Bankovní institut vysoká škola Praha Oceňování majetku
Specifické faktory ovlivňující tržní hodnotu nemovitosti Diplomová práce
Autor:
Lukáš Zimandl Oceňování majetku
Vedoucí práce:
prof. Ing. Josef Michálek, Csc.
Odborný konzultant:
Ing. Petr Ort, Ph.D.
Praha
duben 2010 1
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
Ve Voticích dne 10.4. 2010
……………………………………. Lukáš Zimandl
2
Poděkování
Touto cestou bych rád poděkoval vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Josefu Michálkovi, Csc. a odbornému konzultantovi Ing. Petru Ortovi, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při vzniku této práce.
3
Anotace práce Cílem mé diplomové práce je popis základních principů fungování energeticky úsporných staveb, jejich energeticko-ekonomické optimalizace a zkoumání vlivu architektonické koncepce stavby na její trţní hodnotu. V první kapitole je popisováno dělení staveb dle energetické náročnosti s uvedením základních principů výstavby energeticky úsporných staveb a materiálů vyuţívaných při jejich výstavbě. Následně jsou podrobněji řešeny technologie vyuţívané při výstavbě energeticky úsporných staveb a alternativní zdroje energie. Třetí část je věnována praktickému porovnání energeticko-ekonomické optimalizace novostavby rodinného domu a rekonstrukce rodinného domu, ze kterého je zřejmá potřeba znalosti základních principů výstavby energeticky úsporných staveb a materiálů při rozhodování o nadstandardních prvcích stavby v souvislosti s vlivem na její trţní hodnotu. V závěrečné kapitole je posuzován vliv architektonické koncepce na trţní hodnotu staveb, kde je na příkladech developerských projektů zkoumán hlavní přínos architektonické koncepce pro prodejnost nemovitostí.
The aim of my thesis is a description of the basic principles of energy-efficient buildings, their energy-economic optimalization and the influence of the architectonic conception on the market value of the sustainable houses. The first chapter describes the classification of the buildings according to their energy demand, the basic principles of the construction of the sustainable houses and the materials used for their construction. In the next chapter are considered the technologies used for the construction of the sustainable houses and the alternative energy sources. The third part is devoted to practical comparison of the energy-economic optimalization of the new family house and the refurbished family house, which shows the need for knowledge of the basic construction principles of the sustainable houses and materials in connection with the decision on the superior features of the building and the future effect on its market value. In the last chapter is reviewed the influence of the architectonic conception on the market value. The contribution of the architectonic conception to the marketability is presented on examples of the new real estate projects.
4
Obsah Úvod .................................................................................................................................................................. 7 1. Konstrukce a materiály energeticky úsporných budov ....................................................................... 8 1.1.
Charakteristika tepelně technických standardů budov ................................................................................. 8
1.1.1.
Definice energetických standardů budov ............................................................................................ 9
1.1.2.
Nízkoenergetický dům ...................................................................................................................... 10
1.1.3.
Pasivní dům ...................................................................................................................................... 10
1.1.4.
Stavebně energetická koncepce ........................................................................................................ 10
1.2.
Konstrukční systémy budov ...................................................................................................................... 11
1.2.1.
Masivní konstrukční systém ............................................................................................................. 12
1.2.1.
Lehký konstrukční systém ................................................................................................................ 13
1.2.2.
Střešní konstrukční systémy ............................................................................................................. 15
1.3.
Okna .......................................................................................................................................................... 16
1.3.1.
Zasklení............................................................................................................................................. 17
1.3.2.
Materiály okenních rámů .................................................................................................................. 18
1.3.2.1. 1.3.2.1. 1.3.2.2. 1.3.1. 1.4.
Dřevěný profil .............................................................................................................................. 19 PVC profil .................................................................................................................................... 20 Hliníkové profily .......................................................................................................................... 21 Ukotvení oken ................................................................................................................................... 21
Tepelně izolační materiály a jejich porovnání z hlediska environmentálního dopadu .............................. 22
1.4.1.
Kamenná vlna ................................................................................................................................... 23
1.4.2.
Minerální skelná vlna........................................................................................................................ 24
1.4.3.
Pěnový polystyren - EPS .................................................................................................................. 25
1.4.4.
Extrudovaný polystyren - XPS ......................................................................................................... 26
1.4.5.
Pěnové sklo ....................................................................................................................................... 27
1.4.6.
Porovnání produkce energie a emisí při výrobě tepelné izolace ....................................................... 28
2. Technické vybavení energeticky úsporných staveb................................................................................. 29 2.1.
3.
Způsoby získávání energie pomocí obnovitelných zdrojů ......................................................................... 29
2.1.1.
Solární energie .................................................................................................................................. 29
2.1.2.
Energie prostředí - tepelná čerpadla.................................................................................................. 31
2.1.1.
Energie biomasy ............................................................................................................................... 32
2.2.
Vytápění .................................................................................................................................................... 33
2.3.
Větrání a chlazení ...................................................................................................................................... 34
2.4.
Výroba teplé uţitkové vody ....................................................................................................................... 35
2.5.
Alternativní zdroje elektrické energie........................................................................................................ 36
2.6. Inteligentní systémy ................................................................................................................................... 36 Optimalizace energetické náročnosti ................................................................................................... 38 3.1.
Energetická optimalizace novostavby rodinného domu ............................................................................ 39
3.1.1. 3.1.1.1. 3.1.1.2. 3.1.1.3.
Varianta s vyšší energetickou náročností .......................................................................................... 40 Stavební konstrukce...................................................................................................................... 40 Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla ........................ 45 Tepelně technické vlastnosti budovy ............................................................................................ 46
5
3.1.2. 3.1.2.1. 3.1.2.2. 3.1.2.3.
Stavební konstrukce...................................................................................................................... 47 Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla ........................ 50 Tepelně technické vlastnosti budovy ............................................................................................ 51
3.1.3.
Zhodnocení energeticko-ekonomické optimalizace .......................................................................... 52
3.1.4.
Ocenění nemovitosti podle vyhlášky ................................................................................................ 55
3.1.5.
Trţní hodnota nemovitosti zjištěná porovnávací metodou ............................................................... 56
3.2.
Energetická optimalizace rekonstrukce rodinného domu .......................................................................... 57
3.2.1. 3.2.1.1. 3.2.1.2. 3.2.2. 3.2.2.1. 3.2.2.2.
Rodinný dům před rekonstrukcí........................................................................................................ 57 Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla ........................ 58 Tepelně technické vlastnosti budovy ............................................................................................ 59 Rodinný dům po rekonstrukci ........................................................................................................... 60 Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla ........................ 61 Tepelně technické vlastnosti budovy ............................................................................................ 62
3.2.1.
Zhodnocení energeticko-ekonomické optimalizace .......................................................................... 63
3.2.2.
Ocenění nemovitosti podle vyhlášky ................................................................................................ 65
3.3.
4.
Varianta s niţší energetickou náročností........................................................................................... 47
Energeticko-ekonomická optimalizace bytové výstavby ........................................................................... 66
3.3.1.
Vícenáklady realizace nízkoenergetického a pasivního bytového domu .......................................... 68
3.3.2.
Úspory nákladů na vytápění a efektivnost jednotlivých opatření ..................................................... 69
3.4.
Energetická náročnost výstavby a provozu budov..................................................................................... 70
3.5.
Vývoj poţadovaných hodnot prostupu tepla ............................................................................................. 72
3.6.
Vývoj cen energií ...................................................................................................................................... 73
3.7.
Ekonomická motivace - zelená úsporám ................................................................................................... 74
3.8. Vliv průkazu energetické náročnosti budov na trh s nemovitostmi ........................................................... 75 Vliv architektonické koncepce stavby na její tržní hodnotu.............................................................. 77 4.1.
Základní znaky architektonické koncepce energeticky úsporných staveb ................................................. 77
4.2.
Architektonická koncepce v developerských projektech ........................................................................... 79
4.2.1.
Developerský projekt řadových domů v Unhošti.............................................................................. 79
4.2.1.
Developerský projekt bytové výstavby "Central Park"..................................................................... 84
4.2.1.
Developerský projekt Konopiště resort............................................................................................. 86
Závěr ............................................................................................................................................................... 89 Seznam použité literatury.............................................................................................................................. 91 Seznam tabulek .............................................................................................................................................. 92 Seznam grafů .................................................................................................................................................. 92 Seznam obrázků ............................................................................................................................................. 93 Seznam příloh ................................................................................................................................................. 93
6
Úvod Vzhledem ke stále rostoucí poptávce po energeticky úsporných stavbách je při jejich oceňování nezbytná znalost jejich základních principů. Znalost těchto principů ulehčuje a zpřesňuje rozhodování o nadstandardních prvcích stavby, které mají vliv na její trţní hodnotu. K významu informovanosti o prvcích energeticky úsporných staveb přispívá také stále rychlejší vývoj stavebních materiálů a technologií sniţujících jejich energetickou náročnost, který probíhá v posledních letech. Tato diplomová práce objasňuje základní principy výstavby energeticky úsporných staveb z architektonického a stavebně technického hlediska. V diplomové práci popisuji dělení staveb dle energetické náročnosti, základní principy výstavby energeticky úsporných staveb a materiály vyuţívané při jejich výstavbě. V další kapitole se zabývám technologiemi vyuţívanými při výstavbě energeticky úsporných staveb a zejména alternativními zdroji energie, které v poslední době doplňují a částečně i nahrazují klasické zdroje vytápění a ohřevu teplé vody. Dále je v diplomové práci porovnáván praktický příklad energeticko-ekonomické optimalizace novostavby rodinného domu, jehoţ výstavba je realizována z konstrukcí splňujících tepelně technické normy s variantou v nízkoenergetickém standardu. Energeticko-ekonomická optimalizace je v tomto případě zaměřena na porovnání spotřeby energie a nákladů vynaloţených na realizaci stavby v nízkoenergetickém standardu, kde je zkoumán vliv energeticky úsporných opatření na ocenění stavby podle vyhlášky a na zjištěnou trţní hodnotu stavby. Podobné porovnání je provedeno také na příkladu rekonstrukce rodinného domu. V závěrečné kapitole je hodnocen vliv architektonické koncepce na trţní hodnotu staveb a na příkladech developerských projektů je demonstrován hlavní přínos architektonické koncepce na prodejnost nemovitostí.
7
1. Konstrukce a materiály energeticky úsporných budov V průmyslově vyspělých zemích se výstavba nízkoenergetických domů poslední dobou stává jiţ nutností. Proto byla zavedena řada nových legislativních a technických předpisů. Na území bývalého Československa ovšem byla výstavba poplatná normám a předpisům své doby, její tepelně technické parametry byly stanoveny s ohledem na relativně levné energie, šetření energií se výrazně nepodporovalo, spíše naopak. I v době mimo topnou sezónu se topilo, aby vyšší spotřeba paliva zajistila dostatečně vysoký limit pro příští rok.
1.1. Charakteristika tepelně technických standardů budov Nejpouţívanějším kritériem pro rozdělení budov s nízkou energetickou náročností je plošná měrná spotřeba tepla na vytápění vztaţená na 1 m2 podlahové plochy vytápěné části budovy a 1 rok V existujících obytných budovách představuje v našich podmínkách přibliţně 165 -195 kWh/m2 za rok. V současné době byla v ČR přijata řada zákonů, norem, předpisů a nařízení, které podporují úspory energií, ekologii a jsou v souladu se směrnicemi EU a dalšími mezinárodními závazky. Mají zabezpečit podstatné sníţení spotřeb energií jak u stávajících budov tak u nové výstavby. Zároveň je snahou aby nově vznikající legislativa podporovala a napomáhala vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, které minimálně poškozují ţivotní prostředí a šetří zásobu fosilních paliv. Nejvýznamnějšími právními normami v ČR, které se zabývají úsporami energií při uţívání budov, jsou zejména zákon č. 604/2000 Sb. o hospodaření energií a k němu vydané prováděcí vyhlášky. S výše uvedenými právními normami korespondují technické normy. Dnes závazná ČSN 730540-2 nám předepisuje tepelně technické parametry, které musí mít kaţdý nový či rekonstruovaný dům.1
1
(Klobušník, 2010)
8
1.1.1.
Definice energetických standardů budov
Nejrozšířenějším zástupcem konceptu energeticky efektivního domu je nízkoenergetický dům, jehoţ zdokonalováním se dospělo ke standardu energeticky pasivního domu. Výjimkou nejsou ani energeticky nulové, nebo plusenergetické domy. Jejich odlišnost spočívá především v řešení energetických soustav, jejich stavebněkonstrukční řešení v principu odpovídá standardu pasivního domu. Další vylepšování parametrů např. tepelných vazeb konstrukcí by bylo jiţ nerentabilní a těţko dosaţitelné. Při kategorizaci těchto budov se výpočtové postupy a dílčí poţadavky na mezinárodní úrovni liší a navíc můţe být ve skutečném provozu budov různého energetického standardu spotřeba tepla na vytápění značně odlišná od předpokladů standardizovaného výpočtu.2 Tabulka 1 - Charakteristika tepelnětechnických standardů budov Tepelnětechnický standard
Starší
Novostavba
výstavba
Nízkoenergetický
Energeticky
dům
pasivní dům
Hodnota U konstrukcí (W/m2.K)
0,9-1,1
0,3-0,4
0,18-0,25
0,1-0,15
Hodnota U oken (W/m2.K)
2,5
1,8
1,3
0,8
Tepelný příkon (W/m2)
110
60
20-30
10
Teplo na vytápění (kWh/(m2.a))
180-220
80-120
30-50
Max. 15
Teplo na ohřev vody (kWh/m2.a))
30-35
25-30
20-25
10-15
Elektrická energie (kWh/m2..a))
30-35
30-35
20-25
10-15
Celková měrná potřeba energie (kWh/m2.a))
235-285
135-185
70-100
35-42
V praxi se ukazuje, ţe pro sníţení energetické spotřeby domu na vytápění z běţných 100 kWh/m2 na polovinu (hraniční hodnota nízkoenergetického domu) jsou potřeba vstupní investiční náklady vyšší o 5 – 10 %. Je zde však docíleno provozních nákladů o cca 40% niţších oproti běţnému domu postavenému podle současných technických norem a dům vykazuje mnohem vyšší kvalitu vnitřního prostředí.
2
(Nagy, 2009)
9
1.1.2.
Nízkoenergetický dům
Za nízkoenergetické domy jsou povaţovány budovy s potřebou tepla na vytápění maximálně 50 kWh /m2 vytápěné plochy za rok. U nízkoenergetického domu nejsou kladeny kritéria tvaru budovy, jsou zde pouze doporučené hodnoty vysokého tepelněizolačního standardu, nízké neprůvzdušnosti obvodových konstrukcí, omezení vlivu tepelných mostů, zvýšené solární zisky, řízené větrání s rekuperací tepla a účinný systém vytápění
1.1.3.
Pasivní dům
Vývoj energeticky úsporných objektů dospěl aţ k pasivním domům, které se pomalu stávají aktuálním trendem v evropském stavebnictví. Měrná potřeba tepla na vytápění je u pasivních domů menší neţ 15kWh/m2 vytápěné plochy za rok. Tento parametr je však jen jedním z mnoha náročných poţadavků. Vytápění pasivního domu je zpravidla zajištěno pouze přihříváním čerstvého vzduchu, který do domu dodává mechanický větrací systém, pomocí vzduchu znečištěného, jenţ odvádíme ven. Další část potřebného tepla na vytápění získáváme slunečním zářením, které přichází ve dne okny s vysokou propustností a dále z provozu elektrických spotřebičů a od osob které v domě pobývají. Budova musí být vzduchotěsná, coţ se při výstavbě testuje pomocí metody Blower door test. Poznatky a zkušenosti s pasivními domy lze s úspěchem vyuţít i při rekonstrukci stávajících staveb a takto zvýšit jejich komfort a hodnotu a současně výrazně sníţit provozní náklady.
1.1.4.
Stavebně energetická koncepce
Energeticky úsporný dům se můţe vzniknout z jakéhokoliv návrhu budovy, pokud se zohlední nezbytné stavebně-konstrukční a technické poţadavky a to v případě novostavby i renovace. Zásadní koncepční rozhodnutí se uskutečňují ve stadiu prvotního návrhu stavby, toto stadium je jednoznačně nejdůleţitější. V tomto prvotním stádiu je tedy důleţité do návrhu architektonického a provozního řešení zahrnout také energetickou optimalizaci budovy. Prvotní výsledky ukazatelů potřeby tepla mohou v dalších krocích ovlivnit prvotní architektonický a provozní návrh budovy z hlediska hmotově prostorového konceptu, tvarového řešení, orientace hlavní fasády, velikostí prosklených ploch nebo členění provozu budovy na vytápěné a nevytápěné zóny. Energetická náročnost finálního řešení se ověřuje podrobným výpočtem.
10
Návrh domu výrazně ovlivňují lokální klimatické podmínky, především teplota venkovního vzduchu a mnoţství dopadajícího slunečního záření. Dalším faktorem ovlivňujícím stavebně-energetickou koncepci je tvarové řešení budovy, které je definováno poměrem mezi ochlazovanou plochou obvodových konstrukcí budovy A a obestavěným prostorem budovy V, budova by měla mít co nejmenší teplosměnný povrch, kterým se teplo odevzdává do vnějšího prostředí. Tato hodnota se nazývá faktor tvaru a výrazně ovlivňuje spotřebu tepla na vytápění. Kompaktní stavba se mimo jiné i snáze realizuje, coţ se můţe odrazit i v její ceně, protoţe obvodový plášť představuje velký podíl na investičních nákladech domu. Větší výhodu mají v tomto ohledu řadové nebo vícepodlaţní domy. Pro dosaţení dobré energetické kvality samostatně stojícího rodinného domu se doporučuje nepřekročit poměr A/V = 0,7. Respektování zásady zmenšení ochlazovaných ploch na minimum spolu s velmi kvalitní tepelnou izolací obvodového pláště budovy, kvalitními tepelně izolačními okny, konstrukcí s minimalizací tepelných mostů a utěsněním objektu lze výrazně sníţit tepelné ztráty prostupem. Vysoký stupeň tepelné izolace má také další výhody, zaručuje vysokou povrchovou teplotu vnitřních konstrukcí, kdy není nutno tyto konstrukce ohřívat aktivním zdrojem tepla. Díky nízkému rozdílu teploty povrchu a teploty vzduchu je zajištěna vysoká tepelná pohoda
1.2. Konstrukční systémy budov Konstrukční systém mohou tvořit masivní, lehké či kombinované stavební systémy. Energeticky úsporná výstavba nepředstavuje zcela novou definici navrhování, jde spíše o zdokonalování ověřených postupů a jejich přizpůsobení novým poţadavkům. Obvodové a ostatní konstrukce oddělující prostory s rozdílnými teplotami vzduchu musejí splňovat mnohé stavebně-konstrukční a stavebně-fyzikální poţadavky, které jsou výrazně přísnější neţ u dosud převaţující výstavby. Mezi základní poţadavky související s energetickými vlastnostmi budovy patří. - omezení prostupu tepla - vyloučení průniku vzduchu konstrukcemi - omezení účinku tepelných mostů v místech vzájemného napojení konstrukcí - vyloučení nebo alespoň omezení kondenzace par v konstrukcích - zabezpečení dostatečné teploty na vnitřním povrchu konstrukcí i při velmi nízkých teplotách venkovního vzduchu 11
Tabulka 2 - Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U obvodovou stěnou
součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)] lehká Obvodová stěna těžká
1.2.1.
běžná výstavba (ČSN 73 0540-2) požadované doporučené 0,30 0,20 0,38 0,25
nízkoenergetický doporučené 0,15 0,19
pasivní dům doporučené 0,12 0,15
Masivní konstrukční systém
Na volbu nosného systému budovy a volbu skladeb obvodových konstrukcí se zpravidla soustřeďuje největší pozornost při navrhování konstrukcí stavby. V současnosti mají ještě stále masivní stavby vyšší kredit na trhu nemovitostí a proto i mnoho investorů volí tento typ konstrukce. Konstrukční systém můţe být tvořen z kamene, keramiky, vápenopískového materiálu, z lehkých betonů, monolitické konstrukce z betonu a ţelezobetonu. U pasivních a nízkoenergetických staveb není u masivních konstrukcí očekáváno splnění energetických poţadavků, ale především bezpečné přenesení účinků působícího zatíţení. Nejpouţívanějším materiálem jsou v našich podmínkách cihelné zdící prvky, které bez dodatečného zateplení dosahují hodnot nízkoenergetické nebo pasivní stavby jen velmi obtíţně a navíc s velkým obsahem primární energie. Výhodnější je tedy pouţití co nejtenčí masivní stěny, která bezpečně přenese zatíţení, například stěny vyzděné z keramických bloků tloušťky 175 mm splňují poţadavky na výstavbu dvoupodlaţní budovy s rozpětím stropů do 4 800 mm a s výškou stěn do 3 000 mm. Stěny vyzděné z vápenopískových cihel je moţné stejnou stavbu realizovat s tloušťkou stěn 150 mm. Při pouţití pórobetonových tvárnic, které dosahují niţší pevnosti v tlaku lze dosáhnout tloušťky stěny 200 aţ 240 mm. Pro výstavbu pasivních domů se také často vyuţívají masivní skeletové i stěnové konstrukce ze ţelezobetonu, který dokáţe přenést vysoké zatíţení a vyznačuje se dobrými tepelně akumulačními vlastnostmi. Monolitický beton se ve výstavbě pouţívá také v kombinaci s cementovláknitými deskami, které vytváří tzv. ztracené bednění při výstavbě.3
3
(Chybík)
12
Obrázek 1 - Cihelný systém POROTHERM
1.2.1.
Obrázek 2 - Systém Velox – ztracené bednění
Lehký konstrukční systém
Pro lehké konstrukční systémy je vyuţíváno především dřevo jako hlavní nosný prvek. Nejčastějším systéme dřevěných konstrukcí je tzv. "two by four" kdy se pro výstavbu nosných konstrukcí pouţívají fošny o rozměru 2 x 4 palce případně 2 x 6 palců. Ztuţení konstrukce zajišťují OSB desky, které po utěsnění a přelepení spár mají současně funkci parotěsné zábrany. Dřevostavby se vytvářejí také z prefabrikovaných panelů, které jsou výhodné především pro jejich rychlost výstavby. Prefabrikované panely se vyrábějí v dílně, kde je moţné dosahovat vysoké kvality a přesnosti. V poslední době se také ve stále vyšší míře pouţívají masivní dřevěné panely označované KLH. KLH panely jsou velkoformátové lepené vícevrstvé konstrukční panely z masivního smrkového dřeva. Vyrábějí se lepením smrkového řeziva ve 3,5 nebo 7 vrstvách. Sousední vrstvy jsou uloţeny vţdy kolmo k sobě. Hoblované a uměle vysušené smrkové desky v tloušťkách 13, 19, 30, 40 mm jsou lepeny PUR lepidlem pod vysokým tlakem ve velkoformátovém lisu. Panely lze vyrábět v maximálním formátu 2 950 mm x 16 500 mm a tloušťkách panelů od 60 mm do 500mm, lze tak panely vyuţívat při výstavbě obytných domů i továrních hal. Vzduchotěsnost panelů a následná tepelná izolace zajišťují nízkoenergetický provoz těchto staveb. Výrobce navíc zaručuje, ţe tyto panely vyráběné za velmi přísné kontroly produkce, nemají ţádné škodlivé chemické emise a tudíţ jsou stavby realizované z panelu KLH ekologicky nezávadné. Naopak bytové klima díky zdivu z chemicky neošetřovaného smrkového dřeva je velmi příjemné. Další výhodou této technologie je rychlost stavění a následná obyvatelnost ihned po dokončení montáţe.4
4
(Chybík)
13
V německy mluvících zemích je podíl dřevostaveb na trhu asi 15%, u nás přesné statistiky neexistují, odhad lidí z oboru se pohybuje mezi 1-2% z celkové bytové výstavby. Růstový potenciál je tedy značný. V poslední době se začínají u nás prosazovat vedle dřevěných rodinných domů i bytové domy stavěné jako dřevostavba. Dřevostavby jsou a budou plnohodnotným stavebním systémem a navíc v největší míře splňují poţadavky na zdravé a ekologické bydlení. Vzhledem ke stále dotovaným cenám energií není jejich ekonomická výhodnost zřejmá na první pohled. V zemích evropské unie jsou tyto stavby ekonomicky zcela srovnatelné s ostatními stavebními systémy a navíc poskytují svým obyvatelům příjemné přírodní a ekologické ţivotní prostředí v duchu trvale udrţitelného rozvoje.
Obrázek 3 - Příklady staveb z lehkého konstrukčního systému
14
1.2.2.
Střešní konstrukční systémy
Střecha je konstrukce nad posledním podlaţím stavby. Střešní konstrukce lze realizovat jako ploché, pultové, šikmé, zkosené, zakřivené a další. Konstrukce střešního pláště plochých střech se dá řešit více způsoby, podle nichţ rozlišujeme ploché střechy jednoplášťové, dvouplášťové, víceplášťové, nebo inverzní, které mají výhodu v menším namáhání hydroizolační vrstvy. Ploché střechy lze také realizovat jako vegetační, takovýto typ střech má velký přínos pro regulaci tepelných zisků a ztrát v průběhu ročních období. V letních měsících zamezuje vegetační vrstva přímému dopadu slunečních paprsků a částečně reguluje teplotu, zajišťuje tak tepelnou pohodu v místnostech pod takovouto střechou. V zimních měsících naopak slouţí jako izolace, která zamezuje únikům tepla. Šikmé střechy, které jsou nejběţnějším typem střech u rodinných domů lze dělit dle tvaru na pultové, sedlové, valbové, stanové a mansardové. Konstrukci šikmých střech tvoří nejčastěji dřevěný krov. Krov musí zajistit přenos zatíţení vlastní konstrukce, sněhu nebo větru do nosné konstrukce budovy. U šikmých střech je nejčastěji realizována tepelná izolace pomocí minerální vlny uloţené mezi krokve a pod krokvemi, čímţ je zajištěno potlačení tepelných mostů. V menší míře jsou realizovány například nadkrokevní systémy, které nesniţují výšku stropu v interiéru a umoţňují zanechat, z estetického hlediska, odkrytý krov. Izolace střešních konstrukcí je velice důleţitá, má význam pro izolaci před zimou i teplem. V letních měsících je střešní konstrukce vystavena intenzivnímu přímému slunečnímu záření, izolace v těchto měsících musí zajistit tepelnou pohodu v podkrovních místnostech. Naopak v zimních měsících je střešní konstrukce intenzivně ochlazována a dochází touto konstrukcí k vysokým tepelným ztrátám. Tabulka 3 - Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U střešní konstrukcí součinitel prostupu tepla běžná výstavba (ČSN 73 0540-2) nízkoenergetický pasivní dům
U [W/(m2.K)]
požadované
doporučené
doporučené
Doporučené
Střecha plochá a šikmá do 45° 0,24
0,16
0,12
0,10
Střecha lehká nad 45°
0,20
0,14
0,12
0,30
15
1.3. Okna V současnosti, kdy probíhá vysoký nárůst výstavby energeticky úsporných staveb, je kladen důraz na tepelnětechnickou kvalitu výplňových konstrukcí stavebních otvorů. Okna ve vnějších stěnách budovy plní několik důleţitých funkcí, především světelně-optickou funkci, která zajišťuje dostatečné denní osvětlení místností a větrání vnitřních prostor budovy, mezi další funkce patří psychologická funkce, bezpečnostní funkce a estetická funkce. Z hlediska trţní hodnoty nemovitosti nemůţeme opomenout fakt, ţe hodnotu nemovitosti podstatně zvyšuje kvalitní výhled z okna. Výhled do okolí je nutné zohlednit jiţ od počátku navrhování stavby, kvalitní výhled je však také podmíněn dostatečně velkou prosklenou plochou. Velká plocha skla však klade vysoké nároky na nadstandardní izolační vlastnosti zasklení a promyšlený systém stínění, který zabrání přehřívání místností letním období. Z hlediska spotřeby energií jsou na okna kladeny dva protichůdné poţadavky. Okny by mělo unikat ven co nejméně tepla a současně by jím mělo procházet co nejvíce sluneční energie. Z hlediska energetických ztrát je důleţité okna a dveře posuzovat z hlediska kvality zasklení, rámu a ukotvení.
Tabulka 4 - Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla v nízkoenergetických a pasivních domech
běžná výstavba (ČSN 73 0540-2) nízkoenergetický Rám okna UF Zasklení okna Ug
Okno celkem Uw
Standardní
< 2,0
1,1 - 1,3
< 1,7
Energeticky úsporný
< 1,8
0,8 - 1,0
< 1,5
Nízkoenergetický
< 1,4
0,7 - 0,9
< 1,2
Pasivní
< 1,0
0,4 - 0,6
< 0,8
Typ domu
16
1.3.1.
Zasklení
V současné době se vyrábějí okna s velmi nízkým součinitelem prostupu tepla. Lze ho dosahovat osazením izolačního trojskla, případně dvojskla, kde je mezi skly uchycena plastová pokovená fólie "Heat mirror" zlepšující parametry zasklení . Pouţitím takovéhoto zasklení lze dosáhnout hodnot součinitele prostupu tepla pod 0,6 W/(m2.K) u Heat mirror zasklení hodnot aţ 0,3 W/(m2.K) Vhodné zasklení je nutné posuzovat z několika hledisek, důleţité jsou především: - propustnost viditelného světla
Tvis (%)
- prostup energie slunečního záření
g (%)
- koeficient prostupu tepla
Ug (W/m2.K)
- hlukový útlum
Rw (dB)
Zasklení s vysokou hodnotou prostupu intenzity osvětlení (> 70%) je vhodné pro pouţití v interieru s velke hloubkou, nebo nepříznivými vnějšími světelnými podmínkami, nebo pro okna malých rozměrů, naopak pro celoprosklené fasády bez dostatečného zastínění je vhodné vyuţívat zasklení s nízkou hodnotou prostupu intenzity světla (< 50%) Na okna orientovaná na jiţní a západní strany dopadá v letních měsících velké mnoţství slunečního tepla, které můţe dosahovat intenzity aţ 1000 W/m2. Pokud nejsou okna zastíněna prochází do interiéru teplo, které je akumulováno a po skončení svitu sekundárně vyzařováno. Tento fakt výrazně zhoršuje komfort v místnosti. Efektivnějším řešením je potlačení prostupu slunečního záření samotným sklem. Neustálé zdokonalování technologie pokovování umoţňuje selektivně regulovat prostup viditelného světla a slunečního záření. Solární faktor g je moţné sníţit aţ na hodnotu kolem 20%. Na druhou stranu sluneční záření představuje v zimním období tepelné zisky. S touto energií zadarmo pracují především pasivní domy, které s ní po většinu chladných měsíců vystačí. Jiţ při jejich návrhu je ale nutné řešit odstínění letního slunce, ať konstrukcí budovy nebo stínící technikou.
17
Koeficient prostupu tepla Ug udává mnoţství tepla, které projde za časovou jednotku jedním m2 stavebního dílce při teplotním rozdílu uvnitř a venku o 1 Kelvin. Čím niţší je hodnota U, tím vyšší jsou izolační schopnosti. Zlepšení izolačních vlastností se dosahuje rozdělením meziskelního prostoru na více komor, přidáním pokovení do systému a plnění iertnímy plyny (argon, krypton). U nejpouţívanějších typů dvojskel je dosahováno hodnoty cca 1,1 - 1,3 W/m2.K, u vysoce kvalitních izolačních trojskel, nebo dvojskel s vrstvami pokovených folií v meziskelním prostoru je dosahováno hodnot aţ 0,3 W/m2.K.
Tabulka 5 - Hodnoty izolačních skel Ug (W/m2.K) Krypton 1,0
Tvis (%)
g (%)
Rw (dB)
Izolační dvojsklo
Ug (W/m2.K) Argon 1,1
81
58
32
Izolační trojsklo
0,6
0,5
71
45
34
Interm TF pasiv 70/60
0,9
0,8
70
60
34
Interm TF pasiv 70/50
0,7
0,6
66
54
38
Interm TF sporo standart
0,6
0,5
69
48
40
Interm TF select 60/30
0,6
0,5
62
35
41
Interm TF sporo extra
0,6
0,4
63
34
47
Interm TF sporo super
-
0,3
60
27
51
zdroj: Izolační skla a.s.
1.3.2.
Materiály okenních rámů
Materiál okenního rámu není rozhodující, běţně se pouţívají plastová, dřevěná i kombinovaná okna, musí však mít vynikající tepelně technické vlastnosti. Okenní rámy jakoţ i okenní konstrukce prošly během let mnoha změnami, které přinesly různé trendy pouţívaných materiálů a poţadavků na design. Jeden z předpokladů pro kvalitní okenní rám však zůstává tuhost rámu a tepelně izolační schopnosti pouţitých materiálů.
18
1.3.2.1.
Dřevěný profil
Materiálová báze dřeva je vhodná pro okenní a dveřní konstrukce. Výhodou dřevěných vlysů, především okenních konstrukcí jsou zejména dobré tepelně izolační vlastnosti, nízká roztaţnost a poţární odolnost. Pro výrobu oken a dveří se pouţívají především domácí jehličnaté dřeviny smrk, modřín a borovice, z listnatých dřevin dub. Rovněţ se často vyuţívají exotické dřeviny, meranti, mahagon apod. Pro zlepšení mechanických a estetických vlastností se dřeviny lepí z několika vrstev, vznikají tzv. eurohranoly, jako součást unifikovaného europrogramu výroby oken ve vyspělých evropských státech. Eurohranoly se nejčastěji vyrábí v tloušťce 68 nebo 78 mm. Pro zlepšení izolačních vlastností a trvanlivosti dřevěných rámů mohou být dřevěné profily opláštěny z vnější strany hliníkovým profilem. Dřevo-hliníkové rámy se vyrábí v tloušťce aţ 124 mm. Okna dosud pouţívaná v energeticky úsporných domech (se součinitelem prostupu tepla UW = 1,5 W/(m2 . K)) jsou pro energeticky pasivní domy nevyhovující. V těchto domech je třeba aplikovat okna s UW = 0,8 W/(m2 . K). Aby okno jako celek dosáhlo této hodnoty součinitele prostupu tepla, musejí vlysy okenního rámu a křídla dosáhnout hodnoty cca UF < 1,0 W/(m2 . K).5 U vlysů na materiálové bázi dřeva jde o speciální eurohranoly s tloušťkou větší neţ 70 mm, u nichţ střední lamelu nahrazuje vysoce účinný tepelný izolant. Nejčastěji se pouţívá polyuretanová pěna, respektive její kombinace s dřevěnými třískami – purenit, který má vyšší mechanické vlastnosti a jen o málo lepší tepelně-technické. Z jiných tepelně-izolačních materiálů pouţívaných na vlysy oken určených do nízkoenergetických a energeticky pasivních budov je to například korek jako přírodní materiál.
