SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO
Základy podnikání malých a středních firem pracovní sešit distanční studijní opora
Věra Plhoňová
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo únor 2013
Základy podnikání malých a středních firem – pracovní sešit Vydala Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo 1. vydání Znojmo, 2013
© Věra Plhoňová, 2013
ISBN 978-80-87314-36-4
Název ■ Základy podnikání malých a středních firem – pracovní sešit Určení ■Pro výuku volitelného předmětu všech studijních oborů v kombinované formě studia na Soukromé vysoké škole ekonomické Znojmo - 5. semestr Garant/autor Ing. Věra Plhoňová, Ph.D.
Cíl Vymezení cíle Cílem této publikace je ozřejmit souvislosti probraného učiva v předmětu Základy podnikání malých a středních firem a procvičit znalosti získané studiem.
Dovednosti a znalosti získané po studiu textu Studiem toho předmětu získají absolventi přehled o možnostech, příležitostech a zároveň bariérách a útrapách, které podnikatelskou činnost provázejí od zakládání soukromé společnosti, přes její průběžné činnosti až ukončení podnikání.
Obsah: 1
VÝZNAM MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM .............................................................................................. 10 1.1 1.1.1 1.1.2
MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY ............................................................................................................................. 10 Co to je podnikání? ......................................................................................................................... 10 Kdo je podnikatel? .......................................................................................................................... 10
1.2
BARIÉRY PODNIKÁNÍ.................................................................................................................................. 11
1.3
VELIKOST FIREM ....................................................................................................................................... 11
1.4
SPOLEČENSKÝ VÝZNAM MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM ....................................................................................... 12
1.4.1
Ekonomický přínos MSF .................................................................................................................. 12
1.4.2
Koncepce LEAN ............................................................................................................................... 12
1.4.3
Omezení malých a středních firem.................................................................................................. 12
1.5 1.5.1
PODPORA MSP ....................................................................................................................................... 13 Vládní organizace ........................................................................................................................... 13
Informační portály ....................................................................................................................................... 13 1.5.2 1.6 1.6.1 2
2.1.1 2.2 2.2.1 2.3 2.3.1 2.4 2.4.1
DŮVODY PODNIKÁNÍ A JEHO RIZIKA .............................................................................................................. 15 Přístup k podnikání ......................................................................................................................... 15 SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST PODNIKATELE .................................................................................................. 15 Stakeholdeři (stakeholders) ............................................................................................................ 16 VLASTNOSTI PODNIKATELE ......................................................................................................................... 16 Podnikatel a jeho profil ................................................................................................................... 16 RIZIKA A JEJICH PODSTUPOVÁNÍ ................................................................................................................... 16 Možnosti podnikání v zahraničí. ..................................................................................................... 17
RODINNÉ PODNIKÁNÍ ........................................................................................................................ 19 3.1
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISKA RODINNÉHO PODNIKÁNÍ......................................................................................... 19
3.1.1
Síla rodinného podniku ................................................................................................................... 19
3.1.2
Organizace zabývající se rodinným podnikáním. ............................................................................ 19
3.1.3
Rodinné firmy v České republice ..................................................................................................... 19
3.1.4
Historie rodinných podniků ve světě ............................................................................................... 20
3.2
DEFINICE RODINNÉ FIRMY .......................................................................................................................... 20
3.2.1
Švýcarská definice rodinné firmy .................................................................................................... 21
3.2.2
Německá definice rodinné firmy ..................................................................................................... 21
3.2.3
Rakouská definice rodinné firmy ..................................................................................................... 21
3.3 3.3.1
4
Podpora MSP v EU .......................................................................................................................... 14
DŮVODY PODNIKÁNÍ A JEHO RIZIKA .................................................................................................. 15 2.1
3
Nevládní organizace ....................................................................................................................... 13 MSF V EVROPSKÉM PROSTORU ................................................................................................................... 14
ŘÍZENÍ RODINNÉHO PODNIKU ...................................................................................................................... 21 Základní instituce rodinného podniku ............................................................................................. 21
3.4
SILNÉ STRÁNKY PODNIKU ........................................................................................................................... 21
3.5
SLABÉ STRÁNKY RODINNÉHO PODNIKU .......................................................................................................... 22
3.5.1
Vnitřní slabé stránky podniku ......................................................................................................... 22
3.5.2
Vnější tlaky ...................................................................................................................................... 22
PRÁVNÍ FORMA PODNIKÁNÍ .............................................................................................................. 24 4.1 4.1.1
SPOLEČNÉ PODNIKÁNÍ ............................................................................................................................... 24 Tichý společník ................................................................................................................................ 24
4.2
ZAHÁJENÍ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI............................................................................................................. 24
4.2.1 4.3
5
4.3.1
Fyzická osoba s živnostenským oprávněním ................................................................................... 24
4.3.2
Zahraniční fyzické osoby ................................................................................................................. 25
4.3.3
Sdružení fyzických osob bez právní subjektivity .............................................................................. 25
4.3.4
Veřejná obchodní společnost (osobní společnost) .......................................................................... 25
4.3.5
Komanditní společnost (společnost smíšeného typu) ..................................................................... 25
4.3.6
Společnost s ručením omezeným .................................................................................................... 26
4.3.7
Akciová společnost .......................................................................................................................... 26
4.3.8
Družstvo .......................................................................................................................................... 27
ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI ..................................................................................................................... 28 5.1
Všeobecné a specifické podmínky pro provozování ........................................................................ 28
5.1.2
Vydání živnostenského oprávnění ................................................................................................... 29 ZALOŽENÍ PRÁVNICKÉ OSOBY ...................................................................................................................... 29
5.2.1
Složení základního kapitálu............................................................................................................. 29
5.2.2
Zápis do obchodního rejstříku ......................................................................................................... 29
5.2.3
Povinnosti související se vznikem podnikatelské činnosti ............................................................... 30
5.2.4
Provozovny ...................................................................................................................................... 31
ZRUŠENÍ SPOLEČNOSTI....................................................................................................................... 33 6.1
ZRUŠENÍ OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ ............................................................................................................ 33
6.1.1
Dobrovolné ukončení činnosti. ........................................................................................................ 33
6.1.2
Nucené ukončení ............................................................................................................................. 33
6.2 7
ZÍSKÁNÍ ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ ......................................................................................................... 28
5.1.1 5.2
6
Zahájení podnikatelské činnosti ...................................................................................................... 24 FORMY PODNIKÁNÍ ................................................................................................................................... 24
VÝMAZ PRÁVNICKÉ OSOBY Z OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU ...................................................................................... 35
PODNIKATELSKÝ PLÁN A ZDROJE FINANCOVÁNÍ................................................................................. 37 7.1
ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET......................................................................................................................... 37
7.2
PODNIKATELSKÝ PLÁN ............................................................................................................................... 37
7.2.1 8
MANAGEMENT MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM .................................................................................... 41 8.1
9
10
Zásady pro zpracování podnikatelského plánu. .............................................................................. 37
MANAGEMENT ........................................................................................................................................ 41
8.1.1
Operativní řízení.............................................................................................................................. 41
8.1.2
Obecné principy řízení ..................................................................................................................... 41
8.1.3
Moderní podnikání .......................................................................................................................... 42
8.1.4
Management produktů ................................................................................................................... 42
8.1.5
Management služeb ....................................................................................................................... 42
8.1.6
Management výroby (procesů) ....................................................................................................... 43
INOVACE............................................................................................................................................ 44 9.1
INOVAČNÍ ZDROJE ..................................................................................................................................... 44
9.2
PRÁVA PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ ........................................................................................................... 45
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................... 46 10.1
SPECIFICKÉ PROBLÉMY ............................................................................................................................... 46
10.1.1
Dohody konané mimo pracovní poměr ...................................................................................... 46
10.1.2
Agenturní zaměstnávání............................................................................................................. 46
10.1.3 10.2
11
ZÍSKÁVÁNÍ, VÝBĚR A ADAPTACE ZAMĚSTNANCŮ .............................................................................................. 47
10.2.1
Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců............................................................................................... 47
10.2.2
Legislativní předpisy ................................................................................................................... 47
10.2.3
Specifické způsoby zaměstnávání ............................................................................................... 48
10.3
UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU ............................................................................................................... 48
10.4
KONTROLA PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ.................................................................................................... 49
10.5
ZAMĚSTNAVATELSKÁ PRAXE V PODMÍNKÁCH EU............................................................................................. 49
10.6
ZAMĚSTNÁVÁNÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ ........................................................................................ 49
OBCHODNÍ ČINNOSTI ......................................................................................................................... 51 11.1
NÁKUPNÍ ČINNOSTI ................................................................................................................................... 51
11.1.1 11.2 12
14
TVORBA CEN ...................................................................................................................................... 53 12.1
CENA ..................................................................................................................................................... 53
12.2
REGULACE CEN ........................................................................................................................................ 53
12.3
SAMOTNÁ TVORBA CEN ............................................................................................................................. 53
13.1
SILNIČNÍ DOPRAVA.................................................................................................................................... 56
13.2
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ................................................................................................................................ 56
13.3
VODNÍ DOPRAVA ...................................................................................................................................... 56
13.3.1
Námořní přeprava ...................................................................................................................... 56
13.3.2
Říční přeprava............................................................................................................................. 57
13.4
LETECKÁ PŘEPRAVA................................................................................................................................... 57
13.5
DODACÍ PODMÍNKY INCOTERMS®2010 .................................................................................................... 57
13.6
DODACÍ PODMÍNKY INCOTERMS®2010 .................................................................................................... 57
LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY PRO PODNIKÁNÍ ....................................................................................... 59 LEGISLATIVA ............................................................................................................................................ 59
14.1.1
Smlouvy ...................................................................................................................................... 59
14.1.2
Hotovostní platby ....................................................................................................................... 59
14.1.3
Kvalita produkce a její zabezpečování ........................................................................................ 59
14.2
SMLUVNÍ VZTAHY ..................................................................................................................................... 60
14.2.1
Kupní smlouva ............................................................................................................................ 60
14.2.2
Ochrana spotřebitele .................................................................................................................. 61
EKOLOGICKÉ POŽADAVKY .................................................................................................................. 63 15.1
EKOLOGIE ............................................................................................................................................... 63
15.1.1
Odpady ....................................................................................................................................... 63
15.1.2
Povinnost zpětného odběru ........................................................................................................ 63
15.1.3
Obaly .......................................................................................................................................... 63
15.2
REGULACE KVALITY VODY A OVZDUŠÍ ............................................................................................................ 64
15.2.1 16
Nákladové přístupy při tvorbě cen .............................................................................................. 54
MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVA A ZASILATELSTVÍ ....................................................................................... 56
14.1
15
Nákupní management (Supply management) ........................................................................... 51
MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ VZTAHY ............................................................................................................... 52
12.3.1 13
Dodavatelské provedení práce ................................................................................................... 47
Environmentální politika ............................................................................................................ 64
PERSPEKTIVY A OHROŽENÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM ................................................................... 66 16.1
VÝVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM ............................................................................................................. 66
16.1.1
Stádium existence ....................................................................................................................... 66
16.1.2
Růst ............................................................................................................................................. 67
16.1.3
Rozvoj ......................................................................................................................................... 67
16.1.4
Vyspělost .................................................................................................................................... 67
16.2
PARTNERSTVÍ, SPOJENECTVÍ MSF ................................................................................................................ 67
16.2.1
Klastr........................................................................................................................................... 68
16.2.2
Strategická spojení ..................................................................................................................... 68
POUŽITÉ LITERÁRNÍ ZDROJE ....................................................................................................................... 69
ÚVOD Podnikání není nahodilou činností, ale jde o velmi účelnou náročnou cestu, kterou si nemůže zvolit každý, ale spousta lidí v ní může být úspěšná. To vše je však závislé na lidských schopnostech, znalostech prostředí a oboru a také na štěstí. Podnikatelské prostředí představuje jeden ze základních faktorů ekonomického rozvoje. Kvalitní, podnikatelsky přívětivé prostředí je jednou ze základních podmínek růstu konkurenční schopnosti podniků a je základním předpokladem růstu konkurenceschopnosti celé ekonomiky. Přestože podnikatelské prostředí v České republice není hodnoceno zrovna nejpříznivěji, existují i možnosti podnikat v zahraničí. Malé a střední firmy můžeme označit za hybnou sílu lokálního ekonomického rozvoje, který spolu se sociálním, kulturním a etickým přispěním tvoří základní pilíř demokratické společnosti a jejího zdravého vývoje. Tato učební pomůcka spolu se základním textem distanční studijní opory „Základy podnikání malých a středních firem“ si klade za úkol procvičení znalostí a dovedností spojené se základními podnikatelskými činnostmi a změnami podnikatelského prostředí významně spojenými s globalizací, „evropskou kulturou“ podnikání a jednání. Zaměřuje se na každodenní problémy, jež je nutno řešit v podmínkách omezených jak finančními, tak i lidskými zdroji. Podnikatelská činnost patří mezi nejnáročnější z lidských činností. Podnikatel přebírá zodpovědnost nejen za svůj život, ale i za spokojený život svých zaměstnanců a jejich rodin. Proto představuje velký závazek k celé společnosti.
1
VÝZNAM MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM
CÍL Cílem kapitoly je nastudovat základní rozdíly velkých a menších společností, dále nastínit význam malých a středních firem. Klade důraz na jejich ekonomický, sociální a etický přínos pro společnost.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 90 minut PROCVIČOVÁNÍ: 30 minut
1.1 Malé a střední firmy • • • • •
společenský tlak soukromý život významně ovlivňuje životní úroveň obyvatel dotváří urbanizaci měst i vesnic. 60% podíl všech podnikajících subjektů.
1.1.1 Co to je podnikání? • • • •
ekonomického pojetí psychologické pojetí sociologické pojetí právnického pojetí
•
neoprávněné podnikání
1.1.2 Kdo je podnikatel? • • • •
Podnikatelem je osoba, která vkládá své úsilí, čas, jméno i prostředky za účelem dosáhnout vytýčených cílů. Zajištění finančních zdrojů nezbytných pro podnikání, schopnost čelit rizikům, předvídat je, snaha se jim vyhnout, stanovení nových perspektivních cílů.
Podnik (firma) Podnik představuje systém, ve kterém jsou uspořádány prostředky, které slouží podnikateli k provozování podnikatelské činnosti. Živnost je soustavnou činností provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem o živnostenském podnikání.
10 | S t r á n k a
1.2 Bariéry podnikání Interní bariéry se vyskytují na straně potenciálního podnikatele: • Člověk nechce podnikat. • Člověk má obavy z rizik podnikání. • Člověk nedisponuje vhodnými osobními vlastnostmi. • Člověk neumí podnikat. • Chybí nápad, know-how pro podnikání. • Nedostatečná identifikace, hodnocení využití příležitostí, neznalost základních požadavků souvisejících s podnikáním. • Nedostatečné předpoklady pro výkon role podnikatele. • Člověk nemůže podnikat. • Chybí dispoziční zdroje (základní kapitál), vhodné prostory. • Chybí relevantní podpora okolí – důvěra rodiny, potenciálních společníků, peněžních ústavů. Podnikatelské mýty • Budu svým vlastním pánem. • Podnikání se nedá naučit. • Lépe podnikají lidé s vyšším vzděláním. • Podnikatelem se člověk rodí, nemůže se jím stát. • Většina nových firem zbankrotuje. • Vždycky mohu založit svoji vlastní firmu. • Můžu být podnikatel, jelikož jsem byl úspěšný v zaměstnání. Nutné schopnosti k podnikání: • vytrvalost, sebedůvěra, odpovědnost, iniciativa, úsilí o úspěch, • temperament, zkušenosti, schopnosti, zdroje, • racionální chování a respektování okolní reality, • podnikání je postaveno na důvěře. Externí bariéry: • právním prostředí, • ekonomické prostředí, • obecná atmosféra, • malé a střední firmy.
