reny citovy vztah. Co je vysledkem? ˚ ˇ ´ ˇ ´ Muze se domnıvat, ze biologicky ro´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ dic je k detem prılis shovıvavy, zatım´ ˇ ´ ´ ˇ´ co biologicky rodic ho poklada za prıˇ ˇ´ ´ lis prısneho. ˇ ˇ ´ Bible doporucuje, abychom pri vyˇ ˇ ´ chove detı projevovali vyrovnanost. ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Pıse se v nı: „Nedrazdete sve deti, ale ´ ´ ´ dal je vychovavejte v kazni a v Jehovoˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ve myslenkovem usmernovanı.“ (Efe˚ ´ ´ zanum 6:4) Cılem nenı kontrolovat ´ ´ ´ ˇ ´ chovanı dıtete, ale rozvıjet jeho schopˇ ˇ ´ ˇ nost uvazovat. Rodice jsou zaroven ´ ´ ´ ´ vybızeni, aby byli vlıdnı a jednali lasˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ kyplne, takze jejich ukaznovanı nebuˇ ´ ˇ de deti drazdit.

P

Pokud vzniknou neshody, ˇ ˇ ˇ ˇ rodice by je meli resit´ v soukromı

6



´ ´ ´ ˇ ˙ Stanovte domacı pravidla a jako zaklad vezmete ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ta, ktera uz platila. Na nasledujıcı situaci si ukazeme, ´ ˇ ˇ ´ jak jsou takova pravidla uzitecna. ´ ˇ ˇ Nevlastnı matka: Petro, reklo se, ze esemesky se ne´ ´ ´ ´ ´ ´ posılajı, dokud nejsou hotove domacı ukoly. ´ Petra: Ty nejsi moje mama. ´ ´ ´ Nevlastnı matka: To je pravda, Peo. Ale v tuhle chvıˇ ´ ´ ˇ li te mam na starosti a zasada je, ze esemesky se nepo´ ´ ´ ´ sılajı, dokud nejsou hotove ukoly. ´ˇ ˇ´ ˇ ˙ Nevytvarejte prılis mnoho pravidel ani rychle ne´ ´ ˇ ˇ ˇ mente zavedene zvyky. To, co se nevlastnımu rodici ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ muze zdat jako jednoduchy pozadavek, muze byt velˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ mi tezke pro dıte, ktere ma pocit, ze se mu cely zi´ ´ ˇ vot ´ obratil ˇ naruby. ˇ ˇ ´ ˇ Je jasn ˚ ˇ e, ze ´ pokud´ jsou´ v nevlastˇ ´ nı rodine vetsı deti, muze byt nutne zavest nektera ´ ´ ˇ´ ´ ´ nova pravidla. Mohou se tykat naprıklad respektovanı ´ ´ ˇ ˚ soukromı jednotlivych clenu nebo toho, jak se doma ´ oblekat. ´ ´ ´ ´ ´ ˙ Rozdılne nazory na vychovu probırejte v soukro´ ˇ ˇ ˇˇ ´ mı, a ne pred detmi. Zamerujte se na problem v cho´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ vanı dıtete, a ne na nejakou domnelou chybu pri ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ drıvejsı vychove.

´ ´ SPOKOJENE NEVLASTNI RODINY ˇ ´ ˇ ´ Dvacetileta Elise zila se svym otcem Philipem a starala UZ NEJSOU JEN ´ ˇ ´ˇ ´ ´ se o domacnost. Pak se Philip ozenil s Louisou. Dokazou ´ ´ ˇ ´ SPOLUBYDL IC I si Louise a jejı nevlastnı dcera vytvorit dobr y vztah?

ˇ´ ˇ ˇ ˇ hodne tez´ Louise: ´ Zpo ˇ catku ´ ´ to bylo ´ ke. Bavı me domacı prace, a tak jsem ˇ ´ ´ se chtela o novou domacnost starat ja. ˇ ´ Elise: Louise preorganizovala cely ˚ ˇ ˇ ´ dum a spoustu nasich vecı vyhodila. ´ ˇ ´ ˇ Jednou jsem poklızela a nektere ve´ ´ ˇ ci jsem nedala na sve mısto, protoze ˇ ˇ ˇ´ jsem nevedela, kam patrı. Louisu to ˇ´ ˇ rozcılilo a rekly jsme si od plic, co si ´ ´ ´ jedna o druhe myslıme. Pak jsem s nı ´ tyden nemluvila. ˇ ´ ˇ Louise: Po nejake dobe jsem Elise ˇ ´ ´ ´ rekla: „Nevım, jak dal, ale v takove at´ˇ ˇ ˇ´ ˚ ˇ ˇ mosfere uz zıt nemuzu.“ Vecer pak za ˇ ˇ mnou prislaˇ a omluvila se mi. ˇ Objala jsem ji a obe jsme se rozbrecely. ˇ ´ Elise: Louise nechala nektere moje ´ ´ obrazky tam, kde visely, a tata zase ne´ ´ ˇ ´ chal na svem mıste lampy, ktere jsem ´ ´ ˚ ˇ dala do obyvaku. Muze to vypadat jako hloupost, ale pomohlo mi to, abych ˇ ˇ ´ ˚ mela pocit, ´ ze je toˇ st ˇ ale ´ muj domov. Jsem take moc vdecna Louise za to, ´ ´ ´ ´ˇ jak se stara o meho maleho brasku, ´ ´ ˇ kdyz je u nas. Te to jsou dva roky a ja ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ji uz zacınam pokladat za skutecneho ˇ ˇ´ clena nası rodiny. ´ ˇ ˇ Louise: Myslım si, ze s Elisou uz ne´ ´ ´ ´ jsme jen spolubydlıcı, ale take dobre ˇ´ ˇ prıtelkyne.

´ ´ SPOKOJENE NEVLASTNI RODINY „JEDNOTA ˚ ˇ ˇ JEˇ ´ DULE ZIT EJ S I“

ˇ

ˇ ˇ ˇ Kdyz se Anton a Marelize pred sesti lety brali, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ mel kazdy z nich tri deti.

´

ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ kempujeme. Nicmene kazdemu z detı se take venujeˇ ˇ ˇ ˇ me osobne. Nekolik let trvalo, nez jsme se szili, ale ny´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ nı je uz vetsina problemu vyresena. ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ Marelize: Domnıvam se, ze je dulezite, abychom deˇ ´ ti brali jako „nase“, a ne jako „tvoje a moje“. Vzpomı´ ˇ ˇ ˇ ˇ nam si, ze jednou jsem udelala dusno, kdyz jsem mela ˇ ˇ ´ ´ pocit, ze Anton nespravedlive ukaznil jednoho z mych ˚ ˇ ´ chlapcu a pak svou dceru posadil v aute na mısto, kde ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ chtely sedet vsechny deti. Pochopila jsem vsak, ze jedˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ nota v rodine ˇ je´ dulezitej sedˇ ı na prednımˇ ´ sı nez to, kdo ´ sedadle. Snazıme se byt nestrannı, i kdyz nelze s kaz´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ dym dıtetem jednat uplne stejne. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Davam si take pozor, abych nevypravela, co skveleho ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ jsem s detmi zazila v predchozım manzelstvı, protoze ´ ´ ˇ ˇ´ ostatnı by se mohli cıtit jako outsideri. Snazım se naopak ´ ˇ ˇ ´ davat najevo vdecnost za tu rodinu, kterou mam te. Anton: Nektere veci delame spolecne, naprıklad

ˇ ´ NEJD R IV POCHVALA

ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Francis se ozenil s Ceceliı pred ctyrmi lety. ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ V jejich domacnosti zijı jejı tri dospele deti a jeho ´ ´ ´ dospıvajıcı syn.

ˇ´ ´ ˇ´ ´ ˇ Sna ´ Francis: ˇ ˇ zım se byt prıstupny a nebrat ˇ ´ si nektere veci osobne. Jako rodina spolu pravidelne jıme a po´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ vıdame si u toho. deti tak ´ ´ Vsechny ´ ˇ e vybızım, ´ aby ˇ se ve-´ novaly domacım pracım, protoze z toho ma uzitek cela rodina. ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ Cecelia: Travım cas s kazdym dıtetem a nasloucham ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ mu, kdyz mluvı o tom, co ho trapı a z ceho ma obavy. ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ Kdyz se ´ schazıme jako rodina, ´ snazım se deti ˇ ˇ nejdrıv pochvalit a teprve pak je vybıdnu, aby se v necem zlepˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ sily. Kdyz udelam nejakou chybu, uznam to a uprımˇ ´ ne se omluvım.

8


˚ VYRUSTAL ´ S NEVLASTN IMI ˇ RODICI

´ ´ ˇ ´ Juki, kteremu je nynı dvacet let, videl sveho otce ˇ ˇ ˇ naposledy, kdyz mu bylo pet. Maminka se pozdeji provdala ˇ ˇ za Tomonoriho, ale zemrela, kdyz Jukimu bylo deset let. ˇ ˇ ´ ˇ O pet let pozdeji se jeho nevlastnı otec Tomonori ozenil ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ s Mihoko. Juki tım padem zil se dvema nevlastnımi rodici.

ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ´ muj nevlastnı ´ otec rozhodl oˇ zenit, ˇ ´ Juki: Kdyz se rıkal jsem si: Zadnou nevlastnı matku nepotrebuju. ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Mne uz ty zmeny v rodine stacily. Nechtel jsem se ´ ´ˇ ´ ´ s novou situacı smırit a ke sve nevlastnı matce jsem se ˇ ˇ choval odtazite. ˇ ˇ ˇ Mihoko: Manzel po mne sice nechtel, abych jeho ne´ ˇ ´ vlastnıho syna milovala stejne jako on, ale ja jsem se ˇ ˇ´ ´ rozhodla, ze si s Jukim vytvorım dobr y vztah. S manˇ ˇ ˇ zelem ˇ ˇ jsme se velmi´ sna ˇ zili, ´ aby se toho ˇ v´ Jukiho zivote zmenilo co nejmın. Tykalo se to naprıklad duchov´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ nıch cinnostı, rekreace a spolecnych vecerı, kdy jsme ´ ´ ˇ ´ ˇ si spolu povıdali. Dıky tomu, ze mi vypravel o smrti ´ ´ ´ ˇ´ ˇ sve matky, jsem take lepe pochopila, cım prosel. ˇ ˇ ˇ ˇ Kdyz jsem otehotnela, delali jsme si starosti, jak to ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Juki prijme, a chteli jsme, aby vedel, ze novy souroze´ ˇ ˇ ´ nec ho o jeho mısto v rodine nepripravı. Nechali jsme ´ ˇ ho, aby maleho Icukiho krmil, koupal a prebaloval ˇ ´ ´ ´ a pred´ ostatn ho ˇ zaˇ ´to chválili. Icuki´ ho maˇ ˇ ımi ˇ jsme ˇ moc rad. Jeste nez se naucil rıkat „tata“ a „mama“, uz ˇ ˇ´ ´ ´ ´ umel rıct „nını“ — tedy velky bratr. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ Juki: Je prirozene, ze kdyz nekdo zije v nevlastnı roˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ dine, cıtı se nekdy osamely a odstrceny. Kdyz se snaˇ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ zıte ostatnım vysvetlit, co prozıvate, zda se, ze to ne´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ chapou. Jsem vsak moc rad, ze spolukresane mi jsou ˇ ´ ´ skutecnou oporou. Ten odstup, kter y jsem od sve ne´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vlastnı matky mel, uz zmizel. Vım, ze mi dobre pora´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ dı, a muzu s nı mluvit uplne bez zabran.

ˇ ´ ´ Bute trpelivı! Nevlastn ´ ˇ ı rodiny ´ mohou byt sastne.

´ Prapodivn´ ı obyvatel ´ ´ e

ˇ ´ ˇ ´ Dabel medvedovit y

TASMANSK E ˇ DIVOCINY

ˇ ´ A DNE je divocina v Tasmanii poklid´ ´ ˇ ´ na a ticha. V noci se vsak z lesa ozyva´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ jı hr uzostrasne skreky a vrcenı. Puvodcem ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ techto zvuku je cinorody vacnatec s poneˇ ´ ´ ´ ˇ kud nesastnym jmenem abel medvedovi´ ´ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´ ty. Toto statne zvıre pusobı nelıtostne, a to ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ zvlaste kdyz si prave pochutnava na mrsi´ ˇ ˇ ´ nach. Ve skutecnosti vsak nenı tak nebezˇ ´ ´ pecne, jak vypada. ´ ´ ´ ˇ Tito ablove jsou schopnı vycistit les od ˇˇ ´ ´ zdechlin s neuveritelnou rychlostı. Dıky ´ ´ ˇ ˚ svym mocnym celistem a zubum mohou ˇ ˇ zlikvidovat v podstate jakoukoli mrsinu ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˚ vcetne kuze a kostı. Behem pul hodiny doˇ´ ´ ´ ˇ kazou sporadat tolik potravy, kolik odpovı´ ˚ da 40 procentum jejich hmotnosti. Je to ´ ´ ˇ ˇ srovnatelne s tım, kdyby clovek na poseze´ ˇ ˚ nı snedl 25 kilogramu masa. ˇ´ ´ ´ Daleko roztomilej s ı je m ırumilovny ´ ´ˇ ´ ´ ´ vombat obecny, podsadite zvıratko, ktere ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ svym vzhledem vylozene laka k pomazlenı. ˚ ˇ ˇ Samice vombatu, stejne jako to je u vsech ´ ˇ ˚ ´ ´ ´ ´ ostatnıch vacnatcu, majı vak a kojı sva mla´ ˇ´ ´ ˚ ˇ ata. Na rozdıl od prıbuznych druhu vsak ´ ´ ˇ majı vak s otvorem na spodnı strane, a to ˚ ´ ˇ ˚ bezpochyby kvuli tomu, aby mlade zustalo ˇ ´ ˇ ´ ´ ciste, kdyz samice vyhrabava noru. Vom˚ ´ ´ ´ ˚ ´ batum obecnym take stale dor ustajı zuby, ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ coz je velmi vyhodne, protoze pri norova´ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ nı se musı prokousavat pres r uzne prekaz´ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ky. Toto zvıre sice vypada tezkopadne, ale ˇ ´ ´ pritom je velmi obratne a potravu umı s ciˇ ´ ´ tem uchopit prednıma nohama a dat si ji do tlamy.

5 J & C Sohns/age fotostock

Z

10


´ ˚ VE STINU OBRU

´ Vombat obecny

Ptakopysk

´ Vombat a ptakopysk: Tourism Tasmania; obrovsky strom: Tourism Tasmania and George Apostolidis

ˇ´ ´ Dalsım podivnym tvorem je ptakopysk. ´ ˇ ´ ´ˇ ´ ´ Toto prazvlastnı zvıre ma zobak a plova´ ´ ˇ cı blany jako kachna, tvar tela a srst jako ´ˇ vydra a ocas jako bobr. Klade vajıcka poˇ dobne jako slepice, hrabe nory jako vom´ ´ ´ ˇ ´ bat a kojı sve mlade jako medvedice. Nenı ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ divu, ze prvnı prırodovedec, kter y ho zkou´ mal, ho pokladal za podvrh. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ Proc nas zivocisna rıse tak zajıma? Preˇ´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ devsım je to proto, ze Buh ji s tımto zameˇ ´ ˇ ´ rem stvoril. Bible take ukazuje, ze prvnımu ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ lidskemu paru rekl: „Mejte v podrızenosˇ ´ ˇ ´ ´ ti . . . kazdeho ziveho tvora, kter y se pohyˇ´ˇ ˇ buje po zemi.“ (1. Mojzısova 1:28) Kdyz ´ˇ ˇ´ ˇ ´ pozorujeme zvırata v prırode, nemame ´ snad chu tento ukol plnit?

´ ˇ´ Pokud jde o velikost, jen maloco v prıˇ ˚ ˇ ´ ´ rode se muze rovnat tasmanskym stro˚ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ mum. Tım nejvyssım je blahovicnık ´ Eucalyptus regnans, kvetoucı rostlina ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ´ o prumerne vysce 75 metru. Nejvyssı ´ ˇ ´ exemplar ma 99,6 metru a je tak o pou´ ˚ ˇˇ´ ˇ ˇ ˇ´ hych 16 metru nizsı nez nejvyssı strom ˇ ˇ ˇ ´ na svete, coz je sekvoje, ktera roste v Kalifornii. ´ ´ V Tasmanii roste take borovice Dacry´ ˚ ´ dium franklinii, ktera dorusta jen do po˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ loviny prumerne vysky blahovicnıku, ale ˚ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ zato muze zıt az sestkrat dele. Nekterı ˇ ´ ˇ vedci odhadujı, ze tento druh borovice se ˚ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ muze dozıt vıce nez 3 000 let, coz z nej ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ dela jeden z nejdele zijıcıch stromu na ´ ´ ´ ´ zemi. Je nazyvan Princem tasmanskych ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ´ lesu, a to predevsım pro sve kvalitnı dreˇ ˇ ˇ´ vo, jez je velmi ceneno naprıklad mezi ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ nabytkari a staviteli lodı. Ma smetanove ˇ ´ zlutou barvu, snadno se s nım pracuje ´ ˇ´ ˇ´ a obsahuje silice, ktere slouzı jako prı´ ˇ ´ ´ rodnı konzervacnı latka a repelent proti ˇ ´ ´ ˚ ˇ´ hmyzu. Nektere ze spadlych stromu lezı´ ´ cıch na zemi po stovky let jsou stale ´ ´ ´ vhodne ke zpracovanı.


11

TITANIC ˇ ˇ´ ˇ „NEJSLAVNEJSI LOD HISTORIE“

ˇ O BYL Titanic za lo? A proc se potopil? Odpoˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ vedi na tyto otazky nam pomuze zıskat navste´ ´ ´ va Ulsterskeho lidoveho a dopravnıho muzea neda´ leko Belfastu v Severnım Irsku.

C

´ ˇ Strany 12 a 13: vyplutı ze Southamptonu, stavba lodi a lodenice: ´ ˇ 5 National Museums Northern Ireland; lodnı srouby: 5 The Bridgeman Art Library

´ Velke ambice

´ ´ ´ Podle Michaela McCaughana, byvaleho kuratora ˇ ˇ´ tohoto muzea, je Titanic „nejslavnejsı lo historie“. ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Neda se vsak rıct, ze by byl az tak vyjimecny. Byl vy´ ˇ´ ´ roben jako druhe ze trı obrovskych plavidel postave´ ˇ ´ ´ nych v loarskem zavodu Harland & Wolff v Belfasˇ ˇ ˇ´ ´ ´ tu.1 Titanic patril k nejvetsım lodım te doby — na ´ ˇˇ ˚ ˇ´ˇ ˚ delku meril 269 metr u a na sırku 28 metr u. ´ ˇ Lodnı spolecnost White Star Line tato plavidla ˇ ˇ´ ´ ´ chtela vyuzıt k tomu, aby zıskala dominantnı posta´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ venı v namornı doprave pres severnı Atlantik. Pokud ´ ˇˇ ˇ ´ jde o rychlost lodı, nemohla se merit s konkurencnı ˇ ´ ˇ spolecnostı Cunard Line, a tak se soustredila na bu´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ dovanı vetsıch a luxusnejsıch plavidel, na jejichz paˇ ˇ ´ ´ ´ lubu chtela prilakat bohate a slavne osobnosti. ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ Titanic se vsak hodil jeste k jinemu ucelu. William ˇ ´ ´ ´ ´ Blair, reditel narodnıch muzeı v Severnım Irsku, vyˇ ˇ ˇ ´ svetluje: „Behem let 1900 az 1914 se do Spojenych ˇ ´ ´ ˇˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ statu pristehovalo kazdy rok temer 900 000 lidı.“ ˇ ˇ ˚ ´ Preprava techto emigrantu z Evropy do Spojenych ´ ˚ ˇ ˇ´ ˇ´ ˚ statu byla nejvetsım zdrojem prıjmu transatlantic´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ kych dopravnıch spolecnostı. Tomuto ucelu mel ˇ slouzit i Titanic. ´ ˇ ´ ˇ ´ 1 Prvnım v poradı byl Olympic a tretım Britannic.