5
(Ing. Jochim, a další, 2010)
19
Obrázek 4 - Příklady oken s dřevěným rámem
1.3.2.1.
PVC profil
Plastové profilové systémy řadíme mezi komorové systémy, skládají se z komorového křídla a komorového rámu. Komory tvoří samostatné vzduchotěsně uzavřené části konstrukce. Vnitřek konstrukce se vyztuţuje v místech největšího momentu, čímţ se zabraňuje deformaci profilu. Výztuţ tvoří ocelové, laminátové nebo hliníkové vyztuţovací profily. Systém je jednoduchý na zpracování, variabilní s mnoţstvím barevných úprav i povrchového provedení a nenáročný na provoz a údrţbu. Pro zlepšení izolačních vlastností je moţné plastové profily vyplnit izolačním materiálem.
Obrázek 5 - Okna s PVC profilem
20
1.3.2.2.
Hliníkové profily
Pevnost hliníku je výhodou při výrobě oken, lze tak dosahovat subtilnějších rámů a zvětšovat tak plochu zasklení při zachování velikosti stavebního otvoru. Hliníkové profily jsou tvarově stálé. Přesná výroba umoţňuje vícekomorová řešení profilů s těsněním na křídle i rámu. Z hlediska bezpečnosti je výhodou hliníkových profilů jejich nehořlavost a odolnost proti násilnému vypáčení. Z hlediska údrţby jsou hliníkové profily téměř bezůdrţbové díky své materiálové stálosti. Obrázek 6 - Hliníkový profil
1.3.1.
Ukotvení oken
Ukotvení okna je prováděno v místě napojovací spáry, kterou je potřeba řešit tak aby zde nevznikaly tepelné mosty, aby nedocházelo k pronikání vzdušné vlhkosti z interiéru do místa napojení, aby zde nezatékalo a aby tato spára vykazovala i hlukový útlum. Zároveň musí umoţnit vzájemné dilatační pohyby okna a stěny, které mohou být výrazně rozdílné. Kvalitní napojení okenního rámu zůstává často opomíjeno. Nebezpečím je vlhký vzduch prostupující spárou, který v místě rosného bodu kondenzuje, zvlhčuje izolant, tím zhoršuje tepelněizolační vlastnosti PUR pěny. Důsledkem je poškození izolace s povrchovou teplotou blízkou teplotě venkovní, kde kondenzace vzniká jiţ na vnitřním povrchu spáry a dochází ke vzniku plísní v ostění. Tomuto poškození je moţné předcházet kvalitním flexibilním utěsněním spáry zevnitř parozábranou a zvenku paropropustným avšak voděodolným materiálem.
21
Obrázek 7 - Detail kotvení oken do masivní stěny
1.4. Tepelně izolační materiály a jejich porovnání z hlediska environmentálního dopadu Důkladné zateplení budov je jedním z nejdůleţitějších opatření sniţující energetickou náročnost staveb. Nedostatečně izolovanými konstrukcemi oddělujícími vnitřní prostředí od vnějšího dochází k vysokému úniku tepelné energie, sniţuje se tepelná pohoda v interiéru a dochází ke kondenzaci vlhkosti na stěnách, která vede k tvorbě plísní. V dřívějších dobách se jako tepelné izolace pouţívaly pouze přírodní materiály, jako sláma, seno, mech. V polovině 60. let minulého století se začaly ve větší míře objevovat plasty, které se široce uplatnily především v izolacích spodních částí budov, dnes ovšem patří i mezi nejpouţívanější tepelné izolace. V důsledku nízké produkce přírodních izolačních materiálů a nezohledňování nákladů na odstraňování umělých materiálů je cena přírodních materiálů v současné době vyšší. Podle umístění izolace ve stavbq se většinou dělí na: izolace spodní stavby, která musí být odolná proti vodě a musí vykazovat vysokou pevnost v tlaku, fasádní, izolace šikmých střech, izolace ve vnitřních prostorech a izolace podlah. Při vyhodnocování budov z hlediska spotřeby energie se v poslední době stále více prosazuje rozšíření pohledu na energetickou náročnost LCA (life cycle asessment), který dává úplnější pohled na celý ţivotní cyklus zařízení a jeho vliv na ţivotní prostředí.Mezi hlavní činitele posuzované z hlediska ţivotního cyklu patří produkce emisí CO2, SO2 a spotřeba energie. Dalšími hledisky v hodnocení environmentálního dopadu můţe být také ţivotnost jednotlivých izolací a jejich recyklovatelnost. V následujících kapitolách jsou popsány vlastnosti několika nejpouţívanějších izolačních materiálů.6
6
(Bureš, 2010)
22
1.4.1.
Kamenná vlna
Při výrobě kamenné vlny je hlavním procesem tavení čediče, coţ je v podstatě sopečná hornina. K procesu tavení čediče dochází ve speciální kupolové peci, teplota při tavení přesahuje 1500°C. Tavením sopečné horniny, čediče vzniká láva, která se nechává vytékat na rotující válec, a tím vznikají pomocí odstředivé síly malé kapky. Tyto kapky odlétají do tzv. usazovací komory. Malé kapky se vlivem velké rychlosti při odstředivé síle natáhnou na jemné vlákno. Tímto procesem vzniká hlavní část "kamenné vlny", vlákna. Do vláken následně bývá vstříknuto pojivo a dále vodoodpudivé přísady (hydrofobizační olej), proti plísňové a další přísady. Vlákno se rovnoměrně usadí na pás a pokračuje do vytvrzovací pece, kde se spolu s pojivem a všemi přísadami teplem vytvrzuje. Z vytvrzovací pece vychází pás kamenné vlny přes přítlačné zařízení, které spolu s rychlostí posuvu pásu a intenzitou přísunu vláken zajišťuje poţadovanou objemovou hmotnost a tloušťku konkrétního výrobku. Dále tento pás pokračuje přes chladící komoru k diamantové pile, tato nařeţe hotový výrobek z kamenné vlny na poţadovaný formát. Díky svému čedičovému základu má kamenná vlna vysoký bod tání (> 1000°C) a proto dobře odolává ohni. Neměla by však být dlouhodobě vystavována vlhku. Při výrobě vláken kamenné vlny z čediče vzniká velké mnoţství vzduchových mezer a tím je zaručena vysoká paropropustnost neboli nízký difúzní odpor. Tím je moţné, aby se případná zkondenzovaná vlhkost v obvodové zdi mohla odpařovat do venkovního prostoru. Důsledkem je i niţší kondenzace vlhkosti v konstrukci či interiéru a tím pádem niţší pravděpodobnost následného vzniku plísní. Díky této vlastnosti se minerální vlna často úspěšně pouţívá v difúzně otevřených konstrukcích nebo u dvouplášťových střech.
Součinitel tepelné vodivosti Měrná tepelná kapacita Objemová hmotnost Svázaná energie Svázané emise CO2 Svázané emise SO2
W.m-1.K-1 J.kg-1.K-1 kg/m3 MJ.kg-1 kg.kg-1 g.kg-1
0,036 – 0,039 840 40 – 150 23,3 1,64 10,5
23
1.4.2.
Minerální skelná vlna
Skelná vlna je vyráběna stejným způsobem jako kamenná vlna a díky příbuznosti výchozího materiálu má také podobné vlastnosti Hlavní rozdíl je v tom, ţe skelné izolace se díky niţšímu bodu tavení nehodí do protipoţárních konstrukcí a k vlastní odolnosti konstrukce jako celku téměř nepřispějí, naopak kamenné minerální izolace mají velmi dobré poţární odolnosti a jsou přímo pro tyto typy konstrukcí určené.
Součinitel tepelné vodivosti Měrná tepelná kapacita Objemová hmotnost Svázaná energie Svázané emise CO2 Svázané emise SO2
W.m-1.K-1 J.kg-1.K-1 kg/m3 MJ.kg-1 kg.kg-1 g.kg-1
0,033 – 0,046 840 40 – 150 49,8 2,26 16,0
24
1.4.3.
Pěnový polystyren - EPS
Pěnový polystyren se získává ze zpěňovatelného polystyrenu, který je tuhým buněčným plastem obsahujícím zpěňovalo a je vyráběn z ropy. Prvním stupněm výroby je přeměňování - surovina se ohřeje ve speciálních předpěňovacích strojích, působením páry při teplotách v rozmezí asi 80 100 C. Objemová hmotnost materiálu klesne přibliţně z 630 kg/m3 na hodnoty kolem 10 aţ 35 kg/m3. Během procesu předpěňování se kompaktní perle suroviny přemění na plastové perle s malými uzavřenými buňkami, které mají uvnitř vzduch. Druhý stupeň je zrání a stabilizace: V právě vypěněných částicích se během chlazení vytváří vakuum a to musí být kompenzováno difuzí vzduchu. Takto získají perle větší mechanickou pruţnost a zlepší se schopnost vypěnění, coţ je velmi uţitečné v následujícím stupni přeměny. Tento proces probíhá během procesu zrání materiálu v provzdušňovaných silech. Perle se současně i suší. Třetí stupeň dopěnění a konečné vytvarování: Během této fáze se stabilizované předpěněné perle dopraví do forem, kde se na ně znovu působí parou tak, ţe se perle vzájemně spojí. Takto se získají veliké bloky (které se později řeţou na poţadovaný tvar, jako jsou desky, panely, válce atd.) nebo výrobky mající jiţ konečný tvar. Pěnový polystyren EPS při svých vlastnostech má nízkou objemovou hmotnost, kde se jeho pouţitím sniţují náklady na manipulaci, dopravu a zatíţení konstrukce. Číslo typu (např. EPS 100) značí pevnost v tlaku v kPa, EPS se vyrábí v hodnotách 50 aţ 250 kPa. Při aplikaci se kotví buď pouze lepením, nebo lepením a mechanicky. Vhodné je pouţít více vrstev kladených na vazbu pro eliminaci liniových tepelných mostů na styku s konstrukcí. Polystyren je moţné pouţít i jako kročejovou izolaci, nelze ho však dlouhodobě vystavit vlhku. Mezi výhody patří nízká cena. Součinitel tepelné vodivosti Měrná tepelná kapacita Objemová hmotnost Svázaná energie Svázané emise CO2 Svázané emise SO2
W.m-1.K-1 J.kg-1.K-1 kg/m3 MJ.kg-1 kg.kg-1 g.kg-1
0,038 – 0,043 1270 15 – 30 98,5 3,35 21,6
25
1.4.4.
Extrudovaný polystyren - XPS
Extrudovaný polystyrén je vyráběn ze stejné suroviny jako pěnový polystyren, avšak naprosto jiným postupem. Granule jsou dávkovány do násypky a roztaveny, dále je materiál vytlačovacím zařízením (extrudérem) dodáván na pás, kde je tloušťkově formátován. Před vytlačovací hubicí je materiál napěňován hnacím plynem CO2. Při jeho výrobě nejsou tedy pouţívány halony ani freony. Dále je materiál extrudovaného polystyrénu po vychladnutí a ztvrdnutí délkově a šířkově formátován a hrany jsou upraveny na poţadovaný tvar. Tento druh polystyrenu, značený také XPS, je dodáván nejčastěji ve formě desek s polodráţkou nebo hranou, vyuţíván je zejména pro izolaci soklu, dále při izolování základových desek nebo ve skladbě střech s obráceným pořadím vrstev. Nejznámější obchodní názvy tohoto materiálu jsou Styrodur, Styrofoam nebo Fibran ECO. Důsledkem výroby je materiál s vysokou pevností v tlaku a minimální nasákavostí (cca 10x méně neţ pěnový polystyren). Materiál má uzavřené póry, proto je nenasákavý a lze ho pouţít ve vlhkém prostředí, kde působí jako tepelná izolace, a také jako účinná součást hydroizolace. Je velmi pevný, na druhé straně je nutné ho chránit před UV zářením.
Součinitel tepelné vodivosti Měrná tepelná kapacita Objemová hmotnost Svázaná energie Svázané emise CO2 Svázané emise SO2
W.m-1.K-1 J.kg-1.K-1 kg/m3 MJ.kg-1 kg.kg-1 g.kg-1
0,030 – 0,035 2060 20 – 50 101 3,6 23
26
1.4.5.
Pěnové sklo
Vyrábí se ze speciálního aluminio-silikátového skla. Po vychlazení je sklo rozemleto na velmi jemný prášek. Tento skleněný prach je při mletí smíchán s ještě jemnějším uhlíkovým prachem. Výsledná směs je v tenké vrstvě rozprostřena do ocelových forem. Formy jsou následně zahřáté v tunelové peci na cca 1000oC. Tak dojde k opětovnému roztavení skleněného prášku a k současné oxidaci částic uhlíku na CO2. Tento plyn vytvoří drobné bublinky, které aţ dvacetinásobně zvětší původní objem roztaveného skla a vyplní celou formu. Po vypěnění je vzniklý blok pěnového skla zvolna ochlazován z 1000oC na 20oC. Po konečném zchlazení pěnového skla zůstává v jeho jednotlivých buňkách CO2 v podtlaku cca 1/3 atmosférického tlaku, který vzniká z důvodu zmenšení objemu ochlazovaného plynu. Pěnové sklo je v celém svém objemu zcela vodotěsné. Současně je nenasákavé pro všechny kapaliny a proto se v čase nemění jeho tepelně izolační vlastnosti. Také je zcela neprodyšné pro všechny plyny včetně vodní páry a radonu. Je proto parotěsné stejně jako tabulové sklo a jeho koeficient difúzního odporu µ je neměřitelně vysoký (blíţí se nekonečnu). Pěnové sklo má nejvyšší pevnost v tlaku mezi tepelnými izolacemi (pevnost v tlaku 0,7 aţ 1,6 MPa podle typu). Současně má také vysokou tuhost a je prakticky nestlačitelné. Nemění své rozměry ani tvar vlivem působení vnějšího prostředí, stlačení nebo stárnutí. Jeho tepelná roztaţnost je srovnatelná s betonem nebo ocelí. Proto je moţné ho celoplošně lepit ke konstrukčním materiálům a nevyţaduje vytváření speciálních dilatačních spár. Pěnové sklo se vyuţívá především v energeticky úsporných či pasivních domech pro izolaci spodní stavby a pro přerušení tepelného mostu, například u paty nosných stěn. Další aplikací jsou izolace podlah nebo pojízdných a pochozích střech s velmi vysokým tlakovým namáháním v průmyslových provozech, občanských stavbách, obchodních domech ap. Širokému pouţití brání vysoká cena.
Součinitel tepelné vodivosti Měrná tepelná kapacita Objemová hmotnost Svázaná energie Svázané emise CO2 Svázané emise SO2
W.m-1.K-1 J.kg-1.K-1 kg/m3 MJ.kg-1 kg.kg-1 g.kg-1
0,038 – 0,050 840 120 – 165 15,7 0,943 2,27
27
1.4.6.
Porovnání produkce energie a emisí při výrobě tepelné izolace
Pokud porovnáme produkci svázané energie při výrobě materiálů, při výrobě minerální izolace je produkce energie 23,3 MJ/kg, při výrobě polystyrenu je produkce 98,5 MJ/kg, Při porovnání produkce svázané energie při výrobě materiálů přepočtené na průměrné hodnoty objemové hmotnosti jsou hodnoty produkce svázané energie jiţ vyrovnány (viz. graf). V případě přepočtu hodnot při maximálních odchylkách hodnot objemové hmotnosti materiálů má minerální izolace produkci svázaných energií dokonce 7470 MJ/m3 a polystyren jen 1477,5 MJ/m3. Z environmentálního hlediska je však potřeba uvaţovat také s recyklovatelnosti materiálů a šetrnosti k ţivotnímu prostředí po skončení jejich ţivotnosti.
Graf 1 - Porovnání produkce svázané energie při výrobě izolačních materiálů
porovnání produkce svázané energie při výrobě *MJ/kg+ 120 100 80 60 40 20 0 kamenná vlna minerální skelná vlna
pěnový polystyren
extrudovaný polystyren
pěnové sklo
porovnání produkce svázané energie při výrobě *MJ/m3] 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 kamenná vlna minerální skelná vlna
pěnový polystyren
28
extrudovaný polystyren
pěnové sklo
2. Technické vybavení energeticky úsporných staveb Energetické zisky nízkoenergetického domu se skládají z tepelných zisků ze slunečního záření (cca 35%), z tepla osob a spotřebičů (cca 25%). Zbylých přibliţně 40% je nutné pokrýt vnějším zdrojem energie. Jako vnější zdroj energie lze vyuţít obnovitelné zdroje, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí (sluneční záření, biomasa, bioplyn, geotermální energie), nebo neobnovitelné zdroje (uhlí, zemní plyn, topný olej). Výběr systému technického zařízení budovy, především systému vytápění, větrání a ohřevu teplé vody závisí na celkové stavebně-energetické koncepci domu.
2.1. Způsoby získávání energie pomocí obnovitelných zdrojů Obecně lze obnovitelné zdroje energie definovat jako přírodní zdroje, které mají schopnost se při postupném spotřebování částečně nebo úplně obnovovat, a to samy, nebo za přispění člověka. V roce 2007 se představitelé států Evropské unie dohodli, ţe do roku 2020 bude minimálně 20% veškeré energie jednotlivých států vyráběno z přírodních zdrojů. Novostavbám s malou spotřebou tepla nabízí současná tepelná technika spoustu moţností pro výrobu tepla a přípravu teplé vody. S ohledem na vyčerpatelnosti zdroje fosilních paliv s stále častěji vyuţívají pro získávání energie obnovitelné zdroje V podmínkách České republiky se vyuţívají obnovitelné zdroje energie jako voda, vítr, slunce, biomasa a geotermální energie. V následujících kapitolách popisuji nejpouţívanější způsoby získávání energie pro vytápění budov pomocí obnovitelných zdrojů energie.
2.1.1.
Solární energie
Spotřeba primárních zdrojů energie v ČR odpovídá sluneční energii, která za rok dopadne na 350 km2. Solární energie je u budov vyuţívána především k celoroční přípravě teplé vody, ohřevu bazénové vody a k přitápění budov pomocí teplovodního či teplovzdušného vytápění. Získanou energii je moţné i dlouhodobě akumulovat, systém je však velmi drahý a neekonomický, proto se nejčastěji pouţívá krátkodobá akumulace spolu s pruţnými topnými systémy, které sníţí výkon okamţitě, jsou-li v místnosti dostatečné solární zisky prosklením, pro akumulaci se obvykle pouţívá beztlaková vodní nádrţ. 29
Solární systémy mohou být i teplovzdušné. V tomto případě nehrozí zamrzání nebo vyvaření média a teplý vzduch z kolektorů lze přivádět přímo do místností. Systém pracuje s niţšími teplotami, čímţ roste účinnost.7 V ČR dopadá na zemský povrch za rok průměrně 1100 kWh/m2 energie. Pomocí kapalinových kolektorů můţeme získat 300 - 800 kWh/m2 za rok. Zisk se však v jednotlivých měsících značně liší, v zimě často nepokrývá spotřebu, pro letní přebytky často není vyuţití. Pro reálné odhady hrubé výroby energie v průměrných solárních zařízeních lze v podmínkách ČR uvaţovat průměrnou roční výrobu 380 -420 kWh/m2 za rok.8 Základním prvkem slunečního kolektoru je absorbér, coţ je plochá deska s neodrazivým povrchem a trubicemi pro odvod teplonosného média. Uloţením absorbéru pod skleněnou desku vznikne sluneční kolektor, který vyuţívá tzv. skleníkového efektu. Z hlediska teplonosného média lze dělit kolektory na kapalinové a vzduchové. Sluneční absorbéry přeměňují zachycené sluneční záření na tepelnou energii, ta je pomocí teplonosného média odváděna do místa okamţité spotřeby nebo do akumulačního zásobníku. Kvalitní kolektory mají absorbér opatřený spektrálně selektivní vrstvou, dosahují tak vyšší účinnosti a dokáţí zpracovat i difuzní sluneční záření. Solární zásobník slouţí pro přípravu teplé vody, při nedostatku sluneční energie se dohřívá tepelnou energií z ústředního vytápění či elektřinou. Objem zásobníku odpovídá ploše kolektorů, tak aby v létě akumuloval zachycenou energii a nedošlo k poškození systému.
Obrázek 8 - Vakuový trubicový a plochý solární kolektor
7 8
(Energie slunce, 2007) (Haller, a další, 2001)
30
2.1.2.
Energie prostředí - tepelná čerpadla
Prostředí, které nás obklopuje má obvykle příliš nízkou teplotu a jeho teplo nelze pro vytápění vyuţít přímo. Nízkoteplotní teplo okolí můţeme vyuţívat pomocí tepelného čerpadla, které toto teplo převede na vyšší teplotní hladinu. Tepelné čerpadlo vyuţívá tepla získaného od okolního prostředí k odpaření chladicí kapaliny. Tato pára je poté kompresorem stlačena a díky dodané práci dochází k uvolnění tepla o vyšší teplotě, které je předáno topnému médiu. Zdrojem tepla pro tepelné čerpadlo můţe být například okolní vzduch, který je k dispozici všude. Tento typ tepelného čerpadla je investičně méně náročný. Vzduch se ochlazuje ve výměníku tepla umístěném vně budovy. Pro provoz je nutný výkonný ventilátor, který zajišťuje dostatečný objem vzduchu. Nevýhodou tohoto typu je závislost účinnosti na teplotě okolního vzduchu. Pro zvýšení účinnosti lze vyuţívat odpadního vzduchu odváděného větracím systémem objektu. Tento vzduch má relativně vysokou teplotu, nevýhodou je omezené mnoţství takového vzduchu. Dalším zdrojem tepla pro tepelné čerpadlo můţe být voda, vyuţívá se vody v toku nebo v rybníku, která je ochlazována tepelným výměníkem umístěním přímo ve vodě. Pro vyšší účinnost v topném období ve vhodné vyuţívat spíše podpovrchové vody. Tato voda se odebírá ze studny a po ochlazení se vypouští do druhé, tzv. vsakovací studny. Podmínkou je geologicky vhodné podloţí, které umoţní čerpání i vsakování. Zdroj vody musí být dostatečně vydatní (přibliţně 15-25 l/min pro tepelné čerpadlo o výkonu 10 kW). Velmi rozšířeným způsobem je získávání tepla z půdy. Půda se ochlazuje tepelným výměníkem z polyethylenového potrubí plněného nemrznoucí směsí a uloţeného do výkopu. Půdní kolektor se umísťuje poblíţ objektu v nezámrzné hloubce. Velikost plochy půdního kolektoru je cca trojnásobkem vytápěné plochy. Je potřeba počítat s tím, ţe půdní kolektor okolní zeminu ochladí, takţe se zde např. bude v zimě déle drţet sníh. Teplo lze také získávat z hlubinných vrtů, tento způsob je nejlépe odolný vůči okolním teplotám. Vyuţívá se teplo hornin v podloţí. Vrty jsou hluboké aţ 150 m a umísťují se v okolí stavby nejméně 10 m od sebe. Vrty lze umístit i pod stavbou. Na 1 kW výkonu tepelného čerpadla je potřeba 12 aţ 18 m hloubky vrtu, podle geologických podmínek. Pro umístění vrtu je nutné provést hydrogeologický průzkum, aby nedošlo k narušení hydrogeologických podmínek. Výhodou je celoročně stálá teplota zdroje cca 8°C.
31
Paradoxně platí, ţe ekonomická návratnost tepelného čerpadla vychází nelépe ve stavbách s vysokou spotřebou tepla, u nízkoenergetických nebo pasivních staveb, kde je spotřeba energie velmi nízká je úspora nákladů na vytápění poměrně malá a roste tak doba návratnosti. Další úsporu přináší niţší cenový tarif elektřiny pro domácnosti vytápěné tepelným čerpadlem. Při spotřebě domácnosti okolo 4 000 kWh/rok je úspora aţ 10 000 Kč.9
Tabulka 6 - Porovnání návratnosti investičních nákladů na pořízení tepelného čerpadla Starší nezateplený dům
Pasivní dům
26 000 kWh
2 600 kWh
Náklady na vytápění el. přímotopy
51 000 Kč
9 000 Kč
Náklady na vytápění tepelným čerpadlem
16 000 Kč
3 000 Kč
Roční úspora
35 000 Kč
6 000 Kč
350 000 Kč
120 000 Kč
10 let
20 let
Spotřeba za rok
Investiční náklady na tepelné čerpadlo Prostá návratnost investice
2.1.1.
Energie biomasy
Biomasa je hmota organického původu. Pro energetické účely se vyuţívá buď cíleně pěstovaných rostlin nebo odpadů ze zemědělské, potravinářské nebo lesní produkce. Zásadní výhodou je, ţe biomasa slouţí jako akumulátor energie a lze ji poměrně jednoduše a dlouhodobě skladovat. Biomasu lze rozlišit na - suchou (dřevo a dřevní odpady, sláma, ...) - mokrou (zejména tekuté odpady z ţivočišné výroby) - speciální (olejniny, škrobové a cukernaté plodiny)
9
(Energie prostředí, geotermální energie, tepelná čerpadla, 2007)
32
Pro získávání energie na vytápění domů se pouţívá zejména suchá biomasa, která se spaluje ve zplyňovacím a zejména peletkovém kotli. Podstatným krokem je modulace výkonu u peletkových kotlů, kde lze generované teplo přizpůsobit aktuální potřebě. U peletkových kotlů lze tak upustit od velkých a nákladných nádob, které akumulují teplo. Moderní regulace spolu s modulační konstrukcí zajišťují, aby se daly samoobsluţné peletkové kotle pouţít i v budovách s nízkou potřebou tepla. Předem definované regulační algoritmy sniţují přísun peletek ještě před dosaţením poţadované teploty vody. Důleţité je aby konstrukce kotle dovolovala vhodné podmínky pro spalování. Typický teplotní rozsah spalování dřeva je mezi 800 - 1200 °C. Při niţších teplotách zůstávají zachovány cyklické uhlovodíky.
2.2. Vytápění Pro vytápění budov pouţíváme pasivní a aktivní získávání tepla. Pasivní systémy mají výhodu, ţe nepotřebují ţádná další zařízení. Vyuţívá se sluneční záření, které dopadne do interiéru okny nebo jiným prosklením. Systém je potřeba navrhnout tak, aby zisky byly co nejlépe vyuţity. Výhodu mají budovy s masivním konstrukčním systémem, který umoţňuje akumulaci přebytků do vlastní konstrukce. Velmi důleţité je vyřešení tepelné zátěţe během léta především pomocí vhodného zastínění a odvětrání. Pro aktivní získávání tepla vyuţíváme vhodný zdroj, který je volen dle výpočtové tepelné ztráty budovy. U nízkoenergetických domů musíme brát v úvahu mnohem niţší tepelné ztráty neţ u běţné výstavby. Také pasivní solární zisky mohou, v otopném období u osluněných místností, přesahovat tepelné ztráty. Menší a kompaktní tvary nízkoenergetických a pasivních domů vedou k minimálním teplotním ztrátám a můţe být poté obtíţné najít tak malý zdroj tepla. Řešením je pouţití akumulační nádrţe. Ta navíc umoţňuje do jednoho místa soustředit energii produkovanou různými zdroji (kotel, solární systém, elektrické topné tyče). U nízkoenergetických domů se otopné období zkracuje na dva aţ čtyři měsíce a navíc přerušovaně. Investice do málo vyuţitého vytápěcího systému se můţe dostat do kolize s jeho efektivností a rentabilitou. Vzhledem k malé potřebě tepla v nízkoenergetických domech se distribuce a odevzdávání tepla mohou realizovat prostřednictvím systémů s niţšími teplotami nosného média (vody, nebo vzduchu). Pro vytápění nízkoenergetických domů lze vyuţít konvenční ústřední teplovodní vytápění. Přívody do jednotlivých místností musí být však pruţně regulovatelné, případně vypínatelné. Objem topné vody by měl být minimální, aby se umoţnila rychlá regulace. Podlahové teplovodní vytápění není pro nízkoenergetické domy vhodné z důvodu velké teplotní setrvačnosti. 33
Vytápění nízkoenergetických a pasivních domů lze zajistit také pomocí rozvodů větracího systému, který je dohříván teplovodním výměníkem, podrobněji se tomuto způsobu vytápění věnuje následující kapitola.
2.3. Větrání a chlazení Při snaze zabezpečit optimální solární zisky, se mnohdy dostávají budovy do rizika letního přehřívání. Přehřívání lze omezit především umístěním účinných stínících prvků, které zabraňují pronikání přímého slunečního záření. Stínění a efektivní větrání je potřeba zohlednit jiţ při návrhu koncepce budovy i jejího vnitřního uspořádání. Horizontální stínící prvky je potřeba navrhovat s dostatečným přesahem aby letní slunce, které dopadá pod úhlem 60° aţ 70° nesvítilo přímo do místností. Prvky mohou zároveň plnit i funkci předsazené terasy nebo balkonu. Další moţností je umístění venkovních ţaluzií, rolet nebo okenic s dostatečnou nastavitelností. Stínící prvky spolu s nuceným větráním a vyuţitím předchlazení nasávaného vzduchu v zemním registru jsou schopny zabezpečit dostatečné chlazení. V současné době bohuţel není obytné prostředí, z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR ţádným legislativním dokumentem. ČSN 73 0540 uvádí pouze doporučené hodnoty intenzity výměny vzduchu. Těchto hodnot bylo bez větších problémů dosahováno u starších staveb, kde byla výměna vzduchu zajištěna přirozenou infiltrací netěsnostmi především v otvorových výplních. U nových, nebo rekonstruovaných staveb je těmto infiltracím zamezeno vzduchotěsnou obálkou budovy a pouţitím kvalitních eurooken a pravidelné větrání nebo pouţívání mikroventilace je velmi často zanedbáváno. Dlouhodobý pobyt v takto nedostatečně větraných místnostech můţe způsobovat různá onemocnění. Dalším důvodem pro dostatečné větrání je nově také velké mnoţství chemických látek pouţívaných při výrobě stavebních materiálů a interiérového vybavení. Tyto chemické látky se v malém mnoţství odpařují do ovzduší i několik desítek let. Ve stále větší míře je do energeticky úsporných budov instalováno větrací zařízení. Výhodou je zabezpečení neustálého přísunu čerstvého vzduchu bez vysoušení vzduchu, průvanu a konvektivního pohybu vzduchu v místnosti. Systémy kontrolovaného větrání se osvědčili hlavně v budovách se vzduchotěsným obvodovým pláštěm. U nízkoenergetických a pasivních domů je kontrolované větrání s rekuperací tepla velice důleţité pro sníţení tepelných ztrát větráním.
34
Rekuperace vzduchu je zajišťována pomocí rekuperační jednotky, která odvádí vzduch z budovy a současně přivádí z vnějšku čerstvý vzduch, který je dále rozváděn po domě. V rekuperační jednotce dochází k přenosu tepla z odváděného vzduchu na vzduch přiváděný, který je tak v zimních měsících předehříván a v letních měsících ochlazován. Dalším ztrátám můţeme zamezit instalováním zemního výměníku tepla, efektivita zpětných zisků takovýchto zařízení je 70 – 90 %. s teplovodním
výměníkem
a
teplý
Takovýto rozvod vzduchu lze kombinovat
vzduch
tak
zajišťuje
rozvod
tepla
v domě.
V nízkoenergetických a pasivních domech pak lze úplně vypustit klasické teplovodní vytápění. Při tomto systému je vzduch nasáván z vnějšího prostředí, následně je předehříván v trubkách uloţených v zemi. V rekuperačním výměníku následně vzduch přebírá tepelnou energii odcházejícího pouţitého vzduchu z budovy. Ohřátý vzduch je následně dohříván průchodem skrz teplovodní výměník a rozváděn podlahovými kanály do jednotlivých místností. Nucené větrání lze vyuţít v letních měsících pro ochlazování vnitřních prostor. Teplý vzduch je nasáván skrz zemní výměník, kde je ochlazen a následně rozveden do jednotlivých místností v objektu. Částečně lze tímto zařízením nahradit klimatizační jednotku a sníţit tak energetickou náročnost objektu v letních měsících při zachování optimální tepelné pohody.
2.4. Výroba teplé uţitkové vody Velký podíl na energetické bilanci nízkoenergetického domu tvoří spotřeba energie na ohřev uţitkové vody. Jedním ze způsobů ohřevu je pouţití akumulační nádoby, která je vytápěna několika zdroji energie. Vyuţívá se zde nejčastěji solárního zařízení jako primárního zdroje energie, a napojení na elektrický dohřev, nebo zdroj otopné soustavy, který zajistí ohřev při nedostatečném oslunění. Kvalitně izolovaný tepelný zásobník má velice nízké tepelné ztráty cca 1 – 2°C za den. Solární ohřev vody je v současné době zřejmě nejefektivnější moţnost vyuţití obnovitelných zdrojů energie. U zařízení určených jen na výrobu teplé vody se předpokládá plocha solárních kolektorů min. 1 – 1,5 m2 na osobu.