1.3 Velikost firem • • •
Podle Českého statistického úřadu - malé firmy - do 20 zaměstnanců, střední do 100 a velké firmy mají více než 100 zaměstnanců. Česká správa sociálního zabezpečení definuje malé organizace jako organizace s méně než 25 zaměstnanci. Velikost firmy dle Evropské unie (viz tabulka1)
11 | S t r á n k a
Tabulka 1. Velikost firem dle klasifikace Evropské unie Velikost firmy
Počet zaměstnanců
Roční obrat
Aktiva
Mikrofirma
do 10
do 2 000 000 €
do 2 000 000 €
Malá firma
do 50
do 10 000 000 €
do 10 000 000 €
Střední firma
do 250
do 50 000 000 €
do 50 000 000 €
1.4 Společenský význam malých a středních firem V Evropě MSF představuji 99,8 %, jejich počet se pohybuje kolem 19 milionů a zaměstnávají 74 milionů lidí. V České republice se např. v roce 2004 vyskytovalo 992 132 MSF, které představovali 99,85 % z celkového počtu. • • •
podporují regionální sportovní, charitativní nebo kulturní akce, podílí se na urbanizaci, stabilizují společnost.
1.4.1 Ekonomický přínos MSF • • • • •
Malé a střední firmy nemohou konkurovat velkým společnostem. Mohou se snadněji přizpůsobit podmínkám nebo novým zákazníkům. Často s těmito velkými firmami spolupracují jako subdodavatelé. Nemohou inovovat své výrobky a služby na úrovni vyšších řádů. Působí proti posilování vlivu globalizačních procesů.
1.4.2 Koncepce LEAN • • •
cesta úspornějších nákladů, nižší náklady na pracovní sílu, umožňuje MSF konkurovat cenami velkým společnostem při výrobě malých sériích.
1.4.3 Omezení malých a středních firem • • • •
Jejich ekonomická síla je podstatně nižší. Jsou znevýhodňovány v přístupu ke kapitálu. Nemohou si dovolit zaměstnávat top odborníky, obchodníky, manažery nebo vědce. Jejich slabá pozice je také citelná ve veřejných soutěžích o státní zakázky.
12 | S t r á n k a
1.5 Podpora MSP 1.5.1 Vládní organizace • • • •
•
CzechInvest jako národní rozvojová agentura podporuje restrukturalizaci průmyslu. Czech trade je agentura řízená MPO na podporu obchodu. Národní vzdělávací fond byl založený Ministerstvem práce a sociálních věcí. Regionální a informační centra a podnikatelská inovační centra se soustřeďují na podnikatelské, technické a technologické poradenství, dále na transfer technologií ze zahraničí, realizaci výsledků výzkumu a vývoje. Centrum pro regionální rozvoj ČR se snaží o regionální rozvoj zejména ze zdrojů EU. Zabývá se realizací regionální politiky, zejména přeshraniční spoluprací a implementací projektů EU.
Informační portály • • • • •
http://www.businessinfo.cz http://www.euroinfocentrum.cz http://finweb.ihned.cz http://www.estat.cz http://www.justice.cz
1.5.2 Nevládní organizace • • • • • • • • •
Hospodářská komora Profesní společenství Agrární komora. Rozhodčí soud Svaz obchodu ČR a cestovního ruchu Svaz průmyslu a dopravy ČR Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR Unie malých a středních podniků ČR Centrum pro evropskou integraci
Podnikatelské inkubátory a vědecko-technické parky • Zřizovateli jsou města nebo kraje za účelem rozvoje regionu a snížení nezaměstnanosti. • Poskytují odborné poradenství podnikům a značné výhody zejména začínajícím podnikatelům. Vědecko-technické parky • Vědeckotechnické parky fungují pro již zaběhlé a fungující firmy. • Podpora MSP Finanční programy podpory podnikání • TRH • CERTIFIKACE • DESIGN • ALIANCE • VÝVOJ 13 | S t r á n k a
Resortní programy podpory podnikání TANDEM, IMPULS, Program podnikatelských aktivit a prosazování rovnosti žen. Finanční instituce na podporu podnikání • Českomoravská záruční a rozvojová banka, • Česká exportní banka, • Exportní garanční a pojišťovací společnost.
1.6 MSF v evropském prostoru • • •
Evropský integrovaný hospodářský prostor. Liberalizační principy EU, MSF v evropském prostoru.
1.6.1 Podpora MSP v EU • • • • • •
Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond Evropská investiční banka Iniciativa JEREMIE Operační program Podnikání a inovace
SHRNUTÍ Malé a střední firmy představují významnou součást národních ekonomik. Jsou zárukou barevnosti života v regionu, podílejí se na jeho dotváření a podpoře. Jejich nevýhodou je nedostatečné ocenění jejich činnosti veřejností. Dále nejsou relevantními partnery pro velké investory a finanční instituce, což je znevýhodňuje oproti velkým firmám. Jejich činnost by měla být výrazněji podporována i státními institucemi, protože podíl na vytváření kvality sociálního prostředí je nezastupitelný.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3. 4. 5.
Jaké nezbytné schopnosti by tedy měl mít podnikatel, aby mohl v podnikání uspět? Které z uvedených externích bariér považujete za nejvýznamnější. Proč? Je možné použít vaši klasifikaci obecně pro celou ČR? Jak je definována velikost firem? Zhodnoťte přínos malých a středních firem. Jaký je rozdíl mezi vědeckotechnickými parky a podnikatelskými inkubátory.
14 | S t r á n k a
2
DŮVODY PODNIKÁNÍ A JEHO RIZIKA
CÍL Cílem kapitoly je rozlišit přístupy jednotlivých osob k zahájení podnikatelské činnosti a rovněž definovat rozličné skupiny, které mohou být činností podnikatele ovlivněny. Dále studenti budou seznámeni s vlastnostmi, které by měl podnikatel mít a které ho při samostatné ekonomické aktivitě znevýhodňují oproti konkurenci. V závěru budou shrnuty podmínky za nichž lze podnikat nejen na domácím území, ale i v zahraničí.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 120 minut PROCVIČOVÁNÍ: 45 minut
2.1 Důvody podnikání a jeho rizika Nevýhody podnikatelské činnosti: • nepříjemná administrativa a další souvisejícíchčinnosti, • péče o zaměstnance a zabezpečení dostatečných prostředků na vyplácení jejich mezd, • osmihodinová pracovní doba, proplácení přesčasů, • ovlivnění jistoty, • ovlivnění rodinného, finančního i zdravotního zázemí, • uspokojení z práce.
2.1.1 Přístup k podnikání • • • • • • •
Sebezáchovný přístup Podnikání na zkoušku Romantický přístup Podnikatel rozsévač Rentiérské podnikání Exkluzivní podnikání Expanzivní podnikání
•
Tiché podnikání
2.2 Společenská odpovědnost podnikatele Tři základní principy: • ekonomická efektivnost • environmentální zodpovědnost • společenská angažovanost Společenská odpovědnost v procesu podnikání je určitým výrazem „společenské smlouvy“ mezi podnikatelským sektorem a společností – státem.
15 | S t r á n k a
2.2.1 Stakeholdeři (stakeholders) Jsou to osoby, ať už fyzické nebo právnické, které přímo či nepřímo ovlivňují chod firmy. • interní stakeholdeři • externími stakeholdeři Co může přinést úspěšné podnikání? • zvýšení počtu pracovních příležitostí, • pokles fluktuace zaměstnanců firmy, • možnost přilákání nových kvalitních zaměstnanců, • zvýšená produktivita zaměstnanců a celé společnosti, • možnost předejít ztrátě důvěry, • vyšší loajalita zákazníků a rostoucí prodej, • zlepšení reputace firmy, • daňové úlevy, • stimulaci inovací, • zisk konkurenčních výhod a lepší postavení na trhu, • přitažlivost pro investory. •
2.3 Vlastnosti podnikatele •
Charisma
2.3.1 Podnikatel a jeho profil • •
vrozené schopnosti vědomosti nabyté studiem a praxí
Iniciativa, aktivita • osobní příklad nezastupitelný, • velmi aktivní lidé, • dynamičtí, kreativní, iniciativní, optimističtí a pozitivně smýšlející. Motivace • Podnikatelé bývají lidé velmi vysoce motivovaní, • Motivační důvody
2.4 Rizika a jejich podstupování Desatero úspěšného podnikatele 1. vytrvalost, 2. sebedůvěra, 3. odpovědnost, 4. informovanost, 5. iniciativa, 16 | S t r á n k a
6. 7. 8. 9. 10.
monitoring a využití příležitostí a svých silných stránek, koncepce cena-kvalita-flexibilita, úsilí o úspěch, racionální chování, respektování okolní reality.
Podnikání je založeno na dvou základních principech: • Nemůže dlouhodobě existovat firma, o jejíž produkci není zájem. • Nemůže dlouhodobě existovat firma, která není zisková. Základní předpoklady úspěchu začínající firmy • Získat motivaci a mít odhodlání podnikat. • Zvážit osobní předpoklady pro podnikání. • Objevit a definovat podnikatelský nápad • Vyjasnit podnikatelský záměr. • Vyjasnit potřebu finančních a dalších zdrojů. • Vymezit předmět činnosti a zvolit vhodnou právní formu. • Připravit zakladatelský rozpočet. • Sestavit podnikatelský plán. • Podnikatel by měl získat první zkušenosti v domácím prostředí, než se rozhodne podnikat v zahraničí.
2.4.1 Možnosti podnikání v zahraničí. • • • • •
Zvolit vhodné teritorium. Mobilita podnikání. Jak lze vstoupit na zahraniční trh? Franchising. Strategické aliance, fúze a přímá zahraniční aktivita.
Podnikání v EU • Právo na usazení. • Volné poskytování služeb. Podnikání na Slovensku • distanční nenáročnost, • výrazná jazyková příbuznost. • historické sepjetí • podobný legislativní systém, procedurální a komunikační procesy. Podnikání v jiné zemi • uzavření smlouvy o dvojím zdanění, • smlouvu o ochraně investic, • právní řád je nastaven pro fungování podnikatelských jednotek, • zdanění právní jednotky, • povinnosti, které se váží na existenci provozoven.
17 | S t r á n k a
SHRNUTÍ Důvody, které vedou k zahájení podnikatelské činnosti, mohou být nejrůznější. Závisí jen na podnikateli, jaký obor činnosti si zvolí. Dalšími vlivy, které podnikání ovlivňují, jsou ekonomické a legislativní podmínky v zemi podnikání. Je otázkou státních institucí, jaké klima pro podnikání vytváří.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. země.
Jaké důvody vedou občany k zahájené podnikatelské činnosti? Jaké přístupy k podnikání rozlišujeme u různých skupin fyzických osob? Definujte tiché podnikání a rozlište legální a nelegální formy. Kdo patří mezi interní a externí stakeholdery? Které prvky patří do desatera úspěšného podnikatele? Vyjmenujte minimálně pět. Kdy se může podnikatel rozhodnout o zahájení ekonomické aktivity v zahraničí? Srovnejte podmínky podnikání v zahraničí.Rozlište Slovensko, zbytek Evropské unie a třetí
18 | S t r á n k a
3
RODINNÉ PODNIKÁNÍ
CÍL Cílem kapitoly je seznámit se s existencí MSF rodinného typu. Tato forma podnikání je spojena s určitými specifiky, které je odlišují od ostatních společností. Také se k nim váží další omezení, ale i výhody, které po prostudování této kapitoly budou objasněny.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 100 minut PROCVIČOVÁNÍ: 30 minut
3.1 Základní charakteriska rodinného podnikání • •
atraktivní integrace vlastnických a manažerských funkcí, vyžaduje vzdělané a velmi schopné podnikatele.
3.1.1 Síla rodinného podniku • • • • • • • •
vzniká z nadšení, ochoty riskovat, z umu jednotlivce nebo více členů, ne všichni jsou ochotni pracovat a svým způsobem se obětovat, velká obětavost vytrvalost překonávání, aby firma zůstala pro další generace zachována, nedochází k tunelování společnosti, jméno a tradice, navázat na věhlas svých předků, pokračování v rodinných tradicích, vidina snadných milionových zisků.
3.1.2 Organizace zabývající se rodinným podnikáním. • • • • • •
IFERA - International Family Enterprise Research Academy (www.ifera.org), Center for family Enterprise and Ownership na Jönköping International Business School, ve Švédsku, University of Jyväskylä, School of Business and Economics ve Finsku, The Center for Family Business HSG v St. Gallen ve Švýcarsku, European Business School v Německu, Family Business Centre ve Švýcarsku.
3.1.3 Rodinné firmy v České republice • období po tzv. sametové revoluci, • kolem 30 % ze všech podnikatelských subjektů v ČR Mezi významné rodinné firmy fungující na našem území patří: • Koh-i-noor. • Petrof • ZON • RAVAK
19 | S t r á n k a
3.1.4 Historie rodinných podniků ve světě Tabulka 2: Nejstarší podnik na světě Název společnosti
Rok založení
Obor podnikání
Lokalizace
Kongo-Gumi
578
Stavebnictví
Japonsko
Hoshi Ryokan
718
Hotelnictví
Japonsko
Châtea de Gaulaine
1000
Vinařství
Francie
Fonderia Pontificia Marinelli
1000
Zvonařství
Itálie
Barone Ricasoli
1141
Vinařství a výroba olivového oleje
Itálie
Barovier & Toso
1295
Sklářství
Itálie
Hotel Pilgrim Hause
1304
Hotelnictví
Německo
Richard de Bas
1326
Papírenství
Francie
Torrini Firenze
1369
Zlatnictví
Itálie
Antinori
1385
Vinařství
Itálie
Camuffo
1438
Loďařství
Itálie
Baronnie de Coussegues
1495
Vinařství
Francie
Fabrica D‘Armi Pietro Beratta S.p.A.
1526
Střelné zbraně
Itálie
William Prym GmbH&Co.
1530
Výroba měděné a mosazné galanterie
Německo
John Brook & Sons
1541
Výroba přízí
Anglie
Codorniu
1551
Vinařství
Španělsko
Fronjallaz
1552
Vinařství
Švýcarsko
Von Poschinger Manufaktur
1568
Vinařství
Německo
Hacienda Los Lingues
1575
Ranč
Chile
3.2 Definice rodinné firmy • • • • • •
procento, které vlastní rodina, počet generací, které jsou v podniku nebo byly nebo zaměstnanci), počet členů rodiny, velikost podniku, míra strategického vlivu rodiny na chod podniku, měkčí parametr – úmysl rodiny předat firmu další generaci.
20 | S t r á n k a
zaangažovány
(jako
vlastníci
3.2.1 Švýcarská definice rodinné firmy Vymezuje rodinný podnik jako podnik, na který má rozhodující a určující vliv rodina. O rozhodujícím vlivu rodiny se dá mluvit tehdy, pokud rodina zcela dominuje v jednom z určujících faktorů, kterými jsou vlastní kapitál nebo členství ve statutárním orgánu, nebo pokud je menší vliv jednoho faktoru vyrovnána významnějším vlivem faktoru druhého. Nutnou podmínkou je však podíl rodiny na vlastním kapitálu.
3.2.2 Německá definice rodinné firmy Podle německého výzkumného institutu můžeme o rodinné firmě hovořit, pokud se alespoň dvě fyzické osoby přímo podílí na řízení tohoto podniku a tyto osoby dohromady nebo jejich rodiny vlastní minimálně 50% podíl na dotyčném podniku.
3.2.3 Rakouská definice rodinné firmy Podle rakouské definice lze mluvit o rodinné firmě, pokud jsou splněna následující kritéria: • Osoby majetkově zainteresované na daném podniku musí být členy jedné rodiny. • Jednotlivý členové rodiny nebo celá rodina musí být v takové pozici, že daný podnik ovládají (mají většinu hlasovacích práv).
3.3 Řízení rodinného podniku • •
Aby podnik přežil, musí být dostatečně vitální. Vitalita rodinného podniku je limitována slabinami rodinných podniků. Střetávají se zde dva světy. Těmi světy jsou rodina a podnik.