12


Stavba Titaniku

´ 10. DUBNA 1912: Titanic vyplouv a ´ ze Southamptonu v Anglii. Cılem plavby je New York.

´ ˇ Lodnı srouby Titaniku

ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Delnıci´ opoustejı lodenici Harland & Wolff v irskem Belfastu

Katastrofa

´ Kapitan ´ Titaniku ´ ˇ E. J. Smith (vpravo) a lodnı hospodar Herbert McElroy ´ ´ 5 S laskavym svolenım CSU Archive/age fotostock

´ ˇ ˇ Kapitan Titaniku Edward J. Smith vedel, ´ ˇ´ ´ ˇ jake nebezpecı v severnım Atlantiku predsta´ ˇ ˇ vujı ledovce — casto se tudy plavil na palube ˇ ´ ˇ Olympiku. Behem plavby poslaly jine lode Tiˇ ´ ´ ˇ taniku radu varovanı pred ledovci, ale vele´ ˇ ´ ´ ´ ˇ nı nekter ym zpravam nevenovalo pozornost ˇ´ ˇ ´ ˚ a dalsı se patrne ke kapitanovi vubec nedostaly. ´ Hlıdka Titaniku najednou upozornila na ´ ˇ´ ˇ ´ ledovec, kter y se objevil prımo pred nım. ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ Varovanı vsak prislo prılis pozde. Velıcımu ˚ ´ ˇ ˇ ´ dustojnıkovi se sice podarilo vyhnout celnı ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ srazce, ale bocnımu narazu zabranit nedokaˇ zal. Hrana ledovce poskodila trup lodi a voda ˇ ˇ ˇ´ ´ zacala zaplavovat nekolik prıovych komor. ´ ´ ´ Kapitan Smith byl zahy informovan o tom, ˇ ´ ze Titanic je odsouzen k zaniku. Vyslal proto ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ nouzovy signal a narıdil, aby byly spusteny ´ ´ ˇ zachranne cluny. ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ Titanic mel sestnact zachrannych clunu ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ a ctyri skladacı. Plne nalozene mohly prepra´ ˇ ˇ ˇ vit asi 1 170 lidı. Na palube vsak bylo neja´ ´ ˇ´ 11. DUBNA: Nab ´ ıra pasazery ´ ve francouzskem Cherbourgu a irsk ´ ´ em ´ˇ´ Queenstownu (nynı Cobh) a pote mırı na druhou stranu Atlantiku.

Queenstown (Cobh)

Southampton Cherbourg

´ ´ ˇ mısto srazky

New York

´ ATL ANTSKY

14


´ OCEAN

ˇ ´ ˇ bezpecnost na cestach po mori. Podle jedno´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ho z takovych narızenı melo pri kazde plavbe ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ byt v zachrannych clunech mısto pro vsechny na lodi. ´ ´ ´ ˇˇ ˇ Po cela leta lide verili, ze Titanic se potoˇ ˇ ´ ´ ˇ pil tak rychle proto, ze pri osudne srazce mu ˚ ledovec zpusobil velkou trhlinu v trupu. Po Dozvuky katastrofy ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ Po teto tragicke udalosti namornı autority prozkoumanıˇ jeho´ vraku ´ na dne´ more´ v ˇ ro´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ıci k jinemu zaveru, schvalily smernice, ktere mely zajistit vetsı ce 1985ˇ dospeli v´ yzkumn ´ˇ ˚ ´ a sice ze ocelovy plas lodi se pusobenım le´ ´ ˇ ´ ˇ dovych vod oceanu stal krehkym a pri kolizi ´ ˇ ´ 14.ˇ DUBNA: Asi dvacet minut popraskal. Necele tri hodiny pote se Titanic ˚ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ pred pulnocı narazı do ledovce. rozlomil a potopil. Do namornıch dejin se ta´ ˇ ˇ´ to udalost zapsala jako jedna z nejvetsıch katastrof.1 ´ ´ 15.ˇ DUBNA: ´ ˇ ´ ˇ´ ˚ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ Veˇ 2.20 ˇ ˇ se potapı. ´ ´ 1 Vypr´ av´ enı jednoho z pasazˇ ´ er u si muzete pre´ cıst v anglicO zivot prislo priblizne 1 500 lidı. kem vydanı Probute se! z 22. rıjna 1981 na stranach 3–8.

5 SZ Photo/Knorr & Hirth/Bridgeman Art Library

´ ˇ ´ ˚ ˇ ˚ ´ kych 2 200 pasazer u a clenu posadky. Aby ´ ˇ ˇ ˚ toho nebylo malo, mnoho z techto clunu odˇ ˇ ˇ ˇ ˇ plulo presto, ze nebyly plne obsazeny. A vetsi´ ˇ na z nich se pak ani nepokusila patrat v mori ˇ ˇ ˇ ´ ˇ po tech, kdo jeste mohli byt nazivu. Celkem ´ˇ ´ ˇ ´ tudız bylo zachraneno pouze 705 lidı.

ˇ ˇ ´ STREDOVECI ZNALCI astronomie ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ O SVET svetem stojı, lide s uzasem po´ ˇ ´ ˇ ´ zorujı slunce, mesıc a hvezdy. Na zaklaˇ ˇ ´ ´ ˇ de studia pohybu techto vesmırnych teles je ˇ ˇ ˇ ˇ clovek schopen sledovat cas a urcovat dny, ˇ ´ mesıce a roky.

C

´ ˚ ´ ˇ K mnoha narodum, ktere pozorovaly noc´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nı oblohu, patrili i Arabove. Zlaty vek vedy ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ na Blızkem vychode zacal v 9. stoletı n. l. ´ ´ ´ ´ ´ a arabsky mluvıcı astronomove byli poklada´ ´ ni za mistry ve svem oboru. Vysledky jejich ´ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ zkoumanı hraly klıcovou ulohu v dalsım roz´ ´ ˇ ´ ˇ ´ voji tohoto fascinujıcıho odvetvı vedy. Podıˇ vejme se, jak k tomu doslo. ˚ ´ Prukopnıci v astronomii

´ ´ ˇ´ˇ ´ V 7. a 8. stoletı n. l. se islam rozsırilˇ z Ara´ ˇ ´ ˇ ˇ bie na zapad pres severnı Afriku az do Spanel´ ˇ ´ ´ ˇ ska a na vychod az do Afghanistanu. Ucenci ´ ´ ˇ ˇ ´ v teto obrovske oblasti z vedeckych ˇ cerpali ˚ ˇ ˚ ˚ ˇ´ poznatku Persanu a Reku, kterı zase byli do ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ znacne mıry ovlivneni Babylonany a Egypany.

´ ´ ´ ´ Ilustrace ze e astronomy, ˇ´ ˇ ´ 16. stoletı vyobrazuj ´ ıcı osmansk ˇ ˚ kterı pouzıvali metody arabskych ucencu

ˇ ´ ˇ ˇ Behem 9. stoletı pak byly do arabstiny preˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ lozeny vyznamne odborne texty vcetne del ˇ ´ ´ reckeho astronoma Ptolemaia.1 Abbasovci, ˇ ´ ´ ´ ´ jejichz dynastie ovladala uzemı od Afghanis´ ˇ ˇ ´ ´ ´ tanu az po brehy Atlantskeho oceanu, zıskali ´ ´ z Indie sanskrtske texty, ktere obsahovaly roz´ ´ ´ ´ ´ sahle poznatky tykajıcı se matematiky, astroˇ´ ˇ ´ ˚ nomie a dalsıch vednıch oboru. ´ ´ ˇ V islamske kulture byla znalost astronoˇ ˇ ˚ ˚ mie vysoce cenena. Proc? Jeden z duvodu ´ ˇ ´ ´ souvisel s nabozenstvım. Muslimove byli ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ presvedceni, ze pri modlitbe by mel jejich ˇ ˇˇ ´ ˇ oblicej smerovat k Mekce a prave astrono´ ˇ ˇ ˇ ´ move umeli tento smer urcit z jakehokoli ´ ´ ˇ ´ ˇ mısta. Ve 13. stoletı si nektere mesity dokon´ ´ ˇ ´ˇ ce najaly profesionalnıho hvezdare neboli ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ muwaqqita, kter y zajisoval, aby se verıcı ´ ´ ˇ ´ modlili ve spravnou dennı dobu. Pomocı zjisˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ ´ tenych udaju mohli astronomove urcit take ´ ˇ ´ ´ ˚ datum nabozenskych svatku, jako bylo ob´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ dobı pustu behem mesıce ramadanu. Poutnı˚ ˇ´ ´ kum, kterı putovali do Mekky, navıc mohli ´ ´ ˇ´ zjistit delku trasy a naplanovat tu nejsnazsı cestu.