35
2.5. Alternativní zdroje elektrické energie Spotřebu energetické náročnosti staveb lze částečně zajistit také z vlastních zdrojů. Pro větší objekty je moţné vyuţít větrné elektrárny. Z hlediska závislosti objektu na elektrické energii, můţe cenu nemovitosti sníţit také poloha nemovitosti v blízkosti vodního toku vhodného pro umístění vodní turbíny a vytvoření vodní
elektrárny. Této výhody je u nás celkem často
vyuţíváno, na Českých tocích je instalováno cca 1200 malých vodních elektráren. Solární energie je vyuţívána především pro přímý ohřev vody pro domácnosti. V menším měřítku jsou u nás realizovány instalace fotovoltaických panelů, určených pro výrobu elektřiny pomocí sluneční energie. Fotovoltaické panely však v poslední době dosahují mnohem vyšší účinnosti, neţ v počátcích vývoje, coţ bránilo jejich rychlému rozšíření. V okolních zemích např. v Rakousku jsou fotovoltaické panely velice rozšířeny díky vysokým dotacím. V Česku se zvyšuje poptávka po těchto zařízeních díky dotované garantované výkupní ceně energie, čímţ je zaručena návratnost vloţených investic. Pouţívání těchto alternativních zdrojů energie lze povaţovat za opatření sniţující energetickou náročnosti stavby a mohou také ovlivnit její trţní hodnotu.
2.6. Inteligentní systémy Inteligentní dům je budova, vybavená počítačovou a komunikační technikou, která předvídá a reaguje na potřeby obyvatel s cílem zvýšit jejich komfort, pohodlí, sníţit spotřebu energií, poskytnout jim bezpečí a zábavu pomocí řízení všech technologií v domě a jejich interakcí s vnějším světem10 Inteligentní systémy vyuţívané v budovách se v poslední době začínají stále více prosazovat i při výstavbě obytných domů. V současnosti se stále více zvyšují poţadavky lidí na komfort bydlení. Stále větší oblibu nových technologií je moţné vidět nejen na ekonomických ukazatelích, ale také na mnoţství a rostoucí úrovni jednotlivých instalací. Podle současného vývoje lze tedy předpokládat, ţe systémy tvořící tzv. inteligentní domy se v budoucnu stanou standardem pro vybavení domů.
10
(Valeš, 2006)
36
Výhody instalace inteligentních systémů do budov můţeme rozdělit na finanční a komfortní. Finanční hledisko vzhledem k pořizovacím nákladům většinu investorů odrazuje. Pouţívané technologie, mezi které patří tepelné čerpadlo nebo solární, případně fotovoltaické panely však umoţní bezproblémový chod domu i s výrazně niţšími provozními náklady. Komfortní hledisko můţe zahrnovat celoroční regulaci teploty v budově, která umoţňuje udrţení poţadovaného klimatu bez ohledu na vnější podmínky, všechny systémy v domě mohou být regulovány bez nutnosti zásahu uţivatele. Inteligentní domy se mohou vzájemně lišit, všechny však spojuje snaha o niţší provozní náklady, maximální komfort obyvatel a vyuţití pokročilých elektronických systémů.
37
3. Optimalizace energetické náročnosti V domě se energie nespotřebovává jen na vytápění, ale také na ohřev vody a pro elektrospotřebiče v domácnosti. S tím jak klesá spotřeba na vytápění, význam ostatních roste. Pokud se soustředíme jen na stavební konstrukce domu, můţe nám uniknout moţnost sníţit spotřebu pro ohřev vody, například solárním systémem. Vzhledem k tomu, ţe různá paliva mají rozdílné ceny, nestačí porovnávat jen kilowatthodiny spotřeby, ale i náklady. Volba zdroje tepla má vliv i na náklady na domácnost, při topení elektřinou lze vyuţívat levnější proud i pro domácí spotřebiče. Pro sniţování energetické náročnosti budov vyuţíváme zejména tepelné izolace budov, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vody a vyuţívání energeticky úsporných spotřebičů. Tepelná izolace budov je souhrn technických vlastností stavebních konstrukcí, místností a budov, zajišťující poţadovaný tepelný stav vnitřního prostředí. Poţadovaný tepelný stav je nutný z hlediska tepelné pohody lidí, z hlediska hygienického a zdravého bydlení a ve výrobních budovách k zajištění optimálního výrobního procesu. Čím jsou tepelně technické vlastnosti lepší, tím menší jsou tepelné ztráty a energie spotřebovaná při vytápění. Zmenšují-li se tepelné ztráty budov, zmenšují se i nároky na dimenze otopných zařízení a tepelné zdroje. Úspora energie přináší také zmenšení škodlivých emisí, pronikajících do ovzduší, vznikajících při výrobě tepla spalovacími procesy, takţe zlepšení tepelně technických vlastností budov přispívá rovněţ ke zlepšování ţivotního prostředí. Sniţování energetické náročnosti budov je nutné posuzovat také z opačného hlediska. Čím lepší tepelně technické vlastnosti se navrhnou, tím větší jsou náklady na jejich pořízení, Z toho plyne nutnost hledat takové řešení, které vede k efektivnímu vyuţití prostředků vynaloţených na opatření ke zmenšení spotřeby tepla při vytápění
38
3.1. Energetická optimalizace novostavby rodinného domu V rámci energeticko-ekonomické optimalizace byl vytvořen matematický model novostavby ve 2 variantách. V jedné variantě je uvaţováno s kvalitnějším zateplením teplosměnných konstrukcí, druhá varianta je modelována tak aby splnila podmínky spotřeby energie pro výstavbu rodinných domů v ČR. Rodinný dům tvoří dvě základní hmoty: větší dvoupodlaţní část se sedlovou střechou a menší jednopodlaţní část s plochou střechou. Tyto části mezi sebou svírají úhel vycházející z tvaru pozemku. Hřeben sedlové střechy je orientován od severu k jihu, tj. rovnoběţně s východní resp. západní hranicí pozemku. Natočení jednopodlaţní části naopak kopíruje jiţní resp. severní hranici pozemku. Obě části jsou rozlišeny také materiálově. Dům je řešen jako samostatně stojící budova s jednou bytovou jednotkou 5+kk. Součástí domu je i garáţ pro jeden automobil. Dům není podsklepený, první i druhé nadzemní podlaţí jsou obytné. Hlavní vstup do objektu je z východu
Obrázek 9- Vizualizace budoucího stavby rodinného domu
39
3.1.1.
Varianta s vyšší energetickou náročností
Oproti variantě s niţší energetickou náročností, je zde dosaţeno horších tepelně izolačních vlastností stavební konstrukce budovy. Varianta je navrhována tak, aby byla investičně co nejlevnější. Tloušťka tepelných izolací je navrţena tak, aby splňovaly poţadované hodnoty dle ČSN 73 0540-2. S takto navrţenými hodnotami objekt splňuje podmínky pro stavební povolení. Objekt je větrán okny s intenzitou výměny vzduchu uvaţovanou dle platné legislativy 0,5 h-1. Osvětlení objektu předpokládá instalaci klasických ţárovek. Výtápění objektu je uvaţováno elektrickými konvektory (přímotopy). Ohřev TV je uvaţován elektrickém zásobníku.
3.1.1.1.
Stavební konstrukce
Pro porovnání ekonomicko-energetické optimalizace jsou u varianty s vyšší energetickou náročností uvaţovány změny oproti nízkoenergetické variantě především ve skladbě ochlazovaných stavebních konstrukcí a způsobu vytápění Obvodové stěny jsou stavěny z cihelných bloků Porotherm 44 STI bez dodatečného zateplení, který splňuje normové hodnoty prostupu tepla pro výstavbu v ČR.
40
Základy Rodinný dům bude postaven na základových pasech z prostého betonu o šířce 600mm a výšce 500mm, na ně budou osazeny betonové bednící tvárnice o šířce 300mm a výšce 250mm. Ţelezobetonová základová deska bude provedena aţ na betonové tvárnice a bude mít tl. 150mm. Sloup v obýv. pokoji bude mít ţelezobetonovou dvoustupňovou patku o rozměrech 1400 x 1400mm a výšce 750mm. Základová spára je navrţena min. 0,9m pod upravený terén. V místě prostupů kanalizace, vody a kabelů budou v základových pasech i podkladním betonu osazeny chráničky.
Podlaha na terénu s podlah. vytápěním Podlahová krytina Samonivelační stěrka, 5mm Betonová mazanina s výztuž. sítí, 54mm Tep. izolace z EPS (EPS 100 S STABIL), 80mm Hydroizolace (protiradon. izolace) Podkladní beton C 20/25, 150 mm Hutněný štěrkopísek, 150 mm Podlaha na terénu bez podlah. vytápění Podlahová krytina Samonivelační stěrka, 5 mm Betonová mazanina s výztuž. sítí, 60mm Separační fólie z PE Tep. izolace z EPS (EPS 100 S STABIL), 80mm Hydroizolace (protiradon. izolace) Podkladní beton C 20/25, 150 mm Hutněný štěrkopísek, 150 mm
Svislé nosné konstrukce Nosné stěny objektu jsou navrţeny z Porothermu 44 STI. Jsou zde dva typy fasád- omítaná fasáda s kontaktním zateplovacím systémem a fasáda s fasádními deskami a provětrávanou vzduchovou mezerou. Dva nosné sloupy v přízemí jsou ţelezobetonové monolitické 250 x 250mm. Vaznici podpírají ocelové sloupky TR 108 x 4mm, skryté v konstrukci příček podkroví. Překlad rohových oken je podepřen pomocí ocelového sloupku TR 80.
41
Obvodová stěna- omítka Vnitřní omítka (vápenosádrová), 10mm Porotherm 44STI, 440mm Lepící stěrka+ sklotextil. síťovina, 3mm Vnější omítka (nátěr+ silikonová) Obvodová stěna- fasád. desky Vnitřní omítka (vápenosádrová), 10mm Porotherm 44 STI, 440mm Provětr. mezera (kovové profily, SPIDI kotvy), min. 40mm Fasádní deska (CEMBRIT), 8mm Vnitřní stěna garáž Vnitřní omítka (vápenosádrová), 10mm Porotherm 24 P+D, 240mm Tep. izolace z EPS (EPS 70 Z), 60mm Lepící stěrka+ sklotextil. síťovina, 3mm Vnější omítka (nátěr+ silikonová), 2mm Vnitřní nosné zdi Vnitřní omítka (vápenosádrová), 10mm Porotherm 24 P+D, 240mm Vnitřní omítka (vápenosádrová), 10mm
Vodorovné nosné konstrukce Strop tvoří ţelezobetonová monolitická deska tl. 160mm. Průvlaky v obýv. pokoji jsou rovněţ ţelezobetonové monolitícké. 250 x 300mm (tzn. 140mm pod desku). (Více viz. Statická část.)
Podlaha podkroví Podlahová krytina Roznášecí vrstva -2x OSB desky tl. 15mm Kročej. izolace z min. vlny (STEPROCK HD), 40mm Vyrovnávací podsyp, 10mm ŽB stropní deska, 160mm Vnitřní omítka Plochá střecha Kačírek, 100mm Hydroizol. souvrství (ochran. textilie, hydroizol. fólie, podklad. textilie) Tep. izolace z EPS (EPS 100 S STABIL)+ spád. klíny, 180-240mm Parozábrana ŽB stropní deska, 160mm Vnitřní omítka
Nenosné konstrukce Příčky zděné z Porothermu 11,5 P+D. 42
Schodiště Pro přístup do 2. NP je navrţeno dřevěné schodiště.
Konstrukce krovu Je navrţena vaznicová soustava s vrcholovou vaznicí. Vaznice bude z ocelového profilu IPE 220. Zbylé nosné prvky jsou dřevěné- krokve 100 x 160mm, kleštiny 80 x 180mm a pozednice 140 x 100mm. (Více viz. Statická část.) Střecha je sedlová bez přesahů a bude pokryta betonovými taškami. Dešťová voda bude odváděna pomocí podokapních ţlabů a svodů do jímky na dešťovou vodu. (Stejně tak i voda z ploché střechy pomocí vnitřního svodu). Krov – smrkové dřevo, impregnované Střešní krytina - betonové tašky Klempířské prvky – Lindab, barva dle vzorníku Lindab Hromosvod - pozink
Šikmá střecha Střešní krytina- beton. tašky Latě 40x60mm, 40mm Provětr. mezera (kontralatě 40x60mm), 40mm Pojistná hydroizolace Tep. izolace z min. vlny (AIRROCK LD, mezi krokve 160x100mm), 140mm Parozábrana Tep. izolace z min. vlny (AIRROCK LD, pod krokve), 40mm Nosný rošt podhledu, 60mm SDK podhled, 12,5mm
Šikmá střecha - půda Střešní krytina- beton. tašky Latě 40x60mm, 40mm Provětr. mezera (kontralatě 40x60mm), 40mm Pojistná hydroizolace Krokve 160x100 mm
43
Podhledy SDK podhledy v podkroví budou připevněny ke konstrukci krovu. Strop nad garáţí bude opatřen podhledem s vloţenou tep. izolací. V přízemí budou lokálně provedeny i další podhledy, zejména kvůli skrytí rozvodů (VZT).
Strop pod půdou Bednění, 20mm Tep. izolace z min. vlny (AIRROCK LD, mezi kleštiny 180x80), 160mm Parozábrana Nosný rošt podhledu, 60mm SDK podhled, 12,5mm Strop nad garáží (ŽB stropní deska, 160mm) Instalační dutina, 100mm - Tep. izolace z min. vlny (AIRROCK LD), 60mm Nosný rošt podhledu, 60mm SDK podhled, 12,5mm
Výplně otvorů Okna - dřevěná EURO okna (s izolač. dvojsklem) Střešní okna - např. Velux Dveře na terasu – dřevěné EURO Vchodové dveře – bezpečnostní Venkovní parapety – Lindab, přesah 2-4cm (u provětr. fasády) Vnitřní parapety – lamino, přesah 3cm, barva bílá Interiérové dveře a zárubně– dle výběru investora při realizaci
Úpravy povrchů Vnitřní zdi a stropy budou omítnuty, sádrokartonové podhledy budou opatřeny malbou. Stěny koupelen budou obloţeny keramickými obklady. V koupelnách, na chodbě a v technické místnosti bude keramická dlaţba, podlahovou krytinu v ostatních místnostech určí investor. Fasáda bude z části omítnuta a z části obloţena fasádními deskami (CEMBRIT). Šikmá střecha bude z betonových tašek. Na ploché střeše bude kačírek.
44
3.1.1.2.
Výpočet
energetické
náročnosti
budov
a
průměrného součinitele prostupu tepla Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla je zpracován dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN 730540. Podrobný výpočet je přílohou č. 1 této diplomové práce Výsledky výpočtu: Spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Spotřeba pom. energie na vytápění Q,aux,H: Energetická náročnost vytápění za rok EP,H:
60,408 GJ --60,408 GJ
16,780 MWh --16,780 MWh
92 kWh/m2 --92 kWh/m2
Spotřeba energie na chlazení za rok Q,fuel,C: Spotřeba pom. energie na chlazení Q,aux,C: Energetická náročnost chlazení za rok EP,C:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH: Spotřeba energie na ventilátory Q,aux,F: Energ. náročnost mech. větrání za rok EP,F:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W: Spotřeba pom. energie na rozvod TV Q,aux,W: Energ. náročnost přípravy TV za rok EP,W:
13,041 GJ --13,041 GJ
3,622 MWh --3,622 MWh
20 kWh/m2 --20 kWh/m2
Spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L: Energ. náročnost osvětlení za rok EP,L:
19,840 GJ 19,840 GJ
5,511 MWh 5,511 MWh
30 kWh/m2 30 kWh/m2
Energie ze solárních kolektorů za rok Q,SC,e: z toho se v budově vyuţije:
-----
-----
-----
Elektřina z FV článků za rok Q,PV,el: Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el: Celková produkce energie za rok Q,e:
-------
-------
-------
Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:
93,289 GJ
25,914 MWh 142 kWh/m2
Měrná spotřeba energie dodané do budovy Celková roční dodaná energie:
25914 kWh
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
615,2 m3
Celková podlahová plocha budovy:
182,3 m2
Měrná spotřeba dodané energie EP,V:
42,1 kWh/(m3.a)
Měrná spotřeba energie budovy EP,A:
142 kWh/(m2,a)
45
3.1.1.3.
Tepelně technické vlastnosti budovy
Pro zajištění vyváţeného řešení stavby bez rizika vad a poruch, s nízkými provozními nároky a příznivým vnitřním prostředím je nutné aby stavba vyhovovala podmínkám dle novely zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií - § 6a "Energetická náročnost budov". Splnění poţadavků zajišťuje vyšší komfort bydlení a zvýšení ţivotnosti stavby bez rizika vad a poruch. Tabulka 7 - Splnění požadavků na tepelně technické vlastnosti rodinného domu s vyšší energetickou náročností
Požadavky
hodnocení
Stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech místech nejméně takový tepelný odpor, že jejich vnitřní povrchová teplota nezpůsobí kondenzaci vodní páry
Vyhovuje
Stavební konstrukce a jejich styky mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a čninitel prostupu tepla
Vyhovuje
U stavebních konstrukcí nedochází k vnitřní kondenzaci vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti
Vyhovuje
Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou nízkou průvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř vzduchotěsné s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obvodového pláště
Vyhovuje
Podlahové konstrukce mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání
Vyhovuje
Místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání
Vyhovuje
Budova má požadovaný nízků průměrný součinitel prostupu tepla obvodového pláště
Vyhovuje
46
3.1.2.
Varianta s niţší energetickou náročností
Varianta je navrhována jako nízkoenergetická. Tloušťka tepelné izolace je navrţena s ohledem na českou státní normu ČSN 73 0540-2, aby součinitele prostupu tepla splňovaly hodnoty doporučené. V objektu je instalováno řízené větrání s rekuperací tepla. Účinnost výměníku zpětného získávání tepla je 86%. Uvaţovaná intenzita výměny vzduchu v objektu je dle platné legislativy 0,5 h-1. Osvětlení objektu předpokládá instalaci kompaktních zářivek. Jako zdroj tepla pro vytápění objektu a ohřev teplé vody (TV) je navrţen plynový kondenzační kotel. V 1.NP je instalováno podlahové vytápění a v 2.NP jsou uvaţována otopná tělesa. Otopná soustava je navrţena jako nízkoteplotní. Ve výpočtu je uvaţována průměrná roční účinnost plynového kondenzačního kotle 96%. Kotel je řízen ekvitermě (dle venkovní teploty) v kombinaci s prostorovým termostatem.
3.1.2.1.
Stavební konstrukce
Změny ve skladbách konstrukcí jsou především v navýšení tloušťky izolačních vrstev na úkor masivních konstrukcí. U podlahy je navýšena tloušťka tepelné izolace o 40 mm. Svislé nosné konstrukce jsou navrţeny z cihelného zdiva Porotherm 24 P+D izolovaného tepelnou izolací min. tloušťky 200 mm oproti původnímu superizolačnímu zdivu Porotherm 44 STI. V šikmé střešní konstrukci bylo lepších izolačních vlastností dosaţeno pouţitím izolačních panelů z PUR izolace 140 mm a u ploché střechy došlo k navýšení izolace na minimální tloušťku 270 mm. Podrobné skladby jednotlivých konstrukcí: Podlaha na terénu s podlah. vytápěním Podlahová krytina Samonivelační stěrka, 5mm Betonová mazanina s výztuž. sítí, 54mm Systémová deska VARIO (teplovod. kabely), 46mm Tep. izolace z EPS (kanály VZT), 40mm Tep. izolace z EPS (EPS 100 S STABIL), 80mm Hydroizolace (protiradon. izolace) Podkladní beton C 20/25, 150 mm Hutněný štěrkopísek, 150 mm
47
Podlaha na terénu bez podlah. vytápění Podlahová krytina Samonivelační stěrka, 5 mm Betonová mazanina s výztuž. sítí, 60mm Separační fólie z PE Tep. izolace z EPS (EPS 100 S STABIL), 40mm Tep. izolace z EPS (kanály VZT), 40mm Tep. izolace z EPS (EPS 100 S STABIL), 80mm Hydroizolace (protiradon. izolace) Podkladní beton C 20/25, 150 mm Hutněný štěrkopísek, 150 mm Obvodová stěna- omítka Vnitřní omítka (vápenosádrová), 10mm Porotherm 24 P+D, 240mm Tep. izolace z EPS (EPS 70 Z), 200mm Lepící stěrka+ sklotextil. síťovina, 3mm Vnější omítka (nátěr+ silikonová) Obvodová stěna- fasád. desky Vnitřní omítka (vápenosádrová), 10mm Porotherm 24 P+D, 240mm Tep. izolace z min. vlny (AIRROCK HD), 180mm Provětr. mezera (kovové profily, SPIDI kotvy), min. 40mm Fasádní deska (CEMBRIT), 8mm Vnitřní stěna- garáž Vnitřní omítka (vápenosádrová), 10mm Porotherm 24 P+D, 240mm Tep. izolace z EPS (EPS 70 Z), 120mm Lepící stěrka+ sklotextil. síťovina, 3mm Vnější omítka (nátěr+ silikonová), 2mm Vnitřní nosné zdi Vnitřní omítka (vápenosádrová), 10mm Porotherm 24 P+D, 240mm Vnitřní omítka (vápenosádrová), 10mm Podlaha podkroví- bez podlah. vytápění Podlahová krytina Roznášecí vrstva -2x OSB desky tl. 15mm Kročej. izolace z min. vlny (STEPROCK HD, kanály VZT), 40mm Vyrovnávací podsyp, 10mm ŽB stropní deska, 160mm Vnitřní omítka Plochá střecha Kačírek, 100mm Hydroizol. souvrství (ochran. textilie, hydroizol. fólie, podklad. textilie) Tep. izolace z EPS (EPS 100 S STABIL)+ spád. klíny, 270-370mm Parozábrana ŽB stropní deska, 160mm Šikmá střecha Střešní krytina- beton. tašky Latě 40x60mm, 40mm
48
Provětr. mezera (kontralatě 40x60mm), 40mm Pojistná hydroizolace Tep. izolace z PUR (LINITHERM, nad krokve), 140mm Tep. izolace z min. vlny (AIRROCK LD, mezi krokve 160x100mm), 160mm Parozábrana Tep. izolace z min. vlny (AIRROCK LD, pod krokve), 40mm Nosný rošt podhledu, 60mm SDK podhled, 12,5mm
Šikmá střecha - půda Střešní krytina- beton. tašky Latě 40x60mm, 40mm Provětr. mezera (kontralatě 40x60mm), 40mm Pojistná hydroizolace Tep. izolace z PUR (LINITHERM, nad krokve), 140mm Krokve 160x100 mm Strop pod půdou Bednění, 20mm Tep. izolace z min. vlny (AIRROCK LD, mezi kleštiny 180x80), 180mm Parozábrana Nosný rošt podhledu, 60mm SDK podhled, 12,5mm Strop nad garáží (ŽB stropní deska, 160mm) Instalační dutina, 100mm - Tep. izolace z min. vlny (AIRROCK LD), 80mm Nosný rošt podhledu, 60mm SDK podhled, 12,5mm
Výplně otvorů Okna - dřevěná EURO okna (s izolač. trojsklem) Střešní okna - např. Velux Dveře na terasu – dřevěné EURO Vchodové dveře – bezpečnostní Venkovní parapety – Lindab, přesah 2-4cm (u provětr. fasády) Vnitřní parapety – lamino, přesah 3cm, barva bílá Interiérové dveře a zárubně– dle výběru investora při realizaci
49
3.1.2.2.
Výpočet
energetické
náročnosti
budov
a
průměrného součinitele prostupu tepla Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla je zpracován dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN 730540. Podrobný výpočet je přílohou č. 1 této diplomové práce Výsledky výpočtu: Spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H:
12,786 GJ
3,552 MWh
19 kWh/m2
Spotřeba pom. energie na vytápění Q,aux,H: Energetická náročnost vytápění za rok EP,H:
0,532 GJ 13,318 GJ
0,148 MWh 3,699 MWh
1 kWh/m2 20 kWh/m2
Spotřeba energie na chlazení za rok Q,fuel,C: Spotřeba pom. energie na chlazení Q,aux,C: Energetická náročnost chlazení za rok EP,C:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH: Spotřeba energie na ventilátory Q,aux,F: Energ. náročnost mech. větrání za rok EP,F:
--2,176 GJ 2,176 GJ
--0,604 MWh 0,604 MWh
--3 kWh/m2 3 kWh/m2
Spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W: Spotřeba pom. energie na rozvod TV Q,aux,W: Energ. náročnost přípravy TV za rok EP,W:
13,041 GJ --13,041 GJ
3,622 MWh --3,622 MWh
20 kWh/m2 --20 kWh/m2
Spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L: Energ. náročnost osvětlení za rok EP,L:
6,728 GJ 6,728 GJ
1,869 MWh 1,869 MWh
10 kWh/m2 10 kWh/m2
Energie ze solárních kolektorů za rok Q,SC,e: z toho se v budově vyuţije:
-----
-----
-----
Elektřina z FV článků za rok Q,PV,el: Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el: Celková produkce energie za rok Q,e:
-------
-------
-------
Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:
35,262 GJ
9,795 MWh
54 kWh/m2
Měrná spotřeba energie dodané do budovy Celková roční dodaná energie:
9795 kWh
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
615,2 m3
Celková podlahová plocha budovy:
182,3 m2
Měrná spotřeba dodané energie EP,V:
15,9 kWh/(m3.a)
Měrná spotřeba energie budovy EP,A:
54 kWh/(m2,a)
50
3.1.2.3.
Tepelně technické vlastnosti budovy
Pro zajištění vyváţeného řešení stavby bez rizika vad a poruch, s nízkými provozními nároky a příznivým vnitřním prostředím je nutné aby stavba vyhovovala podmínkám dle novely zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií - § 6a "Energetická náročnost budov". Splnění poţadavků zajišťuje vyšší komfort bydlení a zvýšení ţivotnosti stavby bez rizika vad a poruch.
Tabulka 8 - Splnění požadavků na tepelně technické vlastnosti rodinného domu s nižší energetickou náročností Požadavky
hodnocení
Stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech místech nejméně takový tepelný odpor, že jejich vnitřní povrchová teplota nezpůsobí kondenzaci vodní páry
Vyhovuje
Stavební konstrukce a jejich styky mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a čninitel prostupu tepla
Vyhovuje
U stavebních konstrukcí nedochází k vnitřní kondenzaci vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti
Vyhovuje
Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou nízkou průvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř vzduchotěsné s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obvodového pláště
Vyhovuje
Podlahové konstrukce mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání
Vyhovuje
Místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání
Vyhovuje
Budova má požadovaný nízků průměrný součinitel prostupu tepla obvodového pláště
Vyhovuje
51
3.1.3.
Zhodnocení energeticko-ekonomické optimalizace
Podrobný výpočet vícenákladů na realizaci kvalitního zateplení stavby, je součástí této diplomové práce (viz. příloha).
Tabulka 9- Vícenáklady na realizaci opatření snižující energetickou náročnost stavby (ceny včetně DPH) Změny ve skladbě stavebních konstrukcí
345 508,-
Změna v pouţití izolačních trojskel namísto izolačních dvojskel
37 000,-
Změny ve způsobu vytápění
75 000,-
Rekuperace
140 000,-
Celkové vícenáklady
592 218,-
Tabulka 10 - Porovnání nákladů na spotřebu energií novostavby rodinného domu Klasická výstavba
Energeticky úsporná varianta
Spotřeba energie na vytápění za rok
92 kWh/m2
19 kWh/m2
Spotřeba energie na ventilátory za rok
0 kWh/m2
1 kWh/m2
Spotřeba energie na přípravu TV za rok
20 kWh/m2
20 kWh/m2
Spotřeba energie na osvětlení za rok
30 kWh/m2
10 kWh/m2
Celková roční dodaná energie na vytápění
16 780 kWh
3 463 kWh
Celková roční dodaná energie na ostatní spotřebu
9 133 kWh
6 332 kWh
Celková roční dodaná energie
25 913 kWh
9 795 kWh
Měrná spotřeba energie budovy za rok
142 kWh/m2
54 kWh/m2
Náklady na vytápění za rok
39 602,- Kč
16 104,- Kč
Náklady na ostatní spotřebu za rok
26 897,- Kč
15 171,- Kč
Celkové náklady na spotřebu energií
66 499,- Kč
31 276,- Kč
Roční úspora nákladů na spotřebu energií
35 224,- Kč
52
pro výpočet porovnání nákladů na spotřebu energií byly pouţity tyto hodnoty: cena za kWh plynu
1,08456 Kč
cena za kWh elektrické energie při vytápění plynem
4,54624 Kč
cena za kWh elektrické energie při vytápění přímotopy
2,36008 Kč
roční paušál za plyn
10 067 Kč
sazba D02d - pro střední spotřebu při vytápění plynem
1 512 Kč
sazba D45d - při vytápění přímotopy
5 342 Kč
U energeticky úspornější varianty se pro vytápění a ohřev teplé vody spotřebuje 7 174 kWh elektrické energie za rok. Dodavatelem zemního plynu je Praţská plynárenská. Dle celkové roční spotřeby je vybrán optimální tarif, který se skládá ze stálých měsíčních plateb (109,98 Kč), platby za m3 (11,39 Kč) odebraného mnoţství plynu a cenu za odebrané kWh (1,085 Kč). Jelikoţ se vytápí a ohřívá plynem, vychází pro objekt draţší sazba elektrické energie. Dostačující je hodnota jističe do 3x20 A. Tomuto odpovídá sazba D02d s měsíčním paušálem 126 Kč a cenou 4,55 Kč za odebranou kWh. Spotřeba elektrické energie je uvaţována na pohon čerpadel, ventilátorů a osvětlení. U energeticky náročnější varianty je uvaţováno pouze s elektrickou energií. Dodavatelem elektrické energie je opět praţská energetika. Jelikoţ je vše na elektřinu, je potřeba vyšší sazby jističe, zde je uvaţován jistič do 3x32 A. Elektrickým přímotopům odpovídá dvoutarifová sazba D45d s měsíčním paušálem 445,20 Kč. Ve výpočtu je porovnávána spotřeba tepla na vytápění, ohřev TV, osvětlení a pohony čerpadel. Z tohoto důvodu se nikde nepromítne vysoká sazba tarifu. Cena za odebranou kWh elektrické energie je 2,36 Kč. Není uvaţována spotřeba el. energie na provoz domácnosti.
53
Obrázek 10 - Průkaz energetické náročnosti budovy
varianta s nižší energetickou náročností
varianta s vyšší energetickou náročností
Z výpočtů vychází návratnost vloţené investice cca 17 let, vzhledem ke stále rostoucím cenám energií se předpokládá návratnost pod 15 let. Cena opatření sniţujících energetickou náročnost stavby je navýšena o instalaci systému nuceného větrání s rekuperací tepla, které výrazně zvyšuje komfort bydlení. Zároveň umoţňuje rozvod teplého vzduchu z místa hlavního nasávacího otvoru vzduchotechniky umístěného v blízkosti krbu. Tím je umoţněno vytápění objektu v přechodném období a dosaţení dalších úspor, které nebyly ve výpočtech zohledněny. K vyššímu komfortu přispívá také instalace podlahového vytápění.
54
3.1.4.
Ocenění nemovitosti podle vyhlášky
Při ocenění nemovitosti podle vyhlášky došlo u energeticky úsporné varianty stavy k navýšení základní ceny o cca 82 % u klasické varianty došlo k navýšení o 54%. Opatření sniţující energetickou náročnost stavby se na navýšení ceny podílí cca 20% díky provedení obvodových stěn v nízkoenergetickém standardu a změny způsobu vytápění. Coţ téměř odpovídá nákladům vynaloţeným na sníţení energetické náročnosti stavby. Cena nemovitosti před rekonstrukcí
=
4 541 629,- Kč
Cena nemovitosti po rekonstrukci
=
5 372 739,65 Kč11
Tabulka 11- Tabulka porovnání navýšení indexu vybavení (A – klasická stavba, B – nízkoenergetická stavba) Index vybavení: 1. Druh stavby - Samostatný rodinný dům 2. Provedení obvodových 3. Tloušťka obvod. stěn 4. Podlažnost 5. Napojení na veřejné sítě (přípojky) 6. Způsob vytápění stavby 7. Zákl. příslušenství v RD 8. Ostatní vybavení v RD 9. Venkovní úpravy 10. Vedlejší stavby tvořící příslušenství k RD 11. Pozemky ve funkčním celku se stavbou 12. Kriterium jinde neuvedené 13. Stavebně - technický stav
11
A
B
0,00 0,00 0,00 0,01 0,08 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,25
0,00 0,10 0,00 0,01 0,08 0,10 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,25
Podrobný výpočet ceny nemovitosti je součástí přílohy č.9
55
3.1.5.