3.3.1 Základní instituce rodinného podniku Rodinný management • O rodinném managementu hovoříme, pokud se na vrcholovém vedení podniku podílí dva nebo více členů dané rodiny. Přitom není podstatné, zda se tito členové podílí na společnosti i majetkově. Partnerský management Sourozenecký management • Sourozenci jsou konfrontováni se specifickými otázkami, které vznikají z jejich příbuzenského vztahu. • Vztahy sourozenců nepřímo ovlivňují jeho zaměstnance a nepřímo i celý podnik. • Až s přechodem do pozice vlastníků rodinného podniku jsou sourozenci odkázáni pouze na svoji vzájemnou přízeň a porozumění. • V případě sourozeneckého managementu je vhodné volit stav, kdy má každý ze sourozenců „vlastní revír“. Management se zapojením zeťů a snach Základem pro rozhodovací pravomoci těchto osob jsou jejich odborné znalosti, dovednosti a schopnosti, které získali nezávisle na rodině. Management „klanu“ Řízení, na kterém participují i vzdálenější příbuzní, bratranci, sestřenice, tety, strýcové.
3.4 Silné stránky podniku • • •
vzájemná shoda mezi osobami, angažovanost, znalost, 21 | S t r á n k a
• • • • • • • • • • •
flexibilita ohledně práce, času, dlouhodobý záměr, stabilní kultura, rychlost přijímání, blízkost lokálních trhů, hrdost a důvěryhodnost, efektivita, produktivita, tvorba pracovních míst, orientace na kvalitu se, společensky odpovědné chování.
3.5 Slabé stránky rodinného podniku 3.5.1 Vnitřní slabé stránky podniku Emocionální tlaky • Vztah otec-syn • Rivalita mezi sourozenci • Nepotismus • Syndrom rozmazleného dítěte • Duch patrona • „Dojení“ financí podniku • Komunikace • Závist, žárlivost Podnikové tlaky • Plánování představuje činnost zaměřenou na budoucnost. • Organizační činnost zahrnuje rozdělení úkolů. • Podnikový management rodinné společnosti ovlivňují dva elementy: vlastním tvůrčím duchem zakladatele a jeho entuziasmem. • Podniková kontrola nemá opodstatnění, pokud neexistují předem stanovené cíle. Sedm praktik úspěšných rodinných podniků: 1. jasná a silná vize postavená na sadě hodnot, 2. pozornost zaměřená na trvalé podnikání, 3. strategie, 4. vstřícnost strukturám řízení a správy, 5. jasné rozdělení rolí mezi hráči v rodinném podniku, 6. transparentnost a interní komunikace, 7. úniková strategie pro podílníky.
3.5.2 Vnější tlaky • veřejné mínění, • postoj investorů, • daňová politika, • problémy malých českých rodinných podniků. Externí tlaky • Státní sektor, 22 | S t r á n k a
• Společnost, • Ekonomika, • Klima, • Problémy malých českých rodinných podniků. Interní tlaky • výroba a výrobní program, • finance, • lidské zdroje, • informace, plánování, management. • budoucnost rodinného podnikání • nejsou dostatečně mediálně viditelné, • přesto jsou hnacím motorem národních ekonomik. • složitá pozice • kvalitní vzdělání, poradenské službami a platný výzkume
SHRNUTÍ Rodinným společnostem není věnována dostatečná pozornost ani veřejnosti ani investorů. Přesto se jedná o společnosti výrazně vitálnější, než jsou firmy bez rodinných vazeb. Rodinné podnikání nabízí příležitosti zaměstnání nejen rodinných členů, ale také stavění na tradici a konkurenceschopnosti společnosti.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. Jaké výhody mohou nabídnout rodinné firmy stakeholderům. 2. Jaké významné rodinné firmy V České republice znáte, jaké ve světě a které ve vašem blízkém okolí. 3. Jak můžeme definovat rodinnou firmu? 4. Jaké jsou silné a slabé stránky rodinných podniků? 5. S jakými problémy se potýkají rodinné české společnosti?
23 | S t r á n k a
4
PRÁVNÍ FORMA PODNIKÁNÍ
CÍL Cílem kapitoly je seznámit studenty s možnostmi různých forem podnikání a povinností spojných s jejich činností. Jsou zmíněny výhody a úskalí jednotlivých typů společností.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 120 minut PROCVIČOVÁNÍ: 30 minut
4.1 Společné podnikání • •
výběr společníků: stupeň vzdělání, absolvované kurzy či školení, studium, stáže, délka a druh praxe v oboru, reference renomovaných firem či agentur. pozitivní vztahy a vzájemná důvěra.
4.1.1 Tichý společník • •
Kdy je výhodné zapojit do podnikání tichého společníka? Legální forma tichého společenství se řídí § 673 - 681 Obchodního zákoníku.
4.2 Zahájení podnikatelské činnosti Normy upravující základ podnikatelské činnosti: • Listina základních práv a svobod • Obchodní zákoník • Živnostenský zákon
4.2.1 Zahájení podnikatelské činnosti • • • • •
Podnikání fyzických osob Podnikající právnické osoby Osobní společnosti Kapitálové společnosti Družstva
4.3 Formy podnikání 4.3.1 Fyzická osoba s živnostenským oprávněním Výhody • jednoduché zahájení činnosti, • minimum právních povinností a formalit, • může zvolit, zda chce vést daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví. • Podnikání lze zahájit ihned po ohlášení, pokud se nejedná o koncesi. 24 | S t r á n k a
Nevýhody • ručení • sám vede administrativu. • Pro banky není zajímavým partnerem, • Z nabytého zisku odvádí sociální pojištění.
4.3.2 Zahraniční fyzické osoby • •
Podnikání zahraničních osob na našem území se řídí stejnými podmínkami jako pro naše občany. Pokud se jedná o cizince z třetích zemí (tedy ze zemí, které nejsou členy Evropské unie), musí mít občané povolení k pobytu na území ČR.
4.3.3 Sdružení fyzických osob bez právní subjektivity • • • •
Vznik a činnost jsou upravovány Občanským zákoníkem. Sepsáním smlouvy nevzniká samostatný právního subjektu. Nemusejí se zapisovat do obchodního rejstříku. Všichni členové mají rovnoprávné postavení
4.3.4 Veřejná obchodní společnost (osobní společnost) • • • • • • • •
V názvu společnosti se používají zkratky veř. obch. spol. nebo v. o. s. Společníci ručí společně za závazky. Zisk bývá dělen mezi společníky rovným dílem. Statutárním orgánem jsou všichni společníci, pokud není stanoveno společenskou smlouvou jinak. Při zakládání není nutný počáteční kapitál. Společníci ručí za závazky celým svým majetkem. Pokud chce společnost přijmout nového společníka, je jeho vstup do společnosti poměrně jednoduchý. Problémy se objevují také v případě zániku společníka.
4.3.5 Komanditní společnost (společnost smíšeného typu) • •
V názvu společnosti se používají zkratky kom. spol. nebo k.s. Komanditisté ručí do výše nesplaceného vkladu. Minimální vklad komanditisty je 5000 Kč. Pokud společnost obsahuje v názvu jméno komandisty, pak ten ručí celým svým majetkem. • Statutárním orgánem komanditní společnosti jsou komplementáři. Tito musí splňovat podmínky provozování živnosti, ručí za závazky celým svým majetkem. Výhody komanditní společnosti: • malý nebo žádny počáteční kapitál • neplatí pro společníky zákaz konkurence • Zisk komplementářů podléhá dani z příjmu fyzických osob a sociálnímu pojištění. • Společnost se může při splnění určitých podmínek změnit na veřejnou obchodní společnost. Nevýhody komanditní společnosti • administrativně náročnější založení, • sepsání společenské smlouvy, • komplementáři ručí neomezeně.
25 | S t r á n k a
4.3.6 Společnost s ručením omezeným • •
Společnost může založit 1až 50 společníků. Zákon vylučuje, aby společnost s ručením omezeným, která má jen jednoho společníka, byla jediným zakladatelem jiné společnosti s ručením omezeným. • Jedna fyzická osoba může být společníkem maximálně ve třech společnostech s ručením omezeným. • Minimální základní kapitál společnosti je 200 000 Kč. • Povinností tohoto typu společností je vytvářet rezervní fond. • Nejvyšším orgánem je valná hromada, která jmenuje jednatele společnosti a může také ustanovit dozorčí radu. Výhody: • Zákaz konkurence platí pro jednatele i společníky. • Základní vklad musí být splacen do 5 let, 30 % však před samotným zápisem do OR, minimálně 100 000 Kč. • Dozorčí rada - kontrolní orgán. Nevýhody: • nutnost počátečního vkladu, • administrativní náročnost spojená se založením, • konáním valných hromad a zápisy z nich za účasti notáře, • nutnost stanovení jednatele, • menší důvěryhodnost vzhledem k jejich omezenému ručení společníky.
4.3.7 Akciová společnost • • • • •
V názvu společnosti se používají zkratky akc. spol. nebo a.s. Akciová společnost může být založena buď na základě veřejné nabídky akcií (tzv. sukcesivní založení), nebo bez veřejné nabídky k upsání akcií (tzv. simultánní založení). Základní kapitál společnosti je rozvržen na konkrétní počet akcií o stanovené jmenovité hodnotě min 2 000 000 Kč. Pokud společnost disponuje akciemi, které jsou veřejně nabízeny, musí mít minimální hodnotu 20 000 000 Kč. Základním dokumentem společnosti jsou stanovy. Nejvyšším orgánem je valná hromada. Kontrolním orgánem je dozorčí rada.
• • • Výhody • dobré vnímání obchodními partnery jako solidní a stabilní firmy, • akcionáři neručí za závazky. Nevýhody • vysoký základní kapitál. • nemůže být založena jednou fyzickou osobou. • Účetní závěrka musí být ověřena auditorem a údaje z ní musí být zveřejněny. • Akciové společnosti musí povinně vypracovat výroční zprávu. • Pro členy představenstva panuje zákaz konkurence. • Zisk společnosti je daněn daní z příjmu právnických osob.
26 | S t r á n k a
4.3.8 Družstvo • • • • •
Společenství neuzavřeného počtu osob, která se uskupují za účelem podnikání, zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Založeno minimálně pěti členy nebo dvěma právnickými osobami. Za své závazky ručí družstvo celým svým majetkem, členové neručí. Při založení musí být vložen minimální vklad 50 000 Kč, před zápisem splacena minimálně polovina. K založení družstva nevyžaduje sepsání společenské smlouvy. Orgány družstva jsou: členská schůze, představenstvo, kontrolní komise.
Výhody • Velmi jednoduchý vstup nových členů, při kterém není potřeba měnit stanovy. • Členové také mohou jednoduše vystoupit. • Členové neručí za závazky společnosti a mají všichni rovné postavení. • Základní kapitál je poměrně nízký. • Z vyplacených podílů se neplatí pojistné sociální pojištění. Nevýhody • Družstva představují zákaz konkurence pro členy představenstva a kontrolní komise, také vytvoření nedělitelného fondu a danění zisku daní z příjmu právnických osob a vyplacené podíly srážkovou daní.
SHRNUTÍ Vhodná volby formy podnikání může usnadnit život a ekonomickou činnost podnikatele na mnoho let dopředu. Přestože se společnosti mohou transformovat z některých právních forem na jiné, tato transformace je vždy časově, administrativně i finančně náročnou záležitostí.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. Co všechno ovlivňuje volbu formy podnikání? 2. Které formy podnikání se mohou měnit na jiné. Uveďte podmínky, za kterých lze tuto transformaci provést? 3. Které společnosti patří k nejčetnější skupině v naší zemi? 4. Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? 5. Která forma podnikání patří k nejsložitějším? Uveďte její výhody a nevýhody.
27 | S t r á n k a
5
ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI
CÍL Cílem kapitoly je seznámit s nutnými požadavky, procedurami a poplatky státních úřadů, které souvisejí se založením soukromé společnosti.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 120 minut PROCVIČOVÁNÍ: 30 minut
5.1 Získání živnostenského oprávnění • •
• •
Ověřit zda činnost vykazuje znaky živnosti. Za živnost je považována soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Není to činnost, která by byla nahodilá, nebo se jednalo o skrytý pracovní poměr. Živností nejsou pronájmy, pokud vedle pronájmu nejsou poskytovány jiné než základní služby zajišťující řádný provoz
5.1.1 Všeobecné a specifické podmínky pro provozování • • •
plnoletost, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. specifické (zvláštní) podmínky.
Odpovědná osoba • Fyzická osoba, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenských předpisů. • Pokud nejde o manžela nebo manželku podnikatele, musí být v zaměstnaneckém vztahu vzhledem k podnikateli. • Musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky, mít bydliště v ČR, pohovorem prokázat znalost českého jazyka. • Ustanovení nebo zrušení odp. zástupce je podnikatel povinen ohlásit živnostenskému úřadu do 15 dnů od vzniku skutečnosti. U koncesovaných živností je ustanovení odpovědného zástupce složitější. • schválení živnostenským úřadem, • nový odpovědný zástupce musí být ustanoven do 15 dnů. Typy činnosti živností: • Obchodní živnosti bývají zřízeny pro koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. • Výrobní živnosti nejsou podrobně vyjmenovány. • Služby zahrnují poskytování oprav, údržby, přeprava osob a zboží a také zastavárny.
28 | S t r á n k a
5.1.2 Vydání živnostenského oprávnění • • •
U volných živností stačí pouze splnit všeobecné podmínky. U živností řemeslných a vázaných je nutno prokázat odbornou způsobilost, vzdělání nebo praxi. U koncesovaných živností lze získat živnostenský list až na základě nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Jaké doklady předkládá ohlašovatel živnostenskému úřadu při ohlášení živnosti? • ohlášení živnosti, • výpis z Rejstříku trestů podnikatele, • výpis z Obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců, • doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektům a prostorám, • doklad o zaplacení správního poplatku. Postup živnostenského úřadu po ohlášení živnosti • Pokud při ohlášení nedojde k naplnění všech požadavků stanovených zákonem, vyzve živnostenský úřad podnikatele ve lhůtě 15 dnů k odstranění závad. • Přiměřená lhůtu k odstranění závad nebo nedostatků, nejméně však 15 dnů.
5.2 Založení právnické osoby • •
Založení právnických osob se řídí obchodním zákoníkem. Sepsání společenské smlouvy, resp. zakladatelskou listiny pokud se ve společnosti účastní pouze jeden společník - formu notářského zápisu.
Notářský zápis musí obsahovat tyto náležitosti: • místo, den, měsíc a rok úkonu, • jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, • jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo (není-li pak datum narození) účastníků a jejich zástupců, • prohlášení účastníků o tom, že jsou způsobilí k právním úkonům, • údaj, jakým způsobem byla ověřena totožnost účastníků, • obsah úkonu, • údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen, • podpisy účastníků nebo jejich zástupců, • otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
5.2.1 Složení základního kapitálu • • •
U společnosti s ručením omezeným musí být složeno nejméně 30 % z každého vkladu, celkem alespoň 100 000Kč. Správou vkladů může být pověřen některý ze zakladatelů, nebo, pokud jde o peněžité vklady, pověřená banka. Ve smlouvě o správě vkladu musí být zahrnuto zřízení účtu, na který budou vklady splaceny a dále i ujednání o pečování vkladu bankou.
5.2.2 Zápis do obchodního rejstříku • •
Pro vznik nových obchodních společností a družstev je nezbytným krokem zápis do obchodního rejstříku. Společnost vzniká převážně na dobu neurčitou, pokud není uvedeno v zakladatelské nebo společenské smlouvě uvedeno jinak. 29 | S t r á n k a
•
•
• • •
Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán k příslušnému rejstříkovému soudu nejpozději do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. Obecným soudem v rejstříkových věcech je vždy krajský soud: Městský soud v Praze pro Prahu a Středočeský kraj, Krajský soud v Českých Budějovicích, KS v Plzni, KS v Ústí nad Labem, KS v Hradci Králové, KS v Brně a KS v Ostravě Soudní poplatek za zápis společnosti do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud musí dodržet obecnou 5 denní lhůtu k provedení zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Pokud je zápis proveden nelze již zrušit rozhodnutí, jímž rejstříkový soud povolil zápis společnosti, ani se nelze domáhat určení, že společnost nevznikla. Poté se lze pouze domáhat prohlášení neplatnosti společnosti, a to jen v zákonem stanovených případech.