ˇ ˇ ´ ˇ Merenı zeme

ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ´ S sırenım islamu sel ruku v ruce i zajem ´ˇ ´ ´ ˇ o navigaci a vytvarenı map. Kartografove pri ´ ˇˇ ´ ˇ svych merenıch usilovali o velkou presnost ´ ´ ´ ´ ˚ a obvykle dosahli vynikajıcıch vysledku. Cha´ ´ ˇ ˇ ˇ lıfa al-Ma’mun chtel vytvorit presnou mapu ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ sveta a stanovit pro ni stupne zemepisne sırky, ´ ´ ˚ ´ a proto poslal dva tymy odbornıku do syrske ˇ ˇ ˇ ´ ´ pouste. Tyto dve skupinky vyzbrojene astrolaˇˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˚ by a mericımi tycemi a snurami pracovaly ne´ ˇ ˇ ´ ˇ zavisle na sobe. Vydaly se opacnym smerem a putovaly tak dlouho, dokud nezaznamenaˇ ´ ˇ ly zmenu postavenı Severky o jeden stupen. ˇ ´ ˇ ´ Predpokladaly, ze vzdalenost, kterou urazily, ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ odpovıda jednomu stupni zemepisne sırky, teˇ ´ ˇ dy 1/360 obvodu zemekoule. Na zaklade toho ˇ´ ˇ ˇ ˇˇ ´ ˇ spocıtaly, ze obvod zemekoule mereny pres ´ ˚ ˇ poly je 37 369 kilometru, coz nebylo daleko ˇ ´ ˇ od pravdy — skutecny obvod totiz je 40 008 ki˚ lometru. ˇ ´ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ Hvezdari na Blızkem vychode meli k dispoˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˚ zici sirokou skalu vynikajıcıch prıstroju, jako

Strany 16 a 17: Art Resource, NY

´ ´ Vladnı podpora

ˇ´ ´ ´ Od pocatku 9. stoletı bylo v Bagdadu stuˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ dium astronomie soucastı vzdelanı vsech ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ucencu. Chalıfa al-Ma’mun tam zalozil hvez´ ˇ ˇ ´ ˇ darnu a potom jeste jednu blızko Damasku. ´ ˇ ´ Personal tvorili geografove a matematici, kteˇ´ ´ rı analyzovali, porovnavali a vyhodnocovali ´ ´ ´ ˇ ´ udaje perskych, indickych a reckych astrono˚ ˇ ´ ˇ ˇ mu. Hvezdarny byly postaveny i v rade dalˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ sıch mest na Blızkem vychode.2 ´ ˇ ˇ ˇ´ Na tehdejsı dobu dosahli ucenci v techto ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ´ hvezdarnach uzasnych vysledku. Naprıklad ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ Abu Rajhan al-Bir unı uz v roce 1031 vyjadril ˇ ˇ ´ domnenku, ze se planety pohybujı po elipso´ ´ ˇ ˇ ´ ´ vitych, nikoli kruhovych obeznych drahach. ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ 1 Uzˇ Rekove doˇ sli k zaveru, ze ˇ zem ˇ ˇ eˇ je kulata. Nedokazali si totiz jinak vysv fakt, ze kdyz clovek putuje na jih, Sever´ ´ etlit ˇ ka se posouva nıze k horizontu. ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ 2 Za vznikem takovych hvezdaren byl casto zajem panovnıka o astrologii.

´ O ´ pohybu planet astronomov ˇ´ ˇ e vedli ´ zaznamy vˇ almanasıch, jez ve ˇ ˇ´ ´ stale vetsım poctu´ byly sestavov any ´ v muslimskych zemıch.


17

´ ˇ Rukopis: Se svolenım British Library; zemekoule: 5 The Bridgeman Art Library

´ ˇ ´ byly astrolaby, kvadranty, sextanty, slunecnı ˇ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ ˇ hodiny a dalsı zarızenı, ktera se pouzıvala pri ´ ´ ´ ˇ ˇ sledovanı nebeskych teles a jejich drah. Ne´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ktere prıstroje byly znacne velke. Jejich vyrobˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ci totiz byli presvedceni, ze cım je prıstroj vetˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ sı, tım je presnejsı. ˇ ˇ ´ ˚ Odkaz stredovekych astronomu

´ ´ ´ ˇ Vysledky, kterych astronomove ve stredoˇ ´ ˇ´ ´ veku dosahli, jsou mimoradne. Pojmenovaˇ ´ ˇ li a zakreslili souhvezdı a hvezdy, zavedli ˇ ˇ ˇ´ ´ˇ ˇ ´ presnejsı kalendare, studovali zatmenı slunce ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ i mesıce a prubezne zdokonalovali schemata ´ ´ ˇ ˇ drah vesmırnych teles. Kdykoli behem dne ´ ˇ ´ i noci dokazali stanovit polohu slunce, mesıˇ ´ ˇ ce a peti viditelnych planet, coz byla neoce´ ˇ ´ ˇ nitelna pomoc pri navigaci. Na zaklade pozi-

´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ce nebeskych teles take dokazali urcit cas a datum. ´ ´ ´ ˇ Arabsky mluvıcı astronomove vytvorili te´ ´ ´ orie o pohybu planet, kter ymi do velke mıry ˇ ˇ vysvetlili nesrovnalosti, jez obsahoval Ptole˚ ´ ˇ ˇ ˇ maiuv model vesmıru. Chybne vsak predpo´ ˇ ´ ´ ˇ kladali, ze planety obıhajı kolem zeme, a ne ˇ ˇ ˇ kolem slunce. I presto urcili pohyb hvezd po ˇˇ ˇ ´ obloze s neuveritelnou presnostı a z jejich ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ poznatku tezili nasledujıcı generace astrono˚ ´ ˇ ˇ mu na celem svete.

ˇ ´ Hvezdny globus, ° 1285 n. l.

´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Nakres souhvezdı v arabskem rukopisu priblizn ´ e z roku ´ ´ 965 n. l., autorem je astronom ‘Abd al-Rahman al-Sufı

´ ˇ ˚ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ Astrolab, predchudce sextantu, byl nazvan „nejdulezitejsım ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ astronomickym prıstrojem pred nastupem teleskopu“. Stredoˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ vecı vedci na Blızkem vychode ho pouzıvali pri urcovanı casu ´ ´ ˇ a postavenı nebeskych teles. ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ Soucastı astrolabu byla hvezdna obloha promıtnuta na vyˇ ˇ ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ lesteny kovovy talır. Ten byl pripevnen k zakladnı desce, na je´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ jımz vnejsım okraji byly vyznaceny stupne nebo nekdy dennı ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ hodiny. Dalsı castı byla otocna rucicka zvana alhidada, ktera ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ slouzila ke stanovenı vysky urcite hvezdy. Pri takovem mere´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ nı musel astrolab byt volne zavesen. Hodnoty se odecıtaˇ ˇ ´ ly ze stupnic podobne, jako se to dela na logaritmic´ ´ kem pravıtku. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ Astrolab mel vsestranne vyuzitı. Jeho pomocı ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ bylo mozne identifikovat hvezdy, predpovedet ˇ ´ ´ ´ cas vychodu a zapadu slunce na jakykoli den ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ´ a urcit, kterym smerem lezı Mekka. Pouzıval ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˚ se take k zememerickym ucelum, k vypoˇ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ cıtanı vysky teles a k navigaci. Byl to „ka´ ˇ´ ˇ ˇ´ pesnı pocıtac“ tehdejsı doby.

´ ´ Astrolab z 13. stoletı °

°

´ ˇ ´ ´ Astrolab: Erich Lessing/Art Resource, NY; cast astrolabu: 5 New York Public Library/Photo Researchers, Inc.

´ ´ ´ ˇ´ ˇ STARODAVNY „KAPESNI POCITAC“

ˇ ´ ´ ´ Cast astrolabu ze 14. stoletı


19

´ MLAD I ´ LIDE ´ SE PTAJ I

ˇ Proc chodit ´ ˇ ˇ ´ na shromazdenı?

´ ˇ ´ CHODIS ´ Rˇ ADˇ ´ NA SHROMAZDENI?

´ JEN TAK DAL

ANO

ˇ ˚ ˇ ´ IBLE kresanum prikazuje, aby se schaˇ ´ ´ ´ ´ zeli ke spolecnemu uctıvanı Boha. (He˚ ˇ ˇ ˇ brejcum 10:25) Co kdyz te to tam ale proste ´ ˇ ˇ nebavı? Co kdyz bys byl radsi kdekoliv jinde, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ jenom ne na shromazdenı? Mozna ti pomuˇ ˇ ´ˇ ˇ ´ ze, kdyz zkusıs uplatnit alespon jedno z na´ ´ ˇ ´ sledujıcıch doporucenı.

B

ˇ ˇ 1. CHOD PRAVIDELNE ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Klıcovy vers: „Neopoustejte sva shromaz-

ˇ ´ ˇ ˇ´ ˚ denı — jak si nekterı navykli.“ (Hebrejcum 10:25, Slovo na cestu) ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Proc by ses mel pravidelne venovat neceˇ ´ ˇ ˇ mu, co te nebavı? Jednoduse proto, ze se ˇ´ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ tak naucıs mıt to rad. Zamysli se: Muzes byt ˇ ´ ´ ˇ´ v nejakem sportu dobr y a uzıt si ho, pokud ˇ ´ ˇ ´ budes trenovat jen obcas? Stejny principˇ se ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ da uplatnit na kresanska shromazdenı. Cım ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ casteji se jich budes ucastnit, tım lepe na tom 20


NE

´ ˚ ˇ ˇ CO S TIM ˇ MUZES UDELAT?