Trţní
hodnota
nemovitosti
zjištěná
porovnávací
metodou12 Porovnávací metodou byla zjištěna trţní hodnota nemovitosti cca 7 350 000,- Kč. Tato cena je výsledkem porovnání ceny 3 referenčních nemovitostí v dané lokalitě. Vzhledem ke skutečnosti, ţe stavba je provedena jako nízkoenergetická a zajistí tak úspory budoucích nákladů na energii a vyšší komfort bydlení, mělo na vyšší cenu nemovitosti vliv také navýšení koeficientu technického vybavení stavby a její atraktivnosti. Pokud by nedošlo k navýšení tohoto koeficientu u referenčních staveb, trţní hodnota novostavby by byla cca o 600 000,- Kč niţší, coţ odpovídá přibliţně investicím, které byly do technického zhodnocení stavby investovány. Vzhledem k energetickým úsporám ve vytápění objektu je navýšení ceny oprávněné a návratnost investice do draţší stavby je cca 15-20 let. Pro porovnání byly pouţity tyto stavby: Objekt A: Umístění: Uţitná plocha: Plocha pozemku: Prodejní cena
Kralupy nad Vltavou 160 m2 748 m2 5 950 000,- Kč
Objekt B: Umístění: Uţitná plocha: Plocha pozemku: Prodejní cena
Kralupy nad Vltavou 165 m2 456 m2 6 470 000,- Kč
Objekt C: Umístění: Uţitná plocha: Plocha pozemku: Prodejní cena
12
Podrobný odhad trţní ceny nemovitosti je součástí přílohy č. 7 a č. 8
56
Kralupy nad Vltavou 200 m2 360 m2 5 980 000,- Kč
3.2. Energetická optimalizace rekonstrukce rodinného domu 3.2.1.
Rodinný dům před rekonstrukcí
Jedná se o rodinný dům postavený v 70-tých letech minulého století. Objekt je samostatně stojící. Půdorysný tvar z větší části podsklepeného objektu tvoří pravidelný obdélník, střecha je sedlová. Svislá obvodová konstrukce je tvořena z plného cihelného zdiva o tloušťce 140 mm a škvárobetonových tvárnic o tloušťce 290 mm. Okna jsou dřevěná zdvojená Střecha je v obytné části 2.NP tepelně odizolována minerální vatou o tloušťce 100. Vodorovné konstrukce jsou tvořeny dřevěnými trámy, mezi kterými je jako tepelná izolace škvára o tloušťce 100 mm Vytápění v rodinném domě je zajištěno elektrokotlem. Otopný systém je teplovodní, dvoutrubkový s nuceným oběhem otopné vody. Pouţita jsou převáţně litinová otopná telesa. Oběh otopné vody je samotíţný. Systém je otevřený, pojištěný expanzní nádobou a pojistným ventilem. Základní regulace provozu otopného systému při chodu elektrokotle je navrţena na zdroji prostorovým termostatem s týdenním programem. Příprava teplé vody je zajištěna elektrickým přímotopným zásobníkovým ohřívačem teplé vody o objemu 160 l. Obrázek 11 - Rodinný dům před rekonstrukcí
57
3.2.1.1.
Výpočet
energetické
náročnosti
budov
a
průměrného součinitele prostupu tepla Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla je zpracován dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN 730540.
Spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Spotřeba pom. energie na vytápění Q,aux,H: Energetická náročnost vytápění za rok EP,H:
145,473 GJ 1,395 GJ 146,868 GJ
40,409 MWh 0,388 GJ 40,797 MWh
235 kWh/m2 2 kWh/m2 238 kWh/m2
Spotřeba energie na chlazení za rok Q,fuel,C: Spotřeba pom. energie na chlazení Q,aux,C: Energetická náročnost chlazení za rok EP,C:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH: Spotřeba energie na ventilátory Q,aux,F: Energ. náročnost mech. větrání za rok EP,F:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W: Spotřeba pom. energie na rozvod TV Q,aux,W: Energ. náročnost přípravy TV za rok EP,W:
13,178 GJ --13,178 GJ
3,661 MWh --3,661 MWh
21 kWh/m2 --21 kWh/m2
Spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L: Energ. náročnost osvětlení za rok EP,L:
18,676 GJ 18,676 GJ
5,588 MWh 5,588 MWh
30 kWh/m2 30 kWh/m2
Energie ze solárních kolektorů za rok Q,SC,e: z toho se v budově vyuţije:
-----
-----
-----
Elektřina z FV článků za rok Q,PV,el: Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el: Celková produkce energie za rok Q,e:
-------
-------
-------
Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:
178,722 GJ
49,645 MWh 289 kWh/m2
Měrná spotřeba energie dodané do budovy Celková roční dodaná energie:
49645 kWh
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
617,9 m3
Celková podlahová plocha budovy:
171,6 m2
Měrná spotřeba dodané energie EP,V:
80,3 kWh/(m3.a)
Měrná spotřeba energie budovy EP,A:
289 kWh/(m2,a)
58
3.2.1.2.
Tepelně technické vlastnosti budovy
Pro zajištění vyváţeného řešení stavby bez rizika vad a poruch, s nízkými provozními nároky a příznivým vnitřním prostředím je nutné aby stavba vyhovovala podmínkám dle novely zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií - § 6a "Energetická náročnost budov". Splnění poţadavků zajišťuje vyšší komfort bydlení a zvýšení ţivotnosti stavby bez rizika vad a poruch.
Tabulka 12- Splnění požadavků na tepelně technické vlastnosti rodinného domu před rekonstrukcí Požadavky
hodnocení
Stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech místech nejméně takový tepelný odpor, že jejich vnitřní povrchová teplota nezpůsobí kondenzaci vodní páry
nevyhovuje
Stavební konstrukce a jejich styky mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a čninitel prostupu tepla
nevyhovuje
U stavebních konstrukcí nedochází k vnitřní kondenzaci vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti
Vyhovuje
Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou nízkou průvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř vzduchotěsné s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obvodového pláště
Nevyhovuje
Podlahové konstrukce mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání
Vyhovuje
Místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání
Vyhovuje
Budova má požadovaný nízků průměrný součinitel prostupu tepla obvodového pláště
59
nevyhovuje
3.2.2.
Rodinný dům po rekonstrukci
Během rekonstrukce stavby budou provedena opatření sniţující energetickou náročnost stavby. Svislá obvodová konstrukce bude zateplena fasádním polystyrenem o tloušťce 140 mm. Podlaha objektu s nevytápěným suterénem a přilehající k zemině je tepelně odizolována EPS o tloušťce 40 mm a polystyrenobetonem. Okna budou vyměněna za Eurookna v dřevěných rámech s izolačními dvojskly. Celá střecha je tepelně izolována nadkrokevní PUR pěnou o tloušťce 160 mm a v obytné části 2.NP je tepelně odizolována minerální vatou o tloušťce 100 mm mezi krokvemi. Vytápění rodinného domu je zajištěno tepelným čerpadlem vzduch/voda. Otopný systém je teplovodní dvoutrubkový s nuceným oběhem otopné vody. V 1.NP je instalováno podlahové vytápění a v 2.NP jsou instalována otopná tělesa. Pouţita jsou převáţně desková otopná tělesa. Základní regulace provozu otopného systému při chodu elektrokotle je navrţena na zdroji prostorovým termostatem s týdenním programem v kombinaci s ekvitermním regulátorem. Příprava teplé vody je zajištěna tepelným čerpadlem vzduch voda. Jako záloţní a bivalentní zdroj je pouţito elektrických patron.
60
3.2.2.1.
Výpočet
energetické
náročnosti
budov
a
průměrného součinitele prostupu tepla Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla je zpracován dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN 730540. Spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Spotřeba pom. energie na vytápění Q,aux,H: Energetická náročnost vytápění za rok EP,H:
12,313 GJ 1,033 GJ 13,346 GJ
3,420 MWh 0,287 GJ 3,7007 MWh
20 kWh/m2 2 kWh/m2 22 kWh/m2
Spotřeba energie na chlazení za rok Q,fuel,C: Spotřeba pom. energie na chlazení Q,aux,C: Energetická náročnost chlazení za rok EP,C:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH: Spotřeba energie na ventilátory Q,aux,F: Energ. náročnost mech. větrání za rok EP,F:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W: Spotřeba pom. energie na rozvod TV Q,aux,W: Energ. náročnost přípravy TV za rok EP,W:
4,118 GJ --4,118 GJ
1,144 MWh --1,144 MWh
7 kWh/m2 --7 kWh/m2
Spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L: Energ. náročnost osvětlení za rok EP,L:
6,333 GJ 6,333 GJ
1,759 MWh 1,759 MWh
10 kWh/m2 10 kWh/m2
Energie ze solárních kolektorů za rok Q,SC,e: z toho se v budově vyuţije:
-----
-----
-----
Elektřina z FV článků za rok Q,PV,el: Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el: Celková produkce energie za rok Q,e:
-------
-------
-------
Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:
23,797 GJ
6,610 MWh
39 kWh/m2
Měrná spotřeba energie dodané do budovy Celková roční dodaná energie:
6610 kWh
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
617,9 m3
Celková podlahová plocha budovy:
171,6 m2
Měrná spotřeba dodané energie EP,V:
10,7 kWh/(m3.a)
Měrná spotřeba energie budovy EP,A:
39 kWh/(m2,a)
61
3.2.2.2.
Tepelně technické vlastnosti budovy
Pro zajištění vyváţeného řešení stavby bez rizika vad a poruch, s nízkými provozními nároky a příznivým vnitřním prostředím je nutné aby stavba vyhovovala podmínkám dle novely zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií - § 6a "Energetická náročnost budov". Splnění poţadavků zajišťuje vyšší komfort bydlení a zvýšení ţivotnosti stavby bez rizika vad a poruch.
Tabulka 13 - Splnění požadavků na tepelně technické vlastnosti rodinného domu po rekonstrukcí Požadavky
hodnocení
Stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech místech nejméně takový tepelný odpor, že jejich vnitřní povrchová teplota nezpůsobí kondenzaci vodní páry
Vyhovuje
Stavební konstrukce a jejich styky mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a čninitel prostupu tepla
Vyhovuje
U stavebních konstrukcí nedochází k vnitřní kondenzaci vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti
Vyhovuje
Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou nízkou průvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř vzduchotěsné s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obvodového pláště
Vyhovuje
Podlahové konstrukce mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání
Vyhovuje
Místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání
Vyhovuje
Budova má požadovaný nízků průměrný součinitel prostupu tepla obvodového pláště
Vyhovuje
62
3.2.1.
Zhodnocení energeticko-ekonomické optimalizace
Tabulka 14- Vícenáklady na realizaci opatření snižující energetickou náročnost stavby13 Zateplení ochlazovaných konstrukcí + nová fasáda
352 000,-
Zateplení šikmé střechy + nová střešní krytina
295 000,-
Výměna oken
277 000,-
Tepelné čerpadlo + podlahové vytápění + akumulační nádoba
442 000,-
Celkové náklady na realizaci rekonstrukce
1 366 000,-
Tabulka 15 - Porovnání nákladů na spotřebovanou energií novostavby rodinného domu Před rekonstrukcí
Po rekonstrukci
238 kWh/m2
22 kWh/m2
Spotřeba energie na ventilátory za rok
0 kWh/m2
0 kWh/m2
Spotřeba energie na přípravu TV za rok
21 kWh/m2
7 kWh/m2
Spotřeba energie na osvětlení za rok
30 kWh/m2
10 kWh/m2
Celková roční dodaná energie na vytápění
40 797 kWh
3 707 kWh
Celková roční dodaná energie na ostatní spotřebu
8 849 kWh
2 903 kWh
Celková roční dodaná energie
49 649 kWh
6 610 kWh
Měrná spotřeba energie budovy za rok
289 kWh/m2
39 kWh/m2
Náklady na vytápění za rok
102 807,- Kč
12 095,- Kč
Náklady na ostatní spotřebu za rok
20 885,- Kč
6 088,- Kč
Celkové náklady na spotřebu energií
123 692,- Kč
18 183,- Kč
Spotřeba energie na vytápění za rok
Roční úspora nákladů na spotřebu energií
105 509,- Kč
pro předchozí výpočty byly pouţity tyto hodnoty: cena za kWh elektrické energie při vytápění elektrokotlem cena za kWh elektrické energie při vytápění tepelným čerpadlem sazba D45d - pro střední spotřebu při elektrokotlem sazba D56d - při vytápění tepelným čerpadlem
13
Ceny jsou doplněny dle reálných prostavěných nákladů
63
2,36008 Kč 2,09728 Kč 6 523,20 Kč 4 320 Kč
Před rekonstrukcí je pro vytápění vyuţíván elektrokotel. Dodavatelem elektrické energie je praţská energetika. Vytápění elektrokotlem odpovídá dvoutarifová sazba D45d s měsíčním paušálem 543,60 Kč. Ve výpočtu je porovnávána spotřeba tepla na vytápění, ohřev TV, osvětlení a pohony čerpadel. Z tohoto důvodu se nikde nepromítne vysoká sazba tarifu. Cena za odebranou kWh elektrické energie je 2,36 Kč. Není uvaţována spotřeba el. energie na provoz domácnosti. Po rekonstrukci se pro vytápění a ohřev teplé vody spotřebuje pro vytápění a ohřev teplé vody 49 649 kWh elektrické energie za rok. Pro vytápění a ohřev teplé vody je instalováno tepelné čerpadlo a vychází tak pro objekt levnější sazba elektrické energie, tím ušetříme i při provozu ostatních spotřebičů. Odpovídá tomu sazba D56d s měsíčním paušálem 360 Kč a cenou 2,09 Kč za odebranou kWh. Obrázek 12 - Průkaz energetické náročnosti
před rekonstrukcí
po rekonstrukci
Z výpočtu vycházejí celkové investice do opatření sniţující energetickou náročnost na 1 366 000,- Kč Celková úspora za sníţenou spotřebu energií vychází 105 509,- ročně. Reálná návratnost investice při současných cenách energií je tedy cca 13 let. 64
Investice do sníţení energetické náročnosti stavby byla v tomto případě navíc podpořena získáním dotace z programu Zelená úsporám. Vzhledem k výraznému sníţení spotřeby energie bylo dosaţeno hodnot splňujících hranici 70 kWh/m2 a výše dotace činila 265 980,- Kč. Návratnost vloţené investice se tedy sníţila na cca 10,5 roku. Zateplení fasády a střechy si vyţádalo také investice do nových fasádních povrchů a střešní krytiny. Tyto stavební úpravy přispívají k vyšší atraktivitě stavby a sniţují riziko vzniku vad v konstrukcích, které hrozily při odkladu výměny původní střešní krytiny
3.2.2.
Ocenění nemovitosti podle vyhlášky
Výsledkem ocenění nemovitosti podle vyhlášky ve stavu před a po rekonstrukci je navýšení ceny nemovitosti na více neţ dvojnásobek. Vliv na výrazné zvýšení ceny má především změna v indexu vybavení. Opatření sniţující energetickou náročnost stavby navýší její cenu cca o 11% oproti základní ceně na celkové navýšení základní ceny o cca 39 % má vliv především hodnocení stavebně-technického stavu nemovitosti a zhodnocení vzhledem k celkové rekonstrukci. Cena nemovitosti před rekonstrukcí
=
2 832 670,79 Kč
Cena nemovitosti po rekonstrukci
=
6 081 261,90 Kč14
Tabulka 16- Tabulka porovnání navýšení indexu vybavení (A - před rekonstrukcí, B - po rekonstrukci) Index vybavení: 1. Druh stavby - Samostatný rodinný dům 2. Provedení obvodových 3. Tloušťka obvod. stěn 4. Podlažnost 5. Napojení na veřejné sítě (přípojky) 6. Způsob vytápění stavby 7. Zákl. příslušenství v RD 8. Ostatní vybavení v RD 9. Venkovní úpravy 10. Vedlejší stavby tvořící příslušenství k RD 11. Pozemky ve funkčním celku se stavbou 12. Kriterium jinde neuvedené 13. Stavebně - technický stav
14
A
B
0,00 0,00 0,00 0,01 0,04 0,00 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,65
0,00 0,04 0,03 0,01 0,04 0,04 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,05
Podrobný výpočet ceny nemovitosti je součástí přílohy č. 11
65
3.3. Energeticko-ekonomická optimalizace bytové výstavby15 V posledních letech kdy se projekty potýkají se stále niţší dostupností zajímavých lokalit pro výstavbu a se sníţenou poptávku v období krize, se stále více developerských společností zaměřuje na výstavbu v energeticky úsporném standardu. Snaţí se tím získat určitou výhodu v nabídce bytů oproti developerským společnostem nabízejícím byty v klasické výstavbě. Pomocí opatření sniţujících energetickou náročnost stavby, nabízí klientům především mnohem vyšší komfort a kvalitu bydlení při niţší provozních nákladech. Pro demonstraci energeticko-ekonomické optimalizace bytové výstavby jsem pouţil zkušeností developerské společnosti JRD s.r.o., která se specializuje na bytovou výstavbu v nízkoenergetickém a pasivním standardu. Pro zkoumání ekonomiky nízkoenergetických staveb byl zvolen projekt Dolní Měcholupy a pro zkoumání ekonomiky pasivních staveb byl zvolen projekt bytového domu Roztyly 1. Tyto projekty jsou porovnávány s referenční stavbou se standardní energetickou náročností. Základním rozdílem proti běţné bytové výstavbě je aplikace technologie nuceného větrání a zvýšená pozornost věnovaná zateplení a zejména detailům. U obou obvodových plášťů se jedná o těţké konstrukce. Nosná část je tvořena vápenopískovými bloky, tepelná izolace je u menšího nízkoenergetického projektu tvořena 20 cm fasádního polystyrenu EPS 100 a součinitel prostupu tepla U=0,20. U pasivního projektu je tepelná izolace tvořena fasádním polystyrenem EPS 100 v tloušťce 22 cm a v poţárních pásech minerální vatou Rockwool U=0,17. Pro standardní řešení je uvaţováno se shodnou nosnou konstrukcí a zateplením tloušťky 12 cm polystyrenu U=0,29. V obou projektech jsou navrţeny dřevěná EURO okna s trojskly, u nízkoenergetického jsou navrţena okna s celkovým součinitelem prostupu U=1,0, u pasivního projektu jsou navrţena okna s rozšířeným dřevěným profilem 88mm s celkovým součinitelem prostupu U=0,76. Pro referenční stavbu uvaţujeme okna s dvojsklem a celkovým součinitelem prostupu U=1,4. Typickým rozdílem v řešení tepelných mostů je pouţití isonosníků pro řešení tepelného mostu u balkonů na místo běţné aplikace obalení tepelného mostu pásem polystyrenu bez přerušení tepelného mostu. Tyto nosníky jsou pouţity u projektu Dolní Měcholupy, u projektu Roztyly umoţnilo architektonické řešení navrhnout lodţie oddělenou samonosnou konstrukcí.
15
(Svoboda, 2009)
66
Aplikace nuceného systému větrání s rekuperací představuje nejvýznamnější kvalitativní změnu mezi běţnou výstavbou a nízkoenergetickou či pasivní výstavbou. Systém nuceného větrání významně ovlivňuje celý návrh budovy a představuje i nejvyšší vícenáklady. Systém větrání přináší do těchto projektů především změnu kvality a komfortu vnitřního prostředí a teprve aţ v druhé řadě opatření sniţující energetické ztráty. Významné omezení spotřeby tepla na vytápění umoţňuje redukci systému vytápění. V projektu Dolní Měcholupy jsou navrţeny elektrické přímotopné panely a je tak nahrazen klasický centrální teplovodní systém s plynovou kotelnou. Výhodou přímotopů je dodávka energie přímo na místo potřeby a výrazná úspora investičních nákladů. V projektu Roztyly jsou s ohledem na teplovod u objektu navrţena desková teplovodní tělesa. Teploty v interiéru v letních měsících jsou v současné době nejčastěji uváděným diskomfortem nového bydlení. Bez vnějšího stínění je stěţí moţné v letních slunných dnech udrţet vnitřní teplotu v přijatelné výši a příprava pro vnější stínění přesto stále není součástí nových projektů. Nízkoenergetické a pasivní bydlení nabízí kromě úspor i vyšší kvalitu, z tohoto důvodu je v těchto projektech provedena příprava pro dodatečnou instalaci vnějších samočinně elektricky ovládaných ţaluzií.
67
3.3.1.
Vícenáklady realizace nízkoenergetického a pasivního bytového domu
Kalkulace je provedena na základě navýšení smluvních cen těchto staveb oproti referenční stavbě stejného tvaru a rozměrů stavěné v energetickém standardu. Celkové vícenáklady jsou vztaţeny na byt o průměrné ploše 80 m2.
Tabulka 17 - Vícenáklady realizace bytové výstavby v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu
Projekt
Dolní Měcholupy
Roztyly
Opatření
Kč na byt
Kč/m2
Kč na byt
Kč/m2
Projekt
12 500,-
156,-
8 000,-
116,-
Tepelná izolace
17 199,-
215,-
9 692,-
140,-
Trojskla
10 253,-
128,-
10 498,-
152,-
Isonosníky
34 296,-
429,-
19 048,-
276,-
Neprůvzdušnost
8 000,-
100,-
8 000,-
116,-
Vzduchotechnika
103 250,-
1291,-
101 185,-
1465,-
Redukce vytápění
-50 000,-
-625,-
-5 000,-
-72,-
Příprava pro žaluzie
4 000,-
50,-
3 000,-
43,-
Celkové vícenáklady
139 498,-
1 744,-
154 422,-
2 236,-
68
3.3.2.
Úspory nákladů na vytápění a efektivnost jednotlivých opatření
Nízkoenergetický projekt Dolní Měcholupy dosahuje úspory energie na vytápění ve výši 49 kWh/m2 za rok, pasivní projekt Roztyly dosahuje úspory ve výši 40kWh/m2 za rok. Vyšších úspor u nízkoenergetické stavby je dosaţeno mnohem niţší měrnou spotřebou standardního referenčního
objektu
s
kompaktnějším
tvarem,
tedy
s
niţším
poměrem
A/V.
U
nízkoenergetického projektu Dolní Měcholupy je dosaţeno úspory ve nákladů na vytápění ve výši 3 520,- Kč/rok na byt, u pasivního projektu je dosaţeno úspory 4 148,- Kč/rok na byt. Na vyšší úspoře u pasivního bydlení se výrazně projevuje vyšší cena energie z teplovodu standardního řešení projektu v Roztylech proti ceně plynu u standardního řešení v Dolních Měcholupech. Nejvyšší efektivnosti (návratnosti) provedených úprav pro sníţení energetické náročnosti dosahují okna, respektive náhrada dvojskel za trojskla, vysoká efektivnost je také u zateplení obvodového pláště. Velmi nízkou efektivnost přináší naopak sloţité konstrukční řešení tepelných mostů pomocí isonosníků. Hlavní přidanou hodnotou omezení tepelných mostů však je mnohem niţší míra rizika vzniku vad konstrukcí v budoucnu. Větrání s rekuperací je především opatření zvyšující komfort a kvalitu vnitřního prostředí
Tabulka 18 - Efektivita provedených opatření snižujících energetickou náročnost
Projekt Opatření
Dolní Měcholupy
Roztyly
Úspora Kč/rok/byt
Výnos
Úspora Kč/rok/byt
výnos
1 232,-
7%
712,-
7%
Trojskla
669,-
7%
1 089,-
10%
Isonosníky
106,-
0%
168,-
1%
Vzduchotechnika
1 514,-
2%
2 179,-
2%
Celkem
3 520,-
3%
4 148,-
3%
Tepelná izolace
69
Celková efektivnost základních prvků se u obou projektů pohybuje kolem 3%. V obecné rovině se ukazuje jako dobré zkoumat vhodnost jednotlivých technických řešení s ohledem na jejich efektivnost danou poměrem realizovaných úspor a vícenákladů. Z uvedených údajů je zřejmé, ţe nízkoenergetická a pasivní výstavba přináší ekonomické úspory se kterými je moţné počítat. Současně však výše výnosu není dostatečně vysoká, aby se stala dostatečným ekonomickým impulsem pro masivní realizaci takové výstavby. Významnou překáţkou jsou finanční náklady hypotečního úvěru na realizaci úsporných opatření. Je třeba také si uvědomit ekonomickou váhu moţných úspor při rozhodování klienta. U bytu můţe roční úspora v absolutních částkách představovat aţ 5% z investice. Pro developera k překáţkám na straně klienta přibývá další velmi významná bariéra - zvýšené náklady nese developer, výnosy respektive úspory realizuje klient. Je otázkou, jaká je aktuální hodnota budoucích výnosů v představě klienta. Je obecně známo, ţe lidé mají přirozený sklon podceňovat budoucnost a aktuálním nákladům přiřazovat výrazně vyšší význam. Z výše uvedených důvodů je potřeba klientům ozřejmit celou šíři výhod nízkoenergetické výstavby, zejména přínos pro kvalitu vnitřního prostředí a zdraví. Na pouţitých příkladech developerské společnosti JRD s.r.o. lze v praxi demonstrovat, ţe kvalitní marketing spolu s přísnou kontrolou vícenákladů můţe přinést překvapivý komerční úspěch.
3.4. Energetická náročnost výstavby a provozu budov Společně se zlepšováním tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí se začala věnovat pozornost energetické náročnosti výstavby. Čím lepší jsou tepelně technické vlastnosti konstrukcí, tím vyšší je energetická náročnost výstavby. Cílem by tak měla být celková úspora energie nejen při provozu, ale také při výstavbě. Velmi diskutovanou problematikou se tak stává otázka trvale udrţitelného rozvoje, konkrétně jeho stavebního a architektonického aspektu. Zatímco eliminovat energetickou náročnost domu je pouze technický problém, problematika udrţitelnosti vyţaduje zamyšlení v širším kontextu.
70
Skutečná energetická náročnost kaţdé stavby a její celkový dopad na ţivotní prostředí totiţ zdaleka nespočívá pouze v mnoţství energie potřebné pro provoz stavebního díla ve formě vytápění, chlazení, spotřeby teplé vody, nebo provozu různých spotřebičů. Kaţdý stavební projekt je třeba posuzovat v celém jeho ţivotním cyklu, tedy včetně výroby stavebních materiálů, samotné výroby, uţívání, ale i následné demolice nebo recyklace. Celková energetická bilance domu, s velmi nízkou provozní spotřebou, tak můţe být klidně stejná nebo dokonce vyšší neţ u domu s náročnějším provozem, pokud ten bude postaven energeticky šetrnější technologií. Energetická náročnost při výstavbě zahrnuje energii vynaloţenou na: -
výrobu stavebních a tepelně izolačních materiálů
-
výrobu zařízení a doplňujících prvků, nutných k provozu
-
mimostaveništní dopravu
-
provádění budov
-
údrţbu, rekonstrukci a modernizaci
-
likvidaci budov
Problematikou této takzvané šedé energie však otázka energetické náročnosti stavby ještě zdaleka nekončí. Je potřeba počítat i s řadou sociálních a společenských aspektů. Typickým příkladem můţe být dnes běţný rodinný dům vyprojektovaný pro pětičlennou rodinu. Pokud objekt jiţ v architektonické studii nepočítá s různými moţnostmi vyuţití v průběhu jeho ţivotnosti, můţe jiţ po několika letech od výstavby energetická spotřeba domu přepočtená na jednoho obyvatele vzrůst i několikanásobně. Velmi úsporná stavba projektovaná pro velkou rodinu přestává ideálně fungovat, pokud se odrůstající děti odstěhují a zaloţí vlastní rodinu. Celkovou energetickou spotřebu také ovlivňuje například vzdálenost dojíţdění do zaměstnání, dostupnost hromadné dopravy, obchodů a sluţeb.
71
3.5. Vývoj poţadovaných hodnot prostupu tepla Všechny typy stavebních a výplňových konstrukcí musí v posledních letech splňovat stále přísnější normové hodnoty dle normy ČSN 73 0540. V následující tabulce jsou uvedeny změny hodnot prostupu tepla konstrukcemi od roku 1964.
Tabulka 19 - Vývoj normových hodnot prostupu tepla konstrukcemi typ konstrukce
2005
2002
1994
1977
1964
R
2,63
2,63
2
0,95
0,7
U
0,38
0,38
0,5
1,05
1,43
R
4,17
3,33
3
1,8
1,3
U
0,24
0,3
0,33
0,56
0,77
R
4,17
3,33
2,5 -
-
U
0,24
0,3
0,4 -
-
strop pod neizolovanou půdou
R
4,17
3,33
3
0,86
1,16
U
0,24
0,3
0,33
1,16
0,86
podlaha nad nevytápěným prostorem
R
1,67
1,67
3
0,65
1,57
U
0,6
0,6
0,33
1,54
0,64
stěna vnitřní k nevytápěným prostorám
R
1,67
1,67
1,05
0,56
0,76
U
0,6
0,6
0,95
1,79
1,32
Okna
U
1,7
1,8
2,86
stěna venkovní – těžká střecha plochá střecha šikmá
3,7 -
zdroj:EkoWatt
72
3.6. Vývoj cen energií Optimalizaci energetické náročnosti budov a návratnost investice ovlivňuje ve značné míře vývoj cen energií. Z následujících grafů je zřejmé, ţe ceny energií stále rostou, významněji se růst cen projevuje především na cenách zemního plynu, který je ovlivňován stále rostoucí cenou ropy. Na následujících grafech je zobrazen vývoj cen elektrické energie a cen zemního plynu v patnácti zemích Evropské Unie, kde Eurostat zveřejňuje statistiku za posledních 12 let a v České Republice, kde je zaznamenán vývoj za posledních 9 let.
Graf 2 - Vývoj cen elektrické energie pro domácnosti v ČR a v Evropské unii
vývoj cen elektrické energie dodávané domácnostem [eur/kWh] Evropská unie (27 států)
Evropská unie (15 států)
Česká republika
0.14 0.12 0.1 0.08 0.06 0.04 0.02 0 1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
zdroj: Eurostat 2010
Graf 3 - Vývoj cen zemního plynu pro domácnosti v ČR a v Evropské unii vývoj cen plynu dodávaného domácnostem [eur/kWh] Evropská unie (27 států)
Evropská unie (15 států)
Česká republika
14 12 10 8 6 4 2 0 1996
1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
zdroj: Eurostat 2010
73
3.7. Ekonomická motivace - zelená úsporám V roce 2009 nastal přelom v motivačním systému státu k plošné podpoře úspor energie, vznikl program Zlená úsporám. Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu instalací zdrojů na vytápění s vyuţitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu je podporováno kvalitní zateplování rodinných domů a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba v pasivním energetickém standardu. V České Republice se aţ do loňského roku nedařilo prosadit motivační systém jednoduchých opatření státu k plošné podpoře úspor energie známý ze zahraniční. Mezi ekonomické motivace pouţívané v zahraničí patří zejména: -
Daňové zvýhodnění sniţování energetické náročnosti budov. V zahraničí se osvědčila forma moţnosti taxativního uplatnění nákladů na zateplení mezi přímé výdaje. V ČR se tyto výdaje postupně odepisují.
-
Niţší daň z přidané hodnoty u výrobků a činností přímo zajišťujících sniţování energetické náročnosti budov. Toto opatření pomohlo v zahraničí nastartovat plošný zájem o uplatnění úsporných opatření
-
Vytvoření nových produktů komerčních bank, zaměřených na sniţování energetické náročnosti budov. Například bonifikace takto cíleného čerpání stavebního spoření.
-
Úprava vyhláškové ceny nemovitosti v závislosti na nízké či vysoké energetické náročnosti budovy. Tento nástroj umoţňuje investovat do sníţení energetické náročnosti budovy i tomu, kdo chce v budoucnu nemovitost prodat. Dosavadní jednotná vyhlášková cena se v tomto ohledu odchyluje od trţního ohodnocení.
-
Zařazení nízké energetické náročnosti budov mezi nejvýznamnější sledovaná opatření v rámci
národního
programu
hospodárného
nakládání
s energií
a
vyuţívání
obnovitelných a druhotných zdrojů. Z pohledu trţního ocenění staveb můţe mít program Zelená úsporám nepatrný vliv na vyšší poptávku po objektech před rekonstrukcí, vzhledem ke sníţení nákladů na rekonstrukci s pomocí získání státní dotace.
74
3.8. Vliv průkazu energetické náročnosti budov na trh s nemovitostmi Od 1. 1. 2009 je v České republice (stejně jako v ostatních členských zemích EU) zavedena povinná certifikace energetické náročnosti budov podle zákona č. 406 Sb. Energetický průkaz budovy lze označit jako druh certifikace, sdělující majiteli, případně investorovi, jak kvalitní bude daná budova z hlediska energetické náročnosti. Náklady na vytápění a ohřev teplé uţitkové vody činí přibliţně 75-85 % z celkových nákladů na provoz budovy. Je tedy vhodné zaplatit o něco vyšší cenu za stavbu kvalitní budovy s nízkými provozními náklady, které se v krátké době vrátí ve formě úspor z provozu budovy. Směrnice poţaduje řadu různých skupin opatření k dosaţení rozumné spotřeby energetických zdrojů a sniţování dopadu vyuţívání paliv a energie na ţivotní prostředí. Energetický štítek je vystavován na základě energetické náročnosti budovy v rozmezí A aţ G. Objekty kategorie A jsou například pasivní domy, objekty v kategorii A-C jsou vyhovující a objekty v kategorii D-G jsou nevyhovující aţ mimořádně nehospodárné a parametry nové závazné formy jiţ nesplní. Pokud tedy budova spotřebovává velké mnoţství energie a novým normám nevyhovuje, pak spolu s průkazem Energetické náročnosti budov obdrţí její vlastník návrh opatření, jak ji učinit energeticky hospodárnější.
Tabulka 20 - Klasifikace budov dle ČSN 73 0540-2: 2007
Klasifikační třída A B C D E F G
Slovní vyjádření klasifikace Velmi úsporná Úsporná Vyhovující Nevyhovující Nehospodárná Velmi nehospodárná Mimořádně nehospodárná
Klasifikační ukazatel CI ≤ 0,3 ≤ 0,6 ≤ 1,0 ≤ 1,5 ≤ 2,0 ≤ 2,5 > 2,5
75
Investor nebo nájemce získává díky certifikaci ověřenou informaci o energetické náročnosti budovy a získá tím také informaci o tom, jaké náklady za energii musí platit. V současné době, kdy cena energie stále roste, je toto důleţitým faktorem při rozhodování mezi nabízenými objekty na trhu. Certifikace je povinná nejen při výstavbě nové budovy, kdy je součástí stavební dokumentace, ale i při větších rekonstrukcích jiţ dokončených objektů a při prodeji či nájmu budov nebo jejich částí, tedy například i bytů, kanceláří apod. Pro splnění podmínek získání stavebního povolení, musí být hodnota měrné spotřeby energie budovy maximálně 142 kWh/m2 podlahové plochy za rok. Trţní hodnota budov tak bude dle mého názoru výrazně ovlivněna sníţenou poptávkou po starších nemovitostech, jejichţ stav vyţaduje rekonstrukci se stavebním povolením. U takovýchto staveb musí kupující počítat nejen s výraznou investicí do zateplení budovy, které zajistí především zateplením vnějšího pláště budovy a výměnou oken za izolační. Po takovýchto opatřeních však dochází ve starších stavbách vlivem nedostatečné výměny vzduchu a vysokému pronikání vlhkosti ke kondenzaci a následnému vzniku plísní. Výrazné náklady tedy musí být investovány do zamezení pronikání vlhkosti do objektu a nuceného větrání. Sníţená poptávka a neochota investovat vysoké částky do rekonstrukce povede k převaţující nabídce starších objektů nad poptávkou a tím ke sníţení jejich trţní hodnoty aţ o několik desítek procent. Naopak se přepokládá, ţe energetická certifikace budov bude další faktorem způsobujícím zvýšený zájem o energeticky úsporné stavby. Tento negativní efekt na hodnotu nevyhovujících budov, v současné době částečně kompenzuje moţnost získání dotace z programu Zelená úsporám. Dle dlouhodobějších zkušeností například z Dánska, kde mají jiţ
několik let certifikaci
zavedenou se ukazuje, ţe certifikace podstatně zvyšuje hodnotu nemovitosti, neboť dává investorovi a zejména vlastníkovi jistou garanci, ţe provozní náklady jsou přijatelné a srozumitelné a po určitou dobu nebude nutné investovat do modernizace objektu. Pro developery znamená certifikace moţnost zařazení nemovitosti do vyšší kategorie a nabízet tak produkt za vyšší cenu. V zahraničních zemích, kde jiţ byl tento způsob kontroly energetické náročnosti budov, například USA, Německo, Dánsko, nebo Francie, jsou jiţ zvyklí, výhod spojených s certifikací vyuţívat. Tento trend se po zavedení certifikace v České republice s největší pravděpodobností také projeví.