5.2.3 Povinnosti související se vznikem podnikatelské činnosti • • •
U správy sociálního zabezpečení, pokud má společnost má zaměstnance. Registrace u zdravotních pojišťoven za předpokladu, že společnost má zaměstnance. Registrace k platbě vybraných daní finančnímu úřadu musí být provedena do 30 dnů.
Fyzická osoba má tuto ohlašovací a registrační povinnost: • Registrace u správce daně jako poplatník daně z příjmu fyzických osob. • Registrace u ČSSZ, jako plátce sociálního pojištění. • Ohlášení změny na podnikatelskou činnost u zdravotní pojišťovny. Mezi povinnosti právnické osoby patří: • Registrace u správce daně jako poplatník z daně příjmu právnických osob a jiných daní. • Registrace k platbě u ČSSZ a dalších institucí. Všechny podnikatelské subjekty jsou povinny vystupovat pod svou obchodní firmou. • fyzické osoby nezapsané v OR svým jménem a příjmením, • právnické osoby pod názvem společnosti, současně při písemném styku musejí na objednávkách, obchodních dopisech, fakturách uvádět: – jméno nebo název, – sídlo nebo místo podnikání, – identifikační čísla, – osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci také údaje o tomto zápisu včetně spisové značky. Povinnosti podnikatelů jako zaměstnavatelů souvisejí s ohlášením • správci daně z příjmů ze závislé činnosti, • správci sociálního zabezpečení, jako plátce pojistného za zaměstnance, • zdravotním pojišťovnám, • pojišťovnám KOOPERATIVA a.s. nebo Česká pojišťovna, a.s. -zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Zaměstnanci ze ZPS • více než 25 zaměstnanců, mají povinnost zaměstnávat občany se ZPS ve výši povinného podílu občanu na celkovém počtu zaměstnanců, a to 4 %. Povinné plnění zaměstnavatele • odebírání výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se ZPS nebo zadávání výrobních programů těmto zaměstnavatelům. • Druhým způsobem je odvod do státního rozpočtu. Za každého občana se ZPS, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, musí odvést 0,5 násobku průměrné mzdy 30 | S t r á n k a
5.2.4 Provozovny • užívací nebo vlastnické právo k provozovně, • jakákoliv změn a musí být ohlášena živnostenskému úřadu nejméně 3 dny předem. Provozovna musí být trvale viditelně označena: • obchodní firmou, identifikačními čísly, odpovědná osoba za činnost, • prodejní nebo provozní doba, Místo podnikání - „Kde podnikat? V jakých prostorách?“ • nemovitost, • pozemek, • vlastnické právo pozemku, • parcela, • stavba, • budova, • černá stavba. Katastrální úřady • vykonávají státní správu katastru nemovitostí České republiky, • vykonávají správu zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového, • projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí České republiky podle zvláštního zákona, • schvalují změny pomístního názvosloví a zabezpečují činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví, • schvalují změny hranic katastrálních území, • vykonávají správu základních státních mapových děl stanovených Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, • plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, kterými je pověří Český úřad zeměměřický a katastrální. Podnikatel smí zahájit podnikání v určitých prostorách v okamžiku, kdy má oprávnění k jejich využívání: • disponuje užívacím nebo vlastnickým právem k pozemkům a prostorům. • zdědil, koupil, pronajal si nebo zapojil vlastníka vhodných prostor do své společnosti. Věcné břemeno omezuje vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen trpět, něčeho se zdržet nebo věcně konat. Podnikatelské prostory a jejich lokalizace • centrální zóna (centrum) • ostatní zóny • vnitřní okruhy • vnější okruhy • periferie • historické budovy • novostavby • akční rádius zákazníků • komerční centra
31 | S t r á n k a
SHRNUTÍ Založení jakékoliv společnosti je administrativně i finančně více či méně náročné. Základem jakéhokoliv podnikání je získání živnostenského nebo jiného oprávnění. Důležité je vědět, kde podnikatel může provozovat svou činnost a za jakých podmínek. Místo podnikání, to zda podnikatel vlastní, buduje nebo pronajímá prostor, kde podniká, může být alfou a omegou ovlivňující existenci firmy.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. Jaké jsou podmínky a povinnosti, které musí splnit žadatel o živnostenské oprávnění? 2. Může založit živnost fyzická osoba, která nesplňuje např. podmínky odborné způsobilosti? Za jakých podmínek? 3. Jakou základní proceduru musí podniknout právnická osoba pro své zřízení? 4. Vyjmenujte povinnosti, které souvisejí se založením právnické osoby. 5. Jaké podmínky jsou kladeny na zřízení a činnost provozoven?
32 | S t r á n k a
6
ZRUŠENÍ SPOLEČNOSTI
CÍL Cílem kapitoly je informovat o důvodech, kdy obvykle zanikají podnikatelské subjekty a o činnostech, procedurách a poplatcích, které jsou s touto činností spojeny.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 120 minut PROCVIČOVÁNÍ: 30 minut
6.1 Zrušení obchodních společností • • • •
Zrušení a zánik Obchodní společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku Pod pojmem zrušení společnosti bez likvidace rozumíme její plynulý přechod na jejího právního nástupce Likvidací rozumíme takové aktivity společnosti, které následují po rozhodnutí o ukončení její podnikatelské činnosti.
6.1.1 Dobrovolné ukončení činnosti. Podnikatel se může dobrovolně rozhodnout ukončit činnost pokud: • na dobu určitou nebo bylo dosaženo účelu, pro který byla společnost založena, • došlo-li k rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o jejím zrušení, • došlo-li k rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o fůzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti nebo její přeměně na jinou formu společnosti či družstva.
6.1.2 Nucené ukončení • • • • •
nekonání valné hromady nebo nebyly zvoleny orgány společnosti, společnost pozbude všech oprávnění k podnikatelské činnosti, nepřekonatelné rozpory mezi společníky, společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.
Zrušení společností bez likvidace • bez likvidace rozumíme její plynulý přechod na právního nástupce, • Při změně právní formy společnost nezaniká, její existence coby právnické osoby stále pokračuje. • Sloučením dojde k zániku společnosti, jemuž předchází její zrušení bez likvidace. • Splynutí představuje zánik dvou nebo více společností, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace. • Zrušení společností s likvidací • rozhodnutí o zrušení společnosti, • zahájení likvidace, 33 | S t r á n k a
• • • • • • • • •
•
• •
zjištění, zda není společnost předlužená, vypořádání pohledávek a závazků společnosti, zpeněžení majetku, pokud nebyl tento bod součástí konkurzu, ukončení likvidace, výmaz společnosti z obchodního rejstříku, zápis výmazu, který znamená zánik společnosti. Po dobu likvidace se užívá firma společnosti s dovětkem „v likvidaci“. Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného dokladu, jmenuje ho soud. Na likvidátora přechází působnost statutárního orgánu. Likvidátor: plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků, vykonává práva společnosti. Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům, je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku, likvidátor taktéž sestaví seznam společníků, kterým vyplatil podíl na likvidačním zůstatku. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku.
Zrušení veřejné obchodní společnosti s likvidací • porušuje-li jeden ze společníků závažným způsobem své povinnosti, • společníci mají právo na podíl na likvidačním zůstatku, • fúze - musí být schválena všemi společníky, • rozdělení veřejné obchodní společnosti - musí být tento krok schválen všemi společníky. Zrušení komanditní společnosti • smrt komanditisty • fúze - všichni společníci komanditní společnosti musí schválit • Zanikne-li ve společnosti účast všech společníků s výjimkou jednoho komplementáře, může komplementář rozhodnout, že převezme bez likvidace společnosti její jmění. Zrušení společnosti s ručením omezeným • Pro s.r.o. není na rozdíl od v.o.s. zákonem stanovena možnost domáhat se u soudu zrušení společnosti. • Společníci se také mohou u soudu domáhat zrušení společnosti z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě. • Při zrušení s.r.o. s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku • Zaniká-li společnost bez likvidace, je možné provést fúzi. • Se společností s ručením omezeným - sloučení nebo splynutí akciové společnosti do nástupnické společnosti s ručením omezeným • Zrušení společnosti s převodem jmění na společníka je možné pouze v případě, že obchodní podíl tohoto společníka představuje nejméně 90 %. Zrušení akciové společnosti • O zrušení a.s. s likvidací rozhoduje valná hromada usnesením. • Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře 34 | S t r á n k a
• • • •
Nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku má akcionář po vrácení listinných akcií společnosti likvidátorovi Ke sloučení se vyžaduje schválení projektu fúze všemi zúčastněnými společnostmi. Valná hromada může rozhodnout o zrušení společnosti bez likvidace Nástupnickou společností mohou být pouze a.s. a s.r.o.
Zrušení družstva • usnesením členské schůze • rozhodnutím soudu • uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno • dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno • členská schůze družstva • V období mezi zrušením a jeho zánikem bez právního nástupce dochází k likvidaci družstva. • Likvidátor je jmenován způsobem uvedeným ve stanovách družstva, jinak ho jmenuje členská schůze. • Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy. • Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi členy, jejichž členství v družstvu trvalo alespoň jeden rok. • Soud může o zrušení družstva rozhodnout v těchto případech: • počet členů družstva klesne pod 5; • souhrn členských vkladů klesne pod 50 000 Kč, • uplynuly dva roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva, a nebyly zvoleny nové orgány, • byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstvo po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, • družstvo porušuje povinnost vytvářet nedělitelný fond, • družstvo porušuje ustanovení § 56 odst. 3 Obchodního zákoníku, • založením, splynutím nebo sloučením družstva byl porušen zákon.
6.2 Výmaz právnické osoby z obchodního rejstříku a) Výmaz právnické osoby bez likvidace: • jmění zanikající společnosti přechází na právního nástupce v důsledku fúze, převodu jmění, rozdělení; • návrh na výmaz podává zanikající právnická osoba, jejím jménem tak činí její statutární orgán (jeho zmocněnec); • podpis osoby podávající návrh musí být úředně ověřen; b) Výmaz právnické osoby po likvidaci: • právnické osobě nezbyl žádný majetek, • návrh na výmaz podává zanikající právnická osoba, • doklady, • podpis osoby podávající návrh musí být úředně ověřen.
35 | S t r á n k a
SHRNUTÍ Ukončení podnikatelské činnosti je ovlivněno výrazně právní formou, ale zejména podmínkami za jakých je činnost společnosti ukončována (míra zadlužení, vztahy mezi společníky). Pokud dochází k rozchodu společníků, bývá tento často přirovnáván k rozvodu manželství, tedy bolestný konec spojený s finančními ztrátami.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3.
Jak se liší zánik a zrušení společnosti? Kdy zaniká společnost bez likvidace a kdy s likvidací. Kdy je možný výmaz společnosti z obchodního rejstříku a jak je zpoplatněn?
36 | S t r á n k a
7
PODNIKATELSKÝ PLÁN A ZDROJE FINANCOVÁNÍ
CÍL Cílem kapitoly je informovat studenty o základní možné struktuře podnikatelského plánu a účelu jeho využití. Dalším cílem je informovat o zdrojích financování podnikatelských aktivit.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 90 minut PROCVIČOVÁNÍ: 25 minut
7.1 Zakladatelský rozpočet Zakladatelský rozpočet tvoří dvě složky: 1. rozpočet potřeby startovacího kapitálu, 2. rozpočet výnosů, nákladů a zisku. Rozpočet potřeby startovacího kapitálu • finanční prostředky nutné k založení firmy, • finanční prostředky na pořízení DHIM a DNIM, • finanční prostředky vložené do oběžného majetku, • finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti.
7.2 Podnikatelský plán • • • • • • •
Zahrnuje popis vnějších i vnitřních faktorů souvisejících se zahájením podnikatelské činnost či fungování existující firmy. Konkretizuje záměry podnikatele do budoucna. Přesně definuje, v jaké fázi se myšlenka nebo podnik nachází a jaké množství peněz potřebuje. Oslovuje finanční sektor, investora za účelem rozvoje podnikatelské myšlenky. Podnikatelský plán je nástroj rozhodovací, kontrolní. Podnikatelský plán umožňuje poměřit své plány s realitou. Pomáhá plánovat výdaje a získat lepší podmínky od dodavatelů či leasingových společností, protože pak není podnikatel v časové tísni.
7.2.1 Zásady pro zpracování podnikatelského plánu. • • •
Jednoduchý, srozumitelný a logický dokument respektuje riziko budoucího vývoje, předvídá a identifikuje rizika a nabízí možné varianty řešení a postupů v kritických situacích. komparativní výhody.
Struktura podnikatelského plánu • obsah • shrnutí - 2-7 stran • všeobecný popis firmy • klíčové osobnosti 37 | S t r á n k a
• • • • • • • • • • •
produkty (výrobky, služby), okolí firmy, konkurence, prodej, nové produkty - cena produktu, externí poradce, dodavatelské vztahy Jakost, enviroment, bezpečnost, personální otázky, finanční plán, přílohy, struktura podnikatelského plánu.
Přílohy: • výpisy z obchodního rejstříku, • životopisy klíčových osobností, • fotografie, výkresy produktů, • výsledky průzkumů trhu, • výsledky propagačních akcí, • zprávy, články z novin a časopisů o produktu a trhu, • technologická schémata výroby, • výkazy zisků a ztráty, rozvahy a peněžní toky za uplynulé období, • reference významných osobností, důležité smlouvy, získané certifikáty. Zdroje financování podnikatelské činnosti • Závisí v největší míře na zaměření společnosti, na oboru podnikání a objemu produkce. • Výši počátečního vkladu ovlivňuje právní forma. • Jako finanční zdroje může společnost použít zdroje vlastní. • Druhou variantou je použití cizích zdrojů. • U financování činnosti je potřeba brát v potaz hledisko času. • Kdy je vhodné použít cizí kapitál? • Podnik nemá k dispozici vlastní zdroje v potřebném objemu. • Podnikatel nechce omezovat své řídící pravomoci. • Nutno překlenout časový rozdíl mezi příjmy a výdaji. • Cizí kapitál zvyšuje rentabilitu podnikání. • Cizí kapitál snižuje finanční stabilitu podniku, zvyšuje zadluženost. Vlastní kapitál a jeho využití • vklady vlastníků, • akcie (na jméno, kmenové akcie, prioritní (přednostní) akcie), • zisk - nejlevnějším zdrojem samofinancování. – Pro financování rizikových projektů, pro které se cizí zdroje získávají obtížně. • odpisy - postupného opotřebení dlouhodobého majetku za určité období v penězích. – Odpisy jsou výhodnějším zdrojem než zisk, protože nepodléhají zdanění – Velikost odpisů závisí na rozsahu investičního majetku, jeho ocenění, odpisových sazbách a použité metodě odpisování (rovnoměrné nebo zrychlené, které představuje rychlejší obnovu a modernizace podniku). 38 | S t r á n k a
Cizí zdroje financování a jejich využití • Nejčastějšími jsou bankovní úvěry. • Cenou za úvěr je úrok a ostatní poplatky s ním spojené. • Bonita klienta a doba splatnosti kapitálu Revolvingové úvěry. • Podnik musí bance podávat informace, jejichž součástí jsou rozbory pohledávek a závazků podniku, které jsou po splatnosti 30, 60, 90 a 180 dní. • U krátkodobých úvěrů lze ručit oběžným majetkem. Dlouhodobý úvěr - zástavy majetku, podepsání směnky nebo kombinaci obou zástav. Obchodní úvěry Dodavatelský úvěr Dluhopisy mohou být zdrojem financování, který není v našich podmínkách příliš častý. Tiché společenství Rizikový kapitál lze použít při realizaci projektů, které nesou vysoká rizika, ale zároveň předpokládají vysoký výnos (kolem 25 %). • Výhodou poskytnutí zdrojů pro následný rozvoj firmy. • Neplatí žádné splátky ani úrokové náklady, neexistuje negativní vliv na hotovostní tok. • Financování rizikovým kapitálem není bez rizika. • Fondy rizikového kapitálu participují jak na zisku, tak na ztrátě. Jsou odměňovány podle výkonnosti firmy. • V oblasti rizikového kapitálu působí například Czech Venture Capital Association – CVAC. Business angels. • individuální investoři, kteří využívají vlastní kapitál na financování perspektivních malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem. • zhodnocení vložených prostředků. • přináší do firmy i určité know how v podobě odborných znalostí, orientaci v daném oboru popř. kontaktů na strategické partnery, • tzv. business angels sítě: – Angel Investor Association (www.aia.cz) – Central Europe Angel Club (www.ceaa.cz) – Business Angels Czech (www.bacz.cz) – Business Angels Network (www.bids.cz) Leasing - Spojuje tři subjekty, dodavatele, pronajimatele (zpravidla leasingovou společnost) a nájemce, Operativní leasing ("full-service leasing") • má pozitivní vliv na cash-flow. • firma tak může investovat volné finanční prostředky do činnosti podnikání. • Je poměrně jednoduchý • Snižuje mzdové náklady Zpětný leasing • který nabízí společnostem finanční prostředky a zdroje z majetku, který již nějakou dobu společnost používá.