ˇ ˇ ´ ´ ˇ budes duchovne. A dıky tomu tam take budes ´ ˇ chodit rad. (Matous 5:3) ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ Tipy: Po kazdem shromazdenı rekni alesˇ ˇ ˇ ´ pon jednomu recnıkovi, co se ti na jeho pro´ ˇ ˇ ´ gramu lıbilo. Zapisuj si, co uzitecneho ses na ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ shromazdenı dozvedel. A protoze se hodne ˇ ´ ´ ´ ´ ´ myslenek, ktere se tam probırajı, tyka kaza´ ˇ ´ ˇ telske sluzby, dej si za cıl nekterou z nich ˇ ´ˇ ´ ´ ´ˇ uplatnit, kdyz mluvıs s druhymi o sve vıre. ´ ´ Dıky tomu budou informace, ktere na shro´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ mazdenı zaznı, pro tebe praktictejsı. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ „Uz jako mala jsem vedela, ze ucast na shro´ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ mazdenı je povinna. A tak se nemohlo stat, ze ˇ ˇ ˇ bych tam jen tak chybela. To mi vydrzelo az dote.“ (Kelsey) ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ Shrnutı: Ti, kdo na shromazdenı chodı praˇ ´ ˇ ˇ´ ´ videlne, z nich majı vetsı radost a take si ´ z nich vıc odnesou.

ˇ ˇ 2. SOUSTRED SE ˇ ´ ˇ ´ ˇ Klıcovy vers: „Venujte . . . pozornost tomu,

´ ´ˇ jak naslouchate.“ (Lukas 8:18) ´ ˇ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ Odbornıci rıkajı, ze pr umernemu posluˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ chaci nejakeho vykladu se do vecera vytratı ´ ´ ˇ z hlavy asi 60 procent informacı, ktere slysel. ´ ´ Kdyby se ti takhle rychle ztracely penıze, neˇ ˇ udelal bys proti tomu neco? ´ ˇ ´ˇ ´ Tipy: Posa se se svymi rodici blız k poˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ diu, protoze tam je mene rozptylujıcıch vlivu. ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ Take si delej poznamky. Ne kazdy ma stejˇ ´ ˇ ˇ ˇ nou metodu ucenı, ale kdyz si budes delat

ˇ ˇ PRIJD I TY ˇ Chtel bys ˇ ˇ ´ ˘ vedet vıc o Bohu? ´ ˇ´ ˇ ˇ ˘ byt lepsım clovekem? ´ ˇ´ ˇ´ ˘ najıt ty nejlepsı pratele?

´ ˚ ˇ ´ ˇ poznamky, pomuze ti to lepe se soustredit ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ na recnıka a navıc se k nim muzes pozdeji ´ vratit. ˇ´ ´ˇ ˇ ´ ´ „Drıv jsem se na shromazdenı nedokazala ˇ ˇ ˇ ˇ´ moc soustredit, ale uz se to zlepsilo. Snazım se ˇ ´ ˇ ´ pripomınat si, proc tam jsem. Nechci to brat jaˇ ˇ ´ ko nejakou formalitu, jako kdyz se chodı do kos´ ´ˇ ˇ ´ ´ tela. Chodım na shromazdenı proto, abych uctıˇ ˇ ˇ vala Boha, ucila se o nem a odnesla si neco, co ˚ ˇ ˇ ˇ muzu v zivote uplatnit.“ (Kathleen) ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ Shrnutı: Jıt na shromazdenı a nedavat na ´ ´ nich pozor je jako jıt na hostinu a nejıst tam.

ˇ K tomu vsemu a mnoˇ´ ˇ ˚ ha dalsım vecem ti muˇ ´ ˇ ˇ ´ zou pomoct shromazdenı ˇ ˚ ´ ´ svedku Jehovovych. K uctı´ ´ ´ ´ vanı Boha se schazejı dva´ ´ ˇ ´ ´ ´ krat tydne v sale Kralovstvı. ´ ˇ Vstup je volny a vsichni ´ ´ ˇ ´ jsou vıtani. Prij se podıvat i ty.

ˇ ´ ´ Nepredstavuj si sal Kra´ ˇ ´ lovstvı jako nejaky kostel. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ Na shromazdenıch svedku ´ ˚ Jehovovych se klade duraz ˇ ´ ´ ´ˇ na vyucovanı z Bible a dozvıs ˚ se tam, jak ti tato kniha muˇ ´ ˇ´ ze pomoct vest ten nejlepsı ˚ ˇ ˇ´ˇ zpusob zivota. (5. Mojzısova ´ ˇ 31:12; Izajas 48:17)

ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ Sai: „Kdyz jsem poprve prisel do salu Kralovstvı, prekvapilo me, ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ze tam nebyly zadne sochy svatych, nikdo nebyl obleceny jako knez ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ a nikdo po mne nechtel penıze. Kazdy se se mnou pozdravil a cıtil ˇ ˇ ˇ ˇ jsem se tam dobre. Vsemu, o cem se tam mluvilo, jsem rozumel ˇ ˇ ´ ˇ ˇ a prislo mi to logicke. Presne to jsem hledal.“

´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ Deyanira: „Poprve jsem navstıvila shromazdenı svedku ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ Jehovovych, kdyz mi bylo 14. Vsichni me tam vıtali, davali ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ najevo, ze me radi vidı, a uprımne se o me zajımali. Dıky ´ ´ ˇ´ˇ ˇ tomu jsem se nebala jıt tam i prıste.“


21

3. ZAPOJUJ SE ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Klıcovy vers: „Jako se zelezo ostrı zelezem,

´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ tak se lide ucı jeden od druheho.“ (Prıslovı 27:17, Good News Translation) ´ ˇ ˇ ´ˇ ˚ ˇ ´ Jako mlady clovek mas ve sboru dulezite ´ ˇ ˇ mısto. Nikdy nepodcenuj hodnotu toho, ze ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ na shromazdenı jsi a ze se do nej zapojujes — ˇ ´ ˇ ´ˇ ´ˇ a uz tım, ze podas komentar, nebo si popo´ ´ˇ ˇ ˇ´ ´ vıdas se spoluverıcımi. ´ ˇ ˇ Tipy: Dej si za cıl, ze pri programu, kdy ´ˇ ˇ ´ˇ ˇ mas moznost se zapojit, podas alespon jeden ´ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ komentar. Nabıdni se, ze pomuzes s uklidem ´ ˇ nebo s jakoukoli jinou pracı, kterou je potreˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ba udelat pred shromazdenım, behem nej neˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ bo po nem. Popovıdej si s nekym, koho jeste ´ˇ moc neznas.

ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ „Behem dospıvanı jsem se nabıdl, ze budu ´ nosit mikrofony a obsluhovat podium. Na shro´ ˇ ´ ˇ ´ˇ ˇ ´ mazdenı jsem se tak cıtil potrebny a nutilo me ˇ ˇ ´ ´ to chodit tam pravidelne a vcas. Take jsem dıky ´ ˇ ´ˇ ˇ tomu bral duchovnı veci vazneji.“ (Miles) ´ ˇ ˇ ´ ´ Shrnutı: Necho si na shromazdenı jenom ˇ ˇ ´ˇ ˇ sednout. Kdyz se aktivne zapojıs, vzdycky ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ z toho budes mıt vıc, nez kdyz budes jenom ˇ ˇ ˇ ´ˇ necinne prihlızet. ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Dalsı clanky z rubriky „Mladı lide se ptajı“ ´ jsou k dispozici na internetove adrese www.watchtower.org/ypb

´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ Zjisti si, co se bude probırat na prıstım shromazdenı. Vyber si bod programu, ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ktery te nejvıc zajıma, a vypln tabulku.

ˇ ´ VYSTRIHNI A OKOPIRUJ SI ˇ ´ ˇ ˇ ´ Pred shromazdenım.

´ ˇ ˇ ´ Po shromazdenı. ˇ ˇ Co jsem se dozvedel:

´ Nazev programu:

ˇ Co bych se chtel o tomhle ´ ˇ ˇ ˇ nametu dozvedet:

ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ Recnıkovi chci rıct, ze se mi na jeho ´ proslovu lıbilo:

ˇ POZORUJEME SV ET

ˇ ˇ ´ Rodicky jako ze zurnalu ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ Socialnı media ovlivnujı zpusob, jak matky informu´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ jı o narozenı dıtete. Nase babicky kdysi posılaly teleˇ ´ ´ gram, ale dnes „novopecene maminky oznamujı na´ ´ ˇ ˇ ´ ´ rozenı dıtete pres internet,“ uvedla americka televiznı ´ ´ ´ ˇ ˇ stanice ABC. Zprava o narozenı dıtete casto obsahuˇ´ ´ je fotografie matky a novorozence porızene hned po ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ porodu. Protoze dnesnı generaci zen velmi zalezı na ´ ˇ ´ˇ ´ vzhledu, podstupujı pred porodem zkraslovacı proceˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ dury, k nimz patrı kosmeticke osetrenı obliceje, mani´ ´ ´ ˇ ˇ ´ kura a pedikura. Televize take uvedla, ze „nektere roˇ ˇ´ ´ ˇ dicky si dokonce zarıdı, aby s nimi do nemocnice sel ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ i kadernık“. Proc? „Chtejı pri porodu vypadat dobre,“ ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ vysvetluje Toni Golenova, primarka porodnıho oddele´ ´ nı v bostonske nemocnici Beth Israel Deaconess Medical Center. ´ Aktivitou ku zdravı ´ ´ ´ ˇ ´ Vyzkumnı pracovnıci zjistili, ze dlouhodoby nedo´ ˇ ˇ ´ ´ statek pohybu v praci, ve skole a pri sledovanı televize ´ je spojen s chronickymi nemocemi. List Vancouver Sun ´ˇ ˇ ´ ´ ´ pıse: „Kdyz sedıte, aktivita lipoproteinove lipazy, enzy´ ˇ ˇ ˚ ´ ´ ´ mu, kter y umoznuje svalum zıskavat tuk z krevnıho ˇ ´ ˇ obehu a spalovat ho, prudce klesa.“ Podle techto noˇ ´ ´ ˇ vin potrebujeme k tomu, abychom byli zdravı, „vıc nez ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ˇ´ ˇ ´ ´ˇ narazovou zatez“, ktera zvysı srdecnı tep. „Aby nas ˇ ˇ ´ metabolismus dobre fungoval, potrebujeme mıt praviˇ ˇ ˇ ´ delne lehkou az strednı fyzickou aktivitu.“