76
4. Vliv architektonické koncepce stavby na její trţní hodnotu Koncepce
= pojetí, rozvrţení, představa, idea, hlavní záměr či myšlenka
Architektura = stavební umění, stavitelství, design Architektonická koncepce je utvářena v prvotní fázi přípravy projektu. Vyjadřuje hlavní myšlenku architekta, kterou se snaţí přenést do projektu a následně do realizace stavby. Architektonická koncepce můţe mít mnoho podob, můţe být kladen důraz například na celkový vizuální charakter budovy (extravagantní tvary, klasické tvary ve stylu funkcionalismu, pouţité pohledové materiály, ...), jinou koncepcí můţe být například propojení s přírodou (velké prosklené plochy orientované do zeleně, umístění stavby neporušené krajině, ...), architektonická koncepce můţe být zaměřena také na energetickou náročnost stavby (kompaktní tvar, kvalitní zateplení, orientace budovy na světové strany) a mnoho dalších podob. Na zajímavé architektonické koncepci jsou také zaloţeny některé developerské projekty. Tyto projekty jsou zaměřeny na klientelu, pro kterou nejsou hlavní prioritou pouze pořizovací náklady nemovitosti, ale vyhledávají také komfort, luxus, design, kvalitu nebo jedinečnost a uvědomují si udrţení hodnoty takovéto stavby v čase a za tuto "přidanou hodnotu" jsou ochotni zaplatit.
4.1. Základní znaky architektonické koncepce energeticky úsporných staveb Tak abychom dosáhli energeticky úsporné stavby, nesmíme v prvních fázích projektu zapomenout zohlednit tvar pozemku a vhodné umístění stavby včetně její orientace vůči světovým stranám. Při zajištění kvalitního zastínění oken v letních měsících lze dosáhnout orientací velkých prosklených ploch na jiţní stranu vysokých tepelných zisků.
77
Jednou z nejdůleţitějších podmínek funkční energeticky úsporné stavby je její kompaktní tvar. Kompaktní tvar má vliv na přímou spotřebu materiálů a tím i cenu stavby a v průběhu uţívání stavby ovlivňuje velikost teplosměnných ploch. Pro vyjádření vhodného tvaru budovy je pouţíván tzv. faktor tvaru, který je dán poměrem mezi ochlazovanou plochou obvodových konstrukcí budovy a obestavěným prostorem. Pro dosaţení dobré energetické kvality samostatně stojícího rodinného domu se doporučuje nepřekročit poměr ploch ochlazovaných konstrukcí (A) a obestavěným prostorem (V), A/V = 0,7. Obrázek 13 – Příklad nízkoenergetické stavby kompaktního tvaru
Obrázek 14 - Příklad nízkoenergetické stavby kompaktního tvaru
78
4.2. Architektonická koncepce v developerských projektech V developerských projektech je zajímavé architektonické koncepce přinášející klientům něco exkluzivního, komfortního, nebo jedinečného vyuţíváno pro zvýšení prodejnosti nemovitostí. Často je v architektonických koncepcích pro developerské projekty zohledňováno především propojení interiéru stavby s přírodou, vzhled stavby a jej jedinečnost. Vzhled stavby má určitý vliv na její prodejnost, minimálně alespoň zvýšený zájem potenciálních investorů ve fázi rozhodování. Záleţí také na developerské společnosti, zda dokáţe takového potenciálu vhodně vyuţít a začlenit jej do svých marketingových plánů. Toto se pokusím demonstrovat na několika příkladech.
4.2.1.
Developerský projekt řadových domů v Unhošti
Prvními porovnávanými projekty jsou dvě realizované výstavby řadových domů nacházejících se nedaleko od sebe, na okraji města Unhošť. Prvním projektem jsou Terasy Unhošť, které jsou navrţeny jako jedinečný návrh od architektonického studia A69 a A.L.T, kteří získali jiţ několik ocenění v oblasti architektury. Architekti zvolili jako hlavní architektonickou koncepci terasovité uspořádání jednotlivých objektů na mírně svaţitém pozemku a hlavní myšlenkou celého projektu se stalo propojení s tradiční českou funkcionalistickou architekturou, takto pojatý projekt zasadili do klidné přírody s dobrou dostupností hlavního města. Projekt Terasy Unhošť je v tomto porovnání zastoupen řadovým rodinným domem o podlahové ploše 124 m2 a s pozemkem o výměře 186 m2. Jedná se o cihlovou stavbu s plochou střechou ve funkcionalistickém stylu, předností objektu jsou velkoryse řešená okna s výhledem do zeleně, orientovaná směrem na jih. Objekt je řešen jako dvoupodlaţní s dispozičním řešením 4+kk a jedním garáţovým stáním. Nabízená prodejní cena za tuto nemovitost je 6 236 786 Kč (cca 50 297,- / m2)
79
Obrázek 15 - Terasy Unhošť - vizualizace budoucí výstavby pro marketingové účely
Obrázek 16 - Terasy Unhošť – dokončená výstavba
80
Obrázek 17 - Terasy Unhošť – dispoziční řešení
Druhým porovnávaným projektem je výstavba řadových domů v Unhošti v ulici Jahodová. Jedná se o zástavbu několika řadových domů navrţených jako klasická řadová zástavba se sedlovou střechou. Řadový dům má uţitnou plochu 111 m2 a zahradu o výměře 316 m2. Řešen je jako dvoupodlaţní, ve druhém podlaţí se nachází obytné podkroví. Parkovací stání je umoţněno na pozemku. Nemovitost je nabízena za cenu 3 942 000,- Kč (cca 35 513,- /m2)
81
Obrázek 18 - Unhošť Jahodová - vizualizace budoucí výstavby pro marketingové účely
Obrázek 19 - Unhošť Jahodová - dokončená výstavba
82
Obrázek 20 - Unhošť Jahodová – dispoziční řešení
Tabulka 21 - Porovnání ukázkových projektů s cenami nemovitostí v dané lokalitě
Projekt
Lokalita
Užitná plocha
Plocha zahrady
Cena za m2
Terasy Unhošť
Unhošť
124 m2
186 m2
50 297 ,-
Jahodová
Unhošť
111 m2
316 m2
35 513,-
Rodinný dům
Unhošť
170 m2
400 m2
40 000,-
Rodinný dům
Ptice
120 m2
769 m2
39 000,-
Rodinný dům
Velká Dobrá
180 m2
653 m2
35 500,-
Rodinný dům
Velká Dobrá
160 m2
750 m2
31 250,-
Při porovnání s nabízenými cenami srovnatelných objektů v lokalitě Unhošť a okolí, povaţuji ceny za objekty v projektu Terasy Unhošť za neobvyklé. Zvýšení prodejní ceny zřejmě způsobila právě jedinečná koncepce architektonického a marketingového pojetí celého projektu, který je zaloţen na zajímavé architektuře, vysokém standardu materiálů, vhodném umístění a orientaci objektů a v neposlední řadě na marketingové prezentaci zaloţené na vysoké vizuální hodnotě objektů. Vzhledem ke skutečnosti ţe projekt je jiţ z větší části prodán, nepředpokládám pokles realizované prodejní ceny aţ na úroveň porovnávaných staveb, nicméně určitý pokles ceny lze předpokládat. Ve výnosech z prodeje je však také potřeba započítat zvýšené náklady na architektonickou studii, pouţití materiálů ve vyšším standardu a kvalitnější marketingovou strategii. Předpokládám však, ţe pokrytí těchto nákladů je realizováno jen částí hodnoty zvýšené prodejní ceny 83
4.2.1.
Developerský projekt bytové výstavby "Central Park"
Central Park Praha navrhli architekti z ateliéru A69, kteří vyhráli v mezinárodní soutěţi s renomovanými světovými firmami. Na projektu je znát ekologický přístup, ohleduplnost k okolí, vysoká kvalita exteriérů a interiérů. "Architektonický koncept se snaţí poskytnout vizi bydlení překonávající současné stereotypy, nabízející kvalitativní posun ve standardu bydlení a zhodnocující mimořádné kvality místa. Velkorysost zelené plochy je vhodné zachovat a proměnit v hlavní devízu řešení - bydlení orientované do velkorysého parku s přírodní dominantou zeleného hřebene Parukářky."16 Díky této koncepci získaly byty "přidanou hodnotu" v podobě ojedinělých výhledů z nadstandardně prosklených ploch obytných místností. Tato část architektonické koncepce lze shrnout takto: Prostor / světlo / panoramatické výhledy / spojení venkovního a vnitřního prostoru. Kaţdá rezidence má prostornou terasu po celém vnějším obvodě. Terasy jsou stíněné shora, ostré letní slunce tedy neproniká dovnitř, ovšem nízké zimní prohřívá terasu i interiér. Rezidence mají výhled do dálky na praţské panorama, nebo do zeleně parku.
Obrázek 21 - Developerský projekt Central Park Praha - exteriérové vizualizace
16
Architektonická koncepce atelieru A69 k projektu Central Park Praha - zdroj: www.centralparkpraha.cz/oprojektu/a69-architects.html
84
Obrázek 22 - Developerský projekt Central Park Praha - realizace
Tabulka 22 - Central Park Praha - porovnání ceny projektu s cenami nemovitostí v dané lokalitě
Plocha bytu
Plocha terasy
Cena za m2
3+kk
86,6 m2
33,0 m2
90 824,-
Residence Baranka
3+kk
82,0 m2
30,0 m2
84 353,-
U Žižkovské radnice
3+kk
83,7 m2
18,0 m2
82 545,-
Zelené město
3+kk
87,2 m2
18,1 m2
61 266,-
Projekt
Dispozice
Central Park Praha
Cena za 1 m2 plochy bytu u developerského projektu Central Park Praha převyšuje ceny ostatních projektů v okolí. Navýšení ceny je odůvodněno nadstandardním pojetím celého developerského záměru, který byl součástí architektonické koncepce projektu, kvalitní výhled z interiéru, vyšší standard materiálů, vyšší komfort bydlení díky poskytovaným sluţbám (coţ můţe mít naopak negativní vliv na poptávku, vzhledem k vyšším měsíčním poplatkům). Část bytů v tomto komplexu je jiţ prodána, vzhledem k právě probíhající krizi, jsou však prodejní ceny často niţší neţ nabídkové.
85
4.2.1.
Developerský projekt Konopiště resort
Jeden z právě vznikajících projektů s velmi silným architektonickým konceptem se nachází nedaleko zámku Konopiště, přibliţně 40km jiţně od Prahy. Architektonický koncept tohoto projektu je zaměřen na výběr předních českých architektů, kteří vytvořili unikátní kolekci domů ve vysokém standardu a v prostředí obklopeném přírodou. Výběr architektů je zastoupen také Janem Kaplickým, který pro Konopiště Resort zpracoval návrh dvou objektů. Krása, soukromí, klid, zeleň, architektura a detail, mohou charakterizovat hlavní náplň architektonické koncepce "Konopiště Resort je navrţen v duchu moderní funkčnosti a elegance, s puncem tradičního kouzla a klasického půvabu. Nabízí kvalitní ţivotní styl všem, kdo ocení soukromí, architekturu a venkovní aktivity. Domy jsou navrţeny s citem pro rodinný ţivot s dětmi, vyznačují se prostornou obytnou částí s výhledy do zahrady skrze velká francouzská okna."17 Konopiště Resort je projekt, který ve svém komplexně urbanisticky řešeném území nabízí řadové apartmány se zahradami, sportovní studia s terasami, luxusní penthousy, dále prostorné rodinné domy, ale také pro náročnější klientelu individuálně navrţené vily s velkorysými zahradními úpravami - a to vše uprostřed zelených prostranství. Tabulka 23 - Konopiště Resort - porovnání ceny projektu s cenami nemovitostí v dané lokalitě
Projekt
Lokalita
Užitná plocha
Plocha zahrady
Cena za m2
Konopiště Resort
Jírovice
292 m2
900 m2
55 000 ,-
Rodinný dům
Úročnice
200 m2
1340 m2
29 000,-
Rodinný dům
Benešov
224 m2
285 m2
20 780,-
Rodinný dům
Benešov
140 m2
1 006 m2
43 400,-
Rodinný dům
Týnec n. Sázavou
330 m2
684 m2
28 180,-
Rodinný dům
Týnec n. Sázavou
200 m2
962 m2
27 500,-
17
Komentář developera ke koncepci projektu Konopiště Resort
86
Obrázek 23 - Developerský projekt Konopiště Resort - vizualizace
87
Obrázek 24 - Developerský projekt Konopiště Resort – vizualizace
V dané lokalitě je obtíţné porovnávat podobné nemovitosti, vzhledem k jedinečnosti tohoto projektu. Objekty uvedené v tabulce se nachází v blízkosti, ovšem většinou ve větších městech s kvalitní infrastrukturou, projekt Konopiště Resort se nachází v obci bez infrastruktury, také z tohoto důvodu bude zájem o nemovitosti v tomto projektu spíše pro individuální klientelu vyhledávající odpočinek v příjemném prostředí, které dokáţe zajistit poţadovaný luxus. Zjištěnou prodejní cenu je tedy nutné povaţovat v dané lokalitě za neobvyklou a je jí moţné dosáhnout pouze získáním klientely, která nemovitost v této lokalitě pořizuje právě pro její jedinečnou architektonickou koncepci.
88
Závěr Pokud je výstavba nebo rekonstrukce stavby prováděna na základě energeticko-ekonomické optimalizace, lze dosáhnout návratnosti vloţených investic v relativně krátkém čase. Tento čas se dále sniţuje vlivem stále rostoucích cen energií. Investiční náklady lze v současné době dále sniţovat prostřednictvím získání dotací z projektu Zelená úsporám, coţ bylo ukázáno na příkladu energeticko-ekonomické optimalizace rekonstrukce rodinného domu. Kvalitně provedená energeticky úsporná stavba tak nenabízí obyvatelům pouze úspory za spotřebovanou energii, ale i mnohem vyšší komfort bydlení, který zvyšuje trţní hodnotu nemovitosti. Z praktických výpočtů energeticko-ekonomické optimalizace provedené v této diplomové práci jsem dospěl k závěru, ţe výrazné sníţení energetické náročnosti rodinného domu na úroveň nízkoenergetické výstavby umoţňuje návratnost vloţených investic cca 15 - 20 let. Vzhledem k odhadované ţivotnosti izolačních materiálů a technologií v délce 30 let je tak návratnost investice zaručena. Zkrácení doby návratnosti je nyní navíc moţné sníţením vstupních nákladů v souvislosti se získáním dotace z projektu Zelená úsporám. Dalších úspor bude zřejmě dosaţeno díky rostoucím cenám energií. Návratnost vloţených investic je poté sníţena na 10 - 15 let. Poněkud jiná situace nastává u výstavby bytových domů, kde je při dodrţení kompaktního tvaru dosaţeno velmi malých ploch ochlazovaných konstrukcí a návratnost investice se prodluţuje aţ na dobu ţivotnosti pouţitých materiálů. Hlavní přednosti tedy nemůţeme hledat v úspoře za spotřebované energie, ale především ve vyšším komfortu bydlení díky instalaci nuceného větrání s rekuperací a instalaci kvalitních izolačních oken, které zaručují lepší tepelnou pohodu v interiéru. Další předností pouţitých opatření je sníţení tepelných mostů, které prodluţují ţivotnost stavby a zabraňují vzniku vad v konstrukcích. Nezanedbatelným přínosem výstavby bytového domu v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu je vliv takového řešení pro marketingovou strategii podpory prodeje. Stavba se stává pro potenciální klienty atraktivnější, zvyšuje se tak její prodejnost a roste prodejní cena nemovitosti.
89
Jak u novostavby, tak u rekonstrukce došlo ke změně způsobu vytápění a ke sníţení prostupu tepla ochlazovanými konstrukcemi. Tyto změny měly vliv na ocenění nemovitosti dle vyhlášky, došlo k navýšení ceny v důsledku provedení opatření pro sníţení energetické náročnosti a následnému navýšení indexu vybavení u novostavby o cca 20% a u rekonstrukce o cca 30%. Při zjišťování trţní ceny nemovitosti porovnávací metodou došlo k navýšení korekčních koeficientů referenčních staveb především v technickém vybavení stavby a v atraktivnosti stavby. Hodnota porovnávané nemovitosti tak vzrostla o cca 600 000,- Kč, coţ odpovídá návratnosti takto navýšené investice v délce 15-20 let. Vzhledem k rostoucímu počtu energeticky úsporných staveb se stává znalost principů jejich výstavby zásadnější pro odhadce nemovitostí. Odhadci by měli být schopni při prohlídce nemovitosti rozeznat prvky sniţující její energetickou náročnost a technologie zvyšující komfort a kvalitu bydlení obyvatel a zjištěné skutečnosti zahrnout do svého odhadu. Na určení ceny energeticky úsporné stavby porovnávacím způsobem má nesporný vliv také rostoucí poptávka po tomto druhu staveb. V kapitole o vlivu architektonické koncepce stavby na její trţní hodnotu jsou porovnávány konkrétní developerské projekty. Z výsledku průzkumů lze dokázat, ţe je moţné prodávat nemovitosti za ceny neobvyklé, které výrazně převyšují ceny jiných projektů v dané lokalitě. Taková nabídka musí mít však silný architektonický koncept zaměřený na specifické poţadavky klienta. Za tímto účelem je vyuţíván návrh stavby od vyhlášeného architektonického studia, výhled do krajiny podpořený nadstandardním řešením prosklených ploch, nebo výstavba v energeticky úsporném standardu. Zvolená architektonická koncepce musí být také podpořena kvalitním marketingovým plánem. Spojení těchto specifických faktorů výrazně zvyšuje prodejnost a v souvislosti s tím také roste trţní hodnota nemovitosti.
90
Seznam pouţité literatury Bureš, Michal. 2010. Porovnání tradičních izolačních materiálů z hlediska environmentálního dopadu. http://www.setrnebudovy.cz/component/content/article/34-porovnani-tradicnich-izolacnich-materialu-zhlediska-environmentalniho-dopadu. [Online] 2010. Dahlsveen, Trond, Petráš, Dušan a Hirš, Jiří. 2003. Energetický audit budov. Bratislava : Jaga group, v. o. s., 2003. ISBN 80-88905-86-9. Energie prostředí, geotermální energie, tepelná čerpadla. Beranovský, J., a další. 2007. místo neznámé : EkoWATT, 2007. Energie slunce. Beranovský, J., a další. 2007. místo neznámé : EkoWATT, 2007. Haller, Andreas, Humm, Othmar a Voss, Karsten. 2001. Solární energie - využití při obnově budov. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-7167-580-7. Chybík, Josef. Nosné konstrukce pasivních domů. [Online] http://www.casopisstavebnictvi.cz/nosnekonstrukce-pasivnich-domu_N3019. Ing. Jochim, S. Ph.D., Ing. Nota, R. a prof. Ing. Puškár, A. Ph.D. 2010. Tepelnětechnické vlastnosti oken na bázi dřeva pro nízkoenergetické domy. [Online] 2010. http://www.asbportal.cz/stavebnictvi/konstrukce-a-prvky/okna-dvere/tepelnetechnicke-vlastnosti-oken-na-bazi-drevapro-nizkoenergeticke-domy-1173.html. Klobušník, Lubomír. 2010. Domy včera a dnes. [Online] 2010. http://www.earchitekt.cz/index.php?PId=1271&KatId=1. Nagy, Eugen. 2009. Nízkoenergetický a energeticky pasivní dům. Brno : Jaga, 2009. ISBN 978-80-8076077-9. Růžička, Vlastimil. 2010. Ekologické bydlení jako módní trend. [Online] 2010. http://realit.cz/clanek/ekologicke-bydleni-jako-modni-trend. Řehánek, Jaroslav, a další. 2004. 4 x E o tepelné izolaci budov. Praha : Informační centrum ČKAIT, s. r. o., 2004. str. 252. ISBN 80-86769-25-9. Svoboda, M. 2009. Ekonomika nízkoenergetických a pasivních bytových domů. Pasivní domy 2009 . 2009. Tywoniak, Jan. 2005. Nízkoenergetické domy - principy a příklady. Praha : Grada Publishing a.s., 2005. ISBN 80-247-1101-X. Valeš, M. 2006. Inteligentní dům. Brno : ERA, 2006. ISBN: 80-7366-062-8. Zazvonil, Zbyněk. 2006. Porovnávací hodnota nemovitostí. Praha: Ekopress, 2006. ISBN80-86929-14-0.
91
Seznam tabulek Tabulka 1 - Charakteristika tepelnětechnických standardů budov Tabulka 2 - Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U obvodovou stěnou Tabulka 3 - Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U střešní konstrukcí Tabulka 4 - Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla v nízkoenergetických a pasivních domech Tabulka 5 - Hodnoty izolačních skel Tabulka 6 - Porovnání návratnosti investičních nákladů na pořízení tepelného čerpadla Tabulka 7 - Splnění požadavků na tepelně technické vlastnosti rodinného domu s vyšší energetickou náročností Tabulka 8 - Splnění požadavků na tepelně technické vlastnosti rodinného domu s nižší energetickou náročností Tabulka 9- Vícenáklady na realizaci opatření snižující energetickou náročnost stavby (ceny včetně DPH) Tabulka 10 - Porovnání nákladů na spotřebu energií novostavby rodinného domu Tabulka 11- Tabulka porovnání navýšení indexu vybavení (A – klasická stavba, B – nízkoenergetická stavba) Tabulka 12- Splnění požadavků na tepelně technické vlastnosti rodinného domu před rekonstrukcí Tabulka 13 - Splnění požadavků na tepelně technické vlastnosti rodinného domu po rekonstrukcí Tabulka 14- Vícenáklady na realizaci opatření snižující energetickou náročnost stavby Tabulka 15 - Porovnání nákladů na spotřebovanou energií novostavby rodinného domu Tabulka 16- Tabulka porovnání navýšení indexu vybavení (A - před rekonstrukcí, B - po rekonstrukci) Tabulka 17 - Vícenáklady realizace bytové výstavby v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu Tabulka 18 - Efektivita provedených opatření snižujících energetickou náročnost Tabulka 19 - Vývoj normových hodnot prostupu tepla konstrukcemi Tabulka 20 - Klasifikace budov dle ČSN 73 0540-2: 2007 Tabulka 21 - Porovnání ukázkových projektů s cenami nemovitostí v dané lokalitě Tabulka 22 - Central Park Praha - porovnání ceny projektu s cenami nemovitostí v dané lokalitě Tabulka 23 - Konopiště Resort - porovnání ceny projektu s cenami nemovitostí v dané lokalitě
Seznam grafů Graf 1 - Porovnání produkce svázané energie při výrobě izolačních materiálů Graf 2 - Vývoj cen elektrické energie pro domácnosti v ČR a v Evropské unii Graf 3 - Vývoj cen zemního plynu pro domácnosti v ČR a v Evropské unii
92
Seznam obrázků Obrázek 1 - Cihelný systém POROTHERM
Obrázek 2 - Systém Velox – ztracené bednění
Obrázek 3 - Příklady staveb z lehkého konstrukčního systému Obrázek 4 - Příklady oken s dřevěným rámem Obrázek 5 - Okna s PVC profilem Obrázek 6 - Hliníkový profil Obrázek 7 - Detail kotvení oken do masivní stěny Obrázek 8 - Vakuový trubicový a plochý solární kolektor Obrázek 9- Vizualizace budoucího stavby rodinného domu Obrázek 10 - Průkaz energetické náročnosti budovy Obrázek 11 - Rodinný dům před rekonstrukcí Obrázek 12 - Průkaz energetické náročnosti Obrázek 13 – Příklad nízkoenergetické stavby kompaktního tvaru Obrázek 14 - Příklad nízkoenergetické stavby kompaktního tvaru Obrázek 15 - Terasy Unhošť - vizualizace budoucí výstavby pro marketingové účely Obrázek 16 - Terasy Unhošť – dokončená výstavba Obrázek 17 - Terasy Unhošť – dispoziční řešení Obrázek 18 - Unhošť Jahodová - vizualizace budoucí výstavby pro marketingové účely Obrázek 19 - Unhošť Jahodová - dokončená výstavba Obrázek 20 - Unhošť Jahodová – dispoziční řešení Obrázek 21 - Developerský projekt Central Park Praha - exteriérové vizualizace Obrázek 22 - Developerský projekt Central Park Praha - realizace Obrázek 23 - Developerský projekt Konopiště Resort - vizualizace Obrázek 24 - Developerský projekt Konopiště Resort – vizualizace
Seznam příloh Příloha 1 - výpočet energetické náročnosti novostavby s nižší energetickou náročností Příloha 2 - výpočet energetické náročnosti novostavby s vyšší energetickou náročností Příloha 3 - výpočet energetické náročnosti před rekonstrukcí rodinného domu Příloha 4 - výpočet energetické náročnosti po rekonstrukcí rodinného domu Příloha 5 – Rozpočet vícenákladů – RD Kralupy Příloha 6 – Rekapitulace vícenákladů na snížení energetické náročnosti - RD Kralupy (ceny jsou uvedeny bez DPH) Příloha 7 – Určení hodnoty pozemku porovnávací metodou Příloha 7 – Určení hodnoty pozemku porovnávací metodou Příloha 9 – Ocenění rodinného domu dle vyhlášky Příloha 10 – Ocenění rodinného domu porovnávací metodou Příloha 12 – Ocenění dle vyhlášky - rekonstrukce rodinného domu před a po rekonstrukci
93
Příloha 1 - výpočet energetické náročnosti novostavby s nižší energetickou náročností
Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla je zpracován dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN 730540. výpočet provedený v programu Energie 2009: Počet zón v objektu: 1 Typ výpočtu potřeby energie: Okrajové podmínky výpočtu: Název Počet Teplota období dnů exteriéru 1. měsíc 31 -1,0 C 2. měsíc 28 1,0 C 3. měsíc 31 4,0 C 4. měsíc 30 9,0 C 5. měsíc 31 14,6 C 6. měsíc 30 17,0 C 7. měsíc 31 18,2 C 8. měsíc 31 18,8 C 9. měsíc 30 13,8 C 10. měsíc 31 9,4 C 11. měsíc 30 4,0 C 12. měsíc 31 -0,5 C Název období 1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc 8. měsíc 9. měsíc 10. měsíc 11. měsíc 12. měsíc
Počet dnů 31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31
Teplota exteriéru -1,0 C 1,0 C 4,0 C 9,0 C 14,6 C 17,0 C 18,2 C 18,8 C 13,8 C 9,4 C 4,0 C -0,5 C
měsíční (pro jednotlivé měsíce v roce) Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] Sever Jih Východ Západ Horizont 25,2 180,0 54,0 72,0 82,8 46,8 201,6 93,6 100,8 144,0 82,8 295,2 183,6 190,8 284,4 115,2 342,0 266,4 259,2 424,8 169,2 349,2 374,4 334,8 579,6 187,2 313,2 414,0 316,8 597,6 169,2 334,8 360,0 334,8 583,2 136,8 360,0 316,8 316,8 514,8 86,4 342,0 216,0 230,4 345,6 61,2 270,0 122,4 172,8 205,2 32,4 129,6 50,4 64,8 86,4 21,6 104,4 39,6 43,2 61,2 Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] SV SZ JV JZ 43,2 43,2 133,2 158,4 72,0 72,0 169,2 183,6 129,6 133,2 262,8 273,6 183,6 176,4 331,2 309,6 284,4 262,8 392,4 352,8 327,6 262,8 388,8 316,8 280,8 270,0 370,8 349,2 230,4 226,8 363,6 360,0 136,8 144,0 295,2 309,6 75,6 90,0 183,6 255,6 36,0 39,6 90,0 115,2 32,4 32,4 82,8 73,6
94
Hodnocení jednotlivých zón v objektu: Hodnocení zóny č. 1 Základní popis zóny: Název zóny:
RD Kralupy s nevyt. garáţí
Geometrie (objem/podlah.pl.):
615,17 m3 / 182,3 m2
Účinná vnitřní tepelná kapacita:
110,0 kJ/(K.m2)
Vnitřní teplota (zima/léto):
20,0 C / 20,0 C
Regulace otopné soustavy:
ano
Průměrné vnitřní zisky:
750 W
....... odvozeny pro
· produkci tepla: 3,0+3,0 W/m2 (osoby+spotřebiče) · časový podíl produkce: 100+20 % (osoby+spotřebiče) · zohlednění spotřebičů: zisky i spotřeba · příkon osvětlení: 182,3 W (vyuţito 5000,0 h/rok) · prům. účinnost osvětlení: 10 % · spotřebu nouzového osvětlení: 0,0 kWh/(m2.a) · další tepelné zisky: 0,0 W
Teplo na přípravu TV:
10015,28 MJ/rok
....... odvozeno pro
· roční potřebu teplé vody: 59,9 m3 · teplotní rozdíl pro ohřev: (50,0 - 10,0) C
Zpětně získané teplo mimo VZT:
0,0 MJ/rok
Zdroje tepla na vytápění v zóně: Vytápění je zajištěno VZT:
ne
Účinnost sdílení/distribuce:
98,0 % / 98,0 %
Název zdroje tepla:
PKK Geminox THRi 1-10 DC (podíl 100,0 %)
Typ zdroje tepla:
obecný zdroj tepla (např. kotel)
Účinnost výroby/regulace:
96,0 % / 97,0 %
Příkon čerpadel vytápění:
60,0 W
Příkon regulace/emise tepla:
0,0 / 0,0 W
Zdroje tepla na přípravu TV v zóně Název zdroje tepla:
PKK Geminox THRi 1-10 DC (podíl 100,0 %)
Typ zdroje přípravy TV:
obecný zdroj tepla (např. kotel)
Účinnost zdroje přípravy TV:
96,0 %
Příkon čerpadel distribuce TV:
0,0 W
Příkon regulace:
0,0 W
Účinnost distribuce teplé vody:
80,0 %
95
Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1 : Objem vzduchu v zóně:
492,136 m3
Podíl vzduchu z objemu zóny:
80,0 %
Typ větrání zóny:
nucené (mechanický větrací systém)
Objem.tok přiváděného vzduchu:
230,0 m3/h
Objem.tok odváděného vzduchu:
230,0 m3/h
Násobnost výměny při dP=50Pa:
4,0 1/h
Souč.větrné expozice e:
0,01
Souč.větrné expozice f:
20,0
Účinnost zpětného získávání tepla:
86,0 %
Podíl času s nuceným větráním:
100,0 %
Měrný tepelný tok větráním Hv:
17,641 W/K
Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem : Název konstrukce střecha - šikmá střecha - rovná os1 Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (V) Vchodové dveře (V) Průsvitné konstrukce (V) - stř Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (Z) - stř Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (Z)
Plocha [m2] 45,63 30,0 143,96 0,9 1,44 2,4 0,9 2,1 2,5 2,88 1,74 2,76 3,74 1,09 5,76 2,82 1,8
U [W/m2K] 0,110 0,110 0,160 0,900 0,900 0,900 0,900 0,900 1,000 0,900 0,900 0,900 1,000 0,900 0,900 0,900 0,900
Průměrný vliv tepelných vazeb DeltaU,tbm:
0,02 W/m2K
Měrný tok prostupem do exteriéru Hd:
66,039 W/K
Ustálený měrný tok zeminou zóny č. 1 : 1. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce:
podlaha
Tepelná vodivost zeminy:
2,0 W/mK
Plocha podlahy:
93,7 m2
Exponovaný obvod podlahy:
50,88 m
Lin. činitel v napojení stěny:
0,0 W/mK
Součinitel vlivu spodní vody Gw:
1,0
96
b [-] 1,00 1,00 1,00 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15
U,N [W/m2K] 0,240 0,240 0,380 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700
Typ podlahové konstrukce:
podlaha na terénu
Tloušťka obvodové stěny:
0,45 m
Tepelný odpor podlahy:
4,25 m2K/W
Přídavná okrajová izolace:
svislá
Tloušťka okrajové izolace:
0,18 m
Tepelná vodivost okrajové izolace:
0,04 W/mK
Hloubka okrajové izolace:
1,0 m
Vypočtený přídavný lin. činitel prostupu:
-0,057 W/mK
Souč.prostupu mezi interiérem a exteriérem U:
0,15 W/m2K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
14,067 W/K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
14,067 W/K
Měrný tok prostupem nevytápěnými prostory u zóny č. 1 : 1. konstrukce u nevytáp. prostoru Název konstrukce:
garáţ - stěna
Plocha kce ve styku s nevytáp.prostorem:
25,38 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
0,224 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,56
Měrný tep.tok touto konstrukcí:
3,184 W/K
2. konstrukce u nevytáp. prostoru Název konstrukce:
garáţ - strop
Plocha kce ve styku s nevytáp.prostorem:
21,1 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
0,266 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,56
Měrný tep.tok touto konstrukcí:
3,143 W/K
3. konstrukce u nevytáp. prostoru Název konstrukce:
strop s nevyt. půdou
Plocha kce ve styku s nevytáp.prostorem:
49,73 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
0,119 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,63
Měrný tep.tok touto konstrukcí:
3,728 W/K
Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu:
10,055 W/K
97
Solární zisky průsvitnými konstrukcemi zóny č. 1 : Název konstrukce Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (V) Vchodové dveře (V) Průsvitné konstrukce (V) - stř Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (Z) - stř Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (Z)
Plocha [m2] 0,9 1,44 2,4 0,9 2,1 2,5 2,88 1,74 2,76 3,74 1,09 5,76 2,82 1,8
g [-] 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7
Ff [-] 0,75 0,75 0,85 0,75 0,6 0,8 0,85 0,85 0,85 0,8 0,75 0,9 0,9 0,75
Fc [-] 0,95 0,95 0,95 0,95 1,0 1,0 0,95 0,95 0,95 1,0 0,95 0,95 0,95 0,95
Fs [-] 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 0,75 1,0 1,0
Orientace Sever Sever Sever Východ Východ Východ Jih Jih Západ Západ Západ Jih Západ Západ
Celkový solární zisk okny Qs (MJ) Měsíc: Zisk (vytápění):
1 1471,0
2 1894,1
3 3184,0
4 4097,2
5 4980,2
6 4840,1
Měsíc: Zisk (vytápění):
7 4877,5
8 4705,8
9 3732,2
10 2756,9
11 1198,9
12 898,2
Přehledné výsledky výpočtu pro jednotlivé zóny Výsledky výpočtu pro zónu č. 1: Název zóny:
RD Kralupy s nevyt. garáţí
Vnitřní teplota (zima/léto):
20,0 C / 20,0 C
Zóna je vytápěna/chlazena:
ano / ne
Regulace otopné soustavy:
ano
Měrný tepelný tok větráním Hv:
17,641 W/K
Měrný tok prostupem do exteriéru Hd:
74,886 W/K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
14,067 W/K
Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu:
10,055 W/K
Měrný tok Trombeho stěnami H,tw:
---
Měrný tok větranými stěnami H,vw:
---
Měrný tok prvky s transparentní izolací H,ti:
---
Přídavný měrný tok podlahovým vytápěním dHt:
---
Výsledný měrný tok H:
116,648 W/K
98
Potřeba tepla na vytápění po měsících: Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Q,H,ht[GJ] 4,561 5,362 4,999 3,326 1,687 0,907 0,562 0,375 1,875 3,312 4,838 6,405
Q,int[GJ] 2,139 1,871 2,019 1,907 1,933 1,859 1,921 1,933 1,912 2,016 2,002 2,134
Q,sol[GJ] 1,471 1,894 3,184 4,097 4,980 4,840 4,877 4,706 3,732 2,757 1,199 0,898
Q,gn [GJ] 3,610 3,765 5,203 6,005 6,914 6,699 6,798 6,639 5,645 4,773 3,201 3,032
Eta,H [-] 0,961 0,919 0,791 0,554 0,244 0,135 0,083 0,056 0,332 0,640 0,932 0,976
fH [%] 100,0 100,0 75,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 24,1 100,0 100,0
Q,H,nd[GJ] 3,091 1,901 0,886 ------------0,259 1,855 3,444
Vysvětlivky: Q,H,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,int jsou vnitřní tepelné zisky Q,sol jsou solární tepelné zisky Q,gn jsou celkové tepelné zisky Eta,H je stupeň vyuţitelnosti tepelných zisků, fH je část měsíce, v níţ musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna Q,H,nd je potřeba tepla na vytápění. Potřeba tepla na vytápění za rok Q,H,nd:
11,434 GJ
Energie dodaná do zóny po měsících: Měsíc Q,f,H[GJ] 1 3,456 2 2,125 3 0,990 4 --5 --6 --7 --8 --9 --10 0,289 11 2,074 12 3,851
Q,f,C[GJ] -------------------------
Q,f,RH[GJ] -------------------------
Q,f,W[GJ] 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087
Q,f,L[GJ] 0,717 0,579 0,583 0,513 0,488 0,459 0,474 0,488 0,518 0,580 0,618 0,711
Vysvětlivky: Q,f,H je spotřeba energie na vytápění Q,f,C je spotřeba energie na chlazení Q,f,RH je spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu Q,f,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody Q,f,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče)
99
Q,f,A[GJ] 0,294 0,266 0,268 0,179 0,185 0,179 0,185 0,185 0,179 0,211 0,285 0,294
Q,fuel[GJ] 5,553 4,057 2,928 1,778 1,760 1,724 1,746 1,760 1,784 2,167 4,063 5,943
Q,f,A je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.) Q,fuel je celková dodaná energie. Celková roční dodaná energie Q,fuel:
35,262 GJ
Přehledné výsledky výpočtu pro celý rok: Faktor tvaru budovy A/V:
0,72 m2/m3
Rozloţení měrných tepelných toků Zóna
Poloţka
Měrný tok [W/K]
Procento [%]
1
Celkový měrný tok H:
116,648
100,0 %
z toho: Měrný tok výměnou vzduchu Hv:
17,641
15,1 %
Měrný tok zeminou Hg:
14,067
12,1 %
Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu:
10,055
8,6 %
Měrný tok tepelnými mosty Hd,tb:
8,846
7,6 %
Měrný tok plošnými kcemi Hd,c:
66,039
56,6 %
Obvodová stěna:
26,217
22,5 %
Střecha:
12,048
10,3 %
Podlaha:
17,210
14,8 %
Otvorová výplň:
34,686
29,7 %
Zbylé méně významné konstrukce:
---
0,0 %
Měrný tok speciálními konstrukcemi dH:
---
0,0 %
rozloţení měrných toků po konstrukcích:
Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc:
116,648 W/K
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
615,2 m3
Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):
0,19 W/m3K
Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):
13,9 kWh/m3,a
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Součet měrných tepelných toků prostupem jednotlivými zónami Ht:
99,0 W/K
Plocha obalových konstrukcí budovy:
442,3 m2
Limit odvozený z U,req dílčích konstrukcí... Uem,lim:
0,47 W/m2K
Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em:
0,22 W/m2K
100
Celková a měrná potřeba tepla na vytápění Celková roční potřeba tepla na vytápění budovy:
11,434 GJ
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
615,2 m3
Celková podlahová plocha budovy:
182,3 m2
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):
5,2 kWh/(m3.a)
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:
17 kWh/(m2.a)
3,176 MWh
Celková energie dodaná do budovy Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Q,f,H[GJ] 3,456 2,125 0,990 ------------0,289 2,074 3,851
Q,f,C[GJ] -------------------------
Q,f,RH[GJ] -------------------------
Q,f,W[GJ] 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087
Q,f,L[GJ] 0,717 0,579 0,583 0,513 0,488 0,459 0,474 0,488 0,518 0,580 0,618 0,711
Vysvětlivky: Q,f,H je spotřeba energie na vytápění Q,f,C je spotřeba energie na chlazení Q,f,RH je spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu Q,f,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody Q,f,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče) Q,f,A je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.) Q,fuel je celková dodaná energie.