39 | S t r á n k a
•
podstatou je odkoupení předmětu, který již společnost eviduje ve svém hmotném investičním majetku a jeho následném splácení.
Faktoring je formou krátkodobého financování. • Je založen na odkupu krátkodobých pohledávek z obchodního styku před dobou jejich splatnosti. • pohledávky se splatností 14 - 90 dní. Regresní faktoring - faktoringová společnost u této metody zálohově financuje pohledávky před splatností a po dobu tzv. regresní lhůty, kdy rovněž upomínkuje a vymáhá plnění po odběrateli. Po uplynutí regresní lhůty faktor navrací pohledávku zpět dodavateli k obchodnímu řešení. Bezregresní faktoring je službou dříve využívanou především v exportním faktoringu. • Bezregresní faktoring integruje výhody financování, správy pohledávek a převzetí rizika platební neschopnosti nebo nevůle odběratele. • Je vhodný pro dodavatele, kteří chtějí při dodávkách vyřešit i potenciální problémy s insolvencí odběratelů, resp. kteří se již předem rozhodnou zaplatit vyšší poplatek za větší rozsah služby Forfaiting - odkup dlouhodobých pohledávek, které jsou představovány pohledávkami na minimálně 90 dní, ale i 5-7let. • Při forfaitingu se jedná opět o odkup středně a dlouhodobých pohledávek. • Většinou se jedná o částky nad milion korun na jeden obchodní případ, proto je tento instrument málo využíván MSP. • Finanční prostředky lze čerpat v průběhu obchodu, například část při podpisu smlouvy, další část při první, dílčí dodávce a zbytek po konečné dodávce. ÚLOHA 1 Vytvořte podnikatelský záměr na libovolnou produkční činnost (výroba strojní, stavební, potravinářská,… nikoliv poskytování služeb) v rozsahu 8-10 stran. Vzhled bude standardní (Times New Roman, velikost písma12 , řádkování jeden a půl, odsazení odstavců, zarovnání do bloků). Práce nebude obsahovat klasickou strukturu seminárních prací zadávaných např. v předmětu Management. Bude pouze čistým podnikatelským plánem na založení, rozšíření nebo libovolnou přeměnu společnosti. Informace o struktuře podnikatelského plánu naleznete v Distanční studijní opoře Základy podnikání malých a středních firem.
SHRNUTÍ Podnikatelská činnost, zejména výrobního charakteru je závislá na objemu nejen finančních prostředků, které mohou ovlivnit nejen její založení, ale i investice do nového výrobního programu či zabezpečení zajímavých zakázek. Zajištění dostatečného množství prostředků závisí na osobnosti a volbě podnikatele, popřípadě na zajištění investorem.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. Co je úkolem podnikatelského plánu? 2. Jaká je základní struktura podnikatelského plánu? Které informace je vhodné umístit do příloh podnikatelského plánu? 3. Jaké zdroje financování lze využít k podnikatelským činnostem? 4. Co je to leasing a jaké jeho formy znáte? 5. Jaký je základní rozdíl mezi faktoringem a forfaitingem?
40 | S t r á n k a
8
MANAGEMENT MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM
CÍL Cílem kapitoly je seznámit studenty se specifiky a úskalími řízení malých a středních firem oproti velkým společnostem.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 120 minut PROCVIČOVÁNÍ: 40 minut
8.1 Management • • • • •
Specifické aktivity, kterými lze působit na lidi tak, aby lidé udělali, co je třeba, aby bylo dosaženo vytýčených cílů organizace. Management funguje v reálném prostředí. Realita není neměnná. Diskontinuální prostředí Faktorem úspěchu manažera jsou ostatní lidé.
8.1.1 Operativní řízení • •
• • •
Provozní řízení prosazování operativních úkolů, řízení dílčích procesů. Produktový management je spojen s analýzami a vyhodnocení stávajícího portfolia produkce, strategickými rozhodnutími o zařazení nových výrobků, realizace nového či zdokonaleného výrobku. Finanční řízení zahrnuje realizaci změn chodu prostřednictvím ekonomických veličin. Facility management zahrnuje komplexní řízení všech činností, které nepředstavují jádro podnikatelské činnosti
8.1.2 Obecné principy řízení Paretovo pravidlo. • Pavidlo 80/20 - obecná zásada, kterou lze uplatnit na celou řadu skutečností: • 20 % obchodníků zajistí 80 % zakázek. • 20 % klientů tvoří 80 % obratu. • 20 % vynaloženého času přinese 80 % výsledků (a také 80 % zisku). Další principy: • Neřešte úkoly těsně před vypršením stanoveného termín. • Cílem v manažerské činnosti by mělo být smysluplné konání. • „Dělejme, co je potřeba a ne to, co jsme doposud vždy dělali“. Zhodnocení vložených prostředků • při minimalizaci nákladů dosáhnout maximalizace přidané hodnoty.
41 | S t r á n k a
8.1.3 Moderní podnikání • • •
Světové tržní prostředí, světová ekonomika představuje jednotný sociální organismus. Výrazný nárůst převahy nabídky nad poptávkou. Určujícím pro trh není výrobce, ale zákazník.
Důsledné uplatňování: • nové pohledy na přínosy pro firmu, • nové pohledy na hodnocení firem, • hledání nových přínosných zdrojů
8.1.4 Management produktů Portfolio produktů • Které produkty jsou efektivní a které ztrátové? • Které produkty budou efektivní do budoucna? • Současný počet a struktura portfolia. • Podíl tržeb za výrobky. • Jaký podíl má na trhu určitého produkt/produkční skupina? • Závislost klíčových dodávek. • Spokojenost našich zákazníků. • Silné a slabé stránky našich produktů vzhledem ke konkurenci. • Kam směřuje technický vývoj v našem oboru podnikání? • Efektivita podnikatelské činnosti. • Známe klíčové zákazníky a jsme/nejsme na nich závislí? • Jsme i my klíčovým dodavatelem pro naše klíčové zákazníky? • V čem spočívá konkurenční výhoda našich produktů? • Známe užití naší dodávky/služby zákazníka? • Známe rozvojový potenciál našich klíčových zákazníků? • Máme přehled o konkurenci a jejich vztazích k zákazníkům? Řízení portfolia: • provést diagnózu produkčního portfolia, posoudit současný stav, • struktura a efektivnost stávajících výrobků a posoudit, které zachovat, vyřadit, změnit nebo vymezit nové, • vypracovat plán inovace produktu a jeho realizace v jednotlivých útvarech (marketingu, vývoji, přípravě výroby, investic,…).
8.1.5 Management služeb • • • •
Služby zpravidla představují terciární sektor, který představuje významná část hospodářství mnoha zemí. Podílí se významně na zaměstnanosti, HDP, ale také exportu (ČR k 30. 4. 2007 podíl na HDP 57,4 %, zaměstnanost 56,3 %, podíl exportu 12,1 %). Služby také můžeme charakterizovat jako ekonomickou činnost uspokojující potřeby spotřebitele již svým průběhem nikoliv teprve vlastním hmotným statkem. Veřejné služby, služby neziskových organizací, komerční služby.
42 | S t r á n k a
Inovace ve službách • zvláštní kapitola. • inovace věcné • Inovace služeb je podmíněna inovací postupů její produkce. Franchising - představuje jednu z forem, jak podniknout ve službách významné změny. • Česká asociace franchisingu • Doba trvání franchisingové smlouvy se pohybuje v rozmezí od 2 do 20 let.
8.1.6 Management výroby (procesů) • transformace surovin, materiálu v hotový výrobek • hlavních výrobních procesů musí usilovat, hospodárnost a dodržování termínů • kvalita, dodržování legislativních požadavků, respektování a očekávání požadavků zákazníků Konkurenční výhodou může být kvalita, cena, termíny, nabídka nových produktů nebo doprovodných služeb. Koncepce „Lean production“ OUTSORCING - zabezpečení podpůrných činností ve společnosti dodavatelským způsobem. 6 Sigma Benchmarking - "...hledání nejlepších postupů v podnikání, které vedou k vynikajícím výsledkům". Projektový management - projekt představuje sled činností: • vytýčení specifického cíle, • stanovení data začátku a konce, • definování zdrojů financování, • definování lidských a jiných zdrojů, • určení víceúčelovosti.
SHRNUTÍ Řízení malých a středních firem závisí na mnoha faktorech. Velikost firmy je jen jedním z nich. Další podstatné role v managementu hrají předmět podnikatelské činnosti, schopnosti majitele, popřípadě jeho podřízených, věnovat se otázkám plánování a implikace v každodenním životě společnosti pravidel řízení.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3. 4.
Čím jsou dány podmínky moderního podnikání? Jaké jsou principy řízení portfolia produktů? Jaká jsou specifika managementu služeb? Čím se řídí management výroby malých a středních firem?
43 | S t r á n k a
9
INOVACE
CÍL Cílem kapitoly je seznámit studenty s možnostmi inovování produktů i procesů v MSF a možností jejich ochrany.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 100 minut PROCVIČOVÁNÍ: 30 minut
Inovace představují zdroj možného rozvoje společnosti. • Obnovení a zvyšování sortimentu výrobků, službu relevantních trhů. • Vedou ke vzniku nových metod výroby, zásobování a distribuce. • Zavádějí změny do řízení, účelnější organizaci práce a pracovních podmínek a know-how pracovníků. P. F. Drucker tvrdí, že „změnu nelze řídit, je neovladatelná, chaotická, nepředvídatelná. Dokáže rozvrátit veškeré plány a obrátit organizaci vzhůru nohama. Místo, abyste si dělali starosti s nevyhnutelným chaosem, měli byste ho očekávat a čelit mu.“ • Inovace je považována za ekonomicky aplikovanou invenci. • Inovace je úspěšná jen v případě, že je dovedena do konce, na kterém je výrobek, který neleží na skladě a není ztrátový. Změny, které nezasahují základní parametry výrobků • inovace prvního řádu, prostá organizační změna, • inovace druhého řádu, prostá kvantitativní změna, • inovace třetího řádu, adaptační změna, Inovace vyšších řádů ovlivňují kvalitu výrobků: • inovace čtvrtého řádu, nástup nové varianty, • inovace pátého řádu, nová generace, • inovace šestého řádu, koncepční změna, • inovace sedmého řádu, nový princip, (nové vynálezy, patenty). Speciální druhy inovací: • inovace záporného řádu, inovace nultého řádu.
9.1 Inovační zdroje Inovační zdroje a podněty Invence představuje kvalitativní změnu ve struktuře vědění jednotlivce nebo společnosti. P.F. Drucker formuloval sedm zdrojů inovací: 1. Nečekané události (úspěch, neúspěch). 2. Rozpory, nesoulad 3. Potřeby procesu. 4. Oborové a tržní struktury. 5. Demografické faktory. 6. Změny pohledu na svět. 7. Nové znalosti. 44 | S t r á n k a
1.1.2 •
Podmínky úspěchu inovace Inovace znamenají práci. Vyžadují znalosti i značnou vynalézavost. Záleží na talentu, vynalézavosti i na vrozených předpokladech. • Inovátoři musí stavět na svých přednostech. Musí mezi nimi existovat charakterová shoda. Musí být spřízněni s danou inovační příležitostí. • Inovace představuje určitý dopad na ekonomiku a společnost, změnu chování zákazníků, učitelů, zemědělců, očních chirurgů … Inovační strategie • reaktivní strategie „udržet krok“. • proaktivní strategii Inovace technologií je založena na obnově výrobního zařízení. Realizace na bázi novějších zařízení.
9.2 Práva průmyslového vlastnictví Licence: • vynálezy patentované i nepatentované, • technické, provozní, výrobní, obchodní a jiné zkušenosti, poznatky a znalosti – know how, • konstrukční a technologické podklady, • ochranné známky a užitné vzory, • projektové, inženýrské a konzultační práce, technické a ekonomické studie, • výsledky výzkumných a vývojových prací. Patentově právní ochrana průmyslových inovací je realizována Úřadem průmyslového vlastnictví. • patenty pro vynálezy, • zápisy průmyslového vzoru, • zápisy užitného vzoru, • zápis ochranné známky.
SHRNUTÍ Inovace představují prostor pro růst konkurence schopnosti společností. Problémem malých a středních firem je omezená možnost disponování volnými prostředky, které by bylo možné investovat do vývoje nových produktů nebo financování vědeckých institucí či odborníků, kteří by jim mohli být v tomto ohledu nápomocni.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3. 4. 5.
Definujte inovaci a charakterizujte inovační řády. Jaké jsou inovační zdroje a podněty. Co je to invence? Kde lze úředně registrovat průmyslová práva? Jaká průmyslová práva lze registrovat a čím se liší?
45 | S t r á n k a
10 ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ CÍL Řízení lidských zdrojů je jednou z nejsložitějších a nejdůležitějších činností ve firmách. Kapitola ozřejmí základní principy personálních činností v malých a středních firmách.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 100 minut PROCVIČOVÁNÍ: 30 minut
Pracovně právní předpisy • Zákoník práce 262/2006 Sb. • Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb. • Zákon o kolektivním vyjednávání 2/1991 Sb. • Zákon 309/2006 - požadavky BOZP • Nařízení vlády o minimální mzdě • Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele 118/200 Sb.
10.1 Specifické problémy • • • • •
firemní kultura, osobní přístup a atmosféra důvěry mezi zaměstnanci a vedením, vstřícně se akceptuje spojení osobního a pracovního života, prostor pro autonomní a flexibilní nasazení, práce v malých skupinách, kde jsou příjemnější osobní vztahy.
10.1.1 Dohody konané mimo pracovní poměr • •
Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti.
10.1.2 Agenturní zaměstnávání Dohoda agentury práce o dočasném přidělení zaměstnance: • Jméno, příjmení (i rodné), státní občanství, datum a místo narození, bydliště zaměstnance, • druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, včetně požadavků na odbornou, případně zdravotní způsobilost, • určení doby, po kterou bude zaměstnanec práci vykonávat, • místo výkonu práce, den nástupu, pracovní a mzdové podmínky, • podmínky, za nichž může být přidělení zaměstnance ukončeno předčasně. Není však možné sjednat podmínky pro ukončení doby dočasného přidělení před uplynutím doby pouze ve prospěch uživatele. • Číslo a datum vydání rozhodnutí, kterým bylo agentuře vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání.
46 | S t r á n k a
Agentura přiděluje práci na základě písemného pokynu: • název a sídlo uživatele, • místo výkonu práce u uživatele, • dobu trvání dočasného přidělení, • určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat a kontrolovat práci, • podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby dočasného přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, • informaci o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele.