ˇ ´ ˇ´ ˇ ˚ „Pred erou pocıtacu bylo [pro bo´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ taniky] temer nemozne provest ˚ ´ ´ ˇ´ ˇ dukladny vyzkum, drıve nez poˇ ´ ´ ˇ jmenovali nejaky novy druh, takze

´ vzniklo mnoho duplicitn ıch ´ ˚ ˇ ˇ ˇ z pribliznazvu.“ Zjistilo se, ze

ˇ ´ ´ ˚ ne milionu evidovanych nazvu jich ˇ ˇ´ prinejmensım 477 601 jsou jen synonyma. SCIENCE, USA

ˇ ´ˇ ˇ „Pouze sest procent C ına-´ ˚ ´ ´ ˇ nu se poklada za sastne ˚ lidi.“ Podle jednoho pruzkumu ˇ ˇ ˇ je priblizne 39 procent respon˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ dentu presvedceno, ze „hlavnım ´ ˇ ˇ ˇ ´ faktorem, ktery ovlivnuje stestı“ ˇ´ ´ je „bohatstvı“. CHINA DAILY, CINA

ˇ ˇ „Pri kontrole . . . verohodnosti statistik kriminality ´ ´ v Rusku ˇbylo ˇ v cele t´ eto´ zemi ‚rozs ahle ˇ zji ´ st´ eno ´ ˚ falsovanı‘ udaju.“ Policejnı´

´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ organy celı obvinenı, ze se snazily ˇ ˇ ˇ´ „predlozit lepsı obraz o kriminaliˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ te“ a ze uvadely vıc vyresenych ˇ´ ˚ ˇ ˇ prıpadu, nez jich bylo ve skutecnosti. RIA NOVOSTI, RUSKO

ˇ

´ ˇ

´

„Kazdy tretı student nebo

ˇ studentka univerzity ´ ´ ˇ v neˇ meckem hlavnım mest ˇ e by byli ˇ ochotni uvazovat´ o tom, ´ ˇ ze poskytnou sexualnı sluzby [k nimzˇ patrˇ ı´ prostituce

´ ˇ ˇ a eroticke tance], aby si privydela´ li na studium.“ TISKOVA AGENTURA

ˇ REUTERS, NEMECKO

23

´ ´ D ILO N AHODY?

´ Slonı chobot ´ ´ ´ ´ ˇ ˘ Vyzkumnıci vyvıjejı robotickou pazi, kte´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ra by melaˇ disponovat vetsı zrucnostı a fle´ ´ ´ ´ ˇ xibilitou. Sef vyvojoveho tymu spolecnosti, ´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ ktera na takovych zarızenıch pracuje, rıka, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ze tato nova paze „daleko predcı vse, co je ˇ ´ ˇ ˚ ´ v soucasne dobe v prumyslove automatiza´ ´ ´ ci dostupne“. Podle jeho slov se vyzkumnı´ ci nechali inspirovat „vlastnostmi slonıho chobotu“. ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˚ ˇ ˇ Zajımave udaje: Chobot vazı prumerne ˚ ˇ ˇ 140 kilogramu a povazuje se za nejvseˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ strannejsı a nejucelnejsı anatomicky naˇ ˇ´ ˇ stroj na planete. Slouzı jako nos, brcko, ˇ ˚ ˇ ´ paze nebo prsty. Chobotem muze slon dyˇ ´ ˇ ˇ chat, cichat, pıt, uchopit predmet, a dokonˇ ce hlasite troubit. ´ ˇ ´ ´ ˇ To ale nenı vsechno. Slonı chobot ma ne´ ´ ´ ´ jakych 40 000 svalovych vlaken, a mu ˇ kter ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ umoznujı pohyb vsemi smery. Spickou cho´ ˇ botu dokaze slon sebrat malou minci. Choˇ ´ ´ botem je vsak take schopen zvednout na´ ˇ ˇ ˚ klad o hmotnosti temer 300 kilogramu. ´ Strukturu a vlastnosti slonıho chobo´ ´ ´ ˇ ´ tu by vyzkumnıci radi napodobili pri vyvoji ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ ˚ spickovych robotu pro domacı a prumyslo´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ve vyuzitı. Zastupce vyse zmınene spolecˇ ´ ˇ nosti rekl o roboticke pazi, kterou vyvinuli, ˇ ´ ˇ´ ´ ze „v oblasti robotickych zarızenı se jed´ ´ ˇ ´ ´ ´ na o zcela novy asistencnı system, ktery ˇ ˇ ´ ´ umoznuje, aby spolu lide a stroje poprve ˇ pracovali efektivne a bez rizik“. ´ ´ Co si o tom myslıte? Je slonı chobot ´ produktem evoluce, nebo je dılem inteli´ ˇ gentnıho Stvoritele?

ˇ´ Poda´rı se zabranit jejich ´

VYHYNUTI?

´ ´ ˚ ´ ˇ ROCE 2002 Organizace spojenych narodu oznamila, ze ´ ´ ´ ´ˇ ma za cıl do konce desetiletı snızit rychlost, s jakou vy´ ´ ˇ ´ ´ ˇ mırajı druhy a jsou niceny ekosystemy. Ve spojitosti s tım mel ´ ´ˇ ´ ´ byt rok 2010 vyhlasen Mezinarodnım rokem biodiverzity. ´ ˇ ´ Je smutne, ze do roku 2010 tohoto cıle zdaleka nebylo doˇ ´ ˚ ´ sazeno. Zpravodajska stanice BBC uvedla: „V dusledku lidske ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ cinnosti druhy vymırajı tisıckrat rychleji, nez je prirozene.“ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ Noviny The New Zealand Herald byly jeste konkretnejsı. Psa´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ lo se v nich: „Celosvetove nynı hrozı vyhynutı kazdemu pate˚ ˇ ´ ´ ´ ˚ mu druhu rostlin a savcu, kazdemu sedmemu druhu ptaku ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ´ ˇ a kazdemu tretımu druhu obojzivelnıku.“ Jednu z prıcin to´ ´ ˇ ´ ˇ hoto problemu pochopıme, kdyz prozkoumame, co se behem ´ ˇ ˇ´ ´ ´ staletı delo naprıklad na Novem Zelandu.

ˇ ´ Kivi hnedy

V

ˇ ´ Dnes se pouze kazde ´ ´ ´ ˇ ´ desate mlade ptaka ˇ kiviho dozije jednoho roku.

ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ 1. Jezıs pouzil bic, a ne mec. ˇ ´ 2. Muzi prodavali dobytek ˇ a ovce, ne prasata. 3. Muzi ´ prodavali holubice, a ne sovy. ˇ ´ ´ ˇ 4. Smenarnıci meli mince, a ne bankovky. 5. 720 000. 6. C. ˇ ODPOV ´ EDI KE STRANAM 30 A 31

5 S Sailer/A Sailer/age fotostock

´ ´ Biodiverzita na Novem Zelandu

ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ Predtım, nez na Novy Zeland prisli lide, byl tam bohaty ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ekosystem. Prvnı usedlıci vsak s sebou prinesli nektere druhy ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ zvırat, ktere mely na mıstnı prırodu nicivy vliv. Maorove priˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ vezli pres Tichy ocean psy a mozna i krysy zvane kiore, jejichz maso jedli. ´ ˇ ˇ ´ ˇ V 17. a 18. stoletı prisli Evropane a ti s sebou privezli kryˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ sy, mysi a take kocky, jez tam pozdeji zdivocely. S Evropany ´ ´ ˇ ˇ ´ se na Novem Zelandu objevily rovnez kozy, prasata a vysoka


25

´ zaliv Hauraki ostrov Tiritiri Matangi Rangitoto a Motutapu

´ ´ NOV Y ZELAND

ˇˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ zver, ktere slouzily k jıdlu. V 19. stoletı tam privezli vacnatce ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ kusu a kralıky, ktere chovali na maso a kozesinu. Absolutne ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ neuvazovali o tom, jaky dopad bude mıt prıtomnost techto ´ˇ ´ ´ ´ ˇ´ zvırat na mıstnı ptaky, stromy a dalsı vegetaci. ´ ´ ´ ˇ ˇ V 60. letech 19. stoletı se kralıci premnozili, a tak byli za ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ucelem snızenı jejich poctu dovezeni hranostajove. Tato zvıˇ ˇ ´ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ rata vsak lovila spıse pomalejsı a snaze polapitelne mıstnı ptaˇ ´ ´ ˚ ´ ´ ky, ˇ takze populace kralıku se dale rozmahala. ˚ ˇ ˚ ˚ ´ ˇ ´ Skudci z rad savcu zpusobili zavaznou nerovnovahu v eko´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ systemu. Podle novozelandskeho odboru zivotnıho prostredı ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ se dnes pouze kazde desate mlade ptaka kiviho dozije ve volne ˇ´ ˇ ˚ ˇ ´ prırode jednoho roku. Mnoho druhu uz zcela zaniklo — vıce ˇ ˚ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ nez 40 druhu ptaku, tri druhy zab, jeden druh netopyru a priˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ nejmensım tri druhy jesterek, ale take mnoho druhu hmyzu. ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ V kategorii ohrozenych druhu je nynı vıce nez polovina z 5 819 ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ ´ ´ prirozene se vyskytujıcıch rostlin a zvırat na Novem Zelandu, ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ coz mıstnı faunu a floru radı mezi nejohrozenejsı na svete. ´ Pozitivnı snahy