101
Q,f,A[GJ] 0,294 0,266 0,280 0,179 0,185 0,179 0,185 0,185 0,179 0,224 0,285 0,294
Q,fuel[GJ] 5,553 4,057 2,928 1,778 1,760 1,724 1,746 1,760 1,784 2,167 4,063 5,943
Spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Spotřeba pom. energie na vytápění Q,aux,H: Energetická náročnost vytápění za rok EP,H:
12,786 GJ 0,532 GJ 13,318 GJ
3,552 MWh 0,148 MWh 3,699 MWh
19 kWh/m2 1 kWh/m2 20 kWh/m2
Spotřeba energie na chlazení za rok Q,fuel,C: Spotřeba pom. energie na chlazení Q,aux,C: Energetická náročnost chlazení za rok EP,C:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH: Spotřeba energie na ventilátory Q,aux,F: Energ. náročnost mech. větrání za rok EP,F:
--2,176 GJ 2,176 GJ
--0,604 MWh 0,604 MWh
--3 kWh/m2 3 kWh/m2
Spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W: Spotřeba pom. energie na rozvod TV Q,aux,W: Energ. náročnost přípravy TV za rok EP,W:
13,041 GJ --13,041 GJ
3,622 MWh --3,622 MWh
20 kWh/m2 --20 kWh/m2
Spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L: Energ. náročnost osvětlení za rok EP,L:
6,728 GJ 6,728 GJ
1,869 MWh 1,869 MWh
10 kWh/m2 10 kWh/m2
Energie ze solárních kolektorů za rok Q,SC,e: z toho se v budově vyuţije:
-----
-----
-----
Elektřina z FV článků za rok Q,PV,el: Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el: Celková produkce energie za rok Q,e:
-------
-------
-------
Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:
35,262 GJ
9,795 MWh
54 kWh/m2
Měrná spotřeba energie dodané do budovy Celková roční dodaná energie:
9795 kWh
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
615,2 m3
Celková podlahová plocha budovy:
182,3 m2
Měrná spotřeba dodané energie EP,V:
15,9 kWh/(m3.a)
Měrná spotřeba energie budovy EP,A:
54 kWh/(m2,a)
102
Příloha 2 - výpočet energetické náročnosti novostavby s vyšší energetickou náročností
Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla je zpracován dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN 730540. výpočet provedený v programu Energie 2009: Počet zón v objektu: 1 Typ výpočtu potřeby energie: Okrajové podmínky výpočtu: Název Počet Teplota období dnů exteriéru 1. měsíc 31 -1,0 C 2. měsíc 28 1,0 C 3. měsíc 31 4,0 C 4. měsíc 30 9,0 C 5. měsíc 31 14,6 C 6. měsíc 30 17,0 C 7. měsíc 31 18,2 C 8. měsíc 31 18,8 C 9. měsíc 30 13,8 C 10. měsíc 31 9,4 C 11. měsíc 30 4,0 C 12. měsíc 31 -0,5 C Název období 1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc 8. měsíc 9. měsíc 10. měsíc 11. měsíc 12. měsíc
Počet dnů 31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31
Teplota exteriéru -1,0 C 1,0 C 4,0 C 9,0 C 14,6 C 17,0 C 18,2 C 18,8 C 13,8 C 9,4 C 4,0 C -0,5 C
měsíční (pro jednotlivé měsíce v roce)
Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] Sever Jih Východ Západ Horizont 25,2 180,0 54,0 72,0 82,8 46,8 201,6 93,6 100,8 144,0 82,8 295,2 183,6 190,8 284,4 115,2 342,0 266,4 259,2 424,8 169,2 349,2 374,4 334,8 579,6 187,2 313,2 414,0 316,8 597,6 169,2 334,8 360,0 334,8 583,2 136,8 360,0 316,8 316,8 514,8 86,4 342,0 216,0 230,4 345,6 61,2 270,0 122,4 172,8 205,2 32,4 129,6 50,4 64,8 86,4 21,6 104,4 39,6 43,2 61,2 Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] SV SZ JV JZ 43,2 43,2 133,2 158,4 72,0 72,0 169,2 183,6 129,6 133,2 262,8 273,6 183,6 176,4 331,2 309,6 284,4 262,8 392,4 352,8 327,6 262,8 388,8 316,8 280,8 270,0 370,8 349,2 230,4 226,8 363,6 360,0 136,8 144,0 295,2 309,6 75,6 90,0 183,6 255,6 36,0 39,6 90,0 115,2 32,4 32,4 82,8 73,6
103
Hodnocení jednotlivých zón v objektu: Hodnocení zóny č. 1 Základní popis zóny: Název zóny:
RD Kralupy s nevyt. garáţí
Geometrie (objem/podlah.pl.):
615,17 m3 / 182,3 m2
Účinná vnitřní tepelná kapacita:
110,0 kJ/(K.m2)
Vnitřní teplota (zima/léto):
20,0 C / 20,0 C
Regulace otopné soustavy:
ano
Průměrné vnitřní zisky:
1125 W
....... odvozeny pro
· produkci tepla: 3,0+3,0 W/m2 (osoby+spotřebiče) · časový podíl produkce: 100+20 % (osoby+spotřebiče) · zohlednění spotřebičů: zisky i spotřeba · příkon osvětlení: 911,5 W (vyuţito 5000,0 h/rok) · prům. účinnost osvětlení: 10 % · spotřebu nouzového osvětlení: 0,0 kWh/(m2.a) · další tepelné zisky: 0,0 W
Teplo na přípravu TV:
10015,28 MJ/rok
....... odvozeno pro
· roční potřebu teplé vody: 59,9 m3 · teplotní rozdíl pro ohřev: (50,0 - 10,0) C
Zpětně získané teplo mimo VZT:
0,0 MJ/rok
Zdroje tepla na vytápění v zóně: Vytápění je zajištěno VZT:
ne
Účinnost sdílení/distribuce:
98,0 % / 98,0 %
Název zdroje tepla:
přímotopy (podíl 100,0 %)
Typ zdroje tepla:
obecný zdroj tepla (např. kotel)
Účinnost výroby/regulace:
96,0 % / 97,0 %
Příkon čerpadel vytápění:
0,0 W
Příkon regulace/emise tepla:
0,0 / 0,0 W
Zdroje tepla na přípravu TV v zóně Název zdroje tepla:
elektrický akumulační zásobník (podíl 100,0%)
Typ zdroje přípravy TV:
obecný zdroj tepla (např. kotel)
Účinnost zdroje přípravy TV:
96,0 %
Příkon čerpadel distribuce TV:
0,0 W
Příkon regulace:
0,0 W
Účinnost distribuce teplé vody:
80,0 %
104
Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1 : Objem vzduchu v zóně:
492,136 m3
Podíl vzduchu z objemu zóny:
80,0 %
Typ větrání zóny:
přirozené
Minimání násobnost výměny:
0,5 1/h
Návrhová násobnost výměny:
0,5 1/h
Měrný tepelný tok větráním Hv:
83,663 W/K
Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem : Název konstrukce střecha - šikmá střecha - rovná os1 Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (V) Vchodové dveře (V) Průsvitné konstrukce (V) - stř Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (Z) - stř Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (Z)
Plocha [m2] 45,63 30,0 143,96 0,9 1,44 2,4 0,9 2,1 2,5 2,88 1,74 2,76 3,74 1,09 5,76 2,82 1,8
U [W/m2K] 0,240 0,240 0,360 1,500 1,500 1,500 1,500 1,700 1,700 1,500 1,500 1,500 1,700 1,500 1,500 1,500 1,500
Průměrný vliv tepelných vazeb DeltaU,tbm:
0,05 W/m2K
Měrný tok prostupem do exteriéru Hd:
78,080 W/K
b [-] 1,00 1,00 1,00 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15 1,15
Ustálený měrný tok zeminou zóny č. 1 : 1. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce:
podlaha
Tepelná vodivost zeminy:
2,0 W/mK
Plocha podlahy:
93,7 m2
Exponovaný obvod podlahy:
50,88 m
Lin. činitel v napojení stěny:
0,0 W/mK
Součinitel vlivu spodní vody Gw:
1,0
Typ podlahové konstrukce:
podlaha na terénu
Tloušťka obvodové stěny:
0,45 m
Tepelný odpor podlahy:
2,0 m2K/W
105
U,N [W/m2K] 0,240 0,240 0,380 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700 1,700
Přídavná okrajová izolace:
není
Souč.prostupu mezi interiérem a exteriérem U:
0,305 W/m2K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
28,597 W/K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
28,597 W/K
Měrný tok prostupem nevytápěnými prostory u zóny č. 1 : 1. konstrukce u nevytáp. prostoru Název konstrukce:
garáţ - stěna
Plocha kce ve styku s nevytáp.prostorem:
25,38 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
0,6 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,56
Měrný tep.tok touto konstrukcí:
8,528 W/K
2. konstrukce u nevytáp. prostoru Název konstrukce:
garáţ - strop
Plocha kce ve styku s nevytáp.prostorem:
21,1 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
0,6 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,56
Měrný tep.tok touto konstrukcí:
7,09 W/K
3. konstrukce u nevytáp. prostoru Název konstrukce:
strop s nevyt. půdou
Plocha kce ve styku s nevytáp.prostorem:
49,73 m2
Součinitel prostupu tepla této konstrukce:
0,3 W/m2K
Činitel teplotní redukce:
0,94
Měrný tep.tok touto konstrukcí:
14,024 W/K
Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu:
29,641 W/K
Solární zisky průsvitnými konstrukcemi zóny č. 1 : Název konstrukce Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (S) Průsvitné konstrukce (V) Vchodové dveře (V) Průsvitné konstrukce (V) - stř Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (Z) - stř
Plocha [m2] 0,9 1,44 2,4 0,9 2,1 2,5 2,88 1,74 2,76 3,74
g [-] 0,75 0,75 0,75 0,75 0,75 0,75 0,75 0,75 0,75 0,75
106
Ff [-] 0,75 0,75 0,85 0,75 0,6 0,8 0,85 0,85 0,85 0,8
Fc [-] 0,95 0,95 0,95 0,95 1,0 1,0 0,95 0,95 0,95 1,0
Fs [-] 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0
Orientace Sever Sever Sever Východ Východ Východ Jih Jih Západ Západ
Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (J) Průsvitné konstrukce (Z) Průsvitné konstrukce (Z)
1,09 5,76 2,82 1,8
0,75 0,75 0,75 0,75
0,75 0,9 0,9 0,75
0,95 0,95 0,95 0,95
1,0 0,75 1,0 1,0
Západ Jih Západ Západ
Celkový solární zisk okny Qs (MJ) Měsíc: Zisk (vytápění):
1 1576,
2 2029,4
3 3411,4
4 4389,9
5 5335,9
6 5185,8
Měsíc: Zisk (vytápění):
7 5225,9
8 5041,9
9 3998,8
10 2953,8
11 1284,6
12 962,3
Přehledné výsledky výpočtu pro jednotlivé zóny Výsledky výpočtu pro zónu č. 1: Název zóny:
RD Kralupy s nevyt. garáţí
Vnitřní teplota (zima/léto):
20,0 C / 20,0 C
Zóna je vytápěna/chlazena:
ano / ne
Regulace otopné soustavy:
ano
Měrný tepelný tok větráním Hv:
83,663 W/K
Měrný tok prostupem do exteriéru Hd:
148,414 W/K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
28,597 W/K
Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu:
29,641 W/K
Měrný tok Trombeho stěnami H,tw:
---
Měrný tok větranými stěnami H,vw:
---
Měrný tok prvky s transparentní izolací H,ti:
---
Přídavný měrný tok podlahovým vytápěním dHt:
---
Výsledný měrný tok H:
290,315 W/K
Potřeba tepla na vytápění po měsících: Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Q,H,ht[GJ] 16,329 13,344 12,441 8,277 4,199 2,257 1,400 0,933 4,665 8,245 12,040 15,940
Q,int[GJ] 3,664 3,004 3,062 2,733 2,636 2,490 2,573 2,636 2,757 3,050 3,206 3,639
Q,sol[GJ] 1,576 2,029 3,411 4,390 5,336 5,186 5,226 5,042 3,999 2,954 1,285 0,962
Q,gn [GJ] 5,240 5,033 6,473 7,123 7,972 7,676 7,799 7,678 6,756 6,003 4,491 4,601
107
Eta,H [-] 0,948 0,930 0,877 0,745 0,461 0,294 0,179 0,122 0,560 0,796 0,931 0,957
fH [%] 100,0 100,0 100,0 100,0 5,7 0,0 0,0 0,0 48,7 100,0 100,0 100,0
Q,H,nd[GJ] 11,362 8,665 6,762 2,968 0,525 ------0,883 3,464 7,859 11,535
Vysvětlivky: Q,H,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,int jsou vnitřní tepelné zisky Q,sol jsou solární tepelné zisky Q,gn jsou celkové tepelné zisky Eta,H je stupeň vyuţitelnosti tepelných zisků, fH je část měsíce, v níţ musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna Q,H,nd je potřeba tepla na vytápění. Potřeba tepla na vytápění za rok Q,H,nd:
54,024 GJ
Energie dodaná do zóny po měsících: Měsíc Q,f,H[GJ] 1 12,705 2 9,689 3 7,560 4 3,319 5 0,587 6 --7 --8 --9 0,988 10 3,874 11 8,788 12 12,898
Q,f,C[GJ] -------------------------
Q,f,RH[GJ] -------------------------
Q,f,W[GJ] 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087
Q,f,L[GJ] 2,411 1,838 1,742 1,430 1,268 1,160 1,199 1,268 1,457 1,728 1,956 2,383
Vysvětlivky: Q,f,H je spotřeba energie na vytápění Q,f,C je spotřeba energie na chlazení Q,f,RH je spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu Q,f,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody Q,f,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče) Q,f,A je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.) Q,fuel je celková dodaná energie. Celková roční dodaná energie Q,fuel:
93,289 GJ
Přehledné výsledky výpočtu pro celý rok: Faktor tvaru budovy A/V:
0,72 m2/m3
108
Q,f,A[GJ] 0,294 0,266 0,280 0,179 0,185 0,179 0,185 0,185 0,179 0,224 0,285 0,294
Q,fuel[GJ] 16,203 12,614 10,389 5,836 2,942 2,247 2,285 2,355 3,531 6,688 11,830 16,368
Rozloţení měrných tepelných toků Zóna
Poloţka
Měrný tok [W/K]
Procento [%]
1
Celkový měrný tok H:
290,315
100,0 %
z toho: Měrný tok výměnou vzduchu Hv:
83,663
28,8 %
Měrný tok zeminou Hg:
28,597
9,9 %
Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu:
29,641
10,2 %
Měrný tok tepelnými mosty Hd,tb:
19,904
6,9 %
Měrný tok plošnými kcemi Hd,c:
128,510
44,3 %
Obvodová stěna:
60,353
20,8 %
Střecha:
32,175
11,1 %
Podlaha:
35,686
12,3 %
Otvorová výplň:
58,533
20,2 %
Zbylé méně významné konstrukce:
---
0,0 %
Měrný tok speciálními konstrukcemi dH:
---
0,0 %
rozloţení měrných toků po konstrukcích:
Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc:
290,315 W/K
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
615,2 m3
Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):
0,47 W/m3K
Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):
34,7 kWh/m3,a
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Součet měrných tepelných toků prostupem jednotlivými zónami Ht:
206,7 W/K
Plocha obalových konstrukcí budovy:
442,3 m2
Limit odvozený z U,req dílčích konstrukcí... Uem,lim:
0,48 W/m2K
Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em:
0,47 W/m2K
Celková a měrná potřeba tepla na vytápění Celková roční potřeba tepla na vytápění budovy:
54,024 GJ
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
615,2 m3
Celková podlahová plocha budovy:
182,3 m2
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):
24,4 kWh/(m3.a)
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:
82 kWh/(m2.a)
109
15,007 MWh
Celková energie dodaná do budovy Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Q,f,H[GJ] 12,705 9,686 7,560 3,319 0,587 ------0,988 3,874 8,788 12,898
Q,f,C[GJ] -------------------------
Q,f,RH[GJ] -------------------------
Q,f,W[GJ] 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087 1,087
Q,f,L[GJ] 2,411 1,838 1,742 1,430 1,268 1,160 1,199 1,268 1,457 1,728 1,956 2,383
Vysvětlivky: Q,f,H je spotřeba energie na vytápění Q,f,C je spotřeba energie na chlazení Q,f,RH je spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu Q,f,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody Q,f,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče) Q,f,A je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.) Q,fuel je celková dodaná energie.
110
Q,f,A[GJ] -------------------------
Q,fuel[GJ] 16,203 12,614 10,389 5,836 2,942 2,247 2,285 2,355 3,531 6,688 11,830 16,368
Spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Spotřeba pom. energie na vytápění Q,aux,H: Energetická náročnost vytápění za rok EP,H:
60,408 GJ --60,408 GJ
16,780 MWh --16,780 MWh
92 kWh/m2 --92 kWh/m2
Spotřeba energie na chlazení za rok Q,fuel,C: Spotřeba pom. energie na chlazení Q,aux,C: Energetická náročnost chlazení za rok EP,C:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH: Spotřeba energie na ventilátory Q,aux,F: Energ. náročnost mech. větrání za rok EP,F:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W: Spotřeba pom. energie na rozvod TV Q,aux,W: Energ. náročnost přípravy TV za rok EP,W:
13,041 GJ --13,041 GJ
3,622 MWh --3,622 MWh
20 kWh/m2 --20 kWh/m2
Spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L: Energ. náročnost osvětlení za rok EP,L:
19,840 GJ 19,840 GJ
5,511 MWh 5,511 MWh
30 kWh/m2 30 kWh/m2
Energie ze solárních kolektorů za rok Q,SC,e: z toho se v budově vyuţije:
-----
-----
-----
Elektřina z FV článků za rok Q,PV,el: Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el: Celková produkce energie za rok Q,e:
-------
-------
-------
Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:
93,289 GJ
25,914 MWh 142 kWh/m2
Měrná spotřeba energie dodané do budovy Celková roční dodaná energie:
25914 kWh
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
615,2 m3
Celková podlahová plocha budovy:
182,3 m2
Měrná spotřeba dodané energie EP,V:
42,1 kWh/(m3.a)
Měrná spotřeba energie budovy EP,A:
142 kWh/(m2,a)
111
Příloha 3 - výpočet energetické náročnosti před rekonstrukcí rodinného domu
Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla je zpracován dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN 730540. výpočet provedený v programu Energie 2009: Počet zón v objektu: 1 Typ výpočtu potřeby energie: Okrajové podmínky výpočtu: Název Počet Teplota období dnů exteriéru 1. měsíc 31 -1,0 C 2. měsíc 28 1,0 C 3. měsíc 31 4,0 C 4. měsíc 30 9,0 C 5. měsíc 31 14,6 C 6. měsíc 30 17,0 C 7. měsíc 31 18,2 C 8. měsíc 31 18,8 C 9. měsíc 30 13,8 C 10. měsíc 31 9,4 C 11. měsíc 30 4,0 C 12. měsíc 31 -0,5 C Název období 1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc 8. měsíc 9. měsíc 10. měsíc 11. měsíc 12. měsíc
Počet dnů 31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31
Teplota exteriéru -1,0 C 1,0 C 4,0 C 9,0 C 14,6 C 17,0 C 18,2 C 18,8 C 13,8 C 9,4 C 4,0 C -0,5 C
měsíční (pro jednotlivé měsíce v roce)
Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] Sever Jih Východ Západ Horizont 25,2 180,0 54,0 72,0 82,8 46,8 201,6 93,6 100,8 144,0 82,8 295,2 183,6 190,8 284,4 115,2 342,0 266,4 259,2 424,8 169,2 349,2 374,4 334,8 579,6 187,2 313,2 414,0 316,8 597,6 169,2 334,8 360,0 334,8 583,2 136,8 360,0 316,8 316,8 514,8 86,4 342,0 216,0 230,4 345,6 61,2 270,0 122,4 172,8 205,2 32,4 129,6 50,4 64,8 86,4 21,6 104,4 39,6 43,2 61,2 Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] SV SZ JV JZ 43,2 43,2 133,2 158,4 72,0 72,0 169,2 183,6 129,6 133,2 262,8 273,6 183,6 176,4 331,2 309,6 284,4 262,8 392,4 352,8 327,6 262,8 388,8 316,8 280,8 270,0 370,8 349,2 230,4 226,8 363,6 360,0 136,8 144,0 295,2 309,6 75,6 90,0 183,6 255,6 36,0 39,6 90,0 115,2 32,4 32,4 82,8 73,6
112
Hodnocení jednotlivých zón v objektu: Hodnocení zóny č. 1 Základní popis zóny: Název zóny:
RD Votice
Geometrie (objem/podlah.pl.):
617,89 m3 / 171,6 m2
Účinná vnitřní tepelná kapacita:
165,0 kJ/(K.m2)
Vnitřní teplota (zima/léto):
20,0 C / 20,0 C
Regulace otopné soustavy:
ano
Průměrné vnitřní zisky:
1059 W
....... odvozeny pro
· produkci tepla: 3,0+3,0 W/m2 (osoby+spotřebiče) · časový podíl produkce: 100+20 % (osoby+spotřebiče) · zohlednění spotřebičů: zisky i spotřeba · příkon osvětlení: 858 W (vyuţito 5000,0 h/rok) · prům. účinnost osvětlení: 10 % · spotřebu nouzového osvětlení: 0,0 kWh/(m2.a) · další tepelné zisky: 0,0 W
Teplo na přípravu TV:
10015,28 MJ/rok
....... odvozeno pro
· roční potřebu teplé vody: 59,9 m3 · teplotní rozdíl pro ohřev: (50,0 - 10,0) C
Zpětně získané teplo mimo VZT:
0,0 MJ/rok
Zdroje tepla na vytápění v zóně: Vytápění je zajištěno VZT:
ne
Účinnost sdílení/distribuce:
98,0 % / 98,0 %
Název zdroje tepla:
elektrokotel (podíl 100,0 %)
Typ zdroje tepla:
obecný zdroj tepla (např. kotel)
Účinnost výroby/regulace:
93,0 % / 97,0 %
Příkon čerpadel vytápění:
0,0 W
Příkon regulace/emise tepla:
0,0 / 0,0 W
Zdroje tepla na přípravu TV v zóně Název zdroje tepla:
elektrický akumulační zásobník (podíl 100,0%)
Typ zdroje přípravy TV:
obecný zdroj tepla (např. kotel)
Účinnost zdroje přípravy TV:
95,0 %
Příkon čerpadel distribuce TV:
0,0 W
Příkon regulace:
0,0 W
Účinnost distribuce teplé vody:
80,0 %
113
Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1 : Objem vzduchu v zóně:
494,312 m3
Podíl vzduchu z objemu zóny:
80,0 %
Typ větrání zóny:
přirozené
Minimání násobnost výměny:
0,5 1/h
Návrhová násobnost výměny:
0,5 1/h
Měrný tepelný tok větráním Hv:
84,033 W/K
Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem : Název konstrukce střecha - šikmá
Plocha [m2] 23,91
U [W/m2K] 0,387
b [-] 1,00
U,N [W/m2K] 0,380
Obvodová stěna
185,03
1,159
1,00
0,380
Střecha
23,91
0,387
1,00
0,240
Průsvitné konstrukce (JZ)
8,01
2,400
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (SZ) - st
1,09
2,000
1,15
2,800
Průsvitné konstrukce (SZ)
3,14
2,400
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (SV)
2,76
2,400
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (JV)
3,54
2,400
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (JV)
3,52
2,400
1,15
1,700
Vchodové dveře (JV)
5,28
2,500
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (JV)
5,33
1,270
1,15
1,700
Průměrný vliv tepelných vazeb DeltaU,tbm:
0,10 W/m2K
Měrný tok prostupem do exteriéru Hd:
307,052 W/K
Ustálený měrný tok zeminou zóny č. 1 : 1. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce:
podlaha
Tepelná vodivost zeminy:
2,0 W/mK
Plocha podlahy:
17,45 m2
Exponovaný obvod podlahy:
25,52 m
Lin. činitel v napojení stěny:
0,0 W/mK
Součinitel vlivu spodní vody Gw:
1,0
114
Typ podlahové konstrukce:
podlaha na terénu
Tloušťka obvodové stěny:
0,45 m
Tepelný odpor podlahy:
0,7 m2K/W
Přídavná okrajová izolace:
není
Souč.prostupu mezi interiérem a exteriérem U:
0,691 W/m2K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
12,055 W/K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
12,055 W/K
Měrný tok prostupem nevytápěnými prostory u zóny č. 1 : 1. nevytápěný prostor Název nevytápěného prostoru:
sklep
Objem vzduchu v prostoru:
159,17 m3
Násobnost výměny do interiéru:
0,0 1/h
Násobnost výměny do exteriéru:
0,03 1/h
Název konstrukce
Plocha [m2]
U [W/m2K]
Umístění
podlaha
67,65
0,310
do interiéru
dveře vnitřní
1,6
3,000
do interiéru
Obvodová stěna
17,45
1,160
do exteriéru
Stěna přilehající k zemině
97,26
0,480
do exteriéru
podlaha
70,74
1,300
do exteriéru
dveře
1,6
1,400
do exteriéru
Tepelná propustnost Hiu:
25,772 W/K
Tepelná propustnost Hue:
161,129 W/K
Měrný tok Hiu:
25,772 W/K
Měrný tok Hue:
162,752 W/K
Parametr b dle EN ISO 13789:
0,863 2. nevytápěný prostor
Název nevytápěného prostoru:
půda
Objem vzduchu v prostoru:
99,45 m3
Násobnost výměny do interiéru:
0,0 1/h
Násobnost výměny do exteriéru:
0,05 1/h
Název konstrukce
Plocha [m2]
U [W/m2K]
Umístění
Strop s nevytápěnou půdou
66,7
1,120
do interiéru
Obvodová stěna
10,8
1,159
do exteriéru
Střecha 2
78,3
2,960
do exteriéru
Průsvitná konstrukce (JZ)
2,7
2,400
do exteriéru
115
Průsvitná konstrukce (SZ)
1,1
1,800
do exteriéru
Průsvitná konstrukce (SV)
0,9
2,400
do exteriéru
Tepelná propustnost Hiu:
74,704 W/K
Tepelná propustnost Hue:
254,91 W/K
Měrný tok Hiu:
74,704 W/K
Měrný tok Hue:
256,601 W/K
Parametr b dle EN ISO 13789:
0,775
Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu:
80,108 W/K
Solární zisky průsvitnými konstrukcemi zóny č. 1 : Název konstrukce
Plocha [m2]
g [-]
Ff [-]
Fc [-]
Fs [-]
Orientace
Průsvitné konstrukce (JZ)
8,01
0,75
0,8
0,95
1,0
JZ
Průsvitné konstrukce (SZ) - st
1,09
0,75
0,75
1,0
1,0
SZ
Průsvitné konstrukce (SZ)
3,14
0,75
0,7
1,0
1,0
SZ
Průsvitné konstrukce (SV)
2,76
0,75
0,8
0,95
1,0
SV
Průsvitné konstrukce (JV)
3,54
0,75
0,8
0,95
0,9
JV
Průsvitné konstrukce (JV)
3,52
0,75
0,9
0,95
0,828
JV
Vchodové dveře (JV)
5,28
0,75
0,75
1,0
0,765
JV
Průsvitné konstrukce (JV)
5,33
0,75
0,8
0,95
1,0
JV
Celkový solární zisk okny Qs (MJ) Měsíc: Zisk (vytápění):
1 1878,5
2 2372,9
3 3706,7
4 4572,7
5 5564,3
6 5448,3
Měsíc: Zisk (vytápění):
7 5384,2
8 5211,1
9 4149,1
10 2827,2
11 1333,7
12 1084,6
Přehledné výsledky výpočtu pro jednotlivé zóny Výsledky výpočtu pro zónu č. 1: Název zóny:
RD Votice - pře rekonstrukcí
Vnitřní teplota (zima/léto):
20,0 C / 20,0 C
Zóna je vytápěna/chlazena:
ano / ne
Regulace otopné soustavy:
ano
Měrný tepelný tok větráním Hv:
84,003 W/K
Měrný tok prostupem do exteriéru Hd:
346,553 W/K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
12,055 W/K
Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu:
80,108 W/K
116
Měrný tok Trombeho stěnami H,tw:
---
Měrný tok větranými stěnami H,vw:
---
Měrný tok prvky s transparentní izolací H,ti:
---
Přídavný měrný tok podlahovým vytápěním dHt:
---
Výsledný měrný tok H:
522,750 W/K
Potřeba tepla na vytápění po měsících: Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Q,H,ht[GJ] 29,403 24,028 22,402 14,905 7,561 4,065 2,520 1,680 8,401 14,841 21,679 28,703
Q,int[GJ] 3,449 2,827 2,882 2,572 2,481 2,344 2,422 2,481 2,595 2,871 3,018 3,425
Q,sol[GJ] 1,879 2,373 3,707 4,573 5,564 5,448 5,384 5,211 4,149 2,827 1,334 1,085
Q,gn [GJ] 5,328 5,200 6,589 7,145 8,045 7,792 7,806 7,692 6,744 5,698 4,352 4,510
Eta,H [-] 0,973 0,963 0,938 0,866 0,646 0,443 0,323 0,218 0,737 0,904 0,968 0,979
fH [%] 100,0 100,0 100,0 100,0 1,0 0,0 0,0 0,0 68,4 100,0 100,0 100,0
Q,H,nd[GJ] 24,219 19,020 16,224 8,718 2,363 0,615 ----3,430 9,690 17,469 24,286
Vysvětlivky: Q,H,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,int jsou vnitřní tepelné zisky Q,sol jsou solární tepelné zisky Q,gn jsou celkové tepelné zisky Eta,H je stupeň vyuţitelnosti tepelných zisků, fH je část měsíce, v níţ musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna Q,H,nd je potřeba tepla na vytápění. Potřeba tepla na vytápění za rok Q,H,nd:
126,034 GJ
Energie dodaná do zóny po měsících: Měsíc Q,f,H[GJ] 1 27,954 2 21,953 3 18,727 4 10,062 5 2,727 6 0,710 7 --8 --9 3,959 10 11,185 11 20,163 12 28,032 Vysvětlivky:
Q,f,C[GJ] -------------------------
Q,f,RH[GJ] -------------------------
Q,f,W[GJ] 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098
117
Q,f,L[GJ] 2,270 1,730 1,640 1,346 1,194 1,092 1,128 1,194 1,371 1,627 1,841 2,243
Q,f,A[GJ] 0,164 0,148 0,164 0,159 0,164 0,002 ----0,109 0,164 0,159 0,164
Q,fuel[GJ] 31,486 24,929 21,629 12,665 5,183 2,902 2,227 2,292 6,537 14,074 23,260 31,538
Q,f,H je spotřeba energie na vytápění Q,f,C je spotřeba energie na chlazení Q,f,RH je spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu Q,f,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody Q,f,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče) Q,f,A je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.) Q,fuel je celková dodaná energie. Celková roční dodaná energie Q,fuel:
178,722 GJ
Přehledné výsledky výpočtu pro celý rok: Faktor tvaru budovy A/V:
0,64 m2/m3
Rozloţení měrných tepelných toků Zóna
Poloţka
Měrný tok [W/K]
Procento [%]
1
Celkový měrný tok H:
522,750
100,0 %
z toho: Měrný tok výměnou vzduchu Hv:
84,033
16,1 %
Měrný tok zeminou Hg:
12,055
2,3 %
Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu:
80,108
15,3 %
Měrný tok tepelnými mosty Hd,tb:
39,501
7,6 %
Měrný tok plošnými kcemi Hd,c:
307,052
58,7 %
Obvodová stěna:
214,450
41,0 %
Střecha:
9,253
1,8 %
Podlaha:
34,304
6,6 %
Otvorová výplň:
83,349
15,9 %
Strop půda
57,859
11,1 %
Zbylé méně významné konstrukce:
---
0,0 %
Měrný tok speciálními konstrukcemi dH:
---
0,0 %
rozloţení měrných toků po konstrukcích:
Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc:
522,750 W/K
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
617,9 m3
Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):
0,85 W/m3K
Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):
62,2 kWh/m3,a
118
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Součet měrných tepelných toků prostupem jednotlivými zónami Ht:
438,7 W/K
Plocha obalových konstrukcí budovy:
395,0 m2
Limit odvozený z U,req dílčích konstrukcí... Uem,lim:
0,51 W/m2K
Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em:
1,11 W/m2K
Celková a měrná potřeba tepla na vytápění Celková roční potřeba tepla na vytápění budovy:
126,034 GJ
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
617,9 m3
Celková podlahová plocha budovy:
171,6 m2
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):
56,7 kWh/(m3.a)
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:
204 kWh/(m2.a)
35,009 MWh
Celková energie dodaná do budovy Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Q,f,H[GJ] 27,954 21,953 18,727 10,062 2,727 0,710 ----3,959 11,185 20,163 28,032
Q,f,C[GJ] -------------------------
Q,f,RH[GJ] -------------------------
Q,f,W[GJ] 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098 1,098
Q,f,L[GJ] 2,270 1,730 1,640 1,346 1,194 1,092 1,128 1,194 1,371 1,627 1,841 2,243
Vysvětlivky: Q,f,H je spotřeba energie na vytápění Q,f,C je spotřeba energie na chlazení Q,f,RH je spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu Q,f,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody Q,f,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče) Q,f,A je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.) Q,fuel je celková dodaná energie.