10.1.3 Dodavatelské provedení práce • • • •
Provedení určitého úkolu lze zabezpečit dodavatelem, tedy na smluvním základě s vlastníkem příslušného živnostenského oprávnění. V mnoha takových případech může dojít k tzv. švarc systému. Vedle „švarc systému“ stojí tzv. "outsourcing". Často lze najít jeho překlad jako "vytěsnění" nebo "odsunutí". Outsourcing představuje proces zajišťování dodávek zboží nebo služeb, dříve obstarávaných interně, z vnějších zdrojů. Jedná se o náhradu vnitřních kapacit, kapacitami dodavatele.
10.2 Získávání, výběr a adaptace zaměstnanců Hledat tedy lze mezi potenciálními zájemci: • obrátit se na známé • požádat současné zaměstnance • inzeráty v tisku • pracovníci v evidenci úřadů práce, • pracovníci vybraní personálními agenturami apod. Pracovní smlouva musí obsahovat: • jméno, příjmení zaměstnance, sídlo zaměstnavatele, • označení druhu a místa výkonu práce, • délka dovolené, způsob určování dovolené, • údaje o výpovědních dobách, • týdenní pracovní doba a její rozvržení, • mzda/plat a způsob odměňování, splatnost mzdy, termín výplaty, místo a způsob vyplácení, • údaje o kolektivních smlouvách.
10.2.1 Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců • • •
školení udržovat vzdělávání vyšší vzdělání poskytuje zaměstnancům prostor pro flexibilnější a kreativnější přístup k práci a řešení problémů.
10.2.2 Legislativní předpisy • • •
periodická školení bezpečnostních, požárních a hygienických předpisů, standardizace kvalifikace, hodnocení zaměstnance.
47 | S t r á n k a
Externí faktory Interní Faktory: • Mzda časová nebo úkolová • Tarif měsíční či hodinový • Osobní ohodnocení, výkonnostní prémie, odměny či jiné benefity. • Rovné zacházení, tedy nediskriminační pracovní podmínky
10.2.3 Specifické způsoby zaměstnávání • •
Pružná pracovní doba Práce doma
10.3 Ukončení pracovního poměru Dohodnou-li se zaměstnavatel se zaměstnancem, končí pracovní poměr sjednaným datem. Dohoda musí mít písemnou podobu. Výpověď je tedy písemná forma, které musí být doručena druhé straně. Výpověď činí minimálně 2 měsíce, začíná prvním dnem následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne kalendářního měsíce. Mezi nejčastější důvody na straně zaměstnavatele patří: • Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. • Přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část. • Pro nadbytečnost vzhledem • Nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, dosáhl-li na pracovišti maximálního počtu stanovených pracovních sil. • Pozbyl-li zaměstnanec podle lékařů způsobilost konat dosavadní práci. • Nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady • Neplní své pracovní povinnosti • Pro závažné porušení povinností, nebo pro soustavně méně závažné porušování Okamžité zrušení pracovního poměru Zaměstnavatel může podle ust. § 55 zákoníku práce zrušit pracovní poměr okamžitě jen výjimečně, a to pouze tehdy, • a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody • b) porušil-li zaměstnanec pracovní povinnost vyplývající z právních předpisů • Zaměstnavatel nemůže okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže • a) podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovně lékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, • b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí splatnosti.
48 | S t r á n k a
10.4 Kontrola pracovněprávních předpisů Externí kontrolu mohou provádět: • zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí, • úřadu práce, • inspekce práce.
10.5 Zaměstnavatelská praxe v podmínkách EU • • • • • •
•
Pro všechny osoby ze zemí EU existuje možnost svobodného výběru místa výkonu zaměstnání Pracovníka může doprovázet jeho rodina (manželka, nezaopatřené děti do 21 let, ikdyž nejsou občané EU). Zaměstnávání pracovníků EU v ČR se řídí stejnými pravidly. Občan EU má stejná práva jako občan ČR. Pracovní smlouva se řídí právem místa, kde pracovník vykonává práci. Zaměstnavatel platí za zaměstnance z EU zdravotní, sociální pojištění (s účinností od 1. 1. 2004) pokud zaměstnanec neprokáže příslušnost k právním předpisům země původu E101). Užívá v ČR zdravotní péči, může pobírat dávky v nezaměstnanosti nebo důchod.
Zaměstnání cizinců mimo EU: • Nutnost pracovního povolení a povolení k pobytu. • Česká firma má povinnost nabídnout místo českému občanovi. Aby ho obsadil cizincem, musí prokázat, že místo po dobu šesti měsíců nelze obsadit občanem ČR.
10.6 Zaměstnávání specifických skupin pracovníků Zaměstnávání dětí - zcela zakázáno. • Děti mohou být zaměstnávány jen v případě, že dítě v rámci smluvního vztahu poskytuje určitý pracovní výkon, kdy je primární výsledek této práce. Zaměstnávání mladistvých, • 15 do18 let • Tito musí být podrobeni každoroční lékařské prohlídce. • pracovní doba nesmí překročit 40 hodin týdně, 8 hodin denně, • Nesmí pracovat v noci • Také je pro ně zakázána řada prací, zejména ty, které by mohly ohrozit jejich zdraví a rozvoj. Zaměstnávání žen. • dbát omezení, která se týkají těhotných žen, žen na mateřské dovolené nebo těch, které pečují o děti do 3 let věku. • S těmito ženami nemůže zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr. Zaměstnávání hendikepovaných – se změněnou pracovní schopností (ZPS) a s těžším zdravotním postižením (ZTP). • zaměstnavatelé mohou využít slevy na dani • dotace a finanční výpomoci
49 | S t r á n k a
SHRNUTÍ Každá společnost je závislá na práci lidí, kteří jsou v ní zaměstnáni. Nábor a výběr je v případě MSF většinou úlohou podnikatele. Je v jeho kompetenci, které z činností firma přenechá dodavatelům a které bude zajišťovat svými zaměstnanci. Pro všechny firmy však platí stejná omezení u zaměstnanců, kteří patří mezi specifické skupiny.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3. 4. 5.
Jaká jsou základní specifika zaměstnávání lidí v malých a středních firmách? Jaké jsou nejběžnější způsoby ukončení pracovního poměru? Jaký je rozdíl mezi outsourcingem a „švarc systémem“? Jaké jsou specifické způsoby zaměstnávání a jaké jsou jejich principy? Čím se řídí zaměstnávání specifických skupin pracovníků?
50 | S t r á n k a
11 OBCHODNÍ ČINNOSTI CÍL Cílem kapitoly je seznámit se základními principy nákupních a prodejních procesů v malých a středních společnostech.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 120 minut PROCVIČOVÁNÍ: 30 minut
11.1 Nákupní činnosti Mezi nákupní elementy patří: • základní suroviny a materiály, • energetické suroviny, • elementy vyráběné v kooperaci, kompletační díly, • pomocné materiály nakupované služby, • nákupy výrobních prostředků.
11.1.1 Nákupní management (Supply management) Strategické vstupy představují rozhodující část výrobku nebo nejdražší položku. Kvantita nákupu: Velikost nákupu (objednávky) = spotřeba+ konečná zásoba – počáteční zásoba • • •
Potřebná velikost může být uspokojena jednou nebo více dodávkami. Progresivní formou je systém Just In Time (JIT), Tento systém je velmi závislý na způsobilosti dodavatelů.
Ostatní vstupy představuje materiál, který není klíčový. • Existuje značný počet dodavatelů, kteří jej mohou operativně prodat. • Nejsou nákladné, lze udržovat zásobu na skladě. Smlouva s dodacími podmínkami: • Cena, • platební podmínky, • dodací podmínky. • stavební firmy mohou zahrnout zádržní o 5-10 % zakázky jako jistinu na úhradu reklamačních nákladů, • způsob balení, uložení na dopravním prostředku, způsob likvidace obalů či odpadů, • počet příslušných dokumentů, protokoly o kvalitě, • prohlášení o shodě, záruční lhůty, vymezení rozsahu a obsahu záručního servisu, • dohoda o provedení kontroly kvality, • rámcová smlouva, • prodejní činnosti, 51 | S t r á n k a
Největším úkolem prodejců je tedy vyhledat a získat vhodné zákazníky a garantovat úhrady za zboží. Prodejce: • znalost „tvrdých“ prodejních praktik, • zvládání „měkkých“ prodejních praktik, • jazykové schopnosti, • schopen rozpoznat věrohodné zákazníky i dodavatele, • sekundární informace, • prodejní činnosti. Ošetření platební morálky zákazníků v zahraničním obchodě • Dokumentární inkaso • Dokumentární akreditiv • Pojištění exportu je státem podporovaný program vývozu, jehož nositelem je Exportní, garanční a pojišťovací společnost, a.s. EGAP. Prodejní činnosti • Přímý prodejní kanál realizuje prodejní činnosti společnosti bez externích mezičlánků. • Nepřímé prodejní kanály jsou realizovány specializovanými organizace. • Dodávání produkce na zahraniční trhy souvisí se zvýšenými náklady. • Bankovní úvěry, faktoring nebo forfaiting.
11.2 Mezinárodní obchodní vztahy • •
ČR v EU 1. květen 2004 Mezinárodní obchod v rámci Evropské unie, představuje 80 % z celkového zahraničních obchodních vztahů české republiky. • Daň z přidané hodnoty je odváděna v zemi příjemce. • Statistické výkazy – INTRASTAT. Mimosoudním řešení mezi podnikateli a úřady členských států řeší SOLVIT. • Centrum SOLVIT je dokáže vyřešit v řádu týdnů. • Pomáhá českým výrobcům a distributorům při problémech při uvádění výrobků na trh jiného členského státu, dalším podnikatelům při neoprávněných požadavcích při vysílání pracovníků nebo dočasném poskytování služeb v jiném státě EU.
SHRNUTÍ Prodejní a nákupní činnosti patří ke každodenním činnostem, na nichž závisí chod firem. Prodej je podmíněn platební morálkou zákazníků, kteří mohou být nejen velkým přínosem společnosti, ale také její zkázou. Výhodu tedy představuje diverzifikace odběratelů včetně mezinárodní klientely.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3. 4. 5.
Co patří mezi nákupní elementy? Jak lze určit nakupovanou kvantitu? Co patří mezi klíčové a ostatní vstupy? Jak ošetřit platební morálku při mezinárodních obchodech? Jakým způsobem je evidován mezinárodní obchod v rámci Evropské unie?
52 | S t r á n k a
12 TVORBA CEN CÍL Cena představuje základní podmínku úspěšnosti nebo neúspěšnosti firmy v tržním mechanismu. Studenti budou obeznámeni faktory, které výši cen ovlivňují a základními principy jejich stanovení.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 120 minut PROCVIČOVÁNÍ: 30 minut
12.1 Cena Ceny jsou upravovány některými legislativními normami: • zákon 526/1990 Sb., O cenách ve znění pozdějších předpisů, • prováděcí vyhláška 580/1990 Sb., • různé cenové výměry, které bývají zpravidla každý rok aktualizovány.
12.2 Regulace cen • • • •
V Československu právní regulace veškerých cen až do roku 1991; úředně stanovené ceny, věcné usměrňování cen, časové usměrňování cen se od roku 1993 již neuplatňuje.
Ministerstvo zdravotnictví - maximální ceny u zdravotních výkonů, stomatologických výrobků a zdravotnických prostředků. Státní úřad pro kontrolu léčiv - maximální ceny léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. Dalším státním orgánem, který se podílí na regulaci cen je Celní úřad Kolín. Energetický regulační úřad Český telekomunikační úřad Kraje a obce mohou regulovat na základě pověření Ministerstva financí formou maximálních cen v současné době odtahovou službu, městskou hromadnou dopravu a integrovanou dopravu, taxislužbu, služby parkovišť, služby krematorií, služby hřbitovní poskytované v souvislosti s pronájmem a užíváním hrobového místa, přikládání a odstranění tzv. „botiček“.
12.3 Samotná tvorba cen • • • • •
určující náklady. výše nákladů míra zisku. inflace kalkulace
53 | S t r á n k a
Kalkulace skutečných nákladů zahrnuje výrobní faktory použité v posledním období v jejich současných nebo pořizovacích cenách. Kalkulace na bázi průměrných (normálních) nákladů představuje průměrná množství faktorů za ceny z posledního období. Kalkulace úplných nákladů • část režijních nákladů nemusí bezprostředně souviset s daným produktem. • nejsou brány v úvahu přírůstkové náklady při zvyšování stávající produkce či zavedení nových výrobků. Kalkulace neúplných nákladů • Na jednotlivé výrobky jsou kalkulovány pouze variabilní náklady (jednicové) a variabilní složky režie. • Fixní náklady. • Nezjišťuje se zisk pro jednotlivé výrobky, ale přínos pro celek na úhradu fixních nákladů a zisku. • Pomáhá určit strukturu výroby a výhodnost některých částí. • Určuje minimální úroveň ceny, pod kterou nemůžeme výrobek prodávat. • Typový kalkulační vzorec pro výrobní a nevýrobní činnosti VŠEOBECNÝ KALKULAČNÍ VZOREC • + přímý materiál (základní mater., suroviny, obaly) • + přímé mzdy • + ostatní přímé náklady (odpisy, energie…) • + výrobní (provozní) režie (mzdy režijních pracovníků, opravy, např. odpisy strojů, energie, atp.) Vlastní náklady výroby • + správní režie (např. řízení podniku jako celku, odpisy správních budov) Vlastní náklady výkonu • + odbytové náklady (např. skladování, propagace, expedice) Úplné vlastní náklady • + zisk (ztráta) Cena výkonu
12.3.1 Nákladové přístupy při tvorbě cen • • • • • • • •
Časová diferenciace zahrnuje prodej zboží za různé ceny v různých obdobích. Prostorová diferenciace zahrnuje rozlišení cen dle teritorií, ve kterých zaplatí zákazník při koupi stejného výrobku různou cenu. Výrobková diferenciace se pak odráží v nižší ceně základního provedení, cenové úrovni doplňků. Tvorba cen orientovaná na konkurenci Konkurenční cena je základnou pro určení ceny vlastních výrobků. Cenová válka Supermarkety a hypermarkety. Vyhlášení veřejné soutěže
Kalkulace cílových nákladů • Cílové náklady jsou určující pro stanovení ceny, za kterou by měl být výrobek prodáván. • Výsledná cena se může výrazně odlišovat směrem dolů od výsledné kalkulace. 54 | S t r á n k a
•
Cenu určuje jistá předpověď ceny, předpokládaný limit, který vychází z cenové hladiny konkurenčních výrobků na trhu. Cílové náklady stanovuje trh. • Aby byla tato metoda stanovení ceny úspěšná, je potřeba správné zmapování trhu. Vliv moderních informačních technologií na tvorbu cen • Vyhledávat výrobce, kteří mohou nabídnout nové alternativy jak v dodávkách materiálu, tak v cenové škále. • Podobný servis nabízejí i některé odborné časopisy. • Softwarové společnosti nabízejí různé programové produkty, které umožňují kalkulovat ceny v návaznosti na přání zákazníka.
SHRNUTÍ Cena představuje jedinou položku marketingového mixu, která přináší společnosti peníze. Její stanovení určuje ziskovost právě na základě konkurenceschopnost a nepodhodnocení nákladů.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3. 4. 5.
Jak a které úřady regulují ceny a u kterých produktů? Jaké formy kalkulací lze uplatnit při tvorbě cen? Co zahrnuje úplný kalkulační vzorec? Jak mohou malé a střední firmy využít cenu produktů vůči konkurenci velkých firem? Které náklady v evropské zóně nejvíce ovlivňují výši ceny?