˚ Campbelluv ostrov

´ ´ ´ ˇ´ ´ Vladnı instituce se nynı velmi snazı zabranit tomu, aby se ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ na Novy Zeland dostaly skodlive rostlinne a zivocisne druhy. ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˚ Odbor zivotnıho prostredı navıc pripravil radu projektu na ˇ ´ ˇ ˚ ˚ ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ odstranenı skudcu, a to zvlaste na ostrovech, a zalozil chrane´ ne rezervace. ´ ´ ˚ Jednım z takovych ostrovu je Tiritiri Matangi nedaleko ˇ ˇ´ ´ pobrezı aucklandskeho poloostrova Whangaparaoa. V roce ˇ ˇ 1993 se podarilo vyhubit vsechny krysy a bylo zde vysazeno ˚ ´ ´ ˇ ˇ´ ˚ ´ 280 000 puvodnıch stromu. Tato oblast je nynı chranenou prı´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ´ rodnı rezervacı, kde navstevnıci mohou videt puvodnı druhy

´ ˇ´ ´ ´ ˇ ˚ ROZUMNE VYUZIVANI PROSTREDKU ´ ˇ´ ´ Ochranci prırody na celem ˇ ˇ ´ˇ ´ svete jsou v obtızne situaci, ˇ ˚ ´ protoze seznam druhu, kterym ´ ´ ´ hrozı vyhynutı, stale roste, ale ´ k dispozici jsou jen omezene ˇ ˚ prostredky. Jeden zpusob, jak ´ ˇ k tomuto problemu pristupo´ ´ ˇ ´ vat, dostal nazev „ochranarske ´ ´ priority“ a zaklada se na princi´ ´ pu stanovenı priorit, ktery po26


ˇ´ ´ ´ ´ uzıvajı zdravotnıci na celem ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ svete pˇ ri resenı nalehavych si´ ´ ´ ´ tuacı. Rıka se mu take „ekolo´ ´ gicke priority“ a znamena to, ˇ ˇ ˇ ze je snaha presunout financ´ ˇ ˇ nı prostredky tam, kde je predˇ´ ´ ˚ poklad nejlepsıch vysledku. ˇ ´ Pritom se bere v uvahu, (1) ja´ ´ kou hodnotu ma dany druh ˇ ´ ˇ nebo prostredı, (2) jakou san-

´ ˇ ´ ´ ci na uspech dana akce ma, ´ ´ a (3) s jakymi vydaji to bude ˇ ´ ´ spojeno. Ne kazdy souhlası ´ ˇ´ s tımto prıstupem, ale jeho ´ ´ ˇ ´ zastanci tvrdı, ze omezene ˇ ´ prostredky budou nejlepe vyˇ ˇ ´ uzity tehdy, kdyz se investujı ´ ˇ ˇ ˇ´ tam, kde to bude nejucinnejsı.

´ Slıpka takahe: 5 FLPA/Terry Whittaker/age fotostock; ˚ Campbelluv ostrov: 5 Frans Lanting/CORBIS

´ ˚ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ptaku a naslouchat jejich zpevu. Jedna se naprıklad o vzacneˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ho lalocnıka sedlateho a sedeho, slıpku takahe, pokrovnıka ze´ ´ ˇ ´ ˇ´ leneho a medosavku hvızdavou. V prostredı, kde nejsou zad´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ nı predatori, se jim dobre darı a navstevnıci si je casto mohou ´ ´ prohlednout zblızka. ˇ ´ ˇ ´ V roce 2003 skoncil dvoulety program, behem ktereho byly ˇ ´ ´ vyhubeny vsechny krysy take na subantarktickem Campbello´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ve ostrove. Od te doby se mıstnı flora vzpamatovava a vrace´ ˇˇ ´ ´ ´ ´ jı se sem morstı ptaci. Objevil se zde i vzacny druh kachny, ˇ´ ´ cırka campbellska. ´ ˇ ´ ´ Nedavno zacal rozsahly projekt na ostrovech Rangitoto ´ ´ ´ a Motutapu a take v zalivu Hauraki u Aucklandu. Cılem to´ ˇ ˇ´ ˚ hoto projektu je zachranit nejvetsı porost stromu pohutukawa ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ (zeleznec) a umoznit obnovenı puvodnı fauny a flory. Pote, ˇ ˇ ˚ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ´ co bylo vyhubeno nekolik skudcu vcetne divokych kocek, kra˚ ˇ´ ˇ ´ ˚ ˚ ˇ ˚ lıku, hranostaju, jezku, potkanu, krys a mysı, se na ostrove po ˇ sto letech znovu objevil papousek kakariki a medosavka no´ ´ vozelandska. ˇ´ ´ ´ ´ Tyto prıklady ukazujı, co se da podniknout pro zachranu ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ ´ ohrozenych druhu a jak se vyporadat s nasledky kratkozra´ ´ ´ ´ ˇ ´ˇ ˇ kych rozhodnutı, ktera lide udelali v minulosti. Obzvlaste op´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ´ ´ ˇ ˇ timisticke vyhlıdky dava milovnıkum prırody na celem svete ´ ˇ ˚ ˚ ˇ ˇ ´ biblicky slib, ze Jehova Buh, „Puvodce nebe a zeme“, uˇ cinı ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ´ ˇ ´ prıtrz vsem skodlivym zasahum, ktere prırodu ohrozujı. (Zalm ´ 115:15; Zjevenı 21:5)

ˇ ´ ´ Dospela slˇ ıpka takahe na ostrove Tiritiri Matangi

˚ Campbelluv ostrov

ˇ ´ ´ CO R IK A BIBLE

ˇ ´ ´ Proc druhe chvalit? ´ ´ ´ ˇ ´ NOZI lide majı pocit, ze si ostatnı jejich ´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ˇ usilı nevsımajı. Naprıklad zamestnanci ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ se casto domnıvajı, ze je neocenujı jejich nadˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ rızenı. Hodne lidı, kterı jsou v manzelstvı, si ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ myslı, ze si jich nevazı jejich partner. A nekte´ ˇ ´ ˇ ´ re deti majı pocit, ze nebudou nikdy schopne ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ naplnit ocekavanı svych rodicu. Takove poci´ ty by se daly zmırnit, kdybychom jeden dru´ ˇ ˇ ´ heho cas od casu pochvalili. ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ Uprımna slova uznanı se v dnesnı dobe ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ prılis neslysı. Nemelo by nas to prekvapovat, ˇ ˇ ˇ ˇ protoze v Bibli bylo predpovezeno, ze „v po´ ´ ˇ slednıch dnech tu budou kriticke casy, s niˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ miz bude tezke se vyrovnat. Lide totiz budou ˇ ˇ ´ ˇ milovat sami sebe, budou . . . nevdecnı, never´ nı.“ (2. Timoteovi 3:1, 2) ˇ ´ ˇ Vzpomente si na situaci, kdy vas nekdo ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ uprımne pochvalil. Jiste vas to zahralo u srdˇ´ ´ ´ ce a povzbudilo. Bible rıka: „Jak dobre je slo´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ vo v pravy cas!“ (Prıslovı 15:23) A prave Bib´ ˚ ˇ ´ le nam muze pomoci, abychom s ostatnımi ˇ jednali laskave.

ˇ ˇ ´ ´ se trpelive probıra vykopanou horninou a hle´ ˇ ˇ ´ da drahokamy. Kdyz nejaky najde, velmi se ˇ´ ´ raduje. Drahokam sice nejdrıv vypada jen ja´ ´ ko kus nevzhledneho kamene, ale jeho naˇ ´ ˇ lezce v nem vidı skutecnou hodnotu. Podobˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ´ ne kdyz Buh zkouma nase srdce, nepatra po ´ ´ chybach, ale po drahocennych vlastnostech. ˇ ´ ˇ ˇ Kdyz je najde, raduje se z toho. Vı, ze kdyz ´ ´ na svych vlastnostech budeme nadale praco´ ˇ ´ ´ vat, vysledkem bude neco velmi vzacneho — ˇ ´ ´ ˇ´ verny a oddany Bozı ctitel. ˇ ˚ ˇ Naseho Boha v tom muzeme napodoboˇ ´ ´ ´ vat. Mozna mame sklon se u druhych zaˇˇ ˇ merovat na jejich chyby, ale kdyz se na lidi ´ ´ ˇ budeme dıvat Jehovovyma ocima, budeme ˇ ´ ´ patrat po jejich dobr ych vlastnostech. (Zalm ˚ ˇ 103:8–11, 17, 18) Za ty je pak muzeme po´ ´ ´ ˇ ˇ chvalit. Jaky vysledek to prinese? Nase slova ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ je urcite osvezı a budou se jeste vıce snazit ˇ ´ ´ ´ ´ delat to, co je spravne. My zase pocıtıme ra´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ dost, ktera vyplyva z toho, ze druhym davaˇ ´ me neco dobreho. (Skutky 20:35)

´ Hledejte na druh ´ ych to dobre

ˇ ´ ´ Ocenujte dobre skutky druhych

M

˚ ´ ´ ´ ˇ´ ´ Buh se o nas velmi zajıma, a tak si vsıma ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˚ a vazı nasich dobr ych vlastnostı a skutku. ´ ˇ ˇ ´ ´ Bible nas ujisuje: „Jeho oci se toulajı po cele ´ ´ ˇ ˇ zemi, aby ukazal svou sılu ve prospech tech, ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ jejichz srdce je vuci nemu uplne.“ (2. Paˇ ´ ´ ´ ralipomenon 16:9) Kdyz davame svou lasku ´ ˇ ´ ´ k Bohu najevo tım, ze poslouchame jeho zaˇ ˇ kony, urcite to neujde jeho pozornosti. ´ˇ´ ˇ ´ Jehova nevyhlızı po nasich chybach. Poˇ ´ ˇ ´ kud byˇ to delal, nikdo z nas by pred nım neob´ ´ˇ ˇ ˇ ´ stal. (Zalm 130:3) Spıs je jako clovek, ktery 28


ˇ´ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ´ Jezıs si dobrych skutku ostatnıch lidı vsı´ ˇ ˇ ˇ mal a chvalil je za ne. Jednou se k nemu pri´ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ blızila vystrasena nemocna zena a tajne se ˇ ˇ´ˇ dotkla jeho odevu, aby byla uzdravena. Jezıs ´ ´ ´ ˇ ji pochvalil: „Dcero, tva vıra te uzdravila.“ (Marek 5:34) ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ Pri jine prılezitosti, kdyz Jezıs kazal v jeru´ ´ ´ ˇ ´ zalemskem chramu, videl mnoho bohatych li´ ´ ´ dı, jak tam vhazujı penıze do pokladnice. Pak ˇ ´ ´ ˇ si povsiml chude vdovy, ktera vhodila „dve ´ ´ ´ ´ male mince velmi male hodnoty“. Ostatnı da´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ vali vıce penez nez ona, ale Jezıs videl, ze dala

ˇ´ ´ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ Vsımate si dobrych skutku druhych a chvalıte je za ne?