119
Q,f,A[GJ] 0,164 0,148 0,164 0,159 0,164 0,002 ----0,109 0,164 0,159 0,164
Q,fuel[GJ] 31,486 24,929 21,629 12,665 5,183 2,902 2,227 2,292 6,537 14,074 23,260 31,538
Spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Spotřeba pom. energie na vytápění Q,aux,H: Energetická náročnost vytápění za rok EP,H:
145,473 GJ 1,395 GJ 146,868 GJ
40,409 MWh 0,388 GJ 40,797 MWh
235 kWh/m2 2 kWh/m2 238 kWh/m2
Spotřeba energie na chlazení za rok Q,fuel,C: Spotřeba pom. energie na chlazení Q,aux,C: Energetická náročnost chlazení za rok EP,C:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH: Spotřeba energie na ventilátory Q,aux,F: Energ. náročnost mech. větrání za rok EP,F:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W: Spotřeba pom. energie na rozvod TV Q,aux,W: Energ. náročnost přípravy TV za rok EP,W:
13,178 GJ --13,178 GJ
3,661 MWh --3,661 MWh
21 kWh/m2 --21 kWh/m2
Spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L: Energ. náročnost osvětlení za rok EP,L:
18,676 GJ 18,676 GJ
5,588 MWh 5,588 MWh
30 kWh/m2 30 kWh/m2
Energie ze solárních kolektorů za rok Q,SC,e: z toho se v budově vyuţije:
-----
-----
-----
Elektřina z FV článků za rok Q,PV,el: Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el: Celková produkce energie za rok Q,e:
-------
-------
-------
Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:
178,722 GJ
49,645 MWh 289 kWh/m2
Měrná spotřeba energie dodané do budovy Celková roční dodaná energie:
49645 kWh
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
617,9 m3
Celková podlahová plocha budovy:
171,6 m2
Měrná spotřeba dodané energie EP,V:
80,3 kWh/(m3.a)
Měrná spotřeba energie budovy EP,A:
289 kWh/(m2,a)
120
Příloha 4 - výpočet energetické náročnosti po rekonstrukcí rodinného domu
Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla je zpracován dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN 730540. výpočet provedený v programu Energie 2009: Počet zón v objektu: 1 Typ výpočtu potřeby energie: Okrajové podmínky výpočtu: Název Počet Teplota období dnů exteriéru 1. měsíc 31 -1,0 C 2. měsíc 28 1,0 C 3. měsíc 31 4,0 C 4. měsíc 30 9,0 C 5. měsíc 31 14,6 C 6. měsíc 30 17,0 C 7. měsíc 31 18,2 C 8. měsíc 31 18,8 C 9. měsíc 30 13,8 C 10. měsíc 31 9,4 C 11. měsíc 30 4,0 C 12. měsíc 31 -0,5 C Název období 1. měsíc 2. měsíc 3. měsíc 4. měsíc 5. měsíc 6. měsíc 7. měsíc 8. měsíc 9. měsíc 10. měsíc 11. měsíc 12. měsíc
Počet dnů 31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31
Teplota exteriéru -1,0 C 1,0 C 4,0 C 9,0 C 14,6 C 17,0 C 18,2 C 18,8 C 13,8 C 9,4 C 4,0 C -0,5 C
měsíční (pro jednotlivé měsíce v roce)
Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] Sever Jih Východ Západ Horizont 25,2 180,0 54,0 72,0 82,8 46,8 201,6 93,6 100,8 144,0 82,8 295,2 183,6 190,8 284,4 115,2 342,0 266,4 259,2 424,8 169,2 349,2 374,4 334,8 579,6 187,2 313,2 414,0 316,8 597,6 169,2 334,8 360,0 334,8 583,2 136,8 360,0 316,8 316,8 514,8 86,4 342,0 216,0 230,4 345,6 61,2 270,0 122,4 172,8 205,2 32,4 129,6 50,4 64,8 86,4 21,6 104,4 39,6 43,2 61,2 Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] SV SZ JV JZ 43,2 43,2 133,2 158,4 72,0 72,0 169,2 183,6 129,6 133,2 262,8 273,6 183,6 176,4 331,2 309,6 284,4 262,8 392,4 352,8 327,6 262,8 388,8 316,8 280,8 270,0 370,8 349,2 230,4 226,8 363,6 360,0 136,8 144,0 295,2 309,6 75,6 90,0 183,6 255,6 36,0 39,6 90,0 115,2 32,4 32,4 82,8 73,6
121
Hodnocení jednotlivých zón v objektu: Hodnocení zóny č. 1 Základní popis zóny: Název zóny:
RD Votice
Geometrie (objem/podlah.pl.):
617,89 m3 / 171,6 m2
Účinná vnitřní tepelná kapacita:
165,0 kJ/(K.m2)
Vnitřní teplota (zima/léto):
20,0 C / 20,0 C
Regulace otopné soustavy:
ano
Průměrné vnitřní zisky:
706 W
....... odvozeny pro
· produkci tepla: 3,0+3,0 W/m2 (osoby+spotřebiče) · časový podíl produkce: 100+20 % (osoby+spotřebiče) · zohlednění spotřebičů: zisky i spotřeba · příkon osvětlení: 171,6 W (vyuţito 5000,0 h/rok) · prům. účinnost osvětlení: 10 % · spotřebu nouzového osvětlení: 0,0 kWh/(m2.a) · další tepelné zisky: 0,0 W
Teplo na přípravu TV:
10015,28 MJ/rok
....... odvozeno pro
· roční potřebu teplé vody: 59,9 m3 · teplotní rozdíl pro ohřev: (50,0 - 10,0) C
Zpětně získané teplo mimo VZT:
0,0 MJ/rok
Zdroje tepla na vytápění v zóně: Vytápění je zajištěno VZT:
ne
Účinnost sdílení/distribuce:
98,0 % / 98,0 %
Název zdroje tepla:
Tepelné čerpadlo - vzduch/voda (podíl 100,0 %)
Typ zdroje tepla:
tepelné čerpadlo
Parametr COP
3,2
Příkon čerpadel vytápění:
0,0 W
Příkon regulace/emise tepla:
0,0 / 0,0 W
Zdroje tepla na přípravu TV v zóně Název zdroje tepla:
(podíl 100,0%)
Typ zdroje přípravy TV:
tepelné čerpadlo
Účinnost zdroje přípravy TV:
95,0 %
Příkon čerpadel distribuce TV:
0,0 W
Příkon regulace:
0,0 W
Účinnost distribuce teplé vody:
80,0 %
122
Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1 : Objem vzduchu v zóně:
494,312 m3
Podíl vzduchu z objemu zóny:
80,0 %
Typ větrání zóny:
přirozené
Minimání násobnost výměny:
0,4 1/h
Návrhová násobnost výměny:
0,4 1/h
Měrný tepelný tok větráním Hv:
67,226 W/K
Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem : Název konstrukce
Plocha [m2]
U [W/m2K]
b [-]
U,N [W/m2K]
Obvodová stěna
180,67
0,248
1,00
0,380
Střecha
23,91
0,124
1,00
0,240
Průsvitné konstrukce (JZ)
2,63
1,200
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (SZ) - st
6,55
1,000
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (SZ)
2,24
1,200
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (SV)
2,76
1,200
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (JV)
4,50
1,200
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (JV)
4,40
1,200
1,15
1,700
Vchodové dveře (JV)
4,40
1,200
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (JZ)
5,26
1,270
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (SZ)
2,45
1,270
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (JV)
4,72
1,270
1,15
1,700
Průsvitné konstrukce (JV)
4,49
1,270
1,15
1,700
Průměrný vliv tepelných vazeb DeltaU,tbm:
0,04 W/m2K
Měrný tok prostupem do exteriéru Hd:
100,929 W/K
Ustálený měrný tok zeminou zóny č. 1 : 1. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce:
podlaha
Tepelná vodivost zeminy:
2,0 W/mK
Plocha podlahy:
17,45 m2
Exponovaný obvod podlahy:
25,52 m
Lin. činitel v napojení stěny:
0,0 W/mK
123
Součinitel vlivu spodní vody Gw:
1,0
Typ podlahové konstrukce:
podlaha na terénu
Tloušťka obvodové stěny:
0,6 m
Tepelný odpor podlahy:
3,25 m2K/W
Přídavná okrajová izolace:
není
Souč.prostupu mezi interiérem a exteriérem U:
0,246 W/m2K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
4,285 W/K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
4,285 W/K
Měrný tok prostupem nevytápěnými prostory u zóny č. 1 : 1. nevytápěný prostor Název nevytápěného prostoru:
sklep
Objem vzduchu v prostoru:
159,17 m3
Násobnost výměny do interiéru:
0,0 1/h
Násobnost výměny do exteriéru:
0,03 1/h
Název konstrukce
Plocha [m2]
U [W/m2K]
Umístění
podlaha
67,65
0,310
do interiéru
dveře vnitřní
1,6
3,000
do interiéru
Obvodová stěna
17,45
1,160
do exteriéru
Stěna přilehající k zemině
97,26
0,480
do exteriéru
podlaha
70,74
1,300
do exteriéru
dveře
1,6
1,400
do exteriéru
Tepelná propustnost Hiu:
25,772 W/K
Tepelná propustnost Hue:
161,129 W/K
Měrný tok Hiu:
25,772 W/K
Měrný tok Hue:
162,752 W/K
Parametr b dle EN ISO 13789:
0,863 2. nevytápěný prostor
Název nevytápěného prostoru:
půda
Objem vzduchu v prostoru:
99,45 m3
Násobnost výměny do interiéru:
0,0 1/h
Násobnost výměny do exteriéru:
0,05 1/h
Název konstrukce Strop s nevytápěnou půdou
Plocha [m2]
U [W/m2K]
Umístění
66,7
1,410
do interiéru
124
Obvodová stěna
10,8
0,248
do exteriéru
Střecha 2
78,3
0,166
do exteriéru
Průsvitná konstrukce (JZ)
2,7
2,400
do exteriéru
Průsvitná konstrukce (SZ)
1,1
1,000
do exteriéru
Průsvitná konstrukce (SV)
0,9
1,200
do exteriéru
Tepelná propustnost Hiu:
94,047 W/K
Tepelná propustnost Hue:
24,339 W/K
Měrný tok Hiu:
94,047 W/K
Měrný tok Hue:
26,029 W/K
Parametr b dle EN ISO 13789:
0,217
Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu:
42,635 W/K
Solární zisky průsvitnými konstrukcemi zóny č. 1 : Název konstrukce
Plocha [m2]
g [-]
Ff [-]
Fc [-]
Fs [-]
Orientace
Průsvitné konstrukce (JZ)
2,63
0,75
0,8
0,95
1,0
JZ
Průsvitné konstrukce (SZ) - st
6,55
0,75
0,75
1,0
1,0
SZ
Průsvitné konstrukce (SZ)
2,24
0,75
0,7
1,0
1,0
SZ
Průsvitné konstrukce (SV)
2,76
0,75
0,8
0,95
1,0
SV
Průsvitné konstrukce (JV)
4,5
0,75
0,85
0,95
0,9
JV
Průsvitné konstrukce (JV)
4,4
0,75
0,9
0,95
0,828
JV
Vchodové dveře (JV)
4,4
0,75
0,75
1,0
0,765
JV
Průsvitné konstrukce (JZ)
5,26
0,75
0,8
0,95
1,0
JZ
Průsvitné konstrukce (SZ)
2,45
0,75
0,75
0,95
1,0
SZ
Průsvitné konstrukce (JV)
4,72
0,75
0,9
0,95
1,0
JV
Průsvitné konstrukce (JV)
4,49
0,75
0,9
0,95
1,0
JV
Celkový solární zisk okny Qs (MJ) Měsíc: Zisk (vytápění):
1 2451,4
2 3162,0
3 5008,1
4 6245,1
5 7735,9
6 7610,5
Měsíc: Zisk (vytápění):
7 7511,6
8 7162,4
9 5591,1
10 3721,7
11 1756,9
12 1461,8
125
Přehledné výsledky výpočtu pro jednotlivé zóny Výsledky výpočtu pro zónu č. 1: Název zóny:
RD Votice - pře rekonstrukcí
Vnitřní teplota (zima/léto):
20,0 C / 20,0 C
Zóna je vytápěna/chlazena:
ano / ne
Regulace otopné soustavy:
ano
Měrný tepelný tok větráním Hv:
67,226 W/K
Měrný tok prostupem do exteriéru Hd:
117,025 W/K
Ustálený měrný tok zeminou Hg:
4,285 W/K
Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu:
42,635 W/K
Měrný tok Trombeho stěnami H,tw:
---
Měrný tok větranými stěnami H,vw:
---
Měrný tok prvky s transparentní izolací H,ti:
---
Přídavný měrný tok podlahovým vytápěním dHt:
---
Výsledný měrný tok H:
231,171 W/K
Potřeba tepla na vytápění po měsících: Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Q,H,ht[GJ] 13,003 10,626 9,907 6,591 3,344 1,798 1,115 0,743 3,715 6,563 9,587 12,693
Q,int[GJ] 2,013 1,761 1,900 1,795 1,820 1,750 1,808 1,820 1,800 1,898 1,885 2,009
Q,sol[GJ] 2,451 3,162 5,008 6,245 7,736 7,611 7,512 7,162 5,591 3,722 1,757 1,462
Q,gn [GJ] 4,465 4,923 6,908 8,041 9,556 9,360 9,320 8,982 7,391 5,619 3,641 3,471
Eta,H [-] 0,980 0,955 0,881 0,685 0,350 0,192 0,120 0,083 0,503 0,821 0,973 0,989
Vysvětlivky: Q,H,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,int jsou vnitřní tepelné zisky Q,sol jsou solární tepelné zisky Q,gn jsou celkové tepelné zisky Eta,H je stupeň vyuţitelnosti tepelných zisků, fH je část měsíce, v níţ musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna Q,H,nd je potřeba tepla na vytápění. Potřeba tepla na vytápění za rok Q,H,nd:
36,705 GJ
126
fH [%] 100,0 100,0 100,0 55,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 89,7 100,0 100,0
Q,H,nd[GJ] 8,628 5,925 3,818 1,085 ----------1,948 6,043 9,259
Energie dodaná do zóny po měsících: Měsíc Q,f,H[GJ] 1 2,894 2 1,987 3 1,281 4 0,364 5 --6 --7 --8 --9 --10 0,653 11 2,027 12 3,106
Q,f,C[GJ] -------------------------
Q,f,RH[GJ] -------------------------
Q,f,W[GJ] 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343
Q,f,L[GJ] 0,675 0,545 0,549 0,483 0,459 0,432 0,446 0,459 0,488 0,546 0,582 0,669
Q,f,A[GJ] 0,164 0,148 0,164 0,088 ----------0,147 0,159 0,164
Q,fuel[GJ] 4,076 3,024 2,336 1,277 0,803 0,775 0,789 0,803 0,831 1,690 3,110 4,282
Vysvětlivky: Q,f,H je spotřeba energie na vytápění Q,f,C je spotřeba energie na chlazení Q,f,RH je spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu Q,f,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody Q,f,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče) Q,f,A je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.) Q,fuel je celková dodaná energie. Celková roční dodaná energie Q,fuel:
23,797 GJ
Přehledné výsledky výpočtu pro celý rok: Faktor tvaru budovy A/V:
0,65 m2/m3
Rozloţení měrných tepelných toků Zóna
Poloţka
Měrný tok [W/K]
Procento [%]
1
Celkový měrný tok H:
231,717
100,0 %
z toho: Měrný tok výměnou vzduchu Hv:
67,226
29,1 %
Měrný tok zeminou Hg:
4,285
1,9 %
Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu:
42,635
18,4 %
Měrný tok tepelnými mosty Hd,tb:
16,095
7,0 %
Měrný tok plošnými kcemi Hd,c:
100,929
43,7 %
Obvodová stěna:
44,806
19,4 %
Střecha:
2,965
1,3 %
Podlaha:
26,533
11,5 %
Otvorová výplň:
53,158
23,0 %
Strop půda
20,387
8,8 %
rozloţení měrných toků po konstrukcích:
127
Zbylé méně významné konstrukce:
---
0,0 %
Měrný tok speciálními konstrukcemi dH:
---
0,0 %
Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc:
231,717 W/K
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
617,9 m3
Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):
0,37 W/m3K
Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):
27,5 kWh/m3,a
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Součet měrných tepelných toků prostupem jednotlivými zónami Ht:
163,9 W/K
Plocha obalových konstrukcí budovy:
402,4 m2
Limit odvozený z U,req dílčích konstrukcí... Uem,lim:
0,50 W/m2K
Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em:
0,41 W/m2K
Celková a měrná potřeba tepla na vytápění Celková roční potřeba tepla na vytápění budovy:
36,705 GJ
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
617,9 m3
Celková podlahová plocha budovy:
171,6 m2
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):
16,5 kWh/(m3.a)
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:
59 kWh/(m2.a)
10,196 MWh
Celková energie dodaná do budovy Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Q,f,H[GJ] 2,894 1,987 1,281 0,364 ----------0,653 2,027 3,106
Q,f,C[GJ] -------------------------
Q,f,RH[GJ] -------------------------
Q,f,W[GJ] 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343 0,343
Q,f,L[GJ] 0,675 0,545 0,549 0,483 0,459 0,432 0,446 0,459 0,488 0,546 0,582 0,669
Vysvětlivky: Q,f,H je spotřeba energie na vytápění Q,f,C je spotřeba energie na chlazení Q,f,RH je spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu Q,f,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody Q,f,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče) Q,f,A je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.)
128
Q,f,A[GJ] 0,164 0,148 0,164 0,088 ----------0,147 0,159 0,164
Q,fuel[GJ] 4,076 3,024 2,336 1,277 0,803 0,775 0,789 0,803 0,831 1,690 3,110 4,282
Spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Spotřeba pom. energie na vytápění Q,aux,H: Energetická náročnost vytápění za rok EP,H:
12,313 GJ 1,033 GJ 13,346 GJ
3,420 MWh 0,287 GJ 3,7007 MWh
20 kWh/m2 2 kWh/m2 22 kWh/m2
Spotřeba energie na chlazení za rok Q,fuel,C: Spotřeba pom. energie na chlazení Q,aux,C: Energetická náročnost chlazení za rok EP,C:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH: Spotřeba energie na ventilátory Q,aux,F: Energ. náročnost mech. větrání za rok EP,F:
-------
-------
-------
Spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W: Spotřeba pom. energie na rozvod TV Q,aux,W: Energ. náročnost přípravy TV za rok EP,W:
4,118 GJ --4,118 GJ
1,144 MWh --1,144 MWh
7 kWh/m2 --7 kWh/m2
Spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L: Energ. náročnost osvětlení za rok EP,L:
6,333 GJ 6,333 GJ
1,759 MWh 1,759 MWh
10 kWh/m2 10 kWh/m2
Energie ze solárních kolektorů za rok Q,SC,e: z toho se v budově vyuţije:
-----
-----
-----
Elektřina z FV článků za rok Q,PV,el: Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el: Celková produkce energie za rok Q,e:
-------
-------
-------
Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:
23,797 GJ
6,610 MWh
39 kWh/m2
Měrná spotřeba energie dodané do budovy Celková roční dodaná energie:
6610 kWh
Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů:
617,9 m3
Celková podlahová plocha budovy:
171,6 m2
Měrná spotřeba dodané energie EP,V:
10,7 kWh/(m3.a)
Měrná spotřeba energie budovy EP,A:
39 kWh/(m2,a)
129
Příloha 5 – Rozpočet vícenákladů – RD Kralupy P.Č .