55 | S t r á n k a
13 MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVA A ZASILATELSTVÍ CÍL Mezinárodní obchod, ať už aktivní či pasivní, je nedílnou a podstatnou částí hospodářství. Přesun a doprava produktů se neustále zrychluje a klade nároky jak na dodavatele, tak i odběratele. Tato kapitola seznámí studenty s principy, způsoby a administrativou spojenými s přepravou.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 100 minut PROCVIČOVÁNÍ: 30 minut
13.1 Silniční doprava • • • • • •
Nejrozšířenějším, nejširší pokrytí trhu, flexibilní, závislost na počasí, omezená možnost přepravy vyšších hmotností, přetížení dopravní sítě.
•
CMR je dohoda o přepravní smlouvě v silniční dopravě, ke které přistoupila v roce 1974 i ČR. Naložené vozidlo může převážet část své cesty i po moři nebo železnici, letecky nebo po řece. Pak se CMR vztahuje i na tuto část přepravy. Součástí přepravovaného zboží je nákladní list.
13.2 Železniční doprava • • • • • • • •
druhá nejvýznamnější, na střední a dlouhé vzdálenosti, hromadných dodávek v ucelených vlacích, minimálně závislá na počasí, zvládá zátěžové proudy, nezávislá na silniční dopravě, ustanovení Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (Convention relative aux Transports Internationaux Ferroviaires – COTIF), železniční nákladní list CIM.
13.3 Vodní doprava 13.3.1 Námořní přeprava • • • •
má význam pro náš zahraniční obchod, je velmi levná, je používána zejména pro produkty s nízkou hodnotou, zejména hromadné substráty, Trampová přeprava, Charterová přeprava, Liniová námořní přeprava.
56 | S t r á n k a
13.3.2 Říční přeprava • • •
•
nízká cena, vysoká kapacita jednotlivých dopravních prostředků a minimální negativní vliv na životní prostředí. závislost na vodních stavech, nízká rychlost a případně i vyšší náklady na překládku a skladování zboží. Labe a Dunaj byly prohlášeny svobodnými řekami.
13.4 Letecká přeprava • • • • •
vysoká cena, z pohledu celkového objemu mezinárodního obchodu její podíl zanedbatelný, zejména u zásilek výjimečné povahy, letecký nákladní list (Air Waybill – AWB), Výše odpovědnosti za ztracené zboží je 250 zlatých franků (tj. cca 20 USD) za kilogram zboží (zlatý frank o váze 10/31 gramu a ryzosti 0,900).
13.5 Dodací podmínky INCOTERMS®2010 Dodací podmínky INCOTERMS byly ustanoveny již v roce 1923. • Poslední změnou prošly v roce 2000. • INCOTERMS 2000 obsahují celkem třináct doložek, které člení do čtyř skupin podle počátečního písmena jednotlivých doložek • E (ex), • F (free), • C (cos, carriage), • D (delivered).
13.6 Dodací podmínky INCOTERMS®2010 E doložka odebrání: • EXW – Ex Works (named place): Jde o nejkratší dodací paritu, u které má prodávající minimální povinnosti. Jedinou povinností prodávajícího je dát zboží k dispozici kupujícímu ve svém závodě. F - hlavní přepravné neplaceno: • FCA – Free Carrier (named place): Prodávající splní své povinnosti dodáním zboží celně odbaveného pro vývoz dopravci, kterého jmenoval kupující, na sjednaném místě. • FAS – Free Alongside Ship (named port of shipment): Prodávající splní své povinnosti dodáním zboží k boku lodi v ujednaném přístavu nakládky. Za celní odbavení a vyřízení veškerých formalit spojených s vývozem zodpovídá prodávající. • FOB – Free On Board (named port of shipment). Jedna z nejstarších doložek používaná u námořní a říční přepravy, u které je nakládka a vykládka zabezpečována klasickým způsobem., • Dodací podmínky INCOTERMS®2010 C - hlavní přepravné placeno
57 | S t r á n k a
•
CFR – Cost and Freight (named port of destination): U této doložky přecházejí rizika na kupujícího v jiném místě než výlohy. Rizika přecházejí v přístavu nakládky dodáním zboží přes zábradlí lodi (stejně jako u FOB), výlohy až v přístavu určení. • CIF – Cost, Insurance, Freight (named port of destination): Doložka je obdobná jako CFR, ale navíc je prodávající povinen obstarat na vlastní náklady přepravní pojištění u pojišťovny dobré pověsti, které opravňuje kupujícího nebo jinou zainteresovanou osobu uplatňovat přímo u pojišťovny nároky a předat kupujícímu pojistku nebo jiný důkaz o pojištění. • CPT – Carriage Paid to (named place of destination): Prodávající vybírá dopravce a hradí výlohy spojené se zbožím až do místa určení. • CIP – Carriage and Insurance Paid to (named place of destination): Doložka stejná jako CPT, ale opět s povinností prodávajícího obstarat a uhradit pojištění s minimálním rozsahem pojistného krytí. D - doložky dodání • DDP -Delivered Duty Paid – s dodáním clo placeno (ujednané místo určení) . Prodávající nese výlohy a rizika až do určeného místa v zemi dovozu. • DAT (Delivered at terminal) – s dodáním na terminál (ujednané místo určení) • DAP (Delivered at place) – s dodáním na místo (ujednané místo určení) Ve srovnání se současnou praxí nebudou nadále existovat standardní podmínky DDU , DAF , DES , DEQ . Pokud je obchodní partneři budou chtít nadále využívat, neměli by se odvolávat na platné INCOTERMS 2010. A Povinnosti prodávajícího: A1 Dodání zboží podle smlouvy A2 Licence, povolení, formality A3 Přepravní smlouva a pojištění A4 Dodání A5 Přechod rizik A6 Rozdělení nákladů A7 Vyrozumění kupujícího A8 Důkaz o dodání, dopravní doklad A9 Kontrola - balení – značení A10 Jiné povinnosti
B Povinnosti kupujícího: B1 Placení ceny B2 Licence, povolení, formality B3 Přepravní smlouva a pojištění B4 Převzetí B5 Přechod rizik B6 Rozdělení nákladů B7 Vyrozumění prodávajícího B8 Důkaz o dodání, dopravní doklad nebo elektronická zpráva B9 Kontrola zboží B10 Jiné povinnosti
SHRNUTÍ V době globalizace je přeprava produktů jednou z nejvýznamnějších a také nejdražších položek zboží. Díky rozvoji informačních technologií se mnohé procesy urychlují, na druhé straně samotný transport zůstává úkolem dopravců, jejichž činnost je ovlivněna komplikovanou legislativou a vysokou konkurencí v daném oboru. Způsob volby dopravy závisí na povaze zboží, destinacích a zákaznících, pro které je zboží určeno.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. Který druh přepravy je v našich podmínkách nejrozšířenější? Charakterizujte jej? 2. Který typ přepravy není ohrožen klimatickými změnami nebo jen minimálně? Charakterizujte jej? 3. Proč je využívání lodní dopravy v české republice omezeně využíváno? 4. Jaké jsou výhody a nevýhody letecké přepravy? 5. Vyjmenujte základní parity podmínek INCOTERMS®2010.
58 | S t r á n k a
14 LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY PRO PODNIKÁNÍ CÍL Cílem kapitoly je seznámit studenty se základní legislativou, která vymezuje možnosti podnikání s ohledem na to, zda se podnikání zaměřuje na zákazníka jako konečného spotřebitele nebo se jedná o firemní klientelu.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 100 minut PROCVIČOVÁNÍ: 40 minut
14.1 Legislativa • •
sbírka zákonů, weby (www.portal.gov.cz, www.businessinfo.cz).
• •
Soukromoprávní úprava Veřejnoprávní úprava
• • • • •
Obchodní a občanský zákoník, Zákoník práce, Zákon na ochranu spotřebitele, Zákon po vinném pojištění zdravotnických zařízení, obecná doporučení pro podnikatele.
14.1.1 Smlouvy • • •
Obchodní zákoník Občanský zákoník Právník není zárukou správnosti smlouvy (formální x věcná stránka)
14.1.2 Hotovostní platby Zákon o praní špinavých peněz
14.1.3 Kvalita produkce a její zabezpečování • • • • • •
atribut nezbytně nutný pro komerční úspěšnost, konkurenční výhodou, lze ušetřit část prostředků, ošizený produkt velmi negativně ovlivňuje zákazníka, Kvalita výroku měla vést k jeho bezpečnému, spolehlivému, hygienickému a zdravotně nezávadnému použití. Ochrannou funkci spotřebitele přebírá stát.
59 | S t r á n k a
14.2 Smluvní vztahy • • • • •
spotřebitelské smlouvy znevýhodňování spotřebitele oproti dodavateli. Smlouva musí být písemná pouze v případech, kdy aspoň jedna strana o písemné uzavření projeví vůli. Smlouva může být měněna nebo rušena se souhlasem obou stran. všeobecné obchodní podmínky dle odborníků, zájmových organizací.
14.2.1 Kupní smlouva Obsahem každého smluvního závazku mohou být 4 druhy plnění. Jde o povinnost něco: • Dát • Konat • Nekonat • Strpět Ve smlouvě jsou definovány: • požadavky balení, umístění na přepravním prostředku, přepravu a skladování, • vymezení příslušenství, popřípadě komplety, • požadavky záruky, • přiložené manuály, návody na obsluhu, montáž, údržbu, • úloha a odpovědnost třetích stran, • pojistné, • podoba vstupní kontroly, • řešení reklamací v podobě neshod při přejímce (digitální fotografie, e-mail, náhradní dodávky termíny), • náhrada škody v případě způsobené chybou dodavatele, • rozsah, možnost a doba využití „zádržného“. Záruční a reklamační lhůty, odstoupení od smlouvy • v kterékoli provozovně, • písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje, • dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, • písemné odůvodnění zamítnutí reklamace, Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Základní záruka stanovená zákonem u různého typu produktů: • spotřební zboží 24 měsíců od data nákupu (včetně stánků), • potravinářské výrobky - 8 dní, • krmiva – 3 týdny, • prodej zvířat - 6 týdnů. Garance služeb je stanovena jinými lhůtami: • záruka na zboží na zakázku 6 měsíců, • stavební práce nejméně 18 měsíců – lhůta začíná běžet po převzetí věci, • opravené či upravené věci 3 měsíce. 60 | S t r á n k a
Záruční a reklamační lhůty, odstoupení od smlouvy Záruční list musí obsahovat: • jméno a příjmení, název prodejce, jeho IČO, sídlo. • lze jej nahradit dokladem o koupi, • obsah záruky, uvést její rozsah, podmínky, dobu platnosti a způsob jak uplatnit nároky.
14.2.2 Ochrana spotřebitele • Občanský zákoník, • Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, • Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. • Trestní zákon, zvláště pak v ustanovení § 121. • Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele • Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění; • Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění; • Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění; • Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, v platném znění; • Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění; • Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění; • Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, v platném znění; • Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, v platném znění; • Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, v platném znění. Obecná bezpečnost • Zákon o všeobecné bezpečnosti výrobků, • zákon se nevztahuje na použité výrobky, • upravuje obecné požadavky na bezpečnost výrobku, • dovozci i výrobci mohou uvádět na trh pouze bezpečné výrobky, které odpovídají příslušným právním předpisům, • za bezpečný se považuje ten, který splňuje české technické normy nebo odpovídá stavu vědeckých a technických poznatků, známých v době uvedení na trh, • orgány dozoru jsou státní instituce. Posuzování shody výrobku • vytipovat rizikové skupiny výrobků, • určit požadavky, které musí splňovat, • vyžadovat prokázání shody, představované potvrzením, že výrobek normy splňuje • průmyslová, obchodní a spotřebitelská sféra, • orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží vydávání právních předpisů upravujících vlastnosti výrobků, • zkušební laboratoře, certifikační a inspekční orgány, • Český institut pro akreditaci, Český metrologický institutu, Český normalizační institutu, nezávislí odborníci Odpovědnost za škodu • Odškodnění za vadu. • Nárok na náhradu škody. • Bezpečné použití výrobků je jejich hlavním kvalitativním požadavkem. • Výrobky musí splňovat technické požadavky a zároveň poskytnout bezpečí s ohledem na běžné používání. 61 | S t r á n k a
• Spotřebitel musí používat výrobek v souladu s instrukcemi od výrobce. • Za vadný nelze pokládat výrobek jen proto, že na trh byl uveden dokonalejší. Zproštění odpovědnosti: • Výrobce neuvedl výrobek na trh. • Nebo vada, která způsobila škodu v době uvedení na trh, neexistovala. • Výrobek byl vyroben pro jiný účel, než byl použit. • Vada výrobku je důsledkem plnění právních předpisů. • Stav vědecko-technických znalostí v době, kdy byl uveden na trh, neumožnil zjistit jeho vadu. • Vada výrobku byla způsobena konstrukcí výrobku, do něhož byla součást zapracována nebo byla způsobena návodem k výrobku. Metrologie Český metrologický institut • Fundamentální systém • kalibrace měřidel, referenční materiály, služby poskytované formou outsourcingu atd. • ISO 9001 představují certifikáty systémů jakosti. Jsou založeny na smluvním základě, kdy odběratel požaduje tento certifikát jako záruku stability kvality. • ISO TS 16949 zajišťují Management Jakosti v průmyslu. • HACCP (Hazard Analysis Control Point) zahrnují kritické body v technologii výroby požadavky kvality potravinářského průmyslu a tabáku.
SHRNUTÍ Český legislativní systém upravuje vztahy mezi dodavateli, ale také mezi dodavatelem a spotřebitelem (zákazníkem). Spolu s orgány dozoru vytváří podmínky pro ochranu a bezpečnost spotřebitele, které je v zájmu celoplošného systému.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3. 4. 5.
Které hlavní legislativní prostředky upravují obchod mezi podnikajícími subjekty? Které hlavní legislativní prostředky upravují obchod občanům (spotřebitelům)? Které legislativní prostředky slouží pro ochranu spotřebitele? V čem sočívá obecná bezpečnost výrobků? Kdy a kdo může být zproštěn odpovědnosti za škodu?
62 | S t r á n k a
15 EKOLOGICKÉ POŽADAVKY CÍL Cílem kapitoly je přiblížit systémy ochrany životního prostředí a jejich kontrolu v malých a středních firmách.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 120 minut PROCVIČOVÁNÍ: 45 minut
15.1 Ekologie • • • •
dynamický rozvoj, zachovat čisté životní prostředí pro budoucí generace, dodržování ekologických požadavků kontroluje stát, ochrana životního prostředí má veřejnoprávní charakter.
15.1.1 Odpady • •
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Za odpad je pokládána každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. • S odpadem lze nakládat různě. • Prioritou všech společností je produkci odpadů předcházet. • Žádoucím se jeví, pokud je možné vzniklý odpad znovu využít. • Pokud společnost vytvoří od 50 kg do 50 tun odpadu, musí podat každoroční hlášení k 15. únoru následujícího roku. • evidovat druhy, množství a způsob nakládání s odpady. Nebezpečný odpad - výbušnost, oxidace, vysoká hořlavost, dráždivost, žíravost, toxicita, infekčnost, karcinogennost, mutagenita apod. • Nebezpečné odpady upravuje vyhláška č. 381/2001 Sb. • Manipulovat s nebezpečnými odpady lze až souhlasem obecního úřadu. Pokud společnost vyprodukuje více než 10 tun nebezpečného odpadu více než 1000 tun ostatního odpadu musí zpracovat plán odpadového hospodářství.
15.1.2 Povinnost zpětného odběru • • • • • •
minerálních olejů, oleje z živičných nerostů, akumulátorů, galvanických článků, baterií, výbojek a zářivek, pneumatik, chladniček.
15.1.3 Obaly • •
balení výrobků, ale i surovin nebo materiálu, obaly představují rovněž velkou část odpadu. 63 | S t r á n k a
• •
hygienická opatření, hmotnost obalům.