ˇ ˇ ´ ´ ze srdce, a verejne ji za to pochvalil. Prohlaˇ ´ ˇ´ ´ ˇ sil: „Pravdive vam rıkam: Tato vdova, ackoli ´ ´ ˇ ˇ ˇ je chuda, vhodila vıc nez ti vsichni. Ti vsichˇ ´ ˇ ni totiz vhodili dary ze sveho prebytku, ale ˇ ´ ˇ tato zena vhodila ze sveho nedostatku vsechˇ ˇ ´ ˇ ´ˇ ny prostredky k zivotu, ktere mela.“ (Lukas 21:1–4) ˚ ˇ ˇ´ˇ ´ Jak muzeme Jezıse napodobit? Bible nas ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ vybızı: „Nezadrzuj dobro pred temi, jimz paˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ trı, kdyz je v moci tve ruky to ucinit.“ (Prıslo´ vı 3:27) ´

´

Pochvala ma velkou sılu ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Zijeme v nevdecnem svete, a tak vsichni ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ potrebujeme cıtit uznanı a lasku. Kdyz dru´ ˇ´ ˇ ´ ´ he uprımne chvalıme, posiluje je to a motivu´ ˇ ˇ ˇ´ ´ je, aby se dal snazili ze vsech sil. (Prıslovı 31:28, 29)

ˇ ´ ´ Bible kresany vybızı: „Dbejme jedni o dru´ ˇ ´ he, abychom se podnecovali k lasce a zname´ ˚ ˚ ˇ ˇ nitym skutkum.“ (Hebrejcum 10:24) Urcite ´ ˇ ´ ˇ by se nam zilo lepe, kdyby vsichni projevovali ´ ´ ´ o druhe osobnı zajem, hledali na nich to dob´ ˇ ´ re a ocenovali jejich dobre skutky. Pochvala ´ ´ ma opravdu velkou sılu. ´ ´ ZAJ IMALO BY VAS?

ˇ ˇ ´ ´ ˘ Proc bychom meli ostatnı chvalit ´ ˇ´ ´ za jejich dobre skutky? (Prıslovı 15:23) ˇ ´ ´ ˘ Kdyz nas Jehova zkouma, na co se ˇ ˇ zameruje? (2. Paralipomenon 16:9) ˇ ˇ ´ ´ ˘ Proc bychom meli druhe chvalit? ˇ´ ´ (Prıslovı 3:27)


29

´ KV IZ PRO CELOU RODINU

´ Co je na tomto obr azku ´ ˇ nespravne?

´ ˇ ˇ ˇ´ˇ NAMETˇ K ROZHOVORU: Pro ´ ˇ c Jezˇ ısˇ vyhnal ´ ˇ

1. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

´ ˇ ´ A deti napıUKOL PRO CELOU RODINU: ˇ ´ ˇ ´

ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Prectete si Jana 2:13–17. Ktere ctyri veci jsou ´ ´ ˇ ˇ ˇ na tomto obrazku nespravne? Odpovedi napiste ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ na nasledujıcı radky a obrazek vybarvete.

2. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ 3. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ 4. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

tyto muze z chramu? NAPOVEDA: Prectete si ˇ ˇ ´ ˇ ´ Marka 11:17. Pro e, ze v chramu ´ c bylo ˇ spatn ˇ ˇ ˇ obchodovali? NAPOVEDA: Prectete si 2. Ko˚ ´ rinanum 2:17. S jakou pohnutkou musıme ˇ ˇ ´ ˇ Jehovovi slou aby z nas mel ´ zit,ˇ kdyz chceme, ˇ ˇ ˇ ˇ radost? NAPOVEDA: Prectete si Matouse 22:36–40; 1. Petra 5:2. sou nebo namalujı, jakou cinnostı by mohly ´ ´ dat najevo nesobeckou lasku k Jehovovi. ´ ´ ˇ ´ Pak papır ukazou ostatnım a dohodnete se, ´ ˇ ˇ ˇ kdy byste se teto cinnosti mohli spolecne ˇ venovat.

ˇ ˇ ˘ Odpovedi najdete na strane 25.

ˇ ´ ´ Pokud byste potrebovali vıce kopiı ´ ˚ ˇ „Kvızu pro celou rodinu“, muzete si ´ ´ je vytisknout z webovych stranek www.jw.org.

´ Do sbırky ´ napsana´ posledn´ ı biblicka kniha

Ikonion Lystra

1 n. l.

ˇ ˇ ˇ Zil v Lystre, ˇ ale mel dobrou povest i v Ikoniu

ˇ ´ Zil v prvn ´ ım stoletı n. l.

´ Jeruzalem

ˇ ´ stvorenı Adama

16

´ OT AZKY ˇ A. Dopln. Timoteova maminka

ˇ ˇ ´ a babicka

ho od

ucily znat ´ „svate spisy“. ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ B. Jake mimoradne pozvanı mlady ˇ Timoteus prijal? C. Pavel o Timoteovi napsal: ´ ˇ „Jako dıte s otcem . . .“

ˇ 4026 pr. n. l.

´ BIBLICK ˇ A K ARTI CK A

TIMOTEUS

98 n. l.

ˇ ˇ ˇ Vystrihni, prehni a uloz si

T I M O T E U S

ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ Z JEHO ZIVOTA Presto ´ ˇ ze´ mel ˇ ´ neverıcıho tatınka, stal ´ se „pro ´ ´ vern´ e prıkladem ´ˇ v mluvenı, v chovanı, v lasce, ve vˇ ı´ re, v cudnosti“. (1. Timoteovi 4:12) Rıdil se ˇ ˇ biblickou radou: „Cvi se zboznou ´ ´ c [se] ´ oddanostı jako svym cılem.“ (1. Timoteovi ˇ 4:7) Asi 15 let spolupracoval s apostolem Pavlem. ˇ ODPOV E DI ´ ´ ´ ˇ ´ A. Eunike, Lois, utleho detstvı. (2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15) ˇ ˇ B. Cestovat a slouzit s apostolem Pavlem. (Skutky 16:1–5) ˇ C. „ . . . [se mnou] slouzil jako otrok ˇ ˇ ´ ´ ˚ pri podpore dobre zpravy.“ (Filipanum 2:22)

´ ˇ Lide a zeme ´ 5. Jmenujeme se Gabriela a Raul. Je nam 6 a 9 ˇ ´ ´ˇ ´ ˇ ˚ a zijeme v Brazılii. Vıs, kolik je v Brazılii svedku Jehovo´ vych? Je to 467 000, 607 000, nebo 720 000? ´ ´ ˇ ˇ 6. Ktery puntık ukazuje, kde zijeme? Zakrouzkuj ˇ ´ ˇ ˇ ´ ho a udelej puntık tam, kde zijes ty. Je to od Brazılie daleko?

ˇ ˇ Deti,´ najdete obrazek ´ ˇ ˇ ´ ´ Dokazes najıt tyto obrazky ˇ ˇ ´ v casopise? Popis svymi slovy, co na nich je.

A D B

C


31

˚ ˇ Muzete poznat Boha? ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˘ Po cela staletı se mnozı lide snazı ´ ˇ ´ poznat Boha. Vysledkem je nepreberne ˇ ´ ´ ˚ ´ ˚ ´ mnozstvı nazoru prezentovanych ruzny´ ˇ ´ ˇ mi nabozenstvımi, sektami ci kulty. Kde ˇ vsak hledat pravdu? ´ ˚ ˇ Pomoci vam muze kniha Lidstvo hle´ ´ ´ ´ da Boha. Jeden znamy mexicky spisova´ˇ ´ ´ ˇ tel uvedl: „Knızka je tak utla, ze se ´ ´ ˇ vam vejde do kapsy. Jejı obsah je vsak ´ ´ ´ ´ ´ ´ v porovnanı s jinymi literarnımi dıly miˇ´ ´ ´ ˇ moradny. Kdyby se nalezala v knihovne, ´ ´ ˇ´ ˇ ktera ma 90 000 dalsıch knih, pravdeˇ ´ ˇ ˇ podobne by se ukazalo, ze je ze vsech ˚ ˇ ˇ ˇ´ nejdulezitejsı.“ ´ ˚ ˇ Tuto 384strankovou knihu muzete ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ obdrzet, kdyz vyplnıte pruvodnı ustrizek ˇ ˇ a zaslete jej na nekterou z adres na straˇ ˇ ne 5 tohoto casopisu.

´ ˇ ˇ´ ´ Q Nezavazne zadam o kni´ hu Lidstvo hleda Boha. Jazyk:

LIDSTVO ´ HLEDA

BOHA

´ Jmeno

Adresa

ˇ ´ Q Zarite prosım, aby se ˇ ˇ mnou nekdo bezplatne studoval Bibli.

www.watchtower.org

ˇ Mesto

ˇ

PSC

g12 04-B

spokojenosti vnevlastn

Recommend Documents