KC N
Kód položky
Popis
MJ
Množst ví celkem
Cena jednotk ová
Cena celkem
1
2
3
4
5
6
7
8
201 011
HSV
Práce a dodávky HSV
66 308,41
3
Svislé a kompletní konstrukce
311238114
Zdivo nosné POROTHERM P+D tl 240 mm pevnosti P 15 na MVC
-169 321,60 m2
"1.NP" 53,1*2,80
203 011
63,555
"štítové stěny" (6,95*3,23)/2*2
22,449
-"otvory" (1,2*0,75+1*2,1+1,2*1,45+1,9*1,45+0,75*1,45+1,2*2+1, 2*1,2*2)
-13,863
-"otvory" (2,4*0,6+1,2*0,75+2,4*0,75+1,2*2,35+2,45*2,35)
-12,718 -9,210 211,652
Zdivo nosné vnější superizolační POROTHERM P+D tl 440 mm pevnosti P 6 na MC - klasická varianta
m2
-211,652
Úpravy povrchů, podlahy a osazování výplní
235 630,01
622711117
KZS stěn budov pod omítku deskami z polystyrénu EPS tl 70 mm s hmoždinkami s plastovým trnem, vč.lišt m2 omítka
129,760
715,00
92 778,40
93,778 1 570,00
147 231,46
"1.NP" (3,06+4,2+3,8+8,965+0,48)*2,81
57,619
"půdní nadezdívka" (26,5+6,95)*2*0,95
63,555
"štítové stěny" (6,95*3,23)/2*2
22,449
-"otvory" (1,2*0,75+1*2,1+1,2*1,45+1,9*1,45+0,75*1,45+1,2*2+1, 2*1,2*2)
-13,863
Součet
129,760
KZS stěn budov pod omítku deskami z minerálních vláken s kolmou orientací tl 180 mm - fasádní desky
m2
"1.NP obýv pokoj" (1,94+7,45+7,335+3,6)*3,4
69,105
-"otvory" (2,4*0,6+1,2*0,75+2,4*0,75+1,2*2,35+2,45*2,35)
226 011
-374 624,04
"půdní nadezdívka" (26,5+6,95)*2*0,95
6
622717228
-211,652 1 770,00
12,758
-211,652
202 011
205 302,44
"atika" (1,94+7,91+6,235+3,85)*0,64
Součet 311238232
970,00
148,680
-"otvory" (1*2,1+1,2*0,6+1,2*0,6+2,7*2,1)
204 011
211,652
-12,718
"1.NP východ" (1,27*2+0,25+9,23+3,83+1,27*2+0,25)*2,5
46,600
-"otvory" (1*2,1+1,2*0,6+1,2*0,6+2,7*2,1)
-9,210
Součet
93,778
99
Přesun hmot
-4 379,85
998011002
Přesun hmot pro budovy zděné výšky do 12 m
130
t
-16,717
262,00
-4 379,85
219 713
PSV
Práce a dodávky PSV
221 615,05
713
Izolace tepelné
221 615,05
713111111
Montáž izolace tepelné vrchem stropů volně kladenými rohožemi, pásy, dílci, deskami
m2
12,75*4,60 221 631
631551090
631551095
24,50
1 436,93
150,00
-8 973,45
160,00
9 571,68
58,650
deska izolační ROCKWOOL AIRROCK LD 600x1000x160 mm
m2
-58,65 * 1,02 220 631
58,650
-59,823 -59,823
deska izolační ROCKWOOL AIRROCK LD 600x1000x180 mm
m2
58,65 * 1,02
59,823 59,823
222 713
713111125
Montáž izolace tepelné spodem stropů lepením rohoží, pásů, dílců, desek - garáž
m2
21,100
128,00
2 700,80
223 631
631551020
deska izolační ROCKWOOL AIRROCK LD 600x1000x60 m2 mm
-21,522
70,00
-1 506,54
-21,1 * 1,02
-21,522 90,00
1 936,98
225 631
631551030
deska izolační ROCKWOOL AIRROCK LD 600x1000x80 m2 mm
21,522
21,1 * 1,02
21,522
86 713
713121111
Montáž izolace tepelné podlah volně kladenými rohožemi, pásy, dílci, deskami 1 vrstva P1 bez podl.vytápění
m2
21,100
9,20
194,12
200 283
283758790
deska z pěnového polystyrenu bílá EPS 100 Z 1000 x 1000 x 40 mm
m2
21,522
85,50
1 840,13
21,1 * 1,02
21,522
89 713
713121121
Montáž izolace tepelné podlah volně kladenými rohožemi, pásy, dílci, deskami 2 vrstvy P1 s podl.vytápěním
m2
119,500
33,00
3 943,50
198 283
283758790
deska z pěnového polystyrenu bílá EPS 100 Z 1000 x 1000 x 40 mm
m2
121,890
85,50
10 421,60
171,90
20 952,89
119,5 * 1,02 199 283
283758830
121,890
deska z pěnového polystyrenu bílá EPS 100 Z 1000 x 1000 x 80 mm
m2
119,5 * 1,02
121,890 121,890
91 713
713131121
Montáž izolace tepelné stěn přichycením dráty rohoží, pásů, dílců, desek - vnitřní stěna garáže
m2
54,357
54,00
2 935,28
205 283
283758740
deska z pěnového polystyrenu bílá EPS 70 Z 1000 x 1000 x 120 mm
m2
55,444
193,50
10 728,41
113,40
-6 287,35
54,357 * 1,02 206 283
283758700
55,444
deska z pěnového polystyrenu bílá EPS 70 Z 1000 x 1000 x 70 mm -54,357 * 1,02
m2
-55,444 -55,444
131
208 713
713141131
Montáž izolace tepelné střech plochých lepené za studena
m2
26,6*2 209 283
283759930
283759920
deska z pěnového polystyrenu bílá EPS 150 S 1000 x 1000 x 200 mm
m2
283759080
deska z pěnového polystyrenu bílá EPS 150 S 1000 x 1000 x 180 mm
m2
713151111
deska z pěnového polystyrenu bílá EPS 150 S 1000 x 1000 x 40 mm
m2
631551090
Montáž izolace tepelné střech šikmých kladené volně mezi krokve rohoží, pásů, desek
m2
631551080
deska izolační ROCKWOOL AIRROCK LD 600x1000x160 mm
m2
713151132
deska izolační ROCKWOOL AIRROCK LD 600x1000x140 mm
m2
283764740
Montáž izolace tepelné střech šikmých kladené volně nad krokve rohoží, pásů, desek sklonu do 45°
m2
998713102
13 332,66
-27,132
109,80
-2 979,09
70,980
27,00
1 916,46
72,400
150,00
10 860,00
-72,400
135,00
-9 774,00
139,230
33,50
4 664,21
936,00
132 926,04
750,00
1 188,00
139,230
panel tecta-PUR skupina tepelné vodivosti 024 2500 x 1250 x 140 mm
m2
139,23 * 1,02 95 713
491,40
-72,400
13,65*5,1*2 214 283
27,132
72,400
-70,98 * 1,02 213 713
14 797,79
70,980
70,98 * 1,02 218 631
545,40
-27,132
13,65*2,6*2 215 631
27,132
27,132
-26,6 * 1,02 212 713
4 788,00
27,132
26,6 * 1,02 211 283
90,00
53,200
26,6 * 1,02 210 283
53,200
142,015 142,015
Přesun hmot pro izolace tepelné v objektech v do 12 m
132
t
1,584
Příloha 6 – Rekapitulace vícenákladů na snížení energetické náročnosti - RD Kralupy (ceny jsou uvedeny bez DPH) Kód
Popis
Dodávka
Montáž
Cena celkem
Hmotnost celkem
Suť celkem
1
2
3
4
5
6
7
HSV
Práce a dodávky HSV
0,00
66 308,41
66 308,41
-16,717
0,000
3
0,00
-169 321,60
-169 321,60
-20,801
0,000
0,00
235 630,01
235 630,01
4,084
0,000
99
Svislé a kompletní konstrukce Úpravy povrchů, podlahy a osazování výplní Přesun hmot
0,00
-4 379,85
-4 379,85
0,000
0,000
PSV
Práce a dodávky PSV
197 847,75
23 767,30
221 615,05
1,584
0,000
713
Izolace tepelné
197 847,75
23 767,30
221 615,05
1,584
0,000
197 847,75 90 075,71 287 923,46
-15,133
0,000
6
Celkem
133
Příloha 7 – Určení hodnoty pozemku porovnávací metodou Příloha č. 1 - TABULKA I - POZEMEK
Oceňovaný pozemek
Porovnávaný pozemek
Porovnávaný pozemek
Porovnávaný pozemek
Název pozemku
Kralupy
stavební parcela
stavební parcela
stavební parcela
Parcelní číslo
82/17
N/A
N/A
N/A
Adresa pozemku
Lobeč
Odolena Voda
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou
Katastrální území
Lobeč
Lobeč
Minice
Lobeček
Obec
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou
Okres
Mělník
Mělník
Mělník
Mělník
A. Identifikační údaje Pořadové číslo pozemku
1
2
3
B. Základní údaj pro porovnání – cena za 1 m2 v tisících Kč Prodejní cena celkem
X
1 351 350 Kč
Rozloha pozemku v m2
1 000
Cena za 1 m2
X
1 447 380 Kč
1 287 1 050,00 Kč
Datum transakce
1 870,00 Kč
750 1 269,00 Kč
10.4.2010
10.4.2010
10.4.2010
1
1
1
Korekce Upravená hodnota
951 750 Kč
774
1 050,00 Kč
1 870,00 Kč
1 269,00 Kč
C. Právní údaje Druh transakce
Nabídka
Korekce Upravená hodnota Vlastnická práva
945,00 Kč Absolutní vlastnictví
945,00 Kč Bez věcných břemen
Korekce
Ano
1
945,00 Kč Nejsou
945,00 Kč
1 1 142,10 Kč
Nejsou 1
Upravená hodnota
Ano 1
1 683,00 Kč
Nejsou
Korekce
1 1 142,10 Kč
Ano 1
Upravená hodnota
Bydlení
1 683,00 Kč
Ano
1 1 142,10 Kč
Bydlení
945,00 Kč
Korekce Jiná právní omezení a závazky
1
1
Upravená hodnota
Bez věcných břemen
1 683,00 Kč
Bydlení
1 1 142,10 Kč
Bez věcných břemen
945,00 Kč Bydlení
Korekce Územní rozhodnutí
1
1
Upravená hodnota
Absolutní vlastnictví
1 683,00 Kč
Bez věcných břemen
0,9 1 142,10 Kč
Absolutní vlastnictví 1
Upravená hodnota
Využití podle územního plánu
Nabídka 0,9
1 683,00 Kč
Absolutní vlastnictví
Korekce Existence věcných břemen
Nabídka 0,9
Nejsou 1
1 683,00 Kč
1 1 142,10 Kč
D. Technické parametry Lokalita
Průměrná
Obdobná
Korekce Upravená hodnota Tvar pozemku
945,00 Kč Obdélník
945,00 Kč Rovinný
1 1 142,10 Kč
Rovinný 1
134
Obdélník 1
1 683,00 Kč
Rovinný
Korekce
1 1 142,10 Kč
Obdélník 1
Upravená hodnota
Obdobná 1
1 683,00 Kč
Obdélník
Korekce Svažitost
Obdobná 1
Rovinný 1
1
Upravená hodnota Dostupnost inženýrských sítí
945,00 Kč Kompletní
Kompletní
Korekce Nezjištěna
Dobrá 1
945,00 Kč
945,00 Kč Neaplikováno
Ne
Korekce
1 1 683,00 Kč
Neaplikováno 945,00 Kč
1 1 142,10 Kč
Neaplikováno
Neaplikováno
1
Upravená hodnota
1 142,10 Kč
Ne 1
Upravená hodnota
1
1 683,00 Kč
Ne
Korekce Jiná technická korekce
1 142,10 Kč
Dobrá 1
Ne
1
1 683,00 Kč
Dobrá
Upravená hodnota Nutnost demolice stávajících objektů
Obdobná 1
945,00 Kč Dobrá
1 142,10 Kč
Obdobná 1
Korekce
1
1 683,00 Kč
Obdobná
Upravená hodnota Dopravní dostupnost a parkování
Nezjištěna 1
945,00 Kč Průměrná
1 142,10 Kč
Nezjištěna 1
Korekce
1
1 683,00 Kč
Nezjištěna
Upravená hodnota Dopravní obslužnost
Kompletní 1
945,00 Kč
Korekce
1 142,10 Kč
Kompletní 1
Upravená hodnota Kontaminace půdy
1 683,00 Kč
1 1 683,00 Kč
1 1 142,10 Kč
E. Ostatní parametry Velikost pozemku
671 Obdobná
Korekce Upravená hodnota Možná zastavitelnost
Obdobná 0,9
850,50 Kč Dobrá
1 514,70 Kč
Obdobná
Korekce
Obdobná 0,9
Upravená hodnota
1 027,89 Kč
Obdobná 1
0,9 Obdobná
1
1
850,50 Kč
1 514,70 Kč
1 027,89 Kč
850,50 Kč
1 514,70 Kč
1 027,89 Kč
Výsledná porovnávací hodnota Porovnávací hodnota 1 m2
1 131,03 Kč
Rozloha pozemku Celková porovnávací hodnota
1 000
1 131 030,00 Kč
135
0
0
0
Příloha 8 – Určení hodnoty nemovitosti porovnávací metodou Oceňovaná nemovitost
Porovnávaná nemovitost
Porovnávaná nemovitost
Porovnávaná nemovitost
A. Identifikační údaje Pořadové číslo nemovitosti
1
2
3
Název nemovitosti
RD Kralupy
RD Kralupy
RD Kralupy
RD Kralupy
Parcelní číslo
82/17
N/A
N/A
N/A
Adresa nemovitosti
Lobeč
Kralupy nad Vltavou
N/A
N/A
Katastrální území
Lobeč
Lobeč
Kralupy
Mikovice
Obec
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou
Okres
Mělník
Mělník
Mělník
Mělník
B. Základní údaj pro porovnání – přenos z tabulky 1 Rozloha pozemku v m2
1 000
748
456
360
1 131,00 Kč
1 131,00 Kč
1 131,00 Kč
1 131,00 Kč
1 131 000,00 Kč
845 988,00 Kč
515 736,00 Kč
407 160,00 Kč
160
165
200
5 950 000 Kč
6 470 000 Kč
5 980 000 Kč
5 104 012,00 Kč
5 954 264,00 Kč
5 572 840,00 Kč
31900,08
36086,45
27864,20
10.4.2010
10.4.2010
10.4.2010
1
1
1
31 900,08
36 086,45
27 864,20
Cena za 1 m2 Hodnota pozemku
C. Základní údaj pro porovnání – m2 čisté podlahové plochy (NFA) Počet srovnávacích jednotek
190
Prodejní cena celkem
X
Prodejní cena bez ceny pozemku Cena za 1 porovnávací jednotku
X
Datum transakce Korekce Upravená hodnota D. Právní údaje Druh transakce
Nabídka
Nabídka
Korekce Upravená hodnota Vlastnická práva
Absolutní vlastnictví
0,9
0,9
0,9
28 710,07 Kč
32 477,80 Kč
25 077,78 Kč
Absolutní vlastnictví
Korekce Upravená hodnota Existence věcných břemen
Bez věcných břemen
1
28 710,07 Kč
32 477,80 Kč
25 077,78 Kč
Upravená hodnota Ano
Upravená hodnota Nejsou
Upravená hodnota E. Technické parametry
136
25 077,78 Kč Rodinný dům
1
1
1
28 710,07 Kč
32 477,80 Kč
25 077,78 Kč
Ano
Ano
1
1
1
28 710,07 Kč
32 477,80 Kč
25 077,78 Kč
Nejsou
Korekce
1
32 477,80 Kč Rodinný dům
Ano
Korekce
Bez věcných břemen 1
28 710,07 Kč Rodinný dům
Korekce
Jiná právní omezení a závazky
Bez věcných břemen 1
Rodinný dům
Absolutní vlastnictví 1
Bez věcných břemen
Upravená hodnota
Kolaudační rozhodnutí
Absolutní vlastnictví 1
Korekce
Využití podle územního plánu
Nabídka
Nejsou
Nejsou
1
1
1
28 710,07 Kč
32 477,80 Kč
25 077,78 Kč
Lokalita
Dobrá
Dobrá
Dobrá
Korekce Upravená hodnota Technický stav objektu
Výborný
1
1
1
28 710,07 Kč
32 477,80 Kč
25 077,78 Kč
Výborný
Výborný
Korekce Upravená hodnota Technická vybavenost budovy
Velmi dobrá
Funkční využitelnost budovy
1
1
28 710,07 Kč
32 477,80 Kč
25 077,78 Kč
Dobrá
Dobrá
Dobrá 1,05
1,05
30 145,57 Kč
34 101,69 Kč
26 331,67 Kč
Dobrá
Dobrá
Dobrý
Upravená hodnota Velmi dobrá
1
30 145,57 Kč
34 101,69 Kč
26 331,67 Kč
Velmi dobrý
Dobrá
Korekce Upravená hodnota Dobrý
Upravená hodnota Nízkoenergetická
1
Upravená hodnota
1
34 101,69 Kč
26 331,67 Kč Dobrá
1
1
1
30 145,57 Kč
34 101,69 Kč
26 331,67 Kč
Horší
Horší
1,05
1,05
1,1
31 652,85 Kč
35 806,78 Kč
28 964,84 Kč
Horší
Korekce
Velmi dobrá
Dobrá
Horší
Korekce
Jiná technická korekce
1
30 145,57 Kč Dobrá
26 331,67 Kč Dobrý
1
1
Upravená hodnota
1
34 101,69 Kč Dobrý
Velmi dobrá
Korekce
Atraktivita objektu
1
30 145,57 Kč Dobrý
Korekce
Dopravní dostupnost a parkování
Dobrá
1
Upravená hodnota
Dopravní obslužnost
Dobrá
1,05
Korekce
Další možný rozvoj nemovitostí
Výborný
1
Korekce Upravená hodnota
Dobrá
Horší
Horší
1,05
1,05
1,05
33 235,49 Kč
37 597,12 Kč
30 413,08 Kč
F. Ostatní parametry Korekce pro velikost nemovitostí
Menší
Korekce
Menší 1,05
Upravená hodnota
1,05
34 897,27 Kč
Jiná korekce
N/A
Korekce Upravená hodnota
Větší 0,95
39 476,97 Kč N/A
28 892,42 Kč N/A
1
1
1
34 897,27 Kč
39 476,97 Kč
28 892,42 Kč
Výsledná porovnávací hodnota Porovnávací hodnota 1 jednotky
34 422,22 Kč
34 897,27 Kč
39 476,97 Kč
28 892,42 Kč
Porovnávací hodnota celkem (bez pozemku)
6 540 222 Kč
0,91
0,91
0,96
Hodnota pozemku
1 131 000,00 Kč
Celková porovnávací hodnota
7 671 222,03 Kč
137
Příloha 9 – Ocenění rodinného domu dle vyhlášky
A. Nález 1. Informace o nemovitosti Adresa nemovitosti: 278 01 Kralupy nad Vltavou Kraj: Středočeský Okres: Mělník Obec: Kralupy nad Vltavou Katastrální území: Kralupy nad Vltavou Počet obyvatel: 17 435 Výchozí cena stavebního pozemku Cp = 35 + (a - 1000) x 0,007414 = 156,8491 Kč/m2 kde a je počet obyvatel v obci (pokud je a < 1000; použije se a = 1000) Základní cena podle §28 odst. 1 písm. k) : 156,85 Kč/m2
2. Obsah posudku a) Ocenění porovnávacím způsobem a1) Novostavba RD Kralupy klasická a2) Novostavba RD Kralupy nízkoenergetická
B. Posudek Popis objektů, výměra, hodnocení a ocenění Ocenění nemovitosti je provedeno podle vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 3/2008 Sb. ve znění vyhlášek č. 456/2008 Sb. a č. 460/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.
a) Porovnávací hodnota a1) Novostavba RD Kralupy klasická - § 26a Zatřídění pro potřeby ocenění: Typ objektu: Poloha objektu: Stáří stavby: Základní cena ZC (příloha č. 20a): Zastavěné plochy a výšky podlaží: 1.NP: Podkroví:
Rodinný dům Středočeský kraj - nad 10 000 do 50 000 obyvatel 0 roků 3 859,- Kč/m3
13,68*7,85+35,80 13,68*7,85
Název podlaží 1.NP: Podkroví: Obestavěný prostor: 1.NP: Podkroví:
= = Zastavěná plocha 143,19 m2 107,39 m2
(13,68*7,85)*(2,60+0,15+0,23+0,25)+35,80*3,50 (13,68*7,85)*(0,95+3,53/2)
Obestavěný prostor – celkem: Podlažnost: Zastavěná plocha prvního nadzemního podlaží: Zastavěná plocha všech podlaží: Podlažnost
ZP1 = 143,19 m2 ZP = 250,58 m2
ZP / ZP1 = 1,75
138
143,19 m2 107,39 m2 Konstrukční výška 2,60 m 2,40 m
= =
472,16 m3 291,56 m3
=
763,72 m3
Výpočet indexu cenového porovnání: Index vybavení: Název znaku 1. Druh stavby - Samostatný rodinný dům 2. Provedení obvodových stěn - Typ 3 - Cihelné nebo tvárnicové zdivo - cihelné zdivo 3. Tloušťka obvod. stěn - 45 cm - tl.45cm 4. Podlažnost - Hodnota více jak 1 do 2 včetně 5. Napojení na veřejné sítě (přípojky) - Přípojka elektro, voda, kanalizace a plyn nebo propan butan - přípojka elektřiny, vody, kanalizace, plynu 6. Způsob vytápění stavby - Ústřední, etážové, dálkové - ústřední vytápění, podlahové vytápění 7. Zákl. příslušenství v RD - Úplné - standardní provedení - základní příslušenství úplné, standardní 8. Ostatní vybavení v RD - Bez dalšího vybavení 9. Venkovní úpravy - Standardního rozsahu a provedení 10. Vedlejší stavby tvořící příslušenství k RD - Bez vedlejších staveb nebo jejich celkové zastavěné ploše nad 25 m2 11. Pozemky ve funkčním celku se stavbou - Od 300 m2 do 800 m2 celkem 12. Kriterium jinde neuvedené - Bez vlivu na cenu 13. Stavebně - technický stav - stavba ve výborném stavu - novostavba ve výborném technickém stavu Koeficient pro stáří 0 let: 1,00 12 Index vybavení IV = (1 + Vi ) * V13 * 1,00 = 1,363 i=1 Index polohy: Název znaku 1. Význam obce - bez většího významu - město bez většího významu 2. Úřady v obci - obecní úřad, popř. městský úřad se stavebním úřadem nebo banka nebo policie nebo pošta 3. Poloha nemovitosti v obci - vnitřní území obce 4. Okolní zástavba a životní prostředí - převažující objekty pro bydlení 5. Obchod, služby, kultura v okolí nemovitosti - kompletní síť obchodů a služeb, pohostinské a kulturní zařízení 6. Školství a sport v okolí nemovitosti - základní škola a sportovní zařízení 7. Zdravotnické zařízení v okolí nemovitosti - dobrá dostupnost zdravotnické péče 8. Veřejná doprava - zastávka hromadné dopravy do 500 m 9. Obyvatelstvo - bezproblémové okolí 10. Nezaměstnanost v obci a okolí - odpovídá průměru v kraji 11. Změny v okolí s vlivem na cenu nemovitosti - bez vlivu 12. Vlivy neuvedené - bez dalších vlivů 12 Index polohy IP = (1 + Pi ) = 1,190 i=1 Index trhu s nemovitostmi: Název znaku 1. Situace na dílčím (segmentu) trhu s nemovitostmi - poptávka je nižší než nabídka poptávka je nižší než nabídka 2. Vlastnictví nemovitostí - stavba na vlastním pozemku (ve spoluvlastnictví) 3. Vliv právních vztahů na prodejnost - bez vlivu 3 Index trhu IT = (1 + Ti ) = 0,950 i=1 Celkový index I = IV * IP * IT = 1,363 * 1,190 * 0,950 = 1,541
139
č. III III II II V
Vi 0,00 0,00 0,00 0,01 0,08
III
0,00
III
0,00
I III II
0,00 0,00 0,00
II III I
0,00 0,00 1,25
č. I II
Pi 0,00 0,02
III III III
0,00 0,00 0,05
III III IV II II III II
0,04 0,05 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00
č. II
Ti -0,05
II II
0,00 0,00
Ocenění: Základní cena upravená ZCU = ZC * I = 3 859,- Kč/m3 * 1,541 = 5 946,72 Kč/m3 Cena zjištěná porovnávacím způsobem CP = ZCU * OP = 5 946,72 Kč/m3 * 763,72 m3 = 4 541 629,- Kč Novostavba RD Kralupy klasická - zjištěná cena =
4 541 629,- Kč
a2) Novostavba RD Kralupy nízkoenergetická - § 26a Zatřídění pro potřeby ocenění: Typ objektu: Poloha objektu: Stáří stavby: Základní cena ZC (příloha č. 20a): Zastavěné plochy a výšky podlaží: 1.NP: Podkroví:
Rodinný dům Středočeský kraj - nad 10 000 do 50 000 obyvatel 0 roků 3 859,- Kč/m3
13,68*7,85+35,80 13,68*7,85
Název podlaží 1.NP: Podkroví: Obestavěný prostor: 1.NP: Podkroví:
Zastavěná plocha 143,19 m2 107,39 m2 (13,68*7,85)*(2,60+0,15+0,23+0,25)+35,80*3,50 (13,68*7,85)*(0,95+3,53/2)
Obestavěný prostor – celkem: Podlažnost: Zastavěná plocha prvního nadzemního podlaží: Zastavěná plocha všech podlaží: Podlažnost
143,19 m2 107,39 m2
= =
Konstrukční výška 2,60 m 2,40 m = =
472,16 m3 291,56 m3
=
763,72 m3
ZP1 = 143,19 m2 ZP = 250,58 m2
ZP / ZP1 = 1,75
Výpočet indexu cenového porovnání: Index vybavení: Název znaku 1. Druh stavby - Samostatný rodinný dům 2. Provedení obvodových stěn - Typ 5 - Ekologické stavby, nízkoenergetické a pasivní domy atd. - nízkoenergetický dům 3. Tloušťka obvod. stěn - 45 cm - tl.45cm 4. Podlažnost - Hodnota více jak 1 do 2 včetně 5. Napojení na veřejné sítě (přípojky) - Přípojka elektro, voda, kanalizace a plyn nebo propan butan - přípojka elektřiny, vody, kanalizace, plynu 6. Způsob vytápění stavby - Ostatní druhy vytápění (např. solární, tepelná čerpadla, stěn. vytápění) - tepelné čerpadlo, řízené větrání s rekuperací, podlahové vytápění 7. Zákl. příslušenství v RD - Úplné - standardní provedení - základní příslušenství úplné, standardní 8. Ostatní vybavení v RD - Bez dalšího vybavení 9. Venkovní úpravy - Standardního rozsahu a provedení 10. Vedlejší stavby tvořící příslušenství k RD - Bez vedlejších staveb nebo jejich celkové zastavěné ploše nad 25 m2 11. Pozemky ve funkčním celku se stavbou - Od 300 m2 do 800 m2 celkem 12. Kriterium jinde neuvedené - Bez vlivu na cenu 13. Stavebně - technický stav - stavba ve výborném stavu - novostavba ve výborném technickém stavu Koeficient pro stáří 0 let: 1,00
140
č. III V
Vi 0,00 0,10
II II V
0,00 0,01 0,08
V
0,10
III
0,00
I III II
0,00 0,00 0,00
II III I
0,00 0,00 1,25
12 Index vybavení IV = (1 + Vi ) * V13 * 1,00 = 1,613 i=1 Index polohy: Název znaku 1. Význam obce - bez většího významu - město bez většího významu 2. Úřady v obci - obecní úřad, popř. městský úřad se stavebním úřadem nebo banka nebo policie nebo pošta 3. Poloha nemovitosti v obci - vnitřní území obce 4. Okolní zástavba a životní prostředí - převažující objekty pro bydlení 5. Obchod, služby, kultura v okolí nemovitosti - kompletní síť obchodů a služeb, pohostinské a kulturní zařízení 6. Školství a sport v okolí nemovitosti - základní škola a sportovní zařízení 7. Zdravotnické zařízení v okolí nemovitosti - dobrá dostupnost zdravotnické péče 8. Veřejná doprava - zastávka hromadné dopravy do 500 m 9. Obyvatelstvo - bezproblémové okolí 10. Nezaměstnanost v obci a okolí - odpovídá průměru v kraji 11. Změny v okolí s vlivem na cenu nemovitosti - bez vlivu 12. Vlivy neuvedené - bez dalších vlivů 12 Index polohy IP = (1 + Pi ) = 1,190 i=1 Index trhu s nemovitostmi: Název znaku 1. Situace na dílčím (segmentu) trhu s nemovitostmi - poptávka je nižší než nabídka poptávka je nižší než nabídka 2. Vlastnictví nemovitostí - stavba na vlastním pozemku (ve spoluvlastnictví) 3. Vliv právních vztahů na prodejnost - bez vlivu 3 Index trhu IT = (1 + Ti ) = 0,950 i=1 Celkový index I = IV * IP * IT = 1,613 * 1,190 * 0,950 = 1,823 Ocenění: Základní cena upravená ZCU = ZC * I = 3 859,- Kč/m3 * 1,823 = 7 034,96 Kč/m3 Cena zjištěná porovnávacím způsobem CP = ZCU * OP = 7 034,96 Kč/m3 * 763,72 m3 = 5 372 739,65 Kč Novostavba RD Kralupy nízkoenergetická - zjištěná cena =
č. I II
Pi 0,00 0,02
III III III
0,00 0,00 0,05
III III IV II II III II
0,04 0,05 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00
č. II
Ti -0,05
II II
0,00 0,00
5 372 739,65 Kč
C. Rekapitulace cen nemovitosti Výsledné ceny: a) Ocenění porovnávacím způsobem a1) Novostavba RD Kralupy klasická a2) Novostavba RD Kralupy nízkoenergetická
= =
141
4 541 629,- Kč 5 372 739,65 Kč
Příloha 10 – Ocenění dle vyhlášky - rekonstrukce rodinného domu před a po rekonstrukci
A. Nález 1. Informace o nemovitosti Adresa nemovitosti: 259 01 Votice Kraj: Středočeský Okres: Benešov Obec: Votice Katastrální území: Votice Počet obyvatel: 4 481 Výchozí cena stavebního pozemku Cp = 35 + (a - 1000) x 0,007414 = 60,8081 Kč/m2 kde a je počet obyvatel v obci (pokud je a < 1000; použije se a = 1000) Základní cena podle §28 odst. 1 písm. k) : 60,81 Kč/m2
2. Obsah posudku a1) RD před rekonstrukcí a2) RD po rekonstrukci
B. Posudek Popis objektů, výměra, hodnocení a ocenění Ocenění nemovitosti je provedeno podle vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 3/2008 Sb. ve znění vyhlášek č. 456/2008 Sb. a č. 460/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.
a1) RD před rekonstrukcí - § 26a Zatřídění pro potřeby ocenění: Typ objektu: Poloha objektu: Stáří stavby: Základní cena ZC (příloha č. 20a): Zastavěné plochy a výšky podlaží: 1.PP: 1.NP: Podkroví:
11,28*10,25-3,05*2,02+5,15*0,35 11,28*10,25-3,05*2,02+5,15*0,35 11,28*10,25+5,15*0,35
Název podlaží 1.PP: 1.NP: Podkroví: Obestavěný prostor: 1.PP: 1.NP: Podkroví: Zastřešení:
Rodinný dům Středočeský kraj - nad 2 000 do 10 000 obyvatel 40 roků 4 447,- Kč/m3
Zastavěná plocha 111,26 m2 111,26 m2 117,42 m2 (11,28*10,25-3,05*2,02+5,15*0,35)*(2,10+0,20+0,30) (11,28*10,25-3,05*2,02+5,15*0,35)*(2,56+0,40) (11,28*10,25-3,05*2,02+5,15*0,35)*(0,70+2,02)(11,28*2,02*2,50)/2+3,05*2,02*1,00 (11,28*7,95-3,05*2,02)*2,05/2
Obestavěný prostor – celkem: Podlažnost: Zastavěná plocha prvního nadzemního podlaží: Zastavěná plocha všech podlaží: Podlažnost
= = =
ZP1 = 222,52 m2 ZP = 339,95 m2
ZP / ZP1 = 1,53
142
111,26 m2 111,26 m2 117,42 m2 Konstrukční výška 2,10 m 2,56 m 2,50 m
= = =
289,28 m3 329,33 m3 280,31 m3
=
85,60 m3
=
984,52 m3
Výpočet indexu cenového porovnání: Index vybavení: Název znaku 1. Druh stavby - Samostatný rodinný dům 2. Provedení obvodových stěn - Typ 3 - Cihelné nebo tvárnicové zdivo - cihelné a tvárnicové zdivo 3. Tloušťka obvod. stěn - 45 cm - tl.45cm 4. Podlažnost - Hodnota více jak 1 do 2 včetně 5. Napojení na veřejné sítě (přípojky) - Přípojka elektro, voda, napoj. na veřej. kanal. nebo domovní čistírna - přípojka elektřiny, vody, kanalizace 6. Způsob vytápění stavby - Ústřední, etážové, dálkové - ústřední vytápění 7. Zákl. příslušenství v RD - Úplné nadstandard. nebo více zákl. přísl. standard. proved., prádelna - 2x základní příslušenství úplné, standardní 8. Ostatní vybavení v RD - Bez dalšího vybavení 9. Venkovní úpravy - Standardního rozsahu a provedení 10. Vedlejší stavby tvořící příslušenství k RD - Bez vedlejších staveb nebo jejich celkové zastavěné ploše nad 25 m2 11. Pozemky ve funkčním celku se stavbou - Od 300 m2 do 800 m2 celkem 12. Kriterium jinde neuvedené - Bez vlivu na cenu 13. Stavebně - technický stav - Stavba ve špatném stavu – (předpoklad provedení rozsáhlejších stavebních úprav) - stavba v původním stavu, před rozsáhlejší rekonstrukcí
č. III III
Vi 0,00 0,00
II II IV
0,00 0,01 0,04
III IV
0,00 0,05
I III II
0,00 0,00 0,00
II III IV
0,00 0,00 0,65
č. I II
Pi 0,00 0,02
III III III
0,00 0,00 0,05
III III IV II II III II
0,04 0,05 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00
č. II
Ti -0,05
II II
0,00 0,00
Koeficient pro stáří 40 let: 0,80 Index vybavení IV = 0,572 Index polohy: Název znaku 1. Význam obce - bez většího významu - město bez většího významu 2. Úřady v obci - obecní úřad, popř. městský úřad se stavebním úřadem nebo banka nebo policie nebo pošta 3. Poloha nemovitosti v obci - vnitřní území obce 4. Okolní zástavba a životní prostředí - převažující objekty pro bydlení 5. Obchod, služby, kultura v okolí nemovitosti - kompletní síť obchodů a služeb, pohostinské a kulturní zařízení 6. Školství a sport v okolí nemovitosti - základní škola a sportovní zařízení 7. Zdravotnické zařízení v okolí nemovitosti - dobrá dostupnost zdravotnické péče 8. Veřejná doprava - zastávka hromadné dopravy do 500 m 9. Obyvatelstvo - bezproblémové okolí 10. Nezaměstnanost v obci a okolí - odpovídá průměru v kraji 11. Změny v okolí s vlivem na cenu nemovitosti - bez vlivu 12. Vlivy neuvedené - bez dalších vlivů Index polohy IP = 1,190
Index trhu s nemovitostmi: Název znaku 1. Situace na dílčím (segmentu) trhu s nemovitostmi - poptávka je nižší než nabídka poptávka je nižší než nabídka 2. Vlastnictví nemovitostí - stavba na vlastním pozemku (ve spoluvlastnictví) 3. Vliv právních vztahů na prodejnost - bez vlivu Index trhu IT = 0,950
143
Celkový index I = IV * IP * IT = 0,572 * 1,190 * 0,950 = 0,647 Ocenění: Základní cena upravená ZCU = ZC * I = 4 447,- Kč/m3 * 0,647 = 2 877,21 Kč/m3 Cena zjištěná porovnávacím způsobem CP = ZCU * OP = 2 877,21 Kč/m3 * 984,52 m3 = 2 832 670,79 Kč RD před rekonstrukcí - zjištěná cena =
2 832 670,79 Kč
a2) RD po rekonstrukci - § 26a Zatřídění pro potřeby ocenění: Typ objektu: Poloha objektu: Stáří stavby: Stavba je po celkové rekonstrukci. Základní cena ZC (příloha č. 20a): Zastavěné plochy a výšky podlaží: 1.PP: 1.NP: Podkroví:
4 447,- Kč/m3
11,28*10,25-3,05*2,02+5,15*0,35 11,28*10,25-3,05*2,02+5,15*0,35 11,28*10,25+5,15*0,35
Název podlaží 1.PP: 1.NP: Podkroví: Obestavěný prostor: 1.PP: 1.NP: Podkroví: Zastřešení:
Rodinný dům Středočeský kraj - nad 2 000 do 10 000 obyvatel 40 roků
Zastavěná plocha 111,26 m2 111,26 m2 117,42 m2 (11,28*10,25-3,05*2,02+5,15*0,35)*(2,10+0,20+0,30) (11,28*10,25-3,05*2,02+5,15*0,35)*(2,56+0,40) (11,28*10,25-3,05*2,02+5,15*0,35)*(0,70+2,02)(11,28*2,02*2,50)/2+3,05*2,02*1,00 (11,28*7,95-3,05*2,02)*2,05/2
Obestavěný prostor – celkem: Podlažnost: Zastavěná plocha prvního nadzemního podlaží: Zastavěná plocha všech podlaží: Podlažnost
111,26 m2 111,26 m2 117,42 m2
= = =
Konstrukční výška 2,10 m 2,56 m 2,50 m = = =
289,28 m3 329,33 m3 280,31 m3
=
85,60 m3
=
984,52 m3
ZP1 = 222,52 m2 ZP = 339,95 m2
ZP / ZP1 = 1,53
Výpočet indexu cenového porovnání: Index vybavení: Název znaku 1. Druh stavby - Samostatný rodinný dům 2. Provedení obvodových stěn - Typ 4 - Dřevostavby (novostavby) a stavby zateplené - cihelné a tvárnicové zdivo, fasáda zateplená 3. Tloušťka obvod. stěn - více jak 45 cm - tl.60cm 4. Podlažnost - Hodnota více jak 1 do 2 včetně 5. Napojení na veřejné sítě (přípojky) - Přípojka elektro, voda, napoj. na veřej. kanal. nebo domovní čistírna - přípojka elektřiny, vody, kanalizace 6. Způsob vytápění stavby - Ústřední, etážové, dálkové - ústřední vytápění 7. Zákl. příslušenství v RD - Úplné nadstandard. nebo více zákl. přísl. standard. proved., prádelna - 2x základní příslušenství úplné, standardní 8. Ostatní vybavení v RD - Bez dalšího vybavení 9. Venkovní úpravy - Standardního rozsahu a provedení 10. Vedlejší stavby tvořící příslušenství k RD - Bez vedlejších staveb nebo jejich celkové zastavěné ploše nad 25 m2
144
č. III IV
Vi 0,00 0,04
III II IV
0,03 0,01 0,04
III IV
0,04 0,05
I III II
0,00 0,00 0,00
11. Pozemky ve funkčním celku se stavbou - Od 300 m2 do 800 m2 celkem 12. Kriterium jinde neuvedené - Bez vlivu na cenu 13. Stavebně - technický stav - Stavba v dobrém stavu s pravidelnou údržbou - stavba v dobrém technickém stavu, po rekonstrukci Koeficient pro stavby 16 let po celkové rekonstrukci: 1,00
II III II
0,00 0,00 1,05
č. I II
Pi 0,00 0,02
III III III
0,00 0,00 0,05
III III IV II II III II
0,04 0,05 0,03 0,00 0,00 0,00 0,00
č. II
Ti -0,05
II II
0,00 0,00
Index vybavení IV = 1,229 Index polohy: Název znaku 1. Význam obce - bez většího významu - město bez většího významu 2. Úřady v obci - obecní úřad, popř. městský úřad se stavebním úřadem nebo banka nebo policie nebo pošta 3. Poloha nemovitosti v obci - vnitřní území obce 4. Okolní zástavba a životní prostředí - převažující objekty pro bydlení 5. Obchod, služby, kultura v okolí nemovitosti - kompletní síť obchodů a služeb, pohostinské a kulturní zařízení 6. Školství a sport v okolí nemovitosti - základní škola a sportovní zařízení 7. Zdravotnické zařízení v okolí nemovitosti - dobrá dostupnost zdravotnické péče 8. Veřejná doprava - zastávka hromadné dopravy do 500 m 9. Obyvatelstvo - bezproblémové okolí 10. Nezaměstnanost v obci a okolí - odpovídá průměru v kraji 11. Změny v okolí s vlivem na cenu nemovitosti - bez vlivu 12. Vlivy neuvedené - bez dalších vlivů Index polohy IP = 1,190 Index trhu s nemovitostmi: Název znaku 1. Situace na dílčím (segmentu) trhu s nemovitostmi - poptávka je nižší než nabídka poptávka je nižší než nabídka 2. Vlastnictví nemovitostí - stavba na vlastním pozemku (ve spoluvlastnictví) 3. Vliv právních vztahů na prodejnost - bez vlivu Index trhu IT = 0,950 Celkový index I = IV * IP * IT = 1,229 * 1,190 * 0,950 = 1,389 Ocenění: Základní cena upravená ZCU = ZC * I = 4 447,- Kč/m3 * 1,389 = 6 176,88 Kč/m3 Cena zjištěná porovnávacím způsobem CP = ZCU * OP = 6 176,88 Kč/m3 * 984,52 m3 = 6 081 261,90 Kč RD po rekonstrukci - zjištěná cena
= 6 081 261,90 Kč
C. Rekapitulace cen nemovitosti Výsledné ceny:
a1) RD před rekonstrukcí a2) RD po rekonstrukci
= 2 832 670,79 Kč = 6 081 261,90 Kč
145