Producenti obalů musí vydat písemné prohlášení o uvedení obalu na trh, který splňuje uvedené povinnosti a předat toto prohlášení uživateli obalů nebo těm, co uvádí obal do oběhu. EKO-KOM, a.s. • sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů. • Povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů mají podle zákona osoby, které uvádějí obaly nebo balené výrobky na trh nebo do oběhu • Společnost EKO-KOM, a.s. fyzicky nenakládá s obalovým odpadem, ale podílí se zejména na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu. • Dovozci, plniči, distributoři a maloobchody, uvádějící na trh či do oběhu obaly nebo balené výrobky, mají dle zákona o obalech povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů. • Obce a města mají dle zákona o odpadech, povinnost třídit a využívat komunální odpad, jehož součástí jsou také použité obaly.
15.2 Regulace kvality vody a ovzduší Při regulaci kvality vody a ovzduší se aktivity ES soustřeďují na následující oblasti: • standardy pro jednotlivé druhy vody, • harmonizace systému čištění použité vody před tím, než je vrácena zpět do oběhu vody v přírodě, • standardy pro škodlivé látky v ovzduší, • standardy pro automobilový průmysl, Regulace čistoty ovzduší se týká zejména zabezpečení zdrojů tepla, lokálního odsávání, filtrace škodlivých těkavých látek a zplodin. • Emise Nástroje podnikového managementu v ochraně životního prostředí • Podnikový environmentální management je managementem těch činností podniku, které mají vlivy na životní prostředí. • Vlivy na životní prostředí mohou být jak pozitivní, tak negativní. • Cílem environmentálního managementu je využívat hospodárně statky a služby životního prostředí, omezit emise znečišťujících látek a rizika z environmentálních havárií, a vytvořit bezpečné pracovní podmínky.
15.2.1 Environmentální politika • • • •
dobrovolné nástroje environmentální politiky, Ekolabelling , zavádění environmentálních systémů řízení podle EMAS nebo ISO 14 001, uzavírání dobrovolných dohod mezi státní administrativou s různými výrobními sdruženími, ústících v závazky organizací používat šetrnější technologie a postupy z hlediska dopadů na životní prostředí, • hodnocení možností čistší produkce, Environmentální systémy řízení podle EMAS EMAS - aktivní přístup podniku ke sledování, řízení a postupnému snižování dopadů svých činností na životní prostředí. • integrovat environmentální hledisko do všech svých aktivit, 64 | S t r á n k a
• pravidelně hodnotit vliv své činnosti na životní prostředí Norma ISO 14 001 upravuje požadavky na systém environmentálního managementu. • požadavky spadají do kompetence vrcholového managementu • požadavky na vlastní fungování EMS v provozních činnostech.
SHRNUTÍ Ochrana životního prostředí vstoupila do celospolečenských priorit a nabývá stále vyššího významu. Kvalitu životního prostředí ovlivňují nejen velké firmy, ale i malé a střední společnosti spolu s jednotlivými domácnostmi. Ty se rovněž mohou podílet na narušení rovnováhy, která představuje přijatelné podmínky pro většinu rostlinných a živočišných druhů včetně člověka samotného.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3. 4.
Jakým způsobem musejí firmy nakládat s odpady, které produkují? Čím se řídí principy vytváření a zpětného odběru obalů? Jaké parametry jsou sledovány při kontrole znečisťování ovzduší? Jaké znáte environmentální systémy uplatňované v českých podnicích?
65 | S t r á n k a
16 PERSPEKTIVY A OHROŽENÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM
CÍL Malé a střední firmy mohou čelit nepříznivým podmínkám díky vzájemné spolupráci nebo utváření společných forem podnikání. Tato kapitola seznámí studenty s těmito možnostmi a rovněž s vývojem společností.
ČASOVÁ ZÁTĚŽ STUDIUM KAPITOLY: 100 minut PROCVIČOVÁNÍ: 25 minut
16.1 Vývoj malých a středních firem Obrázek 1: Schéma možného vývoje malých a středních firem
Zdroj: KUBÁLKOVÁ, M. 2006. Model stádií růstu malých a středních podniků.
16.1.1 Stádium existence • zakladatel definuje důvody, které ho vedou k založení firmy a svá očekávání, • zajištění zdrojů, • získání informací o příslušné legislativě, • omezené finanční zdroje. • Řízení firmy probíhá pomocí přímé osobní komunikace, • Organizační struktura firmy je vysoce centralizovaná. Opuštění představuje nedynamickou část.
66 | S t r á n k a
16.1.2 Růst Životní styl je statické stádium. • Podnikatele uspokojuje řízení malé firmy, je si vědom, že růst firmy by vyvolal změny, nutnost delegování pravomocí, formalizaci vztahů. • Z tohoto stádia je možné kdykoli přejít do stádia růstu • Stejně tak může firma v stádiu růstu přejít do stádia životní styl, jestliže podnikatel vidí výhody ve vlastnění malé firmy. Růst - firma se usadila na trhu, je schopná pokrýt své náklady a mít alespoň minimální zisk. • decentralizace, organizační struktura je decentralizovaná, dvou, tří nebo čtyřstupňové řízení, počet specializovaných funkcí vzrůstá, • vztahy ve firmě více formální, • přístup k finančním zdrojům (úvěry) je snazší.
16.1.3 Rozvoj • •
Zastavený růst je rovněž statickým stadiem. Firma je rozvinutá, má stabilní postavení na trhu, přiměřenou ziskovost, stabilizované zaměstnance, zvládnuté veškeré procesy. • vytvoření dostatečných rezerv pro případné nepříznivé období. Rozvoj představuje stádium dalšího růstu. • mechanismy zajišťující spolupráci mezi odděleními, • firma má decentralizovanou organizační strukturu, funkčně rozčleněnou, • specializovaných funkcí je ve firmě více než v minulém stádiu, • zakladatel může být vůdčí postavou, jeho vliv ale slábne. • Prioritou firmy je vývoj produktu, rozšíření produkce, pronikání na nové trhy.
16.1.4 Vyspělost Zastavený rozvoj - pokud společnost ze stádia rozvoje nepřejde přímo do stádia vyspělosti: • Firma dosáhla ekonomického zdraví, má dostatečnou velikost, podíl na trhu zajišťuje ekonomický úspěch a přináší průměrný nebo mírně nadprůměrný zisk. • Firma má decentralizovanou organizační strukturu, funkčně rozčleněnou. • Prioritou firmy je vývoj produktu, rozšíření produkce, pronikání na nové trhy. Vyspělost - roste-li úspěšně. • podnikový management musel projít zeštíhlovací kúrou. • Organizační struktura je divizionální nebo liniově-štábní. • Centralizace je nízká, vztahy ve firmě jsou formalizované. • Podíl původního zakladatele je malý, jak v osobní účasti na řízení, tak co se týká vlastnického podílu. • Nebezpečí – ustrnutí, ničení sebe sama vlastní byrokracií.
16.2 Partnerství, spojenectví MSF • • • •
Spolupráce “těsnost“ navazování partnerských vztahů může nabývat různých forem. Firmy se mohou sdružovat různě podle právního hlediska a také do různých hospodářsky samostatných subjektů. Jedná se o volnou formu spolupráce. Pevnější vztahy založené na vzájemné důvěře, vědomí vzájemného prospěchu z navozených vztahů. 67 | S t r á n k a
•
Dochází k naplňování principů win-win, principu vzájemného respektu, uznání a autority partnerů.
16.2.1 Klastr Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací, zejména institucí terciárního vzdělávání (VŠ, VŠO), jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Klastr může: • zlepšit výsledky společností do nich zapojených, • zvýšit počet inovací, • iniciovat vznik nových firem, • zvýšit export, • přilákat atraktivní investice, • podpořit výzkumnou základnu, • podpořit rozvoj kraje. Klastry založené na hodnotovém řetězci – definovány sítí dodavatelských vazeb. Klastry založené na kompetencích - se soustředí na konkrétní oblast technické expertízy nebo kompetence v regionu, jako jsou například výzkumné nebo vzdělávací dovednosti. Póle excelence - kooperační seskupení výzkumných, podnikatelských a dalších subjektů zaměřené na high-tech obory zpracovatelského průmyslu a průřezová odvětví (nanotechnologie, biotechnologie aj.). Technologická platforma - kooperační oborové seskupení sdružující „klíčové hráče“ daného odvětví podílející se na výzkumu, vývoji a inovacích ve strategicky významné technologické oblasti na národní nebo mezinárodní úrovni.
16.2.2 Strategická spojení Aliance - forma domácích, ale zejména zahraničních strategií. • spojenectví delšího charakteru. • použít ve snaze proniknout na nové trhy v nových geografických regionech nebo usiluje-li firmy o rozšíření nových podnikatelských oborů. • Všechny společnosti usilují o společný užitek. Pevná spojení Fúze je jedním ze způsobů přeměny, a to sloučením nebo splynutím. Společný podnik (joint ventures) znamená neobvyklé založení nového podnikatelského subjektu, u jehož základu stojí dva či více podnikatelských subjektů. Společný podnik je prostředkem dosažení společných cílů.
SHRNUTÍ Malé a střední firmy se potýkají na trhu mnohými problémy. Tyto mohou alespoň částečně eliminovat, pokud se jim podaří úspěšný růst společnosti nebo se spojí s jiným ekonomicky silným subjektem.
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ 1. 2. 3.
Definujte jednotlivá stádia, kterými podniky prochází nebo mohou procházet. Co je to Klastr? Jaké typy klastrů znáte? Definujte některá strategická spojení.
68 | S t r á n k a
POUŽITÉ LITERÁRNÍ ZDROJE BROŽ, I. Lidé ve firmě. Jak to dělají ti nejúspěšnější. 1. vyd. Praha: LINDE nakladatelství, 2004, 103 s. ISBN 80-86131-51-3. DUCKER, P. F., MACIARIELLO, J. Drucker na každý den. 1. vyd. Praha: Management Press, 2006, 481 s. ISBN 89-7261-140-2. DUCKER, P. F. Classic Drucker. Essential Wisdom of Peter Drucker from the Pages of Harvard Business Review. 1. vyd. Boston: A Harvard Business Rewiew Book, 1993, 221 s. ISBN 978-1-42212592-2. Drucker, P. F. Inovace a podnikavost. 1. vyd. Praha: Management Press, 1993. ISBN 80-85603-29-2. DUCKER, P. F. Management. Challenges for the 21st century. 1. vyd. Burlington: Elsevier Ltd., 1999, 181 s. ISBN 978-0-7506-8509-2. DUCKER, P. F. Management. Tasks, Responsibility, Practices. 4. vyd. Oxford: Butterworth Heinemann, 2001, 575 s. ISBN 0-7506-4389-7. DRUCKER, P.F. To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 293 s. ISBN 80-7261-066-X. EISLER, J. Výkladový ekonomický slovník podnikatele. 1. vyd., Český Těšín: Poradce s.r.o., 2002. 191 s. ISBN 80-86344-95-9. FORSYTH, P. 100 Great Time Management Ideas. 1. vyd. London: Marshall Cavendish Business Edition, 2009. 217 s. ISBN 978-0-462-09943-9. FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. JÁČ, I., RYDVALOVÁ, P., ŽIŽKA, M. Inovace v malém a středním podnikání. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2005. 169s. ISBN 80-251-0853-8. KARLÖF, B., LÖVINGSSON, F. H. Management od A do Z. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 309 s. ISBN–80-251-1001-X. KLUSÁČEK, K., KUČERA, Z., PAZOUR, M. Shrnutí analýz ze Zelené knihy výzkumu, vývoje a inovací v ČR. ERGO, Analýzy a trendy výzkumu, technologií a inovací, 2008, číslo 05, ISSN 18022006, evidenční číslo MK ČR E 16622. KOLÁŘOVÁ, H. Jak řídit (ministerstvo, úřad nebo firmu) s vyšší environmentální výkonností. Zpravodaj Ministerstva ŽP, 2009, ročník 19, č. 3. ISSN 0862-9005 KOTLER, P. Marketing management. Analýza, plánování, realizace a kontrola. 3. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1991. 789 s. ISBN 80-85605-08-2.1. KOUBEK, J. Personální práce v malých a středních firmách. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 261 s. ISBN 978-80-247-2202-3. KREUZ, J., VOJÁČEK, O. Firma a životní prostředí. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 264 s. ISBN 978-80-245-1254-9. KUBÁLKOVÁ, M. Model stádií růstu malých a středních podniků. Závěrečná zpráva z výzkumu, Praha 2006. Vysoká škola ekonomická. LAUER, Ch. The Management Gurus. 1. vyd. London: Atlantic books, 2008. 278 s. ISBN 978-184354-934-5. LEBIEDZIK, M., NEZVAL, P., MAJEROVÁ, I. Světová ekonomika. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 279s. ISBN 978-80-251-1498-8. LUKOSZOVÁ, X. Nákup a jeho řízení. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 170 s. ISBN 80-251-01746. 69 | S t r á n k a
NULLOVÁ, M., KONEČNÝ, M. Management. Distanční studijní opora. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2006. 267 s. ISBN 80-7248-240-8. REMTOVÁ, K. Strategie podniku v péči o životní prostředí. Dobrovolné nástroje. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2006. 102 s. ISBN 80-245-1086-3. REVENDA, Z. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2002. 634 s. ISBN 80-7261-031-7. SIXTA, J., MAČÁT, V. Logistika - teorie a praxe. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 129 s. ISBN 80-251-0573-3. TRACY, B. Jak úspěšně řídit firmu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 129 s. ISBN 80-251-0175-4. TULEJA, P., MAJEROVÁ, I., NEZVAL, P. Základy makroekonomie. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 262 s. ISBN 80-251-0952-6. TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ, I. Základy mikroekonomie. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2005. 262 s. ISBN 80-251-0603-9. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6. VEBER, J. a kol. Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce. Legislativa, metody, systémy, praxe. 1. vyd. Praha: Management Press, 2006. 358 s. ISBN 80-7261-146-1. VEBER, J., Management. Základy – prosperita - globalizace. 1. vyd. Praha: Management Press, 2006. 700 s. ISBN 80-7261-029-5 VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O. Moderní managemet v teorii a praxi. 1.vyd. Praha: Management Press, 2006. 296s. ISBN80-7261-146-7 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2008. ISBN 978-80-7208-6504, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 100637. Zákon č. 48/1997, O veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2008. ISBN 978-80-7208-684-9, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 100464. Zákon č.125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2008. ISBN 978-80-7208-684-9, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 100672. Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2008. ISBN 978-80-7208659-7, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 100981. Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2008. ISBN 978-80-7208-6849, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 100672. Zákon č.627/2004 Sb., o evropské společnosti. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2008. ISBN 978-80-7208684-9, evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 100672. Internetové zdroje: BusinessCenter.cz [online]. 2009 [cit. 2011-01-11]. Zákon 185/2001 Sb, o odpadech a změně některých dalších předpisů. . Dostupné z WWW:
. BusinessCenter.cz [online]. 2009 [cit. 2011-01-11]. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Dostupné z WWW: . BusinessCenter.cz [online]. 2009 [cit. 2010-03-13]. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Dostupné z WWW: . Axis 24 [online]. 2009 [cit. 2010-01-02]. Axis 24. Dostupné z WWW: . 70 | S t r á n k a
BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997 [cit. 2010-05-10]. BusinessInfo.cz. Dostupné z WWW: <43. http://www.businessinfo.cz.cz>. Benchmarking [online]. 2002 [cit. 2011-01-11]. Česká společnost pro jakost. Dostupné z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Česká správa sociálního zabezpečení. Dostupné z WWW: Ministerstvo životního prostředí České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-03-30]. Ministerstvo životního prostředí. Dostupné z WWW: . Chart of Responsibility [online]. 2000 [cit. 2009-12-25]. INCOTERMS 2000. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-01-05]. Ministerstvo financí České republiky. Dostupné z WWW: . Job žurnál [online]. 2010 [cit. 2010-01-20]. Job žurnál. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí České republiky [online]. 2009. 2009 [cit. 2010-03-10]. Ministerstvo financí České republiky. Dostupné z WWW: .
71 | S t r á n k a
Základy podnikání malých a středních firem pracovní sešit Věra Plhońová první vydání Vydala v únoru 2013 Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, spol. s r.o. Loucká 656/21, 669 02 Znojmo CD-ROM
ISBN 978-80-87314-36-4
